PL Č. 1 KOUZELNÉ PAROHY Mezi Berounem a Ondrášovem stávala kdysi hájenka, kde žil hajný se svou ženou. Hajný často chodíval do berounské krčmy a tam, u piva, vyprávěl nejrůznější historky o své statečnosti, síle a důvtipu, a že to byly příběhy zcela vymyšlené, to věděl jen on sám. Bavil se tím, jak všichni s napětím poslouchají a rádi mu ještě zaplatí džbánek piva, jen aby pokračoval. Z jeho úst pochodovali lapení pytláci, spousta skolené zvěře, překračoval silné kmeny, poraženýma holýma rukama a spoutával zlé síly, přemožené v boji. Je pravda, že se nikdo nemohl přesvědčit o pravdivosti jeho slov, ale přesto lidé hajnému věřili a vždy už ve dveřích ho vítali jako hrdinu. Nikdo netušil, jak takové vyprávění jednoho unaví. Doma se hajný po takovém večeru svalil na postel a mnohdy se nemohl, k nevelké radosti své ženy, druhý den ani na nohy pořádně postavit. To podle toho, kolik stačil předchozí den zapít historek. 1●►
Které vlastnosti má hajný? dobré vlastnosti
Jednoho dne se hajný smutně podíval na stěnu světnice a řekl: „Mám tu jenom troje parohy. Ještě, že k nám nikdo nechodí, to by byla ostuda! Vždyť já vlastně proto chodím do krčmy!“ Oslněn tou souvislostí se obrátil na ženu, která vytahovala z pece chléb a myslela si své. Za ta léta si už zvykla nevnímat slova svého muže, zvláště když cítila, že jeho myšlenky si obouvají zelené boty a chystají se vykročit k Berounu. „Ty mi stejně neporadíš, jdu přemýšlet do lesa.“ Hajný zamířil ke dveřím, žena vzdychla, otřela si ruce do zástěry a nakonec byla ráda, že bude zase chvíli ticho. Netrvalo to dlouho a ze dvorka se ozvalo: „Hej, ženo, pojď se na něco podívat! To bude příhoda, tak na pět piv!“ Hajný táhl cosi velkého, co zdáli vypadalo jako jelení parohy. „To koukáš, co jsem ulovil,“ pravil potutelně, „málem jsem o ty větve zakopl. Pořádně se podívám a ony vypadají jako parohy! Jen je trochu vyspravit, natřít načerno a je to, chápeš?“ Žena sice nechápala, ale to už hajný běžel s větvemi do kůlny. Vyšel z ní až k večeru a nad hlavou nesl své dílo.
špatné vlastnosti 2●►
Popiš nebo nakresli, jaké „dílo“ nesl hajný nad hlavou?
„To se mu povedlo,“ musela chtíc nechtíc přiznat hajná. Ta věc opravdu vypadala jako parohy obrovského jelena. Tak byly velké, že se hajnému jen tak tak podařilo zavěsit je nad dveře do hájenky. Žena sice pořád ještě nic nechápala, ale Bůh ví, že hajného nápady byly všelijaké. „A teď snad souhlasíš, abych si šel trochu odpočinout do krčmy,“ hajný nečekal na odpověď a už mu bylo vidět záda. V krčmě, celý zarudlý spěchem, usedl hajný k největšímu stolu, nechal si donést džbánek a s chutí se mu podíval na dno. Utřel si knír a začal:„Tentokrát mi asi nebudete věřit, ale nemohu si takovou událost nechat přece pro sebe.“ Krčma ztichla, jen mouchy bzučely nad výčepem. „Tak poslouchejte. Včera jsem se jako vždy procházel okolo půlnoci lesem, abych se přesvědčil, že je v mém revíru všechno v pořádku. Najednou jsem zaslechl strašný dupot, jako by pádilo nějaké obrovské zvíře. Zastavil jsem a v tom se z houští přímo na mne vyřítil mohutný černý jelen. Parohy přerážel větve, kopyta se mu bořila do země a z očí mu vycházelo světlo, jako když se spojí dva úplňky. Jelen se zastavil, parohy zakryly celou oblohu a to mi věřte, že krve by se ve mně nedořezal. Jiný by měl už nafouklé kalhoty, ale já jsem byl připraven k boji. Jelen sehnul hlavu a chystal se mne povalit. Já jsem však uskočil, chytil ho za parohy a už jsem mu seděl za krkem. Vytáhl jsem nůž, a jak to dopadlo, se můžete přesvědčit sami. Ozdoba jeho hlavy visí na mé hájence,“ hajný zkrátil konec vyprávění, aby zvýšil napětí.
3●►
Popiš jelena, který se vyřítil na hajného?
Nedopité džbánky zůstaly viset na půli cesty k vyprahlým ústům, ozvalo se mumlání a jeden ze sousedů řekl:„Tak to ti nevěříme, vymýšlíš si!“ „Vždyť jsem to říkal, že to bude na vás moc silné,“ pronesl hajný. „Takový nesmysl! Pivo si zaplatíš sám!“ soused se obrátil na ostatní a ti pokývali souhlasně hlavami. „Přijďte zítra do hájenky a uvidíte, že mám pravdu!“ hajný uraženě hodil na sůl pár krejcarů a odešel z krčmy. Příštího dne vstal dříve, než bylo zvykem, nemohl se dočkat, až kamarádi přijdou. Po chvíli viděl, jak se k hájence blíží známé tváře. Když příchozí uviděly sluncem ozářené parohy, museli přiznat hajnému, který se pyšně protahoval, že prohráli a chtěli, aby vypravoval ještě jednou a ještě více, jak to vlastně všechno bylo.
„Tak dobrá,“ nadechl se hajný a spustil: „Budu pokračovat. Když jsem se vracel domů s parohami, objevil se zčista jasna přede mnou Lesní duch. Pokynul mi a naznačil, abych šel k němu. Potom mi pošeptal tajemství, které vám teď řeknu. Prý parohy mají kouzelnou moc. Kdo se jich dotkne, tomu přinesou štěstí nebo se může uzdravit.“Důvěřiví přátelé se jeden po druhém dotkli parohů a plní úžasu se vraceli ke svým domovům. A tak se stalo, že za pár dní jednoho přestaly bolet zuby, druhému se zhojila rána na ruce, další začal lépe vidět, jiného nesvrbělo tělo, jeden vyhrál v kartách, prostě zázrak! Některým se sice nepřihodilo nic dobrého, dva z nich dokonce onemocněli, ale o tom se nemluvilo. Od té doby chodila k hájence spousta lidí, hladili parohy a čekali, co se komu přihodí dobrého. A ono se vždycky někomu něco takového stalo, tak se hajný začal mít z celé té historky dobře. Ti, co se po nějaké době uzdravili, mu nosili dárky, jídlo a pití. Hajný přestal chodit do krčmy, popíjel doma darované pivo, přikusoval něco dobrého a vyprávěl další a další historky těm co se přišli léčit. To, že začal tloustnout, že lesy chátraly a žena byla stále smutnější, ho nijak netrápilo. 4●►
Znáš někoho, kdo v současnosti zneužívá důvěřivosti lidí podobně jako hajný v pověsti?
Až jednoho dne ráno vstal a svět se s ním podivně zatočil. Hlava mu třeštila a celé tělo měl jako v ohni. Onemocněl a hajná se ani nezmínila o léčivé moci parohů, protože dobře věděla, že ty rozhodně nepomohou. Hajnému bylo stále hůř, žena si už s ním nevěděla rady, a tak se chtěla vydat do Berouna pro doktora. Vtom se otevřely dveře a v nich stála stará žebračka.„Vím, co se tu stalo, znám ten příběh,“ pravila a vstoupila dovnitř. „Pomohu vám, ale musíte mi nejprve něco slíbit. Hajný si vymyslel pěknou historku, jen co je pravda, a to vůbec netušil, že ta historka je vlastně pravdivá. Ve zdejších lesích skutečně žije černý jelen, jehož parohy mají kouzelnou moc. Zjeví se ale jen tomu, kdo jej opravdu potřebuje, a když se nemocný člověk dotkne jeho parohů, uzdraví se. Vzápětí však na jelena zapomene a tak to musí být. Tobě, hajný, se nechce ukázat, protože jsi podváděl, ale pokud mi budeš přísahat, že si už nikdy nebudeš vymýšlet a dělat si z lidí blázny, zavolám ho,“ usmála se a sklonila se k hajnému, aby lépe slyšela. Z postele se ozvalo: „Slibuji, nebudu už lhát, budu se poctivě živit.“ „Dobrá, dobrá“, přerušila ho žebračka a dodala: „Otoč hlavu, něco uvidíš.“ V okně za postelí se objevila jelení hlava s překrásnými parohy. Zářily jak Večernice na temné obloze a vycházelo z nich modravé světlo. Hajný měl pocit, jakoby ho konečky parohů zašimraly ve svědomí. Potom se jelen sklonil k posteli tak, aby se ho hajný mohl dotknout a vzápětí zmizel.
