POZORUHODNÁ MÍSTA V OKOLÍ ROŽNÉ A JEJICH VYUŽÍTÍ PRO CYKLOTURISTIKU

POZORUHODNÁ MÍSTA V OKOLÍ ROŽNÉ A JEJICH VYUŽÍTÍ PRO CYKLOTURISTIKU

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. především za jeho velkou trpělivost, ochotu a odborné vedení mé bakalářské práce. Také děkuji všem respondentům za ochotu a jejich čas při vyplňování dotazníku. Velké poděkování patří také mé rodině za podporu, kterou mi věnovala během celého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Pozoruhodná místa v okolí Rožné a jejich využití pro cykloturistiku Bakalářská práce

Autor: Jana Špačková Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2013

© 2013 Jana Špačková

Abstrakt ŠPAČKOVÁ, Jana: Pozoruhodná místa v okolí Rožné a jejich využití pro cykloturistiku. Bakalářské práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 78 stran. Název bakalářské práce - Pozoruhodná místa v okolí Rožné a jejich využití pro cykloturistiku. Teoretická část se zabývá charakteristikou turistiky, cykloturistiky, cyklistiky, putováním a poutními místy, Krajem Vysočina, mikroregionem Bystřicko, navštívenými oblastmi. Praktická část se zabývá vytvořením nové cyklotrasy v okolí Rožné, navržením turistických značek, popisem pozoruhodných míst, které navštívíte při projíždění plánované cyklotrasy, a praktickými informacemi pro cyklisty. Na závěr praktické části zjišťuji zájem starostů obcí a obyvatel mikroregionu Bystřicko o plánovanou cyklotrasu v okolí Rožné. Klíčová slova: cykloturistika, cyklista, cyklotrasa, Kraj Vysočina, mikroregion Bystřicko, bakalářská práce

Abstract ŠPAČKOVÁ, Jana: Notable places in surroundings of Rožná and their use for cycling tourism. Bachelor Thesis. Polytechnic College Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of work: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. Contains 78 pages. The name of Thesis – Notable places in surroundings of Rožná and their use for cycling tourism. The theoretical part deals with characterization of hiking, biking and cycling. It describes wandering and pilgrimage sites in Vysočina and mikroregion Bystřicko. It discusses about the visited areas. The practical part deals with the establishment of new cycle route in surroundings of Rožná, proposition of tourism signs, description of extra ordinary places that you visit during the cycle route and practical information for cyclists. At the end of the practical part I amasking village managers and inhabitants of the mikroregion Bystřicko about thein interests in the cycle route in surroundings of Rožná.

8

Keywords: biking, cycling, cycleroute, Vysočina Region, mikroregion Bystřicko, bachelor thesis

9

Obsah

Abstract ............................................................................................................................. 8 Úvod................................................................................................................................ 12 1

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 14 1.1

Turistika ........................................................................................................... 14

1.1.1

Vývoj turistiky .......................................................................................... 14

1.1.2

Druhy turistiky .......................................................................................... 14

1.2

Cykloturistika a cyklistika................................................................................ 15

1.2.1

Cykloturistika............................................................................................ 15

1.2.2

Cyklistika .................................................................................................. 15

1.3

Putování a poutní místa .................................................................................... 19

1.3.1

Historie putování....................................................................................... 19

1.3.2

Poutníci ..................................................................................................... 20

1.3.3

Poutní místa na Vysočině ......................................................................... 20

1.4

Kraj Vysočinaa mikroregion Bystřicko ........................................................... 23

1.4.1

Kraj Vysočina ........................................................................................... 23

1.4.2

Mikroregion Bystřicko .............................................................................. 24

1.5

Navštívené oblasti ............................................................................................ 26

1.5.2

Rožná ........................................................................................................ 26

1.5.3

Zlatkov ...................................................................................................... 27

1.5.4

Josefov ...................................................................................................... 28

1.5.5

Dolní Rožínka ........................................................................................... 29

1.5.6

Bukov ........................................................................................................ 30

1.6

Doporučená výživa pro cyklisty....................................................................... 32

1.6.1

Výživa před výkonem ............................................................................... 32

1.6.2

Výživa během výkonu .............................................................................. 32 10

1.6.3 2

Výživa po výkonu ..................................................................................... 33

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 34 2.1

Zdůvodnění výběru plánované cyklotrasy ....................................................... 34

2.2

Pozoruhodná místa ........................................................................................... 35

2.2.1

Zlatkov ...................................................................................................... 35

2.2.2

Josefov ...................................................................................................... 35

2.2.3

Rožná ........................................................................................................ 36

2.2.4

Lesopark Templ ........................................................................................ 38

2.2.5

Dolní Rožínka ........................................................................................... 39

2.2.6

Bukov ........................................................................................................ 41

2.2.7

Rožná ........................................................................................................ 42

2.3

Navržení turistických značek ........................................................................... 43

2.4

Praktické informace pro cyklisty ..................................................................... 44

2.5

Zjištění zájmu starostů obcí ............................................................................. 47

2.5.1 2.6

Shrnutí zájmu starostů obcí....................................................................... 48

Vlastní výzkum ................................................................................................ 49

2.6.1

Plán výzkumu ........................................................................................... 49

2.6.2

Úvod k dotazníku ...................................................................................... 49

2.6.3

Výzkumný soubor ..................................................................................... 50

2.6.4

Výsledek výzkum ..................................................................................... 50

2.6.5

Shrnutí výzkumu ....................................................................................... 62

Závěr ............................................................................................................................... 63 Použité zdroje ................................................................................................................. 65 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 73 Obrázky ........................................................................................................................... 73 Příloha ............................................................................................................................. 75

11

Úvod Vysočina je kouzelný kraj, ve kterém se nachází spousta krásných a nedotčených míst. A právě spojení krásné přírody s cykloturistikou bylo pro mě velkým lákadlem při výběru tématu bakalářské práce - Pozoruhodná místa v okolí Rožné a jejich využití pro cykloturistiku. Cyklotrasu jsem vybrala v okolí mého rodného místa, tedy v okolí Rožné. Přišlo mi nápadité, že mohu vytvořit takovou cyklotrasu, která může být do budoucna realizována v okolí mé obce. Při výběru navštívených míst jsem nevolila pouze poutní místa, ale i místa, která přišla zajímavá mně a mohla by být i lákavá pro více lidí. Mnohdy jsou to zajímavosti, které paradoxně neznají ani místní mladší občané, ale jen starousedlíci. Na úvod bych Vám chtěla představit jednotlivé kapitoly, kterými se budu zabývat v teoretické části bakalářské práce. Vybrala jsem si je pro jejich úzkou souvislost s daným tématem. V první kapitole se věnuji informacím, které se týkají turistiky – definici toho, co je to turistika, jaký byl vývoj turistiky, na jaké oblasti se turistika dále dělí. Dalším tématem je cykloturistika – co je to cykloturistika a na jaká další odvětví se dělí. Dále jsem se zaměřila na cyklistiku- výstroj cyklistů, cyklistické disciplíny, rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou, typy jízdních kol. Zde jsem vybrala dva typy jízdních kol, které můžeme použít při jízdě mnou navrženou trasou. V druhé kapitole se dozvíme základní informace o kraji Vysočina a mikroregionu Bystřicko. Obec Rožná se nachází v kraji Vysočina a v mikroregionu Bystřicko, z toho důvodu jsem tedy Vysočinu a Bystřicko zařadila. Poté jsem se zaměřila na místa, kterými cyklotrasa povede, tedy: Zlatkov, Josefov, Rožná, Dolní Rožínka a Bukov. Také jsem se zmínila o místech, které jsem navštívila. Na závěr teoretické části jsem se rozhodla zařadit nějaké informace o výživě cyklistů. Dle mého názoru je v současné době toto téma velice podceňováno, zejména u neprofesionálních sportovců. Dozvíte se, jak jíst před výkonem, během výkonu a po výkonu. V praktické části své bakalářské práce popíši pozoruhodná místa, která navštívíte při projížďce plánovanou cyklotrasou. Dále bych chtěla navrhnout turistické značky, které budou originální a tudíž platné jen na této cyklotrase. Pro ty, kteří se rozhodnou projet 12

plánovanou cyklotrasu, poskytnu pár praktických informací, které se budou týkat ubytování, stravování v okolí, ale také kde najdete turistické informační centrum, čerpací stanice a další. Také plánuji oslovit starosty dotčených obcí, zda by souhlasili s realizací tohoto projektu. V závěru práce vyhodnotím dotazníky, jejichž cílem bude zjistit, zda by obyvatelé mikroregionu Bystřicko měli zájem o vytvoření cyklotrasy v okolí Rožné.

13

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Turistika Turistika je činnost, při níž dochází k pohybu a pobytu v přírodě, jejím hlavním cílem je poznávání přírody, kultury, tradic a společnosti. Můžeme ji rozdělit na rekreační, základní a výkonnostní. Turistiku vykonáváme mimo místa svého bydliště a ve svém volném čase. Nejprve vznikla klasická forma turistiky – pěší turistika. Chůze byla dříve jediným způsobem přepravy z jednoho místa do druhého. Od 20. století dochází k rozvoji vodní turistiky, cykloturistiky a mototuristiky. Po skončení 2. světové války dochází ke vzniku masové turistiky – začátek turistického průmyslu [1],[2],[3]. 1.1.1

Vývoj turistiky

V České republice dochází k rozvoji turistiky na počátku 19. století, kdy lidé chodí na procházky a výlety buď organizovaně, nebo jednotlivě. V roce 1862 zakládá Miroslav Tyrš českou tělovýchovnou organizaci Sokol. Ve spektru zájmu sokolského hnutí hrála významnou roli také turistika. V období 50. a 60. let 19. století dochází u nás k velkému rozmachu cestování a turistiky vlivem rozvoje železničních sítí. 11. června roku 1888 vzniká další organizace – Klub českých turistů (KČT). Tento rok je také v našich zemích označován jako začátek organizované turistiky. Hlavní náplní KČT byla kromě pořádání turistických akcí - také výstavba stezek, značení tras, výstavba chat a nocleháren. Se vznikem sportovních organizací souvisí vznik dalších turistických forem - například turistika na kole, mototuristika. V roce 1896 byly k dostání první turistické mapy. Po 2. světové válce začínají vznikat i organice zaměřené pouze na mládež - Pionýr, Turistický oddíl mládeže (TOM) a další [4]. 1.1.2

Druhy turistiky

Turistika se dělí na mnoho druhů. Uvedu pouze některé: pěší a vysokohorská turistika, lyžařská turistika, cykloturistika, vodní turistika, mototuristika, krasová turistika, turistika na koních, turistika na motorových lodích a další (Sýkora a kol., 1986, s. 80–127).

