Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok

Obsah: 1

2

3

4

5

6

7 8

Úvod ................................................................................................................................... 2 1.1 Identifikační údaje...........................................................................................................2 1.2 Cíle studie........................................................................................................................2 1.3 Popis zájmové oblasti......................................................................................................3 Datové podklady ................................................................................................................ 3 2.1 Topologická data .............................................................................................................3 2.2 Hydrologická data ...........................................................................................................4 Matematický model............................................................................................................ 5 3.1 Použitý software..............................................................................................................5 3.2 Popis matematického modelu..........................................................................................5 3.3 Výpočty ...........................................................................................................................6 Zhodnocení současného stavu............................................................................................ 6 4.1 Popis po úsecích ..............................................................................................................7 4.2 Objekty ............................................................................................................................8 Návrhy řešení protipovodňových opatření ......................................................................... 8 5.1 Komplexní opatření pro zlepšení odtokových poměrů ...................................................8 5.2 Trvalé prvky protipovodňové ochrany............................................................................9 5.3 Návrhy řešení na zvýšení ochrany před povodněmi .....................................................10 Výstupy ............................................................................................................................ 10 6.1 Tabulkové výstupy ........................................................................................................10 6.2 Záplavové území a aktivní zóny....................................................................................11 6.3 Podélné a příčné profily ................................................................................................12 Závěr................................................................................................................................. 12 Seznam příloh studie ........................................................................................................ 13

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5

Přehledná mapa zájmového území..................................................................................3 Ukázka nepřesnosti mapového podkladu ZABAGED....................................................4 Schematizace 1D modelu v horním úseku zájmového území.........................................5 Schematizace 1D modelu v centrální přeložce ...............................................................6 Porovnání rozmístění budov na ZABAGEDU a ortofoto snímku ..................................7

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2

N-leté průtoky – ČHMÚ .................................................................................................4 Okrajové podmínky zatěžovacích stavů – průtokové .....................................................6

Příloha A1 - technická zpráva

strana 1


1 ÚVOD Studie „Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok“ dále jen studie byla zpracována na základě smlouvy mezi objednatelem Povodí Ohře, státní podnik. a zhotovitelem DHI Hydroinform a.s. (č. zhotovitele: 960/05, č. odběratele: 269/2005).

1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce:


Zadavatel:

Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219 430 03 Chomutov Ing. Václav Svejkovský st., vedoucí odboru VR Ing. Václav Svejkovský ml., vedoucí oddělení hydrotechniky odboru VR

Zpracovatel:

DHI Hydroinform a.s. Na Vrších 5 100 00 Praha 10 – Strašnice Ing. Marcela Svobodová - vedoucí projektu Ing. Michal Korytář Mgr. Zita Dubová Ing. Josef Samek

Termín zpracování:

květen 2005 – listopad 2005

Výškový systém:

Balt po vyrovnání - Bpv

Souřadný systém:

JTSK

1.2 CÍLE STUDIE Předmětem studie jsou především následující práce : • sestavení jednorozměrného matematického modelu (1D+) toku včetně inundačních území v celém řešeném území, • výpočty hladin pro ustálené průtoky Q1, Q2, Q5, Q20, Q50, Q100, • stanovení záplavových území pro průtoky Q5, Q20, Q100, • stanovení aktivních zón záplavového území (AZZÚ) pro Q100, • návrhy řešení na zvýšení ochrany před povodněmi.


strana 2


1.3 POPIS ZÁJMOVÉ OBLASTI Zalužanský potok (č.h.p. 1-14-01-087) pramení severozápadně od Krupky ve výšce 455 m n.m. a ústí zprava do Ždírnického potoka v obci Chabařovice. Od VD Kateřina až po soutok je potok veden v přeložce mimo své původní koryto. Celková plocha povodí je 50,2 km2, délka toku cca13 km a průměrný průtok na soutoku je 0,34 m3/s. Jedná se o vodohospodářsky významný tok. Studie je zpracována pro část Zalužanského potoka v úseku od mostu Krupka – Dubí až po soutok se Ždírnickým potokem v Chabařovicích.

