Koštěnický potok a Číměř

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice, Hradecká 390, Nová Bystřice 378 33

Absolventská práce ze zeměpisu

Koštěnický potok a Číměř

Zpracovala:

Jana Láfová, ţákyně 9.A ZŠ a MŠ Nová Bystřice

Vedoucí práce: Mgr. Václav Šilhan

Školní rok 2010- 2011


Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.

V Nové Bystřici dne 1.3.2011

Jana Láfová


Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr.Václavu Šilhanovi za odborné vedení, za pomoc a cenné rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Matějkovi za informace o rostlinstvu a ţivočišstvu, které se vyskytuje v povodí Koštěnického potoka a Kačleţského rybníka.


Anotace Tato práce s názvem Koštěnický potok a Číměř byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na zeměpis místní krajiny s důrazem na vodopis severní části České Kanady s krátkým přesahem mimo hranice tohoto přírodního parku a na stručnou historii i současnost obce Číměř.


Obsah 1. Úvod…………………………………………………………………………………...5 2. Horní tok……………………………………………………………………………....6 3. Kačleţský rybník……………………………………………………………………...8 4. Střední tok…………………………………………………………….…………........11 5. Číměř…………...……...……………………………………………....……………...12 6. Kde je Čachoměř………..……………………………..……………………………...12 7. Lhotský potok………………………………………………………………………...16 8. Bystřický potok……………………………………………………………………….19 9. Dolní tok……………………………………………………………………………...22 10. Mapa………………………………………………………………………………….26 11. Anketa……………………………………………………………………….………..27 12. Ţivot v potoku a kolem něho...……………………………………………………….30 13. Závěr……………….…………………………………………………………………32 14. Seznam pouţité literatury…………………………………………………………..…33 15. Fotografická příloha


Úvod Rozhodla jsem se napsat zeměpisnou absolventskou práci, ve které bych se zabývala nejdůleţitějším tokem severní části České Kanady, Koštěnickým potokem, který patří k úmoří Severního moře a odvodňuje poměrně rozsáhlou oblast Kunějovska, Číměřska a Sedelska. Pro Rakousko navíc tento potok ohraničuje jejich nejsevernější místo. Není bez zajímavostí, ţe odvodňuje i menší (severní) část Nové Bystřice. Vodstvo novobystřické části České Kanady patří k úmoří Severního moře a lze je rozdělit do tří částí : a) jiţní část

- Mýtinský potok (Braunaubach) - Romavský potok (Romaubach) + rybníky Kačer, Rajchéřovský rybník, Romavský mlýnský rybník a Romavský starý rybník

b) střední část

- řeka Dračice se svými přítoky

c) severní část

- Koštěnický potok + Lhotský potok s Bystřickým potokem.

Pro svou práci jsem si vybrala nejdůleţitější vodní tok severní části České Kanady patřící k úmoří Severního moře – Koštěnický potok i s jeho hlavními přítoky.

-5-


Horní tok Naše putování po potoku začalo jedno říjnové sobotní dopoledne. Vyjeli jsme s panem ředitelem autem do obce Kaproun. Asi šestset metrů za obcí odbočuje z hlavní cesty vlevo lesní asfaltová cesta, na niţ jsme díky povolení Lesů Český Rudolec měli umoţněný vjezd. Asi po dvou stech metrech jsme z auta vystoupili a vydali se lesem k předpokládanému místu pramenu potoka. Nikdy jsme zde nebyli, a tak jsme postupovali podle mapy a doufali, ţe budeme mít štěstí. A to jsme skutečně měli – nehledali jsme dlouho a skutečně jsme došli k místu, kde Koštěnický potok pramení. Takţe si to shrňme - jsme pod kopcem Vysoký kámen (738m n.m., nejvyšší místo novobystřicka) nedaleko obce Kaproun asi dvěstě metrů vlevo od silnice ke Kunţaku.

-6-

Koštěnický potok a Číměř Potok dále pokračuje severozápadním směrem jako nepatrná struţka, která postupně přibírá další potůčky. Proplétá se hustým a těţko průchodným lesem, coţ dokládají další snímky. Kousek za vlakovou zastávkou Kaproun (známou postavou Járy Cimrmana) podtéká pod kolejemi a poté pokračuje k další lesní cestě, na kterou jsme díky uvedenému povolení mohli vjet autem. Za touto cestou se jiţ dostáváme do „civilizované“ krajiny – potok zde svou vodou vytváří Velký a Malý Klikovský rybník.