Zmizela i žebračka a nemocný muž se posadil na posteli: „Kam se poděla ta žebračka a co to jen po mě chtěla? Aha, už si vzpomínám, měl jsem otočit hlavu, ale proč? Měl jsem se podívat z okna? Snad jsem měl v té tmě něco vidět? Už vím, už vím!“ Hajný vyskočil z postele a chytil se za hlavu: „Vždyť ona mne uzdravila. Nic mne už nebolí, já jsem věděl, že zázraky se dějí!“ křičel hajný a jeho žena jen udiveně koukala. Sama si také vůbec nepamatovala, co se tu vlastně přihodilo. Od toho dne se hajný docela změnil. Přestal si vymýšlet, sundal parohy a rozhodl se všem říci pravdu. To se ví, že to neměl zpočátku vůbec lehké, ale po čase začal přesvědčovat svými skutky všechny lidi, že není špatný člověk, že měl jen více fantazie, než se sluší pro obyčejný život. Tak končí pověst o tom, že vymyšlené se může stát pravdou, a jestli ta pravda bude k něčemu dobrá, záleží na tom, kdo a proč ji vymyslel. A Černý jelen se v tomto kraji zjevuje dodnes ve snech churavějících lidí a sklání svou krásnou hlavu k jejich lůžkům, i když, jak pravila stará žebračka, si nikdo nikdy na ten dotek nevzpomene.
5●►
Jak rozumíš těmto výrokům? Zapiš vlastními slovy.
…hajný spoutával zlé síly, poražené v boji… …už mu bylo vidět záda… …s chutí se podíval džbánku na dno… …jeho myšlenky si obouvají zelené boty… …konečky parohů ho zašimraly ve svědomí… 6●►
1. 2. 3. 4. 5.
Sestav osnovu pověsti.
PL Č. 2
KRÁL HORY Městečko Beroun vzniklo pod hradem pánů ze Šternberka jako hrazená osada pro horníky, kteří zde dolovali železnou rudu. Od těch dob se vypráví pověst o Králi hory, který přebývá v podzemních štolách, v nichž se kdysi těžilo. Jednoho dne odsekával Michal v podzemní chodbě tvrdou skálu ostrým želízkem, do kterého bušil dlátkem. Kámen byl příliš tvrdý, a tak se rozhodl, jak mu navrhl přítel Martin, rozdělat oheň a na rozpálenou skalní stěnu vylít studenou vodu, aby popraskala. Byla to v těch dobách těžká práce. Starý Martin byl celý shrbený z mnohaletého prolézání úzkými a nízkými štolami, kde se většinou dalo pohybovat jen v kleče, na denním světle už také toho mnoho neviděl, jak měl oči přivyklé matnému světlu kahanců. Martinův život patřil dolům, tam byl jeho svět a tam také viděl věci, které uzřel málokdo. Však také v dolech pracoval nejdéle ze všech horníků, byl nejzkušenější, ale také nejvíce sedřený. Proto mu jeho mladší druh Michal pomáhal, jak se jen dalo a Martin mu byl za to vděčný. Ve chvíli, kdy další horník vynášel rudou naplněné dřevěné necky, které potom další horník naložil do koše a pomocí vrátků vytáhl na povrch, čekali Martin s Michalem, až se skála pořádně rozpálí. Byla to jen krátká doba odpočinku, kdy si mohli setřít špinavý pot a prohodit pár slov.
1●►
Znáš význam těchto slov? Pokud ne, najdi jejich význam ve slovníku.
dlátko ruda štola kahan necky vrátek žentour
Martin poznal, že jeho přítele něco trápí, a zeptal se na to. Michal se mu svěřil s tím, že má velmi rád Františku, dceru místního kováře, ale nemůže si ji vzít za ženu, protože je velmi chudý a její otec by svatbu nepovolil. Potřeboval by vydělat více peněz, ale jak to udělat, neví.
Starý Martin se zamyslel a pravil: „Možná by ses mohl obrátit na Krále hory, jsi dobrý člověk, třeba ti pomůže.“ Potom Martin Michalovi vyprávěl, jak se kdysi dáno s Králem hory setkal. Vystupoval tenkrát po dřevěném žebříku ze štoly, když tu ztrouchnivělý žebřík praskl a Martin se zřítil dolů. Zůstal bezvládně ležet na dně šachty a myslel, že udeřila jeho poslední hodinka. S námahou otevřel oči a uviděl, jak se nad ním sklání malý tlustý mužíček v černé haleně. V ruce držel velký smaragd, který vydával nádherné zelené světlo. Přiložil kámen na horníkovo čelo, Martin na okamžik ztratil vědomí, a když se probral, cítil se úplně zdráv a plný sil. Sedl si a rozhlížel se po záhadném muži, ale ten zmizel. Proč s jistotou věděl, že to byl Král hory, to nedokázal vysvětlit ani po těch letech. Michal pozorně poslouchal a v duchu si moc a moc přál, aby se s Králem hory také někdy setkal. Netušil, že jeho přání se zanedlouho splní. Jednoho večera, právě když noční směna horníků přicházela vystřídat své druhy v podzemí, ozvalo se poplašené zvonění, které svolávalo všechny k důlnímu mistrovi. Ten vyděšeně stál u důlní zvonice s kuželovitou střechou. Něco křičel a ukazoval na žentour, který sloužil k odčerpávání spodní vody ze šachty. Koně, kteří žentour poháněli, stáli na místě a unaveně oddychovali. Horníci
to jenom trochu půjde, měl by pomoci horníkům. Ale všichni přítomní měli strach, rozpačitě krčili rameny a odvraceli tvář. Nakonec jen mladý Michal vystoupil z řady a pravil: „Dobrá poslouchejte, a když zavolám, táhněte nahoru!“
pochopili, že se stalo něco zlého. Když doběhli na místo, sami viděli, že stroj se porouchal a neodčerpává vodu. To znamenalo velké nebezpečí pro ty, kteří zůstali pod zemí. Muži bezradně stáli nad šachtou, odkud se ozýval stále silnější hukot valící se vody. Potom důlní mistr rozhodl, že někdo musí sestoupit dolů a pokud
Utáhl si koženou zástěru, usmál se na vedle stojícího Martina, luskl prsty, tak, jak to horníci dělávají, než sestoupí do podzemí a uvázal si lano kolem pasu. Za chvíli již klouzal s pomocí lana šikmou a vlhkou chodbou, hukot vody byl stále silnější a najednou byl stržen divokým proudem, který ho unášel do tmy.
2●►
Jaké nebezpečí hrozilo horníkům a Michalovi?
3●►
Popiš situaci, ve které jsi musel překonat svůj strach ?
Kahan mu vypadl z rukou a vše obklopila temnota. Nikde známka života, dotek něčeho teplého, jen chlad a černá beznaděj. Martin nechal odevzdaně smýkat svým tělem, jak poroučel vodní proud a trpně očekával konec. 4●►
„Neptej se, odkud se vzalo toto schodiště, ani proč jsem vás všechny zachránil, neptej se na nic, jen věř tomu, že vůle Krále hory je mocná a že ti vracím život, který jsi chtěl obětovat pro druhé. Líbíš se mi. A kdo se mi líbí, z toho mám radost a toho mám rád. A koho mám rád, tomu vždy pomohu. Je to tak prosté!“
Představ si situaci, ve které se Michal ocitl? Popisuj:
…co slyšel?
…co viděl?
…co cítil?
Najednou byl velkou silou z ledové vody vyhozen vzhůru a dopadl na velký kamenný schod. Prostor byl náhle osvětlen zelenou září, a když se Michal rozhlédl, uviděl nad sebou sedět pohřešované horníky, kteří ho s jásotem vítali. Schodiště, na kterém všichni seděli, vedlo k obrovskému placatému kameni. Tam stál malý tlustý mužík se smaragdem v ruce, usmíval se a pokýval Michalovi rukou.
5●►
Nakresli si Krále hory
Hukot vody po těchto slovech ustal, schody se zachvěly a začaly se ztrácet v zelené mlze. Horníci se najednou octli na dně suché chodby, a když vzhlédli vzhůru, spatřili jen nízké stěny štoly. Potom se už pomalu plazili za sílícím světlem, které vydávala lucerna spuštěná ze vstupního otvoru. Po chvíli si již jeden po druhém přivazovali kolem pasů lano a byli vytaženi nahoru. Tam je obklopili lidé, kteří se mezitím rychle seběhli k místu neštěstí. Nedočkavě se vyptávali, co se to tam dole vlastně stalo, ale horníci nemohli ze sebe vypravit ani slova. Jen Michal se snažil něco vyprávět o záhadném zmizení vody, o malém mužíčkovi, o světle ze smaragdu, o schodech a o tom, že pomoc bývá někdy velmi prostá, ale lidé se jen usmívali a byli rádi, že všechno dobře dopadlo. Michal se od této události stal slavným hrdinou, důlní mistr mu přidal na výdělku a tak za nějakou dobu měl mladý horník našetřeno dosti peněz na to, aby se mohl oženit s kovářovou dcerou Františkou. Důlní štola se od těch dob jmenovala Michalova a samému horníkovi začali přezdívat Anděl Michal. A tak jeho sláva vstoupila i do starých kronik a jen málokdo ví, že každým rokem ve výročí osudného dne připíjí Michal číší vína na zdraví Krále hory.
