Manuál pro lektory VP Název programu:
Přírodní bohatství ČR Anotace: Příroda se bez lidí obejde, lidé bez přírody ne. Společně zjistíme, co si představit pod pojmem ochrana přírody a ujasníme si, jestli máme povinnost přírodu chránit nebo to závisí na naší dobré vůli. Zjistíme, kde leží naše největší přírodní bohatství a co tato místa ukrývají. Pozornost budeme věnovat chráněným druhům, ale i našim národním parkům. Zmíníme také vybrané CHKO. Zařazení do RVP: Dle rámcových vzdělávacích programů tento výukový program navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, komunikativní a občanské. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků z oblasti přírodopisu (biologie), konkrétně především v oblasti ekologie a ochrany přírody. Cílová skupina: mladší žáci: 8. – 9. třída ZŠ starší žáci: 1. – 4. ročník SŠ MLADŠÍ ŽÁCI Cíle pro mladší žáky: Žáci dokáží popsat vývoj ochrany přírody a vyjmenovat základní kategorie ochrany přírody. Vysvětlí pojem územní a druhová ochrana a jejich další členění. Vyjmenují alespoň 3 chráněné organismy. Zvládnou vyjmenovat naše národní parky, krátce je popsat a ukázat na mapě. Použité pomůcky: obrázek rozrazilu rezekvítku, barevné nálepky, balící papír, pastelky na flip, originální myšlenková mapa, provázek, seznam otázek, 4 skupiny obrázků (1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi), 4x vyhláška, provázek, 4 nápisy s kategorií ochrany, pracovní listy, obrázek malého a velkého státního znaku, foto stromu s červenými pruhy, 3 stromy nakreslené na tabuli, 4x obálka s kartičkami – obrázek, název NP, příd. jméno, popis území OSNOVA PROGRAMU pro mladší žáky 1. hodina 1. Představení lektorky, projektu Rezekvítku a výukového programu (obrázek rozrazilu) 2. Icebreaker hry (barevné nálepky) 3. Myšlenková mapa (balící papír, pastelky na flip, originální myšlenková mapa) 4. Historie ochrany přírody 5. Hra ANO/NE (provázek, seznam otázek)
1
2. hodina 6. Druhová ochrana (4 skupiny obrázků – 1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi; 4x vyhláška, provázek, 4 nápisy s kategorií ochrany, pracovní listy) 7. Územní ochrana – úvod 8. Hra stoupni si do CHÚ (3 stromy nakreslené na tabuli) 9. NP – přiřazovačka (4x obálka s kartičkami – obrázek, název NP, příd. jméno, popis území) 10. Maloplošná zvláště chráněná území 11. Závěr a zpětná vazba STARŠÍ ŽÁCI Cíle pro starší žáky: Žáci dokáží popsat vývoj ochrany přírody a vyjmenovat základní kategorie ochrany přírody. Vysvětlí pojem územní a druhová ochrana a jejich další členění. Vyjmenují alespoň 3 chráněné organismy. Na mapě ČR lokalizují, alespoň 3 chráněné krajinné oblasti. Zvládnou vyjmenovat naše národní parky, krátce je popsat a ukázat na mapě. Použité pomůcky: obrázek rozrazilu rezekvítku, barevné nálepky, balící papír, pastelky na flip, originální myšlenková mapa, rozstříhané texty, obrázky území, provázek, kolíčky, provázek, seznam otázek, 4 skupiny obrázků (1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi), 4x vyhláška, provázek, 4 nápisy s kategorií ochrany, pracovní listy, obrázek malého a velkého státního znaku, foto stromu s červenými pruhy, 3 stromy nakreslené na tabuli,4x mapa ČR, 4x balíčky s logy ZCHÚ, 4x obálka s kartičkami – obrázek, název NP, příd. jméno, popis území OSNOVA PROGRAMU pro starší žáky 1. 2. 3. 4. 5.
