Pijavice (Hirudinea) CHKO Kokořínsko

Bohemia centralis, Praha, 27: 85–89, 2006

Pijavice (Hirudinea) CHKO Kokořínsko Leeches (Hirudinea) of Kokořínsko Protected Landscape Area Vladimír Košel1) a Luboš Beran2) 1)

Katedra zoológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina B-1, SK - 842 15 Bratislava 4, Slovenská republika; e-mail: [email protected] 2) Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ - 276 01 Mělník, Česká republika; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. Ten species of Hirudinea have been found at 16 localities situated mostly in the nature reserves and nature monuments of the Kokořínsko PLA. This number represents a half of the leech species recorded in the Czech Republic. Erpobdella octoculata was the most common and abundant species, while Glossiphonia concolor, Hemiclepsis marginata and Erpobdella nigricollis belong to rare and/or sporadically recorded species. Erpobdella vilnensis is considered to be the only native species on the territory in question. ▒ Key words: Hirudinea, Kokořínsko PLA, faunistics, 10 species

Úvod a historie výzkumu Prvenství ve výzkumu fauny pijavic v českých zemích musíme připsat F. Vejdovskému. V roce 1874 publikoval první seznam českých pijavic, většinou i s lokalitami nálezů. Z uvedených 11 taxonů 9 je validních i v současnosti. Největší část faunistických údajů z dávnější i nedávné minulosti byla získána při hydrobiologických a parazitologických výzkumech. Kromě už uvedeného Vejdovského (1874) publikoval obdobné údaje Kafka (1891) a zejména Frič a Vávra (1893, 1895, 1901, 1903) z rozmanitých vodních biotopů v Čechách. V meziválečném období se nové údaje objevovaly jen sporadicky a do roku 1950 se počet druhů známých z doby Vejdovského nezměnil.

85

BOHEMIA CENTRALIS 27

Po roce 1950 počet faunistických údajů začíná narůstat v souvislosti s rozmachem parazitologického výzkumu ryb a hydrobiologického výzkumu, především výzkumu bentosu. Kromě zvyšujícího se počtu zkoumaných lokalit a záznamů výskytu druhů, se postupně zvyšuje i počet nově zjištěných druhů. První poválečný rozšířený seznam pijavic vztahující se k území Československa vypracovala Koubková a Vojtková (1973). Pro české země uvádějí 12 druhů. V dalších letech se počet druhů pro ČR zvýšil o 6 (Košel 1979, 1980, 1981, 1999). V současnosti je z ČR známo 20 druhů. Z území CHKO Kokořínsko nejsou známy žádné publikované údaje. Metodika a materiál Pijavice byly sbírány ve všech typech vod kde byl předpoklad jejich výskytu. Použit byl ruční sběr pomocí tvrdší pinzety považovaný za nejvýhodnější metodu kvalitativního průzkumu. Sběr byl prováděn na pevném substrátu, anorganickém nebo organickém, například štěrku, kamenech, dřevě, živé vegetaci, antropickém odpadu. Výzkum byl prováděn v průběhu roku 2005. Pijavice byly narkotizovány ve slabém ethanolu (cca 10%) a fixovány v 4% formaldehydu. Na určování malých druhů a juvenilních jedinců byl použit stereomikroskop. Při určovaní byly použity práce Sládečeka a Košela (1984) a Košela (2001). Z těchto publikací byly převzaty i systém a nomenklatura pijavic. Pro informaci o zoogeografickém rozšíření druhů byly použity následující zkratky (kódy): COS – kosmopolitní, EUR – evropské, HOL – holarktické, PAL – palearktické. Přehled lokalit V této části je uveden seznam a popis jednotlivých lokalit. Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, název nejbližší obce, kód pole pro faunistické mapování, kde čtyřmístný kód je základním kódem pole (Buchar 1982, Pruner et Míka 1996), který je doplněný třídílným kódem odpovídajícím trojnásobnému rozdělení základního pole na 4 pole (tzn. základní pole je rozděleno na celkem 64 polí), kategorie (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka) a název případného maloplošného zvláště chráněného území, lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně. 1 – Blíževedly, 5352-344, tůně (2 západní) na Litickém potoce mezi Stranným a Blíževedly; 2 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, Liběchovka pod rybníkem v Rozprechticích; 3 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, Rozprechtický rybník; 4 – Janova Ves, 5553-344, PR Kokořínský důl, rybník Harasov; 5 – Jestřebice, 555386

