Přírodní podmínky CHKO Kokořínsko

Bohemia centralis, Praha, 27: 11–18, 2006

Přírodní podmínky CHKO Kokořínsko Natural conditions of Kokořínsko Protected Landscape Area Luboš Beran Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ - 276 01 Mělník, Česká republika; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. The Kokořínsko PLA is situated between towns Mělník and Česká Lípa in Central and Northern Bohemia (Czech Republic) and was declared in 1976 on the area of 272 km2. Kokořínsko is famous as a picturesque landscape with sandstone rocks. The sandstone has eroded in a network of tableaux, valleys and ”rock cities” rich of various rock formations including towers surmounted by capstones (so-called “lids”). Mesozoic sandstone is the most common type of rock found in this area and contains various types of cement. The bed of lime sandstone enriches water with calcium compounds and therefore calcareous wetlands in valleys of two brooks (Liběchovka, Pšovka) and their tributaries developed. Unique plant and animal communities with many relic and endangered species inhabit these wetlands. Cool microclimate in deep and narrow valleys and simultaneous connection with Elbe River Lowland are suitable predispositions for the coexistence of both mountain and lowland species. The status of wetlands of international importance according to the Ramsar Convention was granted to these wetlands. Landscape geomorphology is the cause of high variability of habitats. The warm and dry top of sandstone rocks is covered by pine forests with heather and lichens, basiphilic thermophilic species occur on some places enriched by loess. Narrow cold base of the valleys is inhabited by species preferring mountain areas. The most interesting and valuable parts of the PLA are protected as 5 nature reserves and 16 nature monuments. The whole area is administered by the Kokořínsko PLA Administration. ▒ Key words: Kokořínsko Protected Landscape Area, natural conditions

11

BOHEMIA CENTRALIS 27

Základní charakteristika a geografická lokalizace Chráněná krajinná oblast Kokořínsko zaujímající 272 km2 byla vyhlášena v roce 1976. Nachází se mezi Mělníkem a Českou Lípou, tedy na území tří krajů. Pouze velmi malou částí zasahuje do kraje Ústeckého, zatímco kraj Liberecký a Středočeský se téměř stejnou částí dělí o většinu plochy CHKO. Nejvyšším místem je Vlhošť (613,5 m n. m.), nejnižším niva potoka Liběchovka v Želízích (175 m n. m.). CHKO Kokořínsko leží mezi 14° 06'–14° 36' východní délky a 50° 38'–50° 23' severní šířky a v síťové mapě pro mapování fauny (Pruner et Míka 1996) zasahuje do mapovacích polí 5352, 5353, 5452, 5453, 5454, 5552, 5553, 5554 a 5653. Aby mohly být nálezy z Kokořínska lokalizovány přesněji, bylo každé z těchto základních mapovacích polí ještě rozděleno na dalších 8 × 8 polí (viz mapky na stranách 580 a 581 v tomto sborníku). Geologie a geomorfologie Území Kokořínska zaujímá jižní část geomorfologického celku Ralská pahorkatina a představuje převážnou část okrsku Polomených hor. Okrajově zasahuje i do Dolnojizerské tabule (jih, jihovýchod). Reliéf CHKO Kokořínsko je z velké části podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí. Rozsahem největší část CHKO tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední méně svrchní turon). Propustnost křemenných pískovců a puklinatost umožnily vznik husté sítě kaňonovitých údolí až menších skalních měst (u Mšena, Vojtěchova, Bukovce), v nichž se důsledkem teplotní inverze projevuje zvrat vegetačních pásem (tzv. vegetační inverze). Drenážní vliv puklinových systémů pískovců jizerského souvrství se místy projevuje vývěry pramenů v hluboce zaříznutých údolích, většinou však jde o zastřené výrony podzemních vod v údolních nivách. Terciér je zastoupen pouze neovulkanity (subvulkanity), které se výrazně uplatňují ve tvarech krajiny. K nejvýznamnějším patří v severní části CHKO Vlhošť (613,5 m n. m.) a Ronov (552,4 m n. m.), v okolí Mšena Vrátenská hora (507,5 m n. m.) a u Dubé vrch Nedvězí (458,1 m n. m.) a Velký Beškovský kopec (474,3 m n. m.). Z kvartérních sedimentů jsou rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocénních spraší a sprašových hlín a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální (svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí. 12

