PŘÍRODNÍ POMĚRY ČESKÉ REPUBLIKY TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9 - atlas České republiky Poznámky: GEOLOGICKÝ VÝVOJ Území naší republiky se skládá ze dvou odlišných jednotek.
Česká vysočina -
vyplňuje většinu státu nejvíce ji poznamenalo hercynské vrásnění v prvohorách
Karpaty -
východní část republiky vytvořily se ve třetihorách při alpínském vrásnění
Alpínské vrásnění ovlivnilo i Českou vysočinu – rozlámání povrchu a projevy sopečné činnosti. Ve čtvrtohorách zasáhlo území republiky několik ledových dob.
TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9 Poznámky: GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY Starohory – vývoj České vysočiny Prvohory – hercynské vrásnění, horniny České vysočiny zvrásněny a vyzdviţeny v pohoří,
pánve zatopeny vodou – hromadění písků, jílů, přesliček a plavuní – sloje černého uhlí (Ostravsko, Kladensko) Druhohory – hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána, v severních Čechách mělké moře, usazování pískovců a jílovců – vytvoření České tabule Třetihory – po nárazu euroasijské a africké desky alpínské vrásnění – karpatská pohoří. V České vysočině podél zlomů vyzdviţeny Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky. Pokleslá území – pánve (sloje hnědého uhlí). Sopečná činnost – České středohoří, Doupovské hory. Čtvrtohory – střídání dob ledových a meziledových. Pevninský ledovec na severní Moravě, horské ledovce. Po roztání ledovců vznik jezer (Šumava). Říční síť dostává dnešní podobu.
TÉMA: POVRCH Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11 - atlas České republiky Poznámky: POVRCH •Povrch ČR tvoří především pahorkatiny (300-600 m.n.m.) a vrchoviny (600-900 m.n.m.). Rozlohou nevelké níţiny, roviny a pánve (do 300 m.n.m.) najdeme v okolí řek a hornatiny (900-1600 m.n.m.) v pohraničních oblastech. •Nejniţší bod ČR – Hřensko (115 m.n.m.) •Nejvyšší bod ČR – Sněţka (1602 m.n.m.) Na území ČR se nachází 4 geomorfologické jednotky: - Česká vysočina – většina území - Západní Karpaty – východ Moravy a Slezska - Panonská pánev – výběţek na jiţní Moravě - Středopolská níţina – výběţek ve Slezsku
TÉMA: ČESKÁ VYSOČINA Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11 - atlas České republiky Poznámky: ČESKÁ VYSOČINA Česká kotlina - vnitřní část Čech - lemována horami - protékají jí řeky Labe a Vltava
Třeboňská a Českobudějovická pánev (rybníky) Středočeská pahorkatina (tvořená ţulou) Brdy Český kras (Koněpruské jeskyně) Praţská plošina Křivoklátská vrchovina (biosférická rezervace) Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev (těţba hnědého uhlí) Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří (sopečné útvary) Česká tabule (plochý povrch tvořený usazenými horninami, největší zásoby podzemních vod, skalní pískovcová města)
Pohraniční pohoří České kotliny
Novohradské hory (Ţofínský prales) Šumava (NP a CHKO Šumava, Boubínský prales, ledovcová jezera) Český les Krušné hory (hrásťové pohoří, velmi poškozené lesy) Děčínská vrchovina (NP České Švýcarsko – ochrana pískovcových skalních útvarů) Luţické hory Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd, Kozákov – naleziště polodrahokamů) Jizerské hory Krkonoše (nejvyšší české pohoří, dva rovnoběţné hřbety, Krkonošský NP), Labský a Obří důl – kamenná moře (stopy po zalednění ve čtvrtohorách) Broumovská vrchovina – největší pískovcová skalní města v Česku (Adršpach, Teplice nad Metují) Orlické hory Moravskoslezská část České vysočiny
