POUTNÍ MÍSTA NA BYSTŘICKU A JEJICH VYUŽITÍ PRO CYKLOTURISTIKU

POUTNÍ MÍSTA NA BYSTŘICKU A JEJICH VYUŽITÍ PRO CYKLOTURISTIKU

Poděkování Touto cestou bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu PaedDr. Emanuelu Hurychovi Ph.D. za užitečné rady a za vedení mé bakalářské práce. Děkuji také panu Ing. Hynku Jurmanovi, za poskytnutí cenných informací, při plánování cyklotrasy a také za ochotu při výběru vhodných míst k zastavení. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří se podíleli na mém výzkumu. Nakonec bych chtěla poděkovat svému příteli za pomoc a podporu, při zpracování bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

POUTNÍ MÍSTA NA BYSTŘICKU A JEJICH VYUŽITÍ PRO CYKLOTURISTIKU bakalářská práce

Autor: Denisa Jirčíková Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2013

© COPYRIGHT 2013 Denisa Jirčíková

Anotace JIRČÍKOVÁ, Denisa: Poutní místa na Bystřicku a jejich využití pro cykloturistiku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 92 stran. Tématem bakalářské práce je poutnictví a cykloturistika. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá základními informacemi o poutnictví, kraji Vysočina, Novoměstsku, Bystřicku a cykloturistice. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Na základě výsledků je vytvořena cyklotrasa, následně je trasa zrealizovaná a optimalizovaná. Klíčová slova: Poutnictví. Poutní místa. Cykloturistika. Novoměstsko. Bystřicko.

Abstract JIRČÍKOVÁ, Denisa: Places of Pilgrimage in Bystřicko and their use for cycling. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Master of thesis PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. 92 pages. The topic of the thesis are pilgrimage and cycling. The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with basic information about the pilgrimage, Vysočina region, surroundings of Novoměstsko, surroundings of Bystřicko and cycling. The practical part deals with the questionnaire. Based on the results the cycle road is created, then the route is realized and optimized. Key words: Pilgrimage. Places of pilgrimage. Cycling. Surroundings of Novoměstsko. Surroundings of Bystřicko.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 11 1

Teoretická část ............................................................................................................ 12 1.1

Poutnictví.............................................................................................................. 12

1.1.1 1.2

Poutní místa.......................................................................................................... 15

1.2.1

Co řadíme mezi poutní místa....................................................................... 16

1.2.2

Významná poutní místa Vysočiny .............................................................. 17

1.3

Kraj Vysočina....................................................................................................... 20

1.3.1

Novoměstsko ................................................................................................ 21

1.3.2

Mikroregion Bystřicko ................................................................................. 22

1.4

Turistika ................................................................................................................ 23

1.5

Cykloturistika ....................................................................................................... 24

1.5.1

Druhy cyklistické dopravy........................................................................... 24

1.5.2

Druhy cyklistických tras .............................................................................. 25

1.6

Historie ................................................................................................................. 26

1.7

Výběr kola ............................................................................................................ 27

1.7.1

Silniční kolo.................................................................................................. 27

1.7.2

Horské kolo................................................................................................... 27

1.7.3

Trekkingové kolo ......................................................................................... 28

1.8

Péče o kolo ........................................................................................................... 29

1.8.1

Kontrola před jízdou .................................................................................... 29

1.8.2

Zimování ....................................................................................................... 29

1.9

2

Přípravy a smysl poutí ................................................................................. 13

Oblečení ................................................................................................................ 30

1.10

Základní výbava ............................................................................................... 32

1.11

Mapy a navigace .............................................................................................. 33

Praktická část .............................................................................................................. 35

2.1

Vytvoření cyklotrasy ........................................................................................... 35

2.1.1

Metoda výzkumu.......................................................................................... 35

2.1.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................... 35

2.2

Příprava cyklotrasy .............................................................................................. 50

2.2.1 2.3

Popis jednotlivých zastavení ....................................................................... 50

Optimalizace......................................................................................................... 73

2.3.1

Délka trasy .................................................................................................... 73

2.3.2

Občerstvení ................................................................................................... 73

Závěr .................................................................................................................................... 74 Seznam použité literatury ................................................................................................... 75 Seznam elektronických citací ............................................................................................. 77 Seznam grafů ....................................................................................................................... 80 Seznam obrázků a tabulek .................................................................................................. 81 Seznam příloh ...................................................................................................................... 84

Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou poutní místa na Bystřicku a jejich využití pro cykloturistiku. Téma mě oslovilo hned z několika důvodů. Jedná se o velmi zajímavé téma, ve kterém můžeme ukázat svoji kreativitu a něčím novým zaujmout. Další z důvodů se týkal zaměření práce na Vysočinu, ve které žiji již od narození a vlastní výběr oblasti k navržení cyklotrasy. Pro svoji práci jsem si vybrala, mikroregion Bystřicko, který v sobě ukrývá sakrální stavby, které mnohdy jsou i poutními místy a jiná zajímavá místa. Naskýtá se i možnost praktického využití práce, ve které můžu navrhnout vlastní cyklotrasu, která by se v případě zájmu mohla v budoucnu zrealizovat. Mikroregionu Bystřicko by cyklotrasa zaměřená na poutní místa obohatila již tak rozmanitou nabídku cyklotras a zvýšila návštěvnost. Teoretická část bakalářské práce bude zaměřena na poutnictví – motivace a přípravy poutníků, významná poutní místa České republiky, tak i Vysočiny. V této části pojednám i o jiných zajímavých místech, které můžeme zařadit k poutním místům. Další část bude charakterizovat kraj Vysočina a mikroregiony Novoměstsko, do kterého spadá výchozí bod plánované cyklotrasy městys Bobrová, a dále se už budu věnovat pouze mikroregionu Bystřicko, do kterého spadají ostatní místa navrhované cyklotrasy. Proto jsem v názvu bakalářské práce použila pouze Bystřicko. Poslední kapitola se bude věnovat turistice a hlavně jejímu odvětví cykloturistice, její historii, typologii dopravy, tras a kol, základnímu vybavení a vybavení cyklistů. Praktická část se bude zabývat návrhem cyklotrasy, zaměřené na poutní a jiná zajímavá místa. Dále se bude zabývat dotazníkovým šetřením a zjištěním zájmu o navrhovanou cyklotrasu místními obyvateli, tak i milovníky cykloturistiky.

11

1 Teoretická část 1.1 Poutnictví Počátky poutnictví nacházíme v době antiky, kdy poutníci putovali do Svaté země, následované poutěmi k mučednickým hrobům a ke hrobům apoštolů. Postupem času hledali další poutní a posvátná místa, kterých postupem času přibývalo. Ve Starém Zákoně jsou uvedeny počátky putování do Jeruzaléma i Palestiny. Křesťané spojovali posvátná místa s Ježíšem Kristem a jeho učením, utrpením, smrtí a zmrtvýchvstání (Odehnal, 1995). Již od počátků se architektura navrhovala tak, aby mohli být umožněny průvody. Poutě i procesí zdůrazňovali svátosti, jako místa setkání poutníků s bohy. Pokud dojdou na místo určení, tak zde zanechají nějaký předmět nebo oběť a poté mohou poskytnout svědectví. Procesí se tak stalo součástí poutě na místa hrobů apoštolů a světců, nebo svatyní (Humphrey, Vitebsky, 1998). Poutníci nejčastěji putovali do Svaté země, protože zde žil Spasitel. Po roce 970 se podmínky pro poutníky zhoršily, kladly se větší požadavky, vybíraly se poplatky a omezovaly se cesty do chrámů. Roku 1071 Turci pronikly do malé Asie. Za jejich vlády docházelo k týrání, zabíjení nebo vyvraždění celých výprav poutníků. Několik poutníků se snažilo obrátit na panovníky s prosbou o pomoc, ale nebylo to nic platné. Podařilo se to, až poustevníkovi Petru z Amiensu, který papeži Urbanovi II. a císaři Alexii Komnemu předal barvitý osobní popis tehdejší situace. Roku 1095 papež popsal situaci ve Svaté zemi a vyzval všechny účastníky, aby pomohli souvěrcům. Odměnou této výpravy jim bylo přislíbeno odpuštění trestů a ochrana jejich rodin. Efekt byl obrovský (Mráček 1995). Shromáždění počali volat „Bůh tomu chce“a hned si na znamení své účasti na prsa připínali kříž“ (Mráček, 1995, s. 59). Dnes je známe pod názvem křižáci (Mráček 1995). Další poutí byla cesta do Santiago de Compostela, kde poutníci chtěli uctít apoštola Jakuba. Apoštol zde byl pohřben roku 44. Lidé chodili uctít památku k jeho hrobu, i když nevěděli, kdo v něm spočinul. Od 12. století nacházíme zmínky o konání Svatojakubské poutě. V 18. století prošla celkovou přestavbou Svatojakubská bazilika, která dostala svou zdobnou barokní podobu. Mezi věžemi se tyčí socha Jakuba 12

a u nohou mu klečí Athanasios a Théodor, kteří byly Jakubovími učedníky. Pověst říká, že byli svědky mučednické smrti apoštola Jakuba, když s ním putovali napříč Španělskem. V noci odnesli jeho ostatky a odpluli do přístavu Ira Flavia v Galicii. Zde byl Jakub pohřben. Pokračovali v Jakubově misi a po smrti byli pohřbeni k Jakubovi, aby mohli být i nadále po jeho boku (Jazairiová, 2005). Již ve středověku pořádali poutě miliony lidí ať už k blízkým nebo vzdáleným posvátným místům. Jen málo posvátných míst přitahovalo takovou pozornost, jako Řím. Většina míst se těšila velké oblibě, ale po nějakém čase oblíbenost klesla. Každý z poutníků se rozhodl, pro některé poutní místo a jiná poutní místa zavrhl, málokdy se z pramenů dozvíme důvod jejich rozhodnutí. Pokud byl některý z poutníků v nesnázích, stačilo zvolat jméno světce, aby danému poutníkovi pomohl a příslib vykonání pouti k jeho hrobu. Některým poutníkům se dostalo pomoci, od tohoto okamžiku byl světci zavázán a nebyl by to dostatečný dík, aby navštívil příležitostně nedalekou kapličku. Poutníci mysleli i na budoucnost, pro případ další pomoci. Správný poutník chodil pěšky, chtěl tak napodobit světce a apoštoly. Někteří poutníci putovali i bosí, z nedostatku peněz na nové boty nebo se chtěli přiblížit světcům a apoštolům. Zámožní poutníci se přepravovali na koních. Nevýhodou této přepravy bylo to, že jezdci představovali větší kořist. Cesty bývaly v ubohém stavu až do novověku. Šťasten byl ten, který mohl jít po cestě takové, jako jsou dnešní polní cesty. Novověk přinesl Evropě první silnice, které do té doby byly známé a používané pouze v Římě (Ohler, 2002). 1.1.1 Přípravy a smysl poutí Ze všeho nejdříve si každý poutník sepsal poslední vůli, protože poutě trvaly dlouhou dobu a nikdo nemohl dopředu vědět, co ho na cestě čeká a potká. Poslední vůle zahrnovala nařízení, co se má stát s majetkem v případě úmrtí. Následovalo vyzpovídání u svého kněze, před dlouhou cestou. Pokud se jednalo o svatou cestu, poutník se musel úplně vyzpovídat z každého hříchu. Poutníci nosili takzvané duchovní osoby, které zahrnovaly hůl, mošnu na cennosti nebo tuniku s křížem. Často cestovali na lehko, aby se tak přiblížili světcům. Na venek sice působili chudě, ale vnitřně se velmi obohatili.

13

Proč poutníci věřili? Důvodů bylo mnoho, nejčastěji to byly historické nebo osobní důvody. Poutě byly proto důkladně promyšlené a ve většině případů také dlouhé. Pro poutníky představovala každá svatost jedinečné místo. Svatost byla různorodá a zahrnovala mnoho hledisek, se kterými se poutníci mohli setkat i na jiných místech. Trasy poutníků vyzdvihovali některé svatosti nad ostatní. To se týkalo i poutě do Santiago de Compostela (Frankielová, 1996).

14

1.2 Poutní místa Naši předci už v období středověku putovali do cizích zemí, aby navštívili poutní a svatá místa, kvůli obchodu nebo diplomacii. Nejednalo se o cesty pracovní, ale o putování na místa, která byla spojena s Bohem. V České republice existují místa, která byla odjakživa hledána poutníky. Nesmíme opomenout Tetín, kde nalezneme hrob sv. Ludmily a také Stará Boleslav místo vraždy sv. Václava. Je mnoho dalších míst spojených s českými světci a jejich ostatky. Za vlády Karla IV. se pořádaly poutě ke kapli Božího Těla, kde mohli poutníci spatřit říšské klenoty i s ostatky českých světců. V husitské a pohusitské době se svatí již tolik neuctívali. Obrat nastal až kolem 16. století. Poutníci se z poutních míst vraceli se svatými obrázky nebo růženci a modlitebními knihami. Za císaře Josefa II. nemohli poutníci absolvovat poutě, kvůli císařovu nařízení o zákazu poutí. Okolo roku 1948 upadla v zapomnění některá poutní místa, díky opatřením proti věřícím. K slavným poutním místům řadíme svatovítskou katedrálu v Praze. Svatovítská katedrála je místem odpočinku sv. Václava, jsou zde uloženy i ostatky sv. Jana Nepomuckého, místo je i pohřebištěm českých králů, knížat i mnoha biskupů. Součástí katedrály je i svatováclavská kaple, nejposvátnější místo katedrály. Každý rok se několik tisíc poutníků vydává nejen na Hradčany, ale i na Karlův most, na kterém jsou sochy světců, mezi nimiž je i socha sv. Jana Nepomuckého. K dalším známým poutním místům patří Svatá Hora u Příbrami, chrám Panny Marie na Hostýně, Velehrad a Svatý kopeček u Olomouce. Dnes jsou tato poutní místa hojně navštěvována věřícími, ale i nevěřícími. Věřící navštěvují poutní místa z lásky k Bohu, zatímco nevěřící přitahují umělecké hodnoty (Cestování Českou republikou, 1996).