1. hodina Představení lektorky a Rezekvítku (podle programu také výukový program, obrázek rozrazilu) Icebreaker hry (barevné nálepky) Myšlenková mapa (balící papír, pastelky na flip, originální myšlenková mapa) Historie ochrany přírody (rozstříhané texty, obrázky území, provázek, kolíčky) Hra ANO/NE (provázek, seznam otázek)
2. hodina 6. Druhová ochrana (4 skupiny obrázků – 1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi; 4x vyhláška, provázek, 4 nápisy s kategorií ochrany, pracovní listy) 7. Územní ochrana – úvod 8. Hra stoupni si do CHÚ (3 stromy nakreslené na tabuli) 9. Práce s mapou (4x mapa ČR, 4x balíčky znaků) 10. NP – přiřazovačka (4x obálka s kartičkami – obrázek, název NP, příd. jméno, popis území) 11. Maloplošná zvláště chráněná území 12. Závěr a zpětná vazba
2
PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU pro starší i mladší žáky 1. hodina Před hodinou je potřeba si nachystat 4 pracovní místa a někde vytvořit větší místo na další aktivity. 1. Představení lektorky a Rezekvítku – mladší i starší žáci (podle programu také výukový program, ukázat dětem na obrázku rozrazil rezekvítek, aby věděly podle, které rostliny se naše organizace jmenuje) 2. Icebreaker – mladší i starší žáci (barevné nálepky)
Všechny žáky postavíme zády k lektorovi. A postupně jim na záda nalepíme barevné kolečka – tak aby od každé barvy byl stejný počet = stejně početné skupinky. Úkolem žáků pak je rozdělit se do skupinek podle barev co mají na zádech bez mluvení.
3. Myšlenková mapa – mladší i starší žáci (balící papír, pastelky na flip, lepidla, samolepící bločky, originální myšlenková mapa)
Doprostřed papíru napíše lektor slovní spojení „Ochrana přírody“. Žáci si stoupnou kolem balícího papíru a mají se zamyslet, co si představí, popř. co ví o ochraně přírody. Každý žák dostane 2 papírky, na které napíše, co ho k ochraně přírody napadlo. Popsané papírky pak každý žák nalepí na balicí papír. Lektor pak papírky s nápisy seřadí, tak aby správně spadala pod jednotlivá klíčová slova viz předloha v příloze. To co se nám hodí do naší myšlenkové mapy, zapíšeme na dané místo (podle předlohy), tak abychom s tím dále mohli pracovat. Pokud žáci neví, snažíme se jim pomoci pomocnými otázkami. Máme jen CHÚ o velké rozloze? Chrání se u nás jen území? Jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněné stejně? Jakmile máme vytvořenou celou myšlenkovou mapu, ještě jednou si ji projdeme a zkusíme od žáků zjistit, jestli ví, kdo vyhlašuje CHÚ, v jakém dokumentu jsou daná ustanovení týkající se ochrany přírody zakotvena, kdo je nejvyšším orgánem ochrany přírody? Před další aktivitou je potřeba vyslovit otázku – Byla ochrana přírody stejná v průběhu let? Odpověď na tuto otázku žáci získají po další aktivitě.
TEORIE Základním právním předpisem je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášky. Nejdůležitějšími prvky zákona je ochrana přírody obecná a zvláštní. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před vyhubením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich ekosystému). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se však objevuje jejich provázání, které souvisí také s implementací soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v ČR.
3
4. Historie ochrany přírody – mladší i starší žáci (rozstříhané texty, obrázky území, provázek, kolíčky) Mladší žáci: S mladšími žáky je možné aktivitu probrat pouze okrajově – kdy a proč začaly první snahy o ochranu přírody (13. stol.), kdy vznikl první zákon (1956) a jak se liší od stávajícího. Starší žáci: Každá skupinka dostane obálku s lístečky, které mají složit a přečíst si text. Na jeho základě skupinky na nataženou šňůru kolíčky připevní obrázky podle typu aktivit na daných lokalitách, které se dozvěděli v textu. Text, který složili, zkusí interpretovat svými slovy (např. ve 13. stol. se zřizovali obory – na časové ose bude první obrázek s jelenem v ohradě). Na závěr žáci okomentují, jak se lišila ochrana přírody v jednotlivých obdobích. Proč se ustoupilo z konzervace území a dnes se v něm provádí zásahy. (Konzervovaná území zarůstala a snižovala se pestrost území, kvůli které se území chránilo.) Měnila se tedy ochrana přírody během let? Ano a velmi. SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ: obrázek s jelenem – rozstříhaný text „Za první snahu o ochranu přírody lze označit zřizování obor pro divokou zvěř. V oborách, které byly zřizovány již od 13. století bohatými šlechtici, byl silně omezený režim vstupu a hospodaření. V některých případech byly dokonce vystěhovány při zakládání obory celé vesnice. Přestože šlo především o ochranu majetku, tedy opatření proti pytláctví a krádeži dřeva, měla tato opatření do budoucna významný vliv na zachování cenných přírodních území. Díky oborám tedy zůstaly zachované velké relativně neporušené části přírody až do pozdního novověku.