Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 – 2021

Jiří Schneider a kol.

2011

Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny [email protected], www.s-atelier.cz, +420 606 644 706

Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Datum zahájení realizace projektu. 1. 6. 2009 Datum ukončení realizace projektu: 31. 12. 2013

-1-

Zadavatel:

Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ 791 90 právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: 70891320 DIČ: CZ 70891320

Zpracovatel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Újezd u Tišnova 7, 594 55 Újezd u Tišnova IČ: 69665389 Spolupráce:

Mgr. Jana Dvořáková Jitka Grossová Ing. Alice Kozumplíková Ing. Darek Lacina

Upravil:

Ing. Vladimír Němec

-2-

Obsah Obsah .................................................................................................................................................................. - 3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................................... - 4 1.1 Základní identifikační údaje .................................................................................................................. - 4 1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................................... - 4 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .......................................................... - 5 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ............................................................................................. - 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ...................................................................................... - 6 1.6 Kategorie IUCN....................................................................................................................................... - 7 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ......................................................................................................................... - 7 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ......................................................................... - 7 1.7.2 Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu ................................................................................ - 9 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu .................................................. - 11 1.9 Cíl ochrany............................................................................................................................................. - 11 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ...................................................... - 12 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...................................................... - 12 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .................................................................................................................................... - 20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ....................................... - 22 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..................................................................................... - 22 2.4.1 Základní údaje o lesích ..................................................................................................................... - 22 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích .................................................................... - 29 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ........................................................................................ - 29 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ............................................................................................. - 29 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ........................................................................................................................................... - 29 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................... - 30 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................................................... - 31 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................................... - 31 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ................................................. - 31 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ............................................................... - 40 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ......................................................................................................................................................... - 40 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ................................................................................................. - 40 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................................... - 41 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................................... - 41 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .................................................................................................... - 42 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ......................................... - 42 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................................ - 43 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................................................... - 43 4.2 Použité podklady a zdroje informací ................................................................................................... - 44 4.3 Seznam používaných zkratek ............................................................................................................... - 45 5. Přílohy ........................................................................................................................................................... - 46 -

-3-

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje kategorie ochrany: název území:

přírodní památka Újezdecký les

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Uherské Hradiště, Zlín obec s rozšířenou působností: Uherské Brod, Luhačovice obec s pověřeným obecním úřadem: Uherské Brod, Luhačovice obec: Biskupice u Luhačovic, Dobrkovice, Luhačovice, Pašovice, Prakšice, Uherský Brod katastrální území: Biskupice u Luhačovic (604780), Dobrkovice (627275), Maršov u Uherského Brodu (691950), Pašovice na Moravě (718254), Polichno (725463), Prakšice (732826), Těšov (766828), Uherský Brod (772984), Újezdec u Luhačovic (774081) Příloha č. M1:

-4-

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

ZCHÚ Újezdecký les: hranice katastrálních území

Vzhledem k rozsahu jsou příslušné tabulky uvedeny jako příloha. Příloha č. M2 I - IX: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma – viz Přílohy

-5-

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha 0,0139

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 821,6307

vodní plochy

0,9505

0,5402

zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrž

0,3058

vodní tok

0,6447

neplodná půda

28,1474

ostatní způsoby využití

16,3523

Druh pozemku

trvalé travní porosty 26,0601

25,3197

orná půda

3,6532

1,5217

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

23,2915

0,7429

44,4997

1,8625

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,0139

0,0000

920,2877

29,9800

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

bez překryvu bez překryvu bez překryvu

Natura 2000 evropsky významná lokalita:

Újezdecký les (CZ0724087)

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území – viz výše

-6-

Další přílohy:

Orientační mapa s vyznačením území ZCHÚ a EVL Újezdecký les a okolních EVL Polichno-Pod Duby, EVL Polichno a EVL Ovčírka

1.6 Kategorie IUCN V. - chráněná krajina 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany navrhované přírodní rezervace jsou L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny (9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum), L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (91I0 Eurosibiřské stepní doubravy), bourovec trnkový (Eriogaster catax) Území je významné výskytem rozsáhlých porostů reprezentativních karpatských dubohabřin (L3.3B), v menší míře i bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). Újezdecký les obsahuje značné plochy tzv. pařezin (www.nature.cz). V lesních společenstvech se vyskytují typické karpatské druhy, jako je pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Charakteristický je výskyt celé řady teplomilných druhů, např. hvězdnice chlumní (Aster amellus), ostřice nízká (Carex humilis), dřín jarní (Cornus mas), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kamejka

-7-

modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum) a rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) a zástupců čeledě vstavačovitých, kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Bourovec trnkový (Eriogaster catax) Charakteristika druhu Západopalearktický druh. V České republice byl na celém území republiky vždy lokální, omezený na teplé nížiny a pahorkatiny. V Čechách se druh vyskytoval pouze v okolí Prahy, na Křivoklátsku, ve východních Čechách u České Skalice a nepotvrzený výskyt byl hlášen i z okolí Karlových Varů. V žádné z uvedených oblastí nebyl bourovec po mnoho desetiletí nalezen a lze ho tak považovat v celých Čechách za vymřelého. Na Moravě býval rozšířenější: od jižní a jihovýchodní Moravy, okolí Brna, po severní Moravu a Slezsko (Nový Jičín, Bílovec, Frýdek, Krnov). V severní polovině území vymizel už v první polovině 20. století, recentně přežívá velmi lokálně pouze v jižní části Bílých Karpat, v okolí Břeclavi, Uherského Brodu, na Pálavě a v okolí Mikulova, nově byl nalezen u Havraníků v NP Podyjí. S ústupem od tradičních forem lesního hospodaření motýl na většině území vymizel, z mnoha oblastí státu zřejmě již na konci 19. století (v řadě regionů pravděpodobně dříve, než mohl být jeho výskyt vůbec zaznamenán). Biologie a ekologie druhu Druh byl u nás v minulosti vázán především na řídké teplé listnaté lesy nížin a pahorkatin, obhospodařované jako nízké či střední lesy. V České republice je motýl v současnosti vázán na křovinami zarůstající xerotermní stráně (širší Mikulovsko a Břeclavsko) a na liniové křovinaté biotopy (křovinaté meze a remízky v okolí Uherského Brodu a v Bílých Karpatech). Výskyt larválních hnízd je omezen pouze na nízké, osluněné a většinou závětrné keře hlohů (výjimečně trnek). Dospělé, solitérní larvy opět vyžadují teplé, před větrem chráněné keře, na jejich stáří a konkrétním druhu dřeviny však zřejmě již tolik nezaleží. Larvy požírají listy listnatých keřů. Z České republiky, stejně jako z Německa, Švýcarska a Itálie je znám výskyt gregarických larválních hnízd pouze na trnce (Prunus spinosa) a hlozích (Crataegus spp.). V Bavorsku druh upřednostňuje trnku, na Moravě naopak hlohy. Solitérně žijící larvy posledního instaru již nejsou tak potravně specializovány a žír dokončují na řadě dalších druhů listnatých dřevin, např. Pyrus spp., Betula spp., Quercus spp., Salix spp., Populus spp., Ulmus spp., Berberis spp. Jednogenerační druh, imaga se vyskytují od konce září do poloviny října, nepřijímají potravu. Líhnutí dospělců nastává až v prvních chladných podzimních dnech. Po vylíhnutí se ihned připravují na páření – samice lákají samce feromony a prakticky nelétají, zatímco samci létají velice rychle. Samice kladou spirálovité shluky vajíček na silnější větvičky živné rostliny a ty přikrývají chlupy z konce zadečku. Přezimují vajíčka, ze kterých se v poslední dekádě dubna až počátkem května líhnou hromadně housenky. Stejně jako u většiny dalších druhů bourovců žijí housenky gregarickým způsobem života v zapředených larválních hnízdech. Hnízda jsou velmi nápadná na hlozích s rašícími pupeny či s mladými listy. Housenky ve hnízdě netráví příliš mnoho času, pouze se v něm shromažďují na nocování. Přes den jsou rozlezlé po celém keři. Od čtvrtého instaru opouští housenky čím dál častěji společné hnízdo a v posledním instaru se již v hnízdě nezdržují. V této poslední, solitérní fázi vývoje jsou velmi žravé a značně mobilní. Kuklí se na konci července v charakteristickém pevném zámotku ve vegetaci

-8-

na zemi. Druh vytváří lokální izolované populace, což je zřejmě dáno minimální mobilitou samic. Disperzi a transfer genů zajišťují samci a zřejmě také mobilní housenky posledního instaru. Výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax) je na webu AOPK ČR (NATURA 2000) hodnocen tak, že populace tohoto druhu vzhledem k dostatečnému množství zmlazujících živných rostlin v opuštěných ovocných sadech není ohrožena. Podíl populace je hodnocen do 15 %, charakter stanovišť je hodnocen jako dobře zachovalý, populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření a lokalita je hodnocena jako velmi významná pro zachování druhu. 1.7.2 Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu Typy přírodních stanovišť – předmět ochrany kód a název typu přírodního stanoviště 9170 Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum 91I0* Eurosibiřské stepní doubravy

podíl plochy v ZCHÚ (%) 54,41 % 7,33 %

*Prioritní stanoviště Mozaika výše uvedených biotopů

1,10 %

popis biotopu typu přírodního stanoviště L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny. Rozsáhlé lesní porosty v rámci celé ZCHÚ L6.4 Středoevropské bazální teplomilné doubravy. Ostrůvky v komplexu dubohabřin; výraznější koncentrace výskytu v jižních částech (především na JV) Jeden rozsáhlejší porost v centrální části ZCHÚ (10 ha)

Druhy název druhu

aktuální stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ Bourovec trnkový desítky jedinců Silně (Eriogaster catax) ohrožený

popis biotopu druhu

Vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především keře hlohu (Cratageus sp.) a trnky obecné (Prunus spinosa). Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů.

Pro hodnocení jednotlivých biotopů je třeba předem zdůraznit jeden obecný aspekt. Všechny lesy jsou hospodářsky využívané a jejich současný stav je výsledkem lesnického hospodaření. Mnohé plochy současného lesa mají charakteristiky lesa středního (horní etáž tvořena dubem generativního původu, spodní etáž pak habrem nebo lípou vegetativního původu). V některých místech je možno pozorovat i předržené pařeziny. Mladší porosty jsou převážně výsledkem výsadeb. Bylinné patro v dubohabřinách (především starších) je dosti bohaté a kvalitní. Výraznou dominantou je často ostřice Carex pilosa. Při inventarizaci dubohabřin bylo potvrzeno

