PŘÍRODOPIS 6. ROČNÍK. LABORATORNÍ PRÁCE č. 1

VY_52_INOVACE_Př.6.A.01

PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK LABORATORNÍ PRÁCE č. 1 Mgr. Zuzana Brunclíková Datum: Třída: Žák:

Téma: Pozorování jednobuněčné řasy. Pomůcky: mikroskop, podložní a krycí sklíčko, pinzeta, kapátko, žiletka, kádinka s vodou, Petriho miska, kůra stromu se zeleným povlakem Pracovní postup: 1. Z kousku odloupnuté kůry pomocí preparační jehly seškrábněte řasu (zelený povlak na borce) do Petriho misky. 2. Zhotov preparát. Na podložní sklo dej kapku vody, do ní nepatrnou část zeleného povlaku a opatrně přikryj krycím sklíčkem. 3. Připravený preparát vlož do mikroskopu a prohlédni si ho při největším zvětšení. 4. Podle pozorování a obrázku v učebnici řasu nakresli a popiš její části. nákres z mikroskopu

nákres a popis řasy pomocí učebnice

Závěr: Odpověz na otázky: Jak se jmenuje řasa, kterou jste pozorovali?........................................................................................... V jakém prostředí tato řasa žije?............................................................................................................ Co způsobuje zelené zbarvení řasy?........................................................................................................ Jaký význam má zelené barvivo pro život řasy?......................................................................................

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly s pomocí mikroskopu. DATUM: 23.9. 2011

ŘEŠENÍ: Závěr: Odpověz na otázky: Jak se jmenuje řasa, kterou jste pozorovali? zrněnka V jakém prostředí tato řasa žije? na kůře stromů a skalách Co způsobuje zelené zbarvení řasy? chlorofyl v chloroplastech Jaký význam má zelené barvivo pro život řasy? uvnitř řasy vzniká cukr – výživa, umožňuje fotosyntézu


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK HOUBY Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Doplň vynechaná slova v textu: Část houby, která se nachází v půdě, se nazývá ……………………………….. Z těchto vláken může za vhodných podmínek vyrůst ………………………………………. Houby mají na spodní straně klobouku …………………………………… nebo ………………………………. Houby se rozmnožují ……………………………, Které jsou uchovány pod kloboukem v ………………………………. 2. Pomocí čar spoj jednotlivé části houby s obrázkem. Do obrázku zakresli, podle čeho se pozná houba jedovatá, napiš název této části houby. Lupeny plodnice noha prstýnek podhoubí klobouk

3. Názvy hub, které jsou jedlé podtrhni zeleně, jedovaté podtrhni červeně a houby žijící v symbióze zakroužkuj modře. žampión ovčí

muchomůrka červená

bedla vysoká

hřib hnědý

kozák březový

muchomůrka zelená

klouzek sličný

holubinka nazelenalá

liška obecná

muchomůrka tygrovaná

křemenáč osikový

muchomůrka růžovka

4. Ze spodní stran listu vystřihni jména hub a nalep je do dvou skupin, podle toho jestli mají klobouk s lupínky nebo trubičkami. a) klobouk s lupínky

5. a) b) c) d) e) f) g) h) i)

b) klobouk s trubičkami

Zakroužkuj pravidla chování správného houbaře. sbíráme jenom ty houby, které bezpečně poznáme. Houby, které nesbíráme, ničíme. Sbírat se mohou i ty houby, které už začínají plesnivět. Plíseň se totiž odřízne. Houby, které sbíráme, nikdy nedáváme do igelitových pytlíků. Houby před uložením do košíku čistíme již v lese. V lese se chováme hlučně, aby nás ostatní houbaři dobře slyšeli a nešli v našich stopách. Při příznacích otravy vyhledáme lékaře. Při příznacích otravy si stačí vzít prášek na bolest břicha a heřmánkový čaj. Kdyby problémy do druhého dne neodezněly, navštívíme lékaře. Sbíráme jen plodnice zdravé.


klouzek sličný

hřib hnědý


hřib satan

bedla vysoká

ryzec pravý


kozák březový

liška obecná

žampión ovčí

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, doplňují text, vysvětlují pojmy. DATUM: 13.10.2011

ŘEŠENÍ: 1. Doplň vynechaná slova v textu: Část houby, která se nachází v půdě, se nazývá PODHOUBÍ. Z těchto vláken může za vhodných podmínek vyrůst PLODNICE. Houby mají na spodní straně klobouku TRUBIČKY nebo LUPÍNKY. Houby se rozmnožují VÝTRUSY , Které jsou uchovány pod kloboukem v ROUŠKU. 2. Pomocí čar spoj jednotlivé části houby s obrázkem. Do obrázku zakresli, podle čeho se pozná houba jedovatá, napiš název této části houby.

3. Názvy hub, které jsou jedlé podtrhni zeleně, jedovaté podtrhni červeně a houby žijící v symbióze zakroužkuj modře. žampión ovčí


bedla vysoká

hřib hnědý

kozák březový

muchomůrka zelená

klouzek sličný


liška obecná

muchomůrka tygrovaná


muchomůrka růžovka

4. Ze spodní stran listu vystřihni jména hub a nalep je do dvou skupin, podle toho jestli mají klobouk s lupínky nebo trubičkami. b) klobouk s lupínky muchomůrka červená bedla vysoká ryzec pravý holubinka nazelenalá liška obecná žampion ovčí

5. a) b) c) d) e) f) g) h) i)

b) klobouk s trubičkami křemenáč osikový hřib satan hřib hnědý klouzek sličný kozák březový

Zakroužkuj pravidla chování správného houbaře. sbíráme jenom ty houby, které bezpečně poznáme. Houby, které nesbíráme, ničíme. Sbírat se mohou i ty houby, které už začínají plesnivět. Plíseň se totiž odřízne. Houby, které sbíráme, nikdy nedáváme do igelitových pytlíků. Houby před uložením do košíku čistíme již v lese. V lese se chováme hlučně, aby nás ostatní houbaři dobře slyšeli a nešli v našich stopách. Při příznacích otravy vyhledáme lékaře. Při příznacích otravy si stačí vzít prášek na bolest břicha a heřmánkový čaj. Kdyby problémy do druhého dne neodezněly, navštívíme lékaře. Sbíráme jen plodnice zdravé.


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK Laboratorní práce č. 2 Mgr. Zuzana Brunclíková Žák: Třída: Datum:

Téma: Pozorování mechů Pomůcky: lupa, mikroskop, mikroskopické potřeby, různé mechy z přírody Úkol č. 1: Nakresli a popiš rostlinku ploníku obecného. Úkol č. 2: Pozoruj lupou lístky několika mechových rostlinek, nakresli je a porovnej jejich tvar. Úkol č. 3: Z lístku mechu připrav mikroskopický preparát. Nakresli několik buněk a urči nejzřetelnější organely. Závěr: Odpověz na otázky: Jaký význam mají jednotlivé části těla pozorované rostlinky? Co mají společného zelené řasy a mechy? Které části obsahují buňky mechového lístku? Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly s pomocí mikroskopu. DATUM: 12.10.2011

ŘEŠENÍ: Závěr: Odpověz na otázky: Jaký význam mají jednotlivé části těla pozorované rostlinky? Příchytná vlákna- upevňují rostlinu v zemi a přijímají živiny, lodyžka s lístky- umožňuje fotosyntézuvýživa, štět- nese rozmnožovací orgány, tobolka- obsahuje výtrusy, čepička- po dozrání odpadá a umožňuje vypadání výtrusů na zem. Co mají společného zelené řasy a mechy? Barvivo chlorofyl v chloroplastech. Které části obsahují buňky mechového lístku? Chloroplast, buněčná stěna, cytoplazma.


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK Laboratorní práce č. 1 Mgr. Zuzana Benešová Datum: Třída: Žák:

Téma: Pozorování stavby těla hmyzu Pomůcky: mikroskop, podložní sklíčka, krycí sklíčka, pinzeta, lupa, mrtvý blanokřídlý hmyz Provedení: 1. Pozoruj lupou tělo hmyzu. Všimni si hlavních částí těla a nakresli je. 2. Odděl končetinu a připrav preparát. Prohlédni si ji pod mikroskopem, naostři na koncovou část a nakresli. 3. Připrav si preparát blanokřídlého křídla, prohlédni si ho pod mikroskopem a nakresli. 4. Odděl pinzetou tykadlo, pozoruj ho pod mikroskopem a nakresli. Závěr: odpověz: 1. Čím se vyznačuje tělo hmyzu? 2. Na kterých částech těla jsi našel znaky přizpůsobení se prostředí? 3. Jaké další zástupce blanokřídlého hmyzu znáš? Vypracování:


ŘEŠENÍ: Závěr: odpověz: 1. Čím se vyznačuje tělo hmyzu? Má přeměněny končetiny v křídla, složené oko, přizpůsobené ústní ústrojí přijímané potravě, nemá kostru, … 2. Na kterých částech těla jsi našel znaky přizpůsobení se prostředí? Křídla, chloupky na končetinách, … 3. Jaké další zástupce blanokřídlého hmyzu znáš? Př. vosa, včela, čmelák,sršeň, …


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK LABORATORNÍ PRÁCE č. 3 Mgr. Zuzana Brunclíková Datum: Třída: Žák: Téma: Pozorování nahosemenných rostlin Pomůcky: lupa, větvičky a šišky jehličnanů. Úkol č. 1: Porovnej tři druhy jehličnanů, postavení jehlic na větvičce a tvar šišek. Závěr: 1. 2. 3. 4.

Odpověz na otázky: Jaký význam mají lesy? Který strom má šišky rostoucí vzhůru na větývce? Který jediný náš jehličnan na zimu opadává? Proč se jehličnanům říká nahosemenné rostliny?

Vypracování:


ŘEŠENÍ: Závěr:

Odpověz na otázky:

1. Jaký význam mají lesy? Odpočinek, tvorba kyslíku, kořeny zpevňují půdu, rekreace, prostředí pro rostliny a živočichové, produkce dřeva, tvorba lesních plodů, … 2. Který strom má šišky rostoucí vzhůru na větývce? Jedle bělokorá 3. Který jediný náš jehličnan na zimu opadává? Modřín opadavý 4. Proč se jehličnanům říká nahosemenné rostliny? Protože jejich semena jsou ,,nahá“ – leží volně uloženy na plodolistu.


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK Laboratorní práce č. 1 Mgr. Zuzana Benešová Žák: Třída: Datum:

Téma: Pozorování a určování savců Pomůcky: Obrázky savců, atlasy savců, dostupná literatura o savcích. Úkol č. 1: Pomocí předložených pomůcek nakresli lebku savce, zapiš, o jakého savce se jedná. Úkol č. 2: Urči savce na obrázcích, uveď jejich druhové jméno a zařaď jej do řádu. Úkol č. 3: Zjisti o něm další informace a zaznač je do přehledné tabulky. Závěr:

Porovnej záznamy se záznamy ostatních spolužáků a vyhledejte a opravte si navzájem případné chyby.

Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně popř. ve skupinách. Vyhledávají informace o savcích pomocí různých pomůcek (učebnice, knížky, encyklopedie, nástěnné mapy,…), nalezené informace porovnávají se svými spolužáky. DATUM: 10.11.2011

ŘEŠENÍ: Úkol 1.: Žákům je předloženo několik lebek savců, které jsou v přírodopisné kabinetě, popř. obrázky lebek různých savců. Úkol 2 a 3: žákům se předloží různé obrázky a oni podle nich plní zadané úkoly.

Př: Jméno

Latinský název

řád

zajímavost

Medvěd ušatý

Ursus thibetanus

medvědovití

Černé zbarvení s býlím límcem, živí se žaludy, ořechy, jeřabinami,…Žije v Číně


PŘÍRODOPIS – 9. ROČNÍK Laboratorní práce č. 1 Mgr. Zuzana Benešová Téma: Minerály Žák: Třída: Datum: Pomůcky: Petriho miska, roztok soli kamenné, meotar, odměrný válec, váhy, vzorky minerálů, učebnice, encyklopedie, knížky Pracovní postup: Úkol č. 1: Nasycený roztok soli kamenné kápněte na Petriho misku a zahříváním pod silnou žárovkou Lotaru urychlete odpařování rozpouštědla. Pozorujte růst krystalů soli kamenné. Výsledný produkt zakreslete. Úkol č. 2: Vypočítejte hustotu minerálu. Na vahách zjistěte hmotnost minerálu, pomocí odměrného válce zjistěte jeho objem a vypočítejte hustotu. Výsledek srovnejte s tabulkou v učebnici. Úkol č. 3: Pomocí pomůcek vyber 3 minerály a vytvoř přehlednou tabulku o jejich vlastnostech. Závěr: V jaké krystalové soustavě krystaluje sůl kamenná? Jaké stavební částice tvoří sůl kamenná? Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve skupinách. Plní jednotlivě zadané úkoly a připravují sůl kamennou k pokusu. Zároveň danou věc váží a vypočítávají její hustotu a objem. Pomocí předložených hornin a minerálů získávají informace a zapisují je do přehledné tabulky. DATUM: 12.11.2011

ŘEŠENÍ: Závěr: V jaké krystalové soustavě krystaluje sůl kamenná? krychlová soustava Jaké stavební částice tvoří sůl kamenná? tvoří krychličky


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK Listnaté, jehličnaté stromy a keře Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Doplň: Byliny mají stonek ……………………………………………………………………. Keře mají stonek …………………………………………………………………… Stromy mají stonek …………………………………………………………………… 2. Popiš obrázek stromu:

3. Z uvedených možností podtrhni modře všechny listnaté stromy, červeně všechny keře a zeleně všechny jehličnaté stromy. Lípa srdčitá, brusnice obecná, jedle bělokorá, prvosenka jarní, modřín opadavý, javor mléč, dub letní, vraní oko čtyřlisté, tis červený, ostružník maliník, smrk ztepilý, bříza bělokorá, vřes obecný, konvalinka vonná, borovice lesní, buk lesní, borůvka obecná, bez černý, bledule jarní Jak nazýváme rostliny, které jsi nepodtrhnul/la žádnou barvou? ……………………………………………. 4. Dub letní a dub zimní patří do stejného rodu. Nakresli, jak od sebe tyto jednotlivé druhy dubu rozeznáme. Dub letní Dub zimní

5. Spoj co k sobě patří: Jeřáb obecný Ořešák královský Buk lesní Dub letní Jírovec maďal

kaštan jeřabiny žalud ořech bukvice

6. Poznáš listnaté stromy podle obrázku? Napiš k jednotlivým obrázkům správný název stromu a připiš , jak se nazývají jejich plody.

