Z Á K O N KRALICKÉHO Z ROKU BRNO 2009

´ ZA ´ KON NOVY ´ NA A SPASITELE NASˇEHO PA

JEZˇI´SˇE KRISTA.

´ NI´ PODLE POSLEDNI´HO VYDA ´ HO Z ROKU 1613. KRALICKE

BRNO 2009.

ˇA ´ DEK KNIH NOVE ´ HO ZA ´ KONA. POR . . Evangelium S. Luka´sˇe . Evangelium S. Jana . . Skutkove´ S. Aposˇtolu˚ . Evangelium S. Matousˇe

Evangelium S. Marka

. . . . .

ˇ ´ımanu˚m Episˇtola S. Pavla k R

. . . . . .

. . . . . .

Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Korintsky´m Druha´ episˇtola S. Pavla k Korintsky´m

. . Episˇtola S. Pavla k Efezsky´m . . Episˇtola S. Pavla k Filipensky´m . Episˇtola S. Pavla k Kolossensky´m .

Episˇtola S. Pavla k Galatsky´m

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Tessalonicensky´m Druha´ episˇtola S. Pavla k Tessalonicensky´m

. . Druha´ episˇtola S. Pavla k Timoteovi . Episˇtola S. Pavla k Titovi . . . . Episˇtola S. Pavla k Filemonovi . . . Episˇtola S. Pavla k Zˇidu˚m . . . . Episˇtola S. Jakuba . . . . . . Prvnı´ episˇtola S. Petra . . . . . Druha´ episˇtola S. Petra . . . . . Prvnı´ episˇtola S. Jana . . . . . Druha´ episˇtola S. Jana . . . . . Trˇetı´ episˇtola S. Jana . . . . . Episˇtola S. Judy . . . . . . . Zjevenı´ S. Jana . . . . . . . Prvnı´ episˇtola S. Pavla k Timoteovi

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 57 91 149 192 248 271 294 309 317 325 331 337 342 345 352 357 360 362 379 385 392 397 404 405 406 408

EVANGELIUM ´ PODLE

´ NI´ S.) MATOUSˇE. (SEPSA KAPITOLA 1. Prˇedkove´ Krista Pańa z strany teˇla, 18. a zpu˚sob pocˇetı´ i narozenı´ jeho.

niha rodu Jezˇ´ısˇe Krista sy-

K na Davidova, syna Abra-

hamova. 2 Abraham zplodil Iza ´ ka. Iza´k pak zplodil Ja´koba. Ja´kob zplodil Judu a bratrˇ´ı jeho. 3 Judas pak zplodil Fa ´ resa a Za´ru z Ta´mar. Fa´res pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama. 4 Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Na´zona. Na´zon zplodil Salmona. 5 Salmon zplodil Bo ´ za z Raab. A Bo´z zplodil Obe´da z Rut. Obe´d pak zplodil Jesse. 6 Jesse zplodil Davida kra ´ le. David pak kra´l zplodil Sˇalomouna, z te´, ktera´zˇ byla Uria´sˇova. ˇ alomoun zplodil Roboa´ma. 7S Roboa´m zplodil Abia´sˇe. Abia´sˇ zplodil Azu. 8 Aza zplodil Jozafata. Jozafat zplodil Jora´ma. Jora´m zplodil Ozia´sˇe. 9 Ozia ´ sˇ pak zplodil Joa´tama. Joa´tam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechia´sˇe.

10 Ezechia ´ sˇ pak zplodil Manassesa. A Manasses zplodil Amona. Amon pak zplodil Jozia´sˇe. 11 Jozia ´ sˇ pak zplodil Jekonia´sˇe a bratrˇ´ı jeho v zajetı´ Babylonske´m. 12 A po zajetı´ Babylonske ´ m Jekonia´sˇ zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zoroba´bele. 13 A Zoroba ´ bel zplodil Abiuda. Abiud pak zplodil Eliakima. Eliakim zplodil Azora. 14 Azor potom zplodil Sa ´ docha. Sa´doch zplodil Achima. Achim pak zplodil Eliuda. 15 Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Ma´tana. Ma´tan zplodil Ja´koba. 16 Ja ´ kob pak zplodil Jozefa, muzˇe Marie, z nı´zˇto narodil se JEZˇI´Sˇ, ktery´zˇ slove Kristus. 17 A tak vs ˇ ech rodu˚ od Abrahama azˇ do Davida bylo rodu˚ cˇtrnaćte, a od Davida azˇ do zajetı´ Babylonske´ho rodu˚ cˇtrnaćte, a od zajetı´ Babylonske´ho azˇ do Krista rodu˚ cˇtrnaćte. 18 Jezukristovo pak narozenı´ takto se stalo: Kdyzˇ matka jeho Maria zasnoubena byla Joze-

MATOUSˇ 2

4

fovi, prve´ nezˇ se sesˇli, nalezena jest teˇhotna´ z Ducha svate´ho. 19 Ale Jozef muz ˇ jejı´ spravedlivy´ jsa, a nechteˇv jı´ v lehkost uve´sti, chteˇl ji tajneˇ propustiti. 20 Kdyz ˇ pak on o tom prˇemysˇloval, aj, andeˇl Pańeˇ ve snaćh uka´zal se jemu, rˇka: Jozefe synu Davidu˚v, neboj se prˇijı´ti Marie manzˇelky sve´; nebo cozˇ v nı´ jest pocˇato, z Ducha svate´ho jest. 21 Porodı´t’ pak syna, a nazu ˚ vesˇ jmeńo jeho Jezˇ´ısˇ; ont’ zajiste´ vysvobodı´ lid svu˚j od hrˇ´ıchu˚ jejich. 22 Toto pak vs ˇ ecko stalo se, aby se naplnilo, cozˇ poveˇdıńo bylo ode Pańa skrze proroka, rˇkoucı´ho: 23 Aj, panna te ˇ hotna´ bude, a porodı´ syna, a nazu˚vesˇ jmeńo jeho Emmanuel, ktere´zˇ se vykla´da´: S na´mi Bu˚h. 24 Procı´tiv pak Jozef ze sna, ucˇinil, jakozˇ mu prˇika´zal andeˇl Pańeˇ, a prˇijal manzˇelku svou. 25 Ale nepoznal jı´, az ˇ i porodila Syna sve´ho prvorozene´ho, a nazvala jmeńo jeho Jezˇ´ısˇ. KAPITOLA 2. Prˇ´ıjezd mudrcu˚ k narozene´mu kra´li. 13. Utı´kańı´ do Egypta. 16. Dı´tek mordovańı´. 19. Z Egypta navraćenı´.

dyzˇ se pak narodil Jezˇ´ısˇ

K v Betle´meˇ Judoveˇ za dnu˚

Hero´desa kra´le, aj, mudrci od vyćhodu slunce vypravili se do Jeruzale´ma,

ˇ kouce: Kde jest ten naro2R zeny´ kra´l Zˇidovsky´? Nebo videˇli jsme hveˇzdu jeho na vyćhodu slunce, a vypravili jsme se, abychom se klaneˇli jemu. 3 To uslys ˇ ev Hero´des kra´l, zarmoutil se i vsˇecken Jeruzale´m s nı´m. 4 A protoz ˇ svolav vsˇecky prˇednı´ kneˇzˇ´ı a ucˇitele lidu, ta´zal se jich, kde by se Kristus meˇl naroditi. 5 Oni pak r ˇ ekli jemu: V Betle´meˇ Judoveˇ. Nebo tak jest psańo skrze proroka: 6 A ty Betle ´ me, zemeˇ Judska´, nikoli nejsi nejmensˇ´ı mezi knı´zˇaty Judsky´mi; nebot’ z tebe vyjde vy´voda, ktery´zˇ pa´sti bude lid mu˚j Izraelsky´. 7 Tehdy Hero ´ des tajneˇ povolav mudrcu˚, pilneˇ se jich vypta´val, ktere´ho by se jim cˇasu hveˇzda uka´zala. 8 A kdyz ˇ je propousˇteˇl do Betle´ma, rˇekl: Jdouce, vyptejte se pilneˇ na to deˇt’a´tko, a kdyzˇ naleznete, zveˇstujtezˇ mi, at’ i ja´ prˇijda, poklonı´m se jemu. 9 Oni pak vyslys ˇ evsˇe kra´le, jeli. A aj, hveˇzda, kterouzˇ byli videˇli na vyćhodu slunce, prˇedcha´zela je, azˇ i prˇisˇedsˇi, sta´la nad mı´stem, kdezˇ bylo deˇt’a´tko. 10 A uzr ˇ evsˇe hveˇzdu, zradovali se radostı´ velmi velikou. 11 I vs ˇ edsˇe do domu, nalezli deˇt’a´tko s Mariı´ matkou jeho, a

MATOUSˇ 3 padsˇe, klaneˇli se jemu; a otevrˇevsˇe poklady sve´, obeˇtovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru. 12 A od Boha napomenuti jsouce ve snaćh, aby se nenavraceli k Hero´desovi, jinou cestou navra´tili se do krajiny sve´. 13 Kdyz ˇ pak oni odjeli, aj, andeˇl Pańeˇ uka´zal se Jozefovi ve snaćh, rˇka: Vstana, vezmi deˇt’a´tko i matku jeho, a utec do Egypta, a bud’ tam, dokudzˇ nepovı´m tobeˇ; nebot’ bude Hero´des hledati deˇt’a´tka, aby je zahubil. 14 Ktery ´ zˇ vstav v noci, vzal deˇt’a´tko i matku jeho, a odsˇel do Egypta. 15 A byl tam az ˇ do smrti Hero´desovy, aby se naplnilo poveˇdeˇnı´ Pańeˇ skrze proroka, rˇkoucı´ho: Z Egypta povolal jsem Syna sve´ho. 16 Tehdy Hero ´ des uzrˇev, zˇe by oklamań byl od mudrcu˚, rozhneˇval se na´ramneˇ, a poslav, zmordoval vsˇecky dı´tky, ktere´zˇ byly v Betle´meˇ i ve vsˇech koncˇinaćh jeho, od dvouletyćh a nı´zˇe, podle´ cˇasu, na ktery´zˇ se byl pilneˇ vyptal od mudrcu˚. 17 Tehdy naplne ˇ no jest to poveˇdeˇnı´ Jeremia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: 18 Hlas v Ra ´ ma slysˇań jest, narˇ´ıkańı´ a plaćˇ a kvı´lenı´ mnohe´; Raćhel placˇ´ıcı´ synu˚ svyćh, a nedala se poteˇsˇiti, proto zˇe jich nenı´.

5

19 Kdyz ˇ pak umrˇel Hero´des, aj, andeˇl Pańeˇ uka´zal se Jozefovi ve snaćh v Egypteˇ, ˇ ka: Vstana, vezmi dı´teˇ i 20 R matku jeho, a jdizˇ do zemeˇ Izraelske´; nebot’ jsou zemrˇeli ti, kterˇ´ızˇ hledali bezzˇivotı´ dı´teˇte. 21 Ktery ´ zˇto vstav, vzal dı´teˇ i matku jeho, a prˇisˇel do zemeˇ Izraelske´. 22 Ale uslys ˇ ev, zˇe by Archelaus kraloval v Judstvu mı´sto Hero´desa otce sve´ho, oba´val se tam jı´ti; avsˇak napomenut byv od Boha ve snaćh, obra´til se do krajin Galilejskyćh. 23 A pr ˇ isˇed, bydlil v meˇsteˇ, ktere´zˇ slove Nazare´t, aby se naplnilo, cozˇ poveˇdıńo bylo skrze proroky, zˇe Nazaretsky´ slouti bude.

KAPITOLA 3. Zacˇa´tek ka´zanı´ i krˇtu Janova, 13. ktery´zˇ i Pań Jezˇ´ısˇ od neˇho prˇijal.

teˇch pak dnech prˇisˇel Jan

V Krˇtitel, ka´zˇe na pousˇti v

zemi Judske´, 2Ar ˇ ka: Pokańı´ cˇinˇte, nebo prˇiblı´zˇilo se kra´lovstvı´ nebeske´. 3 Totot’ jest zajiste ´ ten prˇedpoveˇdeˇny´ od Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: Hlas volajıćı´ho na pousˇti: Prˇipravujte cestu Pańeˇ, prˇ´ıme´ cˇinˇte stezky jeho. 4 Ten pak Jan me ˇ l roucho z srstı´ velbloudovyćh, a pa´s kozˇeny´ okolo bedr svyćh, a pokrm jeho byl kobylky a med lesnı´.

6

MATOUSˇ 4

5 Tedy vycha ´ zel k neˇmu Jeruzale´m a vsˇecko Judstvo, i vsˇecka okolnı´ krajina Jordańska´, 6 A kr ˇ teˇni byli od neˇho v Jordańeˇ, vyzna´vajıće hrˇ´ıchy sve´. 7 Uzr ˇ ev pak mnohe´ z farizeu˚ a z saduceu˚, zˇe jdou k jeho krˇtu, rˇekl jim: Pokolenı´ jesˇteˇrcˇ´ı, i kdo va´m uka´zal, kterak byste uteći meˇli budoucı´ho hneˇvu? 8 Protoz ˇ neste ovoce hodne´ pokańı´. 9 A nemyslte, z ˇ e mu˚zˇete rˇ´ıkati sami u sebe: Otce ma´me Abrahama. Nebot’ pravı´m va´m, zˇe mu˚zˇe Bu˚h z kamenı´ tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. 10 A jiz ˇ t’ jest i sekera k korˇenu stromu˚ prˇilozˇena. Kazˇdy´ tedy strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na ohenˇ uvrzˇen by´va´. 11 Ja ´ t’ krˇtı´m va´s vodou ku pokańı´, ten pak, ktery´zˇ po mneˇ prˇicha´zı´, jestit’mocneˇjsˇ´ı nezˇli ja´, jehozˇto nejsem hoden obuvi nositi. Ont’va´s krˇtı´ti bude Duchem svaty´m a ohneˇm. 12 Jehoz ˇ to veˇjecˇka v ruce jeho, a vycˇistı´t’ humno sve´, a shroma´zˇdı´ psˇenici svou do obilnice, ale plevy pa´liti bude ohneˇm neuhasitelny´m. 13 Tehdy pr ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ od Galilee k Jordańu k Janovi, aby pokrˇteˇn byl od neˇho.

14 Ale Jan velmi zbran ˇ oval jemu, rˇka: Ja´ ma´m od tebe krˇteˇn by´ti, a ty pak jdesˇ ke mneˇ? 15 A odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, dı´ jemu: Nechej nynı´; nebot’ tak slusˇ´ı na na´s, abychom plnili vsˇelikou spravedlnost. Tedy nechal ho. 16 A pokr ˇ teˇn jsa Jezˇ´ısˇ, vystoupil i hned z vody; a aj, otevrˇ´ına jsou mu nebesa, a videˇl Ducha Bozˇ´ıho, sstupujıćı´ho jako holubici, a prˇicha´zejıćı´ho na neˇj. 17 A aj, hlas s nebe r ˇ koucı´: Tentot’ jest ten mu˚j mily´ Syn, v neˇmzˇ mi se dobrˇe zalı´bilo.

KAPITOLA 4. Kristova pokusˇenı´, 12. ka´zanı´, 18. ucˇedlnı´ku˚ povolańı´, 23. bı´dnyćh uzdravovańı´.

ehdy Jezˇ´ısˇ veden jest na

T pousˇt’od’ Ducha, aby pokou-

sˇ´ın byl od d a´bla. 2 A postiv se cˇtyr ˇ idceti dnu˚ a cˇtyrˇidceti nocı´, potom zlacˇneˇl. 3 A pr ˇ istoupiv k neˇmu pokusˇitel, rˇekl: Jsi-li Syn Bozˇ´ı, rcizˇ, at’ kamenı´ toto chlebove´ jsou. 4 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl: Psańot’ jest: Ne samy´m chlebem zˇiv bude cˇloveˇk, ale kazˇdy´m slovem vycha´zejıćı´m skrze u´sta Bozˇ´ı. 5 Tedy pojal jej d’a ´ bel do svate´ho meˇsta, a postavil ho na vrchu chra´mu. 6A r ˇ ekl mu: Jsi-li Syn Bozˇ´ı, spustizˇ se dolu˚; nebo psańo jest, zˇe andeˇlu˚m svy´m prˇika´zal o tobeˇ, a na ruce uchopı´ tebe, abys

MATOUSˇ 5 neˇkde o ka´men nohy sve´ neurazil. 7I r ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Zase psańo jest: Nebudesˇ pokousˇeti Pańa Boha sve´ho. 8 Ope ˇ t pojal ho d’a´bel na horu vysokou velmi, a uka´zal mu vsˇecka kra´lovstvı´ sveˇta i sla´vu jejich, 9Ar ˇ ekl jemu: Toto vsˇecko tobeˇ da´m, jestlizˇe padna, budesˇ mi se klaneˇti. 10 Tedy r ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Odejdizˇ, satane; nebot’ psańo jest: Pańu Bohu sve´mu klaneˇti se budesˇ, a jemu same´mu slouzˇiti budesˇ. 11 Tedy opustil ho d’a ´ bel, a aj, andeˇle´ prˇistoupili a slouzˇili jemu. 12 A kdyz ˇ uslysˇel Jezˇ´ısˇ, zˇe by Jan byl vsazen, navra´til se do Galilee. 13 A opustiv Nazare ´ t, prˇisˇed, bydlil v Kafarnaum prˇi morˇi, v krajinaćh Zabulon a Neftalı´m, 14 Aby se naplnilo pove ˇ deˇnı´ skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: 15 Zeme ˇ Zabulon a Neftalı´m prˇi morˇi za Jordańem, Galilea pohanska´, 16 Lid, ktery ´ zˇ bydlil v temnostech, videˇl sveˇtlo velike´, a sedıćı´m v krajineˇ a stıńu smrti, sveˇtlo vzesˇlo jim. 17 Od toho cˇasu pocˇal Jez ˇ ´ısˇ ka´zati a praviti: Pokańı´ cˇinˇte; nebot’ se prˇiblı´zˇilo kra´lovstvı´ nebeske´.

7

18 A chode ˇ Jezˇ´ısˇ podle´ morˇe Galilejske´ho, uzrˇel dva bratry, Sˇimona, ktery´zˇ slove Petr, a Ondrˇeje bratra jeho, ani pousˇteˇjı´ sı´t do morˇe, (nebo byli ryba´rˇi). 19 I dı´ jim: Pod’te za mnou, a ucˇinı´m va´s ryba´rˇe lidı´. 20 A oni hned opustivs ˇ e sı´ti, sˇli za nı´m. 21 A poods ˇ ed odtud, uzrˇel jine´ dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodı´ s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdı´ sı´ti sve´. I povolal jich. 22 A oni hned opustivs ˇ e lodı´ a otce sve´ho, sˇli za nı´m. 23 I procha ´ zel Jezˇ´ısˇ vsˇecku Galilei, ucˇe v shroma´zˇdeˇnıćh jejich a ka´zˇe evangelium kra´lovstvı´, a uzdravuje vsˇelikou nemoc i vsˇeliky´ neduh v lidu. 24 A rozes ˇ la se o neˇm poveˇst po vsˇ´ı Syrii. I vodili k neˇmu vsˇecky nemocne´, rozlicˇny´mi neduhy a tra´penı´mi obklıćˇene´, i d’a´belnı´ky, i na´meˇsicˇnı´ky, i sˇlakem porazˇene´ a uzdravoval je. 25 I s ˇ li za nı´m za´stupove´ mnozı´ z Galilee a z Desı´ti meˇst, i z Jeruzale´ma i z Judstva i z Zajordańı´.

KAPITOLA 5. Kdo jsou blahoslavenı´ a procˇ. 13. Sluzˇebnı´ku˚ cı´rkve povinnost. 17. Vysveˇtlenı´ za´kona.

ida pak Jezˇı´sˇ za´stupy, vstou-

V pil na horu; a kdyzˇ se posa-

8

MATOUSˇ 5

dil, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnıći jeho. 2 I otevr ˇ ev u´sta sva´, ucˇil je, rˇka: 3 Blahoslavenı´ chudı´ duchem, nebo jejich jest kra´lovstvı´ nebeske´. 4 Blahoslavenı´ lkajıćı´, nebo oni poteˇsˇeni budou. 5 Blahoslavenı´ tis ˇ ´ı, nebo oni deˇdictvı´ obdrzˇ´ı na zemi. 6 Blahoslavenı´, kter ˇ ´ızˇ lacˇneˇjı´ a zˇ´ızneˇjı´ spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. 7 Blahoslavenı´ milosrdnı´, nebo oni milosrdenstvı´ du˚jdou. 8 Blahoslavenı´ cˇiste ´ ho srdce, nebo oni Boha videˇti budou. 9 Blahoslavenı´ pokojnı´, nebo oni synove´ Bozˇ´ı slouti budou. 10 Blahoslavenı´, kter ˇ ´ızˇ protivenstvı´ trpı´ pro spravedlnost, nebo jejich jest kra´lovstvı´ nebeske´. 11 Blahoslavenı´ budete, kdyz ˇ va´m zlorˇecˇiti budou a protivenstvı´ cˇiniti, a mluviti vsˇecko zle´ o va´s, lhouce, pro mne. 12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vasˇe hojna´ jest v nebesıćh. Takt’ zajiste´ protivili se proroku˚m, kterˇ´ızˇ byli prˇed va´mi. 13 Vy jste su ˚ l zemeˇ. Jestlizˇe su˚l zmarˇena bude, cˇ´ım bude osolena? K nicˇemuzˇ se nehodı´ vıće, nezˇ aby byla ven vyvrzˇena a od lidı´ posˇlapańa.

14 Vy jste sve ˇ tlo sveˇta. Nemu˚zˇet’ meˇsto na horˇe lezˇ´ıcı´ skryto by´ti. 15 Aniz ˇ rozsveˇcujı´ svıće a staveˇjı´ ji pod kbelec, ale na svıćen; i svı´tı´ vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ jsou v domeˇ. 16 Tak sve ˇ t’ sveˇtlo vasˇe prˇed lidmi, at’vidı´ skutky vasˇe dobre´, a slavı´ Otce vasˇeho, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 17 Nedomnı´vejte se, z ˇ e bych prˇisˇel rusˇiti za´kona aneb proroku˚. Neprˇisˇelt’ jsem rusˇiti, ale naplniti. 18 Amen zajiste ´ pravı´m va´m: Dokudzˇ nepomine nebe i zemeˇ, jedina´ literka aneb jeden punˇktı´k nepomine z za´kona, azˇ se vsˇecky veˇci stanou. 19 Protoz ˇ zrusˇil-li by kdo jedno z prˇika´zanı´ teˇchto nejmensˇ´ıch, a ucˇil by tak lidi, nejmensˇ´ı slouti bude v kra´lovstvı´ nebeske´m. Kdozˇ by pak koli cˇinil i ucˇil, ten veliky´ slouti bude v kra´lovstvı´ nebeske´m. 20 Nebo pravı´m va ´ m: Nebude-lit’ hojneˇjsˇ´ı spravedlivost vasˇe nezˇli za´konnı´ku˚ a farizeu˚, nikoli nevejdete do kra´lovstvı´ nebeske´ho. 21 Slys ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıkańo jest stary´m: Nezabijesˇ. Pakli by kdo zabil, povinen trpeˇti soud. 22 Ale ja ´ t’ pravı´m va´m: Zˇe kazˇdy´, kdozˇ se hneˇva´ na bratra sve´ho bez prˇ´ıcˇiny, musı´ tr-

MATOUSˇ 5 peˇti soud. Kdozˇ by pak rˇekl bratru sve´mu: Raćha, povinen bude prˇed radou sta´ti; a kdozˇ by rˇekl: Bla´zne, musı´ pekelny´ ohenˇ trpeˇti. 23 Protoz ˇ obeˇtoval-li bys dar svu˚j na olta´rˇ, a tu bys se rozpomenul, zˇe bratr tvu˚j ma´ neˇco proti tobeˇ: 24 Nechejz ˇ tu daru sve´ho prˇed olta´rˇem a odejdi; prve´ smirˇ se s bratrem svy´m, a potom prˇijda, obeˇtuj dar svu˚j. 25 Vejdi v dobrou vu ˚ li s protivnı´kem svy´m rychle, dokudzˇ jsi s nı´m na cesteˇ, at’by snad nedal tebe protivnı´k tvu˚j soudci, a soudce dal by teˇ sluzˇebnı´ku, a byl bys uvrzˇen do zˇala´rˇe. 26 Amen pravı´m tobe ˇ : Nevyjdesˇ odtud, dokudzˇ i poslednı´ho hale´rˇe nenavra´tı´sˇ. 27 Slys ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıkańo bylo stary´m: Nezcizolozˇ´ısˇ. 28 Ale ja ´ t’ pravı´m va´m: Zˇe kazˇdy´, kdozˇ by pohledeˇl na zˇenu ku pozˇa´dańı´ jı´, jizˇ zcizolozˇil s nı´ v srdci sve´m. 29 Jestliz ˇ e pak oko tve´ prave´ horsˇ´ı teˇ, vylup je a vrz od sebe; nebot’ jest uzˇitecˇneˇji tobeˇ, aby zahynul jeden oud tvu˚j, nezˇ by cele´ teˇlo tve´ uvrzˇeno bylo do ohneˇ pekelne´ho. 30 A pakli ruka tva ´ prava´ horsˇ´ı teˇ, utni ji a vrz od sebe; nebo uzˇitecˇneˇji jest tobeˇ, aby zahynul jeden oud tvu˚j, nezˇ by vsˇecko teˇlo

9

tve´ uvrzˇeno bylo do pekelne´ho ohneˇ. 31 Te ´ zˇ rˇecˇeno jest: Kdozˇ by koli propustil manzˇelku svou, aby jı´ dal lı´stek rozloucˇenı´. 32 Ja ´ t’ pak pravı´m va´m: Zˇe kdozˇkoli propustil by manzˇelku svou, kromeˇ prˇ´ıcˇiny cizolozˇstva, uvodı´ ji v cizolozˇstvo, a kdozˇ propusˇteˇnou pojme, cizolozˇ´ı. 33 Ope ˇ t slysˇeli jste, zˇe rˇ´ıkańo bylo stary´m: Nebudesˇ krˇiveˇ prˇisahati, ale splnı´sˇ Pańu prˇ´ısahy sve´. 34 Ale ja ´ t’ pravı´m va´m: Abyste neprˇisahali vsˇelijak, ani skrze nebe, nebo tru˚n Bozˇ´ı jest; 35 Ani skrze zemi, nebo podnoz ˇ jeho jest; ani skrze Jeruzale´m, nebo meˇsto velike´ho toho Kra´le jest. 36 Ani skrze hlavu svou budes ˇ prˇisahati, nebo nemu˚zˇesˇ jednoho vlasu ucˇiniti bı´le´ho aneb cˇerne´ho. 37 Ale bud’ r ˇ ecˇ vasˇe: Jisteˇ, jisteˇ; nikoli, nikoli. Cozˇ pak nad to vıće jest, to od zle´ho jest. 38 Slys ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıkańo bylo: Oko za oko, a zub za zub. 39 Ja ´ t’ pak pravı´m va´m: Abyste neodpı´rali zle´mu. Ale uderˇ´ı-li teˇ kdo v prave´ lıće tve´, nasad’ jemu i druhe´ho. 40 A tomu, kdoz ˇ se s tebou chce souditi a sukni tvou vzı´ti, nech mu i pla´sˇteˇ.

MATOUSˇ 6

10

41 A nutil-li by te ˇ kdo mı´li jednu, jdi s nı´m dveˇ. 42 A prosıćı´mu tebe dej, a od toho, kdo by chteˇl vypu˚jcˇiti od tebe, neodvracuj se. 43 Slys ˇ eli jste, zˇe rˇ´ıkańo bylo: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho, a nena´videˇti budesˇ neprˇ´ıtele sve´ho. 44 Ale ja ´ t’ va´m pravı´m: Milujte neprˇa´tely sve´, dobrorˇecˇte teˇm, kterˇ´ızˇ va´s proklıńajı´, dobrˇe cˇinˇte nena´vidıćı´m va´s, a modlte se za ty, kterˇ´ızˇ va´s utiskujı´ a va´m se protivı´, 45 Abyste byli synove ´ Otce sve´ho, ktery´zˇ jest v nebesıćh; nebo slunci sve´mu velı´ vzchoditi na dobre´ i na zle´, a de´sˇt’ da´va´ na spravedlive´ i na nespravedlive´. 46 Nebo milujete-li ty, kdoz ˇ va´s milujı´, jakou odplatu ma´te? Zdalizˇ i publikańi te´hozˇ necˇinı´? 47 A budete-li pozdravovati toliko bratrˇ´ı svyćh, cozˇ vıće cˇinı´te? Vsˇak i publikańi to cˇinı´. 48 Bud’tez ˇ vy tedy dokonalı´, jako i Otec va´sˇ, ktery´zˇ jest v nebesıćh, dokonaly´ jest.

KAPITOLA 6. Prˇi almuzˇneˇ, 5. modlitbeˇ, 16. postu, 19. pokladıćh 25. a prˇi pecˇovańı´ jak se chovati.

ilneˇ se varujte, abyste al-

P muzˇny sve´ neda´vali prˇed

lidmi, proto abyste vidıńi byli

od nich, jinak nebudete mı´ti odplaty u Otce sve´ho, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 2 Protoz ˇ kdyzˇ da´va´sˇ almuzˇnu, netrub prˇed sebou, jako pokrytci cˇinı´ v sˇkolaćh a na ryncıćh, aby chva´leni byli od lidı´. Amen pravı´m va´m, majı´t’ odplatu svou. 3 Ale ty kdyz ˇ almuzˇnu da´va´sˇ, necht’nevı´ levice tva´, co cˇinı´ pravice tva´, 4 Aby almuz ˇ na tva´ byla v skryteˇ, Otec pak tvu˚j, ktery´zˇ vidı´ v skryteˇ, odplatı´ tobeˇ zjevneˇ. 5 A kdyz ˇ bys se modlil, neby´vej jako pokrytci. Obycˇej zajiste´ majı´, v sˇkolaćh a na u´hlech ulic stojıće, modliti se, aby byli vidıńi od lidı´. Amen pravı´m va´m, zˇet’ majı´ odplatu svou. 6 Ale ty kdyz ˇ bys se modlil, vejdi do pokojı´ka sve´ho, a zavra dve´rˇe sve´, modlizˇ se Otci sve´mu, ktery´zˇ jest v skryteˇ, a Otec tvu˚j, ktery´zˇ vidı´ v skryteˇ, odplatı´ tobeˇ zjevneˇ. 7 Modle ´ ce se pak, nebud’tezˇ marnomluvnı´ jako pohane´; nebo se domnı´vajı´, zˇe pro tu svou mnohomluvnost vyslysˇańi budou. 8 Nepr ˇ irovna´vejtezˇ se tedy jim, nebot’ vı´ Otec va´sˇ, cˇeho jest va´m potrˇebı´, prve´ nezˇ byste vy ho prosili. 9 A protoz ˇ vy takto se modlte:

MATOUSˇ 6 Otcˇe na´sˇ, ktery´zˇ jsi v nebesıćh, posveˇt’ se jmeńo tve´. 10 Pr ˇ id’ kra´lovstvı´ tve´. Bud’ vu˚le tva´ jako v nebi tak i na zemi. 11 Chle ´ b na´sˇ vezdejsˇ´ı dej na´m dnes. 12 A odpust’ na ´ m viny nasˇe, jakozˇ i my odpousˇtı´me vinnı´ku˚m nasˇim. 13 I neuvod’ na ´ s v pokusˇenı´, ale zbav na´s od zle´ho. Nebo tve´ jest kra´lovstvı´, i moc, i sla´va, na veˇky, Amen. 14 Nebo jestliz ˇ e odpustı´te lidem pokle´sky jejich, odpustı´t’ i va´m nebesky´ Otec va´sˇ. 15 Jestliz ˇ e pak neodpustı´te lidem pa´du˚ jejich, anizˇ Otec va´sˇ odpustı´ va´m pa´du˚ vasˇich. 16 Kdyz ˇ byste se pak postili, neby´vejtezˇ jako pokrytci zasmusˇilı´; nebot’ posˇmurˇujı´ tva´rˇ´ı svyćh, aby veˇdome´ bylo lidem, zˇe se postı´. Amen pravı´m va´m, vzalit’ jsou odplatu svou. 17 Ty pak, kdyz ˇ se postı´sˇ, pomazˇ hlavy sve´ a tva´rˇ svou umej, 18 Aby nebylo zjevne ´ lidem, zˇe se postı´sˇ, ale Otci tve´mu, ktery´zˇ jest v skryteˇ. A Otec tvu˚j, ktery´zˇ vidı´ v skrytosti, odplatı´ tobeˇ zjevneˇ. 19 Neskla ´ dejte sobeˇ pokladu˚ na zemi, kdezˇ mol a rez kazı´, a kdezˇ zlodeˇji vykopa´vajı´ a kradou.

11

20 Ale skla ´ dejte sobeˇ poklady v nebi, kdezˇ ani mol ani rez nekazı´, a kdezˇ zlodeˇji nevykopa´vajı´ ani nekradou. 21 Nebo kdez ˇ jest poklad va´sˇ, tut’ jest i srdce vasˇe. 22 Svıće te ˇ la jestit’ oko; protozˇ jestlizˇe by oko tve´ sprostne´ bylo, vsˇecko teˇlo tve´ sveˇtle´ bude. 23 Paklit’ by oko tve ´ bylo nesˇlechetne´,vsˇecko teˇlo tve´ tmave´ bude. Jestlizˇe tedy sveˇtlo, ktere´zˇ jest v tobeˇ, jest tma, sama tma jaka´ bude? ˇ a´dny´ nemu˚zˇe dveˇma pa´24 Z nu˚m slouzˇiti. Neb zajiste´ jednoho nena´videˇti bude, a druhe´ho milovati, aneb jednoho prˇ´ıdrzˇeti se bude, a druhy´m pohrdne. Nemu˚zˇte Bohu slouzˇiti i mammoneˇ. 25 Protoz ˇ pravı´m va´m: Nepecˇujte o zˇivot svu˚j, co byste jedli a co pili, ani o teˇlo sve´, cˇ´ım byste se odı´vali. Zdalizˇ nenı´ zˇivot vıće nezˇli pokrm, a teˇlo nezˇli odeˇv? 26 Hled’te na ptactvo nebeske ´, zˇet’ nesejı´ ani zˇnou, ani shromazˇd’ujı´ do stodol, ale Otec va´sˇ nebesky´ zˇivı´ je. I zdalizˇ vy jich mnohem neprˇevysˇujete? 27 A kdo z va ´ s pecˇliveˇ mysle, mu˚zˇe prˇidati ku postaveˇ sve´ loket jeden? 28 A o ode ˇ v procˇ se stara´te? Povazˇte kvı´tı´ polnı´ho, kterak roste, nepracuje ani prˇede.

MATOUSˇ 7

12

29 Pravı´mt’ pak va ´ m, zˇe ani Sˇalomoun ve vsˇ´ı sla´veˇ sve´ tak odıń nebyl, jako jedno z nich. 30 Pone ˇ vadzˇ tedy tra´vu polnı´, jesˇto dnes jest, a zı´tra do peci by´va´ vlozˇena, Bu˚h tak odı´va´, i zdalizˇ mnohem vıće va´s neodı´va´, o´ male´ vı´ry? 31 Nepecˇujtez ˇ tedy, rˇ´ıkajıće: Co budeme jı´sti? aneb co budeme pı´ti? aneb cˇ´ım se budeme odı´vati? 32 Nebo toho vs ˇ eho pohane´ hledajı´. Vı´t’ zajiste´ Otec va´sˇ nebesky´, zˇe toho vsˇeho potrˇebujete. 33 Ale hledejte nejprv kra ´lovstvı´ Bozˇ´ıho a spravedlnosti jeho, a toto vsˇe bude va´m prˇidańo. 34 Protoz ˇ nepecˇujte o zı´trˇejsˇ´ı den, nebo zı´trˇejsˇ´ı den pecˇovati bude o sve´ veˇci. Dostit’ ma´ den na sve´m tra´penı´.

KAPITOLA 7. Vsˇetecˇny´ soud. 7. Sta´lost prˇi modlitbeˇ. 12. Summa pı´sem i za´kona prˇirozene´ho. 13. Cesta u´zka´ a sˇiroka´. 15. Falesˇnı´ proroci. 24. Du˚m na ska´le a na pı´sku.

esud’tezˇ, abyste nebyli sou-

N zeni.

2 Nebo ktery ´ mzˇ soudem soudı´te, ty´mzˇ budete souzeni, a kterou meˇrou meˇrˇ´ıte, bude va´m zase odmeˇrˇeno. 3 Kterakz ˇ pak vidı´sˇ mrvu v oku bratra sve´ho, a v oku sve´m brˇevna neznamena´sˇ?

4 Aneb kterak dı´s ˇ bratru sve´mu: Nech at’ vyjmu mrvu z oka tve´ho? A aj, brˇevno v oku tve´m. 5 Pokrytcˇe, vyjmi nejprv br ˇ evno z oka sve´ho, a tehdy prohle´dnesˇ, abys vynˇal mrvu z oka bratra sve´ho. 6 Neda ´ vejte svate´ho psu˚m, anizˇ mecte perel svyćh prˇed svineˇ, at’by snad nepotlacˇily jich nohama svy´ma, a obra´tıće se, neroztrhaly va´s. 7 Proste, a da ´ not’ bude va´m; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude va´m otevrˇ´ıno. 8 Nebo kaz ˇ dy´, kdozˇ prosı´, be´rˇe; a kdozˇ hleda´, nale´za´; a tomu, kdozˇ tlucˇe, bude otevrˇ´ıno. 9 An ktery ´ z va´s jest cˇloveˇk, jehozˇ kdyby prosil syn jeho za chle´b, dal by jemu ka´men? 10 A prosil-li by za rybu, zdali da´ jemu hada? 11 Pone ˇ vadzˇ tedy vy, jsouce zlı´, umı´te dobre´ dary da´vati deˇtem svy´m, cˇ´ım vıće Otec va´sˇ, ktery´zˇ jest v nebesıćh, da´ dobre´ veˇci teˇm, kterˇ´ızˇ ho, prosı´? 12 A protoz ˇ vsˇecko, jakzˇ byste chteˇli, aby va´m lide´ cˇinili, tak i vy cˇinˇte jim; tot’ zajiste´ jest za´kon i proroci. 13 Vcha ´ zejte teˇsnou branou; nebo prostranna´ brańa a sˇiroka´ cesta jest, ktera´zˇ vede k zahynutı´, a mnoho jest teˇch, kterˇ´ızˇ vcha´zejı´ skrze ni.

MATOUSˇ 8 14 Nebo te ˇ sna´ jest brańa a u´zka´ cesta, ktera´zˇ vede k zˇivotu, a ma´lo jest nale´zajıćıćh ji. 15 Pilne ˇ se pak varujte falesˇnyćh proroku˚, kterˇ´ızˇ prˇicha´zejı´ k va´m v rousˇe ovcˇ´ım, ale vnitrˇ jsou vlci hltavı´. 16 Po ovocıćh jejich pozna ´ te je. Zdalizˇ zbı´rajı´ z trnı´ hrozny, aneb z bodlaćˇ´ı fı´ky? 17 Takt’ kaz ˇ dy´ strom dobry´ ovoce dobre´ nese, zly´ pak strom zle´ ovoce nese. 18 Nemu ˚ zˇet’ dobry´ strom zle´ho ovoce ne´sti, ani strom zly´ ovoce dobre´ho vyda´vati. 19 Vs ˇ eliky´ strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na ohenˇ uvrzˇen by´va´. 20 A tak tedy po ovocıćh jejich pozna´te je. 21 Ne kaz ˇ dy´, kdozˇ mi rˇ´ıka´: Pane, Pane, vejde do kra´lovstvı´ nebeske´ho, ale ten, kdozˇ cˇinı´ vu˚li Otce me´ho, ktery´zˇ v nebesıćh jest. 22 Mnozı´t’ mi de ˇ jı´ v onen den: Pane, Pane, zdalizˇ jsme ve jmeńu tve´m neprorokovali, a ve jmeńu tve´m d’a´blu˚ nevymı´tali, a v tve´m jmeńu divu˚ mnohyćh necˇinili? 23 A tehdyt’ jim vyzna ´ m, zˇe jsem va´s nikdy neznal. Odejdeˇte ode mne, cˇinitele´ nepravosti. 24 A protoz ˇ kazˇde´ho, kdozˇ slysˇ´ı slova ma´ tato a plnı´ je, prˇipo-

13

dobnı´m muzˇi moudre´mu, ktery´zˇ ustaveˇl du˚m svu˚j na ska´le. 25 I spadl pr ˇ ´ıval, a prˇisˇly rˇeky, a va´li veˇtrove´, a oborˇili se na ten du˚m, ale nepadl; nebo zalozˇen byl na ska´le. 26 Kaz ˇ dy´ pak, kdozˇ slysˇ´ı slova ma´ tato, a neplnı´ jich, prˇipodobneˇn bude muzˇi bla´znu, ktery´zˇ ustaveˇl du˚m svu˚j na pı´sku. 27 I spadl pr ˇ ´ıval, a prˇisˇly rˇeky, a va´li veˇtrove´, a oborˇili se na ten du˚m, i padl, a byl pa´d jeho veliky´. 28 Stalo se pak, kdyz ˇ dokonal Jezˇ´ısˇ rˇecˇi tyto, zˇe se prˇevelmi divili za´stupove´ ucˇenı´ jeho. 29 Nebo ucˇil je jako moc maje, a ne jako za´konnıći. KAPITOLA 8. Malomocne´ho 5. a sluzˇebnı´ka setnı´kova, 14. svegrusˇi Petrovu 16. i jine´ uzdraviv Pań, 19. za´konnı´ka prˇijı´ti, ucˇedlnı´ka pustiti nechteˇl. 23. Veˇtrove´ i d’a´blove´ ho poslouchajı´.

kdyzˇ sstupoval s hory, sˇli za

A nı´m za´stupove´ mnozı´.

2 A aj, malomocny ´ prˇisˇed, klaneˇl se jemu, rˇka: Pane, kdybys jen chteˇl, mu˚zˇesˇ mne ocˇistiti. 3 I vzta ´ h Jezˇ´ısˇ ruku, dotekl se ho, rˇka: Chci, bud’ cˇist. A hned ocˇisˇteˇno jest malomocenstvı´ jeho. 4 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Vizizˇ, abys zˇa´dne´mu nepravil. Ale jdi, ukazˇ se kneˇzi, a obeˇtuj dar ten, ktery´zˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ jim.

14

MATOUSˇ 8

5 A kdyz ˇ vcha´zel Jezˇ´ısˇ do Kafarnaum, prˇistoupil k neˇmu setnı´k, prose ho, 6A r ˇ ka: Pane, sluzˇebnı´k mu˚j lezˇ´ı doma sˇlakem porazˇeny´, velmi se tra´peˇ. 7 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Ja´ prˇijdu a uzdravı´m ho. 8 A odpovı´daje setnı´k, r ˇ ekl: Pane, nejsemt’ hoden, abys vsˇel pod strˇechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude sluzˇebnı´k mu˚j. 9 Nebo i ja ´ jsem cˇloveˇk pod mocı´, maje pod sebou zˇoldne´rˇe, a dı´m-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jine´mu: Prˇid’, a prˇijde, a sluzˇebnı´ku sve´mu: Ucˇinˇ toto, a ucˇinı´. 10 To uslys ˇ ev Jezˇ´ısˇ, podivil se, a jdoucı´m za sebou rˇekl: Amen pravı´m va´m, ani v Izraeli tak velike´ vı´ry jsem nenalezl. 11 Pravı´m pak va ´ m, zˇet’prˇijdou mnozı´ od vyćhodu i od za´padu, a stoliti budou s Abrahamem, s Iza´kem a s Ja´kobem v kra´lovstvı´ nebeske´m, 12 Ale synove ´ kra´lovstvı´ vyvrzˇeni budou do temnostı´ zevnitrˇnıćh. Tamt’ bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚. 13 I r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ setnı´kovi: Jdizˇ, a jakzˇs uveˇrˇil, stanˇ se tobeˇ. I uzdraven jest sluzˇebnı´k jeho v tu hodinu. 14 A pr ˇ isˇed Jezˇ´ısˇ do domu Petrova, uzrˇel svegrusˇi jeho, ana lezˇ´ı, a ma´ zimnici.

15 I dotekl se ruky jejı´, a pr ˇ estala jı´ zimnice. I vstala a posluhovala jim. 16 A kdyz ˇ byl vecˇer, prˇivedli k neˇmu mnohe´, kterˇ´ızˇ d’a´belstvı´ meˇli, a on vymı´tal duchy slovem, a vsˇecky, kterˇ´ızˇ se zle meˇli, uzdravil, 17 Aby se naplnilo pove ˇ deˇnı´ skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: Ont’ vzal na se mdloby nasˇe, a neduhy nesl. 18 Vida pak Jez ˇ ´ısˇ za´stupy mnohe´ okolo sebe, ka´zal prˇeplaviti se na druhou stranu. 19 A pr ˇ istoupiv jeden za´konnı´k, rˇekl jemu: Mistrˇe, pu˚jdu za tebou, kamzˇkoli pu˚jdesˇ. 20 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Lisˇky doupata majı´, a ptactvo nebeske´ hnı´zda, ale Syn cˇloveˇka nema´, kde by hlavu sklonil. 21 Jiny ´ pak z ucˇedlnı´ku˚ jeho rˇekl jemu: Pane, dopust’ mi prve´ odjı´ti a pochovati otce me´ho. 22 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Pod’ za mnou, a nech at’ mrtvı´ pochova´vajı´ mrtve´ sve´. 23 A kdyz ˇ vstoupil na lodı´, vstoupili za nı´m i ucˇedlnıći jeho. 24 A aj, bour ˇ e velika´ stala se na morˇi, tak zˇe vlny prˇikry´valy lodı´. On pak spal. 25 A pr ˇ istoupivsˇe ucˇedlnıći jeho, zbudili jej, rˇkouce: Pane, zachovej na´s, hynemet’. 26 I dı´ jim: Procˇ se bojı´te, o ´ male´ vı´ry? Tehdy vstav, prˇimlu-

MATOUSˇ 9 vil veˇtru˚m a morˇi, i stalo se utisˇenı´ velike´. 27 Lide ´ pak divili se, rˇkouce: Kteraky´ jest tento, zˇe ho i veˇtrove´ i morˇe poslouchajı´? 28 A kdyz ˇ se prˇeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenskyćh, potkali se s nı´m dva d’a´belnıći z hrobu˚ vysˇlı´, ukrutnı´ na´ramneˇ, tak zˇe zˇa´dny´ nemohl tou cestou choditi. 29 A aj, volali, r ˇ kouce: Co je na´m po tobeˇ, Jezˇ´ısˇi, Synu Bozˇ´ı? Prˇisˇel jsi sem prˇed cˇasem tra´piti na´s. 30 A bylo opoda ´ l od nich sta´do velike´ veprˇu˚, pasoucıćh se. ˇ a´blove´ pak prosili ho, 31 D rˇkouce: Jestlizˇe na´s vymı´ta´sˇ, dopustizˇ na´m vjı´ti do toho sta´da veprˇu˚. 32 I r ˇ ekl jim: Jdeˇte. A oni vysˇedsˇe, vesˇli do sta´da teˇch veprˇu˚. A aj, hnalo se prudce vsˇecko sta´do teˇch veprˇu˚ s vrchu dolu˚ do morˇe, i ztonuli v vodaćh. 33 Pasty ´ rˇi pak utekli. A prˇisˇedsˇe do meˇsta, vypravovali to vsˇecko, i o teˇch d’a´belnıćıćh. 34 A aj, vs ˇ ecko meˇsto vysˇlo v cestu Jezˇ´ısˇovi, a uzrˇevsˇe ho, prosili, aby sˇel z koncˇin jejich. KAPITOLA 9. Kristus uzdravil sˇlakovite´ho, 9. povolal Matousˇe, 14. odpoveˇd’ dal o postu, 20. zˇenu uzdravil, 23. dceru knı´zˇecı´ vzkrˇ´ısil, 27. slepy´m zrak navra´til, 32. d’a´belstvı´ vyhnal, 35. nad rozpty´leny´mi lı´tost meˇl.

15 vstoupiv na lodı´, prˇeplavil

A se, a prˇisˇel do meˇsta sve´ho. 2 A aj, pr ˇ inesli mu sˇlakem porazˇene´ho, lezˇ´ıcı´ho na lozˇi. A videˇv Jezˇ´ısˇ vı´ru jejich, dı´ sˇlakem porazˇene´mu: Doufej, synu, odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji. 3 A aj, ne ˇ kterˇ´ı z za´konnı´ku˚ rˇekli sami v sobeˇ: Tento se rouha´. 4 A vide ˇ v Jezˇ´ısˇ mysˇlenı´ jejich, rˇekl: Procˇ vy myslı´te zle´ veˇci v srdcıćh svyćh? 5 Nebo co jest sna ´ ze rˇ´ıci: Odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´, cˇili rˇ´ıci: Vstanˇ a chod’? 6 Ale abyste ve ˇ deˇli, zˇet’ ma´ moc Syn cˇloveˇka na zemi odpousˇteˇti hrˇ´ıchy, tehdy dı´ sˇlakem porazˇene´mu: Vstana, vezmi na sebe lozˇe sve´, a jdi do domu sve´ho. 7 Tedy vstav, ods ˇ el do domu sve´ho. 8 A vidouce to za ´ stupove´, divili se a velebili Boha, ktery´zˇ dal takovou moc lidem. 9 A jda odtud Jez ˇ ´ısˇ, uzrˇel cˇloveˇka sedıćı´ho na cle, jmeńem Matousˇe. I dı´ mu: Pod’ za mnou. I vstav, sˇel za nı´m. 10 Stalo se pak, kdyz ˇ sedeˇl Jezˇ´ısˇ za stolem v domeˇ, a aj, mnozı´ celnı´ a hrˇ´ısˇnıći prˇisˇedsˇe, stolili s Jezˇ´ısˇem a s ucˇedlnı´ky jeho. 11 A vidouce to farizeove ´ , rˇekli ucˇedlnı´ku˚m jeho: Procˇ s celny´mi a hrˇ´ısˇnı´ky jı´ mistr va´sˇ?

16

MATOUSˇ 9

12 Jez ˇ ´ısˇ pak uslysˇev to, rˇekl jim: Nepotrˇebujı´t’ zdravı´ le´karˇe, ale nemocnı´. 13 Jdouce pak, ucˇte se, co jest to: Milosrdenstvı´ chci a ne obeˇti. Nebo neprˇisˇel jsem volati spravedlivyćh, ale hrˇ´ısˇnyćh ku pokańı´. 14 Tehdy pr ˇ istoupili k neˇmu ucˇedlnıći Janovi, rˇkouce: Procˇ my a farizeove´ postı´me se cˇasto, ucˇedlnıći pak tvoji se nepostı´? 15 I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Zdalizˇ mohou synove´ zˇenichovi rmoutiti se, dokudzˇ s nimi jest zˇenich? Ale prˇijdou dnove´, kdyzˇ bude od nich odjat zˇenich, a tehdyt’ se budou postiti. ˇ a´dny´ zajiste´ neprˇisˇ´ıva´ za´16 Z platy sukna nove´ho k rouchu vetche´mu; nebo ta za´plata jeho odtrhla by dı´l od roucha, a veˇtsˇ´ı by dı´ra byla. 17 Aniz ˇ lejı´ vıńa nove´ho do na´dob staryćh; sic jinak rozpuknou se sudove´, a vıńo se vyleje, a sudove´ se zkazı´. Ale vıńo nove´ lejı´ do novyćh na´dob, a by´va´ obe´ zachovańo. 18 A kdyz ˇ on to k nim mluvil, aj, knı´zˇe prˇistoupivsˇi, klaneˇlo se jemu, rˇkuc: Dcera ma´ nynı´ umrˇela. Ale pod’, vlozˇ na ni ruku svou, a budet’ zˇiva. 19 A vstav Jez ˇ ´ısˇ, sˇel za nı´m, i ucˇedlnıći jeho. 20 (A aj z ˇ ena, ktera´zˇ nemocı´ svou tra´pena byla ode dvanaćti

let, prˇistoupivsˇi po zadu, dotkla se podolka roucha jeho. 21 Nebo r ˇ ekla sama v sobeˇ: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu. 22 Jez ˇ ´ısˇ pak obra´tiv se, a uzrˇev ji, rˇekl: Doufej, dcero, vı´ra tva´ teˇ uzdravila. I ozdraveˇla ta zˇena te´ chvı´le.) 23 Pr ˇ isˇed pak Jezˇ´ısˇ do domu knı´zˇete, a uzrˇev trubacˇe i za´stup hlucˇ´ıcı´, ˇ ekl jim: Odejdeˇtezˇ; nebo 24 R neumrˇela deˇvecˇka, ale spı´. I posmı´vali se jemu. 25 A kdyz ˇ byl vyhnań za´stup, vsˇed tam, ujal ji za ruku jejı´. I vstala ta deˇvecˇka. 26 A roznesla se pove ˇ st ta po vsˇ´ı te´ zemi. 27 A kdyz ˇ sˇel odtud Jezˇ´ısˇ, sˇli za nı´m dva slepı´, volajıće a rˇkouce: Smiluj se nad na´mi, Synu Davidu˚v. 28 A kdyz ˇ vsˇel do domu, prˇistoupili k neˇmu ti slepı´. I dı´ jim Jezˇ´ısˇ: Veˇrˇ´ıte-li, zˇe to mohu ucˇiˇ ekli jemu: Ovsˇem, Pane. niti? R 29 Tedy dotekl se ocˇ´ı jejich, r ˇ ka: Podle´ vı´ry vasˇ´ı stanˇ se va´m. 30 I otevr ˇ ´ıny jsou ocˇi jejich. Zapoveˇdeˇl jim pak tuze Jezˇ´ısˇ, rˇka: Viztezˇ, at’ nizˇa´dny´ nezvı´. 31 Ale oni vys ˇ edsˇe, rozhla´sali jej po vsˇ´ı te´ zemi. 32 A kdyz ˇ oni vycha´zeli, aj, prˇivedli mu cˇloveˇka neˇme´ho, majıćı´ho d’a´belstvı´.

MATOUSˇ 10 33 A kdyz ˇ vyvrzˇeno bylo d’a´belstvı´, mluvil neˇmy´. I divili se za´stupove´, rˇkouce: Zˇe nikdy nic nebylo vı´dańo takove´ho v Izraeli. 34 Farizeove ´ pak pravili: Mocı´ knı´zˇete d’a´belske´ho vymı´ta´ d’a´bly. 35 I obcha ´ zel Jezˇ´ısˇ vsˇecka meˇsta i meˇstecˇka, ucˇe v sˇkolaćh jejich a ka´zˇe evangelium kra´lovstvı´, a uzdravuje vsˇelikou nemoc i vsˇeliky´ neduh v lidu. 36 A kdyz ˇ hledeˇl na za´stupy, slitovalo se mu jich, zˇe byli opusˇteˇni a rozpty´leni jako ovce, nemajıće pasty´rˇe. 37 Tehdy rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Zˇenˇ zajiste´ jest mnoha´, ale deˇlnı´ku˚ ma´lo. 38 Protoz ˇ proste Pańa zˇneˇ, at’ vypudı´ deˇlnı´ky na zˇenˇ svou.

KAPITOLA 10. Poslańı´ dvanaćti k ka´zanı´ 8. i divu˚ cˇineˇnı´. 9. Zpra´va, jak by se prˇi tom, 16. zvla´sˇt’ v odpornostech prˇicha´zejıćıćh mı´ti meˇli.

svolav dvanaćte ucˇedlnı´ku˚

A svyćh, dal jim moc nad du-

chy necˇisty´mi, aby je vymı´tali, a aby uzdravovali vsˇelikou nemoc, i vsˇeliky´ neduh. 2 Dvana ´ cti pak aposˇtolu˚ jmeńa jsou tato: Prvnı´ Sˇimon, ktery´zˇ slove Petr, a Ondrˇej bratr jeho, Jakub Zebedeu˚v a Jan bratr jeho,

17

3 Filip a Bartolome ˇ j, Toma´sˇ a Matousˇ, ktery´zˇ by´val celny´, Jakub Alfeu˚v a Lebbeus, prˇijmı´m Taddeus, ˇ imon Kananitsky´, a Jida´sˇ 4S Isˇkariotsky´, ktery´zˇ i zradil ho. 5 Te ˇ chto dvanaćte poslal Jezˇ´ısˇ, prˇikazuje jim, rˇka: Na cestu pohanu˚ nechod’te, a do meˇsta Samaritańskyćh nevcha´zejte. 6 Ale rade ˇ ji jdeˇte k ovcem zahynuly´m z domu Izraelske´ho. 7 Jdouce pak, kaz ˇ te, rˇkouce: Zˇe se prˇiblı´zˇilo kra´lovstvı´ nebeske´. 8 Nemocne ´ uzdravujte, malomocne´ cˇist’te, mrtve´ krˇeste, d’a´belstvı´ vymı´tejte; darmo jste vzali, darmo dejte. 9 Neber ˇ te s sebou zlata, ani strˇ´ıbra, ani peneˇz do opasku˚ svyćh, 10 Ani mos ˇ ny na cestu, ani dvou suknı´, ani obuvi, ani hu˚lky; hodent’jest zajiste´ deˇlnı´k pokrmu sve´ho. 11 A do ktere ´ hozˇkoli meˇsta neb meˇstecˇka vesˇli byste, vzeptejte se, kdo by v neˇm hodny´ byl, a tu pobud’te, azˇ i vyjdete. 12 A vcha ´ zejıće do domu, pozdravte ho. 13 A jestliz ˇ e bude du˚m ten hodny´, pokoj va´sˇ prˇijdizˇ nanˇ; pakli by nebyl hodny´, pokoj va´sˇ navratizˇ se k va´m. 14 A kdoz ˇ koli neprˇijal by va´s, a neuposlechl by rˇecˇ´ı vasˇich, vy-

18

MATOUSˇ 10

jdouce ven z domu neb z meˇsta toho, vyrazte prach z noh svyćh. 15 Amen pravı´m va ´ m: Lehcˇeji bude zemi Sodomskyćh a Gomorskyćh v den soudny´ nezˇli meˇstu tomu. 16 Aj, ja ´ posı´la´m va´s jako ovce mezi vlky; protozˇ bud’te opatrnı´ jako hadove´, a sprostnı´ jako holubice. 17 Vystr ˇ ´ıhejte se pak lidı´; nebot’ va´s vyda´vati budou do sneˇmu˚, a v shroma´zˇdeˇnıćh svyćh budou va´s bicˇovati. 18 Ano i pr ˇ ed vla´darˇe i prˇed kra´le vedeni budete pro mne, na sveˇdectvı´ proti nim, i na´rodu˚m. 19 Kdyz ˇ pak va´s vydadı´, nebud’tezˇ pecˇlivı´, kterak aneb co byste mluvili; dańot’ bude zajiste´ va´m v tu hodinu, co budete mı´ti mluviti. 20 Nebo ne vy jste, kter ˇ ´ızˇ mluvı´te, ale Duch Otce vasˇeho, ktery´zˇ mluvı´ v va´s. 21 Vyda ´ t’ pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanout’ dı´tky proti rodicˇu˚m, a zmordujı´ je. 22 A budete v nena ´ visti vsˇechneˇm pro jmeńo me´, ale kdozˇ setrva´ azˇ do konce, tent’ spasen bude. 23 Kdyz ˇ se pak va´m budou protiviti v tom meˇsteˇ, utecte do jine´ho. Amen zajiste´ pravı´m va´m, nezchodı´te meˇst Izraelskyćh, azˇ prˇijde Syn cˇloveˇka.

24 Nenı´t’ ucˇedlnı´k nad mistra, ani sluzˇebnı´k nad pańa sve´ho. 25 Dostit’ jest ucˇedlnı´ku, aby byl jako mistr jeho, a sluzˇebnı´k jako pań jeho. Poneˇvadzˇ hospoda´rˇe Belzebubem nazy´vali, cˇ´ım pak vıće domaćı´ jeho? 26 Protoz ˇ nebojte se jich; nebo nenı´ nic skryte´ho, cozˇ by nemeˇlo by´ti zjeveno, ani tajne´ho, jesˇto by nemeˇlo zveˇdıńo by´ti. 27 Coz ˇ va´m pravı´m ve tmaćh, pravte na sveˇtle, a co v usˇi slysˇ´ıte, hla´sejte na domıćh. 28 A nebojte se te ˇ ch, kterˇ´ızˇ mordujı´ teˇlo, ale dusˇe nemohou zamordovati; nezˇ radeˇji se bojte toho, ktery´zˇ mu˚zˇe i dusˇi i teˇlo zatratiti v pekelne´m ohni. 29 Zdaliz ˇ neby´vajı´ proda´vańi dva vrabecˇkove´ za penı´zek? A vsˇak jeden z nich nepada´ na zem bez Otce vasˇeho. 30 Vas ˇ i pak i vlasove´ na hlaveˇ vsˇickni secˇteni jsou. 31 Protoz ˇ nebojte se, drazˇsˇ´ı jste vy nezˇli mnoho vrabcu˚. 32 Kdoz ˇ koli tedy vyzna´ mne prˇed lidmi, vyzna´mt’ i ja´ jej prˇed Otcem svy´m, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 33 Kdoz ˇ by pak mne zaprˇel prˇed lidmi, zaprˇ´ımt’ ho i ja´ prˇed Otcem svy´m, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 34 Nedomnı´vejte se, z ˇ e bych prˇisˇel pokoj da´ti na zemi. Ne-

MATOUSˇ 11 prˇisˇelt’ jsem, abych pokoj uvedl, ale mecˇ. 35 Pr ˇ isˇel jsem zajiste´, abych rozdeˇlil cˇloveˇka proti otci jeho, a dceru proti materˇi jejı´, a neveˇstu proti svegrusˇi jejı´. 36 A nepr ˇ a´tele´ cˇloveˇka domaćı´ jeho. 37 Kdo miluje otce neb matku vıće nezˇli mne, nenı´t’ mne hoden; a kdozˇ miluje syna neb dceru vıće nezˇli mne, nenı´t’ mne hoden. 38 A kdoz ˇ nebe´rˇe krˇ´ızˇe sve´ho a nena´sleduje mne, nenı´t’mne hoden. 39 Kdo nalezne dus ˇ i svou, ztratı´t’ ji; a kdo by ztratil dusˇi svou pro mne, naleznet’ ji. 40 Kdo va ´ s prˇijı´ma´, mne prˇijı´ma´; a kdo mne prˇijı´ma´, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal. 41 Kdo pr ˇ ijı´ma´ proroka ve jmeńu proroka, odplatu proroka vezme; a kdozˇ prˇijı´ma´ spravedlive´ho ve jmeńu spravedlive´ho, odplatu spravedlive´ho vezme. 42 A kdoz ˇ by koli dal jednomu z teˇchto malicˇkyćh toliko cˇ´ısˇi vody studene´ k na´poji ve jmeńu ucˇedlnı´ka, zajiste´ pravı´m va´m, neztratı´t’ odplaty sve´. KAPITOLA 11. Poselstvı´ Janovo ku Pańu. 7. Sveˇdectvı´ Pań dal Janovi. 20. Meˇstu˚m nevdeˇcˇny´m domlouval, 25. Otce sve´ho chva´lil. 28. Ssouzˇenyćh k sobeˇ volal.

19

stalo se, kdyzˇ prˇestal Jezˇ´ısˇ

I teˇch prˇika´zanı´ da´vati dva-

naćti ucˇedlnı´ku˚m svy´m, bral se odtud, aby ucˇil a ka´zal v meˇstech jejich. 2 Jan pak uslys ˇ ev v veˇzenı´ o skutcıćh Kristovyćh, poslav dva z ucˇedlnı´ku˚ svyćh, ˇ ekl jemu: Ty-li jsi ten, kte3R ry´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati ma´me? 4 I odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Jdouce, zveˇstujtezˇ Janovi, co slysˇ´ıte a vidı´te. 5 Slepı´ vidı´, a kulhavı´ chodı´, malomocnı´ se cˇistı´, a hlusˇ´ı slysˇ´ı, mrtvı´ z mrtvyćh vsta´vajı´, a chudy´m evangelium se zveˇstuje. 6 A blahoslaveny ´ jest, kdozˇ se nehorsˇ´ı na mneˇ. 7 A kdyz ˇ oni odesˇli, pocˇal Jezˇ´ısˇ praviti za´stupu˚m o Janovi: Co jste vysˇli na pousˇt’ videˇti? Trˇtinu-li veˇtrem se kla´tıćı´? 8 Aneb co jste vys ˇ li videˇti? Cˇloveˇka-li meˇkky´m rouchem odeˇne´ho? Aj, kterˇ´ızˇ se meˇkky´m rouchem odı´vajı´, v domıćh kra´lovskyćh jsou. 9 Aneb co jste vys ˇ li videˇti? Proroka-li? Jisteˇ pravı´m va´m, i vıće nezˇli proroka. 10 Tento jest zajiste ´ , o neˇmzˇ psańo: Aj, ja´ posı´la´m andeˇla sve´ho prˇed tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ prˇipravı´ cestu tvou prˇed tebou.

20

MATOUSˇ 12

11 Amen pravı´m va ´ m, mezi syny zˇensky´mi nepovstal veˇtsˇ´ı nad Jana Krˇtitele; ale kdo jest nejmensˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m, jestit’ veˇtsˇ´ı nezˇli on. 12 Ode dnu ˚ pak Jana Krˇtitele azˇ dosavad kra´lovstvı´ nebeske´ na´silı´ trpı´, a ti, kterˇ´ızˇ na´silı´ cˇinı´, uchvacujı´t’ je. 13 Nebo vs ˇ ickni proroci i ten za´kon azˇ do Jana prorokovali. 14 A chcete-li pr ˇ ijı´ti, ont’ jest Elia´sˇ, ktery´zˇ prˇijı´ti meˇl. 15 Kdo ma ´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 16 Ale k komu pr ˇ ipodobnı´m pokolenı´ toto? Podobne´ jest deˇtem, sedıćı´m na ryncıćh a na tovarysˇe sve´ volajıćı´m, 17 A r ˇ ´ıkajıćı´m: Pı´skali jsme va´m, a neska´kali jste; zˇalostneˇ jsme narˇ´ıkali, a neplakali jste. 18 Pr ˇ isˇel zajiste´ Jan, nejeda ˇ a´belstvı´ ani nepije, a rˇkou: D ma´. 19 Pr ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, jeda a pije, a rˇkou: Aj, cˇloveˇk zˇraćˇ a pijań vıńa, prˇ´ıtel publikańu˚ a hrˇ´ısˇnı´ku˚. Ale ospravedlneˇna jest moudrost od synu˚ svyćh. 20 Tehdy pocˇal pr ˇ imlouvati meˇstu˚m, v nichzˇ bylo cˇineˇno nejvıće divu˚ jeho, zˇe pokańı´ necˇinili: 21 Be ˇ da tobeˇ Korozaim, beˇda tobeˇ Betsaido. Nebo kdyby v Ty´ru a Sidonu byli cˇineˇni divove´ ti, kterˇ´ızˇ jsou cˇineˇni v va´s,

da´vno by byli v zˇ´ıni a v popele pokańı´ cˇinili. 22 Ny ´ brzˇ pravı´m va´m: Ty´ru a Sidonu lehcˇeji bude v den soudny´ nezˇli va´m. 23 A ty Kafarnaum, ktere ´ zˇ jsi azˇ k nebi vyvy´sˇeno, azˇ do pekla sstrcˇeno budesˇ. Nebo kdyby v Sodomeˇ cˇineˇni byli divove´ ti, kterˇ´ızˇ jsou cˇineˇni v tobeˇ, bylit’ by zu˚stali azˇ do dnes. 24 Ano vıće pravı´m va ´ m, zˇe zemi Sodomskyćh lehcˇeji bude v den soudny´ nezˇli tobeˇ. 25 V ten cˇas odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Chva´lı´m teˇ, Otcˇe, Pane nebe i zemeˇ, zˇe jsi skryl tyto veˇci prˇed moudry´mi a opatrny´mi, a zjevil jsi je nemluvnˇa´tku˚m. 26 Jiste ˇ , Otcˇe, zˇet’ se tak lı´bilo prˇed tebou. 27 Vs ˇ ecky veˇci dańy jsou mi od Otce me´ho, a zˇa´dny´t’ nezna´ Syna, jedine´ Otec, anizˇ Otce kdo zna´, jedine´ Syn, a komuzˇ by chteˇl Syn zjeviti. 28 Pod’tez ˇ ke mneˇ vsˇickni, kterˇ´ızˇ pracujete a obtı´zˇeni jste, a ja´ va´m odpocˇinutı´ da´m. 29 Vezme ˇ te jho me´ na se, a ucˇte se ode mne, nebot’ jsem tichy´ a pokorny´ srdcem, a naleznete odpocˇinutı´ dusˇem svy´m. 30 Jho me ´ zajiste´ jestit’ rozkosˇne´, a brˇ´ımeˇ me´ lehke´. KAPITOLA 12.

´ kladove´ proti Pańu. Sveˇcenı´ soboty. 9. U

MATOUSˇ 12 ˇ a´belstvı´ neˇme´. 25. Obrana proti ru22. D hacˇu˚m, 46. a kdo jest prˇ´ıtel Kristu˚v.

ten cˇas sˇel Jezˇ´ısˇ v sobotu

V skrze obilı´, ucˇedlnıći pak

jeho lacˇnı´ jsouce, pocˇali vymıńati klasy a jı´sti. 2 Farizeove ´ pak spatrˇivsˇe to, rˇekli jemu: Hle, ucˇedlnıći tvoji cˇinı´, cˇehozˇ neslusˇ´ı cˇiniti v sobotu. 3 On pak r ˇ ekl jim: Co jste necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ lacˇneˇl, on i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli? 4 Kterak vs ˇ el do domu Bozˇ´ıho a chleby posva´tne´ jedl, kteryćhzˇ jemu neslusˇelo jı´sti, ani teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, nezˇ toliko samy´m kneˇzˇ´ım? 5 Aneb zdali jste necˇtli v za ´koneˇ, zˇe kneˇzˇ´ı v sobotu v chra´meˇ sobotu rusˇ´ı, a jsou bez hrˇ´ıchu? 6 Ale pravı´mt’va ´ m, zˇe veˇtsˇ´ı jest tuto nezˇli chra´m. 7 Nez ˇ kdybyste veˇdeˇli, co jest to: Milosrdenstvı´ chci a ne obeˇti, nepotupovali byste nevinnyćh. 8 Syn zajiste ´ cˇloveˇka jest pańem i soboty. 9 A ods ˇ ed odtud, prˇisˇel do sˇkoly jejich. 10 A aj, byl tu cˇlove ˇ k, maje ruku uschlou. I ta´zali se ho, rˇkouce: Slusˇ´ı-li v sobotu uzdravovati? aby jej obzˇalovali. 11 On pak dı´ jim: Ktery ´ z va´s bude cˇloveˇk, jesˇto by meˇl ovci jednu, a kdyby ta upadla do

21

ja´my v sobotu, i zdalizˇ nedosa´hne jı´ a nevyta´hne? 12 A cˇ´ım leps ˇ ´ı jest cˇloveˇk nezˇ ovce? A protozˇ slusˇ´ıt’ v sobotu dobrˇe cˇiniti. 13 Tedy r ˇ ekl cˇloveˇku tomu: Vzta´hni tu ruku svou. I vzta´hl, a prˇivedena jest k zdravı´ jako druha´. 14 Farizeove ´ pak vysˇedsˇe, drzˇeli radu proti neˇmu, kterak by jej zahladili. 15 A ve ˇ deˇv to Jezˇ´ısˇ, sˇel odtud. I sˇli za nı´m za´stupove´ mnozı´, a uzdravil je vsˇecky. 16 A s pohru ˚ zˇkou prˇika´zal jim, aby ho nezjevovali, 17 Aby se naplnilo pove ˇ deˇnı´ skrze Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: 18 Aj, sluz ˇ ebnı´k ten mu˚j, ktere´hozˇ jsem vyvolil, ten mily´ mu˚j, v neˇmzˇ se dobrˇe zalı´bilo dusˇi me´. Polozˇ´ım Ducha sve´ho na neˇj, a soud na´rodu˚m zveˇstovati bude. 19 Nebude se vaditi, ani kr ˇ icˇeti, anizˇ kdo na ulicıćh uslysˇ´ı hlas jeho. 20 Tr ˇ tiny nalomene´ nedolomı´, a lnu kourˇ´ıcı´ho se neuhası´, azˇ i vypovı´ soud k vı´teˇzstvı´. 21 A ve jme ´ nu jeho na´rodove´ doufati budou. 22 Tehdy pr ˇ iveden k neˇmu d’a´belstvı´m posedly´, slepy´ a neˇmy´. I uzdravil jej, tak zˇe ten slepy´ a neˇmy´ i mluvil i videˇl.

22

MATOUSˇ 12

23 I de ˇ sili se vsˇickni za´stupove´ a pravili: Nenı´-lizˇ tento ten Syn Davidu˚v? 24 Ale farizeove ´ to uslysˇevsˇe, rˇekli: Tento nevymı´ta´ d’a´blu˚ nezˇ skrze Belzebuba, knı´zˇe d’a´belske´. 25 Jez ˇ ´ısˇ pak znaje mysˇlenı´ jejich, dı´ jim: Kazˇde´ kra´lovstvı´ rozdeˇlene´ samo proti sobeˇ spustne, a kazˇde´ meˇsto neb du˚m proti sobeˇ rozdeˇleny´ nestane. 26 A jestliz ˇ et’ satan satana vymı´ta´, proti sobeˇ rozdeˇlen jest. Kterak tedy stane kra´lovstvı´ jeho? 27 A vymı´ta ´ m-lit’ ja´ d’a´bly skrze Belzebuba, synove´ vasˇi skrze koho vymı´tajı´? Protozˇ oni soudcove´ vasˇi budou. 28 Paklit’ ja ´ Duchem Bozˇ´ım d’a´bly vymı´ta´m, prˇisˇlot’ jest jisteˇ mezi va´s kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 29 Aneb kterak kdo mu ˚ zˇe do domu silne´ho vjı´ti a jeho na´dobı´ pobrati, lecˇ by prve´ sva´zal toho silne´ho, a teprv by du˚m jeho obloupiti mohl? 30 Kdoz ˇ nenı´ se mnou, proti mneˇ jest; a kdo neshromazˇd’uje se mnou, rozptylujet’. 31 Protoz ˇ pravı´m va´m: Vsˇeliky´ hrˇ´ıch i rouhańı´ bude lidem odpusˇteˇno, ale rouhańı´ proti Duchu nebude odpusˇteˇno lidem. 32 A kdyby kdo r ˇ ekl slovo proti Synu cˇloveˇka, bude jemu odpusˇ-

teˇno, ale kdozˇ by mluvil proti Duchu svate´mu, nebude jemu odpusˇteˇno, ani v tomto veˇku, ani v budoucı´m. ˇ inˇtezˇ aneb strom dobry´, i 33 C ovoce jeho dobre´; aneb cˇinˇte strom zly´, i ovoce jeho zle´. Nebot’ po ovoci strom by´va´ poznań. 34 Pokolenı´ jes ˇ teˇrcˇ´ı, kterakzˇ byste mohli dobre´ veˇci mluviti, jsouce zlı´? Nebo z hojnosti srdce u´sta mluvı´. 35 Dobry ´ cˇloveˇk z dobre´ho pokladu srdce vyna´sˇ´ı dobre´, a zly´ cˇloveˇk ze zle´ho pokladu vyna´sˇ´ı zle´. 36 Ale pravı´m va ´ m, zˇe z kazˇde´ho slova pra´zdne´ho, ktere´zˇ mluviti budou lide´, vydadı´ pocˇet v den soudny´. 37 Nebo z slov svy ´ ch spravedliv budesˇ, a z rˇecˇ´ı svyćh budesˇ odsouzen. 38 Tehdy odpove ˇ deˇli neˇkterˇ´ı z za´konnı´ku˚ a farizeu˚, rˇkouce: Mistrˇe, chceme od tebe znamenı´ videˇti. 39 On pak odpovı´daje, dı´ jim: Pokolenı´ zle´ a cizolozˇne´ znamenı´ hleda´, ale znamenı´ jemu nebude dańo, jedine´ to znamenı´ Jona´sˇe proroka. 40 Nebo jakoz ˇ byl Jona´sˇ v brˇisˇe velryba trˇi dni a trˇi noci, takt’ bude Syn cˇloveˇka v srdci zemeˇ trˇi dni a trˇi noci. 41 Muz ˇ i Ninivitsˇtı´ stanou na soudu s pokolenı´m tı´mto, a po-

MATOUSˇ 13 tupı´ je, proto zˇe pokańı´ cˇinili k Jona´sˇovu ka´zanı´, a aj, vıćet’ nezˇli Jona´sˇ tuto. 42 Kra ´ lovna od poledne povstane k soudu s pokolenı´m tı´mto, a potupı´ je; nebo prˇijela od koncˇin zemeˇ, aby slysˇela moudrost Sˇalomounovu, a aj, vıćet’ tuto nezˇli Sˇalomoun. 43 Kdyz ˇ pak necˇisty´ duch vyjde od cˇloveˇka, chodı´ po mı´stech suchyćh, hledaje odpocˇinutı´, ale nenale´za´. 44 Tedy r ˇ ´ıka´: Navra´tı´m se do domu sve´ho, odkudzˇ jsem vysˇel. A prˇijda, nalezne pra´zdny´, vycˇisˇteˇny´ a ozdobeny´. 45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jinyćh duchu˚ horsˇ´ıch, nezˇli jest sa´m, a vejdouce, prˇeby´vajı´ tam, i by´vajı´ poslednı´ veˇci cˇloveˇka toho horsˇ´ı nezˇli prvnı´. Takt’ se stane i tomuto zle´mu pokolenı´. 46 A kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil k za´stupu˚m, aj, matka a bratrˇ´ı jeho sta´li vneˇ, zˇa´dajıće s nı´m promluviti. 47 I r ˇ ekl jemu jeden: Aj, matka tva´ i bratrˇ´ı tvoji stojı´ vneˇ, chtıće s tebou mluviti. 48 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl tomu, ktery´zˇ jemu poveˇdeˇl: Kdo jest matka ma´? A kdo jsou bratrˇ´ı moji? 49 A vzta ´ hna ruku svou na ucˇedlnı´ky sve´, rˇekl: Aj, matka ma´ i bratrˇ´ı moji.

23

50 Nebo kdoz ˇ by koli cˇinil vu˚li Otce me´ho nebeske´ho, ten jest bratr mu˚j, i sestra ma´, i matka ma´.

KAPITOLA 13. Kristus Pań z lodı´ sedmero podobenstvı´ prˇedlozˇil, 54. a zˇe prorok v sve´ vlasti nenı´ vzaćny´, osveˇdcˇil.

v ten den vysˇed Jezˇ´ısˇ z

A domu, sedl podle´ morˇe.

2 I ses ˇ li se k neˇmu za´stupove´ mnozı´, tak zˇe vstoupiv na lodı´, sedeˇl, vsˇecken pak za´stup sta´l na brˇehu. 3 I mluvil jim mnoho v podobenstvıćh, rˇka: Aj, vysˇel rozsevacˇ, aby rozsı´val. 4 A kdyz ˇ on rozsı´val, neˇktera´ padla podle´ cesty, a prˇileteˇli ptaći, i szobali je. 5 Jina ´ pak padla na mı´sta skalnata´, kdezˇ nemeˇla mnoho zemeˇ; a rychle vzesˇla, proto zˇe nemeˇla hlubokosti zemeˇ. 6 Ale kdyz ˇ slunce vzesˇlo, vyhorˇela, a proto zˇe nemeˇla korˇene, uschla. 7 Jina ´ pak padla do trnı´; i zrostlo trnı´, a udusilo je. 8 A jina ´ padla v zemi dobrou; i vydalo uzˇitek, neˇktere´ sty´, jine´ sˇedesa´ty´ a jine´ trˇidca´ty´. 9 Kdo ma ´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 10 Tedy pr ˇ istoupivsˇe ucˇedlnıći, rˇekli jemu: Procˇ jim v podobenstvıćh mluvı´sˇ? 11 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Proto zˇe va´m dańo jest zna´ti

24

MATOUSˇ 13

tajemstvı´ kra´lovstvı´ nebeske´ho, ale jim nenı´ dańo. 12 Nebo kdoz ˇ ma´, dańo bude jemu, a rozhojnı´t’ se; ale kdozˇ nema´, i to, cozˇ ma´, bude od neˇho odjato. 13 Protot’ v podobenstvıćh mluvı´m jim, zˇe vidouce, nevidı´, a slysˇ´ıce, neslysˇ´ı, ani rozumeˇjı´. 14 A plnı´ se na nich proroctvı´ Izaia´sˇe, rˇkoucı´: Slysˇenı´m slysˇeti budete, ale nesrozumı´te; a hledıće, hledeˇti budete, a nepozna´te. 15 Nebo ztucˇne ˇ lo srdce lidu tohoto, a usˇima teˇzˇce slysˇeli, a ocˇi sve´ zamhourˇili, aby neˇkdy nevideˇli ocˇima, a usˇima neslysˇeli, a srdcem nesrozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil. 16 Ale ocˇi vas ˇ e blahoslavene´, zˇe vidı´, i usˇi vasˇe, zˇe slysˇ´ı. 17 Amen zajiste ´ pravı´m va´m, zˇe mnozı´ proroci a spravedlivı´ zˇa´dali videˇti to, co vidı´te, ale nevideˇli, a slysˇeti to, cozˇ slysˇ´ıte, ale neslysˇeli. 18 Vy tedy slys ˇ te podobenstvı´ rozsevacˇe. 19 Kaz ˇ dy´, kdozˇ slysˇ´ı slovo o tom kra´lovstvı´ a nerozumı´, prˇicha´zı´ ten zly´ a uchvacuje to, cozˇ jest vsa´to v srdce jeho. To jest ten, ktery´zˇ podle´ cesty vsa´t jest. 20 V skalnatou pak zemi vsa ´ ty´ jest ten, ktery´zˇ slysˇ´ı slovo, a hned je s radostı´ prˇijı´ma´.

21 Nez ˇ nema´ v sobeˇ korˇene, ale jest cˇasny´, a kdyzˇ prˇicha´zı´ ssouzˇenı´ neb protivenstvı´ pro slovo, hned se horsˇ´ı. 22 Mezi trnı´ pak vsa ´ ty´ jest ten, ktery´zˇ slysˇ´ı slovo, ale pecˇovańı´ tohoto sveˇta a oklamańı´ zbozˇ´ı udusˇuje slovo, i by´va´ bez uzˇitku. 23 V dobrou pak zemi vsa ´ ty´ ten jest, ktery´zˇ slysˇ´ı slovo a rozumı´, totizˇ ktery´zˇ uzˇitek nese. Neset’ pak neˇkdo sty´, a jiny´ sˇedesa´ty´, jiny´ pak trˇidca´ty´. 24 Jine ´ podobenstvı´ prˇedlozˇil jim, rˇka: Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku, rozsı´vajıćı´mu dobre´ semeno na poli sve´m. 25 Kdyz ˇ pak lide´ zesnuli, prˇisˇel neprˇ´ıtel jeho, a nasa´l koukole mezi psˇenici, a odsˇel. 26 A kdyz ˇ zrostla bylina a uzˇitek prˇinesla, tedy uka´zal se i koukol. 27 I pr ˇ istoupivsˇe sluzˇebnıći hospoda´rˇe toho, rˇekli jemu: Pane, zdalizˇs dobre´ho semene nenasa´l na poli sve´m? Kde zˇe se pak vzal koukol? 28 A on r ˇ ekl jim: Neprˇ´ıtel cˇloveˇk to ucˇinil. Sluzˇebnıći pak rˇekli mu: Chcesˇ-lizˇ tedy, at’ jdeme a vytrha´me jej? 29 On pak odpove ˇ deˇl: Nikoli, abyste trhajıće koukol, spolu s nı´m nevytrhali psˇenice. 30 Nechte at’ obe ´ spolu roste azˇ do zˇneˇ. A v cˇas zˇneˇ dı´m zˇen-

MATOUSˇ 13 cu˚m: Vytrhejte nejprv koukol a svazˇte jej v snopky k spa´lenı´, ale psˇenici shromazˇd’te do stodoly me´. 31 Jine ´ podobenstvı´ prˇedlozˇil jim, rˇka: Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ zrnu horcˇicˇne´mu, ktere´zˇ vzav cˇloveˇk, vsa´l na poli sve´m. 32 Ktere ´ zˇto zajiste´ nejmensˇ´ı jest mezi vsˇemi semeny, kdyzˇ pak zroste, veˇtsˇ´ı jest nezˇli jine´ byliny, a by´va´ strom, tak zˇe ptaći nebesˇtı´ prˇiletıće, hnı´zda sobeˇ deˇlajı´ na ratolestech jeho. 33 Jine ´ podobenstvı´ mluvil jim: Podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ kvasu, ktery´zˇ vzavsˇi zˇena, zadeˇlala ve trˇech meˇrˇicıćh mouky, azˇ by zkysalo vsˇecko. 34 Toto vs ˇ ecko mluvil Jezˇ´ısˇ v podobenstvıćh k za´stupu˚m, a bez podobenstvı´ nemluvil jim, 35 Aby se naplnilo pove ˇ deˇnı´ skrze proroka, rˇkoucı´ho: Otevru v podobenstvıćh u´sta sva´, vypravovati budu skryte´ veˇci od zalozˇenı´ sveˇta. 36 Tedy propustiv za ´ stupy, sˇel domu˚ Jezˇ´ısˇ. I prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnıći jeho, rˇkouce: Vylozˇ na´m podobenstvı´ o koukoli toho pole. 37 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl jim: Rozsevacˇ dobre´ho semene jest Syn cˇloveˇka. 38 A pole jest tento sve ˇ t, dobre´ pak sı´meˇ jsou synove´ kra´lov-

25

stvı´, ale koukol jsou synove´ toho zlostnı´ka. 39 A nepr ˇ ´ıtel, ktery´zˇ jej rozsı´va´, jestit’ d’a´bel, zˇenˇ pak jest skonańı´ sveˇta, a zˇenci jsou andeˇle´. 40 Protoz ˇ jakozˇ vybrań by´va´ koukol a ohneˇm spa´len, takt’ bude prˇi skonańı´ tohoto sveˇta. 41 Pos ˇ le Syn cˇloveˇka andeˇly sve´, i vyberout’ z kra´lovstvı´ jeho vsˇecka pohorsˇenı´, i ty, kterˇ´ızˇ cˇinı´ nepravost, 42 A uvrhout’ je do peci ohnive ´. Tamt’bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚. 43 A tehda ´ zˇt’spravedlivı´ stkvı´ti se budou jako slunce v kra´lovstvı´ Otce sve´ho. Kdo ma´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 44 Ope ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ pokladu skryte´mu v poli, ktery´zˇ nalezna cˇloveˇk, skry´va´, a radostı´ naplneˇn jsa pro neˇj, odcha´zı´ a proda´va´ vsˇecko, cozˇ ma´, a koupı´ pole to. 45 Ope ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kupci, hledajıćı´mu peˇknyćh perel. 46 Ktery ´ zˇ kdyzˇ nalezl jednu velmi drahou perlu, odsˇed, prodal vsˇecko, cozˇ meˇl, a koupil ji. 47 Ope ˇ t podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ vrsˇi pusˇteˇne´ do morˇe, a ze vsˇelike´ho plodu shromazˇd’ujıćı´. 48 Kterouz ˇ to, kdyzˇ naplneˇna byla, vyta´hsˇe na brˇeh a sedıće, vybı´rali, cozˇ dobre´ho bylo, do

MATOUSˇ 14

26

na´dob, a cozˇ bylo zle´ho, precˇ zamı´tali. 49 Takt’bude pr ˇ i skonańı´ sveˇta. Vyjdou andeˇle´, a oddeˇlı´ zle´ z prostrˇedku spravedlivyćh, 50 A uvrhou je do peci ohnive ´. Tamt’bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚. 51 Dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Srozumeˇli-li ˇ ekli jemu: jste tomuto vsˇemu? R I ovsˇem, Pane. 52 On pak r ˇ ekl jim: Protozˇ kazˇdy´ ucˇitel umeˇly´ v kra´lovstvı´ nebeske´m podobny´ jest cˇloveˇku hospoda´rˇi, ktery´zˇ vyna´sˇ´ı z pokladu sve´ho nove´ i stare´ veˇci. 53 I stalo se, kdyz ˇ dokonal Jezˇ´ısˇ podobenstvı´ ta, bral se odtud. 54 A pr ˇ isˇed do vlasti sve´, ucˇil je v sˇkole jejich, tak zˇe se velmi divili, a rˇ´ıkali: Odkud ma´ tento moudrost tuto a moc? 55 Zdaliz ˇ tento nenı´ syn tesarˇu˚v? Zdalizˇ matka jeho neslove Maria, a bratrˇ´ı jeho Jakub a Jozes a Sˇimon a Judas? 56 A sestry jeho zdaliz ˇ vsˇecky u na´s nejsou? Odkudzˇ tedy ma´ tyto vsˇecky veˇci? 57 I zhors ˇ ili se na neˇm. Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jim: Nenı´t’ prorok beze cti, nezˇ v sve´ vlasti a v domeˇ sve´m. 58 I neucˇinil tu mnoho divu ˚ pro neveˇru jejich. KAPITOLA 14. Hero´des cizolozˇnı´k Jana st’al. 14. Pań peˇti chleby peˇt tisıć lidu nasytil, 25. po morˇi

chodil, 35. moc Bozˇskou prˇi uzdravenı´ mnohyćh proka´zal.

tom cˇase uslysˇel Hero´des

V cˇtvrta´k poveˇst o Jezˇ´ısˇovi.

2I r ˇ ekl sluzˇebnı´ku˚m svy´m: To jest Jan Krˇtitel. Ont’ jest vstal z mrtvyćh, a protozˇ se divove´ deˇjı´ skrze neˇho. 3 Nebo jav Hero ´ des Jana, sva´zal jej byl a dal do zˇala´rˇe, pro Herodiadu manzˇelku Filipa bratra sve´ho. 4 Nebo byl r ˇ ekl jemu Jan: Neslusˇ´ı tobeˇ mı´ti jı´. 5 A chte ˇ v zabiti jej, ba´l se lidu; nebo za proroka jej meˇli. 6 Kdyz ˇ pak slaven byl den narozenı´ Hero´desova, tancovala dcera Herodiady u prostrˇed, i zalı´bila se Hero´desovi. 7 Procˇez ˇ s prˇ´ısahou zaslı´bil jı´ da´ti, zacˇby ho jen pozˇa´dala. 8 A ona jsuci prve ´ navedena od materˇe sve´, rˇekla: Dej mi zde na mise hlavu Jana Krˇtitele. 9 I zarmoutil se kra ´ l, ale pro prˇ´ısahu a pro ty, kterˇ´ızˇ spolu s nı´m stolili, rozka´zal da´ti. 10 A poslav kata, st’al Jana v zˇala´rˇi. 11 I pr ˇ inesena jest hlava jeho na mise, a dańa te´ deˇvecˇce. I nesla materˇi sve´. 12 A pr ˇ isˇedsˇe ucˇedlnıći jeho, vzali teˇlo a pochovali je; a sˇedsˇe, poveˇdeˇli Jezˇ´ısˇovi. 13 To uslys ˇ ev Jezˇ´ısˇ, plavil se odtud na lodicˇce na mı´sto puste´

MATOUSˇ 14 soukromı´. Cozˇ uslysˇevsˇe za´stupove´, sˇli za nı´m peˇsˇky z meˇst. 14 A vys ˇ ed Jezˇ´ısˇ, uzrˇel za´stup mnohy´. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocne´ jejich. 15 A kdyz ˇ bylo k vecˇerou, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnıći jeho, rˇkouce: Puste´ jest mı´sto toto, a cˇas jizˇ pominul. Propust’ za´stupy, at’ jdouce do meˇstecˇek, nakoupı´ sobeˇ pokrmu˚. 16 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Nenı´ jim potrˇebı´ odcha´zeti, dejte vy jim jı´sti. 17 A oni r ˇ kou jemu: Nema´me zde, nezˇ peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ. 18 On pak dı´ jim: Pr ˇ inestezˇ mi je sem. 19 A rozka ´ zav za´stupu posaditi se na tra´veˇ, a vzav teˇch peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ, vzhle´d v nebe, pozˇehnal, a la´maje, da´val ucˇedlnı´ku˚m ty chleby, a ucˇedlnıći za´stupu˚m. 20 I jedli vs ˇ ickni a nasyceni jsou. I sebrali, cozˇ zbylo drobtu˚, dvanaćte kosˇu˚ plnyćh. 21 Te ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ jedli, bylo okolo peˇti tisıću˚ muzˇu˚, kromeˇ zˇen a deˇtı´. 22 A i hned pr ˇ inutil Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ky sve´, aby vstoupili na lodı´ a prˇedesˇli jej na druhou stranu, dokudzˇ by nepropustil za´stupu˚. 23 A propustiv za ´ stupy, vstoupil na horu soukromı´, aby se modlil. A kdyzˇ byl vecˇer, sa´m byl tam.

27

24 Lodı´ pak jiz ˇ byla u prostrˇed morˇe, zmı´tajıćı´ se vlnami, nebo byl vı´tr odporny´. 25 Pr ˇ i cˇtvrte´m pak bdeˇnı´ nocˇnı´m bral se k nim Jezˇ´ısˇ, jda po morˇi. 26 A vidouce jej ucˇedlnıći po morˇi jdoucı´ho, zlekali se, rˇkouce: Obluda jest. A strachem krˇicˇeli. 27 Ale i hned Jez ˇ ´ısˇ promluvil k nim, rˇka: Doufejtezˇ, ja´t’ jsem, nebojte se. 28 I odpove ˇ deˇv jemu Petr, rˇekl: Pane, jestlizˇe jsi ty, rozkazˇ mi k sobeˇ prˇijı´ti po vodeˇ. 29 On pak r ˇ ekl: Pod’. A vystoupiv Petr z lodı´, sˇel po vodeˇ, aby prˇisˇel k Jezˇ´ısˇovi. 30 Ale vida vı´tr tuhy ´, ba´l se. A pocˇav tonouti, zkrˇikl, rˇka: Pane, pomoz mi. 31 A i hned Jez ˇ ´ısˇ vzta´h ruku, ´ male´ vı´ry, ujal jej a rˇekl jemu, O procˇezˇs pochyboval? 32 A jakz ˇ oni vstoupili na lodı´, utisˇil se vı´tr. 33 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ na lodı´ byli, prˇistoupivsˇe, klaneˇli se jemu, rˇkouce: Jisteˇ Syn Bozˇ´ı jsi. 34 A pr ˇ eplavivsˇe se, prˇisˇli do zemeˇ Genezaretske´. 35 A poznavs ˇ e jej muzˇi mı´sta toho, rozeslali po vsˇ´ı te´ krajineˇ vu˚kol, a shroma´zˇdili k neˇmu vsˇecky neduzˇive´.

MATOUSˇ 15

28

36 A prosili ho, aby se aspon ˇ podolka roucha jeho dotkli. A kterˇ´ızˇkoli dotkli se, uzdraveni jsou.

KAPITOLA 15. Bozˇ´ıch-li prˇika´zanı´ cˇili lidskyćh narˇ´ızenı´ vıće sˇetrˇiti? 21. O zˇeneˇ Kananejske´, 29. o uzdravenı´ mnohyćh 34. a o sedmi chlebıćh.

v tom prˇistoupı´ k Jezˇ´ısˇovi

A Jeruzale´msˇtı´ za´konnıći a

farizeove´, rˇkouce: 2 Procˇ ucˇedlnıći tvoji pr ˇ estupujı´ ustanovenı´ starsˇ´ıch? Nebo neumy´vajı´ rukou svyćh, kdyzˇ majı´ jı´sti chle´b. 3 A on odpovı´daje, r ˇ ekl jim: Procˇ i vy prˇestupujete prˇika´zanı´ Bozˇ´ı pro ustanovenı´ sva´? 4 Nebo pr ˇ ika´zal Bu˚h, rˇka: Cti otce sve´ho i matku, a kdozˇ by zlorˇecˇil otci neb materˇi, smrtı´ at’ umrˇe. 5 Ale vy pravı´te: Kdoz ˇ by koli rˇekl otci neb materˇi: Dar jest to, cˇ´ımzˇ by tobeˇ ode mne pomozˇeno by´ti mohlo. A neuctil by otce sve´ho neb materˇe sve´. 6 I zlehcˇili jste pr ˇ ika´zanı´ Bozˇ´ı pro sve´ ustanovenı´. 7 Pokrytci, dobr ˇ e prorokoval o va´s Izaia´sˇ, rˇka: 8 Pr ˇ iblizˇuje se ke mneˇ lid tento u´sty svy´mi, a rty mne ctı´, ale srdce jejich daleko jest ode mne. 9 Ale nadarmot’ mne ctı´, ucˇ´ıce ucˇenı´ prˇika´zanı´ lidskyćh. 10 A svolav za ´ stup, rˇekl jim: Slysˇte a rozumeˇjte.

11 Ne to, coz ˇ vcha´zı´ v u´sta, posˇkvrnˇuje cˇloveˇka, ale cozˇ z u´st pocha´zı´, tot’posˇkvrnˇuje cˇloveˇka. 12 Tehdy pr ˇ istoupivsˇe ucˇedlnıći jeho, rˇekli mu: Vı´sˇ-li, zˇe farizeove´, slysˇevsˇe tu rˇecˇ, zhorsˇili se? 13 A on odpovı´daje, r ˇ ekl: Vsˇelike´ sˇtı´penı´, jehozˇ nesˇtı´pil Otec mu˚j ten nebesky´, vykorˇeneˇno bude. 14 Nechte jich, vu ˚ dcove´t’ jsou slepı´ slepyćh. Povede-lit’ pak slepy´ slepe´ho, oba v ja´mu upadnou. 15 I odpove ˇ deˇv Petr, rˇekl jemu: Vylozˇ na´m to podobenstvı´. 16 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl: Jesˇteˇ i vy bez rozumu jste? 17 Nerozumı´te-liz ˇ , zˇe vsˇecko, cozˇ v u´sta vcha´zı´, do brˇicha jde, a vypousˇtı´ se ven? 18 Ale ktere ´ veˇci z u´st pocha´zejı´, z srdce jdou, a tyt’ posˇkvrnˇujı´ cˇloveˇka. 19 Z srdce zajiste ´ vycha´zejı´ zla´ mysˇlenı´, vrazˇdy, cizolozˇstva, smilstva, kra´dezˇe, krˇiva´ sveˇdectvı´, rouhańı´. 20 Tyt’ jsou ve ˇ ci posˇkvrnˇujıćı´ cˇloveˇka. Ale neumyty´ma rukama jı´sti, tot’ neposˇkvrnˇuje cˇloveˇka. 21 A vys ˇ ed odtud Jezˇ´ısˇ, bral se do krajin Tyrskyćh a Sidonskyćh. 22 A aj, z ˇ ena Kananejska´ z koncˇin teˇch vysˇedsˇi, volala, rˇku-

MATOUSˇ 16 ci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidu˚v. Dceru mou hrozneˇ tra´pı´ d’a´belstvı´. 23 On pak neodpove ˇ deˇl jı´ slova. I prˇistoupivsˇe ucˇedlnıći jeho, prosili ho, rˇkouce: Odbud’ ji, nebot’ vola´ za na´mi. 24 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl: Nejsem poslań nezˇ k ovcem zahynuly´m z domu Izraelske´ho. 25 Ale ona pr ˇ istoupivsˇi, klaneˇla se jemu, rˇkuci: Pane, pomoz mi. 26 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl: Nenı´ slusˇne´ vzı´ti chle´b deˇtem a vrci sˇteˇnˇatu˚m. 27 A ona r ˇ ekla: Takt’ jest, Pane. A vsˇak sˇteˇnˇa´tka jedı´ drobty, kterˇ´ızˇ padajı´ z stolu˚ pańu˚ jejich. 28 Tedy odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl ´ zˇeno, velika´ jest vı´ra tva´. jı´: O Stanizˇ se tobeˇ, jakzˇ chcesˇ. I uzdravena jest dcera jejı´ v tu hodinu. 29 A ods ˇ ed odtud Jezˇ´ısˇ, sˇel k morˇi Galilejske´mu, a vstoupiv na horu, posadil se tam. 30 I pr ˇ isˇli k neˇmu za´stupove´ mnozı´, majıće s sebou kulhave´, slepe´, neˇme´, pola´mane´ a jine´ mnohe´. I kladli je k noha´m Jezˇ´ısˇovy´m, a on je uzdravoval, 31 Tak z ˇ e se za´stupove´ divili, vidouce, ano neˇmı´ mluvı´, pola´manı´ zdravı´ jsou, kulhavı´ chodı´, slepı´ vidı´. I velebili Boha Izraelske´ho.

29

32 Jez ˇ ´ısˇ pak svolav ucˇedlnı´ky sve´, rˇekl: Lı´to mi za´stupu. Nebo jizˇ trˇi dni trvajı´ se mnou, a nemajı´, co by jedli; a propustiti jich lacˇnyćh nechci, aby nezhynuli na cesteˇ. 33 I r ˇ kou mu ucˇedlnıći jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na te´to pousˇti, abychom takovy´ za´stup nasytili? 34 I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Kolik chlebu˚ ma´te?A oni rˇkou: Sedm, a ma´lo rybicˇek. 35 I rozka ´ zal za´stupu˚m, aby se posadili na zemi. 36 A vzav te ˇ ch sedm chlebu˚ a ty ryby, ucˇiniv dı´ky, la´mal a dal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, ucˇedlnıći pak za´stupu. 37 I jedli vs ˇ ickni a nasyceni jsou. A sebrali, cozˇ zbylo drobtu˚, sedm kosˇu˚ plnyćh. 38 Bylo pak te ˇ ch, kterˇ´ızˇ jedli, cˇtyrˇi tisıće muzˇu˚, kromeˇ zˇen a deˇtı´. 39 A rozpustiv za ´ stupy, vstoupil na lodı´. I prˇisˇel do krajiny Magdala.

KAPITOLA 16. Pań znamenı´ zˇa´dostive´ zahanbiv, 6. od ucˇenı´ jejich vystrˇ´ıhal. 13. Rozdı´lneˇ o neˇm smy´sˇleno, 23. Petrovi domluveno, 24. a prave´ na´sledovańı´ Krista vysveˇtleno.

prˇistoupivsˇe farizeove´ a sa-

I duceove´, pokousˇejıće, prosili

ho, aby jim znamenı´ s nebe uka´zal.

30

MATOUSˇ 16

2 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl jim: Kdyzˇ by´va´ vecˇer, rˇ´ıka´te: Jasno bude, nebo se cˇervena´ nebe. 3 A ra ´ no: Dnes bude necˇas, nebo se cˇervena´ zasmusˇile´ nebe. Pokrytci, zpu˚sob zajiste´ nebe rozsouditi umı´te, znamenı´ pak cˇasu˚ teˇchto nemu˚zˇete? 4 Na ´ rod zly´ a cizolozˇny´ znamenı´ hleda´, ale znamenı´ jemu nebude dańo, nezˇ toliko znamenı´ ono Jona´sˇe proroka. A opustiv je, odsˇel. 5 A plavivs ˇ e se ucˇedlnıći jeho prˇes morˇe, zapomenuli vzı´ti chleba. 6 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Hled’te a varujte se kvasu farizejske´ho a saducejske´ho. 7 Oni pak rozjı´mali mezi sebou, rˇkouce: Nevzali jsme chleba. 8 A znaje to Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Co to rozjı´ma´te mezi sebou, o´ male´ vı´ry, zˇe jste chlebu˚ nevzali? 9 Jes ˇ teˇ-lizˇ nerozumı´te, ani nepamatujete na teˇch peˇt chlebu˚ a na peˇt tisıću˚, a kolik jste kosˇu˚ nazbı´rali? 10 Ani na te ˇ ch sedm chlebu˚, a na cˇtyrˇi tisıće, a kolik jste kosˇu˚ nazbı´rali? 11 I kterakz ˇ nerozumı´te, zˇe ne o chlebu mluvil jsem va´m, praveˇ, abyste se varovali kvasu farizejske´ho a saducejske´ho? 12 Tedy srozume ˇ li, zˇe nerˇekl,

aby se varovali od kvasu chleba, ale od ucˇenı´ farizeu˚ a saduceu˚. 13 Pr ˇ isˇed pak Jezˇ´ısˇ do krajin Cesaree Filipovy, ota´zal se ucˇedlnı´ku˚ svyćh, rˇka: Ky´m pravı´ lide´ by´ti mne, Syna cˇloveˇka? 14 A oni r ˇ ekli: Neˇkterˇ´ı Janem Krˇtitelem, jinı´ pak Elia´sˇem, jinı´ pak Jeremia´sˇem, aneb jednı´m z proroku˚. 15 I dı´ jim: Vy pak ky ´ m mne by´ti pravı´te? 16 I odpove ˇ deˇv Sˇimon Petr, rˇekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha zˇive´ho. 17 A odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl mu: Blahoslaveny´ jsi Sˇimone, synu Jona´sˇu˚v; nebo teˇlo a krev nezjevilo tobeˇ, ale Otec mu˚j, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 18 I ja ´ t’ pravı´m tobeˇ, zˇe jsi ty Petr, a na te´t’ ska´le vzdeˇla´m cı´rkev svou, a brańy pekelne´ neprˇemohou jı´. 19 A tobe ˇ da´m klıćˇe kra´lovstvı´ nebeske´ho. A cozˇ bys koli sva´zal na zemi, budet’ sva´zańo i na nebi; a cozˇ bys koli rozva´zal na zemi, budet’rozva´zańo i na nebi. 20 Tedy pr ˇ ika´zal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby zˇa´dne´mu nepravili, zˇe by on byl ten Jezˇ´ısˇ Kristus. 21 A od te ´ chvı´le pocˇal Jezˇ´ısˇ oznamovati ucˇedlnı´ku˚m svy´m, zˇe musı´ jı´ti do Jeruzale´ma, a mnoho trpeˇti od starsˇ´ıch a prˇednıćh kneˇzˇ´ı a od za´konnı´ku˚, a za-

MATOUSˇ 17 bit by´ti, a trˇetı´ho dne z mrtvyćh vsta´ti. 22 I odved ho Petr, pocˇal mu prˇimlouvati, rˇka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestanese tobeˇ toho. 23 Ktery ´ zˇto obra´tiv se, rˇekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohorsˇenı´ jsi mi; nebo necha´pa´sˇ teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsou Bozˇ´ı, ale ktere´zˇ jsou lidske´. 24 Tedy r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Chce-li kdo za mnou prˇijı´ti, zaprˇizˇ sebe sa´m, a vezmi krˇ´ızˇ svu˚j, a na´sledujzˇ mne. 25 Nebo kdoz ˇ by chteˇl dusˇi svou zachovati, ztratı´t’ji; kdozˇ by pak ztratil dusˇi svou pro mne, naleznet’ ji. 26 Nebo co jest platno cˇlove ˇ ku, by vsˇecken sveˇt zı´skal, sve´ pak dusˇi usˇkodil? Aneb kterou da´ cˇloveˇk odmeˇnu za dusˇi svou? 27 Syn zajiste ´ cˇloveˇka prˇijde v sla´veˇ Otce sve´ho s andeˇly svy´mi, a tehda´zˇ odplatı´ jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚ jeho. 28 Amen pravı´m va ´ m: Jsou neˇkterˇ´ı z stojıćıćh tuto, kterˇ´ızˇ neokusı´ smrti, azˇ i uzrˇ´ı Syna cˇloveˇka, prˇicha´zejıćı´ho v kra´lovstvı´ sve´m. KAPITOLA 17. Kristus Pań se promeˇnil, 14. na´meˇsicˇnı´ka uzdravil, 22. smrt svou prˇedpoveˇdeˇl, 27. a plat za sebe i za Petra da´ti rozka´zal.

31

po sˇesti dnech pojal Jezˇ´ısˇ

A Petra a Jakuba a Jana bra-

tra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromı´, 2 A prome ˇ nil se prˇed nimi. I zastkveˇla se tva´rˇ jeho jako slunce, roucho pak jeho ucˇineˇno bı´le´ jako sveˇtlo. 3 A aj, uka ´ zali se jim Mojzˇ´ısˇ a Elia´sˇ, rozmlouvajıćı´ s nı´m. 4 A odpove ˇ deˇv Petr, rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Pane, dobre´ jest na´m tuto by´ti. Chcesˇ-li, udeˇla´me tuto trˇi stańky, tobeˇ jeden a Mojzˇ´ısˇovi jeden a Elia´sˇovi jeden. 5 Kdyz ˇ pak on jesˇteˇ mluvil, aj, oblak sveˇtly´ zastıńil je. A aj, hlas z toho oblaku rˇkoucı´: Tentot’ jest ten mu˚j mily´ Syn, v neˇmzˇ mi se dobrˇe zalı´bilo, toho poslouchejte. 6 To uslys ˇ avsˇe ucˇedlnıći, padli na tva´rˇi sve´ a ba´li se velmi. 7 A pr ˇ istoupiv Jezˇ´ısˇ, dotekl se jich, rˇka: Vstanˇte a nebojte se. 8 Pozdvihs ˇ e pak ocˇ´ı svyćh, zˇa´dne´ho nevideˇli, nezˇ same´ho Jezˇ´ısˇe. 9 Kdyz ˇ pak sstupovali s te´ hory, prˇika´zal jim Jezˇ´ısˇ, rˇka: Zˇa´dne´mu nepravte tohoto videˇnı´, dokudzˇ by Syn cˇloveˇka nevstal z mrtvyćh. 10 I ota ´ zali se ho ucˇedlnıći jeho, rˇkouce: Cozˇ to pak za´konnıći pravı´, zˇe ma´ Elia´sˇ prve´ prˇijı´ti? 11 Jez ˇ ´ısˇ pak odpovı´daje, rˇekl

32

MATOUSˇ 18

jim: Elia´sˇ zajiste´ prˇijde prve´, a napravı´ vsˇecky veˇci. 12 Ale pravı´m va ´ m, zˇe Elia´sˇ jizˇ prˇisˇel, a vsˇak nepoznali ho, ale ucˇinili mu, cozˇ chteˇli. Takt’ i Syn cˇloveˇka trpeˇti bude od nich. 13 Tedy srozume ˇ li ucˇedlnıći, zˇe jim to pravil o Janovi Krˇtiteli. 14 A kdyz ˇ prˇisˇli k za´stupu, prˇistoupil k neˇmu cˇloveˇk, a poklekl prˇed nı´m na kolena, 15 A r ˇ ekl: Pane, smiluj se nad synem my´m, nebo na´meˇsicˇnı´k jest, a teˇzˇce se tra´pı´. Cˇasto zajiste´ pada´ do ohneˇ a cˇastokra´t do vody. 16 I pr ˇ ivedl jsem ho ucˇedlnı´ku˚m tvy´m, ale nemohli ho uzdraviti. 17 Odpovı´daje pak Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl: ´ na´rode neveˇrny´ a prˇevraćeny´, O dokud budu s va´mi? Dokudzˇ va´s sna´sˇeti budu? Prˇived’te mi jej sem. 18 I pr ˇ imluvil tomu d’a´belstvı´ Jezˇ´ısˇ. I vysˇlo od neˇho; a uzdraven jest ten mla´denec v tu hodinu. 19 Tedy pr ˇ istoupivsˇe ucˇedlnıći k Jezˇ´ısˇovi soukromı´, rˇekli: Procˇ jsme my ho nemohli vyvrci? 20 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Pro neveˇru svou. Amen zajiste´ pravı´m va´m: Budete-li mı´ti vı´ru jako zrno horcˇicˇne´, dı´te horˇe te´to: Prˇejdi odsud tam, i prˇejde, a nebudet’ va´m nic nemozˇne´ho.

21 Toto pak pokolenı´ nevycha´zı´, jedine´ skrze modlitbu a pu˚st. 22 A kdyz ˇ byli v Galilei, rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: Syn cˇloveˇka bude vydań v ruce lidske´, 23 A zamordujı´t’ jej, ale tr ˇ etı´ho dne z mrtvyćh vstane. I zarmoutili se na´ramneˇ. 24 A kdyz ˇ prˇisˇli do Kafarnaum, prˇistoupili ku Petrovi ti, kterˇ´ızˇ plat vybı´rali, a rˇekli: Cozˇ mistr va´sˇ neda´va´ platu? 25 A on r ˇ ekl: Da´va´. A kdyzˇ prˇisˇel domu˚, prˇedsˇel jej Jezˇ´ısˇ, rˇka: Co se tobeˇ zda´, Sˇimone? Kra´love´ zemsˇtı´ od kteryćh berou danˇ aneb plat? Od synu˚-li svyćh, cˇili od cizıćh? 26 Dı´ jemu Petr: Od cizıćh. I rˇekl mu Jezˇ´ısˇ: Tedy synove´ jsou svobodnı´. 27 Ale abychom jich nepohorsˇili, jda k morˇi, vrz udici, a tu rybu, ktera´zˇ nejprve´ uva´zne, vezmi, a otevra u´sta jejı´, naleznesˇ grosˇ. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.

KAPITOLA 18. Ucˇ´ı pokorˇe Pań, 10. vystrˇ´ıha´ od pohorsˇenı´, 15. rˇa´d ka´zneˇ ukazuje, 21. kajıćı´m odpousˇteˇti velı´, 23. cozˇ i prˇ´ıkladem peˇkny´m vysveˇtluje.

ten cˇas prˇistoupili ucˇedlnıći

V k Jezˇ´ısˇovi, rˇkouce: Kdo pak

jest nejveˇtsˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m?

MATOUSˇ 18 2 A zavolav Jez ˇ ´ısˇ pachola´tka, postavil je u prostrˇed nich, 3A r ˇ ekl: Amen pravı´m va´m: Neobra´tı´te-li se a nebudete-li jako pachola´tka, nikoli nevejdete do kra´lovstvı´ nebeske´ho. 4 Protoz ˇ kdozˇ by se koli ponı´zˇil jako pachola´tko toto, tent’ jest nejveˇtsˇ´ı v kra´lovstvı´ nebeske´m. 5 A kdoz ˇ by koli prˇijal pachola´tko takove´ ve jmeńu me´m, mnet’ prˇijı´ma´. 6 Kdo by pak pohors ˇ il jednoho z malicˇkyćh teˇchto veˇrˇ´ıcıćh ve mne, le´pe by jemu bylo, aby zaveˇsˇen byl zˇernov oslicˇ´ı na hrdlo jeho, a pohrˇ´ızˇen byl do hlubokosti morˇske´. 7 Be ˇ da sveˇtu pro pohorsˇenı´. Acˇkoli musı´ by´ti, aby prˇicha´zela pohorsˇenı´, ale vsˇak beˇda cˇloveˇku, skrze neˇhozˇ prˇicha´zı´ pohorsˇenı´. 8 Protoz ˇ jestlizˇe ruka tva´ aneb noha tva´ pohorsˇuje teˇ, utnizˇ ji a vrz od sebe. Le´pe jest tobeˇ do zˇivota vjı´ti kulhave´mu aneb bezruke´mu, nezˇli dveˇ ruce aneb dveˇ noze majıćı´mu uvrzˇenu by´ti do ohneˇ veˇcˇne´ho. 9 A pakli oko tve ´ pohorsˇuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Le´pe jest tobeˇ jednooke´mu do zˇivota vjı´ti, nezˇli obeˇ ocˇi majıćı´mu uvrzˇenu by´ti do pekelne´ho ohneˇ. 10 Viztez ˇ , abyste nepotupovali zˇa´dne´ho z malicˇkyćh teˇchto. Nebot’ pravı´m va´m, zˇe andeˇle´ je-

33

jich v nebesıćh vzˇdycky hledı´ na tva´rˇ Otce me´ho, ktery´zˇ v nebesıćh jest. 11 Pr ˇ isˇel zajiste´ Syn cˇloveˇka, aby spasil to, cozˇ bylo zahynulo. 12 Co se va ´ m zda´? Kdyby neˇktery´ cˇloveˇk meˇl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdalizˇ nenecha´ teˇch devadesa´ti devı´ti, a jda na hory, nehleda´ te´ pobloudile´? 13 A nahodı´-lit’ mu se nalezti ji, amen pravı´m va´m, zˇe se raduje nad nı´ vıće, nezˇ nad teˇmi devadesa´ti devı´ti nepobloudily´mi. 14 Takt’ nenı´ vu ˚ le Otce vasˇeho, ktery´zˇ jest v nebesıćh, aby zhynul jeden z malicˇkyćh teˇchto. 15 Zhr ˇ esˇil-li by pak proti tobeˇ bratr tvu˚j, jdi a potresci ho mezi sebou a jı´m samy´m. Uposlechl-li by tebe, zı´skal jsi bratra sve´ho. 16 Jestliz ˇ e by pak neuposlechl, prˇijmi k sobeˇ jesˇteˇ jednoho aneb dva, aby v u´stech dvou neb trˇ´ı sveˇdku˚ sta´lo kazˇde´ slovo. 17 Paklit’ by jich neuposlechl, poveˇz cı´rkvi. Jestlizˇe pak i cı´rkve neuposlechne, budizˇ tobeˇ jako pohan a publikań. 18 Amen pravı´m va ´ m: Cozˇkoli svı´zˇete na zemi, budet’ sva´zańo i na nebi; a cozˇkoli rozvı´zˇete na zemi, budet’rozva´zańo i na nebi. 19 Ope ˇ t pravı´m va´m: Jestlizˇe by dva z va´s svolili se na zemi o vsˇelikou veˇc, za kterouzˇ by koli

34

MATOUSˇ 19

prosili, stanet’ se jim od Otce me´ho nebeske´ho. 20 Nebo kdez ˇ koli shroma´zˇdı´ se dva neb trˇi ve jmeńu me´m, tut’ jsem ja´ u prostrˇed nich. 21 Tedy pr ˇ istoupiv k neˇmu Petr, rˇekl: Pane, kolikra´t zhrˇesˇ´ı proti mneˇ bratr mu˚j, a odpustı´m jemu? Do sedmi-likra´t? 22 I dı´ mu Jez ˇ ´ısˇ: Nepravı´m tobeˇ azˇ do sedmikra´t, ale azˇ do sedmdesa´tikra´t sedmkra´t. 23 A protoz ˇ podobno jest kra´lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kra´li, ktery´zˇ chteˇl pocˇet kla´sti s sluzˇebnı´ky svy´mi. 24 A kdyz ˇ pocˇal kla´sti, podań mu jeden, ktery´zˇ byl dluzˇen deset tisıću˚ hrˇiven. 25 A kdyz ˇ nemeˇl cˇ´ım zaplatiti, ka´zal jej pań jeho prodati, i zˇenu jeho i deˇti i vsˇecko, cozˇ meˇl, a zaplatiti. 26 Tedy padna sluz ˇ ebnı´k ten, klaneˇl se jemu, rˇka: Pane, poshoveˇj mi, a vsˇecko zaplatı´m tobeˇ. 27 I slitovav se pa ´ n nad sluzˇebnı´kem tı´m, propustil ho a dluh jemu odpustil. 28 Vys ˇ ed pak sluzˇebnı´k ten, nalezl jednoho z spolusluzˇebnı´ku˚ svyćh, ktery´zˇ mu byl dluzˇen sto peneˇz, a chopiv se ho, hrdloval se s nı´m, rˇka: Zaplat’mi, cos dluzˇen. 29 Tedy padna spolusluz ˇ ebnı´k ten k noha´m jeho, prosil ho, rˇka:

Poshoveˇj mi, a vsˇecko zaplatı´m tobeˇ. 30 On pak nechte ˇ l, ale odsˇed, dal jej do zˇala´rˇe, dokudzˇ by nezaplatil dluhu. 31 Vidouce pak spolusluz ˇ ebnıći jeho, co se da´lo, zarmoutili se velmi; a sˇedsˇe, poveˇdeˇli pańu sve´mu vsˇecko, co se bylo stalo. 32 Tehdy povolav ho pa ´ n jeho, dı´ mu: Sluzˇebnıćˇe zly´, vsˇecken ten dluh odpustil jsem tobeˇ, nebs mne prosil. 33 Zdaliz ˇ i ty nemeˇl se smilovati nad spolusluzˇebnı´kem svy´m, jako i ja´ smiloval jsem se nad tebou? 34 I rozhne ˇ vav se pań jeho, dal jej katu˚m, dokudzˇ by nezaplatil vsˇeho, cozˇ mu byl dluzˇen. 35 Takt’ i Otec mu ˚ j nebesky´ ucˇinı´ va´m, jestlizˇe neodpustı´te jeden kazˇdy´ bratru sve´mu z srdcı´ svyćh provineˇnı´ jejich. KAPITOLA 19. Slusˇ´ı-li manzˇelku propustiti? 12. O panicıćh 13. a dı´tkaćh; 16. o ota´zce mla´dence bohate´ho, 27. a odplateˇ zˇivota veˇcˇne´ho.

stalo se, kdyzˇ dokonal Jezˇ´ısˇ

I rˇecˇi tyto, bral se z Galilee,

a prˇisˇel do koncˇin Judskyćh za Jordań. 2Is ˇ li za nı´m za´stupove´ mnozı´, a uzdravil je tam. 3 I pr ˇ istoupili k neˇmu farizeove´, pokousˇejıće ho a rˇkouce jemu: Slusˇ´ı-li cˇloveˇku propustiti

MATOUSˇ 19 manzˇelku svou z ktere´koli prˇ´ıcˇiny? 4 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl jim: Cozˇ jste necˇtli, zˇe ten, ktery´zˇ stvorˇil s pocˇa´tku, muzˇe a zˇenu ucˇinil je? 5A r ˇ ekl: Protozˇ opustı´ cˇloveˇk otce i matku, a prˇipojı´ se k manzˇelce sve´, i budou dva jedno teˇlo. 6 A tak jiz ˇ nejsou dva, ale jedno teˇlo. A protozˇ, cozˇ Bu˚h spojil, cˇloveˇk nerozlucˇuj. ˇ ekli jemu: Procˇezˇ tedy Moj7R zˇ´ısˇ rozka´zal da´ti lı´stek rozloucˇenı´, a propustiti ji? 8 Dı´ jim: Mojz ˇ ´ısˇ pro tvrdost srdce vasˇeho dopustil va´m propousˇteˇti manzˇelky vasˇe, ale s pocˇa´tku nebylo tak. 9 Protoz ˇ pravı´m va´m: Zˇe kdozˇkoli propustil by manzˇelku svou, (lecˇ pro smilstvı´), a jinou pojme, cizolozˇ´ı, i kdozˇ propusˇteˇnou pojme, cizolozˇ´ı. ˇ ekli jemu ucˇedlnıći jeho: 10 R Poneˇvadzˇ jest takova´ prˇe s manzˇelkou, nenı´ dobre´ zˇeniti se. 11 On pak r ˇ ekl jim: Ne vsˇicknit’ cha´pajı´ slova toho, ale ti, jimzˇ jest dańo. 12 Jsout’ zajiste ´ panicove´, kterˇ´ızˇ se tak z zˇivota matky zrodili; a jsout’ panicove´, kterˇ´ızˇ ucˇineˇni jsou od lidı´; a jsout’ panicove´, kterˇ´ızˇ se sami v panictvı´ oddali pro kra´lovstvı´ nebeske´. Kdo mu˚zˇe pochopiti, pochop.

35

13 Tehdy pr ˇ ineseny jsou k neˇmu dı´tky, aby na neˇ ruce vzkla´dal a modlil se. Ucˇedlnıći pak prˇimlouvali jim. 14 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl: Nechte dı´tek a nebranˇte jim jı´ti ke mneˇ; nebo takovyćht’ jest kra´lovstvı´ nebeske´. 15 A po vzkla ´ dańı´ na neˇ rukou odebral se odtud. 16 A aj, jeden pr ˇ istoupiv, rˇekl jemu: Mistrˇe dobry´, co dobre´ho budu cˇiniti, abych meˇl zˇivot veˇcˇny´? 17 Ale on r ˇ ekl jemu: Co mne nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´ dobry´, nezˇ jediny´, totizˇ Bu˚h. Chcesˇ-li pak vjı´ti do zˇivota, ostrˇ´ıhej prˇika´zanı´. 18 Dı´ jemu: Ktery ´ ch? Jezˇ´ısˇ pak rˇekl: Nezabijesˇ, nezcizolozˇ´ısˇ, nepokradesˇ, nepromluvı´sˇ krˇive´ho sveˇdectvı´. 19 Cti otce sve ´ ho i matku, a milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. 20 Dı´ jemu mla ´ denec: Vsˇeho toho ostrˇ´ıhal jsem od sve´ mladosti. Cˇehozˇ mi se jesˇteˇ nedosta´va´? ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Chcesˇ-li do21 R konaly´m by´ti, jdizˇ a prodej statek svu˚j, a rozdej chudy´m, a budesˇ mı´ti poklad v nebi, a pod’, na´sleduj mne. 22 Uslys ˇ ev pak mla´denec tu rˇecˇ, odsˇel, smuten jsa; nebo meˇl statku mnoho.

MATOUSˇ 20

36

23 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Amen pravı´m va´m, zˇe bohaty´ nesnadneˇ vejde do kra´lovstvı´ nebeske´ho. 24 A ope ˇ t pravı´m va´m: Sna´zet’ jest velbloudu skrze usˇi jehly projı´ti, nezˇli bohate´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 25 A uslys ˇ avsˇe to ucˇedlnıći jeho, uzˇasli se velmi, rˇkouce: I kdozˇ tedy mu˚zˇe spasen by´ti? 26 Pohlede ˇ v pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: U lidı´t’ jest to nemozˇne´, ale u Boha vsˇecko jest mozˇne´. 27 Tehdy odpove ˇ deˇv Petr, rˇekl mu: Aj, my opustili jsme vsˇecky veˇci, a sˇli jsme za tebou. Cozˇ pak na´m bude? 28 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Amen pravı´m va´m, zˇe vy, kterˇ´ızˇ jste na´sledovali mne, v druhe´m narozenı´, kdyzˇ se posadı´ Syn cˇloveˇka na tru˚nu velebnosti sve´, sednete i vy na dvanaćti tru˚nıćh, soudıće dvanaćtero pokolenı´ Izraelske´. 29 A kaz ˇ dy´, kdozˇ opustil by domy, neb bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manzˇelku, neb dı´tky, neb pole pro jmeńo me´, stokra´t vıće vezme, a zˇivot veˇcˇny´ deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ı. 30 Mnozı´ pak prvnı´ budou poslednı´, a poslednı´ prvnı´.

