PL Hydrologie - zadání

PL Hydrologie - zadání Čím se zabývá hydrologie, co zkoumá, odpovědi na jaké otázky hledá?

Základní údaje o vodě na Zemi Země je jedinou planetou naší sluneční soustavy, jejíž povrch je pokryt kapalnou vodou. Hydrosféra pokrývá 71 % zemského povrchu (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a tvoří ji oceány a moře, na kontinentech pak řeky a jezera. Oběžná dráha, vulkanismus, gravitace, skleníkový efekt, magnetické pole a na kyslík bohatá atmosféra jsou jedinečné vlastnosti, které dohromady vytvořily ze Země vodní planetu. Předpokládá se, že voda byla součástí těles (planetesimál), při jejichž srážkách postupně Země vznikala. Voda se samozřejmě při srážkách vypařovala, ale naštěstí pro Zemi zůstala v podobě obřích mračen v atmosféře kolem Země. Oběžná dráha Země leží za hranicí oběžných drah zaručujících dostatečné teplo pro kapalnou vodu. Bez některé z forem skleníkového efektu by byla voda na Zemi zamrzlá. Na jiných planetách, jako je např. Venuše, byly molekuly vodních par rozloženy slunečním ultrafialovým zářením a vodík byl ionizován a odvanut slunečním větrem. Tento proces je pomalý, ale neúprosný. Jde o jednu z hypotéz vysvětlujících, proč nemá Venuše žádnou vodu. Bez vodíku kyslík reaguje s materiálem povrchu a ukládá se v pevných minerálech. V zemské atmosféře existuje ve stratosféře tenká vrstva ozónu, která absorbuje většinu vysokoenergetického ultrafialového záření a efekt rozbíjení molekul tak potlačuje. Ozón se může tvořit jen v atmosféře s vysokým podílem volného dvouatomového kyslíku, jehož existence je závislá na biosféře ( rostlinách). Magnetosféra také chrání ionosféru před přímým odfukováním slunečním větrem. Nakonec se vulkanickou činností na povrch neustále dostává voda zevnitř planety. Zemská desková tektonika v procesu recyklace umisťuje do pláště uhlík a vodu ve formě vápencových hornin a uvolňuje je při vulkanické činnosti jako plynný oxid uhličitý a páru. Odhaduje se, že horniny v plášti mohou obsahovat až 10× více vody, než je nyní v oceánech, většina z této zadržované vody však nikdy nebude uvolněna. Celková hmotnost hydrosféry je asi 1,4×1021 kg, přibližně 0,023 % z celkové hmotnosti Země. Zdroj: GAROTEN : Země. [online]. 31. 3. 2014 v 12:51 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B#Hydrosf.C3.A9ra Historie vody na Zemi – kde se voda na Zemi vzala a co se s ní od té doby děje?

Koloběh vody – popište obrázek = zformulujte otázky, které by pomohly pochopit nejpodstatnější informace v obrázku obsažené.

Popište obrázek:

Zdroj obou obrázků: The University of Michigan. [cit. 2014-04-02]. Dostupný z www: http://www.globalchange.umich.edu/globalchange1/current/lectures/kling/water_nitro/WATER_CYCLE2.gif

Význam vody – uspořádejte následující informace podle důležitosti (1. = nejdůležitější) Je základní podmínkou života. Ve vodě vznikl život. Jde o rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu. Např. lidské tělo obsahuje 70 % a rostliny až 90 % vody. Už ztráta 20 % tělesné vody je smrtelná. Na dehydrataci člověk umírá asi během 7 dnů. Jde o nejdůležitější surovinu všech průmyslových odvětví, používá se ke chlazení, ohřevu, oplachu, k výrobě elektrické energie ve formě páry a v potravinářství k výrobě všech nápojů atd. Je základní podmínkou rostlinné a živočišné výroby. Stala se zdrojem obživy v přímořských státech. Vodní toky i stojaté vod) hrají významnou roli v dopravě. Přítomnost vodních ploch má v krajině vliv na klima i mikroklima. Voda je využívána při osobní hygieně, rekreaci a sportu. Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší. Minerální voda má léčivé účinky.

