PLÁN MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY k.ú. DALEČÍN, UNČÍN, VESELÍ A HLUBOKÉ

SPOLEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SPOL. S R.O. ŠERÁNKOVA 32, 616 00 BRNO, tel.: 549 256 241, e-mail: [email protected]

PLÁN MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY k.ú. DALEČÍN, UNČÍN, VESELÍ A HLUBOKÉ

Zodpovědný projektant:

Ing. Ludmila BÍNOVÁ, CSc. autorizovaný projektant ÚSES ČKA

BRNO, LEDEN 2007

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc.

OBSAH strana 1.

ÚVOD

3

2.

POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

3

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Reliéf Horniny Půdy Podnebí Vodstvo Biota

4 4 4 4 5 5 5

4.

CHARAKTERISTIKA AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ

6

KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY A MAPOVÁNÍ KRAJINY

7

6.

BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

8

7.

KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability Místní (lokální) územní systém ekologické stability

11 11 12

VÝBĚR VHODNÝCH DRUHŮ DŘEVIN PRO SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES

14

9.

ZÁVĚR

16

10. 10.1

TABULKOVÁ ČÁST Skladebné části ÚSES

17 18

5.

7.1 7.2 8.

2


1.

ÚVOD

Pro katastrální území Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké byla zpracována Studie ÚSES krajiny ve zjednodušené podobě, a to jako příloha pro urbanistické studie. V generelové podobě byl vymezen ÚSES v tzv. Okresním generelu okresu Žďár nad Sázavou. V roce 1996 byl na tomto území v rámci ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR upraven nadregionální a regionální ÚSES, což samozřejmě ovlivňuje také místní ÚSES. Proto bylo v roce 2006 zadáno ověření všech skladebných částí nadregionálního, regionálního a místního ÚSES jako podklad pro územní plán obce Dalečín, který zohledňuje změny NR a R ÚSES a také ostatní funkce a limity využití území a především vymezuje místní ÚSES. Územní plán pro Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké je ve stadiu konceptu. Vymezený místní, regionální a nadregionální ÚSES byl konzultován se zpracovatelem ÚP Ing.arch. M. Sohrem. Při zpracování Plánu místního územního systému ekologické stability (M ÚSES) pro k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké byly jako podklady použity následující materiály: − ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR (Bínová, Culek 1996) − mapy BPEJ − lesní typologické mapy − výsledky vlastního terénního průzkumu − nové biogeografické členění ČR – bioregiony a biochory (Culek 2005) − letecké snímky − Generel ÚSES okresu Žďár nad Sázavou (Ageris Brno, 2000) − Studie územního systému ekologické stability (ÚSES) pro k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké − Urbanistická studie Unčín (Regio, projektový atelier, Hradec Králové, 1997) − Urbanistická studie Dalečín (Regio, projektový atelier, Hradec Králové, 1997)

2.

POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území (k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké) se nachází v severní části bývalého okresu Žďár nad Sázavou. Jeho rozloha činí 2 041 ha. Nadmořská výška kolísá od 467 m n.m. v nivě Svratky až do 728 m n.m. na k.ú. Veselí. Katastry mají pestrý reliéf, jsou členité a poměrně lesnaté. Převažujícím funkčním využitím je lesnictví a také rekreace, protože celé řešené území je zahrnuto do Přírodního parku Svratecká hornatina. Charakteristický je vysoký podíl travních porostů a menší zastoupení orných půd. Na katastrech jsou areály živočišné výroby a také pastevní areály. Poměrně vysokým podílem je zastoupena trvalá vegetace na mezích a v úvozech cest. Páteř západní části území tvoří niva řeky Svratky v údolním zářezu. Součástí řešeného území je také přehradní nádrž Vír I, která zabírá plochu o rozloze 224 ha. Řešené území se nalézá na 5 mapových listech základní mapy v měřítku 1:10 000, a to 24-11-14, 24-11-15, 24-11-19, 24-11-20 a 24-11-22.

3


3.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

3.1

Reliéf

Podle geomorfologického členění GGÚ ČSAV se zájmové území řadí do těchto jednotek: Provincie: Česká vysočina Soustava: II Česko-moravská soustava Podsoustava: IIC Českomoravská vrchovina Celek: IIC-4 Hornosvratecká vrchovina Podcelky: IIC-4B Nedvědická vrchovina a IIC-4A Žďárské vrchy Okrsky: IIC-4B-h Sulkovecká vrchovina a IIC-4A-b Podhledeckoskalská vrchovina Nedvědická vrchovina je charakterizována jako členitá vrchovina se střední výškou 526,4 m a středním sklonem 6°55´. Je složená z krystalických hornin, permokarbonských, křídových a miocénních usazenin. Sulkovecká vrchovina je její součástí. Povrch je členitý a rozřezaný hlubokými údolími Svratky a jejích přítoků. Na hřbetech se mohou vyskytovat kryogenní tvary. Je tvořena hlavně z rul, svorů a migmatitů. Hranici mezi Sulkoveckou vrchovinou na východě a Pohledeckoskalskou vrchovinou na západě tvoří údolní niva řeky Svratky. Pohledeckoskalská vrchovina je součástí Žďárských vrchů. Je tvořena protáhlými hřbety, které oddělují většinou široká údolí. Převažují krystalické břidlice, ruly, svory a migmatity. Na hřbetech se mohou vyskytovat kryogenní tvary.

3.2

Horniny

Geologický podklad tvoří horniny krystalinika, tj. různé typy rul, migmatity, granulity, fylity, svory a pararuly. Svor středně těžce zvětrává a průběh zvětrávání závisí na stupni břidličnatosti, popřípadě i na obsahu přimísených živců. Pararuly při zvětrávání poskytují štěrkovitý materiál, převážně lehčího zrnitostního složení a malé minerální síly, pouze s vyrovnanějším obsahem draslíku. Obdobné mineralogické složení vykazují ortoruly, ale na rozdíl od pararul je rozpad těchto hornin hrubozrnější a obsahuje většinou četné úlomky podložní horniny. Vložky živných hornin tvoří amfibolity, krystalické vápence a hadce.

3.3

Půdy

Půdnímu pokryvu dominují typické kambizemě, nejčastěji v kyselé varietě, často však též nasycené nebo dystrické. Ostrůvkovitě se vyskytují pseudogleje a na skalách a sutích litozemě a rankery. V nivách se vytvořily fluvizemě (typické nebo glejové). Toky bez výraznějších niv jsou doprovázeny pruhy glejů. Na živných vložkách se vyvíjejí převážně litotrofní kambizemě a na vápencích hnědé rendziny. Půdy jsou v drtivé většině lehké až střední, zpravidla hlinité s příměsí kamene.