KAPITOLA 20. Podobenstvı´ vinice. 17. Kristus svou smrt prˇedpoveˇdeˇl. 20. Matku synu˚ Zebedeovyćh spokojil, 29. a dva slepe´ uzdravil.

ebo podobno jest kra´lov-

N stvı´ nebeske´ cˇloveˇku hos-

poda´rˇi, ktery´zˇ vysˇel na u´sviteˇ, aby najal deˇlnı´ky na vinici svou. 2 Smluviv pak s de ˇ lnı´ky z penı´ze dennı´ho, odeslal je na vinici svou. 3 A vys ˇ ed okolo hodiny trˇetı´, uzrˇel jine´, ani stojı´ na trhu zaha´lejıće. 4 I te ˇ m rˇekl: Jdeˇtezˇ i vy na vinici, a co bude spravedlive´ho, da´m va´m. 5 A oni s ˇ li. Opeˇt vysˇed prˇi sˇeste´ a deva´te´ hodineˇ, ucˇinil te´zˇ. 6 Pr ˇ i jedenaćte´ pak hodineˇ vysˇed, nalezl jine´, ani stojı´ zaha´lejıće. I rˇekl jim: Procˇezˇ tu stojı´te, cely´ den zaha´lejıće? ˇ kou jemu: Nebo nizˇa´dny´ 7R na´s nenajal. Dı´ jim: Jdeˇtezˇ i vy na vinici, a cozˇ by bylo spravedlive´ho, vezmete. 8 Vecˇer pak r ˇ ekl pań vinice sˇafa´rˇi sve´mu: Zavolej deˇlnı´ku˚ a zaplat’ jim, pocˇna od poslednıćh azˇ do prvnıćh. 9 A pr ˇ isˇedsˇe ti prˇi jedenaćte´ hodineˇ najatı´, vzali jeden kazˇdy´ po penı´zi. 10 Pr ˇ isˇedsˇe pak prvnı´, domnı´vali se, zˇe vıće vezmou, ale vzali i oni jeden kazˇdy´ po penı´zi. 11 A vzavs ˇ e, reptali proti hospoda´rˇi, ˇ kouce: Tito poslednı´ jednu 12 R hodinu deˇlali, a rovne´ jsi je na´m

MATOUSˇ 20 ucˇinil, kterˇ´ızˇ jsme nesli brˇ´ımeˇ dne i horko. 13 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl jednomu z nich: Prˇ´ıteli, necˇinı´m tobeˇ krˇivdy. Zdalizˇ jsi z penı´ze nesmluvil se mnou? 14 Vezmiz ˇ , cozˇ tve´ho jest, a jdi prˇedce, ja´ pak chci tomuto poslednı´mu da´ti jako i tobeˇ. 15 Zdaliz ˇ mi neslusˇ´ı v me´m ucˇiniti, cozˇ chci? Cˇili oko tve´ nesˇlechetne´ jest, zˇe ja´ dobry´ jsem? 16 Takt’ budou poslednı´ prvnı´, a prvnı´ poslednı´; nebo mnoho jest povolanyćh, ale ma´lo vyvolenyćh. 17 A vstupuje Jez ˇ ´ısˇ do Jeruzale´ma, pojal dvanaćte ucˇedlnı´ku˚ soukromı´ na cesteˇ. I rˇekl jim: 18 Aj, vstupujeme do Jeruzale´ma, a Syn cˇloveˇka vydań bude prˇednı´m kneˇzˇ´ım a za´konnı´ku˚m, a odsoudı´ ho na smrt. 19 A vydadı´t’ jej pohanu ˚ m ku posmı´vańı´ a k zbicˇovańı´ a ukrˇizˇovańı´, ale trˇetı´ho dne z mrtvyćh vstane. 20 Tehdy pr ˇ istoupila k neˇmu matka synu˚ Zebedeovyćh s syny svy´mi, klaneˇjici se a proseci neˇco od neˇho. 21 Ktery ´ zˇ rˇekl jı´: Co chcesˇ? ˇ ekla jemu: Rci, at’ tito dva syR nove´ moji sedajı´, jeden po pravici tve´ a druhy´ po levici, v kra´lovstvı´ tve´m. 22 Odpovı´daje pak Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl: Nevı´te, zacˇ prosı´te. Mu˚zˇete-li

37

pı´ti kalich, ktery´zˇ ja´ pı´ti budu, a krˇtem, jı´mzˇ ja´ se krˇtı´m, krˇteˇni ˇ ekli jemu: Mu˚zˇeme. by´ti? R 23 Dı´ jim: Kalich zajiste ´ mu˚j pı´ti budete, a krˇtem, jı´mzˇ ja´ se krˇtı´m, pokrˇteˇni budete, ale sedeˇti po pravici me´ a po levici me´, nenı´t’ me´ da´ti, ale teˇm, ktery´mzˇ prˇipraveno jest od Otce me´ho. 24 A uslys ˇ avsˇe to deset jinyćh, rozhneˇvali se na ty dva bratry. 25 Ale Jez ˇ ´ısˇ svolav je, rˇekl: Vı´te, zˇe knı´zˇata na´rodu˚ panujı´ nad nimi, a kterˇ´ızˇ velicı´ jsou, moci uzˇ´ıvajı´ nad nimi. 26 Ale ne tak bude mezi va ´ mi. Ny´brzˇ kdozˇkoli chteˇl by mezi va´mi by´ti veliky´m, budizˇ sluzˇebnı´k va´sˇ. 27 A kdoz ˇ by koli mezi va´mi chteˇl by´ti prˇednı´, budizˇ va´sˇ sluzˇebnı´k; 28 Jako i Syn cˇlove ˇ ka neprˇisˇel, aby jemu slouzˇeno bylo, ale aby on slouzˇil, a aby dal zˇivot svu˚j mzdu na vykoupenı´ za mnohe´. 29 A kdyz ˇ vycha´zeli z Jericho, sˇel za nı´m za´stup veliky´. 30 A aj, dva slepı´ sedıćı´ u cesty, uslysˇavsˇe, zˇe by Jezˇ´ısˇ tudy sˇel, zvolali, rˇkouce: Smiluj se nad na´mi, Pane, synu Davidu˚v. 31 Za ´ stup pak prˇimlouval jim, aby mlcˇeli. Oni pak vıće volali, rˇkouce: Smiluj se nad na´mi, Pane, synu Davidu˚v. 32 I zastaviv se Jez ˇ ´ısˇ, zavolal

MATOUSˇ 21

38

jich, a rˇekl: Co chcete, abych va´m ucˇinil? ˇ kou jemu: Pane, at’ se ote33 R vrou ocˇi nasˇe. 34 I slitovav se nad nimi Jez ˇ ´ısˇ, dotekl se ocˇ´ı jejich, a hned prohle´dly ocˇi jejich. I sˇli za nı´m.

KAPITOLA 21. Jı´zda Pańeˇ na oslıćˇku, 12. skutkove´ v chra´meˇ. 19. Fı´k ususˇen; 23. s prˇednı´mi kneˇzˇ´ımi nesna´z. 28. Podobenstvı´ na neˇ mluvena´.

kdyzˇ se prˇiblı´zˇili k Jeruza-

A le´mu, a prˇisˇli do Betfage k

horˇe Olivetske´, tedy Jezˇ´ısˇ poslal dva ucˇedlnı´ky sve´, ˇ ka jim: Jdeˇtezˇ do meˇstecˇka, 2R ktere´zˇ proti va´m jest, a hned naleznete oslici prˇiva´zanou a osla´tko s nı´. Odveˇzˇtezˇ je a prˇived’te ke mneˇ. 3A r ˇ ekl-lit’ by kdo co va´m, rcete, zˇe Pań jich potrˇebuje, a hnedt’ propustı´ je. 4 Toto se pak vs ˇ ecko stalo, aby se naplnilo poveˇdeˇnı´ skrze proroka, rˇkoucı´ho: 5 Pove ˇ zte dcerˇi Sionske´: Aj, kra´l tvu˚j be´rˇe se tobeˇ tichy´, a sedeˇ na oslici, a na osla´tku te´ jhu podrobene´. 6 I jdouce ucˇedlnıći, a ucˇinivs ˇe tak, jakzˇ jim byl prˇika´zal Jezˇ´ısˇ, 7 Pr ˇ ivedli oslici i osla´tko, a vlozˇili na neˇ roucha sva´, a jej na vrchu na neˇ posadili.

8 Mnohy ´ pak za´stup stlali roucha sva´ na cesteˇ, jinı´ pak ratolesti z stromu˚ sekali, a metali na cestu. 9 A za ´ stupove´, kterˇ´ızˇ s prˇedu i s zadu sˇli, volali, rˇkouce: Hosanna synu Davidovu. Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ. Hosanna na vy´sostech. 10 A kdyz ˇ vjel do Jeruzale´ma, zbourˇilo se vsˇecko meˇsto, rˇkouce: I kdo jest tento? 11 Za ´ stupove´ pak pravili: Toto jest ten Jezˇ´ısˇ, prorok z Nazare´ta Galilejske´ho. 12 I vs ˇ el Jezˇ´ısˇ do chra´mu Bozˇ´ıho, a vymı´tal vsˇecky proda´vajıćı´ a kupujıćı´ v chra´meˇ, a stoly peneˇzomeˇncu˚ a stolice proda´vajıćıćh holubice prˇevracel, 13 A r ˇ ekl jim: Psańot’ jest: Du˚m mu˚j du˚m modlitby slouti bude, ale vy ucˇinili jste jej pelesˇ´ı lotrovskou. 14 I pr ˇ istoupili k neˇmu slepı´ a kulhavı´ v chra´meˇ, a uzdravil je. 15 Vidouce pak pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći divy, ktere´zˇ cˇinil, a dı´tky, any volajı´ v chra´meˇ a pravı´: Hosanna synu Davidovu, rozhneˇvali se. 16 A r ˇ ekli jemu: Slysˇ´ısˇ-lizˇ, co tito pravı´? Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jim: I ovsˇem. Nikda´-lizˇ jste necˇtli, zˇe z u´st nemluvnˇa´tek a teˇch, kterˇ´ızˇ prsı´ pozˇ´ıvajı´, dokonal jsi chva´lu?

MATOUSˇ 21 17 A opustiv je, s ˇ el ven z meˇsta do Betany, a tu zu˚stal. 18 Ra ´ no pak navracuje se do meˇsta, zlacˇneˇl. 19 A vida jeden fı´kovy ´ strom podle´ cesty, sˇel k neˇmu, a nic na neˇm nenalezl, nezˇ lı´stı´ toliko. I dı´ jemu: Nikdy vıće nerod’ se z tebe ovoce na veˇky. I uschl fı´k ten pojednou. 20 A vidouce to ucˇedlnıći, divili se, rˇkouce: Kterak hned usechl fı´k ten! 21 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Amen pravı´m va´m: Budete-li mı´ti vı´ru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fı´kove´mu stromu ucˇinı´te, ale kdybyste i te´to horˇe rˇekli: Zdvihni se a vrz sebou do morˇe, stanet’ se. 22 A vs ˇ ecko, zacˇ byste koli prosili na modlitbeˇ, veˇrˇ´ıce, vezmete. 23 A kdyz ˇ prˇisˇel do chra´mu, prˇistoupili k neˇmu prˇednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı lidu, kdyzˇ ucˇil, rˇkouce: Jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´sˇ? A kdo tobeˇ tu moc dal? 24 Odpovı´daje pak Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Otı´zˇit’ se i ja´ va´s na jednu veˇc, kterouzˇ povı´te-li mi, i ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´m? 25 Kr ˇ est Janu˚v odkud byl? S nebe-li, cˇili z lidı´? A oni rozvazˇovali mezi sebou, rˇkouce: Dı´me-li s nebe, dı´t’ na´m: Procˇ jste pak neveˇrˇili jemu?

39

26 Pakli dı´me: Z lidı´, bojı´me se za´stupu. Nebo vsˇickni majı´ Jana za proroka. 27 I odpovı´dajıće Jez ˇ ´ısˇovi, rˇekˇ ekl jim i on: Anizˇ li: Nevı´me. R ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´m. 28 Ale co se va ´ m zda´? Cˇloveˇk jeden meˇl dva syny. A prˇistoupiv k prvnı´mu, rˇekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a deˇlej. 29 Ale on odpove ˇ deˇv, rˇekl: Nechci. A potom usmysliv sobeˇ, sˇel. 30 I pr ˇ istoupiv k druhe´mu, rˇekl te´zˇ. A on odpoveˇdeˇv, rˇekl: Jdu, pane. Ale nesˇel. 31 Ktery ´ z teˇch dvou naplnil ˇ ekli jemu: Ten vu˚li otcovu? R prvnı´. Dı´ jim Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m va´m, zˇe publikańi a neveˇstky prˇedcha´zejı´ va´s do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 32 Nebo pr ˇ isˇel k va´m Jan cestou spravedlnosti, a neveˇrˇili jste mu, ale publikańi a neveˇstky uveˇrˇili jemu. Vy pak videˇvsˇe to, anizˇ jste potom usmyslili sobeˇ, abyste veˇrˇili jemu. 33 Jine ´ podobenstvı´ slysˇte: Byl jeden hospoda´rˇ, ktery´zˇ vzdeˇlal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v nı´ pres, a ustaveˇl veˇzˇi, i pronajal ji vinarˇu˚m, a odsˇel prycˇ prˇes pole. 34 A kdyz ˇ se prˇiblı´zˇil cˇas ovoce, poslal sluzˇebnı´ky sve´ k vinarˇu˚m, aby vzali uzˇitky jejı´.

40

MATOUSˇ 22

35 Vinar ˇ i pak zjı´mavsˇe sluzˇebnı´ky jeho, jine´ho zmrskali, jine´ho zabili, a jine´ho ukamenovali. 36 Ope ˇ t poslal jinyćh sluzˇebnı´ku˚ vıće nezˇ prve´. I ucˇinili jim te´zˇ. 37 Naposledy pak poslal k nim syna sve´ho, rˇka: Usty´dnout’ se syna me´ho. 38 Vinar ˇ i pak uzrˇevsˇe toho syna, rˇekli mezi sebou: Tentot’ jest deˇdic; pod’te, zabı´me jej, a uvazˇme se v deˇdictvı´ jeho. 39 I chytivs ˇ e ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili. 40 Protoz ˇ kdyzˇ prˇijde pań vinice, co ucˇinı´ vinarˇu˚m teˇm? ˇ ekli jemu: Zle´ ty zle za41 R tratı´, a vinici svou pronajme jiny´m vinarˇu˚m, kterˇ´ızˇ budou vyda´vati jemu uzˇitek cˇasy svy´mi. ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Nikdy-li jste 42 R necˇtli v pı´smıćh: Ka´men, ktery´zˇ zavrhli deˇlnıći, ten ucˇineˇn jest v hlavu u´hlovou? Ode Pańa stalo se toto, a jest divne´ prˇed ocˇima nasˇima. 43 Protoz ˇ pravı´m va´m, zˇe bude odjato od va´s kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a bude dańo lidu cˇinıćı´mu uzˇitky jeho. 44 A kdoz ˇ by padl na ten ka´men, rozrazı´t’ se; a na kohozˇ upadne, setrˇet’ jej. 45 A slys ˇ avsˇe prˇednı´ kneˇzˇ´ı ta podobenstvı´ jeho, porozumeˇli, zˇe by o nich mluvil.

46 I hledajıće ho jı´ti, ba ´ li se za´stupu˚; nebo ho meˇli za proroka.

KAPITOLA 22. Podobenstvı´ o svadbeˇ. 15. Farizee i saducee Kristus zahanbiv, 43. sebe Davidovy´m Pańem by´ti uka´zal.

odpovı´daje Jezˇ´ısˇ, mluvil jim

I opeˇt v podobenstvıćh, rˇka:

2 Podobno jest kra ´ lovstvı´ nebeske´ cˇloveˇku kra´li, ktery´zˇ ucˇinil svadbu synu sve´mu. 3 I poslal sluz ˇ ebnı´ky sve´, aby povolali pozvanyćh na svadbu, ale nechteˇli prˇijı´ti. 4 Ope ˇ t poslal jine´ sluzˇebnı´ky, rˇka: Poveˇzte pozvany´m: Aj, obeˇd svu˚j prˇipravil jsem, volove´ moji a krmny´ dobytek zbit jest, a vsˇecko hotovo. Pod’tezˇ na svadbu. 5 Ale oni nedbavs ˇ e, odesˇli, jiny´ do vsi sve´, a jiny´ po kupectvı´ sve´m. 6 Jinı´ pak zjı´mavs ˇ e sluzˇebnı´ky jeho, a posmeˇch jim ucˇinivsˇe, zmordovali. 7 A uslys ˇ av to kra´l, rozhneˇval se; a poslav vojska sva´, zhubil vrazˇedlnı´ky ty, a meˇsto jejich zapa´lil. 8 Tedy r ˇ ekl sluzˇebnı´ku˚m svy´m: Svadba zajiste´ hotova jest, ale ti, kterˇ´ızˇ pozvańi byli, nebyli hodni. 9 Protoz ˇ jdeˇte na rozcestı´, a ktere´zˇkoli naleznete, zovtezˇ na svadbu.

MATOUSˇ 22 10 I vys ˇ edsˇe sluzˇebnıći ti na cesty, shroma´zˇdili vsˇecky, ktere´zˇkoli nalezli, zle´ i dobre´. A naplneˇna jest svadba hodovnı´ky. 11 Tehdy vs ˇ ed kra´l, aby pohledeˇl na hodovnı´ky, uzrˇel tam cˇloveˇka neodeˇne´ho rouchem svadebnı´m. 12 I r ˇ ekl jemu: Prˇ´ıteli, kteraks ty sem vsˇel, nemaje roucha svadebnı´ho? A on oneˇmeˇl. 13 Tedy r ˇ ekl kra´l sluzˇebnı´ku˚m: Svı´zˇ´ıce nohy jeho i ruce, vezmeˇte ho, a uvrztezˇ jej do temnostı´ teˇch zevnitrˇnıćh. Tamt’ bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚. 14 Nebo mnoho jest povolanyćh, ale ma´lo vyvolenyćh. 15 Tehdy ods ˇ edsˇe farizeove´, radili se, jak by polapili jej v rˇecˇi. 16 I poslali k ne ˇ mu ucˇedlnı´ky sve´ s Herodiańy, rˇkouce: Mistrˇe, vı´me, zˇe pravdomluvny´ jsi, a cesteˇ Bozˇ´ı v pravdeˇ ucˇ´ısˇ, a nedba´sˇ na zˇa´dne´ho; nebo nepatrˇ´ısˇ na osobu lidskou. 17 Protoz ˇ poveˇz na´m, co se tobeˇ zda´: Slusˇ´ı-li danˇ da´ti cı´sarˇi, cˇili nic? 18 Znaje pak Jez ˇ ´ısˇ zlost jejich, rˇekl: Co mne pokousˇ´ıte, pokrytci? 19 Ukaz ˇ te mi penı´z daneˇ. A oni podali mu penı´ze. 20 I r ˇ ekl jim: Cˇ´ı jest tento obraz a na´pis?

41

ˇ ekli mu: Cı´sarˇu˚v. Tedy dı´ 21 R jim: Da´vejtezˇ tedy, co jest cı´sarˇova, cı´sarˇi, a co Bozˇ´ıho, Bohu. 22 To uslys ˇ avsˇe, divili se, a opustivsˇe jej, odesˇli. 23 V ten den pr ˇ isˇli k neˇmu saduceove´, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe nenı´ z mrtvyćh vstańı´. I ota´zali se ho, ˇ kouce: Mistrˇe, Mojzˇ´ısˇ po24 R veˇdeˇl: Umrˇel-li by kdo, nemaje deˇtı´, aby bratr jeho pra´vem sˇvagrovstvı´ pojal zˇenu jeho, a vzbudil sı´meˇ bratru sve´mu. 25 I bylo u na ´ s sedm bratru˚. Prvnı´ pojav zˇenu, umrˇel, a nemaje semene, zu˚stavil zˇenu svou bratru sve´mu. 26 Takz ˇ podobneˇ i druhy´, i trˇetı´, azˇ do sedme´ho. 27 Nejposle ´ ze pak po vsˇech umrˇela i zˇena. 28 Protoz ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ ktere´ho z teˇch sedmi bude zˇena? Nebo vsˇickni ji meˇli. 29 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Bloudı´te, neznajıće pı´sem ani moci Bozˇ´ı. 30 Vs ˇ ak prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ nebudou se ani zˇeniti ani vda´vati, ale budou jako andeˇle´ Bozˇ´ı v nebi. 31 O vzkr ˇ ´ısˇenı´ pak mrtvyćh zdalizˇ jste necˇtli, co jest va´m poveˇdıńo od Boha, ktery´zˇ dı´: 32 Ja ´ jsem Bu˚h Abrahamu˚v, a Bu˚h Iza´ku˚v, a Bu˚h Ja´kobu˚v? Bu˚ht’ nenı´ Bu˚h mrtvyćh, ale zˇivyćh.

42

MATOUSˇ 23

33 A slys ˇ evsˇe to za´stupove´, divili se ucˇenı´ jeho. 34 Farizeove ´ pak uslysˇavsˇe, zˇe by k mlcˇenı´ prˇivedl saducejske´, sesˇli se v jedno. 35 I ota ´ zal se jeden z nich za´konnı´k, pokousˇeje ho, a rˇka: 36 Mistr ˇ e, ktere´ jest prˇika´zanı´ velike´ v za´koneˇ? 37 I r ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Milovati budesˇ Pańa Boha sve´ho z cele´ho srdce sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe sve´, a ze vsˇ´ı mysli sve´. 38 To jest pr ˇ ednı´ a velike´ prˇika´zanı´. 39 Druhe ´ pak jest podobne´ tomu: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. 40 Na te ˇ ch dvou prˇika´zanıćh vsˇecken za´kon za´lezˇ´ı i proroci. 41 A kdyz ˇ se sesˇli farizeove´, ota´zal se jich Jezˇ´ısˇ, ˇ ka: Co se va´m zda´ o Kris42 R ˇ kou jemu: Datu? Cˇ´ı jest syn? R vidu˚v. 43 Dı´ jim: Kterakz ˇ pak David v Duchu nazy´va´ ho Pańem, rˇka: ˇ ekl Pań Pańu me´mu: Sed’ 44 R na pravici me´, dokudzˇ nepolozˇ´ım neprˇa´tel tvyćh za podnozˇe noh tvyćh? 45 Pone ˇ vadzˇ tedy David Pańem ho nazy´va´, i kterakzˇ syn jeho jest? 46 A niz ˇ a´dny´ nemohl jemu odpoveˇdı´ti slova, anizˇ smeˇl kdo vıće od toho dne jeho se ta´zati.

KAPITOLA 23. Zpra´va o za´konnıćıćh a farizeıćh; 13. osveˇdcˇenı´ hrˇ´ıchu˚ jejich, i pomsty pro neˇ.

ehdy Jezˇ´ısˇ mluvil za´stupu˚m

Tˇ a ucˇedlnı´ku˚m svy´m,

2 Rka: Na stolici Mojz ˇ ´ısˇoveˇ posadili se za´konnıći a farizeove´. 3 Protoz ˇ vsˇecko, cozˇ by koli rozka´zali va´m zachova´vati, zachova´vejte a cˇinˇte, ale podle´ skutku˚ jejich necˇinˇte; nebot’ pravı´, ale necˇinı´. 4 Svazujı´t’ zajiste ´ brˇemena teˇzˇka´ a nesnesitelna´, a vzkla´dajı´ na ramena lidska´, ale prstem svy´m nechtı´ jimi ani pohnouti. 5 Vs ˇ ecky pak sve´ skutky cˇinı´, aby byli vidıńi od lidı´. Rozsˇirˇujı´ zajiste´ na´pisy sve´, a velike´ deˇlajı´ podolky pla´sˇt’u˚ svyćh, 6 A milujı´ pr ˇ ednı´ mı´sta na vecˇerˇ´ıch, a prˇednı´ stolice v shroma´zˇdeˇnıćh, 7 A pozdravova ´ nı´ na trhu, a aby byli nazy´vańi od lidı´: Mistrˇi, mistrˇi. 8 Ale vy neby ´ vejte nazy´vańi mistrˇi; nebo jeden jest Mistr va´sˇ, Kristus, vy pak vsˇickni bratrˇ´ı jste. 9 A otce nenazy ´ vejte sobeˇ na zemi; nebo jeden jest Otec va´sˇ, ktery´zˇ jest v nebesıćh. 10 Ani se nazy ´ vejte vu˚dcove´; nebo jeden jest vu˚dce va´sˇ, Kristus. 11 Ale kdo z va ´ s nejveˇtsˇ´ı jest, bud’ sluzˇebnı´kem vasˇ´ım.

MATOUSˇ 23 12 Kdoz ˇ by pak sa´m se povysˇoval, bude ponı´zˇen; a kdozˇ by se ponı´zˇil, bude povy´sˇen. 13 Ale be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe zavı´ra´te kra´lovstvı´ nebeske´ prˇed lidmi; nebo sami tam nevcha´zı´te, a teˇm, kterˇ´ızˇ by vjı´ti chteˇli, vcha´zeti nedopousˇtı´te. 14 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe zzˇ´ıra´te domy vdovske´, a to pod za´myslem dlouhe´ho modlenı´; protozˇ teˇzˇsˇ´ı soud ponesete. 15 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe obcha´zı´te morˇe i zemi, abyste ucˇinili jednoho novoveˇrce, a kdyzˇ bude ucˇineˇn, ucˇinı´te jej syna zatracenı´, dvakra´t vıće, nezˇli jste sami. 16 Be ˇ da va´m, vu˚dcove´ slepı´, kterˇ´ızˇ rˇ´ıka´te: Prˇisa´hl-li by kdo skrze chra´m, to nic nenı´; ale kdo by prˇisa´hl skrze zlato chra´move´, povinen jest. 17 Bla ´ zni a slepci, cozˇ jest veˇtsˇ´ıho, zlato-li, cˇi chra´m, ktery´zˇ posveˇcuje zlata? 18 A pr ˇ isa´hl-li by kdo skrze olta´rˇ, nic nenı´; ale kdo by prˇisa´hl skrze ten dar, ktery´zˇ jest na neˇm, povinen jest. 19 Bla ´ zni a slepci, i co jest veˇtsˇ´ıho, dar-li, cˇi olta´rˇ, ktery´zˇ posveˇcuje daru? 20 A protoz ˇ kdozˇkoli prˇisaha´

43

skrze olta´rˇ, prˇisaha´ skrze neˇj, i skrze to vsˇecko, cozˇ na neˇm jest. 21 A kdoz ˇ prˇisaha´ skrze chra´m, prˇisaha´ skrze neˇj, i skrze toho, ktery´zˇ prˇeby´va´ v neˇm. 22 A kdoz ˇ prˇisaha´ skrze nebe, prˇisaha´ skrze tru˚n Bozˇ´ı, i skrze toho, ktery´zˇ na neˇm sedı´. 23 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe da´va´te desa´tky z ma´ty a z kopru a z kmıńu, a opousˇtı´te to, cozˇ teˇzˇsˇ´ıho jest v za´koneˇ, soud a milosrdenstvı´ a veˇrnost. Tyto veˇci meˇli jste cˇiniti a oneˇch neopousˇteˇti. 24 Vu ˚ dcove´ slepı´, kterˇ´ızˇ cedı´te koma´ra, velbouda pak pozˇ´ıra´te. 25 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe cˇistı´te po vrchu konvice a misy, a vnitrˇ plne´ jsou loupezˇe a nestrˇedmosti. 26 Farizei slepcˇe, vycˇist’ prve ´ to, cozˇ vnitrˇ jest v konvi a v mise, aby i to, cozˇ jest zevnitrˇ, bylo cˇisto. 27 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, zˇe jste se prˇipodobnili hrobu˚m zbı´leny´m, kterˇ´ızˇ sic zdadı´ se zevnitrˇ kra´snı´, ale vnitrˇ jsou plnı´ kostı´ umrlcˇ´ıch i vsˇ´ı necˇistoty. 28 Tak i vy zevnitr ˇ zajiste´ zda´te se lidem spravedlivı´, ale vnitrˇ plnı´ jste pokrytstvı´ a nepravosti. 29 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, nebo vzdeˇla´-

44

MATOUSˇ 24

va´te hroby proroku˚, a ozdobujete hroby spravedlivyćh, 30 A r ˇ ´ıka´te: kdybychom byli za dnu˚ otcu˚ nasˇich, nebyli bychom ućˇastnıći jejich ve krvi proroku˚. 31 Protoz ˇ osveˇdcˇujete sami proti sobeˇ, zˇe jste synove´ teˇch, kterˇ´ızˇ proroky zmordovali. 32 I vy take ´ naplnˇte mı´ru otcu˚ svyćh. 33 Hadove ´ , ple´meˇ jesˇteˇrcˇ´ı, i jakzˇ byste usˇli odsudku do pekelne´ho ohneˇ? 34 Protoz ˇ aj, ja´ posı´la´m k va´m proroky a moudre´ a ucˇitele, a vy z teˇch neˇktere´ zmordujete a ukrˇizˇujete, a neˇktere´ z nich bicˇovati budete v sˇkolaćh svyćh, a budete je honiti z meˇsta do meˇsta, 35 Aby pr ˇ isˇla na va´s vsˇelika´ krev spravedliva´, vylita´ na zemi, od krve Abele spravedlive´ho, azˇ do krve Zacharia´sˇe syna Barachia´sˇova, ktere´hozˇ jste zabili mezi chra´mem a olta´rˇem. 36 Amen pravı´m va ´ m: Prˇijdou tyto vsˇecky veˇci na pokolenı´ toto. 37 Jeruzale ´ me, Jeruzale´me, morde´rˇi proroku˚, a ktery´zˇ kamenujesˇ ty, kterˇ´ızˇ byli k tobeˇ posı´lańi, kolikra´t jsem chteˇl shroma´zˇditi dı´tky tve´, tak jako slepice shromazˇd’uje kurˇa´tka sva´ pod krˇ´ıdla, a nechteˇli jste.

38 Aj, zanecha ´ va´t’ se va´m du˚m va´sˇ pusty´. 39 Nebot’ pravı´m va ´ m, zˇe mne jizˇ vıće nikoli neuzrˇ´ıte od te´to chvı´le, azˇ i dı´te: Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ.

KAPITOLA 24. Budoucı´ zka´zu Jeruzale´ma i skonańı´ sveˇta prˇedpovı´daje Pań, 36. k ocˇeka´vańı´ toho bedlive´mu napomıńa´.

vysˇed Jezˇ´ısˇ, bral se z chra´-

A mu. I prˇistoupili ucˇedlnıći

jeho, aby uka´zali jemu stavenı´ chra´move´. 2 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Vidı´te-lizˇ tyto vsˇecky veˇci? Amen pravı´m va´m: Nebude zu˚staven tuto ka´men na kameni, ktery´zˇ by nebyl zborˇen. 3 A kdyz ˇ se posadil na horˇe Olivetske´, prˇistoupili k neˇmu ucˇedlnıći soukromı´, rˇkouce: Poveˇz na´m, kdy to bude, a ktere´ znamenı´ prˇ´ıchodu tve´ho a skonańı´ sveˇta? 4 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Vizte, aby va´s neˇkdo nesvedl. 5 Nebo mnozı´ pr ˇ ijdou pod jmeńem my´m, rˇkouce: Ja´t’ jsem Kristus, a svedout’ mnohe´. 6 Budete sly ´ chati zajiste´ boje a poveˇsti boju˚. Hled’tezˇ, abyste se nekormoutili; nebo musı´ to vsˇecko by´ti; ale ne i hned bude konec. 7 Nebo povstane na ´ rod proti na´rodu a kra´lovstvı´ proti kra´-

MATOUSˇ 24 lovstvı´, a budou hladove´ a morove´ a zemeˇ trˇesenı´ po mı´stech. 8 Ale tyto vs ˇ ecky veˇci jsou pocˇa´tkove´ bolestı´. 9 A tehdy vydadı´ va ´ s v ssouzˇenı´, a budou va´s mordovati, a budete v nena´visti u vsˇech na´rodu˚ pro jmeńo me´. 10 A tehdyt’ se zhors ˇ ´ı mnozı´, a vespolek se budou zrazovati, a jedni druhyćh nena´videˇti. 11 A mnozı´ fales ˇ nı´ proroci povstanou, a svedou mnohe´. 12 A z ˇ e rozmnozˇena bude nepravost, ustydne la´ska mnohyćh. 13 Ale kdoz ˇ by setrval azˇ do konce, ten spasen bude. 14 A bude ka ´ zańo toto evangelium kra´lovstvı´ po vsˇem sveˇteˇ, na sveˇdectvı´ vsˇechneˇm na´rodu˚m, a tehda´zˇ prˇijde skonańı´. 15 Protoz ˇ kdyzˇ uzrˇ´ıte ohavnost zpusˇteˇnı´, prˇedpoveˇdeˇnou od Daniele proroka, ana stojı´ na mı´steˇ svate´m, (kdo cˇte, rozumeˇj), 16 Tehda ´ zˇ ti, kterˇ´ızˇ by byli v Judstvu, necht’ utekou na hory. 17 A kdo na str ˇ esˇe, nesstupuj, aby neˇco vzal z domu sve´ho. 18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha sva´. 19 Be ˇ da pak teˇhotny´m a teˇm, ktere´zˇ kojı´ v teˇch dnech. 20 Protoz ˇ modlte se, aby utı´kańı´ vasˇe nebylo v zimeˇ aneb v sva´tek.

45

21 Nebo bude tehda ´ zˇ ssouzˇenı´ velike´, jake´hozˇ nebylo od pocˇa´tku sveˇta azˇ do te´ chvı´le, anizˇ kdy potom bude. 22 A byt’ nebyli ukra ´ ceni dnove´ ti, nebyl by spasen zˇa´dny´ cˇloveˇk. Ale pro vyvolene´ ukraćeni budou ti dnove´. 23 Tehdy r ˇ ekl-li by va´m kdo: Aj, tutot’ jest Kristus, aneb ta´mto, neveˇrˇte. 24 Nebo povstanou fales ˇ nı´ Kristove´ a falesˇnı´ proroci, a cˇiniti budou divy velike´ a za´zraky, tak zˇe by svedli, (by mozˇne´ bylo), take´ i vyvolene´. 25 Aj, pr ˇ edpoveˇdeˇl jsem va´m. 26 Protoz ˇ rˇeknou-lit’ va´m: Aj, na pousˇti jest, nevycha´zejte. Aj, v skry´sˇ´ıch, neveˇrˇte. 27 Nebo jakoz ˇ blesk vycha´zı´ od vyćhodu slunce, a ukazuje se azˇ na za´pad, tak bude i prˇ´ıchod Syna cˇloveˇka. 28 Nebo kdez ˇ koli bude teˇlo, tut’ se shroma´zˇdı´ i orlice. 29 A hned po ssouz ˇ enı´ teˇch dnu˚ slunce se zatmı´, a meˇsıć neda´ sveˇtla sve´ho, a hveˇzdy budou padati s nebe, a moci nebeske´ budou se pohybovati. 30 Tehda ´ zˇt’ se uka´zˇe znamenı´ Syna cˇloveˇka na nebi, a tehdyt’ budou kvı´liti vsˇecka pokolenı´ zemeˇ, a uzrˇ´ıt’ Syna cˇloveˇka prˇicha´zejıćı´ho na oblacıćh nebeskyćh s mocı´ a sla´vou velikou.

46

MATOUSˇ 25

31 Ktery ´ zˇ posˇle andeˇly sve´ s hlasem veliky´m trouby, i shroma´zˇdı´t’ vyvolene´ jeho ode cˇtyrˇ veˇtru˚, a od koncˇin nebes azˇ do koncˇin jejich. 32 Od stromu pak fı´kove ´ ho naucˇte se podobenstvı´ tomuto: Kdyzˇ jizˇ ratolest jeho odmladne, a lı´stı´ se pucˇ´ı, porozumı´va´te, zˇe blı´zko jest le´to. 33 Take ´ zˇ i vy, kdyzˇ byste uzrˇeli toto vsˇecko, veˇzte, zˇet’blı´zko jest a ve dverˇ´ıch. 34 Amen pravı´m va ´ m, zˇe nepomine veˇk tento, azˇ se tyto vsˇecky veˇci stanou. 35 Nebe a zeme ˇ pominou, ale slova ma´ nikoli nepominou. 36 O tom pak dni a hodine ˇ te´ zˇa´dny´ nevı´, ani andeˇle´ nebesˇtı´, jedine´ sa´m Otec mu˚j. 37 Ale jakoz ˇ bylo za dnu˚ Noe´, takt’ bude i prˇ´ıchod Syna cˇloveˇka. 38 Nebo jakoz ˇ za dnu˚ teˇch prˇed potopou zˇrali a pili, zˇenili se a vda´valy se, azˇ do toho dne, kdyzˇ Noe´ vsˇel do kora´bu, 39 A nezve ˇ deˇli, azˇ prˇisˇla potopa, a zachva´tila vsˇecky: takt’ bude i prˇ´ısˇtı´ Syna cˇloveˇka. 40 Tehdyt’ dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhy´ zanechań. 41 Dve ˇ budou mleti ve mlyńeˇ; jedna bude vzata, a druha´ zanechańa.

42 Bde ˇ tezˇ tedy, poneˇvadzˇ nevı´te, v kterou hodinu Pań va´sˇ prˇijı´ti ma´. 43 Toto pak ve ˇ zte, zˇe byt’ veˇdeˇl hospoda´rˇ, v ktere´ by bdeˇnı´ zlodeˇj meˇl prˇijı´ti, bdeˇl by zajiste´, a nedal by podkopati domu sve´ho. 44 Protoz ˇ i vy bud’te hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouzˇ se nenadeˇjete, Syn cˇloveˇka prˇijde. 45 Kdoz ˇ tedy jest ten sluzˇebnı´k veˇrny´ a opatrny´, ktere´hozˇ ustanovil pań jeho nad cˇeledı´ svou, aby jim da´val pokrm v cˇas? 46 Blahoslaveny ´ sluzˇebnı´k ten, ktere´hozˇ prˇijda pań jeho, nalezl by, an tak cˇinı´. 47 Amen pravı´m va ´ m, zˇe nade vsˇ´ım statkem svy´m ustanovı´ jej. 48 Jestliz ˇ e by pak rˇekl zly´ sluzˇebnı´k ten v srdci sve´m: Prodlı´va´ pań mu˚j prˇijı´ti, 49 I pocˇal by bı´ti spolusluz ˇ ebnı´ky, jı´sti pak a pı´ti s opilci: 50 Pr ˇ ijdet’ pań sluzˇebnı´ka toho v den, v ktery´zˇ se nenadeˇje, a v hodinu, v kterouzˇ nevı´. 51 I odde ˇ lı´t’ jej, a dı´l jeho polozˇ´ı s pokrytci. Tamt’ bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚.

KAPITOLA 25. Podobenstvı´ o pannaćh 14. a o hrˇivnaćh. 31. Porˇa´dek poslednı´ho soudu.

ehdy podobno bude kra´lovnebeske´ desı´ti panna´m, ktere´zˇto vzavsˇe lampy sve´, vysˇly proti zˇenichovi.

T stvı´

MATOUSˇ 25 2 Pe ˇ t pak z nich bylo opatrnyćh, a peˇt bla´znivyćh. 3 Ty bla ´ znive´ vzavsˇe lampy sve´, nevzaly s sebou oleje. 4 Opatrne ´ pak vzaly olej v na´dobkaćh svyćh s lampami svy´mi. 5 A kdyz ˇ prodlı´val zˇenich, zdrˇ´ımaly vsˇecky a zesnuly. 6 O pu ˚ lnoci pak stal se krˇik: Aj, zˇenich jde, vyjdeˇte proti neˇmu. 7 Tedy vstaly vs ˇ ecky ty panny, a ozdobily lampy sve´. 8 Bla ´ znive´ pak opatrny´m rˇekly: Udeˇlte na´m oleje sve´ho, nebo lampy nasˇe hasnou. 9 I odpove ˇ deˇly ty opatrne´, rˇkouce: Aby se snad na´m i va´m nenedostalo. Jdeˇte radeˇji k prodavacˇu˚m, a kupte sobeˇ. 10 A kdyz ˇ odesˇly kupovati, prˇisˇel zˇenich, a ktere´ hotovy byly, vesˇly s nı´m na svadbu. I zavrˇ´ıny jsou dve´rˇe. 11 Potom pak pr ˇ isˇly i ty druhe´ panny, rˇkouce: Pane, pane, otevrˇi na´m. 12 A on odpove ˇ deˇv, rˇekl: Amen, pravı´m va´m, nezna´mt’ va´s. 13 Bde ˇ tezˇ tedy; nevı´te zajiste´ dne ani hodiny, v kterou Syn cˇloveˇka prˇijde. 14 Nebo jako cˇlove ˇ k vycha´zeje na cestu, povolal sluzˇebnı´ku˚ svyćh, a porucˇil jim statek svu˚j. 15 I dal jednomu pe ˇ t hrˇiven, jine´mu pak dveˇ, a jine´mu jednu,

47

kazˇde´mu podle´ mozˇnosti jeho, i odsˇel hned na cestu. 16 Ods ˇ ed pak ten, ktery´zˇ vzal peˇt hrˇiven, teˇzˇel jimi, i vydeˇlal jinyćh peˇt hrˇiven. 17 Te ´ zˇ i ten, ktery´zˇ dveˇ, zı´skal i on jine´ dveˇ. 18 Ale ten, ktery ´ zˇ vzal jednu, odsˇed, zakopal ji v zemi, a skryl penı´ze pańa sve´ho. 19 Po mnohe ´ m pak cˇasu prˇisˇel pań teˇch sluzˇebnı´ku˚, i cˇinil s nimi pocˇet. 20 A pr ˇ istoupiv ten, ktery´zˇ byl peˇt hrˇiven vzal, podal jinyćh peˇt hrˇiven, rˇka: Pane, peˇt hrˇiven dal jsi mi, aj, jinyćh peˇt hrˇiven zı´skal jsem jimi. 21 I r ˇ ekl mu pań jeho: To dobrˇe, sluzˇebnıćˇe dobry´ a veˇrny´, nad ma´lem byl jsi veˇrny´, nad mnohem tebe ustanovı´m. Vejdizˇ v radost pańa sve´ho. 22 Pr ˇ istoupiv pak ten, ktery´zˇ byl dveˇ hrˇivneˇ vzal, dı´: Pane, dveˇ hrˇivneˇ jsi mi dal, aj, jine´ dveˇ hrˇivneˇ zı´skal jsem jimi. ˇ ekl mu pań jeho: To dobrˇe, 23 R sluzˇebnıćˇe dobry´ a veˇrny´, nad ma´lem byl jsi veˇrny´, nad mnohem tebe ustanovı´m. Vejdizˇ v radost pańa sve´ho. 24 Pr ˇ istoupiv pak i ten, ktery´zˇ vzal jednu hrˇivnu, rˇekl: Pane, veˇdeˇl jsem, zˇe jsi ty cˇloveˇk prˇ´ısny´, zˇna, kde jsi nerozsı´val, a zbı´raje, kde jsi nerozsypal.

48

MATOUSˇ 25

25 I boje se, ods ˇ el jsem a skryl hrˇivnu tvou v zemi. Aj, ted’ ma´sˇ, cozˇ tve´ho jest. 26 A odpovı´daje pa ´ n jeho, rˇekl mu: Sluzˇebnıćˇe zly´ a lenivy´, veˇdeˇl jsi, zˇe zˇnu, kdezˇ jsem nerozsı´val, a zbı´ra´m, kdezˇ jsem nerozsypal. 27 Protoz ˇ meˇl jsi ty penı´ze me´ da´ti peneˇzomeˇncu˚m, a ja´ prˇijda, byl bych vzal, cozˇ jest me´ho, s pozˇitkem. 28 Nu vezme ˇ tezˇ od neˇho tu hrˇivnu, a dejte tomu, ktery´zˇ ma´ deset hrˇiven. 29 (Nebo kaz ˇ de´mu majıćı´mu bude dańo, a bude vıće mı´ti, od nemajıćı´ho pak i to, cozˇ ma´, bude odjato.) 30 A toho neuz ˇ itecˇne´ho sluzˇebnı´ka uvrzte do teˇch temnostı´ zevnitrˇnıćh. Tamt’ bude plaćˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚. 31 Kdyz ˇ pak prˇijde Syn cˇloveˇka v sla´veˇ sve´, a vsˇickni svatı´ andeˇle´ s nı´m, tedy se posadı´ na tru˚nu velebnosti sve´, 32 A shroma ´ zˇdeˇni budou prˇed neˇj vsˇickni na´rodove´. I rozdeˇlı´ je na ru˚zno, jedny od druhyćh, tak jako pasty´rˇ oddeˇluje ovce od kozlu˚. 33 A postavı´ ovce zajiste ´ na pravici sve´, kozly pak na levici. 34 Tedy dı´ Kra ´ l teˇm, kterˇ´ızˇ na pravici jeho budou: Pod’tezˇ pozˇehnanı´ Otce me´ho, deˇdicˇneˇ

vla´dneˇte kra´lovstvı´m, va´m prˇipraveny´m od ustanovenı´ sveˇta. 35 Nebo jsem lacˇne ˇ l, a dali jste mi jı´sti; zˇ´ıznil jsem, a dali jste mi pı´ti; hostem jsem byl, a prˇijı´mali jste mne; 36 Nah, a pr ˇ iodeˇli jste mne; nemocen jsem byl, a navsˇtı´vili jste mne; v zˇala´rˇi jsem sedeˇl, a prˇicha´zeli jste ke mneˇ. 37 Tedy odpove ˇ dı´ jemu spravedlivı´, rˇkouce: Pane, kdy jsme teˇ vı´dali lacˇne´ho, a krmili jsme, neb zˇ´ıznive´ho, a da´valit’ jsme pı´ti? 38 Aneb kdy jsme te ˇ videˇli hosteˇ, a prˇijali jsme, neb nahe´ho, a prˇiodeˇli jsme? 39 Aneb kdy jsme te ˇ videˇli nemocne´ho neb v zˇala´rˇi, a prˇicha´zeli jsme k tobeˇ? 40 A odpovı´daje Kra ´ l, dı´ jim: Amen pravı´m va´m: Cozˇkoli jste cˇinili jednomu z bratrˇ´ı teˇchto myćh nejmensˇ´ıch, mneˇ jste ucˇinili. 41 Potom i te ˇ m na levici dı´: Jdeˇte ode mne zlorˇecˇenı´ do ohneˇ veˇcˇne´ho, ktery´zˇ jest prˇipraven d’a´blu i andeˇlu˚m jeho. 42 Nebot’ jsem lacˇne ˇ l, a nedali jste mi jı´sti; zˇ´ıznil jsem, a nedali jste mi pı´ti; 43 Hostem jsem byl, a nepr ˇ ijali jste mne; nah, a neodı´vali jste mne; nemocen a v zˇala´rˇi, a nenavsˇtı´vili jste mne.

MATOUSˇ 26 44 Tedy odpove ˇ dı´ jemu i oni, rˇkouce: Pane, kdy jsme tebe vı´dali lacˇne´ho, neb zˇ´ıznive´ho, neb hosteˇ, neb nahe´ho, neb nemocne´ho, aneb v zˇala´rˇi, a neposlouzˇili jsme tobeˇ? 45 Tedy odpovı´ jim, r ˇ ka: Amen pravı´m va´m: Cˇehozˇ jste koli necˇinili jednomu z nejmensˇ´ıch teˇchto, ani mneˇ jste necˇinili. 46 I pu ˚ jdou tito do tra´penı´ veˇcˇne´ho, ale spravedlivı´ do zˇivota veˇcˇne´ho.

KAPITOLA 26. Smrt svou Pań prˇedpoveˇdeˇl, 6. mastı´ drahou pomazań, 17. a dokonav figu˚rnou vecˇerˇi, novou ustanovil, 47. zrazen, 50. jat, 69. a Petr ho zaprˇel.

stalo se, kdyzˇ dokonal Jezˇ´ısˇ

I rˇecˇi tyto vsˇecky, rˇekl ucˇedl-

nı´ku˚m svy´m: 2 Vı´te, z ˇ e po dvou dnech velikanoc bude, a Syn cˇloveˇka zrazen bude, aby byl ukrˇizˇovań. 3 Tehdy ses ˇ li se prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, i starsˇ´ı lidu na sıńˇ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ktery´zˇ sloul Kaifa´sˇ. 4 A radili se spolu, jak by Jezˇ´ısˇe lstiveˇ jali a zamordovali. 5 Ale pravili: Ne v den sva ´tecˇnı´, aby nebyl rozbroj v lidu. 6 Kdyz ˇ pak byl Jezˇ´ısˇ v Betany, v domu Sˇimona malomocne´ho, 7 Pr ˇ istoupila k neˇmu zˇena, majıćı´ na´dobu alabastrovou masti velmi drahe´, i vylila ji na hlavu jeho, kdyzˇ sedeˇl za stolem.

49

8 A vidouce to ucˇedlnıći jeho, rozhneˇvali se, rˇkouce: I k cˇemu jest ztra´ta tato? 9 Nebo mohla tato mast prodańa by´ti za mnoho, a dańo by´ti chudy´m. 10 A znaje to Jez ˇ ´ısˇ, dı´ jim: Procˇ za zle´ ma´te te´to zˇeneˇ? Dobry´ zajiste´ skutek ucˇinila nade mnou. 11 Nebo chude ´ vzˇdycky ma´te s sebou, ale mne ne vzˇdycky mı´ti budete. 12 Vylivs ˇ i zajiste´ tato mast tuto na me´ teˇlo, ku pohrˇebu me´mu to ucˇinila. 13 Amen pravı´m va ´ m: Kdezˇkoli ka´zańo bude evangelium toto po vsˇem sveˇteˇ, take´t’ i to bude praveno, co ucˇinila tato, na pama´tku jejı´. 14 Tedy ods ˇ ed k prˇednı´m kneˇzˇ´ım jeden ze dvanaćti, ktery´zˇ sloul Jida´sˇ Isˇkariotsky´, ˇ ekl: Co mi chcete da´ti, a ja´ 15 R va´m ho zradı´m? A oni odva´zˇili jemu trˇidceti strˇ´ıbrnyćh. 16 A od te ´ chvı´le hledal prˇ´ıhodne´ho cˇasu, aby ho zradil. 17 Prvnı´ho pak dne pr ˇ esnic, prˇistoupili k Jezˇ´ısˇovi ucˇedlnıći, rˇkouce jemu: Kde chcesˇ, at’ prˇipravı´me tobeˇ, abys jedl berańka? 18 On pak r ˇ ekl: Jdeˇte do meˇsta k jednomu, a rcete jemu: Vzka´zalt’ Mistr: Cˇas mu˚j blı´zko jest, u tebet’jı´sti budu berańka s ucˇedlnı´ky svy´mi.

50

MATOUSˇ 26

19 I ucˇinili ucˇedlnıći tak, jakz ˇ jim porucˇil Jezˇ´ısˇ, a prˇipravili berańka. 20 A kdyz ˇ byl vecˇer, posadil se za stu˚l se dvanaćti. 21 A kdyz ˇ jedli, rˇekl: Amen pravı´m va´m, zˇe jeden z va´s mne zradı´. 22 I zarmoutivs ˇ e se velmi, pocˇali kazˇdy´ z nich rˇ´ıci jemu: Zdali ja´ jsem, Pane? 23 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl: Kdo omaćˇ´ıva´ se mnou rukou v mise, ten mne zradı´. 24 Syn zajiste ´ cˇloveˇka jde, jakozˇ psańo o neˇm, ale beˇda cˇloveˇku tomu, skrze neˇhozˇ Syn cˇloveˇka zrazen bude. Dobre´ by bylo jemu, by se byl nenarodil cˇloveˇk ten. 25 Odpovı´daje pak Jida ´ sˇ, ktery´zˇ ho zrazoval, dı´: Zdali ja´ ˇ ekl jemu: Ty jsi jsem, Mistrˇe? R rˇekl. 26 A kdyz ˇ oni jedli, vzav Jezˇ´ısˇ chle´b, a dobrorˇecˇiv, la´mal, a dal ucˇedlnı´ku˚m, a rˇekl: Vezmeˇte, jezte, to jest teˇlo me´. 27 A vzav kalich, a dı´ky cˇiniv, dal jim, rˇka: Pı´te z toho vsˇickni. 28 Nebo to jest krev ma ´ nove´ smlouvy, ktera´zˇ za mnohe´ vyle´va´ se na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚. 29 Ale pravı´mt’ va ´ m, zˇet’ nebudu pı´ti od te´to chvı´le z tohoto plodu vinne´ho korˇene, azˇ do onoho dne, kdyzˇ jej pı´ti budu

s va´mi novy´ v kra´lovstvı´ Otce sve´ho. 30 A sezpı´vavs ˇ e pı´snicˇku, vysˇli na horu Olivetskou. 31 Tedy dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Vsˇickni vy zhorsˇ´ıte se nade mnou te´to noci. Nebo psańo jest: Bı´ti budu pasty´rˇe, a rozprchnout’ se ovce sta´da. 32 Ale kdyz ˇ z mrtvyćh vstanu, prˇedejdu va´s do Galilee. 33 Odpovı´daje pak Petr, r ˇ ekl jemu: Byt’ se pak vsˇickni zhorsˇili nad tebou, ja´t’ se nikdy nezhorsˇ´ım. ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Amen pra34 R vı´m tobeˇ, zˇe te´to noci, prve´ nezˇ kohout zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. 35 Dı´ jemu Petr: Bycht’ pak me ˇl s tebou i umrˇ´ıti, nikoli nezaprˇ´ım tebe. Takzˇ podobneˇ i vsˇickni ucˇedlnıći pravili. 36 Tedy pr ˇ isˇel s nimi Jezˇ´ısˇ na mı´sto, ktere´zˇ sloulo Getsemany. I dı´ ucˇedlnı´ku˚m: Posed’tezˇ tuto, azˇt’ odejda, pomodlı´m se tamto. 37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, pocˇal se rmoutiti a teskliv by´ti. 38 Tedy dı´ jim: Smutna ´ t’ jest dusˇe ma´ azˇ k smrti. Pozu˚stanˇtezˇ tuto, a bdeˇte se mnou. 39 A poods ˇ ed malicˇko, padl na tva´rˇ svou, modle se a rˇka: Otcˇe mu˚j, jest-li mozˇne´, necht’ odejde ode mne kalich tento. A vsˇak ne jakzˇ ja´ chci, ale jakzˇ ty.

MATOUSˇ 26 40 I pr ˇ isˇel k ucˇedlnı´ku˚m a nalezl je, a oni spı´. I rˇekl Petrovi: Tak-lizˇ jste nemohli jedine´ hodiny bdı´ti se mnou? 41 Bde ˇ tezˇ a modlte se, abyste nevesˇli v pokusˇenı´. Ducht’ zajiste´ hotov jest, ale teˇlo nemocno. 42 Ope ˇ t podruhe´ odsˇed, modlil se, rˇka: Otcˇe mu˚j, nemu˚zˇe-lit’ tento kalich minouti mne, nezˇ abych jej pil, stanizˇ se vu˚le tva´. 43 I pr ˇ isˇed, nalezl je, a oni zase spı´; nebo byly ocˇi jejich obtı´zˇeny. 44 A nechav jich, ope ˇ t odsˇel, a modlil se potrˇetı´, touzˇ rˇecˇ rˇ´ıkaje. 45 Tedy pr ˇ isˇel k ucˇedlnı´ku˚m svy´m, a rˇekl jim: Speˇtezˇ jizˇ a odpocˇ´ıvejte. Aj, prˇiblı´zˇila se hodina, a Syna cˇloveˇka zrazujı´ v ruce hrˇ´ısˇnyćh. 46 Vstan ˇ tezˇ, pod’me. Aj, prˇiblı´zˇil se ten, ktery´zˇ mne zrazuje. 47 A kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil, aj, Jida´sˇ, jeden ze dvanaćti, prˇisˇel, a s nı´m za´stup mnohy´ s mecˇi a s kyjmi, od prˇednıćh kneˇzˇ´ı a starsˇ´ıch lidu. 48 Ten pak, ktery ´ zˇ jej zrazoval, dal jim znamenı´, rˇka: Ktere´hokoli polı´bı´m, ten jest; drzˇtezˇ jej. 49 A hned pr ˇ istoupiv k Jezˇ´ısˇovi, rˇekl: Zdra´v bud’, Mistrˇe, a polı´bil jej. 50 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Prˇ´ıteli, nacˇ jsi prˇisˇel? Tedy prˇistoupili,

51

a ruce vzta´hli na Jezˇ´ısˇe, a jali ho. 51 A aj, jeden z te ˇ ch, kterˇ´ızˇ byli s Jezˇ´ısˇem, vzta´h ruku, vytrhl mecˇ svu˚j; a uderˇiv sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ut’al ucho jeho. 52 Tedy dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Obrat’ mecˇ svu˚j v mı´sto jeho; nebo vsˇickni, kterˇ´ızˇ mecˇ berou, od mecˇe zahynou. 53 Zdaliz ˇ mnı´sˇ, zˇe bych nynı´ nemohl prositi Otce sve´ho, a vydal by mi vıće nezˇli dvanaćte houfu˚ andeˇlu˚. 54 Kterakz ˇ by se pak naplnila pı´sma, sveˇdcˇıćı´, zˇe tak musı´ by´ti? 55 V tu hodinu r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ za´stupu˚m: Jako na lotra vysˇli jste s mecˇi a s kyjmi jı´mati mne. Na kazˇdy´ den seda´val jsem u va´s, ucˇe v chra´meˇ, a nejali jste mne. 56 Ale toto se vs ˇ ecko stalo, aby se naplnila pı´sma prorocka´. Tedy ucˇedlnıći vsˇickni opustivsˇe ho, utekli. 57 A oni javs ˇ e Jezˇ´ısˇe, vedli ho k Kaifa´sˇovi nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, kdezˇ za´konnıći a starsˇ´ı byli se sesˇli. 58 Ale Petr s ˇ el za nı´m zdaleka, azˇ do sıńeˇ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. A vsˇed vnitrˇ, sedeˇl s sluzˇebnı´ky, aby videˇl konec. 59 Pr ˇ ednı´ pak kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı i vsˇecka ta rada hledali falesˇne´ho

52

MATOUSˇ 27

sveˇdectvı´ proti Jezˇ´ısˇovi, aby jej na smrt vydali, 60 Ale nenalezli. Ani, kdyz ˇ mnozı´ falesˇnı´ sveˇdkove´ prˇedstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak prˇisˇedsˇe dva falesˇnı´ sveˇdkove´, ˇ ekli: Tento poveˇdeˇl: Mohu 61 R zborˇiti chra´m Bozˇ´ı, a ve trˇech dnech jej ustaveˇti. 62 A povstav nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz, rˇekl jemu: Nic neodpovı´da´sˇ, co tito proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı? 63 Ale Jez ˇ ´ısˇ mlcˇel. I odpovı´daje nejvysˇsˇ´ı kneˇz, rˇekl jemu: Zaklıńa´m teˇ skrze Boha zˇive´ho, abys na´m poveˇdeˇl, jsi-li ty Kristus Syn Bozˇ´ı? 64 Dı´ mu Jez ˇ ´ısˇ: Ty jsi rˇekl. Ale vsˇak pravı´m va´m: Od toho cˇasu uzrˇ´ıte Syna cˇloveˇka sedıćı´ho na pravici moci Bozˇı´, a prˇicha´zejıćı´ho na oblacıćh nebeskyćh. 65 Tedy nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz roztrhl roucho sve´, rˇka: Rouhal se. Cozˇ jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdku˚? Aj, nynı´ jste slysˇeli rouhańı´ jeho. 66 Co se va ´ m zda´? A oni odpovı´dajıće, rˇekli: Hodent’ jest smrti. 67 Tedy plili na tva ´ rˇ jeho, a pohlavkovali jej; jinı´ pak hu˚lkami jej bili, ˇ ´ıkajıće: Ha´dej na´m, Kriste, 68 R kdo jest ten, ktery´zˇ tebe uderˇil? 69 Ale Petr sede ˇ l vneˇ v sıńi. I prˇistoupila k neˇmu jedna deˇvecˇka, rˇkuci: I ty jsi byl s Jezˇ´ısˇem tı´m Galilejsky´m.

70 On pak zapr ˇ el prˇede vsˇemi, rˇka: Nevı´m, co pravı´sˇ. 71 A kdyz ˇ vycha´zel ze dverˇ´ı, uzrˇela jej jina´. I rˇekla teˇm, kterˇ´ızˇ tu byli: I tento byl s Jezˇ´ısˇem tı´m Nazaretsky´m. 72 I zapr ˇ el opeˇt s prˇ´ısahou: Nezna´m toho cˇloveˇka. 73 A po male ´ chvı´li prˇistoupivsˇe ti, kterˇ´ızˇ tu sta´li, rˇekli Petrovi: Jisteˇ i ty z nich jsi, nebo i rˇecˇ tva´ zna´ma tebe cˇinı´. 74 Tedy pocˇal se proklıńati a prˇisahati, rˇka: Nezna´m toho cˇloveˇka. A hned kohout zazpı´val. 75 I rozpomenul se Petr na slovo Jezˇ´ısˇovo, ktery´zˇ jemu byl rˇekl: Prve´ nezˇ kohout zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. A vysˇed ven, plakal horˇce.

KAPITOLA 27. O Jida´sˇovu skoncˇenı´; 11. te´zˇ o ukrˇizˇovańı´, 57. a pohrˇbu Pańeˇ.

kdyzˇ bylo rańo, vesˇli v ra-

A du vsˇickni prˇednı´ kneˇzˇ´ı a

starsˇ´ı lidu proti Jezˇ´ısˇovi, aby jej na smrt vydali. 2 I sva ´ zavsˇe jej, vedli, a vydali ho Pontske´mu Pila´tovi hejtmanu. 3 Tedy vida Jida ´ sˇ zra´dce jeho, zˇe by odsouzen byl, zˇeleje toho, navra´til zase trˇidceti strˇ´ıbrnyćh prˇednı´m kneˇzˇ´ım a starsˇ´ım, ˇ ka: Zhrˇesˇil jsem, zradiv 4R krev nevinnou. Oni pak rˇekli: Co na´m do toho? Ty viz.

MATOUSˇ 27 5 A povrh ty str ˇ ´ıbrne´ v chra´meˇ, odsˇel prycˇ, a odsˇed, obeˇsil se. 6 Pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı pak vzavsˇe ty strˇ´ıbrne´, rˇekli: Neslusˇ´ıt’jich vlozˇiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. 7 A poradivs ˇ e se, koupili za neˇ pole to hrncˇ´ırˇovo, ku pohrˇebu poutnı´ku˚. 8 Protoz ˇ nazvańo jest pole to pole krve, azˇ do dnesˇnı´ho dne. 9 A tehdy naplnilo se pove ˇ deˇnı´ proroka rˇkoucı´ho: A vzali trˇidceti strˇ´ıbrnyćh, mzdu ceneˇne´ho, ktery´zˇ sˇacovań byl od synu˚ Izraelskyćh, 10 A dali je za pole hrncˇ´ır ˇ ovo, jakozˇ mi ustanovil Pań. 11 Jez ˇ ´ısˇ pak sta´l prˇed vla´darˇem. I ota´zal se ho vla´darˇ, rˇka: Ty-li jsi ten kra´l Zˇidovsky´? Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ. 12 A kdyz ˇ na neˇj prˇednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı zˇalovali, nic neodpoveˇdeˇl. 13 Tedy dı´ mu Pila ´ t: Neslysˇ´ısˇ-li, kterake´ veˇci proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı? 14 Ale neodpove ˇ deˇl jemu ani k jednomu slovu, tak zˇe se vla´darˇ velmi divil. 15 Me ˇ l pak obycˇej vla´darˇ v sva´tek propousˇteˇti lidu veˇzneˇ jednoho, ktere´hozˇ by chteˇli. 16 I me ˇ li v ten cˇas veˇzneˇ znamenite´ho, ktery´zˇ sloul Baraba´sˇ. 17 Protoz ˇ kdyzˇ se lide´ sesˇli, rˇekl jim Pila´t: Ktere´ho chcete,

53

at’ va´m propustı´m? Baraba´sˇe-li, cˇili Jezˇ´ısˇe, ktery´zˇ slove Kristus? 18 Nebo ve ˇ deˇl, zˇe jej z za´visti vydali. 19 A kdyz ˇ sedeˇl na soudne´ stolici, poslala k neˇmu zˇena jeho, rˇkuci: Nic nemeˇj cˇiniti s spravedlivy´m tı´mto, nebo jsem mnoho trpeˇla dnes ve snaćh pro neˇho. 20 Ale pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı navedli lid, aby prosili za Baraba´sˇe, Jezˇ´ısˇe pak aby zahubili. 21 I odpove ˇ deˇv vla´darˇ, rˇekl jim: Ktere´ho chcete z teˇch dvou, at’ va´m propustı´m? A oni rˇekli: Baraba´sˇe. 22 Dı´ jim Pila ´ t: Co pak ucˇinı´m s Jezˇ´ısˇem, ktery´zˇ slove Krisˇ ekli mu vsˇickni: Ukrˇizˇotus? R vań bud’. 23 Vla ´ darˇ pak rˇekl: I cozˇ jest zle´ho ucˇinil? Oni pak vıće krˇicˇeli, rˇkouce: Ukrˇizˇovań bud’. 24 A vida Pila ´ t, zˇe by nic neprospeˇl, ale zˇe by veˇtsˇ´ı rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce prˇed lidem, rˇka: Cˇist jsem od krve spravedlive´ho tohoto. Vy vizte. 25 A odpove ˇ deˇv vsˇecken lid, rˇekl: Krev jeho na na´s i na nasˇe dı´tky. 26 Tedy propustil jim Baraba ´sˇe, ale Jezˇ´ısˇe zbicˇovav, vydal, aby byl ukrˇizˇovań. 27 Tedy z ˇ oldne´rˇi hejtmanovi, vzavsˇe Jezˇ´ısˇe do rathouzu,

54

MATOUSˇ 27

shroma´zˇdili k neˇmu vsˇecku rotu. 28 A svle ´ ksˇe jej, prˇiodeˇli ho pla´sˇteˇm bruna´tny´m. 29 A splets ˇ e korunu z trnı´, vstavili na hlavu jeho, a dali trˇtinu v pravou ruku jeho, a klekajıće prˇed nı´m, posmı´vali se jemu, rˇkouce: Zdra´v bud’, o´ kra´li Zˇidovsky´. 30 A plijıće na ne ˇ ho, brali tu trˇtinu a bili jej v hlavu. 31 A kdyz ˇ se mu naposmı´vali, svle´kli s neˇho pla´sˇt’, a oble´kli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukrˇizˇovań. 32 A vys ˇ edsˇe, nalezli cˇloveˇka Cyrenenske´ho, jmeńem Sˇimona. Toho prˇinutili, aby nesl krˇ´ızˇ jeho. 33 I pr ˇ isˇedsˇe na mı´sto, ktere´zˇ slove Golgota, to jest popravne´ mı´sto, 34 Dali mu pı´ti octa, smı´s ˇ ene´ho se zˇlucˇ´ı. A okusiv, nechteˇl pı´ti. 35 Ukr ˇ izˇovavsˇe pak jej, rozdeˇlili roucha jeho, mecıće los, aby se naplnilo poveˇdeˇnı´ proroka: Rozdeˇlili sobeˇ roucho me´, a o mu˚j odeˇv metali los. 36 A sedıće, ostr ˇ ´ıhali ho tu. 37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totot’ jest Jezˇ´ısˇ, ten kra´l Zˇidovsky´. 38 I ukr ˇ izˇovańi jsou s nı´m dva lotrˇi, jeden na pravici a druhy´ na levici.

39 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ chodili tudy, rouhali se jemu, ukrˇivujıće hlav svyćh. 40 A r ˇ ´ıkajıće: Hej, ty jako rusˇ´ısˇ chra´m a ve trˇech dnech vzdeˇla´va´sˇ, pomozizˇ sa´m sobeˇ. Jsi-li Syn Bozˇ´ı, sstupizˇ s krˇ´ızˇe. 41 Tak podobne ˇ i prˇednı´ kneˇzˇ´ı posmı´vajıće se s za´konnı´ky a starsˇ´ımi, pravili: 42 Jiny ´ m poma´hal, sa´m sobeˇ nemu˚zˇ pomoci. Jestlizˇe jest kra´l Izraelsky´, nech at’ nynı´ sstoupı´ s krˇ´ızˇe, a uveˇrˇ´ıme jemu. 43 Doufalt’ v Boha, nech at’ ho nynı´ vysvobodı´, chce-lit’ mu; nebo pravil: Syn Bozˇ´ı jsem. 44 Takz ˇ take´ i lotrˇi, kterˇ´ızˇ byli s nı´m ukrˇizˇovańi, utrhali jemu. 45 Od s ˇ este´ pak hodiny tma se stala po vsˇ´ı zemi azˇ do hodiny deva´te´. 46 A pr ˇ i hodineˇ deva´te´ zvolal Jezˇ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bozˇe mu˚j, Bozˇe mu˚j, procˇ jsi mne opustil? 47 A ne ˇ kterˇ´ı z teˇch, kterˇ´ızˇ tu sta´li, slysˇ´ıce, pravili: Elia´sˇe vola´ tento. 48 A hned jeden z nich be ˇ zˇev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vlozˇiv na trest’, napa´jel ho. 49 Ale jinı´ pravili: Nech tak, pohledı´me, prˇijde-li Elia´sˇ, aby ho vysvobodil. 50 Jez ˇ ´ısˇ pak opeˇt zvolav hlasem veliky´m, vypustil dusˇi.

MATOUSˇ 28 51 A aj, opona chra ´ mova´ roztrhla se na dve´, od vrchu azˇ dolu˚, a zemeˇ se trˇa´sla, a ska´le´ se pukalo, 52 A hrobove ´ se otvı´rali, a mnoha´ teˇla zesnulyćh svatyćh vstala. 53 A vys ˇ edsˇe z hrobu˚ po vzkrˇ´ısˇenı´ jeho, prˇisˇli do svate´ho meˇsta, a uka´zali se mnohy´m. 54 Tedy centurio a ti, kter ˇ ´ızˇ s nı´m ostrˇ´ıhali Jezˇ´ısˇe, vidouce zemeˇ trˇesenı´ a to, co se da´lo, ba´li se velmi, rˇkouce: Jisteˇ Syn Bozˇ´ı byl tento. 55 Byly take ´ tu zˇeny mnohe´, z daleka se dı´vajıće, ktere´zˇ byly prˇisˇly za Jezˇ´ısˇem od Galilee, posluhujıće jemu, 56 Mezi nimiz ˇ byla Maria Magdaleńa, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synu˚ Zebedeovyćh. 57 A kdyz ˇ byl vecˇer, prˇisˇel cˇloveˇk bohaty´ z Arimatie, jmeńem Jozef, ktery´zˇ take´ byl ucˇedlnı´k Jezˇ´ısˇu˚v. 58 Ten pr ˇ edstoupil prˇed Pila´ta, a prosil za teˇlo Jezˇ´ısˇovo. Tedy Pila´t rozka´zal da´ti teˇlo. 59 A vzav te ˇ lo Jozef, obvinul je v pla´tno cˇiste´. 60 A vloz ˇ il do sve´ho nove´ho hrobu, ktery´zˇ byl vytesal v ska´le; a prˇivaliv ka´men veliky´ ke dverˇu˚m hrobovy´m, odsˇel. 61 A byla tu Maria Magdale ´ na,

55

a druha´ Maria, sedıće naproti hrobu. 62 Druhe ´ ho pak dne, ktery´zˇ byl po velike´m pa´tku, sesˇli se prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ ku Pila´tovi, ˇ kouce: Pane, rozpomenuli 63 R jsme se, zˇe ten svu˚dce rˇekl, jesˇteˇ zˇiv jsa: Po trˇech dnech vstanu. 64 Rozkaz ˇ izˇ tedy ostrˇ´ıhati hrobu azˇ do trˇetı´ho dne, at’ by snad ucˇedlnıći jeho, prˇijdouce v noci, neukradli ho, a rˇekli by lidu: Vstalt’ jest z mrtvyćh. I budet’ poslednı´ blud horsˇ´ı nezˇli prvnı´. ˇ ekl jim Pila´t: Ma´te stra´zˇ; 65 R jdeˇte, ostrˇ´ıhejte, jakzˇ vı´te. 66 A oni s ˇ edsˇe, osadili hrob stra´zˇny´mi, zapecˇetivsˇe ka´men. KAPITOLA 28. Jistoty vzkrˇ´ısˇenı´ Kristova 16. a sveˇrˇenı´ jedenaćti u´rˇadu aposˇtolske´ho.

a skonańı´ pak soboty, kdyzˇ

N jizˇ svitalo na prvnı´ den

toho te´hodne, prˇisˇla Maria Magdaleńa, a druha´ Maria, aby pohledeˇly na hrob. 2 A aj, zeme ˇ trˇesenı´ stalo se velike´. Nebo andeˇl Pańeˇ sstoupiv s nebe a prˇistoupiv, odvalil ka´men ode dverˇ´ı, a posadil se na neˇm. 3 A byl oblıćˇej jeho jako blesk, a roucho jeho bı´le´ jako snı´h. 4 A pro strach jeho zde ˇ sili se stra´zˇnı´, a ucˇineˇni jsou jako mrtvı´.

56

MATOUSˇ 28

5 I odpove ˇ deˇv andeˇl, rˇekl zˇena´m: Nebojte se vy, nebot’ vı´m, zˇe Jezˇ´ısˇe ukrˇizˇovane´ho hleda´te. 6 Nenı´t’ ho tuto; nebo vstalt’ jest, jakozˇ prˇedpoveˇdeˇl. Pod’te, vizte mı´sto, kdezˇ lezˇel Pań. 7 A rychle jdouce, pove ˇ zte ucˇedlnı´ku˚m jeho, zˇe vstal z mrtvyćh. A aj, prˇedcha´zı´ va´s do Galilee, tam jej uzrˇ´ıte. Aj, poveˇdeˇl jsem va´m. 8 I vys ˇ edsˇe rychle z hrobu s ba´znı´ a s radostı´ velikou, beˇzˇely, aby ucˇedlnı´ku˚m jeho zveˇstovaly. 9 Kdyz ˇ pak sˇly zveˇstovati ucˇedlnı´ku˚m jeho, aj, Jezˇ´ısˇ potkal se s nimi, rˇka: Zdra´vy bud’te. A ony prˇistoupivsˇe, chopily se noh jeho, a klaneˇly se jemu. 10 Tedy dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Nebojtezˇ se. Jdeˇte, zveˇstujte bratrˇ´ım my´m, at’ jdou do Galilee, a tamt’ mne uzrˇ´ı. 11 Kdyz ˇ pak ony odesˇly, aj, neˇkterˇ´ı z stra´zˇe prˇisˇedsˇe do meˇsta, ozna´mili prˇednı´m kneˇzˇ´ım vsˇecko, co se stalo.

12 Kter ˇ ´ızˇto shroma´zˇdivsˇe se s starsˇ´ımi, a uradivsˇe se, mnoho peneˇz dali zˇoldne´rˇu˚m, ˇ kouce: pravte, zˇe ucˇedlnıći 13 R jeho nocˇneˇ prˇisˇedsˇe, ukradli jej, kdyzˇ jsme my spali. 14 A uslys ˇ ´ı-lit’ o tom hejtman, myt’ ho spokojı´me, a va´s bezpecˇny ucˇinı´me. 15 A oni vzavs ˇ e penı´ze, ucˇinili, jakzˇ naucˇeni byli. I rozhla´sˇeno jest slovo to u Zˇidu˚ azˇ do dnesˇnı´ho dne. 16 Jedena ´ cte pak ucˇedlnı´ku˚ sˇli do Galiee na horu, kdezˇ jim byl ulozˇil Jezˇ´ısˇ. 17 A uzr ˇ evsˇe ho, klaneˇli se jemu. Ale neˇkterˇ´ı pochybovali. 18 A pr ˇ istoupiv Jezˇ´ısˇ, mluvil jim, rˇka: Dańa jest mi vsˇelika´ moc na nebi i na zemi. 19 Protoz ˇ jdouce, ucˇte vsˇecky na´rody, krˇtıće je ve jmeńo Otce i Syna i Ducha svate´ho, 20 Ucˇ´ıce je zachova ´ vati vsˇecko, cozˇ jsem koli prˇika´zal va´m. A aj, ja´ s va´mi jsem po vsˇecky dny, azˇ do skonańı´ sveˇta. Amen.

EVANGELIUM ´ PODLE

´ NI´ S.) MARKA. (SEPSA KAPITOLA 1. Jana Krˇtitele praće i obcovańı´. 9. Kristus Pań prˇijav krˇest, poselstvı´ sve´ zacˇal, 16. ucˇedlnı´ku˚ povolal, 23. a lidem od d’a´belstvı´ i neduhu˚ spoma´hal.

ocˇa´tek evangelium Jezˇ´ısˇe

P Krista, Syna Bozˇ´ıho;

2 Jakoz ˇ psańo jest v prorocıćh: Aj, ja´ posı´la´m andeˇla sve´ho prˇed tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ prˇipravı´ cestu tvou prˇed tebou. 3 Hlas volajıćı´ho na pous ˇ ti: Prˇipravujte cestu Pańeˇ, prˇ´ıme´ cˇinˇte stezky jeho. 4 Kr ˇ til Jan na pousˇti, a ka´zal krˇest pokańı´ na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚. 5 I vycha ´ zela k neˇmu vsˇecka krajina Judska´ i Jeruzale´msˇtı´, a krˇteˇni byli od neˇho vsˇickni v Jordańeˇ rˇece, vyzna´vajıće hrˇ´ıchy sve´. 6 Byl pak Jan odıń srstmi velbloudovy´mi, a pa´s kozˇeny´ na bedraćh jeho, a jı´dal kobylky a med lesnı´. 7 A ka ´ zal, rˇka: Jde za mnou silneˇjsˇ´ı nezˇli ja´, ktere´muzˇ nejsem hoden, sehna se, rozva´zati rˇemeńka u obuvi jeho. 8 Ja ´ zajiste´ krˇtil jsem va´s vo-

dou, ale ont’ va´s krˇtı´ti bude Duchem svaty´m. 9 I stalo se v te ˇ ch dnech, prˇisˇel Jezˇ´ısˇ z Nazare´tu Galilejske´ho, a pokrˇteˇn jest od Jana v Jordańeˇ. 10 A hned vystoupiv z vody, uzrˇel nebesa otevrˇena´ a Ducha jako holubici sstupujıćı´ho na neˇj. 11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten mu˚j mily´ Syn, v neˇmzˇ mi se dobrˇe zalı´bilo. 12 A i hned ho Duch vypudil na pousˇt’. 13 I byl tam na pous ˇ ti cˇtyrˇidceti dnu˚, a pokousˇ´ın byl od satana; a byl s zveˇrˇ´ı, a andeˇle´ prˇisluhovali jemu. 14 Kdyz ˇ pak byl vsazen Jan, prˇisˇel Jezˇ´ısˇ do Galilee, ka´zˇe evangelium kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, 15 A prave ˇ : Zˇe se naplnil cˇas, a prˇiblı´zˇilo se kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. Cˇinˇte pokańı´, a veˇrˇte evangelium. 16 A chode ˇ podle´ morˇe Galilejske´ho, uzrˇel Sˇimona a Ondrˇeje bratra jeho, ani pousˇteˇjı´ sı´ti do morˇe, (nebo ryba´rˇi byli). 17 I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Pod’te za mnou, a ucˇinı´m va´s ryba´rˇe lidı´.

58

MAREK 1

18 A hned opustivs ˇ e sı´ti sve´, sˇli za nı´m. 19 A poods ˇ ed odtud malicˇko, uzrˇel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodı´ tvrdı´ sı´ti. 20 A hned povolal jich. A oni opustivsˇe otce sve´ho Zebedea na lodı´ s pacholky, sˇli za nı´m. 21 I ves ˇ li do Kafarnaum. A hned v sobotu sˇed do sˇkoly, ucˇil. 22 I divili se na ´ ramneˇ ucˇenı´ jeho; nebo ucˇil je, jako moc maje, a ne jako za´konnıći. 23 I byl v s ˇ kole jejich cˇloveˇk, maje ducha necˇiste´ho. Ktery´zˇ zvolal, ˇ ka: Ach, cozˇ jest tobeˇ do 24 R na´s, Jezˇ´ısˇi Nazaretsky´? Prˇisˇel jsi zatratiti na´s. Zna´m teˇ, kdo jsi, zˇe ten Svaty´ Bozˇ´ı. 25 I pr ˇ imluvil mu Jezˇ´ısˇ, rˇka: Umlknizˇ a vyjdi z neˇho. 26 I polomcovav jı´m duch necˇisty´ a krˇicˇe hlasem veliky´m, vysˇel z neˇho. 27 I lekli se vs ˇ ickni, tak zˇe se ta´zali mezi sebou, rˇkouce: I co jest toto? Jake´zˇ toto nove´ ucˇenı´, zˇe mocneˇ i teˇm duchu˚m necˇisty´m rozkazuje, a poslouchajı´ ho? 28 I roznesla se pove ˇ st o neˇm hned po vsˇ´ı krajineˇ Galilejske´. 29 A hned vys ˇ edsˇe ze sˇkoly, prˇisˇli do domu Sˇimonova a Ondrˇejova s Jakubem a s Janem.

ˇ imonova pak svegrusˇe le30 S zˇela, majıć zimnici. A hned jemu poveˇdeˇli o nı´. 31 A pr ˇ istoupiv, pozdvihl jı´, ujav ji za ruku jejı´, a hned prˇestala jı´ zimnice. I posluhovala jim. 32 Vecˇer pak pr ˇ i za´padu slunce, nosili k neˇmu vsˇecky nemocne´ i d’a´belnı´ky. 33 A bylo se vs ˇ ecko meˇsto zbeˇhlo ke dverˇ´ım. 34 I uzdravoval mnohe ´ ztra´pene´ rozlicˇny´mi neduhy, a d’a´belstvı´ mnoha´ vymı´tal, a nedopousˇteˇl mluviti d’a´blu˚m; nebo znali ho. 35 A pr ˇ ede dnem velmi rańo vstav, vysˇel a odsˇel na puste´ mı´sto, a tam se modlil. 36 I s ˇ li za nı´m Sˇimon i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli. 37 A nalezs ˇ e jej, rˇekli jemu: Vsˇickni teˇ hledajı´. 38 I dı´ jim: Pod’mez ˇ do okolnıćh meˇstecˇek, abych i tam ka´zal. Nebo na to jsem prˇisˇel. 39 I ka ´ zal v sˇkolaćh jejich ve vsˇ´ı Galilei, a d’a´belstvı´ vymı´tal. 40 Tedy pr ˇ isˇel k neˇmu malomocny´, prose ho, a klekna prˇed nı´m, rˇekl jemu: Chcesˇ-li, mu˚zˇesˇ mne ocˇistiti. 41 Jez ˇ ´ısˇ pak slitovav se, vzta´hl ruku, dotekl se ho a rˇekl jemu: Chci, bud’ cˇist.

MAREK 2 42 A kdyz ˇ to rˇekl, hned odstoupilo od neˇho malomocenstvı´, a ocˇisˇteˇn jest. 43 I zapove ˇ deˇv mu prˇ´ısneˇ, hned ho odbyl, 44 A r ˇ ekl mu: Vizizˇ, abys zˇa´dne´mu nic nepravil. Ale jdi, ukazˇ se kneˇzi, a obeˇtuj za ocˇisˇteˇnı´ sve´ to, cozˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ proti nim. 45 On pak vys ˇ ed, pocˇal vypravovati mnoho a ohlasˇovati tu veˇc, tak zˇe jizˇ nemohl Jezˇ´ısˇ do meˇsta zjevneˇ vjı´ti, ale vneˇ na mı´stech pustyćh byl. I scha´zeli se k neˇmu odevsˇad.

KAPITOLA 2. Pań sˇlakovite´ho uzdravil, 14. Matousˇe povolal, 18. ucˇedlnı´ku˚ z strany postu i z strany soboty zasta´val.

opeˇt vsˇel do Kafarnaum po

A kolikas dnech. I uslysˇańo

jest, zˇe by doma byl. 2 A hned ses ˇ lo se jich mnozˇstvı´, tak zˇe jizˇ nemohli se smeˇstknati ani prˇede dverˇmi. I mluvil jim slovo. 3 Tedy pr ˇ isˇli k neˇmu, nesouce sˇlakem porazˇene´ho, ktery´zˇ ode cˇtyrˇ nesen byl. 4 A kdyz ˇ k neˇmu nemohli prˇistoupiti pro za´stupy, loupali strˇechu, kdezˇ byl, a proborˇivsˇe ji, spustili po provazıćh dolu˚ lozˇce, na neˇmzˇ lezˇel sˇlakem porazˇeny´.

59

5 A vida Jez ˇ ´ısˇ vı´ru jejich, dı´ sˇlakem porazˇene´mu: Synu, odpousˇteˇjı´ se tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji. 6 A byli tu ne ˇ kterˇ´ı z za´konnı´ku˚, sedıće a myslıće v srdcıćh svyćh: 7 Co tento tak mluvı´ rouhave ˇ? Kdo mu˚zˇ odpustiti hrˇ´ıchy, jedine´ sa´m Bu˚h? 8 I poznav Jez ˇ ´ısˇ hned duchem svy´m, zˇe by tak prˇemysˇlovali sami v sobeˇ, rˇekl jim: Procˇ o tom prˇemysˇlujete v srdcıćh svyćh? 9 Co jest sna ´ ze, rˇ´ıci sˇlakem porazˇene´mu: Odpousˇteˇjı´ se tobeˇ hrˇ´ıchove´, cˇili rˇ´ıci: Vstanˇ, vezmi lozˇe sve´ a chod’? 10 Ale abyste ve ˇ deˇli, zˇe Syn cˇloveˇka ma´ moc na zemi odpousˇteˇti hrˇ´ıchy, dı´ sˇlakem porazˇene´mu: 11 Tobe ˇ t’ pravı´m: Vstanˇ, a vezmi lozˇe sve´, a jdi do domu sve´ho. 12 I vstal hned, a vzav loz ˇ e sve´ prˇede vsˇemi, odsˇel, tak zˇe se deˇsili vsˇickni, a chva´lili Boha, rˇkouce: Nikdy jsme toho nevideˇli. 13 I vys ˇ el opeˇt k morˇi, a vsˇecken za´stup prˇicha´zel k neˇmu, i ucˇil je. 14 A pomı´jeje, uzr ˇ el Le´vı´ Alfeova, sedıćı´ho na cle. I dı´ jemu: Pod’ za mnou. A on vstav, sˇel za nı´m. 15 I stalo se, kdyz ˇ sedeˇl Jezˇ´ısˇ za stolem v domeˇ jeho, zˇe i publikańi mnozı´ a hrˇ´ısˇnıći sedeˇli

60

MAREK 3

spolu s Jezˇ´ısˇem a s ucˇedlnı´ky jeho; nebo mnoho jich bylo, a sˇlo za nı´m. 16 Za ´ konnıći pak a farizeove´ videˇvsˇe, zˇe jedl s publikańy a s hrˇ´ısˇnı´ky, rˇekli ucˇedlnı´ku˚m jeho: Cozˇ to, zˇe s publikańy a hrˇ´ısˇnı´ky jı´ a pije? 17 To uslys ˇ av Jezˇ´ısˇ, dı´ jim: Nepotrˇebujı´ zdravı´ le´karˇe, ale nemocnı´. Neprˇisˇelt’ jsem volati spravedlivyćh, ale hrˇ´ısˇnyćh ku pokańı´. 18 Ucˇedlnıći pak Janovi a farizejsˇtı´ postı´vali se. I prˇisˇli a rˇekli jemu: Procˇ ucˇedlnıći Janovi a farizejsˇtı´ postı´ se, a tvoji ucˇedlnıći se nepostı´? 19 I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Kterakzˇ mohou synove´ zˇenichovi postiti se, kdyzˇ jest s nimi zˇenich? Dokudzˇ majı´ s sebou zˇenicha, nemohout’ se postiti. 20 Ale pr ˇ ijdout’ dnove´, kdyzˇ od nich odjat bude zˇenich, a tehda´zˇ se budou postiti v teˇch dnech. 21 Ano z ˇ a´dny´ za´platy sukna nove´ho neprˇisˇ´ıva´ k rouchu stare´mu; jinak odtrhne ta za´plata nova´ od stare´ho, i by´va´ veˇtsˇ´ı dı´ra. 22 A z ˇ a´dny´ nevle´va´ vıńa nove´ho do na´dob staryćh; jinak rozpucˇ´ı nove´ vıńo na´doby, a vıńo se vyleje, a na´doby se pokazı´. Ale vıńo nove´ ma´ lito by´ti do na´dob novyćh.

23 I stalo se, z ˇ e sˇel Jezˇ´ısˇ v sobotu skrze obilı´, i pocˇali ucˇedlnıći jeho, cestou jdouce, vymıńati klasy. 24 Tedy farizeove ´ rˇekli jemu: Pohled’, cot’ deˇlajı´ v sobotu, cˇehozˇ nena´lezˇ´ı. 25 I r ˇ ekl jim: Nikdy-lizˇ jste necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ nouze byla, a lacˇneˇl, on i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli? 26 Kterak vs ˇ el do domu Bozˇ´ıho za Abiatara nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a jedl chleby posva´tne´, (jichzˇ neslusˇelo jı´sti nezˇ samy´m kneˇzˇ´ım), a dal i teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m byli? 27 I pravil jim: Sobota pro cˇloveˇka ucˇineˇna jest, a ne cˇloveˇk pro sobotu. 28 Protoz ˇ Syn cˇloveˇka jest pańem take´ i soboty.

KAPITOLA 3. Kristus mnohy´m bı´dny´m, 6. neprˇeka´zˇeje sobeˇ zlostı´ neprˇa´tel, spoma´hal, 13. dvanaćte k zvla´sˇtnı´ praći oddeˇlil, 23. sebe zasta´val, 33. a kdo jsou prˇa´tele´ jeho, uka´zal.

vsˇel opeˇt do sˇkoly, a byl tu

I cˇloveˇk, maje ruku uschlou.

2Is ˇ etrˇili ho, uzdravı´-li jej v sobotu, aby ho obzˇalovali. 3I r ˇ ekl tomu cˇloveˇku, ktery´zˇ meˇl uschlou ruku: Povstanˇ u prostrˇed. 4 I dı´ jim: Slus ˇ ´ı-li v sobotu dobrˇe cˇiniti, cˇili zle, zˇivot zachovati, cˇili zamordovati? Oni pak mlcˇeli.

MAREK 3 5 A kdyz ˇ pohledeˇl na neˇ vu˚kol s hneˇvem, zarmoutiv se nad tvrdostı´ srdce jejich, rˇekl cˇloveˇku: Vzta´hni tu ruku svou. I vzta´hl, a ucˇineˇna jest ta ruka jeho zdrava´ jako druha´. 6 A vys ˇ edsˇe farizeove´, hned s Herodiańy drzˇeli radu proti neˇmu, kterak by ho zahubili. 7 Jez ˇ ´ısˇ pak odsˇel s ucˇedlnı´ky svy´mi k morˇi, a velike´ mnozˇstvı´ od Galilee sˇlo za nı´m, i z Judstva, 8 I od Jeruzale ´ ma, i od Idumee, i z Zajordańı´; i ti, kterˇ´ızˇ byli okolo Ty´ru a Sidonu, mnozˇstvı´ velike´, slysˇ´ıce, kterake´ veˇci cˇinı´, prˇisˇli k neˇmu. 9 I rozka ´ zal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby lodicˇku ustavicˇneˇ nahotoveˇ meˇli pro za´stup, aby ho netiskli. 10 Nebo mnohe ´ uzdravoval, tak zˇe nanˇ padali, aby se ho doty´kali, kterˇ´ızˇkoli meˇli neduhy. 11 A duchove ´ necˇistı´, jakzˇ ho zazrˇeli, padali prˇed nı´m a krˇicˇeli, rˇkouce: Ty jsi ten Syn Bozˇ´ı. 12 Ale on velmi jim pr ˇ imlouval, aby ho nezjevovali. 13 I vstoupil na horu, a povolal k sobeˇ teˇch, kteryćhzˇ se jemu videˇlo; i prˇisˇli k neˇmu. 14 I ustanovil jich dvana ´ cte, aby s nı´m byli, a aby je poslal ka´zati, 15 A aby me ˇ li moc uzdravovati nemoci a vymı´tati d’a´belstvı´:

61

ˇ imona, jemuzˇ dal jmeńo 16 S Petr, 17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jmeńo Boanerges, to jest synove´ hromovi), 18 A Ondr ˇ eje, a Filipa, a Bartolomeˇje, a Matousˇe, a Toma´sˇe, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Sˇimona Kananitske´ho, 19 A Jida ´ sˇe Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ i zradil jej. I sˇli s nı´m domu˚. 20 A ope ˇ t ssˇel se za´stup, tak zˇe nemohli ani chleba pojı´sti. 21 A slys ˇ avsˇe o tom prˇ´ıbuznı´ jeho, prˇisˇli, aby jej vzali; nebo pravili, zˇe by se smyslem pominul. 22 Za ´ konnıći pak, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli z Jeruzale´ma, pravili, zˇe Belzebuba ma´, a zˇe v knı´zˇeti d’a´belske´m vymı´ta´ d’a´bly. 23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvıćh: Kterak mu˚zˇe satan satana vymı´tati? 24 A jestliz ˇ e kra´lovstvı´ v sobeˇ se rozdvojı´, nemu˚zˇe sta´ti kra´lovstvı´ to. 25 A rozdvojı´-li se du ˚ m proti sobeˇ, nebude moci du˚m ten sta´ti. 26 Tak jestliz ˇ e povstal satan sa´m proti sobeˇ, a rozdvojen jest, nemu˚zˇe sta´ti, ale konec be´rˇe. ˇ a´dny´ nemu˚zˇe na´dobı´ sil27 Z ne´ho, vejda do domu jeho, rozebrati, lecˇ by prve´ silne´ho

62

MAREK 4

toho sva´zal; a tehdyt’ du˚m jeho zloupı´. 28 Amen pravı´m va ´ m, zˇe vsˇickni hrˇ´ıchove´ odpusˇteˇni budou synu˚m lidsky´m, i rouhańı´, jı´mzˇ by se rouhali, 29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svate´mu, nema´ odpusˇteˇnı´ na veˇky, ale hoden jest veˇcˇne´ho odsouzenı´. 30 Nebo pravili: Ducha necˇiste´ho ma´. 31 Tehdy pr ˇ isˇli bratrˇ´ı a matka jeho, a stojıće vneˇ, poslali k neˇmu, aby ho vyvolali. 32 A sede ˇ l okolo neˇho za´stup. I rˇekli jemu: Aj, matka tva´ a bratrˇ´ı tvoji vneˇ hledajı´ tebe. 33 Ale on odpove ˇ deˇl jim, rˇka: Kdo jest matka ma´ a bratrˇ´ı moji? 34 A obezr ˇ ev ucˇedlnı´ky vu˚kol sebe sedıćı´, rˇekl: Aj, matka ma´ a bratrˇ´ı moji. 35 Nebo kdoz ˇ by koli cˇinil vu˚li Bozˇ´ı, ten jest bratr mu˚j, i sestra ma´, i matka. KAPITOLA 4. Ka´zańı´ Pańeˇ, 36. a zbourˇene´ho morˇe spokojenı´.

opeˇt pocˇal ucˇiti u morˇe. I

A shroma´zˇdil se k neˇmu za´-

stup mnohy´, tak zˇe vstoupiv na lodı´, sedeˇl na morˇi, a vsˇecken za´stup byl na zemi podle´ morˇe. 2 I ucˇil je mnohy ´ m veˇcem v podobenstvıćh, a pravil jim v ucˇenı´ sve´m:

3 Slys ˇ te. Aj, vysˇel rozsevacˇ, aby rozsı´val. 4 I stalo se v tom rozsı´va ´ nı´, zˇe jedno padlo podle´ cesty, a prˇileteˇlo ptactvo nebeske´, i zzobalo je. 5 A jine ´ padlo na mı´sto skalnate´, kdezˇ nemeˇlo mnoho zemeˇ, a hned vzesˇlo, proto zˇe nemeˇlo hlubokosti zemeˇ. 6 A kdyz ˇ vysˇlo slunce, vyhorˇelo, a proto, zˇe nemeˇlo korˇene, uschlo. 7 A jine ´ padlo mezi trnı´; i zrostlo trnı´, a udusilo je. I nevydalo uzˇitku. 8 Jine ´ pak padlo v zemi dobrou, a dalo uzˇitek zhu˚ru vstupujıćı´ a rostoucı´; prˇineslo zajiste´ jedno trˇidca´ty´, a jine´ sˇedesa´ty´, a jine´ pak sty´. 9 I pravil jim: Kdo ma ´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 10 Kdyz ˇ pak byl sa´m, ta´zali se ho ti, kterˇ´ızˇ prˇi neˇm byli, se dvanaćti, na to podobenstvı´. 11 I r ˇ ekl jim: Va´mt’ jest dańo, zna´ti tajemstvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, ale teˇm, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, v podobenstvı´ to vsˇecko se deˇje, 12 Aby hledıće, hlede ˇ li, ale neuzrˇeli a slysˇ´ıce, slysˇeli, ale nesrozumeˇli, aby se snad neobra´tili, a byli by jim odpusˇteˇni hrˇ´ıchove´. 13 I dı´ jim: Nezna ´ te podobenstvı´ tohoto? A kterakzˇ pak vsˇecka podobenstvı´ pozna´te?

MAREK 4 Rozsevacˇ ten slovo rozsı´va´. Tito pak jsou, jesˇto podle´ cesty, jimzˇ se rozsı´va´ slovo, ale kdyzˇ oni slysˇ´ı, i hned prˇicha´zı´ satan, a vynı´ma´ slovo, ktere´zˇ vsa´to jest v srdcıćh jejich. 16 A tak podobne ˇ ti, kterˇ´ızˇ jako skalnata´ zemeˇ posa´ti jsou, kterˇ´ızˇ jakzˇ uslysˇ´ı slovo, hned s radostı´ prˇijı´majı´ je. 17 Nez ˇ nemajı´ korˇene v sobeˇ, ale jsou cˇasnı´; potom kdyzˇ vznikne ssouzˇenı´ a protivenstvı´ pro slovo, hned se horsˇ´ı. 18 Tito pak jsou, kter ˇ ´ızˇ mezi trnı´ posa´ti jsou, ti jsou, kterˇ´ızˇ slovo slysˇ´ı, 19 Vs ˇ ak pecˇovańı´ tohoto sveˇta a oklamańı´ zbozˇ´ı, a jine´ zˇa´dosti prˇistupujıćı´, udusˇujı´ slovo, tak zˇe bez uzˇitku by´va´. 20 Tito pak jsou, kter ˇ ´ızˇ v zemi dobrou sı´meˇ prˇijali, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı slovo, a prˇijı´majı´, a uzˇitek prˇina´sˇejı´, jine´ trˇidca´ty´, a jine´ sˇedesa´ty´, a jine´ sty´. 21 Da ´ le pravil jim: Zdali rozsvıćena by´va´ svıće, aby postavena byla pod na´dobu neb pod postel? Vsˇak aby na svıćen vstavena byla. 22 Nebo nic nenı´ skryte ´ ho, co by nebylo zjeveno; anizˇ jest co tak ukryte´ho, aby na jevo nevysˇlo. 23 Jestliz ˇ e kdo ma´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 14 15

63

24 I mluvil k nim: Vizte, co slysˇ´ıte. Kterou meˇrou budete meˇrˇiti, bude va´m odmeˇrˇeno, a prˇidańo bude va´m poslouchajıćı´m. 25 Nebo kdoz ˇ t’ ma´, tomu bude dańo; a kdo nema´, i to, cozˇ ma´, bude od neˇho odjato. 26 I pravil: Tak jest kra ´ lovstvı´ Bozˇ´ı, jako kdyby cˇloveˇk uvrhl sı´meˇ do zemeˇ. 27 A spal by, a vsta ´ val by ve dne i v noci a semeno by vzesˇlo a zrostlo, jakzˇ on nevı´. 28 Nebo sama od sebe zeme ˇ uzˇitek plodı´, nejprv bylinu, potom klas, potom plne´ obile´ v klasu. 29 A kdyz ˇ sezra´ u´roda, i hned prˇicˇinı´ srp; nebo nastala zˇenˇ. 30 I r ˇ ekl: K cˇemu prˇipodobnı´me kra´lovstvı´ Bozˇ´ı? Aneb ktery´m podobenstvı´m je uka´zˇeme? 31 Jest jako zrno horcˇicˇne ´ , ktere´zˇ, kdyzˇ vsa´to by´va´ do zemeˇ, nejmensˇ´ı jest ze vsˇech semen, ktera´zˇ jsou na zemi. 32 Ale kdyz ˇ vsa´to by´va´, roste, a by´va´ veˇtsˇ´ı nezˇ vsˇecky byliny, a cˇinı´ ratolesti velike´, tak zˇe pod stıńem jeho mohou sobeˇ ptaći nebesˇtı´ hnı´zda deˇlati. 33 A takovy ´ mi mnohy´mi podobenstvı´mi mluvil jim slovo, jakzˇ mohli slysˇeti. 34 Bez podobenstvı´ pak nemluvil jim, ale ucˇedlnı´ku˚m svy´m soukromı´ vykla´dal vsˇecko.

64

MAREK 5

35 I r ˇ ekl jim v ten den, kdyzˇ jizˇ byl vecˇer: Plavme se na druhou stranu. 36 A nechavs ˇ e za´stupu, pojali jej, tak jakzˇ byl na lodicˇce. Ale i jine´ lodicˇky byly s nı´m. 37 Tedy stala se bour ˇ e velika´ od veˇtru, azˇ se vlny na lodı´ valily, tak zˇe se jizˇ naplnˇovala lodı´. 38 A on z zadu na lodı´ spal na podusˇce. I zbudili jej, a rˇekli jemu: Mistrˇe, nedba´sˇ, zˇe hyneme? 39 I probudiv se, pr ˇ imluvil veˇtru, a rˇekl morˇi: Umlkni, a upokoj se. I prˇestal vı´tr, a stalo se utisˇenı´ velike´. 40 I r ˇ ekl jim: Procˇ se tak bojı´te? Jakzˇ to, zˇe nema´te vı´ry? 41 I ba ´ li se ba´znı´ velikou, a pravili jeden k druhe´mu: I kdo jest medle tento, zˇe i vı´tr i morˇe poslouchajı´ jeho?

KAPITOLA 5.

ˇ a´belnı´k uzdraven; 11. sta´do veprˇu˚ v morˇi D ztonulo; 25. zˇena od nemoci sve´ uzdravena; 35. dcera Jairova vzkrˇ´ısˇena.

edy prˇeplavili se prˇes morˇe

T do krajiny Gadarenskyćh.

2 A jakz ˇ vysˇel z lodı´, hned se s nı´m potkal cˇloveˇk z hrobu˚, maje ducha necˇiste´ho. 3 Ktery ´ zˇ bydlil v hrobıćh, a anizˇ ho kdo mohl rˇeteˇzy sva´zati, 4 Proto z ˇ e cˇasto byv pouty a rˇeteˇzy okovań, pola´mal rˇeteˇzy, a pouta roztrhal, a zˇa´dny´ nemohl ho skrotiti.

5 A vz ˇ dycky ve dne i v noci na horaćh a v hrobıćh byl, krˇicˇe a tepa se kamenı´m. 6 Uzr ˇ ev pak Jezˇ´ısˇe zdaleka, beˇzˇel a poklonil se jemu, 7 A kr ˇ icˇe hlasem veliky´m, rˇekl: Co jest tobeˇ do mne, Jezˇ´ısˇi, Synu Boha nejvysˇsˇ´ıho? Zaklıńa´m teˇ skrze Boha, abys mne netra´pil. 8 (Nebo pravil jemu: Vyjdiz ˇ, duchu necˇisty´, z cˇloveˇka tohoto.) 9 I ota ´ zal se ho: Jakt’ rˇ´ıkajı´? A on odpovı´daje, rˇekl: Mnozˇstvı´ jmeńo me´ jest, nebo jest na´s mnoho. 10 I prosil ho velmi, aby jich nevyhańeˇl z te´ krajiny. 11 Bylo pak tu pr ˇ i horaćh sta´do veprˇu˚ velike´ pasoucıćh se. 12 I prosili ho vs ˇ ickni ti d’a´blove´, rˇkouce: Pust’ na´s do veprˇu˚, at’ do nich vejdeme. 13 I povolil jim hned Jez ˇ ´ısˇ. A vysˇedsˇe duchove´ necˇistı´, vesˇli do teˇch veprˇu˚. I beˇzˇelo to sta´do s vrchu dolu˚ do morˇe, (a bylo jich ke dveˇma tisıću˚m), i ztonuli v morˇi. 14 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ ty veprˇe pa´sli, utekli, a ozna´mili to v meˇsteˇ i ve vsech. I vysˇli, aby videˇli, co by to bylo, cozˇ se stalo. 15 I pr ˇ isˇli k Jezˇ´ısˇovi, a uzrˇeli toho, ktery´zˇ by´val tra´pen od d’a´belstvı´, an sedı´, odıń jsa, a maje zdravy´ rozum, toho, ktery´zˇ mı´val mnozˇstvı´. I ba´li se.

MAREK 5 16 A kter ˇ ´ızˇ to videˇli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, ktery´zˇ meˇl d’a´belstvı´ i o veprˇ´ıch. 17 Tedy pocˇali ho prositi, aby odsˇel z krajin jejich. 18 A kdyz ˇ vstoupil na lodı´, prosil ho ten, ktery´zˇ tra´pen by´val od d’a´belstvı´, aby s nı´m byl. 19 Jez ˇ ´ısˇ pak nedopustil mu, ale rˇekl jemu: Jdi k svy´m do domu sve´ho, a zveˇstuj jim, kterak velike´ veˇci ucˇinil tobeˇ Pań, a zˇe slitoval se nad tebou. 20 I ods ˇ el, a pocˇal ohlasˇovati v krajineˇ Desı´ti meˇst, kterak velike´ veˇci ucˇinil mu Jezˇ´ısˇ. I divili se vsˇickni. 21 A kdyz ˇ se prˇeplavil Jezˇ´ısˇ na lodı´ zase na druhou stranu, ssˇel se k neˇmu za´stup mnohy´. A byl u morˇe. 22 A aj, pr ˇ isˇel jeden z knı´zˇat sˇkoly, jmeńem Jairus, a uzrˇev jej, padl k noha´m jeho. 23 A velmi ho prosil, r ˇ ka: Dcerka ma´ skona´va´. Pod’, vlozˇ na ni ruce, aby uzdravena byla, a budet’ zˇiva. 24 I s ˇ el s nı´m, a za´stup mnohy´ sˇel za nı´m, i tiskl jej. 25 (Tedy z ˇ ena jedna, ktera´zˇ tok krve meˇla dvanaćte let, 26 A mnoho byla tra ´ pena od mnohyćh le´karˇu˚, a vynalozˇila vsˇecken statek svu˚j, a nic jı´ bylo neprospeˇlo, ale vzˇdy se hu˚rˇe meˇla,

65

27 Uslys ˇ avsˇi o Jezˇ´ısˇovi, prˇisˇla v za´stupu po zadu, a dotkla se roucha jeho. 28 Nebo r ˇ ekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu. 29 A hned pr ˇ estal krvotok jejı´, a pocı´tila na teˇle, zˇe by uzdravena byla od neduhu sve´ho. 30 A hned Jez ˇ ´ısˇ poznav sa´m v sobeˇ, zˇe z neˇho moc vysˇla, obra´tiv se v za´stupu, rˇekl: Kdo se dotekl roucha me´ho? 31 I r ˇ ekli mu ucˇedlnıći jeho: Vidı´sˇ, zˇe teˇ za´stup tiskne, a pravı´sˇ: Kdo se mne dotekl? 32 I hlede ˇ l vu˚kol, aby ji uzrˇel, ktera´ to ucˇinila. 33 Ta pak z ˇ ena s ba´znı´ a s trˇesenı´m, veˇduci, co se stalo prˇi nı´, prˇistoupila a padla prˇed nı´m, a poveˇdeˇla mu vsˇecku pravdu. 34 On pak r ˇ ekl jı´: Dcero, vı´ra tva´ teˇ uzdravila, jdizˇ u pokoji, a bud’ zprosˇteˇna od tra´penı´ sve´ho.) 35 A kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇli z domu knı´zˇete sˇkoly, rˇkouce: Dcera tva´ umrˇela, procˇ jizˇ zameˇstkna´va´sˇ Mistra? 36 Jez ˇ ´ısˇ pak, hned jakzˇ uslysˇel to, cozˇ oni mluvili, rˇekl knı´zˇeti sˇkoly: Neboj se, toliko veˇrˇ. 37 I nedal z ˇ a´dne´mu za sebou jı´ti, jedine´ Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

66

MAREK 6

38 I pr ˇ isˇel do domu knı´zˇete sˇkoly, a videˇl tam hluk, ano placˇ´ı a kvı´lı´ velmi. 39 I vs ˇ ed tam, rˇekl jim: Co se bourˇ´ıte a placˇete? Neumrˇelat’ deˇvecˇka, ale spı´. 40 I posmı´vali se jemu. On pak vyhnav vsˇecky, pojal otce a matku deˇvecˇky, a ty, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, i vsˇel tam, kdezˇ deˇvecˇka lezˇela. 41 A vzav ruku de ˇ vecˇky, rˇekl jı´: Talitha kumi. Cozˇ se vykla´da´: Deˇvecˇko, (tobeˇt’ pravı´m), vstanˇ. 42 A hned vstala de ˇ vecˇka, a chodila; nebo byla ve dvanaćti letech. I zdeˇsili se divenı´m prˇeveliky´m. 43 A pr ˇ ika´zal jim pilneˇ, aby zˇa´dny´ o tom nezveˇdeˇl. I rozka´zal jı´ da´ti jı´sti.

KAPITOLA 6. V vlasti pohrdnut Pań, 7. ucˇedlnı´ky rozeslal. 14. Rozdı´lny´ soud o neˇm. 17. Jana Krˇtitele steˇtı´. 35. Peˇti chlebu˚ za´zrak. 47. Pań po morˇi chodil, 54. a mnohe´ uzdravil.

vysˇel odtud a prˇisˇel do vlasti

I sve´, a sˇli za nı´m ucˇedlnıći

jeho. 2 A kdyz ˇ bylo v sobotu, pocˇal ucˇiti v sˇkole, a mnozı´ slysˇ´ıce, deˇsili se, rˇkouce: Odkud tento ma´ tyto veˇci? A jaka´ jest to moudrost, ktera´zˇ jest dańa jemu, zˇe i takove´ moci deˇjı´ se skrze ruce jeho? 3 Zdaliz ˇ tento nenı´ ten tesarˇ, syn Marie, bratr pak Jakubu˚v a

Jozesu˚v a Judu˚v a Sˇimonu˚v? A zdalizˇ nejsou i sestry jeho zde u na´s? I horsˇili se na neˇm. 4I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Nenı´ prorok beze cti, jedine´ v vlasti sve´ a v rodineˇ sve´ a v domeˇ sve´m. 5 I nemohl tu divu z ˇ a´dne´ho ucˇiniti, jedine´ ma´lo nemocnyćh, vzkla´daje na neˇ ruce, uzdravil. 6 I podivil se jejich neve ˇ rˇe, a obcha´zel vu˚kol po meˇstecˇkaćh, ucˇe. 7 A svolav k sobe ˇ teˇch dvanaćte, pocˇal je posı´lati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy necˇisty´mi. 8 A pr ˇ ika´zal jim, aby nicˇeho nebrali na cestu, jedine´ toliko hu˚l, ani mosˇny, ani chleba, ani do opasku peneˇz, 9 Ale aby obute ´ meˇli nohy v strˇevıće, a neoblaćˇeli dvou suknı´. 10 A pravil jim: Kdez ˇ koli vesˇli byste do domu, tu ostanˇte, dokudzˇ nevysˇli byste odtud. 11 A kdoz ˇ by koli va´s neprˇijali, ani va´s neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svyćh na sveˇdectvı´ jim. Amen pravı´m va´m: Lehcˇeji bude Sodomsky´m a Gomorsky´m v den soudny´ nezˇ meˇstu tomu. 12 Tedy vys ˇ edsˇe, ka´zali, aby pokańı´ cˇinili. 13 A d’a ´ belstvı´ mnoha´ vymı´tali, a mazali olejem mnohe´ nemocne´, i uzdravovali.

MAREK 6 14 A uslys ˇ ev o tom Hero´des kra´l, (nebo zjevne´ ucˇineˇno bylo jmeńo jeho), pravil, zˇe Jan Krˇtitel vstal z mrtvyćh, a protozˇ divove´ deˇjı´ se skrze neˇho. 15 Jinı´ pak pravili, z ˇ e jest Elia´sˇ; a jinı´ pravili, zˇe jest prorok, aneb jako jeden z teˇch proroku˚. 16 To uslys ˇ ev Hero´des, rˇekl: Totot’jest ten Jan, ktere´hozˇ jsem ja´ st’al. Onteˇ z mrtvyćh vstal. 17 Ten zajiste ´ Hero´des poslav, jal Jana, a vsadil jej do zˇala´rˇe pro Herodiadu manzˇelku Filipa bratra sve´ho, zˇe ji byl za manzˇelku pojal. 18 Nebo pravil Jan Hero ´ desovi: Neslusˇ´ıt’ tobeˇ mı´ti manzˇelky bratra sve´ho. 19 Herodias pak lest skla ´ dala proti neˇmu, a chteˇla jej o hrdlo prˇipraviti, ale nemohla. 20 Nebo Hero ´ des ostyćhal se Jana, veˇda jej by´ti muzˇe spravedlive´ho a svate´ho. I sˇetrˇil ho, a slyćhaje jej, mnoho i cˇinil, a ra´d ho poslouchal. 21 Kdyz ˇ pak prˇisˇel den prˇ´ıhodny´, v neˇmzˇ Hero´des, pamatuje den sve´ho narozenı´, ucˇinil vecˇerˇi knı´zˇatu˚m svy´m a hejtmanu˚m a prˇednı´m muzˇu˚m z Galilee, 22 A kdyz ˇ dcera te´ Herodiady tam vesˇla a tancovala, a zalı´bila se Hero´desovi i spoluhodov-

67

nı´ku˚m, rˇekl kra´l deˇvecˇce: Pros mne, zacˇ chcesˇ, a da´mt’. 23 I pr ˇ isa´hl jı´: Zˇe zacˇkoli prositi budesˇ, da´m tobeˇ, by pak bylo azˇ do polovice kra´lovstvı´ me´ho. 24 Ona pak vys ˇ edsˇi, rˇekla materˇi sve´: Zacˇ budu prositi? A ona rˇekla: Za hlavu Jana Krˇtitele. 25 A vs ˇ edsˇi hned s chva´tanı´m k kra´li, prosila, rˇkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Krˇtitele. 26 Kra ´ l pak zarmoutiv se velmi, pro prˇ´ısahu a pro spoluhodovnı´ky nechteˇl jı´ oslysˇeti. 27 Protoz ˇ kra´l ten poslav hned kata, rozka´zal prˇinesti hlavu Janovu. 28 A on ods ˇ ed, st’al jej v zˇala´rˇi, a prˇinesl hlavu jeho na mise, a dal ji deˇvecˇce, a deˇvecˇka dala ji materˇi sve´. 29 Tedy uslys ˇ evsˇe to ucˇedlnıći jeho, prˇisˇli, a vzali teˇlo jeho, a pochovali je v hrobeˇ. 30 Tehdy ss ˇ edsˇe se aposˇtole´ k Jezˇ´ısˇovi, zveˇstovali jemu vsˇecko, i to, co cˇinili, i co ucˇili. 31 I r ˇ ekl jim: Pod’te vy sami obzvla´sˇtneˇ na puste´ mı´sto, a odpocˇinˇte malicˇko. Nebo bylo mnozˇstvı´ teˇch, kterˇ´ızˇ prˇicha´zeli a odcha´zeli, tak zˇe ani k jı´dlu chvı´le nemeˇli. 32 I plavili se na lodı´ na puste ´ mı´sto soukromı´. 33 A vidouce je za ´ stupove´, zˇe jdou prycˇ, poznali jej mnozı´. I

68

MAREK 6

zbeˇhli se tam ze vsˇech meˇst peˇsˇky, a prˇedesˇli je, a shroma´zˇdili se k neˇmu. 34 Tedy vys ˇ ed Jezˇ´ısˇ, uzrˇel za´stup mnohy´, a slitovalo mu se jich, zˇe byli jako ovce, nemajıće pasty´rˇe. I pocˇal je ucˇiti mnohy´m veˇcem. 35 A kdyz ˇ se jizˇ prodlilo, prˇistoupivsˇe k neˇmu ucˇedlnıći jeho, rˇekli: Puste´t’ jest toto mı´sto, a jizˇ se prodlilo. 36 Propust’je, at’jdouce do okolnıćh vesnic a meˇstecˇek, nakoupı´ sobeˇ chleba; nebo nemajı´, co by jedli. 37 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Dejte vy jim jı´sti. I rˇkou jemu: Jdouce, koupı´me za dveˇ steˇ grosˇu˚ chleba, a da´me jim jı´sti? 38 I dı´ jim: Kolik chlebu ˚ ma´te? Jdeˇte a zveˇzte. A kdyzˇ zveˇdeˇli, rˇekli: Peˇt, a dveˇ rybeˇ. 39 I rozka ´ zal jim, aby se ka´zali posaditi vsˇechneˇm po houfıćh na zelene´ tra´veˇ. 40 I usadili se rozdı´lne ˇ , po stu a po padesa´ti. 41 A vzav te ˇ ch peˇt chlebu˚ a ty dveˇ rybeˇ, popatrˇiv do nebe, dobrorˇecˇil, i la´mal chleby, a dal ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby kladli prˇed neˇ. A dveˇ rybeˇ rozdeˇlil mezi vsˇecky. 42 I jedli vs ˇ ickni, a nasyceni jsou. 43 Potom sebrali drobtu ˚ dvanaćte kosˇu˚ plnyćh, i z ryb.

44 A bylo te ˇ ch, kterˇ´ızˇ jedli ty chleby, okolo peˇti tisıću˚ muzˇu˚. 45 A hned pr ˇ inutil ucˇedlnı´ky sve´, aby vstoupili na lodı´, a prˇedesˇli jej prˇes morˇe k Betsaideˇ, azˇ by on propustil za´stup. 46 A propustiv je, s ˇ el na horu, aby se modlil. 47 A kdyz ˇ byl vecˇer, byla lodı´ u prostrˇed morˇe, a on sa´m na zemi. 48 A vide ˇ l je, a oni se s teˇzˇkostı´ plavili; (nebo byl vı´tr odporny´ jim). A prˇi cˇtvrte´m bdeˇnı´ nocˇnı´m prˇisˇel k nim, chodeˇ po morˇi, a chteˇl jich pominouti. 49 Oni pak uzr ˇ evsˇe jej, an chodı´ po morˇi, domnı´vali se, zˇe by obluda byla. I zkrˇikli. 50 (Nebo jej vs ˇ ickni videˇli, a zstrasˇili se.) Ale hned promluvil k nim a rˇekl jim: Doufejtezˇ, ja´t’ jsem, nebojte se. 51 I vstoupil k nim na lodı´, a utisˇil se vı´tr; a oni mnohem vıće sami v sobeˇ se deˇsili a divili. 52 Nebo nerozume ˇ li z strany chlebu˚; bylo zajiste´ srdce jejich zhrublo. 53 A pr ˇ eplavivsˇe se, prˇisˇli do zemeˇ Genezaretske´, a tu lodı´ prˇistavili. 54 A kdyz ˇ vysˇli z lodı´, hned jej poznali. 55 A be ˇ hajıće po vsˇ´ı krajineˇ te´, pocˇali na lozˇcıćh nositi nemocne´, kdezˇkoli uslysˇeli o neˇm, zˇe by byl.

MAREK 7 56 A kamz ˇ koli vcha´zel do meˇstecˇek neb do meˇst neb do vsı´, na ulicech kladli neduzˇive´, a prosili ho, aby se asponˇ podolka roucha jeho dotkli. A kolikozˇ jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.

KAPITOLA 7. Co cˇloveˇka posˇkvrnˇuje. 24. Dcera zˇeny pohanske´ uzdravena, 31. te´zˇ hluchy´ a zajikavy´.

sesˇli se k neˇmu farizeove´ a

I neˇkterˇ´ı z za´konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ

byli prˇisˇli z Jeruzale´ma. 2 A uzr ˇ evsˇe neˇktere´ z ucˇedlnı´ku˚ jeho obecny´ma rukama, (to jest neumyty´ma), jı´sti chleby, reptali o to. 3 Nebo farizeove ´ i vsˇickni Zˇide´ nejedı´, lecˇ by ruce umyli, drzˇ´ıce ustanovenı´ starsˇ´ıch. 4 A po trhu nejedı´, lecˇ se umyjı´. A jine´ mnohe´ veˇci jsou, ktere´zˇ prˇijali, aby je zachova´vali, jako umy´vańı´ koflı´ku˚, zˇejdlı´ku˚ a medenic i stolu˚. 5 Potom ota ´ zali se ho farizeove´ a za´konnıći: Procˇ ucˇedlnıći tvoji nezachova´vajı´ ustanovenı´ starsˇ´ıch, ale neumyty´ma rukama jedı´ chle´b? 6 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Dobrˇe prorokoval Izaia´sˇ o va´s pokrytcıćh, jakozˇ psańo jest: Lid tento rty mne ctı´, srdce pak jejich daleko jest ode mne. 7 Ale nadarmot’ mne ctı´, ucˇ´ıce ucˇenı´ a ustanovenı´ lidska´.

69

8 Nebo opustivs ˇ e prˇika´zanı´ Bozˇ´ı, drzˇ´ıte ustanovenı´ lidska´, umy´vańı´ zˇejdlı´ku˚ a koflı´ku˚, a jine´ veˇci mnohe´ teˇm podobne´ cˇinı´te. ˇ isteˇ vy rusˇ´ıte 9 I pravil jim: C prˇika´zanı´ Bozˇ´ı, abyste ustanovenı´ sva´ zachovali. 10 Nebo Mojz ˇ ´ısˇ poveˇdeˇl: Cti otce sve´ho i matku svou, a kdozˇ by zlorˇecˇil otci neb materˇi, at’ smrtı´ umrˇe. ˇ ekl-li by cˇlo11 Ale vy pravı´te: R veˇk otci neb materˇi: Korban, (totizˇ, dar jest to), cˇ´ımzˇ by tobeˇ ode mne pomozˇeno by´ti mohlo. 12 A nedopustı´te mu nic vıće ucˇiniti otci sve´mu neb materˇi sve´, 13 Rus ˇ ´ıce slovo Bozˇ´ı ustanovenı´m svy´m, ktere´zˇ jste ustanovili. A mnohe´ teˇm podobne´ veˇci cˇinı´te. 14 I svolav vs ˇ ecken za´stup, pravil jim: Slysˇte mne vsˇickni a rozumeˇjte. 15 Nic nenı´ z zevnitr ˇ ku vcha´zejıćı´ho do cˇloveˇka, cozˇ by jej posˇkvrniti mohlo; ale to, cozˇ pocha´zı´ z neˇho, tot’jest, cozˇ posˇkvrnˇuje cˇloveˇka. 16 Ma ´ -li kdo usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 17 A kdyz ˇ vsˇel do domu od za´stupu, ta´zali se ho ucˇedlnıći jeho o tom podobenstvı´. 18 I r ˇ ekl jim: Tak jste i vy nerozumnı´? Cozˇ nerozumı´te, zˇe vsˇecko, cozˇ z zevnitrˇku do cˇlo-

70

MAREK 8

veˇka vcha´zı´, nemu˚zˇe ho posˇkvrniti? 19 Nebo nevcha ´ zı´ v srdce jeho, ale v brˇicho, a potom ven vycha´zı´, cˇisteˇci vsˇelike´ pokrmy. 20 Pravil pak, z ˇ e to, cozˇ pocha´zı´ z cˇloveˇka, to posˇkvrnˇuje cˇloveˇka. 21 Nebo z vnitr ˇ ku z srdce lidske´ho zla´ mysˇlenı´ pocha´zejı´, cizolozˇstva, smilstva, vrazˇdy, 22 Kra ´ dezˇe, lakomstvı´, nesˇlechetnosti, lest, nestydatost, oko zle´, rouhańı´, pyćha, bla´znovstvı´. 23 Vs ˇ ecky tyto zle´ veˇci pocha´zejı´ z vnitrˇku, a posˇkvrnˇujı´ cˇloveˇka. 24 A vstav odtud, ods ˇ el do koncˇin Ty´ru a Sidonu, a vsˇed do domu, nechteˇl, aby kdo veˇdeˇl, ale nemohl se tajiti. 25 Nebo uslys ˇ evsˇi o neˇm zˇena, jejı´zˇ dcerka meˇla ducha necˇiste´ho, prˇisˇla a padla k noha´m jeho. 26 (Byla pak ta z ˇ ena pohanka, Syrofenitska´ rodem.) I prosila ho, aby d’a´belstvı´ vyvrhl z jejı´ dcery. 27 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jı´: Nechat’ se prve´ nasytı´ dı´tky; nebt’ nenı´ slusˇne´ vzı´ti chle´b deˇtem a vrci sˇteˇnˇatu˚m. 28 A ona odpove ˇ deˇla a rˇekla mu: Ovsˇem, Pane, nebo sˇteˇnˇa´tka jedı´ pod stolem drobty synu˚.

29 I r ˇ ekl jı´: Pro tu rˇecˇ jdi, vysˇlot’ jest d’a´belstvı´ z tve´ dcery. 30 I ods ˇ edsˇi do domu sve´ho, nalezla deˇvecˇku, ana lezˇ´ı na lozˇi, a d’a´belstvı´ z nı´ vysˇlo. 31 Tedy vys ˇ ed zase z koncˇin Tyrskyćh a Sidonskyćh, prˇisˇel k morˇi Galilejske´mu, prostrˇedkem krajin Desı´ti meˇst. 32 I pr ˇ ivedli jemu hluche´ho a zajikave´ho, a prosili ho, aby na neˇj ruku vzlozˇil. 33 A pojav jej soukromı´ ven z za´stupu, vlozˇil prsty sve´ v usˇi jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho. 34 A vzezr ˇ ev k nebi, vzdechl a rˇekl jemu: Efata, to jest, otevrˇi se. 35 A hned otevr ˇ ´ıny jsou usˇi jeho, a rozva´zań jest svazek jazyka jeho, i mluvil pra´veˇ. 36 I pr ˇ ika´zal jim, aby zˇa´dne´mu nepravili. Ale jakzˇkoli on jim prˇikazoval, oni mnohem vıće ohlasˇovali. 37 A pr ˇ evelmi se divili, rˇkouce: Dobrˇe vsˇecky veˇci ucˇinil. I hluchy´m rozka´zal slysˇeti, i neˇmy´m mluviti.

KAPITOLA 8. O sedmi chlebıćh. 11. Znamenı´ s nebe. 15. Vy´straha od kvasu. 22. Slepy´ uzdraven. 27. Co o Pańu kterˇ´ı smyslili. 33. Petr zahanben. 34. Co jest za Kristem jı´ti.

teˇch dnech kdyzˇ velmi ve-

V liky´ za´stup byl, a nemeˇli,

MAREK 8 co by jedli, svolav Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ky sve´, rˇekl jim: 2 Lı´tost ma ´ m nad za´stupy; nebo jizˇ trˇi dni trvajı´ se mnou, a nemajı´, co by jedli. 3 A rozpustı´m-li je lacˇne ´ do domu˚ jejich, zhynou na cesteˇ; nebo neˇkterˇ´ı z nich zdaleka prˇisˇli. 4 Odpove ˇ deˇli mu ucˇedlnıći jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na pousˇti? 5 I ota ´ zal se jich: Kolik ma´te chlebu˚? A oni rˇekli: Sedm. 6 I ka ´ zal za´stupu posaditi se na zemi. A vzav teˇch sedm chlebu˚, dı´ky ucˇiniv, la´mal a da´val ucˇedlnı´ku˚m svy´m, aby prˇedkla´dali. I kladli prˇed za´stup. 7 A me ˇ li rybicˇek malicˇko. Jichzˇ pozˇehnav, ka´zal i ty prˇed neˇ kla´sti. 8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, cozˇ pozu˚stalo drobtu˚, sedm kosˇu˚. 9 Te ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ jedli, bylo okolo cˇtyrˇ tisıću˚. I propustil je. 10 Potom hned vstoupiv na lodı´ s ucˇedlnı´ky svy´mi, prˇeplavil se do krajin Dalmanutskyćh. 11 I vys ˇ li farizeove´, a pocˇali se s nı´m ha´dati, hledajıće od neˇho znamenı´ s nebe, pokousˇejıće ho. 12 A on vzdech duchem svy ´ m, dı´: Co pokolenı´ toto znamenı´ hleda´? Amen pravı´m va´m: Nebude dańo znamenı´ pokolenı´ tomuto.