-9-

absolutně dominantní postavení podjednotky L3.3B (západo-karpatské dubohabřiny). Porosty přitom nejsou stejné, ale tvoří pestrou mozaiku na škále mezi tmavými skupinami s dominancí habru, přes typické porosty nebo porosty s příměsí dalších dřevin až ke světlým skupinám s dominancí dubu. Za velmi kvalitní je možno označit některé porosty v dolní polovině ZCHÚ na západ od silnice Uherský Brod – Maršov nebo v centrální části lesního komplexu, případně na JV (trať Zadní zmoly). Velmi pěkné jsou i porosty dubohabřin v trati Čaklov (západní polovina lesního porostu severně od Maršova). Menších ploch s dobře vyvinutou dubohabřinou je možno najít více. Jako předmět ochrany (a vyhlášení) v ZCHÚ jsou uvedeny bazifilní teplomilné doubravy (L6.4). Jedná se o porosty s dominantním dubem. Tento biotop, stejně jako vymapované plochy v rámci ZCHÚ budí nejvíce rozpaků. Na straně jedné jsou vymapovány části porostů, kde bylo patrně jediným kritériem absence habru ve stromovém patře, přičemž bylinné patro odpovídá dubohabřině (v náletu se objevuje poměrně bohatě i habr). Jedná se např. o porosty mezi tratí Malý Dobřín a Kamenná búda v centrální části lesního komplexu. Místy je možno odlišit jinou jednotku než dubohabřinu, avšak jedná se o malé plošky, kdy je lépe hovořit o mozaice L6.4 a L3.3. Stejně tak nelze hovořit o jednotce L6.4 v trati Dobřín (hřeben a JZ Z svah cca 800 m od Maršova na JZ). Úplně jiným problémem jsou porosty s nedokonale vyvinutým bylinným patrem, ve kterém nezřídka dominuje ostružiník. Častá bývá Luzula luzuloides, nezřídka se objeví i druhy bazifilních doubrav. Keřové patro bývá vyvinuto dosti odlišně (někdy zcela chybí, jindy je bohaté). Ve stromovém patře jsou často přimíšeny jehličnany, především modřín. Takovými porosty jsou především plochy v JZ cípu ZCHÚ. Obdobně problematický je menší porost na severním okraji velkého lesního komplexu u trati Horňáky. Zcela opačným problémem se jeví plochy v JV cípu ZCHÚ, které v rámci mapování procházejí změnami. V původním mapování byla vymezena jednotka L6.4, zatímco v rámci aktualizace byla přemapována na L3.3. Přitom se jedná o lokalitu, která v rámci ZCHÚ nejlépe odpovídá biotopu L6.4 složením všech pater. V tomto případě je možno občas vylišit malé plošky, které se charakterem blíží více dubohabřině, ale jedná se o rozdíly v mikroměřítku. V rámci revize (Lacina, 2010) byly tyto plochy vymezeny jako L6.4 a pro svou kvalitu původně navrženy na vyhlášení MZCHÚ (viz níže). Stejně bylo přistoupeno k části porostu na JZ ( u místa, kde se silnice na Maršov vnořuje do lesního komplexu), kde byla v rámci aktualizace určena jednotka L3.3, avšak jedná se o porost s výrazným zastoupením druhů doubrav. Je otázkou, zda je důvodem nižší zakmenění v kombinaci s vlivem okraje lesa, avšak celkové vyznění je bližší biotopu L6.4 než L3.3B (i když se tu vyskytují i druhy dubohabřin). Mozaiky jsou tvořeny většinou směsí biotopů přírodních (L3.3, L6.4) i nepůdních dřevin (X9). Mnoho porostů řazených do dubohabřin (L3.3) je ve skutečnosti mozaikou typických dubohabřin a malých kotlíků s jinou druhovou skladbou, kdy převládají modříny. Přílohy – M3 ZCHÚ Újezdecký les – předměty ochrany - biotopy Pro EVL Újezdecký les byl v roce 2011 zpracován inventarizační průzkum. Podle inventarizačního průzkumu (Moravec, 2011), který byl zaměřen na 3 lokality o celkové výměře 176,7775 ha, plyne, že aktuálně byl předmět ochrany zjištěn pouze na dvou místech v lokalitě Těšov, poloha Pod Rubanisky. Obecně lze konstatovat že ZCHÚ je pro předmět ochrany velmi perspektivní území s vhodným vegetačním krytem i orientací k světovým stranám. Keřové porosty byly v minulosti na části plochy (pastviny) redukovány za účelem zlepšení jejich stavu pro bourovce trnkového.

- 10 -

Pro správné plánování i provádění managementu v ZCHÚ je nezbytné provádět každoročně podrobný inventarizační průzkum výskytu tohoto druhu. Podle dosavadních zkušeností je zřejmé že ekologie druhu stále není dostatečně prozkoumána a proto je nutné striktně sledovat stav populace bourovce a jeho reakce na managementové zásahy, která se dle výsledků sledování budou modifikovat a vyvíjet. Další údaj o výskytu bourovce je v publikaci Zlínského kraje – Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji (Pavelčík, bez datace). Zde je, bez bližšího upřesnění, zmíněn výskyt bourovce trnkového na lokalitě „Újezdecký les“, která pravděpodobně odpovídá lokalitě Újezdec, poloha Zmoly z inventarizačního průzkumu dle Moravce. V rámci navrhovaného ZCHÚ se nalézá ještě několik lokalit, které svým charakterem tvoří potenciálně vhodná stanoviště pro výskyt předmětu ochrany, avšak nebyla v inventarizačním průzkumu hodnocena, ani se nepodařilo dohledat jiné údaje. Většinou se jedná o extenzivní, případně neudržované extenzivní sady, avšak mnohdy může být vhodným místem i bohatě vyvinuté ekotonové společenstvo lesního porostu. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Údaje pro tuto kapitolu jsou shodné s kapitolou 1.7. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany zvláště chráněného území je udržení příznivého stavu L3.3B Západokarpatských dubohabřin, L6.4 Středoevropských bazifilních teplomilných doubrav, zachování nebo zlepšení stavu biotopu pro udržení a posílení populace bourovce trnkového (Eriogaster catax).

- 11 -

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o soubor převážně lesních společenstev s remízy a křovinami v kulturní krajině SV od Uherského Brodu, mezi obcemi Prakšice, Pašovice, Polichno a Újezdec. Terén je zvlněný, nadmořská výška se pohybuje od 226 do 389 m n. m., rozloha 932,2740 ha. Celé území je náchylné k půdním sesuvům. Mapové listy ZM ČR 1:10 000: Mapové listy SMO ČR 1: 5 000

25-33-20, 25-33-25, 25-34-16, 25-34-21 Uherský Brod 8-0, 8-1, 8-2 9-0, 9-1, 9-2

Geomorfologie Systém: Alpsko – himalájský Provincie: Západní Karpaty Oblast: Slovensko-moravské Karpaty Celek: Vizovická vrchovina Podcelek: Hlucká pahorkatina Okrsek: Prakčická pahorkatina Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. Geologie Podkladem v území je třetihorní karpatský flyš. Pedologie Půdy jsou většinou těžké, jílovitohlinité až jílovité. Převažují kambizemě (modální, arenická), z části je zastoupena také luvizem modální. Klima Území se rozkládá v teplé oblasti T2, pro kterou je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírným teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejbližší meteorologická stanice se nachází v Uherském Brodě. Hydrologie Území patří do povodí Moravy, dílčího povodí Olšavy. Většina lesních porostů je odvodňována tokem Hořenůšku, který se v Újezdci vlévá do Luhačovického potoka (též Šťávnice). Ten přímo sbírá vodu také z východních svahů ZCHÚ. Ze severozápadních svahů ZCHÚ odtéká voda potoky Prakšickým, Dobřínským a Maršovským do Holomni. Vodní toky mají v průběhu roku velmi kolísavé průtoky, menší toky v suchých letech pravidelně vysychají. Biogeografické členění Provincie: Podprovincie: Bioregion:

středoevropských listnatých lesů karpatská 3.3 Hlucký

- 12 -

Zastoupené biochory:

3BC Erodované plošiny na slínitém flyši 3. v.s.

Biota Fytogeografické členění: Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum Fytogeografický okres: 78 Bílé Karpaty lesní Fytogeografická oblast: Termofytikum Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum Fytogeografický okres: 19 Bílé Karpaty stepní Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ostřicová dubohabřina. PLO - 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy ÚSES – nadregionální a ni regionální úroveň do ZCHÚ nezasahuje, avšak je tu vymezena síť biokoridorů a biocenter místního významu. Aktuální stav: Nejčastěji zastoupeným biotopem jsou karpatské dubohabřiny (L3.3). Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) ve sledovaném území vyznívají. Jsou zastoupeny na nejteplejších expozicích, často ještě podpořených suššími a teplejšími mikroklimatickými podmínkami při okrajích lesa. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) se zachovaly v údolí vodních toků, blíže k pramenům přecházejí do L3.3. V lesních porostech se v malé míře objevují paseky (X10 a X11) a svůj podíl mají i plochy s nepůvodními listnatými či jehličnatými dřevinami (X9) – smrk, borovice, modřín a v severní části dub červený. Všechny další přírodní biotopy (i evropsky významné) se vyskytují v nepatrných rozlohách, navíc jejich kvalita (reprezentativnost nebo zachovalost) není hodnocena příznivě. Vysoké mezofilní křoviny (K3) se vyvinuly jako lemová společenstva lesů. Z nelesní vegetace jsou nejčastější mezofilní ovsíkové louky (T1.1), pouze vzácně se vyskytují společenstva širokolistých suchých trávníků (T3.4) a na vlhčích místech také vlhké pcháčové louky (T1.5). Suché a mezofilní bylinné lemy (T4.1 a T4.2) se vyvinuly jako liniová společenstva v okrajích listnatého lesa. Z pohledu aktuální druhové diverzity nemají TTP významnější postavení – v rámci botanického průzkumu nebyly nalezeny žádné ochranářsky zajímavé taxony. Některé segmenty jsou ale zajímavé spíše z pohledu krajinářského, případně celkové diverzity. Biotopy, které jsou předmětem ochrany, jsou popsány výše. Z ostatních je možno uvést následující hodnocení: Jasanovo-olšový luh (L2.2) je reprezentován především několika segmenty podél potoků v severní polovině území, kde je krajina více otevřená. Uprostřed lesních komplexů se nalézají plochy s tímto biotopem ojediněle v úžlabinách mělkých údolíček, terénních depresích nebo jako součást pramenišť. Obecně lze říci, že v takových případech je často plocha vymapovaného segmentu předimenzována oproti realitě. Travinobylinné porosty zastupuje biotop T1.1 – mezofilní ovsíkové louky a T3.4D širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného. Jedná se o segmenty převážně v severní polovině ZCHÚ, kde se biotopy vyskytují ve fragmentech okolo potoků a na místě starých sadů. Velmi často se jedná o mozaiky více biotopů. Ovsíkové louky v poněkud lepší kvalitě jsou zastoupeny víceméně dvěma segmenty – pruh pod lesem SZ od Maršova a louka na východním okraji u Polichna. V rámci mozaik se objevuje T1.1 v udržovaných sadech nad Maršovem a v dalším severněji položeném údolí

- 13 -

(součást extenzívních a opuštěných sadů). Další těžiště výskytu je v jižní části ZCHÚ v trati Vinohrady (soustava maloplošných sadů, luk na úzkých parcelách) Pokud jde o biotop T3.4D, tak ten se samostatně vyskytuje jen podél JZ okraje lesa jako součást intenzivních luk pod lesní tratí Dobrovské březí na SZ okraji ZCHÚ. Jinak je opět součástí mozaik, většinou v kombinaci s T1.1 a sady. Významnými mozaikami jsou plochy s nelesní vegetací. Kromě již zmíněných biotopů T1.1 a T3.4D, jsou v mozaikách nejčastěji zastoupeny biotopy X12 – náletové dřeviny, X13 – nelesní stromové výsadby mimo sídla (především sady), ale také vysoké mezofilní a xerofilní keře (K3) nebo mezofilní bylinné lemy (T4.2). Posledně jmenované biotopy jsou občas vymezeny jako samostatné segmenty, většinou liniového charakteru na okraji lesa. V mozaikách bývají keře součástí porostů podél toků a na původních mezích a terasách, případně v opuštěných sadech. Na lokalitě se má vyskytovat populace bourovce trnkového (Eriogaster catax), avšak z dostupných aktuálních písemných zdrojů plyne spíše negativní zjištění. Dle ústních informací pracovníků Zlínského kraje je výskyt druhu nepravidelný a nestálý. Zásadní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody lesní hospodaření. Současný stav je vlastně výsledkem dlouhodobého hospodaření v lesích. Negativní vliv na lesní porosty mají vysoké stavy srnčí zvěře. Výsadby je nutno plotit a poměrně bohaté dubové zmlazení pod porosty v podstatě nepřečká do dalšího roku. Součástí lesních porostů jsou místy i plochy nepůvodních jehličnatých dřevin, případně mozaiky a směsi jehličnanů a listnáčů. Sporadicky se objevují i nepůvodní listnáče (dub červený). Do zachovalých listnatých porostů (převážně pařezin) vniká v poslední době stále razantněji netýkavka malokvětá. Pestré luční biotopy se dochovaly jen ve fragmentech na méně přístupných lokalitách. Jsou ohroženy jednak maloplošným intenzivním hospodařením (případnou aplikací pesticidů v okolí) nebo také přirozenou sukcesí zejména vysokých mezofilních křovin (hl. trnka, hloh, růže, aj.) v případě neobhospodařování. Kvalita biotopů Hodnocení kvality biotopů vychází z podkladů pro plány péče, které byly zpracovány v roce 2010. Kvalita byla hodnocena numericky škálou 1 – 5 (1 = nejvyšší kvalita) jako souhrnná známka více charakteristik. Důvodem mimo jiné byl i fakt, že pro území ZCHÚ byly k dispozici dvě vrstvy mapování (původní z roku 2001 a aktualizované z roku 2008), přičemž každá vrstva používá jiného způsobu hodnocení kvality. I když základním materiálem bylo aktualizované mapování, které pokrývá celou plochu ZCHÚ, v některých případech bylo pro hodnocení segmentu přihlédnuto i k údajům z původního mapování. Vzhledem k tomu, že v aktualizovaném mapování je několik kvalitativních charakteristik, dojde jejich kombinací k mnoha variantám, což bylo třeba zjednodušit. Přehled o kvalitě biotopů udává mapa v přílohách (M6: ZCHÚ Újezdecký les – kvalita biotopů). Pro podrobnější popis byla lokalita rozdělena do 27 dílčích ploch – segmentů (viz mapa M5). 1 – Mozaika kvalitativně i druhově pestrých porostů v nejsevernějším výběžku ZCHÚ. Dubohabřiny, potoční luh, i nepůvodní jehličnany nebo zarůstající louka 2 – Dvouetážové dubohabřiny vyšší kvality přecházejí v jižním okraji do nevyhraněné bazifilní doubravy (L6.4). 3 – Plocha s převahou jehličnanů. Ve středu mladší porostní skupina, na kterou navazuje malá světlina – paseka s nezdařilou obnovou.

