Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 -
pracovní seminář určený hydrogeologům (16.2.2012)
1. ÚVOD do změn právních předpisů Právní předpisy nemohou postihnout rozmanitosti případů z každodenní praxe. Zde proto bezvýhradně platí ctít duch předpisu, ale současně používat odbornost a zdravý rozum. Důležitý pojem „Přirozená hydrogeologická stratifikace horninového souboru“. Útvar podzemní vody je ve vodním právu popsán v § 2, odstavec 7 vodního zákona. Jinými slovy je vodní útvar soustředěné množství podzemní vody lišící se svým časově prostorovým režimem tvorby a jakostí vody od jiného soustředěného množství podzemní vody je základním článkem přirozené hydrogeologické stratifikace horninového souboru, který nesmíme svou činností trvale narušovat!!! Útvar podzemní vody dle vyhlášky č. 5/2011 Sb. s tím zpravidla nemá nic společného. Problém: Převážná většina problémů v dnešní hydrogeologii, především ztráta vody ve studnách či negativní ovlivnění její jakosti a s tím spojené mediální kauzy vyplývají z toho, že hloubení studní, provádění vrtů pro tepelná čerpadla, výstavba hlubších inženýrských staveb, apod. nerespektuje přirozenou hydrogeologickou stratifikaci a projektanti mnohdy ani netuší, že něco takového v přírodě existuje. Role hydrogeologa je v tomto naprosto unikátní a nezastupitelná! Vyhláška č. 432/2001 Sb. Jedná se o dokument, který zásadním způsobem zapojil hydrogeology do procesu přípravy staveb a činností. (studny, vrty pro tepelná čerpadla, zasakování odpadních vod do půdní vrstvy, likvidace dešťových vod jejich zasakováním, stanovení ochranných pásem vodního zdroje, vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, základní zpráva v rámci zákona o integrované prevenci).
2. STUDNY Činnosti hydrogeologa při realizaci studen: 1. projekce, realizace a vyhodnocení vyhledávacího nebo podrobného hydrogeologického průzkumu; 2. vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání s podzemní vodou; 3. projekce, realizace a vyhodnocení doplňkového hydrogeologického průzkumu; 4. zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem, je-li hydrogeolog současně báňským projektantem (předchází provádění vrtných prací)). Průzkum (kdy a proč) - vyhláška č. 268/2009 Sb., § 18, odst. 1 a 2, ČSN 755115 , článek 4.1.1 (Jímání podzemní vody se navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, článek 4.1.4 potom říká, kdy se průzkum nemusí provádět (jednoduché poměry nebo dostatečná prozkoumanost) Průzkumná díla jsou prováděna v intencích zákona č. 62/1988 Sb. a prováděcích vyhlášek‚ (především 369/2004 Sb.), mohou sloužit pouze k průzkumu a výzkumu a nemají-li další využití, je třeba je likvidovat, mohou-li mít další využití, je třeba je zajistit tak, aby se nezmařily výsledky geologických prací (viz §14 vyhl. č. 369/2004 Sb.). Umístění průzkumného vrtu jako budoucí studny individuálního zásobování z hlediska práva - umístění studny stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 24 a. Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 24a odst. 2 a
