Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015) © 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-80-5
FLORISTICKÝ PRŮZKUM LOKALITY VRCH MALÝ CHLUM U RAŠOVIC FLORISTIC RESEARCH IN THE MALÝ CHLUM HILL BY RAŠOVICE Jan Doležal Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, e-mail:
[email protected]
Abstract: Floristic reseach in the Malý Chlum hill by Rašovice. There were 344 taxa
of vascular plants found during the floristic research in the Malý Chlum hill by Rašovice in 2008–2015. The most important find was re-discovery of the critically threatened species Pyrola chlorantha after 80 years. Keywords: Eastern Bohemia, Malý Chlum
ÚVOD Malý Chlum tvoří zalesněný vrch (kóta 342,9) mezi obcemi Čestice, Rašovice a Olešnice v okrese Rychnov nad Kněžnou. Jedná se o výraznou plochou kuestu [asymetrický hřbet s jedním svahem mírně skloněným (rovnoběžným s vrstvami usazených hornin) a druhým svahem příkře skloněným (protínajícím vrstvy napříč)] s čelem na jihojihozápad, kterou severoseverozápadně od Čestic vrcholí jižní část Opočenského hřbetu (Demek 1987). Lokalita o rozloze 1,8 km2 leží hned ve třech katastrálních územích nejbližších obcí: Čestice u Častolovic, Rašovice u Týniště nad Orlicí a Olešnice u Rychnova nad Kněžnou. Lokalitu tvoří převážně bory na vátých píscích, místy se vyskytují vtroušeně dubohabřiny, druhotné smrčiny, paseky a fragmentárně malé plošky otevřených písčin s charakteristickými druhy. Při jihovýchodním úpatí Malého Chlumu podél lesního lemu se nachází úzký pruh (zbytek) subxerotermních luk, který byl pro svou zajímavost do zájmového území také začleněn stejně jako okraje písčitých a písčitohlinitých políček. V oblasti Malého Chlumu byla evidována jedna z nejvýchodnějších českých lokalit s výskytem vátých písků, především na jižním úpatí Malého Chlumu v místě zvaném Podchlumí (Režný 1958, 1976). Tato lokalita však byla v poslední době zničena stavební činností a zachovaly se zde pouze fragmenty písčin. Botanické průzkumy v území probíhají již od počátku 20. století. Nejstarší dosud známý údaj pochází z roku 1907, kdy na východním úpatí Malého Chlumu v místě zvaném „Na Písku“ objevil významný regionální florista Alois Souček velmi vzácný psamofytní druh Astragalus arenarius (Souček s. a.). Různí autoři zde zachytili druhové bohatství a postupný vývoj flóry, do kterého negativně v pozdější době zasáhla lidská činnost. Jednalo se především o nevhodnou smrkovou výsadbu po smýcení borových porostů, intenzifikaci zemědělství a postupnou zástavbu písčitých ploch. Nemalou roli ve změně druhového složení sehrála také nitrifikace způsobená atmosférickým spadem či rozvoj invazních druhů rostlin. Přesto však zůstává lokalita botanicky velmi cennou a ojedinělou v rámci celého Rychnovska.
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Obr. 1. Lokalizace vrchu Malý Chlum u Rašovic. Zdroj www.mapy.cz.
HISTORIE BOTANICKÝCH PRŮZKUMŮ Nejstarším a nejhodnotnějším údajem o botanickém průzkumu je nález kozince písečného (Astragalus arenarius), učiněný Aloisem Součkem v roce 1907 (Souček s. a.). Z historické literatury je patrné, že se floristikou Malého Chlumu zabýval také Josef Rohlena, který publikoval některé nálezy ve svých Příspěvcích k floristickému výzkumu Čech (Rohlena 1923, 1929). Dále zde botanizoval například Diblík (in Hrobař 1931), František Hrobař (1931, 1936, 1946, 1974), Rudolf Mikyška (1967), ale také například Miroslav Pulchart, Karel Domin, Jaromír Klika a Emil Hadač, kteří podnikali exkurze společně s Aloisem Součkem (Souček s. a.). V novější době pak Zdeněk Kaplan (Kaplan in litt.) a Hana Voškerušová (2004). V rámci floristického kurzu České botanické společnosti pořádaného v Kostelci nad Orlicí v roce 2004, bylo do okolí Malého Chlumu podniknuto několik exkurzí, výsledky celého kurzu byly shrnuty v samostatném sborníku Přílohy Zpráv ČBS (Kaplan 2005). Vlastní botanický průzkum autora příspěvku započal roku 2008 (Doležal 2008–2015). V roce 2013 zde proběhla také exkurze Východočeské pobočky České botanické společnosti, výsledky byly publikovány v samostatném příspěvku (Doležal & Samková 2014). V průběhu botanických průzkumů od roku 1907 do roku 2015 bylo v lokalitě zaznamenáno různými autory celkem 436 taxonů vyšších cévnatých rostlin. BOTANIK ALOIS SOUČEK (* 6. září 1881 Osov u Berouna – † 8. března 1953 Olešnice u Rychnova nad Kněžnou) Alois Souček, řídící učitel, kronikář, divadelník, ale především výborný botanik, který velmi dobře znal svůj kraj. Jeho zájem o přírodu přerůstá v roce 1919 v trvalou spolupráci s předními botanickými ústavy a botaniky (například s Josefem Rohlenou, Karlem Dominem či Emilem Hadačem). Zabýval se především regionál168
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
ní floristikou. Své objevné výpravy podnikal do okolí Olešnice, Týniště nad Orlicí či Kostelce nad Orlicí. Byl jedním z nejpilnějších a nejskromnějších regionálních botaniků. Jeho rukopisná kartotéka [Depon. in: Archiv bot. sekce soukr. ekofirmy Natura Dobré] obsahuje více než 16 tisíc floristických údajů a informuje o mnoha dnes již zaniklých lokalitách. V roce 1946 Alois Souček vydává svou jedinou samostatnou práci o rozšíření ostružiníků (Souček 1946). Pouze část jeho nálezů byla publikována například v Květeně Kostelecka a Rychnovska (Hrobař 1931). Rukopisná kartotéka obsahuje i spoustu místních a pomístních názvů. Právě lokality nejcennějších druhů jsou velmi často pod pomístními názvy uváděny, ty jsou v současnosti již téměř neznámé a v blízké budoucnosti by mohly být zcela zapomenuty. Potom by i velká část údajů obsažených v kartotéce ztratila svou hodnotu. Výborně se této problematiky zhostila botanička rychnovského muzea Hana Voškerušová (2005, 2007), která vyhledala místní a pomístní názvy, lokalizovala je do přehledných map a ke každé lokalitě vypsala významné druhy, které z nich uvádí Alois Souček. V Pamětní knize obce Olešnice se Alois Souček představuje takto: „Můj životopis: Narodil jsem se 6. září r. 1881 ve Vosově v hořovickém okresu. Můj otec byl panským kovářem. S rodiči stěhoval jsem se do Slap u Štěchovic a do Doudleb nad Orlicí. Vychodil jsem obecnou školu v Doudlebách, měšťanskou školu v Kostelci n. Orlicí. Maturoval jsem na učitelském ústavu v Hradci Králové v červnu r. 1900. Učil jsem v Lukavici, Černíkovicích a od 1. března r. 1907 jsem učitelem v Olešnici, kde našel jsem svůj domov. Od 14. února 1905 doprovází mě životem žena Marie, rozená Kovářová z Bizhradce. Máme 3 děti. Roku 1910 vystavěli jsme domek č. p. 107., který nás ještě těsněji k Olešnici připoutal.“
Obr. 2. Úryvek z Pamětní knihy obce Olešnice.
169
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Z geomorfologického hlediska je území součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule tvořené vrstvami křídových sedimentů. V rámci České tabule je řazena do podsoustavy Východočeská tabule, celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská tabule (Demek & Mackovčin 2006). Podkladem sledovaného území jsou slínovce středního turonu (sv. křída), z části spongilitické, půdní typ odpovídá kambizemím arenickým. Sledované území je součástí mírně teplé oblasti České republiky (MT 11). Charakteristické pro dané území jsou následující hodnoty (Quitt 1971): počet letních dnů 40–50, počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140–160, počet mrazových dnů 110–130, počet ledových dnů 30–40, průměrná teplota v lednu -2 až -3 °C, průměrná teplota v červenci 17–18 °C, srážkový úhrn ve vegetačním období 350–400 mm, srážkový úhrn v zimním období 200–250 mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou 50–60. Potenciální přirozenou vegetací (Neuhäuslová et al. 1998) je brusinková borová doubrava (asociace Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). Podle regionálně fytogeografického členění České republiky (Skalický 1988) se lokalita nachází ve fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, zasahuje do okresů Orlické opuky (60) a Dolní Poorličí (61), přičemž v rámci druhého do podokresů Křivina (61a) a Týnišťský úval (61b). Hranice fytochorionů na lokalitě je neostrá a jedná se spíše o neostrou přechodnou zónu s mozaikovitým charakterem abiotických podmínek a následně i vegetace. Psamofyty a písčiny indikují vztah k Týnišťskému úvalu, zatímco vápnomilné rostliny a opukové výchozy je vhodnější řadit k Orlickým opukám. V rámci středoevropského síťového mapování (Ehrendorfer 1973) patří lokalita do kvadrantu 5862b.
Obr. 3. Pohled na východní část vrchu Malý Chlum (19. května 2015. Foto J. Doležal.
170
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
METODIKA V letech 2008 až 2015 byl proveden floristický průzkum v historicky velmi cenné lokalitě mezi obcemi Rašovice, Čestice a Olešnice v okresu Rychnov nad Kněžnou. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin je sjednocena dle Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (Danihelka et al. 2012). U taxonů zařazených do vyhlášky č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a Červeného seznamu České republiky (Grulich 2012) je uvedena kategorie ohrožení. Invazní status cizích druhů cévnatých rostlin je uveden dle díla Pyšek et al. (2012). Výsledky floristické inventarizace z let 2008 až 2015 byly porovnány s předchozími historickými údaji (Souček s. a.; Rohlena 1923, 1929; Diblík in Hrobař 1931; Souček in Hrobař 1931; Hrobař 1931, 1936, 1946, 1974; Mikyška 1967; Kaplan 1996, Kaplan 1991, 1994, 1995, 1997, 2007 in verb.; Voškerušová 2004; Kaplan 2005; Doležal & Samková 2014). VÝSLEDKY V průběhu botanických průzkumů od roku 1907 do roku 2015 bylo v lokalitě zaznamenáno různými autory celkem 436 taxonů vyšších cévnatých rostlin. Autorův průzkum potvrdil celkem 344 taxonů vyšších cévnatých rostlin. Výsledky floristické inventarizace včetně srovnání jsou uvedeny v tabulce (viz tab. 1). Při vlastním floristickém průzkumu probíhajícím od roku 2008 do roku 2015 bylo zaznamenáno celkem 17 druhů potenciálně ohrožených, vyžadujících další pozornost – méně ohrožených (C4a) – např. Abies alba, Geranium sanguineum či Petrorhagia prolifera; 10 druhů ohrožených (C3) – např. Aphanes arvensis, Orthilia secunda či Pyrola minor; 2 taxony silně ohrožené (C2) – Carex ericetorum a Gagea villosa; a 1 taxon kriticky ohrožený (C1) – Pyrola chlorantha. Dále byly zaznamenány 4 taxony chráněné dle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. v kategorii ohrožených (§3) – Lycopodium annotinum, Melampyrum subalpinum, Melittis melissophyllum a Platanthera bifolia. Oproti minulým průzkumům však nebylo potvrzeno 7 taxonů chráněných dle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. v různých kategoriích (viz níže); 5 taxonů potenciálně ohrožených, vyžadujících další pozornost – méně ohrožených (C4a) – např. Cirsium acaulon, Knautia drymeia či Scorzonera humilis; 1 taxon vzácnější vyžadující další pozornost – nedostatečně prostudovaný (C4b) – Galium mollugo; 7 taxonů ohrožených (C3) – Allium angulosum (§2), Filago minima či Seseli annuum; 5 taxonů silně ohrožených (C2) – Teesdalia nudicaulis, Vicia pannonica, Botrychium lunaria (§3), Diphasiastrum complanatum (§3) a Helichrysum arenarium (§2); 4 taxony kriticky ohrožené (C1) – Arnoseris minima, Astragalus arenarius (§1), Botrychium matricariifolium (§1) a Sesleria uliginosa (§1); 1 taxon nezvěstný (A2) – Vaccaria hispanica. Tato kapitola je rozdělena na několik podkapitol, kde jsou komentovány nově nalezené významné druhy, znovuobjevené významné druhy a druhy nověji nepotvrzené. Přednost je dána především druhům v kategorii ohrožených (např. Filago arvensis), silně ohrožených (např. Carex ericetorum) a kriticky ohrožených (např. 171
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Obr. 4. Exkurze na Vrch Malý Chlum u Rašovic 25. května 2013. Foto J. Kučera.