Malý Klikovský rybník byl rekonstruován za přispění EU

-7-

Koštěnický potok a Číměř Později je tok potoka vyuţíván k naplnění několika dalších menších rybníčků a poté, co podteče pod silnicí mezi Člunkem a Kunějovem, se blíţíme k největšímu a nejznámějšímu rybníku na okraji České Kanady, který je vodou Koštěnického potoka napájen – ke Kačleţskému rybníku.

Potok u silníce Kunějov - Člunek

Kačleţský rybník Kačleţský rybník je součástí přírodní rezervace Krvavý a Kačleţský rybník. Tato rezervace leţí mezi obcemi Hospříz, Kačlehy, Člunek a Kunějov po obou stranách silnice od Jindř. Hradce na Kunţak asi 8 km východojihovýchodně od Jindřichova Hradce. Její nadmořská výška je 530 – 545 m, výměra je 383,55 hektaru a ochranné pásmo měří 229,16 hektaru. Kačleţský rybník má rozlohu 176 hektarů, Krvavý pak 127 hektarů. Jedná se o soustavu dvou velkých rybníků se zachovanými plošně významnými rákosinami a s přilehlými mokřadními a rašelinami loukami a s chráněnými a ohroţenými ţivočichy i rostlinami. Je to i významný hnízdní biotop, shromaţdiště a tahová zastávka druhově pestrého vodního ptactva, početné jsou i populace obojţivelníků. Kačleţský rybník leţí v protáhlé terénní sníţenině ve směru SV - JZ v povodí Koštěnického potoka. Horninovým podkladem je středně zrnitá dvojslídná ţula číměřského typu.

-8-

Koštěnický potok a Číměř Podél rybníka jsou i písčité hlíny a hlinité písky, na jihozápadním a severovýchodním břehu rybníka vznikla rašelinná loţiska.

Pohled na Kačleţský rybník z jeho hráze

Kolem rybníka jsou zachovány poměrně rozsáhlé rákosiny, z nichţ většinou převaţují porosty rákosu obecného. Roste zde dosti hojně kamyšník přímořský a také vysoké ostřice s dominantní ostřicí štíhlou. Místy se vyskytují skřípina kořenující, bahnička bradavkatá, bublinatka jiţní a rdest ostrolistý. Na loukách přiléhajících k rybníku je moţno nalézt například vrbu rozmarýnolistou, jetel kaštanový, ptačinec dlouholistý,starček potoční, pupečník obecný, čertkus luční, olešník kmínolistý, starček vodní nebo chrpu luční. Komplexní průzkum vodních bezobratlých byl proveden jiţ více neţ před 100 lety, v poslední době je monitorován výskyt vířníků a planktonních korýšů. Zajímavý je také výskyt vodního plţe kruţníka severního. Hnízdí zde mimo hohol severní, čírka modrá, lţičák pestrý, chřástal vodní, vodouš rudonohý, cvrčilka slavíková, slavík modráček a hýl rudý (v některých letech i sýkořice vousatá). V letním a podzimním období je rybník významným shromaţdištěm a tahovou zastávkou především různých druhů kachen. V rybníku ţije trvalá populace vzácného sekavce podunajského, ze zjištěných 23 druhů váţek je nejvýznamnější lesknice skvrnitá.

-9-


Hohol severní

Lesknice skvrnitá

Sekavec podunajský uváděný jako silně ohroţený druh

Kamyšník přímořský

Pestrá je téţ fauna obojţivelníků a plazů. Ţije tu blatnice skvrnitá, kuňka obecná,skokan ostronosý i krátkonohý, rosnička obecná, ještěrka ţivorodá, zmije obecná, uţovka obojková a další druhy. Na vlhkých loukách a mokřadech ţijí rejsec černý a vodní, dále myška drobná a hraboš mokřadní. Běţná je vydra říční. Lesy v chráněném území a jeho ochranném pásmu jsou převáţném kulturního charakteru, s převahou borovnice a smrků. Provádějí se v nich běţné výchovní a obnovní zásahy s důrazem na preferování dubu, buku, jedle nebo borovice podle typu stanoviště. Rybník je vyuţíván k chovu trţního kapra, přisazována je především štika. Velikost rybních obsádek je limitovaná plánem péče, hnojení rybníků je nepřístupné. Kulturní louky v ochranném pásmu jsou obhospodařovány běţným způsobem, je zde však limitována intenzita hnojení.

