PŘÍRODA MÉHO OKOLÍ ZŠ Holzova, Brno
Vydala Základní škola, Brno, Holzova 1, příspěvková organizace v rámci projektu „Příroda mého okolí“ reg. č. CZ.1.07/1.1.16/02.0077
Rok vydání: 2014 Počet kusů: 400 ks
Vážení čtenáři, dovolujeme si vám představit publikaci, která vás neformálně seznámí s chráněnou přírodou Brna a jeho okolí. Vybrali jsme pro vás několik lokalit, na kterých bychom vám rádi ukázali, že i příroda ve městě může být krásná, že i území dříve využívané člověkem může být přírodní památkou a že třeba i zdánlivě obyčejný les či rybník může být domovem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Přijměte tedy pozvání do krás přírody okolo nás.
Obsah 1. Zvláště chráněná území, památné stromy ........................................................................ 7 1. 1 Velkoplošná zvláště chráněná území.......................................................................... 7 1.1.1 Velkoplošná chráněná území v Jihomoravském kraji........................................... 7 1.2 Maloplošná zvláště chráněná území......................................................................... 16 1.2.1 Maloplošná zvláště chráněná území v Jihomoravském kraji ............................. 17 1.3 Památné stromy ........................................................................................................ 18 1.3.1 Památné stromy v Jihomoravském kraji ............................................................ 18 2. Soustava území Natura 2000 ........................................................................................... 19 2.1 Evropsky významné lokality a ptačí oblasti v Jihomoravském kraji .......................... 20 3. Vybrané přírodovědné lokality v okresech Brno město a Brno venkov .......................... 21 Babí lom ............................................................................................................................... 23 Biskoupská hadcová step..................................................................................................... 25 Bosonožský hájek................................................................................................................. 27 Býčí skála.............................................................................................................................. 29 Červený kopec ..................................................................................................................... 31 Hádecká planinka................................................................................................................. 33 Hobrtenky ............................................................................................................................ 35 Kamenný vrch ...................................................................................................................... 37 Medlánecké kopce............................................................................................................... 39 Modřické rameno ................................................................................................................ 41 Netopýrky ............................................................................................................................ 43 Nosislavská zátočina ............................................................................................................ 45 Pekárka ................................................................................................................................ 47
Písky ..................................................................................................................................... 49 Rájecká tůň .......................................................................................................................... 51 Rybičková skála ................................................................................................................... 53 Stránská skála ...................................................................................................................... 55 Střelická bažinka .................................................................................................................. 57 Střelický les .......................................................................................................................... 59 Šlapanické slepence ............................................................................................................ 61 Špice .................................................................................................................................... 63 Velká Klajdovka ................................................................................................................... 65 Žabárník ............................................................................................................................... 67 Žebětínský rybník ................................................................................................................ 69 4. Mapové přílohy ............................................................................................................... 71 Seznam použité literatury a zdrojů ..................................................................................... 83
1. Zvláště chráněná území, památné stromy Zvláště chráněná území jsou území vymezená v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a podléhají zvláštní ochraně. Podle jejich rozlohy je dělíme na velkoplošná a maloplošná.
1. 1 Velkoplošná zvláště chráněná území Kategorie velkoplošných zahrnuje národní parky (zkráceně NP) a chráněné krajinné oblasti (zkráceně CHKO). Národní parky jsou mezinárodně užívanou kategorií pro území jedinečná v mezinárodním či národním měřítku. Jejich značnou část
! Víš, co
zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, ve kterých mají rostliny, živočichové a neživá příroda mimořádný vědecký a výchovný význam. Na území České republiky se nachází čtyři národní parky: Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko.
znamená slovo „ekosystém“? Vyhledej odpověď na internetu.
Chráněné krajinné oblasti zahrnují rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Na území ČR bylo k roku 2013 vyhlášeno 25 chráněných krajinných oblastí.
1.1.1 Velkoplošná chráněná území v Jihomoravském kraji Na území Jihomoravského kraje jsou vyhlášeny, případně na území kraje částečně zasahují tyto 3 chráněné krajinné oblasti: CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a CHKO Moravský kras. Dále se zde nachází jeden národní park - Národní park Podyjí.
7
1.1.1.1 NP Podyjí
Národní park Podyjí byl vyhlášen v roce 1991. Je nejmenším národním parkem v České republice. Park je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici s Rakouskem na ploše 63 km2. Důvodem vyhlášení parku je především unikátní 42 km dlouhé kaňonovité údolí řeky Dyje, jedinečnost rozsáhlého lesního komplexu, existence cenných nelesních ploch a nesmírná druhová bohatost rostlin a živočichů. Výsledkem říční činnosti, která trvala miliony let, je dnešní říční údolí hluboké až 220 metrů, pro které jsou typické rozevláté meandry, atraktivní vyhlídky, kamenná moře a srázné skalní stěny.
! Víš, jak zemědělská činnost člověka pomohla vzniku vřesovišť? Pobav se o tom se svým učitelem.
Tisíciletá zemědělská činnost dala vzniknout unikátním vřesovištím, která se stala útočištěm mnoha vzácných druhů rostlin (křivatec český, divizna brunátná, hlaváč šedavý), a která bezesporu patří mezi nejzajímavější biotopy v národním parku.
Vřesoviště je otevřený keřovitý biotop, který vyžaduje suché a teplé podnebí, zejména v létě. Půda bývá kyselá a neúrodná, často písčitá a mělká, proto snadno vysychá.
8
Mezi druhově nejbohatší lokality v NP Podyjí patří právě Havranické vřesoviště. Najdeme zde rozmanitou krajinnou mozaiku trávníků, lesíků, luk a sadů, která poskytla domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Fauna národního parku je zastoupena bohatými společenstvy, zejména bezobratlých. Nápadným druhem je kudlanka nábožná, obnažené plochy půdy podél cest obývá saranče modrokřídlá nebo zajímavý pavouk stepník rudý. Unikátem jihozápadní Moravy je kobylka révová. DYJE Vlastní řeka Dyje vzniká soutokem Moravské Dyje s Rakouskou Dyjí pod hradem Raabs v Rakousku. Moravská
Der Irbis
Dyje pramení nedaleko obce Panenská Rozsíčka cca 4 km jihovýchodně od Třešti na Jihlavsku.
Dyje končí svůj tok soutokem s řekou Moravou pod Lanžhotem na českorakousko-slovenském trojmezí, cca 15 km pod Břeclaví v tzv. Dyjském
na jaře můžeme v lesích okolo Dyje spatřit jaterník podléšku
trojúhelníku. Délka Dyje činí 235,4 km, včetně Moravské Dyje 306 km.
? 1. Najdi NP Podyjí na mapě v zadní části této knihy. Zkus odhadnout, jak daleko je od Brna. 2. Při hranici s jakým státem leží NP Podyjí? 3. Svými slovy vysvětlit, proč bylo Podyjí vyhlášeno národním parkem. 4. Zkus zjistit, od které rostliny získala vřesoviště svůj název. 9
1.1.1.4 CHKO Moravský kras
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1956 a rozkládá se z větší části na okrese Blansko, menší částí na území okresu Brno-venkov a okrajově zasahuje i na území města Brna. Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími
! Víš, co jsou a jak vznikají krápníky? Zeptej se svého učitele.
přítoky. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála. Na území Moravského krasu je dnes známo přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny. Vytvořili je lovci koní a sobů a jejich stáří je odhadováno na 11 000 až 13 000 let.
10
Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů. V jeskyních Moravského krasu však žijí i četné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni k životu v naprosté tmě. Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro vědu. Netopýr řasnatý je jedním z druhů netopýrů, kteří žijí na celém území České republiky. Jsou pro něj
! Víš, že
charakteristická světlá křídla a bělavá srst na Autor: Jan Matějů
spodní straně těla. Jeho potrava je složena z létajícího dvoukřídlého
Území Moravského krasu je z téměř 60%
hmyzu, ale pojídá také
pokryto lesy, převážně listnatými. Hlavní
nelétavé bezobratlé.
dřeviny tvoří zejména dub zimní, dub letní a habr obecný. Často se vyskytuje javor babyka, jeřáb břek a místy i lípa malolistá.
netopýři jsou naši jediní savci, kteří umí aktivně létat? Zjisti další informace ze života těchto pozoruhodných živočichů. Ke své práci využij internet.
? 1. Najdi CHKO Moravský kras na mapě v zadní části této knihy. Zkus odhadnout, jak daleko je od Brna. 2. Mezi krasové útvary nepatří: závrt, propast, krápník, jeskyně, štola. 3. Zkus si vzpomenout na název alespoň jedné jeskyně v Moravském krasu. 4. Jak se jmenuje nejznámější propast v Moravském krasu?
11
1.1.1.3 CHKO Pálava
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1976 na území zahrnujícím hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní
! Víš, co je to step, lesostep a doubrava? Zeptej se svého učitele.
hranici s Rakouskem. Území představuje harmonicky utvářenou krajinu s charakteristickým reliéfem s dominantou Pavlovských vrchů, významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů a s dochovanými památkami historického osídlení. Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Nejcennější biotopy druhově bohatých stepí, lesostepí, teplomilných doubrav
suťový les je druh lesa, který se vyskytuje na strmých svazích s výchozy skal. Může se vyskytovat též v dolních částech svazů a v roklinách, mnohdy společně s větší akumulací balvanů nebo suti
a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. V nivě řeky Dyje se střídají lužní lesy s loukami a jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. Jednou z posledních lokalit slanomilné vegetace je Slanisko u Nesytu v jižní části CHKO. V roce 1986 byla chráněná krajinná oblast Pálava organizací UNESCO zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů.
12
PAVLOVSKÉ VRCHY Pavlovské vrchy jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov až ke státním hranicím s Rakouskem.
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší bod Pálavy) alpinským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin a Pavlovské vrchy jsou proto právem považovány za jádrové území CHKO Pálava.
! Víš, co je to alpinské vrásnění a kdy probíhalo? Znáš další pohoří, která díky němu vznikla? Zeptej se na to svého učitele.
Paprska velkokvětá roste na slunných stráních u nás na vápencích. Je to jednoletá, 10 – 40 cm vysoká bylina. Ze zákona je chráněna jako silně ohrožený druh.
? 1. Najdi CHKO Pálava na mapě v zadní části této knihy. Zkus odhadnout, jak daleko je od Brna. 2. Která hornina tvoří Pavlovské vrchy? 3. Řekni, která z následujících možností je správná. V CHKO Pálava se vyskytuje: a) suťové lesy
b) Slanisko u Nesytu
c) Děvín
13
1.1.1.2 CHKO Bílé Karpaty
Autor: Jan Jetenský
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v roce 1980. Na území Jihomoravského kraje zasahuje ze sousedního Zlínského kraje.
! Víš, proč byla krajina v minulosti odlesňována? Zeptej se na to svého učitele.
Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří s celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty organizací UNESCO v roce 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Význam tohoto území dokazuje i udělení Evropského diplomu pro chráněná území v roce 2000.
Biosférická rezervace je velkoplošné území vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Tato území představují reprezentativní ukázky kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. 14
ČERTORYJE Národní přírodní rezervace Čertoryje představuje rozsáhlý komplex druhově bohatých bělokarpatských květnatých luk v mozaice s mokřady a svahovými prameništi, rozptýlenou zelení se solitérně rostoucími duby a lemovými společenstvy kolem potoků v jihozápadní části Bílých Karpat. Je to jedno z nejcennějších území v CHKO Bílé Karpaty s vysokou krajinářskou hodnotou, které nemá obdobu v celé střední Evropě.