Astragalus arenarius), ale také druhům regionálně významným (např. Alyssum alyssoides) a vzácně zavlékaným a zplanělým (např. Asclepias syriaca). Struktura zápisu floristických údajů následuje vzor přijatý v seriálu Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae (Hadinec & Lustyk 2015). Všechna uvedená floristická data jsou zařazena do fytogeografických okresů a podokresů (Skalický 1988) s označením základního pole a kvadrantu středoevropské mapovací sítě (Slavík 1971) a přiřazeny k nejbližší obci. Lokality jsou doplněny zeměpisnými souřadnicemi v souřadnicovém systému WGS-84. Pokud k uvedeným druhům rostlin existují herbářové položky uložené ve veřejných sbírkách, jsou označeny zkratkou příslušné sbírky (Vozárová & Sutorý 2001), jsou-li herbářové položky uloženy v soukromé sbírce, pak zkratkou „herb.“ a jménem majitele sbírky. Zkratkou „foto“, popřípadě „not.“ (notavit, tj. zapsal, zaznamenal) jsou zapsány druhy, ke kterým nebyla pořízena herbářová položka. Pokud se nepodařilo upřesnit historická, především literární data, neuvádím zde lokalizaci, ale pouze výskyt komentuji v krátkém pojednání k uvedenému druhu (např. komentář u Vicia cassubica; Chrtková-Žertová 1974). NOVĚ NALEZENÉ VÝZNAMNÉ DRUHY V průběhu botanického průzkumu v letech 2008 až 2015 se podařilo nalézt některé vzácnější druhy cévnatých rostliny, které nebyly zaznamenány průzkumy historickými. Pro jejich význam uvádím přesné lokalizace a připojuji popisný komentář. 172
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet
C2b
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, rozvolněný trávník na písčitém podkladu na okraji lesa při úpatí vrchu Malý Chlum, 200 m SSZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘59,1“N, 16°08‘52,6“E, 300 m n. m., přibližně 12 fertilních a 20 sterilních rostlin, společně s Carex caryophyllea, Valerianella locusta a Veronica triphyllos (12. 4. 2010 foto J. Doležal; Doležal 2011a). – Čestice: Podchlumí, rozvolněný písčitý trávník na kraji sadu u cesty, 200 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘55“N, 16°08‘46,5“E, 285 m n. m. (12. 4. 2010 not. J. Doležal; 21. 4. 2013 leg. J. Doležal no. 13/10, herb. Doležal). – Čestice: Podchlumí, okraj cesty mezi domy vedoucí k JV úpatí vrchu Malý Chlum, 240 m SSZ (–S) od železniční stanice Čestice, 50°07‘56,8“N, 16°08‘50,4“E, 300 m n. m (12. 4. 2010 not. J. Doležal).
Křivatec rolní je archeofytním polním plevelem, který se dříve v České republice poměrně hojně vyskytoval na okrajích polí. V důsledku změny hospodaření (vyhnojování, hluboká orba) byl z mnoha lokalit vytlačen a stal se silně ohroženým druhem (Grulich 2012). Z lokality Malý Chlum nebyl druh nikdy doložen. V herbářových sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové však existuje historický sběr ze sousedního fytochorionu Orlické opuky (60) od nedalekého vrchu Strýc (Olešnice: pod Kopcem Strýcem, 1940 leg. A. Souček, HR), který se nachází přibližně 900 m V od nově zjištěné lokality. V celém Dolním Poorličí (61) se jedná o dosti vzácný druh, který byl zatím zjištěn pouze na třech lokalitách. Kromě Malého Chlumu byl sbírán autorem tohoto článku v intravilánu města Týniště nad Orlicí (Doležal 2012) a Zdeňkem Kaplanem na úpatí návrší Homole u obce Lhoty u Potštejna (Kaplan 2012). Vzhledem k tomu, že druh často zůstává pouze ve sterilním stavu, tak jej lze snadno přehlédnout. Pyrola minor L.
C3
61a. Křivina, 5862d, Olešnice: vrch Malý Chlum, zarostlý příkop v lese blíže Olešnice, 50°08‘24,5“N, 16°08‘38,2“E, 320 m n. m., vzácně (4. 2. 2011 not. J. Doležal).
Na Malém Chlumu nebyla hruštička menší v minulosti nikdy zaznamenána. Navíc zde byla nalezena pouze na jediném místě ve velmi omezeném počtu, na rozdíl od ekologicky podobné, hojně se zde vyskytující hruštice jednostranné (Orthilia secunda). Pravidelně je zde nacházeno pouze kolem dvaceti listových růžic. V blízkém okolí však roste hruštička menší poměrně hojně na vytěžených a rekultivovaných plochách osázených borovými monokulturami v pískovně u Lípy nad Orlicí (Doležal observ. 2015), ale také v PP Zadní Machová u Rašovic (Doležal 2013a). Viola mirabilis L.
C4a
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, okraje písčité cesty v boru, 970 m ZSZ od železniční stanice Čestice, 50°08‘02,2“N, 16°08‘04,9“E, 270 m n. m. (25. 5. 2013 not. J. Doležal et al.; Doležal & Samková 2014).
Na vrchu Malý Chlum byla violka objevena při exkurzi Východočeské pobočky České botanické společnosti v roce 2013 (Doležal & Samková 2014). Další nejbližší známou lokalitou s výskytem tohoto druhu je PP Zadní Machová u Rašovic (Prausová & Doležal 2010). 173
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
ZNOVUOBJEVENÉ VÝZNAMNÉ DRUHY Acinos arvensis (Lam.) Dandy subsp. arvensis 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, rozvolněný trávník na písčitém podkladu a drobná svahová písčina mezi zástavbou při úpatí vrchu Malý Chlum, 270 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘55,2“N, 16°08‘42,3“E, 300 m n. m., společně s Artemisia campestris var. campestris a Petrorhagia prolifera (16. 9. 2011 leg. J. Doležal no. 11/54, herb. Doležal).
Z Dolního Poorličí (61) je dřívější výskyt udáván z fytochorionu Křivina (61a) ze suché stráně u silnice nedaleko opukového lomu u Čestic a z jihovýchodního okraje lesa na vrchu Malý Chlum (Souček s. a.) a od Křivic (Kaplan [ed.] 2005). V Týnišťském úvalu (61b) byl pamětník zjištěn v kolejišti blíže železniční stanice Petrovice nad Orlicí (Samková 1999 HR), mezi Petrovicemi nad Orlicí a Bolehoští (Hrobař 1931), v lese „V Kruhách“ severozápadně od Borohrádku (Souček s. a.) a na okraji silnice v lese mezi Týništěm nad Orlicí a Rašovicemi (Souček s. a.). Z Chvojenské plošiny (61c) pocházejí novější údaje od Újezdu u Chocně a Prochod (Kaplan 2005). Autorem byl dále zjištěn jen velmi vzácně na několika lokalitách v Týnišťském úvalu (61b) v blízkosti Křivic, Čestic, Bolehoště a Týniště nad Orlicí (Doležal 2013b). Asclepias syriaca L. 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, rozvolněný trávník na písčitém podkladu mezi zástavbou při úpatí vrchu Malý Chlum, 270 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘55,1“N, 16°08‘42,6“E, 300 m n. m., sterilní rostliny (10. 9. 2015 not. J. Doležal). – Čestice: Podchlumí, okraj cesty mezi domy vedoucí k JV úpatí vrchu Malý Chlum, 240 m SSZ (–S) od železniční stanice Čestice, 50°07‘56,8“N, 16°08‘50,4“E, 300 m n. m., fertilní porost na ploše přibližně 10 m2 (10. 9. 2015 not. J. Doležal).
Domovinou klejichy hedvábné je východní části Severní Ameriky. Do České republiky byla klejicha zavlečena v roce 1901 jako okrasná a nektarodárná rostlina a stala se invazním druhem (Pyšek et al. 2012). Jako zplanělá roste v teplejších oblastech, v Čechách v Polabí, na Moravě v okolí Brna, na Hané a Ostravsku. Vyskytuje se na rumištích, v okolí zahrad a hřbitovů, na silničních nebo železničních náspech, občas je také pěstovaná jako okrasná rostlina na zahradách. Roste na půdách lehkých, vysychavých. V Česticích byla již dříve pěstována ve školní zahradě, odkud se ale dále rozšiřovala (Souček in Hrobař 1931). Dnes roste u Čestic ve dvou mikropopulacích. Zatím zde nebylo pozorováno další šíření do okolí. Historicky je klejicha udávána také z okolí Týniště nad Orlicí, kde rostla a částečně zplaňoval u strážního domku při železniční trati do Petrovic nad Orlicí (Krčan & Kopecký 1960). V současnosti se zde již nevyskytuje. Carex ericetorum Pollich
C2
61b. Týnišťský úval, 5862d, Rašovice: zbytek otevřené písčiny na kraji borové monokultury u lesní písčité cesty, 275 m JV od kóty Malý Chlum, 50°08‘16,1“N, 16°08‘20,2“E, 340 m n. m., dvanáct fertilních trsů společně s Corynephorus canescens (28. 9. 2012 leg. J. Doležal no. 12/234, herb. Doležal; Doležal 2013c).
174
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
61b. Týnišťský úval, 5862d, Rašovice: vrch Malý Chlum u Rašovic, osluněné plochy v rozvolněných borech s J a JZ orientací, 50°08‘01,3“N 16°08‘15,6“E, 320 m n. m. (12. 3. 2011 not. J. Doležal).
Ostřice vřesovištní je druhem vázaným na písčité rozvolněné bory (světliny a okraje) a na otevřené písčiny. Ve východních Čechách se vyskytuje roztroušeně jen v územích s výskytem těchto biotopů. Z širšího okolí Týniště nad Orlicí jsou v literatuře uvedeny výskyty například z lesní cesty ze Starých Holic do Borohrádku (Hrobař 1931), z vrchu Malý Chlum u Rašovic (Mikyška 1967; Kaplan 1996), z prosvětlených borů podél železniční trati Týniště nad Orlicí – Bolehošť (Mikyška 1956; Krčan & Kopecký 1960) či z písčitých mezí a příkopů v okolí Nové Vsi u Čermné nad Orlicí (Kaplan [ed.] 2005). Nově bylo zjištěno více lokalit v pískovnách u Lípy nad Orlicí a Světlé, dále podél železničních tratí mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští a v okolí Čermné nad Orlicí. Větší počet lokalit byl pozorován i ve vojenském prostoru mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští (Doležal 2013c). Ohrožení a zánik lokalit Carex ericetorum souvisí především s nevhodným lesním hospodařením (obnova lesních biotopů fytogeograficky nepůvodními dřevinami), nitrifikací, změnou světelných podmínek či zarůstáním konkurenčně silnějšími druhy rostlin (např. Calamagrostis epigejos či Cytisus scoparius). Centaurea oxylepis (Wimm. et Grab.) Hayek
C4a
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: JZ orientovaná rozvolněná louka na písčitém podkladu nad zástavbou, 180 m JJV od kapličky v obci, 50°08‘44,5“N, 16°07‘53,3“E, 280 m n. m. (28. 9. 2012 not. J. Doležal).
Chrpa ostroperá má poměrně malý areál výskytu. Roste v České republice, severním, severozápadním a středním Slovensku a v jižní části Polska. V České republice roste hojně ve východních Čechách a na severní a střední Moravě. Roztroušeně až vzácně pak roste na většině území. Chybí však na nejjižnější Moravě, na většině území jižních a západních Čech a Českomoravské vrchoviny. Vyskytuje se v xerofilních až mezofilních loukách, na pastvinách, lesních lemech i na ruderálních stanovištích. Nejčastěji je chrpa ostroperá zaznamenávána ve společenstvech svazů Bromion erecti a Arrhenatherion elatioris. Půdy vyhledává hlubší, sušší až mírně vlhké, kyselé i zásadité (Štěpánek & Koutecký in Slavík & Štěpánková 2004). Z lokality Malý Chlum je druh udáván v poslední době také Kaplanem (1996) a Voškerušovou (2007). Ve fytochorionu Křivina (61a) je výskyt znám z lokality Rybník Machov u Rašovic (Doležal 2011b) a z okolí Voděrad a Vojenic (Kopecký 1978). Z Týnišťského úvalu (61b) udává Samková (Samková 2000) výskyt z okolí Týniště nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí a Borohrádku. Ve Chvojenské plošině (61c) byl druh zjištěn u Čermné nad Orlicí, Horního Jelení a u Újezdu u Chocně (Samková 2000). Corynephorus canescens (L.) P. Beauv.
C4a
61b. Týnišťský úval, 5862d, Rašovice: zbytek otevřené písčiny na kraji borové monokultury u lesní písčité cesty, 275 m JV od kóty Malý Chlum, 50°08‘16,1“N, 16°08‘20,2“E, 340 m n. m., společně s Carex ericetorum (28. 9. 2012 not. J. Doležal).
175
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
V celém Dolním Poorličí (61) se paličkovec šedavý vyskytuje na otevřených písčinách převážně ve fytogeografickém podokrese Týnišťský úval (61b). Jen okrajově zasahuje do sousedního fytochorionu Křivina (61a), kde byla zjištěna pouze jediná lokalita na kraji boru u Rašovic. Kaplan (Kaplan 1996; Kaplan 2005) ještě udává ojedinělý výskyt na malém území písčin na Malém Chlumu nad Olešnicí, ale v průběhu studie zde druh zjištěn nebyl. Na Malém Chlumu se Corynephorus sice vyskytuje, ale tato lokalita již spadá do fytochorionu Týnišťský úval (61b). Ve fytochorionu Chvojenská plošina (61c) se druh vzácně vyskytuje v bývalých pískovnách u Štěpánovska a v okolí Horního Žďáru, Žďáru nad Orlicí a Borohrádku. Jen okrajově zasahuje do sousedního fytogeografického okresu Orlické opuky (60) mezi Olešnicí a osadou Paseky u Častolovic. Falcaria vulgaris Bernh. 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, rozvolněný trávník na písčitém podkladu na okraji lesa při úpatí vrchu Malý Chlum, 200 m SSZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘59,1“N, 16°08‘52,6“E, 300 m n. m. (12. 4. 2010 not. J. Doležal).
Na lokalitě byl srpek poprvé zjištěn Součkem (Souček s. a.). V současnosti roste druh roztroušeně až místy hojně na úpatí Malého Chlumu u Čestic, dále pak na okrajích písčitých polí, cest na železničních náspech u nedaleké trati. Patrně díky železniční dopravě byl srpek obecný zavlečen na nádraží do nedalekého Týniště nad Orlicí (Doležal observ. 2015). Historický výskyt je udáván také ze stráně na Křivině u Křivic (Hrobař 1946). Filago arvensis L.
