P dní pom ry R Irena Smolová P da je p irozenou sou ástí národního bohatství každého stát . Na našem území se v pr uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zem d lství mén vhodné p dní typy. plošn nejrozší en jší pat í na jižní Morav a v Polabí ernozem , v pahorkatinách hn dozem vyšších polohách illimerizované p dy a podzoly. Zem d lská p da se na celkové rozloze republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným zp sob m obhospoda ování jsou dv t narušeny erozí.
b hu Mezi a ve eské etiny
Sumariza ní tabulka základní p dotvorné procesy: humifikace, eluviace, iluviace, oglejení nejrozší en jší p dní typy: zonální typy: ernozem (jižní Morava, Polabí) hn dozem (jižní ást eské tabule) illimerizované p dy (Moravská brána, Ostravská pánev) hn dé p dy (Vizovická vrchovina, St edo eská pahorkatina) podzoly (Beskydy, Jeseníky, eské st edoho í, Šumava, Krkonoše) azonální typy: rendziny ( eský a Moravský kras) P du lze definovat jako samostatný p írodní útvar vzniklý z povrchových zv tralin zemské k ry a z organických zbytk za p sobení p dotvorných faktor . Je životním prost edím p dních organism , stanovišt m rostoucí vegetace, slouží k p stování kulturních rostlin, je regulátorem kolob hu látek a m že fungovat jako úložišt , ale i zdroj potenciáln rizikových látek. P da je dynamický, stále se vyvíjející živý systém, na n mž je závislé p ežití a prosperita všech suchozemských biologických spole enstev. Vznik, stavba a složení p dy jsou výsledkem p sobení klimatu, podzemní vody, živých organism žijících v p d i na jejím povrchu a lidské innosti na výchozí substrát v ur itém ase. Tyto faktory se ozna ují jako faktory p dotvorné a jejich p sobením p da vzniká a vyvíjí se na rozhraní litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry. Za hlavní p dotvorné faktory se ozna ují substrát (mate ná hornina), podnebí, biologický faktor, podzemní vodu a p sobení lov ka, P da tvo í složitý otev ený systém, ale svou schopností autoregulace vnit ních proces i systém relativn samostatný. Protože zahrnuje všechny t i fáze skupenství, nazývá se též systém trojfázový. Mezi základní složky p dy a pat í minerální anorganické látky (nap . št rk, písek, prach, jílové ástice), organické hmota, voda (p dní roztok), plyny a živé organismy ( ervi, hmyz, bakterie, prvoci, há átka, houby, asy). Mezi pevnou, kapalnou a plynnou složkou existuje neustálá vým na molekul a iont , ovliv ovaná fyzikálními, chemickými a biologickými procesy. P dotvorné procesy P i vzniku a vývoji p dy v ní probíhají r zné typy proces , jejichž povaha je závislá p edevším na fyzikálních a chemických vlastnostech substrátu, na klimatických faktorech a biotické složce. Každý p dotvorný proces je nep etržitý, nekon í vznikem p dního typu, ale je jeho sou ástí. Jde tedy o dynamické a komplikované procesy, které se m ní tak, jak se m ní podmínky vývoje p d. V mírném podnebném pásu a tedy i na našem území pat í mezi základní p dotvorné procesy humifikace, eluviace (vyplavování, ochuzování), iluviace (obohacování), oglejení a glejový proces, který probíhá v zamok ených p dách. Základní p dní typy na území R P dní typy zastoupené na našem území jsou od p d v po áte ním stádium vývoje (surové p dy), p es vyvinuté p dy až po reliktní, které vznikly v odlišných klimatických podmínkách. V oblastech, kde vystupuje skalní podloží blízko k povrchu se vyskytují surové p dy s jednoduchým p dním profilem, s m lkým humusovým horizontem, který p ímo p echází v rozpadlou mate nou horninu. Pro lenitý reliéf st edních a vyšších nadmo ských výšek jsou typické rankery, jejichž
