Přírodní a kulturní památky v okolí Skutče a jejich využití pro přípravu turistických tras

Přírodní a kulturní památky v okolí Skutče a jejich využití pro přípravu turistických tras

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. 5. 2012

…………………………………… podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu PaedDr. Emanuelu Hurychovi Ph.D. za dobré vedení, užitečné rady a připomínky k celé mé bakalářské práci. Velké díky patří panu Mgr. Janu Douckovi za pomoc při hledání vhodných zastavení a za jeho odborné konzultace. Dále bych chtěla poděkovat řediteli městského muzea Skuteč panu Liboru Akslerovi za poskytnutí informací a knižních zdrojů. V neposlední řadě bych také chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu a přispěli tak ke zdárnému dokončení této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Přírodní a kulturní památky v okolí Skutče a jejich využití pro přípravu turistických tras Bakalářská práce

Autor: Eliška Nováková Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © Eliška Nováková 2012

Abstrakt NOVÁKOVÁ, Eliška: Přírodní a kulturní památky v okolí Skutče a jejich využití pro přípravu turistických tras. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí PaedDr. Emanuel Hurych Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 74 stran. Bakalářská práce si dává za cíl průzkum terénu, zmapování oblasti Skutečska, výběr a popis jednotlivých zastavení. Stěžejním cílem je vytvoření nové pěší naučné trasy a navržení designu informačních tabulí. V teoretické části se zabývám popisem chrudimského okresu, Železných hor a samotného města Skuteč. Dále se snažím přiblížit technologii QR kódu a uvést pojem geocaching. V praktické části vysvětluji důvod výběru lokality a jednotlivých zastavení. Zabývám se vytvořením mapy pomocí GPS, grafickým návrhem informačních tabulí a návrhy možnosti financovaní při realizování trasy. Na závěr vše podkládám výsledky z výzkumu formou dotazníkového šetření.

Klíčová slova: naučná trasa, Skutečsko, informační tabule, geocaching, QR kód, pěší turistika.

7

Abstrakt NOVÁKOVÁ, Eliška: Natural and cultural heritage around Skuteč and their usage for preparation of tourist routes. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Toursim. Master of thesis: PaedDr. Emanuel Hurych Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor degree. Jihlava 2012. 74 pages. The Bachelor thesis aims to explore the terrain, map the Skuteč region and to choose and describe the individual stops. The key aim is to create a new pedestrian educational trail and to design new informational boars. In the teoretical part, I deal with description of the Chrudim region, Iron Mountaines and the town of Skuteč itself. Further, I try to explain the technology of QR codes and the term Geocaching. I explain the reason for chosing the locality and the individual stops in the practical part. I deal with creating a map using GPS, a graphic design of the informational boards and with proposals to fundings for realisation of the route. In the end I substantiate everything with records and results from my questionnaire survey.

Key words: educational trails, Skutečsko, information board, Geocaching, QR Code, walking

8

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 11 CÍL PRÁCE................................................................................................................... 12 1

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 13 1.1

Popis oblasti – chrudimský okres ..................................................................... 13

1.2

Železné hory ..................................................................................................... 15

1.2.1 1.3

Město Skuteč .................................................................................................... 17

1.4

Geopark Železné Hory ..................................................................................... 20

1.5

QR kód ............................................................................................................. 21

1.5.1

Popis technologie ...................................................................................... 21

1.5.2

Jak vytvořit QR kód .................................................................................. 22

1.5.3

Jak a co QR kód přenáší ........................................................................... 22

1.5.4

Čtení QR kódů .......................................................................................... 23

1.5.5

Stupně ochrany obsahu ............................................................................. 23

1.5.6

Vlastní využití QR kódů v bakalářské práci ............................................. 23

1.6

2

Chráněná krajinná oblast Železné hory .................................................... 16

Geocaching ....................................................................................................... 25

1.6.1

Jak „kešku“ najít ....................................................................................... 25

1.6.2

Druhy a velikosti keší ............................................................................... 25

1.6.3

Travelbug a geocoin.................................................................................. 27

1.6.4

Využití geocachingu v mé práci ............................................................... 27

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 28 2.1

Výběr a popis jednotlivých zastavení .............................................................. 28

2.1.1

Městské muzeum Skuteč .......................................................................... 29

2.1.2

Zbožnovský rybník a Malhošť .................................................................. 30

2.1.3

Štěpánov.................................................................................................... 30

2.1.4

Kaple sv. Anny a svatoanenské údolí ....................................................... 30

2.1.5

Přibylov ..................................................................................................... 31

2.1.6

Skutíčko .................................................................................................... 31

2.1.7

Lom Humperky a letiště Skuteč................................................................ 32

2.1.8

Lažany ....................................................................................................... 32

2.1.9

Vlastní popis trasy .................................................................................... 32

2.2

Návrh informačních tabulí ............................................................................... 34

2.2.1 2.3

Text pro naučné tabule .............................................................................. 34

Možnosti financování ....................................................................................... 39

2.3.1

Cenová kalkulace ...................................................................................... 39 9

2.4

Vybavení naučné stezky ................................................................................... 40

2.4.1

Stánek rychlého občerstvení ..................................................................... 41

2.4.2

Czech POINT ............................................................................................ 41

2.5

Pro koho bude trasa určena .............................................................................. 42

2.6

GPS mapa a převýšení ..................................................................................... 42

2.7

Atraktivita oblasti – geologie ........................................................................... 44

2.8

Výsledek dotazníkového šetření ...................................................................... 45

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 50 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ................................................................ 51 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 51 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 52 SOUVISEJÍCÍ, ALE NEPOUŽITÁ LITERATURA ................................................ 55 SOUPIS ILUSTRACÍ A GRAFŮ ................................................................................ 57 Seznam obrázků .......................................................................................................... 57 Seznam grafů .............................................................................................................. 57 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 58

10

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Přírodní a kulturní památky v okolí Skutče a jejich využití pro přípravu turistických tras“. Toto téma je mi blízké, protože z Pardubického kraje pocházím a samotné Skutečsko jsem navštívila již mnohokrát. Zdejší příroda vybízí k aktivní relaxaci a poskytuje návštěvníkům nepřeberné množství míst k navštívení. V bakalářské práci bych Vám ráda představila obecně chrudimský okres, krajinu Železných hor, ve kterých se tato oblast rozprostírá, a také samotné město Skuteč. Dále chci v teoretické části čtenáře seznámit s poměrně novou technologií QR kódu a představit ho jako součást informačních tabulí na mnou navržené naučné stezce. Poslední neméně důležitou kapitolou teoretické části je kapitola geocaching. V této části vysvětluji, o jakou aktivitu se jedná a jak ji ve své práci využiji. V praktické části bakalářské práce nejdříve uvádím důvod výběru dané lokality a jednotlivých zastavení. Dále se zabývám návrhem informačních tabulí a veškerých náležitostí včetně textu, který na tabulích bude umístěn. Neopomenutelnou součástí praktické části je i kapitola možnosti financování a cenová kalkulace nákladů. Pro lepší dokreslení představy o nové pěší naučné stezce se zabývám také kapitolou GPS mapa a převýšení terénu. Do textu jsem vložila mapu, kterou jsem získala pomocí aplikace Endomondo a GoogleEarth. Stručnou kapitolou je také vysvětlení, pro koho bude trasa určena. Významnou částí bakalářské práce, která také dokládá veškerá fakta o tvorbě pěší naučné stezky, je vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem doplnila o čtyři stěžejní grafy. Myslím si, že v tomto případě je i velmi pravděpodobná možnost realizace navržené pěší naučné trasy, která by mohla být pod záštitou nově připravovaného projektu Geopark Železné hory. Projekt bude propagovat geologické dědictví a rozvíjet návštěvnost daného regionu.

11

Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je seznámit čtenáře s lokalitou oblasti Skutečska, prozkoumání terénu, výběr vhodných zastavení a jejich popis. Stěžejním bodem je vytvoření nové pěší naučné trasy a informačních tabulí. Nově vytvořená pěší naučná trasa bude 19,5 km dlouhá a bude obsahovat 7 základních zastavení s možností prodloužení trasy k zastavení číslo 8 do obce Lažany. Naučné panely budou navrženy tak, aby návštěvníky zaujaly svým designem. Tabule by měly být zdrojem nových či rekapitulujících informací pro malé i velké návštěvníky. V práci si také kladu za cíl vytvořit podklady pro mapu včetně převýšení trasy zaznamenané pomocí GPS. Její součástí jsou také informace o možnostech financování a o nově vznikajícím projektu Geopark Železné hory, který by nově vzniklou pěší naučnou trasu mohl alespoň z části zastřešit. Podkapitolou je také cenová kalkulace nákladů, jejichž vyčíslení je velice důležitou informací pro možnou budoucí realizaci. Dovršením souhrnných informací je také výzkum pomocí dotazníkového šetření. Mým úkolem bylo u 150 respondentů zjistit, jakou lokalitu považují za atraktivní, o jaký typ okruhu mají zájem, zda by na trase uvítali přírodní či kulturní památky a také zjištění, jaká délka pěší naučné trasy je pro ně vyhovující.

12

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Popis oblasti – chrudimský okres Chrudimský okres spadá do Východočeského kraje a rozprostírá se v jižní části tohoto regionu. Jeho rozloha činí 1030 m2 a díky tomu patří k rozsáhlým regionům České republiky. Hranice na severu určuje Polabská nížina, na jihu okraj Českomoravské vrchoviny, na východě pískovcové skály a opukové stráně a na západě údolí řeky Doubravy. Chrudimský okres je velice rozmanitý, je tvořen rovinami, ale také Železnými horami a Žďárskými vrchy. Bohatství tohoto okresu spočívá v historii i současnosti geologie. [8] Z geologického hlediska můžeme okres rozdělit na tři hlavní zóny. První zóna jsou horniny vyvřelé, které jsou staré zhruba 300 milionu let. Vyvřelé horniny se nachází v okolí Skutče směrem na Prosetín a můžeme do této kategorie zařadit například žuly, granodiority a diority. Diority jsou podobné žule, avšak mají jiné chemické složení, nachází se v nich více tmavých minerálů. Druhou zónou jsou horniny křídové, které jsou staré zhruba 110 milionů let. Horniny můžeme označit jako usazené. Příkladem usazené horniny je opuka, typická dlouhým a pomalým usazováním. Druhým příkladem jsou bazální slepence pískovce, které se nachází v přírodní rezervaci Malhošť. V této oblasti jsou k vidění typické křídové květiny. Do této zóny se zahrnuje i slabá vrstva uhlí a jantar, které byli nalezeny u obce Skutíčko. [5] Třetí zónou jsou Rychmburské droby. Tato oblast má tři souvrství, a to Vítanovské, Mrákotínské a Rychmburské. Jejich stáří se neví přesně, je však odhadované na 440 – 490 milionů let. Rychmburská droba neboli rohovec se nacházejí především v Hlinecké zóně sahající od Hlinska až k městu Skuteč. Půda je zde úrodná pouze na severu, kde se střídají hnědozemě a černozemě. Zbytek území tvoří podzoly. Dále pak v údolí Chrudimky najdeme půdy nivní. Podnebí je závislé na nadmořské výšce. Na severu území je podnebí suché a teplé, na jihu pak vlhčí a chladnější. Vše to potvrzují i srážky a průměrné teploty, které se pohybují okolo 8°C.

