Plán péče o Národní přírodní památku Lužní potok a její ochranné pásmo na období

Plán péče o Národní přírodní památku

Lužní potok a její ochranné pásmo na období 2012–2017

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1167 národní přírodní památka Lužní potok vyhláška Okresní národní výbor v Chebu

sine 14. 12. 1989 1. 2. 1990

1.2 Údaje o lokalizaci území Karlovarský Cheb Aš Aš Hranice u Aše, Krásná u Aše Trojmezí, Pastviny u Studánky, Štítary u Krásné, Újezd u Krásné

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Příloha č. M 1: Orientační mapa s vyznačením území

2

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 647675 Trojmezí 389000 m2

Celkem:

Katastrální území: 758159 Pastviny u Studánky 822471 m2

Celkem:

Ochranné pásmo: Katastrální území: 758159 Pastviny u Studánky 1793817m2

Celkem:

Katastrální území: 673374 Újezd u Krásné 1030020m2

Celkem:

Katastrální území: 673366 Štítary u Krásné 1608778m2

Celkem:

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 78,7309

OP plocha v 0,0000 ha 507,5194

1,0982

17,6765

trvalé travní porosty

32,2299

25,5709

orná půda

11,9656

_

_

_

12,969

9,0422

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,4984

0,1314

137

560

3

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

zamokřená plocha

_

rybník nebo nádrž

_

vodní tok

1,0982

neplodná půda

5,5353

ostatní způsoby využití

7,4337

Uvedené výměry jsou stanoveny podle současného stavu KN). U pozemků, ležících v ZCHÚ svou částí, byla výměra odhadnuta s přesností na 0,1 ha.

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není není není

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není CZ 0413177 Bystřina – Lužní potok

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Lokality perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A) druhy název druhu

aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení* populace v ZCHÚ Okolo 1678 jedinců CR Část toku Lužního potoka perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) (údaj z roku 2011) *dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík 2005), CR = kriticky ohrožený

4

1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu A.

evropsky významné druhy a ptáci

název druhu

aktuální stupeň popis biotopu druhu početnost nebo ohrožení* vitalita populace v ZCHÚ cca 1680 jedinců CR koryto Lužního potoka perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) (údaj z roku 2011) malá CR koryto Lužního potoka mihule potoční životaschopná (Lamperta planeri) populace malá CR nekosené louky s výskytem hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) životaschopná čertkusu lužního populace *dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí (Farkač, Král, Škorpík 2005), CR = kriticky ohrožený

1.9 Cíl ochrany Zachování stabilního oligotrofního ekosystému celého povodí Lužního potoka s vhodnými podmínkami pro populaci perlorodky říční a dalších zvláště chráněných druhů.

5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v severozápadním cípu Ašského výběžku, při hranici se Spolkovou republikou Německo. Území NPP zaujímá téměř celé povodí Lužního potoka na české straně od soutoku s Rokytnicí po pramennou část u osady Štítary. Území je rozděleno na vlastní území NPP (hraniční část toku a úsek potoka po obec Pastviny) a ochranné pásmo (zbytek toku Lužního potoka k jeho pramenům). Povodí Lužního potoka zaujímá výměru 15,27 km2, z toho na území SRN se nachází 6,33 km2 (cca 44 %). Lesy v tomto povodí zaujímají 10,82 km2 (71 %), orná půda zaujímá výměru 0,47 km2 (pouze na území SRN) a ostatní plochy 3,98 km2. Nadmořská výška kolísá v rozmezí 549,7 (ústí do Rokytnice) až 686 m. n.m (konec ochranného pásma). Sklonitost pozemků je zde značná a pohybuje se v rozmezí od 3 do 13 % s délkou svahu od 150 do 300 metrů. Geologické podloží tvoří v největší části území nepravidelně páskovaný chloritickosericitický fylit s hojným sekrečním křemenem, v pramenné oblasti chloriticko-sericitický fylit s hojným albitem, oba kambrického až ordovického stáří. Před ústím do Rokytnice se vyskytují nepravidelně páskované fylitické břidlice a rovnoploše břidličnatý chloritickosericitický fylit, místy slabě grafitický, obojí ordovického stáří. Podél vlastního toku se vyskytují kvartérní fluviální písčitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a deluviální usazeniny všech typů. Místy se kolem vlastního toku a jeho přítoků vyskytují slatiny a rašeliny. Kromě slatin a rašelin s velkou chemickou reaktivitou se jedná o málo reaktivní až nereaktivní horniny (deluviální sedimenty a metamorfity s nízkým obsahem alkalických kovů a kovů alkalických zemin). V území se jako nejčastější jeví hnědé půdy silně kyselé uložené a hnědé půdy podzolované na fylitech, podél vlastního toku se vyskytuje glej na nivních nekarbonátových uloženinách, který je částečně vystřídán v pramenné oblasti pseudoglejem na deluviofluviálních nekarbonátových uloženinách a polygenetických kyselých hlínách. Převážnou část zvláště chráněného území pokrývají jehličnaté kulturní lesy smrkové, zřídka borové s vtroušenými dalšími dřevinami. Samotný tok Lužního potoka doprovází zpravidla porosty olší, v některých částech však břehy lemují smrkové porosty. V ochranném pásmu rostou téměř výhradně lesy jehličnaté. Z nelesních formací se v území nachází kosené louky a pastviny, část nelesních ploch však zaujímají v minulosti obhospodařované mezofilní i mokré louky, dnes v různém stupni degradace. Nivu potoka, pokud zde nejsou smrčiny, vyplňují mozaikovitě porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), fragmentárně jsou zde zrašeliněné louky s převažující ostřicí obecnou (Carex nigra) nebo zobánkatou (Carex rostrata). 6

Na svazích v jižní části se nacházejí mezofilní druhově chudé porosty s převažujícími travami. Pro všechny neobhospodařované plochy je společné, že jsou zarůstány náletem dřevin (smrk, bříza, krušina olšová, vrba). Z botanického hlediska je v území pouze mozaikovité rozšíření některých zvláště chráněných druhů rostlin, soustředěných především do nivy na mokřadní biotopy, např. klikva bahenní, všivec lesní, vachta trojlistá, prha arnika atd. Ze zoologického hlediska je území významné kolonií perlorodky říční (největší v západních Čechách, na společné státní hranici se Spolkovou republikou Německo), která je úzce vázána na oligotrofní ekosystémy. Kromě tohoto druhu se v území vyskytují další zvláště chráněné druhy (čáp černý, kulíšek nejmenší, ořešník kropenatý, čolek horský, zmije obecná aj.). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu perlorodka říční (Margaritana margaritifera) mihule potoční (Lampetra planeri) zmije obecná (Vipera berus) čolek horský (Triturus alpestris) skokan zelený (Rana cl. esculenta) skokan krátkonohý (Rana lessonae) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) bekasina otavní (Gallinago gallinago) čáp černý (Ciconia nigra) krahujec obecný (Accipiter nisus) kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) vydra říční (Lutra lutra) ropucha obecná (Bufo bufo) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) krkavec velký (Corvus corax)

aktuální početnost nebo kategorie popis biotopu druhu, další vitalita populace podle vyhlášky poznámky v ZCHÚ č. 395/1992 Sb. cca 1680 jedinců (r. 2011)

KO

koryto Lužního potoka

malá prosperující populace

KO

koryto Lužního potoka

jednotlivé exempláře

KO

bezlesí a holiny

jednotlivé mikropopulace

SO

tůňky v nivě vodních toků a prameniště

malá populace

SO

tůňky v ochranném pásmu

malá populace

SO

tůňky v ochranném pásmu

plošné rozšíření

SO

bezlesí a nekosené louky

jednotlivé páry

SO

vlhké nekosené louky

jeden pár

SO

borovice v ochranném pásmu

jednotlivé páry

SO

mozaika lesních a nelesních biotopů

jednotlivé páry

SO

les v okolí vodních toků a mokřin

pravděpodobně 1 pár

SO

tok Lužního potoka v horní části NPP

řídký výskyt

O

tůňky v nivě vodních toků

jednotlivé páry

O

vlhké nekosené louky

jednotlivé páry

O

lesní porosty

jednotlivé páry

O

lesní porosty

7

název druhu ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) ťuhýk obecný (Lanius collurio) veverka obecná (Sciurus vulgaris)

aktuální početnost nebo kategorie popis biotopu druhu, další vitalita populace podle vyhlášky poznámky v ZCHÚ č. 395/1992 Sb. jednotlivé páry

O

lesní porosty

jednotlivé páry

O

nelesní plochy s křovinami

jednotlivý výskyt

O

lesní porosty

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

stabilní výskyt na vhodných biotopech

SO

tučnice obecná (Pinguicula vulgaris)

asi 50 ex.

SO

všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica)

ustupující druh, jen na 1 lokalitě

SO

klikva bahenní (Oxycoccus palustris)


O

prha chlumní (Arnica montana)

ustupující druh, jen na 2 lokalitách

O

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)


O

pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris)


O

vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)


O

vrba plazivá (Salix repens)


O

přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně, v OP roztroušeně, též i v odvodňovacích příkopech narušené břehy upravené vodoteče při jižní hranici OP mokřadní lada při levém břehu Lužního potoka v S části OP, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně, v OP roztroušeně až hojně podhorské a horské smilkové trávníky, sekundární podhorská a horská vřesoviště – v OP vzácně, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště, vlhké pcháčové louky – v NPP vzácně, existence ohrožena sukcesí dřevin přechodová a nevápnitá rašeliniště, pcháčové louky – v NPP roztroušeně, v OP vzácně vlhká tužebníková lada, přechodová a nevápnitá rašeliniště – v NPP vzácně přechodová a nevápnitá rašeliniště, podhorské a horské smilkové trávníky, vlhká tužebníková lada – v NPP vzácně, v OP roztroušeně

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Ještě před 2. světovou válkou bylo území osídleno obyvateli převážně německé národnosti. Hospodařilo se zde zemědělsky, převážně v malých usedlostech. Po druhé světové válce došlo k vysídlení obyvatel, likvidaci usedlostí a následně k zavedení přísného režimu pohybu osob vzhledem k blízkosti státní hranice. Dříve zemědělská půda byla ponechána ladem, částečně došlo k přeměně na lesní porosty. V sedmdesátých letech 20. století byla většina zemědělské půdy a podmáčených lesních ploch odvodněna systematickou drenáží, vodní toky napřímeny a zahloubeny a zemědělská půda byla využívána jako orná půda a kulturní louky. S útlumem zemědělství byla všechna orná půda v NPP i ochranném pásmu převedena na trvalé travní porosty s využitím pro pastvu dobytka a extenzivní louky.

8

a) ochrana přírody Koncem 80. let byl na německém území vybudován paralelní podzemní sběrač, svádějící odpadní vody z obce Pastviny a německých usedlostí včetně většiny drobných přítoků z německé strany mimo povodí Lužního potoka. V druhé polovině 90. let 20. století bylo v nivě Lužního potoka vybudováno paralelní meandrující koryto, sloužící jako odchovný prvek pro mladá stadia perlorodek. Okolí meandrujícího koryta je několikrát ročně koseno a travní hmota kompostována. Zralý kompost je rozprostírán znovu na kosenou plochu. Součástí odchovného prvku je kromě kompostovacích ploch i obslužný srub, sloužící jako terénní základna a úschovna nářadí. Koncem 90. let byly v okolí odchovného prvku a pod obcí Pastviny vytvořeny další meandrující koryta, sloužící jako potravní stružky. Okolí těchto stružek je rovněž každoročně koseno a materiál kompostován. V odchovném prvku byly odchovány perlorodky, které měly sloužit jako doplnění klesající populace do doby, než dojde ke zlepšení potravních podmínek pro juvenilní stádia. Pokles populace perlorodky říční vyvolal potřebu identifikovat hlavní příčiny ohrožení a odstranit je. Jako hlavní příčina ohrožení bylo identifikováno, spolu s negativními vlivy eutrofizace, eroze a antropogenního znečištění toků, poškození pramenné sítě oligotrofních toků. V prameništích se vytváří jemný detritus, který je hlavní potravou nejmladších ročníků perlorodek. Právě v tomto období vývoje, kdy dozrálé juvenilní perlorodky vypadávají z žaber pstruhů a usazují se ve dně, dochází k vysokému úhynu. Důvodem úhynu juvenilních stadií perlorodky v povodí s odpovídající kvalitou vody je zřejmě nedostatek vhodné potravy. V letech 2008–9 byla zpracována studie hodnotící stav celého povodí Lužního potoka a Bystřiny z hlediska biotopových nároků perlorodky říční, se zvláštním zaměřením na průzkum stavu a kvality jednotlivých pramenišť. V rámci této studie pak byla navržena řada opatření k revitalizaci přítoků a pramenišť, jako základního potravního zdroje. Bavorskou stranou bylo v povodí Rokytnice na německém území prováděno opakovaně čištění štěrkových sedimentů dna od bahna, jako jedna z příčin ohrožení perlorodky je zvažován i nedostatek kyslíku v horních vrstvách zabahnělého dna. Podle měření VÚV TGM (viz dále) neměla tato opatření významný dopad na okysličení dna. Z uvedeného důvodu bylo opatření - čištění štěrkových sedimentů povoleno na území NPP pouze v jednom případě. V současné době je realizována velká výzkumná studie o splaveninách v tocích Trojstátí (Technická univerzita Mnichov – prof. Geist), po vyhodnocení výsledků této studie bude možné objektivně stanovit případná opatření k odstranění negativního vlivu splavenin, resp. k odstranění jejich zdrojů. Rovněž jako podpůrný prostředek pro perlorodku je prováděna na bavorské straně toku Lužního potoka umělá invadace pstruhů glochidiemi perlorodky. Podle kontrol prováděných na české straně povodí je však přirozená invadace ryb glochidiemi perlorodek uspokojivá a proto se na území NPP tento typ opatření neprovádí a není navržen k realizaci. Do roku 2011 probíhalo na odchovném prvku na Lužním potoce a na vybraných profilech pravidelné dlouhodobé měření teploty, kyselosti a některých chemických ukazatelů vody. 9