Luboš Beran: Přírodní podmínky CHKO Kokořínsko

Hydrologie Území CHKO náleží do třech hlavních (Labe, Jizera, Ploučnice) a šesti dílčích povodí (Pšovka, Liběchovka, Obrtka, Strenický potok, Košátecký potok a Úštěcký potok). Z pohledu ochrany přírody jsou nejvýznamnějšími neupravené toky Liběchovka a Pšovka a některé jejich přítoky. Zejména v nivách obou potoků jsou bohatě vyvinuté soustavy mokřadů. Příčinami jejich existence jsou hojné výrony podzemních vod na dnech údolí, v některých částech i přirozené rozlivy vodních toků a v neposlední řadě i absence obhospodařování niv v posledních desetiletích. Na potoce Pšovka bylo vybudováno několik vodních nádrží. Některé tůně (např. Kačírek) mají přirozený původ. Mimo nivy vodních toků existuje v území řada tzv. nebeských vodních nádržích vytvořených na nepropustném podloží. CHKO Kokořínsko je součástí České křídové tabule, která má díky své geologické stavbě velmi dobré podmínky pro akumulaci podzemních vod. V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod vznikem mokřadů a zamokřených luk. Flóra a vegetace Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí z území CHKO Kokořínsko převážně acidofilní bučiny a borové doubravy, částečně dubohabrové háje. V nejsušší a nejteplejší oblasti (okolí Brocna a Chcebuze) jsou ojediněle uváděny polohy subxerofilních doubrav. Na vulkanitech v okolí Vrátenské hory (507,5 m n. m.) či Vlhoště (613,5 m n. m.) jsou rekonstruovány květnaté bučiny. V rozsáhlejších nivách u tekoucích vod se nacházely olšiny. Všechny tyto vegetační typy se v území vyskytují i v současnosti, nápadné je však malé zastoupení listnatých lesů i na bohatších horninách. Další lesní společenstva se vyskytují maloplošně. Jedná se o především o acidofilní reliktní bory, vázané na skalní hrany s mělkou půdou, a méně časté květnaté vápnomilné bory s výskytem na vápnitých pískovcích. Na skalních výchozech se místy udržely teplomilné doubravy. Téměř jen na vulkanitech nalezneme suťové lesy. Primární bezlesí je na Kokořínsku patrně omezeno jen na malé plochy suchých, tzv. bílých strání (Komorsko), skalnatých strání vulkanitů (vrchol Ronova s 552,4 m n. m., Koreckého vrchu s 464,5 m n. m., Vysokého vrchu s 426,6 m n. m.), skalních hran pískovců a naopak vlhkých skal s opadem mechového humusu (rokle Apatyka) a slatin (Vrabcov). Nelesní společenstva zabírají sice i dnes nevelké plochy, dosahují však značné diversity. Na větší vodní plochy v povodí Pšovky je vázán svaz Nymphaeion albae, na mělčí tůně pak svaz Utricularion vulgaris. Litorální porosty stojatých vod tvoří rákos obecný (Phragmites australis), orobince (Typha spp.) a přeslička říční (Equisetum fluviatile). V porostech vysokých ostřic dominují ostřice latnatá (Carex paniculata), o. ostrá (C. acutiformis) a o. štíhlá (C. gracilis). Jen ojediněle byly zaznamenány 13


vápnité slatiny. V nivách toků se vyskytují mokré louky, jednak psárkové, jednak pcháčové. V celém území jsou běžné mesofilní ovsíkové louky, jen vzácně se zachovaly poháňkové pastviny. Pestrá škála společenstev je vázána na výsušná stanoviště, tedy především výchozy skal. Hrany kyselých pískovcových skal osidlují vřesoviště s vřesem obecným (Calluna vulgaris) a borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), vzácným společenstvem na bazaltech jsou trávníky s kostřavou sivou (Alysso-Festucion pallentis). Na minerálně bohatších horninách (vápnité pískovce, sprašové návěje) rostou stepní trávníky z třídy Festuco-Brometea. Maloplošná zvláště chráněná území a jejich charakteristika Na území CHKO Kokořínsko bylo vyhlášeno k 31.12.2004 celkem 21 maloplošných zvláště chráněných území v kategoriích přírodní rezervace (5) a přírodní památka (16), zřízených obvykle k ochraně nejvíce zachovalých mokřadů, lesních komplexů či bývalých luk a pastvin a také geomorfologických pozoruhodností. Zde je uveden jejich přehled a stručná charakteristika. Přírodní památka Černý důl Dno Černého dolu a jihozápadní úbočí Zámeckého vrchu (432,3 m n. m.) jihovýchodně od zámku Houska. Katastrální území Houska (okres Česká Lípa), výměra 1,7117 ha, nadmořská výška 300–320 m. Předmětem ochrany je mokřadní louka s porosty vysokých ostřic na prameništi. Přírodní památka Deštenské pastviny Jižní svahy Deštenského vrchu, 0,5 km severně od obce Deštná. Katastrální území Deštná u Dubé (okres Česká Lípa), výměra 2,3435 ha, nadmořská výška 248–288 m. Motivem vyhlášení CHÚ je ochrana teplomilných sveřepových trávníků na vápnitých pískovcích. Kromě nich se v území nacházejí křoviny a suchomilná lemová společenstva.

