MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy
Relevantní scénáře diverzifikace importních tras zemního plynu do ČR a jejich vliv na posílení energetické bezpečnosti
Bakalářská práce
Pavel Svoreň
Vedoucí práce: Mgr. Filip Černoch, Ph.D. UČO: 363770 Obor: MV- EVS Imatrikulační ročník: 2009
Brno 2012
Prohlášení o autorství práce Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Relevantní scénáře diverzifikace importních tras zemního plynu do ČR a jejich vliv na posílení energetické bezpečnosti vypracoval samostatně a výhradně s využitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.
V Brně, dne 5. 12. 2012
……………….. Pavel Svoreň
1
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu Mgr. Filipu Černochovi, Ph.D. za přínosné rady a trpělivost při vedení bakalářské práce. Velké díky patří předně mé rodině za vytvoření příznivých podmínek pro studium a v neposlední řadě slečně Lence Kováčové za podporu po celé období bakalářského studia. 2
Obsah 1. Sezam zkratek
4
2. Úvod
5
3. Nastavení výzkumu
6
4. Vymezení pojmů a metodologický rámec
7
4.1. Energetická bezpečnost
7
4.2. Diverzifikace
10
4.3. Geopolitické postavení
11
4.4. Metodologický koncept a limity práce
12
5. Nynější situace na českém trhu se zemním plynem
14
5.1. Aktuální soustavy distribuující zemní plyn do ČR a nástroje krizového managementu
14
5.2. Rusko jako klíčový aktér ovlivňující energetickou politiku ČR
17
6. Scénář č. 1- realizace plynovodu Gazela
19
6.1. Specifikace plynovodu Gazela
20
6.2. Možné navýšení energetické bezpečnost po vybudování plynovodu Gazela
20
7. Scénář 2- realizace plynovodu LBL
23
7.1. Specifikace plynovodu LBL
23
7.2. Možné navýšení energetické bezpečnosti po vybudování plynovodu LBL
24
8. Scénář 3- realizace plynovodů Gazela a LBL
27
8.1. Možné navýšení energetické bezpečnosti po vybudování plynovodů Gazela a LBL
27
9. Analýza a hodnocení výstupů
28
9.1. Diverzifikace přepravních tras
28
9.2. Diverzifikace energetických zdrojů
30
9.3. Energetické sítě sever-jih a východ-západ
32
10. Závěr
34
11. Literatura a elektronické zdroje
37
12. Ostatní
43
3
1. Seznam zkratek ČR
Česká republika
Bcm/y
Bilion cubic meters/ year
CEGH
Central European Gas Hub
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EU
Evropská unie
EURATOM
Evropské společenství pro atomovou energii
HAG
Hungarian-Austria-Gas-Pipeline
HH index
Herfindahl-Hirschmanův index
JAGAL
Jamal-Gas-Anbindungsleitung
KIP
Kittsee-Petrzalka-Gas-Pipeline
LNG
Liqeuefied natural gas
MEGAL
Mittel-Europäische-Gasleitung
NEL
Nordeuropäische Erdgas-Leitung
NS
Nord Stream
OPAL
Ostsee-Pipeline-Anbindungsleitung
PL
Polská republika
PW
Penta-West-Gas-Pipeline
SK
Slovenská republika
SS
South Stream
SOL
Süd-Ost-Leitung
STEGAL
Sachsen-Thüringen-Erdgas-Anbindungsleitung
TAG
Trans-Austria-Gas-pipeline
WAG
West-Austria-Gas-pipeline
4
2. Úvod Problém energetické bezpečnosti výrazně vyvstal v období II. světové války v důsledku nutnosti zajištění stabilního přísunu energetických surovin pro válečné hospodářství. I po válce zůstala tato otázka stále aktuální a to jak z důvodu potřeby obnovy válkou zničené Evropy, tak primárně z důvodu nutnosti kontroly energetických zdrojů a jejich distribuce určené pro mírové účely. Právě s energetikou souvisí i podpis Římských a Pařížských smluv a vznik ESUO a EURATOM. Důležitost stability energetického sektoru se projevila i v 70. letech při vypuknutí ropných šoků a skokovém zvyšování cen. Zatímco státy východní Evropy se zajišťovaly především dodávkami ropy a zemního plynu ze Sovětského svazu, Západní země kladly primární důraz na zabezpečení svých zdrojů a vytvoření energetického mixu, který jim umožní stabilizovat dodávky energií jak do průmyslových podniků, tak domácností. Energetický sektor deklaratorně patří mezi prioritní oblasti české zahraniční politiky.1 Jeho význam je potvrzen především zařazením energetické bezpečnosti mezi body Koncepce zahraniční politiky České republiky z roku 2011. Podrobně je též rozpracován v rámci státní energetické koncepce. Důležitost sektoru se postupně zvyšuje již od dob rozpadu východního bloku, kdy tehdejší Československo ztratilo jistotu v podobě stabilních dodávek energií ze Sovětského svazu. Kroky vedoucí k řešení této otázky jsou patrné od devadesátých2 při snahách o vymanění se z ruského vlivu. Podstatná byla i snaha předcházet výpadkům v dodávkách energií v období růstu ekonomik při transformaci a úspěšné modernizaci bývalého východního bloku. Protože je třeba brát v potaz geopolitické postavení ČR, která se nachází v regionu, v němž má zásadní roli Ruská federace, je jedním z bodů koncepce zahraniční politiky i otázka diverzifikace a zabezpečení zdrojů zemního plynu. Na rozdíl od některých zemí střední a východní Evropy (např. Slovenska) je ČR v zajištění různorodých zdrojů aspoň z části úspěšná. Nicméně s ohledem na možnosti opakování „plynových krizí“ nebo v rámci snahy o omezení vlivu energetiky, jako ruského mocenského nástroje, se dále pokračuje v úsilí o diverzifikaci zdrojů a soustav, jenž tyto zdroje do ČR přivádějí.
1 2
Koncepce zahraniční politiky České republiky, On-line. Například podepsání smlouvy o dodávkách zemního plynu s Norským královstvím v roce 1997.
5
V ČR je v současnosti aktuální výstavba a uvedení do provozu dvou plynovodních soustav, Gazela a LBL.3 Soustava Gazela bude napojena na nejnovější páteřní ropovody Opal a Nord Stream vedoucí plyn ze západosibiřského Južno-Ruskoje,4 čímž by měla zajistit přísun plynu nejen do ČR, ale rovněž i do jiných zemí střední a východní Evropy a Bavorska. Plynovodní systém LBL, končící v Břeclavi, umožní napojení české plynárenské sítě na stanici v Baumgartenu. Ačkoliv potenciálních zdrojů pro naplnění tohoto plynovodu je několik,5 důležitou, nikoliv však jedinou, roli při výstavbě bude hrát situace ohledně realizace aspoň jednoho z plynovodů South Stream či Nabucco. Právě shrnutí důsledků vybudování soustav Gazela a LBL pro energetickou bezpečnost ČR tvoří cíle bakalářské práce.
3. Nastavení výzkumu Cílem mé analýzy je zodpovězení výzkumné otázky: „Jak realizace každého z potencionálních scénářů výstavby6 plynovodů ovlivní energetickou bezpečnost a geopolitické postavení ČR?“
Bakalářská práce se bude skládat ze čtyř částí. V první z nich se budu zabývat metodologií práce a teorií energetické bezpečnosti. V jejím rámci si vytyčím základní cíle práce, postup výzkumu a deskripce klíčových pojmů. S ohledem na veřejně dostupné informace bude zapotřebí vymezit limity práce.
V navazující druhé části se zabývám aktuálními plynovodními systémy vedoucími do ČR. Důraz kladu na deskripci zajištění energetických dodávek, na problematiku rizika jejich omezení a s tím spojené nástroje krizového managementu.
Prostor věnuji i aktuální pozici Ruské federace jakožto klíčového hráče ovlivňujícího energetickou plynovou bezpečnost, přičemž budu reflektovat především geopolitickou problematiku a pokusy o zvyšování vlivu v regionu.
3
Specifikace obou plynovodů se nacházejí v kapitole 4. 1. respektive 5.1. The pipelines, On-line. 5 Např. LBL Adria, MIDAL, MEGAL, WAG, jižní větev Bratrství 6 Jejich definice se nachází v následujícím textu téže kapitoly. 4
6
Hlavní osu třetí části výzkumu bude tvořit sestavení 3 scénářů, což je počet, jenž zahrnuje všechny nejpravděpodobnější možnosti diverzifikace, které mohou v nejbližší budoucnosti ovlivnit energetickou bezpečnost ČR. Scénář číslo 1 počítá s dostavbou a zprovozněním plynovodu Gazela. Scénář číslo 2 bere v potaz zpuštění plynovodu LBL. Scénář číslo 3 kalkuluje s oběma fungujícími plynovody zároveň. Je samozřejmě nutno brát ohled na odlišnou pravděpodobnost realizace jednotlivých scénářů, přičemž kupříkladu možnost reálné existence scénáře číslo 1 počítající se zprovozněním plynovodu Gazela se prakticky rovná jistotě.
Tvorba každého ze scénářů se bude skládat ze dvou částí. V té první provedu detailní deskripci všech aspektů dané soustavy. Druhá část se potom bude zabývat jejím vlivem na změnu geopolitického postavení ČR a navýšení její energetické bezpečnosti. Ač si v práci dávám za cíl zhodnotit tři mnou preferované dimenze (viz níže), v rámci jednotlivých scénářů se budu věnovat nejen jim, ale i dalším důležitým aspektům, které v širším konceptu formují energetickou bezpečnost a nelze je opomenout, ač nebudou předmětem výzkumu.7
V závěrečné části dojde ke zhodnocení výzkumu práce a zodpovězení výzkumné otázky. Poukážu na potenciální důsledky realizace jednotlivých scénářů a míru zvýšení energetické bezpečnosti v případě fungování jednoho či obou plynovodních soustav.
4. Vymezení pojmů a metodologický rámec 4.1. Energetická bezpečnost Klíčovým záměrem, jenž mě motivoval k sepsání bakalářské práce, je analýza problému zvýšení energetické bezpečnosti ČR. Před snahou o aplikaci pojmu na situaci ČR je potřeba si ujasnit obecná kritéria. Při sestavení širší charakteristiky energetické bezpečnosti berme v potaz, že v závislosti na svých energetických zdrojích, ekonomickém a lidském potenciálu, mezinárodním mocenském postavení či geopolitickém umístění nahlíží jednotlivé země na pojem energetická bezpečnost značně odlišným způsobem. S pojmem energetická bezpečnost je třeba kalkulovat i u zemí, jež nejsou závislé na cizích zdrojích, ale naopak jsou exportéry. Z pohledu těchto států patří zajištění trvalého odbytu do segmentu energetické bezpečnosti. V této práci je ale pojem 7
Konkrétně se jedná o možnost nákupu na spotovém trhu nebo možnosti využít i alternativní infrastruktury pro přívod zemního plynu do soustavy.
