PŮL NA PŮL - ROLE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE

PŮL NA PŮL - ROLE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR

Síť MC v ČR ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Výzkumné šetření je součástí partnerského projektu „Půl na půl – rovné příležitosti pro ženy a muže“ 1

podpořeného v rámci Iniciativy Společenství EU EQUAL. Tento program se zaměřuje na boj s diskriminací

na trhu práce a podporu znevýhodněných sociálních skupin při začleňování do pracovního života. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. V rámci projektu jsou pro danou ohroženou cílovou skupinu (rodiče malých dětí, návštěvnice a návštěvníky mateřských center) připravovány aktivity, které mají přispět k lepšímu uplatnění na trhu práce a prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce: semináře, informační materiály, interaktivní právně-poradenská webová stránka (http://www.rovneprilezitosti.cz), a další právně-poradenské aktivity s cílem pomoci těm, kteří hledají své uplatnění na trhu práce, a podporovat ty, kteří se při hledání zaměstnání nebo přímo v zaměstnání střetávají s diskriminací či nerovným zacházením. Projekt realizuje Gender Studies, o.p.s. ve spolupráci s rozvojovými partnery, výzkumné šetření koordinovala Síť mateřských center v ČR. Abychom se v těchto aktivitách mohli cíleně zaměřit na problematické otázky a pružně reagovat na zájmy a potřeby cílové skupiny, bylo v září a říjnu 2005 provedeno výzkumné dotazníkové šetření mezi návštěvnicemi a návštěvníky mateřských center v ČR. Toto šetření bylo realizováno prostřednictvím mateřských center, členů Sítě mateřských center v ČR (dále jen „Síť MC“). Tím byla podchycena cílová skupina ženy 24 – 35 let (matky na mateřské/rodičovské dovolené, pracující matky) – dotazník vyplňovaly respondentky a respondenti přímo v mateřských centrech. Do šetření se zapojilo 74 mateřských center, tj. 67% z celkového počtu 110 členů Sítě MC2. Celkem bylo rozesláno 1100 dotazníků, vyplněno a zpět odesláno v termínu jich bylo 649, tj. návratnost byla velice vysoká - 59%. Výzkumné šetření se setkalo s velkým ohlasem, z korespondence a osobních rozhovorů se zástupkyněmi mateřských center vyplývá, že respondentky a respondenti vyplňovali dotazníky se zájmem, měli dobrý pocit, že se někdo o jejich problémy a pocity zajímá a těší se na další realizované aktivity. To představuje velký závazek do budoucna - potvrzení nejen potřeby, ale i nutnosti zabývat se výše uvedenými aktivitami.

1

Tento projekt se zaměřuje na problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce. Bližší informace najdete na webové stránce http://www.rovneprilezitosti.cz. 2

Stav k 1.9.2005, k 1.4.2006 je členy Sítě MC v ČR 140 MC

Projekt „Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů“, Equal/2/04;CZ.04.4.09/4.3.00.4/0095 je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Síť MC v ČR: http://www.materska-centra.cz

1

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Výzkumné šetření lze dle struktury dotazníku obsahově rozdělit na tyto okruhy: 1. respondent/ka a mateřské centrum 2. respondent/ka a uplatnění na trhu práce 3. znevýhodnění a diskriminace na trhu práce 4. potřeby a zájmy cílové skupiny v dané oblasti 5. možnost větší participace partnera respondent/ky na životě rodiny 6. veřejná angažovanost 7. osobní údaje 1. Mateřská centra Z odpovědí vyplývá, že mateřská centra (dále jen „MC“) mají stabilní, stálé návštěvníky a návštěvnice, minimálně jednou týdně MC navštíví 89% respondentů/tek, z toho 43,4 % dokonce několikrát týdně. Také doba, po kterou dotázaní/é MC navštěvují, je poměrně dlouhá; třetina dotázaných jej navštěvuje již 1- 2 roky, méně než rok také zhruba třetina, po dobu 2 – 3 let chodí do MC téměř pětina dotázaných, stejně jako po dobu více než 3 let. Z více jak 95% navštěvují mateřská centra ženy. To odpovídá zkušenostem Sítě MC, že nejvíce maminek navštěvuje MC v době, kdy jsou dětem 1- 3 roky, ale také tomu, že pro určitou část maminek se mateřské centrum stává pevnou součástí života i po ukončení rodičovské dovolené a aktivity MC se díky nim rozšiřují na aktivity pro celé rodiny. (Tabulka č. 1) Nejčastějším důvodem návštěvy MC je, aby dítě mělo kamarády (84,8%), polovinu dotázaných láká nabídka programů a téměř polovina dotázaných označila možnost „abych nebyl/-a doma sama“. Samy matky chápou mateřská centra nejen jako prostor pro dítě – pro hraní, cvičení dětí, kontakt s vrstevníky, přípravu na vstup dítěte do mateřské školky, ale také ve stejné důležitosti jako prostor pro sebe – pro vlastní realizaci, výměnu zkušeností, získání informací, zrušení sociální izolace a změnu stereotypu na mateřské dovolené, možnost kontaktu s ostatními a často také k navázání nových přátelství. Třetina matek MC nejen navštěvuje, ale také se na chodu MC aktivně podílí svojí, v převážné většině dobrovolnickou, prací. To je důležitý prvek v budování občanské společnosti. Založení občanského sdružení, shánění prostorů a peněz, budování samosprávy MC, koncipování a zajišťování programů, starost o public relation a fundraising vyžaduje orientaci v zákonech, těsný kontakt s obecními úřady a zájem o obecné dění. To všechno se musí ženy zakládající MC naučit, MC na tomto poli představují praktickou „školu občanského života“.