C3
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: vrch Malý Chlum, štěrkovitý okraj lesní cesty u mýtiny, V od kóty Malý Chlum, 1,130 km SZ od železniční stanice Čestice, 50°08‘20,2“N, 16°08‘20,7“E, 340 m n. m. (28. 9. 2012 leg. J. Doležal no. 12/233, herb. Doležal).
Ve fytochorionu Křivina (61a) byl naposledy bělolist rolní udáván Součkem (Souček s. a.) v roce 1942 z více lokalit na Malém Chlumu u Rašovic. Výskyt se zde tedy podařilo potvrdit po 70 letech. Z Týnišťského úvalu (61b) je druh znám například z okolí Týniště nad Orlicí (Hrobař 1931), Čermné nad Orlicí (Souček s. a.), Lípy nad Orlicí (Kaplan [ed.] 2005; Doležal 2011b) a Bělče nad Orlicí (Procházka 1978). Ve Chvojenské plošině (61c) byl zaznamenán v prostoru mezi Novou Vsí a Albrechticemi nad Orlicí (Souček in Hadač & Hadač 1948), déle u Čermné nad Orlicí a v Dobříkově (Kaplan 2005). Ve studovaném území se v současnosti vyskytuje především v pískovnách (Lípa nad Orlicí, Světlá, Štěpánovsko, Běleč nad Orlicí), kde dochází k pravidelné disturbanci. Geranium sanguineum L.
C4a
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, vrchol svahové písčiny a lesní okraj nad zástavbou při úpatí vrchu Malý Chlum, 270 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘55,2“N, 16°08‘40,7“E, 300 m n. m., společně s Jasione montana a Petrorhagia prolifera (16. 9. 2011 leg. J. Doležal no. 11/56, herb. Doležal; 23. 9. 2012 leg. J. Doležal no. 12/222, herb. Doležal, HR).
V Dolním Poorličí (61) roste kakost krvavý vzácně pouze v Týnišťském úvalu (61b) na vrchu Malý Chlum, ze kterého je opakovaně uváděn již od roku 1931 176
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Obr. 5. Kakost krvavý (Geranium sanguineum) na jihovýchodním úpatí Malého Chlumu u Čestic 25. května 2013. Foto J. Doležal.
(Hrobař 1931; Mikyška 1967; Hrobař 1974; Kaplan 1996; Kaplan 2005; Doležal 2011b). Nejbližší lokalita se nachází ve fytochorionu Orlické opuky (60) na vrchu Chlum u Dobrušky (Moravec 2005a, b; Voškerušová 2007). Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum (Pers. ex Wahlenb.) Holub 61a. Křivina, 5862d, Rašovice: JZ orientovaná rozvolněná louka na písčitém podkladu nad zástavbou, 180 m JJV od kapličky v obci, 50°08‘44,5“N, 16°07‘53,3“E, 280 m n. m. (28. 9. 2012 not. J. Doležal).
V Dolním Poorličí (61) je devaterník velkokvětý tmavý velmi vzácným druhem v současnosti rostoucí pouze ve fytochorionu Křivina (61a). V minulosti rostl u Olešnice (Hrobař 1931) a mezi Týništěm nad Orlicí a Křivicemi (Prokeš & Vlček 1911). Lycopodium annotinum L. subsp. annotinum
§3; C3
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: vrch Malý Chlum, řídký porost na okraji cesty ve smrkoborovém lese, 1,5 km SZ od železniční zastávky Čestice, 50°08‘37,1“N, 16°07‘54,6“E, 330 m n. m. (14. 4. 2010 leg. J. Doležal no. 10/01, herb. Doležal). – Rašovice: vrch Malý Chlum, okraj cesty vedoucí přes borový les v blízkosti vrcholu, 50°08‘12,2“N, 16°08‘21,3“E, 340 m n. m. (1. 3. 2011 not. J. Doležal). – Rašovice: vrch Malý Chlum, okraj cesty a nově vzniklé paseky, 130 m VSV od kóty Malého Chlumu, 50°08‘20,2“N, 16°08‘18,3“E, 340 m n. m. (31. 12. 2011 leg. J. Doležal no. 11/72, herb. Doležal).
Z vrchu Malý Chlum je plavuň pučivá uváděna již Aloisem Součkem (Souček s. a.). Při dalších průzkumech však nebyla objevena. Její výskyt se mi podařilo 177
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
potvrdit v roce 2010 (Doležal 2011c). V současnosti roste na Malém Chlumu ve třech mikropopulacích. Melampyrum subalpinum A. Kern.
§3; C3
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: Podchlumí, okraje písčité cesty v boru, 970 m ZSZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘59,3“N, 16°08‘09,4“E, 280 m n. m. (6. 7. 2012 leg. J. Doležal no. 12/197, herb. Doležal). – Čestice: svah pod starým opukovým lomem, úpatí vrchu Malý Chlum, 1,1 km SZ od zastávky Čestice, 50°08‘10,3“N, 16°08‘00,3“E, 260 m n. m. (27. 4. 2011 not. J. Doležal).
Rozšíření černýše českého je vázáno pouze na území střední Evropy a v minulosti byla tato rostlina považována dokonce za endemit Československa (Hadač 1966, 1977; Hendrych 1981). Dle současného taxonomického pojetí, podpořeného výzkumy genetické variability, však můžeme najít populace náležející k tomuto druhu i v Rakousku (Chlumský & Štech 2011). Druh však provázela značná taxonomická i nomenklatorická problematika spojená s jeho variabilitou (např. Juratzka 1857; Kerner 1881; Čelakovský 1881; Beck 1893; Soó & Webb 1972; Ehrendorfer & Gutermann 1973). Melampyrum subalpinum roste v písčitých borech či doubravách a na jejich okrajích. V České republice se vyskytuje nejhojněji ve východní části širšího Polabí, kde je výskyt vázán především na terasy Orlice a Labe, roztroušeně byl zaznamenán i v jižních Čechách na terasách Lužnice od jižního Třeboňska až po Příběnice, dále také na jedné lokalitě nedaleko Kardašovy Řečice. Malá arela se vyskytuje v širším okolí Olešnice u Kunštátu, kde se vyskytuje na netypických, bázemi bohatých až vápnitých nepísčitých půdách (Chlumský & Štech 2011). Na jedné izolované lokalitě byl objeven v Českém ráji. Jedná se o nejseverozápadnější lokalitu výskytu druhu (Holub 1996). Z Dolního Poorličí (61) je výskyt doložen ze všech třech fytochorionů, kde se hojně vyskytuje ve fytochorionu Křivina (61a) v okolí Křivic a Rašovic (Doležal observ. 2012). V Týnišťském úvalu (61b) na vrchu Malý Chlum u Rašovic a Čestic byly pozorovány stovky až tisíce rostlin ve starém opukovém lomu, řídkém písčitém boru a podél lesní písčité cesty, kde byla pořízena herbářová položka (6. 7. 2012 leg. J. Doležal no. 12/197, herb. Doležal). Z Chvojenské plošiny (61c) je hojnější výskyt udáván z okolí Dolního Jelení (Kaplan 2005). Podrobněji se výskytem nejen v Dolním Poorličí (61) zabývají Chlumský a Štech (Chlumský & Štech 2011). Melittis melissophyllum L.
§3; C4a
61a. Křivina, 5862d, Čestice: svah pod starým opukovým lomem, úpatí vrchu Malý Chlum, 1,1 km SZ od zastávky Čestice, 50°08‘10,3“N, 16°08‘00,3“E, 260 m n. m. (2. 11. 2010 leg. J. Doležal no. 10/70, herb. Doležal).
V současnosti roste na Malém Chlumu medovník meduňkolistý pouze ve starém opukovém (Panském) lomu na JZ úpatí a v navazující nově vzniklé pasece. V minulosti byl nalezen Aloisem Součkem i na dalším místě nedaleko Rašovic: „Objevil se ve velkém množství na dvouleté mýtině po smrku, kde dříve nebyl vůbec žádný podrost, v statných, až dvanáctilodyžních rostlinách. Byl vyžat, aby nedusil smrčků pod ním rostoucích. Tato lokalita leží na jihozápadním svahu kopce Chlumu poblíž Rašovic a je od předcházející lokality vzdálena asi 1 km.“ (Souček s. a.). 178
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball & Heywood
C4a
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: rozvolněný trávník na písčitém podkladu a drobná svahová písčina mezi zástavbou při úpatí vrchu Malý Chlum v místě zvaném Podchlumí, 270 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°07‘55,2“N, 16°08‘42,3“E, 300 m n. m., nalezeno přibližně 14 fertilních rostlin, společně s Artemisia campestris var. campestris a Jasione montana (16. 9. 2011 leg. J. Doležal no. 11/57, herb. Doležal; Doležal 2011d).
Naposledy se o výskytu hvozdíčku prorostlého v této lokalitě zmiňuje Alois Souček (Souček s. a.). Jedná se tak o potvrzení výskytu po 80 letech. Vyhledává zde volná písčitá místa či plochy s řídce zapojeným bylinným patrem. V nekvetoucím stavu se jedná o velmi nenápadnou rostlinu (na této lokalitě ještě s poměrně nízkým vzrůstem) a je zřejmé, že zde docházelo k přehlížení výskytu. Na Rychnovsku však velmi vzácný druh, který se vyskytuje pouze v okolí Častolovic, Čestic, Týniště nad Orlicí a Žďáru nad Orlicí (Doležal observ. 2015). Peucedanum cervaria (L.) Lapeyr.
C4a
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: JZ orientovaná rozvolněná louka na písčitém podkladu nad zástavbou, 180 m JJV od kapličky v obci, 50°08‘44,5“N, 16°07‘53,3“E, 280 m n. m. (28. 9. 2012 not. J. Doležal). – Čestice: lesní lem, přilehlý rozvolněný trávník na písčitém podkladu a rozvolněná písčina mezi zástavbou rodinných domů, 270 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°7‘55,3“N 16°08‘41,2“E, 300 m n. m. (16. 9. 2011 not. J. Doležal).
Z Malého Chlumu dokládá smldník jelení již Alois Souček (Souček s. a.) či Rudolf Mikyška (1967). Nejbližší recentní lokalita smldníku jeleního se nachází v sousedním fytochorionu Orlických opuk (60) u Čestic na drobném fragmentu xerotermní loučky na kraji pole pod kopcem Strýcem (Čestice: okraj polní cesty a drobný fragment xerotermní loučky JV od obce, SZ od vrchu Strýc, 900 m SV od železniční stanice Čestice, Doležal observ. 2015). Další historické lokality, například z vrchu Strýc u Čestic, lesu Sádka u Bolehoště či od Černíkovic, shrnuje ve svém článku Mikyška (1967). Peucedanum oreoselinum (L.) Moench
C4a
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: JZ orientovaná rozvolněná louka na písčitém podkladu nad zástavbou, 180 m JJV od kapličky v obci, 50°08‘44,5“N, 16°07‘53,3“E, 280 m n. m. (28. 9. 2012 not. J. Doležal).
V Dolním Poorličí (61) roste smldník olešníkovitý poměrně vzácně ve vhodných biotopech. Setkáme se s ním především na výslunných stráních a okrajích dubových a borových lesů. Hojnější výskyt byl zjištěn pouze v okolí vrchu Malý Chlum u Rašovic a u vrchu Strýc u Olešnice. Roste však také v okolí Bělče nad Orlicí na okraji lesa v blízkosti PP Bělečský písník (Běleč nad Orlicí: na pěšině za pískovnou, SZ obce (za PP Bělečský písník), Ducháček 1999 HR). Platanthera bifolia (L.) Rich.
§3; C3
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: svah pod starým opukovým lomem, úpatí vrchu Malý Chlum, 1,1 km SZ od zastávky Čestice, 50°08‘10,3“N, 16°08‘00,3“E, 290 m n. m. (27. 4. 2011 not. J. Doležal).
Z vrchu Malý Chlum je vemeník dvoulistý udáván poprvé již Aloisem Součkem (Souček s. a.). Dalšími průzkumy zde druh zaznamenán nebyl. Nověji se mi poda179
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
řilo údaj o výskytu potvrdit až v roce 2011. Nejbližší lokalita výskytu je v PP Zadní Machová u Rašovic (Prausová & Doležal 2010) či v příkopu na kraji lesa u silnice vedoucí do vojenského prostoru nedaleko Týniště nad Orlicí (Doležal observ. 2013). Pyrola chlorantha Sw.
C1
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: vrch Malý Chlum, zarostlá jáma po těžbě písku uprostřed nově vzniklé paseky (dříve borový porost), 175 m VSV od kóty Malý Chlum, 50°08‘20,3“N, 16°08‘18,8“E, 340 m n. m., 30 sterilních růžic, z toho 2 poškozené (10. 3. 2012 leg. J. Doležal no. 12/02, herb. Doležal); 25 sterilních růžic a 3 fertilní (2. 6. 2012 foto J. Doležal; Doležal 2013d).
Hruštička zelenokvětá byla naposledy doložena z lokality vrch Malý Chlum u Rašovic A. Součkem (Hrobař 1931). Jedná se tak o znovunalezení druhu po více než 80 letech. Roste zde v jámě po těžbě písku, která se do smýcení nacházela uprostřed letitého borového porostu. Z dalších významných druhů se v blízkosti vyskytuje Chamaecytisus ratisbonensis, Lycopodium clavatum subsp. clavatum a L. annotinum subsp. annotinum, která zde byla také naposledy nalezena A. Součkem (Doležal 2011c). Budoucnost této lokality je však nejistá. Pyrola chlorantha, jako spíše stínomilná rostlina, nemusí nově vzniklé podmínky po smýcení přežít. Dalším rizikem je fakt, že podobné zdánlivě zbytečné a bezcenné jámy bývají na pasekách zahrnuty, v horším případě zasypány nějakým odpadem. Negativně může druh ovlivnit i předpokládaná výsadba stromů. Spergula morisonii Boreau
C3
61b. Týnišťský úval, 5862d, Rašovice: zbytek otevřené písčiny na kraji borové monokultury u lesní písčité cesty, 275 m JV od kóty Malý Chlum, 50°08‘16,1“N, 16°08‘20,2“E, 340 m n. m., společně s Carex ericetorum (28. 9. 2012 not. J. Doležal). 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: vrch Malý Chlum, písčitý okraj lesní cesty u mýtiny, 620 m SZ od železniční stanice Čestice, 50°08‘06,6“N, 16°08‘35,3“E, 320 m n. m. (16. 5. 2012 not. J. Doležal).