Obr. 1 Přehledná mapa zájmového území

2 DATOVÉ PODKLADY Základní datové podklady pro potřeby studie byly pořízeny zpracovatelem v rámci první etapy zpracování projektu. Jednalo se především o zaměření příčných profilů vodních toků a objektů na toku a pořízení hydrologických dat. Další potřebné datové podklady byly získány od zadavatele Povodí Ohře, s.p.

2.1 TOPOLOGICKÁ DATA Geodetické zaměření vodních toků Geodetické zaměření vodního toku bylo provedeno firmou Sdružení GPS v červenci 2005. Jednalo se o detailní zaměření příčných profilů toku, zaměření veškerých objektů na toku jako jsou mosty, lávky, jezy a stupně (vyšší než 30 cm). Kromě příčných profilů byly zaměřeny i údolní profily zájmového území s minimální hustotou 3 profily na km. V obci Chabařovice bylo navíc provedeno geodetické zaměření uličního systému. Obecně bylo umístění příčných a údolních profilů dáno především hustotou objektů na toku, proměnlivostí koryta a záplavového území a důležitostí území (intravilán, extravilán). Mapové podklady ZABAGED II – tento rastrový mapový podklad byl využit pro tisky výstupů záplavových čar v měřítku 1:5 000. ZABAGED I – z vektorových vrstev byla použita vrstva 3D vrstevnic


strana 3


Ortofotosnímky oblastí kolem vodních toků byly využity jako mapový podklad a jako zdroj informací pro určování drsnostních charakteristik záplavových území. Na tomto místě je třeba zmínit problematiku mapového díla ZABAGED jako podkladní mapy. Zpracovatel se na několika místech setkal s nesouladem mapového podkladu a geodeticky zaměřených dat. Geodeticky zaměřená osa na několika místech neodpovídala vodnímu toku vykreslenému v mapovém podkladu, polohové rozdíly v některých oblastech činily i více než deset metrů. Takový rozdíl je při šířce toku 1 - 6 m (v horním úseku i méně) významný a bylo třeba upravovat jednak geodeticky zaměřenou osu toku i samotné záplavové čáry podle podkladové mapy. Odchylky jsou proměnlivé, větší rozdíly se nacházejí v extravilánech, kde přírodní koryto meandruje, ale jsou i oblasti, kde „na sebe nesedí“ ani osa toku vedeného v úpravě v obci. Na následujících obrázcích jsou ukázky polohového rozdílu geodeticky zaměřené osy (černá čárkovaná čára) a mapového podkladu.

Obr. 2 Ukázka nepřesnosti mapového podkladu ZABAGED

Další podklady Dalším podkladem pro studii byl pasport vodního toku s uvedením objektů na toku a staničením TPE. Pro studii byly využity výstupy transformací povodňové vlny v nádrži Kateřina uvedené v manipulačním řádu vodního díla.

2.2 HYDROLOGICKÁ DATA Hlavními hydrologickými daty pro studii byly údaje o N-letých vodách ve vybraných profilech, poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem – pobočka Ústí nad Labem. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty N-letých vod ve vybraných profilech. Protokol od ČHMÚ tvoří přílohu A4 této zprávy.

Zalužanský potok

plocha povodí 2 [km ]

křížení se silnicí Krupka - Dubí nad Krupským potokem nad VD Kateřina nad zaútěním do Ždírnického pot.

2.25 3.60 9.90 50.20

3 Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 Q100 [m /s] staničení 3 3 3 3 3 3 3 [ř.km] [m /s] [m /s] [m /s] [m /s] [m /s] [m /s] [m /s] transformované

8.956 6.496 4.667 0.000

0.86 1.00 2.00 4.30

1.00 1.50 2.60 5.60

1.70 2.20 4.00 8.50

2.40 3.40 5.80 8.60 3.00 4.50 7.60 11.20 5.50 8.00 13.50 19.80 12.00 17.00 29.00 42.70