15

1.2.1 Co řadíme mezi poutní místa Boží muka - kamenný sloup, troj nebo čtyřhranného půdorysu symbolizující mučení Krista, na vrcholu bývá umístěn kříž. Kaple – pokud obec neměla dostatek peněz na výstavbu kostela, nechala postavit alespoň jednu kapličku. Nejčastěji je nalezneme na návsi [8]. Kostel – řadíme k sakrálním stavbám, sloužící k motlitbám a bohoslužbám. Křesťané se pravidelně scházeli v soukromých prostorách. Postupně se jejich počet zvyšoval, proto začali stavět budovy přímo určené k bohoslužbám. Půdorys kostela je většinou ve tvaru kříže. Orientace kostelů je od západu k východu, protože by měly přijmout první i poslední paprsky slunce [10]. Kříž – kříže symbolizují umučení Krista. Původní kříže byly ze dřeva, vzhledem k povětrnostním vlivům se později začaly budovat kříže z kamene. Křížová cesta – nalezneme při cestě k poutním místům. Zahrnují 14 zastavení v podobě kapliček [8]. Památné stromy – vyhlašují se podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. Aby byl strom vyhlášen památným, musí splňovat některá kritéria - věk, dominantní vzrůst, nebo se jedná o takové stromy, ke kterým se vážou různé pověsti nebo legendy [11]. Smírčí a křížový kámen - jedná se asi o metrové kameny, na kterých bývá často vytesán kříž, text nebo letopočet. Smírčí kameny byly vytvořeny, jako svědci tragických událostí. Pokud nalezneme desku do níž je vytesán kříž, jedná se o křížový kámen (Jurman, 2010). Sochy svatých – stavěly se z podobných důvodů, jako kříže. Kamenné sochy mají velkou uměleckou hodnotu. Nejčastěji jsou zobrazováni: sv. Jan Nepomucký, sv. Florián nebo Panna Marie [9]. Zvonice – menší stavby poblíž kostelů, sloužící k zavěšení zvonů. Pokud v obci nebylo kostela ani kaple, byla postavena zvonice. První zmínky pocházejí z počátků 15. století [10].

16

1.2.2 Významná poutní místa Vysočiny Jemnice Kostel sv. Víta byl postaven roku 1445 v gotickém slohu. Kostel obklopuje lipový háj. Původně patřil k františkánskému klášteru, který byl založen ve stejném roce jako kostel sv. Víta bratry Albrechtem, Hynkem a Štěpánem z Lichtenburka (Doleček, 2008). Dnes nalezneme pouze pozůstatky bývalého kláštera. V polovině 16. století byli mniši nuceni odejít z tohoto kláštera, který v té době byl pod vedením nekatolíků. „Jak praví pověst, vykopali několik lip a zasadili je větvemi do země kořeny vzhůru. Jedna z nich se dochovala do dnešní doby a byla pojmenována kapistránská lípa“ (Odehnal, 1995, s. 52). Koncem 17. století klášter zanikl. Každou neděli po 15. červnu se koná mše v kostelu sv. Víta a v odpoledních hodinách se pořádá Barchan, slavnost na oslavu panovníka Jana (Odehnal, 1995). Křemešník Významné poutní místo Křemešník nalezneme asi 8 kilometrů od Pelhřimova. Na místě dnešního Kostela Nejsvětější Trojice stávala dříve dřevěná kaple. Postupem času rostl počet poutníků a kaple musela být přestavěna a zvětšena. Poslední přestavba se konala roku 1755 do dnešní barokní podoby se symbolikou Nejsvětější Trojice. Každá neděle od 10:45 hodin, patří mši svaté [5]. Křižanov Křižanov se nachází asi 10 km od Velkého Meziříčí. První zmínky pochází z roku 1240, kdy ves byla vlastnictvím otce svaté Zdislavy. Dominanta obce, kostel sv. Václava pochází ze 13. století. Svatá Zdislava byla oslovena bohem, aby vstoupila do manželství. Ostatním tak měla ukázat, jak manželství povede ke svatosti. Jejím manželem se stal šlechtic Havel Markvartic, se kterým měla čtyři děti. Během svého života založila kostel sv. Vavřince spolu s dominikánským klášterem. Ve druhé polovině 13. století Zdislava zemřela a byla pochována v založeném kostele sv. Vavřince, jako svatá. Roku 1995 byla svatořečena papežem Janem Pavlem II. v Olomouci (Doleček, 2008; Odehnal, 1995).

17

Svatá Zdislava pomáhá především manželům, kteří za ní chodí s manželskými problémy. Pouť sv. Zdislavy se koná každou neděli, která je nejblíže jejímu svátku 30. května (Odehnal, 1995). Mrákotín Kaple sv. Jáchyma pocházející z roku 1682 je postavena v barokním slohu. Kdysi tu bývaly stříbrné doly, proto je kaple původně hornická. Kousek od kaple se nacházel pramen, který měl léčivé účinky, proto zde začátkem 17. století vznikly lázně. Pouť svatého Jáchyma se pořádá každou neděli po 26. červenci, který je dnem sv. Anny (Odehnal, 1995). Netín V obci nalezneme kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel se datuje do 12. století, byl postaven v románském slohu. Do dnešní doby se dochovaly románské prvky ve zdivu lodi. Dnešní podoba kostela zahrnuje gotické i barokní prvky. Kostel je cílem poutníků již od 18. století, kdy byly vyslyšeny prosby Pannou Marií k odvrácení nákazy moru. Děkovná pouť se koná vždy první sobotu z Velkého Meziříčí do Netína [21]. Obyčtov Nepřehlédnutelnou dominantou Obyčtova, je kostel Navštívení Panny Marie. Významná sakrální stavba původem z 18. století je i okolní dominantou. Stavba vznikla pod taktovkou Václava Vejmluvy spolu s Janem Blažejem Santini Aichlem (Odehnal, 1995). Stavba byla postavena ve tvaru želvy, loď ztělesňuje její tělo, kaple symbolizují nohy, presbytář krk a sakristie hlavu (Sedlák, 1982). Každým rokem se konají dvě poutě jedna v neděli po 31. 5. a druhá 8. 9 po svátku Narození Panny Marie (Odehnal, 1995). Švařec Ve Švařci nalezneme kapli Nejsvětější Trojice, která je známou stavbou z dob, kdy ve Švařci byly železné, stříbrné a měděné doly. Na kapli byly použity materiály, jako je dřevo a kámen. Kaple byla přestavěna v 19. století, můžeme v ní spatřit nové zvonky a oltář s dřevěnými řezbami. 18

Svátek Nejsvětější Trojice je pohyblivým svátkem, proto se pouť pořádá nejbližší neděli po tomto svátku (Odehnal, 1995). Telč-Krahulčí Kostel zasvěcený svatému Janu Nepomuckému byl postaven mezi léty 1726 až 1728 Františkem Antonínem Liechtensteinem a jeho chotí Marií Annou. Vysvěcení kostela proběhlo roku 1729 biskupem Jakubem Arnoštem Liechtensteinem. Barokní stavba se tyčí do výšky 18 metrů. Roku 1830 zachvátil kostel požár, po kterém nebyla obnovena středová kopule. Požár zachvátil kostel roku 1934 znovu [22]. Pouť ke svatému Janu Nepomuckému se koná 16. května (Odehnal, 1995). Vítochov Kostel archanděla, sv. Michaela řadíme mezi nejstarší stavby na Moravě. V okolí kostela byly zasázeny borovice, aby rostly kořeny vzhůru. Bohužel se do dnešní doby nedochovala ani jedna, poslední byla zlomena vichřicí, roku 1976. Nalezneme zde i kostnici. Pouť se každoročně pořádá 5. 7., na počest Cyrila a Metoděje (Odehnal, 1995). Zelená hora Na severním okraji Žďáru nad Sázavou, nalezneme poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Základem stavby se stala pěticípá hvězda, „pěticípý půdorys kostela, pět vchodů, pět oltářů, na zeměkouli na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andelů“ (Odehnal, 1995, s. 135). Použití čísla pět v kostele, si lze vyložit podle zářících hvězd nad mučedníkem sv. Janem z Nepomuku, (Odehnal, 1995) „shozeným do Vltavy pět světel – hvězd“ (Odehnal, 1995, s. 135). Kostel byl postaven opatem Václavem Vejmluvou, ve spolupráci s Janem Blažejem Santini Aichlem. Dominanta Žďáru nad Sázavou byla roku 1994 zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Uvnitř kostela nalezneme oltář s kovanou mříží. Oltář je zasvěcen sv. Janu, z Nepomuk. Součástí je několik poutí, hlavní z nich se koná v neděli po 16. květnu, který je svátek sv. Jana Nepomuckého (Odehnal, 1995). 19

1.3 Kraj Vysočina Na pomezí Čech a Moravy se rozprostírá kraj Vysočina. Kraj sousedí s Pardubickým krajem, se Středočeským a Jihočeským krajem. Svojí rozlohou 6 924,6 km2 zaujímá páté místo v České republice. Počtem obyvatel se řadí mezi méně zalidněné. Vzhledem ke svému umístění ve středu republiky, vedou přes ni důležité komunikace – hlavní tah dálnice D1 a také železniční trasa z Berlína, přes hlavní město Prahu až do Vídně. Vysočina je tvořena zejména vrchovinami a pahorkatinami. Českomoravská vrchovina je hojně navštěvovaná turisty, kvůli zachování přírodních hodnot. Javořická vrchovina s nejvyšším místem Javořicí a Žďárské vrchy patří k nejvyšším místům kraje Vysočina (Podhorský, 2003). „Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek Sázavy, Doubravy, Želivky, Nežárky, Jihlavy, Svratky, Oslavy a Moravské Dyje.“ Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem“ (Podhorský, 2003, s. 7). Většina uměle vytvořených nádrží je používána hojně k rekreačním účelům, rybníky se nachází v okolí Telče a Žďáru nad Sázavou. Hlavním městem kraje se stala Jihlava, ve středověku se řadilo k nejbohatším městům. Historické památky patří ke světovým unikátům, dochovaly se i tradice poutí a různých festivalů (Podhorský, 2003). Klima je mírné, proměnlivého charakteru, díky hornatému rázu krajiny. „Průměrná roční teplota se podle nadmořské výšky pohybuje od 4 do 8°C, průměrný úhrn ročních srážek je 550 až 850 mm a počet dní se sněhovou pokrývkou kolísá mezi 50 a 90“ (Podhorský, 2003, s. 8). Jak už bylo psáno výše, Vysočina patří mezi kraje s nejzachovalejšími přírodními hodnotami. Na území se rozprostírají lesy s jehličnatými nebo bukovými porosty. Velmi cenná místa byla prohlášena chráněnými územími. Vyskytuje se zde mnoho endemitů a reliktů, proto je fauna a flora málo pestrá.