2


Tabulka č. 1 – frekvence a důvody návštěv mateřských center Jak často

%

navštěvujete MC?

Jak dlouho již

%

Proč do MC chodíte?

%

navštěvujete MC?

několikrát týdně

43,4

méně než 6 měsíců

17,3

aby dítě mělo kamarády

84,8

jednou týdně

45,6

méně než 1 rok

13,2

láká mne nabídka programů

50,2

jednou měsíčně

3,9

1 – 2 roky

33,9

abych nebyl/a doma sám/a

44,2

méně často

2,8

2 – 3 roky

17,7

podílím se na chodu MC

33,6

jsem zde poprvé

4,2

více než 3 roky

17,9

abych mohl/a dělat něco pro druhé

24,3

2. Uplatnění na trhu práce Naprostá většina dotázaných plánuje po ukončení mateřské /rodičovské) dovolené nastoupit do zaměstnání (85,7%), dalších 5% již pracuje, takže více jak 92,5% chce být nebo již je aktivní na trhu práce. Nejčastější motivací k nástupu do zaměstnání jsou dle očekávání důvody finanční – uvedly je tři čtvrtiny dotázaných, avšak více než polovina uvádí také jako důvod nástupu do zaměstnání potřebu kontaktu s jiným prostředím a téměř polovina potřebu seberealizace. Je evidentní, že při rozhodování o opětovném vstupu na trh práce hrají velkou roli i nefinanční důvody, mnohdy dosti podstatnou. Otázkou jistě zajímavou by bylo pořadí uvedených důvodů, určení, pro jaké procento dotázaných jsou nefinanční důvody hlavní motivací vstupu do zaměstnáni a zejména možnost či ochota tyto potřeby naplňovat jiným způsobem než v zaměstnání, například právě činností v neziskových organizacích či jinými veřejně prospěšnými aktivitami. Nelze zde nevidět velký potenciál do budoucna pro Síť MC v ČR, což potvrzuje i nebývalé šíření myšlenky mateřských center u nás. Tímto směrem však nebyl náš průzkum zaměřen. Desetina dotázaných do zaměstnání nastoupit neplánuje, polovina z nich totiž již pracuje, takže pouze 5% respondentů neplánuje po ukončení RD návrat na trh práce. Třetině z nich vyhovuje být doma s dětmi, pro desetinu z nich, tj. 1% ze všech dotázaných, je těžké najít zaměstnání a pouze jedna respondentka uvedla, že se jí návrat do pracovního procesu nevyplatí finančně. Další důvody byly plánované další dítě, chuť i nadále pracovat pro MC, jiné příjmy (živnost pouze 1 odpověď, stejně tak zapojení se do rodinné firmy).


3

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Tabulka č. 2 Představy o uplatnění na trhu práce Plánujete po ukončení MD(RD)nastoupit do

%

Plánujete po ukončení MD (RD) nastoupit do

zaměstnání nebo hledat zaměstnání?

%

zaměstnání nebo hledat zaměstnání?