Tab. 1 N-leté průtoky – ČHMÚ


strana 4

8.60 11.20 19.80 21.70


3 MATEMATICKÝ MODEL V rámci studie byl sestaven jednorozměrný větevný (1D+) model MIKE 11 celého zájmového území.

3.1 POUŽITÝ SOFTWARE Základním předpokladem pro vytvoření kvalitních matematických modelů je použití vhodných modelovacích prostředků. Pro tuto studii byl použit jednorozměrný matematický model MIKE 11 vyvinutý Dánským hydraulickým institutem (DHI). Programový prostředek MIKE 11 (DHI) je matematický jednorozměrný model, tzv. 1D model, popisující neustálené proudění v otevřených přirozených nebo umělých korytech a v jim přilehlých inundačních územích extravilánu nebo intravilánu. Struktura modelu je založena na jednotlivých modulech, jež jsou navzájem spojeny společnými datovými soubory. Znamená to například, že dva různé moduly využívají tatáž data jako své vstupní soubory nebo že výsledkový soubor jednoho modulu je vstupním souborem modulu druhého. Výhodou takového uspořádání modelu je možnost efektivního nasazení vybraných modulů podle potřeb a zaměření konkrétního projektu či studie. Pro potřeby této studie byl využit modul HD (Hydrodynamic) vycházející ze základních SaintVenantových rovnic pro popis neustáleného proudění v otevřených korytech. Může být použit k popisu jak větevné tak okruhové sítě a lze ho aplikovat i na problémy pseudo-dvourozměrného proudění. Umožňuje výpočty při proudění říčním i bystřinném a řešení proudění přes jezové objekty a skrz propustky pomocí různých typových objektů.

3.2 POPIS MATEMATICKÉHO MODELU Matematický model Mike 11 byl sestaven pro celé zájmové území. Nejdříve byl sestaven tzv. korytový model. Jedná se o páteřní model koryta toku včetně všech objektů na toku, které ovlivňují proudění vody, jako jsou jezy, mosty, propustky, náhony. Na tomto modelu byla vytipována místa, kde dochází k vybřežování vody do inundačního území. Korytový model byl následně doplněn o inundační větve tak, aby umožňoval simulovat průchod povodňových průtoků v celém předpokládaném rozsahu. Inundační větve jsou mezi sebou a s hlavními koryty spojeny spojkami, které umožňují přetékání vody z koryta do záplavového území a její návrat zpět.

Obr. 3 Schematizace 1D modelu v horním úseku zájmového území


strana 5


Schematizace v úseku nad VD Kateřina byla provedena větevným modelem. Schematizace proudění v úseku v centrální přeložce byla provedena jednou hlavní větví a větvemi v oblastech kde není dostatečná kapacita koryta a dochází k odlehčování části průtoku do pravobřežního území. V Chabařovicích byla schematizována uliční síť, která bude odvádět vodu vybřeženou nad nekapacitním mostem.

Obr. 4 Schematizace 1D modelu v centrální přeložce

Drsnostní charakteristiky pro matematický model byly stanoveny na základě terénních průzkumů, fotografií a ortofoto snímků a na základě zkušenosti zpracovatele. Drsnosti v korytě toku se pohybují v rozmezí n= 0,033 – 0,046 , drsnosti inundačního území se pohybují v rozmezí n= 0,045 – 0,085.

3.3 VÝPOČTY Na sestaveném matematickém modelu byly provedeny výpočty ustálených stavů pro průtoky Q1, Q2, Q5, Q10, Q20 a Q100 redukovaný. Výpočet průtoku Q50 nebyl proveden protože netransformovaná hodnota průtoku Q50 je vyšší než je transformované Q100. Transformované hodnoty byly k dispozici pouze pro Q100 a Q200. Okrajové podmínky byly sestaveny na základě hydrologických dat ve vybraných profilech. 3