4


3.4

Podnebí

Řešené území náleží dle Quitta (1970) do chladnější varianty mírně teplé klimatické oblasti MT 3, do klimatického okrsku mírně teplého, vlhkého a vrchovinného (okrsek B5). Z východu je oblast MT 3 ovlivňována mírně teplou oblastí MT 9. Klima je mírně teplé a srážkově slabě nadprůměrné. Charakteristické jsou výrazné teplotní inverze při dnech údolí. Klima na svahu má výrazný gradient dle nadmořské výšky. Mohou se zde vyskytovat padavé větry a stékání chladného vzduchu po svahu. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 až 7 ºC. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 až 700 mm za rok.

3.5

Vodstvo

Území se vyznačuje poměrně vysokou hustotou sítě vodních toků. Leží v hlavním povodí řeky Moravy, dílčím povodí Svratky. Hydrografickou síť doplňují čtyři větší potoky a několik místních bezejmenných přítoků řeky Svratky. Zájmové území je odvodňováno řekou Svratkou. Svratka pramení na západních svazích Křivého Javoru ve výšce 760 m n.m. a ústí zleva do Dyje ve výšce 170 m n.m. Plocha povodí činí 7118,7 km2, délka toku je 173,9 km a průměrný průtok u ústí 27,24 m3.x-1. Jedná se o vodohospodářsky významný tok, který po jez v Dalečíně patří do pstruhového pásma. Na řešené území zasahuje vodárenská nádrž Vír I. a její PHO. Rozloha nádrže činí 223,6 ha. Do Svratky se vlévají Ubušínský potok, potok Hrabovec, Janovický potok, Korouhvický potok a další bezejmenné přítoky. Všechny potoky jsou částečně zregulovány. Drobné rybníčky a nádrže ve Veselí a Hlubokém mají význam z hlediska ekologického a krajinářského.

3.6

Biota

Podle regionálně fytogeografického členění (BÚ ČSAV 1987) patří území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina. Rekonstrukčními individuálními vegetačními jednotkami jsou podle geobotanické mapy (Mikyška a kol.1970) v nivě Svratky luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Většinu území však zabírají bikové bučiny (Luzulo-Fagion). Ze severovýchodu na k.ú. Veselí zasahuje výběžek acidofilních horských bučin (Luzulo-Fagetum montanum, VerticillatoFagetum) a východně od Dalečína také květnaté bučiny (Eu-Fagion). Květnaté bučiny jsou také na stráních nad Janovickým potokem a u Vírské přehrady. Náhradní společenstva přírodě blízkých luk a mokřadů v nivách zde reprezentovala společenstva svazů Calthion, Arrhenatherion a Cynosurion. Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace je mozaika horských květnatých bučin (Dentario enneaphylli-Fagetum) a acidofilních bikových bučin (LuzuloFagetum). Na skalách najdeme vegetaci svazu Alysso-Festucion pallentis, na vrcholcích malé ostrůvky reliktních borů (asi nejčastěji Hieracio pallidi-Pinetum). Pod skalami a na prudkých svazích jsou suťové lesy (Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum). K přirozené vegetaci patří pobřežní ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae) a podél menších bočních přítoků i ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél řek jsou charakteristické poříční rákosiny (svaz Phalaridion) a v řekách vegetace svazu Batrachion fluitantis. Na běžných loukách je nejčastější vegetace ovsíkových luk svazu Arrhenatherion a Cynosurion, 5

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. na vlhkých místech svazu Calthion. Lokálně se zachovaly krátkostébelné trávníky svazu Violion caninal a rašelinné louky svazu Caricion fuscae.

4.

CHARAKTERISTIKA AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ

Aktuální stav krajiny se v posledním období mění. Byly obnoveny pastviny a také louky v nivě Svratky. Současnou krajinu zkoumaných katastrů lze definovat jako krajinu zemědělsko-lesní, pouze středně antropogenně ovlivněnou. Střední a jižní část území lze považovat za typ krajiny lesní, která je člověkem relativně méně ovlivněná. Porosty mají většinou změněnou dřevinnou skladbou s převahou smrku a borovice lesní, případně modřínu. Okraje lesních porostů, údolní dna toků a strží jsou porostlé také listnatými dřevinami (dub zimní, dub letní, habr, buk, jasan ztepilý, olše, javory babyka a klen). Kvalitnější jsou skalnaté svahy nad vodní nádrží Vír I. Zemědělská půda v současnosti zahrnuje cca 40 % území. Střídají se orné půdy a travobylinná společenstva, a to pastviny i louky. V poměrně vysoké míře zůstala zachována rozptýlená dřevinná vegetace na mezích a v úvozech, která je druhově velmi pestrá (habr, javor klen, buk, líska, svída krvavá, trnka obecná, růže šípková). V břehových porostech se vyskytuje olše lepkavá, olše šedá, vrba jíva, jasan i javory. V lesních komplexech se projevují důsledky nevhodného hospodaření v lesích. Převážně listnaté bukové lesy byly zčásti přeměněny na smrkové a borové monokultury. Při projednávání a schvalování LHP je proto nezbytné požadovat vyšší podíl dřevin přirozené skladby, a to především buku. Celé řešené území je součástí přírodního parku Svratecká hornatina, který byl zřízen v roce 1995 na území bývalé klidové oblasti. Rozloha parku činí 251 km2. Nachází se zde také vyhlášená přírodní památka PP Ostražka.

Niva řeky Svratky se zamokřenými loukami a meandrujícím vodním tokem. 6


5.

KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY A MAPOVÁNÍ KRAJINY

Při terénním šetření na podzim 2006 byly pouze ověřeny a upřesněny všechny skladebné části ÚSES a byly doplněny jejich popisy. Pro vymezení kostry ekologické stability krajiny bylo využito podrobných terénních průzkumů a výsledků ochranářského mapování krajiny (ČÚOP, 1994) a také údaje ze studie ÚSES (1996). Většina EVSK je součástí nadregionálních, regionálních i lokálních biocenter a biokoridorů a jsou takto také popsány v tabulkové části. Kostru ekologické stability tvoří nejhodnotnější části lesa se stupněm stability 4. Na nelesní půdě je to pestrá mozaika společenstev se stupněm ekologické stability 3 až 4. Jedná se o přirozené vodní toky s břehovými porosty, přirozená a přírodě blízká luční společenstva a pastviny a rozptýlenou dřevinnou vegetaci. Na k.ú. Hluboké se nachází přírodní památka Ostražka. Jedná se o travnatou stráň pod kótou Ostražka (679,6 m n.m.) vzdálenou asi 0,3 km od obce Hluboké. Předmětem ochrany jsou travinobylinná lada na bývalých pastvinách s výskytem ohrožených rostlinných druhů. Charakteristika PP Ostražka Podloží tvoří proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory středně až hrubě lepidoblastické, s granáty a s vložkami světlých slídnatých kvarcitů. Území leží na východně exponovaném svahu, který se sklání do hlubokého údolí levého bezejmenného přítoku Svratky. Z půdních typů se zde nachází kambizem dystrická v asociaci s doprovodným pseudoglejem typickým místy i kambickým. Ojediněle se vyskytuje kambizem pseudoglejová. Na suchých travnatých plochách roste relativně početná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Vyskytuje se zde ohrožená vratička měsíční (Botrychium lunaria). V minulosti zde rostla také vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium). Mezi další druhy suchomilných trávníků patří zběhovec lesní (Ajuga genevensis), ostřice jarní (Carex caryophyllea), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), vítod obecný (Polygala vulgaris), kokrhel menší (Rhinathus minor), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), smolnička obecná (Steris viscaria), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora). Na ploše jsou rozptýlené dřeviny a náletové porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies). Místy proniká expanzivní třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Severní část tvoří polokulturní mezofilní louky. Na řešeném území nebyly zjištěny památné stromy nebo aleje. V obci Veselí je několik krásných exemplářů lip. Tři lípy malolisté navrhujeme k vyhlášení jako památné stromy. Jsou zakresleny v grafické části.

Tř krásnéi lípy malolisté v obci Veselí, které jsou navrženy k ochraně. 7


6.

BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území se nachází v Sýkořském biogeografickém regionu (č. 1.51), který leží v hercynské biogeografické podprovincii. V zájmovém území lze vymezit čtyři typy biochor, a to 4US Výrazná údolí v kyselých metamorfitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně, 4SS Svahy na kyselých metamorfitech 4. vegetačního stupně, 4SQ Svahy na pestrých metamorfitech 4. vegetačního stupně a 5VS Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně. 4US Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4. vegetačního stupně Reliéf je velmi variabilní, od poměrně málo nápadných zářezů po mohutné údolní zářezy s hloubkou 250 m, jako vytvořila Svratka v Sýkořském bioregionu. Různý je i půdorys údolí. V podloží dominují střídavě různé typy rul, migmatity, granulity. Vzácnější jsou svory a fylity. Půdnímu pokryvu dominují typické kambizemě, nejčastěji v kyselé varietě, často však též nasycené či naopak dystrické. Ostrůvkovitě se vyskytují pseudogleje a na skalách a sutích rankery. V nivách se vytvořily fluvizemě (typické či glejové), toky bez výraznějších niv jsou doprovázeny pruhy glejů. Půdy jsou v drtivé většině lehké až střední. Klima je většinou mírně teplé, dominují chladnější mírně teplé oblasti (MT4, MT3, MT2). Charakteristické jsou výrazné teplotní inverze při dnech údolí. Většinou nápadně se projevuje expoziční klima různě orientovaných svahů, především v jejich horní části. Vegetace: Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace je mozaika horských květnatých bučin (Dentario enneaphylli-Fagetum) a acidofilních bikových bučin (Luzulo-Fagetum). Na skalách najdeme vegetaci svazu Alysso-Festucion pallentis, na vrcholcích malé ostrůvky reliktních borů (asi nejčastěji Hieracio pallidi-Pinetum). Pod skalami mimo jižní kvadrant jsou ostrůvky suťových lesů (Lunario-Aceretum). K přirozené vegetaci patří dále pobřežní ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), podél menších bočních přítoků i ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél řek jsou charakteristické poříční rákosiny (svaz Phalaridion), v řekách vegetace svazu Batrachion fluitantis. Na běžných loukách je nejčastější vegetace ovsíkových luk svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazu Calthion. Zastoupení skupin typů geobiocénů (STG): *3A0 (+), *3A-AB1 (+), *3AB-B1-2 (2), *3AB3 (10), *4A1-2 (+), *4AB-B1-2 (3), *4AB3 (37), *4B3 (30), *4BC3 (6), *4BC5a (4), *4BC7a (1), *4BC8a (+), 5AB3 (2), 5B3 (4), 5BC3 (1). Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD – acidofilní bučiny, BUKD – květnaté bučiny, BOAD – acidofilní bory, SPS – skalní společenstva. 4SS Svahy na kyselých metamorfitech 4. vegetačního stupně Reliéf má ráz převážně mírného svahu rozčleněného údolími a ojedinělými svahovými kopci. Převýšení svahů dosahuje zpravidla 100 až 250 m. Na svazích se místy nacházejí balvanové proudy. Substrát je tvořen monotónními proterozoickými rulami a migmatity. Půdy jsou kyselé kambizemě. Na ojedinělých skalách jsou kyselé litozemě a rankery. Převažující kambizemě jsou hlinitokamenité a mají okrovou barvu. Klima je mírně teplé a srážkově slabě nadprůměrné (MT3, MT5, MT4, MT7). Klima na svahu má výrazný gradient dle nadmořské výšky. Mohou se zde vyskytovat padavé větry 8

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. a typické je stékání chladného vzduchu po svahu za radiačního typu počasí v noci a v zimě, a to především v bezlesí. Segmenty jsou v dosahu regionálních teplotních inverzí. Vegetace: Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace je mozaika květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a acidofilních bikových bučin (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích jsou suťové lesy (MercurialiFraxinetum, Lunario-Aceretum), na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum), podél větších potůčků další typy nivní lesní vegetace z podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. V úpatních depresích jsou občas přítomny i bažinné olšiny (Alnion glutinosae). Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. Lokálně se zachovaly krátkostéblé trávníky zde svazu Violion caninae a rašelinné louky ze svazu Caricion fuscae. Zastoupení skupin typů geobiocénů (STG): 3AB3 (4), *4AB3 (42), *4B3 (35), 5B3 (8), 3AB-B1-2 (1), *4AB-B1-2 (1), *4BC3 (8), 4BC5a (1). Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD – acidofilní bučiny, BUKD – květnaté bučiny, SUB – suťové lesy; náhradní: ATT – acidofilní trávníky nebo MTH – mezofilní trávníky. 4SQ Svahy na pestrých metamorfitech 4. vegetačního stupně Reliéf má ráz převážně příkrého svahu rozčleněného údolími a ojedinělými svahovými kopci. Na svazích se místy nacházejí balvanové proudy. Převýšení svahů dosahuje 100 až 250 m. Substrát je tvořen především pestrými pararulami, svory a migmatity. Vložky živných hornin tvoří amfibolity, krystalické vápence a hadce, ojediněle též erlány. Půdy jsou převážně kyselé kambizemě, na živných vložkách se vyvíjejí převážně eutrofní kambizemě. Na větších výchozech vápenců se objevují ostrovy hnědých rendzin, na hadcích kyselých hořečnatých kambizemí až kambizemních rendzin. Pro ojedinělé skály jsou typické kyselé litozemě a rankery. Převažující kambizemě jsou zpravidla hlinité, místy s větší příměsí kamene a mají okrovou barvu. Klima je mírně teplé a srážkově slabě nadprůměrné (MT3, MT7). Klima na svahu má výrazný gradient dle nadmořské výšky. Mohou se zde vyskytovat padavé větry a typické je stékání chladného vzduchu po svahu za radiačního typu počasí v noci a v zimě a to především v bezlesí. Na dnech svahových údolí jsou podmínky pro teplotní inverse. Vegetace: Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na vápencích mohou přecházet do vápnomilných okroticových bučin (Cephalanthero-Fagetum). Výchozy kyselých hornin a hlubší zvětraliny charakterizují acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Místy jsou na balvanitých svazích suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum, resp. Lunario-Aceretum). Kolem drobných potoků najdeme vegetaci asociace Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. Zastoupení skupin typů geobiocénů (STG): *4AB3 (30), *4B3 (50), 5B3 (8), *4AB1-2 (+), na vápencích *4D2 (+), *4BD3 (5), *4BC3 (6), *4CD3 (+), 4BC5a (1). Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD – květnaté bučiny, BUAD – acidofilní bučiny, SUB – suťové lesy.