! Víš, co jsou to mokřady a prameniště? Zeptej se na to svého učitele.
Z několika stovek rostlinných druhů vybíráme dvě orchideje, které tu můžete nalézt a to pětiprstku hustokvětou a vstavač kukačku.
Pětiprstka hustokvětá – vyskytuje se na slunných, ale značně podmáčených stanovištích. Ze zákona je chráněna jako kriticky
Autor: Jan Matějů
vstavač kukačka
ohrožený druh. Autor: Jan Matějů
? 1. Najdi CHKO Bílé Karpaty na mapě v zadní části této knihy. Zkus odhadnout, jak daleko je od Brna. 2. Ve kterých dvou krajích se CHKO Bílé Karpaty rozkládají? 3. Řekni, která z následujících možností je správná. V CHKO Bílé Karpaty se vyskytuje: a) orchideje
b) NPR Čertoryje
c) prameniště
15
1.2 Maloplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území, někdy označována zkratkou MZCHÚ jsou určena pro ochranu přírodovědecky nebo esteticky velmi významných nebo jedinečných lokalit. Rozlišujeme čtyři kategorie „maloplošných“ zvláště chráněných území.
! Víš, které zvláště chráněné území se nachází nejblíže tvé škole? Zeptej se na to svého učitele.
Národní přírodní
Národní přírodní památka
rezervace (NPR)
(NPP)
je nejvýznamnější kategorií z
je zpravidla menší území s
„maloplošných“ zvláště
cílem zachování určitých
chráněných území. Poskytuje
specifických přírodních
ochranu jedinečným
objektů vysoké (národní až
přírodním ekosystémům,
nadnárodní) hodnoty.
které jsou ojedinělé v
Předmětem ochrany v NPP
mezinárodním nebo
může být např. geologický
národním měřítku svou
útvar (jeskyně), naleziště
strukturou, zachovalostí a
vzácných nerostů, výskyt
přítomností význačných
ohrožených druhů živočichů
přírodních fenoménů.
či rostlin a to včetně biotopů, které vytvořil nebo významně ovlivnil člověk.
16
Přírodní rezervace (PR)
Přírodní památka (PP)
je určena k ochraně
je obdobou národní
ekosystémů význačných
přírodní památky, avšak
pro určitý region či
pouze s regionálním
geografickou oblast.
významem.
1.2.1 Maloplošná zvláště chráněná území v Jihomoravském kraji Celkový počet maloplošných zvláště chráněných území vyhlášených na území Jihomoravského kraje je 289 o celkové rozloze 9 077,4 ha, což činí cca 1 % celkové rozlohy Jihomoravského Kraje (Atelier Fontes s.r.o., Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje). V této publikaci se podrobněji zaměříme na MZCHÚ v okresech Brno město a Brno venkov. Mapa těchto území je na konci této publikace včetně legendy – „Maloplošná zvláště chráněná území“. K plnění
následujících úkolů
využij
Mapu maloplošných
zvláště
chráněných území na konci publikace.
? 1. Popiš, jak jsou v mapě značeny jednotlivé kategorie MZCHÚ: NPR, NPP, PR a PP. 2. S využitím legendy (tabulky) vedle mapy zkus spočítat, kolik NPR se nachází či zasahuje do okresů Brno město a Brno venkov. Byl jsi v některé z těchto NPR na výletě? Pokud ano, tak ve které? 3. S využitím legendy (tabulky) vedle mapy zkus spočítat, kolik NPP se nachází či zasahuje do okresů Brno město a Brno venkov. Byl jsi v některé z těchto NPP na výletě? Pokud ano, tak ve které? 4. Podívej se na legendu (tabulku) vedle mapy – byl jsi na výletě v některé přírodní památce? Pokud ano, najdi ji na mapě. 5. Podívej se na legendu (tabulku) vedle mapy – byl jsi na výletě v některé přírodní rezervaci? Pokud ano, najdi ji na mapě.
17
1.3 Památné stromy Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody.
! Víš, co jsou to solitérní dřeviny? Zkus význam slov odvodit sám nebo se zeptej svého učitele.
Do tohoto seznamu jsou zařazeny solitérní stromy, jejich skupiny nebo stromořadí významné svým vzrůstem, věkem, významné jako krajinné dominanty. Dále sem patří zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny pověsti a báje.
1.3.1 Památné stromy v Jihomoravském kraji Do roku 2012 bylo v Jihomoravském kraji vyhlášeno 152 památných stromů, skupin a stromořadí, které dohromady ochraňují 1 256 jedinců. (Atelier Fontes s.r.o., Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje). Mapa památných stromů v okresech Brno město a Brno venkov je umístěna na konci publikace. Využij tuto mapu při plnění následujících úkolů.
? 1. Popiš, jakým symbolem jsou v mapě značeny památné stromy. Jakou dřevinu ti to připomíná? 2. Viděl jsi někdy památný strom nebo alej? Pokud ano, byl nějak označen? Jaký to byl druh? 3. Podívej se na mapu a zkus určit, ve které části mapy je nejvyšší hustota výskytu památných stromů (jedinců i alejí). 4. Zjisti za pomocí legendy vedle mapy a mapy samotné, kde se nachází památný strom Bohunčina lípa. Na internetu zjisti, proč byl strom vyhlášen jako památný.
18
2. Soustava území Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, která podle jednotných principů na svém území vytvářejí všechny státy Evropské unie. Cílem je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: 1) směrnice 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“);
! Víš, co jsou to endemické organismy? Zkus význam slov najít výše v textu nebo se zeptej svého učitele.
2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO za účelem ochrany ptáků a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality - EVL za účelem ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000.
19
2.1
Evropsky
významné
lokality
a
ptačí
oblasti
v Jihomoravském kraji V Jihomoravském kraji se nachází osm lokalit ptačích oblastí. Konkrétně se jedná o tyto lokality: Jaroslavické rybníky; Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny; Pálava; Lednické rybníky; Hovoransko – Čejkovicko; Soutok – Tvrdonicko; Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví a Podyjí.
! Víš, kde se dozvíš více informací o soustavě území Natura 2000? Zkus se podívat na internetovou stránku www.natura2000.cz
Na území Jihomoravského kraje se nachází 182 evropsky významných lokalit (některé ale přesahují hranice kraje). www.natura2000.cz Mapa evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v okresech Brno město a Brno venkov je umístěna na konci publikace. Využij tuto mapu při plnění následujících úkolů.
? 1. Popiš, jak jsou v mapě rozlišeny evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 2. Najdi v mapě, kolik ptačích oblastí se nachází či zasahuje do okresů Brno město a Brno venkov? Jak se jmenují(e)? Byl jsi zde někdy na výletě? Pro jaký druh/druhy je vyhlášena? 3. Podívej se na legendu (tabulku) vedle mapy. Znáš některou z těchto lokalit? Vyber si jednu lokalitu, která není zmíněna v třetí kapitole, a zjisti o ní na internetu nějaké informace.
20
3.
Vybrané
přírodovědné
lokality
v okresech Brno město a Brno venkov
21
22
Babí lom Babí lom byl v roce 1990 vyhlášen přírodní rezervací.
Babí lom se nachází v lesním komplexu mezi obcemi Kuřim, Lelekovice a Šebrov. Je tvořena geomorfologicky jedinečným cca 2,5 km dlouhým a 80
m
širokým
skalním
hřebenem
z červeně
zbarvených
spodnodevonských slepenců. Vrcholová část hřebenu se nachází 562 m nad mořem. Vzhled skalních útvarů je značně formován mrazovým zvětráváním, které probíhalo v chladném období starších čtvrtohor. Mrazové zvětrávání je pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině, které má za následek její zvětšování a postupem času i odlamování jednotlivých bloků horniny.
na vrcholku Babího lomu je postavena volně přístupná rozhledna
Slepence tvořící vrchol Babího lomu.
! Víš, co jsou to Zajímavostí přírodní rezervace je jedinečný kontakt reliktních borů a
reliktní bory? Zeptej se svého učitele.
zakrslých dubových bučin s listnatými suťovými lesy. 23
Z hlediska dřevinné skladby nalezneme na skalním hřebeni převážně borové porosty s příměsí břízy bělokoré či jeřábu ptačího. Na méně skalnatých místech jsou dubové porosty s příměsí habru, břízy a borovice lesní. V sedlech nalezneme bukové porosty většinou s příměsí dubu. V bylinném patře se vyskytuje např. mařinka vonná, česnáček lékařský, smolnička obecná nebo rulík zlomocný.
Rulík zlomocný je statná, až 180 cm
smolnička obecná
vysoká vytrvalá bylina. Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu.
Podvrcholové bukové doubravy Autor: Jan Matějů
V chladnějších místech nalezneme bukové porosty s příměsí lípy, javoru a habru. přirozené bučiny v přírodní rezervaci
Současný stav lesních porostů většinou odpovídá přírodnímu stavu. Pouze na několika místech se vyskytují umělé výsadby smrku a modřínu.
? 1. Využij mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Babí lom na mapě. 2. Co je to slepenec? 3. Co je to mrazové zvětrávání a jaké má důsledky?
24
Biskoupská hadcová step Biskoupská hadcová step byla v roce 1979 vyhlášena přírodní památkou. Území je také součástí evropsky významné lokality Údolí Jihlavy.
Lokalita se nachází v katastrálním území Biskoupky, západně od zástavby obce nad levým břehem řeky Jihlavy. Leží v nadmořské výšce 226-270 m nad mořem v prudkých skalnatých svazích. Přírodní památku Biskoupskou hadcovou step tvoří členité území stepního charakteru na hadcovém podloží s výskytem význačných druhů rostlin a hmyzu. Zahrnuje také Biskoupský kopec s bývalými pastvinami,
! Víš, kde leží
roztroušenými keři a jalovci.
Jalovec obecný je vzpřímeně rostoucí keř až malý strom s jedním nebo i více kmeny, 5–
Biskoupský kopec? Využij mapu MZCHÚ na konci publikace.
15 m vysoký. Jalovec byl od pradávna ceněn jako významná léčivá rostlina a koření. V Červeném seznamu zařazen do kategorie ohrožených druhů naší květeny.
25
Hadec je metamorfovaná hornina, vzniklá přeměnou silně zásaditých vyvřelých hornin.
Hadec díky svému složení zásadním způsobem ovlivňuje složení rostlinných a živočišných společenstev všude tam, kde vytváří geologický podklad.
Na území Biskoupské hadcové stepi bylo doposud nalezeno více než 150 druhů vyšších rostlin (J. a K. Martíškovi, 2011). Z významných zástupců jmenujme roztroušené porosty borovice lesní ve vyšších partiích přírodní památky
např. kavyl chlupatý, křivatec český či sleziník hadcový. Zdejší step je především mimořádnou lokalitou teplomilného hmyzu. Obratlovci jsou zastoupeni slepýšem křehkým nebo ještěrkou zelenou či hnízděním ťuhýka obecného. Ze vzpomínaného hmyzu je zde hojná kudlanka nábožná nebo kobylka révová. Samec ještěrky zelené. Ještěrka zelená je kriticky ohroženým druhem.