profil

ř.km

horní okrajová podmínka přítok 1 Krupský potok přítoky do VD Kateřina celkem

8.956 8.714 6.496 4.627

Q1

Q2

0.86 0.14 1.00 2.30 4.30

1.00 0.50 1.10 3.00 5.60

průtoky (m /s) Q5 Q10 1.70 0.50 1.80 4.50 8.50

2.40 0.60 2.50 6.50 12.00

Q20

Q100

3.40 1.10 3.50 9.00 17.00

8.60 2.60 8.60 1.90 21.70

Tab. 2 Okrajové podmínky zatěžovacích stavů – průtokové

Jako dolní okrajová podmínka pro průtoky Q1 – Q100 byla použita hladina vycházející z konsumpční křivky posledního zaměřeného profilu před soutokem se Ždírnickým potokem. Matematický model i výsledky simulací jsou umístěny na datovém CD.

4 ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU Zhodnocení současného stavu odtokových poměrů Zalužanského potoka bylo provedeno na základě detailních výpočtů průběhů hladin v dané lokalitě. Zhodnocení z hlediska kapacity koryta a rozlivů je provedeno po úsecích, kapacity mostů, lávek a propustků jsou shrnuty v přehledné tabulce.


strana 6


4.1 POPIS PO ÚSECÍCH Krupka PF 69 – 78 (ř.km 8,122 – 8,956) V horní části tohoto úseku protéká potok nezastavěným územím v neupraveném korytě. Kapacita koryta v této části je cca Q5, vyšší průtoky se rozlévají především do pravobřežního inundačního území. Nad železniční stanicí dochází k rozlivům Q100 do levobřežní zástavby, na pravém břehu dochází k rozlivu i Q20 směrem do areálu šroubárny. V tomto místě je voda vzdouvána výrazně nekapacitním mostem v profilu PF 72. V této oblasti je nesoulad ve vykreslení budov na mapovém podkladu ZABAGED jednak v areálu podniku a i v levobřežním sníženém zaplaveném území (PF 71), viz obrázek. Pod železnicí je potok veden v propustku.

Obr. 5 Porovnání rozmístění budov na ZABAGEDU a ortofoto snímku

Krupka - VD Kateřina PF 37 - 69 (ř.km 3,297 – 8,122) V tomto úseku je potok veden korytem o kapacitě cca Q5 převážně loukami. Jedná se o území s velkým podélným sklonem a k výraznějším rozlivům dochází nad mostními profily (několik mostních profilů je v tomto úseku přelito. K výraznějším rozlivům dochází nad železničním mostem v profilu PF 51. Nad tímto mostním profilem se do Zalužanského potoka vlévá Krupský potok. Pod železničním mostem dochází k rozlivům do inundačního území od Q20. Dalším nekapacitním mostním profilem je křížení toku se silnicí Chabařovice – Teplice. V tomto profilu (PF 44) byl vybudován nový propustek, který však není dostatečně kapacitní. Při průtoku Q20 dochází ke vzdutí hladiny vody a při průtoku Q100 dochází k přelití silnice. Pod mostem vtéká potok do vodního díla Kateřina. Centrální přeložka PF 14 – 37 (ř.km 0,565 – 3,297) Z VD Kateřina odtéká Zalužanský potok přeložkou vedenou v levém svahu původního údolí potoka. Jedná se o upravené koryto (dvojitý lichoběžníkový profil), které by mělo převést transformovaný průtok Q100: Z výsledků vyplývá, že kapacita přeložky není v současné době dostatečná a dochází k odlehčování části průtoku do údolí. Voda která přeteče přes pravý břeh bude odtékat do vyznačených vodních útvarů (vodní plocha pod VD Kateřina a rybník Násada). Povodňové hladiny významně ovlivňuje v tomto úseku nekapacitní propustek pod železnicí v profilu PF 31.


strana 7


Chabařovice PF 1 – 14 (ř.km 0,000 - 0,565) V Chabařovicích je Zalužanský potok veden v několika zakrytých úsecích. Nekapacitním objektem je mostní profil v PF 14, kde dochází k rozlití vody na oba břehy a mostovka je přelita. Dalším problematickým profilem je nátok do zakrytého úseku v profilu PF 12. Voda, která vyřeží v této oblasti do pravé strany bude odtékat po silnici směrem do centra Chabařovic. Vybřežená voda odteče do povodí Ždírnického potoka.