p dotvorným substrátem jsou balvanitá deluvia nekarbonátových hornin. Na rozdíl od surových p d mají asto bohatou vegetaci. V nejsušších a nejteplejších oblastech našeho území jsou rozší eny ernozem , které pat í mezi reliktní p dy, které vznikly v raných obdobích poledové doby pod p vodními p irozenými stepními a lesostepními spole enstvy. V sou asnosti se uchovávají ve své p vodní podob p evážn díky zem d lské kultivaci. Mate ným substrátem jsou v tšinou spraše a hlavním p dotvorným procesem p i jejich vzniku byla intenzivní humifikace, která probíhala pod stepní vegetací. P dy mají mocný, tmav zbarvený humusový horizont a jsou intenzivn využívány jako naše nejúrodn jší p dy. P stují se na nich nejnáro n jší plodiny jako je kuku ice, pšenice nebo cukrovka. Typické jsou pro jižní Moravu a ást Polabí. Jejich jedinou nevýhodou je, že trpí ob asným vysycháním, a proto vyžadují zavlažování. V nižším stupni pahorkatin jsou typické hn dozem , které vznikaly pod p vodními dubohabrovými lesy a hlavním p dotvorným procesem je illimerizace, p i které je svrchní ást profilu ochuzována o jílnaté ástice, které jsou prosakující vodou p emís ovány do hlubších p dních horizont . Hn dozem pat í mezi hodnotné zem d lské p dy, které mají oproti ernozemím výhodu, že jsou mén náchylné k vysychání. Nejvhodn jšími plodinami jsou náro né obiloviny (pšenice, je men), cukrovka nebo vojt ška. Ve st edních nadmo ských výškách (250 - 500 m n.m.) jsou nejrozší en jší illimerizované p dy pojmenované podle dominantního procesu, kterým je illimerizace. Dokládá to n kolik decimetr mocný vyb lený eluviální horizont ležící hned pod humusovým. Dalším typickým znakem je oglejení v d sledku existence zhutn lého, málo vodopropustného jílového horizontu. Zem d lsky jsou to p dy nižší kvality a pro zvýšení jejich úrodnosti se asto provádí meliora ní úpravy. Meliorace Meliorace je souhrn technických opat ení, která se používají pro zlepšení kvality málo produktivních zem d lských p d nebo p d, jejichž kvalita klesla v d sledku p edchozích nevhodných zásah . Jedná se zejména o odvodn ní zamok ených p d, zavlažování p d trpících vysycháním nebo vápn ní siln kyselých p d. Neuváženými melioracemi byla na území R v n kterých podhorských oblastech zni ena p irozená stanovišt n kterých druh rostlin a živo ich . Nejrozší en jším p dním typem na území R jsou hn dé p dy. Mimo nížin jsou zastoupeny ve všech typech lenit jšího reliéfu. Vhodné je pro n humidn jší mírn teplé klima s ro ními úhrny srážek do 900 mm. P vodní p irozenou vegetací na nich byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bu iny). Jako mate ný substrát se uplat ují r zné typy hornin. Hlavním p dotvorným pochodem p i vzniku hn dých p d je intenzivní vnitrop dní zv trávání. P dy pat í mezi vývojov mladé, které by v mén lenitém reliéfu po delší dob p ešly v jiný p dní typ – hn dozem, illimerizovanou p du nebo podzoly. Z hlediska kvality mají st ední až nižší úrodnost a jejich hlavní nevýhodou je malá mocnost p dního profilu a astá skeletovitost. Ve vyšších nadmo ských výškách ve vlhkém a chladném klimatu, kde ro ní úhrn srážek p evyšuje 800 mm, jsou rozší eny podzoly. Tento p dní typ vznikla hlavn pod jehli natými, zejména smrkovými lesy. Jejich mate ným substrátem jsou zv traliny mineráln chudých hornin (žul, svor nebo pískovc ). Hlavním p dotvorným pochodem je intenzivní vyplavování – podzolizace. Ve velmi kyselém prost edí se rozkládají prvotní minerály a p emís ují se oxidy železa a hliníku do spodních horizont . Pod vrstvou surového humusu leží dokonale vyb lený eluviální horizont, který p echází v horizont iluviální. Podzoly jsou p dy s velmi nízkou p irozenou úrodností. Využívají se jako horské louky a pastviny a v tšina z nich je pod lesními jehli natými porosty, které mohou být v p ípad horských podzol i relativn produktivní. V Polabí a na jižní Morav jsou v nízkých polohách zastoupeny také ernice, které se vyvinuly pod p vodními porosty olšin, druhotn vlhkých luk, asto typu polabských „ ernav“ (slatin). Mate ným