20

Roku 1970 byla na území kraje vyhlášená chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy s rozlohou 709 km 2 a chráněná krajinná oblast Železné hory, které byly vyhlášeny roku 1991. V kraji nalezneme čtyři národní přírodní rezervace – Ransko, Velký Špičák, Zhejral a Mohelenská hadcová step, byly vyhlášeny kvůli výskytu ohrožené fauny i flóry, výskytu rašelinišť a ochrany ekosystémů. Pralesy vytvářely hranici mezi Čechami a Moravou, proto osídlení oblasti proběhlo až v pozdější době. Díky pozdějšímu osídlení, přeměna krajiny měla pomalejší ráz než v ostatních částech České republiky. Krajina byla činností člověka pozměněna, ale přesto nebyla zdevastována. V kraji Vysočina se dochovalo mnoho památek světového významu. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, historické jádro města Telč, židovský hřbitov a bazilika sv Prokopa v Třebíči. Tato místa byla zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Kraj poskytuje výborné podmínky pro provozování pěší a cykloturistiky. Značené cesty jsou vedeny po nenáročném terénu. Výjimku tvoří Žďárské vrchy a Železné hory, kde jsou cesty vedeny skalním terénem a v údolí řek. Je vhodné se vybavit dobrým oblečením, pevnou obuví a vhodnou mapou (Česká republika, 1996). V zimním období se stává Vysočina rájem běžkařů, centrem se stává lyžařský areál Nové Město na Moravě, kde se každoročně pořádá Zlatá lyže (Podhorský, 2003). 1.3.1 Novoměstsko Novoměstsko leží na severovýchodě kraje Vysočiny, ve středu okresu Žďár nad Sázavou. Sousedí s Velkým Dářkem, Velkomeziříčskem - Bítešskem, Bystřickem, Poličskem a Hlineckem. Rozkládá se na ploše 301 km2. Centrem mikroregionu je Nové Město na Moravě s 10 500 obyvateli. Mezi další významná centra oblasti patří Jimramov. Mikroregion sdružuje celkem 29 obcí [1]. Novoměstsko poskytuje bohatý výběr aktivit pro turisty, můžou se vydat po stopách slavných osobností, prozkoumat nedaleké skalní útvary, poznat bohatou historii a památky lidového stavitelství nebo využít turistických stezek a tras jak pro pěší turistiku, cykloturistiku tak i běžkařskou turistiku [2]. 21

1.3.2 Mikroregion Bystřicko Mikroregion Bystřicko sdružuje celkem 120 obcí, poslední obec, která přistoupila k 1. 1. 2011 je Býšovec. Celkem má mikroregion 19 924 obyvatel a jeho rozloha činí 325,9 km2 [3], (Jurman, 2000). Atraktivní krajina láká návštěvníky k návštěvě. Mikroregion nalezneme na severovýchodě Českomoravské vrchoviny. Centrem je Bystřice nad Pernštejnem, kde nalezneme veškeré služby ubytování a stravování, přes kulturní a sportovní vyžití. Bystřicko obklopuje Nedědická vrchovina, k nejzajímavějším místům patří údolí řeky Svratky. K nejvyšším vrcholům patří Horní les, Prosička, Pavlův kopec, Zadní skála u Karasína, Hromobitém a Zubštejn. Na jihu je to pak Babylon a Kraví hora. Bystřicko spadá do úmoří Černého moře a řeka Svratka odvodňuje oblast i s jejími přítoky. Pramení u Křivého Javora a Žákovy hory. V okolí toků se dochovala řada hradních zřícenin – Dalečín, Pyšolec, Zubštejn, Hradisko u Štěpánova, Aueršperk, Hradisko u Rožné. Na Bystřicku jsou také dvě přehradní nádrže – Vír I. a Vír II. K nejznámějším rybníkům patří Skalský a Domanínský rybník. Klima můžeme označit jako mírně teplé, s průměrnou roční teplotou okolo 7°C. Roční úhrn srážek nepřesahuje 680 mm. V zimě je krajina bohatá na sněhovou pokrývku, která vydrží okolo 60 až 100 dní. Nachází se zde i chráněná území, jako přírodní park Svratecká hornatina, vyhlášen roku 1996. Dalším je národní přírodní památka Švařec, přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka, Vírská skalka, Sokolí Skála a přírodní památky Javorův kopec, Křižník, Měchovec nebo Nyklovický potok (Jurman, 2000).

22

1.4 Turistika Jedná se o aktivitu spojenou s poznáním zajímavých míst, staveb, přírodních památek a přírody v určitých oblastech (Neuman, 2000). Počátky turistiky se začínají objevovat již v době renesance v dílech světoznámých autorů, ve kterých se začíná prosazovat příroda a tělesná cvičení. V následujícím období romantismu rostl i nadále zájem o přírodu. Turistika byla nejdříve zájmem šlechty nebo umělců, v Čechách se jednalo například o Karla Hynka Máchu. Průmyslová revoluce v 19. století pomohla k rozvoji turistiky. Napomohl tomu i rozvoj železnice, to umožnilo překonávat vzdálená místa a začali vznikat i první ubytovny [6]. „Oficiální historie české turistiky se začala psát 11. června 1888, kdy byl založen Klub českých turistů“ [6]. Klub českých turistů zaujímal ve 20. století vrcholné postavení a jeho snahou byl rozvoj turistiky ve formě nových turistických stezek, tvorba vhodných podmínek pro turisty. Klub českých turistů se zasloužil o vydání mnoha turistických průvodců a užitečných map (Neuman, 2000). Po konci 1. světové války se stala turistika módou, pro miliony lidí. Přispěl k tomu i rozvoj automobilové dopravy. Díky lyžování se rozšířila i lyžařská turistika a postupně i cykloturistika a vodní turistika. Turistiku můžeme rozdělit, na: 

cykloturistiku,



krasovou turistiku,



lyžařskou turistiku,



mototuristiku,



turistiku na koních,



pěší turistiku,



vodní turistiku,



vysokohorskou turistiku [7].

23

1.5 Cykloturistika Cykloturistice se věnujeme již od raného věku až do stáří. Jízda na kole není příliš obtížná. Problémem se stává u tohoto sportu pouze proměnlivé počasí. Ideální podmínky v České republice jsou od dubna do října. Na kole můžeme jezdit za každého ročního období, pouze v zimě je vhodné si pořídit patřičné oblečení a vybavení. Jízda na kole se může stát také nebezpečnou, zejména v noci a za deště. Kolo působí pozitivně na naše zdraví, nejen fyzicky, ale i po psychické stránce. Poznáváme tak nová místa, novou krajinu. Na kole si všímáme všeho okolo více, než kdybychom projížděli okolní krajinou autem. S autem se nedostaneme všude, ale s takovým horským kolem můžeme jet i po polní nebo lesní cestě. Na kole můžeme jezdit sami, s přáteli nebo s rodinou. Správný aktivní cyklista vyráží na kolo zpravidla o víkendech, ze hezkého počasí, ale i přes týden (Halada, 2007). Průzkumy ukazují, že kolo je vždy rychlejší než ostatní dopravní prostředky, jak v centrech měst nebo mimo města. Šetří nám peníze, protože nemusíme tankovat pohonné hmoty a s kolem zaparkujeme vždy a všude (Sidwells, 2004). 1.5.1 Druhy cyklistické dopravy Dopravní – slouží k přepravě k nějakému cíli. Nejčastěji se využívá při cestách do zaměstnání, do školy nebo za ostatními účely. Důležitá je rychlost a co nejkratší cesta. Cyklisté jsou většinou jednotlivci, kteří znají dopravní situaci a provoz na komunikaci a nejsou závislí na počasí. Turisticko – rekreační – slouží k poznání krajiny a atraktivit. Jsou to víkendoví cyklisté nebo rodiče s dětmi. Pokud vyjedeme s dětmi, měli bychom přizpůsobit dětem naši trasu. Cyklisté jezdí většinou po skupinkách. Cesta na kole je v tomto případě závislá na počasí. Sportovní – využívá se pro sportovní jízdu, sportovci si tak zvyšují výkonnost. Jezdí se po takových komunikacích, kde cyklisté mohou dosáhnout vysoké rychlosti nebo se ke sportovní jízdě využívají závodní dráhy [4].

24

1.5.2 Druhy cyklistických tras Cyklotrasa - je vedena po silnicích a účelových komunikacích, značení cyklotras se podobá silničnímu značení. Na značkách nalezneme symbol kola, číslo trasy a můžeme nalézt také vzdálenost k dalším místům. Najdeme je u křižovatek nebo cyklotras. Cyklostezka – cyklisté mají daný přesný prostor, který je značen vodorovným nebo svislým značením. Používá se pouze pro cyklistickou dopravu a začátek a konec je vždy označen. Pokud je vedle komunikace cyklostezka jsou cyklisté povinni cyklostezku využít. Cyklostezky jsou asfaltové nebo dlážděné. Dáváme si pozor na značení cyklostezek, protože některé mohou využívat i chodci nebo inline bruslaři. Cykloturistická trasa – není vedena po silnicích, ale přírodou, jedná se o polní nebo lesní cesty. Cyklista, který se rozhodne pro cykloturistickou trasu, by měl mít horské kolo. Mají speciální pásové značení, podobné značení pěších tras [4].

25

1.6 Historie Před 3 500 let př. n. l. se objevují první zmínky o kole. Kolo se stalo součástí vozu a bylo vytvořeno Sumery. Sumerové byli na tehdejší dobu velice vyspělí. Vývoj kola pokračoval ve starověkém Egyptě, kdy se už nepatrně začínalo podobat současnému kolu. Marně bychom hledali na tomto kole šlapátka. Používala se vlastní síla, kdy se jezdec musel odrazit od země. Mnohem později až v 19. století se kolo začalo vyvíjet do dnešní podoby (Šafránek, 2000). Poprvé bylo kolo použito 12. července 1817, baronem von Draisem. Na tehdejším kole tzv. draisně bylo možné ujet 15 kilometrů za hodinu. V 19. století bylo na kole změněno mnoho věcí, které měli za následek lepší ovladatelnost a jízdní vlastnosti. Přední kolo bylo postupem času doplněno o šlapátka, ale ještě pořád nemluvíme o dnešním kole, ale o takzvaném kole classic. Jedná se o kolo, které má vepředu velké kolo a vzadu malé pomocné kolečko. Kolo classic znamenalo v 19. století obrovský boom, zájem byl tak velký, že se vyrobilo na 50 000 kusů. Významným vynálezem se stala pneumatika. Úplně první pneumatika od pana Dunlopa se nasazovala přímo na ráfek, bohužel se pak nedala opravit. Druhá, vylepšená verze tentokrát od bratří Michelinů již byla sundávací. Konec 19. století, se stal důležitým mezníkem. Bylo vytvořeno kolo se šlapátky, převodovým řetězem a poprvé bylo lichoběžníkového tvaru. Dnes máme opravdu mnoho druhů kol na výběr, zachoval se pouze lichoběžníkový tvar. Současná doba nás vybízí používat kolo namísto motorových vozidel, je součástí naší zábavy, známou sportovní disciplínou a také relaxace a rekreace. Není rok, aby nebyl pořádán některý z cyklistických závodů. Pro cyklisty jsou vytvořeny značené cyklotrasy a cyklostezky. Rozšiřují se půjčovny kol, stejně tak jako zájem o tento sport. Dnešní cykloturisté používají namísto map cyklo navigátory, které fungují stejně jako GPS (Landa a Lišková, 2004).

26

1.7 Výběr kola Výběr je v dnešní době obrovský, proto si můžeme vybrat to pravé kolo pro naše potřeby. Samozřejmě platí, že si kolo vybíráme u odborníka s dobrým jménem. Takový správný obchod nám pomůže vybrat to správné kolo, upraví ho podle potřeb a požadavků zákazníka, provede kontrolu kola po ujetí stanoveného počtu kilometrů i další služby. Existují různé druhy a typy kol, proto se zaměřím pouze na kola vhodná pro moji cyklotrasu. Má trasa povede jak po silnicích tak i po polních a lesních cestách, proto u druhu kol, se můžeme zaměřit na dopravní, rekreační a trekkingová kola. Dopravní kola jsou vhodná zejména do silničního provozu, zatímco rekreační a trekkingová kola jsou vhodná na cestu po dobrých silnicích a zpevněných cestách, můžeme použít i horské kolo, které je spíše vhodné na špatné cesty nebo na lehký nebo těžší terén (Šafránek, 2000). 1.7.1 Silniční kolo Silniční kolo je tradicí cykloturistiky, bylo to totiž jediné kolo, které až do roku 1990 bylo jako jediné v nabídce. Řadíme ho do dopravních kol, které se hodí pro jízdu na silnicích bez nerovností, štěrku nebo kamínků. Pokud chceme jezdit v jiném terénu, musíme počítat s rychlým opotřebením. Silniční kolo poznáme podle velkých kol, které mají asi 28 palců, také úzkými plášti a ráfky a minimem vzorku. Vyznačuje se lehkostí. Odlišnost nalezneme i ve tvaru řídítek, kterým říkáme „berani“, využívají se k rychlé jízdě a také v absenci nosiče, světel a blatníků. Vepředu nalezneme dvoj převodník, zatímco vzadu jsou pěti nebo šesti kolečka (Landa a Lišková, 2004). 1.7.2 Horské kolo Horské kolo poznáme podle masivní konstrukce, kde se rámová trubka sklání k sedlu. Oproti silničnímu kolu má menší kola asi 26 palců, ale zato široké pláště, na kterých je zřetelný vzorek. Musíme počítat i s větší hmotností, která se pohybuje okolo 12 až 14 kilogramů.

27

Ovládací prvky nalezneme na řídítkách, tím pádem se lépe přehazuje a přispělo to ke zjednodušení ovládání kola. Máme na výběr ze dvou druhů převodů, prvním je otočná rukojeť, druhým je páčkový mechanismus. Dnešní horská kola jsou celoodpružená, což znamená, že mají odpružené vidlice i rám. U tohoto typu musíme počítat i s mnohem vyšší cenou než u obyčejných horských kol. Horské kolo se hodí do těžkých terénů, na lesní cesty a další nezpevněné cesty plné štěrku, drobných kamínků, kořenů stromů a jiných (Landa a Lišková, 2004). Podle typu terénu vybíráme i typ horského kola, platí že: „čím náročnější terény budeme volit, tím kvalitnější a tudíž i dražší kolo budeme potřebovat“ (Landa a Lišková, 2004, s. 13). 1.7.3 Trekkingové kolo Trekkingové kolo, je univerzální kolo, něco mezi silničním kolem a horským kolem. Hodí se jak pro rovné silnice, tak i do terénu. Nemá takovou masivní konstrukci, rámová trubka je stejná jak u silničního kola nebo lehce klopená, jako u horského kola. Velikost kol je zpravidla 27 palců. Liší se i v šíři plášťů, nejsou tak úzké jako u silničního kola, ani tak široké jako u kola horského. Bývá vybaveno i přední odpruženou vidlicí, která nám usnadní cestu po nerovném terénu. K trekkingovému kolu si můžeme pořídit spoustu doplňků a užitečných věcí na cesty, např. brašny nebo tašky, které si zavěsíme na řídítka, na rám nebo jsou i brašničky pod sedlo, vhodné na nářadí k opravě kola (Landa a Lišková, 2004).