6●► Zapiš si otázky, které bys chtěl položit svým spolužákům.
1.
2.
3.
4.
5.
ZLATÁ RATOLEST Pěší cesta z Dětřichova na Dalov vede přes vrch, kterému se říká U tří lip. Lípy byly pokáceny v minulém století, ale dodnes toto místo nese tento název. Málokdo však ví, že počátkem sedmnáctého století tu byl založen hřbitov, kde se pohřbívala těla vrahů, zlodějů a také čarodějnic. Jejich duše tu bez klidu odcházejí a v noční temnotě dávají najevo svou přítomnost světélkováním a různými zvuky, které děsí pocestné. Mnozí se tomuto místu vyhýbají dodnes, protože příhoda, kterou zažil jistý usedlík z Krahulčí, se tenkrát rychle roznesla po celém okolí a někde se vypráví dodnes. 1●►
Představ si, že bys v noci procházel odlehlým místem. Co by tě mohlo vylekat, čeho by ses bál/a?
PL Č. 3 Pavel, rodák z Krahulčí, šel jedné noci do Huzové, kde chtěl být časně zrána, aby pozval ranhojiče ke svému nemocnému koni. Po hodině chůze usedl nedaleko hřbitova, aby si odpočinul. Měsíc jasně svítil, nebe bylo plné hvězd a jemný vánek Pavlovi ovíval zpocené čelo. Na Pavla padala tíseň lesního ticha, vytáhl tedy ze své torny dřevěnou píšťalku a začal hrát písničku, kterou kdysi sám složil pro svou ženu. Náhle jeho snění přerušil táhlý a pronikavý zvuk, ozývající se z nedaleké houštiny. Zvolna se měnil v příšerný chechtot, až se Pavlovi hrůzou sevřelo srdce. Chtěl vstát a utíkat, ale nohy mu zdřevěněly, tak se jen bezradně rozhlížel, odkud to tušené nebezpečí přijde. Vtom se okolní les rozzářil, stromy zbělely mlhou, vánek předal žezlo vichřici a ta sklonila koruny stromů k zemi. Pavel se otočil a podíval se na nedaleko stojící tři mohutné lípy. Uviděl, jak se najednou silný kmen jedné z nich rozevřel a vystoupila krásná dívka, která držela v rukou zlatou ratolest. 2●► Nakresli si nebo popiš, jak si představuješ zlatou ratolest.
Zlehounka našlapujíc přistoupila dívka k Pavlovi: „Vítej, poutníku, na tomto místě a přijmi ode mne tuto zlatou ratolest. Může ti velmi pomoci. Čeho se jí dotkneš, promění se ve zlato. Nebudeš už muset žít v nouzi, budeš bohatý a můžeš vládnout všemu. Předplatíš si dlouhý a šťastný život, lidé si tě budou vážit a staneš se obávaným, protože bohatství jde ruku v ruce s mocí. Vezmi si ji,“ dívka podávala Pavlovi větvičku. 3●►
Tvůj tip - vezme si Pavel větvičku? Svůj odhad doplň argumenty.
Pavel sevřel pevněji ruce v kapsách, kam mu jeho žena před odchodem z domu nasypala snítky levandule pro štěstí. „V noci nevěř ničemu, co tě osloví. Jsou to jen přízraky, které lákají dobré lidi do černých propastí. Jejich hlas vzbuzuje důvěru, ale sotva přikývneš, změní se v příšery, z jejichž objetí už nikdy nevyklouzneš. Pamatuj na to a nevytahuj ruce z kapes,“ tak pravila Pavlova žena, která slyšela už mnohé o kouzlech a čárech zlých mocností. „ To mi ani ruku nepodáš?“ zeptala se dívka a přiblížila svou dlaň s ratolestí blíže k Pavlovi.
„Snad neskrýváš v těch kapsách nůž? Bylo by to stejně marné, ze mne nikdy krev neteče, jsem bytost stvořená z vánku a pavoučích sítí. Ale mám srdce, a proto ti chci pomoci. Tak pojď blíž, vezmeš si zlatou ratolest a já se zase vrátím tam, kde nežijí tvorové z masa a kostí.“ Usmála se, ve tváři měla laskavý výraz, ale přesto Pavel, i když jen na vteřinku, zahlédl v jejích očích cosi pekelného. Vzpomněl si na slova své ženy a nehnul se ani o krok. Dívka jakoby ztrácela trpělivost a začala žadonit: „Proč mi nevěříš? Nejsem zlá, to jen tvá fantazie tě vede cestou obav a strachu,“ snažila se Pavla přesvědčit o svých dobrých úmyslech. Ten byl ale v tu chvíli už rozhodnut. „Nech si svou zlatou ratolest a sama si s ní běhej za bohatstvím. Já je nepotřebuji, nestojím o tvůj dar, sám budu roztáčet kolo svého osudu a vím, že bude záležet jen na mě, bude-li se točit tím správným směrem. Nechci patřit k těm, kteří směnili svá srdce za zlato a drahé kamení a chodí teď po světě plni neklidu a obav z toho, budou-li mít dosti času nato, aby si svého bohatství užili. Já si vystačím s tím, co mi bylo dáno pro určený čas mého života a co je ve mně tak hluboko uloženo že ani sebedelší zlodějská ruka na to nedosáhne.“ Pavel byl moudrý člověk a právě moudrost byla jeho bohatstvím. V předchozím oddíle si barevně podtrhni části, které se vztahují k promluvám dívky a jinou barvou si podtrhni 4●► promluvy Pavla. Předveď s kamarádem-kamarádkou rozhovor mezi dívkou a Pavlem.
Z jeho kapes se začala linout vůně levandule, vítr se ztišil a zjevení krásné dívky se rozplynulo. Pavel, zcela vyčerpán znovu usedl, když tu do ticha zazněly čísi kroky a před unaveným mužem stanula vysoká postava oděná do černého rubáše. „Odolal jsi. Jako jeden z mála, kteří tudy prošli. Většina z nich přijala zlatou ratolest, a když uplyne jejich čas, budou tu ležet mezi námi. Já strážím tyto mrtvé duše, které nenajdou klidu a jejichž vykoupením je to, že předají zlatou ratolest někomu jinému, aby je zase vystřídal. To je věčný koloběh ztracených duší,“ povzdechl strážce mrtvých a dodal:“ Ale tobě pomohu, protože jsi pochopil, že zákony tohoto koloběhu jsou neúprosné. Vyvedu tě z těchto míst, než se opět objeví ruka se zlatou ratolestí.“ V tu chvíli začalo svítat, sluneční paprsky probleskovaly mezi stromy, ptáci se rozezpívali, na trávě se zatřpytila rosa a Pavel najednou stál na cestě, odkud spatřil střechy domků v Huzové. Došel do vesnice a tam začal na návsi svolávat lidi, aby jim mohl vypovědět, co v noci prožil. Někteří mu nevěřili, někteří se báli, když nahlédli do svého nitra, jiní zase věděli, že i oni by bez úhony prošli cestou kolem hřbitova, protože ten, kdo má laskavé a dobré srdce, se nemusí ničeho bát. A toto platí dodnes, i když hřbitov je zarostlý, lípy připomíná jen zašlý nápis a zlatá ratolest se podle všeho za dlouhá léta rozpadla v prach.
5●►
Znáš nějaký příběh, pohádku nebo pověst, ve které člověk podlehne lákavé nabídce a potom toho lituje?
6●► Dokážeš formulovat poučení, které z pověsti vyplývají?
DAR TRPASLÍKŮ 1.
PL Č. 4
Prohlídni si obrázek a přemýšlej, o čem bude příběh.
Nedaleko Dálova se nachází zatopený lom, který je dnes využíván jako přírodní koupaliště. K tomuto jezírku se váže pověst o skřítcích, kteří kdysi dávno tato místa obývali a snad tam žijí i dnes. Nechejme však vyprávět staré časy
Právě v těch dávných časech, kdy po vodě široko daleko nebylo ani památky, žila poblíž domu stará žena. Nikdo ani nevěděl, jak se jmenuje, tak ji usedlíci ze sousedního Dalova nazývali Dobža. To proto, že když přicházela do vesnice a lidé se na cokoliv ptali, odpovídala jen: „Dobže.“ Ve své chaloupce bydlela již mnoho let úplně sama, s nikým se nestýkala a všichni mysleli, že je trochu bláznivá, a že snad ani mluvit neumí. Ale ono to bylo všechno jinak. Dobža zanevřela na lidi od těch dob, kdy ještě bydlela v jiném kraji a právě jí moc ublížili tím, že ji nespravedlivě obvinili a vyštvali svou hloupostí a zlobou ze vsi. To je však úplně jiný příběh. Prostě potom se Dobža přestěhovala do opuštěné chaloupky k dalovskému lomu a žila odloučená od lidí, ale vůbec, jak by se mohlo zdát, nebyla sama. Každý večer k ní přicházeli trpaslíci, kteří žili v břidlicové skále. Hráli jí na malé harfičky, zpívali a povídali všelijaké příběhy, a protože neznali smrt a život měli věčný, bylo jich nepočítaně. Stařenka je za milou společnost hostila koláčky s medem a vínem z bezinek. Také jim spravovala potrhané kamizolky a špidlaté čepičky. Se skřítky se cítila moc dobře, smála se, vyprávěla jim o tom, jak lidé nevěří na skřítky, víly a strašidla a přesto se bojí chodit v noci do lesa, jak se bojí zla, a tak píší pohádky o tom, jak vždy zvítězí dobro nad zlem, i když v životě to bývá právě naopak. Také jim vyprávěla, že to Zlo chodí po světě v brnění a tak je mnohem silnější než Dobro v šatech z hedvábí.
