hydrogeologie a ochrana životního prostředí Společnost AQ-envitest, s. r. o. je držitelem certifikátů ISO 9001 a ISO 14001
Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO Chlebičov Posudek záměru podle §9 zákona č. 100/2001 Sb.
Autor posudku: Ing. Jiří Tylčer, CSc., Osoba oprávněná podle § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb. (dále jen „zákon č. 2001/Sb.“) dle rozhodnutí o udělení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku pod č.j. 16782/4576/OEP/92 ze dne 2. 2. 1993 a prodlouženou rozhodnutím 46566/ENV/06 ze dne 4.7. 2006 a dále rozhodnutím č.j. 78122/ENV/11 ze dne 8. 11. 2011 na dobu dalších pěti let. Číslo akce:
Název akce:
EKO Chlebičov - posudek EIA
Objednatel:
Česká republika, zastoupená organizační složkou státu Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10
Zhotovitel:
AQD-envitest, s. r.o., Vítězná 3, 702 00 Ostrava
Zpracovatel posudku:
Ing. Jiří Tylčer, CSc. držitel autorizace MŽP č.j. 46566/ENV/06 ze dne 4.7. 2006
Schválil:
Ing. Marcel Cron jednatel společnosti AQD-envitest
Datum:
leden 2012
Podpis:
Podpis:
Razítko:
33-2011
O B S A H: ÚVOD
................................................................................................................................. 3
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE......................................................................................................... 4
II.
POSOUZENÍ DOKUMENTACE..................................................................................... 5 1. Úplnost dokumentace..................................................................................................... 5 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení ....... 10 3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí.................................................... 11 4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice. 12
III.
POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. 12
IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................... 14 V.
VYPOŘÁDANÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI.......... 16
VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............................................................................. 28 VII. NÁVRH STANOVISKA................................................................................................. 33
PŘÍLOHY: - Kopie osvědčení o odborné způsobilosti zpracovatele posudku - za stranou 30
-2-
ÚVOD Předkládaný posudek je zpracován ve smyslu §9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon). Posudek je zpracován ve struktuře a rozsahu podle přílohy č. 5 k citovanému zákonu Náplní posudku je posouzení o vlivech záměru „Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov" na životní prostředí na základě dokumentace a jejího doplnění, vypracovaného na požadavek MŽP na základě došlých vyjádření k dokumentaci. Zpracovatel tohoto posudku byl jako autorizovaná osoba požádán o jeho zpracování na základě předchozího jednání dopisem MŽP, odboru výkonu státní správy (OVVS) IX, pracoviště Ostrava, č.j. 1169/580/11, 71856/ENV, sp. zn.001098/S-5 ze dne 16. 9. 2011. Zpracovatel tohoto posudku je ve věcech smluvních vztahů reprezentován firmou AQD-envitest, s. r. o., Ostrava. Úplný výčet podkladů, vztahujících se k předmětu a procesu projednávání záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., které byly zpracovateli posudku předloženy zadavatelem (MŽP) resp. oznamovatelem záměru: 1) Dokumentace záměru "Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO Chlebičov„ zpracovaná podle §8 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, s datem červen 2011. Jako její zpracovatel je uvedena společnost VIA Service s.r.o. a jmenovitě pak Dr. Ing. Roman Kovář a Ing. Radovan Víta, oprávněné osoby pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění č.j. 12060/1834/OPVŽP/01, resp. č.j. 14116/2185/OPVŽP/01. 2) Úřední korespondence, dokládající zveřejnění dokumentace předmětného záměru: –
kopie dopisu MŽP, OVSS IX, pracoviště Ostrava, č.j. 967/580/11,60960/ENV; sp. zn. 001098/S-5, ze dne 2. 8. 2011 s požadavkem na dotčené územní samosprávné celky, aby zajistily zveřejnění informace o dokumentaci záměru v souladu se specifikacemi a lhůtami zákona a požadavek na dotčené územní samosprávné celky a dotčené správní úřady o zaslání vyjádření k dokumentaci v zákonem stanovených lhůtách.
–
kopie informace o zveřejnění dokumentace na úřední desce Krajského úřadu Moravskoslezského kraje od 9.8. do 8. 9. 2011 (e-mail ze dne 9.8.2011)
3) Obdržená vyjádření k dokumentaci předmětného záměru – seznam viz kapitola V tohoto posudku. 4) Kopie dopisu MŽP, odboru výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 ze dne 26. 10. 2011 - rekapitulace procesu posuzování vlivů na životní prostředí se specifikací požadavků na doplnění dokumentace na základě došlých vyjádření k ní. 5) Posouzení úplnosti monitorovacího systému podzemních vod pro areál Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov. Závěrečná zpráva GEO TRADE SILESIA, s.r.o., Švidrnoch R., říjen 2010. Toto posouzení nebylo zpracováno v souvislosti s procesem posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Posouzení bylo poskytnuto zpracovateli posudku jako rozšiřující informace k problematice hodnocení vlivu záměru na podzemní vody.
-3-
6) Výsledky monitoringu podzemních vod v areálu lokality - soubor xls, soustřeďující výsledky analýz podzemních vod z periodického vzorkování tří vrtů v areálu lokality (PI 1, PI 2, PI3) za léta 1994 až 2011. Z tabulek vyplývá, že vzorkování a analýzy jsou prováděny organizacemi s patřičnými akreditacemi, soubor xls s výsledky analýz je průběžně doplňován provozovatelem Zařízení. Tento podklad nebyl zpracován v souvislosti s procesem posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Výsledky monitoringu podzemních vod v areálu lokality byly poskytnuty zpracovateli posudku jako rozšiřující informace k problematice hodnocení vlivu záměru na podzemní vody. 7) Závěrečná zpráva hydrogeologického a inženýrsko-geologického průzkumu "EKO Chlebičov - HG průzkum", AZ-GEO s.r.o. Ostrava, říjen 2011. Tato zpráva byla zpracovaná v reakci na jeden z požadavků na doplnění dokumentace, avšak souběžně řeší inženýrsko-geologickou problematiku, související s realizací záměru. 8) Doplnění Dokumentace záměru podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí "Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov". Doplnění nese datum prosinec 2011. Jako její zpracovatel je uvedena společnost VIA Service s.r.o. a jmenovitě pak Dr. Ing. Roman Kovář a Ing. Radovan Víta, oprávněné osoby pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění č.j. 12060/1834/OPVŽP/01, resp. č.j. 14116/2185/OPVŽP/01. 9) Dopis Ministerstva životního prostředí, ředitelky odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prvence zn. 83254/ENV/11 ze dne 21.11. 0211 - odpověď na dotaz oznamovatel záměru ze dne 10. 10. 2011, zda výroba paliv z odpadů kategorie "O" podléhá či nepodléhá procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.
Název záměru: Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov
2.
Kapacita (rozsah) záměru: 1) Haly k nakládání s odpady kategorií O, O/N i N s navazujícími zpevněnými plochami pro soustřeďování, třídění, úpravu, využívání a odstraňování odpadů (třídění, lisování a recyklace odpadů, výroba paliv z odpadů kategorie O, mechanicko-biologická úprava, solidifikace, atd.) v množství do 80.000 t / rok. 2) Vybudování multifunkční plochy určené k soustřeďování, úpravě, využívání a odstraňování odpadů kategorií O, O/N i N (kompostování, biodegradace, solidifikace, výroba paliva…) s předpokládanou kapacitou do 50.000 t /rok. 3) Sklad odpadů kategorie O, O/N a N s navazujícími zpevněnými plochami, jehož kapacita je plánována na 35.000 t / rok. 4) Překládací a třídící stanice, určená k třídění a překládce odpadů kategorií O, O/N i N, s kapacitou do 50.000 t odpadů za rok. 5) Úprava a rozšíření stávající čistírny odpadních vod v areálu na chemickou čistírnu odpadních vod (CHČOV) pro úpravu a čištění především průmyslových odpadních vod a kapalných odpadů od externích dodavatelů v množství do 3.000 m3 ročně.
-4-
6) Součástí záměru je rozšíření stávající řízené skládky odpadů, čímž vznikne prostor potřebný pro ukládání odpadů kategorie O, O/N a N, které již nelze využít, upravit či odstranit. Roční množství ukládaného odpadu se předpokládá cca do 80.000 t /rok. 7) V rámci navazující rekultivace tělesa skládky budou vhodné odpady kategorií O, O/N i N využity k tvorbě vyrovnávací a podorniční vrstvy rekultivace 8) V souvislosti s rozšířením skládky se předpokládá možnost výstavby kogenerační jednotky pro využití bioplynu v množství až cca 4 - 10 milionů m3/rok, 9) Vybudování technické infrastruktury v prostoru areálu (obslužná komunikace, oplocení, obvodové příkopy…). Celková plocha uvažovaného rozšíření areálu Zařízení se bude pohybovat do 10 ha.
3.
Umístění záměru: Kraj:
Moravskoslezský
Obec:
Chlebičov (412923)
Katastrální území:
Chlebičov (651141)
4.
Obchodní firma oznamovatele:
EKO - Chlebičov a. s.
5.
IČ oznamovatele:
6.
Sídlo oznamovatele: Hlavní 65, 747 31 Chlebičov
47676591
II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE 1. Úplnost dokumentace Formální úplnost dokumentace Z hlediska formální úplnosti předmětná dokumentace plně respektuje osnovu podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (plná citace názvu předmětné dokumentace je uvedena pod bodem 1 v úvodu tohoto posudku). Náplň osnovou předepsaných kapitol zabírá strany 4 až 147 dokumentace. Těmto kapitolám předcházejí titulní strana, strana s tiráží, přehled obsahu a úvod k celé dokumentaci, osvětlující okolnosti jejího vzniku. Dokumentace dále obsahuje celkem 9 příloh, které mají jednak ilustrační, jednak dokumentační charakter, další přílohy se zabývají detailně specifickými aspekty vlivů záměru. Detailní hodnocení těchto vlivů tak nezatěžuje vlastní text dokumentace - tato se na přílohy na patřičných místech jen odvolává a cituje z nich zásadní závěry.
-5-
Zpracovateli dokumentace jsou Dr. Ing. Roman Kovář a Ing. Radovan Víta, oprávněné osoby pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění č.j. 12060/1834/OPVŽP/01, resp. č.j. 14116/2185/OPVŽP/01. Rovněž všechny podkladové studie v přílohové části dokumentace jsou zpracovány osobami s příslušnou autorizací, pokud tak příslušné předpisy stanovují. Specifikaci a charakteristiku příloh dokumentace uvádí následující přehled (číslování příloh je zde zavedeno pro lepší orientaci, ve vlastní dokumentaci číslování není): První tři přílohy mají ilustrativní charakter: 1) Fotodokumentace - 9 fotografií, podchycujících současný stav lokality a oblast uvažovaného rozšíření Zařízení podle záměru 2) Situace širších vztahů v okolí záměru 3) Zákres stávajícího rozsahu a uvažovaného rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov Další dvě přílohy jsou dokladové: 4) Vyjádření příslušného stavebního úřadu - Magistrátu města Opavy, odboru hlavního architekta a ÚP zn. MMOP 104487/2010 Bo ze dne 26. 10. 2010 o souladu sáměru s urbanistickou koncepcí obce Chlebičov, která je řešena v rozpracované změně č. 3 územního plánu obce (povinná příloha dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění). Doplňující informace: v době zpracování posudku již (od 5.12. 2011) nabyla účinnost změna č. 3 územního plánu obce Chlebičov, který nyní již zahrnuje záměr „Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO – Chlebičov“. 5) Stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezský kraj č.j. MSK 156773/2010 ze dne 23. 9. 2010 k možnému vlivu rozšíření areálu zařízení pro nakládání s odpady EKO Chlebičov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Na základě posouzení žádosti společnosti EKO - Clebičov a.s. se vyslovuje závěr, že záměr nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Následující příloha má rovněž dokladový charakter: 6) Seznamy odpadů přijímaných do zařízení ve stávajícím areálu Zařízení a návrh seznamů odpadů přijímaných do nově vybudovaných zařízení v rámci rozšíření areálu zařízení. Příloha na celkem prezentuje celkem 54 stránek tabulek, ve kterých jsou uvedeny především: - aktuální přehled odpadů, povolených platným integrovaným povolením pro stávající provozy Zařízení pro nakládání s odpady EKO Chlebičov - aktuální přehled odpadů, povolených platným povolením pro stávající sklad odpadů (provozovatel Marius Pedersen a. s. jako nájemce objektu skladu). Tyto aktuální přehledy jsou zpracovány formou tabulek s tímto členěním: -
seznam odpadů přijímaných na biodegradační plochu -6-
-
seznam odpadů přijímaných na kompostovací plochu
-
seznam odpadů přijímaných k solidifikaci/stabilizaci
-
seznam odpadů využitelných jako pojiva při solidifikaci/stabilizaci
-
seznam druhů odpadů přijímaných do recyklačního zařízení
-
seznam druhů odpadů přijímaných do skladu nebezpečných odpadů (provozovatel Marius Pedersen a.s.) v rozlišení na odpady kategorií N, O, O/N a ostaní s koncovým dvojčíslím 99
-
seznam druhů odpadů přijímaných na skládku
-
seznam druhů odpadů přijímaných na skládku v zařízení EKO-Chlebičov a.s. (rozšířené požadavky na dokladování kvality)
-
odpady potenciálně využitelné do vyrovnávací vrstvy při rekultivaci skládky
-
odpady potenciálně využitelné do podorniční vrstvy při rekultivaci skládky.