4.2 OBJEKTY Častou příčinou vybřežení vody z koryta jsou nekapacitní mosty, lávky a propustky, které vzdouvají vodu. Problém může nastat i v případě nedostatečného převýšení úrovně dolní mostovky nad hladinou Q100 , kdy hrozí ucpání mostního profilu plávím které s sebou povodeň nese. Nekapacitní objekty v nezastavěných oblastech mohou mít naopak příznivé účinky pro úseky nacházející se níže po toku, kdy díky zadržení vody dojde k transformaci povodňového průtoku. V tabulkách v příloze A5 jsou tyto objekty shrnuty a zhodnoceny z pohledu průchodu velkých vod. V tabulce je uvedena identifikace objektu, údaje o výškovém uspořádání mostovky a vypočtené hladiny při průtoku Q100 před a za objektem. Dále je porovnána úroveň mostovky a vypočtené hladiny a vyhodnoceno zda dochází k zahlcení vtoku do mostního profilu, či dokonce k přelití mostovky. V případě, že k takovému jevu nedochází je ještě most posuzován z pohledu normového převýšení dolní mostovky nad hladinu Q100. Dalším údajem je informace o vzdutí nad mostem zjišťované z rozdílu hladin před a za objektem. Jako významné je v tabulce uvažováno vzdutí větší než 0,5 m. V případě objektů na horním toku se nemusí jednat pouze o vzdutí mostem, ale rozdíl hladin může být způsoben také velkým podélným sklonem.

5 NÁVRHY ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ Návrh protipovodňové ochrany zájmového území představuje soubor komplexních opatření, zahrnujících organizační opatření, komplexní úpravy v záplavových územích a výstavbu trvalých či mobilních prvků protipovodňové ochrany. Podkladem po návrh protipovodňových opatření je určení stupně ochrany dotčeného území. Určení velikosti návrhového průtoku pro jednotlivá zájmová území je předmětem rozhodnutí příslušných správních orgánů. V rámci tohoto projektu byly stanoveny oblasti kde dochází k rozlivům a byly vytipovány nekapacitní objekty na toku. V následujících kapitolách je souhrn obecných pravidel pro návrh protipovodňových opatření využitelných pro malý vodní tok. Jedná se o komplexní zásahy v povodí a souhrn technických opatření. Z technických opatření jsou uvedeny pouze trvalé prvky PPO, s ohledem na rychlou reakci malého povodí na příčinnou srážku není na území toku Zalužanského potoka dostatek času na instalaci prvků mobilní ochrany.

5.1 KOMPLEXNÍ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ ODTOKOVÝCH POMĚRŮ Obecně lze konstatovat, že ochranu území před zaplavením lze výrazně zlepšit snížením odtoku z povodí. Toho je možno z části dosáhnout komplexními zásahy v povodí toku, tj. např. revitalizačními opatřeními snižujícími rychlost odtoku vody z krajiny, zlepšením vsakovací