7
energetická bezpečnost zkoumán výhradně s ohledem na země importující. Energetická bezpečnost se však neliší pouze v závislosti na jednotlivých zemích, ale vnímání pojmu kopíruje i situaci globálního dění. Vývoj její konceptualizace lze sledovat od ropných šoků v 70. letech a navázání energetiky na bezpečnost národního státu, přes vznik ekologické dimenze 80. a 90. let, až po současnou nutnost reakce na růst spotřeby, zvyšování cen a multidisciplinární prorůstaní energetické bezpečnosti s ekonomikou a vojenskou dimenzí.8
Literatura nabízí množství pohledů na energetickou bezpečnost pod různými úhly. Autorem, z jehož vnímání pojmu energetická bezpečnost bude práce mimo jiné vycházet, je Daniel Yergin. Již v roce 2006 Yergin v článku Ensuring energy security v časopise Foreign Affairs stanovuje možná nejznámější, avšak notně širokou definici, charakterizující energetickou bezpečnost jako dostatečné množství energetických dodávek za přijatelnou cenu.9 V již zmiňovaném článku pak Yergin přichází se čtyřmi základními principy, definujícími z jeho pohledu energeticky zajištěný národní stát. K těmto principům, v návaznosti na měnící se energetickou situaci, následně přidal další dva. Jedná se tedy o: 1. Nutnost diverzifikace zdrojů 2. Nutnost zohlednění skutečnosti o provázanosti trhu a nemožnosti izolace 3. Odolnost proti šokům způsobujícím výpadky energie 4. Zajištění důvěry mezi obchodujícími stranami na základě množství relevantních informací10 5. Ochrana transportních cest a surovin 6. Zapojení velkých států do globálního energetického trhu
Na předchozí pojetí energetické bezpečnosti Yergin dále navazuje ve své knize z roku 2011 The Quest: Energy, Security and the Remaking of the Modern World, kde definuje energetickou bezpečnost těmito čtyřmi dimenzemi: 1. Bezpečnost infrastruktury 2. Energetická bezpečnost jako bezpečnostní dimenze 3. Schopnost získání energetických dodávek 8
Prorok, Energetická bezpečnost – pojetí a přístupy, p. 9-20 Yergin, „Ensuring Energy Security.“, p. 69 –75 10 tamtéž 9
8
4. Energetická bezpečnost jako systém zahrnující národní politiky a nadnárodní organizace11
Výše zmíněné Yerginovo rozlišení poukazuje na možnost širokého pojetí konceptu energetické bezpečnosti. Nicméně nyní se zaměřím na klíčovou část, kterou je definice dimenzí pro mou konkrétní práci. V ní se zabývám fyzickými aspekty dimenze energetické bezpečnosti. Logickým předpokladem, bez něhož by výzkum ztratil opodstatnění, je tvrzení, že energetická bezpečnost je přímo úměrná diverzifikaci plynovodní soustavy. Předpoklad vychází z tvrzení, že: „K energetické bezpečnosti EU by měly přispět energetická účinnost, dokončení liberalizace vnitřního trhu s energiemi, intenzivní rozvoj LNG infrastruktury, diverzifikace přepravních tras a budování energetických sítí, nových produktovodů a přepravních cest a jejich propojování.“12
Při samotném sestavování zkoumaných proměnných lze Yerginovo pojetí fyzické dimenze aplikovat na definici vyjmutou z koncepce zahraniční politiky ČR, podle které bude práce zkoumat zvýšení energetické bezpečnosti. Vyplývá z ní, že k docílení zmiňovaného dostatečného množství dodávek za adekvátní cenu se bude ČR: “… zasazovat o zajištění dlouhodobé stability a bezpečnosti dodávek energetických surovin, a to prostřednictvím transparentních, rovných a vzájemně výhodných vztahů se svými dodavateli. ČR bude také dále usilovat o maximální diverzifikaci energetických zdrojů a přepravních tras a bude podporovat posilování energetických sítí ve směrech západ‐východ a sever‐jih.“13 Výsledkem
práce
bude
výzkum
proměny
energetické
bezpečnosti
prostřednictvím
multidimenzionálního konceptu hned ze tří rovin. Pro účely výzkumu bude nejvhodnější definovat konkrétní ověřitelné dimenze charakteristické pro českou energetickou bezpečnost, sestavené prostřednictvím definice koncepce zahraniční politiky ČR, a reflektující základní Yerginovy přístupy, které jednotlivým proměnným dodávají relevantnost. Zkoumány tedy budou následující dimenze:
11
Yergin, The Quest: Energy, Security and the Remaking of the Modern World, p. 27-33 Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky, On-line. 13 Koncepce zahraniční politiky České republiky, On-line. 12
9
1. Diverzifikace zdrojů zemního plynu14 2. Diverzifikace přepravních tras 3. Posílení energetických sítí západ-východ a sever-jih
4.2.
Diverzifikace
Jak je již patrno z vymezení dimenzí energetické bezpečnosti, za klíčový faktor pro úspěšné navýšení energetické bezpečnosti a posílení geopolitického postavení považuji diverzifikaci. V první řadě je ale potřeba poukázat v jaké souvislosti budu tento pojem používat. V literatuře lze najít hned několik variant diverzifikace pojící se s otázkou energetiky. Jedná se o diverzifikaci energetických surovin, diverzifikaci energetických zdrojů, diverzifikaci přepravních tras energetických surovin.15
Výzkum je jednostranně zaměřen na zkoumání problematiky zemního plynu. Otázku diverzifikace nerostných surovin tudíž zcela pomíjí a konceptualizuje ji pouze jako zdrojovou a tranzitní. Hlavní snaha výzkumu se zaobírá důsledky výstavby nových plynovodních soustav, a proto bude v deskriptivní části pojem diverzifikace operacionalizován jako diverzifikace přepravních tras energetických surovin. V rámci analýzy jednotlivých scénářů a následně v závěru textu pracuji i s problematikou diverzifikace zdrojů. Nicméně v každém z případů je tento pojem jasně rozlišen.
Prostřednictvím diverzifikace zkoumaných tras a zdrojů rozvíjí Česká republika i třetí dimenzi, kterou je posílení sítí ve směrech sever-jih a východ-západ. V případě ČR se jedná o tranzit plynu do Bavorska, Polska a na Slovensko. Kromě již citované energetické koncepce ČR je nutnost rozvoje v těchto směrech primárně uvedena v Action plan for north-south energy interconnection in central-eastern Europe16 Evropské Unie.
14
V koncepci zahraniční politiky ČR je pojem diverzifikace zdrojů pojímán jako diverzifikace energetického mixu, což ale pro účely práce není relevantní. 15 Ganova, European energy supply policy: Diversified in Unity?, p. 56, On-line. 16 Plan for north-south energy interconnection in central-eastern Europe, On-line.
10
4.3.
Geopolitické postavení
V práci často operuji s pojmem geopolitické postavení. Pohlédneme-li do historie, prošlo vnímání geopolitiky dlouhým historickým vývojem. Přes anglosaské či německé pojetí, navázané na životní prostor národů, až po současné moderní teorie. Velmi často se s pojímáním geopolitiky setkáváme v rámci hry s nulovým součtem, v níž jedna země usiluje o posílení svého geopolitického postavení a druhá svůj vliv oslabuje. V takovém případě jsou primární zisky na úkor druhého státu.17 V energetice bychom tuto praxi mohli posuzovat jako snahu o zajištění zdrojů a infrastruktury na úkor jiné země.
Pro operacionalizaci geopolitického postavení na současný region střední Evropy se ale mnohem více hodí definice vycházející z knihy Natural gas and geopolitics, v níž není zvýšení geopolitického postavení pojímáno pouze formou soupeření, ale rovněž i možností vzájemné kooperace a sdílením nákladů, zisků i rizik.18 Jaké tedy budou sdílené zájmy, budeme-li vycházet ze zmíněného pojetí geopolitického postavení na konkrétním případu České republiky a její interdependenci se státy střední Evropy v oblasti energetické bezpečnosti? Dle této logiky je kooperace motivována především zájmem na zlepšení geopolitického postavení a to především prostřednictvím posílení zdrojové a tranzitní fyzické bezpečnosti dodávek.
Při zhodnocení současného stavu Česká republika v menší míře formuje své geopolitické postavení vzhledem ke své pozici tranzitní země plynovodu Bratrství, kterým zásobuje zemním plynem Německo, Francii a Švýcarsko.19 Východním směrem poté díky schopnosti reverzního přenosu plynu a jeho distribuce na Slovensko a do Polska. Po realizaci nových plynovodních infrastruktur se ale geopolitické postavení, sdílené zájmy i kooperace změní, a to i s ohledem na možné omezení plynovodu Bratrství. Zkoumáme-li aktéry ovlivňující české geopolitické postavení v energetické dimenzi, prim paradoxně nehraje žádná ze zemí regionu. Lze spíše konstatovat, že zmiňovaná regionální kooperace je hnána snahou o snížení energetické dependence na Ruské federaci, jakožto historicky nejvlivnějším energetickém hráči v regionu. Jeho energetické politice v ČR je v práci věnována samostatná kapitola.
17
Sloan, Gray, Why Geopolitics?, p. 1-11 Barnes, Hayes, Jaffe, Victor, Introduction to the study, p. 3-24. 19 Transportation, On-line. 18
11
V rámci analýzy geopolitického postavení vycházím z předpokladu, že jeho zlepšení automaticky posílí i energetickou bezpečnost ČR. Z důvodu úzkého provázání geopolitického postavení v oblasti fyzického zabezpečení dodávek na energetickou bezpečnost budu tuto proměnnou zkoumat v rámci analýzy jedné z dimenzí energetické bezpečnosti, konkrétně Posílení energetických sítí západ-východ a sever-jih. Posuzovanými body v rámci výzkumu geopolitického postavení budou: 1. Propojení sousedních zemí na novou tranzitní infrastrukturu ČR- zde zhodnotím možnosti tranzitu plynu z nových infrastruktur do sousedních zemí a jejich napojení na existující i plánované přeshraniční infrastruktury. 2. Udržení nebo vylepšení pozice tranzitní země- v tomto bodě se pokusím o predikci, vůči kterým zemím ČR posílí svůj tranzitní potenciál a ve vztahu ke kterým by mohl naopak realizací nových soustav a například omezením plynovodu Bratrství poklesnout.
4.4.
Metodologický koncept a limity práce
Mým cílem je ověření výzkumné otázky vytvořením reálných scénářů možného budoucího vývoje za pomoci verifikovatelných dat. Při tvorbě budou primárně zohledněny výstupy, které jsou založeny na výsledcích empirického výzkumu, relevantních datech a schůzkách s osobami z plynárenství. Vybraná metoda tří scénářů by měla vytvořit podmínky umožňující deskripci základních vývojových tendencí variant, ať se jedná o kteroukoliv z možných kombinací. S ohledem na srovnávání jednotlivých scénářů, dle tří vymezených proměnných, se práce profiluje jako komparativní studie. Jejím cílem je detailní analýza pevně ohraničených a jasně definovaných subjektů, fenoménů, procesů či situací a jejich následné porovnávání a srovnávání.20
Klíčem ke zjištění navýšení energetické bezpečnosti bude míra naplnění jednotlivých proměnných dimenzí vymezených při konceptualizaci pojmu energetická bezpečnost, tedy a) diverzifikace přepravních tras, b) diverzifikace zdrojů zemního plynu, c) Posílení energetických sítí západ-východ a sever-jih. Jakými nástroji a podle jakých kritérií ale bude naplnění dimenzí zkoumáno?
