PLÁN OPATŘENÍ PRO STAV NOUZE. ke zmírnění dopadu narušení dodávek plynu a jeho. odstranění v České republice

PLÁN OPATŘENÍ PRO STAV NOUZE ke zmírnění dopadu narušení dodávek plynu a jeho odstranění v České republice

Prosinec 2014

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

1

Obsah: 1. Úvod 2. Legislativa 2.1 Evropské unie 2.2 České republiky 3. Krizové situace a úrovně 3.1 Plynárenská soustava 3.2 Možné příčiny vzniku stavu nouze 3.3 Krizové úrovně 4. Úloha a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů 4.1 Přeprava plynu 4.2 Distribuce plynu 4.3 Skladování plynu 4.4 Obchod s plynem 4.5 Průmysloví odběratelé 4.6 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5. Opatření pro zmírnění dopadu narušení dodávek na dálkové vytápění 6. Krizové štáby a jejich úlohy 6.1 Krizové štáby plynárenských podniků 6.2 Centrální krizový štáb 7. Tržní opatření na úrovni výstrahy 8. Netržní opatření při stavu nouze a jejich účinky 9. Popis mechanizmů pro spolupráci se sousedními státy na všech krizových úrovních 9.1 Včasné varování 9.2 Výstraha 9.3 Stav nouze 10. Zpravodajské povinnosti plynárenských podniků 10.1 Výstraha 10.2 Stav nouze 11. Dodávky plynu ve stavu nouze 11.1 Regionální stav nouze 11.2 Celostátní stav nouze 11.3 Činnosti při stavu nouze 12. Scénáře narušení dodávek 12.1 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu 12.2 Porucha hlavních přepravních infrastruktur 12.3 Popis pravděpodobných důsledků podle jednotlivých scénářů 12.4 Simulační cvičení přerušení dodávek zemního plynu 12.5 Návrh na preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik 13. Projednání s příslušnými úřady sousedních států 14. Závěr

2

1. Úvod Plán pro stavy nouze, které by mohly ovlivnit bezpečnost dodávek plynu v České republice, byl připraven na základě požadavků článků 4 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (dále jen nařízení). Plán pro stavy nouze připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je Příslušným orgánem podle článku 2, odstavce 2 nařízení, a na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. Stavy nouze v plynárenství a základní postupy při jejich řešení uvádí § 73 energetického zákona. Podrobněji se činnostmi při předcházení stavu nouze a stavu nouze zabývá vyhláška č. 344/2012 Ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, která rozděluje zákazníky do osmi skupin podle typu odběru plynu a dále stanovuje pět odběrových stupňů pro omezení dodávek plynu a pět odběrových stupňů pro přerušení dodávek jednotlivým skupinám zákazníků. Posledním odběrovým stupněm je havarijní stupeň, který znamená přerušení dodávek zemního plynu všem zákazníkům. Tato vyhláška prošla novelizací tak, aby podrobněji rozvedla ustanovení Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010 a platného znění energetického zákona č. 458/2000 Sb.

Seznam použitých zkratek: BR DOM DS ERÚ MO MPO OTE PDS PO PPS PZP SO VO VP ZP

Bilanční rozdíl Domácnosti Distribuční soustava Energetický regulační úřad Maloodběr Ministerstvo průmyslu a obchodu Operátor trhu s energiemi Provozovatel distribuční soustavy Přímý odběr z přepravní soustavy Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel zásobníku plynu Střední odběr Velkoodběr Výrobce plynu Zemní plyn

3

2. Legislativa 2.1 Legislativa Evropské unie Evropská unie věnovala zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu pozornost již ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a to v úvodních článcích 16 až 19, kde se uvádí: „členské státy by měly přijmout a zveřejnit vnitrostátní předpisy pro stav nouze“ a dále „tato směrnice stanoví pravidla použitelná v případě vážného narušení dodávek.“ Zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu je věnován celý dokument, který popisuje základní činnosti nutné pro bezpečné zásobování zákazníků zemním plynem. Historicky to byla první samostatná legislativa zabývající se zajištěním bezpečnosti dodávek zemního plynu. Otázce zajištění bezpečnosti dodávek byla věnována pozornost i ve třetím energetickém balíčku a to ve směrnici č. 2009/73/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES. Již v úvodním článku (22) se uvádí: „Zajištění dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti a nutně tedy souvisí s účinným fungováním vnitřního trhu se zemním plynem….“ Dále v článku 5) směrnice je uvedeno: „Zajištění dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti a nutně tedy souvisí s účinným fungováním vnitřního trhu se zemním plynem.“ Také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005, které je primárně věnováno organizaci trhu s plynem v článku 1., odst. c) uvádí: „Toto nařízení usnadňuje vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek zemního plynu …“ Když v roce 2009 vznikla první vážnější krize v dodávkách zemního plynu do států Evropské unie, bylo rozhodnuto o vydání nového podrobnějšího předpisu, kterým se stalo nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES, na jehož základě je tato zpráva vypracována.

2.2 Legislativa České republiky 2.2.1 historie Národní legislativa se zabývala zajištěním bezpečnosti dodávek zemního plynu v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a to již v novele zákona č. 670/2004 Sb., kde měli všichni plynárenští podnikatelé zakotveny povinnosti pro případ stavu nouze a dále byl samotný stav nouze řešen v § 73 zákona. Na základě zákona byla vydána prováděcí vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 375/2005 sb., o stavech nouze v plynárenství, která podrobněji rozváděla povinnosti plynárenských podnikatelů při předcházení stavu nouze a stavu nouze v plynárenství. Na základě nové legislativy Evropské unie prošel jak energetický zákon, tak i prováděcí vyhláška změnami a to v souvislosti s vydáním třetího balíčku energetické legislativy v roce 2009. Novelizován byl jak energetický zákon č. 458/2000 Sb., tak i vyhláška o stavech nouze v plynárenství, která poprvé rozdělila zákazníky podle typu a velikosti odběru do sedmi odběrových skupin, zavedla celkem dvanáct odběrových stupňů a zavedla povolenou denní spotřebu, vyšla pod č. 334/2009 Sb., jako novela vyhlášky o stavech nouze v plynárenství. Vzhledem k tomu, že se do energetického zákona v roce 2009 nepodařilo vtělit všechny změny a také i vydání nařízení EP a Rady č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu vyvolalo potřebu právních úprav energetického zákona i prováděcí vyhlášky, byla v roce 2011 vydána další novela zákona č. 458/2000 Sb., a to pod č. 211/2011 Sb., která již zohledňovala všechny požadavky třetího energetického balíčku a také nařízení EP a Rady č. 994/2010.

4

2.2.2 Současný stav Následně bylo přistoupeno k novelizaci prováděcí vyhlášky o stavech nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu, která provedla úpravu zákaznických skupin tak, že původní skupinu C, v níž byla zařazena odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, rozdělila na skupiny C1 a C2. Zákazníci, kteří poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb jsou zařazení do skupiny C1, v níž jsou zařazena odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku. Nová vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu také definovala chráněné zákazníky, jimiž se stali zákazníci skupin C1, dále D, což jsou zákazníci s výrobou potravin pro obyvatelstvo, zdravotnická zařízení, sociální služby a další, a konečně zákazníci slupiny F, což jsou zákazníci s ročním odběrem do 630 MWh a domácnosti. Příloha č. 1 vyhlášky udává obsahové náležitosti havarijních plánů provozovatelů plynárenských zařízení. Vyhláška dále zohlednila požadavky nařízení EP a Rady 994/2010 o zpracování analýzy rizik, plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zajistila součinnost plynárenských podnikatelů, kde jim uložila rozsah předávaných materiálů v příloze č. 2. Nová vyhláška o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu také definuje způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky pro chráněné zákazníky a jeho prokazování v § 11, jeho rozsah a způsob výpočtu je pak dán přílohami č. 3 a 4. Tím nová vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu zohlednila všechny požadavky zákona č. 458/2000 Sb., i nařízení EP a Rady č. 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

Další právní dokumenty vztahující se ke stavu nouze v plynárenství: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému stanovuje, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MPO č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy ČR, a o předávání údajů pro dispečerské řízení. Vyhláška MŽP č. 256/2006 Sb. o podrobnostech systému prevence závažných havárií. Vyhláška MV č. 103/2006 Sb. o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

5

Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

3. Krizové situace a úrovně 3.1 Plynárenská soustava Plynárenská soustava je vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení.

Obr. č. 1 Plynárenská soustava České republiky

Tento systém se skládá z: - přepravní soustavy (vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů včetně systému řídící a zabezpečovací techniky) - distribuční soustavy (vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, které nejsou přímo propojeny s kompresními stanicemi) - přímých plynovodů (nejsou součástí přepravní nebo distribuční soustavy – dodatečně zřízeny pro dodávku plynu oprávněným zákazníkům) - plynovodních přípojek (zařízení začínající odbočením z plynovodu přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu) - zásobníků plynu (podzemní plynové zařízení sloužící k uskladňování zemního plynu přímo propojené s českou nebo zahraniční plynárenskou soustavou) - výroben (zařízení na výrobu nebo těžbu plynu) - technických plynárenských dispečinků (pracoviště zabezpečující rovnováhu mezi zdroji a potřebou plynu a bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy ČR)

6

Úloha zemního plynu v energetické bilanci ČR roste. Jeho podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů v posledních letech dosahuje asi 20 %. Zdroje zemního plynu v ČR jsou velmi malé. Roční těžba zemního plynu na jižní Moravě okolo 100 mil. m³ představuje cca 1 % jeho celkové roční tuzemské spotřeby. ČR je tak téměř úplně závislá na dovozu zemního plynu, a to ze tří různých zdrojů – Ruské federace, zemí Evropské unie a Norska. V současnosti se dovozem zemního plynu na liberalizovaném trhu zabývá cca 20 společností, přičemž největší podíl dovozu byl zajištěn zejména dlouhodobými kontrakty na dodávku zemního plynu typu „take or pay“. Smluvní stranou těchto kontraktů je v České republice převážně společnost RWE Supply & Trading CZ (dříve RWE Transgas, a. s.), Dlouhodobý kontrakt společnosti RWE Supply & Trading CZ se společností Gazprom export LTD. (dříve Gazexport) na dodávky zemního plynu původně uzavřený do konce roku 2013 byl prodloužen do roku 2035, kontrakt s norskými producenty je uzavřen do konce roku 2017. Tuzemská spotřeba zemního plynu se v posledních letech pohybuje mezi 8 - 9 mld. m³. Graf č.1:

Průběh spotřeb zemního plynu 2004 až 2013

7

Tabulka č. 1:

Vývoj skutečných a přepočtených spotřeb plynu v letech 2004 až 2013

Rok

Skutečná spotřeba zemního plynu mil. m3 GWh změna

Přepočtená spotřeba zemního plynu Průměr Normál Odchylka mil. m3 GWh změna °C °C °C

2004

9 692,3

102 236,6

-0,5%

9 822,9

103 617,2

1,2%

8,2

7,8

0,4

2005

9 562,8

100 829,6

-1,3%

9 608,1

101 309,0

-2,2%

8

7,8

0,2

2006

9 269,4

97 805,9

-3,1%

9 312,3

98 263,5

-3,1%

8,5

7,7

0,8

2007

8 652,6

91 290,2

-6,7%

9 069,6

95 688,8

-2,6%

9,4

8

1,4

2008

8 685,2

91 673,1

0,4%

9 177,9

96 872,1

1,2%

9,3

8

1,3

2009

8 161,3

86 216,2

-6,0%

8 312,5

87 817,7

-9,4%

8,8

8

0,8

2010

8 979,2

95 138,4

10,0%

8 668,2

91 842,6

4,3%

7,6

8

-0,4

2011

8 085,8

85 645,6

-10,0%

8 384,4

88 808,7

-3,3%

8,9

8

0,9

2012

8 158,2

86 325,8

0,9%

8 252,4

87 323,1

-1,6%

8,7

8

0,7

2013

8 277,1

87 968,6

1,5%

8 353,3

88 787,8

1,2%

8,3

7,9

0,4

Energetická přeměna (veřejná a závodní energetika)

14 %

Energetický sektor (plyn pro rafinerie ropy)

2%

Průmysl (výroba ocele a železa, barevné kovy a zpracování ostatních nerostů, chemický průmysl vč. petrochemie, strojírenství, potravinářský průmysl) 40 % Obchod a veřejné služby

15 %

Domácnosti

28 %

Zemědělství

1%

Celkem

100 %

8

Graf č. 2:

Dovoz plynu - podíl jednotlivých obchodníků v roce 2013

0,68%

0,18%

0,89%

0,61%

0,92% 1,02%

1,75%

0,02% 0,09%

0,01%

0,00% 0,18%

0,00%

RWE Supply & Trading CZ, a.s.

0,21%

1,03% 1,10%

0,00%

WINGAS GmbH MND a.s.

4,27% Vattenfall Energy Trading GmbH 5,64% Slovenský plynárenský priemysel, a.s. GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o.

8,28% 52,50%

DufEnergy Trading SA Lumius, spol. s r.o.

20,62%

E.ON Global Commodities SE LAMA energy a.s. ČEZ, a. s. Danske Commodities A/S

9

Graf č. 3:

Dodávka plynu konečným zákazníkům – podíly obchodníků 2013

Vzhledem k závislosti na dovozu je základem spolehlivého zásobování ČR zemním plynem zajištění diverzifikace zdrojů a uzavření dlouhodobých smluv s jeho producenty. V této souvislosti je třeba vzít na vědomí, že v případě nouzových situací mezinárodních rozměrů bude obtížné plyn dovézt z jiných blízkých teritorií (států EU), protože i u nich přes vlastní zdroje roste závislost na dovozech. Při posuzování dopadů případné technologické havárie je třeba zdůraznit dopady vážné technologické havárie tranzitního plynovodu, který kromě zdrojové funkce pro Českou republiku plní i funkci tranzitní. Přes území ČR je přepravováno cca 33 % plynu, spotřebovávaného v Německu a 13 % plynu z celkové spotřeby Francie. K přerušení dodávek plynu pro střední a západní Evropu by tak mohlo dojít narušením přepravní trasy na území Ruska, Ukrajiny nebo Slovenska. Určitou výhodu zemního plynu představuje možnost jeho skladování v zásobnících plynu. Někteří obchodníci s plynem uzavřeli kromě tuzemských smluv o uskladňování plynu i smlouvy v zahraničí. Celková uskladňovací kapacita dnes představuje cca 37 % tuzemské roční spotřeby plynu.

3.2 Možné příčiny vzniku stavu nouze Přírodní pohromy V závislosti na územním rozsahu a intenzitě působení přírodních pohrom může být narušen transport plynu mezi výrobcem, provozovatelem přepravní soustavy, provozovateli distribučních soustav, provozovateli zásobníků plynu a konečnými odběrateli. Jedná se o ohrožení především vrchních přechodů vodních toků záplavami v místech, kde dochází k odplavení nebo sesunutí zeminy.

10

Důsledné zajištění těchto kritických míst významným způsobem riziko snižuje. Přírodní pohromy mohou plynárenské společnosti způsobit jak přímé škody (poškozením nebo zničením zařízení), tak i škody nepřímé, způsobené následným výpadkem odběru plynu těch odběratelů, kteří byli rovněž postiženi. Technologické havárie Vznik poruchy nebo havárie technologického zařízení a podstatné změny provozního režimu plynárenské soustavy, který může vést k ohrožení, omezení nebo přerušení dodávky a přepravy zemního plynu, dále události ohrožující zdraví nebo život zaměstnanců, obyvatel a majetek se nazývají mimořádnými událostmi. Jedná se zejména o tyto situace: a) samovolné uzavření kulového kohoutu (kulových kohoutů) trasového uzávěru liniové části; b) samovolné uzavření regulátoru tlaku v důsledku poruchy automatiky nebo tlakové situace způsobující automatické uzavření; c) samovolné i vynucené odstavení úseku plynovodu v důsledku výronu zemního plynu nebo deformací na přechodech; d) ohrožení průchodnosti plynovodu v důsledku možnosti tvorby hydrátů; e) vniknutí vody a nečistot do plynovodů při opravách a následné ohrožení dodávek zemního plynu zákazníkům při zprovozňování plynovodů po opravě; f) ohrožení dodávek zemního plynu zákazníkům v důsledku přítomnosti jiných plynů než zemního plynu (vzduch, dusík apod.); g) havarijní odstavení a odtlakování kompresní stanice nebo její části (haly); h) přerušení dodávky elektrické energie a porucha v systému zajištění náhrady elektrické energie; i) skupinové odstavení turbosoustrojí; j) vynucené odstavení vstupních filtrů kompresní stanice; k) samovolné i vynucené odstavení plynovodu v kompresní stanici v důsledku výronu zemního plynu nebo deformace potrubí; l) snížení výkonu regulační stanice kompresní stanice; m) havarijní narušení jakéhokoliv zařízení plynárenské soustavy vylučující další provoz tohoto zařízení; n) únik ropných látek, trietylenglykolu, metanolu a případně dalších nebezpečných látek; o) poruchy na systému protipožárního zabezpečení znemožňující uvést systém do činnosti; p) požár jakéhokoliv zařízení plynárenské soustavy; q) poruchy na řídicím systému kompresní stanice nebo dispečinku přepravní soustavy; r) porucha na řídicím systému hraniční, vnitrostátní nebo předávací regulační stanice, porucha na měření kvality plynu (chromatograf); s) mimořádné změny přepravního režimu plynárenské soustavy v důsledku: 

živelné události;



dlouhodobého nedostatku zdrojů zemního plynu;



prudkého poklesu množství zemního plynu dodávaného do tranzitní soustavy;



neúměrného odběru zemního plynu z plynárenské soustavy;



omezení přepravní kapacity přepravní soustavy způsobené dlouhodobým havarijním odstavením zařízení kompresní stanice nebo celé kompresní stanice;

11



omezení přepravní kapacity plynárenské soustavy způsobené zanesením plynovodu hydráty, samovolným uzavřením většího počtu trasových uzávěrů resp. regulátorů tlaku či výronem zemního plynu, který má za následek havarijní odstavení plynovodu;

 snížení nebo přerušení přepravní kapacity přes HPS nebo VPS případně PRS; t) těžký, hromadný a smrtelný úraz. Při běžném provozu lze míru těchto rizik eliminovat důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů, technologických postupů, preventivními kontrolami a školením obsluhujícího personálu. Terorismus V případě mezinárodního napětí může být pro plynárenství závažným rizikem terorismus. Podle charakteru teroristické výhružky nebo dokonaného teroristického činu mohou být dodávky plynu omezeny nebo i přerušeny. Destrukce provozních objektů plynárenské soustavy má přímý vliv na spolehlivost zásobování ČR zemním plynem. Čím vyšší tlakový stupeň plynovodů je zasažen, tím větší plošné dopady na zásobování plynem havárie má. Havárie zásobníků plynu by měla podstatný dopad na zásobování zákazníků v zimních měsících. Dlouhodobé přerušení dodávek plynu od jednoho zahraničního dodavatele nepředstavuje v současné době pro plynárenství ČR ohrožení, i když jeho míra z pohledu prakticky plné závislosti našeho státu na dovozu je značná. Míru tohoto ohrožení snižuje možnost zajištění diverzifikace zdrojů a uzavření dlouhodobých smluv s producenty plynu. Zajištění plynu z více zdrojů a zajištění více než jedné dopravní cesty je i obranou vůči případnému politickému zneužívání a řešením při jakékoli mimořádné situaci. Evropský systém dálkové přepravy plynu se v posledních desetiletích rozvinul do zcela propojené podoby, což je významným předpokladem zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek. Plyn je dodáván do systému, přepravován přes území tranzitních států k místům, kde je dále dodáván do distribučních sítí. Plynulost dodávek ruského plynu může být negativně ovlivněna vývojem vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, jak dokazuje současná situace s úplným přerušením dodávek ruského plynu pro zásobování Ukrajiny a následném omezení dodávek pro ostatní navazující státy (Polsko, Maďarsko, Slovensko).

3.3 Krizové úrovně Včasné varování Pokud existují konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že může dojít k situaci, která pravděpodobně povede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a k vyhlášení úrovně výstrahy či stavu nouze; úroveň včasného varování může být spuštěna mechanismem včasného varování. -

vznik mimořádné události mající bezprostřední vliv na plynárenství (např. přírodní katastrofa);

-

vznik mimořádné události v plynárenství (např. technická nebo technologická havárie zejména mimo území ČR);

-

zhoršení mezinárodně-politické situace;

-

zhoršení vnitropolitické a bezpečnostní situace na území států produkujících nebo tranzitujících zemní plyn;

-

získání zpravodajské informace naznačující ohrožení teroristickým útokem;

12

-

nutnost regulovat spotřebu a dodávky plynu - předcházení vzniku stavu nouze.