Uvádí se, že vlivem realizace záměru se u seznamu přijímaných odpadů nepředpokládá významnější změna oproti aktuální situaci u stávajícího zařízení, nicméně připouští se možnost rozšíření seznamů podle potřeby. V další části této přílohy je uveden návrh seznamu odpadů přijímaných k příjmu do překládací a třídící stanice (s rozlišením na odpady kategorie N, O, O/N) Nakonec uvádí příloha přehled odpadů produkovaných v současnosti při provozu zařízení. Další 3 přílohy se zabývají detailně stěžejními aspekty potenciálních vlivů hodnoceného záměru na životní prostředí. O tyto přílohy se pak jako o výchozí podklad opírají příslušné kapitoly základního textu dokumentace: 7) Akustická studie (zpracovatel VIA Service s.r.o., odborně způsobilá osoba ing. R. Víta, datum zpracování neuveden) 8) Rozptylová studie (zpracovatel VIA Service s.r.o., odborně způsobilá osoba Dr. ing. R. Kovář, datum zpracování květen 2011) 9) Hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví (EMPLA AG spol. s r. o., odborně způsobilá osoba Mgr. Denisa Pelikánová, datum zpracování červen 2011). Nedílnou součástí dokumentace hodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (citace pod bodem 1 úvodu posudku) je doplnění dokumentace, které bylo předloženo na základě požadavku MŽP v reakci na došlá vyjádření k dokumentaci (plná citace názvu doplnění dokumentace je uvedena pod bodem 8 v úvodu tohoto posudku). Přílohami tohoto doplnění dokumentace jsou: - Závěrečná zpráva hydrogeologického a inženýrsko-geologického průzkumu "EKO Chlebičov - HG průzkum", AZ-GEO s.r.o. Ostrava, říjen 2011 -
Příklad projektu linky na výrobu paliv (TZ plus výkres) - vybrané informace
-
Certifikát na palivo "PALIVO CZ" společnosti Marius Pedersen a.s. včetně vnitropodníkové normy
-
Certifikát na palivo "ALTPAL MP-05" společnosti Marius Pedersen a.s. plus technologické schéma linky. -7-
Věcná úplnost dokumentace Z hlediska věcné úplnosti je nutno posuzovat souhrnně dokumentaci spolu s jejím doplněním, vypracovaným v reakci na došlá vyjádření. Lze konstatovat, že dokumentaci s jejím doplněním lze v zásadě považovat i po věcné stránce za úplnou z hlediska výstižnosti charakteristiky záměru, z hlediska identifikace jeho vlivů na životní prostředí i z hlediska hodnocení těchto vlivů a návrhů na jejich minimalizaci. Vlivy jsou řešeny do hloubky, odpovídající jejich významu a stavu rozpracovanosti záměru. Z několika vyjádření k dokumentaci (viz kapitola V posudku) je zřejmé, tato se jevila v některých aspektech málo konkrétní. Doplnění dokumentace některé z těchto výtek akceptuje a upřesnění obsahuje, avšak některé charakteristiky záměru zůstávají nadále v poněkud obecné rovině. Pokud je popis navrhovaných technologií konkrétní, tak se v dokumentaci i v jejím doplnění označuje často jako příklad. Je to dáno samotným charakterem záměru a není to třeba považovat za závadu. Dokumentaci EIA pro daný záměr by bylo možno z tohoto pohledu do jisté míry přirovnat k dokumentacím EIA pro nově zakládané průmyslové zóny. U těch rovněž není dopředu známo, jaké výroby v nich budou konkrétně realizovány. Dokumentace EIA u nich vymezuje rámec, podle kterého se pak posuzuje akceptovatelnost budoucích konkrétních aktivit z hlediska vlivů na životní prostředí lokalit, ve kterých se zóny nacházejí. Vlastním obsahem hodnoceného záměru je rozšíření stávajícího Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov tak, aby toto bylo podle vyvíjející se poptávky připraveno nabízet pro co nejširší spektrum odpadů co nejvíce způsobů jejich úpravy k opětovnému využití nebo jejich odstranění. Záměr počítá především s dispozičním rozšířením areálu tak, ba v něm bylo možno instalovat a provozovat technologie k úpravám odpadů, které jsou uvedeny širokým výčtem a charakterizovány v obecné rovině. Počítá se s tím, že ne všechny musí být trvale či souběžně provozovány nebo vůbec skutečně instalovány. Podstatné je, že ve všech případech jde o technologie běžné, praxí prověřené, z provozního hlediska bezproblémové a s dobře definovatelnými výstupy a vlivy na životní prostředí vlastní lokality a okolí v závislosti na jejich kapacitě. Je v těchto souvislostech důležité, že dokumentace specifikuje předpokládané maximální úhrnné kapacity jednotlivých částí zařízení (haly, plochy, sklady, překládací a třídící stanice) bez ohledu na to, jaké technologie v nich budou aktuálně provozovány. Hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel je pak v dokumentaci provedeno pro tyto maximální úhrnné kapacity. Nejzávažnější z výtek k nekonkrétnosti některých částí dokumentace se vztahovaly k úmyslu výroby "alternativního" paliva i z odpadů kategorie N nebo O/N. V doplnění dokumentace oznamovatel od využívání nebezpečných odpadů kategorií N a O/N k výrobě paliv upouští. Mimo rozšíření kapacity zařízení k úpravám odpadů pro jejich další využití či snižování nebezpečných vlastností, je záměrem uvažováno a dokumentací hodnoceno rozšíření kapacity stávající skládky. Důležité je, že záměr je technicky koncipován tak, že před uložením na skládku upřednostňuje úpravy odpadů k jejich dalšímu využití nebo k redukci nebezpečných vlastností. Záměrem uvažované rozšíření zařízení reprezentuje podstatnou změnu ve smyslu §2 odst. (j) zákona č. 76/2002 o integrované prevenci znečišťování. Požadavky na upřesňující -8-
charakteristiky a kapacity jednotlivých technologií a upřesňující kvantitativní specifikace vstupů a výstupů a nakládání s výstupy budou moci příslušné a dotčené úřady uplatnit při povinném řízení o změně integrovaného povolení podle tohoto zákona. Mimo to, jako seznam odpadů přijímaných do zařízení, přebírá dokumentace seznam, schválený pro zařízení stávající (příloha 6). Uvádí se, že se nepředpokládá žádná významná změna rozsahu sortimentu odpadů oproti stávajícímu stavu. Pokud by tedy ve výhledu k jakémukoliv rozšíření sortimentu mělo dojít, musí to být zapracováno do provozního řádu a jeho změna musí být odsouhlasena příslušným úřadem. Nejsou tedy důvody k obavám, že souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb. k předložené dokumentaci (s jejím doplněním) by mohlo vést k nekontrolovanému nárůstu dopadů záměru na životní prostředí nad rámec hodnocení dokumentace EIA. Podrobněji se jednotlivými výhradami došlých vyjádření k úplnosti a konkrétnosti dokumentace zabývá spolu se všemi ostatními připomínkami kapitola V tohoto posudku. Výtky k úplnosti a formální úpravě dokumentace Orientaci v dokumentaci do značné míry komplikuje to, že přílohy nejsou číslovány, nejsou od sebe výrazně odděleny a značná část z nich nemá vůbec číslovány ani stránky. Výtky a komentáře k úplnosti dokumentace: -
V kapitole B.1.6.2 je opomenut podrobnější popis třídící linky, která je uváděna jako nejnovější součást stávajícího zařízení.
-
V příloze 6 u výčtu aktuálně produkovaných odpadů ze zařízení není uvedena jejich kvantifikace.
-
V kapitole B.I.1 (na straně 3) a v kapitole B.I.4 (str. 7) by si u výčtu předpokládaných úprav odpadů zasloužila možnost výroby "alternativního" paliva výslovnou zmínku je zahrnuta na konec výčtu pod termín "atd.", podobně jako je tomu v kapitole B.1.6.3 na straně 27. V kapitole I.2 návrhu stanoviska je toto opomenutí napraveno.
-
V kapitole B.I.1 (na straně 3), v kapitole B.I.4 (str. 7) a v kapitole B.1.6.3 (str. 27) by si zasloužilo uvést, že součástí rozšíření skládky je možnost instalace kogenerační jednotky pro využívání plynu, drénovaného ze skládky. Možnost instalace kogenerační jednotky je zmíněna téměř jakoby mimochodem na str. 58 jako bodový zdroj znečišťování ovzduší, jehož vliv dokumentace vyhodnocuje. V kapitole I.2 návrhu stanoviska je toto opomenutí napraveno.
-
Jak je zřejmé z doplnění dokumentace, v původní dokumentaci na straně 31 vypadl odstavec s popisem příkladu alternativního paliva č. 3,
-
Není vysvětlen termín "BRKO" na straně 33 dokumentace (jde však o běžně používaný termín).
-
V kap. B.II.3 na straně 53 je správně konstatováno, že zájmové území nekoliduje s žádnými ochrannými pásmy, bylo by však vhodné, uvést vzdálenosti k nejbližším vodním zdrojům, resp. jejich ochranným pásmům (ochranné pásmo vodního zdroje Hoštice ve vzdálenosti cca 3,5 km jižně). Tato výtka se dotýká současně i kapitoly C.2.10 (str. 95).
-9-
-
V kapitole B.II.4 (str. 53) schází kvantifikace nároků na spotřebu technologické vody. Ve výčtu požadavků na technologickou vodu je na tomto místě rovněž opomenuta potřeba vody pro biodegradaci, resp. kompostování, která je zmiňována v jiných místech dokumentace. Lze na tomto místě konstatovat, že zajištění technologické vody se na základě zkušeností s dosavadním provozem jeví jako reálné a bezproblémové - jak uvádí dokumentace, vlastní vodní zdroj (vrt PI-3) bude využíván pro účely sociálního zařízení a pro očistu vozidel. Potřebu technologické vody biodegradace a kompostárny bude nadále pokrývat srážková voda, zachycená v jímce plochy, kde úprava odpadů probíhá (tato voda je v případě potřeby recyklována zpět do procesu). Pro účely solidifikace se využívá předčištěná průsaková voda ze skládky.
-
V kapitole C.2.3.1 (strana 72 - 73) v popisu hydrogeologických poměrů schází uvedení svrchního útvaru podzemních vod č.15500, kterým je kvartér Opavské pahorkatiny (podle oficiální hydrogeologické rajonizace ČR). Hydrogeologický potenciál této svrchní vrstvy je vyšší ve srovnání se základní vrstvou (kulm Nízkého Jeseníku), kterou dokumentace cituje a zohledňuje při hodnocení záměru v souvislosti s ochranou podzemních vod . Skutečnost má dopady na konstatování v kapitole C.2.3.1.2 (kvalita podzemních vod) a o něco podrobněji by si v těchto souvislostech zasloužilo pojednat i kapitolu C.2.3.2.4 (vodní hospodářství v zájmovém území). V následující subkapitole posudek vyvozuje závěry z tohoto dílčího nedostatku v úplnosti dokumentace.
-
Ve výčtu rizik environmentálních havárií v kapitole D.3 (str. 127 - 128) je opomenuto riziko havarijního rozlivu resp. úniku kapalných odpadů a odpadních vod, přijímaných do zařízení. Technické řešení záměru však prevenci těchto rizik zahrnuje vodohospodářské zajištění ploch a jejich svedení do záchytných jímek).
(příslušné
V návrhu stanoviska jsou navržena některá další doplňující opatření pro zvýšení ochrany podzemních vod se zřetelem na tuto okolnost. Žádná z výše uvedených připomínek k úplnosti dokumentace není takového charakteru, aby to mohlo ovlivnit pochopení problematiky nebo vyznění hodnocení záměru z hlediska možností jeho realizace a vlivů na životní prostředí. 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení Celá dokumentace i její přílohy jsou zpracovány na odpovídající odborné úrovni. Mimořádně kvalitní je řešení problematiky krajinného rázu a problematika vlivů záměru na faunu, flóru a ekosystémy. K hodnocení vlivů záměru na životní prostředí využívá dokumentace standardní metodiky, které jsou plně adekvátní řešené problematice, úrovni rozpracovanosti záměru a rozsahu stávajících informací. Použitý model pro rozptylovou studii odpovídá požadavkům příslušného legislativního předpisu. V dokumentaci jsem neshledal žádné nesprávné údaje nebo závěry s výjimkou těchto drobnějších nedostatků, které nemají dopad na vypovídací hodnotu dokumentace a na vyslovované závěry:
- 10 -
-
Dokumentace nepojímá správně kapitolu B.III.3 - Odpady (str. 66). Na tomto místě mají být pojednány nikoliv odpady do zařízení přijímané, ale v zařízení vznikající (výstupy). Měl by zde být (1) odkaz na poslední tabulku přílohy 6 s výčtem produkovaných odpadů které jsou odstraňovány přímo v zařízení a jsou tedy současně i odpady přijímanými a (2) odkaz na tabulku na straně 45, kde je uveden výčet a kvantifikace odpadů, které jsou předpokládány jako výstup z rozšířené čistírny odpadních vod.
-
V předchozí subkapitole posudku zmiňovaná neúplnost v popisu hydrogeologických poměrů v kapitole C.2.3.1 má za následek poněkud zjednodušující závěry kapitoly D.1.4.1 (strana 113) s ohledem na to, že v zařízení má být nakládáno i s kapalnými odpady a že na skládce vznikají i vody průsakové. Tyto látky mají svou vlastní mobilitu a tudíž i potenciál možného vlivu na kvalitu podzemních vod bez ohledu na hloubku jejich hladiny. I když dokumentace nedoceňuje zcela adekvátně hydrogeologický potenciál území v němž je lokalita situována, nemá tato skutečnost zásadní dopad na závěry o vhodnosti realizace záměru v dané lokalitě. Ochranu podzemních vod zajistí technické řešení záměru v souladu s požadavky legislativy. Mimo to jsou posudkem (viz kapitola IV) navržena některá doplňující opatření pro ochranu podzemních vod s ohledem na skutečnost, že v zařízení bude nakládáno s odpady, které mají vlastní mobilitu. Součástí provozního řádu stávajícího Zařízení je (a bude i po realizaci záměru) monitoring kvality průsakových a podzemních vod v prostoru Zařízení. Výsledky dosavadního monitoringu podzemních vod (viz podklad č. 6 v úvodu posudku) nevykazují žádné indicie negativního vlivu dosavadního provozu zařízení, Posudek doporučuje rozšíření stávajícího monitorovacího systému (nikoliv o jeden, ale o dva vrty, jak je blíže pojednáno dále v kapitole IV. Doporučení je pak zahrnuto do podmínek realizace záměru v kapitole III.6.3 návrhu stanoviska).
-
U nadpisu "Monitorování Zařízení během provozu" na straně 137 je nesprávně uvedena závorka "(stávající stav)".
-
Na téže straně se uvádí označení uvažovaného nového vrtu pro monitoring podzemních vod jako "PI-4". Vrt s tímto označením se na lokalitě již nachází, nový vrt nemůže mít číslo duplicitní.
Zdůrazňuji ještě jednou, že žádná ze zde uvedených připomínek k dokumentaci není takového charakteru, aby to mohlo ovlivnit pochopení problematiky nebo vyznění hodnocení záměru z hlediska možností jeho realizace a z hlediska vlivů na životní prostředí. 3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Záměr je zpracován pouze v jedné lokalizační variantě. Ta je dána vlastním charakterem záměru, kterým je rozšíření stávajícího Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov.¨ Při hodnocení vlivů na životní prostředí je v dokumentaci použita jako srovnávací varianta nulová (nerealizování záměru). V rámci zpracování generelu dalšího rozvoje areálu Zařízení bylo uvažováno s různými rozsahy tohoto rozšíření. Po důkladném zvážení všech aspektů a na základě diskuze s projektantem a zástupci obce Chlebičov byl původně uvažovaný rozsah rozšíření zmenšen a - 11 -
v tuto chvíli je investorem navržena jediná varianta, která logicky vychází z existujících aktivit v Zařízení a navazuje na stávající provozy, při současném záboru nových ploch v rozsahu do 10 ha. Záměr maximalizuje využití daného prostoru a navazuje na stávající provozy Zařízení. Rozšíření stávajícího areálu je z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností. Docílí se tak maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá - a to v podstatě bez problémů - než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Jedinými zápory daného řešení jsou zábor zemědělského půdního fondu a rozsahem malý (0,19 ha) zábor pozemků, učených k plnění funkce lesa. Navržená a dokumentací hodnocená varianta zachovává optimální poměr mezi plošným záborem půdy a využitelnou kapacitou jednotlivých dílčích celků zařízení a jeho celkové životnosti, která je dána především kapacitou skládky. Optimalizací technického řešení se podařilo snížit plošný rozsah rozšíření zařízení z původních cca 20 ha na 10 ha a všech možností bylo využito i při eliminaci záboru PUPFL na nejnižší možnou míru. Varianta bez jakéhokoliv záboru PUPFL by významně degradovala kapacitní potenciál zařízení. Podrobněji se problematikou záboru PUPFL zabývá vypořádání vyjádření č. 18 v kapitole V.2 posudku. Dokumentace připouští varianty v konkrétním technickém řešení jednotlivých technologických celků pro záměrem zamýšlené úpravy přijímaných odpadů i varianty v tom, které technologie budou v různých obdobích skutečně provozovány a jaký sortiment odpadů bude do zařízení přijímán v závislosti na aktuálním vývoji poptávky po službách Zařízení. Je v těchto souvislostech důležité, že dokumentace specifikuje předpokládané maximální úhrnné kapacity jednotlivých částí zařízení (haly, plochy, sklady, překládací a třídící stanice) bez ohledu na to, jaké technologie v nich budou aktuálně provozovány. Hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel je pak v dokumentaci provedeno pro tyto maximální úhrnné kapacity. 4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice Při realizaci záměru není důvod předpokládat vlivy, které by mohly přesahovat státní hranice.