- 14 -

4 – Jedná se o mozaiku neudržovaných sadů a porosty mezofilních ovsíkových luk (T1.1) s roztroušenými stromy a keři a převahou trav. Přítomnost značného množství stařiny svědčí o extenzivním či velmi nepravidelném managementu, který může být jedním z důvodů nízké druhové bohatosti společenstev. Úplná absence managementu povede k ochuzování lučních společenstev a dalšímu zarůstání keřovým a posléze stromovým patrem. V současnosti jsou zastoupeny zejména mezofilní druhy rostlin jako Agrimonia eupatoria, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Arrhenatherum elatius, Betonica officinalis, Briza media, Calamagrostis epigeios, Campanula patula, Carex hirta, Carlina vulgaris, Colchicum autumnale, Dactylis glomerata, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Galium verum, Poa pratensis, Potentilla reptans, Rumex acetosa, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Thymus sp., Veronica chamaedrys, Vicia cracca. V horní části sukcesní stádia křovin plynule přecházejí v les. Západní část navazuje na OP s intenzivněji využívaným TTP s přechodem k sušším společenstvům v horní části pod lesem s výskytem druhů jako Ajuga genevensis, Betonica officinalis, Bromus erectus, Dorycnium pentaphyllum agg., Festuca rupicola, Fragaria viridis, Hieracium pilosella, Vincetoxicum hirundinaria, aj. Na jihu tvoří hranici lesa břehový porost podél potoka. 5 – Převážně jehličnaté porosty. 6 – Poměrně kvalitní a dobře zachované dubohabřiny, především v západní části. 7 – plocha se skládá ze dvou polovin – severnější je tvořena především jehličnany, jižní nekvalitní dubohabřinou. 8 – Mozaika extenzivních sadů a TTP. Místy přepásáno několika ovcemi. JV část přechází do sukcesních stádií křovin. 9 – Soustava TTP rozdělených pruhem bývalého sadu, dnes sukcesním stádiem křovin. Severní TTP je tvořeno mozaikou různých biotopů, kdy je vegetace zřetelně rozdělitelná na dva typy. V horní části se nachází rozvolněnější společenstvo s výskytem mezofilních až spíše suchomilných druhů rostlin. Z nalezených druhů: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Anthoxantum odoratum, Arrhenatherum elatius, Calystegia sepium, Campanula patula, Centaurea stoebe, Dactylis glomerata, Dianthus carthusianorum, Dorycnium pentaphyllum agg., Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Fragaria vesca, Geranium columbinum, Hieracium pilosella, Knautia arvensis agg., Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lychnis floscuculi, Medicago lupulina, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Plantago media, Polygala comosa, Potentilla heptaphylla, Prunela vulgaris, Pulmonaria mollis, Salvia pratensis, Trifolium campestre, Trifolium medium, Trifolium repens, Veronica chamaedrys, Veronica officinalis, Vicia hirsuta. Dolní část louky je značně zarostlá vlhkomilnými druhy charakteristickými pro úživnější stanoviště. Zastoupeny byly zejména druhy Cirsium oleraceum, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Rumex obtusifolius, Symphytum officinale, aj. Jižní TTP je obhospodařováno. Jedná se o druhově chudší mezofilní louku s převahou trav a zastoupením běžných mezofilních druhů rostlin. Společenstvo zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky T1.1. (Achillea millefolium agg., Ajuga reptans, lopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Campanula patula, Carex palescens, Cruciata glabra, Dactylis glomerata, Daucus carota, Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria vesca, Galium album, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lychnis flos-cuculi, Medicago lupulina, Pastinaca sativa, Pimpinella major, Plantago lanceolata, Poa pratensis, Pulmonaria mollis, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Symphytum officinale, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys, Vicia cracca). 10 – Soustava převážně velmi dobře hodnocených karpatských dubohabřin. Pouze v SV cípu je z důvodu zamezení fragmentace na příliš malé plošky zařazen i jehličnatý porost

- 15 -

a na něj navazující paseka. Zhruba ve středu segmentu je vymapována plocha s L2.2 – původně snad mírně podmáčená lokalita osázená olší a topoly. 11 – Z pohledu lesnické typologie poměrně pestré území. Stejně tak i porosty tvoří pestrou mozaiku od kvalitní dubohabřiny v přibližně centrální části, přes dubohabřiny hodnocené horšími stupni, jasano-olšové luhy (především v severní třetině se nalézá významnější segment), dále bazifilní doubravy, které tvoří pruh v horní části k JZ orientovaného svahu až po jehličnaté porosty nebo paseky. Biotop L6.4 je hodnocen nepříznivě, i když se jedná o zajímavý porost, protože se v lepším případě jedná spíše o přechod mezi L3.3 a L6.4, nebo spíše o sušší variantu L3.3. 12 – Komplex dubohabřin střední kvality v centrální části ZCHÚ. V záp. části jsou vymapovány dva ostrůvky s L6.4, jejichž rozloha je ale silně předimenzována. V mikroměřítku se takových plošek v porostech nachází podstatně více. JV od segmentu 13 se nachází plocha s mozaikou L3.3 a L6.4, kdy se velice rychle střídají oba biotopy, přičemž především L6.4 není typickým reprezentantem.Dubohabřiny v západní části mají nezřídka dvouetážovou strukturu. 13 – Soubor mladších jehličnatých porostů a pasek uvnitř plochy 12. 14 – V segmentu s převahou jehličnatých porostů mladšího až středního věku se mozaikovitě vyskytují dubohabřiny převážně střední a nižší kvality (ovlivněno nižším věkem). Pouze v jižní části zasahují z okolních segmentů porosty kvalitně hodnocených dubohabřin. Ve střední části dílčí plochy bylo započato s obnovou, a tak se tu vyskytují paseky. 15 – Průměrně hodnocená dvouetážová dubohabřina má vyšší kvalitu ve své střední části. 16 – Převážně velmi dobře hodnocená dubohabřina (pouze v JV části je kvalita trochu nižší)má jasně vyvinuty dvě etáže. Od středu k SSZ se táhne úzký pruh s vymapovanou bazifilní doubravou L6.4. I když jsou zastoupeny i druhy tohoto biotopu, opět se nejedná o zřetelnou ukázku ale spíše o přechodný typ s L3.3, případně mozaiku obou biotopů s vylišitelností v mikroměřítku. 17 – Velmi pěkná pastvina (T1.3) s vyrovnaným zastoupením travin a bylin, druhově bohatá, byť nebyly nalezeny ochranářsky významné druhy. Stávající management, nepříliš intenzivní pastva krav, je vhodný a při jeho zachování je udržitelnost této pastviny velmi pravděpodobná. Vzhledem k charakteru – bohaté zastoupení zbytků starých ovocných stromů, sukcesních křovin na původních mezích - se jedná o důležitou lokalitu pro možný výskyt předmětu ochrany – bourovce trnkového (zaznamenaný výskyt viz Kopeček 2009 a 2011 cca 900 m vzdušnou čarou severněji). Z nalezených druhů rostlin: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Ajuga genevensis, Alopecurus pratensis, Astragalus glycyphyllos, Bellis perennis, Briza media, Bromus mollis, Carex muricata agg., Carex palescens, Colchicum autumnale, Crataegus sp., Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Daucus carota, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis, Glechoma hederacea, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Lepidium campestre, Leucanthemum vulgare, Linum catharticum, Lolium perenne, Lotus corniculatus, Lysimachia nummularia, Pastinaca sativa, Plantago lanceolata, Plantago major, Plantago media, Poa pratensis, Polygala comosa, Potentilla reptans, Primula veris, Prunela vulgaris, Ranunculus polyanthemos, Ranunculus repens, Rhinanthus minor, Rumex acetosa, Rumex crispus, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Securigera varia, Stellaria graminea, Taraxacum sec. Ruderalia, Trifolium medium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Urtica dioica, Veronica arvensis, Vicia cracca. Místy se objevují vlhčí místa, prameniště s Juncus effusus, Juncus inflexus, Lycopus europaeus, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa aj. Některá jsou ohrazena dřevěnou konstrukcí.

- 16 -

18 – Segment zahrnuje kulturní mezofilní ovsíkovou louku (T1.1) s převahou trav a výskytem běžných mezofilních druhů rostlin. Ochranářsky málo zajímavé území. Nalezené druhy: Aegopodium podagraria, Achillea millefolium agg., Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Betonica officinalis, Dactylis glomerata, Festuca rubra, Glechoma hederacea, Holcus lanatus, Leucanthemum vulgare, Lysimachia nummularia, Lysimachia officinalis, Plantago lanceolata, Potentilla reptans, Pulmonaria obscura, Ranunculus acris, Rumex acetosa, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys. 19 – Výběžek lesa s převažujícím zastoupením jehličnanů. Od sousedního segmentu oddělen pruhem bezlesí s vedením VVN. Mezi tímto pruhem a jehličnatým porostem je pás dubohabřiny střední kvality (ovlivnění právě sousedním převážně smrkovým porostem). Porostní okraj listnatý (náletové dřeviny – javory, jasan, habr, lípa). 20 - Luční společenstvo zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1), protkané porosty řídce až hustě zapojených křovin, zejména Crataegus sp., Prunus spinosa, Rosa sp., Swida sanguinea. Převažují trávy, místy ostrůvky monodominantních porostů. Nalezen byl jeden ochranářsky zajímavý druh - Centaurea pseudophrigia (C4), jinak není segment z botanického hlediska ničím výjimečný. Určitou krajinářskou hodnotu může mít jako historická struktura, důležitější ale je, vzhledem k charakteru lokality, možný výskyt předmětu ochrany – bourovce trnkového. Nalezené druhy rostlin: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Arrhenatherum elatius, Asarum europeum, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Campanula patula, Carex flacca, Carex hirta, Carex palescens, Centaurea pseudophrigia, Colchicum autumnale, Equisetum arvense, Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rupicola, Fragaria moschata, Galium aparine, Galium mollugo agg., Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Pimpinella major, Poa pratensis, Potentilla erecta, Pulmonaria obscura, Ranunculus acris, Salvia pratensis, Sanguisorba officinalis, Stachys sylvatica, Trisetum flavescens, Valeriana officinalis, Vicia sepium. 21 – Lesní část s velmi dobře hodnocenými porosty se dělí na severní část s dvouetážovými dubohabřinami L3.3 a na část jižní s rozsáhlými a nejlépe hodnocenými bazifilními doubravami L6.4 mozaikovitě s bohatě vyvinutým keřovým patrem. V navrženém území jsou tak zahrnuty plochy s biotopy, které jsou přímo předmětem ochrany, mají souvislou větší rozlohu s velmi dobrou kvalitou. Podle aktuálního prostorového rozdělení lesa se jedná o porosty 207 A, B, E a část D, které jsou pod správou Lesů ČR (LS Luhačovice). Nejjižnější porost není ve vlastnictví státu (dle OPRL – www.uhul.cz). Jižní a především západní okraj lesa je tvořen dobře vyvinutým ekotonem keřů a biotopu bylinných lemů T4.2. 22 – Území je tvořeno řemenovými parcelami na západních svazích v trati Vinohrady nad levým břehem potoka Hořenůšek se soustavou zanedbaných i extenzivně udržovaných ploch sadů a luk. V neudržovaných částech probíhá sukcese s výskytem náletových dřevin (keřů i stromů).Převažujícím typem vegetace jsou porosty zařaditelné mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Pásy luk a sadů oddělují pásy křovin (Swida sanguinea, Crataegus sp., Rosa sp. aj.). Sady v horní části segmentu jsou starší, s výskytem starých ovocných stromů a více zarůstající travinami. Sady v dolní části segmentu působí nověji a zdají se být pravidelněji udržované. V segmentu nebyly nalezeny žádné chráněné druhy rostlin, ovšem z krajinářského hlediska se jedná o hodnotné území. Vzhledem k charakteru se jedná o důležitou lokalitu pro možný výskyt předmětu ochrany – bourovce trnkového. Nalezené druhy: Agrimonia eupatoria, Achillea millefolium agg., Allium scorodoprasum, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Briza media, Bromus erectus, Calamagrostis epigeios,