13

Průměrné roční srážky se pak pohybují okolo 600 – 650 mm. Vodstvo je tu poměrně široce zastoupeno. V regionu najdeme vodní toky, rybníky i nádrže. Hlavním tokem je řeka Chrudimka, která protéká celým okresem. Dále pak řeka Doubrava, která je na západě a Novohradka na východě. Z nádrží můžeme vyzdvihnout Seč, Hamry nebo Pařížov. Menší rybníky jako například Libáňský, Kochánovický nebo Pavlovický, jsou často doprovázeny rozsáhlejšími rašeliništi. V tomto okresu se také nachází dvě chráněné krajinné oblasti Železné hory a Žďárské vrchy. Zde jsou pak další maloplošná území a sedm chráněných území s velice specifickou faunou a flórou. Díky této skutečnosti zde najdeme například kriticky ohroženou kotvici plovoucí. Z flóry zde najdeme bučiny, rašeliniště, prameniště, květnaté louky ale také vzácné biotopy jako například mochna bílá, vstavač vojenský, vstavač nachový, klokoč zpeřený a různé druhy okrotic. Okolo pramenišť a údolí řek se vegetace mění spíše na horskou, najdeme zde například čípek objímavý, žebrovici různolistou, violku dvoukvětou nebo čarovník alpský. V jižní části regionu je zalesněno necelých 28% plochy, a to převážně smrkovými lesy. [6]

14

1.2 Železné hory Železné hory se rozprostírají na území Českomoravské vrchoviny, mezi městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice. Zaujímají část Pardubického kraje, část Hlinecka a Vysočiny. Tato oblast téměř kopíruje chrudimský okres. Přírodní hranici Železných hor tvoří na jihu řeka Doubrava. Z pohledu přírodních sousedů, sousedí tato oblast s Východolabskou tabulí, Středolabskou tabulí, Hornosázavskou pahorkatinou, Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou. Železné hory jsou rozděleny na část Chvaletické pahorkatiny a na část Sečské vrchoviny. Rozlohu Železných hor tvoří necelých 600 m2 s nejvyšším vrcholem Vestcem, který měří 668 m. n. m. První osídlení je zaznamenáno již v druhém století př. n. l. a prvními osadníky byli Keltové, po kterých můžeme v současnosti navštívit Keltské hradiště u Nasavrk. V dnešní době je hustota osídlení přibližně 64 obyvatel/km2. Největší koncentrace obyvatel je pak ve městě Hlinsko. Hlavním tokem této oblasti je řeka Chrudimka, která měří 108 km a na jejím toku se nachází řada vodních nádrží jako například Seč, Křižanovice, Hamry nebo Práčov. Druhou významnou řekou je Doubrava, která vytváří krásné údolí a můžeme zde vidět i úsek meandrů. Na řece Doubravě nalezneme vodní nádrž Pařížov, která současně slouží jako zdroj pitné vody. [2] Fauna a flóra Železných hor je velice bohatá a najdeme zde i několik ohrožených druhů. Celé území pokrývají bohaté lesní porosty, avšak složení se od minulosti značně liší. Najdeme zde lesy, louky, pastviny i pole. Lesy jsou nyní převážně smrkové, rostou zde ale i buky, jedle, olše a borovice. V Železných horách je pestrá flóra, která se vyznačuje smíšenými pevninskými i atlantskými prvky. Najdeme zde přes 1200 druhů vyšších rostlin, jedinečná je například vrba borůvkovitá. Fauna je tady zastoupena v počtu přes 280 druhů obratlovců a několik desítek bezobratlých. Unikátní jsou také například motýli, okolo 70 druhů měkkýšů nebo přibližně 140 druhů ptáků. Vzácný je například jestřáb lesní, skřivan lesní nebo výr velký. Z rostlinstva pak například vranec jedlový, puchýřník křehký nebo osladič obecný. Tato oblast je hodnotná z hlediska geologie. Železné hory nesou svůj název podle načervenalých zbarvení hornin, které způsobil oxid železa. Další souvislost je například 15

ta, že se zde v minulosti těžila železná ruda.

Při bližším průzkumu zde najdeme

prvohorní magmatity, vrstvy druhohorního, třetihorního a čtvrtohorního stáří. Břidlice, ruly, žuly, syenity, pegmatity, droby, diority a migmatity. [38] To vše způsobuje fakt, že Železného hory jsou nejkomplikovanějším pohořím z hlediska geologie u nás. V této lokalitě je i řada kulturních památek, které určitě stojí za návštěvu. Jedná se například o starou vápenku v Třemošnici, zříceninu Žumberk, hrad Lichnice nad Třemošnicí, Rychmburk, Košumberk nebo Oheb. Sportovní vyžití je zde také bohaté. V letním období můžete v regionu provozovat cykloturistiku, pěší turistiku, motokros nebo koupání na již zmiňovaných vodních nádržích nebo koupalištích. V zimním období můžete vyrazit na běžky, nebo na sjezdovky. K dispozici vám je hned 6 lyžařských areálů, například v Trhové Kamenici, Vápenném Podole nebo Horním Bradle. Největší z nich je v Hlinsku, kde je i uměle osvětlená sjezdovka připravená na noční lyžování. [38]

1.2.1 Chráněná krajinná oblast Železné hory Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a rozprostírá se na území velkém 284 km2, z nichž 194 km2 se nachází v Pardubickém kraji a zbytek v kraji Vysočina. Hlavním úkolem chráněné krajinné oblasti je uchování krajinného rázu Železných hor, a podpora trvale udržitelného rozvoje a šetrné formy cestovního ruchu. CHKO byla ustanovena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 156/1991 Sb. Sídlo správy CHKO sídlí na náměstí v Nasavrkách. Na území CHKO najdeme 24 maloplošně chráněných území, z toho jednu národní přírodní rezervaci Lichnice – Kaňkovy hory, 12 přírodních rezervací, například Oheb, údolí Doubravy nebo Polom. Dále pak 11 přírodních památek, 14 památných stromů a 6 naučných stezek. Chráněná krajinná oblast má 4 zóny ochrany přírody. [2], [12], [13], [38]

16

1.3 Město Skuteč Město Skuteč se nachází v chrudimském okrese, zhruba 21 km jihovýchodně od města Chrudim. První dochované zprávy o osídlení města Skuteč pochází z roku 1289 za vlády krále Václava II. V průběhu 14. století se pak prostřídalo několik majitelů města. Začátkem 14. století Skuteč spravoval Jan Lucemburský, dále pak Tas z rodu vladyků z Mrdic, v roce 1349 Vartenberkové, a v roce 1378 – 1403 páni z Pardubic. Než byla Skuteč povýšena na město za vlády Jana Lucemburského, používala rychtářské pečetě. V době kdy byla Skuteč městem, používali štít, který byl rozdělen na dvě části, jedna byla zlaté barvy, druhá byla černé barvy. Jméno města Skuteč vzniklo pravděpodobně odvozením ze slova Skutek, přičemž znamenalo Skutkův dvůr. Další teorií je, že název města byl odvozen od slovesa skučet, nebo že ve městě je řada kučí čili chalup. Dlouhé roky se v oblasti povídá i pověst, že město nese název od smečky psů, kteří skučeli na dvoře hradiště na Humperkách. Během dlouhé historie se v dokumentech objevovali různé podoby k dnešnímu názvu Skuteč, jako například Skuč, Skutz, Skutcz, Skutč, nebo Skuczi. Název města, který se používá dodnes, tedy Skuteč, byl poprvé objeven v dokumentu z roku 1392. Nejstarší knihou města je tzv. Žlutá kniha, která byla datována k roku 1457. [11] Skuteč byla známá tím, že měla hrdelní právo, ve městě byla mučírna a kamenný pranýř. V roce 1500 mělo město kromě jiného také právo solní. V roce 1564 zde byl povolen 3. jarmark a v roce 1795 4. jarmark s koňským trhem. Velkou událostí města byl rok 1850, kdy se Skuteč stala sídlem státních úřadů a v roce 1866 zde sídlila i samospráva okresu. Město bylo v průběhu let také zasaženo několika požáry. Roku 1550 oheň zasáhl „pouze“ kostel, v roce 1659 byl požár rozsáhlejší a zasáhl celé město. To bylo impulzem k tomu, aby veškeré dřevěné domy byly přestavěny na kamenné. Další velké požáry město zasáhli v letech 1776 a 1862. Kromě požárů město několikrát zničily i císařská, švédská a francouzská vojska. [8] Již od 15. století je ve městě rozvíjen obuvnický průmysl, vpředu s podnikem Botana. Od 19. století je pak ve městě a okolí rozvíjen kamenický průmysl. Toto odvětví mělo dobré kořeny ať už v opukových lomech u Přibylova ale také v zásobách žuly a rohovce. 17

V dnešní době ve městě najdete řadu pamětihodností. Nejvýznamnější památkou je zcela jistě děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl založen v roce 1350 a původně byl vystavěn v barokním stylu. Nyní patří mezi nejvýznamnější gotické památky. Můžete zde najít sbírku obrazů s portréty skutečských děkanů a nádherně zdobené varhany. Druhou neméně významnou kulturní památkou je Děkanství a panský špitál. Kostel byl postaven začátkem 18. století a stavebním slohem byla gotika. Dodnes není znám autor, který dílo postavil. Špitál vznikl koncem 14. století a přiléhá k budově kostela. Návštěvníci si zde můžou prohlédnout hodinový stroj a výzdobu s husitskými motivy. Nejkrásnější budovou na náměstí je bývalý okresní dům. Ještě předtím, než zde sídlilo okresní zastupitelstvo, byl dům zájezdním hostincem. Jmenoval se „U Zlatého kohouta“. Fasáda domu je krásně malovaná. Za návštěvu také stojí rodný dům významného hudebního skladatele Václava Jana Tomáška, který se proslavil především klavírní a písňovou tvorbou. V domě se nachází pamětní síň, která je však otevřena pouze po předchozí domluvě. [7] Co se týče dalšího kulturního vyžití, najdete zde městské muzeum, divadlo, kino, ale také v průběhu roku můžete navštívit řadu festivalů. Tím nejznámějším je Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. Několikrát do roka se zde konají různé výstavy a vernisáže, často vedené městským muzeem. Synonymem pro město Skuteč je také smíšený pěvecký sbor Rubeš, pojmenovaný po významném hudebním skladateli Františku Jaroslavu Rubešovi. Pokud budou mít návštěvníci chuť poznat Skuteč aktivně, mohou navštívit například multifunkční sportovní halu města Skuteč, letní sportovní areál, krytý bazén, krytý zimní stadion, tenisové kurty, nohejbalové kurty nebo koupaliště. Město Skuteč se zaměřuje na sportovní zařízení a rozvoj aktivit, které s tím souvisí. Najdeme zde širokou síť kvalitních stravovacích a ubytovacích zařízení. Tradiční kuchyni tohoto regionu nabízí v restauraci U Jonáše nebo v restauraci U Kamenné studny. I milovníci sladkého si přijdou na své a to hned ve dvou cukrárnách, U Pražanů a v Cukrárně – Lahůdky na náměstí. V případě, že návštěvníci Skutče budou hledat ubytování, mohou si vybrat z hotelu, penzionu nebo levnější turistické ubytovny.

18

Nejznámější je hotel Renospond s. r. o. dále pak penzion Karafiát s. r. o. nebo penzion U Kamenné studny. [3], [31], [34]

19

1.4 Geopark Železné Hory Geopark je významné území, bohaté hlavně z hlediska geologie. Důležitá je především propagace a rozvoj aktivit v souladu s pravidly ekologického chování. Stěžejním cílem je popis geologických jevů, procesů a dalších zajímavostí daného území. Geopark nepropaguje pouze geologické dědictví, ale také další přírodní a kulturní památky a historické objekty. V České republice máme zatím dva geoparky a to Geopark Český ráj a Národní park Egeria v českobavorském pomezí. Třetí geopark v České republice čekající na schválení je Geopark Železné hory. Dalšími uchazeči jsou například Kraj Blanických rytířů, Geopark Vysočina, Barrandien nebo Krkonoše. V Evropě najdeme geoparky v Řecku, Německu, Francii nebo Španělsku. Geopark Železné hory se bude rozkládat na území velkém zhruba 777 km2 a bude sahat od Chrudimi, k Chotěboři a dále pak až k Toulovcovým maštalím u Proseče. Tento projekt by se měl uskutečnit již v letošním roce za podpory Rady národních geoparků a ministerstva životního prostředí. Hlavní podíl na vytvoření geoparku má firma Vodní zdroje Chrudim. Projekt má na starosti geolog Mgr. Jan Doucek. Již název projektu „Historií země za dva dny“ nám napovídá, že se bude jednat o výjimečné, geologicky pestré území. V geoparku by měla postupně vzniknout řada geologických expozic, stezek s kvalifikovanými geoprůvodci a vstupní objekty do geoparku. Na trase můžeme zdůraznit několik důležitých a neopomenutelných míst, jako například muzeum těžby vápence u Třemošnice, pískovcové lomy Škrovád u Slatiňan nebo Skuteč, kde se nachází venkovní expozice těžby a zpracování kamene.1 [16]

1

Zdroj – propagační materiál Geopark Železné hory a informace od pana Mgr. Jana Doucka

20

1.5 QR kód QR kód neboli v původním anglickém jazyce Quick Response Code je komunikační prostředek, který se objevil na našem trhu teprve před několika lety. Jedná se o 2D technologii čárových kódů využívanou zejména pro mobilní marketing a reklamy. V českém jazyce volný překlad původního názvu znamená kód pro rychlou odpověď.