“ obrázek se zákazem vstupu člověka – rozstříhaný text „Cílená ochrana přírody se zrodila na začátku 19. století jako snaha zabránit plošnému ničení přírodních zdrojů. Jednotlivé osoby již zřizují první chráněná území, většinou jde o aktivity osvícených šlechticů. První chráněné území u nás zřídil roku 1838 na svém panství Nové Hrady hrabě Buquoy, jde o Žofínský prales. Ve stejném roce zřídil další chráněné území Hojná voda. Obě tato chráněná území existují dodnes. Roku 1858 pak kníže Jan Schwarzenberg založil rezervaci Boubínský prales, dnešní stejnojmennou národní přírodní rezervaci. V této době měla ochrana přírody funkci konzervační. To znamená, že se často vyhlašovali rezervace na relativně poškozených kouscích přírody, aby se zachránili do budoucna. V rezervacích bylo vyloučeno hospodaření a často i přístup člověka.“ obrázek s tabulkou zákazů – rozstříhaný text „V roce 1956 byl u nás schválen první zákon na ochranu přírody - 40/1956 Sb. Zákon byl velice stručný a za porušení zákona nebyly většinou vymezeny tresty či sankce. Pokud byl trest stanoven, postihoval spíše prosté občany, než velké podniky. Bylo to dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu (komunismus). Zákon obsahoval jednak územní ochranu, ale také seznam chráněných druhů rostlin a živočichů (u nichž bylo zakázáno rušení, lov, sběr, poškozování jejich prostředí). Tento zákon představoval významný příspěvek k ochraně přírody a stále je zde uplatňován konzervační přístup k ochraně přírody.“
4
obrázek s pracanty – rozstříhaný text „V 70. letech 20. století se začal náhled na ochranu přírody celosvětově měnit. Z problému lokálního se postupně stával problém globální. Jednotlivé škodlivé vlivy člověka postupně překračovaly hranice států a ochrana přírody se začala řešit mezinárodně. Také přístupy k ochraně přírody se začaly významně měnit. Z ochrany konzervační (zákaz vstupu a hospodaření) na ochranu aktivní. Aktivní ochrana přírody se vyznačuje především řízeným hospodařením a volnějším přístupem veřejnosti na chráněná území. Vlivem konzervačního přístupu ochrany přírody, došlo totiž např. k zániku lokalit četných orchidejí v lučních rezervacích, kdy po zamezení dosavadního hospodaření – kosení či pastva (na němž byly orchideje závislé) započala sukcese a orchideje zmizely.“ 5. Hra ANO/NE – mladší i starší žáci (provázek, seznam otázek)
Uprostřed volné plochy natáhneme provázek. Žáci jsou vyzváni, aby si stoupli plus/minus na tuto čáru. Otázky, které jim budete klást, se vztahují k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Vybírejte otázky náhodně, jednou odpověď ANO, NE, NE,… Žáci se mají vždy rozhodnout, zda jejich odpověď je ANO (stoupnou si doleva) nebo NE (stoupnou si doprava). Po každé otázce vyzveme jednoho ze skupiny ANO nebo NE, aby svoji odpověď vysvětlil, případně uvedl důvod, proč se rozhodl pro danou odpověď. Potom řekneme správnou odpověď, případně ji dovysvětlíme.
OTÁZKY ANO Může se na chráněném území přespat? (Ano, ale je povoleno pouze bivakování, tzn. nesmí se rozdělat oheň a postavit stan. Má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu? (Ano, ale pokud je to zastavěný pozemek – dvory, zahrady, sady, vinice – tak ne) Můžeme v lese chodit mimo vyznačené cesty? (Ano, můžeme. Kdybychom chodili po cestách, tak bychom asi nenašli moc hub.) Můžeme si na louce natrhat kytku do vázy? (Ano, ale nesmí se jednat o chráněné druhy rostlin.) Může se po lese jezdit na kole? (Ano, ale pouze po lesních cestách a vyznačených trasách. OTÁZKY NE Mohou se kácet stromy v chráněném území? (Běžný občan strom pokácet nesmí. Kácet stromy v CHÚ se může pouze, pokud je tento zásah v plánu péče.) Můžeš si v lese nasbírat plody a pak je prodat? (Ne, člověk si může nasbírat lesní plody pouze pro vlastní potřebu.) Můžeš si na CHÚ chytit mravence a pak ho zase pustit? (Ne, protože na chráněném území se nesmí chytat žádní živočichové. Všichni živočichové na CHÚ jsou totiž chránění a to i ti jinak běžné druhy jako mravenec.) Můžeš si v rybníce odchytit pulce a donést si ho domů do akvária? (Ne, u nás jsou všechny druhy obojživelníků chránění a to ve všech svých vývojových stádií.) Najdu-li v přírodě opuštěné ptačí vejce, mohu si ho vzít domů? (Ne, protože to zákon 114/1992 Sb. zakazuje, konkrétně jde o paragraf 5a – Ochrana volně žijících ptáků.)