- 17 -

Campanula patula, Carex flacca, Carex muricata agg., Carex palescens, Carex tomentosa, Cirsium arvense, Colchicum autumnale, Convolvulus arvensis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Dianthus barbatus, Dianthus carthusianorum, Dorycnium pentaphyllum agg., Euphorbia cyparissias, Festuca pratensis, Festuca rubra, Festuca rupicola, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Galium aparine, Galium mollugo agg., Galium verum, Genista tinctoria, Geranium columbinum, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Hieracium pilosella, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Chaerophyllum hirsutum, Inula salicina, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Leucanthemum vulgare, Linum catharticum, Lotus corniculatus, Luzula campestris, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Medicago lupulina, Medicago sativa, Muscari comosa, Pastinaca sativa, Pimpinella major, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Poa pratensis, Polygala comosa, Potentilla heptaphylla, Primula veris, Pulmonaria mollis, Ranunculus polyanthemos, Rumex acetosa, Salvia pratensis, Securigera varia, Silene latifolia, Silene nutans, Stellaria graminea, Trifolium campestre, Trifolium pratense,Trifolium repens,Trisetum flavescens, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Vicia hirsuta, Vicia sepium, Vicia tetrasperma. Podle Pavelčíka tu byl nalezen i prioritní druh NATURY 2000 – páchník hnědý. 23 – Segment je tvořen bývalými obecními pastvinami, které postupně zarostly sukcesními stádii dřevin, kde se započalo s managementovými zásahy (viz Pavelčík – Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji). Došlo k plošné redukci sukcesních stádií dřevin za účelem vytvoření mozaiky travinobylinných společenstev se skupinami keřů a jednotlivými stromy, což je biotop vyhovující bourovci trnkovému, který tu byl v minulosti pozorován. V této ploše je vymezeno i jedno nelesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.2). Aktuálně se tak jedná o mozaiku travinobylinných společenstev a křovin na svahu nad pravým břehem potoka Hořenůšek. Převažujícím typem vegetace jsou porosty zařaditelné s větší či menší přesností mezi mezofilní ovsíkové louky (T1.1). Vyskytují se fragmentovaně a jsou značně variabilní. Jejich proměnlivost je způsobena mimo jiné přítomností druhů, které v jednotlivých porostech výrazně převažují a tvoří ostrůvky monodominantních porostů (např. Hypericum perforatum, Leucanthemum vulgare aj.). Dále se tu vyskytují ostrůvky otevřených ploch vzniklé vykácením sukcesních dřevin nebo na bývalém úhoru, kde jsou ve velkém množství zastoupeny pcháče - Cirsium arvense, Cirsium vulgare. Celková druhová bohatost těchto porostů je nízká. Z nalezených druhů: Agrimonia eupatoria, Agrostis capillaris, Achillea millefolium agg., Allium scorodoprasum, Alopecurus pratensis, Anthoxantum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Astragalus glycyphyllos, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Bromus mollis, Campanula patula, Capsella bursa-pastoris, Carex hirta, Carex muricata agg., Centaurea scabiosa, Cirsium arvense, Cirsium oleraceum, Colchicum autumnale, Convolvulus arvensis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Dianthus carthusianorum, Equisetum arvense, Eryngium campestre, Euphorbia cyparissias, Euphorbia waldsteini, Festuca pratensis, Fragaria viridis, Galium aparine, Galium mollugo agg., Galium verum, geranium pratense, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Lathyrus tuberosus, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Menta longifolia, Myosotis arvensis, Onobrychis viciifolia, Pastinaca sativa, Phleum pratense, Plantago lanceolata, Plantago major, Plantago media, Poa pratensis, Potentilla reptans, Pulmonaria mollis, Ranunculus polyanthemos, Ranunculus repens, Reseda lutea, Rhinanthus minor, Rumex acetosa, Rumex crispus, Salvia pratensis, Salvia verticillata, Symphytum officinale, Taraxacum sec. Ruderalia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Trifolium medium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Vicia sepium, Vicia tetrasperma.

- 18 -

Hranici mezi segmenty 22 a 23 tvoří tok Hořenůšku s vyvinutými břehovými porosty a biotopem L2.2. 24 – Soustava převážně jehličnatých (smrkových a borových) porostů mladšího až středního věku. Pouze na dně údolí je vyvinut úzký pruh biotopu L2.2 a na dvou místech jsou vylišeny menší porosty dubohabřin (z toho jeden je dvouetážový s velmi dobrou kvalitou). 25 – Segment podél JZ okraje ZCHÚ je tvořen dvouetážovými porosty dubohabřin a bazifilních doubrav. Striktní rozdělení podle mapování je poněkud problematické, protože (i vzhledem k vlivu okraje lesa) se jedná o přechod mezi těmito biotopy, případně o drobnozrnnou mozaiku. Kvalita je obecně hodnocena jako střední (i díky oné nejednoznačnosti – nereprezentativnosti), přestože se jedná nezřídka o bohatě strukturované porosty. Většinou je dobře vyvinut i ekoton. 26 – Soustava dubohabřin s převahou velmi dobře hodnocených porostů staršího věku. Většinou se jedná o výrazně dvouetážové porosty, případně o porosty s vyvinutým keřovým patrem. Pouze v severní části je vložen pruh s převahou smrku a nevyhraněná bazifilní doubrava L6.4. 27 – Nejzápadnější okraj ZCHÚ se soustavou především mladších a středně starých jehličnatých porostů, jednou plochou bezlesí s nedávným pokusem o zalesnění i sukcesními stadii a na dně údolí s úzkými nepříliš kvalitními fragmenty biotopu L2.2. V severním okraji les přechází do mozaiky úzkého pruhu opuštěných zarůstajících sadů se zbytky TTP. 28 – Segment tvořený jehličnatými porosty středního věku, na něž navazují o něco mladší dubohabřiny. K jihu pak vybíhá z lesa na dně údolí biotop L2.2, ke kterému se ve svahu na pravém břehu přimyká pruh sukcesí vzniklého porostu zařazeného do dubohabřiny. Kvůli arondaci hranice je do této dílčí plochy zařazen i zlomek extenzivních sadů s řemenovými parcelami na levém břehu. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V území byl proveden dílčí botanický průzkum, který nezaznamenal chráněné druhy rostlin. Při terénních pochůzkách byly v lesních porostech porůznu zaregistrovány z chráněných druhů především zástupci orchidejí – vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) §3, okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) §3 a blíže neurčený kruštík (Epipactis sp.)§?. Zatímco okrotice a kruštík byly nejčastěji zaznamenány při okraji lesní silnice z Uh. Brodu na Maršov, vemeník kromě jednotlivých nálezů v porostech vytvářel bohatou populaci na malé lesní světlině západně od cesty na Maršov (souřadnice: 49°3‘24‘‘ N, 17°39‘34‘‘E). Z dalších rostlin se relativně často objevuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) §3 a v TTP na JV modřenec chocholatý (Muscari comosum) C3. V ploše opuštěných sadů při východním okraji byla zaznamenána chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) C4. Ze zoologických průzkumů byly k dispozici dva inventarizačního průzkumy zaměřené na bourovce trnkového (Moravec, 2011, Kopeček, 2009, 2011).

- 19 -

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Místy hojný vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) Desítky kusů okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) jednotlivě kruštík (Epipactis sp.) Místy hojný medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) otakárek ovocný (Iphiclides padalirius) otakárek fenyklový (Papilio machaon) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) batolec červený (Apatura ilia) batolec duhový (Apatura iris) bělopásek topolový (Limenitis populi) kudlanka nábožná (Mantis religiosa) páchník hnědý (Osmoderma eremita) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan štíhlý (Rana dalmatina) užovka hladká (Coronella austriaca) ještěrka obecná (Lacerta agilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) žluva hajní (Oriolus oriolus) žluna šedá (Picus canus) krutihlav obecný (Jynx torquilla) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) ťuhýk obecný (Lanius collurio) ťuhýk šedý (Lanius excubitor)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ohrožený

popis biotopu druhu, další poznámky

Ohrožený

Podél silnice v lese

Ohrožený

Podél silnice v lese, les Světlejší lesy, lesní okraje

Ohrožený

Viz Kopeček

Ohrožený

Viz Kopeček

Silně ohrožený

Viz Kopeček

Ohrožený Ohrožený Ohrožený

Viz Kopeček Viz Kopeček Viz Kopeček

Kriticky ohrožená Silně ohrožený

Viz Kopeček

Ohrožený Silně ohrožený Silně ohrožený Silně ohrožený

Viz Kopeček Viz Kopeček Viz Pavelčík Viz Pavelčík

Silně ohrožený Silně ohrožený Silně ohrožený Ohrožený Silně ohrožený

Viz Pavelčík Viz Kopeček Viz Kopeček Viz Pavelčík Viz Pavelčík

Ohrožený

Viz Pavelčík

Ohrožený Ohrožený

Viz Pavelčík Viz Pavelčík

Lesní porosty

Viz Pavelčík

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Lesní komplex ZCHÚ Újezdecký les představuje soubor převážně lesních společenstev s remízy a křovinami v kulturní krajině. Území je významné především výskytem rozsáhlých porostů reprezentativních karpatských dubohabřin (L3.3), dále také porostů bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). V prostoru ZCHÚ Újezdecký les není vyhlášeno žádné MZCHÚ. V minulosti byl na některých lokalitách s rozptýlenou vegetací zaznamenán výskyt bourovce trnkového (Eriogaster catax). Území bývalých pastvin nad Újezdcem v jižní části ZCHÚ bylo zahrnuto do projektu "Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji", jehož cílem je zachování a rekonstrukce ploch polopřirozených lučních porostů, zachování

