ODBOR HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE

V Ý Z K U M N Ý Ú S TAV V O D O H O S P O D Á Ř S K Ý T. G . M A S A R Y K A , VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE

ODBOR HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE Odbor se zabývá odborným řešením úloh z oblasti hydrologie a hydrauliky povrchových a podzemních vod. Zaměřuje se na otázky kvantifikace a ochrany vodních zdrojů, na studium proudění vod i pohybu vody v přírodním i umělém prostředí, dále na rozvoj a aplikaci metod měření a sledování parametrů pohybu vody v tocích, nádržích i horninovém prostředí i na problematiku hydroekologie. Odbor provádí znaleckou a posudkovou činnost a podílí se na řadě národních i mezinárodních projektů. Organizačně je činnost odboru zajišťována v rámci jednotlivých oddělení:

Oddělení hydrologie — výzkum režimu a vztahu povrchových a podzemních vod, včetně hodnocení dlouhodobého vývoje v podmínkách antropogenních změn, — studium vlivu globální změny klimatu na hydrologický režim a využívání vodních zdrojů, návrh adaptačních opatření, — vývoj a aplikace metod hydrologického modelování a hydrologické bilance, — bilancování vodních zdrojů a optimalizace jejich využití, spolupráce při zpracování plánů povodí, — výzkum a vyhodnocování extrémních hydrologických jevů (povodně, sucho), návrhy eliminačních opatření, — zpracování hydrologických studií – podkladů pro projektování a provoz retenčních i zásobních vodních nádrží, — hydrologická měření a pozorování v terénu, — spolupráce na projektech rekultivace a revitalizace vodních toků i krajiny a na projektech směřujících ke zlepšení kvality vody ve vodních tocích.

Oddělení hydrauliky

Hydraulický model vodního díla Děčín umístěný ve velké hale VÚV TGM, v.v.i.

— výzkum vodních děl a objektů na fyzikálních hydraulických modelech, — výzkum ochrany objektů dopravní infrastruktury pomocí fyzikálního a matematického modelování, — studie protipovodňové ochrany měst a obcí, — studie odtokových poměrů na vodních tocích, — stanovení záplavových území, — výzkum ledových jevů a vlivu teplotního režimu vodních toků a nádrží na kvalitu vody, — studie pro stanovení minimálních ekologických průtoků na tocích, — matematické modelování nutrientů na tocích, — studie zaměřené na sledování a modelování transportu polutantů plaveninami a resuspendovanými sedimenty, — mezinárodní spolupráce zaměřená na ochranu před povodněmi, — modelování dopadu klimatické změny na hydrologii, jakostí vody v tocích v zemědělských a lesních povodích, — validace sněhových parametrů v hydrometeorologickém modelování.

Oddělení hydrogeologie — — — — — — — — —

řešení otázek bilance množství a jakosti podzemních vod, řešení problematiky umělé infiltrace, projekty, realizace a provozování monitoringu podzemních vod, vývoj metodik a nástrojů pro hodnocení rizika nedosažení dobrého stavu podzemních vod a návrhy koncepčních nástrojů pro ochranu podzemních vod, identifikace a hodnocení plošného znečištění, návrh revizí zranitelných oblastí, vývoj metodik na hodnocení interakce povrchových a podzemních vod a hodnocení vlivů podzemní vody na terestrické ekosystémy, expertní činnost v širší oblasti aplikované hydrogeologie, metody identifikace, průzkumu, sanace a monitoringu ekologických zátěží, včetně hodnocení starých ekologických zátěží a ekologických rizik, odborná gesce nad problematikou vzorkování podzemních vod a půdního vzduchu.

Česká kalibrační stanice vodoměrných vrtulí Součástí odboru je kalibrační stanice (pracoviště akreditované ČIA), kde probíhá kalibrace měřidel průtoku vody o volné hladině.