28

1.8 Péče o kolo 1.8.1 Kontrola před jízdou Před každou jízdou bychom měli zkontrolovat kolo, jestli je vše v pořádku. Ze všeho nejdříve zkontrolujeme pneumatiky, zda jsou správně nahuštěny. Kontrola probíhá pomocí zmáčknutí pneumatiky, neměli bychom pneumatiku promáčknout při správném nahuštění. I s podhuštěnou pneumatikou můžeme jet a některé jízdní vlastnosti se zlepší, např. přilnavost v terénu a na kluzkém povrchu, ale stále tu je i nevýhoda podhuštění – pneumatiku lehce prorazíme. Naopak přehuštěnou pneumatiku nepromáčkneme, pokud zůstane přehuštěná pneumatika déle na slunci nebo v autě, může prasknout. Brzdy kontrolujeme pomocí páček na kole, včasný záběr nás přesvědčí o správné funkčnosti a tzv. špalíky musí doléhat přesně na kolo. Uchycení kontrolujeme také, a to kontrolou matic nebo rychlo upínáku, který je snadnější při vyndání kola aniž bychom museli mít po ruce klíč (Šafránek, 2000). 1.8.2 Zimování Správně by se mělo kolo jednou ročně rozebrat a vyčistit popřípadě vyměnit špatné součástky, mělo by se znovu namazat a znovu sestavit. Tato kontrola se týká hlavně těch, kteří na kole jezdí, ať je hezky nebo prší a na kterých se hodně jezdí. Kolo by mělo být zimováno v prostředí, kde bude přibližně stejná teplota a nemělo by stát na pneumatikách. Často se stává, že po skončení sezony majitel kolo postaví a už se o něj dál nestará. Se začátkem jara se potom diví když je špinavé a nepojízdné, v cyklo servisech jsou zavaleni podobnými případy, proto musíme počítat s delší opravou (Šafránek, 2000).

29

1.9 Oblečení Cyklistický oděv by měl zahrnovat kalhoty, dres a obuv s pevnou podrážkou pro podporu nohy (Halada, 2007). Obuv - velkou pozornost bychom měli věnovat výběru vhodné obuvi. Cyklistická obuv má za úkol ochránit nohu při nepřízni počasí a přenést sílu, kterou vyvíjíme na pedály (Šafránek, 2000). Nejvhodnější jsou cyklistické tretry, které existují ve verzi pro běžné turisty, tak i pro závodníky. Tretry pro závodní cyklisty se používají pouze pro jízdu na kole, pro chůzi jsou nevyhovující (Halada, 2007). Výběr záleží i pro jakou roční dobu si je chceme pořídit a také je důležité vědět, na jakém kole budeme jezdit. Je lepší si připlatit za kvalitu obuvi, než si pořídit levnější boty a poté zjistit, že pro nás nejsou vhodné. Tretry se doporučují k jízdě na kole, ale i bez nich můžeme vyjet. Jen k tomu potřebujeme obuv s pevnou podrážkou a obuv, která zajistí stabilnost nohy na pedálech. Kalhoty - jsou vyráběny s antibakteriální vložkou, která zpříjemní a změkčí posed. Můžeme si vybrat z různých délek – krátké nad kolena, tříčtvrteční kalhoty nebo dlouhé kalhoty až ke kotníkům. Kalhoty by měly být v letním období z rychleschnoucího materiálu, naopak nepromokavé by měly být jen z části prodyšné a měly by mít zalepené švy. V zimních měsících je dobré, si pořídit termo kalhoty, které nám nebrání v pohybu (Halada, 2007; Šafránek, 2000). Tričko, dres – často se u cyklistů používá jako druhá vrstva oblečení na spodní prádlo. Je vyráběn z takových materiálů, aby neprofukoval a dobře se z něj odpařoval pot. Na zadní straně jsou kapsy, do kterých se dobře schovají věci, které potřebujeme s sebou na cesty (Landa a Lišková, 2004; Halada, 2007). Bunda – měla by nás ochránit před proměnlivostí počasí. I tenká bunda nás ochrání před profouknutím. Přední část by měla být odolná proti větru, protože přední část je vystavena proudění ve větší míře než část zadní. Proto jsou bundy v zadní části větrané více než vepředu (Šafránek, 2000; Halada, 2007).

30

Rukavice - dobrá pomůcka s protiskluzovou úpravou a se zesílenou dlaňovou částí, kvůli ochraně při pádu z kola. Rozlišujeme letní a zimní rukavice, které se liší v délce. Zimní zakrývají větší část prstů, jsou zateplené a měly by být odolné proti povětrnostním podmínkám. Cyklistická přilba – měla by přesně kopírovat naši hlavu. Levné přilby jsou vybavené molitanovou výstelkou, zatímco dražší přilby se dají přesně usadit na hlavu. Přilby bývají opatřeny i štítkem, který nám chrání zrak. Takzvaní sjezdaři používají speciální přilby, které jim chrání i dolní čelist. Brýle - chrání nejen před počasím, ale i před prachovými částicemi a hmyzu. Správné brýle by měly mít UV-filtr, jsou vyrobeny z lehkého materiálu a měly by být odolné. Bezbarvé sklo je vhodné zejména při ostrém slunci (Šafránek, 2000).

31

1.10 Základní výbava I když se jedná jen o krátkou vyjížďku, měli bychom si s sebou vzít pár užitečných věcí, protože někam vyjet a nemít s sebou alespoň základní výbavu, se nemusí vůbec vyplatit. Stejně tak kolo by mělo být vybaveno některými věcmi, které si můžeme pořídit již v době pořízení (Halada, 2007). Zámek na kolo - nám zajistí ochranu kola proti krádeži. Jedná se o ocelové lanko, které je pokryto umělou hmotou a „omotá se okolo sedlové trubky“ (Halada, 2007, s. 24). Máme na výběr ze zámků s klasickým klíčem nebo s číselným kódem. Přední a zadní blatník - chrání v nepříznivém počasí před ušpiněním. Vyrábí se nejčastěji z umělé hmoty. Hustilka – je nezbytnou součástí výbavy. Stačí mít u sebe menší hustilku, která bývá upevněna u držáku na láhev. Láhev na pití - doporučená velikost je 0,7 až 1 litr s uzávěrem, který lze otevřít pouze ústy, v tom případě se nemusíme zabývat zbytečnými zastávkami, abychom se mohli napít. Osvětlení - pokud chceme vyrazit za šera nebo za tmy je nezbytné mít osvětlené kolo zadní červenou blikačkou a vepředu postačí bílé světlo. Pro noční cesty je lepší si pořídit tzv. čelovku. Cyklocomputer - je vhodný k počítání ujeté vzdálenosti a s ukazatelem rychlosti, kterou jedeme. Dnešní cyklocomputery jsou vybaveny dalšími funkcemi jako je výškoměr, některé dokážou měřit i rychlost tepové frekvence. Batoh – je dobré mít s sebou malý batoh. Výběr je veliký, důležité pouze je si vybrat lehký batoh s vyhovujícími popruhy, které nás po cestě nebudou tlačit nebo dřít do ramen. Potřebnou součástí jsou i osobní doklady a také určitý finanční obnos. S sebou si můžeme vzít i mobilní telefon, pro případ nutnosti zavolat na informace nebo napsat sms zprávu o našem pozdním návratu (Halada, 2007).

32

1.11 Mapy a navigace Součástí výbavy každého cyklisty by měla být mapa, zvláště pokud nevede po jemu známých cestách. Dnes je již široký výběr cyklistických nebo turistických map, autoatlasů atd. Přesto musíme vybírat vhodné mapy pro naše účely. Ze všeho nejdříve si musíme zvolit měřítko mapy, protože mapy pro cykloturistiku jsou označeny měřítkem od 1:50 000 do 1:200 000. Pokud si pořídíme mapu s měřítkem nad 1:200 000, už v ní nemusíme nalézt vyznačené některé nezpevněné cesty, u některých map nemusíme nalézt některé vesnice. Měli bychom znát i výškový profil trasy, který se v mapách zaznamenává vrstevnicemi. Mapy jsou rozdílné také v topografickém značení, kterým se rozumí označení zajímavostí, zajímavých objektů, typ porostu, silnice a další. Měřítko 1:50 000 je zejména vhodné pro cyklisty s horskými koly, kteří se pohybují v terénu, kde potřebují znát všelijaké nástrahy, zda je cesta sjízdná, jestli je prudšího charakteru nebo nezpevněná cesta. Jezdit se dá i podle automap a autoatlasů, ale v těchto mapách skoro vždy chybí turistické značení, je v nich vyznačeno pouze stoupání nebo klesání. Tyto mapy jsou vhodné zvláště pro silniční turistiku. Mapa je dnes součástí základní výbavy každého cyklisty spolu s kompasem. Postupem času se do popředí začali dostávat elektronické přístroje, známé jako GPS. Přístroje byly původně využívány ve vojenství USA, pro civilní potřeby se tento systém zpočátku nepoužíval, protože ukazovaly nepřesnosti. Po vypnutí se začal systém využívat i v turistice. Přístroje jsou založeny na principu přijímání signálu z družic, které obíhají naši planetu. Dokážou s velkou přesností z přijatých časových údajů určit polohu přístroje. Levné přístroje zobrazí naši přesnou pozici a také nadmořskou výšku. Dražší přístroje jsou opatřeny displejem, který dokáže zobrazit podrobnou mapu jednobarevně nebo barevně, dokáže zaznamenat trasu, kterou si můžeme doma na počítači zobrazit v programu, který je k tomu určen včetně výškových rozdílů. Postup lze praktikovat i obráceně, kdy doma do přístroje nahrajeme trasu a přístroj nás poté bude navigovat, kudy máme jít. Nevýhodou přístrojů GPS je malá výdrž baterie, proto jsou vhodné pouze pro celodenní výlety. Mezi oblíbené značky GPS navigací patří Garmin.

33

Můžeme nalézt i pojem NaviiOn. Jedná se o navigační pomůcku, je to takový cyklopočítač s velkým displejem. Do přístroje můžeme nahrát trasu a přístroj nás pak bude navigovat. Součástí je i odpočet ujeté vzdálenosti a kontrola nadmořské výšky. Přístroj zobrazí na displeji směr naší cesty a dokáže zobrazit i křižovatky. Stejně jako u GPS přístrojů lze i u NaviiOn zaznamenat trasu, kterou si doma zobrazíme na počítači nebo ji poskytneme ostatním cyklistům. Můžeme říci, že přístroj NaviiOn je dalším krokem kupředu ve vývoji (Halada, 2007).

34

2 Praktická část 2.1 Vytvoření cyklotrasy Praktická část je zaměřena na vytvoření návrhu cyklotrasy, zaměřené na poutní a jiná zajímavá místa na Bystřicku. Na Bystřicku nalezneme zajímavé cyklotrasy, náročnější, tak i méně náročné, ale žádná z nich není zaměřena na poutní a jiná zajímavá místa. Turisté navštěvují na Bystřicku pouze místa, o kterých slyší nejvíce. Pokud by se cyklotrasa zrealizovala, lidé by více poznali nejen své okolí, sakrální architekturu, ale také zajímavá místa. Navrhovaná cyklotrasa by mohla zvýšit atraktivitu regionu. 2.1.1 Metoda výzkumu Pro svůj výzkum jsem zvolila dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zájem o navrhovanou cyklotrasu, a zda lidé znají a zajímají se o poutní místa ve svém regionu. Dotazník se skládal celkem ze 14 otázek. Dotazník jsem umístila jak na webové stránky, tak jsem ho poskytla i v tištěné podobě. Celkově mi na dotazník odpovědělo 150 respondentů. 2.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Vážení respondenti, jsem studentkou bakalářského studia Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, studijního programu Ekonomika a management. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník bude součástí mé bakalářské práce. Cílem je zjistit zájem o novou cyklotrasu zaměřenou na poutní a jiná zajímavá místa na Bystřicku a povědomí o poutních místech. Děkuji za Váš čas a vyplnění.

35

Otázka číslo 1: Věnujete se cykloturistice?

29% Ano Ne 71%

Graf 1: Věnujete se cykloturistice? (Zdroj: vlastní tvorba)

Otázkou číslo 1 jsem zjišťovala, zdali se dotázaní respondenti věnují cykloturistice. Potěšilo mě, že 71% dotázaných respondentů se cykloturistice věnuje, zatímco zbylých 29% se cykloturistice nevěnuje.

Otázka číslo 2: Jak často se věnujete cykloturistice? 0% 9%

11% Každý den Několikrát týdně 23%

Několikrát měsíčně

Několikrát do roka

40%

Příležitostně Vůbec 17%

Graf 2: Jak často se věnujete cykloturistice? (Zdroj: vlastní tvorba)

36

Otázka číslo 2 byla zaměřena, jak často se respondenti cykloturistice věnují. Z dotazníkového šetření vyplývá, že nikdo z respondentů se cykloturistice nevěnuje každý den a 9% se cykloturistice nevěnuje vůbec, což je pro můj výzkum velmi dobrým výsledkem. Nejvíce – 40% z dotázaných se cykloturistice věnuje příležitostně, 23% několikrát do měsíce, 17% několikrát do roka a 11% spadá do kategorie aktivních cyklistů, kteří vyjedou na kole několikrát týdně.

Otázka číslo 3: Kolik km ročně ujedete?