Název:……………………………………………

Plod: …………………………………………….

http://www.moravskekvety.cz/obraz/gif%20x500/27-Jirovec.gif

Název: ……………………………………..

Plod: ………………………………………..

http://znamky.szesro.cz/text/O%C5%BDP/O%C5%BDP%20druhy%20biotop%C5%AF/Kulturn%C3%AD %20lesy/

Název: …………………………………………….

Plod: ………………………………………………

http://www.zahrada-zizka.cz/index.php?sekce=nabidka&id=2&id_podsekce=7&pismeno=S&lang=lat

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, kreslí a popisují, vyjadřují svůj vlastní názor. DATUM: 28.11.2011

ŘEŠENÍ: 1. Doplň: Byliny mají stonek - dužnatý Keře mají stonek - zčásti zdřevnatělý Stromy mají stonek - dřevnatý 2. Popiš obrázek stromu:

3. Z uvedených možností podtrhni modře všechny listnaté stromy, červeně všechny keře a zeleně všechny jehličnaté stromy. Lípa srdčitá, brusnice obecná, jedle bělokorá, prvosenka jarní, modřín opadavý, javor mléč, dub letní, vraní oko čtyřlisté, tis červený, ostružník maliník, smrk ztepilý, bříza bělokorá, vřes obecný, konvalinka vonná, borovice lesní, buk lesní, borůvka obecná, bez černý, bledule jarní Jak nazýváme rostliny, které jsi nepodtrhnul/la žádnou barvou? BYLINY

4. Dub letní a dub zimní patří do stejného rodu. Nakresli, jak od sebe tyto jednotlivé druhy dubu rozeznáme. Dub letní Dub zimní

5. Spoj co k sobě patří: Jeřáb obecný Ořešák královský Buk lesní Dub letní Jírovec maďal

jeřabiny ořech bukvice žalud kaštan

6. Poznáš listnaté stromy podle obrázku? Napiš k jednotlivým obrázkům správný název stromu a připiš , jak se nazývají jejich plody. Název: Jírovec maďal Plod: kaštan Název: Buk lesní Plod: bukvice Název: Jeřáb obecný Plod: jeřabiny


PŘÍRODOPIS – 9. ROČNÍK HORNINY Mgr. Zuzana Benešová 1. Doplň názvy věd o nerostech nebo horninách. Jak se nazývá věda o nerostech? …………………………………………………… Jak se nazývá věda o horninách? …………………………………………………... 2. Zakroužkuj, které jsou hlavní nerostné složky hornin. a) b) c) d) e) f)

křemen granát síra slída fluorit živec

3. Spoj čarami, které horniny k sobě patří. gabro žula slepenec rula

dolomit VYVŘELÉ USAZENÉ H. PŘEMĚNĚNÉ H.

sádrovec

znělec svor pískovec fylit

4. Napiš, jak se jinak říká těmto horninám. -

vyvřelé horniny-……………………………………………………………………………………………………………

-

usazené horniny-………………………………………………………………………………………………………….

-

přeměněné horniny-…………………………………………………………………………………………………….

5. Vylušti tajenku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Různorodé přírodniny, vzniklé spojením minerálů. Nauka o nerostech. Nerost podle stupnice tvrdosti 9. Nerost rudných žil (šedá barva, kovový lesk). Výlevná vyvřelina. Sedimentární hornina organického původu. Nerosty, které netvoří krystaly. Jak se nazývá magma, které se vylévá na zemský povrch? Do jakých šesti skupin se třídí krystaly (př. Nerost NaCl- krychlová soustava) Sediment chemického původu. Jiným slovem minerály. Usazená úlomkovitá hornina. Nauka o horninách. Vyvřelá hlubinná hornina. Jedna z fyzikálních vlastností nerostů.

1. 2. 3. 4.

g

e 5.

6. 7. 8.

10. 11. 12. 13. 14. 15.

Tajenka: ……………………………………………………- horniny se mohou přeměňovat v nekonečném koloběhu.

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, doplňují text. DATUM: 28.11.2011

ŘEŠENÍ: 1. Doplň názvy věd o nerostech nebo horninách. Jak se nazývá věda o nerostech? MINERALOGIE Jak se nazývá věda o horninách? PETROLOGIE 2. Zakroužkuj, které jsou hlavní nerostné složky hornin. a) b) c) d) e) f)

křemen granát síra slída fluorit živec

3. Spoj čarami, které horniny k sobě patří. gabro

dolomit

žula

VYVŘELÉ

slepenec rula

USAZENÉ H. PŘEMĚNĚNÉ H.

sádrovec

4. Napiš, jak se jinak říká těmto horninám. -

vyvřelé horniny- MEGNETICKÉ

-

usazené horniny- SEDIMENTÁRNÍ

-

přeměněné horniny- METAMORFNÍ

znělec svor pískovec fylit

5. Vylušti tajenku .

2.

M

I

N

E

Y

S

T

A

R 3. A F E 7. 8. L

4.

g

A

Š

S 11.

Á N

D E

R R 12. E

O O P T

5. 6.

K

R 10.

R

13.

Tajenka:

P

A K L Y L A L O

V S Í R 14. 15. H

1. L O e L I M Á V E T S O Ž U

H O R N I N O V Ý XXX C Y K L U S

O G U I T A R A CH

R I N T

N E D

I

F

N

Í

O O L T

V G A O

E I

C E

T

A

horninový cyklus - horniny se mohou přeměňovat v nekonečném koloběhu.

N

Y



Téma: Fyzikální vlastnosti minerálů a hornin Pomůcky: vzorky minerálů, Klíč k určování nerostů a hornin, laboratorní sklíčko, měděný plech, porcelánová destička Pracovní postup: Úkol č. 1: Určete minerály a horniny, případně použijte Klíč k určování minerálů a hornin. Úkol č. 2: U vzorků minerálů pozorujte zrakem barvu, lesk, štěpnost, lom, pokuste se zjistit stupeň tvrdosti. Zjištěné poznatky zapište do přehledné tabulky. Úkol č. 3: Popiš předloženou horninu- pozoruj, zda je z volných částic, zpevněná, celistvá, zřetelně zrnitá, její zbarvení, případně další vlastnosti pomocí klíče. Závěr:

Shrň zjištěné poznatky o minerálech a horninách do přehledné tabulky.

Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně popř. ve skupinách. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly s pomocí mikroskopu. DATUM: 12.12.2012

ŘEŠENÍ: Pomocí předložených hornin a nerostů žáci plní jednotlivé úkoly, které zapisují do vytvořených tabulek.


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK Hospodářsky významné organismy Mgr. Zuzana Benešová

1. Napiš, o jaký hospodářsky významný organismus se jedná a k čemu se využívá.

…………………………………………………………..

……………………………………………………………

……………………………………………………………

…………………………………………………………….

2. Doplň : Včelstvo se zdržuje v ………………………………., kde žije matka=…………………………, neplodné samice=……………………………………. a plodní samci=……………………………………Včely patří mezi hospodářsky ………………………………. organismy, protože nám dávají …………………………………, ……………………… …………………………… a ……………………… Z rostlin sbírají pyl pomocí…………………… a ukládají si ho na končetiny do ……………………………Ústní ústrojí včel je ………………………………….. S jeho pomocí včela olizuje z květů …………………………..a ve voskových ……………………………………. z něho tvoří ……………………

3. Popiš tělo ryby.

http://www.mrybar.dupeto.cz/novy_atlas.html#kapr 4. Ryby sladkovodní podtrhni červeně, ryby mořské podtrhni modře. lín, kapr, sardinka, štika, losos, pstruh, okoun, cejn, uhoř, makrela, tuňák, sumec 5. Odpověz na otázky. Co je to pohlavní dvojtvárnost u ptáků?......................................................................... ………………………………………………………………………………………………………………………………….. Uveď příklady ptáků, u kterých lze pozorovat tuto dvojtvárnost………………………………... …………………………………………………………………………………………………………………………………… 6. Doplň tabulku. samec

samice slepice

mládě

krocan housata kachna

7. K jednotlivým obrázkům napiš název živočicha a důvod, proč se toto zvíře chová.

druh: chov pro : http://terarka.net/savci/atlas/kralik_domaci

druh: chov pro: http://zoo.blog.cz/1003/tur-domaci druh: chov pro:

http://www.malaliska.cz/sluzby/brezen/ 8. Doplň tajenku: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Jak se nazývá neplodný býk? Co vznikne zkřížením oslice a hřebce? Co vznikne zkřížením osla a klisny? V jakých zařízeních se mohou chovat tuři domácí? Jak se říká mladé krávě, která ještě neměla mláďata? Kde se chová prase domácí? Jak se nazývá produkt, který vznikne z výkalů tura domácího a slámy? Jak se nazývá produkt prasete domácího sloužící jako topivo? Jak se říká kůži prasat?

Co se skrývá pod názvem tajenky: ………………………………………………………………


ŘEŠENÍ: 1. Napiš, o jaký hospodářsky významný organismus se jedná a k čemu se využívá. Kvasinky- ke kvašení potravin (vinné, pivní kvašení, tvorba kvásku na pečivo) Štětičkovec- výroba penicilinu 2. Doplň : Včelstvo se zdržuje v ÚLU , kde žije matka= KRÁLOVNA, neplodné samice= DĚLNICE a plodní samci= TRUBCI. Včely patří mezi hospodářsky VÝZNAMNÉ organismy, protože nám dávají MED, MATEŘÍ KAŠIČKU a VOSK. Z rostlin sbírají pyl pomocí NOŽIČEK-KARTÁČKŮ a ukládají si ho na končetiny do KOŠÍČKU. Ústní ústrojí včel je LÍZACÍ. S jeho pomocí včela olizuje z květů NEKTAR a ve voskových PLÁSTVÍCH z něho tvoří MED.

3. Popiš tělo ryby. Pomocí učebnice nebo jiných výukových materiálů popíší tělo našeho nejznámějšího zástupce rybníků. 4. Ryby sladkovodní podtrhni červeně, ryby mořské podtrhni modře. lín, kapr, sardinka, štika, losos, pstruh, okoun, cejn, uhoř, makrela, tuňák, sumec 5. Odpověz na otázky. Co je to pohlavní dvojtvárnost u ptáků? Rozeznatelné pohlaví u jednotlivých zástupců na první pohled Uveď příklady ptáků, u kterých lze pozorovat tuto dvojtvárnost Kur domácí, kachna divoká, kos černý, bažant obecný 6. Doplň tabulku. samec kohout krocan houser kačer

samice slepice krůta husa kachna

mládě kuře krůtě housata kachně

7. K jednotlivým obrázkům napiš název živočicha a důvod, proč se toto zvíře chová. Králík domácí- maso, kůže Tur domácí- mléko, maso Prase domácí- maso, sádlo, kůže

8. Doplň tajenku:

M

J

V

E

A

P

V

Ů

L

M

E

Z

E

K

U

L

A

K

R

A

V

Í

O

V

I

C

E

C

H

L

Í

V

H

N

Ů

J

L

B

I

O

P

L

Y

Ř

O

V

I

C

E

Co se skrývá pod názvem tajenky: VELKOCHOV

N

N

Y


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK KOSTRA Mgr. Zuzana Benešová 1. Nakresli a popiš kost.

2. Doplň: Páteř se skládá z …………………………………………., kterých je ………………………………………… Jednotlivé části páteře od hlavy směrem dolů se nazývají: a) , počet………………………………………………………. b) , počet………………………………………………………. c) , počet………………………………………………………. d) , počet………………………………………………………. e) , počet………………………………………………………. 3. Na lebce rozlišujeme dvě části. Napiš, o jaké se jedná a připiš k nim kosti, které k těmto částem patří. Červeně zakroužkuj kosti párové. kosti ……………………………………………

kosti …………………………………………………….