Králický Sněţník (pramen řeky Moravy) Rychlebské hory Hrubý a Nízký Jeseník (nejvyšší pohoří Moravy) Českomoravská vrchovina (střední částí prochází hlavní evropské rozvodí), nejvyšší výšky – Jihlavské vrchy a Ţďárské vrchy, nejseverněji – Ţelezné hory Boskovická brázda Brněnská (Drahanská) vrchovina (vápencové útvary Moravského krasu – jeskyně, propast Macocha, ponorná říčka – Punkva) TÉMA: ZÁPADNÍ KARPATY Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11 - atlas České republiky Poznámky: ZÁPADNÍ KARPATY Vněkarpatské sníţeniny o pásmo sníţenin, které odděluje Českou vysočinu a Karpaty o Dyjskosvratecký úval (úrodná oblast), Vyškovská brána, Hornomoravský úval (úrodná oblast), Moravská brána, Ostravská pánev (loţiska černého uhlí) Vnější Západní Karpaty o Středomoravské Karpaty (Ţdánický les, Chřiby) o při moravsko-slovenské hranici se táhnou Bílé Karpaty a Javorníky o Hostýnské a Vsetínské vrchy o Moravskoslezské Beskydy
TÉMA: PANONSKÁ PÁNEV Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11 - atlas České republiky Poznámky: PANONSKÁ PÁNEV Na jiţní Moravu proniká výběţek Panonské pánve, který se nazývá Vídeňská pánev. - Dolnomoravský úval (podél řeky Moravy, úrodná a teplá oblast, vinice) - Pavlovské vrchy (vápencové, CHKO Pálava) TÉMA: STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11 - atlas České republiky Poznámky: STŘEDOPOLSKÉ NÍŢINY Ve Slezsku zasahuje z Polska do ČR výběţek Středoevropské níţiny (okolí Hlučína na Ostravsku).
TÉMA: PODNEBÍ Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.12-13 - atlas České republiky Poznámky: PODNEBÍ Česká republika leţí v mírném pásu a má přechodné podnebí (mezi oceánským a kontinentálním). Velký vliv má nadmořská výška. Počasí je proměnlivé – střídají se tlakové výše a níţe a atmosférické fronty, mění se směr proudění vzduchu. Převládá západní proudění. TEPLOTA Vliv má nadmořská výška a členitost povrchu. Teplota vzduchu v ČR klesá o 0,6°C na 100 výškových metrů. V zimním období nastávají teplotní inverze – kdy se v údolích hromadí těţší studený vzduch a okolní svahy a hřbety jsou teplejší. Průměrná roční teplota je 7,5 °C. Průměrné lednové teploty se pohybují od –7 °C na horách po 0 °C v níţinách. Červencové pak od 7 °C na horách po 20 °C v Praze a na jiţní Moravě. SRÁŢKY Sráţky u nás rostou s nadmořskou výškou a členitostí reliéfu (návětrná a závětrná strana hor). Návětrné strany hor – aţ 1500mm sráţek – Jizerské hory (Bílý Potok), Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora). Nejsušší místa – 400 – 500mm sráţek - Dyjskosvratecký úval (okolí Znojma) a závětrná strana Krušných hor (Ţatecko, Lounsko – sráţkový stín). PODNEBNÉ OBLASTI 1)Teplá oblast – do výšek asi 300 m.n.m., průměrná teplota nad 8°C, sráţky okolo 600 mm. Polabí, Povltaví, Poohří, úvaly na Moravě 2)Mírně teplá oblast – zahrnuje pahorkatiny a vrchoviny (300-800 m.n.m.), průměrná teplota 5-8 °C, sráţky v rozmezí 500-800 mm. 3)Chladná oblast – zahrnuje vrcholové části vrchovin a hornatin, průměrná teplota nedosahuje 5°C a mnoţství sráţek je nad 800 mm (polovina sráţek padá ve formě sněhu).