III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Předmětem záměru je rozšíření stávajícího zařízení pro nakládání s odpady a toto rozšíření má v prvé řadě kapacitní charakter. Mimo technologie, které jsou na lokalitě v různém rozsahu provozovány již v současnosti, se počítá s tímto rozšířením jejich škály zejména o: - výroba "alternativního paliva" z odpadů kategorie O, - technologické a kapacitní posílení čistírny odpadních vod tak, aby tato mohla přijímat k likvidaci i odpadní vody od externích zákazníků (odpadní vody zpracované na vlastní ČOV se budou odvážet ke konečnému zpracování na externí ČOV, přičemž budou muset kvalitativně odpovídat jejímu kanalizačnímu řádu). - 12 -
Mimo to záměr počítá s možností případné výstavby a provozu kogenerační jednotky pro využívání skládkového plynu. I toto je pozitivním prvkem z hlediska energetické efektivnosti a ochrany životního prostředí. Ve výhledu záměr uvažuje i s využitím odpadního tepla. Rozšíření Zařízení podle záměru bude zahrnovat i adekvátní posílení technické infrastruktury (avšak zachován zůstane stávající rozsah příručního skladu PHM a olejů). Zachována zůstane potřebná kapacita ČOV pro čištění vlastních průsakových vod ze skládky. Celkové technické řešení záměru odpovídá současné úrovni daného oboru s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Řešení v plném rozsahu respektuje platné technické předpisy, normy a požadavky legislativy pro stavby zařízení, sloužících k nakládání s odpady. Propracovanost technického řešení danému stádiu projektové přípravy záměru. Doporučuji však posílit opatření pro prevenci rizik z havarijního úniků odpadů s vlastní mobilitou (kapalné odpady a externí odpadní vody přijímané do zařízení). V návrhu stanoviska jsou navržena doplňující opatření pro zvýšení ochrany podzemních vod a pro posílení monitoringu vlivu zařízení na jejich kvalitu. Rozšířením areálu zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov se posílí kapacity pro přednostní úpravy, využívání či odstraňování odpadů jinak než skládkováním, což je v souladu s legislativou podporovanými trendy a s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje na zajištění dalších způsobů nakládání s odpady všech kategorií a přeměnu stávajících skládkových areálů na zařízení, nabízející širší spektrum možností nakládání s odpady. Z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností, že rozšířením areálu se docílí maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá (a to v podstatě bez problémů), než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Hlavní přednosti pro realizaci záměru v dané lokalitě jsou tyto: -
situování záměru do prostoru mimo kontakt s obytnou zástavbou,
-
absence vodních toků a vodních zdrojů v blízkém okolí,
-
absence ekologicky (botanicky či zoologicky) hodnotných území,
-
absence výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v prostoru výstavby,
-
absence zvláště chráněných území, VKP, segmentů ÚSES, území Natura 2000,
-
bezkonfliktní přístupové trasy vedoucí mimo obytnou zástavbu.
Optimalizací technického řešení se podařilo snížit plošný rozsah rozšíření zařízení z původních cca 20 ha na 10 ha a všech možností bylo využito i při eliminaci záboru PUPFL na nejnižší možnou míru. Varanta bez jakéhokoliv záboru PUPFL by významně degradovala kapacitní potenciál zařízení. Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov ve stávajícím rozsahu je provozováno na základě platného integrovaného povolení, vydaného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Z hlediska zákona o integrované prevenci znečišťování záměr reprezentuje podstatnou změnu provozu zařízení a bude proto nutné řízení o změně integrovaného povolení.
- 13 -
IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dokumentace podává výstižné charakteristiky složek životního prostředí lokality a potenciálně dotčeného okolí a správně identifikuje hlavní vlivy, kterými by záměr mohl životní prostředí ovlivňovat s ohledem na svůj charakter a kapacitu, resp. rozsah a stav jednotlivých složek životního prostředí v zájmovém území. Situaci zjednodušuje skutečnost, že z technického hlediska jde o záměr standardního charakteru s běžnými, praxí prověřenými a provozně bezproblémovými technologiemi, s dobře definovatelnými výstupy a vlivy, které se mohou odlišovat pouze intenzitou v závislosti na kapacitě zařízení a v závislosti na charakteristikách životního prostředí v místě situování. Dokumentace mohla navíc vycházet z údajů o provozu a vlivech stávajícího zařízení a z dosavadních zkušeností s jeho provozem. Míra nejistot v hodnocení vlivů záměru na životní prostředí je proto nadstandardně nízká. Dokumentací navrhovaná opatření k prevenci a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí jsou plně adekvátní charakteru a rozsahu záměru. Za jediný nedostatek dokumentace v tomto smyslu považuji již dříve zmiňované určité nedocenění rizika pro podzemní vody vyplývající z toho, že do zařízení budou přijímány i kapalné odpady a odpadní vody. Navrhované technické řešení záměru v souladu s požadavky legislativy však tato rizika minimalizuje. Mimo to jsou posudkem (viz kapitola IV) navržena některá doplňující opatření pro ochranu podzemních vod, návrhy jsou zapracovány do návrhu stanoviska. Prevence nebo minimalizace nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí budou primárně zajištěny naplněním a dodržováním požadavků příslušných technických předpisů a norem, požadavků platné legislativy a podmínek povolovacích rozhodnutí. Dokumentace v kapitole D.IV na stránkách 128 až 137 specifikuje řadu (celkem 93) opatření pro minimalizaci vlivů záměru na životní prostředí. Opatření jsou členěna do několika skupin podle svého charakteru, podle toho které ze složek životního prostředí se týkají a podle toho, zda se týkají fáze přípravy, výstavby či provozu zařízení. Při této struktuře jsou některá z doporučení uvedena duplicitně, protože se dotýkají více než jednoho aspektu. Řada z uváděných doporučení má charakter upozornění na aspekty, které musí být v každém případě respektovány podle existující legislativy. Jejich uvádění na tomto místě je v podstatě buď zbytečné, nebo mohly být u popisu technického řešení - v kapitole B.I.6. Některá z navrhovaných opatření jsou posuzovanou dokumentací formulována pouze v obecné poloze. V daném stádiu to není zásadní závada, konkretizaci lze řešit v následných krocích přípravy záměru. Úřady mají možnosti kontrolovat, jak budou všechna doporučení zapracována do další příslušné dokumentace – podle jejich povahy do různých stavebních a jiných prováděcích projektů a následně pak do žádosti o změnu integrovaného povolení a do návrhu nového provozního řádu, ale i do havarijního plánu, resp. do dalších vnitřních předpisů. Existující legislativa poskytuje úřadům dostatečné nástroje také ke kontrole dodržování všech doporučení během provozu, až k jeho zastavení pro případ, že by negativní vlivy na zdraví obyvatel a životní prostředí překračovaly přípustné limity, dané příslušnými legislativními předpisy. Přípravnou fázi záměru považuji za klíčovou z hlediska zabezpečení zájmů ochrany životního prostředí. Právě v této fázi musí být všechna doporučení zapracována do realizační - 14 -
dokumentace, do podkladů k žádosti o změnu integrovaného povolení a do návrhu nového provozního řádu, resp. do dalších vnitřních předpisů, podle povahy jednotlivých doporučení. Jen tak lze potom vyžadovat a kontrolovat skutečnou realizaci doporučení v praxi. Z těchto důvodů navrhuji přestrukturovat dokumentací navrhovaná doporučení tak, jak je to ve výsledku prezentováno v kapitole III.6 Návrhu stanoviska příslušného úřadu, které je kapitolou VII tohoto posudku. Doporučení v kapitole III.6 Návrhu stanoviska mají již formu podmínek příslušného úřadu pro realizaci záměru. Jejich celkový počet je 63. Text navrhovaných opatření je v kapitole III.6.3 návrhu stanoviska často poněkud formulačně pozměněn oproti původnímu znění v kapitole D.IV dokumentace. Místy jde o upřesnění, v naprosté většině je však původní text doplněn o požadavek na zapracování do provozního řádu dopracování, resp. o požadavek na upřesnění v provozním řádu. Oproti dokumentaci jsou vypuštěna doporučení, mající charakter pouhých připomínek na dodržování zákonných postupů a předpisů. Naopak došlo oproti dokumentaci k rozšíření na základě připomínek z vyjádření k dokumentaci a podle vlastních připomínek zpracovatele posudku: -
Jakékoliv rozšíření sortimentu do zařízení přijímaných odpadů a významnější změny provozovaných technologií musí být vždy promítnuty do provozního řádu, který musí být ve smyslu platné legislativy předložen k souhlasu příslušnému úřadu.
-
Pokud budou do zařízení přijmuty zapáchající odpady, musí být tyto skladovány v uzavíratelných kontejnerech nebo nádobách.
-
Kapalné odpady mohou být v zařízení skladovány jen v obalech/kontejnerech/nádobách které budou vyhovovat odpovídajícím legislativním a technickým požadavkům na těsnost a bezpečnost a to výhradně jen na vodohospodářsky zabezpečených plochách se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna).
-
Dále bude pro minimalizaci rizika z havarijního průniku odpadů s vlastní mobilitou do vod podzemních dodržena tato podmínka: na lokalitě může být skladováno nejvýše 150 m3 externích odpadních vod a kapalných odpadů od původců mimo areál zařízení, připravených ke zpracování na chemické ČOV s diskontinuálním provozem. Plochy, na kterých budou tyto vody a odpady skladovány, musí mít vodohospodářské zabezpečení se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna, nejméně však musí odpovídat jednomu skladovacímu tanku s největší kubaturou).
-
In situ vznikající průsakové vody z vlastní skládky nesmí být směšovány s externími odpadními vodami, přijímanými do zařízení k úpravě na rozšířené chemické ČOV. Připouští se však případné využití vlastních průsakových vod jako vod technologických v procesu úpravy externích odpadních vod na chemické ČOV.
-
Vždy po dokončení dílčí stavební etapy (sekce) rozšíření skladky bude provedeno proměření těsnosti bazální těsnící fólie.
-
Doplnit stávající monitorovací systém podzemních vod minimálně dvěma vzorkovacími vrty, situovanými na straně výstupu proudění podzemních vod přes areál lokality (to jest při jižní hranici areálu po jeho rozšíření). Vrty musí zasahovat na dostatečnou hloubku pod úroveň hladiny hlavní kvartérní zvodně (kterou lze předpokládat podle lit 5 (viz citace v úvodu posudku) někde kolem kóty 253,5 m n.m). - 15 -
Výsledky monitoringu vyhodnocovat ročními hydrogeologickými zprávami, které budou zpracovávány autorizovanou osobou a které budou mimo jiné graficky podchycovat vývoj koncentrací vybraných kvalitativních parametrů podzemních vod od počátku monitoringu v roce 1994. Zprávy musí být vypracovány odborně způsobilou osobou. Zprávy předkládat pravidelně příslušnému vodoprávnímu úřadu. -
Výstavba ani běžný provoz hlučných zařízení nebudou probíhat v nočních hodinách. Veškerá doprava odpadů bude probíhat přednostně v denní době. Pouze výjimečně mohou v nočních hodinách přijíždět opožděné svozové vozy s odpadem, kdy bude zajištěno i jejich neprodlené zpracování s ohledem na bezpečné nakládání s odpady (požadavek na toto opatření v dokumentaci formulován je, není však promítnut do tabulek s návrhy opatření v kapitole D.IV dokumentace).
-
V rámci prevence půdní eroze bude při ukončení výstavby rozšíření zařízení provedeno zatravnění ploch, které byly při zemních úpravách v průběhu výstavby zbaveny vegetačního krytu.
-
Do projektu výstavby zakotvit a konkretizovat postupy pro provádění průběžných opatření vedoucích v případě potřeby ke snížení prašnosti - zejména skrápěním obnažených ploch a komunikací.
-
Do provozního řádu zařadit kapitolu, která bude rekapitulovat všechny na provoz zařízení se vztahující povinnosti vůči příslušným úřadům (žádosti o schválení, umožnění kontrol, reporting, změny, atd.), vyplývající z relevantní legislativy zejména na úseku: nakládání z odpady, ochrana ovzduší, ochrana vod, ochrana zdraví a bezpečnosti práce, integrovaná prevence znečištění.
-
Do provozního řádu zapracovat požadavky na kontrolu materiálů (odpadů) vstupujících do procesu výroby paliv, na kontrolu a dokumentaci technologického postupu a na kontrolu a ověřování a dokladování vlastnosti výstupních produktů .
V. VYPOŘÁDANÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI Dokumentace s datem zpracování květen 2011 byla zpracována na základě skutečnosti, že záměr spadá podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění do kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení). Pro záměr jsou relevantní body 10.1 a 10.2 citované přílohy. O distribuci dokumentace dotčeným obcím a dotčeným orgánům státní správy rozhoduje podle zákona č. 100/2001 Sb. úřad, příslušný k posuzování vlivů dle tohoto zákona. Veřejnost může uplatňovat své připomínky v zákonem dané lhůtě na základě zveřejnění informace o vystavení dokumentace a o možnostech jejího studia. MŽP, OVVS IX, pracoviště Ostrava rozeslal dokumentaci ve lhůtě požadované zákonem dne 2. 8. 2011 dopisem č.j. 967/580/11,60960/ENV; sp. zn. 001098/S-5, ze dne 2. 8. 2011 s požadavkem na dotčené územní samosprávné celky, aby zajistily zveřejnění informace o dokumentaci záměru v souladu se specifikacemi a lhůtami zákona a požadavek na dotčené územní samosprávné celky a dotčené správní úřady o zaslání vyjádření k dokumentaci v zákonem stanovených lhůtách. Mimo to byla dokumentace zpřístupněna na informačním systému EIA na internetových stránkách organizace CENIA.
- 16 -
Příslušným úřadem je archivována dokumentace dokládající, že dotčené územní samosprávné celky tuto informaci zajistily (viz podklad citovaný pod bodem 2 v úvodu tohoto posudku). Na základě došlých vyjádření pak MŽP, odbor výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, zaslal 26. 10. 2011 oznamovateli záměru dopis č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 se specifikací požadavků na doplnění dokumentace. Oznamovatel pak předložil doplnění k předmětné dokumentaci s datem prosinec 2011. Ministerstvo ŽP, OVVS IX, pracoviště Ostrava pak protokolárně poskytlo toto doplnění dokumentace dne 29. 12. 2011 zpracovateli posudku. Výčet subjektů, oslovených příslušným úřadem v rámci projednávání dokumentace: Dotčené územní samosprávné celky: -
Moravskoslezský kraj
-
obec Chlebičov
Dotčené správní úřady: -
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
-
Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí
-
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava
-
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava.
Další oslovené subjekty: -
Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí integrované prevence
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor péče o krajinu.
a
Další oslovené subjekty, kterým bylo dáno na vědomí zveřejnění dokumentace záměru: Na vědomí: -
oznamovatel záměru
-
zpracovatel dokumentace.
Lze konstatovat, že celý proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí proběhl v intencích zákona. Korespondence předložená příslušným úřadem dokládá, že požadavky zákona při projednávání záměru byly splněny jak ve vztahu k dotčeným obcím a úřadům, tak i k veřejnosti. Okruh dotčených obcí a úřadů a dalších subjektů, které příslušný úřad v souvislosti s projednáváním záměru oslovil a který je doložen rozdělovníkem příslušné korespondence, lze považovat za dostatečný.