substrátem jsou siln vápnité nivní sedimenty, zv traliny slínovc a nízké pís ité terasy (ovlivn né vysoko položenou hladinou podzemní vody. Hlavním p dotvorným procesem intenzivní humifikace spolu s glejovým procesem. Zvláštní postavení mezi p dními typy na našem území zaujímají smonice. Vyskytují se pouze v severo eské hn douhelné oblasti (zejména na Chomutovsku). Vytvo ily se na t etihorních jílech a jsou osamoceným výskytem tohoto p dního typu daleko vzdáleném od svých dalších oblastí výskytu na Balkán . Jsou typické pro teplé a suché klima a u nás jsou rozší eny v bec v nejsušších oblastech ve srážkovém stínu Krušných hor. P vodním vegeta ním krytem, po kterým se vyvinuly byly teplomilné doubravy a hlavním p dotvorným procesem výrazná humifikace kombinovaná s u nás ojedin lým vertisol-efektem, který spo ívá v samomul ovací schopnosti p dního povrchu, což je rozpad zeminy na výrazné drobné strukturní elementy. Vedle ady náro ných plodin se na tomto p dním typu tradi n p stují ovocné stromy zejména hrušn . V údolních nivách a zamok ených územích se mohou vyskytovat glejové p dy, jejichž p dotvorným substrátem jsou nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy. Vznikají glejovým p dotvorným procesem. Jeho podstatou je redukce slou enin železa podmín ná nedostatkem vzduchu p i sou asném zvýšení organických látek a rozkladu prvotních minerál vlivem vysoké úrovn hladiny podzemní vody. Typickými p dami v Jiho eských a Podkrušnohorských pánvích jsou pseudogleje, u kterých oglejení p edchází illimerizace. Na extrémn mineráln chudých substrátech (naváté písky št rkovité písky í ních teras) pod p vodními porosty borových les u nás vznikly arenosoly. Tento p dní typ je extrémn vodopropustný a vysychavý a pat í k p dám s nejnižší p irozenou úrodností. Pouze v omezené rozsahu se v severovýchodních echách vyskytují pelosoly, regionáln ozna ované jako slínovatky. Pat í mezi t žké p dy tvo ené ve zna ném rozsahu druhotnými jílovými minerály. Zástupcem zasolených p d jsou u nás slance, jejichž mate ným substrátem jsou spraše, t etihorní jílovce nebo nivní sedimenty ovlivn né vysokou hladinou siln mineralizované podzemní vody. Na jejich zasolení se podílí v tšinou sírany. Plošn relativn malé rozší ení mají u nás šedozem , které jsou typické pro Královéhradecko a n které ásti Hané. Vznikaly pod p vodní lesostepní vegetací. Na rozdíl od ernozemí byl p i jejich vzniku proces humifikace doprovázen illimerizací. P íkladem azonálního typu p d jsou na našem území rendziny. Vznikají na karbonátových horninách v krasových územích a p vodními porosty na nich byly v nižších polohách teplomilné doubravy a ve vyšších vápnomilné bu iny až reliktní bory. P ímo pod humusovým horizontem leží mnohdy p ímo hrub rozpadlá krasová hornina. Vhodné jsou pro zakládání ovocných sad (da í se nap . peckovinám) a vinic, pokud to umož ují klimatické podmínky. V krasových oblastech se rendziny st ídají s terra fuscou (v Moravském a eském krasu). Jedná se o typickou siln zv tralou reliktní p du, která vznikla v odlišných klimatických podmínkách (vlh í a teplejší klima). Azonálními p dami jsou i rašeliništní p dy, které jsou typickým zástupcem organogenních p d. Byly vytvo eny intenzivní akumulací slab rozložených rostlinných zbytk v siln zvodn lém prost edí. P dní profil se skládá z jednotlivých rašelinných poloh, které p i povrchu, je-li rašeliništ aktivní, p ir stají, sm rem do hloubky pak podléhají postupné ulmifikaci (rašelin ní). Zem d lský p dní fond Zem d lská p da zaujímá více než polovinu rozlohy eské republiky a koeficient zorn ní dosahuje 72 %. Existují však zna né regionální rozdíly. Nejvyšší podíl (více než 70 %) má zem d lská p da v okresech Prost jov, P erov, Louny, Litom ice, Kolín, Praha-východ a Hradec Králové. Naopak nejnižší (mén než 50%) je mimo m stských okres také ve v tšin pohrani ních horských okres . Pro hodnocení kvality zem d lského p dního fondu je v R využíván systém bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ). P timístný kód BPEJ charakterizuje p edevším produk ní vlastnosti p d pro hodnocení z hlediska zem d lské výroby.
