Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko

Bohemia centralis, Praha, 31: 219–235, 2011

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko A contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Protected Landscape Area Křivoklátsko (Central Bohemia, Czech Republic) Luboš Beran Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149, 276 01 Mělník; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. The Křivoklátsko Protected Landscape Area (628 km2) is situated in Central Bohemia along the Berounka River about 25 km west of Prague, the capital of the Czech Republic. In the paper, results of author’s research are summarised and compared with previous research outputs. Aquatic molluscs were studied at 52 sites from 1993 to 2011. Aquatic habitats include particularly the Berounka River, brooks and to a lesser extent also ponds, water reservoirs and other similar habitats. Altogether, 36 species of aquatic molluscs (22 gastropods, 14 bivalves) were found there. In the Berounka River 26 species were recorded. Mollusc communities in the river most often consist of the species Viviparus viviparus, Bithynia tentaculata, Valvata piscinalis, Radix auricularia, Gyraulus albus, Ancylus fluviatilis, Unio pictorum, Anodonta anatina, Sphaerium corneum. Mollusc communities in slowly flowing parts (near weirs) were also enriched by gastropods preferring stagnant or slowly flowing water bodies (Valvata cristata, Stagnicola palustris, Lymnaea stagnalis, Planorbis carinatus, Hippeutis complanatus). Populations of two endangered molluscs (Planorbis carinatus, Pseudanodonta complanata) were documented. In the Klíčava Brook populations of two endangered bivalves (Unio crassus, Pisidium amnicum) were confirmed. Only common and widespread molluscs (e. g. Radix auricularia, Lymnaea stagnalis, Anisus leucostoma, Gyraulus albus, G. crista, Hippeutis complanatus) were found in ponds and other aquatic habitats. In addition, occurrence of three non-native species (Potamopyrgus antipodarum, Physella acuta, Ferrissia fragilis) was documented in the Křivoklátsko PLA. ▒ Key words: Mollusca, aquatic molluscs, the Křivoklátsko Protected Landscape Area, faunistics, Unio crassus 219

BOHEMIA CENTRALIS 31

Úvod Křivoklátsko patří tradičně mezi oblasti, kterým byla již od minulosti věnována pozornost odborníků řady biologických oborů. Obdobně tomu bylo a je i v případě malakologů. Přestože většinu z nich přitahovala snad s výjimkou Berounky suchozemská malakofauna, již existuje z minulosti řada údajů o vodní malakofauně. Zejména koncem 20. století a začátkem 21. století se vodní malakofauně při různých příležitostech věnoval i autor tohoto příspěvku. U příležitosti vydání sborníku prací věnovaných CHKO Křivoklátsko shrnul své dosavadní poznatky o vodní malakofauně Křivoklátska a pokusil se o alespoň stručný přehled a porovnání s výzkumy předešlými. Dosavadní malakologické průzkumy První publikované údaje lze nalézt již z konce 19. století (Uličný 1892–95). Celkem bylo z této doby uváděno 10 druhů vodních měkkýšů (Tab. 4). Velmi dlouhou dobu se průzkumu Křivoklátska věnoval a stále věnuje V. Ložek, který se však především v pozdějších letech soustředil více na malakofaunu suchozemskou. Jeho údaje o vodní malakofauně jsou shrnuty v práci Ložek (1975) a několik údajů lze nalézt i v následující práci Ložek (1983). Další nepublikované údaje byly získány od samotného autora či studiem materiálů i kartotéky v Národním muzeu v Praze. Za zmínku stojí především nález v současnosti vzácnějšího druhu Aplexa hypnorum v údolí Klíčavy a především objev populace ohroženého mlže Unio crassus v Klíčavě. Z 20. století pochází z území CHKO Křivoklátsko i několik nálezů jiných autorů zjištěných především studiem materiálu či kartotéky v Národním muzeu v Praze. Jedná se však pouze o několik nálezů běžných druhů. Malakofaunu středního toku Berounky zkoumala koncem 20. století ve své diplomové práci Široká (2000), jejíž po proudu nejníže položenou lokalitou je Berounka v Berouně u ústí Litavky. Zjistila zde celkem 14 relativně běžných a široce rozšířených druhů (Tab. 4). Potok Klíčava byl zkoumán i autorem tohoto příspěvku, který publikoval krátký článek o malakofauně tohoto toku a to především s ohledem na trvající výskyt ohroženého mlže Unio crassus a významný nález populace ohrožené hrachovky Pisidium amnicum (Beran 1995a). Ve stejném roce byl publikován i krátký příspěvek o vodní malakofauně Vůznice (Beran 1995b). Metodika a materiál V práci jsou použita autorova data z území CHKO Křivoklátsko získaná v letech 1993–2011 z celkem 52 lokalit. Pozornost byla věnována zejména 220

