PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění zjištěných rizik pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice
Prosinec 2014
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
1
Obsah: 1. Úvod 2. Plynárenská soustava ČR – přehled 2.1 Přepravní soustava 2.2 Distribuční soustavy 2.3 Podzemní zásobníky plynu 2.4 Těžba plynu 2.5 Dodávky ze zdrojů 2.6 Obchod s plynem 2.7 Statistické údaje za rok 2013 3. Výsledky posouzení rizik 3.1 Standard pro infrastrukturu 3.2 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu 3.3 Scénáře přerušení dodávek plynu 3.4 Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů 3.5 Cvičení simulovaného stavu nouze 4. Opatření, objemy a kapacity nutné z hlediska splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky a jejich harmonogram 4.1 Preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik 4.2 Opatření k zajištění bezpečnostního standardu dodávek 5. Povinnosti uložené plynárenským podnikům a dalším příslušným subjektům, včetně povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenských soustav, havarijní plány, údržba 5.1 Přeprava plynu 5.2 Distribuce plynu 5.3 Skladování plynu 5.4 Výroba plynu 5.5 Obchod s plynem, bezpečnostní standard dodávky plynu 5.6 Obecné povinnosti účastníka trhu s plynem 6. Ostatní preventivní opatření 6.1 Zlepšení propojení mezi sousedními státy 6.2 Diverzifikace zdrojů a tras přepravy plynu 6.3 Přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením 7. Povinnosti veřejné služby týkajících se zabezpečení dodávek plynu 8. Zohlednění desetiletého plánu rozvoje sítě Unie vypracovaný ENTSO-G 9. Dopady preventivních opatření 9.1 Hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření 9.2 Dopad na fungování vnitřního trhu s plynem 9.3 Dopad na odběratele 9.4 Dopad na životní prostředí 10. Projednání s příslušnými orgány Německa, Slovenska, Polska a Rakouska 11. Závěr
2
Seznam použitých zkratek: MPO ERÚ OTE DS KS PPS PS PZP VO SO MO DOM BR PO
Ministerstvo průmyslu a obchodu Energetický regulační úřad Operátor trhu s energiemi Distribuční soustava Kompresní stanice Provozovatel přepravní soustavy (TSO) Předávací stanice Podzemní zásobník plynu Velkoodběr Střední odběr Maloodběr Domácnosti Bilanční rozdíl Přímý odběr z přepravní soustavy
Seznam obrázků: Obrázek č. 1 – Plynárenská soustava České republiky Obrázek č. 2 – Přepravní soustava NET4GAS Obrázek č. 3 – Kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy Obrázek č. 4 – Současné reverzní toky plynu v přepravní soustavě Obrázek č. 5 – Regionální provozovatelé distribučních soustav Obrázek č. 6 – Podzemní zásobníky plynu Obrázek č. 7 – Ložiska plynu v ČR Seznam tabulek: Tabulka č. 1 – Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Tabulka č. 2 – Navýšení kapacit přepravní soustavy do a z PZP v období 2012 – 2014 Tabulka č. 3 – Napojení jednotlivých PZP na jednotlivé navazující soustavy Tabulka č. 4 – Skladovací kapacita jednotlivých PZP, maximální denní těžební výkon a maximální denní vtláčecí výkon Tabulka č. 5 – Počet změn dodavatele plynu na odběrné místo podle kategorií odběru 2005 – 2013 Tabulka č. 6 – Vyhodnocení měsíčních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013 Tabulka č. 7 – Vyhodnocení denních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013 Tabulka č. 8 – Vyhodnocení spotřeby ZP podle kategorií zákazníků v ČR v roce 2013 Tabulka č. 9 – Bilance plynárenské soustavy ČR v roce 2013 Tabulka č. 10 – Vyhodnocení uskladněného zemního plynu Tabulka č. 11 – Podíl spotřeby plynu podle území plynárenských společností v roce 2012 a 2013 Tabulka č. 12 – Vyhodnocení ročních dodávek zemního plynu v plynárenské soustavě ČR v roce 2013 Tabulka č. 13 – Počet obchodníků zajišťujících BSD a způsob jeho prokazování v ČR v zimním období 2013-2014 Tabulka č. 14 - Bezpečnost dodávek v České republice v letech 2015-2024 Tabulka č. 15 - Výše spotřeby zemního plynu v České republice pro kategorie zákazníků Tabulka č. 16 – Výpadky infrastruktur a jejich důsledky
3
Seznam grafů: Graf č. 1 – Spotřeba zemního plynu v ČR v období 2004 – 2013 Graf č. 2 – Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012 - 2013 Graf č. 3 – Podíly obchodníků na trhu s plynem v roce 2013 Graf č. 4 - Meziroční porovnání měsíčních skutečných spotřeb plynu 2012 - 2013 Graf č. 5 – Průběh denních spotřeb zemního plynu a průměrných teplot Graf č. 6 – Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ZP Graf č. 7 – Těžba a vtláčení z podzemních zásobníků plynu Graf č. 8 – Stav zásob v podzemních zásobnících plynu Graf č. 9 – Podíl spotřeby zemního plynu podle území plynárenských společností za rok 2013 Graf č. 10 – Analýza bezpečnosti dodávek v ČR dle vzorce N-1
4
1. Úvod:
Plán preventivních opatření pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice byl předán Evropské komisi 3. prosince 2012. Jeho první aktualizace ovlivňující bezpečnost dodávek plynu v České republice je připravena v souladu s článkem 9, odstavec 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES (dále jen SoS nařízení). Aktualizace akceptuje požadavky článků 4 a 5 uvedeného nařízení a vyhotovilo ji Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které je příslušným orgánem podle článku 2, odstavce 2 SoS nařízení. Aktualizace je provedena též na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění, ve spolupráci s plynárenskými subjekty v ČR a po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem. Základním právním předpisem pro oblast energetiky je v ČR zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. Poslední novela energetického zákona č. 221/2011, která vstoupila v platnost dne 18. srpna 2011, implementuje také požadavky nařízení EP a Rady č. 994/2010, které bylo nutné zakotvit v zákoně. Stavy nouze v plynárenství a postupy při jejich řešení se zabývá vyhláška č. 344/2012 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o stavech nouze v plynárenství, která rozděluje zákazníky do osmi skupin podle typu odběru plynu a dále stanovuje pět odběrových stupňů pro omezení dodávek plynu a pět odběrových stupňů pro přerušení dodávek jednotlivým skupinám zákazníků. Vyhláška č. 365/2009 Sb., Energetického regulačního úřadu o Pravidlech trhu s plynem stanovuje, mimo jiné, pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribuční soustavě a k zásobníkům plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě. Dále upravuje vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze. Vzhledem ke kvalitě, spolehlivosti a robustnosti plynárenské soustavy ČR a diverzifikaci přepravních tras a zdrojů plynu není nutné připravovat společný plán preventivních opatření ve spolupráci se sousedními státy. Spolehlivost dodávek a bezpečná funkčnost plynárenské soustavy ČR byla prokázána jak při plynárenské krizi v lednu 2009, tak i ve velmi chladném období v únoru 2012. V uvedených případech nebylo nutné omezovat dodávky spotřebitelům, zvýšený odběr byl kryt vyšší těžbou z tuzemských podzemních zásobníků plynu. Bezpečnost a spolehlivost dodávek zemního plynu byla prokázána i na základě požadavku Evropské komise provést simulaci zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace pro zimní období v roce 2014/2015 v předem stanovených scénářích S1 až S4. Potvrzením výše uvedených schopností plynárenské soustavy ČR byla provozovatelem přepravní soustavy přezkoumána tato skutečnost simulací předcházení stavu nouze a vyhlášení stavu nouze na plynárenské soustavě ČR dne 31.10.2014.
2.
Plynárenská soustava České republiky – přehled
Plynárenskou soustavu České republiky tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení. 5
Obr. č. 1 – Plynárenská soustava České republiky
Plynárenská soustava České republiky se skládá z: A) Tranzitních plynovodů přepravní soustavy: celková délka 2 628,6 km, potrubí DN 500 – DN 1 400, jmenovité tlaky 6,1 MPa, 7,35 MPa a 8,4 MPa. B) Vnitrostátních plynovodů přepravní soustavy: celková délka 1 188,6 km, potrubí DN 80 až DN 700, jmenovité tlaky od 4 MPa, do 6,3 MPa. C) Kompresních stanic na přepravní soustavě: Břeclav, Veselí nad Lužnicí, Kralice nad Oslavou a Kouřim. D) Hraničních předávacích stanic na přepravní soustavě: Hora Svaté Kateřiny, Lanžhot, Brandov, Waidhaus (DE) a Cieszyn (PL). E) Předávacích bodů mezi tranzitní a vnitrostátní přepravní soustavou: Hrušky, Uherčice, Olešná, Limuzy, Hospozín a Veselí nad Lužnicí. F) Soustavy distribučních plynovodů: jmenovité tlaky 2,4 MPa – 4 MPa o celkové délce cca 73 tis. km. G) Podzemních zásobníků: RWE Gas Storage – Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Lobodice, Třanovice, Háje; MND Gas Storage – Uhřice, SPP Storage – Dolní Bojanovice (doposud propojen pouze se soustavou Slovenské republiky) H) Hraničních předávacích míst v distribučních soustavách: Vejprty – Barenstein, Aš – Selb, Alžbětín – Einsenstein, Hevlín – Laa an der Thaa, Úvalno – Branice, Hrádek nad Nisou – Zittau.
6
2.1 Přepravní soustava Přepravní soustavu definujeme jako vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Obr. č. 2 – Přepravní soustava NET4GAS
Hraniční předávací stanice: Lanžhot, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus, Cieszyn. Požadovaný tlak plynu v plynovodech je zajišťován na kompresních stanicích, které jsou vybudovány s odstupem cca 100 km. Na severní větvi to jsou KS Kralice nad Oslavou a KS Kouřim, na jižní větvi jde o KS Břeclav a KS Veselí nad Lužnicí. Celkový instalovaný výkon KS je 243 MW. V přepravní soustavě ČR je výše uvedenými kompresními stanicemi umožněn obousměrných tok. Jedná se o:
KS Kouřim - plný obousměrný tok ve směru západ - východ a východ – západ; KS Kralice - plný obousměrný tok ve směru západ - východ a východ – západ; KS Břeclav – plný obousměrný tok ve směru západ - východ (2x6 MW) a východ – západ; KS Veselí nad Lužnicí - obousměrný tok, omezený tok ve směru západ – východ, sání pouze z DN 800 a DN 1000, výtlak pouze do DN 1400.