5
2. hodina 6. Druhová ochrana – mladší i starší žáci (4 skupiny obrázků – 1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi; 4x vyhláška, provázek, 4 nápisy s kategorií ochrany, pracovní listy)
Na úvod zopakovat jaké máme kategorie druhové ochrany – kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený. Rozdělaní druhů do následujících kategorií je uvedeno ve Vyhlášce 395/1992 Sb. a žáci si sami zkusí rozdělit 4 zástupce do daných kategorií ochrany. Žákům se do skupiny rozdá Vyhláška a 4 obrázky z jedné skupiny (1. rostliny, 2. ptáci, savci, 3. hmyz, 4. ryby, obojživelníci, plazi), každý pak ještě dostane pracovní list, kam si bude vše zaznamenávat. Během skupinové práce žáků na zemi vytvoříme z provázku kříž a rozmístíme do výsečí nápisy s kategoriemi ochrany. Jakmile mají žáci zařazeny a zapsány své druhy, umístí je do kříže na zemi podle kategorie ochrany. Po té, co všechny skupinky do kříže umístí všechny své obrázky, tak si ostatní skupinky zapíši i organismy z jiných kategorií. Následně s nimi můžeme začít diskuzi. Můžeme se jich zeptat, které ze zvířat je překvapilo umístěním a podobně.
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ: rostliny hadinec červený – KO, leknín bílý – SO, bledule jarní – O, sedmikráska chudobka – N ptáci, savci orel skalní – KO, vydra říční – SO, veverka obecná – O, kachna divoká – N hmyz kudlanka nábožná – KO, tesařík obrovský – SO, roháč obecný – O, slunéčko sedmitečné – N ryby, obojživelníci, plazi skokan ostronosý – KO, ještěrka obecná – SO, užovka obojková – O, lín obecný – N 7. Územní ochrana – úvod – mladší i starší žáci (pracovní list)
Shrnutí informací o územní ochraně – vrátit se k myšlenkové mapě, kterou tvořili na začátku hodiny. Rozdělení ZCHÚ na velkoplošné (NP, CHKO) a maloplošné (NPR, PR, NPP, PP). Kolik procent ČR asi zabírají zvláště chráněná území – brainstorming. Každý může říct svůj odhad a ten se zapíše na tabuli. V ČR zabírají ZCHÚ 16% plochy – zaznačí to tabulky v pracovním listu.
8. Hra stoupni si do CHÚ – mladší i starší žáci (obrázek malého a velkého státního znaku, foto stromu s červenými pruhy, 3 stromy nakreslené na tabuli)
Napřed se s žáky pobavíme o tom, jak poznáme v terénu, že se blížíme nebo jsme v CHÚ? Podle čeho? Výsledek by měl být: cedule u příchodových cest, které oznamují jaké území je před nimi (popis kategorie ochrany), na ceduli je velký státní znak (u NP, CHKO, NPR a NPP) nebo malý státní znak (u PR a PP), dále jsou maloplošná území
6
označena červenými pruhy – vrchní pruh je po celém obvodu kmene a spodní je jen na té části, které je mimo CHÚ – tzn. vstupujeme-li do CHÚ vidíme na stromě dva pruhy, opouštíme-li CHÚ vidíme pouze jeden červený pruh. Pojďme si to teď vyzkoušet. Na tabuli jsou nakresleny 3 stromy (podle pracovního listu). Jeden vybraný žák má za úkol si stoupnout do CHÚ (stoupne si tak, aby stromy vedle něho měli z té jeho strany jen jeden pruh) a pak můžeme vyzvat dalšího, aby si stoupl též do CHÚ, ale jinam.