- 17 -
V.I. Obdržená vyjádření V zákonných lhůtách obdržel příslušný úřad vyjádření k dokumentaci tak, jak je uvádí následující seznam: -
Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství – vyjádření čj. MSK 139160/2011, Sp. zn. ŽPZ/37854/2011/Kuč 208.3 V10 ze dne 8. 9. 2011
-
Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí, zn. MMOP 79821 / ZIPR-LeT ze dne 24. 8. 2011
-
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní ČIŽP/49/IPP/1111763.002/11/VMJ ze dne 5. 9. 2011
-
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, č.j. HOK/OP - 17371/2.5/11 ze dne 1. 9. 2011
-
Ministerstvo životního prostředí, ředitelka odboru ochrany vod, vnitřní sdělení, č.j. 1967/740/11 ze dne 22.8. 2011
-
Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru ochrany ovzduší, vnitřní sdělení, č.j. 1854/780/11 ze dne 1. 9. 2011.
inspektorát
Ostrava,
zn.
V.2. Vypořádání obdržených vyjádření Došlá vyjádření nejsou v tomto posudku citována vždy doslovně, ve zkratce je zde uvedena pouze podstata každé připomínky. Pro přehlednost jsou všechny připomínky průběžně číslovány. Připomínky z obdržených vyjádření k dokumentaci jsou v dalším textu psány normálním písmem. Za tím následuje vyjádření zpracovatele posudku, odlišené kurzívou. K vypořádání všech obdržených vyjádření bylo využito doplnění dokumentace z prosince 2011, vypracované na základě požadavku MŽP právě v reakci na došlá vyjádření (plná citace názvu vyjádření pod bodem 8 v úvodu tohoto posudku). Je možno konstatovat, že doplnění dokumentace respektuje všechny požadavky, formulované příslušným dopisem MŽP, odboru výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 ze dne 26. 10. 2011. Odůvodněné, t.j. posudkem akceptované připomínky k dokumentaci jsou zapracovány jako podmínky souhlasného stanoviska příslušného úřadu se záměrem v kapitole III.6 návrhu stanoviska, které je k posudku připojeno jako jeho kapitola VII. 1) Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství – vyjádření čj. MSK 139160/2011, Sp. zn. ŽPZ/37854/2011/Kuč 208.3 V10 ze dne 8. 9. 2011: Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů: 1) V případě příjmu nebo expedice zapáchajících odpadů a odpadů, které nebudou okamžitě zpracovány a mohlo by tím při jejich uložení na otevřené ploše dojít k výraznými pachovým emisím, požaduje úřad jejich uskladnění v uzavíratelných kontejnerech, nádobách nebo uzavřených odsávaných objektech napojených na zařízení na omezování emisí, ve kterých bude s takovými odpady dále nakládáno.
- 18 -
2) Úřad požaduje upřesnění technických parametrů chemické čistírny odpadních vod.¨ 3) Úřad požaduje upřesnění technických parametrů kogenerační jednotky. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, se požaduje doplnění dokumentace o tyto informace: 4) hydrogeologický průzkum pro území, na kterých se bude nacházet rozšíření zařízení, 5) popis technologie výroby paliv z odpadů a technického vybavení pro jejich výrobu, 6) kvalitativní a kvantitativní složení všech druhů paliv uváděných v dokumentaci, 7) přehled předpokládaných odběratelů paliv, 8) řešení uskladnění paliv v případě, že pro ně nebude využití, 9) způsob testování paliv (i v případech změn vstupních odpadů nebo jejich poměru), 10) certifikáty na paliva nebo jiné doklady podle zvláštních předpisů. Z hlediska zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých dalších zákonů: 11) Jako držitel integrovaného povolení pro stávající zařízení musí před realizací předmětného záměru provozovatel ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení a získat ještě přede vydáním stavebního povolení pravomocné rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Z hlediska zájmů chráněných ostatními zákony z oblasti ochrany životního prostředí v kompetenci krajského úřadu, nemá tento k záměru žádné připomínky. Dále krajský úřad vyjadřuje: 12) Nesouhlas s použitím vyrobených alternativních paliv jako paliv pro jiné stacionární zdroje znečišťování ovzduší než ve spalovnách odpadů nebo v zařízeních schválených pro spoluspalování odpadu podle §17, odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší. 13) Nesouhlas s výrobou paliv z nebezpečných odpadů; tyto je nutno odstraňovat v zařízeních, která jsou vybavena adekvátním systémem čištění spalin a měřením emisí. Některá z vyjádření Krajského úřadu jsou totožná s požadavky MŽP na doplnění dokumentace (viz dopis MŽP, odboru výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 ze dne 26. 10. 2011, uvedený pod bodem 4 v rekapitulaci podkladů v úvodu posudku): vyjádření č. 4 s požadavkem č. 2, vyjádření č. 5 s požadavkem č. 3, vyjádření č. 6 s požadavkem č. 4, vyjádření č. 7 s požadavkem č. 5, vyjádření č. 8 s požadavkem č. 6, vyjádření č. 9 s požadavkem č. 7, vyjádření č. 10 s požadavkem č. 8. Vyjádření posudku: Ad 1) Připomínka je akceptována a zapracována jako podmínka realizace záměru v kapitole III.6.3. návrhu stanoviska příslušného úřadu. Oznamovatel podotýká, že se v jeho zařízení používá tento způsob nakládání s potenciálně zapáchajícími odpady standardně.
- 19 -
I zkušenosti z dosavadního provozu zařízení dokládají, že zařízení není zdrojem zápachu, který by obtěžoval obyvatele nejbližší zástavby. Ad 2) Doplnění dokumentace upřesňuje, že v plánovaném rozšíření čistírny odpadních vod je uvažováno s technologií deemulgace a neutralizace. V doplnění je uveden podrobnější popis této technologie a uvádí se, že čištění odpadních vod bude probíhat diskontinuálně. Doplnění dokumentace uvádí rovněž kapacitní parametry záměru na rozšíření ČOV: kapacita zařízení pro deemulgaci a neutralizaci bude maximálně 3000 m3/rok Při dvousměnném provozu 12 hodin denně a uvažovaném fondu 250pracovních dnů v roce to odpovídá maximálnímu výkonu čistírny 1m3/hodinu. Zpracovatel posudku doplňuje do kapitoly III.6.3 návrhu stanoviska jako podmínku realizace návrh na minimalizaci rizika pro podzemní vody z příjmu externích odpadních vod a kapalných odpadů do zařízení. Ad 3) Podle vyjádření v doplnění dokumentace bude reálné navrhnout parametry vybraného typového zařízení až po provedení čerpacích zkoušek plynu a vyhodnocení konkrétní vydatnosti tělesa skládky. Jak uvádí doplnění dokumentace, na základě dosavadních výsledků monitoringu skládky v Chlebičově se zatím vybudování aktivního odplyňovacího systému nejeví jako nutné a nebylo by ani efektivní. Oznamovatel však předpokládá, že v horizontu dalších několika let by mohlo dojít ke změně této situace. Zpracovatel posudku považuje za důležité, že dokumentace uvažuje s možností výstavby a provozu kogenerační jednotky při hodnocení vlivu záměru na životní prostředí. Konkrétně je kogenerační jednotka zohledněna v rozptylové studii. V té se podle analogie s podobnými skládkami uvažuje s kogenerační jednotkou takového výkonu, která zvládne využít produkcí bioplynu do 10 milionů Nm3/rok. Oznamovatel na základě svých zkušeností předpokládá, že využitelná produkce bioplynu u skládky daného typu a dané velkosti může ve skutečnosti dosahovat nejvýše kolem jednoho milionu m3 za rok. Vyšší odhad v rozptylové studii dokumentace je tedy na stranu bezpečnosti z hlediska vlivů na životní prostředí. Ad 4) Na lokalitě byl proveden doplňující inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum, jehož zpráva je přílohou doplnění dokumentace (viz podklad citovaný pod číslem 7 v úvodu tohoto posudku). S přihlédnutím k této zprávě i k informacím z podkladu, který je v úvodu tohoto posudku citován pod bodem 5, je nutno konstatovat, že dokumentace nehodnotí zcela adekvátně hydrogeologický potenciál území, ve kterém je záměr situován. V území jsou zastoupeny až několik desítek metrů mocné kvartérní sedimenty se značným podílem dobře propustných členů, ve kterých jsou na nepropustném terciérním podloží nadržovány průlinové podzemní vody hlavní kvartérní zvodně. Vyhodnocením vodohospodářského potenciálu tohoto útvaru se bude zabývat připravovaná rebilance zásob podzemních vod České republiky. Nelze připustit jakékoliv zhoršení stavu těchto podzemních vod. Dokumentace necharakterizuje zcela výstižně rizika havarijního rozlivu resp. úniku kapalných odpadů a odpadních vod, které do zařízení budou také přijímány. - 20 -
Navrhované technické řešení záměru v souladu s požadavky legislativy však tato rizika minimalizuje. Mimo to je v kapitole III.6.3. návrhu stanoviska navrženo jako podmínky realizace záměru pět opatření pro prevenci havarijního ohrožení podzemních vod: -
Kapalné odpady mohou být v zařízení skladovány jen v obalech/kontejnerech/ nádobách které budou vyhovovat odpovídajícím legislativním a technickým požadavkům na těsnost a bezpečnost a to výhradně jen na vodohospodářsky zabezpečených plochách se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna).
-
Na lokalitě může být skladováno nejvýše 150 m3 externích odpadních vod a kapalných odpadů od původců mimo areál zařízení, připravených ke zpracování na chemické ČOV s diskontinuálním provozem. Plochy, na kterých budou tyto vody a odpady skladovány, musí mít vodohospodářské zabezpečení se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna, nejméně však musí odpovídat jednomu skladovacímu tanku s největší kubaturou).
-
In situ vznikající průsakové vody z vlastní skládky nesmí být směšovány s externími odpadními vodami, přijímanými do zařízení k úpravě na rozšířené chemické ČOV. Připouští se však případné využití vlastních průsakových vod jako vod technologických v procesu úpravy externích odpadních vod na chemické ČOV.
-
Vždy po dokončení dílčí stavební etapy (sekce) rozšíření skladky bude provedeno proměření těsnosti bazální těsnící fólie.
-
Posílení systému monitoringu kvality podzemních vod (dva vzorkovací vrty místo jednoho, jejich situování až při jižní hranici rozšířeného zařízení, pravidelné předkládání ročních zpráv o výsledcích monitoringu).
Ad 5), Zásadní změnou je, že v doplnění dokumentace upouští oznamovatel od záměru vyrábět ad 6) palivo i z nebezpečných odpadů. Na základě zvážení připomínek k dokumentaci se nadále uvažuje jen s výrobou paliva z odpadů kategorie "ostatní". V platnosti pak zůstávají jen tyto příklady, uvedené v dokumentaci EIA v kap. B.I.6.3.1 pod body 1) až 4): 1) Palivo tvořené převážně odpady na bázi gumy a pryže (zejména ojeté pneumatiky, odpadní pryž a guma…) – jedná se o certifikované palivo, vyráběné společností Marius Pedersen a.s. pod označením „ALTPAL MP-05“; palivo je využíváno jako náhrada fosilních paliv při výrobě cementu. 2) Palivo, jehož skladbu budou převážně tvořit spalitelné složky komunálního odpadu, získávané separovaným sběrem, ale také jiné vhodné odpady získané separovaným sběrem mimo komunální sektor (např. plasty, dřevo, papír, textil…) – jedná se o certifikované palivo vyráběné v praxi (bližší specifikace není možná z důvodů na straně výrobce) - k využití rovněž jako náhrada fosilních paliv např. při výrobě cementu, 3) Palivo na bázi energokompostu, vyráběné z vhodných spalitelných bioodpadů – u tohoto paliva zatím není u oznamovatele konkrétní případ z výroby, ačkoliv tato paliva již také jsou jinde vyráběna,
- 21 -
4) Palivo z vybraných složek směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu s obsahem biosložek – jedná se o certifikované palivo společnosti Marius Pedersen a.s., označené jako „PALIVOCZ“; toto palivo již prošlo spalovacími zkouškami a připravuje se realizace výstavby linky na výrobu tohoto paliva; mezi potenciální odběratele budou patřit např. teplárny, cementárny, elektrárny. Rámcové kvalitativní parametry výše uvedených paliv jsou ve stávající dokumentaci EIA popsány. Pro dvě již certifikovaná paliva, které dokumentace se svým doplněním uvádí jako příklad, jsou přiloženy v doplnění dokumentace rovněž jejich výrobkové certifikáty, protokoly o výsledcích certifikace a pro palivo "PALIVO CZ" i vnitropodniková norma. Je potřeba ještě jednou zdůraznit, že dokumentací uváděné druhy paliva jsou zamýšleny jen jako příklady výroby paliv z odpadu, přičemž konkrétní složení paliv, vč. požadavků na kvalitu, se může od uvedených příkladu lišit; tyto informace budou dále upřesněny v rámci dalších stupňů projektové přípravy pro realizaci záměru, při certifikaci nových paliv jako výrobků, při schvalování provozního řádu zařízení pro výrobu paliv a při projednávání žádosti o změnu integrovaného povolení. Je evidentní, že pro konkrétní složení paliv a poměrné zastoupení jeho jednotlivých složek, budou limitující kvalitativní požadavky ze strany odběratelů paliv, dané technologickými parametry jejich zařízení (fyzikální vlastnosti, požadavky na výhřevnost apod.., mezi jiným také emisními limity zařízení, ve kterých budou paliva využívána). Obecný stručný popis technologií pro výrobu paliv lze považovat v daném stádiu přípravy záměru a pro účely procesu EIA za dostatečný - je evidentní, že jde o běžné technologie, standardně používané při úpravách odpadů, praxí ověřené a provozně bezproblémové. Dokládá to mimo jiné v příloze 2 doplnění dokumentace uvedená informace z konkrétního projektu linky na výrobu paliva, která bude instalována v areálu skládky firmy Marius Pedersen a.s. na lokalitě Zdechovice v Pardubickém kraji. Konkrétní podoba linky bude vycházet z konkrétních požadavků na parametry daného paliva ze strany jeho konkrétního odběratele (viz vypořádání připomínky 7). Jak se uvádí v doplnění dokumentace, s ohledem na dosavadní praxi majitele certifikátů na paliva z odpadů, bude předpokládaným provozovatelem zařízení k výrobě paliv společnost Marius Pedersen a.s., popřípadě bude palivo vyráběno společností EKO-Chlebičov a.s. pro společnost Marius Pedersen a.s. na základě smlouvy nebo objednávky - stejným způsobem je již dnes řešen smluvní vztah pro výrobu paliva "PALIVOCZ"v rámci stávajícího a schváleného provozního řádu Recyklačního zařízení společnosti EKO-Chlebičov a.s. Ad 7) Obecně se předpokládá, že odběrateli paliv z odpadů budou podobně jako dnes při využívání již certifikovaných paliv provozovatelé cementáren a tepláren, resp. jiných zařízení, kde bude na základě jednání a zkoušek využití paliv možné jako náhrada běžně používaných paliv fosilních (především uhlí). Například palivo z odpadní gumy a pryže ALTPAL MP-05 odebírá společnost Cement Hranice; další bližší specifikace odběratelů u jiných navržených druhů paliva v tuto chvíli není možná, dokud nezačne výroba na základě písemného kontraktu s konkrétním odběratelem. Oznamovatel předpokládá, že paliva budou vyráběna pouze v případě, že bude konkrétně zajištěn jejich odběr, tzn. bude zasmluvněno určité množství a garantován - 22 -
odbyt vyrobeného paliva s garantovanými a testováním potvrzenými parametry z hlediska vhodnosti pro dané spalovací zařízení a z hlediska dodržení emisních limitů tohoto zařízení. Jak uvádí doplnění dokumentace, podrobněji budou tyto informace rozpracovány v dalších stupních projektové přípravy záměru a při schvalování provozního řádu zařízení. Ad 8) Pro případ provozní poruchy či odstávky na straně odběratele paliva, bude způsob nakládání s již vyrobeným palivem podrobněji rozpracován v dalších stupních projektové přípravy pro realizaci záměru a při schvalování provozního rádu zařízení pro výrobu paliv. V každém případě musí být eventuální skladování paliv řešeno v souladu s platnou legislativou, což bude při navrhovaném vybavení rozšíření zařízení bez problémů zajistitelné. V případě, že nebude možno zajistit odběr (prodej) již vyrobeného paliva, je jednou z variant řešení této situace i jiný způsob nakládání s palivem či s odpady pro jeho výrobu (např. kompostování, recyklace …). Tento postup by byl v zařízení při jeho navrhovaném technologickém vybavení bez problémů zajistitelný. Ad 9) Jak uvádí doplnění dokumentace, tato problematika bude podrobněji řešena v provozním řádu zařízení pro výrobu paliv; testování bude vždy nastaveno dle konkrétních požadavků legislativy a především odběratele daného druhu paliva; jako příklady testování jsou v rámci doplnění dokumentace EIA v přílohách č. 3 a 4 uvedeny certifikáty a interní předpisy (vnitropodnikové normy) pro již certifikovaná paliva PALIVOCZ a ALTPAL MP-05. Ad 10) Pro dvě již certifikovaná paliva společnosti Marius Pedersen a.s. "PALIVO CZ" a "ALTPAL MP-05", která dokumentace se svým doplněním uvádí jako příklad, jsou přiloženy v přílohách č. 3 a 4 doplnění dokumentace jejich výrobkové certifikáty, protokoly o výsledcích certifikace a pro palivo "PALIVO CZ" i vnitropodniková norma. .