Skřítci kroutili hlavou a nechtěli věřit, že lidé mohou být i zlí: „Vždyť nebudou mít ani čas to odčinit, žijí přeci tak krátce. Nebo snad až někdy příště?“ Tak se ptali a na odpověď nečekali. „To je ale jejich starost, když si na to odpovědí, nebudou už nikdy zlí,“ zazpívali a pokračovali ve svých vyprávěních.
2●►
Vyznač, které informace o Dobže jsi získal po přečtení textu.
ANO – NE - NEVÍM 1. Dobža byla stará žena.
rozloupala cibuli na dvanáct plátků, vložila do ní sůl, aby na druhý den věděla, který měsíc příštího roku bude vlhký a který suchý – podle toho, jak se plátky poskládané do řady jako měsíce zvlhčí. To byly její každoroční štědrovečerní zvyky, které prováděla, než zasedla k večeři. Dnes však nějak s večeří otálela, jako by tušila, že bude mít návštěvu. A také ano. Pojednou uslyšela před chaloupkou zvonivý smích, dveře se rozlétly a do chaloupky vešli její malí přátelé. „Neseme ti dárek, Dobžo,“ a už se hrnuli ke stolu, na který položili něco zabalené v blankytném šátku. 3●► Popiš, jak Dobža slavila Štědrý večer?
2. Dobža neuměla vyslovovat hlásku „Ř“. 3. Dobža uměla čarovat. 4. Lidé neměli Dobžu rádi, protože byla hloupá. 5. Dobža říkala, že v životě vždy vítězí dobro nad zlem.
4●►
Podle čeho Dobža předpovídala, jaký bude následující rok?
6. Trpaslíci žili s Dobžou v jejím domě. Jednoho večera, byl to Štědrý večer, Dobža seděla u pece, ruce v klíně a vzpomínala na své mládí. Kdyby jí tenkrát někdo řekl, že své stáří bude trávit ve společnosti skřítků, asi by se mu vysmála. To ještě nemohla vědět, že Bůh nikdy nepřipustí, aby byl člověk, který se ničím neprovinil, úplně sám, že mu sešle alespoň pěkné sny, krásné představy či dobré bytosti, se kterými je mu příjemně. V tento sváteční den stařenka děkovala za ty dary, rozkrojila si jablíčko, a když se objevila hvězdička, šťastně se usmála. Potom
5●►
Jaký dárek bys věnoval Dobže ty? Který dárek by jí mohl udělat radost?
Stařenka váhavě přistoupila k tajemnému balíčku a celá se třásla. Vždyť to byl po mnoha letech první dárek, který dostala. „Copak to asi je?“ Určitě jste mi přinesli šťávu z jitrocele, abych omládla, nebo smaženou kosmatici, abych nebyla příští rok nemocná, nebo snad květ kapradě, abych našla klíč k pokladům?“ smála se Dobža a skřítkové se také chichotali. Dobža rozbalila šátek a překvapeně spráskla ruce. „Dobrý Bože, takové bohatství, co si s tím počnu? To nemohu přijmout, co by tomu řekli lidé, kdybych se ve vsi objevila v nových šatech, kupovala více, než potřebuji a vozila se v kočáře. Vždyť by mi nohy ochrnuly a hlava se pomátla a radost ze života by docela zmizela. Zase bych měla nepřátele jako tenkrát před lety. Ne, nezlobte se, moji malí skřítkové, nechci to bohatství,“ tak promluvila Dobža, když spatřila to množství zlatých dukátů na stole. Vysvětli, proč Dobža nechtěla přijmout dar skřítků. 6●►
Malí mužíčci zaraženě mlčeli. Nechápali, proč stařenka odmítá jejich dar a také nevěřili tomu, že to tak chodí mezi lidmi. Když někomu shůry dáno, ať je to cokoliv, druzí mu závidí a snaží se mu to vzít. „Tak dobrá, uděláme to tedy jinak,“ pravil nejmenší z nich a vytáhl z kapsičky zlatou tyčinku. Vyskočil stařence do náruče a dotkl se tyčinkou jejich dlouhých a pořád ještě velice hustých vlasů. Ty se rozzářily jako vycházející slunce a Dobža rázem měla hlavu plnou jemných zlatých copánků. „Tento dar si již musíš nechat“ řekli skřítkové, „naše Královna nám přikázala, že tě musíme obdarovat a my to činíme rádi. Až ti bude nejhůř, můžeš si vlasy ostříhat a prodat je. Dostaneš určitě dosti peněz a ty s nimi jistě naložíš jen v dobrém.“ A skřítkové jeden po druhém opouštěli chaloupku a nechali stařenku, aby v tichu o všem přemýšlela. Byli to skřítkové, dobré a bezelstné bytosti, a vůbec je nenapadlo, že tento dar se může pro Dobžu stát osudným. Stařenka si nakonec řekla, že přece jenom se jí může dar od skřítků někdy hodit, a tak nechala planých úvah a pustila se do večeře.
Dny ubíhaly tak jako předtím až na to, že od Vánoc docházela Dobža do vesnice zachumlaná ve vlněném šátku, který si ani v létě nesundala z hlavy. Lidé si již na to zvykli, říkali si, že už z té samoty má nastydlé přemýšlení a nechali ji na pokoji. Až jednou, když se Dobža vracela z nákupů, usedla kousek za vesnicí do trávy, aby si odpočinula. Slunce palčivými paprsky ohlašovalo blížící se bouři, dusno bylo k zalknutí. Dobžino čelo se perlilo potem, a tak se rozhodla, alespoň na chvíli, sundat si teplý šátek. Hlava se rozzářila a v tu chvíli šel okolo vandrovní tovaryš. 7●►
Kdo je to „tovaryš“?
1. učeň
2. lesník
3. vrah
4. mladý chlapec
Uviděl tu nádheru a rozhodl se, že stařenku někde omráčí a vlasy, které právě zlatě cinkaly, budou jeho. Tak se i stalo. Celou cestu šel tiše za ní, a když stařenka přicházela k lomu, přiskočil zezadu a uhodil ji sukovicí do hlavy. Odřezal jí vlasy, a jak potom převracel bezvládné tělo, uklouzl, z ruky mu vypadly zlaté prameny a skutálely se na dno lomu. Vtom se začala ze dna valit voda, tryskala i ze skály a zatopila celou proláklinu. Tovaryš zděšeně vykřikl a utíkal pryč, jak nejrychleji mohl. Dobža se probrala, ale vůbec netušila, co se s ní stalo, jen hlava přestože bolela, se zdála lehčí. Sáhla si na vlasy a v prstech zůstal pocit právě takový, jako když si česala své jemné šedivé vlasy. A bylo tomu tak. Chtěla o tom večer vyprávět skřítkům, ale ti už dávno věděli, že jejich dar přece jenom nepatřil do světa lidí.
Od těch dob se o štědrovečerním čase objevují na hladině jezírka zlaté nitky – odlesky Dobžiných vlasů, které dodnes leží ukryty v hlubinách jako vzpomínka na všechny, kteří pro lakotu cizí hlavy nenechají na pokoji. 8●►
Nakresli si ilustraci k pověsti
JESKYNĚ POKLADŮ Zalesněná vyvýšenina nacházející se jihovýchodně od Moravského Berouna (zvaná Železný či Kolíkový vrch) je podle starých pramenů místem, kde je ukryt poklad z Křížového vrchu. Toto místo má být, jak sděluje tradice, prostoupeno štolami a šachtami, jejichž vchody byly začátkem tohoto století zasypány. Údajně odtud vede tajná chodba na Křížový vrch a do bývalé Včelí zahrady v Ondrášově. Vchody do šachet se nazývaly Trpasličí díry. 1●►
Proč se vchodům do šachet říkalo Trpasličí díry?
PL Č. 5 V kterýsi dávný čas, právě na Květnou neděli, vyšla ze své chaloupky v Dětřichově chudá žena s malým dítětem. Měla namířeno do berounského kostela na mši, času měla namále, a tak se rozhodla zkrátit si cestu přes les. Obloha byla toho dne pokryta černými mraky, a tak žena vzala dítě do náruče, aby se jim šlo rychleji a nesmáčel je déšť. Jak své dítě nesla a neviděla pořádně na cestu, ani si nevšimla, že překročila jarní hlaváček, rostlinku, která právě tak jako bludný kořen způsobí, že člověk zabloudí a chodí v začarovaném kruhu stále dokola. Už se jí zdálo divné, že jdou tak dlouho a světla v lese nepřibývá, až když už podruhé zakopla o stejný pařez, uvědomila si, že to nemůže být jen tak. Zastavila se, položila dítě na zem, rozhlédla se a spatřila vchod do jeskyně. Byl zčásti zakryt větvemi jalovce. V tu chvíli si žena vzpomněla, co se povídá mezi lidmi o Trpasličích dírách – vchodech do jeskyní, plných pokladů, chráněných jalovcovými větvičkami před pohledy kolemjdoucích. To žena věděla od své staré matky, známé kořenářky, která jí tajemství prozradila. Od ní také znala to, že tajemné brány otevírá pár kapek bílého mléka pryšce.