9

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. 5VS Vrchoviny na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně Reliéf se vyznačuje středně sklonitými svahy, oblými, širšími hřbety a vyvýšeninami komplexního tvaru s nevýraznými vrcholy, místy i s plošinami. K rysům typu náleží i plochá sedla a převážně mělká, málo zaříznutá údolí pramenných toků. Hlubší údolí s příkřejšími svahy se vyskytují jen ojediněle. Podloží je vesměs kyselé. Převažují různé typy migmatitů a pararul včetně různých přechodů (především biotitické, cordierit-biotitické, sillimanit-biotitické a dvojslídné). Roztroušeně se vyskytují i ortoruly a svory s různým podílem slíd. Zvětraliny jsou převážně hlinito-kamenité, výraznější zastoupení hlinité složky je na fylitech. Dominují kyselé půdy. Převažují dystrické kambizemě, místy jsou zastoupeny kambizemní podzoly, ojediněle typické kyselé kambizemě. Na úpatních svahovinách se místy vyskytují kyselé pseudogleje nebo kambizemě pseudoglejové, podél potoků, na prameništích a v jiných depresích pak kyselé gleje typické až organozemní. Na nečetných skalách a skalních výchozech se vytvořily kyselé litozemě, na sutích nenasycené nebo i živné rankery. Jinak se živnější půdní typy vyskytují jen na místech lokálně obohacených živinami. Z klimatických oblastí převažuje CH7, klima je tedy převážně mírně chladné a poměrně vlhké. Ovlivnění klimatu reliéfem není příliš výrazné. Zvláště na odlesněných svazích dochází v noci ke stékání chladného vzduchu a vzniku teplých svahových zón. Údolí představují polohy s podmínkami pro vznik slabších až středně silných (na údolních dnech) teplotních inverzí. Vegetace: Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na místech lokálně obohacených živinami se objevují i květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Kolem skal přecházejí tyto bučiny do náznaků suťových lesů, nejspíše měsíčnicových javořin a bažankových jasenin (LunarioAceretum, Mercuriali-Fraxinetum). Lesní prameniště nejčastěji hostí rohozcové smrčiny (Mastigobryo-Piceetum), nivy podél menších potůčků olšiny se smrkem (Piceo-Alnetum). Vodní toky provázejí podhorské potoční olšiny z podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, na březích lze očekávat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis. Na loukách i pastvinách se v minulosti pravděpodobně vyvinula vegetace náležející do svazu Violion caninae, na nejsušších stanovištích přecházející až do podhorských vřesovišť svazu Genistion. Dnes tyto typy tvoří mizející fragmenty, vinou eutrofizace a dosévání nahrazované kulturními porosty, složením se blížícími svazu Arrhenatherion. V potočních nivách převažovaly pcháčové louky svazu Calthion, po zániku hospodaření přecházející v mokřadní lada podsvazu Filipendulenion. Na prameništních loukách byly hojné porosty svazu Caricion fuscae, na humolitech Sphagno recurvi-Caricion canescentis, v mokřadech přecházející do svazu Caricion rostratae. Zastoupení skupin typů geobiocénů (STG): 4AB1-2 (+), 4AB3 (6), *5AB1-2 (1), *5AB3 (44), *5B3 (30), *5A0 (+), *5A1-2 (1), 5A3 (7), *5BC3 (3), 5AB4 (5), 5AB-B5b (2), *5BC5a (1), *5A6 (+). Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAS – acidofilní bučiny, BUKK – květnaté bučiny, SUB – suťové lesy Skupiny typů geobiocénů řešeného území (STG) Na území dominují STG 4AB3 Fageta paupera (holé bučiny) a 4B3 Fageta typica (typické bučiny). V řešeném území se ostrůvkovitě vyskytují tyto skupiny typů geobiocénů: 3AB3 Querci fageta (kyselé dubové bučiny) 3AB-B1-2 Querci-fageta humilia (zakrslé dubové bučiny) 4AB-B1-2 Fageta humilia (zakrslé bučiny) 10

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. 4BD3 4BC3 4AB4 4BC5a 4BC-C4-5a 4A1 5AB3 5AB-B4 5B3 5BC3 5A3

7.

Fageta tiliae (lipové bučiny) Fageta aceris (bučiny s javorem) Abieti-querceta roboris-piceae (smrkové jedlové doubravy) Saliceta fragilis sup. (vrbiny vrby křehké vyššího stupně) Fraxini-alenta sup. (jasanové olšiny vyššího stupně) Pineta fagina (bukové bory) Abieti-fageta (jedlové bučiny) Abieti-piceeta equisti (přesličkové jedlové smrčiny) Abieti-fageta typica (typické jedlové bučiny) Aceri-fageta inf. (javorové bučiny nižšího stupně) Fageta piceoso-abietina (smrkojedlové bučiny)

KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Na řešeném území byl vymezen ÚSES tří hierarchických úrovní, tj. nadregionální, regionální a místní (lokální) ÚSES. Nadregionální ÚSES byl převzat z ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Bínová, Culek 1996) a upřesněn na základě terénních průzkumů. Koncepční řešení ÚSES vychází z biogeografické diferenciace území a potřeby navázat na nadregionální ÚSES i plány místních ÚSES na sousedních katastrech.