TÉMA: VODSTVO Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.14-15 - atlas České republiky Poznámky: VODSTVO Naším územím probíhá hlavní evropské rozvodí – naše vodní toky odvádějí vodu do tří moří – Severního, Baltského a Černého. ŘEKY Na území ČR máme poměrně hustou říční síť. Vltava – nejdelší řeka (433 km), Vltavská kaskáda (přehrady Lipno, Orlík, Slapy, Štěchovice) Labe – na našem území dlouhá 370 km, lodní doprava, odvodňuje 2/3 území ČR, úrodná Polabská níţina Morava – v Česku 277 km, na dolním toku tvoří hranici mezi Českem a Slovenskem Dyje – 287 km, tvoří hranici ČR s Rakouskem, přehrady Vranov a Nové Mlýny, NP Podyjí Ohře – 291 km, severozápadní Čechy, přehradní nádrţe Skalka a Nechranice Berounka – 240 km, vzniká soutokem Mţe s Radbuzou v Plzni Odra – 135 km, odvádí vody ze severní Moravy, ústí do Baltského moře JEZERA Na jezera je naše země chudá. ledovcová (Šumava 5 jezer – největší a nejhlubší je Černé jezero, 40m hloubka a 18,5 ha rozloha, dále Čertovo j. a Plešné j.) krasová j. (v Macoše, v Hranické propasti) hrazená j. (Mladotické) rašelinová j. (Tříjezerní slať na Šumavě, Mechová jezírka v Jeseníkách atd.) umělá j. – zatopené prostory po těţbě, rekultivační plochy – např.jezero Most RYBNÍKY Byly budovány od 14.století. Dnes v ČR asi 21 000 rybníků. Největší v jiţních Čechách Rožmberk (489 ha), Horusický r., Bezdrev. Známé jsou i Máchovo jezero či Nesyt na jiţní Moravě. PŘEHRADNÍ NÁDRŢE Význam: ochrana před povodněmi, výroba energie, zdroj pitné nebo uţitkové vody, rekreace. Největší – Lipno (49 km2), nejhlubší (max.74 m)– Orlík. K rekreaci slouţí např. Slapy, Vranov, Rozkoš. Zdroj pitné vody: přehrada Švihov na Ţelivce zásobuje Prahu. PODZEMNÍ VODY Podzemní vody jsou zásobárnou pitné vody (oblast České tabule) a v místech, kde vyvěrají minerální prameny, byly zřízeny lázně (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice).
TÉMA: PŮDY Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.16-17 - atlas České republiky Poznámky: PŮDY Převaţujícím půdním typem u nás jsou hnědozemě a kambizemě. Nejúrodnější půdy (černozemě) se vyskytují pouze ve středních Čechách a na střední a jiţní Moravě. Úrodnost půd u nás značně ohroţuje větrná a vodní eroze. Půdní typy v ČR Černozemě – hodně humusu, níţiny: Polabí, Poohří, moravské úvaly Hnědozemě – hnědý půdní horizont, pahorkatiny v Čechách a na Moravě Kambizemě (hnědé lesní půdy) – mírně kyselé, úrodné, vrchoviny, pod původními listnatými a smíšenými lesy, např. podhůří Šumavy Podzoly – vrchoviny a hornatiny, pod jehličnatými lesy, vyţadují stálé hnojení, Šumava, Krkonoše Nivní půdy – na náplavech řek, vyuţívají se jako louky, Polabí, Pomoraví, Podyjí Rendziny – na vápencích, Český a Moravský kras
TÉMA: ŽIVÁ PŘÍRODA Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19 - atlas České republiky Poznámky: ŢIVÁ PŘÍRODA V ČR převládá biota (ţivé organismy) středoevropská. Ke změnám v druhovém sloţení rostlin a ţivočichů u nás přispívá zejména nadmořská výška. Lesy tvoří v ČR asi 33% rozlohy území. Níţiny a pahorkatiny jsou intenzivně hospodářsky vyuţívány (pěstování plodin) – lesy tvoří jen 3-10% území. Naopak pohraniční pohoří jsou zalesněna z 95%. Původní listnaté dubovo-bukové lesy nahradily jehličnaté monokultury (smrk, borovice). Horní hranice lesa leţí u nás přibliţně ve výšce 1300 m nad mořem. Značné plochy našich lesů jsou poškozeny zplodinami z tepelných elektráren a průmyslu. Problémy ţivotního prostředí •Nevyhovující kvalita ovzduší – vypouštění CO2, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (průmysl, doprava) •Nadměrný hluk - doprava •Znečištění vod – odpadní vody z průmyslu, zemědělství a lidských obydlí •Devastace lesů – odlesňování, poškození zplodinami z průmyslu (kyselé deště) Změny povrchu – těţba nerostů, lomy, haldy, skládky komunálního odpadu, stavba silnic Poškozování půd – eroze (odnos) půdy, záplavy, sesuvy, chybná orba, nadměrná chemizace Ekologicky stabilní krajina – taková, která má moţnost obnovit původní stav po škodlivých zásazích člověka. Je nutné chránit, zlepšovat a nově zakládat vegetaci v krajině.