7
Tabulka č. 1 - Celkový instalovaný výkon kompresních stanic Severní větev Kompresní stanice Počet turbosoustrojí Instalovaný výkon na KS Celkový instalovaný výkon pro přepravu
Jižní větev
Kralice
Kouřim
Břeclav
Veselí nad Lužnicí
5x 6 MW
5x 6 MW
9 x 6 MW
9 x 6 MW
2x 13 MW
2x 13 MW
1x 23 MW
56 MW
56 MW
77 MW
54 MW
243 MW
Jednotlivé větve soustavy jsou vzájemně propojeny v klíčových spojových a rozdělovacích uzlech Malešovice, Hospozín a Rozvadov. Místem propojení linií jsou kromě KS také některé trasové uzávěry. Zemní plyn je na vstupu a výstupu z ČR přejímán a předáván, tzn. objemově a kvalitativně měřen na hraničních předávacích stanicích (HPS) mezi ČR a Slovenskem: v Lanžhotě a v Lanžhotě – Mokrém Háji, mezi ČR a Německem: na Hoře Svaté Kateřiny – KS Sayda, na Brandově – KS Olberhau, na KS Waidhaus a mezi ČR a Polskem na PS Cieszyn. Kapacity pro fyzický tok plynu na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy včetně kapacit reverzního toku na hraničních bodech přepravní soustavy a případná nutnost navýšení těchto kapacit: V obrázku č. 3 jsou uvedeny jednotlivé technické kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy. Tyto kapacity představují i možnosti obrácení toku (reverse flow) na daných vstupech a výstupech.
8
Obr. č. 3 – Kapacity na vstupních a výstupních bodech přepravní soustavy (při 20ºC)
HPS Hora Sv. Kateřiny:
3
HPS Olbernhau:
ENTRY: EXIT: 3
ENTRY: 34,3 mil. m /den
3
9,3 mil. m /den 18,9 mil.
m /den HPS Cieszyn (květen – září )
BTS Brandov:
3
ENTRY:
3
ENTRY:
105,7 mil. m /den
EXIT:
27,7 mil. m /den
1 mil. m /den 3
EXIT: 0,5 mil. m /den (říjen – duben)
3
3
HPS Waidhaus:
ENTRY:
1 mil. m /den
EXIT:
2,8 mil. m /den
3
3
ENTRY:
43,3 mil. m /den
EXIT:
102,5 mil. m /den
3
HPS Lanžhot:
3
ENTRY:
157,0 mil. m /den
EXIT:
75,0 mil. m /den
3
Poznámka: Normální provozní režim neumožňuje zpětný tok z Polska do ČR, ale při tlakových úpravách na polské i české straně lze dodat cca 1,0 mil. Nm3/den Z přepravní soustavy je zemní plyn dále předáván přes 94 předávacích stanic do distribučních soustav, podzemních zásobníků plynu a zařízení přímo připojených zákazníků. Na všech předávacích stanicích je instalováno obchodní měření množství plynu. Kvalita plynu (spalné teplo) je měřena na 23 uzlových místech soustavy. V letech 2012-2014 došlo k navýšení kapacit přepravní soustavy vzhledem ke zvýšení vtláčecí i těžební kapacity několika podzemních zásobníků plynu. Tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2. Dále došlo v roce 2013 k navýšení vstupní kapacity na bodě Brandov po připojení plynovodu Gazela. Kapacity na ostatních vstupních a výstupních bodech se pro roky 2012-2014 neměnilo, neboť žádné navýšení nebylo v analyzovaném období nutné.
9
Tabulka č. 2 - Navýšení kapacit přepravní soustavy do a z PZP v období 2012-2014 Zvýšení kapacity z PZP mil.m3
Zvýšení kapacity do PZP mil.m3
[GWh/d]
[GWh/d]
PZP MND GS
14,17
157,8
7,88
87,8
PZP RWE GS
0,6
6,7
2,29
25,6
Reverzní toky plynu v přepravní soustavě V průběhu plynové krize v lednu 2009 byl realizován provizorní reverzní tok ve směru západ východ, který umožnil zásobovat nejen zákazníky v České republice, ale i na Slovensku. Plyn byl dodáván přes HPS Hora Svaté Kateřiny do České republiky. Díky tomu nedošlo ke krácení dodávek plynu zákazníkům v České republice. Realizace reverzního toku v rámci programu EEPR sestává ze šesti samostatných staveb: 1. Úprava v Hraniční předávací stanici (dále jen HPS) Hora Svaté Kateřiny umožnila zvýšit množství plynu přepravovaného z Německa do České republiky z 18 mil.m3/den na 25 mil.m3/den. 2. Úprava potrubí v propojovacím bodě Hospozín umožnila zvýšit množství přepravovaného plynu mezi Olbernhau a Waidhaus až na 15 mil.m3/den. 3. Úprava potrubí v kompresní stanici Kralice na Oslavou umožnila využití kompresní práce pro přepravu plynu ve směru západ – východ. 4. Úprava potrubí v propojovacím bodě Malešovice umožnila zvýšení přepravy plynu ve směru z HPS Hora Svaté Kateřiny do rozdělovacího uzlu Rozvadov. 5. Úprava potrubního systému v kompresní stanici Břeclav umožnila využití kompresní práce pro přepravu na Slovensko. 6. Úprava v HPS Lanžhot umožnila měření přepravovaného plynu z České Republiky na Slovensko. 7. Úprava potrubního systému KS Kouřim umožňujícího reverzní tok byla dokončena již v roce 2011.
10
Obr. č. 4 – Současné reverzní toky plynu v přepravní soustavě
2.2 Distribuční soustavy Distribuční soustavu definujeme jako vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Licencovanou činnost distribuce plynu v roce 2014 provozují v České republice 3 největší distribuční společnosti (RWE GasNet, E.ON a PP Distribuce), které mají více než 90 000 odběrných míst zákazníků. Celková délka plynovodů všech těchto distribučních soustav k datu 31. prosince 2013 byla 72 969 km. Dále zde působí několik desítek (75) lokálních držitelů licence na distribuci plynu, kteří mají méně než 90 000 odběrných míst zákazníků. Celkové roční množství plynu na výstupu z distribučních soustav všem zákazníkům dosáhlo 8,277 mld. m3 (88 TWh) v roce 2013.
11
Obr. č. 5 – Regionální provozovatelé distribučních soustav
2.3 Podzemní zásobníky plynu Vzhledem k nerovnoměrné spotřebě plynu v letním a zimním období zajišťují rovnováhu mezi zdroji a spotřebou podzemní zásobníky plynu (PZP), které slouží k uskladňování plynu v letním období a k těžbě plynu v zimním období při denních spotřebách vyšších, než je smluvený denní dovoz plynu ze zahraničí. Celková skladovací kapacita podzemních zásobníků plynu v České republice činí bez zásobníku Dolní Bojanovice 2,931 mld. m3, což reprezentuje cca 37% roční spotřeby zemního plynu v ČR a se zásobníkem Dolní Bojanovice 3,507 mld. m3.
12
Obr. č. 6 – Podzemní zásobníky plynu
PZP ve vlastnictví RWE Gas Storage s.r.o. PZP Háje, PZP Třanovice, PZP Štramberk, PZP Lobodice, PZP Dolní Dunajovice, PZP Tvrdonice. V rámci programu EEPR byla zvýšena kapacita PZP Třanovice z původních 240 milionů m3 na 530 milionů m3. Podzemní zásobník plynu ve vlastnictví MND Gas Storage, a.s. PZP Uhřice Podzemní zásobník plynu ve vlastnictví SPP Storage Dolní Bojanovice – propojen pouze s plynárenskou soustavou Slovenské republiky. Tabulka č. 3 - Napojení jednotlivých PZP na jednotlivé navazující soustavy Název PZP
Napojení na plyn. soustavu
Dolní Dunajovice Tvrdonice Háje Lobodice
Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Přepravní soustava (vtláčení) Distribuční soustava (těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Distribuční soustava (těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba) Distribuční soustava (těžba) Přepravní soustava (vtláčení/těžba)
Štramberk Třanovice Uhřice
13
Provozovatel soustavy NET4GAS NET4GAS NET4GAS NET4GAS RWE GasNet NET4GAS RWE GasNet NET4GAS RWE GasNet NET4GAS
Tabulka č. 4 – Skladovací kapacita jednotlivých PZP, maximální denní těžební výkon a maximální denní vtláčecí výkon
Podzemní zásobník plynu / vlastník PZP Háje / RWE Gas Storage Dolní Dunajovice / dtto Tvrdonice / dtto Lobodice /dtto Štramberk /dtto Třanovice /dtto Těchto 6 zásobníků je provozováno jako jeden virtuální zásobník Uhřice/ MND Gas Storage Dolní Bojanovice/SPP Storage
Skladovací kapacita (mil. Nm3) 64 900 535 177 500 530 Celkem 2 696 235 576
Maximální denní těžební výkon (mil. Nm3/den)
Maximální denní vtláčecí výkon (mil. Nm3/den)
6 16
6 12
8,15 3,6 7,3 8 Celkem 49,05
7,87 2,5 7,3 6,5 Celkem 42,17
6 (12 od 2017) 9
2,6
2.4 Těžba plynu Provozovatel Česká naftařská společnost Všechny výrobny plynu má Česká naftařská společnost s.r.o. (dále jen ČNS) napojeny na distribuční soustavu RWE GasNet, s.r.o. Těžební ložiska: Poštorná: Charvátská Nová Ves: Charvátská Nová Ves I: Břeclav I: Břeclav II:
max. denní těžba 50 000 m3 max. denní těžba 50 000 m3 max. denní těžba 50 000 m3 max. denní těžba 60 000 m3 max. denní těžba 80 000 m3
Ložiska Poštorná, Charvátská Nová Ves a Charvátská Nová Ves I jsou napojeny na jeden odběrný bod, u kterého je denní kapacita dle smluvních podmínek omezena na 50 000 m3/den. Výrobna Břeclav je napojena na VTL plynovod s denní kapacitou 200 000 m3/den. Výrobna Poštorná je napojena na VTL plynovod ve vlastnictví MND a.s. s denní kapacitou 185 000 m3/den, která je smluvně omezena na 30 000 m3/den. Maximální kapacita STL plynovodu výrobna Poštorná je 20 000 m3/den. Provozovatel Moravské naftové doly a.s. (dále jen MND a.s.) Společnost MND a.s. má udělenou licenci na výrobu plynu pro 14 provozoven, z nichž 9 má přímé napojení do distribuční soustavy RWE GasNet, s.r.o. Ostatní provozovny jsou napojeny v rámci vnitřní plynovodní sítě MND a.s. a plyn z těchto provozoven vstupuje do distribuční soustavy prostřednictvím těchto přímo napojených provozoven.