Luboš Beran: Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko

vodním tokům a v menší míře byly zkoumány i rybníky a jiné vodní nádrže a mokřady v nivách. Sběr byl na většině lokalit prováděn kombinací vizuální metody a odběrů z vegetace či sedimentu za pomoci kovového kuchyňského cedníku (průměr 20 cm, velikost ok 0,5–1 mm). Velcí mlži byli hledáni především pomocí hmatu na písčitých až bahnitých místech v dosažitelné hloubce cca do 80 cm. Vzhledem k tomu, že výskyt velkých mlžů lze potvrdit i nálezem schránek uhynulých jedinců byl sledován i výskyt schránek. V práci byly tyto nálezy použity či diskutovány pouze v případě, že byly významné (např. nedoložení výskytu živých jedinců či výrazně odlišný počet schránek ve srovnání s nálezem živých jedinců). Zatímco „staré“ schránky (tmavé až černé periostrakum, ztráta perleťového lesku) vypovídají pouze o výskytu v minulosti (v řádu desítek až stovek let), tak „čerstvé“ schránky (zbarvené periostrakum jako u živých jedinců, zachovalý perleťový lesk, často i zbytky měkkých tkání) dokládají prakticky současný výskyt. Historické údaje byly získány studiem publikovaných i nepublikovaných prací, kartotéky a sbírek Národního muzea. Materiál získaný při průzkumu byl ve většině případů určen na místě a vrácen na lokalitu. V případě velmi vzácných druhů (některé z kriticky ohrožených druhů či naopak z nových zavlečených druhů) byla alespoň část sběru uložena do sbírky autora. U druhů které nelze v terénu spolehlivě determinovat (např. většina druhů rodu Pisidium) byl materiál determinován pomocí binokulární lupy v laboratoři. Stejně tak bylo postupováno u druhů, k jejichž determinaci je nutná pitva (některé druhy z čeledi Planorbidae a Lymnaeidae). K pitvě bylo použito čerstvě usmrcených jedinců (přelitím vroucí vodou) či jedinců uložených po usmrcení do 70% ethanolu. Systém a nomenklatura jsou převzaty z práce Beran (2002) a upraveny podle aktuální verze přehledu měkkýšů ČR (Horsák et al. 2010). Charakteristika území CHKO Křivoklátsko zaujímá velkou část Křivoklátské vrchoviny a menší část Kralovické pahorkatiny na obou březích Berounky zhruba mezi městy Zbiroh, Rakovník a Beroun v nadmořské výšce 223–616 m na celkové ploše 628 km2. Páteří celého území je řeka Berounka s množstvím přítoků. Mezi nejvýznamnější přítoky Berounky v oblasti patří Rakovnický a Zbirožský potok, Javornice či Klíčava. Křivoklátsko je poměrně chudé na stojaté vody, které zde zastupuje několik větších a řada menších rybníků a vodních nádrží. Největší vodní nádrží v oblasti je Klíčava, vodní nádrž vybudovaná v roce 1955 s plochou přesahující 72 ha.

221


Obr. 1. CHKO Křivoklátsko. Mapa se zákresem studovaných lokalit. Autor mapy M. Dolejš Fig. 1. The Křivoklátsko Protected Landscape Area. The map with the sites under study. Author of the map M. Dolejš. 222


Přehled lokalit V této části jsou uvedeny popisy jednotlivých lokalit. Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, zeměpisné souřadnice (odečtené z digitální mapy dostupné na http://www.mapy.cz/), kód pole pro faunistické mapování (Buchar 1982, Pruner & Míka 1996), název nejbližší obce, lokalizace a popis lokality, datum průzkumu. Lokality jsou řazeny podle povodí jednotlivých řek (potoků) a ve směru proti proudu. Jejich rozložení na území CHKO Křivoklátsko je patrné z Obr. 1. Berounka 1 – 49°59'16"N, 14°02'34"E, 6050, Hýskov, Berounka nad a pod jezem v Hýskově, a) 19.8.1995; b) 28.7.2001; 2 – 50°00'06"N, 14°00'02"E, 6050, Nižbor, Berounka nad a pod jezem v Nižboru, 28.7.2001; 3 – 50°01'36"N, 13°55'04"E, 5949, Račice, Berounka nad a pod jezem v Račicích, 29.7.2001; 4 – 50°02'29"N, 13°55'07"E, 5949, Zbečno, Berounka ve Zbečně, 27.7.2001; 5 – 50°01'28"N, 13°52'31"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, Berounka v Roztokách u Křivoklátu u vlakového nádraží, a) 29.8.1996, b) 5.10.2011; 6 – 50°01'25"N, 13°52'30"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, náhon Berounky v Roztokách u Křivoklátu u vlakového nádraží, 5.10.2011; 7 – 50°01'31"N, 13°52'27"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, náhon Berounky v Roztokách u Křivoklátu asi 150 m nad vlakovým nádražím, 5.10.2011; 8 – 50°01'44"N, 13°51'52"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, Berounka nad a pod silničním mostem v Roztokách, 21.2.2008; 9 – 50°01'46"N, 13°52'01"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, náhon Berounky v Roztokách u Křivoklátu před areálem s MVE, 5.10.2011; 10 – 50°01'34"N, 13°51'44"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, náhon Berounky v Roztokách u Křivoklátu na svém začátku u jezu, 5.10.2011; 11 – 50°01'32"N, 13°52'28"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, Berounka nad a pod jezem v Roztokách, 27.7.2001; 12 – 50°00'58"N, 13°51'24"E, 5949, Roztoky u Křivoklátu, Berounka u PR U Eremita nad Roztoky, 5.5.2000; 13 – 50°00'13"N, 13°49'16"E, 5948, Nezabudice, Berounka u ústí Tyterského potoka, 27.7.2001; 14 – 49°58'19"N, 13°47'05"E, 6048, Týřovice, Berounka proti proudu nad zříceninou Týřov, 27.7.2001; 15 – 49°58'16"N, 13°46'16"E, 6048, Skryje, Berounka u Skryjí, 6.9.1993; 16 – 49°57'58"N, 13°44'51"E, 6048, Čilá, Berounka u ústí Zbirožského potoka, 27.7.2001. Javornice 17 – 49°57'56"N, 13°41'46"E, 6048, Zvíkovec, Javornice 500 m nad ústím do Berounky, 15.4.2001; 18 – 49°59'39"N, 13°39'53"E, 6047, Lhota, Javornice východně od Lhoty u lovecké chaty, 15.4.2001. Zbirožský potok 19 – 49°57'32"N, 13°45'10"E, 6048, Skryje, Zbirožský potok u mlýna Slapnice, 6.9.1993; 20 – 49°56'32"N, 13°45'00"E, 6048, Skryje, Zbirožský potok mezi Podmokelským mlýnem a Skryjskými jezírky, 5.5.2000; 21 – 49°53'45"N, 14°43'54"E, 6148, Třebnuška, zarostlý zbytek mlýnského náhonu u Sýkorova Mlýna v nivě Zbirožského potoka východně od Třebnušky, 27.6.2003; 22 – 49°53'54"N, 13°43'45"E, 6148, Třebnuška, Zbirožský potok pod Sýkorovým Mlýnem, 27.6.2003; 23 – 49°52'51"N, 13°44'09"E, 6148, Drahoňův Újezd, Koželužka u mostu silnice Drahoňův Újezd – Přísednice, 27.6.2003; 24 – 49°53'22"N, 13°45'42"E, 6148, Jablečno, rozsáhlá vodní nádrž severovýchodně od Jablečna, 27.6.2003. Tyterský potok 25 – 50°00'26"N, 13°49'01"E, 5948, Nezabudice, Tyterský potok před ústím do Berounky nad restaurací U Rozvědčíka, 14.4.2001; 26 – 50°00'39"N, 13°48'37"E, 5948, Nezabudice, Tyterský potok asi 1 km západojihozápadně od Nezabudic u odbočky červené 223