14

1.2 Cykloturistika a cyklistika 1.2.1

Cykloturistika

Cykloturistika je druhem turistiky, při níž využíváme jízdní kolo jako dopravní prostředek. Cykloturisté při jízdě na kole mohou využívat jak cyklostezky, tak i cyklotrasy. Pro cykloturisty je důležité mít dobrou fyzickou kondici a dobře vybavené jízdní kolo. K vhodným typům kol patří silniční kolo, které slouží pro jízdu na silnici, horské kolo, které použijeme v terénu, a trekkingové kolo, které se hodí jak na silnici, tak i do terénu [5]. Cykloturistika je oblastí cestovního ruchu, který se snaží obohatit zážitky turistům. Považujeme ji za šetrnou formu cestovního ruchu, která nezatěžuje životní prostředí [6]. Důležité je zmínit, že má dobrý vliv na naše zdraví. Pro jízdu na kole je nezbytné znát dopravní předpisy, umět poskytnout první pomoc, neohrožovat další účastníky, umět opravit jednoduché poruchy, atd. [5]. Nemohu opomenout to, že součástí cykloturistiky je cyklodoprava. Při ní lidé používají jízdní kolo jako prostředek přepravy do zaměstnání, školy nebo na nákupy. Jejím hlavním cílem je napojit cyklotrasy na další druhy dopravy [6]. Další dělení cykloturistiky je na „měkkou“ a „tvrdou“. Měkkou cykloturistiku využívají lidé na dovolené, jejímž hlavním motivem je poznání. Do tvrdé cykloturistiky můžeme zařadit například horskou turistiku, ve které jde aktérům o překonávání svých fyzických limitů [9]. 1.2.2

Cyklistika

Cyklistika je pohybovou (v užším slova smyslu sportovní) aktivitou a v překladu anglického slova „cycling“ nebo francouzského slova „lecyclisme“ znamená „jízdu na kole“ (Neuman, 2000, s. 102). V současné době prochází velkým rozmachem. Při jízdě na kole posilujeme své zdraví, ale také navazujeme společenský kontakt s přáteli (Soulek & Martinek, 2000, s. 51). Jízda na kole většinou nezatěžuje životní prostředí a má pozitivní vliv na náš organismus. Bohužel v naší zemi dosud nemáme mnoho vybudovaných cyklostezek, ale i zde se začíná blýskat na lepší časy. Cyklisté zatím musí využívat frekventované silnice a všichni účastníci silničního provozu jsou nuceni dbát zvýšené bezpečnosti (Neuman, 2000, s. 102).

15

1.2.2.1

Výstroj cyklistů

Oblečení pro cykloturistiku a pěší turistiku se liší především v určitých konkrétních detailech. Musí splňovat tři základní prvky: prodyšnost, přiléhavost, správný tvar a délku. Při výběru volíme takové oblečení, které nám není těsné, ale nesmí být ani příliš volné. Vybíráme ho podle aktuálního stavu počasí. Jinak se oblékneme v parném létě – cyklistický dres a šortky, a jinak na podzim – nepromokavé a teplé oblečení. Vhodné je veškeré sportovní oblečení nakupovat ve specializovaných obchodech, kde nám rádi pomohou [10], (Neuman, 2000, s. 114; Sýkora a kol., 1986, s. 106). Nesmíme podcenit ani výběr správné cyklistické obuvi. Mnoho cyklistů volí cyklistické tretry. Mezi nevhodnou obuv na kolo patří žabky, lodičky, pantofle, baleríny a další (Sýkora a kol., 1986, st. 106). Cyklistické kalhoty jsou vyrobeny s antibakteriálního materiálu a to buď beze švů, nebo se švy plochými. Důležité je sledovat z kolika dílů látky jsou kalhoty vyrobeny. Čím více dílů látek je použito, tím je to lepší. Cyklistické kalhoty pak obtáhnou nohy a nevyhrnují se. Nosíme je nejčastěji přímo na těle, tedy bez spodního prádla [8]. Helma chrání naši hlavu při pádu z kola. Nesmí být malá ani velká, ale musí nám dobře padnout. Pokud se nám na hlavě hýbe, musíme ji utáhnout (Neuman, 2000, s. 114). Dle zákona č. 361/2000 Sb. musí děti do 18 let mít při jízdě na kole helmu nasazenou [10], [11]. Brýle chrání oči před slunečními paprsky, zachytávají prach, kamínky a mouchy (Neuman, 2000, s. 114). Měly by být doplňkem každého cyklisty (Soulek & Martinek, 2000, s. 27). Rukavice chrání naše ruce při pádu z kola. Rozlišujeme dva typy cyklistických rukavic – rukavice bez prstů se silnější vrstvou na dlaňové části, používáme je v létě a jsou vyrobeny z pružného materiálu (Amara, Lycra). Druhým typem jsou prstové rukavice, které používáme v zimě (Soulek & Martinek, 2000, s. 27; Neuman, 2000, s. 114). 1.2.2.2

Cyklistické disciplíny

Cyklistika má také závodní podobu, kterou se moc nebudeme zabývat, protože se chceme věnovat cykloturistice. Ráda bych alespoň okrajově zmínila některé závodní disciplíny. Patří mezi ně například:

16

Cyklokros - je to závod, který trvá pouze jednu hodinu na okruhu dlouhém 2–3 kilometry bez většího převýšení. Závody vždy začínají na konci října a končí v lednu. MTB = Mountain Bike - tuto disciplínu poprvé vyzkoušeli v Kalifornii na počátku osmdesátých let. Závody probíhají v „downhill“, „cross country“ a v paralelním slalomu. BMX = bicross - tato disciplína má své kořeny v Kalifornii, vznikla koncem šedesátých let. Tento typ závodu je určený především dětem a mládeži. Freestyl - patří mezi nové disciplíny, používá BMX kola. Jsou speciálně upravena pro skoky a k akrobaciím na skateboardovém hřišti. Cyklotrial – v naší republice je organizačně spjat s Českou motocyklovou federací (jedná se o překonání extrémně obtížné dráhy v hale nebo v terénu) (Neuman, 2000, s. 102-103). 1.2.2.3

Cyklotrasa a cyklostezka

Cyklotrasy vedou po silnicích a místních komunikacích. Existují tři základní typy cykloznaček: návěs před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Je na nich vyobrazené kolo, číslo trasy a na směrových tabulích bývá uveden počet kilometrů k dalšímu místu. Cyklista je povinen dodržovat pravidla silničního provozu [12]. Cyklostezky jsou určeny pro cyklisty, ale i pro osoby na kolečkových bruslích a lyžích a také pro chodce. Cyklostezky mají označený jak začátek, tak i konec. Jsou zde vodorovná i svislá dopravní značení [12]. 1.2.2.4

Druhy cyklistických tras

1) místní - slouží k přepravě po obci 2) regionální – spojují místa mimo obec, dělí se na dopravní a rekreační 3) dálkové (nadregionální) – využívají se pro vzdálené cíle (Praha – Bratislava), jsou určeny především k rekreaci [12]. 1.2.2.5

Typy jízdních kol

V současné době existuje mnoho typů jízdních kol. Je velice důležité si vybrat ten správný pro danou trasu. Mezi jízdní kola patří: silniční kolo, horské, krosové, trekkingové, celoodpružené, dětské, freestyleové, BMX kolo a další [13]. Na projížďku 17

mé trasy /viz níže/ je dle mého názoru vhodné jak krosové, tak i trekkingové kolo. Ale lidé tyto dva typy jízdních kol od sebe moc nerozlišují. Já sama jsem na projetí trasy využila krosové kolo. Krosové kolo Patří k nejvhodnějšímu typu kol pro cykloturistiku. Hodí se jak pro městskou cykloturistiku, tak pro jízdu na středně těžkém terénu, zvládne lesní cesty i cyklostezky. Krosová kola nejsou určená pro náročný terén, protože mají užší plášť a větší kola [14], [15]. Trekkingové kolo Tento typ jízdního kola je vhodný na rodinné a víkendové výlety nebo pro ty, kteří potřebují na kole načerpat sílu. Bývá často označováno jako trekové kolo [16]. Je vhodné pro jízdu na cyklostezkách a asfaltových cestách. Od krosového kola se treková (též trekkingová) kola liší tímto vybavením - nosičem, světly, pumpičkou a dalším vybavením [14], [15].

18

1.3 Putování a poutní místa Poutní místo je místo, kam lidé putují z určitého důvodu. V mém případě to jsou kostely a kaplička. Ty jsou zasvěceny určitému světci neboli patronovi. Jména světců jsou uvedena v církevním kalendáři. Církev pak slaví pouť vždy první následující neděli po tomto datu (nebo přímo tento den). V Bukově je kostel zasvěcen svatému Jakubovi (svátek má 25. července). Patronem kostela v Rožné je svatý Havel. Havelská pouť připadá na 17. říjen. V Josefově je kaplička zasvěcená Panně Marii Lurdské. Zde se poutníci scházejí okolo 15. června. Poutní mše je oslavná – slaví se jméno světce, dále děkovná – děkuje se za - ochranu a zároveň prosebná - prosí se za další ochranu. 1.3.1

Historie putování

Slovo pouť je převzaté ze staroslověnského slova „pút“ a znamená cestu, jejímž hlavím cílem je se odevzdat [17]. Mohli bychom říci, že lidé putovali již v minulosti a ani v současné době na poutě nezanevřeli. Nejčastěji pouti směřovaly do svatých míst (Dibelková, 2004, s. 5). V době antiky stopy křesťanů směřovaly ke hrobům mučedníků a apoštolů, hlavně do Svaté země. Mnoho národů si vypěstovalo specifický vztah k “národnímu světci“: Češi k Václavovi, Němci k Bonifácovi, Maďaři ke Štěpánovi a Irové k Patrikovi (Ohler, 2002, s. 24). Putování a pouti po svatých místech jsou nedílnou součástí života takřka každého věřícího. Se vznikem poutnictví vznikla i řada poutních míst. Křesťané v Evropě navštěvovali tato místa, která byla spojena s Ježíšem Kristem, světci, se svatými obrazy či soškami. Pouti se rozvinuly nejvíce v dobách baroka, kdy došlo k rekatolizaci obyvatel, a v tomto období vzniklo či bylo popularizováno velké množství poutních míst. Naopak k útlumu došlo za císaře Josefa II., po jeho smrti poutě opět vzkvétaly [18]. Během středověku prudce narostlo množství poutních míst. Začala vznikat na místech, kde se zjevila Panenka Maria. Patří mezi ně Mariazell, Čenstochová, Loreto, Montserrat a další. V Německu jsou to Einsiedeln nebo Cáchy, kde se v roce 948 měl zjevit Ježíš Kristus (Ohler, 2002, s. 26).

19

1.3.2

Poutníci

Můžeme říci, že poutníci jsou turisté, kteří se vydávají na cesty, aby dosáhli určitého cíle. Ten je pro poutníky nejdůležitější, protože podle cíle poznají, zda se jedná skutečně o pouť. Nejčastěji cestovali a cestují z těchto důvodů: uzdravení svých blízkých, poděkování, vyslyšení prosby a další. Není důležité, zda poutník celou pouť absolvuje v autobuse a ujde jen pár metrů, nejpodstatnější je jeho cíl [19]. Nejpočetnější skupinu poutníků tvořili dospělí muži, kteří byli zdraví a zdatní. Ženy putovaly jen z vážných důvodů, protože jejich hlavní úlohou byla výchova dětí. Modlily se k některému světci, kterého buď prosily o úrodu, déšť, odpuštění nebo o uzdravení svých dětí nebo mužů. Konaly se i dětské poutě- mnohdy i bez rodičovského doprovodu. Například cesta k Mont Saint-Michel v Normandi trvala někdy i dva roky. Účastníky byly děti všech věkových kategorií pocházející z Německa i jiných zemí (Ohler, 2002, s. 45- 47). 1.3.3

Poutní místa na Vysočině

Na Vysočině najdeme mnoho krásných poutních míst. Mezi nejzajímavější a nejznámější patří tato tři- Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou, Křemešník a kaple na Humberku. Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou neboli Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1720–1722 na přání Václava Vejmluvy. Tuto unikátní stavbu projektoval známý stavitel J. B. Santini-Aichel. Dominantou kostela je jeho půdorys, který je ve tvaru pěticípé hvězdy. V oltáři kostela je umístěna kůstka patrona kostela, tedy sv. Jana Nepomuckého. Toto nádherné poutní místo bylo roku 1994 zapsáno na seznam UNESCO. Od roku 1994 se na kostele provádějí různé rekonstrukce [20].