Výstraha Pokud dojde k narušení dodávek nebo vznikne výjimečně vysoká poptávka po plynu, která vede k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, ale trh je stále schopen se vypořádat s tímto narušením dodávek nebo zvýšenou poptávkou, aniž by bylo potřeba přijmout jiná než tržní opatření. -

omezení nebo přerušení dodávek plynu na části území státu při dlouhodobých extrémních teplotních podmínkách v zimním období; vznik sekundárních krizových situací; vyhrocení mezinárodně-politické situace; vyhrocení vnitropolitické a bezpečnostní situace na území států produkujících nebo tranzitujících zemní plyn; získání zpravodajské informace potvrzující, že ohrožení teroristickým útokem je reálné.

Stav nouze V případě závažného narušení dodávek plynu nebo jiného podstatného zhoršení situace v oblasti dodávek plynu a v případě, že byla uplatněna veškerá vhodná tržní opatření, avšak dodávky plynu nepostačují k tomu, aby pokryly zbývající poptávku po plynu, takže je nutné dodatečně přistoupit k jiným než tržním opatřením přijatým zejména s cílem zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům -

vyhlášení stavu nouze v plynárenství; omezením nebo přerušením dodávek plynu je postižena značná část nebo celé území státu; předpokládaná doba trvání likvidace vzniklého stavu přesahuje několik dnů až týdnů; přetrvávající nebo zhoršující se teplotní podmínky; vznik dalších sekundárních krizových situací, ohrožení základních funkcí státu a kritické infrastruktury; omezení nebo přerušení dodávek plynu vlivem mezinárodně-politické situace na území států produkujících nebo tranzitujících zemní plyn.

13

4. Úloha a povinnosti plynárenských podniků a průmyslových odběratelů

4.1 Přeprava plynu Obr. č.2 Přepravní soustava

Soustava je propojená s plynárenskými soustavami v zahraničí, na které zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Povinnosti provozovatele přepravní soustavy jsou definovány v § 58 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. (1) Provozovatel přepravní soustavy má právo a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností, c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

14

d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy, f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn, i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu, 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav, j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není považováno za obchod s plynem. (2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má právo na jednorázovou náhradu 5),10) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.

15

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy. (8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy, b) zajistit přepravu plynu na základě uzavřených smluv, c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení, d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro přepravu plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem, f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje, g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav, h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality plynu a souvisejících služeb, i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu, j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace, k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu, l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy,

16

zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat, m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity, n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy, o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů, q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze, r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, s) každoročně zpracovávat plán rozvoje přepravní soustavy včetně plánu investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně, t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy, u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu, v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy, w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy, y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy, z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy. (9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.

17

4.2 Distribuce plynu Obr. č.3 Distribuční soustava (DS)

a Legenda: DS RWE GasNet DS E.ON, Distribuce DS Pražská plynárenská Distribuce

Povinnosti provozovatele distribuční soustavy jsou definovány v § 59 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění.

(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností, c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,

18

d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu, j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu, 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy, 9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení, k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem, l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života. (2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

19

(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu podle písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní provozovatel distribuční soustavy. (8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené kvalitě, c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě, d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení, e) poskytnout distribuci plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu k distribuční soustavě, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

20

g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje, j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu, k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace, l) zajistit přepravu plynu a distribuci plynu pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu spotřeby plynu účastníků trhu s plynem, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě, m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat, o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity, p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy, q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy, r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance, s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy, t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let, u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy, x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční

21

soustavy, y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb, z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu.

4.3 Skladování plynu Obr. č. 4 Podzemní zásobníky zemního plynu

22

Povinnosti provozovatele zásobníku plynu jsou definovány v § 60 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. (1) Provozovatel zásobníku plynu má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu, d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu, 5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu, g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení, h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem; toto není považováno za obchod s plynem, i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem. (2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na

23

vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu. (8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu, b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv, c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě, d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat data nezbytná pro zúčtovaní odchylek operátorovi trhu a účastníkovi trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu, f) vést samostatné účty za uskladňování plynu, g) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, h) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat, i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity, j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu,

24

k) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí přístupu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do skončení účinnosti smlouvy, m) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu, n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let, o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, p) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu, q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu, r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, s) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene o).

4.4 Obchod s plynem Povinnosti obchodníka s plynem jsou definovány v § 61 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění.

(1) Obchodník s plynem má právo a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem, b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států, c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu, e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě,

25

f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem. (2) Obchodník s plynem je povinen a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů, c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá, d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu, e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a, g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance, h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a, j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem trhu, k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb, l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem, m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách. Způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky pro chráněné zákazníky udává § 11 vyhlášky o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky. (1) Rozsah bezpečnostního standardu pro chráněné zákazníky pro případy podle přímo použitelného právního předpisu1) se stanovuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. 1)

Čl. 8 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

26

(2) Operátor trhu k 1. květnu daného roku aktualizuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu. Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) V období od 30. září do 1. dubna je bezpečnostní standard minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. (4) Obchodník s plynem a výrobce plynu dodávající plyn chráněným zákazníkům, prokazuje nejpozději do 15. dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu rozsah bezpečnostního standardu stanovený podle odstavce 1 a jeho zajištění; zajištění bezpečnostního standardu prokazuje následujícími způsoby: a) u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu, b) u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky kopií smlouvy o uskladnění plynu nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, c) u diverzifikovaných zdrojů plynu kopií smlouvy na příslušný objem plynu nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky, d) u zvýšení objemu výroby plynu kopií smlouvy nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu, e) potvrzením dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit, f) potvrzením o zajištění bezpečnostního standardu jiným účastníkem trhu s plynem. (5) Účastník trhu s plynem, který přebírá zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. f), musí do rozsahu svého bezpečnostního standardu dodávek plynu zahrnout rozsah bezpečnostního standardu obchodníka s plynem nebo výrobce plynu, pro kterého vydal potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu. (6) Bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. c) musí být zajištěn jinak než plynárenskou infrastrukturou, prostřednictvím které obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek v měsíci, pro který se rozsah bezpečnostního standardu stanovuje. Pokud obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek prostřednictvím virtuálního prodejního bodu, prokazuje tento bezpečnostní standard podle odstavce 4 písm. f).

4.5 Průmysloví odběratelé Povinnosti a práva zákazníků jsou obecně definovány v § 62 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. (1) Zákazník má právo na a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti, b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu, c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují, d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,

27

e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Zákazník je povinen a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je připojen, c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen, d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu, f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit, g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy, h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy, i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky, j) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. d) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou. (3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá, b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a. (4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen a) tuto dodávku zákazníkům umožnit, b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v

28

případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit, c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení a zajistit údržbu tohoto zařízení. (5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti. Průmysloví odběratelé se dále musejí řídit platnou vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu a omezit spotřebu dle vyhlášeného regulačního stupně při předcházení stavu nouze nebo vyhlášení stavu nouze.

4.6 Ministerstvo průmyslu a obchodu Úkoly Ministerstva průmyslu a obchodu jsou dány ustanovením § 16 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění a dále Nařízením EP a Rady č. 994/2010. Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku informuje Komisi EU o: 1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž, 2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie, 3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce, 4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace, 5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla, 6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby; k tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou, operátor trhu a Energetický regulační úřad poskytnout ministerstvu potřebné údaje, 7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině, 8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav, 9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let, 10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise, 11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let, 12. investičních projektech do energetické infrastruktury, MPO je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu 994/2010.

29

5. Opatření pro zmírnění dopadu narušení dodávek pro dálkové vytápění Činnostmi při předcházení stavu nouze a stavu nouze se podrobněji zabývá vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2009 o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu, která rozděluje zákazníky do osmi skupin podle typu odběru plynu a dále stanovuje pět odběrových stupňů pro omezení dodávek plynu a pět odběrových stupňů pro přerušení dodávek jednotlivým skupinám zákazníků. Posledním odběrovým stupněm je havarijní stupeň, který znamená přerušení dodávek zemního plynu všem zákazníkům. Zákazníci (odběratelé zemního plynu), kteří poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb jsou zařazeni do skupiny C1, v níž jsou zařazena odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh a nespadají do skupiny A nebo D. Tato odběrná místa náležejí do uvedené skupiny (C1), pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku. Zákazníci, kteří poskytují teplo domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb nejsou při předcházení stavu nouze omezováni, vyjma situace, kdy jejich obchodník vlivem nedodání plynu nebo významné odchylky způsobil oznámení předcházení stavu nouze. Z důvodů zajišťování dodávek tepla výše uvedeným skupinám zákazníků, nejsou zákazníci skupiny C1 omezování ve spotřebě ani při odběrových stupních pro omezení dodávky plynu, k jejich omezení dochází teprve při 8. a 9. odběrovém stupni, kdy jsou zákazníci skupiny C1 omezování v dodávkách plnu o 20% resp. 40%. Poté následuje již jen havarijní stupeň, který znamená přerušení dodávky plynu do všech odběrných míst zákazníků všech skupin. Důležitým opatřením pro zmírnění dopadu narušení dodávek plynu na dálkové vytápění se stalo zařazení dodavatelů tepelné energie, tedy zákazníků slupiny C1, mezi chráněné zákazníky dle nové vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu.