Na dalších profilech v okolním povodí Rokytnice a jejích přítoků Lužního potoka a Bystřiny, tedy v širším území výskytu perlorodky (stávající EVL), provádí měření některých charakteristik Povodí Ohře s.p. Další velmi podrobná dlouhodobá sledování kvality vody na řadě dalších profilů provádí v rámci svého výzkumného grantu VÚV TGM. Všechna zmíněná měření jsou shromažďována a koordinována AOPK ČR v rámci zajišťování záchranného programu ZP pro perlorodku říční a jsou ukládány v dokumentační příloze rezervační knihy NPP v Ústředním seznamu ochrany přírody. b) lesní hospodářství Zásadním vlivem v oblasti lesního hospodářství byla přeměna původních smíšených lesů na smrkové monokultury, zalesnění nelesních pozemků včetně údolní nivy Lužního potoka a především provedení systematického odvodnění lesních porostů v pramenné části Lužního potoka v 70. letech minulého století pomocí odvodňovacích kanálů, včetně prohloubení a napřímení vlastního toku Lužního potoka až k jeho pramenům. Z hlediska hlavního předmětu ochrany – populace perlorodky říční, je nejzávažnějším problémem stav lesních pramenišť a na ně navazující sítě drobných vodních toků. Mezi nejcitlivější a nejohroženější společenstva patří vodní oligotrofní společenstva, jejichž vzácnou součástí je i perlorodka říční. Na neustálém a intenzivním poklesu jejích stavů se významně podílí mimo jiné i lesní hospodářství, zejména odvodňováním půd, zalesňováním luk a pastvin a rovněž i posunem druhové skladby lesů směrem ke smrkovým monokulturám. Hlavní příčinou zhoršení životních podmínek vodních oligotrofních společenstev pro perlorodku říční v celé délce toku Lužního potoka je vysoká lesnatost, zejména v pramenné oblasti. Plně zapojené stejnověké smrkové monokultury v pramenné oblasti ovlivňují jakost a teplotu vody, kvalitu unášené organické suspenze i kvantitu odtoků, na nichž jsou vodní ekosystémy závislé. Smrkové monokultury založené jak v historicky vzdálené, ale i v historicky blízké době, se zde nacházejí v podstatě ve všech vývojových stádiích. K přestavbě těchto nestabilních přírodě vzdálených společenstev na společenstva přírodě bližší však dochází pouze velmi omezeně. Jsou nedostatečně využívány možnosti přestavby, které poskytuje jak výchova porostů, tak jejich obnova. Ve vlastní NPP došlo v posledních letech k minimalizaci aktivních pěstebních zásahů a s tím také zásahů ve prospěch změny jak dřevinné skladby, tak struktury a textury porostů. V ochranném pásmu probíhá klasické pasečné až podrostní lesnické hospodaření ve smrkových porostech. V porostech vstupujících do výchovy se hojně vyskytují v příměsi krátkověké listnáče (dlouhověké se vyskytují ojediněle), které jsou výchovou redukovány na minimum, takže do následujících výchovných zásahů vstupují již opět smrkové monokultury, nanejvýš s příměsí BO a MD. Charakter výchovných zásahů je plošný, zaměřený na péči o úroveň, což nevede k žádoucí výškové, tloušťkové a prostorové diferenciaci porostů. Při obnově dospělých porostů je nedostatečně využíván velký potenciál přirozené obnovy, který skýtají kyselá a chudá stanoviště. Obnovní prvky mají charakter spíše 10

pravidelných sečí, které jsou obnovovány převážně na SM. Na celé ploše OP bylo založeno pouze několik obnovních prvků s BK (o ploše cca 2ha), JD není do porostů vnášena, ač oglejená stanoviště by jí vyhovovala. Zalesňování nelesních půd a odvodňování podmáčených ploch, které působilo negativně v minulosti, již v současnosti neprobíhá. Ohrožení předmětu ochrany spočívá spíše v probíhající sukcesi na nelesních plochách a v plném zápoji převážně smrkových břehových porostů, který působí zastínění a nežádoucí ochlazování vodních toků. Snižování ploch mokřadních luk vede k redukci ploch helokrénu a tím k snižování množství živin v toku. Velký rozsah nestabilních smrkových monokultur může vést k rozsáhlým kalamitním stavům, k nutnosti nahodilých těžeb a tím i k nutnosti provádět těžební zásahy při nevhodné únosnosti půdy. Vodou ovlivněná stanoviště jsou ohrožena pohybem těžké lesní techniky, kdy dochází k hutnění půdy a zejména k tvorbě erozních rýh, narušování vlásečnicových toků a celkového vodního režimu pramenné oblasti. Lesní hospodaření s sebou přináší riziko havarijních úniků pesticidů, hnojiv a provozních kapalin a PHM z lesní mechanizace a jejich splavení do vodotečí. Při schvalování lesního hospodářského plánu byly všechny lesy v povodí Lužního potoka převedeny do kategorie lesa zvláštního určení. LHP na léta 2009–2018 reflektoval požadavky ochrany přírody ze zpracovaného návrhu dodatku plánu péče NPP, velmi významné je především odlesňování pruhů při březích lesních vodotečí, je však i řada opatření k výrazné změně skladby porostů a opatření vylučující negativní vliv provádění hospodářských prací na drobné vodoteče a prameniště.

c) zemědělské hospodaření V období před druhou světovou válkou byla větší část území mimo lesní porosty využívána jako zemědělské pozemky (extenzivní louky a pastviny a malá políčka). Po válce došlo ke scelení pozemků, částečnému zalesnění (umělému či sukcesnímu), přeměně větší části luk na ornou půdu a odvodnění systematickou drenáží. V devadesátých letech 20. století došlo k přeměně orné půdy na trvalé travní porosty využívané jako extenzivní louky a pastviny, menší části bývalé zemědělské půdy byly ponechány ladem. U vlastní pastvy a dalšího obdělávání pozemků zatím nebyl prokázán negativní vliv na chemické zatížení vody v Lužním potoce. Nebezpečím je zimní přístřešek pro dobytek v osadě Pastviny, ležící cca 300 m od okraje NPP (v tomto úseku nemá NPP ochranné pásmo). Při opožděném vyklízení hnoje z podestýlky dochází při extrémním počasí (silné deště, tání sněhu apod.) k občasném vyplavení močůvky do louky bezprostředně nad NPP a je možnost průniku těchto látek do drobné vodoteče ústící v NPP do Lužního potoka. Může pak dojít nárazově k ohrožení perlorodek krátkodobě vysokou koncentrací amoniaku. Ze závěrů revitalizační studie vyplývá zjištění, že lesních pramenišť vhodných pro zásobování nejmladších ročníků perlorodky není příliš mnoho. Vzniká otázka, zda je to zdroj dostatečný a ukazuje se, že významný je i podíl tvořený v březích lučních potoků, který pak nepochybně i závisí na konkrétním způsobu hospodaření na březích. Zatím nejsou v tomto směru potřebné znalosti o pracovních postupech hospodaření na jednotlivých přítocích, které se v studii jevily 11

jako potravně bohaté ač jejich prameniště bylo v podstatě zlikvidováno (např. přítok na bavorské straně pod Tippermühle, v české mapce označen jako Kupecký potok). d) rybníkářství V samotném území NPP a v ochranném pásmu leží několik rybníků, z nichž většina je již nefunkční a úplně zazemněná nebo má charakter mokřadu. Pouze tři malé rybníčky v lesní části ochranného pásma jsou ještě alespoň do určité míry funkční. Nejsou však žádným způsobem využívány k chovu ryb.

e) myslivost Výkon práva myslivosti je vykonáván běžným způsobem (odstřel spárkaté zvěře z posedů) a nemá žádný zjistitelný vliv na předmět ochrany.

f) rybářství Tok Lužního potoka má charakter pstruhového pásma. Lužní potok je tokem hraničním, poměrně malým a nachází se zde zvláště chráněné území, tok proto není využíván jako sportovní revír, ani zde nedochází k cílenému odlovu či vysazování pstruhů a dalších ryb za účelem rybářského hospodaření.

g) rekreace a sport Při okraji NPP probíhá červeně značená turistická stezka a cyklostezka. Větší pohyb osob je možno nárazově zaznamenat pouze v letních měsících.

h) těžba nerostných surovin Průmyslová těžba nerostných surovin v území neprobíhala, pouze pro výstavbu usedlostí byl pravděpodobně získáván místní kámen bez podstatného vlivu na stav území.

i) jiné způsoby využívání Z důvodu blízkosti státní hranice bylo v minulosti zřízeno ženijně-technické zabezpečení státní hranice, spočívající v drátěném zátarase s hraničním udržovaným pásem a asfaltové komunikaci, křižujícími Lužní potok. Rovněž zde byly vybudovány objekty, sloužící

12

ozbrojeným složkám (střelnice), jejichž pozůstatky tvoří skládky stavební sutě a dalšího materiálu. Určitým zdrojem potenciálního chemického zatížení toku je vlastní zastavěné území osady Pastviny u Studánky, nacházející se ve vzdálenosti do 400 m vzdušnou čarou od hranice NPP. Její odpadní vody byly dosud řešeny převodem do kanalizačního sběrače obce Rehau v SRN a dočišťovány zde. V současné době Rehau řeší nově své odkanalizování a není jisto, zda bude možno i nadále spoléhat na odkanalizování Pastvin přes německou kanalizační síť. Jediný průmyslový podnik v Pastvinách – TESKA Bohemia, řešil již své odkanalizování samostatně. Jde o podnik s minimální produkcí odpadních vod a řeší je vyvážecím septikem. Podmínky vyvážení byly upraveny ve výjimce pro zásah do přirozeného vývoje perlorodky udělené příslušným orgánem ochrany přírody (SCHKO Slavkovský les). Silnice vedoucí přes Pastviny je málo frekventovaná, nebezpečí zátěže Lužního potoka úkapy ropných derivátů je minimální. Jediným silničním propustkem u vsi nevede zřetelná vodoteč, ta začíná až cca 50 m pod silnicí, vede však do NPP. Proto byla na jejím začátku vykopána odkalovací jáma.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Část toku Lužního potoka tvoří státní hranici, proto je pro způsob jeho údržby a oprav vytvořena mezinárodní komise zmocněnců pro hraniční toky. Je vytvořen mezinárodní plán péče pro povodí Lužního potoka, kde jsou uvedeny obecné zásady péče o vlastní tok, přilehlé pozemky a další ekosystémy v povodí.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Národní přírodní památka Lužní potok Přírodní lesní oblast Krušné hory Lesní hospodářský celek / LHC Františkovy Lázně zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 88,93 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 1999–2008 Organizace lesního hospodářství LS Františkovy Lázně Nižší organizační jednotka revír Hranice Z celkové výměry NPP Lužní potok 121 ha tvoří pozemky určené k plnění funkcí lesa 88,93 ha. Vlastní porostní půda má plochu 79,18 ha, bezlesí a jiné pozemky tvořené přirozeným bezlesím mají plochu 9,75 ha. Na zbývající části území, která je tvořena jinými 13

pozemky než určenými k plnění funkcí lesa, se přibližně na ploše 32,07 ha vyskytují luční společenstva a sukcesní společenstva v počátečním stádiu. Ochranné pásmo Národní přírodní památky Lužní potok Přírodní lesní oblast Krušné hory Lesní hospodářský celek / LHC Františkovy Lázně zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 421,27 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 1999–2008 Organizace lesního hospodářství LS Františkovy Lázně Nižší organizační jednotka revír Hranice Z celkové výměry OP NPP Lužní potok 443 ha tvoří pozemky určené k plnění funkcí lesa 421,27 ha. Vlastní porostní půda má plochu 411,13 ha, bezlesí a jiné pozemky mají plochu 10,14 ha. Na zbývající části území ochranného pásma, která je tvořena jinými pozemky, než určenými k plnění funkcí lesa, se přibližně na ploše 21,73 ha vyskytují převážně luční společenstva a sukcesní společenstva v počátečním stádiu. Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa v NPP Lužní potok a v jejím ochranném pásmu je 510,20 ha, přičemž vlastní porostní půdy je 490,31 ha. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů – vlastní NPP Přírodní lesní oblast: 1 - Krušné hory, 16- Smrčiny a Halštrovské hory Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba typů (SLT) 1T Březová olšina OL8, BR1, SM1, OS, JR,VR 5L Montánní jasanová olšina OL7, SM2, JS1, KL, JLH 5K Kyselá jedlová bučina BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M Chudá jedlová bučina BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S Svěží jedlová bučina BK6, JD4, KL, SM, LP 5V Vlhká jedlová bučina BK5, JD4, KL1, JS, SM 6P Kyselá smrková jedlina JD5, SM4, BK1, BO, OL 6G Podmáčená smrková jedlina SM5, JD4, BK1, BO, Celkem

Výměra (ha) 1,48 5,36 46,94 12,04 1,56 0,32 10,66 0,76 79,12

Podíl (%) 1,9 6,8 59,3 15,2 2,0 0,4 13,5 1,0 100 %

Pozn.: Přirozená dřevinná skladba podle Průši (2001). Vlastní vlhká niva Lužního potoka je od sušších přilehlých partií NPP většinou oddělena výraznou terénní hranou. Nad touto hranou se vyskytují převážně suchá kyselá a chudá stanoviště. Pro objektivní posouzení přirozené a skutečné dřevinné skladby území NPP, je vhodné posuzovat odděleně stanoviště vlastní potoční nivy s přilehlými vodou ovlivněnými stanovišti a stanoviště okolních sušších svahů. Následující tabulky poskytují přehled o stanovištních podmínkách a o dřevinné skladbě obou výrazně rozdílných typů stanovišť.

14

NPP - vodou ovlivněná stanoviště Soubor lesních typů (SLT) 1T 5L 6P 6G 5V Celkem

Název SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

Březová olšina Montánní jasanová olšina Kyselá smrková jedlina Podmáčená smrková jedlina Vlhká jedlová bučina

1,48 5,36 10,66 0,76 0,32 18,78

8,0 28,8 4,1 57,4 1,7 100 %

Název SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

Kyselá jedlová bučina Chudá jedlová bučina Svěží jedlová bučina

46,94 12,04 1,56 18,58

77,59 19,9 2,6 100 %

NPP - stanoviště přilehlých sušších svahů Soubor lesních typů (SLT) 5K 5M 5S Celkem

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů – Ochranné pásmo NPP Přírodní lesní oblast: 1 - Krušné hory, 16- Smrčiny a Halštrovské hory Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba typů (SLT) 5L Montánní jasanová olšina OL7, SM2, JS1, KL, JLH 5K Kyselá jedlová bučina BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M Chudá jedlová bučina BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S Svěží jedlová bučina BK6, JD4, KL, SM, LP 6P Kyselá smrková jedlina JD5, SM4, BK1, BO, OL 6G Podmáčená smrková jedlina SM5, JD4, BK1, BO 6Q Chudá smrková jedlina SM 4, JD 4, BK +, BO 1, BR 7T Podmáčená chudá jedlová SM8, JD 1, BR 1, BO, JR smrčina 7R kyselá rašelinná smrčina SM 9, BRP 1, JR Celkem

Výměra (ha) 0,30 222,67 109,41 1,95 36,41 28,89 3,49 5,30

Podíl (%)

2,91

0,7 100 %

0,1 54,1 26,6 0,5 8,9 7 0,8 1,3

V ochranném pásmu národní přírodní památky se obdobně jako ve vlastní území vyskytují dva rozdílné typy stanovišť. Podél toku Lužního potoka, jeho drobných přítoků a pramenišť se vyskytují vodou ovlivněná až rašelinná stanoviště. Tato stanoviště jsou ve spodní části častěji ostřeji ohraničena výraznější terénní hranou od okolních sušších svahů, v horní části toků a v prostoru pramenišť jsou tato stanoviště rozlehlejší a jejich přechod do sušších partií je výrazně pozvolnější. Pro objektivní posouzení přirozené a skutečné dřevinné skladby území ochranného pásma NPP je vhodné posuzovat odděleně stanoviště vlastní potoční nivy s přilehlými, vodou ovlivněnými stanovišti a stanoviště okolních sušších svahů. Následující tabulky poskytují přehled o stanovištních podmínkách a o dřevinné skladbě obou výrazně rozdílných typů stanovišť.