- 10 -


Skokan ostronosý

Zmije obecná

Z hlediska rekreačního vyuţití je nutno respektovat, ţe se nacházíme v přírodní rezervaci. Koupání je moţné pouze od hráze, pod níţ se nachází i prostor vyuţívaný pro letní dětský tábor. Další komerční vyuţití je však zakázané. Mokřadní a rašelinné louky se kosí jedenkrát ročně.

Letecký pohled na přírodní rezervaci Krvavý (v pozadí) a Kačleţský (vpředu) rybník

Střední tok Po opuštění rybníka otáčí potok svůj tok k jihu a teče po středem širokého údolí. Cestou míjí Kunějovské Samoty a dětský tábor Bílá skála a asi jeden kilometr před Číměří n místech, kde podtéká silnici, napájí svou vodou nově upravený Nový rybník. A to se jiţ dostáváme do nejdůleţitější obce na jeho toku, do Číměře.

- 11 -


Číměř Městečko Číměř leţí v širokém hlubokém údolí při severozápadním břehu Koštěnického potoka, zvaného dříve Dračice. Je poloţeno si 4,5 km od Nové Bystřice. Nejstarší památkou je kostel, jenţ je doloţen jiţ roku 1359 a zasvěcen sv. Jiljí. Vznikl však daleko dříve, snad kolem poloviny 13 století. Vše tedy nasvědčuje tomu, ţe obec vznikla za německé kolonizace Jindřichohradecka. Jako městečko se Číměř připomíná aţ roku 1674. Bylo tomu tak u příleţitosti obnovení dvou výročních trhů, kdy je takto jmenována na příslušné listině. Je tedy zřejmé, ţe městečkem byla nejpozději v 16. století, ne-li jiţ dříve ve středověku. Pro Číměř je charakteristická protáhlá a úzká vřetenová náves či náměstí, vzniklá na dně údolí. Tento prostor protíná napříč údolím procházející cesta z Jindřichova Hradce vedoucí do Nové Bystřice. Městečko nikdy nepatřilo k velkým lokalitám. Před třicetiletou válkou a ještě v polovině 18. století mělo něco málo přes 50 domů, potom do poloviny 19.století vzrostlo na dvojnásobek a tím jeho vývoj vlastně skončil.Tehdy tato nová zástavba vznikala především na protější straně potoka, kde mají usedlosti a domy také nejvyšší popisná čísla.Třebaţe část přírůstků domů připadala na drobná domkářská stavení, vznikaly rovněţ relativně velké a pro celé německé jihočeské pohraničí v této době typické čtyřstranné statky. Jako mnoho pohraničních obcí, byla také Číměř po odsunu německých obyvatel postiţena značnou devastací a částečným rozrušením urbanistické struktury. Znak dostalo městečko Číměř od Jana Jáchyma Slavaty listinou ze dne 25.3.1675. Oficiální popis znaku zní takto: „ Zlatý štít je dělený modrým břevnem. Uprostřed břevna je zelený vavřínový věnec se čtyřmi vevázanými zlatými růţičkami, rozloţenými do kříţe, takţe dělí věnec na čtyři stejné díly. Ve věnci je zlaté písmeno J, jako iniciála jména hraběte Slavaty“.

Kde je Čachoměř Dnes na ţádné mapě na Novobystřicku nenajdete městys Čachoměř, který byl zaloţen roku 1359. A přece je to první středisková obec Číměř. V roce 1674 Jan Jiří Slavata obnovil privilegia osady jakoţto městyse. Starší listina za vpádů Švédů byla zničena. Co dříve byla Čachoměř? Na skále „ Beistein “ jihovýchodně od Číměře bývala ve středověku stráţ střeţící stezku od Marklu podél potoka Hostice aţ k městu Stráţ nad Neţárkou. Slavata tento městys učinil rychtou a obdařil znakem. Pečeť číměřské rychty byl medvěd drţící korunované M.