1.5.1 Popis technologie Jedná se o vylepšený čárový kód, který je tvořen z bloků a kotvících bodů, které jsou umístěny v horních rozích a v dolním levém rohu daného obrazce. Důležité jsou zde také zaměřovací značky. Při podrobnějším rozboru, zjistíme, že QR kód je tvořen z černobílých bloků, které dávají kódu finální podobu obrazce ve tvaru čtverce. Velikost matice, do které jsou uspořádány tyto čtverečky, může být různá, vždy však záleží na množství informací, které chceme uchovat a předat. V současné době existuje 40 velikostí matic, nejmenší kódy se sestavují z bodů 21 x 21, největší pak z bodů 177 x 177. ISO 18004:2006 je vlastní norma QR kódu, která je pevně standardizovaná. [33] Běžný čárový kód, který známe již několik let především z obalů potravin, používá maximálně dvanáct znaků neboli cifer. Zatímco největší matice QR kódu, tzv. verze 40, může uložit až 4300 znaků. Podrobnější průzkum ukazuje, že do jednoho QR kódu je možné uložit až 7089 číslic, 4296 alfanumerických znaků, 2953 bajtů libovolných dat a 1817 japonských znaků Kanji. [28] Technologie QR kódů se vyvinula v Japonsku koncem 20. století. V roce 1994 ji prvně využila japonská společnost Denso – Wave. Původně QR kódy sloužily k označení jednotlivých součástek v automobilovém průmyslu. Postupně se však technologie QR kódů rozšířila i do jiných odvětví, především do již zmíněných odvětví marketingu a reklamy. V současnosti QR kódy najdeme na obalech všech druhů výrobků, v reklamách ať už televizních či na billboardech, na webových bannerech nebo například v emailu. Nejvíce však tato technologie podporuje stále se rozvíjející mobilní marketing. [27] Jednou z možností využití QR kódu v cestovním ruchu, je pro získávání informací o kulturních památkách. V případě uzavřené kulturní památky nám přečtení QR kódu

21

přinese informace o provozní době, důvodech uzavření nebo umožní i virtuální prohlídku. V Evropě využití QR kódu zatím není velké. Oproti Japonsku se u nás tato technologie dostává zatím do povědomí uživatelů a celkový trh zatím ještě nijak neovládá. V nejbližší době však můžeme čekat, že tuto technologie začnou více propagovat a rozvíjet mobilní operátoři.

1.5.2 Jak vytvořit QR kód QR kód lze vytvořit pomocí online generátoru na webových stránkách a tvorba samotná je velice prostá. Například online aplikace QR – Code Generator, vytvořený společností Kaywa je vám k dispozici. Při vytváření nového kódu si můžete vybrat ze čtyř typů obsahu. Můžete do QR kódu vložit prostý text, telefonní číslo, textovou zprávu SMS nebo URL adresu. Po vyplnění daného pole a zvolení velikosti matice, stačí stisknout tlačítko generovat a Váš QR kód je na světě. Další možností je tvorba přímo v programu pro to určeném. Poslední možností je také rozšíření do prohlížeče. Proces spočívá v nainstalování pluginu určenému pro tvorbu QR kódů. Pro prohlížeč Firefox to může být například Mobile Barcoder nebo Easy QR code. [26]

1.5.3 Jak a co QR kód přenáší QR kódy přenášejí daleko více informací než například samotný billboard. Jedná se v podstatě o doplňující informace k danému tématu, nebo například odkaz na webové stránky. V případě mobilního marketingu, může QR kód přenášet informace a dále pak uživatele odkázat přímo na stránky mobilního operátora. Tato technologie však může podporovat i obchod samotný. Symbol kódu můžeme najít i na vizitkách obchodních zástupců, ten nám může okamžitě říci, o jakou firmu se jedná, uživatel si může během pár sekund přečíst historii firmy či co je předmětem podnikání a prověřit si tak pravost firmy. Na některých stránkách pak můžete najít formulář, po jehož vyplnění vás bude dodavatel kontaktovat a tak s vámi naváže spojení o případných dalších produktech či akcích. Pomocí QR kódů můžete například jednoduše zasílat textové zprávy pro přímé stažení videoklipů, tapet nebo mobilních her. Dalším využití může být i stažení jízdních řádů, linkové nebo městské dopravy. QR kód kromě detailních informací o produktech

22

či službách obsahuje také další informace, které jsou nedílnou součástí obrazce a jsou potřebné pro správné dekódování na jazyk srozumitelný pro uživatele. [28]

1.5.4 Čtení QR kódů Další důležitou informací pro uživatele je, jak si daný QR kód „přečíst“. V dnešní době moderních technologií je to velice jednoduché. Postačí Vám k tomu v podstatě dvě věci. V první řadě je nutné mít „chytrý“ mobilní telefon s fotoaparátem či kamerou. V druhé řadě pak aplikaci, která podporuje čtení QR kódů. Pro všechny zájemce je přístupný například v android marketu pod názvem Barcode Scanner. Jelikož výrobci mobilních telefonů myslí dopředu a snaží se uživatelům zajistit co nejvyšší komfort, nejnovější telefony mají tuto aplikaci již předinstalovanou. Pak už jen zamíříte váš telefon na daný čárový kód a vše začne fungovat samo, v mnohých případech ani nemusíte stisknout tlačítko pro spuštění fotoaparátu.

1.5.5 Stupně ochrany obsahu Oproti klasickým čárovým kódům, jsou QR kódy schopny velice dobře odolat poškození, jako je například mechanické opotřebení. Tyto kódy nemusí být snímány vždy za ideálních podmínek ať už světelných nebo například díky špatné kvalitě fotoaparátu. V této technologii existují čtyři různé stupně ochrany obsahu. Jako první se jedná o úroveň L, kde může být až 7% poškozené plochy. Druhá úroveň je nazvána M a zde se jedná o poškození až 15%. Třetí, předposlední, je úroveň Q, kde je možné opravit až 25% poškozené plochy. Poslední úrovní, kde opravovaná plocha může být poškozena až z 30% celkové plochy je označena jako úroveň H. [29]

1.5.6 Vlastní využití QR kódů v bakalářské práci V mém případě budou QR kódy využity na návrzích informačních tabulí. Na každé tabuli bude omezený rozsah textu, jelikož plocha tabulí je omezena a při jejich vytváření musíme myslet především na jejich design a vzhled, aby nám přírodu příliš nenarušovali a nezasahovali tak do přirozeného rázu krajiny. Dále i samotné kódy budou navrženy při spodním okraji naučné tabule, tak aby nezasahovali do celistvosti informací. V případě však, že návštěvníkům tyto informace nebudou stačit a budou se chtít dozvědět více, budou přes tento kód přesměrováni na další webové stránky

23

k danému tématu. Výhodou této technologie je, že může být využita opravdu těmi, kteří o rozsáhlejší a doplňující informace stojí. Pro ty, kteří technologii neznají nebo ji nechtějí využívat, to bude znamenat pouze vyplnění místa na informační tabuli.

24

1.6 Geocaching Geocaching je aktivita, která se do podvědomí dostala se zpřístupněním GPS pro veřejnost a velice rychle se rozšířila po celém světě. Jedná se o hru, založenou na skrývání a nacházení schránek, tzv. cache, v počeštěném výrazu keší, které jsou ukryté na daných souřadnicích. Geocaching se často spojuje s turistikou a poznáváním zajímavých míst. Hlavním záměrem je strávení volného času v přírodě a získání nových informací o přírodních i kulturních památkách zábavnou formou hry. Keše jsou situované nejčastěji u hradů, zámků, muzeí, divadel, rozhleden, ale také na naučných stezkách, u vodopádů, bludných balvanů nebo například skalních útvarů. V dnešní době je tato hra poměrně masově rozšířená po celém světě. Pro ty, kteří si chtějí své úlovky rozšířit, mohou si odlovit keše v zahraničí například při dovolené. [22]

1.6.1 Jak „kešku“ najít Princip nacházení keší je velice jednoduchý. Stačí se pouze podívat na stránky www.geocachnig.com, na kterých musí být každý hráč zaregistrovaný. Na stránkách se podíváte, zda v oblasti kam míříte, se nějaké keše nachází a poté si do GPS navigace stáhnete souřadnice dané kešky. Jakmile vyrazíte do terénu, GPS navigace vám bude určovat směr chůze a navigovat vás do „cíle“. V případě, že se vám nebude dařit kešku nalézt, můžete si na webu přečíst hint, neboli nápovědu. Poté je to už pouze na vás, jak si s nalezením poradíte. Když kešku hledáte, je důležité dávat si pozor, aby vás ostatní lidé neviděli. Lidem, kteří tuto hru nehrají nebo geocaching vůbec neznají, se říká mudlové. Jakmile kešku naleznete, opatrně ji vyndejte ze skrýše a otevřete ji. Měli byste nalézt bloček a tužku. Do bločku se píše datum, případně i hodina odlovení keše, jméno nálezce a vzkaz majiteli odlovené schránky. Poté co všechny tyto údaje zapíšete, schránku uzavřete a znovu pečlivě uschovejte, na to samé místo, kde jste ji nalezli. [19]

1.6.2 Druhy a velikosti keší Kešky se mohou lišit svojí velikostí ale i obsahem co skrývají. Již názvy schránek nám napoví, co se uvnitř může skrývat a jak těžké bude danou schránku odlovit. Úplně nejmenší je microcache, která je nejčastěji v obalu od filmu do fotoaparátu a obsahuje 25

pouze malý bloček a malou tužku. Tyto kešky jsou asi nejčastější, jelikož se dobře ukrývají. O trochu větší je small, která je nejčastěji v nějaké plastové krabičce o objemu 1 litr a ukrývá logbook, tužku a malou věc na výměnu. Tyto věci si můžete vzít, ale vždy je dobré za ně něco do schránky vložit. Regular, je klasická, nejrozšířenější velikost. Můžeme si pod tímto pojmem představit například krabičku od zmrzliny nebo plastovou krabičku na uchovávání potravin. Největší je tzv. large, avšak tato velikost není tak častá, protože se v přírodě špatně schovává. Může jít například o kbelík nebo krabici o velikosti 20 litrů. Dále se pak rozlišují stupně obtížnosti terénu. Co se týče druhů keší, rozdělujeme je takto: traditional cache, multicache, mystery cache, virtual cache, webcam cache a unknow cache. Každá z nich je něčím typická. Tak například traditional cache je nejčastější druh schránky. Je to běžná krabička, ke které vás navedou souřadnice, zapíšete se do logbooku a vyměníte si malý předmět. Multicache, jak již je zřejmé z názvu, neobsahuje pouze jednu schránku, ale hned několik. Na začátku dostanete souřadnice avšak ne jako u traditional cache jsou konečné. Tyto souřadnice vás navedou k další kešce, kde budou ukryty další souřadnice a takto postupujete až k finální keši. Mystery cache neboli puzzle cache je velice podobná jako multicache. Rozdíl je v tom, že nenacházíte další a další souřadnice, ale hádanky, které vás nasměrují dále. Například dojdete ke kešce, kde máte spočítat, stromy nacházející se v lipové aleji. Z domu však již máte opsané nápovědy pro dekódování šifry. Jakmile obejdete všechna místa, šifra vám dá finální souřadnice kešky, kterou hledáte. Tato keš je velice oblíbená, protože kromě odkrytí, musíte vynalézt značné úsilí a rozšifrovat hádanku. Virtual cache není klasická schránka, a nenajdete ji ani na daných souřadnicích. Tyto kešky jsou většinou na místech, kde není možné klasickou schránku ukrýt například z historických důvodů nebo u určité pamětihodnosti. U webcam cache je zapotřebí na finálních souřadnicích důkaz, že jste místo navštívili. Je tedy dobré mít sebou kamaráda či kolegu, který vás prostřednictvím webkamery vyfotí. Posledním druhem keše je tzv. unknown cache. Je zde jistá podoba s hádankou, jako u mystery cache, avšak u této schránky na internetu nenajdete souřadnice, ale pouze instrukce k vyplnění nějakého úkolu. Jakmile úkol splníte, přichází na řadu šifra a 26

trocha matematiky, kdy budete muset danou šifru násobit, sčítat, odčítat, přesně tak, jak vám určí majitel kešky. [15]

1.6.3 Travelbug a geocoin Travelbug a geocoin jsou věci, které můžete získat odlovením kešky. Jedná se o předměty, které putují celým světem a vyměňují se ze schránky do schránky. Travelbug, je jakýkoliv předmět, který má u sebe přívěsek, a který vypadá jako psí známka, která nese své identifikační číslo. Můžete se setkat i s názvem cestovní brouk. Jeho majitel mu může dát úkol například procestovat Afriku a díky identifikačnímu číslu pak může sledovat, v kterých keších se právě nachází. Účel travelbuga není pouze cestovat, avšak úkol je velice často spojen s fotografováním a proto majitel může vidět všechna místa, která procestoval na vlastní oči. Geocoin je mince, jejichž úkol je stejný jako u travelbugu. Můžete si ji ponechat maximálně 14 dní a poté ji musíte vložit do další schránky. Obě tyto věci jsou velice cenným úlovkem každého kačera. [32], [35]