Své rozhodnutí zdůvodněte:

Problémy s vodou - hladina podzemní vody na všech kontinentech se stále snižuje - míra znečištění vody se stále zvyšuje - v posledních 30-ti letech se biodiverzita sladkovodních ekosystémů snížila o 50% - v rozvojových zemích je 80% nemocí způsobeno nedostatkem nebo špatnou kvalitou pitné vody - miliarda lidí nemá dosud přístup k dostupným zdrojům pitné vody Navrhněte opatření, která by pomohla při řešení některých problémů:

Česku hrozí fatální nedostatek vody, apelují vědci Globální oteplování a s ním spojené klimatické změny představují pro lidstvo zcela nový stupeň rizika v řadě oblastí. Vyplývá to z dosud nejucelenějšího posouzení dopadů klimatických změn na svět, které v Japonsku po téměř týden trvajících intenzivních diskusích zveřejnili členové Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN. Čeští vědci varují zejména před nedostatkem vody na území ČR. Vědci se shodli, že zatím tíhu klimatických změn nesou přírodní systémy, ale panují obavy z rostoucího dopadu na člověka. Naše zdraví, domovy, jídlo i bezpečnost, to všechno pravděpodobně budou stoupající teploty ohrožovat. Pohromy ve 21. století jako smrtící vlny veder v Evropě, lesní požáry ve Spojených státech, sucha v Austrálii a ničivé povodně v Africe a Asii zdůrazňují, jak je lidstvo zranitelné a bezbranné vůči extrémnímu počasí, tvrdí autoři zprávy. Tato a další nebezpečí se podle nich budou zhoršovat s dalšími změnami klimatu. Zpráva klade důraz na různá rizika, kterým svět čelí, a také na to, jak nikdo není odolný vůči změnám, které mají přijít. "Jsme všichni snadnou obětí," řekl hlavní autor studie Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity v americkém státě New Jersey. Předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám v pražském sídle AV ČR apeloval na české politiky, aby se vážně zamysleli nad hrozbou sucha. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydro meteorologického ústavu je nutné podniknout veškeré kroky k vyššímu zadržení vody v krajině. "Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita," uvedl. Dopady změn klimatu na zemědělskou produkci jsou podle Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně již nyní patrné v některých regionech a je třeba zdůraznit, že převažují změny negativní. Například škůdci se dostávají do vyšších nadmořských výšek a v krajině je nižší vlhkost. "Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability," upozornil. Zpráva shrnuje závěry komise na 49 stránkách, kde se slovo "riziko" vyskytuje průměrně 5,5krát na každé straně. Zmiňovaná rizika jsou jak malá, tak velká a týkají se budoucnosti bezprostřední i vzdálené. Na některých místech bude příliš mnoho vody, jinde jí nebude dost, a to včetně pitné. Mezi další rizika patří cena a dostupnost jídla nebo některé nemoci. Ohrožen může být dokonce i světový mír. "Věci jsou horší, než jsme předpovídali v roce 2007," kdy skupina naposledy zveřejnila podobnou zprávu, řekl její spoluautor Salímul Hak, ředitel Mezinárodního střediska pro klimatické změny a rozvoj při univerzitě v Bangladéši. "Budeme zažívat víc a víc následků, rychleji a dříve, než jsme předpokládali." Problémy se natolik zhoršily, že panel musel přidat nový stupeň nebezpečí. V roce 2007 nejvyšší stupeň rizika na jedné z klíčových grafik představovalo "vysoké" označení červenou barvou. Nejnovější zpráva přidala stupeň "velmi vysoké" a přidělila mu barvu sytě purpurovou. Zpráva předpovídá, že nejvyšší stupeň rizika nejdříve zasáhne rostliny a zvířata, a to jak na pevnině, tak ve stále kyselejších oceánech. Klimatické změny zhorší problémy, které už lidstvo má, jako je bída, nemoci, násilí či uprchlíci. A to bude fungovat jako brzda zpomalující výhody modernizující se společnosti, například ekonomický růst a výnosnější pěstování plodin. A zatímco problémy vyplývající z globálního oteplování svým způsobem zasáhnou každého, jejich rozsah nebude stejný. Tvrdším způsobem dopadnou na ty, kdo si je mohou dovolit nejméně, dodala zpráva. Ještě víc se tak zvětší propast mezi bohatými a chudými, zdravými a nemocnými, mladými a starými či mezi muži a ženami. Zdroj: ČTK : Česku hrozí fatální nedostatek vody, apelují vědci. [online]. 31. 3. 2014 v 11:48 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z www: http://www.tyden.cz/rubriky/veda/planeta-zeme/cesku-hrozi-fatalni-nedostatek-vody-apelujivedci_302698.html#.UzwySFd9lmg Vypište 5 nejpodstatnějších informací z textu:

Povodně v Čechách 13. století  1272 - Praha - Juditin most - jehož mecenáškou byla Judita Durynská (1135-1174), choť krále Vladislava II. (cca 1110-1174) - poškodila velká voda. 14. století  1342 - Praha - Juditin most nápor ledu definitivně zničil. 15. století  1432 - Praha - Karlův most velká voda zbořila pět pilířů. Oprava trvala 71 let. 18. století  1768 - Písek - při povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu. Pravobřežní brána byla stržena z důvodu komunikační v roce 1825.  1774 - Labe  Povodeň v Čechách 1784 - 28. února průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s  1799 - Labe 19. století  1815 - Labe  1824 - Vltava  1830 - Vltava  Povodeň v Česku 1845 - březen, odhadovaný průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s  Povodeň v Česku 1862 - březen, Labe  Povodeň v Česku 1872 - květen, zasažena hlavně Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.  Povodeň v Česku 1876 - jaro, Labe  Povodeň na Vltavě 1890 - září, Vltava, byl pobořen Karlův most, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s  Povodeň na Vltavě 1893 - Vltava 20. století  Povodeň na Vltavě 1940 - 15. březen, Vltava, průtok 3245 m³/s  Povodeň na Vltavě 1954 - Vltava  Povodeň na Moravě 1970 - jižní Morava, 35 mrtvých  Povodeň v Česku 1985 - Čechy a Morava  Povodeň v Česku 1987 - Čechy  Povodeň na Moravě a Odře 1997 - Morava, Slezsko (50 mrtvých)  Povodeň ve Východních Čechách 1998 - 23. července Královéhradecký kraj (6 obětí) 21. století  Povodeň v Česku 2002 - srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v Čechách - průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých); škody 73,3 miliardy Kč; 225 000 evakuovaných lidí  Povodeň v Česku 2006 - různé řeky (7 obětí); škody 5 miliard Kč; zasaženo 7 krajů s několika sty obcí;  Povodeň v Česku 2009 - červen a červenec, především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých); škody 5,6 miliardy Kč  Povodně ve střední Evropě v květnu 2010 - květen , především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý); postiženy byly i okolní státy  Povodně ve střední Evropě v srpnu 2010 - hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých); škody stovky milionů Kč  Povodeň v Čechách 2013 – zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v Praze 3910 m³/s (15 lidských životů); škody v řádu desítek miliard Kč; evakuováno 26.438 osob Otázky: 1. Které z výše uvedených povodní považujete za nejhorší a proč?

2. Při kterých povodních vznikla největší škoda (vyjádřitelná v penězích)?

3. Při kterých povodních zahynulo nejvíce lidí?

4. Co označuje termín tisíciletá voda?

5. Když porovnáte vývoj četnosti povodní, co vás napadá?

6. Otázka, která mě napadá:

Zdroj obrázku: http://www.pvl.cz/files/download/hydrologickeinformace/zpravy-o-povodni/2013-06-zprava-o-povodnispravce-povodi.pdf

Co podle vás patří mezi příčiny povodní?

Propojte tvrzení z levého sloupce s tvrzeními ze sloupce pravého

Jak se má člověk chovat při hrozbě povodní? Vytvořte soubor pravidel.