ANO

85,7

NE

10,9

finanční důvody

76,5

již pracuji

5

potřeba kontaktu s jiným prostředím

54,9

být doma s dětmi mi vyhovuje

4,3

potřeba seberealizace

46

je to těžké najít zaměstnání

1,4

obavy ze ztráty odbornosti

23,9

nevyplatí se mi to finančně

0,2

pocit společenské izolace

21,5

NEVÍM

3,4

pocit společenské degradace

13,3

obavy ze ztráty místa/statusu

10,6

Graf č.1 finanční důvody potřeba kontaktu s jiným prostředím potřeba seberealizace obavy ze ztráty odbornosti pocit společenské izolace pocit společenské degradace obavy ze ztráty místa/statusu 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Zajímavé je, že téměř dvě třetiny dotázaných (62,9%) uvedly, že jim nic nebrání v osobním rozvoji. Třetině brání nejčastěji objektivní faktory - finance, nedostatek času, péče o rodinu, chybějící hlídání dětí, nemožnost pracovat na snížený úvazek, nízká možnost vzdělávání a studia při MD; avšak také faktory subjektivní - nízké sebevědomí, ztráta sebedůvěry, vlastní pohodlnost, neustálá únava či vyčerpání, zdravotní stav, chybějící vzdělání. 3. Znevýhodnění a diskriminace na trhu práce Více než dvě třetiny se domnívají, že by je při ucházení se o pracovní místo mohla znevýhodňovat skutečnost, že mají malé děti. Polovina uvedla jako znevýhodňující vlastní potřebu zkráceného úvazku či jiné flexibilní pracovní doby, více než čtyři desetiny dotázaných znevýhodňuje regionální nedostatek pracovních míst a Projekt „Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů“, Equal/2/04;CZ.04.4.09/4.3.00.4/0095 je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Síť MC v ČR: http://www.materska-centra.cz

4

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE třetinu nedostatek možností hlídání dětí. Vcelku pozitivně vyznívá sebehodnocení vzdělání a praxe cílové skupiny, také dopravní spojení a věk nehraje z tohoto pohledu významnou roli (drtivá většina dotázaných je ve věku do 35let). Pouze necelá 4% dotázaných vnímá jako znevýhodňující nedostatek informací o volných pracovních místech. Tabulka č.3 – subjektivní znevýhodnění na trhu práce Domníváte se, že vás při ucházení se o pracovní místo může znevýhodňovat:

%

skutečnost, že máte malé děti

70,3

potřeba odlišné pracovní doby

51,3

regionální nedostatek pracovních míst

40,9

nedostatek možností hlídání dětí

30,9

nedostatečné vzdělání

16,5

nedostatečná praxe

15,7

nevyhovující dopravní spojení

8,3

věk

7

nedostatek informací o volných pracovních místech

3,9

Graf č.2 potřeba odlišné pracovní doby regionální nedostatek pracovních míst nedostatek možností hlídání dětí nedostatečné vzdělání nedostatečná praxe nevyhovující dopravní spojení věk nedostatek informací o volných pracovních místech

0

10

20

30

40

50

60

Výše uvedené potvrzuje nutnost zaměřit se na práci se zaměstnavateli, usilovat o změnu jejich vnímání matek s malými dětmi jako nespolehlivých a neperspektivních zaměstnanců, motivovat je k vytváření podmínek pro Projekt „Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů“, Equal/2/04;CZ.04.4.09/4.3.00.4/0095 je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Síť MC v ČR: http://www.materska-centra.cz

5

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE zaměstnávání matek s malými dětmi – úpravy pracovní doby, možnost práce z domova, podílet se na zajištění hlídání dětí. Při této práci se zaměstnavateli je třeba upozornit také na bohatou praxi žen po MD v „managementu malého podniku“ zvaného rodina. Neméně důležité je však posilovat informovanost rodičů o svých právech, sebevědomí a sebedůvěru matek s malými dětmi. Nedostatek pracovních míst v regionu je známý objektivní faktor, překvapující je však relativně dobrá informovanost o pracovních místech; lze se domnívat že toto souvisí s počítačovou gramotností věkové skupiny respondentek a možností získávat informace prostřednictvím internetu. Téměř třetina dotázaných (28,3%) se již někdy cítila diskriminována na pracovním trhu či vstupu na něj. V odpovědích na otevřenou otázku „z jakých důvodů?“ se nejčastěji objevují známé faktory – pohlaví, děti či dotazy na potencionální těhotenství, méně často vzdělání, rozdílné platové poměry mezi muži a ženami za stejnou práci. Tabulka č. 4 pocit diskriminace Cítil/a jste se někdy diskriminován/a na pracovním trhu nebo při vstupu na něj?