Autor: Jan Matějů
? 1. Podívej se na mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Biskoupskou hadcovou step. 2. Vyjmenuj alespoň jednu rostlinu a jednoho živočicha, které tu můžeme nalézt. 3. Jaký druh koření, dosud používaný v české kuchyni zde roste? 26
Bosonožský hájek Bosonožský hájek byl v roce 1985 vyhlášen přírodní rezervací. Území je také evropsky významnou lokalitou stejného názvu.
Bosonožský hájek se nachází na západním okraji Brna. Jedná se o komplex listnatého lesa ojediněle s menšími travnatými palouky navazující na zahrádkářskou kolonii. Územím vede celá řada lesních pěšin, lesních a úvozových cest. Předmětem ochrany je zachovalý lesní porost hostící velké množství rostlinných druhů.
! Víš, co je to strž?
Zkus to vysvětlit svými slovy, poté vyhledej odpověď na internetu.
Podloží Bosonožského hájku je tvořeno spraší, v níž se nacházejí hluboké strže. Ty patrně souvisí s někdejším zemědělským využíváním této oblasti, které přispělo erozi půdy. Území se v jejím důsledku stalo zemědělsky nezajímavým, což umožnilo jeho opětovné zalesnění. Ve stromovém patře dominuje dub zimní s příměsí borovice lesní a lípy srdčité. Ve stinných stržích přibývá habr obecný, javor babyka, buk lesní a jen místy jeřáb břek a jilm vaz. Pryšec mandloňovitý -
strž v Bosonožském hájku
vytrvalá 25 – 45 cm vysoká bylina s dřevnatějícím oddenkem. Z hlediska ohrožení je to Autor: Jan Matějů Autor: Jan Matějů
vzácnější druh.
27
Bylinné patro je neobvykle druhově bohaté. Vyskytuje se zde řada zvláště chráněných rostlin jako např. střevíčník pantoflíček, korálice trojklaná, okrotice bílá, vemeník dvoulistý hořec brvitý, hvězdnice chlumní, kociánek dvoudomý, pryšec mandloňovitý nebo zvonek moravský. Autor: František Šaržík
Střevíčník pantoflíček je
muchomůrka ježohlavá
vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, 20–45cm vysoká. V Červeném seznamu zařazen do kategorie silně ohrožených druhů naší květeny (C2b), jako silně ohrožený je chráněn i Autor: Jan Matějů
zákonem.
Bosonožský hájek je také velmi významná mykologická lokalita s výskytem více než 300 druhů hub včetně vzácných a zvláště chráněných taxonů, např. muchomůrky ježohlavé, hřibu Fechtnerova nebo suchohřibu moravského. Zachovalý les se starými pařezy s výmladky a doupnými stromy je domovem Autor: Jan Zima
žluna zelená
mnoha druhů bezobratlých. Ze zvláště chráněných jsou to například roháč obecný, na loukách při jižním okraji např. kudlanka nábožná. Plazy zastupují slepýš křehký, užovka obojková nebo ještěrka obecná. Z ptačích druhů tu hnízdí například žluna zelená, strakapoud prostřední, lejsek bělokrký nebo dlask tlustozobý.
? 1. Vysvětli svými slovy, proč je Bosonožský hájek zvláště chráněným územím. 2. Vyjmenuj alespoň čtyři dřeviny, které rostou v Bosonožském hájku.
28
Býčí skála
Býčí skála byla v roce 2004 vyhlášena Národní přírodní rezervací. Do jednoho celku byly spojeny do této doby samostatné přírodní rezervace Josefské údolí a přírodní památka Býčí skála.
Býčí skála se nachází severně od Brna na severním a jižním svahu Křtinského a Josefovského údolí mezi Křtinami a Adamovem. Území reprezentuje nejstarší horniny Moravského krasu. Nalezneme zde četné povrchové a podzemní krasové jevy. Z podzemních krasových jevů zasluhuje největší pozornost Býčí skála.
Jedná
se
o
vývěrovou
jeskyni
Víš, co znamená pojem krasové jevy? Kde jinde ve tvém okolí je můžeš nalézt?
systému
podzemního Jedovnického potoka, která je propojena s jeskyněmi Rudického propadání. Délka tohoto systému je cca 13 km. Býčí skála je významným archeologickým nalezištěm - bylo zde objeveno sídliště lidí ze starší doby kamenné. Nejvýznamnějším nálezem je však „pohřeb velmože“ z mladší doby železné, k němuž se váže i bronzová soška býčka.
Autor: Jan Matějů
replika bronzové sošky býka nalezené v Býčí skále.
29
V rezervaci je zachována pestrá řada různých lesních typů. Nalezneme zde teplomilné doubravy, chladné jedlové bučiny a suťová společenstva. V podrostu těchto lesů nalezneme různé byliny např. měsíčnice vytrvalá, smolnička obecná, bika hajní, jestřábník a mnoho dalších. Na vlhkých loukách se můžeme setkat se silně jedovatou rostlinou, kterou je ocún jesenní. Vrápenec malý je kriticky ohrožený druh. Populace
ocún jesenní
tohoto v minulosti hojného netopýra jsou v
! Víš, jaký rozdíl
ČR na hranici rozšíření.
je mezi bylinami a dřevinami?
Výrazný pokles početnosti je registrován po celé Evropě.
Autor: Jan Matějů
Ze zoologického hlediska jsou nejvýznamnější skalní druhy živočichů, zejména netopýři. V jeskyni Býčí skála je potvrzeno zimování 11 druhů letounů (netopýrů). Nejpočetnější je netopýr velký (cca 1 000 jedinců) a vrápenec malý (do 500 jedinců). V korytě Křtinského potoka nalezneme zvláště chráněný druh ryby vranky obecné, nejhojnější rybou zde jsou pstruzi. V údolí je možné spatřit např. užovku obojkovou. Velice pestrá jsou ptačí vranka obecná
společenstva. Za všechny jmenujme např. čápa černého, jestřába či včelojeda lesního. (Plán péče o NPR Býčí skála, 2012 – 2021).
? 1. Využij mapy v zadní části publikace a zkus určit, která EVL se územně překrývá s NPR Býčí skála. 2. V jakých biotopech můžeš nalézt zimující netopýry? Znáš další lokality ze svého okolí, kde se s nimi můžeš setkat?
30
Červený kopec Červený kopec byl v roce 1970 vyhlášen národní přírodní památkou.
Národní přírodní památka Červený kopec se nachází v bývalé Kohnově cihelně v katastrálním území Štýřice v jihozápadní části města Brna. Území je obklopeno z části zahrádkami, z části opuštěným těžebním prostorem. Chráněné území představuje ojedinělý čtvrtohorní profil mezinárodního významu se sprašemi a pohřbenými (fosilními) půdami. Její význam spočívá v nepřerušené sedimentaci (usazování) spraší a tvorbě půd, která zachycuje období zhruba dvou milionů let.
! Víš, co jsou to
„pohřbené půdy“? Zamysli se a odpověď zkus najít přímo v jejich názvu, anebo se poraď se svým učitelem.
Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem. Hlavní složkou je jemný křemitý prach s příměsí uhličitanu Spraše vznikaly ve velkém množství v pleistocénu (starších čtvrtohorách) v oblastech, do jejichž blízkosti dosahovalo
vápenatého a jílu. Typickou světle okrovou barvu mají na svědomí oxidy železa.
kontinentální zalednění. Spraše vznikaly v dobách ledových. V dobách meziledových se vyvíjely půdy tak, jak je známe dnes. 31
Vystupuje zde třináct půdních komplexů, na nichž lze sledovat vývoj kvartéru na jediném místě a ve stejném sedimentačním prostředí. V komplexu půd se nalezlo značné množství paleontologického materiálu obratlovců (bobr, jezevec, medvěd, pratur, jelen apod.). Současná vegetace je ovlivněna těžbou hlíny, ukládáním odpadu i zarůstáním
! Víš, co je to
„ruderální vegetace„? Poraď se se svým učitelem nebo zkus odpověď najít na internetu.
náletovými dřevinami. Následkem toho je území porostlé převážně ruderální vegetací. Hojnou dřevinou je svída krvavá, dále keře růže šípkové a brslenu evropského. V bylinném porostu nalezneme např. chřest lékařský, prorostlík srpovitý, hlaváč žlutavý, proskurník lékařský, a další. Brslen evropský je opadavý keř vysoký 2–7 m. Jeho dřevo se využívá v řezbářství. Ze semen se získává olej. Je jedovatý.
Na ploše chráněného území a v blízkém okolí hnízdí koroptev polní, ťuhýk obecný
a
bramborníček
černohlavý.
Entomologickým
průzkumem
(entomologie – nauka o hmyzu) zde byl potvrzen výskyt významných druhů motýlů např. vřetenušky přehlížené, soumračníka slézového nebo okáče medyňkového.
? 1. Vysvětli, co je to spraš? 2. Kde bys našel přírodní památku Červený kopec? 3. Jaký sediment byl typický pro období ledových dob? 4. Jak mohlo dojít k pohřbení půdy? 32
Hádecká planinka Hádecká planinka byla v roce 1950 vyhlášena národní přírodní rezervací. Území se překrývá se dvěma evropsky významnými lokalitami a to Moravský kras a Jižní svahy Hádů. Rezervace se nachází v jižní části Hádecké plošiny mezi Brnem a Bílovicemi nad Svitavou. Rozloha rezervace je 83,12 ha. Území je tvořeno devonskými a spodnokarbonskými vápenci s bohatou fosilní faunou. Předmětem ochrany území je zachovalý druhově bohatý komplex přirozených doubrav s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů
! Víš, do jakého
období patří devon a karbon? Pokud ne, zeptej se svého učitele.
rostlin a živočichů. Ochraně rovněž podléhá soubor podzemních a povrchových krasových jevů. Nalezneme zde drobné krasové deprese, vápencové výchozy nebo krátké svahové jeskyně. Rezervaci můžeme rozdělit na lesostepní a lesní část. Zatímco v lesní části je cílem ochrany ponechání porostů samovolnému vývoji, v lesních světlinách a lesostepi je cílem ochrany zachovat výskyt zvláště chráněných druhů vázaných na otevřené plochy. Z významných druhů rostlin, které se zde vyskytují, jmenujme např. třemdavu bílou, bělozářku větvitou, dřín jarní, koniklec velkokvětý, kriticky ohrožený hadinec červený nebo vstavač osmahlý. Z méně častých druhů rostlin zde nalezneme např. jaterník podléšku, plicník lékařský nebo prvosenku jarní.
33
Vstavač osmahlý je 18 – 40 cm vytrvalá bylina. Roste na výslunných lokalitách. Ze zákona je chráněn jako silně ohrožený druh. Autor: Jan Matějů
Na otevřených plochách můžeme při troše štěstí pozorovat zástupce plazů např. ještěrku obecnou, slepýše křehkého nebo užovku hladkou. V lesích se vyskytují zástupci žab, jako je ropucha obecná či skokan hnědý. Na lokalitě hnízdí mnoho druhů ptactva. Z nejvýznamnějších dravců jmenujme např. jestřába lesního, krahujce obecného a ze sov třeba puštíka obecného. Ze šplhavých ptáků se zde vyskytuje např. datel černý nebo strakapoud velký. Běžně zde hnízdí sýkora koňadra, kos černý, budníček menší a mnoho dalších. plicník lékařský
Savce zastupuje jezevec obecný, liška, prase divoké či srny, vzácně se zde objevuje jelen.