7.1

Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability

Na řešené území bylo nezbytné vymezit dle ÚTP NR-R ÚSES ČR nadregionální biokoridor NK 127 a do něho vložené regionální biocentrum RBC 306. Holotín, ze kterého vychází regionální biokoridor RK 1375. Tyto skladebné části jsou situovány z větší části na kvalitní lesní porosty Přírodního parku Svratecká hornatina. Osa nadregionálního biokoridoru K 127/B je rozčleněna vloženými lokálními biocentry na pět úseků a je určena pro migraci mezofilní bioty. Je to lesní biokoridor a cílové ekosystémy jsou lesní s přirozenou skladbou odpovídající vymezeným STG. Nadregionální biokoridor je trasován po svazích údolí Svratky, zabírá lesní komplexy (acidofilní a květnaté bučiny, suťové lesy) a má dvě osy, a to mezofilní hájovou a bukovou. Na řešené katastry zasahuje pouze mezofilní buková osa. Cílovými ekosystémy řešeného území jsou květnaté a acidofilní bučiny, suťové a roklinové lesy, acidofilní a květnaté jedliny. V rámci schvalování LHP je nezbytné prosazovat maximální podíl dřevin přirozené skladby dle příslušných lesních typů, a to především buku lesního i jedle. Regionální biocentrum RBC 306 Holotín je vložené do osy NRBK NK 127. Jedná se o reprezentativní lesní biocentrum. Cílovými ekosystémy jsou opět květnaté a acidofilní bučiny. Toto biocentrum zasahuje na řešené území pouze malou částí. Z regionálního biocentra vychází regionální biokoridor RK 1375, který je tvořen lesními cílovými ekosystémy stejného typu jako RBC 306 Holotín. Také tento biokoridor zasahuje pouze do jižního okraje řešeného území a pokračuje na sousedních katastrech.

11


7.2

Místní (lokální) územní systém ekologické stability

Lokální ÚSES řešeného území byl vymezován v rámci dvou různých podkladů, a to v okresním generelu ÚSES a v rámci urbanistických studií. Všechny tyto podklady byly vyhodnoceny a byla ověřena především metodická a věcná správnost vymezení lokálního ÚSES. Bylo konstatováno, že byla jen částečně respektována reprezentativnost cílových společenstev, které jsou na tomto území vždy lesní. Část biocenter a biokoridorů byla však v původních dokumentacích s lučními cílovými společenstvy, které nejsou reprezentativní ve smyslu metodiky ÚSES. Lokální ÚSES byl také neobvykle hustý s řadou biocenter na pastvinách a loukách. Jednalo se i o biocentra a biokoridory, které by se měly zakládat. Tyto skutečnosti vedly k přepracování respektive upřesnění lokálního ÚSES řešeného území. Regionální biokoridor nivou Svratky není součástí ÚTP NR-R ÚSES a končí ve Vírské přehradě. Jeho vymezení na řešeném území je omylem méně zkušeného zpracovatele. Tato větev ÚSES byla nově vymezena jako lokální a před Vírskou přehradou byla ukončena lokálním nivním biocentrem. Navržený lokální ÚSES je tvořen reprezentativními biocentry a biokoridory s cílovými ekosystémy lesními. Pokud byly do biocenter zahrnuty nelesní ekosystémy (louky a pastviny), pak se jedná o kombinovaná biocentra s dvěma typy cílových ekosystémů a větší rozlohou nad 3 ha. Na řešeném území bylo vymezeno celkem 17 lokálních (místních) biocenter a 18 lokálních (místních) biokoridorů. Reprezentovány byly všechny reprezentativní STG, pro všechny typy biochor. Tři biocentra jsou vložená do nadregionálního biokoridoru NK 127 a jedno biocentrum je vložené do regionálního biokoridoru RK 1375. Jedna větev místního ÚSES reprezentující hydricky vlhčí stanoviště je vedena nivou Svratky a končí u Vírské přehrady biocentrem. Cílovými společenstvy jsou mokřadní a nivní lesní ekosystémy. Většina biocenter je kombinovaných. Ostatní složky místního ÚSES reprezentují hydricky normální až sušší stanoviště. Na k.ú. Strachujov navazuje větev lokálního ÚSES, která posiluje nadregionální biokoridor, a je trasována po hydricky normálních stanovištích 5. a 4. vegetačního stupně. Východní částí řešeného území je uvedena větev lokálního ÚSES s obdobnými cílovými ekosystémy, která je také posilou nadregionálního biokoridoru. Z nadregionálního biokoridoru vychází lokální ÚSES trasovaný skalnatými svahy nad Vírskou přehradou, který reprezentuje hydricky normální i sušší stanoviště. Tato větev ÚSES je posilou nadregionálního biokoridoru vymezeného na protějších svazích údolí Svratky. Západně od Dalečína vychází z regionálního biokoridoru RK 1375 větev lokálního ÚSES vymezeného na hydricky normálních stanovištích 4. vegetačního stupně. Minimální rozloha lokálních biocenter je 3 ha a kombinovaných biocenter 6 ha. Minimální šíře lokálních biokoridorů je 15 m a jejich maximální délka je 2 km. Biokoridory byly převážně jednoznačně vymezeny, ale jejich definitivní lokalizace je možná pouze při komplexních pozemkových úpravách. Součástí místních územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí specifické existenční podmínky rostlinám i živočichům. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakční prvky jsou pouze směrnou částí plánu ÚSES. Stávajícími interakčními prvky jsou ekotonová společenstva křovinatých lad a lemů i břehové porosty a silniční stromořadí, které nejsou biokoridory. Velmi pozitivně působícím plošným interakčním prvkem jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách potoků a na erozně ohrožených 12

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. prudkých svazích. Řešené území má velmi bohatou strukturu stávajících interakčních prvků a velkou rozlohu luk a pastvin. Proto doporučujeme pouze doplnit liniové prvky podél stabilizovaných polních cest a doprovodné porosty u vodních toků a vodotečí. Tyto interakční prvky nebyly zakresleny do grafické části, protože jejich konkrétní vymezení je obsahem podrobnějších dokumentací např. KPÚ. Navrhované interakční prvky byly rozděleny pouze na dva typy: IP 1 - jedná se o dosadbu alejí kolem stabilizovaných polních cest, místních komunikací a silnic, kde doporučuji domácí druhy dřevin dle příslušných STG, popř. ovocné dřeviny do alejí v blízkosti obce; IP 2 - jedná se o dosadbu břehových a doprovodných porostů kolem vodotečí a vodních ploch, kde doporučuji domácí druhy stromů a keřů pro příslušná STG, nevhodné jsou ovocné dřeviny.

Lokální ÚSES na zamokřených stanovištích v nivě Svratky.

Lokální ÚSES hydricky normálních a sušších stanoviť na svazích údolí. 13


8.