1.6.4 Využití geocachingu v mé práci Do své práce bych chtěla geocaching využít především jako zpestření naučné stezky. Myslím si, že je velmi dobré odpočinout si netradičním způsobem a zkusit si některou z těchto schránek, jak se říká slangově, ulovit. Ne všechny děti jsou nadšené, když řeknete, že dnešní odpoledne strávíte v přírodě a ne u počítače. Myslím si, že tato hra může být lákadlem pro spoustu dětí a tak působit výchovně. Samozřejmě že ne všichni této skutečnosti využijí. Geocaching na naučné stezce není podmínkou a nemusí se ho účastnit všichni. Z dotazníkového šetření však vyplynulo, že více jak polovina respondentů geocaching zná a celkem 100 lidí ze 150 dotázaných by ho na naučné stezce uvítalo. Stejně tak si myslí, že by se tím zvýšila atraktivita pěší naučné stezky. Ke geocachingu bych také chtěla využít informačních tabulí. Ve spodní části naučné tabule vždy uvádím, zda se v okolí nějaká keška nachází a její kód pro odlovení. Jako příklad uvádím větu: „V okruhu 2 km se nachází traditional cache – GC252Y8.“ Navíc geocaching není pouze o sbírání keší, ale hlavně o přírodě a proto kešky nemusí být jediná věc, kterou si z procházky odnesete. Častým úlovkem bývají houby, borůvky nebo maliny. 27

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Výběr a popis jednotlivých zastavení Lokalitu Skutečska jsem si vybrala po dlouhém přemýšlení a porovnávání ostatních lokalit, vhodných pro tvorbu pěší naučné trasy. Tato oblast mi je blízká, protože v Pardubickém kraji a Chrudimském okrese bydlím. Jelikož jsem většinu života strávila ve Vysokém Mýtě, oblast Skutče je jen pár kilometrů vzdálená. Samozřejmě nejznámější a nejproslulejší jsou v této lokalitě Toulovcovy maštale. Již několikrát jsem měla možnost je navštívit a i na základě poznatků z této lokality jsem se rozhodla pro výběr této oblasti. Hlavním důvodem však zůstává to, že ve Skutči a blízkém okolí se nenachází žádná naučná trasa. Příroda je zde vzácná a přírodní památky zajímavé, proto mi přišlo vhodné udělat zde pěší naučnou trasu, aby obyvatelé Skutče, ale i přijíždějící turisté měli možnost hlouběji poznat tento region a krásy, které nabízí a tím obohatit nejen sebe ale i své okolí. Přestože v celé České republice je naučných stezek několik desítek, tato oblast zůstává stále nezasíťována. Nejbližší naučné stezky však můžeme najít v okolí měst Chrast u Chrudimi, Polička, Proseč, Litomyšl, Chrudim a samozřejmě i ve vzdálenějších Pardubicích. Souhrnně v Pardubickém kraji najdeme přes tři desítky pěších naučných stezek, jednu hezčí a lákavější než druhou. Mým cílem je však propojit přírodní a kulturní památky tohoto regionu a udělat tak ucelený pohled na místní faunu, flóru ale také kulturu a tradice. Výběr jednotlivých zastavení byl pro mne velice důležitý, jelikož jsem měla za cíl vybrat je tak, aby tato místa byla atraktivní a účelná, zkrátka tak, aby vyhovovala široké veřejnosti. Důležitým faktorem je také to, aby si na ni návštěvníci odpočinuli, nasbírali nové síly a dozvěděli se nové informace. Výběr míst, po kterých pěší naučná trasa povede, nebyl vůbec lehký. Jelikož z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina respondentů by upřednostnila uzavřený okruh, kdy návštěvníci vyjdou z bodu A a vrátí se do bodu A, musela jsem tyto atraktivity skloubit do okruhu dlouhého zhruba 20 km. Dovolte mi nyní, abych vám představila jednotlivá zastavení na mnou navržené pěší naučné trase: 28

2.1.1 Městské muzeum Skuteč Muzeum Skuteč bylo založeno začátkem dvacátého století, avšak první snahy o takovéto muzeum byly již koncem devatenáctého století. Muzeum založil tehdejší ředitel skutečské měšťanské školy pan Václav Jetmar. Materiály a sbírky byly do muzea přivezeny a uloženy a až v roce 1913 byly částečně zpřístupněny veřejnosti v budově na náměstí a od roku 1934 v domě bratří Zvěřinových. Původně byla v muzeu expozice historicko – vlastivědná a to v letech 1971 – 2008, kterou však začátkem října roku 2009 nahradila expozice s názvem Muzeum obuvi a kamene. Jelikož se jedná o rozsáhlou sbírku, byly pro tyto účely rekonstruovány prostory ve sklepení a zahrada, která muzeum obklopuje. [20] Po celý rok zde můžete najít expozici obuvnictví a kamenictví. Historii obuvnictví, můžete vidět v celém dolním patře a je rozdělena na tři části. První dokládá dějiny obuvnictví a ševcovského cechu. Druhá datuje období první republiky. Třetí pak zachycuje především skutečský podnik Botana a fenomén Botasky. K vidění je zde v průběhu všech tří částí ševcovská světnička, nejrůznější typy šicích strojů, některé jsou až 140 let staré, šicí hlavy, kopírovací stroj na dřevěná kopyta, největší ručně šitá polobotka v ČR a v Evropě a slavná botaska, z výroby v podniku Botana ve Skutči. Expozice kamenictví, jak jsem již zmínila, se rozprostírá ve sklepních prostorech muzea a na zahradě. Také tady můžete vidět vše, co k těžbě patřilo, jako například různé vzorky minerálů, hornin a zkamenělin, pomůcek ale také mapu oblasti, kde je vidět rozvoj a pozdější úpadek lomařiny. Velkou atraktivitou je napodobenina lomu. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout kovárnu, jámový lom, vozíky, mnoho exponátů jako například funkční beranovou štípačku kostek. Celá venkovní expozice je doprovázena infopanely s texty a nákresy. Obě expozice získaly v roce 2010 ocenění Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií České republiky. [3], [7] Nedílnou součástí muzea je památník hudebního skladatele Vítězslava Nováka a pamětní síň hudebního skladatele Václava Jana Tomáška. [31], [34]

29

2.1.2 Zbožnovský rybník a Malhošť Obec Zbožnov vznikla pravděpodobně v 10. století a patří k nejstarším osadám ve Skutečském regionu. Osada vznikala v době, kdy hrad na Humperkách nad Skutčí vlastnil kníže Slavník, otec sv. Vojtěcha. V roce 1392 byla obec zapsána v seznamu rychmburského panství pod názvem „Zbeznow“. V roce 1837 měl Zbožnov 167 obyvatel v roce 2006 již pouze 113 obyvatel. [3], [7], [36] Malhošť je přírodní rezervace charakteristická především svými skalními výchozy. Skalní výchozy přírodní rezervace Malhošť jsou tvořeny cenomanskými pískovci, ve kterých se nalézají bazální slepence. V pískovci jsou patrné černé tečky minerálu zvaný glaukonit. Tento minerál je také indikátorem dokládající mořské prostředí. Stáří cenomanských pískovců se odhaduje na devadesát osm milionů let. Vyvětrávání této horniny způsobuje v přírodní rezervaci různé útvary jako například převisy či výklenky. Naopak jámy, které zde můžete najít, jsou způsobené člověkem při těžbě pískovce. [2], [8], [23], [35],

2.1.3 Štěpánov První zmínky o člověku v této oblasti pochází až z mladšího neolitu zhruba z roku 4500 – 4000 př. n. l. Tento fakt je doložen ojedinělými nálezy opracovaných šipek a pazourku poblíž svatoanenského potoka. Až objev kostrového hrobu se záušnicí s dvěma esovitými konci dokazují osídlení pravděpodobně z 12. století. Název Štěpánov pochází z doby křesťanské, avšak původně přípona –ov zněla –ův a označoval se tím například Štěpánův dvorec. Za vlády Karla IV. byla obec obklopena vinnou révou, což také dokazovalo zemědělský původ této lokality. Při sčítání lidu v roce 2006 žilo v obci 196 obyvatel. [2], [3], [7], [8]

2.1.4 Kaple sv. Anny a Svatoanenské údolí Svatoanenské údolí se nachází severně od Skutče a kaple sv. Anny byla v minulosti spjata s obcí Štěpánov. V tomto místě najdeme železitý pramen, který podle místních nikdy nezamrzá a je již dlouho považován za léčivý. Místo je opředeno řadou pověstí. Jednou z nich je například pověst o Benjaminovi, který prosil svatou Annu o pomoc. Dlouhou dobu byl nemocný a nemohl se hýbat. Až do té doby, kdy své nemocné nohy ponořil do vody, která zde vyvěrala. Po chvíli mohl Benjamin odejít domů po svých. 30

Tento zázrak zde ještě dlouho připomínaly jeho berle vystavené u oltáře v kapli, která zde byla na památku vystavěna. Prameny ukazují, že ve skutečnosti byla kaple postavena po vypuknutí cholery v roce 1831. [25] Kaplička je známá jako poutní místo a několikrát se zde konaly svatoanenské poutě. Poblíž kaple můžete nalézt Penzion Karafiát, který byl původně vybudován jako vodní vanové lázně. [3], [7], [23], [34]

2.1.5 Přibylov Obec známá dříve pod názvem Stračín byla v minulosti významným popravištěm. Přibylov je též proslaven svými opukovými lomy. Již v roce 1807 zde byly poprvé otevřeny, a zajišťovaly řadě zedníků a nádeníků práci. Díky své pohodlnosti si zde vystavěli domy nejdříve dřevěné, poté kamenné a jejich práce spočívala především v lámání kamene v lomech. Opuka byla používána hlavně ke stavbě kostelů a měšťanských domů. Materiál byl používán k výrobě dlažby, schodů, portálů i žlabů a byl žádaným vývozním artiklem. Velký rozvoj lomařiny propukl v letech 1870 – 1910. Pro velký nedostatek vody v obci, zde byla zřízena pumpa na tlak a později v roce 1933 vybudován vodovod ze Skutče. Nyní je lom opět v provozu a vytěžená opuka je zpracovávána k různým dekoračním prvkům či opravám historických objektů.2 [2], [3], [4], [7]

2.1.6 Skutíčko Skutíčko se nachází 2 km od Skutče a dříve patřilo k obcím se zemědělskou tradicí. Většina obyvatel se živila zemědělstvím a část pracovala v lomech. Ženy v domácnostech se věnovaly vyšívání, které bylo zdrojem dalšího příjmu. V minulosti bylo nedaleko obce nalezeno ložisko uhlí, avšak těžba zde nebyla nikdy započata, z důvodu špatné kvality uhlí. Skutíčko je známé tím, že zde byla v roce 1850 nalezena pryskyřice. Celkem zde bylo do roku 1854 vytěženo přibližně 17 kg jantaru a největší kus pravděpodobně vážil až 1,3 kg. Z kulturních památek najdeme v obci novorománskou kapli sv. Jana Nepomuckého z roku 1873. Skutíčko je též známé malířem Gustavem Poršem, který odtud maloval panorama města Skutče. [2], [3], [4], [7] 2

Zdroj – propagační materiál Po stopách těžby kamene

31

2.1.7 Lom Humperky a letiště Skuteč Letiště Skuteč se nachází jižně pod městem. Bylo založeno v roce 1937 a dodnes je běžně fungujícím veřejným vnitrostátním letištěm. Nové hangáry a haly zde byly vybudovány před několika lety. Prvotním důvodem výstavby byla obrana republiky. Lom Humperky se nachází poblíž skutečského letiště. Hlavní horninou, která se zde těží, je tzv. černý kámen neboli rohovec. Rohovec se používal jako stavební materiál a především pak k výrobě štěrku pro železniční svršky a silnice.3 [3], [4], [7]

2.1.8 Lažany Obec Lažany je velice stará, což dokazují i archeologické nálezy jako například pazourkové škrabadlo z doby neolitické, které se datuje k roku 2000 let př. n. l. Další zmínka o Lažanech je z roku 1392 v seznamu rychmburského panství. Osada byla v minulosti považována za centrum regionu, až později se stala centrem samotná Skuteč. Tento fakt byl podpořen tím, že se obec nacházela na Chrudimské stezce, která vedla městem Skuteč směrem na zemskou Trstenickou stezku. [2] Roku 1454 Lažany patřily k předhradské rychtě. V roce 2006 měla obec Lažany pouhých 24 obyvatel. [2], [3], [7], [8]

2.1.9 Vlastní popis trasy Pro shrnutí mohu říci, že region Skutečska může nabídnout návštěvníkům jak přírodní tak i kulturní zajímavosti. Pro návštěvu této oblasti můžete zvolit jakýkoliv dopravní prostředek, ať už použijete vlak, autobus nebo vlastní dopravu, dostanete se co nejblíže k výchozímu bodu pěší naučné stezky. Výhodou je, že parkovací možnosti jsou kdekoliv ve Skutči. Vlaková stanice se nachází cca 900 m od výchozího bodu, tedy od městského muzea. Stejně tak autobusové nádraží je vzdálené cca 400 m. Na prvním zastavení se návštěvníci mohou seznámit s celkovou mapou stezky, s převýšením trasy, s jednotlivými zastaveními, a následně o pár metrů dále se základními informacemi o Skutči a městském muzeu u informační tabule – zastavení č. 1.