Oznamovatel záměru si je vědom, že současná legislativa nezná pojem "alternativní palivo" a že pro jiná zařízení, než jsou zařízení na spalování odpadů, nemůže uvádět na trh z odpadů vyrobená paliva, která nebudou mít certifikaci jako výrobek podle zákona č. 22/1997 (o technických požadavcích na výrobky) a navazujících předpisů v platném znění. Pokud se bude jednat o certifikované palivo (výrobek), pak je bude možné využívat např. jako náhradu fosilních paliv v elektrárnách, cementárnách, teplárnách apod. Pro další paliva, která oznamovatel zamýšlí z odpadů vyrábět (viz výše - vyrovnání připomínek 5, 6), bude ve vyšším stádiu přípravy záměru podstoupen i pro tato paliva akreditační proces. Tento nákladný proces oznamovatel zahájí, pokud obdrží souhlasné stanovisko k záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a po navazujících předběžných technických jednáních o možnostech uplatnění certifikovaných paliv na trhu s jejich potenciálními odběrateli.. Příslušná dokumentace k výrobkům pak bude předložena příslušným úřadům v rámci schvalování provozního řádu zařízení a při projednávání změny integrovaného povolení.
- 23 -
Ad 11) Vyjádření má charakter upozornění na povinnosti vyžadované příslušnou legislativou. Nevyžaduje vypořádání. Ad 12) Vypořádání k tonuto vyjádření je již obsaženo výše, u vypořádání ad 10). Ad 13) Oznamovatel záměru akceptuje nesouhlas s výrobou paliv z nebezpečných odpadů. Podrobněji viz výše, u vypořádání ad 5, 6). 2) Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí, zn. MMOP 79821 / ZIPR-LeT ze dne 24. 8. 2011: Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů: 14) Bez připomínek, upozorňuje se na povinnosti, související se záborem ZPF pro rozšíření zařízení. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů: 15) Úřad považuje záměr za možný, neboť by nemělo dojít k ohrožení nebo zhoršení j jakosti podzemních vod. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: 16) Bez připomínek. Z hlediska zákona č. 1114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: 17) Bez připomínek. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů: 18) Správní orgán nesouhlasí se záborem pozemků, určených k plnění funkce lesa a požaduje realizaci záměru bez tohoto záboru, který není v dokumentaci dostatečně odůvodněn a není navrženo variantní řešení, které by zábor nevyžadovalo. Pokud se zábor prokáže jako nezbytný, potom uvést, zda půjde o zábor dočasný nebo trvalý. Vyjádření Magistrátu města Opavy č. 18 je totožné s požadavkem č. 1 MŽP na doplnění dokumentace (viz dopis MŽP, odboru výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 ze dne 26. 10. 2011, uvedený pod bodem 4 v rekapitulaci podkladů v úvodu posudku). Vyjádření posudku: Ad 14), 15), 16), 17) - nevyžaduje vypořádání. Ad 18) Zábor PUPFL je celkově v dokumentaci a jejím doplnění hodnocen jako únosný a zpracovatel posudku si přímo na lokalitě vytvořil názor o odůvodněnosti uváděných argumentů pro navrženou variantu: Dokumentací předložená varianta logicky vychází z existujících aktivit ve stávajícím zařízení a navazuje na jeho již existující provozy se snahou o maximální využití daného prostoru. Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) o výměře 0,19 ha je výslednicí náročného hledání optimálního poměru mezi plošným záborem půdy, využitelnou kapacitou jednotlivých dílčích celků zařízení a požadavky na funkční životnost celého - 24 -
záměru. Optimalizací technického řešení se podařilo snížit plošný rozsah rozšíření zařízení z původních cca 20 ha na 10 ha a všech možností bylo využito i při eliminaci záboru PUPFL na nejnižší možnou míru. Varanta bez jakéhokoliv záboru PUPFL by významně degradovala kapacitní potenciál zařízení. Navržený rozsah záboru zemědělské půdy - a ve velmi malé míře také lesní půdy vychází z předpokládaných uvažovaných a potřebných kapacit jednotlivých zařízení pro nakládání s odpady (haly pro třídění a úpravu odpadů, multifunkční plocha, překládací stanice, těleso skládky…) a vychází z propočtu min. nezbytného záboru ploch pro zajištění životnosti rozšířeného areálu zařízení po nezbytně nutnou dobu z hlediska ekonomiky a logistiky provozu, která se v daném případě pohybuje v časovém horizontu min. cca 30 let. Jakékoliv snížení či omezení navrženého rozšíření by vedlo k omezení celkové funkčnosti a provázanosti jednotlivých technologií pro úpravu, využívání a odstraňování odpadů v rámci rozšíření stávajícího Zařízení pro nakládání s odpady EKO – Chlebičov. Zábor nových ploch byl polohově volen rovněž s ohledem na reliéf terénu – k realizaci záměru je potřeba ploch rovinatých nebo mírně sklonitých, aby bylo možné jednak bezpečně vybudovat jednotlivá zařízení pro nakládání s odpady, a jednak zajistit gravitační odtok srážkových i odpadních vod v zájmovém území po realizaci záměru. Plochy s ochranou PUPFL jsou situovány na mírně svažitých pozemcích, kde je v rámci záměru uvažováno s vybudováním překládací rampy a navazujících komunikací a zpevněných ploch. Umístění těchto zařízení využívá přirozeného reliéfu techto lesních pozemků a současně zajišťuje logistickou a technickou provázanost s ostatními provozy a zařízeními v areálu. Z tohoto pohledu je tedy navržený zábor PUPFL nutný a není možné jiné variantní řešení. V souladu s lesním zákonem byly přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa, neboť se jedná o pozemky velmi sporadicky a spontánně zalesněné a současně bezprostředně navazující na již existující areál Zařízení pro nakládání s odpady EKO Chlebičov. Současně bude zajištěno, aby použití pozemku co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí, neboť pouze částečným záborem zájmových pozemku s ochranou PUPFL v částech méně zalesněných a navazujících na stávající areál investora zůstane nedotčena a zachována více zalesněná část techto pozemku vzdálenější od hranic stávajícího areálu a současně bude zachováno přímé propojení techto částí zájmových lesních pozemků s okolními pozemky, zařazenými jako trvalý travní porost a PUPFL. Vzhledem ke sporadickému a spontánnímu zalesnění dotčených částí zájmových pozemků s ochranou PUPFL a faktu, že nebude zabírán celý souvislý pás pozemků s lesním porostem, ale pouze méně významná část, nedojde k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostu – sousední pozemky jsou zařazeny jako trvalý travní porost se spontánním a nahodilým výskytem náletových dřevin, nejbližší pozemky s ochranou PUPFL nebudou uvažovaným záborem vůbec dotčeny. Současně navržená varianta zachovává co nejlepší poměr mezi plošným záborem půdy (zemědělské a lesní) a využitelnou kapacitou jednotlivých zařízení. Z tohoto důvodu není možné situovat záměr na větším rozsahu méně kvalitních půd v zájmovém území, než je navrženo, a z tohoto důvodu je nutný zábor také na I. třídě ochrany půdy v uvedeném rozsahu a ve velmi malé míře též na lesních pozemcích. Neméně důležitý je - 25 -
i fakt, že aktuálně zpracovaná varianta respektuje plánovaný ÚSES při jižním a východním okraji rozšířeného areálu zařízení. Je důležité uvést také skutečnost, že původně navržené rozšíření areálu Zařízení zabíralo plochu 20 ha, přičemž tato varianta vyžaduje pouze poloviční zábor, avšak nevylučuje případné další rozšíření areálu Zařízení v budoucnu. Celková plocha PUPFL v areálu lokality činí 0,25 ha, z toho 0,19 ha je zábor PUPFL pro záměr samotný. Zábor se týká pozemku přiléhajícího k areálu v místech, kde se dnes nacházejí zpevněné plochy navazující na sklad nebezpečných odpadu. Cca 85% plochy záboru PUPFL zarůstá spontánně, resp. je zde místy vysázen mladý porost borovice, na zbývající části je založen smrkový porost, který by neměl být záměrem vůbec dotčen. Záborem nedojde k roztříštění souvislých ploch lesa a i nadále bude zachována návaznost zbylých lesních pozemků, obklopujících plochy PUPFL určené pro záměr, vč. zachování přístupu pro jejich obhospodařování do budoucna. 3) Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava, zn. ČIŽP/49/IPP/1111763.002/11/VMJ ze dne 5. 9. 2011: 19) Z hlediska integrované prevence se u záměru jedná o zásadní změny provozu zařízení (technologie) s integrovaným povolením a proto je požadováno, aby změny byly v rámci řízení o změně integrovaného povolení posouzeny jako podstatné s možným negativním vlivem na složky životního prostředí. 20) Z hlediska ochrany ovzduší a odpadového hospodářství ČIŽP upozorňuje, že platná legislativa nezná pojem "alternativní palivo". Pokud nepůjde o certifikovaný výrobek, pak "palivo" vyrobené z odpadu zůstává nadále odpadem, který lze spalovat jen v zařízeních, k tomu určených. Nelze jej považovat za palivo ve smyslu vyhlášky 13/2009 Sb. (o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska kvality ovzduší). 21) ČIŽP dále upozorňuje, že výroba "alternativního paliva" z odpadů kategorie ostatní a nebezpečný jejich drcením, řezáním, drásáním a míšením navzájem je v rozporu s §12 odst. 6 zákona o odpadech. 22) Pokud by bylo z odpadů kategorie ostatní a nebezpečný vyráběno se souhlasem krajského úřadu palivo jako výrobek v režimu zákona č. 22/1997 Sb., pak ČIŽP požaduje, aby bylo provedeno vyloučení nebezpečných vlastností takového paliva. 23) Některá navrhovaná opatření v kapitole D.IV dokumentace do ní nepatří, neboť vyplývají z právních předpisů a podmínek integrovaného povolení. Dvě navrhovaná opatření jsou matoucí, neboť jsou stanovena podle neplatných předpisů (poslední na str. 129 a třetí na str. 130). Vyjádření posudku: Ad 19) Vyjádření má charakter upozornění na povinnosti vyžadované příslušnou legislativou. Nevyžaduje vypořádání. Ad 20) Souhlas s vyjádřením, jeho vypořádání totožné s vypořádáním vyjádření ad 10) výše. Ad 21) Vyjádření je respektováno - oznamovatel upouští od záměru využívat k výrobě paliv nebezpečné odpady, nýbrž pouze odpady kategorie "ostatní". - 26 -
Ad 22) Vyjádření přestává být relevantní díky tomu, že oznamovatel upouští od záměru využívat k výrobě paliv nebezpečné odpady, nýbrž pouze odpady kategorie "ostatní". Ad 23) Vyjádření je zohledněno - do kapitoly III.6.3 návrhu stanoviska příslušného úřadu je převzat pouze relevantní výběr opatření, navrhovaných v kapitole D.IV. dokumentace (samozřejmě s doplněním o návrh opatření, vzešlých z vyjádření k dokumentaci a navrhovaných zpracovatelem posudku - viz jeho kapitola IV). 4) Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava, č.j. HOK/OP - 17371/2.5/11 ze dne 1. 9. 2011: 24) KHS akceptuje závěry dokumentace o přijatelnosti realizace záměru z hlediska vlivů na zdraví obyvatel a na životní prostředí. Požaduje se však, aby dokumentace pro stavební řízení řešila komplexně problematiku hluku včetně podmínek, uvedených v kapitolách 10 a 11 přílohy H dokumentace EIA (hluková studie). Vyjádření posudku: Ad 24) Požadavek vyjádření na zohlednění podmínek podle kapitol 10 a 11 přílohy H dokumentace (hluková studie) je akceptován a zohledněn ve výčtu podmínek realizace záměru v kapitole III. 6.3 návrhu stanoviska příslušného úřadu. 5) Ministerstvo životního prostředí, ředitelka odboru ochrany vod, vnitřní sdělení, č.j. 1967/740/11 ze dne 22.8. 2011: 25) Vyslovuje se souhlas se závěry dokumentace (kap. G), že díky vhodnému podloží a navrhovanému technickému provedení záměru jsou jakékoliv negativní vlivy na povrchové a podzemní vody prakticky vyloučeny. Bez dalších připomínek. Vyjádření posudku: Ad 25) Na základě doplnění dokumentace a dalších podkladů posudek modifikuje závěry dokumentace o vyloučení jakýchkoliv rizik pro podzemní vody a doplňuje návrh podmínek pro realizaci záměru v kapitole III.6.3 návrhu stanoviska - viz vypořádání vyjádření ad 4). Jinak vyjádření nevyžaduje vypořádání. 6) Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru ochrany ovzduší, vnitřní sdělení, č.j. 1854/780/11 ze dne 1. 9. 2011: 26) Záměr by mohl být zdrojem pachových a tuhých emisí do ovzduší, proto je požadováno dodržování opatření k ochraně ovzduší podle návrhů kapitoly D.4 dokumentace. 27) Na uvažovaném území dochází k překračování denních imisních limitů PM10 \ lokalita spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Navrhovaný záměr lze akceptovat, protože podle závěrů rozptylové studie mají být jeho dopady na kvalitu ovzduší minimální. Vyjádření posudku:
- 27 -
Ad 26) Požadavek vyjádření na dodržování opatření, navrhovaných kapitolou D.IV dokumentace je akceptován a zohledněn ve výčtu podmínek realizace záměru v kapitole III.6.3 návrhu stanoviska příslušného úřadu. Ad 27) Vyjádření nevyžaduje vypořádání.
VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rozšířením areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov se posílí kapacity pro přednostní úpravy, využívání či odstraňování odpadů jinak než skládkováním, což je v souladu s legislativou podporovanými trendy a s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje na zajištění dalších způsobů nakládání s odpady všech kategorií a přeměnu stávajících skládkových areálů na zařízení, nabízející širší spektrum možností nakládání s odpady. Z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností také to, že rozšířením areálu se docílí maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá (a to v podstatě bez problémů), než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Technické řešení záměru je zpracováno na úrovni, odpovídající současnému standardu daného oboru a s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Řešení v plném rozsahu respektuje platné technické předpisy, normy a požadavky legislativy pro stavby zařízení, sloužících k nakládání s odpady. Obecně lze konstatovat, že okruh vlivů nakládání s odpady dané kategorie v daném typu zařízení pro nakládání s odpady je jasně vymezen. Liší se pouze intenzitou, případně absencí, negativních vlivů, a to v závislosti na místě situování a na kapacitě zařízení. Pro posuzování akceptovatelnosti daného záměru z hlediska ochrany životního prostředí jsou nejvýznamnější tyto jeho potenciální vlivy: -
emise hluku,
-
emise prašnosti do ovzduší,
-
rizika ovlivnění kvality podzemních vod při havarijním úniku kapalných látek,
-
vlivy na ekologické hodnoty krajiny.
Na základě analýzy všech vlivů záměru na životní prostředí dospívá dokumentace k závěru, že navržený záměr lze v dané lokalitě a v navrhovaném rozsahu realizovat. Hlavní přednosti pro realizaci záměru v dané lokalitě jsou tyto: -
situování záměru do prostoru mimo kontakt s obytnou zástavbou,
-
absence vodních toků a vodních zdrojů v blízkém okolí,
-
absence ekologicky (botanicky či zoologicky) hodnotných území,
-
absence výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v prostoru výstavby,
-
absence zvláště chráněných území, VKP, segmentů ÚSES, území Natura 2000,
- 28 -
-
bezkonfliktní přístupové trasy vedoucí mimo obytnou zástavbu.
Záměr je v souladu s platným územním plánem obce Chlebičov. Záměr plně respektuje územním plánem navržený lokální biokoridor při jižním a východním okraji rozšířeného areálu zařízení Dokumentace důvěryhodně dokládá, že vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel bude nepatrný jak v jednotlivých posuzovaných aspektech, tak celkově. Očekávané vlivy na kvalitu ovzduší či akustickou situaci jsou zcela nevýznamné, což platí i pro záměrem vyvolanou dopravu. Provoz záměru bude organizačně zabezpečen tak, aby hluk nebyl ani příčinou narušování faktorů pohody - výstavba ani běžný provoz hlučných zařízení nebudou probíhat v nočních hodinách. Veškerá doprava odpadů bude probíhat přednostně v denní době. Pouze výjimečně mohou v nočních hodinách přijíždět opožděné svozové vozy s odpadem. I na základě dosavadních zkušeností obyvatel z okolí stávajícího zařízení lze konstatovat, že s nejvyšší pravděpodobností by toto ani po rozšíření nemělo být zdrojem obtěžujícího zápachu či šíření hlodavců a obtížného hmyzu. Se závěrem o akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na zdraví obyvatel se ve svém vyjádření k záměru ztotožňuje i orgán ochrany veřejného zdraví - Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava. Lze vyloučit významné negativní vlivy na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/92 Sb.. Záměr je bez negativních vlivů na rekreační využití území, zvláště chráněná území, VKP, památné stromy či jiná území podléhající ochraně dle zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. S ohledem na svoje umístění je záměr bez významných negativních vlivů na hodnotnější ekosystémy. Technická opatření budou minimalizovat rizika ohrožení kvality podzemních vod z havarijního úniku kapalných odpadů či odpadních vod do horninového prostředí. Záměr nebude limitovat rozvoj území, navržených platným územním plánem obce Chlebičov k obytné zástavbě. Realizace záměru nabídne nové pracovní příležitosti pro přibližně 20 lidí. Jedinými zápory záměru jsou zábor zemědělského půdního fondu a rozsahem malý (0,19 ha) zábor pozemků, učených k plnění funkce lesa. Prezentované řešení je však výslednicí náročného hledání optimálního poměru mezi plošným záborem půdy, využitelnou kapacitou jednotlivých dílčích celků zařízení a požadavky na efektivní funkční životnost celého záměru. Se závěry dokumentace je možno se ztotožňovat. Nebyl nalezen žádný faktor, který by byl natolik významný, aby z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel bránil realizaci záměru za podmínek, které jsou souhrnně uvedeny jako podmínky souhlasného stanoviska příslušného úřadu, jehož návrh je kapitolou VII tohoto posudku. Do těchto podmínek jsou zapracována doporučení k minimalizaci vlivů záměru na životní prostředí na základě dokumentace a jejího posouzení a na základě zhodnocení obdržených vyjádření. S přihlédnutím ke všem hodnoceným skutečnostem doporučuji Ministerstvu životnímu prostředí vydat k záměru souhlasné stanovisko ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a to za podmínek, které jsou v návrhu stanoviska uvedeny jako jeho kapitola III.6.
- 29 -
Datum zpracování posudku: leden 2011
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku: Ing. Jiří Tylčer, CSc., bydliště Šilheřovická 273/16, 725 29 Ostrava, telefon 602 726 063
Podpis zpracovatele posudku:
Autorizace ke zpracování posudku: viz kopie osvědčení na následující stránce
- 30 -
- 31 -
- 32 -
VII. NÁVRH STANOVISKA
- 33 -
OBSAH: VII. NÁVRH STANOVISKA ................................................................................................. 2 I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE......................................................................................... 2 II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ.......................................................................................... 3 1. Oznámení .............................................................................................................. 3 2. Dokumentace......................................................................................................... 3 3. Posudek ................................................................................................................. 3 4. Veřejné projednání ................................................................................................ 3 5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti......................... 3 6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta... 4 III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU .......................................................................................... 5 1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti .............................................................. 5 2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí ....................................................... 7 3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí .............................. 8 4. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí.............................................. 9 5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku............................................. 10 6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru............................. 10
VII. NÁVRH STANOVISKA I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Název záměru: Rozšíření areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov
2. Kapacita (rozsah) záměru: 1) Haly k nakládání s odpady kategorií O, O/N i N s navazujícími zpevněnými plochami pro soustřeďování, třídění, úpravu, využívání a odstraňování odpadů (třídění, lisování a recyklace odpadů, výroba paliv z odpadů kategorie O, mechanicko-biologická úprava, solidifikace, atd.) v množství do 80.000 t / rok. 2) Vybudování multifunkční plochy určené k soustřeďování, úpravě, využívání a odstraňování odpadů kategorií O, O/N i N (kompostování, biodegradace, solidifikace, výroba paliva…) s předpokládanou kapacitou do 50.000 t /rok. 3) Sklad odpadů kategorie O, O/N a N s navazujícími zpevněnými plochami, jehož kapacita je plánována na 35.000 t / rok. 4) Překládací a třídící stanice, určená k třídění a překládce odpadů kategorií O, O/N i N, s kapacitou do 50.000 t odpadů za rok. 5) Úprava a rozšíření stávající čistírny odpadních vod v areálu na chemickou čistírnu odpadních vod (CHČOV) pro úpravu a čištění především průmyslových odpadních vod a kapalných odpadů od externích dodavatelů v množství do 3.000 m3 ročně. 6) Součástí záměru je rozšíření stávající řízené skládky odpadů, čímž vznikne prostor potřebný pro ukládání odpadů kategorie O, O/N a N, které již nelze využít, upravit či odstranit. Roční množství ukládaného odpadu se předpokládá cca do 80.000 t /rok. 7) V rámci navazující rekultivace tělesa skládky budou vhodné odpady kategorií O, O/N i N využity k tvorbě vyrovnávací a podorniční vrstvy rekultivace 8) V souvislosti s rozšířením skládky se předpokládá možnost výstavby kogenerační jednotky pro využití bioplynu v množství až cca 4 - 10 milionů m3/rok, 9) Vybudování technické infrastruktury v prostoru areálu (obslužná komunikace, oplocení, obvodové příkopy…). Celková plocha uvažovaného rozšíření areálu Zařízení se bude pohybovat do 10 ha.
3. Umístění záměru: Kraj:
Moravskoslezský
Obec:
Chlebičov (412923)
Katastrální území:
Chlebičov (651141)
-2-
4. Obchodní firma oznamovatele: EKO - Chlebičov a. s. 5. IČ oznamovatele: 47676591 6. Sídlo oznamovatele:
Hlavní 65, 747 31 Chlebičov
II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ 1. Oznámení Nebylo zpracováno. Úvodním dokumentem procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění je dokumentace. Datum: -
2. Dokumentace Zpracovatel: Dr. Ing. Roman Kovář a Ing. Radovan Víta, oprávněné osoby pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění č.j. 12060/1834/OPVŽP/01, resp. č.j. 14116/2185/OPVŽP/01. Datum:
Květen 2011.
3. Posudek Zpracovatel: Ing. Jiří Tylčer, CSc., nositel odborné způsobilosti ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění dle rozhodnutí o udělení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku pod č.j. 16782/4576/OEP/92 ze dne 2. 2. 1993 a prodlouženou rozhodnutím 46566/ENV/06 ze dne 4.7. 2006 a dále rozhodnutím č.j. 78122/ENV/11 ze dne 8. 11. 2011 na dobu dalších pěti let. Datum:
Leden 2012.
4. Veřejné projednání Místo:
Bude doplněno.
Datum konání: Bude doplněno.
5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti Proces hodnocení vlivů předmětného záměru na životní prostředí proběhl plně v intencích zákona č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen zákon). Časová osnova hlavních bodů procesu: -
Dokumentace s datem zpracování květen 2011 byla zpracována na základě skutečnosti, že záměr spadá podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění do kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení). Pro záměr jsou relevantní body 10.1 a 10.2 citované přílohy. -3-
-
MŽP, OVVS IX, pracoviště Ostrava rozeslal dokumentaci ve lhůtě požadované zákonem dne 2. 8. 2011 dopisem č.j. 967/580/11,60960/ENV; sp. zn. 001098/S-5, ze dne 2. 8. 2011 s požadavkem na dotčené územní samosprávné celky, aby zajistily zveřejnění informace o dokumentaci záměru v souladu se specifikacemi a lhůtami zákona a požadavek na dotčené územní samosprávné celky a dotčené správní úřady o zaslání vyjádření k dokumentaci v zákonem stanovených lhůtách. Mimo to byla dokumentace zpřístupněna na informačním systému EIA na internetových stránkách organizace CENIA.
-
Příslušným úřadem je archivována dokumentace dokládající, že dotčené územní samosprávné celky tuto informaci zajistily.
-
Na základě došlých vyjádření pak MŽP, odbor výkonu státní správy IX, pracoviště Ostrava, zaslal 26. 10. 2011 oznamovateli záměru dopis č.j. 1328/580/11,84599/ENV, sp. zn. 001098/S-5 se specifikací požadavků na doplnění dokumentace.
-
Oznamovatel pak předložil doplnění k předmětné dokumentaci s datem prosinec 2011. Ministerstvo ŽP, OVVS IX, pracoviště Ostrava pak protokolárně poskytlo toto doplnění dokumentace dne 29. 12. 2011 zpracovateli posudku.
-
Posudek byl jeho zpracovatelem předložen Ministerstvu ŽP, OVVS IX, pracoviště Ostrava dne 27. ledna 2012.
Bude dále doplněno příslušným úřadem o popis a zhodnocení dalšího průběhu procesu. -
6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta Výčet subjektů, oslovených příslušným úřadem v rámci projednávání dokumentace: Dotčené územní samosprávné celky: -
Moravskoslezský kraj
-
obec Chlebičov
Dotčené správní úřady: -
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
-
Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí
-
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava
-
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava.
Další oslovené subjekty: -
Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí integrované prevence
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší
-
Ministerstvo životního prostředí, odbor péče o krajinu. -4-
a
Další oslovené subjekty, kterým bylo dáno na vědomí zveřejnění dokumentace záměru: Na vědomí: -
oznamovatel záměru
-
zpracovatel dokumentace.
Lze konstatovat, že celý proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí proběhl v intencích zákona. Korespondence předložená příslušným úřadem dokládá, že požadavky zákona při projednávání záměru byly splněny jak ve vztahu k dotčeným obcím a úřadům, tak i k veřejnosti. Okruh dotčených obcí a úřadů a dalších subjektů, které příslušný úřad v souvislosti s projednáváním záměru oslovil a který je doložen rozdělovníkem příslušné korespondence, lze považovat za dostatečný. V zákonných lhůtách obdržel příslušný úřad vyjádření k dokumentaci tak, jak je uvádí následující seznam: -
Krajský úřad Moravskoslezský kraj, odbor životního prostředí a zemědělství – vyjádření čj. MSK 139160/2011, Sp. zn. ŽPZ/37854/2011/Kuč 208.3 V10 ze dne 8. 9. 2011
-
Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí, zn. MMOP 79821 / ZIPR-LeT ze dne 24. 8. 2011
-
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava, zn. ČIŽP/49/IPP/1111763.002/11/VMJ ze dne 5. 9. 2011
-
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, č.j. HOK/OP - 17371/2.5/11 ze dne 1. 9. 2011
-
Ministerstvo životního prostředí, ředitelka odboru ochrany vod, vnitřní sdělení, č.j. 1967/740/11 ze dne 22.8. 2011
-
Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru ochrany ovzduší, vnitřní sdělení, č.j. 1854/780/11 ze dne 1. 9. 2011.
Všechna obdržená vyjádření jsou archivována na MŽP, OVSS IX v Ostravě. Připomínky z vyjádření byly v prvé řadě podnětem pro požadavek příslušného úřadu na doplnění dokumentace. Přinejmenším zčásti byl potom při zpracování stanoviska vzat zřetel ke všem došlým vyjádřením.
III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU 1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti Rozšířením areálu Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov se posílí kapacity pro přednostní úpravy, využívání či odstraňování odpadů jinak než skládkováním, což je v souladu s legislativou podporovanými trendy a s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje na zajištění dalších způsobů nakládání s odpady všech kategorií a přeměnu stávajících skládkových areálů na zařízení, nabízející širší spektrum možností nakládání s odpady.
-5-
Z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností také to, že rozšířením areálu se docílí maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá (a to v podstatě bez problémů), než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Technické řešení záměru je zpracováno na úrovni, odpovídající současnému standardu daného oboru a s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Řešení v plném rozsahu respektuje platné technické předpisy, normy a požadavky legislativy pro stavby zařízení, sloužících k nakládání s odpady. Obecně lze konstatovat, že okruh vlivů nakládání s odpady dané kategorie v daném typu zařízení pro nakládání s odpady je jasně vymezen. Liší se pouze intenzitou, případně absencí, negativních vlivů, a to v závislosti na místě situování a na kapacitě zařízení. Pro posuzování akceptovatelnosti daného záměru z hlediska ochrany životního prostředí jsou nejvýznamnější tyto jeho potenciální vlivy: -
emise hluku,
-
emise prašnosti do ovzduší,
-
rizika ovlivnění kvality podzemních vod při havarijním úniku kapalných látek,
-
vlivy na ekologické hodnoty krajiny.