6. Krizové štáby a jejich úlohy 6.1 Krizové štáby plynárenských podniků 6.1.1. Provozovatel přepravní soustavy Zákon č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů uděluje provozovateli přepravní soustavy zmocnění v § 58, odst. 1, písm. q), řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze. K provedení této činnosti slouží jednak Decentralizovaný krizový štáb provozovatele přepravní soustavy a dále Centrální krizový štáb složený ze zástupců provozovatelů jednotlivých distribučních soustav, provozovatelů zásobníků plynu, výrobců plynu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Decentralizovaný krizový štáb provozovatele přepravní soustavy slouží ke zdolání krizové situace na plynárenské přepravní soustavě a to zejména: 

řešení mimořádných situací na plynárenské přepravní soustavě v důsledku živelných událostí;



stanovení opatření pro předcházení stavu nouze;



likvidace rozsáhlých havárií plynárenské soustavy s následkem stavu nouze;



dlouhodobý nedostatek zdrojů zemního plynu;



řešení stavu nouze, včetně opatření pro jeho likvidaci;



ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti;

30



identifikace, měření, řízení a vykazování rizik, kterým je společnost vystavena. Řízení rizik je řešeno samostatným dokumentem a výbor pro Řízení rizik se za krizové situace stává poradním orgánem Decentralizovaného krizového štábu;

 vyhrožování teroristickým činem. Úkolem Decentralizovaného krizového štábu provozovatele plynárenské přepravní soustavy je co nejrychlejší obnovení bezpečné přepravy a dodávky zemního plynu. Decentralizovaný krizový štáb přímo zodpovídá za zdolání krizové situace a je nadřízený havarijním komisím. Havarijní komise provozovatele přepravní soustavy je odborný poradní orgán Decentralizovaného krizového štábu pro: 

řešení mimořádných událostí na plynárenské soustavě;



druhou fázi likvidace havárií a poruch při vyhlášení havarijního stavu;

 stanovení opatření pro předcházení stavu nouze. Úkolem havarijní komise, je co nejrychlejší obnovení bezpečné dodávky a přepravy zemního plynu. Předsedou havarijní komise je jmenován Head of Asset Operation. Havarijní komisi svolává předseda Havarijní komise nebo přímo předseda Decentralizovaného krizového štábu prostřednictvím technického dispečinku PPS neprodleně při vzniku těchto mimořádných situací: 

je-li vyhlášen havarijní stav pro celou plynárenskou soustavu;



při činnostech zamezujících vzniku stavu nouze a stavu nouze;



samovolné i vynucené odstavení úseku plynovodu v důsledku výronu zemního plynu nebo deformací na přechodech;



samovolné i vynucené odstavení potrubních rozvodů zemního plynu na KS v důsledku výronu nebo deformace potrubí;



havarijní narušení jakéhokoliv zařízení plynárenské soustavy vylučující další provoz tohoto zařízení.

6.1.2. Provozovatelé distribučních soustav Havarijní komise Havarijní komise se zřizuje za účelem rychlého a efektivního řešení mimořádných událostí majících dopad na zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenského zařízení a zabezpečení dodávek zemního plynu zákazníkům. Havarijní komise koordinuje práce při likvidaci následků mimořádných událostí na plynárenských zařízení provozovaných provozovateli distribučních soustav a práce zajišťující urychlené obnovení dodávky zemního plynu. Havarijní komise zjišťuje příčinu vzniku těchto mimořádných událostí, vydává stanovisko ke zjištěným skutečnostem. Mimořádná událost musí být důkladně prošetřena a vypracován z ní havarijní protokol (protokol o mimořádné události). Svolání havarijní komise O svolání havarijní komise rozhoduje její předseda po vyhodnocení informací o mimořádné události. Svolání havarijní komise na pokyn jejího předsedy zajišťuje Poskytovatel služeb v oblasti technického dispečinku. Členové havarijní komise jsou povinni na vyzvání se neprodleně dostavit na určené místo a zapojit se do činností havarijní komise.

31

Havarijní komise je svolávána telefonicky. Jmenovité složení členů havarijní komise včetně jejich spojení je uvedeno v havarijním plánu příslušného provozovatele distribuční soustavy. Všichni členové havarijní komise jsou povinni bezodkladně oznámit vedoucímu legislativy provozovatele distribuční soustavy změny v údajích uvedených v havarijním plánu. Povinnosti a práva předsedy havarijní komise  rozhoduje o svolání havarijní komise neprodleně po vyhodnocení informací o vzniku mimořádné události, rozhoduje taktéž o ukončení činnosti havarijní komise,  stanovuje program jednání havarijní komise,  zajišťuje vyšetření mimořádné události příslušnými orgány v případě zranění či usmrcení osob v souladu s Nařízením vlády č.494/ 2001 Sb.,  rozhoduje o vyhlášení havárie na PZ, navrhuje vyhlášení, příp. ukončení předcházení stavu nouze, stavu nouze a vyhlášení, případně změnu příslušného odběrového stupně,  řídí činnost havarijní komise,  jmenuje vedoucího likvidace havárie (jmenování je dodatečně písemně zaznamenáno),  koordinuje organizaci prací (ve spolupráci s ostatními členy havarijní komise) při likvidaci následků havárie nebo při předcházení vzniku stavu nouze, stavu nouze, popř. při vyhlášení krizové situace,  koordinuje vyžádání pomoci od cizích plynárenských podnikatelů (§73 zák. č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), složek integrovaného záchranného systému, apod.,  rozhoduje o rozšíření havarijní komise o další pracovníky Poskytovatele služby, provozovatele distribuční soustavy nebo externích společností k jednání havarijní komise,  informuje jednatele provozovatele distribuční soustavy, jednatele Poskytovatele služby (nebo představenstvo Poskytovatele služby) a centrální krizový štáb o průběhu řešení mimořádné události,  v případě své pracovní nepřítomnosti určuje prokazatelným způsobem svého zástupce a dává o tom zprávu Poskytovateli technického dispečinku,  vypracování souhrnného vyhodnocení všech řešených mimořádných událostí vzniklých v příslušném roce, včetně vyhodnocení přijatých nápravných opatření (vyhodnocení bude zasláno Řediteli správy distribučních služeb provozovatele distribuční soustavy do 31.1. následujícího roku). Povinnosti a práva místopředsedy havarijní komise  v případě nepřítomnosti předsedy havarijní komise přebírá plně jeho práva a povinnosti  v případě své pracovní nepřítomnosti určuje prokazatelným způsobem svého zástupce a dává o tom zprávu Poskytovateli TD. Povinnosti a práva tajemníka havarijní komise  zajišťuje zápis z jednání komise a zabezpečuje jeho distribuci, vede administrativní a dokumentační náležitosti komise k projednávané mimořádné události (v případě nepřítomnosti tajemníka tyto činnosti zajišťuje jiný člen havarijní komise určený jejím předsedou),  prověřuje formální a věcnou správnost a úplnost podkladů k projednání v komisi, upravuje a vrací je k přepracování, odpovídá za nutné zpřístupnění materiálů komise přizvaným zaměstnancům,  v případě své pracovní nepřítomnosti určuje prokazatelným způsobem svého zástupce. Povinnosti a práva členů havarijní komise  seznamuje se podrobně se všemi podklady k projednávanému problému,

32

      

uplatňuje iniciativně své znalosti a zkušenosti při řešení mimořádných událostí, zajišťuje úkoly uložené předsedou havarijní komise, v případě nepřítomnosti na jednání předává na vyžádání tajemníkovi havarijní komise písemné stanovisko, o výsledcích jednání komise jsou vázáni mlčenlivostí, o výsledcích jednání komise jsou vázáni mlčenlivostí i osoby k jednání havarijní komise přizvané, povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na zákonem stanovenou informační povinnost, spolupracuje při zpracování havarijního protokolu, jsou oprávněni přizvat příslušného odborně způsobilého pracovníka z jím řízeného útvaru, v případě své pracovní nepřítomnosti určuje prokazatelným způsobem svého zástupce a dává o tom zprávu Poskytovateli technického dispečinku.

Povinnosti a práva vedoucího likvidace havárie  zodpovídá za kvalitní a rychlé provedení všech prací spojených s likvidací havárie, a to při dodržování všech platných právních předpisů, technických norem a technických pravidel,  po klasifikování závady jako havárie postupuje dle této směrnice,  podle charakteru a rozsahu havárie uplatňuje a zajišťuje potřebné kapacity pro rychlé odstranění jejích následků,  určuje a odvolává vedoucího zásahu (v souladu s příslušným interním předpisem Poskytovatele služby), který přímo řídí pracovníky v místě havárie podílející se na její likvidaci,  vyžádají-li si to okolnosti, požaduje samostatně nebo ve spolupráci s předsedou spolupráci složek integrovaného záchranného systému včetně pomoci od cizích plynárenských podnikatelů,  podle závažnosti havárie neodkladně zajišťuje všemi dostupnými prostředky opatření k záchraně ohrožených osob a majetku a k zabránění dalších škod,  organizuje nutná opatření v provozu plynárenského zařízení, v případě, kdy havárie je takového rozsahu, že prodlením by byla ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo provozu PZ zajišťuje odstavení příslušného plynárenského zařízení z provozu bez předchozího souhlasu dispečinku při zvážení všech z toho vyplývajících důsledků,  je oprávněn požádat havarijní komisi o vystřídání v případě, že by z jakéhokoliv důvodu nebyl schopen momentálně vykonávat svoji funkci. V takovém případě provádí zápis o předání funkce s uvedením data a hodiny předání a podrobně informuje svého nástupce o všech opatřeních a příkazech, které provedl,   

podává průběžné informace o odstraňování následků havárie předsedovi nebo místopředsedovi havarijní komise, je trvale dosažitelný pro komunikaci s havarijní komisí, je povinen zajistit vedení podrobných záznamů o průběhu celé akce, evidovat všechny obdržené a vydané příkazy, dále zajistit informace a dokumenty nezbytné pro určení příčin havárie, vyhotovuje návrh Havarijního protokolu a předává jej předsedovi havarijní komise v termínu stanoveném předsedou havarijní komise.

Do doby jmenování vedoucího likvidace havárie předsedou havarijní komise vykonává všechny jeho činnosti v mimopracovní době vedoucí pohotovosti a v pracovní době vedoucí provozní oblasti Poskytovatele služby nebo jeho zástupce. Havarijní protokol Po skončení prací na likvidaci následků havárie, příp. jiné mimořádné události, vypracuje komise havarijní protokol (protokol o mimořádné události).

33

Protokol musí obsahovat zejména tyto údaje:  Místo havárie (mimořádné události),  čas vzniku havárie (mimořádné události),  čas nahlášení havárie (mimořádné události),  vedoucí likvidace havárie,  čas ukončení likvidačních prací,  popis havárie (mimořádné události,  popis průběhu prací při likvidaci následků,  příčiny vzniku havárie (mimořádné události),  přijatá nápravná opatření,  vyčíslení vzniklé škody,  podpisy předsedy a místopředsedy havarijní komise a člena havarijní komise.