71

13 A opustiv je, vstoupil zase na lodı´, i plavil se da´le. 14 I zapomenuli s sebou vzı´ti chlebu˚, a nemeˇli nezˇ jeden chle´b s sebou na lodı´. 15 Tedy pr ˇ ikazoval jim, rˇka: Vizte a pilneˇ se sˇetrˇte kvasu farizejske´ho a kvasu Hero´desova. 16 I pr ˇ emysˇlovali, rˇkouce jeden k druhe´mu: Chleba nema´me. 17 A znaje to Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Co prˇemysˇlujete o tom, zˇe chleba nema´te? Jesˇteˇ nezna´te, ani nerozumı´te? Jesˇteˇ ma´te oslepene´ sve´ srdce? 18 Ocˇi majıće, nevidı´te? A us ˇi majıće, neslysˇ´ıte? A nepomnı´te, ˇ e jsem peˇt chlebu˚ la´mal 19 Z mezi peˇt tisıću˚? Kolik jste plˇ ekli nyćh kosˇu˚ drobtu˚ sebrali? R jemu: Dvanaćte. 20 A kdyz ˇ take´ sedm chlebu˚ mezi cˇtyrˇi tisıće, kolik jste plnyćh kosˇu˚ drobtu˚ vzali? I rˇkou jemu: Sedm. 21 I r ˇ ekl jim: Kterakzˇ nerozumı´te? 22 I pr ˇ isˇel do Betsaidy, a prˇivedli k neˇmu slepe´ho, prosıće ho, aby se ho dotekl. 23 I ujav toho slepe ´ ho za ruku, vyvedl jej ven z meˇstecˇka, a plinuv na ocˇi jeho, a vlozˇiv na neˇj ruce, ota´zal se ho, videˇl-li by co. 24 A on pohlede ˇ v zhu˚ru, rˇekl: Znamena´m lidi; nebo vidı´m, zˇe chodı´ jako stromove´.

72

MAREK 9

25 Potom ope ˇ t vlozˇil ruce na ocˇi jeho, a ka´zal mu hledeˇti zhu˚ru. I uzdraven jest, tak zˇe i zdaleka jasneˇ videˇl vsˇecky. 26 I odeslal jej do domu jeho, rˇka: Anizˇ do toho meˇstecˇka chod’, anizˇ komu z meˇstecˇka prav. 27 Tedy vys ˇ el Jezˇ´ısˇ a ucˇedlnıći jeho do meˇstecˇek Cesaree Filipovy. A na cesteˇ ta´zal se ucˇedlnı´ku˚ svyćh, rˇka jim: Ky´m mne pravı´ by´ti lide´? 28 Kter ˇ ´ızˇ odpoveˇdeˇli: Janem Krˇtitelem, a jinı´ Elia´sˇem, jinı´ pak jednı´m z proroku˚. 29 Tedy on r ˇ ekl jim: Vy pak ky´m mne by´ti pravı´te? Odpoveˇdeˇv Petr, rˇekl jemu: Ty jsi Kristus. 30 I pr ˇ ika´zal jim s pohru˚zˇkou, aby o neˇm zˇa´dne´mu nepravili. 31 I pocˇal ucˇiti je, z ˇ e Syn cˇloveˇka musı´ mnoho trpeˇti, a potupen by´ti od starsˇ´ıch a prˇednıćh kneˇzˇ´ı a za´konnı´ku˚, a zabit by´ti, a ve trˇech dnech z mrtvyćh vsta´ti. 32 A zjevne ˇ to slovo mluvil. Protozˇ chytiv jej Petr, pocˇal mu domlouvati. 33 Ktery ´ zˇto obra´tiv se, a pohledeˇv na ucˇedlnı´ky sve´, prˇimluvil Petrovi, rˇka: Jdizˇ za mnou, satane; nebo necha´pa´sˇ, co jest Bozˇ´ıho, ale co lidske´ho. 34 A svolav za ´ stup s ucˇedlnı´ky svy´mi, rˇekl jim: Chce-li kdo za

mnou prˇijı´ti, zaprˇi sebe sa´m, a vezmi krˇ´ızˇ svu˚j, a na´sleduj mne. 35 Nebo chte ˇ l-li by kdo dusˇi svou zachovati, ztratı´t’ ji; pakli by kdo ztratil dusˇi svou pro mne a pro evangelium, tent’ ji zachova´. 36 Nebo co prospe ˇ je cˇloveˇku, by vsˇecken sveˇt zı´skal, a sve´ dusˇi sˇkodu ucˇinil? 37 Aneb jakou da ´ cˇloveˇk odmeˇnu za dusˇi svou? 38 Nebo kdoz ˇ by se koli za mne stydeˇl a za ma´ slova v tomto pokolenı´ cizolozˇne´m a hrˇ´ısˇne´m, i Syn cˇloveˇka stydeˇti se bude za neˇj, kdyzˇ prˇijde v sla´veˇ Otce sve´ho s andeˇly svaty´mi. KAPITOLA 9. Promeˇnil se Pań; 17. d’a´belnı´ka uzdravil; 31. smrt svou i vzkrˇ´ısˇenı´ prˇedpoveˇdeˇl; 34. ucˇedlnı´ky srovnal, 41. a k vystrˇ´ıhańı´ se pohorsˇenı´ napomenul.

pravil jim: Amen pravı´m

I va´m, zˇet’ jsou neˇkterˇ´ı z stojı´-

cıćh tuto, kterˇ´ızˇ neokusı´ smrti, azˇ i uzrˇ´ı kra´lovstvı´ Bozˇ´ı prˇicha´zejıćı´ v moci. 2 A po s ˇ esti dnech pojal Jezˇ´ısˇ Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromı´ samy, a promeˇnil se prˇed nimi. 3 A ucˇine ˇ no jest roucho jeho stkvoucı´ a bı´le´ velmi jako snı´h, jesˇto tak bı´le´ho beˇlicˇ na zemi ucˇiniti nemu˚zˇe. 4 I uzr ˇ eli Elia´sˇe s Mojzˇ´ısˇem, ani s Jezˇ´ısˇem mluvı´.

MAREK 9 5 A odpove ˇ deˇv Petr, rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Mistrˇe, dobre´t’ jest na´m tuto by´ti. Protozˇ udeˇlejme trˇi stańky, tobeˇ jeden, Mojzˇ´ısˇovi jeden, a Elia´sˇovi jeden. 6 Nebo neve ˇ deˇl, co mluvı´; byli zajiste´ prˇestrasˇeni. 7 I stal se oblak zaste ˇ nˇujıćı´ je, a prˇisˇel hlas z oblaku, rˇkoucı´: Tentot’ jest ten Syn mu˚j mily´, jeho poslouchejte. 8 A hned obezr ˇ evsˇe se, zˇa´dne´ho vıć nevideˇli nezˇ same´ho Jezˇ´ısˇe s sebou. 9 A kdyz ˇ sstupovali s hory, prˇika´zal jim, aby toho zˇa´dne´mu nevypravovali, co videˇli, nezˇ azˇ Syn cˇloveˇka z mrtvyćh vstane. 10 I zachovali tu ve ˇ c u sebe, tı´zˇ´ıce mezi sebou, co by to bylo z mrtvyćh vsta´ti. 11 I ota ´ zali se ho, rˇkouce: Cozˇ to pak za´konnıći pravı´, zˇe Elia´sˇ musı´ prˇijı´ti prve´? 12 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Elia´sˇ prˇijda nejprve´, napravı´ vsˇecky veˇci, a jakozˇ psańo jest o Synu cˇloveˇka, zˇe musı´ mnoho trpeˇti, a za nic polozˇen by´ti. 13 Ale pravı´m va ´ m, zˇe i Elia´sˇ prˇisˇel, i ucˇinili mu, cozˇ chteˇli, jakozˇ psańo jest o neˇm. 14 Tedy pr ˇ isˇed k ucˇedlnı´ku˚m, uzrˇel za´stup veliky´ okolo nich, a za´konnı´ky, an se ha´dajı´ s nimi. 15 A hned vs ˇ ecken za´stup uzrˇev jej, ulekli se; a zbeˇhsˇe se, prˇivı´tali ho.

73

16 I ota ´ zal se za´konnı´ku˚: Co se ha´da´te spolu? 17 A odpovı´daje jeden z za ´stupu, rˇekl: Mistrˇe, prˇivedl jsem syna sve´ho k tobeˇ, ktery´zˇ ma´ ducha neˇme´ho. 18 Ten kdyz ˇ koli jej pochopı´, lomcuje jı´m, a on se slinı´, a sˇkrˇipı´ zubami svy´mi, a svadne. I rˇekl jsem ucˇedlnı´ku˚m tvy´m, aby jej vyvrhli, ale nemohli. 19 A on odpovı´daje jemu, r ˇ ekl: ´ na´rode neveˇrny´. Ale dokudzˇ s O va´mi budu? A dokudzˇ va´s trpeˇti budu? Prˇived’te jej ke mneˇ. 20 I pr ˇ ivedli ho k neˇmu. A jakzˇ jej uzrˇel, hned nı´m duch lomcoval; a padna na zemi, va´lel se a slinil. 21 I ota ´ zal se otce jeho: Da´vno-li se jemu to stalo? A on rˇekl: Od deˇtinstvı´. 22 A cˇasto jı´m metal i na ohen ˇ i do vody, aby jej zahubil. Ale mu˚zˇesˇ-li co, spomoz na´m, slituje se nad na´mi. 23 A Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Mu˚zˇesˇ-li tomu veˇrˇiti; vsˇeckot’ jest mozˇne´ veˇrˇ´ıcı´mu. 24 A i hned zvolav otec mla ´dence toho s slzami, rˇekl: Veˇrˇ´ım, Pane, spomoz nedoveˇrˇe me´. 25 Uzr ˇ ev pak Jezˇ´ısˇ, zˇe se zbı´ha´ za´stup, prˇimluvil duchu tomu necˇiste´mu, rˇka jemu: Duchu neˇmy´ a hluchy´, ja´ tobeˇ prˇikazuji, vyjdi z neˇho, a nevcha´zej vıće do neˇho.

74

MAREK 9

26 Tedy kr ˇ icˇe a velmi jı´m lomcuje, vysˇel. I ucˇineˇn jest jako mrtvy´, tak zˇe mnozı´ pravili, zˇe umrˇel. 27 Ale Jez ˇ ´ısˇ ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal. 28 A kdyz ˇ vsˇel do domu, ucˇedlnıći jeho ota´zali se ho soukromı´: Procˇ jsme my ho nemohli vyvrci? 29 I r ˇ ekl jim: Toto pokolenı´ nijakzˇ nemu˚zˇ vyjı´ti, jedine´ skrze modlitbu a pu˚st. 30 A jdouce odtud, s ˇ li spolu skrze Galilei, ale nechteˇl, aby kdo veˇdeˇl. 31 Nebo ucˇil ucˇedlnı´ky sve ´ a pravil jim: Zˇe Syn cˇloveˇka dań bude v ruce lidske´, a zamordujı´t’ jej, ale zamordovań jsa, trˇetı´ho dne z mrtvyćh vstane. 32 Oni pak nesrozume ˇ li tomu poveˇdeˇnı´, a vsˇak ostyćhali se ho ota´zati. 33 I pr ˇ isˇel do Kafarnaum, a v domeˇ byv, ota´zal se jich: Co jste na cesteˇ mezi sebou rozjı´mali? 34 Ale oni mlcˇeli. Nebo ha ´ dali se byli na cesteˇ mezi sebou, kdo by z nich byl veˇtsˇ´ı. 35 A posadiv se, zavolal dvanaćti, a dı´ jim: Chce-li kdo prvnı´ by´ti, budet’ ze vsˇech nejposledneˇjsˇ´ı a vsˇech sluzˇebnı´k. 36 A vzav pachola ´ tko, postavil je u prostrˇed nich, a vzav je na lokty, rˇekl jim:

37 Kdoz ˇ by koli jedno z takovyćh pachola´tek prˇijal ve jmeńu me´m, mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ by mne koli prˇijal, ne mnet’ prˇijı´ma´, ale toho, ktery´zˇ mne poslal. 38 I odpove ˇ deˇl mu Jan, rˇka: Mistrˇe, videˇli jsme jednoho, an ve jmeńu tve´m d’a´bly vymı´ta´, ktery´zˇ nechodı´ s na´mi; i brańili jsme mu, proto zˇe s na´mi nechodı´. 39 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl: Nebranˇtezˇ mu. Nebot’ nenı´ zˇa´dne´ho, ktery´zˇ by divy cˇinil ve jmeńu me´m, aby mohl snadneˇ zle mluviti o mneˇ. 40 Nebo kdoz ˇ nenı´ proti na´m, s na´mit’ jest. 41 Kdoz ˇ by koli zajiste´ dal va´m pı´ti cˇ´ısˇi vody ve jmeńu me´m, proto zˇe jste Kristovi, amen pravı´m va´m, neztratı´t’ nikoli odplaty sve´. 42 A kdoz ˇ by koli pohorsˇil jednoho z teˇchto malicˇkyćh, veˇrˇ´ıcıćh ve mne, mnohem by mu le´pe bylo, aby byl zaveˇsˇen na hrdlo jeho zˇernov mlyńsky´ a vrzˇen byl do morˇe. 43 A hors ˇ ila-li by teˇ ruka tva´, utni ji. Le´pet’ jest tobeˇ bezruke´mu vjı´ti do zˇivota, nezˇli obeˇ ruce majıćı´mu jı´ti do pekla v ten ohenˇ neuhasitelny´, 44 Kdez ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a ohenˇ nehasne. 45 A pakli noha tva ´ horsˇila by teˇ, utni ji. Le´pet’ jest tobeˇ kul-

MAREK 10 have´mu vjı´ti do zˇivota, nezˇli obeˇ noze majıćı´mu uvrzˇenu by´ti do pekla, v ten ohenˇ neuhasitelny´, 46 Kdez ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a ohenˇ nehasne. 47 Pakli by te ˇ oko tve´ horsˇilo, vylup je. Le´pet’ jest tobeˇ jednooke´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, nezˇli obeˇ ocˇi majıćı´mu uvrzˇenu by´ti do ohneˇ pekelne´ho, 48 Kdez ˇ cˇerv jejich neumı´ra´, a ohenˇ nehasne. 49 Nebo kaz ˇ dy´ ohneˇm bude solen, a vsˇelika´ obeˇt solı´ bude osolena. 50 Dobra ´ t’ jest su˚l. Pakli su˚l bude neslana´, cˇ´ım ji osolı´te? Meˇjte su˚l sami v sobeˇ, a pokoj meˇjte mezi sebou. KAPITOLA 10.

Zˇeny propusˇteˇnı´; 13. dı´tek ode Pańa prˇijı´mańı´; 23. bohatyćh do nebe teˇzˇke´ vcha´zenı´; 38. sla´vy sveˇta zˇa´dostivyćh ucˇedlnı´ku˚ pokorˇe poucˇenı´, 46. a slepe´ho u Jericha uzdravenı´.

vstav odtud, prˇisˇel do kon-

A cˇin Judskyćh skrze krajinu

za Jordańem lezˇ´ıcı´. I sesˇli se k neˇmu zase za´stupove´, a jakzˇ obycˇej meˇl, opeˇt je ucˇil. 2 Tedy pr ˇ istoupivsˇe farizeove´, ota´zali se ho: slusˇ´ı-li muzˇi propustiti zˇenu? pokousˇejıće ho. 3 On pak odpovı´daje, r ˇ ekl jim: Co va´m prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ? 4 Kter ˇ ´ızˇ rˇekli: Mojzˇ´ısˇ dopustil lı´stek rozloucˇenı´ napsati a propustiti.

75

5 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Pro tvrdost srdce vasˇeho napsal va´m to prˇika´zanı´. 6 Ale od pocˇa ´ tku stvorˇenı´ muzˇe a zˇenu ucˇinil je Bu˚h. 7 Protot’ opustı´ cˇlove ˇ k otce sve´ho i matku, a prˇ´ıdrzˇeti se bude zˇeny sve´. 8 I budou ti dva jedno te ˇ lo. A tak jizˇ nejsou dva, ale jedno teˇlo. 9 Protoz ˇ cozˇ Bu˚h spojil, cˇloveˇk nerozlucˇuj. 10 A v dome ˇ opeˇt ucˇedlnıći jeho ota´zali se ho o te´zˇ veˇci. 11 I dı´ jim: Kdoz ˇ by koli propustil manzˇelku svou a jinou pojal, cizolozˇ´ı proti nı´. 12 A jestliz ˇ e by zˇena propustila muzˇe sve´ho a za jine´ho se vdala, cizolozˇ´ı. 13 Tedy pr ˇ ina´sˇeli k neˇmu dı´tky, aby se jich doty´kal. Ale ucˇedlnıći prˇimlouvali teˇm, kterˇ´ızˇ je nesli. 14 To vide ˇ v Jezˇ´ısˇ, nelibeˇ to nesl, a rˇekl jim: Nechte dı´tek jı´ti ke mneˇ, a nebranˇte jim, nebo takovyćht’ jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 15 Amen pravı´m va ´ m: Kdozˇ by koli neprˇijal kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho jako dı´teˇ, nikolit’ do neˇho nevejde. 16 A bera je na lokty sve ´, a vzkla´daje na neˇ ruce, pozˇehnańı´ jim da´val. 17 Potom kdyz ˇ vysˇel na cestu, prˇibeˇhl jeden, a poklekna prˇed nı´m, ota´zal se ho: Mistrˇe dobry´,

76

MAREK 10

co ucˇinı´m, abych zˇivota veˇcˇne´ho deˇdicˇneˇ dosˇel? 18 I r ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Co mne nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´ dobry´, nezˇ jediny´ Bu˚h. 19 Pr ˇ ika´zanı´ umı´sˇ: Nezcizolozˇ´ısˇ, nezabijesˇ, neukradnesˇ, nevyda´sˇ falesˇne´ho sveˇdectvı´, neoklama´zˇ, cti otce sve´ho i matku. 20 A on odpove ˇ deˇv, rˇekl jemu: Mistrˇe, toho vsˇeho jsem ostrˇ´ıhal od sve´ mladosti. 21 Tedy Jez ˇ ´ısˇ pohledeˇv na neˇj, zamiloval ho, a rˇekl jemu: Jednohot’ se nedosta´va´. Jdi, a cozˇkoli ma´sˇ, prodej, a dej chudy´m, a budesˇ mı´ti poklad v nebi; a pod’, na´sleduj mne, vezma krˇ´ızˇ. 22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odsˇel, truchliv jsa; nebo meˇl mnoha´ zbozˇ´ı. 23 A pohlede ˇ v vu˚kol Jezˇ´ısˇ, dı´ ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Jak nesnadneˇ ti, kterˇ´ızˇ statky majı´, vejdou do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 24 Tedy ucˇedlnıći uz ˇ asli se nad teˇmi rˇecˇmi jeho. Jezˇ´ısˇ pak zase odpoveˇdeˇv, dı´ jim: Synaćˇkove´, kterak nesnadne´ jest doufajıćı´m v statek do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho vjı´ti. 25 Sna ´ ze jest velbloudu skrze jehelnı´ ucho projı´ti, nezˇli bohate´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 26 Oni pak vıće se de ˇ sili, rˇkouce mezi sebou: I kdozˇ mu˚zˇe spasen by´ti?

27 A pohlede ˇ v na neˇ Jezˇ´ısˇ, dı´: U lidı´t’ jest nemozˇne´, ale ne u Boha; nebo u Boha vsˇecko mozˇne´ jest. 28 I pocˇal Petr mluviti k ne ˇ mu: Aj, my opustili jsme vsˇecko, a sˇli jsme za tebou. 29 Odpove ˇ deˇv pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Amen pravı´m va´m, zˇa´dne´ho nenı´, jesˇto by opustil du˚m, neb bratrˇ´ı, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manzˇelku, neb dı´tky, neb rolı´ pro mne a pro evangelium, 30 Aby nevzal stokra ´ t tolik nynı´ v cˇasu tomto domu˚ a bratru˚ a sester a matek a dı´tek a rolı´ s protivenstvı´m, a v budoucı´m veˇku zˇivot veˇcˇny´. 31 Mnozı´t’ pak prvnı´ budou poslednı´, a poslednı´ prvnı´. 32 Byli pak na ceste ˇ , jdouce do Jeruzale´ma, a Jezˇ´ısˇ sˇel naprˇed. I byli prˇedeˇsˇeni, a jdouce za nı´m, ba´li se. Tedy pojav opeˇt dvanaćte, pocˇal jim praviti, co se jemu ma´ sta´ti, ˇ ka: Aj, vstupujeme do Je33 R ruzale´ma, a Syn cˇloveˇka vydań bude prˇednı´m kneˇzˇ´ım a za´konnı´ku˚m i odsoudı´ jej na smrt, a vydadı´ jej pohanu˚m. 34 Kter ˇ ´ızˇto posmı´vati se budou jemu, a ubicˇujı´ ho, a uplijı´ i zabijı´ jej, ale trˇetı´ho dne z mrtvyćh vstane. 35 Tedy pr ˇ istoupili k neˇmu Jakub a Jan, synove´ Zebede-

MAREK 11 ovi, rˇkouce: Mistrˇe, chceme, zacˇ bychom koli prosili tebe, abys ucˇinil na´m. 36 On pak r ˇ ekl jim: Co chcete, abych va´m ucˇinil? 37 I r ˇ ekli jemu: Dej na´m, abychom jeden na pravici tve´ a druhy´ na levici tve´ sedeˇli v sla´veˇ tve´. 38 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Nevı´te, zacˇ prosı´te. Mu˚zˇete-li pı´ti kalich, ktery´zˇ ja´ piji, a krˇtı´ti se krˇtem, ktery´mzˇ ja´ se krˇtı´m? 39 A oni r ˇ ekli jemu: Mu˚zˇeme. Jezˇ´ısˇ pak rˇekl jim: Kalich zajiste´, ktery´zˇ ja´ piji, pı´ti budete, a krˇtem, ktery´mzˇ ja´ se krˇtı´m, krˇteˇni budete, 40 Ale sede ˇ ti na pravici me´ neb na levici me´, nenı´t’ ma´ veˇc da´ti, ale ktery´mzˇ prˇipraveno jest. 41 A uslys ˇ avsˇe to deset, pocˇali se hneˇvati na Jakuba a na Jana. 42 Ale Jez ˇ ´ısˇ povolav jich, rˇekl jim: Vı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ sobeˇ zalibujı´ vla´dnouti nad na´rody, panujı´t’ nad nimi; a kterˇ´ızˇ velicı´ u nich jsou, moc provozujı´ nad nimi. 43 Ne takt’ bude mezi va ´ mi. Ale kdozˇkoli chteˇl by mezi va´mi by´ti veliky´, budizˇ va´sˇ sluzˇebnı´k. 44 A kdoz ˇ koli z va´s chteˇl by by´ti prˇednı´, budizˇ sluzˇebnı´k vsˇech. 45 Nebo i Syn cˇlove ˇ ka neprˇisˇel, aby mu slouzˇili, ale aby slouzˇil, a aby dal dusˇi svou na vykoupenı´ za mnohe´.

77

46 Tedy pr ˇ isˇli do Jericho, a kdyzˇ vycha´zel on z Jericha, i ucˇedlnıći jeho a za´stup mnohy´, Timeu˚v syn, Bartimeus slepy´, sedeˇl podle´ cesty, zˇebrˇe. 47 A kdyz ˇ uslysˇel, zˇe by byl Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, pocˇal volati a rˇ´ıci: Jezˇ´ısˇi, synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou. 48 I pr ˇ imlouvali mu mnozı´, aby mlcˇel. Ale on mnohem vıće volal: Synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou. 49 Tedy zastaviv se Jez ˇ ´ısˇ, ka´zal ho zavolati. I zavolali toho slepe´ho, rˇkouce jemu: Dobre´ mysli bud’, vstanˇ, vola´ teˇ. 50 On pak povrh pla ´ sˇt’ svu˚j, a zchopiv se, sˇel k Jezˇ´ısˇovi. 51 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ jemu: Co chcesˇ, at’ ucˇinı´m? A slepy´ rˇekl jemu: Mistrˇe, at’ vidı´m. 52 Tedy Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Jdi, vı´ra tva´ teˇ uzdravila. A hned prohle´dl, a sˇel cestou za Jezˇ´ısˇem.

KAPITOLA 11. Pań jel na osla´tku; 12. fı´ku zlorˇecˇil; 15. chra´m vycˇistil; 22. k vı´rˇe a modlitbeˇ napomenul; 29. ota´zku farizeu˚ opatrneˇ zavrhl.

kdyzˇ se prˇiblı´zˇili k Jeruza-

A le´mu a Betfagi i Betany prˇi

horˇe Olivetske´, poslal dva z ucˇedlnı´ku˚ svyćh. 2A r ˇ ekl jim: Jdeˇte do meˇstecˇka, ktere´zˇ proti va´m jest, a hned vejdouce tam, naleznete

78

MAREK 11

osla´tko prˇiva´zane´, na ktere´mzˇ nizˇa´dny´ z lidı´ nesedeˇl. Odvı´zˇ´ıce, prˇived’te. 3A r ˇ ekl-lit’ by va´m kdo: Co to cˇinı´te? rcete: Zˇe ho Pań potrˇebuje. A hned je posˇle sem. 4 I odes ˇ li, a nalezli osla´tko prˇiva´zane´ vneˇ u dverˇ´ı na rozcestı´. I odva´zali je. 5 Tedy ne ˇ kterˇ´ı z teˇch, kterˇ´ızˇ tu sta´li, rˇekli jim: Co cˇinı´te, odvazujıće osla´tko? 6 Oni pak r ˇ ekli jim, jakozˇ byl prˇika´zal Jezˇ´ısˇ. I nechali jich. 7 Protoz ˇ prˇivedli osla´tko k Jezˇ´ısˇovi, a vlozˇili na neˇ roucha sva´. I vsedl na neˇ. 8 Mnozı´ pak stlali roucha sva ´ na cesteˇ, a jinı´ ratolesti sekali z stromu˚, a metali na cestu. 9 A kter ˇ ´ızˇ naprˇed sˇli, i ti, kterˇ´ızˇ za nı´m sˇli, volali, rˇkouce: Hosanna. Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ. 10 Poz ˇ ehnane´ kra´lovstvı´ otce nasˇeho Davida, ktere´zˇ prˇisˇlo ve jmeńu Pańeˇ. Hosanna na vy´sostech. 11 I vs ˇ el do Jeruzale´ma Jezˇ´ısˇ, i do chra´mu. A spatrˇiv tu vsˇecko, kdyzˇ jizˇ byla vecˇernı´ hodina, vysˇel do Betany se dvanaćti. 12 A druhe ´ ho dne, kdyzˇ vycha´zel z Betany, zlacˇneˇl. 13 A uzr ˇ ev z daleka fı´k, an ma´ lı´stı´, sˇel, zda by co nalezl na neˇm. A kdyzˇ prˇisˇel k neˇmu, nic

nenalezl kromeˇ lı´stı´; nebo nebyl cˇas fı´ku˚. 14 Tedy odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jemu: Jizˇ vıće na veˇky nizˇa´dny´ z tebe ovoce nejez. A slysˇeli to ucˇedlnıći jeho. 15 I pr ˇ isˇli do Jeruzale´ma. A vsˇed Jezˇ´ısˇ do chra´mu, pocˇal vymı´tati ty, kterˇ´ızˇ proda´vali a kupovali v chra´meˇ, a stoly peneˇzomeˇncu˚ a stolice proda´vajıćıćh holuby prˇevracel. 16 A nedopustil, aby kdo na ´ dobu nesl skrze chra´m. 17 I ucˇil je, r ˇ ka jim: Zdalizˇ nenı´ psańo, zˇe du˚m mu˚j du˚m modlitby slouti bude u vsˇech na´rodu˚? Vy pak ucˇinili jste jej pelesˇ´ı lotru˚. 18 Slys ˇ eli pak to za´konnıći i prˇednı´ kneˇzˇ´ı, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho ba´li, proto zˇe vsˇecken za´stup divil se ucˇenı´ jeho. 19 A kdyz ˇ byl vecˇer, vysˇel z meˇsta. 20 A jdouce ra ´ no, uzrˇeli ten fı´k, an usechl z korˇene. 21 Tedy zpomenuv Petr, r ˇ ekl jemu: Mistrˇe, aj, ten fı´k, ktere´muzˇ jsi zlorˇecˇil, usechl. 22 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Meˇjte vı´ru Bozˇ´ı. 23 Nebo amen pravı´m va ´ m, zˇe kdozˇ by koli rˇekl horˇe te´to: Zdvihni se a vrz sebou do morˇe, a nepochyboval by v srdci sve´m, ale veˇrˇil by, zˇe se stane, cozˇkoli

MAREK 12 dı´, stanet’se jemu tak, cozˇ by koli rˇekl. 24 Protoz ˇ pravı´m va´m: Zacˇ byste koli, modleće se, prosili, veˇrˇte, zˇe vezmete, a stanet’ se va´m. 25 A kdyz ˇ se postavı´te k modlenı´, odpousˇteˇjte, ma´te-li co proti komu, aby i Otec va´sˇ nebesky´ odpustil va´m hrˇ´ıchy vasˇe. 26 Nebo jestliz ˇ e vy neodpustı´te, ani Otec va´sˇ, ktery´zˇ v nebesıćh jest, odpustı´ va´m hrˇ´ıchu˚ vasˇich. 27 I pr ˇ isˇli zase do Jeruzale´ma. A kdyzˇ on procha´zel se v chra´meˇ, prˇistoupili k neˇmu prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći a starsˇ´ı. 28 I r ˇ ekli jemu: Jakou mocı´ to cˇinı´sˇ? A kdo tobeˇ dal tu takovou moc, abys tyto veˇci cˇinil? 29 Tedy odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Otı´zˇit’ se i ja´ va´s na jednu veˇc. Odpoveˇzte mi, a povı´m va´m, jakou mocı´ to cˇinı´m. 30 Kr ˇ est Janu˚v s nebe-li byl, cˇili z lidı´? Odpoveˇzte mi. 31 I rozjı´mali sami mezi sebou, rˇkouce: Dı´me-li: S nebe, dı´t’: Procˇ jste tedy neuveˇrˇili jemu? 32 Pakli dı´me: Z lidı´, bojı´me se lidu. Nebo vsˇickni o Janovi smyslili, zˇe pra´veˇ byl prorok. 33 I odpove ˇ deˇvsˇe, rˇekli Jezˇ´ısˇovi: Nevı´me. A Jezˇ´ısˇ odpovı´daje, rˇekl jim: Anizˇ ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ to cˇinı´m.

79 KAPITOLA 12.

Vinice pronajata´, 13. danˇ, 24. budoucı´ vzkrˇ´ısˇenı´, 28. nejveˇtsˇ´ı prˇika´zanı´, 35. Kristus cˇ´ı syn, 38. pyćha za´konnı´ku˚, 41. metańı´ peneˇz do pokladnice.

edy pocˇal jim mluviti v podo-

T benstvıćh: Vinici sˇtı´pil cˇlo-

veˇk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustaveˇl veˇzˇi, a pronajal ji vinarˇu˚m, i odsˇel na cestu. 2 A kdyz ˇ toho cˇas byl, poslal k vinarˇu˚m sluzˇebnı´ka, aby od vinarˇu˚ vzal ovoce z vinice. 3 Oni pak javs ˇ e jej, zmrskali ho, a odeslali pra´zdne´ho. 4 I poslal k nim zase jine ´ ho sluzˇebnı´ka. I toho te´zˇ kamenovavsˇe, ranili v hlavu, a odeslali zohavene´ho. 5 I poslal ope ˇ t jine´ho. I toho zabili, a mnoho jinyćh, z nichzˇ neˇktere´ zmrskali, a jine´ zmordovali. 6 Jes ˇ teˇ pak maje jedine´ho syna mile´ho, i toho poslal k nim naposledy, rˇka: Usty´dnout’ se syna me´ho. 7 Ale vinar ˇ i rˇekli jedni k druhy´m: Tentot’ jest deˇdic; pod’te, zabı´me jej, a budet’ nasˇe deˇdictvı´. 8 Tedy javs ˇ e jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice. 9 Coz ˇ tedy ucˇinı´ pań vinice? Prˇijde, a zatratı´ vinarˇe ty, a da´ vinici jiny´m. 10 Zdaliz ˇ jste pı´sma toho necˇtli? Ka´men, ktery´zˇ zavrhli sta-

80

MAREK 12

vitele´, ten ucˇineˇn jest hlavou u´hlovou. 11 Ode Pa ´ na stalo se toto, a jest divne´ prˇed ocˇima nasˇima. 12 I hledali ho jı´ti, ale ba ´ li se za´stupu; nebo poznali, zˇe podobenstvı´ to proti nim poveˇdeˇl. A nechavsˇe ho, odesˇli prycˇ. 13 Potom poslali k ne ˇ mu neˇktere´ z farizeu˚ a Herodiańu˚, aby jej polapili v rˇecˇi. 14 Kter ˇ ´ızˇto prˇisˇedsˇe, rˇekli jemu: Mistrˇe, vı´me, zˇe jsi pravdomluvny´, a nedba´sˇ na zˇa´dne´ho; nebo nepatrˇ´ısˇ na osobu lidskou, ale v pravdeˇ cesteˇ Bozˇ´ı ucˇ´ısˇ. Slusˇ´ı-li danˇ da´vati cı´sarˇi, cˇili nic? Da´me-lizˇ, cˇili neda´me? 15 On pak znaje pokrytstvı´ jejich, rˇekl jim: Co mne pokousˇ´ıte? Prˇineste mi penı´z, at’ pohledı´m. 16 A oni podali. Tedy r ˇ ekl jim: Cˇ´ı jest tento obraz a na´pis? A oni rˇekli mu: Cı´sarˇu˚v. 17 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Da´vejtezˇ tedy, cozˇ jest cı´sarˇova, cı´sarˇi, a cozˇ jest Bozˇ´ıho, Bohu. I podivili se tomu. 18 Potom pr ˇ isˇli k neˇmu saduceove´, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe nenı´ z mrtvyćh vstańı´. I ota´zali se ho, rˇkouce: 19 Mistr ˇ e, Mojzˇ´ısˇ na´m napsal: Kdyby cˇ´ı bratr umrˇel, a ostavil manzˇelku, a synu˚ by nemeˇl, aby bratr jeho pojal manzˇelku jeho, a vzbudil sı´meˇ bratru sve´mu.

20 I bylo sedm bratru ˚ . A prvnı´ pojav manzˇelku, a umrˇev, napozu˚stavil semene. 21 A druhy ´ pojav ji, take´ umrˇel, a anizˇ ten ostavil semene. A trˇetı´ tolike´zˇ. 22 A tak ji pojalo te ˇ ch sedm, a nezu˚stavili semene. Nejposle´ze pak po vsˇech umrˇela i ta zˇena. 23 Protoz ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´, kdyzˇ z mrtvyćh vstanou, cˇ´ı z teˇch bude manzˇelka? Nebo jich sedm meˇlo ji za manzˇelku. 24 A odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl jim: Zdalizˇ ne proto bloudı´te, zˇe nezna´te pı´sem ani moci Bozˇ´ı? 25 Nebo kdyz ˇ vstanou z mrtvyćh, nebudou se zˇeniti ani vda´vati, ale budou jako andeˇle´ nebesˇtı´. 26 O mrtvy ´ ch pak, zˇe majı´ vsta´ti, zdalizˇ jste necˇtli v knize Mojzˇ´ısˇoveˇ, kterak ve krˇi promluvil k neˇmu Bu˚h, rˇka: Ja´ jsem Bu˚h Abrahamu˚v, a Bu˚h Iza´ku˚v, a Bu˚h Ja´kobu˚v? 27 Nenı´t’ Bu ˚ h mrtvyćh, ale Bu˚h zˇivyćh. Protozˇ vy velmi bloudı´te. 28 Tedy pr ˇ istoupil jeden z za´konnı´ku˚, slysˇev je spolu se ha´dajıćı´, a vida, zˇe jim dobrˇe odpoveˇdeˇl, ota´zal se ho: Ktere´ jest prˇika´zanı´ prvnı´ ze vsˇech? 29 A Jez ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇl jemu, zˇe prvnı´ ze vsˇech prˇika´zanı´ jest: Slysˇ, Izraeli, Pań Bu˚h na´sˇ Pań jeden jest.

MAREK 13 30 Protoz ˇ milovati budesˇ Pańa Boha sve´ho ze vsˇeho srdce sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe sve´, a ze vsˇ´ı mysli sve´, i ze vsˇech mocı´ svyćh. To jest prvnı´ prˇika´zanı´. 31 Druhe ´ pak podobne´ toto: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. Veˇtsˇ´ıho prˇika´zanı´ jine´ho nad tato nenı´. 32 I r ˇ ekl jemu ten za´konnı´k: Mistrˇe, dobrˇe jsi v pravdeˇ poveˇdeˇl. Nebo jeden jest Bu˚h, a nenı´ jine´ho kromeˇ neˇho; 33 A milovati ho ze vs ˇ eho srdce, a ze vsˇ´ı mysli, a ze vsˇ´ı dusˇe, i ze vsˇech mocı´, a milovati blizˇnı´ho jako sebe same´ho jest nade vsˇecky za´paly a obeˇti. 34 A vide ˇ v Jezˇ´ısˇ, zˇe by moudrˇe odpoveˇdeˇl, dı´ jemu: Nejsi daleko od kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. A zˇa´dny´ vıće nesmeˇl se ho ta´zati. 35 I odpovı´daje Jez ˇ ´ısˇ, rˇekl, ucˇe v chra´meˇ: Kterak pravı´ za´konnıći, zˇe Kristus jest syn Davidu˚v? 36 Nebo David pravı´ v Duchu ˇ ekl Pań Pańu me´mu: svate´m: R Sed’ na pravici me´, azˇt’ i polozˇ´ım neprˇa´tely tve´ za podnozˇe noh tvyćh. 37 Pone ˇ vadzˇ sa´m David nazy´va´ jej Pańem, kterakzˇ tedy syn jeho jest? A mnohy´ za´stup ra´d ho poslouchal. 38 I mluvil jim v ucˇenı´ sve ´ m: Varujte se za´konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ

81

chteˇjı´ v kra´sne´m rousˇe choditi, a pozdravovańi by´ti na trzıćh, 39 A na pr ˇ ednıćh stolicech sedeˇti v sˇkolaćh, a prˇednı´ mı´sta mı´ti na vecˇerˇech, 40 Kter ˇ ´ızˇto zzˇ´ırajı´ domy vdovske´, a to pod za´myslem dlouhyćh modliteb. Tit’ vezmou soud teˇzˇsˇ´ı. 41 A posadiv se Jez ˇ ´ısˇ proti pokladnici, dı´val se, kterak za´stup metal penı´ze do pokladnice. A mnozı´ bohatı´ metali mnoho. 42 A pr ˇ isˇedsˇi jedna chuda´ vdova, i vrhla dva sˇarty, cozˇ jest cˇtvrta´ cˇa´stka penı´ze. 43 I svolav ucˇedlnı´ky sve ´ , dı´ jim: Amen pravı´m va´m, zˇe tato chuda´ vdova vıće uvrhla, nezˇ tito vsˇickni, kterˇ´ızˇ metali do pokladnice. 44 Nebo vs ˇ ickni z toho, cozˇ jim zby´valo, metali, ale tato z sve´ chudoby, vsˇecko, cozˇ meˇla, uvrhla, vsˇecku zˇivnost svou. KAPITOLA 13. Proroctvı´ o zka´ze Jeruzale´ma a prˇ´ıchodu Pańeˇ k soudu, 5. falesˇnyćh prorocıćh, 11. pokusˇenıćh; 32. napomenutı´ k ocˇeka´vańı´ na prˇ´ısˇtı´ Pańeˇ.

kdyzˇ vycha´zel z chra´mu,

A dı´ jemu jeden z ’ucˇedlnı´ku˚

jeho: Mistrˇe, pohled , kterake´ kamenı´ a jake´ stavenı´! 2 Tedy Jez ˇ ´ısˇ odpovı´daje, rˇekl jemu: Vidı´sˇ tato tak velika´ stavenı´? Nebudet’ ostaven ka´men

82

MAREK 13

na kameni, ktery´zˇ by nebyl zborˇen. 3 A kdyz ˇ se posadil na horˇe Olivetske´ proti chra´mu, ota´zali se jeho soukromı´ Petr, Jakub a Jan a Ondrˇej: 4 Pove ˇ z na´m, kdy to bude? A ktere´ znamenı´, kdyzˇ se toto vsˇecko bude plniti? 5 Jez ˇ ´ısˇ pak odpovı´daje jim, pocˇal praviti: Vizte, aby va´s neˇkdo nesvedl. 6 Nebot’ mnozı´ pr ˇ ijdou ve jmeńu me´m, rˇkouce: Ja´ jsem Kristus, a mnohe´t’ svedou. 7 Kdyz ˇ pak uslysˇ´ıte o boji a poveˇst o va´lkaćh, nestrachujte se; nebo musı´ to by´ti, ale ne i hned konec. 8 Povstanet’ zajiste ´ na´rod proti na´rodu a kra´lovstvı´ proti kra´lovstvı´, a budou zemeˇ trˇesenı´ po mı´stech, a hladove´ i bourˇky. 9 A tot’ pocˇa ´ tkove´ bolestı´. Vy pak sˇetrˇte se. Nebo vyda´vati va´s budou na sneˇmy a do shroma´zˇdeˇnı´; budete biti, a prˇed vla´darˇi a kra´li stanete pro mne, na sveˇdectvı´ jim. 10 Ale ve vs ˇ ech na´rodech nejprv musı´ by´ti ka´zańo evangelium. 11 Kdyz ˇ pak va´s povedou, vyzrazujıće, nestarejte se prˇedtı´m, co byste mluvili, anizˇ pecˇliveˇ prˇemysˇlujte, ale cozˇ va´m bude dańo v tu hodinu, to mluv-

te; nebo nejste vy, kterˇ´ızˇ mluvı´te, ale Duch svaty´. 12 Vyda ´ t’ pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou deˇti proti rodicˇu˚m, a budou je mordovati. 13 A budete v nena ´ visti vsˇechneˇm pro jmeńo me´. Ale kdozˇ setrva´ azˇ do konce, tent’ spasen bude. 14 Kdyz ˇ pak uzrˇ´ıte ohavnost zpusˇteˇnı´, o ktere´zˇ poveˇdıńo jest skrze Daniele proroka, ana stojı´, kdezˇ by sta´ti nemeˇla, (kdo cˇte, rozumeˇj), tehda´zˇ ti, kdozˇ by v Zˇidovstvu byli, at’ utekou na hory. 15 A kdoz ˇ by na strˇesˇe byl, nesstupuj do domu, ani vcha´zej, aby co vzal z domu sve´ho. 16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho sve´. 17 Be ˇ da pak teˇhotny´m a teˇm, ktere´zˇ krmı´ v teˇch dnech. 18 Protoz ˇ modlte se, aby utı´kańı´ vasˇe nebylo v zimeˇ. 19 Nebot’ budou ti dnove ´ ssouzˇenı´, jake´hozˇ nebylo od pocˇa´tku stvorˇenı´, ktere´zˇ Bu˚h stvorˇil, azˇ dosavad, anizˇ bude. 20 A byt’ nebyl ukra ´ til Pań teˇch dnu˚, nebyl by spasen zˇa´dny´ cˇloveˇk. Ale pro vyvolene´, ktere´zˇ vyvolil, ukra´til teˇch dnu˚. 21 A tehda ´ zˇ rˇekl-li by va´m kdo: Aj, ted’ jest Kristus, aneb aj, tamto, neveˇrˇte.

MAREK 14 22 Nebot’ povstanou falesˇnı´ Kristove´ a falesˇnı´ proroci, a budou cˇiniti divy a za´zraky k svedenı´, by mozˇne´ bylo, take´ i vyvolenyćh. 23 Vy pak s ˇ etrˇte se. Aj, prˇedpoveˇdeˇl jsem va´m vsˇecko. 24 V te ˇ ch pak dnech, po ssouzˇenı´ tom, slunce se zatmı´, a meˇsıć neda´ sveˇtla sve´ho. 25 A hve ˇ zdy nebeske´ budou padati, a moci, ktere´ jsou na nebi, pohnou se. 26 A tehda ´ zˇt’uzrˇ´ı Syna cˇloveˇka, an se be´rˇe v oblacıćh s mocı´ velikou a s sla´vou. 27 I tehdyt’ pos ˇ le andeˇly sve´, a shroma´zˇdı´ vyvolene´ sve´ ode cˇtyrˇ veˇtru˚, od koncˇin zemeˇ azˇ do koncˇin nebe. 28 Od fı´ku pak ucˇte se podobenstvı´ tomuto: Kdyzˇ jizˇ ratolest jeho odmladne, a vypucˇ´ı se lı´stı´, zna´te, zˇe blı´zko jest le´to. 29 Takz ˇ i vy, kdyzˇ uzrˇ´ıte, ano se tyto veˇci deˇjı´, veˇzte, zˇe blı´zko jest a ve dverˇ´ıch. 30 Amen pravı´m va ´ m, zˇet’ nepomine pokolenı´ toto, azˇ se tyto vsˇecky veˇci stanou. 31 Nebe a zeme ˇ pominou, ale slova ma´ nikoli nepominou. 32 Ale o tom dni a hodine ˇ zˇa´dny´ nevı´, ani andeˇle´, kterˇ´ızˇ jsou v nebesıćh, ani Syn, jedine´ Otec. 33 Vizte, bde ˇ te a modlte se; nebo nevı´te, kdy bude ten cˇas.

83

34 Jako cˇlove ˇ k, ktery´zˇ daleko odsˇel, opustiv du˚m svu˚j, a porucˇiv sluzˇebnı´ku˚m svy´m vla´darˇstvı´, a jednomu kazˇde´mu praći jeho, vra´tne´mu prˇika´zal, aby bdeˇl. 35 Protoz ˇ bdeˇte; nebo nevı´te, kdy Pań domu prˇijde, u vecˇer-li, cˇili o pu˚lnoci, cˇili kdyzˇ kohouti zpı´vajı´, cˇili rańo. 36 Aby snad pr ˇ ijda v nenada´le, nenalezl va´s, a vy spı´te. 37 A coz ˇ t’ va´m pravı´m, vsˇechneˇmt’ pravı´m: Bdeˇte.

KAPITOLA 14.

Vecˇerˇel Pań u Sˇimona; 3. pomazań mastı´ drahou; 12. jedl berańka; 32. modlil se; 41. zrazen od Jida´sˇe, 46. jat; 66. Petr ho zapı´ral.

o dvou pak dnech byl hod

P berańka a prˇesnic; i hle-

dali prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, kterak by jej lstiveˇ jmouce, zamordovali. 2 Ale pravili: Ne v sva ´ tek, aby snad nebyl rozbroj v lidu. 3 A kdyz ˇ byl v Betany, v domu Sˇimona malomocne´ho, a sedeˇl za stolem, prˇisˇla zˇena, majıćı´ na´dobu alabastrovou masti velmi drahe´, z nardove´ho korˇenı´. A rozbivsˇi alabastrovou na´dobu, vylila ji na hlavu jeho. 4 I hne ˇ vali se neˇkterˇ´ı mezi sebou, rˇkouce: I procˇ ztra´ta masti te´to stala se? 5 Nebo mohlo toto proda ´ no by´ti, dra´zˇe nezˇ za trˇi sta peneˇz, a

84

MAREK 14

dańo by´ti chudy´m. I zpouzeli se na ni. 6 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl: Nechte jı´. Procˇ ji rmoutı´te? Dobry´t’ skutek ucˇinila nade mnou. 7 Vs ˇ ak chude´ ma´te vzˇdycky s sebou, a kdyzˇ budete chtı´ti, mu˚zˇete jim dobrˇe cˇiniti, ale mne ne vzˇdycky mı´ti budete. 8 Ona coz ˇ mohla, to ucˇinila; prˇedesˇlat’, aby teˇla me´ho pomazala ku pohrˇebu. 9 Amen pravı´m va ´ m: Kdezˇkoli bude ka´zańo toto evangelium po vsˇem sveˇteˇ, take´t’ i to, cozˇ ucˇinila tato, bude vypravovańo na pama´tku jejı´. 10 Tedy Jida ´ sˇ Isˇkariotsky´, jeden ze dvanaćti, odsˇel k prˇednı´m kneˇzˇ´ım, aby jim ho zradil. 11 Oni pak uslys ˇ evsˇe, zradovali se, a slı´bili mu penı´ze da´ti. I hledal, kterak by ho prˇ´ıhodneˇ zradil. 12 Prvnı´ho pak dne pr ˇ esnic, kdyzˇ velikonocˇnı´ berańek zabı´jıń by´val, rˇkou jemu ucˇedlnıći jeho: Kde chcesˇ, at’ jdouce, prˇipravı´me, abys jedl berańka? 13 I poslal dva z ucˇedlnı´ku ˚ svyćh, a rˇekl jim: Jdeˇte do meˇsta, a potka´t’ va´s cˇloveˇk dcˇbań vody nesa. Jdeˇtezˇ za nı´m. 14 A kamz ˇ koli vejde, rcete hospoda´rˇi: Mistrt’ pravı´: Kde jest vecˇerˇadlo, v neˇmzˇ bych jedl berańka s ucˇedlnı´ky svy´mi?

15 A on va ´ m uka´zˇe vecˇerˇadlo velike´, podla´zˇene´ a prˇipravene´. Tu na´m prˇipravte. 16 I odes ˇ li ucˇedlnıći jeho, a prˇisˇli do meˇsta, a nalezli tak, jakozˇ jim byl poveˇdeˇl. I prˇipravili berańka. 17 Kdyz ˇ pak byl vecˇer, prˇisˇel se dvanaćti. 18 A kdyz ˇ sedeˇli za stolem a jedli, rˇekl Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m va´m, zˇe jeden z va´s mne zradı´, ktery´zˇ jı´ se mnou. 19 A oni se pocˇali rmoutiti, a praviti jemu jeden kazˇdy´ obzvla´sˇtneˇ: Zdali ja´ jsem? A jiny´: Zdali ja´? 20 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Jeden ze dvanaćti, ktery´zˇ omaćˇ´ıva´ se mnou v mise. 21 Syn zajiste ´ cˇloveˇka jde, jakozˇ psańo o neˇm, ale beˇda cˇloveˇku tomu, skrze neˇhozˇ Syn cˇloveˇka bude zrazen. Dobre´ by bylo jemu, aby se byl nenarodil cˇloveˇk ten. 22 A kdyz ˇ oni jedli, vzav Jezˇ´ısˇ chle´b, a dobrorˇecˇiv, la´mal a da´val jim, rˇka: Vezmeˇte, jezte, to jest teˇlo me´. 23 A vzav kalich, a dı´ky ucˇiniv, dal jim. A pili z neˇho vsˇickni. 24 I r ˇ ekl jim: To jest krev ma´ smlouvy te´ nove´, ktera´zˇ se za mnohe´ vyle´va´. 25 Amen pravı´m va ´ m, zˇet’ jizˇ vıće nikoli nebudu pı´ti z plodu vinne´ho korˇene, azˇ do onoho

MAREK 14 dne, kdyzˇ jej pı´ti budu novy´ v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 26 A sezpı´vavs ˇ e pı´snicˇku, vysˇli na horu Olivetskou. 27 Potom r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇickni vy zhorsˇ´ıte se nade mnou te´to noci. Nebo psańo jest: Bı´ti budu pasty´rˇe, a rozprchnou se ovce. 28 Ale kdyz ˇ z mrtvyćh vstanu, prˇedejdut’ va´s do Galilee. 29 Tedy Petr r ˇ ekl jemu: Byt’ se pak vsˇickni zhorsˇili, ale ja´ nic. 30 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m tobeˇ, zˇe dnes te´to noci, prve´ nezˇ kohout po dvakra´t zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. 31 On pak mnohem vıće mluvil: Bycht’ pak meˇl s tebou i umrˇ´ıti, nikolit’ nezaprˇ´ım tebe. A takzˇ take´ i vsˇickni mluvili. 32 I pr ˇ isˇli na mı´sto, ktere´muzˇ jmeńo Getsemany. Tedy rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Sed’tezˇ tuto, azˇ se pomodlı´m. 33 A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, pocˇal se lekati a velmi teskliv by´ti. 34 I dı´ jim: Smutna ´ t’ jest dusˇe ma´ azˇ k smrti. Pocˇekejtezˇ tuto a bdeˇte. 35 A poods ˇ ed malicˇko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by mozˇne´, odesˇla od neˇho hodina ta. 36 I r ˇ ekl: Abba, Otcˇe, vsˇecko jest mozˇne´ tobeˇ. Prˇenes kalich

85

tento ode mne, ale vsˇak ne, cozˇ ja´ chci, ale co ty. 37 I pr ˇ isˇel a nalezl je, ani spı´. I rˇekl Petrovi: Sˇimone, spı´sˇ? Nemohl-lis jedine´ hodiny bdı´ti? 38 Bde ˇ te a modlte se, abyste nevesˇli v pokusˇenı´. Ducht’ zajiste´ hotov jest, ale teˇlo nemocno. 39 A ope ˇ t odsˇed, modlil se, ta´zˇ slova mluveˇ. 40 A navra ´ tiv se, nalezl je, ani opeˇt spı´, (nebo ocˇi jejich byly obtı´zˇeny); anizˇ veˇdeˇli, co by jemu odpoveˇdeˇli. 41 I pr ˇ isˇel po trˇetı´, a rˇekl jim: Speˇtezˇ jizˇ a odpocˇ´ıvejte; dostit’ jest. Prˇisˇlat’ ta hodina; aj, Syna cˇloveˇka zrazujı´ v ruce hrˇ´ısˇnyćh. 42 Vstan ˇ te, pod’me. Aj, ktery´zˇ mne zrazuje, blı´zkot’ jest. 43 A hned, kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇel Jida´sˇ, ktery´zˇ byl jeden ze dvanaćti, a s nı´m za´stup veliky´ s mecˇi a s kyjmi, od prˇednıćh kneˇzˇ´ı a od za´konnı´ku˚ a starsˇ´ıch. 44 Zra ´ dce pak jeho byl jim dal znamenı´, rˇka: Ktere´hozˇkoli polı´bı´m, tent’ jest; jmeˇtezˇ ho, a ved’te opatrneˇ. 45 A pr ˇ isˇed, hned prˇistoupiv k neˇmu, rˇekl: Mistrˇe, Mistrˇe, a polı´bil ho. 46 Tedy oni vzta ´ hli nanˇ ruce sve´, a jali jej. 47 Jeden pak z te ˇ ch, kterˇ´ızˇ tu okolo sta´li, vytrh mecˇ, uderˇil

86

MAREK 14

sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a ut’al jemu ucho. 48 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Jako na lotra vysˇli jste s mecˇi a s kyjmi, abyste mne jali? 49 Na kaz ˇ dy´ den by´val jsem u va´s, ucˇe v chra´meˇ, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila pı´sma. 50 Tedy opustivs ˇ e jej, vsˇickni utekli. 51 Jeden pak mla ´ dencˇek sˇel za nı´m, odıń jsa rouchem lneˇny´m po nahe´m teˇle. I popadli jej mla´denci. 52 On pak opustiv roucho, nahy´ utekl od nich. 53 I pr ˇ ivedli Jezˇ´ısˇe k nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, a sesˇli se k neˇmu vsˇickni prˇednı´ kneˇzˇ´ı i starsˇ´ı i za´konnıći. 54 Petr pak s ˇ el za nı´m zdaleka azˇ na dvu˚r nejvysˇsˇ´ıho kneˇze; i sedeˇl s sluzˇebnı´ky, zhrˇ´ıvaje se u ohneˇ. 55 Ale pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı i vsˇecka ta rada hledali proti Jezˇ´ısˇovi sveˇdectvı´, aby jej na smrt vydali, a vsˇak nenalezli. 56 Nebo acˇ mnozı´ kr ˇ ive´ sveˇdectvı´ vyda´vali proti neˇmu, vsˇak sveˇdectvı´ jejich nebyla jednostejna´. 57 Tedy ne ˇ kterˇ´ı povstavsˇe, krˇive´ sveˇdectvı´ da´vali proti neˇmu, rˇkouce: 58 My jsme slys ˇ eli tohoto, zˇe rˇekl: Ja´ zborˇ´ım chra´m tento rukou udeˇlany´, a ve trˇech dnech

jiny´ ne rukou udeˇlany´ postavı´m. 59 Ale ani to jejich sve ˇ dectvı´ nebylo jednostejne´. 60 Tedy povstav nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz u prostrˇed, ota´zal se Jezˇ´ısˇe, rˇka: Neodpovı´da´sˇ nicˇeho, cozˇ tito na tebe sveˇdcˇ´ı? 61 Ale on mlcˇel, a nic neodpoveˇdeˇl. Opeˇt nejvysˇsˇ´ı kneˇz ota´zal se ho a rˇekl jemu: Jsi-lizˇ ty Kristus, ten Syn toho Pozˇehnane´ho? 62 A Jez ˇ ´ısˇ rˇekl: Ja´t’ jsem, a uzrˇ´ıte Syna cˇloveˇka, an sedı´ na pravici moci Bozˇı´, a prˇicha´zı´ s oblaky nebesky´mi. 63 Tedy nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz roztrh roucha sva´, rˇekl: I cozˇ jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdku˚? 64 Slys ˇ eli jste rouhańı´. Co se va´m zda´? Oni pak vsˇickni potupili jej, zˇe jest hoden smrti. 65 I pocˇali ne ˇ kterˇ´ı nanˇ plvati, a tva´rˇ jeho zakry´vati, a jej policˇkovati, a rˇ´ıkati jemu: Prorokuj. A sluzˇebnıći kyji jej bili. 66 A kdyz ˇ byl Petr v sıńi dole, prˇisˇla jedna z deˇvek nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. 67 A uzr ˇ evsˇi Petra, an se ohrˇ´ıva´, a popatrˇivsˇi nanˇ, dı´: I ty s Jezˇ´ısˇem Nazaretsky´m byl jsi. 68 Ale on zapr ˇ el, rˇka: Anizˇ vı´m, ani rozumı´m, co ty pravı´sˇ. I vysˇel ven prˇed sıńˇ, a kohout zazpı´val.

MAREK 15 69 Tedy de ˇ vka, uzrˇevsˇi jej opeˇt, pocˇala praviti teˇm, kterˇ´ızˇ tu okolo sta´li, zˇe tento z nich jest. 70 A on ope ˇ t zaprˇel. A po male´ chvı´li opeˇt ti, kterˇ´ızˇ tu sta´li, rˇekli Petrovi: Jisteˇ z nich jsi, nebo i Galilejsky´ jsi, i rˇecˇ tva´ podobna´ jest. 71 On pak pocˇal se proklıńati a prˇisahati: Nezna´m cˇloveˇka toho, o neˇmzˇ pravı´te. 72 A hned po druhe ´ kohout zazpı´val. I rozpomenul se Petr na slovo, ktere´zˇ byl rˇekl jemu Jezˇ´ısˇ: Zˇe prve´ nezˇ kohout dvakra´t zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ. A vysˇed, plakal.

KAPITOLA 15. Pań Pila´tovi vydań, 15. odsouzen, 16. korunovań, 19. uplvań, 20. posmı´vań, 24. ukrˇizˇovań a usmrcen. 33. Divove´ 42. a pohrˇeb.

hned rańo, uradivsˇe se

A prˇednı´ kneˇzˇ´ı s starsˇ´ımi a s

za´konnı´ky i se vsˇ´ım shroma´zˇdeˇnı´m, sva´zavsˇe Jezˇ´ısˇe, vedli jej a dali Pila´tovi. 2 I ota ´ zal se ho Pila´t: Ty-li jsi ten kra´l Zˇidovsky´? A on odpoveˇdeˇv, rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ? 3Iz ˇ alovali na neˇj prˇednı´ kneˇzˇ´ı mnoho. On pak nic neodpovı´dal. 4 Tedy Pila ´ t ota´zal se ho opeˇt, rˇka: Nic neodpovı´da´sˇ? Hle, jak mnoho proti tobeˇ sveˇdcˇ´ı. 5 Ale Jez ˇ ´ısˇ prˇedce nic neodpoveˇdeˇl, tak zˇe se podivil Pila´t.

87

6 V sva ´ tek pak propousˇtı´val jim jednoho z veˇznˇu˚, za ktere´hozˇ by koli prosili. 7 I byl jeden, ktery ´ zˇ sloul Baraba´sˇ, s sva´rlivy´mi v veˇzenı´, kterˇ´ızˇ v svadeˇ vrazˇdu byli spaćhali. 8 A zvolav za ´ stup, pocˇal prositi, aby ucˇinil, jakozˇ jim vzˇdycky cˇinı´val. 9 Pila ´ t pak odpoveˇdeˇl jim, rˇka: Chcete-li, propustı´m va´m kra´le Zˇidovske´ho? 10 (Nebo ve ˇ deˇl, zˇe jej z za´visti vydali prˇednı´ kneˇzˇ´ı). 11 Ale pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı ponukli za´stupu, aby jim radeˇji propustil Baraba´sˇe. 12 A Pila ´ t odpoveˇdeˇv, rˇekl jim zase: Cozˇ pak chcete, at’ ucˇinı´m tomu, ktere´hozˇ kra´lem Zˇidovsky´m nazy´va´te? 13 A oni ope ˇ t zvolali: Ukrˇizˇuj ho. 14 A Pila ´ t pravil jim: I co zle´ho ucˇinil? Oni pak vıće volali: Ukrˇizˇuj ho. 15 Tedy Pila ´ t, chteˇ lidu dosti ucˇiniti, pustil jim Baraba´sˇe, a dal jim Jezˇ´ısˇe ubicˇovane´ho, aby byl ukrˇizˇovań. ˇ oldne´rˇi pak uvedli jej vnitrˇ 16 Z do sıńeˇ, do rathouzu, a svolali vsˇecku zbeˇrˇ. 17 I oble ´ kli jej v sˇarlat, a korunu zpletsˇe z trnı´, vlozˇili nanˇ. 18 I pocˇali ho pozdravovati: Zdra´v bud’, kra´li Zˇidovsky´.

88

MAREK 15

19 A bili hlavu jeho tr ˇ tinou, a plili na neˇj, a sklańeˇjıće kolena, klaneˇli se jemu. 20 A kdyz ˇ se jemu naposmı´vali, svle´kli s neˇho sˇarlat, a oble´kli jej v roucho jeho vlastnı´. I vedli jej, aby ho ukrˇizˇovali. 21 I pr ˇ inutili neˇjake´ho Sˇimona Cyrenenske´ho, pomı´jejıćı´ho, (ktery´zˇ sˇel z pole, otce Alexandrova a Rufova), aby nesl krˇ´ızˇ jeho. 22 I vedli jej az ˇ na mı´sto Golgota, to jest, (vylozˇil-li by), popravne´ mı´sto. 23 I da ´ vali mu pı´ti vıńo s mirrou, ale on neprˇijal. 24 A ukr ˇ izˇovavsˇe jej, rozdeˇlili roucha jeho, mecıće o neˇ los, kdo by co vzı´ti meˇl. 25 A byla hodina tr ˇ etı´, kdyzˇ ho ukrˇizˇovali. 26 A byl na ´ pis viny jeho napsań: Kra´l Zˇidovsky´. 27 Ukr ˇ izˇovali take´ s nı´m dva lotry, jednoho na pravici, a druhe´ho na levici jeho. 28 I naplne ˇ no jest pı´smo, rˇkoucı´: A s nepravy´mi pocˇten jest. 29 A kter ˇ ´ızˇ chodili mimo neˇj, rouhali se jemu, potrˇa´sajıće hlavami svy´mi, a rˇ´ıkajıće: Haha´, ktery´zˇ rusˇ´ısˇ chra´m, a ve trˇech dnech vzdeˇla´va´sˇ, 30 Spomoz sobe ˇ same´mu, a sstup s krˇ´ızˇe. 31 Te ´ zˇ i prˇednı´ kneˇzˇ´ı posmı´vajıće se, jeden k druhe´mu s za´-

konnı´ky pravili: Jiny´mt’ poma´hal, sa´m sobeˇ pomoci nemu˚zˇe. 32 Kristus, ten kra ´ l Izraelsky´, nechazˇt’ nynı´ sstoupı´ s krˇ´ızˇe, at’ uzrˇ´ıme, a uveˇrˇ´ıme. A i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m ukrˇizˇovańı´ byli, u´trzˇku mu cˇinili. 33 A kdyz ˇ byla hodina sˇesta´, stala se tma po vsˇ´ı zemi azˇ do hodiny deva´te´. 34 A v hodinu deva ´ tou zvolal Jezˇ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇka: Eloí, Eloí, lama zabachtani? Cozˇ se vykla´da´: Bozˇe mu˚j, Bozˇe mu˚j, procˇs mne opustil? 35 A ne ˇ kterˇ´ı z okolo stojıćıćh, slysˇevsˇe to, pravili: Hle, Elia´sˇe vola´. 36 A be ˇ zˇev jeden, naplnil hubu octem, a vlozˇiv na trest’, da´val jemu pı´ti, rˇka: Ponechte, uzrˇ´ıme, prˇijde-li Elia´sˇ, aby jej slozˇil. 37 Jez ˇ ´ısˇ pak zvolav hlasem veliky´m, pustil dusˇi. 38 A opona v chra ´ meˇ roztrhla se na dve´, od vrchu azˇ dolu˚. 39 Vide ˇ v pak centurio, ktery´zˇ tu naproti sta´l, zˇe tak volaje, vypustil dusˇi, rˇekl: Jisteˇ cˇloveˇk tento Syn Bozˇ´ı byl. 40 Byly pak tu i z ˇ eny, zdaleka se dı´vajıće, mezi nimizˇ byla Maria Magdaleńa, a Maria Jakuba mensˇ´ıho, a Jozesova ma´teˇ, a Salome, 41 Ktere ´ zˇ, kdyzˇ jesˇteˇ byl v Galilei, chodily za nı´m a posluho-

MAREK 16 valy jemu, i jine´ mnohe´, ktere´zˇ byly s nı´m vstoupily do Jeruzale´ma. 42 A kdyz ˇ jizˇ byl vecˇer, (zˇe byl den prˇipravovańı´, to jest prˇed sobotou), 43 Pr ˇ isˇed Jozef z Arimatie, pocˇestna´ osoba u´rˇadna´, ktery´zˇ take´ ocˇeka´val kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, smeˇle vsˇel ku Pila´tovi, a prosil za teˇlo Jezˇ´ısˇovo. 44 Pila ´ t pak podivil se, jizˇ-li by umrˇel. A povolav centuriona, ota´zal se ho, da´vno-li je umrˇel. 45 A zve ˇ deˇv od centuriona, dal teˇlo Jozefovi. 46 I koupiv pla ´ tna, a snˇav ho, obvinul v pla´tno, a polozˇil do hrobu, ktery´zˇ byl vytesań z ska´ly, a prˇivalil ka´men ke dverˇu˚m hrobovy´m. 47 Ale Maria Magdale ´ na a Maria Jozesova dı´valy se, kde by byl polozˇen. KAPITOLA 16. Andeˇl zˇena´m o vzkrˇ´ısˇenı´ Pańeˇ sveˇdcˇil. 9. Pań se svy´m ukazoval, 14. a u vı´rˇe je napraviv, 15. i na vsˇecken sveˇt vyslav, 19. na nebe vstoupil.

kdyzˇ pominula sobota, MaMagdaleńa a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonnyćh veˇcı´, aby prˇijdouce, pomazaly Jezˇ´ısˇe. 2 Protoz ˇ velmi rańo v prvnı´ den po soboteˇ prˇisˇly k hrobu, an jizˇ slunce vzesˇlo.

A ria

89

3 I pravily vespolek: Kdo na ´m odvalı´ ka´men ode dverˇ´ı hrobovyćh? 4 (A vzhle ´ dsˇe, uzrˇely odvaleny´ ka´men.) Byl zajiste´ veliky´ velmi. 5 A vs ˇ edsˇe do hrobu, uzrˇely mla´dence, an sedı´ na pravici, odeˇne´ho rouchem bı´ly´m. I ulekly se. 6 On pak r ˇ ekl jim: Nebojte se. Jezˇ´ısˇe hleda´te Nazaretske´ho, toho ukrˇizˇovane´ho. Vstalt’ jest, nenı´t’ ho tuto; aj, mı´sto, kdezˇ jej byli polozˇili. 7 Ale jde ˇ te, poveˇzte ucˇedlnı´ku˚m jeho i Petrovi, zˇet’ va´s prˇedejde do Galilee. Tam jej uzrˇ´ıte, jakzˇ poveˇdeˇl va´m. 8 A vys ˇ edsˇe rychle, utekly od hrobu; nebo prˇisˇel na neˇ strach a hru˚za. A anizˇ komu co rˇekly, nebo se ba´ly. 9 Vstav pak Jez ˇ ´ısˇ z mrtvyćh rańo v nedeˇli, uka´zal se nejprv Marii Magdaleńeˇ, z nı´zˇ byl vyvrhl sedm d’a´blu˚. 10 Ona pak s ˇ edsˇi, zveˇstovala teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m by´vali, lkajıćı´m a placˇ´ıcı´m. 11 A oni slys ˇ avsˇe, zˇe by zˇiv byl, a vidıń od nı´, neveˇrˇili. 12 Potom pak dve ˇ ma z nich jdoucı´m uka´zal se v jine´ zpu˚sobeˇ, kdyzˇ sˇli prˇes pole. 13 A ti s ˇ edsˇe, poveˇdeˇli jiny´m. Ani teˇm neveˇrˇili.

90

MAREK 16

14 Potom sedıćı´m spolu jedenaćti uka´zal se, a trestal nedoveˇru jejich a tvrdost srdce, zˇe teˇm, kterˇ´ızˇ jej videˇli vzkrˇ´ısˇene´ho, neveˇrˇili. 15 A r ˇ ekl jim: Jdouce po vsˇem sveˇteˇ, kazˇte evangelium vsˇemu stvorˇenı´. 16 Kdoz ˇ uveˇrˇ´ı a pokrˇtı´ se, spasen bude; kdozˇ pak neuveˇrˇ´ı, budet’ zatracen. 17 Znamenı´ pak ti, kter ˇ ´ızˇ uveˇrˇ´ı, tato mı´ti budou: Ve jmeńu

me´m d’a´bly budou vymı´tati, jazyky novy´mi mluviti, 18 Hady bra ´ ti, a jestlizˇe by co jedovate´ho pili, nikolit’ jim neusˇkodı´; na nemocne´ ruce vzkla´dati budou, a dobrˇe se mı´ti budou. 19 Kdyz ˇ pak jim odmluvil Pań, zhu˚ru vzat jest do nebe, a sedı´ na pravici Bozˇ´ı. 20 A oni vys ˇ edsˇe, ka´zali vsˇudy, a Pań jim poma´hal, a slov jejich potvrzoval cˇineˇnı´m divu˚.

EVANGELIUM ´ PODLE

´ NI´ S.) LUKA ´ SˇE. (SEPSA KAPITOLA 1. O prˇ´ıcˇinaćh sepsańı´ tohoto evangelium; 5. o rodicˇ´ıch Jana Krˇtitele; 8. o narozenı´ jeho; 26. te´zˇ o vteˇlenı´ Syna Bozˇ´ıho.

oneˇvadzˇ mnozı´ usilovali se-

P psati porˇa´dneˇ vypravovańı´ teˇch veˇcı´, ktere´zˇ u na´s jiste´ jsou, 2 Jakz ˇ na´m vydali ti, kterˇ´ızˇ od pocˇa´tku sami videˇli, a sluzˇebnıći toho Slova byli: 3 Vide ˇ lo se i mneˇ, ktery´zˇ jsem toho vsˇeho prave´ poveˇdomosti z gruntu bedliveˇ dosˇel, tobeˇ o tom porˇa´dneˇ vypsati, vy´borny´ Teofile, 4 Abys zve ˇ deˇl jistotu teˇch veˇcı´, jimzˇ jsi vyucˇovań. 5 Byl za dnu ˚ Hero´desa kra´le Judske´ho kneˇz neˇjaky´, jmeńem Zacharia´sˇ, z trˇ´ıdy Abia´sˇovy, a manzˇelka jeho ze dcer Aronovyćh, a jmeńo jejı´ Alzˇbeˇta. 6 Byli pak oba spravedlivı´ pr ˇ ed oblıćˇejem Bozˇ´ım, chodıće ve vsˇech prˇika´zanıćh a spravedlnostech Pańeˇ bez ouhony. 7 A neme ˇ li plodu, proto zˇe Alzˇbeˇta byla neplodna´, a oba se byli zstarali ve dnech svyćh. 8 I stalo se, kdyz ˇ on u´rˇad kneˇzˇsky´ konal v porˇa´dku trˇ´ıdy sve´ prˇed Bohem,

ˇ e vedle´ obycˇeje u´rˇadu kneˇzˇ9Z ske´ho los nanˇ prˇisˇel, aby polozˇil za´pal, vejda do chra´mu Pańeˇ. 10 A vs ˇ ecko mnozˇstvı´ lidu bylo vneˇ, modlıće se v hodinu za´palu. 11 Tedy uka ´ zal se jemu andeˇl Pańeˇ, stoje na prave´ straneˇ olta´rˇe za´palu. 12 A uzr ˇ ev jej Zacharia´sˇ, zstrasˇil se, a ba´zenˇ prˇipadla na neˇj. 13 I r ˇ ekl jemu andeˇl: Neboj se, Zacharia´sˇi, nebot’ jest uslysˇańa modlitba tva´, a Alzˇbeˇta manzˇelka tva´ porodı´ tobeˇ syna, a nazu˚vesˇ jmeńo jeho Jan. 14 Z cˇehoz ˇ budesˇ mı´ti radost a vesele´, a mnozı´ se z jeho narozenı´ budou radovati. 15 Bude zajiste ´ veliky´ prˇed oblıćˇejem Pańeˇ, a vıńa i na´poje opojne´ho nebude pı´ti, a Duchem svaty´m bude naplneˇn hned od zˇivota matky sve´. 16 A mnohe ´ z synu˚ Izraelskyćh obra´tı´ ku Pańu Bohu jejich. 17 Nebot’ on pr ˇ edejde prˇed oblıćˇejem jeho v duchu a v moci Elia´sˇoveˇ, aby obra´til srdce otcu˚ k synu˚m, a neveˇrˇ´ıcı´ k opatrnosti spravedlivyćh, aby postavil Pańu lid hotovy´.

92

´ Sˇ 1 LUKA

18 I r ˇ ekl Zacharia´sˇ andeˇlu: Po cˇemzˇ to pozna´m? Nebo ja´ stary´ jsem, a manzˇelka ma´ zstarala se ve dnech svyćh. 19 I odpove ˇ deˇv andeˇl, rˇekl jemu: Ja´t’ jsem Gabriel, ktery´zˇ stojı´m prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, a poslań jsem, abych mluvil s tebou, a tyto veˇci vesele´ tobeˇ zveˇstoval. 20 A aj, budes ˇ neˇmy´, a nebudesˇ moci mluviti azˇ do dne, v ktere´mzˇ se tyto veˇci stanou, proto zˇe jsi neuveˇrˇil rˇecˇem my´m, ktere´zˇ se naplnı´ cˇasem svy´m. 21 Lid pak ocˇeka ´ val Zacharia´sˇe, a divili se, zˇe on tak prodle´val v chra´meˇ. 22 Vys ˇ ed pak, nemohl mluviti k nim. I srozumeˇli, zˇe videˇnı´ videˇl v chra´meˇ. Nebo on na´veˇsˇtı´ jim da´val, a zu˚stal neˇmy´. 23 I stalo se, kdyz ˇ se vyplnili dnove´ konańı´ u´rˇadu jeho, odsˇel do domu sve´ho. 24 A po te ˇ ch dnech pocˇala Alzˇbeˇta manzˇelka jeho, a tajila se za peˇt meˇsıću˚, rˇkuci: ˇ e tak mi ucˇinil Pań ve 25 Z dnech, v nichzˇ vzezrˇel, aby odjal me´ pohaneˇnı´ mezi lidmi. 26 V me ˇ sıći pak sˇeste´m poslań jest andeˇl Gabriel od Boha do meˇsta Galilejske´ho, ktere´muzˇ jmeńo Nazare´t, 27 Ku panne ˇ zasnoubene´ muzˇi, ktere´muzˇ jmeńo bylo Jozef, z

domu Davidova, a jmeńo panny Maria. 28 I vs ˇ ed k nı´ andeˇl, dı´: Zdra´va bud’ milostı´ obdarˇena´, Pań s tebou, pozˇehnana´ ty mezi zˇenami. 29 Ona pak uzr ˇ evsˇi ho, zarmoutila se nad rˇecˇ´ı jeho, a myslila, jake´ by to bylo pozdravenı´. 30 I r ˇ ekl jı´ andeˇl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. 31 A pocˇnes ˇ v zˇivoteˇ, a porodı´sˇ syna, a nazu˚vesˇ jmeńo jeho Jezˇ´ısˇ. 32 Tent’ bude veliky ´, a Syn Nejvysˇsˇ´ıho slouti bude, a da´t’ jemu Pań Bu˚h stolici Davida otce jeho. 33 A kralovati bude v dome ˇ Ja´koboveˇ na veˇky, a kra´lovstvı´ jeho nebude konce. 34 I r ˇ ekla Maria andeˇlu: Kterak se to stane, poneˇvadzˇ ja´ muzˇe nepozna´va´m? 35 A odpove ˇ deˇv andeˇl, rˇekl jı´: Duch svaty´ sstoupı´ v teˇ, a moc Nejvysˇsˇ´ıho zastıńı´ tobeˇ; a protozˇ i to, cozˇ se z tebe svate´ho narodı´, slouti bude Syn Bozˇ´ı. 36 A aj, Alz ˇ beˇta, prˇ´ıtelkyneˇ tva´, i ona pocˇala syna v starosti sve´, a tento jest jı´ sˇesty´ meˇsıć, ktera´zˇ sloula neplodna´. 37 Nebot’ nebude nemoz ˇ ne´ u Boha zˇa´dne´ slovo. 38 I r ˇ ekla Maria: Aj, deˇvka Pańeˇ, stanizˇ mi se podle´ slova tve´ho. I odsˇel od nı´ andeˇl.

´ Sˇ 1 LUKA 39 Tedy povstavs ˇ i Maria v teˇch dnech, odesˇla na hory s chva´tańı´m do meˇsta Judova. 40 I ves ˇ la do domu Zacharia´sˇova, a pozdravila Alzˇbeˇty. 41 I stalo se, jakz ˇ uslysˇela Alzˇbeˇta pozdravenı´ Marie, zple´salo nemluvnˇa´tko v zˇivoteˇ jejı´m, a naplneˇna jest Duchem svaty´m Alzˇbeˇta. 42 I zvolala hlasem veliky ´m a rˇekla: Pozˇehnana´ ty mezi zˇenami, a pozˇehnany´ plod zˇivota tve´ho. 43 A odkud mi to, aby pr ˇ isˇla matka Pańa me´ho ke mneˇ? 44 Nebo aj, jakz ˇ se stal hlas pozdravenı´ tve´ho v usˇ´ıch myćh, zple´salo radostneˇ nemluvnˇa´tko v zˇivoteˇ me´m. 45 A blahoslavena ´ , ktera´zˇ uveˇrˇila, nebot’ dokonańy budou ty veˇci, ktere´zˇ jsou poveˇdıńy jı´ ode Pańa. 46 Tedy r ˇ ekla Maria: Velebı´ dusˇe ma´ Hospodina, 47 A veselı´ se duch mu ˚ j v Bohu, spasiteli sve´m, ˇ e vzezrˇel na ponı´zˇenı´ deˇv48 Z ky sve´; neb aj, od te´to chvı´le blahoslaviti mne budou vsˇickni na´rodove´. 49 Nebot’ mi ucˇinil velike ´ veˇci ten, ktery´zˇ mocny´ jest, a svate´ jmeńo jeho, 50 A jehoz ˇ milosrdenstvı´ od pokolenı´ azˇ do pokolenı´ bojıćı´m se jeho.

93

51 Doka ´ zal moci ramenem svy´m, rozpty´lil pysˇne´ mysˇlenı´m srdce jejich. 52 Sha ´ zel mocne´ s stolic, a povy´sˇil ponı´zˇenyćh. 53 Lacˇne ´ nakrmil dobry´mi veˇcmi, a bohate´ pustil pra´zdne´. 54 Pr ˇ ijal Izraele, sluzˇebnı´ka sve´ho, byv pameˇtliv na milosrdenstvı´, 55 Jakoz ˇ mluvil otcu˚m nasˇim, Abrahamovi a semeni jeho na veˇky. 56 I zu ˚ stala Maria s nı´ asi za trˇi meˇsıće, a navra´tila se do domu sve´ho. 57 Alz ˇ beˇteˇ pak naplnil se cˇas, aby porodila, i porodila syna. 58 A uslys ˇ eli sousede´ a prˇa´tele´ jejı´, zˇe Hospodin velike´ ucˇinil s nı´ milosrdenstvı´ sve´, i radovali se spolu s nı´. 59 Stalo se pak v den osmy ´, prˇisˇli obrˇezovati dı´teˇte, a nazy´vali jej jmeńem otce jeho Zacharia´sˇem. 60 Ale odpove ˇ deˇvsˇi matka jeho, rˇekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. 61 I r ˇ ekli jı´: Vsˇak zˇa´dne´ho nenı´ v rodu tve´m, ktery´zˇ by sloul jmeńem tı´m. 62 I da ´ vali na´veˇsˇtı´ otci jeho, jak by ho chteˇl nazy´vati. 63 A on poz ˇ a´dav desˇticˇky, napsal, rˇka: Jan jest jmeńo jeho. I divili se vsˇickni.

94

´ Sˇ 2 LUKA

64 A hned otevr ˇ ela se u´sta jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebeˇ Boha. 65 Tedy pr ˇ isˇla ba´zenˇ na vsˇecky sousedy jejich, a po vsˇech horaćh Judskyćh rozhla´sańa jsou vsˇecka ta slova. 66 A vs ˇ ickni, kterˇ´ızˇ o tom slysˇeli, skla´dali to v srdci sve´m, rˇkouce: I jake´ dı´teˇ toto bude? A ruka Pańeˇ byla s nı´m. 67 Zacharia ´ sˇ pak otec jeho naplneˇn jest Duchem svaty´m, a prorokoval, rˇka: 68 Poz ˇ ehnany´ Pań Bu˚h Izraelsky´, zˇe navsˇtı´vil a ucˇinil vykoupenı´ lidu sve´mu. 69 A vyzdvihl na ´ m roh spasenı´ v domeˇ Davida, sluzˇebnı´ka sve´ho, 70 Jakoz ˇ mluvil skrze u´sta proroku˚ svyćh svatyćh, kterˇ´ızˇ byli od veˇku˚, 71 O vysvobozenı´ z nepr ˇ a´tel nasˇich, a z ruky vsˇech, kterˇ´ızˇ na´s nena´videˇli, 72 Aby ucˇinil milosrdenstvı´ s otci nasˇimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, 73 Na pr ˇ ´ısahu, kterouzˇ prˇisa´hl Abrahamovi, otci nasˇemu, zˇet’ na´m to da´, 74 Abychom bez strachu, z ruky neprˇa´tel svyćh jsouce vysvobozeni, slouzˇili jemu, 75 V svatosti a v spravedlnosti prˇed oblıćˇejem jeho, po vsˇecky dny zˇivota sve´ho.

76 Ty pak, dı´te ˇ , prorokem Nejvysˇsˇ´ıho slouti budesˇ, nebo prˇedejdesˇ prˇed tva´rˇ´ı Pańeˇ prˇipravovati cesty jeho, 77 Aby da ´ no bylo umeˇnı´ spasitelne´ lidu jeho na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚ jejich, 78 Skrze str ˇ eva milosrdenstvı´ Boha nasˇeho, v nichzˇ navsˇtı´vil na´s, vysˇed z vy´sosti, 79 Aby se uka ´ zal sedıćı´m v temnostech a v stıńu smrti, k spravenı´ noh nasˇich na cestu pokoje. 80 Dı´te ˇ pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na pousˇti azˇ do dne zjevenı´ sve´ho lidu Izraelske´mu.

KAPITOLA 2. Pańa Krista narozenı´, 8. pasty´rˇu˚m zjevenı´, 21. obrˇezańı´, 22. do chra´mu prˇinesenı´, 41. ve dvanaćti letech s doktory mluvenı´.

stalo se v teˇch dnech, vysˇlo

I porucˇenı´ od cı´sarˇe Augusta, aby byl popsań vsˇecken sveˇt. 2 (To popsa ´ nı´ nejprve´ stalo se, kdyzˇ vla´darˇem Syrsky´m byl Cyrenius.) 3Is ˇ li vsˇickni, aby zapsańi byli, jeden kazˇdy´ do sve´ho meˇsta. 4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z meˇsta Nazare´tu do Judstva, do meˇsta Davidova, ktere´zˇ slove Betle´m, (proto zˇe byl z domu a z cˇeledi Davidovy),

´ Sˇ 2 LUKA 5 Aby zapsa ´ n byl s Mariı´, zasnoubenou sobeˇ manzˇelkou teˇhotnou. 6 I stalo se, kdyz ˇ tam byli, naplnili se dnove´, aby porodila. 7 I porodila Syna sve ´ ho prvorozene´ho, a pleńkami ho obvinula, a polozˇila jej v jeslech, proto zˇe nemeˇli mı´sta v hospodeˇ. 8 A pasty ´ rˇi byli v krajineˇ te´, ponocujıće, a stra´zˇ nocˇnı´ drzˇ´ıce nad svy´m sta´dem. 9 A aj, ande ˇ l Pańeˇ postavil se podle´ nich, a sla´va Pańeˇ osvı´tila je. I ba´li se ba´znı´ velikou. 10 Tedy r ˇ ekl jim andeˇl: Nebojtezˇ se; nebo aj, zveˇstuji va´m radost velikou, ktera´zˇ bude vsˇemu lidu. 11 Nebo narodil se va ´ m dnes spasitel, ktery´zˇ jest Kristus Pań, v meˇsteˇ Davidoveˇ. 12 A toto va ´ m bude za znamenı´: Naleznete nemluvnˇa´tko pleńkami obvinute´, lezˇ´ıcı´ v jeslech. 13 A hned s ande ˇ lem zjevilo se mnozˇstvı´ rytı´rˇstva nebeske´ho, chva´lıćıćh Boha a rˇkoucıćh: 14 Sla ´ va na vy´sostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobra´ vu˚le. 15 I stalo se, jakz ˇ odesˇli od nich andeˇle´ do nebe, zˇe ti pasty´rˇi rˇekli vespolek: Pod’me azˇ do Betle´ma, a vizme tu veˇc, ktera´zˇ se stala, o nı´zˇ Pań ozna´mil na´m.

95

16 I pr ˇ isˇli, chva´tajıće, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvnˇa´tko lezˇ´ıcı´ v jeslech. 17 A vide ˇ vsˇe, rozhlasˇovali, cozˇ jim poveˇdıńo bylo o tom deˇt’a´tku. 18 I divili se vs ˇ ickni, kterˇ´ızˇ slysˇeli o tom, cozˇ jim bylo mluveno od pasty´rˇu˚. 19 Ale Maria zachova ´ vala vsˇecky veˇci tyto, skla´dajici je v srdci sve´m. 20 I navra ´ tili se pasty´rˇi, velebıće a chva´lıće Boha ze vsˇeho, cozˇ slysˇeli a videˇli, tak jakzˇ bylo jim poveˇdıńo. 21 A kdyz ˇ se naplnilo dnı´ osm, aby obrˇezańo bylo to deˇt’a´tko, i nazvańo jest jmeńo jeho Jezˇ´ısˇ, ktery´mzˇ bylo nazvańo od andeˇla, prve´ nezˇ se v zˇivoteˇ pocˇalo. 22 A kdyz ˇ se naplnili dnove´ ocˇisˇt’ovańı´ Marie podle´ za´kona Mojzˇ´ısˇova, prˇinesli jej do Jeruzale´ma, aby ho postavili Pańu, 23 (Jakoz ˇ psańo jest v za´koneˇ Pańeˇ, zˇe kazˇdy´ pacholı´k, otvı´raje zˇivot, svaty´ Pańu slouti bude), 24 A aby dali obe ˇ t, jakozˇ poveˇdıńo jest v za´koneˇ Pańeˇ, dveˇ hrdlicˇky aneb dve´ holouba´tek. 25 A aj, byl cˇlove ˇ k v Jeruzale´meˇ, jemuzˇ jmeńo Simeon. A cˇloveˇk ten byl spravedlivy´ a na´bozˇny´, ocˇeka´vajıćı´ poteˇsˇenı´ Iz-

96

´ Sˇ 2 LUKA

raelske´ho, a Duch svaty´ byl v neˇm. 26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svate´ho, zˇe neuzrˇ´ı smrti, azˇ by prve´ uzrˇel Krista Pańeˇ. 27 Ten pr ˇ isˇel, ponuknut byv od Ducha, do chra´mu. A kdyzˇ uvodili rodicˇove´ Jezˇ´ısˇe deˇt’a´tko, aby ucˇinili podle´ obycˇeje za´kona prˇi neˇm, 28 Tedy on vzal jej na lokty sve ´, i chva´lil Boha a rˇekl: 29 Nynı´ propous ˇ tı´sˇ sluzˇebnı´ka sve´ho, Pane, podle´ slova sve´ho, v pokoji. 30 Nebo vide ˇ ly ocˇi me´ spasenı´ tve´, 31 Ktere ´ zˇ jsi prˇipravil prˇed oblıćˇejem vsˇech lidı´, 32 Sve ˇ tlo k zjevenı´ na´rodu˚m, a sla´vu lidu tve´ho Izraelske´ho. 33 Otec pak a matka jeho divili se teˇm veˇcem, ktere´zˇ praveny byly o neˇm. 34 I poz ˇ ehnal jim Simeon, a rˇekl Marii, matce jeho: Aj, polozˇen jest tento ku pa´du a ku povstańı´ mnohy´m v Izraeli, a na znamenı´, ktere´muzˇ bude odpı´rańo, 35 (A tvou vlastnı´ dus ˇ i pronikne mecˇ), aby zjevena byla z mnohyćh srdcı´ mysˇlenı´. 36 Byla take ´ Anna prorokyneˇ, dcera Fanuelova z pokolenı´ Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohyćh, a zˇiva byla s muzˇem sedm let od panenstvı´ sve´ho.

37 A ta vdova byla, v letech okolo osmdesa´ti a cˇtyrˇech, ktera´zˇ nevycha´zela z chra´mu, posty a modlitbami slouzˇeci Bohu dnem i nocı´. 38 A ta v touz ˇ hodinu prˇisˇedsˇi, chva´lila Pańa, a mluvila o neˇm vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ cˇekali vykoupenı´ v Jeruzale´meˇ. 39 Vykonavs ˇ e pak vsˇecko podle´ za´kona Pańeˇ, vra´tili se do Galilee, do meˇsta sve´ho Nazare´ta. 40 De ˇ t’a´tko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plne´ moudrosti, a milost Bozˇ´ı byla v neˇm. 41 I chodı´vali rodicˇove ´ jeho kazˇde´ho roku do Jeruzale´ma na den slavny´ velikonocˇnı´. 42 A kdyz ˇ byl ve dvanaćti letech, a oni vstupovali do Jeruzale´ma, podle´ obycˇeje toho dne sva´tecˇnı´ho, 43 A kdyz ˇ vykonali ty dni, a jizˇ se navracovali, zu˚stalo dı´teˇ Jezˇ´ısˇ v Jeruzale´meˇ, a neveˇdeˇli Jozef a matka jeho. 44 Domnı´vajıće se pak o ne ˇ m, zˇe by byl v za´stupu, usˇli den cesty. I hledali ho mezi prˇ´ıbuzny´mi a mezi zna´my´mi. 45 A nenalezs ˇ e jeho, navra´tili se do Jeruzale´ma, hledajıće ho. 46 I stalo se po tr ˇ ech dnech, zˇe nalezli jej v chra´meˇ, an sedı´ mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich. 47 A de ˇ sili se vsˇickni, kterˇ´ızˇ jej

´ Sˇ 3 LUKA slysˇeli, nad rozumnostı´ a odpoveˇdmi jeho. 48 A uzr ˇ evsˇe ho, ulekli se. I rˇekla matka jeho k neˇmu: Synu, procˇ jsi na´m tak ucˇinil? Aj, otec tvu˚j a ja´ s bolestı´ hledali jsme tebe. 49 I r ˇ ekl jim: Co, zˇe jste mne hledali? Zdalizˇ jste neveˇdeˇli, zˇe v teˇch veˇcech, ktere´zˇ jsou Otce me´ho, musı´m ja´ by´ti? 50 Ale oni nesrozume ˇ li teˇm slovu˚m, ktera´zˇ jim mluvil. 51 I s ˇ el s nimi, a prˇisˇel do Nazare´ta, a byl poddań jim. Matka pak jeho zachova´vala vsˇecka slova ta v srdci sve´m. 52 A Jez ˇ ´ısˇ prospı´val moudrostı´, a veˇkem, a milostı´, u Boha i u lidı´. KAPITOLA 3. Jan Krˇtitel ka´zal, 4. krˇtil, 7. i trestal zu˚rˇiveˇ vsˇecky, 19. azˇ se i do zˇala´rˇe dostal. 21. Prˇed tı´m vsˇak pokrˇtil Krista, 24. jehozˇ se tu rod vypisuje.

e´ta pak patnaćte´ho cı´sarˇstvı´

L Tiberia cı´sarˇe, kdyzˇ Pont-

sky´ Pila´t spravoval Judstvo, a Hero´des byl cˇtvrta´kem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl cˇtvrta´kem Iturejske´ a Trachonitidske´ krajiny, a Lyzania´sˇ cˇtvrta´kem Abilinsky´m, 2 Za nejvys ˇ sˇ´ıho kneˇze Anna´sˇe a Kaifa´sˇe, stalo se slovo Pańeˇ k Janovi synu Zacharia´sˇovu na pousˇti.

97

3 I chodil po vs ˇ ´ı okolnı´ krajineˇ Jordańske´, ka´zˇe krˇest pokańı´ na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚, 4 Jakoz ˇ psańo jest v knize proroctvı´ Izaia´sˇe proroka, rˇkoucı´ho: Hlas volajıćı´ho na pousˇti: Prˇipravujte cestu Pańeˇ, prˇ´ıme´ cˇinˇte stezky jeho. 5 Kaz ˇ de´ u´dolı´ bude vyplneˇno, a kazˇda´ hora a pahrbek bude ponı´zˇen; i budou krˇive´ veˇci spraveny, a ostre´ cesty budou hladke´. 6 A uzr ˇ ´ıt’ vsˇelike´ teˇlo spasenı´ Bozˇ´ı. 7 Pravil pak za ´ stupu˚m vycha´zejıćı´m, aby se krˇtili od neˇho: Plemeno jesˇteˇrcˇ´ı, kdo va´m uka´zal, kterak byste utekli budoucı´ho hneˇvu? 8 Protoz ˇ neste ovoce hodne´ pokańı´, a nerˇ´ıkejtezˇ u sebe: Otce ma´me Abrahama. Nebot’ pravı´m va´m, zˇe jest mocen Bu˚h z kamenı´ tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. 9 A jiz ˇ t’ jest i sekera k korˇenu stromu˚ prˇilozˇena. Protozˇ kazˇdy´ strom, ktery´zˇ nenese ovoce dobre´ho, vyt’at a na ohenˇ uvrzˇen by´va´. 10 I ta ´ zali se ho za´stupove´, rˇkouce: Cozˇ tedy cˇiniti budeme? 11 A odpovı´daje, pravil jim: Kdo ma´ dveˇ sukneˇ, dej nemajıćı´mu, a kdo ma´ pokrmy, tolike´zˇ ucˇinˇ.

98

´ Sˇ 3 LUKA

12 Pr ˇ isˇli pak i celnı´ krˇtı´ti se, i rˇekli jemu: Mistrˇe, co budeme cˇiniti? 13 A on r ˇ ekl jim: Nic vıće nevybı´rejte mimo to, cozˇ jest ustaveno. 14 I ta ´ zali se ho take´ i zˇoldne´rˇi, rˇkouce: A my cozˇ cˇiniti budeme? I rˇekl jim: Nad zˇa´dny´m se nepotrˇa´sejte, anizˇ podvodneˇ cˇinˇte, a dosti meˇjte na svyćh zˇoldıćh. 15 A kdyz ˇ pak lid ocˇeka´val, a myslili vsˇickni v srdcıćh svyćh o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus, 16 Odpove ˇ deˇl Jan vsˇechneˇm, rˇka: Ja´t’ zajiste´ krˇtı´m va´s vodou, ale jdet’ silneˇjsˇ´ı nezˇli ja´, ktere´muzˇ nejsem hoden rozva´zati rˇemeńka u obuvi jeho. Tent’ va´s krˇtı´ti bude Duchem svaty´m a ohneˇm. 17 Jehoz ˇ to veˇjecˇka v ruce jeho, a vycˇistı´t’ humno sve´, a shroma´zˇdı´ psˇenici do obilnice sve´, ale plevy pa´liti bude ohneˇm neuhasitelny´m. 18 A tak mnohe ´ i jine´ veˇci, napomıńaje, zveˇstoval lidu. 19 Hero ´ des pak cˇtvrta´k, kdyzˇ od neˇho byl trestań pro Herodiadu manzˇelku Filipa bratra sve´ho, i ze vsˇech nesˇlechetnostı´, ktere´zˇ cˇinil Hero´des, 20 Pr ˇ idal i toto nade vsˇecko, zˇe vsadil Jana do zˇala´rˇe. 21 I stalo se, kdyz ˇ se krˇtil vsˇec-

ken lid, a kdyzˇ se pokrˇtil i Jezˇ´ısˇ, a modlil se, zˇe otevrˇelo se nebe. 22 A sstoupil Duch svaty ´ v teˇlesne´ zpu˚sobeˇ jako holubice na neˇj, a stal se hlas s nebe, rˇkoucı´: Ty jsi ten Syn mu˚j mily´, v tobeˇt’ mi se zalı´bilo. 23 Jez ˇ ´ısˇ pak pocˇ´ınal by´ti jako ve trˇidcı´ti letech, jakzˇ domnıń byl, syn Jozefu˚v, ktery´zˇ byl syn Heli, 24 Ktery ´ zˇ byl Matatu˚v, ktery´zˇ byl Le´vı´, ktery´zˇ byl Melchu˚v, ktery´zˇ byl Jannu˚v, ktery´zˇ byl Jozefu˚v, 25 Ktery ´ zˇ byl Matatia´sˇu˚v, ktery´zˇ byl Amosu˚v, ktery´zˇ byl Naum, ktery´zˇ byl Esli, ktery´zˇ byl Nagge, 26 Ktery ´ zˇ byl Mahatu˚v, ktery´zˇ byl Matatia´sˇu˚v, ktery´zˇ byl Semei, ktery´zˇ byl Jozefu˚v, ktery´zˇ byl Judu˚v, 27 Ktery ´ zˇ byl Johannu˚v, ktery´zˇ byl Resu˚v, ktery´zˇ byl Zoroba´belu˚v, ktery´zˇ byl Salatielu˚v, ktery´zˇ byl Neriu˚v, 28 Ktery ´ zˇ byl Melchiu˚v, ktery´zˇ byl Addiu˚v, ktery´zˇ byl Kozamu˚v, ktery´zˇ byl Elmo´damu˚v, ktery´zˇ byl Eru˚v, 29 Ktery ´ zˇ byl Jo´zu˚v, ktery´zˇ byl Eliezeru˚v, ktery´zˇ byl Jo´rimu˚v, ktery´zˇ byl Matatu˚v, ktery´zˇ byl Le´vı´, 30 Ktery ´ zˇ byl Simeonu˚v, ktery´zˇ byl Judu˚v, ktery´zˇ byl Jozefu˚v,

´ Sˇ 4 LUKA ktery´zˇ byl Jońamu˚v, ktery´zˇ byl Eliachimu˚v, 31 Ktery ´ zˇ byl Meleu˚v, ktery´zˇ byl Meńamu˚v, ktery´zˇ byl Matatanu˚v, ktery´zˇ byl Na´tanu˚v, ktery´zˇ byl Davidu˚v, 32 Ktery ´ zˇ byl Jesse, ktery´zˇ byl Obe´du˚v, ktery´zˇ byl Bo´zu˚v, ktery´zˇ byl Salmonu˚v, ktery´zˇ byl Na´zonu˚v, 33 Ktery ´ zˇ byl Aminadabu˚v, ktery´zˇ byl Aramu˚v, ktery´zˇ byl Ezromu˚v, ktery´zˇ byl Fa´resu˚v, ktery´zˇ byl Judu˚v, ktery´zˇ byl Ja´kobu˚v, 34 Ktery ´ zˇ byl Iza´ku˚v, ktery´zˇ byl Abrahamu˚v, ktery´zˇ byl Ta´re, ktery´zˇ byl Naćhoru˚v, 35 Ktery ´ zˇ byl Sa´ruchu˚v, ktery´zˇ byl Ragau˚v, ktery´zˇ byl Fa´leku˚v, ktery´zˇ byl Heberu˚v, ktery´zˇ byl Sa´le, 36 Ktery ´ zˇ byl Kainanu˚v, ktery´zˇ byl Arfaxadu˚v, ktery´zˇ byl Semu˚v, ktery´zˇ byl Noe´, ktery´zˇ byl La´mechu˚v, 37 Ktery ´ zˇ byl Matuzale´mu˚v, ktery´zˇ byl Enochu˚v, ktery´zˇ byl Ja´redu˚v, ktery´zˇ byl Malalehelu˚v, ktery´zˇ byl Kainanu˚v. 38 Ktery ´ zˇ byl Enosu˚v, ktery´zˇ byl Setu˚v, ktery´zˇ byl Adamu˚v, ktery´zˇ byl Bozˇ´ı. KAPITOLA 4. Kristus svı´teˇziv nad d’a´blem, 14. v sve´ vlasti ka´zal, 30. ale kdyzˇ ho nebyli vdeˇcˇni, 31. do Kafarnaum odsˇel, a tam netoliko ka´zal, ale i divy cˇinil.

99

ezˇ´ısˇ, pak, pln byv Ducha sva-

J te´ho, vra´til se od Jordańu, a

puzen jest v Duchu na pousˇt’. 2 A za cˇtyr ˇ idceti dnı´ pokousˇ´ın byl od d’a´bla, a nic nejedl v teˇch dnech. Ale kdyzˇ se skonali, potom zlacˇneˇl. 3Ir ˇ ekl jemu d’a´bel: Jestlizˇe jsi Syn Bozˇ´ı, rci kamenu tomuto, at’ jest chle´b. 4 I odpove ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ, rˇka: Psańot’ jest: Zˇe ne samy´m chlebem zˇiv bude cˇloveˇk, ale kazˇdy´m slovem Bozˇ´ım. 5 I vedl jej d’a ´ bel na horu vysokou, a uka´zal mu vsˇecka kra´lovstvı´ okrsˇlku zemeˇ pojednou. 6Ar ˇ ekl jemu d’a´bel: Tobeˇt’da´m tuto vsˇecku moc i sla´vu; nebo mneˇ dańa jest, a komuzˇ bych koli chteˇl, da´m ji. 7 Protoz ˇ ty poklonı´sˇ-li se prˇede mnou, budet’ vsˇecko tve´. 8 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jemu: Jdi prycˇ ode mne, satana´sˇi; nebo psańo jest: Pańu Bohu sve´mu budesˇ se klaneˇti, a jemu same´mu slouzˇiti. 9 Tedy vedl jej do Jeruzale ´ ma, a postavil ho na vrchu chra´mu, a rˇekl mu: Jsi-li Syn Bozˇ´ı, pust’ se odtud dolu˚. 10 Nebo psa ´ no jest: Zˇe andeˇlu˚m svy´m prˇika´zˇe o tobeˇ, aby teˇ ostrˇ´ıhali, 11 A z ˇ e teˇ na ruce uchopı´, abys neurazil o ka´men nohy sve´.

100

´ Sˇ 4 LUKA

12 A odpovı´daje, dı´ mu Jez ˇ ´ısˇ: Poveˇdıńot’ jest: Nebudesˇ pokousˇeti Pańa Boha sve´ho. 13 A dokonav vs ˇ ecka pokusˇenı´ d’a´bel, odsˇel od neˇho azˇ do cˇasu. 14 I navra ´ til se Jezˇ´ısˇ v moci Ducha do Galilee, a vysˇla poveˇst o neˇm po vsˇ´ı te´ okolnı´ krajineˇ. 15 A on ucˇil v s ˇ kolaćh jejich, a slaven byl ode vsˇech. 16 I pr ˇ isˇel do Nazare´ta, kdezˇ byl vychovań, a vsˇel podle´ obycˇeje sve´ho v den sobotnı´ do sˇkoly. I vstal, aby cˇetl. 17 I da ´ na jemu kniha Izaia´sˇe proroka. A otevrˇev knihu, nalezl mı´sto, kdezˇ bylo napsańo: 18 Duch Pa ´ neˇ nade mnou, proto zˇe pomazal mne, ka´zati evangelium chudy´m poslal mne, a uzdravovati skrousˇene´ srdcem, zveˇstovati jaty´m propusˇteˇnı´ a slepy´m videˇnı´, a propustiti ssouzˇene´ v svobodu, 19 A zve ˇ stovati le´to Pańeˇ vzaćne´. 20 A zavr ˇ ev knihu, a vra´tiv sluzˇebnı´ku, posadil se. A vsˇech v sˇkole ocˇi byly obraćeny nanˇ. ˇe 21 I pocˇal mluviti k nim: Z dnes naplnilo se pı´smo toto v usˇ´ıch vasˇich. 22 A vs ˇ ickni jemu posveˇdcˇovali, a divili se liby´m slovu˚m, pocha´zejıćı´m z u´st jeho, a pravili: Zdalizˇ tento nenı´ syn Jozefu˚v?

23 I dı´ k nim: Zajiste ´ dı´te mi toto podobenstvı´: Le´karˇi, uzdrav se sa´m. Ktere´ veˇci slysˇeli jsme, zˇes cˇinil v Kafarnaum, ucˇinˇ i zde v sve´ vlasti. 24 I r ˇ ekl jim: Amen pravı´m va´m, zˇet’ zˇa´dny´ prorok nenı´ vzaćen v vlasti sve´. 25 Ale v pravde ˇ pravı´m va´m, zˇe mnoho vdov bylo za dnu˚ Elia´sˇe v lidu Izraelske´m, kdyzˇ zavrˇ´ıno bylo nebe za trˇi le´ta a za sˇest meˇsıću˚, a kdyzˇ byl hlad veliky´ po vsˇ´ı zemi, 26 Vs ˇ ak Elia´sˇ k zˇa´dne´ z nich nenı´ poslań, nezˇ toliko do Sarepty Sidonske´ k zˇeneˇ vdoveˇ. 27 A mnoho malomocny ´ ch bylo v lidu Izraelske´m za Elizea proroka, a vsˇak zˇa´dny´ z nich nenı´ ocˇisˇteˇn, nezˇ Na´man Syrsky´. 28 I naplne ˇ ni byli vsˇickni v sˇkole hneˇvem, slysˇ´ıce to. 29 A povstavs ˇ e, vyvedli jej ven z meˇsta, a vedli ho azˇ na vrch hory, na nı´zˇ meˇsto jejich bylo vzdeˇlańo, aby jej dolu˚ sstrcˇili. 30 Ale on bera se prostr ˇ edkem jich, usˇel. 31 I sstoupil do Kafarnaum, meˇsta Galilejske´ho, a ucˇil je ve dny sobotnı´. 32 I divili se velmi ucˇenı´ jeho, nebo mocna´ byla rˇecˇ jeho. 33 Byl pak v s ˇ kole cˇloveˇk, majıćı´ ducha d’a´belstvı´ necˇiste´ho. I zvolal hlasem veliky´m,

´ Sˇ 5 LUKA ˇ ka: Ach, cozˇ jest tobeˇ do 34 R na´s, Jezˇ´ısˇi Nazaretsky´? Prˇisˇel jsi zatratiti na´s? Zna´m teˇ, kdo jsi, zˇe ten Svaty´ Bozˇ´ı. 35 I pr ˇ imluvil jemu Jezˇ´ısˇ, rˇka: Umlknizˇ a vyjdi od neˇho. A povrha jej d’a´bel mezi neˇ, vysˇel od neˇho, a nic mu neusˇkodil. 36 I pr ˇ isˇel strach na vsˇecky, a rozmlouvali vespolek, rˇkouce: Jake´ jest toto slovo, zˇe v moci a sı´le prˇikazuje necˇisty´m duchu˚m, a vycha´zejı´? 37 I rozcha ´ zela se o neˇm poveˇst po vsˇelike´m mı´steˇ te´ okolnı´ krajiny. 38 Vstav pak ze s ˇ koly, vsˇel do domu Sˇimonova. Svegrusˇe pak Sˇimonova tra´pena byla teˇzˇkou zimnicı´. I prosili ho za ni. 39 Tedy stoje nad nı´, pr ˇ imluvil zimnici, i prˇestala jı´. A ona hned vstavsˇi, posluhovala jim. 40 Pr ˇ i za´padu pak slunce vsˇickni, kterˇ´ızˇ meˇli nemocne´ rozlicˇny´mi neduhy, vodili je k neˇmu, a on na jednoho kazˇde´ho z nich ruce vzkla´dav, uzdravoval je. 41 Od mnohy ´ ch take´ d’a´belstvı´ vycha´zela, krˇicˇ´ıcı´ a rˇ´ıkajıćı´: Ty jsi Kristus, Syn Bozˇ´ı. Ale prˇimlouvaje, nedopousˇteˇl jim mluviti; nebo veˇdeˇli, zˇe jest on Kristus. 42 A jakz ˇ byl den, vysˇed, bral se na puste´ mı´sto. I hledali ho za´stupove´, a prˇisˇli azˇ k neˇmu, a

101

zdrzˇovali ho, aby neodcha´zel od nich. 43 On pak r ˇ ekl jim: I jiny´mt’ meˇstu˚m musı´m zveˇstovati kra´lovstvı´ Bozˇ´ı; nebo na to poslań jsem. 44 I ka ´ zal v sˇkolaćh Galilejskyćh. KAPITOLA 5. Kristovo ka´zanı´, 6. ryb mnozˇstvı´ zahrnutı´, 12. malomocne´ho 18. a sˇlakovite´ho uzdravenı´, 27. Matousˇe povolańı´, 31. farizeu˚ zahanbenı´.

talo se pak, kdyzˇ se za´-

S stup na neˇj valil, aby sly-

sˇeli slovo Bozˇ´ı, zˇe on sta´l podle´ jezera Genezaretske´ho. 2 I uzr ˇ el dveˇ lodı´, any stojı´ u jezera, ryba´rˇi pak sstoupivsˇe z nich, vypı´rali sı´tı´. 3 I vstoupiv na jednu z te ˇ ch lodı´, ktera´zˇ byla Sˇimonova, prosil ho, aby od zemeˇ odvezl malicˇko. A posadiv se, ucˇil z lodı´ za´stupy. 4 A kdyz ˇ prˇestal mluviti, dı´ k Sˇimonovi: Vez na hlubinu, a rozestrˇete sı´ti sve´ k lovenı´. 5 I odpove ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl jemu: Mistrˇe, prˇes celou noc pracovavsˇe, nic jsme nepopadli, ale k slovu tve´mu rozestru sı´t. 6 A kdyz ˇ to ucˇinili, zahrnuli mnozˇstvı´ velike´ ryb, tak zˇe se trhala sı´t jejich. 7 I ponukli tovarys ˇ u˚, kterˇ´ızˇ byli na druhe´ lodı´, aby prˇisˇli a

102

´ Sˇ 5 LUKA

pomohli jim. I prˇisˇli a naplnili obeˇ lodı´, tak zˇe se pohrˇizˇovaly. 8 To uzr ˇ ev Sˇimon Petr, padl k noha´m Jezˇ´ısˇovy´m, rˇka: Odejdi ode mne, Pane, nebot’ jsem cˇloveˇk hrˇ´ısˇny´. 9 Hru ˚ za zajiste´ byla jej obklıćˇila, i vsˇecky, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, nad tı´m lovenı´m ryb, ktere´zˇ byli popadli, 10 A te ´ zˇ Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kterˇ´ızˇ byli tovarysˇi Sˇimonovi. I dı´ Sˇimonovi Jezˇ´ısˇ: Nebojzˇ se. Jizˇ od tohoto cˇasu lidi budesˇ loviti. 11 A pr ˇ ivezsˇe k brˇehu lodı´, a vsˇecko opustivsˇe, sˇli za nı´m. 12 I stalo se, kdyz ˇ byl v jednom meˇsteˇ, a aj, muzˇ plny´ malomocenstvı´. A uzrˇev Jezˇ´ısˇe, padl na tva´rˇ, a prosil ho, rˇka: Pane, kdybys chteˇl, mu˚zˇesˇ mne ocˇistiti. 13 I vzta ´ hl ruku, dotekl se ho, rˇka: Chci, bud’ cˇist. A hned odesˇlo od neˇho malomocenstvı´. 14 I pr ˇ ika´zal jemu, aby zˇa´dne´mu nepravil, ale jdi, ukazˇ se kneˇzi, a obeˇtuj za ocˇisˇteˇnı´ sve´, jakozˇ prˇika´zal Mojzˇ´ısˇ, na sveˇdectvı´ jim. 15 Tedy rozhlas ˇ ovala se vıće rˇecˇ o neˇm, a scha´zeli se za´stupove´ mnozı´, aby jej slysˇeli, a uzdravovańi byli od neˇho v svyćh nemocech. 16 On pak odcha ´ zel na pousˇteˇ, a modlil se.

17 I stalo se v jeden den, z ˇ e on ucˇil. A sedeˇli take´ tu i farizeove´ a za´kona ucˇitele´, kterˇ´ızˇ se byli sesˇli ze vsˇech meˇstecˇek Galilejskyćh a Judskyćh i z Jeruzale´ma, a moc Pańeˇ prˇ´ıtomna byla k uzdravovańı´ jich. 18 A aj, muz ˇ i nesli na lozˇi cˇloveˇka, ktery´zˇ byl sˇlakem porazˇeny´, i hledali vne´sti ho a polozˇiti prˇed neˇj. 19 A nenalezs ˇ e, kterou by jej stranou vnesli pro za´stup, vstoupili na du˚m, a skrze podlahu spustili jej s lozˇem u prostrˇed prˇed Jezˇ´ısˇe. 20 Ktery ´ zˇto videˇv vı´ru jejich, rˇekl mu: Cˇloveˇcˇe, odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji. 21 Tedy pocˇali pr ˇ emysˇlovati za´konnıći a farizeove´, rˇkouce: Kdo jest tento, ktery´zˇ mluvı´ rouhańı´? Kdo mu˚zˇe odpustiti hrˇ´ıchy, jedine´ sa´m Bu˚h? 22 Poznav pak Jez ˇ ´ısˇ mysˇlenı´ jejich, odpovı´daje, rˇekl jim: Co prˇemysˇlujete v srdcıćh svyćh? 23 Co jest sna ´ ze rˇ´ıci: Odpousˇteˇjı´ se tobeˇ hrˇ´ıchove´ tvoji, cˇili rˇ´ıci: Vstanˇ a chod’? 24 Ale abyste ve ˇ deˇli, zˇe Syn cˇloveˇka ma´ moc na zemi odpousˇteˇti hrˇ´ıchy, rˇekl sˇlakem porazˇene´mu: Tobeˇt’ pravı´m: Vstanˇ, a vezma lozˇe sve´, jdi do domu sve´ho. 25 A hned vstav pr ˇ ed nimi,

´ Sˇ 6 LUKA vzal, na cˇemzˇ lezˇel, i odsˇel do domu sve´ho, velebeˇ Boha. 26 I uz ˇ asli se vsˇickni, a velebili Boha, a naplneˇni jsou ba´znı´, rˇkouce: Videˇli jsme dnes divne´ veˇci. 27 A potom vys ˇ el a uzrˇel celne´ho, jmeńem Le´vı´, sedıćı´ho na cle. I rˇekl jemu: Pod’ za mnou. 28 A opustiv vs ˇ ecko, vstav, sˇel za nı´m. 29 I ucˇinil jemu hody velike ´ Le´vı´ v domeˇ sve´m, a byl za´stup veliky´ publikańu˚ i jinyćh, kterˇ´ızˇ s nı´m stolili. 30 Tedy reptali za ´ konnıći a farizeove´, rˇkouce ucˇedlnı´ku˚m jeho: Procˇ s publikańy a hrˇ´ısˇnı´ky jı´te a pijete? 31 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Nepotrˇebujı´t’ zdravı´ le´karˇe, ale nemocnı´. 32 Nepr ˇ isˇelt’ jsem volati spravedlivyćh, ale hrˇ´ısˇnyćh ku pokańı´. 33 A oni r ˇ ekli jemu: Procˇ ucˇedlnıći Janovi postı´ se cˇasto a modlı´ se, podobneˇ i farizejsˇtı´, tvoji pak jedı´ a pijı´? 34 On pak r ˇ ekl jim: Zdali mu˚zˇete synu˚m zˇenicha, dokudzˇ s nimi jest zˇenich, ka´zati se postiti? 35 Pr ˇ ijdout’pak dnove´, kdyzˇ odjat bude od nich zˇenich, tehda´zˇt’ se budou postiti v teˇch dnech. 36 Pravil pak jim i podobenstvı´. Zˇe zˇa´dny´ za´platy roucha

103

nove´ho neprˇisˇ´ıva´ k rouchu vetche´mu; sic jinak to nove´ roztrhuje, a vetche´mu neprˇipada´ za´plata z nove´ho. 37 A z ˇ a´dny´ nevle´va´ vıńa nove´ho do na´dob staryćh; sic jinak vıńo nove´ rozpucˇ´ı na´doby, a samo vytecˇe, a na´doby se pokazı´. 38 Ale vıńo nove ´ v na´doby nove´ ma´ lito by´ti, a obe´ bude zachovańo. 39 A aniz ˇ kdo, kdyzˇ pije stare´, hned chce nove´ho, ale dı´t’: Stare´ lepsˇ´ı jest. KAPITOLA 6. Pań prave´mu sveˇcenı´ dne sva´tecˇnı´ho poucˇil, 13. ucˇedlnı´ku˚ povolal, 20. blahoslavenstvı´ i zlorˇecˇenstvı´ vysveˇtlil, 27. a k skutku˚m dobry´m napomenul.

stalo se v druhou sobotu, zˇe

I sˇel Jezˇ´ısˇ skrze obilı´. I trhali ucˇedlnıći jeho klasy, a rukama vymıńajıće, jedli. 2 Tehdy ne ˇ kterˇ´ı z farizeu˚ rˇekli jim: Procˇ cˇinı´te, cˇehozˇ neslusˇ´ı cˇiniti v sobotu? 3 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Cozˇ jste ani toho necˇtli, co ucˇinil David, kdyzˇ lacˇneˇl, on i ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli? 4 Kterak vs ˇ el do domu Bozˇ´ıho, a chleby posva´tne´ vzal a jedl, a dal i teˇm, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, jichzˇ nena´lezˇ´ı jı´sti nezˇ toliko samy´m kneˇzˇ´ım? 5Ir ˇ ekl jim: Zˇe jest Syn cˇloveˇka pańem take´ i dne sobotnı´ho.

104

´ Sˇ 6 LUKA

6 Stalo se pak i v jinou sobotu, zˇe vsˇel do sˇkoly Jezˇ´ısˇ a ucˇil. A byl tu cˇloveˇk, jehozˇ prava´ ruka byla uschla´. 7Is ˇ etrˇili ho za´konnıći a farizeove´, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z cˇeho by jej obzˇalovali. 8 Ale on znal pr ˇ emysˇlovańı´ jejich. I dı´ cˇloveˇku, ktery´zˇ meˇl ruku uschlou: Vstanˇ, a stu˚j v prostrˇedku. A on vstav, sta´l. 9 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Otı´zˇi se va´s na jednu veˇc: Slusˇ´ı-li v sobotu dobrˇe cˇiniti, cˇili zle, dusˇi zachovati, cˇili zatratiti? 10 A pohlede ˇ v na neˇ na vsˇecky vu˚kol, dı´ cˇloveˇku tomu: Vzta´hni tu ruku svou. A on ucˇinil tak. I prˇivedena jest k zdravı´ ruka jeho jako druha´. 11 Oni pak naplne ˇ ni jsou hneˇvivou nemoudrostı´, a rozmlouvali mezi sebou, co by ucˇiniti meˇli Jezˇ´ısˇovi. 12 I stalo se v te ˇ ch dnech, vysˇel na horu k modlenı´. I byl tam prˇes noc na modlitbeˇ Bozˇ´ı. 13 A kdyz ˇ byl den, povolal ucˇedlnı´ku˚ svyćh, a vyvolil z nich dvanaćte, ktere´zˇ i aposˇtoly nazval: ˇ imona, ktere´muzˇ take´ dal 14 (S jmeńo Petr, a Ondrˇeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartolomeˇje, 15 Matous ˇ e a Toma´sˇe, Jakuba

Alfeova, a Sˇimona, ktery´zˇ slove Zelo´tes, 16 Judu Jakubova, a Jida ´ sˇe Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ potom byl zra´dce.) 17 I sstoupiv s nimi, sta ´ l na mı´steˇ polnı´m, a za´stup ucˇedlnı´ku˚ jeho, a mnozˇstvı´ velike´ lidu ze vsˇeho Judstva i z Jeruzale´ma, i z Ty´ru i z Sidonu, kterˇ´ızˇ prˇi morˇi jsou, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli, aby jej slysˇeli, a uzdraveni byli od neduhu˚ svyćh, 18 I kter ˇ ´ızˇ tra´peni byli od duchu˚ necˇistyćh. A byli uzdravovańi. 19 A vs ˇ ecken za´stup hledal se ho dotknouti; nebo moc z neˇho vycha´zela, a uzdravovala vsˇecky. 20 A on pozdvih ocˇ´ı svy ´ ch na ucˇedlnı´ky, pravil: Blahoslavenı´ chudı´, nebo vasˇe jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 21 Blahoslavenı´, kter ˇ ´ızˇ nynı´ lacˇnı´te, nebo nasyceni budete. Blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ nynı´ placˇete, nebo sma´ti se budete. 22 Blahoslavenı´ budete, kdyz ˇ va´s nena´videˇti budou lide´, a kdyzˇ va´s vyobcujı´, a haneˇti budou, a vyvrhou jmeńo vasˇe jako zle´, pro Syna cˇloveˇka. 23 Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vasˇe mnoha´ v nebesıćh. Takt’ zajiste´ cˇinı´vali proroku˚m otcove´ jejich.

´ Sˇ 6 LUKA 24 Ale be ˇ da va´m bohaty´m, nebo vy jizˇ ma´te poteˇsˇenı´ sve´. 25 Be ˇ da va´m, kterˇ´ızˇ jste nasyceni, nebo lacˇneˇti budete. Beˇda va´m, kterˇ´ızˇ se nynı´ smeˇjete, nebo kvı´liti a plakati budete. 26 Be ˇ da va´m, kdyzˇ by dobrˇe o va´s mluvili vsˇickni lide´; nebo tak cˇinı´vali falesˇny´m proroku˚m otcove´ jejich. 27 Ale va ´ mt’ pravı´m, kterˇ´ızˇ slysˇ´ıte: Milujte neprˇa´tely sve´, dobrˇe cˇinˇte teˇm, kterˇ´ızˇ va´s nena´vidı´, 28 Dobror ˇ ecˇte teˇm, kterˇ´ızˇ va´s proklıńajı´, a modlte se za ty, kterˇ´ızˇ va´m bezpra´vı´ cˇinı´. 29 A uder ˇ il-li by tebe kdo v lıće, nasad’ mu i druhe´ho, a tomu, ktery´zˇ tobeˇ odjı´ma´ pla´sˇt’, take´ i sukneˇ nebranˇ. 30 Kaz ˇ de´mu pak prosıćı´mu tebe dej, a od toho, ktery´zˇ be´rˇe tve´ veˇci, zase nezˇa´dej. 31 A jakz ˇ chcete, aby va´m lide´ cˇinili, i vy jim te´zˇ podobneˇ cˇinˇte. 32 Nebo jestliz ˇ e milujete ty, kterˇ´ızˇ va´s milujı´, jakou mı´ti budete milost? Nebo i hrˇ´ısˇnıći milujı´ ty, od nichzˇ milovańi by´vajı´. 33 A budete-li dobr ˇ e cˇiniti teˇm, kterˇ´ızˇ va´m dobrˇe cˇinı´, jakou ma´te milost? Vsˇak i hrˇ´ısˇnıćı´ tote´zˇ cˇinı´. 34 A budete-li pu ˚ jcˇovati teˇm, od kteryćhzˇ se nadeˇjete zase vzı´ti, jakou ma´te milost? Vsˇak i

105

hrˇ´ısˇnıći hrˇ´ısˇnı´ku˚m pu˚jcˇujı´, aby tolike´zˇ zase vzali. 35 Ny ´ brzˇ milujte neprˇa´tely sve´, a dobrˇe cˇinˇte, a pu˚jcˇujte, nic se odtud nenadeˇjıće, a budet’ odplata vasˇe mnoha´, a budete synove´ Nejvysˇsˇ´ıho. Nebo on dobrotivy´ jest i k nevdeˇcˇny´m a zly´m. 36 Protoz ˇ bud’te milosrdnı´, jako i Otec va´sˇ milosrdny´ jest. 37 Nesud’te, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpousˇteˇjte, a budet’ va´m odpusˇteˇno. 38 Da ´ vejte, a budet’ va´m dańo. Mı´ru dobrou, natlacˇenou, a natrˇesenou, a osutou dadı´t’ v lu˚no vasˇe; touzˇ zajiste´ meˇrou, kterouzˇ meˇrˇ´ıte, bude va´m zase odmeˇrˇeno. 39 Pove ˇ deˇl jim take´ i podobenstvı´: Zdali mu˚zˇe slepy´ slepe´ho ve´sti? Zdazˇ oba do ja´my neupadnou? 40 Nenı´t’ ucˇedlnı´k nad mistra sve´ho, ale dokonaly´ bude kazˇdy´, bude-li jako mistr jeho. 41 Coz ˇ pak vidı´sˇ mrvu v oku bratra sve´ho, a brˇevna, ktere´zˇ jest v tve´m vlastnı´m oku, neznamena´sˇ? 42 Aneb kterak mu ˚ zˇesˇ rˇ´ıci bratru sve´mu: Bratrˇe, nechat’ vynˇmu mrvu, ktera´zˇ jest v oku tve´m, sa´m v oku sve´m brˇevna nevida? Pokrytcˇe, vyvrz prve´ brˇevno z oka sve´ho, a tehdy pro-

´ Sˇ 7 LUKA

106

hle´dnesˇ, abys vynˇal mrvu, ktera´zˇ jest v oku bratra tve´ho. 43 Nebot’ nenı´ ten strom dobry ´, ktery´zˇ nese ovoce zle´, anizˇ jest strom zly´, ktery´zˇ nese ovoce dobre´. 44 Kaz ˇ dy´ zajiste´ strom po sve´m vlastnı´m ovoci by´va´ poznań; nebo nezbı´rajı´ s trnı´ fı´ku˚, ani s hlozˇ´ı zbı´rajı´ hroznu˚. 45 Dobry ´ cˇloveˇk z dobre´ho pokladu srdce sve´ho vyna´sˇ´ı dobre´, a zly´ cˇloveˇk ze zle´ho pokladu srdce sve´ho vyna´sˇ´ı zle´. Nebo z hojnosti srdce mluvı´ u´sta jeho. 46 Co pak mi r ˇ ´ıka´te: Pane, Pane, a necˇinı´te, cozˇ pravı´m? 47 Kaz ˇ dy´ kdozˇ prˇicha´zı´ ke mneˇ, a slysˇ´ı slovo me´, a zachova´va´ je, uka´zˇi va´m, komu by podoben byl. 48 Podoben jest cˇlove ˇ ku staveˇjıćı´mu du˚m, ktery´zˇ kopal a vytesal hluboko, a zalozˇil grunty v ska´le. A kdyzˇ se povodenˇ strhla, oborˇila se rˇeka na du˚m ten, ale nemohla nı´m pohnouti, nebo byl zalozˇen na ska´le. 49 Ale kdoz ˇ slysˇ´ı a necˇinı´, podoben jest cˇloveˇku, ktery´zˇ stavı´ du˚m svu˚j na zemi bez gruntu. Na ktery´zˇ oborˇila se rˇeka, a on hned padl, i byl pa´d domu toho veliky´. KAPITOLA 7. Vı´ra setnı´kova, 14. vzkrˇ´ısˇenı´ mla´dence, 18. poselstvı´ Janovo, 24. sveˇdectvı´ Pańeˇ o

neˇm. 30. Farizeove´ pohrdli radou Bozˇ´ı, 37. a hrˇ´ısˇnice prˇijata na milost.

kdyzˇ vykonal vsˇecka slova

A sva´ prˇi prˇitomnosti lidu,

vsˇel do Kafarnaum. 2 Setnı´ka pak ne ˇ jake´ho sluzˇebnı´k nemocen jsa, k smrti se prˇiblizˇoval, ktere´hozˇ on sobeˇ mnoho va´zˇil. 3 I uslys ˇ av o Jezˇ´ısˇovi, poslal k neˇmu starsˇ´ı Zˇidovske´, prose ho, aby prˇisˇel a uzdravil sluzˇebnı´ka jeho. 4 A oni pr ˇ isˇedsˇe k Jezˇ´ısˇovi, prosili ho snazˇneˇ, rˇkouce: Hoden jest, abys mu to ucˇinil. 5 Nebo miluje na ´ rod na´sˇ, a sˇkolu on na´m vystaveˇl. 6 Tedy Jez ˇ ´ısˇ sˇel s nimi. A kdyzˇ jizˇ nedaleko byl od domu, poslal k neˇmu ten setnı´k prˇa´tely, rˇka jemu: Pane, neprˇida´vej sobeˇ praće. (Nejsem zajiste´ hoden, abys vsˇel pod strˇechu mou. 7 A protoz ˇ jsem i sebe same´ho za nehodne´ho polozˇil, abych prˇisˇel k tobeˇ.) Ale rci slovem, a budet’ uzdraven sluzˇebnı´k mu˚j. 8 Nebo i ja ´ jsem cˇloveˇk pod mocı´ postaveny´, maje pod sebou zˇoldne´rˇe, a dı´m tomuto: Jdi, a jde, a jine´mu: Prˇid’, a prˇijde, a sluzˇebnı´ku sve´mu: Ucˇinˇ toto, a ucˇinı´. 9 Tedy uslys ˇ av to Jezˇ´ısˇ, podivil se jemu, a obra´tiv se, rˇekl za´stupu, ktery´zˇ za nı´m sˇel: Pra-

´ Sˇ 7 LUKA vı´m va´m, zˇe ani v Izraeli nenalezl jsem tak velike´ vı´ry. 10 Vra ´ tivsˇe se pak domu˚ ti, kterˇ´ızˇ poslańi byli, nalezli sluzˇebnı´ka, ktery´zˇ nemocen byl, zdrave´ho. 11 I stalo se potom, s ˇ el do meˇsta, ktere´zˇ slove Naim, a sˇli s nı´m ucˇedlnıći jeho mnozı´ a za´stup veliky´. 12 A kdyz ˇ se prˇiblı´zˇil k brańeˇ meˇsta, aj, mrtvy´ byl nesen ven, syn jediny´ matky sve´, a ta vdova byla, a za´stup meˇsta mnohy´ s nı´. 13 Kterouz ˇ to uzrˇev Pań, milosrdenstvı´m hnut jest k nı´, a rˇekl jı´: Neplacˇizˇ. 14 A pr ˇ istoupiv, dotekl se ma´r. (Ti pak, kterˇ´ızˇ nesli, zastavili se.) I rˇekl: Mla´dencˇe, tobeˇt’ pravı´m, vstanˇ. 15 I posadil se ten mrtvy ´, a pocˇal mluviti. I dal jej materˇi jeho. 16 Tedy podjala vs ˇ ecky ba´zenˇ, i velebili Boha, rˇkouce: Prorok veliky´ povstal mezi na´mi, a Bu˚h navsˇtı´vil lid svu˚j. 17 I vys ˇ la rˇecˇ ta o neˇm po vsˇem Judstvu i po vsˇ´ı okolnı´ krajineˇ. 18 I zve ˇ stovali Janovi ucˇedlnıći jeho o vsˇech teˇchto veˇcech. A zavolav kteryćhs dvou z ucˇedlnı´ku˚ svyćh Jan, 19 Poslal k Jez ˇ ´ısˇovi, rˇka: Ty-li jsi ten, ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati ma´me?