Puštík obecný. Běžně se vyskytující sova na českém území. Autor: Jan Zima
Území rezervace je výrazně ovlivněno těžbou vápenců, dřeva a pastvou dobytka, stejně tak i výstavbou radiokomunikační věže a přístupové komunikace k ní. Rezervací prochází naučná stezka.
? 1. Se kterými dvěma evropsky významnými lokalitami se Hádecká planinka překrývá. Využij mapy na konci publikace. 2. Vyjmenuj alespoň čtyři živočichy, které v této rezervaci můžeš spatřit či slyšet.
34
Hobrtenky Hobrtenky jsou evropsky významnou lokalitou o rozloze téměř 132 ha.
Lokalita se nachází na západním okraji města
Brna
mezi
městskými
částmi
Kohoutovice, Jundrov a Bystrc. Evropsky významnou lokalitu tvoří svahy údolí Svratky porostlé starými porosty dubových a smíšených příměstských lesů. Nalézají se zde staré prosychající dubové, dubohabrové a smíšené lesy na svazích a vrcholech kopců, na okraji městské zástavby s přírodně blízkou druhovou skladbou.
! Víš, která
dřevina je dnes v našich lesích nejpočetnější? Zeptej se svého učitele.
Habr (vlevo na obrázku) a dub (vpravo na obrázku) patří k původním dřevinám, které se vyskytovaly v lesích střední Evropy před cca 3 tis lety, tedy dříve než začal druhovou skladbu lesů ovlivňovat člověk. K dalším původním dřevinám patří smrk, jedle, buk, lípa a jilm.
35
Přírodě blízká lesní společenstva s vhodnou věkovou strukturou představují významné útočiště pro mnoho druhů živočichů, zejména hmyzu. Vyskytuje se
! Víš, které další
zde významná populace roháče obecného, který je předmětem ochrany této lokality.
zástupce hmyzu můžeš najít v lese?
Autor: Jan Zima
Roháč obecný, největší evropský brouk, je obyvatelem doubrav a smíšených lesů, který proniká i do vhodných městských parků. V ČR byl rozšířen po celém území, v současnosti se
Lokalita je potenciálně ohrožena změnou
vyskytuje jen v několika
druhové skladby a výsadbou nepůvodních
oblastech. Nejhojněji je
porostů,
na jižní Moravě. Dle
případně expanzí akátu v okrajových
zákona je ohroženým
dřevin
při
obnově
lesních
částech.
druhem.
Roháč obecný je ohrožen především nevhodným lesním hospodařením. Druh trnovník akát – do Evropy přivezen v 17. Století; silně invazivní druh, který narušuje stabilitu původních společenstev
potřebuje k vývoji rozsáhlejší listnaté lesy s dostatkem starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Jehličnaté monokultury znemožňují vývoj druhu. U tohoto druhu se objevuje pohlavní dimorfismus. Sameček má velkou širokou hlavu a mohutná, dlouhá kusadla, samičce tato typická kusadla chybí. Pomocí kusadel bojují samci o samičky.
? 1. Využij mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Hobrtenky na mapě. 2. Vysvětli co je to pohlavní dimorfismus, u jakého živočišného druhu se objevuje a proč.
36
Kamenný vrch Kamenný vrch byl v roce 1989 vyhlášen přírodní rezervací. Území je také evropsky významnou lokalitou stejného názvu.
Kamenný vrch leží cca 4 km od centra města Brna na jižně orientovaném svahu mezi městskými částmi Nový Lískovec, Kohoutovice a sídlištěm Kamenný vrch. Lokalita reprezentuje příklad pastvinných lad, které vznikly uměle v minulosti dlouhodobou pastvou dobytka a které si dosud udržely svůj původní charakter.
! Víš, co
znamená slovo „lada“? Zkus vysvětlit vlastními slovy, teprve poté využij internet.
Hlavním předmětem ochrany je zachovalý zbytek teplomilné vegetace s hojným výskytem koniklece velkokvětého. Na jaře zde můžeme objevit až 60 tisíc kvetoucích jedinců tohoto druhu (V. Říháček, 2009). Dále se zde vyskytuje koniklec luční, len tenkolistý, hlaváč šedavý nebo lomikámen cibulkatý.
Koniklec luční je ze zákona chráněn jako silně ohrožený druh.
Autor: Jan Matějů
37
Dalším významným fenoménem Kamenného vrchu jsou druhově pestrá keřová společenstva. Vyskytují se buď jednotlivě roztroušené po ploše, nebo v pásech a souvislých porostech. Tyto keře mají velký význam pro ptáky, neboť v nich často hnízdí. roztroušené keřové porosty v přírodní rezervaci
Ze zvláště chráněných druhů zde hnízdí ťuhýk obecný. Z dalších jmenujme např. pěnici hnědokřídlou nebo strnada obecného. Autor: Jan Zima
Strnad obecný je v České republice běžný, avšak ubývající druh. Autor: Jan Zima
Vyskytuje se tu celá řada teplomilných druhů hmyzu. K nejvýznamnějším patří okáč kostřavový nebo kudlanka nábožná. Lokalita je díky své poloze u sídliště Kamenný vrch ohrožena četnou
! Víš, co je to
„nálet semen“? Zkus vysvětlit vlastními slovy, teprve poté zkus využít internet.
návštěvností, která škodí zejména venčením psů. Další ohrožení plyne díky navážkám odpadů, skládkám a podobně. Další hrozbou pro přírodní rezervaci je spontánní rozšiřování některých druhů keřů např. růže šípkové a náletem semen stromů z okolních porostů a následným zarůstáním dříve otevřených ploch.
? 1. Víš, jakou chráněnou rostlinu na Kamenném vrchu můžeš brzy na jaře spatřit? 2. Zkus vyjmenovat několik činností, které tuto přírodní památku ohrožují.
38
Medlánecké kopce Medlánecké kopce byly v roce 1988 vyhlášeny přírodní památkou.
Lokalita se nachází přímo ve městě Brně v katastru městských částí Medlánky a Královo pole. Území tvoří dva kopce, menší Medlánecký (katastr Medlánky) a větší Střelecký (katastr Královou pole). Hlavním předmětem ochrany je teplomilná stepní vegetace a na ni vázaný hmyz. Mezi nejvýznamnější rostlinné druhy zde patří koniklec velkokvětý, ostřice tenkolistá a pochybek prodloužený, na okrajích křovin se objevuje černýš rolní. Černýš rolní je jednoletá poloparazitická rostlina. Dříve byl hojnou rostlinou, objevoval se jako plevel v obilovinách, ale znehodnocoval mouku, a proto byl z polí vytlačen. Nyní je ze zákona chráněn jako ohrožený druh.
! Víš, která z
poloparazitických rostlin je naše nejznámější? V zimě ji často uvidíš v korunách holých stromů. Pokud nevíš, zeptej se svého učitele.
Poloparazitismus u rostlin – rostlina (parazit) využívá z jiné rostliny pouze část látek (vodu a minerály). Ostatní látky (organické) si dokáže vyrobit sama.
39
V minulosti se zde vyskytoval sysel obecný, který dnes žije na nedalekém medláneckém letišti. Široká údolní niva v těchto místech zatrubněného Komínského potoka je používána jako sportovní letiště již několik desetiletí. Pravidelné kosení trávy, které se na letišti provádí, vytváří vhodné podmínky pro syslí populaci.
čmelák – jeden z obyvatel zdejší přírodní památky; čmelák je ze zákona chráněn jako ohrožený druh
Sysel obecný vyhledává nízké trávníky, kde má dokonalý rozhled. Dříve to byl hojný škůdce žijící v zemědělské krajině, zejména v mezích mezi poli. Zcelováním polí a přímým hubením v minulém století se z něj dnes v české přírodě stává vzácnost. Dle zákona je kriticky ohroženým druhem.
Autor: Jan Matějů
Z hlediska živočichů jsou nejvýznamnějšími obyvateli Medláneckých kopců zástupci hmyzu zejména kudlanka nábožná, otakárek fenyklový nebo ovocný. Najdeme zde také ještěrku obecnou, z ptáků pěnici vlašskou nebo ťuhýka obecného.
? 1. Které dva kopce tvoří přírodní památku Medlánecké kopce? 2. Proč je dnes sysel vzácný? 3. Vyjmenuj alespoň jeden druh rostliny, která se vyživuje poloparaziticky.
40
Modřické rameno
Modřické rameno je evropsky významná lokalita. Jedná se o průtočné rameno – část původního koryta řeky Svratky v úseku mezi Přízřenicemi a Modřicemi při jižním okraji Brna.
Modřické rameno je jedna z posledních relativně zachovalých lokalit několika druhů říčních makrofyt v přirozeném korytě.
! Víš, co je to
říční rameno? Odpověď najdi na internetu.
Vodní makrofyta jsou cévnaté rostliny, které buď zůstávají celé ponořené ve vodě, a nebo mají část svých těl (např. květ, listy) nad vodní hladinou. Mezi vodní makrofyta patří například V korytě se nachází např. tato makrofyta: rdestík
šmel
hřebenitý
okoličnatý, nebo
rdest, stolístek, leknín, stulík či okřehek.
šmel okoličnatý
rdest
kadeřavý.
41
V pravidelně zaplavovaných sníženinách blízko ramene se vyskytují porosty měkkého luhu např. vrba bílá, vrba křehká, topol bílý a další. V blízkém okolí toku se také nachází neofyty neboli nepůvodní druhy rostlin. Mezi ně patří např. topol kanadský, ořešák královský, slunečnice topinambur či netýkavka žláznatá. topol bílý
Neofyt je nepůvodní rostlinný druh, v Evropě zavlečený po roce 1492, tedy po objevení Ameriky. Některé neofyty jsou velmi užitečné (brambor, rajče jedlé), některé se však mohou stát invazními druhy, které ohrožují stabilitu ekosystémů.
Tyto neofyty mohou ohrožovat předmět ochrany Modřického ramene, tedy vodní makrofyta. Lokalita také může být ohrožena případnou regulací toku či možným znečištěním vody.
slunečnice topinambur
Regulace toku je lidský (antropogenní) zásah člověka do přirozené morfologie vodního toku. Je to např. zpevnění břehů, tvorba kaskád, vytvoření nového koryta nebo napřímení toho stávajícího.
? 1. Podívej se na mapu na konci učebnice a najdi EVL Modřické rameno. Rameno, které řeky to je? 2. Vysvětli svými slovy, co je to neofyt? 3. Čím by mohlo být Modřické rameno ohroženo?
42
Netopýrky Netopýrky byly v roce 1988 vyhlášeny přírodní památkou. Území je také evropsky významnou lokalitou stejného názvu.
Lokalita se nachází na severozápadním okraji Brna, cca 0,6 km severně od severního okraje sídliště Komín. Jedná se o stepní pahorek se zachovalou vegetací na okraji brněnské aglomerace. Netopýrky jsou zbytkem poměrně rozsáhlého komplexu polopřirozených suchých luk a mezí, který byl postupně téměř celý přeměněn v zahrádky.
okolí přírodní památky
Dřívější pravidelné sečení a občasná pastva na vysýchavých půdách umožnila vznik stepních trávníků s velkou pestrostí rostlin i drobných živočichů. Zbytek zachovalého území o rozloze cca 1 ha podléhá ochraně jako přírodní památka a evropsky významná lokalita. V území se vyskytuje početná populace koniklece velkokvětého. Z dalších významných druhů rostlin zde nalezneme např. bělozářku větevnatou,
! Víš, které
chráněné území se nachází blízko této lokality? Využij mapu na konci publikace.