Obr. 1. Mapa CHKO Kokořínsko. Autor: Václav Nedbal. ► Fig. 1. Map of the Kokořínsko PLA. Author: Václav Nedbal. ► Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Kokořínsko (legenda k mapce na protější straně): 1. PP Ronov 2. PR Vlhošť 3. PP Pod Hvězdou 4. PP Stříbrný vrch 5. PP Husa 6. PP Martinské stěny 7. PR Kostelecké bory 8. PR Mokřady horní Liběchovky 14

9. PP Deštenské pastviny 10. PP Kamenný vrch u Křenova 11. PP Osinalické bučiny 12. PP Prameny Pšovky 13. PP Špičák u Střezivojic 14. PP Černý důl 15. PP Kokořínský důl

16. PR Mokřady dolní Liběchovky 17. PP Stráně Hlubokého dolu 18. PP Želízky 19. PP Stráně Truskavenského dolu 20. PP Na Oboře 21. PP Mrzínov


1 Holany

Blíževedly

2

3

hranice CHKO Kokořínsko maloplošná zvláště chráněná území vodní toky silnice vodní plochy sídla lesy

4 5

6 7

Dubá

Tuhaň

Lib ěc ho vka

9

Medonosy

Chcebuz

8

Deštná

10

Ždírec Luka

11

Brocno

Žďár

12

13

14

Dobřeň

Vidim

16 16

Pš ov k

a

17 Tupadly

Nosálov

Jestřebice

18

15

Lobeč

19

20 Kokořín

Želízy

Kanina

N

Vysoká

W

0

1

2

3

E S

21 1

Mšeno

4 Kilometers Nebužely

Střemy

15


Přírodní památka Husa Pískovcový hřbet v lesním porostu v okolí kóty 449 m n. m. při Husí cestě na jižní straně Heřmáneckého dolu, cca 2,5 km východně od obce Skalka. Katastrální území Domašice (okres Česká Lípa), výměra 3,95 ha, nadmořská výška 415–449 m. Předmětem ochrany je pískovcová skála s ukázkou železitých inkrustací a dalších geomorfologických jevů. Okolí je tvořeno acidofilními doubravami a bory s podrostem keříků vřesu a borůvek. Přírodní památka Kamenný vrch u Křenova Vrcholová část kopce (382 m n. m.) se skalním hřbetem 300 m východně od osady Křenov, 3 km jihovýchodně od Dubé. Katastrální území Nedamov (okres Česká Lípa), výměra 0,39 ha, nadmořská výška 370–382 m. Předmětem ochrany je pískovcový skalní hřbet prosycený železitými sloučeninami. Okolí je tvořeno druhotným lesem s borovicí lesní, méně habrem. Přírodní rezervace Kokořínský důl Údolí potoka Pšovka včetně postranních údolí, svahů a zalesněných plošin mezi Lhotkou a Rájem u Mšena. Katastrální území Bosyně, Dobřeň, Janova Ves, Jestřebice, Kanina, Kokořín, Mšeno, Nebužely, Olešno, Sedlec, Střemy, Vysoká (okres Mělník) a Tubož (okres Česká Lípa), výměra 2096,97 ha, nadmořská výška 207–398 m. Údolí Pšovky je zaříznuté do kvádrových pískovců středního turonu. Nestejná rozpustnost různých tmelů v jednotlivých pískovcových blocích způsobila vznik skalních měst a dalších pozoruhodných geomorfologických fenoménů (např. ”pokliček”). Velká část území je tvořena acidofilními bory a doubravami s podrostem keříků. Dna údolí porůstají převážně lužní a mokřadní olšiny a pcháčové louky, neobhospodařované podmáčené louky zarostly vegetací vysokých ostřic a rákosin. Botanicky pestré území v údolní nivě a na dně inverzních roklí s vzácnými druhy rostlin a s unikátní faunou bezobratlých živočichů. Významnými refugii teplomilné fauny a flóry jsou izolované plochy spraší na skalních výchozech. Přírodní rezervace Kostelecké bory Skalní hřbety pod vrchem Kostelec, 2 km severovýchodně od obce Domašice. Katastrální území Tuhanec (okres Česká Lípa), výměra 55,125 ha, nadmořská výška 340–430 m. Motivem ochrany území je výskyt rozsáhlých acidofilních borů reliktního charakteru s typickými společenstvy rostlin a živočichů. Přírodní památka Martinské stěny Výrazná skalní stěna nad Komářím dolem, 2 km západně od obce Dřevčice. Katastrální území Dřevčice (okres Česká Lípa), výměra 3,1822 ha, nadmořská výška 390–420 m. Pískovcové skály porůstá řídký acidofilní bor s bohatým podrostem vřesu či keříkových lišejníků. Na toto společenstvo je vázán