turistické značky do Nezabudic, 14.4.2001; 27 – 50°00'55"N, 13°48'00"E, 5948, Nezabudice, Tyterský potok asi 2 km západně od Nezabudic nad přítokem ze Síbova luhu, 14.4.2001; 28 – 50°01'54"N, 13°48'18"E, 5948, Malá Buková, drobný rybníček a mokřina nad ním V od Malé Bukové, 14.4.2001. Rakovnický potok 29 – 50°02'11"N, 13°52'13"E, 5949, Křivoklát, Rakovnický potok nad odbočkou k Amalínu, 14.4.2001; 30 – 50°02'13"N, 13°52'14"E, 5949, Křivoklát, zahradní jezírko u informačního střediska Budy v Křivoklátu, 27.6.2003; 31 – 50°02'20"N, 13°52'20"E, 5949, Křivoklát, Rakovnický potok nad obcí Křivoklát (směrem k Městečku), 5.9.1993; 32 – 50°03'01"N, 13°51'58"E, 5949, Městečko, potok Ryšava před ústím do Rakovnického potoka, 5.9.1993; 33 – 50°05'07"N, 13°46'07"E, 5948, Rakovník, Rakovnický potok nad Kohoutím Mlýnem asi 1,5 km pod ústím Lišanského potoka, 28.6.2003; 34 – 50°05'21"N, 13°46'1"E, 5948, Rakovník, drobný přítok Rakovnického potoka asi 200 m před ústím do Rakovnického potoka u chat Papírna východně od Rakovníka, 28.6.2003; 35 – 50°06'22"N, 13°45'13"E, 5848, Rakovník, Lišanský potok u mostu silnice Rakovník – Ruda, 28.6.2003. Klíčava 36 – 50°04'43"N, 13°54'23"E, 5949, Zbečno, vodní nádrž Klíčava u ústí potoka Klíčava, 4.5.2000; 37 – 50°04'47"N, 13°54'22"E, 5949, Zbečno, potok Klíčava nad vodní nádrží Klíčava, 20.6.2010; 38 – 50°04'51"N, 13°54'11"E, 5949, Zbečno, potok Klíčava uprostřed úseku mezi sedimentační nádrží a přehradou, 20.6.2010; 39 – 50°04'58"N, 13°54'09"E, 5949, Zbečno, potok Klíčava pod mostkem pod sedimentační nádrží v Lánské oboře, 20.6.2010; 40 – 50°05'19"N, 13°53'59"E, 5949, Zbečno, potok Klíčava asi 150 m nad vtokem do sedimentační nádrže, 20.6.2010; 41 – 50°06'17"N, 13°52'53"E, 5849, Ruda, potok Klíčava nad silnicí Křivoklát – Lány nad hranicí Lanské obory, 1.12.2007; 42 – 50°06'34"N, 13°52'23"E, 5849, Ruda, potok Klíčava asi 900 m proti proudu nad přemostěním silnice Křivoklát – Lány, 1.12.2007; 43 – 50°06'49"N, 13°52'32"E, 5849, Ruda, potok Klíčava asi 700 m pod Pilským rybníkem, 1.12.2007; 44 – 50°07'08"N, 13°52'41"E, 5849, Ruda, potok Klíčava asi 100 m pod hrází Pilského rybníka u asfaltové cesty, 1.12.2007; 45 – 50°04'48"N, 13°56'18"E, 5949, Lány, Lánský potok mezi ústím do Klíčavy a loveckou chatou, 9.10.1996; 46 – 50°07'01"N, 13°54'08"E, 5849, Lány, tůňka v lese u silnice Křivoklát – Lány asi 1 km od Lán, 14.10.2006. Habrový potok 47 – 49°59'49"N, 13°59'53"E, 6050, Nižbor, Habrový potok nad Nižborem, 22.4.1995; 48 – 49°58'58"N, 13°58'27"E, 6049, Otročiněves, Habrový potok nad Otročiněvsí, 26.6.2003; 49 – 49°58'56"N, 13°58'30"E, 6049, Otročiněves, drobná tůňka na prameni asi 10 m od Habrového potoka a cca 50 m nad mostem silnice Nižbor – Otročiněves, 26.6.2003; 50 – 49°58'40"N, 13°55'23"E, 6049, Nový Jáchymov, jižní cíp Prostředního rybníka, 26.6.2003; 51 – 49°58'40"N, 13°54'44"E, 6049, Nový Jáchymov, Hořejší rybník západně od Nového Jáchymova, 26.6.2003; 52 – 49°58'43"N, 13°53'24"E, 6049, Karlov, drobný rybníček na jihozápadním okraji Karlova, 26.6.2003.