TÉMA: OCHRANA PŘÍRODY Zdroje: - učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19 - atlas České republiky Poznámky: OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přes nepříznivý vliv hospodářství se na některých místech našeho státu zachovala i příroda málo porušená. Takové krajiny je třeba chránit pro příští generace. Podle rozlohy a stupně ochrany rozlišujeme několik kategorií chráněných území: Národní parky (NP) rozlehlá území, hodnotná, málo pozměněná příroda biologický, vodohospodářský a rekreační význam omezená hospodářská činnost Krkonošský NP - nejstarší v ČR - ochrana: skalních hradby (mrazové zvětrávání), balvanová moře (stopy po zalednění), rašeliniště, zachovány ţivé organismy z dob ledových (lomikámen sněţný) - lesy postiţeny průmyslovými exhalacemi z české, polské i německé strany NP Šumava - největší v ČR - nejcennější přírodní památky – Modravské slatě, Mrtvý luh, Povydří, Trojmezná hora - jezera: Plešné, Prášilské, Laka - ţivočichové: tetřev, výr velký, vydra říční, návrat rysa ostrovida do přírody NP Podyjí - na jiţní Moravě u hranic s Rakouskem - kaňonovité údolí meandrujícího středního toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem - velká druhová rozmanitost rostlinstva, teplomilné druhy NP České Švýcarsko - severní Čechy – část Děčínské vrchoviny - četné pískovcové skalní útvary, hluboce zaříznutá údolí se soutěskami (řeka Kamenice) - místy původní borové a bukové porosty - Pravčická brána
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - krajiny s atraktivní přírodou a historickými památkami - velkou plochu zaujímají lesy, louky a pastviny - lidská sídla a vyuţívání přírody ve vzájemném souladu - u nás celkem 24 CHKO např. Blanský les – zalesněné pohoří, nejvyšší vrchol Kleť (1083 m) Český kras – krápníkové Koněpruské jeskyně, paleontologická naleziště, hrad Karlštejn Český ráj – skalní města (Prachovské skály), třetihorní vyvřeliny (Trosky, Muţský), hrady: Kost, Bezděz Jeseníky – vzácná horská květena nad horní hranicí lesa, vrchol Praděd (1492 m) Moravský kras – náš nejdokonaleji vyvinutý kras: závrty, ponory, propasti (Macocha), mnoho jeskyní (Punkevní, Kateřinská, Amatérská), 18 druhů netopýrů Pálava – vápencové Pavlovské vrchy, stepní a teplomilné rostliny, archeologická naleziště (Dolní Věstonice), uměle vysazená koza bezoárová Třeboňsko – harmonická kulturní krajina, rybníky a kanály (Zlatá stoka, Nová řeka), rašeliniště, luţní lesy, rozmanitá vodní fauna a ptactvo, biosférická rezervace UNESCO Národní přírodní rezervace (NPR) - menší území, mimořádná příroda - Adršpaské skalní město, Boubínský a Ţofínský prales Přírodní rezervace (PR) - jednotlivé přírodní celky (rašeliniště, pozůstatky sopečné či ledovcové činnosti) - např.Panská skála (kamenné varhany, sloupovitá odlučnost čediče) Národní přírodní památky a Přírodní památky (NPP, PP) - malé přírodní útvary, skály, jezera, jeskyně, naleziště nerostů či vzácných rostlin a ţivočichů - např. propast u Hranic na Moravě Mezinárodní biosférické rezervace UNESCO - harmonické krajiny, kde jsou hospodářské vlivy v souladu s přírodou - NP Šumava a Krkonoše, CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko a Bílé Karpaty, biosférická rezervace Dolní Morava (Pálava, Lednicko-valtický areál, niva dolní Moravy) Mokřady - ochrana významných světových mokřadů - např. Třeboňské rybníky, Lednické rybníky, Krkonošská rašeliniště