- 20 -

perspektivních porostů živných pro bourovce trnkového, vytvářet podmínky pro šíření stávajících populací rostlin i živočichů. V minulosti zde probíhala pastva skotu. Území bylo delší dobu ponecháno bez obhospodařování, což mělo za následek rozšíření náletů hlohu, trnek, šípku a ostružiníku. V lokalitě probíhá rotační pastva ovcí, dochází k částečnému odstraňování náletů a uvolňování starých dřevin (dubů a vzrostlých hlohů). Do budoucna je nutno zajistit pravidelnou péči o luční porosty se zachováním živných dřevin pro předmět ochrany v ZCHÚ - bourovce trnkového. Dle územního plánu Uherského Brodu je v prostoru ZCHÚ vymezena síť ÚSES lokální úrovně (LBC: Rubaniska, U cesty, Dobřín, Zmoly) b) lesní hospodářství Les tvoří zachovalé listnaté porosty v minulosti nezřídka obhospodařované pařezinovým (výmladkovým) způsobem. Ohrožení lesních porostů přestavuje převod na monokultury (smrk ztepilý (Picea abies)) a vnášením směsí cizorodých dřevin (modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle obrovská (Abies grandis), popř. dub červený (Quercus robur). V současnosti i do zachovalých porostů vniká invazivní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). c) zemědělské hospodaření Pestré luční biotopy se dochovaly jen ve fragmentech na méně přístupných lokalitách. Jsou ohroženy přirozenou sukcesí zejména vysokých mezofilních křovin (hl. trnka, hloh, růže sp., aj.) v případě neobhospodařování či maloplošným intenzivním hospodařením (případnou aplikací pesticidů v okolí). Nebezpečím pro ZCHÚ mohou být splachy z rozsáhlejších bloků orné půdy v těsné blízkosti (především podél západní hranice, ale částečně i na severu a jihu ZCHÚ). Tam, kde se při hranici s lesem objevují TTP, bývají nezřídka dobře vyvinuta bohatá ekotonová společenstva. d) myslivost Právo myslivosti vykonávají na území ZCHÚ Újezdecký les - Myslivecké sdružení POLICHNO, Myslivecké sdružení Maršov, Myslivecké sdružení Podhájí - Újezdec u Luhačovic. Nebezpečím pro přirozenou obnovu jsou vysoké stavy zvěře. e) rekreace a sport Územím ZCHÚ nebo v jeho bezprostřední blízkosti procházejí značené turistické trasy, cyklostezky a cyklotrasy. Žlutá turistická trasa vede po západní hranice ZCHÚ z Prakšic k lokalitě Loučka a dále do Uherského Brodu. Zelená turistická trasa prochází krátce územím ZCHÚ v severní části (Pašovice - Maršov - Polichno). Východním a západním okrajem ZCHÚ procházejí dvě cyklostezky (Prakšice - Loučka, Újezdec - Polichno). Využívání tras a stezek by nemělo v budoucnu výrazně negativně ovlivnit vývoj v ZCHÚ. U pěších turistických tras je vhodné kontrolovat poškození povrchu půdy a případně zajistit nápravu v případě, že by se mohla rozvinout vodní eroze narušeného půdního povrchu. Jako rekreační aktivitu je třeba hodnotit i sběr lesních plodů a především hub. V tomto případě je třeba zabezpečit, aby houbaři nevjížděli automobily do lesních porostů.

- 21 -

f) jiné způsoby využívání Pro vývoj lokality, zejména nelesních částí bývalých pastvin a extenzivních sadů, mohou být negativním aspektem snahy o rozšíření bytové zástavby, výstavby rekreačních chat a intenzifikace hospodaření (rozorání TTP, ochuzení biodiverzity travinobylinných společenstev apod.). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. Koncepce ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje – Arvita P spol. s r.o. 2. Plán oblasti povodí Moravy (2010-2015) 3. Koncepce řešení protipovodňové ochrany na území zlínského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., srpen 2007 (http://www.kr-zlinsky.cz/ppo/soubory_html/C.html) 4. Zásady územního rozvoje pro Zlínský kraj (vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008) 5. Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji (2003) 6. Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji (2006 - 2013) 7. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (2010 - 2012) 8. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 9. Strategie rozvoje venkova Zlínského kraje (2010 – 2015) 10. Studie o lesním hospodářství (z roku 2002) 11. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Zlín (aktualizace 2010, dostupný z www.kr-zlinsky.cz/ViewFile.aspx?docid=156940) 12. Pavelčík Petr a kol.: Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji (Dostupné z http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=156411&nid=3008&doctype=ART) 13. Aktuální ÚPD a ÚPP ORP: Luhačovice (Dostupné z http://www.uur.cz/ilas/ORP_PoctyZaznamuPortal.asp?KODORP=8857) 14. Aktuální ÚPD a ÚPP ORP: Uherské brod (Dostupné z http://www.ub.cz/pages.aspx?rp=3.1&ids=77&id=0&browse=0&nodesLevel=99&exp andMenu=66) 15. Rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod (dostupné z http://juapzk.cz/docDetail.aspx?docid=85730&doctype=ART&nid=8836&cpi=1) 16. ORPL PLO 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n.L. pobočka:Kroměříž (Platnost od 1999 do 2018) 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608000 Luhačovice 468,2730 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013 LČR, LS Luhačovice revír Uherský Brod

- 22 -

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608802 LHO Uherský brod

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608807 LHO Zlín II


PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608808 LHO Luhačovice


PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608403 Město Uherský Brod

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608420 Obec Dobrkovice

46,6308 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

3,8341 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

0,7853 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

105,9732 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

26,2073 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

- 23 -


PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608434 Obec Pašovice


PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608428 Obec Prakšice


PLO 38– Bílé Karpaty a Vizovické vrchy 608311 Singulární společnost Prakšice

25,7966 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

66,0110 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

69,6711 ha 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013

Souhrnná tabulka 2

LHC_NAZEV Celkem [m ] LHO Luhačovice 7 852,9 LHO Uherský Brod 466 307,7 LHO Zlín II 38 341,3 Luhačovice 4 682 729,7 Město Uherský Brod 1 058 317,5 Město Uherský Brod - dodatek 1 414,5 Obec Dobrkovice 262 073,1 Obec Pašovice 257 966,5 Obec Prakšice 660 110,2 Singulární společnost Prakšice 696 710,6 Celkový součet 8 131 823,9

% 0,10 5,73 0,47 57,59 13,01 0,02 3,22 3,17 8,12 8,57 100,00

- 24 -

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra typů (SLT) (ha) 1C Suchá habrová doubrava DBZ55-75, BK 0-15, HB 0-30, JV+-0, 7,5882 JS 0-2, LP5-15, BŘK+-0, BB+-0 2B Bohatá buková doubrava (JD+-5), BO 0-5, DBZ50-70, BK 0-25, 55,9992 HB 0-20-5, JV 0-5, JS 0-3, LP5-15, JL 0-3, BŘK+-0, BB+-0 2D Obohacená buková doubrava (JD+-5), BO 0-5, DBZ50-70, BK 0-25, 53,2648 HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP5-15, JL 03, BŘK+-0, BB+-0 2H Hlinitá ( sprašová ) buková (JD+-5),BO 0-5, DBZ50-70, BK 0-25, 550,3141 doubrava HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP5-15, JL 03, BŘK+-0, BB+-0 2I

2L 3B 3D 3H 3L

Uléhavá buková doubrava se BO 0-15, DBZ50-70, BK 0-25, HB 0třtinou rákosovitou na 10, BŘ+-10, LP5-15 plošinách a mírných svazích Potoční luh DB45-60, JV3-8, JS20-35, LP3-8, JL515, TPČ/TPB 0-3 Bohatá dubová bučina (JD7-20), DBZ5-30, BK50-70, HB 010, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 Obohacená dubová bučina (JD7-20), DBZ5-30, BK50-70, HB 010, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 Hlinitá dubová bučina (JD7-20), DBZ5-30, BK50-70, HB 010, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 Jasanová olšina BŘ+, OS+, JV+-2, JS15-30, VR0-+, OLL40-70

Celkem

Podíl (%) 0,91 6,75

6,42

66,34

96,9846

11,69

4,2710

0,51

0,6193

0,07

29,5169

3,56

25,5349

3,08

5,4944

0,66

829,5874

100 %

Pozn.: Nesrovnalosti v celkové rozloze lesů ZCHÚ dle SLT a dle vlastníků je způsobena jinými zdroji dat. Zdroj: KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006, publikováno v edici PLANETA 2006, Ročník XIV, číslo 9/2006, ISSN 1801-6898 Příloha: M4 - Mapa lesních typů v ZCHÚ Újezdecký les

- 25 -

Zastoupení dřevin v porostech Lesy České republiky, LS Luhačovice Dřevina Babyka BK BO BR Břek DB/DBZ DBC DG HB JD JS KL/JV LP MD OL OS SM VJ JL TPC/TPB

Podíl v ZCHÚ (%) 0 0,675 6,792 2,500 0 54,489 0,101 0,142 15,340 0,171 0,808 0,118 3,500 1,775 0,140 1,251 12,087 0,075 0 0,036

Potenciál [%] +/0 – 20 0–5 0–5 +/50 – 70 0 0 10 – 20 +/0–3 0–5 5 – 15 0 +/+/0 +/+/+/-

ZCHÚ PP Újezdecký les zastoupení dřevin LČR 60,000 50,000

[%]

40,000 30,000 20,000 10,000 0,000 BK

BO

BR

DB

DBC DG

HB

JD

JS

JV

KL

LP

MD

OL

OS

SM

TP

VJ

dřevina

- 26 -

Obecní lesy Pašovice a Prakšice a singularisté Prakšice Dřevina AK babyka BK BO BR břek DB/DBZ DBC HB JIV JL JS KL LP MD OL SM TPS/OS JD

Podíl v ZCHÚ (%) 0,039 0,046 0,043 5,087 3,697 0 47,218 0,012 17,979 0,008 0,041 0,427 0,199 11,219 4,497 1,333 6,688 1,466 0

Potenciál [%] 0 +/0 – 20 0–5 0–5 +/50 – 70 0 10 – 20 +/0–5 0–3 0–5 5 – 15 0 +/0 +/+/-

ZCHÚ PP Újezdecký les zastoupení dřevin singulár a obce 50,000 45,000 40,000 35,000

[%]

30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0,000 AK

BB

BK

BO

BR

DB DBC HB

JIV

JL

JS

KL

LP

MD

OL

OS

SM TPS

dřevina

- 27 -

Celkové druhové složení Dřevina AK BB BK BO BR břek DB/DBZ DBC DG HB JD JIV JL JS JV KL LP MD OL OS SM TP VJ

Podíl v ZCHÚ [%] Potenciál [%] 0,0000 0 0,0000 +/0,6754 0 – 20 6,7915 0–5 2,5005 0–5 0 +/54,4893 50 – 70 0,1009 0 0,1420 0 15,3405 10 – 20 0,1705 +/0,0000 +/0,0000 0–5 0,8075 0–3 0,0266 0–5 0,0910 0–5 3,4999 5 – 15 1,7753 0 0,1399 +/1,2511 +/12,0871 0 0,0356 +/0,0755 0

ZCHÚ PP Újezdecký les zastoupení dřevin 60 50

[%]

40 30 20 10 0 AK BB BK BO BR DB DBC DG HB JD JIV

JL

JS

JV KL

LP MD OL

OS SM TP

VJ

dřevina

Výše uvedené údaje pocházejí z dat jednotlivých LHP. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M5

- 28 -

- tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji – příloha č. M8 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Lesním komplexem protékají následující vodní toky: Prakšický potok (v S-Z části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 1 320 m Dobřínský potok (v S části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 2 470 m Maršovský potok (v S části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 1 205 m Hořenůšek (v J části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 2 370 m Bezejmenný potok 1 (ve V části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 227 m Bezejmenný potok 2 (v J části ZCHÚ) - délka v ZCHÚ 1 420 m Správcem vodních toků jsou Lesy ČR, s. p. Území spadá do povodí 3. řádu 4-13-01 Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu čhp 4. řádu: 4-13-01-114/0 Hořenůšek (vtéká do Olšavy) 4-13-01-125/0 Holomňa (vtéká do Olšavy) 4-13-01-116/0 Vinohradský potok (vtéká do Olšavy) 4-13-01-113/0 Luhačovický potok (vtéká do Olšavy) 4-13-01-112/0 Ludkovický potok (vtéká do Luhačovického potoka) 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují žádné útvary neživé přírody, které by zasluhovaly pozornost. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V ZCHÚ se v některých, převážně okrajových částech vyskytují zemědělské pozemky, které tvoří pestrou mozaiku TTP, ovocných sadů, v malé míře i drobných ploch orné půdy. Bližší popis viz výše i níže. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M5. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozích letech nebyla lokalita jako celek v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody, pokud nevezmeme v úvahu výše zmíněný projekt "Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji" severně od Újezdce a částečně u Maršova. Současné hospodářské lesy jsou využívány převážně hospodářsky s odpovídající intenzitou. I když zastoupení věkových tříd není rovnoměrné, vzhledem k rozsahu lesního komplexu nehrozí při stávajících formách hospodaření nárazově celoplošná obnova ani zavádění nepůvodních dřevin. Poznámka: Jako vhodné se jeví vyhlášení lesních porostů za lesy zvláštního určení (subkategorie 32a – lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních

- 29 -

rezervacích, přírodních památkách; případně subkategorie 32f – lesy potřebné k zachování biologické rozmanitosti). Pokud jde o nelesní plochy na ZPF, je třeba zajistit, aby nedošlo k rozvoji stavebních činností (výstavba chat), péče o plochy probíhalo ve stávajícím duchu, kdy jsou jednotlivé úzké parcely udržovány s různou intenzitou a zásahy neprobíhají v jednom časovém okamžiku. K tomu je zapotřebí zabránit slučování jednotlivých úzkých parcel. Tento způsob hospodaření má i vysokou krajinářskou hodnotu. Na to navazuje nutnost pravidelné péče (kosení minimálně 1x ročně). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nepředpokládají se kolize mezi zájmy ochrany přírody. Kolizi mezi přírodovědným a krajinářským přístupem k ochraně a managementu krajiny může částečně znamenat požadavek na určitou míru zastoupení sukcesních stádií křovin pro podporu biodiverzity, především pak předmětu ochrany, kterým je bourovec trnkový. Jako kolizní ve vztahu k provozování práva myslivosti je třeba označit potřebu redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů.