3. Výjimku nelze udělit v případě územního souhlasu. Pro odůvodnění žádosti je v daném případě zapotřebí vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Umístění průzkumného vrtu jako budoucí studny centrálního zásobování z hlediska práva - tento případ vyhláška č. 501/2006 Sb. kupodivu neřeší a tak platí pouze: - ustanovení § 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb., tzn. že vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Konstrukce průzkumného vrtu jako budoucí studny - parametry studny stanovuje vyhl. č. 590/2002 Sb. v § 17 (3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle zvláštního právního předpisu 16) a podle normových hodnot 16a) s přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí 16b), je-li toto vyjádření k dispozici. Vyhláškou č. 590/2002 Sb. v aktuálním znění se tak stala závaznou ČSN 755115 Jímání podzemní vody. Zcela zásadní je proto pro průzkumné práce s vazbou na budoucí studnu ustanovení článku 4.1.2. ČSN 755115. Mají-li být průzkumné objekty provedené v rámci hydrogeologického průzkumu (např. vrty, šachtice, apod.) využity k následnému vybudování jímacího zařízení, je třeba při jejich hloubení a vystrojování postupovat v souladu s ustanovením této normy. Platí již řečené, tzn. že průzkumný vrt nelze použít k jiným účelům než k průzkumu nebo výzkumu. Pokud chceme z průzkumného vrtu udělat studnu sloužící k odběru vody pro jinou potřebu, je nezbytné získat pro budoucí studnu: územní rozhodnutí nebo územní souhlas v intencích zákona č. 183/2006 Sb., díl 4; stavební povolení dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. a povolení k odběru podzemní vody dle § 8 stejného zákona (většinou ve společném řízení v intencích § 9, odstavec 5). Umístění, konstrukce a plánovaná velikost odběru proto musí umožňovat vydání příslušných rozhodnutí a povolení. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k nakládání s podzemní vodou - Podkladem pro vydání povolení k nakládání s vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak (§ 9, odstavec 1 zákona vodního zákona). Požadavky na obsahovou náplň jsou obsaženy v § 2, odstavec 1, bod i) vyhlášky č. 432/2001 Sb. → kladen velký důraz na bod 6. návrh podmínek, za kterých může být povolení k nakládání s podzemními vodami vydáno, pokud může toto nakládání mít podstatný vliv na jakost a množství podzemních vod nebo chráněná území vymezená zvláštními právními předpisy. Pokud probíhá stavba studny bez předchozího hydrogeologického průzkumu spojeného se sondáží – psát do bodu 6. Realizace doplňkového hydrogeologického průzkumu při provádění stavby s přesnou specifikací jeho rozsahu. Zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem - základním právním nástrojem je § 23 vyhlášky č. 239/1998 Sb. Zpracovává se pro případ strojního vrtání studen hlubších než 30 m a osobou oprávněnou pro jeho zpracování je báňský projektant. Rekapitulace ke studnám Pokud se studna v úvodní části provádí v intencích zákona č. 62/1988 Sb. a prováděcích vyhlášek, hydrogeolog práce projektuje, řídí a odpovídá za ně. Umístění takovéhoto díla musí odpovídat vyhlášce č. 501/2006 Sb. a jeho konstrukce vyhlášce č. 590/2002 Sb., resp. ČSN 755115.
Navazovat musí rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení s povolením k odběru vody v intencích zákonů 183/2006 Sb. resp. 254/2001 Sb. Podklady k žádosti o povolení odběru se zpracovávají v intencích vyhlášky č. 432/2001 Sb. jejichž součástí je, pokud vodoprávní úřad nerozhodne jinak, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Pokud se studna projektuje přímo jako vodní dílo, přes institut vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k odběru vody se v tomto případě na rozdíl od studny budované v intencích geologických předpisů, doporučuje uplatnit institut doplňkového průzkumu dle vyhlášky č. 369/2004 Sb.