20
Kořan, Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích, p. 62
12
Problematika výše úrovně diverzifikace přepravních tras bude zkoumána prostřednictvím Herfindahl-Hirschmanova indexu, který je pro výpočet úrovně diverzifikace nejrelevantnější. Aplikace jednotlivých scénářů na
HH index21 nám umožní sledovat jejich účinnost při
navyšování energetické bezpečnosti s ohledem na velikost a objemový podíl jednotlivých soustav. Vypočítán bude sečtením druhých mocnin, které získáme procentuálním vyjádřením objemu soustav v každém ze scénářů, přičemž hodnota 10 000 značí minimální a 1 maximální stupeň diverzifikace. Protože neznáme nasmlouvané kapacity jednotlivých soustav, při výpočtu vycházíme z maximálních přepravních kapacit každé z nich. Současná hodnota 7 845 reflektuje provoz plynovodu Bratrství schopného přenést 50 bcm/y a možnost reverzní přepravy o objemu 6, 5 bcm/y.
Diverzifikaci zdrojů zemního plynu budu vyhodnocovat rovněž prostřednictvím metodiky HH indexu dle počtu na sobě nezávislých zdrojů22 schopných dodávat do ČR plyn a v případě zkoumaných scénářů rovněž schopnosti udržet konstantní dodávky na sjednané úrovni i v případě eliminace jednoho nebo více zdrojů. Na Posílení energetických sítí západ-východ a sever-jih23 po realizaci jednotlivých scénářů nepoukážu jen z hlediska jejich posílení v daných směrech. Pohlížím na ně i v širší dimenzi, která pomocí dvou definovaných kritérií geopolitického postavení nastíní i možné navazující projekty. Česká republika by se jako středoevropský uzel proudění plynu ocitla v pozici lídra v diverzifikaci zdrojů zemního plynu.
Při tvorbě práce nelze vyloučit zkreslení způsobené nestabilitou trhu a mezinárodní situací, jako opakování plynových krizí a podobně. Rovněž je nutno brát v potaz reálné možnosti změn politického charakteru, které jsou schopny důsledně ovlivnit geopolitické postavení ČR bez ohledu na úspěšnost projektů. Z diskuze s Tomášem Pourem z capacity sales Net4Gas24 vyplynulo, že značnou komplikací pro výzkum je zařazení plynovodní soustavy do páteřní sítě České republiky. Tato skutečnost způsobuje, že jejich přesnou specifikaci a nasmlouvané 21
Herfindahl-Hirchman index, On-line. Ve smyslu zdrojových nalezišť 23 Koncepce zahraniční politiky České republiky, On-line. 24 Rozhovor s Ing. Tomášem Pourem, Capacity Sales, Net4Gas, Praha, 18. 4. 2012 22
13
přepravní objemy není možné ze zákona zveřejnit. Rovněž konkrétní smlouvy jsou nepřístupné, což pravděpodobně limituje výsledky práce. V rámci Yerginova pojetí energetické bezpečnosti se v práci zabývám pouze relevantními a verifikovatelnými dimenzemi pro svou práci. Z tohoto důvodu nemůže práce zkoumat dimenze jako rovné a transparentní vztahy, provázanost trhu, či bezpečnost infrastruktury.
5. Nynější situace na českém trhu se zemním plynem 5.1.
Aktuální soustavy distribuující zemní plyn do ČR a nástroje krizového managementu
Území České republiky se nachází v oblasti, která má pouze omezené možnosti těžby zemního plynu.25 Proces těžby v současnosti probíhá výhradně v okolí Hodonínska. Ten ale pokryje pouze necelé 1% roční spotřeby ČR, která v roce 2011 činila 8,1 bcm/y,26 a proto musí být prakticky celá domácí spotřeba pokryta zemním plynem ze zahraničí. Při komparaci zabezpečení České republiky s ostatními zeměmi středoevropského regionu je však zjevná nadstandardní schopnost zajištění přísunu plynu. Níže popsané mechanismy vytváří dostatečné kapacity nejen v období stabilního importu, ale jsou schopny dorovnat množství zemního plynu z plynovodu Bratrství i v případě jeho výpadku, což potvrdily také události v období ukrajinsko-ruského sporu v lednu 2009.
V současné době je plyn přiváděn dvěma směry. Od roku 1967 je plyn z ruského území dodáván plynovodem Bratrství, dělícím se na Slovensku, jehož severní rameno poté vstupuje do ČR u Lanžhota a tranzitně vede plyn přes Českou republiku až do německého Waidhausu. Celková kapacita plynovodu Bratrství dnes činí 100 bcm/y,27 přičemž rameno vedoucí přes území ČR umožňuje distribuci až 50 bcm/y.
Alternativu vytváří tzv. severní větev, která přes Horu Svaté Kateřiny propojuje Českou republiku s plynovodní soustavou NETRA, jež je díky napojení na Norpipe a Europipe I schopna český trh zásobovat alternativním zemním plynem z Norska, který je smluvně zajištěn až do roku 2017. Papírově se jeho objem, ročně přepravovaný ve směru do ČR, pohybuje mezi 1/4 až 1/3 25
Práce se nezabývá alternativní těžbou. Např. břidlicového plynu Spotřeba zemního plynu v roce 2011 klesla o 10%, On-line. 27 Transportation, On-line. 26
14
celkové spotřeby,28
29
což činí asi 3 bcm/y.30 V běžném provozu se ale jedná o swapový ruský
plyn.31 Teoreticky lze kalkulovat ještě s třetí možností, kterou je import spotového plynu přes předávací stanici Waidhaus z hubu v Baumgartenu. Stejným směrem bude moci do ČR proudit i plyn LNG Adria, pravděpodobnější je ale uskutečnění jeho dodávek přes plynovod LBL. Mapa č. 1- Mapa plynárenské soustavy České republiky s vyznačením tranzitních plynovodů a předávacích stanic. Zdroj: www.cpu.cz
Postupná modernizace plynovodní soustavy umožňuje nejen přepravu plynu z východu na západ, ale systém vedoucí přes Horu Svaté Kateřiny je schopen i tzv. reverzního provozu ze západu na východ,32 což umožňuje zajistit reálný přísun norského zemního plynu v kapacitě až 6,5 bcm/y.33 Tento systém byl použit právě v roce 2009 při krizi v období rusko-ukrajinského sporu. „Česká republika dostávala od Gazpromu plyn (náhradou za nedodávky přes hraniční předávací stanici Lanžhot) tzv. severní cestou plynovodem Jamal přes Polsko a Spolkovou republiku Německo a hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny a Olbernhau, přičemž provozovatel přepravní soustavy, společnost RWE Transgas Net, s. r. o., obrátil tok plynu ze západu na východ. Přes 28 Černoch, The Future of Natural Gas Security in the V4 Countries: A Scenario Analysis and the EU Dimension, p. 31 29 V současnosti probíhá projekt v rámci Evropského energetického programu ekonomického oživení, jenž umožní navýšit kapacitu přepravy až na 8,7 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně. 30 Country gas profile- Czech Republic, On-line. 31 Jedná se také o ruský plyn z plynovodu Bratrství. 32 Jedná se o směr 33 Projekty EEPR v letech 2009-2013, On-line.
15
Spolkovou republiku Německo byly také zvýšeny dodávky plynu z Norského království.“34 Takto distribuovaný plyn poté zásoboval nejen ČR, ale část dodávek směřovala do Slovenské republiky. Zabezpečení touto cestou bylo posíleno v rámci projektu Evropského energetického programu ekonomického oživení:35 projekt Zpětný tok západ- východ, jenž má za úkol rozšíření přepravních kapacit a diverzifikaci dodávek ve směru na předávací stanice Lanžhot a Břeclav a poté dále na Slovensko. „Účelem akce je zvýšit kapacitu přepravní soustavy o 15 milionů m3 za den ve směru od severozápadu na východ, tj. od česko-německých hranic k hranicím československým. Provedení akce umožní diverzifikaci dodávek plynu pro Slovenskou republiku, Rakousko, Maďarsko a jih Německa (Bavorsko).“36
Vyjma externích možností managementu řešení problémů se ČR může opřít také o vnitřní nástroje zabezpečení. Důležitou součástí zajištění české energetické bezpečnosti jsou podzemní zásobníky připravené k využití kapacit v případě náhlého zvýšení odběrů či v období přerušení dodávek do ČR. V rámci Evropské unie patří v tomto ohledu Česko k premiantům. Současné zásobníky dokážou zabezpečit až 1/3 roční spotřeby, čímž jsme v poměru zásoba/spotřeba na druhém místě evropské sedmadvacítky. Česká republika v současnosti disponuje zásobníky o celkovém objemu 2,9 bcm/y zemního plynu, z čehož 2,4 bcm/y slouží pro účely ČR a zbývajících 0,5 bcm/y jsou na českém území připraveny k využití výhradně pro Slovenskou republiku.37„Provozovateli zásobníků plynu v ČR jsou společnosti RWE GasStorage, s.r.o., MND GasStorage, a.s. a SPP Bohemia, a.s. Na území ČR je zemní plyn uskladněn v těchto zásobnících: Dolní Dunajovice, Háje, Lobodice, Štramberk, Třanovice, Tvrdonice (vlastněné společností RWE GasStorage, s.r.o.) a Uhřice (vlastněné společností MND GasStorage, s.r.o.). Podzemní zásobník Velké Bojanovice (vlastněné SPP Bohemia, a.s.) je v současné době používaný pouze pro krytí potřeby Slovenské republiky.“38
V případě krizového scénáře omezení plynových dodávek jsou distributoři ze zákona povinni jednat dle vyhlášky O stavech nouze v plynárenství z 1. října 2009. O nedostatku plynu rozhoduje přímo distributor nadřazené soustavy Net4Gas, která má možnost určit i výši 34
Zpráva o bezpečnosti dodávek zemního plynu za rok 2009, On-line. Mid-term evaluation oft he European Energy Programme for Recovery, On-line. 36 Projekty EEPR v letech 2009- 2013, On-line. 37 Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2012-2021, On-line. 38 tamtéž 35
16
odběrového stupně. Vyhláška kategorizuje deset odběrových stupňů, přičemž od druhého odběrového stupně mohou být omezeny dodávky podnikům odebírajícím více než 400 000 bcm/y plynu.39 V případě havarijního stupně by tuto skutečnost ohlašovala nejen společnost Net4Gas, ale složky integrovaného záchranného systému, veřejnoprávní média a jednotky státní samosprávy na všech úrovních. Omezení dodávek by se poté v první řadě týkalo velkých strojírenských firem, jejichž dodávky by klesly na bezpečností minimum, při vyšších stupních poté podniky zajišťující potraviny pro denní spotřebu obyvatelstva, lékařská zařízení a další instituce nutné pro plynulé fungování státu. Až jako poslední možnost by na řadu přišlo omezení dodávek domácnostem.40
Popsané nástroje potvrzují, i přes prakticky nulové domácí zásoby, zmiňované nadstandardní zajištění energetické bezpečnosti v oblasti zemního plynu. Jak ukázala již rusko-ukrajinská krize v roce 2009, za pomoci interních opatření, zásobníků plynu, externích importních nástrojů a částečné diverzifikace dodávek, je ČR minimálně v krátkodobém horizontu schopna udržet standard dodávek firmám i domácnostem. Nicméně s ohledem na možnost dalších plynových krizí ochromujících plynovod Bratrství a postavení ČR v rámci střední Evropy je další diverzifikace, kterou se práce zaobírá, velmi důležitá, ne-li nezbytná.