výskyt vzácných druhů bezobratlých živočichů. Přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky Dvě části nivy a část toku Liběchovky mezi Chudolazy a Želízy, rozdělené obcí Tupadly. Katastrální území Tupadly, Želízy (okres Mělník) a Brocno (okres Litoměřice), výměra 36,4645 ha, nadmořská výška 176–192 m. Rozsáhlá soustava mokřadů v nivě meandrujícího potoka Liběchovka zahrnuje lužní a mokřadní olšiny, porosty vysokých ostřic, rákosiny a mokřadní louky. Přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky Soustava mokřadů na horním toku potoka Liběchovka a jeho přítoků jižně a jihovýchodně od města Dubá. Katastrální území Blatce, Deštná, Dražejov, Dubá, Nedamov

16


(okres Česká Lípa) a Střezivojice (okres Mělník), výměra 75,12 ha, nadmořská výška 240– 282 m. V rozsáhlém komplexu mokřadů s lužními a mokřadními olšinami, porosty vysokých ostřic, rákosinami, vlhkými loukami, vodními toky) na horním toku Liběchovky se vyskytuje řada ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Přírodní památka Mrzínov Strmé východní úbočí krátkého údolí 1700 m jižně od Vysoké, 700 m severně od vodní nádrže Lhotka. Katastrální území Vysoká u Mělníka, výměra 0,8705 ha, nadmořská výška 236–260 m. Předmětem ochrany je stráň se stepním válečkovým trávníkem s populacemi několika vzácných druhů rostlin. Přírodní památka Na oboře Čtyři malé izolované stráně na jižním svahu hřbetu od kóty 289,5 m n. m. (Venkluk) k východu, 600–2000 m východně od Horní Zimoře. Katastrální území Chodeč u Mělníka (okres Mělník), výměra 3,4594 ha, nadmořská výška 250–306 m. Mozaika křovin a válečkových trávníků na suchých stráních. Přírodní památka Osinalické bučiny Jihovýchodní svahy vrchu Skaliska blíže Osinalického sedla, 1 km severovýchodně od obce Medonosy. Katastrální území Zakšín (okres Česká Lípa), výměra 7,5138 ha, nadmořská výška 265–342 m. CHÚ bylo zřízeno k ochraně porostů bučin na vápnitých pískovcích, s výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Přírodní památka Pod Hvězdou Mokřad v ohybu údolí Litického potoka, 500 m severozápadně od obce Hvězda. Katastrální území Litice (okres Česká Lípa), výměra 1,8868 ha, nadmořská výška 314–320 m. Území přírodní památky tvoří prameništní mokřad s několika drobnými tůňkami. Vegetace je tvořena pcháčovou loukou, porosty vysokých ostřic a mokřadními vrbinami. Přírodní památka Prameny Pšovky Mokřady v okolí pramenů Pšovky severně až východně od obce Tubož. Katastrální území Blatce, Houska, Tubož (okres Česká Lípa), výměra 8,77 ha, nadmořská výška 278–280 m. V rozlohou menším komplexu mokřadů v blízkosti pramenů Pšovky (porosty vysokých ostřic, rákosiny, mokřadní olšiny, mokré louky) se vyskytuje několik ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Přírodní památka Ronov Vrchol a svahy kopce Ronov (552,4 m n. m.), 1800 m severovýchodně od obce Blíževedly. Katastrální území Blíževedly (okres Česká Lípa), výměra 8,73 ha, nadmořská výška 460–523 m. Předmětem ochrany je zachovalá suťová javořina s rozsáhlými suťovými poli na svazích Ronova. Z lesních společenstev se zde dále vyskytuje dubohabřina, teplomilná doubrava(ta je mimo PP). Na vrcholu na vyvřelinách a na zřícenině hradu roste xerotermofilní vegetace nízkých křovin a skalní stepi příbuzná vegetaci vulkanických kopců Českého středohoří. Přírodní památka Stráně Hlubokého dolu Okraj Hlubokého dolu 200–1200 m východně od Tupadel. Katastrální území Tupadly (okres Mělník), výměra 4,6415 ha, nadmořská výška 240–273 m. Předmětem ochrany jsou jižně orientované hrany pískovcových skal s teplomilnou doubravou a především válečkovými trávníky s výskytem vzácných a ohrožených rostlin a živočichů.