%

ano

28,9

ne

71,1

4. Potřeby a zájmy cílové skupiny v dané oblasti Stěžejní část výzkumného šetření – zjišťování potřeb a zájmů cílové skupiny v dané oblasti - byla rozdělena na tři části a byly položeny tyto otázky: a) Jaké informace týkající se trhu práce a péče o děti byste uvítal/a? b) Jaké semináře (praktické) týkající se trhu práce a péče o děti byste uvítal/a? c) Jakou formu získávání těchto znalostí a dovedností byste pravděpodobně využil/a:? Z výsledků provedeného výzkumného šetření budeme vycházet při přípravě aktivit, jež mají přispět k lepšímu uplatnění na trhu práce cílových skupin projektu. a) potřebné informace Nejvíce dotázaných – více jak polovina – by uvítalo informace souhrnně nazvané jako právní minimum pracovněprávní vztahy, různé formy pracovních činností, ochrana žen a matek dle zákoníku práce, mateřská a rodičovská dovolená, povinnosti a práva zaměstnanců a zaměstnavatelů v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou, nemocenské pojištění a dávky, možnost výdělečné činnosti osob pobírajících rodičovský příspěvek, informace o možnosti umístění dětí do předškolních zařízení při rodičovské dovolené, nezaměstnanost – práva a povinnosti nezaměstnaných. Tato potřeba jistě souvisí s neustálými změnami v související legislativě. Třetina dotázaných přímo označila jako vítanou informaci, kde najít bezplatnou právní pomoc. V rámci projektu již byly zahájeny právní aktivity, jejichž cílem je zvýšit informovanost a právní povědomí ohrožených cílových skupin především v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže. Komplexní informace z dané oblasti jsou umisťovány na webový portál www.rovneprilezitosti.cz a dále šířeny (např. bulletiny, semináře, Projekt „Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů“, Equal/2/04;CZ.04.4.09/4.3.00.4/0095 je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Síť MC v ČR: http://www.materska-centra.cz

6

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE telefonické linky, poradenské služby apod.). Je také navazována spolupráce s dalšími relevantními institucemi a organizacemi (úřady práce, občanské poradny atd.). Téměř polovina respondentů označila jako vítané informace rady, výměnu zkušeností jak skloubit zaměstnání a rodinu, zde se prolínají známé faktory (nedostatek času, hlídání dětí…). Je evidentní, že tyto informace jsou velice potřebné a musíme se na tuto oblast v průběhu projektu intenzivně zaměřit. Třetina dotázaných uvedla jako vítané informace jak zaměstnání najít, jak postupovat, kde hledat a na co se při hledání zaměstnání zaměřit a na koho se případně obrátit o pomoc. Také informace o státní sociální podpoře a systému sociálního zabezpečení jsou vítány necelou třetinou respondentů. Mezi další žádané informace patří kontakty, kde hledat pomoc v krizových životních situacích; na tomto poli působí řada organizací, avšak informace o nich se pravděpodobně ne vždy dostanou k potřebným. Za tímto účelem vznikl již zmiňovaný webový portál www.rovneprilezitosti.cz sdružující různé informace z dané oblasti. Ten přináší nejen informace pro odbornou veřejnost, ale také on-line právní poradnu, kde zájemci a zájemkyně kromě bezplatné právní pomoci naleznou i praktické informace vztahující se k rovnosti příležitostí, slaďování rodinného a soukromého života a trhu práce. Informace z této oblasti budou také přístupné v regionálních informačních centrech, kterými jsou neziskové organizace a také knihovny, které již v současnosti slouží jako významný zdroj informací pro různé cílové skupiny. Informace jsou pro cílové skupiny přístupné také telefonicky. Mateřská centra ve většině výše uvedených oblastí mohou plnit (a většina již plní) roli prvotního neformálního i formálního informačního centra, budeme se tedy snažit tuto funkci podporovat řadou nástrojů. Pouze jedna respondentka uvedla, že žádné informace nejsou třeba. I to svědčí o potřebnosti informačních a poradenských aktivit pro zmíněnou cílovou skupinu. Tabulka č.5 – vítané informace Jaké informace týkající se trhu práce a péče o děti byste uvítal/a?