6.1.3. Provozovatelé zásobníků plynu Základní povinnosti a práva předsedy a členů havarijní komise stejně jako vedoucího likvidace havárie jsou obdobná jako u provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy. Vyhlašování předcházení stavu nouze, vyhlášení stavu nouze Cílem vyhlašování činností zamezujících vzniku stavu nouze a vyhlášení stavu nouze je zajištění rovnováhy mezi zdroji a spotřebou zemního plynu v důsledku mimořádné situace. K tomuto účelu jsou určeny odběrové stupně omezující odběr zemního plynu. Podrobnosti jsou stanoveny ve vyhlášce MPO č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu. Při vyhlášení předcházení stavu nouze je zajištěn provoz technologických zařízení zásobníku plynu tak, aby nebyl omezen pohotový výkon a byly připraveny k případné těžbě. Stav nouze je stav, který vznikl na skladovací soustavě nebo v její části v důsledku mimořádných situaci. Stav nouze vyhlašuje a odvolává dle zákona č.458/2000 (energetický zákon), § 60, odstavec 8, písm. m): Na základě rozhodnutí decentralizovaného krizového štábu, jeho předseda v souladu s havarijním plánem. Vyhlášení havarijního stavu Cílem vyhlášení havarijního stavu je mobilizovat zaměstnance, záchrannou službu, dodavatelské organizace a provést opatření pro likvidaci havárie a obnovení provozu skladování zemního plynu. a) Havarijní stav na celé skladovací soustavě vyhlašuje předseda Decentralizovaného krizového štábu nebo jeho zástupce. O podání informace koordinátorovi Centrálního krizového štábu, rozhoduje předseda Decentralizovaného krizového štábu nebo jeho zástupce. V případě svolání Centrálního krizového štábu je další postup stanoven ve směrnici Centrálního krizového štábu. Vyhlášení havarijního stavu se provádí prostřednictvím koordinátora Decentralizovaného krizového štábu. Při vyhlášení musí být zabezpečena vzájemná informovanost mezi Decentralizovanými krizovými štáby provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu, popřípadě Centrálního krizového štábu. b) Začátek a konec havárie na zásobníku plynu stanovuje vedoucí likvidace havárie dle vyhlášky ČBÚ č. 71/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

34

6.2 Centrální krizový štáb plynárenské soustavy České republiky Pro řešení situace vzniklé při vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě České republiky je ustanoven centrální krizový štáb. Členové centrálního krizového štábu jsou zástupci: Provozovatele přepravní soustavy Provozovatelů distribučních soustav Provozovatelů podzemních zásobníků plynu Výrobců plynu Ministerstva průmyslu a obchodu. Členové Centrálního krizového štábu jsou osoby, které mají vůči své společnosti rozhodovací pravomoci. Centrální krizový štáb je ustanoven na základě souhlasů provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, výrobců plynu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Stvrzení souhlasu se vznikem Centrálního krizového štábu je přílohou Havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky, kde jednotlivé plynárenské společnosti jmenují své zástupce do Centrálního krizového štábu ČR. Centrální krizový štáb (dále CKŠ) je zodpovědný za co nejrychlejší obnovení dodávek plynu v plynárenské soustavě ČR při vyhlášení stavu nouze například z důvodů: Přerušení dodávek plynu do ČR Přírodních katastrof Teroristických útoků Havárií značného rozsahu V případě přerušení dodávek plynu na všech vstupech do ČR a následného vyhlášení stavu nouze v celé plynárenské soustavě ČR je centrální krizový štáb zodpovědný za bezpečné odstavení plynárenské soustavy ČR. V případě stavu nouze je CKŠ svoláván automaticky dle přílohy. P.5. V případě předcházení stavu nouze rozhoduje o svolání CKŠ jeho předseda. Každý člen CKŠ má právo požádat předsedu o svolání CKŠ i mimo stavu nouze, v takovéto situaci rozhoduje o svolání předseda. Mimořádné svolání CKŠ může nastat v případech lokálních stavů nouze, havárií značného rozsahu, živelných pohrom apod. na přepravní soustavě, distribučních soustavách, podzemním uskladňování plynu a u výrobců plynu, a to v případě, kdy vzniklou mimořádnou situaci nemohou příslušné plynárenské společnosti zvládnout / vyřešit vlastními silami. V tomto případě může Předseda CKŠ svolat pouze část CKŠ s vybranými zástupci společností nezbytných k řešení vzniklé situace. Zásady fungování CKŠ Každý člen CKŠ musí vykonávat všechna opatření ve své oblasti, která jsou nutná pro zvládnutí krizové situace. Opatření mohou mít podobu informativní, strategickou, operativní, technickou či organizační. Opatření musí být dokumentována a jejich realizace musí být kontrolována a reportována CKŠ. Svolání CKŠ Svolání členů CKŠ při vyhlášení stavu nouze zajišťuje dispečink provozovatele přepravní soustavy. Jména a telefonické spojení jsou uvedeny v příloze P.1. Prvotní posouzení situace (přerušené dodávky plynu do ČR na všech vstupech) provede dispečink provozovatele přepravní soustavy. Zjištěná a ověřená informace je okamžitě předána předsedovi Decentralizovaného krizového štábu provozovatele přepravní soustavy. V souladu s havarijním plánem plynárenské přepravní soustavy zajistí předseda svolání CKŠ, v jeho nepřítomnosti veškerou agendu zajišťuje jeho zástupce. Při vyhodnocování krizové situace je nutné zvážit a prověřit:

35

-

Pravdivost informací Aktuální ohrožení Věrohodnost oznamovatele (v případě nahlášení teroristických útoků) Národní/mezinárodní vliv

Úkoly centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR -

-

Analýza a zdokumentování situace, posouzení možného vývoje Realizace všech opatření a rozhodnutí, která v případě stavu nouze omezí škody na nevyhnutelné minimum Odsouhlasení nebo zamítnutí základních dispozic pro likvidaci mimořádných situací, poruch a havárií na plynárenské soustavě, které mají z následku vyhlášení stavu nouze celé plynárenské soustavy ČR Projednání a schválení havarijních protokolů Stanovení komunikační strategie nutné pro zvládnutí krize a nastavení pravidel interní a externí komunikace Informování veřejnosti vhodným způsobem (hromadné sdělovací prostředky) při vyhlášení stavu nouze a odvolání stavu nouze Spolupráce se státní správou

36

7. Tržní opatření na úrovni výstrahy Vzhledem k tomu, že Česká republika je z 99% závislá na dovozu zemního plynu nemůže na straně nabídky použít zvýšenou flexibilitu těžby ani některá další opatření. Z tržních opatření na straně nabídky lze použít zvýšenou flexibilitu dovozu, kterou mohou být zajištěny dodávky plynu ze spotového trhu na virtuálních obchodních bodech ve státech Evropské unie. Dalším z tržních opatření může být zvýšená těžba ze zásobníků plynu, jejichž kapacita činí 37% roční spotřeby a těžební kapacita se blíží hodnotám spotřeby v zimním období. Využití zpětného toku plynu je jedním z opatření, v nichž má Česká republika komparativní výhodu, neboť má zajištěnu možnost zpětného toku na všech přeshraničních bodech. Již v současné době je možno využít diverzifikovaných tras a dodávek plynu právě ve spojení s vybudovaným reverzním tokem plynu v přepravní soustavě, především již dokončeného plynovodu Gazela, který propojil hraniční předávací stanice Brandov a Waidhaus/Rozvadov. Plynovod Gazela (viz obr. č. 4 - vyznačen červeně) je na několika místech propojen se stávající přepravní soustavou České republiky a je z něj tedy možno částečně zajistit i dodávky koncovým zákazníkům v ČR.

Obr. č. 5 Plynárenská přepravní soustava společnosti NET4GAS

Na straně poptávky nemá Česká republika tak velké množství nástrojů, neboť jen velmi málo zákazníků má možnost přechodu na jiné palivo, v případě nedostatku zemního plynu. Na straně poptávky může být využito uzavřených přerušitelných smluv a dále vyjednání dobrovolného snížení odběru některých odběratelů v závislosti na ročním období a době trvání výstrahy. Dále se postupuje podle ustanovení vyhlášky MPO č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu, konkrétně dle § 3, předcházení stavu nouze.

37

Předcházení stavu nouze (1) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování2) oznámeného pro celé území státu a) provozovatel přepravní soustavy využívá akumulace přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav využívají akumulace distribučních soustav, b) provozovatelé zásobníků plynu ověřují připravenost zásobníků plynu k těžbě na maximální hodnotu těžebního výkonu, výrobce plynu ověřuje připravenost k maximalizaci provozu výrobny plynu a těžebních plynovodů a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, c) obchodníci s plynem ověřují možnosti zvýšení dovozů plynu a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, d) operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavy neprodleně oznámí elektronicky všem subjektům zúčtování a registrovaným účastníkům trhu s plynem, že následující plynárenský den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy vyhlášeného pro celé území státu se a) omezuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo prostřednictvím odběrového stupně číslo 1, b) přerušuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C1, C2 a E, jejichž obchodník vlivem nedodání plynu nebo významné odchylky způsobil oznámení předcházení stavu nouze. (3) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování nebo ve fázi výstrahy se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu. (4) O předcházení stavu nouze, a to jak fáze včasného varování, tak i fáze výstrahy, informuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy bez zbytečného odkladu provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu a obchodníky s plynem dodávající plyn zákazníkům v dotčené oblasti, a to zasláním zprávy prostředky elektronické komunikace, případně dalšími vhodnými prostředky. (5) Nejpozději do jedné hodiny po zahájení činností předcházení stavu nouze oznamuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy příslušnou fázi předcházení stavu nouze prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1, způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy. Obdobně se postupuje při ukončení předcházení stavu nouze.