5.2. Rusko jako klíčový aktér ovlivňující energetickou politiku ČR Vezmeme-li v potaz možné ohrožení energetické bezpečnosti státním aktérem, měli bychom v prvé řadě kalkulovat s politikou vyvíjenou Ruskem. Pokusme se oprostit od časté mediální démonizace ruské energetické politiky a na několika příkladech si ukázat reálná energetická rizika.
Ruská politika praktikovaná na zemích střední Evropy se mimo jiné snaží o zisk lepších cen za dodávky ropy a zemního plynu, ovládnutí distribučních sítí produktovodů nebo energetickou diplomacii41 získat ekonomické či politické benefity.42 Tyto nástroje jsou v rozporu s výše popsanými cíli energetické bezpečnosti ČR. Za příklad poslouží aktuální případ, kterým je 39
Např. Třinecké železárny– Moravia Steel, ArcelorMittal, Evraz, Vítkovice Heavy Machinery Vyhláška ze dne 10. října 2012 o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, On-line. 41 Málek, Pohled Ruské federace na energetickou politiku, p. 240 42 Tichý, Ruská energetická politika a (ne)bezpečnost EU, On-line. 40
17
praktické zastavení dodávek ruské ropy, která je nyní vedena výhradně z Ingolstadtu. Ač je oficiálním argumentem k zastavení dodávek nedohoda o ceně, neoficiálně se hovoří o nátlaku na ČR v souvislosti s dostavbou JE Temelín.43 Podobnou situaci už přitom ČR zažila v roce 2008, kdy se spekulovalo o zastavení dodávek ropy v souvislosti s budováním amerického radaru v Brdech.44 Česká republika spadá do regionu, který je i po rozpadu SSSR pro Moskvu strategicky velmi důležitý.45 Proto je na nás uplatňovaná politika v rámci širší strategie, tzv. aktualizované Energetické strategie pro období do roku 2030.46 Cílem Ruska je klást důraz na: „udržení „stability poptávky“ po jejich exportu, který konec konců zajišťuje převládající část jejich státních příjmů. Rusko vidí svůj úkol v tom, aby si obnovilo státní kontrolu nad „strategickými zdroji“ a také nad potrubními systémy a kanály odbytu, jejichž prostřednictvím se jeho uhlovodíky dostávají na světové trhy“,47 čímž pro svou energetickou bezpečnost zajistí, že neztratí důvěru odběratelů. S ohledem na tento fakt Rusko, společně se západními partnery, vybudovalo plynovod Nord Stream, který se ČR týká hned ze dvou důvodů. Prvním je pravděpodobné snížení příjmů z tranzitních poplatků plynovodu Bratrství48 s ohledem na vyjádření představitelů Gazpromu o možném výhledovém utlumení jeho provozu.49 Druhým budování plynovodu Gazela, který na Nord Stream navazuje a potencionálně v budoucnu nahradí Bratrství.50
Další z dlouhodobých cílů Moskvy je snaha o zamezení přístupu alternativních producentů do soustav,51 v nichž má majoritní vlastnické postavení, což je v rozporu s koncepcí zahraniční politiky ČR, jež má zájem o rovné a transparentní vztahy výhodné pro všechny strany. V případě 43
Ropa z Ruska neteče už 3 měsíce. Má to být nátlak na Temelín? On-line. Rusko prudce snížilo dodávky ropy do Česka, On-line. 45 Běloševský, Česká republika v ruské zahraničně politické agendě a reflexi 90. let., On-line. 46 Strategie schválená vládu Ruské federace 26. 11.2009, ekonomickými, politickými, environmentalistickými otázkami spojenými s těžbou surovin na území RF. 46 Tichý, Ruská energetická politika a (ne)bezpečnost EU, On-line. 46 Ropa z Ruska neteče už 3 měsíce. Má to být nátlak na Temelín? On-line. 46 Rusko prudce snížilo dodávky ropy do Česka, On-line. 46 Běloševský, Česká republika v ruské zahraničně politické agendě a reflexi 90. let., On-line. 46 Strategie schválená vládu Ruské federace 26. 11.2009, ekonomickými, politickými, environmentalistickými otázkami spojenými s těžbou surovin na území RF. 47 Anochin, Energetická bezpečnost a energetická politika RF: teorie a zvláštnosti, p. 218 48 Nord Stream už funguje, ale energetická bezpečnost střední Evropy je stále nejistá, On-line. 49 RWE je v úzkých. Gazprom ji naboural prodej Net4Gas, On-line. 50 Russia says its gas will bypass Ukraine in future, On-line. 44
51
Anochin, Energetická bezpečnost a energetická politika RF: teorie a zvláštnosti, p. 217-228
18
ČR a zemního plynu se tato problematika týká především rozšíření importu zemního plynu z Norska jakožto momentálně jediného alternativního importéra. Nástrojem pro zamezení vstupu konkurence je hlavně úsilí o zisk klíčových distributorských a zpracovatelských společností v jednotlivých zemích a zajištění přímého přístupu ke spotřebitelům.52
V ČR je reálné zapojení společnosti Gazprom (či firem okolo této společnosti) do soutěže o odkoupení NET4GAS, která spravuje plynovodní soustavu v ČR a jejíž mateřská společnost RWE připravuje její prodej.53 V současnosti již vlastní Gazprom prostřednictvím společností Gazprom Germania a Centrex Europe Energy&Gas AG na českém území většinový podíl v distribuční společnosti Vemex, která má 7% podíl na trhu.54
Nabytím vlastnictví české
plynovodní soustavy by státem vlastněné ruské firmy mohly zkomplikovat přístup konkurenčního norského plynu do české plynovodní soustavy, čímž by narušily význam unijní regulace, zejména princip garance přístupu třetích stran.55 Odmítavý postoj k puštění konkurence do vlastních plynovodních systémů se promítá i v odmítání ratifikace Smlouvy o energetické chartě.56
6. Scénář č. 1- realizace plynovodu Gazela V následující analytické části práce zkoumám jednotlivé scénáře výstavby infrastruktury. První část každé kapitoly bude obsahovat deskripci specifikací a technických parametrů plynovodů. Ve druhé pasáži poté v rámci tří zkoumaných dimenzí popíšu jejich možné změny, z nichž posléze vyplyne závěrečná analýza. V rámci kapitol se pokusím poukázat i na další zajímavé (ač již nezkoumané) jevy.
52
tamtéž RWE je v úzkých. Gazprom ji naboural prodej Net4Gas, On-line. 54 Gas Market in the Czech Republic, On-line. 55 V rámci směrnice 2003/54/ES byla jedním ze čtyř cílů garance lepšího a nediskriminačního přístupu do energetických sítí, podpora možnosti Vyjednání přístupu třetích stran a celkové zlepšení možností spolupráce 56 Dohoda vypracována roku 1991 a přijata 17. 12. 1994 v Lisabonu. Mezi její cíle patří ochrana podpora zahraniční investic, liberalizace, svoboda tranzitu surovin a sítí, vliv na životní prostředí a mechanismus řešení sporů mezi státy. 53
19
6.1. Specifikace plynovodu Gazela Největším budovaným diverzifikačním projektem je v současnosti výstavba plynovodu Gazela, jejíž dokončení je plánováno na rok 2012. Plynovod v hodnotě 400 mil. EUR, vyprojektovaný společností RWE Plynoprojekt a financovaný investorem Net4Gas, umožní ČR získat ruský plyn i tzv. severní cestou, která tvoří alternativu k plynovodu Bratrství. Projekt Gazela je vyprojektován na obousměrný provoz. Primárně je však určen k přepravě plynu z předávací stanice Olbernhau/Brandov přes ČR až do jihovýchodního Německa, kam přechází přes stanice Rozvadov/Waidhaus.57 Trasa napříč ČR z větší části kopíruje již funkční tranzitní plynovody. Roční kapacita 166 km dlouhé Gazely činí 30-33 bcm/y zemního plynu.
Projekt Gazela navazuje na výstavbu transevropského plynovodu Nord Stream spuštěného roku 2011 (dokončen bude 2012) a na něj navázaný Opal. Plyn těžený z vrtů plynového pole JužnoRuskoje ležícího v západosibiřském Krasnoselkupském regionu vede Nord Stream potrubím v délce 1224 km z ruského Vyborgu dnem Baltského moře do německého Lublinu u Greifswaldu. Jeho roční přepravní kapacita bude po spuštění druhé linie až 55 bcm ročně (každý plynovod povede 27,5 bcm/y. Na něj navazující Opal58 měřící 470 km vede jižním směrem podél německé hranice s Polskem až ke zmíněným předávacím stanicím Olbernhau/Brandov.59 Přepravní kapacita činí 35 bcm/y zemního plynu.
6.2.
Možné navýšení energetické bezpečnosti po vybudování plynovodu Gazela
Přínos plynovodu Gazela pro zvětšení energetické bezpečnosti ČR není v diverzifikaci distributorské země, ale v prvé řadě umožňuje obcházení problémového aktéra Ukrajiny jako tranzitní země. Za další klad považuji rozšíření počtu zdrojů (myšleno nalezišť), ze kterých by mohl plyn do ČR proudit. Třetím efektem je, díky napojení na plynovody JAGAL (na polskoněmecké hranici navazující na transevropský plynovod JAMAL)60 a NETRA, možnost alternace zdrojů přivádějících zemní plyn do soustavy Gazela v případě výpadku dodávek z Nord Stream. Jeho budování zapadá jak do Zahraniční koncepce ČR v rámci posílení energetických sítí ve
57
Přepravní soustava Net4Gas, On-line. Ostsee-Pipeline-Anbindungs-Leitung 59 The Opal project, On-line. 60 Opal Baltic gas pipeline goes ahead?, On-line. 58
20
směru sever-jih,61 tak mezi energetické priority EU62 v rámci realizací energetických sítí ve směru sever-jih.
1. Diverzifikace zdrojů Napojením Gazely na plynovody Nord Stream a Opal ČR nejen diverzifikuje infrastrukturu, ale současně navýší energetickou bezpečnost i propojením s novým zdrojem. Pro naplnění kapacit Nord Streamu bylo využito nové, do té doby nevyužívané naleziště nezávislé na doposud využívaných zdrojích. Nově bude plyn veden i z plynového pole Južno Ruskoje, který do Nord Streamu vstupuje na pobřeží Baltského moře ve Vyborgu.63
2. Diverzifikace infrastruktury přepravující ruský plyn do ČR. Motivace, hlavně Ruska a Německa, k výstavbě Nord Stream měla dva hlavní důvody. Primární faktor má za cíl eliminaci počtu zemí (hlavně Ukrajiny) podílejících se na tranzitu do západní Evropy64 a zlepšení stability dodávek. Podružným důvodem je snaha o úsporu na tranzitních poplatcích. Zastavení provozu Bratrství s ohledem na spuštění soustavy NS-OPAL-Gazela však v současnosti není, i přes náznaky Gazpromu, reálné. Logickým vyústěním by bylo spíše omezení severního ramene. Jeho přepravní kapacita, směřující přes ČR do zemí, které jsou nyní spádovou oblastí Nord Streamu, činí 50 bcm/y. Přitom Nord Stream má maximální přepravní kapacitu 55 bcm/y. Pokud by tedy k přerušení tranzitu z Bratrství došlo, ČR by kromě norského plynu mohla využít alternativní zabezpečení ruských zdrojů severní cestou. Třetina dodávek zemního plynu z asi 8 bcm/y by byla zajištěna reverzní přepravou norského plynu. Zbývajících cca 5 bcm/y by při své kapacitě zajistil plynovod Gazela. Punc stabilního přepravního kanálu dostane Gazela díky předpokladu zajištění trvalých dodávek z Nord Streamu a Opalu. Tranzitéři Ukrajina a Slovensko byli nahrazeni přímou cestou přes Baltské moře. Jedinou tranzitní zemí, kterou plyn musí projít, je Německo. V jeho případě nelze předpokládat problémy s tranzitem už s ohledem na distribuci plynu z Gazely do jihovýchodního Německa.