15

Ochranné pásmo NPP - vodou ovlivněná stanoviště Soubor lesních typů (SLT) 5L 6P 6G 6Q 7R 7T Celkem

Název SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

Montánní jasanová olšina Kyselá smrková jedlina Podmáčená smrková jedlina Chudá smrková jedlina Kyselá rašelinná smrčina Podmáčená chudá jedlová smrčina

0,30 28,89 36,41 3,49 2,91 5,30

0,39 37,37 17,10 4,51 3,77 6,86 100 %

Název SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

Kyselá jedlová bučina Chudá jedlová bučina Svěží jedlová bučina

222,67 109,40 1,95 334,03

66,66 32,75 0,58 100 %

Ochranné pásmo NPP - stanoviště přilehlých sušších svahů Soubor lesních typů (SLT) 5K 5M 5S Celkem

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů – ochranné pásmo národní přírodní památky – jádrové území. Přírodní lesní oblast: 1 - Krušné hory, 16- Smrčiny a Halštrovské hory Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba typů (SLT) 5L Montánní jasanová olšina OL7, SM2, JS1, KL, JLH 5K Kyselá jedlová bučina BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M Chudá jedlová bučina BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S Svěží jedlová bučina BK6, JD4, KL, SM, LP 6P Kyselá smrková jedlina JD5, SM4, BK1, BO, OL 6G Podmáčená smrková jedlina SM5, JD4, BK1, BO 6Q Chudá smrková jedlina SM 4, JD 4, BK +, BO 1, BR 7T Podmáčená chudá jedlová SM8, JD 1, BR 1, BO, JR smrčina 7R kyselá rašelinná smrčina SM 9, BRP 1, JR Celkem Pozn.: Přirozená dřevinná skladba podle Průši (2001).

16

Výměra (ha) 0,30 62,39 59,10 1,75 32,78 28,53 3,11 5,30

Podíl (%)

2,91 196,12

1,5 100 %

0,2 31,8 30,1 0,9 16,7 14,5 1,6 2,7

Porovnání přirozené a současné skladby lesa – území národní přírodní památky Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk ztepilý SM borovice lesní BO jedle bělokorá JD vejmutovka VJ modřín evropský MD DG douglaska tisolistá smrk pichlavý SMP Listnáče buk lesní BK bříza sp. BR jeřáb ptačí JR olše lepkavá OL javor klen KL vrba sp. VR dub sp. DB habr obecný HB osika OS jasan ztepilý JS jilm horský JLH lípa srdčitá LP keře KR Holina Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

54,18 14,75 0 0,12 0,08 0 0

68,43 18,63 0 0,15 0,10 0 0

10,52 1,79 22,27 0 0 0 0

13,3 2,3 28,2 0 0 0 0

0,2 4,32 1,2 3,88 0,33 0,04 0 0 0 0 0 0,08 0

0,25 5,46 1,52 4,90 0,42 0,05 0 0 0 00 0 0,1 0 0 100 %

37,0 1,81 0,01 4,97 0,10 0,01 0 0 0,01 0,54 0,05 0,02 0 0 79, 18

46,82 2,28 0,02 6,28 0,13 0,02 0 0 2,02 0,68 0,07 0,02 0 0 100%

79,18

Pozn.: Přirozená dřevinná skladba podle Průši (2001).

V současné dřevinné skladbě vlastní NPP Lužní potok dominuje smrk ztepilý (68%), výraznější zastoupení má borovice lesní (18%), bříza bradavičnatá (5%), olše lepkavá (5%) a jeřáb ptačí (1,5%). Z uvedených údajů vyplývá, že OL, BR, JR se téměř výhradně vyskytují v nivě potoka, na přilehlých sušších svazích jasně dominuje SM. Z porovnání současné dřevinné skladby a skladby přirozené vodou ovlivněných stanovišť vyplývá, že současná dřevinná skladba v zásadě odpovídá skladbě přirozené. Co se týče struktury porostů, je stav nevyhovující, poněvadž zejména smrkové porosty mají charakter plně zapojených stejnověkých hospodářských porostů. Přirozenější by byly mezernaté, skupinovité, výškově a tloušťkově diferencované smíšené porosty. Současná dřevinná skladba porostů na přilehlých sušších svazích vůbec neodpovídá přirozené skladbě, kde by měl dominovat BK s JD. Ochranné pásmo NPP Lužní potok tvoří komplex lesních porostů s mozaikou trvalých bezlesí podél toku Lužního potoka a jeho drobných přítoků, včetně pramenných oblastí. Na dále uvedené mapce jsou modrou barvou znázorněna vodou ovlivněná stanoviště a žlutou linií „Jádrové území ochranného pásma“, kterým se rozumí vymezená část ochranného pásma, která má bezprostřední vliv na vodní režim Lužního potoka. Jedná se tedy o vodou ovlivněná

17

stanoviště podél toků, pramenné oblasti a přilehlé sušší svahy, které na tato stanoviště navazují. V současné dřevinné skladbě ochranného pásma NPP Lužní potok dominuje smrk ztepilý (87%), zastoupení má borovice lesní (5%), bříza bradavičnatá (2%), olše lepkavá (1%), buk lesní (1,5%), vejmutovka (1%) a modřín evropský (1%). Z uvedených údajů vyplývá, že v zásadě není rozdílu mezi dřevinnou skladbou vodou ovlivněných stanovišť a stanovišť přilehlých sušších svahů OP. Z porovnání současné dřevinné skladby a skladby přirozené u vodou ovlivněných stanovišť OP vyplývá, že v současné dřevinné skladbě chybí JD (20%), BK (5%). Co se týče struktury porostů, je stav nevyhovující, poněvadž porosty mají charakter plně zapojených stejnověkých smrkových porostů. Současná dřevinná skladba porostů na přilehlých sušších svazích neodpovídá přirozené skladbě, kde by měl dominovat BK s JD v podílu, kterého dnes dosahuje smrk. Struktura těchto porostů je opět velmi jednoduchá Porovnání přirozené a současné skladby lesa –ochranné pásmo NPP Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk ztepilý SM borovice lesní BO jedle bělokorá JD vejmutovka VJ modřín evropský MD DG douglaska tisolistá smrk pichlavý SMP Listnáče buk lesní BK Bříza sp. BR jeřáb ptačí JR Zkrat- Název dřeviny ka olše lepkavá OL javor klen KL vrba sp. VR dub sp. DB habr obecný HB Osika OS jasan ztepilý JS jilm horský JLH lípa srdčitá LP keře KR 0 Holina Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)



355,63 21,3 0 4,86 5,32 0,12 0,34

86,5 5,18 0 1,18 1,29 0,03 0,08

78,80 13,86 103,62 0 0 0 0

19,16 3,37 25,19 0 0 0 0

6,43 7,74 0,53 Současné zastoupení (ha) 3,99 0,41 0 0,11 0,06 0 0 0 0 0 4,29 1411,13

1,56 1,88 0,13 Současné zastoupení (%) 0,97 0,10 0 0,03 0,01 0 0 0 0 0 1,04 100%

200,29 14,02 0,08 Přirozené zastoupení (ha) 0,57 0,02 0 0 0 0 0,03 0 0,02 0 0 411,13

48,69 3,41 0,02 Přirozené zastoupení (%) 0,14 0,01 0 0 0 0 0,01 0 0,00 0 0 100%

Pozn.: Přirozená dřevinná skladba podle Průši (2001).

18

Jádrové území ochranného pásma bylo stanoveno tak, že byly vymapovány úseky se stanovišti ovlivněnými vodou. Pak byly podle prostorového členění lesa vybrány všechny porosty, do nichž tyto pozemky zasahují a z nich vytvořeno toto jádrové území. Je to území, kde je třeba velmi intenzivně pracovat s lesem pro zlepšení podmínek pro perlorodku. Současně v tomto území je třeba počítat s velmi opatrným prováděním hospodářských opatření, abychom se vyvarovali poškození drobných vodotečí, mokřadů a pramenišť a zabránili vnosu splavenin do vodní sítě. Na následující mapce je toto jádrové území ohraničeno žlutou linií. V současné dřevinné skladbě „jádrového území“ ochranného pásma NPP Lužní potok dominuje smrk ztepilý (87%), zastoupení má borovice lesní (4%), bříza bradavičnatá (1,5%), olše lepkavá (1,5%), buk lesní (3%). V jádrovém území OP není až na OL rozdíl v zastoupených dřevinách na stanovištích vodou ovlivněných a sušších. Z porovnání současné dřevinné skladby a skladby přirozené vyplývá, že v současné dřevinné skladbě chybí jedle a buk, které, by měly dosahovat JD (24%), BK (39%). Co se týče struktury porostů, je stav nevyhovující, poněvadž porosty mají charakter plně zapojených stejnověkých smrkových porostů. Porovnání přirozené a současné skladby lesa – „jádrové území“ ochranného pásma NPP Zkrat- Název dřeviny Současné Současné ka zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnany smrk ztepilý 170,51 86,92 SM borovice lesní 7,72 3,94 BO jedle bělokorá 0 0 JD vejmutovka 2,46 1,25 VJ modřín evropský 2,24 1,14 MD 0,09 0,05 DG douglaska tisolistá smrk pichlavý 0,04 0,02 SMP Zkrat- Název dřeviny Současné Současné ka zastoupení (ha) zastoupení (%) Listnáče buk lesní 5,93 3,02 BK Bříza sp. 2,97 1,51 BR Jeřáb ptačí 0,49 0,25 JR olše lepkavá 3,26 1,66 OL javor klen 0,41 0,21 KL vrba sp. 0 0 VR dub sp. 0 0 DB habr obecný 0,06 0,03 HB Osika 0 0 OS jasan ztepilý 0 0 JS jilm horský 0 0 JLH lípa srdčitá 0 0 LP keře 0 0 KR 0 0 Holina Celkem 196,18 100% Pozn.: Přirozená dřevinná skladba dle Průši (2001) 19



58,41 7,18 46,65 0 0 0 0 Přirozené zastoupení (ha)

29,78 3,66 23,78 0 0 0 0 Přirozené zastoupení (%)

75,86 7,39 0,08 0,54 0,02 0 0 0 0 0,03 0 0,02 0 0 196,18

38,67 3,77 0,04 0,27 0,01 0 0 0 0 0,02 0 0,01 0 0 100

Ochranné pásmo NPP Lužní potok – legenda: Hranice ochranného pásma NPP Lužní potok – červeně Hranice jádrového území ochranného pásma NPP – žlutě Vodou ovlivněná stanoviště (zákaz pojezdu tech.)– modrofialově

20

Příloha č.: M 3 a,b: Dílčí plochy a objekty v lese – mapa porostní M 4 a,b: Lesnická mapa typologická M 5 a,b: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů T 1a : Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – vlastní NPP - tabulka T 1b: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů - tabulka 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Lužní potok (Zinnbach) Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

1-15-05-006 celý tok lososové vody 4x trubní propust Povodí Ohře, s.p. Chomutov

Osou NPP a základním místem výskytu populace perlorodky říční, jakožto hlavního předmětu ochrany je Lužní potok , který je do NPP a jejího OP zahrnut od svých pramenišť až po ústí do Rokytnice. Jde o tok, který v NPP je v přirozeném stavu, bez úprav a jiných zásahů. Jen občas může vzniknout požadavek na stabilizaci některého malého úseku, aby bylo zabráněno pohybu koryta do stran, neboť po toku je vedena státní hranice. V ochranném pásmu v luční části, ihned nad koncem NPP byl tok Lužního potoka velmi razantně napřímen a koryto opevněno betonovými tvárnicemi, takže je v současné době ve velmi nevyhovujícím stavu. Počítat s výrazným zlepšením stavu pouze v důsledku ponechání přirozenému vývoji není možné, neboť takto opevněný tok se bez umělého zásahu nedostane do přirozeného stavu ani v době řádově desítek let. V lesní části OP, těsně pod prameništi je Lužní potok tvořen stružkovitým malým korytem se sítí drobných přítoků tvořených výtoky z jednotlivých pramenišť. Obecně byly tyto vodoteče upravovány napřímením a zahloubením bez opevnění. Dnešní stav nese znaky určité asimilace v důsledku přirozeného vývoje, celkový stav je však vysoce neuspokojivý s ohledem na skutečnost, že na nich leží prameniště, která jsou potravním zdrojem pro perlorodku. Prameniště byla výrazně narušena a proto jsou připraveny návrhy na jejich postupnou revitalizaci. Také jsou tyto drobné toky vesměs zarostlé smrkovým porostem až k břehům, což rovněž snižuje jejich hodnotu jako potravních zdrojů. Levostranné přítoky (Kupecký potok, Ludvíkův potok, Vydří potok a Německý potok) jsou celé na území SRN (svobodný stát Bavorsko) a do NPP nezasahují. Teprve Kněžský potok tvořící státní hranici a výše se nacházející potok V břízkách do NPP zasahují, ovšem jen 21

velmi malým úsekem nad ústím. Na pravém břehu Lužního potoka v ČR v NPP přítoky prakticky nejsou. Byl zde však uměle vybudován odchovný prvek pro perlorodku, v němž je prováděn odchov pro doplnění stavu populace v NPP. Prvek je trvale obsluhován a kontrolován, prováděna jeho pravidelná údržba a louky v okolí jsou koseny. Travní hmota je kompostována a vracena zpět na pozemky. Mladé perlorodky do odchovného prvku jsou vysazovány opakovaně, naposled v roce 2006. Dále v ochranném pásmu v úseku přímo pod osadou Pastviny byl původně mokřad, v němž svahem prosakovala voda sbírající se v mírném úpadu směrem dolů k Lužnímu potoku. Zde byla vyčištěním vytvořena drobná stružka v délce cca 200 m, která měla do určité míry přispět k zlepšení potravních zdrojů. Její okolí je rovněž pravidelně koseno. Zdá se však, že její potravní význam je minimální až nulový. V roce 2005 byla v mělké údolnici asi 500m jižně od Pastvin vybudována v lukách při okraji lesního masivu potravní klikatá stružka v úseku o délce 600 m. Stružka je sycena vodou jednak z poškozených meliorací v rozsáhlých okolních lukách, jednak ze svahového sekundárního prameniště na jejím začátku. Byla budována v parametrech (šířka toku, hloubka, klikatost) nasměrovaných k vysoké tvorbě vhodného detritu. Zatím má určité problémy s dostatkem vody a s přílišným zahlubováním dna erozí v některých zákrutách, je sledována a počítá se s možností její technické opravy. Okolí je sice koseno, ale nebylo pro celou plochu zatím zajištěno odpovídající kompostování nakoseného materiálu. V lesní pramenné oblasti jsou přítoky z postranních údolíček dosti malé, jsou to z levé strany Rašelinná strouha a větší Kyselý potok. Z pravé strany pak přicházejí Údolní a Lesní potok. Stav jejich koryt je obdobný jako u Lužního potoka, významnější je pak Kyselý potok přivádějící vodu s mimořádně vysokým obsahem železa, což je pro perlorodku nebezpečné.