- 12 -


- 13 -

Koštěnický potok a Číměř Pominout nelze ani současný vývoj obce. Ve volbách v říjnu 2010 obhájil svůj post starosty Petr Šachl, který tuto funkci vykonává jiţ od roku 1990. Dalšími členy zastupitelstva byli (a nutno říci, ţe ve všeobecné shodě obyvatel Číměře i spádových obcí) zvoleni Jaroslav Šetka, Miloslav Málek, Ladislav Pecha, Jiří Kocar, Zdeněk Kněţínek, Josef Klíma, Dana Běhounová, Miroslav Kaiseršot, Václav Votava (místostarosta), Jaroslav Janata, Jaroslav Běhoun a František Adamec ( na přiloţené fotografii zleva). Přidejme ještě citaci z Týdeníku Jindřichohradecka ze dne 16.11.2010. „Ač jsou v zastupitelstvu obce Číměř zastoupeny čtyři strany, při nominaci na starostu a místostarostu to vypadalo, jako kdyţ někdo čtyřikrát opakovaně pustí stejný zvukový záznam. A pro dosavadního starostu Petra Šachla… a místostarostu Václava Votavu… to byl zvuk připomínající nádhernou, spoluobčany sloţenou číměřskou píseň…Zatímco jiné obce ţijí v důsledku ekonomického vývoje v obavách z nejbliţší budoucnosti, Číměř má naopak připraveny další smělé plány…a chystá se dobýt co nejvíce dotací. Jen za uplynulé čtyři roky jich radnice v čele s Petrem Šachlem získala v objemu 12 miliónů korun, coţ představuje jeden a půl ročního rozpočtu obce. Ta navíc nemá ani korunu dluhu a ještě ke všemu patří k vůbec nejbohatším v okrese: její majetek totiţ představuje neuvěřitelně znějící tři čtvrtě miliardy korun“. Obec je totiţ vlastníkem 500 hektarů lesů a podílu v kamenolomu.

- 14 -


Po průtoku Číměří pokračuje Koštěnický potok dále k jihu širokým nezalesněným údolím podél okresní silnice k obci Sedlo. Cestou, v blízkosti vesnice Lhota, přijímá zleva svůj největší přítok – Lhotský potok.

- 15 -


Lhotský potok Vzhledem k tomu, ţe Lhotský potok je nejdůleţitějším a největším přítokem Koštěnického potoka, pojďme si jeho tok projít trochu podrobněji. Pramení v lesnaté oblasti východně od obce Hůrky. Nejprve protéká severovýchodním směrem a jsou na něm tři rybníky – Horní Pasák, Dolní Pasák a Velký Jezdec, který je z nich největší. Tento rybník leţí u silnice z Hůrek do Senotína. Na přiloţených fotografiích je jednak samotný rybník a také místo, kde se nachází – zde však je rybník ukryt za stromy uprostřed fotografie. V pravém horním rohu dolního snímku jsou vidět domy Hůrek.

Poté tok potoka pokračuje přes louku a podél lesa a cesty od Senotína západním směrem. Těsně před obcí Dobrá Voda je pak na něm největší z jeho rybníků Dolní panský rybník. Léta byl vyuţíván jako místo pro chov vodní drůbeţe, a proto je dodnes pro rekreační účely téměř nevhodný.

Po průtoku rybníkem se potok otáčí jihozápadním směrem a podél cesty od Dobré Vody směřuje k Potočné. Cestou se prodírá vlhkými loukami a náletovými křovinami. Celá tato - 16 -

Koštěnický potok a Číměř oblast je právě pro vysokou vlhkost půdy neobdělávaná a i pro pěší poměrně těţko přístupná. Pouze v jednom místě lze potok bez potíţí přejít – tuto cestu s lávkou vyuţívají zejména myslivci při procházení revírem.

Stojím na lávce – potok přitéká od Dobré Vody..

…a pokračuje do Potočné

Na severním okraji Potočné protéká potok pod můstkem, přes nějţ vede (v zimě neudrţovaná) cesta do Hůrek, a poté prochází jihozápadním směrem celou obcí. Jeho voda je zachycována ve dvou poţárních nádrţích a dříve prý poháněla i mlýn, který stával na jiţním okraji obce a jehoţ hlavní budova dodnes slouţí jako obytný dům.