2●►
Vypiš názvy bylin, o kterých se pověst zmiňuje. Najdi si v encyklopedii obrázek a bylinu si nakresli.
„Škoda, že nemám rostlinku s sebou,“ pomyslela si žena, když vtom uslyšela dunivý zvuk. To bylo ve chvíli, kdy se v kostele začaly číst pašije a v tu dobu se odpradávna otevírají skály s poklady. Velký kámen se odvalil a před užaslou ženou zela velká díra, ze které vycházelo modravé světlo. S dítětem v náručí vběhla do jeskyně. „Ach, to je nádhera,“ povzdechla, když spatřila drahými kameny vykládané truhlice, mramorové sošky ověšené zlatými řetězy a perlovými náhrdelníky, skalní stěny posázené rubíny, smaragdy a jinými drahokamy a přímo před sebou vysokou pyramidu ze zlatých kvádrů, nad jejímž vrcholem hořel modrý plamen. Plamínek se dotkl stropu jeskyně a v blankytném světle se najednou objevila tvář. „Vítej, Mahuleno, jen jednou do roka jsou mé poklady k vidění a věř, že již dlouhá léta jsem s nikým nemluvil, protože sem málokdo zavítá a spatří na vlastní oči poklad, který stráží síla modrého světla.“
Hlas dozněl a Mahulena si byla jista, že k ní promluvil sám Král skřítků. „Vím, že jsi chudá vdova a jen těžko uživíš sebe a své dítě, vezmi si proto zlata, co uneseš, ale pospěš si, není mnoho času, za chvíli se skála zase zavře,“ plamínek se zmenšil a tvář zmizela. Dojatá žena posadila dítě na zem a začala do zástěry nabírat z nejbližší truhlice zlaté plíšky. Nejprve jen tak váhavě a pomalu, ale při představě toho, že už nikdy nebude muset těžce pracovat, že bude moci postavit novou chaloupku, kde bude více tepla a světla a její dítě nebude trpět hladem a zimou, plnila zástěru až k prasknutí. 3●►
K čemu bys použil/a takto nabyté bohatství?
Utíkala k východu, aby před jeskyní vysypala obsah zástěry a mohla se vrátit pro další zlato, když tu se, právě když venku vytřepala poslední plíšek, za jejími zády pohnul obrovský kámen a uzavřel vchod. „Bože, moje dítě!“ vykřikla Mahulena a začala bušit do skály. Ta však stála tiše a nehnutě a stará borovice jen smutně pokývala větvemi, jakoby říkala: „Vidíš, vidíš, Mahuleno, pro samé zlato jsi zapomněla na ten největší poklad, co máš na světě.“ Na vysypané zlaté plíšky již nešťastná žena neměla ani pomyšlení, tak je zahrabala do země, přikryla mechem a nahoru položila malý křížek z větviček. Pomalu a smutně se vydala na zpáteční cestu a v slzách přemýšlela, jak by mohla své dítě vysvobodit ze zajetí studených skal. „Snad se o něho síla modrého světla postará, vždyť je to nevinné stvoření, nemůže za to, že jeho matka propadla, byť jen na chvíli, vidině bohatství, utěšovala se, ale nebylo to nic platné, dětský hlásek jí stále zněl v uších. Vyšla z lesa na louku pod vlídné sluníčko, nebe se jasnilo, krajinou se rozléhal ptačí zpěv, ale Mahulena to nevnímala, stále byla v zajetí ticha jeskyně pokladů. Tak ani nezpozorovala, že se k ní blíží poustevník. Usedla do trávy a najednou ucítila na svém rameni dotek jemné dlaně. Nad ní se skláněl starý muž, který se ženy zeptal, co ji trápí, protože bolest znal a tak mu nemohla zůstat dlouho utajena. Mahulena pověděla poustevníkovi svůj smutný příběh a poprosila jej o radu.
Muž se zamyslel a pravil: „V tuto chvíli ti mohu pomoci jen
útěchou, že své dítě opět spatříš, ale ne dříve, než za jeden rok. V tu samou dobu, jako dnes, se opět otevře skalní brána a pustí tě k tvému dítěti. Musíš však rychle i s ním opustit jeskyni, nevšímat si pokladů, nesmíš promluvit ani slovo a také se nesmíš na zpáteční cestě otočit. To musíš dodržet, jinak bude tvé dítě opět uvězněno ve skále, a tentokrát navždy,“ pohladil poustevník Mahulenu a pokračoval v cestě. S touto nadějí se žena vydala k domovu a stále si opakovala poustevníkova slova. Opakovala si je celý dlouhý rok až do následující Květné neděle, kdy se vydala znovu k Trpasličí díře. Srdce ji vedlo zarostlou cestou, tentokrát nezabloudila a rychle šla přímo ke skále. Jen malou chvíli čekala, než se ozve dunivý zvuk valícího se balvanu, který opět jako loni otevřel vchod do jeskyně. Vběhla dovnitř, nevšímala si ničeho, jen vztáhla ruce po svém dítěti, které sedělo na malém zlatém trůně a hrálo si s křišťálovým jablkem. Spokojeně se usmívalo a vítalo matku radostným hláskem. „Vidíš, vidíš, Mahuleno, díky tvému čistému srdci a velké lásce k dítěti vše nakonec dobře dopadne,“ ozvalo se ženě za zády. Ta však pamatovala na poustevníkova slova a utíkala s dítětem v náručí k východu ze skály a ani nepromluvila, ani se neotočila. Sotva vyběhla na čerstvý vzduch, skála se za ní zavřela. Když pokládala dítě na zem, uviděla, že odkoplo mech, pod kterým minulý rok zahrabala zlaté plíšky. Nahnula se nad jamku a uviděla velké zlaté srdce, po plíšcích ani památky. Opatrně srdce vzala do dlaní, a když se najednou skulinkou ve skále prodral paprsek modrého světla a pohladil ji po tváři, pochopila, že srdce je pro ni a tiše poděkovala Králi skřítků a všem jeho silám modrého světla.
Mahulena pak žila i se svým dítětem šťastně a spokojeně dlouhá léta. Zlaté srdce sice prodali, aby si trochu přilepšili, ale nikdy nezapomněli na marnost lidských představ o bezstarostném životě, chybí-li v něm milovaná bytost. 4●► 1.
2.
3.
Zapiš si otázky, které bys chtěl položit svým spolužákům.
5●►
Nakresli si ilustraci k pověsti
O BARBAŘE SPRINGEROVÉ Z DĚTŘICHOVA Po více než třistaletém osídlení byla obec Dětřichov během třicetileté války zcela zpustošena a z velké části vylidněna. Nové osídlení je uváděno v záznamech starých listin ze šedesátých let 17. století, kdy byla v obci zřízena dědičná rychta. Z tohoto období se také traduje pověst o čarodějnici Barbaře.
PL Č. 6 V tom roce byla na svatého Martina tak silná sněhová vichřice, že kdo nemusel, raději ani nevycházel z domu. Vítr lámal větve, obtěžkané sněhem, stromy v lese tančily tak divoce, že se korunami dotýkaly a praskot dřeva rušil jejich zimní spánek. V tom hluku úplně zanikalo klení starého mastičkáře Buna Klause, který se vydal v tomto nečase z Berouna do Dětřichova, aby navštívil známou kořenářku Barbaru Springerovou. Potřeboval, aby mu poradila, jak vyléčit jeho dceru, která z ničeho nic před několika dny nevstala z postele, od té doby ležela a nohy měla jako z kamene. Amulety ani škapulíře, které Bruno sám prodával, nepomáhaly, ba ani vykuřování. Nepomohl ani z Dvorců přivolaný ranhojič, který pustil nemocné dívce žilou. Mastičkář se tedy rozhodl zajít za kořenářkou. Ta byla už po dlouhá léta známá tím, že mnohého vyléčila. Nikomu o své cestě neřekl, trochu se styděl za to, že právě on, oblíbený mastičkář, na kterého se lidé obraceli v těžkých chvílích, neumí vyléčit svou vlastní dceru. „Ech co,“ mávnul rukou, „však se to nikdo nedozví, bába bude mlčet. K tomu ji donutím.“ S těmito myšlenkami i s hlavou plnou naděje kráčel Bruno dál. Těžce zvedal nohy ze sněhu, chvílemi se musel zastavit, aby si nadýchal trochu tepla do dlaní a otřel si z obličeje sněhovou masku. Ještě pár kroků a bude u baráčku, ve kterém bydlela Barbara.