8. Netržní opatření při stavu nouze a jejich účinky Při stavu nouze mohou být použita opatření v oblasti zabezpečení dodávek zemního plynu jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Skutečností však zůstává, že Česká republika, která nemá strategické zásoby zemního plynu, má na straně dodávky velmi omezené možnosti, prakticky jediným způsobem zůstává povinná těžba plynu ze zásobníků plynu. Na straně poptávky jsou při vzniku stavu nouze prioritně využívány přerušitelné dodávky, jinak se však postupuje dle ustanovení vyhlášky MPO č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu, konkrétně dle § 4, stav nouze a § 5, odběrové stupně:

2)

Čl. 10 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

38

Stav nouze (1) Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu všem zákazníkům, a to prostřednictvím vyhlášení příslušného odběrového stupně. (2) Odběrové stupně jsou vyhlašovány tak, že je možné vyhlásit vyšší odběrový stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. (3) Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje příslušné držitele licencí na obchod s plynem, provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad, Ministerstvo vnitra, místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně. (4) Činnosti při stavu nouze se provádějí v následujícím pořadí: a) vyhlašují se odběrové stupně pro omezení dodávky plynu, b) vyhlašují se odběrové stupně pro přerušení dodávky plynu, c) vyhlašuje se havarijní odběrový stupeň, jímž se přerušuje dodávka plynu všem zákazníkům. (5) Při odstraňování následků stavu nouze se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů výrobce, provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků plynu. Odběrové stupně Odběrové stupně se člení na: a) základní stupeň, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu, b) odběrové stupně pro omezení dodávky plynu: 1. odběrový stupeň číslo 1, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, 2. odběrový stupeň číslo 2, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo a omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny B1, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, 3. odběrový stupeň číslo 3, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo a omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, 4. odběrový stupeň číslo 4, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, a dále snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, 5. odběrový stupeň číslo 5, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, a dále snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny E o 20 % proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu, c) odběrové stupně pro přerušení dodávky plynu: 1. odběrový stupeň číslo 6, který znamená přerušení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny B1, omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků 39

2.

3.

4.

5.

skupiny B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den a snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny E o 20 % proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu, odběrový stupeň číslo 7, který znamená přerušení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupin B1 a B2, snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo a snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny E o 20%proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu, odběrový stupeň číslo 8, který znamená přerušení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupin A, B1, B2 C2 a snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C1 o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den a snížení denní spotřeby v odběrných místech zákazníků skupiny E o 20 % proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu, odběrový stupeň číslo 9, který znamená přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupin A, B1, B2, C2, E a snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C1 o 20 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, odběrový stupeň číslo 10, který znamená přerušení přepravy, distribuce a dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupin A, B1, B2, C1, C2, D a E,

6. d) havarijní odběrový stupeň, který znamená přerušení dodávky plynu do všech odběrných míst zákazníků včetně odběrných míst zákazníků skupiny F.

9. Popis mechanizmů pro spolupráci se sousedními státy na všech krizových úrovních Vzhledem k tomu, že prvotní informace o změně dodávek plynu, případně blížící se situaci, která vyvolá předcházení stavu nouze a další krizové úrovně má vždy jako první dispečink provozovatele přepravní soustavy, provádí tento dispečink všechny zahajovací úkony.

9.1 Včasné varování Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování postupuje dispečink provozovatele přepravní soustavy následovně: a) Informuje předsedu Centrálního krizového štábu b) Informuje předsedu Havarijní komise a tajemníka Havarijní komise c) Spolupracuje se všemi navazujícími dispečinky zahraničních TSO d) Spolupracuje se všemi provozovateli distribučních soustav na území ČR e) spolupracuje se všemi provozovateli zásobníků plynu na území ČR f) Informuje výrobce plynu na území ČR g) Informuje přímé zákazníky připojené na přepravní soustavu h) Informuje všechny obchodníky s plynem, kterým potvrdil nominaci na přepravu i) Informuje Operátora trhu j) Informuje Český rozhlas, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, ministerstvo, Státní správu hmotných rezerv, Energetický regulační úřad.

40

9.2 Výstraha Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy postupuje dispečink provozovatele přepravní soustavy následovně: a) Informuje předsedu Centrálního krizového štábu b) Informuje předsedu Havarijní komise a tajemníka Havarijní komise c) Spolupracuje se všemi navazujícími dispečinky zahraničních TSO d) Spolupracuje se všemi provozovateli distribučních soustav na území ČR e) spolupracuje se všemi provozovateli zásobníků plynu na území ČR f) Informuje výrobce plynu na území ČR g) Informuje přímé zákazníky připojené na přepravní soustavu h) Informuje všechny obchodníky s plynem, kterým potvrdil nominaci na přepravu i) Informuje Operátora trhu j) Informuje Český rozhlas, GŘ HZS, ministerstvo, SSHR, ERU.

9.3 Stav nouze Při vyhlášení stavu nouze na celém území ČR postupuje dispečink provozovatele přepravní soustavy podle vyhlášky o stavu nouze: a) Stav nouze vyhlašuje předseda Centrálního krizového štábu b) Informuje předsedu Havarijní komise a tajemníka Havarijní komise c) Spolupracuje se všemi navazujícími dispečinky zahraničních TSO d) Spolupracuje se všemi provozovateli distribučních soustav na území ČR e) spolupracuje se všemi provozovateli zásobníků plynu na území ČR f) Informuje výrobce plynu na území ČR g) Informuje přímé zákazníky připojené na přepravní soustavu h) Informuje všechny obchodníky s plynem, kterým potvrdil nominaci na přepravu i) Informuje Operátora trhu j) Informuje Český rozhlas, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, ministerstvo, Státní správu hmotných rezerv, Energetický regulační úřad.

41

Informační toky při vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě ČR

Centrální krizový štáb plynárenské soustavy České republiky

Krizový štáb NET4GAS, s.r.o. (předseda CKŠ / zástupce provozovatele PS)

7

ČR, ČT

6

GŘ HZS

6

6 MPO

1

2

3

2

5

5

Dispečink NET4GAS, s.r.o.

1

4

HPS NET4GAS / Regiony/ útvary Praha

3

1

3

Dispečinky zahraničních partnerů

4

1

3

4

6

SSHR

6

ERÚ

6

OTE

6

Obchodníci s plynem

6

Komunikace s médii

5

Provozovatelé tranzitní, distribučních, uskladňovacích společností, výrobci plynu

vzájemná komunikace

vzájemná komunikace

Krizové štáby krajů

Zákazníci

1 - vstupní informace 2 - svolání centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR 3 - vyhlášení / odvolání stavu nouze na plynárenské soustavě ČR 4 - vzájemná komunikace - předávání informací 5 - pokyny, příkazy, informace 6 - informace o vyhlášení / odvolání stavu nouze a vzájemná komunikace 7 - vyhlášení / odvolání stavu nouze ve sdělovacích prostředcích

42

10. Zpravodajské povinnosti plynárenských podniků Zpravodajské povinnosti jednotlivých účastníků trhu s plynem jsou dány jednak ustanoveními zákona č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jsou však rozvinuty ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu. Výrobce plynu Výrobce plynu je dle § 57, odst. 8, písm. h) povinen vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů. Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel přepravní soustavy je dle § 58, odst. 8, pím. q) povinen řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze.

Provozovatel distribuční soustavy Provozovatel distribuční soustavy je dle § 59, odst. 8, pím. s) povinen vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy.

Provozovatel zásobníku plynu Provozovatel zásobníku plynu je dle § 60, odst. 8, pím. m) povinen vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu.

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu ve svých ustanoveních podrobněji definuje činnosti plynárenských podnikatelů ve stavu předcházení nouze § 3, ve stavu nouze § 4 a způsob vyhlašování odběrových stupňů v § 6.

§ 3 Předcházení stavu nouze (1) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování3) oznámeného pro celé území státu a) provozovatel přepravní soustavy využívá akumulace přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav využívají akumulace distribučních soustav, b) provozovatelé zásobníků plynu ověřují připravenost zásobníků plynu k těžbě na maximální hodnotu těžebního výkonu, výrobce plynu ověřuje připravenost k maximalizaci provozu výrobny plynu a těžebních plynovodů a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, c) obchodníci s plynem ověřují možnosti zvýšení dovozů plynu a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, d) operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavy neprodleně oznámí elektronicky všem subjektům zúčtování a registrovaným účastníkům trhu s plynem, že následující plynárenský den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy vyhlášeného pro celé území státu se

3)

Čl. 10 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

43

a. omezuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo prostřednictvím odběrového stupně číslo 1, b. přerušuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C2 a E, jejichž obchodník vlivem nedodání plynu nebo významné odchylky způsobil oznámení předcházení stavu nouze. (3) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování nebo ve fázi výstrahy se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu. (4) O předcházení stavu nouze, a to jak fáze včasného varování, tak i fáze výstrahy, informuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy bez zbytečného odkladu provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu a obchodníky s plynem dodávající plyn zákazníkům v dotčené oblasti, a to zasláním zprávy prostředky elektronické komunikace, případně dalšími vhodnými prostředky. (5) Nejpozději do jedné hodiny po zahájení činností předcházení stavu nouze oznamuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy příslušnou fázi předcházení stavu nouze prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1, způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy. Obdobně se postupuje při ukončení předcházení stavu nouze.

§ 4 Stav nouze (1) Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu všem zákazníkům, a to prostřednictvím vyhlášení příslušného odběrového stupně. (2) Odběrové stupně jsou vyhlašovány tak, že je možné vyhlásit vyšší odběrový stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. (3) Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje příslušné držitele licencí na obchod s plynem, provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad, Ministerstvo vnitra, místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně. (4) Činnosti při stavu nouze se provádějí v následujícím pořadí: a. vyhlašují se odběrové stupně pro omezení dodávky plynu, b. vyhlašují se odběrové stupně pro přerušení dodávky plynu, c. vyhlašuje se havarijní odběrový stupeň, jímž se přerušuje dodávka plynu všem zákazníkům. (5) Při odstraňování následků stavu nouze se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů výrobce, provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu.

44

§ 6 Vyhlašování odběrových stupňů (1) Provozovatel přepravní soustavy vyhlašuje odběrové stupně pro celé území státu prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 v pravidelných denních relacích, v 6.00 hod. a 13.00 hod. po ukončení zpravodajské relace a na webových stránkách operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky. V případě vyhlášení jiného než základního odběrového stupně se vyhlašování provádí podle závažnosti dané situace. (2) Provozovatelé distribučních soustav vyhlašují jiný než základní odběrový stupeň pro určitou část území státu prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 podle závažnosti dané situace a na webových stránkách operátora trhu, příslušného provozovatele distribuční soustavy, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky. (3) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy oznamuje vyhlášení havarijního odběrového stupně současně dotčeným provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu, výrobcům plynu, ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, příslušným obcím, Policii České republiky a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Při ukončení havarijního odběrového stupně se postupuje obdobně.