4. Popiš obrázek kostry. Červeně zakroužkuj kloubní spojení. Žlutě vybarvi pletenec horní a dolní končetiny. Zeleně vybarvi volnou horní a dolní končetinu.

http://petulina.webzdarma.cz/zajim/zajim2.php

5. Doplň: Hrudní koš se skládá z : ………………………………….. obratlů, ………………………………………….. kosti a 12 párů ……………………………………….., které dělíme na : a) b) c)

6. Správným držením těla se může člověk vyvarovat vadám páteře. Popiš pár větami, jak má správné držení těla vypadat.

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, doplňují obrázky. DATUM: 10.1.2012

ŘEŠENÍ: 1. Nakresli a popiš kost. Pomocí učebnice žáci nakreslí a popíší kost (houbovitá kostní tkáň, kostní dřeň, okostice, hutná kostní tkáň, chrupavka, popř. epifýzy a diafýza) 2.

3. Doplň: Páteř se skládá z …………………………………………., kterých je ………………………………………… Jednotlivé části páteře od hlavy směrem dolů se nazývají: krční 7 , hrudní 12 , bederní 5 , křížové 5 , kostrč 4-5 4. Na lebce rozlišujeme dvě části. Napiš, o jaké se jedná a připiš k nim kosti, které k těmto částem patří. Červeně zakroužkuj kosti párové. kosti OBLIČEJOVÉ – lícní, jařmový oblouk, slzní , horní a dolní čelist, očnice kosti MOZKOVÉ – temenní, týlní, spánkové, čelní

5. Popiš obrázek kostry. Červeně zakroužkuj kloubní spojení. Žlutě vybarvi pletenec horní a dolní končetiny. Zeleně vybarvi volnou horní a dolní končetinu. Žáci pomocí učebnice či jiných výukových materiálů (encyklopedie, knížky, obrázky, nástěnné plakáty, …., popíší a vybarví celý skelet kostry lidského těla).

6. Doplň: Hrudní koš se skládá z : 12 obratlů, HRUDNÍ kosti a 12 párů ŽEBER , které dělíme na : a) pravá 7 párů b) nepravá 3 páry c) volná 2 páry

7. Správným držením těla se může člověk vyvarovat vadám páteře. Popiš pár větami, jak má správné držení těla vypadat. stáhneme hýžďové a břišní svaly, ramena mírně tlačíme vzad a dolů, lopatky držíme u sebe, bradu zasuneme vzad. Pozn. Stejné držení těla platí i při chůzi.


PŘÍRODOPIS – 9. ROČNÍK SFÉRY NAŠÍ ZEMĚ Mgr. Zuzana Benešová 1. Doplň: litosféra je hydrosféra je atmosféra je pedosféra je biosféra je kryosféra je

……………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………….

2. Zakroužkuj správnou odpověď: Příčinou pohybu litosférických desek je: a) sluneční energie b) vnější energie Země c) gravitace d) vnitřní energie Země 3. Doplň věty: Sopečnou činnost často doprovázení-………………………………….-neboli horské prameny. Na vrcholu sopky je obvykle-……………………………………………………………………………………… Místo na zemském povrchu -………………………………………………je nejblíže ohnisku zemětřesení. ………………………………………. jsou přístroje zachycující zemětřesné vlny. 4. Do mapy České republiky zakresli naše nejznámější lázně. (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Luhačovice a Třeboň)

http://www.zemepis.com/reky3.php

5. Zakreslete složení vzduchu v dnešní atmosféře. Jednotlivé prvky vyjádři procentuálním zastoupením.

6. Dokresli do obrázku normální proudění ovzduší a proudění ovzduší za teplotní inverzi. normální proudění ovzduší

teplotní inverze

7. Doplň tabulku. Půdní druhy

Velikost částic menší než 0,00 2mm

hlinitý 0,06- 0,2 mm

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, doplňují text, vysvětlují pojmy, kreslí a popisují dané pojmy. DATUM: 8.1.2012

ŘEŠENÍ: 1. Doplň: litosféra je hydrosféra je atmosféra je pedosféra je biosféra je kryosféra je

PEVNÝ OBAL ZEMĚ VEŠKERÁ VODA NA ZEMI VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ PŮDNÍ OBAL ZEMĚ ŽIVÝ OBAL ZEMĚ POVRCH ZEMĚ?KDE SE VODA NACHÁZÍ V PEVNÉM SKUPENSTVÍ

2. Zakroužkuj správnou odpověď: Příčinou pohybu litosférických desek je: a) sluneční energie b) vnější energie Země c) gravitace d) vnitřní energie Země

3. Doplň věty: Sopečnou činnost často doprovázení-VŘÍDLA (GEJZÍRY) -neboli horské prameny. Na vrcholu sopky je obvykle- KALDERA (PROHLUBEŇ) Místo na zemském povrchu – EPICENTRUM je nejblíže ohnisku zemětřesení. SEISMOGRAFY jsou přístroje zachycující zemětřesné vlny.

4. Do mapy České republiky zakresli naše nejznámější lázně. (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Luhačovice a Třeboň)

http://www.zemepis.com/reky3.php 5. Zakreslete složení vzduchu v dnešní atmosféře. Jednotlivé prvky vyjádři procentuálním zastoupením. Dusík 78%, kyslík 21%, oxid uhličitý 0,04% a ostatní látky 0,96%

6. Dokresli do obrázku normální proudění ovzduší a proudění ovzduší za teplotní inverzi. normální proudění ovzduší

teplotní inverze

7. Doplň tabulku. Půdní druhy JÍLOVITÝ hlinitý

Velikost částic menší než 0,00 2mm 0,002 – 0,06 mm

PÍSČITÝ

0,06- 0,2 mm


PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK ROZMNOŽOVÁNÍ OBRATLOVCŮ Mgr. Zuzana Benešová 1. Doplň, co víš o rozmnožování: Splynutí pohlavních buněk se nazývá …………………………….. Samčí pohlavní buňky= ……………………..a samičí pohlavní buňky= ……………………………….. se spojují za vzniku …………………………………………,ze kterého se vyvíjí …………………………… ………………………………. U ryb se pohlavní buňky samčí nazývají ………………………………….. a samičí……….............. V místě oplození= ………………………………… dojde k …………………………………oplození.Tedy probíhá ……………………… tělo ryby. Z oplodněných jiker vznikne nejprve …………………….. Z něho se postupně vyvíjejí a dorůstají ………………………………….. ………………………………. 2. Nakresli a popiš vývin žáby od oplození vajíček po dospělého jedince.

3. Doplň: U ostatních obratlovců dochází ke splynutí pohlavních buněk (kde) …………………………… ……………………………. Oplozené vajíčko se velmi rychle dělí a kolem něho se tvoří ……….. U plazů je to ………………………………….. obal, u ptáků ………………………… ……………………....., která chrání zárodek před ………………………………

4. Popiš ptačí vejce.

5. Doplň: U savců se vyvíjí zárodek v ……………………… samice. V orgánu zvaném ……………………….. Živiny a kyslík nový jedinec přijímá ………………………………………. 6. U savců se samci a samice téhož druhu mohou od sebe často lišit svým vzhledem. Jak se tento jev nazývá? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 7. Doplň do tabulky chybějící správné druhové označení.

samec

samice

mládě sele

kanec slepice kůň ovce housata kotě kačer lev

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, doplňují obrázky. DATUM: 16.1.2011

ŘEŠENÍ: 1. Doplň, co víš o rozmnožování: Splynutí pohlavních buněk se nazývá OPLOZENÍ. Samčí pohlavní buňky= SPERMIE a samičí pohlavní buňky= VAJÍČKA se spojují za vzniku ZÁRODKU ,ze kterého se vyvíjí PLOD ( EMBRYO). U ryb se pohlavní buňky samčí nazývají MLÍČÍ a samičí JIKRY. V místě oplození= TRDLIŠTĚ dojde k VNĚJŠÍMU oplození. Tedy probíhá MIMO tělo ryby. Z oplodněných jiker vznikne nejprve PLŮDEK. Z něho se postupně vyvíjejí a dorůstají DOSPĚLÝ JEDINEC. 2. Nakresli a popiš vývin žáby od oplození vajíček po dospělého jedince. Vajíčko- larva (pulec)-zadní končetiny-přední končetiny-upadne ocásek-vytvoří se plíce-dospělý jedinec. 3. Doplň: U ostatních obratlovců dochází ke splynutí pohlavních buněk (kde) UVNITŘ TĚLA. Oplozené vajíčko se velmi rychle dělí a kolem něho se tvoří OBAL. U plazů je to KOŽOVITÝ obal, u ptáků VÁPENITÁ SKOŘÁPKA, která chrání zárodek před POŠKOZENÍM. 4. Popiš ptačí vejce.

5. Doplň: U savců se vyvíjí zárodek v TĚLE samice. V orgánu zvaném DĚLOHA Živiny a kyslík nový jedinec přijímá PUPEČNÍ ŠŇŮROU? PLACENTA 6. U savců se samci a samice téhož druhu mohou od sebe často lišit svým vzhledem. Jak se tento jev nazývá? DIMORFISMUS - pohlavní dvojtvárnost

7. Doplň do tabulky chybějící správné druhové označení.

samec

samice

mládě

PRASE kanec KOHOUT kůň BERAN HOUSER KOCOUR kačer lev

PRASNICE/SVINĚ BACHYNĚ/SVINĚ slepice KLISNA ovce HUSA KOČKA KACHNA LVICE

sele SELE KUŘE HŘÍBĚ JEHNĚ housata kotě KACHNĚ LVÍČE


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK LABORATORNÍ PRÁCE Č. 2 Mgr. Zuzana Benešová Žák: Třída: Datum: Téma: Kostra a svalstvo člověka Pomůcky: různé typy obvazů, dlah, trojcípý šátek Úkol č. 1: Poskytni kamarádovi ve dvojici první předlékařskou pomoc podle zadaného tématu. Úkol č. 2: Zhodnoťte oba písemné poskytnutí první předlékařské pomoci včetně odůvodnění proč jste ji poskytli právě tak. Ošetření načrtni. Úkol č. 3: Vyměňte si ve dvojici role a postupujte obdobně jako v prvním případě. Závěr: Shrň hlavní obecná pravidla pro poskytování předlékařské první pomoci. Vypracování:

Úkol č. 4: Jaká vhodná cvičení zvolíte pro svaly, které se musí posilovat nebo protahovat?

SVALY FÁZICKÉ- posilovat, ochabují

SVALY FÁZICKÉ

SVALY POSTURÁLNÍ- protahovat, zkracují se

CVIKY

přední svaly krku mezilopatkové svaly břišní svaly hýžďové svaly

SVALY POSTURÁLNÍ

CVIKY

prsní sval bederní svaly stehenní svaly lýtkový sval

Závěr: Do tabulky zapište cviky, kterými můžete posilovat nebo protahovat zadané svalstvo. Vypracování: Na základě vyplněné tabulky se pokuste popsat, jak má vypadat správné držení těla.

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve skupinách. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, využívají znalostí z tělesné výchovy a navrhují správná cvičení na posílení či protažení svalstva, vyzkoušejí si nácvik první předlékařské pomoci. DATUM: 15.1.2012

ŘEŠENÍ: ÚKOLY 1 .-3. Rozdělení třídy do skupin (2 až 3 žáci). Skupiny postupně plní jednotlivé úkoly a pomáhají si řešit jednotlivé úkoly. Pomoci jim mohou být různé encyklopedie lidského těla, nástěnné plakáty, knížky první pomoci či učebnice. Úkol č. 4: Jaká vhodná cvičení zvolíte pro svaly, které se musí posilovat nebo protahovat? SVALY FÁZICKÉ- posilovat, ochabují

SVALY POSTURÁLNÍ- protahovat, zkracují se

SVALY FÁZICKÉ

CVIKY

přední svaly krku

Kroužení hlavou, nošení knih na hlavě

mezilopatkové svaly

V leže nácvik plaveckých stylů, v sedě pomalé a krátké hmity ruko Sedy-lehy, sklapovačky, nůžky

břišní svaly hýžďové svaly

Výpony na špičky nohou, zanožování v krátkých intervalech a pomalu

SVALY POSTURÁLNÍ

CVIKY

prsní sval

Zapření se o zeď rukou, kterou zapažíme

bederní svaly

Kolébka na zádech, ohýbaní celého těla ze stoje do předklonu V leže přitahování nohou k hrudníku, ve stoje chytím nárt jedné nohy a přitahuji ho k hýždím Oporou o zeď a mírném sklonu stoje tlačím patu k podložce

stehenní svaly lýtkový sval

Vypracování: Na základě vyplněné tabulky se pokuste popsat, jak má vypadat správné držení těla. · ·

nohy se opírají o zem celými ploskami, jsou v mírné zevní rotaci tupé úhly v nártu a v kolenních kloubech

· · · · · · ·

stehna jsou od sebe přibližně v úhlu 45 st. kyčelní klouby jsou výše než kolenní klouby pánev klopena mírně dopředu zpevněné břicho zdvižený hrudník – ve smyslu protažení celé páteře craniálně a sternum směrem dopředu a vzhůru HK v zevní rotaci zasunutá brada


PŘÍRODOPIS 7. ROČNÍK CIZOKRAJNÉ EKOSYSTÉMY Mgr. Zuzana Benešová 1. Přiřaď jednotlivé rostliny k ekosystému, v kterém se nacházejí: podzemnice olejná sinice lišejníky čajovník čínský baobab bavlník bylinný palmy křoviska blahovičník zelené řasy aktinidie ovocná

tropické deštné lesy pouště a polopouště vody teplých krajin savany a stepi tundry a polární oblasti moře a oceány

2. Přiřaď jednotlivé živočichy k ekosystému, v kterém se nacházejí: hroch obojživelný sob polární želva stepní chobotnice pobřežní krajta mřížkovaná zmije rohatá chameleon obecný klokan rudý vřešťan zrzavý krokodýl nilský talířovka ušatá liška polární

tropické deštné lesy savany a stepi vody teplých krajin pouště a polopouště tundry a polární oblasti moře a oceány

gazela dorkas 3. Co je to oáza? …………………………………………………………………………………………………………..... Pokus se nakreslit, jak taková oáza v pouštích může vypadat.