VÝBĚR VHODNÝCH DRUHŮ DŘEVIN PRO SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES

Protože skladebné části ÚSES a interakční prvky se budou zakládat pouze v severní a střední části k.ú. Prosetín, Brťoví a Čtyři Dvory, byl výběr vhodných dřevin zúžen na dvě stanovištní varianty lišící se především živností substrátu a variantu pro nivy vodních toků, kde jsou vlhčí stanoviště. Pro STG méně živná, tj. 4AB3: 1 – stromy základní Betula verrucosa EHRH. Fagus sylvatica L. Picea abies (L.)KARST. Pinus silvestris L. Populus tremula L. Quercus robur L. Sorbus aucuparia L.

bříza bělokorá buk obecný smrk ztepilý borovice lesní topol osika dub letní jeřáb obecný

2 – stromy doplňkové Abies alba MILL. Larix decidua MILL. Sorbus aucuparia L.

jedle bělokorá modřín opadavý jeřáb obecný

3 - křoviny Juniperus communis L. Rhamnus frangula L. Rosa canina L. Salix caprea L. Sambucus racemosa L.

jalovec obecný krušina obecná růže šípková vrba jíva bez hroznatý

Pro STG živnější, tj. 4B3: 1 – stromy základní Acer pseudoplatanus L. Fagus sylvatica L.

javor klen buk obecný

2 – stromy doplňkové Betula verrucosa EHRH. Fraxinus excelsior L. Larix decidua MILL. Malus sylvestris MILL. Populus tremula L. Prunus avium L. Sorbus aucuparia L. Tilia cordata MILL.

bříza bělokorá jasan ztepilý modřín opadavý jabloň lesní topol osika třešeň ptačí jeřáb obecný lípa malolistá

3 - křoviny Corylus avellana L. Crataegus monogyna JACQ. Crataegus oxycantha L. Daphne mezereum L. Lonicera nigra L.

líska obecná hloh jednosemenný hloh obecný lýkovec jedovatý zimolez černý 14

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. Lonicera xylosteum L. Prunus spinosa L. Salix caprea L. Viburnum opulus L.

zimolez obecný trnka vrba jíva kalina obecná

Pro STG vlhčí, tj. 4BC, B4-5: 1 - stromy základní Alnus glutinosa (L.)GAERTN. Betula pubescens EHRH.

olše lepkavá bříza pýřitá

2 - stromy doplňkové Alnus incana (L.)MOENCH. Acer pseudoplatanus L. Fraxinus excelsior L. Picea abies (L.)KARST. Populus tremula L. Quercus robur L. Salix fragilis L.

olše šedá javor klen jasan ztepilý smrk ztepilý topol osika dub letní vrba křehká

3 - křoviny Prunus padus L. Rhamnus frangula L. Salix aurita L. Salix caprea L. Salix pentadra L. Salix purpurea L. Salix viminalis L. Sambucus racemosa L. Viburnum opulus L.

střemcha evropská krušina obecná vrba ušatá vrba jíva vrba pětimužná vrba nachová vrba košíkářská bez hroznatý kalina obecná

Pestrá krajina s bohatou strukturou mezí a rozptýlené vegetace. 15


9.

ZÁVĚR

Navržený územní systém ekologické stability všech hierarchických úrovní, tj. nadregionální, regionální a místní, je pouze jedním z předpokladů k obnově ekologické rovnováhy krajiny. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zlepšení čistoty vod, ovzduší a omezení větrné i vodní eroze. Plán místního ÚSES je zapracováván do územního plánu sídla a po jeho schválení se stává závazným podkladem, který může být postupně realizován do funkční podoby. Biokoridory, které jsou v plánu ÚSES označeny jako směry propojení, je možné jednoznačně vymezit až na základě komplexních pozemkových úprav. Interakční prvky stávající i navrhované jsou pouze směrné. Prvním krokem, který je velmi důležitý, je zajištění ochrany stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, které tvoří kostru ekologické stability. Další ekologicky významné segmenty jsou lesy, tedy VKP přímo ze zákona, u nichž by měla být ovlivňována především druhová skladba dřevin v rámci lesních hospodářských plánů. Mezi VKP přímo ze zákona patří všechny vodní toky a samozřejmě také jejich údolní nivy. Zvýšená pozornost by měla být věnována Svratce a obnově její nivy, a to především zamokřených luk. Není navrhována registrace dalších významných krajinných prvků. Přírodovědně i rekreačně velmi hodnotné území je legislativně dostatečně zajištěno zřízením Přírodního parku Svratecká hornatina. Navrhujeme také zvážit zařazení tří lip v obci Veselí mezi památné stromy. Velmi vhodným opatřením je stanovení individuálního ochranného pásma PP Ostražka, které by mělo být větší než stanoví zákon (50 m). Zvýšenou pozornost zasluhuje síť stávajících interakčních prvků, která je významným krajinotvorným prvkem, který vytváří typický krajinný ráz. Interakční prvky (aleje) a břehové porosty všech vodotečí a rybníků je důležité doplňovat. Při komplexních i jednoduchých pozemkových úpravách je nezbytné požadovat obnovu systému protierozních mezí, které vytváří specifický typ krajiny a jsou významným prvkem krajinného rázu. Realizace nových vodních nádrží, popř. revitalizace vodních toků a také další zalesňování i zatravňování patří mezi velmi vhodná a doporučená opatření zvyšující ekologickou stabilitu a obohacující krajinný ráz tohoto území. Významná je také realizace protierozních opatření a doplnění trvalé vegetace podél komunikací a parková úprava obcí včetně izolačních vegetačních pásů oddělujících obytnou část od areálů zemědělské výroby a orných půd. Okolní katastrální území nemají schváleny plány ÚSES v rámci územních plánů sídel. Proto je nezbytné při vymezení ÚSES v rámci nových ÚP navázat na vyřešené katastry.

16


10.

TABULKOVÁ ČÁST

10.1 Skladebné části ÚSES

17

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – REGIONÁLNÍ BIOCENTRA 1. Pořadové číslo: RBC 306 (dle ÚTP NR-R ÚSES ČR) 2. Název: HOLOTÍN 3. Mapové listy 1:10 000: 24-11-19 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: biocentrum regionální reprezentativní 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3, 3 AB 1 7. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 8. Statut ochrany z jiných zájmů: Přírodní park Svratecká hornatina 9. Současný stav společenstev: Lesní komplex s převahou jehličnatých monokultur a s menším podílem přírodě blízkých květnatých a acidofilních bučin a acidofilních doubrav. Výskyt významných druhů flóry a fauny nebyl zjištěn. Na řešené k.ú. zasahuje biocentrum jen malou částí a jeho převážná část je na sousedním katastru. V druhové skladbě převažuje smrk a u Janovického potoka rostou olše a jasany. 10. Využívání: hospodářský les 11. Významné druhy rostlin: Picea abies, (Fagus sylvatica), Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa 12. Významné druhy živočichů: 13. Stupeň ekologické stability: 3 14. Znehodnocení: nevhodná druhová skladba lesních porostů – smrkové popř. borové a modřínové monokultury 15. Návrh opatření: Zajistit optimální druhovou skladbu v rámci LHP. 16. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní acidofilní a květnaté bučiny, acidofilní a květnaté jedliny, acidofilní doubravy, dubohabřiny, holé bučiny a typické bučiny, zakrslé dubové bučiny Cílová skladba dřevin dle příslušných STG.