22

Schematický nákres celého povodí Rokytnice:

23

24

25

Příloha č. T 2 - tabulka Popis dílčích ploch a objektů na vodních tocích a výčet plánovaných zásahů M 6 - Mapa navržených zásahů a opatření na tocích 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky v NPP jsou namnoze zemědělsky využívány. Jedná se o louky, které jsou koseny a paseny. Jde o několik enkláv v území vlastní NPP: - luční celek na severním konci NPP (p. č. 798/1, 800/1, 800/2, 801, v k. ú. Trojmezí). Od vlastního toku je oddělen úzkým pruhem mokřadu se stromy. - úzký pás luk mezi lesními porosty a a cestou po bývalé „signálce“ v úseku mezi ústím Kněžského potoka a osadou Pastviny (části p. č. 683/2, 751, 759/1 v k. ú. Pastviny u Studánky). Jde o pás luk jímž do V okraje NPP v tomto úseku zasahuje velká enkláva pastvin, které jsou z větší části již mimo NPP. Od toku Lužního potoka je odděluje širší pruh lesa. - komplex pastvin na levém břehu Lužního potoka nad cestou vedoucí podél státní hranice na Kněžském potoce (p. č. 590/1, 590/2, 593, 602/1, 671/1). Od toku Lužního potoka je oddělen pásem mokřadů s pomístním porosty dřevin, v severní části je tento pás velmi úzký, k jihu se rozšiřuje. pastviny v ochranném pásmu v úseku mezi osadou Pastviny až k nové potravní stružce a nad ní až k okraji souvislého lesa. Nachází se na pravém břehu po celé délce úseku, na levém břehu jen v jižní části (p. č. 363, 372/7, 782, 1002 v k. ú. Pastviny u Studánky). V severní části jsou od toku Lužního potoka odděleny pásem mokřadu s olšinou, v jižní části přiléhají přímo k toku. V pásu podél potravní stružky je běžné obhospodařování vynecháváno (oploceno elektrickým ohradníkem). Ostatní nelesní pozemky jsou tvořeny úseky mokřadů přiléhajících bezprostředně k toku Lužního potoka ve vlastní NPP a dále několika malými enklávami uprostřed velkého lesního celku v ochranném pásmu NPP, tyto mokřady jsou po léta nekoseny a zarůstají náletem dřevin. Z nich se managementově zasahuje v odchovném prvku s okolím, pásu kolem nové potravní stružky a nově je třeba věnovat pozornost všem mokřadům včetně malých enkláv v lesním masivu ochranného pásma. Příloha č. T 3 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich M 7 - Mapa navržených zásahů a opatření na nelesních pozemcích

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí plán péče byl schválen v roce 2007 na léta 2006-17. Lesnická opatření v něm byla podrobněji specifikována jen do konce decenia, tedy do roku 2008. Během prvních dvou let proběhly v lesích jen velmi nepodstatné zásahy, spíše bylo nutno řešit kalamitní situaci v roce 2007, kdy bylo rozhodnuto neodstraňovat padlé kmeny v nejbližším okolí toku Lužního potoka a dalších přítoků a to jak v NPP, tak i v ochranném pásmu, aby nedošlo k ohrožení 26

perlorodek vznikem splavenin při manipulaci. V roce 2008 byl zhotoviteli LHP poskytnut návrh lesnického dodatku plánu péče, jehož cílem je zlepšit podmínky pro zachování předmětu ochrany NPP, který byl při tvorbě LHP a jeho schvalování akceptován v plném rozsahu. Dále bylo pracováno s odchovným prvkem, který je standardně ošetřován, okolí koseno, materiál kompostován a vracen na původní pozemky. Je na něm prováděna běžná údržba a pravidelné kontroly. Nově vzniklá potravní stružka byla dokončena, provedena výsadba dřevin kolem ní a zahájeno pravidelné kosení pásu kolem. Od příštího roku bude přistoupeno ke kompostování nakoseného materiálu. Případné dosud zjištěné nedostatky v její morfologii, byly zatím ponechány přirozenému vývoji, je však třeba již v nejbližší době uvažovat o jejich nápravě. Plánem péče navržená opatření v lesních tocích OP byla jen rámcová, odkazující se na dokončení revitalizační studie, nemohla být zatím realizována. Na zemědělských pozemcích minulý plán péče navrhl 9 malých dílčích ploch v nelesní části, na nichž chtěl provádět kosení, příp. i odstraňování dřevin a narušování půdního povrchu. Kosení ploch je v oblastech s perlorodkou nutno dobře zvažovat. Podle rozborů, které provedli Blažková (2005) a Hruška (2005) je optimální okolí toku kosit, nakosený materiál přesně podle v záchranném programu stanovené metodiky kompostovat a vracet na původní pozemky. Pokud se tak neděje, pak při pokosení a ponechání biomasy na původním pozemku, či případném mulčování vzniká riziko negativního ovlivnění předmětu ochrany. V případě, že není kosení travního porostu realizováno dochází k zarůstání chrasticí, ostřicemi a dalšími mokřadními bylinami a dřevinami. Protože po recenzi revitalizační studie se lesní prameniště jako zdroj potravy perlorodky zdají mít pouze omezený význam a jejich revitalizace je problematická, vznikla nutnost klást větší důraz na zlepšení potravních podmínek lučním managementem na březích. Ve větším rozsahu nelze z finančních důvodů management kosení s kompostováním provádět. Proto v letech 2007 - 2009 byla soustředěna pozornost jen na ošetření odchovného prvku a potravní stružky, kde je zavedeno kompostování. Ostatní kosení byla navrhována jako podpora dalších druhů hlavně rostlinných, proto byla vynechána. Nyní se však ukázalo, že bude nutno zavést i určité kosení luk bez kompostování s cílem zvýšit tvorbu detritu v lučních březích. Jedná se především o nelesní plochy přímo u Lužního potoka po celé délce NPP a v spodní části OP a enklávách v lesním masivu ochranného pásma.. Byla dokončena revitalizační studie, která měla umožnit zahájit kvalifikovaně cílevědomě zaměřená opatření na optimalizaci biotopu perlorodky. Byla provedena pro celé povodí ve všech třech sousedních státech - ČR, Bavorsko, Sasko, (Spisar,2009). Byly navrženy konkrétní lokality revitalizačních opatření. Při recenzování výsledků studie se však ukázalo, že revitalizace lesních pramenišť jednak nemůže kapacitně pokrýt všechny potřeby zvýšení potravních zdrojů a jednak byla zpochybněna úspěšnost navržených postupů. Zvýšení důrazu na tvorbu potravy v březích lučních úseků potoků vede především k tomu, aby byla věnována mimořádný pozornost udržení odchovného prvku a potravní stružky nad Pastvinami v dobré funkci a aby se rehabilitovaly louky s náletovými dřevinami přímo na březích. Význam bude mít i prosvětlení břehů lesních toků navržené v lesnické části plánu péče.

27

Během let 2007–9 byla sledována kvalita vody, v souhrnu lze říci, že kvalita vody je stabilní a nedochází k významným výkyvům (srov. Anonymos 2003, 2005, Bílý 2008, Bílý et coauct. 2002, Simon et coauct. 2003, 2004). Byly také zajištěny kontroly počtu perlorodek, stavu populace pstruha jako mezihostitele a stavu invadace pstruhů perlorodkami. Početnost perlorodky nadále klesá. Invadace pstruhů je uspokojivá. Orgán ochrany přírody (SCHKO) udělil firmě Smith a Partner výjimku, pro jednu akci menšího rozsahu, umělou invadaci na Rokytnici, v bezprostředním sousedství NPP. Byla věnována i pozornost hospodářským aktivitám v okolí NPP, formou výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu – perlorodky říční, byly uloženy podmínky k řešení odpadních vod firmy TESKA Bohemia v Pastvinách. Ve spolupráci s odborem ŽP městského úřadu Aš bylo řešeno zachycování splachů močůvky ze zimního ustájení krav v Pastvinách, bohužel proces probíhá velmi liknavě. Je rovněž sledován způsob řešení nového odkanalizování osady Pastviny u Studánky. Při obnovování smluv o pronájmu na pozemcích ve vlastnictví AOPK hospodařícímu zde zemědělskému subjektu, jsou stanovovány podmínky pro vyloučení negativního vlivu pasoucího se dobytka na tok s perlorodkou. Je stanoveno pásmo na březích do něhož nelze dobytek vpustit. Při mapování Natura 2000 v období po připomínkování národního seznamu byl v celém širším okolí NPP zjištěn také hnědásek chrastavcový, který je druhým předmětem ochrany v EVL Bystřina – Lužní potok zařazené v seznamu EVL ČR. Některé louky s reálným či potenciálním výskytem (bohaté porosty čertkusu lučního – hlavní živné rostliny) hnědáska chrastavcového leží přímo v stávající NPP Lužní potok. Proto je třeba zavést také management pro tento druh spočívající především v střídavém pomístním kosení dotčených luk.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je zachování a zlepšení biotopu a populace perlorodky říční, která je předmětem ochrany zvláště chráněného území.

28

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy v NPP a jejím ochranném pásmu Na území celé NPP a jejího ochranného pásma rozšířit plochy současných bezlesí, odstraňovat náletové dřeviny a provést rozvolnění okolních porostů. Prosvětlit toky v ochranném pásmu, tj. vytvořit a udržovat volné pásy podél toku o šířce cca 10 m na každém břehu. Tyto plochy udržovat jako trvalá bezlesí.Vyřešit úhradu za předčasné smýcení lesního porostu a náásledné omezení ve využití PUFPL. Na území celé NPP a jejího ochranného pásma provést přeměnu druhové skladby břehových porostů na přirozenou druhovou skladbu. Rozvolnit a prosvětlit lesní porosty na prameništích. Provést změnu druhové skladby a změnu horizontální a vertikální struktury porostů směrem k přírodě blízkým lesním porostům s nepravidelnou až bohatou strukturou. Dlouhodobým cílem péče o lesy na území vlastní NPP a v prostoru „jádrového území ochranného pásma“ je navození přirozeného vývojového cyklu lesa.. Na zbytku ochranného pásma (mimo „jádrové území“) se počítá s trvalým přírodě blízkým lesním hospodařením s uplatňováním jednotlivých až skupinovitých výběrů. Postupně redukovat funkční odvodňovací kanály. Výsledkem realizace této dlouhodobé koncepce by měla být přestavba lesních společenstev vlastní NPP a „jádrového území ochranného pásma“, která přinese částečnou změnu vodního režimu území. Opatření by měla zajistit výraznější zlepšení kvality vody z hlediska vodních oligotrofních společenstev. Rámcové zásady péče o území nebo zásady jejího jiného využívání Pro zlepšení současného stavu lesních porostů není žádoucí zavádět bezzásahový režim území. Naopak, přestavby současných uniformních převážně smrkových monokultur na přírodě blízké smíšené porosty s nepravidelnou strukturou se dosáhne pouze aktivním managementem ve všech vývojových fázích porostů. Pro zlepšení životních podmínek oligotrofních vodních společenstev je nutno zajistit vyvážený podíl lesních a nelesních ploch (bezlesí). V povodí Lužního potoka se jedná zejména o zachování a rozšíření ploch vlhkých lučních společenstev a podmáčených bezlesí v pramenné oblasti. Lesní hospodaření v daném území by mělo být přírodě blízce orientováno.Veškeré zásahy provádět v souldu s LHP. Při výchově mladých porostů v maximální míře podporovat vtroušené jak dlouhověké, tak krátkověké listnáče (i netvárné). Při obnově porostů preferovat přirozenou obnovu, doplňovat ji umělou obnovou pouze s cílem vnosu chybějících dřevin přirozené skladby BK, JD (KL, LP, JLH). V prostoru vodou ovlivněných stanovišť zamezit pojezdu těžké lesní mechanizace a veškeré zásahy na těchto stanovištích provádět pouze v období zámrazu. V porostech ponechávat jednotlivě vitální stromy k „zestárnutí“ a také ponechávat k rozpadu dostatek (cca 10 m3/ha) stojících mrtvých stromů (kůrovcově neaktivní souše).