14
Přímo napojené provozovny: SNaPS Ždánice SNaPS Mutěnice SPS Lednice 11 SPS Podivín 12 SPS Bílovice B SNaPS Hrušky 23 SNaPS Hrušky 46 SNaPS Lubná SNaPS Poštorná 7
max. denní těžba 70 000 m3 max. denní těžba 8 000 m3 max. denní těžba 5 000 m3 max. denní těžba 50 000 m3 max. denní těžba 11 000 m3 max. denní těžba 18 000 m3 max. denní těžba 120 000 m3 max. denní těžba 8 000 m3 max. denní těžba 11 000 m3
Množství plynu, který se těží z jednotlivých ložisek, není primárně určováno poptávkou po této komoditě, ale geologicko-technologickými možnostmi jak těžebních sond, tak kapacitními možnostmi jednotlivých těžebních středisek (SPS – sběrné plynové středisko, SNaPS – sběrné naftové a plynové středisko). Takto naplánovaná produkce je v rámci obchodních vztahů s jednotlivými smluvními odběrateli prodána a denní těžba je pak řízena na tzv. optimálním maximu s tím, že případné výpadky jsou řešeny v rámci smluvního tolerančního pásma. V případě, že hrozí jeho překročení má MND a.s. smluvně zajištěné dostatečné uskladňovací kapacity v PZP, které je v případě významného přerušení dodávky z výrobny plynu schopno operativně přesměrovat a zajistit požadovanou poptávku. Z výše uvedeného je zřejmé, že těžba plynu přímo nepodléhá vlivu ročního období, resp. už je tento vliv zakomponován do jednotlivých smluv s odběrateli. U výroben SPS Bílovice a SNaPS Hrušky 46 je možné využít jistého zokruhování vnitřní plynovodní sítě MND a.s. a případnou dodávku plynu přesměrovat na jiné předávací místo a odtud do distribuční soustavy. Obr. č. 7 – Ložiska plynu v ČR
15
2.5 Dodávky ze zdrojů Celkové dodávky zemního plynu jsou pro potřeby České republiky zajišťovány ze zahraničí a pouze v malé míře z domácích zdrojů (přibližně 1,7 % spotřeby plynu). Celkový dovoz zemního plynu dosáhl v roce 2013 objemu 8 479 mil. m3. Postupný pokles dovozu z Norska a výrazný nárůst dovozu z Německa a EU především v roce 2013 byl způsobem nárůstem počtu obchodníků s plynem, kteří nakupují zemní plyn na spotovém trhu, kde jsou ceny plynu, s výjimkou vysoké poptávky v zimním období, nižší než je tomu u dlouhodobých kontraktů. Těžba ze zásobníků plynu se uskutečnila v celkové výši 2 231,3 mil. m3 (23 677,8 GWh). Vtláčení do zásobníků činilo 2 477,4 mil. m3 (26 513,4 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 2 168,1 mil. m3 (23 283,0 GWh). Vývoz zemního plynu z ČR byl uskutečněn do Polska, Německa a Slovenska ve výši 7,9 mil. m3 (85,0 GWh). 2.6 Obchod s plynem Graf č. 1 – Spotřeba zemního plynu v ČR v období 2004 - 2013
Obchod se zemním plynem v České republice prodělal od zahájení procesu liberalizace od 1. ledna 2005, kdy bylo umožněno velkým zákazníkům změnit svého dodavatele, velký rozvoj. Od 1. ledna 2006 dostali možnost změny dodavatele všichni zákazníci s výjimkou domácností a od 1. ledna 2007 všichni zákazníci včetně domácností. Spuštění liberalizace v oblasti obchodu v roce 2007 znamenalo konec monopolu výhradního dovozce a obchodníka s plynem RWE Transgas, a.s. Již v roce 2008 dováželo do ČR zemní plyn pět obchodníků, na vnitrostátním trhu pak dodávalo plyn zákazníkům 13 obchodníků. Liberalizace trhu s plynem pokračovala i v roce 2009, kdy se počet dovozců zvýšil na 12 a počet obchodníků dodávajících plyn koncovým zákazníkům na 20. V roce 2010 se zvýšil počet
16
obchodníků dovážejících plyn do České republiky z 12 na 19 a počet obchodníků na vnitrostátním trhu na 28. V roce 2011 byl počet obchodníků na vnitrostátním trhu 47. Domácnostem dodávalo plyn 35 obchodníků. V současné době dováží plyn do České republiky 15 importérů a počet obchodníků s udělenou licencí od ERÚ je cca 200.
Graf č. 2 – Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012-13
Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2013
Podíl zákazníků na spotřebě plynu 2012
VO
1,8%
VO
1,8%
SO
SO
30,3%
29,9%
43,8%
43,4%
MO
MO
DOM
DOM 14,7%
OP
OP 9,8%
14,5% 9,9%
Graf č. 3 - Podíly obchodníků na trhu s plynem v roce 2013 GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o. 2,65% BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 3,10% SPP CZ, a.s. 3,23%
CENTROPOL ENERGY, a.s. 1,26%
VEMEX Energie a.s. 1,21% Ostatní SZ (pod 1 %) 2,09% RWE Energie, s.r.o. 11,60% Jihomoravská plynárenská, a.s. 9,31%
LAMA energy a.s. 3,81% Východočeská plynárenská, a.s. 4,00%
Pragoplyn, a.s. 9,24%
Lumius, spol. s r.o. 4,17% ČEZ Prodej, s.r.o. 5,37% Severomoravská plynárenská, a.s. 6,37% Pražská plynárenská, a.s. 7,29%
RWE Key Account CZ, s.r.o. 8,80% VEMEX s.r.o. 8,27%
E.ON Energie, a.s. 8,22%
Zdroj: OTE, a.s.
17
Objem celkového dovozu plynu v roce 2013 byl podle obchodních společností o 1,1 mld. vyšší než v roce 2012. Podstatně více byly využívány dodávky z Evropské unie a Německa a z Ruské federace na úkor dovozu z Norského království. Většina kontrahovaných dodávek plynu pro Českou republiku z Norského království byla prodána v zahraničí. Plná liberalizace trhu s plynem přinesla také možnost konečným zákazníkům změnit svého dodavatele plynu. Tuto možnost od počátku otevření trhu s plynem dne 1. 1. 2005 využili zákazníci všech kategorií na 369 645 odběrných místech, v roce 2010 pak na 84 424 odběrných místech, v roce 2011 na 361 941 odběrných místech a v roce 2013 na 297 281 odběrných místech. Tato hodnota představuje poměr 10,4 % (Switching) mezi počtem změn dodavatelů plynu za rok a celkovým počtem odběrných míst v uvedeném roce. Počty zákazníků podle jednotlivých kategorií odběru, kteří změnili dodavatele plynu v letech 2005 až 2013, jsou znázorněny v tabulce č. 5. Z tabulky je zřejmé, že k největšímu nárůstu změn dodavatele došlo v roce 2013 u kategorie zákazníků „Střední odběr“ a to 44 %, nejnižší nárůst 10 % vykázala kategorie „Domácnosti“. U kategorie „Maloodběr“ se v posledních třech letech projevuje rovnoměrný nárůst kolem 14% a kategorie „Velkoodběr“ vykázala svůj nárůstový pík v roce 2012 (59%), kdežto v roce 2013 jen 27%.
18
2.7 Statistické údaje za rok 2013
Tabulka č. 5 – Počet změn dodavatele plynu na odběrné místo podle kategorií odběru 2005 – 2013
Zdroj: Energetický regulační úřad
19
Tabulka č.6 - Vyhodnocení měsíčních spotřeb zemního plynu v ČR v letech 2012 a 2013
Graf č.4 - Meziroční porovnání měsíčních skutečných spotřeb plynu 2012 a 2013
Zdroj: Energetický regulační úřad
20
Tabulka č.7 - Vyhodnocení denních spotřeb zemního plynu v letech 2012 a 2013 Graf č. 5 – Průběh denních spotřeb zemního plynu a průměrných teplot
3
Maximální denní spotřeba plynu byla 25.1.2013 a to 47 333 tis. m (500 973 MWh) Zdroj: Energetický regulační úřad
21
Tabulka č. 8 – Vyhodnocení spotřeby ZP podle kategorií zákazníků v ČR v roce 2013 Graf č. 6 – Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ZP v roce 2013
Zdroj: Energetický regulační úřad
22
Tabulka č. 9 – Bilance plynárenské soustavy ČR v roce 2013
Tabulka č. 10 – Vyhodnocení uskladněného zemního plynu Graf č. 7 – Těžba a vtláčení z PZP za rok 2013
Graf č. 8 – Stav zásob v PZP za rok 2013
23
Tabulka č. 11 – Podíl spotřeby plynu podle území plynárenských společností v roce 2012 (horní polovina tabulky) a 2013 (spodní polovina tabulky)
Rok
2 012
počet zákazníků
průměrná teplota (°C)
tis. m3
MWh
meziroční změna spotřeby
PP Distribuce
438 781
10,4
972 123
10 259 399
2,3%
RWE GasNet
2 315 308
8,7
6 835 702
72 355 858
0,8%
113 830
8,2
323 410
3 426 825
0,6%
164
8,7
26 990
283 703
-10,8%
8 158 223
86 325 785
0,9%
Plynárenské společnosti
E.ON Distribuce Ostatní společnosti Celkem
2 013
2 868 083
PP Distribuce
437 100
9,0
995 218
10 560 169
2,40%
RWE GasNet
2 308 904
8,4
6 835 101
72 659 279
0,0%
114 175
7,9
319 732
3 399 601
-1,10%
166
8,3
127 046
1 349 548
370,70%
8 277 097
87 968 597
1,9%
E.ON Distribuce Ostatní společnosti Celkem
2 860 345
Poznámka: koncem roku 2013 došlo k fúzi společností VČP NET, JMP NET a SMP NET do RWE GasNet Graf č. 9 – Podíl spotřeby zemního plynu podle území plynárenských společností za rok 2013
Pozn. Mezi ostatní společnosti patří Net4Gas (zákazníci připojení přímo na přepravní soustavu) a Green Gas DPB (zákazníci připojení přímo na lokální distribuční soustavu, která není zahrnuta do regionálních distribučních soustav). Od roku 2014 VCP Net, JMP Net a SMP Net byly sloučeny do RWE GasNet.
24
Tabulka č. 12
25
Tabulka č. 13 – Počet obchodníků zajišťujících BSD a způsob jeho prokazování v ČR v zimním období 2013-2014
Bezpečnostní standard dodávky byl zajištěn pro období zimních měsíců roku 2013-2014 podle § 73a energetického zákona, v denní výši v rozsahu 189 334 – 459 907 MWh a v případě narušení plynárenské infrastruktury ve výši 3 556 210 – 8 638 437 MWh a to včetně minimálně 20 % uskladněného plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. Týká se obchodníků s plynem nebo výrobců plynu dodávajících plyn výše uvedeným chráněným zákazníkům. 3.
Výsledky posouzení rizik
3.1 Standard pro infrastrukturu - dle článku 6_Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010 Podle odstavce 1 členské státy nebo, pokud tak členský stát stanoví, příslušný orgán zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury měla zbývající infrastruktura stanovená na základě vzorce N-1 uvedeného v bodě 2 přílohy 1, do 3. prosince 2014 kapacitu dodávat nezbytný objem plynu pro uspokojení celkové poptávky po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za 20 let.