3

Zdroj – propagační materiál Po stopách těžby kamene

32

Jakmile se vydáte na cestu, je nutné orientovat se k místnímu hřbitovu a poté pod hřbitovem se prašnou cestou vydat směrem k Zbožnovskému rybníku. Odtud pokračujte cestou podél břehu, dále pak pěšinou na hranici lesa a pole. Po této cestě dojdete k druhému zastavení k přírodní rezervaci Malhošť a Zbožnovský rybník. Z tohoto místa se vydáte téměř nevyužívanou asfaltovou silnicí do vesnice Štěpánov. Uprostřed obce Štěpánov naleznete příjemné posezení na malém náměstíčku u studny na návsi, kde si můžete sednout a vnímat typický místní ruch. Poté se dál vydáte vesnicí směrem na Luži. Malý kousek za vesnicí sejdete z hlavní cesty a vydáte se k lesu. Odtud pokračujete podél lesa až k dalšímu zastavení, ke kapli sv. Anny. Toto místo je opředené mnoha legendami a je považováno za poutní místo. Od svaté Anny se vydáte podél potoka Svatoanenským údolím směrem k vesnici Přibylov. Příroda v údolí vás okouzlí. Najdete zde řadu vzácných živočichů a rostlin. K zastavení vybízí i meandrující potok, podle kterého půjdete téměř k obci Přibylov. Z Přibylova vás cesta zavede do Skutíčka, kde si v okolí budete moci prohlédnout kamenné lomy, které jsou pro tuto oblast tak typické. Z obce Skutíčko se vydáte zpět směrem na Skuteč přes Pondělíčkův les a skutečské letiště. Cestou do Skutče však můžete ještě navštívit obec Lažany, známou především svým kostelem sv. Václava, který byl původně vystavěn románském stylu.

33

2.2 Návrh informačních tabulí V mé práci jsem také navrhla design informačních tabulí. Jejich velikost bude odpovídat formátu B0. Na každé z tabulí bude přiměřené množství textu o navštíveném místě či památce. Dále je na tabuli v pravém spodním rohu uvedeno logo sponzora či firmy, která bude projekt financovat. V mém návrhu jsem uvedla logo EU, znak města Skuteč a logo společnosti Vodní Zdroje Chrudim. Samozřejmě v horní části je uveden název stezky, která bude zaměřena na přírodní i kulturní památky. Na úvodní tabuli, která by měla být situována u městského muzea, bude mapa se všemi zastaveními. Dále zde bude výškový profil trati, který dodá spolu s mapou celistvý pohled na naučnou stezku. Ve spodní části bude uveden údaj o celkových kilometrech, QR kód a informace o možnosti odlovení keše. Celou tabuli pak budou dotvářet fotografie z jednotlivých míst pěší naučné trasy. Tabule na jednotlivých zastaveních jsou v podstatě podobné, obsahují název stezky, logo firmy či sponzora a fotografie daného místa. Dále tyto tabule obsahují informace o možnosti občerstvení a WC v okolí, o možnosti odlovení keše a QR kód. Na tabulích je uvedena vzdálenost k dalšímu zastavení a případná možnost zkrácení trasy. Jednotlivé tabule popisují konkrétní místo a v pár příkladech také uvádějí přírodní, kulturní a geologické zajímavosti daného místa.

2.2.1 Text pro naučné tabule 2.2.1.1 Úvodní tabule Vážení návštěvníci, dovolte nám, abychom vás přivítali na naučné stezce „Krásami Skutečska za jeden den“, která vás provede malebnými zákoutími oblasti Skutečska. Celková délka trasy je 19,5 kilometrů a její převýšení je 155 metrů. Trasa je určena pro milovníky kulturních i přírodních památek, kteří chtějí poznání spojit s aktivním pohybem. Přejeme vám šťastnou cestu a plno nových poznatků v průběhu celé naučné trasy! Průběh naučné stezky si můžete zpestřit odlovením „kešek“ nebo posezením v některé z hospůdek, které se nachází na trase.

34

2.2.1.2 Zastavení č. 1 Městské muzeum Skuteč Městské muzeum Skuteč bylo založeno začátkem dvacátého století. Muzeum je známé především pro své dvě expozice – kamenictví a obuvnictví. V expozici obuvnictví můžete vidět dřevěná kopyta, největší ručně šitou polobotku v ČR a v Evropě nebo historii vývoje podniku Botana a naší typické Botasky. V expozici kamenictví je k vidění řada různých hornin, minerálů, zkamenělin ale také imitace lomu s pomůckami a mapou lomařské oblasti. Pokud navštívíte zdejší muzeum, najdete zde i památník hudebního skladatele Vítězslava Tomáška. [3], [7], [20], [31], [34] 2.2.1.3 Zastavení č. 2 Zbožnovský rybník a Malhošť Právě se nacházíte jen pár kilometrů od města Skuteč, v krásné přírodě, a přírodní rezervaci Malhošť, která se vyznačuje především skalními výchozy. Tyto výchozy jsou tvořené převážně cenomanskými pískovci. Útvary jsou charakteristické tím, že skalní podloží vystupuje z krajiny a odkrývá se přímo na povrchu země. Obec Zbožnov byla založena již v 10. století a v dnešní době patří k přidruženým obcím města Skuteč. [2], [3], [7], [8], [23], [35], [36] 2.2.1.4 Zastavení č. 3. Štěpánov Po menším stoupání od přírodní rezervace Malhošt jste došli do obce Štěpánov. Jedná se o další z přidružených obcí města Skuteč. Obec má přibližně 190 obyvatel a byla založena již v roce 4500 př. n. l. Historii osídlení dokazují archeologické nálezy z doby mladšího neolitu, konkrétně pak pazourek nebo nález kostrového hrobu, který pochází z 12. století. V minulosti se jednalo hlavně o obec se zemědělskou tradicí, což potvrzují různé spisy, které dokládají, že se v oblasti pěstovala vinná réva. Název obce byl odvozen od označení Štěpánův dvorec, jelikož přípona –ov, zněla –ův. Celá tato odvozenina pochází z doby křesťanské. [2], [3], [7], [8] 2.2.1.5 Zastavení č. 4 kaple sv. Anny a Svatoanenské údolí Právě jste došly k místu, které nese název Svatoanenské údolí, pojmenované podle potoka svaté Anny. Nachází se zde kaple svaté Anny, která je poutním místem a je opředená řadou legend. Nejznámější z nich je legenda o chudé hospodyni, která přišla prosit svatou Annu o pomoc. Rodina žila v bídě a neměla co jíst. Svatá Anna ji pomohla, dle pověsti k ní promluvila a slíbila ji, že od té chvíle se budou mít jenom 35

dobře. Pověst mluví o tom, že jak svatá Anna předpověděla tak se také stalo. Pod kapličkou vyvěrá železitý pramen, který má údajně léčivou moc a v zimě vůbec nezamrzá. Svatoanenské údolí je zajímavé meandrujícím potokem a řadou vzácných živočichů a rostlin. [3], [7], [23], [25], [34] 2.2.1.6 Zastavení č. 5 Přibylov Přibylov je známý především opukovými lomy, které byly otevřeny již v roce 1807. Spoustu zedníků a nádeníku zde našlo práci a mohli tak rozvíjet a stavět domy pro své rodiny. Práce v lomech se vyznačovala hlavně tím, že veškerá těžba probíhala ručně. Nejproslulejšími lomaři byli bratři Modráčkové, kteří si jako první postavili zdvižný mechanismus pro dopravu kamene z lomu. Vytěžená opuka byla používána hlavně při stavbě domů, kostelů, schodů a portálů. V dnešních dnech je lom opět zprovozněn a provozuje ho společnost Sates Čechy s. r. o. Opuka je i dnes používána k opravám historických objektů nebo k výrobě obkladů.4 [2], [3], [4], [7] 2.2.1.7 Zastavení č. 6 Skutíčko Skutíčko, patří k obcím přidruženým k městu Skuteč. Již v historii byla obec převážně zemědělského rázu, ženy působily hlavně jako švadleny. Většina obyvatel také pracovala v blízkých lomech. V roce 1850 zde byl nalezen jantar. Dokumenty popisují nález jantaru, který vážil až 1,3 kg a byl nalezen v roce 1854. Skutíčko je také spojované s malířem Gustavem Poršem, který se inspiroval při své tvorbě výhledy na město Skuteč. V obci můžete navštívit kapli svatého Jana Nepomuckého z roku 1873. Většina lomů v okolí je již zatopena. U lomu Leštinka je možnost koupání, občerstvení a ubytování. Lomy jsou často využívány potápěči k pravidelným výcvikům. [2], [3], [4], [7] 2.2.1.8 Zastavení č. 7 Lom Humperky a letiště Skuteč Právě jste došli na další zastavení s názvem „Lom Humperky a letiště Skuteč“. Lom se nachází na jihu města Skuteč u skutečského letiště. Tento lom je známý především těžbou rohovce. Rohovec je též označovaný jako „černý kámen“ a mnoho lidí si ho plete s čedičem. Používal se jako stavební materiál a především také k výrobě štěrku pro železniční svršky a silnice. Letiště Skuteč je veřejné vnitrostátní letiště. Bylo založeno

4

Zdroj – propagační materiál Po stopách těžby kamene

36

v roce 1937 na obranu naší republiky a dosud je v běžném provozu. Před pár lety zde byl vybudován nový hangár a moderní budovy, určené pilotů ale i návštěvníkům.5 [3], [4], [7] 2.2.1.9 Zastavení č. 8 Lažany Osada Lažany byla v minulosti považována za centrum regionu. Ležela na frekventované Chrudimské stezce, která pokračovala na nejznámější Trstenickou stezku. Známky o osídlení jsou dochované již z roku 2000 př. n. l. díky archeologickým nálezům, jako například pazourkové škrabadlo. Nyní už tvoří pouze přidruženou obci města Skuteč. Po sčítání obyvatel v roce 2006, měli Lažany pouhých 24 obyvatel. V obci Lažany můžete také navštívit kostel svatého Václava. [2], [3], [7], [8]

Obr. č. 1: Grafický návrh informačního panelu – úvodní tabule [17], [18], [29], [30], [37]

5

Zdroj – propagační materiál Po stopách těžby kamene

37

Obr. č. 2: Grafický návrh informačního panelu – tabule: Zastavení č. 1 [14], [15], [18], [20], [21], [29], [30], [37],

38

2.3 Možnosti financování Jedná o větší projekt, který je nákladný na financování. Jelikož zde není žádné zasíťování stezek, bude velmi důležité správné značení všech částí stezky. Největšími náklady bude samotné značení, tvorba informačních tabulí a samozřejmě propagace. Nedílnou součástí je také vybavení stezky. Při realizaci bude v prvé řadě velice nutné zjistit, s kterými pozemky budeme pracovat a kdo jsou jejich majitelé. Možnosti financování jsou velmi omezené. Máme však stále několik variant nebo jejich kombinaci. Nejčastější formou financování je dotacemi z Evropské Unie. Peníze na tvorbu naučné stezky by putovali z různých evropských fondů, například pro životní prostředí, místní rozvoj nebo školství a zastřešili by tak část projektu. Dalšími možnostmi je financování ze strany neziskových organizací, ze strany obcí, kterými stezka prochází nebo agentury na ochranu přírody. Obce často s financováním nesouhlasí, avšak to může být v budoucnu dobrým příjmem a může se tak zvýšit návštěvnost dané obce nebo celé lokality. Dalším ze způsobů financování mohou být granty z Pardubického kraje, projekty od soukromých společností, například od společnosti Vodafone, ČEZ nebo Opatovické teplárny. Další variantou je, že mnou navržená stezka, bude v budoucnu po podrobnějším propracování součástí nově vznikajícího projektu „Geopark Železné Hory“. Tento projekt bude pravděpodobně financován z jednoho z fondů Evropské unie, z komerční činnosti, a dále se bude na financování podílet i společnost Vodní zdroje Chrudim.