Výsledky a diskuse Přehled zjištěných druhů V následujícím přehledu jsou uvedeny druhy zjištěné při průzkumu vodních měkkýšů v CHKO Křivoklátsko. U každého druhu je uveden kromě vědeckého názvu i český ekvivalent, kategorie dle Červeného seznamu vodních měkkýšů 224


ČR (Beran et al. 2005; Beran 2002): EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC – málo dotčený, NE – nevyhodnocený. Dále je uvedeno zoogeografické rozšíření převzaté z práce Beran (2002) a údaje týkající se obývaných stanovišť, poznámky k rozšíření na území ČR a výskytu ve sledované oblasti. Gastropoda Architaenioglossa Viviparidae Viviparus viviparus (Linnaeus, 1758) – bahenka říční VU Evropský druh. Typický plž větších a úživnějších vodních toků. V minulosti druh omezený pouze na největší české řeky (Labe, Vltava), který s rostoucím zatížením živinami přesunul svůj výskyt i do menších řek, jak dokládají mimo jiné i výsledky tohoto průzkumu. Hojný výskyt je obvykle zjišťován při potápění na dně řeky nad jezy. Výskyt byl zjištěn pouze v Berounce a to na 14 ze 16 zkoumaných lokalit a patří tak k typickým plžům ve sledovaném úseku Berounky. Neotaenioglossa Hydrobiidae Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) – písečník novozélandský NE Druh zavlečený do Evropy z Nového Zélandu. V současnosti běžný a šířící se druh zejména v Polabí a severozápadních Čechách. Obývá především pískovny, odstavená ramena a vodní toky se štěrkopísčitými sedimenty. V roce 2011 byl zjištěn i v Berounce na lok. č. 5. S ohledem na rychlé šíření tohoto druhu je možné, že se v současnosti vyskytuje v CHKO Křivoklátsko na více místech. Bithyniidae Bithynia tentaculata (Linnaeus, 1758) – bahnivka rmutná LC Palearktický druh. Běžný druh jak tekoucích, tak většiny stojatých vod, častý i ve zkoumaném úseku řeky Berounky, kde byl zjištěn na 12 lokalitách. Dále byl zjištěn po jedné lokalitě v Klíčavě a Rakovnickém potoce. Valvatidae Valvata cristata O. F. Müller, 1774 – točenka plochá LC Palearktický druh. Běžný druh zejména hustě zarostlých stojatých, případně pomalu tekoucích nížinných vod, jehož výskyt byl zjištěn pouze na 4 lokalitách na Berounce. Valvata piscinalis (O. F. Müller, 1774) – točenka kulovitá LC Palearktický druh. Ubývající druh zejména pomaleji tekoucích a bahnitějších vodních toků. Na Křivoklátsku je častý v Berounce, kde byl nalezen na polovině lokalit a na jediné lokalitě na Klíčavě. Hygrophila Acroloxidae Acroloxus lacustris (Linnaeus, 1758) – člunice jezerní LC Palearktický druh, poměrně běžný a široce rozšířený ve stojatých a pomalu tekoucích vodách. Na Křivoklátsku byl zjištěn na 2 lokalitách v Rakovnickém potoce u Křivoklátu a v zahradním jezírku také v obci Křivoklát.

225


Lymnaeidae Galba truncatula (O. F. Müller, 1774) – bahnatka malá LC Holarktický druh. Běžný druh, který se obvykle vyskytuje na rozhraní mezi vodou a souší (břehy vodních toků, mokřady). V CHKO byl zjištěn roztroušeně ve všech povodích kromě Klíčavy, kde je však výskyt také pravděpodobný. Stagnicola palustris (O. F. Müller, 1774) – blatenka bažinná LC Palearktický druh. Běžný druh zejména stojatých vod, který se občasně vyskytuje i v pomaleji tekoucích vodách např. v řekách nad jezy, což je i případ Berounky v CHKO, kde byl ojediněle zjištěn na 2 lokalitách. Radix auricularia (Linnaeus, 1758) – uchatka nadmutá LC Palearktický druh. Obývá velké spektrum biotopů kromě příliš zarostlých a zazemněných stojatých vod. Běžný je výskyt v pomaleji tekoucích vodách, jak ukazují i výsledky tohoto průzkumu. V Berounce patří k častým druhům a byl zjištěn i v nádržích, příp. vodních tocích v povodí Klíčavy, Zbirožského a Habrového potoka. Výskyt je velmi pravděpodobný i v jiných nádržích. Radix peregra (O. F. Müller, 1774) – uchatka toulavá LC Palearktický druh, typický v méně úživných vodních tocích, nádržích a mokřadech. V CHKO patří k častým druhům především v drobných vodních tocích. Velmi často byl zjištěn v Klíčavě a méně často i v ostatních povodích. Ve vlastní Berounce zjištěn nebyl. Radix ampla (Hartmann, 1821) – uchatka široká NT Palearktický druh. Druh charakteristický pro větší vodní toky, který je udáván z Berounky u Skryjí V. Ložkem (Ložek 1987, nepubl.). Při jiných průzkumech nebyl v úseku Berounky zjištěn, jeho výskyt je však stále možný. Lymnaea stagnalis (Linnaeus, 1758) – plovatka bahenní LC Holarktický druh. Běžný druh stojatých a pomalu tekoucích vod (zejména nad jezy). V CHKO Křivoklátsko byl občasně zjištěn v Berounce a méně často ve vodních nádržích v jiných částech CHKO. Physidae Aplexa hypnorum (Linnaeus, 1758) – levotočka bažinná VU Holarktický druh. V současnosti již vzácnější obyvatel periodických tůní a mokřadů. Na Křivoklátsku zjistil tento druh pouze V. Ložek v nivě potoka Klíčava mezi Pilským rybníkem a Myšinkou (Ložek 1975). Při jiném průzkumu tento druh zjištěn nebyl. Physa fontinalis (Linnaeus, 1758) – levatka říční NT Holarktický druh. Ubývající druh stojatých a mírně tekoucích vod, který byl zjištěn po jedné lokalitě na Berounce a na Rakovnickém potoce Physella acuta (Draparnaud, 1805) – levohrotka ostrá NE Druh zavlečený do Evropy ze Severní Ameriky. V současnosti je tento plž běžným obyvatelem člověkem ovlivněných či přímo vytvořených stanovišť (pískovny, znečistěné řeky, silně eutrofní vodní nádrže apod.). Zjištěn byl pouze v přítoku Rakovnického potoka. Planorbidae Planorbis carinatus O. F. Müller, 1774 – terčovník kýlnatý EN Evropský druh. Vzácný a ubývající druh, který se v Čechách vyskytuje především v Polabí a podél Ohře, Berounky a některých jejích zdrojnic. Obývá pomaleji tekoucí a stojaté vody. V CHKO Křivoklátsko byl zjištěn na několika lokalitách na Berounce 226