3. VRTY PRO TEPELNÁ ČERPADLA Tzv. velkou novelou vodního zákona (zákon č. 150/2010 Sb.) byly vrty rozděleny do dvou kategorií: - Vrty ze kterých se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda, to jsou tzv. vrty systému země x voda - Vrty ze kterých se odebírá nebo čerpá podzemní voda, to jsou tzv. vrty systému voda x voda metodické doporučení MŽP, MZe a MMR „Tepelná čerpadla pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí z vrtů“ Vrty systému ZEMĚ x VODA: Vrt není samostatné dílo, ale je to součást tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo dle připravovaného metodického doporučení patří mezi technická zařízení pro rozvod vody, energií a tepla, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, neboť spadají do kategorie staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 103 odst. 1 písm. b) bod 6 stavebního zákona: topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody, vyžadují však územní posouzení. Vrty systému VODA x VODA: Vrt není samostatné dílo, ale je to součást tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo je v tomto případě dle § 55 odst. 1 písm. g) zákona č. 254/2001 Sb. stavbou - vodním dílem (stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu). Toto dílo vyžaduje územní posouzení, stavební povolení a povolení k nakládání s vodami. V úvahu připadají povolení k nakládání s vodami: a) za účelem získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d) vodního zákona: k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie., případně v kombinaci s § 8 odst. 1 písm. b) tohoto zákona: jde-li o vody podzemní k jejich odběru, pokud je zdroj současně využíván i pro odběr vody k jiným účelům než je získání tepelné energie (např. zásobování objektu pitnou nebo užitkovou vodou), nebo b) za účelem jiným než získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona: jde-li o vody podzemní k jejich odběru a zároveň podle § 8 odst. 1 písm. c) tohoto zákona: k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (například ochlazování objektu). Požadavky na obsahovou náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k povolení k nakládání s vodami jsou obsaženy v § 2, odstavec 1, bod i) vyhlášky č. 432/2001 Sb. Velký důraz kladen na bod 6. (návrh podmínek, za kterých může být povolení k nakládání s podzemními vodami vydáno, pokud může toto nakládání mít podstatný vliv na jakost a množství podzemních vod nebo chráněná území vymezená zvláštními právními předpisy).
Zpracování projektu a technologického postupu pro činnost prováděnou hornickým způsobem. Základním právním nástrojem je § 23 vyhlášky č. 239/1998 Sb. Umisťování vrtů jako periferních zařízení tepelného čerpadla ze kterých se nečerpá ani neodebírá podzemní voda. K územnímu posouzení proto vodoprávní úřad vydává: - závazné stanovisko podle § 104 odst. 9 vodního zákona; - souhlas ve smyslu § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona (jedná li se o tepelné čerpadlo z kterého se neodebírá ani nečerpá podzemní voda). Zákon v tomto případě hovoří o tom, že vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Připravované metodické doporučení navrhuje vodoprávnímu úřadu požadovat toto vyjádření až na výjimky vždy, neboť jak bude ukázáno dále, je to jediná cesta jak u díla nevyžadujícího povolení, tedy díla nekolaudovaného, zajistit dokumentaci o skutečném provedení tohoto díla. Požadavky na obsahovou náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vydání souhlasu vodoprávního úřadu jsou obsaženy v § 8, odstavec 1, bod f) vyhlášky č. 432/2001 Sb. Součástí vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, v reakci na bod 5. (návrh podmínek, za kterých může být souhlas k vrtům využívajících energetický potenciál podzemních vod udělen) by měl být vždy i návrh na provedení doplňkového hydrogeologického průzkumu prováděného při budování vrtů. Ten bude realizován ve smyslu § 3 vyhlášky č. 369/2004 Sb., a bude zahrnovat především podrobný popis zastižených hornin, popis přítoků podzemní vody a popis celého systému monitoringu, pokud je v rámci vyjádření osoby s odbornou způsobilostí navržen, vše ve smyslu § 5 a § 7 vyhlášky č. 368/2004 Sb. Součástí doplňkového průzkumu bude i verifikace projektového návrhu, případně jeho modifikace, pokud si to průběžné výsledky prací vyžádají. Po ukončení prací se o doplňkovém průzkumu zpracuje zpráva, obsahující mj. dokumentaci skutečného provedení vrtů, včetně jejich zaměření. Toto je jediný způsob jak zajistit dokumentaci předmětných vrtů. Rekapitulace k tepelným čerpadlům Tepelné čerpadlo ze kterého se neodebírá ani nečerpá podzemní voda, je zařízením, které vyžaduje územní posouzení příslušným obecným stavebním úřadem. Nevyžaduje stavební