20

Obr. 1: Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou Další zajímavé poutní místo je Křemešník. První zmínka o něm pochází z 18. století, kdy zde byl vybudován kostel Nejsvětější Trojice. Kostel nechal postavit Matouš Chejstovský jako poděkování za vysvobození ze stříbrného dolu. Hlavním lákadlem tohoto místa je pramen, ke kterému poutníci jezdí již od nepaměti. Z důvodu velkého množství poutníků byl kostel Nejsvětější Trojice roku 1750 rozšířen. Vrchol Křemešník najdeme uprostřed Českomoravské vrchoviny, pár kilometrů od města Pelhřimov [21], [22].

Obr. 2: Kostel Nejsvětější Trojice

21

Dalším poutním místem je kaple Panny Marie na Humberku v Krasonicích. Byla postavena jako poděkování za uzdravení blízkých. Kapli na Humberku nechal roku 1664 postavit Karel Maxmilián z Thurnů, ale roku 1873 byla zrušena na příkaz císaře Josefa II. Později kapli zakoupil hrabě Gustav Podstatský, který ji poté přenechal obci. Nyní je kaple zrekonstruována zásluhou místních obyvatel [23].

Obr. 3: Kaple Humberk

22

1.4 Kraj Vysočina a mikroregion Bystřicko 1.4.1

Kraj Vysočina

Vesnice a pozoruhodná místa, která Vám chci představit, p edstavit, patří do mikroregionu Bystřicko. icko. Ten se rozprostírá v Kraji Vysočina. Teď malé seznámení s Krajem Vysočina ina a mikroregionem Bystřicko. Byst Dříve se Kraj Vysočina čina nazýval kraj Jihlavský, ale roku 2001 byl název kraje změněn zm na Kraj Vysočina ina (Pergler, 2004, s. 7). Kraj Vysočina ina se rozprostírá na rozloze 6. 796 km2, je pátým největším ětším krajem v České republice [24]. Počet et obyvatel k roku 2011 byl 511 925 [25]. Skládá kládá se ze 704 obcí a z toho je 33 měst. st. Krajským městem m je město Jihlava [24]. Za nejvyšší vrchol kraje se označuje hora Javořice řice s nadmořskou výškou 837 metrů [26]. V kraji najdeme tyto okresy: okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár ár nad Sázavou, Pelhřimov Pelh a Telč (Pergler, 2004, s. 7). Vysočina Vyso se nachází v nadmořské ské výšce přes př 500 m nad mořem. Vysočina ina je umístěna umístě ve středu České eské republiky. Sousedící kraje: Jihomoravský, Jihočeský, Středočeský eský a Pardubický kraj (Doleček, ( 2008 s. 18).

Obr. 4:: Mapa kraje Vysočina Vyso

23

Vysočina patří ke kraji, kde je zdravé životní prostředí. Najdeme zde rybníky, potoky, louky, lesy, kopce. Je to ráj cykloturistiky, pěší turistiky a v zimě oblíbené místo pro zimní sporty. Mezi památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO patří poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, židovské ghetto a bazilika sv. Prokopa v Třebíči a historické jádro města v Telči [27]. Za zmínku určitě také stojí zámky Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou, hrady Roštejn, Lipnice a Kámen. V Havlíčkově Borové se nachází rodný dům Karla Havlíčka Borovského a v něm jeho muzeum (Doleček, 2008, s. 19). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Žďárské vrchy a Železné hory. Nejvýznamnější jsou Žďárské vrchy (Pergler, 2004, s. 10–11). Necelých 60 % oblasti tvoří lesy, z toho důvodu byly Žďárské vrchy vyhlášeny 25. 5. 1970 za chráněnou krajinnou oblast. Jsou nazývány zeleným srdcem České republiky. Najdeme zde velké množství turistických tras, které jsou vhodné i pro jízdu na kole (Doleček, 2008, s. 19). Na území Žďárských vrchů se nachází 46 maloplošných chráněných oblastí, z toho jsou čtyři zařazeny mezi Národní přírodní rezervace. Jsou to Žákova hora, Radostínské rašeliniště, Dářko a Ransko. Železné hory byly vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast v roce 1991, jejich rozloha je 284 km2 (Pergler, 2004, s. 11). Kraj Vysočina je hydrologicky nejvýznamnějším krajem v celé České republice (Pergler, 2004, s. 8). Pramení zde mnoho důležitých řek, mezi které patří např. Sázava, Nežárka, Doubrava, Moravská Dyje, Želivka, Jihlava, Svratka a Oslava (Doleček, 2008, s. 18). Nejoblíbenější řekou vodáků je řeka Sázava. Na řece Svratce byla vybudována vodní přehrada Vír I a II. Vírská přehrada slouží jako zásobárna pitné vody a chrání okolí při tání sněhu na jaře (Pergler, 2004, s. 8–9). K dalším vodním dílům patří nádrž Dalešice, která je vybudována na řece Jihlavě a má nejvyšší sypanou hráz v České republice. Největším rybníkem Vysočiny je Velké Dářko, které se nachází nedaleko Žďáru nad Sázavou [26]. 1.4.2

Mikroregion Bystřicko

Mikroregion Bystřicko vznikl v roce 2000. Tvoří ho 33 obcí a zaujímá plochu téměř 312 km2 [7]. „Členy jsou obce Bohuňov, Bukov, Bystřice n.P., Dalečín, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Koroužné, Lísek, Milasín, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Sejřek, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Štěpánov n. S., Ubušínek, Ujčov, Unčín, Velké Janovice, Velké Tresné, 24

Věchnov, Věstín, Vír, Zvole, Ždánice“ [7]. Rozprostírá se na Českomoravské vrchovině. V současné době zde žije téměř 20. 000 obyvatel [7]. „Celé území, které charakterizuje program „Vysočinou za zdravím i poznáním“, je jako stvořené k cyklistickým a turistickým výletům“ [7]. Mikroregion Bystřicko vydává časopis pod názvem zpravodaj Bystřicko. Obyvatelé obcí, které tvoří mikroregion, mají každý měsíc tento časopis bezplatně ve své schránce.

25

1.5 Navštívené oblasti V této kapitole budete seznámeni s obcemi, kterými budeme putovat. Dozvíte se stručně něco o jejich historii i současnosti. 1.5.2

Rožná

„Rožná leží v okrese bystřickém, pol. okr. Nové Město na Moravě, župa brněnská. Jest nad soutokem Zubenky (Nedvědičky) a Kuchyňky. Asi 1 km severněji na Zubence jest osada Dvořiště, jež tvoří s Rožnou jednu pol. obec“ [28, s. 4].„Název obce souvisí s rozžínáním strážních ohňů na staré cestě z Brna přes Pernštejn do Bystřice, Dalečína, Jimramova, Poličky a dále do Čech. Rožná bývala městečkem – dle místní trati Trhovec“ [29, 1999, s. 4-5].

Obr. 5: Znak obce Rožná První písemnou zmínku o obci Rožná najdeme již v roce 1349, kdy přenechává Blud z Kralic vesnici Rožnou s hradem Zubštejnem Jimramovi z Kamene. V roce 1358 se stává ves Rožná majetkem Zubštýnských pánů z Kunštátu [30]. Roku 1416 je vlastněna pány z Ronova, kteří také spravovali majetek Mitrovských. Od roku 1448 byla dědičně dána Janu z Pernštejna. Do roku 1596 nadále Rožná zůstala ve správě rodu z Pernštejna, poté však byla prodána pánům z Katharu společně s majetkem Mitrovských [29, 1999, s. 4]. V roce 1660 byla prodána Maxmiliánu Lichtenštejnovi - pánu z Pernštejna. V rodě pánů z Pernštejna Rožná zůstává až do roku 1720 [30]. „ Rožná i s Dvořištěm připomíná se v druhé polovici 14. století. Tehdy patřila pánům ze Zubštýna, potom přecházela různými zástavami a prodeji do rukou rozličné šlechty, až r. 1710 Rožná i s dvorem dvořišťským, mlýnem, pilou, olejnou, lesem a rybníkem sloučena s panstvím pernštejnským“ [28, s. 4].

26

Do roku 1910 byla Rožná i s Dvorem dvořišťským, mlýnem, pilou, olejnou, lesem a místním rybníkem součástí pernštejnského panství. Po třicetileté válce, tedy roku 1675, bylo v obci obydleno 14 domů, nově obydlené 2 domy, 1 nový neobydlený dům a 8 starých neobydlených domů. V roce 1790 zde žilo 307 obyvatel (39 domů) [30]. „Domy stavěny jsou nahodile a tvoří nepravidelně se vinoucí ulice a návsí. Rozloha veškeré půdy měří 7 ¾ km2“ [28, s. 4]. První zmínka o kostele sv. Havla je z 15. století. O původní faře je první zmínka v 17. století, byla postavena na příkaz vrchnosti. Přifařené obce v té době byly Josefov, Zlatkov, Milasín, Janovice, Střítež, Bukov, Věžná, Rodkov. V roce 1787 byly Dvořiště prodány čtyřem rolníkům hrabětem Stockhammerem [29, 1999, s. 4]. „Stará pečeť rožeňská má ve znaku v horním poli zubří hlavu, pod ní radlici a nápis „Richtarozienska 1692“ [29, 1999, s. 4]. Rožná o rozloze 1.288 ha se rozprostírá v nadmořské výšce 460 metrů. Má přibližně 770 obyvatel. K Rožné patří ještě dvě obce - Zlatkov a Josefov. Nachází se zde mateřská i základní škola. V obci najdeme fotbalové hřiště, dva tenisové kurty, koupaliště, kulturní dům, obecní úřad, kde má ordinaci obvodní lékař, poštu, obchod se smíšeným zbožím, čerpací stanici a dvě restaurace – Peklo a Slováckou chalupu [31]. V Rožné se nachází vlakové nádraží a dvě autobusové zastávky. Je odtud vlakové spojení jak do Brna, tak i do Žďáru nad Sázavou. Dostanete se všude dobře také autobusy, např. do Bystřice nad Pernštejnem, Dolní Rožínky, Moravce a Velkého Meziříčí [Jurman, 2000, s. 218]. 1.5.3

Zlatkov

První písemnou zmínku o Zlatkově můžeme najít v roce 1398. Tehdy Zlatkov patřil rodu z Pernštejna jako majetek Mitrovských. Od roku 1596 pak začal patřit k panství pernštejnskému [29, 1999, s. 6]. Název obce Zlatkov vznikl buď podle osobního jména Zlatek, nebo podle tradice zlatých dolů v okolí. Dle pověsti tyto zlaté doly proklela čarodějnice, která do nich vhodila hrstku máku. Až uplyne tolik roků, kolik bylo do dolů vhozeno zrníček máku, bude opět umožněno dolování zlata. V letech 1948–1949 při výstavbě vodovodu se skutečně našly zbytky starých štol. V křemeni, v západní části obce Zlatkov, byly dodatečnou analýzou prokázány výskyty zlata [32].