4. Z následujících kombinací písmen sestav názvy cizokrajného ovoce: DANAMKANIR PERTIGFARU NAGOM LIVANAK 5. Rozhodni, pod jakým názvem si u nás můžeš koupit plod známého tropického ovoce. Zakroužkuj správnou odpověď. aktinidie ovocná:

a) avokádo

b) kiwi

citroník rajský:

a) pomeranč

b) mandarinka c) grapefruit

d) citrón

b) fíky

d) papája

hruškovec přelahodný: a) mango

c) citrón

d) papája

c) avokádo

6. Napiš k jednotlivým rostlinám název výrobku, který se k nim vztahuje. Nápověda: čokoláda, burské oříšky

………………………..

…………………………..

http://en.wikipedia.org/wiki/Peanut http://leccos.com/index.php/clanky/kakaovnik-pravy METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, kreslí a popisují, vyjadřují svůj vlastní názor. DATUM: 22.1.2012

ŘEŠENÍ: 1. Přiřaď jednotlivé rostliny k ekosystému, v kterém se nacházejí: podzemnice olejná- trop. deštné lesy, sinice- moře, oceány, lišejníky- tundry, čajovník čínský- tropy, baobab- savany, bavlník bylinný- savany, palmy- pouště, křoviska- tundry, blahovičník- savany, zelené řasy- moře a oceány, aktinidie ovocná- tropy

2. Přiřaď jednotlivé živočichy k ekosystému, v kterém se nacházejí: hroch obojživelný- vody teplých krajin, sob polární- tundry, želva stepní- pouště, chobotnice pobřežní- moře, krajta mřížkovaná- tropy, zmije rohatá- pouště, chameleon obecný- tropy, klokan rudý- stepy, vřešťan zrzavý- tropy, krokodýl nilský- vody teplých krajin, talířovka ušatá- moře, liška polární- tundry, gazela dorkas- savany

3. Co je to oáza? V POUŠTI JEDINÉ MÍSTO, KDE SE NACHÁZÍ VODA 4. Z následujících kombinací písmen sestav názvy cizokrajného ovoce: DANAMKANIR PERTIGFARU NAGOM LIVANAK

MANDARINKA GRAPEFRUIT MANGO VANILKA

5. Rozhodni, pod jakým názvem si u nás můžeš koupit plod známého tropického ovoce. Zakroužkuj správnou odpověď. c) citrón

d) papája

aktinidie ovocná:

a) avokádo

b) kiwi

citroník rajský:

a) pomeranč

b) mandarinka c) grapefruit

d) citrón

b) fíky

d) papája

hruškovec přelahodný: a) mango

c) avokádo

6. Napiš k jednotlivým rostlinám název výrobku, který se k nim vztahuje. Nápověda: čokoláda, burské oříšky

1. 2.

Obrázek = Burské oříšky Obrázek = Čokoláda



Téma: Srovnání rostlinné a živočišné buňky Pomůcky: mikroskop, dvě podložní a dvě krycí sklíčka, pinzeta, kapátko, nůžky, cibule, senný nálev, chomáč vaty Provedení: 1. Připrav mikroskop k mikroskopování. 2. Rozkroj nožem cibuli na čtvrtiny a z jedné z nich odděl od sebe části zdužnatělých listů. Z jejich povrchu sloupni průsvitnou pokožku a z ní odděl kousek o velikosti 3X3 mm. Na podložní sklo kápni vodu a kousek pokožky do ní opatrně rozprostři. Přikryj krycím sklíčkem. 3. Preparát pozoruj, zakresli a popiš jeho stavbu. 4. Připrav si preparát senného nálevu. Pozoruj stavbu buňky, zakresli ji a popiš. Závěr: odpověz: 1. Jaké jsou shodné a rozdílné znaky rostlinné a živočišné buňky? 2. Jaký je rozdíl ve výživě těchto buněk? 3. Jaké buňky zůstávají v klidu, jaké ne, vysvětli. Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně popř. ve skupinách. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly s pomocí mikroskopu. DATUM: 22.2.2012

ŘEŠENÍ:

Senný nálev musí být připravený 2 až 3 týdny dopředu! Závěr: odpověz: 1. Jaké jsou shodné a rozdílné znaky rostlinné a živočišné buňky? Shodné: jádro, cytoplazma, mitochondrie, plazmatická membrána, ribozomy Neshodné:chloroplast, buněčná stěna, vakuoly,lyzozomy 2. Jaký je rozdíl ve výživě těchto buněk? Rostlinné: fotosyntéza- výživa rostliny a produkce kyslíku Živočišné: drobné organely musí přijímat potravu 3. Jaké buňky zůstávají v klidu, jaké ne, vysvětli. Rostlinné buňky zůstávají v klidu, nepotřebují shánět potravu, ale tvoří si ji při fotosyntéze. Živočišné buňky potřebují k sehnání potravy pohyb.


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK Laboratorní práce č. 3 Mgr. Zuzana Benešová Jméno. Datum: Třída:

Téma: Projevy dýchání a změny při námaze Pomůcky: stopky, tužka metr Provedení: 1. Ve dvojici si vzájemně vyzkoušejte počet hlubších vdechů a výdechů za minutu. Měřte odděleně 3X, aby se odstranily případné nepřesnosti. Čísla zapište do tabulky. 2. Udělejte 15 dřepů v rychlém sledu za sebou a pak počítej počet vdechů a výdechů za minutu. Porovnej tento údaj s klidovými počty. Zapiš nové údaje do tabulky. Zjisti, za jak dlouho se počet vdechů vrátí do klidového stavu. 3. Utvořte dvojice dívek a dvojice chlapců. Členové dvojice si navzájem změří metrem objem hrudníku v oblasti prsních bradavek při vdechu a při výdechu. Výsledky opět zapiš do tabulky. Závěr: Zjištěné údaje zapište a porovnejte, u koho byl větší rozdíl v objemu hrudníku při vdechu a výdechu. Komu se dříve vrátil dech do klidového stavu. Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve dvojicích. Samostatně si vyzkoušejí měření nádechů a výdechů, své poznatky zapisují do labor. práce a porovnávají je se spolužáky. DATUM: 23.2.2012

ŘEŠENÍ: Závěr: Zjištěné údaje zapište a porovnejte, u koho byl větší rozdíl v objemu hrudníku při vdechu a výdechu. Komu se dříve vrátil dech do klidového stavu. Žáci si sami vytvoří tabulky do kterých postupně zapisují zjištěné a naměřené údaje. Svoje výsledky slovně okomentují. Např: jméno

výdech/nádech

zklidnění dechu

objem hrudníku

K

N

V


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK Buňka rostlinná a živočišná Mgr. Zuzana Benešová 1. Pomocí obrázku a uvedených pojmů popiš mikroskop: (stojan, objektiv, zaostřovací šroub, zrcátko, tubus, okulár, stolek se svorkami, držák)

2. Zakroužkuj: Základní stavební a funkční jednotkou každého organismu je: a) tkáň b) buňka

d) organela e) jádro

Co potřebuje každá buňka organismu k životu? a) dýchat b) pohybovat se

d) rozmnožovat se e) tvořit si cuk

3. Napiš, co obsahuje rostlinná a živočišná buňka za organely. Rostlinná buňka-

Živočišná buňka4. Do obrázku dokresli a popiš organely rostlinné buňky:

5. Do otázky č. 4 zakroužkuj: Červeně organely, které se nacházejí pouze v rostlinné buňce.

6. Spoj, co k sobě patří: mitochondrie jádro plazmatická membrána vakuola chloroplasty cytoplazma ribozomy lysozomy buněčná stěna

tvoří povrch buňky rostlin polopropustná část buňky pro vodu tvoří vnitřní prostředí pro buňky zařizuje dělení buňky probíhá v nich fotosyntéza tráví organické látky v živočišné buňce probíhá v nich uvolňování energie shromažďování zásobních a odpadních látek probíhá v nich tvorba bílkovin

7. Pomocí obrázku nakresli a popiš dělení buňky.

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, doplňují text, vysvětlují pojmy, kreslí a popisují. DATUM: 2.3.2012

ŘEŠENÍ: 1. Pomocí obrázku a uvedených pojmů popiš mikroskop:

2. Zakroužkuj: Základní stavební a funkční jednotkou každého organismu je: c) tkáň d) buňka

d) organela e) jádro

Co potřebuje každá buňka organismu k životu? c) dýchat d) pohybovat se

d) rozmnožovat se e) tvořit si cuk

3. Napiš, co obsahuje rostlinná a živočišná buňka za organely. Rostlinná buňka- buněčná stěna, plazmatická membrána, cytoplazma, chloroplasty, vakuoly, mitochondrie, jádro, ribozomy Živočišná buňka- plazmatická membrána, cytoplazma, mitochondrie, lizozomy, jádro, ribozomy 4. Do obrázku dokresli a popiš organely rostlinné buňky:

Viz. Učebnice příslušného ročníku- na obrázku je znázorněna rostlinná buňka. 5. Do otázky č. 4 zakroužkuj: Červeně organely, které se nacházejí pouze v rostlinné buňce. vakuola, chloroplast, buněčná stěna

6. Spoj, co k sobě patří: mitochondrie jádro plazmatická membrána vakuola chloroplasty cytoplazma ribozomy lysozomy buněčná stěna

tvoří povrch buňky rostlin polopropustná část buňky pro vodu tvoří vnitřní prostředí pro buňky zařizuje dělení buňky probíhá v nich fotosyntéza tráví organické látky v živočišné buňce probíhá v nich uvolňování energie shromažďování zásobních a odpadních látek probíhá v nich tvorba bílkovin

7. Pomocí obrázku nakresli a popiš dělení buňky.

na začátku je jedna buňka MATEŘSKÁ

poté dojde k rozdělení jádra na 2 nově vzniklá

nakonec se buňka rozdělí celá i s organelami na nově vzniklé dvě buňky DCEŘINNÉ

celý proces dělení se poté opět opakuje a vznikají tak 4 buňky, poté 8 buněk, poté

16 buněk …


PŘÍRODOPIS – 9. ROČNÍK VÝVOJ ZEMĚ, ŽIVOTA A ČLOVĚKA Mgr. Zuzana Benešová 1. Spoj, co k sobě patří: Prahory Starohory Prvohory Druhohory Třetihory Čtvrtohory

éra veleještěrů plný rozvoj života na Zemi vznik prvních ohraničených organických látek éra člověka vznik mnohobuněčných organismů éra ptáků a savců

2. Zakroužkuj správnou odpověď. V prahorách :

a) b) c) d) e)

se tvořila prvotní pedosféra se tvořila prvotní hydrosféra probíhá první fotosyntéza ve vzduchu převažuje vodík ve vzduchu převažuje kyslík

3. Vysvětlete pojem ,,kyslíková revoluce“. V které geologické éře tato revoluce proběhla? ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………….................. 4. Vysvětlete pojmy: paleontologietrilobitkoacervát-

fosílie-

5. Kdy (v které geologické éře) a z čeho vznikalo: černé uhlíhnědé uhlí-

6. K jednotlivým geologickým obdobím prvohor přiřaď čísla od 1 do 6, jak šli za sebou. DEVON - ORDOVIK - KARBON - KAMBIUM - PERM - SILUR 7. Doplň: Veleještěři jako Brontosaurus, Tyranosaurus nebo Diplodocus koncem druhohor vyhynuly. Existuje domněnka, že vyhynuli díky: (doplň) ……………………………………………………………………………………………………………………………………… 8. Podtrhni, ve kterém období vznikají velká pohoří. Napiš jak se tato pohoří jmenují. prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory

9. Odpověz na otázky, správnou odpověď zakroužkuj: a) b) c) d) e) f) g) h)

Přímým předchůdcem člověka je neandrtálec . Pozůstatky Australopithéka se nalezly především v Africe. Neandrtálcům se říká: ,,lovci mamutů“. Člověk zručný znal oheň, ale neuměl ho rozdělávat. Člověk vzpřímený neumí rozdělávat oheň, ale používá různé nástroje. Člověk vzpřímený umí rozdělat oheň a používat různé nástroje. Homo sapiens si ještě nebuduje obydlí. Homo sapiens se dorozumívá řečí. 10. Spoj, co k sobě patří:

Homo habilis Homo erectus Homo sapiens Homo sapiens sapiens

člověk vzpřímený člověk rozumný člověk předvěký člověk zručný

ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE


ŘEŠENÍ: 1. Spoj, co k sobě patří: Prahory Starohory Prvohory Druhohory Třetihory Čtvrtohory

éra veleještěrů plný rozvoj života na Zemi vznik prvních ohraničených organických látek éra člověka vznik mnohobuněčných organismů éra ptáků a savců

2. Zakroužkuj správnou odpověď. V prahorách : a) se tvořila prvotní pedosféra b) se tvořila prvotní hydrosféra c) probíhá první fotosyntéza d) ve vzduchu převažuje vodík e) ve vzduchu převažuje kyslík 3. Vysvětlete pojem ,,kyslíková revoluce“. V které geologické éře tato revoluce proběhla? STAROHORY 2400 mil. Lety: postupné zvyšování kysláku v atmosféře ( díky fotosyntéze), potlačování původních organismů žijících bez kyslíku. 4. Vysvětlete pojmy: paleontologie- věda o zkamenělinách trilobit- prvohorní dominantní měkkýš % ,, vůdčí fosílie“ prvohor koacervát- ohraničený útvar organických sloučenin fosílie- zkamenělina 5. Kdy (v které geologické éře) a z čeho vznikalo: černé uhlí- prvohory, plavuně, přesličky a kapradiny hnědé uhlí- třetihory, jehličnany

6. K jednotlivým geologickým obdobím prvohor přiřaď čísla od 1 do 6, jak šli za sebou. Kambium – ordovik – silur – devon – karbon – perm

7. Doplň: Veleještěři jako Brontosaurus, Tyranosaurus nebo Diplodocus koncem druhohor vyhynuly. Existuje domněnka, že vyhynuli díky: (doplň) Dopad meteoritu na Zem. 8. Podtrhni, ve kterém období vznikají velká pohoří. Napiš jak se tato pohoří jmenují. prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory Alpy, Karpatxy, Himaláje, …

a) b) c) d) e) f) g) h)

9. Odpověz na otázky, správnou odpověď zakroužkuj: Přímým předchůdcem člověka je neandrtálec . Pozůstatky Australopithéka se nalezly především v Africe. Neandrtálcům se říká: ,,lovci mamutů“. Člověk zručný znal oheň, ale neuměl ho rozdělávat. Člověk vzpřímený neumí rozdělávat oheň, ale používá různé nástroje. Člověk vzpřímený umí rozdělat oheň a používat různé nástroje. Homo sapiens si ještě nebuduje obydlí. Homo sapiens se dorozumívá řečí.

i)

Spoj, co k sobě patří:

Homo habilis Homo erectus Homo sapiens Homo sapiens sapiens

člověk vzpřímený člověk rozumný člověk předvěký člověk zručný

ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE ANO X NE


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK Laboratorní práce č. 4 Mgr. Zuzana Brunclíková Jméno: Datum: Třída:

Téma: Pozorování nálevníků Pomůcky: mikroskop, podložní a krycí sklíčko, pinzeta, kapátko, vata, senný nálev Provedení: 1. Připrav mikroskop k mikroskopování. 2. Připrav preparát z kapky senného nálevu, vlož do něj několik vláken vaty. 3. Pozoruj preparát při malém zvětšení, vyhledej mezi nálevníky trepku a pozoruj znova při velkém zvětšení. 4. Nakresli skutečný obraz zkoumaného preparátu. 5. Nakresli trepku s ústroječky a obrázek popiš. Vypracování:

Závěr: Odpověz na otázky: 1. V jakém prostředí se nacházejí trepky? 2. Jakou mají funkci ústroječky trepky? 3. Jakým způsobem a pomocí čeho se může trepka pohybovat?

4. V jaké podobě může trepka přečkat nepříznivé podmínky prostředí. 5. Jaký je rozdíl ve výživě trepky a zrněnky?

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly s pomocí mikroskopu, využívají poznatků z hodin přírodopisu. DATUM: 5.3.2012

ŘEŠENÍ: SENNÝ NÁLEV MUSÍ BÝT PŘIPRAVEN CCA 2 AŽ 3 TÝDNY DOPŘEDU! Vypracování: 4.pomocí mikroskopu nakreslí skutečně to co je v mikroskopu vidět 5. nakreslí obrázek trepky velké s popisem jednotlivých částí, které její tělo obsahuje. Obrázek a popis naleznete v učebnici přírodopisu. Závěr: Odpověz na otázky: 1. V jakém prostředí se nacházejí trepky? Ve vlhkém či vodním prostředí. 2. Jakou mají funkci ústroječky trepky? Buněčná ústa přijímají potravu, potravní vakuoly zpracovávají potravu, buněčná řiť vylučuje potravu, pulzující vakuoly vytlačují přebytečnou vody, brvy umožňují pohyb, cytoplazma je vnitřní prostředí živočich, v kterém se organely pohybují , buněčná stěna chrání živočicha před vnějším prostředím a jádro zajišťuje genetické funkce a řídí celou buňku. 3. Jakým způsobem a pomocí čeho se může trepka pohybovat? Brvy. 4. V jaké podobě může trepka přečkat nepříznivé podmínky prostředí. Cysty – zapouzdřené útvary trepek. 5. Jaký je rozdíl ve výživě trepky a zrněnky? Zrněnka je řasa- fotosyntéza (výroba cukru) a trepka je živočich, který musí potravu přijímat.

Závěr: Odpověz na otázky: 6. 7. 8. 9. 10.

V jakém prostředí se nacházejí trepky? Jakou mají funkci ústroječky trepky? Jakým způsobem a pomocí čeho se může trepka pohybovat? V jaké podobě může trepka přečkat nepříznivé podmínky prostředí. Jaký je rozdíl ve výživě trepky a zrněnky?


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK DÝCHACÍ A VYLUČOVACÍ SOUSTAVA Mgr. Zuzana Brunclíková

Dýchací soustava 1. Doplň k jednotlivým živočichům, pomocí kterého orgánu dýchají: rybyobojživelníciptáci hmyzžahavci2. Popiš pomocí jednotlivých částí dýchací soustavy cestu vdechovaného vzduchu až do plicních sklípků. …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. Popiš dle obr. části dýchací soustavy.

4. Zakroužkuj správnou odpověď. Které svaly jsou při dýchání v činnosti? a) Mezižeberní svaly c) prsní svaly b) Trapézový sval d) bránice 5. Pomocí obrázku popiš co se děje s naším tělem při vdechu a výdechu.

6. Uveď příklady nečistot v ovzduší:

Vylučovací soustava 1. Vylučování látek z našeho těla může probíhat pomocí, kterých soustav? a) b) c) d)

2. Doplň chybějící slova: Hlavním orgánem vylučovací soustavy jsou ……………………………………….. Párový orgán, uložený po obou stranách ……………………………V těchto orgánech dochází k tvorbě …………………………….. Nejdříve se jí říká ……………………………… a vznikne v kůře ledvin v ………………………… tělíscích. Odtud putuje do ……………………………., která je tvořena ………………………… ……………………………. Zde je moč obohacena o vodu a další látky a říkáme jí již moč ……………………………………………. Z ledvin odchází moč pryč párovými ………………………………………………Ty vedou moč do dutého svalnatého orgánu- …………………………… ………………………….. Z tohoto orgánu putuje moč …………………………………….. ……………………………….. z těla pryč. Tato trubice je u mužů……………… než u žen. Denně vznikne ………………………..definitivní moči. Pocit močení ale přichází dříve, a to už při ……………………………….. 3. Napiš, které onemocnění může postihnout vylučovací soustavu.


ŘEŠENÍ:

Dýchací soustava 1. Doplň k jednotlivým živočichům, pomocí kterého orgánu dýchají: ryby- ŽÁBRY obojživelníci- ŽÁBRY, PLÍCE ale i KŮŽE ptáci- PLÍCE hmyz- VZDUŠNICE žahavci- CELÝ POVRCH TĚLA 2. Popiš pomocí jednotlivých částí dýchací soustavy cestu vdechovaného vzduchu až do plicních sklípků.

3. Popiš dle obr. části dýchací soustavy. Viz. Učebnice ( nosní dutina, ústní dutina, hrtan, průdušnice, průdušky, plíce, nosohltan) 4. Zakroužkuj správnou odpověď. Které svaly jsou při dýchání v činnosti? a) mezižeberní svaly b) prsní svaly d) bránice c) trapézový sval

5. Pomocí obrázku popiš co se děje s naším tělem při vdechu a výdechu.

6. Uveď příklady nečistot v ovzduší: Smog, prach, oxid uhličitý, výfukové plyny, kouř, …..

Vylučovací soustava 1. Vylučování látek z našeho těla může probíhat pomocí, kterých soustav? Vylučovací, dýchací, trávicí a kožní 2. Doplň chybějící slova: Hlavním orgánem vylučovací soustavy jsou LEDVINY. Párový orgán, uložený po obou stranách BEDERNÍ ČÁSTI. V těchto orgánech dochází k tvorbě MOČI. Nejdříve se jí říká PRIMÁRNÍ MOČ a vznikne v kůře ledvin v LEDVINNÝCH tělíscích. Odtud putuje do KANÁLKŮ, která je tvořena HENLEOVOU KLIČKOU. Zde je moč obohacena o vodu a další látky a říkáme jí již moč DEFINITIVNÍ MOČ. Z ledvin odchází moč pryč párovými MOČOVODY. Ty vedou moč do dutého svalnatého orgánu- MOČOVÝ MĚCHÝŘ. Z tohoto orgánu putuje moč MOČOVOU TRUBICÍ z těla pryč. Tato trubice je u mužů DELŠÍ než u žen. Denně vznikne 1,5 litrů definitivní moči. Pocit močení ale přichází dříve, a to už při 400-600 ml. 2. Napiš, které onemocnění může postihnout vylučovací soustavu. Močové kameny, zánět močových cest, zánět ledvin, dialýza, …


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ A SEMENNÉ ROSTLINY Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Doplň: Tělo vyšších rostlin je tvořeno souborem buněk, které se nazývají ………………………………….. a sdružují se do větších celků neboli……………………………, které zajišťují ……………………………….., ………………………………. a …………………………………………….............................................................. 2. Podle způsobu rozmnožování je dělíme na: a)

…………………………………………….., rozmnožující se ………………………………………………………… Do této skupiny rostlin patří: 1. 2. 3. 4.

b)

…………………………………………….., rozmnožující se ………………………………………………………….. Do této skupiny patří …………………………………………. a ……………………………………………………..

3. Jednotlivé rostliny zařaď mezi výtrusné nebo semenné :

přeslička rolní konvalinka vonná provazovka bříza bělokorá kapraď samec plavuň vidlačka muchomůrka červená sněženka podsněžník ploník ztenčelý makovník zeměpisný

výtrusné rostliny

semenné rostliny

4. Pomocí obrázku popiš vývin mechu:

5. Pomocí obrázku popiš vývin kapradiny:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM: 1.4.2012

ŘEŠENÍ: 1. Doplň: Tělo vyšších rostlin je tvořeno souborem buněk, které se nazývají PLETIVA a sdružují se do větších celků neboli ORGÁNY, které zajišťují VÝŽIVU, RŮST a ROZMNOŽOVÁNÍ. 2. Podle způsobu rozmnožování je dělíme na: a) VÝTRUSNÉ rozmnožující se VÝTRUSY Do této skupiny rostlin patří: mechorosty, kapraďorosty, plavuně a přesličky b)

SEMENNÉ rozmnožující se SEMENY v plodech Jednoděložné a dvouděložné (nahosemenné a kryrosemenné)

3. Jednotlivé rostliny zařaď mezi výtrusné nebo semenné : přeslička rolní konvalinka vonná provazovka bříza bělokorá výtrusné rostliny kapraď samec plavuň vidlačka muchomůrka červená sněženka podsněžník ploník ztenčelý semenné rostliny makovník zeměpisný 4. Pomocí obrázku popiš vývin mechu:

5. Pomocí obrázku popiš vývin kapraďorostu:


PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK Laboratorní práce č. 4 Mgr. Zuzana Benešová Žák: Třída: Datum: Téma: Závislost srdeční činnosti na námaze Pomůcky: stopky, tužka Úkol č. 1: Zjisti a do tabulky zapiš počet tepů za minutu u sebe a dvou spolužáků. Úkol č. 2: Po úkolu č. 1 každý provede dvacet dřepů a znovu zjistí počet tepů za minutu. Výsledek zapíše jak u sebe, tak u dvou spolužáků z tabulky. Úkol č. 3: Poslední měření tepové frekvence proveďte 5 minut po námaze a zapište zjištěné údaje opět do tabulky. Závěr: Porovnej hodnoty v tabulce u sebe a srovnej je se spolužáky. Vypracování:

jméno

tep v klidu

tep po námaze

tep po odpočinku

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve skupinách či dvojicích. Žáci využívají znalostí z hodin přírodopisu, vyzkoušejí si měření tepové frekvence v klidu i po námaze. Své naměřené hodnoty zakreslují do tabulky a na závěr své výsledky porovnávají se spolužáky ve třídě. DATUM: 14. 4. 2012

ŘEŠENÍ: Žáci řeší postupně zadané úkoly a zapisují je do připravené tabulky. Mohou zároveň svoje záznamy zapisovat na tabuli, aby bylo možné provést závěr laboratorní práce a to porovnání svých dosažených výsledků se spolužáky nejen ve skupině, ale i v celé třídě.