V Dolním Poorličí (61) roste kolenec Morisonův převážně na disturbovaných písčinách v pískovnách, na okrajích lesních písčitých cest, podél železničních tratí a ve světlých písčitých borech. Konkurenčně málo úspěšný druh, při zapojení vyšší vegetace mizí a přežívá pouze v semenné bance. V současnosti se však jedná o poměrně hojný druh. VÝZNAMNÉ DRUHY NOVĚJI NEPOTVRZENÉ Alyssum alyssoides (L.) L. 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: na suché písčině na jihovýchodním úpatí kopce Chlumu u Čestic, 256 m n. m. (24. 8. 1942 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Z fytochorionu Křivina (61a) je tařice kališní udávaná z pastviny u lomu v Rašovicích (Souček s. a.) a ze suchých písčin na jihovýchodním úpatí vrchu Malý Chlum u Čestic (Souček s. a.). V Týnišťském úvalu (61b) byl druh nalezen například v železniční stanici Týniště nad Orlicí (Souček s. a.), v pískovně a podél železniční trati v Lípě nad Orlicí (Souček s. a.) či u Borohrádku v lese „V Kru180
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
hách“ a na písčinách podél železniční trati (Souček s. a.). Ve Chvojenské plošině (61c) se až do současnosti udržuje na písčinách podél železniční trati u Žďáru nad Orlicí, kde druh v roce 1942 nalezl také Alois Souček (Souček s. a.). V roce 2015 byl autorem druh nalezen na okraji Chaloupkova boru u Olešnice (Doležal observ. 2015) ve fytochorionu Orlické opuky (60). Ve studovaném území se jedná o vzácnější druh. Allium angulosum L.
§2; C3
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: malá kolonie na trávníku pod řídkými stromy, kde býval dříve opukový lom, na severním okraji lesa na kopci Chlumu u Rašovic, 325 m n. m. (6. 8. 1939 leg. A. Souček, HR).
Z Dolního Poorličí (61) je dřívější výskyt znám z okolí Týniště nad Orlicí, Petrovic nad Orlicí, Nové Vsi (Hrobař 1931). Autorem byl nověji nalezen na aluviálních loukách u řeky Orlice u Týniště nad Orlicí a Albrechtic nad Orlicí (Doležal observ. 2015). Anthericum ramosum L.
C4a
61a. Křivina, 5862d, Čestice: jediný slabý trs ve vysokém boru na jižním svahu kopce Chlumu u Čestic, 285 m n. m. (20. 6. 1943 not. A. Souček & E. Hadač, fide Souček s. a.).
Na Malém Chlumu poprvé objevil bělozářku větevnatou František Hrobař (Hrobař 1931): „V r. 1930 našel jsem 2 exempláře v řídkém lese ‚Chlumu‘ u Čestic v blízkosti medovníku a tolity lékařské. Velmi zajímavý to nález.“ Naposledy druh z této lokality udává Alois Souček, který bělozářku pozoroval společně s Emilem Hadačem v roce 1943. Arnoseris minima (L.) Schweigg. et Körte
C1
61a. Křivina, 5862d, Olešnice: Olešnice u Častolovic (1935 leg. A. Souček, BRNM; 1943 leg. J. Šourek, PR). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: mezi Olešnicí a Rašovicemi (1929 leg. A. Souček & Pulchart, PRC). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: na písčité lesní mýtině v boru na kopci Chlumu u Olešnice, 290 m n. m. (12. 9. 1941 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
V minulosti se druh vyskytoval roztroušeně téměř po celém území, ovšem s velmi nestejnou hustotou. Větší množství lokalit bylo zjištěno v 1. polovině 20. století také ve východním Polabí a v Poorličí. Tomu naznačuje i množství herbářových dokladů či historických údajů. V Dolním Poorličí (61) byl prokázán hojnější výskyt v okolí Bělče nad Orlicí (Hansgirg 1881), Olešnice (Souček s. a.; Souček in Rohlena 1924; Rohlena 1929, 1930; Souček in Hrobař 1931), Rašovic (Souček s. a.; Rohelna 1924, 1929, 1930), Týniště nad Orlicí či Albrechtic nad Orlicí (Hrobař 1931; Hadač & Hadač 1948; Kaplan & Kubát in Slavík & Štěpánková 2004). Dále rostla písečnatka v okolí Svídnice (Kopecký 1888; Čelakovský 1891; Hrobař 1931), Čestic (Souček s. a.; Souček in Hrobař 1946), Chotivi (Souček s. a.; Hrobař in Rohlena 1930; Hrobař 1931), Borohrádku (Hrobař 1931; Tocl in Hadač & Hadač 1948), Zdelova (Souček s. a.; Souček in Hrobař 1946), Častolovických Horek (Souček s. a.), Šachova (Souček s. a.; Souček in Hrobař 1946), 181
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Obr. 6. Kozinec písečný (Astragalus arenarius) z dnes již zaniklé lokality u Olešnice – Na písčině (vátý písek) při části obce zvané „Na písku“ a v sousedním řídkém borku (20. 6. 1934 leg. A. Souček, HR).
182
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Štěpánovska (Rohlena 1924; Rohlena in Hrobař 1931; Rohlena in Hadač & Hadač 1948), Nové Vsi (Hrobař 1931; Tocl in Hadač & Hadač 1948) a Žďáru nad Orlicí (Hrobař in Rohlena 1930; Hrobař 1931, 1946). V 2. polovině 20. století však vzhledem k intenzifikaci zemědělství (aplikace herbicidů, přihnojování, vápnění) druh značně ustoupil. Poslední pozorování z území východních Čech pocházejí z 80. let 20. století: v roce 1983 byla písečnatka nalezena u Hradce Králové v lokalitě Na Plachtě (Bílek 1984) a v roce 1987 naposledy potvrzena v Bělečském písníku u Bělče nad Orlicí (V. Faltys in litt.). Od té doby byla ve východních Čechách nezvěstná a považována za vyhynulou (Samková 2000). V letech 1990–2001 byl druh v celé České republice prokazatelně zaznamenán jen na 11 lokalitách (Kubát & Kaplan 2001). Novější údaje jsou jen ojedinělé a často se vztahují jen k nálezu několika málo rostlin (Boublík & Černý 2005; Lepší 2007). Nečekaný a velmi významný nález Arnoseris minima byl učiněn v roce 2010 K. Štajerovou, která druh objevila na okraji města Hradec Králové ve velmi bohaté populaci (Kaplan & Štajerová 2012). Větší část písčité plochy ležící ladem je v současné době již zarostlá. Písečnatka se zde vyskytuje na relativně malé ploše nezpevněných písků s typicky vyvinutým mechovým patrem. Z dalších psamofytů se zde vyskytuje Filago minima, Cerastium semidecandrum subsp. semidecandrum či Armeria elongata. Ohrožení lokality spočívá především v rozrůstání konkurenčně silnějších druhů rostlin (např. Solidago canadensis a Calamagrostis epigejos) či v další průmyslové výstavbě. Astragalus arenarius L.
§1; C1
61a. Křivina, 5862d, Olešnice: písčiny u vsi a světlá místa v borku, 270 m n. m. (1929 leg. A. Souček, MP). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: na písčině (vátý písek) při části obce zvané „Na písku“ a v sousedním řídkém borku, 270 m n. m. (1907 not. A. Souček, fide Souček s. a.; 20. 6. 1934 leg. A. Souček, HR; 1954 leg. M. Součková, BRNM). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: na písku na západním okraji Olešnice, 270 m n. m. (4. 7. 1939 leg. J. Šourek, HR). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: písčina v obci, 270 m n. m. (1954 leg. M. Součková, BRNM).
Kozinec písečný je velmi památnou rostlinou našeho regionu. V Čechách se vyskytuje na jihozápadní hranici svého celkového areálu. Pochází z písečných stepí střední části evropského Ruska, které se rozprostírá až k jižnímu Uralu. Jedná se tedy o sarmatskou květennou podoblast. Z tohoto území se do Čech rozšířil sarmatskou cestou severně karpatských pohoří pravděpodobně v období preboreálu asi před 10 000 lety Lužickou branou (Procházka 1983). Současný celkový přirozený areál kozince písečného zaujímá pouze Pobaltí, evropskou část Ruska, Polsko a Čechy (v současnosti jen ve východních Čechách a Hradčanských stěnách u Mimoně). Nověji se o výskytu v Hradčanských stěnách zmiňuje Rychtářek (Rychtařík 1997) a Sádlo a kol. (Sádlo et al. 2011). Adventivní výskyty jsou uváděny z Finska (Chrtková & Kubát in Slavík 1995). Poprvé druh v Dolním Poorličí (61) zaznamenal roku 1886 Häusler (Häusler in Čelakovský 1888) jako hojně rostoucí „na písčité půdě u cesty“ ve Zdelově u Kostelce nad Orlicí. Lokalita byla známa i později a docházelo k upřesňování výskytu v obci 183
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
i u obce. Hrobař výskyt kozince písečného potvrdil ještě v roce 1940 (Hrobař 1946, 1974). Po druhé světové válce byl však hledán v obci marně (Procházka 1980). Až v druhé polovině 80. let 20. století se podařilo výskyt potvrdit manželům Chrtkovým (Chrtková 1989), kteří z obce uvádějí dvě populace. První, která byla evidována na písčitém okraji předzahrádky u posledního domku při okraji obce, vznikla pravděpodobně druhotně přesazením nebo vysetím. Druhá je již charakterizována jako větší přirozená populace kozince rostoucí na písčitém pozemku a na okraji příkopu na kraji obce. Podle ústního sdělení Chrtkové byla tato přirozená lokalita při východním okraji Zdelova dosti rozsáhlá a rozdělená do několika mikropopulací, které byly od sebe vzdáleny i několik desítek metrů, a končila až za obcí u písčité cesty vedoucí směrem k lesu a dále až k vile Sklenářce v kosteleckých lesích. Kozinec se tu vyskytoval i v příkopech a u chodníků a drátěné ohrady u silnice (pastevní areál). Tato lokalizace tedy odpovídá charakteristikám výskytu kozince, které uváděli dřívější floristé (Voškerušová 2002). V roce 1993 byla lokalita navštívena během floristického kurzu konaném v Horním Jelení (Kučera 1994). Rostliny kozince rostly po obou stranách cesty od brány ke kravínu v oploceném areálu. Populace byla početná, tvořená kvetoucími a plodnými exempláři. V roce 1994 však byla část populace vlevo od cesty zničena, protože ji vlastník mechanicky upravil a osel ječmenem. Zbývající část lokality s vitální populací kozince písečného byla v roce 2004 vyhlášena jako přechodně chráněná plocha „Kozinec“ a byl v ní zahájen pravidelný management (Prausová 2005a). Druhou, v současnosti známou lokalitou Astragalus arenarius v Dolním Poorličí (61) je písčitý násep železniční trati vpravo ve směru na Choceň, 1,230 km JV od železniční stanice Čermná nad Orlicí (kilometráž 9,8). Poprvé na této lokalitě byl druh objeven Součkem a Hrobařem (Souček & Hrobař in Souček s. a.; Souček & Hrobař in Rohlena 1922; Hrobař 1931; Souček in Domin 1943). Dle Hrobaře bylo místo výskytu kozince v roce 1931 rozoráno a lokalita tak na dlouho zanikla. Roku 1986 se však Chrtkové (Chrtková 1989) podařilo na tomto místě znovuobjevení třech rostlin. Autorka dále uvádí, že v době potvrzení výskytu byla lokalita velmi silně ohrožena zástinem okolní vegetace. V bezprostřední blízkosti tak provedla vylámání výmladků dřevin a odstranění ostružiníku. Následně zde druh pozoroval i František Procházka (Procházka in Čeřovský et al. 1999), který zde zaznamenal pouze dva exempláře. Obnovení populace podél železniční trati u Čermné nad Orlicí zaznamenal Miloš Hájek, který na lokalitu přivedl jednu exkurzní skupinu během floristického kurzu ČBS v roce 2004. Při návštěvě bylo zjištěno, že množství rostlin kozince písečného roste na písčinách těsně podél železniční trati společně s Corynephorus canescens, Calluna vulgaris, Chamaecytisus supinus či Herniaria glabra. Ještě více rostlin však prorůstalo hrubé kameny železničního svršku navršené při jeho kompletní rekonstrukci v roce 2000. Při autorově průzkumu v roce 2012 bylo na lokalitě zaznamenáno několik desítek vitálních a plodných rostlin. Další historické lokality již dnes patří minulosti. Od Olešnice u Častolovic pochází Součkův nález z roku 1907, kdy objevil populaci Astragalus arenarius 184
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
v místě zvaném „Na Písku“ a v přilehlých řídkých borech a na světlině v lesích zv. „Junkovo bahno“ a „Chaloupkův bor“ v jižní části lesa „Za Rybníkem“ (Souček s. a.; Souček in Rohlena 1929; Souček in Hrobař 1931). Naposledy od Olešnice dokumentuje výskyt druhu v roce 1954 dcera nálezce M. Součková (leg. M. Součková, BRNM) a uváděn je i Mikyškou (Mikyška 1967). V roce 1942 byl Součkem kozinec písečný nalezen také na písčitém a udupaném hřišti v nedalekých Rašovicích (Souček s. a.; Souček in Prokeš 1946). I tuto lokalitu naposledy ve své práci uvádí Mikyška (Mikyška 1967). V současné době je plocha bývalého hřiště osázena borovou kulturou. Další výskyt uváděný z okolí Horního Jelení již také nebyl nověji potvrzen (Kubát 1986; Chrtková 1989; Chrtková & Kubát in Slavík 1995). I přes soustavné hledání v okolí obcí Olešnice a Rašovice se dosud nepodařilo kozinec znovu nalézt (Kaplan 1996; Kaplan [ed.] 2005; Voškerušová 2002, 2007; Doležal 2011b). Ve východních Čechách se nachází ještě jedna lokalita v Pardubickém Polabí (15c) na písčinách přímo v obci Semín. Jedná se o dvě od sebe izolované mikrolokality, které jsou územně chráněny jako Národní přírodní památka Semínský přesyp. Historicky je z tohoto území Astragalus arenarius znám (Hadač & Hadač 1948). Od té doby zde druh nebyl potvrzen a do roku 1980 byl považován za vyhynulý. Výskyt kozince písečného se však podařilo potvrdit 1. července 1980 pardubickému botanikovi Milanu Markovi. Za chráněné území byla lokalita vyhlášena o osm dní později. Od roku 1999 je v lokalitě prováděn management, díky kterému dochází ke zvětšování populace (Prausová 2005b; Doležal observ. 2012). Na lokalitě se vyskytuje s dalšími psamofyty, jako např. Anthemis ruthenica, Salsola tragus subsp. tragus, Plantago arenaria, Armeria elongata subsp. elongata či Corynephorus canescens (Prausová 2006; Doležal observ. 2012). Botrychium lunaria (L.) Sw.