27

V roce 1589 byla ve Zlatkově vybudována zákupní rychta. Tuto budovu zde najdeme dodnes, ale její štíty jsou přestavěny. Od 17. století byla vesnice součástí města Bystřice nad Pernštejnem. Od roku 1756 až dodnes patří Zlatkov k duchovní správě v Rožné. Na návsi vedle školy stojí kaple svaté Trojice [29,1999, s. 6]. V letech 1916–1918 se ve Zlatkově uskutečnily pokusy o těžbu azbestu, bohužel neúspěšně. V roce 1828 se zde začalo poprvé vyučovat. V roce 1853 byla postavena školní budova. V současné době se ve škole nevyučuje. Školu využívají místní obyvatelé na různé akce. V roce 1675 bylo ve vsi 11 obydlených a 5 neobydlených domů. V roce 1790 zde bylo 19 domů se 167 obyvateli a v roce 1900 44 domů s 259 obyvateli [30]. „ Stará obecní pečeť má ve znaku nahoře radlici a krojidlo, dole domek, u něhož je člověk, a nápis, „Zlatkovska richta 1689“ [29, 1999, s. 6]. U silnice mezi Zlatkovem a Bystřicí nad Pernštejnem byla na levé straně usazena deska na památku zesnulých vojáků z 1. světové války. Tato deska dostala název Boží muka. Uprostřed obce u rybníka stojí železný kříž. V obci můžeme najít ještě několik lidových staveb - kapličku, mramorový kříž nebo bývalou školu s letopočtem 1897 [29, 1999, s. 6]. 1.5.4

Josefov

Obec dostala název podle pána Pernštejnského - Josefa Stockhammera. Josefov se skládal z části pozemků panského dvora Janovického. Tento dvůr byl kolem roku 1757 zavřen a prodán. Na návsi byla postavena kaple Panny Marie Lurdské [29, 1999, s. 6]. Josefov se stal součástí obce Rožná, ale děti chodily do školy v Bíšovci. Roku 1790 měl Josefov 35 domů se 145 obyvateli a v roce 1834 zde bylo 36 domů s počtem obyvatel 202. V roce 1900 bylo 34 domů se 197 obyvateli [30]. „Obecní pečeť má vyobrazen kříž se dvěma hvězdami“ [29, 1999, s. 6].

Obr. 6: Pečeť obce Josefov 28

1.5.5

Dolní Rožínka

Dolní Rožínka byla dříve nazývána jako Roženka, ale později byla přejmenována na Zámeckou Rožínku. První zmínka pochází z roku 1349. Mezi roky 1503 a 1589 byla ve vlastnictví pánů z Pernštejna. Od roku 1731 patřila rodu Mitrovských (Jurman, 2000, s. 67), kteří měli ve svém vlastnictví spoustu pozemků a objektů až do roku 1945 [33].

Obr. 7: Znak obce Dolní Rožínka Postavená tvrz na Dolní Rožínce byla později přebudována na zámek. První zmínka pochází z roku 1670 [33]. Na zámku roku 1808 vypukl požár, poté byl zámek opět přestavěn do dnešní podoby. Je postaven na čtvercovém půdorysu se dvěma patry a se čtyřmi křídly. Hrabě Mitrovský k němu nechal vybudovat anglický park s bazénkem, záhonem plným květin a nechal vysázet původní rostliny našich krajů, např. lípu velkolistou, modřín opadavý. V současné době na zámku sídlí základní škola (Jurman, 2000, s. 68). Na návsi najdeme rybník, kterému obyvatelé říkají Návesní. Původní název rybníku byl Dolní, protože vedle něho stál ještě rybník Horní. Rybníky byly odděleny pouze silnicí. Ale později, když se v obci začala těžit uranová ruda, byl Horní rybník zasypán a bylo zde postaveno autobusové nádraží. Na Návesním rybníku se nachází ostrůvek se sochou sv. Jana Nepomuckého. Tuto sochu zde nechal umístit hrabě Mitrovský [34]. Roku 1954 začal geologický průzkum v okolí Dolní Rožínky (oblast od Rozsoch po Dolní Rožínku). O dva roky později tam našli průzkumníci největší naleziště uranu v České republice. Název uranových dolů je UD Rožná, protože se doly nachází v jejím katastru. (Jurman, 2000, s. 67). Důl Rožná I, který byl nazván jako důl Karla Havlíčka Borovského, byl otevřen roku 1957 a těží se v něm dodnes. Druhý důl, tedy důl Rožná II, kterému se říkalo Jasan, byl otevřen v letech 1963–1995. Roku 1995 byly tyto doly sloučeny dohromady pod názvem důl Rožná I. Práce na dolu Rožná I byly 29

několikrát pozastaveny, ale díky rostoucím cenám uranu se podařilo uranový důl Rožná I zachránit a těžba zde pokračuje dodnes [35]. Současný počet obyvatel Dolní Rožínky je 666 (i s přilehlou oblastí Dolní Rozsíčky). V Dolní Rožínce najdeme mnoho obchodů, mateřskou a základní školu, poštu, kulturní dům, lékárnu a zdravotní středisko, fotbalové hřiště, letní kino, restauraci a Strašidelný zámek Draxmoor, koupaliště „Lom“ a autobusové nádraží [36]. Autobusové spojení je zde dobré např. do Brna, Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě anebo Žďáru nad Sázavou. Bohužel zde není žádné vlakové spojení (Jurman, 2000, s. 69). 1.5.6

Bukov

Nejstarší zmínka o Bukovu je z roku 1285, jeho prvním majitelem byl Demeter z Bukova. Kolem roku 1500 se Bukov stal majetkem rodu z Pernštejna. Roku 1596 byl prodán Pavlu Katarinovi z Kataru. Po jeho smrti roku 1600 je panství ve vlastnictví Jana Radešínského. Ten po třech letech vlastnictví umírá a Bukov je přidělen roku 1606 do rukou Petry Čížovské [37]. V roce 1980 byl Bukov ve vlastnictví Dolní Rožínky, ale o deset let později se stal Bukov samostatnou obcí (Jurman, 2000, s. 41).

Obr. 8: Znak obce Bukov Mezi vesnicemi Bukov a Střítež stojí zřícenina hradu Bukov. Tato zřícenina je někdy nazývána jako Lísek [38]. Vznik tohoto hradu spadá do poloviny 13. století a z tohoto století zde byly také objeveny mince při archeologickém průzkumu v roce 1982. Od 14. století je tento hrad pustý [39]. Obec Bukov patří k okresu Žďár nad Sázavou a spadá ke kraji Vysočina. Leží ve výšce 526 metrů nad mořem na ploše 532 ha [40]. Obec má přibližně 180–190 obyvatel. Autobusové spojení do Bukova je velmi špatné. Pokud obyvatelé chtějí využít vlakové spojení, musí se vydat do Rožné, která je

30

vzdálená asi 3 km. Bukov má obchod se smíšeným zbožím [41], dále sportovní a dětské hřiště, kulturní dům a kostel sv. Jakuba se hřbitovem [40].

31

1.6 Doporučená výživa pro cyklisty Při přípravě cyklotras se ukázalo, že i někteří z našich probandů výživu podcenili. V součastné době mnoho neprofesionálních sportovců, tím pádem i cyklistů podceňuje výživu. Výživa hraje při každém sportu důležitou roli. Cyklistiku můžeme zařadit mezi energeticky náročné sporty. To samé v jisté obdobě platí i o cykloturistice. Je podstatné dodržovat zásady zdravé výživy a také dbát na to, aby se výdej energie rovnal jejímu příjmu. Mnoho cyklistů tyto zásady porušuje, to pak vede k úbytku svalové hmoty, únavě a ke snížení výkonu cyklisty. Nesmíme zapomenout na přísun hořčíku a vitamínu B6, které zabraňují svalovým křečím a bojují proti únavě organismu. Důležitý je i přísun minerálních látek a vitamínů [42]. 1.6.1

Výživa před výkonem

Skladba jídla před jízdou na kole by měla být složená ze sacharidů. Sacharidy jsou potřebné k načerpání energie a také udržují stálou hladinu glykémie [43]. Při krátkodobém výkonu volíme sacharidy s vyšším glykemickým indexem – piškoty, pečivo, sušenky, džus, čerstvé i sušené ovoce. Při dlouhodobém výkonu vybíráme spíše potraviny s nižším glykemickým indexem – ovoce, rýže, těstoviny, vařené brambory, celozrnné pečivo [62]. Tuky a bílkoviny jsou ve stravě zahrnuty méně. 2–4 hodiny před sportem si cyklista může dopřát větší jídlo. 1–2 hodiny před začátkem sportu si může pochutnat na malé svačince, která by měla být spíše složená ze sacharidů s nízkým glykemickým indexem. Před začátkem výkonu bychom se měli vyhnout pokrmům s jednoduchými cukry, protože cukry mohou vyvolat hypoglykemii, která by mohla způsobit pokles výkonnosti sportovce a únavu [43]. 1.6.2

Výživa během výkonu

Důležité je nezapomínat na přísun tekutin a minerálních látek, které jsme při výkonu ztratili. Ztrátu lze nahradit iontovými nápoji. Je zapotřebí si udělat čas na malou svačinku v podobě energetických tyčinek nebo energetických gelů, které nám dodají potřebnou energii ihned [43]. Mezi nevhodně volené potraviny během výkonu můžeme zařadit – párek v rohlíku, hranolky, pečivo, těstoviny [63]. Důležité je doplňovat energii a přísun tekutin dříve, než si o ně tělo řekne samo. Energii doplňujeme u sportů, jejichž časový interval přesáhne 60–90 minut [43].

32

1.6.3

Výživa po výkonu

Po skončení cyklistiky je zapotřebí si dopřát regeneraci, a to tak, že dodáme tělu dostatečné množství tekutin a doplníme ztracenou energii. Zásada je nejdříve tělu dodat ztracené tekutiny a minerální látky a teprve poté asi tak 30 minut po skončení výkonu dodáme potřebné sacharidy. Porce jídla bychom měli volit spíše menší pro lepší trávení. Důležité je se po sportovním výkonu vyhnout konzumaci alkoholu a nápojů s kofeinem, protože by mohlo dojít k dehydrataci organismu [43].

33

2

PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 Zdůvodnění výběru plánované cyklotrasy Plánovanou cyklotrasu jsem vytvořila po okolí mého rodného místa, tedy po okolí Rožné. Přišlo mi nápadité, že mohu vytvořit takovou cyklotrasu, která může být do budoucna realizována v okolí mé obce. Při výběru navštívených míst jsem nevolila pouze poutní místa, ale i místa, která mi přišla zajímavá a mohla by být i lákavá pro ostatní lidi. Dalším důvodem, proč právě zde, je krásná příroda a různorodost terénu. I přesto, že se v Rožné nacházejí uranové doly, příroda je tu stále krásná a téměř neporušená. Tuto trasu jsem sama několikrát projela.

Obr. 9: Navržená cyklotrasa v okolí Rožné

34

2.2 Pozoruhodná místa Nyní Vás provedu pozoruhodnými místy, kterými budeme putovat při projížďce mou cyklotrasou. 2.2.1

Zlatkov

Boží muka Boží muka se nachází nad obcí Zlatkov. Byla postavena k uctění památky padlých vojáků v 1. světové válce [44].