29

Doporučení pro obnovu LHP V roce 2008 byl pro LHC Františkovy Lázně obnovován lesní hospodářský plán (platnost od 1. 1. 2009). Při obnově LHP byla stanovena k dodržení následující doporučení: Jednotky prostorového rozdělení lesa přizpůsobit hranicím ZCHÚ tak, aby jak vlastní NPP, tak i ochranné pásmo, bylo tvořeno pouze celými odděleními. „Jádrové území“ vymezit v rámci oddělení pomocí samostatných dílců. Při vylišování mladších porostních skupin (2–6. věková třída) postupovat velkoryseji. Skupiny integrovat s ohledem na plánovaný společný způsob obhospodařování. Při popisu porostů podchytit přimíšené dřeviny již od 1 % příměsi. Při plánování minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů neuplatňovat výjimky. Vedle BK plánovat zalesnění vhodných stanovišť JD. V plánu preferovat obnovu porostů maloplošným podrostním způsobem (do 0,5 ha). Obnovní prvky neplánovat schematicky, ale naopak nepravidelně, v podobě vytváření maloplošných pomístních bioskupin. Při výchovných zásazích podporovat vtroušené dlouhověké i krátkověké listnáče. Zásahy neprovádět plošně a schematicky, ale s proměnlivou intenzitou, s cílem maximální výškové a prostorové diferenciace porostů. Vlastní NPP – obecné zásady hospodaření Stanoviště vlastního území NPP Lužní potok skýtají velký potenciál přirozené obnovy. V důsledku druhového složení a struktury dospělých porostů dochází k přirozené obnově především SM. V prostoru světlin a uměle založených kultur (převážně SM) dochází k masivnímu náletu BR a JR. Přirozená obnova BK a JD chybí, poněvadž v širokém okolí absentují matečné stromy těchto dřevin. Přirozené břehové porosty v nivě Lužního potoka se minimálně přirozeně obnovují, poněvadž jsou tísněny a stíněny sousedními jehličnatými, převážně SM porosty. Ze stavu lesních porostů vlastní NPP je patrné, že v posledním období zde došlo k omezení aktivního přístupu k pěstování lesa, který je naopak žádoucí k úspěšné přestavbě současných nestabilních stejnověkých, převážně smrkových porostů na přírodě blízké smíšené porosty s nepravidelnou strukturou. Dlouhodobým cílem veškerých pěstebních opatření je navození a podpora přirozeného vývojového cyklu lesa s vyloučením lidských zásahů. V lesních porostech vlastní NPP Lužní potok je nutno dodržovat následující zásady hospodaření: aa) Niva Lužního potoka a přilehlá vodou ovlivněná stanoviště Mladé, převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně, s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury stabilních, spíše solitérních jedinců, s hluboce zavětvenými korunami. Porostní mezery jsou žádoucí. Při výchově podporovat i netvárné listnáče. Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Porosty nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zbytky přirozených břehových porostů uvolnit. Zásahy směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře porostů. Dospělé porosty úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat k rozvolněné 30

nepravidelné struktuře a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Obnovu porostů zajišťovat péčí o horní úroveň, tedy podporou přirozené obnovy. Břehové porosty OL a BR obnovovat přirozeně jejich pomístným uvolňováním. Chybějící JD a BK vnést uměle jednotlivě či v malých skupinkách do okrajů nivy či na terénní hranu na rozmezí nivy a přilehlých sušších svahů. V území je vymezeno několik na břehu Lužního potoka bezlesí již v předchozím deceniu, mnohá jsou již částečně porostlá dřevinami. Bude je nutno vyčistit od náletu a to mimo vlastní lesnicko-hospodářský provoz. Následně bude třeba pokosit s odstraněním biomasy mimo NPP a zvažovat možnost dalšího údržbového kosení. ab) Stanoviště přilehlých sušších svahů Mladé převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními, výškově diferencovanými jedinci. Pomístní rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Porostní mezery do 0,04 ha za každou cenu nezalesňovat, jsou žádoucí. Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD,BK). Dospělé porosty úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat k podpoře nepravidelné struktury a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Plně zapojené smrkové porosty neprosvětlovat celoplošně, ale pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit s cílem vzniku přirozené obnovy. V dospělých porostech, v nichž se již nadějné skupinky náletu vyskytují, urychleně provést uvolnění těchto skupin a poté opět nepravidelně pomístně maloplošně prosvětlit. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Obnovu porostů zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podporou přirozené obnovy. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby uměle vnášet v malých skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer. Ochranné pásmo NPP – obecné zásady hospodaření Stanoviště ochranného pásma NPP Lužní potok skýtají velký potenciál přirozené obnovy, který není doposud dostatečně využíván. V důsledku druhového složení a struktury dospělých porostů dochází k přirozené obnově především SM. V prostoru světlin a uměle založených kultur (převážně SM) dochází k náletu BR a JR, které byly v minulosti výchovou vždy redukovány na minimum. Přirozená obnova BK a JD chybí, poněvadž v širokém okolí absentují matečné stromy těchto dřevin. Přirozené břehové porosty podél Lužního potoka a jeho přítoků se vyskytují pouze ostrůvkovitě a pouze minimálně se přirozeně obnovují, 31

poněvadž jsou tísněny a stíněny sousedními smrkovými porosty. Zbytek toků je silně zastíněn plně zapojenými stejnověkými smrkovými porosty. Z hlediska aktivního obnovního managementu je v území ochranného pásma vylišeno „jádrové území ochranného pásma“. Jde tedy o část ochranného pásma, která má bezprostřední vliv na vodní režim Lužního potoka. Jedná se o vodou ovlivněná stanoviště podél toků, pramenné oblasti a přilehlé sušší svahy, které na tato stanoviště navazují. Na obrysové mapě je toto jádrové území ohraničeno žlutou linií. Pro toto „jádrové území“ je zpracován „Popis lesních porostů s výčtem plánovaných zásahů v nich“ a veškeré zásahy po dobu platnosti tohoto plánu péče se řídí právě tímto dokumentem. Péče o lesy na zbytku území ochranného pásma se řídí směrnicí hospodaření. V lesních porostech ochranného pásma NPP Lužní potok je nutno dodržovat následující zásady hospodaření: „Jádrové území ochranného pásma“ – niva Lužního potoka a jeho drobných přítoků, prameniště a přilehlá vodou ovlivněná stanoviště, včetně přiléhajících sušších svahů. Mladé, převážně smrkové porosty v nivě vychovávat velmi intenzívně, s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury stabilních, spíše solitérních jedinců s hluboce zavětvenými korunami. Porostní mezery jsou žádoucí. Zejména v porostech ve fázi mlazin provést razantní uvolnění toků v šířce 10m na každou stranu od toku. Podél tohoto bezlesého pásu ponechat lesní porost, jehož zápoj bude postupně narůstat od jednotlivých solitérů až po téměř plný zápoj. Zásahem je nutno vytvořit nepravidelnou mezernatou strukturu. Při výchově podporovat i netvárné listnáče. Mladé, převážně smrkové porosty na sušších stanovištích k nivě přiléhajících svahů vychovávat velmi intenzívně, s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními, výškově diferencovanými jedinci. Pomístné rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Porostní mezery do 0,04 ha za každou cenu nezalesňovat, jsou žádoucí. Porosty středního věku v nivě vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zbytky přirozených břehových porostů uvolnit. Zapojeným smrkovým porostem zastíněné vodní toky pomístně uvolnit tak, aby nedošlo k ohrožení stability porostů. Zásahy směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře porostů. Do existujících či uměle vytvořených mezer vkládat malé skupiny chybějících dřevin přirozené dřevinné skladby. Porosty středního věku na sušších stanovištích k nivě přiléhajících svahů vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD, BK). Dospělé porosty v nivě úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat

32

k rozvolněné nepravidelné struktuře a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Dospělé porosty mimo vodou ovlivněná stanoviště vstupující do obnovy obnovovat maloplošně podrostně. Přednostně uvolňovat nadějné skupinky náletu, plně zapojené porosty postupně pomístně maloplošně rozvolňovat. Obnovní prvky neumísťovat schematicky, nýbrž nepravidelně. Maximální velikost obnovního prvku je 0,5 ha. Cílem hospodaření na stanovištích sušších svahů v jádrovém území ochranného pásma je postupný převod maloplošného podrostního hospodaření na jednotlivě až skupinovitě výběrný hospodářský způsob. Obnovu porostů v nivě zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podrostně. Břehové porosty OL a BR obnovovat přirozeně jejich pomístným uvolňováním. Chybějící OL nepravidelně vnést do mezer podél toků, jako základ budoucích břehových porostů. Chybějící JD a BK vnést uměle jednotlivě či v malých skupinkách do okrajů nivy. Obnovu porostů mimo nivu zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podrostně. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby uměle vnášet v malých skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer. V území je vymezeno řada bezlesí již v předchozím deceniu, mnohá jsou již částečně porostlá dřevinami. Několik z nich, které se dotýkají revitalizace pramenišť bude nutno vyčistit od náletu a to mimo vlastní lesnickohospodářský provoz. Při případném uvolňování prostoru pro revitalizační opatření na lesních tocích clonnými a jinými pomístnými těžbami v starších porostech důsledně vymýtit i zmlazené nárůsty SM v podúrovni. Stanoviště přilehlých sušších svahů mimo „jádrové území“ Mladé, převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně, s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními, výškově diferencovanými jedinci. Pomístné rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD, BK). Dospělé porosty vstupující do obnovy obnovovat maloplošně podrostně. Přednostně uvolňovat nadějné skupinky náletu, plně zapojené porosty postupně pomístně maloplošně rozvolňovat. Obnovní prvky neumísťovat schematicky, nýbrž nepravidelně. Maximální velikost obnovního prvku je 0,5 ha. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Obnovu porostů zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podporou přirozené obnovy. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby (BK, JD) uměle vnášet v malých skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer.

33

Příloha č. M 3 a,b – mapa dílčích ploch a objektů v lese – mapa porostní M 4 a,b – Lesnická mapa typologická M 5 a,b – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů b) péče o vodní toky Opatření na vodních tocích jsou v současnosti nejdůležitějším managementem v NPP. Pro zlepšení potravní situace hlavně nejmladších ročníků perlorodky říční byla zvažována revitalizace pramenné oblasti a na ni navazující i další úpravy na tocích a rovněž zlepšení managementu na lukách na březích. V lesní pramenné části je nutno realizovat navržené uvolnění toku a pramenišť z porostu. Přitom je třeba zajistit možnost odstranění porostů dřevin. Zde je třeba spolupracovat s vlastníkem lesa. Jsou k dispozici tři typy drobných úseků pozemků. 1) pozemky na březích potoků a v okolí pramenišť které byly do konce decenia LHP v roce 2008 součástí konkrétních porostních skupin mladšího věku. V lesnické části plánu péče na nich bylo navrženo odlesnění na březích potoků v šíři 10 m na každou stranu a jejich vymezení jako bezlesí. Jejich přehled je v přiložené mapce ( viz dále v kap. 3.1.2). Mýcení bude provedeno v rámci běžného provozu vlastníka lesa, pokud vzniknou případné nadbytečné náklady, bude je třeba vlastníkovi lesa uhradit. Je však třeba zajistit aby vzniklá bezlesí byla řádně schválena orgánem státní správy lesního hospodářství a také vznikne vlastníkovi lesa újma po převedení dotčených ploch z běžné porostní skupiny do bezlesí. 2) pozemky, které již v LHP do roku 2008 byly vedeny jako bezlesí. Jsou namnoze porostlé nálety, ale potřeby lesnického hospodaření nebrání, aby byly od náletů vyčištěny. Jde o činnost nesouvisející s provozem vlastníka lesa. Návazně na vyčištění od dřevin je nutno tyto plochy pokosit a odstranit biomasu mimo území NPP a její OP a pak zvažovat další režim kosení ( víceleté přestávky apod.). 3) ve velkém lesním celku je několik nelesních pozemků, které nepatří k PUPFL. Jsou ve vlastnictví ČR, příslušnost k hospodaření má AOPK ČR, kultura je ostatní plocha. V současném stavu jsou také do značné míry zarostlé dřevinami, jejich odstranění bude běžným managementem ochrany přírody. Likvidace dřevin alespoň na některých jejich částech rovněž uvolní prostor pro revitalizační opatření a celkově přispěje k prosvětlení toku Lužního potoka. I tyto plochy vyžadují kosení, jako u bodu 2. Pozemky pod č. 1) jsou uvedeny v opatřeních lesnické povahy viz mapka na str. 51–52 a opatření jsou vyznačena v příslušných porostních skupinách v tabulce v příloze T 1b. Pro bod č.2 jsou v následující kapitole uvedena konkrétní bezlesí, jichž se zásah dotkne. Čištění pozemků pod bodem 3 bude uvedeno v opatřeních na nelesních pozemcích. Revitalizační studie navrhuje opatření, která se bezprostředně dotýkají NPP a jejího ochranného pásma. Vesměs jde o drobné úpravy pramenišť související především s jejich lepší komunikací s tokem, případně i úpravy vývodních stružek s cílem zlepšit tvorbu detritu.

34

Významný je především luční management vedoucí k tvorbě detritu v březích toků, kde dochází ke kontaktu vody s kořenovými systémy lučních travních porostů. Prioritou je úprava toku Lužního potoka v lučním úseku od lesa po most pod Pastvinami, pro kterou je nutné zpracovat podrobnou studii. Dále je nutné věnovat pozornost v minulém období vytvořené potravní stružce pod Pastvinami, kde je třeba provést údržbu a opravy, hlavně však půjde o ošetření okolní louky ( viz v další kapitole). Trvalým opatřením je péče o odchovný prvek, údržbu je nutné zahrnout do plánovaných opatření na tocích.. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy 40 pozemky zemědělsky obdělávané ( čtyři enklávy , viz dále) Typ managementu kosení a pastva Vhodný interval pravidelně každoročně Minimální interval dtto Prac. Nástroj / hosp. zvíře strojní sekačka/ hovězí dobytek Kalendář pro management podle agrotechnických postupů Upřesňující podmínky je třeba držet se dosavadních zavedených postupů, zemezit při pastvě přístup dobytka k toku 2) pozemky v okolí odchovného prvku a potravní stružky u Pastvin Typ managementu kosení Vhodný interval pravidelně každoročně Minimální interval dtto Prac. Nástroj / hosp. zvíře křovinořez, kompostovací suchý základ Kalendář pro management podle metodiky záchranného programu celoročně Upřesňující podmínky je třeba držet se striktně schválené metodiky kompostování v záchranném programu pro perlorodku říční 3) nelesní enklávy v souvislém lese v ochranném pásmu Typ managementu mýcení dřevin a kosení s odstraněním nakosené hmoty za rozvodí Vhodný interval jednorázově, pokosení podle potřeby Minimální interval 10 let Prac. Nástroj / hosp. zvíře motorová pila, kůň, lano, křovinořezy, traktor Kalendář pro management v době zámrazu Upřesňující podmínky Mýcení přizpůsobit potřebám uvolnění přiléhajícího toku, případně pramenišť a jejich stružek. Nařezaný materiál vymístit z ploch a soustředit u cest k odvozu,, nakosenou trávu trvale deponovat až za rozvodnicí mimo území NPP i OP

35

4) zanáletované nelesní pozemky u toku Lužního potoka Typ managementu mýcení dřevina a kosení s odstraněním nakosené hmoty za rozvodí Vhodný interval jednorázově, pak kosení podle potřeby Minimální interval 5 let Prac. Nástroj / hosp. zvíře motorová pila, kůň, křovinořezy, traktor Kalendář pro management v průběhu vegetační sezóny Upřesňující podmínky Při mýcení ponechat ošetřený jednořadý břehový porost a ojedinělé solitéry. Nařezaný materiál vymístit z plochy k cestě na bývalé signálce, nakosenou trávu trvale deponovat až za rozvodnicí mimo území NPP i OP d) péče o živočichy Prioritním druhem je perlorodka říční. Místní populace (stejně jako i jiné populace v ČR) má hlavní problém s mortalitou nejmladších stadií vypadávajících po metamorfóze z hostitelské ryby a nidujících se ve dně. Podle rozborů v dosavadním záchranném programu (Absolon, Hruška 1999) je hlavní příčinou nedostatek vhodné potravy, jemného detritu. Revitalizace pramenišť se ukázala jako řešení problematické, je třeba soustředit se na luční management. Dokud nebudou realizována všechna opatření je nutno počítat s tím že recruitment v populaci bude mizivý, takže populace je přes svou relativní dlouhověkost odsouzena k postupnému vymírání. Proto byl pro dobu pořízení studie a realizace jejích závěrů vytvořen odchovný prvek, do nějž jsou do optimálního prostředí vysazovány nejmladší ročníky perlorodek, aby zde dorostly do velikosti v níž již obstojí i v běžném toku. Toto doplnění má překlenout dobu, než budou funkční revitalizační opatření, která zlepší potravní zásobení nejmladších ročníků a populace se začne doplňovat přirozenou cestou. Bude ještě určitou dobu trvat než budou opatření provedena a dojde k očekávanému zlepšení potravních podmínek a zvýší se počet úspěšně do populace vstupujících nejmladších ročníků perlorodek z přirozeného rozmnožování. Proto je nutno počítat s doplňováním populace uměle přes odchovný prvek. Množství, jež bude třeba doplnit bude záviset jednak na rychlosti realizace opatření studie a jednak i na tom, jak rychle se skutečně situace zlepší, což je dáno rychlostí průběhu přirozených procesů. Zde je těžko odhadovat přesné termíny. Je tedy třeba po celou dobu platnosti plánu péče počítat s udržením odchovného prvku v plné funkci a s dostatečným dosazováním dalších odchovaných perlorodek, naopak množství dosazovaných perlorodek zvýšit. Proto je třeba zajistit dostatečné množství glochidií pocházejících z Lužního potoka, což by mělo být předmětem mezinárodní spolupráce se saskou i bavorskou stranou. Určité množství uměle získaných mladých perlorodek je nutné zajistit pro prověřování úživnosti jednotlivých profilů, při nezbytně nutné kontrole efektivity provedených opatření. Pro období tohoto plánu péče je ovšem zapotřebí omezený počet mladých perlorodek, neboť pro sledování půjde o potřeby v řádu stovek jedinců, pro doplnění přes odchovný prvek v řádu několika tisíců. V uplynulém období bylo přes odchovný prvek vysazeno cca 1300 jedinců, nová potřeba tedy zřejmě nepřesáhne cca 3000 jedinců.