strana 8


kapacity povrchu území, vytvořením nových nebo lepším využitím stávajících akumulačních prostorů, výstavbou suchých poldrů, atd. Technické zásahy, které ovšem urychlují odtok vody z území, představuje zvětšení průtočného profilu koryta i inundací a zlepšení hydraulických charakteristik jejich povrchu. Tato opatření jsou vhodná v lokalitách, ve kterých je navrhována realizace protipovodňové ochrany. Jde zejména o urbanizovaná území sídelních celků, měst a obcí. Jedná se např. o trvalé zemní hráze, betonové pevné zídky a zdi, a úpravy na stokové síti (zpětné uzávěry na kanalizaci) Zvětšení kapacity průtočného profilu lze dosáhnout odstraněním škrtících profilů na toku (úpravou ostrých meandrů trasy, rozšířením úzkých profilů, rekonstrukcí nekapacitních mostních objektů a propustků, nebo zvětšením jejich průtočné plochy obnovením stávajících či výstavbou nových inundačních polí, odstraněním nepoužívaných vzdouvacích objektů, odtěžením nánosů z koryta a pravidelnou údržbou břehových porostů. Další možností pro zvýšení kapacity průtočného profilu je odstranění pevných vzdouvacích objektů v oblastech nevyužívaných náhonů. Udržování průtočné kapacity inundací zahrnuje pravidelné sečení travních porostů, průběžné odstraňování křovin a péči o vzrostlé stromy. Dále je v záplavovém území potřebné zákonnými prostředky bránit nové výstavbě, snažit se o vymísťování stávajících staveb, neskladovat odplavitelné předměty, minimalizovat stávající příčné stavby a nepovolovat zřizování nových (pevná oplocení, komunikační stavby). Ohledně umístění zeleně v aktivních částech průtočných profilů inundací lze obecně konstatovat, že zde není přípustný výskyt křovin dolního patra. Je vhodné pouze ponechat stávající, nebo i vysadit nové solitérní stromy s vysokým holým kmenem.

5.2 TRVALÉ PRVKY PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Jako trvalé prvky protipovodňové ochrany je možno použít dále uvedené konstrukce a úpravy stávajících objektů: •

vybudování ochranných zemních hrázek včetně spodní stavby utěsňující podloží proti průsakům tlakové podzemní vody pod konstrukcí. Jedná se o výstavbu nových nebo zvýšení stávajících hrází. Při použití zemních hrází, zejména v intravilánu města, je nutno zvážit hledisko velkých nároků na zábory pozemků

•

zvýšení koruny stávajících nábřežních zdí, jedná se o trvalou úpravu podmíněnou architektonickým posouzením

•

vybudování trvalých betonových zdí včetně spodní stavby. Tato jednoduchá konstrukce je vhodná zejména v místech, kde potřebná hrazená výška není příliš velká. Použití je podmíněno architektonickým posouzením

Trvalé prvky protipovodňové ochrany jsou navrhovány s kótou horní hrany navýšené o cca 0,30 až 0,50 m nad úroveň hladiny při průtoku návrhové vody QN. V návrzích technického řešení prvků protipovodňové ochrany je vždy nutno zohlednit geologické podmínky v podloží navrhovaných objektů, a to jak z hlediska propustnosti, tak i z hlediska statiky navržených konstrukcí (utěsnění podloží, přenesení vodorovných sil vyvolaných vodním tlakem na konstrukce do podloží atd.). Vliv těchto podmínek je možno do návrhu zahrnout až na základě znalosti geologické stavby území. Detailnější řešení má vždy významný vliv na návrh typu a velikost konstrukcí, jejich dimenzování s dopadem na upřesnění finančních nákladů.


strana 9


Výstavbou protipovodňových opatření dochází ke zmenšování stávajících retenčních prostorů podél toků. Obecně lze konstatovat, že jednotlivě je sice ovlivnění těmito zásahy nevýznamné, avšak dílčí negativní účinky se postupně sčítají. Každý retenční prostor, který v povodí příslušného toku ubude, zhoršuje v celkové sumě možnost transformace povodňové vlny.

5.3 NÁVRHY ŘEŠENÍ NA ZVÝŠENÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI Z výše uvedeného zhodnocení současného stavu odtokových poměrů na toku Zalužanského potoka vyplývá, že problematickým místem jsou nekapacitní most a nekapacitní zakrytý profil na začátku obce Chabařovice. Tato úzká místa by bylo vhodné zkapacitnit. Dalším místem, kde dochází k rozlivům do zástavby je oblast kolem nekapacitního mostu nad železniční stanicí v Krupce v profilu PF 72. Tento most by bylo vhodné zrekonstruovat.