9% 7% 31%

Do 50 km Do 500 km Do 1000 km

19%

Nad 1000 km Na kole nejezdím 34%

Graf 3: Kolik km ročně ujedete? (Zdroj: vlastní tvorba)

Otázka číslo 3 zjišťovala počet ujetých kilometrů za rok. Celých 34% z dotázaných respondentů ujede ročně do 500 kilometrů, 31% jsou méně aktivní cyklisté, kteří ujedou ročně 50 kilometrů. Do 1000 kilometrů ročně ujede 19% respondentů, nad 1000 kilometrů ujede 7% a 9% z dotázaných na kole vůbec nejezdí. Výsledky mě mile překvapily. Je samozřejmé, že se najde pár jedinců, kteří na kole vůbec nejezdí.

37

Otázka číslo 4: Na jakém kole jezdíte?

4%

9%

3%

27%

Trekkingové Horské

13%

Silniční BMX Na žádném nejezdím Jiná možnost

44%

Graf 4: Na jakém kole jezdíte? (Zdroj: vlastní tvorba)

Následující otázkou, jsem zjišťovala, na jakém kole respondenti jezdí. Jak bylo napsáno v teoretické části, nejvhodnějším a univerzálním typem kola je trekkingové kolo. Podle výsledků dotazníkového šetření jezdí 44% na horském kole, trekkingové pak zaujímá druhou pozici s 27%. Na silničním kole jezdí 13%, 9% stejně jako v předchozí otázce (viz otázka číslo 3) na žádném nejezdí a 3% odpověděla kolo BMX. Otázka nabízela i jinou možnost, kde dotázaní respondenti mohli uvést i jiné typy kol. Zbylá 4% využila jinou možnost a všichni odpověděli kolo crossové.

38

Otázka číslo 5: Navštívili jste už některou z cyklotras na Bystřicku?

7%

35%

Ne, nemám zájem Ne, ale mám v plánu navštívit Ano - uveďte jakou

58%

Graf 5: Navštívili jste už některou z cyklotras na Bystřicku? (Zdroj: vlastní tvorba)

V následující otázce mě zajímalo, zda dotázaní respondenti navštívili některou z cyklotras na Bystřicku. Celých 58% odpovědělo, ne, ale mají v plánu některou navštívit. Následujících 35% nemá zájem o cyklotrasy. Níže uvádím odpovědi zbylých 7%, ktěří navštívili některou z cyklotras na Bystřicku: 

u Domanínského rybníka,



podél Bystřičky k Domanínku,



Vírská přehrada,



Bystřice nad Pernštejnem na hrad Pernštejn,



Svratecká vodohospodářská naučná stezka,



všechny.

39

Otázka číslo 6: Měli byste zájem navštívit poutní a zajímavá místa na Bystřicku formou nové cyklotrasy?

38% Ano Ne 62%

Graf 6: Měli byste zájem navštívit poutní a zajímavá místa na Bystřicku formou nové cyklotrasy? (Zdroj: vlastní tvorba)

Tato otázka byla důležitá pro můj výzkum, abych mohla pokračovat dále při návrhu cyklotrasy. Proto mě potěšil výsledek 62% respondentů, kteří odpověděli ano, zbylých 38% o novou cyklotrasu nemá zájem.

40

Otázka číslo 7: Byla by pro vás trasa 30 km s 9 zastaveními na Bystřicku optimální?

30% Ano Ne - zdůvodněte 70%

Graf 7: Byla by pro vás trasa 35 km s 9 zastaveními na Bystřicku optimální? (Zdroj: vlastní tvorba)

Otázka byla zaměřena na délku trasy a optimální počet jednotlivých zastavení. Pro naprostou většinu – 70% je délka cyklotrasy dostačující i s počtem navrhovaných zastavení. Zbylých 30% zvolilo druhou možnost, kterou mohli odůvodnit: 

moc dlouhá,



náročná,



na kole nejezdím,



více zastávek.

41

Otázka číslo 8: Uvítali byste možnost občerstvení v navrhované cyklotrase?

27%

Ano Ne, o občerstvení nemám zájem

73%

Graf 8: Uvítali byste možnost občerstvení v navrhované cyklotrase? (Zdroj: vlastní tvorba)

V této otázce jsem se zabývala zjištěním, zda mají respondenti zájem o občerstvení v navrhované cyklotrase. Přesně jak jsem předpokládala většina – 73% projevila zájem o nabízenou možnost občerstvení, 27% o občerstvení zájem nemělo.

Otázka číslo 9: Proč byste navrhovanou cyklotrasu navštívili? 1%

38%

Zajímám se o památky a zajímavosti Chci poznávat nová místa

61%

Jiná odpověď - uveďte

Graf 9: Proč byste navrhovanou cyklotrasu navštívili? (Zdroj: vlastní tvorba)

42

V další otázce mě zajímal důvod návštěvy navrhované cyklotrasy. Poznávat nová místa odpovědělo 61%, o památky a zajímavosti se zajímá 38%. Třetí možnost nabízela možnost jiné odpovědi, na kterou odpovědělo 1%: 

nenavštívím.

Otázka číslo 10: Pokud by se cyklotrasa zrealizovala, jakou formou byste se chtěli o vybudování dozvědět?

Internet 5%

5% Informační centrum 30% Brožury, letáčky

20%

Cyklomapy

22%

18%

O cyklotrasu nemám zájem Jinou formou - uveďte jakou

Graf 10: Pokud by se cyklotrasa zrealizovala, jakou formou byste se chtěli o vybudování dozvědět? (Zdroj: vlastní tvorba)

V další otázce mě zajímalo, jakou formou by se respondenti chtěli o vybudování nové cyklotrasy dozvědět. Respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí. Nejčastější odpovědí byl internet 30%, druhou nejčastější odpovědí byly brožury a letáčky 22%, třetí byly cyklomapy s 20%, čtvrtá nejčastější odpověď zahrnovala informační centra s 18%, s 5% skončili odpovědi – o cyklotrasu nemám zájem nebo jiná forma, na kterou měli možnost respondenti vlastní odpovědi: 

sociální síť.

43

Otázka číslo 11: Co si představíte pod pojmem poutní místa? Kostely

2%

Kaple 13%

18% Boží muka Smírčí kameny

13% 17%

Pamětní kameny Kříže

13% 13%

Místa spojená s náboženstvím Nevím

11%

Graf 11: Co si představíte pod pojmem poutní místa? (Zdroj: vlastní tvorba)

Respondenti v této otázce mohli opět zaškrtnout více možností odpovědí. Nejčastější odpovědí, na otázku co si dotázaní respondenti představí, pod pojmem poutní místo byly kostely 18%, kaple 17%. Několik odpovědí bylo shodných, 13% respondentů si pod tímto pojmem představí – pamětní kameny, kříže nebo místa spojená s náboženstvím. Na předposledním místě byla odpověď smírčí kameny s 11% a 2% vůbec neví, co si má představit pod pojmem poutních míst.

Otázka číslo 12: Zajímáte se nebo vás nějakým způsobem ovlivňují poutní místa?

14% 33% Ano Ne

Nevím

53%

Graf 12: Zajímáte se nebo vás nějakým způsobem ovlivňují poutní místa? (Zdroj: vlastní tvorba)

44

Naprostou většinu, celých 53% žádným způsobem neovlivňují poutní místa nebo se o ně nezajímají. Poutní místa ovlivňují nebo se o ně zajímá 33% dotázaných respondentů a 14% neví.

Otázka číslo 13: Navštívili jste už nějaké poutní místo?

17%

Ne Ano - uveďte jaké

83%

Graf 13: Navštívili jste už nějaké poutní místo? (Zdroj: vlastní tvorba)

Tato otázka mě velmi zajímala, jestli respondenti mají povědomí o poutních místech a zda navštívili některé z poutních míst na Bystřicku. Někteří z respondentů bohužel nenavštívili žádné poutní místo, tj. 17%. Ostatních 83% navštívilo nějaké poutní místo, u této možnosti odpovědi měli uvést, které poutní místo navštívili. Níže jsou vypsány odpovědi: 

Zelená hora,



Vítochovský kostelík,



Bobrová,



Svatý Hostýn na Moravě,



Svatá hora u Příbramy,



Loreta v Praze,



Zvole,



Blažkov,



Bystřice nad Pernštejnem,



Růžový palouček, 45



Vranov u Brna,



Křemešník,



Velehrad,



bylo jich hodně, nepamatuji si přesně,



zaznamenány v další otázce.

Otázka číslo 14: Navštívili jste už některé z těchto poutních a zajímavých míst, které by byly součástí navrhované cyklotrasy?

Bobrová

11%

Mirošov

15%

Moravec

5%

Jemnice

18%

Strážek

10%

6% 8% 13%

12%

Zřícenina hradu Mitrov 2%

Zámek Mitrov Blažkov Zvole

Žádné jsem nenavštívil/a

Graf 14: Navštívili jste už některé z těchto poutních a zajímavých míst, které by byly součástí navrhované cyklotrasy? (Zdroj: vlastní tvorba)

Poslední otázka nabízela opět možnost více odpovědí pro respondenty. Předmětem zájmu bylo zjištění, zda některé z výše vypsaných míst, které by byly součástí navrhované cyklotrasy, respondenti už někdy navštívili. Nejvíce respondentů 18% navštívilo Zvoli, 15% Bobrovou, 13% Zámek na Mitrově – dnešní Domov klidného stáří, 12% zříceninu hradu Mitrov, 10% navštívilo Moravec, 8% Strážek, 6% Blažkov, 5% Mirošov a 2% Jemnici. Žádné z těchto míst nenavštívilo 11% respondentů. Ze zvolených odpovědí tedy vyplývá, že naprostá většina respondentů navštívila místa, která jsou součástí navrhované cyklotrasy. Odpovědi mě potěšili, ať už místa navštívili za jakýmkoliv účelem.

46

Otázka číslo 15: Jaké je Vaše pohlaví?

47%

Muž Žena

53%

Graf 15: Jaké je Vaše pohlaví? (Zdroj: vlastní tvorba)

Na otázky mi odpovědělo 53% žen a 47% mužů.

Otázka číslo 16: Do jaké věkové kategorie spadáte?

9%

3%

12% 15 - 20 21 - 30

16%

31 - 40

41 - 50 51 - 60 16%

44%

60 let a více

Graf 16: Do jaké věkové kategorie spadáte? (Zdroj: vlastní tvorba)

Nejvíce respondentů – 44% spadá do kategorie 21 – 30 let, 16% spadá do kategorií 41 - 50 let a 31 – 40 let, 12% je kategorií 15 – 20 let, 9% je kategorií 51 – 60 let a 60 a více let zaujímají 3% respondentů.

47

Otázka číslo 17: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

9% Základní 31% 18%

Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

42%

Graf 17: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (Zdroj: vlastní tvorba)

Naprostá většina 42%

má středoškolské

vzdělání

s maturitou, následujících

31% vysokoškolské vzdělání, 18% středoškolské bez maturity a základní vzdělání 9% respondentů. Otázka číslo 18: Z jakého kraje pocházíte?

0%

0%

0% 3%

8%

Moravskoslezský, Olomoucký Zlínský, Jihomoravský Vysočina, Pardubický Královéhradecký, Liberecký Ústecký, Karlovarský

89%

Plzeňský, Jihočeský Praha, Středočeský

Graf 18: Z jakého kraje pocházíte? (Zdroj: vlastní tvorba)

Respondenti pochází pouze ze 3 z nabízených možností a to z kraje Vysočina nebo Pardubického – 89%, ze Zlínského a Jihomoravského – 8%, z Prahy a Středočeského – 3%. 48

Otázka číslo 19: Pokud pocházíte z kraje Vysočina, zaznamenejte prosím okres, ze kterého pocházíte.

2% 3%

0%

11% Žďár nad Sázavou

4%

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč 80%

Nejsem z kraje Vysočina

Graf 19: Pokud pocházíte z kraje Vysočina, zaznamenejte prosím okres, ze kterého pocházíte. (Zdroj: vlastní tvorba)

V poslední otázce měli respondenti, pocházející z kraje Vysočina zaznamenat okres, ze kterého pochází. Naprostá většina 80% pochází z okresu Žďár nad Sázavou, 11% nepochází z kraje Vysočina, 4% pochází z okresu Havlíčkův Brod, 3% z okresu Jihlava a 2% z okresu Třebíč.

49

2.2 Příprava cyklotrasy Ze všeho nejdříve jsem shromáždila veškeré informace o poutních místech, sakrálních stavbách a jiných zajímavých místech na Bystřicku. Po poradě s panem Ing. Hynkem Jurmanem jsem nakonec volila optimální trasu, jak z hlediska náročnosti, tak i délky pro první zájemce z mého okolí, kteří projevili zájem zhodnotit navrhovanou cyklotrasu. Jako výchozí i konečný bod cyklotrasy jsem zvolila městys Bobrová, ta sice svojí polohou spadá ještě pod Novoměstsko, ostatní zastavení v návrhu cyklotrasy již spadají pod Bystřicko, proto je v názvu mé bakalářské práce zahrnuto pouze Bystřicko. Cyklotrasa začíná v Bobrové u kostela sv. Petra a Pavla a zahrnuje celkem 9 zastavení s celkovou délkou 29,6 kilometrů. Navrhovaná cyklotrasa vede po značené i neznačené trase, po silnici i po polních a lesních cestách. 2.2.1 Popis jednotlivých zastavení

Obrázek 1: Mapa trasy (Zdroj: vlastní tvorba v aplikaci Google Earth)

50

Z důvodů technického zpracování mapy převýšení, bylo použito dané řešení.