%

právní minimum

51,6

informace, rady jak skloubit zaměstnání a rodinu

47,7

jak najít zaměstnání

34

informace o st.soc.podpoře, sociálním zabezpečení

29,9

kde najít bezplatnou právní pomoc

26,4

na koho se obrátit při hledání zaměstnání, kontakty

22,5

kde hledat pomoc v krizových životních situacích

11,7


7


Graf č.3 právní minimum informace, rady jak skloubit zaměstnání a rodinu jak najít zaměstnání informace o st.soc.podpoře, sociálním zabezpečení kde najít bezplatnou právní pomoc na koho se obrátit při hledání zaměstnání jak napsat CV, žádost o zaměstnání kde hledat pomoc v kriz. životních situacích

0

10

20

30

40

50

60

b) vítané semináře Jednoznačnou prioritu mezi praktickými semináři mají u dotázaných jazykové kurzy, dotované, které jsou doprovázené hlídáním dětí v mateřském centru. Také kurzy práce na PC jsou vítány třetinou respondentů. Svědčí to o zájmu cílové skupiny pracovat na zlepšení svého vzdělání a tím zvýšit svoji konkurenceschopnost na trhu práce. Tyto aktivity sice nejsou zahrnuty v tomto našem projektu, nicméně je nutné tohoto faktu využít a hledat možnosti a zdroje na jejich realizaci. Na oblast ICT se již v současnosti zaměřuje společný projekt Sítě MC v ČR a Gender Studies, o.p.s. „Společnost přátelská rodině“, financovaný v rámci Operačního programu pro rozvoj lidských zdrojů Evropského sociálního fondu. Jednou z jeho částí jsou vzdělávací semináře zaměřené na využívání ICT pro podnikání, lepší zaměstnatelnost žen na mateřské/rodičovské dovolené a žen po 50 letech věku a osobnostní rozvoj. Součástí těchto vzdělávacích kurzů jsou doplňkové služby hlídání dětí. Jako potřebné pro vždy zhruba třetinu dotázaných se jeví prakticky zaměřené semináře na témata: „jak uspět při přijímacím pohovoru či výběrovém řízení“, „jak zvýšit sebedůvěru, sebehodnocení, umění komunikace“ a „jak vylepšit svoji image, zásady společenského vystupování“. Na tato témata je třeba se v dalších aktivitách zaměřit a posílit tak vlastní schopnosti a dovednosti těch, kteří se mnohdy nejistí vrací po několika letech znovu na trh práce. Zvláště u žen bývá často sebedůvěra a sebehodnocení po rodičovské dovolené nízké, a tak třeba ani nehledají zaměstnání odpovídající svým schopnostem nebo tato evidentní nízká sebedůvěra je důvodem neúspěchu při přijímacím pohovoru či výběrovém řízení. Zájem je i o seminář „jak napsat strukturovaný životopis, žádost o přijetí do zaměstnání“, uvedla jej pětina dotázaných, stejně jako možnost využití PC a internetu při hledání zaměstnání. Seminář o přípravě na podnikání a právní minimum pro začínající podnikatele se umístil v pořadí zájmu na posledním místě, Projekt „Půl na půl: rovné příležitosti žen a mužů“, Equal/2/04;CZ.04.4.09/4.3.00.4/0095 je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Síť MC v ČR: http://www.materska-centra.cz

8

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE pravděpodobně není mezi respondenty vzhledem k výše uvedeným faktorům (čas, hlídání dětí) velký zájem o vlastní podnikatelské aktivity. Nicméně jedna respondentka uvedla i zájem o přípravu podnikatelského záměru. Dále byly uvedeny v nepatrném procentu semináře o výchově dětí, o daňovém systému, o rekvalifikačních kurzech, specializované PC kurzy (o tvorbě www stránek, úprava fotografií) a o motivaci a semináře napomáhající ujasnění si vlastních představ o zaměstnání.

Tabulka č 6 – vítané semináře Jaké semináře (praktické) týkající se trhu práce a péče o děti byste uvítal/a?