11. Dodávky plynu ve stavu nouze 11.1 Regionální stav nouze Regionální stav nouze vyhlašuje provozovatel příslušné distribuční soustavy prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje příslušné držitele licencí na obchod s plynem, provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad, Ministerstvo vnitra, místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně.

11.2 Celostátní stav nouze Celostátní stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje příslušné držitele licencí na obchod s plynem, provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad, Ministerstvo vnitra, místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně.

11.3 Činnosti při stavu nouze Činnosti jednotlivých účastníků trhu s plynem při vyhlášení stavu nouze jsou dány jednak ustanoveními zákona č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon - EZ), dále jsou však rozvinuty ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu.

Povinnosti vyplývající z energetického zákona Výrobce plynu Výrobce plynu má dle ustanovení § 57 EZ právo: c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto

45

případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů; 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku; 3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu; 4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu. Provozovatel přepravní soustavy Provozovatel přepravní soustavy má dle ustanovení § 58 EZ právo: h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn, i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů; 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku; 3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy; 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy; 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob; 6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu; 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav. Provozovatel distribuční soustavy Provozovatel distribuční soustavy má dle ustanovení § 59 EZ právo: i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu, j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů; 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku; 3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy; 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy; 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob; 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu; 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván; 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy; 9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení. Provozovatel zásobníku plynu Provozovatel zásobníku plynu má dle ustanovení § 60 EZ právo: f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto

46

případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů; 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku; 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu; 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu; 5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu. Obchodník s plynem Obchodník s plynem je dle ustanovení § 61 EZ povinen: b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a, Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu ve svých ustanoveních podrobněji definuje činnosti plynárenských podnikatelů ve stavu nouze § 4, odběrové stupně § 5, způsob vyhlašování odběrových stupňů v § 6 a způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky pro chráněné zákazníky § 11.

Povinnosti vyplývající z vyhlášky MPO č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky § 4 stav nouze (1) Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu všem zákazníkům, a to prostřednictvím vyhlášení příslušného odběrového stupně. (2) Odběrové stupně jsou vyhlašovány tak, že je možné vyhlásit vyšší odběrový stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. (3) Stav nouze vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1 a způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, a dále bez zbytečného odkladu informuje příslušné držitele licencí na obchod s plynem, provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu, ministerstvo, Energetický regulační úřad, Ministerstvo vnitra, místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostředky elektronické komunikace. Při ukončení stavu nouze se postupuje obdobně. (4) Činnosti při stavu nouze se provádějí v následujícím pořadí: a. vyhlašují se odběrové stupně pro omezení dodávky plynu, b. vyhlašují se odběrové stupně pro přerušení dodávky plynu, c. vyhlašuje se havarijní odběrový stupeň, jímž se přerušuje dodávka plynu všem zákazníkům. (5) Při odstraňování následků stavu nouze se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů výrobce, provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu.

47

§ 11 způsob zajištění bezpečnostního standardu (1) Rozsah bezpečnostního standardu pro chráněné zákazníky pro případy podle přímo použitelného právního předpisu4) se stanovuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Operátor trhu k 1. květnu daného roku aktualizuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu. Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) V období od 30. září do 1. dubna je bezpečnostní standard minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. (4) Obchodník s plynem a výrobce plynu dodávající plyn chráněným zákazníkům, prokazuje nejpozději do 15. dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu rozsah bezpečnostního standardu stanovený podle odstavce 1 a jeho zajištění; zajištění bezpečnostního standardu prokazuje následujícími způsoby: a) u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu, b) u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky kopií smlouvy o uskladnění plynu nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, c) u diverzifikovaných zdrojů plynu kopií smlouvy na příslušný objem plynu nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky, d) u zvýšení objemu výroby plynu kopií smlouvy nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu, e) potvrzením dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit, f) potvrzením o zajištění bezpečnostního standardu jiným účastníkem trhu s plynem. (5) Účastník trhu s plynem, který přebírá zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. f), musí do rozsahu svého bezpečnostního standardu dodávek plynu zahrnout rozsah bezpečnostního standardu obchodníka s plynem, pro kterého vydal potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu. (6) Bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. c) musí být zajištěn jinak než plynárenskou infrastrukturou, prostřednictvím které obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek v měsíci, pro který se rozsah bezpečnostního standardu stanovuje. Pokud obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek prostřednictvím virtuálního prodejního bodu, prokazuje tento bezpečnostní standard podle odstavce 4.

4)

Čl. 8 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

48

12. Scénáře narušení dodávek 12.1 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu a) Spotřeba plynu v České republice 

Výše spotřeby zemního plynu v České republice: o za rok 2012 – 8, 158,2 mld. m3 , (86 326 GWh) o za rok 2013 – 8, 277,1 mld. m3, (87 969 GWh)



Průměrná denní spotřeba v zimním období 1.11.2013 – 31.3.2014: o 34,872 mil. m3, (371,2 GWh)



Maximální denní spotřeba historicky dne 23. ledna 2006 při teplotě -16,9°C: o 67,6 mil.m3, (713 GWh)

b) Spotřeba zákazníků kategorie domácnosti 

Výše spotřeby zemního plynu v České republice pro kategorii zákazníků domácnosti: o za rok 2012 – 2, 469 mld. m3, (26 131 GWh) o za rok 2013 – 2, 474 mld. m3, (26 279 GWh)

Roční spotřeba zemního plynu v ČR v letech 2012-2013 podle kategorií zákazníků

Rok

2012

2013

Kategorie VO SO MO DOM OP Celkem VO SO MO DOM OP Celkem

Počet zákazníků 1 652 6 939 202 807 2 656 685 2 868 083 1 637 6 946 201 274 2 650 488 2 860 345

tis. m3

MWh

3 542 741 801 433 1 196 670 2 468 975 148 404 8 158 223 3 627 323 819 144 1 204 242 2 473 739 152 648 8 277 096

37 484 926 8 478 186 12 661 480 26 130 960 1 570 232 86 325 785 38 572 429 8 704 031 12 790 786 26 279 115 1 622 237 87 968 598

Meziroční změna spotřeby -0,10% 2,40% 3,20% 1,00% -4,00% 0,90% 2,40% 2,20% 0,60% 0,20% 2,90% 1,50%

49

12.2 Porucha hlavních přepravních infrastruktur Vzhledem k hodnotě koeficientu N-1 pro Českou republiku ve výši 288 nemůže porucha žádné jednotlivé přepravní infrastruktury podstatným způsobem ovlivnit zásobování koncových zákazníků zemním plynem, což bylo prověřeno při lednové krizi v roce 2009 a následném simulačním cvičení v listopadu 2009. V případě takové poruchy by byly využity následující mechanismy pro zajištění zásobování zemním plynem:  Zvýšená těžba plynu ze zásobníků plynu  Využití reverzního roku severní větve plynárenské přepravní soustavy  Zajištění dodávek zemního plynu z krátkodobého trhu Pokud by tyto kroky nepostačovaly, přistoupil by provozovatel přepravní soustavy k omezování dodávek plynu skupinám zákazníků dle vyhlášky o stavech nouze v plynárenství. a) Četnost a doba trvání narušení dodávek Historicky zaznamenala Česká republika dva případy vážného narušení dodávek zemního plynu. Po prvé to bylo v měsíci lednu a únoru 2006, kdy se odchylka mezi nominací a skutečnou dodávkou plynu z Ruské federace pohybovala v rozmezí 10 - 30%, což znamenalo, že z nominovaných 23,25 mil.m3/den nebylo dodáno až 7 mil.m3/den, ve dnech 9.1. - 17.1., dále 30.1. - 1.2., a ještě 20.2. – 22.2. byly dodávky nulové. Druhé závažné přerušení dodávek nastalo v lednu 2009, kdy ve dnech 7.1. až 19.1 nebyl dodáván žádný plyn z Ruské federace přes Ukrajinu. Provozovatel přepravní soustavy obrátil přepravu plynu ze západu na východ a přes HPS Sayda bylo do ČR dodáváno 18 mil.m3/den a těžba z podzemních zásobníků plynu byla zvýšena na 34 mil.m3/den, což pokrývalo spotřebu České republiky, která se v těchto pohybovala těsně nad hranicí 50 mil.m3/den. Nejhorší situace nastala dne 12.1.2009, kdy spotřeba vzrostla až na 57,3 mil.m3 a v této době byla těžba z PZP zvýšena na maximum. Přes Českou republiku bylo také transportováno 33 mil.m3 plynu denně z Olbernhau do Waidhausu pro potřeby společnosti Bayerngas. Ani jedno z těchto přerušení dodávek však zákazníci v České republice nepocítili, neboť zvýšenou těžbou plynu z podzemních zásobníků plynu a reverzním tokem plynu ze SRN přes hraniční předávací stanici Hora Sv. Kateřiny se podařilo zajistit zásobování všech zákazníků a nikdo nemusel být ve spotřebě omezen. b) Možná budoucí narušení dodávek ze třetích zemí Vzhledem k vysokému koeficientu N-1, pokračujícímu rozšiřování kapacity zásobníků plynu a připravované výstavbě nových zásobníků plynu, jakož i realizované výstavbě plynovodu Gazela, který přivedl plyn z plynovodů Nord Stream a OPAL, se bude vliv vážného narušení dodávek dále minimalizovat. Plynovod Gazela je propojen na několika bodech s přepravní soustavou ČR, takže v případě nedostatku plynu bude možno částečně zásobovat zákazníky i z tohoto plynovodu. Dále je nutno připomenout vybudování reverzních toků, především severní větve plynárenské přepravní soustavy, které umožní v případě stavu nouze zajistit dodávky i na Slovensko. V neposlední řadě je možno jmenovat záměr postavení severojižního plynárenského koridoru spojujícího LNG terminály v polském Swinoujscie a chorvatském Krku a konečně uvažované propojení kompresní stanice Břeclav s virtuálním obchodním bodem Baumgarten v Rakousku, kde by měl končit plynovod Nabucco a/nebo South Stream.