61
Koncepce zahraniční politiky České republiky, On-line. Action plan for north-south energy interconnection in central-eastern Europe, On-line. 63 The Pipeline, On-line. 62
64
Putin says Nord Stream to deprive Ukraine of exclusive transit rights, On-line.
21
3. Posílení propojení energetických sítí S-J a Z-V Česká republika diverzifikací neusiluje pouze o zvětšení své energetické bezpečnosti, ale zároveň o udržení pozice tranzitní země se zemním plynem do západní Evropy.65 S otevřením plynovodu Nord Stream důležitost pozice tranzitéra i Bratrství poklesne. Ekonomicky i bezpečnostně bude využití přepravních kapacit Nord Stream výhodnější. Realistické je spíše jeho využívání hlavně k reverzní přepravě na Slovensko.66 S otevřením Gazely ale opět vzroste tranzitní potenciál vytvořením mohutné kapacity pro propojení severní a jižní části Německa. Napojení OPALu na českou přenosovou soustavu poté vytváří potenciál pro reverzní přenos plynu z Nord Streamu na Slovensko. ČR má tedy jistotu plynového tranzitu jak ve směrech východ-západ a sever-jih, tak díky možnostem reverze i opačně.
Ač následující dimenzi energetické bezpečnosti ve své práci prvoplánově neanalyzuji, v průběhu výzkumu jsem došel k názoru, že se jedná o podstatný fakt, který je vhodné zmínit i mimo samotný výzkum.
4. Možnost využití alternativní infrastruktury pro naplnění Gazelly Jižně od Berlína, v místě kompresní stanice v Baruthu, bude plynovod OPAL propojen s plynovody JAGAL a NETRA. JAGAL je německá větev plynovodu JAMAL schopného přepravit přes Bělorusko a Polsko až 33 bcm/y zemního plynu ročně.67 NETRA napojením na Pipeline I umožňuje roční přenos norského plynu ze Severního ledového oceánu (plynová pole v Karsto) o objemu až 34 bcm/y.68 Tyto dva zdroje mohou být potenciálně využity jako distribuční kanály pro OPAL a následně Gazelu v případě výpadku dodávek přes Baltské moře. JAGAL lze řadit v ohledu zajištění bezpečnosti dodávek na kvalitativně srovnatelnou pozici s Bratrstvím, protože rovněž bělorusko-ruské vztahy procházely v letech 2004 a 2007 krizí. Polsko sice nemá zájem na blokování dodávek plynu na trase východ-západ, situaci ale komplikují spory ohledně vlastnictví JAMALU na polském území.69 NETRA pak nejen diverzifikuje plynovody schopné
65
ČR je po Slovensku, jehož územím proudí obě větve plynovodu Bratrství, druhým největším tranzitérem. viz. kapitola 4.3. 67 Transportation, On-line. 68 Analysis of the Impact of the Nord Stream Pipeline’s Onshore Connections on the Natural Gas Pipeline Transmission Grids in the Czech Republic and Slovakia, On-line. 69 Ruský Gazprom vyhrožuje Polsku kvůli plynovodu, On-line. 66
22
dodávat plyn do plynovodu Gazela, ale zároveň diverzifikuje i importéra. Jeho případné využití by umožnilo smluvní navýšení dodávek norského plynu do ČR.
Mapa č. 2- Plnou čarou je označen plynovod Gazela a jeho potencionální zdroje, přerušovanou poté možné další tranzitní směry. Zdroj: Autor
7. Scénář 2- realizace plynovodu LBL 7.1. Specifikace plynovodu LBL Druhým diverzifikačním projektem, jehož dokončení ale stále není na pořadu dne, je realizace plynovodu LBL.70 Účel projektu, na jehož realizaci a financování ve výši 80 mld. EUR by se měly podílet společnosti Net4Gas a ÖMV Gas GmbH, je propojení české plynovodní soustavy s rakouským Baumgartenem, neboli CEGH (Central European Gas Hub). Plynovod o délce 60 km, z čehož je 46 km na území Rakouska, by měl být schopen ročně přepravit kolem 6,6 mld. m³ zemního plynu v obousměrném provozu. V prvních průzkumech vyjádřilo zájem na odběr plynu plynovodem LBL 12 distribučních společností.71 Jeho realizací ale v první řadě získá ČR přímé
70 71
Lanzhot- Baumgarten- Line Velký zájem v Rakousku- Česká přepravní kapacita, On-line.
23
připojení ke středoevropskému předávacímu bodu CEGH,72 klíčovému obchodnímu centru se zemním plynem v regionu střední Evropy, který umožňuje i virtuální obchodování na Vídeňské burze. V roce 2011 zde bylo obchodováno celkem 38,9 mld. m³ zemního plynu, čímž se stal CEGH jedním z největších uzlů na kontinentu.73
7.2. Možné posílení energetické bezpečnosti po vybudování plynovodu LBL Napojení na hub v Baumgartenu by ČR přineslo rozsáhlé možnosti zabezpečení plynových dodávek a navíc umožní jejich přenos dále na východ. Ve směru jih-sever/východ bude možno posílit dodávky na Slovensko, stejně jako existuje možnost distribuce plynu z CEGH až do Polska. Jedná se o jeden z klíčových regionálních projektů při prosazování koncepce propojování energetických sítí. Zprovoznění plynovodu LBL opět změní úroveň energetické bezpečnosti a pozici tranzitní země hlavně s ohledem na níže zmíněné hlavní body.
1. Diverzifikace zdrojů plynu. Kromě diverzifikace plynovodních soustav dodávajících plyn od tradičních importérů otevírá plynovod LBL možnost využití zcela nových zdrojů a to jak zemního plynu, tak i LNG. Hlavním očekávaným diverzifikačním projektem, který je ale v současnosti vzdálen realizaci, je výstavba plynovodu Nabucco. Soustava končící v CEGH by do Evropy dodávala až 31 bcm/y zemního plynu z kaspického regionu a středního východu,74 čímž by obešla ruské zdroje. Problém je zde stejně jako u South Streamu se zajištěním zdrojů (jak finančních tak i samotného plynu), což znemožnilo dosavadní realizaci projektu.75 Ač se práce nezabývá alternativními zdroji, je třeba upozornit, že se ČR otevře možnost importu z LNG Adria.76 Přepravní kapacita soustavy vedoucí katarské a alžírské LNG77 z chorvatského ostrova Krk do Baumgartenu by ve finální fázi měla činit až 15 bcm/y.78
72
Central European Gas Hub Central European Gas Hub Ag, On-line. 74 Fact&Figures, On-line. 75 Europe's Nabucco Pipeline Delayed Again, On-line. 73
76
Terminál zpracovávající zkapalněný zemní plyn. „ČR se stane jedním z nejdůležitějších přepravců plynu,“, On-line. 78 About the project, On-line. 77
24
2. Diverzifikace infrastruktury přepravy ruského a norského plynu Spuštění plynovodu LBL přinese další alternativy přenosu zemního plynu z Ruska v případě výpadku dodávek z české větve soustavy Bratrství.79 Jelikož je jižní větev plynovodu Bratrství až do zprovoznění South Streamu klíčovým distribučním kanálem s ruským plynem do uzlu v Baumgartenu, jímž prochází až 30% ruského plynu směřujícího do Evropské Unie,80 lze předpokládat zájem ruské strany na udržení jeho provozu minimálně do spuštění South Streamu. Tento předpoklad zaručuje ČR diverzifikaci distribučních kanálů ruského plynu. Umožněna bude rovněž diverzifikace dodávek norského zemního plynu, kdy bude vytvořena alternativa pro tzv. severní větev, ve které je plyn veden soustavou NETRA dále k Hoře Sv. Kateřiny.81 Do Baumgartenu je norský plyn dopravován plynovodními soustavami MIDAL, MEGAL a WAG,82 v případě nutnosti se tedy otevírá nová možnost nahrazení importu z jihu. Lze tedy konstatovat, že díky napojení na CEGH Česká republika vytvoří importní směr jih-sever/východ, který dosud prakticky neexistoval. Další možnost diverzifikace přinese právě provoz plynovodu South Stream (kapacita 63 bcm/y), jehož větev by měla být na CEGH napojena.83 Cílem South Streamu bude jednak konkurence projektu Nabucco a dále snaha o nahrazení importu z Bratrství jižní cestou. South Stream by měl opět obcházet bývalé sovětské republiky. Podle nejaktuálnějších propozic se počítá s jeho vedením dnem Černého moře do Bulharska, kde se bude štěpit na jižní větev (Itálie) a severní větev (Baumgarten, Arnoldsheim).84 Problém South Streamu v současnosti tkví v nedostatečně zajištěných zdrojích a nejasném financování.85
3. Posílení plynovodní infrastruktury S-J a Z-V Tranzitní pozice ČR bude připojením na CEGH jednoznačně posílena. První uvažovaná možnost tranzitu se týká přepravních možností na Slovensko. V roce 2010 byl sice realizován reverzní chod plynu z Baumgartenu na Slovensko,86 nicméně ČR tuto kapacitu vedenou přes Lanžhot dále navyšuje. Z pohledu Slovenska jsme proto velmi důležitým tranzitním aktérem, protože jeho 79
V tomto scénáři se nepočítá s plynovodem NordStream. OMV joins with Gazprom to undercut Nabucco, On-line. 81 Z rozhovoru s Ing. Oldřichem Petržílkou. 82 Mitte-Deutschland-Anbindungsleitung, Mittel-Europäische-Gasleitung, West-Austria-Gas-Pipeline 83 Facts and Figures, On-line. 84 Gas Pipeline Route, On-line. 85 No Gas Sources Foreseen for Gazprom's South Stream, On-line. 80
86
Závislost Slovenska na plynu z Ruska se sníží. Pomůže Rakousko, On-line.
25
diverzifikace značně zaostává a i přes zavedení reverzních toků vykazuje nejvyšší závislost na ruském plynu v regionu.87 Východním směrem lze uplatňovat i tranzit směrem do Polska. To je známo svou snahou o oproštění se od energetické závislosti na Rusku, jehož dodávky dosahují kolem 70% celkové spotřeby.88 Polsko významně zaostává v diverzifikaci a propojení plynovodní soustavy s evropským trhem. Projekt plynovodu Moravia z Třanovic do Chotěbuzi může navázat na přepravovaný plyn z LBL a vést ho až do Polska, ovšem pouze v kapacitě 0,5 bcm/y.89 V neposlední řadě může tranzitní roli ČR posílit i fakt, že CEGH je hub propojující několik plynovodů90 z jižní Evropy, jejichž dodávky dále na západ mohou být zajišťovány českou přenosovou soustavou.