- 30 -

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Předmětem ochrany v ZCHÚ Újezdecký les je výskyt západo-karpatské dubohabřiny asociace Galio-Carpinion, a dále fragmenty eurosibiřské stepní doubravy. Základ péče spočívá v zachování tradičního hospodaření ve smíšených listnatých porostech, kdy je horní etáž tvořena především dubem, zatímco spodní etáž buď chybí nebo je tvořena převážně lípou nebo habrem, které mohou být doplněny dalšími dřevinami. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná především o lesní komplex, navrhovaná opatření se vztahují hlavně k lesnickému hospodaření, případně k výkonu práva myslivosti: a) ponechání určitého množství stojících stromů na dožití (až po totální rozpad), stejně jako ponechání jisté části dřevní hmoty v porostech (nejen klest, ale i části kmenů) za účelem zvýšení biodiverzity (významné především pro ptactvo, bezobratlé a houby); v prvé řadě by se mělo jednat o již nyní doupné stromy, může jít o zlomy; tyto stromy by se neměly nalézat přímo u cest, avšak je (z estetického hlediska) vhodné, aby některé byly v dohledu cest nebo jejich křížení, b) nezvyšování (příp. postupná redukce) současného podílu stanovištně neodpovídajících druhů dřevin (především smrku, modřínu a dubu červeného), c) preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy d) zákaz umisťování nových staveb, e) potřeba výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů bez nutnosti tyto plochy oplotit, f) nezavádět nové intenzivní chovy zvěře (např. obory, bažantnice, farmové chovy) g) biocidy používat pouze v nezbytném rozsahu, zejména k likvidaci invazních geograficky nepůvodních druhů rostlin a kalamitních hmyzích škůdců (§ 3 vyhlášky č. 101/1996 Sb.), po dohodě mezi vlastníkem lesa a příslušným orgánem ochrany přírody, h) mechanickou přípravu půdy provádět pouze v nezbytném rozsahu, zejména za účelem zajištění přirozené obnovy dřevin přirozené druhové skladby, i) těžbu a soustřeďování dříví přednostně provádět za dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace, j) při umělé obnově dřevin přirozené druhové skladby přednostně používat reprodukční materiál místního původu, tzn. ze stejné přírodní lesní oblasti a ze stejného lesního vegetačního stupně s možným posunem v souladu s platnou právní úpravou (např. zákon č. 289/1995 Sb., zákon č. 149/2003 Sb.), k) šetřit při obnově lesa dřeviny přirozené druhové skladby tvořící lesní pláště na hranicích s jinými než lesními pozemky, l) kolem vodních toků je vhodné netěžit dřevní hmotu těžkou technikou a ponechat břehové porosty co nejvíce přirozenému vývoji. Výše uvedené zásady je možno uplatňovat v rámci celé ZCHÚ. Poznámka: Do budoucna uvažovat o znovuobnovení pařezinového způsob obhospodařování formou středního lesa na vybraných plochách.

- 31 -

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M8 - rámcové směrnice hospodaření Rámcové zásady péče o lesy na území ZCHÚ Újezdecký les vycházejí z rámcových zásad hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, jak jsou uvedeny v  Oblastním plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy  publikaci KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004  a publikaci KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 Velikost seče V soustavě Natura 2000 je třeba citlivěji využívat přirozené zmlazení cílových dřevin a dřevin přirozené dřevinné skladby, vytvářet pro ně příznivé podmínky a doplňovat v porostech ty dřeviny přirozené druhové skladby, které ve stávajících porostech chybějí. Na mimořádně nepříznivých stanovištích a exponovaných hospodářských souborech jsou zákonem stanovené limity, vzhledem k potřebám ochrany stanoviště, přijatelné. V ostatních hospodářských souborech, ve kterých jsou ustanovení lesního zákona méně přísná, bude nutné podle potřeby volit menší prvky a jemnější způsob hospodaření tak, aby velikostí seče byla co nejméně narušena kontinuita vývoje jednotlivých složek celého ekosystému. Obnovní doba Rychlost postupu obnovy, respektive délka obnovní doby, určují jak dalece bude možno využít přirozenou obnovu, jak se podaří obnovit stinné dřeviny, jak členitá bude prostorová výstavba obnovovaných porostů. Je zřejmé, že při použití jemnějších způsobů obnovy bude délka obnovní doby při horní hranici rozpětí vyhláškou doporučované obnovní doby (eventuálně o 10 let delší) : orientačně 20 – 30 let pro slunné dřeviny, 30 – 40 let pro stinné dřeviny, delší ve výjimečných případech při přechodu k výběrnému hospodářskému způsobu. Opatření pro konkrétní biotopy L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy Jak uvedeno výše, tento biotop je vymapován v JZ části lesního komplexu, avšak podle určitých znaků se může jednat o přechod mezi touto jednotkou a biotopy L3.4 Panonské dubohabřiny, případně L3.3A – Karpatsko-panonské dubohabřiny. Ohrožující faktory:  přeměna porostů blížících se modelu přirozené druhové skladby na porosty geograficky nepůvodních dřevin, případně na porosty s převahou borovice lesní  šíření invazních dřevin - trnovník akát (Robinia pseudacacia)  vysoké stavy spárkaté zvěře Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště

- 32 -

Priority ochrany typu přírodního stanoviště: Část porostů zachovat ve formě pařezin nebo lesa středního Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu: Pro L6.4 nejsou uvedena. Doporučení pro zlepšení současného stavu: U vybraných porostů zachovat, případně obnovit hospodářský tvar lesa nízkého či středního L3.3 – Západokarpatské dubohabřiny Zcela dominantní jednotka v ZCHÚ, která je zároveň i předmětem ochrany v ZCHÚ. Historie využívání dubohabřin: V převážné většině případů se jedná o porosty člověkem dlouhodobě ovlivňované. Stálá potřeba palivového dříví vedla v minulosti k výmladkovému způsobu hospodaření a k postupnému převodu původních porostů na les nízký. Několikagenerační pěstování lesa formou pařezin ovlivnilo kromě tvaru a struktury lesa pravděpodobně i druhovou skladbu porostů, ve které upřednostnilo dub a habr před ostatními dřevinami přirozené druhové skladby. Po 2. světové válce se započalo s přímým i nepřímým převodem pařezin na les vysoký. Ohrožující faktory:  přeměna porostů s přírodě blízkou dřevinnou skladbou na porosty geograficky nepůvodních dřevin, případně na porosty s převahou borovice lesní  šíření invazních dřevin – trnovník akát (Robinia pseudacacia)  vysoké stavy spárkaté zvěře Specifické priority, opatření a doporučení ve vztahu k ochraně typu přírodního stanoviště Priority ochrany typu přírodního stanoviště:  dle možností zamezit případné expanzi babyky na L3.4  část porostů zachovat ve formě pařezin nebo lesa středního Opatření nezbytná pro udržení dochovaného stavu:  v rámci obnovy, péče o kultury a nárosty a při výchově porostů odstraňovat případně expandující babyku  v porostech se stávajícím zastoupením jedle bělokoré nižším, než udává model přirozené druhové skladby, udržet její současný podíl. Doporučení pro zlepšení dochovaného stavu: U vybraných porostů zachovat, případně obnovit hospodářský tvar lesa nízkého či středního

- 33 -

Rámcové směrnice hospodaření Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

Základní dřeviny:

717,17 ha

Soubory lesních typů : (lesní typy)

1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D, 1P

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

DB6, BK2, HB1, LP JV, JL, JS, TŘ, BŘK, BB, BŘ,

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

7 let

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

BK

LP

JV

JS

10

5

5

5

4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

- mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Odchylky od modelu: MZCHÚ a prvky ÚSES:

Doporučené výrobní technologie:

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

les vysoký, nízký, střední

nN, pN, nH, pH, nP

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ---

255 - DUBOVÉ

255 - DUBOVÉ nekvalitní, poškozené

257- LISTNÁTÉ (HB,LP,JS + směsi s DB)

Obmýtí

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

120

20

100

30

Počátek obnovy

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy


121

111

pN, pH, (P)

81

pN, pH, nN, nH

Hodnocení porostů: ( AVB)

Možnosti přirozené obnovy:

Meliorační a zpevňující dřeviny :

BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TŘ, BŘK, BB, DB

20

7 let

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

DB

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

DB, BK

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

Povolená maximální šířka holé seče :

86,45 %

DB 24-26

DB 22-24

Průměrná.

Průměrná.

Clonně, nelze- li přirozeně, pak násek či holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etážpodsadby (počátek ve 40-60letech), výmladky. Ponechat výstavky kvalitních listnáčů- DB, BK, JV, LP, TŘ, BŘK Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Rychlejší obnova s ohledem na možnosti přirozené obnovy, holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etáž- podsadby (počátek ve 4060letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů- DB, BK, JV, LP, TŘ, BŘK. Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců. Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.

Suchem a buření.

Ohrožení suchem a buření.

Obnovní doba

LP 22-26 HB 14-18 DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá. Holoseče nebo náseky od V - SV. DB clonně (obsek kvalitních jedinců). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Ponechat výstavky cenných listnáčů- DB, BK, JV, LP, TŘ, BŘK. Interval 5-10let. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň. Ohrožení suchem a buření.

1P: DB 10, BŘ, OS

1P: DB 10, BŘ, OS 1P: DB 10, BŘ, OS 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku 1.lvs bez buku Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Šetřit doupné stromy, ponechání výstavků až do fáze rozpadu dřeva

Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.

- 34 -

Číselné označení cílového hosp. souboru


Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25


717,17 ha


1H, 1D, 2S, 2B, 2H, 2D, 1P


DB6, BK2, HB1, LP JV, JL, JS, TŘ, BŘK, BB, BŘ,


Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha


7 let


7 let


DB

BK

LP

JV

JS

10

5

5

5

4

POROSTNÍ TYP:

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: - mladé porosty -dospívající porosty

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

20 Hospodářský tvar:


Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TŘ, BŘK, BB, DB Hospodářský způsob:

nN, nH, pN, pH, nP

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: ---

Obnovní doba

140/60

20

Počátek obnovy


81

pN, pH, nN, nH

vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:


259 – NÍZKÝ a STŘEDNÍ LES (DB,HB,LP) Obmýtí

ZÁKLADNÍ

DB, BK

86,45 %

LP 22-24 HB 14-16 DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá. Obnova od V - SV náseky nebo holou sečí. Využít přirozeného zmlazení žádoucích dřevin. Možnost předsunout clonné skupiny pro BK, LP, KL. Výmladky využít pro vytvoření etáže. Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin. Interval 5-10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců.

Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení suchem a buření.

Odchylky od modelu: MZCHÚ a prvky ÚSES:

Nekvalitní pařezina 70/20 1.lvs bez buku Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Šetřit doupné stromy, ponechání výstavků až do fáze rozpadu dřeva

Doporučené Výrobní technologie:


- 35 -

Číselné označení cílového HS

Výměra


OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29

9,77 ha

(podmáčené úpadliny, potoční aluvia, prameniště; gleje mullové, humózní, zbahnělé a kambické, fluvizemě kambické)


1G, 2V9, 3L


OL 8, TP 1, VR 1, JS, OS, DB, JL, JV


Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) : Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

1x prům. výška

1 ha

Geograficky nepůvodní dřeviny (max.,%).