26
3.1.1
Stanovení jediné největší plynárenské infrastruktury
Největší plynárenskou infrastrukturou na území ČR s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu je vstupní bod Lanžhot, se vstupní přepravní kapacitou 157 mil. m3/den (20oC). 3.1.2
Popis zajištění standardu N-1
Model výpočtu se řídí následujícím vzorcem N-1 podle přílohy č. I Nařízení:
Definice parametrů vzorce: Dmax = celková denní spotřeba v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let, EPm = součet vstupních technických kapacit hraničních bodů, Pm = maximální kapacita těžby plynu z vlastních zdrojů na území ČR, Sm = součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v ČR, Im = vstupní technická kapacita největší plynárenské infrastruktury, přes kterou se dodává nejvíce plynu do ČR. Všechny parametry vzorce jsou uváděny v mil. m3/den. 3.1.3
Schopnost zajištění N-1 na národní úrovni
Dle požadavků Přílohy č. I Nařízení by měly být vypočtené výsledky vzorce N-1 větší nebo se rovnat minimálně 100%. V letech 2015 až 2024 plní ČR minimální požadavek Nařízení a překračuje ho o více než 250%. Z tohoto vyplývá, že bezpečnost dodávek podle infrastrukturního standardu definovaného Nařízením je v ČR zajištěna, viz bod č. 3.5.
3.1.4
Zajištění standardu N-1 na regionální úrovni
Vzhledem k robustnosti a vysoké kvalitě přepravní soustavy ČR, která plně zajišťuje splnění standardu N-1 na úrovni České republiky, není nutné zajišťovat standard N-1 pro Českou republiku na regionální úrovni. 3.1.5 Údaje nutné pro výpočet vzorce N-1 a výpočet vzorce N-1 a) Definice oblasti výpočtu Oblastí výpočtu se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N-1, tak jak je stanovena kompetentním úřadem. V případě ČR se jedná o území státu.
27
b) Definice na straně poptávky: Dmax (1 in 20) Parametr Dmax byl určen na základě historický dat o spotřebě v ČR za posledních 20 let. Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován 23. 1. 2006, jehož hodnota byla 67,639 mil. m 3/den (15 °C). Tato hodnota byla přepočtena na základě budoucích očekávaných ročních spotřeb zemního plynu v ČR. c) Definice na straně nabídky: EPm, Pm, Sm, Im Člen EPm je součet všech přeshraničních vstupních přepravních kapacit, jmenovitě vstupních přepravních kapacit na bodech Hora Svaté Kateřiny - Olbernhau, Hora Svaté Kateřiny – Sayda, Brandov, Waidhaus, Český Těšín a Lanžhot. Parametr Pm byl určen na základě dat od největších producentů zemního plynu v ČR. Jednotlivé členy Sm představují maximální denní technické použitelné kapacity pro zásobování ČR skladovacích zařízení společností RWE Gas Storage, MND Gas Storage a České naftařské společnosti. Parametr Im jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky plynu byl určen vstupní bod Lanžhot.
Výpočet vzorce N-1 podle nařízení:
Tabulka č. 14 - Bezpečnost dodávek v České republice v letech 2015-2024 (v mil. m3/den,0°C)
Pm Sm total EPmL+W+H+C+B Im Lanžhot Dmax N-1 [%]
2015 0,5 59,5 328,7 147,7 65,4 368,6
2016 0,6 68,4 328,7 147,7 65,4 382,2
2017 0,6 75,7 328,7 147,7 65,4 393,4
2018 2,5 75,7 328,7 147,7 65,4 396,3
28
2019 1,9 79,7 328,7 147,7 69,9 375,5
2020 1,6 79,7 328,7 147,7 74,4 352,4
2021 1,1 79,7 328,7 147,7 74,4 351,7
2022 1,4 79,7 328,7 147,7 74,4 352,1
2023 1,3 79,7 328,7 147,7 74,4 352,0
2024 1,2 79,7 328,7 147,7 74,4 351,9
Graf č. 10 – Analýza bezpečnosti dodávek v České republice dle vzorce N-1
Analýza bezpečnosti dodávek v ČR dle vzorce N-1 430
N-1v%
380 330 N-1 [%]
280
Min. požadavek nařízení [%]
230 180 130 80 2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
Rok
3.2 Scénáře výjimečně vysoké poptávky po plynu a) Výše spotřeby portfolia zákazníků obchodníků s plynem v České republice – roční za minulé 2 roky, průměrná zimní denní za poslední 2 roky a maximální denní za posledních 20 let (u nových obchodníků za dobu jejich existence): Scénář za poslední dva roky jsme zvolili z toho důvodu, že teprve po liberalizaci trhu v roce 2007 byly udělovány nové licence na obchod s plynem a noví obchodníci začali prakticky dodávat plyn v roce 2009. Výše spotřeby zemního plynu v České republice:
Rok
Skutečná spotřeba zemního plynu mil. m3 GWh změna
Přepočtená spotřeba zemního plynu mil. m3 GWh změna
Průměr °C
Normál Odchylka °C °C
2011
8 085,8
85 645,6
-10,0%
8 384,4
88 808,7
-3,3%
8,9
8
0,9
2012 2013
8 158,2 8 277,1
86 325,8 87 968,6
0,9% 1,5%
8 252,4 8 353,3
87 323,1 88 787,8
-1,6% 1,2%
8,7 8,3
8 7,9
0,7 0,4
Maximální denní spotřeba historicky dne 23. ledna 2006 při teplotě -16,9°C: 67,6 mil. m3 (713 GWh) Maximální denní spotřeba dne 27. ledna 2014 při průměrné denní teplotě -4,1°C: 45,0 mil. m3 (478,9 GWh)
29
b) Výše spotřeby zákazníků kategorie domácnosti, jimž obchodník s plynem dodává plyn – roční za minulé 2 roky, maximální denní za poslední 2 roky a maximální denní za posledních 20 let (u nových obchodníků za dobu jejich existence): Scénář za poslední dva roky jsme zvolili z toho důvodu, že teprve po liberalizaci trhu v roce 2007 byly udělovány nové licence na obchod s plynem a noví obchodníci začali prakticky dodávat plyn v roce 2009. Plný rozvoj trhu nastal (viz switching) teprve v posledních několika letech. Tabulka č. 15 - Výše spotřeby zemního plynu v České republice pro kategorie zákazníků
Rok
2012
2013
Kategorie VO SO MO DOM OP Celkem VO SO MO DOM OP Celkem
Počet zákazníků 1 652 6 939 202 807 2 656 685 2 868 083 1 637 6 946 201 274 2 650 488 2 860 345
tis. m3 3 542 741 801 433 1 196 670 2 468 975 148 404 8 158 223 3 627 323 819 144 1 204 242 2 473 739 152 648 8 277 096
Meziroční změna spotřeby -0,10% 2,40% 3,20% 1,00% -4,00% 0,90% 2,40% 2,20% 0,60% 0,20% 2,90% 1,50%
c) Přerušení dodávek přes hlavní přepravní infrastruktury nebo ze zásobníků, jež obchodník s plynem využívá, v různých ročních obdobích (léto, zima) Vzhledem k hodnotě koeficientu N-1 pro Českou republiku ve výši 294,5 % nemůže porucha žádné jednotlivé přepravní infrastruktury podstatným způsobem ovlivnit zásobování koncových zákazníků zemním plynem, což bylo prověřeno při lednové krizi v roce 2009 a následném simulačním cvičení v listopadu 2009, viz kap. 3.5. V případě takové poruchy by byly využity následující mechanismy pro zajištění zásobování zemním plynem:
Zvýšená těžba plynu ze zásobníků plynu Využití reverzního roku severní větve plynárenské přepravní soustavy
Pokud by tyto kroky nepostačovaly, přistoupil by provozovatel přepravní soustavy k omezování dodávek plynu skupinám zákazníků dle vyhlášky o stavech nouze v plynárenství. d) Četnost a doba trvání výskytu narušení dodávek a historický popis výskytu narušení dodávek včetně popisu doby trvání, množství plynu, dopadů na zákazníky: Historicky zaznamenala Česká republika dva případy vážného narušení dodávek zemního plynu. Po prvé to bylo v měsících leden – únor 2006, kdy se odchylka mezi nominací a skutečnou dodávkou plynu z Ruské federace pohybovala v rozmezí 10 - 30%, což znamenalo, že z nominovaných 23,25 30
mil.m3/den nebylo dodáno až 7 mil.m3/den, ve dnech 9.1. - 17.1., dále 30.1. - 1.2., a ještě 20.2. – 22.2. byly dodávky nulové. Druhé závažné přerušení dodávek nastalo v lednu 2009, kdy ve dnech 7.1. až 19.1 nebyl dodáván žádný plyn z Ruské federace. Provozovatel přepravní soustavy obrátil přepravu plynu ze západu na východ a přes HPS Sayda bylo do ČR dodáváno 18 mil.m3/den a těžba z podzemních zásobníků plynu byla zvýšena na 34 mil.m3/den, což pokrývalo spotřebu České republiky, která se v těchto pohybovala těsně nad hranicí 50 mil.m3/den. Nejhorší situace nastala dne 12.1.2009, kdy spotřeba vzrostla až na 57,3 mil.m3 a v této době byla těžba z PZP zvýšena na maximum. Přes Českou republiku bylo také transportováno 33 mil.m3 plynu denně z Olbernhau do Waidhausu pro potřeby společnosti Bayerngas. Ani jedno z těchto přerušení dodávek však zákazníci v České republice nepocítili, neboť zvýšenou těžbou plynu z podzemních zásobníků plynu a reverzním tokem plynu ze SRN přes hraniční předávací stanici Hora Sv. Kateřiny se podařilo zajistit zásobování všech zákazníků a nikdo nemusel být ve spotřebě omezen. e) Možná budoucí narušení dodávek od dodavatelů ze třetích zemí mající dopad na obchodníka s plynem s přihlédnutím k jejich výskytu v minulosti a pravděpodobnosti: Vzhledem k vysokému koeficientu N-1, pokračujícímu rozšiřování kapacity zásobníků plynu a připravované výstavbě nových zásobníků plynu, jakož i novému plynovodu Gazela, který přivádí plyn z plynovodů Nord Stream a OPAL, se bude vliv vážného narušení dodávek dále minimalizovat. Plynovod Gazela je propojen na několika bodech s přepravní soustavou ČR, takže v případě nedostatku plynu je možné částečně zásobovat zákazníky i z tohoto plynovodu. Dále je nutno připomenout reverzní tok severní větve plynárenské přepravní soustavy, který umožní v případě stavu nouze zajistit dodávky i na Slovensko s kapacitou 75 mil.m3/den (praktikuje se od září 2014 vlivem ukrajinsko-ruského konfliktu). V neposlední řadě je možno jmenovat záměr vybudování severojižního plynárenského koridoru spojujícího LNG terminály v polském Swinoujscie a chorvatském Krku a konečně uvažované propojení kompresní stanice Břeclav s virtuálním obchodním bodem Baumgarten v Rakousku. f) Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů (pro období tohoto roku a 2 let následujících): Z výše uvedených důvodů se domníváme, že žádné přerušení dodávek hlavních přepravních infrastruktur nebo zásobníků, tak, jak je definováno v nařízení (EU) č. 994/2010 o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu nemůže způsobit závažné problémy v zásobování zákazníků.