§3; C2
61a. Křivina, 5862d, Olešnice: na písčině „Ve vejmolech“ za staveními „Na písku“, četná kolonie, 268 m n. m. (20. 5. 1952 not. M. Součková, fide Souček s. a.). 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: na cestě z bývalého Panského lomu v lese na jižním svahu kopce Chlumu u Čestic, 265 m n. m. (20. 6. 1944 not. A. Souček a účastníci exkurze s K. Dominem, fide Souček s. a.).
Z Dolního Poorličí (61) je historicky doložen výskyt od železniční trati u Nové Vsi u Čermné nad Orlicí (Hrobař 1931), či z okolí Petrovic nad Orlicí a z borových lesů mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští (Hrobař 1946; Krčan & Kopecký 1960). V současnosti se druh vyskytuje na dvou lokalitách ve vojenském prostoru mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští a podařilo se také potvrdit historický údaj z Bolehošťských borů podél železniční trati (Doležal 2013e, 2014, 2015). Botrychium matricariifolium (Retz.) W. D. J. Koch
§1; C1
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: na písčině poblíž strážního domku západně od Čestic, 260 m n. m., lokalita později odvážením písku zničena (22. 5. 1934 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
185
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Ve fytochorionu Týnišťský úval (61b) byl druh objeven naposledy A. Součkem v roce 1934, který jej nalezl na písčině západně od železniční zastávky v Česticích na úpatí vrchu Malý Chlum (Kubát 1977). Nověji byla vratička heřmánkolistá objevena v nedaleké pískovně Písník Lípa u Lípy nad Orlicí (Doležal & Prausová 2013). Botrychium matricariifolium zde roste na okraji písčité cesty, která byla v minulých letech narušována lesnickou technikou. Tím docházelo k pravidelnému obnažování substrátu a udržování iniciálního sukcesního stadia s jen velmi malou pokryvností bylin a mechů. Jedná se tak o potvrzení druhu v tomto území po skoro 80 letech. Další nejbližší v současnosti známá lokalita druhu se nachází ve fytochorionu Orlické opuky (60) na Chlumu u Dobrušky (Moravec 2006). Cirsium acaulon (L.) Scop. subsp. acaulon
C4a
61a. Křivina, 5862d, Čestice: na okrajích boru na kopci Chlumu u Čestic, 330 m n. m. (1935 not. A. Souček, fide Souček s. a.). 61a. Křivina, 5862d, Rašovice: na lesních okrajích na kopci Chlumu u Rašovic, 290 m n. m. (18. 8. 1939 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Dříve byl pcháč bezlodyžný v okolí Malého Chlumu poměrně hojným druhem (cf. Hrobař 1931; Souček s. a.), v současnosti jeho výskyt nebyl potvrzen v důsledku ztráty vhodných stanovišť. Diphasiastrum complanatum (L.) Holub
C2
61a. Křivina, 5862d, Čestice: v lese na kopci Chlumu u Čestic, 325 m n. m, velmi pořídku (9. 9. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Na Rychnovsku byl Aloisem Součkem zaznamenán kromě vrchu Malý Chlum ještě na nedalekém vrchu Hlaváč u Hoděčína (Souček s. a.), a Josefem Rohlenou v lese Dřízna u Přepych (Procházka 1999). Filago minima (Sm.) Pers.
C3
61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: v lomu na jv. [jihovýchodním] svahu kopce Chlumu u Čestic, 258 m n. m. (22. 8. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Z lokality je udáván bělolist menší naposledy Aloisem Součkem (Souček s. a.). V blízkém okolí Malého Chlumu byl bělolist menší zjištěn především na sekundárních biotopech v pískovnách, vzácně pak na okrajích lesních písčitých cest (Doležal 2013b). Helichrysum arenarium (L.) Moench
§2; C2
61a. Křivina, 5862d, Olešnice (1927 leg. Anonymus, PR). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice: na písčině poblíž části obce zvané „Na Písku“, 270 m n. m. (1929 leg. A. Souček, PRC). 61a. Křivina, 5862d, Olešnice (1930 leg. Souček, BRNM).
V Dolním Poorličí (61) rostl smil písečný v minulosti roztroušeně až vzácně na písčinách, v rozvolněných trávnících a na okrajích borů. Z okolí Týniště nad Orlicí je uváděn již Čelakovským (1883). Dále je historický výskyt znám od Olešnice (Rohlena 1929; Souček in Hrobař 1931, 1974), Světlé (Hansgirg 1881), 186
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Žďáru nad Orlicí a Albrechtic nad Orlicí (Souček in Hrobař 1931; Souček in Hadač & Hadač 1948; Hrobař 1974). Po více než 40 letech byl smil písečný nově nalezen na písčinách u železniční trati nedaleko železniční stanice Hradec Králové-Slezské Předměstí (Samková 2015; Doležal observ. 2015). Scleranthus perennis L. subsp. perennis 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: na suché písčině na jihovýchodním úpatí kopce Chlumu u Čestic, 265 m n. m., velmi pořídku (12. 6. 1934 leg. A. Souček, fide Souček s. a.).
Hrobař (1931) se ve své Květeně Kostelecka a Rychnovska zmiňuje o chmerku vytrvalém jako o hojném druhu na písčitých polích, úhorech, kopcích a vřesovištích. Alois Souček (Souček s. a.) pak blíže lokalizuje výskyt do okolí Čestic, Častolovic, Chotivy, Olešnice, Rašovic a Prorub u Potštejna. V současnosti je chmerek vytrvalý na Rychnovsku poměrně vzácným druhem. Já sám jsem jej objevil v poslední době pouze na písčinách ve vojenském prostoru mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští (Doležal observ. 2013). Scorzonera humilis L.
C4a
61a. Křivina, 5862d, Čestice: na opukové křovinaté stráni na jv. [jihovýchodním] svahu kopce Chlumu u Čestic, 300 m n. m. (1930 leg. A. Souček, fide Souček s. a.).
Naposledy z Malého Chlumu udává hadí mord nízký Hrobař (1946). V poslední době nebyl potvrzen jak na Malém Chlumu, tak ani na historických lokalitách, které údává ve své rukopisné kartotéce Alois Souček (Souček s. a.). Jedná se například o historický výskyt v okolí Rašovic a Hoděčína. V posledních letech se mi podařilo hadí mord nalézt na značně vzdálených lokalitách na pastvině u Starožďárského rybníku u Žďáru nad Orlicí (Žďár nad Orlicí: okraj pastviny na přechodu dubohabřiny, 720 m JZ od železniční stanice Žďár nad Orlicí; Doležal observ. 2012) a na lesním paloučku u Nové Vsi (Nová Ves: střídavě vlhká bezkolencová louka v lesním komplexu, 1,31 km Z od obecního úřadu; Doležal observ. 2014). Seseli annuum L.
C3
61a. Křivina, 5862d, Čestice: na suchém, opukovém lesním okraji na jihovýchodním svahu kopce Chlumu u Čestic, 290 m n. m. (31. 8. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.). 61a. Křivina, 5862d, Rašovice: na suché, opukové stráni při lesním okraji na kopci Chlumu u Rašovic, 300 m n. m. (31. 8. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Ve studovaném území v minulosti rostl sesel roční řídce na suchých stráních například také u Lična (Hrobař 1931). Bohužel v novější době se mi zde druh nepodařilo znovu potvrdit. Sesleria uliginosa Opiz
§1; C1
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: na lesním palouku, kde býval kdysi opukový lom, v řídkém boru na severozápadním svahu kopce Chlumu u Rašovic, 290 m n. m. (3. 6. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
V minulosti byla pěchava slatinná nalezena v okolí Rašovic, Olešnice a Čestic. V současnosti je to v tomto území patně vyhynulý druh. Nejbližší, a zároveň 187
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
jediné lokality na Rychnovsku s výskytem pěchavy se nacházejí v okolí Ještětic (Gerža 2007) a na loukách u Černíkovického rybníku (Kaplan in litt). Teesdalia nudicaulis (L.) W. T. Aiton
C2
61b. Týnišťský úval, 5862d, Olešnice: hojně na písčitých polích poblíž lesa na kopci Chlumu u Olešnice, 280–320 m n. m. (22. 5. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.). 61b. Týnišťský úval, 5862d, Čestice: na písčitých polích pod kopcem Chlumem u Čestic, 260 m n. m. (22. 5. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Nahoprutka písečná je druhem otevřených písčitých substrátů a písčitých polí. Na Týnišťsku se v minulosti vyskytoval poměrně hojně v okolí Albrechtic nad Orlicí, Štěpánovska, Olešnice, Rašovic a Žďáru nad Orlicí (Hrobař 1931). V celém Dolním Poorličí (61) je v současné době výskyt vázán především na fytogeografický podokres Týnišťský úval (61b), kde se dosud vzácně vyskytuje v okolí Čermné nad Orlicí, Bělče nad Orlicí, Krňovic, v Bolehošťských borech na písčitých cestách podél železniční trati Týniště nad Orlicí – Bolehošť či u Štěnkova (Kaplan & Samková in Kaplan 2005; Doležal 2013b) a Lípy nad Orlicí (Doležal 2013f). Ve fytochorionu Chvojenská plošina (61c) se nověji podařilo ověřit výskyt v opuštěné a borovicí osázené pískovně na SZ okraji Štěpánovska a i na okraji písčité lesní cesty Hradečnice, kde druh naposledy v roce 1987 sbírala Jiřina Belicová (lesní písčitá cesta od Marokánky ke Královu stolu ca 2,5 km od Marokánky, 1987 leg. J. Belicová, HR). Příčinou úbytku historických lokalit je především převod rozvolněných písčitých substrátů na ornou půdu, nadměrná chemizace a zásobení dusíkem. Takto například vyhynula Teesdalia na rozlehlých písčinách pod Malým Chlumem u Olešnice a Čestic, kde se vyskytovala na společné lokalitě s dalšími, dnes již velmi vzácnými psamofyty, např. Arnoseris minima, Astragalus arenarius či Helichrysum arenarium (Rohlena 1929; Hrobař 1946, 1974). Thymus serpyllum L.
C4a
61b. Týnišťský úval, 5862d, Olešnice: na písčině na okraji boru na kopci Chlumu západně od Olešnice, 300 m n. m. (29. 7. 1943 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
V mezofytiku východních Čech se vyskytuje mateřídouška úzkolistá jen na písčinách v Dolním Poorličí (61) převážně ve fytogeografickém podokresu Týnišťský úval (61b). Jen okrajově zasahuje do fytochorionu Chvojenská plošina (61c), kde byla autorem zjištěna nová lokalita na písčinách v boru u Albrechtic nad Orlicí. Kromě literárních údajů o výskytu v území mezi Týništěm nad Orlicí a Bolehoští (např. Čelakovský 1883; Krčan & Kopecký 1960; Štěpánek & Tomšovic in Slavík 2000), je také historický výskyt doložen několika herbářovými sběry uloženými v herbářových sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR) a Východočeského muzea v Pardubicích (MP). Kaplan (Kaplan 2005) uvádí, že se mateřídouška úzkolistá vyskytuje (nebo v nedávné době ještě vyskytovala) také u Rašovic, Čestic (v roce 1991 na pasece na jihozápadním úpatí Malého Chlumu), Olešnice a Borohrádku. Vaccaria hispanica (Mill.) Rauschert var. hispanica
A2
60. Orlické opuky, 5862d, Olešnice: na polích na Chlumu záp. [západně] od Olešnice, 320 m n. m. (9. 8. 1931 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
188
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
V současné době je kravinec velkokvětý vyhynulým druhem České republiky. Dříve rostl kravinec nejčastěji jako plevel v obilných polích nebo ve směskách, na úhorech, řidčeji jako plevel ve lnu nebo jiných plodinách, jako je například vikev, jetel, vojtěška, pískavice. Méně často byl nalézán podél železnic, na pustých kamenitých místech nebo rumištích (Šourková in Hejný & Slavík 1990). Veronica prostrata L.