Ve čtvrtém bodě jsem se mimořádně rozhodl poukázat na další z benefitů výstavby plynovodu LBL, který, ač je mimo zkoumaný rámec dimenzí energetické bezpečnosti, považuji za podstatný při úvahách o posílení energetické bezpečnosti. 4. Rozšíření možností nákupu na spotovém trhu91 V prosinci 2009 do CEGH majetkově vstoupil slovenský Eustream a Vídeňská burza odkupem 15%, respektive 20 % podílu od tehdejšího 100 % vlastníka ÖMV.92 Tato skutečnost umožňuje, a s přibýváním nových zdrojů ještě rozvine, možnost nákupu plynu za aktuální tržní ceny.
87
Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU, On-line. Polish village in two minds over shale gas, On-line. 89 Plynovod Moravia propojí Česko a Polsko, On-line. 88
90
TAG, WAG, HAG, KIP, PW, SOL Spotový trh umožňuje okamžitý nákup nenasmlouvaného plynu ve výši tržní ceny. 92 Cegh Gas Spot Market, On-line. 91
26
Mapa č. 3- Plnou čarou je označen plynovod LBL a jeho potencionální zdroje, přerušovanou poté možné další tranzitní směry. Zdroj: Autor
8. Scénář 3- realizace plynovodů Gazela a LBL 8.1. Možné posílení energetické bezpečnosti po vybudování plynovodů Gazela a LBL Technické aspekty obou zkoumaných soustav byly dostatečně obsáhle popsány v předešlých kapitolách. Tato kapitola se proto pokusí poukázat na kombinaci výhod, které ČR získá diverzifikací v severním i jižním směru. První část kapitoly se tedy pokusí poukázat na soustavy, které by v případě realizace obou projektů mohly zajistit energetickou bezpečnost a zastoupit funkci dosud jediného zdroje ruského plynu, Bratrství.
1. Zajištění diverzifikace zdrojů i infrastruktury Současné zabezpečení dodávek do ČR ve směru východ-západ a pomocí reverzní přepravy i opačně bude doplněno o další dva směry. Samotný plynovod Gazela by v případě omezení provozu Bratrství dokázal plynem z NS zajistit plné zásobování ČR. V případě, že by kapacit NS využilo Německo, je možnost Gazelu potenciálně zaplnit i plynem z JAGALU. Další dodávky s norským plynem by poté proudily přes MIDAL reverzním systémem nebo potencionálně přes NETRu a Opal do Gazely. LBL by doplnila zbývající kapacity zdroji z jižních plynovodů, či ze spotového trhu. Při kalkulaci s dobudováním LNG Adria a hlavně South Streamu nebo Nabucca (nebo obou) by měly být kapacity LBL naplněny. ČR tak při realizaci obou projektů získá možnost energetického zabezpečení ze dvou infrastruktur zajištěných z diverzifikovaných
27
zdrojů. V ideálním případě by plyn z Bratrství spotřebovaný v ČR byly LBL i Gazela schopné nahradit každý samostatně.93
2. Posílení geopolitického postavení ČR Realizací obou plynovodů posílíme své postavení tranzitní země jak ve směru sever-jih, tak i východním směrem. Plyn z NS a OPALu bude primárně veden Gazelou do jižního Německa. Možností je rovněž jeho distribuce přes českou část Bratrství na Slovensko a přes plynovod Moravia do Polska. Tranzitním úkolem LBL je propojení jižních soustav se západními, v budoucnu po vybudování Nabucca, resp. South Streamu bude jeho hlavním úkolem zajištění konektivity na západ a opět v rámci plynovodu Moravia s Polskem. Díky zvětšení kapacity zpětného toku je umožněn i tranzit na Slovensko.
9. Analýza a hodnocení výstupů 9.1. Diverzifikace přepravních tras Jelikož v současnosti neznáme reálné objemy přepravních toků po realizaci jednotlivých scénářů, je potřeba se na tuto problematiku podívat teoreticky. V tabulce č. 1, podle výše přepravních kapacit jednotlivých plynovodů, aplikujeme jejich procentuální znázornění při každém ze scénářů. Například při scénáři č. 3, který využívá všechny plynovody, je jejich celkový součet 93,1 bcm/y.94 Procentuální vyjádření je poté následující: Gazela- 32,2%, LBL-7, 1%, Bratrství 53,8%, reverzní přenos norského plynu 7%. Procentuální úroveň se poté mění podle celkového objemu v každém ze scénářů. Výpočet HH indexu probíhá násobením druhých mocnin procentuálního vyjádření plynovodů v každém ze scénářů.
93
Při kalkulací se stejnou spotřebou jako v letech 2007- 2011, která nepřekročila 9 bcm/y a aspoň 25% zastoupení norského plynu. 94 Jedná se o maximální kapacity plynovodů, u nichž ale není zaručeno, že budou plně využity. Dá se předpokládat, že tomu tak spíše nebude. Rovněž česká spotřeba plynu se nezvýší a predikovat to nelze ani v případě tranzitu.
28
Reverzní Gazela
LBL
Bratrství
přenos
HH index
norského plynu Přepravní
30 bcm/y
6,6 bcm/y
50 bcm/y
6,5 bcm/y
-
•
•
7 845
•
•
4460
•
•
•
6515
•
•
•
4030
kapacity Současná situace Scénář 1
•
Scénář 2 Scénář 3
•
Z analýzy vycházejí výsledky následujícím pořadí úrovně diverzifikace od nejvyššího po nejnižší: scénář č. 3, scénář č. 1, scénář č. 2, současná situace.
Výsledná hodnota scénáře č. 3 činí 3 964. Lze předpokládat, že při reálném využití tohoto scénáře s přesnými údaji by výsledná hodnota byla ještě nižší. Podle konzultací s předsedou České plynárenské Unie ing. Oldřichem Petržílkou95 by nejracionálnějším řešením při spuštění plynovodů Gazela i LBL bylo maximální snížení provozu české větve soustavy Bratrství, který by sloužil hlavně jako reverzní systém pro přepravu plynu na Slovensko. Plyn proudící přes Horu Sv. Kateřiny do severního Německa by byl nahrazen díky plynovodům NEL96 a OPAL. Do České republiky by přicházel swapový ruský a případně norský plyn primárně plynovodem Gazela. Co se týče soustavy LBL, předně je třeba poznamenat, že alfou a omegou jeho realizace je výstavba aspoň jednoho z plynovodů South Stream nebo Nabucco. Bez nich by jeho výstavba ztratila hlavní smysl. Dle ing. Petržílka lze v tomto případě předpokládat, že plyn z LBL by primárně nesměřoval západním směrem, který by byl zásobován Nord Streamem, resp. WAGem z Baumgartenu, ale směřoval by přes budovanou Moravii na sever a východ ČR. Rovněž by
95 96
Rozhovor s ing. Oldřichem Petžílkou, prezident České plynárenské Unie, Praha, 17. 4. 2012 Nordeuropäische-Erdgas-Leitung
29
mohl být veden do plynovodu Bratrství v rámci posílení reverzního směru. Západní trhy jsou spíše propojeny s jihovýchodními plynovody mimo území ČR.97
Ve srovnání scénáře číslo 1 (4 460 bodů) a scénáře číslo 2 (6 515 bodů) vychází díky větší schopnosti ročního přenosu, a to až o 23 bcm/y, lépe realizace plynovodu Gazela. Záporem LBL je také reálnost projektu až v delší časové rovině podmíněné posílením zdrojů pro hub v CEGH.
Z výsledků všech tří scénářů vyplývá, že Česká republika jednoznačně zvýší své energetické zabezpečení při realizaci každého z nich. Posílena by byla jak diverzifikace ze severu, tak i z jihu.
9.2. Diverzifikace zdrojů Následná analýza se zabývá počtem zdrojů k naplnění kapacit. V případě realizací obou soustav bude plyn do ČR možno vést až ze čtyř nezávislých zdrojů, které jsou využívány k zajištění jejich kapacity. Při výpočtu bude celková hodnota 100% dělena počtem zdrojů, jenž budou opět násobeny druhou mocninou a sečteny. V případě scénářů, v nichž figuruje LBL, práce při analýze počítá se čtyřmi potenciálními zdroji, a to se zásobou ruského plynu ze slovenské větve Bratrství, zkapalněného plynu LNG Adria a norského plynu vedeného soustavou MIDAL. Protože výstavba LBL závisí na výstavbě South Streamu nebo Nabucca, v kalkulaci je počítáno i s jedním z těchto potenciálních zdrojů. Odlišit je nutno i zdroje pro Bratrství a Gazelu, protože ačkoliv oba využívají ruský zemní plyn, každý je veden nezávisle z jiného úložiště.
97
Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU, On-line.
30
Beregovaja Zdroj
LNG
Karsto
Adria
Urengoj
Južno-Ruskoje
Nebo
HH
(Draupner
Kaspické
index
E)
moře
CEGH
Zásobuje
CEGH
+
Bratrství
Reverzní
+
Nord Stream
South
přenos
CEGH
+
Stream
Gazella
Nebo
+ Gazella
Nabucco
současnost
•
•
Scénář 1
•
•
Scénář 2
•
•
•
Scénář 3
•
•
•
5000 •
•
3333 •
2500
•
2000
Výsledný Herfindahl-Hirschmann index potvrzuje výsledky předchozí kapitoly. Nejlépe vyšel scénář číslo 3 umožňující navýšení současných zdrojů ze dvou na čtyři, přičemž dva jsou ruské, jeden norský a alternativu přináší katarský plyn. Pátý zdroj je jeden z dvojice kaspické moře/Beregovaja.
Co se týká zbývajících dvou scénářů, lépe z analýzy vychází výstavba plynovodu LBL. Prvním kritériem je větší počet zdrojů, kdy LBL prostřednictvím hubu v Baumgartenu v důsledku navyšuje jejich počet o dva, zatímco Gazela pouze o jeden. Zde je ale nutno poukázat na druhou stranu mince, a to na riziko zabezpečení jednoho ze zdrojů LBL. V případě LNG Adria a plynovodu South Stream, které mají dlouhodobě zabezpečené zdroje, je vše v pořádku. Problematicky se ale momentálně jeví nejistá garance zajištění kapacit pro infrastrukturu Nabucco, kvůli nutnosti zabezpečení zdrojů z více zemí střední Asie a tlaku Moskvy na tyto země.98 Naopak kladem Gazely v tomto směru jsou rusko-německé bilaterální vztahy a snaha Moskvy bilaterálně zabezpečit svého klíčového partnera v Evropské unii.
98
What are the Pros and Coins of the Nabucco pipeline?, On-line.
31
Z pohledu importérských zemí je na tom opět lépe LBL. Zatímco Gazela diverzifikuje pouze zdroj a nenavyšuje počet importérů, LBL umožní v každém případě přivést i v současnosti levný spotový plyn z Kataru a Alžírska a v jedné z variant i ze zemí kolem kaspického moře, čímž umožní i diverzifikaci importních zemí.