a početná populace byla zjištěna v dolní části náhonu Berounky v Roztokách u Křivoklátu. Široká (2000) uvádí ve své diplomové práci výskyt příbuzného druhu Planorbis planorbis (Linnaeus, 1758). Je otázkou, zda nedošlo k záměně za výše uvedený druh, neboť Planorbis planorbis obvykle preferuje zarostlé stojaté až periodické vody v nivách větších řek a z Berounky není znám. Anisus leucostoma (Millet, 1813) – svinutec běloústý LC Evropsko-západosibiřský druh. Typický obyvatel periodických tůní, mokřadů, příp. okrajů rybníků od nížin až po vyšší polohy. V CHKO Křivoklátsko byl nalezen na dvou nádržích v povodí Zbirožského a Habrového potoka. Bathyomphalus contortus (Linnaeus, 1758) – řemeník svinutý LC Palearktický druh. Běžný druh zejména hustě zarostlých stojatých vod, který se občasně vyskytuje i nad jezy některých našich řek. Tento plž byl nalezen na jediné lokalitě v Berounce, v Rakovnickém potoce u Křivoklátu a na jediné zkoumané lokalitě na Lánském potoce. Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774) – kružník bělavý LC Holarktický druh. Běžný druh na většině území ČR, který obývá široké spektrum biotopů, včetně pomaleji tekoucích úseků vodních toků. V Berounce patřil k častým druhům a zjištěn byl také na Zbirožském potoce a na nádržích v povodí Zbirožského a Habrového potoka. Gyraulus crista (Linnaeus, 1758) – kružník žebernatý LC Běžný holarktický druh obývající široké spektrum stanovišť se stojatou vodou. Zjištěn byl po jedné nádrži na Zbirožském a Habrovém potoce. Hippeutis complanatus (Linnaeus, 1758) – kýlnatec čočkovitý LC Běžný palearktický druh především trvalých stojatých vod. Zjištěn byl ojediněle v Berounce a ve vodních nádržích v povodí Zbirožského a Habrového potoka. Planorbarius corneus (Linnaeus, 1758) – okružák ploský LC Evropsko-západosibiřský druh. Již nepříliš běžný obyvatel stojatých vod v nižších polohách. Zjištěn byl pouze na jediné lokalitě v Berounce a v zahradním jezírku v Křivoklátu. Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774 – kamomil říční LC Evropský druh tekoucích vod, který preferuje proudné úseky vodních toků. V CHKO Křivoklátsko patří k nejčastěji zastiženým druhům zjištěným ve všech zkoumaných povodích. Ferrissia fragilis (Tryon, 1863) – člunka pravohrotá NE Nepůvodní druh zavlečený do Evropy ze Severní Ameriky, který je v ČR častější prozatím v nivách větších řek. V CHKO Křivoklátsko se jedná o první nález tohoto druhu, který byl zjištěn v nádrži v povodí Zbirožského potoka u Jablečna.

Bivalvia Unionoida Unionidae Unio pictorum (Linnaeus, 1758) – velevrub malířský LC Evropský druh. Nejběžnější zástupce rodu Unio v České republice obývající tekoucí i některé stojaté vody (pískovny, odstavená ramena řek, přehradní nádrže). V Berounce patří k nejčastěji zastiženým druhům a byl zjištěn na všech lokalitách s výjimkou jediné v dolní části náhonu v Roztokách u Křivoklátu.