107

20 Pr ˇ isˇedsˇe pak k neˇmu muzˇi ti, rˇekli: Jan Krˇtitel poslal na´s k tobeˇ rˇka: Ty-li jsi ten, ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, cˇili jine´ho cˇekati ma´me? 21 A v touz ˇ hodinu mnohe´ uzdravil od neduhu˚, od nemocı´ a duchu˚ zlyćh, a slepy´m mnohy´m zrak dal. 22 Odpove ˇ deˇv pak Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Jdouce, poveˇzte Janovi, co jste videˇli a slysˇeli, zˇe slepı´ vidı´, kulhavı´ chodı´, malomocnı´ ocˇisˇteˇnı´ prˇijı´majı´, hlusˇ´ı slysˇ´ı, mrtvı´ z mrtvyćh vsta´vajı´, chudy´m se zveˇstuje evangelium. 23 A blahoslaveny ´ jest, kdozˇ by se na mneˇ nezhorsˇil. 24 A kdyz ˇ odesˇli poslove´ Janovi, pocˇal praviti za´stupu˚m o Janovi: Co jste vysˇli na pousˇt’ spatrˇovati? Trˇtinu-li, ktera´zˇ se veˇtrem kla´tı´? 25 Aneb nacˇ jste hlede ˇ ti vysˇli? Na cˇloveˇka-li meˇkky´m rouchem odeˇne´ho? Aj, kterˇ´ızˇ v rousˇe slavne´m a v rozkosˇi jsou, v domıćh kra´lovskyćh jsou. 26 Aneb co jste vys ˇ li videˇti? Proroka-li? Jisteˇ pravı´m va´m, i vıće nezˇli proroka. 27 Tentot’ jest, o ktere ´ mzˇ jest psańo: Aj, ja´ posı´la´m andeˇla sve´ho prˇed tva´rˇ´ı tvou, ktery´zˇ prˇipravı´ cestu tvou prˇed tebou. 28 Nebo pravı´m va ´ m, veˇtsˇ´ıho proroka mezi syny zˇensky´mi nad Jana Krˇtitele nenı´ zˇa´dne´ho, ale kdozˇ jest mensˇ´ı v kra´-

108

´ Sˇ 7 LUKA

lovstvı´ Bozˇ´ım, veˇtsˇ´ıt’ jest nezˇli on. 29 Tedy vs ˇ ecken lid slysˇe to i publikańi, velebili Boha, byvsˇe pokrˇteˇni krˇtem Janovy´m. 30 Ale farizeove ´ a za´konnıći pohrdli radou Bozˇ´ı sami proti sobeˇ, nebyvsˇe pokrˇteˇni od neˇho. 31 I r ˇ ekl Pań: Komu tedy prˇirovna´m lidi pokolenı´ tohoto, a cˇemu podobni jsou? 32 Podobni jsou de ˇ tem, kterˇ´ızˇ na rynku sedı´, a jedni na druhe´ volajı´, rˇ´ıkajıće: Pı´skali jsme va´m, a neska´kali jste; zˇalostneˇ jsme narˇ´ıkali va´m, a neplakali jste. 33 Nebo pr ˇ isˇel Jan Krˇtitel, ani chleba nejeda, ani nepije vıńa, ˇ a´belstvı´ ma´. a pravı´te: D 34 Pr ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, jeda a pije, a pravı´te: Aj, cˇloveˇk zˇraćˇ a pijań vıńa, prˇ´ıtel publikańu˚ a hrˇ´ısˇnı´ku˚. 35 Ale ospravedlne ˇ na jest moudrost ode vsˇech synu˚ svyćh. 36 Prosil ho pak jeden z farizeu˚, aby jedl s nı´m. Procˇezˇ vsˇed do domu toho farizea, posadil se za stu˚l. 37 A aj, z ˇ ena v meˇsteˇ, ktera´zˇ byla hrˇ´ısˇnice, zveˇdeˇvsˇi, zˇe by sedeˇl za stolem v domeˇ farizea, prˇinesla na´dobu alabastrovou masti. 38 A stojeci z zadu u noh jeho s plaćˇem, pocˇala slzami smaćˇeti nohy jeho, a vlasy hlavy sve´

vytı´rala, a lı´bala nohy jeho, a mastı´ mazala. 39 Uzr ˇ ev pak to farizeus, ktery´zˇ ho byl pozval, rˇekl sa´m v sobeˇ tak: Byt’ tento byl prorok, veˇdeˇlt’ by, ktera´ a jaka´ jest to zˇena, ktera´zˇ se ho doty´ka´; nebo hrˇ´ısˇnice jest. 40 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ jemu: Sˇimone, ma´mt’ neˇco poveˇdı´ti. A on rˇekl: Mistrˇe, poveˇz. 41 Dva dluz ˇ nı´ky meˇl neˇjaky´ veˇrˇitel. Jeden dluzˇen byl peˇt set peneˇz, a druhy´ padesa´t. 42 A kdyz ˇ nemeˇli, odkud by zaplatili, odpustil obeˇma. Poveˇzizˇ tedy, ktery´ z nich vıće bude jej milovati? 43 I odpove ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl: Ma´m za to, zˇe ten, ktere´muzˇ vıće odpustil. A on rˇekl jemu: Pra´veˇ jsi rozsoudil. 44 A obra ´ tiv se k zˇeneˇ, rˇekl Sˇimonovi: Vidı´sˇ tuto zˇenu? Vsˇel jsem do domu tve´ho, vody noha´m my´m nedal jsi, ale tato slzami smaćˇela nohy me´, a vlasy hlavy sve´ vytrˇela. 45 Nepolı´bil jsi mne, ale tato, jakzˇ jsem vsˇel, neprˇestala lı´bati noh myćh. 46 Olejem hlavy me ´ nepomazal jsi, ale tato mastı´ mazala nohy me´. 47 Protoz ˇ pravı´m tobeˇ: Odpusˇteˇnit’ jsou jı´ hrˇ´ıchove´ mnozı´, nebot’ milovala mnoho. Komut’ se pak ma´lo odpousˇtı´, ma´lo miluje.

´ Sˇ 8 LUKA 48 I r ˇ ekl jı´: Odpusˇteˇnit’ jsou tobeˇ hrˇ´ıchove´. 49 Tedy pocˇali, kter ˇ ´ızˇ tu spolu sedeˇli za stolem, rˇ´ıci sami mezi sebou: Kdo jest tento, ktery´zˇ i hrˇ´ıchy odpousˇtı´? 50 I r ˇ ekl zˇeneˇ: Vı´ra tva´ tebe k spasenı´ prˇivedla. Jdizˇ u pokoji.

KAPITOLA 8.

Zˇeny Kristu posluhujıćı´. 4. Posluchacˇi slova rozdı´lnı´. 19. Prˇa´tele´ Kristovi. 22. Morˇe spokojenı´, 27. d’a´belnı´ka uzdravenı´, 43. zˇeny te´zˇ, 49. a dcery knı´zˇecı´ vzkrˇ´ısˇenı´.

stalo se potom, zˇe on chodil

I po meˇstech a po meˇstecˇkaćh,

ka´zˇe a zveˇstuje kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a dvanaćte s nı´m. 2I z ˇ eny neˇktere´, ktere´zˇ byl uzdravil od duchu˚ zlyćh a od nemocı´: Maria, ktera´zˇ slove Magdaleńa, z nı´zˇ bylo sedm d’a´blu˚ vysˇlo, 3 A Johanna manz ˇ elka Chuzova, u´rˇednı´ka Hero´desova, a Zuzanna, a jine´ mnohe´, ktere´zˇ posluhovaly jemu z statku˚ svyćh. 4 Kdyz ˇ se pak scha´zel za´stup mnohy´, a z meˇst hrnuli se k neˇmu, mluvil v podobenstvı´: 5 Vys ˇ el rozsevacˇ, aby rozsı´val sı´meˇ sve´. A kdyzˇ on rozsı´val, jedno padlo podle´ cesty, i posˇlapańo jest, a ptaći nebesˇtı´ zzobali je. 6 A jine ´ padlo na ska´lu, a vzesˇle´ uvadlo, proto zˇe nemeˇlo vla´hy.

109

7 Jine ´ pak padlo mezi trnı´, a spolu zrostle´ trnı´ udusilo je. 8 A jine ´ padlo v zemi dobrou, a kdyzˇ vzesˇlo, ucˇinilo uzˇitek sty´. To poveˇdeˇv, volal: Kdo ma´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. 9 I ota ´ zali se ho ucˇedlnıći jeho, rˇkouce: Jake´ jest to podobenstvı´? 10 A on r ˇ ekl: Va´m dańo jest zna´ti tajemstvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, ale jiny´m v podobenstvı´, aby hledıće, nevideˇli, a slysˇ´ıce, nerozumeˇli. 11 Jestit’ pak podobenstvı´ toto: Sı´meˇ jest slovo Bozˇ´ı. 12 A ktere ´ zˇ padlo podle´ cesty, jsou ti, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı, a potom prˇicha´zı´ d’a´bel, a vynı´ma´ slovo z srdce jejich, aby neveˇrˇ´ıce, spaseni nebyli. 13 Ale kter ˇ ´ızˇ na ska´lu, ti kdyzˇ slysˇ´ı, s radostı´ prˇijı´majı´ slovo, ale ti korˇenu˚ nemajı´; ti na cˇas veˇrˇ´ı, a v cˇas pokusˇenı´ odstupujı´. 14 Ktere ´ zˇ pak mezi trnı´ padlo, tit’ jsou, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı, ale po pecˇovańı´ a zbozˇ´ı a rozkosˇech zˇivota jdouce, by´vajı´ udusˇeni, a neprˇina´sˇejı´ uzˇitku. 15 Ale ktere ´ zˇ v zemi dobrou, ti jsou, kterˇ´ızˇ v srdci ctne´m a dobre´m, slysˇ´ıce slovo, zachova´vajı´, a uzˇitek prˇina´sˇejı´ v trpeˇlivosti. ˇ a´dny´ pak rozsvı´teˇ svıći, ne16 Z prˇikry´va´ jı´ na´dobou, ani stavı´ pod postel, ale na svıćen stavı´,

110

´ Sˇ 8 LUKA

aby ti, kterˇ´ızˇ vcha´zejı´, sveˇtlo videˇli. 17 Nebo nic nenı´ tajne ´ ho, cozˇ by nemeˇlo by´ti zjeveno, ani co ukryte´ho, cozˇ by nemeˇlo poznańo by´ti, a na sveˇtlo vyjı´ti. 18 Protoz ˇ vizte, jak slysˇ´ıte. Nebo kdozˇ ma´, tomu bude dańo, a kdo nema´, i to, cozˇ domnı´va´ se mı´ti, bude odjato od neˇho. 19 Tedy pr ˇ isˇli k neˇmu matka a bratrˇ´ı jeho, ale nemohli ho dojı´ti pro za´stup. 20 I pove ˇ deˇli mu, rˇkouce: Matka tva´ a bratrˇ´ı tvoji stojı´ vneˇ, chtıće tebe videˇti. 21 A on odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Matka ma´ a bratrˇ´ı moji jsou ti, kterˇ´ızˇ slovo Bozˇ´ı slysˇ´ı a plnı´ je. 22 Stalo se pak v jeden den, z ˇe on vstoupil na lodı´ i ucˇedlnıći jeho. I rˇekl jim: Prˇeplavme se prˇes jezero. I pustili se. 23 A kdyz ˇ se plavili, usnul. Tedy prˇisˇel vı´tr bourˇlivy´ na jezero, a lodı´ se naplnˇovala, tak zˇe v nebezpecˇenstvı´ byli. 24 I pr ˇ istoupivsˇe, zbudili ho, rˇkouce: Mistrˇe, Mistrˇe, hyneme. A on procı´tiv, prˇimluvil veˇtru a zdutı´ vod. I spokojili se, a stalo se utisˇenı´. 25 I r ˇ ekl jim: Kdezˇ jest vı´ra vasˇe? Kterˇ´ızˇto bojıće se, podivili se, vespolek rˇkouce: I kdo jest tento, zˇe i veˇtru˚m prˇikazuje i voda´m, a poslouchajı´ ho?

26 I pr ˇ eplavili se do krajiny Gadarenske´, ktera´zˇ jest proti Galilei. 27 A kdyz ˇ vystoupil na zemi, potkal jej muzˇ neˇjaky´ z meˇsta, ktery´zˇ meˇl d’a´belstvı´ od mnoha cˇasu˚, a rouchem se neodı´val, ani v domeˇ neby´val, ale v hrobıćh. 28 Uzr ˇ ev pak Jezˇ´ısˇe a zkrˇikna, padl prˇed nı´m, a hlasem veliky´m rˇekl: Co jest tobeˇ do mne, Jezˇ´ısˇi, Synu Boha nejvysˇsˇ´ıho? Prosı´m tebe, netrap mne. 29 Nebo pr ˇ ikazoval tomu duchu necˇiste´mu, aby vysˇel z toho cˇloveˇka. Po mnohe´ zajiste´ cˇasy jı´m lomcoval, tak zˇe by´val ukovań rˇeteˇzy, a v poutech ostrˇ´ıhań, ale on pola´maje okovy, by´val od d’a´belstvı´ puzen na pousˇt’. 30 I ota ´ zal se ho Jezˇ´ısˇ, rˇka: Jakt’rˇ´ıkajı´? A on rˇekl: Mnozˇstvı´. Nebo bylo mnoho d’a´blu˚ vesˇlo do neˇho. 31 Tedy prosili ho, aby jim neprˇikazoval odtud odjı´ti do propasti. 32 Bylo pak tu velike ´ sta´do veprˇu˚, kterˇ´ızˇ se pa´sli na horˇe. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjı´ti. I dopustil jim. 33 I vys ˇ edsˇe d’a´blove´ z toho cˇloveˇka, vesˇli do veprˇu˚, i hnalo se to sta´do prudce s vrchu do jezera, a ztonulo. 34 A vide ˇ vsˇe pasty´rˇi, co se stalo, utekli, a sˇedsˇe, vypravovali to v meˇsteˇ i po vsech.

´ Sˇ 8 LUKA 35 I vys ˇ li, aby videˇli, co se stalo. I prˇisˇli k Jezˇ´ısˇovi, a nalezli cˇloveˇka toho, z ktere´hozˇ d’a´blove´ vysˇli, odeˇne´ho a majıćı´ho rozum, an sedı´ u noh Jezˇ´ısˇovyćh. I ba´li se. 36 A vypravovali jim take ´ ti, kterˇ´ızˇ byli videˇli, kterak jest ten vyprosˇteˇn, ktery´zˇ d’a´belstvı´ meˇl. 37 I prosilo ho vs ˇ ecko mnozˇstvı´ te´ okolnı´ krajiny Gadarenskyćh, aby odsˇel od nich; nebo ba´znı´ velikou naplneˇni byli. A on vstoupiv na lodı´, navra´til se. 38 Prosil ho pak muz ˇ ten, z ktere´hozˇ d’a´blove´ vysˇli, aby s nı´m byl. Ale Jezˇ´ısˇ propustil ho, rˇka: 39 Navrat’ se do domu sve ´ ho, a vypravuj, kterak velike´ veˇci ucˇinil tobeˇ Bu˚h. I odsˇel, po vsˇem meˇsteˇ vypravuje, jak velike´ veˇci ucˇinil jemu Jezˇ´ısˇ. 40 Stalo se pak, kdyz ˇ se navra´til Jezˇ´ısˇ, zˇe prˇijal jej za´stup; nebo vsˇickni ocˇeka´vali ho. 41 A aj, pr ˇ isˇel muzˇ, ktere´muzˇ jmeńo bylo Jairus, a ten byl knı´zˇe sˇkoly. I padna k noha´m Jezˇ´ısˇovy´m, prosil ho, aby vsˇel do domu jeho. 42 Nebo me ˇ l dceru jedinou, asi ve dvanaćti letech, a ta umı´rala. A kdyzˇ sˇel, tiskli jej za´stupove´. 43 Tedy z ˇ ena, ktera´zˇ nemoc svou trpeˇla od let dvanaćti, a byla na le´karˇe vynalozˇila vsˇec-

111

ken statek, a od zˇa´dne´ho nemohla uzdravena by´ti, 44 Pr ˇ istoupivsˇi po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned prˇestala nemoc jejı´. 45 I r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Kdo jest, jesˇto se mne dotekl? A kdyzˇ vsˇickni zapı´rali, rˇekl Petr, a kterˇ´ızˇ s nı´m byli: Mistrˇe, za´stupove´ tebe tisknou a tlacˇ´ı, a pravı´sˇ: Kdo se mne dotekl? 46 I r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Dotekl se mne neˇkdo, nebo poznal jsem ja´, zˇe moc ode mne vysˇla. 47 A viduci ta z ˇ ena, zˇe by tajno nebylo, trˇesuci se, prˇistoupila a padla prˇed nı´m, a pro kterou prˇ´ıcˇinu dotkla se ho, poveˇdeˇla jemu prˇede vsˇ´ım lidem, a kterak jest hned uzdravena. 48 A on r ˇ ekl jı´: Dobre´ mysli bud’, dcero, vı´ra tva´ tebe uzdravila. Jdizˇ u pokoji. 49 A kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil, prˇisˇel jeden od knı´zˇete sˇkoly, rˇka jemu: Umrˇela dcera tva´, nezameˇstkna´vej Mistra. 50 Ale Jez ˇ ´ısˇ uslysˇav to, odpoveˇdeˇl jemu: Neboj se, veˇrˇ toliko, a zdra´vat’ bude. 51 A vs ˇ ed do domu, nedopustil s sebou vjı´ti zˇa´dne´mu, nezˇ Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a materˇi te´ deˇvecˇky. 52 Plakali jı´ pak vs ˇ ickni a kvı´lili. A on rˇekl: Neplacˇtezˇ. Neumrˇelat’, ale spı´.

´ Sˇ 9 LUKA

112

53 I posmı´vali se jemu, ve ˇ douce, zˇe umrˇela. 54 On pak vyhnav ven vs ˇ ecky, a ujav ruku jejı´, zvolal, rˇka: Deˇvecˇko, vstanˇ. 55 I navra ´ til se duch jejı´, a vstala hned. I ka´zal jı´ da´ti jı´sti. 56 I divili se na ´ ramneˇ rodicˇove´ jejı´. A on jim ka´zal, aby zˇa´dne´mu nepravili o tom, co se bylo stalo.

KAPITOLA 9. O vyslańı´ dvanaćti, 12. o peˇti chlebıćh, 18. o Kristu, zacˇ od lidı´ jmıń byl, 28. o promeˇneˇnı´ jeho, 38. o na´meˇsıćˇnı´ku, 46. o nesna´zi o prˇednost, 57. a o na´sledovańı´ Krista.

svolav dvanaćte ucˇedlnı´ku˚

I svyćh, dal’ jim sı´lu a moc nad

vsˇeliky´m d a´belstvı´m, a aby neduhy uzdravovali. 2 I poslal je, aby ka ´ zali kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a uzdravovali nemocne´. 3Ar ˇ ekl jim: Nic neberˇte na tu cestu, ani hu˚lky, ani mosˇny, ani chleba, ani peneˇz, ani po dvou suknıćh mı´vejte. 4 A do ktere ´ hozˇkoli domu vesˇli byste, tu zu˚stanˇte, a odtud vyjdeˇte. 5 A kter ˇ ´ızˇ by va´s koli neprˇijali, vyjdouce z meˇsta toho, take´ i ten prach z noh svyćh vyrazte na sveˇdectvı´ proti nim. 6 I vys ˇ edsˇe, chodili po meˇstecˇkaćh vu˚kol, zveˇstujıće evangelium, a uzdravujıće vsˇudy.

7 Uslys ˇ el pak Hero´des cˇtvrta´k o vsˇech veˇcech, ktere´zˇ se da´ly od neˇho. I rozjı´mal to v mysli sve´, proto zˇe bylo praveno od neˇkteryćh, zˇe by Jan vstal z mrtvyćh, 8 A od jiny ´ ch, zˇe by se Elia´sˇ zjevil, od neˇkteryćh pak, zˇe by jeden z proroku˚ staryćh vstal. 9I r ˇ ekl Hero´des: Jana jsem ja´ st’al. Kdozˇ pak jest tento, o ktere´mzˇ ja´ slysˇ´ım takove´ veˇci? I zˇa´dostiv byl ho videˇti. 10 Vra ´ tivsˇe se pak aposˇtole´, vypravovali jemu, cozˇkoli cˇinili. A pojav je, odsˇel soukromı´ na mı´sto puste´ meˇsta rˇecˇene´ho Betsaida. 11 Zve ˇ deˇvsˇe pak za´stupove´, sˇli za nı´m; i prˇijal je, a mluvil jim o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, a ty, kterˇ´ızˇ uzdravenı´ potrˇebovali, uzdravoval. 12 Den pak pocˇal se nachylovati. I prˇistoupivsˇe dvanaćte, rˇekli jemu: Propust’ za´stupy, at’ rozejdouce se do meˇstecˇek okolnıćh a do vesnic, jdou a hledajı´ pokrmu˚, nebo jsme tuto na mı´steˇ puste´m. 13 I r ˇ ekl jim: Dejte vy jim jı´sti. A oni rˇekli: Nema´met’ vıć nezˇ peˇt chlebu˚ a dveˇ rybeˇ, lecˇ bychom my snad sˇli a nakoupili na tento vsˇecken lid pokrmu˚? 14 Nebo bylo muz ˇ u˚ okolo peˇti tisıću˚. I rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m. Rozkazˇte se jim posaditi v kazˇde´m rˇadu po padesa´ti.

´ Sˇ 9 LUKA 15 I ucˇinili tak, a posadili se vsˇickni. 16 A vzav te ˇ ch peˇt chlebu˚ a ty dveˇ rybeˇ, vzhle´dl v nebe, a dobrorˇecˇil jim, i la´mal, a rozda´val ucˇedlnı´ku˚m, aby kladli prˇed za´stup. 17 I jedli, a nasyceni jsou vs ˇ ickni. A sebrańo jest, cozˇ jim bylo ostalo drobtu˚, dvanaćte kosˇu˚. 18 I stalo se, kdyz ˇ se on modlil obzvla´sˇtneˇ, zˇe byli s nı´m ucˇedlnıći. I ota´zal se jich, rˇka: Ky´m mne pravı´ by´ti za´stupove´? 19 A oni odpove ˇ deˇvsˇe, rˇekli: Janem Krˇtitelem, a jinı´ Elia´sˇem, jinı´ pak, zˇe prorok jeden z staryćh vstal. 20 I r ˇ ekl jim: Vy pak ky´m mne by´ti pravı´te? Odpoveˇdeˇv Petr, rˇekl: Krista toho Bozˇ´ıho. 21 A on s pohru ˚ zˇkou jim prˇika´zal, aby toho zˇa´dne´mu nepravili, 22 Prave ˇ : Zˇe Syn cˇloveˇka musı´ mnoho trpeˇti, a potupen by´ti od starsˇ´ıch a od prˇednıćh kneˇzˇ´ı i od za´konnı´ku˚, a zamordovań by´ti, a trˇetı´ho dne z mrtvyćh vsta´ti. 23 I pravil vs ˇ echneˇm: Chce-li kdo prˇijı´ti za mnou, zaprˇi sa´m sebe, a berˇ svu˚j krˇ´ızˇ na kazˇdy´ den, a na´sleduj mne. 24 Nebo kdoz ˇ bude chtı´ti dusˇi svou zachovati, ztratı´t’ ji; a kdozˇ ztratı´ dusˇi svou pro mne, tent’ ji zachova´,

113

25 Nebo co jest platno cˇlove ˇ ku, by vsˇecken sveˇt zı´skal, kdyby sa´m sebe ztratil, aneb sa´m sebe zmrhal? 26 Nebo kdoz ˇ by se za mne stydeˇl a za me´ rˇecˇi, za tohot’ se Syn cˇloveˇka stydeˇti bude, kdyzˇ prˇijde v sla´veˇ sve´ a Otcoveˇ i svatyćh andeˇlu˚. 27 Ale pravı´mt’ va ´ m jisteˇ: Jsou neˇkterˇ´ı z stojıćıćh tuto, kterˇ´ızˇ neokusı´ smrti, azˇ uzrˇ´ı kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 28 I stalo se po te ˇ ch rˇecˇech, jako po osmi dnech, zˇe vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil. 29 A kdyz ˇ se modlil, ucˇineˇna jest tva´rˇ jeho promeˇneˇna´, a odeˇv jeho bı´ly´ a stkvoucı´. 30 A aj, dva muz ˇ i mluvili s nı´m, a ti byli Mojzˇ´ısˇ a Elia´sˇ. 31 Kter ˇ ´ızˇ oka´zavsˇe se v sla´veˇ, vypravovali o smrti jeho, kterouzˇ meˇl podstoupiti v Jeruzale´meˇ. 32 Petr pak a ti, kter ˇ ´ızˇ s nı´m byli, obtı´zˇeni byli snem, a procı´tivsˇe, videˇli sla´vu jeho a ty dva muzˇe, ani stojı´ s nı´m. 33 I stalo se, kdyz ˇ oni odesˇli od neˇho, rˇekl Petr Jezˇ´ısˇovi: Mistrˇe, dobre´t’ jest na´m zde by´ti. Protozˇ udeˇlejme trˇi stańky, tobeˇ jeden, a Mojzˇ´ısˇovi jeden, a Elia´sˇovi jeden, neveˇda, co mluvı´. 34 A kdyz ˇ on to mluvil, stal se

114

´ Sˇ 9 LUKA

oblak, i zastıńil je. Ba´li se pak, kdyzˇ onino vcha´zeli do oblaku. 35 I stal se hlas z oblaku r ˇ koucı´: Tentot’ jest ten Syn mu˚j mily´, toho poslouchejte. 36 A kdyz ˇ se ten hlas stal, nalezen jest Jezˇ´ısˇ sa´m. A oni mlcˇeli, a nepravili zˇa´dne´mu v teˇch dnech nicˇeho z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ videˇli. 37 Stalo se pak druhe ´ ho dne, kdyzˇ sstupovali s hory, potkal jej za´stup mnohy´. 38 A aj, muz ˇ z za´stupu zvolal, rˇka: Mistrˇe, prosı´m tebe, vzhle´dni na syna me´ho, nebot’ jedine´ho toho ma´m. 39 A aj, duch jej napada ´ , a on i hned krˇicˇ´ı, a lomcuje jı´m slinıćı´m se, a nesnadneˇ odcha´zı´ od neˇho, sa´paje jı´m. 40 I prosil jsem ucˇedlnı´ku ˚ tvyćh, aby jej vyvrhli, ale nemohli. ´ 41 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: O pokolenı´ neveˇrne´ a prˇevraćene´, dokudzˇ budu u va´s, a sna´sˇeti budu va´s? Prˇived’ sem syna sve´ho. 42 A v tom, kdyz ˇ on prˇicha´zel, porazil jej d’a´bel, a lomcoval jı´m. I prˇimluvil duchu necˇiste´mu Jezˇ´ısˇ, a uzdravil toho mla´dence, a navra´til jej otci jeho. 43 I de ˇ sili se vsˇickni nad velikomocnostı´ Bozˇskou. A kdyzˇ se vsˇickni divili vsˇem veˇcem, kte-

re´zˇ cˇinil Jezˇ´ısˇ, rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m: 44 Sloz ˇ te vy v usˇ´ıch svyćh rˇecˇi tyto, nebot’Syn cˇloveˇka bude vydań v ruce lidske´. 45 Ale oni nesrozume ˇ li slovu tomu, a bylo prˇed nimi skryto, aby nevyrozumeˇli jemu. A nesmeˇli se ho ota´zati o tom slovu. 46 I vznikla mezi nimi ha ´ dka o to, kdo by z nich byl nejveˇtsˇ´ı. 47 Jez ˇ ´ısˇ pak videˇv prˇemysˇlovańı´ srdce jejich, vzav dı´teˇ, postavil je podle´ sebe, 48 A r ˇ ekl jim: Kdozˇkoli prˇijal by dı´teˇ toto ve jmeńu me´m, mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ by koli mne prˇijal, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal. Nebo kdozˇt’ jest nejmensˇ´ı mezi vsˇemi va´mi, tent’ bude veliky´. 49 I odpove ˇ deˇv Jan, rˇekl: Mistrˇe, videˇli jsme jednoho, an ve jmeńu tve´m d’a´bly vymı´ta´; i brańili jsme mu, proto zˇe nechodı´ s na´mi. 50 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Nebranˇtezˇ. Nebo kdot’ nenı´ proti na´m, s na´mit’ jest. 51 I stalo se, kdyz ˇ se doplnili dnove´ vzetı´ jeho zhu˚ru, zˇe on se na tom ustavil, aby sˇel do Jeruzale´ma. 52 I poslal posly pr ˇ ed sebou. A oni jdouce, vesˇli do meˇstecˇka Samaritańske´ho, aby jemu prˇipravili.

´ Sˇ 10 LUKA 53 Ale nepr ˇ ijali ho, proto zˇe oblıćˇej jeho byl obraćen k jitı´ do Jeruzale´ma. 54 A vide ˇ vsˇe to ucˇedlnıći jeho Jakub a Jan, rˇekli: Pane, chcesˇ-li, at’ dı´me, aby ohenˇ sstoupil s nebe, a spa´lil je, jako i Elia´sˇ ucˇinil? 55 Ale obra ´ tiv se, potrestal jich, rˇka: Nevı´te, cˇ´ıho jste vy duchu. 56 Syn zajiste ´ cˇloveˇka neprˇisˇel zatracovati dusˇ´ı lidskyćh, ale aby spasil. I odesˇli do jine´ho meˇstecˇka. 57 Stalo se pak, kdyz ˇ sˇli, zˇe rˇekl jemu na cesteˇ jeden: Pane, pu˚jdu za tebou, kam se koli obra´tı´sˇ. 58 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Lisˇky doupata majı´, a ptaći nebesˇtı´ hnı´zda, ale Syn cˇloveˇka nema´, kde by hlavu sklonil. 59 I r ˇ ekl jine´mu: Pod’ za mnou. Ale on rˇekl: Pane, dopust’ mi prve´ jı´ti a pochovati otce me´ho. 60 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Nech at’ mrtvı´ pochova´vajı´ mrtve´ sve´, ale ty jda, zveˇstuj kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 61 I r ˇ ekl opeˇt jiny´: Pu˚jdu za tebou, Pane, ale prve´ dopust’ mi, at’ se rozzˇehna´m s teˇmi, kterˇ´ızˇ jsou v domeˇ me´m. ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Zˇa´dny´, 62 R kdozˇ vzta´hna ruku svou k pluhu, ohlı´dal by se nazpeˇt, nenı´ zpu˚sobny´ k kra´lovstvı´ Bozˇ´ımu.

KAPITOLA 10. Sedmdesa´te ucˇedlnı´ku˚. 13. Bı´da na meˇsta

115

pro nevdeˇcˇnost. 21. Pań dı´ky cˇinı´ Otci; 25. za´konnı´ka, kdo jest jeho blizˇnı´, zna´ti ucˇ´ı; 41. Martu z prˇ´ılisˇne´ pećˇe tresce.

otom pak vyvolil Pań i jinyćh

P sedmdesa´t, a poslal je po

dvou prˇed tva´rˇ´ı svou do kazˇde´ho meˇsta i mı´sta, kamzˇ meˇl sa´m prˇijı´ti. ˇ enˇ zajiste´ jest 2 A pravil jim: Z mnoha´, ale deˇlnı´ku˚ ma´lo. Protozˇ proste Pańa zˇneˇ, at’ vypudı´ deˇlnı´ky na zˇenˇ svou. 3 Jde ˇ tezˇ. Aj, ja´ posı´la´m va´s jako berany mezi vlky. 4 Nenostez ˇ pytlı´ka, ani mosˇny, ani obuvi, a zˇa´dne´ho na cesteˇ nepozdravujte. 5 A do ktere ´ hozˇkoli domu vejdete, nejprve´ rcete: Pokoj tomuto domu. 6 A bude-lit’ tu syn pokoje, odpocˇinet’ na neˇm pokoj va´sˇ; pakli nic, k va´mt’ se navra´tı´. 7 A v te ´ mzˇ domu ostanˇte, jedouce a pijıće, cozˇ u nich jest, nebo hoden jest deˇlnı´k mzdy sve´. Nechod’tezˇ z domu do domu. 8 Ale do ktere ´ hozˇkoli meˇsta vesˇli byste, a prˇijali by va´s, jezte, cozˇ prˇed va´s prˇedlozˇ´ı. 9 A uzdravujte nemocne ´ , kterˇ´ızˇ by v neˇm byli, a rcete jim: Prˇiblı´zˇilot’ se k va´m kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 10 A do ktere ´ hozˇkoli meˇsta vesˇli byste, a neprˇijali by va´s, vyjdouce na ulice jeho, rcetezˇ:

116

´ Sˇ 10 LUKA

11 Take ´ i ten prach, ktery´zˇ se prˇichytil na´s z meˇsta vasˇeho, vyra´zˇ´ıme na va´s. Ale vsˇak to veˇzte, zˇet’se jest prˇiblı´zˇilo k va´m kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 12 Pravı´m zajiste ´ va´m, zˇe Sodomsky´m v onen den lehcˇeji bude nezˇ tomu meˇstu. 13 Be ˇ da tobeˇ Korozaim, beˇda tobeˇ Betsaido. Nebo kdyby v Ty´ru a v Sidonu cˇineˇni byli divove´ ti, kterˇ´ızˇ v va´s cˇineˇni jsou, da´vno by v zˇ´ıni a v popele sedıće, pokańı´ cˇinili. 14 A protoz ˇ Ty´ru a Sidonu lehcˇeji bude na soudu nezˇli va´m. 15 A ty Kafarnaum, ktere ´ zˇ jsi azˇ do nebe zvy´sˇeno, azˇ do pekla snı´zˇeno budesˇ. 16 Kdoz ˇ va´s slysˇ´ı, mne slysˇ´ı; a kdo va´mi pohrda´, mnou pohrda´; kdozˇ pak mnou pohrda´, pohrda´t’ tı´m, kdozˇ mne poslal. 17 Potom navra ´ tilo se s radostı´ teˇch sedmdesa´te, rˇkouce: Pane, take´ i d’a´blove´ se na´m podda´vajı´ ve jmeńu tve´m. 18 I r ˇ ekl jim: Videˇl jsem satana jako blesk padajıćı´ho s nebe. 19 Aj, da ´ va´mt’ va´m moc sˇlapati na hady a na sˇtı´ry i na vsˇelikou moc neprˇ´ıtele, a nic va´m neusˇkodı´. 20 A vs ˇ ak z toho se neradujte, zˇe se va´m podda´vajı´ duchove´, ale radeˇji se radujte, zˇe jmeńa vasˇe napsańa jsou v nebesıćh.

21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Jezˇ´ısˇ, a rˇekl: Chva´lı´m teˇ, Otcˇe, Pane nebe i zemeˇ, zˇe jsi tyto veˇci skryl prˇed moudry´mi a opatrny´mi, a zjevils je nemluvnˇa´tku˚m. Ovsˇem, Otcˇe, nebo se tak lı´bilo prˇed tebou. 22 Vs ˇ ecky veˇci dańy jsou mi od Otce me´ho, a zˇa´dny´ nevı´, kdo by byl Syn, jedine´ Otec, a kdo by byl Otec, jedine´ Syn, a komuzˇ by chteˇl Syn zjeviti. 23 A obra ´ tiv se k ucˇedlnı´ku˚m obzvla´sˇtneˇ, rˇekl: Blahoslavene´ ocˇi, ktere´zˇ vidı´, co vy vidı´te. 24 Nebo pravı´m va ´ m, zˇe mnozı´ proroci i kra´love´ chteˇli videˇti, cozˇ vy vidı´te, ale nevideˇli, a slysˇeti, cozˇ vy slysˇ´ıte, ale neslysˇeli. 25 A aj, jeden za ´ konnı´k vstal, pokousˇeje ho, a rˇka: Mistrˇe, co cˇineˇ, zˇivot veˇcˇny´ deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ım? 26 A on r ˇ ekl jemu: V za´koneˇ co jest psańo? Kterak cˇtesˇ? 27 A on odpove ˇ deˇv, rˇekl: Milovati budesˇ Pańa Boha sve´ho ze vsˇeho srdce sve´ho, a ze vsˇ´ı dusˇe sve´, a ze vsˇ´ı sı´ly sve´, i ze vsˇ´ı mysli sve´, a blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. 28 I r ˇ ekl mu: Pra´veˇ jsi odpoveˇdeˇl. To cˇinˇ, a zˇiv budesˇ. 29 On pak chte ˇ je se sa´m ospravedlniti, dı´ Jezˇ´ısˇovi: A kdo jest mu˚j blizˇnı´? 30 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Cˇloveˇk jeden sˇel z Jeruzale´ma do

´ Sˇ 11 LUKA Jericho, i upadl mezi lotry. Kterˇ´ızˇ obloupivsˇe jej a zranivsˇe, odesˇli, odpolu zˇive´ho nechavsˇe. 31 I pr ˇ ihodilo se, zˇe kneˇz jeden sˇel touzˇ cestou, a uzrˇev jej, pominul. 32 Te ´ zˇ i Levı´ta prˇisˇed azˇ k tomu mı´stu, a uzrˇev jej, pominul. 33 Samarita ´ n pak jeden, cestou se ubı´raje, prˇisˇel azˇ k neˇmu, a uzrˇev jej, milosrdenstvı´m hnut jest. 34 A pr ˇ istoupiv, uva´zal rańy jeho, naliv oleje a vıńa, a vlozˇiv jej na hovado sve´, vedl do hospody, a pećˇi o neˇj meˇl. 35 Druhe ´ ho pak dne odjı´ti maje, vynˇav dva penı´ze, dal hospoda´rˇi, a rˇekl jemu: Meˇj o neˇj pećˇi, a cozˇkoli nad to vynalozˇ´ısˇ, ja´ kdyzˇ se vra´tı´m, zaplatı´m tobeˇ. 36 Kdo tedy z te ˇ ch trˇ´ı zda´ se tobeˇ blizˇnı´m by´ti tomu, ktery´zˇ upadl mezi lotry? 37 A on r ˇ ekl: Ten, ktery´zˇ proka´zal milosrdenstvı´ nad nı´m. I rˇekl jemu Jezˇ´ısˇ: Jdi, i ty ucˇinˇ te´zˇ. 38 I stalo se, kdyz ˇ sˇli, zˇe on vsˇel do jednoho meˇstecˇka. Zˇena pak jedna, jmeńem Marta, prˇijala jej do domu sve´ho. 39 A ta me ˇ la sestru, jmeńem Marii, ktera´zˇ sedeˇci u noh Jezˇ´ısˇovyćh, poslouchala slova jeho.

117

40 Ale Marta pecˇliva ´ byla prˇi mnohe´ sluzˇbeˇ. Ktera´zˇ prˇistoupivsˇi, rˇekla: Pane, nema´sˇ-lizˇ o to pećˇe, zˇe sestra ma´ nechala mne same´ slouzˇiti? Protozˇ rci jı´, at’ mi pomu˚zˇ. 41 A odpove ˇ deˇv, rˇekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Marta, Marta, pecˇliva´ jsi, a rmoutı´sˇ se prˇi mnohyćh veˇcech. 42 Ale jednohot’ jest potr ˇ ebı´. Mariat’dobrou strańku vyvolila, ktera´zˇ nebude odjata od nı´.

KAPITOLA 11. Pań ucˇ´ı modlitbeˇ, 14. d’a´belstvı´ vymı´ta´, 15. zpra´vu o sve´m skutku cˇinı´, 29. znamenı´ zˇa´dajıćı´ tresce, 42. a na farizee bı´du vyda´va´.

stalo se, kdyzˇ se na jed-

I nom mı´steˇ modlil, kdyzˇ prˇe-

stal, rˇekl jemu jeden z ucˇedlnı´ku˚ jeho: Pane, naucˇ na´s modliti se, jako i Jan ucˇil ucˇedlnı´ky sve´. 2I r ˇ ekl jim: Kdyzˇ se modlı´te, rˇ´ıkejte: Otcˇe na´sˇ, ktery´zˇ jsi v nebesıćh, posveˇt’ se jmeńo tve´. Prˇid’ kra´lovstvı´ tve´. Bud’ vu˚le tva´, jako v nebi tak i na zemi. 3 Chle ´ b na´sˇ vezdejsˇ´ı da´vej na´m kazˇde´ho dne. 4 I odpust’ na ´ m hrˇ´ıchy nasˇe, nebo i my odpousˇtı´me vsˇelike´mu vinnı´ku sve´mu. A neuvod’ na´s v pokusˇenı´, ale zbav na´s od zle´ho. 5I r ˇ ekl jim: Kdo z va´s bude mı´ti prˇ´ıtele, a pu˚jde k neˇmu o

118

´ Sˇ 11 LUKA

pu˚lnoci, a dı´ jemu: Prˇ´ıteli, pu˚jcˇ mi trˇ´ı chlebu˚. 6 Nebo pr ˇ ´ıtel mu˚j prˇisˇel s cesty ke mneˇ, a nema´m, co bych prˇedlozˇil prˇed neˇj. 7 A on vnitr ˇ jsa, odpoveˇdeˇl by: Necˇinˇ mi nevole; dve´rˇe jizˇ zavrˇ´ıny, a dı´tky me´ se mnou jsou v pokoji. Nemohut’ vsta´ti a da´ti tobeˇ. 8 Pravı´m va ´ m: Acˇt’ neda´ jemu, vstana, proto zˇe jest prˇ´ıtel jeho, ale vsˇak pro nezbednost jeho vstana, da´ jemu, kolikzˇkoli potrˇebuje. 9 I ja ´ t’ pravı´m va´m: Proste, a budet’ va´m dańo; hledejte, a naleznete; tlucte, a budet’ va´m otevrˇ´ıno. 10 Nebo kaz ˇ dy´, kdozˇ prosı´, be´rˇe; a kdozˇ hleda´, nale´za´; a tomu, kdozˇ tlucˇe, bude otevrˇ´ıno. 11 Ktere ´ ho pak z va´s otce prosil by syn za chle´b, zdali kamene poda´ jemu? Aneb za rybu, zdali mı´sto ryby da´ jemu hada? 12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali poda´ jemu sˇtı´ra? 13 Pone ˇ vadzˇ tedy vy, jsouce zlı´, umı´te dobre´ dary da´vati deˇtem svy´m, cˇ´ım vıće Otec va´sˇ nebesky´ da´ Ducha svate´ho teˇm, kterˇ´ızˇ ho prosı´? 14 I vymı´tal da ´ belstvı´, a to bylo neˇme´. Stalo se pak, kdyzˇ vysˇlo d’a´belstvı´, mluvil ten neˇmy´. I divili se za´stupove´.

15 Ale ne ˇ kterˇ´ı z nich pravili: Skrze Belzebuba, knı´zˇe d’a´belske´, vymı´ta´ d’a´bly. 16 A jinı´ pokous ˇ ejıće, znamenı´ od neˇho hledali s nebe. 17 Ale on znaje mys ˇ lenı´ jejich, rˇekl jim: Kazˇde´ kra´lovstvı´ samo v sobeˇ rozdeˇlene´ pustne, i du˚m rozdvojeny´ pada´. 18 Jestliz ˇ et’jest pak i satan proti sobeˇ rozdeˇlen, kterakzˇ stane kra´lovstvı´ jeho? Nebo pravı´te, zˇe ja´ skrze Belzebuba vymı´ta´m d’a´bly. 19 Jestliz ˇ e ja´ skrze Belzebuba vymı´ta´m d’a´bly, synove´ vasˇi skrze koho vymı´tajı´? Protozˇ oni soudcove´ vasˇi budou. 20 Paklit’ prstem Boz ˇ ´ım vymı´ta´m d’a´bly, jisteˇt’ prˇisˇlo k va´m kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 21 Kdyz ˇ silny´ odeˇnec ostrˇ´ıha´ sıńeˇ sve´, v pokoji jsou vsˇecky veˇci, ktere´zˇ ma´. 22 Pakli by silne ˇ jsˇ´ı nezˇ on prˇijda, prˇemohl jej, vsˇecka odeˇnı´ jeho odejme, v neˇzˇ u´fal, a loupezˇe jeho rozdeˇlı´. 23 Kdoz ˇ nenı´ se mnou, proti mneˇ jest; a kdozˇ neshromazˇd’uje se mnou, rozptylujet’. 24 Kdyz ˇ necˇisty´ duch vyjde od cˇloveˇka, chodı´ po mı´stech suchyćh, hledaje odpocˇinutı´. A nenalezna, dı´: Vra´tı´m se do domu sve´ho, odkudzˇ jsem vysˇel. 25 A pr ˇ ijda, nalezne vymeteny´ a ozdobeny´.

´ Sˇ 11 LUKA 26 Tehdy jde, a pr ˇ ijme k sobeˇ jinyćh sedm duchu˚ horsˇ´ıch, nezˇ jest sa´m, a vejdouce, prˇeby´vajı´ tam. I jsou poslednı´ veˇci cˇloveˇka toho horsˇ´ı nezˇli prvnı´. 27 I stalo se, kdyz ˇ on to mluvil, zˇe pozdvihsˇi hlasu jedna zˇena z za´stupu, rˇekla jemu: Blahoslaveny´ zˇivot, ktery´zˇ tebe nosil, a prsy, kteryćhzˇ jsi pozˇ´ıval. 28 On pak r ˇ ekl: Anobrzˇ blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı slovo Bozˇ´ı, a ostrˇ´ıhajı´ jeho. 29 A kdyz ˇ se za´stupove´ scha´zeli k neˇmu, pocˇal praviti: Pokolenı´ toto nesˇlechetne´ jest. Znamenı´ vyhleda´va´, ale znamenı´ jemu nebude dańo, nezˇ znamenı´ to Jona´sˇe proroka. 30 Nebo jakoz ˇ Jona´sˇ ucˇineˇn byl znamenı´m Ninivitsky´m, takt’ bude i Syn cˇloveˇka pokolenı´ tomuto. 31 Kra ´ lovna od poledne stane na soudu s muzˇi pokolenı´ tohoto, a odsoudı´ je. Nebo prˇijela od koncˇin zemeˇ, aby slysˇela moudrost Sˇalomounovu, a aj, vıće nezˇ Sˇalomoun tuto. 32 Muz ˇ i Ninivitsˇtı´ povstanou na soudu s pokolenı´m tı´mto, a odsoudı´ je. Nebo cˇinili pokańı´ k ka´zanı´ Jona´sˇovu, a aj, vıće nezˇli Jona´sˇ tuto. ˇ a´dny´ rozsvı´teˇ svıći, nepo33 Z stavı´ jı´ do skry´sˇe, ani pod kbelec, ale na svıćen, aby ti, kterˇ´ızˇ vcha´zejı´, sveˇtlo videˇli.

119

34 Svıće te ˇ la jest oko. Kdyzˇ by tedy oko tve´ sprostne´ bylo, i teˇlo tve´ vsˇecko bude sveˇtle´; a paklit’ bude nesˇlechetne´, i teˇlo tve´ tmave´ bude. 35 Viziz ˇ tedy, aby sveˇtlo, ktere´zˇ jest v tobeˇ, nebylo tmou. 36 Pakli cele ´ teˇlo tve´ sveˇtle´ bude, nemaje zˇa´dne´ cˇa´stky tmave´, budet’vsˇecko tak sveˇtle´, zˇe teˇ jako svıće bleskem osvı´tı´. 37 A kdyz ˇ on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obeˇdval u neˇho. A vsˇed, posadil se za stu˚l. 38 Farizeus pak vide ˇ v to, podivil se, zˇe se neumyl prˇed obeˇdem. 39 I r ˇ ekl Pań jemu: Nynı´ vy farizeove´ povrchu konvice a misy cˇistı´te, ale to, cozˇ vnitrˇ jest u va´s, plno jest loupezˇe a nesˇlechetnosti. 40 Bla ´ zni, zdalizˇ ten, ktery´zˇ ucˇinil, cozˇ zevnitrˇ jest, neucˇinil take´ i toho, cozˇ jest vnitrˇ? 41 Ale vs ˇ ak i z toho, cozˇ ma´te, da´vejte almuzˇnu, a aj, vsˇecky veˇci vasˇe cˇiste´ budou. 42 Ale be ˇ da va´m farizeu˚m, zˇe desa´tky da´va´te z ma´ty a z routy a ze vsˇelike´ byliny, ale opousˇtı´te soud a la´sku Bozˇ´ı. Tyto veˇci meˇli jste cˇiniti, a oneˇch neopousˇteˇti. 43 Be ˇ da va´m farizeu˚m, nebo milujete prvnı´ mı´sta v sˇkolaćh a pozdravovańı´ na trzıćh. 44 Be ˇ da va´m, za´konnıći a farizeove´ pokrytci, nebo jste jako

120

´ Sˇ 12 LUKA

hrobove´ nepatrnı´, a lide´ chodıće po nich, neveˇdı´. 45 I odpove ˇ deˇv jeden z za´konnı´ku˚, rˇekl jemu: Mistrˇe, tyto veˇci mluveˇ, i na´m take´ lehkost cˇinı´sˇ. 46 A on r ˇ ekl: I va´m za´konnı´ku˚m beˇda, nebo obteˇzˇujete lidi brˇemeny nesnesitelny´mi, a sami se teˇch brˇemen jednı´m prstem nedoty´ka´te. 47 Be ˇ da va´m, proto zˇe vzdeˇla´va´te hroby prorocke´, ktere´zˇ otcove´ vasˇi zmordovali. 48 A tak osve ˇ dcˇujete a potvrzujete skutku˚ otcu˚ svyćh. Nebo oni zajiste´ zmordovali je, vy pak vzdeˇla´va´te hroby jejich. 49 Protoz ˇ i Moudrost Bozˇ´ı rˇekla: Posˇlit’ k nim proroky a aposˇtoly, a z teˇch neˇktere´ mordovati budou, a jine´ vyhańeˇti, 50 Aby poz ˇ a´dańo bylo od tohoto pokolenı´ krve vsˇech proroku˚, ktera´zˇ vylita jest od ustanovenı´ sveˇta, 51 Od krve Abelovy az ˇ do krve Zacharia´sˇovy, ktery´zˇ zahynul mezi olta´rˇem a chra´mem. Jisteˇ, pravı´m va´m, pozˇa´dańo jı´ bude od pokolenı´ tohoto. 52 Be ˇ da va´m za´konnı´ku˚m, nebo jste vzali klıćˇ umeˇnı´; sami jste nevesˇli, a teˇm, kterˇ´ızˇ vcha´zeli, zbrańili jste. 53 A kdyz ˇ jim to mluvil, pocˇali za´konnıći a farizeove´ prˇ´ısneˇ na

neˇj dotı´rati, a k mnohy´m rˇecˇem prˇ´ıcˇiny jemu da´vati. ´ klady cˇinıće jemu, a hleda54 U jıće popadnouti neˇco z u´st jeho, aby jej obzˇalovali. KAPITOLA 12. Za´konnicˇ´ı kvas. 4. Koho se ba´ti. 15. Lakomstvı´ a nezrˇ´ızena´ pećˇe. 35. Napomenutı´ k bedlivosti. 49. Protivenstvı´ vyznavacˇu˚m pravdy. 54. Obvineˇnı´ z naschva´lnı´ hlouposti. 58. Pohru˚zˇka neustupny´m.

v tom, kdyzˇ se na tisıće lidu

A sesˇlo, tak zˇe jedni druhe´

velmi tlacˇili, pocˇal mluviti k ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Nejprˇedneˇji se varujte od kvasu farizeu˚, ktery´zˇ jest pokrytstvı´. 2 Nebot’ nic nenı´ skryte ´ ho, cozˇ by nemeˇlo by´ti zjeveno; anizˇ jest co tajne´ho, jesˇto by nemeˇlo by´ti zveˇdıńo. 3 Protoz ˇ to, co jste pravili ve tmaćh, bude na sveˇtle slysˇańo, a co jste v usˇi sˇeptali v pokojıćh, hla´sańot’ bude na strˇechaćh. 4 Pravı´m pak va ´ m prˇa´telu˚m svy´m: Nestrachujte se teˇch, kterˇ´ızˇ teˇlo zabı´jejı´, a potom nemajı´, co by vıće ucˇinili. 5 Ale uka ´ zˇit’va´m, koho se ma´te ba´ti: Bojte se toho, ktery´zˇ, kdyzˇ zabije, ma´ moc uvrci do pekelne´ho ohneˇ. Jisteˇ pravı´m va´m, toho se bojte. 6 Zdaliz ˇ neby´va´ peˇt vrabecˇku˚ proda´vańo za dva penı´zˇky? A jeden z nich nenı´ v zapomenutı´ prˇed Bohem.

´ Sˇ 12 LUKA 7 Ny ´ brzˇ i vlasove´ hlavy vasˇ´ı vsˇickni v pocˇtu jsou. Protozˇ nebojtezˇ se, mnohot’ vy vrabecˇku˚ prˇevysˇujete. 8 Pravı´mt’ pak va ´ m: Kazˇdy´ kdozˇ by koli vyznal mne prˇed lidmi, i Syn cˇloveˇka vyzna´ jej prˇed andeˇly Bozˇ´ımi. 9 Kdoz ˇ by mne pak zaprˇel prˇed lidmi, zaprˇ´ınt’ bude prˇed andeˇly Bozˇ´ımi. 10 A kaz ˇ dy´ kdozˇ dı´ slovo proti Synu cˇloveˇka, bude mu odpusˇteˇno, ale tomu, kdozˇ by se Duchu svate´mu rouhal, nebudet’ odpusˇteˇno. 11 Kdyz ˇ pak va´s voditi budou do sˇkol a k vla´darˇu˚m a k mocny´m, nepecˇujte, kterak aneb co byste odpovı´dali, aneb co byste mluvili. 12 Duch svaty ´ zajiste´ naucˇ´ı va´s v tu hodinu, co byste meˇli mluviti. 13 I r ˇ ekl jemu jeden z za´stupu: Mistrˇe, rci bratru me´mu, at’ rozdeˇlı´ se mnou deˇdictvı´. 14 A on r ˇ ekl jemu: Cˇloveˇcˇe, kdo mne ustavil soudcı´m aneb deˇlicˇem nad va´mi? 15 I r ˇ ekl jim: Viztezˇ a vystrˇ´ıhejte se od lakomstvı´; nebot’ ne v rozhojneˇnı´ statku neˇcˇ´ıho zˇivot jeho za´lezˇ´ı. 16 Pove ˇ deˇl pak jim podobenstvı´, rˇka: Cˇloveˇka jednoho bohate´ho hojne´ u´rody pole prˇineslo.

121

17 I pr ˇ emysˇloval sa´m v sobeˇ, rˇka: Co ucˇinı´m? Nebo nema´m, kde bych shroma´zˇdil u´rody sve´. 18 I r ˇ ekl: Toto ucˇinı´m: Zborˇ´ım stodoly sve´, a veˇtsˇ´ıch nastavı´m, a tu shroma´zˇdı´m vsˇecky sve´ u´rody i zbozˇ´ı sva´. 19 A dı´m dus ˇ i sve´: Dusˇe, ma´sˇ mnoho statku slozˇene´ho za mnoha´ le´ta, odpocˇ´ıvej, jez, pı´, meˇj dobrou vu˚li. ´ bla´zne, 20 I r ˇ ekl jemu Bu˚h: O te´to noci pozˇa´dajı´ dusˇe tve´ od tebe, a to, cozˇs prˇipravil, cˇ´ı bude? 21 Takt’ jest, kdoz ˇ sobeˇ poklady shromazˇd’uje, a nenı´ v Bohu bohaty´. ˇ ekl pak ucˇedlnı´ku˚m svy´m: 22 R Protozˇ pravı´m va´m: Nebud’te pecˇlivı´ o zˇivot svu˚j, co byste jedli, ani o teˇlo, cˇ´ım byste se odı´vali. ˇ ivot vıće jest nezˇli pokrm, i 23 Z teˇlo nezˇli odeˇv. 24 Patr ˇ te na havrany, zˇet’ nesejı´, ani nezˇnou, a nemajı´ sˇpizˇ´ırny, ani stodoly a vsˇak Bu˚h zˇivı´ je. I cˇ´ım v veˇtsˇ´ı va´zˇnosti jste vy nezˇ ptactvo? 25 A kdoz ˇ pak z va´s pecˇliveˇ mysle, mu˚zˇ prˇidati ku postaveˇ sve´ loket jeden? 26 Pone ˇ vadzˇ tedy nemu˚zˇete s to by´ti, cozˇ nejmensˇ´ıho jest, procˇ se o jine´ veˇci stara´te? 27 Patr ˇ te na kvı´tı´, kterak rostou, nedeˇlajı´, ani prˇedou, pra-

122

´ Sˇ 12 LUKA

vı´mt’ pak va´m, zˇe ani Sˇalomoun ve vsˇ´ı sla´veˇ sve´ nebyl tak odıń, jako jedno z teˇchto. 28 A pone ˇ vadzˇ tra´vu, ktera´zˇ dnes na poli jest, a zı´tra do peci uvrzˇena by´va´, Bu˚h tak odı´va´, cˇ´ım vıće va´s, o´ male´ vı´ry? 29 I vy nehledejtez ˇ toho, co byste jedli, aneb co byste pili, anizˇ o to roztrzˇite´ mysli bud’te. 30 Nebo te ˇ ch vsˇech veˇcı´ na´rodove´ sveˇta tohoto hledajı´, Otec pak va´sˇ vı´, zˇe teˇch veˇcı´ potrˇebujete. 31 Ale rade ˇ ji hledejte kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, a tyto vsˇecky veˇci budou va´m prˇidańy. 32 Neboj se, o ´ malicˇke´ sta´dce, nebot’ se zalı´bilo Otci vasˇemu da´ti va´m kra´lovstvı´. 33 Proda ´ vejte statky sve´, a da´vejte almuzˇnu. Deˇlejte sobeˇ pytlı´ky, kterˇ´ızˇ nevetsˇejı´, poklad, ktery´zˇ nehyne v nebesıćh, kdezˇ zlodeˇj dojı´ti nemu˚zˇ, anizˇ mol kazı´. 34 Nebo kdez ˇ jest poklad va´sˇ, tut’ bude i srdce vasˇe. 35 Bud’tez ˇ bedra vasˇe prˇepa´sana´, a svıće horˇ´ıcı´. 36 A vy podobni lidem ocˇeka ´ vajıćı´m Pańa sve´ho, azˇ by se vra´til z svadby, aby hned, jakzˇ by prˇisˇel a potloukl, otevrˇeli jemu. 37 Blaze sluzˇebnı´ku˚m teˇm, ktere´zˇ prˇijda Pań, nalezl by, a oni bdı´. Amen pravı´m va´m, zˇe

prˇepa´sˇe se, a vsadı´ je za stu˚l, a chodeˇ, bude jim slouzˇiti. 38 A pr ˇ isˇel-lit’by v druhe´ bdeˇnı´, a paklit’ by v trˇetı´m bdeˇnı´ prˇisˇel, a tak je nalezl, blahoslavenı´ jsou ti sluzˇebnıći, 39 Toto pak ve ˇ zte, zˇe byt’ veˇdeˇl hospoda´rˇ, v kterou by hodinu meˇl zlodeˇj prˇijı´ti, bdeˇl by zajiste´, a nedal by podkopati domu sve´ho. 40 Protoz ˇ i vy bud’te hotovi, nebo v kterou hodinu nenadeˇjete se, Syn cˇloveˇka prˇijde. 41 I r ˇ ekl jemu Petr: Pane, na´m-li pravı´sˇ toto podobenstvı´, cˇili vsˇechneˇm? 42 I dı´ Pa ´ n: Kdo jest veˇrny´ sˇafa´rˇ a opatrny´, jehozˇ by ustanovil pań nad cˇeledı´ svou, aby jim v cˇas da´val vymeˇrˇeny´ pokrm? 43 Blahoslaveny ´ sluzˇebnı´k ten, ktere´hozˇ, kdyzˇ by prˇisˇel pań jeho, nalezne, an tak cˇinı´. 44 V pravde ˇ pravı´m va´m, zˇe nade vsˇ´ım statkem svy´m ustanovı´ jej. 45 Pakli by r ˇ ekl sluzˇebnı´k ten v srdci sve´m: Prodle´va´ prˇijı´ti pań mu˚j, i pocˇal by bı´ti sluzˇebnı´ky a deˇvky, a jı´sti a pı´ti i opı´jeti se: 46 Pr ˇ ijdet’ pań sluzˇebnı´ka toho v den, v ktery´zˇ se nenadeˇje, a v hodinu, ktere´zˇ nevı´. I oddeˇlı´t’jej, a dı´l jeho polozˇ´ı s neveˇrny´mi. 47 Sluz ˇ ebnı´k pak ten, ktery´zˇ by znal vu˚li pańa sve´ho, a nebyl

´ Sˇ 13 LUKA hotov, a necˇinil podle´ vu˚le jeho, bit bude velmi. 48 Ale ktery ´ zˇ neznal, a cˇinil hodne´ veˇci trestańı´, bit bude meńeˇ. Kazˇde´mu pak, komuzˇ jest mnoho dańo, mnoho bude od neˇho pozˇa´dańo; a komut’ mnoho porucˇili, vıćet’ pozˇa´dajı´ od neˇho. 49 Ohen ˇ prˇisˇel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestlizˇe jizˇ horˇ´ı? 50 Ale kr ˇ tem ma´m krˇteˇn by´ti, a kterak jsem ssouzˇen, dokudzˇ se nevykona´! 51 Coz ˇ se domnı´va´te, zˇe bych prˇisˇel pokoj uve´sti na zemi? Nikoli, pravı´m va´m, ale rozdeˇlenı´. 52 Nebo jiz ˇ od te´to chvı´le bude jich peˇt v jednom domeˇ rozdeˇleno, trˇi proti dveˇma, a dva proti trˇem. 53 Bude rozde ˇ len otec proti synu, a syn proti otci, ma´teˇ proti dcerˇi, a dcera proti materˇi, svegrusˇe proti neveˇsteˇ sve´, a neveˇsta proti svegrusˇi sve´. 54 Pravil take ´ i za´stupu˚m: Kdyzˇ vı´da´te oblak, an vzcha´zı´ od za´padu, hned pravı´te: Prˇ´ıval jde, a tak by´va´. 55 A kdyz ˇ od poledne vı´tr veˇje, rˇ´ıka´te: Bude horko, a by´va´t’. 56 Pokrytci, zpu ˚ sob zemeˇ i nebe umı´te souditi, a kterakzˇ pak tohoto cˇasu nesoudı´te? 57 Ano procˇ i sami od sebe nesoudı´te, cozˇ spravedlive´ho?

123

58 Kdyz ˇ pak jdesˇ s protivnı´kem svy´m k vrchnosti, na cesteˇ prˇicˇinˇ se o to, abys byl zprosˇteˇn od neˇho, aby snad neta´hl tebe k soudci, a soudce dal by tebe birˇici, a birˇic vsadil by teˇ do zˇala´rˇe. 59 Pravı´m tobe ˇ : Nevyjdesˇ odtud, dokudzˇ bys i toho poslednı´ho hale´rˇe nenavra´til.

KAPITOLA 13. Galilejsˇtı´, 5. veˇzˇe v Siloe, 6. fı´k neplodny´, 11. zˇena v sobotu uzdravena´, 18. podobenstvı´ horcˇice a kvasu, 23. spasencu˚ ma´lo, 31. Hero´des lisˇka, 34. pohru˚zˇka Jeruzale´mu.

yli pak tu prˇ´ıtomnı´ cˇasu

B toho neˇkterˇ´ı, vypravujıće

jemu o Galilejskyćh, kteryćhzˇ krev Pila´t smı´sil s obeˇtmi jejich. 2 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl jim: Co mnı´te, zˇe ti Galilejsˇtı´ byli veˇtsˇ´ı hrˇ´ısˇnıći nezˇli vsˇickni Galilejsˇtı´, zˇe takove´ veˇci trpeˇli? 3 Nikoli, pravı´m va ´ m. Ny´brzˇ nebudete-li pokańı´ cˇiniti, vsˇickni te´zˇ zahynete. 4 Aneb one ˇ ch osmnaćte, na ktere´zˇ upadla veˇzˇe v Siloe, a zbila je, zdali se domnı´va´te, zˇe by oni vinni byli nad vsˇecky lidi, prˇeby´vajıćı´ v Jeruzale´meˇ? 5 Nikoli, pravı´m va ´ m. Ny´brzˇ nebudete-li pokańı´ cˇiniti, vsˇickni te´zˇ zahynete. 6 Pove ˇ deˇl pak toto podobenstvı´: Cˇloveˇk jeden meˇl strom fı´kovy´ sˇtı´peny´ na vinici sve´. I prˇi-

124

´ Sˇ 13 LUKA

sˇel, hledaje ovoce na neˇm, ale nenalezl. 7I r ˇ ekl vinarˇi: Aj, po trˇi le´ta prˇicha´zı´m, hledaje ovoce na tom fı´ku, ale nenale´za´m. Vytnizˇ jej. Procˇ i tu zemi darmo kazı´? 8 On pak odpove ˇ deˇv, rˇekl jemu: Pane, ponechejzˇ ho i tohoto le´ta, azˇt’ jej okopa´m a ohnojı´m, 9 Zdali by nesl ovoce. Paklit’neponese, potom vytnesˇ jej. 10 Ucˇil pak v jedne ´ sˇkole v sobotu. 11 A aj, byla tu z ˇ ena, ktera´zˇ meˇla ducha nemoci osmnaćt let, a byla sklıćˇena, a nijakzˇ se nemohla zprˇ´ımiti. 12 A uzr ˇ ev ji Jezˇ´ısˇ, zavolal jı´ k sobeˇ, a rˇekl jı´: Zˇeno, zprosˇteˇna jsi od nemoci sve´. 13 I vloz ˇ il na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha. 14 Tedy knı´z ˇ e sˇkolnı´ odpoveˇdeˇv, hneˇvaje se proto, zˇe v den sobotnı´ uzdravoval Jezˇ´ısˇ, rˇekl za´stupu: Sˇest dnı´ jest, v nichzˇ na´lezˇ´ı deˇlati; protozˇ v teˇch prˇicha´zejıće, bud’te uzdravovańi, a ne v den sobotnı´. 15 I odpove ˇ deˇv jemu Pań, rˇekl: Pokrytcˇe, zdali jeden kazˇdy´ z va´s v sobotu neodvazuje vola sve´ho neb osla od jeslı´, a nevodı´ napa´jeti? 16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouzˇ byl sva´zal satan, aj, jizˇ osmnaćte let, cozˇ nemeˇla by´ti

rozva´zańa z svazku tohoto v den sobotnı´? 17 A kdyz ˇ on to poveˇdeˇl, zastydeˇli se vsˇickni protivnıći jeho, ale vsˇecken lid radoval se ze vsˇech teˇch slavnyćh skutku˚, kterˇ´ızˇ se da´li od neˇho. 18 I r ˇ ekl: Cˇemu podobno jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, a k cˇemu je prˇirovna´m? 19 Podobno jest zrnu horcˇicˇne´mu, ktere´zˇ vzav cˇloveˇk, uvrhl do zahrady sve´. I rostlo, a ucˇineˇno jest v strom veliky´, a ptactvo nebeske´ hnı´zda sobeˇ deˇlali na ratolestech jeho. 20 A ope ˇ t rˇekl: K cˇemu prˇipodobnı´m kra´lovstvı´ Bozˇ´ı? 21 Podobno jest kvasu, ktery´zˇ vzavsˇi zˇena, zadeˇlala ve trˇech meˇrˇicıćh mouky, azˇ zkysalo vsˇecko. 22 I chodil po me ˇ stech a meˇstecˇkaćh, ucˇe, bera se do Jeruzale´ma. 23 I r ˇ ekl jemu jeden: Pane, co nemnozı´ jsou ti, kterˇ´ı spaseni by´ti majı´? On pak rˇekl jim: 24 Snaz ˇ ujte se vcha´zeti teˇsnou branou; nebot’ (pravı´m va´m), mnozı´ usilovati budou vjı´ti, ale nebudou moci. 25 Kdyz ˇ vstane hospoda´rˇ, a zavrˇe dve´rˇe, a pocˇnete vneˇ sta´ti a tlouci na dve´rˇe, rˇkouce: Pane, Pane, otevrˇi na´m, a on odpovı´daje, dı´t’ va´m: Nezna´m va´s, odkud jste:

´ Sˇ 14 LUKA 26 Tedy pocˇnete r ˇ ´ıci: Jı´dali jsme a pı´jeli prˇed tebou, a na ulicech nasˇich jsi ucˇ´ıval. 27 I dı´: Pravı´m va ´ m, nezna´m va´s, odkud jste. Odejdeˇtezˇ ode mne vsˇickni cˇinitele´ nepravosti. 28 Tamt’ bude pla ´ cˇ a sˇkrˇipenı´ zubu˚, kdyzˇ uzrˇ´ıte Abrahama, a Iza´ka, a Ja´koba, a vsˇecky proroky v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, sami pak sebe vyhnane´ ven. 29 I pr ˇ ijdout’ od vyćhodu, a od za´padu, a od pu˚lnoci, i od poledne, a budou stoliti v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 30 A aj, jsout’ poslednı´, kter ˇ ´ızˇ budou prvnı´, a jsou prvnı´, kterˇ´ızˇ budou poslednı´. 31 A v ten den pr ˇ istoupili neˇkterˇ´ı z farizeu˚, rˇkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Hero´des chce teˇ zamordovati. 32 I r ˇ ekl jim: Jdouce, poveˇzte lisˇce te´: Aj, vymı´ta´m d’a´bly, a uzdravuji dnes a zı´tra, a trˇetı´ho dne dokona´m. 33 Ale vs ˇ ak musı´m dnes a zı´tra i po zejtrˇ´ı choditi; nebot’ nelze proroku zahynouti kromeˇ Jeruzale´ma. 34 Jeruzale ´ me, Jeruzale´me, jesˇto mordujesˇ proroky, a kamenujesˇ ty, kterˇ´ızˇ k tobeˇ by´vajı´ poslańi, kolikra´t jsem chteˇl shroma´zˇditi dı´tky tve´, jako slepice kurˇa´tka sva´ pod krˇ´ıdla? Ale nechteˇli jste.

125

35 Aj, zanecha ´ n bude va´m du˚m va´sˇ pusty´. Ale jisteˇ pravı´m va´m, zˇe nikoli mne neuzrˇ´ıte, azˇt’ prˇijde, kdyzˇ dı´te: Pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ.

KAPITOLA 14. Pań uzdraviv vodnotelne´ho, 7. ku pokorˇe slouzˇil, 16. podobenstvı´ o vecˇerˇi prˇedlozˇil, 25. a prave´mu sebe na´sledovańı´ prˇ´ıklady dveˇma poucˇil.

stalo se, kdyzˇ vsˇel Jezˇ´ısˇ do

I domu neˇjake´ho knı´zˇete fa-

rizejske´ho v sobotu, aby jedl chle´b, zˇe oni sˇetrˇili ho. 2 A aj, cˇlove ˇ k neˇjaky´ vodnotelny´ byl prˇed nı´m. 3 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, dı´ za´konnı´ku˚m a fazieu˚m, rˇka: Slusˇ´ı-li v sobotu uzdravovati? 4 Oni pak mlcˇeli. Tedy on dosa´h jeho, uzdravil a propustil. 5 A odpove ˇ deˇv jim, rˇekl: Cˇ´ı z va´s osel aneb vu˚l upadl by do studnice, a ne i hned by ho vyta´hl v den sobotnı´? 6 I nemohli jemu na to odpove ˇdı´ti. 7 Pove ˇ deˇl take´ i pozvany´m podobenstvı´, (spatrˇiv to, kterak prˇednı´ mı´sta vyvolovali), rˇka jim: 8 Kdybys byl od ne ˇ koho pozvań na svadbu, nesedej na prˇednı´m mı´steˇ, at’by snad vzaćneˇjsˇ´ı nezˇ ty nebyl pozvań od neˇho. 9 A pr ˇ ijda ten, ktery´zˇ tebe i onoho pozval, rˇekl by tobeˇ: Dej tomuto mı´sto. A tehdy pocˇal bys

126

´ Sˇ 14 LUKA

s hanbou na poslednı´m mı´steˇ sedeˇti. 10 Ale kdyz ˇ bys byl pozvań, jda, posad’ se na poslednı´m mı´steˇ. A kdyby prˇisˇel ten, ktery´zˇ tebe pozval, rˇekl by tobeˇ: Prˇ´ıteli, posedni vy´sˇe, tedy budesˇ mı´ti chva´lu prˇed spolustolıćı´mi. 11 Nebo kaz ˇ dy´, kdozˇ se povysˇuje, bude ponı´zˇen; a kdozˇ se ponizˇuje, bude povy´sˇen. 12 Pravil take ´ i tomu, ktery´zˇ ho byl pozval: Kdyzˇ cˇinı´sˇ obeˇd neb vecˇerˇi, nezov prˇa´tel svyćh, ani bratrˇ´ı svyćh, ani prˇ´ıbuznyćh svyćh, ani sousedu˚ bohatyćh, at’by snad i oni zase nezvali tebe, a meˇl bys odplatu. 13 Ale kdyz ˇ cˇinı´sˇ hody, povolej chudyćh, chromyćh, kulhavyćh, slepyćh, 14 A blahoslaveny ´ budesˇ. Nebot’ nemajı´, odkud by odplatili tobeˇ, ale budet’ odplaceno prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ spravedlivyćh. 15 I uslys ˇ av to jeden z spoluprˇ´ısedıćıćh, rˇekl jemu: Blahoslaveny´, kdozˇ jı´ chle´b v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 16 On pak r ˇ ekl jemu: Cˇloveˇk neˇjaky´ ucˇinil vecˇerˇi velikou, a pozval mnohyćh. 17 I poslal sluz ˇ ebnı´ka sve´ho v hodinu vecˇerˇe, aby rˇekl pozvany´m: Pod’te, nebo jizˇ prˇipraveno jest vsˇecko. 18 I pocˇali se vs ˇ ickni jednomyslneˇ vymlouvati. Prvnı´ rˇekl je-

mu: Ves jsem koupil, i musı´m vyjı´ti a shle´dnouti ji; prosı´m tebe, vymluv mne. 19 A druhy ´ rˇekl: Patero sprˇezˇenı´ volu˚ koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosı´m tebe, vymluv mne. 20 A jiny ´ dı´: Zˇenu jsem pojal, a protozˇ nemohu prˇijı´ti. 21 I navra ´ tiv se ten sluzˇebnı´k, zveˇstoval ty veˇci pańu sve´mu. Tedy rozhneˇvav se hospoda´rˇ, rˇekl sluzˇebnı´ku sve´mu: Vyjdi rychle na rynky a na ulice meˇsta, a chude´, i chrome´, i kulhave´, a slepe´ uved’ sem. 22 I r ˇ ekl sluzˇebnı´k: Pane, stalo se, jakzˇ jsi rozka´zal, a jesˇteˇt’ mı´sto jest. 23 Tedy r ˇ ekl pań sluzˇebnı´ku: Vyjdizˇ na cesty a mezi ploty, a prˇinut’ vjı´ti, at’ se naplnı´ du˚m mu˚j. 24 Nebo pravı´mt’va ´ m, zˇe zˇa´dny´ z muzˇu˚ teˇch, kterˇ´ızˇ pozvańi byli, neokusı´ vecˇerˇe me´. ˇ li pak mnozı´ za´stupove´ s 25 S nı´m. A obra´tiv se, rˇekl jim: 26 Jde-li kdo ke mne ˇ , a nema´-li v nena´visti otce sve´ho, i materˇe, i zˇeny, i deˇtı´, i bratrˇ´ı, i sestr, ano i te´ dusˇe sve´, nemu˚zˇ by´ti my´m ucˇedlnı´kem. 27 A kdoz ˇ koli nenese krˇ´ızˇe sve´ho, a jde za mnou, nemu˚zˇ by´ti my´m ucˇedlnı´kem. 28 Nebo kdo z va ´ s jest, chteˇje staveˇti veˇzˇi, aby prve´ sedna, ne-

´ Sˇ 15 LUKA pocˇetl na´kladu, ma´-li to, nacˇ by ji dokonal? 29 Aby snad, kdyz ˇ by za´klad polozˇil, a dokonati nemohl, vsˇickni, kterˇ´ızˇ by to videˇli, nepocˇali se posmı´vati jemu, ˇ kouce: Tento cˇloveˇk pocˇal 30 R staveˇti, a nemohl dokonati. 31 Aneb ktery ´ kra´l, bera se k boji proti jine´mu kra´li, zdalizˇ prve´ nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desı´ti tisıći potkati se s tı´m, ktery´zˇ s dvadcı´ti tisıći ta´hne proti neˇmu? 32 Sic jinak, kdyz ˇ by onen jesˇteˇ poda´l od neˇho byl, posˇle posly k neˇmu, zˇa´daje za to, cozˇ jest ku pokoji. 33 Tak zajiste ´ kazˇdy´ z va´s, kdozˇ se neodrˇekne vsˇech veˇcı´, ktery´mizˇ vla´dne, nemu˚zˇ by´ti my´m ucˇedlnı´kem. 34 Dobra ´ t’ jest su˚l. Pakli su˚l bude zmarˇena, cˇ´ım bude napravena? 35 Ani do zeme ˇ , ani do hnoje se nehodı´; ven ji vymı´tajı´. Kdo ma´ usˇi k slysˇenı´, slysˇ. KAPITOLA 15. Kajıćı´ Pań prˇijı´maje, 4. sebe i jich podobenstvı´mi, ano i prˇ´ıkladem 11. marnotratne´ho syna zasta´val.

rˇiblizˇovali se pak k neˇmu

P vsˇickni publikańi a hrˇ´ısˇnı´-

ci, aby ho slysˇeli. 2 I reptali farizeove ´ a za´konnıći, rˇkouce: Tento hrˇ´ısˇnı´ky prˇijı´ma´, a jı´ s nimi.

127

3 I pove ˇ deˇl jim podobenstvı´ toto, rˇka: 4 Kdyby ne ˇ kdo z va´s meˇl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdalizˇ by nenechal devadesa´ti devı´ti na pousˇti, a nesˇel k te´, ktera´zˇ zahynula, azˇ by i nalezl ji? 5 A nalezna, vloz ˇ il by na ramena sva´ s radostı´. 6 A pr ˇ ijda domu˚, svolal by prˇa´tely a sousedy, rˇka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, ktera´zˇ byla zahynula. 7 Pravı´mt’ va ´ m, zˇe tak jest radost v nebi nad jednı´m hrˇ´ısˇnı´kem pokańı´ cˇinıćı´m veˇtsˇı´, nezˇ nad devadesa´ti devı´ti spravedlivy´mi, kterˇ´ızˇ nepotrˇebujı´ pokańı´. 8 Aneb z ˇ ena neˇktera´ majıćı´ grosˇu˚ deset, ztratila-li by jeden grosˇ, zdalizˇ nezazˇzˇe svıće, a nemete domu, a nehleda´ pilneˇ, dokudzˇ nenalezne? 9 A kdyz ˇ nalezne, svola´ prˇ´ıtelkyneˇ a sousedy, rˇkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla grosˇ, ktery´zˇ jsem byla ztratila. 10 Takt’, pravı´m va ´ m, zˇe jest radost prˇed andeˇly Bozˇ´ımi nad jednı´m hrˇ´ısˇnı´kem pokańı´ cˇinıćı´m. ˇ ekl take´: Cˇloveˇk jeden meˇl 11 R dva syny.

128

´ Sˇ 15 LUKA

12 Z nichz ˇ mladsˇ´ı rˇekl otci: Otcˇe, dej mi dı´l statku, ktery´zˇ mneˇ na´lezˇ´ı. I rozdeˇlil jim statek. 13 A po nemnohy ´ ch dnech, shroma´zˇdiv vsˇecko mladsˇ´ı ten syn, odsˇel do daleke´ krajiny, a tam rozmrhal statek svu˚j, byv prostopasˇneˇ zˇiv. 14 A kdyz ˇ vsˇecko utratil, stal se hlad veliky´ v krajineˇ te´, a on pocˇal nouzi trpeˇti. 15 I vs ˇ ed, prˇ´ıdrzˇel se jednoho meˇsˇteˇnıńa krajiny te´; a on jej poslal na pole sve´, aby pa´sl veprˇe. 16 I z ˇ a´dal nasytiti brˇicho sve´ mla´tem, ktere´zˇ svineˇ jedly, ale zˇa´dny´ neda´val jemu. 17 Pr ˇ isˇed pak sa´m k sobeˇ, rˇekl: Jak mnozı´ na´jemnıći u otce me´ho hojnost majı´ chleba, a ja´ hladem mru! 18 Vstana, pu ˚ jdu k otci sve´mu, a dı´m jemu: Otcˇe, zhrˇesˇil jsem proti nebi a prˇed tebou, 19 Aniz ˇ jsem hoden vıće slouti synem tvy´m. Ucˇinˇ mne jako jednoho z na´jemnı´ku˚ svyćh. 20 I vstav, s ˇ el k otci sve´mu. A kdyzˇ jesˇteˇ opoda´l byl, uzrˇel jej otec jeho, a milosrdenstvı´m byv hnut, prˇibeˇh, padl na sˇ´ıji jeho, a polı´bil ho. 21 I r ˇ ekl jemu syn: Otcˇe, zhrˇesˇil jsem proti nebi a prˇed tebou, anizˇ jsem hoden vıće slouti synem tvy´m.

22 I r ˇ ekl otec sluzˇebnı´ku˚m svy´m: Prˇineste to roucho prvnı´, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy. 23 A pr ˇ ivedouce to tele tucˇne´, zabı´te, a hodujıće, bud’me veseli. 24 Nebo tento syn mu ˚ j byl umrˇel, a zase ozˇil; byl zahynul, a nalezen jest. I pocˇali veseli by´ti. 25 Byl pak syn jeho stars ˇ ´ı na poli. A jda, kdyzˇ se prˇiblizˇoval k domu, uslysˇel zpı´vańı´ a hluk veselıćıćh se. 26 I povolav jednoho z sluz ˇ ebnı´ku˚, ota´zal se, co by to bylo. 27 A on r ˇ ekl jemu: Bratr tvu˚j prˇisˇel, i zabil otec tvu˚j tucˇne´ tele, zˇe ho zdrave´ho prˇijal. 28 I rozhne ˇ val se, a nechteˇl vjı´ti. Otec pak jeho vysˇed, prosil ho. 29 A on odpove ˇ deˇv, rˇekl otci: Aj, tolik let slouzˇ´ım tobeˇ, a nikdy jsem prˇika´zanı´ tve´ho neprˇestoupil, a vsˇak nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s prˇa´tely svy´mi vesel pobyl. 30 Ale kdyz ˇ syn tvu˚j tento, ktery´zˇ prozˇral statek tvu˚j s neveˇstkami, prˇisˇel, zabils jemu to tele tucˇne´. 31 A on r ˇ ekl jemu: Synu, ty vzˇdycky se mnou jsi, a vsˇecky veˇci me´ jsou tve´. 32 Ale veseliti a radovati se na ´lezˇelo. Nebo bratr tvu˚j tento byl

´ Sˇ 16 LUKA umrˇel, a zase ozˇil; zahynul byl, a nalezen jest. KAPITOLA 16. O vladarˇi neprave´m, 13. o sluzˇbeˇ dveˇma pańu˚m, 14. o lakomyćh farizeıćh, 16. o cı´li za´kona a proroku˚, 18. o nepropousˇteˇnı´ zˇeny, 19. o bohatci a Lazarovi.

ravil

pak

i

ucˇedlnı´ku˚m

P svy´m: Cˇloveˇk jeden byl bo-

haty´, ktery´zˇ meˇl sˇafa´rˇe; a ten obzˇalovań jest prˇed nı´m, jako by mrhal statek jeho. 2 I povolav ho, r ˇ ekl jemu: Cozˇ to slysˇ´ım o tobeˇ? Vydej pocˇet z vla´darˇstvı´ sve´ho, nebo jizˇ nebudesˇ moci de´le vla´dnouti. 3 I dı´ vla ´ darˇ sa´m v sobeˇ: Co ucˇinı´m? Ted’ pań mu˚j odjı´ma´ ode mne vla´darˇstvı´. Kopati nemohu, zˇebrati se stydı´m. 4 Vı´m, co ucˇinı´m, aby, kdyz ˇ budu zsazen z vla´darˇstvı´, prˇijali mne do svyćh domu˚. 5 I zavolav jednoho kaz ˇ de´ho dluzˇnı´ka pańa sve´ho, rˇekl prvnı´mu: Jaks mnoho dluzˇen pańu me´mu? 6 A on r ˇ ekl: Sto tun oleje. I rˇekl mu: Vezmi rejistra sva´, a sedna rychle, napisˇ padesa´t. 7 Potom druhe ´ mu rˇekl: Ty pak jaks mnoho dluzˇen? Ktery´zˇ rˇekl: Sto korcu˚ psˇenice. I dı´ mu: Vezmi rejistra sva´, a napisˇ osmdesa´t. 8 I pochva ´ lil ten pań vla´darˇe toho neprave´ho, zˇe opatrneˇ ucˇinil. Nebo synove´ tohoto

129

sveˇta opatrneˇjsˇ´ı jsou, nezˇ synove´ sveˇtla v svyćh veˇcech. 9 I ja ´ t’ pravı´m va´m: Cˇinˇte sobeˇ prˇa´tely z mamony nepravosti, aby, kdyzˇ byste zhynuli, prˇijali va´s do oneˇch veˇcˇnyćh stanu˚. 10 Kdo jest ve ˇ rny´ v ma´le, i ve mnoze veˇrny´ jest. A kdozˇ v ma´le jest nepravy´, i ve mnozet’ nepravy´ jest. 11 Pone ˇ vadzˇ tedy v mamoneˇ neprave´ veˇrni jste nebyli, spravedlive´ kdo va´m sveˇrˇ´ı? 12 A kdyz ˇ jste v cizı´m veˇrni nebyli, cozˇ vasˇeho jest, kdo va´m da´? ˇ a´dny´ cˇeledıń nemu˚zˇ dveˇma 13 Z pańu˚m slouzˇiti. Nebt’ zajiste´ jednoho nena´videˇti bude, a druhe´ho milovati, aneb jednoho prˇ´ıdrzˇeti se bude, a druhy´m pohrdne. Nemu˚zˇte Bohu slouzˇiti a mamoneˇ. 14 Slys ˇ eli pak toto vsˇecko i farizeove´, kterˇ´ızˇ byli lakomı´, a posmı´vali se jemu. 15 I dı´ jim: Vy jste, jes ˇ to se sami spravedlivı´ cˇinı´te prˇed lidmi, ale Bu˚ht’ zna´ srdce vasˇe; nebo cozˇ jest u lidı´ vysoke´ho, ohavnost jest prˇed Bohem. 16 Za ´ kon a proroci azˇ do Jana, a od te´ chvı´le kra´lovstvı´ Bozˇ´ı zveˇstuje se, a kazˇdy´ se do neˇho na´silneˇ tiskne. 17 Sna ´ zet’ jest zajiste´ nebi i zemi pominouti, nezˇli v za´koneˇ jednomu tytlı´ku zahynouti.

130

´ Sˇ 17 LUKA

18 Kaz ˇ dy´, kdozˇ propustı´ manzˇelku svou, a jinou pojı´ma´, cizolozˇ´ı; a kdozˇ propusˇteˇnou od muzˇe pojı´ma´, cizolozˇ´ı. 19 Byl pak cˇlove ˇ k jeden bohaty´, a oblaćˇel se v sˇarlat a v kment, a hodoval na kazˇdy´ den stkvostneˇ. 20 A byl jeden z ˇ ebra´k, jmeńem Lazar, ktery´zˇ lezˇel u vrat jeho vrˇedovity´, ˇ a´daje nasycen by´ti teˇmi 21 Z drobty, kterˇ´ızˇ padali z stolu bohatce. Ale i psi prˇicha´zejıće, lı´zali vrˇedy jeho. 22 I stalo se, z ˇ e ten zˇebra´k umrˇel, a nesen jest od andeˇlu˚ do lu˚na Abrahamova. Umrˇel pak i bohatec, a pohrˇben jest. 23 Potom v pekle pozdvih ocˇ´ı svyćh, v mukaćh jsa, uzrˇel Abrahama zdaleka, a Lazara v lu˚nu jeho. 24 I zvolav bohatec, r ˇ ekl: Otcˇe Abrahame, smiluj se nade mnou, a posˇli Lazara, at’ omocˇ´ı konec prstu sve´ho v vodeˇ, a svlazˇ´ı jazyk mu˚j; nebo se mucˇ´ım v tomto plameni. 25 I r ˇ ekl Abraham: Synu, rozpomenˇ se, zˇes ty vzal dobre´ veˇci sve´ v zˇivoteˇ sve´m, a Lazar te´zˇ zle´. Nynı´ pak tento se teˇsˇ´ı, ale ty se mucˇ´ısˇ. 26 A nad to nade vs ˇ ecko mezi na´mi a va´mi propast velika´ utvrzena jest, aby ti, kterˇ´ızˇ chtı´

odsud k va´m jı´ti, nemohli, ani od onud k na´m prˇejı´ti. 27 I r ˇ ekl: Ale prosı´m tebe, otcˇe, abys ho poslal do domu otce me´ho. 28 Nebot’ ma ´ m peˇt bratru˚. At’ jim sveˇdcˇ´ı, aby i oni neprˇisˇli do tohoto mı´sta muk. 29 I r ˇ ekl jemu Abraham: Majı´t’ Mojzˇ´ısˇe a proroky, necht’jich poslouchajı´. 30 A on r ˇ ekl: Nic, otcˇe Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvyćh sˇel s nim, budou pokańı´ cˇiniti. 31 I r ˇ ekl mu: Poneˇvadzˇ Mojzˇ´ısˇe a proroku˚ neposlouchajı´, anizˇ byt’ kdo z mrtvyćh vstal, uveˇrˇ´ı jemu. KAPITOLA 17. Pohorsˇenı´, 3. kajıćı´m odpousˇteˇnı´, 6. moc vı´ry, 7. lidska´ nehodnost, 11. deset malomocnyćh, 20. zpu˚sob prˇ´ısˇtı´ Pańeˇ k soudu, i lidı´ na sveˇteˇ v ten cˇas.

edy rˇekl ucˇedlnı´ku˚m: Nenı´

T mozˇne´, aby neprˇisˇla pohor-

sˇenı´, ale beˇda, skrze kohozˇ prˇicha´zejı´. 2 Le ´ pe by mu bylo, aby zˇernov oslicˇ´ı vlozˇen byl na hrdlo jeho, a uvrzˇen byl do morˇe, nezˇ by pohorsˇil jednoho z teˇchto malicˇkyćh. ˇ etrˇte se. Zhrˇesˇil-li by pak 3S proti tobeˇ bratr tvu˚j, potresci ho, a bude-lit’ toho zˇeleti, odpust’ mu. 4 A byt’ pak sedmkra ´ t za den zhrˇesˇil proti tobeˇ, a sedmkra´t za

´ Sˇ 17 LUKA den obra´til se k tobeˇ, rˇka: Zˇel mi toho, odpust’ mu. 5Ir ˇ ekli aposˇtole´ Pańu: Prˇisporˇ na´m vı´ry. 6 I dı´ Pa ´ n: Kdybyste meˇli vı´ru jako zrno horcˇicˇne´, rˇekli byste te´to morusˇi: Vykorˇenˇ se, a prˇesad’ se do morˇe, a uposlechla by va´s. 7 Kdo pak jest z va ´ s, maje sluzˇebnı´ka, jesˇto orˇe aneb pase, aby jemu, kdyzˇ by se s pole navra´til, hned rˇekl: Pod’ a sedni za stu˚l? 8 Anobrz ˇ zdali nedı´ jemu: Prˇiprav, at’ povecˇerˇ´ım, a opa´sˇe se, sluzˇ mi, azˇ se najı´m a napı´m, a potom i ty jez a pı´? 9 Zdali de ˇ kuje sluzˇebnı´ku tomu, zˇe ucˇinil to, cozˇ mu bylo rozka´zańo? Nezda´ mi se. 10 Tak i vy, kdyz ˇ ucˇinı´te vsˇecko, cozˇ va´m prˇika´zańo, rcete: Sluzˇebnıći neuzˇitecˇnı´ jsme. Cozˇ jsme povinni byli ucˇiniti, ucˇinili jsme. 11 I stalo se, kdyz ˇ se bral do Jeruzale´ma, zˇe sˇel skrze Samarˇ´ı a Galilei. 12 A kdyz ˇ vcha´zel do neˇjake´ho meˇstecˇka, potkalo se s nı´m deset muzˇu˚ malomocnyćh, kterˇ´ızˇ sta´li zdaleka. 13 A pozdvihs ˇ e hlasu, rˇekli: Jezˇ´ısˇi prˇikazateli, smiluj se nad na´mi. 14 Ktere ´ zˇto on uzrˇev, rˇekl jim:

131

Jdouce, ukazˇte se kneˇzˇ´ım. I stalo se, kdyzˇ sˇli, zˇe ocˇisˇteˇni jsou. 15 Jeden pak z nich uzr ˇ ev, zˇe jest uzdraven, navra´til se, s veliky´m hlasem velebeˇ Boha. 16 A padl na tva ´ rˇ k noha´m jeho, dı´ky cˇineˇ jemu. A ten byl Samaritań. 17 I odpove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, rˇekl: Zdalizˇ jich deset nenı´ ocˇisˇteˇno? A kdezˇ jich deveˇt? 18 Nenalezli se, aby vra ´ tıće se, chva´lu Bohu vzdali, jedine´ cizozemec tento? 19 I r ˇ ekl jemu: Vstana jdi, vı´ra tva´ teˇ uzdravila. 20 Byv pak ota ´ zań od farizeu˚, kdy prˇijde kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, odpoveˇdeˇl jim, a rˇekl: Neprˇijdet’ kra´lovstvı´ Bozˇ´ı s sˇetrˇenı´m. 21 Aniz ˇ rˇeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, kra´lovstvı´ Bozˇ´ı jestit’ mezi va´mi. 22 I r ˇ ekl ucˇedlnı´ku˚m: Prˇijdou dnove´, zˇe budete zˇa´dati videˇti v jeden den Syna cˇloveˇka, ale neuzrˇ´ıte. 23 A de ˇ jı´t’ va´m: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechod’te, anizˇ na´sledujte. 24 Nebo jakoz ˇ blesk osveˇcujıćı´ se z jedne´ krajiny, ktera´zˇ pod nebem jest, azˇ do druhe´, ktera´zˇ te´zˇ pod nebem jest, svı´tı´, tak bude i Syn cˇloveˇka ve dni sve´m. 25 Ale nejprve ´ musı´ mnoho trpeˇti, a zavrzˇen by´ti od na´rodu tohoto.

´ Sˇ 18 LUKA

132

26 A jakoz ˇ se da´lo za dnu˚ Noe´, tak bude i za dnu˚ Syna cˇloveˇka. 27 Jedli, pili, z ˇ enili se, vda´valy se azˇ do toho dne, v ktere´mzˇ Noe´ vsˇel do kora´bu; i prˇisˇla potopa, a zahladila vsˇecky. 28 A te ´ zˇ podobneˇ, jakzˇ se da´lo ve dnech Lotovyćh: Jedli, pili, kupovali, proda´vali, sˇteˇpovali, staveˇli. 29 Ale dne toho, kdyz ˇ vysˇel Lot z Sodomy, dsˇtil ohneˇm a sirou s nebe, a zahladil vsˇecky. 30 Takt’ na ´ podobneˇ bude v ten den, kdyzˇ se Syn cˇloveˇka zjevı´. 31 V ten den kdo by byl na str ˇ esˇe, a na´dobı´ jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, te´zˇ nevracuj se zase. 32 Pomne ˇ te na Lotovu zˇenu. 33 Kdoz ˇ by koli hledal dusˇi svou zachovati, ztratı´t’ ji; a kdozˇ by ji koli ztratil, obzˇivı´t’ ji. 34 Pravı´mt’ va ´ m: V tu noc budou dva na lozˇi jednom; jeden bude vzat, a druhy´ opusˇteˇn. 35 Dve ˇ budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druha´ opusˇteˇna. 36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhy´ opusˇteˇn. 37 I odpove ˇ deˇvsˇe, rˇekli jemu: Kde, Pane? On pak rˇekl jim: Kdezˇt’ bude teˇlo, tamt’ se shroma´zˇdı´ i orlice.

KAPITOLA 18. K modlitbeˇ napomıńa´ Pań. 9. Farizeus a publikań. 15. Dı´tky. 18. Rada knı´zˇeti boha-

te´mu dańa. 31. Smrt Pańeˇ prˇedpoveˇdıńa. 35. Slepy´ uzdraven.

oveˇdeˇl jim take´ i podoben-

P stvı´, kterak by potrˇebı´ bylo

vzˇdycky se modliti a neoblevovati, ˇ ka: Byl jeden soudce v meˇs2R teˇ jednom, ktery´zˇ se Boha neba´l, a cˇloveˇka nestydeˇl. 3 Byla pak vdova v te ´ mzˇ meˇsteˇ. I prˇisˇla k neˇmu, rˇkuci: Pomsti mne nad protivnı´kem my´m. 4 On pak dlouho nechte ˇ l. Ale potom rˇekl sa´m v sobeˇ: Acˇ se Boha nebojı´m, ani cˇloveˇka nestydı´m, 5 Vs ˇ ak zˇe mi pokoje neda´ tato vdova, pomstı´m jı´, aby naposledy prˇijduci, neuhaneˇla mne. 6 I dı´ Pa ´ n: Slysˇte, co pravı´ ten soudce nepravy´. 7 A coz ˇ by pak Bu˚h nepomstil vyvolenyćh svyćh, volajıćıćh k neˇmu dnem i nocı´, acˇkoli i prodle´va´ jim? 8 Pravı´mt’ va ´ m, zˇet’ jich brzo pomstı´. Ale kdyzˇ prˇijde Syn cˇloveˇka, zdalizˇ nalezne vı´ru na zemi? 9I r ˇ ekl take´ proti neˇktery´m, kterˇ´ızˇ v sebe doufali, zˇe by spravedlivı´ byli, jinyćh za nic neva´zˇ´ıce, podobenstvı´ toto: 10 Dva muz ˇ i vstupovali do chra´mu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhy´ publikań. 11 Farizeus stoje, takto se sa ´m v sobeˇ modlil: Bozˇe, deˇkuji tobeˇ,

´ Sˇ 18 LUKA zˇe nejsem jako jinı´ lide´, draćˇi, nespravedlivı´, cizolozˇnıći, aneb jako i tento publikań. 12 Postı´m se dvakra ´ t do te´hodne, desa´tky da´va´m ze vsˇech veˇcı´, ktery´mizˇ vla´dnu. 13 Publika ´ n pak zdaleka stoje, nechteˇl ani ocˇ´ı k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy sve´, rˇka: Bozˇe, bud’ milostiv mneˇ hrˇ´ısˇne´mu. 14 Pravı´mt’ va ´ m: Odsˇel tento, ospravedlneˇn jsa, do domu sve´ho, a ne onen. Nebo kazˇdy´, kdozˇ se povysˇuje, bude ponı´zˇen; a kdozˇ se ponizˇuje, bude povy´sˇen. 15 Pr ˇ ina´sˇeli take´ k neˇmu i nemluvnˇa´tka, aby se jich doty´kal. To videˇvsˇe ucˇedlnıći, prˇimlouvali jim. 16 Ale Jez ˇ ´ısˇ svolav je, rˇekl: Nechte dı´tek, at’ jdou ke mneˇ, a nebranˇte jim, nebo takovyćht’ jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 17 Amen pravı´m va ´ m: Kdozˇ by koli neprˇijal kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho jako dı´teˇ, nevejdet’ nikoli do neˇho. 18 I ota ´ zalo se ho jedno knı´zˇe, rˇka: Mistrˇe dobry´, co cˇineˇ, zˇivot veˇcˇny´ obdrzˇ´ım? 19 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Co mne nazy´va´sˇ dobry´m? Zˇa´dny´ nenı´ dobry´, nezˇ jediny´, totizˇ Bu˚h. 20 Umı´s ˇ prˇika´zanı´: Nezcizolozˇ´ısˇ, nezabijesˇ, nepokradesˇ, nepromluvı´sˇ krˇive´ho sveˇdectvı´, cti otce sve´ho i matku svou.

133

21 On pak r ˇ ekl: Toho vsˇeho ostrˇ´ıhal jsem od sve´ mladosti. 22 Ale slys ˇ av to Jezˇ´ısˇ, rˇekl mu: Jesˇteˇt’ se jednoho nedosta´va´. Vsˇecko, cozˇ ma´sˇ, prodej, a rozdej chudy´m, a budesˇ mı´ti poklad v nebi, a pod’, na´sleduj mne. 23 On pak uslys ˇ av to, zarmoutil se; byl zajiste´ bohaty´ velmi. 24 A vide ˇ v jej Jezˇ´ısˇ zarmoucene´ho, rˇekl: Aj, jak nesnadneˇ ti, kdozˇ statky majı´, do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho vejdou! 25 Sna ´ ze jest zajiste´ velbloudu skrze jehelnou dı´rku projı´ti, nezˇli bohate´mu vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 26 Tedy r ˇ ekli ti, kterˇ´ızˇ to slysˇeli: I kdozˇ mu˚zˇe spasen by´ti? 27 A on dı´: Coz ˇ jest nemozˇne´ho u lidı´, mozˇne´ jest u Boha. 28 I r ˇ ekl Petr: Aj, my opustili jsme vsˇecko, a sˇli jsme za tebou. 29 On pak r ˇ ekl jim: Amen pravı´m va´m, zˇe nenı´ zˇa´dne´ho, ktery´zˇ by opustil du˚m, neb rodicˇe, neb bratrˇ´ı, neb manzˇelku, neb dı´tky, pro kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, 30 Aby nevzal v tomto cˇasu mnohem vıće, v budoucı´m pak veˇku zˇivota veˇcˇne´ho. 31 Tedy pojav dvana ´ cte, rˇekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzale´ma, a naplnı´t’ se vsˇecko Synu cˇloveˇka to, cozˇ psańo jest skrze proroky.

´ Sˇ 19 LUKA

134

32 Nebo vyda ´ n bude pohanu˚m, a bude posmı´vań, a zlehcˇen, i uplvań. 33 A ubicˇujıće, zamordujı´ jej, ale trˇetı´ho dne z mrtvyćh vstane. 34 Oni pak tomu nic nerozumeˇli, a bylo slovo to skryto prˇed nimi, anizˇ veˇdeˇli, co se pravilo. 35 I stalo se, kdyz ˇ se prˇiblizˇovali k Jericho, slepy´ jeden sedeˇl podle´ cesty, zˇebrˇe. 36 A slys ˇ ev za´stup pomı´jejıćı´, ota´zal se, co by to bylo. 37 I ozna ´ mili jemu, zˇe Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´ tudy jde. 38 I zvolal, r ˇ ka: Jezˇ´ısˇi, synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou. 39 A ti, kter ˇ ´ızˇ naprˇed sˇli, prˇimlouvali mu, aby mlcˇal. Ale on mnohem vıće volal: Synu Davidu˚v, smiluj se nade mnou. 40 Tedy zastaviv se Jez ˇ ´ısˇ, rozka´zal ho k sobeˇ prˇive´sti. A kdyzˇ se prˇiblizˇoval, ota´zal se ho, ˇ ka: Co chcesˇ, at’ ucˇinı´m? 41 R On pak dı´: Pane, at’ vidı´m. 42 A Jez ˇ ´ısˇ rˇekl jemu: Prohle´dni. Vı´ra tva´ teˇ uzdravila. 43 A i hned prohle ´ dl, a sˇel za nı´m, velebeˇ Boha. A vsˇecken lid videˇv to, vzdal chva´lu Bohu.

KAPITOLA 19. Zacheus. 13. Hrˇivny. 29. Prˇ´ıjezd Pańeˇ do Jeruzale´ma, 45. a vycˇisˇteˇnı´ chra´mu.

A vsˇed, bral se prˇes Jericho.

2 A aj, muz ˇ , jmeńem Zacheus, a ten byl hejtman nad celny´mi, a byl bohaty´. 3I z ˇ a´dostiv byl videˇti Jezˇ´ısˇe, kdo by byl; a nemohl pro za´stup, nebo postavy male´ byl. 4 A pr ˇ edbeˇh naprˇed, vstoupil na strom plane´ho fı´ku, aby jej videˇl; nebo tudy meˇl jı´ti. 5 A kdyz ˇ prˇisˇel k tomu mı´stu, pohledeˇv zhu˚ru Jezˇ´ısˇ, uzrˇel jej, i rˇekl jemu: Zachee, speˇsˇneˇ sstup dolu˚, nebo dnes v domu tve´m musı´m zu˚stati. 6 I sstoupil rychle, a pr ˇ ijal jej radostneˇ. 7 A vide ˇ vsˇe to vsˇickni, reptali, rˇkouce: K cˇloveˇku hrˇ´ısˇne´mu se obra´til. 8 Stoje pak Zacheus, r ˇ ekl Pańu: Aj, polovici statku sve´ho, Pane, da´va´m chudy´m, a oklamal-li jsem v cˇem koho, navracuji to cˇtverna´sob. 9 I dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Dnes spasenı´ stalo se domu tomuto, proto zˇe i on jest syn Abrahamu˚v. 10 Nebo pr ˇ isˇel Syn cˇloveˇka, aby hledal a spasil, cozˇ bylo zahynulo. 11 Toho kdyz ˇ oni poslouchali, promluvil k nim da´le podobenstvı´, proto zˇe byl blı´zko od Jeruzale´ma, a zˇe se oni domnı´vali, zˇe by se hned meˇlo zjeviti kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 12 I r ˇ ekl: Cˇloveˇk jeden rodu znamenite´ho odsˇel do daleke´

´ Sˇ 19 LUKA krajiny, aby prˇijal kra´lovstvı´, a zase se navra´til. 13 I povolav desı´ti sluz ˇ ebnı´ku˚ svyćh, dal jim deset hrˇiven, a rˇekl jim: Kupcˇtezˇ, dokudzˇ neprˇijdu. 14 Me ˇ sˇt’ane´ pak jeho nena´videˇli ho, a poslali poselstvı´ za nı´m, rˇkouce: Nechcemet’, aby tento kraloval nad na´mi. 15 I stalo se, kdyz ˇ se navra´til, prˇijav kra´lovstvı´, zˇe rozka´zal zavolati teˇch svyćh sluzˇebnı´ku˚, ktery´mzˇ byl dal penı´ze, aby zveˇdeˇl, jak kdo mnoho zı´skal. 16 I pr ˇ isˇel prvnı´, rˇka: Pane, hrˇivna tva´ deset hrˇiven zı´skala. 17 I r ˇ ekl jemu: To dobrˇe, sluzˇebnıćˇe dobry´. Zˇe jsi nad ma´lem byl veˇrny´, meˇjzˇ moc nad desı´ti meˇsty. 18 A druhy ´ prˇisˇel, rˇka: Pane, hrˇivna tva´ zı´skala peˇt hrˇiven. 19 I tomu r ˇ ekl: I ty budizˇ nad peˇti meˇsty. 20 A jiny ´ prˇisˇel, rˇka: Pane, aj, ted’ hrˇivna tva´, kterouzˇ jsem meˇl slozˇenou v sˇa´tku. 21 Nebo jsem se ba ´ l tebe, jesˇto jsi cˇloveˇk prˇ´ısny´; be´rˇesˇ, cˇeho jsi nepolozˇil, a zˇnesˇ, cˇeho jsi nerozsı´val. 22 I r ˇ ekl jemu: Z u´st tvyćh soudı´m tebe, sluzˇebnıćˇe zly´. Veˇdeˇl jsi, zˇe jsem ja´ cˇloveˇk prˇ´ısny´, bera, cozˇ jsem nepolozˇil, a zˇna, cˇehozˇ jsem nerozsı´val.

135

23 I procˇ jsi tedy nedal pene ˇz myćh na stu˚l, a ja´ prˇijda, byl bych je vzal i s uzˇitky. 24 I r ˇ ekl teˇm, kterˇ´ızˇ tu sta´li: Vezmeˇte od neˇho tu hrˇivnu, a dejte tomu, ktery´zˇ ma´ deset hrˇiven. 25 I r ˇ ekli jemu: Pane, ma´t’ deset hrˇiven. 26 Jiste ˇ pravı´m va´m: Zˇe kazˇde´mu, kdozˇ ma´, bude dańo, ale od toho, ktery´zˇ nema´, i to, cozˇ ma´, bude odjato. 27 Ty pak nepr ˇ a´tely me´, kterˇ´ızˇ nechteˇli, abych nad nimi kraloval, prˇived’te sem, a zmordujte prˇede mnou. 28 To pove ˇ deˇv, sˇel naprˇed, vstupuje k Jeruzale´mu. 29 I stalo se, kdyz ˇ se prˇiblı´zˇil k Betfagi a k Betany, k horˇe, ktera´zˇ slove Olivetska´, poslal dva ucˇedlnı´ky sve´, ˇ ka: Jdeˇte do meˇstecˇka, 30 R ktere´zˇ proti va´m jest. Do ktere´hozˇ vejdouce, naleznete osla´tko prˇiva´zane´, na neˇmzˇ nikdy zˇa´dny´ z lidı´ nesedeˇl. Odveˇzˇtezˇ je, a prˇived’te ke mneˇ. 31 A optal-lit’ by se va ´ s kdo, procˇ odvazujete, tak dı´te jemu: Proto zˇe Pań ho potrˇebuje. 32 Tedy ods ˇ edsˇe ti, kterˇ´ızˇ byli poslańi, nalezli, jakzˇ jim byl poveˇdeˇl. 33 A kdyz ˇ odvazovali to osla´tko, rˇekli pańi jeho k nim: Procˇ odvazujete osla´tko?

136

´ Sˇ 20 LUKA

34 A oni r ˇ ekli: Pań ho potrˇebuje. 35 I pr ˇ ivedli je k Jezˇ´ısˇovi, a vlozˇivsˇe roucha sva´ na to osla´tko, vsadili na neˇ Jezˇ´ısˇe. 36 A kdyz ˇ on jel, stlali roucha sva´ na cesteˇ. 37 Kdyz ˇ se pak jizˇ prˇiblizˇoval k mı´stu tomu, kudyzˇ scha´zejı´ s hory Olivetske´, pocˇalo vsˇecko mnozˇstvı´ ucˇedlnı´ku˚ radostneˇ chva´liti Boha hlasem veliky´m ze vsˇech divu˚, ktere´zˇ byli videˇli, ˇ kouce: Pozˇehnany´ kra´l, 38 R ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ. Pokoj na nebi, a sla´va na vy´sostech. 39 Ale ne ˇ kterˇ´ı z farizeu˚, kterˇ´ızˇ tu byli v za´stupu, rˇekli jemu: Mistrˇe, potresci ucˇedlnı´ku˚ svyćh. 40 I odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Pravı´mt’ va´m: Budou-li tito mlcˇeti, kamenı´ hned bude volati. 41 A kdyz ˇ se prˇiblı´zˇil, uzrˇev meˇsto, plakal nad nı´m, ˇ ka: O ´ kdybys poznalo i ty, 42 R a to asponˇ v takovy´ tento den tvu˚j, ktere´ by veˇci ku pokoji tobeˇ byly, ale skrytot’jest to nynı´ prˇed ocˇima tvy´ma. 43 Nebo pr ˇ ijdou na teˇ dnove´, obklıćˇ´ı teˇ neprˇa´tele´ tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouzˇ´ı teˇ se vsˇech stran. 44 A s zemı´ srovnajı´ te ˇ , i syny tve´ v tobeˇ, a nenechajı´t’ v tobeˇ

kamene na kameni, proto zˇe jsi nepoznalo cˇasu navsˇtı´venı´ sve´ho. 45 A vs ˇ ed do chra´mu, pocˇal vymı´tati prodavacˇe a kupce z neˇho, ˇ ka jim: Psańo jest: Du˚m 46 R mu˚j du˚m modlitby jest, vy jste jej pak ucˇinili pelesˇ´ı lotrovskou. 47 I ucˇil na kaz ˇ dy´ den v chra´meˇ. Prˇednı´ pak kneˇzˇ´ı a za´konnıći i prˇednı´ v lidu hledali ho zahladiti. 48 Ale nenalezli, co by ucˇinili. Nebo vsˇecken lid jej sobeˇ liboval, poslouchaje ho. KAPITOLA 20.

Cˇ´ı moci Pań uzˇ´ıva´. 4. Krˇest Janu˚v odkud. 9. Vinice pronajata´. 20. Ota´zka o dani. 27. S saducei nesna´z. 41. Kristus cˇ´ı syn. 45. Vy´straha prˇed za´konnı´ky.

stalo se teˇch dnu˚ v jeden den,

I kdyzˇ on ucˇil lid v chra´meˇ,

a ka´zal evangelium, zˇe prˇisˇli k tomu prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći s starsˇ´ımi. 2I r ˇ ekli jemu: poveˇz na´m, jakou mocı´ tyto veˇci cˇinı´sˇ, aneb kdo jest ten, ktery´zˇ tobeˇ tuto moc dal? 3 I odpove ˇ deˇv, rˇekl jim: Otı´zˇit’ se i ja´ va´s na jednu veˇc; protozˇ poveˇztezˇ mi: 4 Kr ˇ est Janu˚v s nebe-li byl, cˇili z lidı´? 5 Oni pak uvaz ˇ ovali to mezi sebou, rˇkouce: Jestlizˇe bychom

´ Sˇ 20 LUKA rˇekli: S nebe, dı´t’: Procˇezˇ jste tedy neuveˇrˇili jemu? 6 Pakli dı´me: Z lidı´, lid vs ˇ ecken ukamenuje na´s; nebo cele tak drzˇ´ı, zˇe Jan jest prorok. 7 I odpove ˇ deˇli: Zˇe neveˇdı´, odkud byl. 8I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Anizˇ ja´ va´m povı´m, jakou mocı´ toto cˇinı´m. 9 I pocˇal lidu praviti podobenstvı´ toto: Cˇloveˇk jeden sˇtı´pil vinici, a pronajal ji vinarˇu˚m, a sa´m odsˇel prˇes pole na dlouhe´ cˇasy. 10 A v cˇas slus ˇ ny´ poslal k teˇm vinarˇu˚m sluzˇebnı´ka, aby uzˇitek z vinice dali jemu. Ti pak vinarˇi zmrskavsˇe jej, pustili pra´zdne´ho. 11 I poslal druhe ´ ho sluzˇebnı´ka. Oni pak i toho zmrskavsˇe a zohavivsˇe, pustili pra´zdne´ho. 12 I poslal tr ˇ etı´ho. Ale oni i toho zranivsˇe, vystrcˇili ven. 13 Tedy r ˇ ekl pań te´ vinice: Co ucˇinı´m? Posˇli sve´ho mile´ho syna. Snad kdyzˇ toho uzrˇ´ı, usty´dnou se. 14 Ale vinar ˇ i uzrˇevsˇe jej, rozmlouvali mezi sebou, rˇkouce: Tentot’ jest deˇdic; pod’te, zabı´me jej, aby nasˇe bylo to deˇdictvı´. 15 A vystrcˇivs ˇ e jej ven z vinice, zamordovali. Cozˇ tedy ucˇinı´ jim pań te´ vinice? 16 Pr ˇ ijde a vyhladı´ vinarˇe ty, a da´ vinici jiny´m. To uslysˇavsˇe, rˇekli: Odstup to.

137

17 Ale on pohlede ˇ v na neˇ, rˇekl: Co jest pak to, cozˇ napsańo jest: Ka´men, ktery´mzˇ pohrdli stavitele´, ten ucˇineˇn jest v hlavu u´helnı´? 18 Kaz ˇ dy´, kdozˇ padne na ten ka´men, rozrazı´ se; a na kohozˇ by on upadl, potrˇet’ jej. 19 I hledali pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, jak by nanˇ vzta´hli ruce v tu hodinu, ale ba´li se lidu. Nebo porozumeˇli, zˇe by na neˇ mluvil podobenstvı´ to. 20 Tedy str ˇ ehnouce ho, poslali sˇpehe´rˇe, kterˇ´ızˇ by se spravedlivy´mi cˇinili, aby ho polapili v rˇecˇi, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu. 21 I ota ´ zali se ho, rˇkouce: Mistrˇe, vı´me, zˇe pra´veˇ mluvı´sˇ a ucˇ´ısˇ, a neprˇijı´ma´sˇ osoby, ale v pravdeˇ cesteˇ Bozˇ´ı ucˇ´ısˇ. 22 Slus ˇ ´ı-li na´m danˇ da´vati cı´sarˇi, cˇili nic? 23 Ale porozume ˇ v chytrosti jejich, dı´ jim: Co mne pokousˇ´ıte? 24 Ukaz ˇ te mi penı´z. Cˇ´ı ma´ obraz a na´pis? I odpoveˇdeˇvsˇe, rˇekli: Cı´sarˇu˚v. 25 On pak r ˇ ekl jim: Dejtezˇ tedy, co jest cı´sarˇova, cı´sarˇi, a co jest Bozˇ´ıho, Bohu. 26 I nemohli ho za slovo popadnouti prˇed lidem, a divıće se odpoveˇdi jeho, umlkli. 27 Pr ˇ istoupivsˇe pak neˇkterˇ´ı z saduceu˚, (kterˇ´ızˇ odpı´rajı´ by´ti vzkrˇ´ısˇenı´), ota´zali se ho,

138

´ Sˇ 21 LUKA

ˇ kouce: Mistrˇe, Mojzˇ´ısˇ na28 R psal na´m: Kdyby bratr neˇcˇ´ı umrˇel, maje manzˇelku, a umrˇel by bez deˇtı´, aby ji pojal bratr jeho za manzˇelku, a vzbudil sı´meˇ bratru sve´mu. 29 I bylo sedm bratr ˇ ´ı, a prvnı´ pojav zˇenu, umrˇel bez deˇtı´. 30 I pojal druhy ´ tu zˇenu, a umrˇel i ten bez deˇtı´. 31 Potom tr ˇ etı´ pojal ji, te´zˇ i vsˇech teˇch sedm, a nezu˚stavivsˇe deˇtı´, zemrˇeli. 32 Nejposle ´ ze po vsˇech umrˇela i ta zˇena. 33 Protoz ˇ prˇi vzkrˇ´ısˇenı´, ktere´ho z nich bude ta zˇena, poneˇvadzˇ sedm jich meˇlo ji za manzˇelku? 34 A odpovı´daje, r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Synove´ tohoto veˇku zˇenı´ se a vda´vajı´. 35 Ale ti, kter ˇ ´ızˇ hodni jmıńi budou dosa´hnouti onoho veˇku a vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh, ani se zˇeniti nebudou ani vda´vati. 36 Nebo ani umı´rati vıće nebudou moci, andeˇlu˚m zajiste´ rovni budou. A jsou synove´ Bozˇ´ı, poneˇvadzˇ jsou synove´ vzkrˇ´ısˇenı´. 37 A z ˇ e mrtvı´ vstanou z mrtvyćh, i Mojzˇ´ısˇ uka´zal prˇi onom krˇi, kdyzˇ nazy´va´ Pańa Bohem Abrahamovy´m, a Bohem Iza´kovy´m, a Bohem Ja´kobovy´m. 38 Bu ˚ ht’ pak nenı´ mrtvyćh, ale zˇivyćh, nebo vsˇickni jsou jemu zˇivi.

39 Tedy odpove ˇ deˇvsˇe neˇkterˇ´ı z za´konnı´ku˚, rˇekli: Mistrˇe, dobrˇe jsi poveˇdeˇl. 40 I nesme ˇ li se jeho na nic vıće ta´zati. ˇ ekl pak jim: Kterak pravı´ 41 R Krista by´ti synem Davidovy´m? 42 A sa ´ m David pravı´ v knize ˇ ekl Pań Pańu me´mu: zˇalmu˚: R Sed’ na pravici me´, 43 Az ˇ t’ polozˇ´ım neprˇa´tely tve´ v podnozˇ noh tvyćh? 44 Pone ˇ vadzˇ David jej Pańem nazy´va´, i kterakzˇ syn jeho jest? 45 I r ˇ ekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m prˇede vsˇ´ım lidem: 46 Varujte se za ´ konnı´ku˚, kterˇ´ızˇ ra´di chodı´ v kra´sne´m rousˇe, a milujı´ pozdravovańı´ na trzıćh a prˇednı´ stolice v sˇkolaćh, a prvnı´ mı´sto na vecˇerˇ´ıch. 47 Kter ˇ ´ızˇ zzˇ´ırajı´ domy vdovske´ pod za´myslem dlouhe´ modlitby. Tit’ vezmou teˇzˇsˇ´ı odsouzenı´.

KAPITOLA 21. Almuzˇna chude´ vdovy. 5. Zka´za Jeruzale´ma i den soudny´. 8. Znamenı´ toho. 34. Napomenutı´ k strˇ´ızlivosti, bedlivosti a modlitbeˇ. 37. Ka´zańı´ v chra´meˇ.

pohledeˇv, uzrˇel bohate´, kte-

A rˇ´ızˇ metali dary sve´ do po-

kladnice. 2 Uzr ˇ el pak i jednu vdovu chudicˇkou, ana uvrhla tam dva sˇarty. 3Ir ˇ ekl: V pravdeˇ pravı´m va´m, zˇe vdova tato chuda´ vıće nezˇ vsˇickni uvrhla.

´ Sˇ 21 LUKA 4 Nebo vs ˇ ickni tito z toho, cozˇ jim zby´valo, dali dary Bohu, tato pak z sve´ chudoby vsˇecku zˇivnost svou, kterouzˇ meˇla, uvrhla. 5 A kdyz ˇ neˇkterˇ´ı pravili o chra´mu, kterak by kamenı´m peˇkny´m i okrasami ozdoben byl, rˇekl: 6 Nacˇ se to dı´va ´ te? Prˇijdout’ dnove´, v nichzˇ nebude zu˚staven ka´men na kameni, ktery´zˇ by nebyl zborˇen. 7 I ota ´ zali se ho, rˇkouce: Mistrˇe, kdy to bude? A ktere´ znamenı´, kdyzˇ se to bude mı´ti sta´ti? 8 On pak r ˇ ekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozı´ prˇijdou ve jmeńu me´m, rˇkouce: Ja´ jsem, a cˇas se blı´zˇ´ı. Protozˇ nepostupujte po nich. 9 Kdyz ˇ pak uslysˇ´ıte o va´lkaćh a ru˚znicech, nestrachujte se; nebot’ musı´ to prve´ by´ti, ale ne i hned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstanet’ na´rod proti na´rodu, a kra´lovstvı´ proti kra´lovstvı´. 11 A zeme ˇ trˇesenı´ velika´ budou po mı´stech, a hladove´, a morove´, hru˚zy i za´zrakove´ s nebe velicı´. 12 Ale pr ˇ ed tı´m prˇede vsˇ´ım vzta´hnou ruce sve´ na va´s, a protiviti se budou, vyda´vajıće va´s do sˇkol a zˇala´rˇu˚, vodıće k kra´lu˚m a k vla´darˇu˚m pro jmeńo me´. 13 A tot’ se va ´ m dı´ti bude na sveˇdectvı´.