Obr. 10: Boží muka 2.2.2

Obr. 11: Deska

Josefov

Kaple Panny Marie Lurdské Roku 1894 byla v Josefově zásluhou starosty pana Veselého postavena kaple Panny Marie Lurdské. Kapli vybudovali ze sbírek, které se konaly po celém okolí, a z darů místních věřících. Jejím stavitelem byl pan Samek z Milasína a stolařem pan Pohanka z Josefova. Zvon obec zakoupila v Brně od firmy Hiller.

35

Od roku 1895 zdobí kapličku oltář s Pannou Marií Lurdskou, které je tento kostel zasvěcen. Téhož roku byla kaplička posvěcena Karlem Burkem. V roce 2002 se kaplička dočkala nového zvonu, který byl pojmenován podle obce, kde se kaplička nachází, tedy Josefov. Zvon věnovala firma ŽĎAS k jeho 50. výročí založení. V roce 2010 kaplička prošla velkými stavebními úpravami. Byly odstraněny kořeny lípy, odizolovala se celá stavba. Na počátku roku 2011 byly za kaplí zasazeny dvě lípy. Všechny práce mohly být uskutečněny za pomoci obce Rožná, která vše financovala [64].

Obr. 12: Kaple Panny Marie Lurdské 2.2.3

Rožná

Hradisko „Severovýchodně vážně vystupuje nad obec Rožnou vrch Hradisko. Býval na něm v dávných dobách dřevěný hrad, chráněný kamennými a dřevěnými valy. Kdy sešel, není známo, ani o jeho založení není zpráv“ [28, s. 13].

36

Součástí obce je zajímavý kopec, kterému se říká Hradisko. Praví se, že když pasák hodil kamenem po krávě na Hradisku, měl kámen mnohem větší hodnotu než samotná kráva. Na tomto kopci prý kdysi dávno stál dřevěný hrad. Kdy byl tento hrad zničen, nikdo neví, není o tom žádná písemná zmínka. Neví se ani to, kdy byl postaven. Hradisko je součástí obce, ale stojí v jejím ústraní [45]. Říká se, že z Hradiska vedla tajná štola až na hrad Pernštejn a byla tak jedinou únikovou cestou v případě obležení hradu. Ale zda je to pravda, či nikoliv, o tom se dlouhá léta pouze spekuluje. Věrohodné zprávy o štole nejsou a pamětníků už také mnoho není. Můžeme věřit pouze nepřímým důkazům z vykopávek, které tuto možnost potvrzují. Jedná se o starou popelnici nebo zbytek železného kopí, které si můžeme prohlédnout v muzeu v Brně [29, 1999, s. 9-10]. „Na Hradisku najdeš tyto dva vzácné nerosty: lepidolit (slídu lithionovou) a barevné turmalíny: růžové, modré, zelené“ [28, s. 14]. Věrohodnost pověsti o vyšší ceně kamene z Hradiska než krávy, kterou zde pastevci pásli, můžeme opravdu potvrdit. Na Hradisku se nachází nesmírně vzácné nerosty [45]. Jedná se především o turmalín a lepidolit. Dřívější obyvatelé o těchto vzácných nerostech hovořili pouze jako o barevných kamíncích. O jejich hodnotě neměli ani tušení, jelikož neměli řádné vzdělání [29, 1999, s. 9-10]. V dnešní době Hradisko slouží jenom ke klukovským hrám a někdy i jako úkryt před světem pro zamilované. Občas se stává, že klid Hradiska je rušen studenty mineralogie, kteří zde studují vzácné nerosty [29, 1999, s. 9-10]. Kostel sv. Havla v Rožné Kostel svatého Havla se tyčí na vrcholku kopce nad vesnicí Rožná. První zmínka o kostelu pochází z roku 1398. Železná lávka spojuje kostel s farou. O faře je první zmínka z roku 1573. Vchod do kostela je zachován v gotickém slohu. Dříve měl kostel toto vybavení: hlavní oltář, sakristii, oratorium, kůr a varhany [46]. Kostel měl tři zvony, ale dva z nich byly odstraněny za první světové války. Současné vybavení uvnitř je novější. V roce 1937 byl kolem kostela vybudován hřbitov a později také márnice. Mezi dominanty kostela patří obraz svatého Havla – patrona kostela a mramorová křtitelnice z roku 1684. Roku 1894 do věže kostela udeřil blesk, který strhl tašky z věže. V pozdějších dobách dochází k vnitřní úpravě kostela, byla opravena podlaha v presbytáři [29, 1999, s. 10-12]. 37

Obr. 13: Kostel sv. Havla 2.2.4

Lesopark Templ

Egyptský obelisk Egyptský obelisk v lesoparku Templ se stal „symbolem moudrosti a vědy, svobodného zednářství a osvícenectví, který zde stojí v plné kráse dodnes“ [47]. Egyptský obelisk je štíhlý jehlan, který je usazený na hranolovém kvádru. Bohužel se tento objekt nachází v ne příliš dobrém stavu, ale stále je přístupný veřejnosti [47].

Obr. 14: Egyptský obelisk 38

Chrámek Osvícenství Tento chrámek je také nazýván jako chrámek Přátelství, který byl později přestavěn na pohřební kapli pro rodinu Mitrovských. V kapli je uložen Jan Nepomuk Mitrovský, který zemřel roku 1799, a jeho žena Antonína, která zde byla uložena roku 1809. Pohřební kaple byla postavena na počátku 18. století na vysokém kamenném podstavci. V kapli je uměle vytvořena jeskyně, trojúhelníkové kladí nesou sloupy v korintském stylu [47]. „V chrámu bylo ukázáno na temnou jeskyni, z níž byl zasvěcenec přiváděn k jasu Pravdy, k osvícení Duchem a k vyrovnání Rozumem“ [47].

Obr. 15: Chrámek Osvícenství 2.2.5

Dolní Rožínka

Zámek Dolní Rožínka Tento renesanční zámek byl vybudován na konci 16. století. Dříve zde stála tvrz, která byla na konci 16. století předělána na zámek zásluhou pánů z Pernštejna [48]. Mezi roky 1781–1799 byl zámek přestavěn do klasicistického stylu. V roce 1808 na zámku vypukl požár, po kterém byl opraven do podoby, ve které se zámek nachází dodnes. Dominantou zámku je černá barokní věžička [49]. Zámek byl využíván jako sídlo Mitrovských až do poloviny 20. století. V současné době se v něm nachází základní škola [50]. Kolem zámku byl v polovině 18. století vybudován zámecký park. Je tvořen jak dřevinami, tak i řadou dochovaných staveb – anglické lázně, pohřební kaple, obelisk. Zámecký park je volně přístupný [51]. 39

Obr. 16: Zámek Dolní Rožínka Sýpka Dolní Rožínka Sýpka byla vybudována mezi 16. a 17. stoletím, v dávných dobách sloužila jako pivovar. Posledním vlastníkem před jejím znárodněním byli pánové z Mitrova. Sýpka se nachází v blízkosti zámku a zámeckého parku, jež byly také ve vlastnictví pánů z Mitrova. V květnu 2004 byla sýpka přestavěna na Strašidelný zámek DraXmoor [52].

Obr. 17: Sýpka Dolní Rožínka

40

Návesní rybník - Socha sv. Jana Nepomuckého Na ostrůvku, který je uprostřed Návesního rybníka, stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Tuto sochu nechal zhotovit hrabě Mitrovský [53].

Obr. 18: Socha sv. Jana Nepomuckého 2.2.6

Bukov

Kostel sv. Jakuba Většího Kostel sv. Jakuba byl postaven mezi 13. a 14. stoletím. Jako každý kostel, tak i kostel sv. Jakuba Většího byl mnohokrát přestavován a opravován. Poslední přestavba je datována k roku 1857, kdy byla dřevěná zvonice nahrazena věží [54]. Na věži je erb rodu Mitrovských, uvnitř jsou pověšeny tři zvony, které byly vyhotoveny mistrem z Meziříčí roku 1530. V presbytáři, který je vybudován v gotickém stylu, se nachází gotické nápisy a náhrobní kameny s erby významných rodů [55]. V kostele najdeme sochy Barbory a Kateřiny, chrámovou loď a sakristii. V jeho blízkosti se nachází hřbitov. Kostel je přifařen k obci Rožná a místním obyvatelům slouží k pravidelným bohoslužbám [56].

41

Obr. 19: Kostel sv. Jakuba Většího 2.2.7

Rožná

Památník padlým v 1. světové válce Tento památník byl postaven k uctění památky padlých vojáků v 1. světové válce.

Obr. 20: Památník padlým v 1. světové válce

42

2.3 Navržení turistických značek V této části jsme navrhla turistické značky, které by se mohly vyskytovat na plánované cyklotrase v okolí Rožné.

43

2.4 Praktické informace pro cyklisty Nyní bych chtěla poskytnout pár důležitých informací těm, kteří se rozhodnou projet mou cyklotrasu. Turistické informační centrum v Bystřici nad Pernštejnem Pokud se dostanete do nějakých nesnází, nebo budete chtít jenom poradit, v Bystřici n./P. funguje celoroční turistické informační centrum. Nachází se přímo v centru na Masarykově náměstí 1. Klienti zde mohou využít i příjemné posezení v internetové kavárně [57]. Poliklinika V případě zdravotních problémů se můžete obránit na polikliniku v Bystřici n./P. na ulici Zahradní 580. Nejbližší nemocnice je v Novém Městě na Moravě, která je od Bystřice n./P. vzdálena 16 km. Ubytování •

Rožná – Slovácká chalupa

Slovácká chalupa (dříve Hotel Hájek) se nachází asi 20 metrů od vlakového nádraží. Zhruba ve stejné vzdálenosti je i autobusová zastávka. Asi 100 m od penzionu je venkovní koupaliště. Penzion nabízí poměrně levné ubytování i stravování. Je vhodný pro jednotlivce i rodiny s dětmi. Ubytování je vhodné i pro kolektiv, pojme totiž až 32 nocležníků. Pokoje jsou jednolůžkové až čtyřlůžkové. Je možné si zajistit polopenzi nebo plnou penzi. V letním období je v provozu venkovní posezení s obsluhou. V penzionu je možný přístup k internetu [58]. •

Mitrov – Lesní penzion Podmitrov

Penzion Podmitrov se nachází asi 6 kilometrů od Rožné. Můžete se ubytovat ve dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojích s nově opraveným sociálním zařízením. Penzion nabízí polopenzi, plnou penzi a po dohodě lze zajistit i některé typy dietní stravy. Pokoje jsou vybaveny televizí s DVD přehrávačem. Večer můžete posedět u krbu nebo v baru [59].