C4a
61a. Křivina, 5862d, Čestice: na písčité cestě při jižním úpatí kopce Chlumu u Čestic, 265 m n. m. (12. 6. 1934 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
V Dolním Poorličí (61) je historický výskyt doložen z Olešnice, kde rostl v místě zvaném „Nad Skálou“ (Hrobař 1946) při východním úbočí vrchu Malý Chlum. S nástupem kolektivizace zemědělství byla však tato významná lokalita zcela zničena. Další historickou lokalitou bylo nedaleké Podchlumí u Čestic na jižním úpatí vrchu Malý Chlum (Hrobař s. a.). Vlivem výstavby rodinných domů zde však výskyt obou druhů zanikl (Kaplan 1996, Voškerušová 2004, Doležal 2011b). Poměrně hojný výskyt v okolí obce Žďár nad Orlicí je potěšujícím zjištěním. Historicky je z tohoto území uváděn již Salavcem (Salavec in Hrobař 1931), který jej mylně uvádí jako Veronica teucrium. O chybné determinaci se následně zmiňuje Hrobař a uvádí vše na pravou míru (Hrobař 1946). Vicia cassubica L. C3 Vikev kašubská je z lokality vrch Malý Chlum udávaná Chrtkovou-Žertovou (1974). Druh zde měl východní hranici svého rozšíření v Čechách. Bohužel výstavbou rodinných domků tato lokality zanikla. Vicia pannonica Crantz subsp. pannonica C2 60. Orlické opuky, 5862d, Čestice: v jeteli na východním svahu kopce Chlumu u Čestic, 280 m n. m. (2. 6. 1940 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Z údajů Aloise Součka (Souček s. a.) je patrné, že vikev panonská byla na písčitých políčkách v okolí Malého Chlumu pěstována ve směsi s dalšími pícninami a vyskytovala se zde pouze přechodně. Vicia pisiformis L.
C3
61a. Křivina, 5862d, Rašovice: mýtina na Chlumu u Rašovic, 295 m n. m. (20. 6. 1943 not. A. Souček & E. Hadač, fide Souček s. a.; 21. 7. 1949 not. A. Souček, fide Souček s. a.).
Vikev hrachovitou objevil na Malém Chlumu Alois Souček při společné exkurzi s Emilem Hadačem v roce 1943. Naposledy zde Souček druh pozoroval v roce 1949 (Souček s. a.). Tab. 1 Soupis zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin v lokalitě Vrch Malý Chlum u Rašovic Vysvětlivky
Stupně ochrany: Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. §1 = druh kriticky ohrožený; §2 = druh silně ohrožený; §3 = druh ohrožený 189
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Červený seznam cévnatých rostlin České republiky, 3. vydání (Grulich 2012) A2 = nezvěstný taxon; C1 = kriticky ohrožený druh; C2 = silně ohrožený taxon; C3 = taxon ohrožený; C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost – méně ohrožené; C4b = vzácnější taxony vyžadující další pozornost – nedostatečně prostudovaný Catalogue of alien plants of the Czech Republic (Pyšek et al. 2012) neo = neofyt, ar = archeofyt, cas = příležitostný, nat = naturalizovaný, inv = invazní Table 1 List of vascular plants recorded in the Malý Chlum hill near Rašovice village Explanatory
Degrees of protection: Edict of the Ministry of Environment No. 395/1992 of the Digest of Law. §1 = critically endangered species; §2 = endangered species; §3 = vulnerable species Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (Grulich 2012) A2 = missing taxa; C1 = critically threatened taxon meets the condition of decline; C2 = endangered taxon meets the condition of decline; C3 = vulnerable taxa; C4a = lower risk – near threatened; C4b = lower risk – data deficient Catalogue of alien plants of the Czech Republic (Pyšek et al. 2012) neo = neophyte, ar = archeophyte, cas = occasionally introduced, nat = naturalised, inv = invasion ZÁVĚR V letech 2008 až 2015 probíhal soustavný floristický výzkum vrchu Malý Chlum mezi obcemi Čestice, Rašovice a Olešnice v okrese Rychnov nad Kněžnou. Vrch Malý Chlum byl z botanického hlediska jednou z ojedinělých lokalit na Rychnovsku. Nejvýznamnějším druhem, který zde v minulosti rostl, byl bezesporu kriticky ohrožený psamofyt kozinec písečný (Astragalus arenarius), který se v současnosti vyskytuje pouze na třech lokalitách v celé České republice. Druh zde byl poprvé objeven regionálním botanikem Aloisem Součkem z Olešnice v roce 1907 (Souček s. a.). Písčiny na okrajích borů a úpatích Malého Chlumu byly jedny z nejlépe vyvinutých v širokém okolí. Negativně se na vývoji zdejší flóry podepsala i výstavba rodinných domků, zalesňování, upuštění od tradičního hospodaření (pravidelná seč a pastva), celková eutrofizace a nástup expanzních a invazních druhů rostlin. I přes všechna výše uvedené negativa se však jedná o jednu z velmi zajímavých a botanicky cenných lokalit na Rychnovsku. Velmi zajímavý je zdejší dosti izolovaný výskyt kakostu krvavého (Geranium sanguineum), který zde tvoří poměrně stabilní populaci na JV okraji v části Podchlumí. Druh je zde znám od počátků botanického průzkumu (Diblík 1928–1933). Z dalších zajímavých překvapení můžeme jmenovat znovuobjevení kriticky ohrožené hruštičky zelenokvěté (Pyrola chlorantha), která zde byla naposledy nalezena před více než 80 lety Aloisem Součkem.
190
§2
Agrimonia eupatoria subsp. eupatoria
Agrostis stolonifera
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Ajuga genevensis
Ajuga reptans
Allium angulosum
Allium vineale
Alnus glutinosa
Alopecurus pratensis
Alyssum alyssoides
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Aesculus hippocastanum
5
Aegopodium podagraria
4
Aethusa cynapium subsp. cynapium
Acinos arvensis subsp. arvensis
3
6
Acer pseudoplatanus
2
Latinský název
Abies alba
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
1
Grulich 2012
191
C3
C4a
Pyšek et al. 2012
*
*
*
*
*
*
nat/ neo
*
Souček s. a.
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
Hrobař 1931
Hrobař 1946
*
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
Voškerušová 2004 *
*
*
Kaplan [ed.] 2005
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
Doležal 2008–2015
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Anagalis arvensis
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris subsp. sylvestris
Anchusa officinalis
Anthericum ramosum
Anthoxantum odoratum
Anthriscus sylvestris
Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria
Apera spica-venti
Aphanes arvensis
Aquilegia vulgaris
Arabidopsis halleri subsp. halleri
Arabidopsis thaliana
Arenaria serpyllyfolia agg.
Arnoseris minima
Arrhenatherum elatius subsp. elatius
Artemisia campestris var. campestris
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
Amaranthus retroflexus
Latinský název
19
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
18
Grulich 2012
192
C1
C3
C3
C4a
Souček s. a.
Pyšek et al. 2012
inv/ar
nat/ar
nat/ar
nat/ar
*
*
*
*
*
*
*
*
inv/neo *
Rohlena 1923
Rohlena 1929
*
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
Hrobař 1931
*
Hrobař 1946
*
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
*
Kaplan 1996
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
Voškerušová 2004 *
*
*
Kaplan [ed.] 2005 *
*
*
Doležal & Samková 2014 *
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
193
Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus
53
Campanula rapunculoides
Bromus erectus
52
59
Briza media
51
Brachypodium sylvaticum
50
Brachypodium pinnatum
49
Campanula persicifolia
Botrychium matricariifolium
48
Campanula patula
§1
Botrychium lunaria
47
58
§3
Betula pendula var. pendula
46
57
Bellis perennis
45
Ballota nigra subsp. nigra
44
Calluna vulgaris
Avenella flexuosa
43
56
Atropa bella-dona
42
Athyrium filix-femina
41
Astragalus glycyphyllos
40
Bromus inermis
Astragalus arenarius
39
Calamagrostis epigejos
§1
Asclepias syriaca
38
54
Asarum europaeum
37
55
Artemisia vulgaris
36
C1
C2
C1t
nat/ar
nat/ar
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
inv/neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Campanula trachelium
Capsella bursa-pastoris
Carduus acanthoides
Carex canescens
Carex caryophyllea
Carex contigua
Carex digitata
Carex ericetorum
Carex flacca subsp. flacca
Carex hirta
Carex leporina var. leporina
Carex pilulifera
Carlina acaulis subsp. acaulis
Carlina vulgaris
Carpinus betulus
Centaurea cyanus
Centaurea jacea subsp. jacea
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
Campanula rotundifolia
Latinský název
61
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
60
Grulich 2012
194
C2
Pyšek et al. 2012
nat/ar
nat/ar
*
Souček s. a. *
*
*
*
*
*
*
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
*
Hrobař 1974
Chrtková 1974 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1996
Kaplan 1997, 2007
*
*
Voškerušová 2004
*
*
Kaplan [ed.] 2005 *
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
195
Chenopodium album subsp. album
Chenopodium ficifolium
Chenopodium polyspermum
Chenopodium strictum
Cichorium intybus
Cirsium acaulon subsp. acaulon
90
91
92
93
94
95
100 Consolida regalis subsp. regalis
Chelidonium majus
89
Colchicum autumnale
Chamaecytisus supinus
88
99
Chamaecytisus ratisbonensis
87
Chaerophyllum temulum
86
Clinopodium vulgare subsp. vulgare
Chaerophyllum aromaticum
85
98
Cerastium semidecandrum subsp. semidecandrum
84
Cerastium holosteoides subsp. triviale
83
Cerastium glomeratum
82
Cirsium arvense
Cerastium arvense subsp. arvense
81
Cirsium oleraceum
Centaurea scabiosa subsp. scabiosa
80
96
Centaurea oxylepis
79
97
Centaurea xfleischeri
78
C4a
C4a
C4a
C4a
nat/ar
inv/ar
*
*
*
nat/ar
*
*
*
*
*
nat/ neo
nat/ar
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
108 Crepis biennis
109 Crepis paludosa
110 Cytisus nigricans subsp. nigricans
111 Cytisus scoparius subsp. scoparius
112 Dactylis glomerata subsp. glomerata
113 Danthonia decumbens
114 Daphne mezereum
115 Daucus carota subsp. carota
116 Descurainia sophia
117 Deschampsia cespitosa subsp. cespitosa
105 Corylus avellana
104 Cornus sanguinea subsp. sanguinea
107 Cotoneaster horizontalis
106 Corynephorus canescens
103 Conyza canadensis
102 Convolvus arvensis
Latinský název
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
101 Convallaria majalis var. majalis
Grulich 2012
196
C4a
Pyšek et al. 2012
Souček s. a. *
*
*
nat/ar
*
*
*
*
nat/ neo
cas/neo
inv/neo *
nat/ar
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
*
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
*
*
Voškerušová 2004
*
*
*
Kaplan [ed.] 2005
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
134 Erigeron acris
135 Erigeron annuus subsp. annuus
136 Erigeron annuus subsp. septentrionalis
137 Erodium cicutarium
138 Erophila verna
139 Erysium cheiranthoides subsp. cheiranthoides
140 Euonymus europaeus
128 Elymus repens subsp. repens
127 Elymus caninus
133 Equisetum arvense subsp. arvense
126 Echium vulgare subsp. vulgare
125 Dryopteris filix-mas
132 Epipactis helleborine
124 Dryopteris dilatata
123 Dryopteris carthusiana
§3
122 Diphasiastrum complanatum
131 Epilobium montanum
121 Digitaria ischaemum
130 Epilobium angustifolium
120 Digitalis purpurea
119 Dianthus delthoides
129 Epilobium adenocaulon
118 Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum
197
C2
*
*
*
*
*
*
*
nat/ar
nat/ar
*
inv/neo
inv/neo
nat/ neo
inv/ar
nat/ neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
143 Euphorbia helioscopia
144 Euphrasia stricta subsp. stricta
145 Fagus sylvatica
146 Falcaria vulgaris
147 Festuca ovina subsp. ovina
148 Festuca pratensis
149 Festuca rubra s. l.
150 Filago arvensis
151 Filago minima
152 Fragaria vesca
153 Frangula alnus
154 Fraxinus excelsior
155 Fumaria officinalis
156 Gagea pratensis
157 Gagea villosa
158 Galeopsis bifida
Latinský název
142 Euphorbia cyparissias
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
141 Eupatorium cannabinum subsp. cannabinum
Grulich 2012
198
C2
C3
C3
Pyšek et al. 2012
nat/ar
Souček s. a. *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
Voškerušová 2004
Kaplan [ed.] 2005
*
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
199 §2
181 Hepatica nobilis
182 Heracleum sphondylium subsp. sphondylium
183 Herniaria glabra
178 Hedera helix
180 Helichrysum arenarium
179 Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
177 Gnaphalium sylvaticum
170 Genista tinctoria
176 Glechoma hederacea
169 Genista germanica
168 Galium sylvaticum
167 Galium pumilum
175 Geum urbanum
166 Galium mollugo
174 Geranium sanguineum
165 Galium boreale subsp. boreale
164 Galium aparine
173 Geranium robertianum
163 Galium album subsp. album
162 Galinsoga parviflora
161 Galeopsis tetrahit
172 Geranium pusillum
160 Galeopsis pubescens
171 Geranium pratense
159 Galeopsis pernhofferi
C2
C4a
C4b
C4a
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
186 Hieracium sabaudum
187 Holcus lanatus
188 Holosteum umbellatum var. parceglandulosum
189 Holosteum umbellatum var. umbellatum
190 Hylotelephium jullianum
191 Hylotelephium maximum
192 Hypericum montanum
193 Hypericum perforatum
194 Hypochoeris radicata subsp. radicata
195 Impatiens glandulifera
196 Impatiens parviflora
197 Inula conyzae
198 Jasione montana
199 Juglans regia
200 Juncus conglomeratus
201 Juncus effusus
Latinský název
185 Hieracium murorum
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
184 Hieracium lachenalii
Grulich 2012
200
Pyšek et al. 2012
*
*
*
*
Souček s. a.
nat/ar
*
*
inv/neo
inv/neo
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
Voškerušová 2004
*
Kaplan [ed.] 2005
*
Doležal & Samková 2014 *
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
202 Juncus tenuis
203 Knautia arvensis subsp. arvensis
204 Knautia drymeia subsp. drymeia
205 Knautia ×posoniensis
206 Koeleria pyramidata
207 Lactuca serriola
208 Lamium album
209 Lamium amplexicaule
210 Lamium purpureum
211 Lapsana communis subsp. communis
212 Larix decidua subsp. decidua
213 Lathyrus niger
214 Lathyrus sylvestris
215 Leontodon hispidus subsp. hastilis
216 Leontodon hispidus subsp. hispidus
201
217 Lepidium campestre
218 Leucanthemum ircutianum
219 Ligustrum vulgare
220 Linaria vulgaris
221 Linum catharticum
222 Listera ovata
223 Lolium perenne
224 Lonicera xylosteum
225 Lotus corniculatus var. corniculatus
C4a
C4a
nat/ar
nat/ar
nat/ar
nat/ar
nat/ar
nat/ neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
202
236 Lycopus europaeus subsp. europaeus
237 Lychnis flos-cuculi subsp. flos-cuculi
238 Lysimachia nummularia
239 Lysimachia vulgaris
240 Mahonia aquifolium
241 Malva alcea
242 Matricaria discoidea
232 Luzula pilosa
235 Lycopodium clavatum subsp. clavatum
231 Luzula multiflora
230 Luzula luzuloides subsp. luzuloides
§3
229 Luzula divulgata
234 Lycopodium annotinum subsp. annotinum
228 Luzula cf. pallens
233 Lycopsis arvensis
Latinský název
227 Luzula campestris
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
226 Lupinus polyphyllos
Grulich 2012
C4a
C3
C3
Souček s. a.