Obrázek 2: Mapa převýšení (Zdroj: Tvorba v Google Earth)

51

1. Bobrová Bobrovou můžeme zařadit k nejstarším sídlům Novoměstska, kterou založil Přibyslav z Křižanova. Bobrová je rozdělena na dvě části, Horní a Dolní Bobrovou. První zmínky o tomto rozdělení můžeme nalézt už v roce 1338. Roku 1368 byla Horní Bobrová povýšena na městečko. Od roku 1462 můžeme i o Dolní Bobrové mluvit jako o městečku. Městečko Bobrová vzniklo roku 1950, spojením Horní a Dolní Bobrové (Svoboda, 1997); [12]. Kostel sv. Petra a Pavla Kostel je situován směrem k západu. Kostel sestává z presbytáře a přilehlé věže, která se orientuje k severu. Stavba byla započata roku 1714 Janem Santinim a iniciátorem stavby byl žďárský opat Václav Vejmluva. Kostel byl dokončen a vysvěcen roku 1722. Díky barokní přístavbě spojené s využitím lodi a věže z původního gotického kostela, měl možnost Santini vytvořit interesantní dispozici. V barokním mobiliáři najdeme obraz Loučení sv. Petra se sv. Pavlem od Josefa Winterhaldera ml., u bočních oltářů jsou obrazy Zvěstování Panny Marie a Umírajícím sv. Josefem od Ignáce Weidlicha. Sochařská výzdoba je dílem Řehoře Thényho (Sedlák, 1982). U kostela se tyčí kamenný kříž s Ježíšem Kristem (viz obrázek 3). Za kostelem pak můžeme spatřit nově opravenou budovu staré školy (viz obrázek 4), z roku 1800 [23].

Obrázek 3: Kostel sv. Petra a Pavla (Zdroj: vlastní archiv)

52

Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla s budovou staré školy (Zdroj: vlastní archiv)

Pomník padlých Před budovou kostela nalezneme pomník padlým v první světové válce. Pomník byl postaven občany z Horní Bobrové v roce 1922 (Zdroj: pamětní deska na pomníku).

Obrázek 5: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)

Od kostela sv. Petra a Pavla a Pomníku padlých se vydáme po Mlynárenské cyklostezce, směrem na Nové Město na Moravě (silnice II. třídy č. 360). Cyklostezka končí u křižovatky na Podolí. Odtud pojedeme doprava, dál po silnici na Nové Město na Moravě. Sjedeme mírný kopec a za mostkem odbočíme doleva na polní cestu, ke Křížové cestě, kde už uvidíme I. kapli křížové cesty. Křížová cesta vede do kopce, zdatnější cyklisté zvládnou dojet až k vrcholu, kde je situován i místní vysílač.

53

Křížová cesta Vrchol Kalvárie je známý jako nejvyšší bod Bobrové, který se tyčí do výšky 593 m. n. m. Místo je známé především díky křížové cestě, která zde byla vybudována v 19. století. Křížová cesta je tvořena čtrnácti kapličkami, na samém vrcholu je žulový kříž s Ježíšem Kristem. Stavba začala roku 1830 podle plánu faráře Kleinbauera. V každé kapličce je litinová deska s pašijovými výjevy, desky byly zabudovány v roce 1898. Během výstavby křížové cesty, byl nalezen poklad se stříbrnými mincemi, které pocházejí ze 17. století (Zdroj: Informační tabule u Kalvárie).

Jednotlivá zastavení křížové cesty: I.

zastavení – Pán Ježíš je vydán na smrt.

II.

zastavení – Pán Ježíš na sebe bere kříž.

III.

zastavení – Pán Ježíš padá poprvé pod křížem.

IV.

zastavení – Pán Ježíš potkává svou Matku.

V.

zastavení – Šimon pomáhá Pánu Ježíši nést kříž.

VI.

zastavení – Veronika podává Pánu Ježíši roušku.

VII.

zastavení – Pán Ježíš padá podruhé.

VIII.

zastavení – Pán Ježíš napomíná plačící ženy.

IX.

zastavení – Pán Ježíš padá potřetí.

X.

zastavení – Pána Ježíše zbavili roucha.

XI.

zastavení – Pána Ježíše přibíjejí na kříž.

XII.

zastavení – Pán Ježíš umírá na kříži.

XIII.

zastavení – Tělo Pána Ježíše položili Matce na klín.

XVI. zastavení – Tělo Pána Ježíše položili do hrobu. (Zdroj: Informační tabule u Kalvárie).

54

Obrázek 6: Křížová cesta (Zdroj: vlastní archiv, tvorba v aplikaci PhotoScape)

Po prohlídce Křížové cesty se vrátíme stejnou cestou ke kostelu sv. Petra a Pavla, odkud pojedeme z kopce, pořád po silnici II. třídy č. 360, která vede na Moravec. Na křižovatce odbočíme doprava, projedeme kolem benzinové čerpací stanice, přejedeme most nad říčkou Bobrůvkou, vyšlapeme mírný kopeček a po pravé straně uvidíme kostel sv. Markéty.

Kostel sv. Markéty Kostel sv. Markéty byl postaven pravděpodobně ve 13. století v gotickém slohu. Do dnešní doby se dochovala část původního jednolodního kostela – vstupní portál. Roku 1800 bylo ke kostelu přistavěná zvonice a o 26 let později byla zrenovovaná střecha s křížem. Celková přestavba kostela se uskutečnila roku 1833 ve stylu baroka a klasicismu. Nyní v kostele najdeme tři oltáře, první je zasvěcený sv. Markétě, druhý sv. Janu Nepomuckému a třetí sv. Antonínu Paduánskému. Kostelní varhany pochází z počátku 19. století, roku 1905 byly opraveny [17]. 55

„Nyní jsou zde 3 zvony – první - velký (96 cm vysoký), druhý - klekání (56 cm vysoký) a třetí - umíráček (34cm vysoký)“ [17].

Obrázek 7: Kostel sv. Barbory, dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

Vrátíme se zpět na silnici II. třídy č. 360 a pokračujeme dál směrem na Moravec. Projedeme kolem obchodu Jednota, autobusové zastávky. Na konci obce Bobrová nás čeká výšlap do kopce, poté pojedeme až ke křižovatce na Mirošov. Zde odbočíme doleva podle ukazatele.

2. Mirošov První zmínky pochází z roku 1338, ale obec vznikla pravděpodobně již ve 12. století, známá jako Mirošuóv dvór. Byla vybudovaná tvrz, která záhy vyhořela a zbudovala se i kaplička. Mnohem později nechal Jan Vratislav z Mitrovic přestavět tehdejší kapličku an kostel sv. Josefa, v roce 1700 postavil Mirošovkou faru a později roku 1719 započal stavbu Mirošovského zámku. Stavba ho stála velké peníze, Jan Vratislav se zadlužil a zámek byl dán do dražby nedokončený. Zámek byl odkoupen císařskou komorou, díky tomu byl Mirošov součástí panství (Jurman, 2000); [13]. Mezi léty 1854 a 1855 v místě zvaném Hory bylo objeveno vysoce kvalitní ložisko černého uhlí, těžilo se zde až do roku 1904, kdy bylo ložisko vyčerpáno, a těžba se přesunula ke Kladnu. V období válek se Mirošovu vedlo velmi špatně, lepší situace nastala až v roce 1989, kdy byl po konfiskaci Mirošovský zámek opět navrácen. (Jurman, 2000); [13]. 56

Kamenné kříže na návsi První kamenný kříž nalezneme u místního smíšeného zboží (viz obrázek 8). Druhý kamenný kříž najdeme na návsi, kousek od pomníku padlých (viz obrázek 9).

Obrázek 8: První kamenný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

Obrázek 9: Druhý kamenný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

57

Pomník padlých Pomník padlých najdeme na návsi, jak již bylo zmíněno výše. Pomník patří obětem světové války (Zdroj: pamětní deska na pomníku).

Obrázek 10: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)

Kaplička sv. Petra a Pavla Nad obcí se tyčí kaplička sv. Petra a Pavla, z návsi můžeme vidět pouze kousek věžičky. Kaple byla posvěcena roku 1901 [18].

Obrázek 11: Kaplička sv. Petra a Pavla (Zdroj: vlastní archiv)

58

3. Moravec Počátky sahají až do roku 1374, tehdy patřila panu Vítu z Kralic. Součástí obce bývala tvrz s dvorem, rybníky a mlýnem. V 17. století se z tvrze stal renesanční zámek se dvěma poschodími, který v roce. 1825 vyhořel. Po rozsáhlých opravách se ponechalo pouze jedno patro. Roku 1879 byl saskou královnou Karolínou postaven starobinec, který je dnes znám jako Charitní domov. Moravecká pošta patří mezi nejstarší na Moravě, roku 1894 se zde používala telegrafní stanice a o rok později bylo navázáno spojení s Tišnovskou poštou. Od roku 1948 se zde nachází dětská ozdravovna. K dnešnímu dni čítá obec asi 600 obyvatel. Nedaleký rybník Piknusek, nabízí možnost koupání, rekreačního vyžití a rekreační středisko s ubytováním (Jurman, 2000; Strážek, 2005); [14].

Kostel Nalezení sv. Kříže Farní kostel nalezneme na jihozápadní straně zámku, býval původně zámeckou kaplí. Zámecká kaple byla poté přestavěna na kostel Nalezení sv. Kříže (viz obrázek 12), v jejích útrobách vyznala svou víru princezna Vasa (královna saská), která v obci prožila část svého života. U kostela můžeme spatřit mramorovou desku (viz obrázek 13) s křížem a nápisem (Jurman, 2000); (Sedlák, 1982).

Obrázek 12: Kostel Nalezení sv. Kříže (Zdroj: vlastní archiv)

59

Obrázek 13: Mramorová deska (Zdroj: vlastní archiv)

Zámek Zámek se nachází hned vedle kostela Nalezení a povýšení sv. kříže. Zámek tvoří čtyři jednopatrové budovy a přízemní křídlo, společně tvoří půdorys pětibokého dvora. K zámku náleží budova předzámčí a také opodál stojící sýpka. V místě dnešního zámku stávala původně tvrz, prameny datují její vznik roku 1385. V 17. století majitel Moravce Jan starší Muňka z Ivančic, přestavěl tvrz na zámek. O vzniku zámku se prameny zmiňují okolo roku 1630. O dvě století později zámek vyhořel a z pozdně renesančního slohu byl upraven na klasicistní. Zahrada spojuje zámecký vstup s nikou a lipovou alej. Ve druhé polovině minulého století byla zahrada rozšířena až k sýpce. Dnes patří park vzhledem ke svému botanickému složení k nejcennějším v okrese Žďár nad Sázavou (Sedlák, 1982).

Obrázek 14: Zámek (Zdroj: vlastní archiv)

60

Pomník padlých V blízkosti zámku, necelých 100 metrů u křižovatky na Strážek, Pikárec a Nové Město na Moravě, stojí pomník padlých a žulový kříž.

Obrázek 15: Pomník padlých a žulový kříž (Zdroj: vlastní archiv)

4. Jemnice Původní název obce byl Jemnička, název je pravděpodobně odvozen od slova „jamného“, neboli nerovný terén (Jurman, 2000). Mramorové kříže První mramorový kříž najdeme u rozcestí směr Strážek a Jemnice naproti autobusové zastávce (viz obrázek 16), druhý najdeme přímo v obci u kapličky s obrazem Madony (viz obrázek 17).

Obrázek 16: Mramorový kříž u rozcestí (Zdroj: vlastní archiv)

61

Obrázek 17: Mramorový kříž u kapličky (Zdroj: vlastní archiv)

Kaplička s obrazem Madony V obci Jemnice nalezneme na návsi kapličku, která se datuje do roku 1923 (Jurman, 2000).

Obrázek 18: Kaplička s obrazem Madony (Zdroj: vlastní archiv)

62

Pomník padlých Kousek od kapličky s obrazem Madony se nachází pomník šesti padlým (Jurman, 2000).

Obrázek 19: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)

5. Strážek Název je odvozen od nedalekého vrchu Strážnice, tyčícího se nad obcí. Legendy praví, že původ obce sahá až do dob velkomoravské říše nebo do dob Sáma. Uprostřed obce stojí kostel sv. Šimona a Judy, který byl postaven v renesančním slohu na původním místě kostela Navštívení Panny Marie. Každá z přestaveb kostela je vytesána nad bočním vchodem. U kostela stojí socha sv. Floriána. Pod kinem pak nalezneme Smírčí kámen a na návsi pak stojí dřevěný kříž (Jurman, 2000). Kostel sv. Šimona a Judy, socha sv. Floriána Na kopci nad obcí se tyčí kostel sv. Šimona a Judy. První zmínky o kostelu se datují do roku 1239. Původní kostel byl přestaven v roce 1616 Vilémem Muňkou z Ivančici a byl určen pro nekatolíky. Jedná se o jednolodní kostel, pogotickou památku, která je jedinou v okrese Žďár nad Sázavou. Půdorys kostela má tvar protáhlého obdélníku (Sedlák, 1982). Přímo před branou ke hřbitovu a kostelu sv. Šimona a Judy (viz obrázek 20), můžeme po pravé straně vidět kamennou sochu svatého Floriana (viz obrázek 21).