2.3.1 Cenová kalkulace Nejnákladnější položkou celé naučné stezky bude jistě výroba informačních panelů. Dále pak musíme do nákladů zahrnout zajištění odpadkových košů, laviček a stolů. Neopomenutelnou součástí bude také nutnost vyznačit novou naučnou trasu v terénu a udělat ji patřičné turistické značení v dané oblasti. Stoly budou vyhotoveny z dřevěných latí s povrchovou úpravou k venkovnímu použití, s betonovými bočnicemi. Lavičky budou použity ze stejných materiálů a budou dvojího typu. Na naučné stezce si budete moci odpočnout na lavičkách s opěradlem ale i bez opěradel. Výhodnou variantou mohou být také oboustranné lavičky, které jsou dobrým řešením při větším počtu návštěvníků. Dále bych na některých úsecích trasy doporučila 39

zpevnění cest štěrkem nebo jinou úpravu povrchu. Úprava je vhodná zvláště pak při nepřízni počasí nebo v období podzimních a zimních měsíců. 8 x informační panel (výroba + tisk)…….…………………………. cca 72.000,- Kč 9 x odpadkový koš ………………………………………………… cca 18.000,- Kč 3 x lavička s opěradlem …..……………………………………….. cca 12.000,- Kč 2 x lavička bez opěradla …………………………………………….. cca 6.000,- Kč 2 x lavička oboustranná …………………………………………….. cca 12.000,- Kč 1 x stůl s kotvením ………..………………………………………… cca 9.000,- Kč 1 x venkovní altán ………………………………………………….. cca 47.000,- Kč vyznačení trasy v terénu …………………………………………… cca 15.000,- Kč CELKEM NÁKLADY [24]

191.000,- Kč6

2.4 Vybavení naučné stezky Vybavení pěší naučné stezky je nedílnou součástí celého projektu. Ke správnému pobytu v přírodě jistě patří i odpočinek. Proto bych chtěla do vybavení stezky navrhnout několik laviček, kde si budou účastníci moci vychutnat okolí, odpočinout si a občerstvit se. V případech, kdy se již lavička na daném místě nachází, bych ráda navrhla rekonstrukci a rozšíření počtu míst k sezení. Myslím si, že by bylo hezké v údolí Svatoanenského potoka vytvořit altán, určený k odpočinku. Zastavení U Svaté Anny je v jedné třetině celkové délky trasy. Myslím si, že je zde příjemná atmosféra pro odpočinek. Dále na stezce nesmí chybět již zmiňované informační tabule. Celkem se bude jednat o 8 naučných tabulí o velikost B0 rozmístěných na vybraných a nejzajímavějších místech stezky. Abychom dodrželi pravidla ekologického chování v přírodě a tím přispěli k trvale udržitelnému rozvoji krajiny, bude na naučené stezce také potřeba umístit několik odpadkových košů. Odpadkové koše budou potřeba určitě více v lesích a odlehlých 6

Cenová kalkulace je pouze orientační, konzultovaná s panem Mgr. Janem Douckem

40

částech stezky než například v obcích. Zde je systém již zařízen a není potřeba dalšího vybavení.

2.4.1 Stánek rychlého občerstvení Z dotazníkového šetření vyplynulo, že více jak 90 % respondentů by na naučné stezce uvítali jakoukoliv formu občerstvení ať už v podobě klasické restaurace nebo rychlého občerstvení. V oblasti se nachází několik restaurací, které jsou přímo na trase naučné stezky nebo v blízkém okolí. Abych rozšířila pestrost nabídky, ráda bych navrhla malý stánek, který by byl zaměřený pouze na rychlé občerstvení a poskytoval svým zákazníkům možnost zakoupení malých jídel, nápojů ale také cukrovinek a zmrzliny. Variantou by byl i automat na jídlo a pití, který by mohl být bez obsluhy. Stánek bych nejraději umístila v blízkosti kaple sv. Anny. Tato lokalita se mi líbí, jelikož je zde krásné prostředí, velké rozlehlé prostranství a také bych zde chtěla navrhnout již zmiňovaný altán a další stoly s lavičkami. Lidé by si zde mohli za šumění potoka vychutnat svačinu a svěží pak pokračovat na druhou polovinu stezky.

2.4.2 Czech POINT Czech POINT bych umístila o kousek dále ve směru trasy a to za vesnicí Přibylov. Tento stánek by byl však pouze informačním centrem bez obsluhy nebo pouze se sezonní výpomocí. Jednalo by se spíše o stánek s propagačními materiály dané lokality a s možností zakoupení drobných suvenýrů, pohledů, nebo například turistické známky. Dále by mohl být stánek obklopen dalšími informačními tabulemi z lokality, například by mohly podrobněji popisovat historii a proces těžby kamene.

41

2.5 Pro koho bude trasa určena Mnou vytvořená pěší naučná trasa bude určena pro všechny lidi v různých věkových kategoriích, s různou fyzickou kondicí. Důležité je určitě, aby návštěvníci měli rádi přírodu, rádi trávili svůj volný čas pěší turistikou a zajímali se o přírodní i kulturní zajímavosti. Trasu lze projet i na horském kole, záleží však na zdatnosti cyklisty. Trasa není však zaměřena tímto směrem, především pak ve Svatoanenském údolí odkud je jedno náročnější stoupání do obce Přibylov. Bohužel trasa není vhodná pro osoby s pohybovým handicapem, protože ne všechny cesty jsou zpevněné. Dále pak trasa není uzpůsobena pro malé děti, které potřebují kočárek.

2.6 GPS mapa a převýšení V této kapitole bych vám chtěla představit GPS mapu, kterou jsem získala použitím aplikace Endomondo. Jedná se o klasický systém GPS navigace. Tuto aplikaci jsem použila po celou dobu obchůzek mnou vytvořené trasy. Aplikace Endomondo zaznamenává i zastávky, které budou na mapě zvýrazněny a které budou vyzdvihovat ona místa, která naučnou stezku dělají právě tak zajímavou. Dále pak jako výsledek z použití Endomonda můžete vytáhnout profil, který dokládá převýšení v průběhu celé trasy. Tento fakt je nesmírně důležitý při výběru trasy a mnoho lidí si skutečně podle toho klasické pěší turistické ale i naučné trasy vybírá. Jak můžete vidět z obrázku, celý okruh bude dlouhý 19,5 km a bude začínat a také končit ve městě Skuteč, u městského muzea. V případě, že si návštěvníci budou chtít trasu prodloužit do Lažan, je potřeba připočítat ještě 6 km. Převýšení trasy nebude velké, rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem trasy je 155 metrů. Mírný terén je vhodný pro všechny věkové kategorie a pro všechny fyzické zdatnosti. Aplikace Endomondo zaznamenává trasu v bodech, které pak lze umístit na jakýkoliv mapový podklad (turistická, satelitní nebo katastrální mapa). Aplikací lze i jednoduše zjistit, přes které pozemky trasa vede a tím zjednodušit kontakt s majiteli. [17]

42

Obr. č. 3: GPS mapa zaznamenaná aplikací Endomondo [17]

Obr. č. 4: Křivka převýšení trasy [17]

43

2.7 Atraktivita oblasti – geologie V historii bylo vyhledáváno uhlí hlavně v období 1840 – 1930 v Železných horách, především pak u Skutče. První nález se uskutečnil v roce 1804 u Skutíčka, kdy se zde objevila slabá vrstva cenomanského uhlí. Jelikož si místní obyvatelé mysleli, že by těžba mohla být prosperující, na základě této myšlenky založili v roce 1834 těžařské družstvo. V dalších letech intenzivně prozkoumávali okolí Skutíčka avšak bezvýsledně. Další velký průzkum propukl v letech 1859 – 1860 a sahal až k obci Přibylov. Při tomto průzkumu byl nalezen nahnědlý jantar a vrstvy uhlí, slabé zhruba 4 – 12 cm. Průzkumy se prováděli například i v údolí sv. Anny avšak pouze do té doby, než v oblasti a to především v severní části regionu začali potíže s podzemní vodou. [2] Přibylov, který se Skutčí sousedí je znám těžbou opuky. Najdeme zde opukové lomy, které se tu nachází již od 17. století a jsou známé především pro svou ruční těžbu a opracování kamene. Opuka se používala na stavbu pomníků, schodů, obkladových desek ale i domů. Opuku jistě rozeznáte pro její světleokrovou až zlatavou barvu a jemnozrnné písčité slínovce spongilitické. Kromě opuky a vápence v tomto regionu hraje velkou roli žula, která má přídomek skutečská. Ještě větší významnosti nabyla, když byla použita v dlažebních kostkách při tvorbě trati Pardubice – Havlíčkův Brod. Záznamy potvrzují opětovný rozvoj těžby kolem roku 1931, kdy bylo v lomech zaměstnáno cca 1500 zaměstnanců. Dlažební kostky se vyvážely i do zahraniční a poslední znovuotevření některých lomů bylo při zavedení nových technologií při těžbě a při elektrizaci lomů, kdy bylo vyvezeno až 25000 vagónů dlažebních kostek a 30000 vagónů drceného štěrku.7 [4], [7]

7

Zdroj – propagační materiál Po stopách těžby kamene

44

2.8 Výsledek dotazníkového šetření V rámci své bakalářské práce jsem provedla šetření formou dotazníků. Od tohoto šetření jsem očekávala výsledek, který mi pomůže při tvorbě samotné pěší naučné trasy a také jsem chtěla zjistit názory místních obyvatel, ale i návštěvníků města Skuteč. Při dotazníkovém šetření jsem oslovila přibližně 200 respondentů, avšak na první pokus jsem měla pouze 114 reakcí. Poté co jsem oslovila dalších 100 respondentů, dosáhla jsem stanoveného a chtěného počtu 150 respondentů. Dotazník jsem umístila v elektronické formě na internetovou aplikaci Facebook, do internetového programu vyplnto.cz a několik dotazníků jsem rozeslala prostřednictvím e-mailu. Tištěnou verzi dotazníku jsem umístila v informačním centru, do městského muzea a do městské knihovny ve městě Skuteč. V průběhu šetření jsem ve Skutči oslovila i několik osob na náměstí, které mi byly nápomocny při vyplňování. Vytvořený dotazník obsahoval sedmnáct otázek, z nichž prvních pět bylo základních, ze kterých jsem se dozvěděla obecná data o respondentech. Zbylých 11 otázek pak bylo zaměřeno na získání potřebných informací k vytvoření nové pěší naučné trasy. Stěžejními body byly otázky číslo 6, 9, 10 a 12. Nejdůležitější pro mou bakalářskou práci bylo zjistit, které místo by obyvatele města Skuteč a jeho návštěvníky zaujalo, jak dlouhou trasu jsou ochotni absolvovat, jaké atraktivity by je na stezce zajímaly a jaká forma okruhu je pro ně nejpřijatelnější. Dotazníkové šetření ukázalo, že z celkového počtu 150 respondentů bylo 98 žen a 52 mužů. Největší zastoupení měla věková hranice 18 – 26 let s počtem 87, dále pak 27 – 50 let s 46 odpověďmi. 120 lidí z dotazovaných má bydliště v Pardubickém kraji, avšak pouhých 60 osob pochází přímo z města Skuteč. Ostatní respondenti pochází například z měst Litomyšl, Vysoké Mýto, Luže, Pardubice, Hlinsko nebo Proseč. 56 % lidí, kteří mi dotazník zodpověděli, jsou studující, 32 % lidí je zaměstnaných, zhruba 3 % jsou nezaměstnaní, 6 % jsou důchodci a necelá 3 % jsou samostatně výdělečně činné osoby. Před dotazníkovým šetřením jsem si stanovila celkem čtyři hypotézy. První z nich byla k otázce, která z lokalit je pro dotazované nejzajímavější z hlediska pěší turistiky. Předpokládala jsem, že mi vyjde jako nejčasnější odpověď varianta druhá, Svatoanenské údolí. Výsledky dotazníku mojí hypotézu potvrdily. Odpověď 45

Svatoanenské údolí si vybralo 59 lidí, variantu oblast lomů 42 lidí, okolí Předhradí 17 lidí a variantu jiné 12 lidí. Do odpovědi jiné se promítla místa jako například Toulovcovy maštale, Polabí, Chrudimské lesy, Chrastecko a další.