139

14 Protoz ˇ slozˇtezˇ to v srdcıćh svyćh, abyste se nestarali, kterak byste odpovı´dati meˇli. 15 Ja ´ t’ zajiste´ da´m va´m u´sta a moudrost, ktere´zˇ nebudou moci odolati, ani proti nı´ osta´ti vsˇickni protivnıći vasˇi. 16 Budete pak zrazova ´ ni i od rodicˇu˚ a od bratrˇ´ı, od prˇ´ıbuznyćh i od prˇa´tel, a zmordujı´ neˇktere´ z va´s. 17 A budete v nena ´ visti u vsˇech pro jmeńo me´. 18 Ale ani vlas s hlavy vas ˇ ´ı nikoli nezahyne. 19 V trpe ˇ livosti sve´ vla´dneˇte dusˇemi svy´mi. 20 Kdyz ˇ pak uzrˇ´ıte oblezˇeny´ od vojska Jeruzale´m, tehdy veˇzte, zˇet’ se prˇiblı´zˇilo zkazˇenı´ jeho. 21 Tehdy ti, kdoz ˇ jsou v Judstvu, utı´kejte k hora´m, a kdo u prostrˇed neˇho, vyjdeˇte, a kterˇ´ı v koncˇinaćh, nevcha´zejte do neˇho. 22 Nebot’ budou dnove ´ pomsty, aby se naplnilo vsˇecko, cozˇ psańo jest. 23 Ale be ˇ da teˇhotny´m a teˇm, ktere´zˇ kojı´ v teˇch dnech. Nebot’ bude dav veliky´ v te´to zemi, a hneˇv nad lidem tı´mto. 24 I padati budou ostrostı´ mecˇe, a zjı´manı´ vedeni budou mezi vsˇecky na´rody, a Jeruzale´m tlacˇen bude od pohanu˚, dokudzˇ se nenaplnı´ cˇasove´ pohanu˚.

140

´ Sˇ 22 LUKA

25 I budout’ znamenı´ na slunci a na meˇsıći i na hveˇzdaćh, a na zemi ssouzˇenı´ na´rodu˚, neveˇdoucıćh se kam dı´ti, kdyzˇ zvuk vyda´ morˇe a vlnobitı´, 26 Tak z ˇ e zmrtveˇjı´ lide´ pro strach a pro ocˇeka´vańı´ teˇch veˇcı´, ktere´zˇ prˇijdou na vsˇecken sveˇt. Nebo moci nebeske´ pohybovati se budou. 27 A tehdyt’ uzr ˇ ´ı Syna cˇloveˇka, an se be´rˇe v oblace s mocı´ a slavou velikou. 28 A kdyz ˇ se toto pocˇne dı´ti, pohled’tezˇ a pozdvihneˇtezˇ hlav svyćh, proto zˇe se prˇiblizˇuje vykoupenı´ vasˇe. 29 I pove ˇ deˇl jim podobenstvı´: Patrˇte na fı´kovy´ strom i na vsˇecka stromovı´. 30 Kdyz ˇ se jizˇ pucˇ´ı, vidouce to, sami to zna´te, zˇe blı´zko jest jizˇ le´to. 31 Takz ˇ i vy, kdyzˇ uzrˇ´ıte, ano se tyto veˇci deˇjı´, veˇzte, zˇe blı´zko jest kra´lovstvı´ Bozˇ´ı. 32 Amen pravı´m va ´ m, zˇe nepomine veˇk tento, azˇ se vsˇecko stane. 33 Nebe a zeme ˇ pominou, ale slova ma´ nepominou. 34 Pilne ˇ se pak varujte, aby snad nebyla obtı´zˇena´ srdce vasˇe obzˇerstvı´m a opilstvı´m a pecˇovańı´m o tento zˇivot, a v na´hle prˇikvacˇil by va´s ten den. 35 Nebo jako osı´dlo pr ˇ ijde na

vsˇecky, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na tva´rˇi vsˇ´ı zemeˇ. 36 Protoz ˇ bdeˇte, vsˇelike´ho cˇasu modleće se, abyste hodni byli ujı´ti vsˇech teˇch veˇcı´, ktere´zˇ se budou dı´ti, a postaviti se prˇed Synem cˇloveˇka. 37 I by ´ val ve dne v chra´meˇ, ucˇe, ale v noci vycha´zeje, prˇeby´val na horˇe, ktera´zˇ slove Olivetska´. 38 A vs ˇ ecken lid na u´sviteˇ prˇicha´zel k neˇmu do chra´mu, aby ho poslouchal. KAPITOLA 22. Sva´tek prˇesnic. 3. Jida´sˇova zrada. 7. Vecˇerˇe stara´ i nova´. 24. Va´da o prvotnosti. 31. Trˇ´ıbenı´ ucˇedlnı´ku˚. 37. Prˇ´ıprava k utrpenı´, i zacˇa´tek jich.

rˇiblizˇoval se pak sva´tek

P prˇesnic, ktery´zˇ slove veli-

kanoc. 2 I hledali pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, kterak by jej vyhladili; nebo oba´vali se lidu. 3 Tedy vstoupil satan do Jida ´sˇe, prˇijmı´m Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ byl z pocˇtu dvanaćti. 4 A on ods ˇ ed, mluvil s prˇednı´mi kneˇzˇ´ımi, a s u´rˇednı´ky, kterak by ho jim zradil. 5 I zradovali se, a smluvili s nı´m, zˇe mu chtı´ penı´ze da´ti. 6 I slı´bil, a hledal pr ˇ ´ıhodne´ho cˇasu, aby ho jim zradil bez za´stupu. 7 Tedy pr ˇ isˇel den prˇesnic, v ktere´mzˇ zabit meˇl by´ti berańek.

´ Sˇ 22 LUKA 8 I poslal Petra a Jana, r ˇ ka: Jdouce, prˇipravte na´m berańka, abychom jedli. 9 A oni r ˇ ekli mu: Kde chcesˇ, at’ prˇipravı´me? 10 On pak r ˇ ekl jim: Aj, kdyzˇ vcha´zeti budete do meˇsta, potka´t’ va´s cˇloveˇk, dcˇbań vody nesa. Jdeˇtezˇ za nı´m do domu, do ktere´hozˇ vejde. 11 A dı´te hospoda ´ rˇi toho domu: Vzkazuje tobeˇ Mistr: Kde jest sıńˇ, kdezˇ budu jı´sti berańka s ucˇedlnı´ky svy´mi? 12 A ont’ va ´ m uka´zˇe vecˇerˇadlo velike´ podla´zˇene´. Tam prˇipravte. 13 I ods ˇ edsˇe, nalezli, jakzˇ jim poveˇdeˇl, a prˇipravili berańka. 14 A kdyz ˇ prˇisˇel cˇas, posadil se za stu˚l, a dvanaćte aposˇtolu˚ s nı´m. 15 I r ˇ ekl jim: Zˇa´dostı´ zˇa´dal jsem tohoto berańka jı´sti s va´mi, prve´ nezˇ bych trpeˇl. 16 Nebo pravı´mt’va ´ m, zˇet’ho jizˇ vıće nebudu jı´sti, azˇt’ se naplnı´ v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 17 A vzav kalich, a dı´ky cˇiniv, rˇekl: Vezmeˇte jej a deˇlte mezi sebou. 18 Nebo pravı´m va ´ m, zˇet’ nebudu pı´ti z plodu vinne´ho korˇene, azˇt’ kra´lovstvı´ Bozˇ´ı prˇijde. 19 A vzav chle ´ b, a dı´ky cˇiniv, la´mal a dal jim, rˇka: To jest teˇlo me´, ktere´zˇ se za va´s da´va´. To cˇinˇte na mou pama´tku.

141

20 Takz ˇ i kalich, kdyzˇ bylo po vecˇerˇi, rˇka: Tento kalich jest ta nova´ smlouva v me´ krvi, ktera´zˇ se za va´s vyle´va´. 21 Ale aj, ruka zra ´ dce me´ho se mnou za stolem. 22 A Syn zajiste ´ cˇloveˇka jde, tak jakzˇ jest ulozˇeno, ale beˇda cˇloveˇku tomu, ktery´zˇ ho zrazuje. 23 Tedy oni pocˇali vyhleda ´ vati mezi sebou, kdo by z nich byl, ktery´zˇ by to meˇl ucˇiniti. 24 Stal se pak i sva ´ r mezi nimi, kdo by z nich zda´l se by´ti nejveˇtsˇ´ı. 25 On pak r ˇ ekl jim: Kra´love´ na´rodu˚ panujı´ nad nimi, a kterˇ´ızˇ moc majı´ nad nimi, dobrodincove´ slovou. 26 Ale vy ne tak. Ny ´ brzˇ kdozˇ nejveˇtsˇ´ı jest mezi va´mi, budizˇ jako nejmensˇ´ı, a kdozˇ vu˚dce jest, jako slouzˇ´ıcı´. 27 Nebo kdo ve ˇ tsˇ´ı, ten-li, ktery´zˇ sedı´, cˇili ten, ktery´zˇ slouzˇ´ı? Zdali ne ten, ktery´zˇ sedı´? Ale ja´ mezi va´mi jsem jako ten, ktery´zˇ slouzˇ´ı. 28 Vy pak jste ti, kter ˇ ´ızˇ jste v myćh pokusˇenıćh se mnou zu˚stali. 29 A ja ´ t’ va´m zpu˚sobuji, jakozˇ mi zpu˚sobil Otec mu˚j, kra´lovstvı´, 30 Abyste jedli a pili za stolem my´m v kra´lovstvı´ me´m, a sedeˇli

142

´ Sˇ 22 LUKA

na stolicıćh, soudıće dvanaćtero pokolenı´ Izraelske´. 31 I r ˇ ekl Pań: Sˇimone, Sˇimone, aj, satan vyprosil, aby va´s trˇ´ıbil jako psˇenici. 32 Ale ja ´ t’ jsem prosil za tebe, aby nezhynula vı´ra tva´. A ty neˇkdy obra´teˇ se, potvrzuj bratrˇ´ı svyćh. 33 A on r ˇ ekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do zˇala´rˇe i na smrt jı´ti. 34 On pak dı´: Pravı´m tobe ˇ, Petrˇe, nezazpı´va´t’ dnes kohout, azˇ prve´ trˇikra´t zaprˇ´ısˇ, zˇe nezna´sˇ mne. 35 I r ˇ ekl jim: Kdyzˇ jsem va´s posı´lal bez pytlı´ka, a bez mosˇny, a bez obuvi, zdali jste v cˇem nedostatek meˇli? A oni rˇekli: V nicˇemzˇ. 36 Tedy dı´ jim: Ale nynı´, kdo ma´ pytlı´k, vezmi a te´zˇ i mosˇnu; a kdozˇ mecˇe nema´, prodej sukni svou, a kup sobeˇ. 37 Nebo pravı´m va ´ m, zˇe se jesˇteˇ to pı´smo naplniti musı´ na mneˇ: A s nesˇlechetny´mi pocˇten jest. Nebo ty veˇci, ktere´zˇ sveˇdcˇı´ o mneˇ, konec berou. 38 Oni pak r ˇ ekli: Pane, aj, dva mecˇe ted’. A on rˇekl jim: Dostit’ jest. 39 A vys ˇ ed, sˇel podle´ obycˇeje sve´ho na horu Olivovou, a sˇli za nı´m i ucˇedlnıći jeho. 40 A kdyz ˇ prˇisˇel na mı´sto, rˇekl

jim: Modlte se, abyste nevesˇli v pokusˇenı´. 41 A sa ´ m vzda´liv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, ˇ ka: Otcˇe, chcesˇ-li, prˇenes 42 R kalich tento ode mne, ale vsˇak ne ma´ vu˚le, ale tva´ stanˇ se. 43 I uka ´ zal se jemu andeˇl s nebe, posiluje ho. 44 A jsa v boji, horlive ˇ ji se modlil. I ucˇineˇn jest pot jeho jako kru˚peˇ krve tekoucı´ na zemi. 45 A vstav od modlitby, a pr ˇ isˇed k ucˇedlnı´ku˚m, nalezl je, ani spı´ za´mutkem. 46 I r ˇ ekl jim: Co spı´te? Vstanˇte a modlte se, abyste nevesˇli v pokusˇenı´. 47 A kdyz ˇ on jesˇteˇ mluvil, aj, za´stup, a ten, ktery´zˇ sloul Jida´sˇ, jeden ze dvanaćti, sˇel naprˇed, a prˇiblı´zˇil se k Jezˇ´ısˇovi, aby jej polı´bil. 48 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jemu: Jida´sˇi, polı´benı´m Syna cˇloveˇka zrazujesˇ. 49 A vidouce ti, kter ˇ ´ızˇ prˇi neˇm byli, k cˇemu se chy´lı´, rˇekli jemu: Pane, budeme-lizˇ bı´ti mecˇem? 50 I uder ˇ il jeden z nich sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a ut’al ucho jeho prave´. 51 A Jez ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇv, rˇekl: Nechtezˇ azˇ potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.

´ Sˇ 23 LUKA 52 I dı´ Jez ˇ ´ısˇ teˇm, kterˇ´ızˇ prˇisˇli na neˇho, prˇednı´m kneˇzˇ´ım a u´rˇednı´ku˚m chra´mu a starsˇ´ım: Jako na lotra vysˇli jste s mecˇi a s kyjmi. 53 Jes ˇ to na kazˇdy´ den by´val jsem s va´mi v chra´meˇ, a nevzta´hli jste rukou na mne. Ale totot’ jest ta vasˇe hodina, a moc temnosti. 54 I javs ˇ e jej, vedli, a uvedli do domu nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. Petr pak sˇel za nı´m zdaleka. 55 A kdyz ˇ zanı´tili ohenˇ u prostrˇed sıńeˇ, a posadili se vu˚kol, sedl Petr mezi neˇ. 56 A uzr ˇ evsˇi ho jedna deˇvecˇka, an sedı´ u ohneˇ, a pilneˇ nanˇ pohledeˇvsˇi, rˇekla: I tento byl s nı´m. 57 On pak zapr ˇ el ho, rˇka: Zˇeno, nezna´m ho. 58 A po male ´ chvı´li jiny´, vida jej, rˇekl: I ty z nich jsi. Petr pak ´ cˇloveˇcˇe, nejsem. rˇekl: O 59 A potom asi po jedne ´ hodineˇ jiny´ potvrzoval, rˇka: V pravdeˇ i tento s nı´m byl, nebo take´ Galilejsky´ jest. 60 I r ˇ ekl Petr: Cˇloveˇcˇe, nevı´m, co pravı´sˇ. A hned, kdyzˇ on jesˇteˇ mluvil, kohout zazpı´val. 61 I obra ´ tiv se Pań, pohledeˇl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Pańeˇ, kterak jemu byl rˇekl: Zˇe prve´ nezˇ kohout zazpı´va´, trˇikra´t mne zaprˇ´ısˇ.

62

143

I vysˇed ven Petr, plakal horˇ-

ce. 63 Muz ˇ i pak ti, kterˇ´ızˇ drzˇeli Jezˇ´ısˇe, posmı´vali se jemu, tepouce ho. 64 A zakry ´ vajıće ho, bili jej v tva´rˇ, a ta´zali se ho, rˇkouce: Prorokuj, kdo jest, ktery´zˇ tebe uderˇil? 65 A jine ´ ho mnoho, rouhajıće se, mluvili proti neˇmu. 66 A kdyz ˇ byl den, sesˇli se starsˇ´ı lidu a prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, a vedli ho do rady sve´, ˇ kouce: Jsi-li ty Kristus? 67 R Poveˇz na´m. I dı´ jim: Povı´m-li va´m, nikoli neuveˇrˇ´ıte. 68 A pakli se va ´ s co otı´zˇi, neodpovı´te mi, ani nepropustı´te. 69 Od te ´ to chvı´le Syn cˇloveˇka sedne na pravici moci Bozˇ´ı. 70 I r ˇ ekli vsˇickni: Tedy jsi ty Syn Bozˇ´ı? On pak rˇekl jim: Vy pravı´te, nebo ja´ jsem. 71 A oni r ˇ ekli: Cozˇ jesˇteˇ potrˇebujeme sveˇdectvı´? Vsˇak jsme sami slysˇeli z u´st jeho.

KAPITOLA 23. Pań Pila´tovi vydań, 7. k Hero´desovi posı´lań, 24. odsouzen, 26. vyveden, 33. ukrˇizˇovań, 46. umrˇel, 53. i pohrˇben.

ehdy

povstavsˇi

vsˇecko

T mnozˇstvı´ jich, vedli jej ku

Pila´tovi. 2 A pocˇali nan ˇ zˇalovati, rˇkouce: Tohoto jsme nalezli, an prˇevracı´ lid, a brańı´ daneˇ da´vati cı´sarˇi, praveˇ se by´ti Kristem kra´lem.

144

´ Sˇ 23 LUKA

3 Pila ´ t pak ota´zal se ho, rˇka: Jsi-lizˇ ty kra´l ten Zˇidovsky´? A on odpoveˇdeˇv, rˇekl jemu: Ty pravı´sˇ. 4 I dı´ Pila ´ t prˇednı´m kneˇzˇ´ım a za´stupu˚m: Zˇa´dne´ viny nenale´za´m na tomto cˇloveˇku. 5 Oni pak vıće se silili, r ˇ kouce: Bourˇ´ıt’lid, ucˇe po vsˇem Judstvu, pocˇav od Galilee azˇ sem. 6 Tedy Pila ´ t uslysˇav o Galilei, ota´zal se, byl-li by cˇloveˇk Galilejsky´. 7 A kdyz ˇ zveˇdeˇl, zˇe by byl z panstvı´ Hero´desova, poslal jej k Hero´desovi, ktery´zˇ take´ v Jeruzale´meˇ byl v ty dni. 8 Hero ´ des pak uzrˇev Jezˇ´ısˇe, zradoval se velmi. Nebo da´vno zˇa´dal videˇti jej, proto zˇe mnoho o neˇm slyćhal, a nada´l se, zˇe neˇjaky´ div uzrˇ´ı od neˇho ucˇineˇny´. 9 I ta ´ zal se ho mnohy´mi rˇecˇmi, ale on jemu nic neodpovı´dal. 10 Sta ´ li pak prˇednı´ kneˇzˇ´ı a za´konnıći, tuze na neˇj zˇalujıće. 11 A pohrdna jı´m Hero ´ des s svy´m rytı´rˇstvem, a naposmı´vav se jemu, oble´kl jej v roucho bı´le´, i odeslal zase ku Pila´tovi. 12 I ucˇine ˇ ni jsou prˇa´tele´ Pila´t s Hero´desem v ten den. Nebo prˇed tı´m neprˇa´tele´ byli vespolek. 13 Pila ´ t pak svolav prˇednı´ kneˇzˇ´ı a u´rˇadne´ osoby i lid, ˇ ekl jim: Dali jste mi tohoto 14 R cˇloveˇka, jako by lid odvracel, a

aj, ja´ prˇed va´mi vypta´vaje se ho, zˇa´dne´ viny jsem nenalezl na tom cˇloveˇku v tom, cozˇ na neˇj zˇalujete. 15 Ano ani Hero ´ des; nebo odeslal jsem va´s k neˇmu, a aj, nic hodne´ho smrti nestalo se jemu. 16 Protoz ˇ e potrestaje, propustı´m ho. 17 Musil pak propous ˇ tı´vati jim jednoho v sva´tek. 18 Protoz ˇ zkrˇiklo spolu vsˇecko mnozˇstvı´, rˇkouce: Zahlad’ tohoto, a propust’ na´m Baraba´sˇe. 19 Ktery ´ zˇ byl pro bourˇku neˇjakou v meˇsteˇ ucˇineˇnou a pro vrazˇdu vsazen do zˇala´rˇe. 20 Tedy Pila ´ t opeˇt mluvil, chteˇje propustiti Jezˇ´ısˇe. 21 Oni pak vz ˇ dy volali, rˇkouce: Ukrˇizˇuj ho, ukrˇizˇuj. 22 A on potr ˇ etı´ rˇekl jim: Cozˇ pak zle´ho ucˇinil tento? Zˇa´dne´ prˇ´ıcˇiny smrti nenalezl jsem na neˇm. Protozˇ potresce, propustı´m ho. 23 Oni pak pr ˇ edce dotı´rali krˇikem veliky´m, zˇa´dajıće, aby byl ukrˇizˇovań. A rozma´hali se hlasove´ jejich i prˇednıćh kneˇzˇ´ı. 24 Pila ´ t pak prˇisoudil, aby se naplnila zˇa´dost jejich. 25 I propustil jim toho, ktery ´ zˇ pro bourˇku a vrazˇdu vsazen byl do zˇala´rˇe, za neˇhozˇ prosili, ale Jezˇ´ısˇe vydal k vu˚li jejich. 26 A kdyz ˇ jej vedli, chytivsˇe Sˇimona neˇjake´ho Cyrenenske´ho,

´ Sˇ 23 LUKA jdoucı´ho s pole, vlozˇili na neˇj krˇ´ızˇ, aby nesl za Jezˇ´ısˇem. 27 I s ˇ lo za nı´m velike´ mnozˇstvı´ lidu i zˇen, ktere´zˇ plakaly a kvı´lily ho. 28 A obra ´ tiv se k nim Jezˇ´ısˇ, dı´: Dcery Jeruzale´mske´, neplacˇte nade mnou, ale radeˇji samy nad sebou placˇte a nad svy´mi deˇtmi. 29 Nebo aj, dnove ´ jdou, v nichzˇ rˇeknou: Blahoslavene´ neplodne´, a brˇicha, ktera´zˇ nerodila, a prsy, ktere´zˇ nekrmily. 30 Tehdyt’ pocˇnou r ˇ ´ıci k hora´m: Padneˇte na na´s, a pahrbku˚m: Prˇikrejte na´s. 31 Nebo pone ˇ vadzˇ na zelene´m drˇeveˇ toto se deˇje, i co pak bude na suche´m? 32 Vedeni pak byli i jinı´ dva zlocˇinci, aby spolu s nı´m byli ukrˇizˇovańi. 33 A kdyz ˇ prˇisˇli na mı´sto, ktere´zˇ slove popravisˇtne´, tu jej ukrˇizˇovali, i ty zlocˇince, jednoho na pravici, druhe´ho pak na levici. 34 Tedy Jez ˇ ´ısˇ rˇekl: Otcˇe, odpust’ jim, nebot’ neveˇdı´, co cˇinı´. A rozdeˇlivsˇe roucho jeho, metali los. 35 I sta ´ l lid, dı´vaje se. A posmı´vali se jemu knı´zˇata s nimi, rˇkouce: Jiny´mt’ spoma´hal, nechat’ pomu˚zˇe sa´m sobeˇ, jestlizˇe on jest Kristus, ten Bozˇ´ı zvoleny´. 36 Posmı´vali se pak jemu i

145

zˇoldne´rˇi, prˇistupujıće a octa poda´vajıće jemu, 37 A r ˇ ´ıkajıće: Jsi-li ty kra´l ten Zˇidovsky´, spomozizˇ sa´m sobeˇ. 38 A byl take ´ i na´pis napsaˇ ecky´mi a ny´ nad nı´m, literami R Latinsky´mi a Zˇidovsky´mi: Tento jest kra´l Zˇidovsky´. 39 Jeden pak z te ˇ ch zlocˇincu˚, kterˇ´ızˇ s nı´m viseli, rouhal se jemu, rˇka: Jsi-li ty Kristus, spomozizˇ sobeˇ i na´m. 40 A odpove ˇ deˇv druhy´, trestal ho, rˇka: Ani ty se Boha nebojı´sˇ, jesˇto jsi v te´mzˇ potupenı´? 41 A my zajiste ´ spravedliveˇ, nebo hodnou pomstu za skutky sve´ be´rˇeme, ale tento nic zle´ho neucˇinil. 42 I dı´ Jez ˇ ´ısˇovi: Pane, rozpomenˇ se na mne, kdyzˇ prˇijdesˇ do kra´lovstvı´ sve´ho. 43 I r ˇ ekl mu Jezˇ´ısˇ: Amen pravı´m tobeˇ, dnes budesˇ se mnou v ra´ji. 44 A bylo okolo hodiny s ˇ este´. I stala se tma po vsˇ´ı zemi azˇ do hodiny deva´te´. 45 I zatme ˇ lo se slunce, a opona chra´mova´ roztrhla se napoly. 46 A zvolav Jez ˇ ´ısˇ hlasem veliky´m, rˇekl: Otcˇe, v ruce tve´ poroucˇ´ım ducha sve´ho. A to poveˇdeˇv, umrˇel. 47 A vide ˇ v centurio, co se stalo, velebil Boha, rˇka: Jisteˇ cˇloveˇk tento spravedlivy´ byl.

´ Sˇ 24 LUKA

146

48 A vs ˇ ickni za´stupove´, prˇ´ıtomnı´ tomu divadlu, hledıće na to, co se da´lo, tepouce prsy sve´, navracovali se. 49 Sta ´ li pak vsˇickni zna´mı´ jeho zdaleka, hledıće na to, i zˇeny, ktere´zˇ byly prˇisˇly za nı´m z Galilee. 50 A aj, muz ˇ jmeńem Jozef, jeden z u´rˇadu, muzˇ dobry´ a spravedlivy´, 51 Ktery ´ zˇ byl nepovolil radeˇ a skutku jejich, z Arimatie meˇsta Judske´ho, ktery´zˇ take´ ocˇeka´val kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho; 52 Ten pr ˇ istoupiv ku Pila´tovi, vyprosil teˇlo Jezˇ´ısˇovo. 53 A sloz ˇ iv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobeˇ vytesane´m, v ktere´mzˇ jesˇteˇ nikdy nebyl zˇa´dny´ pochovań. 54 A byl den pr ˇ ipravovańı´, a sobota se zacˇ´ınala. ˇ edsˇe pak take´ za nı´m zˇeny, 55 S ktere´zˇ byly s Jezˇ´ısˇem prˇisˇly z Galilee, pohledeˇly na hrob, a kterak pochovańo bylo teˇlo jeho. 56 Vra ´ tivsˇe se pak, prˇipravily vonne´ veˇci a masti, ale v sobotu odpocˇinuly, podle´ prˇika´zanı´.

KAPITOLA 24. Andeˇle´ sveˇdcˇ´ı o vzkrˇ´ısˇenı´ Pańeˇ. 13. Pań sa´m nejprv dveˇma, 36. potom spolu shroma´zˇdeˇny´m se zjevil; 49. a zaslı´biv Ducha svate´ho, 51. bral se do nebe.

rvnı´ho pak dne po soboteˇ

P velmi rańo sˇly k hrobu, ne-

souce vonne´ veˇci, ktere´zˇ byly prˇipravily, a neˇktere´ jine´ s nimi. 2 I nalezly ka ´ men odvaleny´ od hrobu. 3 A vs ˇ edsˇe, nenalezly teˇla Pańa Jezˇ´ısˇe. 4 I stalo se, kdyz ˇ ony se toho uzˇasly, aj, muzˇi dva postavili se podle´ nich v rousˇe stkvoucı´m. 5 Kdyz ˇ se pak ony ba´ly, a sklonily tva´rˇi sve´ k zemi, rˇekli jim: Co hleda´te zˇive´ho s mrtvy´mi? 6 Nenı´t’ ho tuto, ale vstalt’ jest. Rozpomenˇte se, kterak mluvil va´m, kdyzˇ jesˇteˇ v Galilei byl, ˇ ka: Zˇe Syn cˇloveˇka musı´ vy7R dań by´ti v ruce hrˇ´ısˇnyćh lidı´, a ukrˇizˇovań by´ti, a v trˇetı´ den z mrtvyćh vsta´ti. 8 I rozpomenuly se na slova jeho. 9 A navra ´ tivsˇe se od hrobu, zveˇstovaly to vsˇecko teˇm jedenaćti i jiny´m vsˇechneˇm. 10 Byly pak Maria Magdale ´ na a Johanna a Maria Jakubova, a jine´ s nimi, ktere´zˇ vypravovaly to aposˇtolu˚m. 11 Ale oni me ˇ li za bla´znovstvı´ slova jejich, a neveˇrˇili jim. 12 Tedy Petr vstav, be ˇ zˇel k hrobu, a pohledeˇv do neˇho, uzrˇel prosteˇradla, ana sama lezˇ´ı. I odsˇel, diveˇ se sa´m v sobeˇ, co se to stalo. 13 A aj, dva z nich s ˇ li toho dne do meˇstecˇka, ktere´zˇ bylo vzda´lı´

´ Sˇ 24 LUKA od Jeruzale´ma honu˚ sˇedesa´te, jemuzˇ jmeńo Emaus. 14 A rozmlouvali vespolek o teˇch vsˇech veˇcech, ktere´zˇ se byly staly. 15 I stalo se, kdyz ˇ rozmlouvali, a sebe se otazovali, zˇe i Jezˇ´ısˇ, prˇiblı´zˇiv se, sˇel s nimi. 16 Ale ocˇi jejich drz ˇ ańy byly, aby ho nepoznali. 17 I r ˇ ekl jim: Ktere´ jsou to veˇci, o nichzˇ rozjı´ma´te vespolek, jdouce, a jste smutnı´? 18 A odpove ˇ deˇv jeden, ktere´muzˇ jmeńo Kleofa´sˇ, rˇekl jemu: Ty sa´m jsi z prˇ´ıchozıćh do Jeruzale´ma, jesˇtos nezveˇdeˇl, co se stalo v neˇm teˇchto dnu˚? 19 Ktery ´ mzˇ on rˇekl: I co? Oni pak rˇekli jemu: O Jezˇ´ısˇovi Nazaretske´m, ktery´zˇ byl muzˇ prorok, mocny´ v slovu i v skutku, prˇed Bohem i prˇede vsˇ´ım lidem, 20 Totiz ˇ kterak jej vydali prˇednı´ kneˇzˇ´ı a knı´zˇata nasˇe na odsouzenı´ k smrti, i ukrˇizˇovali jej. 21 My pak jsme se nada ´ li, zˇe by on meˇl vykoupiti Izraele. Ale nynı´ tomu vsˇemu trˇetı´ den jest dnes, jakzˇ se to stalo. 22 Ale i z ˇ eny neˇktere´ z nasˇich zdeˇsily na´s, ktere´zˇ rańo byly u hrobu. 23 A nenalezs ˇ e teˇlo jeho, prˇisˇly, pravıće, zˇe take´ videˇnı´ andeˇlske´ videˇly, kterˇ´ızˇ pravı´, zˇe by zˇiv byl.

147

24 I chodili ne ˇ kterˇ´ı z nasˇich k hrobu, a nalezli tak, jakzˇ pravily zˇeny, ale jeho nevideˇli. ´ nesmy25 Tedy on r ˇ ekl jim: O slnı´ a zpozdilı´ srdcem k veˇrˇenı´ vsˇemu tomu, cozˇ mluvili proroci. 26 Zdaliz ˇ nemusil teˇch veˇcı´ trpeˇti Kristus a vjı´ti v sla´vu svou? 27 A pocˇav od Mojz ˇ ´ısˇe a vsˇech proroku˚, vykla´dal jim vsˇecka ta pı´sma, ktera´zˇ o neˇm byla. 28 I pr ˇ iblı´zˇili se k meˇstecˇku, do ktere´hozˇ sˇli, a on potrh se, jako by chteˇl da´le jı´ti. 29 Ale pr ˇ inutili ho, rˇkouce: Zu˚stanˇ s na´mi, nebo se jizˇ prˇipozdı´va´, a den se nachy´lil. I vsˇel, aby s nimi zu˚stal. 30 I stalo se, kdyz ˇ sedeˇl s nimi za stolem, vzav chle´b, dobrorˇecˇil, a la´maje, poda´val jim. 31 I otevr ˇ ´ıny jsou ocˇi jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich. 32 I r ˇ ekli vespolek: Zdalizˇ srdce nasˇe v na´s nehorˇelo, kdyzˇ mluvil na´m na cesteˇ, a kdyzˇ otvı´ral na´m pı´sma? 33 A vstavs ˇ e v tu hodinu, vra´tili se do Jeruzale´ma, a nalezli shroma´zˇdeˇnyćh teˇch jedenaćte, a ty, kterˇ´ızˇ s nimi byli, ˇ e vstal Pań pra´34 Ani pravı´: Z veˇ, a uka´zal se Sˇimonovi. 35 I vypravovali oni take ´ to, co se stalo na cesteˇ, a kterak ho poznali v la´mańı´ chleba.

148

´ Sˇ 24 LUKA

36 A kdyz ˇ oni o tom rozmlouvali, postavil se Jezˇ´ısˇ u prostrˇed nich, a rˇekl jim: Pokoj va´m. 37 Oni pak zhrozivs ˇ e se a prˇestrasˇeni byvsˇe, domnı´vali se, zˇe by ducha videˇli. 38 I dı´ jim: Co se stras ˇ ´ıte, a procˇ mysˇlenı´ vstupujı´ na srdce vasˇe? 39 Vizte ruce me ´ i nohy me´, ja´ zajiste´ jsem ten. Doty´kejte se mne a vizte; nebot’ duch teˇla a kostı´ nema´, jako mne vidı´te mı´ti. 40 A pove ˇ deˇv to, uka´zal jim ruce i nohy. 41 Kdyz ˇ pak oni jesˇteˇ neveˇrˇili pro radost, ale divili se, rˇekl jim: Ma´te-li tu co k jı´dlu? 42 A oni podali jemu kusu ryby pecˇene´ a pla´stu strdi. 43 A vzav, pojedl pr ˇ ed nimi, 44 A r ˇ ekl jim: Tatot’ jsou slova, ktera´zˇ jsem mluvil va´m, jesˇteˇ byv s va´mi: Zˇe se musı´ naplniti vsˇecko, cozˇ psańo jest v za´koneˇ Mojzˇ´ısˇoveˇ a v prorocıćh i v zˇalmıćh o mneˇ.

45 Tedy otevr ˇ el jim mysl, aby rozumeˇli pı´smu˚m. 46 A r ˇ ekl jim: Takt’jest psańo, a tak musil Kristus trpeˇti, a trˇetı´ho dne z mrtvyćh vsta´ti, 47 A aby bylo ka ´ zańo ve jmeńu jeho pokańı´ a odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚ mezi vsˇemi na´rody, pocˇna od Jeruzale´ma. 48 Vy pak jste sve ˇ dkove´ toho. 49 A aj, ja ´ posˇli zaslı´benı´ Otce sve´ho na va´s. Vy pak cˇekejte v meˇsteˇ Jeruzale´meˇ, dokudzˇ nebudete oblecˇeni mocı´ s vy´sosti. 50 I vyvedl je ven az ˇ do Betany, a pozdvih rukou svyćh, dal jim pozˇehnańı´. 51 I stalo se, kdyz ˇ jim zˇehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe. 52 A oni poklonivs ˇ e se jemu, navra´tili se do Jeruzale´ma s radostı´ velikou. 53 A byli vz ˇ dycky v chra´meˇ, chva´lıće a dobrorˇecˇ´ıce Boha. Amen.

EVANGELIUM ´ PODLE

´ NI´ S.) JANA. (SEPSA KAPITOLA 1. Evangelisty 15. i Krˇtitele sveˇdectvı´ o Pańu Kristu 37. a povolańı´ neˇkteryćh ucˇedlnı´ku˚.

a pocˇa´tku bylo Slovo, a to

N Slovo bylo u Boha, a to

Slovo byl Bu˚h. 2 To bylo na pocˇa ´ tku u Boha. 3 Vs ˇ ecky veˇci skrze neˇ ucˇineˇny jsou, a bez neˇho nic nenı´ ucˇineˇno, cozˇ ucˇineˇno jest. 4 V ne ˇ m zˇivot byl, a zˇivot byl sveˇtlo lidı´. 5 A to sve ˇ tlo v temnostech svı´tı´, ale tmy ho neobsa´hly. 6 Byl cˇlove ˇ k poslany´ od Boha, jemuzˇ jmeńo bylo Jan. 7 Ten pr ˇ isˇel na sveˇdectvı´, aby sveˇdcˇil o tom sveˇtle, aby vsˇickni uveˇrˇili skrze neˇho. 8 Nebyl on to sve ˇ tlo, ale prˇisˇel, aby sveˇdectvı´ vyda´val o tom sveˇtle. 9 Tentot’ byl to prave ´ sveˇtlo, ktere´zˇ osveˇcuje kazˇde´ho cˇloveˇka prˇicha´zejıćı´ho na sveˇt. 10 Na sve ˇ teˇ byl, a sveˇt skrze neˇho ucˇineˇn jest, ale sveˇt ho nepoznal. 11 Do sve ´ ho vlastnı´ho prˇisˇel, ale vlastnı´ jeho neprˇijali ho.

12 Kter ˇ ´ızˇ pak koli prˇijali jej, dal jim moc syny Bozˇ´ımi by´ti, teˇm, kterˇ´ızˇ veˇrˇ´ı ve jmeńo jeho, 13 Kter ˇ ´ızˇ ne ze krvı´, ani z vu˚le teˇla, ani z vu˚le muzˇe, ale z Boha zplozeni jsou. 14 A Slovo to te ˇ lo ucˇineˇno jest, a prˇeby´valo mezi na´mi, (a videˇli jsme sla´vu jeho, sla´vu jakozˇto jednorozene´ho od Otce), plne´ milosti a pravdy. 15 Jan sve ˇ dectvı´ vyda´val o neˇm, a volal, rˇka: Tentot’ jest, o neˇmzˇ jsem pravil, zˇe po mneˇ prˇisˇed, prˇedsˇel mne; nebo prˇedneˇjsˇ´ı jest nezˇ ja´. 16 A z plnosti jeho my vs ˇ ickni vzali jsme, a to milost za milost. 17 Nebo za ´ kon skrze Mojzˇ´ısˇe dań jest, milost a pravda skrze Jezˇ´ısˇe Krista stala se. 18 Boha z ˇ a´dny´ nikdy nevideˇl; jednorozeny´ ten Syn, ktery´zˇ jest v lu˚nu Otce, ont’ vypravil. 19 A totot’ jest sve ˇ dectvı´ Janovo, kdyzˇ poslali Zˇide´ z Jeruzale´ma kneˇzˇ´ı a Levı´ty, aby se ho ota´zali: Ty kdo jsi? 20 I vyznal a nezapr ˇ el, a vyznal: Zˇe ja´ nejsem Kristus.

150

JAN 1

21 I ota ´ zali se ho: Cozˇ pak? Elia´sˇ jsi ty? I rˇekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpoveˇdeˇl: Nejsem. 22 I r ˇ ekli jemu: Kdozˇs pak? At’ odpoveˇd da´me teˇm, kterˇ´ızˇ na´s poslali. Co pravı´sˇ sa´m o sobeˇ? ˇ ekl: Ja´ jsem hlas volajıćı´ho 23 R na pousˇti: Spravte cestu Pańeˇ, jakozˇ poveˇdeˇl Izaia´sˇ prorok. 24 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ byli poslańi, z farizeu˚ byli. 25 I ota ´ zali se ho a rˇekli jemu: Procˇ tedy krˇtı´sˇ, jestlizˇe ty nejsi Kristus, ani Elia´sˇ, ani ten prorok? 26 Odpove ˇ deˇl jim Jan, rˇka: Ja´ krˇtı´m vodou, ale u prostrˇed va´s stojı´, jehozˇ vy nezna´te. 27 Totot’ jest ten, ktery ´ zˇ po mneˇ prˇisˇed, prˇedsˇel mne, u jehozˇ obuvi ja´ nejsem hoden rozva´zati rˇemeńka. 28 Toto v Betabar ˇ e stalo se za Jordańem, kdezˇ Jan krˇtil. 29 Druhe ´ ho dne uzrˇel Jan Jezˇ´ısˇe, an jde k neˇmu. I dı´: Aj, Berańek Bozˇ´ı, ktery´zˇ snı´ma´ hrˇ´ıch sveˇta. 30 Tentot’ jest, o ktere ´ mzˇ jsem ja´ pravil, zˇe za mnou jde muzˇ, ktery´zˇ mne prˇedsˇel; nebo prˇedneˇjsˇ´ı jest nezˇ ja´. 31 A ja ´ jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelske´mu, proto jsem ja´ prˇisˇel, krˇteˇ vodou. 32 A sve ˇ dectvı´ vydal Jan, rˇka: Videˇl jsem Ducha sstupujıćı´ho

jako holubici s nebe, a zu˚stal na neˇm. 33 A ja ´ jsem ho neznal, ale ktery´zˇ mne poslal krˇtı´ti vodou, ten mi rˇekl: Nad ky´mzˇ uzrˇ´ısˇ Ducha sstupujıćı´ho a zu˚sta´vajıćı´ho na neˇm, tent’ jest, ktery´zˇ krˇtı´ Duchem svaty´m. 34 A ja ´ jsem videˇl, a sveˇdectvı´ jsem vydal, zˇe on jest ten Syn Bozˇ´ı. 35 Druhe ´ ho pak dne opeˇt sta´l Jan, a z ucˇedlnı´ku˚ jeho dva, 36 A uzr ˇ ev Jezˇ´ısˇe, an se procha´zı´, rˇekl: Aj, Berańek Bozˇ´ı. 37 I slys ˇ eli ho ti dva ucˇedlnıći mluvıćı´ho, a sˇli za Jezˇ´ısˇem. 38 I obra ´ tiv se Jezˇ´ısˇ, a uzrˇev je, ani jdou, dı´ jim: 39 Co hleda ´ te? A oni rˇekli jemu: Rabbi, (cozˇ se vykla´da´: Mistrˇe), kde bydlı´sˇ? 40 Dı´ jim: Pod’te a vizte. I s ˇ li a videˇli, kde bydlil, a zu˚stali u neˇho ten den; nebo bylo okolo desa´te´ hodiny. 41 Byl Ondr ˇ ej, bratr Sˇimona Petra, jeden z teˇch dvou, kterˇ´ızˇ byli to slysˇeli od Jana, a sˇli za nı´m. 42 I nalezl ten prvnı´ bratra sve ´ho vlastnı´ho Sˇimona, a rˇekl mu: Nalezli jsme Mesia´sˇe, cozˇ se vykla´da´ Kristus. 43 I pr ˇ ivedl jej k Jezˇ´ısˇovi. A pohledeˇv nanˇ Jezˇ´ısˇ, dı´: Ty jsi Sˇimon, syn Jona´sˇu˚v, ty slouti budesˇ Ce´fas, cozˇ se vykla´da´ Petr.

JAN 2 44 Na druhy ´ den chteˇl Jezˇ´ısˇ vyjı´ti do Galilee, i nalezl Filipa, a rˇekl jemu: Pod’ za mnou. 45 A byl Filip z Betsaidy, me ˇ sta Ondrˇejova a Petrova. 46 Nalezl Filip Natanaele. I dı´ jemu: O ktere´mzˇ psal Mojzˇ´ısˇ v za´koneˇ a proroci, nalezli jsme, Jezˇ´ısˇe, syna Jozefova z Nazare´ta. 47 I r ˇ ekl jemu Natanael: A mu˚zˇe z Nazare´ta co dobre´ho by´ti? ˇ ekl jemu Filip: Pod’ a viz. R 48 Vida Jez ˇ ´ısˇ Natanaele, an jde k neˇmu, i dı´ o neˇm: Aj, pra´veˇ Izraelitsky´, v neˇmzˇto lsti nenı´. ˇ ekl mu Natanael: Jakzˇ ty 49 R mne zna´sˇ? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Prve´ nezˇ teˇ Filip zavolal, kdyzˇs byl pod fı´kem, videˇl jsem tebe. 50 Odpove ˇ deˇl Natanael a rˇekl jemu: Mistrˇe, ty jsi Syn Bozˇ´ı, ty jsi ten kra´l Izraelsky´. 51 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Zˇet’ jsem rˇekl: Videˇl jsem tebe pod fı´kem, veˇrˇ´ısˇ. Veˇtsˇ´ı veˇci nad tyto uzrˇ´ısˇ. 52 I dı´ mu: Amen, amen pravı´m va´m: Od tohoto cˇasu uzrˇ´ıte nebe otevrˇene´, a andeˇly Bozˇ´ı vstupujıćı´ a sstupujıćı´ na Syna cˇloveˇka.

KAPITOLA 2. Svadba v Galilejske´ Kańi. 15. Peneˇzomeˇnci z chra´mu vyhnańi. 18. Ha´dka s Zˇidy. 23. Mnozı´ v Krista uveˇrˇili.

151 rˇetı´ho pak dne stala se

T svadba v Kańi Galilejske´, a

byla matka Jezˇ´ısˇova tam. 2 A pozva ´ n jest take´ Jezˇ´ısˇ i ucˇedlnıći jeho na tu svadbu. 3 Kdyz ˇ se pak nedostalo vıńa, rˇekla matka Jezˇ´ısˇova jemu: Vıńa nemajı´. 4 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Co mneˇ a tobeˇ zˇeno? Jesˇteˇ neprˇisˇla hodina ma´. 5 Dı´ matka jeho sluz ˇ ebnı´ku˚m: Cozˇ by koli va´m rˇekl, ucˇinˇte. 6 I bylo tu kamenny ´ ch stoudvı´ sˇest postaveno, podle´ ocˇisˇt’ovańı´ Zˇidovske´ho, beroucı´ v sebe jedna kazˇda´ dveˇ neb trˇi mı´ry. ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Naplnˇte ty 7R stoudve vodou. I naplnili je azˇ do vrchu. 8 I dı´ jim: Nale ´ vejtezˇ jizˇ, a neste vrchnı´mu spra´vci svadby. I nesli. 9 A jakz ˇ okusil vrchnı´ spra´vce svadby te´ vody, vıńem ucˇineˇne´, (neveˇdeˇl pak, odkud by bylo, ale sluzˇebnıći veˇdeˇli, kterˇ´ızˇ va´zˇili vodu), povolal zˇenicha ten vrchnı´ spra´vce, 10 A r ˇ ekl mu: Kazˇdy´ cˇloveˇk nejprve´ dobre´ vıńo da´va´, a kdyzˇ by se hojneˇ napili, tedy to, ktere´zˇ horsˇ´ı. Ty zachoval jsi vıńo dobre´ azˇ dosavad. 11 To ucˇinil Jez ˇ ´ısˇ pocˇa´tek divu˚ v Kańi Galilejske´, a zjevil sla´vu svou. I uveˇrˇili v neˇho ucˇedlnıći jeho.

152

JAN 3

12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratrˇ´ı jeho, i ucˇedlnıći jeho, a pobyli tam nemnoho dnı´; 13 Nebo blı´zko byla velikanoc Zˇidovska´. I vstoupil Jezˇ´ısˇ do Jeruzale´ma. 14 A nalezl v chra ´ meˇ prodavacˇe volu˚ a ovec i holubic, a peneˇzomeˇnce sedıćı´. 15 A ude ˇ lav bicˇ z prova´zku˚, vsˇecky vyhnal z chra´mu, i ovce i voly, a peneˇzomeˇncu˚m rozsypal penı´ze, a stoly zprˇevracel. 16 A te ˇ m, kterˇ´ızˇ holuby proda´vali, rˇekl: Odneste tyto veˇci odsud, a necˇinˇte domu Otce me´ho domem kupecky´m. 17 I rozpomenuli se ucˇedlnıći jeho, zˇe psańo jest: Horlivost domu tve´ho sneˇdla mne. 18 Tedy odpove ˇ deˇli Zˇide´ a rˇekli jemu: Jake´ znamenı´ na´m uka´zˇesˇ, zˇe tyto veˇci cˇinı´sˇ? 19 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Zrusˇte chra´m tento, a ve trˇech dnech zase vzdeˇla´m jej. 20 I r ˇ ekli Zˇide´: Cˇtyrˇidceti a sˇest let deˇlań jest chra´m tento, a ty ve trˇech dnech vzdeˇla´sˇ jej? 21 Ale on mluvil o chra ´ mu teˇla sve´ho. 22 A protoz ˇ kdyzˇ z mrtvyćh vstal, rozpomenuli se ucˇedlnıći jeho, zˇe jim to byl poveˇdeˇl. I uveˇrˇili pı´smu a slovu, ktere´zˇ poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ.

23 A kdyz ˇ byl v Jeruzale´meˇ na velikunoc v den sva´tecˇnı´, mnozı´ uveˇrˇili ve jmeńo jeho, vidouce divy jeho, ktere´zˇ cˇinil. 24 Ale Jez ˇ ´ısˇ nesveˇrˇil sebe same´ho jim, proto zˇe on znal vsˇecky. 25 Aniz ˇ potrˇeboval, aby kdo sveˇdectvı´ vyda´val o cˇloveˇku; nebo on veˇdeˇl, co by bylo v cˇloveˇku.

KAPITOLA 3. Rozmlouvańı´ Pańeˇ s Nikode´mem. 22. Ucˇedlnıći Kristovi i Jan krˇtili. 25. Sveˇdectvı´ Jana Krˇtitele slavne´ o Kristu Pańu.

yl pak cˇloveˇk z farizeu˚, jme´-

B nem Nikode´m, knı´zˇe Zˇi-

dovske´. 2 Ten pr ˇ isˇel k Jezˇ´ısˇovi v noci, a rˇekl jemu: Mistrˇe, vı´me, zˇe jsi od Boha prˇisˇel mistr; nebo zˇa´dny´ nemu˚zˇe teˇch divu˚ cˇiniti, ktere´zˇ ty cˇinı´sˇ, lecˇ by Bu˚h byl s nı´m. 3 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nenarodı´-li se kdo znovu, nemu˚zˇ videˇti kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. ˇ ekl jemu Nikode´m: Kterak 4R mu˚zˇ cˇloveˇk naroditi se, stary´ jsa? Zdali mu˚zˇe po druhe´ v zˇivot matky sve´ vjı´ti a naroditi se? 5 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nenarodı´-li se kdo z vody a z Ducha, nemu˚zˇ vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 6 Coz ˇ se narodilo z teˇla, teˇlo jest, a cozˇ se narodilo z Ducha, duch jest.

JAN 3 7 Nediviz ˇ se, zˇe jsem rˇekl tobeˇ: Musı´te se znovu zroditi. 8 Vı´tr, kam chce ve ˇ je, a hlas jeho slysˇ´ısˇ, ale nevı´sˇ, odkud prˇicha´zı´, a kam jde. Takt’ jest kazˇdy´, kdo se z Ducha narodil. 9 Odpove ˇ deˇl Nikode´m a rˇekl jemu: Kterak mohou tyto veˇci by´ti? 10 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho nezna´sˇ? 11 Amen, amen pravı´m tobe ˇ: Zˇe cozˇ vı´me, mluvı´me, a cozˇ jsme videˇli, sveˇdcˇ´ıme, ale sveˇdectvı´ nasˇeho neprˇijı´ma´te. 12 Pone ˇ vadzˇ zemske´ veˇci mluvil jsem va´m, a neveˇrˇ´ıte, kterak, budu-li va´m praviti nebeske´, uveˇrˇ´ıte? 13 A jiste ˇ zˇa´dny´t’ nevstoupil v nebe, nezˇ ten, ktery´zˇ sstoupil s nebe, Syn cˇloveˇka, ktery´zˇ jest v nebi. 14 A jakoz ˇ Mojzˇ´ısˇ povy´sˇil hada na pousˇti, takt’ musı´ povy´sˇen by´ti Syn cˇloveˇka, 15 Aby kaz ˇ dy´, kdozˇ veˇrˇ´ı v neˇho, nezahynul, ale meˇl zˇivot veˇcˇny´. 16 Nebo tak Bu ˚ h miloval sveˇt, zˇe Syna sve´ho jednorozene´ho dal, aby kazˇdy´, kdozˇ veˇrˇ´ı v neˇho, nezahynul, ale meˇl zˇivot veˇcˇny´. 17 Nebot’ neposlal Bu ˚ h Syna sve´ho na sveˇt, aby odsoudil sveˇt, ale aby spasen byl sveˇt skrze neˇho.

153

18 Kdoz ˇ veˇrˇ´ı v neˇho, nebude odsouzen, ale kdozˇ neveˇrˇ´ı, jizˇt’ jest odsouzen; nebo neuveˇrˇil ve jmeńo jednorozene´ho Syna Bozˇ´ıho. 19 Totot’ pak jest ten soud, z ˇe sveˇtlo prˇisˇlo na sveˇt, ale milovali lide´ vıće tmu nezˇli sveˇtlo; nebo skutkove´ jejich byli zlı´. 20 Kaz ˇ dy´ zajiste´, kdozˇ zle cˇinı´, nena´vidı´ sveˇtla, a nejde k sveˇtlu, aby nebyli trestańi skutkove´ jeho. 21 Ale kdoz ˇ cˇinı´ pravdu, jde k sveˇtlu, aby zjeveni byli skutkove´ jeho, zˇe v Bohu ucˇineˇni jsou. 22 Potom pr ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ i ucˇedlnıći jeho do zemeˇ Judske´, a tu prˇeby´val s nimi, a krˇtil. 23 A Jan take ´ krˇtil v Enon, blı´zko Sa´lim, nebo byly tam vody mnohe´. I prˇicha´zeli, a krˇtili se. 24 Nebo jes ˇ teˇ Jan nebyl vsazen do zˇala´rˇe. 25 Tedy vznikla ota ´ zka mezi ucˇedlnı´ky Janovy´mi a Zˇidy o ocˇisˇt’ovańı´. 26 I pr ˇ isˇli k Janovi a rˇekli jemu: Mistrˇe, ten ktery´zˇ byl s tebou za Jordańem, jemuzˇs ty sveˇdectvı´ vydal, aj, on krˇtı´, a vsˇickni jdou k neˇmu. 27 Odpove ˇ deˇl Jan a rˇekl: Nemu˚zˇt’ cˇloveˇk vzı´ti nicˇeho, lecˇ by jemu dańo bylo s nebe. 28 Vy sami sve ˇ dkove´ jste mi, zˇe jsem poveˇdeˇl: Nejsem ja´ Kris-

154

JAN 4

tus, ale zˇe jsem poslań prˇed nı´m. 29 Kdoz ˇ ma´ neveˇstu, zˇenicht’ jest, prˇ´ıtel pak zˇenicha, ktery´zˇ stojı´ a slysˇ´ı ho, radostı´ raduje se pro hlas zˇenicha. Protozˇ ta radost ma´ naplneˇna jest. 30 Ont’ musı´ ru ˚ sti, ja´ pak mensˇiti se. 31 Kdoz ˇ t’ s hu˚ry prˇisˇel, nade vsˇeckyt’ jest; kdozˇ jest z zemeˇ, zemsky´t’ jest, a zemske´ veˇci mluvı´. Ten, ktery´zˇ s nebe prˇisˇel, nade vsˇecky jest. 32 A coz ˇ videˇl a slysˇel, tot’ sveˇdcˇ´ı, ale sveˇdectvı´ jeho zˇa´dny´ neprˇijı´ma´. 33 Kdoz ˇ prˇijı´ma´ sveˇdectvı´ jeho, zpecˇetil to, zˇe Bu˚h pravdomluvny´ jest. 34 Nebo ten, ktere ´ hozˇ Bu˚h poslal, slovo Bozˇ´ı mluvı´, nebo jemu ne v mı´ru da´va´ Bu˚h Ducha. 35 Otec miluje Syna, a vs ˇ ecko dal v ruku jeho. 36 Kdoz ˇ veˇrˇ´ı v Syna, ma´ zˇivot veˇcˇny´; ale kdozˇt’ jest neveˇrˇ´ıcı´ Synu, neuzrˇ´ıt’ zˇivota, ale hneˇv Bozˇ´ı zu˚sta´va´ na neˇm. KAPITOLA 4. Poslouzˇenı´ k vı´rˇe Samaritańce, 41. i jiny´m Samaritańu˚m, 46. a syna sluzˇebnı´ka kra´lovske´ho uzdravenı´.

jakzˇ poznal Pań, zˇe slysˇeli

A farizeove´, zˇe by Jezˇ´ısˇ vıće ucˇedlnı´ku˚ cˇinil a krˇtil nezˇ Jan, 2 (Acˇkoli Jez ˇ ´ısˇ sa´m nekrˇtil, ale ucˇedlnıći jeho),

3 Opustil Judstvo, a ods ˇ el opeˇt do Galilee. 4 Musil pak jı´ti skrze Samar ˇ ´ı. 5 I pr ˇ isˇel k meˇstu Samarˇske´mu, ktere´zˇ slove Sichar, vedle´ popluzˇ´ı, ktere´zˇ byl dal Ja´kob Jozefovi, synu sve´mu. 6 Byla pak tu studnice Ja ´ kobova. Protozˇ ustav na cesteˇ Jezˇ´ısˇ, posadil se tak na studnici. A bylo okolo sˇeste´ hodiny. 7 I pr ˇ isˇla zˇena z Samarˇ´ı va´zˇiti vody. Ktere´zˇ rˇekl Jezˇ´ısˇ: Dej mi pı´ti. 8 Nebo ucˇedlnıći jeho byli odesˇli do meˇsta, aby nakoupili pokrmu˚. 9Ir ˇ ekla jemu zˇena ta Samaritańka: Kterakzˇ ty, jsa Zˇid, zˇa´da´sˇ ode mne na´poje od zˇeny Samaritańky? (Nebo neobcujı´ Zˇide´ s Samaritańy.) 10 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jı´: Kdybys znala ten dar Bozˇ´ı, a kdo jest ten, ktery´zˇ pravı´ tobeˇ: Dej mi pı´ti, ty bys prosila jeho, a dal by tobeˇ vody zˇive´. 11 I dı´ jemu z ˇ ena: Pane, anizˇ ma´sˇ, cˇ´ım bys nava´zˇil, a studnice jest hluboka´. Odkudzˇ tedy ma´sˇ tu vodu zˇivou? 12 Zdaliz ˇ jsi ty veˇtsˇ´ı nezˇli otec na´sˇ Ja´kob, ktery´zˇ na´m dal tuto studnici, a sa´m z nı´ pil, i synove´ jeho, i dobytek jeho? 13 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jı´: Kazˇdy´, kdozˇ pije vodu tuto, zˇ´ızniti bude opeˇt.

JAN 4 14 Ale kdoz ˇ by se napil vody te´, kterouzˇ ja´ da´m jemu, nezˇ´ıznil by na veˇky, ale voda ta, kterouzˇ ja´ da´m jemu, bude v neˇm studnicı´ vody pry´sˇtıćı´ se k zˇivotu veˇcˇne´mu. ˇ ekla jemu zˇena: Pane, dej 15 R mi te´ vody, abych nezˇ´ıznila, ani chodila sem va´zˇiti. ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Jdi, zavolej 16 R muzˇe sve´ho, a prˇid’ sem. 17 Odpove ˇ deˇla zˇena a rˇekla: Nema´m muzˇe. Dı´ jı´ Jezˇ´ısˇ: Dobrˇes rˇekla: Nema´m muzˇe. 18 Nebos pe ˇ t muzˇu˚ meˇla, a nynı´ ktere´hozˇ ma´sˇ, nenı´ tvu˚j muzˇ. To jsi pravdu poveˇdeˇla. ˇ ekla jemu zˇena: Pane, vi19 R dı´m, zˇe jsi ty prorok. 20 Otcove ´ nasˇi na te´to horˇe modlı´vali se, a vy pravı´te, zˇe v Jeruzale´meˇ jest mı´sto, kdezˇ na´lezˇ´ı se modliti. 21 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Zˇeno, veˇrˇ mi, zˇet’ jde hodina, kdyzˇto ani na te´to horˇe, ani v Jeruzale´meˇ nebudete se modliti Otci. 22 Vy se modlı´te, a nevı´te, cˇemu; my se modlı´me, cˇemuzˇ vı´me, nebo spasenı´ z Zˇidu˚ jest. 23 Ale jdet’ hodina, a nynı´t’ jest, kdyzˇto pravı´ modlitebnıći modliti se budou Otci v duchu a v pravdeˇ. Nebot’ takovyćh Otec hleda´, aby se modlili jemu. 24 Bu ˚ h duch jest, a ti, kterˇ´ızˇ se jemu modlı´, v duchu a v pravdeˇ musejı´ se modliti.

155

25 Dı´ jemu z ˇ ena: Vı´m, zˇe Mesia´sˇ prˇijde, ktery´zˇ slove Kristus. Ten, kdyzˇ prˇijde, ozna´mı´ na´m vsˇecko. 26 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Ja´t’ jsem, ktery´zˇ mluvı´m s tebou. 27 A v tom pr ˇ isˇli ucˇedlnıći jeho, i divili se, zˇe by s zˇenou mluvil, a vsˇak zˇa´dny´ nerˇekl: Nacˇ se pta´sˇ, aneb procˇ mluvı´sˇ s nı´? 28 I nechala tu z ˇ ena veˇdra sve´ho, a sˇla do meˇsta, a rˇekla teˇm lidem: 29 Pod’te, vizte cˇlove ˇ ka, ktery´zˇ poveˇdeˇl mi vsˇecko, cozˇ jsem koli cˇinila. Nenı´-li on ale Kristus? 30 Tedy vys ˇ li z meˇsta, a prˇisˇli k neˇmu. 31 Mezi tı´m pak prosili ho ucˇedlnıći, rˇkouce: Mistrˇe, pojez. 32 A on r ˇ ekl jim: Ja´t’ ma´m pokrm jı´sti, ktere´hozˇ vy nevı´te. 33 Ucˇedlnıći pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo prˇinesl jı´sti? 34 Dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Mu˚jt’ pokrm jest, abych cˇinil vu˚li toho, ktery´zˇ mne poslal, a dokonal dı´lo jeho. 35 Vs ˇ ak vy pravı´te, zˇe jesˇteˇ cˇtyrˇi meˇsıćove´ jsou, a zˇenˇ prˇijde. Aj, pravı´m va´m: Pozdvihneˇte ocˇ´ı svyćh, a patrˇte na krajiny, zˇet’ se jizˇ beˇlejı´ ke zˇni. 36 Kdoz ˇ pak zˇne, odplatut’ be´rˇe, a shromazˇd’uje uzˇitek k zˇivotu veˇcˇne´mu, aby i ten, kdozˇ rozsı´va´, radoval se spolu, i kdo zˇne.

156

JAN 5

37 Nebo v tom prave ´ jest slovo, zˇet’jiny´ jest, kdozˇ rozsı´va´, a jiny´, ktery´zˇ zˇne. 38 Ja ´ t’ jsem va´s poslal zˇ´ıti, o cˇemzˇ jste vy nepracovali. Jinı´t’ pracovali, a vy jste v jejich praće vesˇli. 39 Z me ˇ sta pak toho mnozı´ z Samaritańu˚ uveˇrˇili v neˇho, pro rˇecˇ te´ zˇeny, sveˇdcˇ´ıcı´: Zˇe mi poveˇdeˇl vsˇecko, cozˇ jsem cˇinila. 40 A kdyz ˇ k neˇmu prˇisˇli Samaritańi, prosili ho, aby s nimi zu˚stal. I pobyl tu za dva dni. 41 A mnohem jich vıće uve ˇ rˇilo pro rˇecˇ jeho. 42 A z ˇ eneˇ te´ rˇekli: Jizˇ ne pro tve´ vypravovańı´ veˇrˇ´ıme; nebo sami jsme slysˇeli, a vı´me, zˇe tento jest pra´veˇ spasitel sveˇta, Kristus. 43 Po dvou pak dnech vys ˇ el odtud, a sˇel do Galilee. 44 Nebo sa ´ m Jezˇ´ısˇ byl sveˇdectvı´ vydal, zˇe prorok v vlasti sve´ v poctivosti nenı´. 45 A kdyz ˇ prˇisˇel do Galilee, prˇijali jej Galilejsˇtı´, vsˇecko videˇvsˇe, co cˇinil v Jeruzale´meˇ v sva´tek; nebo i oni byli prˇisˇli k sva´tku. 46 Tedy ope ˇ t prˇisˇel Jezˇ´ısˇ do Kańy Galilejske´, kdezˇ ucˇinil byl z vody vıńo. I byl jeden kra´lovsky´ sluzˇebnı´k v Kafarnaum, jehozˇto syn nemocen byl. 47 Ten uslys ˇ ev, zˇe by Jezˇ´ısˇ prˇisˇel z Judstva do Galilee, sˇel k

neˇmu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo pocˇ´ınal umı´rati. 48 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Neuzrˇ´ıte-li divu˚ a za´zraku˚, neuveˇrˇ´ıte. 49 Dı´ jemu ten kra ´ lovsky´ sluzˇebnı´k: Pane, podizˇ prve´, nezˇli umrˇe syn mu˚j. 50 Dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Jdi, syn tvu˚j zˇiv jest. I uveˇrˇil cˇloveˇk rˇecˇi, kterouzˇ mluvil jemu Jezˇ´ısˇ, a sˇel. 51 Kdyz ˇ pak on jizˇ sˇel, potkali se s nı´m sluzˇebnıći jeho a zveˇstovali, rˇkouce: Syn tvu˚j zˇiv jest. 52 Tedy ota ´ zal se jich na hodinu, v kterou by se le´pe meˇl. I rˇekli jemu: Vcˇera v hodinu sedmou prˇestala mu zimnice. 53 Tedy poznal otec, z ˇ e pra´veˇ ta hodina byla, v kterouzˇ rˇekl byl jemu Jezˇ´ısˇ: Syn tvu˚j zˇiv jest. I uveˇrˇil on i du˚m jeho vsˇecken. 54 To ope ˇ t druhy´ div ucˇinil Jezˇ´ısˇ, prˇisˇed z Judstva do Galilee. KAPITOLA 5. Pań cˇloveˇka od trˇidcı´ti osmi let nemocne´ho uzdraviv, 16. nesna´z o to s Zˇidy meˇl.

otom byl sva´tek Zˇidovsky´, i

P sˇel Jezˇ´ısˇ do Jeruzale´ma.

2 Byl pak v Jeruzale ´ meˇ rybnı´k bravny´, ktery´zˇ slove Zˇidovsky Bethesda, patero prˇ´ıstrˇesˇ´ı maje. 3 Kdez ˇ lezˇelo mnozˇstvı´ velike´ neduzˇivyćh, slepyćh, kulhavyćh, suchyćh, ocˇeka´vajıćıćh hnutı´ vody.

JAN 5 4 Nebo ande ˇ l jisty´m cˇasem sstupoval do rybnı´ka, a kormoutil vodu. Protozˇ kdozˇ nejprve´ sstoupil po tom zkormoucenı´ vody, uzdraven by´val, od ktere´koli nemoci tra´pen byl. 5 I byl tu cˇlove ˇ k jeden, ktery´zˇ osm a trˇidceti let nemocen byl. 6 Toho uzr ˇ ev Jezˇ´ısˇ lezˇ´ıcı´ho, a poznav, zˇe jest jizˇ da´vno nemocen, dı´ jemu: Chcesˇ-li zdra´v by´ti? 7 Odpove ˇ deˇl mu ten nemocny´: Pane, nema´m cˇloveˇka, ktery´zˇ by, kdyzˇ se zkormoutı´ voda, uvrhl mne do rybnı´ka, ale kdyzˇ ja´ jdu, jiny´ prˇede mnou sstupuje. 8 Dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Vstanˇ, vezmi lozˇe sve´ a chod’. 9 A hned zdra ´ v jest ucˇineˇn cˇloveˇk ten, a vzav lozˇe sve´, i chodil. Byla pak sobota v ten den. 10 Tedy r ˇ ekli Zˇide´ tomu uzdravene´mu: Sobota jest, neslusˇ´ı tobeˇ lozˇe nositi. 11 Odpove ˇ deˇl jim: Ten, ktery´zˇ mne uzdravil, ont’ mi rˇekl: Vezmi lozˇe sve´ a chod’. 12 I ota ´ zali se ho: Kdo jest ten cˇloveˇk, ktery´zˇ tobeˇ rˇekl: Vezmi lozˇe sve´ a chod’? 13 Ten pak uzdraveny ´ neveˇdeˇl, kdo by byl. Nebo Jezˇ´ısˇ byl poodsˇel od za´stupu shroma´zˇdeˇne´ho na tom mı´steˇ. 14 Potom pak nalezl jej Jez ˇ ´ısˇ v chra´meˇ, a rˇekl jemu: Aj, zdra´v jsi ucˇineˇn; nikoli vıć nehrˇesˇ,

157

at’by se neˇco horsˇ´ıho neprˇihodilo. 15 Ods ˇ el ten cˇloveˇk, a poveˇdeˇl Zˇidu˚m, zˇe by Jezˇ´ısˇ byl ten, ktery´zˇ ho zdrave´ho ucˇinil. 16 A protoz ˇ protivili se Zˇide´ Jezˇ´ısˇovi, a hledali ho zabiti, zˇe to ucˇinil v sobotu. 17 Jez ˇ ´ısˇ pak odpoveˇdeˇl jim: Otec mu˚j azˇ dosavad deˇla´, i ja´t’ deˇla´m. ˇ ide´ jesˇteˇ vıć proto hle18 Tedy Z dali ho zamordovati, zˇe by netoliko rusˇil sobotu, ale zˇe Otce sve´ho pravil by´ti Boha, rovne´ho se cˇineˇ Bohu. 19 I odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Amen, amen pravı´m va´m: Nemu˚zˇet’ Syn sa´m od sebe nic cˇiniti, jedine´ cozˇ vidı´, an Otec cˇinı´. Nebo cozˇkoli on cˇinı´, tot’ i Syn te´zˇ podobneˇ cˇinı´. 20 Otec zajiste ´ miluje Syna, a ukazuje mu vsˇecko, cozˇ sa´m cˇinı´; a veˇtsˇ´ı nad to uka´zˇe jemu skutky, abyste vy se divili. 21 Nebo jakoz ˇ Otec krˇ´ısı´ mrtve´ a obzˇivuje, tak i Syn, ktere´zˇ chce, obzˇivuje. 22 Aniz ˇ zajiste´ Otec soudı´ koho, ale vsˇecken soud dal Synu. 23 Aby vs ˇ ickni ctili Syna, tak jakzˇ Otce ctı´. Kdo nectı´ Syna, nectı´ ani Otce, ktery´zˇ ho poslal. 24 Amen, amen pravı´m va ´ m: Zˇe kdozˇ slovo me´ slysˇ´ı, a veˇrˇ´ı tomu, ktery´zˇ mne poslal, ma´t’

158

JAN 5

zˇivot veˇcˇny´, a na soud neprˇijde, ale prˇesˇelt’jest z smrti do zˇivota. 25 Amen, amen pravı´m va ´ m: Zˇe prˇijde hodina, a nynı´t’ jest, kdyzˇ mrtvı´ uslysˇ´ı hlas Syna Bozˇ´ıho, a kterˇ´ızˇ uslysˇ´ı, zˇivi budou. 26 Nebo jakoz ˇ Otec ma´ zˇivot sa´m v sobeˇ, tak dal i Synu, aby meˇl zˇivot v same´m sobeˇ. 27 A dal jemu moc i soud cˇiniti, nebo Syn cˇloveˇka jest. 28 Nedivtez ˇ se tomu; nebot’ prˇijde hodina, v kterouzˇ vsˇickni, kterˇ´ızˇ v hrobıćh jsou, uslysˇ´ı hlas jeho. 29 A pu ˚ jdou ti, kterˇ´ızˇ dobre´ veˇci cˇinili, na vzkrˇ´ısˇenı´ zˇivota, ale ti, kterˇ´ızˇ zle´ veˇci cˇinili, na vzkrˇ´ısˇenı´ soudu. 30 Nemohut’ ja ´ sa´m od sebe nic cˇiniti. Jakzˇt’ slysˇ´ım, takt’ soudı´m, a soud mu˚j spravedlivy´ jest. Nebo nehleda´m vu˚le sve´, ale vu˚le toho, ktery´zˇ mne poslal, Otcovy. 31 Vyda ´ m-lit’ja´ sveˇdectvı´ sa´m o sobeˇ, sveˇdectvı´ me´ nenı´ prave´. 32 Jiny ´ t’ jest, ktery´zˇ sveˇdectvı´ vyda´va´ o mneˇ, a vı´m, zˇe prave´ jest sveˇdectvı´, ktere´zˇ vyda´va´ o mneˇ. 33 Vy jste byli poslali k Janovi, a on sveˇdectvı´ vydal pravdeˇ. 34 Ale ja ´ t’ neprˇijı´ma´m sveˇdectvı´ od cˇloveˇka, nezˇ totot’ pravı´m, abyste vy spaseni byli.

35 Ont’ byl svıće hor ˇ ´ıcı´ a svı´tıćı´, vy pak chteˇli jste se na cˇas poradovati v sveˇtle jeho. 36 Ale ja ´ ma´m veˇtsˇ´ı sveˇdectvı´, nezˇ Janovo. Nebo skutkove´, ktere´zˇ mi dal Otec, abych je vykonal, tit’ skutkove´, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m, sveˇdcˇ´ı o mneˇ, zˇe mne Otec poslal. 37 A ktery ´ zˇ mne poslal, Otec, ont’ sveˇdectvı´ vydal o mneˇ, jehozˇ jste vy hlasu nikdy neslysˇeli, ani tva´rˇi jeho nevideˇli. 38 A slova jeho nema ´ te v sobeˇ zu˚sta´vajıćı´ho. Nebo ktere´hozˇ on poslal, tomu vy neveˇrˇ´ıte. 39 Ptejte se na pı´sma; nebo vy domnı´va´te se v nich veˇcˇny´ zˇivot mı´ti, a tat’ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ o mneˇ. 40 Ale nechcete pr ˇ ijı´ti ke mneˇ, abyste zˇivot meˇli. 41 Chva ´ ly od lidı´ neprˇijı´ma´m. 42 Ale poznal jsem va ´ s, zˇe milovańı´ Bozˇ´ıho nema´te v sobeˇ. 43 Ja ´ jsem prˇisˇel ve jmeńu Otce sve´ho, a neprˇijı´ma´te mne. Kdyby jiny´ prˇisˇel ve jmeńu sve´m, toho prˇijmete. 44 Kterak vy mu ˚ zˇete veˇrˇiti, chva´ly jedni od druhyćh hledajıće, poneˇvadzˇ chva´ly, ktera´zˇ jest od same´ho Boha, nehleda´te? 45 Nedomnı´vejte se, bycht’ ja ´ na va´s zˇalovati meˇl prˇed Otcem. Jestit’, kdo by zˇaloval na va´s, Mojzˇ´ısˇ, v neˇmzˇ vy nadeˇji ma´te.

JAN 6 46 Nebo kdybyste ve ˇ rˇili Mojzˇ´ısˇovi, veˇrˇili byste i mneˇ; neb on o mneˇ psal. 47 Ale pone ˇ vadzˇ jeho pı´smu˚m neveˇrˇ´ıte, i kterak slovu˚m my´m uveˇrˇ´ıte?

KAPITOLA 6. Pań mnozˇstvı´ lidı´ nasytil, 15. kra´lem by´ti nechteˇl, 19. po morˇi chodil, 25. o chlebu nebeske´m ka´zal, 41. neˇkterˇ´ı se horsˇili, 68. aposˇtole´ vı´ru o neˇm vyznali.

otom odsˇel Jezˇ´ısˇ za morˇe Ga-

P lilejske´ neb Tiberiadske´.

2A s ˇ el za nı´m za´stup veliky´; nebo videˇli divy jeho, ktere´zˇ cˇinil nad nemocny´mi. 3 I vs ˇ el na horu Jezˇ´ısˇ, a tam sedeˇl s ucˇedlnı´ky svy´mi. 4 Byla pak blı´zko velikanoc, sva´tek Zˇidovsky´. 5 Tedy pozdvih ocˇ´ı Jez ˇ ´ısˇ, a videˇv, zˇe za´stup veliky´ jde k neˇmu, dı´ Filipovi: Kde nakoupı´me chlebu˚, aby pojedli tito? 6 (Ale to r ˇ ekl, pokousˇeje ho; nebo on veˇdeˇl, co by meˇl ucˇiniti.) 7 Odpove ˇ deˇl jemu Filip: Za dveˇ steˇ peneˇz chlebu˚ nepostacˇ´ı jim, aby jeden kazˇdy´ z nich neˇco malicˇko vzal. 8 Dı´ jemu jeden z ucˇedlnı´ku ˚ jeho, Ondrˇej, bratr Sˇimona Petra: 9 Jestit’ mla ´ dencˇek jeden zde, ktery´zˇ ma´ peˇt chlebu˚ jecˇnyćh a dveˇ rybicˇky. Ale cot’ jest to mezi tak mnohe´? 10 I r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Rozkazˇte lidu, at’ se usadı´. A bylo tra´vy mnoho

159

na tom mı´steˇ. I posadilo se muzˇu˚ v pocˇtu okolo peˇti tisıću˚. 11 Tedy Jez ˇ ´ısˇ vzal ty chleby, a dı´ky ucˇiniv, rozda´val ucˇedlnı´ku˚m, ucˇedlnıći pak sedıćı´m; te´zˇ podobneˇ z teˇch rybicˇek, jakzˇ mnoho chteˇli. 12 A kdyz ˇ byli nasyceni, rˇekl ucˇedlnı´ku˚m svy´m: Zberˇte ty drobty, kterˇ´ızˇ zu˚stali, at’ nezhynou. 13 I sebrali a naplnili dvana ´ cte kosˇu˚ drobtu˚ z teˇch peˇti chlebu˚ jecˇnyćh, kterˇ´ızˇ pozu˚stali po teˇch, kterˇ´ızˇ jedli. 14 Ti pak lide ´ , uzrˇevsˇe ten div, ktery´zˇ ucˇinil Jezˇ´ısˇ, pravili: Tento jest jisteˇ prorok, ktery´zˇ meˇl prˇijı´ti na sveˇt. 15 Tedy Jez ˇ ´ısˇ veˇda, zˇe by meˇli prˇijı´ti a chytiti jej, aby ho ucˇinili kra´lem, usˇel na horu opeˇt sa´m jediny´. 16 Kdyz ˇ pak byl vecˇer, sstoupili ucˇedlnıći jeho k morˇi. 17 A vstoupivs ˇ e na lodı´, plavili se prˇes morˇe do Kafarnaum. A bylo jizˇ tma, a neprˇisˇel byl Jezˇ´ısˇ k nim. 18 Mor ˇ e pak dutı´m velike´ho veˇtru zdvihalo se. 19 A odplavivs ˇ e se honu˚ jako peˇtmecı´tma neb trˇidceti, uzrˇeli Jezˇ´ısˇe, an chodı´ po morˇi, a prˇiblizˇuje se k lodı´. I ba´li se. 20 On pak r ˇ ekl jim: Ja´t’ jsem, nebojte se.

160

JAN 6

21 I vzali ho na lodı´ ochotne ˇ, a hned lodı´ prˇibeˇhla k zemi, do ktere´zˇ se plavili. 22 Nazejtr ˇ ´ı za´stup, ktery´zˇ byl za morˇem, videˇv, zˇe jine´ lodicˇky nebylo, nezˇ ta jedna, na kterouzˇ byli vstoupili ucˇedlnıći jeho, a zˇe Jezˇ´ısˇ nebyl vsˇel s ucˇedlnı´ky svy´mi na lodı´, ale sami ucˇedlnıći jeho byli se plavili, 23 (Jine ´ pak lodı´ byly prˇiplouly od Tiberiady k tomu mı´stu blı´zko, kdezˇ byli jedli chle´b, kdyzˇ dı´ky ucˇinil Pań), 24 Kdyz ˇ tedy uzrˇel za´stup, zˇe Jezˇ´ısˇe tu nenı´, ani ucˇedlnı´ku˚ jeho, vstoupili i oni na lodı´, a prˇijeli do Kafarnaum, hledajıće Jezˇ´ısˇe. 25 A nalezs ˇ e ho za morˇem, rˇekli jemu: Mistrˇe, kdy jsi sem prˇisˇel? 26 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ a rˇekl: Amen, amen pravı´m va´m: Hleda´te mne, ne proto zˇe jste divy videˇli, ale zˇe jste jedli chleby a nasyceni jste. 27 Pracujte ne o pokrm, ktery ´ zˇ hyne, ale o ten pokrm, ktery´zˇ zu˚sta´va´ k zˇivotu veˇcˇne´mu, ktery´zˇ Syn cˇloveˇka da´ va´m. Nebo tohot’ potvrdil Bu˚h Otec. 28 Tedy r ˇ ekli jemu: Co budeme cˇiniti, abychom deˇlali dı´lo Bozˇ´ı? 29 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Totot’jest to dı´lo Bozˇ´ı, abyste veˇrˇili v toho, ktere´hozˇ on poslal. 30 I r ˇ ekli jemu: Jake´zˇ pak ty

znamenı´ cˇinı´sˇ, abychom videˇli a veˇrˇili tobeˇ? Co deˇla´sˇ? 31 Otcove ´ nasˇi jedli mannu na pousˇti, jakozˇ psańo jest: Chle´b s nebe dal jim jı´sti. 32 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m va´m: Ne Mojzˇ´ısˇ dal va´m chle´b s nebe, ale Otec mu˚j va´m da´va´ ten chle´b s nebe pravy´. 33 Nebo chle ´ b Bozˇ´ı ten jest, ktery´zˇ sstupuje s nebe, a da´va´ zˇivot sveˇtu. 34 I r ˇ ekli jemu: Pane, da´vejzˇ na´m chle´b ten vzˇdycky. 35 Jez ˇ ´ısˇ pak rˇekl jim: Ja´t’ jsem ten chle´b zˇivota. Kdozˇ prˇicha´zı´ ke mneˇ, nebude nikoli lacˇneˇti, a kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, nebude zˇ´ızniti nikdy. 36 Ale pove ˇ deˇl jsem va´m, anobrzˇ videˇli jste mne, a neveˇrˇ´ıte. 37 Vs ˇ ecko, cozˇ mi da´va´ Otec, ke mneˇ prˇijde, a toho, kdozˇ ke mneˇ prˇijde, nevyvrhu ven. 38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych cˇinil vu˚li svou, ale vu˚li toho, ktery´zˇ mne poslal. 39 Tatot’jest pak vu ˚ le toho, ktery´zˇ mne poslal, Otcova, abych nicˇeho toho, cozˇ mi dal, neztratil, ale vzkrˇ´ısil to v nejposledneˇjsˇ´ı den. 40 A tatot’ jest vu ˚ le toho, ktery´zˇ mne poslal, aby kazˇdy´, kdozˇ vidı´ Syna a veˇrˇ´ı v neˇho, meˇl zˇivot veˇcˇny´. A ja´t’ jej vzkrˇ´ısı´m v den nejposledneˇjsˇ´ı.

JAN 6 ˇ ide´ na neˇho, zˇe 41 I reptali Z rˇekl: Ja´ jsem chle´b ten, ktery´zˇ jsem s nebe sstoupil. 42 A pravili: Zdaliz ˇ tento nenı´ Jezˇ´ısˇ, syn Jozefu˚v, jehozˇ my otce i matku zna´me? Kterak pak dı´ tento: S nebe jsem sstoupil? 43 Tedy odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Nerepcete vespolek. ˇ a´dny´ nemu˚zˇ prˇijı´ti ke mneˇ, 44 Z jedine´ lecˇ Otec mu˚j, ktery´zˇ mne poslal, prˇitrhl by jej; a ja´t’ jej vzkrˇ´ısı´m v den nejposledneˇjsˇ´ı. 45 Psa ´ no jest v prorocıćh: A budou vsˇickni ucˇeni od Boha. Protozˇ kazˇdy´, kdozˇ slysˇel od Otce a naucˇil se, jdet’ ke mneˇ. 46 Ne z ˇ e by kdo videˇl Otce, jedine´ ten, ktery´zˇ jest od Boha, tent’ videˇl Otce. 47 Amen, amen pravı´m va ´ m: Kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, ma´t’zˇivot veˇcˇny´. 48 Ja ´ t’ jsem ten chle´b zˇivota. 49 Otcove ´ vasˇi jedli mannu na pousˇti, a zemrˇeli. 50 Totot’ jest chle ´ b ten s nebe sstupujıćı´. Kdozˇ by koli jej jedl, neumrˇet’. 51 Ja ´ t’ jsem ten chle´b zˇivy´, ktery´zˇ jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jı´sti ten chle´b, zˇiv bude na veˇky. A chle´b, ktery´zˇ ja´ da´m, teˇlo me´ jest, ktere´zˇ ja´ da´m za zˇivot sveˇta. 52 Tedy ha ´ dali se Zˇide´ vespolek, rˇkouce: Kterak tento mu˚zˇe na´m da´ti teˇlo jı´sti?

161

53 I r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m va´m: Nebudete-li jı´sti teˇla Syna cˇloveˇka a pı´ti krve jeho, nema´te zˇivota v sobeˇ. 54 Kdoz ˇ jı´ me´ teˇlo a pije mou krev, ma´t’ zˇivot veˇcˇny´, a ja´t’ jej vzkrˇ´ısı´m v nejposledneˇjsˇ´ı den. 55 Nebo te ˇ lo me´ pra´veˇ jest pokrm, a krev ma´ pra´veˇ jest na´poj. 56 Kdo jı´ me ´ teˇlo a pije mou krev, ve mneˇ prˇeby´va´ a ja´ v neˇm. 57 Jakoz ˇ mne poslal ten zˇivy´ Otec, a ja´ zˇiv jsem skrze Otce, tak kdozˇ jı´ mne, i on zˇiv bude skrze mne. 58 Totot’ jest ten chle ´ b, ktery´zˇ s nebe sstoupil. Ne jako otcove´ vasˇi jedli mannu, a zemrˇeli. Kdozˇ jı´ chle´b tento, zˇivt’ bude na veˇky. 59 Toto mluvil v s ˇ kole, ucˇe v Kafarnaum. 60 Tedy mnozı´ z ucˇedlnı´ku ˚ jeho, slysˇevsˇe to, rˇekli: Tvrda´t’ jest tato rˇecˇ. Kdo ji mu˚zˇe slysˇeti? 61 Ale ve ˇ da Jezˇ´ısˇ sa´m v sobeˇ, zˇe by proto reptali ucˇedlnıći jeho, rˇekl jim: To va´s ura´zˇ´ı? 62 Co pak, kdybyste uzr ˇ eli Syna cˇloveˇka, an vstupuje, kdezˇ prve´ byl? 63 Duch jest, ktery ´ zˇ obzˇivuje, teˇlot’ nic neprospı´va´. Slova, ktera´zˇ ja´ mluvı´m va´m, Duch jsou a zˇivot jsou. 64 Ale jsout’ ne ˇ kterˇ´ı z va´s, jesˇto neveˇrˇ´ı. Nebo veˇdeˇl Jezˇ´ısˇ od po-

162

JAN 7

cˇa´tku, kdo by byli neveˇrˇ´ıcı´, a kdo by ho meˇl zraditi. 65 I pravil: Protoz ˇ jsem va´m rˇekl, zˇe zˇa´dny´ nemu˚zˇe prˇijı´ti ke mneˇ, lecˇ by jemu bylo dańo od Otce me´ho. 66 A z toho mnozı´ z ucˇedlnı´ku ˚ jeho odesˇli zpeˇt, a nechodili s nı´m vıće. 67 Tedy r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ ke dvanaćti: Zdalizˇ i vy chcete odjı´ti? 68 I odpove ˇ deˇl jemu Sˇimon Petr: Pane, k komu pu˚jdeme? Slova veˇcˇne´ho zˇivota ma´sˇ. 69 A my jsme uve ˇ rˇili, a poznali, zˇe jsi ty Kristus, Syn Boha zˇive´ho. 70 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇak jsem ja´ va´s dvanaćte vyvolil, a jeden z va´s d’a´bel jest. 71 A to r ˇ ekl o Jida´sˇovi Sˇimona Isˇkariotske´ho; nebo ten jej meˇl zraditi, byv jeden ze dvanaćti. KAPITOLA 7. Pań prˇisˇed tajneˇ k sva´tku, 14. ucˇil zjevneˇ v chra´meˇ, 16. Zˇidy prˇema´hal. 25. Rozlicˇnı´ o neˇm smyslove´ i rˇecˇi, 45. a marna´ proti neˇmu usilovańı´.

otom pak chodil Jezˇ´ısˇ po Ga-

P lilei; nebo nechteˇl by´tiˇ v

Judstvu, proto zˇe ho hledali Zide´ zabiti. 2 A byl blı´zko sva ´ tek Zˇidovsky´, stańku˚. 3 Tedy r ˇ ekli jemu bratrˇ´ı jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, at’ i ucˇedlnıći tvoji vidı´ skutky tve´, ktere´zˇ cˇinı´sˇ.

4 Niz ˇ a´dny´ zajiste´ v skryteˇ nic nedeˇla´, kdozˇ chce vidıń by´ti. Protozˇ ty, cˇinı´sˇ-li takove´ veˇci, zjev se sveˇtu. 5 Nebo ani bratr ˇ ´ı jeho neveˇrˇili v neˇho. 6 I dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Cˇas mu˚j jesˇteˇ neprˇisˇel, ale cˇas va´sˇ vzˇdycky jest hotov. 7 Nemu ˚ zˇet’ va´s sveˇt nena´videˇti, ale mnet’ nena´vidı´; nebo ja´ sveˇdectvı´ vyda´va´m o neˇm, zˇe skutkove´ jeho zlı´ jsou. 8 Jde ˇ te vy k sva´tku tomuto. Ja´t’ jesˇteˇ nepu˚jdu k sva´tku tomuto, nebo cˇas mu˚j se jesˇteˇ nenaplnil. 9 To pak pove ˇ deˇv jim, zu˚stal v Galilei. 10 A kdyz ˇ odesˇli batrˇ´ı jeho, tehdy i on sˇel k sva´tku, ne zjevneˇ, ale jako ukryteˇ. ˇ ide´ pak hledali ho v sva´tek, 11 Z a pravili: Kde jest onen? 12 A mnoho r ˇ ecˇ´ı bylo o neˇm v za´stupu. Nebo neˇkterˇ´ı pravili, zˇe dobry´ jest, a jinı´ pravili: Nenı´, ale svodı´ za´stup. ˇ a´dny´ vsˇak o neˇm nemluvil 13 Z zjevneˇ pro ba´zenˇ Zˇidu˚. 14 Kdyz ˇ pak jizˇ polovici sva´tku se vykonalo, vstoupil Jezˇ´ısˇ do chra´mu, a ucˇil. ˇ ide´, rˇkouce: Kte15 I divili se Z rak tento pı´smo umı´, neucˇiv se? 16 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ a rˇekl: Me´ ucˇenı´ nenı´t’ me´, ale toho, ktery´zˇ mne poslal.

JAN 7 17 Bude-li kdo chtı´ti vu ˚ li jeho cˇiniti, tent’ bude umeˇti rozeznati, jest-li to ucˇenı´ z Boha, cˇili mluvı´m ja´ sa´m od sebe. 18 Kdot’ sa ´ m od sebe mluvı´, chva´ly sve´ vlastnı´ hleda´, ale kdozˇ hleda´ chva´ly toho, ktery´zˇ ho poslal, tent’ pravdomluvny´ jest, a nepravosti v neˇm nenı´. 19 Vs ˇ ak Mojzˇ´ısˇ dal va´m za´kon, a zˇa´dny´ z va´s neplnı´ za´kona. Procˇ mne hleda´te zamordovati? 20 Odpove ˇ deˇl za´stup a rˇekl: ˇ a´belstvı´ ma´sˇ. Kdo teˇ hleda´ zaD mordovati? 21 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Jeden skutek ucˇinil jsem, a vsˇickni se tomu divı´te. 22 Vs ˇ ak Mojzˇ´ısˇ vydal va´m obrˇ´ızku, (ne zˇe by z Mojzˇ´ısˇe byla, ale z otcu˚), a v sobotu obrˇezujete cˇloveˇka. 23 Pone ˇ vadzˇ cˇloveˇk obrˇ´ızku prˇijı´ma´ v sobotu, aby nebyl rusˇen za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v, procˇ se na mne hneˇva´te, zˇe jsem cele´ho cˇloveˇka uzdravil v sobotu? 24 Nesud’te podle ´ osoby, ale spravedlivy´ soud sud’te. 25 Tedy ne ˇ kterˇ´ı z Jeruzale´mskyćh pravili: Zdalizˇ toto nenı´ ten, ktere´hozˇ hledajı´ zabiti? 26 A aj, svobodne ˇ mluvı´ a nic mu nerˇ´ıkajı´. Zdali jizˇ pra´veˇ poznali knı´zˇata, zˇe tento jest pra´veˇ Kristus? 27 Ale o tomto vı´me, odkud jest, Kristus pak kdyzˇ prˇijde,

163

zˇa´dny´ nebude veˇdeˇti, odkud by byl. 28 I volal Jez ˇ ´ısˇ v chra´meˇ, ucˇe a rˇka: I mne zna´te, i odkud jsem, vı´te. A neprˇisˇelt’ jsem sa´m od sebe, ale jestit’ pravdomluvny´ ten, ktery´zˇ mne poslal, jehozˇ vy nezna´te. 29 Ale ja ´ zna´m jej, nebo od neˇho jsem, a on mne poslal. 30 I hledali ho jı´ti, ale z ˇ a´dny´ nevzta´hl ruky na neˇho, nebo jesˇteˇ byla neprˇisˇla hodina jeho. 31 Z za ´ stupu pak mnozı´ uveˇrˇili v neˇho, a pravili: Kristus kdyzˇ prˇijde, zdali vıće divu˚ cˇiniti bude nad ty, ktere´zˇ tento cˇinı´? 32 Slys ˇ eli pak farizeove´ za´stup, an o neˇm takove´ veˇci rozmlouva´, i poslali farizeove´ a prˇednı´ kneˇzˇ´ı sluzˇebnı´ky, aby jej jali. 33 Tedy r ˇ ekl jim: Jesˇteˇ malicˇky´ cˇas jsem s va´mi, potom odejdu k tomu, ktery´zˇ mne poslal. 34 Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdezˇ ja´ budu, vy nemu˚zˇte prˇijı´ti. 35 I r ˇ ekli Zˇide´ k sobeˇ vespolek: Kam tento pu˚jde, zˇe my ho nenalezneme? Zdali v rozpty´lenı´ pohanu˚ pu˚jde, a bude ucˇiti pohany? 36 Jaka ´ jest to rˇecˇ, kterouzˇ promluvil: Hledati mne budete, ale nenaleznete, a kdezˇ ja´ budu, vy nemu˚zˇete prˇijı´ti?

164

JAN 8

37 V poslednı´ pak den ten veliky´ sva´tku toho, sta´l Jezˇ´ısˇ a volal, rˇka: Zˇ´ıznı´-li kdo, pod’ ke mneˇ, a napı´ se. 38 Kdoz ˇ veˇrˇ´ı ve mne, jakozˇ dı´ pı´smo, rˇeky z brˇicha jeho poplynou vody zˇive´. 39 (A to r ˇ ekl o Duchu, ktere´hozˇ meˇli prˇijı´ti veˇrˇ´ıcı´ v neˇho; nebo jesˇteˇ nebyl dań Duch svaty´, proto zˇe jesˇteˇ Jezˇ´ısˇ nebyl oslaven.) 40 Tedy mnozı´ z za ´ stupu uslysˇevsˇe tu rˇecˇ, pravili: Tentot’ jest pra´veˇ prorok ten. 41 Jinı´ pravili: Tentot’jest Kristus. Ale neˇkterˇ´ı pravili: Zdalizˇ z Galilee prˇijde Kristus? 42 Zdaz ˇ nepravı´ pı´smo, zˇe z semene Davidova a z Betle´ma meˇstecˇka, kdezˇ by´val David, prˇijı´ti ma´ Kristus? 43 A tak ru ˚ znice v za´stupu stala se pro neˇj. 44 Ne ˇ kterˇ´ı pak z nich chteˇli ho jı´ti, ale zˇa´dny´ nevzta´hl ruky na neˇj. 45 Tedy pr ˇ isˇli sluzˇebnıći k prˇednı´m kneˇzˇ´ım a k farizeu˚m, kterˇ´ızˇ rˇekli jim: Procˇ jste ho neprˇivedli? 46 Odpove ˇ deˇli ti sluzˇebnıći: Nikdy tak cˇloveˇk nemluvil, jako tento cˇloveˇk. 47 I odpove ˇ deˇli jim farizeove´: Zdali i vy jste svedeni? 48 Zdaliz ˇ kdo z knı´zˇat uveˇrˇil v neˇho aneb z farizeu˚?

49 Nez ˇ za´stup ten, ktery´zˇ nezna´ za´kona. Zlorˇecˇenı´t’ jsou. 50 I dı´ jim Nikode ´ m, ten ktery´zˇ byl prˇisˇel k neˇmu v noci, byv jeden z nich: 51 Zdali za ´ kon na´sˇ soudı´ cˇloveˇka, lecˇ prve´ uslysˇ´ı od neˇho a zvı´, co by cˇinil? 52 Odpove ˇ deˇli a rˇekli jemu: Nejsi-li i ty Galilejsky´? Ptej se a viz, zˇet’ prorok z Galilee nepovstal. 53 I s ˇ el jeden kazˇdy´ do domu sve´ho.

KAPITOLA 8.

Zˇena prˇistizˇena v cizolozˇstvı´. 12. Pań sebe v zna´most uvodı´. 22. Zˇide´ odpory jemu cˇinıće a s nı´m se ha´dajıće, 59. kamenovati jej chteˇjı´.

ezˇ´ısˇ pak odsˇel na horu Oli-

J vetskou.

2 Potom na u ´ sviteˇ zase prˇisˇel do chra´mu, a vsˇecken lid ssˇel se k neˇmu. I posadiv se, ucˇil je. 3 I pr ˇ ivedli k neˇmu za´konnıći a farizeove´ zˇenu v cizolozˇstvu popadenou, a postavivsˇe ji v prostrˇedku, ˇ ekli jemu: Mistrˇe, tato zˇena 4R jest postizˇena prˇi skutku, kdyzˇ cizolozˇila. 5 A v za ´ koneˇ Mojzˇ´ısˇ prˇika´zal na´m takove´ kamenovati. Ty pak co pravı´sˇ? 6 A to r ˇ ekli, pokousˇejıće ho, aby jej mohli obzˇalovati. Jezˇ´ısˇ pak skloniv se dolu˚, prstem psal na zemi.

JAN 8 7 A kdyz ˇ se neprˇesta´vali otazovati jeho, zdvihl se a rˇekl jim: Kdo jest z va´s bez hrˇ´ıchu, nejprv hod’ na ni kamenem. 8 A ope ˇ t schy´liv se, psal na zemi. 9 A oni uslys ˇ evsˇe to, a v sveˇdomıćh svyćh obvineˇnı´ byvsˇe, jeden po druhe´m odcha´zeli, pocˇavsˇe od starsˇ´ıch azˇ do poslednıćh. I zu˚stal tu Jezˇ´ısˇ sa´m, a ta zˇena u prostrˇed stojeci. 10 A pozdvih se Jez ˇ ´ısˇ, a zˇa´dne´ho nevideˇv, nezˇ tu zˇenu, rˇekl jı´: Zˇeno, kde jsou ti, kterˇ´ızˇ na tebe zˇalovali? Zˇa´dny´-li teˇ neodsoudil? 11 Ktera ´ zˇ rˇekla: Zˇa´dny´, Pane. I rˇekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Anizˇ ja´ tebe odsuzuji. Jdizˇ a nehrˇesˇ vıće. 12 Tedy Jez ˇ ´ısˇ opeˇt jim mluvil, rˇka: Ja´ jsem sveˇtlo sveˇta. Kdozˇ mne na´sleduje, nebude choditi v temnostech, ale bude mı´ti sveˇtlo zˇivota. 13 I r ˇ ekli jemu farizeove´: Ty sa´m o sobeˇ sveˇdectvı´ vyda´va´sˇ, sveˇdectvı´ tve´ nenı´ prave´. 14 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jim: Acˇkoli ja´ sveˇdectvı´ vyda´va´m sa´m o sobeˇ, prave´ jest sveˇdectvı´ me´; nebo vı´m, odkud jsem prˇisˇel, a kam jdu. Ale vy nevı´te, odkud jsem prˇisˇel, aneb kam jdu. 15 Vy podle ´ teˇla soudı´te, ja´ nesoudı´m zˇa´dne´ho. 16 A bycht’ pak i ja ´ soudil, soud mu˚j jest pravy´; nebo nejsem

165

sa´m, ale jsem ja´ a ten, ktery´zˇ mne poslal, Otec. 17 A v za ´ koneˇ vasˇem psańo jest: Zˇe dvou cˇloveˇku˚ sveˇdectvı´ prave´ jest. 18 Ja ´ t’ sveˇdectvı´ vyda´va´m sa´m o sobeˇ, a sveˇdectvı´ vyda´va´ o mneˇ ten, ktery´zˇ mne poslal, Otec. 19 Tedy r ˇ ekli jemu: Kdezˇ jest ten tvu˚j otec? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ: Anizˇ mne zna´te, ani Otce me´ho. Kdybyste mne znali, i Otce me´ho znali byste. 20 Tato slova mluvil Jez ˇ ´ısˇ u pokladnice, ucˇe v chra´meˇ, a zˇa´dny´ ho nejal, nebo jesˇteˇ byla neprˇisˇla hodina jeho. 21 I r ˇ ekl jim opeˇt Jezˇ´ısˇ: Ja´ jdu, a hledati budete mne, a v hrˇ´ıchu sve´m zemrˇete. Kam ja´ jdu, vy nemu˚zˇete prˇijı´ti. ˇ ide´: Zdali se sa´m 22 I pravili Z zabije, zˇe pravı´: Kam ja´ jdu, vy nemu˚zˇete prˇijı´ti? 23 I r ˇ ekl jim: Vy z du˚lu jste, ja´ s hu˚ry jsem. Vy jste z tohoto sveˇta, ja´ nejsem z sveˇta tohoto. 24 Protoz ˇ jsem rˇekl va´m: Zˇe zemrˇete v hrˇ´ısˇ´ıch svyćh. Nebo jestlizˇe nebudete veˇrˇiti, zˇe ja´ jsem, zemrˇete v hrˇ´ısˇ´ıch svyćh. 25 I r ˇ ekli jemu: Kdo jsi ty? I rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: To, cozˇ z pocˇa´tku pravı´m va´m. 26 Mnohot’ ma ´ m o va´s mluviti a souditi, ale ten, ktery´zˇ mne poslal, pravdomluvny´ jest, a ja´,

166

JAN 8

cozˇ jsem slysˇel od neˇho, to mluvı´m na sveˇteˇ. 27 Ale neporozume ˇ li, zˇe by o Otci pravil jim. 28 Protoz ˇ rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: Kdyzˇ povy´sˇ´ıte Syna cˇloveˇka, tehdy pozna´te, zˇe ja´ jsem. A sa´m od sebe nic necˇinı´m, ale jakzˇ mne naucˇil Otec mu˚j, tak mluvı´m. 29 A ten, ktery ´ zˇ mne poslal, se mnou jest. Neopustilt’ mne same´ho Otec; nebo cozˇ jest jemu libe´ho, to ja´ cˇinı´m vzˇdycky. 30 Ty ve ˇ ci kdyzˇ mluvil, mnozı´ uveˇrˇili v neˇho. 31 Tedy r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ teˇm Zˇidu˚m, kterˇ´ızˇ uveˇrˇili jemu: Jestlizˇe vy zu˚stanete v rˇecˇi me´, pra´veˇ ucˇedlnıći moji budete. 32 A pozna ´ te pravdu, a pravda va´s vysvobodı´. 33 I odpove ˇ deˇli jemu: Sı´meˇ Abrahamovo jsme, a zˇa´dne´mu jsme neslouzˇili nikdy. I kterakzˇ ty dı´sˇ: zˇe svobodnı´ budete? 34 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m va´m: Zˇe kazˇdy´, kdozˇ cˇinı´ hrˇ´ıch, sluzˇebnı´k jest hrˇ´ıcha. 35 A sluz ˇ ebnı´k nezu˚sta´va´ v domeˇ na veˇky; Syn zu˚sta´va´ na veˇky. 36 Protoz ˇ jestlizˇet’ va´s Syn vysvobodı´, pra´veˇ svobodnı´ budete. 37 Vı´m, z ˇ e jste sı´meˇ Abrahamovo, ale hleda´te mne zabiti; nebo rˇecˇ ma´ nema´ mı´sta u va´s.

38 Ja ´ , cozˇ jsem videˇl u Otce sve´ho, mluvı´m; i vy tedy, co jste videˇli u otce sve´ho, cˇinı´te. 39 Odpove ˇ deˇli a rˇekli jemu: Otec na´sˇ jest Abraham. Dı´ jim Jezˇ´ısˇ: Kdybyste synove´ Abrahamovi byli, cˇinili byste skutky Abrahamovy. 40 Ale nynı´ hleda ´ te mne zabiti, cˇloveˇka toho, ktery´zˇ jsem pravdu mluvil va´m, kterouzˇ jsem slysˇel od Boha. Tohot’ Abraham necˇinil. 41 Vy cˇinı´te skutky otce sve ´ ho. I rˇekli jemu: Myt’ z smilstva nejsme zplozeni, jednohot’ Otce ma´me, Boha. 42 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Byt’ Bu˚h Otec va´sˇ byl, milovali byste mne. Nebo ja´ jsem z Boha posˇel, a prˇisˇel jsem; anizˇ jsem sa´m od sebe prˇisˇel, ale on mne poslal. 43 Procˇ mluvenı´ me ´ ho necha´pa´te? Proto zˇe slysˇeti nemu˚zˇete rˇecˇi me´. 44 Vy z otce d’a ´ bla jste, a zˇa´dosti otce sve´ho chcete cˇiniti. On byl vrazˇedlnı´k od pocˇa´tku, a v pravdeˇ nesta´l; nebo pravdy v neˇm nenı´. Kdyzˇ mluvı´ lezˇ, z sve´ho vlastnı´ho mluvı´; nebo lha´rˇ jest a otec lzˇi. 45 Ja ´ pak zˇe pravdu pravı´m, neveˇrˇ´ıte mi. 46 Kdo z va ´ s uvinı´ mne z hrˇ´ıchu? A poneˇvadzˇ pravdu pravı´m, procˇ vy mi neveˇrˇ´ıte?

JAN 9 47 Kdo z Boha jest, slova Boz ˇ ´ı slysˇ´ı; protozˇ vy neslysˇ´ıte, zˇe z Boha nejste. 48 Tedy odpove ˇ deˇli Zˇide´ a rˇekli jemu: Zdalizˇ my dobrˇe nepravı´me, zˇe jsi ty Samaritań, a d’a´belstvı´ ma´sˇ? 49 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ja´t’ d’a´belstvı´ nema´m, ale ctı´m Otce sve´ho; nezˇ vy jste mne neuctili. 50 Ja ´ t’ pak nehleda´m chva´ly sve´; jestit’, kdo hleda´ a soudı´. 51 Amen, amen pravı´m, va ´ m: Bude-li kdo zachova´vati slovo me´, smrti neuzrˇ´ı na veˇky. 52 Tedy r ˇ ekli mu Zˇide´: Nynı´ jsme poznali, zˇe d’a´belstvı´ ma´sˇ. Abraham umrˇel i proroci, a ty pravı´sˇ: Bude-li kdo zachova´vati rˇecˇ mou, smrti neokusı´ na veˇky. 53 Zdali jsi ty ve ˇ tsˇ´ı otce nasˇeho Abrahama, ktery´zˇ umrˇel? I proroci zemrˇeli. Ky´m ty se cˇinı´sˇ? 54 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Chva´lı´m-lit’ ja´ se sa´m, chva´la ma´ nic nenı´. Jestit’ Otec mu˚j, ktery´zˇ mne chva´lı´, o neˇmzˇ vy pravı´te, zˇe Bu˚h va´sˇ jest. 55 Ale nepoznali jste ho, ja ´ pak jej zna´m. A kdybych rˇekl, zˇe ho nezna´m, byl bych podobny´ va´m, lha´rˇ. Ale zna´mt’ jej, a rˇecˇ jeho zachova´va´m. 56 Abraham, otec va ´ sˇ, veselil se, aby videˇl den mu˚j, i videˇl, a radoval se. 57 Tedy r ˇ ekli jemu Zˇide´: Pade-

167

sa´ti let jesˇteˇ nema´sˇ, a Abrahama jsi videˇl? ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen 58 R pravı´m va´m: Prve´ nezˇli Abraham byl, ja´ jsem. 59 I zcha ´ pali kamenı´, aby ha´zeli na neˇj. Jezˇ´ısˇ pak skryl se, a prosˇed skrze neˇ, vysˇel z chra´mu, a tak odsˇel. KAPITOLA 9. Slepy´ od narozenı´ ode Pańa zrak prˇijal, 13. a meˇv o to s farizei velikou nesna´z, byv od nich i zahnań, 35. od Krista dokonaleji u vı´rˇe utvrzen.

pomı´jeje, uzrˇel cˇloveˇka sle-

A pe´ho od narozenı´.

2 I ota ´ zali se ho ucˇedlnıći jeho, rˇkouce: Mistrˇe, kdo zhrˇesˇil, tento-li, cˇili rodicˇove´ jeho, zˇe se slepy´ narodil? 3 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ani tento zhrˇesˇil, ani rodicˇove´ jeho, ale aby zjeveni byli skutkove´ Bozˇ´ı na neˇm. 4 Ja ´ t’ musı´m deˇlati dı´lo toho, ktery´zˇ mne poslal, dokudzˇ den jest. Prˇicha´zı´t’ noc, kdyzˇ zˇa´dny´ nebude moci deˇlati. 5 Dokudz ˇ jsem na sveˇteˇ, sveˇtlo jsem sveˇta. 6 To pove ˇ deˇv, plinul na zemi, a ucˇinil bla´to z sliny, i pomazal tı´m bla´tem ocˇi slepe´ho. 7A r ˇ ekl jemu: Jdi, umej se v rybnı´ku Siloe, cozˇ se vykla´da´: Poslany´. A on sˇel a umyl se, i prˇisˇel, vida.

168

JAN 9

8 Sousede ´ pak a ti, kterˇ´ızˇ jej prve´ vı´dali slepe´ho, rˇekli: Nenı´-lizˇ toto ten, ktery´zˇ seda´val a zˇebra´val? 9 Jinı´ pravili, z ˇ e ten jest, a jinı´, zˇe jest podoben k neˇmu. Ale on pravil: Ja´ jsem. 10 Tedy r ˇ ekli jemu: Kterak jsou otevrˇ´ıny ocˇi tve´? 11 On odpove ˇ deˇl a rˇekl: Cˇloveˇk ten, ktery´zˇ slove Jezˇ´ısˇ, bla´to ucˇinil, a pomazal ocˇ´ı myćh, a rˇekl mi: Jdi k rybnı´ku Siloe, a umej se. I odsˇed a umyv se, prohle´dl jsem. 12 I r ˇ ekli jemu: Kde jest ten? ˇ ekl: Nevı´m. R 13 Tedy pr ˇ ivedli toho, ktery´zˇ neˇkdy byl slepy´, k farizeu˚m. 14 Byla pak sobota, kdyz ˇ Jezˇ´ısˇ ucˇinil bla´to, a otevrˇel ocˇi jeho. 15 I ota ´ zali se ho opeˇt i farizeove´, kterak by prozrˇel. On pak rˇekl jim: Bla´to polozˇil na ocˇi me´, a umyl jsem se, i vidı´m. 16 Tedy ne ˇ kterˇ´ı z farizeu˚ rˇekli: Ten cˇloveˇk nenı´ z Boha, nebo neostrˇ´ıha´ soboty. Jinı´ pravili: Kterak mu˚zˇe cˇloveˇk hrˇ´ısˇny´ takove´ divy cˇiniti? I byla ru˚znice mezi nimi. ˇ ekli opeˇt slepe´mu: Co ty 17 R o neˇm pravı´sˇ, poneˇvadzˇ otevrˇel ocˇi tve´? A on rˇekl: Zˇe prorok jest. 18 I neve ˇ rˇili Zˇide´ o neˇm, by slepy´ by´val a prozrˇel, azˇ povolali rodicˇu˚ toho, ktery´zˇ byl prozrˇel.

19 A ota ´ zali se jich, rˇkouce: Jest-li tento syn va´sˇ, o ktere´mzˇ vy pravı´te, zˇe by se slepy´ narodil? Kterakzˇ pak nynı´ vidı´? 20 Odpove ˇ deˇli jim rodicˇove´ jeho a rˇekli: Vı´met’, zˇe tento jest syn na´sˇ, a zˇe se slepy´ narodil. 21 Ale kterak nynı´ vidı´, nevı´me; aneb kdo otevrˇel ocˇi jeho, myt’ nevı´me. Ma´t’ le´ta, ptejte se ho, on sa´m za sebe mluviti bude. 22 Tak mluvili rodicˇove ´ jeho, zˇe se ba´li Zˇidu˚; nebo jizˇ tak byli ulozˇili Zˇide´, aby, kdozˇ by ho koli vyznal Kristem, vyobcovań byl ze sˇkoly. 23 Protoz ˇ rˇekli rodicˇove´ jeho: Ma´t’ le´ta, ptejte se jeho. 24 Tedy zavolali po druhe ´ cˇloveˇka toho, ktery´zˇ by´val slepy´, a rˇekli jemu: Vzdej chva´lu Bohu. My vı´me, zˇe cˇloveˇk ten hrˇ´ısˇnı´k jest. 25 I odpove ˇ deˇl on a rˇekl: Jest-li hrˇ´ısˇnı´k, nevı´m, nezˇ to vı´m, zˇe byv slepy´, nynı´ vidı´m. 26 I r ˇ ekli jemu opeˇt: Cot’ ucˇinil? Kterak otevrˇel ocˇi tve´? 27 Odpove ˇ deˇl jim: Jizˇ jsem va´m poveˇdeˇl, a neslysˇeli jste? Cozˇ opeˇt chcete slysˇeti? Zdalizˇ i vy chcete ucˇedlnıći jeho by´ti? 28 I zlor ˇ ecˇili jemu a rˇekli: Ty jsi ucˇedlnı´k jeho, ale my jsme Mojzˇ´ısˇovi ucˇedlnıći. 29 My vı´me, z ˇ e Mojzˇ´ısˇovi mluvil Bu˚h, tento pak nevı´me, odkud jest.

JAN 10 30 Odpove ˇ deˇl ten cˇloveˇk a rˇekl jim: Tot’ jest jisteˇ divna´ veˇc, zˇe vy nevı´te, odkud jest, a otevrˇel ocˇi me´. 31 Vı´me pak, z ˇ e Bu˚h hrˇ´ısˇnı´ku˚ neslysˇ´ı, ale kdo by ctitel Bozˇ´ı byl, a vu˚li jeho cˇinil, tohot’ slysˇ´ı. 32 Od ve ˇ ku˚ nenı´ slyćhańo, aby kdo otevrˇel ocˇi slepe´ho narozene´ho. 33 Byt’ tento nebyl od Boha, nemohlt’ by nic ucˇiniti. 34 Odpove ˇ deˇli a rˇekli jemu: Ty jsi vsˇecken se v hrˇ´ısˇ´ıch narodil, a ty na´s ucˇ´ısˇ? I vyhnali jej ven. 35 Uslys ˇ el pak Jezˇ´ısˇ, zˇe jej vyhnali ven. A kdyzˇ jej nalezl, rˇekl jemu: Veˇrˇ´ısˇ-lizˇ ty v Syna Bozˇ´ıho? 36 Odpove ˇ deˇl on a rˇekl: I kdozˇ jest, Pane, abych veˇrˇil v neˇho? 37 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: I videˇl jsi ho, a ktery´zˇ mluvı´ s tebou, ont’ jest. 38 A on r ˇ ekl: Veˇrˇ´ım, Pane, a klaneˇl se jemu. 39 I r ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Na soud prˇisˇel jsem ja´ na tento sveˇt, aby ti, kterˇ´ızˇ nevidı´, videˇli, a ti, kterˇ´ızˇ vidı´, aby slepı´ byli. 40 I uslys ˇ eli to neˇkterˇ´ı z farizeu˚, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, a rˇekli jemu: Zdali i my slepı´ jsme? ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Byste slepı´ 41 R byli, hrˇ´ıchu byste nemeˇli; ale nynı´ pravı´te: Vidı´me, protozˇ hrˇ´ıch va´sˇ zu˚sta´va´.

169 KAPITOLA 10.

O pasty´rˇi, na´jemnı´ku a ovcech. 22. Rozmlouvańı´ Pańeˇ s Zˇidy v sıńˇci Sˇalamounoveˇ, 39. a zjevna´ zlost jejich proti neˇmu.

men, amen pravı´m va´m:

A Kdozˇ nevcha´zı´ dverˇmi do

ovcˇince ovcı´, ale vcha´zı´ jinudy, ten zlodeˇj jest a lotr. 2 Ale kdoz ˇ vcha´zı´ dverˇmi, pasty´rˇ jest ovcı´. 3 Tomut’ vra ´ tny´ otvı´ra´, a ovce hlas jeho slysˇ´ı, a on svyćh vlastnıćh ovec ze jmeńa povola´va´, a vyvodı´ je. 4 A jakz ˇ ovce sve´ vlastnı´ vypustı´, prˇed nimi jde, a ovce jdou za nı´m; nebo znajı´ hlas jeho. 5 Cizı´ho pak nikoli na ´ sledovati nebudou, ale utekou od neˇho; nebo neznajı´ hlasu cizıćh. 6 To podobenstvı´ pove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ, ale oni neveˇdeˇli, co by to bylo, cozˇ jim mluvil. 7 Tedy ope ˇ t rˇekl jim Jezˇ´ısˇ: Amen, amen pravı´m va´m: Zˇe ja´ jsem dve´rˇe ovcı´. 8 Vs ˇ ickni, kolikzˇ jich koli prˇede mnou prˇ´ısˇlo, zlodeˇji jsou a lotrˇi, ale neslysˇeli jich ovce. 9 Ja ´ jsem dve´rˇe. Skrze mne vsˇel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10 Zlode ˇ j neprˇicha´zı´, nezˇ aby kradl a mordoval a hubil; ja´ jsem prˇisˇel, aby zˇivot meˇly, a hojneˇ meˇly.

170

JAN 10

11 Ja ´ jsem ten pasty´rˇ dobry´. Dobry´ pasty´rˇ dusˇi svou pokla´da´ za ovce. 12 Ale na ´ jemnı´k a ten, ktery´zˇ nenı´ pasty´rˇ, jehozˇ nejsou ovce vlastnı´, vida vlka, an jde, i opousˇtı´ ovce i utı´ka´, a vlk lapa´ a rozhańı´ ovce. 13 Na ´ jemnı´k pak utı´ka´; nebo na´jemnı´k jest, a nema´ pećˇe o ovce. 14 Ja ´ jsem ten dobry´ pasty´rˇ, a zna´mt’ sve´, a znajı´t’ mne me´. 15 Jakoz ˇ mne zna´ Otec, a ja´ zna´m Otce, a dusˇi svou pokla´da´m za ovce. 16 A ma ´ mt’ i jine´ ovce, ktere´zˇ nejsou z tohoto ovcˇince. I tyt’ musı´m prˇivesti; nebo hlas mu˚j slysˇeti budou. A budet’ jeden ovcˇinec a jeden pasty´rˇ. 17 Protoz ˇ mne Otec miluje, zˇe ja´ pokla´da´m dusˇi svou, abych ji zase vzal. 18 Niz ˇ a´dny´t’ jı´ nebe´rˇe ode mne, ale ja´ pokla´da´m ji sa´m od sebe. Ma´m moc polozˇiti ji, a ma´m moc zase vzı´ti ji. To prˇika´zanı´ vzal jsem od Otce sve´ho. 19 Tedy stala se ope ˇ t ru˚znice mezi Zˇidy pro ty rˇecˇi. ˇ a´20 A pravili mnozı´ z nich: D belstvı´ ma´ a bla´znı´. Co ho posloucha´te? 21 Jinı´ pravili: Tato slova nejsou d’a´belstvı´ majıćı´ho. Zdalizˇ d’a´belstvı´ mu˚zˇe slepyćh ocˇi otvı´rati?

22 Bylo pak posvıćenı´ v Jeruzale´meˇ, a zima byla. 23 I procha ´ zel se Jezˇ´ısˇ v chra´meˇ po sıńˇci Sˇalomounoveˇ. ˇ ide´, a 24 Tedy obstoupili jej Z rˇekli jemu: Dokudzˇ dusˇi nasˇi drzˇ´ısˇ: Jestlizˇe jsi ty Kristus, poveˇz na´m zjevneˇ. 25 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Poveˇdeˇl jsem va´m, a neveˇrˇ´ıte. Skutkove´, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m ve jmeńu Otce sve´ho, tit’ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ o mneˇ. 26 Ale vy neve ˇ rˇ´ıte, nebo nejste z ovcı´ myćh, jakozˇ jsem va´m poveˇdeˇl. 27 Ovcet’ me ´ hlas mu˚j slysˇ´ı, a ja´ je zna´m, a na´sledujı´t’ mne. 28 A ja ´ t’ zˇivot veˇcˇny´ da´va´m jim, a nezahynout’ na veˇky, anizˇ jich kdo vytrhne z ruky me´. 29 Otec mu ˚ j, ktery´zˇ mi je dal, veˇtsˇ´ı jest nade vsˇecky, a zˇa´dny´t’ jich nemu˚zˇe vytrhnouti z ruky Otce me´ho. 30 Ja ´ a Otec jedno jsme. 31 Tedy zcha ´ pali opeˇt kamenı´ Zˇide´, aby jej kamenovali. 32 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Mnohe´ dobre´ skutky uka´zal jsem va´m od Otce sve´ho. Pro ktery´ z teˇch skutku˚ kamenujete mne? 33 Odpove ˇ deˇli jemu Zˇide´, rˇkouce. Pro dobry´ skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhańı´, totizˇ zˇe ty, cˇloveˇk jsa, deˇla´sˇ se Bohem.

JAN 11 34 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Vsˇak psańo jest v za´koneˇ vasˇem: Ja´ jsem rˇekl: Bohove´ jste. 35 Pone ˇ vadzˇ ty nazval bohy, k nimzˇ rˇecˇ Bozˇ´ı stala se, a nemu˚zˇe zrusˇeno by´ti pı´smo, 36 Mne ˇ pak, ktere´hozˇ posveˇtil Otec a poslal na sveˇt, vy pravı´te: Rouha´sˇ se, zˇe jsem rˇekl: Syn Bozˇ´ı jsem? 37 Necˇinı´m-lit’ skutku ˚ Otce sve´ho, neveˇrˇte mi. 38 Paklit’ cˇinı´m, byste pak mne ˇ neveˇrˇili, skutku˚m veˇrˇte, abyste poznali a veˇrˇili, zˇe Otec ve mneˇ jest, a ja´ v neˇm. 39 Tedy ope ˇ t hledali ho jı´ti, ale vysˇel z rukou jejich. 40 I ods ˇ el opeˇt za Jordań na to mı´sto, kdezˇ nejprve´ Jan krˇtil, a pozu˚stal tam. 41 I pr ˇ isˇli k neˇmu mnozı´, a pravili: Jan zajiste´ zˇa´dne´ho divu neucˇinil, ale vsˇecko, cozˇkoli mluvil Jan o tomto, prave´ bylo. 42 A mnozı´ tam uve ˇ rˇili v neˇho.

KAPITOLA 11. Pań vzkrˇ´ısil Lazara. 47. Prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ radu proti neˇmu drzˇeli. 55. On usˇel do meˇsta Efraim, 57. oni pak manda´t nanˇ vydali.

yl pak nemocen neˇjaky´ La-

B zar z Betany, z meˇstecˇka

Marie a Marty, sestry jejı´. 2 A to byla ta Maria, ktera ´ zˇ pomazala Pańa mastı´, a vytrˇela nohy jeho vlasy svy´mi, jejı´zˇ bratr Lazar byl nemocen.

171

3 Tedy poslaly k ne ˇ mu ty sestry, rˇkouce: Pane, aj, ten, ktere´hozˇ milujesˇ, nemocen jest. 4 A uslys ˇ av to Jezˇ´ısˇ, rˇekl: nemoc ta nenı´ k smrti, ale pro sla´vu Bozˇ´ı, aby oslaven byl Syn Bozˇ´ı skrze ni. 5 Miloval pak Jez ˇ ´ısˇ Martu i sestru jejı´ i Lazara. 6 A jakz ˇ uslysˇel, zˇe by nemocen byl, tedy pozu˚stal za dva dni na tom mı´steˇ, kdezˇ byl. 7 Potom pak dı´ ucˇedlnı´ku ˚ m: Pod’me zase do Judstva. ˇ ekli jemu ucˇedlnıći: Mistrˇe, 8R nynı´ hledali teˇ Zˇide´ kamenovati, a zase tam chcesˇ jı´ti? 9 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Zdalizˇ nenı´ dvanaćte hodin za den? Chodı´-li kdo ve dne, neurazı´ se; nebo sveˇtlo tohoto sveˇta vidı´. 10 Paklit’ by kdo chodil v noci, urazı´t’ se; nebo sveˇtla nenı´ v neˇm. 11 To pove ˇ deˇl, a potom dı´ jim: Lazar, prˇ´ıtel na´sˇ, spı´, ale jdut’, abych jej ze sna probudil. 12 I r ˇ ekli ucˇedlnıći jeho: Pane, spı´-lit’, zdra´v bude. 13 Ale Jez ˇ ´ısˇ rˇekl o smrti jeho, oni pak domnı´vali se, zˇe by o spańı´ sna mluvil. 14 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ zjevneˇ: Lazar umrˇel. 15 A raduji se pro va ´ s, zˇe jsem tam nebyl, abyste veˇrˇili. Ale pod’me k neˇmu.

172

JAN 11

16 I r ˇ ekl Toma´sˇ, ktery´zˇ slove Didymus, spoluucˇedlnı´ku˚m: Pod’me i my, abychom zemrˇeli s nı´m. 17 Pr ˇ isˇel tedy Jezˇ´ısˇ, a nalezl ho jizˇ cˇtyrˇi dni v hrobeˇ pochovane´ho. 18 Byla pak Betany blı´zko od Jeruzale´ma, okolo honu˚ patnaćte. ˇ idu˚ byli prˇisˇli 19 Mnozı´ pak z Z k Marteˇ a Marii, aby je teˇsˇili pro bratra jejich. 20 Tedy Marta, jakz ˇ uslysˇela, zˇe Jezˇ´ısˇ jde, vysˇla proti neˇmu, ale Maria doma sedeˇla. 21 I r ˇ ekla Marta Jezˇ´ısˇovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr mu˚j byl by neumrˇel. 22 Ale i nynı´t’ vı´m, z ˇ e cozˇkoli pozˇa´dal bys od Boha, da´ tobeˇ Bu˚h. 23 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Vstanet’ bratr tvu˚j. ˇ ekla jemu Marta: Vı´m, zˇe 24 R vstane prˇi vzkrˇ´ısˇenı´ v den nejposledneˇjsˇ´ı. ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: ja´ jsem vzkrˇ´ı25 R sˇenı´ i zˇivot. Kdo veˇrˇ´ı ve mne, byt’ pak i umrˇel, zˇiv bude. 26 A kaz ˇ dy´, kdozˇ jest zˇiv, a veˇrˇ´ı ve mne, neumrˇet’na veˇky. Veˇrˇ´ısˇ-li tomu? ˇ ekla jemu: Ovsˇem, Pane, 27 R ja´ jsem uveˇrˇila, zˇe jsi ty Kristus, Syn Bozˇ´ı, ktery´zˇ meˇl prˇijı´ti na sveˇt.