63

Obrázek 20: Kostel sv. Šimona a Judy (Zdroj: vlastní archiv)

Obrázek 21: Socha sv. Floriána (Zdroj: vlastní archiv)

64

Smírčí kámen Smírčí kámen býval zazděn pod místním kinem ve zdi, dnes jej nalezneme u kina na kamenném podstavci. Na kamenné desce můžeme vidět kříž, pravý roh je odlomen [19].

Obrázek 22: Smírčí kámen (Zdroj: vlastní archiv)

Dřevěný kříž Na návsi u křižovatky nalezneme v parčíku dřevěný kříž s Ježíšem Kristem (viz obrázek 23) a v kapličce Poklona svatého Floriána (viz obrázek 24).

Obrázek 23: Dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

65

Obrázek 24: Poklona sv. Floriána (Zdroj: vlastní archiv)

6. Zřícenina hradu Mitrov Název Mitrov pochází z roku 1375, v té době se ještě tyčil nad Bobrůvkou hrad Mitrov. Pravděpodobně byl založen ve 14. století potomky Demetera z Bukového. Hrad měl mnoho majitelů, posledními majiteli byly Pernštejni. V jejich vlastnictví hrad začal chátrat. Do dnešní doby se dochovala pouze část hradeb, příkopu, ale také věž (Jurman, 2000).

Obrázek 25: Zřícenina hradu Mitrov (Zdroj: vlastní archiv)

66

Obrázek 26: Pozůstatek klenby (Zdroj: vlastní archiv)

7. Zámek Mitrov Prameny datují počátky vzniku zámku koncem 17. století. V 18. a 19. století zámek prošel dvěma přestavbami do romanticko novogotického stylu. Jedná se o tříkřídlý zámek s věžemi. Nalezneme zde dva erby rodu Skene, jeden z nich se nachází na věži a druhý spatříme v průčelí. Okolí zámku nadchne milovníky anglických parků, mimo jiné zde uvidíme dominantu - busta Alfreda Skene. Poslední vlastník zámku byl Mořic Klimeš. Dnes je zámek znám jako domov klidného stáří (Jurman, 2000).

Obrázek 27: Zámek Mitrov (Zdroj: vlastní archiv)

67

8. Blažkov Počátky obce datujeme do roku 1348, kde je přípomínána Blažkova Lhota, pravděpodobně šlo o dnešní Blažkov. V 15. a 16. století byl Blažkov ve vlastnictví Pernštejnů. Tradice vypráví, že nad Bobrůvkou stával kdysi hrad. Oblast byla důkladně prozkoumána a byly objeveny pozůstatky sídla ze dřeva a hlíny (Jurman, 2000); [15]. Dnes je Blažkov ideální místo přes, které se dá vcelku rychle dostat do westernového městečka Šiklův Mlýn (Jurman, 2000). Pomník padlých Pomník třinácti padlým v první světové válce je situován u místního obchodu se smíšeným zbožím.

Obrázek 28: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)

68

Kaplička Cyrila a Metoděje, Dřevěný kříž V obci najdeme kapličku Cyrila a Metoděje se zvonem, před kapličkou je dřevěný kříž [15].

Obrázek 29: Kaplička Cyrila a Metoděje, dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

9. Zvole Zvole byla pravděpodobně založena kolem roku 1307. Kolem vesnice byla zbudovaná tvrz, bohužel nejsou žádné záznamy o její poloze, kde kdysi stávala. Název pochází pravděpodobně od právního aktu, který umožnil svobodu při zakládání obce. Konvent je nejstarší částí. Byl zde vybudován hřbitov, kam se pochovávali oběti epidemie moru v 17. století. Když mor ustoupil, byla postavena boží muka, která můžeme vidět do dnes. Do dnešní doby se dochovaly zbytky dolů, kde se dříve těžilo vápno (Jurman, 2000); [16]. Dominantou obce je zajisté kostel sv. Václava podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichla. Na stavbě se podílel i opat Václav Vejmluva, což značí W na průčelí kostela. Stavba má půdorys řeckého kříže a součástí jsou dvě věže a kopule. Kostel byl postaven za 4 roky a v roce 1722 byl vysvěcen. O 18 let později zachvátil střechu kostela, faru a věž požár, což si vyžádalo velké opravy, přelití zvonů a zbudování nového mobiliáře. V popředí kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Na místním hřbitově je mramorový náhrobní kámen, který má připomenout smrt paní Kateřiny Kopřivové, ženy rožíneckého sládka. Boží muka najdeme u silnice k Olešínkám (Jurman, 2000). 69

Kostel sv. Václava Budova kostela sv. Václava, je spojená se hřbitovem. Na jeho konci byla vybudovaná márnice, která měla půdorys šestiúhelníku. Kostel má půdorys řeckého kříže. Na fasádě můžeme spatřit prvky konkávní i konvexní střídající se s rovnými plochami. Stavba byla zahájena roku 1713 podle návrhu Jana Santiniho, stavebníkem byl opat Václav Vejmluva. Stavba byla dokončena roku 1717. O pět let později byl kostel vysvěcen. Mezi léty 1730 – 1733 byla znovu postavena severní věž kostela, neunesla barokní přístavbu a proběhly i další stavební úpravy. Roku 1740 zasáhl kostel požár, který zničil plastickou výzdobu, která byla dílem Řehoře Thényho. O novou výzdobu se zasloužil řezbář Jiří Houser, bohužel práci nestihl dokončit (Sedlák, 1982).

Obrázek 30: Kostel sv. Václava (Zdroj: vlastní archiv)

Obrázek 31: Pohled na hlavní vchod (Zdroj: vlastní archiv)

70

Železný kříž, socha sv. Jana Nepomuckého Železný kříž spolu (viz obrázek 32) se sochou svatého Jana Nepomuckého (viz obrázek 33) se nachází před vstupem do kostela sv. Václava.

Obrázek 32: Železný kříž (Zdroj: vlastní archiv)

Obrázek 33: Socha sv. Jana Nepomuckého (Zdroj: vlastní archiv)

71

Mramorový náhrobní kámen Mramorový náhrobní kámen se nachází kousek v parčíku před kostelem sv. Václava, od památníku se naskýtá nádherný pohled na kostel – místní dominantu.

Obrázek 34: Mramorový náhrobní kámen (Zdroj: vlastní archiv)

72

2.3 Optimalizace 2.3.1 Délka trasy Z dotazníkového šetření vyplývá, že je pro některé respondenty trasa příliš dlouhá a náročná, nabízejí se zde dvě možnosti zkrácení cyklotrasy: a) Vynechání zříceniny hradu Mitrov a zámku Mitrov První variantou je již zmíněné vynechání zříceniny a zámku, kdy dojedeme do Strážku a odtud se vydáme po silnici III. třídy, po které pojedeme přes Dolní Rozsíčku. V obci se napojíme na cyklostezku č. 5235 do Blažkova. První varianta se hodí pro cykloturisty, kteří neradi jezdí přes kopcovitý terén, který se zde vynechá, trasa se tak zkrátí o 7 km. b) Z Mirošova přímo do Blažkova Druhá varianta je výrazně kratší než první. Z obce Mirošov pojedeme dál po silnici III. třídy směrem na Mirošovský lom, který se nachází přímo za obcí. Pojedeme krásnou krajinou, která stojí za shlédnutí přímo do Blažkova. Odtud budeme pokračovat do Zvole a zpět do Bobrové. Toto zkrácení trasy je vhodné zejména pro příležitostné cykloturisty, kterých je podle dotazníkového šetření většina. Trasa se zkrátí asi o 14 kilometrů. Jako autorka návrhu cyklotrasy bych zkrácení cyklotrasy nedoporučovala. Návštěvníci se tak ochudí o opravdu zajímavá místa, která stojí za návštěvu. Záleží hlavně na fyzické zdatnosti a fyzické kondici návštěvníků. 2.3.2 Občerstvení Na trase se nabízí více možností občerstvení. Přímo v Bobrové nedaleko kostela sv. Markéty se nachází hostinec u Černého orla, kde je možnost zakoupit alkoholické i nealkoholické nápoje, avšak s absencí jídla. Další dvě možnosti už zahrnují kromě nápojů i pestrý výběr z jídel. To nabízí Zámecká restaurace na Moravci nebo Hospůdka na návsi ve Zvoli1. ___________________________________ 1

Možnosti občerstvení – viz. příloha B

73

Závěr Teoretická část bakalářské práce seznamuje čtenáře s počátky poutnictví, významnými poutními místy v České republice. Představila jsem kraj Vysočina spolu s mikroregiony Novoměstsko a Bystřicko, kterým vede navrhovaná cyklotrasa. Závěr teoretické části seznamuje s historií cykloturistiky, dělením, druhy kol a vybavením. Dále bych chtěla shrnout všechny skutečnosti, zjištěné během psaní bakalářské práce. Hlavním cílem mé bakalářské práce, bylo vytvořit novou cyklotrasu zaměřenou na poutní a jiná zajímavá místa na Bystřicku, zjistit zájem o tuto cyklotrasu a dále zjistit, zda lidé znají a zajímají se o poutní místa ve svém regionu. Pomocí dotazníkového šetření

jsem

zjistila

veškeré

skutečnosti,

které

mi

pomohly

při

tvorbě

a plánování cyklotrasy. Svůj návrh jsem konzultovala s panem Ing. Hynkem Jurmanem, aby trasa byla vhodná pro každého s různou fyzickou kondicí a nebyla tolik náročná. Všechna zastavení cyklotrasy byla vybrána tak, aby zaujala svojí atraktivitou a byla vedená nejen po silnici, ale i po polních a lesních cestách. Celková délka navrhované cyklotrasy činí 29,6 kilometrů. Celkový čas záleží na fyzické kondici cyklistů a hlavně na čase, který stráví u jednotlivých zastavení prohlídkou a focením. Dále záleží na době odpočinku, pokud návštěvníci mají zájem i o občerstvení, tak i podle času stráveného v místních hospůdkách. V bakalářské práci uvádím také dva návrhy na zkrácení cyklotrasy, které jsou určené pro méně zdatné cyklisty. Mají tak možnost se vyhnout kopcovitému terénu navrhované cyklotrasy. Na závěr bych chtěla podotknout, jak mě práce obohatila o nové a zajímavé informace. Dříve jsem si pod pojmem poutní místo, představovala pomníky, kříže, kostely a jiné stavby. Při tvorbě této práce, jsem postupně zjišťovala, že sem patří nejen sakrální stavby, ale i památné stromy, studánky nebo prameny. Doufám, že pořízené fotografie zaujmou svojí atraktivitou. Byla bych velmi ráda, kdyby se cyklotrasa v budoucnu zrealizovala, ráda bych se o to po obhájení bakalářské práce pokusila.

74

Seznam použité literatury Cestování Českou republikou. 1. vyd. Praha: DEBORA, 1996, 214 s. ISBN 80-859-2306-8. Česká republika: učebnice zeměpisu pro střední školy. 3. upr. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999, 63 s. ISBN 80-860-3405-4. DOLEČEK, Jan. Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia s.r.o., 2008, 420 s. FRANKIELOVÁ, Sandra Sizer. Křesťanství: cesta spásy. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Pavel Kolmačka. Praha: Prostor, 1996, 189, [1] s. Obzor (Prostor), sv. 4. ISBN 80-851-9046-X. HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Moravě a Slezsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 126 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0331-3. HUMPHREY, Caroline a Piers VITEBSKY. Posvátné stavby. Vyd. 1. Překlad Dušan Zbavitel. Praha: Práh, 1998, 184 s. Magie, tradice, současnost. ISBN 80-717-6664-X. JAZAIRIOVÁ, Pavla. Cestou hvězdy. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2005, 221 s. ISBN 80-862-1243-2. JURMAN, Hynek. Bystřicko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2., rozš. vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 318 s., [31] s. obr. příl. ISBN 80-857-9953-7. JURMAN, Hynek. Smírčí kameny na Vysočině. 4., rozš. vyd. Štěpánov nad Svratkou: [Hynek Jurman], 2010, 154 s. Zubří země. ISBN 978-80-254-7890-5. LANDA, Pavel a Jitka LIŠKOVÁ. Rekreační cyklistika: výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. 1. vyd. Ilustrace Zdeněk Vitoň. Praha: Grada, 2004, 91 s., [8] s. barev. obr. příl. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 80-247-0726-8. MRÁČEK, Pavel K. Příručka církevních dějin. S.l.: Krystal OP s.r.o., 1995, 192, [8] p. ISBN 80-859-2901-5. NEUMAN, Jan. Turistika a sporty v přírodě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 197 s. ISBN 80-717-8391-9.

75

ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. Vyd. 1. Praha: Debora, 1995, 144 p. ISBN 80-859-2308-4. OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku: Ve středověku a novověku. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2002, 24 - 44. Kulturní historie. ISBN 80-7021-510-0. PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s., [6] s. barev. obr. příl. Průvodce na cesty (Freytag). ISBN 80-731-6075-7. SEDLÁK, Jan. Významné památky okresu Žďár n. S. Žďár nad Sázavou, Brno Okresní památková správa: Krajské středisko: Státní památkové péče a ochrany přírody, 1982, Nestr. SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-720-9585-4. SVOBODA, Pavel. Novoměstsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozš. vyd. Tišnov: SURSUM, 1997, 233 s. ISBN 80-857-9926-X. ŠAFRÁNEK, Jiří. Kolo pro děti i jejich rodiče. Vyd. 1. Ilustrace Zdeněk Vitoň. Praha: Portál, 2000, 211 s. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 80-717-8438-9. Vítejte na Bystřicku a Velkomeziříčsku: mikroregion Černý les. Strážek: [s.n.], 2005, 10 s.