1●►
Popiš nebo nakresli, jak si představuješ „baráček“, ve kterém bydlela Barbara.
Byl to poslední baráček ve vsi, stál trochu stranou, ale přesto byl hojně navštěvován. Když Bruno došel k vrátkům, vichřice ustala, jakoby chtěla, aby kořenářka nepřeslechla jeho volání. „Barbaro, Barbaro, to jsem já Bruno, mastičkář z Berouna, otevři, potřebuji s tebou mluvit!“ „A víš ty, jestli já potřebuji mluvit také s tebou?“ ze dveří
vykoukla stará žena a netvářila se nijak přívětivě. Neměla mastičkáře v lásce, znala jeho pochybné obchody se zázračnými elixíry a amulety, a také věděla, jak zachází s lidmi, kteří k němu přijdou se svou bolestí. Že vyslechne sice každého, ale během vyprávění už přemýšlí, kolik mu z toho kápne peněz. To je jediné, v čem se vyzná. Někdy se stane, že se po jeho radě nemocnému člověku opravdu uleví, ale to bývá jen štěstí a náhoda. Ale lidé, kteří si myslí, že se díky jeho zázračné moci uzdravili, o tom všude vykládají a tak se jeho sláva šíří díky důvěře a lidské hlouposti a mastičkář může do noci počítat své bohatství. To všechno Barbara věděla, a proto se nebylo co divit, že nevítala Bruna s nadšením. Ten už netrpělivě přešlapoval u vrátek, zdálo se mu, že stařena s jeho přijetím dlouho váhá. „Musím být pokorný, ale ne zas příliš, dost na tom, že jdu poprvé v životě žádat někoho o radu,“ pomyslel si a už se slyšel jak ztuhlými ústy povídá: „Slyšel jsem, že přece přijmeš každého, kdo má bolest v srdci, zrovna jako já. Neobtěžoval bych tě, kdybych si dovedl poradit sám. Ale já dokážu rozdávat pomoc vždy jen ostatním, sám se sebou si nevím rady,“ povzdechl. Barbara cítila neupřímnost jeho slov, ale také pochopila, že přeci jenom v hloubi mastičkářovy duše se chvěje úzkost a strach. Proto jej nakonec pozvala dál. Předveď ve dvojici se spolužákem, jak mohl vypadat 2●► rozhovor mezi mastičkářem Brunem a kořenářkou Barbarou.
3●►
Jak rozumíš těmto větám? Přepiš je vlastními slovy.
1. Stromy v lese tančily tak divoce, že se korunami dotýkaly. _____________________________________________ 2. Mastičkář během vyprávění nešťastných lidí přemýšlí, kolik mu z toho kápne.
„Toto je louhový kamínek, který pomůže tvé dceři. Nastrouhej jí ho do čaje z dobromysli a po tři dny dávej pít. Čtvrtého dne se tvá dcera posadí a pátý den již bude běhat jako předtím,“ řekla stará kořenářka a dodala: „A teď už běž, ať jsi do setmění doma!“ 4●►
Spoj slova do dvojic podle jejich významu?
Mastičkář
léčivá tekutina
Ranhojič
bylinky
Kořenářka
pouštění žilou
______________________________________________ 3. V hloubi mastičkářovy duše se chvěje úzkost a strach.
Vešli do světnice, kde v rohu u dveří stála rozžhavená pec, na ní velký hrnec, ze kterého se linula vůně hrachové polévky. Všude bylo čisto, nad vysoko zastlanou postelí visely v mnoha svazečcích sušené bylinky, přivázané provázky ke skobám ve stropě. Roubené stěny byly vymazány hlínou a okénka ucpaná mechem, aby se teplo drželo v místnosti, a tak v tom příjemném ovzduší zasedl Bruno ke stolu. Snědl nabídnutou polévku a ještě navrch chleba s tvarohem, který kořenářka přinesla z komory. Nasycený a odpočatý začal vyprávět, proč přišel. Barbara pozorně naslouchala a rozhodla se, že jeho dceři pomůže. Vzala kousek suchého dřeva od pece a malým nožíkem do něj vydlabala otvor. Potom do otvoru nasypala sůl, ucpala drtí z jalovce a přiložila na oheň. Z pece se začal valit bílý dým, místnost se naplnila zvláštní vůní a po nějaké době Barbara malými kleštěmi vytáhla z ohně šedý kamínek.
Elixír
kouzelný předmět (pro štěstí, zdraví, lásku)
Amulet
léčivé krémy a masti
Bruno šel tak rychle, jak jen to sníh dovoloval, a když konečně dorazil do svého domu, nikomu nic neřekl a přichystal své dceři nápoj. Když čtvrtý den přišel Bruno k její posteli, viděl, že dcera sedí a usmívá se. A co teprve den poté, když k němu ráno přiběhla, objímala ho a děkovala mu za své uzdravení. To se ví, že se Bruno nepřiznal, jak to všechno bylo. Jeho žena vyprávěla po celém městečku, jakého má zázračného muže, a tak věhlas mastičkáře se šířil po celém okolí a dveře kvůli neustálým návštěvám bylo až zbytečné zavírat.
Jenže ten hýčkaný a obletovaný Bruno netušil, že mezitím, se dětřichovská kořenářka svěřila místnímu rychtáři, jak pomohla mastičkáři z Berouna. Nebyl v tom zlý úmysl, jen tak mezi řečí, když míchala rychtářovi mazání na bolavé klouby. Ten si to však nenechal pro sebe a při nejbližší návštěvě Berouna se svěřil místnímu kováři, který to hned řekl své ženě, a ta, známá povídalka, se vydala do města, a koho potkala, tomu zvěstovala tu novinu. Lidé se začali ptát mastičkáře, co je na tom pravdy a ten vytušil, že je ohrožena jeho sláva a rozhodl se udělat vše pro to, aby získal zpět svoji dobrou pověst. „Věříte mně, nebo té staré čarodějnici? Té, která svými kouzly začaruje, co se dá a pod maskou dobrosrdečnosti skrývá ďábelskou tvář?“ říkal a lidé si vzpomněli na to, že vlastně ne vždy Barbara pomohla, že s ní není asi vše v pořádku, ani ji žádný muž nechtěl, děti nemá a chová černou kočku, že nad Dětřichovem bývá často bouřka a vichřice, jakoby je ona sama svými podivnými čarami a kouzly přivolávala. To všechno Bruno s radostí poslouchal, a aby lidem popletl hlavy ještě více, vyprávěl jim o tom, že si letos o půlnoci na Velký pátek vyrobil z vydlabané větvičky bezu čarodějné kukátko. Když se tím kukátkem někdo podívá na ženu, podezřelou z čarodějnictví, uvidí její tvář změněnou do podoby žáby. A tak prý spatřil Barbaru, když jednou procházela kolem jeho oken. Bruno popadl kouzelné kukátko a z černého šátku na něj pohlédly vypoulené oči staré Ropuchy Lidé tomu uvěřili a bylo rozhodnuto. Barbara byla předvolána k dětřichovskému rychtáři. Tam byla provedena poslední zkouška.
Nad dveře, kterými měla Barbara projít, zavěsili svazeček kozlíku. Ten, pokud se rozhoupe ve chvíli, kdy kořenářka vejde do světnice, prokáže, že je čarodějnice. Lidé z vesnice se sbíhali k rychtě a s napětím očekávali vynesení ortelu. Když Barbara smutně procházela dveřmi, svazeček kozlíku se roztančil, lidé zděšeně vykřikli a všichni se rychle pokřižovali. Zda se Barbara dotkla kozlíku svým šátkem, či jen vítr zapískal, to se už nikdy nikdo nedoví. Tak byla Barbara Springerová převezena do Břidličné, kde ji odsoudili k trestu smrti upálením. Rozsudek byl vykonán na nejvyšším místě u lesa mezi Dětřichovem a Rýžovištěm, kde se dodnes říká „louka u Barbary“. 5●►
Udělej si pěší nebo cyklistický výlet na místo, kterému se říká „louka u Barbary“? Přemýšlej a zapiš si, proč se poprava Barbary udála právě na tomto místě?
Za některých ponurých večerů se na louce objevují světýlka a ozývá se táhlý nářek. Také dodnes, když se nad zdejším krajem válejí mlhy, lidé říkávají: „Barbara věší bílý šátek.“ snad je to právě ten, kterým se tenkrát dotkla svazečku kozlíku. 6●► 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Sestav osnovu pověsti.
7●►
Nakresli, jak si představuješ čarodějnici ty?
Vysvětli, jak rozumíš tomuto výroku. POVĚSTI SKRÝVAJÍ SEMÍNKO PRAVDY A SKOŘÁPKU SMYŠLENEK.
_____________________________________________________ _____________________________________________________ _____________________________________________________
PL č.7 Vytvoř si pětilístek na téma POVĚST a POHÁDKA POVĚST _________________ _________________ ________________ _________________ _ ________________ ___________________________________________________ _______________________
_____________________________________________________ _____________________________________________________ ____________________________________________________
Čím se liší pověsti od pohádek? __________________________________________________ __________________________________________________ __________________________________________________ __________________________________________________ _______________________________________________
POHÁDKA _________________ _________________ ________________ _________________ _ ________________ ___________________________________________________ _______________________
PL č. 8
PL č. 9
PL č. 10
PL č. 11
PL č. 12
PL č. 13
PL č. 14
PL č.15
PL č.16
PL č. 17 SKRÝVAČKY - PTÁCI: VZOR : Klíč našel Jirka v kapse.