Nejvýznamnějsí projekty řešené v odboru REBILANCE ZÁSOB PODZEMNÍCH VOD Projekt je v letech 2010–2015 financován Evropským fondem pro regionální rozvoj, z Operačního programu Životní prostředí a Státním fondem životního prostředí ČR a je koordinován Českou geologickou službou. V rámci projektu proběhlo vyčíslení dotace podzemních vod, jež je stěžejní při výpočtu celkových zásob podzemních vod. Za tímto účelem byla navržena a vybudována síť pozorovacích stanic na malých vodních tocích, které postrádaly měření. Celkem bylo vystavěno po celé ČR 80 měřicích stanic v daných hydrogeologických rajonech. Data z těchto stanic spolu s hydrometrickými měřeními byla použita k výpočtu dotace podzemních vod. U 53 hydrogeologických rajonů proběhlo také vyhodnocení na základě hydrologického modelování. Modely byly sestaveny za použití bilančního modelu BILAN, který je vyvíjen ve VÚV TGM, v.v.i. Modelovaný byl i předpokládaný průběh hydrologických bilančních prvků ovlivněných změnou klimatu, zejména dotace podzemních vod. Specifický odtok podzemních 2 VÚV TGM, v.v.i., řeší i část Geologické práce pro hydrogeologický průzkum – vod v l/s/km Přehodnocení zásob podzemních vod v rajonech severní části České křídové pánve (oblast III). S využitím získaných údajů a nově sestavených modelů bude možné v hodnocených hydrogeologických rajonech stanovit množství podzemních vod, optimální podmínky jejich odběru a definovat opatření k jejich ochraně. Součástí řešení projektu je příprava metodické a organizační platformy pro systémové přehodnocování zásob podzemních vod každých šest let tak, jak to v souladu s pravidly Evropské unie určuje vodní zákon a předpisy na něj navazující.

Pohled do tárovacího žlabu České kalibrační stanice vodoměrných vrtulí

NÁVRH KONCEPCE ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SITUACE VYVOLANÉ VÝSKYTEM SUCHA A NEDOSTATKEM VODY NA ÚZEMÍ ČR V rámci projektu byla zpracována metodika pro stanovení mezních hodnot indikátorů hydrologického sucha podle srážek, teplot vzduchu, průtoků a stavu podzemních vod. Podle metodiky vznikla webová aplikace pro zobrazení stavů sucha jako

Klasifikace sucha v povodí vodoměrné stanice 018000 Hronov na Metuji pomocí indikátoru srážek ve stanici Police nad Metují H1POLI01 (DMPI), srážek a evapotranspirace (DMPEI), odtoku ve stanici 018000 (DMRI) a vydatnosti pramene PP0006 (DMGI)

doplnění stávajícího informačního a předpovědního systému. Byla připravena metodika pro sestavení hierarchie opatření pro jednotlivé fáze ohrožení suchem a zpracován návrh koncepce institucionálního a legislativního uspořádání v oblasti identifikace, prevence a ochrany proti dopadům sucha s ohledem na zajištění efektivního krizového managementu na národní úrovni. Návrh obsahuje koncepční opatření dlouhodobého charakteru, návrh legislativních úprav a strukturu plánu pro zvládání sucha. Byl navržen postup pro predikci vývoje hydrologického sucha, zpracovány extrémní historické epizody sucha pro krizové scénáře a vyvinut software Drought-MLP pro hodnocení sucha.

PODPORA DLOUHODOBÉHO PLÁNOVÁNÍ A NÁVRHU ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V KONTEXTU ZMĚN KLIMATU Řešení tohoto projektu, který byl spolufinancován Technologickou agenturou České republiky, zajišťoval VÚV TGM, v.v.i., ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a akciovou společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba v letech 2012–2014. Cílem projektu byla tvorba metodiky zaměřené na korektní postup modelování dopadů změny klimatu v oblasti vodního hospodářství, zejména při plánování v oblasti vod. Tato metodika byla certifikována Ministerstvem zemědělství v létě 2014. Její znění je dostupné na webové prezentaci projektu (rscn.vuv.cz). Součástí řešení projektu bylo i zajištění vybraných datových podkladů potřebných pro aplikaci metodiky. Konkrétně se jedná zejména o opravené simulace regionálních klimatických modelů podle řady scénářů změny klimatu a vypočtené změny hydrometeorologických veličin v síti klimatických modelů a pro sadu 130 vybraných povodí pokrývajících ČR. Datový portál projektu (rscn.vuv.cz) umožňuje (1) stažení dat, (2) vizualizaci prostorového rozložení změn v sadě 130 povodí, (3) vizualizaci očekávaných rozsahů změn meteorologicUkázka webové aplikace kých veličin a jejich nejistot.

UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ VODNÍCH ZDROJŮ V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÝCH ZMĚN Cílem projektu bylo při hodnocení výhledového stavu množství povrchových a podzemních vod použít odhad pravděpodobného vývoje vodní bilance ovlivněné probíhající změnou klimatu. Stávající doporučené přístupy k vodní bilanci výhledového stavu neodpovídají současným podmínkám, ve kterých se již promítá klimatická změna, a tím i změna vodního režimu v České republice. Pro tato hodnocení byl vytvořen software Bilan, který řeší vazby mezi hydrologickou bilancí množství vody a složkami vodohospodářské bilance povrchových a podzemních vod. V modelu je též možno simulovat hydrologické sucho pomocí metody nedostatkových objemů. V rámci projektu byly řešeny výhledové scénáře změny klimatu a jejich dopady pro pilotní povodí, pro která byla zpracována hydrologická studie dílčích dopadů na vodní režim. V období řešení projektu probíhalo měření na výparoměrné stanici Hlasivo a bilančním profilu Bučnice. Projekt byl spolufinancován Technologickou agenturou České republiky a dalšími spoluřešiteli byly státní podniky Povodí Labe, Ohře a Vltavy. Více informací o projektu lze najít na Model hydrologické bilance Bilan stránkách bilan.vuv.cz.

ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI PITNÉ VODY PŘI ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA MALÝCH OBCÍ Z MÍSTNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ Projekt se zabývá aktuální problematikou zlepšení jakosti pitné vody z malých vodních zdrojů, která je podle údajů Státního zdravotního ústavu dlouhodobě horší než voda z velkých vodárenských sítí. Předkládaná metodika se proto zaměřuje na zajištění jakosti pitné vody pro nejmenší obce a zásobované oblasti (cca do 1 000 obyvatel), protože platí dlouhodobá závislost: čím menší zásobovaná oblast, tím častější překračování jakostních limitů pitné vody (podle dat z IS PiVo Ministerstva zdravotnictví), nižší četnost sledování její kvality (vyhláška č. 428/2001 Sb.) a menší odborná úroveň péče o malé vodní zdroje. Obyvatelstvo venkova a malých obcí je Jednoduchá úpravna vody pro malý vodovod tak z obecného pohledu vystaveno méně spolehlivým dodávkám kvalitní pitné vody. Hlavním výstupem projektu je certifikovaná metodika Komplexní řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací, určená pro vedení malých obcí (s důrazem na obce do 1 000 obyvatel) s vlastními místními zdroji vody a menší vodárenské společnosti. Účelem metodiky je co nejvíce přiblížit zabezpečenost jakosti pitné vody na venkově situaci ve velkých městech, a to při respektování odlišné situace i možností na úrovni malých obcí. Součástí projektu je také metodická publikace Kožíšek F., Paul J., Datel J.V.: Zajištění kvality pitné vody při zásobování obyvatelstva malými vodárenskými systémy, připravená ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a obsahující mimo jiné podrobnou metodiku zpracování plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou malých vodárenských systémů (water safety plans).

METODIKA STANOVENÍ MINIMÁLNÍCH ZŮSTATKOVÝCH PRŮTOKŮ JAKO PODKLAD PRO NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR V souvislosti s novelizací vodního zákona (konkrétně paragrafu 36) bylo rozhodnuto, že stanovení minimálních zůstatkových průtoků bude schváleno formou nařízení vlády ČR. Vzhledem k tomu, že tato problematika je v gesci MŽP, byl VÚV TGM, v.v.i., v rámci výzkumného záměru pověřen vypracováním nové metodiky zabývající se stanovením minimálních zůstatkových průtoků. Nová metodika bude zvoleným výpočetním postupem analyzovat hydrologické poměry posuzovaného povodí z dlouhodobého pohledu a zohlední sezonní a regionální aspekty hydrologických poměrů, ale i biologické požadavky ve vztahu k tzv. ekologickým průtokům.