6 VÝSTUPY V rámci zadání tohoto projektu byly definovány požadavky na tyto typy výstupů: • Tabulkové výstupy • Záplavová území a aktivní zóny záplavového území • Podélné a příčné profily

6.1 TABULKOVÉ VÝSTUPY Psaný podélný profil Výsledky hydrotechnických výpočtů na matematickém modelu jsou tabelárně prezentovány ve formě psaného podélného profilu s uvedením základních charakteristik koryta a všech napočítaných hladin pro průtoky Q1, Q2, Q5, Q20, Q100. Psaný podélný profil tvoří přílohu A2 technické zprávy. Konsumpční křivky objektů Dalším výstupem jsou konsumpční křivky objektů, tedy mostů, lávek, jezů a stupňů. Hodnoty jsou vyneseny tabelárně i graficky. Konsumpční křivky tvoří přílohu A3 technické zprávy. Hladiny v inundačních územích Dalším tabulkovým výstupem jsou hladiny v inundačních územích při průtoku Q100. Tento výstup je důležitý pro taková území, kde dochází k vybřežení vody z koryta toku a inundačnímu proudění o rozdílné hladině než je hladina v hlavním korytě. K takovému proudění dochází například při přetečení hrázek (nebo pouze břehů nasedlaného koryta), v inundačním území potom může téct část průtoku o nižší hladině (v některých případech může být hladina v inundačním území i vyšší) než je hladina v řece. V případě malých vodních toků jsou častým problémem nekapacitní mosty a lávky nad kterými dochází ke vzdutí hladiny a vybřežení vody z koryta. Především v horních úsecích, kde je velký podélný sklon koryta i přilehlého záplavového území může docházet k paralelnímu proudění vybřežené vody o vyšší hladině než je hladina v řece. Hladiny vykreslené v příčných a podélných profilech prezentují hladinu pouze v hlavním korytě. Výšky hladiny v inundačním území jsou uvedeny v oblastech kde dochází k vybřežování. Rozdílné hladiny oproti hlavnímu toku jsou barevně zvýrazněny. Tabulky hladin v inundačních územích tvoří přílohu A6 technické zprávy


strana 10


6.2 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ A AKTIVNÍ ZÓNY Osa toku a staničení Vzhledem k tomu, že pro účely této studie bylo provedeno zaměření koryta toku Zalužanského potoka, byla vytvořena i digitální osa s novým staničením toku. Samotná osa toku byla vytvořena z detailního geodetického zaměření kdy body z osy příčných profilů byly doplněny o další body popisující trasu toku. Bylo vytvořeno nové staničení toku a pro lepší orientaci pracovníků povodí je u významných objektů uváděno i staničení TPE. Oproti staničení TPE uváděnému v pasportu vodního toku byly zjištěny nevýznamné rozdíly ve staničení. Tuto digitální osu však nebylo možné použít pro tisky nad mapovým dílem ZABAGED (z důvodu nepřesností uvedených v kapitole 2.1 Topologická data), a proto byla vytvořena osa korespondující s mapovým podkladem a tato byla použita pro tisky. Staničení po 100 m a 1000 m vykreslené v tištěných mapách (červené značky) byly přesunuty na osu vytvořenou nad mapovým podkladem, hodnoty však zůstávají v souladu s přesnějším novým staničením toku. Umístění příčných profilů v situacích zůstává v souladu s geodetickým měřením. Záplavové čáry V rámci studie byly vytvořeny na základě vypočítaných hladin záplavové čáry pro ustálené průtoky Q5, Q20, Q100. Záplavové čáry byly vytvořeny pro mapový podklad ZABAGED. Při zobrazení nad jiným mapovým podkladem (ortofoto mapa, katastrální mapa) se může stát, že území postižená záplavou nebudou odpovídat skutečně postiženému území. Tyto rozdíly se budou projevovat především v oblastech kde geodeticky zaměřená osa toku neodpovídá kresbě toku na ZABAGEDu. Aktivní zóny záplavového území AZZÚ Součástí stanovení záplavového území je i stanovení aktivní zóny záplavového území (dále jen AZZÚ) podle zákona č. 254/2001 Sb. (Vodní zákon) a vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. „O způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území“. Pro zpracování byla použita Metodika stanovení aktivní zóny záplavového území; DHI Hydroinform a.s.; 2005 (dále jen metodika). Všechny výše zmíněné dokumenty je možné získat na internetových stránkách Ministerstva zemědělství. Aktivní zóna byla stanovena pro průtok Q100 tak, aby provedla minimálně 80% tohoto průtoku. Vzhledem k proměnnému charakteru vodního toku byl zvolen rozdílný přístup k vymezení aktivní zóny v zastavěných oblastech a v extravilánu. Pro přírodní úseky toku se aktivní zóna pohybuje na úrovni záplavy Q20. V zastavěných oblastech bylo posuzováno zda koryto (resp. oblast nad korytem toku) převede 80% průtoku Q100. V případě, že ano, byla jako aktivní zóna vymezeno pouze koryto toku, v opačném případě byla aktivní zóna rozšířena o oblasti kde dochází k významnějšímu proudění vody o vyšších rychlostech a k posouzení dosažených hloubek vody. Situace Situace byly zpracovány v prostředí Microstation nad rastrovými mapami ZABAGED. Podkladní mapy byly barevně upraveny podle požadavků zadavatele tak aby byly výstupy co nejpřehlednější. Mapy jsou vytištěny v měřítku 1:5 000 na 5-ti listech velikosti A3. V jedné sadě