úročník bolhoj, lněnku lnolistou nebo zvonek klubkatý. Z méně významných druhů rostlin jmenujme např. máčku ladní.
Lněnka lnolistá je ze zákona ohroženým druhem.
43
Zvonek klubkatý roste hlavně v lesostepích, na kamenitých stráních, lesních okrajích a
Autor: Da nie l Koutecký
křovinatých stráních. V současnosti je na některých místech znatelně na ústupu. Můžeme zde zaznamenat i některé zvláště chráněné druhy živočichů, území je taktéž cennou entomologickou lokalitou. Z hmyzu zde najdeme typické teplomilné druhy, jako je např. kudlanka nábožná. Ve zdejších křovinách hnízdí úročník bolhoj dvouletá až víceletá bylina s poléhavou lodyhou, dlouhou 15 – 50 cm; rostlina je využívána jako léčivka
ťuhýk obecný nebo také pěnice hnědokřídlá. Na Netopýrkách a blízkém okolí se vyskytuje i ještěrka obecná.
Autor: Jan Matějů
Samec ještěrky obecné je na rozdíl od samičky na hlavě a na bocích zelený.
? 1. Zkus svými slovy vysvětlit, proč jsou Netopýrky zvláště chráněným územím. 2. Jak se od sebe liší sameček a samička ještěrky obecné. Vyjmenuj alespoň jeden znak.
44
Nosislavská zátočina Nosislavská zátočina byla v roce 1991 vyhlášena přírodní památkou.
Přírodní památka Nosislavská zátočina leží na obou březích řeky Svratky v její cca 2 km široké nivě, při severním okraji obce Nosislav. Důvodem její ochrany je zachování posledního původního meandru na řece Svratce. Jsou zde zachována břehová společenstva, na která je vázán výskyt živočichů.
Meandr je zákrut řeky způsobený vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Břehy meandrů se nazývají jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Jesep je tedy břeh, na kterém se pomalu hromadí (usazuje) materiál nesený vodou. Výsep je břeh, ze kterého je materiál unášen.
! Víš, který
z břehů na fotografii je výsep a který jesep?
45
V břehových porostech jsou nejčastějšími dřevinami olše lepkavá, topol bílý, jasan ztepilý, jilm vaz a vrba bílá. Ve strmých březích řeky hnízdí ledňáček říční nebo břehule říční.
olše lepkavá
Autor: Jan Zima
Ledňáček říční je menší pták, velikosti přibližně kosa. Po většinu
! Víš, co
roku žije samotářsky a je přísně teritoriální. Živí se především
znamená slovo „teritoriální“? Zeptej se svého učitele.
menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodou, ale v malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci.
Z řady druhů hmyzu, které se zde vyskytují, jmenujeme například stužkonosky. Stužkonosky mají zvláštní způsob ochrany. Při odpočinku na kmenech stromů jim pomáhá "maskovací" zbarvení velkých předních křídel. Pokud je přeci jen nějaký predátor objeví, tak prudce odkryjí pestře zbarvený druhý pár křídel, čímž ho vylekají a získají čas, aby mohly uletět.
? 1. Kdo hnízdí ve strmých březích řek? 2. Jak se brání stužkonosky před predátory? Vyhledej obrázek stužkonosky na internetu.
46
Pekárka Pekárka byla v roce 1946 vyhlášena přírodní památkou. Území je současně evropsky významnou lokalitou stejného jména. Přírodní památka Pekárka leží asi 500 m západně od obce Alexovice na severně exponovaných slepencových svazích údolí řeky Jihlavy. V západní části se na příkrých svazích vyvinula skalní a travobylinná vegetace s roztroušenými dřevinami, východní část je porostlá lesy. Geologický skalní podklad tvoří odolné červenohnědé až rezavohnědé slepence, které vytvářejí mohutné, až 30 m vysoké skály.
! Víš, kde jinde
blízko Brna najdeš slepence? Odpověď zkus najít v této knize.
Slepenec je pevná sedimentovaná hrubozrnná hornina. Představte si, že byste hromadu štěrku, toho ohlazeného, který najdete třeba u řek, zalili řídkým betonem a nechali ztvrdnout. Důvodem ochrany je skalnatá
Výsledkem by byl v podstatě
stráň s teplomilnou květenou.
slepenec.
Lokalita patří k nejvýznamnějším
část Pekárky porostlá lesy
botanickým lokalitám na Brněnsku. Je odtud známo 19 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 31 druhů zařazených v Červeném seznamu.
47
K nejvzácnějším patří koniklec velkokvětý, hvozdík moravský, chrpa chlumní, divizna brunátná a další méně vzácné např. trávnička obecná.
Červené seznamy stanovují stupeň ohrožení jednotlivých druhů (rostlin i živočichů) na základě současných vědeckých poznatků. Červený seznam zahrnuje čtyři kategorie: trávnička obecná – z hlediska ohrožení je hodnocena jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost
C1 kriticky ohrožené druhy: velmi vzácné a velmi ohrožené druhy C2 silně ohrožené: druhy s prokazatelným a trvalým ústupem C3 ohrožené druhy: druhy se slabším, ale trvalým ústupem C4 vzácnější taxony vyžadující další pozornost
Faunu zastupují především teplomilné druhy živočichů. Ze vzácnějších bezobratlých jmenujme např. okáče voňavkového, svižníka polního a kudlanku nábožnou. Dále je zde zastoupeno několik chráněných druhů obratlovců, jimiž jsou ještěrka obecná nebo užovka Přestože je u nás ještěrka
hladká.
obecná stále relativně hojná, patří mezi druhy
osladič obecný – stálozelená kapradina rostoucí na slepencích Pekárky
chráněné zákonem. Její početnost totiž značně klesá díky ztrátě stanovišť. Autor: Jan Matějů
?
Obývá především suchá a slunná místa, a to stráně i okraje lesů.
1. Najdeš v mapě Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice Pekárku? 2. Dokázal bys vysvětlit, proč je Pekárka chráněnou lokalitou? 3. Vyjmenuješ aspoň 3 druhy rostlin, které zde můžeš vidět, a jsou zařazené v Červeném seznamu?
48
Písky Písky byly v roce 1990 vyhlášeny přírodní památkou. Jejich rozloha je 2,24 ha. Zde je vidět, že i plocha po těžbě může být přírodovědně cenná a může se stát zvláště chráněným územím.
Přírodní památka Písky leží asi 300 m jihovýchodně od obce Telnice. Je tvořena ostrůvkem pískových odvalů z dřívější těžby ropy. Těžební práce byly ukončeny před cca 50 – 60 lety. Předmětem ochrany je zachování volných ploch sypkých písků s roztroušenými dřevinami uprostřed zemědělské krajiny.
Pískové odvaly jsou
přírodní památka se nachází uprostřed zemědělské krajiny
z hloubky vytěžené písky inkrustované ropou.
49
Dřeviny jsou zastoupeny především topolem bílým, topolem černým, osikou obecnou, břízou bělokorou, bezem černým a růží šípkovou. Charakter růže šípková
přírodní památky, na obrázku s převažující břízou bělokorou. Významné druhy bylin zařazené v Červeném seznamu flóry ČR reprezentuje bělolist rolní, který se vyskytuje v okrajích přírodní památky na styku s mechanicky narušovanou ornou půdou.
Bělolist rolní je jednoletá bylina, vysoká 5 - 40 cm, s jednoduchým nebo rozvětveným,
mohutný pískový odval v přírodní památce
chlupatým, hustě olistěným stonkem. V Červeném seznamu je označený jako druh ohrožený, tedy C3.
? 1. Proč je přírodní památka Písky chráněna? 2. Vyjmenuj alespoň tři druhy rostlin, které tu můžeš najít.
50
Rájecká tůň Rájecká tůň byla v roce 1997 vyhlášena přírodní památkou.
Přírodní památka se nachází při jihovýchodním okraji města Brna v nivě řeky Svitavy. Předmětem ochrany je přirozená tůň v lužní nivě řeky Svitavy. Jedná se o průtočnou mělkou tůň, kterou prochází koryto Černovického potoka. Tato drobná vodní plocha, ztracená uprostřed zemědělsky intenzivně využívaných polí, představuje jednu z posledních stop starých říčních ramen Svitavy. Území tvoří pozůstatek původního lužního lesa, který se zde dříve
! Víš, co jsou to
slepá ramena řeky? Odpověď vyhledej na internetu nebo se zeptej svého učitele.
rozkládal a který nalezneme v nedaleké přírodní rezervaci Černovický hájek.
Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.
51
Tůň je v současné době poměrně silně zanesena sedimenty a je velmi mělká, tudíž neposkytuje vhodný biotop pro rozmnožování obojživelníků či přítomnost vodní rostlin. Vodní plocha je obrostlá dřevinnou vegetací, která ji zastiňuje. Ze zástupců dřevin zde nalezneme např. vrbu bílou, olši lepkavou, jilm vaz, javor babyku nebo dub letní. koryto Černovického potoka
Z obojživelníků zde nalezneme pouze dospělé jedince skokana hnědého, skokana štíhlého a ropuchy obecné.
Skokan štíhlý patří do skupiny hnědých skokanů. Zbarvení těla je tedy hnědé, ale jeho břicho je bílé (někdy nažloutlé), ale vždy bez tmavých skvrn. Tento skokan dokáže skákat až 2 m do dálky a 1,5 m do výšky. Ze zákona je chráněn jako silně ohrožený druh.
Keřové porosty tvoří významné útočiště pro drobné pěvce. V minulosti zde hnízdil např. moudivláček lužní, slavík obecný nebo lejsek šedý. Na přeletech zde můžeme spatřit ledňáčka říčního. Dále zde žije např. kuna skalní, lasice kolčava či veverka obecná. Samotnou tůň využívají jako napajedlo lišky a srnci.
? 1. Vyjmenuj alespoň dva druhy ptáků, které můžeš v Rájecké tůni spatřit či slyšet. 2. Ve kterém jiném chráněném území můžeš v Brně najít lužní les. 3. Jakým způsobem vznikla Rájecká tůň? 52
Rybičková skála
Rybičková skála byla v roce 1980 vyhlášena přírodní památkou.
Lokalita se nachází cca 1 km západně od Neslovic a je součástí poměrně dlouhého nesouvislého skalního defilé v zářezu Neslovického potoka. Samotná přírodní památka, která se nachází na levém břehu potoka, je několik desítek metrů dlouhá. Nachází se zde zelenošedé nepravidelně střídající se jílovce, prachovce a jemnozrnné pískovce. Prachovec je Jílovec je název
název
Pískovec je název
sedimentární
sedimentární
sedimentární
(usazené)
(usazené)
(usazené)
horniny, která je
horniny, která je
horniny, která je
převážně tvořena
z více než
převážně tvořena
jílem – tedy
poloviny tvořena
pískovými
částicemi, které
prachem – tedy
částicemi o
jsou menší než
částicemi o
velikosti 0,063 –
0,002 mm.
velikosti 0,063 –
2 mm.
detail sedimentární horniny s otiskem listu
0,002 mm.