Vladimír Košel a Luboš Beran: Pijavice (Hirudinea) CHKO Kokořínsko

142, betonová požární nádrž v Jestřebici; 6 – Kokořín, 5553-322, PR Kokořínský důl, Pšovka pod Hlučovskou tůní; 7 – Kokořín, 5553-324, PR Kokořínský důl, Pšovka pod tůní Kačírek v Kokořínském dole; 8 – Lhota, 5452-242, rybník ve Lhotě; 9 – Nebužely, 5653-211, rybník na okraji Nebužel u silnice; 10 – Nedamov, 5453-322, největší a nejníže vytvořená tůň (v roce 2003) v Ptačím dole u Nedamova; 11 – Osinalice, 5553-112, betonové koupaliště v Osinalicích; 12 – Sedlec, 5553-412, silně eutrofní rybník na okraji Sedlce u Mšena; 13 – Střezivojice, 5553-121, rybníček na návsi; 14 – Tubož, 5553-211, PP Prameny Pšovky, Zámecký rybník v Tuboži; 15 – Tubož, 5553-211, Rozínkova tůň vybagrovaná v roce 1997 (na pravé straně Zámecké cesty na Housku); 16 – Vojtěchov, 5553-233, PR Kokořínský důl, rybník Stříbrník ve Vojtěchově (zasahuje i do pole 234).

Seznam zjištěných druhů U každého druhu jsou uvedeny tyto údaje: rozšíření druhu a seznam lokalit na kterých byl druh zjištěn s datem nálezu, počtem kusů a jménem autora nálezu (LB – Luboš Beran – lgt.) Glossiphoniidae Glossiphonia complanata (Linné, 1758) – HOL. 2 – 21.4.2005, 3 ex, LB; 3 – 15.6.2005, 1 ex, LB; 4 – 21.4.2005, 1 ex, LB; 5 – 21.6.2004, 2 ex, LB; 6 – 18.4.2005, 6 ex, LB; 7 – 30.4.2005, 4 ex, LB; 14 – 20.5.2005, 1 ex, LB; 15 – 10.5.2005, 1 ex, LB; 16 – 21.4.2005, 1 ex, LB. Glossiphonia concolor (Apáthy, 1888) – PAL. 4 – 21.4.2005, 2 ex, LB; 14.6.2005, 1 ex, LB. Glossiphonia heteroclita (Linné, 1761) – HOL. 3 – 15.6.2005, 3 ex, „papilosa“, LB; 4 – 14.6.2005, 1 ex, „hyalina“, LB; 5 – 21.6.2005, 1 ex, „hyalina“, LB. Hemiclepsis marginata (Mueller, 1774) – PAL. 8 – 15.6.2005, 1 ex, LB. Helobdella stagnalis (Linné, 1758) – COS. 2 – 21.4.2005, 1 ex, LB; 7 – 30.4.2005, 7 ex, LB; 8 – 15.6.2005, 3 ex, LB;14 – 20.5.2005, 1 ex, LB. Theromyzon tessulatum (Mueller, 1774) – COS. 3 – 15.6.2005, 2 ex, LB; 6 – 18,4.2005, 1 ex, LB; 13 – 21.6.2005, 2 ex, LB. Hirudinidae Haemopis saguisuga (Linné, 1758) – PAL. 1 – 1.7.2005, 1 ex, LB; 11 – 15.6.2005, 1 ex, LB. Erpobdellidae Erpodella nigricollis (Brandes, 1900) – PAL. 6 – 18.4.2005, 2 ex, LB; 7 – 30.4.2005, 1 ex, LB. Erpobdella octoculata (Linné, 1758) – PAL. 2 – 21.4.2005, 6 ex, LB; 3 – 15.6.2005, 11 ex, LB; 4 – 21.4.2005, 5 ex, LB; 14.6.2005, 9 ex, LB; 5 – 21.6.2005, 2 ex, LB; 6 – 18.4.2005, 4 ex, LB; – 7 – 30.4.2005, 3 ex, LB; 9 – 26.4.2005, 7 ex, LB; 11 – 15.6.2005, 1 ex, LB; 12 – 26.4.2005, 2 ex, LB; 13 – 21.6.2005, 5 ex, LB; 14 – 20.5.2005, 8 ex, LB; 15 – 10.5.2005, 4 ex, LB; 16 – 21.4.2005, 2 ex, LB. Erpobdella vilnensis Liskiewicz, 1927 (syn. Erpobdella monostriata Gedroyć) – EUR. 2 – 21.4.2005, 1 ex, LB; 10 – 12.5.2005, 1 ex, LB; 12 – 26.4.2005, 2 ex, LB.