227


Unio crassus Philipsson, 1788 – velevrub tupý EN Evropský druh. Ochranářsky nejvýznamnější druh, který je chráněn také směrnicemi EU a v řadě států Evropy patří mezi ohrožené. Jeho výskyt byl znám z izolovaného úseku Klíčavy nad přehradní nádrží (Ložek 1975, Beran 1995a), kde je tento druh také pravidelně monitorován. Jeho populace je prozatím velmi početná v potoce Klíčava mezi přehradní nádrží a sedimentační nádrží. Několik jedinců bylo nalezeno i v horní části přehradní nádrže na vtoku potoka Klíčava. Ojedinělý výskyt byl zjištěn i v Klíčavě nad sedimentační nádrží. Výskyt v Klíčavě je však izolovaný přehradní nádrží Klíčava a jinde zatím nebyl výskyt životaschopné populace potvrzen. V Berounce u Roztok u Křivoklátu (lok. č. 12) byly 3 čerstvé schránky nalezeny v roce 2000 P. Hůlou. Schránky byly determinovány autorem tohoto příspěvku, podrobnější průzkum však skončil bez výsledku. Pravděpodobně ze začátku druhé poloviny 20. století pochází také nález K. Táborského uložený v Národním Muzeu v Praze z Berounky u Nižboru. Velmi staré lastury byly zjištěny také v Rakovnickém potoce (lok. č. 29), kde je však současný výskyt velmi málo pravděpodobný. Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) – škeble rybničná VU Eurosibiřský druh. V současnosti již vzácnější mlž obývající pomalu tekoucí a především větší stojaté vody. V CHKO Křivoklátsko byla menší populace zjištěna v náhonu Berounky v Roztokách u Křivoklátu a v jednom z rybníků v povodí Habrového potoka. Výskyt je možný i v jiných rybnících. Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) – škeble říční LC Eurosibiřský druh. V České republice se jedná o nejběžnějšího velkého mlže. V CHKO Křivoklátsko patří k běžným druhům v Berounce a Klíčavě. Pseudanodonta complanata (Rossmässler, 1835) – škeblička plochá EN Evropský druh. I v minulosti vzácný druh obývající větší a úživnější řeky. V CHKO Křivoklátsko byl nalezen na prvních 2 lokalitách na Berounce. Dolní tok Berounky na okraji CHKO Křivoklátsko a níže vždy patřil k jeho známým lokalitám (Beran 2002). Jedná se o jeden z ochranářsky nejvýznamnějších druhů vodních měkkýšů ve sledovaném území. Sphaeriidae Sphaerium corneum (Linnaeus, 1758) – okružanka rohovitá LC Palearktický druh. Velmi častý mlž žijící především v živinami bohatých tekoucích vodách, který byl nalezen na všech lokalitách v Berounce a zjištěn byl často i ve Zbirožském potoce a na jediné lokalitě na Rakovnickém potoce. Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774) – okrouhlice rybničná LC Holarktický druh, v ČR mozaikovitě rozšířený, obývající pomaleji tekoucí a stojaté vody. Obdobně je tomu i na Křivoklátsku, kde byl zjištěn mozaikovitě či spíše ojediněle v Berounce, Klíčavě, Rakovnickém potoce a Habrovém potoce. Pisidium amnicum (O. F. Müller, 1774) – hrachovka říční EN Palearktický druh. V současnosti již vzácný a ohrožený druh, který v minulosti obýval především vodní toky s písčitým až písčitobahnitým dnem. Početná populace byla zjištěna v části toku Klíčavy a staré lastury v Rakovnickém potoce. Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) – hrachovka hrbolatá LC Holarktický druh běžně rozšířený v níže položených vodních tocích a místy i ve stojatých vodách. Zjištěn byl na několika lokalitách na Berounce a Klíčavě.

228


Pisidium milium Held, 1836 – hrachovka prosná NT Holarktický druh, roztroušeně rozšířený po značné části ČR, obývající zejména zarostlé biotopy a to jak stojaté, tak i pomalu tekoucí vody. Na Křivoklátsku se ho podařilo nalézt jen na jediném místě, kterým je zbytek náhonu Zbirožského potoka (lok. č. 21). Pisidium subtruncatum Malm, 1855 – hrachovka otupená LC Holarktický druh. Jedna z nejběžnějších hrachovek, žijící především ve vodních tocích, ale také v řadě typů stojatých vod. Na Křivoklátsku patří k nejčastěji zjištěným hrachovkám a byl nalezen na několika lokalitách v Berounce, Rakovnickém, Zbirožském i Habrovém potoce a na větším počtu lokalit v Klíčavě. Pisidium nitidum Jenyns, 1832 – hrachovka lesklá LC Holarktický druh, poměrně běžný, zjištěný častěji v Klíčavě a ojediněle v Berounce a Rakovnickém potoce. Pisidium personatum Malm, 1855 – hrachovka malinká LC Eurosibiřský druh, typický obyvatel drobných chladnějších a oligotrofních vod, zjištěný na 4 lokalitách. Jednalo se o ojedinělý výskyt v Klíčavě, menším rybníčku a mokřině u malé Bukové a v prameništní tůňce u Otročiněvsi. Pisidium casertanum (Poli, 1791) – hrachovka obecná LC Pravděpodobně kosmopolitní druh. Zřejmě nejběžnější hrachovka rodu Pisidium v ČR, která se vyskytuje v řadě vodních stanovišť od pramenišť a mokřadů až po velké vodní toky. Na Křivoklátsku patří s výjimkou Berounky k nejčastěji zastiženým druhům.

Zhodnocení malakofauny CHKO Křivoklátsko Průzkum vodní malakofauny CHKO Křivoklátsko prokázal výskyt celkem 36 druhů (22 plžů, 14 mlžů). Jednoznačně nejbohatším stanovištěm je Berounka, která tvoří páteř celého území. Celkem byl z Berounky prokázán výskyt 26 druhů, z toho 6 druhů bylo v CHKO Křivoklátsko zjištěno pouze zde. Bohatší malakocenózy byly zjištěny zejména v okolí jezů, neboť v těchto úsecích je Berounka obohacena o druhy vyskytující se zejména ve vodách velmi pomalu tekoucích či stojatých (Valvata cristata, Stagnicola palustris, Lymnaea stagnalis, Planorbis carinatus, Hippeutis complanatus). Hlavní a nejčastější složku malakocenóz v Berounce představují druhy Viviparus viviparus, Bithynia tentaculata, Valvata piscinalis, Radix auricularia, Gyraulus albus, Ancylus fluviatilis, Unio pictorum, Anodonta anatina, Sphaerium corneum. Z nepůvodních druhů byl zjištěn v Berounce výskyt druhu Potamopyrgus antipodarum původem z Nového Zélandu. Z pohledu ochrany přírody je pozitivním zjištěním výskyt ohrožených druhů Planorbis carinatus a Pseudanodonta complanata. Naproti tomu výskyt celoevropsky významného a ohroženého velevruba Unio crassus zde byl zjištěn pouze jedenkrát a to pouze ve formě 3 prázdných schránek na jediné lokalitě. Výrazně chudší jsou společenstva vodních měkkýšů v přítocích Berounky, i když zde existují značné rozdíly. V řadě přítoků lze nalézt pouze několik běžných druhů typických pro drobné vodní toky, jako je Radix peregra, Ancylus fluviatilis či Pisidium casertanum. Opačným případem 229