PŘÍRODOPIS 7. ROČNÍK Stavba rostlinného těla- kořen, stonek, list Mgr. Zuzana Benešová 1. Doplň chybějící slova: Kořen je ………………………. Část rostliny. Slouží k ……………………………….. rostliny v půdě. Kořenem rostlina přijímá ………………………. a ………………………………….. Na povrchu je kořen kryt …………………………….. K růstu kořenu slouží ………………………………… To co kořen přijímá z půdy vede pomocí …………………………… svazků do nadzemních částí rostliny. Kořenová soustava travin se nazývá …………………………………. Listnaté stromy mají kořenovou soustavu rozdělenou na …………………….. kořen a kořeny …………………………………… Na stonku vyrůstají …………………… a ……………………………, z nichž poté vznikají ………………………. s ukrytým ……………………….. Stonek slouží k …………………………….. živin po rostlině.

2. Doplň chybějící slova: Stonek bylin nazýváme …………………………. stonek. Stonek dřevin nazýváme ……………………………………, který uvnitř obsahuje cévní svazky rozdělené na ………………………… a ………………………….

3. Nakresli a napiš názvy stonku bylin.

4. Spoj co k sobě patří:

list jednoduchý

list složený

srdčitý dlanitě složený trojčetný laločnatý čárkovitý sudozpeřený střelovitý lichozpeřený

vrba křehká jírovec maďal lípa srdčitá šípatka střelolistá dub zimní trnovník akát jetel luční hrachor jarní

5. Z jakých částí se skládá list? (nakresli a popiš):

6. Co jsou to průduchy? K čemu slouží a kde je na rostlině najdeme? …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………

7. Nakresli: průduch otevřený

průduch zavřený


ŘEŠENÍ: 1. Doplň chybějící slova: Kořen je PODZEMNÍ část rostliny. Slouží k UPEVŇOVÁNÍ rostliny v půdě. Kořenem rostlina přijímá VODU a ŽIVINY. Na povrchu je kořen kryt POKOŽKOU. K růstu kořenu slouží KOŘENOVÁ ČEPIČKA. To co kořen přijímá z půdy vede pomocí CÉVNÍCH svazků do nadzemních částí rostliny. Kořenová soustava travin se nazývá SVAZČITÁ. Listnaté stromy mají kořenovou soustavu rozdělenou na HLAVNÍ kořen a kořeny VEDLEJŠÍ neboli POSTRANNÍ. Na stonku vyrůstají LISTY a KVĚTY, z nichž poté vznikají PLODY s ukrytým SEMENEM. Stonek slouží k ROZVÁDĚNÍ živin po rostlině. 2. Doplň chybějící slova: Stonek bylin nazýváme DUŽNATÝ stonek. Stonek dřevin nazýváme KMEN, který uvnitř obsahuje cévní svazky rozdělené na DŘEVO a LÝKO. 3. Nakresli a napiš názvy stonku bylin. Stvol( bez listů), lodyha( s listy), stéblo( uvnitř stonku jsou kolénka), oddenek (podzemní část stonku)

4. Spoj co k sobě patří:

list jednoduchý

list složený

srdčitý dlanitě složený trojčetný laločnatý čárkovitý sudozpeřený střelovitý lichozpeřený

vrba křehká jírovec maďal lípa srdčitá šípatka střelolistá dub zimní trnovník akát jetel luční hrachor jarní

5. Z jakých částí se skládá list? (nakresli a popiš): Viz. učebnice (řapík, čepel, žilnatina, při řezu listem: svrchní pokožka, část buněk s chloroplasty a spodní pokožka).

6. Co jsou to průduchy? K čemu slouží a kde je na rostlině najdeme? Nalezneme je na spodní části listu, Vypařuje se jimi voda, rostlina pomocí průduchů dýchá. Průduchy jsou složeny ze dvou buněk svěracích a mezi nimi je uzavíratelná štěrbina.



Téma: Pozorování stavby listu a průduchů Pomůcky: mikroskop, podložní a krycí sklíčko, kapátko, lupa, žiletka, část stonku pokojové rostliny (pelargonie) Postup: Úkol 1: Připrav mikroskop k pozorování a preparát z části spodní strany pokožky listu. Úkol 2: Připravený preparát pozoruj při největším zvětšení. Úkol 3: Vyhledej otevřené a zavřené průduchy. Průduchy nakresli. Závěr: Odpověz na otázky: 1. K čemu slouží rostlinám průduchy? 2. Kde se na rostlině průduchy nacházejí? 3. Několika větami popiš jakým způsobem průduchy pracují? Vypracování:


ŘEŠENÍ: Každý žák nakreslí podle svého vytvořeného preparátu průduchy. Závěr: Odpověz na otázky: 1. K čemu slouží rostlinám průduchy? K dýchání. 2. Kde se na rostlině průduchy nacházejí? Na spodní straně listu. 3. Několika větami popiš jakým způsobem průduchy pracují? Dochází k otevírání průduchu při dostatku vody. Průduchová štěrbina mezi svěracími buňkami se zvětšuje a průduchem vstupuje kyslík dovnitř. K uzavírání průduchů dochází při nedostatku vody. Průduchová štěrbina se zmenšuje až uzavírá a průduch tak nemůže dýchat.


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK Obratlovci rybníka Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Dokresli a popiš tělo kapra. Červeně zakroužkuj ploutve párové, modře zakroužkuj ploutve nepárové.

2. Doplň: Kapři se stejně jako jiné ryby rozmnožují ………………………………… Slouží jim k tomu pohlavní buňky. Samice mají vajíčka, kterým říkáme ……………………………… Samci mají spermie, kterým říkáme ……………………….. V červnu se kapři shromažďují v mělčinách k rozmnožování neboli ……………………………….. K oplození dochází ve ………………………………. Po oplození se z vajíček líhnou malé rybky - …………………………………. 3. Dokresli do obrázku plazů jejich hlavní znak, podle kterého je od sebe rozeznáme. Pod obrázek napiš jeho název.

4. Doplň: a) Čím se liší pulci od žab?........................................................................................................ b) Čím dýchají pulci, čím žáby? …………………………………………………………………………………………….. c) Které obojživelníky znáš? …………………………………………………………………………………………………. d) Co znamená, že je čolek chráněný živočich?........................................................................ …………………………………………………………………………………………………………………………………………. 5. Dokresli obrázky vodních ptáků a napiš k nim jejich jména.

6. K vodnímu prostředí jsou vázáni i někteří savci. Vyber si jednoho a nakresli ho.

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, doplňují a dokreslují informace do textu. DATUM: 27.4.2012

ŘEŠENÍ: 1. Dokresli a popiš tělo kapra. Červeně zakroužkuj ploutve párové, modře zakroužkuj ploutve nepárové. Do obrázku kapra žáci dopisují :žábry, skřele, ústa, hmatové vousky, šupiny postranní čáru a ploutve. Párové ploutve: břišní, prsní a řitní Nepárové ploutve: hřbetní a ocasní

2. Doplň: Kapři se stejně jako jiné ryby rozmnožují POHLAVNĚ . Slouží jim k tomu pohlavní buňky. Samice mají vajíčka, kterým říkáme JIKRY. Samci mají spermie, kterým říkáme MLÍČÍ. V červnu se kapři shromažďují v mělčinách k rozmnožování neboli TŘENÍ . K oplození dochází ve VODĚ. Po oplození se z vajíček líhnou malé rybky – PLŮDEK. 3. Dokresli do obrázku plazů jejich hlavní znak, podle kterého je od sebe rozeznáme. Pod obrázek napiš jeho název. Viz. Učebnice: užovka obojková dva žluté půlměsíčky na hlavě, hlava je kulatější zmije obecná trojúhelníkovitá hlava, klikatá čára po celé délce těla

4. Doplň: a) Čím se liší pulci od žab?Pulci žijí pouze ve vodě a mají ocásek, žáby žijí převážně na souši . b) Čím dýchají pulci, čím žáby? Pulci dýchají žábrami, žáby plícemi nebo kůží. c) Které obojživelníky znáš? Skokan, ropucha, kuňka, ropuška, rosnička, čolek, mlok. d) Co znamená, že je čolek chráněný živočich? Jeho výskyt ve volné přírodě je vzácný, nesní se zabíjet či jiným způsobem ničit prostředí ve kterém se tento živočich nachází. 5. Dokresli obrázky vodních ptáků a napiš k nim jejich jména. Kachna nebo lžičák – krátké zavalité končetiny s plovacími blánami. Čáp – dlouhé hubené končetiny a dlouhý tenký zobák. Labuť – delší protáhlý krk.

6. K vodnímu prostředí jsou vázáni i někteří savci. Vyber si jednoho a nakresli ho. Žák si samostatně vybere jednoho zástupce vodních savců a nakreslí ho. Př. Vydra, bobr, hryzec.


PŘÍRODOPIS- 8. ROČNÍK LABORATORNÍ PRÁCE Č.5 Mgr. Zuzana Benešová Žák: Třída: Datum:

Téma: SMYSLY: čich, hmat, zrak Pomůcky: látky různé vůně, obrázky zrakových klamů, šátek na zavázání očí, různé předměty Úkol č. 1: Při zavázaných očích poznej vůně. Výsledky zapiš do tabulky. Úkol č. 2: Podle hmatu poznej různé předměty a zapiš výsledky. Úkol č. 3: Pozoruj zrakové klamy. Závěr: Ve dvojici zhodnoť citlivost svých smyslů. Vypracování:

sklenička

VŮNĚ

1

2

3

4

5

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve dvojicích až trojicích. Využívají znalostí z hodin přírodopisu, zhodnocují a zapisují své smyslové vjemy, které následně zapisují a porovnávají se spolužáky. DATUM: 7. 5. 2012

ŘEŠENÍ: 1. Při zavázaných očích žáci zkoumají různé vůně a zapisují své vjemy do tabulky. 2. Při zavázaných očích pomocí hmatu určují žáci předmět, který dostanou od svého spolužáka do ruky. Opět zapisují své poznatky. 3. Pomocí různých předložených zrakových klamů žáci zapisují své pocity. Závěrem popíši vlastními slovy citlivost svých smyslů.


PŘÍRODOPIS – 9. ROČNÍK LABORATORNÍ PRÁCE Č. 3 Mgr. Zuzana Benešová Žák: Třída: Datum:

Téma: Mapování rostlin Pomůcky: pásmo, kolíky, kladívko, atlas rostlin, klíč k určování rostlin Úkol č. 1: Vytvořte si se spolužáky skupiny. Na vybraném místě si pomocí pásma, kolíků a kladívka vyznačte čtverec o rozměrech 5X5m. Úkol č. 2: Do protokolu si vypište všechny rostliny, které se ve čtverci vyskytují. Pokud nějakou rostlinu neznáte, pomůže Vám atlas rostlin nebo klíč k určování rostlin. Každé rostlině, která se ve čtverci nachází, přiřaď určitou značku. Úkol č. 3: Do čtverce co nejpřesněji zakresli zmapované rostliny pomocí značek. Závěr: Kolik rostlin se na daném místě nachází? Která je nejméně a která nejvíce na daném místě zastoupená? Vypracování:

ÚKOL Č. 3:

ZÁVĚR:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci ve skupinách. Laboratorní práce je určena pro venkovní provedení. Žáci si vypracují legendu jednotlivých rostlin, které nalezli. Vyhledávají rostliny v Klíči pro určování rostlin a své výsledky zakreslují do laboratorní práce. DATUM: 14.5.2012

ŘEŠENÍ: Práce s laboratorní prací v terénu. Žáci budou mít utvořené skupiny a spolu pak pracují na zadaných úkolech. Tvorba legendy: žáci si samostatně volí své značky pro dané rostliny, např. jetel luční smetanka lékařská Tvorba čtverce: pomocí připravených značek jednotlivých rostlin žáci zakreslují zvolené značky rostlin do čtverce na ta místa, kde se ve skutečnosti nacházejí. (čtverec 2X2 metry). Závěr: Kolik rostlin se na daném místě nachází? Která je nejméně a která nejvíce na daném místě zastoupená? Zjistí každá skupina pomocí spočítaných rostlin ve čtverci.