3.3 Scénáře přerušení dodávek plynu Přerušení dodávek přes hlavní přepravní infrastrukturu (zejména přerušení toku plynu HPS Lanžhot, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus, Cieszyn) nebo nemožnost využívat jeden či více zásobníků plynu na území ČR v různých ročních obdobích (léto, zima): Hlavními přepravními infrastrukturami v ČR jsou HPS Lanžhot, HPS Hora Svaté Kateřiny, HPS Brandov, na území DE HPS Waidhaus a na území PL HPS Cieszyn. V každém ze scénářů výjimečně vysoké poptávky po zemním plynu bylo uvažováno přerušení dodávek zemního plynu vždy přes jednu z výše uvedených hraničních předávacích stanic. Pro analýzu dopadů nemožnosti využívat jeden či více podzemích zásobníků plynu při výjimečně vysoké poptávce po zemním plynu byly uvažovány scénáře výpadku jak jednotlivých zásobníků 31
napojených na přepravní soustavu ČR (PZP Uhřice, PZP Dolní Dunajovice, PZP Háje, PZP Lobodice, PZP Štramberk, PZP Třanovice, PZP Tvrdonice), tak i jediný relevantní scénář kombinovaného výpadku více zásobníků mající vliv na dodávky plynu v ČR (PZP Lobodice, PZP Štramberk a PZP Třanovice). Z nařízení Evropské komise pro provedení zátěžových testů přepravní soustavy při nejkritičtější variantě přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců (září 2014 – únor 2015) lze konstatovat, že dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze v případě regulace odběru plynu na úrovni stupně č. 10, tj. dodávce plynu pouze pro domácnosti, uplatněné od začátku období a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR. 3.4 Popis pravděpodobných důsledků výše uvedených výpadků podle jednotlivých scénářů Výpadek jednotlivých přeshraničních bodů nemá dopad na zásobování ČR, ale ovlivní zásobování Německa, případně Polska. Jediné možné riziko pro zásobování ČR zemním plynem by nastalo, pokud by došlo k současnému výpadku dodávek přes HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny. Tento scénář je však vysoce nepravděpodobný. Tabulka č. 16 - Výpadky infrastruktur a jejich důsledky Výpadek infrastruktury
Důsledek
HPS Lanžhot
Výpadek neohrozí zásobování plynem ČR ani v zimě
HPS Hora Svaté Kateřiny
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
HPS Brandov
PZP Uhřice
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR pouze tranzit zemního plynu do Německa Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR, pouze tranzit zemního plynu do Polska Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Dolní Dunajovice
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Háje
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Lobodice
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Štramberk
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Třanovice
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
PZP Tvrdonice
Výpadek neovlivní zásobování plynem ČR
HPS Waidhaus HPS Český Těšín
Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, výpadek jednoho zásobníku plynu neovlivní zásobování ČR zemním plynem, a to jak v letním, tak ani v zimním období. Problém by mohl nastat pouze v případě současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice. V případě tohoto kombinovaného výpadku by nebylo možné plně zásobit oblast Severní Moravy (v případě nejvyšší zimní spotřeby by
32
v tomto regionu mohlo chybět až 38% množství denní spotřeby). Tato situace je však krajně nepravděpodobná. V návaznosti na přerušení dodávek zemního plynu v lednu 2009 a z důvodu připravenosti plynárenství České republiky na možné opakování přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu do západní Evropy bylo uloženo prověření připravenosti nových mechanismů vyhlašování a činností dotčených subjektů ve stavu nouze v plynárenství v souladu s vydáním vyhlášky č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství.
3.5 Cvičení simulovaného stavu nouze Při vyhlášení sedmého odběrového stupně pro přerušení dodávky plynu dne 31. 10. 2014 je dosažená úspora spotřeby zemního plynu v ČR ve stavu vyhodnocování. 4.
Opatření, objemy a kapacity nutné z hlediska splnění standardu pro infrastrukturu a standardu pro dodávky a jejich harmonogram
4.1 Preventivní opatření ke snížení zjištěných rizik Identifikovaná rizika (viz bod 3.3) jsou vysoce nepravděpodobná, neboť by musela nastat současně, aby měla dopad na zásobování zákazníků. Z analýzy vyplývá, že by musely nastat současně nejméně tři nepříznivé okolnosti, tj. výpadek největší infrastruktury, podstatné snížení těžby ze zásobníku plynu a to vše za nepříznivých klimatických podmínek, které by trvaly delší období. Jejich případnou avšak nízkou pravděpodobnost lze dále snížit několika možnými způsoby. U rizika současného výpadku HPS Lanžhot a HPS Hora Svaté Kateřiny se jedná o následující možná opatření: navýšení provozního objemu a těžebních kapacit podzemních zásobníků plynu na území ČR; reverzní tok plynu přes HPS Waidhaus; nebo kombinací výše uvedených možností. Opatřením ke snížení případného rizika současného výpadku PZP Lobodice, Štramberk a Třanovice bude výstavba plynovodu „Moravia“ směrem na severní Moravu (viz „Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2015-2024“ zveřejněný na webových stránkách provozovatele přepravní soustavy, http://www.net4gas.cz/). Přerušení dodávek přes Slovensko (HPS Lanžhot) Vzhledem k reálným tokům plynu by toto přerušení dodávek mělo vliv pouze na dodávky do SRN a Francie, které však mají další zdroje a proto by takové přerušení dodávek nemělo závažný vliv na zásobování zákazníků v obou zemích. Situace se podstatně změnila po uvedení plynovodu Gazela do provozu v roce 2013, kdy je podstatné množství plynu do SRN dodáváno tímto plynovodem přes HPS Brandov a HPS Waidhaus a výpadek dodávek přes HPS Lanžhot je tedy pro zásobování SRN zcela marginální.
Přerušení dodávek do Polska přes (HPS Cieszyn) Vzhledem k dodávanému množství cca 0,5 mld.m3/rok nejsou denní dodávky z České republiky do polské přepravní soustavy zásadní a pouze při dlouhodobějším přerušení dodávek by mohlo dojít na polské straně k omezení některých zákazníků.
33
Přerušení dodávek přes HPS Waidhaus do SRN Přes HPS Waidhaus je přepravováno významné množství plynu do jižního Německa a dále do Francie a to jak částečně z HPS Lanžhot, tak především z HPS Brandov a částečně z HPS Hora Sv. Kateřiny. V případě výpadku této infrastruktury by mohlo dojít, zvláště pokud by trval delší období, k potížím se zásobováním zákazníků v těchto zemích. Přerušení dodávek přes HPS Hora Sv. Kateřiny do SRN Historicky měl HPS Hora Sv. Kateřiny velký význam zejména pro zásobování východní části Německa v období, kdy bylo Německo rozděleno. Postupem doby se situace změnila, dnes jsou plynovody mezi HPS Hora Sv. Kateřiny a KS Olbernhau i HPS Hora Sv. Kateřiny a KS Sayda využívány obousměrně a umožňují i zásobování České republiky. Přerušení dodávek z Ruské federace po dobu 6 měsíců Při nejkritičtější variantě přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců (září 2014 – únor 2015) lze konstatovat, že dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze v případě regulace odběru plynu na úrovni stupně č. 10, tj. dodávce plynu pouze pro domácnosti, uplatněné od začátku období a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR.
4.2 Opatření k zajištění bezpečnostního standardu dodávek a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let Vzhledem k tomu, že v České republice docházelo k postupnému přepojování ze svítiplynu na zemní plyn v letech 1990 až 1995, existují statistiky spotřeby zemního plynu od roku 1995. Pro sedmidenní období poptávkových špiček při teplotě -14°C je stanoven bezpečnostní standard dodávky pro Českou republiku na denní hodnotu 47 982 tis. m3, resp. 506 315 MWh. b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za 20 let Období výjimečně vysoké poptávky po plynu nastává spíše krátkodobě a nikdy netrvalo déle než 10 dnů, v tomto období se pohybovala spotřeba mezi 50 až 57 mil.m3/den po dobu cca 10 dnů. Vzhledem k tomu, že spotřeba chráněných zákazníků činí v zimním období cca 35% celkové spotřeby, znamenalo by to zajištění bezpečnostního standardu ve výši 19,95 mil.m3/den. Takový objem je možno zajistit po dobu 30 dnů i při přerušení všech přeshraničních dodávek pouze těžbou z podzemních zásobníků plynu. c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury za průměrných zimních podmínek: Takové období v České republice nikdy nenastalo, avšak ze zkušeností s přerušením dodávek plynu v lednu 2009 a následných simulačních cvičení je prokázáno, že pro zásobování
34
chráněných zákazníků za průměrných zimních podmínek postačují dodávky z podzemních zásobníků plynu, viz také bod b). 4.2.1
Možnosti zajištění bezpečnostního standardu jsou v České republice následující
a)
diverzifikace zdrojů plynu: Původní schéma 75 % dodávek plynu z Ruské federace a 25 % z Norska se po liberalizaci trhu výrazně změnilo. Stále více jsou využívány krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které v roce 2013 činily 33,6 %, dodávky ruského plynu 63,4 % a norského plynu 3 %. K diverzifikaci přepravních cest významně přispěly i plynovody Nord Stream a OPAL, na něž navazuje v České republice plynovod Gazela, který přepravuje cca 30 mld. m3 plynu ročně a je na několika místech propojen s českou přepravní soustavou.
b)
uskladnění plynu v zásobníku plynu: Uskladnění plynu v podzemním zásobníku plynu je druhým nejdůležitějším opatřením na zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť kapacita všech podzemních zásobníků plynu v České republice dosahuje (bez zásobníku Dolní Bojanovice, který je propojen se slovenskou plynárenskou soustavou) 2,931 mld. m3, což činí cca 37% celkové roční spotřeby.
c)
dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu: Obchodníci s plynem v České republice mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu s ruskými producenty do roku 2035 a s norskými producenty do roku 2017.
d)
zvýšení objemu těžby plynu: Zvýšení objemu těžby plynu není pro Českou republiku účinným nástrojem pro zajištění bezpečnostního standardu dodávky, neboť domácí těžba se podílí pouze na cca 1,5 - 1,8 % na roční spotřebě zemního plynu.
e)
využívání alternativních paliv v kombinaci se smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku plynu: Vzhledem k dosavadní spolehlivosti v zásobování zemním plynem není tento způsob v České republice široce využíván.
4.2.2
a)
b)
c)
d) e) f)
Prokazování zajištění bezpečnostního standardu Operátorovi Energetickému regulačnímu úřadu, který je pověřen jeho kontrolou
trhu s energií
a
u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu; u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území ČR potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do ČR; u diverzifikovaných zdrojů plynu potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do ČR; u zvýšení objemu výroby plynu potvrzením od příslušného výrobce plynu; dohodou o swapové operaci v návaznosti na nástroje podle písm. a) až d); potvrzením dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku přerušit.