Na základě analýzy všech vlivů záměru na životní prostředí dospívá dokumentace k závěru, že navržený záměr lze v dané lokalitě a v navrhovaném rozsahu realizovat. Záměr je v souladu s platným územním plánem obce Chlebičov. Záměr plně respektuje územním plánem navržený lokální biokoridor při jižním a východním okraji rozšířeného areálu zařízení Dokumentace důvěryhodně dokládá, že vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel bude nepatrný jak v jednotlivých posuzovaných aspektech, tak celkově. Očekávané vlivy na kvalitu ovzduší či akustickou situaci jsou zcela nevýznamné, což platí i pro záměrem vyvolanou dopravu. Provoz záměru bude organizačně zabezpečen tak, aby hluk nebyl ani příčinou narušování faktorů pohody - výstavba ani běžný provoz hlučných zařízení nebudou probíhat v nočních hodinách. Veškerá doprava odpadů bude probíhat přednostně v denní době. Pouze výjimečně mohou v nočních hodinách přijíždět opožděné svozové vozy s odpadem. I na základě dosavadních zkušeností obyvatel z okolí stávajícího zařízení lze konstatovat, že s nejvyšší pravděpodobností by toto ani po rozšíření nemělo být zdrojem obtěžujícího zápachu či šíření hlodavců a obtížného hmyzu. Se závěrem o akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na zdraví obyvatel se ve svém vyjádření k záměru ztotožňuje i orgán ochrany veřejného zdraví - Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava. Lze vyloučit významné negativní vlivy na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/92 Sb.. Záměr je bez negativních vlivů na rekreační využití území, zvláště chráněná území, VKP, památné stromy či jiná území podléhající ochraně dle zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. S ohledem na svoje umístění je záměr bez významných negativních vlivů na hodnotnější ekosystémy.
-6-
Technická opatření budou minimalizovat rizika ohrožení kvality podzemních vod z havarijního úniku kapalných odpadů či odpadních vod do horninového prostředí. Záměr nebude limitovat rozvoj území, navržených platným územním plánem obce Chlebičov k obytné zástavbě. Jedinými zápory záměru jsou zábor zemědělského půdního fondu a rozsahem malý (0,19 ha) zábor pozemků, učených k plnění funkce lesa. Prezentované řešení je však výslednicí náročného hledání optimálního poměru mezi plošným záborem půdy a technickými a provozními požadavky na efektivní funkčnost a životnost celého záměru. Se závěry dokumentace je možno se ztotožňovat. Nebyl nalezen žádný faktor, který by byl natolik významný, aby z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel bránil realizaci záměru za podmínek, které jsou souhrnně uvedeny jako podmínky souhlasného stanoviska příslušného úřadu, jehož návrh je kapitolou VII tohoto posudku. Do těchto podmínek jsou zapracovány podmínky realizace záměru se zřetelem na minimalizaci jeho vlivů na životní prostředí, formulované na základě dokumentace a jejího posouzení a na základě zhodnocení obdržených vyjádření.
2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí Předmětem záměru je rozšíření stávajícího zařízení pro nakládání s odpady a toto rozšíření má v prvé řadě kapacitní charakter. Mimo technologie, které jsou na lokalitě v různém rozsahu provozovány již v současnosti, se počítá s tímto rozšířením jejich škály zejména o: - výroba "alternativního paliva" z odpadů kategorie O, - technologické a kapacitní posílení čistírny odpadních vod tak, aby tato mohla přijímat k likvidaci i odpadní vody od externích zákazníků (odpadní vody zpracované na vlastní ČOV se budou odvážet ke konečnému zpracování na externí ČOV, přičemž budou muset kvalitativně odpovídat jejímu kanalizačnímu řádu). Mimo to záměr počítá s možností případné výstavby a provozu kogenerační jednotky pro využívání skládkového plynu. I toto je pozitivním prvkem z hlediska energetické efektivnosti a ochrany životního prostředí. Ve výhledu záměr uvažuje i s využitím odpadního tepla. Rozšíření Zařízení podle záměru bude zahrnovat i adekvátní posílení technické infrastruktury (avšak zachován zůstane stávající rozsah příručního skladu PHM a olejů). Zachována zůstane potřebná kapacita ČOV pro čištění vlastních průsakových vod ze skládky. Celkové technické řešení záměru odpovídá současné úrovni daného oboru s důrazem na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Řešení v plném rozsahu respektuje platné technické předpisy, normy a požadavky legislativy pro stavby zařízení, sloužících k nakládání s odpady. Propracovanost technického řešení danému stádiu projektové přípravy záměru. S ohledem na to, že v Zařízení bude nakládáno i s odpady s vlastní mobilitou (kapalné odpady a odpadní vody), jsou jako podmínky realizace v návrhu stanoviska navržena doplňující opatření pro zvýšení ochrany podzemních vod a pro posílení monitoringu vlivu zařízení na jejich kvalitu. Rozšířením areálu zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov se posílí kapacity pro přednostní úpravy, využívání či odstraňování odpadů jinak než skládkováním, což je v -7-
souladu s legislativou podporovanými trendy a s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje na zajištění dalších způsobů nakládání s odpady všech kategorií a přeměnu stávajících skládkových areálů na zařízení, nabízející širší spektrum možností nakládání s odpady. Z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností, že rozšířením areálu se docílí maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá (a to v podstatě bez problémů), než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Hlavní přednosti pro realizaci záměru v dané lokalitě jsou tyto: -
situování záměru do prostoru mimo kontakt s obytnou zástavbou,
-
absence vodních toků a vodních zdrojů v blízkém okolí,
-
absence ekologicky (botanicky či zoologicky) hodnotných území,
-
absence výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v prostoru výstavby,
-
absence zvláště chráněných území, VKP, segmentů ÚSES, území Natura 2000,
-
bezkonfliktní přístupové trasy vedoucí mimo obytnou zástavbu.
Optimalizací technického řešení se podařilo snížit plošný rozsah rozšíření zařízení z původních cca 20 ha na 10 ha a všech možností bylo využito i při eliminaci záboru PUPFL na nejnižší možnou míru. Varanta bez jakéhokoliv záboru PUPFL by významně degradovala kapacitní potenciál zařízení. Zařízení pro nakládání s odpady EKO - Chlebičov ve stávajícím rozsahu je provozováno na základě platného integrovaného povolení, vydaného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Z hlediska zákona o integrované prevenci znečišťování záměr reprezentuje podstatnou změnu provozu zařízení a bude proto nutné řízení o změně integrovaného povolení.
3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Dokumentace podává výstižné charakteristiky složek životního prostředí lokality a potenciálně dotčeného okolí a správně identifikuje hlavní vlivy, kterými by záměr mohl životní prostředí ovlivňovat s ohledem na svůj charakter a kapacitu, resp. rozsah a stav jednotlivých složek životního prostředí v zájmovém území. Situaci zjednodušuje skutečnost, že z technického hlediska jde o záměr standardního charakteru s běžnými, praxí prověřenými a provozně bezproblémovými technologiemi, s dobře definovatelnými výstupy a vlivy, které se mohou odlišovat pouze intenzitou v závislosti na kapacitě zařízení a v závislosti na charakteristikách životního prostředí v místě situování. Dokumentace mohla navíc vycházet z údajů o provozu a vlivech stávajícího zařízení a z dosavadních zkušeností s jeho provozem. Míra nejistot v hodnocení vlivů záměru na životní prostředí je proto nadstandardně nízká. Dokumentací navrhovaná opatření k prevenci a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí jsou plně adekvátní charakteru a rozsahu záměru.
-8-
Prevence nebo minimalizace nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí budou primárně zajištěny naplněním a dodržováním požadavků příslušných technických předpisů a norem, požadavků platné legislativy a podmínek povolovacích rozhodnutí. Dokumentace specifikuje celkem 93 opatření pro minimalizaci vlivů záměru na životní prostředí. Opatření jsou členěna do několika skupin podle svého charakteru, podle toho které ze složek životního prostředí se týkají a podle toho, zda se týkají fáze přípravy, výstavby či provozu zařízení. Řada z dokumentací navrhovaných opatření má charakter upozornění na aspekty, které musí být v každém případě respektovány podle existující legislativy. Jejich uvádění je v podstatě zbytečné a proto jsou v návrhu stanoviska vypuštěna. Naopak, oproti dokumentaci posudek navrhuje další opatření na základě připomínek z vyjádření k dokumentaci a podle vlastních připomínek zpracovatele posudku. Celkově tak návrh stanoviska uvádí 63 opatření jako podmínky realizace záměru (kapitola 6.3 stanoviska). Text navrhovaných opatření je v návrhu stanoviska často poněkud formulačně pozměněn oproti původnímu znění v dokumentaci. Místy jde o upřesnění, v naprosté většině je však původní text doplněn o požadavek na zohlednění v projektu a na zapracování do provozního řádu, resp. o požadavek na konkretizaci v provozním řádu. Některá z navrhovaných opatření jsou formulována pouze v obecné poloze. V další fázi přípravy záměru musí být všechna doporučení konkretizována a zapracována do realizační dokumentace, do podkladů k žádosti o změnu integrovaného povolení a do návrhu nového provozního řádu, resp. do dalších vnitřních předpisů, podle povahy jednotlivých doporučení. Existující legislativa poskytuje úřadům dostatečné nástroje také ke kontrole dodržování všech doporučení během provozu, až k jeho zastavení pro případ, že by negativní vlivy na zdraví obyvatel a životní prostředí překračovaly přípustné limity, dané příslušnými legislativními předpisy.
4. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Záměr je zpracován pouze v jedné lokalizační variantě, dané vlastním charakterem záměru, kterým je rozšíření stávajícího Zařízení pro nakládání s odpady EKO-Chlebičov. Rozšíření stávajícího areálu je z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivní skutečností. Docílí se tak maximální využití potenciálu stávající lokality na které se již po řadu let s odpady nakládá - a to v podstatě bez problémů - než aby se potřebná kapacita tohoto druhu budovala na zcela novém místě. Jedinými zápory daného řešení jsou zábor zemědělského půdního fondu a rozsahem malý (0,19 ha) zábor pozemků, učených k plnění funkce lesa. Navržená a dokumentací hodnocená varianta je výsledkem optimalizačního procesu mezi plošným záborem půdy a technickými a provozními požadavky na efektivní funkčnost a životnost celého záměru, která se v daném případě pohybuje v časovém horizontu min. cca 30 let. Dokumentace připouští varianty v konkrétním technickém řešení jednotlivých technologických celků pro záměrem zamýšlené úpravy přijímaných odpadů i varianty v tom, které technologie budou v různých obdobích skutečně provozovány a jaký sortiment odpadů bude do zařízení přijímán v závislosti na aktuálním vývoji poptávky po službách Zařízení. Nulová varianta (nerealizace záměru) je při hodnocení vlivů na životní prostředí v dokumentaci použita jako srovnávací. -9-
5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku V průběhu procesu hodnocení vlivů záměru pro životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů byla vypořádána všechna obdržená vyjádření. Připomínky z některých vyjádření byly v prvé řadě podnětem pro požadavek příslušného úřadu na doplnění dokumentace. Řada podnětů z došlých vyjádření byla po zhodnocení zapracována do podmínek a doporučení stanoviska. Bude doplněno o vypořádání vyjádření k posudku.
6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru 6.1. Stanovisko MŽP, OVSS IX v Ostravě jako příslušný úřad podle zákona č. 100/2001 Sb. souhlasí se záměrem z hlediska jeho přijatelnosti vlivů na životní prostředí s níže uvedenými podmínkami realizace. Tento souhlas nenahrazuje stanoviska a rozhodnutí podle dalších předpisů, ke kterým mají následující fáze realizace záměru vztah.
6.2. Doporučená varianta Varianta prezentovaná a hodnocená dokumentací, zpracovanou a posuzovanou podle §8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
6.3. Podmínky realizace záměru Podmínky realizace záměru uvádí souhrnně následující tabulka: PODMÍNKY REALIZACE ZÁMĚRU
fáze realizace záměru příprava výstavba provoz
Organizační opatření 1
Předmětem havarijního plánu resp. podle povahy také/nebo provozního řádu budou opatření pro: - narušení celistvosti/těsnosti vodohospodářsky zajištěných ploch - indikace narušení těsnicích prvků skládky - únik průsakových vod mimo těsněnou plochu/jímku - únik (rozlití) kapalných odpadů - únik (rozlití) pohonných hmot/olejů - indikace zhoršení kvality podzemních vod - vznik nežádoucí chemické reakce v tělese skládky - havarijní deformace tělesa skládky - nález nebezpečných předmětů v odpadech/na příjmu nebo na skládce (střelivo, výbušniny a j.) - požár - 10 -
X
X
X
2
3
V provozním řádu musí být deklarováno, že do zařízení lze přijímat jen odpady ze schváleného seznamu, který je v něm uveden. ( (Jde sice o povinnost vyplývající z legislativy, avšak je žádoucí, aby to bylo v provozním řádu výslovně zdůrazněno jako nejzákladnější povinnost, kterou si musí všichni pracovníci uvědomovat).
X
Do provozního řádu zařadit kapitolu, která bude rekapitulovat všechny na provoz zařízení se vztahující povinnosti vůči příslušným úřadům (žádosti o schválení, umožnění kontrol, reporting, změny, atd.), vyplývající z relevantní legislativy zejména na úseku: - nakládání z odpady - ochrana ovzduší - ochrana vod - ochrana zdraví a bezpečnosti práce - integrovaná prevence znečištění.
X
X
Technická opatření k ochraně vod 4
5
6
7
8
9
10
11
V projektu výstavby specifikovat postupy pro ochranu proti poškození těsnícího a drenážního systému průsakových vod jako celku, i jeho jednotlivých části během výstavby rozšíření skládky.
X
V provozním řádu pro období provozu zařízení i po uzavření skládky specifikovat postupy pro ochranu proti poškození těsnícího a drenážního systému průsakových vod jako celku, i jeho jednotlivých části.
X
X
V provozním řádu zakotvit povinnost provozovatele provádět minimálně 1 x za 3 roky zkoušku funkčnosti drenážního systému průsakových vod.
X
X
V provozním řádu specifikovat, že zkoušky těsnosti jímky průsakových vod budou prováděny s četností nejméně 1x za 5 let. Vizuální kontrola těsnosti jímky průsakových vod bude prováděna nejméně 1x za 6 měsíců.
X
X
Při rozšiřování skládky zajistit spolehlivé navázání těsnících systémů jednotlivých etap. To platí jak pro projekt rozšíření, tak pro zřizování skládky, tak pro její uzavíráni. Celistvost fólie je nutno po položení drenážních nebo krycích vrstev zkontrolovat (například pomoci geoelektrického měření).
X
Pro případ neočekávaného výpadku elektrické energie do provozního řádu specifikovat povinnost zajištění kontroly zaplnění jímky průsakových vod a zajištění případného včasného odvozu těchto vod na ČOV.
X
X
Do provozního řádu zakotvit povinnost vedení samostatné evidence množství průsakových vod, které jsou odváženy na čistírnu odpadních vod.
X
X
Do provozního řádu zakotvit konkrétní postupy, aby veškeré manipulační plochy a zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky, byly udržovány a provozovány v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami.
X
X
- 11 -
X
X
X
Do provozního řádu specifikovat konkrétní postupy pro zajištění udržování hladiny v jímce průsakových vod na takové úrovni, aby v případě jejich zvýšené produkce v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímky a ke kontaminaci půdy a podzemních vod, i v návaznosti na stanovený monitoring.
X
Kapalné odpady mohou být v zařízení skladovány jen v obalech/ kontejnerech/nádobách které budou vyhovovat odpovídajícím legislativním a technickým požadavkům na těsnost a bezpečnost a to výhradně jen na vodohospodářsky zabezpečených plochách se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna). Zapracovat technické zajištění požadavku do projektu výstavby a povinnost provádění požadavku do provozního řádu.