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK Laboratorní práce č. 4 Mgr. Zuzana Benešová Jméno: Datum: Třída: Téma: Zkoumáme semena a plody Pomůcky: semena a plody (například: slunečnice, fazole, mák, řepka olejka, kukuřice, borovice, bodlák, pampeliška, pšenice,…) Úkol č.1: Zjisti, které z předložených semen a plodů rozšiřuje vítr a které hmyz. Úkol č.2: Zjisti, které zásobní látky převládají v semenech a plodech kukuřice, máku, řepky olejky, slunečnice a některé další obiloviny. Úkol č.3: Pomocí učebnice, knížek, encyklopedií a pomůcek vytvoř tabulku dužnatých a suchých plodů (jejich plod nakresli a do tabulky napiš i rostliny, které plod mají). Závěr: Vysvětli pojmy opylení, oplození a květenství. Vypracování:

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně. Vyhledávají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, zakreslují jednotlivé úkoly. DATUM: 16.5.2012

ŘEŠENÍ: Závěr: Vysvětli pojmy: Opylení- přenesení pylu na bliznu oplození – splynutí pohlavních buněk květenství – tvar, který popisuje květ (př. hrozen, chocholík úbor)


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK LIŠEJNÍKY, MECHOROSTY, KAPRADINY Mgr. Zuzana Brunclíková

1. Přiřaď k sobě správná slova jednotlivých částí těla těchto organismů: mechorost

kořen, stonek, list

lišejník

stélka

kapradina

řasa + houba

2. Tělo lišejníků se skládá ze dvou organismů. Do řádků napiš z kterých a spoj s nimi, jakou úlohu v lišejníku mají. 3. ……………………………………

umožňuje lišejníku růst na různých místech nasává vodu a zadržuje ji po dlouhou dobu

……………………………………

fotosyntézou tvoří organické látky, kterými se živý

Lišejník je složený organismus, v němž žijí tyto dvě části v trvalém prospěšném soužití. Toto soužití se nazývá = ………………………………………………………………………………………………..

4. Vysvětli pojem indikátor čistoty ovzduší. ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………….

5. Jednotlivé zástupce těchto organismů zakroužkuj: lišejníky- červeně, mechorosty- zeleně, kapraďorosty- modře dutohlávka sobí ploník ztenčelý bělomech sivý kapraď samec terčovka bublinatá osladič obecný

pokryvnatec Schreberův lišejník zeměpisný papratka samičí kapraď osténkatá provazovka obecná měřík příbuzný

6. Jednotlivé obrázky popiš : Životní cyklus …………………………………………………………………………………………………………………….

Jaká je hlavní funkce mechorostů v lese? …………………………………………………………………………………………….

Životní cyklus …………………………………………………………………………………………………………………….

Jak se nazývá část těla kapradiny, díky které kapraďorosty přežívají zimu? ………………………………………….

7. Pomocí textu se pokus určit, jak se daný organismus nazývá: a) Tento zástupce patří mezi nejrozšířenější lišejníky, které rostou i ve velmi chladných oblastech na severu. Slouží jako potrava sobům. ………………………………………………………. b) Tyto bochníkovité polštáře naleznete téměř ve všech našich lesích. …………………………………………………………………………………………………………………………………… c) V České republice roste více než 40 druhů kapradin. Častá bývá kapraď s jemně vroubkovanými listy a výtrusnicemi po jedné kupce na obou stranách listu. ……………………………………………………………………………………………………………………………………


ŘEŠENÍ: 1. Přiřaď k sobě správná slova jednotlivých částí těla těchto organismů: mechorost kořen, stonek, list lišejník

stélka

kapradina

řasa + houba

2. Tělo lišejníků se skládá ze dvou organismů. Do řádků napiš z kterých a spoj s nimi, jakou úlohu v lišejníku mají. ŘASY

umožňuje lišejníku růst na různých místech nasává vodu a zadržuje ji po dlouhou dobu

HOUBY

fotosyntézou tvoří organické látky, kterými se živý

Lišejník je složený organismus, v němž žijí tyto dvě části v trvalém prospěšném soužití. Toto soužití se nazývá = SYMBIÓZA

3. Vysvětli pojem indikátor čistoty ovzduší. Znamená, že jsou lišejníky velmi citlivé na čistotu ovzduší, ve znečištěných oblastech se pak nevyskytují. 4. Jednotlivé zástupce těchto organismů zakroužkuj: lišejníky- červeně, mechorosty- zeleně, kapraďorosty- modře dutohlávka sobí ploník ztenčelý bělomech sivý kapraď samec terčovka bublinatá osladič obecný

pokryvnatec Schreberův lišejník zeměpisný papratka samičí kapraď osténkatá provazovka obecná měřík příbuzný

5. Jednotlivé obrázky popiš : Životní cyklus MECHOROSTŮ- viz. 6. ročník Přírodopisu- učebnice Jaká je hlavní funkce mechorostů v lese? ZADRŽUJÍ VLÁHU V LESE.

Životní cyklus

KAPRAĎOROSTŮ- viz. 6. ročník Přírodopisu- učebnice

Jak se nazývá část těla kapradiny, díky které kapraďorosty přežívají zimu?ODDENEK. 6. Pomocí textu se pokus určit, jak se daný organismus nazývá: a) Tento zástupce patří mezi nejrozšířenější lišejníky, které rostou i ve velmi chladných oblastech na severu. Slouží jako potrava sobům. DUTOHLÁVKA SOBÍ. b) Tyto bochníkovité polštáře naleznete téměř ve všech našich lesích. BĚLOMECH SIVÝ. c) V České republice roste více než 40 druhů kapradin. Častá bývá kapraď s jemně vroubkovanými listy a výtrusnicemi po jedné kupce na obou stranách listu. PAPRATKA SAMIČČÍ.


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI Mgr. Zuzana Brunclíková Obojživelníci 1. Doplň: Obojživelníci jsou první …………………………………….., kteří se přizpůsobili životu na ………………….. Jejich larvy- ……………………………. se vyvíjejí z oplozených …………………………ve ……………………….. prostředí. Proto toto stádium dýchá …………………………………. Dospělý jedinec dýchá ……………… nebo v době zimního spánku …………………………….. Všichni zástupci obojživelníků mají …………………………. teplotu těla a stále ………………………… pokožku. 2. Spoj správné dvoje: ropucha obecná mlok skvrnitý rosnička zelená skokan hnědý čolek velký

bezocasí ocasatí

3. Vylušti tajenku: 1. Čím dýchají larvy obojživelníků? 2. Mezi prsty u žab nalezneme …………………………….. blány. 3. Jak se nazývá larva obojživelníků? 4. Jak se nazývá třetí víčko obojživelníků? 5. Jak se nazývá jeden ze známých ocasatých obojživelníků? 6. Jak se nazývá společný vývod trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy?

1. 2. 3. 4. Š 5. 6.

Tajenka: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... Co o tomto obojživelníkovy víš zajímavého: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Plazi 1. Přiřaď k podřádům (ještěři, hadi) pouze čísla těch zástupců, kteří k nim patří: Ještěři: …………………………………………………………………………………………………………… Hadi: ………………………………………………………………………………………………………………. 1. kobra královská 2. krokodýl nilský 3. slepýš křehký 4. zmije obecná 5. ještěrka zelená 6. chameleón obecný 7. skokan skřehotavý 8. mlok skvrnitý 9. užovka obojková 2. Z otázky číslo1., vypiš další zástupce patřící mezi cizokrajné plazi. …………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 3. Mezi naše známé plazi patří užovka obojková a zmije obecná. Nakresli rozdíly mezi těmito zástupci. Červeně podtrhni jméno hada, který je z těchto dvou jedovatý. užovka obojková zmije obecná

4. Jak pomůžeš člověku, který byl uštknut jedovatým hadem? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 5. Rozhodni o správném tvrzení: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Slepýš obecný je schopný regenerace. Mezi naše jedovaté hady patří anakonda. Třetí oční víčko plazů se nazývá mžurka. Plazi snášejí vajíčka ve slizovitém obalu. Jazyk plazům slouží jako hmatový orgán. Chameleon není schopen měnit barvu podle okolí. Želvy mají páteř přirostlou ke krunýři.

ANO X NE CH B Z Ř E A P S T H R Ý Š Ž

Řešení: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………. Co o tomto plazi výš zajímavého? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, doplňují text. DATUM: 15.1.2013

ŘEŠENÍ: Obojživelníci 1. Doplň: Obojživelníci jsou první ŽIVOČICHOVÉ, kteří se přizpůsobili životu na ZEMI. Jejich larvy- PULCI se vyvíjejí z oplozených VAJÍČEK ve VODNÍM prostředí. Proto toto stádium dýchá ŽÁBRAMI. Dospělý jedinec dýchá PLÍCEMI nebo v době zimního spánku KŮŽÍ. Všichni zástupci obojživelníků mají PROMĚNLIVOU teplotu těla a stále VLHKOU pokožku. 4. Spoj správné dvoje: ropucha obecná mlok skvrnitý rosnička zelená skokan hnědý čolek velký

bezocasí ocasatí

5. Vylušti tajenku: 1. Ž

Á

B

R

2. P

L

O V

3. P 4. M Ž

Y A

C

Í

U L

E

C

U R

K

A

Š 6. K

5. M L

O K

L

K

O A

A

Tajenka: ROPUŠKA starostlivá Co o tomto obojživelníkovy víš zajímavého: Nosí si svá vajíčka připevněná na zádech a stará se o ně.

Plazi 6. Přiřaď k podřádům (ještěři, hadi) pouze čísla těch zástupců, kteří k nim patří: Ještěři: 2 3 5 Hadi: 1 4 9

7. Z otázky číslo1., vypiš další zástupce patřící mezi cizokrajné plazi. 126 8. Mezi naše známé plazi patří užovka obojková a zmije obecná. Nakresli rozdíly mezi těmito zástupci. Červeně podtrhni jméno hada, který je z těchto dvou jedovatý. užovka obojková - žluté půlměsíčky na hlavě, zakulacená hlava zmije obecná – zubaté čáry co celé délce těla, trojúhelníkovitá hlava

9. Jak pomůžeš člověku, který byl uštknut jedovatým hadem? Škrtím část těla, kterou had uštknul , aby se jed nedostal dále do těla. Vždy ránu zaškrcuji nad kousnutím. Postiženého co nejdříve dopravm k lékaři. Pokusím se z postiženého člověka získat informace o hadu, který ho kousnut nebo hada vyfotím. 10. Rozhodni o správném tvrzení: 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Slepýš obecný je schopný regenerace. Mezi naše jedovaté hady patří anakonda. Třetí oční víčko plazů se nazývá mžurka. Plazi snášejí vajíčka ve slizovitém obalu. Jazyk plazům slouží jako hmatový orgán. Chameleon není schopen měnit barvu podle okolí. Želvy mají páteř přirostlou ke krunýři.

ANO CH Z E P T R Š

X NE B Ř A S H Ý Ž

Řešení: CHŘESTÝŠ Co o tomto plazi výš zajímavého? Chrastí ocasem, když se cítí být v nebezpečí. Chrastítko je zrohovatělá kůže na konci ocasu. ………………………………………………………………………………………………………………………………………


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK ROSTLINSTVO RYBNÍKA Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Zakroužkuj správnou odpověď. Získáš tak jednotlivá písmena, která nám dají dohromady tajenku. ANO a) Tyto vodní plochy jsou vytvořeny zásahem člověka. R b) Většina těchto ploch je zásobárnou pitné vody u nás. E c) Hlavní funkcí je chov ryb a drůbeže. Ž d) V tomto ekosystému se nenacházejí sinice a řasy. K e) Okřehek menší je vodní rostlina zakořeňující ve dně rybníka. D f) Břehová zeleň je zastoupena rychle rostoucími dřevinami jako E je topol, vrba nebo olše. g) Místo styku vzduchu, půdy a vody se nazývá hráz. P h) Největším hospodářským využitím rybníka je chov kaprů. K

NE M O Š M B A R Z

Tajenka: Náš největší rybník ………………………………………………………………………………………

2. Dokresli obrázek tak, aby vznikl vodní ekosystém rybníka:

3. V horkých letních dnech většina obyvatel vyhledává rybníky a jiné nádrže, ve kterých by se dalo koupat. Vhodných je ale jen minimum. Proč se tedy nedoporučuje v těchto vodách koupání? Kdo tento nepříjemný problém v horkých letních dnech způsobuje? …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… 4. Vypočítej teplotu vody u dna rybníka v zimním období. Co tato teplota vodním živočichům umožňuje? ( 8 + 12) : (7 – 5) – 6 = …………………………………………………………………………………………………………………………………… 5. Nakresli a popiš obrázek rozmnožování vodní rostliny : OROBINEC

6. Doplň druhová jména vodních a bažinných rostlin. Červeně zakroužkuj dřeviny, zeleně břehové byliny, modře rostliny zakořeňující a hnědě rostliny nezakořeňující u dna. leknín okřehek topol blatouch rdest stulík pomněnka vrba rákos jasan tužebník orsej 7. Květy vodních rostlin vybarvi správnou barvou. LEKNÍN

STULÍK


ŘEŠENÍ: 1. Zakroužkuj správnou odpověď. Získáš tak jednotlivá písmena, která nám dají dohromady tajenku. ANO R a) Tyto vodní plochy jsou vytvořeny zásahem člověka. b) Většina těchto ploch je zásobárnou pitné vody u nás. E c) Hlavní funkcí je chov ryb a drůbeže. Ž d) V tomto ekosystému se nenacházejí sinice a řasy. K e) Okřehek menší je vodní rostlina zakořeňující ve dně rybníka. D f) Břehová zeleň je zastoupena rychle rostoucími dřevinami jako E je topol, vrba nebo olše. g) Místo styku vzduchu, půdy a vody se nazývá hráz. P h) Největším hospodářským využitím rybníka je chov kaprů. K

NE M O Š M B A R Z

Tajenka: Náš největší rybník Rožmberk

2. Dokresli obrázek tak, aby vznikl vodní ekosystém rybníka: Žáci dokreslí obrázek ROSTLINSTVO:břehové zeleně (vrba) a rostlin spojených s vodním prostředím (orobinec, rákos, leknín, stulík, okřehek). ŽIVOČICHOVÉ: hryzec, bobr, labuť, kachna, žáby, ryby, vodouch stříbřitý, komár, … 3. V horkých letních dnech většina obyvatel vyhledává rybníky a jiné nádrže, ve kterých by se dalo koupat. Vhodných je ale jen minimum. Proč se tedy nedoporučuje v těchto vodách koupání? Kdo tento nepříjemný problém v horkých letních dnech způsobuje? Sinice( vodní květ) vylučují do vody jedovaté toxiny, které mohou způsobit vážná onemocnění. 4. Vypočítej teplotu vody u dna rybníka v zimním období. Co tato teplota vodním živočichům umožňuje?