9.3. Posílení sítí sever-jih a západ-východ Třetí proměnná řeší schopnost nových plynovodních soustav umožnit Evropskou unií podporovaný přenos energií ve směrech sever-jih a západ-východ.
V současnosti tuto možnost plní pouze funkce reverzního přenosu norského plynu ze stanice Svatá Kateřina přes Lanžhot na Slovensko a pomocí plynovodu Stork a propojovacího plynovodu z Třanovic i do Polska.
LBL
Reverzní přenos z
Gazella
Norska Slovensko
Polsko
současnost
•
•
Scénář 1
•
•
Přenos na
Slovensko
Polsko
Scénář 2
•
•
•
•
Scénář 3
•
•
•
•
Německo
Sk
Pl
•
•
•
•
•
•
Posílení sítí ve zkoumaných směrech významně ovlivní tranzitní potenciál a geopolitické postavení ČR k významným změnám, k jejichž zhodnocení využiji již zmiňované dva body, dle nichž je změna geopolitiky zkoumána.
1. Propojení sousedních zemí s novou tranzitní infrastrukturou ČR Realizace Gazely umožní ČR zásobovat ruským plynem z Nord Streamu, v případě výpadku tradičních tranzitních cest (ve směru východ-západ) i Slovensko a Polsko. V rámci přenosu plynu na Slovensko využijeme schopnosti reverzního tranzitu infrastruktury Bratrství, v případě 32
Polska potom přeshraniční připojení Stork. Severo-jižním směrem plní Gazela funkci propojovacího plynovodu mezi severem Německa (Saskem) a Bavorskem.
V případě realizace LBL bude ČR schopna dopravit alternativními cestami na Slovensko i do Polska plyn z jižní větve plynovodu Bratrství, norský plyn vedený přes střední Německo soustavami STEGAL a MEGAL, LNG z Kataru a pravděpodobně buďto alternativní ruský plyn ze South Stream nebo kaspický z Nabucca. V souvislosti s vybudováním LBL započala realizace obousměrného plynovodu Moravia do Polska.
Realizací scénáře č. 3 bude ČR disponovat kompletní škálou propojení ve všech směrech a v současnosti maximální možnou diverzifikací.
2. Udržení nebo vylepšení pozice tranzitní země Pohled na tranzitní postavení ČR se s novou infrastrukturou značně změní. Průřezově v celé práci poukazuji na jednoznačné posílení ČR jako plynovodního uzlu ve střední Evropě ať už bude realizován kterýkoliv ze zkoumaných scénářů. Tento náhled je ale primárně možno vysledovat směrem k našim východním sousedům Slovensku a Polsku. Západním směrem je pozice posílena pouze propojením dodávek ze severního do jižního Německa.
Naopak by se dalo tvrdit, že ruku v ruce se zprovozněním Nord Streamu (a na něj navázaného plynovodu Gazela) náš tranzitní potenciál vůči západu poklesne. Při komparaci s donedávna monopolním plynovodem Bratrství se přeprava Nord Streamem jeví jako stabilnější alternativa dodávek plynu do západní Evropy. I s ohledem na nutnost návratnosti investic se dá očekávat jeho preferování při transferu. Nicméně utlumení Nord Streamu by pro východní sousední země znamenalo nutnost transferu ruského plynu přes západní Evropu. Česká republika by se ocitla v roli důležitého hráče. Dalším benefitem je navázání potenciálu pro vybudování dalšího tranzitu například z Polska, pokud se potvrdí jeho zásoby břidlicového plynu (nyní snížením odhadovaných zásob nabourané) nebo zkapalněného plynu z terminálu Swinoujscie.99 Tranzitní potenciál tedy rozhodně neztrácíme. Pouze dochází k jeho transformaci jiným směrem.
99
Swinoujscie LNG Gas Terminal, Poland, On-line.
33
10. Závěr Již v úvodu bylo zmíněno, že zajištění české energetické bezpečnosti v otázce diverzifikace importu zemního plynu je z regionálního pohledu na vysoké úrovni. Relativně stabilní zajištění dodávek v porovnání s dalšími středoevropskými zeměmi je dáno aspoň základní diverzifikací zdrojů, schopností reverzní přepravy, ale i tranzitním postavením Česka ve směru z Ruska do západní Evropy. Tuto situaci koneckonců v praxi dokázala i situace z roku 2009, při omezení dodávek plynu přes Ukrajinu. V současné době není pravděpodobný příchod plynových krizí a dlouhodobé omezení dodávek plynu z Ruska, nicméně Česká republika se aktivně dlouhodobě snaží o realizaci nových infrastrukturních projektů, které zabezpečí primárně naší poptávku a rovněž umožní tranzit plynu i do dalších zemí.
Mezi tyto projekty patří i výstavba plynovodů Gazela a LBL, tedy infrastruktury, kterou v rámci jednotlivých scénářů zkoumá moje práce. V každém ze scénářů posuzuji jeho vliv na změnu diverzifikace zdrojů, infrastruktury a geopolitické pozice tranzitéra.
Jaké závěry jsem vyvodil při zodpovězení výzkumné otázky, jenž zní: „Jak realizace každého z potencionálních scénářů výstavby plynovodů ovlivní energetickou bezpečnost a geopolitické postavení ČR?“
Samotná snaha poukázat na změnu zabezpečení ČR, je založena na teoretickém rozložení objemů, díky nimž ale práce potvrzuje očekávanou diverzifikaci. Realizace každého ze tří zkoumaných scénářů výrazně posiluje pozici ČR ve všech zkoumaných ohledech.
Z hlediska diverzifikace plynovodní soustavy bychom se, v případě realizace Gazely, stali nezávislými na plynovodu Bratrství, v případě realizace LBL i na soustavách s ruským plynem celkově. To ale samozřejmě neznamená úplné oproštění se od infrastruktury s ruským plynem, přičemž v současnosti k tomuto kroku ani není důvod.
Posuzujeme-li projekty z pohledu diverzifikace zdrojů, v případě plynovodu Gazela ztrácíme závislost na dosavadních nalezištích a posilujeme geopolitické postavení i díky nutnosti Ruska dodávat plyn Nord Streamem do Německa, jakožto klíčovému zákazníkovi v Evropě. 34
S otevřením druhé linie Nord Streamu se tato trasa stane ještě frekventovaněji využívaná, což naše zabezpečení dále posílí. Vybudování LBL stále není definitivně jisté, stejně tak nemůžeme s jistotou kalkulovat ani s rozsahem a portfoliem jeho zdrojů. Již nyní je ale jasné, že kromě alternativy zabezpečení a nezávislosti na ruském plynu by nám jeho vybudování přineslo i možnosti nákupu levnějšího plynu na spotových trzích.
Naše geopolitické postavení v regionu se nezmění pouze dvěma novými soustavami, ale rovněž jejich propojením s hustou západoevropskou sítí. Snížení důležitosti Bratrství pro západní trhy otevírá možnost pro uvolnění kapacit východním směrem. Zajímavě se poté jeví alternativa i vlastnického propojení české a slovenské soustavy, tak jak o ni usiluje například Energetický a průmyslový holding.100 Geopolitická důležitost tranzitéra se tedy částečně přesune k východním sousedům na Slovensko a do Polska. Důležitost pro Německo si udržíme prostřednictvím Gazely a jejích dodávek na trase Sasko-Bavorsko. Posílení energetické bezpečnosti tak neznamená zlepšení geopolitického postavení jen pro ČR, ale rovněž pro ostatní země regionu, které jsou na nás infrastrukturně vázané.
V budoucnosti bude Česká republika, dle mého názoru, dlouhodobě těžit ze svého postavení na rozhraní západní Evropy, jejíž infrastruktura je na vysokém stupni diverzifikace a Evropy východní, stále ještě v energetice zatížené komunistickou minulostí. Rozvoj infrastruktury zde za Evropou západní značně pokulhává, což je ale logické s ohledem na tehdejšího majoritního importéra surovin. Právě rozvojové projekty Evropské unie ale umožní jejich nové propojení. Při posilování infrastruktury východním směrem je Česko, i díky regionálně nadprůměrně rozvinuté síti plynovodů důležitým partnerem.
Potenciálně můžeme energetickou bezpečnost posilovat navázáním na rozvoj plynové energetiky v Polsku. Jednou z možností je tranzit nyní tolik populárního břidlicového plynu. Otázkou ale zůstává velikost zásob a také ochota Polska importovat jej, pokud nalezené objemy nebudou nadstandardní. Realističtěji se jeví spíše využívání terminálu LNG ve Swinoujscie a budoucí využití plynovodu Moravia nejen směrem do Polska, ale i opačně.
100
EP Energy získala od konsorcia bank úvěr ve výši miliardy eur, On-line.
35
Troufám si tvrdit, že otázka predikce možných budoucích rizik je rozvojem infrastruktury konstantně eliminována a po realizaci nových projektů si nedokážu reálně představit situaci, kdy by Česká republika nebyla schopna zajistit standardní odběrové množství dodávek. V tomto závěru mě utvrzuje nejen kvalitní portfolio infrastruktury a zdrojů, ale i samotné domácí zabezpečení pomocí zásobníků.