OL; OL s JS; OL s VR

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

5 + 2 let

OL, JV, VR

70

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks :



OL

JS

KL

TP

VR


4

6

6

0,4

1,1

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: -

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

290 – OLŠOVÉ, (OL s VR)

N

297 – OLŠOVÉ s JS

29x střední a nízký les

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

30

110

30

40

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


75

N

95

(p)N

36

H

LT 2V9, SLT 3L: 6, JS 3, KL 1, VR,BŘ,OS,DB,JL

OL

24

24 - 26

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OL, JS

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OL, JS

Náseky, míšení dřevin jednotlivé, na méně podmáčených lokalitách přejít na porostní typ OL s JS

Náseky, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, při slabší buřeni JS zmlazovat prosvětlením, nezalesňovat tůně a slepá ramena, KL na vyvýšená místa

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty

Strukturní diferenciace porostu

Strukturní diferenciace porostu

7 - 30 let, interval 5 -10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, záporný výběr, do 20 roků mírně a často, střední zápoj (rovné kmínky dlouhé koruny)

- dospívající porosty

30 - 60 let, interval 10 roků, po 40. roce silný kladný výběr v úrovni Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy

7 - 30 let, interval 5 -10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, záporný výběr, do 20 roků mírně a často, střední zápoj (rovné kmínky dlouhé koruny), podpora JS a KL 30 - 60 let, interval 10 roků, po 40. roce silný kladný výběr v úrovni Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

1,18 %

Obnovní doba

SLT 1G mimo 1G5: TP 6, OL 2, VR 2, JS, OS 28 Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OL, JS Vegetativní obnova olše

Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy

Provádět jen nutné odvodnění mimo prameniště, neodvodňovat slepá ramena potočin a tůně Podprůměrný až průměrný Průměrný Břehoochranný

Břehoochranný

Desukční

Desukční

Průměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. V MZCHÚ přirozené olšiny a vrbiny na SLT 1G ponechat bez těžebních zásahů Těžbu provádět v období vegetačního klidu, přibližování nejlépe za zámrazu, kůň, lanové systémy, UKT

- 36 -



Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45



3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4D, 4H


BK 7, DB 1, KL 1, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK,


( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha


10

DB

10

POROSTNÍ TYP:



Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Hodnocení porostů: ( AVB)

LP

5


BK, DB


7 let 7 let


BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD,

25


BK



les vysoký, střední, nízký

JV

12,37 %



Povolená maximální šířka holé seče :

102,66 ha

nN, pN, pH, nH, nP

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

5

455 - DUBOVÉ

456 - BUKOVÉ

457- LISTNATÉ (směsi DB, BK, LP, JS, HB)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

120

40

100

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

nP, pN, pH

101

pN, P

81

DB 7, BK 2, LP 1, HB, KL, JL, TŘ, JS, BŘK

DB 26 - 30

3 lvs: BK 6, DB 2, KL (LP) 1, HB, BŘK, JV, TŘ, JD, 4 lvs: BK 7, DB 1, KL 1LP, JV, TŘ, JD,

Obnovní doba

pH, nH, nP

Podle základní cílové skladby alt. DB, LP, JS, HB DB 24 - 30 BK 28 - 36 LP 26 - 32 JS 28 - 36

BK 28 - 36

Možnosti přirozené obnovy:

BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná.

BK nadprůměrná, DB podprůměrná. Využít semenných let, příprava půdy.

BK a ost. listnáče nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná.

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Nelze- li clonně, násek nebo holoseč. Ohled na konfiguraci terénu a vláhové poměry. K docílení kvality nutná etáž- podsadby ( ve 40 60 letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů (BK, DB, JV, JL, TŘ, BŘK).

Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (BK, DB, JV, JL, TŘ, BŘK).

Holá seč s postupem proti Z a J, podrostní jen u většího zastoupení BK a DB, míšení skupinovité a jednotlivé.

- mladé porosty

Interval 5 -10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince.

-dospívající porosty

Interval 10 - 20 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.


Ohrožení buření.

Odchylky od modelu: MZCHÚ a prvky ÚSES: Doporučené Výrobní technologie:

Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň. Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.

Negativní výběr, podpora cílových dřevin.

Negativní výběr.


Holosečný způsob ve skupinách proředěných, Kvalitní HB porosty: 120/30 zabuřenělých s předsunutím násečných Při vyšším zastoupení DB: 120/30 prvků. Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Šetřit doupné stromy, ponechání výstavků až do fáze rozpadu dřeva Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 130/30, pN, pH


- 37 -



Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45



3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4D, 4H


BK 7, DB 1, KL 1, , LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK,




DB

LP

JV

10

10

5

5



Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: - mladé porosty


BK, DB


7 let 7 let


BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD,

25


BK

12,37 %



2x prům. výška

1 ha

POROSTNÍ TYP:

102,66 ha

(jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem)



les vysoký, střední, nízký

nN, pN, pH, nH, nP

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%

457- LISTNATÉ (směsi s BŘ, OLL, OS)

459- LES NÍZKÝ a STŘEDNÍ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

80

30

140/60

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

pH, pN

61

pH, pN

DB 24 - 30 BK 28 - 36 Průměrná.

Holá seč nebo násek s postupem proti Z a J, míšení skupinovité a jednotlivé.

Negativní výběr, podpora cílových dřevin.

-dospívající porosty

Negativní výběr.



Obnovní doba

BK 24 - 28 DB 20 - 24 DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá. Holoseče nebo náseky od V - SV . Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod). Interval 5-10let. Jednocení výmladků. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit. Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň. Ohrožení buření.

Odchylky od modelu: MZCHÚ a prvky ÚSES

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Šetřit doupné stromy, ponechání výstavků až do fáze rozpadu dřeva

Doporučené Výrobní technologie:


- 38 -

b) péče o nelesní pozemky Péče o nelesní pozemky (především louky a pastviny) vychází z potřeb předmětu ochrany – bourovce trnkového (viz níže). Ovsíkové mezofilní louky je třeba pravidelně kosit optimálně 2x za rok, sušení sena na místě a jeho následný včasný odvoz. Na poháňkových pastvinách praktikovat extenzivní pastvu jako doposud. Trávu možno podle stávajících podmínek (např. počasí) odvézt hned po seči. Místo přihnojování lze použít mulčování (neprovádět vícekrát za sebou). Těžkou techniku používat jen na vybraných plochách. Třtinu křovištní (Calamagrostis epigeios) šířící se do porostu je potřeba likvidovat častějším sečením (3 – 5x ročně), případně vyvláčením. Počet sečí je třeba zvýšit i při šíření ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). U většiny těchto porostů je možné jednorázové přepasení otav, a to buď ovcemi, kozami, případně i dobytkem. c) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rybníky nejsou přítomny. Vodní toky nevyžaduje speciální péči. Je třeba zamezit těžbě lesních porostů až k břehovým hranám (šetřit doprovodné porosty i jednotlivé dřeviny podél břehů). d) péče o rostliny Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. Problematickým se jeví výskyt netýkavky malokvěté, která lokálně dominuje v lesních porostech. Vzhledem k tomu, že je její výskyt ovlivněn mimo jiné i stanovištními podmínkami (především nezapojeným bylinným patrem a dostatkem světla), je možno říci, že na straně jedné není možno efektivně zabránit jejímu šíření (hospodářské zásahy v porostech budou probíhat nadále), na straně druhé ale nedojde k masovému rozšíření na celé území ZCHÚ (netýkavka bude spíše po ZCHÚ „putovat“ v závislosti na tom, jak budou hospodářskými zásahy vytvářeny plochy s vhodnými podmínkami, které časem zase pominou). e) péče o živočichy Předmětem ochrany jsou především biotopy. Proto se nenavrhují (kromě bourovce trnkového) speciální zásady péče o druhy živočichů. Pokud budou dodrženy zásady péče uvedené výše, budou zabezpečeny podmínky pro vhodný rozvoj zoologické složky ekosystému (především ptactva a bezobratlých). Opatření kvůli bourovci trnkovému sestávají z údržby extenzivních sadů, luk a pastvin, kde je třeba zajistit přiměřené množství spíše solitérních keřů (trnka, hloh). Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je: - nutné zamezit likvidaci rozptýlené zeleně, leteckému, chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur - nežádoucí je převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. - vhodná rekonstrukce pařezinového hospodaření v lesích v blízkosti současných lokalit

- 39 -

Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků mladších keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Souvislé porosty křovin je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. V sadech, zahradách, na loukách a pastvinách je třeba vždy nechávat část křovinatého náletu (především mladšího). Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. Péče o bourovce musí spočívat v udržení dnešních křovin v relativně rané fázi vývoje, kdy se zde střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře. Zmlazující zásahy ale nesmí být prováděny v zimě ani na jaře, kdy by zlikvidovaly snůšky vajíček a pospolitě v hnízdech se vyvíjející mladé larvy. Zásahy směřující k odstranění a zmlazení stávajících křovin neznamenají přechod k udržovaným TTP, ale především ke zmlazení keřů. Jako speciální opatření pro podporu především některých bezobratlých a ptáků (případně i netopýrů) je možno považovat ponechání jednotlivých stromů v porostech na dožití, případně i ponechání určitého množství mrtvé dřevní hmoty v porostech. f) zásady jiných způsobů využívání území Je třeba redukovat stavy zvěře na normované nejen přímo v ZCHÚ, ale i v širším okolí, protože zvěř se ze zemědělské krajiny do lesních porostů zvláště v době nouze stahuje. Krajinářsky cenné uspořádání extenzivních ovocných sadů je třeba zachovat a chránit před slučováním parcel, ale především před stavebními aktivitami. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Podrobný výčet plánovaných zásahů udává tabulka – přílohy č. T1 a T2. Příloha: - mapa dílčích ploch a objektů – M5 - tabulky T1 a T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo ZCHÚ je navrženo v 5 izolovaných plochách mimo les. Pro lesní porosty je totožné s ochranným pásmem lesa, včetně omezení plynoucích z platné legislativy. Pro využití ochranného pásma by měla přiměřeně platit podobná opatření jako pro TTP v ZCHÚ. Tam, kde jsou v současnosti travinobylinná společenstva, bude dostačující udržet stávající způsob hospodaření. Problematické se jeví OP na okraji Újezdce, kde zčásti zasahuje do zahrad za zástavbou (extenzívní sady a zahrady), především ale do většího bloku orné půdy, který by bylo vhodno zatravnit a udržovat jako TTP. Toto řešení bude závislé na dohodě mezi KrÚ a vlastníky. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bude provedeno geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření změn, stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. Území není označeno. Proto bude

- 40 -

provedeno vhodné značení – 13 ks velkých infotabulí s označením ZCHÚ v místech možného přístupu do ZCHÚ z nějakého typu komunikace (lokalizace tabulí – viz mapka níže). Součástí infotabule bude označení EVL podle příloze č. 6 vyhlášky č. 64/2011 Sb.

Umístění informačních tabulí označujících ZCHÚ / EVL

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území     

Provést potřebné kroky k vyhlášení MZCHÚ a ochranného pásma přírodní památky Újezdecký les v rámci EVL, Vyhlásit porosty za lesy zvláštního určení, V další fázi implementace NATURA 2000 upravit hranice EVL podle nového návrhu, Provést odpovídající změny v lesním hospodářském plánu a lesních hospodářských osnovách (nejlépe při jejich obnově), Projednat zatravnění OP u Újezdce s vlastníky.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Kromě sběru lesních plodů nebo suchého klestu nedochází ve zvýšené míře ke vstupu do lesních porostů mimo vycházky po lesních cestách. Nebezpečím je výstavba rekreačních objektů, přestavba původních chatek pro uschování nářadí na rekreační stavby. S touto výstavbou se pojí i změny v okolí těchto objektů, oplocování, zavádění nepůvodních druhů a zahradních kultivarů rostlin.