Poté jiţ potok Potočnou opouští a směřuje k hlavní silnici od Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Nejprve vytváří malý, rákosem a vodními rostlinami zarostlý bezejmenný rybníček, a potom průtokem pod mostem vtéká do náletové, vlhké a zcela neprůchodné krajiny pod Hamerským vrchem a obcí Hradiště. Zde zleva přijme Bystřický potok (ještě se o něm zmíníme). Směřuje nejdříve k severozápadu, poté obloukem k západu, a pak jiţ zamíří k obci Lhota, podle níţ dostal svůj název. Ještě před Lhotou byl před pár lety na jeho toku vybudován malý rybník.

- 17 -

Koštěnický potok a Číměř Na obou fotografiích je popisované místo – vlevo rybník, který zatím nemá jméno a který

leţí v oblasti zvané Hamr, a vpravo Lhotský potok v hlavním řečišti vedoucím podél celého rybníka. Na posledních přibliţně osmi stech metrech svého toku vytváří potok nejprve rybník uprostřed obce Lhota, a potom po průchodu pod hlavní silnici zamíří k místu, kde předá svou vodu námi popisovanému hlavnímu toku – Koštěnickému potoku.

Jsme uvnitř obce Lhota, za mostem „U Hroudů“

- 18 -


Bystřický potok Není aţ tak dobře známé, ţe k povodí Koštěnického potoka patří i část povrchových vod Nové Bystřice. Přestoţe tato zajímavost byla částečně popsána v loňské absolventské práci Michaely Hrubé (Dračice – hlavní vodní tok České Kanady, školní rok 2009/2010), musím i já při popisu Koštěnického potoka tuto věc připomenout. Tokem, který tyto vody odvádí, je Bystřický potok. Pramení vpravo od cesty mezi Novou Bystřicí a Hůrkami u Kříţového vrchu (702 m n.m.). Nejprve je na něm rybník Hlinitý. Poté jeho tok pokračuje jihozápadním směrem a v části Nové Bystřice zvané Ovčárna jsou na něm další dva rybníky – Důlek (ve starších mapách Dolek, pro místní horní Ovčárenský rybník), a Ovčárenský (pro místní dolní Ovčárenský). Oba vidíme na přiloţených fotografiích - u Ovčárenského rybníka i s obchvatným kanálem pro případ většího mnoţství vody.

Po průtoku uvedenými rybníky pokračuje potok směrem k severnímu okraji Nové Bystřice k hlavní silnici na Jindřichův Hradec. Vytváří zde řadu zákrutů a v minulosti byla jeho voda

- 19 -

Koštěnický potok a Číměř vyuţívána k pohánění vodního kola, coţ dokládá i pozůstatek kamenného koryta tehdejšího náhonu.

Po průchodu pod silnicí v části pod městským hřbitovem pak potok přijímá vodu ze dvou dalších míst Nové Bystřice. Prvním je Farský rybník v části U Rybníčku a druhým nově upravený Větrovský rybník v části zvané Větrov. Příslušnost ke Koštěnickému potoku zde dokládá i cedule s označením rybářského revíru. Voda z obou míst však teče podzemními rourami, takţe ji jako povrchově tekoucí spatřit nemůţeme.

Na horním snímku Farský rybník v části U Rybníčku, na spodním Větrovský rybník v části Větrov

Bystřický potok pak otáčí směr svého toku k severu a údolím podél silnice na Jindřichův Hradec vede ke sjezdovce na Hradišti. U sjezdovky byl pro zvýšení bezpečnosti lyţařů při dojezdu opět ukryt do rour. Poté – po levé straně silnice na Hradiště – tvoří jeho tok malý rybníček a po průtoku pod mostem vpravo od uvedené silnice předává svou vodu Lhotskému potoku. Soutok je však v místě téměř nepřístupném – jak jiţ bylo uvedeno, nachází se v údolí pod Hamerským vrchem ve vlhké, mokřinaté oblasti plné vlhkomilných rostlin a náleto-

- 20 -

Koštěnický potok a Číměř vých keřů. Moje snaha o fotografii soutoku byla (kdyţ trochu přeţenu) ţivotu nebezpečná, a tak jsem toto místo raději zadokumentovala pohledem ze silnice k Hradišti.

Bystřický potok pod mostem přes cestu od hlavní „hradecké“ silnice k Hradišti

V této mokřině předává svou vodu Lhotskému potoku

Část Nové Bystřice patřící k povodí Koštěnického potoka je zachycena na následujících mapách. Povodí Koštěnického potoka

Povodí Dračice Zelená čára – hranice (= rozvodí) mezi oběma povodími

- 21 -

Koštěnický potok a Číměř Povodí Koštěnického potoka (Bystřického potoka)

Povodí Dračice

Dolní tok Vraťme se však k vlastnímu Koštěnickému potoku. Jak jiţ bylo uvedeno, pod Lhotou přijímá zleva Lhotský potok, coţ je patrné na následujících snímcích.

