Příští výrobní revoluce – příležitost nebo hrozba? Martin Bunček Místopředseda TA ČR
Technologická agentura ČR 24. 3. 2015
ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí Podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH v %
Zdroj: Worldbank
Specializace ekonomiky
Zdroj: ČSÚ a UN COMTRADE
Hodnota exportu ale není vytvořena pouze v ČR Export v odvětví dopravních prostředků (NACE 29/30) dle zdrojů vytvořené PH
Zdroj: OECD
Závislá pozice ČR v hodnotovém řetězci Index vzdálenosti k finální poptávce, odvětví výroby dopravních prostředků
Zdroj: OECD
Definice Industry 4.0 a příští výrobní revoluce • Industry 4.0 - nový způsob výroby - předpokládá propojení jednotlivých strojů, které dokážou při výrobě komunikovat. → Zavádění inteligentních propojených systémů, které podporují aktivity napříč celým výrobním řetězcem.
• Příští výrobní revoluce (OECD) – dopad technologického vývoje, který bude hnací silou změn ve výrobě v příštích 10 -15 letech. Tato širší definice změn v moderní výrobě zahrnuje rozšíření globálních hodnotových řetězců, vzrůstající důležitost znalostní ekonomiky a růst digitální ekonomiky.
Faktory ovlivňující budoucnost výroby Poptávka Nabídka - Globální posun k „emerging“ -Posuny v relativních zemím nákladech na práci - Růst sektoru služeb - Nedostatek talentů Rizika a nejistoty - Nutnost více zohlednit - Změny cen komodit - Proměnlivost poptávky - Ceny energií a dopravy potřeby zákazníka - Nestálost cen komodit - Fluktuace měn - Rizika výrobních řetězců Politiky a regulace Technologie a inovace - Nejistota nákladů na - Podpora domácí výroby - Nové materiály kapitál - Regulace kvality - Design produktu bezpečnosti a udržitelnosti - Technologie výrobního - Ochrana duševního vlastnictví procesu - Korporátní daňové sazby - Business modely
Technologie s největším dopadem na ekonomiku a společnost
Robotika
Pokročilé materiály
Autonomní doprava
Mobilní internet Automatizace znalostně náročné práce Genomika IOT (Internet věcí) Cloud Skladování energie 3D tisk Nové způsoby objevování a těžby ropy a zemního plynu Obnovitelné zdroje energie Zdroj: McKinsey & Company (2013)
Role VaV v Industry 4.0
Relevantní nápady, řešení a inovace
Dynamický end-to-end engineering přes celý hodnotový řetězec (zázemí a nástroje pro kolaborativní výzkum a vývoj založen na propojenosti, např. dálkové simulace, testování a programování…)
VaV pro Industry 4.0 Vývoj plně řiditelných, na kontext sensitivních nebo samoregulačních výrobních systémů
Nutnost multidisciplinárního přístupu (znalosti engineeringu, IT, designu, ale i psychologie a sociologie)
Implikace pro business • Příležitosti: – Posílení digitálních technologií ve výrobě – podstatný nárůst efektivity. – Pokročilé možnosti práce s informacemi (Big data) – lepší orientace výroby na poptávku. – Spolupráce mezi výzkumem a průmyslem – rozvoj a zavádění nových technologií. – Růst sektoru služeb navázaných na výrobu (od logistiky po reklamu). – Možnost malých firem dostat se na světový trh díky ICT a e-komerci. – Otevírající se trhy v emerging countries. – Reindustrializace ve vyspělých zemích.
• Hrozby: – Dopady na celý hodnotový řetězec, nejvíce na nižší pozice (nahrazení nižších pozic integrací výroby na vyšší pozici umožněné technologickým pokrokem). – Se vstupem informačních technologií do výroby roste hrozba průmyslové špionáže.
Implikace pro veřejnou správu •
Příležitosti: – Nové výrobní technologie a digitální technologie znamenají vyšší produktivitu a konkurenceschopnost, ekologičtější výrobu a produkty řešící společenské výzvy. – Návrat výroby do vyspělých zemí (nižší náklady na práci). – Využití a podpora kvalifikované pracovní síly. – Podpora inovativních firem, výzkumu a vývoje. – Podpora infrastruktury včetně infrastruktury pro digitální ekonomiku.
•
Hrozby: – Ztráta konkurenceschopnosti českých firem v případě nezvládnutí příští výrobní revoluce. – Sociální otázky vycházející ze změn na trhu práce. – Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro potřeby průmyslu, nedostatek talentů. – Dramaticky se zvyšující soutěž o FDI mezi zeměmi.
•
Nutné podmínky úspěchu: – Komplexní porozumění různých průmyslových segmentů a širších trendů, které je ovlivňují. – Pracovat v souladu s trendy, nikoliv proti nim (podpora perspektivních odvětví a nikoliv naopak)
Klíčové otázky
Je modernizace výroby ve smyslu Industry 4.0 příležitostí nebo hrozbou pro ČR?
Jak jsou české podniky s tímto trendem obeznámeny a na něj připraveny?
Jaká technologické změny bude zavedení Industry 4.0 vyžadovat?
Jaké jsou nároky na infrastrukturu a bezpečnost spojenou s propojenou výrobou, logistikou a datovými toky v Industry 4.0?
Jaký dopad na lidské zdroje a jejich kvalifikaci představuje trend Industry 4.0?
Jaká je schopnost výzkumné infrastruktury reagovat na požadavky průmyslu v dalších 10 letech v souvislosti s vývojem technologií pro Industry 4.0
Implikace / doporučení / next steps 1.
Zaměření výzkumu a vývoje musí reflektovat příležitosti spojené s Industry 4.0
Reflektovat téma Industry 4.0 v inovačních platformách S3 a potažmo výzvách v operačních programech
2.
Popsat a pochopit trendy včetně doporučení, jak se na ně připravit
Potřeba širší diskuse mezi podniky a veřejnou správou = společně definovat potřeby pro zvýšení konkurenceschopnosti a kvalifikace spojené s příští průmyslovou revolucí
Děkuji za pozornost www.tacr.cz