44

•

Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem je větší město, které skýtá mnoho možností ubytování. Například: Sporthotel, Orlovna, penzion Hotelovka, Domov mládeže a další. Bystřice n./P. leží asi 5 km od Rožné. Z Rožné je sem dobré vlakové i autobusové spojení. K popisu jsem si vybrala pouze Sporthotel, protože si myslím, že je to jedno z nejlepších ubytování pro sportovce. Sporthotel Sporthotel se nachází přibližně 300 m od Masarykova náměstí. Nabízí ubytování v jednolůžkových až čtyřlůžkových pokojích s 51 lůžky a vlastním sociálním zařízením. Součástí každého pokoje je televize a připojení k internetu. Jen kuchyňka je tu společná. Výhodou je bezbariérový přístup. Rodiny s dětmi mohou využít dětský koutek. K dispozici je tu vířivka, venkovní i vnitřní bazén a také tenisový kurt. V areálu si můžete zapůjčit jízdní kola [60]. •

Zvole

Zvole leží necelých 7 km od Rožné. Je tu vybudováno Westernové městečko Šiklův mlýn, ve kterém se také můžete ubytovat v hotelu Colorado Grande, ve Srubových apartmánech nebo ve stanech Outwell. Nejvíce mě zaujalo ubytování ve stanech Outwell. Stany Outwell Kapacita stanu je až 5 osob. Jsou zhotoveny z moderního materiálu. Jsou prodyšné, vzdušné, v letním vedru v nich není horko. Při dešti nepropustí vodu [61]. Stravování •

Rožná, pivnice Peklo

Pivnice Peklo se nachází na hlavní silnici směrem do Bystřice nad Pernštejnem. Vaří od 11 hodin. V letním období lze využít venkovní kryté posezení, nechybí tu ani dětský koutek.

45

•

Dolní Rožínka, Zámecká restaurace

Chutně se můžeme občerstvit v Zámecké restauraci na Dolní Rožínce. Připravují zde teplé obědy i večeře. •

Bystřice nad Pernštejnem, restaurace Harenda

Pro opravdové gurmány doporučuji navštívit restauraci Harenda. Je to bezbariérová, nekuřácká restaurace. Z jídelního lístku si vybere opravdu každý. Otevřeno je od 10 hodin. Součástí restaurace je i dětský koutek. Obchodní síť •

Rožná – COOP Jednota

•

Dolní Rožínka – COOP Jednota, JeTy

•

Bukov – COOP Jednota

Čerpací stanice •

Bystřice nad Pernštejnem

•

Rožná

•

Dolní Rožínka

Prodej a servis jízdních kol •

Bystřice nad Pernštejnem – Karel Krondráf (Masarykovo náměstí 4), Miloš Kalina (Pod Kaštany 39)

46

2.5 Zjištění zájmu starostů obcí V další části praktické práce jsem se rozhodla oslovit starosty dotčených obcí a zjistit jejich osobní názor na plánovanou cyklotrasu v okolí obce Rožná. Konkrétně jsem se obrátila na starostu obce Rožná pana Libora Pokorného, na starostu Dolní Rožínky pana Zdeňka Horáka a na starostu Bukova pana Jiřího Vrbku. Rozeslala jsem jim e-maily, ve kterých jsem je poprosila o vyplnění tří otázek (viz níže). Hlavním cílem bylo zjištění, zda by souhlasili s vytvořením cyklotrasy, která by vedla přes jejich obec. Odpověď starosty obce Rožná, pana Libora Pokorného: 1) Měl byste jako zástupce dotčené obce zájem o zrealizování tohoto projektu? „O zapojení do realizace tohoto projektu bychom zájem měli. Dokonce jsme uvažovali s obcemi Milasín (lokalita Stráže) Bukov (kostel), Střítež (hrad Lísek), Strážek (Mitrov a Podmitrov) a Dolní Rožínka (umělá zřícenina kostela a Templ) o naučné stezce“. 2) Myslíte si, že by vybudování nové cyklotrasy mohlo zvýšit návštěvnost této oblasti? „Vliv na návštěvnost by se určitě projevil v kladném smyslu.“ 3) Myslíte si, že by tento záměr mohl mít i nějaká negativa? „Negativa mě nenapadají, jakákoliv podpora turistického průmyslu je jednoznačně pozitivní“.

Odpověď starosty obce Dolní Rožínka, pana Zdeňka Horáka: 1) Měl byste jako zástupce dotčené obce zájem o zrealizování tohoto projektu? „Ano, jako zástupce dotčené obce bych měl o realizaci tohoto záměru zájem“. 2) Myslíte si, že by vybudování nové cyklotrasy mohlo zvýšit návštěvnost této oblasti? „Osobně si myslím, že vybudování cyklotrasy by zvýšilo návštěvnost této oblasti.“

47

3) Myslíte si, že by tento záměr mohl mít i nějaká negativa? „Obávám se, že by cyklotrasa přilákala do Templu také různé motorkáře na tzv. pionýrech o čtyřkolkách a ti by rušili a ničili tuto oddychovou oblast“.

Odpověď starosty obce Bukov, pana Jiřího Vrbky: 1) Měl byste jako zástupce dotčené obce zájem o zrealizování tohoto projektu? „

Zájem o zrealizování cyklotrasy ve zmíněné trase by z mojí strany byl.“ 2) Myslíte si, že by vybudování nové cyklotrasy mohlo zvýšit návštěvnost této oblasti?

„Pár

cyklistů navíc by sem asi ze zvědavosti přijelo.“

3) Myslíte si, že by tento záměr mohl mít i nějaká negativa? „Negativa

2.5.1

– o žádných nevím.“

Shrnutí zájmu starostů obcí

Velice mě potěšilo, že všichni starostové dotčených obcí by souhlasili s vybudováním cyklotrasy, která by vedla přes jejich obce. Dokonce pan Libor Pokorný, starosta obce Rožná, dříve uvažoval o vybudování naučné stezky. Každý ze starostů si myslí, že by plánovaná cyklotrasa mohla zvýšit návštěvnost této oblasti. A pokud se jedná o negativa, pouze starosta obce Dolní Rožínka má obavy z motorkářů, kteří by mohli devastovat poklidnou oblast Templ.

48

2.6 Vlastní výzkum V praktické části své práce jsem vytvořila dotazník. Jeho úkolem bylo zjistit, zda by měli obyvatelé mikroregionu Bystřicko zájem o vytvoření plánované cyklotrasy v okolí Rožné. Cyklotrasa by vedla přes Zlatkov, Josefov, Rožnou, lesopark Templ, Dolní Rožínku, Bukov a zpět do Rožné. 2.6.1

Plán výzkumu

Cílem bylo oslovit co nejvíce respondentů, abych zjistila, zda mají vůbec zájem o plánovanou cyklotrasu v okolí Rožné. Trasa je zaměřená na navštívení pozoruhodných míst (kostely, kaple, Hradisko, chrámek Osvícenství, Egyptský obelisk a další). Mnohdy lidé projdou či projedou kolem zajímavého místa bez povšimnutí. Právě tato cyklotrasa má upozornit, že i v našem okolí jsou zajímavá a pozoruhodná místa. Dotazník jsem umístila na internetové stránce www.vyplnto.cz a na sociální síti. Některé respondenty jsem oslovila osobně a některým jsem dávala dotazníky do poštovních schránek. Dotazník se skládá z 12 otázek, které jsem rozdělila do tří částí. V první části jsem zjišťovala zájem respondentů o cyklistiku. V druhé části jsem se zaměřila na to, zda by měli zájem o vytvoření cyklotrasy v okolí Rožné. V poslední části jsem zkoumala obecné informace typu - pohlaví, věková kategorie a nejvyšší dosažené vzdělání. 2.6.2

Úvod k dotazníku

Dobrý den, jmenuji se Jana Špačková a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku týkajícího se vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné (mikroregion Bystřicko). Dotazník se skládá z 12 otázek a zabere Vám přibližně 3 minuty. Výsledky dotazníku použiji ve své bakalářské práci. Děkuji Vám za ochotu a čas strávený nad vyplňováním dotazníku.

49

2.6.3

Výzkumný soubor

Dotazníkem jsem oslovila obyvatele mikroregionu Bystřicko, abych zjistila, zda mají zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné. Celkem se mi podařilo oslovit 241 respondentů, z toho 56 % žen a 44 % mužů. Nejvíce respondentů bylo z obce Rožná, tedy 26,56 %. V dotazníku zjišťuji zájem respondentů o cyklistiku – zda rádi jezdí na kole, kolik kilometrů za rok ujedou, zda použili při jízdě na kole GPS navigaci, zda při jízdě na kole využívají cyklistické mapy, GPS navigace, cyklostezky nebo nevyužívají ani jednu z možností. Dále zjišťuji, v jaké části mikroregionu Bystřicko respondenti žijí a zda by měli zájem o vybudování cyklotrasy v okolí Rožné. Také zda by měli zájem o vybudování půjčovny jízdních kol na začátku trasy. V poslední části dotazníku zjišťuji pohlaví respondentů, jejich věkovou kategorii a vzdělání. 2.6.4

Výsledek výzkum

Otázka č. 1: Jezdíte rádi na kole? V této otázce jsem zjišťovala zájem respondentů o cyklistiku. Většina dotazovaných 99 % odpovědělo, že rádi jezdí na jízdním kole. Pouze 1 % odpovědělo, že jízdu na kole nemají v oblibě.

Jezdíte rádi na kole? 1%

ANO NE

99%

Graf č. 1: Jezdíte rádi na kole? 50

Otázka č. 2: Kolik km za rok najedete? Cílem bylo zjistit, kolik kilometrů ujede respondent za rok. Výsledek pro mě nebyl nijak překvapující. Necelá polovina, tedy 41 % dotazovaných odpovědělo, že za rok ujede necelých 100 km. 27 % odpovědělo, že ujede více než 100 km. Více než 300 km ujede 27 % respondentů a pouze 5 % ujede více než 500 km za rok.

Kolik km za rok najedete? 5%

27%

41%

do 100 km nad 100 km nad 300 km nad 500 km

27%

Graf č. 2: Kolik km za rok najedete?

51

Otázka č. 3: Použili jste někdy při jízdě na kole GPS navigaci? V této otázce jsem se zajímala o to, zda dotazovaní někdy použili při jízdě na kole GPS navigaci. Z dotazovaných respondentů odpovědělo 32 % pozitivně a polovina dotazovaných záporně. Pouze 18 % dotazovaných nevědělo, co je to GPS navigace.

Použili jste někdy při jízdě na kole GPS navigaci?

18% 32%

ANO NE NEVÍM, co je to GPS navigace

50%

Graf č. 3: Použili jste někdy při jízdě na kole GPS navigaci?

52

Otázka č. 4: Při jízdě na kole se řídím hlavně…. Cílem otázky bylo zjistit, zda respondenti při jízdě na kole využívají - cyklistické mapy, GPS navigace, cyklostezky nebo nevyužívají ani jednu z možností. 20 % respondentů se řídí cyklistickými mapami, GPS navigaci využívá 23 % dotazovaných a cyklostezky 23 % dotazovaných. Nejvíce respondentů odpovědělo, že nevyužívá ani jednu z možností, a to 34 %.

Při jízdě na kole se řídím hlavně....

20%

cyklistickými mapami 34%

GPS navigací cyklostezkami 23%

nevyužívám ani jednu z možností

23%

Graf č. 4: Při jízdě na kole se řídím hlavně….

53

Otázka č. 5: Ve které oblasti mikroregionu Bystřicko žijete? V grafu můžete vidět, z jaké části mikroregionu Bystřicko jsou dotazovaní respondenti.

Ve které oblasti mikroregionu Bystřicko žijete? 30,00%

26,56%

25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 7,05%7,05%7,05%7,47%7,05% 5,39%4,56% 5,00%

7,47% 6,22%6,22% 3,32%3,32% 1,24%

0,00%

Graf č. 5: Ve které oblasti mikroregionu Bystřicko žijete?

54

Otázka č. 6: Líbí se Vám mnou navržená cyklotrasa v okolí Rožné? Zde jsem zjišťovala, zda navržená cyklotrasa splňuje jejich očekávání. 99 % respondentů se líbí mnou navržená trasa a pouze 1 % respondentů nezaujala.