%

jazykové kurzy (dotované, s hlídáním dětí)

68,4

práce na PC

34,6

jak uspět při přijímacím pohovoru či ve výběrovém řízení

34,4

jak zvýšit sebedůvěru, sebehodnocení

33,8

umění komunikace, jak vylepšit svoji image, zásady společenského vystupování

31,3

právní minimum

29,9

využití PC a Internetu při hledání zaměstnání

20

jak napsat strukturovaný životopis, žádost o přijetí do zaměstnání

19,5

o přípravě na podnikání a právní minimum pro začínající podnikatele

13,7

Graf č. 4 jazykové kurzy (dotované, s hlídáním dětí) práce na PC jak uspět při přijímacím pohovoru, ve výb. řízení jak zvýšit sebedůvěru, sebehodnocení umění komunikace,zásady společenského vystupování právní minimum využití PC a Internetu při hledání zaměstnání jak napsat životopis, žádost o přijetí do zaměstnání o přípravě na podnikání a práv. minimum pro podnikatele

0

10

20

30

40

50

60

70

80


9

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE c) upřednostňované formy informačních aktivit Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že dotázaní/né upřednostňují aktivity spojené s osobním kontaktem. Téměř polovina by využila formu přednášky či semináře, nejlépe pokud by byly v mateřském centru a se zajištěným hlídáním dětí. Tyto formy předávání potřebných informací je tedy třeba v dalších aktivitách využívat. Také přístup k PC a internetu zdarma či za dotovanou cenu přímo v mateřském centru by uvítala třetina dotázaných, důvodem je nejen neexistence přístupu na internet v domácnosti, ale často také nemožnost najít si doma volný čas na práci s PC. Problém menší dostupnosti internetu v regionech a pro určité cílové skupiny projekt řeší možností bezplatného přístupu k internetu v regionálních informačních centrech (knihovny, neziskové organizace) v kombinaci s vyškolenými informačními specialistkami. Zájem je i o osobní bezplatné poradenství s právníkem či psychologem; zde se nabízí zařazení podobných konzultací na závěr seminářů či přednášek. Dále je třeba získat informace o bezplatných možnostech právního či psychologického poradenství a rozšířit je mezi cílovou skupinu projektu. Zájem je i o tištěné publikace, interaktivní webovou stránku a poradenství po internetu. Poslední dvě možnosti souvisí s propojeností k internetu a znalostí práce na PC, a tak se zde dá očekávat nárůst zájmu související se stále zvyšujícím se počtem uživatelů internetu. Průzkum ukázal menší zájem o využívání bezplatné telefonní linky, stejně jako o organizaci osobního poradenství za úhradu. Od ledna 2006 jsou v projektu „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“ otevřena informační centra a bezplatné telefonní a e-mailové poradny. Zkušenosti z projektu ukázaly, že i přes informace vyplývající z dotazníků je zájem o první typ poradenské aktivity relativně vysoký. Tabulka č. 7 – forma informačních aktivit Jakou formu získávání těchto znalostí a dovedností byste pravděpodobně využil/a:?

%

semináře

46,2

přednášky

43,9

přístup k PC a internetu zdarma či za dotovanou cenu (zde v MC)

33,1

osobní bezplatné poradenství - právník

27,7

tištěné publikace

26,3

interaktivní webová stránka

23,4

osobní bezplatné poradenství - psycholog

20,1

individuální poradenství po internetu

17,7

help-line (bezplatná linka)

9,4

osobní poradenství za úhradu

5,5


10


Graf č. 5 semináře přednášky přístup k PC a internetu zdarma či za dotovanou cenu osobní bezplatné poradenství - právník tištěné publikace interaktivní webová stránka osobní bezplatné poradenství - psycholog individuální poradenství po internetu help-line (bezplatná linka) osobní poradenství za úhradu