Pohled proti proudu (horní snímek) a po proudu Koštěnického potoka na soutok s Lhotským potokem

- 22 -

Koštěnický potok a Číměř Po soutoku potok pokračuje dál jihozápadním směrem a ve vzdálenosti asi 500 metrů míjí pod silnicí ke Lhotě a k Novému Vojířovu obec Sedlo. Pohled na potok z mostu přes silnici je zachycen na dalších snímcích.

Pohled proti proudu

a po proudu u Sedla

Potok dále pokračuje úzkým a nezalesněným, ale baţinatým a tedy téměř neprůchodným údolím. Otáčí svůj tok k jihu a severozápadně od Nového Vojířova podtéká pod cestou k bývalému Mládkovu mlýnu, v jehoţ blízkosti se nachází dnes jiţ nevyuţívaná pískovna.

Poté potok tvoří jakousi smyčku k severozápadu a pak znovu k jihu a po průtoku další baţinatou oblastí přitéká k Lesnímu hotelu Peršlák. Zde napájí svou vodou Novomlýnský rybník, který však byl v době zpracování fotodokumentace vypuštěný, neboť se připravovalo bagrování jeho dna. Potok samotný však teče kolem tohoto rybníka, aby po několika stovkách metrů vytvořil státní hranici s Rakouskem a zároveň ohraničil jeho nejsevernější bod.

- 23 -


Na snímcích vidíme vypuštěný Novomlýnský rybník, náhon vody do rybníka z potoka, lávku vedle mostu přes Koštěnický potok za Lesním hotelem, potok pod mostem a nejsevernější bod Rakouska – bílý patník na druhém břehu potoka

- 24 -

Koštěnický potok a Číměř Poté jiţ tvoří potok státní hranici a směřuje dále k jihozápadu, kde zadrţením jeho vody vznikl Staňkovský rybník. My zde však naše putování po jeho toku ukončíme.

Je potřeba ještě dodat, ţe u obce Majdalena předá Koštěnický potok svou vodu Luţnici. Patří tedy k povodí Labe (Vltavy, Luţnice) a k úmoří Severního moře.

- 25 -


Mapa povodí Koštěnického potoka

Zelená čárkovaná čára – hranice přírodního parku Česká Kanada Zelená plná čára – hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj (Severní – Černé moře) Fialová čára – řeka Dračice Silná modrá čára – Koštěnický potok a jeho rybníky, slabé modré čáry – Lhotský a Bystřický potok a jejich rybníky Červená čára – státní hranice s Rakouskem

- 26 -


Anketa Dvaceti náhodně vybraným občanům Číměře nad 20 let byly poloţeny otázky zjišťující jejich znalosti o Koštěnickém potoku. Otázky byly zaměřeny pouze na základní povědomí o potoku a rybnících, které svou vodou napájí. Pro vyhodnocení bylo pouţito bodování správnosti odpovědí 5 aţ 0 bodů od zcela přesné správné odpovědi přes částečnou správnost po zcela špatnou odpověď či neznalost. Otázky : 1. Víte, jak se jmenuje potok protékající Číměří ? 2. Víte, kde pramení ? 3. Víte, které české řece předává svou vodu ? 4. Víte, v kterém moři jeho voda skončí ? 5. Můţete uvést příklad dvou rybníků, které svou vodou zásobuje ? 6. Maximální bodový součet pro jednotlivé otázky je 100 bodů, maximální bodový součet pro celou anketu je 500 bodů. Pro vyhodnocení znalostí o potoku byla stanovena tato kritéria : úspěšnost odpovědí 90% aţ 100%