Líbí se Vám mnou navržená cyklotrasa v okolí Rožné? 1%

ANO NE

99%

Graf č. 6: Líbí se Vám mnou navržená cyklotrasa v okolí Rožné?

55

Otázka č. 7: Měli byste zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné? V této otázce jsem se zajímala, zda by obyvatelé mikroregionu Bystřicko měli zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné. Téměř většina, tedy 99 % respondentů odpovědělo kladně a 1 % oslovených záporně.

Měli byste zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné? 1%

ANO, byl(a) bych rád(a) kdyby tato cyklotrasa byla zrealizována NE, raději si plánuji trasu podle svého výběru

99%

Graf č. 7: Měli byste zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné?

56

Otázka č. 8: Měli byste zájem o zřízení půjčovny jízdních kol na začátku cyklotrasy? Úkolem osmé otázky bylo zjistit zájem obyvatel mikroregionu Bystřicko vybudovat půjčovnu jízdních kol na začátku cyklotrasy (Zlatkov). Většina tázaných byla pro zřízení. Pouze 5 % dotazovaných bylo proti.

Měli byste zájem o zřízení půjčovny jízdních kol na začáku cyklotrasy? 5%

ANO, tuto možnost bych určitě využil(a) NE, jsem zvyklý(á) na svoje jízdní kolo

95%

Graf č. 8: Měli byste zájem o zřízení půjčovny jízdních kol na začátku cyklotrasy?

57

Otázka č. 9: Jakým způsobem se dopravíte na začátek cyklotrasy? V této otázce mě zajímalo, jaký způsob dopravy respondenti zvolí pro příjezd k cyklotrase. Vybírali z těchto možností: auto, vlak, autobus nebo kolo. Nejvíce respondentů - 30 % by využilo vlak, 27 % zvolilo auto. Autobus využije 23 % dotazovaných a 20 % respondentů by jelo na kole.

Jakým způsobem se dopravíte na začátek cyklotrasy?

20% 27%

auto vlak autobus 23%

kolo 30%

Graf č. 9: Jakým způsobem se dopravíte na začátek cyklotrasy?

58

Otázka č. 10: Jste muž nebo žena? Největší část respondentů tvořily ženy56 % a mužů bylo 44 %.

Jste muž nebo žena?

44%

MUŽ ŽENA 56%

Graf č. 10: Jste muž nebo žena?

59

Otázka č. 11: Jaká je Vaše věková kategorie? Největší část respondentů tvořila věková kategorie v rozmezí od 31 do 41, a to 27 %. 26 % respondentů bylo ve věku od 21 do 30 roků. 23 % tvoří věková kategorie od 41 do 50 let. Věková kategorie od 10 do 20 let byla zastoupena 14%. Pouze 10 % respondentů bylo ve věku nad 50 let.

Jaká je Vaše věková kategorie? 10%

14%

od 10 do 20 od 21 do 30

23%

od 31 do 40 26%

od 41 do 50 nad 51

27%

Graf č. 11: Jaká je Vaše věková kategorie?

60

Otázka č. 12: Jaké máte nejvyšší vzdělání? 31 % respondentů má ukončené středoškolské vzdělání, 18 % respondentů má vyšší odborné vzdělání, 16 % respondentů odpovědělo, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je odborné učiliště a odborné učiliště s maturitou, vysokoškolského titulu dosáhlo pouze 10 % respondentů a 9 % respondentů má ukončené základní vzdělání.

Jaké máte nejvyšší vzdělání? 10%

9%

základní vzdělání 16%

18%

odborné učiliště odborné učiliště s maturitou středoškolské vzdělání vyšší odborné vzdělání

16%

vysokoškolské vzdělání 31%

Graf č. 12: Jaké máte nejvyšší vzdělání?

61

2.6.5

Shrnutí výzkumu

Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce respondentů pochází z obcí Rožná, Dolní Rožínka, Zlatkov a Bukov. Tedy z obcí, kterými by cyklotrasa vedla. Obyvatelé mikroregionu Bystřicko mají zájem o vytvoření cyklotrasy, protože rádi jezdí na kole ve svém volném čase. Většina oslovených jsou spíše „sváteční“ cyklisté, délka cyklotrasy je pro ně tedy dostatečná. Část dotázaných se řídí při jízdě GPS navigací. Sama jsem GPS navigaci poprvé použila při projížďce této cyklotrasy. Nejvíce respondentů si trasu plánuje podle svého uvážení. Nevyužívají mapy, cyklotrasy, GPS navigace a podobně. Potěšující je, že většině oslovených se cyklotrasa líbí a splňuje jejich očekávání. Mají zájem o její vybudování. Docela mě překvapil zájem o zřízení půjčovny jízdních kol. Jak jsem již zmínila v teoretické části, do této oblasti je dobré vlakové spojení, proto by se většina dotázaných dopravila vlakem. Dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen. Cykloturistika je nejen rozšířeným sportem, ale i relaxací pro všechny věkové kategorie. To ostatně potvrdilo i mé šetření.

62

Závěr V teoretické části jsem se zabývala turistikou, ze které později vznikla pěší turistika, vodní turistika a cykloturistika. Pro moji bakalářskou práci je nejdůležitější rozvoj cykloturistiky. V další části se zabývám charakteristikou Kraje Vysočina, mikroregionu Bystřicko a navštívenými místy, kterými plánovaná cyklotrasa bude procházet. V závěru teoretické části jsem věnovala pozornost výživě cyklistů před výkonem, během výkonu a po výkonu. V praktické části jsem popisovala 11 pozoruhodných míst, které při projížďce cyklotrasy navštívíte. Vybrala jsem taková místa, o kterých si myslím, že lidé z okolí o nich mnoho neví. Musím se přiznat, že i já sama jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí o těchto místech. Na plánované cyklotrase jsem navrhla nové turistické značení, které by bylo použito pouze na této cyklotrase. Úkol to nebyl lehký, ale doufám, že jsem se s tím patřičně vypořádala. V další části jsem poskytla pár praktických informací, které by se mohly cyklistům hodit při projížďce cyklotrasou. Také jsem zjišťovala názor starostů dotčených obcí na plánovanou cyklotrasu. Na závěr praktické části jsem vyhodnotila dotazníky, kterými se mi podařilo oslovit 241 respondentů. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zájem obyvatel mikroregionu Bystřicko o plánovanou cyklotrasu. Nejprve jsem naplánovala cyklotrasu, kterou jsem následně projela. Při jízdě jsem využila GPS navigaci. Celková délka cyklotrasy je necelých 17 km. Cyklotrasa není fyzicky náročná, zvládne ji i „sváteční“ cyklista. Cyklotrasa vede po klidné a ne příliš frekventované silnici, místy i po polní cestě. Na některých místech by bylo dobré, aby silnice byla opravena. Při projížďce lesoparkem Templ jsem se obávala, že spadnu z kola. Bylo totiž po dešti a terén byl zablácený. Na trase naleznete možnost občerstvení a ubytování. Cyklotrasa vede krásnou a neporušenou přírodou. Z některých výše položených míst je krásný výhled do kraje. Některá místa přímo vybízí k posezení v trávě. Okolní lesy lákají ke sběru lesních plodů. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina dotazovaných ráda jezdí na kole a uvítali by zřízení cyklotrasy. To mi ostatně potvrdil i starosta obce Rožná pan Pokorný, který o takovémto záměru reálně přemýšlí. Jen by cyklotrasu ještě rozšířil.

63

Na závěr chci říci, že jsem velice ráda, že jsem si vybrala právě toto téma pro mou bakalářskou práci. Zaprvé proto, že ráda jezdím na kole, zadruhé pro mě bylo velkou výzvou vytvořit cyklotrasu, která tu opravdu chybí a do budoucna by mohla být zrealizována. Oblast Rožná je v podvědomí lidí známá především jako těžiště uranové rudy. Lze se tedy domnívat, že krajinu tento průmysl devastuje. Ale není to pravda. Přesvědčíte se sami, pokud si projedete tuto cyklotrasu.

64

Použité zdroje Literatura DOLEČEK, Jan. Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina. PROXIMA Bohemia s.r.o.: Rožnov pod Radhoštěm, 2008.

JURMAN, Hynek. BYSTŘICKO: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozšířené vydání. SURSUM: Tišnov, 2000. ISBN 80-55799-53-7.

NEUMAN, Jan. Turistika a sporty v přírodě: Přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-391-9.

OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku. Praha 1: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 2002. ISBN 80-7021-510-0.

PERGLER, Jan. KRAJ VYSOČINA: Edice Průvodce po České republice. Kartografie Praha, a.s.: Praha 1, 2004. ISBN 80-7011-735-4.

SOULEK & MARTINEK, Ivan, Karel. Cyklistika. Praha: GradaPublishing, 2000. ISBN 80-7169-951-9.

SÝKORA A KOL., Bohuslav. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. ISBN v knize neuvedeno.

Elektronické a další zdroje [1] Kolemkola: Historie turistiky. [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kolemkola.cz/historie-turistiky.html [2] Vodáctví: Turistika a její vývoj. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://vodactvi.iqss.cz/

65

[3] Na špacír: Turistika. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.naspacir.cz/ [4] ONDRÁČEK, Jan. Turistika: Informační systém Masarykovi univerzity. [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/turistika/ch08s01.html [5] Animator: Cykloturistika. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.animatori-plzen.cz/kurz-cykloturistiky [6] Podnikání na venkově a rozvoj služeb v kontextu diverzifikace: Případová studie č. 5. In: Studium ekonomiky rozvoje venkova na JU v Českých Budějovicích [online]. 2009 - 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://ccv.ef.jcu.cz/opvkreg/prezentace/okruh4/pri4tema-05_cyklotrasy.pdf [7] Apsida: Mikroregion Bystřicko. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.aspida.cz/mikroregion-bystricko [8] Cyklistika: Jak vybrat cyklistické kalhoty. [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/clanky/jak-vybrat-cyklisticke-kalhoty/ [9] Mezinárodní cykloturistika: Oddělení výzkumu trhů a trendů. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/clanky/05_03_10_cykloturistika.pdf [10] Chytrá žena: Jaké oblečení je vhodné pro cyklistiku?. [online]. 2009 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://www.chytrazena.cz/jake-obleceni-je-vhodne-pro-cyklistiku-5204.html [11] BESIP: Používání cyklistické přilby. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/cyklista/bezpecne-jizdni-kolo/pouzivani-cyklisticke-prilby [12] Cyklopojmy a druhy cyklistické dopravy a tras: Pojem cyklotrasa, cyklostezka a druhy

cyklistické

dopravy.

[online].

2011

[cit.

2013-03-19].