28 A kdyz ˇ to poveˇdeˇla, odesˇla a zavolala tajneˇ Marie, sestry sve´, rˇkuci: Mistr zde jest, a vola´ tebe. 29 Ona jakz ˇ uslysˇela, vstala rychle, a sˇla k neˇmu. 30 Jes ˇ teˇ pak byl Jezˇ´ısˇ neprˇisˇel do meˇstecˇka, ale byl na tom mı´steˇ, kdezˇ vysˇla byla proti neˇmu Marta. ˇ ide´, kterˇ´ızˇ s nı´ byli v 31 Tedy Z domeˇ, a teˇsˇili ji, videˇvsˇe Marii, zˇe rychle vstala a vysˇla, sˇli za nı´, rˇkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala. 32 Ale Maria, kdyz ˇ tam prˇisˇla, kdezˇ byl Jezˇ´ısˇ, uzrˇevsˇi jej, padla k noha´m jeho, rˇkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr mu˚j byl by neumrˇel. 33 Jez ˇ ´ısˇ pak jakzˇ uzrˇel, ana plaćˇe, i Zˇidy, kterˇ´ızˇ byli s nı´ prˇisˇli, ani placˇ´ı, zastonal duchem, a zkormoutil se. 34 A r ˇ ekl: Kdezˇ jste jej polozˇili? ˇ kou jemu: Pane, pod’ a pohled’. R 35 I zaplakal Jez ˇ ´ısˇ. 36 Tedy r ˇ ekli Zˇide´: Aj, kterak ho miloval! 37 Ne ˇ kterˇ´ı pak z nich rˇekli: Nemohl-lizˇ tento, ktery´zˇ otevrˇel ocˇi slepe´ho, ucˇiniti aby tento neumrˇel? 38 Jez ˇ ´ısˇ pak opeˇt zastonav sa´m v sobeˇ, prˇisˇel k hrobu. Byla pak jeskyneˇ, a ka´men byl svrchu polozˇen na ni.

JAN 12 39 Dı´ Jez ˇ ´ısˇ: Zdvihneˇte ka´men. ˇ ekla jemu Marta, sestra toho R mrtve´ho: Pane, jizˇt’ smrdı´; nebo cˇtyrˇi dni v hrobeˇ jest. 40 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Vsˇakt’ jsem rˇekl, zˇe budesˇ-li veˇrˇiti, uzrˇ´ısˇ sla´vu Bozˇ´ı. 41 Tedy zdvihli ka ´ men, kdezˇ byl ten mrtvy´ pochovań. Jezˇ´ısˇ pak pozdvihl zhu˚ru ocˇ´ı a rˇekl: Otcˇe, deˇkuji tobeˇ, zˇe jsi mne slysˇel. 42 Ja ´ zajiste´ vı´m, zˇe mne vzˇdycky slysˇ´ısˇ, ale pro za´stup, ktery´zˇ okolo stojı´, rˇekl jsem, aby veˇrˇili, zˇe jsi ty mne poslal. 43 A to pove ˇ deˇv, zavolal hlasem veliky´m: Lazarˇe, pod’ ven. 44 I vys ˇ el ten, ktery´zˇ byl umrˇel, maje sva´zane´ ruce i nohy rouchami, a tva´rˇ jeho sˇatem byla ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Rozobvinuta. R veˇzˇtezˇ jej, a nechte, at’ odejde. ˇ idu˚, kterˇ´ızˇ 45 Tedy mnozı´ z Z byli prˇisˇli k Marii, videˇvsˇe, co ucˇinil Jezˇ´ısˇ, uveˇrˇili v neˇho. 46 Ne ˇ kterˇ´ı pak z nich odesˇli k farizeu˚m, a poveˇdeˇli jim, co ucˇinil Jezˇ´ısˇ. 47 I ses ˇ li se prˇednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ v radu, a pravili: Co cˇinı´me? Nebo tento cˇloveˇk divy mnohe´ cˇinı´. 48 Necha ´ me-li ho tak, vsˇickni ˇ ´ımane´, uveˇrˇ´ı v neˇho, i prˇijdou R a odejmou mı´sto nasˇe i lid. 49 Jeden pak z nich, Kaifa ´ sˇ,

173

nejvysˇsˇ´ım kneˇzem byv toho le´ta, rˇekl jim: Vy nic nevı´te, 50 Aniz ˇ prˇemysˇlujete, zˇe jest uzˇitecˇne´ na´m, aby jeden cˇloveˇk umrˇel za lid, a ne, aby vsˇecken tento na´rod zahynul. 51 Toho pak ner ˇ ekl sa´m od sebe, ale nejvysˇsˇ´ım kneˇzem byv le´ta toho, prorokoval, zˇe meˇl Jezˇ´ısˇ umrˇ´ıti za tento na´rod. 52 A netoliko za tento na ´ rod, ale take´, aby syny Bozˇ´ı rozpty´lene´ shroma´zˇdil v jedno. 53 Protoz ˇ od toho dne radu spolecˇneˇ drzˇeli, aby jej zabili. 54 Jez ˇ ´ısˇ pak jizˇ nechodil zjevneˇ mezi Zˇidy, ale odsˇel odtud do krajiny blı´zko pousˇteˇ, do meˇsta, ktere´zˇ slove Efraim, a tu bydlil s ucˇedlnı´ky svy´mi. 55 Byla pak blı´zko velikanoc Zˇidovska´. I sˇli mnozı´ do Jeruzale´ma z krajiny te´ prˇed velikonocı´, aby se ocˇistili. 56 I hledali Jez ˇ ´ısˇe, a rozmlouvali vespolek, v chra´meˇ stojıće: Co se va´m zda´, zˇe neprˇisˇel k sva´tku? 57 Vydali pak byli pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı a farizeove´ manda´t, jestlizˇe by kdo zveˇdeˇl, kde by byl, aby poveˇdeˇl, aby jej jali. KAPITOLA 12. Pań mastı´ pomazań. 4. Jida´sˇ o to reptal. 12. Jı´zda Kristova na osla´tku. 20. Prˇ´ıchod ˇ eku˚. 28. Hlas s nebe. 37. Slepota Zˇidu˚. R 44. Osveˇdcˇenı´ se jim Pańeˇ.

174

JAN 12

edy Jezˇ´ısˇ sˇesty´ den prˇed ve-

T likonocı´ prˇisˇel do Betany,

kdezˇ byl Lazar ten, ktery´zˇ byl umrˇel, jehozˇ vzkrˇ´ısil z mrtvyćh. 2 I pr ˇ ipravili jemu tu vecˇerˇi, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolıćıćh s nı´m. 3 Maria pak vzavs ˇ i libru masti drahe´ z nardu vy´borne´ho, pomazala noh Jezˇ´ısˇovyćh, a vytrˇela vlasy svy´mi nohy jeho. I naplneˇn jest du˚m vu˚nı´ te´ masti. 4 Tedy r ˇ ekl jeden z ucˇedlnı´ku˚ jeho, Jida´sˇ Sˇimona Isˇkariotske´ho, ktery´zˇ jej meˇl zraditi: 5 Procˇ tato mast nenı´ proda ´ na za trˇi sta peneˇz, a nenı´ dańo chudy´m? 6 To pak r ˇ ekl, ne zˇe by meˇl pećˇi o chude´, ale zˇe zlodej byl, a meˇsˇec meˇl, a to, cozˇ do neˇho kladeno bylo, nosil. 7 Tedy r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ: Nech jı´, ke dni pohrˇbu me´ho zachovala to. 8 Nebo chude ´ vzˇdycky ma´te s sebou, ale mne ne vzˇdycky mı´ti budete. 9 Zve ˇ deˇl pak za´stup veliky´ z Zˇidu˚, zˇe by tu byl. I prˇisˇli, ne pro Jezˇ´ısˇe toliko, ale take´ aby Lazara videˇli, ktere´hozˇ byl vzkrˇ´ısil z mrtvyćh. 10 Radili se pak pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı, aby i Lazara zamordovali. ˇ idu˚ odcha´zeli 11 Nebo mnozı´ z Z pro neˇho, a uveˇrˇili v Jezˇ´ısˇe. 12 Nazejtr ˇ ´ı mnohy´ za´stup, ktery´zˇ byl prˇisˇel k sva´tku, kdyzˇ u-

slysˇeli, zˇe Jezˇ´ısˇ jde do Jeruzale´ma, 13 Nabrali ratolestı´ palmovyćh, a vysˇli proti neˇmu, a volali: Hosanna, pozˇehnany´, ktery´zˇ se be´rˇe ve jmeńu Pańeˇ, kra´l Izraelsky´. 14 I dostav Jez ˇ ´ısˇ osla´tka, vsedl na neˇ, jakozˇ psańo jest: 15 Neboj se, dcero Sionska ´ , aj, kra´l tvu˚j be´rˇe se, na osla´tku sedeˇ. 16 Tomu pak nesrozume ˇ li ucˇedlnıći jeho sprvu, ale kdyzˇ oslaven byl Jezˇ´ısˇ, tedy se rozpomenuli, zˇe to psańo bylo o neˇm, a zˇe jemu to ucˇinili. 17 Vyda ´ val pak sveˇdectvı´ za´stup, ktery´zˇ byl s nı´m, zˇe Lazara povolal z hrobu, a vzkrˇ´ısil jej z mrtvyćh. 18 Protoz ˇ i v cestu vysˇel jemu za´stup, kdyzˇ slysˇeli, zˇe by ten div ucˇinil. 19 Tedy farizeove ´ pravili mezi sebou: Vidı´te-li, zˇe nic neprospı´va´te? Aj, sveˇt postoupil po neˇm. ˇ ekove´ z 20 Byli pak ne ˇ kterˇ´ı R teˇch, kterˇ´ızˇ prˇicha´zı´vali, aby se modlili v sva´tek. 21 Ti tedy pr ˇ istoupili k Filipovi, ktery´zˇ byl od Betsaidy Galilejske´, a prosili ho, rˇkouce: Pane, chteˇli bychom Jezˇ´ısˇe videˇti. 22 Pr ˇ isˇel Filip a poveˇdeˇl Ondrˇejovi, Ondrˇej pak zase a Filip poveˇdeˇli Jezˇ´ısˇovi.

JAN 12 23 A Jez ˇ ´ısˇ odpoveˇdeˇl jim, rˇka: Prˇisˇlat’ hodina, aby oslaven byl Syn cˇloveˇka. 24 Amen, amen pravı´m va ´ m: Zrno psˇenicˇne´ padna v zemi, neumrˇe-li, onot’ samo zu˚stane, a paklit’ umrˇe, mnohy´ uzˇitek prˇinese. 25 Kdoz ˇ miluje dusˇi svou, ztratı´t’ ji; a kdozˇ nena´vidı´ dusˇe sve´ na tomto sveˇteˇ, k zˇivotu veˇcˇne´mu ostrˇ´ıha´ jı´. 26 Slouz ˇ ´ı-li mi kdo, na´sledujzˇ mne; a kdezˇ jsem ja´, tut’ i mu˚j sluzˇebnı´k bude. A bude-li mi kdo slouzˇiti, poctı´t’ ho Otec. 27 Nynı´ dus ˇ e ma´ zkormoucena jest, a cozˇ dı´m? Otcˇe, vysvobod’ mne z te´to hodiny. Ale proto jsem prˇisˇel k hodineˇ te´to. 28 Otcˇe, oslaviz ˇ jmeńo sve´. Tedy prˇisˇel hlas s nebe: I oslavil jsem, i jesˇteˇ oslavı´m. 29 Ten pak za ´ stup, ktery´zˇ tu sta´l a slysˇel, pravil: Zahrˇmeˇlo. Jinı´ pravili: Andeˇl k neˇmu mluvil. 30 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl: Ne pro mnet’ hlas tento se stal, ale pro va´s. 31 Nynı´t’ jest soud sve ˇ ta tohoto, nynı´ knı´zˇe sveˇta tohoto vyvrzˇeno bude ven. 32 A ja ´ budu-lit’ povy´sˇen od zemeˇ, vsˇecky pota´hnu k sobeˇ. 33 (To pak pove ˇ deˇl, znamenaje, kterou by smrtı´ meˇl umrˇ´ıti.)

175

34 Odpove ˇ deˇl jemu za´stup: My jsme slyćhali z za´kona, zˇe Kristus zu˚sta´va´ na veˇky, a kterakzˇ ty pravı´sˇ, zˇe musı´ by´ti povy´sˇen Syn cˇloveˇka? Kdo jest to Syn cˇloveˇka? 35 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Jesˇteˇ na maly´ cˇas sveˇtlo s va´mi jest. Chod’te, dokud sveˇtlo ma´te, at’ va´s tma nezachva´tı´; nebo kdo chodı´ ve tmaćh, nevı´, kam jde. 36 Dokud sve ˇ tlo ma´te, veˇrˇte v sveˇtlo, abyste synove´ sveˇtla byli. Toto poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ, a odsˇed, skryl se prˇed nimi. 37 A acˇkoli tak mnoha ´ znamenı´ cˇinil prˇed nimi, vsˇak neuveˇrˇili v neˇho, 38 Aby se naplnila r ˇ ecˇ Izaia´sˇe proroka, kterouzˇ poveˇdeˇl: Pane, kdo uveˇrˇil ka´zanı´ nasˇemu, a ra´meˇ Pańeˇ komu jest zjeveno? 39 Protot’ nemohli ve ˇ rˇiti, zˇe opeˇt Izaia´sˇ rˇekl: 40 Oslepil ocˇi jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby ocˇima nevideˇli, a srdcem nerozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil. 41 To pove ˇ deˇl Izaia´sˇ, kdyzˇ videˇl sla´vu jeho, a mluvil o neˇm. 42 A acˇkoli mnozı´ i z knı´z ˇ at uveˇrˇili v neˇho, vsˇak pro farizee nevyzna´vali, aby ze sˇkoly nebyli vyobcovańı´. 43 Nebo milovali sla ´ vu lidskou vıće nezˇ sla´vu Bozˇ´ı. 44 Jez ˇ ´ısˇ pak zvolal a rˇekl: Kdo

176

JAN 13

veˇrˇ´ı ve mne, ne ve mnet’veˇrˇ´ı, ale v toho, ktery´zˇ mne poslal. 45 A kdoz ˇ vidı´ mne, vidı´ toho, ktery´zˇ mne poslal. 46 Ja ´ sveˇtlo na sveˇt jsem prˇisˇel, aby zˇa´dny´, kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, ve tmeˇ nezu˚stal. 47 A slys ˇ el-lit’ by kdo slova ma´, a neveˇrˇil by, ja´t’ ho nesoudı´m; nebo neprˇisˇel jsem, abych soudil sveˇt, ale abych spasil sveˇt. 48 Kdoz ˇ mnou pohrda´, a neprˇijı´ma´ slov myćh, ma´t’, kdo by jej soudil. Slova, ktera´zˇ jsem mluvil, tat’ jej souditi budou v nejposledneˇjsˇ´ı den. 49 Nebo ja ´ sa´m od sebe jsem nemluvil, ale ten, ktery´zˇ mne poslal, Otec, on mi prˇika´zanı´ dal, co bych meˇl praviti a mluviti. 50 A vı´m, z ˇ e prˇika´zanı´ jeho jest zˇivot veˇcˇny´. A protozˇ, cozˇ ja´ mluvı´m, jakzˇ mi poveˇdeˇl Otec, takt’ mluvı´m. KAPITOLA 13. Pań ucˇedlnı´ku˚m nohy myl, 18. zra´dce ozna´mil, 34. prˇika´zanı´ nove´ vydal.

rˇed sva´tkem pak velikonocˇ-

P nı´m, veˇda Jezˇ´ısˇ, zˇe prˇisˇla

hodina jeho, aby sˇel z tohoto sveˇta k Otci, milovav sve´, kterˇ´ızˇ byli na sveˇteˇ, azˇ do konce je miloval. 2 A kdyz ˇ vecˇerˇeli, (a d’a´bel jizˇ byl vnukl v srdce Jida´sˇe Sˇimona Isˇkariotske´ho, aby jej zradil),

3 Ve ˇ da Jezˇ´ısˇ, zˇe jemu Otec vsˇecko v ruce dal, a zˇe od Boha vysˇel a k Bohu jde, 4 Vstal od vecˇer ˇ e, a slozˇil roucho, a vzav rouchu, prˇepa´sal se. 5 Potom nalil vody do medenice, i pocˇal umy´vati nohy ucˇedlnı´ku˚ a vytı´rati rouchou, kterouzˇ byl prˇepa´sań. 6 Tedy pr ˇ isˇel k Sˇimonovi Petrovi, a on rˇekl jemu: Pane, ty mi chcesˇ nohy my´ti? 7 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Co ja´ cˇinı´m, ty nevı´sˇ nynı´, ale potom zvı´sˇ. 8 Dı´ jemu Petr: Nebudes ˇ ty my´ti noh myćh na veˇky. Odpoveˇdeˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Neumyji-lit’ tebe, nebudesˇ mı´ti dı´lu se mnou. ˇ imon Petr: Pane, 9 Dı´ jemu S netoliko nohy me´, ale i ruce i hlavu. ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Kdozˇ jest 10 R umyt, nepotrˇebuje, nezˇ aby nohy umyl; nebo cˇist jest vsˇecken. I vy cˇisti jste, ale ne vsˇickni. 11 Nebo ve ˇ deˇl o zra´dci sve´m; protozˇ rˇekl: Ne vsˇickni cˇisti jste. 12 Kdyz ˇ pak umyl nohy jejich, a vzal roucho sve´, posadiv se za stu˚l zase, rˇekl jim: Vı´te-lizˇ, co jsem ucˇinil va´m? 13 Vy nazy ´ va´te mne Mistrem a Pańem, a dobrˇe pravı´te, jsemt’ zajiste´. 14 Pone ˇ vadzˇ tedy ja´ umyl jsem nohy vasˇe, Pań a Mistr, i vy ma´-

JAN 13 te jeden druhe´mu nohy umy´vati. 15 Pr ˇ ´ıklad zajiste´ dal jsem va´m, abyste, jakozˇ jsem ja´ ucˇinil va´m, i vy cˇinili. 16 Amen, amen pravı´m va ´ m: Nenı´ sluzˇebnı´k veˇtsˇ´ı nad pańa sve´ho, ani posel veˇtsˇ´ı nezˇli ten, kdozˇ jej poslal. 17 Zna ´ te-li tyto veˇci, blahoslavenı´ jste, budete-li je cˇiniti. 18 Ne o vs ˇ echt’ va´s pravı´m. Ja´ vı´m, ktere´ jsem vyvolil, ale musı´t’ se naplniti pı´smo: Ten, kdozˇ jı´ chle´b se mnou, pozdvihl proti mneˇ paty sve´. 19 Nynı´ pravı´m, va ´ m, prve´ nezˇ by se stalo, abyste, kdyzˇ se stane, uveˇrˇili, zˇe ja´ jsem. 20 Amen, amen pravı´m va ´ m: Kdo prˇijı´ma´ toho, kohozˇ bych ja´ poslal, mnet’ prˇijı´ma´; a kdozˇ mne prˇijı´ma´, prˇijı´ma´ toho, ktery´zˇ mne poslal. 21 A to pove ˇ deˇv Jezˇ´ısˇ, zkormoutil se v duchu, a osveˇdcˇil, rˇka: Amen, amen pravı´m va´m, zˇe jeden z va´s mne zradı´. 22 Tedy ucˇedlnıći vzhle ´ dali na sebe vespolek, pochybujıće, o kom by to pravil. 23 Byl pak jeden z ucˇedlnı´ku ˚ Jezˇ´ısˇovyćh, ktery´zˇ zpolehl na klıńeˇ jeho, ten, jehozˇ miloval Jezˇ´ısˇ. 24 Protoz ˇ tomu na´veˇsˇtı´ dal Sˇimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o neˇmzˇ pravı´.

177

25 A on odpocˇ´ıvaje na prsech Jezˇ´ısˇovyćh, rˇekl jemu: Pane, kdo jest? 26 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Ten jest, komuzˇ ja´ omocˇene´ skyvy chleba poda´m. A omocˇiv skyvu chleba, podal Jida´sˇovi, synu Sˇimona Isˇkariotske´ho. 27 A hned po te ´ skyveˇ chleba vstoupil do neˇho satan. I rˇekl jemu Jezˇ´ısˇ: Co cˇinı´sˇ, cˇinˇ speˇsˇneˇ. 28 Tomu pak z ˇ a´dny´ z prˇ´ısedıćıćh nerozumeˇl, k cˇemu by jemu to rˇekl. 29 Nebo ne ˇ kterˇ´ı se domnı´vali, poneˇvadzˇ Jida´sˇ meˇsˇec meˇl, zˇe by jemu rˇekl Jezˇ´ısˇ: Nakup teˇch veˇcı´, kteryćhzˇ jest na´m potrˇebı´ k sva´tku, aneb aby neˇco chudy´m dal. 30 A on vzav skyvu chleba, hned vysˇel, A byla noc. 31 Kdyz ˇ pak on vysˇel, dı´ Jezˇ´ısˇ: Nynı´t’ oslaven jest Syn cˇloveˇka, a Bu˚h oslaven jest v neˇm. 32 A pone ˇ vadzˇ Bu˚h oslaven jest v neˇm, i Bu˚h oslavı´ jej sa´m v sobeˇ, a to hned oslavı´ jej. 33 Syna ´ cˇkove´, jesˇteˇ malicˇko s va´mi jsem. Hledati mne budete, ale jakozˇ jsem rˇekl Zˇidu˚m: Kam ja´ jdu, vy nemu˚zˇete prˇijı´ti, i va´m pravı´m nynı´. 34 Pr ˇ ika´zanı´ nove´ da´va´m va´m, abyste se milovali vespolek; jakozˇ ja´ miloval jsem va´s, abyste i vy milovali jeden druhe´ho.

178

JAN 14

35 Po tomt’ poznajı´ vs ˇ ickni, zˇe jste moji ucˇedlnıći, budete-li mı´ti la´sku jedni k druhy´m. ˇ imon Petr: Pane, 36 Dı´ jemu S kam jdesˇ? Odpoveˇdeˇl mu Jezˇ´ısˇ: Kam jdu, nemu˚zˇesˇ ty nynı´ jı´ti za mnou, ale pu˚jdesˇ potom. 37 Dı´ jemu Petr: Pane, procˇ bych nemohl nynı´ jı´ti za tebou? Dusˇi svou za tebe polozˇ´ım. 38 Odpove ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Dusˇi svou za mne polozˇ´ısˇ? Amen, amen pravı´m tobeˇ: Nezazpı´va´t’ kohout, azˇ mne trˇikra´t zaprˇ´ısˇ.

KAPITOLA 14. Teˇsˇ´ı Pań ucˇedlnı´ky, 3. uzˇitek odjitı´ sve´ho i sve´ Bozˇstvı´ ucˇe zna´ti. 16. Uteˇsˇitele zaslibuje, 26. o dı´le jeho vypravuje, 27. a sve´ho pokoje jim zanecha´va´.

ermutizˇ se srdce vasˇe. Veˇ-

N rˇ´ıte v Boha, i ve mne veˇrˇte.

2 V dome ˇ Otce me´ho prˇ´ıbytkove´ mnozı´ jsou. Byt’nebylo tak, poveˇdeˇl bych va´m. 3 Jdut’, abych va ´ m prˇipravil mı´sto. A kdyzˇ odejdu, a prˇipravı´m va´m mı´sto, zase prˇijdu, a poberu va´s k sobeˇ same´mu, abyste, kde jsem ja´, i vy byli. 4 A kam ja ´ jdu, vı´te, i cestu vı´te. 5 Dı´ jemu Toma ´ sˇ: Pane, nevı´me, kam jdesˇ. A kterak mu˚zˇeme cestu veˇdeˇti? 6 Dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Ja´ jsem ta cesta, i pravda, i zˇivot. Zˇa´dny´ neprˇicha´zı´ k Otci nezˇ skrze mne.

7 Byste znali mne, take ´ i Otce me´ho znali byste; a jizˇ nynı´ jej zna´te, a videˇli jste ho. ˇ ekl jemu Filip: Pane, ukazˇ 8R na´m Otce, a dostit’ jest na´m. 9 Dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Tak dlouhy´ cˇas s va´mi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdozˇ vidı´ mne, vidı´ Otce, a kterakzˇ ty pravı´sˇ: Ukazˇ na´m Otce? 10 Neve ˇ rˇ´ısˇ, zˇe ja´ v Otci a Otec ve mneˇ jest? Slova, ktera´zˇ ja´ mluvı´m va´m, sa´m od sebe nemluvı´m, ale Otec ve mneˇ prˇeby´vaje, ont’ cˇinı´ skutky. 11 Ve ˇ rˇtezˇ mi, zˇe jsem ja´ v Otci a Otec ve mneˇ; aneb asponˇ pro ty samy skutky veˇrˇte mi. 12 Amen, amen pravı´m va ´ m: Kdozˇ veˇrˇ´ı ve mne, skutky, ktere´zˇ ja´ cˇinı´m, i on cˇiniti bude, a veˇtsˇ´ı nad ty cˇiniti bude; nebo ja´ jdu k Otci sve´mu. 13 A jestliz ˇ e byste co prosili ve jmeńu me´m, tot’ ucˇinı´m, aby oslaven byl Otec v Synu. 14 Budete-li zacˇ prositi ve jme ńu me´m, ja´t’ ucˇinı´m. 15 Milujete-li mne, pr ˇ ika´zanı´ myćh ostrˇ´ıhejte. 16 A ja ´ t’ prositi budu Otce, a jine´ho Uteˇsˇitele da´ va´m, aby s va´mi zu˚stal na veˇky, 17 Toho Ducha pravdy, jehoz ˇ sveˇt nemu˚zˇe prˇijı´ti. Nebo nevidı´ ho, anizˇ ho zna´, ale vy zna´te jej, nebot’ u va´s prˇeby´va´, a v va´s bude.

JAN 15 18 Neopustı´mt’va ´ s sirotku˚, prˇijdut’ k va´m. 19 Jes ˇ teˇ malicˇko, a sveˇt mne vıće neuzrˇ´ı, ale vy uzrˇ´ıte mne; nebo ja´ zˇiv jsem, i vy zˇivi budete. 20 V ten den vy pozna ´ te, zˇe ja´ jsem v Otci sve´m, a vy ve mneˇ, a ja´ v va´s. 21 Kdoz ˇ by meˇl prˇika´zanı´ ma´, a ostrˇ´ıhal jich, ont’ jest ten, ktery´zˇ mne miluje. A kdozˇ mne miluje, milovań bude od Otce me´ho, a ja´t’ jej budu milovati, a zjevı´m jemu same´ho sebe. ˇ ekl jemu Judas, ne onen 22 R Isˇkariotsky´: Pane, jakzˇ jest to, zˇe sebe na´m zjeviti chcesˇ, a ne sveˇtu? 23 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ a rˇekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova me´ho ostrˇ´ıhati bude, a Otec mu˚j bude jej milovati, a k neˇmu prˇijdeme, a prˇ´ıbytek u neˇho ucˇinı´me. 24 Kdoz ˇ t’ nemiluje mne, slov myćh neostrˇ´ıha´; a slovo, ktere´zˇ slysˇ´ıte, nenı´t’ me´, ale toho, ktery´zˇ mne poslal, Otcovo. 25 Toto mluvil jsem va ´ m, u va´s prˇeby´vaje. 26 Ute ˇ sˇitel pak, ten Duch svaty´, ktere´hozˇ posˇle Otec ve jmeńu me´m, ont’ va´s naucˇ´ı vsˇemu, a prˇipomenet’ va´m vsˇecko, cozˇ jsem koli mluvil va´m. 27 Pokoj zu ˚ stavuji va´m, pokoj svu˚j da´va´m va´m; ne jako sveˇt

179

da´va´, ja´ da´va´m va´m. Nermutizˇ se srdce vasˇe, ani strachuj. 28 Slys ˇ eli jste, zˇe ja´ rˇekl jsem va´m: Jdu, a zase prˇijdu k va´m. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jisteˇ, zˇe jsem rˇekl: Jdu k Otci; nebo Otec veˇtsˇ´ı jest nezˇli ja´. 29 A nynı´ pove ˇ deˇl jsem va´m, prve´ nezˇ by se stalo, abyste, kdyzˇ se stane, uveˇrˇili. 30 Jiz ˇ nemnoho mluviti budu s va´mi; nebot’ jde knı´zˇe tohoto sveˇta, ale nema´t’ nic na mneˇ. 31 Ale aby poznal sve ˇ t, zˇe miluji Otce, a jakozˇ mi prˇika´zal Otec, tak cˇinı´m. Vstanˇte, pod’me odtud. KAPITOLA 15. Vinny´ kmen. 9. Na´sledovańı´ Krista. 12. Napomenutı´ k spolecˇne´mu milovańı´.

a´ jsem ten vinny´ kmen pravy´,

J a Otec mu˚j vinarˇ jest.

2 Kaz ˇ dou ratolest, ktera´zˇ ve mneˇ nenese ovoce, odrˇezuje, a kazˇdou, ktera´zˇ nese ovoce, cˇistı´, aby hojneˇjsˇ´ı ovoce nesla. 3 Jiz ˇ vy cˇisti jste pro rˇecˇ, kterouzˇ jsem mluvil va´m. 4 Zu ˚ stanˇtezˇ ve mneˇ, a ja´ v va´s. Jakozˇ ratolest nemu˚zˇe ne´sti ovoce sama od sebe, nezu˚stala-li by prˇi kmenu, takzˇ ani vy, lecˇ zu˚stanete ve mneˇ. 5 Ja ´ jsem vinny´ kmen a vy ratolesti. Kdo zu˚sta´va´ ve mneˇ, a ja´ v neˇm, ten nese ovoce mnohe´;

180

JAN 15

nebo beze mne nic nemu˚zˇete ucˇiniti. 6 Nezu ˚ stal-li by kdo ve mneˇ, vyvrzˇen bude ven jako ratolest, a uschnet’, a budout’ sebrańy, a na ohenˇ uvrzˇeny, a shorˇ´ıt’. 7 Zu ˚ stanete-li ve mneˇ, a slova ma´ zu˚stanou-lit’ v va´s, cozˇ byste koli chteˇli, proste, a stanet’ se va´m. 8 V tomt’ by ´ va´ oslaven Otec mu˚j, kdyzˇ ovoce nesete hojne´, a budete moji ucˇedlnıći. 9 Jakoz ˇ miloval mne Otec, i ja´ miloval jsem va´s. Zu˚stanˇtezˇ v milovańı´ me´m. 10 Budete-li zachova ´ vati prˇika´zanı´ ma´, zu˚stanete v me´m milovańı´, jakozˇ i ja´ prˇika´zanı´ Otce sve´ho zachoval jsem, i zu˚sta´va´m v jeho milovańı´. 11 Toto mluvil jsem va ´ m, aby radost ma´ zu˚sta´vala v va´s, a radost vasˇe byla plna´. 12 Totot’jest pr ˇ ika´zanı´ me´, abyste se milovali vespolek, jako ja´ miloval jsem va´s. 13 Ve ˇ tsˇ´ıho milovańı´ nad to zˇa´dny´ nema´, nezˇ aby dusˇi svou polozˇil za prˇa´tely sve´. 14 Vy pr ˇ a´tele´ moji jste, ucˇinı´te-li to, cozˇ ja´ prˇikazuji va´m. 15 Nebudu va ´ s vıće nazy´vati sluzˇebnı´ky, nebo sluzˇebnı´k nevı´, co by cˇinil pań jeho. Ale va´s jsem nazval prˇa´tely, nebo vsˇecko, cozˇ jsem koli slysˇel od Otce sve´ho, ozna´mil jsem va´m.

16 Ne vy jste mne vyvolili, ale ja´ jsem va´s vyvolil, a postavil, abyste sˇli a ovoce prˇinesli, a ovoce vasˇe aby zu˚stalo, aby zacˇ byste koli prosili Otce ve jmeńu me´m, dal va´m. 17 Toto pr ˇ ikazuji va´m, abyste se milovali vespolek. 18 Jestliz ˇ et’ va´s sveˇt nena´vidı´, vı´te, zˇet’ mne prve´ nezˇ va´s v nena´visti meˇl. 19 Byste byli z sve ˇ ta, sveˇt, cozˇ jest jeho, miloval by; zˇe pak nejste z sveˇta, ale ja´ z sveˇta vyvolil jsem va´s, protozˇ va´s sveˇt nena´vidı´. 20 Pamatujte na tu r ˇ ecˇ, kterouzˇ jsem ja´ mluvil va´m: Nenı´t’ sluzˇebnı´k veˇtsˇ´ı nezˇli pań jeho. Poneˇvadzˇ se mneˇ protivili, i va´mt’ se protiviti budou; poneˇvadzˇ rˇecˇi me´ sˇetrˇili, i vasˇ´ı sˇetrˇiti budou. 21 Ale toto vs ˇ ecko ucˇinı´ va´m pro jmeńo me´; nebo neznajı´ toho, ktery´zˇ mne poslal. 22 Kdybych byl nepr ˇ isˇel, a nemluvil jim, hrˇ´ıchu by nemeˇli; ale nynı´ vy´mluvy nemajı´ z hrˇ´ıchu sve´ho. 23 Kdoz ˇ mne nena´vidı´, i Otcet’ me´ho nena´vidı´. 24 Bych byl skutku ˚ necˇinil mezi nimi, jichzˇ zˇa´dny´ jiny´ necˇinil, hrˇ´ıchu by nemeˇli; ale nynı´ i videˇli, i nena´videˇli i mne i Otce me´ho.

JAN 16 25 Ale aby se naplnila r ˇ ecˇ, ktera´zˇ v za´koneˇ jejich napsańa jest: Zˇe v nena´visti meˇli mne darmo. 26 Kdyz ˇ pak prˇijde ten Uteˇsˇitel, ktere´hozˇ ja´ posˇli va´m od Otce, Duch pravdy, ktery´zˇ od Otce pocha´zı´, tent’sveˇdectvı´ vyda´vati bude o mneˇ. 27 Ano i vy sve ˇ dectvı´ vyda´vati budete, nebo od pocˇa´tku se mnou jste.

KAPITOLA 16. Pań prˇedpovı´daje svy´m pokusˇenı´, 7. poteˇsˇuje jich, 23. a napomıńa´ k modlitba´m.

oto mluvil jsem va´m, abyste

T se nezhorsˇili.

2 Vypove ˇ dı´t’ va´s ze sˇkol, ano prˇijdet’ cˇas, zˇe vsˇeliky´, kdozˇ va´s mordovati bude, domnı´vati se bude, zˇe tı´m Bohu slouzˇ´ı. 3 A tot’ ucˇinı´ va ´ m proto, zˇe nepoznali Otce ani mne. 4 Ale toto mluvil jsem va ´ m, abyste, kdyzˇ prˇijde ten cˇas, rozpomenuli se na to, zˇe jsem ja´ prˇedpoveˇdeˇl va´m. Tohot’ pak jsem va´m s pocˇa´tku nemluvil, nebo jsem byl s va´mi. 5 Nynı´ pak jdu k tomu, ktery ´ zˇ mne poslal, a zˇa´dny´ z va´s nepta´ se mne: Kam jdesˇ? 6 Ale z ˇ e jsem va´m tyto veˇci mluvil, za´mutek naplnil srdce vasˇe. 7 Ja ´ pak pravdu pravı´m va´m, zˇe jest va´m uzˇitecˇne´, abych ja´

181

odsˇel. Nebo neodejdu-lit’, Uteˇsˇitel neprˇijde k va´m; a paklit’ odejdu, posˇli ho k va´m. 8 A ont’ pr ˇ ijda, obvinˇovati bude sveˇt z hrˇ´ıchu, a z spravedlnosti, a z soudu. 9 Z hr ˇ ´ıchu zajiste´, zˇe neveˇrˇ´ı ve mne. 10 A z spravedlnosti, proto z ˇe jdu k Otci, a jizˇ vıće neuzrˇ´ıte mne. 11 Z soudu pak, proto z ˇ e knı´zˇe tohoto sveˇta jizˇ jest odsouzeno. 12 Jes ˇ teˇt’ bych meˇl mnoho mluviti va´m, ale nemu˚zˇete sne´sti nynı´. 13 Kdyz ˇ pak prˇijde ten Duch pravdy, uvedet’ va´s ve vsˇelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sa´m od sebe, ale cozˇkoli uslysˇ´ı, tot’ mluviti bude; ano i budoucı´ veˇci zveˇstovati bude va´m. 14 Ont’mne oslavı´; nebo z me ´ ho vezme, a zveˇstuje va´m. 15 Vs ˇ ecko, cozˇkoli ma´ Otec, me´ jest. Protozˇ jsem rˇekl, zˇe z me´ho vezme, a zveˇstuje va´m. 16 Malicˇko, a neuzr ˇ ´ıte mne, a opeˇt malicˇko, a uzrˇ´ıte mne; nebo ja´ jdu k Otci. 17 I r ˇ ekli neˇkterˇ´ı z ucˇedlnı´ku˚ jeho mezi sebou: Co jest to, zˇe pravı´ na´m: Malicˇko, a neuzrˇ´ıte mne, a opeˇt malicˇko, a uzrˇ´ıte mne, a zˇe ja´ jdu k Otci? 18 Protoz ˇ pravili: Co jest to, zˇe pravı´: Malicˇko? Nevı´me, co pravı´.

182

JAN 17

19 I poznal Jez ˇ ´ısˇ, zˇe se ho chteˇli ota´zati. I rˇekl jim: O tom tı´zˇete mezi sebou, zˇe jsem rˇekl: Malicˇko, a neuzrˇ´ıte mne, a opeˇt malicˇko, a uzrˇ´ıte mne? 20 Amen, amen pravı´m va ´ m, zˇe plakati a kvı´liti budete vy, ale sveˇt se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale za´mutek va´sˇ obra´tı´t’ se v radost. ˇ ena, kdyzˇ rodı´, za´mutek 21 Z ma´, nebo prˇisˇla hodina jejı´; ale kdyzˇ porodı´ deˇt’a´tko, jizˇ nepamatuje na ssouzˇenı´, pro radost, proto zˇe se narodil cˇloveˇk na sveˇt. 22 Protoz ˇ i vy za´mutek ma´te nynı´, ale opeˇt uzrˇ´ım va´s, a radovati se bude srdce vasˇe, a radosti vasˇ´ı zˇa´dny´ neodejme od va´s. 23 A v ten den nebudete se mne ta´zati o nicˇemzˇ. Amen, amen pravı´m va´m: Zˇe zacˇ byste koli prosili Otce ve jmeńu me´m, dat’ va´m. 24 Az ˇ dosavad za nic jste neprosili ve jmeńu me´m. Prostezˇ, a vezmete, aby radost vasˇe doplneˇna byla. 25 Toto v pr ˇ ´ıslovıćh mluvil jsem va´m, ale prˇijdet’ hodina, kdyzˇ vıće nebudu v prˇ´ıslovıćh mluviti va´m, ny´brzˇ zjevneˇ o Otci zveˇstovati budu va´m. 26 V ten den ve jme ´ nu me´m prositi budete, a nepravı´mt’

va´m, zˇe ja´ budu prositi Otce za va´s. 27 Nebo sa ´ m Otec miluje va´s, proto zˇe jste vy mne milovali, a uveˇrˇili, zˇe jsem ja´ od Boha vysˇel. 28 Vys ˇ elt’ jsem od Otce, a prˇisˇel jsem na sveˇt; a opeˇt opousˇtı´m sveˇt, a jdu k Otci. ˇ kou jemu ucˇedlnıći jeho: 29 R Aj, nynı´ zjevneˇ mluvı´sˇ, a prˇ´ıslovı´ zˇa´dne´ho nepravı´sˇ. 30 Nynı´ vı´me, z ˇ e vı´sˇ vsˇecko, a nepotrˇebujesˇ, aby se kdo tebe ta´zal. Skrze to veˇrˇ´ıme, zˇe jsi od Boha prˇisˇel. 31 Odpove ˇ deˇl jim Jezˇ´ısˇ: Nynı´ veˇrˇ´ıte? 32 Aj, pr ˇ ijdet’hodina, anobrzˇ jizˇ prˇisˇla, zˇe se rozprchnete jeden kazˇdy´ k sve´mu, a mne same´ho necha´te. Ale nejsemt’ sa´m, nebo Otec se mnou jest. 33 Tyto ve ˇ ci mluvil jsem va´m, abyste ve mneˇ pokoj meˇli. Na sveˇteˇ ssouzˇenı´ mı´ti budete, ale doufejtezˇ, ja´t’ jsem prˇemohl sveˇt. KAPITOLA 17. Horliva´ modlitba Krista Pańa, kterouzˇ Otci sve´mu mile´mu za ucˇedlnı´ky sve´ 20. i jejich potomky veˇrne´ cˇinil.

o poveˇdeˇv Jezˇ´ısˇ, i pozdvihl

T ocˇi svyćh k nebi a rˇekl: Ot-

cˇe, prˇisˇlat’ hodina, oslavizˇ Syna sve´ho, aby i Syn tvu˚j oslavil tebe;

JAN 17 2 Jakoz ˇ jsi dal jemu moc nad kazˇdy´m cˇloveˇkem, aby teˇm vsˇechneˇm, ktere´zˇ jsi dal jemu, zˇivot veˇcˇny´ dal. 3 Totot’ jest pak ve ˇ cˇny´ zˇivot, aby poznali tebe same´ho prave´ho Boha, a ktere´hozˇ jsi poslal, Jezˇ´ısˇe Krista. 4 Ja ´ t’ jsem oslavil tebe na zemi; dı´lo jsem vykonal, ktere´zˇ jsi mi dal, abych cˇinil. 5 A nynı´ oslaviz ˇ ty mne, Otcˇe, u sebe same´ho touzˇ slavou, kterouzˇ jsem meˇl u tebe, prve´ nezˇli sveˇt byl. 6 Ozna ´ mil jsem jmeńo tve´ lidem, ktere´zˇ jsi mi dal z sveˇta. Tvojit’ byli, a mneˇ jsi je dal, a rˇecˇ tvou zachovali. 7 A nynı´ poznali, z ˇ e vsˇecky veˇci, ktere´zˇ jsi mi dal, od tebe jsou. 8 Nebo slova, ktera ´ zˇ jsi mi dal, dal jsem jim; a oni prˇijali, a poznali pra´veˇ, zˇe jsem od tebe vysˇel, a uveˇrˇili, zˇe jsi ty mne poslal. 9 Ja ´ za neˇ prosı´m, ne za sveˇt prosı´m, ale za ty, ktere´zˇ jsi mi dal, nebo tvoji jsou. 10 A vs ˇ ecky veˇci me´ tve´ jsou, a tve´ me´ jsou, a oslaven jsem v nich. 11 Jiz ˇ pak vıće nejsem na sveˇteˇ, ale oni jsou na sveˇteˇ, a ja´ k tobeˇ jdu. Otcˇe svaty´, ostrˇ´ıhejzˇ jich ve jmeńu sve´m, ktere´zˇ jsi mi dal, at’by byli jedno jako my.

183

12 Dokudz ˇ jsem s nimi byl na sveˇteˇ, ja´ jsem jich ostrˇ´ıhal ve jmeńu tve´m. Ktere´zˇ jsi mi dal, zachoval jsem, a zˇa´dny´ z nich nezahynul, nezˇ syn zatracenı´, aby se pı´smo naplnilo. 13 Ale nynı´ k tobe ˇ jdu, a toto mluvı´m na sveˇteˇ, aby meˇli radost mou plnou v sobeˇ. 14 Ja ´ jsem jim dal slovo tve´, a sveˇt jich nena´videˇl; nebo nejsou z sveˇta, jako ja´ nejsem z sveˇta. 15 Neprosı´mt’, abys je vzal z sveˇta, ale abys je zachoval od toho zle´ho. 16 Z sve ˇ tat’ nejsou, jako i ja´ nejsem z sveˇta. 17 Posve ˇ tizˇ jich v pravdeˇ sve´, slovo tve´ pravda jest. 18 Jakoz ˇ jsi mne poslal na sveˇt, i ja´ jsem je poslal na sveˇt. 19 A ja ´ posveˇcuji sebe same´ho za neˇ, aby i oni posveˇceni byli v pravdeˇ. 20 Ne za tytot’ pak toliko prosı´m, ale i za ty, kterˇ´ızˇ skrze slovo jejich majı´ uveˇrˇiti ve mne, 21 Aby vs ˇ ickni jedno byli, jako ty, Otcˇe, ve mneˇ, a ja´ v tobeˇ, aby i oni v na´s jedno byli, aby uveˇrˇil sveˇt, zˇe jsi ty mne poslal. 22 A ja ´ sla´vu, kterouzˇ jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme. 23 Ja ´ v nich, a ty ve mneˇ, aby dokonańi byli v jedno, a aby poznal sveˇt, zˇe jsi ty mne poslal,

184

JAN 18

a zˇe jsi je miloval, jakozˇs mne miloval. 24 Otcˇe, ktere ´ zˇ jsi mi dal, chcit’, kdezˇ jsem ja´, aby i oni byli se mnou, aby hledeˇli na sla´vu mou, kterouzˇs mi dal; nebo jsi mne miloval prˇed ustanovenı´m sveˇta. 25 Otcˇe spravedlivy ´, tebet’ sveˇt nepoznal, ale ja´ jsem tebe poznal, a i tito poznali, zˇe jsi ty mne poslal. 26 A zna ´ me´t’ jsem jim ucˇinil jmeńo tve´, a zna´mo ucˇinı´m, aby milovańı´, ktery´mzˇ jsi mne miloval, bylo v nich, a i ja´ v nich. KAPITOLA 18. Pań v zahradeˇ slovem poraziv neprˇa´tely, dal se jı´ti, 12. k Anna´sˇovi, 24. potom k Kaifa´sˇovi veden, 27. od Petra zapı´rań, 28. a prˇed Pila´tem postaven.

o kdyzˇ poveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ, vysˇel

T s ucˇedlnı´ky svy´mi prˇes po-

tok Cedron, kdezˇ byla zahrada; do ktere´zˇto vsˇel on i ucˇedlnıći jeho. 2 Ve ˇ deˇl pak i Jida´sˇ, zra´dce jeho, to mı´sto; nebo cˇasto chodı´val tam Jezˇ´ısˇ s ucˇedlnı´ky svy´mi. 3 Protoz ˇ Jida´sˇ pojav za´stup, a od prˇednıćh kneˇzˇ´ı a farizeu˚ sluzˇebnı´ky, prˇisˇel tam s lucernami a s pochodneˇmi a s zbrojı´. 4 Jez ˇ ´ısˇ pak veˇda vsˇecko, cozˇ prˇijı´ti meˇlo na neˇj, vysˇed, rˇekl jim: Koho hleda´te? 5 Odpove ˇ deˇli jemu: Jezˇ´ısˇe Naˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Ja´t’ zaretske´ho. R

jsem. Sta´l pak s nimi i Jida´sˇ, zra´dce jeho. 6 A jakz ˇ rˇekl jim: Ja´ jsem, postoupili nazpeˇt, a padli na zem. 7 I ota ´ zal se jich opeˇt: Koho hleda´te? A oni rˇekli: Jezˇ´ısˇe Nazaretske´ho. 8 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Poveˇdeˇl jsem va´m, zˇe ja´ jsem. Poneˇvadzˇ tedy mne hleda´te, nechtezˇ teˇchto, at’ odejdou. 9 Aby se naplnila r ˇ ecˇ, kterouzˇ byl poveˇdeˇl: Z teˇch, ktere´zˇ jsi mi dal, neztratil jsem zˇa´dne´ho. ˇ imon Petr, maje mecˇ, 10 Tedy S vytrhl jej, a uderˇil sluzˇebnı´ka nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, a ut’al mu ucho jeho prave´. Bylo pak jmeńo sluzˇebnı´ka toho Malchus. 11 I r ˇ ekl Jezˇ´ısˇ Petrovi: Schovej mecˇ svu˚j do posˇvy. Cozˇ nema´m pı´ti kalicha, ktery´zˇ mi dal Otec? 12 Tedy za ´ stup a hejtman a sluzˇebnıći Zˇidovsˇtı´ jali Jezˇ´ısˇe, a sva´zali jej. 13 A vedli ho k Anna ´ sˇovi nejprve´; nebo byl test Kaifa´sˇu˚v, ktery´zˇ byl nejvysˇsˇ´ım kneˇzem toho le´ta. 14 Kaifa ´ sˇ pak byl ten, ktery´zˇ byl radu dal Zˇidu˚m, zˇe by uzˇitecˇne´ bylo, aby cˇloveˇk jeden umrˇel za lid. ˇ el pak za Jezˇ´ısˇem Sˇimon 15 S Petr a jiny´ ucˇedlnı´k. A ten ucˇedlnı´k byl zna´m nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, i vsˇel s Jezˇ´ısˇem do sıńeˇ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze.

JAN 18 16 Ale Petr sta ´ l u dverˇ´ı vneˇ. I vysˇel ten druhy´ ucˇedlnı´k, ktery´zˇ byl zna´m nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, a promluvil s vra´tnou, i uvedl tam Petra. 17 Tedy r ˇ ekla Petrovi deˇvka vra´tna´: Nejsi-lizˇ i ty z ucˇedlnı´ku˚ ˇ ekl on: Nejsem. cˇloveˇka toho? R 18 Sta ´ li pak tu sluzˇebnıći a pacholci, kterˇ´ızˇ ohenˇ udeˇlali, nebo zima bylo, i zhrˇ´ıvali se. A byl s nimi take´ i Petr, stoje a zhrˇ´ıvaje se. 19 Tedy nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz ta´zal se Jezˇ´ısˇe o ucˇedlnıćıćh jeho a o ucˇenı´ jeho. 20 Odpove ˇ deˇl jemu Jezˇ´ısˇ: Ja´ zjevneˇ mluvil jsem sveˇtu, ja´ vzˇdycky ucˇ´ıval jsem v sˇkole a v chra´meˇ, kdezˇ se odevsˇad Zˇide´ scha´zejı´, a tajneˇ jsem nic nemluvil. 21 Co se mne pta ´ sˇ? Ptej se teˇch, kterˇ´ızˇ slyćhali, co jsem jim mluvil. Aj, tit’veˇdı´, co jsem ja´ mluvil. 22 A kdyz ˇ on to poveˇdeˇl, jeden z sluzˇebnı´ku˚, stoje tu, dal hu˚lkou Jezˇ´ısˇovi, rˇka: Tak-lizˇ odpovı´da´sˇ nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi? 23 Odpove ˇ deˇl mu Jezˇ´ısˇ: Mluvil-li jsem zle, sveˇdectvı´ vydej o zle´m; pakli dobrˇe, procˇ mne tepesˇ? 24 I poslal jej Anna ´ sˇ sva´zane´ho k Kaifa´sˇovi nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi. 25 Sta ´ l pak Sˇimon Petr, a zhrˇ´ıval se. Tedy rˇekli jemu: Nejsi-lizˇ

185

i ty z ucˇedlnı´ku˚ jeho? Zaprˇel on a rˇekl: Nejsem. 26 Dı´ jemu jeden z sluz ˇ ebnı´ku˚ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, prˇ´ıbuzny´ toho, ktere´muzˇ Petr ut’al ucho: Zdazˇ jsem ja´ tebe nevideˇl s nı´m v zahradeˇ? 27 Tedy Petr ope ˇ t zaprˇel. A hned kohout zazpı´val. 28 I vedli Jez ˇ ´ısˇe od Kaifa´sˇe do radne´ho domu, a bylo rańo. Oni pak nevesˇli do radne´ho domu, aby se neposˇkvrnili, ale aby jedli berańka. 29 Tedy vys ˇ el k nim Pila´t a rˇekl: Jakou zˇalobu vedete proti cˇloveˇku tomuto? 30 Odpove ˇ deˇli a rˇekli jemu: Byt’ tento nebyl zlocˇinec, nevydali bychom ho tobeˇ. 31 I r ˇ ekl jim Pila´t: Vezmeˇte vy jej, a podle´ za´kona sve´ho sud’te ho. I rˇekli mu Zˇide´: Na´mt’ neslusˇ´ı zabiti zˇa´dne´ho. 32 Aby se r ˇ ecˇ Jezˇ´ısˇova naplnila, kterouzˇ rˇekl, znamenaje, kterou by smrtı´ meˇl umrˇ´ıti. 33 Tedy Pila ´ t vsˇel opeˇt do radne´ho domu, i povolal Jezˇ´ısˇe a rˇekl jemu: Ty-li jsi kra´l Zˇidovsky´? 34 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Sa´m-li od sebe to pravı´sˇ, cˇili jinı´ tobeˇ poveˇdeˇli o mneˇ? 35 Odpove ˇ deˇl Pila´t: Zdalizˇ jsem ja´ Zˇid? Na´rod tvu˚j a prˇednı´ kneˇzˇ´ı dali mi tebe. Co jsi ucˇinil?

186

JAN 19

36 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Kra´lovstvı´ me´ nenı´ z tohoto sveˇta. Byt’ z tohoto sveˇta bylo kra´lovstvı´ me´, sluzˇebnıći moji brańili by, abych nebyl vydań Zˇidu˚m. Ale nynı´ me´ kra´lovstvı´ nenı´ odsud. 37 I r ˇ ekl jemu Pila´t: Tedy kra´l jsi ty? Odpoveˇdeˇl Jezˇ´ısˇ: Ty pravı´sˇ, zˇe ja´ kra´l jsem. Ja´t’ jsem se k tomu narodil, a proto jsem na sveˇt prˇisˇel, abych sveˇdectvı´ vydal pravdeˇ. Kazˇdy´, kdozˇ jest z pravdy, slysˇ´ı hlas mu˚j. 38 Dı´ jemu Pila ´ t: Co jest pravda? A to poveˇdeˇv, opeˇt vysˇel k Zˇidu˚m, a dı´ jim: Ja´ na neˇm zˇa´dne´ viny nenale´za´m. 39 Ale jest obycˇej va ´ sˇ, abych va´m propustil jednoho na velikunoc. Chcete-lizˇ tedy, at’ va´m propustı´m toho kra´le Zˇidovske´ho? 40 I zkr ˇ ikli opeˇt vsˇickni, rˇkouce: Ne toho, ale Baraba´sˇe. Byl pak ten Baraba´sˇ lotr.

KAPITOLA 19. Pań ubicˇovany´ korunovań, 3. posmı´vań, 16. na smrt odsouzen, 18. ukrˇizˇovań, 30. umrˇel, 38. od Jozefa a Nikode´ma pocˇestneˇ pohrˇben.

edy vzal Pila´t Jezˇ´ısˇe, a zbi-

T cˇoval.

2A z ˇ oldne´rˇi zpletsˇe korunu z trnı´, vstavili na hlavu jeho, a pla´sˇteˇm sˇarlatovy´m prˇiodeˇli jej. 3Ar ˇ ´ıkali: Zdra´v bud’, kra´li Zˇidovsky´. A bili jej hu˚lkami.

4 I vys ˇ el opeˇt ven Pila´t, a rˇekl jim: Aj, vyvedu jej va´m ven, abyste poznali, zˇet’ na neˇm zˇa´dne´ viny nenale´za´m. 5 Tedy vys ˇ el Jezˇ´ısˇ ven, nesa tu korunu trnovou, a ten pla´sˇt’ sˇarlatovy´. I rˇekl jim Pila´t: Aj cˇloveˇk. 6 A jakz ˇ jej uzrˇeli prˇednı´ kneˇzˇ´ı a sluzˇebnıći, zkrˇikli, rˇkouce: Ukrˇizˇuj, ukrˇizˇuj ho. Dı´ jim Pila´t: Vezmeˇte vy jej a ukrˇizˇujte, nebo ja´ na neˇm viny nenale´za´m. 7 Odpove ˇ deˇli jemu Zˇide´: My za´kon ma´me, a podle´ za´kona nasˇeho ma´t’ umrˇ´ıti, nebo Synem Bozˇ´ım se cˇinil. 8 A kdyz ˇ Pila´t uslysˇel tuto rˇecˇ, vıće se oba´val. 9 I vs ˇ el do radne´ho domu zase, a rˇekl Jezˇ´ısˇovi: Odkud jsi ty? Ale Jezˇ´ısˇ nedal jemu odpoveˇdi. 10 Tedy r ˇ ekl jemu Pila´t: Nemluvı´sˇ se mnou? Nevı´sˇ-lizˇ, zˇe ma´m moc ukrˇizˇovati teˇ, a moc ma´m propustiti tebe? 11 Odpove ˇ deˇl Jezˇ´ısˇ: Nemeˇl bys nade mnou moci nizˇa´dne´, byt’ nebylo dańo s hu˚ry; protozˇ kdo mne tobeˇ vydal, veˇtsˇ´ıt’hrˇ´ıch ma´. 12 Od te ´ chvı´le hledal Pila´t propustiti ho. Ale Zˇide´ volali, rˇkouce: Propustı´sˇ-li tohoto, nejsi prˇ´ıtel cı´sarˇu˚v; kazˇdy´, kdozˇ se kra´lem cˇinı´, protivı´ se cı´sarˇi. 13 Tedy Pila ´ t uslysˇev tu rˇecˇ, vyvedl ven Jezˇ´ısˇe, a sedl na soudne´ stolici na mı´steˇ, kte-

JAN 19 re´zˇ slove Litostrotos, a Zˇidovsky Gabbata. 14 A bylo v pa ´ tek prˇed velikonocı´, okolo sˇeste´ hodiny. I rˇekl Zˇidu˚m: Aj, kra´l va´sˇ. 15 Oni pak zkr ˇ ikli: Vezmi, vezˇ ekl jim Pila´t: mi, ukrˇizˇuj jej. R Kra´le vasˇeho ukrˇizˇuji? Odpoveˇdeˇli prˇednı´ kneˇzˇ´ı: Nema´met’ kra´le, nezˇ cı´sarˇe. 16 Tehdy vydal jim ho, aby byl ukrˇizˇovań. I pojali Jezˇ´ısˇe a vedli. 17 A nesa kr ˇ ´ızˇ svu˚j, sˇel na mı´sto, ktere´zˇ slove popravne´, a Zˇidovsky Golgota. 18 Kdez ˇ ukrˇizˇovali ho, a s nı´m jina´ dva s obou stran, a v prostrˇedku Jezˇ´ısˇe. 19 Napsal pak i na ´ pis Pila´t, a vstavil na krˇ´ızˇ. A bylo napsańo: Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, kra´l Zˇidovsky´. 20 Ten pak na ´ pis mnozı´ z Zˇidu˚ cˇtli; nebo blı´zko meˇsta bylo to mı´sto, kdezˇ ukrˇizˇovań byl Jezˇ´ısˇ. ˇ ecky a A bylo psańo Zˇidovsky, R Latineˇ. 21 Tedy pr ˇ ednı´ kneˇzˇ´ı Zˇidovsˇtı´ rˇekli Pila´tovi: Nepisˇ: Kra´l Zˇidovsky´, ale zˇe on rˇekl: Kra´l Zˇidovsky´ jsem. 22 Odpove ˇ deˇl Pila´t: Co jsem psal, psal jsem. ˇ oldne´rˇi pak, kdyzˇ Jezˇ´ısˇe u23 Z krˇizˇovali, vzali roucha jeho, (a ucˇinili cˇtyrˇi dı´ly, kazˇde´mu rytı´rˇi dı´l), a sukni. Byla pak sukneˇ ne-

187

ssˇ´ıvana´, ale od vrchu vsˇecka naskrze setkana´. 24 I r ˇ ekli mezi sebou: Neroztrhujme jı´, ale losujme o ni, cˇ´ı bude. Aby se naplnilo pı´smo, rˇkoucı´: Rozdeˇlili sobeˇ roucho me´, a o mu˚j odeˇv metali los. Tedy zˇoldne´rˇi tak ucˇinili. 25 Sta ´ ly pak u krˇ´ızˇe Jezˇ´ısˇova matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofa´sˇova, a Maria Magdaleńa. 26 Tedy Jez ˇ ´ısˇ uzrˇev matku, a ucˇedlnı´ka tu stojıćı´ho, ktere´hozˇ miloval, rˇekl matce sve´: Zˇeno, aj, syn tvu˚j. 27 Potom r ˇ ekl ucˇedlnı´kovi: Aj, matka tva´. A od te´ hodiny prˇijal ji ucˇedlnı´k ten k sobeˇ. 28 Potom ve ˇ da Jezˇ´ısˇ, zˇe jizˇ vsˇecko dokonańo jest, aby se naplnilo pı´smo, rˇekl: Zˇ´ıznı´m. 29 Byla pak tu postavena na ´doba plna´ octa. Tedy oni naplnivsˇe hubu octem, a oblozˇivsˇe yzopem, podali u´stu˚m jeho. 30 A kdyz ˇ okusil Jezˇ´ısˇ octa, rˇekl: Dokonańot’ jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci porucˇil. ˇ ide´ pak, aby nezu˚stala na 31 Z krˇ´ızˇi teˇla na sobotu, poneˇvadzˇ byl den prˇipravovańı´, (byl zajiste´ veliky´ ten den sobotnı´), prosili Pila´ta, aby zla´mańi byli hna´tove´ jejich, a byli slozˇeni. 32 I pr ˇ isˇli zˇoldne´rˇi, a prvnı´mu zajiste´ zla´mali hna´ty, i druhe´mu, ktery´zˇ ukrˇizˇovań byl s nı´m.

188

JAN 20

33 Ale k Jez ˇ ´ısˇovi prˇisˇedsˇe, jakzˇ uzrˇeli jej jizˇ mrtve´ho, nela´mali hna´tu˚ jeho. 34 Ale jeden z z ˇ oldne´rˇu˚ bok jeho kopı´m otevrˇel, a hned vysˇla krev a voda. 35 A ten, ktery ´ zˇ videˇl, sveˇdectvı´ vydal, a prave´ jest sveˇdectvı´ jeho. Ont’ vı´, zˇe prave´ veˇci pravı´, abyste vy veˇrˇili. 36 Stalo se pak to, aby se naplnilo to pı´smo: Kost jeho nebude zla´mańa. 37 A ope ˇ t jine´ pı´smo dı´: Uzrˇ´ıt’, v koho jsou bodli. 38 Potom pak prosil Pila ´ ta Jozef z Arimatie, (ktery´zˇ byl ucˇedlnı´k Jezˇ´ısˇu˚v, ale tajny´, pro strach Zˇidovsky´), aby snˇal teˇlo Jezˇ´ısˇovo. I dopustil Pila´t. A on prˇisˇed, snˇal teˇlo Jezˇ´ısˇovo. 39 Pr ˇ isˇel pak i Nikode´m, (ktery´zˇ byl prve´ prˇisˇel k Jezˇ´ısˇovi v noci), nesa smı´sˇenı´ mirry a aloes okolo sta liber. 40 Tedy vzali te ˇ lo Jezˇ´ısˇovo, a obvinuli je prosteˇradly s teˇmi vonny´mi veˇcmi, jakzˇ obycˇej jest Zˇidu˚m se pochova´vati. 41 A byla na tom mı´ste ˇ , kdezˇ ukrˇizˇovań byl, zahrada, a v zahradeˇ hrob novy´, v neˇmzˇ jesˇteˇ zˇa´dny´ nebyl pochovań. 42 Protoz ˇ tu pro den prˇipravovańı´ Zˇidovsky´, zˇe blı´zko byl ten hrob, polozˇili Jezˇ´ısˇe.

KAPITOLA 20. Pań z mrtvyćh vstal, 14. Marii se uka´zal

19. i aposˇtolu˚m, 22. ktery´mzˇ, (napraviv je, zvla´sˇt’ Toma´sˇe,) poselstvı´ sve´ sveˇrˇil.

rvnı´ho pak dne po soboteˇ

P Maria Magdaleńa sˇla rańo

k hrobu, kdyzˇ jesˇteˇ tma bylo. I uzrˇela ka´men odvaleny´ od hrobu. 2 I be ˇ zˇela a prˇisˇla k Sˇimonovi Petrovi a k druhe´mu ucˇedlnı´kovi, tomu, jehozˇ miloval Jezˇ´ısˇ, a rˇekla jim: Vzali Pańa z hrobu, a nevı´me, kde jej polozˇili. 3 Tedy vys ˇ el Petr i ten druhy´ ucˇedlnı´k, a sˇli k hrobu. 4 Be ˇ zˇeli pak oba spolu. Ale ten druhy´ ucˇedlnı´k prˇedbeˇhl Petra, a prˇisˇel prve´ k hrobu. 5 A nachy ´ liv se, uzrˇel prosteˇradla polozˇena´, ale vsˇak tam nevsˇel. 6 Tedy pr ˇ isˇel Sˇimon Petr, za nı´m jda, a vsˇel do hrobu. I uzrˇel prosteˇradla polozˇena´, 7 A rouchu, ktera ´ zˇ byla na hlaveˇ jeho, ne s prosteˇradly polozˇenou, ale obzvla´sˇtneˇ svinutou na jednom mı´steˇ. 8 Potom vs ˇ el i ten druhy´ ucˇedlnı´k, ktery´zˇ byl prve´ prˇisˇel k hrobu, i uzrˇel a uveˇrˇil. 9 Nebo jes ˇ teˇ neznali pı´sma, zˇe meˇl z mrtvyćh vsta´ti. 10 I odes ˇ li zase ti ucˇedlnıći tam, kdezˇ prve´ byli. 11 Ale Maria sta ´ la u hrobu vneˇ, placˇeci. A kdyzˇ plakala, naklonila se do hrobu.

JAN 20 12 A uzr ˇ ela dva andeˇly v bı´le´m rousˇe sedıćı´, jednoho u hlavy, a druhe´ho u noh, tu kdezˇ bylo polozˇeno teˇlo Jezˇ´ısˇovo. 13 Kter ˇ ´ızˇ rˇekli jı´: Zˇeno, co plaćˇesˇ? I dı´ jim: Vzali Pańa me´ho, a nevı´m, kde ho polozˇili. 14 To kdyz ˇ rˇekla, obra´tila se zpa´tkem, a uzrˇela Jezˇ´ısˇe, an stojı´, ale neveˇdeˇla, by Jezˇ´ısˇ byl. 15 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Zˇeno, co plaćˇesˇ? Koho hleda´sˇ? Ona domnı´vajici se, zˇe by zahradnı´k byl, rˇekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, poveˇz mi, kdes ho polozˇil, at’ ja´ jej vezmu. ˇ ekl jı´ Jezˇ´ısˇ: Maria. Obra´ti16 R vsˇi se ona, rˇekla jemu: Rabbońi, cozˇ se vykla´da´: Mistrˇe. 17 Dı´ jı´ Jez ˇ ´ısˇ: Nedoty´kejzˇ se mne; nebo jsem jesˇteˇ nevstoupil k Otci sve´mu. Ale jdizˇ k bratrˇ´ım my´m, a poveˇz jim: Vstupuji k Otci sve´mu, a k Otci vasˇemu, k Bohu sve´mu, a k Bohu vasˇemu. 18 Pr ˇ isˇla Maria Magdaleńa, zveˇstujici ucˇedlnı´ku˚m, zˇe by videˇla Pańa, a zˇe jı´ to poveˇdeˇl. 19 Kdyz ˇ pak byl vecˇer toho dne, ktery´zˇ jest prvnı´ po soboteˇ, a dve´rˇe byly zavrˇ´ıny, kdezˇ byli ucˇedlnıći shroma´zˇdeˇni, pro strach Zˇidovsky´, prˇisˇel Jezˇ´ısˇ, a sta´l u prostrˇed, a rˇekl jim: Pokoj va´m. 20 A to pove ˇ deˇv, uka´zal jim ruce i bok svu˚j. I zradovali se ucˇedlnıći, vidouce Pańa.

189

21 Tedy r ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ opeˇt: Pokoj va´m. Jakozˇ mne poslal Otec, tak i ja´ posı´la´m va´s. 22 A to pove ˇ deˇv, dechl, a rˇekl jim: Prˇijmeˇte Ducha svate´ho. 23 Ktery ´ mzˇkoli odpustili byste hrˇ´ıchy, odpousˇteˇjı´t’ se jim; ktery´mzˇkoli zadrzˇeli byste, zadrzˇańit’ jsou. 24 Toma ´ sˇ pak jeden ze dvanaćti, ktery´zˇ sloul Didymus, nebyl s nimi, kdyzˇ byl prˇisˇel Jezˇ´ısˇ. 25 I r ˇ ekli jemu jinı´ ucˇedlnıći: Videˇli jsme Pańa. Ale on rˇekl jim: Lecˇ uzrˇ´ım v rukou jeho bodenı´ hrˇebu˚, a vpustı´m prst svu˚j v mı´sto hrˇebu˚, a ruku svou vlozˇ´ım v bok jeho, nikoli neuveˇrˇ´ım. 26 A po osmi dnech ope ˇ t ucˇedlnıći jeho byli vnitrˇ, a Toma´sˇ s nimi. Prˇisˇel Jezˇ´ısˇ, a dve´rˇe byly zavrˇ´ıny, i sta´l u prostrˇed a rˇekl: Pokoj va´m. 27 Potom r ˇ ekl Toma´sˇovi: Vlozˇizˇ prst svu˚j sem, a viz ruce me´, a vzta´hni ruku svou, a vpust’ v bok mu˚j, a nebudizˇ neveˇrˇ´ıcı´, ale veˇrny´. 28 I odpove ˇ deˇl Toma´sˇ a rˇekl jemu: Pań mu˚j a Bu˚h mu˚j! 29 Dı´ jemu Jez ˇ ´ısˇ: Zˇes mne videˇl, Toma´sˇi, uveˇrˇil jsi. Blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ nevideˇli, a uveˇrˇili. 30 Mnohe ´ zajiste´ i jine´ divy cˇinil Jezˇ´ısˇ prˇed oblıćˇejem ucˇedlnı´ku˚ svyćh, kterˇ´ızˇ nejsou zapsańi v knize te´to.

190

JAN 21

31 Ale tito zapsa ´ ni jsou, abyste veˇrˇili, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Kristus, Syn Bozˇ´ı, a abyste veˇrˇ´ıce, zˇivot meˇli ve jmeńu jeho.

KAPITOLA 21. Pań se zjevil ucˇedlnı´ku˚m prˇi lovenı´ ryb. 15. Petr, zˇe Pańa miluje, trˇikra´t vyznal, a Pań jemu berańky i ovce porucˇiv, 18. smrt jeho prˇedpoveˇdeˇl.

otom zjevil se opeˇt Jezˇ´ısˇ ucˇe-

P dlnı´ku˚m u morˇe Tiberiad-

ske´ho. Zjevil se pak takto: ˇ imon Petr a To2 Byli spolu S ma´sˇ, ktery´zˇ sloul Didymus, a Natanael, ktery´zˇ byl z Kańy Galilejske´, a synove´ Zebedeovi, a jinı´ z ucˇedlnı´ku˚ jeho dva. ˇ imon Petr: Pu˚jdu ryb 3 Dı´ jim S ˇ ekli jemu: Pu˚jdeme i my loviti. R s tebou. I sˇli, a vstoupili na lodı´ hned; a te´ noci nic nepopadli. 4 A kdyz ˇ bylo jizˇ rańo, sta´l Jezˇ´ısˇ na brˇehu. Neveˇdeˇli vsˇak ucˇedlnıći, by Jezˇ´ısˇ byl. 5 Tedy dı´ jim Jez ˇ ´ısˇ: Dı´tky, ma´te-li jakou krmicˇku? Odpoveˇdeˇli jemu: Nema´me. 6 On pak r ˇ ekl jim: Zavrztezˇ sı´t na pravou stranu lodı´, a naleznete. I zavrhli, a hned nemohli ji ta´hnouti pro mnozˇstvı´ ryb. 7I r ˇ ekl ucˇedlnı´k ten, ktere´hozˇ miloval Jezˇ´ısˇ, Petrovi: Pań jest. A Sˇimon Petr, jakzˇ uslysˇel, zˇe Pań jest, opa´sal se po kosˇili, (nebo byl nah), a pustil se do morˇe. 8 Jinı´ take ´ ucˇedlnıći na lodı´ prˇiplavili se (nebo nedaleko byli

od brˇehu, asi okolo dvou set loket), ta´hnouce tu sı´t s rybami. 9 A jakz ˇ vystoupili na brˇeh, uzrˇeli rˇerˇave´ uhlı´ a rybu svrchu polozˇenou a chle´b. ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Prˇineste ryb, 10 R kteryćhzˇ jste nalapali nynı´. ˇ imon Petr, a 11 Vstoupil pak S vyta´hl sı´t na zem, plnou ryb velikyćh, sto padesa´te a trˇi. A acˇkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se sı´t. ˇ ekl jim Jezˇ´ısˇ: Pod’te, obeˇ12 R dujte. Zˇa´dny´ pak z ucˇedlnı´ku˚ nesmeˇl se ho ota´zati: Ty kdo jsi? veˇdouce, zˇe Pań jest. 13 I pr ˇ isˇel Jezˇ´ısˇ, a vzal ten chle´b, a da´val jim, i rybu te´zˇ. 14 To jiz ˇ po trˇetı´ uka´zal se Jezˇ´ısˇ ucˇedlnı´ku˚m svy´m, vstav z mrtvyćh. 15 A kdyz ˇ poobeˇdvali, rˇekl Jezˇ´ısˇ Sˇimonovi Petrovi: Sˇimone Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne vıće nezˇ ˇ ekl jemu: Ovsˇem, Pane, tito? R ty vı´sˇ, zˇe teˇ miluji. Dı´ jemu: Pasizˇ berańky me´. ˇ ekl jemu opeˇt po druhe´: Sˇi16 R mone Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne? ˇ ekl jemu: Ovsˇem, Pane, ty vı´sˇ, R zˇe teˇ miluji. Dı´ jemu: Pasizˇ ovce me´. ˇ ekl jemu potrˇetı´: Sˇimone 17 R Jona´sˇu˚v, milujesˇ-li mne? I zarmoutil se Petr, protozˇe jemu rˇekl potrˇetı´: Milujesˇ-li mne? A odpoveˇdeˇl jemu: Pane, ty zna´sˇ

JAN 21 ˇ ekl vsˇecko, ty vı´sˇ, zˇe teˇ miluji. R jemu Jezˇ´ısˇ: Pasizˇ ovce me´. 18 Amen, amen pravı´m tobe ˇ: Kdyzˇ jsi byl mladsˇ´ı, opasovals se, a chodı´val jsi, kams chteˇl: ale kdyzˇ se sstara´sˇ, zta´hnesˇ ruce sve´, a jiny´ teˇ opa´sˇe, a povede, kamzˇ bys ty nechteˇl. 19 To pak pove ˇ deˇl, znamenaje, kterou by smrtı´ meˇl oslaviti Boha. A to poveˇdeˇv, rˇekl jemu: Pod’ za mnou. 20 I obra ´ tiv se Petr, uzrˇel toho ucˇedlnı´ka, ktere´hozˇ miloval Jezˇ´ısˇ, an jde za nı´m, ktery´zˇ i odpocˇ´ıval za vecˇerˇ´ı na prsech jeho, a byl rˇekl: Pane, kdo jest ten, ktery´zˇ teˇ zradı´? 21 Toho vide ˇ v Petr, dı´ Jezˇ´ısˇovi: Pane, co pak tento?

191

ˇ ekl jemu Jezˇ´ısˇ: Chci-li ho 22 R nechati, dokudzˇ neprˇijdu, co tobeˇ po tom? Ty pod’ za mnou. 23 I vys ˇ la rˇecˇ ta mezi bratrˇ´ı, zˇe by ucˇedlnı´k ten nemeˇl umrˇ´ıti. Ale nerˇekl byl jemu Jezˇ´ısˇ, zˇe by nemeˇl umrˇ´ıti, ale: Chci-li ho nechati, dokudzˇ neprˇijdu, co tobeˇ po tom? 24 Tot’ jest ucˇedlnı´k ten, ktery ´ zˇ sveˇdectvı´ vyda´va´ o teˇchto veˇcech, a napsal toto, a vı´me, zˇe prave´ jest sveˇdectvı´ jeho. 25 Jestit’ pak i jiny ´ ch mnoho veˇcı´, ktere´zˇ cˇinil Jezˇ´ısˇ, ktere´zˇ kdyby meˇly vsˇecky, kazˇda´ obzvla´sˇtneˇ, psańy by´ti, ma´m za to, zˇe by ten sveˇt nemohl prˇijı´ti teˇch knih, ktere´zˇ by napsańy byly. Amen.

´ SKUTKOVE ´ CH APOSˇTOLU ˚. SVATY

KAPITOLA 1. Luka´sˇ svaty´ summovneˇ prˇipomenuv, co v sve´m evengelium sˇ´ırˇe psal, 12. zacˇ´ına´ vypravovati o skutcıćh aposˇtolskyćh, 15. a nejprv o vyvolenı´ svate´ho Mateˇje.

rvnı´ zajiste´ knihu sepsalt’

P jsem, o´ Teofile, o vsˇech veˇ-

cech, ktere´zˇ zacˇal Jezˇ´ısˇ i cˇiniti i ucˇiti, 2 Az ˇ do toho dne, v neˇmzˇ dav prˇika´zanı´ aposˇtolu˚m, ktere´zˇ byl skrze Ducha svate´ho vyvolil, vzhu˚ru vzat jest. 3 Ktery ´ mzˇ i zjevoval sebe same´ho zˇive´ho po sve´m umucˇenı´ ve mnohyćh jistyćh du˚vodıćh, za cˇtyrˇidceti dnu˚ ukazuje se jim, a mluveˇ o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 4 A shroma ´ zˇdiv je, prˇika´zal jim, aby z Jeruzale´ma neodcha´zeli, ale aby ocˇeka´vali zaslı´benı´ Otcova, o ktere´mzˇ jste pry´ slysˇeli ode mne. 5 Nebo Jan zajiste ´ krˇtil vodou, ale vy pokrˇteˇni budete Duchem svaty´m po nemnohyćh teˇchto dnech. 6 Oni pak ss ˇ edsˇe se, ota´zali se ho, rˇkouce: Pane, v tomto-li cˇasu napravı´sˇ kra´lovstvı´ Izraelske´? 7 Ir ˇ ekl jim: Nenı´t’vasˇe veˇc zna´-

ti cˇasy aneb prˇ´ıhodnosti cˇasu˚, ktere´zˇ Otec v moci sve´ polozˇil. 8 Ale pr ˇ ijmete moc Ducha svate´ho, prˇicha´zejıćı´ho na va´s, a budete mi sveˇdkove´, i v Jeruzale´meˇ, i ve vsˇem Judstvu, i v Samarˇ´ı, a azˇ do poslednıćh koncˇin zemeˇ. 9 A to pove ˇ deˇv, ani na to hledı´, zhu˚ru vyzdvizˇen jest, a oblak vzal jej od ocˇ´ı jejich. 10 A kdyz ˇ za nı´m v nebe jdoucı´m pilneˇ hledeˇli, aj, dva muzˇi postavili se podle´ nich v rousˇe bı´le´m, 11 A r ˇ ekli: Muzˇi Galilejsˇtı´, co stojı´te, hledıće do nebe? Tento Jezˇ´ısˇ, ktery´zˇ zhu˚ru vzat jest od va´s do nebe, takt’ prˇijde, jakzˇ jste spatrˇili zpu˚sob jeho jdoucı´ho do nebe. 12 Tehdy navra ´ tili se do Jeruzale´ma, od hory, ktera´zˇ slove Olivetska´, ktera´zˇ jest blı´zko od Jeruzale´ma, vzda´lı´ cesty jednoho dne sobotnı´ho. 13 A vs ˇ edsˇe, vstoupili do vrchnı´ho prˇ´ıbytku domu, kdezˇ prˇeby´vali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondrˇej, Filip a Toma´sˇ, Bartolomeˇj a Matousˇ, Jakub Alfeu˚v a Sˇimon Zelo´tes a Judas Jakubu˚v.

´ 2 SKUTKOVE 14 Ti vs ˇ ickni trvali jednomyslneˇ na modlitbeˇ a pokorne´ prosbeˇ s zˇenami a s Mariı´, matkou Jezˇ´ısˇovou, i s bratrˇ´ımi jeho. 15 V te ˇ ch pak dnech povstav Petr u prostrˇed ucˇedlnı´ku˚, rˇekl (a byl za´stup lidı´ spolu shroma´zˇdeˇnyćh okolo sta a dvadcı´ti): 16 Muz ˇ i bratrˇ´ı, musilo se naplniti pı´smo to, ktere´zˇ prˇedpoveˇdeˇl Duch svaty´ skrze u´sta Davidova o Jida´sˇovi, ktery´zˇ byl vu˚dce teˇch, kterˇ´ızˇ jı´mali Jezˇ´ısˇe. 17 Nebo byl pr ˇ icˇten k na´m, a byl dosˇel losu prˇisluhovańı´ tohoto. 18 Ten zajiste ´ obdrzˇel pole ze mzdy nepravosti, a obeˇsiv se, rozpukl se na dve´, i vykydla se vsˇecka strˇeva jeho. 19 A to zna ´ me´ jest ucˇineˇno vsˇechneˇm prˇeby´vajıćı´m v Jeruzale´meˇ, tak zˇe jest nazvańo pole to vlastnı´m jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve. 20 Psa ´ no jest zajiste´ v knize zˇalmu˚: Budizˇ prˇ´ıbytek jeho pusty´, a nebud’, kdo by prˇeby´val v neˇm, a biskupstvı´ jeho vezmi jiny´. 21 Protoz ˇ musı´t’ jeden z teˇch muzˇu˚, kterˇ´ızˇ s na´mi by´vali po vsˇecken cˇas, v neˇmzˇ prˇeby´val mezi na´mi Pań Jezˇ´ısˇ, 22 Pocˇav od kr ˇ tu Janova azˇ do dne toho, v ktere´mzˇ zhu˚ru vzat

193

jest od na´s, by´ti sveˇdkem spolu s na´mi vzkrˇ´ısˇenı´ jeho. 23 Tedy postavili dva, Jozefa, ktery´zˇ sloul Barsaba´sˇ, ktery´zˇ meˇl prˇijmı´ Justus, a Mateˇje. 24 A modle ´ ce se, rˇekli: Ty, Pane, vsˇech srdcı´ zpytateli, ukazˇizˇ, ktere´ho jsi vyvolil z teˇchto dvou, 25 Aby pr ˇ ijal los prˇisluhovańı´ tohoto a aposˇtolstvı´, z neˇhozˇ vypadl Jida´sˇ, aby odsˇel na mı´sto sve´. 26 I dali jim losy. Spadl pak los na Mateˇje, i prˇipojen jest z spolecˇne´ho snesˇenı´ k jedenaćti aposˇtolu˚m. KAPITOLA 2. Aposˇtole´ prˇijavsˇe Ducha S., 4. rozlicˇny´mi jazyky mluvili, 37. a mnohe´ Pańu zı´skali.

kdyzˇ prˇisˇel den padesa´ty´, vsˇickni jednomyslneˇ spolu. 2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako valıćı´ho se veˇtru prudke´ho, a naplnil vsˇecken du˚m, kdezˇ sedeˇli. 3 I uka ´ zali se jim rozdeˇlenı´ jazykove´ jako ohenˇ, ktery´zˇ posadil se na kazˇde´m z nich. 4 I naplne ˇ ni jsou vsˇickni Duchem svaty´m, a pocˇali mluviti jiny´mi jazyky, jakzˇ ten Duch da´val jim vymlouvati. 5 Byli pak v Jeruzale ´ meˇ prˇeby´vajıćı´ Zˇide´, muzˇi na´bozˇnı´, ze vsˇelike´ho na´rodu, ktery´zˇ pod nebem jest.

A byli

194

´ 2 SKUTKOVE

6 A kdyz ˇ se stal ten hlas, sesˇlo se mnozˇstvı´, a uzˇasli se, zˇe je slysˇel jeden kazˇdy´, ani mluvı´ prˇirozeny´m jazykem jeho. 7 I de ˇ sili se vsˇickni, a divili, rˇkouce jedni k druhy´m: Aj, zdalizˇ nejsou tito vsˇickni, kterˇ´ızˇ mluvı´, Galilejsˇtı´? 8 A kterak my slys ˇ ´ıme jeden kazˇdy´ jazyk na´sˇ, v ktere´mzˇ jsme se zrodili? 9 Parts ˇ tı´, a Me´dsˇtı´, a Elamitsˇtı´, a kterˇ´ızˇ prˇeby´va´me v Mezopotamii, v Zˇidovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10 V Frygii a v Pamfylii, v Egypteˇ a v krajinaćh Libye, ktera´zˇ jest vedle´ Cyreńu, a prˇ´ıchozı´ ˇ ´ımane´, Zˇide´, i v noveˇ na vı´ru R obraćenı´, 11 Krets ˇ tı´ i Arabsˇtı´, slysˇ´ıme je, ani mluvı´ jazyky nasˇimi velike´ veˇci Bozˇ´ı. 12 I de ˇ sili se vsˇickni a divili, jeden k druhe´mu rˇkouce: I cozˇ toto bude? 13 Jinı´ pak posmı´vajıće se, pravili: Mstem se zpili tito, 14 A stoje Petr s jedena ´ cti, pozdvihl hlasu sve´ho, a promluvil k nim: Muzˇi Zˇide´, a vsˇickni, kterˇ´ızˇ bydlı´te v Jeruzale´meˇ, toto va´m zna´mo bud’, a usˇima pozorujte slov myćh. 15 Jiste ˇ nejsou tito, jakzˇ vy se domnı´va´te, zpilı´, poneˇvadzˇ jest teprv trˇetı´ hodina na den.

16 Ale totot’ jest, coz ˇ jest prˇedpoveˇdıńo skrze proroka Joele: 17 A budet’ v poslednıćh dnech, (dı´ Bu˚h), vyleji z Ducha sve´ho na vsˇelike´ teˇlo, a prorokovati budou synove´ vasˇi, i dcery vasˇe, a mla´denci vasˇi videˇnı´ vı´dati budou, a starci vasˇi sny mı´ti budou. 18 A zajiste ´ na sluzˇebnı´ky a na sluzˇebnice sve´ v teˇch dnech vyleji z Ducha sve´ho, a budou prorokovati. 19 A uka ´ zˇi za´zraky na nebi svrchu, a znamenı´ na zemi dole, krev a ohenˇ a pa´ru dymovou. 20 Slunce obra ´ tı´ se v temnost, a meˇsıć v krev, prve´ nezˇ prˇijde ten den Pańeˇ veliky´ a zjevny´. 21 A stanet’ se, z ˇ e kazˇdy´, kdozˇkoli vzy´val by jmeńo Pańeˇ, spasen bude. 22 Muz ˇ i Izraelsˇtı´, slysˇte slova tato: Jezˇ´ısˇe toho Nazaretske´ho, muzˇe od Boha zvelicˇene´ho mezi va´mi mocmi a za´zraky a znamenı´mi, ktere´zˇ cˇinil skrze neˇho Bu˚h u prostrˇed va´s, jakozˇ i vy sami vı´te, 23 Toho vydane ´ ho z ulozˇene´ rady a prˇedzveˇdeˇnı´ Bozˇ´ıho vzavsˇe, a skrze ruce nesˇlechetnyćh ukrˇizˇovavsˇe, zamordovali jste. 24 Jehoz ˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil, zprostiv bolestı´ smrti, jakozˇ nebylo mozˇne´ jemu drzˇańu by´ti od nı´. 25 Nebo David pravı´ o ne ˇ m: Spatrˇoval jsem Pańa prˇed sebou

´ 2 SKUTKOVE vzˇdycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26 Protoz ˇ rozveselilo se srdce me´, a zple´sal jazyk mu˚j, ny´brzˇ i teˇlo me´ odpocˇine v nadeˇji. 27 Nebo nenecha ´ sˇ dusˇe me´ v pekle, anizˇ da´sˇ videˇti svate´mu sve´mu porusˇenı´. 28 Zna ´ me´ jsi mi ucˇinil cesty zˇivota, a naplnı´sˇ mne uteˇsˇenı´m prˇed oblıćˇejem svy´m. 29 Muz ˇ i bratrˇ´ı, slusˇ´ı smeˇle mluviti k va´m o patriarchovi Davidovi, zˇe i umrˇel, i pochovań jest, i hrob jeho jest u na´s azˇ do dnesˇnı´ho dne. 30 Prorok tedy byv, a ve ˇ deˇv, zˇe prˇ´ısahou zava´zal se jemu Bu˚h, zˇe z plodu ledvı´ jeho podle´ teˇla vzbudı´ Krista, a posadı´ na stolici jeho, 31 To pr ˇ edzveˇdeˇv, mluvil o vzkrˇ´ısˇenı´ Kristovu, zˇe nenı´ opusˇteˇna dusˇe jeho v pekle, ani teˇlo jeho videˇlo porusˇenı´. 32 Toho Jez ˇ ´ısˇe vzkrˇ´ısil Bu˚h, jehozˇ my vsˇickni sveˇdkove´ jsme. 33 Protoz ˇ pravicı´ Bozˇ´ı jsa zvy´sˇen, a vzav zaslı´benı´ Ducha svate´ho od Otce, vylil to, cozˇ vy nynı´ vidı´te a slysˇ´ıte. 34 Nebot’ David nevstoupil v ˇ ekl Pań nebe, ale on pravı´: R Pańu me´mu: Sed’ na pravici me´. 35 Dokudz ˇ nepolozˇ´ım neprˇa´tel tvyćh za podnozˇe noh tvyćh. 36 Ve ˇ zizˇ tedy jistotneˇ vsˇecken du˚m Izraelsky´, zˇet’ Bu˚h i Pańem

195

ho ucˇinil i Kristem, toho Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ jste vy ukrˇizˇovali. 37 To slys ˇ evsˇe, zkormouceni jsou v srdci, a rˇekli Petrovi a jiny´m aposˇtolu˚m: Cozˇ ma´me cˇiniti, muzˇi bratrˇ´ı? 38 Tedy Petr r ˇ ekl jim: Pokańı´ cˇinˇte, a pokrˇti se jeden kazˇdy´ z va´s ve jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista na odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚, a prˇijmete dar Ducha svate´ho. 39 Va ´ mt’ zajiste´ zaslı´benı´ to sveˇdcˇı´ a synu˚m vasˇim, i vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ daleko jsou, kteryćhzˇkoli povolal by Pań Bu˚h na´sˇ. 40 A jiny ´ mi slovy mnohy´mi osveˇdcˇoval a napomıńal, rˇka: Oddeˇlte se od pokolenı´ toho zle´ho. 41 Tedy ti, kter ˇ ´ızˇ ochotneˇ prˇijali slova jeho, pokrˇteˇni jsou, a prˇipojilo se v ten den dusˇ´ı okolo trˇ´ı tisıću˚. 42 I zu ˚ sta´vali v ucˇenı´ aposˇtolske´m, a v spolecˇnosti, a v la´mańı´ chleba, a na modlitbaćh. 43 I pr ˇ isˇla na vsˇelikou dusˇi ba´zenˇ, a mnozı´ divove´ a za´zrakove´ da´li se skrze aposˇtoly. 44 Vs ˇ ickni pak veˇrˇ´ıcı´ byli pospolu, a meˇli vsˇecky veˇci obecne´. 45 A proda ´ vali vla´darˇstvı´ a statky, a deˇlili mezi vsˇecky, jakzˇ komu potrˇebı´ bylo. 46 A na kaz ˇ dy´ den trvajıće jednomyslneˇ v chra´meˇ, a la´majıće po domıćh chle´b, prˇijı´mali po-

´ 3 SKUTKOVE

196

krm s poteˇsˇenı´m a sprostnostı´ srdce, 47 Chva ´ lıće Boha, a milost majıće u vsˇeho lidu. Pań pak prˇida´val cı´rkvi na kazˇdy´ den teˇch, kterˇ´ızˇ by spaseni byli. KAPITOLA 3. Petr s. uzdraviv chrome´ho, 12. mnohe´ ka´zanı´m svy´m vzbudil ku pokańı´.

otom pak Petr a Jan vstu-

P povali do chra´mu v hodinu

modlitebnou deva´tou. 2 A muz ˇ neˇjaky´, byv chromy´ od zˇivota matky sve´, nesen byl, ktere´hozˇ sa´zeli na kazˇdy´ den u dverˇ´ı chra´movyćh, ktere´zˇ slouly kra´sne´, aby prosil za almuzˇnu teˇch, kterˇ´ızˇ vcha´zeli do chra´mu. 3 Ten uzr ˇ ev Petra a Jana, ani vcha´zeti meˇli do chra´mu, prosil, aby mu almuzˇnu dali. 4 I pohlede ˇ v nanˇ Petr s Janem, rˇekl: Hled’ na na´s. 5 A on pilne ˇ pohledeˇl na neˇ, nadeˇje se, zˇe neˇco vezme od nich. 6 Tedy r ˇ ekl Petr: Strˇ´ıbra a zlata nema´m, ale cozˇ ma´m, to tobeˇ da´m. Ve jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista Nazaretske´ho vstanˇ a chod’. 7 I ujav jej za ruku jeho pravou, pozdvihl ho, a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubove´. 8 A zchytiv se, sta ´ l, a chodil, a vsˇel s nimi do chra´mu, chodeˇ, a poskakuje, a chva´le Boha. 9 A vide ˇ l jej vsˇecken lid, an chodı´, a chva´lı´ Boha.

10 I poznali ho, z ˇ e jest ten, ktery´zˇ na almuzˇneˇ seda´val u dverˇ´ı kra´snyćh chra´movyćh. I naplneˇni jsou strachem a deˇsˇenı´m nad tı´m, cozˇ se stalo jemu. 11 A kdyz ˇ se ten uzdraveny´ prˇ´ıdrzˇel Petra a Jana, zbeˇhl se k nim vsˇecken lid do sıńˇce, ktera´zˇ sloula Sˇalomounova, prˇedeˇsˇen jsa. 12 To vide ˇ v Petr, promluvil k lidu: Muzˇi Izraelsˇtı´, co se divı´te tomuto? Aneb co na na´s tak pilneˇ hledı´te, jako bychom my svou vlastnı´ mocı´ aneb na´bozˇnostı´ ucˇinili to, aby tento chodil? 13 Bu ˚ h Abrahamu˚v a Iza´ku˚v a Ja´kobu˚v, Bu˚h otcu˚ nasˇich, oslavil Syna sve´ho Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ jste vy vydali, a odeprˇeli se prˇed tva´rˇ´ı Pila´tovou, ktery´zˇ ho soudil by´ti hodne´ho propusˇteˇnı´. 14 Vy pak toho svate ´ ho a spravedlive´ho odeprˇeli jste se, a prosili jste za muzˇe vrazˇedlnı´ka, aby va´m byl dań, 15 Da ´ rce pak zˇivota zamordovali jste. Ktere´hozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil z mrtvyćh; cˇehozˇ my sveˇdkove´ jsme. 16 A skrze vı´ru ve jme ´ no jeho, tohoto, ktere´hozˇ vy vidı´te a zna´te, utvrdilo jmeńo jeho. Vı´ra, pravı´m, ktera´zˇ jest skrze neˇho, dala jemu cele´ zdravı´ toto prˇed oblıćˇejem vsˇech va´s.

´ 4 SKUTKOVE 17 Ale nynı´, bratr ˇ ´ı, vı´m, zˇe jste to z neveˇdomı´ ucˇinili, jako i knı´zˇata vasˇe. 18 Bu ˚ h pak to, cozˇ prˇedzveˇstoval skrze u´sta vsˇech proroku˚ svyćh, zˇe meˇl Kristus trpeˇti, tak naplnil. 19 Protoz ˇ cˇinˇte pokańı´, a obrat’te se, aby byli shlazeni hrˇ´ıchove´ vasˇi, kdyzˇ by prˇisˇli cˇasove´ rozvlazˇenı´ od tva´rˇi Pańeˇ, 20 A poslal by toho, ktery ´ zˇ va´m ka´zań jest, Jezˇ´ısˇe Krista. 21 Ktere ´ hozˇ zajiste´ musejı´ prˇijı´ti nebesa, azˇ do cˇasu napravenı´ vsˇech veˇcı´; cozˇ byl prˇedpoveˇdeˇl Bu˚h skrze u´sta vsˇech svyćh svatyćh proroku˚ od veˇku˚. 22 Mojz ˇ ´ısˇ zajiste´ otcu˚m rˇekl: Proroka va´m vzbudı´ Pań Bu˚h va´sˇ z bratrˇ´ı vasˇich jako mne, jehozˇ poslouchati budete ve vsˇem, cozˇkoli bude mluviti va´m. 23 Stanet’ se pak, z ˇ e kazˇda´ dusˇe, ktera´zˇ by neposlouchala toho proroka, vyhlazena bude z lidu. 24 Ano i vs ˇ ickni proroci od Samuele a potomnıćh, kterˇ´ızˇkoli mluvili, take´ o teˇchto dnech prˇedzveˇstovali. 25 Vy jste synove ´ proroku˚ a u´mluvy, kterouzˇ ucˇinil Bu˚h s otci nasˇimi, rˇka Abrahamovi: V semeni tve´m pozˇehnańy budou vsˇecky cˇeledi zemeˇ. 26 Va ´ m nejprve´ Bu˚h, vzbudiv Syna sve´ho Jezˇ´ısˇe, poslal ho

197

dobrorˇecˇ´ıcı´ho va´m, aby se jeden kazˇdy´ z va´s odvra´til od nepravostı´ svyćh. KAPITOLA 4. Aposˇtole´ zjı´manı´, 8. Krista prˇed knı´zˇaty smeˇle vyzna´vajı´, 18. a propusˇteˇnı´, 24. Pańu Bohu se modlı´. 32. Kdezˇ i zpu˚sob prvotnı´ cı´rkve vypsań.

kdyzˇ oni mluvili k lidu, prˇi-

A sˇli na neˇ kneˇzˇ´ı, a u´rˇednı´k

chra´mu a saduceove´, 2 Te ˇ zˇce to nesouce, zˇe lid ucˇili, a zveˇstovali ve jmeńu Jezˇ´ısˇe vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh. 3 I vzta ´ hli na neˇ ruce, a vsadili je do zˇala´rˇe azˇ do jitra, nebo jizˇ byl vecˇer. 4 Mnozı´ pak z te ˇ ch, kterˇ´ızˇ slysˇeli slovo, uveˇrˇili. I ucˇineˇn jest pocˇet muzˇu˚ okolo peˇti tisıću˚. 5 Stalo se pak nazejtr ˇ ´ı, zˇe se sesˇla knı´zˇata jejich, a starsˇ´ı, a za´konnıći v Jeruzale´meˇ, 6 A Anna ´ sˇ nejvysˇsˇ´ı kneˇz, a Kaifa´sˇ, a Jan a Alexander, a kterˇ´ızˇkoli byli z pokolenı´ nejvysˇsˇ´ıho kneˇze. 7 I postavivs ˇ e je mezi sebou, ota´zali se: Jakou mocı´ aneb v ktere´m jmeńu ucˇinili jste to vy? 8 Tehdy Petr, jsa pln Ducha svate´ho, rˇekl jim: Knı´zˇata lidu a starsˇ´ı Izraelsˇtı´, 9 Pone ˇ vadzˇ my dnes k soudu jsme prˇivedeni pro dobrodinı´ cˇloveˇku nemocne´mu, kterak by on zdra´v ucˇineˇn byl:

198

´ 4 SKUTKOVE

10 Zna ´ mo bud’ vsˇechneˇm va´m i vsˇemu lidu Izraelske´mu, zˇe ve jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista Nazaretske´ho, ktere´hozˇ jste vy ukrˇizˇovali, jehozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil z mrtvyćh, skrze toho jmeńo tento stojı´ prˇed va´mi zdravy´. 11 Tot’ jest ten ka ´ men za nic polozˇeny´ od va´s stavitelu˚, ktery´zˇ jest v hlavu u´helnı´. 12 A nenı´t’v z ˇ a´dne´m jine´m spasenı´; nebot’ nenı´ jine´ho jmeńa pod nebem dane´ho lidem, skrze ktere´zˇ bychom mohli spaseni by´ti. 13 I vidouce takovou udatnost a smeˇlost v mluvenı´ Petrovu a Janovu, a shledavsˇe, zˇe jsou lide´ neucˇenı´ a prostı´, divili se, a poznali je, zˇe s Jezˇ´ısˇem by´vali. ˇ loveˇka take´ toho vidouce, 14 C an stojı´ s nimi, ktery´zˇ byl uzdraven, nemeˇli co mluviti proti nim. 15 I rozka ´ zavsˇe jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek, ˇ kouce: Co ucˇinı´me lidem 16 R teˇmto? Nebo zˇe zjevny´ za´zrak stal se skrze neˇ, vsˇechneˇm prˇeby´vajıćı´m v Jeruzale´meˇ zna´me´ jest, anizˇ mu˚zˇeme zaprˇ´ıti. 17 Ale aby se to vıće nerozhlasˇovalo v lidu, s pohru˚zˇkou prˇikazˇme jim, aby vıće v tom jmeńu zˇa´dne´mu z lidı´ nemluvili. 18 I povolavs ˇ e jich, prˇika´zali jim, aby nikoli nemluvili, ani neucˇili ve jmeńu Jezˇ´ısˇovu.

19 Tedy Petr a Jan odpovı´dajıće jim, rˇekli: Jest-li to spravedlive´ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, abychom va´s vıće poslouchali nezˇ Boha, sud’te. 20 Nebot’ my nemu ˚ zˇeme nemluviti toho, co jsme videˇli a slysˇeli. 21 A oni pohrozivs ˇ e jim, propustili je, nenalezsˇe na nich prˇ´ıcˇiny trestańı´, pro lid; nebo vsˇickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo. 22 Byl zajiste ´ v letech vıće nezˇ ve cˇtyrˇidcı´ti cˇloveˇk ten, prˇi ktere´mzˇ se byl stal za´zrak ten uzdravenı´. 23 A jsouce propus ˇ teˇni, prˇisˇli k svy´m, a poveˇdeˇli, co k nim prˇednı´ kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı mluvili. 24 Kter ˇ ´ızˇ uslysˇevsˇe to, jednomyslneˇ pozdvihli hlasu k Bohu a rˇekli: Hospodine, ty jsi Bu˚h, ktery´zˇ jsi ucˇinil nebe i zemi, i morˇe i vsˇecko, cozˇ v nich jest, 25 Ktery ´ zˇ jsi skrze u´sta Davida, sluzˇebnı´ka sve´ho, rˇekl: Procˇ se bourˇili na´rodove´, a lide´ myslili marne´ veˇci? 26 Postavili se kra ´ love´ zemsˇtı´, a knı´zˇata sesˇla se vespolek proti Pańu a proti pomazane´mu jeho. 27 Pra ´ veˇt’ se jisteˇ sesˇli proti svate´mu Synu tve´mu Jezˇ´ısˇovi, ktere´hozˇ jsi pomazal, Hero´des a Pontsky´ Pila´t, s pohany a lidem Izraelsky´m,

´ 5 SKUTKOVE 28 Aby ucˇinili to, coz ˇ ruka tva´ a rada tva´ prˇedulozˇila, aby se stalo. 29 A nynı´, Pane, pohlediz ˇ na pohru˚zˇky jejich, a dejzˇ sluzˇebnı´ku˚m svy´m mluviti slovo sve´ svobodneˇ a smeˇle, 30 Vztahuje ruku svou k uzdravovańı´ a k cˇineˇnı´ divu˚ a za´zraku˚, skrze jmeńo svate´ho Syna tve´ho Jezˇ´ısˇe. 31 A kdyz ˇ se oni modlili, zatrˇa´slo se to mı´sto, na ktere´mzˇ byli shroma´zˇdeˇni, a naplneˇni jsou vsˇickni Duchem svaty´m, a mluvili slovo Bozˇ´ı smeˇle a svobodneˇ. 32 Toho pak mnoz ˇ stvı´ veˇrˇ´ıcıćh bylo jedno srdce a jedna dusˇe. Anizˇ kdo co z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ meˇl, svy´m vlastnı´m by´ti pravil, ale meˇli vsˇecky veˇci obecne´. 33 A mocı´ velikou vyda ´ vali aposˇtole´ sveˇdectvı´ o vzkrˇ´ısˇenı´ Pańa Jezˇ´ısˇe, a milost velika´ prˇ´ıtomna´ byla vsˇechneˇm jim. ˇ a´dny´ zajiste´ mezi nimi ne34 Z byl nuzny´; nebo kterˇ´ızˇkoli meˇli pole neb domy, proda´vajıće, prˇina´sˇeli penı´ze, za ktere´zˇ proda´vali, 35 A kladli pr ˇ ed nohy aposˇtolske´. I bylo rozdeˇlovańo to jednomu kazˇde´mu, jakzˇ komu potrˇebı´ bylo. 36 Jozes pak, ktery ´ zˇ prˇijmı´ meˇl od aposˇtolu˚ Barnaba´sˇ, (cozˇ se

199

vykla´da´ syn uteˇsˇenı´), z pokolenı´ Levı´tske´ho, z Cypru rodem, 37 Me ˇ v pole, prodal je, a prˇinesl penı´ze, a polozˇil k noha´m aposˇtolsky´m.

KAPITOLA 5. Anania´sˇ s manzˇelkou pro neuprˇ´ımnost trestańi. 12. Divove´ aposˇtolsˇtı´, 17. veˇzenı´ jejich, 19. i vyprosˇteˇnı´ z neˇho skrze andeˇla.

uzˇ pak neˇjaky´, jmeńem

M Anania´sˇ, s Zafirou, man-

zˇelkou svou, prodal statek. 2 A lstive ˇ teˇch peneˇzˇ ujal s veˇdomı´m manzˇelky sve´, a prˇinesa dı´l neˇjaky´, polozˇil k noha´m aposˇtolsky´m. 3I r ˇ ekl Petr: Anania´sˇi, procˇ naplnil satan srdce tve´, tak abys lhal Duchu svate´mu, a lstiveˇ ujal peneˇz za to pole? 4 Zdaliz ˇ nebylo tve´, kdybys ho byl sobeˇ nechal? A kdyzˇ bylo prodańo, v moci tve´ bylo. I procˇ jsi tuto veˇc slozˇil v srdci sve´m? Neselhal jsi lidem, ale Bohu. 5 Tedy uslys ˇ av Anania´sˇ ta slova, padna, zdechl. I spadla ba´zenˇ velika´ na vsˇecky, kterˇ´ızˇ to slysˇeli. 6 A vstavs ˇ e mla´denci, vzali jej, a vynessˇe ven, pochovali. 7 I stalo se po chvı´li, jako po trˇech hodinaćh, zˇe i jeho zˇena, neveˇduci, co se bylo stalo, prˇisˇla.

200

´ 5 SKUTKOVE

8I r ˇ ekl jı´ Petr: Poveˇz mi, za tolik-li jste pole prodali? A ona rˇekla: Ano, za tolik. 9 Tedy dı´ jı´ Petr: I procˇ jste se smluvili, abyste pokousˇeli Ducha Pańeˇ? Aj, nohy teˇch, kterˇ´ızˇ pochovali muzˇe tve´ho, prˇede dverˇmi, a vynesout’ tebe. 10 I padla hned pr ˇ ed nohy jeho, a zdechla. A vsˇedsˇe mla´denci, nalezli ji mrtvou; i vynessˇe, pochovali podle´ muzˇe jejı´ho. 11 I byla ba ´ zenˇ velika´ po vsˇ´ı cı´rkvi, i mezi vsˇemi, kterˇ´ızˇ to slysˇeli. 12 Skrze ruce pak apos ˇ tolu˚ da´li se divove´ a za´zrakove´ mnozı´ v lidu. (A by´vali vsˇickni jednomyslneˇ v sıńˇci Sˇalomounoveˇ. 13 Jiny ´ pak zˇa´dny´ nesmeˇl se prˇipojiti k nim, ale velebil je lid. 14 Anobrz ˇ vzˇdy vıće se rozma´halo mnozˇstvı´ veˇrˇ´ıcıćh Pańu, muzˇu˚ i take´ zˇen.) 15 Tak z ˇ e i na ulice vyna´sˇeli nemocne´, a kladli na lozˇcıćh a na nosidlaćh, aby, kdyzˇ by sˇel Petr, asponˇ stıń jeho stıńil na neˇktere´ z nich. 16 Scha ´ zelo se pak mnozˇstvı´ z okolnıćh meˇst do Jeruzale´ma, nesouce nemocne´ a tra´pene´ od duchu˚ necˇistyćh, a uzdravovańi byli vsˇickni. 17 Tedy povstav nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz a vsˇickni, kterˇ´ızˇ byli s nı´m, (jenzˇ byli saducejske´ sekty), naplneˇni jsou za´vistı´.

18 I vzta ´ hli ruce na aposˇtoly, a vsa´zeli je do zˇala´rˇe obecne´ho. 19 Ale ande ˇ l Pańeˇ v noci otevrˇev dve´rˇe u zˇala´rˇe, vyvedl je ven a rˇekl: 20 Jde ˇ te, a postavıće se, mluvte lidu v chra´meˇ vsˇecka slova zˇivota tohoto. 21 Tedy oni uslys ˇ evsˇe, vesˇli na u´sviteˇ do chra´mu a ucˇili. Prˇisˇed pak nejvysˇsˇ´ı kneˇz a ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, svolali radu a vsˇecky starsˇ´ı synu˚ Izraelskyćh, i poslali do zˇala´rˇe, aby oni byli prˇivedeni. 22 A sluz ˇ ebnıći prˇisˇedsˇe, nenalezli jich v zˇala´rˇi. A navra´tivsˇe se, vypravovali, ˇ kouce: Zˇala´rˇ zajiste´ nalezli 23 R jsme zavrˇeny´ se vsˇ´ı pilnostı´, a stra´zˇne´ vneˇ stojıćı´ u dverˇ´ı, ale otevrˇevsˇe, zˇa´dne´ho jsme tam nenalezli. 24 A kdyz ˇ uslysˇeli rˇecˇi tyto i nejvysˇsˇ´ı kneˇz i u´rˇednı´k chra´mu i prˇednı´ kneˇzˇ´ı, nerozumeˇli, co by se to stalo. 25 A pr ˇ isˇed kdosi, poveˇdeˇl jim, rˇka: Aj, muzˇi, ktere´zˇ jste vsa´zeli do zˇala´rˇe, v chra´meˇ stojı´ a ucˇ´ı lid. 26 Tehdy ods ˇ ed u´rˇednı´k s sluzˇebnı´ky, prˇivedl je bez na´sile´; (nebo se ba´li lidu, aby nebyli ukamenovańi). 27 A pr ˇ ivedsˇe je, postavili je v radeˇ. I ota´zal se jich nejvysˇsˇ´ı kneˇz,

´ 6 SKUTKOVE ˇ ka: Zdalizˇ jsme va´m prˇ´ıs28 R neˇ neprˇika´zali, abyste neucˇili v tom jmeńu? A aj, naplnili jste Jeruzale´m ucˇenı´m svy´m, a chcete na na´s uve´sti krev cˇloveˇka toho. 29 Odpove ˇ deˇv pak Petr a aposˇtole´, rˇekli: Vıće slusˇ´ı poslouchati Boha nezˇ lidı´. 30 Bu ˚ h otcu˚ nasˇich vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ jste vy zamordovali, poveˇsivsˇe na drˇeveˇ. 31 Toho Bu ˚ h, knı´zˇe a spasitele, povy´sˇil pravicı´ svou, aby bylo dańo lidu Izraelske´mu pokańı´ a odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚. 32 A my jsme sve ˇ dkove´ toho, cozˇ mluvı´me, ano i Duch svaty´, ktere´hozˇ dal Bu˚h teˇm, kterˇ´ızˇ jsou poslusˇni jeho. 33 Oni pak slys ˇ evsˇe to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili. 34 Tedy povstav v rade ˇ jeden farizeus, jmeńem Gamaliel, za´kona ucˇitel, vzaćny´ u vsˇeho lidu, rozka´zal, aby na malou chvı´li ven vyvedli aposˇtoly. 35 I r ˇ ekl jim: Muzˇi Izraelsˇtı´, pilneˇ se rozmyslte prˇi teˇchto lidech, co ma´te cˇiniti. 36 Nebo pr ˇ ed teˇmito cˇasy byl povstal Teudas, praveˇ se by´ti neˇcˇ´ım, jehozˇ se prˇ´ıdrzˇelo muzˇu˚ v pocˇtu okolo cˇtyrˇ set. Ktery´zˇ zahynul, i vsˇickni, kterˇ´ızˇ prˇistoupili k neˇmu, rozpty´leni jsou a v nic obraćeni.

201

37 Po ne ˇ m pak povstal Judas Galilejsky´ za dnu˚ popisu, a mnoho lidu po sobeˇ obra´til. Ale i ten zahynul, a vsˇickni, kterˇ´ızˇkoli prˇistoupili k neˇmu, rozpty´leni jsou. 38 A protoz ˇ nynı´ pravı´m va´m: Dejte pokoj teˇmto lidem, a nechte jich. Nebo jestlizˇet’ jest z lidı´ rada tato aneb dı´lo toto, rozprchnet’ se; 39 Paklit’ jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti. Abyste snad i Bohu odpornı´ nalezeni nebyli. 40 I povolili jemu. A povolavs ˇe aposˇtolu˚, a zmrskavsˇe je, prˇika´zali, aby nemluvili ve jmeńu Jezˇ´ısˇovu. I propustili je. 41 Oni pak s ˇ li z toho shroma´zˇdeˇnı´, radujıće se, zˇe jsou hodni ucˇineˇni trpeˇti protivenstvı´ pro jmeńo Pańa Jezˇ´ısˇe. 42 Na kaz ˇ dy´ pak den neprˇesta´vali v chra´meˇ i po domıćh ucˇiti a zveˇstovati Jezˇ´ısˇe Krista.

KAPITOLA 6. K prˇisluhovańı´ cˇasny´mi veˇcmi sedm muzˇu˚ zrˇ´ızeno, 8. z nichzˇ jeden, totizˇ s. Sˇteˇpań jsa obzˇalovań, 12. prˇed starsˇ´ı k soudu postaven.

v teˇch dnech, kdyzˇ se roz-

A mnozˇovali ucˇedlnıći, stalo ˇ ˇ

se reptańı´ Reku˚ proti Zidu˚m, zˇe by zanedba´vańy byly v prˇisluhovańı´ vezdejsˇ´ım vdovy jejich. 2 Tedy dvanaćte svolavsˇe mnozˇstvı´ ucˇedlnı´ku˚, rˇekli: Nenı´

202

´ 7 SKUTKOVE

slusˇne´, abychom my, opustıće slovo Bozˇ´ı, prˇisluhovali stolu˚m. 3 Protoz ˇ , bratrˇ´ı, vyberˇte z sebe muzˇu˚ sedm dobropoveˇstnyćh, plnyćh Ducha svate´ho a moudrosti, jimzˇ bychom porucˇili tu praći. 4 My pak modlitby a sluz ˇ by slova pilni budeme. 5 I lı´bila se ta r ˇ ecˇ vsˇemu mnozˇstvı´. I vyvolili Sˇteˇpańa, muzˇe plne´ho vı´ry a Ducha svate´ho, a Filipa, a Prochora, a Nikańora, a Timona, a Parmeńa, a Mikula´sˇe Antiochenske´ho, k vı´rˇe v noveˇ obraćene´ho. 6 Ty postavili pr ˇ ed oblıćˇejem aposˇtolu˚, kterˇ´ızˇ pomodlivsˇe se, vzkla´dali na neˇ ruce. 7 I rostlo slovo Boz ˇ ´ı a rozma´hal se pocˇet ucˇedlnı´ku˚ v Jeruzale´meˇ velmi. Mnohy´ take´ za´stup kneˇzˇ´ı poslouchal vı´ry. ˇ teˇpań pak, jsa plny´ vı´ry a 8S moci, cˇinil divy a za´zraky velike´ v lidu. 9 I povstali ne ˇ kterˇ´ı z sˇkoly, ktera´zˇ sloula Libertinskyćh, a Cyrenenskyćh, a Alexandrinskyćh, a teˇch, kterˇ´ızˇ byli z Cilicie a Azie, ha´dajıće se s Sˇteˇpańem. 10 Ale nemohli odolati moudrosti a Duchu, ktery´zˇ mluvil. 11 Tedy lstive ˇ nastrojili muzˇe, kterˇ´ızˇ rˇekli: My jsme jej slysˇeli mluviti slova rouhava´ proti Mojzˇ´ısˇovi a proti Bohu.

12 A tak zbour ˇ ili lid a starsˇ´ı i za´konnı´ky, a oborˇivsˇe se na neˇj, chytili jej, a vedli do rady. 13 I vystavili fales ˇ ne´ sveˇdky, kterˇ´ızˇ rˇekli: Cˇloveˇk tento neprˇesta´va´ mluviti slov rouhavyćh proti mı´stu tomuto svate´mu i za´konu. 14 Nebo jsme slys ˇ eli jej, an pravı´: Zˇe ten Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´ zkazı´ mı´sto toto, a promeˇnı´ ustanovenı´, ktera´zˇ na´m vydal Mojzˇ´ısˇ. 15 A pilne ˇ patrˇ´ıce na neˇj vsˇickni, kterˇ´ızˇ sedeˇli v radeˇ, videˇli tva´rˇ jeho, jako tva´rˇ andeˇla.

KAPITOLA 7.

Smeˇla´, horliva´ a obsˇ´ırna´ s. Sˇteˇpańa rˇecˇ, 54. pro nizˇ ho rozlıćenı´ neprˇa´tele´, vzy´vajıćı´ho Pańa Jezˇ´ısˇe, prˇi prˇ´ıtomnosti Saule ukamenovali.

edy

rˇekl

nejvysˇsˇ´ı

T Jestli-lizˇ to tak?

kneˇz:

2 A on r ˇ ekl: Muzˇi bratrˇ´ı a otcove´, slysˇte. Bu˚h sla´vy uka´zal se otci nasˇemu Abrahamovi, kdyzˇ byl v Mezopotamii, prve´ nezˇ bydlil v Charań. 3Ar ˇ ekl jemu: Vyjdi z zemeˇ sve´ a z prˇ´ıbuznosti sve´, a pod’ do zemeˇ, kterouzˇ uka´zˇi tobeˇ. 4 Tedy vys ˇ ed z zemeˇ Kaldejske´, bydlil v Cha´ran. A odtud, kdyzˇ umrˇel otec jeho, prˇesteˇhoval jej do zemeˇ te´to, v ktere´zˇ vy nynı´ bydlı´te. 5 A nedal jemu de ˇ dictvı´ v nı´, ani sˇlepeˇje nozˇne´, acˇ byl jemu ji

´ 7 SKUTKOVE slı´bil da´ti k vla´darˇstvı´, i semeni jeho po neˇm, kdyzˇ jesˇteˇ nemeˇl syna. 6 Mluvil pak Bu ˚ h takto: Budet’ sı´meˇ tve´ pohostinu v zemi cizı´, a bude v sluzˇbu podrobeno, a zle s nı´m budou nakla´dati za cˇtyrˇi sta let. 7 Ale na ´ rod ten, jemuzˇ slouzˇiti budou, ja´ souditi budu, pravı´t’ Bu˚h. A potom zase vyjdou, a slouzˇiti mi budou na tomto mı´steˇ. 8 I vydal jemu smluvu obr ˇ ´ızky. A tak zplodil Iza´ka, a obrˇezal jej osme´ho dne, a Iza´k Ja´koba, a Ja´kob dvanaćte patriarchu˚. 9 A patriarchove ´ v nena´visti meˇvsˇe Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bu˚h byl s nı´m. 10 A vysvobodil ho ze vs ˇ ech u´zkostı´ jeho, a dal jemu milost a moudrost prˇed tva´rˇ´ı Faraona, kra´le Egyptske´ho, ktery´zˇ ho ustanovil u´rˇednı´kem nad Egyptem a nade vsˇ´ım domem svy´m. 11 Potom pr ˇ isˇel hlad na vsˇecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssouzˇenı´ velike´, anizˇ meˇli pokrmu˚ otcove´ nasˇi. 12 A uslys ˇ ev Ja´kob, zˇe by obile´ bylo v Egypteˇ, poslal otce nasˇe jednou. 13 A podruhe ´ poznań jest Jozef od bratrˇ´ı svyćh, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.

203

14 Tedy poslav Jozef, pr ˇ isteˇhoval otce sve´ho Ja´koba, i vsˇecku rodinu svou v osobaćh sedmdesa´ti peˇti. 15 I vstoupil Ja ´ kob do Egypta, a umrˇel on i otcove´ nasˇi. 16 I pr ˇ eneseni jsou do Sichem, a pochovańi v hrobeˇ, ktery´zˇ byl koupil Abraham za strˇ´ıbro od synu˚ Emorovyćh, otce Sichemova. 17 Kdyz ˇ se pak prˇiblizˇoval cˇas zaslı´benı´, o ktere´mzˇ byl prˇisa´hl Bu˚h Abrahamovi, rostl lid a mnozˇil se v Egypteˇ, 18 Az ˇ v tom povstal jiny´ kra´l, ktery´zˇ neznal Jozefa. 19 Ten lstive ˇ nakla´daje s pokolenı´m nasˇ´ım, tra´pil otce nasˇe, tak zˇe musili vyhazovati nemluvnˇa´tka sva´, aby se nerozplozovali. 20 V tom cˇasu narodil se Mojzˇ´ısˇ, a byl velmi kra´sny´, ktery´zˇ chovań jest za trˇi meˇsıće v domeˇ otce sve´ho. 21 A kdyz ˇ vylozˇen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobeˇ za syna. 22 I vyucˇen jest Mojz ˇ ´ısˇ vsˇ´ı moudrosti Egyptske´, a byl mocny´ v rˇecˇech i v skutcıćh. 23 A kdyz ˇ jemu bylo cˇtyrˇidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navsˇtı´vil bratrˇ´ı sve´, syny Izraelske´. 24 A uzr ˇ ev jednoho, an bezpra´vı´ trpı´, zastal ho, a pomstil to-

204

´ 7 SKUTKOVE

ho, ktery´zˇ bezpra´vı´ trpeˇl, zabiv Egyptske´ho. 25 Domnı´val se zajiste ´ , zˇe bratrˇ´ı jeho rozumeˇjı´, zˇe skrze ruku jeho chce jim da´ti Bu˚h vysvobozenı´, ale oni nerozumeˇli. 26 Druhe ´ ho pak dne uka´zal se jim, kdyzˇ se vadili, i vedl je ku pokoji, rˇka: Muzˇi bratrˇ´ı jste, i procˇ krˇivdu cˇinı´te sobeˇ vespolek? 27 Ten pak, ktery ´ zˇ cˇinil krˇivdu blizˇnı´mu, odehnal ho, rˇka: Kdo teˇ ustanovil knı´zˇetem a soudcı´m nad na´mi? 28 Coz ˇ ty mne chcesˇ zamordovati, jako jsi vcˇera zabil Egyptske´ho? 29 I utekl Mojz ˇ ´ısˇ pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianske´, kdezˇ zplodil dva syny. 30 A kdyz ˇ se vyplnilo let cˇtyrˇidceti, uka´zal se jemu na pousˇti hory Sinai andeˇl Pańeˇ, v plameni ohneˇ ve krˇi. 31 A Mojz ˇ ´ısˇ uzrˇev, divil se tomu videˇnı´. A kdyzˇ blı´zˇe prˇistoupil, aby to pilneˇji spatrˇil, stal se k neˇmu hlas Pańeˇ: 32 Ja ´ t’ jsem Bu˚h otcu˚ tvyćh, Bu˚h Abrahamu˚v, a Bu˚h Iza´ku˚v, a Bu˚h Ja´kobu˚v. I zhroziv se Mojzˇ´ısˇ, nesmeˇl patrˇiti. 33 I r ˇ ekl jemu Pań: Zzuj obuv s noh svyćh; nebo mı´sto, na ktere´mzˇ stojı´sˇ, zemeˇ svata´ jest. 34 Vide ˇ l jsem, videˇl tra´penı´ lidu sve´ho, ktery´zˇ jest v Egypteˇ,

a vzdychańı´ jejich uslysˇel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protozˇ nynı´ pod’, posˇli teˇ do Egypta. 35 Toho Mojz ˇ ´ısˇe, ktere´hozˇ se odeprˇeli, rˇkouce: Kdo teˇ ustanovil knı´zˇetem a soudcı´m? tohot’ Bu˚h knı´zˇe a vysvoboditele poslal, skrze ruku andeˇla, ktery´zˇ se jemu uka´zal ve krˇi. 36 A ten je vyvedl, cˇine ˇ divy a za´zraky v zemi Egyptske´ a na morˇi cˇervene´m, i na pousˇti za cˇtyrˇidceti let. 37 Tot’ jest ten Mojz ˇ ´ısˇ, ktery´zˇ rˇekl synu˚m Izraelsky´m: Proroka va´m vzbudı´ Pań Bu˚h va´sˇ z bratrˇ´ı vasˇich, jako mne; toho poslouchejte. 38 Ont’ jest, ktery ´ zˇ byl mezi lidem na pousˇti s andeˇlem, ktery´zˇ mluvil k neˇmu na horˇe Sinai, i s otci nasˇimi, ktery´zˇ prˇijal slova zˇiva´, aby je na´m vydal. 39 Jehoz ˇ nechteˇli poslusˇni by´ti otcove´ nasˇi, ale zavrhli jej, a odvra´tili se srdci svy´mi do Egypta, ˇ kouce Aronovi: Ucˇinˇ na´m 40 R bohy, kterˇ´ızˇ by sˇli prˇed na´mi; nebo Mojzˇ´ısˇovi tomu, ktery´zˇ na´s vyvedl z zemeˇ Egyptske´, nevı´me, co se prˇihodilo. 41 I ude ˇ lali v teˇch dnech tele, a obeˇtovali obeˇti te´ modle, a veselili se v dı´le rukou svyćh. 42 I odvra ´ til se Bu˚h, a vydal je, aby slouzˇili vojsku nebeske´mu, jakozˇ napsańo jest v knihaćh

´ 8 SKUTKOVE prorockyćh: Zdalizˇ jste mi obeˇti aneb dary obeˇtovali za cˇtyrˇidceti let na pousˇti, dome Izraelsky´? 43 Ny ´ brzˇ nosili jste stańek Molochu˚v, a hveˇzdu boha sve´ho Remfan, ta podobenstvı´, ktera´zˇ jste zdeˇlali sobeˇ, abyste se jim klaneˇli. Protozˇ prˇesteˇhuji va´s za Babylon. 44 Sta ´ nek sveˇdectvı´ meˇli otcove´ nasˇi na pousˇti, jakozˇ byl narˇ´ıdil ten, ktery´zˇ rˇekl Mojzˇisˇovi, aby jej udeˇlal podle´ zpu˚sobu toho, ktery´zˇ byl videˇl. 45 Ktery ´ zˇ prˇijavsˇe otcove´ nasˇi, vnesli s Jozue tam, kdezˇ bylo vla´darˇstvı´ pohanu˚, ktere´zˇ vyhnal Bu˚h od tva´rˇi otcu˚ nasˇich, azˇ do dnu˚ Davida. 46 Ktery ´ zˇ nalezl milost prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, a prosil, aby nalezl stańek Bohu Ja´kobovu. ˇ alomoun pak udeˇlal jemu 47 S du˚m. 48 Ale Nejvys ˇ sˇ´ı nebydlı´ v chra´mıćh rukou udeˇlanyćh, jakozˇ dı´ prorok: 49 Nebe jest mi stolice a zeme ˇ podnozˇ noh myćh, i jaky´zˇ mi du˚m udeˇla´te? pravı´ Pań. Aneb jake´ jest mı´sto odpocˇ´ıvańı´ me´ho? 50 Zdaliz ˇ ruka ma´ vsˇeho toho neucˇinila? 51 Tvrdos ˇ ijnı´ a neobrˇezane´ho srdce i usˇ´ı, vy jste se vzˇdycky

205

Duchu svate´mu protivili, jakzˇ otcove´ vasˇi, tak i vy. 52 Ktere ´ mu z proroku˚ otcove´ vasˇi se neprotivili? Zmordovali zajiste´ ty, kterˇ´ızˇ prˇedzveˇstovali prˇ´ıchod spravedlive´ho tohoto, jehozˇ vy nynı´ zra´dci a vrazˇedlnıći jste. 53 Kter ˇ ´ızˇ jste vzali za´kon pu˚sobenı´m andeˇlsky´m, a neostrˇ´ıhali jste. 54 Tedy slys ˇ ´ıce to, rozzlobili se v srdcıćh svyćh, a sˇkrˇipeˇli zuby na neˇho. 55 On pak pln jsa Ducha svate´ho, pohledeˇv do nebe, uzrˇel sla´vu Bozˇ´ı a Jezˇ´ısˇe stojıćı´ho na pravici Bozˇ´ı. 56 I r ˇ ekl: Aj, vidı´m, nebesa otevrˇena´ a Syna cˇloveˇka stojıćı´ho na pravici Bozˇ´ı. 57 A oni zkr ˇ iksˇe hlasem veliky´m, zacpali usˇi sve´, a oborˇili se jednomyslneˇ na neˇj. 58 A vyveds ˇ e jej z meˇsta, kamenovali ho. A sveˇdkove´ slozˇili roucha sva´ u noh mla´dence, ktery´zˇ sloul Saul. ˇ teˇpańa mod59 I kamenovali S lıćı´ho se a rˇkoucı´ho: Pane Jezˇ´ısˇi, prˇijmi ducha me´ho. 60 A poklek na kolena, zvolal hlasem veliky´m: Pane, nepokla´dej jim toho za hrˇ´ıch. A to poveˇdeˇv, usnul. KAPITOLA 8.