0

10

20

30

40

50

5. Možnost větší participace partnera/ partnerky na životě rodiny Přes 50% dotázaných si podle výsledků našeho šetření nepřeje větší zapojení partnera do rodinného života (!?). Tento výsledek je překvapivý, zejména v kontextu s odpověďmi na ostatní otázky (často zmiňovaný nedostatek času, financí, únava). Znamená to, že si ženy samy chtějí určovat chod rodiny a mít hlavní vliv na výchovu dětí? Značí to spokojenost se současnou situací? Nebo je tento výsledek determinován tradicemi a rodinnými zvyklostmi v naší společnosti? Větší participaci svého partnera na životě rodiny by uvítalo 40,9% dotázaných, nejčastěji formou více času věnovaného dětem, jejich hlídání, větší pomoci a zapojení se do chodu domácnosti a tím získání volného času pro alespoň nějaké vlastní aktivity. Objevily se též návrhy na střídavou péči o dítě na MD, či RD, přání, aby byly překonány představy naší společnosti, že žena přednostně zajišťuje domácnost, přání lepší vzájemné komunikace mezi partnery a také uvítání jakékoli i minimální pomoci partnera. 6. Angažovanost ve veřejném životě Ve veřejném životě se angažuje více než třetina dotázaných, nejčastěji v neziskových organizacích, angažovanost v komunální či celostátní politice je minimální. Zájem angažovat se více má 30,7% dotázaných, na otázku: „brání vám něco ve vaší angažovanosti?“ kladně odpovědělo 36,2%. Mezi důvody patří nejčastěji nedostatek času, hlídání dětí, péče o rodinu, objevují se zde ale i důvody ryze subjektivní (neschopnost donutit se více na sobě pracovat, vlastní pohodlnost, nízká sebedůvěra, neznalost prostředí, nízké komunikační schopnosti). Mezi odpověďmi zaznělo i negativní politické prostředí, korupce, neinformovanost a nedostatek příležitostí.


11

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Tabulka č.8 – veřejná angažovanost Angažujete se ve veřejném životě? ANO

39,7

komunální politika

4,4%

neziskové organizace

71,6%

kultura, sport

31,6%

celostátní politika

0,4%

jiná oblast

12%

NE

60,3

7. Osobní údaje: Z celkového počtu 646 respondentů byla vzhledem k prostředí, ve kterém průzkum probíhal, drtivá většina žen (98,6%) ve věku do 35let (86,3%). Vzdělání dotázaných zhruba odpovídá údajům o vzdělanosti v ČR. Stejné je to i s počtem dětí – jedno dítě má 44,7% a dvě děti 44,4% dotázaných, tj. celkem 89,1% má jedno nebo dvě děti. Také údaje o posledním zaměstnání představují širokospektrální skupinu bez výrazných preferencí, což potvrzuje otevřenost mateřských center všem sociálním skupinám obyvatelstva bez rozdílu vzdělání, povolání, počtu dětí, a tedy možnost zaměřit se cíleně prostřednictvím mateřských center na cílovou skupinu projektu – osoby vracející se po mateřské či rodičovské dovolené na trh práce. Většina dotázaných je v současné době na mateřské nebo rodičovské dovolené, tuto možnost označilo 88,1%, přičemž polovině z nich pracovní poměr stále trvá, tj. zatím se mají kam po ukončení MD (RD) vrátit. Pouhých pět procent z celkového počtu dotázaných má nyní částečný pracovní úvazek či jiný druh pracovního poměru a minimálně 30% z dotázaných bude po MD (RD) pracovní místo hledat, neboť jim pracovní poměr v průběhu MD (RD) skončil nebo byli již před jejím začátkem bez zaměstnání. Je zde tedy velká skupina těch, kteří budou hledat své uplatnění na trhu práce.


12

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Tabulka č.9 – osobní situace ve vtahu k trhu práce Vaši situaci můžete charakterizovat:

%

Vaši situaci můžete charakterizovat:

%

jste na MD (RD) a:

88,1

nejste na MD či RD:

11,8

pracovní poměr trvá

45,5

již pracujete

6,3

pracovní poměr skončil během MD či RD

21,5

jste OSVČ

2,2

částečný pr. úvazek nebo jiný pr. poměr

5

jste v domácnosti

1,2

podniká

1,8

jiné

2,1

před nástupem na MD(RD) bez zaměstnání

8,5

jiné

5,8

V poslední otázce nás zajímala doba, po kterou jsou již dotázaní na MD či RD, tedy jakou dobu již nepracují na plný pracovní úvazek. I zde výsledky potvrzují, že do MC začínají ženy většinou chodit až po nějaké době strávené doma, nejčastěji mezi 2 – 3 rokem věku dítěte. Třetina dotázaných je na MD (RD) již pět let a více, takže se dá předpokládat ztížená reintegrace na trhu práce. Na tuto skupinu je třeba se v dalších informačních aktivitách cíleně zaměřit. Tabulka č. 10 – doba strávená na MD (RD) Jak dlouho jste již na MD (RD)?

%

Jak dlouho jste již na MD (RD)?

%

0-12 měsíců

4,3

5–6 let

10,7

1-2 roky

17,5

6-7 let

5.8

2-3 roky

23,1

7- 8 let

3,8

3-4 roky

16,4

8-10 let

4,7

4-5 let

12,8

více jak 10 let

0,9

7.