- 41 -

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Z důvodu evropského významu lokality bude vhodné tuto skutečnost prezentovat na informační tabuli u přístupových cest. Formou propagačního letáku, případně odborné přednášky je možno propagovat ZCHÚ v okolních obcích. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Výzkumy na území ZCHÚ lze provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. V souvislosti se zařazením území do soustavy NATURA 2000 bude nutný trvalý monitoring vývoje území (vhodné i jako bakalářské nebo diplomové práce). Toto provádět každoročně nad rámec povinných kontrol státní ochrany přírody, které probíhají v několikaletém intervalu. Monitoring rostlin i živočichů (především bezobratlých) směřovat především do nelesních částí s TTP. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat monitoringu předmětu ochrany – bourovce trnkového. Je třeba zajistit inventarizační průzkum všech potenciálně vhodných lokalit během následujících 2 – 3 let a následně tyto plochy v intervalu 3 – 4 let monitorovat.

- 42 -

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Doplňující inventarizace ploch vhodných pro bourovce trnkového Základní zoologický průzkum území (různé indikační skupiny živočichů) Podpora dřevin přir. dr. skladby (JL, BRK, TR) Označení ZCHÚ infotabulemi (13 ks) Pruhové značení Náhrady za ztrátu na produkci (ponechání stromů v porostech na dožití) Vydání propagačního materiálu (skládačka 1000x) Geodetické zaměření ZCHÚ Geodetické zaměření OP Zalučnění orné půdy (4 ha po 7 500,-) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Základní monitoring předmětu ochrany (2x) Kontrola a údržba infotabulí Údržba pruhového značení (2x) Sečení OP 1x ročně s odklizením biomasy (4 ha 9x – místo jednoho zásahu bylo zatravnění) Sečení OP 1x ročně s odklizením biomasy (18 ha 10x) Redukce a zmlazovaní křovin v TTP (1,3 ha/rok)

Orientační náklady za rok (Kč bez DPH)

----------

c e l k e m (Kč)

20 000,- Kč 100 000,- Kč

----------

----------

----------

----------

250 000,- Kč 195 000,- Kč 35 000,- Kč dle aktuál. stavu a metodiky 10 000,- Kč 1 500 000,- Kč 250 000,- Kč 30 000,- Kč 2 390 000,- Kč

30 000,- Kč 9 000,- Kč 35 000,- Kč 52 000,- Kč

60 000,- Kč 45000,- Kč 70 000,- Kč 468 000,- Kč

234 000,- Kč

2 340 000,- Kč

52 000,- Kč

520 000,- Kč

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč bez DPH)

3 503 000,- Kč ----------

5 893 000,- Kč

V nákladech není kalkulována péče o TTP v rámci mozaiky ovocných sadů, jelikož se jedná o běžný management, který je zajištěn vlastníky při péči o svůj majetek.

- 43 -

4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., 1999. Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN 80-7157-397-3 BUČEK, A., LACINA, J., 1999. Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN 80-7157-417-1 CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-853680-3 DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9 DEYL, M., HÝSEK, K., 2001. Naše květiny. Praha, Academia, 690 s. ISBN 80-200-0940-X. GRULICH, V. (ed.), 1989. Výsledky Floristického kursu ČSBS v Uh. Hradišti 1989, Odbor kultury ONV Uh. Hradiště GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. HÁJEK, M., 1996. Floristický materiál z okolí Hluku, Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, I:18-27, Přírodovědný klub - Uherské Hradiště HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. HEJNÝ, S; SLAVÍK, B., 1987. Regionálně fytogeografické členění ČR. Květena ČSR , 1. díl. Praha. 557 s.. HRABEC J., ŠNAJDARA P., KRUPIČKOVÁ Z, JAGOŠ V.‚ 2002. Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. ČSOP, Uherské Hradiště. 68 s. ISBN 78-59617-15-4 CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 KOLEKTIV: Příručka hodnocení biotopů. Praha, AOPK ČR, 2008. 401 s. KOPEČEK, F., 2011. Monitoring ploch s výskytem bourovce trnkového (Eriogaster catax) na vybraných zájmových plochách evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji od roku 2009 do roku 2011. Výstup projektu PODPORA BIODIVERZITY EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT VE ZLÍNSKÉM KRAJI (09028336) LACINA, D. et al., 2010. Podklady pro plány péče v ZCHÚ Zlínského kraje, část 10 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast – Hlucko a Uherskobrodsko, ZCHÚ Újezdecký les CZ0720013 MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MACKŮ J. et al., 1993. Klasifikační systém lesních půd, ÚHÚL Brandýs nad Labem MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 MORAVEC, J., 2011. Inventarizační průzkum EVL Újezdecký les z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový), Mott MacDonald Praha, Praha

- 44 -

NOVÁK P. et al., 1992. Syntetická půdní mapa ČR 1 : 200 000, list D 5 Trnava. Účelový tisk MŽP ČR a MZe. PAVELČÍK, P. Rekonstrukce druhově bohatých lučních společenstev ve Zlínském kraji. Krajský úřad ve Zlíně. PLÍVA, K. et al., 1984. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s SCHNEIDER, J., URBAN, J., REBROŠOVÁ, K., DOUDA, P., DYMÁK, M., DOBROVOLNÝ, L., CHMELAŘ,, J. 2008 Možnosti využití syntézy ekosystémových charakteristik lesních porostů v tvorbě a ochraně krajiny. Odborná zpráva projektu IGA LDF MZLU č. 57/2008. MZLU 2008. ŽALOUDÍK, V., Lesní hospodářský plán LHC Luhačovice, LZ Luhačovice pro roky 1964 73. Všeobecná část. ÚHÚL Zvolen, pobočka Brno, pracoviště Kroměříž. 1963 LHP LS Luhačovice, revír Uherský Brod pro období 1994 - 2003 (textová část a hospodářská kniha) Podklady z hospodářských knih jednotlivých sdružení vlastníků lesa + LČR, LS Luhačovice http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2010& http://heis.vuv.cz/ http://botany.cz Vlastní terénní šetření v roce 2011 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky §1 – Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. §2 – Silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. §3 – Ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita (M)ZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo pp – plán péče PP – přírodní památka TTP – trvalý travní porost ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability

- 45 -

5. Přílohy Tabulka:

T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Seznam dotčených parcel: Seznam parcel pro celé ZCHÚ Seznam parcel ochranného pásma

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 (I – IX) - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Předměty ochrany (biotopy) Příloha M4 – Mapa lesních typů Příloha M5 - Mapa dílčích ploch Příloha M6 – Kvalita biotopů Příloha M7 – Mapa vlastnického rozdělení lesů Příloha M8 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Fotodokumentace

- 46 -

T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL

dílčí plocha

1

2

3

5

6

7

10

11

výměra dílčí číslo rámcové dřeviny plochy směrnice (ha) / porostní typ 18,13 25 DB JS LP HB SM KL, OL 24,17 25 (45) LP DB JS HB Ost. 12,59 25 DB HB LP SM MD 5,52 25 (45) HB DB LP SM MD BO 14,34 25 (45) DB HB LP 5,82 25 BO MD DB HB LP Ost. 49,02 25 DB HB OL TP SM LP 66,41 25 (29, 45) DB

zastoupení dřevin (%) 40 10 15 25 5 5 10 55 5 25 5 20 15 5 45 15 10 5 5 60 10 10 60 30 10 35 10 25 15 5 5 60 25 2 3 5 5 45

průměrná výška porostu (m)

stupeň přirozenosti

doporučený zásah

naléhavost

4 (5)

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; neobnovovat SM; vytipovat 20 stromů na dožití

3

4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 25 stromů na dožití

3

4, 5

Výchovou snižovat podíl jehličnanů (podporovat původní listnáče z náletu)

2

5

Při obnově a výchovou snižovat podíl jehličnanů

2

4


2

4, 5

Výchovou snižovat podíl jehličnanů, jinak běžné způsoby hospodaření podle jednotlivých dřevin

3

4 (5)

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; výhledově neobnovovat SM (při výchově v jehl. skupině podporovat původní listnáče); vytipovat 60 stromů na dožití

3

4 (5)

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a

2

poznámka

-1-

12

156,00

25 (29, 45)

13

9,67

25

14

65,71

25 (29, 45)

15

10,45

25

16

30,49

25 (29)

19

4,77

25

21

63,47

25

24

108,44

25 (29, 45)

25

49,65

25

26

108,18

25 (29, 45)

HB LP OL JS SM MD DB HB LP

20 5 5 10 10 5 40 50 10

SM MD Ost. SM MD DB HB LP DB HB LP DB HB LP SM DB HB Ost. DB HB LP BB SM BO MD List. DB HB LP BB DB HB LP

jednotlivé druhy dřevin; výhledově neobnovovat SM (při výchově v jehl. skupinách podporovat původní listnáče); vytipovat 50 stromů na dožití

4


3

Uvažovat o možnosti prodloužit obmýtí o 20 let, případně o částečném znovuzavedení středního lesa

70 20 10 50 10 25 10 5 60 35 5 55 35 10

5


2

(4) 5


3

4


3

4


3

50 25 20 5 55 35 15 + 55 30 5 10 40 35 20 5 55 35 10

(4) 5

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; neobnovovat SM

3

3, 4

Běžné způsoby hospodaření s ohledem na věk a jednotlivé druhy dřevin; vytipovat 150 stromů na dožití (z toho 60 v porostním okraji)

2

5


2

(3) 4


3


4


3




-2-

27

34,05

25, 45 (29)

28

14,19

25

SM MD BO JS OL DB HB SM MD BO JS OL DB HB BB, LP

50 10 10 10 5 5 10 35 5 10 15 5 15 10 5

5


3

(3, 4) 5

Výhledově neobnovovat jehličnany, jinak hospodařit běžnými způsoby podle druhů dřevin

3

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 4. stupeň přirozenosti lesa: 3 - les přírodě blízký 4 - les kulturní 5 - les nepůvodní

-3-

T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

název

výměra (ha) 4,77

4

8

9

5,80

4,18

17

5,09

18 20

1,77 4,18

22

23

26,17

16,08

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

Starý ext.sad a TTP, zčásti neudržované

naléhavost

1. Extenzivní management – kosení TTP min. 1x 2 ročně 2. Mozaikovitá redukce/zmlazení křovin – zásah na 2 10 % zarostlé plochy Mozaika drobných ext. sadů, luk, pastvin a zahrad; udržet Udržovat stávající režim současný stav a způsob využití; zamezit výstavbě obytných domů a větších rekreačních staveb TTP a pruhy zarostlých sadů na mezích; v S a SV části TTP 1. Běžné TTP ve stávajícím ponechat režimu; 2 degradují absencí péče degradované opět začít kosit alespoň 1x ročně jako součást běžné péče vlastníka; 2. Zarostlé a zanedbané linie sadů by bylo vhodné 3 pročistit Pastviny s rozptýlenými dřevinami; prameniště 1. Udržovat stávající režim pastvy 3 2. Mozaikovitá redukce/zmlazení křovin – zásah na 1 10 % zarostlé plochy Louka (T1.1)-druhově chudší Udržovat stávající režim Staré ext. a opuštěné zarůstající sady 1. Prořezat(jednorázově) a kosit min. 1x ročně 1 – 2 s ohledem na možný výskyt bourovce 2. Mozaikovitá redukce/zmlazení křovin – zásah na 1 10 % zarostlé plochy (pravidelně) Mozaika drobných ext. sadů,TTP; z velké části neudržované; 1. Prořezat a kosit min. 1x ročně jako součást běžné 2 péče vlastníka s ohledem na možný výskyt bourovce 2. Mozaikovitá redukce/zmlazení křovin – zásah na 2 10 % zarostlé plochy (pravidelně) Bývalá opuštěná pastvina po managementovém zásahu 1. Udržovat vyčištěné plochy kosením nebo pastvou 1 2. Mozaikovitá redukce/zmlazení křovin – zásah na 1 10 % zarostlé plochy

termín provedení

interval provádění

2012

ročně

VIII-IX 2012 ročně 2012

ročně

1x za 5 let 2012 VIII-IX

ročně

2012 2012

ročně ročně

VIII-IX 2012

ročně

VIII-IX 2012 VIII-IX

ročně

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.

-4-

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Recommend Documents