53
Uvnitř těchto permských sedimentů se našly hojné zbytky ryb, které daly jméno této lokalitě. Geologický čas kvartér neogén paleogén křída mezozoikum jura (druhohory) trias perm karbon devon paleozoikum (prvohory) silur ordovik kambrium proterozoikum archaikum hadaikum kenozoikum
! Víš, jak se
dostaly zkameněliny rostlin a živočichů do sedimentárních hornin? Zeptej se svého učitele.
Perm je posledním útvarem éry prvohor.
(zdroj:www.wikepdia.cz)
Podél lesní cesty v kaňonovitém údolí na levém břehu potoka se nachází řada dalších menších výchozů.
? 1. Podívej se na mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Rybičkovou skálu. 2. Seřaď horniny od nejjemněji zrnité po nejhrubší: jílovec, pískovec, prachovec, říční štěrk.
54
Stránská skála Stránská skála byla v roce 1978 vyhlášena národní přírodní památkou. Území je také
Stránská skála je skalní útvar, který leží
evropsky
v nejsevernější části katastru brněnské
významnou lokalitou stejného jména.
městské části Brno Slatina. Důvodem pro její ochranu je vysoká botanická hodnota území. Jsou zde také četné paleontologické a archeologické
naleziště, krasové jevy a jeskyně. Od středověku sloužily zdejší vápence jako stavební kámen, použitý například pro kašnu Parnas na Zelném trhu nebo Zderadův sloup v
! Víš, co je to archeologické naleziště? Zkus se zeptat svého učitele.
Křenové ulici. Severní a severozápadní svah Stránské skály je v důsledku toho zničen velkými kamenolomy.
Jeskyně je podzemní dutina, vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny (obvykle vápence) podzemními prameny.
55
Stránská skála patří k jedné z botanicky nejhodnotnějších lokalit města Brna. V minulosti zde byl zaznamenán výskyt 578 druhů rostlin (www.botany.cz). V nižších křovinatých partiích skály můžeme na jaře spatřit např. modrající květy jaterníků či hojných dymnivek. Blíže ke skále jistě zaujmou četné netřesky a rozchodníky nebo mateřídouška. Nejvýznamnějším rostlinným mateřídouška časná
druhem však je koniklec velkokvětý, který se vyskytuje na stepi ve střední části Stránské skály.
Koniklec velkokvětý je ze
!
Víš, kde jinde v Brně najdeš koniklec?
zákona chráněn jako silně ohrožený druh rostliny.
Na Stránské skále našlo domov také mnoho druhů živočichů. V puklinách skal a jeskyní najdeme zástupce letounů (netopýrů). Stepní biotopy obývají např. užovky a ještěrky. Z ptačí říše můžeme zahlédnout koroptve, bažanty či uslyšet třeba skřivana. Při procházce spatříme prohánějící se zajíce, srnce a s trochou štěstí můžeme spatřit i lišku. Ještě jeden zajímavý zástupce z řad živočichů tu naleznul svůj domov. Patří do třídy hmyzu a jmenuje se kudlanka kudlanka nábožná
nábožná.
? 1. Využij mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Stránskou skálu na mapě. 2. Pamatuješ si, jaká hornina tvoří Stránskou skálu a k čemu se v minulosti využívala? 3. Vyjmenuj alespoň jeden druh rostliny a jeden druh živočicha, které na Stránské skále nalezneš. Urči, v jakém roční období se s nimi můžeš setkat.
56
Střelická bažinka
Střelická bažinka byla v roce 1980 vyhlášena přírodní památkou. Území je také evropsky významnou lokalitou stejného jména.
Lokalita se nachází cca 8 km jihozápadně od Brna, v údolí Bobravy, za soutokem Bobravy a Omického potoka, u křížení železniční trati a silnice Střelice – Radostice. Předmětem ochrany je mokřad v nivě řeky. Lokalita je významná zejména díky tomu, že slouží jako místo pro rozmnožování řady obojživelníků. Již brzy z jara se do bažinky začínají stěhovat ropuchy obecné a skokani hnědí a štíhlí. Samotné rozmnožování probíhá ve vodě, kde žáby nakladou své snůšky. Vodní prostředí po té opouštějí a následují je další druhy žab, a to zelení skokani a rosničky. Ropucha obecná
snůšky skokana hnědého
Skokan hnědý
57
Ve vodách bažinky se nerozmnožují jen žáby, ale také čolci, a to čolek obecný a daleko vzácnější čolek velký. Na jeho ochranu bylo území zařazeno mezi evropsky významné lokality. Čolek velký je robustní ocasatý obojživelník, který dosahuje délky až 15 cm. Ze zákona je čolek velký chráněný jako silně ohrožený druh.
! Víš, proč se
obojživelníci takto nazývají? Odpověď zkus nejdříve odvodit sám, poté se poraď se svým učitelem.
Charakteristickým obyvatelem bažinky je i užovka obojková. Lokalita je také významným hnízdištěm ptactva. Hnízdí tu např. chřástal vodní, kachna divoká, slípka zelenonohá a mnozí další. Ze zástupců flory je významným druhem orchidej prstnatec májový. V minulosti byl v bažince téměř vyhuben, ale v posledních letech se tu objevuje několik rostlin této nádherné květiny. Prstnatec májový je ze zákona chráněn jako ohrožený druh. Je snadno určitelný zejména díky tmavým skvrnám na listech.
? 1. Kteří obojživelníci se ve Střelické bažince rozmnožují? 2. Prstnatec májový patří mezi rostliny: bobovité, trávy, hvězdnicovité nebo orchideje?
58
Střelický les Střelický les byl v roce 1990 vyhlášen přírodní památkou.
Střelický les se nachází přibližně 2 km jižně od obce Střelice. Tvoří jej prudký údolní svah s převážně jižní expozicí svahů nad levým břehem říčky Bobravy.
! Víš, co
Hlavním předmětem ochrany této přírodní památky je přírodě blízké lesní společenstvo s poměrně hojným výskytem třemdavy bílé.
Třemdava bílá je kromě velkých krásných květů nápadná i jejich velmi
znamená pojem „přírodě blízké společenstvo“? Zkus odvodit sám z názvu nebo se zeptej svého učitele.
silnou až omamnou vůní. Rostlina je ze zákona chráněna v kategorii ohrožený druh. Autor: Jan Matějů
Hlavní dominantu stromového patra tvoří dub zimní s příměsí lípy srdčité, habru obecného, javoru mléče a dalších. V keřovém patře nalezneme třeba ptačí zob, brslen evropský, bez černý či hloh.
ptačí zob
59
V bylinném patře kromě třemdavy bílé roste např. sasanka hajní, plicník lékařský, jaterník trojlaločný, kopytník evropský, kakost smrdutý nebo divizna brunátná. Jediný druh divizny v ČR, který nemá žluté květy. Zvláště chráněná rostlina dle zákona o ochraně přírody v kategorii ohrožený druh.
! Víš, jestli je
Zástupce fauny tvoří typické lesní druhy jako je liška obecná, jezevec, srnec nebo veverka obecná. V korunách stromů můžeme spatřit datla, strakapouda
slepýš had nebo ještěrka? Zeptej se svého učitele.
či žlunu. V lese se můžeme potkat také se zástupci obojživelníků např. s ropuchou nebo skokanem hnědým. Faunu plazů zde zastupuje třeba ještěrka obecná či slepýš křehký. Z pobytových stop je Autor: Jan Matějů
možné potvrdit výskyt veverky obecné,
kuny lesní, jezevce lesního či lišky obecné.
? ?
1. Využij mapy na konci učebnice a zjisti, která další MZCHÚ se nachází v blízkosti Střelického lesa. 2. Jestlipak si se dočetl, kolik druhů divizny má v ČR jinou barvu než žlutou? A jakou barvu má? 3. Jaké dřeviny nalezneš ve Střelickém lese? Vyjmenuj alespoň tři druhy. 4. Víš, co je to „třemdava bílá“?
60
Šlapanické slepence Šlapanické slepence jsou evropsky významnou lokalitou. Územně se překrývají s přírodními památkami Andělka a Čertovka, Velký Hájek, Návrší a Horka.
Tato soustava slepencových výchozů se nachází jihovýchodně od Brna, nad údolím Říčky a táhne se cca 1 km severně od obce Šlapanice. Jedná se o soustavu pěti izolovaných slepencových výchozů s teplomilnými
! Víš, co je to
společenstvy rostlin a živočichů.
Okrotice bílá je vytrvalá bylina vysoká cca 20–60 cm. Patří k vzácnějším
skalní výchoz? Zkus odpovědět vlastními slovy, poté odpověď vyhledej na internetu.
druhům naší květeny vyžadující další pozornost (C4a), zákonem je chráněna jako ohrožená.
Autor: Jan Matějů
Lokalita je stanovištěm řady ohrožených druhů rostlin jako jsou např. lomikámen tříprstý, pryskyřník illyrský, kozinec vičencovitý, záraza síťnatá, okrotice bílá, koniklec velkokvětý nebo divizna brunátná.
61
Záraza síťnatá je nezelená, 15–90 cm vysoká,
! Víš, kde jinde
parazitická bylina a je silně
v okolí Brna nalezneš diviznu brunátnou? Odpověď nalezneš v této knize.
ohroženým druhem dle zákona.
Šlapanické slepence jsou také hnízdišti některých významných druhů ptáků. Z významných druhů můžeme zastihnout při hnízdění lejska bělokrkého, žluvu hajní nebo krahujce obecného. Druhy obývající na Šlapanicku jak lesní, tak nelesní prostředí, jsou pak ještě zastoupeny lejskem šedým, krutihlavem obecným nebo strakapoudem jižním. Prakticky ve všech zdejších územích žije ještěrka obecná nebo slepýš křehký. Krahujec obecný je malý dravec, který žije převážně v lesních porostech. Samci jsou zřetelně menší než samice a obě pohlaví tak vlastně loví i rozdílně velkou kořist. Samice si může troufnout i na hrdličku, samec spíš loví Autor: Jan Matějů
kořist velikosti vrabce. Krahuje obecný je kriticky ohroženým druhem ze zákona.
? 1. Využij mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Šlapanické slepence na mapě. 2. S kolika přírodními památkami se Šlapanické slepence překrývají? Vyjmenuješ aspoň dvě z nich? 3. Vyjmenuj alespoň jeden druh rostliny a jeden druh živočicha, které na Šlapanických slepencích nalezneš.
62
Špice Špice byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památkou. Území je také evropsky významnou lokalitou stejného názvu.
Lokalita se nachází cca 12 km jihovýchodně od Brna. Jedná se o komplex stepních trávníků a opuštěných sadů a vinic na svazích Staré hory. Lokalita
je
významná
výskytem
reprezentativních
teplomilných
společenstev rostlin a bohatou a životaschopnou populací katránu tatarského.
opuštěné sady na Špici
Katrán tatarský je až metr vysoká bylina. Na Špici je udáván v počtu 800 – 1 000 ks rostlin. Dle zákona je kriticky ohroženým druhem. CC-BY- SA Autor: S te fan Le ftnaer
O katránu se hovoří jako o „stepním běžci“. Po odkvětu se nadzemní část rostliny odlomí a nesena větrem „běží“ stepí, a tak rozsévá svá semena. Kromě toho zde roste řada panonských teplomilných druhů jako je např. sinokvět měkký, šater svazčitý, pryšec vrbolistý, violka rolní, kosatec nízký, zvonek sibiřský, černýš rolní, kavyl a mnoho dalších druhů.