KAVKA
1. Všechno proso kolem dokola bylo posekané.
……………………….
2. Pavel zavolal na mistra kameníka.
………………………
3. Pokoj byl prázdný, zůstal v něm pouze viset lustr nad hlavou. ……………………..….. 4. Malý Slávek neoblečený a bosý čekal na strýce u řeky.
…...………………..…...
5. Truhla byla těžká a veliká, někdo ji však přesto ukradl.
…………………..…
6. Děda sedí u stolu a ostří železné nástroje.
.……………….……
7. Děti mají dnes k obědu maso, vařené brambory a salát.
………………………
8. Bude potřeba odnést matrace k zadním dveřím.
……………………….
9. Ačkoliv bylo ve třídě vedro, rýsovat jsme museli.
…………………………
10. Milada televizi nemá ráda, prý jen okrádá lidi o volný čas.
…………………………
SKRÝVAČKY – STROMY, KEŘE
:
VZOR : Na Vysočině je mnoho polí s kamením. LÍSKA 1. Ve vedlejším domě bydlí paní, co má deset koček.
…………………………
2. Ještě zbývá upečené těsto polít čokoládou a posypat oříšky.
………...………………
3. V zobáku držel ten sokol šedou myš, asi ji nesl mláďatům do hnízda… ……………….. 4. Byl jsem s Věrou v kině, pozval jsem ji na nový film o pyramidách. ………………….. 5. Zvítězí v tomto zápase modří nebo zelení hráči.
………………………
6. Petra si ochočila papouška tak, že ji zobe z ruky.
…………………………
7. Odměnu dostali všichni dobří zaměstnanci firmy.
…………………………
8. Chodili hnízdo sledovat tak dlouho, až našel Kája v orlech zalíbení.…………………… 9. Kačenka přiběhla celá nadšená, že na ni pštros mrknul. 10. Nenechávejte žádný jed ležet v dosahu dětí!
……………………….
PL č. 18 PŘESMYČKY HOUBY
ROSTLINY
1.
OKUKTÁŘ
1.
KAZALTŘE
2.
ČUNIVAPEC
2.
TIPREKONA
3.
ŠEVCOŠIK
3.
VOKAPRSEN
4.
VÝPACHAK
4.
LINVAKONKA
5.
VOZKEPANÍ
5.
PEKAPAMALIŠ
6.
RŮMOCHUMAK
6.
NEČSESLUNI
7.
NUBIHOLKA
7.
KADOUŠTĚŘÍMA
8.
KÁVONEJZA
8.
LEDUBLE
9.
MÁKŘENEČ
9.
KAVKATÝNE
10.
ZYCER
10.
VÍČSTŘEDNÍK
11.
ŽMRS
11.
CHAVHLUKA
12.
PIŽAMON
12.
KASANSA
13.
BŘIH
13.
POKAMNĚN
14.
ŠIKLA
14.
VOZNEK
15.
BLEDA
15.
PACHR
16.
HALÍV
16.
NESNĚŽKA
17.
TRČOK
17.
KÁDMISEKRAS
18.
ČUCHÁ
18.
APRĎKA
19.
STŘEPEC
19.
PŘEKASLIČ
20.
ZÁKOK
20.
MAKAŘIN
21.
VAKOHAD
21.
CELTROJI
22.
KEZOLUK
22.
OLIVKA
23.
CAVLAVÁK
23.
KLICNÍP
24.
KRŮČIVA
24.
PŘIKOVA
PL č. 19 PŘÍRODNÍ POMĚRY 1. Klimatické podmínky jsou příznivé. Půda je zde velmi úrodná. 2. Dětřichovem, který leží v nadmořské výšce 628 m, protéká řeka Bystřička, která pramení v mokřinové půdě nedaleko obce. 3. Železniční dráha vedoucí z Dětřichova do Lomnice tvoří hlavní evropský předěl vod mezi Černým mořem a Baltickým mořem. 4. Nejvyšší horou Nízkého Jeseníku je hora Slunečná, dříve se jí říkalo Rozsutica. 5. Druhý nejvyšší vrchol je Lysá hora, neboli Dětřichovský kopec. Dříve se nazýval Holý vrch, Plešivec, Ledový vrch, Skleněný vrchGlasberg. I proto se mu dosud říká Klosberg. 6. Panské louky jsou chráněným územím. 7. V lesích se objevuje černá zvěř (medvědi a divoká prasata), jelení zvěř, lišky, lasice, kuny, mývalovec kuní, zajíci, veverky, ondatry a tchoři. Z ptáků se zde vyskytují například čápi, krahujec, dravci i výr. 8. V řece Bystřici žije pstruh obecný i barevný. Jelikož zde můžete objevit i mníka, znamená to, že je voda v řece pitná. 9. V okolí Dětřichova se vyskytuje vzácná a chráněná rostlina – lilie zlatohlavá.
Vypiš názvy stromů, rostlin, a volně žijících živočichů, které můžeme spatřit ve volné přírodě:
STROMY_______________________________________________________ BYLINY________________________________________________________ HOUBY________________________________________________________ SAVCI_________________________________________________________ PTÁCI_________________________________________________________ PLAZI_________________________________________________________ HMYZ_________________________________________________________
PL č. 20
PL č. 21
PL č. 22
PL č. 23
PL č. 24
PL č. 25
PL č. 26
PL 27
Jméno a příjmení.....................................třída...........datum..........................
1. Kolik planet obíhá naši sluneční soustavu? _______________ ______________ _______________ _______________ ______________ _______________ _______________ ______________ _______________ 2. Jak se jmenuje naše planeta? ____________________________________________________________ 3. Pokus se namalovat všechny planety, jak jdou po sobě:
4. Jak se jmenují dvě velké planety?______________________________ ______________________________
5. Kterým dvěma planetám říkáme modrozelení zmrzlíci? ________________________________________________________ 6. Jak se nazývá planeta na obrázku?
_________________________
PL 28
Jméno____________________třída______________datum____________ 1. Napiš názvy značek
2. Napiš, co znamená červená, oranžová a zelená barva na semaforu
Co znamená červená barva ?__________________________________ Co znamená oranžová barva?__________________________________ Co znamená zelená barva?____________________________________
3. Důležitá telefonní čísla, spoj telefonní číslo se správným názvem: HASIČI POLICIE SOS ZÁCHRANNÁ SLUŽBA INFORMACE
112 155 150 158
PL 29
Jméno______________________třída_______datum_________________
1. Zapiš do této slepé mapy Moravskoslezský kraj, středočeský, Olomoucký, Zlínský kraj. Pracuj s učebnicí a zaznač i další kraje.
2. Napiš hlavní město České republiky___________________________ 3. Jaké jsou státní symboly ČR_________________________________ ____________________________________________________________ 4.Zakresli barvy naší státní vlajky:
PL 30
Jméno_______________________třída_________datum______________ 1. Zapiš do slepé mapy nejbližší sousedy ČR a alespoň 5 krajů ČR.
2. Česká republika hraničí se čtyřmi státy. Zapiš je a ke každému zapiš jeho hlavní město _______________________________________________________________ _______________________________________________________________ _______________________________________________________________ 3. Česká republika je součástí společenství zemí, které se nazývá? ____________________________________________________________ 4. Pokus se vybarvit vlajku EU. Co je jednotnou měnou EU?
PL 31
Jméno_______________________třída__________datum_____________ 1. Napiš název listnatých stromů z obrázků
2. Jaké znáš jehličnaté stromy? ____________________________________________________________ 3. Jak se nazývá jehličnatý strom, který jako jediný na podzim opadává? ____________________________________________________ 4. Jaký je rozdíl mezi jehličnatými a listnatými stromy? ____________________________________________________________
PL 32
Jméno_____________________třída_____________datum____________ 1. Vyjmenuj všechny dny v týdnu. Dny, kdy chodíš do školy zakroužkuj červeně a víkend zakroužkuj modře. _____________ ______________ _______________ _____________ _____________ ______________ _______________ 2. Vyjmenuj všechny měsíce v roce. Ty měsíce, kdy chodíš do školy zakroužkuj červeně a ty měsíce, kdy jsou prázdniny zakroužkuj modře. _____________ ______________ _______________ _______________ _____________ ______________ _______________ _______________ _____________ ______________ _______________ _______________ 3. Vyjmenuj čtyři roční období ______________ ______________ ______________ _______________ 4. Odpověz správně na otázky: Dnes je pátek, jaký den byl včera? _______________________________ Je duben, který měsíc následuje?_________________________________ Dnes je úterý, který den bude pozítří?_____________________________ Je listopad, který měsíc následuje?_______________________________ 5. Stručně charakterizuj jednotlivá roční období J _____________________________________________________ L _____________________________________________________ P _____________________________________________________ Z _____________________________________________________ 6. Jaké svátky slavíme v zimě? ____________________________________________________________ 7. Jaké svátky slavíme na jaře? ____________________________________________________________
PL 33
Jméno_______________________třída________datum_______________ 1. Vyjmenuj vodní toky a nádrže vytvořené člověkem: _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________
2. Vyjmenuj vodní toky a nádrže vytvořené přírodou: _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ 3. Odpověz na otázky: Kde pramení řeky?______________________________ Kde se vlévají řeky?_____________________________ 4. Znáš nějakou přehradu? Napiš její název a místo, kde se nachází: ____________________________________________________________ Jaké zvířata můžeš pozorovat u rybníka? ____________________________________________________________ Jaké rostliny můžeš vidět u rybníka? ____________________________________________________________ 5. Doplň chybějící písmena: Voda v krajině se nachází v podobě: v_ _ _ _ ch
t_ _ ů
n_ _ _ _ í.