35
4.2.3
Definice chráněných zákazníků podle článku 2, odst.1 písm. a), b) Nařízení EP a Rady (EU)
Do této skupiny patří na základě rozhodnutí Příslušného orgánu, které je uvedeno v § 2 vyhlášky o stavech nouze v plynárenství, skupiny C1, D a F: a) skupina A jsou odběrná místa zákazníků s předpokládaným ročním odběrem nad 630MWh s možností úplného nebo částečného přechodu na náhradní palivo, b) skupina B1 jsou odběrná místa zákazníků s převažujícím technologickým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 52 500 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet skutečných spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, c) skupina B2 jsou odběrná místa zákazníků s převažujícím technologickým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 4 200 MWh do 52 500 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí méně než 70 % z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, d) skupina C1 jsou odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z jejího celkového vyrobeného množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, e) skupina C2 jsou odběrná místa zákazníků s převažujícím otopovým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny, pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku a pokud nejsou zařazeni ve skupině C1; pokud není k dispozici skutečná spotřeba, nahradí se plánovanou měsíční spotřebou uvedenou ve smlouvě o distribuci, f) skupina D jsou odběrná místa zákazníků s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb2), základní složky Integrovaného záchranného systému, asanační zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka; zařazení konkrétních zákazníků do této skupiny provádí provozovatel přepravní soustavy pro odběrná místa zákazníků přímo připojených na přepravní soustavu nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy pro odběrná místa zákazníků přímo připojených na příslušnou distribuční soustavu (dále jen „příslušný provozovatel“) po informování místně příslušného krajského úřadu či Magistrátu hlavního města Prahy,
36
g) skupina E jsou odběrná místa zákazníků s předpokládaným ročním odběrem v daném roce v rozmezí nad 630 MWh do 4 200 MWh, která nejsou zařazena do skupiny A nebo D, h) skupina F jsou odběrná místa zákazníků s předpokládaným ročním odběrem v daném roce do 630 MWh a domácnosti. Bezpečnostní standard dodávky byl zajištěn pro období zimních měsíců roku 2013-2014 podle § 73a energetického zákona, v denní výši v rozsahu 189 334 – 459 907 MWh a v případě narušení plynárenské infrastruktury ve výši 3 556 210 – 8 638 437 MWh a to včetně minimálně 20 % uskladněného plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. Týká se obchodníků s plynem nebo výrobců plynu dodávajících plyn výše uvedeným chráněným zákazníkům. 5.
Povinnosti uložené plynárenským podnikům a dalším příslušným subjektům, včetně povinnosti týkající se bezpečného provozu plynárenských soustav, havarijní plány, údržba
Základním předpokladem připravenosti na krizové situace je spolehlivá, bezpečná, hospodárně provozovaná a pečlivě udržovaná plynárenská soustava. Práva a povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu, výrobce plynu a obchodníka s plynem jsou stanoveny zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. V zákoně je stanovena povinnost těchto provozovatelů předávat každoročně Ministerstvu průmyslu a obchodu a Energetickému regulačnímu úřadu zprávu o kvalitě a úrovni údržby a vypracovat havarijní plán, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat. Dále zákon stanovuje následující povinnosti: 5.1 Přeprava plynu Pro provozovatele přepravní soustavy jsou v § 58 zákona stanoveny tyto práva a povinnosti: (1) Provozovatel přepravní soustavy má právo a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností, c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
37
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn, i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu, 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo 8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav, j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není považováno za obchod s plynem. (2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má právo na jednorázovou náhradu 5), 10) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo 38
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy. (8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy, b) zajistit přepravu plynu na základě uzavřených smluv, c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení, d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro přepravu plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem, f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje, g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav, h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality plynu a souvisejících služeb, i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu, j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace, k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu, l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat, m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat 39
na předpokládané snížení přepravní kapacity, n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy, o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů, q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze, r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, s) každoročně zpracovávat plán rozvoje přepravní soustavy včetně plánu investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58l odst. 5 se použije obdobně, t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy, u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu, v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy, w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy, y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy, z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy. (9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně. Organizace údržby přepravní soustavy: Údržba přepravní soustavy je realizována na základě Organizačního řádu, dle interních dokumentů řízení NET4GAS, s.r.o. Přepravní soustava je rozdělena do provozních oblastí, údržba je zajišťována pracovišti středisek údržby a dodavatelským způsobem. Údržba se provádí podle interních řídicích dokumentů provozovatele. Tyto interní dokumenty respektují platné: 40
-
zákony vyhlášky MPO, MV, SÚIP, ČÚBP1,MMR, ERÚ a dalších státních institucí nařízení vlády metodické pokyny technické normy ČSN, ČSN ISO, ČSN EN technická pravidla TPG doporučení výrobců zařízení.
Základní výčet řídicích dokumentů NET4GAS, s.r.o. relevantních pro zajištění procesu údržby: -
Směrnice Asset Management (Správa aktiv) o Metodický pokyn Řízení projektů
-
Směrnice Provozování plynárenské soustavy
-
Havarijní plán plynárenské soustavy NET4GAS, s.r.o.
-
Metodický pokyn Sledování a hodnocení spolehlivosti a stavu technických zařízení
-
Revizní řád vyhrazených technických zařízení o o o o o o
Směrnice Speciální údržba plynárenské soustavy Metodický pokyn Speciální opravy a montáže Metodický pokyn Údržba řídicího systému přepravní soustavy Metodický pokyn Údržba systémů PKO Metodický pokyn Systém řízení integrity potrubí – PIMS Metodický pokyn Provoz a správa řídicího systému DTGN
-
Směrnice Řízení střediska speciální údržby, oprav a montáží
-
Směrnice Projektové řízení
-
Technický popis plynárenské soustavy NET4GAS, s.r.o.
Na základě těchto řídicích dokumentů a výše uvedených obecně závazných právních předpisů, externích technických předpisů a dalších podkladů jsou vypracovány věcné a finanční plány hlavních činností provozu a údržby přepravní soustavy: -
roční plán údržby provozních oblastí, harmonogram činností omezujících kapacitu přepravní soustavy pracovní a kontrolní postupy.
Údržba po poruše se provádí operativně na základě požadavku příslušné provozní oblasti. Součinnost s provozovateli přepravních soustav sousedních zemí: Při přijímání preventivních opatření se musí provozovatelé propojených přepravních soustav sousedních států vzájemně informovat o přijatých opatřeních a vzájemně je koordinovat.
1
Dne 1. července 2005 nabyl účinnosti zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb. Zákonem se zřizuje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Výkon práv a závazků ČÚBP přechází na Státní úřad inspekce práce (SÚIP).
41
5.2 Distribuce plynu Pro provozovatele distribuční soustavy jsou v § 59 zákona stanoveny tyto práva a povinnosti: (1) Provozovatel distribuční soustavy má právo a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení, b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností, c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy, d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, e) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu, j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy, 5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob, 6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu, 7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, 42
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy, 9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení, k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem, l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života. (2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu podle písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní provozovatel distribuční soustavy. (8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, 43
b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené kvalitě, c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě, d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení, e) poskytnout distribuci plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu k distribuční soustavě, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem, g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje, j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu, k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace, l) zajistit přepravu plynu a distribuci plynu pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu spotřeby plynu účastníků trhu s plynem, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě, m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat, o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity, p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy, q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy, r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance, s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy, 44
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let, u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy, x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy, y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb, z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu. Organizace údržby distribučních soustav (RWE GasNet, s.r.o.): Provozovatel distribuční soustavy se řídí obsahem vnitřních předpisů k organizaci a metodice provádění údržby. Provozovatel distribuční soustavy provádí údržbu distribuční soustavy v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména TPG 905 01, které jsou implementovány do vnitřních prováděcích předpisů: - DSO_SM__B04_07_06 – Havarijní plán DSO - DSO_SM_B04_03_03 – Pravidla pro plánování a vykazování činnosti na PZ - Smlouva o poskytování služeb v oblasti technického dispečinku - Smlouva o poskytování služeb v oblasti dokumentace sítě - Smlouva o poskytování služeb v oblasti měření - Smlouva o poskytování služeb v oblasti operativní správy plynárenského majetku - Smlouva o poskytování služeb v oblasti staveb PZ (PNP) - Smlouva o poskytování služeb v oblasti provozu a údržby sítí - Smlouva o poskytování služeb v oblasti výstavby PZ a neplynárenského majetku
5.3 Skladování plynu Pro provozovatele zásobníku plynu jsou v § 60 stanoveny tyto práva a povinnosti: (1) Provozovatel zásobníku plynu má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
45
b) v souladu se zvláštním právním předpisem 4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu, d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu, 4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu, 5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu, g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení, h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem; toto není považováno za obchod s plynem, i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem. (2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání 46
dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu. (8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu, b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv, c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě, d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat data nezbytná pro zúčtování odchylek operátorovi trhu a účastníkovi trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu, f) vést samostatné účty za uskladňování plynu, g) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, h) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat, i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity, j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu, k) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí přístupu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do skončení účinnosti smlouvy, 47
m) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu, n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let, o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, p) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu, q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu, r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, s) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene o). Organizace údržby podzemních zásobníků plynu (společnost RWE Gas Storage, s.r.o.): Uskladňovací soustava je rozdělena na jednotlivé podzemní zásobníky plynu (PZP), jejichž údržba je zajišťována pracovišti středisek údržby jednotlivých PZP a současně i dodavatelským způsobem (dalšími třetími stranami). Údržba PZP byla realizována v souladu s příslušnými interními dokumenty řízení RGS. Tyto interní dokumenty respektují platné: - zákony - vyhlášky MPO, MV, SÚIP, ČBÚ a dalších státních institucí - nařízení vlády - metodické pokyny - technické normy ČSN, ČSN ISO, ČSN EN - technická pravidla TPG - doporučení výrobců zařízení Základní výčet řídicích dokumentů RWE Gas Storage, s.r.o. relevantních pro zajištění procesu údržby: - Základní akt ZA 2_3_3 Operativní správa plynárenského majetku o Směrnice SM_E03_14_01 Řízení investičních projektů o Směrnice SM_E03_01_01 Metodika plánování údržby a oprav -
Základní akt TGN_SM_E02_02_01 Provozování uskladňovací soustavy o Směrnice SM 2_4_2_3 Sledování a hodnocení spolehlivosti a stavu technických zařízení o Směrnice SM 2_4_2_4 Revizní řád vyhrazených technických zařízení
-
Základní akt TGN_SM_E02_01_01 Údržba uskladňovací soustavy o Směrnice TGN_MP_E02_02_01 Údržba řídícího systému přepravní soustavy o Směrnice SM 2_4_3_3 Údržba systému PKO Směrnice SM 2_4_3_4 Řízení údržby
-
Provozní dokumentace na jednotlivých PZP v souladu pravidly ČBÚ o Havarijní plán RWE Gas Storage, s.r.o. o Havarijní plány jednotlivých PZP 48
Na základě těchto řídicích dokumentů a výše uvedených obecně závazných právních předpisů, externích technických předpisů a dalších podkladů jsou vypracovány věcné a finanční plány hlavních činností provozu a údržby PZP: -
roční plán údržby pracovní a kontrolní postupy.