! Víš, které
další rostlině se říká „stepní běžec“? Podívej se na informace o lokalitě Velká Klajdovka.
63
Kavyl je rod trsnatých trav, jejich stébla dorůstají výšky až 90 cm. V ČR se vyskytuje 9 druhů kavylů. Jedná se o stepní trávy, tudíž se vyskytují pouze na nejteplejších a nejsušších místech našeho území. Asi nejznámějšími zástupci jsou kavyl Ivanův a kavyl
sinokvět měkký
Autor: Jan Matějů
vláskovitý.
Významné druhy obratlovců jsou na Špici zastoupeny především početnou populací ještěrky obecné. Bohatě jsou v sadech, zahradách, křovinách či náletových porostech zastoupeni ptáci: ťuhýk obecný, pěnice vlašská, strakapoud jižní, krutihlav obecný, bramborníček černohlavý, strnad luční a další. Krutihlav obecný má nenápadné zbarvení připomínající kůru stromů. Jeho krk je velmi ohebný, hlavu dokáže otočit až o 180 stupňů. Od ostatních datlovitých se liší měkkým ocasem, který mu neumožňuje šplhat po stromech. Hnízdí v již existujících dutinách stromů. Ze Autor: Jan Zima
zákona je chráněn jako silně ohrožený druh.
? 1. Využij mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Špici na mapě. 2. Vyjmenuj alespoň dva druhy rostlin a dva druhy živočichů, kteří se na lokalitě vyskytují. 64
Velká Klajdovka Velká Klajdovka byla v roce 1987 úředně vyhlášena přírodní památkou. Území je součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.
Velká Klajdovka se nachází na území města Brna, na jihovýchodním svahu vyvýšeniny Hády. Jedná se o výjimečný fragment výslunných stepních a lesostepních svahů s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na suché teplomilné trávníky, výchozy hornin a rozvolněná keřová společenstva.
! Víš, co je to
step a lesostep? Při hledání odpovědi využij internet nebo se zeptej svého učitele.
Autor: Jan Matějů
Vstavač nachový je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 80 – 90 cm. Dle zákona je silně ohroženým druhem.
Nacházejí se zde doklady tradičního obhospodařování krajiny, které se rozvíjelo již od starověku v souladu s osídlením a které je jednou z příčin
zákoutí v PP Velká Klajdovka
její velké druhové bohatosti. Travnaté svahy, které nešlo jinak hospodářsky využít, byly spásány dobytkem. 65
Ze zvláště chráněných druhů rostlin tu nalezneme např. vstavač nachový, dřín obecný, hvězdnici chlumní, okrotici bílou, třemdavu bílou, kavyl Ivanův a další. Hvězdnice chlumní je
máčka ladní – nepatří sice mezi zvláště chráněné druhy, ale jako léčivá bylina byla využívána již od starověku; máčka patří k tzv. stepním běžcům – její semena jsou rozšiřována větrem.
vytrvalá bylina, 20–40 cm vysoká. Dle zákona je chráněna jako ohrožený druh.
Jižní svahy kopce Hády, kde se nachází i PP Velká Klajdovka jsou výzmanou entomologickou a arachnologickou lokalitou. Byla zde nalezena celá řada vzácných, převážně teplomilných druhů hmyzu a pavouků.
Ze zástupců obratlovců zde nalezla domov např. ještěrka zelená, ještěrka obecná, užovka hladká, pěnice vlašská, ťuhýk obecný nebo jezevec. užovka hladká
? 1. Podívej se na mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice, najdeš Velkou Klajdovku? 2. Vysvětli pojem „stepní běžec“. 3. Které Evropsky významné lokality je Velká Klajdovka součástí?
66
Žabárník
Žabárník byl v roce 1990 vyhlášen přírodní památkou.
Lokalita se nachází cca 1 km severozápadně od obce Sokolnice v okrese Brno- venkov. Důvodem ochrany je údolní niva toku Dunávky včetně závlahové nádrže.
Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a tvořena povodněmi.
! Víš, co
Žabárník je významným biotopem, který využívají ptáci ke svému hnízdění. Můžeme zde spatřit např. motáka pochopa, krutihlava obecného, slavíka obecného či moudivláčka lužního.
Hnízdo moudivláčka
znamená slovo biotop? Odpověď zkus nejdříve odvodit sám, poté se poraď se svým učitelem.
lužního. Autor: Tomasz Przechlewski
67
Pro rozmnožování si tuto vodní nádrž vybralo mnoho druhů obojživelníků, jako jsou např. ropucha obecná nebo skokan skřehotavý – naše největší žába. I plazi zde mají svého zástupce v podobě užovky obojkové.
Skokan skřehotavý je štíhlý obojživelník s poměrně malou hlavou a zakulaceným čenichem. Zadní končetiny má výrazně delší než přední, což mu umožňuje skákat na poměrně velké vzdálenosti. Samci jsou velcí obvykle 12 cm, samice mohou dosáhnout i délky větší jak 16 cm. Ze zákona chráněn jako kriticky ohrožený druh.
Dřevinná skladba je zastoupena druhy vázanými na vodu. Jsou to olše lepkavá, topol bílý, vrba bílá nebo jasan ztepilý. Uvidět tu můžeme i vrby stříhané na hlavu, tzv. hlavaté vrby. Z keřů zde nalezneme husté porosty zejména bezu černého nebo hlohu hloh obecný
obecného. V mělkém pásmu rybníka roste rákos obecný. Podél toku můžeme nalézt např. kosatec žlutý nebo blatouch bahenní.
? 1. Podívej se na mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Žabárník. 2. Vyjmenuj alespoň tři druhy dřevin, které okolo tohoto rybníka můžeš nalézt. 3. Kteří obojživelníci se v tomto rybníku rozmnožují? Vyjmenuj alespoň dva druhy. 68
Žebětínský rybník
Žebětínský rybník byl v roce 1985 vyhlášen přírodní památkou.
Lokalita se nachází při severním okraji Žebětína. Přírodní památka je tvořena rybníkem a přilehlým mokřadem s typickou flórou a faunou. Hlavním cílem ochrany je zachování vhodných podmínek pro život a rozmnožování přítomných živočichů a na vodu vázaných rostlin. Na Žebětínském rybníku pravidelně hnízdí některé druhy mokřadních ptáků. Jsou to např. labuť velká, lyska černá, slípka zelenonohá, kachna divoká nebo rákosník obecný. Labuť velká se u nás
! Víš, co je to
„mokřad“? Zkus význam slova odvodit nebo se zeptej svého učitele.
vyskytuje hojně. Od ostatních druhů je snadno rozeznatelná podle černého výrůstku na zobáku.
Vzácně zde bývají pozorovány druhy jako chřástal vodní nebo polák velký. Občas sem zalétává volavka popelavá nebo racek chechtavý. Při březích rybníka žije užovka obojková. Rybník je významnou lokalitou pro rozmnožování mnoha druhů obojživelníků v Brně.
69
V současné době je potvrzeno rozmnožování ropuchy obecné, skokana hnědého a skokana štíhlého. Byl zde také zjištěn výskyt skokana skřehotavého. Břehový porost rybníka tvoří olše lepkavá a vrba křehká, z keřovitých vrb je nejhojnější vrba popelavá. Další dřeviny jsou zastoupeny již jen sporadicky např. bříza bělokorá, topol bílý nebo dub zimní. Druhově pestré je společenstvo mokřadní louky v potoční nivě nad rybníkem, kde se vyskytují druhy snášející trvalé zamokření půdy, jako jsou blatouch bahenní, kyprej vrbice, pomněnka bahenní, skřípina lesní nebo tužebník jilmový. Koncem léta zde kvete ocún jesenní. Tužebník jilmový je vytrvalá bylina, vysoká 50 – 200 cm. Někdy označován jako „přírodní aspirin“. Používá se jako léčivá rostlina ke snížení teploty.
Autor: Jan Zima
V pobřežní zóně rybníka se vyskytují porosty rákosu obecného, orobince úzkolistého a orobince širolistého, které tvoří vhodné prostředí právě pro porosty orobince a rákosu nalezneme téměř po celém obvodu rybníka
hnízdění ptáků.
? 1. Podívej se na mapu Vybraných přírodovědných lokalit na konci učebnice a najdi Žebětínský rybník. 2. Které druhy ptáků můžeš spatřit při přeletech nad rybníkem? 3. Které druhy rostlin snáší trvalé zamokření půdy? Vyjmenuj alespoň dva. 4. Jaká léčivá rostlina zde roste?