Co dělat když hrozí povodně Jsou stanoveny tři stupně povodňové aktivity: I. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI (nastává nebezpečí povodně, orgány samosprávy obcí a orgány okresních orgánů organizují hlídkovou službu na vodních tocích, je organizována povodňová hlásná služba) II. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně) III. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce) O hrozbě či vzniku povodně mohou být občané informováni z různých zdrojů: sirénami, sdělovacími prostředky, místním rozhlasem, mobilními megafony apod. Další informace o povodňové situaci lze získat na:  televizní stanici ČT24  na internetové stránce ČHMÚ http://hydro.chmi.cz/

Jak se připravit na příchod povodně (v případě včasné předpovědi)  informujte se na obecním úřadě, zda se vaše obydlí, chata, zahrada či pozemek nenachází v záplavovém území či v území ohroženém zvláštní povodní  dále se informujte o místě a způsobu evakuace, o případné humanitární pomoci a způsobu varování a informování obyvatelstva při povodni  vytipujte si bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou  připravte si materiál na utěsnění nízko položených dveří, oken, odpadních potrubí atd. (pytle s pískem fólie, desky, ucpávky kanalizace)  poveďte si povodňovou prohlídku kolem svého obydlí, chaty a pozemku a zajistěte, aby neupevněný materiál, ploty, boudy a další překážky nebránily volnému průtoku vody a nevytvářely druhotné hrázky a ucpávky vodního toku  buďte v pohotovosti, trvale sledujte předpovědi počasí, stav hladiny vodního toku a rybníka, přehrady (může-li vás ohrozit)  sledujte hromadné sdělovací prostředky a místní sdělovací prostředky (obecní rozhlas)  řiďte se pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů, aktivně se zapojte do ochrany před povodní dle jejich pokynů Evakuační zavazadlo Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění obydlí na delší dobu. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo je nutné označit jménem a adresou. Doporučený obsah evakuačního zavazadla:  základní trvanlivé potraviny (nejlépe v konzervách), dobře zabalený chléb a pitná voda – vše na dva až tři dny  předměty denní potřeby, (jídelní nádobí a příbor, otvírák, ostrý nůž, hrnky)  užívané léky, toaletní a hygienické potřeby  osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti  náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývka  přenosné rádio s rezervními bateriemi,  mobil, přenosná svítilna, zápalky, nůž  knížky, stolní hry, hračky apod. Jak se chovat během povodně  jednejte v klidu a s rozvahou  dodržujte pokyny povodňových orgánů, policie a záchranářů  pomáhejte sousedům, dětem, starým a nemocným lidem  zbytečně neriskujte. Pokud možno nevstupujte do míst, která jsou zatopená, nechoďte do blízkosti rozbouřených toků. Nehazardujte a nesjíždějte na lodích rozvodněné vodní toky.  pamatujte, že povodňový orgán obce ve svých územních obvodech organizuje, řídí, koordinuje a ukládá opatření na ochranu před povodněmi a v případě potřeby může i od vás požadovat osobní a věcnou pomoc  v případě zaplavování domu, kdy už nezvládáte svou ochrany vlastní silou a prostředky, včas požádejte o pomoc povodňový orgán obce  nezůstávejte v místě, kde byste mohli ohrozit život svůj a svých blízkých, včas se přesuňte na místo, které nebude zatopené vodou  buďte připraveni na evakuaci – upuštění domova Konkrétní informace o postupu při ohrožení i evakuaci získají občané u orgánů místní samosprávy – v případě ohrožení městské či obecní úřady standardně zřizují krizové linky. Jak se chovat při evakuaci  při evakuaci (a zaplavování domu) vypněte přívod elektrického proudu, plynu a vody  vyvezte vozidlo z garáže, doplňte pohonné hmoty a zaparkujte ho mimo záplavové území, nebudete -li jej využívat při evakuaci  připravte si evakuační zavazadla pro svou rodinu  přestěhujte důležité věci ze svého bytu do výše položených míst v bytě, nebo do vyšších pater budovy  odvezte nebo nezávadně zlikvidujte nebezpečné látky  odstraňte nebo řádně upevněte snadno odplavitelný materiál