36

Umělé zvyšování invadace pstruha podle dosavadních kontrol není nutně zapotřebí. Je třeba provádět občasné kontroly invadace a teprve při negativní změně uvažovat o umělých nápravných opatřeních. e) zásady jiných způsobů využívání území Zatím není žádný prokázaný negativní vliv z turistických aktivit, které jsou v území velmi slabé. Přepokládáme, že ani při zvýšení ruchu nedojde k vážnému ohrožení, je však třeba případný rozvoj turistiky trvale monitorovat a sledovat jeho vlivy. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Číslo směrnice

1

NPP Lužní potok – niva a přilehlá vodou ovlivněná stanoviště Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 1T (1,48 ha), 5L (5,36 ha), 5V (0,32 ha), 6P (10,66 ha), 6G (0,76 ha)

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny 1T OL8, BR1, SM1, OS, JR,VR 5L OL7, SM2, JS1, KL, JLH 5V BK5, JD4, KL1, JS, SM 6P JD 5, SM 4, BK 1, BO, OL 6G SM 5, JD4, BK 1, BO A) Porostní typ Les přírodě blízký, stupeň přirozenosti – 3, Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny do 10%, jednodušší struktura, zásahy pouze ve prospěch ochrany přírody

B) Porostní typ Les kulturní, stupeň přirozenosti – 4, Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 11–50%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

meliorační a zpev. Dřeviny 75 % 70 % 25 % 25 % 15 % C) Porostní typ Les nepůvodní, stupeň přirozenosti – 5, Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 51–100%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba -

Obmýtí 130

Obmýtí 130

Hospodářský způsob výběrný (jednotlivě až skup.) x samovolný vývoj

Hospodářský způsob Výběrný (jedn. Až skup.) x maloplošný podrostní

Obnovní doba 40

Obnovní doba 40


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Aktivním obnovním managementem dosáhnout přirozeně se reprodukujících přírodě blízkých lesních společenstev. Rozvolněné a mezernaté břehové porosty a nepravidelně strukturovaná rozvolněná lesní společenstva vodou ovlivněných stanovišť budou ponechána bez lidských zásahů do jejich vývoje. Způsob obnovy a obnovní postup Břehové porosty OL a BR obnovovat přirozeně jejich pomístním uvolňováním. Chybějící JD a BK vnést uměle jednotlivě či v malých skupinkách do okrajů nivy či na terénní hranu na rozmezí nivy a přilehlých sušších svahů. Souvislejší porosty přimykající se k břehovým porostům pomístně nepravidelně intenzívně proředit, uvolnit zbytky přirozených břehových porostů Péče o mladé porosty

37

Mladé převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury, stabilních spíše solitérních jedinců s hluboce zavětvenými korunami. Výchovné zásahy provádět neschematicky, s proměnlivou intenzitou, tedy hloučkovitě s postupným ubýváním intenzity směrem od toku (podél toku velmi intenzívní zásahy v mladých porostech). Porostní mezery jsou žádoucí. Při výchově podporovat i netvárné listnáče. Hmotu z prořezávek vyklizovat z vlastního toku a mimo pruh široký 3–6m, rovnoměrně rozprostřít po porostu (ne hromady). Péče o porosty středního věku Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zbytky přirozených břehových porostů uvolnit. Zásahy směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře porostů. Péče o dospělé porosty Dospělé porosty úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Opatření ochrany lesa V prostoru vodou ovlivněných stanovišť vyloučit pojezd těžké lesnické mechanizace a vyloučit použití chemických prostředků ochrany lesa (insekticidy, pesticidy, arboricidy – lze bez omezení používat repelnty pro odpuzování zvěře), zamezit úniku maziv a PHM. Zákaz pojezdu se nevztahuje na stávající cestní síť. Neprovádět odvodňování lokalit, či jiné technické úpravy vedoucí k vysychání půdního profilu. Případné užití, včetně technologie aplikace a druhu repelentů k odpuzování zvěře (okus, ohryz) budou vždy projednány s orgánem ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Ležící stromy vyklizovat pouze z vlastního toku a z okolí toku v šíři 3–6 m, tak aby nedošlo k jeho přehrazení. V případě rozsáhlejší kalamity, asanovat pouze 2/3 dřevní hmoty pokud možno v období zámrazu. Vyklizování koněm, nebo lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Nahodilé těžby s výjimkou lapáků je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Projednán bude zejména možný způsob provedení nahodilé těžby a) komplexní zpracování včetně přiblížení, b) zpracování a ponechání na místě bez asanace, c) zpracování a ponechání na místě s asanací (odzrněním). Doporučené technologie Veškeré těžební a pěstební práce spojené s pohybem dřevní hmoty po ploše provádět v období zámrazu. Vyklizování koněm, případně lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Myslivost Výkon práva myslivosti není ve střetu s ochranou předmětu ochrany. Nezajíždět automobily mimo lesní cesty.

Číslo směrnice

2

NPP Lužní potok – stanoviště sušších svahů přiléhajících k nivě potoka Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5K (46,94), 5M (12,04), 5S (1,56),

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny 5K BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S BK6, JD4, KL, SM, LP A) Porostní typ Les přírodě blízký stupeň přirozenosti – 3 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny do 10%, jednodušší struktura, zásahy pouze ve prospěch ochrany přírody Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba

Hospodářský způsob

B) Porostní typ Les kulturní stupeň přirozenosti – 4 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 11–50%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 40


38

meliorační a zpev. Dřeviny 25 25 25 C) Porostní typ Les nepůvodní stupeň přirozenosti – 5 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 5–100%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 40


výběrný (jednotlivě až skup.) x samovolný vývoj

Výběrný (jedn. Až skup.) x maloplošný podrostní


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Aktivním obnovním managementem dosáhnout přirozeně se reprodukujících přírodě blízkých lesních společenstev. Přírodě blízká nepravidelně až bohatě strukturovaná lesní společenstva převážně chudých stanovišť budou ponechána bez lidských zásahů do jejich vývoje. Způsob obnovy a obnovní postup Obnovu porostů zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podporou přirozené obnovy. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby uměle vnášet v malých nepravidelných skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer. Péče o mladé porosty Mladé převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními výškově diferencovanými jedinci. Pomístní rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Porostní mezery do 0,04 ha za každou cenu nezalesňovat, jsou žádoucí. Péče o porosty středního věku Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD, BK). Péče o dospělé porosty Dospělé porosty úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat k podpoře nepravidelné struktury a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Plně zapojené smrkové porosty neprosvětlovat celoplošně, ale pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit s cílem vzniku přirozené obnovy. V dospělých porostech v nichž se již nadějné skupinky náletu vyskytují urychleně provést uvolnění těchto skupin a poté opět nepravidelně pomístně maloplošně prosvětlit. Opatření ochrany lesa V povodí lužního potoka vyloučit použití chemických prostředků ochrany lesa (insekticidy, pesticidy, arboricidy – lez bez omezení používat repelntů na odpuzování zvěře), zamezit úniku maziv a PHM. Užití, včetně technologie aplikace a druhu repelentů k odpuzování zvěře (okus, ohryz) budou vždy projednány s orgánem ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. V případě rozsáhlejší kalamity, asanovat pouze 2/3 dřevní hmoty pokud možno v období zámrazu. Vyklizování koněm nebo lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Nahodilé těžby s výjimkou lapáků je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Doporučené technologie Veškeré těžební a pěstební práce spojené s pohybem dřevní hmoty po ploše provádět v období zámrazu. Vyklizování koněm, případně UKT s minimálním pojezdem po ploše porostů. Myslivost Výkon práva myslivosti není ve střetu s ochranou předmětu ochrany. Nezajíždět automobily mimo lesní cesty.

Číslo směrnice

3

Jádrové území OP NPP Lužní potok – niva a přilehlá vodou ovlivněná stanoviště Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5L (0,30 ha), 6P (32,78), 6G (28,53), 6Q (3,11), 7T (5,3), 7R (2,91ha)

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT 5L 6P 6G 6Q 7T 7R

základní dřeviny OL7, SM2, JS1, KL, JLH JD 5, SM 4, BK 1, BO, OL SM 5, JD4, BK 1, BO SM 4, JD 4, BK 1, BO 1, BR SM 8, JD 1, BR 1, BO, JR SM 9, BRP 1, JR

39

meliorační a zpev. Dřeviny 70 25 15 25 5 5

A) Porostní typ

B) Porostní typ

C) Porostní typ

Les přírodě blízký stupeň přirozenosti – 3 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny do 10%, jednodušší struktura, zásahy pouze ve prospěch ochrany přírody

Les kulturní stupeň přirozenosti – 4 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 11 – 50%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Les nepůvodní stupeň přirozenosti – 5 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 51 – 100%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba -

Obmýtí 130

Obmýtí 130



Obnovní doba 50

Obnovní doba 0


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Aktivním obnovním managementem dosáhnout přirozeně se reprodukujících přírodě blízkých lesních společenstev. Mozaika přirozených bezlesí, rozvolněných a mezernatých břehových porostů a nepravidelně strukturovaná rozvolněná lesní společenstva vodou ovlivněných stanovišť budou ponechána bez lidských zásahů do jejich vývoje. Způsob obnovy a obnovní postup Obnovu porostů v nivě zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podrostně. Břehové porosty OL a BR obnovovat přirozeně jejich pomístním uvolňováním. Chybějící OL nepravidelně vnést do mezer podél toků, jako základ budoucích břehových porostů. Chybějící JD a BK vnést uměle jednotlivě či v malých skupinkách do okrajů nivy. Péče o mladé porosty Mladé převážně smrkové porosty v nivě vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury, stabilních spíše solitérních jedinců s hluboce zavětvenými korunami. Výchovné zásahy provádět neschematicky, s proměnlivou intenzitou, tedy hloučkovitě s postupným ubýváním intenzity směrem od toku (podél toku velmi intenzívní zásahy v mladých porostech). Porostní mezery jsou žádoucí. Zejména v porostech ve fázi mlazin provést razantní uvolnění toků v šířce 10m na každou stranu od toku – vytvořit a udržovat trvalé bezlesí. Z výšení náklady na vyklizení uhradí OP. Podél tohoto bezlesého pásu ponechat lesní porost, jehož zápoj bude postupně narůstat od jednotlivých solitérů až po téměř plný zápoj. Zásahem je nutno vytvořit nepravidelnou mezernatou strukturu. Při výchově podporovat i netvárné listnáče. Hmotu z prořezávek vyklizovat z vlastního toku a mimo pruh široký 3–6m, rovnoměrně rozprostřít po porostu (ne hromady). Péče o porosty středního věku Obnovu porostů v nivě zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podrostně. Břehové porosty OL a BR obnovovat přirozeně jejich pomístním uvolňováním. Chybějící OL nepravidelně vnést do mezer podél toků, jako základ budoucích břehových porostů. Chybějící JD a BK vnést uměle jednotlivě či v malých skupinkách do okrajů nivy. Péče o mladé porosty Mladé převážně smrkové porosty v nivě vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury, stabilních spíše solitérních jedinců s hluboce zavětvenými korunami. Výchovné zásahy provádět neschematicky, s proměnlivou intenzitou, tedy hloučkovitě s postupným ubýváním intenzity směrem od toku (podél toku velmi intenzívní zásahy v mladých porostech). Porostní mezery jsou žádoucí. Zejména v porostech ve fázi mlazin provést razantní uvolnění toků v šířce 10m na každou stranu od toku – vytvořit a udržovat trvalé bezlesí. Z výšení náklady na vyklizení uhradí OP. Podél tohoto bezlesého pásu ponechat lesní porost, jehož zápoj bude postupně narůstat od jednotlivých solitérů až po téměř plný zápoj. Zásahem je nutno vytvořit nepravidelnou mezernatou strukturu. Při výchově podporovat i netvárné listnáče. Hmotu z prořezávek vyklizovat z vlastního toku a mimo pruh široký 3–6m, rovnoměrně rozprostřít po porostu (ne hromady). Péče o porosty středního věku Porosty středního věku v nivě vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zbytky přirozených břehových porostů uvolnit. Zapojeným smrkovým porostem zastíněné vodní toky pomístně uvolnit, tak aby nedošlo k ohrožení stability porostů. Zásahy směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře porostů. Do existujících či uměle vytvořených mezer vkládat malé skupiny chybějících dřevin přirozené dřevinné skladby. Péče o dospělé porosty

40

Dospělé porosty v nivě úmyslně neobnovovat v důsledku „dosažení jejich mýtní zralosti“, ale veškeré zásahy stejně jako v porostech středního věku směřovat k rozvolněné nepravidelné struktuře a k navození přirozeného vývojového cyklu přírodního lesa. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Opatření ochrany lesa V prostoru vodou ovlivněných stanovišť vyloučit pojezd těžké lesnické mechanizace a vyloučit použití chemických prostředků ochrany lesa (insekticidy, pesticidy, arborycidy), zamezit úniku maziv a PHM. Zákaz pojezdu se nevztahuje na stávající cestní síť. Neprovádět odvodňování lokalit, či jiné technické úpravy vedoucí k vysychání půdního profilu. Případné užití, včetně technologie aplikace a druhu repelentů k odpuzování zvěře (okus, ohryz) budou vždy projednány s orgánem ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Ležící stromy vyklizovat pouze z vlastního toku, tak aby nedošlo k jeho přehrazení. V případě rozsáhlejší kalamity, asanovat pouze 2/3 dřevní hmoty pokud možno v období zámrazu. Vyklizování koněm, nebo lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Nahodilé těžby s výjimkou lapáků v jádrovém území je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Projednán bude zejména možný způsob provedení nahodilé těžby a) komplexní zpracování včetně přiblížení, b) zpracování a ponechání na místě bez asanace, c) zpracování a ponechání na místě s asanací (odzrněním). Doporučené technologie Veškeré těžební a pěstební práce spojené s pohybem dřevní hmoty po ploše provádět v období zámrazu. Vyklizování koněm, případně lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Myslivost Výkon práva myslivosti není ve střetu s ochranou předmětu ochrany. Nezajíždět automobily mimo lesní cesty.