- vynikající znalosti

úspěšnost odpovědí 70% aţ 89%

- velmi dobré znalosti


- průměrné znalosti


- slabé znalosti


- nedostačující znalosti

Výsledek testu ukázal, ţe zatímco příklad dvou rybníků znala drtivá většina dotázaných (82,5%) a řeku, které potok předává svou vodu, většina dotázaných (70%), další znalosti o potoku mají občané Číměře pouze slabé, průměrné nebo dokonce nedostačující (35% u názvu, 55% u moře, v němţ jeho voda skončí, a bohuţel 0% u pramene potoka). Průměrnou znalost potoka lze sice procentuelně vyjádřit (celkem 48,5%), ale vypovídací hodnota tohoto čísla je trochu sníţena rozdílnou obtíţností jednotlivých otázek. Závěr ankety tedy není příliš příznivý. Občané Číměře potok sice znají, ale berou jej většinou pouze jako samozřejmou součást obce. Překvapivá je hlavně slabá znalost názvu potoka – při průměrném věku dotázaných (46,4 roku) je 35% (tedy něco málo přes třetinu) správných odpovědí skutečně málo. Anketa proběhla v průběhu listopadu 2010 a výsledky ukazuje následující tabulka :

- 27 -

Koštěnický potok a Číměř křestní jméno Irena

Ilona

věk 1 40 Číměřský 0 33 Číměřský

2 nevím 0 nevím

otázka 3 nevím 0 Lužnice

4 nevím 0 nevím

5 Kačležský Klikovský 5 Kačležský

body celkem 5

7,5 Jaroslav

0 35 Číměřský

0 nevím

0

0

5 Lužnice

0 Baltské

František

55 nevím

nevím

5 nevím

0 nevím

Karel

0 53 Koštěnický

0 Kunějov

0 Lužnice

0 Severní

0

Marcela

5 35 Číměřský

5 Lužnice

5 Severní

0

Pepa

0 50 Číměřský

5 Lužnice

5 nevím

0

5 Lužnice

0 Severní

2,5 Kačležský Klikovský 5 nevím

10

0

nevím

nevím

0 Věra

Josef

35 nevím

nevím

0 87 Koštěnický

0 Kačležský r.

5 Marta

Lenka

65 nevím

0 nevím

0 20 Číměřský

Pavlína

0 35 Koštěnický

Marie

5 61 Koštěnický

Libor

5 35 Koštěnický

Jirka

5 51 Koštěnický

Jiří

5 52 Číměřský

0 nevím

5 nevím 0 Lužnice 5 Lužnice

5 nevím 0 Severní 5 Severní

0

5 Lužnice

5 nevím

0

5 Lužnice

0 Severní

0

5 Lužnice

5 Severní

5 Lužnice

5 Severní

5 Lužnice

5 Severní

nevím

nevím

0 Kačležský Klikovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Klikovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Klikovský 5 Kačležský

20

15

10

15

10

15

15

15

17,5

0

nevím 0 Kunějov Lomy 0 Kačležský r. 0

5

- 28 -

5

2,5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Hejtman 2,5

20

20

12,5

Koštěnický potok a Číměř 55 Číměřský

Eva

Lenka

Martina

0 40 Číměřský 0 35 nevím 0 56 Koštěnický

Petr

5

nevím 0 nevím 0 nevím 0 Kunějov Lomy 0

nevím

5

5

Kačležský Klikovský 5 Kačležský Klikovský 5 Kačležský Staňkovský 5 Kačležský Klikovský 5

0 nevím 0 nevím 0 Lužnice

Severní 5 nevím 0 Severní 5 Severní

10

5

10

20

CELKEM

35

0

70

55

82,5

242,5

%

35

0

70

55

82,5

48,5

- 29 -


Ţivot v potoku a kolem něho Informace o zvířectvu a rostlinstvu, které se vyskytuje podél Koštěnického potoka, mi poskytl pan Ing.Karel Matějka, který má shodou okolností rekreační chalupu v blízkosti jeho soutoku s Lhotským potokem. Geomorfologicky je území hlavně dolního toku potoka zahrnuto do okrsku Číměřská kotlina v Českomoravské vrchovině a tvoří ho převáţně dvojslídný granit (ţula) číměřského typu povětšinou překrytý písčitojílovitými usazeninami. Břehové porosty tvoří vrba křehká, olše lepkavá, vrba trojmuţná, střemcha obecná a bez černý. Hodně je zde zastoupena také kopřiva dvoudomá, lesknice rákosovitá, zblochan vodní a skřípina lesní. Ţije zde mihule říční, hlínatka rohatá, páskovec prouţkovaný a bělopásek tavolníkový, na rašelinných loukách ţije například kobylka Conocephalus dorsalis, drabčík Stenus fuscicomis, březnice Ochthera mantis a lupice Hydrophorus bipunctatus. Na poraţených a odumírajících dřevinách se vyskytují octomilka Chymomyza distincta a drabčíci Atrecus affinis a Quedius plagiatus. Na březích potoka lze spatřit vydru říční, ondatru piţmovou a hryzce vodního. Rybáři zde mohou chytit okouny, plotice, líny, hrouzky i pstruhy říční. Dno potoka obývá rak říční, coţ ukazuje na čistotu řeky, a larvy chrostíků, kterých se na dně řeky komíhá velmi mnoho. Vidět můţeme i vzácného ledňáčka či orla mořského, vodouše kropenatého, skokana štíhlého či ropuchu krátkonohou. Povodí potoka je domovem také uţovek kluzké a obojkové nebo zmije obecné.