Tab. 1: Struktura p dního fondu v eské republice (stav k 1. 1. 2003) Ukazatel Zem d lská p da orná p da chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesy vodní plochy zastav né plochy nezem d lská p da Celková vým ra
vým ra (v ha) 4 272 801 3 068 239 11 105 15 902 160 910 48 373 968 272 2 643 058 159 897 130 587 3 680 412 7 886 755
podíl (v %) 54,2 38,9 0,1 0,2 2,0 0,6 12,3 33,5 2,0 1,7 46,7 100,0
Úrodnost p dy Úrodnost p dy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a p dní vzduch po celé vegeta ní období a tak zabezpe it jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého p dního profilu. Úrodnost p dy není absolutní veli inou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, p stovaným plodinám a vklad m do p dy p i procesu jejího obhospoda ování. Mezi naše nejúrodn jší p dy pat í ernozem a hn dozem . Naopak nejmén úrodné jsou surové p dy, rankry nebo glejové p dy. N které p dy jsou znehodnocovány p sobením lov ka. P íkladem je narušení t žební inností p i dobývání nerostných surovin nebo kontaminací v p ípad n kterých podnik , p i ekologických haváriích. Po ukon ení aktivit, které p du znehodnotily, je zákonem stanovena povinnost provád t rekultivace a sanace, které by umožnily n jakou formu dalšího využití území. Tab. 2: Struktura rekultivovaných ploch pro další možné využití (k 1.1.2003) Zp sob rekultivace:
rekultivace rozpracované (v ha) v DP mimo DP zem d lská 999,6 242,7 lesnická 2 920 2 323,6 vodní 542,6 17,2 ostatní 1 548,6 455,9 celkem 6 010,8 3 039,4 Poznámky: DP = dobývací prostor;
rekultivace ukon ené (v ha) v DP mimo DP 3 456,1 3 103,0 2 950,2 3 290,0 910,6 226,9 571,0 1 033,7 7 887,9 7 653,6
Cena p dy Úrodnost p dy a její snížení vlivem rizikových faktor se odráží v cen p dy. Ta je ur ována nap íklad za ú elem stanovení odvod za odn tí p dy ze zem d lského p dního fondu a p esn ji vymezuje zákon „O ochran zem d lského p dního fondu“ z roku 1982 stanovením sazby v K za 1 ha p dy. Kriteriem pro definování sazeb jsou hlavní p dní jednotky (HPJ) kódu BPEJ a klimatické regiony. Tento p ístup zohled uje výhradn produk ní funkci p dy a áste n i její ekologické funkce. Ekologická váha vlivu zohled uje (v hodnotách 5 až 20, kterými se násobí základní sazba v K ) zem d lskou p du ve zvlášt chrán ných ástech státního území (národní parky, p írodní rezervace, p írodní památky) a také v územních systémech ekologické stability krajiny, v chrán ných oblastech p irozené akumulace vod, v ochranných pásmech vodních zdroj nebo v chrán ných ložiskových územích. Naopak jsou také stanoveny koeficienty pro snížení odvod (v hodnotách 0,8 - 0,2), jimiž se
násobí základní sazba v K , které snižují cenu p dy v p ípad , že je poškozená spady pr myslových exhalací, úniky pevných nebo tekutých toxických látek, ropných látek, vodní nebo v trnou erozí. Vyhláškou ministerstva financí z roku 2002 jsou stanoveny ú ední ceny p dy pro jednotlivé katastry. Rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou v ádech korun za jeden metr tvere ný. Nejnižší cena je stanovena v katastrálních územích v p evážn hornatém lenitém reliéfu, kde se pohybuje do 1 K /m2 