strana 11


situací jsou záplavové čáry Q5, Q20, Q100 a v druhé sadě pouze záplavová čára Q100 a vymezení aktivních zón záplavového území. Všechny záplavové čáry a situace byly převedeny do zadavatelem požadovaných výstupních formátů.

6.3 PODÉLNÉ A PŘÍČNÉ PROFILY Podélné profily a příčné profily byly vytvořeny v prostředku Kres firmy Atlas Ltd.. Podélné profily jsou vzhledem k hustotě objektů vykresleny v měřítku 1:2000/1:100. Staničení toku odpovídá geodetickému zaměření, u významných objektů je uvedeno i staničení TPE. Příčné profily jsou vykresleny v měřítku 1:500/1:100 a jsou do nich vykresleny objekty. Informace týkající se objektů (popisky, kóty) jsou odlišeny hnědou barvou. Ve všech těchto výstupech jsou vykresleny hladiny v hlavním toku pro zatěžovací stavy Q5, Q20, Q100. Podélné profily tvoří přílohu C a příčné profily přílohu D studie. Všechny výkresy byly převedeny do zadavatelem požadovaných výstupních formátů.

7 ZÁVĚR V rámci projektu bylo dosaženo všech definovaných cílů: V rámci studie byl sestaven matematický model zájmového území, který je připravený k dalšímu použití a analýzám v rozsahu předpokládaných průtoků. Na matematickém modelu byly stanoveny průběhy hladin pro zatěžovací stavy Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, a průtok Q100 transformovaný VD Kateřina. Dále byla stanovena záplavová území, tedy vykresleny záplavové čáry pro průtoky Q5, Q20, Q100 a byla stanovena aktivní zóna záplavového území. Na základě podrobného popisu současného stavu záplavových území byla v rámci studie identifikována problémová místa zájmového území z pohledu protipovodňové ochrany. K projektu byla provedena rozsáhlá dokumentace. Celková zpráva a výsledky projektu byly realizovány v tištěné a digitální formě. Výsledky matematických modelů a veškeré vytvořené výstupy byly převedeny do požadovaných formátů a přehledně uloženy na datové CD.

V Praze dne 28.11. 2005


Ing. Marcela Svobodová

strana 12


8 SEZNAM PŘÍLOH STUDIE A

Textové přílohy

A1 A2 A3 A4 A5 A6

Technická zpráva Psaný podélný profil Konsumpční křivky objektů Hydrologická data Zhodnocení mostů, lávek a propustků Hladiny v inundačních územích

B

Situace

B1

Situace se záplavovými čarami Q100, Q20 a Q5 měř: 1:5 000, podklad: ZABAGED Situace se záplavovou čarou Q100 a AZZU měř: 1:5 000, podklad: ZABAGED

B2

C

Podélné profily

D

Příčné profily

CD s digitálními výstupy


strana 13

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok

Recommend Documents