povolení, ohlášení, ani kolaudaci. V rámci územního posouzení je však nezbytný souhlas vodoprávního úřadu, optimálně opřený o vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Povolení k užívání se nevydává. Tepelné čerpadlo ze kterého se odebírá nebo čerpá podzemní voda, je stavbou vodního díla, které vyžaduje územní posouzení příslušným obecným stavebním úřadem a stavební povolení společně s povolením k nakládání s vodami, která se až na výjimky opírá o vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Povolení k užívání vydává vodoprávní úřad. 4. ZASAKOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD DO PŮDNÍ VRSTVY Tzv. velkou novelou vodního zákona je možno od 1.8.2010 dle § 38, odstavec 7 vypouštět do půdní vrstvy i odpadní vody z jednotlivých staveb poskytujících služby, a to na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Odkaz na NV č. 416/2010 Sb., + obsahová náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vydání povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod
podzemních (§ 8, odstavec 1. písmeno c) vodního zákona), která je specifikována v § 3c, odstavec 1, písmeno j), vyhlášky č. 432/2001 Sb. Obsah vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních dle metodického pokynu MŽP k NV č. 416/2010 Sb. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí se vztahuje k návrhu ČOV se zasakovacím prvkem (technické parametry a umístění) Pokud tento návrh k dispozici není, je třeba nejprve provést průzkum pro umístění a návrh zasakovacího prvku v rozsahu dle přílohy B ČSN CEN/TR 12566-2 Malé čistírny odpadních vod do 50 EO – část 2 Zemní infiltrační systémy. Tento průzkum v podstatě vede k návrhu LTAR, což je dlouhodobě přijatelný průtok infiltračním zařízením. Uvede se stručné a jasné (souhlasné, podmíněně souhlasné nebo zamítavé) stanovisko k posuzovanému případu vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 15a odst. 2 písm. g) a § 38 odst. 7 vodního zákona. + Stručné odůvodnění stanoviska. Které odpadní vody lze zasakovat do půdní vrstvy: Chybí recipient nebo je tento pro vypouštění nevhodný Odpadní voda pochází z vybraných zařízení Vyhovující jakost na výstupu z předčišťovacího zařízení Absence přírodních a legislativních limitů Druhy ČOV na nichž jsou vody přečišťovány před jejich vsakem do půdní vrstvy Prefabrikovaný septik + zemní filtr - vyžaduje UR a SP Montovaný septik + zemní filtr - vyžaduje UR a SP Balená nebo montovaná ČOV + případný zemní filtr - vyžaduje UR a SP, nebo ohlášení, pokud splňuje % účinnosti 5. ZASAKOVÁNÍ SRÁŽKOVÝCH VOD DO PŮDNÍ VRSTVY § 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. (zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem). § 20, odstavec 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: „vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití;…) vznikl dlouho připravovaný dokument (únor 2012) ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod Každému rozhodování o vsakování srážkových vod v určité lokalitě musí vždy předcházet geologický průzkum, jehož výstupy je nutno respektovat. Řešitelem geologického průzkumu pro vsakování může být právnická nebo fyzická osoba, která disponuje příslušným oprávněním k provádění inženýrsko-geologických a hydrogeologických průzkumů. 6. INTEGROVANÉ POVOLENÍ Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci - v současnosti je v připomínkovém řízení změna tohoto zákona, která klade nové požadavky na hydrogeology. Nově se zde objevuje § 4a týkající se základní zprávy, která je definována jako informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami. Základní zpráva se zpracovává tehdy, jestliže při činnosti zařízení dochází k používání, výrobě nebo vypouštění nebezpečných látek. V tom případě je provozovatel zařízení
povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit návrh zprávy úřadu ke schválení. Základní zpráva se tak stává součástí žádosti o vydání integrovaného povolení. 7. DŮLNÍ VODY Vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních - základním právním předpisem je § 38, odstavec 3 vodního zákona. Vypouštění důlní vody do vod povrchových nebo podzemních je možné pouze způsobem a za použití podmínek, které stanoví vodoprávní úřad. V daném případě Krajský úřad. Podklady k žádosti jsou uvedeny v § 11m vyhlášky č. 432/2001 Sb. 8. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů určuje dle odstavce 13 § 30 vodního zákona vyhláška. V současnosti se za ní pokládá vyhláška č. 137/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že není s novelou vodního zákona kompatibilní připravuje se její novela, která musí vyřešit nově vzniklou situaci, kdy stanovení ochranného pásma se provádí formou opatření obecné povahy a nikoliv formou rozhodnutí.