STUDIE MOŽNOSTI POSÍLENÍ RETENČNÍCH ÚČINKŮ VD NECHRANICE

VD Nechranice

Studie se zabývala možnostmi zvýšení retenčních účinků VD Nechranice za předpokladu snížení hladiny zásobního prostoru, která se v současné době nachází na kótě 269 m n. m. V rámci studie bylo zpracováno celkem pět variant, kdy první dvě byly historické, třetí vyhodnocuje aktuální stav a zbývající dvě jsou varianty výhledové. Rozsah variant byl zvolen tak, aby reprezentativně charakterizovaly funkci a účel vodního díla a aby zároveň zachytily zlomová období ve vývoji VD Nechranice od jeho uvedení do provozu v roce 1967, přes současnost až do možné výhledové budoucnosti. Studie vyhodnotila zásadní dopady na VD vyvolané možným snížením hladiny zásobního prostoru a porovnala je s předpokládaným zvýšením retenčních účinků pod VD. Snížení hladiny zásobního prostoru nebylo doporučeno a současná manipulační pravidla byla vyhodnocena jako optimální. Studie zároveň navrhla další možnosti zvýšení retenčních účinků VD Nechranice, ale nikoliv na úkor snížení hladiny zásobního prostoru.

VD HNĚVKOVICE – OVĚŘENÍ KONZUMČNÍCH KŘIVEK NA FYZIKÁLNÍM MODELU

Fyzikální model VD Hněvkovice v měřítku 1 : 50

Cílem výzkumu prováděného v roce 2013 bylo na vybudovaném hydraulickém modelu (1 : 50) vyšetřit konzumční křivku bezpečnostních přelivů při plném otevření segmentových uzávěrů a konzumční křivku přelévaných konstrukcí plavební komory až do úrovně mostovky vodního díla, a to pro různé zadané úrovně hladin vody v korytě pod vodním dílem. Součástí výzkumu bylo kromě toho zjištění hodnot tlaku přitížení přelivných bloků od přepadající vody, typu vodního skoku pod vodním dílem a vlivu dolní vody na zatížení vodního díla.

NEJISTOTY VE WATER FOOTPRINT A NOVÝ ZPŮSOB PRÁCE S PREDIKCEMI KLIMATICKÝCH MODELŮ Projekt zkoumá problematiku vodní stopy v našich podmínkách, kde velkou roli hraje tzv. šedá voda, tj. voda v tocích znečištěná nutrienty. Projekt se zabývá jednak difuzním znečištěním při různých průtokových situacích – povodních i suchu a srovnává znečištění ze zemědělství se znečištěním z malých sídel. Dále se zaměřuje na účinnost čistíren odpadních vod, vlivy na jakost výtoku z čistírny a variabilitu přítoku a odtoku. V projektu se řeší převzetí nového způsobu práce s predikcemi klimatických modelů pro posouzení bezpečnosti přehrad z hydrologického hlediska.

REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PRO NITRÁTOVOU SMĚRNICI 91/676/EHS Zranitelné oblasti, ze kterých jsou odvodňovány vody znečištěné či ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů a ve kterých budou uplatňována opatření vedoucí ke snížení dusičnanů ve vodách, byly vymezeny v roce 2003 a vyhlášeny nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Podle tohoto nařízení je Ministerstvo životního prostředí povinno provést nejpozději do čtyř let od nabytí jeho účinnosti revize hranic zranitelných oblastí. Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí pověřený subjekt, kterým je VÚV TGM, v.v.i. První revize těchto oblastí proběhly v roce 2007, druhé v roce 2011, třetí revize mají termín rok 2015.