Dostupné

z:

http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm [13] Vitalia: Typy kol. [online]. 2009 - 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/specialy/desatero-cyklistiky/2-typy-kol-kupujeme-nove/

66

[14] Kolo ve městě: Typy jízdních kol. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kolo-ve-meste.cz/typy.php [15] KellysBicycles: Jízdní kola. [online]. 1991 - 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kellysbike.com/CZ [16] Shopbike: Trekingová a treková kola. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.shopbike.cz/panska-kola/trekingova-kola [17] Římskokatolická farnost Hodonice, Tasovice, Dyje: O PUTOVÁNÍ - nejen duchovním. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.farnost.katolik.cz/tasovice/index.php?option=com_content&view=article&i d=63&Itemid=63 [18] Muzeumhk: Poutě a poutní místa. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.muzeumhk.cz/kalendar-poute-a-poutni-mista.html

[19] Matice Velehradská: Magna charta poutníka. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.maticevelehradska.cz/dokument/Magna-charta-poutnika-211/ [20] Krásné Čechy: Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou. [online]. 2013 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://www.krasnecechy.cz/krasna-mista/vysocina/zelena-hora-vezdaru-nad-sazavou [21] Krásné Čechy: Křemešník. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.krasnecechy.cz/krasna-mista/vysocina/kremesnik [22] Plačkov u Humpolce a okolí: Křemešník. [online]. 2007 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://pechacpetr.blog.cz/0707/kremesnik [23] KRASONICE: Humberk. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.krasonice.cz/uvod_humberk.html [24] Vítej na Vysočině - Turistický portál: Základní informace. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/zakladni-informace-cx934

[25] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Počet obyvatel v Kraji Vysočina v roce 2011. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: 67

http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_kraji_vysocina_v_roce_2 011

[26] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Charakteristika kraje. [online]. 2013 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje [27] Kudy z nudy: Vysočina. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Cestovani-po-CR/RegionyCR/Vysocina.aspx?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=redmedia _CZ&utm_content=aktivni_dovolena#Tabs [28] Kronika obce Rožná. Citace 1911. (Nepublikovaný zdroj, uloženo na OÚ Rožná). [29] Obec Rožná - 650 let. Ostrava: Obecní úřad v Rožné, 1999, 57 s. [30] Obec Rožná: Historie. [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.rozna.cz/o-obci/d-12051/p1=315 [31] Města, obce a vesnice v ČR: Historie. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Rozna-596655 [32] Zlatkov: Historie. [online]. 2007 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.zlatkov.cz/history/default.htm [33] Dolní Rožínka: Historie obce. [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.dolnirozinka.cz/w1/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Itemid=53 [34] Krásné Česko: Návesní rybník - Dolní Rožínka. [online]. 2003 - 2012 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/30294-navesni-rybnik-dolnirozinka-rybnik.html [35] Historie hornictví: Uranové doly GEAM Dolní Rožínka. [online]. 2011 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/rozinka/rozinka.htm [36] Dolní Rožínka: Vítejte v Dolní Rožínce. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.dolni-rozinka.cz/w1/

68

[37] Bukov: Historie obce Bukov. [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.bukov.cz/cs/historie-obce/historie-obce-bukov.html [38] Bystřicko na Vysočině: Zřícenina hradu Bukov - Lísek. [online]. 2013 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/cil/27/zricenina-hradu-bukov-bystrickovysocina [39]Krásné Česko: Lísek - Bukov (zřícenina hradu). [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/1887-lisek-bukov-zriceninahradu.html [40] Města, obce a vesnice v ČR: Bukov. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Bukov-595403 [41]Obec Bukov: Bukov. [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.bukov.cz/ [42] Svět - výživy: Výživa pro cyklisty. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.svet-vyzivy.cz/vyziva-dle-sportu/vyziva-pro-cyklisty.html [43] Aktin: Správná strava před, při a po cyklovýletě. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.aktin.cz/clanek/420-spravna-strava-pred-pri-a-po-cyklovyletetema-mesice [44] Krásné Česko: Boží muka - Zlatkov. [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/35486-bozi-muka-zlatkov-bozimuka.html [45] Obec Rožná: Hradisko. [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.rozna.cz/hradisko/d-11351 [46] Obec Rožná: Historie. [online]. 2006 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.rozna.cz/o-obci/d-12051/p1=315 [47] Kraj Vysočina: Park zámecký, Dolní Rožínka. [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky50/parky_obory_a_prirodni_prvky-9/?id=1564

69

[48] Bystřicko na Vysočině: Zámek Dolní Rožínka. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/cil/37/ [49] Hrady: Zámek Dolní Rožínka. [online]. 1995 - 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2650 [50] Krásné Česko: Dolní Rožínka (zámek). [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/3963-dolni-rozinka-zamek.html [51] Kraj Vysočina: Park zámecký, Dolní Rožínka. [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky50/parky_obory_a_prirodni_prvky-9/?id=1564 [52] Kudy z nudy: Strašidelný zámek Draxmoor v Dolní Rožínce. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Strasidelny-zamek-Draxmoor-v-Dolni-Rozince.aspx [53] Krásné Česko: Násevní rybník - Dolní Rožínka. [online]. 2003 - 2012 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/30294-navesni-rybnik-dolnirozinka-rybnik.html1 [54] Krásné Česko: Kostel sv. Jakuba Většího - Bukov. [online]. 2003 - 2012 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/29967-kostel-sv-jakubavetsiho-bukov-kostel.html [55] Bystřicko na Vysočině: Kostel sv. Jakuba v Bukově. [online]. 2013 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/cil/19/kostel-sv-jakuba-v-bukove-bystrickovysocina [56] Bukov: Kostel sv. Jakuba Většího. [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.bukov.cz/cs/historie-obce/kostel-sv-jakuba-vetsiho.html [57] Bystřicko na Vysočině: O portálu a informačním centru. [online]. 2013 [cit. 201303-22]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/informace/ [58] Penzion Slovácká chalupa: Ubytování Rožná. [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.penzion-slovacka-chalupa-rozna.az-ubytovani.info/

70

[59] Lesní penzion Podmitrov: Ubytování a stravování. [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.podmitrov.cz/cs/ubytovani-stravovani/ [60] Bystřicko na Vysočině: Areál sportu - SPORTHOTEL. [online]. 2012 [cit. 201303-28]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/ubytovani/14/sporthotel-areal-sportubystrice-nad-pernstejnem-bystricko-vysocina-ubytovani [61] Bystřicko na Vysočině: Stany OUTWELL. [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/ubytovani/76/stany-outwell [62] Nutricoach: Co, kolik a kdy jíst před tréninkem. [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.nutricoach.cz/co-kolik-a-kdy-jist-pred-treninkem--c29 [63] Nutricoach: Stravovací průšvihy v cyklistice. [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.nutricoach.cz/stravovaci-prusvihy-v-cyklistice--c119 [64] Obec Rožná. In: Kaple P. Marie Lurdské v Josefově [online]. 2013 [cit. 2013-0429]. Dostupné z: http://www.rozna.cz/kaple-p-marie-lurdske-v-josefove/d-32682

Seznam zdrojů ilustrací [65] Alabaster: Štukatérské a uměleckořemeslné práce, obnova památek. [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.alabaster.cz/?art=@ZelenaHora_Unesco.jpg&indx=1' [66] Plačkov u Humpolce a okolí: Křemešník. [online]. 2007 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://pechacpetr.blog.cz/0707/kremesnik [67] Havlišův mlýn u Želetavy: kaple Humberk. [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.havlisuvmlyn.cz/cs/okoli-havlisova-mlyna.html [68] Mikroregion Bystřicko: Mapa Kraje Vysočina. [online]. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.bystricko.cz/?clanek=40

[69] Wikimedia: Rozna znak. [online]. 2009 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rozna_znak.jpg

71

[70] Města a obce online: Pečeť Josefov. [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/moolvol/dokumenty2.asp?id_org=14289&id=12051&n=o-obci [71] Registr komunálních symbolů: Symboly - Dolní Rožínka. [online]. 2012 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/95d070a4-2908-4fac-887d500ec71a38b2 [72] Bukov: Znak obce. [online]. 2008 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.bukov.cz/cs/fotogalerie/ostatni-fotogalerie/fotogalerie-znak-obce.html

72

Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1: Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou [65] ……………………….…………….. 21 Obr. 2: Kostel Nejsvětější Trojice [66] ……………………………………………….. 21 Obr. 3: Kaple Humberk [67] ………………………………………………………….. 22 Obr. 4: Mapa kraje Vysočina [68] …………………………………………………..... 23 Obr. 5: Znak obce Rožná [69] …………………………………………………………26 Obr. 6: Pečeť obce Josefov [70] ……………………………………………………….28 Obr. 7: Znak obce Dolní Rožínka [71] ……………………………………………….. 29 Obr. 8: Znak obce Bukov [72] ………………………………………………………. 30 Grafy Graf 1: Jezdíte rádi na kole?........................................................................................... 50 Graf 2: Kolik km za rok najedete?.................................................................................. 51 Graf 3: Použili jste někdy při jízdě na kole GPS navigaci?............................................ 52 Graf 4: Při jízdě na kole se řídím hlavně?.......................................................................53 Graf 5: Ve které oblasti mikroregionu Bystřicko žijete?................................................ 54 Graf 6: Líbí se Vám mnou navržená cyklotrasa?............................................................55 Graf 7: Měli byste zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné?...................... 56 Graf 8: Měli byste zájem o zřízení půjčovny jízdních kol na začátku cyklotrasy?........ 57 Graf 9: Jakým způsobem se dopravíte na začátek cyklotrasy?....................................... 58 Graf 10: Jste muž nebo žena?..........................................................................................59 Graf 11: Jaká je Vaše věková kategorie?........................................................................ 60

73

Graf 12: Jaké máte nejvyšší vzdělání?............................................................................ 61 V případě, že není uveden zdroj, je ilustrace prací autora.

74

Příloha Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jana Špačková a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění mého dotazníku týkajícího se vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné (mikroregion Bystřicko). Dotazník se skládá z 12 otázek a zabere Vám přibližně 3 minuty. Výsledky dotazníku použiji ve své bakalářské práci. Děkuji Vám za ochotu a čas strávený nad vyplňováním dotazníku.

1) Jezdíte rádi na kole?  ano  ne

2) Kolik kilometrů za rok najedete?  do 100 km  nad 100 km  nad 300 km  nad 500 km

3) Použili jste někdy při jízdě na kole GPS navigaci?  ano  ne  nevím, co je to GPS navigace

75

4) Při jízdě na kole se řídím hlavně….  cyklistickými mapami  GPS navigací  cyklostezkami  nevyužívám ani jednu z možností

5) Ve které oblasti mikroregionu Bystřicko žijete?  Blažkov  Bukov  Bystřice nad Pernštejnem  Dolní Rožínka  Jabloňov  Milasín  Rozsochy  Rožná  Strážek  Věžná  Zlatkov  Zvole  Ždánice  ostatní

76

6) Líbí se Vám mnou navržená cyklotrasa v okolí Rožné?  ano  ne

7) Měli byste zájem o vybudování nové cyklotrasy v okolí Rožné?

 ano, byl (a) bych rád (a) kdyby tato cyklotrasa byla zrealizována

 ne, raději si plánuji trasu podle svého výběru

8) Měli byste zájem o zřízení půjčovny jízdních kol na začátku cyklotrasy?

 ano, tuto možnost bych určitě využil (a)

 ne, jsem zvyklý (á) na svoje jízdní kolo

9) Jaký způsobem byste se dopravili na začátek cyklotrasy?  auto  vlak  autobus  kolo

10) Jste muž nebo žena?  muž  žena

77

11) Jaká je Vaše věková kategorie?  10 – 20  21 – 30  31 – 40  41 – 50  nad 50

12) Jaké máte nejvyšší vzdělání?  základní vzdělání  odborné učiliště  odborné učiliště s maturitou

 středoškolské vzdělání

 vyšší odborné vzdělání  vysokoškolské vzdělání

78