36
11. Literatura a elektronické zdroje (Všechny zdroje ověřeny k 4. 12. 2012.) Primární zdroje •
About the project, Adria-lng. On-line: http://www.adrialng.hr/index_en.php?f=&m=2&s=0
•
About US, Central European Gas Hub Ag, On-line: http://www.cegh.at/index.php?id=33
•
Action plan for north-south energy interconnection in central-eastern Europe, European Comission, 2011. On-line: http://ec.europa.eu/energy/infrastructure/doc/2011_north_south_east_action_plan.pdf
•
Cegh Gas Spot Market, Central European Gas Hub Ag. On-line: http://www.cegh.at/index.php?id=99
•
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2011 ze dne 21. listopadu 2011, o cenách regulovaných služeb souvisejících s dodávkou plynu, Energetický regulační úřad, 21. 11. 2011. On- line: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20plyn/2011/ER%20CR% 204_2011plyn.pdf
•
Cohen, B. S. (1999): Geopolitics in the New World Era: A New Perspective on an Old Discipline, in G. Demko, W. Wood: Reordering the World. Geopolitical Perspectives on the 21st Century, (eds. 1999), p. 41, Washington, Westview Press
•
Comission decision of xxx on the exemption of the "Gazelle" interconnector according to Article 36 of Directive 2009/73/EC, European Commision, 20. 3. 2011. On-line: http://ec.europa.eu/energy/infrastructure/exemptions/doc/doc/gas/2011_gazelle_decision_ en.pdf
•
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v České republice 2012-2021, Net4Gas, 2011. On-line: http://www.net4gas.cz/cs/media/2011_11_01_nTYNDP_CZ_FINAL_111019.pdf?jis=20 120229133203
•
Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 20. 12. 2010. On-line http://www.mzv.cz/file/652093/Studie_RM01_02_10.pdf
37
•
Energy strategy of Russia for the period up to 2030, Ministry of Energy of Russia federation, 13. 11. 2009. On- line: http://www.energystrategy.ru/projects/docs/ES2030_(Eng).pdf
•
Facts and Figures, South Stream. On-line: http://southstream.info/index.php?id=14&L=1
•
Fact & Figures, Nabucco Gas Pipeline, On-line: http://www.nabuccopipeline.com/portal/page/portal/en/press/Facts%20_Figures
•
Ganova, A. (2007): European energy supply policy: Diversified in Unity?, Nice, Institut Erupéen des Hautes Etudes Internationales, p. 56. On-line: http://www.ieei.eu/bibliotheque/memoires/MemoireGANOVA.pdf
•
Gas Market in the Czech Republic, International Gas Conference, 15. 6. 2011. On- line: http://www.gazkonferencia.eu/dl/share/mp_gk_Petrzilka_Oldrich_ENG.pdf
•
Gas Pipeline Route, South Stream, On-line: http://www.south-stream.info/en/pipeline/
•
Hippel, D. von (1998): A framework for Energy Security Analysis and Application to a Case Study of Japan, Berkeley, Nautilus Institute for security and sustainable development, p. 4
•
Koncepce zahraniční politiky České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 20. 7. 2011. On-line: http://www.mzv.cz/file/675937/koncepce_zahranicni_politiky_2011_cz.pdf
•
Mid-term evaluation of the European Energy Programme for Recovery, European Comission, 25. 1. 2012. On- line http://ec.europa.eu/energy/evaluations/doc/2011_eepr_mid_term_evaluation.pdf
•
Opal Baltic gas pipeline goes ahead?, Pipelines international, 9. 4. 2009. On-line: http://pipelinesinternational.com/news/opal_baltic_gas_pipeline_goes_ahead/011597/
•
Projekty EEPR v letech 2009- 2013, Net4Gas. On-line http://www.net4gas.cz/cs/zpetnytok-zapad-vychod/
•
Přepravní soustava Net4Gas, Net4Gas, On-line: http://www.net4gas.cz/cs/prepravnisoustava/
•
The Pipeline, Nord Stream. On-line: http://www.nord-stream.com/pipeline/
•
The Opal project, Opal. On- line: http://www.opal-pipeline.com/public/en/project.html
38
•
Transportation, Gazprom export. On-line: http://www.gazpromexport.ru/en/projects/transportation/
•
Velký zájem v Rakousku- Česká přepravní kapacita, Net4Gas, 1. 10. 2010. On-line: http://www.net4gas.cz/cs/archiv-827/
•
Villanyi, Andrej N. (2008): Slovak Atlantic Comission, in: Energetická bezpečnosť – čo to je, a čo s tým?, On- line: http://www.ata-sac.org/article-123-163-Energetickabezpecnost-co-to-je-a-co-s-tym/
•
Vybrané právnické osoby (Seznam TOP 100), Český daňový úřad, 2011. On-line: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/placeni_dani_13558.html?year=PRESENT
•
Vyhláška ze dne 10. října 2012 o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. 10. 2012. On-line: aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6267
•
Výroční zpráva 2011, Net4Gas, 2011. On-line: http://www.net4gas.cz/cs/media/N4G_Vyrocni_zprava_2011_web.pdf?jis=20120402115 311
•
Yergin, D. (2006): „Ensuring Energy Security.“ In Foreign Affairs 85 (2): 69 –75
•
Yergin, D.(2011): The Quest: Energy, Security and the Remaking of the Modern World, New York, The Penguin Press
•
Zpráva o bezpečnosti dodávek zemního plynu za rok 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 31. 7. 2010. On-line: download.mpo.cz/get/42075/46995/562260/priloha001.doc
Sekundární zdroje •
Analysis of the Impact of the Nord Stream Pipeline’s Onshore Connections on the Natural Gas Pipeline Transmission Grids in the Czech Republic and Slovakia, Institute of Energy Economics at the University of Cologne, 16. 4. 2009. On-line: http://www.ewi.unikoeln.de/fileadmin/user_upload/Publikationen/Studien/Wirtschaft_und_Industrie/2009/A nalysis_of_the_Impact_of/Analysis_of_the_Impact_of....pdf
•
Anochin, M., (2008): Energetická bezpečnost a energetická politika RF: teorie a zvláštnosti, In Energetická bezpečnost- geopolitické souvislosti, (eds. 2008), p. 218-227, 39
Praha, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha Edition Professional Publishing •
Málek, T., (2008): Pohled Ruské federace na energetickou politiku, In. Energetická bezpečnost- geopolitické souvislosti, (eds.2008), p. 240, Praha, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha Edition Professional Publishing,
•
Barnes, J.- Hayes, M.H.- Jaffe, A:M. – Victor, D. G. (2006): Introduction to the study, in: Victor, D.G. – Jaffe, A. M. – Hayes, M. H. Natural Gas and Geopolitics. From 1970 to 2040, (eds. 2006), p. 3-24, Cambridge, Cambridge University Press,
•
Běloševský, D. (2000): Česká republika v ruské zahraničněpolitické agendě a reflexi 90. let., In. Institucionalizace (ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy, On-line: (http://veda.fsv.cuni.cz/konf_sem/globalni_svet/GS_prispevky/gs_ter_belosevsky.htm)
•
Country gas profile- Czech Republic, Energy Delta Institute, 2011. On-line: http://www.energydelta.org/mainmenu/energy-knowledge/interactive-world-gasmap/europe/czech-republic
•
ČR se stane jedním z nejdůležitějších přepravců plynu, All for power, 17. 9. 2010. Online: http://www.allforpower.cz/clanek/cr-se-stane-jednim-z-nejdulezitejsich-prepravcuplynu/
•
Černoch, F. (2011): The Futur eof Natural GasSecurity in the V4 Countries: A Scenario Analysis and the EU Dimension, Brno, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, str. 31
•
Kořan, M. in Drulák, P. (2008): Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích, (eds. 2008), p. 62, Praha, Portál
•
Energetická bezpečnost- geopolitické souvislosti,(projekt Nadace ČEZ), Praha, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Edition Professional Publishing, str. 217-238
•
Europe's Nabucco Pipeline Delayed Again, The New York Times, 9. 3. 2011. On-line: http://www.nytimes.com/2011/05/10/business/global/10nabucco.html?_r=1
•
No Gas Sources Foreseen for Gazprom's South Stream, The Jamestown foundation, 12. 2. 2009. On-line:
40
http://www.jamestown.org/programs/edm/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=34496&t x_ttnews%5BbackPid%5D=27&cHash=9df696b0dd •
Nord Stream připraví Česko o miliardy za tranzit plynu, Aktuálně, 17. 11. 2011. On-line: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=721917
•
Nord Stream už funguje, ale energetická bezpečnost střední Evropy je stále nejistá, Online: http://byznys.ihned.cz/?p=027000_d&article%5bid%5d=53610430
•
OMV joins with Gazprom to undercut Nabucco, The Jamestown foundation, 29. 1. 2008. On-line: http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=33332
•
Plynovod Moravia propojí Česko a Polsko, Net4Gas, 16. 11. 2009. On-line http://www.net4gas.cz/cs/napsali-o-nas-763/
•
Polish village in two minds over shale gas, Business day, 10. 4. 2012. On-line http://www.bdlive.co.za/articles/2012/04/10/polish-village-in-two-minds-over-shale-gas
•
Prorok, V. (2008): Energetická bezpečnost –pojetí a přístupy. In Energetická bezpečnost –geopolitické souvislosti (Projekt nadace ČEZ), edited by Kolektiv autorů. 9 –20, Praha, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
•
Putin says Nord Stream to deprive Ukraine of exclusive transit rights, Ria Novosti, 6. 9. 2011. On-line: http://en.rian.ru/business/20110906/166473285.html
•
Ropa z Ruska neteče už 3 měsíce. Má to být nátlak na Temelín?, Idnes, 11. 7. 2012. Online: http://ekonomika.idnes.cz/ropa-z-ruska-netece-uz-tri-mesice-d4m/ekonomika.aspx?c=A120711_184952_ekonomika_neh
•
Rusko prudce snížilo dodávky ropy do Česka, Idnes, 11. 7. 2008. On-line: http://ekonomika.idnes.cz/rusko-prudce-snizilo-dodavky-ropy-do-ceska-f2v/ekonomika.aspx?c=A080711_171641_ekonomika_fih
•
Ruský Gazprom vyhrožuje Polsku kvůli plynovodu, E15, 13. 4. 2012. On-line: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rusky-gazprom-vyhrozuje-polskukvuli-plynovodu-759368
•
Russia says its gas will bypass Ukraine in future, Reuters, 22. 2. 2012. On-line: http://www.reuters.com/article/2012/02/22/russia-ukraine-gasidUSL5E8DMAU920120222
41
•
RWE je v úzkých. Gazprom ji naboural prodej Net4Gas, E15, 27. 2. 2012. On- line: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rwe-je-v-uzkych-gazprom-ji-nabouralprodej-net4gas-746729
•
Sloan, G. – Gray, C.S. (1999): Why Geopolitics?, in: Gray, C.S. – Sloan, G.(eds.,1999): Geopolitics, Geography and Strategy, London, Frank Cass & Co., pp.1-11.
•
Spotřeba zemního plynu v roce 2011 klesla o 10%, Česká plynárenská Unie, 24. 1. 2012. On-line: http://www.cpu.cz/tiskove-zpravy/2256-3
•
Swinoujscie LNG Gas Terminal, Poland, Hydrocarbons- technology. on-line: http://www.hydrocarbons-technology.com/projects/swinoujscie/
•
Tichý, L. (2009): Ruská energetická politika a (ne)bezpečnost EU, On-line: http://www.natoaktual.cz/ruska-energeticka-politika-a-ne-bezpecnost-eu-fa7/na_analyzy.aspx?c=A090525_132323_na_analyzy_m02
•
What are the Pros and Coins of the Nabucco pipeline?, Energia News, 10. 6. 2010. Online: http://www.energianews.com/newsletter/files/1698787e0bb7a773b6214bc68e3554fb.pdf
•
EP Energy získala od konsorcia bank úvěr ve výši miliardy eur, Finanční noviny. Online: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/zpravy/ep-energy-ziskalaod-konsorcia-bank-uver-ve-vysi-miliardy-eur/854842
•
Závislost Slovenska na plynu z Ruska se sníží. Pomůže Rakousko, 24. 10. 2010. On-line text http://byznys.ihned.cz/c1-47463140-zavislost-slovenska-na-plynu-z-ruska-se-snizipomuze-rakousko
Ostatní zdroje •
Rozhovor s Ing. Tomášem Pourem, Capacity Sales, Net4Gas, Praha, 18. 4. 2012
•
Rozhovor s ing. Oldřichem Petržílkou, prezident České plynárenské Unie, Praha, 17. 4. 2012
42
12. Ostatní Anotace Vypracování bakalářské práce vychází z předpokladu, že se Česká republika nachází v regionu střední Evropy, který je charakteristický vysokým stupněm závislosti na importu zemního plynu z Ruské federace. S ohledem na přetrvávající možnosti „plynových krizí“ patří mezi důležité zahraničně politické otázky České republiky energetická bezpečnost, jejíž důležitou součástí je i otázka diverzifikace zdrojů plynu. V různých fázích realizace je v současnosti několik projektů, jimiž může být do ČR veden zemní plyn. Ve své bakalářské práci bych se chtěl zabývat výzkumnou otázkou: „Jak realizace každého z potenciálních scénářů výstavby plynovodů ovlivní energetickou bezpečnost a geopolitické postavení ČR?“
Klíčová slova Gazela, LBL, Nord Stream, energetická bezpečnost, diverzifikace, plynovod, scénář
43