6. otázka - Která z těchto lokalit, je pro vás zajímavá z hlediska pěší turistiky: 12

17 okolí Předhradí

42

Sv. Anenské údolí 49

oblast lomů jiné

Obr. č. 5: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 6

Další otázkou mého dotazníku bylo: jak často využíváte pěší naučné trasy. Nejčastější odpovědí byla odpověď 1 – 5x ročně, zodpovědělo ji celých 65 % dotazovaných. Druhou nejčastější odpovědí byla varianta 6 – 10x ročně, třetí nejčastější možnost odpovědi – vůbec nevyužívám a čtvrtou více než 10x ročně. Musím konstatovat, že odpovědi jsou logické, jelikož žijeme v hektické době plného stresu. Málo kdo má čas a chuť vyjít si do přírody a relaxovat formou zdravého pohybu. Na otázku za jakým účelem navštěvujete pěší naučné trasy, 96 lidí zodpovědělo, že stezky navštěvují sezóně při dovolených. Důvodem 29 lidí bylo vzdělávání se, 7 lidí stezky navštěvuje v rámci turistického sdružení a 18 lidí vybralo variantu jiné, kde odpověděli například: za odpočinkem, zábavou, geocachingem nebo na procházkách se psem. Druhá hypotéza, kterou jsem si stanovila, se vztahovala k otázce číslo 9: „Za optimální délku naučné trasy považujete?“ Šetření vyvrátilo mé domněnky avšak pouze z části. Před dotazníkovým šetřením jsem si myslela, že alespoň 50 lidí označí variantu 6 – 10 km a alespoň 70 lidí variantu 10 – 15 km. Domnívala jsem se, že ostatních 30 lidí se rozprostře mezi zbylé odpovědi. Po vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, že 60 lidí si vybralo variantu 10 – 15 km, 53 lidí variantu 6 – 10 km, 25 lidí odpověď 15 km a více a 12 lidí variantu 1 – 6 km. 46

9. otázka - Za optimální délku naučné stezky považujete: 25

12

1-6 km 53

6-10 km 10-15 km

60

15 km a více

Obr. č. 6: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 9

Třetí stěžejní hypotéza se týkala otázky číslo 10: „Při výběru naučné stezky dáváte přednost.“ Tato jediná otázka potvrdila můj předpoklad na 100%. Domnívala jsem se, že minimálně 70 % dotázaných zodpoví, že dávají přednost kulturním i přírodním památkám a že maximálně 7 % odpoví spíše kulturní památky. Výsledky ukázaly, že necelých 72 % respondentů odpovědělo, že se zajímají o kulturní i přírodní památky, 24 % by navštívilo spíše přírodní památky a necelých 5 % by navštívilo spíše kulturní památky.

10. otázka - Při výběru naučné stezky dáváte přednost: spíše přírodním památkám

36 7

spíše kulturním památkám

107 přírodním i kulturním památkám

Obr. č. 7: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 10

Další otázkou, na kterou jsem zjišťovala odpověď, byla: „Při volbě naučné stezky se řídíte.“ Zde bylo možnost více odpovědí, proto jsou výsledky hodně vyrovnané.

47

89 dotazovaných se řídí podle lokality, 41 doporučením od známých, 39 internetem, 32 turistickou mapou a 30 vzdáleností od bydliště. Čtvrtou a zároveň poslední hypotézou, měla vazbu k otázce: „Který z okruhů preferujete.“ Předpokládala jsem, že nejčastější odpovědí bude první varianta – uzavřenou trasu (vyjdu z bodu A, vrátím se do bodu A). Tato hypotéza se také potvrdila, jelikož necelých 42 % označilo tuto variantu. Necelých 31 % si vybralo variantu otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět zvolím jinou trasu). Pro 26 % dotazovaných tento fakt není důležitý a pouhá 2 % by si zvolila trasu otevřenou (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět stejnou trasou).

12. otázka - Preferujete: uzavřeno trasu (vyjdu z bodu A, vrátím se do bodu A)

39

62 otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět stejnou trasou)

46 3

otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět zvolím jinou trasu)

Obr. č. 8: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 12

V třinácté otázce jsem se respondentů ptala, zda se zajímají o geocaching a zda vědí co to je. Více jak polovina dotazovaných se o geocaching zajímá, zbylých 42 % vůbec neví co geocaching je. Dále jsem se ptala, zda by geocaching zvýšil atraktivitu dané oblasti. Pro 58 lidí by to atraktivitu zcela jistě zvýšilo, pro 42 lidí spíše ano, pro 29 lidí zcela ne a pro 21 spíše ne. Na otázku „Při návštěvě naučné stezky, bychom uvítali možnost“, mi dotazníkové šetření ukázalo, že více jak polovina, tedy 54 % zvolilo variantu rychlé občerstvení, 37 % zvolilo variantu restaurace a 25 % variantu informační stánek. V této otázce bylo také možnost zaškrtnutí více než jedné odpovědi, proto procentuální výsledek nedává 100 %. Velice mě překvapily výsledky k otázce číslo 16: Znáte technologii QR kódu, kdy v dnešní době plné technologií necelých 71 % vůbec nezná tuto technologii. Zbylých 48

21 % tuto technologii zná, a ví, v čem spočívá. Dále pak k této otázce směřovala i podotázka, zda byste QR kód uvítali na naučné stezce. Většina dotazovaných, 64 % odpověděli ne, neuvítali, i přesto, že někteří lidé nevědí, o co se jedná, uvítali by novou technologii na pěší naučné stezce. Skupina lidí, kteří by se rádi s technologií QR kódu na mnou navržené naučné stezce setkali je 36 %. Závěrem dotazníkového šetření bylo získání informací k vytvoření pěší naučné trasy. Všechna tato fakta jsem zohlednila a vytvořila jsem tak trasu vedoucí přes Svatoanenské údolí a zároveň procházející z části oblastí lomů. Délka naučné trasy je o něco delší, než vyplynulo z dotazníkového šetření. Návštěvníci však mají možnost si trasu projít celou nebo si ji na dvou místech zkrátit a vrátit se k výchozímu bodu. Navržená trasa tedy měří 19,5 km s převýšením 155 metrů.

49

Závěr V závěru své bakalářské práce bych chtěla shrnout veškerá fakta, která jsem zjistila. Cílem mé práce bylo prozkoumat, kterou lokalitu obyvatelé i návštěvníci Skutče považují za atraktivní, jak dlouho trasu by si představovali, co na ní chtějí nalézt a jaký typ okruhu preferují. Dotazníkové šetření nebylo snadné, avšak podařilo se mi zjistit výsledky, které jsem pak uplatnila přímo při tvorbě pěší naučné trasy. Stejně tak nebylo snadné vybrat samotná zastavení, naučné stezky. Důkladně jsem zvažovala veškerá pro a proti tak, aby trasa byla nenáročná a mohl ji navštívit každý člověk s rozdílnou fyzickou kondicí. Stěžejní také pro mne bylo, aby zastavení byla atraktivní a také, aby trasa vedla přírodou a ne po silničních komunikací. V dnešní době totiž již nenajdeme moc míst, která jsou odlehlá někde v přírodě a kde si v klidu můžeme vychutnat čerstvý vzduch, šumění řeky nebo zpívání ptáků. Naučná trasa povede Skutčí a jejím blízkým okolím, návštěvníci se dozví něco o přírodních i kulturních památkách a především budou moci strávit den nebo dva relaxováním v přírodě. Domnívám se, že i vybavení naučné stezky, které jsem navrhla je vhodné a realizovatelné. Důležitou součástí je také grafické zpracování informačních panelů, které jsem sama navrhla a doufám, že také budou inspirací při tvorbě finálních informačních tabulí. Pro přesné zdokumentování trasy, jsem použila aplikaci Endomondo, která pomocí GPS zaznamenává trasu. Dalšími užitečnými údaji, které nám aplikace poskytne, je například převýšení, celkové kilometry nebo rychlost, kterou jsme trasu ušli. Zaznamenané pozice jsem pak vložila do satelitní a turistické mapy. Věřím, že má práce má smysl a bude v budoucnu realizována. Přispěje tak k myšlence rozvoje aktivní dovolené a stane se také vhodnou součástí nově vznikajícího projektu Geopark Železné hory.

50

Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje [1] ADÁMEK, Karel V. Vlastivědný sborník východočeský. 4. vyd. Chrudim: Vlastivědné museum pro Východní Čechy v Chrudimi, 1929. [2] BÁRTA, František a J STEHLÍK. Krajem Železných hor: průvodce vlastivědnou stezkou. 2., upr. vyd. Litomyšl: Invence, 1997. ISBN 80-861-4300-7. [3] DOLEŽÁLEK, Josef. Skuteč: vlastivědný průvodce Skutčí a okolím. Hlinsko v Čechách: Moravské tiskařské závody, 1967. ISBN N-13*71600. [4] HRUŠKA, Jiří. Železné hory: Historie těžby nerostných surovin. Nasavrky, 2000. [5] LEHKÝ, František. Vysokomýtsko: vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském. Vysoké Mýto: Alois Boček, 1931. [6] LEMBERK, Vladimír. Obratlovci okresu Chrudim. Vyd. 1. Pardubice: Východočeské muzeum Pardubice pro Okresní úřad Chrudim a za spolupráce ZO ČSOP č. 44/16 Chrudim Klub ochránců SPR Habrov, 2001, 248 s. ISBN 80-860-4648-6. [7] NOVOTNÝ, Pavel. Skuteč: známá - neznámá. Skuteč: Město Skuteč, 2006, 77 s. ISBN 80-239-7640-0. [8] SOMMER, Jiří, Miroslav MAJER a Pavel SÝKORA. Chrudimsko: Východočeský kraj. 1. vyd. V Hradci Králové: Kruh, 1989. ISBN 80-703-1012-X. [9] ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství Chrudimska. Hradec Králové: Merkur Praha, 1987. [10] ŠTĚPÁN, Luděk. Chrudimsko: utváření venkovských sídel. Chrudim: Okresní úřad, 2001, 136 s. ISBN 80-902-2576-4. [11] VORÁČEK, Emil. Dějiny Skutče. Skuteč [i.e. Pardubice]: Radek Drahný, 2011, 433 s. ISBN 978-80-903734-6-4.

51

Elektronické zdroje [12] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-0425]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/ospravechko/!ut/p/c5/hc_LboMwEAXQL6o8QHgtDQYDCeWRIB6biiTUcjF2W6 oq4etLdlGrqDPLo6uZizq0ruy_Oeu_uJK9QA3qrJdsV7hmaG6AuhWGeOsGVrknWpbq q7f3fjDM1SsDe5WvA9XSSeoY0Id1zs1OY0XojAjASnnxQMRHfUkiykPkr3CQRqJp0 na19wb4VQYLVNkkgdufjZLXghbQEylVvNhs3ujMG99vW2kdu6ujk675aLlMw_nj7 NTET8XpcVe7VQZIapvfR9CKHx2__2uzk8GAzoOVLTgN6nZhnG0vkBjYYEXw!!/d l3/d3/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/ [13]

Autokempink

Konopáč

[online].

2012

[cit.

Dostupné

2012-04-25].

z:

http://www.zeleznehory-hm.cz/ [14] Auto-samolepky.cz [online]. 2004 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.autosamolepky.cz/samolepka-chodidla-cerna-0637-10825.html#.T5llPtlxEhU [15]

GEOCACHING

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://www.geocaching.com/ [16] GEOPARK ŽELEZNÉ HORY [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/ [17] Google [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://maps.google.cz/ [18] Integrovaná střední škola v Jesenici [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.google.cz/imgres?num=10&hl=cs&gbv=2&biw=1366&bih=639&tbm=isch &tbnid=2b2B-oqWZEqQM:&imgrefurl=http://www.issjesenice.net/&docid=Hs1dV4ywYIKuqM&imgurl= http://www.issjesenice.net/logo%252520EU.jpg&w=260&h=117&ei=SmOZT8GxGM_ Kswa_6Zn9AQ&zoom=1&iact=rc&dur=279&sig=113560568588747943744&sqi=2&p age=1&tbnh=74&tbnw=165&start=0&ndsp=18&ved=1t:429,r:15,s:0,i:123&tx=82&ty= 26 [19] Kingdom of Šalamounka [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.kinosal.cz/index.php?clanek=2 [20] Městské muzeum ve Skutči [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://muzeum.skutec.cz/ 52

[21] Mikroregion Ostrožsko [online]. 2009 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.ostrozsko.cz/pruvodce/15975/ [22]

Navigovat

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi-gps/sc3-a-1312930 [23] Od maštalí do podhradí aneb soutěžte s rytíři Toulovcem a Tasem [online]. 2007 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.toulovectas.cz/index.php [24] Parkové lavičky, venkovní betonové lavičky. Lavičky - koše [online]. 2007 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lavicky-kose.cz/cz/katalog-vyrobku/betonoveparkove-lavicky [25]

Penzion

Karafiát

[online].

2008

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://www.karafiatovi.cz/ [26] QR KÓDY [online]. 2007 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.qrkody.info/ [27] Qr-codes.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.qrcodes.cz/?cat=1 [28]

ROOT.CZ

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://www.root.cz/clanky/qr-kody-kilobajty-v-malem-obrazku/ [29] RU Social Media Ready! [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://rusocialmediaready.com/2011/02/20/using-qr-codes-in-blogs/ [30]

Senior

centrum

[online].