87

BOHEMIA CENTRALIS 27

Diskuse Na území CHKO Kokořínsko bylo zjištěno 10 druhů pijavic což je 50 % druhů známých z ČR. Vzhledem k velkému množství rozmanitých vodních biotopů je výskyt dalších čtyř druhů z čeledí Glossiphoniidae a Erpobdellidae velmi pravděpodobný. Zatím nebyli zjištěni parazité ryb (Piscicola geometra, Piscicola respirans). Většina druhů se běžně vyskytuje ve středoevropském prostoru. Mezi zjištěnými druhy jsou zastoupeny všechny ekologické skupiny: psychrofilní a reofilní (Erpobdella vilnensis), termofilní a stagnikolní (Glossiphonia heteroclita, Hemiclepsis marginata a Theromyzon tessulatum). Ostatní zjištěné druhy nemají vyhraněné ekologické nároky. Podle počtu lokalit a početnosti je nejrozšířenějším a nejhojnějším druhem Erpobdella octoculata, což je odrazem jeho ekologické plasticity na charakter biotopů a kvalitu prostředí. Vyskytuje se všude tam, kde došlo k narušení původního přírodního prostředí, zejména odlesněním krajiny a budováním nádrží se stojatou vodou (rybníky, nádrže), kde dochází ke zvyšovaní teploty vody. Ve studovaném území patří k řídce se vyskytujícím a významnějším druhům Erpobdella nigricollis a Glossiphonia concolor. Oba druhy se budou vyskytovat pravděpodobně ve větší míře ve starých a hospodářsky nevyužívaných rybnících. Pravděpodobně jen Erpobdella vilnensis, která osidluje chladnější biotopy, je původním druhem v této oblasti. Ani jeden zjištěný druh pijavic není řazen do kategorie ohrožení v ČR. Literatura Buchar J. (1982): Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. [Publication of faunistic data from Czechoslovakia]. – Věst. Čs. Spol. Zool., Praha, 46: 317–318. Kafka J. (1891): Výzkumy zvířeny ve vodách českých. II. Zvířena českých rybníků. – Archiv pro přírodov. prozkoumání Čech, 8, 2: 115 pp Frič A. et Vávra V. (1893): Untersuchungen über die Fauna der Gewässer Böhmens IV. Die Thierwelt des Unterpočernitzer und Gatterschlager Teiches als Resultat der Arbeiten an der übertragbaren zoologischen Station. – Archiv der naturwiss. Landesdurchforschung von Böhmen, 9,2, 124 pp. Frič A. et Vávra V. (1895): Výzkumy zvířeny ve vodách českých. IV. Zvířena rybníků DolnoPočernického a Kačležského jakožto výsledek prací na přenosné stanici zoologické. – Archiv pro přírodověd. výzkum Čech, 9, 2, 117 pp. Frič A. et Vávra V. (1901): Untersuchungen über die Fauna der Gewässer Böhmens V. Untersuchung des Elbeflusses und seiner Altwässer. – Archiv der naturwiss. Landesdurchforschung von Böhmen, 11, 3, 156 pp. Frič A. et Vávra V. (1903): Výzkumy zvířeny ve vodách českých. V. Výzkum Labe a jeho starých ramen. – Archiv pro přírodověd. výzkum Čech, 11, 3, 153 pp. Košel V. (1979): Naše neznáme pijavice: Erpobdella monostriata. – Živa 27: 102 p. Košel V. (1980): Naše neznáme pijavice II: Trocheta bykowskii. – Živa 28: 141 p. Košel V. (1981): Naše neznáme pijavice III: Glossiphonia concolor. – Živa, 29: 184 p. Košel V. (1999): Hirudinea. In: Opravilová, V., Vaňhara, J., Sukop, I. (eds), Aquatic Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. – Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101: 97–101.

88

Vladimír Košel a Luboš Beran: Pijavice (Hirudinea) CHKO Kokořínsko Košel V. (2001): Hirudinológia pre vodohospodárov, pp. 37–54. In: Makovinská J., Tóthová L. (eds) Zborník z hydrobiologického kurzu. Rajecké Teplice, 2001. Koubková B. et Vojtková L. 1973: K poznání fauny pijavek (Hirudinea) ČSSR. – Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brunensis, Biol. 40: 103–118. Pruner L. et Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny [List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system]. – Klapalekiana, 32, Suppl.: 1–175. Sládeček V., Košel V., 1984: Indicator value of freshwater leeches (Hirudinea) with a key to the determination of European species. – Acta hydrochim. et hydrobiol, 12: 451–461. Vejdovský F. (1874): Vorläufige Uebersicht der bis jetzt bekannten Anneliden Böhmens. – Sitz.-Ber. kön. böhmisch. Gesell. Wiss. Prag, 1874: 220–224.

Recenzoval RNDr. Václav Pižl, CSc.

89