je potok Klíčava nad přehradní nádrží. Zde bylo zjištěno na několika lokalitách 13 druhů. Nejvýznamnějším je však v tomto případě potvrzení výskytu početné populace velevruba Unio crassus a také hrachovky Pisidium amnicum. V jiných přítocích nebyl současný výskyt těchto dvou již vzácných a ohrožených druhů zjištěn. Historický výskyt obou zmíněných druhů byl potvrzen v Rakovnickém potoce. Současný výskyt se však nepodařilo prokázat a s ohledem na znečištění je málo pravděpodobné. Vodní nádrže od malých rybníčků až po rozsáhlejší vodní plochy výrazně zvyšují možnosti výskytu vodních měkkýšů vázaných na stojaté vody. V několika zkoumaných vodních nádržích na Křivoklátsku byly kromě druhů vyskytujících se primárně ve vodních tocích, prameništích či mokřadech (např. Galba truncatula, Radix peregra, Anisus leucostoma) zjištěny obvykle pouze běžné druhy jako je např. Radix auricularia, Lymnaea stagnalis, Gyraulus albus, G. crista, Hippeutis complanatus. Společenstva vodních nádrží jsou relativně chudá a skládají se často pouze z několika druhů, což bylo zjištěno i v případě průzkumu rybníků na toku Klíčavy (Beran 1995a). Výjimkou byla vodní nádrž u Jablečna (lok. č. 24) a Prostřední rybník u Nového Jáchymova (lok. č. 50), kde bylo nalezeno 9 resp. 8 druhů. Ve vodní nádrži u Jablečna byl také zjištěn výskyt dalšího nepůvodního druhu. Jedná se o plže Ferrissia fragilis, původem ze Severní Ameriky. Pouze na jediné nádrži byl zjištěn výskyt zranitelné škeble rybničné (Anodonta cygnea). Vodním nádržím a stojatým vodám obecně byla věnována menší pozornost než vodním tokům a je tak možné, že podrobnějším průzkumem by počet druhů zjištěných v CHKO vzrostl a byly by nalezeny lokality s bohatším společenstvem vodních měkkýšů. Porovnání s historickými průzkumy Ve srovnání s předchozími průzkumy se podařilo nalézt všechny doposud zjištěné druhy s výjimkou 2 respektive 3 druhů. Prvním je Aplexa hypnorum, která patří v současnosti mezi vzácnější druhy vyskytující se v periodických mokřadech a byla zjištěna v údolí Klíčavy Ložkem (1975) a dále také druhu Radix ampla, který byl nalezen v roce 1987 v Berounce u Skryjí (V. Ložek, nepubl.). Výskyt se nepodařilo potvrdit, je však na některém úseku Berounky možný. Široká (2000) ve své diplomové práci uvádí z Berounky výskyt druhu Planorbis planorbis. Tento druh nebyl v Berounce podle dosavadních údajů nikdy nalezen a nelze vyloučit, že došlo k záměně za příbuzný a velmi podobný druh Planorbis carinatus. Celkově byl ve srovnání s předchozími průzkumy doložen výskyt více než dvojnásobného počtu druhů vodních měkkýšů‚ viz Tab. 4).

230

Viviparus viviparus Potamopyrgus antipodarum Bithynia tentaculata Valvata cristata Valvata piscinalis Acroloxus lacustris Galba truncatula Stagnicola palustris Radix auricularia Radix peregra Lymnaea stagnalis Physa fontinalis Physella acuta Planorbis carinatus Anisus leucostoma Bathyomphalus contortus Gyraulus albus Gyraulus crista Hippeutis complanatus Planorbarius corneus Ancylus fluviatilis Ferrissia fragilis Unio pictorum Unio crassus Anodonta cygnea Anodonta anatina Pseudanodonta complanata Sphaerium corneum Musculium lacustre Pisidium amnicum Pisidium henslowanum Pisidium milium Pisidium subtruncatum Pisidium nitidum Pisidium personatum Pisidium casertanum Počet druhů/Number of species

Druh/Species; Lokalita č./Site No. 3 80

4 2

25 45 40

5

4

11 13 11 10

9

1

5

3

10 12 10 5 1 15 5 20 10 6 14 3

2

8

18 25 15 12

6

2

2

80

4

9

6

4 3

3

3 2

10 12

35

7

4 6

2

2

6

4

5

5

8

3

10 1 8 1

12

12

9

50 18

35

2

25

35

17 15

12

300

50

10

4

6

8

9

4

6

5

6

7

1 2

20

3 2

80

2 3

3

4

40 2 55

6

4

6

3

3

7

4

9

7

10

5

17

2

12

12 2

15 10 3

3 45 45 10 15

15 5

4

2 2

12

1 2

8

Javornice 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 18 40 350 15 5 25 20 5000

2

3 45 70

11 10 8

1 1

20 3

3

45 5

40

20 30 12 30

3

12

5

5

3

10 6

3

5

30 10

Berounka 5a 5b 6 7 8 5 3 4 8 5 15 20 16

10

10 45 40 25 4 2 3 1 10 40 40 120

1a 1b 2 12 4


Tabulka 1. Přehled vodních měkkýšů podle lokalit. Počet jedinců zjištěných na jednotlivých lokalitách (u větších počtů odhad). Table 1. List of aquatic molluscs according to the sites studied. Number of specimens recorded at the particular sites (only estimation in the case of more common species).

231

232


Druh/Species; Lokalita č./Site No.