18

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 1 2. Název: POD HOROU 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum vložené do RBK 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,4 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je tvořen jehličnatými monokulturami, převažuje smrk. Vtroušeně se vyskytuje borovice, buk lesní. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je částečně funkční. Biocentrum je vložené do regionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Picea abies, Pinus sylvestris, Fagus sylvatica 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultury smrku 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny

19

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 2 2. Název: VE SPÁLENIŠTÍCH 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum vložené do NRBK NK 127 6. Geobiocenologická typizace: 4 B 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4,1 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je jehličnatý s převahou smrku. Zastoupena je borovice, javor klen, modřín. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je částečně funkční. Biocentrum je vložené do nadregionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Picea abies, Acer pseudoplatanus, Pinus sylvestris, Larix decidua, Fagus sylvatica

15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultura smrku s modřínem 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG typické bučiny

20

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 3 2. Název: SPÁLENEC 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum vložené do NRBK NK 127 6. Geobiocenologická typizace: 4 B 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4,8 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnatý s převahou smrku. Zastoupena je borovice, buk lesní, modřín, javor klen, jasan a lípa. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je částečně funkční. Biocentrum je vložené do nadregionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Picea abies, Acer pseudoplatanus, Pinus sylvestris, Larix decidua, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Tilia cordata 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultura smrku, modřínu a borovice 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG typické bučiny

21

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 4 2. Název: V KORÝTKÁCH 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum vložené do NRBK NK 127 6. Geobiocenologická typizace: 4 B 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4,9 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý. Převažuje smrk a zastoupena je borovice, buk lesní, bříza a modřín. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Biocentrum je vložené do nadregionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Picea abies, Pinus sylvestris, Larix decidua, Fagus sylvatica, Betula verrucosa 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultury smrku, modřínu a borovice 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG typické bučiny

22

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 5 2. Název: OSTŘÍŽ 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,5 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je jehličnatý. Převažuje smrk a zastoupena je borovice a modřín. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Biocentrum není vložené do nadregionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Pinus sylvestris, Larix decidua, Picea abies 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultury smrku, modřínu a borovice 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny, typické bučiny

23

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 6 2. Název: POD PANSKÝM KOPCEM 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,6 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý. Převažuje smrk a zastoupena je borovice, omezeně i buk lesní. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Biocentrum není vložené do nadregionálního biokoridoru. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Pinus sylvestris, Picea abies, Fagus sylvatica 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultury smrku a borovice 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny

24

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-14 / 7 2. Název: NAD UNČÍNEM 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Unčín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 5 AB 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,9 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Biocentrum je vymezené na svahu nad obcí a je tvořeno mozaikou menších lesů a luk. Lesy jsou smíšené s porosty smrků, borovic a vtroušeně také listnatých dřevin.

13. Využívání: les, pastvina 14. Významné druhy rostlin: Picea abies, Fagus sylvatica, Carpinus betulus, Acer pseudoplatanus, Pinus sylvestris, Larix decidua, Sorbus aucuparia, Betula verrucosa 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: monokultury smrku a modřínu 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny, jedlové bučiny

25

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-14 / 8 2. Název: NA PŘEDNÍCH 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Unčín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 BC 4-5 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Biocentrum je situováno v nivě Svratky na polokulturních vlhkých loukách. Jeho součástí je vodní tok a jeho břehové porosty s převahou olše, vtroušeně vrba křehká a jasany.

13. Využívání: louka, vodní tok 14. Významné druhy rostlin: Alnus glutinosa, Salix fragilis, Fraxinus excelsior 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3, 2 17. Znehodnocení: 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: založit biocentrum v nivě jako kombinované 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní a mokřadní dle STG jasanové olšiny vyššího stupně

26

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 9 2. Název: POD PAPÍRNOU 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 BC 4-5 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Biocentrum je situováno v nivě Svratky na orné půdě a loukách. Jeho součástí je vodní tok a jeho břehové porosty s převahou olše, vtroušeně vrba křehká a javory.

13. Využívání: louka, vodní tok 14. Významné druhy rostlin: Alnus glutinosa, Salix fragilis, Acer pseudoplatanus 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3, 2 17. Znehodnocení: orná půda 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: založit biocentrum v nivě jako kombinované 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní a mokřadní dle STG jasanové olšiny vyššího stupně

27

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-14 / 10 2. Název: NIVA 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 BC 4-5 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Biocentrum je situováno v nivě Svratky na polokulturních vlhkých loukách. Jeho součástí je vodní tok a jeho břehové porosty s převahou olše, vtroušeně vrba křehká a javory.

13. Využívání: louka, vodní tok 14. Významné druhy rostlin: Alnus glutinosa, Salix fragilis, Acer pseudoplatanus 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3, 2 17. Znehodnocení: 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: založit biocentrum v nivě jako kombinované 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní a mokřadní dle STG jasanové olšiny vyššího stupně

28

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 11 2. Název: HROMOBÍTEK 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Veselí 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 5 AB 3, 5 B 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4,2 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý. Zastoupen je buk lesní, převažuje smrk a vtroušena je bříza. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční.