Pyšek et al. 2012
nat/ neo
*
*
*
*
nat/ neo
nat/ar
inv/neo *
Rohlena 1923
Rohlena 1929
*
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
*
Voškerušová 2004
*
Kaplan [ed.] 2005 *
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
256 Mycelis muralis
257 Myosotis arvensis subsp. arvensis
258 Myosotis ramosissima subsp. ramosissima
259 Myosotis stricta
260 Myosotis sylvatica
261 Nardus stricta
262 Oenothera biennis
263 Ononis spinosa subsp. spinosa
264 Orthilia secunda subsp. secunda
265 Oxalis acetosella
253 Moehringia trinervia
255 Monotropa hypopitys
252 Melittis melissophyllum
254 Molinia arundinacea
§3
251 Melilotus albus
250 Melica nutans
247 Medicago ×varia
246 Medicago sativa
§3
245 Medicago lupulina
249 Melampyrum subalpinum
244 Medicago falcata
248 Melampyrum pratense
243 Matricaria chamomilla
203
C3
C3
C4a
C3
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
nat/ neo
nat/ar
nat/ar
nat/ neo nat/ neo
nat/ar
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
268 Papaver rhoeas var. rhoeas
269 Persicaria minor
270 Persicaria lapathifolia subsp. lapathifolia
271 Petasites albus
272 Petrorhagia prolifera
273 Peucedanum cervaria
274 Peucedanum oreoselinum
275 Phleum pratense
276 Picea abies
277 Pilosella officinarum
278 Pimpinella major
279 Pimpinella saxifraga subsp. saxifraga
280 Pinus banksiana
281 Pinus nigra subsp. nigra
282 Pinus strobus
283 Pinus sylvestris
Latinský název
267 Papaver dubium
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
266 Papaver argemone
Grulich 2012
204
C4a
C4a
C4a
C4a
Pyšek et al. 2012 *
nat/ neo
*
inv/neo *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Souček s. a.
cult
nat/ar
nat/ar
nat/ar
Rohlena 1923
*
Rohlena 1929
*
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
*
*
Hrobař 1931
Hrobař 1946
*
*
Mikyška 1967
*
Hrobař 1974
*
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
Voškerušová 2004
*
*
Kaplan [ed.] 2005 *
*
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014 *
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
205
304 Prunella vulgaris
305 Prunus avium
306 Prunus cerasus
307 Prunus spinosa
308 Pteridium aquilinum subsp. aquilinum
302 Potentilla reptans
303 Primula elatior subsp. elatior
295 Polygala vulgaris
294 Polygala comosa
301 Potentilla argentea
293 Poa pratensis
300 Potentilla anserina
292 Poa palustris
291 Poa nemoralis
299 Populus ×canadensis
290 Poa compressa
289 Poa annua
C3
288 Poa angustifolia
298 Populus tremula
§3
287 Platanthera bifolia
297 Polygonum aviculare agg.
286 Plantago media subsp. media
285 Plantago major subsp. major
296 Polygonatum odoratum
284 Plantago lanceolata var. lanceolata *
*
*
*
*
*
nat/ar
*
*
inv/neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
311 Quercus robur
312 Quercus rubra
313 Ranunculus bulbosus
314 Ranunculus repens
315 Rhamnus cathartica
316 Robinia pseudoacacia
317 Rorippa sylvestris
318 Rosa canina agg.
319 Rosa canina subsp. corymbifera
320 Rosa cf. sherardii
321 Rosa tomentosa
322 Rubus austromoravicus
323 Rubus caesius
324 Rubus crispomarginatus
325 Rubus flos-amygdalae
326 Rubus fruticosus agg.
Latinský název
310 Pyrola minor
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
309 Pyrola chlorantha
Grulich 2012
206
C3
C3
C1
Pyšek et al. 2012
*
Souček s. a. *
*
inv/neo
inv/neo
Rohlena 1923
*
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
Hrobař 1931
Hrobař 1946
*
*
*
*
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
Voškerušová 2004
Kaplan [ed.] 2005 *
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
327 Rubus grabowskii
328 Rubus grossus
329 Rubus hirtus agg.
330 Rubus idaeus
331 Rubus montanus
332 Rubus nessensis
333 Rubus othostachys
334 Rubus plicatus
335 Rubus radula
336 Rubus ser. Glandulosi
337 Rumex acetosa
338 Rumex acetosella
339 Rumex acetosella subsp. multifidus
340 Rumex obtusifolius var. obtusifolius
207
341 Rumex thyrsiflorus
342 Sagina procumbens
343 Salix caprea
344 Salvia verticillata
345 Sambucus ebulus
346 Sambucus nigra
347 Sambucus racemosa
348 Sanguisorba minor subsp. minor
349 Sanguisorba officinalis
350 Scleranthus annuus
nat/ar
*
*
*
*
nat/ neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
208
366 Silene vulgaris subsp. vulgaris
367 Sisymbrium officinale
368 Solanum nigrum
360 Senecio viscosus
365 Silene nutans
359 Senecio ovatus subsp. ovatus
364 Silene latifolia subsp. alba
358 Senecio jacobaea subsp. jacobaea
357 Selinum carvifolia
363 Setaria viridis subsp. viridis
356 Sedum sexangulare
355 Sedum acre
§1
354 Securigera varia
362 Sesleria uliginosa
353 Scrophularia nodosa
361 Seseli annuum
Latinský název
352 Scorzonera humilis
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
351 Scleranthus perennis subsp. perennis
Grulich 2012
C1
C3
C4a
Pyšek et al. 2012 nat/ar
nat/ar
Souček s. a. *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
*
*
*
Hrobař 1931
*
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996 *
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
Voškerušová 2004
Kaplan [ed.] 2005
*
*
*
*
Doležal & Samková 2014
*
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
209
381 Taracaxacum sect. Taraxacum
382 Taraxacum scanicum
383 Taraxacum sect. Erythrosperma
384 Teesdalia nudicaulis
385 Thlaspi arvense
386 Thymus pulegioides subsp. chamaedrys
380 Tanacetum vulgare
392 Trifolium dubium
379 Symphoricarpos albus
378 Succisa pratensis
377 Stellaria media
391 Trifolium aureum
376 Stellaria graminea
390 Trifolium arvense
375 Stellaria alsine
374 Spergula morisonii
389 Trifolium alpestre
373 Spergula arvensis subsp. arvensis
372 Sorbus aucuparia var. aucuparia
371 Sonchus asper
387 Thymus serpyllum
370 Solidago virgaurea subsp. virgaurea
388 Torilis japonica
369 Solidago canadensis
C4a
C2
C3
*
*
*
*
*
*
nat/ar
*
*
*
*
*
*
inv/neo
nat/ar
nat/ar
inv/neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
400 Tussilago farfara
401 Ulmus minor
402 Urtica dioica
403 Vaccaria hispanica var. hispanica
404 Vaccinium myrtillus
405 Vaccinium vitis-idaea subsp. vitis-idaea
406 Valerianella locusta
407 Verbascum nigrum
408 Verbascum thapsus subsp. thapsus
409 Veronica arvensis
410 Veronica hederifolia agg.
397 Trifolium repens
399 Trisetum flavescens
396 Trifolium pratense subsp. pratense
398 Tripleurospermum inodorum
395 Trifolium montanum
394 Trifolium medium
Latinský název
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
393 Trifolium hybridum subsp. hybridum var. hybridum
Grulich 2012
210
A2
C4a
Pyšek et al. 2012
nat/ar
cas/ar
nat/ar
nat/ neo
Souček s. a.
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Rohlena 1923
Rohlena 1929
Diblík in Hrobař 1931
Souček in Hrobař 1931
Hrobař 1931
Hrobař 1946
Mikyška 1967
Hrobař 1974
Chrtková 1974
Kaplan 1996
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Kaplan 1997, 2007
*
Voškerušová 2004
*
Kaplan [ed.] 2005
*
*
Doležal & Samková 2014 *
*
*
*
*
*
*
Doležal 2008–2015 *
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
211
429 Viola arvensis
430 Viola canina
431 Viola collina
432 Viola hirta
433 Viola mirabilis
434 Viola reichenbachiana
435 Viola riviniana
436 Viscum album subsp. austriacum
422 Vicia hirsuta
421 Vicia cracca
428 Vincetoxicum hirundinaria subsp. hirundinaria
420 Vicia cassubica
427 Vinca minor
419 Viburnum opulus
418 Veronica triphyllos
426 Vicia villosa subsp. villosa
417 Veronica sublobata
416 Veronica serpyllifolia subsp. serpyllifolia
425 Vicia tetrasperma
415 Veronica prostrata
414 Veronica persica
424 Vicia pisiformis
413 Veronica officinalis subsp. officinalis
412 Veronica chamaedrys subsp. chamaedrys
423 Vicia pannonica subsp. pannonica
411 Veronica dillenii
C4a
C4a
C3
C2
C3
C4a
C4a
nat/ar
nat/ar
nat/ar
*
*
*
*
*
*
*
*
nat/ neo
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Potěšujícím faktem je i nález nových ohrožených druhů pro tuto lokalitu. Z nejvýznamnějších to je objev poměrně početné populace silně ohroženého (C2) křivatce rolního (Gagea villosa). Dalším nově nalezeným druhem je zde potenciálně ohrožená (C4a) violka divotvorná (Viola mirabilis) (Doležal & Samková 2014). Přesto však nelze botanický průzkum na vrchu Malý Chlum považovat za ukončený. Některé druhy zde mohou přežívat pouze v chudých a málopočetných populacích, které lze snad přehlédnou, například jako u výše zmíněné hruštičky zelenokvěté (Pyrola chlorantha). Proto bude důležité i v dalších letech tuto významnou lokalitu navštěvovat, soustavně prozkoumávat a snažit se nalézt další významné druhy. Například silně ohrožená nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) zde může stále přetrvávat v semenné bance a čekat, až se opět objeví vhodné podmínky pro její existenci. Přesně tak tomu bylo i v nedaleké pískovně Písník Lípa u Rašovic, kdy po smýcení borové monokultury se na její ploše opět nahoprutka vyskytla v souvislých porostech několika tisíců rostlin. SUMMARY Floristic reseach in the Malý Chlum hill by Rašovice. There were 344 taxa of vascular plants found during the floristic research in the Malý Chlum hill by Rašovice in 2008–2015. Four of them are protected under the Edict of the Ministry of Environment no. 395/92 of the digest of law and 17 of them are endangered according to the red list of vascular plants of the Czech republic: (Grulich 2012). 7 protected species and 23 endangered species disappeared at the locality. The most important find was re-discovery of the critically threatened species Pyrola chlorantha after 80 years. PODĚKOVÁNÍ Děkuji Zdeňkovi Kaplanovi (BÚ AV ČR Průhonice) za přečtení rukopisu a doplnění cenných informací. LITERATURA Beck, G. (1893): Flora von Nieder-Österreich. Vol. II. – Wien. Bílek, I. (1984): Výskyt chráněných, kriticky ohrožených a silně ohrožených rostlin v okrese Hradec Králové. – Ms., 128p. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Pedagog. Fak., Hradec Králové]. Boublík, K. & Černý, T. (2005): Nové nálezy psamofilních druhů rostlin na Třeboňsku. – Sbor. Jihočes. Muz., Přír. vědy, České Budějovice, 45: 57–60. Čelakovský, L. (1868–1883): Prodromus květeny české I-IV. – In: Arch. Přírod. Výzk. Čech, sect. 3a, fasc. 1–4: 1–944. Čelakovský, L. (1887): Analytická květena Čech, Moravy a rakouského Slezska. Ed. 2.–431 p., Praha. Čelakovský, L. (1888): Resultate der botanischen Durchforchschung Böhmens im Jahre 1886. – S. – B. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, cl. math. – natur., 1887: 174–239. Danihelka, J., Chrtek, J. Jr. & Kaplan, Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811. Demek, J. [ed.](1987): Obecná geomorfologie. Academia. Praha. 476 p. Demek, J. & Mackovčin, P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 2. vydání. 582 p.