Číslo směrnice

4

Jádrové území OP NPP Lužní potok – stanoviště sušších svahů přiléhajících k nivě Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5K (62,39 ha), 5M (59,10), 5S (1,75 ha)

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny 5K BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S BK6, JD4, KL, SM, LP A) Porostní typ Les přírodě blízký stupeň přirozenosti – 3 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny do 10%, jednodušší struktura, zásahy pouze ve prospěch ochrany přírody Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba


B) Porostní typ Les kulturní stupeň přirozenosti – 4 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 11 – 50%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 50


meliorační a zpev. Dřeviny 25 25 25 C) Porostní typ Les nepůvodní stupeň přirozenosti – 5 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 51–100%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 50


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Aktivním obnovním managementem dosáhnout přirozeně se reprodukujících přírodě blízkých lesních společenstev. Přírodě blízká nepravidelně až bohatě strukturovaná lesní společenstva převážně chudých stanovišť budou ponechána bez lidských zásahů do jejich vývoje. Způsob obnovy a obnovní postup Obnovu porostů mimo nivu zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podrostně. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby uměle vnášet v malých nepravidelných skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer. Péče o mladé porosty

41

Mladé převážně smrkové porosty na sušších stanovištích k nivě přiléhajících svahů vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními výškově diferencovanými jedinci. Pomístné rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Porostní mezery do 0,04 ha za každou cenu nezalesňovat, jsou žádoucí. Péče o porosty středního věku Porosty středního věku na sušších stanovištích k nivě přiléhajících svahů vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD, BK). Péče o dospělé porosty Dospělé porosty mimo vodou ovlivněná stanoviště vstupující do obnovy obnovovat maloplošně podrostně. Přednostně uvolňovat nadějné skupinky náletu, plně zapojené porosty postupně pomístně maloplošně rozvolňovat. Obnovní prvky neumísťovat schematicky, nýbrž nepravidelně. Maximální velikost obnovního prvku je 0,5 ha. Cílem hospodaření na stanovištích sušších svahů v jádrovém území ochranného pásma je postupný převod maloplošného podrostního hospodaření na jednotlivě až skupinovitě výběrný hospodářský způsob. Opatření ochrany lesa V povodí lužního potoka vyloučit použití chemických prostředků ochrany lesa (insekticidy, pesticidy, arborycidy), zamezit úniku maziv a PHM. Užití, včetně technologie aplikace a druhu repelentů k odpuzování zvěře (okus, ohryz) budou vždy projednány s orgánem ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. V případě rozsáhlejší kalamity, asanovat pouze 2/3 dřevní hmoty pokud možno v období zámrazu. Vyklizování koněm, nebo lanem z prostoru mimo vodou ovlivněná stanoviště. Nahodilé těžby mimo jádrové území a způsob jejich zpracování budou oznamovány OOP. Doporučené technologie Veškeré těžební a pěstební práce spojené s pohybem dřevní hmoty po ploše jádrového území OP provádět v období zámrazu. Vyklizování koněm, případně UKT s minimálním pojezdem po ploše porostů. Myslivost Výkon práva myslivosti není ve střetu s ochranou předmětu ochrany. Nezajíždět automobily mimo lesní cesty.

Číslo směrnice

5

OP NPP Lužní potok – stanoviště sušších svahů mimo jádrové území OP Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 5K (160,28 ha), 5M (50,31), 5S (0,20), 6P (3,63), 6G (0,36), 6Q (0,38 ha)

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny 5K BK6, JD3, SM1, BO, BR 5M BK6, JD2, BR1, BO1, SM 5S BK6, JD4, KL, SM, LP 6P JD 5, SM 4, BK 1, BO, OL 6G SM 5, JD4, BK 1, BO 6Q SM 4, JD 4, BK 1, BO 1, BR A) Porostní typ Les přírodě blízký stupeň přirozenosti – 3 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny do 10%, jednodušší struktura, zásahy pouze ve prospěch ochrany přírody Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba


B) Porostní typ Les kulturní stupeň přirozenosti – 4 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 11 – 50%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 50


42

meliorační a zpev. Dřeviny 25 25 25 25 15 25 C) Porostní typ Les nepůvodní stupeň přirozenosti – 5 Stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny 51 – 100%, jednoduchá struktura, stejnověké porosty, zásahy jak ve prospěch ochrany přírody, tak zaměřené výnosově.

Obmýtí 130

Obnovní doba 50


výběrný (jednotlivě až skup.) x samovolný vývoj



Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Aktivní pěstební péčí dosáhnout přírodě bližších lesních společenstev s nepravidelnou strukturou, která budou trvale přírodě blízce obhospodařována pomocí jednotlivých až skupinovitých výběrů. Způsob obnovy a obnovní postup Obnovu porostů zajišťovat péčí o horní etáž, tedy podporou přirozené obnovy. Chybějící dřeviny přirozené dřevinné skladby (BK, JD) uměle vnášet v malých skupinách (bioskupinách) do existujících, či záměrně vytvořených mezer. Péče o mladé porosty Mladé převážně jehličnaté porosty vychovávat velmi intenzívně s cílem dosažení rozvolněné nepravidelné struktury se stabilními výškově diferencovanými jedinci. Pomístní rozvolnění umožní žádoucí nálet jak jehličnanů, tak listnáčů, což opět povede ke vzniku nepravidelné až bohaté struktury porostů. Vytvořit mezery pro vnos malých skupin odrostků dřevin přirozené dřevinné skladby. Výrazně neredukovat podíl krátkověkých listnáčů v mladých porostech. Péče o porosty středního věku Porosty středního věku vychovávat s plošně proměnlivou intenzitou. Pomístně maloplošně intenzívně rozvolnit, vytvářet malé světliny jako prostor pro přirozenou obnovu. Nerozvolňovat celoplošně; hrozí ztráta mechanické stability porostů. Podporovat i netvárné přímíšené listnáče. Zásahy směřovat k nepravidelné struktuře smíšených porostů. Do vzniklých mezer vnášet skupiny dřevin přirozené dřevinné skladby (JD, BK). Péče o dospělé porosty Dospělé porosty vstupující do obnovy obnovovat výběry či maloplošně podrostně. Přednostně uvolňovat nadějné skupinky náletu, plně zapojené porosty postupně pomístně maloplošně rozvolňovat. Obnovní prvky neumísťovat schematicky, nýbrž nepravidelně. Maximální velikost obnovního prvku je 0,5 ha. Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Opatření ochrany lesa V povodí lužního potoka vyloučit použití chemických prostředků ochrany lesa (insekticidy, pesticidy, arborycidy), zamezit úniku maziv a PHM. Užití, včetně technologie aplikace a druhu repelentů k odpuzování zvěře (okus, ohryz) budou vždy projednány s orgánem ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb Kůrovcově neaktivní souše ponechat v porostech k rozpadu. Nahodilé těžby mimo jádrové území a způsob jejich zpracování budou oznamovány OOP. Doporučené technologie Veškeré těžební a pěstební práce spojené s pohybem dřevní hmoty po ploše OP provádět v období zámrazu. Vyklizování koněm, případně UKT s minimálním pojezdem po ploše porostů. Myslivost Výkon práva myslivosti není ochranou NPP dotčen.

43

Mapa lokalit odtěžení mladých porostů podél vodních toků pro vznik bezlesí.

44

Následuje přehled stávajících bezlesí, která by měla být přednostně vyčištěna v rámci revitalizačních zásahů na lesních tocích. Porost 108 A 108 D 108 E 108 F 120 B 126 B 126 E 126 H

číslo bezlesí 501 504 507,508,901,902 901 102, 502, 503, 504 507, 509, 501 504,505, 506, 508, 502, 512

Příloha č. M 3 a,b- mapa dílčích ploch a objektů v lese – mapa porostní) T 1a - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – vlastní NPP T 1b – Tabulka „ Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – Jádrová zóna ochranného pásma b) vodní toky Na základě zpracované „Revitalizační studie“ jsou navržena k realizaci následující opatření s tím, že samotné realizaci opatření budou předcházet podrobně zpracované prováděcí projekty – návrhy, (čísla opatření odpovídají studii): 5) Obtok rybníka na Kyselém potoce: Odstranění rybníka jako překážky pro transport potravy níže po recipientu. Lze provést prokopáním hráze na pravé straně a zaústěním Kyselého potoka do Lužního potoka výše než v současnosti. Druhou variantou je vedení potoka obchvatem po levé straně a zaústění o málo níže než v současnosti. Třetí varianta je zrušení rybníka a pak využití jeho ploch v druhé etapě k tvorbě potravní stružky. Akce je na ploše zařízené včetně okrajů jako bezlesí 502, v sousedních porostech je plánováno odtěžení SM do 10 m od potoka.

45

Poloha pracovní lokality č. 5 9) Potravní stružka u Pastvin: Na základě vyhodnocení funkčnosti stružky, je doporučeno provést úpravy v místech, která jsou poškozena velkou erozí dna a stružka se příliš zahlubuje. Je nutno pomístními opravami ovlivnit průběh meandrů tak, aby se snížila eroze, případně je nutno štěrkovým pohozem v těchto místech zvýšit a stabilizovat dno. Trvale je nutné provádět údržby kolmých břehů a pomístně pročistit zanesené úseky. 11) Železná louka a Kněžský potok: Nebezpečné místo, louka je zdroj velmi silných železitých výluhů, Kněžský potok je velmi neúživný. Je třeba speciální posouzení lokality a navržení vhodných opatření k odstranění železitých výluhů, např. vybudováním oddělovacích či čisticích prvků (sedimentační zdržky, příčné objekty apod.). Jde o tok hraniční, každé opatření na něm je nutno předem schválit v bavorsko – českém výboru pro hraniční vody.

46

Poloha pracovních lokalit č. 11 a 14 12) Prosvětlení pramenné oblasti Lužního potoka: Bude realizováno výše zmíněným odstraněním porostů na nově plánovaných bezlesích, viz. Výše v lesnických opatřeních. Je třeba zajistit petrifikaci bezlesí schválením příslušným orgánem státní správy v oblasti lesního hospodářství a počítat s náklady na náhradu újmy vzniklé vlastníkovi lesa převedením ploch z porostních skupin do bezlesí. Dále budou odstraněny dřeviny ze stávající bezlesí jejichž seznam je rovněž v lesnické části – kap. 3.1.2 a). 13) Vybudování nového koryta v lučním úseku Lužního potoka od lesa po most pod Pastvinami: Zahloubené napřímené a opevněné koryto v daném úseku působí velmi nevhodné efekty. Je nutné zajistit zpracování projektu revitalizace, který bude muset dodržet následující hlavní zásady: - bude vybudováno nové samostatné koryto s přirozenou meandrující trajektorií vedle původního napřímeného, zřejmě na jeho levém břehu. Napřímené koryto je možno zachovat jako nouzovou strouhu pro převádění větších vod po jarním tání nebo přívalových deštích, - v průběhu realizace opatření i po jeho dokončení je nutné zamezit odtoku splavenin vhodným opatřením tak, aby nedošlo k vnikání žádných splavenin do míst s perlorodkou, níže po toku Lužního potoka (postupné napuštění nového koryta v dostatečném časovém odstupu před napojením, případné záchytné poldry s vyvážením sedimentů), - vytvořit potravně příznivý tvar koryta (mělké, s dobře stabilizovaným dnem, silně meandrující), 47

-

celé koryto je nutné stabilizovat tak, aby ani v prvních letech existence nedocházelo k velké erozi a vzniku splavenin.

14) Stabilizace eroze na Lužním potoce nad mostem ke Kněžskému potoku: V břehu je vytvořena postupující břehová nátrž vyvolávající tvorbu splavenin. Je třeba provést zpevnění břehu nejlépe proutěnou hatí instalovanou z břehu bez vstupu do toku (osvědčilo se v uplynulých letech při opravě malých nátrží na Lužním potoce v NPP. Dotčený pozemek 759/1 v k. ú. Pastviny je v správě AOPK ČR. 15) Odchovný prvek u kraje lesa pod Pastvinami: Systém vytvořených potravních stružek, i nadále bude sloužit k odchovu perlorodek. Je tedy třeba zajistit zde pravidelnou údržbu stružek a regulaci vodního režimu. Některá z opatření navržených v revitalizační studii na lesních prameništích byla zpochybněna při recenzi a v současné době se s jejich okamžitou realizací nepočítá. Je proto doporučeno ověření nutnosti jejich provedení. Jedná se o následující opatření (uvedené očíslování opatření je převzato z revitalizační studie ): 1) Obnova prameništní stružky helokrénu nad rybníkem na Kyselém potoce, 2) Obnova ptačího helokrénu na Kyselém potoce a vybudování stružky, 3) Obnova stružky a prosvětlení okolí třetího helokrénu výše na Kyselém potoce, 4) Prosvětlení velkého mokřadu na Kyselém potoce, 8)Vybudování prameništní stružky z Terezčina pramene, 10) Mokřad na Mušlovém potoce – rehabilitace pramenišť. Všechny zásahy do lesních toků a do rybníčků v lesních porotech budou předem projednány se ST LČR Teplice. Příloha č. T 2 tabulka Popis dílčích ploch a objektů na vodních tocích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M 6 Mapa navržených zásahů a opatření na tocích

c) nelesní pozemky Konkrétní pozemky a podrobné postupy prací na plochách viz v tabulce v příloze T 3. U pozemků, na nichž hospodaří zemědělský subjekt jako nájemce, je nutné vyhodnotit vliv způsobu hospodaření na stav oligotrofního prostředí. V případě zhoršení kvality vody v toku Lužního potoka je nutné zajistit změnu způsobu hospodaření. V současné době není známo nějaké zatížení vod, které by tento postup vyžadovalo. Při čištění nivy Lužního potoka bude po jednorázovém vyčištění od dřevin a vykosení sledován vývoj porostu a kosení opakováno podle potřeby na celé ploše, či na jejích částech. Na části ploch (v úseku pod odchovným prvkem) bude zaveden režim kosení příznivý pro hnědáska chrastavcového, bude se pak kosit každoročně část (I). Zcela obdobně se bude postupovat u enkláv v lesním masivu v OP (II). Při kosení na odchovném prvku (III) a potravní stružce(IV) je postupovat dle zásad popsaných v záchranném programu, tak jak jsou dosud praktikovány na odchovném prvku.