Údržba po poruše se provádí operativně na základě požadavku příslušného provozu PZP. 5.4 Výroba plynu Pro výrobce plynu jsou v § 57 zákona stanoveny tyto práva a povinnosti: (1) Výrobce plynu má právo a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu, b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států, c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech: 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, 3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu, 4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu, d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností, e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) v souladu se zvláštním právním předpisem 4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu. (2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo 49
na jednorázovou náhradu 5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne. (4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem. (6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. (7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu. (8) Výrobce plynu je dále povinen a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu, b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu, c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti, d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem, e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat, g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu, h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů, i) vést samostatné účty za výrobu plynu,
50
j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno, k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu, l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn zákazníkům. 5.5 Obchod s plynem Pro obchodníka s plynem jsou v § 61 zákona stanoveny tyto práva a povinnosti: (1) Obchodník s plynem má právo a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem, b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států, c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem, d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu, e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě, f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem. (2) Obchodník s plynem je povinen a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy, b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů, c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá, d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu, e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
51
g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance, h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a souvisejících služeb, i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a, j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem trhu, k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb, l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem, m) v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách. 5.5.1
Zajištění bezpečnostního standardu dodávek plynu
Dále se obchodníkovi s plynem ukládá v § 11 Vyhlášky o stavech nouze povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávek následujícími způsoby: (1) Rozsah bezpečnostního standardu pro chráněné zákazníky pro případy podle přímo použitelného právního předpisu2) se stanovuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Operátor trhu k 1. květnu daného roku aktualizuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vstupní údaje pro výpočet bezpečnostního standardu. Vzor vstupních údajů pro výpočet bezpečnostního standardu uveřejňovaných operátorem trhu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) V období od 30. září do 1. dubna je bezpečnostní standard minimálně z 20 % zajišťován uskladněním plynu v zásobnících plynu na území Evropské unie. (4) Obchodník s plynem a výrobce plynu dodávající plyn chráněným zákazníkům, prokazuje nejpozději do 15. dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu rozsah bezpečnostního standardu stanovený podle odstavce 1 a jeho zajištění; zajištění bezpečnostního standardu prokazuje následujícími způsoby: a) u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky, potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu, b) u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky kopií smlouvy o uskladnění plynu nebo potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky, c) u diverzifikovaných zdrojů plynu kopií smlouvy na příslušný objem plynu nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky, d) u zvýšení objemu výroby plynu kopií smlouvy nebo potvrzením od příslušného výrobce plynu,
2)
Čl. 8 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
52
e) potvrzením dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze dodávku plynu přerušit, f) potvrzením o zajištění bezpečnostního standardu jiným účastníkem trhu s plynem. (5) Účastník trhu s plynem, který přebírá zajištění bezpečnostního standardu podle odstavce 4 písm. f), musí do rozsahu svého bezpečnostního standardu dodávek plynu zahrnout rozsah bezpečnostního standardu obchodníka s plynem nebo výrobce plynu, pro kterého vydal potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu. (6) Bezpečnostní standard uvedený v příloze č. 3 odst. 1 písm. c) musí být zajištěn jinak než plynárenskou infrastrukturou, prostřednictvím které obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek v měsíci, pro který se rozsah bezpečnostního standardu stanovuje. Pokud obchodník s plynem realizuje největší část svých dodávek prostřednictvím virtuálního prodejního bodu, prokazuje tento bezpečnostní standard podle odstavce 4. Bezpečnostní standard se stanovuje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.
5.6 Obecné povinnosti účastníka trhu s plynem V § 3 vyhlášky o stavech nouze jsou uvedeny činnosti při přecházení stavu nouze pro provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribučních soustav, provozovatele zásobníků plynu, obchodníky s plynem, Operátora trhu: (1) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování3) oznámeného pro celé území státu a) provozovatel přepravní soustavy využívá akumulace přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav využívají akumulace distribučních soustav, b) provozovatelé zásobníků plynu ověřují připravenost zásobníků plynu k těžbě na maximální hodnotu těžebního výkonu, výrobce plynu ověřuje připravenost k maximalizaci provozu výrobny plynu a těžebních plynovodů a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, c) obchodníci s plynem ověřují možnosti zvýšení dovozů plynu a podávají o výsledku ověřování bez zbytečného odkladu zprávu provozovateli přepravní soustavy, d) operátor trhu na základě pokynu provozovatele přepravní soustavy neprodleně oznámí elektronicky všem subjektům zúčtování a registrovaným účastníkům trhu s plynem, že následující plynárenský den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze. (2) Při předcházení stavu nouze ve fázi výstrahy vyhlášeného pro celé území státu se a) omezuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo prostřednictvím odběrového stupně číslo 1, b) přerušuje sjednaná přeprava plynu nebo distribuce plynu a sjednaná dodávka plynu do všech odběrných míst zákazníků skupin B1, B2, C1, C2 a E, jejichž obchodník vlivem nedodání plynu nebo významné odchylky způsobil oznámení předcházení stavu nouze. (3) Při předcházení stavu nouze ve fázi včasného varování nebo ve fázi výstrahy se postupuje podle havarijního plánu plynárenské soustavy České republiky a podle havarijních plánů provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, provozovatelů zásobníků plynu nebo výrobců plynu. 3)
Čl. 10 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
53
(4) O předcházení stavu nouze, a to jak fáze včasného varování, tak i fáze výstrahy, informuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy bez zbytečného odkladu provozovatele připojených distribučních soustav, zásobníků plynu, výrobce plynu, operátora trhu a obchodníky s plynem dodávající plyn zákazníkům v dotčené oblasti, a to zasláním zprávy prostředky elektronické komunikace, případně dalšími vhodnými prostředky.
(5) Nejpozději do jedné hodiny po zahájení činností předcházení stavu nouze oznamuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy příslušnou fázi předcházení stavu nouze prostřednictvím Českého rozhlasu, stanice ČRo 1, způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně dalšími hromadnými sdělovacími prostředky, ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, místně příslušnému krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy. Obdobně se postupuje při ukončení předcházení stavu nouze. V § 5 vyhlášky o stavech nouze jsou stanoveny odběrové stupně začínající základním stupněm, který znamená nekrácený odběr smluvně sjednaného denního odběru plynu, následují odběrové stupně pro omezení dodávky a následně odběrové stupně pro přerušení dodávky. Pro účely preventivních opatření se využívají následující odběrové stupně: a) b) 1. 2.
3.
4.
5.
základní stupeň, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu, odběrové stupně pro omezení dodávky plynu: odběrový stupeň číslo 1, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, odběrový stupeň číslo 2, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo a omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny B1, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, odběrový stupeň číslo 3, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo a omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, odběrový stupeň číslo 4, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, a dále snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, odběrový stupeň číslo 5, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků skupiny A v rozsahu jejich možností přechodu na náhradní palivo, omezení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupin B1 a B2, a to na hodnotu povolené denní spotřeby, snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny C2 o 70 % proti denní hodnotě za nejbližší předcházející pracovní den, a dále snížení denní spotřeby plynu v odběrných místech zákazníků skupiny E o 20 % proti hodnotě uvedené ve smlouvě o distribuci plynu,
Odběrové stupně týkající se přerušení dodávek jsou uvedeny v Plánu pro stav nouze.
54
6.
Ostatní preventivní opatření
6.1 Zlepšení propojení mezi sousedními státy Plynovod STORK a jeho posílení Dne 14. září 2011 bylo zprovozněno propojení české a polské plynárenské soustavy plynovodem DN500, 6,3 MPa Třanovice – Cieszyn – Skoczów (STORK) s kapacitou 0,5 mld.m3/rok. Projekt byl realizován v rámci programu EEPR a využívá se prozatím pouze ve směru CZ => PL. Reverzní tok je možný, ale nevyužívá se. V rámci realizace severojižního plynárenského koridoru se počítá s navýšením kapacity na 2,5 – 3 mld.m3/rok a tato kapacita bude obousměrná (budoucí projekt STORK II). S touto akcí také souvisí uvažovaná výstavba plynovodu Moravia. HPS Brandov a plynovod Gazela Díky výstavbě plynovodu Nord Stream z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu, návazného plynovodu OPAL na území Německa byla na území ČR vybudována hraniční předávací stanice Brandov (zprovozněna 1. října 2011), což významně posílilo zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu do ČR. Na tuto HPS je napojen i plynovod Gazela. Plynovod BACI Výstavba plynovodu z rakouského Baumgartenu do Břeclavi – plynovod BACI - by přispěla nejen ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu do České republiky, ale i do Polska, na Slovensko a do Německa. Tento plynovod je zařazen do PCI projektů EK a má podporu vlády ČR. Plynovod BACI by měl mít délku cca 52 km (z toho 12 km v ČR a 40 km v Rakousku), kapacitu 4 – 7 mld.m3/rok a představoval by synergii několika nadnárodních projektů, projektu Severojižního plynárenského koridoru a projektů jižního plynárenského koridoru. Plynovod Oberkappel Propojení české přepravní soustavy s bodem Oberkappel na německo-rakouské hranici by přispělo k lepšímu propojení s Rakouskem a Německem a přístupu k zásobníkům v této oblasti, což by posílilo energetickou bezpečnost v regionu střední Evropy. Plynovod Oberkappel by měl mít délku přibližně 110 km a kapacitu 5-10 mil. m3/den. V roce 2013 byly zahájeny práce na studii na posouzení vlivů na životní prostředí, předpokládaný termín uvedení do provozu je v letech 2020-2022. Tento plynovod je zařazen na seznam projektů PCI.
6.2 Diverzifikace zdrojů a tras přepravy plynu V roce 2013 byl zemní plyn dovážen z Ruské federace – 5 863,1 mil. m3 (63,4 %), Norského království – 273,3 mil. m3 (3 %) a z Evropské unie – 3 105 mil. m3 (33,6 %). Jednou z možností diverzifikace tras je dodávka ruského plynu přes Bělorusko a Polsko (plynovod Yamal) do Německa a přes HPS Hora Svaté Kateřiny do ČR a následně za využití reverzního toku na celé území ČR. Tento způsob byl využit v lednu 2009 v průběhu přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu.