76

Seznam elektronických citací [1] Mikroregion Novoměstsko: Území Mikroregionu Novoměstsko. Mikroregion Novoměstsko [online]. 2006 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.novomestsko.cz/view.php?cisloclanku=2006112801 [2] Novoměstsko: Co vidět, co zažít. Novoměstsko [online]. 1995 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.nmnm.eu/co-videt-co-zazit [3] Mikroregion Bystřicko: Charakteristika mikroregionu Bystřicko. Mikroregion Bystřicko [online]. 2005 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.bystricko.cz/index.php?clanek=40 [4] Cyklistika Krnov: Cyklopojmy, druhy cyklistické dopravy a tras [online]. 2002 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.html [5] Cestovatel.cz: Cestovatelé sobě. Poutní místo Křemešník na Pelhřimovsku [online]. 2000 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/poutni-misto-kremesnik-na-pelhrimovsku/ [6] Pěší turistika: Historie pěší turistiky [online]. Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/turistika/web/t_historie.htm [7] Cestovní agentura jh: Historie turistiky [online]. 2008 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.kolemkola.cz/historie-turistiky.html [8] Historická i současná drobná sakrální architektura: na území města Brna [online]. 2003 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.vilemwalter.cz/dsa/typologie.htm [9] Správa národního parku Podyjí: Sochy, kříže a boží muka stráží historickou paměť Podyjí [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/sochy-krize-a-bozi-muka-strazi-historickou-pamet-podyji [10]

Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí: Typologie církevních staveb

[online]. 2007 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.toulkypocechach.com/typologie_cirkev.php

77

[11]

Pamatnestromy.cz: Co je to památný strom: Legislativněprávní předpoklady

[online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.pamatnestromy.cz/co-je-pamatny-strom.html [12]

Městys Bobrová: Historie městyse Bobrová [online]. 2013 [cit. 2013-04-05].

Dostupné z: http://www.mestysbobrova.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=60 :historie-mestyse-bobrova&catid=29:historie&Itemid=54 [13]

Město Mirošov: Historie města [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:

http://www.mirosov.cz/informace-o-meste/historie-mesta/ [14]

Moravec: Historie obce [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:

http://www.obec-moravec.cz/historie-obce/d-1001/p1=1006 [15]

Obec Blažkov: O obci [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:

http://www.blazkov.cz/o-obci/ms-52/p1=52 [16]

Zvole: Z historie obce [online]. 2006 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:

http://www.zvolenadpernstejnem.cz/z-historie-obce/d-53/p1=60 [17]

Městys Bobrová: Naučná výletní stezka okolím Bobrové [online].

2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.zsbobrova.eu/files/kostel_Dolni_Bobrova_po%20%C3%BAprav%C4% 9B.pdf [18]

Mirošov... obec na Vysočině: Historie, pamětihodnosti [online].

2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://mirosov.hyperlink.cz/hist.htm [19]

Bystřicko na Vysočině: Smírčí kámen ve Stražku [online].

2006 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/pruvodce/ [20]

České restaurace a stravovací zařízení: Zámecká restaurace - Moravec

(restaurace) [online]. 2003 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/30242-zamecka-restaurace-moravecrestaurace.html

78

[21]

KrásnéČesko.cz: Farní a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie - Netín (kostel)

[online]. 2003 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/9753-farni-a-poutni-kostel-nanebevzeti-pannymarie-netin-kostel.html [22]

Římskokatolická farnost: Kostel sv. Jana Nepomuckého [online].

2011 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.farnost-telc.cz/content/kostel-sv-jana-nepomuckeho [23]

Základní škola Bobrová: Historie školy [online]. 2009 [cit. 2013-04-18].

Dostupné z: http://www.zsbobrova.eu/?page&history

79

Seznam grafů Graf 1: Věnujete se cykloturistice? .................................................................................... 36 Graf 2: Jak často se věnujete cykloturistice? ..................................................................... 36 Graf 3: Kolik km ročně ujedete? ........................................................................................ 37 Graf 4: Na jakém kole jezdíte? ........................................................................................... 38 Graf 5: Navštívili jste už některou z cyklotras na Bystřicku? .......................................... 39 Graf 6: Měli byste zájem navštívit poutní a zajímavá místa na Bystřicku formou nové cyklotrasy? ........................................................................................................................... 40 Graf 7: Byla by pro vás trasa 30 km s 9 zastaveními na Bystřicku optimální?............... 41 Graf 8: Uvítali byste možnost občerstvení v navrhované cyklotrase?............................. 42 Graf 9: Proč byste navrhovanou cyklotrasu navštívili? .................................................... 42 Graf 10: Pokud by se cyklotrasa zrealizovala, jakou formou byste se chtěli o vybudování dozvědět? ..................................................................................................... 43 Graf 11: Co si představíte pod pojmem poutní místa? ..................................................... 44 Graf 12: Zajímáte se nebo vás nějakým způsobem ovlivňují poutní místa? ................... 44 Graf 13: Navštívili jste už nějaké poutní místo? ............................................................... 45 Graf 14: Navštívili jste už některé z těchto poutních a zajímavých míst, které by byly součástí navrhované cyklotrasy? ........................................................................................ 46 Graf 15: Jaké je Vaše pohlaví? ........................................................................................... 47 Graf 16: Do jaké věkové kategorie spadáte? ..................................................................... 47 Graf 17: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? .......................................................... 48 Graf 18: Z jakého kraje pocházíte? .................................................................................... 48 Graf 19: Pokud pocházíte z kraje Vysočina, zaznamenejte prosím okres, ze kterého pocházíte. ............................................................................................................................. 49

80

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Mapa trasy (Zdroj: vlastní tvorba v aplikaci Google Earth) ......................... 50 Obrázek 2: Mapa převýšení (Zdroj: Tvorba v Google Earth) .......................................... 51 Obrázek 3: Kostel sv. Petra a Pavla (Zdroj: vlastní archiv) ............................................. 52 Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla s budovou staré školy (Zdroj: vlastní archiv) ........ 53 Obrázek 5: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv).......................................................... 53 Obrázek 6: Křížová cesta (Zdroj: vlastní archiv, tvorba v aplikaci PhotoScape) ........... 55 Obrázek 7: Kostel sv. Barbory, dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv) .............................. 56 Obrázek 8: První kamenný kříž (Zdroj: vlastní archiv) .................................................... 57 Obrázek 9: Druhý kamenný kříž (Zdroj: vlastní archiv) .................................................. 57 Obrázek 10: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)........................................................ 58 Obrázek 11: Kaplička sv. Petra a Pavla (Zdroj: vlastní archiv) ....................................... 58 Obrázek 12: Kostel Nalezení sv. Kříže (Zdroj: vlastní archiv) ........................................ 59 Obrázek 13: Mramorová deska (Zdroj: vlastní archiv)..................................................... 60 Obrázek 14: Zámek (Zdroj: vlastní archiv) ....................................................................... 60 Obrázek 15: Pomník padlých a žulový kříž (Zdroj: vlastní archiv) ................................. 61 Obrázek 16: Mramorový kříž u rozcestí (Zdroj: vlastní archiv) ...................................... 61 Obrázek 17: Mramorový kříž u kapličky (Zdroj: vlastní archiv) ..................................... 62 Obrázek 18: Kaplička s obrazem Madony (Zdroj: vlastní archiv) ................................... 62 Obrázek 19: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)........................................................ 63 Obrázek 21: Kostel sv. Šimona a Judy (Zdroj: vlastní archiv) ........................................ 64 Obrázek 22: Socha sv. Floriána (Zdroj: vlastní archiv) .................................................... 64 Obrázek 22: Smírčí kámen (Zdroj: vlastní archiv) ........................................................... 65 Obrázek 23: Dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv) ............................................................. 65 Obrázek 24: Poklona sv. Floriána (Zdroj: vlastní archiv) ................................................ 66 Obrázek 25: Zřícenina hradu Mitrov (Zdroj: vlastní archiv)............................................ 66 Obrázek 26: Pozůstatek klenby (Zdroj: vlastní archiv) .................................................... 67 Obrázek 27: Zámek Mitrov (Zdroj: vlastní archiv)........................................................... 67 Obrázek 28: Pomník padlých (Zdroj: vlastní archiv)........................................................ 68 Obrázek 29: Kaplička Cyrila a Metoděje, dřevěný kříž (Zdroj: vlastní archiv).............. 69 Obrázek 30: Kostel sv. Václava (Zdroj: vlastní archiv) ................................................... 70 Obrázek 31: Pohled na hlavní vchod (Zdroj: vlastní archiv) ........................................... 70 Obrázek 32: Železný kříž (Zdroj: vlastní archiv) .............................................................. 71 81

Obrázek 33: Socha sv. Jana Nepomuckého (Zdroj: vlastní archiv) ................................. 71 Obrázek 34: Mramorový náhrobní kámen (Zdroj: vlastní archiv) ................................... 72

Obrázky 3 – 34 jsou z vlastního archivu autorky této bakalářské práce.

82

83

Seznam příloh Příloha A – Dotazník Příloha B – Občerstvení

84

Příloha A – Dotazník

DOTAZNÍK Poutní místa na Bystřicku a jejich využití pro cykloturistiku Dobrý den, jsem studentkou bakalářského studia Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, studijního programu Ekonomika a Management. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník bude součástí mé bakalářské práce. Cílem je zjistit zájem o novou cyklotrasu zaměřenou na poutní a jiná zajímavá místa na bystřicku a povědomí o poutních místech. Děkuji za Vaši ochotu a čas při vyplňování dotazníku! Denisa Jirčíková

Dotazník: 1.

Věnujete se cykloturistice? Ano Ne

2.

Jak často se věnujete cykloturistice? Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Několikrát do roka Příležitostně Vůbec

85

3.

Kolik kilometrů ročně ujedete? Do 50 km

Do 500 km Do 1000 km

Nad 1000 km Na kole nejezdím

4.

Na jakém kole jezdíte? Trekkingové

Horské Silniční

BMX Na žádném nejezdím Jiná možnost, uveďte:

86

5.

Navštívili jste už některou z cyklotras na Bystřicku? Ne, nemám zájem

Ne, ale mám v plánu navštívit Ano, uveďte jakou:

6.

Měli byste zájem navštívit poutní a zajímavá místa na Bystřicku formou nové cyklotrasy? Ano Ne

7.

Byla by pro Vás trasa 30 km s 9 zastaveními na Bystřicku optimální? Ano Ne – zdůvodněte:

8.

Uvítali byste možnost občerstvení v navrhované cyklotrase? Ano Ne, o občerstvení nemám zájem

87

9.

Proč byste navrhovanou cyklotrasu navštívili? Zajímám se o památky a zajímavosti Chci poznávat nová místa Jiná odpověď – uveďte:

10. Pokud by se cyklotrasa zrealizovala, jakou formou byste se chtěli o vybudování dozvědět? (Více možností) Internet Informační centrum Brožury, letáčky Cyklomapy Jinou formou – uveďte jakou:

88

11. Co si představíte pod pojmem poutní místa? (více možností) Kostely Kaple Boží muka Smírčí kameny Pamětní kameny Kříže Místa spojená s náboženstvím Nevím

12. Zajímáte se nebo Vás nějakým způsobem ovlivňují poutní místa? Ano

Ne Nevím

13. Navštívili jste už nějaké poutní místo? Ne Ano – uveďte jaké:

89

14. Navštívili jste už některé z těchto poutních a zajímavých míst, které by byly součástí navrhované cyklotrasy? (Více možností) Bobrová (kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Markéty, Křížová cesta) Mirošov (kaplička sv. Petra a Pavla, pomník padlých) Moravec (kostel Nalezení a povýšení svatého kříže, zámek, pomník padlých) Jemnice (kaplička s obrazem Madony, mramorový kříž) Strážek (kostel sv. Šimona a Judy, poklona sv. Floriána, smírčí kámen) zřícenina hradu Mitrov zámek Mitrov Blažkov (kaplička Cyrila a Metoděje, pomník padlých) Zvole (kostel sv. Václava, mramorový náhrobní kámen, socha sv. Jana Nepomuckého) Žádné jsem nenavštívil/a

15. Jaké je Vaše pohlaví? Muž Žena

16. Do jaké věkové kategorie spadáte? 15 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 51 – 60 let více než 60 let

90

17. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

18. Z jakého kraje pocházíte? Moravskoslezský, Olomoucký Zlínský, Jihomoravský Vysočina, Pardubický Královéhradecký, Liberecký Ústecký, Karlovarský Plzeňský, Jihočeský Praha, Středočeský

19. Pokud pocházíte z kraje Vysočina, zaznamenejte prosím okres, ze kterého pocházíte. Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Žďár nad Sázavou Třebíč Nejsem z kraje Vysočina Děkuji za Vás čas a spolupráci! 91

Příloha B – Občerstvení 

Zámecká restaurace na Moravci

Zámecká restaurace Moravec 32 592 54 Moravec Telefon: +420 / 732 369 804 Vybavení: 

otevřeno denně od 10:00 hodin



tv



wifi



hrací automaty



parkoviště před restaurací [20]

92