48

Příloha č. T 3 – tabulka Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich M 7 – Mapa navržených zásahů a opatření na nelesních pozemcích

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je klíčovým územím pro zachování předmětu ochrany zvláště chráněného území, proto je navrženo: tzv. jádrovou část ochranného pásma včlenit do vlastní NPP, realizovat opatření v ochranném pásmu, která jsou podrobně specifikována včetně např. umístění těžeb v lesním území a jsou uvedena výše.

3.3.Zaměření a vyznačení území v terénu Území NPP je součástí EVL CZ 0413177 Bystřina-Lužní potok, pro vyhlášení území v kategorii národní přírodní památka jsou v současné době připravovány podklady. Jako jeden z podkladů byl pořízen zpřesňující návrh hranice (Pivoňková, Henyšová 2007). V současné době je k dispozici zákres tohoto návrhu hranic NPP i OP v pozemkové mapě. Dále je pořízen seznam všech dotčených pozemků a přehled o jejich vlastnictví k 31. 1. 2009. V současné době bylo provedeno předběžné projednání průběhu hranic s vlastníky pozemků, který do nové NPP budou včleněny navíc oproti současnému stavu NPP Lužní potok a PR Bystřina. Vyznačení současné NPP i jejího ochranného pásma v terénu pásovým značením i úředními tabulemi je provedeno a v současné době je v dobré kvalitě. Lze předpokládat, že do doby nového vyhlášení rozšířené NPP nebude třeba zásadnější rekonstrukce, postačí pomístní údržba podle potřeby.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Zásahy v lese jsou součástí schváleného LHP pro LHC Františkovy Lázně na léta 2009–2018. Opatření uvedená v kap. 3.1.2 b) vyžadují zpracování prováděcích projektů a řádná vodoprávní řízení především opatření č.13. Opatření č. 14 (není blíže specifikováno) bude mít zřejmě povahu drobné údržby, ale je na hraničním toku, musí tedy být předem projednáno v bavorsko-českém výboru pro hraniční vody. Případná opatření vyžadující přímou manipulaci s perlorodkou provádějí osoby, které mají k této činnosti platné výjimky. NPP Lužní potok leží v území tzv. Trojmezí, povodí dotčeného toku tedy zabíhají i na území spolkových států SRN Bavorsko a Sasko. Je nezbytná účast na mezinárodní spolupráci, která se realizuje ve zvláštní pracovní skupině pro sledování ochrany perlorodky zřízené při výborech pro hraniční vody. V této skupině jsou zástupci MŽP ČR, odborných orgánů 49

z ústředního pracoviště AOPK ČR a Správy CHKO Slavkovský les, která zajišťuje výkon státní správy v oblasti ochrany přírody na území Národní přírodní památky Lužní potok.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností S ohledem na minimální turistický ruch není nutné přijímat žádná zásadní opatření.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Z iniciativy města Hranice u Aše je připravována naučná stezka věnovaná dotčenému území v nevelké vzdálenosti od NPP (a na území nové NPP kryjící EVL). Je navrhována ve spolupráci s bavorskou stranou a v návaznosti na její aktivity, mj. snahu o zbudování infocentra s hlavním tématem perlorodky těsně za hranicí v Bavorsku. Není proto nutné vytvářet samostatné výchovné projekty. Ze spolupráce v bavorsko-česko-saské pracovní skupině mohou během platnosti plánu péče vyplynout požadavky na český podíl ve výchovné činnosti, který je vhodné realizovat neprodleně, v současné době je nelze specifikovat.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na území NPP a OP jsou navrženy v souladu se záchranným programem perlorodky říční tyto průzkumy faktorů prostředí a výzkumné studie: analýza mikrobiálních společenstev permanentních pramenišť s různým obsahem živin ve vyvěrající vodě se zaměřením na nekultivační metody (přímé počty, genové sondy), vliv obsahu vápníku a dalších prvků v detritu z toků a pramenišť povodí Lužního potoka na růst a přežívání juvenilních perlorodek, vliv druhového složení lučních společenstev na složení detritu vyplavovaného z těchto porostů (z hlediska obsahu vápníku a dalších prvků) na růst juvenilních perlorodek, transportní vzdálenosti a rychlosti splavování detritu z prameniště s ohledem na jeho využitelnost pro juvenilní stádia perlorodek, stanovení původu detritu v koloniích perlorodky říční s využitím přirozených izotopů dusíku a uhlíku, rozdíly v chemickém složení detritu v intersticiálu a v povrchové vodě v závislosti na hloubce a intenzitě komunikace s povrchovou vodou, chemické a fyzikální podmínky v intersticiálu povodí Lužního potoka ve srovnání s dalšími lokalitami s výskytem perlorodky říční a jejich sezónní a diurnální změny v kritických částech roku, vliv land-use a jeho cílených změn na tepelný režim malých vodních toků, 50

bioindikační hodnocení různých materiálů: studie vlivu různých biocidů na perlorodku, studie vlivu stavebních materiálů na perlorodku, analýza dlouhodobých změn jakosti vody a trendů v ZCHÚ a prognóza změn s ohledem na předmět ochrany, podrobnější studium vybraných skupin rostlinné, živočišné a mikrobiální složky společenstev v prameništích a nivních stanovištích významných pro produkci detritu. Na území NPP a OP jsou navrženy v souladu se záchranným programem perlorodky říční tyto programy monitoringu: standardní monitoring populace perlorodky říční dle metodiky AOPK, standardní monitoring jakosti vody ve stálé síti profilů, provoz limnigrafické stanice s hlášením překročení limitních hodnot a monitoring tepelného režimu říční sítě, sledování ovlivňovaného biotopu před zásahem, v jeho průběhu a průběžné vyhodnocování dosahování deklarovaného cíle při prováděných opatřeních, monitoring erozních procesů a transportu plavenin a splavenin do biotopu perlorodky říční.

51

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Vyčištění nově vznikajících bezlesí v jádrové zóně ochranného pásma – příspěvek na ztíženou manipulaci materiálu Zajištění úhrady za předčasné smýcení na takto vzniklých bezlesích Vyčištění stávajících bezlesí a nelesních úseků v jádrové zóně ochranného pásma Vykácení a vykosení zanedbaných luk v nivě Lužního potoka Opatření směřující ke zlepšení stavu povodí na Lužním potoce v úseku nad mostem u Pastvin Údržba a úpravy na potravní stružce Obchvat rybníka na Kyselém potoce Sanace nátrže na Lužním potoce u ústí Kněžského Inventarizační průzkum lepidopterologický – druhý rok Inventarizační průzkum cévnatých rostlin Studie o vlivu zemědělského hospodaření na úživnost toku Zajištění zpracování podkladů pro vyhlášení NPP Lužní potok – Bystřina a jejího ochranného pásma Dosazování perlorodky do odchovného prvku Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Údržba odchovného prvku kosením a kompostováním, pravidelná měření Údržba potravní stružky kosení a kompostováním, Kosení na plochách pro hnědáska Kontroly počtu perlorodek a kontrolní odchyty rybí obsádky Monitoring vývoje fytocenóz na vyřezaných a kosených plochách Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 40 000 Kč

200 000 Kč 80 000 Kč 150 000 Kč 5 000 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč 40 000 Kč 80 000 Kč 50 000 Kč 1 100 000 Kč 50 000 Kč 6 850 000Kč

100 000

700 000 Kč

80 000 40 000 10 000

560 000 Kč 400 000 Kč 10 000 Kč

50 000

50 000 Kč 1 720 000 Kč 8 570 000 Kč

52

4.2 Použité podklady a zdroje informací Absolon K., Hruška J. (1999): Záchranný program perlorodky říční v České republice. – Nepublik. rkp., depon. na AOPK ČR Praha Anonymos (2009): LHP LHC Františkovy Lázně s platností 1999 – 2008. nepublik. rkp., depon, na Lesní správě LČR Františkovy Lázně Anonymos (2002): Program Margaritifera - závěrečná zpráva za rok 1992. – nepublik.rkp. depon. na AOPK ČR Praha Anonymos (2003): Vliv chemismu vody na podmínky existence populace perlorodky říční – Závěrečná zpráva o řešení projektu VaV/650/4/01 ke dni 15.2. 2003 - nepublik. rkp.depon. na VÚV TGM Praha.a Anonymos (2005): Ekologie lokalit perlorodky říční – Závěrečná zpráva úkolu 3030 za rok 2004. – nepublik. rkp. depon. na výzkumném ústavu vodohopodářském T.G. Masaryka, Praha Anonymos (2006): Plán péče o Národní přírodní památku Lužní potok na období 2006 – 2017- nepublik.rkp. depon. na Správě CHKO Slavkovský les, .Lázně Bílý M. (2008): Efects of enviromental factors on the freshwater pearl mussel population in the national nature monument Lužní potok (Zinnbach). - T.G.Masaryk Water research institute. Bílý M., Simon O., Hřebík Š., Budská E. (2002) : Vliv chemismu vody na podmínky existence populace perlorodky říční. - Nepublik.rkp. depon. na Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.Masaryka. Praha. Blažková D. (2006): Vegetační otázky při ochraně a obnově populace perlorodky říční na Ašsku. – nepublik. rkp.depon. na Správě CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Blažková D., J.Hruška (1999): Vegetace lad s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) v souvislosti s obnovením oligotrofních povodí s perlorodkou říční (Margaritana margaritifera). – Příroda 15:7-24 Dort B., Hruška J. (2008): Speciální revitalizační studie pramenných oblastí Blanice a Zlatého potoka 2007-2008. – nepublik. rkp. depon. na AOPK ČR Praha Hruška J. (1993): Plán péče o NPP Blanice. – nepublik. rkp. depon. na AOPK ČR Praha Hruška J. (2003a, 2003 b, 2004): Program Margaritifera - závěrečné zprávy za rok 1993 a 1994 - nepublik. rkp. depon. na AOPK ČR Praha Hruška J. (2005) Ochranářská péče o biotopy perlorodky říční. – nepublik. rkp. depon na Správě CHKO Slavkovský les.

53

Jäger D. (2008): Přehled o stavu perlorodek říčních a opatřeních k jejich ochraně na Ašsku.nepublik. rkp. depon. na Správě CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Lange M., Nagel Ch., Geist J. (2009): Perle der Natur - Schutz der Flussperlmuschel in Sachsen. - Abt. Natur, Landschaft, Boden, LfULG. Pivoňková L, Henyšová H (2007) : Návrh vymezení hranic NPP Lužní potok a EVL Bystřina - Lužní potok- nepublik.rekp. depon. na Správě CHKO Slavkovský les, M.Lázně Průša, E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech. – Lesnická práce Schneider J. (2004): Návrh lesohospodářských opatření v povodí Lužního potoka s příznivým dopadem na vodní prostředí oligotrofních společenstev s perlorodkou říční. – nepublik rkp., depon. na Správě CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Simon O., Hruška J., Bílý M., Rebec J. (2003): Koncepce ochrany oligotrofních vod a na ně vázaných společenstev horní Blanice a Zlatého potoka - úkol 1322. - nepublik.rkp.depon.na Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.Masaryka. Praha. Simon O., Hruška J., Bílý M., Rebec J. (2004): Ekologie lokalit perlorodky říční - úkol 3030. – nepublik. rkp. depon. Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.Masaryka. Praha. Spisar O. (2009):Revitalizační studie v trojstátí Bavorsko – Čechy – Sasko v povodí Lužního potoka a Bystřiny. – nepublik. rkp. dpon na Správě CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně.

4.3. Seznam mapových listů a) katastrální mapa (měřítko)1:50 000 číslo mapového listu:Aš 11-11 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu:Štítary 0-0 Pastviny 0-9, 0-6, 0-7, 0-8 Aš 9-0 Hranice 9-6, 9-9 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 11-11-12, 11-11-17, 11-11-18

4.4 Seznam používaných zkratek Byly použity jen obecně užívané zkratky z oblasti ochrany přírody a z oblasti lesního hospodaření, včetně obvyklých zkratek pro jednotlivé druhy stromů.

54

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území

2

1.1 Základní identifikační údaje ............................................................................................. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími.................................................................. 4 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 4 1.7. Předmět ochrany ZCHÚ .................................................................................................. 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 4 1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................................... 5 1.9 Cíl ochrany ....................................................................................................................... 5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ....................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................... 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ...................... 13 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................. 13 2.4.1 Základní údaje o lesích ............................................................................................ 13 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ........................................... 21 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích.................................................................... 26 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ...................................................................................................... 26 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 28

3. Plán zásahů a opatření

29

3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................ 29 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ....................... 29 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ...................................... 37 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 49 3.3.Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................ 49 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 49 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................. 50 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .............................................................................. 50 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................ 50

4. Závěrečné údaje

52

4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................. 52 4.2 Použité podklady a zdroje informací .............................................................................. 53 4.3. Seznam mapových listů ................................................................................................. 54 4.4 Seznam používaných zkratek ......................................................................................... 54

55

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje Tabulky:

Mapy:

T 1a - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – vlastní NPP (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2a). T 1b - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – Jádrová zóna ochranného pásma (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2a). T 2 - Popis dílčích ploch a objektů na vodních tocích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2c). T 3 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2 a 31.2.b) T.4 Vymezení území a ochranného pásma dle současného stavu katastru nemovitostí M 1 - Orientační mapa s vyznačením území M 2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma – 9 listů M 3 - Mapa dílčích ploch a objektů v lese – porostní mapa a) vlastní NPP – 2 listy b) ochranné pásmo NPP – 2 listy M 4 - Lesnická mapa typologická a) vlastní NPP – 2 listy b) ochranné pásmo NPP – 2 listy M 5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů a) vlastní NPP – 2 listy b) ochranné pásmo NPP – 2 listy M 6 - Mapa navržených zásahů a opatření na tocích M 7 - Mapa navržených zásahů a opatření na nelesních pozemcích M 8 – Mapa těžebních porostů a) NPP Lužní potok-těžební mapa (severní část) b) NPP Lužní potok-těžební mapa (jižní část)

56

Plán péče o Národní přírodní památku Lužní potok a její ochranné pásmo na období

Recommend Documents