Závěr:

Výzkumné šetření potvrdilo nutnost zabývat se informačními a poradenskými aktivitami určenými cílové skupině – osobám vracejícím se po ukončení mateřské a rodičovské dovolené na trh práce a také poukázalo na velký zájem o tyto aktivity ze strany této cílové skupiny. Vzhledem ke stabilnímu složení návštěvníků MC, ke službám, které MC poskytují (hlídání dětí) a k důvodům, proč respondenti MC navštěvují, je vhodné řadu aktivit poskytovat buď přímo v MC nebo jejich prostřednictvím informace šířit mezi cílovou skupinu.


13

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Naprostá většina dotázaných chce být v budoucnu aktivní na trhu práce, a to z finančních i nefinančních důvodů. Většina však vnímá skutečnost, že mají malé děti jako nevýhodu, stejně jako potřebu zkráceného úvazku či jiného rozdělení pracovní doby. Je proto nutné zaměřit se na práci se zaměstnavateli v tomto směru, bojovat proti diskriminaci na trhu práce a také při tvorbě a realizaci politiky zaměstnanosti v ČR vytvářet a zejména používat nástroje měnící vnímání rodičů s malými dětmi především ze strany zaměstnavatelů jako nespolehlivých či neperspektivních zaměstnanců a motivovat zaměstnavatele k vytváření podmínek pro zaměstnávání matek s malými dětmi – úpravy pracovní doby, možnost práce z domova, podílet se na zajištění hlídání dětí. Neméně důležité je však posilovat informovanost rodičů o svých právech, sebevědomí a sebedůvěru matek s malými dětmi. V rámci projektu budeme v souladu s výsledky výzkumného šetření pro ohroženou cílovou skupinu (rodiče malých dětí a návštěvníky mateřských center) připravovat informační materiály, provozovat interaktivní právněporadenskou webovou stránku a další právně-poradenské aktivity zejména s těmito tématy: právní minimum a informace, kde najít bezplatnou právní pomoc informace, rady jak skloubit zaměstnání a rodinu informace, rady jak najít zaměstnání informace o st.soc.podpoře, sociálním zabezpečení informace, na koho se obrátit při hledání zaměstnání s kontakty. V rámci projektu bude od jara 2006 čtyřikrát ročně vycházet bulletin pro mateřská centra sdružená v Síti MC v ČR. Zpravodaj bude kromě výše uvedeného informovat o tématech souvisejících s problematikou rovných příležitostí pro ženy a muže a trhem práce, bude obsahovat zprávy a informace o průběhu a jednotlivých výstupech projektu, důležité kontakty, příklady dobré praxe v oblasti zaměstnanecké politiky, poradenskou stránku. Každé číslo bude vždy zaměřeno na určité téma. Bulletin i další informační materiály v tištěné podobě budou distribuovány přímo prostřednictvím mateřských center, materiály v elektronické podobě a informace o dalších právně-poradenských aktivitách a o aktualitách na právně-poradenské webové stránce budou šířeny e-mailem do všech mateřských center, jež jsou členy Sítě MC3. Přímo v jednotlivých mateřských centrech budeme pořádat prakticky zaměřené semináře na tato témata: právní minimum spojené s možností individuálních konzultací jak napsat strukturovaný životopis, žádost o přijetí do zaměstnání, jak uspět při přijímacím pohovoru či ve výběrovém řízení možnosti pro slaďování rodinného a pracovního života jak zvýšit sebedůvěru, sebehodnocení a umění komunikace.

3

k 15.3. Síť MC v ČR sdružuje 134 MC


14

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNICEMI A NÁVŠTĚVNÍKY MATEŘSKÝCH CENTER – OHROŽENOU CÍLOVOU SKUPINOU NA TRHU PRÁCE Cílem projektu je pomoci těm, kteří hledají své uplatnění na trhu práce, a podporovat ty, kteří se při hledání zaměstnání nebo přímo v zaměstnání střetávají s diskriminací či nerovným zacházením. Veškeré výše uvedené aktivity přispějí k lepšímu uplatnění cílové skupiny projektu na trhu práce a k prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce. Zpracovala: Mgr. Jana Fajtová Krausová Síť MC v ČR, Široká 15, 110 00 Praha 1 kancelář: Hradební 3, 110 00 Praha 1 www.materska-centra.cz [email protected]


15

PŮL NA PŮL - ROLE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE

Recommend Documents