S. Sˇteˇpań pohrˇben. 5. Filip ka´zal v Samarˇ´ı. 12. Sˇimon cˇernokneˇzˇnı´k pokrˇteˇn. 17. Duch

206

´ 8 SKUTKOVE

svaty´ na veˇrˇ´ıcı´ vylit. 18. Sˇimonovo svatokupectvı´. 27. Komornı´k kra´lovsky´ pokrˇteˇn.

aul pak prˇivolil k usmrcenı´

S jeho. I prˇisˇlo v ten cˇas ve-

like´ protivenstvı´ na cı´rkev, ktera´zˇ byla v Jeruzale´meˇ, a vsˇickni se rozprchli po krajinaćh Judskyćh a Samarˇskyćh, kromeˇ aposˇtolu˚. ˇ teˇpańa muzˇi po2 I pochovali S bozˇnı´, a plakali velmi nad nı´m. 3 Saul pak hubil cı´rkev, do domu˚ vcha´zeje, a jı´maje muzˇe i zˇeny, da´val je do zˇala´rˇe. 4 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ se byli rozprchli, chodili, ka´zˇ´ıce slovo. 5 A Filip vs ˇ ed do meˇsta Samarˇ´ı, ka´zal jim Krista. 6 I pozorovali za ´ stupove´ jednomyslneˇ toho, cozˇ se pravilo od Filipa, slysˇ´ıce a vidouce divy, ktere´zˇ cˇinil. 7 Nebo duchove ´ necˇistı´ z mnohyćh, kterˇ´ızˇ je meˇli, krˇicˇ´ıce hlasem veliky´m, vycha´zeli, a mnozı´ sˇlakem porazˇenı´ a kulhavı´ uzdraveni jsou. 8 A stala se radost velika ´ v tom meˇsteˇ. 9 Muz ˇ pak neˇjaky´, jmeńem Sˇimon, prˇed tı´m v tom meˇsteˇ cˇa´ry provodil, a lid Samarˇsky´ ma´mil, praveˇ se by´ti neˇjaky´m veliky´m. 10 Na ne ˇ hozˇ pozor meˇli vsˇickni, od nejmensˇ´ıho azˇ do nejveˇtsˇ´ıho, rˇ´ıkajıće: Tentot’jest Bozˇ´ı moc velika´.

11 Pozor pak me ˇ li na neˇho, proto zˇe je za mnohy´ cˇas ma´mil cˇa´ry. 12 A kdyz ˇ uveˇrˇivsˇe Filipovi zveˇstujıćı´mu o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım a o jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista, krˇtili se muzˇi i zˇeny, ˇ imon uveˇrˇil, a 13 Tedy i ten S pokrˇteˇn byv, prˇ´ıdrzˇel se Filipa, a vida za´zraky a moci velike´ cˇineˇne´, deˇsil se. 14 Uslys ˇ avsˇe pak v Jeruzale´meˇ aposˇtole´, zˇe by Samarˇ´ı prˇijala slovo Bozˇ´ı, poslali k nim Petra a Jana. 15 Kter ˇ ´ızˇ prˇisˇedsˇe, modlili se za neˇ, aby prˇijali Ducha svate´ho. 16 (Nebo jes ˇ teˇ byl na zˇa´dne´ho z nich nesstoupil, ale pokrˇteˇni toliko byli ve jmeńu Pańa Jezˇ´ısˇe.) 17 Tehdy vzkla ´ dali na neˇ ruce, a oni prˇijali Ducha svate´ho. 18 I uzr ˇ ev Sˇimon, zˇe skrze vzkla´dańı´ rukou aposˇtolskyćh da´va´ se Duch svaty´, prˇinesl jim penı´ze, ˇ ka: Dejte i mneˇ tu moc, at’, 19 R na kohozˇ bych koli vzlozˇil ruce, prˇijme Ducha svate´ho. 20 I r ˇ ekl jemu Petr: Penı´ze tve´ bud’tezˇ s tebou na zatracenı´, proto zˇe jsi se domnı´val, zˇe by dar Bozˇ´ı mohl by´ti zjednań za penı´ze. 21 Nema ´ sˇ dı´lu ani losu v te´to veˇci; nebo srdce tve´ nenı´ uprˇ´ıme´ prˇed Bohem.

´ 9 SKUTKOVE 22 Protoz ˇ cˇinˇ pokańı´ z te´to sve´ nesˇlechetnosti, a pros Boha, zda by odpusˇteˇno bylo tobeˇ to mysˇlenı´ srdce tve´ho. 23 Nebo v z ˇ lucˇi horˇkosti a v svazku nepravosti tebe by´ti vidı´m. 24 I odpove ˇ deˇv Sˇimon, rˇekl: Modltezˇ vy se za mne Pańu, aby na mne neprˇisˇlo neˇco z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jste mluvili. 25 Oni pak osve ˇ dcˇovavsˇe a mluvivsˇe slovo Pańeˇ, navra´tili se do Jeruzale´ma, a ve mnohyćh meˇstecˇkaćh Samaritańskyćh ka´zali evangelium. 26 Ande ˇ l pak Pańeˇ mluvil k Filipovi, rˇka: Vstanˇ a jdi ku polednı´ straneˇ na cestu, ktera´zˇ vede od Jeruzale´ma do Ga´zy, ktere´zˇ jest puste´. 27 I vstav, s ˇ el. A aj, muzˇ Mourˇenıń, klesˇteˇnec, komornı´k kra´lovny Mourˇenıńske´ Kandaćes, ktery´zˇ vla´dl vsˇemi poklady jejı´mi, a byl prˇijel do Jeruzale´ma, aby se modlil, 28 Navracoval se, na voze sve ´m sedeˇ, a cˇetl Izaia´sˇe proroka. 29 I r ˇ ekl Duch Filipovi: Prˇistup, a prˇivinˇ se k vozu tomu. 30 A pr ˇ ibeˇh Filip, slysˇel jej, an cˇte Izaia´sˇe proroka. I rˇekl: Rozumı´sˇ-lizˇ medle, co cˇtesˇ? 31 A on r ˇ ekl: Kterakzˇ bych mohl, lecˇ by mi kdo vylozˇil? I prosil Filipa, aby vstoupil a sedeˇl s nı´m.

207

32 Mı´sto pak toho pı´sma, ktere´zˇ cˇetl, toto bylo: Jako ovce k zabitı´ veden jest, a jako berańek neˇmy´ prˇed tı´m, kdozˇ jej strˇizˇe, tak neotevrˇel u´st svyćh. 33 V ponı´z ˇ enı´ jeho odsouzenı´ jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypravı´, acˇkoli zahlazen byl z zemeˇ zˇivot jeho? 34 A odpovı´daje komornı´k Filipovi, dı´: Prosı´m tebe, o kom toto mluvı´ prorok? Sa´m-li o sobeˇ, cˇili o neˇkom jine´m? 35 Tedy otevr ˇ ev Filip u´sta sva´, a pocˇav od toho pı´sma, zveˇstoval jemu Jezˇ´ısˇe. 36 A kdyz ˇ jeli cestou, prˇijeli k jedne´ vodeˇ. I rˇekl komornı´k: Aj, voda. Procˇ nema´m by´ti pokrˇteˇn? 37 I r ˇ ekl Filip: Veˇrˇ´ısˇ-li cely´m srdcem, slusˇ´ıt’. A on odpoveˇdeˇv, rˇekl: Veˇrˇ´ım, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus jest Syn Bozˇ´ı. 38 I rozka ´ zal sta´ti vozu, a sstoupili oba do te´ vody, i Filip i komornı´k. I pokrˇtil ho. 39 A kdyz ˇ vystoupili z vody, Duch Pańeˇ pochopil Filipa, a nevideˇl ho vıće komornı´k; nebo jel cestou svou, raduje se. 40 Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodeˇ, ka´zal evangelium vsˇechneˇm meˇstu˚m, azˇ prˇisˇel do Cesaree.

KAPITOLA 9. Saul byv protivnı´kem, 15. na´dobou vyvolenou ucˇineˇn, 20. Krista vyzna´val, 22. a Zˇidy

208

´ 9 SKUTKOVE

prˇema´hal. 32. Petr svaty´ Enea´sˇe uzdravil, 36. a Tabitu vzkrˇ´ısil.

aul pak jesˇteˇ dychteˇ po po-

S hru˚zˇkaćh a po mordu proti

ucˇedlnı´ku˚m Pańeˇ, sˇel k nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi, 2 A vyz ˇ a´dal od neˇho listy do Damasˇku do sˇkol, nalezl-li by tam te´ cesty ktere´ muzˇe neb zˇeny, aby sva´zane´ prˇivedl do Jeruzale´ma. 3 A kdyz ˇ byl na cesteˇ, stalo se, zˇe jizˇ prˇiblizˇoval se k Damasˇku. Tedy pojednou rychle obklıćˇilo jej sveˇtlo s nebe. 4 A padna na zem, uslys ˇ el hlas k sobeˇ rˇkoucı´: Sauli, Sauli, procˇ mi se protivı´sˇ? 5 Ktery ´ zˇ rˇekl: I kdo jsi Pane? A Pań rˇekl: Ja´ jsem Jezˇ´ısˇ, jemuzˇ ty se protivı´sˇ. Tvrdot’ jest tobeˇ proti ostnu˚m se zpeˇcˇovati. 6 A on tr ˇ esa se a boje se, rˇekl: Pane, co chcesˇ, abych cˇinil? A Pań k neˇmu: Vstanˇ a jdi do meˇsta, a bude tobeˇ poveˇdıńo, co bys ty meˇl cˇiniti. 7 Ti pak muz ˇ i, kterˇ´ızˇ sˇli s nı´m, sta´li, ohromeni jsouce, hlas zajiste´ slysˇ´ıce, ale zˇa´dne´ho nevidouce. 8 I vstal Saul z zeme ˇ , a otevrˇev ocˇi sve´, nic nevideˇl. Tedy pojavsˇe ho za ruce, uvedli jej do Damasˇku. 9 I byl tu za tr ˇ i dni, nevida, a nejedl, ani nepil.

10 Byl pak jeden ucˇedlnı´k v Damasˇku, jmeńem Anania´sˇ. I rˇekl jemu Pań u videˇnı´: Anania´sˇi. A on rˇekl: Aj, ja´, Pane. 11 A Pa ´ n k neˇmu: Vstanˇ a jdi do ulice, ktera´zˇ slove prˇ´ıma´, a hledej v domeˇ Judoveˇ Saule, jmeńem Tarsenske´ho. Nebo aj, modlı´ se. 12 A vide ˇ l u videˇnı´ muzˇe, Anania´sˇe jmeńem, an jde k neˇmu, a vzkla´da´ nanˇ ruku, aby prohle´dl. 13 I odpove ˇ deˇl Anania´sˇ: Pane, slysˇel jsem od mnohyćh o tom muzˇi, kterak mnoho zle´ho cˇinil svaty´m tvy´m v Jeruzale´meˇ. 14 A i zdet’ ma ´ moc od prˇednıćh kneˇzˇ´ı, aby jı´mal vsˇecky, kterˇ´ızˇ vzy´vajı´ jmeńo tve´. 15 I r ˇ ekl jemu Pań: Jdi, nebot’ jest on ma´ na´doba vyvolena´, aby nosil jmeńo me´ prˇed pohany i kra´le, i prˇed syny Izraelske´. 16 Ja ´ t’ zajiste´ uka´zˇi jemu, kterak on mnoho musı´ trpeˇti pro jmeńo me´. 17 I s ˇ el Anania´sˇ, a vsˇel do toho domu, a vlozˇiv ruce nanˇ, rˇekl: Sauli bratrˇe, Pań Jezˇ´ısˇ poslal mne, ktery´zˇ se uka´zal tobeˇ na cesteˇ, po nı´zˇ jsi sˇel, abys prohle´dl, a naplneˇn byl Duchem svaty´m. 18 A hned spadly s ocˇ´ı jeho jako lupiny, i prohle´dl pojednou; a vstav, pokrˇteˇn jest. 19 A pr ˇ ijav pokrm, posilnil se.

´ 9 SKUTKOVE I zu˚stal Saul s ucˇedlnı´ky, kterˇ´ızˇ byli v Damasˇku, za neˇkolik dnı´. 20 A hned v s ˇ kolaćh ka´zal Krista, zˇe on jest Syn Bozˇ´ı. 21 I divili se na ´ ramneˇ vsˇickni, kterˇ´ızˇ jej slysˇeli, a pravili: Zdalizˇ toto nenı´ ten, ktery´zˇ hubil v Jeruzale´meˇ ty, kterˇ´ızˇ vzy´vali jmeńo toto, a sem na to prˇisˇel, aby je sva´zane´ vedl k prˇednı´m kneˇzˇ´ım? 22 Saul pak vıće se zmocn ˇ oval, a zahanboval Zˇidy, kterˇ´ızˇ bydleli v Damasˇku, potvrzuje toho, zˇe ten jest Kristus. 23 A kdyz ˇ prˇebeˇhlo drahneˇ dnu˚, radu mezi sebou na tom zavrˇeli Zˇide´, aby jej zabili. 24 Ale zve ˇ deˇl Saul o teˇch u´kladech jejich. Ostrˇ´ıhali take´ i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili. 25 Ale ucˇedlnıći v noci vzavs ˇe ho, spustili jej po provaze prˇes zed v kosˇi. 26 Pr ˇ isˇed pak Saul do Jeruzale´ma, pokousˇel se prˇitovarysˇiti k ucˇedlnı´ku˚m, ale ba´li se ho vsˇickni, neveˇrˇ´ıce, by byl ucˇedlnı´kem. 27 Barnaba ´ sˇ pak prˇijav jej, vedl ho k aposˇtolu˚m, a vypravoval jim, kterak na cesteˇ videˇl Pańa, a zˇe mluvil s nı´m, a kterak v Damasˇku svobodneˇ mluvil ve jmeńu Jezˇ´ısˇe. 28 I bydlil s nimi v Jeruzale ´ meˇ, 29 A sme ˇ le mluvil ve jmeńu Pa´-

209

ˇ eky; oni na Jezˇ´ısˇe, a ha´dal se s R pak usilovali ho zabiti. 30 To zve ˇ deˇvsˇe bratrˇ´ı, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu. 31 A tak zborove ´ po vsˇem Judstvu a Galilei i Samarˇ´ı meˇli pokoj, vzdeˇla´vajıće se, a chodıće v ba´zni Pańeˇ, a rozhojnˇovali se poteˇsˇenı´m Ducha svate´ho. 32 Stalo se pak, z ˇ e Petr, kdyzˇ procha´zel vsˇecky, prˇisˇel take´ k svaty´m, kterˇ´ızˇ bydleli v Lyddeˇ. 33 I nalezl tu cˇlove ˇ ka jednoho, jmeńem Enea´sˇe, jizˇ od osmi let na lozˇi lezˇ´ıcı´ho, ktery´zˇ byl sˇlakem porazˇeny´. 34 I r ˇ ekl mu Petr: Enea´sˇi, uzdravuje tebe Jezˇ´ısˇ Kristus; vstanˇ, a ustel sobeˇ. A hned vstal. 35 I vide ˇ li jej vsˇickni, kterˇ´ızˇ bydlili v Lyddeˇ a v Sa´roneˇ, kterˇ´ızˇ se obra´tili ku Pańu. 36 Byla pak jedna ucˇedlnice v Joppen, jmeńem Tabita, cozˇ se vykla´da´ Dorkas. Ta byla plna´ skutku˚ dobryćh a almuzˇen, ktere´zˇ cˇinila. 37 I stalo se v te ˇ ch dnech, zˇe roznemohsˇi se, umrˇela. Kterouzˇ umyvsˇe, polozˇili na sıńˇ vrchnı´. 38 A z ˇ e byla blı´zko Lydda od Joppen, uslysˇavsˇe ucˇedlnıći, zˇe by tam byl Petr, poslali k neˇmu dva muzˇe, prosıće ho, aby sobeˇ neobteˇzˇoval prˇijı´ti azˇ k nim.

´ 10 SKUTKOVE

210

39 Tedy vstav Petr, s ˇ el s nimi. A kdyzˇ prˇisˇel, vedli jej na sıńˇ. I obstoupily ho vsˇecky vdovy, placˇ´ıce, a ukazujıće sukneˇ a pla´sˇteˇ, ktere´zˇ jim deˇlala, dokudzˇ s nimi byla, Dorkas. 40 I rozka ´ zav vsˇechneˇm vyjı´ti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obra´tiv se k tomu teˇlu, rˇekl: Tabito, vstanˇ. A ona otevrˇela ocˇi sve´, a uzrˇevsˇi Petra, posadila se. 41 A podav jı´ ruky, pozdvihl jı´; a povolav svatyćh a vdov, uka´zal jim ji zˇivou. 42 I rozhla ´ sˇeno jest to po vsˇem Joppen, a uveˇrˇili mnozı´ v Pańa. 43 I stalo se, z ˇ e za mnohe´ dni pozu˚stal Petr v Joppen u neˇjake´ho Sˇimona kozˇeluha.

KAPITOLA 10. Petr svaty´ Kornelia zı´skal, 44. a pokrˇtil ho i ty vsˇecky, na ktere´zˇ Duch svaty´ s nebe v prˇ´ıtomnosti Zˇidu˚ prˇisˇel.

uzˇ pak neˇjaky´ byl v Ce-

M sarii, jmeńem Kornelius,

setnı´k z za´stupu, ktery´zˇ sloul Vlasky´, 2 Na ´ bozˇny´ a bohobojny´ se vsˇ´ım domem svy´m, cˇineˇ almuzˇny mnohe´ lidu. 3 A modlı´vaje se vz ˇ dycky Bohu, videˇl u videˇnı´ zrˇetelneˇ, jako v hodinu deva´tou na den, andeˇla Bozˇ´ıho, an vsˇel k neˇmu, a rˇekl jemu: Korne´li.

4 A on pilne ˇ popatrˇiv nanˇ, a sstrasˇiv se, rˇekl: Co chcesˇ, Pane? I rˇekl jemu: Modlitby tve´ a almuzˇny tve´ vstoupily na pameˇt prˇed tva´rˇ´ı Bozˇ´ı. 5 Protoz ˇ nynı´ posˇli muzˇe do Joppen, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ ma´ prˇijmı´ Petr. 6 Tent’ hospodu ma ´ u neˇjake´ho Sˇimona kozˇeluha, ktery´zˇ ma´ du˚m u morˇe. Ont’ povı´ tobeˇ, co bys ty meˇl cˇiniti. 7 A kdyz ˇ odsˇel andeˇl, ktery´zˇ mluvil Korneliovi, zavolal dvou sluzˇebnı´ku˚ svyćh, a rytı´rˇe pobozˇne´ho z teˇch, kterˇ´ızˇ vzˇdycky prˇi neˇm byli. 8 A ozna ´ miv jim vsˇecko to, poslal je do Joppen. 9 Nazejtr ˇ ´ı pak, kdyzˇ oni sˇli, a prˇiblizˇovali se k meˇstu, vsˇel Petr na horu, aby se modlil, okolo hodiny sˇeste´. 10 A potom velice zlacˇne ˇ v, chteˇl pojı´sti. Kdyzˇ pak oni strojili, prˇipadlo na neˇj mysli vytrzˇenı´. 11 I uzr ˇ el nebe otevrˇene´ a sstupujıćı´ k sobeˇ na´dobu jakous jako prosteˇradlo velike´, za cˇtyrˇi rohy uva´zanou, ana se spousˇtı´ na zem, 12 Na nı´z ˇ byla vsˇelika´ zemska´ hovada cˇtvernoha´, a zvı´rˇata, a zemeˇplazove´, i ptactvo nebeske´. 13 I stal se hlas k ne ˇ mu: Vstanˇ, Petrˇe, bı´ a jez. 14 I r ˇ ekl Petr: Nikoli, Pane, ne-

´ 10 SKUTKOVE bot’ jsem nikdy nejedl nic obecne´ho aneb necˇiste´ho. 15 Tedy ope ˇ t podruhe´ stal se hlas k neˇmu: Cozˇt’ Bu˚h ocˇistil, nemeˇj ty toho za necˇiste´. 16 A to se stalo potr ˇ ikra´t. I vzata jest zase ta na´doba do nebe. 17 A kdyz ˇ Petr sa´m u sebe rozjı´mal, co by znamenalo videˇnı´ to, ktere´zˇ videˇl, aj, muzˇi ti, kterˇ´ızˇ poslańi byli od Kornelia, ptajıće se na du˚m Sˇimonu˚v, sta´li prˇede dverˇmi. 18 A zavolavs ˇ e, ta´zali se: Ma´-li zde hospodu Sˇimon, ktery´zˇ ma´ prˇijmı´ Petr? 19 A kdyz ˇ Petr prˇemysˇloval o tom videˇnı´, rˇekl jemu Duch: Aj, muzˇi trˇi hledajı´ tebe. 20 Protoz ˇ vstana, sejdi dolu˚, a jdi s nimi, nic se nerozpakuje; nebot’ jsem ja´ je poslal. 21 Tedy ss ˇ ed Petr k teˇm muzˇu˚m, kterˇ´ızˇ poslańi byli k neˇmu od Kornelia, rˇekl: Aj, ja´t’ jsem ten, ktere´hozˇ hleda´te. Jaka´ jest prˇ´ıcˇina, pro nizˇ jste prˇisˇli? 22 Oni pak r ˇ ekli: Kornelius setnı´k, muzˇ spravedlivy´ a bohabojıćı´, i sveˇdectvı´ dobre´ majıćı´ ode vsˇeho na´rodu Zˇidovske´ho, u videˇnı´ napomenut jest od andeˇla svate´ho, aby povolal tebe do domu sve´ho, a slysˇel rˇecˇ od tebe. 23 Tedy zavolav jich do domu, prˇijal je do hospody. Druhe´ho

211

pak dne Petr sˇel s nimi, a neˇkterˇ´ı bratrˇ´ı z Joppen sˇli s nı´m. 24 A nazejtr ˇ ´ı prˇisˇli do Cesaree. Kornelius pak ocˇeka´val jich, svolav prˇ´ıbuzne´ sve´ a prˇa´tely blı´zke´. 25 I stalo se, kdyz ˇ vcha´zel Petr, vysˇel proti neˇmu Kornelius, a padna k noha´m jeho, klaneˇl se mu. 26 Ale Petr pozdvihl ho, r ˇ ka: Vstanˇ, i ja´t’ take´ sa´m cˇloveˇk jsem. 27 A rozmlouvaje s nı´m, vs ˇ el, a nalezl mnoho teˇch, kterˇ´ızˇ se byli sesˇli. 28 I r ˇ ekl jim: Vy vı´te, zˇe neslusˇne´ jest muzˇi Zˇidu prˇipojiti se aneb prˇistoupiti k cizozemci, ale mneˇ uka´zal Bu˚h, abych zˇa´dne´ho cˇloveˇka nepravil obecny´m neb necˇisty´m by´ti. 29 Protoz ˇ bez odporu prˇisˇel jsem, povolań jsa. I pta´m se, pro kterou prˇ´ıcˇinu poslali jste pro mne? 30 A Kornelius r ˇ ekl: Prˇed cˇtyrˇmi dny postil jsem se azˇ do te´to hodiny, a v hodinu deva´tou modlil jsem se v domeˇ sve´m. A aj, postavil se prˇede mnou muzˇ v rousˇe beˇlostkvoucı´m. 31 A r ˇ ekl: Korne´li, uslysˇańat’ jest modlitba tva´, a almuzˇny tve´ jsout’ v pameˇti prˇed tva´rˇ´ı Bozˇ´ı. 32 Protoz ˇ posˇli do Joppen, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ slove Petr. Tent’ ma´ hospodu v domeˇ Sˇi-

212

´ 11 SKUTKOVE

mona kozˇeluha u morˇe; on prˇijda, bude mluviti tobeˇ. 33 Protoz ˇ hned te´ chvı´le jsem poslal k tobeˇ, a ty jsi dobrˇe ucˇinil, zˇes prˇisˇel. Nynı´ tedy my vsˇickni prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım hotovi jsme slysˇeti vsˇecko, cozˇ jest koli prˇika´zańo tobeˇ od Boha. 34 Tedy Petr otevr ˇ ev u´sta, rˇekl: V pravdeˇ jsem shledal, zˇe Bu˚h nenı´ prˇijimacˇ osob. 35 Ale v kaz ˇ de´m na´rodu, kdozˇ se ho bojı´, a cˇinı´ spravedlnost, prˇ´ıjemny´ jest jemu; 36 Jakz ˇ to ozna´mil synu˚m Izraelsky´m, zveˇstuje pokoj skrze Jezˇ´ısˇe Krista, ktery´zˇ jest Pańem vsˇeho. 37 Vy sami vı´te, co se da ´ lo po vsˇem Zˇidovstvu, pocˇna od Galilee, po krˇtu, ktery´zˇ ka´zal Jan: 38 Kterak Jez ˇ ´ısˇe od Nazare´ta pomazal Bu˚h Duchem svaty´m a mocı´. Ktery´zˇ chodil, dobrˇe cˇineˇ, a uzdravuje vsˇecky posedle´ od d’a´bla; nebo Bu˚h s nı´m byl. 39 A my jsme sve ˇ dkove´ vsˇeho toho, cozˇ cˇinil v krajineˇ Judske´ a v Jeruzale´meˇ. Ktere´hozˇ zamordovali, poveˇsivsˇe na drˇeveˇ. 40 Toho Bu ˚ h vzkrˇ´ısil trˇetı´ho dne, a zpu˚sobil to, aby zjeven byl, 41 Ne vs ˇ emu lidu, ale sveˇdku˚m prve´ k tomu zrˇ´ızeny´m od Boha, na´m, kterˇ´ızˇ jsme s nı´m jedli a pili po jeho z mrtvyćh vstańı´.

42 A pr ˇ ika´zal na´m ka´zati lidu a sveˇdcˇiti, zˇe on jest ten ustanoveny´ od Boha soudce zˇivyćh i mrtvyćh. 43 Jemut’ vs ˇ ickni proroci sveˇdectvı´ vyda´vajı´, zˇe odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚ vezme skrze jmeńo jeho vsˇeliky´, kdozˇkoli uveˇrˇil by v neˇho. 44 A kdyz ˇ jesˇteˇ Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svaty´ na vsˇecky, kterˇ´ızˇ poslouchali slova. 45 I uz ˇ asli se ti, kterˇ´ızˇ z obrˇezanyćh veˇrˇ´ıcı´ byli, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli s Petrem, zˇe i na pohany dar Ducha svate´ho jest vylit. 46 Nebo slys ˇ eli je, ani mluvı´ jazyky rozlicˇny´mi, a velebı´ Boha. Tehdy odpoveˇdeˇl Petr: 47 Zdali mu ˚ zˇe kdo zabrańiti vody, aby tito nebyli pokrˇteˇni, kterˇ´ızˇ Ducha svate´ho prˇijali jako i my? 48 A rozka ´ zal je pokrˇtiti ve jmeńu Pańeˇ. I prosili ho, aby u nich pobyl za neˇktery´ den.

KAPITOLA 11. Petr svaty´ cˇinı´ zpra´vu, procˇ ku pohanu˚m sˇel. 19. V Antiochii Kristus rozhla´sˇen. 27. Agabus budoucı´ hlad prˇedpoveˇdeˇl.

slysˇeli pak aposˇtole´ a bra-

U trˇ´ı, kterˇ´ızˇ byli v Judstvu,

zˇe by i pohane´ prˇijali slovo Bozˇ´ı. 2 A kdyz ˇ prˇisˇel Petr do Jeruzale´ma, domlouvali se nanˇ ti, kterˇ´ızˇ byli z obrˇezanyćh,

´ 11 SKUTKOVE ˇ kouce: K muzˇu˚m neobrˇeza3R ny´m vsˇel jsi, a jedl jsi s nimi. 4 Tedy zacˇav Petr, vypravoval jim porˇa´d, rˇka: 5 Byl jsem v me ˇ steˇ Joppen, modle se. I videˇl jsem u vytrzˇenı´ mysli videˇnı´, na´dobu neˇjakou sstupujıćı´ jako prosteˇradlo velike´, za cˇtyrˇi rohy spousteˇjıćı´ se s nebe, a prˇisˇla azˇ ke mneˇ. 6 Do ktere ´ zˇ pohledeˇv pilneˇ, spatrˇil jsem hovada zemska´ cˇtvernoha´ i zvı´rˇata, a zemeˇplazy, i ptactvo nebeske´. 7 Slys ˇ el jsem k sobeˇ take´ hlas rˇkoucı´: Vstanˇ, Petrˇe, bı´ a jez. 8Ir ˇ ekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecne´ho aneb necˇiste´ho nikdy nevcha´zelo v u´sta ma´. 9 I odpove ˇ deˇl mi hlas podruhe´ s nebe: Co Bu˚h ocˇistil, nemeˇj ty toho za necˇiste´. 10 A to se stalo potr ˇ ikra´t. I vtrzˇeno jest zase to vsˇecko do nebe. 11 A aj, hned te ´ chvı´le trˇi muzˇi sta´li u domu, v ktere´mzˇ jsem byl, poslańi jsouce ke mneˇ z Cesaree. 12 I r ˇ ekl mi Duch, abych sˇel s nimi, nic se nerozpakuje. A sˇlo se mnou i teˇchto sˇest bratrˇ´ı, a vesˇli jsme do domu muzˇe toho. 13 Ktery ´ zˇ vypravoval na´m, kterak videˇl andeˇla v domeˇ sve´m, an se prˇed nı´m postavil, a rˇekl jemu: Posˇli do Joppen muzˇe, a povolej Sˇimona, ktery´zˇ slove Petr.

213

14 Ont’ tobe ˇ bude mluviti slova, skrze neˇzˇ spasen budesˇ ty i vsˇecken tvu˚j du˚m. 15 Kdyz ˇ jsem pak ja´ mluviti zacˇal, sstoupil Duch svaty´ na neˇ jako i na na´s na pocˇa´tku. 16 I rozpomenul jsem se na slovo Pańeˇ, ktere´zˇ byl poveˇdeˇl: Jan zajiste´ krˇtil vodou, ale vy pokrˇteˇni budete Duchem svaty´m. 17 Pone ˇ vadzˇ tedy jednostejny´ dar dal jim Bu˚h jako i na´m veˇrˇ´ıcı´m v Pańa Jezˇ´ısˇe Krista, i kdozˇ jsem ja´ byl, abych mohl zabrańiti Bohu? 18 To uslys ˇ avsˇe, spokojili se, a slavili Boha, rˇkouce: Tedy i pohanu˚m Bu˚h pokańı´ dal k zˇivotu. 19 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ se byli rozprchli prˇ´ıcˇinou ssouzˇenı´, ktere´zˇ se bylo stalo pro Sˇteˇpańa, prˇisˇli azˇ do Fenicen a Cypru a do Antiochie, zˇa´dne´mu nemluvice slova nezˇ samy´m toliko Zˇidu˚m. 20 A byli ne ˇ kterˇ´ı z nich muzˇi z Cypru a z Cyreńu, kterˇ´ızˇ prˇiˇ esˇedsˇe do Antiochie, mluvili R ku˚m, zveˇstujıće Pańa Jezˇ´ısˇe. 21 A byla ruka Pa ´ neˇ s nimi, a veliky´ pocˇet veˇrˇ´ıcıćh obra´til se ku Pańu. 22 I pr ˇ isˇla poveˇst o tom k cı´rkvi, ktera´zˇ byla v Jeruzale´meˇ. I poslali Barnaba´sˇe, aby sˇel azˇ do Antiochie. 23 Ktery ´ zˇ prˇisˇed tam, a uzrˇev milost Bozˇ´ı, zradoval se, a napo-

´ 12 SKUTKOVE

214

mıńal vsˇech, aby v u´myslu srdce trvali v Pańu. 24 Nebo byl muz ˇ dobry´, a plny´ Ducha svate´ho a vı´ry. I prˇibyl veliky´ za´stup Pańu. 25 Tedy ods ˇ el Barnaba´sˇ do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, prˇivedl ho do Antiochie. 26 I byli pr ˇ es cely´ rok prˇi tom zboru, a ucˇili za´stup veliky´, tak zˇe nejprv tu v Antiochii ucˇedlnıći nazvańi jsou krˇest’ane´. 27 V te ˇ ch pak dnech prˇisˇli z Jeruzale´ma proroci do Antiochie. 28 I povstav jeden z nich, jme ńem Agabus, oznamoval skrze Ducha, zˇe bude hlad veliky´ po vsˇem okrsˇlku zemske´m. Ktery´zˇ i stal se za cı´sarˇe Klaudia. 29 Tedy ucˇedlnıći, jeden kaz ˇ dy´ podle´ mozˇnosti sve´, umıńili poslati ku pomoci bratrˇ´ım prˇeby´vajıćı´m v Judstvu. 30 Coz ˇ i ucˇinili, poslavsˇe k starsˇ´ım skrze ruce Barnaba´sˇe a Saule. KAPITOLA 12. Jakub od Hero´desa st’at, 7. Petr k modlitba´m svatyćh vysvobozen, 23. Hero´des pak hrozneˇ strestań.

prˇi tom cˇasu dal se v to

A Hero´des kra´l, aby ssuzˇoval

neˇktere´ z cı´rkve. 2 I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mecˇem. 3 A vida, z ˇ e se to lı´bilo Zˇidu˚m, umıńil jı´ti i Petra. (A byli dnove´ prˇesnic.)

4 Ktere ´ hozˇ jav, do zˇala´rˇe vsadil, porucˇiv jej sˇestnaćti zˇoldne´rˇu˚m k ostrˇ´ıhańı´, chteˇje po velikonoci vyvesti jej lidu. 5 I byl Petr ostr ˇ ´ıhań v zˇala´rˇi, modlitba pak ustavicˇna´ k Bohu da´la se za neˇj od cı´rkve. 6 A kdyz ˇ jej jizˇ vyvesti meˇl Hero´des, te´ noci spal Petr mezi dveˇma zˇoldne´rˇi, sva´zań byv dveˇma rˇeteˇzy, a stra´zˇnı´ prˇede dverˇmi ostrˇ´ıhali zˇala´rˇe. 7 A aj, ande ˇ l Pańeˇ postavil se, a sveˇtlo se zastkveˇlo v zˇala´rˇi; a uderˇiv Petra v bok, zbudil ho, rˇka: Vstanˇ rychle. I spadli jemu ti rˇeteˇzove´ z rukou. 8 Tedy r ˇ ekl jemu andeˇl: Opasˇ se a podvazˇ obuv svou. Tedy ucˇinil tak. I rˇekl jemu: Odeˇj se pla´sˇteˇm svy´m, a pod’ za mnou. 9 Tedy vys ˇ ed, bral se za nı´m, a neveˇdeˇl, by to prave´ bylo, co se da´lo skrze andeˇla, ale domnı´val se, zˇe by videˇnı´ videˇl. 10 A pros ˇ edsˇe skrze prvnı´ i druhou stra´zˇ, prˇisˇli k brańeˇ zˇelezne´, ktera´zˇ vede do meˇsta, a ta se jim sama od sebe otevrˇela. A vysˇedsˇe, prˇesˇli ulici jednu, a hned odsˇel andeˇl od neˇho. 11 Tedy Petr pr ˇ isˇed sa´m k sobeˇ, rˇekl: Nynı´ pra´veˇ vı´m, zˇe poslal Pań andeˇla sve´ho, a vytrhl mne z ruky Hero´desovy, a ze vsˇeho ocˇeka´vańı´ lidu Zˇidovske´ho. 12 A pova ´ zˇiv toho, sˇel k domu Marie, matky Janovy, ktery´zˇ

´ 13 SKUTKOVE prˇ´ıjmı´ meˇl Marek, kdezˇ se jich bylo mnoho sesˇlo, a modlili se. 13 A kdyz ˇ Petr potloukl na dve´rˇe, vysˇla deˇvecˇka, aby poslechla, jmeńem Ro´de´. 14 A poznavs ˇ i hlas Petru˚v, pro radost neotevrˇela dverˇ´ı, ale vbeˇhsˇi, zveˇstovala, zˇe Petr stojı´ u dverˇ´ı. 15 A oni r ˇ ekli jı´: Bla´znı´sˇ. Ona pak potvrzovala, zˇe tak jest. Tedy oni rˇekli: Andeˇl jeho jest. 16 Ale Petr pr ˇ edce tloukl. A otevrˇevsˇe, uzrˇeli jej, i ulekli se. 17 A pokynuv na ne ˇ rukou, aby mlcˇeli, vypravoval jim, kterak jej Pań vyvedl z zˇala´rˇe, a rˇekl: Poveˇztezˇ to Jakubovi a bratrˇ´ım. A vysˇed, bral se na jine´ mı´sto. 18 A kdyz ˇ byl den, stal se rozbroj nemaly´ mezi zˇoldne´rˇi o to, co se stalo prˇi Petrovi. 19 Hero ´ des pak ptaje se na neˇj, a nenalezna, vytazovav se na stra´zˇnyćh, ka´zal je prycˇ ve´sti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, prˇeby´val tam. 20 A v ten cˇas Hero ´ des rozzlobil se proti Tyrsky´m a Sidonsky´m. Kterˇ´ızˇto jednomyslneˇ prˇisˇli k neˇmu, a namluvivsˇe Blasta, prˇednı´ho komornı´ka kra´lovske´ho, zˇa´dali za pokoj, proto zˇe jejich krajiny potravu meˇly z kra´lovstvı´. 21 V uloz ˇ eny´ pak den Hero´des, obleka se v kra´lovske´ roucho,

215

a posadiv se na soudne´ stolici, ucˇinil k nim rˇecˇ. 22 I zvolal lid, r ˇ ka: Bozˇ´ı hlas, a ne lidsky´. 23 A i hned ranil jej ande ˇ l Pańeˇ, proto zˇe nevzdal sla´vy Bohu; a rozlez se cˇervy, umrˇel. 24 A slovo Pa ´ neˇ rostlo a rozma´halo se. 25 Barbana ´ sˇ pak a Saul navra´tili se z Jeruzale´ma, vykonavsˇe sluzˇbu, pojavsˇe s sebou i Jana, ktery´zˇ prˇijmı´ meˇl Marek.

KAPITOLA 13. Vyvoleni, oddeˇleni i posveˇceni jsouce Barnaba´sˇ a Pavel, 46. ka´zali Krista pohanu˚m, Elymasa, proroka falesˇne´ho, hrozneˇ zahanbivsˇe.

yli pak v cı´rkvi, ktera´zˇ byla

B v Antiochii, neˇkterˇ´ı prorociˇ

a ucˇitele´, jako Barnaba´sˇ a Simon, ktery´zˇ meˇl prˇijmı´ Cˇerny´, a Lucius Cyrenensky´, a Manahen, ktery´zˇ byl spolu vychovań s Hero´desem tetrarchou, a Saul. 2 A kdyz ˇ oni sluzˇby Pańeˇ konali, a postili se, dı´ Duch svaty´: Oddeˇlte mi Barnaba´sˇe a Saule k dı´lu, k ktere´muzˇ jsem jich povolal. 3 Tedy postıće se, a modlıće se, a vzkla´dajıće na neˇ ruce, propustili je. 4 A oni posla ´ ni byvsˇe od Ducha svate´ho, prˇisˇli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.

216

´ 13 SKUTKOVE

5 A pr ˇ isˇedsˇe do Salaminy, zveˇstovali slovo Bozˇ´ı v sˇkolaćh Zˇidovskyćh; a meˇli s sebou i Jana k sluzˇbeˇ. 6 A kdyz ˇ zchodili ten ostrov azˇ do Pa´fu, nalezli jake´hos cˇarodeˇjnı´ka, falesˇne´ho proroka Zˇida, jemuzˇ jmeńo Barjezus, 7 Ktery ´ zˇ byl u znamenite´ho vla´darˇe Sergia Pavla, mu˚zˇe opatrne´ho. Ten povolav Barnaba´sˇe a Saule, zˇa´dal slysˇeti slovo Bozˇ´ı. 8 Ale protivil se jim Elymas, ten cˇarodeˇjnı´k, (nebo se tak vykla´da´ jmeńo jeho), usiluje odvra´titi vla´darˇe od vı´ry. 9 Tedy Saul, ktery ´ zˇ slove i Pavel, naplneˇn byv Duchem svaty´m, a pilneˇ pohledeˇv na neˇj, ˇ ekl: O ´ plny´ vsˇ´ı lsti a vsˇ´ı 10 R nesˇlechetnosti, synu d’a´blu˚v, neprˇ´ıteli vsˇ´ı spravedlnosti, cozˇ neprˇestanesˇ prˇevraceti cest Pańeˇ prˇ´ımyćh? 11 A aj, nynı´ ruka Pa ´ neˇ nad tebou, a budesˇ slepy´, nevida slunce azˇ do cˇasu. A pojednou prˇipadla na neˇj mra´kota a tma, a jda vu˚kol, hledal, kdo by ho za ruku vedl. 12 Tehdy vla ´ darˇ uzrˇev, co se stalo, uveˇrˇil, diveˇ se ucˇenı´ Pańeˇ. 13 A pustivs ˇ e se od Pa´fu Pavel a ti, kterˇ´ızˇ s nı´m byli, prˇisˇli do Pergen v Pamfylii. Jan pak odsˇed od nich, vra´til se do Jeruzale´ma.

14 Oni pak s ˇ edsˇe z Pergen, prˇisˇli do Antiochie Pisidicke´, a vsˇedsˇe do sˇkoly v den sobotnı´, posadili se. 15 A kdyz ˇ bylo po prˇecˇtenı´ za´kona a proroku˚, poslali k nim knı´zˇata sˇkoly te´, rˇkouce: Muzˇi bratrˇ´ı, ma´te-li u´mysl jake´ napomenutı´ ucˇiniti k lidu, mluvte. 16 Tedy Pavel povstav, a rukou pokynuv, rˇekl: Muzˇi Izraelsˇtı´, a kterˇ´ızˇ se bojı´te Boha, slysˇte. 17 Bu ˚ h lidu tohoto Izraelske´ho vyvolil otce nasˇe, a lidu povy´sˇil, kdyzˇ byl pohostinu v zemi Egyptske´, a v rameni vztazˇene´m vyvedl je z nı´. 18 A za cˇas cˇtyr ˇ idceti let sna´sˇel jejich obycˇeje na pousˇti. 19 A zahladiv sedm na ´ rodu˚ v zemi Kanań, rozdeˇlil losem mezi neˇ zemi jejich. 20 A potom, te ´ meˇrˇ za cˇtyrˇi sta a padesa´te let, da´val jim soudce azˇ do Samuele proroka. 21 A v tom z ˇ a´dali za kra´le, i dal jim Bu˚h Saule, syna Cis, muzˇe z pokolenı´ Beniaminova, za cˇtyrˇidceti let. 22 A kdyz ˇ toho zavrhl, vzbudil jim Davida kra´le, ktere´muzˇ sveˇdectvı´ da´vaje, rˇekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muzˇe podle´ srdce sve´ho, ktery´zˇ bude cˇiniti vsˇecku vu˚li mou. 23 Z jehoz ˇ semene Bu˚h podle´ zaslı´benı´ vzbudil Izraelovi spasitele Jezˇ´ısˇe,

´ 13 SKUTKOVE 24 Pr ˇ ed jehozˇ prˇ´ısˇtı´m ka´zal Jan krˇest pokańı´ vsˇemu lidu Izraelske´mu. 25 A kdyz ˇ Jan beˇh dokona´val, pravil: Ktere´hozˇ se mne domnı´vate by´ti, nejsem ja´, ale aj, jdet’ po mneˇ, u jehozˇ noh obuvi rozva´zati nejsem hoden. 26 Muz ˇ i bratrˇ´ı, synove´ rodu Abrahamova, a kterˇ´ızˇ mezi va´mi bojı´ se Boha, va´m slovo spasenı´ tohoto poslańo jest. 27 Nebo ti, kter ˇ ´ızˇ prˇeby´vajı´ v Jeruzale´meˇ, a knı´zˇata jejich, toho Jezˇı´sˇe neznajıće, odsoudili, a tak hlasy prorocke´, kterˇ´ızˇ se na kazˇdou sobotu cˇtou, naplnili. 28 A z ˇ a´dne´ prˇ´ıcˇiny smrti na neˇm nenalezsˇe, prosili Pila´ta, aby zamordovań byl. 29 A kdyz ˇ dokonali vsˇecko, cozˇ o neˇm psańo bylo, slozˇivsˇe s drˇeva, do hrobu jej polozˇili. 30 Bu ˚ h pak vzkrˇ´ısil jej z mrtvyćh. 31 Ktery ´ zˇ vidıń jest po mnohe´ dni od teˇch, jenzˇ spolu s nı´m byli prˇisˇli z Galilee do Jeruzale´ma, kterˇ´ızˇ jsou sveˇdkove´ jeho k lidu. 32 A my va ´ m zveˇstujeme to zaslı´benı´, ktere´zˇ se stalo otcu˚m, zˇe Bu˚h naplnil je na´m synu˚m jejich, vzkrˇ´ısiv Jezˇ´ısˇe; 33 Jakoz ˇ i v druhe´m zˇalmu napsańo jest: Syn mu˚j jsi ty, ja´ dnes zplodil jsem tebe.

217

34 A z ˇ e jej z mrtvyćh vzkrˇ´ısil, aby se jizˇ vıće nenavracoval k porusˇenı´, takto rˇekl: Da´m va´m svate´ veˇci Davidovy veˇrne´. 35 Protoz ˇ i jinde dı´: Neda´sˇ svate´mu sve´mu videˇti porusˇenı´. 36 David zajiste ´ za sve´ho veˇku poslouzˇiv vu˚li Bozˇ´ı, usnul, a prˇilozˇen jest k otcu˚m svy´m, a videˇl porusˇenı´. 37 Ale ten, ktere ´ hozˇ Bu˚h vzkrˇ´ısil, nevideˇl porusˇenı´. 38 Protoz ˇ zna´mo va´m bud’, muzˇi bratrˇ´ı, zˇe skrze toho zveˇstuje se va´m odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚. 39 A to ode vs ˇ ech, od kteryćhzˇ jste nemohli skrze za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v ospravedlneˇni by´ti, skrze tohoto, kazˇdy´ kdozˇ veˇrˇ´ı, by´va´ ospravedlneˇn. 40 Protoz ˇ vizte, at’na va´s neprˇijde to, cozˇ jest v prorocıćh poveˇdıńo: 41 Vizte potupnıći, a podivte se, a na nic prˇid’te; nebo ja´ dı´lo deˇla´m za dnu˚ vasˇich, dı´lo to, jemuzˇ neuveˇrˇ´ıte, byt’ va´m kdo o neˇm vypravoval. 42 A kdyz ˇ vycha´zeli ze sˇkoly Zˇidovske´, prosili pohane´, aby jim v druhou sobotu mluvili ta´zˇ slova. 43 A kdyz ˇ bylo propusˇteˇno shroma´zˇdeˇnı´, sˇlo mnoho Zˇidu˚, a na´bozˇnyćh znovu na vı´ru obraćenyćh za Pavlem a Barnaba´sˇem, kterˇ´ızˇ promouvajıće k nim,

´ 14 SKUTKOVE

218

radili jim, aby trvali v milosti Bozˇ´ı. 44 V druhou pak sobotu te ´ meˇrˇ vsˇecko meˇsto sesˇlo se k slysˇenı´ slova Bozˇ´ıho. ˇ ide´ vidouce za´stupy, na45 A Z plneˇni jsou za´vistı´, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivıće a rouhajıće se. 46 Tedy svobodne ˇ Pavel a Barnaba´sˇ rˇekli: Va´mt’ meˇlo nejprv mluveno by´ti slovo Bozˇ´ı, ale poneˇvadzˇ je zamı´ta´te, a za nehodne´ sebe soudı´te veˇcˇne´ho zˇivota, aj, obracı´me se ku pohanu˚m. 47 Nebot’ na ´ m tak prˇika´zal Pań, rˇka: Polozˇil jsem tebe sveˇtlo pohanu˚m, abys ty byl spasenı´ azˇ do koncˇin zemeˇ. 48 A slys ˇ evsˇe to pohane´, radovali se, a velebili slovo Pańeˇ; a uveˇrˇili vsˇickni, cozˇ jich koli bylo prˇedzrˇ´ızeno k zˇivotu veˇcˇne´mu. 49 I rozhlas ˇ ovalo se slovo Pańeˇ po vsˇ´ı te´ krajineˇ. ˇ ide´ zbourˇili zˇeny na´50 Tedy Z bozˇne´ a poctive´ a prˇednı´ meˇsˇt’any, a vzbudili protivenstvı´ proti Pavlovi a Barnaba´sˇovi, i vyhnali je z koncˇin svyćh. 51 A oni vyrazivs ˇ e prach z noh svyćh na neˇ, prˇisˇli do Ikonie. 52 Ucˇedlnıći pak naplne ˇ ni byli radostı´ a Duchem svaty´m. KAPITOLA 14. Neˇkterˇ´ı v Krista uveˇrˇili, 4. jinı´ se protivili. 8. Chromy´ uzdraven, 11. Pavel s Barna-

ba´sˇem cteˇn, 19. pak kamenovań, 20. ale zachovań jsa, jinde s prospeˇchem ka´zal.

stalo se tolike´zˇ v Ikonii, zˇe ve-

I sˇli do sˇkoly Zˇidovske ´ , a mluˇ ˇ

vili, tak zˇe uveˇrˇilo i Zidu˚ i Reku˚ velike´ mnozˇstvı´. 2 Ale kter ˇ ´ızˇ z Zˇidu˚ nepovolnı´ byli, ti zbourˇili a zdra´zˇdili mysli pohanu˚ proti bratrˇ´ım. 3 I byli tu za dlouhy ´ cˇas, svobodneˇ mluvıće v Pańu, ktery´zˇ sveˇdectvı´ vyda´val slovu milosti sve´, a pu˚sobil to, aby se da´li divove´ a za´zrakove´ skrze ruce jejich. 4 I rozde ˇ lilo se mnozˇstvı´ meˇsta, a jedni byli s Zˇidy, jinı´ s aposˇtoly. 5 A kdyz ˇ se oborˇili i pohane´ i Zˇide´ s knı´zˇaty svy´mi, aby jim posmeˇch ucˇinili, a kamenovali je, 6 Srozume ˇ vsˇe tomu, utekli do meˇst Lykaonitskyćh, do Lystry a do Derben, a do toho okolı´, 7 A tu ka ´ zali evangelium. 8 Muz ˇ pak neˇjaky´ v Lystrˇe, nemocny´ na nohy, seda´val, byv chromy´ z zˇivota matky sve´, ktery´zˇ nikdy nechodil. 9 Ten poslouchal Pavla mluvıćı´ho. Ktery´zˇ pohledeˇv nanˇ, a vida, an veˇrˇ´ı, zˇe uzdraven bude, ˇ ekl veliky´m hlasem: Po10 R stav se prˇ´ımeˇ na nohaćh svyćh. I zchopil se a chodil. 11 Za ´ stupove´ pak videˇvsˇe, co ucˇinil Pavel, pozdvihli hlasu sve´ho, Lykaonitsky rˇkouce: Bo-

´ 15 SKUTKOVE hove´ prˇipodobnivsˇe se lidem, sstoupili k na´m. 12 I nazvali Barnaba ´ sˇe Jupiterem, a Pavla Merkuria´sˇem; nebo on mluvil slovo. 13 Tedy kne ˇ z Jupiteru˚v, ktery´zˇ byl prˇed meˇstem jejich, prˇivedl by´ky s veˇnci prˇed brańu, a chteˇl s lidem obeˇti obeˇtovati. 14 To kdyz ˇ uslysˇeli aposˇtole´, Barnaba´sˇ a Pavel, roztrhsˇe sukneˇ sve´, vybeˇhli k za´stupu˚m, krˇicˇ´ıce, 15 A r ˇ kouce: Muzˇi, cozˇ to cˇinı´te? Vsˇak i my lide´ jsme, ty´mzˇ bı´da´m jako i vy poddańi, kterˇ´ızˇ va´m zveˇstujeme, abyste se obra´tili od teˇchto marnostı´ k Bohu zˇive´mu, ktery´zˇ ucˇinil nebe i zemi, i morˇe, i vsˇecko, cozˇ v nich jest. 16 Ktery ´ zˇ za prˇedesˇlyćh veˇku˚ vsˇech pohanu˚ necha´val, aby chodili po cestaćh svyćh, 17 Acˇkoli proto nenechal sebe bez osveˇdcˇenı´, dobrˇe cˇineˇ, da´vaje na´m s nebe de´sˇt’ a cˇasy u´rodne´, naplnˇuje pokrmem a poteˇsˇenı´m srdce nasˇe. 18 A to mluvıće, sotva spokojili za´stupy, aby jim neobeˇtovali. 19 A v tom pr ˇ isˇli od Antiochie a Ikonie Zˇide´, kterˇ´ızˇ navedsˇe za´stupy, a ukamenovavsˇe Pavla, vyta´hli prˇed meˇsto, domnı´vavsˇe se, zˇe umrˇel. 20 A kdyz ˇ jej obstoupili ucˇedlnıći, vstal, a vsˇel do meˇsta, a

219

nazejtrˇ´ı odsˇel s Barnaba´sˇem do Derben. 21 A ka ´ zavsˇe evangelium meˇstu tomu, a ucˇedlnı´ku˚ mnoho zı´skavsˇe, navra´tili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie, 22 Potvrzujıće dus ˇ ´ı ucˇedlnı´ku˚, a napomıńajıće, aby trvali u vı´rˇe, a zˇe musı´me skrze mnoha´ ssouzˇenı´ vjı´ti do kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho. 23 A zr ˇ ´ıdivsˇe jim, podle´ danyćh hlasu˚, starsˇ´ı po cı´rkvech, a modlivsˇe se s postem, porucˇili je Pańu, v ktere´hozˇ uveˇrˇili. 24 A pros ˇ edsˇe Pisidii, prˇisˇli do Pamfylie, 25 A mluvivs ˇ e slovo v Pergen, sˇli do Attalie. 26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudzˇ porucˇeni byli milosti Bozˇ´ı k dı´lu, ktere´zˇ vykonali. 27 A kdyz ˇ tam prˇisˇli, a shroma´zˇdili cı´rkev, vypravovali, kterake´ veˇci Bu˚h skrze neˇ ucˇinil, a zˇe otevrˇel pohanu˚m dve´rˇe vı´ry. 28 I byli tu za nemaly ´ cˇas s ucˇedlnı´ky. KAPITOLA 15. Nesna´z o obrˇ´ızku od aposˇtolu˚ spokojena, 37. mezi pak Barnaba´sˇem a Pavlem vznikla nevole o Jana.

rˇisˇedsˇe pak neˇkterˇ´ı z Zˇidov-

P stva, ucˇili bratrˇ´ı: Zˇe nebu-

dete-li se obrˇezovati podle´ obycˇeje Mojzˇ´ısˇova, nebudete moci spaseni by´ti.

220

´ 15 SKUTKOVE

2 A kdyz ˇ ru˚znici a nemalou ha´dku Pavel a Barnaba´sˇ s nimi meˇl, i zu˚stali na tom, aby Pavel a Barnaba´sˇ a neˇkterˇ´ı jinı´ z nich sˇli k aposˇtolu˚m a starsˇ´ım do Jeruzale´ma o tu ota´zku. 3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od cı´rkve, sˇli skrze Fenicen a Samarˇ´ı, vypravujıće o obraćenı´ pohanu˚, i zpu˚sobili radost velikou vsˇechneˇm bratrˇ´ım. 4 A kdyz ˇ se dostali do Jeruzale´ma, prˇijati jsou od cı´rkve a od aposˇtolu˚ a starsˇ´ıch. I zveˇstovali, cozˇkoli cˇinil skrze neˇ Bu˚h. 5 Ale povstali ne ˇ kterˇ´ı z sekty farizejske´, kterˇ´ızˇ byli uveˇrˇili, pravıće, zˇe musejı´ obrˇezovańi by´ti, a aby jim bylo prˇika´zańo zachova´vati za´kon Mojzˇ´ısˇu˚v. 6 Tedy ses ˇ li se aposˇtole´ a starsˇ´ı, aby toho pova´zˇili. 7 A kdyz ˇ mnohe´ vyhleda´vańı´ toho bylo, povstav Petr, rˇekl jim: Muzˇi bratrˇ´ı, vy vı´te, zˇe od da´vnıćh dnu˚ mezi na´mi Bu˚h vyvolil, aby skrze u´sta ma´ slysˇeli pohane´ slovo evangelium, a uveˇrˇili. 8 A Bu ˚ h, zpytatel srdce, sveˇdectvı´ jim vydal, dav jim Ducha svate´ho, jako i na´m. 9 A neucˇinil rozdı´lu mezi nimi a na´mi, veˇrou ocˇistiv srdce jejich. 10 Protoz ˇ nynı´, procˇ pokousˇ´ıte Boha, vzkla´dajıće na hrdlo ucˇedlnı´ku˚ jho, ktere´hozˇ ani otcove´

nasˇi, ani my ne´sti jsme nemohli? 11 Ale skrze milost Pa ´ na Jezˇ´ısˇe Krista veˇrˇ´ıme, zˇe spaseni budeme, rovneˇ jako i oni. 12 I mlcˇelo vs ˇ ecko to mnozˇstvı´, a poslouchali Barnaba´sˇe a Pavla, vypravujıćıćh, kterake´ divy a za´zraky cˇinil Bu˚h skrze neˇ mezi pohany. 13 A kdyz ˇ oni umlkli, odpoveˇdeˇl Jakub, rˇka: Muzˇi bratrˇ´ı, slysˇte mne. ˇ imon ted’ vypravoval, kte14 S rak Bu˚h nejprve´ popatrˇil na pohany, aby prˇijal lid jmeńu sve´mu. 15 A s tı´m se srovna ´ vajı´ i rˇecˇi prorocke´, jakozˇ psańo jest: 16 Potom se navra ´ tı´m, a vzdeˇla´m zase stańek Davidu˚v, ktery´zˇ byl klesl, a zborˇeniny jeho zase vzdeˇla´m, a vyzdvihnu jej, 17 Tak aby ti ostatkove ´ toho lidu hledali Pańa, i vsˇickni pohane´, nad ktery´mizˇ jest vzy´vańo jmeńo me´, dı´ Pań, ktery´zˇ cˇinı´ tyto vsˇecky veˇci. 18 Zna ´ ma´t’ jsou Bohu od veˇku˚ vsˇecka dı´la jeho. 19 Protoz ˇ ja´ tak soudı´m, aby nebyli kormouceni ti, kterˇ´ızˇ se z pohanu˚ obracejı´ k Bohu, 20 Ale aby jim napsa ´ no bylo, at’ se zdrzˇujı´ od posˇkvrn modl, a smilstva, a toho, cozˇ jest uda´vene´ho, a od krve.

´ 15 SKUTKOVE 21 Nebo Mojz ˇ ´ısˇ od da´vnıćh veˇku˚ ma´ po meˇstech, kdo by jej ka´zal, poneˇvadzˇ v sˇkolaćh na kazˇdou sobotu cˇ´ıtań by´va´. 22 Tehdy vide ˇ lo se aposˇtolu˚m a starsˇ´ım se vsˇ´ı cı´rkvı´, aby vybrane´ z sebe muzˇe poslali do Antiochie s Pavlem a Barnaba´sˇem, totizˇ Judu, ktery´zˇ sloul Barsaba´sˇ, a Sı´lu, muzˇe znamenite´ mezi bratrˇ´ımi, 23 Napsavs ˇ e po nich toto: Aposˇtole´ a starsˇ´ı i bratrˇ´ı teˇm, kterˇ´ızˇ jsou v Antiochii a v Sy´rii a v Cilicii bratrˇ´ım, kterˇ´ızˇ jsou z pohanu˚, pozdravenı´ vzkazujı´. 24 Pone ˇ vadzˇ jsme slysˇeli, zˇe neˇkterˇ´ı vysˇedsˇe od na´s, zkormoutili va´s, rˇecˇmi zemdle´vajıće dusˇe vasˇe, pravıće, zˇe se musı´te obrˇezovati a za´kon zachova´vati, jimzˇ jsme toho neporucˇili: 25 I vide ˇ lo se na´m shroma´zˇdeˇny´m jednomyslneˇ vybrane´ muzˇe poslati k va´m s teˇmito nejmilejsˇ´ımi svy´mi, Barnaba´sˇem a Pavlem, 26 Lidmi te ˇ mi, kterˇ´ızˇ vydali dusˇe sve´ pro jmeńo Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista. 27 Protoz ˇ poslali jsme Judu a Sı´lu, a tit’ i u´stneˇ poveˇdı´ tote´zˇ. 28 Vide ˇ lo se zajiste´ Duchu svate´mu i na´m, zˇa´dne´ho vıće na va´s brˇemene nevzkla´dati, kromeˇ teˇchto veˇcı´ potrˇebnyćh,

221

29 Abyste se zdrz ˇ ovali od obeˇtovane´ho modla´m, a od krve, a od uda´vene´ho, a od smilstva. Od teˇch veˇcı´ budete-li se ostrˇ´ıhati, dobrˇe budete cˇiniti. Meˇjte se dobrˇe. 30 Tedy oni propus ˇ teˇni byvsˇe, prˇisˇli do Antiochie, a shroma´zˇdivsˇe mnozˇstvı´, dodali toho listu. 31 Ktery ´ zˇto cˇtouce, radovali se z toho poteˇsˇenı´. 32 Judas pak a Sı´las, byvs ˇe i oni proroci, sˇirokou rˇecˇ´ı napomıńali bratrˇ´ı a potvrzovali. 33 A pobyvs ˇ e tu za neˇktery´ cˇas, propusˇteˇni jsou od bratrˇ´ı v pokoji k aposˇtolu˚m. 34 Ale Sı´lovi se vide ˇ lo, aby tu zu˚stal. 35 Tolike ´ zˇ Pavel i Barnaba´sˇ pobyli v Antiochii, ucˇ´ıce a zveˇstujıće i s mnohy´mi jiny´mi slovo Pańeˇ. 36 Po ne ˇ kolika pak dnech rˇekl Pavel Barnaba´sˇovi: Vracujıće se, navsˇteˇvme bratrˇ´ı sve´ po vsˇech meˇstech, v kteryćhzˇ jsme ka´zali slovo Pańeˇ, kterak se majı´. 37 Tedy Barnaba ´ sˇ radil, aby pojali s sebou i Jana ktery´zˇ prˇijmı´ meˇl Marek. 38 Ale Pavlovi se nezda ´ lo pojı´ti toho s sebou, ktery´zˇ byl odsˇel od nich z Pamfylie, anizˇ sˇel s nimi ku praći.

´ 16 SKUTKOVE

222

39 I vznikl mezi nimi tuhy ´ odpor, tak zˇe se rozesˇli ru˚zno. Barnaba´sˇ pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. 40 A Pavel pr ˇ ivzav Sı´lu, odsˇel, porucˇen byv milosti Bozˇ´ı od bratrˇ´ı. 41 I procha ´ zel Syrii a Cilicii, potvrzuje cı´rkvı´.

KAPITOLA 16. Timotea Pavel obrˇezal, 9. do Macedonie sˇel. 14. Lydia zı´skańa, 16. deˇvecˇka veˇsˇtı´ uzdravena. 23. Pavel zˇala´rˇne´ho zı´skal 33. i pokrˇtil.

rˇisˇel pak do Derben a do

P Lystry, aj, ucˇedlnı´k jeden

tu byl, jmeńem Timoteus, syn neˇjake´ zˇeny Zˇidovky veˇrˇ´ıcı´, ale ˇ eka. otce meˇl R 2 Tomu sve ˇ dectvı´ vyda´vali bratrˇ´ı ti, kterˇ´ızˇ byli v Lystrˇe a v Ikonii. 3 Toho sobe ˇ oblı´bil Pavel, aby s nı´m sˇel. I pojav ho, obrˇezal jej, pro Zˇidy, kterˇ´ızˇ byli v teˇch mı´stech; nebo veˇdeˇli vsˇickni, zˇe otec ˇ ek. jeho byl R 4 A kdyz ˇ chodili po meˇstech, vyda´vali jim k ostrˇ´ıhańı´ ustanovenı´ zrˇ´ızena´ od aposˇtolu˚ a od starsˇ´ıch, kterˇ´ızˇ byli v Jeruzale´meˇ. 5 A tak cı´rkve utvrzovaly se u vı´rˇe, a rozma´haly se v pocˇtu na kazˇdy´ den. 6 A pros ˇ edsˇe Frygii i Galatskou krajinu, kdyzˇ jim zabrańeˇ-

no od Ducha svate´ho, aby nemluvili slova v Azii, 7 Pr ˇ isˇedsˇe do Myzie, pokousˇeli se jı´ti do Bitynie. Ale nedal jim Duch. 8 Tedy pominuvs ˇ e Myzii, sˇli do Troady. 9 I uka ´ zalo se Pavlovi v noci videˇnı´. Muzˇ neˇjaky´ Macedonsky´ sta´l, prose ho a rˇka: Prˇijda do Macedonie, pomoz na´m. 10 A jakz ˇ to videˇnı´ videˇl, i hned jsme usilovali o to, abychom sˇli do Macedonie, tı´m ujisˇteˇni jsouce, zˇe na´s povolal Pań, abychom jim ka´zali evangelium. 11 Protoz ˇ pustivsˇe se od Troady, prˇ´ımy´m beˇhem prˇiplavili jsme se do Samotracie, a nazejtrˇ´ı do Neapolis, 12 A odtud do Filippis, ktere ´ zˇ jest prvnı´ meˇsto krajiny Macedonske´, obyvateli cizı´mi osazene´. I zu˚stali jsme v tom meˇsteˇ za neˇkolik dnı´. 13 V den pak sobotnı´ vys ˇ li jsme ven za meˇsto k rˇece, kdezˇ by´val obycˇej modliti se. A usadivsˇe se, mluvili jsme zˇena´m, ktere´zˇ se tu byly sesˇly. 14 Jedna pak z ˇ ena, jmeńem Lydia, ktera´zˇ sˇarlaty proda´vala v meˇsteˇ Tyatirskyćh, bohabojıćı´, poslouchala. Jejı´zˇ srdce otevrˇel Pań, aby to pilneˇ rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. 15 A kdyz ˇ pokrˇteˇna byla i du˚m jejı´, prosila, rˇkuci: Poneˇvadzˇ

´ 16 SKUTKOVE jste mne soudili veˇrnou Pańu by´ti, vejdouce, v domeˇ me´m pobud’te. I prˇinutila na´s. 16 I stalo se, kdyz ˇ jsme sˇli k modlitbeˇ, zˇe deˇvecˇka neˇjaka´, majıćı´ ducha veˇsˇtı´ho, potkala se s na´mi, ktera´zˇ veliky´ uzˇitek prˇina´sˇela pańu˚m svy´m budoucıćh veˇcı´ prˇedpovı´dańı´m. 17 Ta s ˇ edsˇi za Pavlem a za na´mi, volala, rˇkuci: Tito lide´ jsou sluzˇebnıći Boha nejvysˇsˇ´ıho, kterˇ´ızˇ zveˇstujı´ na´m cestu spasenı´. 18 A to cˇinı´vala za mnoho dnı´. Pavel pak teˇzˇce to nesa, a obra´tiv se, rˇekl duchu tomu: Prˇikazuji tobeˇ ve jmeńu Jezˇ´ısˇe Krista, abys vysˇel z nı´. I vysˇel hned te´ chvı´le. 19 A vide ˇ vsˇe pańi jejı´, zˇe odesˇla nadeˇje zisku jejich, chytivsˇe Pavla a Sı´lu, vedli je na rynk prˇed u´rˇad. 20 A postavivs ˇ e je prˇed u´rˇednı´ky, rˇekli: Tito lide´ bourˇ´ı meˇsto nasˇe, jsouce Zˇide´, 21 A zve ˇ stujı´ obycˇeje, kteryćhzˇ na´m neslusˇ´ı prˇijı´ti ani zachova´ˇ ´ımane´. vati, poneˇvadzˇ jsme R 22 I povstala obec proti nim. A u´rˇednıći, roztrhsˇe sukneˇ jejich, ka´zali je metlami mrskati. 23 A mnoz ˇ stvı´ ran jim davsˇe, vsadili do zˇala´rˇe, prˇika´zavsˇe stra´zˇne´mu zˇala´rˇe, aby jich pilneˇ ostrˇ´ıhal. 24 Tedy on takove ´ maje prˇika´zanı´, vsadil je do nejhlubsˇ´ıho

223

zˇala´rˇe, a nohy jejich sevrˇel kladou. 25 O pu ˚ lnoci pak Pavel a Sı´las modleće se, zpı´vali pı´snicˇky o Bohu, tak zˇe je slysˇeli veˇznˇove´. 26 A v tom pojednou zeme ˇ trˇesenı´ stalo se velike´, azˇ se pohnuli gruntove´ zˇala´rˇe, a hned se vsˇecky dve´rˇe otevrˇely, a vsˇech okovove´ spadli. 27 A procı´tiv stra ´ zˇny´ zˇala´rˇe, a videˇv dve´rˇe zˇala´rˇe otevrˇene´, vytrhl mecˇ, aby se zabil, domnı´vaje se, zˇe veˇznˇove´ utekli. 28 I zkr ˇ ikl Pavel hlasem veliky´m, rˇka: Necˇinˇ sobeˇ nic zle´ho, vsˇak jsme ted’ vsˇickni. 29 A poz ˇ a´dav sveˇtla, vbeˇhl k nim, a trˇesa se, padl u Pavla a Sı´ly. 30 I vyved je ven, r ˇ ekl: Pańi, co ja´ ma´m cˇiniti, abych spasen byl? 31 A oni r ˇ ekli: Veˇrˇ v Pańa Jezˇ´ısˇe Krista, a budesˇ spasen ty i du˚m tvu˚j. 32 I mluvili jemu slovo Pa ´ neˇ, i vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ byli v domeˇ jeho. 33 A pojav je v tu hodinu v noci, umyl jim rańy. I pokrˇteˇn jest hned on i vsˇickni domaćı´ jeho. 34 A kdyz ˇ je uvedl do domu sve´ho, prˇipravil stu˚l, a veselil se, zˇe se vsˇ´ım domem svy´m uveˇrˇil Bohu. 35 A kdyz ˇ bylo ve dne, poslali u´rˇednıći sluzˇebnı´ky, rˇkouce: Vypust’ ty lidi.

´ 17 SKUTKOVE

224

36 I ozna ´ mil stra´zˇny´ zˇala´rˇe slova ta Pavlovi: Zˇe poslali u´rˇednıći, abyste byli propusˇteˇni. Protozˇ nynı´ vyjdouce, jdeˇtezˇ v pokoji. 37 Ale Pavel r ˇ ekl jim: Zmrskavsˇe na´s zjevneˇ a bez vyslysˇenı´, ˇ ´ımany, vsa´zeli do zˇala´rˇe, lidi R a nynı´ na´s chteˇjı´ tajneˇ vyhnati? Nikoli, ale nechat’ sami prˇijdou, a vyvedou na´s. 38 Tedy pove ˇ deˇli u´rˇednı´ku˚m sluzˇebnıći slova ta. I ba´li se, uˇ ´ımane´ byli. slysˇavsˇe, zˇe by R 39 A pr ˇ isˇedsˇe, prosili jich; a vyvedsˇe je, zˇa´dali jich, aby sˇli z meˇsta. 40 I vys ˇ edsˇe z zˇala´rˇe, vesˇli k Lydii, a uzrˇevsˇe bratrˇ´ı, poteˇsˇili jich, a odesˇli.

KAPITOLA 17. Svaty´ Pavel v Tessalonice Krista s mnohou odpornostı´, 15. potom v Atenaćh prave´ho Boha pokojneˇji v zna´most uvodil.

prosˇedsˇe Amfipolim a Apol-

A lonii, prˇisˇli ˇdo Tessaloniky,

kdezˇ byla sˇkola Zidovska´. 2 Tedy Pavel podle ´ obycˇeje sve´ho vsˇel k nim, a po trˇi soboty ka´zal jim z pı´sem, 3 Otvı´raje a pr ˇ edkla´daje to, zˇe meˇl Kristus trpeˇti a z mrtvyćh vsta´ti, a zˇe ten jest Kristus Jezˇ´ısˇ, ktere´hozˇ ja´ zveˇstuji va´m. 4 I uve ˇ rˇili neˇkterˇ´ı z nich, a prˇipojili se Pavlovi a Sı´lovi, i ˇ eku˚ na´bozˇnyćh velike´ mnozˇR stvı´, i zˇen znamenityćh nemalo.

5 Ale zaz ˇ zˇeni byvsˇe za´vistı´ Zˇide´ nepovolnı´, a prˇivzavsˇe k sobeˇ neˇktere´ lehkomyslne´ a nesˇlechetne´ lidi, a shluksˇe se, zbourˇili meˇsto, a u´tok ucˇinivsˇe na du˚m Ja´zonu˚v, hledali jich, aby je vyvedli prˇed lid. 6 A nenalezs ˇ e jich, ta´hli Ja´zona a neˇktere´ bratrˇ´ı k starsˇ´ım meˇsta, krˇicˇ´ıce: Tito, kterˇ´ızˇ vsˇecken sveˇt bourˇ´ı, ti sem take´ prˇisˇli. 7 Ktere ´ zˇ prˇijal Ja´zon. A ti vsˇickni proti ustanovenı´ cı´sarˇske´mu cˇinı´, pravıće by´ti kra´lem jine´ho, totizˇ Jezˇ´ısˇe. 8 A tak zbour ˇ ili obec i starsˇ´ı meˇsta, kterˇ´ızˇ to slysˇeli. 9 Ale pr ˇ ijavsˇe dosti ucˇineˇnı´ od Ja´zona a jinyćh, propustili je. 10 Bratr ˇ ´ı pak hned v noci vyslali i Pavla i Sı´lu do Berie. Kterˇ´ızˇ prˇisˇedsˇe tam, vesˇli do sˇkoly Zˇidovske´. 11 A ti byli udatne ˇ jsˇ´ı nezˇli Tessalonitsˇtı´, kterˇ´ızˇ prˇijali slovo Bozˇ´ı se vsˇ´ı chtivostı´, na kazˇdy´ den rozvazˇujıće pı´sma, tak-li by ty veˇci byly. 12 A tak mnozı´ z nich uve ˇ rˇili, i ˇ ecke´ zˇeny poctive´ i muzˇu˚ neR malo. 13 A kdyz ˇ zveˇdeˇli Zˇide´ v Tessalonice, zˇe by i v Berii ka´zańo bylo slovo Bozˇ´ı od Pavla, prˇisˇli take´ tam, bourˇ´ıce za´stupy. 14 Ale hned bratr ˇ ´ı vyslali Pav-

´ 17 SKUTKOVE la, aby sˇel jako k morˇi; Sı´las pak a Timoteus pozu˚stali tu. 15 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ provodili Pavla, dovedli ho azˇ do Ateń. A vzavsˇe porucˇenı´ k Sı´lovi a k Timoteovi, aby prˇisˇli k neˇmu, cozˇ nejspı´sˇe mohou, sˇli zase. 16 A kdyz ˇ Pavel cˇekal jich v Atenaćh, rozneˇcoval se v neˇm duch jeho, vida to meˇsto oddane´ by´ti modlosluzˇbeˇ. ˇ idy a na´bozˇ17 I rozmlouval s Z ny´mi v sˇkole, ano i na rynku, po vsˇecky dni, s teˇmi, kterˇ´ızˇ se koli nahodili. 18 Tedy ne ˇ kterˇ´ı z Epikureu˚ a Stoickyćh mudrcu˚ ha´dali se s nı´m. A neˇkterˇ´ı rˇekli: I co tento zˇvaćˇ chce poveˇdı´ti? Jinı´ pak: Zda´ se by´ti cizıćh bohu˚ zveˇstovatel. Nebo jim o Jezˇ´ısˇovi a o z mrtvyćh vstańı´ vypravoval. 19 I popads ˇ e jej, vedli ho do Areopa´gu, rˇkouce: Mu˚zˇeme-li veˇdeˇti, jake´ jest to ucˇenı´ nove´, ktere´zˇ vypravujesˇ? 20 Nebo nove ´ jake´si veˇci vkla´da´sˇ v usˇi nasˇe, protozˇ chceme veˇdeˇti, co by to bylo. 21 (Atens ˇ tı´ zajiste´ vsˇickni, i ti, kterˇ´ızˇ tu byli hoste´, k nicˇemu jine´mu tak hotovi nebyli, nezˇ praviti neb slysˇeti neˇco nove´ho.) 22 Tedy Pavel, stoje u prostr ˇ ed Areopa´gu, rˇekl: Muzˇi Atensˇtı´, vidı´m va´s by´ti vsˇelijak prˇ´ılisˇ na´bozˇne´ lidi.

225

23 Nebo procha ´ zeje a spatrˇuje na´bozˇenstvı´ vasˇe, nalezl jsem take´ olta´rˇ, na ktere´mzˇ napsańo jest: Nezna´me´mu Bohu. Protozˇ ktere´hozˇ ctı´te neznajıće, tohot’ ja´ zveˇstuji va´m. 24 Bu ˚ h ten, ktery´zˇ stvorˇil sveˇt i vsˇecko, cozˇ jest na neˇm, ten jsa Pańem nebe i zemeˇ, nebydlı´ v chra´mıćh rukou udeˇlanyćh; 25 Aniz ˇ by´va´ cteˇn lidsky´ma rukama, jako by neˇcˇeho potrˇeboval, poneˇvadzˇ on da´va´ vsˇechneˇm zˇivot i dyćhańı´ i vsˇecko. 26 A ucˇinil z jedne ´ krve vsˇecko lidske´ pokolenı´, aby prˇeby´valo na tva´rˇi vsˇ´ı zemeˇ, vymeˇrˇiv jim ulozˇene´ cˇasy a cı´le prˇeby´vańı´ jejich, 27 Aby hledali Pa ´ na, zda by snad makajıće, mohli nalezti jej, acˇkoli nenı´ daleko od jednoho kazˇde´ho z na´s. 28 Nebo jı´m z ˇ ivi jsme, a hy´beme se, i trva´me, jakozˇ i neˇkterˇ´ı z vasˇich poetu˚ poveˇdeˇli: Zˇe i rodina jeho jsme. 29 Rodina tedy Boz ˇ ´ı jsouce, nema´met’ se domnı´vati, zˇe by Bu˚h zlatu neb strˇ´ıbru neb kamenu, rˇemeslem aneb du˚vtipem lidsky´m vyryte´mu, byl podoben. 30 Nebo cˇasy te ´ to nezna´mosti prˇehlı´daje Bu˚h, jizˇ nynı´ zveˇstuje lidem vsˇechneˇm vsˇudy, aby pokańı´ cˇinili, 31 Proto z ˇ e ulozˇil den, v ktere´mzˇ souditi bude vsˇecken

´ 18 SKUTKOVE

226

sveˇt v spravedlnosti skrze toho muzˇe, ktere´hozˇ k tomu vystavil, slouzˇe k vı´rˇe vsˇechneˇm, vzkrˇ´ısˇenı´m jeho z mrtvyćh. 32 Uslys ˇ evsˇe pak o vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh, neˇkterˇ´ı se posmı´vali, a neˇkterˇ´ı rˇekli: Budeme teˇ slysˇeti o tom podruhe´. 33 A tak Pavel vys ˇ el z prostrˇedku jejich. 34 Ne ˇ kterˇ´ı pak muzˇi, prˇ´ıdrzˇ´ıce se ho, uveˇrˇili, mezi ktery´mizˇ byl i Dionyzius Areopagitsky´, i zˇena, jmeńem Damaris, a jinı´ s nimi. KAPITOLA 18. Pavel s. v Korintu Krista ka´zal, 9. videˇnı´ videˇl, 11. mnohe´ zı´skal, 12. protivenstvı´ trpeˇl, 21. do Jeruzale´ma sˇel. 24. Apollo, Zˇid horlivy´, Krista oslavoval.

otom pak Pavel vysˇed z A-

P teń, prˇisˇel do Korintu. ˇ

2 A nalez jednoho Zida, jme ńem Akvilu, ktery´zˇ byl rodem z Pontu, ktery´zˇ neda´vno byl prˇisˇel z Vlach, i Priscillu manzˇelku jeho, (proto zˇe byl rozka´zal Klaudius, aby vsˇickni Zˇide´ z ˇ ´ıma vysˇli), i prˇivinul se k nim. R 3A z ˇ e byl te´hozˇ rˇemesla, bydlil u nich, a deˇlal; nebo rˇemeslo jejich bylo stany deˇlati. 4 I ha ´ dal se v sˇkole na kazˇdou sobotu, a k zı´skańı´ prˇivodil ˇ eky. i Zˇidy i R 5 A kdyz ˇ prˇisˇli z Macedonie Sı´las a Timoteus, rozneˇcoval se v

duchu Pavel, osveˇdcˇuje Zˇidu˚m, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Kristus. 6 A kdyz ˇ oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha, rˇekl jim: Krev vasˇe na hlavu vasˇi. Ja´ cˇist jsa, hned pu˚jdu ku pohanu˚m. 7 A jda odtud, vs ˇ el do domu neˇjake´ho Justa jmeńem, ctitele Bozˇ´ıho, ktere´hozˇ du˚m byl u same´ sˇkoly. 8 Krispus pak, knı´z ˇ e sˇkoly, uveˇrˇil Pańu se vsˇ´ım domem svy´m, a mnozı´ z Korintskyćh slysˇavsˇe, uveˇrˇili a pokrˇteˇni byli. 9I r ˇ ekl Pań v noci u videˇnı´ Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlcˇ. 10 Nebo ja ´ s tebou jsem, a zˇa´dny´t’ nesa´hne na tebe, at’by zle ucˇinil; nebo mnoho ma´m lidu v tomto meˇsteˇ. 11 I byl tu pu ˚ l druhe´ho le´ta, ka´zˇe jim slovo Bozˇ´ı. 12 Kdyz ˇ pak Gallio vla´darˇem byl v Achaii, povstali jednomyslneˇ Zˇide´ proti Pavlovi, a prˇivedli jej prˇed soudnou stolici, 13 Pravıće: Tento navodı´ lidi, aby proti za´konu ctili Boha. 14 A kdyz ˇ Pavel meˇl jizˇ otevrˇ´ıti ´ Zˇide´, u´sta, rˇekl Gallio Zˇidu˚m: O jestlizˇe by co neprave´ho stalo se, neb nesˇlechetnost neˇjaka´, slusˇneˇ bych va´s vyslysˇel. 15 Paklit’ jsou jake ´ ha´dky o slovıćh a o jmeńıćh a za´konu vasˇem, vy sami k tomu prˇihle´dneˇ-

´ 19 SKUTKOVE te. Ja´ zajiste´ toho soudce by´ti nechci. 16 I odehnal je od soudne ´ stolice. ˇ ekove´ vsˇickni, ucho17 Tedy R pivsˇe Sostena, knı´zˇe sˇkoly, bili jej prˇed soudnou stolicı´, a Gallio na to nic nedbal. 18 Pavel pak, pobyv tam jes ˇ teˇ za mnoho dnı´, i rozzˇehnav se s bratrˇ´ımi, plavil se do Syrie, a s nı´m spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl ucˇinil slib. 19 I pr ˇ isˇed do Efezu, nechal jich tu; sa´m pak vsˇed do sˇkoly, ha´dal se s Zˇidy. 20 A kdyz ˇ ho prosili, aby de´le pobyl u nich, nepovolil. 21 Ale poz ˇ ehnav jich, rˇekl: Musı´m ja´ jistotneˇ sva´tek ten, ktery´zˇ nasta´va´, v Jeruzale´meˇ slaviti, ale navra´tı´m se k va´m zase, bude-li vu˚le Bozˇ´ı. I bral se z Efezu. 22 A pr ˇ isˇed do Cesaree, vstoupil, a pozdraviv cı´rkve, odtud sˇel do Antiochie. 23 A pobyv tu za ne ˇ ktery´ cˇas, odsˇel a procha´zel porˇa´d Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje vsˇech ucˇedlnı´ku˚. ˇ id pak neˇjaky´, jmeńem A24 Z pollo, rodem z Alexandrie, muzˇ vy´mluvny´, prˇisˇel do Efezu, ucˇeny´ v pı´smeˇ. 25 Ten byl pocˇa ´ tecˇneˇ naucˇen cesteˇ Pańeˇ, a byv vroucı´ho du-

227

cha, mluvil a ucˇil pilneˇ teˇm veˇcem, ktere´zˇ jsou Pańeˇ, znaje toliko krˇest Janu˚v. 26 A ten pocˇal svobodne ˇ mluviti v sˇkole. Ktere´hozˇ slysˇevsˇe Priscilla a Akvila, prˇijali ho k sobeˇ, a dokonaleji vypravovali jemu o cesteˇ Bozˇ´ı. 27 A kdyz ˇ chteˇl jı´ti do Achaie, bratrˇ´ı napomenuvsˇe ho, psali ucˇedlnı´ku˚m, aby jej prˇijali. Ktery´zˇ kdyzˇ tam prˇisˇel, mnoho prospeˇl teˇm, kterˇ´ızˇ uveˇrˇili skrze milost Bozˇı´. 28 Nebo na ´ ramneˇ prˇema´hal Zˇidy, zjevneˇ prˇede vsˇemi toho dokazuje z pı´sem, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Kristus. KAPITOLA 19. S. Pavel za dveˇ le´teˇ v Efezu evangelium mocneˇ ka´zal. 13. Zaklinacˇi strestańi. Pavel sˇel k Jeruzale´mu. 23. Bourˇka o Diańu.

stalo se, kdyzˇ Apollo byl v Ko-

I rintu, zˇe Pavel prosˇed vrchnı´ krajiny, prˇisˇel do Efezu, a nalezna tu neˇktere´ ucˇedlnı´ky, ˇ ekl jim: Prˇijali-li jste Ducha 2R svate´ho, uveˇrˇivsˇe? A oni rˇekli jemu: Ba anizˇ jsme slyćhali, jest-li Duch svaty´. 3 Tedy r ˇ ekl jim: Nacˇezˇ tedy pokrˇteˇni jste? A oni rˇekli: Krˇteˇni jsme krˇtem Janovy´m. 4Ir ˇ ekl Pavel: Jant’zajiste´ krˇtil krˇtem pokańı´, praveˇ lidu, aby v toho, ktery´zˇ meˇl po neˇm prˇijı´ti, veˇrˇili, to jest v Krista Jezˇ´ısˇe.

228

´ 19 SKUTKOVE

5 Kter ˇ ´ızˇ pak uposlechli, pokrˇteˇni jsou ve jmeńo Pańa Jezˇ´ısˇe. 6 A kdyz ˇ vzkla´dal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svaty´ na neˇ, i mluvili jazyky, a prorokovali. 7 A bylo vs ˇ ech spolu okolo dvanaćti muzˇu˚. 8 Tedy vs ˇ ed do sˇkoly, svobodneˇ mluvil za trˇi meˇsıće, ha´daje se, a ucˇe o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 9 A kdyz ˇ se neˇkterˇ´ı zatvrdili a nepovolovali, zle mluvıće o cesteˇ Bozˇı´ prˇede vsˇ´ım mnozˇstvı´m, odstoupiv od nich, oddeˇlil ucˇedlnı´ky, na kazˇdy´ den ka´zanı´ cˇineˇ v sˇkole neˇjake´ho Tyranna. 10 A to se da ´ lo za dveˇ le´teˇ, tak zˇe vsˇickni, kterˇ´ızˇ prˇeby´vali v Azii, poslouchali slova Pańa Jeˇ ekove´. zˇ´ısˇe, i Zˇide´ i R 11 A divy velike ´ cˇinil Bu˚h skrze ruce Pavlovy, 12 Tak z ˇ e i na nemocne´ nosı´vali od jeho teˇla sˇa´tky a feˇrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchove´ necˇistı´ vycha´zeli z nich. 13 Tedy pokusili se ne ˇ kterˇ´ı z Zˇidu˚ tula´ku˚, kterˇ´ızˇ se s zaklıńańı´m obı´rali, vzy´vati jmeńo Pańa Jezˇ´ısˇe nad teˇmi, kterˇ´ızˇ meˇli duchy necˇiste´, rˇ´ıkajıće: Zaklıńa´me va´s skrze Jezˇ´ısˇe, ktere´hozˇ ka´zˇe Pavel. 14 A bylo jich sedm synu ˚ jed-

noho Zˇida, jmeńem Scevy, prˇednı´ho kneˇze, kterˇ´ızˇ to cˇinili. 15 Tedy odpove ˇ deˇv duch zly´, rˇekl: Jezˇ´ısˇe zna´m, a o Pavlovi vı´m, ale vy kdo jste? 16 A obor ˇ iv se na neˇ cˇloveˇk ten, v ktere´mzˇ byl duch zly´, opanovav je, zmocnil se jich, tak zˇe nazı´ a zraneˇnı´ vybeˇhli z domu toho. 17 A to zna ´ mo ucˇineˇno jest vsˇeˇ eku˚m bydlıćı´m chneˇm Zˇidu˚m i R v Efezu, a spadla ba´zenˇ na neˇ na vsˇecky. I osloveno jest jmeńo Pańa Jezˇ´ısˇe. 18 Mnozı´ pak z ve ˇ rˇ´ıcıćh prˇicha´zeli, vyzna´vajıće se a zjevujıće skutky sve´. 19 Mnozı´ take ´ z teˇch, kterˇ´ızˇ se s marny´mi umeˇnı´mi obı´rali, snessˇe knihy, spa´lili je prˇede vsˇemi; a pocˇetsˇe cenu jejich, shledali toho padesa´te tisıću˚ peneˇz. 20 Tak mocne ˇ rostlo slovo Pańeˇ, a zmocnˇovalo se. 21 A kdyz ˇ se to dokonalo, ulozˇil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, sˇel do Jeruzale´ma, rˇka: Kdyzˇ pobudu tam, ˇ ´ım pohledeˇti. musı´mt’take´ i na R 22 I poslav do Macedonie dva z teˇch, kterˇ´ızˇ mu prˇisluhovali, Timotea a Erasta, sa´m pozu˚stal v Azii do cˇasu. 23 Tedy stala se v ten cˇas nemala´ bourˇka pro cestu Bozˇı´. 24 Nebo zlatnı´k jeden, jme ´ nem Demetrius, ktery´zˇ deˇla´val chra´-

´ 20 SKUTKOVE my strˇ´ıbrne´ Diańy, nemaly´ zisk prˇivodil rˇemeslnı´ku˚m. 25 Ktere ´ zˇ svolav, i ty, kterˇ´ızˇ byli k teˇm podobnyćh veˇcı´ deˇlnıći, rˇekl: Muzˇi, vı´te, zˇe z tohoto rˇemesla jest zˇivnost nasˇe. 26 A vidı´te i slys ˇ ´ıte, zˇe netoliko v Efezu, ale te´meˇrˇ po vsˇ´ı Azii tento Pavel svedl a odvra´til velike´ mnozˇstvı´, praveˇ: Zˇe to nejsou bohove´, kterˇ´ızˇ jsou rukama udeˇlanı´. 27 A protoz ˇ strach jest, netoliko aby se na´m v zˇivnosti prˇ´ıtrzˇ nestala, ale take´ i velike´ bohyneˇ Diańy chra´m aby za nic nebyl jmıń, a aby neprˇisˇlo k zka´ze du˚stojenstvı´ jejı´, kterouzˇ ctı´ vsˇecka Azia i sveˇta okrsˇlek. 28 To uslys ˇ avsˇe, a naplneˇni byvsˇe hneˇvem, zkrˇikli, rˇkouce: Velika´ jest Diańa Efezskyćh. 29 I naplne ˇ no jest vsˇecko meˇsto rozbrojem, a valili se vsˇickni spolu na plac, pochopivsˇe Gaía a Aristarcha, Macedonske´, tovarysˇe cesty Pavlovy. 30 Pavlovi pak, kdyz ˇ chteˇl jı´ti k lidu, nedopustili ucˇedlnıći. 31 Ano i ne ˇ kterˇ´ı z prˇednıćh muzˇu˚ Azianskyćh, kterˇ´ızˇ jemu prˇa´li, poslavsˇe k neˇmu, prosili, aby se neda´val do toho hluku. 32 A jedni tak, jinı´ jinak kr ˇ icˇeli; nebo byla ta obec zbourˇena, a mnozı´ neveˇdeˇli, procˇ se zbeˇhli. 33 Z za ´ stupu pak Alexandra neˇjake´ho ta´hli, ktere´hozˇ i Zˇide´

229

nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chteˇl zpra´vu da´ti lidu. 34 Ale jakz ˇ poznali, zˇe jest Zˇid, stal se jednostejny´ vsˇech hlas, jako za dveˇ hodineˇ volajıćıćh: Velika´ jest Diańa Efezskyćh. 35 A kdyz ˇ pı´sarˇ pokojil za´stup, rˇekl: Muzˇi Efezsˇtı´, i kdozˇ z lidı´ jest, jesˇto by neveˇdeˇl, zˇe meˇsto Efezske´ slouzˇ´ı velike´ bohyni Diańeˇ a od Jupitera spadle´ podobizneˇ? 36 A pone ˇ vadzˇ tomu odpı´rańo by´ti nemu˚zˇe, slusˇne´ jest, abyste se upokojili, a nic kvapneˇ necˇinili. 37 Pr ˇ ivedli jste zajiste´ lidi tyto, kterˇ´ızˇ nejsou ani svatokra´dcove´ ani rouhacˇi bohyneˇ vasˇ´ı. 38 Jestliz ˇ e pak Demetrius, a ti, kterˇ´ızˇ jsou s nı´m, rˇemeslnıći majı´ s ky´m jakou prˇi, by´va´ obecny´ soud, a jsou konsˇele´. Nechat’ jedni druhe´ vinı´. 39 Pakli cˇeho jine ´ ho hleda´te, i tot’ mu˚zˇ v porˇa´dne´m svolańı´ obce skoncovańo by´ti. 40 Nebo strach jest, abychom nedosˇli nesna´ze pro tu bourˇku dnesˇnı´, poneˇvadzˇ zˇa´dne´ prˇ´ıcˇiny nenı´, kterouzˇ bychom mohli prˇedlozˇiti, procˇ jsme se tuto zbeˇhli. A to poveˇdeˇv, propustil lid. KAPITOLA 20. Pavel s. v Troadeˇ ka´zal a mla´dence vzkrˇ´ısil, 17. a svolav starsˇ´ı Efezske´ do Mile´tu,

230

´ 20 SKUTKOVE

a jim osveˇdcˇenı´ potrˇebne´ prˇedlozˇiv, s nimi se zarmouceneˇ rozzˇehnal.

dyzˇ pak prˇestala ta bourˇka,

K povolav Pavel ucˇedlnı´ku˚, a

pozˇehnav jich, vysˇel odtud, aby se bral do Macedonie. 2 A kdyz ˇ prosˇel ty krajiny, a napomenutı´ jim ucˇiniv mnohy´mi ˇ ecke´. rˇecˇmi, prˇisˇel do zemeˇ R 3 A pobyv tam za tr ˇ i meˇsıće, (kdezˇ Zˇide´ ucˇinili jemu za´lohy), kdyzˇ se meˇl plaviti do Syrie, umıńil navra´titi se skrze Macedonii. 4I s ˇ el s nı´m So´pater Beriensky´ azˇ do Azie, a z Tessalonicenskyćh Aristarchus a Sekundus a Gaíus Derbeus a Timoteus, z Azianskyćh pak Tychikus a Trofimus. 5 Ti s ˇ edsˇe naprˇed, docˇkali na´s v Troadeˇ. 6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a prˇisˇli jsme k nim do Troady v peˇti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dnı´. 7 Tedy prvnı´ den po sobote ˇ, kdyzˇ se ucˇedlnıći sesˇli k la´mańı´ chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtrˇ´ı jı´ti prycˇ, i prodlil rˇecˇ´ı azˇ do pu˚lnoci. 8 A bylo mnoho sve ˇ tel na te´ sıńi, kdezˇ byli shroma´zˇdeˇni. 9 Jeden pak mla ´ denec, jmeńem Eutychus, sedeˇ na okneˇ, jsa obtı´zˇen hluboky´m snem, kdyzˇ tak dlouho Pavel ka´zal,

speˇ, spadl s trˇetı´ho ponebı´ dolu˚ a vzat jest mrtvy´. 10 I sstoupiv dolu ˚ Pavel, zpolehl na neˇj, a objav jej, rˇekl: Nermut’tezˇ se, vsˇak dusˇe jeho v neˇm jest. 11 A vstoupiv, la ´ mal chle´b a jedl, a ka´zanı´ jim ucˇiniv dlouho azˇ do svitańı´, tak odsˇel prycˇ. 12 I pr ˇ ivedli toho mla´dence zˇive´ho, a byli velice poteˇsˇeni. 13 My pak vstoupivs ˇ e na lodı´, plavili jsme se do Asson, odtud majıće k sobeˇ vzı´ti Pavla; nebo byl tak porucˇil, maje sa´m jı´ti po zemi. 14 A kdyz ˇ se k na´m prˇipojil v Asson, vzavsˇe jej, prˇijeli jsme do Mityleńu. 15 A odtud plavıće se, druhy ´ den byli jsme proti Chium, a trˇetı´ho dne prˇiplavili jsme se k Sa´mu, a pobyvsˇe v Trogyllı´, nazejtrˇ´ı prˇisˇli jsme do Mile´tu. 16 Nebo Pavel byl umıńil pominouti Efez, aby se nemesˇkal v Azii; nebo pospıćhal, by mozˇne´ jemu bylo, aby byl o letnicıćh v Jeruzale´meˇ. 17 Tedy z Mile ´ tu poslav do Efezu, povolal k sobeˇ starsˇ´ıch cı´rkve. 18 Kter ˇ ´ızˇ kdyzˇ prˇisˇli k neˇmu, rˇekl jim: Vy vı´te od prvnı´ho dne, v ktery´zˇ prˇisˇel jsem do Azie, kterak jsem po vsˇecken ten cˇas s va´mi byl,

´ 21 SKUTKOVE 19 Slouz ˇ e Pańu se vsˇ´ı pokorou i s mnohy´mi slzami a pokusˇenı´mi, ktera´zˇ na mne prˇicha´zela z u´kladu˚ Zˇidovskyćh, 20 Kterak jsem nicˇeho nepominul, cozˇ by uzˇitecˇne´ho bylo, abych va´m neozna´mil, a neucˇil va´s vu˚bec zjevneˇ i po domıćh, 21 Sve ˇ dectvı´ vyda´vaje i Zˇidu˚m i ˇ eku˚m o pokańı´ k Bohu, a o vı´rˇe R v Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista. 22 A aj, nynı´ ja ´ sevrˇ´ın jsa duchem, beru se do Jeruzale´ma, neveˇda, co mi se v neˇm ma´ sta´ti, 23 Nez ˇ zˇe Duch svaty´ po meˇstech osveˇdcˇuje mi, praveˇ, zˇe veˇzenı´ a ssouzˇenı´ mne ocˇeka´vajı´. 24 Vs ˇ ak ja´ nic na to nedba´m, anizˇ jest mi tak draha´ dusˇe ma´, jen abych beˇh svu˚j s radostı´ vykonal, a prˇisluhovańı´, ktere´zˇ jsem prˇijal od Pańa Jezˇ´ısˇe, k osveˇdcˇovańı´ evangelium milosti Bozˇ´ı. 25 A aj, ja ´ nynı´ vı´m, zˇe jizˇ vıće neuzrˇ´ıte tva´rˇi me´ vy vsˇickni, mezi ktery´mizˇ jsem chodil, ka´zˇe o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım. 26 Protoz ˇ osveˇdcˇujit’va´m v dnesˇnı´ den, zˇet’ jsem cˇist od krve vsˇech. 27 Nebo jsem neobmes ˇ kal zveˇstovati va´m vsˇelike´ rady Bozˇ´ı. 28 Bud’tez ˇ tedy sebe pilni i vsˇeho sta´da, v neˇmzˇ Duch svaty´ ustanovil va´s biskupy, abyste pa´sli cı´rkev Bozˇ´ı, ktere´zˇ sobeˇ dobyl svou vlastnı´ krvı´.

231

29 Nebo ja ´ to vı´m, zˇe po me´m odjitı´ vejdou mezi va´s vlci hltavı´, kterˇ´ızˇ nebudou odpousˇteˇti sta´du. 30 A z va ´ s samyćh povstanou muzˇi, kterˇ´ızˇ budou mluviti prˇevraćene´ veˇci, aby obra´tili ucˇedlnı´ky po sobeˇ. 31 Protoz ˇ bdeˇte, v pameˇti majıće, zˇe jsem po trˇi le´ta neprˇesta´val dnem i nocı´ s plaćˇem napomıńati jednoho kazˇde´ho. 32 A jiz ˇ nynı´, bratrˇ´ı, poroucˇ´ım va´s Bohu a slovu milosti jeho, ktery´zˇ mocen jest vzdeˇlati, a da´ti va´m deˇdictvı´ mezi vsˇemi posveˇceny´mi. 33 Str ˇ ´ıbra neb zlata neb roucha nezˇa´dal jsem od zˇa´dne´ho. 34 Ny ´ brzˇ sami vı´te, zˇe toho, cˇehozˇ mi kdy potrˇebı´ bylo, i teˇm, kterˇ´ızˇ jsou se mnou, doby´valy ruce tyto. 35 Vs ˇ e uka´zal jsem va´m, zˇe tak pracujıće, musı´me sna´sˇeti mdle´, a pamatovati na slova Pańa Jezˇ´ısˇe; nebt’ on rˇekl: Blahoslaveneˇji jest da´ti nezˇli bra´ti. 36 A to pove ˇ deˇv, klekna na kolena sva´, modlil se s nimi se vsˇemi. 37 I stal se pla ´ cˇ veliky´ ode vsˇech, a padajıće na hrdlo Pavlovo, lı´bali jej, 38 Rmoutıće se nejvıće nad tı´m slovem, ktere´zˇ rˇekl, zˇe by jizˇ vıće nemeˇli tva´rˇi jeho videˇti. I provodili jej azˇ k lodı´.

´ 21 SKUTKOVE

232 KAPITOLA 21.

S. Pavel, acˇ slysˇel v Cesarei proroctvı´ o sve´m veˇzenı´, vsˇak prˇedce do Jeruzale´ma sˇel; 24. kdezˇ acˇkoli opatrnosti teˇla proti Zˇidu˚m uzˇil, vsˇak to jemu nic neprospeˇlo, 28. nebo proti neˇmu Jeruzale´m zbourˇen.

dyzˇ jsme se pak plavili, roz-

K loucˇivsˇe se s nimi, prˇ´ımy´m

beˇhem prˇijeli jsme do Koum, a druhy´ den do Ro´du, a odtud do Patary. 2 I nalezs ˇ e tu lodı´, ktera´zˇ meˇla plouti do Fenicen, a vstoupivsˇe na ni, plavili jsme se. 3 A kdyz ˇ se na´m pocˇal ukazovati Cyprus, nechavsˇe ho na leve´ straneˇ, plavili jsme se do Syrie, a prˇiplavili jsme se do Ty´ru; nebo tu meˇli slozˇiti na´klad z lodı´. 4 A nalezs ˇ e ucˇedlnı´ky, pobyli jsme tam za sedm dnı´, kterˇ´ızˇ pravili Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzale´ma. 5 A kdyz ˇ jsme vyplnili ty dni, vysˇedsˇe, brali jsme se prycˇ, a sprovodili na´s vsˇickni s zˇenami i s deˇtmi azˇ za meˇsto. A pokleksˇe na kolena na brˇehu, pomodlili jsme se. 6 A kdyz ˇ jsme se vespolek rozzˇehnali, vstoupli jsme na lodı´, a oni se vra´tili domu˚. 7 My pak pr ˇ eplavivsˇe se od Ty´ru, dostali jsme se azˇ do Ptolemaidy, a pozdravivsˇe bratrˇ´ı, pobyli jsme u nich jeden den. 8 A nazejtr ˇ ´ı vysˇedsˇe Pavel a my, kterˇ´ızˇ jsme s nı´m byli, prˇi-

sˇli jsme do Cesaree, a vsˇedsˇe do domu Filipa evangelisty (ktery´zˇ byl jeden z oneˇch sedmi), pobyli jsme u neˇho. 9 A ten me ˇ l cˇtyrˇi dcery panny, prorokyneˇ. 10 A kdyz ˇ jsme tu pobyli za drahneˇ dnı´, prˇisˇel prorok neˇjaky´ z Judstva, jmeńem Agabus. 11 Ten kdyz ˇ k na´m prˇisˇel, vzal pa´s Pavlu˚v, a sva´zav sobeˇ ruce i nohy, rˇekl: Totot’ pravı´ Duch svaty´: Muzˇe toho, jehozˇ jest pa´s tento, tak Zˇide´ sva´zˇ´ı v Jeruzale´meˇ, a vydadı´ v ruce pohanu˚m. 12 A jakz ˇ jsme to uslysˇeli, prosili jsme i my i ti, kterˇ´ızˇ byli v tom mı´steˇ, aby nechodil do Jeruzale´ma. 13 Tedy odpove ˇ deˇl Pavel: I co cˇinı´te, placˇ´ıce a tra´pıće srdce me´? Vsˇak ja´ netoliko sva´zań by´ti, ale i umrˇ´ıti hotov jsem v Jeruzale´meˇ pro jmeńo Pańa Jezˇ´ısˇe. 14 A kdyz ˇ nechteˇl povoliti, dali jsme tomu pokoj, rˇkouce: Stanˇ se vu˚le Pańeˇ. 15 Po te ˇ ch pak dnech prˇipravivsˇe se, brali jsme se do Jeruzale´ma. 16 A s ˇ li s na´mi i ucˇedlnıći z Cesaree, vedouce s sebou neˇjake´ho Mna´zona z Cypru, stare´ho ucˇedlnı´ka, u neˇhozˇ bychom hospodu meˇli. 17 A kdyz ˇ jsme prˇisˇli do Je-

´ 21 SKUTKOVE ruzale´ma, vdeˇcˇneˇ na´s prˇijali bratrˇ´ı. 18 Druhe ´ ho pak dne vsˇel Pavel s na´mi k Jakubovi, a tu se byli vsˇickni starsˇ´ı sesˇli. 19 Jichz ˇ pozdraviv, vypravoval vsˇecko, cozˇ Bu˚h skrze sluzˇbu jeho cˇinil mezi pohany. 20 A oni slys ˇ evsˇe, velebili Pańa, a rˇekli jemu: Vidı´sˇ, bratrˇe, kterak jest mnoho tisıću˚ Zˇidu˚ veˇrˇ´ıcıćh, a ti vsˇickni jsou horlivı´ milovnıći za´kona. 21 Ale o tobe ˇ t’ majı´ zpra´vu, zˇe bys ty vedl od za´kona Mojzˇ´ısˇova vsˇecky ty Zˇidy, kterˇ´ızˇ jsou mezi pohany, praveˇ, zˇe nemajı´ obrˇezovati synu˚, ani zachova´vati ustanovenı´. 22 Coz ˇ tedy? Musı´t’ zajiste´ shroma´zˇdeˇno by´ti mnozˇstvı´, nebot’ uslysˇ´ı o tobeˇ, zˇe jsi prˇisˇel. 23 Ucˇiniz ˇ tedy toto, cozˇt’ povı´me: Ma´me tu cˇtyrˇi muzˇe, kterˇ´ızˇ majı´ slib na sobeˇ. 24 Ty pr ˇ ijma k sobeˇ, posveˇt’ se s nimi, a na´klad ucˇinˇ s nimi, aby oholili hlavy. I zveˇdı´ vsˇickni, zˇe to, cozˇ slysˇeli o tobeˇ, nic nenı´, ale zˇe i sa´m ty chodı´sˇ, ostrˇ´ıhaje za´kona. 25 Z strany pak te ˇ ch, kterˇ´ızˇ z pohanu˚ uveˇrˇili, my jsme psali, usoudivsˇe, aby tohoto nicˇeho nesˇetrˇili, toliko aby se varovali modla´m obeˇtovane´ho, a krve, a uda´vene´ho, a smilstva.

233

26 Tedy Pavel, pr ˇ ijav k sobeˇ ty muzˇe, na druhy´ den posveˇtiv se s nimi, vsˇel do chra´mu, a vypravoval o vyplneˇnı´ dnı´ toho posveˇcenı´, azˇ i obeˇtovańa jest obeˇt za jednoho kazˇde´ho z nich. 27 A kdyz ˇ se vyplniti meˇlo dnı´ sedm, Zˇide´ neˇkterˇ´ı z Azie, uzrˇevsˇe jej v chra´meˇ, zbourˇili vsˇecken lid, a vzta´hli nanˇ ruce, 28 Kr ˇ icˇ´ıce: Muzˇi Izraelsˇtı´, pomozte. Totot’jest ten cˇloveˇk, ktery´zˇ proti lidu i za´konu i mı´stu tomuto vsˇecky vsˇudy ucˇ´ı, a k tomu i pohany uvedl do chra´mu, a posˇkvrnil svate´ho tohoto mı´sta. 29 (Nebo byli vide ˇ li prve´ Trofima Efezske´ho s nı´m v meˇsteˇ, ktere´hozˇ domnı´vali se, zˇe by Pavel do chra´mu uvedl.) 30 Takz ˇ se zbourˇilo vsˇecko meˇsto, a zbeˇhli se lide´, a uchopivsˇe Pavla, ta´hli jej ven z chra´mu. A hned zavrˇ´ıny jsou dve´rˇe. 31 A kdyz ˇ jej chteˇli zamordovati, poveˇdıńo hejtmanu vojska, zˇe se bourˇ´ı vsˇecken Jeruzale´m. 32 Ktery ´ zˇ hned pojav s sebou zˇoldne´rˇe a setnı´ky, prˇibeˇhl na neˇ. A oni uzrˇevsˇe hejtmana a zˇoldne´rˇe, prˇestali bı´ti Pavla. 33 Tedy pr ˇ istoupiv hejtman, dosa´hl ho, a rozka´zal sva´zati dveˇma rˇeteˇzy, a ptal se, kdo jest, a co ucˇinil. 34 V za ´ stupu pak jedni tak, jinı´ jinak krˇicˇeli. A nemoha nic jis-

´ 22 SKUTKOVE

234

te´ho zveˇdeˇti pro hluk, rozka´zal jej ve´sti do vojska. 35 A kdyz ˇ prˇisˇel k stupnˇu˚m, nahodilo se, zˇe nesen byl od zˇoldne´rˇu˚ pro na´sile´ lidu. 36 Nebo s ˇ lo za nı´m mnozˇstvı´ lidu, krˇicˇ´ıce: Zahlad’ jej. 37 A kdyz ˇ meˇl jizˇ uveden by´ti do vojska Pavel, rˇekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobeˇ? ˇ ecky? Ktery´zˇ rˇekl: Umı´sˇ R 38 Nejsi-liz ˇ ty ten Egyptsky´, ktery´zˇ jsi prˇed teˇmito dny byl bourˇku ucˇinil, a vyvedls na pousˇt’ ty cˇtyrˇi tisıće muzˇu˚ teˇch lotru˚? 39 I r ˇ ekl Pavel: Ja´ jsem cˇloveˇk Zˇid Tarsensky´, neposlednı´ho meˇsta v Cilicii obyvatel; protozˇ prosı´m tebe, dopust’ mi promluviti k lidu. 40 A kdyz ˇ mu on dopustil, Pavel stoje na stupnıćh, pokynul rukou na lid. A kdyzˇ se velike´ mlcˇenı´ stalo, mluvil k nim Zˇidovsky, rˇka: KAPITOLA 22. Pavel s. pocˇet cˇinı´ prˇed lidem z sve´ho ucˇenı´ i zˇivota, 21. ale pro zmıńku o pohanech vsˇickni se zbourˇili proti neˇmu.

uzˇi bratrˇ´ı a otcove´, poslech-

M neˇte te´to me´ prˇed va´mi o-

mluvy. 2 (Uslys ˇ evsˇe pak, zˇe by k nim mluvil Zˇidovsky´m jazykem, tı´m radeˇji mlcˇeli.) I rˇekl: 3 Ja ´ zajiste´ jsem muzˇ Zˇid, narozeny´ v Tarsu Cilicke´m, ale

vychovań jsem v tomto meˇsteˇ u noh Gamalielovyćh, vyucˇeny´ s pilnostı´ za´konu otcovske´mu, horlivy´ jsa milovnı´k Boha, jakozˇ i vy vsˇickni podnes jste. 4 Ktery ´ zˇ jsem se te´to cesteˇ protivil azˇ k smrti, svazuje a da´vaje do zˇala´rˇe i muzˇe i zˇeny, 5 Jakoz ˇ i nejvysˇsˇ´ı kneˇz sveˇdek mi toho jest, i vsˇickni starsˇ´ı. Od nichzˇ i listy k bratrˇ´ım vzav, sˇel jsem do Damasˇku, abych i ty, kterˇ´ızˇ tam byli, sva´zane´ prˇivedl do Jeruzale´ma, aby byli tra´peni. 6 I stalo se, kdyz ˇ jsem se bral cestou, a prˇiblizˇoval k Damasˇku, okolo poledne, zˇe pojednou s nebe obklıćˇilo mne sveˇtlo velike´. 7 I padl jsem na zem, a slys ˇ el jsem hlas, an mi dı´: Sauli, Sauli, procˇ mi se protivı´sˇ? 8 A ja ´ odpoveˇdeˇl jsem: Kdo jsi, Pane? I rˇekl ke mneˇ: Ja´t’ jsem Jezˇ´ısˇ Nazaretsky´, ktere´muzˇ ty se protivı´sˇ. 9 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ se mnou byli, sveˇtlo zajiste´ videˇli, a prˇestrasˇeni jsou, ale hlasu toho, ktery´zˇ se mnou mluvil, neslysˇeli. 10 I r ˇ ekl jsem: Pane, cozˇ ma´m cˇiniti? A Pań rˇekl ke mneˇ: Vstana, jdi do Damasˇku, a tu tobeˇ bude poveˇdıńo vsˇecko, cozˇ jest ulozˇeno, abys ty cˇinil. 11 A z ˇ e jsem byl nevidomy´ od blesku sveˇtla toho, za ruce jsa

´ 22 SKUTKOVE veden od teˇch, kterˇ´ızˇ se mnou byli, prˇisˇel jsem do Damasˇku. 12 Anania ´ sˇ pak neˇjaky´, muzˇ pobozˇny´ podle´ za´kona, sveˇdectvı´ maje ode vsˇech spolusousedu˚ Zˇidu˚, 13 Pr ˇ isˇel ke mneˇ, a stoje, rˇekl mi: Sauli, bratrˇe, prohle´dni. A ja´ hned te´ chvı´le pohledeˇl jsem na neˇj. 14 On pak r ˇ ekl: Bu˚h otcu˚ nasˇich vyvolil teˇ, abys poznal vu˚li jeho, a uzrˇel spravedlive´ho tohoto, a slysˇel hlas z u´st jeho. 15 Nebo sve ˇ dkem jemu budesˇ u vsˇech lidı´ toho, cozˇ jsi videˇl a slysˇel. 16 A protoz ˇ nynı´ co prodle´va´sˇ? Vstana, pokrˇti se, a obmej hrˇ´ıchy sve´, vzy´vaje jmeńo Pańeˇ. 17 Stalo se pak, kdyz ˇ jsem se navra´til do Jeruzale´ma, a modlil jsem se v chra´meˇ, zˇe jsem byl u vytrzˇenı´ mysli. 18 I vide ˇ l jsem jej, an dı´ ke mneˇ: Pospeˇsˇ a vyjdi rychle z Jeruzale´ma, nebot’ neprˇijmou sveˇdectvı´ tve´ho o mneˇ. 19 A ja ´ rˇekl jsem: Pane, onit’ veˇdı´, zˇe jsem ja´ do zˇala´rˇe da´val, a bil jsem v sˇkolaćh ty, kterˇ´ızˇ veˇrˇili v tebe. 20 A kdyz ˇ vyle´vali krev Sˇteˇpańa, sveˇdka tve´ho, ja´ take´ jsem tu sta´l, a prˇivolil jsem k usmrcenı´ jeho, a ostrˇ´ıhal jsem roucha teˇch, kterˇ´ızˇ jej mordovali.

235

21 Tedy r ˇ ekl mi: Jdi, nebot’ ja´ ku pohanu˚m daleko posˇli tebe. 22 I poslouchali ho az ˇ do toho slova. A tu pozdvihli hlasu sve´ho, rˇkouce: Zahlad’ z zemeˇ takove´ho, nebot’ neslusˇ´ı jemu zˇivu by´ti. 23 A kdyz ˇ oni krˇicˇeli, a metali roucha, a prachem ha´zeli v poveˇtrˇ´ı, 24 Rozka ´ zal jej hejtman do vojska uvesti, a ka´zal bicˇi mrskati, aby zveˇdeˇl, pro kterou prˇ´ıcˇinu na neˇj tak krˇicˇ´ı. 25 A kdyz ˇ jej sva´zali rˇemenı´m, rˇekl Pavel setnı´kovi, ktery´zˇ tu ˇ ´ısta´l: Slusˇ´ı-lizˇ va´m cˇloveˇka R mana a neodsouzene´ho mrskati? 26 To uslys ˇ ev setnı´k, prˇistoupeˇ k hejtmanu, poveˇdeˇl jemu, rˇka: Viz, co chcesˇ cˇiniti; nebo cˇloveˇk ˇ ´ıman. tento jest R 27 A pr ˇ istoupiv hejtman, rˇekl ˇ ´ıman? mu: Poveˇz mi, jsi-li ty R A on rˇekl: A ja´ jsem. 28 I odpove ˇ deˇl hejtman: Ja´ jsem za velike´ penı´ze toho meˇsˇt’anstvı´ dosa´hl. Pavel pak rˇekl: Ale ja´ jsem se i narodil. 29 Tedy i hned odstoupili od ne ˇho ti, kterˇ´ızˇ jej meˇli tra´piti. Ano i hejtman ba´l se, zveˇdeˇv, zˇe jest ˇ ´ıman, a proto zˇe jej byl ka´zal R sva´zati. 30 Nazejtr ˇ ´ı pak, chteˇje zveˇdeˇti jistotu, z cˇeho by jej vinili Zˇide´, propustil jej z pout, a rozka´-

´ 23 SKUTKOVE

236

zal, aby se sesˇli prˇednı´ kneˇzˇ´ı i vsˇecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil prˇed nimi. KAPITOLA 23. Pavel mluviv k lidu, k farizeu˚m se prˇiznal. ´ klad proti 7. Zˇide´ odtud zbourˇeni. 16. U Pavlovi vyjeven. 23. Procˇezˇ nocˇneˇ do Cesaree zavezen.

edy Pavel, pohledeˇv pilneˇ na

T to shroma´zˇdeˇnı´, rˇekl: Muzˇi

bratrˇ´ı, ja´ vsˇelijak s dobry´m sveˇdomı´m obcoval jsem prˇed Bohem azˇ do dnesˇnı´ho dne. 2 Tedy nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz Anania´sˇ ka´zal teˇm, kterˇ´ızˇ u neˇho sta´li, aby jej bili v u´sta. 3 Pavel pak r ˇ ekl jemu: Budet’ tebe bı´ti Bu˚h, steˇno zbı´lena´. A ty sedı´sˇ, soudeˇ mne vedle´ za´kona, a proti za´konu velı´sˇ mne bı´ti. 4 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ tu sta´li, rˇekli: Nejvysˇsˇ´ımu kneˇzi Bozˇ´ımu zlorˇecˇ´ısˇ? 5I r ˇ ekl Pavel: Neveˇdeˇlt’ jsem, bratrˇ´ı, byt’ nejvysˇsˇ´ım kneˇzem byl; psańot’ jest zajiste´: Knı´zˇeti lidu sve´ho nebudesˇ zlorˇecˇiti. 6 A ve ˇ da Pavel, zˇe tu byla jedna strana saduceu˚ a druha´ farizeu˚, zvolal v radeˇ: Muzˇi bratrˇ´ı, ja´ jsem farizeus, syn farizeu˚v; pro nadeˇji a z mrtvyćh vstańı´ ja´ tuto k soudu stojı´m. 7 A kdyz ˇ on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se mnozˇstvı´.

8 Nebo saduceove ´ pravı´, zˇe nenı´ vzkrˇ´ısˇenı´, ani andeˇla, ani ducha, ale farizeove´ obe´ to vyzna´vajı´. 9 I stal se kr ˇ ik veliky´. A povstavsˇe ucˇitele´ strany farizejske´, zasta´vali ho, rˇkouce: Nic jsme zle´ho nenalezli na tomto cˇloveˇku; protozˇ bud’ zˇe mluvil jemu duch neb andeˇl, nebojujme s Bohem. 10 A kdyz ˇ veliky´ rozbroj vznikl, oba´vaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhań, rozka´zal zˇoldne´rˇu˚m sjı´ti dolu˚ a vychva´titi ho z prostrˇedku jejich, a vesti do vojska. 11 V druhou pak noc postaviv se prˇi neˇm Pań, rˇekl: Budizˇ sta´ly´, Pavle; nebo jakozˇ jsi sveˇdcˇil o mneˇ v Jeruzale´meˇ, tak musı´sˇ ˇ ´ımeˇ. sveˇdcˇiti i v R 12 A kdyz ˇ byl den, ssˇedsˇe se neˇkterˇ´ı z Zˇidu˚, zaprˇisa´hli se s klatbou, rˇkouce, zˇe nebudou jı´sti ani pı´ti, azˇ zabijı´ Pavla. 13 A bylo jich vıće nez ˇ cˇtyrˇidceti, kterˇ´ızˇ se byli tak spikli. 14 Kter ˇ ´ızˇto prˇistoupivsˇe k prˇednı´m kneˇzˇ´ım a k starsˇ´ım, rˇekli: Prokletı´m prokleli jsme se, zˇe neokusı´me nicˇeho, dokudzˇ nezabijeme Pavla. 15 Protoz ˇ vy nynı´ dejte veˇdeˇti hejtmanu, s svolenı´m vsˇ´ı rady, aby jej zı´tra k va´m prˇivedl, jako byste neˇco jistsˇ´ıho chteˇli zveˇdeˇti o jeho veˇcech; my pak, prve´

´ 23 SKUTKOVE nezˇli se prˇiblı´zˇ´ı, hotovi jsme jej zabiti. 16 Slys ˇ ev pak syn sestry Pavlovy o teˇch u´kladech, odsˇel, a vsˇed do vojska, poveˇdeˇl Pavlovi. 17 Tedy zavolav Pavel k sobe ˇ jednoho z setnı´ku˚, rˇekl: Doved’ mla´dence tohoto k hejtmanu; nebo ma´ jemu neˇco poveˇdı´ti. 18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu, a rˇekl: Veˇzenˇ Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mla´dence prˇivedl k tobeˇ, zˇe by meˇl neˇco mluvit s tebou. 19 I vzav jej hejtman za ruku, a odstoupiv s nı´m soukromı´, ota´zal se: Co jest to, jesˇto mi ma´sˇ ozna´miti? 20 Tedy on r ˇ ekl: Zˇe ulozˇili Zˇide´ prositi tebe, abys zı´tra do rady uvedl Pavla, jako by neˇco jistsˇ´ıho chteˇli vyzveˇdeˇti o neˇm. 21 Ale ty nepovoluj jim; nebot’ u´klady cˇinı´ jemu vıće nezˇ cˇtyrˇidceti muzˇu˚ z nich, kterˇ´ızˇ se zaprˇisa´hli s klatbou, zˇe nebudou ani jı´sti, ani pı´ti, azˇ jej zabijı´. A jizˇt’ jsou hotovi, cˇekajıće na odpoveˇd od tebe. 22 Tedy hejtman propustil toho mla´dence, prˇika´zav: Abys zˇa´dne´mu nepravil, zˇes mi to ozna´mil. 23 A zavolav dvou setnı´ku ˚ , rˇekl: Prˇipravte zˇoldne´rˇu˚ dveˇ steˇ, aby sˇli azˇ do Cesaree, a jezdcu˚ sedmdesa´te, a drabantu˚ dveˇ steˇ k trˇetı´ hodineˇ na noc.

237

24 I hovada pr ˇ ived’te, aby vsadıće na neˇ Pavla, ve zdravı´ jej dovedli k Felixovi vla´darˇi; 25 Napsav jemu i list v tento rozum: 26 Klaudius Lyzia ´ sˇ vy´borne´mu vla´darˇi Felixovi vzkazuje pozdravenı´. 27 Muz ˇ e tohoto javsˇe Zˇide´, hned zamordovati meˇli. Ktere´hozˇ, prˇispeˇv s houfem zˇoldne´rˇu˚, ˇ ´ıvydrˇel jsem, zveˇdeˇv, zˇe jest R man. 28 A chte ˇ je zveˇdeˇti, z cˇeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich. 29 I shledal jsem, z ˇ e na neˇj zˇalujı´ o neˇjake´ poha´dky za´kona jejich, a zˇe nema´ zˇa´dne´ viny, pro kterouzˇ by byl hoden smrti neb veˇzenı´. 30 A kdyz ˇ mi poveˇdıńo o u´kladech, ktere´zˇ o neˇm skla´dali Zˇide´, i hned jsem jej poslal k tobeˇ, prˇika´zav take´ i teˇm zˇalobnı´ku˚m, aby, cozˇ majı´ proti neˇmu, ozna´mili prˇed tebou. Meˇj se dobrˇe. 31 Tedy z ˇ oldne´rˇi, jakzˇ jim porucˇeno bylo, pojavsˇe Pavla, prˇivedli jej v noci do Antipatridy. 32 A nazejtr ˇ ´ı, nechavsˇe jı´zdnyćh, aby s nı´m jeli, vra´tili se do vojska. 33 Oni pak pr ˇ ijevsˇe do Cesaree, a dodavsˇe listu vla´darˇi, Pavla take´ postavili prˇed nı´m.

´ 24 SKUTKOVE

238

34 A pr ˇ ecˇta list vla´darˇ, ota´zal se ho, z ktere´ by krajiny byl. A zveˇdeˇv, zˇe jest z Cilicie, ˇ ekl: Budu teˇ slysˇeti, kdyzˇ 35 R tvoji zˇalobnıći take´ prˇijdou. I rozka´zal ho ostrˇ´ıhati v domeˇ Hero´desoveˇ.

KAPITOLA 24.

Pavel s. proti zˇalobeˇ Zˇidu˚ odpovı´dal. 26. Vla´darˇ s nı´m cˇasto pokojneˇ, cˇekaje od neˇho daru, mluvı´val.

o peˇti pak dnech sstoupil kneˇz Anania´sˇ s starsˇ´ımi a s neˇjaky´m Tertullem rˇecˇnı´kem. Kterˇ´ızˇ postavili se prˇed vla´darˇem proti Pavlovi. 2 A kdyz ˇ povolań byl, pocˇal zˇalovati Tertullus, rˇka: 3 Kterak mnohy ´ pokoj zpu˚soben jest na´m skrze tebe, a mnohe´ veˇci v tomto na´rodu vy´borneˇ se deˇjı´ skrze tvou opatrnost, to my i vsˇelijak i vsˇudy se vsˇ´ım deˇkovańı´m vyzna´va´me, vy´borny´ Felix. 4 Ale abych te ˇ de´le nezameˇstkna´val, prosı´m, vyslysˇizˇ na´s malicˇko podle´ obycˇeje prˇ´ıveˇtivosti sve´. 5 Nalezli jsme zajiste ´ muzˇe tohoto nesˇlechetne´ho, a vzbuzujıćı´ho ru˚znice mezi vsˇemi Zˇidy po vsˇem sveˇteˇ, a vu˚dci te´ sekty Nazaretske´. 6 Ktery ´ zˇ take´ i o to se pokousˇel, aby chra´mu posˇkvrnil; a ktere´hozˇ javsˇe, vedle´ za´kona sve´ho chteˇli jsme souditi.