70
4. Mapové přílohy
71
72
73
Název území
Číslo v mapě
PP
Andělka a 1 Čertovka Augšperský potok 2
PR
Babí doly
3
PR PP PP
PP PR PP PR PP
Babí lom Betlém Bílá hora Biskoupská hadcová step Biskoupský kopec Bosonožský hájek Bouchal Břenčák Březina
PR
Březinka
PP
PP
Název území
Číslo v mapě
Krkatá bába
41
PR
42
NPP Stránská skála
82
Číslo v mapě
Sokolí skála
81
43
PP
Střelická bažinka
83
4 5 6
Krnovec Krumlovsko-rokytenské NPR slepence PP Kůlny PP Květnice PP Luzichová
44 45 46
PP PP PP
Střelický les Svídovec Svratka
84 85 86
7
PP
Malhostovická pecka
47
PP
Sýkoř
87
8 9 10 11 12
PR PP PP PP PP
Malužín Medlánecká skalka Medlánecké kopce Míchovec Mniší hora
48 49 50 51 52
PP PP PR PR PP
88 89 90 91 92
13
PP
Na hájku
53
PP
NPR Býčí skála PR Coufavá PR Černovický hájek
14 15 16
PP PP PR
Na lesní horce Na skalách Nad horou
54 55 56
PR PP PR
PP
Červené strání
17
PR
Nad řekami
57
PP
Synalovské kopaniny Šiberná Špice Šumický rybník Trenckova rokle Troskotovický dolní rybník U Brněnky U Staré Vápenice U Výpustku Údolí Chlébského potoka
NPP Červený kopec
18
PP
Návrší
58
PP
Údolí Kohoutovického potoka
98
PR
Čihadlo
19
PP
Netopýrky
59
PR
Údolí Oslavy a Chvojnice
99
PP
Dobrá studně
20
PP
Nosislavská zátočina
60
PR
Údolí Říčky
100
21
PP
Nové hory
61
PP
V olších
101
PP
PR
Název území
Dolní mušovský luh Drásovský PP kopeček PR Dřínová NPR Hádecká planinka PP Holásecká jezera PR Holé vrchy PP Horka PP Horní Židovka PR Hrádky
22
PP
Obřanská stráň
62
PP
23 24 25 26 27 28 29
PR PP PP PP PP PP PP
63 64 65 66 67 68 69
PP
Hrušín
30
PR
PP
Hynčicovy skály
31
PP
PR
Jelení skok
32
PR
Obůrky-Třeštěnec Padělky Patočkova hora Pekárka Pekárna Pilský rybníček Písky Plačkův les a říčka Šatava Pláně Pod Sýkořskou myslivnou
PR
Jelení žlíbek
33
PP
NPP PP PR PP PP PP PP
Jeskyně Pekárna Junácká louka Kamenný vrch Kavky Klášterce Kněžnice Knížecí les
34 35 36 37 38 39 40
PP PP PP PP PP PR PP
PP
74
93 94 95 96 97
PP PR PP PP PR PP PP
Velatická slepencová stráň Velká Klajdovka Velká skála Velké Družďavy Velký hájek Velký Hornek Veselská lada Veselský chlum
103 104 105 106 107 108 109
70
PR
Věstonická nádrž
110
71
PP
Vinohrady
111
72
PR
Zadní Hády
112
Přísnotický les
73
PP
Zámecký les v Lomnici
113
Rájecká tůň Rojetínský hadec Rybičková skála Santon Skalky u Přehrady Slunná Soběšické rybníčky
74 75 76 77 78 79 80
PP PP PP PP PP
Zhořská mokřina Zlobice Žabárník Žebětín Žebětínský rybník
114 115 116 117 118
102
75
Název území EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL EVL
76
Bezourek Bílá hora Biskoupský kopec Bosonožský hájek Červené stráně Doubravník - kostel Hobrtenky Jižní svahy Hádů Kamenný vrch Knížecí les Krumlovsko-Rokytenské slepence Krumlovský les Květnice Loučka Malhostovické kopečky Modřické rameno Moravský kras Mušovský luh Na lesní horce Nad Brněnskou přehradou Netopýrky Nové hory Pekárka Pisárky Pouzdřanská step - Kolby Prudká Přísnotický les Rakovecké údolí Rojetínský hadec Rosice - zámek Rumunská bažantnice Řeka Rokytná Sivický les Sokolí skála Stránská skála Střelická bažinka Šlapanické slepence Špice Šumické rybníky Trenckova rokle Údolí Chlébského potoka Údolí Jihlavy Údolí Oslavy a Chvojnice Údolí Svitavy Vranovický a Plačkův les Zlobice Zřídla u Nesvačilky Žebětín Židlochovický zámecký park
Číslo v mapě 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49
77
Název
Číslo v mapě
Název
Bohunčina lípa
1
Borovice u vily Franke Břek na Dřínoví
2 3
Buk u Jeleního žlíbku
4
Buk u Tetčic
5
Jeřáb břek u staré vápenky Jeřáb břek u Kosmákova kříže Jinačovická lípa Jinan na Mendloví nám. Jinan vedle budovy CVČ Lužánky
Buk v Babickém lese
6
Buk v Rozkopalové zmole Buky u Bílovic Červený buk u VFU Brno Červený buk v zámecké zahradě Drásovská mlýnská hruštička Dub červený JUDr. Jana Besedy Dub letní Dub letní Dub letní Dub letní Dub letní Dub letní v areálu nemocnice Dub pod skalou
Číslo v mapě
Název
Číslo v mapě
37
Lipové stromořadí v Tišnově
72
38 39
Lípy srdčité Lípy u křížku
73 74
40
Lípy u sv. Jana v Tišnově
75
41
Lípy v Předklášteří
76
Jírovec maďal
42
Maloměřická lipová alej na bývalém hřbitově
77
7 8
Jubileum Kalovská lípa
43 44
Milionúv buk Novoveská lípa
78 79
9
Kaštan u pošty
45
Obecní lípa
80
10
Lípa
46
Obecní lípa za kostelem
81
11
Lípa
47
Pavlovnie u hřiště ve Štířicích
82
12 13 14 15 16 17
Lípa na Jaselské Lípa na Kopečku Lípa republiky Lípa srdčitá Lípa srdčitá Lípa srdčitá
48 49 50 51 52 53
Planá hrušeň u Bílovic Platan javorolistý Platan javorolistý Platan javorolistý Platan javorolistý Platan Mitrovského
83 84 85 86 87 88
18 19
Lípa srdčitá v Lomnici Lípa Svobody
54 55
Platan na Hybešově Platan u Besénku
89 90
Dub před kostelem sv. Jiljí
20
56
21 22 23
Platan U sv. Anny Platan v zámeckém parku Sokolnice Pod kaštany Skeneho platany
91
Dub u hradu Veveří Dub u Junácké louky Dub u Omic Dub v Zadních polích Dub za Střelnicí Duby a topoly v rajhradské bažantnici
24 25
Lípa Svobody Lípa u Brněnského kříže Lípa u hřbitova Lípa u Chvojnice Lípa u kaple Proměnění páně Lípa u školy
26
Lípa u Šťávů
62
Dva platany na Zvonařce Helánové lípy
27 28
63 64
Hrušeň pod Oborou
29
Hrušeň v Předklášteří Chudčická lípa Javor klen v Lomnici
30 31 32
Javor polní, babyka
33
Javor stříbrný Javorové stromořadí u Veverských Knínic Jeníkova hruška
34
Lípa u vodárny Lípa u Železného Lípa v Lesním Hlubokém Lípa v Sadu osvobození Lípa velkolistá Lípa velkolistá Lipové stromořadí na Bráfové Lipové stromořadí Na Hrádku Lipové stromořadí v Rosicích
78
35 36
57 58 59
92 93 94
Skupina 34 lip Skupina dvou lip Skupina lip v klášteře Porta Coeli
95 96
98 99
66 67 68
Smrk u jeskyně Výpustek Smrk ztepilý Stromořadí kaštanů na Malé Klajdovce Stromy v sokolnické bažantnici Tis červený Tis obecný červený
101 102 103
69
Topol u hřiště
104
70
Tři duby na Studýnkové
105
71
Unínské lípy Vrba bílá Vrba u Krbu
106 107 108
60 61
65
97
100
79
80
81
82
Seznam použité literatury a zdrojů Agentura ochrany přírody a krajiny: Plán péče o národní přírodní rezervaci Býčí skála: na období 2012 – 2021. 2011. Agentura ochrany přírody a krajiny: Plán péče o národní přírodní rezervaci Hádecká planinka: na období 2012 – 2021. 2011. Agentura ochrany přírody a krajiny: mapové podklady: maloplošná zvláště chráněná území s vyhlášenými ochrannými pásmy (poslední aktualizace 9. 8. 2013), zákonná ochranná pásma maloplošných zvláště chráněných území (akt. 9. 8. 2013), velkoplošná zvláště chráněná území (akt. 11. 9. 2012), evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (akt. 28. 8. 2013), ptačí oblasti soustavy Natura 2000 (akt. 8. 6. 2010), památné stromy (akt. 26. 6. 2013), definiční body objektů památných stromů - pomocná vrstva (akt. 26. 6. 2013). ATELIER FONTES s.r.o.: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje. 2004; aktualizace 2012 Česká republika – Zeměměřičský úřad: digitální mapa ZM 200 a MČR 1M - barevná Český svaz ochránců přírody – základní organizace Brněnsko: Přírodní památka Žebětínský rybník: plán péče pro období 2005 – 2014. 2004. Chalupa, J.: Plán péče o přírodní památku Rájecká tůň: na období 2011 – 2020. Brno, 2011. Chalupa, J. – Prašivková, L.: Plán péče o přírodní památku Střelický les: na období 2012 2022. Křepice, 2011. Kemsa, J.: Paleontologické zpracování lokality Rybičková skála: rešeršní část k bakalářské práci; Brno, 2011. 17 s. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce Nela Doláková. Kos, J. – Lazárek, P. – Rothröckl, T.: Národní park Podyjí: Co je dobré vědět o nejmenším národním parku v ČR; Správa Národního parku Podyjí, 2012. Martiško, J.: Plán péče přírodní památka Písky: na období 2011 – 2020. 2010 83
Martiško, J. - Martišková, K.: Biskoupská hadcová step. Pustiměř, 2011. Martiško, J. - Martišková, K.: Andělka Čertovka: Přežívající fragmenty teplomilné květeny . Pustiměř, 2010. Martiško, J. - Martišková, K.: Horka: Unikátní stepní společenstva. Pustiměř, 2010. Martiško, J. - Martišková, K.: Návrší: Rozkvetlé temeno. Pustiměř, 2010. Martiško, J. - Martišková, K.: Špice: Stepní běžci ve svazích Staré hory. Pustiměř, 2010. Martiško, J. - Martišková, K.: Špice: Stepní běžci ve svazích Staré hory - pokračování. Pustiměř, 2010. Martiško, J. - Martišková, K.: Střelická bažinka: Domov žab a čolků. Pustiměř, 2012. Matuška, P.: Plán péče o přírodní památku Medlánecké kopce: na období 2006 – 2015. 2005. Ministerstvo životního prostředí České republiky: Mezinárodní rok biodiverzity – „Pro pestrou přírodu, pro budoucnost“. Informační list č. 8/2010; Praha, 2010. Řiháček, V.: Plán péče o přírodní rezervaci Kamenný vrch: na období 2011 – 2021. 2009 Sedláček, V.: Plán péče o přírodní památku Pekárka: na období 2014 – 2019. Schneider, J.: Plán péče pro přírodní rezervaci Babí lom: na období 2005 – 2014. 2004. Schneider, J.: Plán péče pro přírodní památku Nosislavská zátočina: na období 2005 – 2014. 2004. Šmiták, J.: Plán péče pro národní přírodní památku Stránská skála: na období 1996 – 2000. Brno, 1994. Štefka, L. a kol.: Plán péče pro NPR Býčí skála: na období 2001 – 2011. Blansko, 2001. Trunda, P.: Přírodní památka Velká Klajdovka: plán péče na období 2012 – 2021. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb.
Internetové zdroje: 84
http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/ [cit. 29. 11. 2013] http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/mzchu-a-prirodni-parky/narodni-prirodnirezervace/ [cit. 29. 11. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Babí_lom_(přírodní_rezervace) [cit. 17. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Bosonožský_hájek [cit. 17. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Býčí_skála [cit. 29. 11. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_kopec [cit. 29. 11. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Medlánecké_kopce [cit. 29. 11. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravský_kras [cit. 29. 11. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Netopýrky [cit. 17. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlovské_vrchy [cit. 17. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Stránská_skála [cit. 17. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Žabárník [cit. 19. 12. 2013] http://cs.wikipedia.org/wiki/Žebětínský_rybník [cit. 19. 12. 2013] http://lokality.geology.cz/762 [cit. 19. 12. 2013] http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ [cit. 29. 11. 2013] http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= [cit. 11. 12. 2013] http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000102263 [cit. 11. 12. 2013] http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000102386 [cit. 11. 12. 2013] http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000102395 [cit. 11. 12. 2013]
85
http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000102400 [cit. 11. 12. 2013] http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000103998 [cit. 2. 12. 2013] http://palava.ochranaprirody.cz/ [cit. 29. 11. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=87 [cit. 2. 12. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=90 [cit. 2. 12. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=104 [cit. 2. 12. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=109 [cit. 3. 12. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=115 [cit. 3. 12. 2013] http://www.rezekvitek.cz/?idc=121 [cit. 3. 12. 2013] http://www.streliceubrna.cz/strelicka-bazinka/d-1363/p1=1171 [cit. 3. 12. 2013] http://www.treking.cz/regiony/babi-lom.htm [cit. 4. 12. 2013] http://www.turistika.cz/mista/strelicky-les-prirodni-pamatka [cit. 4. 12. 2013] http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/jizni-morava/brno-a-okoli/8708-strelicky-les/ [cit. 4. 12. 2013] http://www.zebetin.cz/clanek/Prirodni-pamatky [cit. 4. 12. 2013]
86
Vydala Základní škola, Brno, Holzova 1, příspěvková organizace v rámci projektu „Příroda mého okolí“ reg. č. CZ.1.07/1.1.16/02.0077 Rok vydání: 2014 Počet kusů: 400 ks