nejvyšší je v úrodných úvalech st ední a jižní Moravy nebo v Polabí, kde dosahuje více než 13 K /m2 zem d lské p dy. Vedle ú ední ceny se p i prodeji pozemk uplat uje tržní cena, která zohled uje i polohu území k významným centr m apod. P dní eroze Intenzivní využívání p dy pro zem d lskou výrobu a velkoplošné odles ování postupn narušuje p irozený p dní pokryv a povrch je snadn ji narušován erozí, která spo ívá v destruk ním p sobení povrchov tekoucí vody a v tru na p dní povrch. Eroze vede ke ztrát nejúrodn jší vrstvy p dy, jejíž nahrazení trvá stovky let. Problém eroze zem d lsky využívaných p d je problém celosv tový, jehož d sledkem je každoro ní úbytek tisíc km2 zem d lské p dy. V R je potenciáln ohroženo vodní erozí tém 50 % orné p dy vodní. Tab. 4: Potenciální ohrožení p d vodní erozí na území R (k 1. 1. 2006) stupe ohrožení vodní erozí bez ohrožení p dy náchylné p dy mírné ohrožené p dy ohrožené p dy siln ohrožené p dy nejohrožen jší celkem
Plocha zem d lské p dy (v ha) (v %) 180 655 4,2 1 192 676 27,9 1 106 743 25,9 771 599 18,0 429 891 10,1 595 250 13,9 4 276 814 100,0
Vybrané p dní typy (p ehled) ernice pom rn etné, zejména v nízkých polohách (zvlášt v Polabí a na jižní Morav ) p vodními porosty byly olšiny, druhotn vlhké louky, asto typu polabských „ ernav“ (slatin) mate ný substrát: siln vápnité nivní sedimenty, zv traliny slínovc a nízké pís ité terasy (ovlivn né vysoko položenou hladinou podzemní vody - hladní p dotvorný proces: intenzivní humifikace spolu s glejovým procesem
-
Smonice - výskytem jsou omezeny pouze na severo eskou hn douhelnou oblast (zejména Chomutovsko) - vytvo ily se na t etihorních jílech (jsou osamoceny od svých dalších oblastí výskytu –Balkán) do 300 m n.m. - klima: teplé a suché (nejsušší oblasti u nás) - p vodní vegeta ní kryt: teplomilné doubravy - hlavní p dotvorný proces: výrazná humifikace kombinovaná s u nás ojedin lým vertisol-efektem, který spo ívá v samomul ovací schopnosti p dního povrchu (rozpad zeminy na výrazné drobné strukturní elementy)
Pseudogleje asto jsou zastoupeny ve st edních nadmo ských výškách, kde se st ídají s illimerizovanými p dami - typické p dy pánvi ( eskobud jovická, Ostravská, T ebo ská, Chebská) - hlavní p dotvorný proces: oglejení, vedle kterého se jako pod ízený proces uplat uje illimerizace, která oglejení p edchází Surové p dy - vznikají tam, kde skalní podloží vystupuje blízko k povrchu - p vodním rostlinným krytem, který z stává na t chto místech asto zachován, jsou v tšinou skalní stepi nebo reliktní bory - p dotvorný substrát: hrub skeletovité rozpady v tšinou bezkarbonátových hornin, p evážn eluvia - hlavní p dotvorný proces: nevýrazná humifikace, spojená se slabým vnitorp dním zv tráváním - m lký humusový horizont p echází v rozpadlou mate nou horninu Rankery - v lenitém reliéfu - p dotvorný substrát: deluvia na svazích a na úpatí - p vodní vegetace: su ové lesy (tj. na rozdíl od surových p d bohatá) - hlavní p dotvorný proces: výrazná humifikace (p dní profil tvo í relativn mocný humusový horizont, který p echází p ímo do substrátu) Rendziny - vznikají na siln karbonátových horninách (vápencích a dolomitech) - p vodními porosty byly šípákové a teplomilné doubravy až sklaní stepi - hlavní p dotvorný proces: humifikace, mén se uplat uje zv trávání - rendziny jsou v tšinou m lké - typické: p ítomnost uhli itanu vápenatého nebo ho e natého v celém profilu Terra fusca - jako zástupce tzv.terrae calcis je vedle terry rossy rozší ena sporadicky ve vápencových oblastech, kde se st ídá s rendzinami - je typickou siln zv tralou reliktní p dou, která vznikla v odlišných klimatických podmínkách (vlh í, teplejší) Pararendziny - obdoba hn dých p d na zv tralinách karbonátov -silikátových hornin (vápnité b idlice, pískovce, opuky) - p vodní vegeta ní pokryv: teplomiln jší rostliny (nap . teplomilné doubravy) - hlavní p dotvorný proces: vedle obvyklého vnitrop dního zv trávacího pochodu probíhá humifikace - typický znak: p ítomnost karbonát bu v celém p dním profilu, nebo alespo ve spodních ástech Arenosoly - na extrémn mineráln chudých substrátech (naváté písky št rkovité písky í ních teras) - p vodním porostem: chudé borové lesy - hlavní p dotvorný proces: slabá humifikace probíhající v nejsvrchn jší, kultivací ovlivn né ásti p dního profilu - p dy jsou extrémn vodopropustné a vysychavé
Pelosoly - oblast výskytu je plošn málo rozsáhlá (severovýchodní echy – ozna ují se „slínovatky“) - jsou to velmi t žké p dy vázané na horniny poskytující zv traliny, tvo ené ve zna né mí e druhotnými jílovými minerály (k ídové slínovce) - p vodní vegeta ní kryt: dubohabrové háje Rezivé p dy - vyskytují se ve vyšších nadmo ských výškách (nad 800 m n.m.) - vznikaly p evážn pod kyselými horskými bu inami, p ípadn smr inami, v chladném vlhkém klimatu - p dotvorný substrát: hlavn zv traliny kyselých hornin (vyv elin a metamorfik) - hlavní p dotvorný proces: intenzivní vnitrop dní zv trávání, doprovázené uvol ováním seskvioxid (Fe, Al); na rozdíl od podzol nejsou volné seskvioxidy v profilu p emís ovány; v tšinou se jedná o za átek podzoliza ního procesu Gleje - hlavn v nivách vodních tok a v zamok ených úpadech - p dotvorný substrát: nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy - hlavní p dotvorný proces: glejový – pod m lkým humusovým horizontem, n kdy zrašelin lým, leží zajílený mazlavý glejový horizont, trvale ovlivn ný vysokou úrovní hladiny podzemní vody. Rašeliništní p dy - typické organogenní p dy, vytvo ené intenzivní akumulací slab rozložených rostlinných zbytk v siln zvodn lém prost edí - p dní profil se skládá z jednotlivých rašelinných poloh, které p i povrchu, je-li rašeliništ aktivní, p ir stají, sm rem do hloubky pak podléhají postupné ulmifikaci (rašelin ní) - typické: prosycení vodou, nedostatek minerálních látek a asto velmi kyselá p dní reakce Slance - zástupce zasolených p d - ojedin le se vyskytují na jižní Morav - mate ný substrát: spraše, t etihorní jílovce a nivní sedimenty, ovlivn né vysokou hladinou siln mineralizované podzemní vody - na zasolení se podílí v tšinou sírany - humusový horizont prakticky chybí; p dní profil tvo í sv tle šedý eluviální horizont, ochuzený o organické látky a jílovou substanci, který p echází do iluviálního horizontu