FARMAKA V PODZEMNÍCH VODÁCH Oddělení hydrogeologie se dlouhodobě a systematicky zabývá problematikou farmak v podzemních vodách. V letech 2012 až 2014 byl zahájen podrobný monitoring na lokalitě Horní Beřkovice v rámci projektu TA ČR Progresivní technologie ochrany životního prostředí a efektivního hospodaření s vodou v malých povodích. Tato aktivita byla rozšířena i o studium efektivity technologie čištění odpadních vod v rámci mezinárodního projektu Norských fondů, kde zahraničním partnerem je BIOFORSK. Projekt je zaměřen na zjišťování původu zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod živinami a farmaky a bilancování podílů bodových a nebodových zdrojů v povodích za různých hydrologických situací. Cílem je zhodnotit účinnost různých způsobů nakládání s komunálními odpadními vodami, vč. možností využití kořenových čistíren, především v malých obcích. Z hlediska farmak dojde k identifikaci procesů účastnících se jejich vyplavování do vod, migrace v prostředí nasycené i nenasycené zóny atd. Součástí tohoto projektu je i rozsáhlá socioekonomická studie v ČR a Norsku, zaměřená na společenskou akceptovatelnost navržených technologických postupů čištění a monitoringu.

PROJEKT SPOLEČNĚ VYUŽÍVANÉ PODZEMNÍ VODY NA ČESKO-SASKÉM POMEZÍ (GRACE) VÚV TGM, v.v.i., koordinuje mezinárodní projekt GRACE, který je podporován z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cílem tohoto projektu je vytvoření společné strategie ochrany vodních zdrojů podzemních vod v přeshraničních oblastech Hřensko–Křinice/Kirnitzsch a Petrovice–Lückendorf–Jonsdorf–Oybin. Metodický postup k dosažení tohoto cíle zahrnuje modelování proudění podzemních vod, sledování vydatnosti pramenů a pramenných oblastí, sledování fauny podzemních vod, odhady stáří a míšení podzemních vod pomocí sledování radioaktivních látek.

ZAJIŠTĚNÍ HYDROLOGICKÉHO A HYDROGEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU V ŠIRŠÍM OKOLÍ NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE V LOKALITĚ DUKOVANY Účelem projektu je zajištění hydrologického a hydrogeologického průzkumu v širším okolí nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany s cílem zhodnotit možné kvalitativní i kvantitativní ovlivnění hydrologických a hydrogeologických poměrů v prostoru cca 3–5 km od budoucího staveniště. Náplní prací je realizace základní sítě monitorovacího systému povrchových vod, mělkého a hlubokého oběhu podzemních vod, a to jak z kvalitativního, tak i kvantitativního hlediska. Součástí prací bylo také zpracování konceptuálního modelu proudění podzemních vod a transportu látek v území vymezeném na základě proudění Geomorfologie terénu modelovaného podzemní vody. Hlavním cílem modelu proudění bylo interpretovat hydrogezájmového území s vyznačením pozice ologické poměry v měřítku komplexní hydrogeologické struktury, ve které je hlavních vodních toků EDU situována. Model proudění podzemních vod je model regionální, který komplexně posuzuje vztahy podzemních vod v prostoru EDU s podzemními vodami lokálního i regionálního proudění podzemních vod, mělkého i hlubokého systému proudění. Toho bylo dosaženo volbou okrajových podmínek modelu, které jsou ve shodě s reálnými přírodními okrajovými podmínkami regionálního proudění podzemních vod v lokalitě EDU.