13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Fagus sylvatica, Picea abies, Betula verrucosa 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: monokultury smrku 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP, zvýšit podíl jedle 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG typické jedlové bučiny, jedlové bučiny

29

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 12 2. Název: U MAŘÍKA 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Veselí 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 AB 4 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,9 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý, zastoupen je buk lesní, borovice, jedle i smrk. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. V biocentru převažuje buk, hojně je přímísena jedle a borovice. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Fagus sylvatica, Pinus sylvestris, Picea abies, Abies alba 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: monokultury jehličnatých dřevin 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny, smrkové jedlové doubravy

30

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 13 2. Název: SKÁLY 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 2, 3 A-AB 1-2 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 4,8 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý, zastoupena je borovice, buk lesní, habr, jedle, modřín i smrk. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Zčásti je situováno na skály, které patří k hodnotnějším biotopům. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Carpinus betulus, Quercus petraea, Pinus sylvestris, Larix decidua, Picea abies, Fagus sylvatica, Abies alba 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: monokultury jehličnatých dřevin 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG zakrslé bučiny, zakrslé dubové bučiny

31

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 14 2. Název: U VÍRU 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Hluboké 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum vložené do NRBK 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 2, 3 A-AB 1-2 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,7 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý, zastoupen je buk lesní, jedle, habr, modřín, smrk, dub, borovice a bříza. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Zčásti je situováno na jihovýchodní skalnaté svahy, které patří k hodnotnějším. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Fagus sylvatica, Carpinus betulus, Quercus petraea, Pinus sylvestris, Larix decidua, Picea abies, Abies alba, Betula verrucosa 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: monokultury jehličnatých dřevin 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG zakrslé bučiny, zakrslé dubové bučiny

32

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 15 2. Název: OSTRÁŽNÁ 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Hluboké 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 5 AB 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,9 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: PP Ostražka 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený jehličnato-listnatý, zastoupen je buk lesní, borovice, jedle i smrk. Biocentrum je jednoznačně vymezené v komplexu lesa a je funkční. Částečně zasahuje do lesů PP Ostražka. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Fagus sylvatica, Abies alba, Pinus sylvestris, Larix decidua, Picea abies 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: výsadba smrku a modřínu 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny, jedlové bučiny

33

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-20 / 16 2. Název: PADĚLKY 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Hluboké 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 AB 3 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3,6 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Les je smíšený listnato-jehličnatý. Převažuje buk lesní a zastoupena je jedle, modřín i smrk. Biocentrum je jednoznačně vymezené na lesním celku a je funkční. Patří ke kvalitním biocentrům s vysokým podílem buku. 13. Využívání: les 14. Významné druhy rostlin: Fagus sylvatica, Abies alba, Larix decidua, Picea abies 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3-4 dle druhové skladby 17. Znehodnocení: monokultury jehličnatých dřevin 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: ovlivnit druhovou skladbu při schvalování LHP především v biocentru 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG holé bučiny

34

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – BIOCENTRA 1. Mapový list / pořadové číslo: 24-11-19 / 17 2. Název: PŘED VÍREM 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: Dalečín 5. Funkční typ a biogeografický význam: lokální biocentrum 6. Geobiocenologická typizace: 4 BC 4-5 7. Minimální výměra (délka): 3 ha 8. Skutečná (odhadnutá) a navržená cílová výměra (délka): 3 ha 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla EVSK, která jsou součástí BC: Přírodní park Svratecká hornatina 11. Statut ochrany z jiných zájmů: PHO vodní nádrže Vír 12. Současný stav společenstev (popř. zastoupení fyziotypů): Biocentrum ukončuje větev nivního lokálního ÚSES. Je umístěno před Vírskou přehradou. Zabírá louky, meandrující Svratku a její břehové porosty.

13. Využívání: louka 14. Významné druhy rostlin: Alnus glutinosa, Salix fragilis, Salix caprea 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 3 17. Znehodnocení: 18. Způsob vymezení: plán 19. Návrh opatření: založit v nivě 20. Cílová společenstva: reprezentativní, lesní dle STG jasanové olšiny vyššího stupně

35

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – MÍSTNÍ BIOKORIDORY Název

Mapový list

Geobiocenolog. typizace

Stupeň Délka ekolog. Využívání (m) stability

Cílové ekosystémy

lesní – typické bučiny, holé bučiny lesní – typické bučiny, holé les bučiny, typické jedlové bučiny lesní jedlové bučiny, louka, les přesličkové jedlové smrčiny

LK 1

24-11-19 4AB3, 4B3

1700

3

LK 2

24-11-19

4AB3, 4B3, 5B3

1300

3

LK 3

24-11-14 5AB3, 5B4

1050

3

LK 4

24-11-14 4AB3

1000

3

les, louka lesní holé bučiny

LK 5

24-11-20 5B3, 5AB3

400

3

les

LK 6

24-11-20 4AB3

1650

3

les, louka lesní – holé bučiny

LK 7

24-11-20

1200

3

les, louka

LK 8

24-11-19 4AB3, 4B3 24-11-20

2000 3,3-4 les

LK 9

24-11-20 3A-AB1

1650

3-4

les

lesní – zakrslé dubové bučiny

LK 10

24-11-20 4AB2

670

3-4

les

lesní – zakrslé bučiny

LK 11

24-11-20 4AB3, 4AB2

850

3-4

les

lesní – typické bučiny, zakrslé bučiny

LK 12

24-11-20 4B3

400

3

les, louka lesní – holé bučiny

LK 13

24-11-20 5AB3

900

3

les, louka lesní – jedlové bučiny

LK 14

24-11-20 4AB3

550

3

les, louka lesní – typické bučiny

LK 15

24-11-14 4BC4-5

300

2,3

LK 16

24-11-14 4BC4-5 24-11-19

2000

2,3

LK 17

24-11-19 4BC4-5

1900

2,3

LK 18

24-11-19 4BC4-5

1100

2,3

4B3, 5B3, 4AB2

les, louka

louka, vodní tok louka, vodní tok louka, vodní tok louka, vodní tok

lesní – jedlové bučiny, typické jedlové bučiny

lesní - typické bučiny, zakrslé bučiny, typické jedlové bučiny lesní – holé bučiny, typické bučiny

lesní – jasanové olšiny vyššího stupně lesní – jasanové olšiny vyššího stupně lesní – jasanové olšiny vyššího stupně lesní – jasanové olšiny vyššího stupně

SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR RK 1375 Název

Mapový list


RK 1375 24-11-19 4AB3, 4B3


470

3

36

les


lesní – holé bučiny, typické bučiny

Plán místního územního systému ekologické stability k.ú. Dalečín, Unčín, Veselí a Hluboké Zpracovala: Ing. Ludmila Bínová, CSc. SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES – NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR NK 127 Název

Mapový list



NK 127/1 24-11-19 4B3, 4BC4-5

500

3,3-4 les

NK 127/2 24-11-19 4B3, 4B4

550

3,3-4 les

NK 127/3 24-11-19 4B3

600

3,3-4 les

200

3,3-4 les

170

3,3-4 les

NK 127/4

24-11-14 4B3, 4B4 24-11-19

NK 127/5 24-11-14 5AB3, 5B4-5

37


lesní – typické bučiny, vrbiny vrby křehké vyššího stupně lesní – vlhké doubravy s bukem, typické bučiny lesní – typické bučiny lesní – typické bučiny, vlhké doubravy s bukem lesní – jedlové bučiny, javorové olšiny

PLÁN MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY k.ú. DALEČÍN, UNČÍN, VESELÍ A HLUBOKÉ

Recommend Documents