50

12.3 Popis pravděpodobných důsledků podle jednotlivých scénářů Hlavními přepravními infrastrukturami v ČR jsou HPS Lanžhot, HPS Hora Svaté Kateřiny, HPS Brandov, HPS Waidhaus, HPS Český Těšín. V každém ze scénářů výjimečně vysoké poptávky po zemním plynu bylo uvažováno přerušení dodávek zemního plynu vždy přes jednu z výše uvedených hraničních předávacích stanic. Pro analýzu dopadů narušení dodávek z podzemních zásobníků plynu při výjimečně vysoké poptávce po zemním plynu byly uvažovány scénáře výpadku jak jednotlivých zásobníků napojených na přepravní soustavu ČR, tak i jediný relevantní scénář kombinovaného výpadku více zásobníků mající vliv na dodávky plynu v ČR (PZP Lobodice, PZP Štramberk a PZP Třanovice). Výpadek jednotlivých přeshraničních bodů nemá dopad na zásobování ČR, ale ovlivní zásobování Německa, případně Polska. Jediné možné riziko pro zásobování ČR zemním plynem by nastalo, pokud by došlo k současnému výpadku dodávek přes HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny. Tento scénář je však vysoce nepravděpodobný. Z výše uvedených důvodů se domníváme, že žádné přerušení dodávek hlavních přepravních infrastruktur nebo zásobníků, tak, jak je definováno v nařízení (EU) č. 994/2010 o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu nemůže způsobit závažné problémy v zásobování zákazníků.

Tabulka č. 2 Výpadky infrastruktur a jejich důsledky Výpadek infrastruktury

Důsledek

HPS Lanžhot

Výpadek neohrozí zásobování plynem ČR ani v zimě

HPS Hora Svaté Kateřiny

Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR

HPS Brandov

PZP Uhřice

Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Polska Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR

Virtuální PZP RWE GS

Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR

HPS Waidhaus HPS Český Těšín

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, výpadek jedné hlavní infrastruktury nebo jednoho zásobníku plynu neovlivní zásobování ČR zemním plynem, a to jak v letním, tak ani v zimním období. Problém by mohl nastat pouze v případě současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice. V případě tohoto kombinovaného výpadku by nebylo možné plně zásobit oblast Severní Moravy (v případě nejvyšší zimní spotřeby by v tomto regionu mohlo chybět až 38% množství denní spotřeby). Tato situace je však krajně nepravděpodobná.

12.4 Simulační cvičení přerušení dodávek zemního plynu V návaznosti na přerušení dodávek zemního plynu v lednu 2009 a z důvodu připravenosti plynárenství České republiky na možné opakovaní přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu do západní Evropy, bylo uloženo prověření připravenosti nových mechanismů vyhlašování a činností

51

dotčených subjektů ve stavu nouze v plynárenství v souladu s vydáním vyhlášky č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství. První simulace předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě ČR proběhla již dne 12. 11. 2009 vyhlášením max. 4 regulačního stupně s dosaženou úsporou zemního plynu cca 12% reálné spotřeby zemního plynu v aktuálních podmínkách (klimatické, výrobní, otopové atd.) Druhá simulace předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě ČR proběhla po 5 letech, opakovaně, dne 31. 10. 2014 s vyhlášením max. 7. regulačního stupně (v současné době probíhá vyhodnocení úspor dodávek ZP-celková skutečná spotřeba České republiky dne 31. 10. 2014 byla 23,5 mil. Nm3.) Do simulačního cvičení byli zapojeni pouze zákazníci s roční spotřebou zemního plynu nad 5 mil. Nm3. Omezení spotřeby při cvičení o stavu nouze v plynárenství podle vyhlášky č. 334/2009 Sb. se týkalo koncových zákazníků typu A, B1, B2.

12.5 Návrh na preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik Identifikovaná rizika, pokud nastane vždy jen jedno z nich, nezpůsobí ohrožení ani omezení dodávek plynu do ČR. Aby uvedená rizika měla dopad na zásobování zákazníků, musela by nastat alespoň dvě z nich současně, což je vysoce nepravděpodobné, zejména u výpadku HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny. Z analýzy rizik vyplývá, že by musely nastat současně nejméně tři nepříznivé okolnosti, tj. výpadek největší infrastruktury, podstatné snížení těžby ze zásobníku plynu a to vše za nepříznivých klimatických podmínek, které by trvaly delší období. Jejich případnou avšak nízkou pravděpodobnost lze dále snížit několika možnými způsoby. U rizika současného výpadku HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny se jedná o následující možná opatření:   

navýšení provozního objemu a těžebních kapacit podzemních zásobníků plynu na území ČR; přímé napojení české přepravní soustavy na přeshraniční plynovody OPAL/Gazela a budoucí Stork II, BACI (south stream) a Oberkappel; výstavba severo-jižního plynárenského koridoru.

Opatřením ke snížení případného rizika současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice by byla výstavba plynovodu „Moravia“ směrem na severní Moravu (viz „Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2015-2024“ zveřejněný na webových stránkách provozovatele přepravní soustavy, http://www.net4gas.cz/).

13. Konzultace se sousedními státy V souladu s ustanovením čl. 4, odst. (2) nařízení EP a Rady č. 994/2010 si mají příslušné orgány sousedních států vyměnit návrhy Plánu pro stav nouze a provést konzultace na regionální úrovni tak, aby byl vyloučen nesoulad jimi navrhovaných plánů a opatření s plány preventivních opatření a s plány pro stav nouze ostatních členských států a aby byla dodržena ustanovení tohoto nařízení a dalších právních předpisů Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením rozeslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR dne 3. 6. 2012 první vydání Plánu pro stav nouze, příslušným orgánům sousedních států, tj. Ministerstvu hospodářství Polska, Ministerstvu hospodářství Slovenska a Spolkovému ministerstvu hospodářství a technologie SRN.

52

Každé dva roky (12/2014) je Plán pro stav nouze aktualizován a projednán s výše uvedenými sousedními státy a rozšířen o projednání s Federálním Ministerstvem pro vědu, výzkum a ekonomii Rakouské republiky dle přílohy č. IV Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010.

14. Závěr Úkoly a povinnosti plynárenských podnikatelů pro stav nouze jsou definovány jak v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), tak i ve vyhlášce o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu. Dále jsou jednotlivé činnosti plynárenských podnikatelů při předcházení stavu nouze a stavu nouze podrobněji rozvedeny v havarijních plánech jednotlivých provozovatelů plynárenských zařízení a zastřešeny „Havarijním plánem plynárenské soustavy České republiky“. Povinnosti plynárenských podnikatelů vyplývající z energetického zákona i vyhlášky jsou průběžně kontrovány Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR stejně jako Energetickým regulačním úřadem. Pro stavy nouze a havarijní stavy jsou zřízeny krizové štáby jednotlivých plynárenských podnikatelů, v nichž jsou definovány procesy a pravidla, k nimž jsou přiřazeny odpovědnosti a pravomoci, decentralizovaný krizový štáb provozovatele přepravní soustavy a „Centrální krizový štáb“. Na úrovni výstrahy jsou z tržních opatření na straně nabídky především využívána zvýšená flexibilita dovozu, zvýšená těžba ze zásobníků plynu a možnost zpětného toku v přepravní soustavě, na straně poptávky pak využití přerušitelných smluv. Netržní opatření, která jsou obvykle využívána až při stavu nouze, zahrnují na straně nabídky povinnou těžbu ze zásobníků plynu a na straně poptávky povinný přechod na jiné palivo a postupné snižování odběru plynu v závislosti na zařazení zákazníků do jednotlivých skupin dle vyhlášky o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu. Spolupráce provozovatelů přepravních soustav při stavech nouze je zavedena, bude vhodné ji rozšířit i na další státy regionu, které jsou vzájemně propojeny, stejně jako zavést spolupráci na úrovni státních orgánů. Zpravodajské povinnosti jednotlivých provozovatelů plynárenských zařízení jsou definovány energetickým zákonem a dále rozvedeny vyhláškou o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu. Dodávky plynu ve stavu nouze mají přednostně zajistit zásobování chráněných zákazníků, což jsou domácnosti a malé podniky se spotřebou plynu do 630 MWh ročně, zákazníci skupiny C1 do níž náleží odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet hodnot spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb5); pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci a zákazníci skupiny D do níž náleží odběrná místa zákazníků s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb2), základní složky Integrovaného záchranného systému, Bezpečnostní informační služba, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka; zařazení konkrétních zákazníků do této skupiny provádí provozovatel přepravní soustavy pro odběrná místa zákazníků přímo 5)

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

53

připojených na přepravní soustavu nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy pro odběrná místa zákazníků přímo připojených na příslušnou distribuční soustavu (dále jen „příslušný provozovatel“) po informování místně příslušného krajského úřadu či Magistrátu hlavního města Prahy. Přepravní soustava ČR je robustní, vysoce kvalitní a pečlivě udržovaná a zajišťuje bez problému splnění standardu N-1, tento standard je v ČR dokonce podstatně vyšší než je požadavek nařízení č. 994/2010. Skladování plynu, které představuje cca 37 % roční spotřeby zemního plynu v ČR, významně pomáhá zajištění dodávek plynu koncovým zákazníkům v případě přerušení nebo omezení dodávek plynu přes Ukrajinu. Skladovací kapacity se v současné době dále rozšiřují a po jejich dokončení bude celková skladovací kapacita odpovídat 40% roční spotřeby. Česká republika využívá diverzifikace dodávek zemního plynu, 63,44 % přichází z Ruska, 2,95 % z Norského království a 33,59 % z Evropské unie. Byla tak odstraněna dřívější závislost na jediném zdroji plynu a to z Ruské federace. V přepravní soustavě ČR byly realizovány reverzní toky, které zajistí v případě výpadku dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování nejen českých zákazníků, ale i zákazníků na Slovensku. Dokončena byla i diverzifikace nové trasy, kde zprovozněním plynovodu Nord Stream, návazného plynovodu OPAL a Gazelle (HPS Brandov) je možné dodávat plyn do ČR touto novou trasou. Výpadkem dodávek plynu není ani ohrožena výroba elektřiny, protože výroba elektřiny v plynových elektrárnách představuje pouze 2,5 % celkové výroby elektřiny. Z analýzy rizik vyplývá, že omezení nebo výpadek dodávek přes Ukrajinu neohrozí dodávky plynu zákazníkům v České republice. Kumulace poruch jako je výpadek dodávek plynu přes Ukrajinu a současně s výpadkem dodávek přes HPS Hora Svaté Kateřiny je vysoce nepravděpodobný, stejně jako výpadek několika podzemních zásobníků plynu současně. Plynárenská soustava České republiky plně vyhovuje požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

54