55
Výstavba plynovodu Nord Stream z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu, návazného plynovodu OPAL na území Německa a předávací stanice Brandov na území ČR významně posílilo zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu do ČR (další diversifikace trasy). HPS Brandov byla zprovozněna 1. října 2011. Plynovod Gazela o kapacitě 30 mld. m3/rok propojil německé předávací stanice Olbernhau a Waidhaus přes území ČR. Přispěl nejen k zajištění dodávek zemního plynu z plynovodu Nord Stream do jižního Německa, ale v případě výpadku dodávek plynu přes Ukrajinu i do České republiky. Plynovod byl zprovozněn v 02/2013 a na 4 místech je připojen na přepravní soustavu ČR. V současné době je zprovozněno propojení české a polské plynárenské soustavy plynovodem DN500, 6,3MPa Třanovice – Ciescyn – Skoczów (STORK) s kapacitou 0,5 mld.m3/rok. Projekt byl realizován v rámci programu EEPR a reverzní tok se v běžném obchodním styku nevyužívá (dodávky plynu pouze z ČR do PL, opačný směr je možný jen při krizových situacích). Význam tohoto propojení se zvýšil dokončením výstavby rozšíření kapacity PZP Třanovice v rámci programu EEPR. Bude tak možné využít tohoto zásobníku pro dodávky do Polska. V rámci realizace severojižního plynárenského koridoru se počítá s navýšením kapacity propojení mezi Českou republikou a Polskem prostřednictvím projektu STORK II (Plánovaná přepravní kapacita je až 6,5 mld. m3/rok ve směru z ČR do PL a až 5 mld. m3/rok ve směru z PL do ČR) s předpokládaným zprovozněním v roce 2019. Další možností diverzifikace zdrojů a tras je připravovaný severojižní plynárenský koridor ve střední a východní Evropě. Tento plynovod zajistí propojení LNG terminálu Swinoujscie s LNG terminálem na ostrově Krk v Chorvatsku. Plynovod povede přes Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Výstavba plynovodu z rakouského Baumgartenu do Břeclavi – plynovod BACI – přispěje nejen ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu do České republiky, ale i do Polska, na Slovensko a do Německa.
6.3 Přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením Obchodník s plynem může dodávat zemní plyn z PZP Třanovice, kde došlo v rámci programu EEPR k navýšení kapacity z 240 mil. m3 na 530 mil. m3, do Polska v případě požadavku polské strany. Podzemní zásobník plynu Dolní Bojanovice, který je ve vlastnictví SPP Storage, je propojen pouze s plynárenskou soustavou Slovenské republiky a dodává tak plyn pouze na Slovensko. ČR nemá přímý přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením v zahraničí, ale obchodníci s plynem mohou skladovat plyn i v PZP v okolních státech za předpokladu, že mají smluvně zajištěnou přepravu plynu do ČR. 7.
Povinnosti veřejné služby týkajících se zabezpečení dodávek plynu
V § 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění jsou uvedeny povinnosti nad rámec licence u držitele licence pro distribuci plynu a elektřiny a pro dodávku tepla: Povinnosti nad rámec licence: (1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. 56
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. (3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(4) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle odstavců 2 a 3 se vydává na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Opravný prostředek podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen. (6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně. (7) Povinnost poskytnout v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu energetická zařízení k zajištění povinností nad rámec licence se vztahuje i na fyzickou či právnickou osobu, která není držitelem licence, a která přestala nebo bezprostředně hrozí, že přestane vykonávat činnost, při které se uskutečňuje dodávka elektřiny, plynu nebo tepelné energie. Ustanovení § 10 odst. 7 a 8 platí obdobně. V § 12a energetického zákona jsou uvedeny povinnosti dodavatele poslední instance (plyn, elektřina): Dodavatel poslední instance: (1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. (2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn nebo ukončil dodávku elektřiny nebo plynu. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 60 tis. m3. (3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy. (4) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi. 57
(5) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. (6) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán. (7) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi. 8.
Zohlednění desetiletého plánu rozvoje sítě Unie vypracovaný ENTSO-G
Provozovatel přepravní soustavy (dále jen PPS) v ČR společnost NET4GAS, s.r.o. vypracovala „Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2015 – 2024“ (dále jen Plán rozvoje) Výsledky tohoto plánu byly použity pro vypracování tohoto Plánu preventivních opatření. Při sestavení Plánu rozvoje zohlednil PPS vývoj výroby, skladování, spotřeby a dodávek zemního plynu a zohlednil své investiční plány i plány provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů zásobníku plynu i plán rozvoje soustavy pro celou EU (dále jen TYNDP). V Plánu rozvoje PPS uvedl přehled jednotlivých projektů realizovaných v letech 2013 a 2014 a vymezil nově připravované investiční projekty, které povedou k navýšení kapacit české přepravní soustavy v následující desetileté periodě. Pro potřeby tohoto plánu vycházel PPS při stanovování spotřeby v ČR z tzv. nejhoršího možného scénáře – tj. nejvyšší možné poptávky. Na základě tohoto scénáře pak PPS analyzoval přiměřenost vstupní i výstupní kapacity soustavy a zjistil, že všechny technické vstupní a výstupní kapacity přepravní soustavy ve všech českých regionech a v regionu jižní Morava dostatečně pokrývají předpokládaný vývoj maximální denní spotřeby plynu. Citlivost na nárůst maximální denní spotřeby vykazuje pouze region severní Morava, a proto PPS připravuje projekt, který by zvýšil výstupní přepravní kapacitu v tomto regionu od roku 2019. Tento projekt má také návaznost na plánovaný severojižní plynárenský koridor zemí V4. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2015 – 2024 je tak kompatibilní s potřebami jak regionu ČR, tak EU. 9. 9.1
Dopady preventivních opatření Hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření
Vzhledem k výše uvedenému nemají preventivní opatření téměř žádný hospodářský dopad a jejich účinnost na zachování řádného provozu plynárenské soustavy ČR a na dodávky zemního plynu zákazníkům je velmi dobrá. 9.2
Dopad na fungování vnitřního trhu s plynem
Výše uvedená preventivní opatření nemají vážný dopad na fungování trhu s plynem v České republice. 9.3
Dopad na odběratele
Jak je uvedeno v kapitole 5.6 Obecné povinnosti účastníka trhu s plynem využívá se jako preventivní opatření vyhlašování odběrových stupňů 1 – 5 s dopadem na zákazníky: 58
Odběrový stupeň č. 1 má dopad na zákazníky skupiny A Odběrový stupeň č. 2 má dopad na zákazníky skupiny A, a B1 Odběrový stupeň č. 3 má dopad na zákazníky skupiny A, B1 a B2 Odběrový stupeň č. 4 má dopad na zákazníky skupiny A, B1, B2 a C2 Odběrový stupeň č. 5 má dopad na zákazníky skupiny A, B1, B2, C2 a E V žádném případě se tato opatření nedotknou chráněných zákazníků ve smyslu SoS nařízení, kterými jsou v ČR zákazníci s odběrnými místy zařazenými do skupin C1, D a F. 9.4
Dopad na životní prostředí
Dopad na životní prostředí může být pouze v případě přechodu na jiné palivo než je zemní plyn. Toto řešení se však v ČR využívá jen u odběrných míst skupiny A tj. u zákazníků s předpokládaným ročním odběrem nad 630 MWh s možností úplného nebo částečného přechodu na náhradní palivo.
10. Projednání s příslušnými orgány Německa, Slovenska, Polska a Rakouska V souladu s ustanovením čl. 4, odst. (2) nařízení EP a Rady č. 994/2010 si mají příslušné orgány sousedních států vyměnit návrhy Plánů preventivních opatření a Plánů stavu nouze a provést konzultace na regionální úrovni tak, aby byl vyloučen nesoulad jimi navrhovaných plánů a opatření s plány preventivních opatření a s plány pro stav nouze ostatních členských států a aby byla dodržena ustanovení tohoto nařízení a dalších právních předpisů Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením rozeslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR dne 3. 6. 2012 první vydání Plánu pro stav nouze, příslušným orgánům sousedních států, tj. Ministerstvu hospodářství Polska, Ministerstvu hospodářství Slovenska a Spolkovému ministerstvu hospodářství a technologie SRN. Každé dva roky (12/2014) je Plán preventivních opatření aktualizován a projednán s výše uvedenými sousedními státy a rozšířen o projednání s Federálním ministerstvem pro vědu, výzkum a ekonomii Rakouské republiky dle přílohy č. IV Nařízení EP a Rady (EU) č. 994/2010. 11. Závěr Úkoly a povinnosti plynárenských podnikatelů pro stav nouze jsou definovány jak v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), tak i ve vyhlášce o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu č. 344/2012 Sb. Povinnosti plynárenských podnikatelů vyplývající z energetického zákona i vyhlášky jsou průběžně kontrolovány Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR stejně jako Energetickým regulačním úřadem. Na úrovni preventivních opatření jsou z tržních opatření na straně nabídky především využívána zvýšená flexibilita dovozu, zvýšená těžba ze zásobníků plynu a možnost zpětného toku v přepravní soustavě, na straně poptávky pak využití přerušitelných smluv. Netržní opatření nejsou v preventivních opatřeních využita. Přepravní soustava ČR je robustní, vysoce kvalitní a pečlivě udržovaná a zajišťuje bez problému splnění standardu N-1, tento standard je v ČR dokonce podstatně vyšší než je požadavek nařízení č. 994/2010. Skladování plynu, které představuje 37% roční spotřeby zemního plynu v ČR, významně pomáhá zajištění dodávek plynu koncovým zákazníkům v případě přerušení nebo omezení dodávek plynu. 59
Skladovací kapacity se v současné době dále rozšiřují a po jejich dokončení bude celková skladovací kapacita odpovídat 40% roční spotřeby. Česká republika se podílem skladovací kapacity na roční spotřebě plynu řadí mezi přední státy EU. Česká republika využívá diverzifikace dodávek zemního plynu z Ruska, z Norského království a z Evropské unie a byla tak odstraněna dřívější závislost na jednom zdroji plynu tj. Rusku. V přepravní soustavě ČR byly realizovány reverzní toky, které zajistí v případě výpadku dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování nejen českých zákazníků, ale i zákazníků na Slovensku. Dále se již zrealizovala i diverzifikace tras, kde zprovozněním plynovodu Nord Stream, návazného plynovodu OPAL a HPS Brandov je možné v případě potřeby dodávat plyn do ČR touto trasou. Tyto dodávky byly posíleny plynovodem Gazela v roce 2013, který propojil HPS Brandov přes české území s HPS Rozvadov – Waidhaus a byl na několika místech napojen na přepravní soustavu ČR. Výpadkem dodávek plynu není ani ohrožena výroba elektřiny, protože výroba elektřiny v plynových elektrárnách představuje pouze 2,5 % celkové výroby elektřiny. Z analýzy rizik vyplývá, že omezení nebo výpadek dodávek přes Ukrajinu neohrozí dodávky plynu zákazníkům v České republice. Kumulace poruch jako je výpadek dodávek plynu přes Ukrajinu a současně s výpadkem dodávek přes HPS Hora Svaté Kateřiny je vysoce nepravděpodobný, stejně jako výpadek několika podzemních zásobníků plynu. Plynárenská soustava České republiky plně vyhovuje požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
60