17


Přírodní památka Stráně Truskavenského dolu Okraj střední části Truskavenského dolu v délce 500 m, 1 km jihovýchodně od Sitného, 2,5 km západně od Kokořína. Katastrální území Truskavna (okres Mělník), výměra 0,5345 ha, nadmořská výška 255–265 m. Chráněny jsou jižně orientované hrany pískovcových skal, kde žijí vzácné teplomilné rostliny a živočichové. V závislosti na geologickém podkladu se zde střídají válečkové trávníky a porosty vřesu. Přírodní památka Stříbrný vrch Severozápadní část masívu Stříbrného vrchu, 1 km jižně obce Hvězda. Katastrální území Hvězda pod Vlhoštěm (okres Česká Lípa), výměra 1,8125 ha, nadmořská výška 420–440 m. V území je chráněn rozvolněný acidofilní reliktní bor se vřesem a keříkovými lišejníky v podrostu, na nějž je vázáno vzácné společenstvo bezobratlých živočichů. Přírodní památka Špičák u Střezivojic Skalní útvar 500 m východně od obce Střezivojice. Katastrální území Střezivojice (okres Mělník), výměra 0,11 ha, nadmořská výška 375–390 m. Jehla z kvádrových pískovců prosycených oxidy železa. Okolí porůstá les tvořený převážně bukem a habrem. Přírodní rezervace Vlhošť Vrchol a svahy Vlhoště (613,5 m n. m.) a Malého Vlhoště (440,0 m n. m.) asi 0,5 km východně od osady Hvězda pod Vlhoštěm. Katastrální území Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Litice (okres Česká Lípa), výměra 81,99 ha, nadmořská výška 380–614 m. V severní a východní části rezervace se na vyvřelých horninách zachovaly partie květnatých bučin, méně je zastoupena dubohabřina a acidofilní doubrava. V jižní a západní části, především na Malém Vlhošti, se vyskytují rozsáhlé reliktní bory a vřesoviště na pískovcích. Přírodní památka Želízky Jižně orientovaný horní okraj údolí v délce 300 m 1,5 km severovýchodně od Dolní Zimoře, 1,3 km jihozápadně od Sitného. Katastrální území Dolní Zimoř (okres Mělník), výměra 1,0471 ha, nadmořská výška 248–265 m. V pruhu na hranách pískovcových skal se střídají porosty vřesu a válečkové trávníky, na které jsou vázány některé vzácné druhy teplomilných rostlin a živočichů.

Literatura Beran L., Bímová K., Nová B., Paloudová M., Pořízek L., Řezáč M., Šestáková E. et Šnajdr M. (1999): Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko. – Mělník, Správa chráněných krajinných oblastí ČR - Správa CHKO Kokořínsko, 80 pp. Beran L., Hoffmann A., Pořízek L. et al. 2005: Chráněná území CHKO Kokořínsko. – In: Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al.: Chráněná území ČR. Střední Čechy XIII. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 52 pp. Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny [List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system]. – Klapalekiana, 32, Suppl.: 1–175.

Recenzovala doc. RNDr. Jarmila Kubíková, CSc. 18

Přírodní podmínky CHKO Kokořínsko

Recommend Documents