10 3 4 4

7

3

50 3

5

8 8 4

2

12

10 10

5

100 10

65

1

12

10 10

10

Zbirožský p. 19 20 21 22 23

2

9

10 3 2 3

16 25 6 80

40 40 20

10

18

12

7

2 2

3

2

16

2

40

60

6

3

4

10

3

13 13

5

10 10 16 4 5 2 6(7) 3

8

4 3 x1

10 10 2

10

10

13 10

12 7 4

6

x2

35

1

2

1

2

Tyterský p. Rakovnický p. 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35




Druh/Species; Lokalita č./Site No.

8 3 9 4 1 6 9

35 2 12 3 1 7 10

3

18

3

25

13

3

38

10

4

18

37

4

4

36

3 2 7(8) 8

40 10

40 2

5 7

40 2

1

5

2

30 10 3 5

2

x2

6

7 5

3

4

42

8

6 8

21

5

3

Klíčava 39 40 41

8 4

25 4

25

43

4

40

3

2

7

44

30 8

30

5

30

20

1

20 20

45

1

40

46

20 2

20

47

2

4

2

2

13

45

8

40

2

17

30

46

2

4

23

5

10 3 2

13

10

Habrový potok 48 49 50 51

4

26

60 20

45

52



233


Tabulka 4. Porovnání průzkumů malakofauny Křivoklátska. Uličný – Uličný (1892-95) Ložek – Ložek (1975, 1983), Ložek nepubl. Široká – Široká (2000) Beran – Beran (1995a, 1995b), tento článek Table 4. Comparison of aquatic mollusc surveys carried out in the Křivoklátsko Protected Landscape Area. Uličný – Uličný (1892-95) Ložek – Ložek (1975, 1983), Ložek unpubl. Široká – Široká (2000) Beran – Beran (1995a, 1995b), this paper Druh/Species; Autor/Author Viviparus viviparus Potamopyrgus antipodarum Bithynia tentaculata Valvata cristata Valvata piscinalis Acroloxus lacustris Galba truncatula Stagnicola palustris Radix auricularia Radix peregra Radix ampla Lymnaea stagnalis Aplexa hypnorum Physa fontinalis Physella acuta Planorbis planorbis Planorbis carinatus Anisus leucostoma Bathyomphalus contortus Gyraulus albus Gyraulus crista Hippeutis complanatus Planorbarius corneus Ancylus fluviatilis Ferrissia fragilis Unio pictorum Unio crassus Anodonta cygnea Anodonta anatina Pseudanodonta complanata Sphaerium corneum Musculium lacustre Pisidium amnicum Pisidium henslowanum Pisidium milium Pisidium subtruncatum Pisidium nitidum Pisidium personatum Pisidium casertanum Počet druhů/Number of species

234

Uličný

Ložek

Široká x

x

x

x

x

x x x

x

x

x x

x x

Beran x x x x x x x x x x x

x x x x x x x

x

x x x

x

x

x x

x x x

x x x

x

x x

x x x 10

x 17

x 14

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 36


Závěr Shromáždění údajů o vodní malakofauně CHKO Křivoklátsko vedlo ke zjištění celkem 36 druhů vodních měkkýšů s aktuálním výskytem a dalších 2 druhů, jejichž výskyt je znám pouze z minulosti. Nejbohatším a nejvýznamnějším vodním stanovištěm je řeka Berounka, která je páteřním tokem CHKO Křivoklátsko. Zjištěno zde bylo celkem 26 druhů včetně ochranářsky významných druhů Planorbis carinatus a Pseudanodonta complanata. Naproti tomu výskyt celoevropsky významného a ohroženého velevruba Unio crassus zde byl zjištěn pouze jedenkrát a to pouze ve formě 3 prázdných schránek na jediné lokalitě. Významným vodním tokem je také potok Klíčava nad stejnojmennou přehradní nádrží. Zde bylo zjištěno na několika lokalitách 13 druhů včetně početných populací ohrožených druhů Unio crassus a Pisidium amnicum. Významným zjištěním je také dosavadní nízké zastoupení nepůvodních druhů. Pravděpodobně hlavním faktorem omezujícím výskyt vzácnějších a ohroženějších druhů v některých tocích je či alespoň bylo znečištění vody a vodohospodářské úpravy. Literatura Beran L. (1995a): Vodní měkkýši Klíčavy. [Freshwater molluscs of Klíčava brook]. – Bohemia centralis 24: 153–159. Beran L. (1995b): Vodní měkkýši Vůznice. [Freshwater molluscs of Vůznice Brook]. – Bohemia centralis 24: 160–165. Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam [Aquatic molluscs of the Czech Republic – distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List]. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Beran L., Juřičková L. & Horsák M., 2005: Mollusca (měkkýši), pp. 69–74. – In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Buchar J. (1982): Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. – Věšt. Čs. Společ. Zool., Praha, 46: 317–318. Ložek V. (1975): Přehled měkkýšů Křivoklátska. [Ubersicht der Weichtiere des Křivoklát-Gebietes]. – Bohemia centralis, Praha, 4: 104–131. Ložek V. (1983): Současný stav přírodního prostředí Křivoklátska podle výpovědi malakofauny. [Gegenwärtiger Zustand der Naturumwelt des Křivoklát-Gebietes nach der Aussage der Weichtierfauna]. – Bohemia centralis, Praha, 12: 91–113. Pruner L. & Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny [List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping systém]. – Klapalekiana, 32, Suppl.: 1–175. Široká M. (2000): Malakofauna středního toku Berounky. – Msc., dipl. práce, dep. in katedra biologie, Západočeská univerzita v Plzni fakulta pedagogická, Plzeň, 103 pp. Uličný J. (1892–95): Měkkýši čeští. – Praha: Klub přírodovědný, 208 pp.

Recenzovali: Ing. Tomáš Čejka, Ph.D. a RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. 235

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko

Recommend Documents