Olše lepkavá

Vrba trojmuţná

- 30 -


Ledňáček říční

Orel mořský

Vydra říční

Skokan štíhlý

Rak říční

Larva chrostíka na dně potoka

- 31 -


Závěr Závěrem bych chtěla uvést, ţe jsem velmi ráda, ţe jsem si toto téma vybrala. Bylo velice zajímavé a bavilo mě. Dozvěděla jsem se mnoho informací, o kterých jsem nevěděla a určitě jen tak bez důvodu bych po nich nepátrala. Dokonce jsem ani netušila, ţe náš Koštěnický potok má pramen - vţdycky jsem si myslela, ţe je to potok bez významu a prostě teče z Kačleţského rybníka. Velice jsem se však spletla a dost mě to mrzí, protoţe u potoka bydlím patnáct let a nově získané informace jsem předtím neměla. Nyní jsem za ně moc ráda. Myslím, ţe i číměřští obyvatelé jsou na potok pyšní. Uţ jenom z vyprávění pamětníků jsem o něm slyšela samé zajímavé informace, například ţe se v něm prý dokonce i koupali, coţ by uţ teď asi nikdo jen tak neudělal. Je však škoda, ţe lidé v Číměři toho o potoce málo vědí. Myslím, ţe by byli stejně překvapeni jako já. Třeba jim moje práce pomůţe rozšířit své znalosti. Myslím, ţe můţeme být pyšní na to, ţe naší obcí protéká tak významný potok, a také na to, co v něm a na jeho březích ţije a roste. Vaţme si toho a neničme a uchovávejme to, co příroda dlouhá staletí vytvářela.

- 32 -


Seznam literatury Vlastní výzkum, pozorování a dokumentace v krajině. Mapy : Česká Kanada a Slavonicko, vydavatel TRASA, spol. s r.o. – obchodní společnost Klubu českých turistů, 4.vydání 2008, číslo mapy 78. Chráněná území ČR – svazek VIII. Českobudějovicko, vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno a Praha, vydání 1., prosinec 2003. Internetové stránky : -

www.infoglobe.cz www.trebonsko.cz www.wikipedia.org www.google.cz www.naturabohemica.cz www.obeccimer.cz

Kronika obce Číměř. Archiv fotografií obce Číměř. Vlastní fotografie. Ostatní : - rozhovor s ing.Karlem Matějkou - vlastní anketa v Číměři - osobní rozhovor s pracovníky OÚ Číměř - vyprávění starousedlíků v Číměři - Jindřichohradecký deník, sobota 12.3.2011

- 33 -


Fotografická příloha

Velký Klikovský rybník


Kačleţský rybník

Letní dětský tábor Bílá Skála, kolem něhoţ Koštěnický potok protéká Nový rybník u Číměře

Potok těsně před Číměří


Tady uţ potok protéká obcí Číměř…

…a zde jiţ obec opouští


Potok u mostu těsně před Lhotou…


…a v místech u Lesního hotelu Peršlák

Fotky Číměře


Číměřský lom a pohled z něho na obec


A ještě pár fotografií z března 2011

Rybník Důlek na Ovčárně na Bystřickém potoku

Dolní panský rybník na Lhotském potoku

Lhotský potok na návsi v Potočné

Vyuţili jsme období vegetačního klidu a za příznivého počasí se nám podařilo probojovat se aţ k místu soutoku Lhotského (na fotografiích vlevo) a Bystřického (vpravo) potoka v mokřinách pod Hradištěm

Koštěnický potok a Číměř

Recommend Documents