        

uvolněte cestu domácímu a hospodářskému zvířectvu uvědomte o evakuaci sousedy dobře se oblečte a obujte uzavřete a uzamkněte všechny vstupy a okna při opuštění domácnosti dejte na dveře oznámení, kdo, kdy a kam se evakuoval malým dětem vložit do kapsy kartičku se jménem a adresou vezměte si s sebou evakuační zavazadlo zbytečně neriskujte, jednejte v klidu a s rozvahou reagujte na podněty pověřených osob - záchranářů, hasičů, policie, … Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na vytipované místo, které nebude zaplaveno vodou, opusťte ohrožený prostor Jak se chovat po povodni, při návratu do obydlí po opadnutí vody  nechte si zkontrolovat stav obydlí, zejména statiku budovy, rozvody energií a kanalizaci  zlikvidujte vodou kontaminované potraviny, plodiny a uhynulé zvířectvo a dodržujte základní hygienická pravidla  nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění  při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků, nepijte vodu z místních zdrojů, dokud nebude prověřena její kvalita  kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod (nahlašte pojistnou událost, vyhotovte soupis škod, zdokumentujte je fotografiemi, znaleckými posudky, účty, svědectvími),  pokud možno aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní  jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, dětem, starým a nemocným lidem  dodržujte pokyny územně příslušných správních úřadů  na obecním úřadě se informujte o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádejte finanční, materiální, psychologickou nebo sociální pomoc Co by měl obsahovat protipovodňový plán? Jak se dá povodním předcházet?

Zdroj: www.hrajozemi.cz

Jak rozumně hospodařit s vodou? * Před koupáním ve vaně dejte přednost sprchování. Ostatně - je to i mnohem víc osvěžující a zdravější. * Nádobí nemyjte pod tekoucí vodou. Pokud máte doma myčku nádobí, zapněte ji tehdy, až když je opravdu pl ná. * Na záchodě si nainstalujte spořič vody nebo kupte nádržku, která ho už má zabudovaný. Není potřeba splachovat vždy plnou nádržkou! * Používejte co nejméně chemie. Na mytí nádobí stačí často houbička namísto jaru. K čištění skvrn pomůže i obyčejný ocet nebo citrónová šťáva. Ocet funguje v pračce podobně jako chemická aviváž. A nepřehánějte to s léky - jejich zbytky, které vyloučíte s močí, nezachytí ani čistírna odpadních vod. * Prací prášky, prášek do myčky i mycí prostředky kupujte výhradně s ekoznačkou. * Nepoužívejte drtič kuchyňského odpadu, který zbytky pošle do kanalizace - čistírna odpadních vod s tím má pak veliké problémy. Nejvíce vody ale nespotřebujeme v domácnosti při vaření, sprchování nebo čištění zubů, ale tím, co vyrábíme, pěstujeme a spotřebováváme. Například ke vzniku sklenice mléka je zapotřebí 200 litrů vody, oproti tomu, abyste si mohli dát šálek čaje, "postačí" 35 litrů vody. Jeden krajíc chleba stojí Zemi 40 litrů vody, je-li se sýrem, pak ale potřeba vody stoupne až na 90 litrů. Jedna brambora spotřebuje na svůj vznik 25 litrů, jedno vejce ale až 135 litrů. Za sklenicí pomerančového džusu se skrývá 170 spotřebovaných litrů vody, za sáčkem chipsů 190 litrů. Hamburger je obrovský žrout - na jeho vznik je třeba 2 400 litrů vody, na bavlněné tričko až 4 000 litrů a na kožené boty neuvěřitelných 8 000 litrů. Co s tím? Neplýtvejte. Kupujte jen to, co potřebujete! Mrkn ěte sem a dozvíte se víc. Co je podle vás tzv. vodní stopa (water footprint)?

Webová adresa k jejímu výpočtu: http://www.waterfootprint.org/?page=files/home. Zkuste si svoji stopu spočítat – co zajímavého jste se dozvěděli?

Zajímavé webové adresy: http://water.usgs.gov/edu/watercycleczech.html - koloběh vody www.vodnistrazci.cz/vse-o-vode/podkategorie/vodarensky-proces.html http://detem.mzp.cz/voda.shtml http://vitejtenazemi.cenia.cz/voda/ http://www.pvk.cz/kalkulacka-spotreby-vody.html - kalkulačka spotřeby pitné vody v domácnosti www.mzp.cz/cz/ochrana_vod http://uprm.sweb.cz/krajina_a.html - povodně a krajina http://www.pvl.cz/ - stránky Povodí Vltavy