2012

[cit.

2012-04-26].

Dostupné

z:

http://www.scskutec.cz/ [31]

SKUTEČ

[online].

2008

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

2009

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://skutecsky.navstevnik.cz/ [32]

Ssimca.cz

[online].

http://www.ssimca.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Itemid=5 4 [33]

Stahuj.cz

magazín

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://magazin.stahuj.centrum.cz/qr-kody-na-co-jsou-jak-je-vytvaret-cist-a-pouzivat/

53

[34] Turistika.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/ [35]

VEMESTE.CZ

[online].

2012

[cit.

2012-04-25].

Dostupné

z:

http://www.vemeste.cz/2011/08/geocaching-chranky-kesky-a-pohyb/ [36] Vítejte na stránkách obce Zbožnov [online]. 2003 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://zboznov.sweb.cz/index.htm [37] Vodní zdroje Chrudim [online]. 2007 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.vz.cz/ [38] Základní informace o Železných horách [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://zelezne-hory.aspone.cz/z_hory1.htm [39]

Zvířata

[online].

2012

[cit.

2012-04-26].

Dostupné

z:

http://rys999999999.blog.cz/1202/mlok-skvrnity

54

Související, ale nepoužitá literatura BERGER, Karen. Turistika: [plánování, oblečení, terén, táboření, bezpečnost, vybavení]. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008, 256 s. Velký ilustrovaný průvodce. ISBN 97880-7391-068-6. C ZANNE, Jeannette. Open your heart with geocaching: mastering life through love of exploration. St. Petersburg, FL: DreamTime Pub., Inc., 2007, 188 s. ISBN 978-1601660-046. DIBELKOVÁ, Irena. Železné hory. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 95 s. Průvodce po České republice (Olympia). ISBN 80-703-3835-0. DOUCEK, Jan. Geopark Železné hory. 1. vyd. Chrudim: Pro Společnost přátel Železných hor vydal Vodní zdroje Chrudim, 2012, 13 s. ISBN 978-80-905154-0-6. GUTH JARKOVSKÝ, Jiří. Turistika: turistický katechismus. Vyd. 1. Praha: Baset, 2003, 187 s. ISBN 80-862-2399-X. Geologické vycházky Českou republikou. Praha: Karolinum, 2002, 493 s. ISBN 80-7184972-3. HROMÁDKA, Karel, Marie LOHNISKÁ a Vlasta ŠIMKOVÁ. Supplementum: sborník prací východočeských archívů. Zámrsk: Státní oblastní archív Zámrsk, 1987. KOTYK, Jiří. Skutečský rodák Václav Jan Tomášek a J. W. Goethe. Vlastivědné listy Pardubického kraje. 2010, č. 3. ISSN 1214-9721. Lomy a těžba: stroje a zařízení pro těžební a stavební průmysl: Vladimíra Štěpánková, 2011. Pyšely: Vladimíra Štěpánková, 2011. ISSN 1805-2304. Město Skuč: sepsal K. V. Adámek. Česká graf. spol. Unie, 1901. MOSER, František. Pěší turistika. 2. vyd. Praha: Olympia, 1986. Kondice. ISBN 27016-86. PLAŠIL, Ludvík. Železné hory: Vysočina: podhůří II. = The Iron Mountains : the Czech-Moravian Highlands : the Foothills II. Vyd. 1. Hlinsko: Ludvík Plašil, 2011, 207 s. ISBN 978-80-260-0233-8.

55

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a Jiří ŠÍR. Naučné stezky: průvodce naučnými stezkami České republiky. Olomouc: Rubico, 2009, 191 s. Naše země. ISBN 978-160166-004-6. ŠTOREK, Michal. Letiště a Aeroklub ve Skutči v období 30. - 50. let 20. století. Vlastivědné listy Pardubického kraje. 2010, č. 3. ISSN 1214-9721.

56

Soupis ilustrací a grafů Seznam obrázků Obr. č. 1: Grafický návrh informačního panelu – úvodní tabule .................................... 37 Obr. č. 2: Grafický návrh informačního panelu – tabule: zastavení č. 1 ........................ 38 Obr. č. 3: GPS mapa zaznamenaná aplikací Endomondo............................................... 43 Obr. č. 4: Křivka převýšení trasy .................................................................................... 43

Seznam grafů Obr. č. 5: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 6 ......................................... 46 Obr. č. 6: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 9 ......................................... 47 Obr. č. 7: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 10 ....................................... 47 Obr. č. 8: Vyhodnocení dotazníkového šetření – otázka č. 12 ....................................... 48

57

Seznam příloh Přílohy A: Vzorový dotazník Příloha A 1: Výzkum formou dotazníkového šetření - vzorový dotazník

Přílohy B: Fotografie Příloha B 1: Grafický návrh informační tabule - úvod Příloha B 2: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 1 Příloha B 3: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 2 Příloha B 4: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 3 Příloha B 5: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 4 Příloha B 6: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 5 Příloha B 7: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 6 Příloha B 8: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 7 Příloha B 9: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 8 Příloha B 10: Křivka převýšení pěší naučné stezky

Přílohy C: Grafy Příloha C 1: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 1 Příloha C 2: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 2 Příloha C 3: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 3 Příloha C 4: Vyhodnocení dot-azníku pomocí grafu – otázka č. 4 Příloha C 5: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 5 Příloha C 6: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 6 Příloha C 7: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 7 58

Příloha C 8: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 8 Příloha C 9: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 9 Příloha C 10: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 10 Příloha C 11: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 11 Příloha C 12: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 12 Příloha C 13: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 13 Příloha C 14: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 14 Příloha C 15: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 15 Příloha C 16: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 16 Příloha C 17: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 17

Přílohy D: Mapy Příloha D 1: GPS mapa okruhu – satelitní mapa Příloha D 2: Trasa zakreslená na obecné mapě

59

Příloha A 1: Výzkum formou dotazníkového šetření - vzorový dotazník

Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Eliška Nováková a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Dovoluji si Vás tímto požádat o vyplnění dotazníku, kterým zjišťuji zájem o vytvoření nové pěší naučné trasy v okolí Skutče. Zjištěné výsledky mi velmi napomohou k navržení naučné trasy tak, aby byla co nejúčelnější a vyhovovala široké veřejnosti. Vaše odpovědi využiji ke zpracování mé závěrečné bakalářské práce. Veškeré odpovědi budou anonymní a nebudou použity pro komerční účely. Děkuji za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku.

1. Pohlaví:  žena  muž 2. Věk:  18 - 26 let  27 – 50 let  50 let a více

3. Jsem:  studující  zaměstnaný  nezaměstnaný  důchodce  OSVČ 60

4. Trvalé bydliště máte v kraji:  Pardubický  Královehradecký  Vysočina  jiné .............................. 5. V případě, že jste zaškrtli Pardubický kraj, specifikujte blíže místo bydliště:  Skuteč  Hlinsko  Luže  Chrudim  Vysoké Mýto  Litomyšl  jiné .............................. 6. Která, z těchto lokalit, je pro vás zajímavá z hlediska pěší turistiky:  okolí Předhradí  sv. Anenské údolí  oblast lomů  jiné .............................. 7. Jak často využíváte pěší naučné stezky:  vůbec nevyužívám  1 – 5x ročně  6 - 10x ročně  více než 10x ročně  jiné .............................. 8. Za jakým účelem:  vzdělání  sezóně při dovolené  v rámci turistického sdružení  jiné .............................. 61

9. Za optimální délku naučné stezky považujete:  1 – 6 km  6 – 10 km  10 – 15 km  15 km a více 10. Při výběru naučné stezky dáváte přednost:  spíše přírodním památkám  spíše kulturním památkám  kulturním i přírodním památkám 11. Při volbě pěší naučné stezky se řídíte (možnost více odpovědí):  turistickou mapou  internetem  doporučením od známých  vzdáleností od bydliště  podle lokality

12. Preferujete:  uzavřenou trasu (vyjdu z bodu A, vrátím se do bodu A)

 otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět stejnou trasou)

 otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět zvolím jinou trasu)

 není to pro mne důležité

62

13. Zajímáte se o geocaching, víte co to je: (v případě že ano, pokračujte následující otázkou, v případě že ne, přejděte na otázku č. 15):  ano  ne 14. Zvyšuje pro vás geocaching atraktivitu naučné stezky:  ano  spíše ano  spíše ne  ne 15. Při návštěvě naučné stezky bychom uvítali možnost (možnost více odpovědí):  restaurace  rychlého občerstvení  informačního stánku (Czech point)  jiné .............................. 16. Znáte technologii QR kódu:  ano  ne 17. Uvítali byste ji na naučné stezce:  ano  ne

63

Příloha B 1: Grafický návrh informační tabule - úvod

Příloha B 2: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 1

64

Příloha B 3: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 2

Příloha B 4: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 3

65

Příloha B 5: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 4

Příloha B 6: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 5

66

Příloha B 7: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 6

Příloha B 8: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 7

67

Příloha B 9: Grafický návrh informační tabule – zastavení č. 8

Příloha B 10: Křivka převýšení pěší naučné stezky

Použité obrázky jsou buď vlastní fotografie autorky práce, nebo jsou zde citované: [14], [15], [17], [18], [20], [21], [29], [30], [37], [39]

68

Příloha C 1: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 1

1. otázka - Pohlaví: 52 žena

98

muž

Příloha C 2: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 2

2. otázka - Věk: 16

1 méně než 18 let 18 - 26 let

46

27-50 let

87

50 let a více

Příloha C 3: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 3

3. otázka - Jsem: 5

9

4 studující zaměstnaný

48

84

nezaměstnaný důchodce OSVČ

69

Příloha C 4: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 4

4. otázká - Trvalé bydliště máte v kraji: 16 7 7 Pardubický Královehradecký 120

Vysočina jiné

Příloha C 5: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 5

5. otázka - V případě, že jste zaškrtli Pardubický kraj, specifikujte blíže místo bydliště: Skuteč Hlinsko 1

Luže

22 15

60

Chrudim Vysoké Mýto

7

4

Litomyšl

11

jiné

Příloha C 6: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 6

6. otázka - Která z těchto lokalit, je pro vás zajímavá z hlediska pěší turistiky: 12

17

okolí Předhradí

42

sv. Anenské údolí 49

oblast lomů jiné

70

Příloha C 7: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 7

7. otázka - Jak často využíváte pěší naučné stezky: 0 10

27

15

vůbec nevyužívám 1-5x 6-10x 98

více než 10x ročně jiné

Příloha C 8: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 8

8. otázka - Za jakým účelem: 7

18

29 vzdělání sezóně při dovolené v rámci turistického sdružení

96

jiné

Příloha C 9: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 9

9. otázka - Za optimální délku naučné stezky považujete: 25

12

1-6 km 53

60

6-10 km 10-15 km 15 km a více

71

Příloha C 10: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 10

10. otázka - Při výběru naučné stezky dáváte přednost: spíše přírodním památkám

36 7

spíše kulturním památkám

107

přírodním i kulturním památkám

Příloha C 11: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 11

11. otázka - Při volbě naučné stezky se řídíte (možnost více odpovědí): turistickou mapou

32

89

39

internetem doporučením od známých

30

41

vzdáleností od bydliště podle lokality

Příloha C 12: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 12

12. otázka - Preferujete: uzavřeno trasu (vyjdu z bodu A, vrátím se do bodu A) 39

62

otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět stejnou trasou) otevřenou trasu (vyjdu z bodu A, dojdu do bodu B a zpět zvolím jinou trasu)

46

3

není to pro mne důležité

72

Příloha C 13: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 13

13. otázka - Zajímáte se o geocaching, víte co to je? 63 ano

87

ne

Příloha C 14: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 14

14. otázka - Zvyšuje pro vás geocaching atraktivitu naučné stezky? 29

58

ano

21

spíše ano spíše ne

42

ne

Příloha C 15: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 15

15. otázka - Při návštěvě naučné stezky bychom uvítali možnost (možnost více odpovědí): 0 37

restaurace 55 rychlého občerstvení

81 informačního stánku (Czech point)

73

Příloha C 16: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 16

16. otázka - Znáte technologii QR kódu? 44 ano 106

ne

Příloha C 17: Vyhodnocení dotazníku pomocí grafu – otázka č. 17

17. otázka - Uvítali byste ji na naučné stezce: 53 ano 97

ne

Zdrojem všech grafů v bakalářské práce, je vlastní výzkum pomocí dotazníkového šetření

74

Příloha D 1: GPS mapa okruhu – satelitní mapa

Příloha D 2: Trasa zakreslená na obecné mapě

[17]

75