X
X
X
Pro minimalizaci rizika z havarijního průniku odpadů s vlastní mobilitou do vod podzemních bude dodržena tato podmínka: na lokalitě může být skladováno nejvýše 150 m3 externích odpadních vod a kapalných odpadů od původců mimo areál zařízení, připravených ke zpracování na chemické ČOV s diskontinuálním provozem. Plochy, na kterých budou tyto vody skladovány, musí mít vodohospodářské zabezpečení se svodem do nepropustně provedené záchytné jímky dostatečné kapacity (tato musí být v projektu odůvodněna, nejméně však musí odpovídat jednomu skladovacímu tanku s největší kubaturou). Zohlednit v projektu, zapracovat do provozního řádu.
X
X
X
In situ vznikající průsakové vody z vlastní skládky nesmí být směšovány s externími odpadními vodami, přijímanými do zařízení k úpravě na rozšířené chemické ČOV. Připouští se však případné využití vlastních průsakových vod jako vod technologických v procesu úpravy externích odpadních vod na chemické ČOV. Zohlednit v projektu ČOV a zapracovat do provozního řádu.
X
X
X
16
Vždy po dokončení dílčí stavební etapy (sekce) rozšíření skladky bude provedeno proměření těsnosti bazální těsnící fólie.
X
X
17
Pracovnici jsou povinni dodržovat zákaz tankováni PHM mimo určené plochy a při zapnutém motoru. Zapracovat do provozního řádu.
X
Doplnit stávající monitorovací systém podzemních vod minimálně dvěma vzorkovcími vrty, situovanými na straně výstupu proudění podzemních vod přes areál lokality (to jest při jižní hranici areálu po jeho rozšíření. Vrty musí zasahovat na dostatečnou hloubku pod úroveň hladiny hlavní kvartérní zvodně (kterou lze předpokládat podle lit 5 (viz citace v úvodu posudku) někde kolem kóty 253,5 m n.m.). Realizaci vrtů zapracovat do projektu výstavby. Monitoring zakotvit a konkretizovat v provozním řádu. Výsledky monitoringu vyhodnocovat ročními zprávami, které budou zpracovány autorizovanou osobou a budou mimo jiné graficky podchycovat vývoj koncentrací vybraných parametrů podzemních vod od počátku monitoringu v roce 1994. Tyto zprávy předkládat pravidelně příslušnému vodoprávnímu úřadu. Zapracovat do provozního řádu.
X
12
13
14
15
18
- 12 -
X
X
X
X
19
Technicky zajistit, aby nemohl být překračován úředně povolený maximální odběr vody z vrtu PI-3, využívaného jako zdroj užitkové vody pro vlastní potřebu. Zohlednit v projektu a realizovat.
X
X
Technická opatření k ochraně půdy 20
21
Kromě biologické rekultivace povrchu jednotlivých částí skládky nejsou žádná opatření navrhována. Zakotvit do provozního řádu, že travnaté plochy v areálu je nutno pravidelně sekat a je třeba provádět opatření k zabránění eroze půdy v areálu.
X
V rámci prevence půdní eroze bude při ukončení výstavby rozšíření zařízení provedeno zatravnění ploch, které byly při zemních úpravách v průběhu výstavby obnaženy a zbaveny vegetačního krytu (a nebyly překryty zpevnělými povrchy). Zapracovat do projektu výstavby.
X
X
X
Technická opatření k ochraně ovzduší 22
Pokud budou do zařízení přijmuty silně zapáchající odpady, musí být tyto skladovány v uzavíratelných kontejnerech nebo nádobách. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
23
Zakotvit do provozního řádu, že pracovnici Zařízení i dodavatelé odpadů jsou povinni dodržovat zákaz jakéhokoliv spalování odpadů v areálu.
X
X
Do provozního řádu zakotvit a konkretizovat postupy pro provádění průběžných opatření vedoucích ke snížení prašnosti a snížení pachové zátěže na tělese skládky a jeho okolí - zejména skrápěním komunikace a zpětným rozlivem průsakových vod na těleso, důsledným hutněním odpadu, překrýváním neaktivních částí tělesa (složiště) a ukládaných odpadů inertním materiálem. O provedení opatření vést záznamy do provozního deníku.
X
X
Do provozního řádu konkretizovat postupy a opatření pro omezování prašnosti při solidifikaci a při reckalaci stavebních sutí. (Tyto postupy patří mezi nejvýznamnější potenciální zdroje prašnosti).
X
X
Technologická zařízení vybudovaná pro provoz Zařízení (drenážní systém, monitorovací vrty, zařízení k jímání skládkových plynů apod.) udržovat i po uzavření Zařízení v činnosti minimálně po dobu určenou ve schváleném provozním řádu. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Monitoring skládkového plynu bude pokračovat po celou dobu biodegradačního procesu, tzn. i po ukončení ukládání odpadu, po dobu stanovenou v provozním řádu. Zapracovat a konkretizovat postup do provozního řádu.
X
X
Provádět řádné hutnění a ukládku odpadu přijímaného na skládku. Zapracovat a konkretizovat postup do provozního řádu.
X
X
V případě úletu pevných odpadů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstraněni. O provedených opatřeních provést záznam do provozního deníku. Zapracovat konkrétní postup do provozního řádu.
X
X
24
25
26
27
28 29
- 13 -
Pro úpravu odpadů solidifikací používat vždy jen nezbytně nutné množství surovin (zejména v případě cementu a vápna), obzvláště dbát na minimalizaci ztrát materiálu při jeho přepravě a manipulaci s ním. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
V průběhu kompostovacího procesu bude udržována optimální teplota, vlhkost a provzdušňování tak, aby bylo zabráněno vzniku anaerobního rozkladných procesů, při nichž může docházet ke vzniku a emisím zápašných látek. Konkretizovat a konkrétní postupy zapracovat do provozního řádu.
X
X
Pro omezení emisí TZL při drcení odpadů v recyklačním zařízení bude toto drcení prioritně prováděno při vhodných klimatických podmínkách (bezvětří), v nutných případech lze využít ke snížení emisí TZL vodní clonu. Konkretizovat a konkrétní postupy zapracovat do provozního řádu.
X
X
33
Při procesu biodegradace provádět pravidelné překopávky odpadů k zajištění dostatečné aerace procesu a minimalizaci emisí zápachu. Konkretizovat a konkrétní postupy zapracovat do provozního řádu.
X
X
34
Do projektu výstavby zakotvit a konkretizovat postupy pro provádění průběžných opatření vedoucích v případě potřeby ke snížení prašnosti - zejména skrápěním obnažených ploch a komunikací.
X
30
31
32
X
Technická opatření při nakládání s odpady 35
V provozním řádu v úvodu deklarovat, že v rámci provozování zařízení lze nakládat pouze s odpady uvedenými ve schválených provozních řádech.
X
X
36
V zařízení odstraňovat uložením na skládku odpady pouze v pevném stavu, barvy vytvrzené, kaly pouze odvodněné na tzv. rypný stav. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
V případě, že při přejímce odpadů nebude odpad do zařízeni převzat, protože jeho vlastnosti, druh či původ jsou zjevně v rozporu s příslušnou průvodní dokumentací nebo by jeho převzetí bylo v rozporu se schváleným provozním řádem, bude postupováno podle provozního řádu. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Zakotvit do provozního řádu postup pro naplnění povinnosti hlásit příslušným orgánům případně zjištěný výskyt radioaktivních odpadů, munice a výbušnin, zbraní, lidských ostatků, kadaverů a konfiskátů živočišného původu, jakož i jiných nebezpečných předmětů, Do provozního řádu zakotvit rovněž povinnost zamezit přístupu k takovým nálezům a místo nálezu označit.
X
X
Areál bude v potřebném množství vybaven prostředky pro zamezení úniků závadných látek a jejich asanaci - podle potřeby např. sorpčními prostředky, uzávěry kanalizačních vpustí, shromažďovacími prostředky pro uložení zachycených závadných látek, lopatou, pěnovým nebo práškovým hasicím přístrojem, ochrannými prostředky a lékárničkou vybavenou podle pokynů obsažených v identifikačních listech nebezpečných odpadů. Zajistit vybavení zařízení a zapracování do provozního řádu.
X
37
38
39
- 14 -
X
X
40
41
42
43
44
45
46
47
Jako materiál pro technické zabezpečení skládky budou využívány pouze odpady uvedené v provozním řádu, jejichž jakost odpovídá podmínkám v něm uvedeným. Odpady mohou být využívány výhradně k účelům uvedeným v provozním řádu. Před využitím odpadů jako technologického materiálu pro zajištění skládky bude ověřeno splnění jejich jakostních parametrů předepsaných provozním řádem. Splnění těchto parametrů může být ověřeno převzetím a kontrolou údajů základního popisu v průvodní dokumentaci odpadu nebo analýzou provedenou provozovatelem skládky. Konkretizovat a konkrétní sortiment přípustných odpadů a konkrétní postupy zakotvit do provozního řádu.
X
X
Odpady mohou být využívány na skládce jako technologický materiál v maximálním množství dle platného integrovaného povolení a legislativy. Konkretizovat a zakotvit do provozního řádu.
X
X
Při poruše vážního a evidenčního systému nebo výpadku elektrické energie pro jeho provoz je obsluha povinna vést evidenci v rozsahu a v souladu s požadavky zákona o odpadech a jeho prováděcími předpisy. Po opětovném zprovoznění vážního a evidenčního systému do něj obsluha neprodleně doplní chybějící data. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Budou-li při uzavíráni skládky využívány odpady k vytvářeni rekultivační vrstvy kryjící těsnící vrstvu, musí tyto odpady splňovat podmínky využiti odpadů na povrchu terénu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., příloha č. 11, bod 1. Konkretizovat a zapracovat do provozního řádu.
X
X
Odpady mohou být podle jejich povahy shromažďovány a může s nimi být nakládáno jen v těch částech zařízení, které jsou zabezpečeny způsobem, který odpovída technickým požadavkům na zabezpečení dle platné legislativy. S kapalnými odpady může být v souladu s platnou legislativou nakládáno jen na vodohospodářsky zabezpečených plochách se svodem do záchytné jímky. Konkretizovat a postupy zakotvit do provozního řádu.
X
X
Pro ukládání odpadů využívat co nejmenší plochu složiště na tělese skládky. V případě nepříznivých povětrnostních podmínek (silný vítr) odpad vysypávat pod hranou vrstvy pro omezení prašnosti a pevných úletů. Vysypané odpady průběžně hutnit kompaktorem a zapracovat do skládkového tělesa. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Odpad kat. č. 16 01 03 Pneumatiky používat jako technologický materiál skládky pouze k zajištění ochranné izolační a drenážní vrstvy před ukládáním odpadů nebo při stavbě rekultivace skládky. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Jednotlivé druhy biodegradabilních odpadů v zařízení oddělovat tak, aby nemohlo dojít k jejich vzájemnému míšení. Odpady umístěné na dekontaminační ploše řádně označovat katalogovým číslem odpadu. Ostatní údaje týkající se data naskladnění, informace o aplikaci biopreparátu uvádět v dokumentaci dodávky, která bude uložena v zařízení. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
- 15 -
48
49
50
51
52
53
54
Proces solidifikace/stabilizace se bude řídit inženýrsko technologickými postupy (dále „ITP“), které budou zpracovány odborně způsobilou osobou. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Do zařízení pro solidifikaci/stabilizaci nepřijímat odpad, pokud dodavatel odpadu (vlastník odpadu) neposkytne informace o kvalitě odpadů v provozovatelem požadované formě. O celém průběhu úpravy solidifikací/stabilizací konkrétních odpadů vést podrobný záznam v provozním deníku, ze kterého budou zřejmé informace o vstupních odpadech, technologickém procesu, spotřebě a dávkování surovin, o vystupujících odpadech, době provedené úpravy a následném způsobu nakládání s upraveným odpadem. Zapracovat do provozního řádu.
X
Kvalita odpadů přijímaných do procesu výroby paliv bude deklarována v požadovaném rozsahu dle provozního řádu a dalších dokumentů, směrodatných pro kontrolu a definici kvality vstupů. Při výrobě paliv a kontrole jejich kvality na výstupu bude postupováno mj. podle vnitropodnikové normy pro dané palivo. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
O průběhu výroby paliv vést odpovídající záznamy v provozním deníku zařízení, ze kterého budou zřejmé informace o vstupních odpadech, technologickém procesu, o vystupujících odpadech a následném způsobu nakládání s vyrobeným palivem. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
S odpady vzniklými z procesu solidifikace a biodegradace a s vyrobenými palivy nakládat na základě skutečných vlastností těchto odpadů či materiálů. Konkretizovat a zapracovat do provozního řádu.
X
X
Provádět pravidelný sběr odpadů, které se dostanou ze složiště nebo svozových vozidel do areálu zařízení a mimo něj. O provedení opatření provést záznam do provozního deníku skládky. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Při přijímání odpadů do zařízení a jejich ukládání do tělesa skládky kontrolovat tyto odpady i s ohledem na omezení rizika zahoření a vzniku požáru. V případě podezření na odpady s rizikem zahoření provést o tomto záznam do provozního deníku společně s opatřením, které bylo přijato k omezení tohoto rizika.
X
Technická opatření k ochraně bioty 55
Bude vypracován projekt rekultivací a tento projekt bude odsouhlasen místně příslušným stavebním úřadem (s vyjádřením orgánu ochrany životního prostředí).
56
Jímka průsakových vod musí být technicky řešena takovým způsobem, aby se nestala pastí pro drobné živočichy.
57
Projekt rekultivací bude řešen tak, aby na osluněných stranách skládky vznikla suchá a otevřená stanoviště s nízkou, místy jen řídce zapojenou vegetací, doplněná o vhodné druhy křovin ve stinných partiích.
- 16 -
X
X X
X
X
58
Šíření plevelných rostlin bude omezováno pravidelným kosením zatravněných ploch v areálu zařízení.
X
X
Mechanizace v Zařízení udržovat v takovém technickém stavu, aby nedocházelo k nadměrným hlukovým emisím, o pravidelných kontrolách mechanizace provést záznam do provozního deníku stroje. Konkretizovat a zapracovat do provozního řádu.
X
X
Z důvodu eliminace negativních vlivů hluku na faktory pohody, budou odpady do prostoru Zařízení naváženy přednostně v denní době. Pouze výjimečně mohou v nočních hodinách přijíždět opožděné svozové vozy s odpadem, v těchto případech bude zajištěno i jejich neprodlené odbavení a zpracování odpadů s přihlédnutím k eliminaci negativních jevů (úlety lehkých částí odpadů, riziko zahoření apod.). Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Technická opatření k ochraně před hlukem 59
60
61
62
63
Multifunkční plochy pro recyklaci stavebních sutí přednostně situovat jinde než na západní straně skládky přivrácené k obci Chlebičov. Zapracovat do projektu výstavby. Ostatní
X
X
Zjistí-li pracovníci skládky nadměrný výskyt obtížného hmyzu, jsou povinni žádat odmoření skládky, které provádí odborná firma. Zapracovat do provozního řádu.
X
X
Očista odjíždějících vozidel – k tomuto účelu slouží několik desítek metrů dlouhá vnitroareálová komunikace, která je dostatečnou sklepovou dráhou před nájezdem na místní účelovou komunikaci mimo areál zařízení. V místě pro případnou mechanickou očistu vozidel v areálu (mycí rošt) jsou řidiči a obsluze vozidla k dispozici pomůcky pro očištění vozidla. Úklid nečistot z očisty vozidel provádí provozovatel Zařízení pomocí mechanizačních prostředků na to uzpůsobených. Zapracovat do provozního řádu
X
X
••••• • Datum vydání stanoviska:
• Otisk razítka příslušného orgánu:
• Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:
- 17 -