( 8 + 12) : (7 – 5) – 6 = 4°C , umožňuje vodním živočichům ( rybám) přežít nepříznivé zimní podmínky.

5. Nakresli a popiš obrázek rozmnožování vodní rostliny : OROBINEC Lidově ,, doutníky“ rozmnožují se pomocí podzemních částí rostliny ODDENEK(stonek). 6. Doplň druhová jména vodních a bažinných rostlin. Červeně zakroužkuj dřeviny, zeleně břehové byliny, modře rostliny zakořeňující a hnědě rostliny nezakořeňující u dna. leknín BĚLOSTNÝ okřehek MENŠÍ topol OSIKA blatouch ŽLUTÝ rdest KADEŘAVÝ stulík ŽLUTÝ pomněnka BAHENNÍ vrba BÍLÁ tužebník JILMOVÝ rákos OBECNÝ jasan ZTEPILÝ orsej JARNÍ 7. Květy vodních rostlin vybarvi správnou barvou. LEKNÍN má bílé květy STULÍK má žluté květy


PŘÍRODOPIS – 7. ROČNÍK VĚDNÍ OBORY Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Přiřaď jednotlivé názvy vědních oborů ke správné definici.

1. zoologie

2.mykologie

3.botanika

4.bakteriologie

5.ekologie

6.morfologie

7. systematika

8.fyziologie

9.anatomie

věda zabývající se rostlinstvem věda zabývající se houbami věda zabývající se průběhem dějů v organismu věda zabývající se bakteriemi věda zabývající se stavbou těl organismů věda zabývající se živočichy věda zabývající se popisováním, porovnáváním a tříděním organismů věda zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím

2. K jednotlivým názvům vědních oborů napiš, čím se tento vědní obor bude zabývat. (použij slovník cizích slov). ICHTIOLOGIE= ……………………………………………………………………………………………………………. MAMALIOLOGIE=……………………………………………………………………………………………………….. ORNITOLOGIE=…………………………………………………………………………………………………………… BATRACHOLOGIE=……………………………………………………………………………………………………… HERPETOLOGIE=…………………………………………………………………………………………………………. ENTOMOLOGIE=…………………………………………………………………………………………………………. PARAZITOLOGIE=………………………………………………………………………………………………………… 3. Pomocí slovníku cizích slov vyhledejte ještě další vědní obory a zapište jejich definice.

a)

b)

c)

d)

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM: 26.2.2013

ŘEŠENÍ: 1. Přiřaď jednotlivé názvy vědních oborů ke správné definici. 1. zoologie = věda zabývající se živočichy 2.mykologie = věda zabývající se houbami 3.botanika= věda zabývající se rostlinstvem 4.bakteriologie = věda zabývající se bakteriemi 5.ekologie = věda zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím 6.morfologie = věda zabývající se stavbou těl organismů 7. systematika = věda zabývající se popisováním, porovnáváním a tříděním morganismů 8.fyziologie = věda zabývající se průběhem dějů v organismů 9.anatomie = věda zabývající se stavbou těl organismů

2. K jednotlivým názvům vědních oborů napiš, čím se tento vědní obor bude zabývat. (použij slovník cizích slov). ICHTIOLOGIE= věda studující ryby MAMALIOLOGIE= věda studující savce ORNITOLOGIE= věda studující ptáky BATRACHOLOGIE= věda studující obojživelníky HERPETOLOGIE= věda studující plazi ENTOMOLOGIE= věda studující hmyz PARAZITOLOGIE= věda studující cizopasníky 3. Pomocí slovníku cizích slov vyhledejte ještě další vědní obory a zapište jejich definice.

Žáci pomocí internetu, slovníku cizích slov vyhledávají další obory zabývající se některou z věd biologie Př. petrologie- věda o horninách, hypologie- věda o koních, antropomotorika- věda zabývající se pohybem člověka, paleontologievěda zabývající se vykopávkami a zkamenělinami, meteorologie- věda o počasí , …


PŘÍRODOPIS – 8. ROČNÍK TRÁVICÍ SOUSTAVA Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Hlavní funkce trávicí soustavy jsou: a) b) c) d) 2. Ve správném pořadí zapiš jednotlivé orgány trávicí soustavy: …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. Zapiš názvy jednotlivých zubů a jejich počet. (počet pouze v jedné řadě). a) ………………………………………………..

c) …………………………………………………………….

b) ………………………………………………..

d) …………………………………………………………….

4. Nakresli a popiš obrázek zubu:

5. Napiš, v které části trávicí soustavy dochází ke štěpení: cukrů: bílkovin: tuků: 6. Které dvě důležité žlázy ústí do trávicí soustavy? Jaká je jejich funkce? a) ……………………………………………..=

b) ……………………………………………..=

7. Doplň do textu chybějící informace, vyhledej je v osmisměrce. Mezi hlavní funkce trávicí soustavy patří ………………………… potravy, její trávení, vstřebávání a odstraňování. Mezi orgány trávicí soustavy patří dutina ústní, hltan, ………………….., žaludek, tenké …………………, tlusté střevo a …………………………………… Součástí trávicí soustavy jsou i žlázy slinivka břišní a ………………………… V dutině ústní se nacházejí části pomáhající mechanickému rozmělnění potravy. Jsou to slinné žlázy, jazyk a …………………….. Za dutinou ústní se kříží trávicí a dýchací cesty. Tento přechod tvoří …………………………… příklopka. Potrava je dále posouvána jícnem do žaludku, kde se nachází enzym ………………………… Tenké střevo je hlavním místem vstřebávání ……………………………, tlusté střevo vstřebává především ………………………….

H

P Ř Í J E M N L T J R T

E J K Í N Č E N O K T E

P Á T C K P S Z K Z A O

S T Ř E V O L U B G N V

I R B N O X E B C F O B

N A Z L D U M H Y N I V Á I Ž

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. dvojice/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy, doplňují či dokreslují obrázky. DATUM: 26. 2. 2013

ŘEŠENÍ: 1. Hlavní funkce trávicí soustavy jsou: a) PŘÍJEM b) MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ c) VSTŘEBÁVÁNÍ d) ODSTRAŇOVÁNÍ 2. Ve správném pořadí zapiš jednotlivé orgány trávicí soustavy: dutina ústní (slinné žlázy)- hrtanová příklopka- hltan- jícen- žaludek- dvanáctníkslinivka břišní a játra- tenké střevo- tlusté střevo- slepé střevo- konečník – řitní otvor 3. Zapiš názvy jednotlivých zubů a jejich počet. (počet pouze v jedné řadě). STOLIČKY =6 , ŠPIČÁKY = 2, TŘENOVÉ ZUBY= 4 a ŘEZÁKY = 4 4. Nakresli a popiš obrázek zubu:

5. Napiš, v které části trávicí soustavy dochází ke štěpení: cukrů: dutina ústní, žaludek a tenké střevo bílkovin: žaludek a tenké střevo tuků: tenké střevo 6. Které dvě důležité žlázy ústí do trávicí soustavy? Jaká je jejich funkce? c) SLINIVKA BŘIŠNÍ = trávení všech živin, řízení množství glukózy v krvi d) JÁTRA = obarvují stolici, tvorba vlastních bílkovin, usnadnění trávení tuků

7. Doplň do textu chybějící informace, vyhledej je v osmisměrce. Mezi hlavní funkce trávicí soustavy patří PŘÍJEM potravy, její trávení, vstřebávání a odstraňování. Mezi orgány trávicí soustavy patří dutina ústní, hltan, JÍCEN, žaludek, tenké STŘEVO, tlusté střevo a KONEČNÍK. Součástí trávicí soustavy jsou i žlázy slinivka břišní a JÁTRA. V dutině ústní se nacházejí části pomáhající mechanickému rozmělnění potravy. Jsou to slinné žlázy, jazyk a ZUBY. Za dutinou ústní se kříží trávicí a dýchací cesty. Tento přechod tvoří HRTANOVÁ příklopka. Potrava je dále posouvána jícnem do žaludku, kde se nachází enzym PEPSIN. Tenké střevo je hlavním místem vstřebávání ŽIVIN, tlusté střevo vstřebává především VODU. P

H

E J K

P Ř Á Í T J Í C E N K M Č P N E S L N Z T O K J K Z R T A T E O

S T Ř E V O L U B G N V

I R B N O X E B C F O B

N A Z L D U M H Y N I V Á I Ž


PŘÍRODOPIS – 6. ROČNÍK ŽAHAVCI Mgr. Zuzana Brunclíková 1. Nákres a popis těla našeho nejznámějšího žahavce:

2. Napiš, k čemu využívají žahavci žahavé buňky. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 3. Napiš, jakým způsobem se žahavci rozmnožují. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 4. Co je to regenerace u nezmarů. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 5. Jak nezmar dýchá? ……………………………………………………………………………………………………………………………………

6. Jak se nazývá trávicí dutina nezmara? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 7. Jak nezmar přijímá a vyvrhuje potravu? …………………………………………………………………………………………………………………………………… 8. Jak se nazývá nervová soustava žahavců? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 9. Nezmar je hermafrodit. Co to znamená? ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 10. Z nabídky zakroužkuj: červeně mořské žahavce

ploštěnka mléčná

zeleně sladkovodní žahavce

medúzka sladkovodní

trepla velká

korál červený

nezmar hnědý

měchýřovka portugalská

trypanosoma spavičná

nezmar zelený

talířovka ušatá sasanka koňská roup dětský tasemnice bezbranná

11. Zbylé živočichy zařaď do skupin: Skupina

Ploštěnci

Prvoci

Název živočicha


ŘEŠENÍ: 1. Nákres a popis těla našeho nejznámějšího žahavce:

2. Napiš, k čemu využívají žahavci žahavé buňky. O OBRANĚ 3. Napiš, jakým způsobem se žahavci rozmnožují. NA TĚLE VYROSTE NOVĚ PUČÍCÍ NEZMAR, ODPADNE 4. Co je to regenerace u nezmarů. KDYŽ NĚJAKÁ ČÁST TĚLA ODPADNE= RAMENO, TAK DOROSTE 5. Jak nezmar dýchá? CELÝM POVRCHEM TĚLA 6. Jak se nazývá trávicí dutina nezmara? LÁČKA 7. Jak nezmar přijímá a vyvrhuje potravu? ÚSTNÍM OTVOREM 8. Jak se nazývá nervová soustava žahavců? ROZPTÝLENÁ 9. Nezmar je hermafrodit. Co to znamená? V TĚLE ŽAHAVCE JSOU SPERMIE I VAJÍČKA

10. Z nabídky zakroužkuj: červeně mořské žahavce ploštěnka mléčná

zeleně sladkovodní žahavce medúzka sladkovodní korál červený

trepla velká nezmar hnědý

měchýřovka portugalská

trypanosoma spavičná

nezmar zelený

talířovka ušatá sasanka koňská roup dětský tasemnice bezbranná

11. Zbylé živočichy zařaď do skupin: Skupina

Ploštěnci Prvoci

Název živočicha roup dětský, ploštěnka mléčná, tasemnice bezbranná trepka velká, trypanosoma spavičná

PŘÍRODOPIS 6. ROČNÍK. LABORATORNÍ PRÁCE č. 1

Recommend Documents