212
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Diblík, J. (1928–33): Pamětní kniha obecní Čestic a Horek Častolovských. Květena Čestic a okolí. – Ms., nepag. [Depon. in: OÚ Čestice]. Doležal, J. (2008–2015): Floristický soupis z vrchu Malý Chlum u Rašovic. Ms. [Soukromá floristická databáze; Depon. in: autor]. Doležal, J. (2011a): Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 5. – Orchis, Dobré, 30/1: 6. Doležal, J. (2011b): Botanický průzkum Evropsky významné lokality Zadní Machová, lesního komplexu Křivina a přilehlých xerotermních biotopů ve vybraných fytogeografických podokresech. – Ms., 143 p. [Bakal. práce; depon. in: Knih. Kat. Biol. PřF UHK, Hradec Králové]. Doležal, J. (2011c): Lycopodium annotinum L. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 5. – Orchis, Dobré, 30/1: 7. Doležal, J. (2011d): Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 5. – Orchis, Dobré, 30/1: 8. Doležal, J. (2012): Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 6. – Orchis, Dobré, 31/1: 4–5. Doležal, J. (2013a): Pyrola minor L. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 7. – Orchis, Dobré, 32/1: 6. Doležal, J. (2013b): Botanický průzkum psamofytní vegetace ve vybraných lokalitách Dolního Poorličí. – Ms., 188. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. Biol. PřF UHK, Hradec Králové]. Doležal, J. (2013c): Carex ericetorum Pollich. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XI. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 48/1: 54–56. Doležal, J. (2013d): Pyrola chlorantha Sw. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XI. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 48/1: 113–114. Doležal, J. (2013e): Botrychium lunaria (L.) Sw. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XI. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 48/1: 45–46. Doležal, J. (2013f): Teesdalia nudicaulis (L.) W. T. Aiton. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XI. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 48/1: 128–129. Doležal, J. & Prausová, R. (2013): Botrychium matricariifolium (Retz.) W. D. J. Koch. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XI. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 48/1: 46–47. Doležal, J. (2014): Botrychium lunaria. In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XII. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 49/1: 85. Doležal, J. & Samková V. (2014): Botanická exkurze na vrch Malý Chlum u Rašovic a do pískovny Písník Lípa. – Východočeský botanický zpravodaj, Hlinné, 15: 23–27. Doležal, J. (2015): Botrychium lunaria. In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XIII. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 50/1: 28–29. Ehrendorfer, E. [ed.] (1973): Liste der Gefasspflanzen Mitteleuropas. – Ed. 2. Stuttgart. Ehrendorfer, f. & Gutermann, W. (1973): Liste der Gefässpflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. – Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. Gerža, M. (2007): Sesleria uliginosa Opiz – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 1. – Orchis, Dobré, 26/1: 14. Grulich, V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Hadač, E. (1966): Rozšíření černýše českého (Melampyrum bohemicum Kerner) v Československu. – Preslia 38: 403–412. Hadač, E. (1977): Poznámky o endemických rostlinách České socialistické republiky. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 12: 1–15.
213
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Hadač, J. & Hadač, E. (1948): Květena Pardubicka. – Pardubice, 232 p. Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.] (2015): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XIII. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 50/1: 23–129. Hansgirg, A. (1881): Květena okolí Hradce Králové. – Hradec Králové, 112 p. Hejný, S. & Slavík, B. [eds.] (1990): Květena České republiky. Vol. 2. – Academia, Praha. Hendrych, R. (1981): Bemerkungen zum Endemismus in der Flora der Tschechoslowakei. – Preslia 53: 97–120. Holub, J. (1996): Nejseverozápadnější lokalita černýše českého (Melampyrum bohemicum) a poznámky k tomuto druhu. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 31: 175–186. Hrobař, F. (1931): Květena Kostelecka a Rychnovska. – Hradec Králové, 128 p. Hrobař, F. (1936): První doplněk ke „Květeně Kostelecka a Rychnovska“. – Z Pelclova kraje, Rychnov n. Kn., 2: 26–30. Hrobař, F. (1946): Druhý doplněk ke „Květeně Kostelecka a Rychnovska“. – Vamberk, 32 p. Hrobař, F. (1974): Úvahy o květeně Kostelecka, Rychnovska a Žamberska. – In: Orlické hory a Podorlicko, Sborník vlastivědných prací, Kruh, Hradec Králové, 6: 21–51. Chlumský, J. & Štech, M. (2011): Rozšíření černýše českého (Melampyrum bohemicum) v České republice a na Slovensku – revize po čtyřiceti letech. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 46/1: 1–16. Chrtková A. (1989): Poznámky k rozšíření Astragalus arenarius L. v Čechách. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 24: 115–117. Chrtková-Žertová, A. (1974): The distribution of Vicia cassubica in Czechoslovakia. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 9/2: 167–178. Juratzka, J. (1857): Ueber einige Arten der Gattung Melampyrum. – Verh. Zool. – Bot. Ges. Wien 7: 507–511. Kaplan, Z. (1996): Závěrečná zpráva z botanického inventarizačního průzkumu lokality Chlum u Čestic. – Ms., 18 p. [Depon. in: Referát životního prostředí Okresního úřadu, Rychnov nad Kněžnou]. Kaplan, Z. [ed.] (2005): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti v Kostelci nad Orlicí (4.–10. července 2004). – Zpr. Čes. Bot. Společ. 40, suppl. 2005/1: 1–76. Kaplan, Z. (2012): Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. – In: Gerža, M. & Kučera, J. [eds.], Příspěvky ke květeně Rychnovska. 6. – Orchis, Dobré, 31/1: 5. Kaplan, Z. & Štajerová, K. (2012): Arnoseris minima (L.) Schweigg. & Koerte. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae X. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 47/1: 48–46. Kerner, A. (1881): Schedae ad Floram exsiccatam Austro – Hungaricam. Vol. I. – Wien. Kopecký, K. (1888): Analytická květena okolí města Rychnova nad Kněžnou. – Rychnov nad Kněžnou. Kopecký, K. (1978): Význam silničních okrajů jako migrační cesty plevelů na příkladu Orlických hor a jejich podhůří. – Preslia 50: 49–64 Krčan, K. & Kopecký, K. (1960): Příspěvěk ke květeně Opočenska a bližšího okolí Týniště nad Orlicí. – Acta Mus. Reginaehradec., Hradec Králové, ser. A: sci. natur., 2: 149–190. Kubát, K. & Kaplan, Z. (2001): Arnoseris minima (L.) Schweigg. & Koerte v České republice. – Severočes. Přír., Litoměřice, 32: 29–36. Kubát, K. (1977): Botrychium matricariifolium in der ČSR. – Preslia, Praha. 49: 329–335. Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z., Kirschner, J. & Štěpánek, J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Kučera, J. (1994): Kozinec písečný (Astragalus arenarius) ve Zdelově. – Orchis, Dobré, 13: 6.
214
Doležal J.: Floristický průzkum lokality vrch Malý chlum u Rašovic
Lepší, M. (2007): Arnoseris minima (L.) Schweiger & Koerte – písečnatka nejmenší – In: Chán, V., Lepší, M. & Lepší, P. [eds.], Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižní části Čech XIII. – Sbor. Jihoč. Muz. Čes. Bud., Přír. Vědy, 47: 92. Mikyška, R. (1956): Fytosociologická studie lesů terasového území v dolních částech povodí Orlicí a Loučné. – Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd. – Lesnictví, Praha, 29: 313–370. Mikyška, R. (1967): O rozšíření některých lesních a lemových druhů v severovýchodních Čechách. – Preslia, Praha, 39/2: 178–197. Moravec, L. (2005a): Zpracování podkladů pro vyhlášení VKP Chlum u Dobrušky. – Ms. [SOČ, depon. in: OŽP MÚ Dobruška]. Moravec, L. (2005b): Významný krajinný prvek Chlum u Dobrušky. – In: Orlické hory a Podorlicko, Rychnov n. Kn., 13: 47–56. Moravec, L. (2006): Botrychium matricariifolium (Retz.) W. D. J. Koch. – In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae V. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 41/1: 186–187. Neuhäuslová, Z., Rybníčková, E., Rybníček, K. & Husová, M. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 p. Pavlíčko, A. & Procházka, f. (1999): Vratička heřmánkolistá [Botrychium matricariifolium (Döll) A. Braun] na Šumavě. – Erica, Plzeň, 8: 13–21. Prausová, R. (2005a): Ověření výskytu kozince písečného (Astragalus arenarius L.) u Čermné nad Orlicí. – Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 12: 109–112. Prausová, R. (2005b): Národní přírodní památka Semínský přesyp. – Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 12: 185–186. Prausová, R. (2006): Změny flóry a vegetace v Národní přírodní památce Semínský přesyp. – Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 13: 133–146. Prausová, R. & Doležal, J. (2010): Floristický soupis taxonů cévnatých rostlin v lokalitě Zadní Machová u Rašovic. – Ms. [depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Hradec Králové]. Procházka, F. (1978): Nové pozoruhodné naleziště chráněných a vzácných rostlin na Královéhradecku. – Památky a Přír., Praha. 3: 46–48. Procházka, F. (1980): Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. – Zpravodaj KMVČ, Hradec Králové. 134 p. Procházka, F. (1983): O záchraně kozince písečného v československé květeně. – Živa, Praha, 31: 133. Procházka F. (1999): Druhy rodu Diphasiastrum Holub ve sbírkách královéhradeckého muzea. – Acta Mus. Reginaehradec., ser. A (sci. natur.) 27: 75–78. Prokeš, K. & Vlček, V. (1911): Druhý doplněk ke květeně Hradce Králové. – Výroč. Zpr. Vyš. Reálky, Hradec Králové, 1–21. Prokeš, K. (1946): Nové floristické nálezy ze severovýchodních Čech I–II., – Příroda, Brno, 36: 112–119, 328–331. Pyšek, P., Danihelka, J., sádlo, J., Chrtek, J. Jr., Chytrý, M., Jarošík, V., Kaplan, Z., Krahulec, F., Moravcová, L., Pergl, J., Štajerová, K. & Tichý, L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia Geographica, Brno, 73 p. Režný, K. (1958): Nejzápadnější výběžek Orlických hor. – In: Hradecký kraj, 2: 43–47. Režný, K. (1976): Zeměpisné poměry. – In: Roček, Z. [ed.], Příroda Orlických hor a Podorlicka, Praha. 229–273. Rohlena, J. (1922): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech I-II. – Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 96: 54–66, 109–113.
215
Orlické hory a Podorlicko 22/1–2: 167–216 (2015)
Rohlena, J. (1923): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech III. – Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 97: 88–95, 127–134. Rohlena, J. (1924): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech IV. – Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 98: 63–72, 133–139. Rohlena, J. (1929): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech. IX. – Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 103: 1–17, 65–76. Rohlena, J. (1930): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech X. – Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 104: 1–16, 69–78. Rychtařík, P. (1997): Vegetace Hradčanských stěn. I. etapa: Úvodní floristický průzkum. – Ms., 8 p. [depon. in: AOPK ČR, středisko Ústí n. L.]. Sádlo, J. Petřík, P., Boublík, K., Rychtařík, P. & Šímová, I. (2011): Diverzita rostlinstva Hradčanských stěn (Dokesko) a její příčiny. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 46/1: 17–38. Samková, V. (2000): Florografický rozbor květeny Východního Polabí, Dolního Poorličí a Litomyšlské pánve. – Ms., 351p. [Disert. práce; depon. in: Knih. Kat. Bot. Př. f. UK, Praha]. Samková, V. (2015): Helichrysum arenarium. In: Hadinec, J. & Lustyk, P. [eds.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XIII. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 50/1: 67. Skalický, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný, S. & Slavík, B. (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, s. 103–121. Slavík, B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zpr. Čs. Bot. Společ. 6: 55–62. Slavík, B. [ed.] (1995): Květena České republiky. Vol. 4. – Academia, Praha, Slavík, B. [ed.] (1997): Květena České republiky. Vol. 5. – Academia, Praha. Slavík, B. [ed.] (2000): Květena České republiky. Vol. 6. – Academia, Praha. Slavík, B. & Štěpánková, J. [eds.] (2004): Květena České republiky. Vol. 7. – Academia, Praha. Soó, R. & Webb, D. A. (1972): Melampyrum L. – In: Tutin, T. G., Heywood, V. H., Burges, N. A., Moore, D. M., Valentine, D. H., Walters, S. M. & Webb, D. A. [eds.], Flora Europaea 3: 253–257, Cambridge University Press, Cambridge. Souček, A. (s. a.): Floristický materiál ke květeně Kostelecka a Rychnovska. – Ms. [Depon. in: Archiv bot. sekce soukr. ekofirmy Natura Dobré]. Souček, A. (1927–39): Pamětní kniha obce Olešnice. – Ms., 313 p. [Depon. in: OÚ Olešnice]. Souček, A. (1946): Ostružiníky a růže na Kostelecku a Rychnovsku (Příspěvek ke květeně Kostelecka a Rychnovska.). – Olešnice, 8 p. Voškerušová, H. (2002): Fytogeograficky významné druhy regionu Orlických hor a Podorlicka. I. Kozinec písečný (Astragalus arenarius L.). – In: Orlické hory a Podorlicko, Rychnov n. Kn., 12: 9–15. Voškerušová, H. (2004): Závěrečná zpráva NATURA 2000. H 0138 Orlice u Čestic (okres Rychnov nad Kněžnou). – Ms., 71 p. [Depon. in: Archiv MGOH Rychnov n. Kn.]. Voškerušová, H. (2005): Od přírodovědecky cenných lokalit Častolovicka k místním a pomístním názvům I. – In: Orlické hory a Podorlicko, Rychnov n. Kn., 13: 229–261. Voškerušová, H. (2007): Od přírodovědecky cenných lokalit Častolovicka k místním a pomístním názvům II. – In: Orlické hory a Podorlicko, Rychnov n. Kn., 15: 231–284. Vozárová, M. & Sutorý, K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 36, suppl. 2001/1: 1–95.
DALŠÍ ZDROJE www.mapy.cz
216