9. Práce s mapou – starší žáci (4x mapa ČR, 4x balíčky znaků, pracovní list)
ČR má 4 národní parky a 25 chráněných krajinných oblastí rozmístěných po celé republice. Každá skupinka dostane jednu mapu a jednu sadu znaků jednotlivých CHÚ a mají za úkol znaky přiřadit ke správným ZCHÚ na mapě. Hlavně NP a území na Moravě. Zhruba po 15 min. si to společně zkontrolujeme. Výsledky si žáci opět zapíší či zkontrolují s pracovním listem. Správné řešení je na konci manuálu – mapa ZCHÚ i s čísli a popisky.
10. NP – přiřazovačka – mladší i starší žáci (4x obálka s kartičkami – obrázek, název NP, příd. jméno, popis území)
Česká republika má 4 národní parky a každé území je zvláštní něčím jiným a proto je i chráněno. Žáci sedící ve čtyřech skupinách u stolu dostanou obálku, kde mají 4 obrázky a několik kartiček s názvy. Jejich úkolem je přiřadit fotku NP k názvu, popisu a přídavnému jménu. Jakmile budou mít všichni hotovo společně si to vše projdeme a případně opravíme chybné umístění.
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ: NP ŠUMAVA
NEJVĚTŠÍ
na obrázku je jezero
NP KRKONOŠE
NEJSTARŠÍ
na obrázku jsou horské kopce a Sněžka
NP PODYJÍ
NEJMENŠÍ
na obrázku jsou meandry řeky Dyje
NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO
NEJMLADŠÍ
na obrázku je Pravčická brána
11. Maloplošná CHÚ – mladší i starší žáci Mladší i starší žáci:
7
zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště vysokohorské rysy přírody horských hřebenů, hercynské pohoří vyvrásněné v prvohorách unikátní říční fenomén a četnými meandry, kamenná moře a skalní útvary, hluboce zaříznutá údolí unikátní pískovcová skalní města a na ně vázaná biodiverzita
Maloplošných zvláště chráněných území je v ČR velké množství, zkuste se zamyslet, jestli i ve vašem okolí nějaké není. Znáte nějaké? Jakou má kategorii ochrany? Víte proč je chráněné? Jelikož žáci většinou moc představu nemají, zadejte jim to jako úkol a s paní učitelkou se předem domluvte, aby se k tomuto úkolu ještě vrátila.
Starší žáci: Se staršími žáky můžeme vybraná ZCHÚ probrat podrobněji – co je předmětem ochrany na území, jaké typy biotopů a zajímavosti se zde vyskytují. 12. Závěr a zpětná vazba – mladší i starší žáci
Každý žák bude mít prostor říci svůj názor – co se mu líbilo, co se dozvěděl nového, co ho překvapilo, co se mu nelíbilo,….
8
PŘÍLOHY
ad 3) Myšlenková mapa kriticky ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh
územní systém ekologické stability
DRUHOVÁ OCHRANA přírodní park ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY
OCHRANA PŘÍRODY
významný krajinný prvek
OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY
dnes Zákon č.114/1992 Sb.
ÚZEMNÍ OCHRANA
národní přírodní rezervace přírodní rezervace
velkoplošná chráněné území
maloplošná chráněná území
národní přírodní památka přírodní památka
národní park chráněná krajinná oblast
9
památný strom
ad 9) Práce s mapou
1 NP Podyjí 2 Krkonošský NP 3 NP České Švýcarsko 4 NP Š umava 5 Slavkovský les 6 Český les 7 Blanský les 8 Třeboňsko 9 Blaník 10 Ž elezné hory 11 Ž ďárské vrchy 12 Moravský kras 13 Pálava 14 Bílé Karpaty 15 Beskydy
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
10
Poodří Litovelské Pomoraví Jeseníky Orlické hory Broumovsko Český ráj Jizerské hory Lužické hory Kokořínsko Labské pískovce České středohoří Český kras Křivoklátsko
POUŽITÁ LITERATURA dostupné na WWW: http://hostetin.veronica.cz/docs/OPAK/ucebni%20materialy/blok%203/prezentace/Vlasin__Druhova_ochrana.pdf http://www.desinsekta.cz/share/download/legislativa/114-1992.pdf http://www.uhul.cz/legislativa/395_92/Vyhlaska_395_1992.pdf
11