PL 34
Jméno___________________třída______________datum_____________
1. Vyjmenuj podmínky potřebné pro život _______________ ______________ ______________ ______________
2. Odpověz správně na otázky: Jak se nazývá nejúrodnější část půdy? _________________________________________ Kteří živočichové žijí v půdě? _________________________________________ Jaký význam má půda pro rostliny? _________________________________________ Jak využívají půdu lidé? _________________________________________ Jaký význam má voda pro rostliny, zvířata a člověka? ____________________________________________________________ Jaký je význam Slunce? __________________________________________ Co je to Slunce? __________________________________________ Co je to vítr? __________________________________________ 3. Nakresli obrázek (koloběh vody v přírodě)
PL 35
Jméno___________________třída_____________datum______________
1. Vyjmenuj podzimní měsíce ___________________ ___________________ __________________
2. Jaké ovoce sklízíme na podzim? ____________________________________________________________
3. Jakou zeleninu sklízíme na podzim? ____________________________________________________________ 4. Zakroužkuj jedlé hřiby zeleně a jedovaté červeně: Pokus se ke každému názvu namalovat obrázek a) hřib pravý
b) muchomůrka červená
c) jedle bedle
d) hřib satan
5. Nakresli tělo hřibu a muchomůrky a popiš kde je klobouk, třeň, plodnice, prsten, pochvu.
PL 36
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Jak dělíme rostliny? Rostliny k------í
n--------í
2. Vyjmenuj: Částí těla kvetoucích rostlin Podzemní ….......................... ….......................... ….......................... …..........................
Nadzemní …........................ …........................ …........................ …........................
3. Odpověz na otázky: Význam kořene?______________________________________________ Význam stonku?______________________________________________ Jaký je rozdíl mezi stromem a keřem?_____________________________ Význam listů?________________________________________________ Význam květů rostlin?__________________________________________ Význam plodů rostlin?_________________________________________
PL 37
Jméno____________________třída___________datum_______________
1. Rozdělení zeleniny(uveď příklady): Zeleninu dělíme na
k------á c------á l-----á p-----á k-------á l-----á ________ _________ ________ _________ ________ _______ ________ _________ ________ _________ ________ _______ ________ _________ ________ _________ ________ _______ 2. Rozděl hospodářské plodiny(uveď příklady): Hospodářské plodiny Ob-----ny
okop---ny
luš----ny
olej--ny
píc—ny
__________ __________ __________
__________ __________ __________
__________ __________ __________
_______ _______ _______
_______ _______ _______
3. Odpověz na otázky: Proč se pěstuje řepka cukrovka?__________________________________ Z jakých olejnin vyrábíme olej?__________________________________ Z kterých plodin se vyrábí škrob?_________________________________ Co je to pšenice?(pícnina, obilovina, nebo okopanina?)________________
PL 38
Jméno_____________________třída__________datum_______________ PLANETA ZEMĚ 1. Z jakých látek se skládá planeta Země? PE _________________ KA _______________ PL______________ 2. Jaké části ji tvoří (znázorni na obrázku)
3. Odpověz na otázky co je to: Litosféra?____________________________________________________ Atmosféra?__________________________________________________ Hydrosféra?__________________________________________________ Pedosféra?___________________________________________________ Biosféra_____________________________________________________ 4. Co potřebují k životu všechny živé organismy? ____________ ___________ ___________ ___________ __________
5. Jsou živé organismy závislé na neživé přírodě? (správnou odpověď zakroužkuj) ANO NE (vysvětli): ____________________________________________________________ ____________________________________________________________
6. Co je to „příroda“? (stručně vysvětli) ____________________________________________________________
7. Kdy živé organismy vylučují oxid uhličitý? ____________________________________________________________
8. Je planeta Země součástí Sluneční soustavy? ANO
NE
PL 39
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Napiš tři druhy ovoce, ve kterém je pecka: __________________
____________________
____________________
2. Napiš tři druhy ovoce, ve kterém je jádřinec: __________________
____________________
____________________
3. Napiš tři druhy ovoce, ve kterém jsou semínka: __________________
____________________
____________________
4. Pojmenuj, co je uvnitř ovoce na obrázku:
7. J________________
8. P________________
9. S________________
5. Napiš jaké ovoce sklízíme na podzim? ____________________________________________________________________
6. Jak se nazývá strom na kterém rostou: jablka? ____________________________ hrušky?_____________________________ třešně?______________________________ broskve?____________________________
PL 40
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Napiš jak se jmenuje domácí zvíře na obrázku: domaluj celou zvířecí rodinu.
Samice.....................................samec....................................mládě.................................
Samice....................................samec......................................mládě................................
Samice...................................samec........................................mládě...............................
PL 41
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Jak říkáme obcím, ve kterých žijeme? Malé obce: V - - - - - E Velké obce: M - - - A 2. Jméno naší vlasti? Č---ÁR-------A 3. Jak se jmenuje prezident České republiky? _____________________________________________ 4. Nakresli českou vlajku:
5. Vyjmenuj státní symboly České republiky: ____________________________________________________________________ 6. Jak se nazývá hlavní město České republiky:
PL 42
Jméno_____________________třída__________datum_______________
1. Napiš zimní měsíce:
P------C
L---N
Ú--R
2. Jaké zvířata můžeme vidět v zimní přírodě?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3. Pojmenuj stopy zvířat na obrázku, znáš i jiné stopy? (namaluj a pojmenuj)
PL 43
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Pojmenuj jarní květiny a vybarvi
_________________ __________________ ____________________ ______________________
__________________________ _______________________ ______________________
2. Popiš části kvetoucí rostliny:
PL 44
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Vyjmenuj všechny měsíce v roce: 1. L - - - N
2. Ú - - R
3. B - - - - N
4. D - - - N
5. K - - - - N
6. Č - - - - N
7. Č - - - - - - C
8. S - - - -
9. Z - - -
10. ________________
11._______________
12._______________
2. Rozděl rok na 4 roční období a přiřaď ke každému správné měsíce: 1. _______________2. _______________ 3._______________4.______________ __________________ ________________ ________________ _______________ __________________ ________________ ________________ _______________ __________________ ________________ ________________ _______________ 3. Odpověz na otázky: Kolik má rok měsíců?___________________ Kolik měsíců chodíme do školy?___________ Kolik měsíců jsou letní prázdniny?______________ Ve kterých měsících jsou letní prázdniny?___________________________________ Který měsíc jdeš po letních prázdninách do školy?____________________________ Kolik dnů má týden?_________________ Kolik dnů chodíš v týdnu do školy?_________ Vyjmenuj dny, kdy nechodíš do školy (víkend)_______________________________ Vyjmenuj všechny dny v týdnu___________________________________________
PL 45
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Popiš označené části stromu:
2. Odpověz na otázku, obrázek ti napoví: Co vyraší na jaře na stromech? _________________________________ 3. ČÁSTI ROSTLINY: pokus se nakreslit nějakou rostlinu a označ její části:
PL 46
Jméno_____________________třída__________datum_______________ 1. Ptáci kteří jsou stálí: pojmenuj ptáky na obrázku a černobílé vybarvi
________________________ ______________________ ___________________________
2. Ptáci stěhovaví : pojmenuj ptáky na obrázku a černobílé vybarvi
________________ _______________________ ___________________ __________________
3. Odpověz: Co dělají ptáci na jaře ?
______________________________________________
4. Obydlí ptáků: pojmenuj
___________________________________________________________________________
PL 47
Jméno_____________________třída__________datum_____________ Části dne 1. Napiš, co děláš: Ráno_____________________
Dopoledne_________________________
_________________________
__________________________________
V poledne_________________
Odpoledne_________________________
__________________________
___________________________________
Večer________________________________________________________________ Nastav na hodinách 7 hod. Nastav na hodinách 11 hod. Ciferník označ číslicemi Ciferník označ číslicemi
Nastav na hodinách 4 hod. Nastav na hodinách 12 hod. Ciferník označ číslicemi Ciferník označ číslicemi
PL 48
Jméno_____________________třída__________datum_____________ 1. Označ části těla chlapce, obrázek vybarvi:
2. Označ části prstů
3. Z jakých části je tvořeno naše tělo? _________________________________ ____________________________________________________________________