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD PRO LIDSKOU SPOTŘEBU – HODNOCENÍ JAKOSTI SUROVÉ VODY A JEHO VYUŽITÍ V PRAXI Výzkumný projekt Technologické agentury řešený v období 2011–2013 si kladl za úkol splnění několika cílů. V době nastávající klimatické změny již dochází (a s postupujícími klimatickými změnami bude ve stále větší míře docházet) k velkým výkyvům v množství zásob podzemní i povrchové vody a v přímé souvislosti s tím také k výkyvům její jakosti. Surová voda jako zdroj pitné vody je nezastupitelná. Proto je velmi důležité znát její kvalitu a její vývoj, a to v rámci celé České republiky. Vodoprávní úřady také musí mít operativně k dispozici aktuální i dlouhodobý stav jakosti surové vody pro zajištění kvality Úvodní stránka webové aplikace v rozhodovacím procesu. V rámci prací byl navržen nový postup „Metodika pro komplexní zpracování a vyhodnocování dat o jakosti surové podzemní i povrchové vody“, která byla na konci roku 2013 certifikována Ministerstvem zemědělství. Druhý hlavní výstup projektu – software byl realizován formou internetové interaktivní aplikace. Databáze údajů o jakosti odebírané vody, tvořící datovou základnu aplikace, byla postupně naplněna zpracovanými daty. Aplikace je veřejně dostupná na adrese http://heis.vuv.cz/ projekty/jakostsurovevody.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Odbor se aktivně podílí na mezinárodním výzkumu. Kromě již dříve zmíněných projektů probíhá spolupráce v projektu Flow regimes from international experimental and network data (FRIEND), který se zabývá mezinárodním výzkumem jak dopadů klimatické změny na hydrologický režim, tak výskytu hydrologického sucha. Rozvíjí se i odborná činnost v pracovních skupinách hraničních vod (s Polskem a Německem), odbor se podílí na řešení zakázky Homogenizace návrhových povodní pro vodoměrné profily na německém úseku Labe (mezinárodní kooperační projekt Společenství oblasti povodí Labe a Spolkového ústavu hydrologického v Koblenzi). V rámci projektu Enhancing the capabilities of national nuclear institutions to ensure safe nuclear power programmes odbor zajišťuje metodickou pomoc a spolupráci pro Státní atomovou agenturu Číny, a to při zajištění environmentální bezpečnosti a ochrany hydrosféry v okolí odkališť souvisejících s těžbou a zpracováním uranu. Pracovníci odboru se podíleli na organizaci česko-palestinského vodohospodářského workshopu v Ramalláhu, financovaného Českou rozvojovou agenturou. V rámci projektu UNDP bylo VÚV TGM, v.v.i., hlavním řešitelem projektu v Kyrgyzstánu, jehož hlavním cílem byl transfer českých zkušeností financování vodní politiky v kontextu integrovaného managementu vodních zdrojů.

CO MŮŽE ODBOR NABÍDNOUT — komplexní výzkum a vývoj v oblasti hydrologie (zpracování hydrologických dat, hydrologická bilance, extrémní hydrologické jevy, hydrologické předpovědi, klimatická změna, adaptační opatření, antropogenní ovlivnění hydrologického režimu a jeho následky, revitalizace krajiny a říčních systémů aj.), — komplexní výzkum a vývoj metod v oblasti hydrauliky (vodní toky, vodní díla a objekty na vodních tocích, hydraulika v oblasti dopravní infrastruktury, zdravotního inženýrství, energetiky a průmyslu, hodnocení procesů ve vodních ekosystémech, fyzikální a matematické modelování aj.), — komplexní výzkum a vývoj metod v oblasti ochrany podzemních vod, hydrogeologie a ekologických zátěží (zdroje podzemní a povrchové vody, jejich jakost, prostorová a časová variabilita, ochrana před znečištěním, identifikace, sanace, monitoring aj.), — provádění hydraulických, hydrologických a hydrogeologických měření v terénu, — odbornou podporu technické normalizační komisi, — kalibraci vodoměrných vrtulí a všech vodoměrných přístrojů, které lze kalibrovat podle ČSN ISO 3455.

KONTAKTY — Vedoucí odboru hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie Ing. Anna Hrabánková, tel.: 220 197 437, e-mail: [email protected] — Oddělení hydrologie RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D., tel.: 220 197 543, e-mail: [email protected] — Oddělení hydrauliky Ing. Pavel Balvín, tel.: 220 197 313, e-mail: [email protected] — Oddělení hydrogeologie doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc., tel.: 220 197 463, e-mail: [email protected] — Česká kalibrační stanice vodoměrných vrtulí Ing. Adéla Trávníčková, tel.: 220 197 253/302, e-mail: [email protected]