P nejvysˇsˇ´ı

7 Ale pr ˇ isˇed hejtman Lyzia´sˇ s mocı´ velikou, vzal ho z rukou nasˇich, 8 Rozka ´ zav, aby zˇalobnıći jeho sˇli k tobeˇ. Od neˇhozˇ ty sa´m budesˇ moci, vyptaje se, zveˇdeˇti o tom o vsˇem, z cˇeho my jej vinı´me. 9 A k tomu se pr ˇ imluvili i Zˇide´, pravıće, zˇe to tak jest. 10 Tedy Pavel odpove ˇ deˇl, kdyzˇ mu na´veˇsˇtı´ dal vla´darˇ, aby mluvil: Od mnohyćh let veˇda tebe by´ti soudcı´m na´rodu tomuto prˇedstaveny´m, s lepsˇ´ı myslı´ k tomu, cozˇ se mne dotyćˇe, odpovı´dati budu, 11 Pone ˇ vadzˇ ty mu˚zˇesˇ to veˇdeˇti, zˇe nenı´ tomu dnı´ vıće nezˇ dvanaćte, jakzˇ jsem prˇisˇel do Jeruzale´ma, abych se modlil. 12 A aniz ˇ mne nalezli v chra´meˇ s neˇky´m se ha´dajıćı´ho, aneb cˇinıćı´ho roty v za´stupu, ani v sˇkolaćh, ani v meˇsteˇ, 13 Aniz ˇ toho proka´zati mohou, cozˇ na mne nynı´ zˇalujı´. 14 Ale totot’ pr ˇ ed tebou vyzna´va´m, zˇe podle´ te´ cesty, kterouzˇ nazy´vajı´ kacı´rˇstvı´m, tak slouzˇ´ım Bohu otcu˚, veˇrˇe vsˇemu, cozˇkoli psańo jest v za´koneˇ a v prorocıćh, 15 Maje nade ˇ ji v Bohu, zˇe bude, jehozˇ i oni cˇekajı´, vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh, i spravedlivyćh i nespravedlivyćh.

´ 25 SKUTKOVE 16 Sa ´ m pak o to pracuji, abych meˇl sveˇdomı´ bez u´razu prˇed Bohem i prˇed lidmi vzˇdycky. 17 Po mnohy ´ ch pak letech prˇisˇel jsem, almuzˇny nesa na´rodu sve´mu a obeˇti. 18 Pr ˇ i cˇemzˇ mne nalezli v chra´meˇ ocˇisˇteˇne´ho, ne s za´stupem, ani s bourˇkou, neˇkterˇ´ı Zˇide´ z Azie, 19 Kter ˇ ´ızˇ by meˇli tuto take´ prˇed tebou sta´ti a zˇalovati, meˇli-li by co proti mneˇ. 20 Aneb nechat’ tito sami poveˇdı´, nalezli-li na mneˇ jakou nepravost, kdyzˇ jsem sta´l v radeˇ. 21 Lecˇ to jedno promluvenı´, z ˇe jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh ja´ k soudu potazˇen jsem dnes od va´s. 22 A vyslys ˇ av to Felix, odlozˇil jim, rˇka: Azˇ bych o te´ cesteˇ neˇco mı´stneˇjsˇ´ıho vyzveˇdeˇl, kdyzˇ hejtman Lyzia´sˇ sem prˇijede, posoudı´m te´ prˇe vasˇ´ı. 23 I porucˇil setnı´kovi, aby Pavla ostrˇ´ıhal, a polehcˇil mu, a nebrańil zˇa´dne´mu z prˇa´tel jeho posluhovati jemu aneb navsˇteˇvovati ho. 24 Po ne ˇ kolika pak dnech prˇisˇed Felix s Druzillou, manzˇelkou svou, ktera´zˇ byla Zˇidovka, zavolal Pavla, a slysˇel od neˇho o vı´rˇe v Krista. 25 A kdyz ˇ on vypravoval o spravedlnosti a o zdrzˇelivosti a o budoucı´m soudu, ulekl se Felix, a

239

odpoveˇdeˇl: Nynı´ odejdi, a v cˇas prˇ´ıhodny´ povola´m teˇ. 26 Pr ˇ itom pak nada´l se, zˇe jemu Pavel da´ penı´ze, aby jej propustil, procˇezˇ i tı´m cˇasteˇji, povola´vaje ho, mluvı´val s nı´m. 27 Po dvou pak letech me ˇl po sobeˇ na´meˇstka Felix Porcia Festa, a chteˇje se zalı´biti Zˇidu˚m Felix, nechal Pavla v veˇzenı´. KAPITOLA 25. Pavel s. prˇed Festem prˇi svou vyvodil, 10. azˇ se i k cı´sarˇi odvolal. 24. Potom Festus kra´li Agrippovi o Pavlovi zpra´vu dal.

edy Festus vla´darˇstvı´ ujav,

T po trˇech dnech prˇijel z Ce-

saree do Jeruzale´ma. 2 I postavili se nejvys ˇ sˇ´ı kneˇz a prˇedneˇjsˇ´ı z Zˇidu˚ proti Pavlovi, a prosili ho, ˇ a´dajıće te´ milosti proti neˇ3Z mu, aby jej ka´zal prˇivesti do Jeruzale´ma, za´lohy ucˇinivsˇe jemu, aby ho zabili na cesteˇ. 4 Ale Festus odpove ˇ deˇl, zˇe ma´ Pavel ostrˇ´ıhań by´ti v Cesaree, a on sa´m zˇe tudı´zˇ prˇijede. 5 Protoz ˇ (rˇekl), kterˇ´ızˇ z va´s mohou, necht’ tam take´ se vypravı´ spolu se mnou, a jest-li jaka´ vina na tom muzˇi, nechat’ nanˇ zˇalujı´. 6 A pobyv mezi nimi nic vıće nezˇ deset dnı´, jel do Cesaree. A druhe´ho dne posadiv se na soudne´ stolici, ka´zal Pavla prˇivesti.

240

´ 25 SKUTKOVE

7 Ktery ´ zˇ kdyzˇ byl prˇiveden, obstoupili ti, kterˇ´ızˇ byli prˇisˇli z Jeruzale´ma, Zˇide´, mnohe´ a teˇzˇke´ zˇaloby proti Pavlovi prˇedna´sˇejıće, kteryćhzˇ nemohli dovesti, 8 Kdyz ˇ on prˇi vsˇem mı´rnou zpra´vu da´val, zˇe ani proti za´konu Zˇidovske´mu, ani proti chra´mu, ani proti cı´sarˇi nic neprovinil. 9 Ale Festus, chte ˇ je se Zˇidu˚m zalı´biti, odpoveˇdeˇv, rˇekl Pavlovi: Chcesˇ-li jı´ti do Jeruzale´ma, a tam o to souzen by´ti prˇede mnou? 10 I r ˇ ekl Pavel: Prˇed stolicı´ cı´sarˇovou chci sta´ti a tam souzen by´ti. Zˇidu˚m jsem nic neublı´zˇil, jakozˇ i ty dobrˇe to vı´sˇ. 11 Nebo jestliz ˇ et’ jsem krˇiv, aneb neˇco smrti hodne´ho jsem spaćhal, neodpı´ra´mt’ umrˇ´ıti; a paklit’nic toho nenı´, z cˇehozˇ mne oni vinı´, zˇa´dny´t’ mne jim nemu˚zˇe da´ti. K cı´sarˇi se odvola´va´m. 12 Tehdy Festus promluviv s radou, odpoveˇdeˇl: K cı´sarˇis se odvolal? K cı´sarˇi pu˚jdesˇ. 13 A po ne ˇ kolika dnech kra´l Agrippa a Bernice prˇijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa. 14 A kdyz ˇ tu za mnoho dnı´ byli, ozna´mil Festus kra´li o Pavloveˇ prˇi, rˇka: Muzˇ neˇjaky´ zanechań jest od Felixa v veˇzenı´, 15 O ktere ´ mzˇ, kdyzˇ jsem byl v Jeruzale´meˇ, ozna´mili prˇednı´

kneˇzˇ´ı a starsˇ´ı Zˇidovsˇtı´, zˇa´dajıće na neˇj ortele. 16 Ktery ´ mzˇ jsem odpoveˇdeˇl, zˇe ˇ ´ımanu˚m vydati nenı´ obycˇej R cˇloveˇka na smrt, prve´ nezˇ by ten, na kohozˇ se zˇaloba deˇje, prˇ´ıtomne´ meˇl zˇalobnı´ky, a volnost k odpovı´dańı´ na to, z cˇehozˇ by byl obvinˇovań. 17 A protoz ˇ kdyzˇ se byli sem sesˇli, hned beze vsˇeho mesˇkańı´, druhy´ den posadiv se na soudne´ stolici, rozka´zal jsem prˇivesti toho muzˇe. 18 Jehoz ˇ zˇalobnıći tu stojıće, z nicˇeho takove´ho nevinili ho, o cˇemzˇ jsem ja´ se domnı´val. 19 Ale o ne ˇ jake´ ota´zky prˇi tom sve´m na´bozˇenstvı´ meˇli s nı´m nesna´z, a o jake´msi Jezˇ´ısˇovi mrtve´m, o ktere´mzˇ jistil Pavel, zˇe jest zˇiv. 20 Ja ´ pak maje tu prˇi v pochybnosti, rˇekl jsem, chteˇl-li by jı´ti do Jeruzale´ma, a tam o ty veˇci souzen by´ti. 21 A kdyz ˇ se on odvolal, aby byl chovań k soudu Augustovu, ka´zal jsem ho hlı´dati, azˇ bych jej poslal k cı´sarˇi. 22 Tedy Agrippa r ˇ ekl Festovi: Chteˇlt’ bych i ja´ ra´d cˇloveˇka toho slysˇeti. A on rˇekl: Zı´tra ho uslysˇ´ısˇ. 23 Nazejtr ˇ ´ı pak, kdyzˇ prˇisˇel Agrippa a Bernice s velikou sla´vou, a vesˇli na sıńˇ s hejtmany a s lidmi nejznameniteˇjsˇ´ımi meˇsta

´ 26 SKUTKOVE toho, k rozka´zanı´ Festovu prˇiveden jest Pavel. 24 I r ˇ ekl Festus: Kra´li Agrippo a vsˇickni muzˇi, kterˇ´ızˇ jste tuto s na´mi, vidı´te tohoto, za neˇjzˇ vsˇecko mnozˇstvı´ Zˇidu˚ prosili mne, i v Jeruzale´meˇ i zde, krˇicˇ´ıce, zˇe takovy´ nema´ vıće zˇiv by´ti. 25 Ja ´ pak shledav to, zˇe nic hodne´ho smrti neucˇinil, vsˇak kdyzˇ se sa´m k Augustovi odvolal, umıńil jsem jej poslati. 26 O ne ˇ mzˇ, co bych jiste´ho napsal pańu, nevı´m. Protozˇ jsem jej ted’ prˇivedl prˇed va´s, a zvla´sˇteˇ prˇed tebe, kra´li Agrippo, abych vyptaje se, veˇdeˇl co psa´ti. 27 Nebo zda ´ mi se to neslusˇne´ by´ti poslati veˇzneˇ, a prˇe jeho neozna´miti.

KAPITOLA 26. Prˇed kra´lem Agrippou Pavel svaty´ sveˇtle Krista vyzna´val, 31. kra´l pak a vladarˇ srozumeˇli, zˇe zˇa´dne´ spravedlive´ u´hony Zˇide´ na Pavlovi nemajı´.

otom Agrippa rˇekl Pavlovi: se, abys sa´m za sebe promluvil. Tedy Pavel vzta´h ruku, tuto zpra´vu da´val: 2 Na vs ˇ ecky ty veˇci, z kteryćhzˇ mne vinı´ Zˇide´, kra´li Agrippo, za sˇt’astne´ho se pocˇ´ıta´m, zˇe dnes prˇed tebou odpovı´dati ma´m, 3 A zvla ´ sˇteˇ proto, poneˇvadzˇ jsi ty poveˇdom vsˇech teˇch, kterˇ´ızˇ u

P Dopousˇtı´t’

241

Zˇidu˚ jsou, obycˇeju˚ a ota´zek. Protozˇ prosı´m tebe, vyslysˇizˇ mne trpeˇliveˇ. 4O z ˇ ivotu me´m od mladosti, jaky´ byl od pocˇa´tku v na´rodu me´m v Jeruzale´meˇ, veˇdı´ vsˇickni Zˇide´, 5 Me ˇ vsˇe mne prve´ zda´vna v dobre´ zna´mosti, (kdyby chteˇli sveˇdectvı´ vydati), kterak vedle´ nejjistsˇ´ı sekty v nasˇem na´bozˇenstvı´ byl jsem zˇiv farizeus. 6 A nynı´ pro nade ˇ ji toho zaslı´benı´, ktere´zˇ se stalo otcu˚m od Boha, stojı´m, soudu jsa poddań, 7 K ktere ´ muzˇ dvanaćtero pokolenı´ nasˇe, slouzˇ´ıce Bohu ustavicˇneˇ dnem i nocı´, nadeˇji ma´, zˇe prˇijde. Pro tut’ nadeˇji zˇalujı´ na mne Zˇide´, o´ kra´li Agrippo. 8 A tak-liz ˇ se to od va´s za nepodobne´ k vı´rˇe soudı´, zˇe Bu˚h krˇ´ısı´ mrtve´? 9 Acˇt’ mne ˇ se zda´lo, zˇe by na´lezˇite´ bylo, proti jmeńu Jezˇ´ısˇe Nazaretske´ho mnoho odporne´ho cˇiniti, 10 Jakoz ˇ jsem i cˇinil v Jeruzale´meˇ, a mnohe´ z svatyćh ja´ jsem do zˇala´rˇu˚ da´val, vzav moc od prˇednıćh kneˇzˇ´ı. A kdyzˇ meˇli mordovańı´ by´ti, ja´ jsem poma´hal ortele vyna´sˇeti. 11 A po vs ˇ ech sˇkolaćh cˇasto je tra´peˇ, prˇinucoval jsem rouhati se; a na´ramneˇ rozlı´tiv se na neˇ, shańeˇl jsem se po nich i v jinyćh meˇstech.

242

´ 26 SKUTKOVE

12 A v tom, kdyz ˇ jsem sˇel do Damasˇku, s mocı´ a s porucˇenı´m prˇednıćh kneˇzˇ´ı, 13 O poledni na ceste ˇ , o´ kra´li, uzrˇel jsem, ano sveˇtlo s nebe, jasneˇjsˇ´ı nad blesk slunecˇny´, obklıćˇilo mne, i ty, kterˇ´ızˇ se mnou sˇli. 14 A kdyz ˇ jsme my vsˇickni na zem padli, slysˇel jsem hlas mluvıćı´ k sobeˇ, a rˇkoucı´ Zˇidovsky´m jazykem: Sauli, Sauli, procˇ mi se protivı´sˇ? Tvrdot’jest tobeˇ proti ostnu˚m se zpeˇcˇovati. 15 A ja ´ jsem rˇekl: I kdo jsi, Pane? A on rˇekl: Ja´ jsem Jezˇ´ısˇ, ktere´muzˇ ty se protivı´sˇ. 16 Ale vstan ˇ a stu˚j na nohaćh svyćh; nebo protot’ jsem se tobeˇ uka´zal, abych tebe ucˇinil sluzˇebnı´kem a sveˇdkem i teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsi videˇl, i teˇch, v kteryćhzˇ ukazovati se budu tobeˇ, 17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanu˚, k nimzˇ teˇ nynı´ posı´la´m, 18 Otvı´rati ocˇi jejich, aby se obra´tili od temnostı´ k sveˇtlu, a z moci d’a´belske´ k Bohu, aby tak hrˇ´ıchu˚ odpusˇteˇnı´ a dı´l s posveˇceny´mi vzali skrze vı´ru, ktera´zˇ jest ve mne. 19 A protoz ˇ , o´ kra´li Agrippo, nebyl jsem neveˇrˇ´ıcı´ tomu nebeske´mu videˇnı´. 20 Ale nejprv te ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou v Damasˇku a v Jeruzale´meˇ, i po vsˇ´ı krajineˇ Judske´ i pohanu˚m

zveˇstoval jsem, aby pokańı´ cˇinili, a obra´tili se k Bohu, skutky hodne´ cˇinıće pokańı´. 21 A pro tu pr ˇ ´ıcˇinu Zˇide´ javsˇe mne v chra´meˇ, pokousˇeli se rukama zamordovati. 22 Ale s pomocı´ Boz ˇ ´ı jesˇteˇ azˇ do dnesˇnı´ho dne stojı´m, vyda´vaje sveˇdectvı´ i male´mu i velike´mu, nic jine´ho nevypravuje, nezˇ to, cozˇ proroci a Mojzˇ´ısˇ zveˇstovali, zˇe se meˇlo sta´ti: ˇ e meˇl Kristus trpeˇti, a z 23 Z mrtvyćh vstana prvnı´, zveˇstovati sveˇtlo lidu tomuto i pohanu˚m. 24 To kdyz ˇ od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem veliky´m rˇekl: Bla´znı´sˇ, Pavle. Mnohe´ tve´ umeˇnı´ k bla´znovstvı´ tebe prˇivodı´. 25 On pak r ˇ ekl: Nebla´znı´m, vy´borny´ Feste, ale slova pravdy a strˇedmosti mluvı´m. 26 Vı´t’ zajiste ´ o teˇch veˇcech kra´l, prˇed ktery´mzˇ svobodneˇ mluvı´m; nebo ma´m za to, zˇet’ ho nic z teˇchto veˇcı´ tajno nenı´, poneˇvadzˇ se toto neda´lo pokoutneˇ. 27 Ve ˇ rˇ´ısˇ-li, kra´li Agrippo, proroku˚m? Vı´m, zˇe veˇrˇ´ısˇ. 28 Tedy Agrippa r ˇ ekl Pavlovi: Te´meˇrˇ bys mne k tomu naklonil, abych byl krˇest’anem. 29 A Pavel r ˇ ekl: Zˇa´dalt’ bych od Boha, abyste i poneˇkud i z cela, netoliko ty, ale vsˇickni, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı mne dnes, byli takovı´,

´ 27 SKUTKOVE jaky´zˇ ja´ jsem, kromeˇ okovu˚ teˇchto. 30 A kdyz ˇ to Pavel promluvil, vstal kra´l i vla´darˇ a Bernice, i ti, kterˇ´ızˇ s nimi sedeˇli. 31 A ods ˇ edsˇe na stranu, mluvili spolu, rˇkouce: Nic hodne´ho smrti neb veˇzenı´ necˇinı´ cˇloveˇk tento. 32 Agrippa pak Festovi r ˇ ekl: Mohl propusˇteˇn by´ti cˇloveˇk tento, kdyby se byl neodvolal k cı´sarˇi. KAPITOLA 27.

ˇ ´ımu nebezpecˇneˇ se plaviv, 22. Pavel s. k R poteˇsˇoval prˇ´ıtomnyćh, zˇe prˇi hrdle zachovańi budou, 41. acˇ lodı´ potom od vln roztrhańa.

kdyzˇ bylo jizˇ usouzeno,

A abychom my se plavili do

Vlach, porucˇen jest i Pavel i neˇkterˇ´ı jinı´ veˇznˇove´ setnı´ku, jmeńem Juliovi, ktery´zˇ byl nad houfem Augustovy´m. 2 Tedy vs ˇ edsˇe na lodı´ Adramyttenskou, abychom se plavili podle´ krajin Azie, pustili jsme se. A byl s na´mi Aristarchus Macedonsky´ z Tessaloniky. 3 Druhy ´ pak den prˇiplavili jsme se k Sidonu. A tu Julius prˇ´ıveˇtiveˇ se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k prˇa´telu˚m, u nich meˇl pohodlı´. 4 A berouce se odtud, plavili jsme se podle´ Cypru, proto zˇe byli veˇtrove´ odpornı´.

243

5 A tak pr ˇ eplavivsˇe se prˇes morˇe Cilicke´ a Pamfylicke´, prˇisˇli jsme do Myry, meˇsta Lycicke´ho. 6 A tu nas ˇ ed setnı´k ba´rku Alexandrinskou, ktera´zˇ meˇla plouti do Vlach, uvedl na´s na ni. 7 A kdyz ˇ jsme za mnoho dnı´ znena´hla se plavili, a sotva prˇijeli proti Gnidum, proto zˇe vı´tr na´m brańil, i podjeli jsme Kre´tu podle´ Salmońy. 8 A sotva ji pomı´jeti mohs ˇ e, prˇijeli jsme na jedno mı´sto, ktere´zˇ slove Peˇkny´ brˇeh, od ktere´hozˇ nedaleko bylo meˇsto Lasea. 9 Kdyz ˇ pak drahny´ cˇas prˇesˇel, a jizˇ bylo nebezpecˇne´ plavenı´, (nebo jizˇ byl i pu˚st pominul), napomıńal Pavel, ˇ ka jim: Muzˇi, vidı´m, zˇe s 10 R ublı´zˇenı´m a s mnohou sˇkodou netoliko na´kladu a lodı´, ale i zˇivotu˚ nasˇich toto plavenı´ bude. 11 Ale setnı´k vıće ve ˇ rˇil spra´vci lodı´ a marina´rˇi, nezˇ tomu, co Pavel pravil. 12 A kdyz ˇ nebylo tu prˇ´ıhodne´ho prˇ´ıstavu, kdezˇ by pobyli prˇes zimu, mnozı´ tak radili, aby se prˇedce pustili odtud, zda by jak mohli, prˇijedouce do Fenicen, prˇes zimu tu pobyti na brˇehu Kre´ty, ktery´zˇ lezˇ´ı k veˇtru nesˇpornı´mu, a k veˇtru mezi za´padnı´m a pu˚lnocˇnı´m veˇjıćı´mu. 13 A kdyz ˇ pocˇal vı´tr vı´ti od poledne, za to meˇli, zˇe se bu-

244

´ 27 SKUTKOVE

dou umıńeˇnou cestou drzˇeti, ale pustivsˇe se, jeli blı´zko Kre´ty. 14 Po nevelike ´ pak chvı´li uderˇil na neˇ vı´tr bourˇlivy´ pu˚lnocˇnı´, ktery´zˇ slove Euroklydon. 15 A kdyz ˇ lodı´ zachvaćena byla, a nemohla odolati veˇtru, pustivsˇe, tak jsme se vezli. 16 A v be ˇ hu snesˇeni byvsˇe pod jeden ostrov neveliky´, ktery´zˇ slove Klauda, sotva jsme mohli obdrzˇeti cˇlun. 17 Ktery ´ zˇ zdvihsˇe, pomoci uzˇ´ıvali, podpa´savsˇe ba´rku; a bojıće se, aby neuhodili na mı´sto nebezpecˇne´, spustivsˇe plachtu, tak se plavili. 18 A kdyz ˇ bourˇe vichrova´ na´mi velmi zmı´tala, nazejtrˇ´ı na´klad ven metali. 19 A v tr ˇ etı´ den i to na´dobı´ ba´rce potrˇebne´ svy´ma rukama vyha´zeli jsme. 20 A kdyz ˇ ani slunce se neuka´zalo ani hveˇzdy za mnoho dnı´, a bourˇe vzˇdy veˇtsˇ´ı nasta´vala, jizˇ byla vsˇecka nadeˇje o vysvobozenı´ nasˇem odjata. 21 A kdyz ˇ jsme jizˇ byli hladem velmi ztra´peni, tehdy stoje Pavel u prostrˇed nich, rˇekl: Meˇli jste zajiste´, o´ muzˇi, uposlechnouce mne, nehy´bati se od Kre´ty, a uvarovati se nebezpecˇenstvı´ tohoto a sˇkody. 22 A i nynı´ va ´ s napomıńa´m, abyste dobre´ mysli byli; nebot’

nezahyne zˇa´dny´ z va´s, kromeˇ ba´rky same´. 23 Nebo te ´ to noci uka´zal mi se andeˇl Boha toho, jehozˇ ja´ jsem, a ktere´muzˇ slouzˇ´ım, ˇ ka: Neboj se, Pavle, prˇed 24 R cı´sarˇem ma´sˇ sta´ti, a aj, dalt’tobeˇ Bu˚h vsˇecky, kterˇ´ızˇ se plavı´ s tebou. 25 Protoz ˇ bud’te dobre´ mysli, muzˇi; nebot’ veˇrˇ´ım Bohu, zˇe se tak stane, jakzˇ jest mi mluveno. 26 Ma ´ met’ se pak dostati na neˇjaky´ ostrov. 27 A kdyz ˇ jizˇ byla cˇtrnaćta´ noc, a my se plavili po morˇi Adriaticke´m, okolo pu˚lnoci, domnı´vali se plavci, zˇe by se jim okazovala krajina neˇjaka´. 28 Kter ˇ ´ızˇ spustivsˇe olovnici, nalezli hlubokost dvadcı´ti loktu˚; a odjevsˇe odtud malicˇko, opeˇt spustivsˇe olovnici, nalezli patnaćti loktu˚. 29 A bojıće se, aby na mı´sta skalnata´ neuhodili, spustivsˇe z ba´rky cˇtyrˇi kotve, zˇa´dali, aby den byl. 30 Kdyz ˇ pak chteˇli marina´rˇi uteci z ba´rky, a pustiti cˇlun do morˇe, pod za´myslem, jako by chteˇli od prˇedku lodı´ kotve roztahovati, ˇ ekl Pavel setnı´kovi a zˇold31 R ne´rˇu˚m: Nezu˚stanou-li tito na lodı´, vy nebudete moci zachovańi by´ti.

´ 28 SKUTKOVE 32 Tedy z ˇ oldne´rˇi utıńali provazy u cˇlunu, a pustili jej, aby prycˇ plynul. 33 A kdyz ˇ jizˇ dneˇlo, napomıńal Pavel vsˇech, aby pojedli, rˇka: Jizˇ jest tomu dnes cˇtrnaćty´ den, jakzˇ ocˇeka´vajıće, trva´te lacˇnı´, nic nejedouce. 34 Protoz ˇ prosı´m va´s, abyste pojedli, nebot’ to k zachovańı´ vasˇeho zdravı´ slouzˇ´ı; zˇa´dne´hot’ zajiste´ z va´s vlas s hlavy nespadne. 35 To pove ˇ deˇv, a vzav chle´b, dı´ky vzda´val Bohu prˇede vsˇemi, a rozlomiv, pocˇal jı´sti. 36 A tak pote ˇ sˇeni byvsˇe vsˇickni, pojedli i oni. 37 Bylo pak na ´ s vsˇech osob na lodı´ dveˇ steˇ sedmdesa´te a sˇest. 38 A nasyceni byvs ˇ e pokrmem, oblehcˇovali ba´rku, vysy´pajıće psˇenici do morˇe. 39 A kdyz ˇ byl den, nemohli zemeˇ videˇti, nezˇ okrˇ´ıdlı´ neˇjake´ znamenali, ano ma´ brˇeh, k neˇmuzˇ myslili, kdyby jak mohli prˇistati s lodı´. 40 A vyta ´ hsˇe kotvy, pustili se po morˇi, rozpustivsˇe take´ provazy pravidl; a zdvihsˇe plachtu k veˇtru, ta´hli se k brˇehu. 41 Ale kdyz ˇ trefili na to mı´sto, kdezˇ se dvoje morˇe scha´zı´, tu se zastavila lodı´. A prˇednı´ konec lodı´ uva´znuty´ sta´l, nehy´baje se, zadnı´ pak konec la´mal se na´silı´m vln.

245

42 Tedy z ˇ oldne´rˇi radili, aby veˇzneˇ zmordovali, aby jim neˇktery´ vyplyna, neutekl. 43 Ale setnı´k chte ˇ je zachovati Pavla, nedal toho ucˇiniti. I rozka´zal teˇm, kterˇ´ızˇ mohli plovati, aby se pustili nejprv, a vyplynuli na zem, 44 Jinı´ pak na dska ´ ch, a neˇkterˇ´ı na kusıćh lodı´. A tak se stalo, zˇe vsˇickni zdravı´ vysˇli na zemi.

KAPITOLA 28. Na ostroveˇ, z vod morˇskyćh vyplynuvsˇe, dobrˇe se meˇli. 5. Pavel divy cˇinil, 17. poˇ ´ımeˇ prˇed starsˇ´ımi omlouval se, 23. tom v R Krista ka´zal po dveˇ le´teˇ porˇa´d.

tak zachovańi byvsˇe, teprv

A poznali, zˇe ostrov ten sloul

Melita. 2 Lide ´ pak toho ostrova velikou prˇ´ıveˇtivost k na´m uka´zali. Nebo zapa´livsˇe hranici drev, prˇijali na´s vsˇecky, pro de´sˇt’, ktery´zˇ v tu chvı´li byl, a pro zimu. 3 A kdyz ˇ Pavel sebral drahneˇ rozˇdı´, a kladl na ohenˇ, jesˇteˇrka, utı´kajıć prˇed horkem, prˇipjala se k ruce jeho. 4 A kdyz ˇ uzrˇeli lide´ toho ostrova, ano jesˇteˇrka visı´ u ruky jeho, rˇekli jedni druhy´m: Jisteˇ cˇloveˇk tento jest vrazˇedlnı´k; nebo acˇ z morˇe vysˇel, vsˇak pomsta neda´ jemu zˇivu by´ti. 5 Ale on str ˇ a´sl tu jesˇteˇrku do ohneˇ, a nic se jemu zle´ho nestalo.

246

´ 28 SKUTKOVE

6 Oni pak ocˇeka ´ vali, zˇe otecˇe, aneb padna, pojednou umrˇe. A kdyzˇ toho dlouho cˇekali a videˇli, zˇe se mu nic zle´ho nestalo, zmeˇnivsˇe se, pravili, zˇe jest on bu˚h. 7 Na te ˇ ch pak mı´stech meˇl popluzˇ´ı knı´zˇe toho ostrova, jmeńem Publius. Ktery´zˇ prˇijav na´s k sobeˇ, za trˇi dni prˇa´telsky u sebe v hospodeˇ choval. 8 I pr ˇ ihodilo se, zˇe otec toho Publia lezˇel, maje zimnici a cˇervenou nemoc. K neˇmuzˇ vsˇed Pavel, a pomodliv se, vlozˇil na neˇj ruce, a uzdravil jej. 9 A kdyz ˇ se to stalo, tedy jinı´, kterˇ´ızˇ na ostroveˇ tom nemocnı´ byli, prˇistupovali, a byli uzdravovańi. 10 Ctili na ´ s pak velice, a kdyzˇ jsme se meˇli prycˇ plaviti, nakladli toho, cˇehozˇ potrˇebı´ bylo. 11 A po tr ˇ ech meˇsıćıćh plavili jsme se na ba´rce Alexandrinske´, ktera´zˇ tu byla na tom ostroveˇ prˇes zimu, majıćı´ za erb Kastora a Polluxa. 12 A kdyz ˇ jsme prˇijeli do Syrakusis, zu˚stali jsme tu za trˇi dni. 13 A odtud okolo plavıće se, pr ˇ isˇli jsme do Regium; a po jednom dni, kdyzˇ va´l vı´tr od poledne, druhy´ den prˇijeli jsme do Puteolos. 14 Kdez ˇ to nalezsˇe bratrˇ´ı, zˇa´dańi jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dnı´. A tak ˇ ´ımu brali. jsme se k R

15 Odkudz ˇ , kdyzˇ o na´s uslysˇeli bratrˇ´ı, vysˇli proti na´m azˇ na rynk Appiu˚v a ke Trˇem krcˇma´m. Ktere´zˇ uzrˇev Pavel, podeˇkoval Bohu, a pocˇal by´ti dobre´ mysli. ˇ ´ıma, 16 A kdyz ˇ jsme prˇisˇli do R setnı´k dal veˇzneˇ v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopusˇteˇno, aby sa´m bydlil s zˇoldne´rˇem, ktery´zˇ ho ostrˇ´ıhal. 17 I stalo se po tr ˇ ech dnech, svolal Pavel prˇednı´ z Zˇidu˚. A kdyzˇ se sesˇli, rˇekl jim: Muzˇi bratrˇ´ı, ja´ nic neucˇiniv proti lidu ani proti obycˇeju˚m otcovsky´m, jat jsa z Jeruzale´ma, vydań jsem v ˇ ´ımanu˚m. ruce R 18 Kter ˇ ´ızˇ vyslysˇevsˇe mne, chteˇli propustiti, proto zˇe zˇa´dne´ viny hodne´ smrti na mneˇ nebylo. 19 Ale kdyz ˇ Zˇide´ odpı´rali, prˇinucen jsem odvolati se k cı´sarˇi, ne jako bych meˇl co na svu˚j na´rod zˇalovati. 20 A protoz ˇ z te´ prˇ´ıcˇiny povolal jsem va´s, abych va´s videˇl, a s va´mi promluvil; nebo pro nadeˇji lidu Izraelske´ho rˇeteˇzem tı´mto sva´zań jsem. 21 A oni r ˇ ekli jemu: Myt’ jsme zˇa´dne´ho psańı´ nemeˇli o tobeˇ z Zˇidovstva, anizˇ kdo z bratrˇ´ı prˇijda, vypravoval neb mluvil co zle´ho o tobeˇ. 22 Ale z ˇ a´da´met’ od tebe slysˇeti, jak smyslı´sˇ; nebo vı´me o te´ sekteˇ, zˇe se jı´ vsˇudy odpı´ra´.

´ 28 SKUTKOVE 23 A kdyz ˇ jemu ulozˇili den, sesˇlo se jich mnoho do hospody k neˇmu, jimzˇ s osveˇdcˇovańı´m vypravoval o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, slouzˇe jim k vı´rˇe o Jezˇ´ısˇovi z za´kona Mojzˇ´ısˇova a proroku˚, od jitra azˇ do vecˇera. 24 A ne ˇ kterˇ´ı uveˇrˇili tomu, cozˇ vypravoval, neˇkterˇ´ı pak neveˇrˇili. 25 A tak nejsouce mezi sebou svornı´, rozesˇli se, kdyzˇ promluvil Pavel to jedno slovo: Jisteˇ zˇet’ dobrˇe Duch svaty´ skrze proroka Izaia´sˇe mluvil k otcu˚m nasˇim, ˇ ka: Jdi k lidu tomuto a 26 R rci jim: Slysˇenı´m slysˇeti budete, ale nesrozumı´te, a hledıće, hledeˇti budete, ale neuzrˇ´ıte.

247

27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a usˇima teˇzˇce slysˇeli, a ocˇi sve´ zamhourˇili, aby snad nevideˇli ocˇima, a usˇima neslysˇeli, a srdcem nesrozumeˇli, a neobra´tili se, abych jich neuzdravil. 28 Budiz ˇ va´m tedy zna´mo, zˇe jest pohanu˚m poslańo toto spasenı´ Bozˇ´ı, a onit’ slysˇeti budou. 29 A kdyz ˇ on to propoveˇdeˇl, odesˇli Zˇide´, majıće mezi sebou ha´dky mnohe´. 30 Pavel pak trval za cele ´ dveˇ le´teˇ v hospodeˇ sve´, a prˇijı´mal vsˇecky, kterˇ´ızˇ prˇicha´zeli k neˇmu, 31 Ka ´ zˇe o kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, a ucˇe teˇm veˇcem, ktere´zˇ jsou o Pańu Jezˇ´ısˇi Kristu, se vsˇ´ı doufanlivostı´ bez prˇeka´zˇky.

EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA

ˇ I´MANU ˚ M. KR KAPITOLA 1. Pavel svaty´ povolańı´ sve´, prˇ´ıveˇtivost i ˇ ´ımanu˚m osveˇdcˇiv, 16. evangela´sku k R lium 17. a spravedlnost Bozˇ´ı, 18. i hneˇv jeho proti bezbozˇnı´ku˚m ohlasˇuje.

avel, sluzˇebnı´k Jezukristu˚v,

P povolany´ aposˇtol, oddeˇleny´

k ka´zanı´ evangelium Bozˇ´ıho, 2 Ktere ´ zˇ zda´vna zaslı´bil skrze proroky sve´ v pı´smıćh svatyćh, 3 O Synu sve ´ m zplozene´m z semene Davidova s strany teˇla, 4 Ktery ´ zˇ proka´zań jest by´ti Synem Bozˇ´ım mocneˇ, podle´ Ducha posveˇcenı´, skrze z mrtvyćh vstańı´, totizˇ o Jezˇ´ısˇi Kristu, Pańu nasˇem, 5 Skrze ne ˇ hozˇ jsme prˇijali milost a aposˇtolstvı´ ku poslusˇenstvı´ vı´ry mezi vsˇemi na´rody pro jmeńo jeho, 6 Z nichz ˇ i vy jste povolanı´ Jezˇ´ısˇe Krista, ˇ ´ı7 Vs ˇ echneˇm, kterˇ´ızˇ jste v R meˇ, mily´m Bozˇ´ım, povolany´m svaty´m: Milost va´m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezˇ´ısˇe Krista. 8 Nejprve ´ pak dı´ky cˇinı´m Bohu sve´mu skrze Jezˇ´ısˇe Krista ze vsˇech va´s, zˇe vı´ra vasˇe rozhlasˇuje se po vsˇem sveˇteˇ.

9 Sve ˇ dek mi jest zajiste´ Bu˚h, ktere´muzˇ slouzˇ´ım duchem svy´m v evangelium Syna jeho, zˇet’ bez prˇestańı´ zmıńku o va´s cˇinı´m, 10 Vz ˇ dycky na svyćh modlitbaćh zˇa´daje, abych asponˇ neˇkdy mohl sˇt’astneˇ, byla-li by vu˚le Bozˇ´ı, k va´m prˇijı´ti. 11 Nebot’ velice z ˇ a´da´m videˇti va´s, abych va´m udeˇlil cˇa´stku neˇjakou milosti duchovnı´ ku potvrzenı´ vasˇemu, 12 To jest, abych spolu s va ´ mi poteˇsˇen byl, skrze spolecˇnou i vasˇi i mou vı´ru. 13 Nechcit’ pak, bratr ˇ ´ı, abyste neveˇdeˇli, zˇet’ jsem mnohokra´t ulozˇil prˇijı´ti k va´m, (ale prˇeka´zˇky jsem meˇl azˇ dosavad), abych neˇjaky´ uzˇitek take´ i mezi va´mi meˇl, jako i mezi jiny´mi na´rody. ˇ eku˚ i kteryćhkoli ji14 Nebo R nyćh na´rodu˚, i moudryćh i nemoudryćh, dluzˇnı´k jsem. 15 A tak, pokudz ˇ na mneˇ jest, ˇ ´ımeˇ hotov jsem i va´m, kterˇ´ızˇ v R jste, zveˇstovati evangelium. 16 Nebot’ se nestydı´m za evangelium Kristovo; moc zajiste´ Bozˇ´ı jest k spasenı´ kazˇde´mu veˇrˇ´ı-

ˇ I´MANU ˚M2 R ˇ ecı´mu, Zˇidu prˇedneˇ, potom i R ku. 17 Nebo spravedlnost Boz ˇ ´ı zjevuje se skrze neˇ z vı´ry u vı´ru, jakozˇ psańo jest: Spravedlivy´ pak z vı´ry zˇiv bude. 18 Zjevuje se zajiste ´ hneˇv Bozˇ´ı s nebe proti kazˇde´ bezbozˇnosti a nepravosti lidı´, pravdu Bozˇ´ı v nepravosti zadrzˇujıćıćh. 19 Nebo coz ˇ poznańo by´ti mu˚zˇe o Bohu, zna´me´ jest jim, Bu˚h zajiste´ zjevil jim. 20 Nebo neviditelne ´ veˇci jeho, hned od stvorˇenı´ sveˇta, po veˇcech ucˇineˇnyćh rozumem pochopeny by´vajı´, totizˇ ta jeho veˇcˇna´ moc a Bozˇstvı´, tak aby oni byli bez vy´mluvy, 21 Proto z ˇ e poznavsˇe Boha, nectili jako Boha, ani jemu deˇkovali, ale marnı´ ucˇineˇni jsou v mysˇlenıćh svyćh, a zatmıńo jest nemoudre´ srdce jejich. 22 Me ˇ vsˇe se za moudre´, bla´zni ucˇineˇni jsou. 23 Nebo sme ˇ nili sla´vu neporusˇitelne´ho Boha v podobenstvı´ obrazu porusˇitelne´ho cˇloveˇka, i ptactva, i hovad cˇtvernohyćh, i zemeˇplazu˚. 24 Protoz ˇ i Bu˚h vydal je v zˇa´dosti srdce jejich k necˇistoteˇ, aby zprznili teˇla sva´ vespolek. 25 Jako ty, kter ˇ ´ızˇ smeˇnili pravdu Bozˇ´ı za lezˇ, a ctili i slouzˇili stvorˇenı´ radeˇji nezˇli stvorˇiteli,

249

ktery´zˇ jest pozˇehnany´ na veˇky. Amen. 26 Protoz ˇ je vydal Bu˚h v zˇa´dosti ohavne´. Nebo i zˇeny jejich zmeˇnily prˇirozene´ sebeuzˇ´ıvańı´ v to, ktere´zˇ jest proti prˇirozenı´. 27 A podobne ˇ i muzˇske´ pohlavı´, opustivsˇe prˇirozene´ uzˇ´ıvańı´ zˇeny, rozpa´lili se v zˇa´dosti sve´ jedni k druhy´m, muzˇske´ pohlavı´ s muzˇsky´m pohlavı´m mrzkost pa´sˇ´ıce, a spravedlivou mzdu, ktera´zˇ na jejich blud slusˇela, sami na sebe uvodıće. 28 A jakoz ˇ sobeˇ neva´zˇili zna´mosti Boha, tak i Bu˚h vydal je v prˇevraćeny´ smysl, aby cˇinili to, cozˇ neslusˇ´ı, 29 Jsouce naplne ˇ ni vsˇ´ı nepravostı´, smilstvem, nesˇlechetnostı´, lakomstvı´m, zlostı´, plnı´ za´visti, vrazˇdy, sva´ru˚, lsti, zlyćh obycˇeju˚, 30 Utrhacˇi, pomluvacˇi, Boha nena´vidıćı´, hańlivı´, pysˇnı´, chlubnı´, nalezacˇi zlyćh veˇcı´, rodicˇu˚ neposlusˇnı´, 31 Nemoudr ˇ ´ı, smluv nezdrzˇelivı´, beze vsˇ´ı lı´tosti, neukojitelnı´ a nemilosrdnı´. 32 Kter ˇ ´ızˇ veˇdouce o tom pra´vu Bozˇ´ım, (zˇe ti, kterˇ´ızˇ takove´ veˇci cˇinı´, hodni jsou smrti), netoliko ty veˇci cˇinı´, ale i cˇinıćı´m nakla´dajı´. KAPITOLA 2. Bozˇ´ı soud jest bez prˇijı´mańı´ osob, 13. pro-

250

ˇ I´MANU ˚M2 R

tozˇ kazˇdy´, nezpole´haje na vy´mluvy, k sobeˇ prˇihle´dni.

rotozˇ nemu˚zˇesˇ se vymluviti,

P o´ cˇloveˇcˇe, kazˇdy´ potupujıćı´.

Nebo tı´m, zˇe jine´ho potupujesˇ, sa´m sebe odsuzujesˇ, poneˇvadzˇ tote´zˇ cˇinı´sˇ, cozˇ tupı´sˇ. 2 Vı´met’ zajiste ´ , zˇe soud Bozˇ´ı jest podle´ pravdy proti teˇm, kterˇ´ızˇ takove´ veˇci cˇinı´. 3 Zdali se domnı´va ´ sˇ, o´ cˇloveˇcˇe, ktery´zˇ soudı´sˇ ty, kdozˇ takove´ veˇci cˇinı´, a sa´m tote´zˇ cˇineˇ, zˇe ty ujdesˇ soudu Bozˇ´ıho? ˇ ili bohatstvı´m dobrotivosti 4C jeho a sna´sˇelivosti i dlouhocˇekańı´ pohrda´sˇ, neveˇda, zˇe dobrotivost Bozˇ´ı ku pokańı´ tebe vede? 5 Ale podle ´ tvrdosti sve´ a srdce nekajıćı´ho shromazˇd’ujesˇ sa´m sobeˇ hneˇv ke dni hneˇvu a zjevenı´ spravedlive´ho soudu Bozˇ´ıho. 6 Ktery ´ zˇ odplatı´ jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚ jeho, 7 Te ˇ m zajiste´, kterˇ´ızˇ trvajıće v dobre´m skutku, sla´vy a cti a nesmrtelnosti hledajı´, zˇivotem veˇcˇny´m, 8 Te ˇ m pak, kterˇ´ızˇ jsou sva´rlivı´, a pravdeˇ nepovolujı´, ale povolujı´ nepravosti, prchlivostı´ a hneˇvem, 9 Tra ´ penı´m a u´zkostı´, kazˇde´ dusˇi cˇloveˇka cˇinıćı´ho zle´, i Zˇida ˇ eka. prˇedneˇ, i R 10 Ale sla ´ va a cˇest a pokoj kazˇ-

de´mu, kdo cˇinı´ dobre´, i Zˇidu ˇ eku. prˇedneˇ, i R 11 Nebot’ nenı´ pr ˇ ijı´mańı´ osob u Boha. 12 Kter ˇ ´ızˇkoli zajiste´ bez za´kona hrˇesˇili, bez za´kona i zahynou; a kterˇ´ızˇkoli pod za´konem hrˇesˇili, skrze za´kon odsouzeni budou. 13 (Nebo ne ti, kter ˇ ´ızˇ slysˇ´ı za´kon, spravedlivi jsou prˇed Bohem, ale cˇinitele´ za´kona spravedlivi budou. 14 Nebo kdyz ˇ pohane´ za´kona nemajıće, od prˇirozenı´ cˇinı´ to, cozˇ prˇikazuje za´kon, takovı´ za´kona nemajıće, sami sobeˇ za´konem jsou, 15 Jako ti, kter ˇ ´ızˇ ukazujı´ dı´lo za´kona napsane´ na srdcıćh svyćh, kdyzˇ jim to osveˇdcˇuje sveˇdomı´ jejich i mysˇlenı´, ktera´zˇ se vespolek obvinˇujı´, aneb take´ vymlouvajı´.) 16 V ten den, kdyz ˇ souditi bude Bu˚h tajne´ veˇci lidske´, podle´ evangelium me´ho skrze Jezukrista. 17 Aj, ty sloves ˇ Zˇid, a zpole´ha´sˇ na za´kon, a chlubı´sˇ se Bohem, 18 A zna ´ sˇ vu˚li jeho, a rozezna´va´sˇ, co slusˇ´ı, naucˇen jsa z za´kona, 19 A za to ma ´ sˇ, zˇe jsi ty vu˚dcı´m slepyćh, sveˇtlem teˇch, kterˇ´ızˇ jsou ve tmeˇ, ˇ editelem nemoudryćh, ucˇi20 R

ˇ I´MANU ˚M3 R telem nemluvnˇat, majıćı´m formu umeˇnı´ a pravdy v za´koneˇ. 21 Kterakz ˇ tedy jine´ho ucˇe, sa´m sebe neucˇ´ısˇ? Vyhlasˇuje, zˇe nema´ kradeno by´ti, kradesˇ? 22 Prave ˇ : Nezcizolozˇ´ısˇ, cizolozˇstvı´ paćha´sˇ? V ohavnosti maje modly, svatokra´dezˇe se dopousˇtı´sˇ? 23 Za ´ konem se chlubeˇ, prˇestupovańı´m za´kona Bohu neućtu cˇinı´sˇ? 24 Nebo jme ´ no Bozˇ´ı pro va´s v porouhańı´ jest mezi pohany, jakozˇ psańo jest. 25 Obr ˇ ezańı´t’ zajiste´ prospeˇje, budesˇ-li za´kon plniti; pakli budesˇ prˇestupitelem za´kona, obrˇezańı´ tve´ ucˇineˇno jest neobrˇezańı´m. 26 A protoz ˇ jestlizˇet’ by neobrˇ´ızka ostrˇ´ıhala pra´v za´kona, zdalizˇ nebude pocˇtena neobrˇ´ızka jejich za obrˇ´ızku? 27 A ti, kter ˇ ´ızˇ jsou z prˇirozenı´ neobrˇ´ızka, zachova´vajıće za´kon, zdalizˇ nepotupı´ tebe, ktery´zˇ pod literou a obrˇ´ızkou prˇestupnı´k jsi za´kona? ˇ id, ktery´zˇ 28 Nebo ne ten jest Z jest zjevneˇ; anizˇ to jest obrˇezańı´, ktere´zˇ by´va´ zjevneˇ na teˇle; ˇ id, ktery´zˇ vnitrˇ 29 Ale ten jest Z jest Zˇidem, obrˇezańı´ maje srdecˇne´ v duchu, a ne podle´ litery; jehozˇ chva´la ne z lidı´ jest, ale z Boha.

251 KAPITOLA 3.

Acˇ neˇco majı´ Zˇide´ prˇed pohany, 9. vsˇak ani ti nemohou ospravedlneˇni by´ti, lecˇ veˇrou v Krista.

ozˇ tedy ma´ vıće Zˇid? Aneb

C jaky´ jest uzˇitek obrˇ´ızky?

2 Mnohy ´ vsˇelijak. Prˇednı´ zajiste´, zˇe jest jim sveˇrˇen za´kon Bozˇ´ı. 3 Nebo co jest do toho, jestliz ˇe byli neˇkterˇ´ı neveˇrnı´? Zdalizˇ neveˇra jejich veˇrnost Bozˇ´ı vypra´zdnı´? 4 Nikoli, ny ´ brzˇ budizˇ Bu˚h pravdomluvny´, ale kazˇdy´ cˇloveˇk lha´rˇ, jakozˇ psańo jest: Abys ospravedlneˇn byl v rˇecˇech svyćh, a prˇemohl, kdyzˇ bys soudil. 5 Jestliz ˇ et’ pak nepravost nasˇe spravedlnost Bozˇ´ı zvelebuje, cozˇ dı´me? Zdali nespravedlivy´ jest Bu˚h, ktery´zˇ uvodı´ hneˇv? (Po lidskut’ pravı´m.) 6 Nikoli, sic jinak kterakz ˇ by Bu˚h soudil sveˇt? 7 Nebo jestliz ˇ et’ pravda Bozˇ´ı mou lzˇ´ı rozmohla se k sla´veˇ jeho, i procˇezˇ pak ja´ jesˇteˇ jako hrˇ´ısˇnı´k by´va´m souzen? 8 A ne rade ˇ ji (jakzˇ o na´s zle mluvı´, a jakozˇ neˇkterˇ´ı pravı´, zˇe bychom my rˇ´ıkali): Cˇinˇme zle´ veˇci, aby prˇisˇly dobre´? Jichzˇ spravedlive´ jest odsouzenı´. 9 Coz ˇ tedy? Ma´me neˇco naprˇed? Nikoli, nebo jsme prve´ doˇ eka´zali toho, zˇe jsou, i Zˇide´ i R kove´, vsˇickni pod hrˇ´ıchem,

252

ˇ I´MANU ˚M4 R

10 Jakoz ˇ psańo jest: Zˇe nenı´ spravedlive´ho, ani jednoho. 11 Nenı´ rozumne ´ ho, nenı´, kdo by hledal Boha. 12 Vs ˇ ickni se uchy´lili, spolu neuzˇitecˇnı´ ucˇineˇni jsou; nenı´, kdo by cˇinil dobre´, nenı´ ani jednoho. 13 Hrob otevr ˇ eny´ jest hrdlo jejich, jazyky svy´mi lstiveˇ mluvili, jed lı´tyćh hadu˚ jest pod rty jejich. 14 Ktery ´ chzˇ u´sta plna´ jsou zlorˇecˇenı´ a horˇkosti. 15 Nohy jejich rychle ´ k vyle´vańı´ krve. 16 Setr ˇ enı´ a bı´da na cestaćh jejich. 17 A cesty pokoje nepoznali. 18 Nenı´ ba ´ zneˇ Bozˇ´ı prˇed ocˇima jejich. 19 Vı´me pak, z ˇ e cozˇkoli za´kon mluvı´, teˇm, kterˇ´ızˇ jsou pod za´konem mluvı´, aby vsˇelika´ u´sta zacpańa byla, a aby vinen byl vsˇecken sveˇt Bohu. 20 Protoz ˇ z skutku˚ za´kona nebude ospravedlneˇn zˇa´dny´ cˇloveˇk prˇed oblıćˇejem jeho; nebo skrze za´kon poznańı´ hrˇ´ıcha. 21 Ale nynı´ bez za ´ kona spravedlnost Bozˇ´ı zjevena jest, osveˇdcˇena´ za´konem i proroky, 22 Spravedlnost totiz ˇ Bozˇ´ı, skrze vı´ru Jezˇ´ısˇe Krista, ke vsˇem a na vsˇecky veˇrˇ´ıcı´. 23 Nebot’ nenı´ rozdı´lu. Vs ˇ icknit’ zajiste´ zhrˇesˇili, a nemajı´ sla´vy Bozˇ´ı.

24 Spravedlivi pak ucˇine ˇ ni by´vajı´ darmo, milostı´ jeho, skrze vykoupenı´, ktere´zˇ se stalo v Kristu Jezˇ´ısˇi, 25 Jehoz ˇ Bu˚h vydal za smı´rci, skrze vı´ru ve krvi jeho, k uka´zanı´ spravedlnosti sve´, skrze odpusˇteˇnı´ prˇedesˇlyćh hrˇ´ıchu˚, 26 V shovı´va ´ nı´ Bozˇ´ım, k doka´zanı´ spravedlnosti sve´ v nyneˇjsˇ´ım cˇasu, k tomu, aby on spravedlivy´m byl, a ospravedlnˇujıćı´m toho, ktery´zˇ jest z vı´ry Jezˇ´ısˇovy. 27 Kdez ˇ jest tedy ta chlouba? Vypra´zdeˇna jest. Skrze ktery´ za´kon? Skutku˚-li? Nikoli, ale skrze za´kon vı´ry. 28 Protoz ˇ za to ma´me, zˇe cˇloveˇk by´va´ spravedliv ucˇineˇn veˇrou bez skutku˚ za´kona. 29 Zdaliz ˇ jest toliko Bu˚h Zˇidu˚? Zdali take´ nenı´ i pohanu˚? Jisteˇ i pohanu˚, 30 Pone ˇ vadzˇ jeden jest Bu˚h, ktery´zˇ ospravedlnˇuje obrˇ´ızku z vı´ry, a neobrˇ´ızku skrze vı´ru. 31 Coz ˇ tedy za´kon vyprazdnˇujeme skrze vı´ru? Nikoli, ny´brzˇ za´kon tvrdı´me.

KAPITOLA 4. Ukazuje aposˇtol v te´to kapitole naskrze, 4. zˇe ne z skutku˚, ale z milosti veˇrou ospravedlneˇn by´va´ cˇloveˇk.

ozˇ tedy dı´me, zˇe dosˇel Abra-

C ham, otec na´sˇ, podle´ teˇla?

ˇ I´MANU ˚M4 R 2 Nebo byl-lit’ Abraham z skutku˚ spravedliv ucˇineˇn, ma´t’ se cˇ´ım chlubiti, ale ne u Boha. 3 Nebo co pravı´ pı´smo? Uve ˇ rˇil pak Abraham Bohu, i pocˇteno jemu za spravedlnost. 4 Kdoz ˇ t’ skutky cˇinı´, tomut’ odplata neby´va´ pocˇtena podle´ milosti, ale podle´ dluhu. 5 Tomu pak, kdoz ˇ necˇinı´ skutku˚, ale veˇrˇ´ı v toho, ktery´zˇ spravedlive´ho cˇinı´ bezbozˇnı´ka, by´va´ pocˇtena vı´ra jeho za spravedlnost, 6 Jakoz ˇ i David vypravuje blahoslavenstvı´ cˇloveˇka, jemuzˇ Bu˚h prˇivlastnˇuje spravedlnost bez skutku˚, rˇka: 7 Blahoslavenı´, jichz ˇ odpusˇteˇny jsou nepravosti, a jejichzˇ prˇikryti jsou hrˇ´ıchove´. 8 Blahoslaveny ´ muzˇ, ktere´muzˇ Pań nepocˇ´ıta´ hrˇ´ıchu. 9 Blahoslavenstvı´ tedy toto k obrˇ´ızce-li prˇina´lezˇı´, cˇili take´ k neobrˇ´ızce? Nebo pravı´me, zˇe Abrahamovi vı´ra jest pocˇtena za spravedlnost. 10 Kterak pak jest pocˇtena? Kdyzˇ byl obrˇezań, cˇi prˇed obrˇezańı´m? Ne v obrˇ´ızce, ale prˇed obrˇezańı´m. 11 A znamenı´ obr ˇ ´ızku prˇijal za znamenı´ spravedlnosti vı´ry, ktera´zˇ byla prˇed obrˇezańı´m, na to, aby byl otcem vsˇech veˇrˇ´ıcıćh v neobrˇ´ızce, aby i jim prˇicˇtena byla spravedlnost,

253

12 A otcem obr ˇ ´ızky teˇch, kterˇ´ızˇ ne z obrˇ´ızky toliko jsou, ale kterˇ´ızˇ kraćˇejı´ sˇlepeˇjemi vı´ry otce nasˇeho Abrahama, ktera´zˇ byla prˇed obrˇezańı´m. 13 Nebo ne skrze za ´ kon stalo se zaslı´benı´ Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl deˇdicem sveˇta, ale skrze spravedlnost vı´ry. 14 Nebo jestliz ˇ e ti, kterˇ´ı jsou z za´kona, deˇdicove´ jsou, zmarˇena jest vı´ra, a zrusˇeno jest to zaslı´benı´. 15 Za ´ kon zajiste´ hneˇv pu˚sobı´; nebo kdezˇ nenı´ za´kona, tu ani prˇestoupenı´. 16 A protoz ˇ z vı´ry jde, aby sˇlo podle´ milosti, proto aby pevne´ bylo zaslı´benı´ vsˇemu semeni, netoliko tomu, ktere´zˇ z za´kona jest, ale i tomu, ktere´zˇ jest z vı´ry Abrahamovy, ktery´zˇ jest otec vsˇech na´s, 17 (Jakoz ˇ psańo jest: Otcem mnohyćh na´rodu˚ postavil jsem tebe), prˇed oblıćˇejem Boha, jemuzˇ uveˇrˇil, ktery´zˇ obzˇivuje mrtve´, a povola´va´ i teˇch veˇcı´, jichzˇ nenı´, jako by byly. 18 Ktery ´ zˇ v nadeˇji proti nadeˇji uveˇrˇil, zˇe bude otcem mnohyćh na´rodu˚, podle´ toho poveˇdeˇnı´: Takt’ bude sı´meˇ tve´. 19 A nezemdlev u vı´r ˇ e, nehledeˇl na sve´ teˇlo jizˇ umrtvene´, jesˇto te´meˇrˇ ve stu letech byl, ani na zˇivot Sa´ry umrtveny´.

ˇ I´MANU ˚M5 R

254

20 O zaslı´benı´ tedy Boz ˇ ´ım nepochyboval z nedoveˇry, ny´brzˇ posilnil se veˇrou, dav chva´lu Bohu, 21 Jsa tı´m jist, z ˇ e cozˇkoli zaslı´bil, mocen jest i ucˇiniti. 22 A protoz ˇ pocˇteno jest jemu to za spravedlnost. 23 Jestit’ pak to napsa ´ no ne pro neˇj toliko, zˇe jemu pocˇteno bylo, 24 Ale i pro na ´ s, ktery´mzˇ bude pocˇteno, veˇrˇ´ıcı´m totizˇ v toho, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe Pańa nasˇeho z mrtvyćh, 25 Ktery ´ zˇ vydań jest pro hrˇ´ıchy nasˇe, a vstal z mrtvyćh pro ospravedlneˇnı´ nasˇe.

KAPITOLA 5. Ovoce ospravedlneˇnı´ uka´zav aposˇtol, 14. moc hrˇ´ıchu Adamova a moc milosti v Kristu slozˇene´, postavenı´m jednoho proti druhe´mu, vysveˇtlil.

spravedlneˇni tedy jsouce z

O vı´ry, pokoj ma´me s Bohem

skrze Pańa nasˇeho Jezukrista, 2 Skrze ne ˇ hozˇ i prˇ´ıstup meˇli jsme veˇrou k milosti te´to, kterouzˇ stojı´me. A chlubı´me se nadeˇjı´ sla´vy Bozˇ´ı. 3 A ne jen nade ˇ jı´, ale take´ chlubı´me se ssouzˇenı´mi, veˇdouce, zˇe ssouzˇenı´ trpeˇlivost pu˚sobı´, 4 A trpe ˇ livost zkusˇenı´, zkusˇenı´ pak nadeˇji. 5 A nade ˇ jet’ nezahanbuje; nebo la´ska Bozˇ´ı rozlita jest v srdcıćh nasˇich skrze Ducha svate´ho, ktery´zˇ dań jest na´m.

6 Kristus zajiste ´ , kdyzˇ jsme my jesˇteˇ mdlı´ byli, v cˇas prˇ´ıhodny´ za bezbozˇne´ umrˇel, 7 Jes ˇ to sotva kdo za spravedlive´ho umrˇe, acˇ za dobre´hot’ by neˇkdo snad i umrˇ´ıti smeˇl. 8 Dokazujet’ pak Bu ˚ h la´sky sve´ k na´m; nebo kdyzˇ jsme jesˇteˇ hrˇ´ısˇnıći byli, Kristus umrˇel za na´s. ˇ ´ım tedy vıće nynı´ osprave9C dlneˇni jsouce krvı´ jeho, spaseni budeme skrze neˇho od hneˇvu. 10 Pone ˇ vadzˇ byvsˇe neprˇa´tele´, smı´rˇeni jsme s Bohem skrze smrt Syna jeho, nadtot’ smı´rˇeni jsouce, spaseni budeme skrze zˇivot jeho. 11 A ne jen to, ale chlubı´me se i Bohem, skrze Pańa nasˇeho Jezukrista, skrze neˇhozˇ nynı´ smı´rˇenı´ jsme dosˇli. 12 A protoz ˇ jakozˇ skrze jednoho cˇloveˇka hrˇ´ıch na sveˇt vsˇel a skrze hrˇ´ıch smrt, a tak na vsˇecky lidi smrt prˇisˇla, v neˇmzˇ vsˇickni zhrˇesˇili. 13 Nebo az ˇ do za´kona hrˇ´ıch byl na sveˇteˇ, ale hrˇ´ıch se nepocˇ´ıta´, kdyzˇ za´kona nenı´. 14 Kralovala pak smrt od Adama azˇ do Mojzˇ´ısˇe take´ i nad teˇmi, kterˇ´ızˇ nehrˇesˇili ku podobenstvı´ prˇestoupenı´ Adamova, ktery´zˇ jest figu˚ra toho budoucı´ho. 15 Ale ne jako hr ˇ ´ıch, tak i milost. Nebo poneˇvadzˇ onoho jednoho pa´dem mnoho jich zemrˇe-

ˇ I´MANU ˚M6 R lo, mnohemt’ vıće milost Bozˇ´ı a dar z milosti toho jednoho cˇloveˇka Jezukrista na mnohe´ rozlit jest. Anizˇ jako skrze jednoho, ktery´zˇ zhrˇesˇil, tak milost. Nebo vina z jednoho pa´du ku potupenı´, ale milost z mnohyćh hrˇ´ıchu˚ k ospravedlneˇnı´. 16

17 Nebo pone ˇ vadzˇ pro ten pa´d jeden smrt kralovala pro toho jednoho, mnohemt’ vıće, kterˇ´ızˇ rozhojneˇnou milost a dar spravedlnosti prˇijı´majı´, v zˇivoteˇ kralovati budou skrze toho jedine´ho Jezukrista. 18 A tak tedy, jakz ˇ skrze pa´d jeden na vsˇecky lidi prˇisˇla vina ku potupenı´, tak i skrze jedine´ ospravedlneˇnı´ na vsˇecky lidi prˇisˇla milost k ospravedlneˇnı´ zˇivota. 19 Nebo jakoz ˇ skrze neposlusˇenstvı´ jednoho cˇloveˇka ucˇineˇno jest mnoho hrˇ´ısˇnyćh, tak i skrze poslusˇenstvı´ jednoho spravedlivi ucˇineˇni budou mnozı´. 20 Za ´ kon pak k tomu prˇistoupil, aby se rozhojnil hrˇ´ıch, a kdezˇ se rozhojnil hrˇ´ıch, tu jesˇteˇ vıće rozhojnila se milost, 21 Aby jakoz ˇ kraloval hrˇ´ıch k smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k zˇivotu veˇcˇne´mu, skrze Jezukrista Pańa nasˇeho.

255 KAPITOLA 6.

Ospravedlneˇny´ dobrovolneˇ hrˇesˇiti nema´, 13. ale slouzˇiti Bohu pro odplatu veˇcˇnou.

ozˇ tedy dı´me? Zu˚staneme v

C hrˇ´ıchu, aby se milost roz-

hojnila? 2 Nikoli. Kdoz ˇ jsme zemrˇeli hrˇ´ıchu, kterakzˇ jesˇteˇ zˇivi budeme v neˇm? 3 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe kterˇ´ızˇkoli pokrˇteˇni jsme v Krista Jezˇ´ısˇe, v smrt jeho pokrˇteˇni jsme? 4 Pohr ˇ beni jsme tedy s nı´m skrze krˇest v smrt, abychom, jakozˇ z mrtvyćh vstal Kristus k sla´veˇ Otce, tak i my v novoteˇ zˇivota chodili. 5 Nebo pone ˇ vadzˇ jsme s nı´m vsˇtı´peni prˇipodobneˇnı´m smrti jeho, tedyt’ i vzkrˇ´ısˇenı´m budeme, 6 To ve ˇ douce, zˇe stary´ cˇloveˇk na´sˇ s nı´m spolu ukrˇizˇovań jest, aby bylo umrtveno teˇlo hrˇ´ıcha, abychom jizˇ potom neslouzˇili hrˇ´ıchu. 7 Nebo kdoz ˇ t’umrˇel, ospravedlneˇn jest od hrˇ´ıchu. 8 Jestliz ˇ et’ jsme pak zemrˇeli s Kristem, veˇrˇ´ımeˇt’, zˇe spolu s nı´m take´ zˇivi budeme, 9 Ve ˇ douce, zˇe Kristus vstav z mrtvyćh, jizˇ vıće neumı´ra´, smrt nad nı´m jizˇ vıće nepanuje. 10 Nebo z ˇ et’ umrˇel, hrˇ´ıchu umrˇel jednou; zˇe pak jest zˇiv, zˇiv jest Bohu.

256

ˇ I´MANU ˚M7 R

11 Tak i vy za to me ˇ jteˇ, zˇe jste zemrˇeli zajiste´ hrˇ´ıchu, ale zˇivi jste Bohu v Kristu Jezˇ´ısˇi, Pańu nasˇem. 12 Nepanujz ˇ tedy hrˇ´ıch v smrtelne´m teˇle vasˇem, abyste povolovali jemu v zˇa´dostech jeho. 13 Aniz ˇ vyda´vejte oudu˚ svych za odeˇnı´ nepravosti hrˇ´ıchu, ale vyda´vejte se k sluzˇbeˇ Bohu, jako byvsˇe mrtvı´, jizˇ zˇivı´, a oudy sve´ za odeˇnı´ spravedlnosti Bohu. 14 Nebo hr ˇ ´ıch nebude panovati nad va´mi; nejste zajiste´ pod za´konem, ale pod milostı´. 15 Coz ˇ pak? Hrˇesˇiti budeme, kdyzˇ nejsme pod za´konem, ale pod milostı´? Nikoli. 16 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe komuzˇ se vyda´va´te za sluzˇebnı´ky ku poslusˇenstvı´, toho jste sluzˇebnıći, kohozˇ posloucha´te, bud’ hrˇ´ıchu k smrti, bud’ poslusˇenstvı´ k spravedlnosti? 17 Ale dı´ka Bohu, z ˇ e byvsˇe sluzˇebnıći hrˇ´ıcha, uposlechli jste z srdce zpu˚sobu ucˇenı´ toho, v ktere´zˇ uvedeni jste. 18 Vysvobozeni pak jsouce od hrˇ´ıchu, ucˇineˇni jste sluzˇebnıći spravedlnosti. 19 Po lidsku pravı´m, pro mdlobu teˇla vasˇeho: Jakzˇ jste vyda´vali oudy sve´ v sluzˇbu necˇistoteˇ a nepravosti k cˇineˇnı´ nepravosti, tak nynı´ vyda´vejte oudy sve´ v sluzˇbu spravedlnosti ku posveˇcenı´.

20 Nebo kdyz ˇ jste byli sluzˇebnıći hrˇ´ıcha, cizı´ jste byli od spravedlnosti. 21 Jaky ´ jste pak uzˇitek meˇli tehda´zˇ toho, zacˇezˇ se nynı´ stydı´te? Konec zajiste´ teˇch veˇcı´ jest smrt. 22 Nynı´ pak vysvobozeni jsouce od hrˇ´ıchu, a podmaneˇni v sluzˇbu Bohu, ma´te uzˇitek svu˚j ku posveˇcenı´, cı´l pak zˇivot veˇcˇny´. 23 Nebo odplata za hr ˇ ´ıch jest smrt, ale milost Bozˇ´ı zˇivot veˇcˇny´ v Kristu Jezˇ´ısˇi, Pańu nasˇem.

KAPITOLA 7. Ospravedlneˇnı´ lide´ nejsou pod za´konem, ale pod milostı´. 7. Protozˇ acˇ odpor ducha a teˇla v sobeˇ majı´, 25. vsˇak jich za´kon nemu˚zˇe potupiti.

dalizˇ nevı´te, bratrˇ´ı, (nebo po-

Z veˇdomy´m za´kona mluvı´m),

zˇe za´kon panuje nad cˇloveˇkem, dokudzˇ zˇiv jest? 2 Nebo z ˇ ena, ktera´zˇ za muzˇem jest, zˇive´mu muzˇi prˇiva´zańa jest za´konem; pakli by umrˇel muzˇ, svobodna´ jest od za´kona muzˇe. 3 A protoz ˇ dokudzˇ jest zˇiv muzˇ, slouti bude cizolozˇnice, bude-li s jiny´m muzˇem; paklit’by muzˇ jejı´ umrˇel, jest svobodna od za´kona toho, tak zˇe jizˇ nebude cizolozˇnice, bude-li s jiny´m muzˇem. 4 Takz ˇ tedy, bratrˇ´ı moji, i vy umrtveni jste za´konu skrze teˇlo

ˇ I´MANU ˚M7 R Kristovo, abyste byli jine´ho, toho totizˇ, ktery´zˇ z mrtvyćh vstal, abychom ovoce nesli Bohu. 5 Nebo kdyz ˇ jsme byli v teˇle, zˇa´dosti hrˇ´ıchu˚ skrze za´kon moc svou provodily v oudech nasˇich k nesenı´ ovoce smrti. 6 Nynı´ pak osvobozeni jsme od za´kona, kdyzˇ umrˇel ten, v neˇmzˇ jsme drzˇańi byli, tak abychom slouzˇili v novoteˇ ducha, a ne v vetchosti litery. 7 Coz ˇ tedy dı´me? Zˇe za´kon jest hrˇ´ıchem? Nikoli; ny´brzˇ hrˇ´ıchu jsem nepoznal, nezˇ skrze za´kon. Nebo i o zˇa´dosti byl bych neveˇdeˇl, kdyby byl za´kon nerˇekl: Nepozˇa´da´sˇ. 8 Ale pr ˇ ´ıcˇinu vzav hrˇ´ıch skrze prˇika´zanı´, zplodil ve mneˇ vsˇelikou zˇa´dost. Bez za´kona zajiste´ hrˇ´ıch mrtev jest. 9 Ja ´ t’ pak byl jsem zˇiv neˇkdy bez za´kona, ale kdyzˇ prˇisˇlo prˇika´zanı´, hrˇ´ıch ozˇil, 10 A ja ´ umrˇel. I shledańo jest, zˇe to prˇika´zanı´, ktere´zˇ meˇlo by´ti k zˇivotu, jest mi k smrti. 11 Nebo hr ˇ ´ıch, vzav prˇ´ıcˇinu skrze to prˇika´zanı´, podvedl mne, a skrze neˇ zabil. 12 A tak za ´ kon zajiste´ jest svaty´, a prˇika´zanı´ svate´ i spravedlive´ a dobre´. 13 Tedy to dobre ´ ucˇineˇno jest mi smrt? Nikoli, ale hrˇ´ıch, aby se oka´zal by´ti hrˇ´ıchem, skrze to dobre´ zplodil mi smrt, aby byl

257

prˇ´ılisˇ velmi hrˇesˇ´ıcı´ hrˇ´ıch skrze prˇika´zanı´. 14 Vı´me zajiste ´ , zˇe za´kon jest duchovnı´, ale ja´ jsem teˇlesny´, prodany´ hrˇ´ıchu. 15 Nebo toho, coz ˇ cˇinı´m, neoblibuji; nebo ne, cozˇ chci, to cˇinı´m, ale, cozˇ v nena´visti ma´m, to cˇinı´m. 16 Jestliz ˇ et’ pak, cozˇ nechci, to cˇinı´m, povoluji za´konu, zˇe jest dobry´. 17 A tak nynı´ vıće ne ja ´ to cˇinı´m, ale ten hrˇ´ıch, ktery´zˇ ve mneˇ prˇeby´va´. 18 Vı´mt’ zajiste ´ , zˇe neprˇeby´va´ ve mneˇ, (to jest v teˇle me´m), dobre´. Nebo chteˇnı´ hotove´ ma´m, ale abych vykonati mohl dobre´, tohot’ nenale´za´m. 19 Nebo necˇinı´m dobre ´ ho, ktere´zˇ chci, ale cˇinı´m to zle´, jehozˇ nechci. 20 A pone ˇ vadzˇ pak, cˇehozˇ ja´ nechci, to cˇinı´m, tedyt’ jizˇ ne ja´ cˇinı´m to, ale ten hrˇ´ıch, ktery´zˇ ve mneˇ prˇeby´va´. 21 Nale ´ za´m tedy za´kon, kdyzˇ chci cˇiniti dobre´, zˇe se mne prˇ´ıdrzˇ´ı zle´. 22 Nebo zvla ´ sˇtnı´ lı´bost ma´m v za´koneˇ Bozˇ´ım podle´ vnitrˇnı´ho cˇloveˇka; 23 Ale vidı´m jiny ´ za´kon v oudech svyćh, odporujıćı´ za´konu mysli me´, a jı´majıćı´ mne za´konu hrˇ´ıcha, ktery´zˇ jest v oudech myćh.

ˇ I´MANU ˚M8 R

258

24 Bı´dny ´ ja´ cˇloveˇk! Kdo mne vysvobodı´ z toho teˇla smrti? 25 De ˇ kujit’ Bohu skrze Jezukrista Pańa nasˇeho. A takzˇ tedy tenty´zˇ ja´ slouzˇ´ım myslı´ za´konu Bozˇ´ımu, ale teˇlem za´konu hrˇ´ıcha.

KAPITOLA 8. Kterˇ´ı podle´ Ducha chodı´, svobodni jsou od potupenı´. 17. Ti s Kristem trpıće, 18. sla´vy budoucı´, 23. acˇkoli ne bez truchlive´ho lkańı´, v jistoteˇ ocˇeka´vajı´.

protozˇ nenı´t’ jizˇ zˇa´dne´ho po-

A tupenı´ teˇm, kterˇ´ızˇ jsou v

Kristu Jezˇ´ısˇi, nechodıćı´m podle´ teˇla, ale podle´ Ducha. 2 Nebo za ´ kon Ducha zˇivota v Kristu Jezˇ´ısˇi vysvobodil mne od za´kona hrˇ´ıcha i smrti. 3 Nebo secˇ nemohl by ´ ti za´kon, jelikozˇ byl mdly´ pro teˇlo, Bu˚h poslav Syna sve´ho v podobnosti teˇla hrˇ´ıcha, a prˇ´ıcˇinou hrˇ´ıcha, potupil hrˇ´ıch na teˇle, 4 Aby spravedlnost za ´ kona vyplneˇna byla v na´s, kterˇ´ızˇ nechodı´me podle´ teˇla, ale podle´ Ducha. 5 Ti zajiste ´ , kterˇ´ızˇ jsou podle´ teˇla, chutnajı´ to, cozˇ jest teˇla, ale ti, kterˇ´ızˇ podle´ Ducha, to, cozˇ jest Ducha. 6 Nebo opatrnost te ˇ la jest smrt, opatrnost pak Ducha zˇivot a pokoj, 7 Proto z ˇ e opatrnost teˇla jest neprˇ´ıtelkyneˇ Bohu; nebo za´ko-

nu Bozˇ´ımu nenı´ poddańa, anizˇ hned mu˚zˇe by´ti. 8 Protoz ˇ ti, kterˇ´ızˇ jsou v teˇle, Bohu se lı´biti nemohou. 9 Vy pak nejste v te ˇ le, ale v Duchu, poneˇvadzˇ Duch Bozˇ´ı v va´s prˇeby´va´. Jestlizˇet’ pak kdo Ducha Kristova nema´, tent’ nenı´ jeho. 10 A jestlit’ Kristus v va ´ s, tedy acˇ teˇlo umrtveno jest pro hrˇ´ıch, vsˇak duch zˇiv jest pro spravedlnost. 11 Jestliz ˇ et’pak Duch toho, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Jezˇ´ısˇe z mrtvyćh, v va´s prˇeby´va´, tedy ten, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Krista z mrtvyćh, obzˇivı´ i smrtelna´ teˇla vasˇe, pro prˇeby´vajıćı´ho Ducha jeho v va´s. 12 A takz ˇ tedy, bratrˇ´ı, dluzˇnıćit’ jsme ne teˇlu, abychom podle´ teˇla zˇivi byli. 13 Nebo budete-li podle ´ teˇla zˇivi, zemrˇete; pakli byste Duchem skutky teˇla mrtvili, zˇivi budete. 14 Nebo kter ˇ ´ızˇkoli Duchem Bozˇ´ım vedeni by´vajı´, ti jsou synove´ Bozˇ´ı. 15 Nepr ˇ ijali jste zajiste´ ducha sluzˇby opeˇt k ba´zni, ale prˇijali jste Ducha synovstvı´, v neˇmzˇ vola´me Abba, totizˇ Otcˇe. 16 Tent’ Duch osve ˇ dcˇuje duchu nasˇemu, zˇe jsme synove´ Bozˇ´ı. 17 A jestliz ˇ e synove´, tedy i deˇdicove´, deˇdicove´ zajiste´ Bozˇ´ı, spolu pak deˇdicove´ Kristovi,

ˇ I´MANU ˚M8 R vsˇak jestlizˇe spolu trpı´me, abychom spolu i oslaveni byli. 18 Nebo tak za to ma ´ m, zˇe nejsou rovna´ utrpenı´ nyneˇjsˇ´ı one´ budoucı´ sla´veˇ, ktera´zˇ se zjeviti ma´ na na´s. 19 Nebo stvor ˇ enı´ pecˇliveˇ jako vyhlı´daje, ocˇeka´va´ zjevenı´ synu˚ Bozˇ´ıch. 20 Marnosti zajiste ´ poddańo jest stvorˇenı´, nechteˇ, ale pro toho, ktery´zˇ je poddal, 21 V nade ˇ ji, zˇe i to stvorˇenı´ vysvobozeno bude od sluzˇby porusˇenı´ v svobodu sla´vy synu˚ Bozˇ´ıch. 22 Nebo vı´me, z ˇ e vsˇecko stvorˇenı´ spolu lka´, a spolu ku porodu pracuje azˇ posavad. 23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha majıćı´, i myt’ sami v sobeˇ lka´me, zvolenı´ synu˚ ocˇeka´vajıće, a tak vykoupenı´ teˇla sve´ho. 24 Nebo nade ˇ jı´ spaseni jsme. Nadeˇje pak, ktera´zˇ se vidı´, nenı´ nadeˇje. Nebo cozˇ kdo vidı´, procˇ by se toho nada´l? 25 Pakli cˇehoz ˇ nevidı´me, toho se nadeˇjeme, tedy toho skrze trpeˇlivost ocˇeka´va´me. 26 Ano take ´ i Duch pomocen jest mdloba´m nasˇim. Nebo zacˇ bychom se meˇli modliti, jakzˇ by na´lezˇelo, nevı´me, ale ten Duch prosı´ za na´s lkańı´mi nevypravitelny´mi.

259

27 Ten pak, ktery ´ zˇ jest zpytatel srdcı´, zna´, jaky´ by byl smysl Ducha, zˇe podle´ Boha prosı´ za svate´. 28 Vı´met’ pak, z ˇ e milujıćı´m Boha vsˇecky veˇci napoma´hajı´ k dobre´mu, totizˇ teˇm, kterˇ´ızˇ podle´ ulozˇenı´ jeho povolańi jsou. 29 Nebo ktere ´ zˇ prˇedzveˇdeˇl, ty i prˇedzrˇ´ıdil, aby byli prˇipodobneˇni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozeny´ mezi mnohy´mi bratrˇ´ımi. 30 Ktere ´ zˇ pak prˇedzrˇ´ıdil, teˇch i povolal, a kteryćhzˇ povolal, ty i ospravedlnil, a ktere´zˇ ospravedlnil, ty i oslavil. 31 Coz ˇ tedy dı´me k tomu? Kdyzˇt’ jest Bu˚h s na´mi, i kdo proti na´m? 32 Ktery ´ zˇ ani vlastnı´mu Synu sve´mu neodpustil, ale za na´s za vsˇecky vydal jej, i kterakzˇ by tedy na´m s nı´m vsˇech veˇcı´ nedal? 33 Kdo bude z ˇ alovati na vyvolene´ Bozˇ´ı? Bu˚h jest, ktery´zˇ ospravedlnˇuje. 34 Kdo jest, jes ˇ to by potupil? Kristus jest, ktery´zˇ umrˇel, ny´brzˇ i z mrtvyćh vstal, a ktery´zˇ i na pravici Bozˇ´ı jest, ktery´zˇ i oroduje za na´s. 35 Kdo na ´ s odloucˇ´ı od la´sky Kristovy? Zarmoucenı´-li, aneb u´zkost, neb protivenstvı´? Zdali hlad, cˇili nahota? Zdali nebezpecˇenstvı´, cˇili mecˇ?

ˇ I´MANU ˚M9 R

260

36 Jakoz ˇ psańo jest: Pro tebe mrtveni by´va´me cely´ den, jmıńi jsme jako ovce oddane´ k zabitı´. 37 Ale v tom ve vs ˇ em udatneˇ vı´teˇzı´me, skrze toho, ktery´zˇ na´s zamiloval. 38 Jist jsem zajiste ´ , zˇe ani smrt, ani zˇivot, ani andeˇle´, ani knı´zˇatstvo, ani mocnosti, ani nasta´vajıćı´ veˇci, ani budoucı´, 39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani ktere´koli jine´ stvorˇenı´, nebude moci na´s odloucˇiti od la´sky Bozˇ´ı, ktera´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi, Pańu nasˇem.

KAPITOLA 9. Izraelitove´ dvojı´. 30. Pravı´, uveˇrˇivsˇe v Krista, meˇli du˚vod vyvolenı´; falesˇnı´, hledavsˇe jinde nezˇ v Kristu spravedlnosti, zahynuli.

ravdut’ pravı´m v Kristu, a

P neklama´mt’, cˇemuzˇ i sveˇ-

domı´ me´ sveˇdectvı´ vyda´va´ v Duchu svate´m, ˇ et’ ma´m veliky´ za´mutek, a 2Z ustavicˇnou bolest v srdci sve´m. 3 Nebo z ˇ a´dal bych ja´ sa´m zavrzˇeny´m by´ti od Krista mı´sto bratrˇ´ı svyćh, prˇ´ıbuznyćh svyćh podle´ teˇla. 4 Kter ˇ ´ızˇto jsou Izraelsˇtı´, jejichzˇ jest prˇijetı´ za syny, i sla´va, i smlouvy, i za´kona dańı´, i sluzˇba, i zaslı´benı´. 5 Jejichz ˇ jsou otcove´, a ti, z nichzˇ jest Kristus podle´ teˇla, ktery´zˇ jest nade vsˇecky Bu˚h pozˇehnany´ na veˇky. Amen.

6 A vs ˇ ak nemu˚zˇe zmarˇeno by´ti slovo Bozˇ´ı. Nebo ne vsˇickni, kterˇ´ızˇ jsou z Izraele, Izraelsˇtı´ jsou. 7 Aniz ˇ proto, zˇe jsou sı´meˇ Abrahamovo, vsˇickni jsou synove´, ale v Iza´kovi nazvańo bude tve´ sı´meˇ. 8 To jest, ne ti, kter ˇ ´ızˇ jsou synove´ teˇla, jsou synove´ Bozˇ´ı, ale kterˇ´ızˇ jsou synove´ zaslı´benı´, ti se pocˇ´ıtajı´ za sı´meˇ. 9 Nebo toto jest slovo zaslı´benı´: V ty´zˇ cˇas prˇijdu, a Sa´ra bude mı´ti syna. 10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho pocˇavsˇi, totizˇ z Iza´ka, otce nasˇeho. 11 Nebo jes ˇ teˇ prˇed narozenı´m, a prve´ nezˇ co dobre´ho neb zle´ho ucˇinili, aby ulozˇenı´ Bozˇ´ı, ktere´zˇ jest podle´ vyvolenı´, ne z skutku˚, ale z toho, ktery´zˇ povola´va´, pevne´ bylo, ˇ ecˇeno jest jı´: Veˇtsˇ´ı slouzˇiti 12 R bude mensˇ´ımu, 13 Jakoz ˇ psańo jest: Ja´koba jsem miloval, ale Ezau nena´videˇl jsem. 14 I coz ˇ tedy dı´me? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli. 15 Nebo Mojz ˇ ´ısˇovi dı´: Smiluji se, nad ky´m se smiluji, a slituji se, nad ky´mzˇ se slituji. 16 A tak tedy nenı´ na tom, kdoz ˇ chce, ani na tom, kdozˇ beˇzˇ´ı, ale na Bohu, ktery´zˇ se smilova´va´.

ˇ I´MANU ˚ M 10 R 17 Nebo dı´ pı´smo Faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobeˇ uka´zal moc svou, a aby rozhla´sˇeno bylo jmeńo me´ po vsˇ´ı zemi. 18 A tak tedy, nad ky ´ mzˇ chce, smilova´va´ se, a koho chce, zatvrzuje. 19 Ale dı´s ˇ mi: I procˇ se pak hneˇva´? nebo vu˚li jeho kdo odeprˇel? 20 Ny ´ brzˇ, o´ cˇloveˇcˇe, kdo jsi ty, zˇe odmlouva´sˇ Bohu? Zdazˇ hrnec dı´ hrncˇ´ırˇi: Procˇs mne tak udeˇlal? 21 Zdaliz ˇ hrncˇ´ırˇ nema´ moci nad hlinou, aby z jednostejne´ho truple udeˇlal jednu na´dobu ke cti, a jinou ku potupeˇ? 22 Coz ˇ pak, zˇe Bu˚h, chteˇje uka´zati hneˇv, a ozna´miti moc svou, sna´sˇel ve mnohe´ trpeˇlivosti na´doby hneˇvu, prˇipravene´ k zahynutı´, 23 A zna ´ me´ ucˇiniti bohatstvı´ sla´vy sve´ prˇi na´dobaćh milosrdenstvı´, ktere´zˇ prˇipravil k sla´veˇ? 24 Ktery ´ chzˇ i povolal, totizˇ na´s, netoliko z Zˇidu˚, ale take´ i z pohanu˚, 25 Jakoz ˇ i skrze Oze´ dı´: Nazovu nelid svu˚j lidem svy´m, a nemilou milou. 26 A stanet’ se, z ˇ e mı´sto toho, kdezˇ rˇecˇeno bylo jim: Nejste vy lid mu˚j, tut’ nazvańi budou synove´ Boha zˇive´ho.

261

27 Izaia ´ sˇ pak vola´ nad Izraelem, rˇka: Byt’pak byl pocˇet synu˚ Izraelskyćh jako pı´sek morˇsky´, ostatkove´ spaseni budou. 28 Nebo pohubenı´ ucˇinı´ spravedlive´, a to jiste´, pohubenı´ zajiste´ ucˇinı´ Pań na zemi, a to jiste´. 29 A jakoz ˇ prve´ poveˇdeˇl Izaia´sˇ: Byt’ byl Pań za´stupu˚ nepozu˚stavil na´m semene, jako Sodoma ucˇineˇni bychom byli, a Gomorˇe byli bychom podobni. 30 Coz ˇ tedy dı´me? I to, zˇe pohane´, kterˇ´ızˇ nena´sledovali spravedlnosti, dosa´hli spravedlnosti, a to spravedlnosti te´, ktera´zˇ jest z vı´ry; 31 Izrael pak na ´ sledovav za´kona spravedlnosti, k za´konu spravedlnosti neprˇisˇel. 32 Procˇ? Nebo ne z vı´ry, ale jako z skutku˚ za´kona jı´ hledali. Urazili se zajiste´ o ka´men ura´zˇky, 33 Jakoz ˇ psańo jest: Aj, kladu na Sionu ka´men ura´zˇky a ska´lu pohorsˇenı´, a kazˇdy´, kdozˇ uveˇrˇ´ı v neˇj, nebude zahanben.

KAPITOLA 10. Zˇide´, s horlivostı´ bez umeˇnı´, spravedlnostı´ Kristovou pohrdli, 11. pohane´ pak v Krista uveˇrˇivsˇe, ospravedlneˇnı´ dosˇli.

ratrˇ´ı, prˇ´ıchylnost zajiste´ s

B zvla´sˇtnı´ lı´bostı´ srdce me´ho

jestit’ k Izraelovi, i modlitba za neˇj k Bohu, aby spasen byl.

262

ˇ I´MANU ˚ M 11 R

2 Nebot’ jim sve ˇ dectvı´ vyda´va´m, zˇet’ horlivost Bozˇ´ı majı´, ale ne podle´ umeˇnı´. 3 Nebo neznajıće Boz ˇ ´ı spravedlnosti, a svou vlastnı´ spravedlnost usilujıće vystaviti, spravedlnosti Bozˇ´ı nebyli poddańi. 4 Konec zajiste ´ za´kona jest Kristus k ospravedlneˇnı´ vsˇelike´mu veˇrˇ´ıcı´mu. 5 Nebo Mojz ˇ ´ısˇ pı´sˇe o spravedlnosti, ktera´zˇ jest z za´kona, praveˇ: Ktery´ by koli cˇloveˇk cˇinil ty veˇci, zˇiv bude v nich. 6 Ta pak spravedlnost, ktera ´ zˇ jest z vı´ry, takto pravı´: Nerˇ´ıkej v srdci sve´m: Kdo vstoupı´ na nebe? To jest Krista s vy´sosti sve´sti. 7 Aneb kdo sstoupı´ do propasti? To jest Krista z mrtvyćh vzbuditi. 8 Ale co dı´? Blı´zko tebe jestit’ slovo, v u´stech tvyćh a v srdci tve´m. Tot’ jest slovo to vı´ry, ktere´zˇ ka´zˇeme: 9 Vyzna ´ sˇ-li u´sty svy´mi Pańa Jezˇ´ısˇe, a srdcem svy´m uveˇrˇ´ısˇ-li, zˇe jej Bu˚h vzkrˇ´ısil z mrtvyćh, spasen budesˇ. 10 Srdcem se zajiste ´ veˇrˇ´ı k spravedlnosti, ale u´sty vyznańı´ se deˇje k spasenı´. 11 Nebo dı´ pı´smo: Vs ˇ eliky´, kdozˇ veˇrˇ´ı v neˇj, nebude zahanben. 12 Nenı´t’ zajiste ´ rozdı´lu mezi ˇ ekem; nebo tenty´zˇ Zˇidem a R

Pań vsˇech, bohaty´ jest ke vsˇechneˇm vzy´vajıćı´m jej. 13 Kaz ˇ dy´ zajiste´, kdozˇkoli vzy´val by jmeńo Pańeˇ, spasen bude. 14 Ale kterak budou vzy ´ vati toho, v ktere´hozˇ neuveˇrˇili? A kterak uveˇrˇ´ı tomu, o neˇmzˇ neslysˇeli? A kterak uslysˇ´ı bez kazatele? 15 A kterak ka ´ zati budou, jestlizˇe nebudou poslańi? Jakozˇ psańo jest: Jak kra´sne´ nohy zveˇstujıćıćh pokoj, zveˇstujıćıćh dobre´ veˇci. 16 Ale nevs ˇ ickni uposlechli evangelium. Nebo Izaia´sˇ pravı´: Pane, kdo uveˇrˇil ka´zanı´ nasˇemu? 17 Tedy vı´ra z slys ˇ enı´, slysˇenı´ pak skrze slovo Bozˇ´ı. 18 Ale pravı´mt’: Zdaliz ˇ neslysˇeli? Anobrzˇ po vsˇ´ı zemi rozsˇel se zvuk jejich, a do koncˇin okrsˇlku zemeˇ slova jejich. 19 Ale pravı´m: Zdaliz ˇ nepoznal Izrael? Ano prvnı´ Mojzˇ´ısˇ rˇekl: Ja´ k za´visti va´s prˇivedu skrze na´rod ten, ktery´zˇ nenı´ na´rod; skrze na´rod nemoudry´ k hneˇvu popudı´m va´s. 20 A Izaia ´ sˇ smeˇle dı´: Nalezen jsem od teˇch, kterˇ´ızˇ mne nehledali; zjeven jsem teˇm, kterˇ´ızˇ se na mne neptali. 21 Ale proti Izraelovi dı´: Pr ˇ es cely´ den roztahoval jsem ruce sve´ k lidu nepovolne´mu a protivne´mu.

ˇ I´MANU ˚ M 11 R KAPITOLA 11. Jakozˇ nevsˇickni Zˇide´ zavrzˇeni, 3. tak pohane´ nevsˇickni zahrnuti, 17. protozˇ potrˇebı´ ba´zneˇ Bozˇ´ı a pokory. 33. Nebo Bu˚h jakozˇ v sve´ milosti, tak i spravedlnosti jest nestihly´.

rotozˇ pravı´m: Zdalizˇ Bu˚h za-

P vrhl lid svu˚j? Nikoli; nebo

i ja´ Izraelsky´ jsem, z semene Abrahamova, z pokolenı´ Beniaminova. 2 Nezavrhlt’ Bu ˚ h lidu sve´ho, ktery´zˇ prˇedzveˇdeˇl. Zdali nevı´te, co pı´smo pravı´ o Elia´sˇovi, kterak se modlı´ Bohu proti lidu Izraelske´mu, rˇka: 3 Pane, proroky tve ´ zmordovali, a olta´rˇe tve´ rozkopali, ja´ pak zu˚stal jsem sa´m, a i me´t’ dusˇe hledajı´? 4 Ale co jemu dı´ odpove ˇ d’ Bozˇ´ı? Pozu˚stavil jsem sobeˇ sedm tisıću˚ muzˇu˚, kterˇ´ızˇ nesklańeˇli kolen prˇed Ba´lem. 5 Takt’ i nynı´ ostatkove ´ podle´ vyvolenı´ milosti zu˚stali, 6 A pone ˇ vadzˇ z milosti, tedy ne z skutku˚, sic jinak milost jizˇ by nebyla milost. Pakli z skutku˚, jizˇ nenı´ milost, jinak skutek nebyl by skutek. 7 Coz ˇ tedy? Cˇeho hleda´ Izrael, toho nedosˇel, ale vyvolenı´ dosˇli toho, jinı´ pak zatvrzeni jsou, 8 (Jakoz ˇ psańo jest: Dal jim Bu˚h ducha zkormoucenı´, ocˇi aby nevideˇli, a usˇi, aby neslysˇeli), azˇ do dnesˇnı´ho dne.

263

9 A David dı´: Budiz ˇ jim stu˚l jejich osı´dlem a pastmi a pohorsˇenı´m i odplacenı´m. 10 Zatme ˇ tezˇ se ocˇi jejich, at’ nevidı´, a hrˇbet jejich vzˇdycky shy´bej. 11 Pravı´m tedy: Tak-liz ˇ pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pa´dem spasenı´ prˇisˇlo pohanu˚m, aby je k za´videˇnı´ prˇivedl. 12 A pone ˇ vadzˇ pak jejich pa´d jest bohatstvı´ sveˇta, a zmensˇenı´ jejich jest bohatstvı´ pohanu˚, cˇ´ım vıće plnost jich? 13 Va ´ mt’ zajiste´ pravı´m pohanu˚m, zˇe jelikozˇ jsem ja´ aposˇtol pohansky´, prˇisluhovańı´ sve´ oslavuji, 14 Zda bych jak k za ´ videˇnı´ vzbuditi mohl teˇlo me´, a k spasenı´ prˇivesti neˇktere´ z nich. 15 Nebo kdyz ˇ t’zavrzˇenı´ jich jest smı´rˇenı´ sveˇta, co pak zase jich prˇijetı´, nezˇ zˇivot z mrtvyćh? 16 Pone ˇ vadzˇ prvotiny svate´, take´t’ i teˇsto; a jestlit’ korˇen svaty´, i ratolesti. ˇ et’ jsou pak neˇktere´ rato17 Z lesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vsˇtı´pen jsi mı´sto nich, a ucˇineˇn jsi ućˇastnı´k korˇene i tucˇnosti olivy. 18 Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubı´sˇ, veˇz, zˇe ne ty korˇen nesesˇ, ale korˇen tebe. 19 Pakli dı´s ˇ : Vylomeny jsou ratolesti, abych ja´ byl vsˇtı´pen,

264


20 Dobr ˇ e. Pro neveˇru vylomeny jsou, ale ty veˇrou stojı´sˇ. Nebudizˇ vysokomyslny´, ale boj se. 21 Nebo pone ˇ vadzˇ Bu˚h ratolestem prˇirozeny´m neodpustil, veˇz, zˇet’ by ani tobeˇ neodpustil. 22 A protoz ˇ viz dobrotivost i zu˚rˇivost Bozˇ´ı. K teˇm zajiste´, kterˇ´ızˇ padli, zu˚rˇivost, ale k tobeˇ dobrotivost, acˇ budesˇ-li trvati v dobroteˇ. Sic jinak i ty vyt’at budesˇ. 23 Ano i oni, jestliz ˇ e nezu˚stanou v neveˇrˇe, zase vsˇtı´peni budou. Mocent’ jest zajiste´ Bu˚h zase vsˇtı´piti je. 24 Nebo pone ˇ vadzˇ ty vyt’at jsi z prˇirozene´ plane´ olivy, a proti prˇirozenı´ vsˇtı´pen jsi v dobrou olivu, cˇ´ım vıće ti, kterˇ´ızˇ podle´ prˇirozenı´ jsou, vsˇtı´peni budou v svou vlastnı´ olivu. 25 Nebot’ nechci, bratr ˇ ´ı, abyste neveˇdeˇli tohoto tajemstvı´, (abyste nebyli sami u sebe moudrˇ´ı), zˇe zatvrdilost z cˇa´stky prˇihodila se Izraelovi, dokudzˇ by nevesˇla plnost pohanu˚. 26 A takt’vs ˇ ecken Izrael spasen bude, jakozˇ psańo jest: Prˇijde z Siona vysvoboditel, a odvra´tı´t’ bezbozˇnosti od Ja´koba. 27 A tatot’ bude smlouva ma ´ s nimi, kdyzˇ shladı´m hrˇ´ıchy jejich. 28 A tak s strany evangelium jsout’ neprˇa´tele´ pro va´s, ale podle´ vyvolenı´ jsou milı´ pro otce.

29 Daru ˚ zajiste´ svyćh a povolańı´ Bu˚h nelituje. 30 Nebo jakoz ˇ i vy neˇkdy jste nebyli poslusˇni Boha, ale nynı´ milosrdenstvı´ jste dosˇli pro jejich neveˇru, 31 Tak i oni nynı´ neuposlechli, aby pro ucˇineˇne´ va´m milosrdenstvı´ i oni milosrdenstvı´ dosa´hli. 32 Zavr ˇ el zajiste´ Bu˚h vsˇecky v neveˇrˇe, aby se nade vsˇemi smiloval. ´ hlubokosti bohatstvı´ i 33 O moudrosti i umeˇnı´ Bozˇ´ıho! Jak jsou nezpytatelnı´ soudove´ jeho, a nevystizˇitelne´ cesty jeho. 34 Nebo kdo poznal mysl Pa ´ neˇ? Aneb kdo jemu radil? 35 Nebo kdo prve ´ dal jemu, a budet’ mu odplaceno? 36 Nebo z ne ˇ ho, a skrze neˇho, a v neˇm jsou vsˇecky veˇci, jemuzˇ sla´va na veˇky. Amen.

KAPITOLA 12. Jaky´mi ctnostmi ospravedlneˇnı´ ozdobovati se majı´, obsˇ´ırneˇ ukazuje aposˇtol.

rotozˇ prosı´m va´s, bratrˇ´ı,

P skrze milosrdenstvı´ Bozˇ´ı,

abyste vyda´vali teˇla sva´ v obeˇt zˇivou, svatou, Bohu libou, rozumnou sluzˇbu svou. 2 A nepr ˇ ipodobnˇujte se sveˇtu tomuto, ale promeˇnˇtezˇ se obnovenı´m mysli sve´, tak abyste zkusili, jaka´ by byla vu˚le Bozˇ´ı dobra´, liba´ a dokonala´. 3 Nebot’ pravı´m (skrze milost, ktera´zˇ dańa jest mi), kazˇde´mu,

ˇ I´MANU ˚ M 13 R kdozˇ jest mezi va´mi, aby nesmyslil vıće, nezˇ slusˇ´ı smysliti, ale aby smyslil v strˇedmosti, tak jakzˇ komu Bu˚h udeˇlil mı´ru vı´ry. 4 Nebo jakoz ˇ v jednom teˇle mnohe´ oudy ma´me, ale nemajı´ vsˇickni oudove´ jednostejne´ho dı´la, 5 Tak mnozı´ jedno te ˇ lo jsme v Kristu, a obzvla´sˇtneˇ jedni druhyćh oudove´. 6 Ale majıće obdarova ´ nı´ rozdı´lna´ podle´ milosti, ktera´zˇ dańa jest na´m, bud’to proroctvı´, to at’ se kona´ podle´ pravidla vı´ry; 7 Bud’to u ´ rˇad, v prˇisluhovańı´; bud’to ten, kdozˇ ucˇ´ı, v vyucˇovańı´. 8 Te ´ zˇ kdo napomıńa´, v napomıńańı´; ten, kdo rozda´va´, v uprˇ´ımnosti; kdozˇ prˇedlozˇen jest, v pilnosti; kdo milosrdenstvı´ cˇinı´, cˇinˇ to s ochotnostı´. 9 Milova ´ nı´ bud’ bez pokrytstvı´; v osˇklivosti meˇjte zle´, prˇipojeni jsouce k dobre´mu. 10 La ´ skou bratrskou jedni k druhy´m nakloneˇni jsouce, poctivostı´ se vespolek prˇedcha´zejte, 11 V pracech nelenivı´, duchem vroucı´, Pańu slouzˇ´ıce, 12 Nade ˇ jı´ se veselıće, v ssouzˇenıćh trpeˇlivı´, na modlitbeˇ ustavicˇnı´, 13 V potr ˇ ebaćh s svaty´mi se zdeˇlujıće, prˇ´ıveˇtivosti k hostem na´sledujıće.

265

14 Dobror ˇ ecˇte protivnı´ku˚m svy´m, dobrorˇecˇte a nezlorˇecˇte. 15 Radujte s radujıćı´mi, a placˇte s placˇ´ıcı´mi. 16 Bud’te vespolek jednomyslnı´, ne vysoce o sobeˇ smy´sˇlejıće, ale k nı´zky´m se naklonˇujıće. 17 Nebud’te opatrnı´ sami u sebe. Zˇa´dne´mu zle´ho za zle´ neodplacujte, opatrujıće dobre´ prˇede vsˇemi lidmi, 18 Jestliz ˇ e jest mozˇne´, pokudzˇ na va´s jest, se vsˇemi lidmi pokoj majıće, 19 Ne sami sebe mstıće, nejmilejsˇ´ı, ale dejte mı´sto hneˇvu; nebo psańo jest: Mneˇ pomsta, ja´ odplatı´m, pravı´ Pań. 20 A protoz ˇ lacˇnı´-li neprˇ´ıtel tvu˚j, nakrm jej, a zˇ´ıznı´-li, dej mu pı´ti. Nebo to ucˇineˇ, uhlı´ rˇerˇave´ shrnesˇ na hlavu jeho. 21 Nedej se pr ˇ emoci zle´mu, ale prˇema´hej v dobre´m zle´.

KAPITOLA 13. Vrchnostı´ i poddanyćh povinnosti.

azˇda´ dusˇe vrchnostem podbud’. Nebot’ nenı´ vrchnosti, jedine´ od Boha, a ktere´zˇ vrchnosti jsou, od Boha zrˇ´ızene´ jsou. 2 A protoz ˇ kdozˇ se vrchnosti protivı´, Bozˇ´ımu zrˇ´ızenı´ se protivı´; kterˇ´ızˇ se pak protivı´, odsouzenı´ sobeˇ dobudou. 3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobrˇe cˇinıćı´m, ale zle cˇinıćı´m. Chcesˇ-li se pak neba´ti

K dańa

266


vrchnosti, cˇinˇ dobrˇe, a budesˇ mı´ti chva´lu od nı´. 4 Boz ˇ ´ı zajiste´ sluzˇebnı´k jest, tobeˇ k dobre´mu. Pakli bys zle cˇinil, boj se; nebot’ ne nadarmo nese mecˇ. Bozˇ´ı zajiste´ sluzˇebnı´k jest, mstitel zu˚rˇivy´ nad tı´m, kdozˇ zle cˇinı´. 5 A protoz ˇ na´lezˇ´ıt’ poddańu by´ti, netoliko pro hneˇv, ale i pro sveˇdomı´. 6 Nebo proto i dan ˇ da´va´te, zˇe sluzˇebnıći Bozˇ´ı jsou, pilnou praći o to samo vedouce. 7 Kaz ˇ de´mu tedy, cozˇ jste povinni, da´vejte. Komu danˇ, tomu danˇ; komu clo, tomu clo; komu ba´zenˇ, tomu ba´zenˇ; komu cˇest, tomu cˇest. ˇ a´dne´mu neby´vejte nic dluzˇ8Z ni, nezˇ to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdozˇ miluje blizˇnı´ho, za´kon naplnil, 9 Pone ˇ vadzˇ to prˇika´zanı´: Nesesmilnı´sˇ, nezabijesˇ, neukradnesˇ, nepromluvı´sˇ krˇive´ho sveˇdectvı´, nepozˇa´da´sˇ, a jestli ktere´ jine´ prˇika´zanı´, v tomto slovu se zavı´ra´: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. 10 La ´ ska blizˇnı´mu zle neucˇinı´, a protozˇ plnost za´kona jest la´ska. 11 A zvla ´ sˇteˇ pak vidouce takovou prˇ´ıhodnost, zˇet’ jest se na´m jizˇ cˇas ze sna probuditi. Nynı´t’ zajiste´ blı´zˇe na´s jest spasenı´, nezˇli kdyzˇ jsme uveˇrˇili.

12 Noc pominula, ale den se prˇiblı´zˇil. Odvrzmezˇ tedy skutky temnosti, a oblecme se v odeˇnı´ sveˇtla. 13 Jakoz ˇ to ve dne poctiveˇ chod’me, ne v hodovańı´ a v opilstvı´, ne v smilstvıćh a v chlipnostech, ne v sva´ru a v za´visti. 14 Ale oblecte se v Pa ´ na Jezukrista, a nepecˇujte o teˇlo podle´ zˇa´dosti jeho.

KAPITOLA 14. V veˇcech prˇ´ıpadnyćh a ceremoniıćh tak se chovati slusˇ´ı, aby sveˇdomı´ dobre´ bylo zachovańo, 13. a blizˇnı´mu prˇ´ıcˇin k u´razu a pohorsˇenı´ nebylo da´vańo.

dle´ho pak u vı´rˇe prˇijı´mejte

M ne k ha´dka´m o ota´zkaćh.

2 Nebo ne ˇ kdo veˇrˇ´ı, zˇe mu˚zˇe jı´sti vsˇecko; jiny´ pak mdly´ jsa, jı´ zelı´. 3 Ten kdoz ˇ jı´, nepokla´dej sobeˇ za nic toho, kdozˇ nejı´; a kdo nejı´, toho nepotupuj, kdozˇ jı´. Nebo Bu˚h prˇijal jej. 4 Ty kdo jsi, abys tupil cizı´ho sluzˇebnı´ka? Vsˇak Pańu sve´mu stojı´, aneb pada´. Budet’ pak ustaven; mocen jest zajiste´ Bu˚h utvrditi jej. 5 Nebo ne ˇ kdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a neˇkdo soudı´ kazˇdy´ den. Jeden kazˇdy´ v sve´m smyslu ujisˇteˇn bud’. 6 Kdoz ˇ dnu˚ sˇetrˇ´ı, Pańu sˇetrˇ´ı; a kdo nesˇetrˇ´ı, Pańu nesˇetrˇ´ı. A kdo jı´, Pańu jı´, nebo deˇkuje Bohu; a

ˇ I´MANU ˚ M 15 R kdozˇ nejı´, Pańu nejı´, a deˇkuje Bohu. ˇ a´dny´ zajiste´ z na´s nenı´ sa´m 7Z sobeˇ zˇiv, a zˇa´dny´ sobeˇ sa´m neumı´ra´. 8 Nebo bud’ z ˇ e jsme zˇivi, Pańu zˇivi jsme; bud’ zˇe mrˇeme, Pańu mrˇeme. A tak bud’ zˇe jsme zˇivi, bud’ zˇe umı´ra´me, Pańeˇ jsme. 9 Na tot’ zajiste ´ Kristus i umrˇel, i z mrtvyćh vstal, i ozˇil, aby nad zˇivy´mi i nad mrtvy´mi panoval. 10 Ty pak procˇ potupujes ˇ bratra sve´ho? Aneb take´ ty procˇ za nic pokla´da´sˇ bratra sve´ho? Vsˇak vsˇickni staneme prˇed stolicı´ Kristovou. 11 Psa ´ no jest zajiste´: Zˇivt’ jsem ja´, pravı´ Pań, zˇet’ prˇede mnou bude klekati kazˇde´ koleno, a kazˇdy´ jazyk vyzna´vati bude Boha. 12 A takt’ jeden kaz ˇ dy´ z na´s sa´m za sebe pocˇet vyda´vati bude Bohu. 13 Nesud’mez ˇ tedy vıće jedni druhyćh, ale toto radeˇji rozsuzujte, abyste nekladli u´razu neb pohorsˇenı´ bratru. 14 Vı´mt’ a ujis ˇ teˇn jsem v Pańu Jezˇ´ısˇi, zˇet’ nic necˇiste´ho nenı´ samo z sebe; nezˇ tomu, kdozˇ tak soudı´, zˇe by necˇiste´ bylo, jemut’ necˇiste´ jest. 15 Ale by ´ va´-lit’ rmoucen bratr tvu˚j pro pokrm, jizˇ nechodı´sˇ podle´ la´sky. Neprˇivozujzˇ k za-

267

hynutı´ pokrmem svy´m toho, za ktere´hozˇ Kristus umrˇel. 16 Nebudiz ˇ tedy v porouhańı´ dańo dobre´ vasˇe. 17 Kra ´ lovstvı´ zajiste´ Bozˇ´ı nenı´ pokrm a na´poj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svate´m. 18 Nebo kdoz ˇ v tom slouzˇ´ı Kristu, mily´ jest Bohu a lidem prˇ´ıjemny´. 19 Protoz ˇ na´sledujme toho, cozˇ jest ku pokoji a k vzdeˇlańı´ spolecˇne´mu. 20 Nekaziz ˇ pro pokrm dı´la Bozˇ´ıho. Vsˇecko zajiste´ cˇiste´ jest, ale zle´ jest cˇloveˇku, ktery´zˇ jı´ s pohorsˇenı´m. 21 Dobre ´ jest nejı´sti masa a nepiti vıńa, ani na cˇem se koli ura´zˇ´ı bratr tvu˚j, neb horsˇ´ı, aneb zemdlı´va´. 22 Ty vı´ru ma ´ sˇ? Meˇjzˇ ji sa´m u sebe prˇed Bohem. Blahoslaveny´, kdozˇ nesoudı´ sebe same´ho v tom, cozˇ oblibuje. 23 Ale kdoz ˇ pak rozpakuje se, kdyby jedl, potupen jest, nebo ne z vı´ry jı´. A cozˇkoli nenı´ z vı´ry, hrˇ´ıch jest. KAPITOLA 15. Napomenutı´ k sna´sˇenı´ mdlob blizˇnıćh. 23. Slib o navsˇtı´venı´ jich. 30. Zˇa´dost za modlitby svate´.

ovinnit’ jsme pak my silnı´

P mdloby nemocnyćh sna´sˇeti, a ne sami sobeˇ se lı´biti.

268


2 A protoz ˇ jeden kazˇdy´ z na´s blizˇnı´mu se lib k dobre´mu pro vzdeˇlańı´. 3 Nebo i Kristus ne sa ´ m se sobeˇ lı´bil, ale jakozˇ psańo jest: Haneˇnı´ haneˇjıćıćh tebe prˇipadla na mne. 4 Nebo ktere ´ zˇkoli veˇci napsańy jsou, k nasˇemu naucˇenı´ napsańy jsou, abychom skrze sna´sˇelivost a poteˇsˇenı´ pı´sem nadeˇji meˇli. 5 Bu ˚ h pak sna´sˇelivosti a poteˇsˇenı´ dejzˇ va´m by´ti jednomyslny´mi vespolek podle´ Jezukrista, 6 Abyste jednomyslne ˇ jedneˇmi u´sty oslavovali Boha a Otce Pańa nasˇeho Jezukrista. 7 Protoz ˇ prˇijı´mejte se vespolek, jakozˇ i Kristus prˇijal na´s v sla´vu Bozˇ´ı. 8 Nebot’ pravı´m, z ˇ e Kristus Jezˇ´ısˇ byl sluzˇebnı´kem obrˇ´ızky pro Bozˇ´ı pravost, aby potvrdil slibu˚ otcu˚m, 9 A aby pohane ´ z milosrdenstvı´ slavili Boha, jakozˇ psańo jest: Protozˇ vyzna´vati tebe budu mezi pohany, a jmeńu tve´mu ple´sati budu. 10 A ope ˇ t dı´: Veselte se pohane´ s lidem jeho. 11 A ope ˇ t: Chvalte Hospodina vsˇickni na´rodove´, a velebtezˇ ho vsˇickni lide´. 12 A ope ˇ t Izaia´sˇ dı´: Budet’ korˇen Jesse, a v tom, ktery´zˇ po-

vstane, aby panoval nad pohany, pohane´ doufati budou. 13 Bu ˚ h pak nadeˇje naplnˇujzˇ va´s vsˇelikou radostı´ a pokojem u vı´rˇe, abyste se rozhojnili v nadeˇji skrze moc Ducha svate´ho. 14 Jist jsem zajiste ´ , bratrˇ´ı moji, i ja´ take´ o va´s, zˇe i vy jste plnı´ dobroty, naplneˇni jsouce vsˇelikou zna´mostı´, tak zˇe se i napomıńati mu˚zˇete vespolek. 15 A vs ˇ ak psal jsem va´m, bratrˇ´ı, poneˇkud smeˇle, jako napomıńaje va´s, podle´ milosti, ktera´zˇ jest mi dańa od Boha, 16 K tomu abych byl sluz ˇ ebnı´kem Jezˇ´ısˇe Krista mezi pohany, slouzˇe evangelium Bozˇ´ımu, aby byla obeˇt pohanu˚ vzaćna´, posveˇcena jsuci skrze ducha svate´ho. 17 Ma ´ m se tedy cˇ´ım chlubiti v Kristu Jezˇ´ısˇi, v Bozˇ´ıch veˇcech. 18 Nebot’ bych nesme ˇ l mluviti toho, cˇehozˇ by skrze mne neucˇinil Kristus, ku poslusˇenstvı´ pohanu˚, slovem i skutkem, 19 V moci divu ˚ a za´zraku˚, v sı´le Ducha Bozˇ´ıho, tak zˇe jsem od Jeruzale´ma vu˚kol azˇ k Illyricke´ zemi naplnil evangelium Kristovy´m, 20 A to tak byv z ˇ a´dostiv ka´zati evangelium, kdezˇ ani jmenovań nebyl Kristus, abych na cizı´ za´klad nestaveˇl, 21 Ale jakoz ˇ psańo jest: Ktery´mzˇ nenı´ zveˇstovańo o neˇm,

ˇ I´MANU ˚ M 16 R uzrˇ´ı, a ti, kterˇ´ızˇ neslyćhali, srozumeˇjı´. 22 A tı´mt’ jest mi mnohokra ´t prˇekazˇeno prˇijı´ti k va´m. 23 Nynı´ pak nemaje jiz ˇ vıće mı´sta v teˇchto krajinaćh, a zˇa´dost maje prˇijı´ti k va´m od mnoha let, 24 Kdyz ˇ koli pu˚jdu do Hisˇpanie, prˇijdu k va´m. Ma´mt’ zajiste´ nadeˇji, zˇe tudy jda, uzrˇ´ım va´s, a zˇe vy mne provodı´te tam, a vsˇak azˇ bych prve´ u va´s poneˇkud pobyl. 25 Nynı´ pak beru se do Jeruzale´ma, sluzˇbu cˇineˇ svaty´m. 26 Nebo za dobre ´ se videˇlo Macedonsky´m a Achaisky´m, aby zbı´rku neˇjakou ucˇinili na chude´ svate´, kterˇ´ızˇ jsou v Jeruzale´meˇ. 27 Takt’ sobe ˇ to oblı´bili, a take´ povinni jsou jim to. Nebo poneˇvadzˇ duchovnı´m veˇcem jejich obcovali pohane´, povinnit’ jsou jim take´ slouzˇiti teˇlesny´mi. 28 A protoz ˇ kdyzˇ to vykona´m, a jim odvedu uzˇitek ten, pu˚jdut’ skrze va´s do Hisˇpanie. 29 A vı´mt’, z ˇ e kdyzˇ prˇijdu k va´m, v hojnosti pozˇehnańı´ evangelium Kristova prˇijdu. 30 Prosı´mt’ pak va ´ s, bratrˇ´ı, skrze Pańa nasˇeho Jezukrista a skrze la´sku Ducha, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snazˇneˇ, 31 Abych vysvobozen byl od protivnı´ku˚ v Judstvu, a aby

269

sluzˇba tato ma´ prˇ´ıjemna´ byla svaty´m v Jeruzale´meˇ, 32 Abych k va ´ m bohda´ s radostı´ prˇisˇel, a s va´mi poodpocˇinul. 33 Bu ˚ h pak pokoje se vsˇemi va´mi. Amen. KAPITOLA 16. Pozdravenı´. 17. Napomenutı´ k varovańı´ se nepokojnyćh, 20. porucˇenı´ jich Bohu.

oroucˇ´ımt’ pak va´m Fe´ben,

P sestru nasˇi, sluzˇebnici cı´r-

kve Cenchrenske´, 2 Abyste ji pr ˇ ijali v Pańu, tak jakzˇ slusˇ´ı na svate´, a abyste jı´ pomocni byli, jestlizˇe by va´s v cˇem potrˇebovala. Nebo i ona mnohy´m hostem ochotneˇ posluhovala, azˇ i mneˇ take´. 3 Pozdravte Priscilly a Akvily, pomocnı´ku˚ myćh v Kristu Jezˇ´ısˇi, 4 Kter ˇ ´ızˇ pro mu˚j zˇivot svyćh vlastnıćh hrdel nasadili, jimzˇ ne ja´ sa´m toliko deˇkuji, ale i vsˇecky cı´rkve pohanske´, 5 I doma ´ cı´ho jejich shroma´zˇdeˇnı´. Pozdravte me´mo mile´ho Epeńeta, ktery´zˇ jest prvotiny Achaie v Kristu. 6 Pozdravte Marie, ktera´zˇ mnoho praće meˇla s na´mi. 7 Pozdravte Andronika a Junia, prˇ´ıbuznyćh myćh a spoluveˇznˇu˚ myćh, kterˇ´ızˇ jsou vzaćnı´ u aposˇtolu˚, a kterˇ´ızˇ prˇede mnou byli v Kristu Jezˇ´ısˇi. 8 Pozdravte Amplia mne ˇ v Pańu mile´ho.

270


9 Pozdravte Urbana, pomocnı´ka nasˇeho v Kristu, a Stachyna me´ho mile´ho. 10 Pozdravte Apella zkus ˇ ene´ho v Kristu. Pozdravte domaćıćh Aristobulovyćh. 11 Pozdravte Herodiona, pr ˇ ´ıbuzne´ho me´ho. Pozdravte domaćıćh Narcissovyćh, kterˇ´ızˇ jsou v Pańu. 12 Pozdravte Tryfe ´ ny a Tryfo´zy, ktere´zˇ praći vedou v Pańu. Pozdravte Persidy mile´, ktera´zˇ mnoho pracovala v Pańu. 13 Pozdravte Rufa, zvla ´ sˇtnı´ho v Pańu, a matky jeho i me´. 14 Pozdravte Asynkrita, Flegonta, Hermy, Patroba, Hermena, i bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ jsou s nimi. 15 Pozdravte Filologa i Julie, Nerea a sestry jeho, i Olympa i vsˇech svatyćh, kterˇ´ızˇ jsou s nimi. 16 Pozdravte sebe vespolek v polı´benı´ svate´m. Pozdravujı´t’ va´s cı´rkve Kristovy. 17 Prosı´mt’pak va ´ s, bratrˇ´ı, abyste sˇetrˇili teˇch, kterˇ´ızˇ ru˚znice a pohorsˇenı´ cˇinı´, na odpor ucˇenı´ tomu, ktere´muzˇ jste vy se naucˇili, a varujte se jich. 18 Nebo takovı´ Pa ´ nu nasˇemu Jezˇ´ısˇi Kristu neslouzˇ´ı, ale sve´mu brˇichu; a lahodny´mi rˇecˇmi a pochlebenstvı´m svodı´ srdce prostyćh.

19 Nebo vasˇe poslusˇenstvı´ vsˇech dosˇlo. A protozˇ raduji se z va´s. Nezˇ chcit’, abyste byli moudrˇ´ı k dobre´mu, a prostı´ k zle´mu. 20 Bu ˚ h pak pokoje potrˇe satana pod nohy vasˇe brzo. Milost Pańa nasˇeho Jezukrista s va´mi. Amen. 21 Pozdravujı´ va ´ s Timoteus, pomocnı´k mu˚j, a Lucius, a Ja´zon, a Sozipater, prˇ´ıbuznı´ moji. 22 Pozdravuji va ´ s v Pańu ja´ Tercius, ktery´zˇ jsem psal tento list. 23 Pozdravuje va ´ s Gaíus, hospoda´rˇ mu˚j i vsˇ´ı cı´rkve. Pozdravuje va´s Erastus, du˚chodnı´ pı´sarˇ meˇstsky´, a Kvartus bratr. 24 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇemi va´mi. Amen. 25 Tomu pak, ktery ´ zˇ mu˚zˇe va´s utvrditi podle´ evangelium me´ho a ka´zanı´ Jezˇ´ısˇe Krista, podle´ zjevenı´ tajemstvı´ od cˇasu˚ veˇcˇnyćh skryte´ho, 26 Nynı´ pak zjevene ´ ho i skrze pı´sma prorocka´, podle´ porucˇenı´ veˇcˇne´ho Boha, ku poslusˇenstvı´ vı´ry vsˇechneˇm na´rodu˚m ozna´mene´ho, 27 Tomu same ´ mu moudre´mu Bohu sla´va skrze Jezukrista na veˇky. Amen.

PRVNI´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA

´ M. K KORINTSKY KAPITOLA 1. Aposˇtol Korintske´ chva´lı´ 10. a napomıńa´ k jednomyslnosti, od vysoke´ pak mysli vystrˇ´ıha´, 17. praveˇ, zˇe i Bu˚h pravdu svou ne v lidske´ moudrosti zjevil, 27. a nı´zke´ veˇci vyvolil.

avel, povolany´ aposˇtol Jezˇ´ı-

P sˇe Krista, skrze vu˚li Bozˇ´ı, a

bratr Sostenes, 2 Cı´rkvi Boz ˇ ´ı, ktera´zˇ jest v Korintu, posveˇceny´m v Kristu Jezˇ´ısˇi, povolany´m svaty´m, spolu se vsˇechneˇmi, kterˇ´ızˇ vzy´vajı´ jmeńo Pańa nasˇeho Jezukrista na vsˇelike´m mı´steˇ, i jejich i nasˇem: 3 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 4 De ˇ kuji Bohu sve´mu vzˇdycky z va´s pro tu milost Bozˇ´ı, ktera´zˇ dańa jest va´m v Kristu Jezˇ´ısˇi, ˇ e vsˇemi veˇcmi obohaceni 5Z jste v neˇm, kazˇdy´m slovem i vsˇeliky´m umeˇnı´m, 6 Jakoz ˇ sveˇdectvı´ Kristovo upevneˇno jest mezi va´mi, 7 Tak z ˇ e, nema´te zˇa´dne´ho nedostatku v zˇa´dne´m daru, ocˇeka´vajıće zjevenı´ Pańa nasˇeho Jezukrista, 8 Ktery ´ zˇ i utvrdı´ va´s azˇ do konce bez ouhony ke dni Pańa nasˇeho Jezukrista.

9 Ve ˇ rny´t’ jest Bu˚h, skrze neˇhozˇ povolańi jste k ućˇastenstvı´ Syna jeho Jezukrista, Pańa nasˇeho. 10 Prosı´mt’ pak va ´ s, bratrˇ´ı, skrze jmeńo Pańa nasˇeho Jezukrista, abyste jednostejneˇ mluvili vsˇickni, a aby nebylo mezi va´mi roztrzˇek, ale bud’te spojeni jednostejnou myslı´, a jednostejny´m smyslem. 11 Nebo ozna ´ meno jest mi o va´s, bratrˇ´ı moji, od domaćıćh Chloe, zˇe by mezi va´mi byly ru˚znice. 12 Mıńı´m pak toto, z ˇ e jeden kazˇdy´ z va´s rˇ´ıka´: Ja´ jsem Pavlu˚v, ja´ Apollu˚v, ja´ Petru˚v, ja´ pak Kristu˚v. 13 Rozde ˇ len-lizˇ jest Kristus? Zdali Pavel ukrˇizˇovań jest za va´s? aneb zdali jste ve jmeńu Pavlovu pokrˇteˇni byli? 14 De ˇ kuji Bohu, zˇe jsem zˇa´dne´ho z va´s nekrˇtil, nezˇ Krispa a Gaía, 15 Aby ne ˇ kdo nerˇekl, zˇe jsem ve jmeńu sve´m krˇtil. 16 Kr ˇ tilt’ jsem take´ i Sˇteˇpańovu cˇeled. Vıće nevı´m, abych koho jine´ho krˇtil. 17 Nebo neposlal mne Kristus krˇtı´ti, ale evangelium ka´zati, ne

272

´M 2 I. KORINTSKY

v moudrosti rˇecˇi, aby nebyl vypra´zdneˇn krˇ´ızˇ Kristu˚v. 18 Nebo slovo kr ˇ ´ızˇe teˇm, kterˇ´ızˇ hynou, bla´znovstvı´m jest, ale na´m, kterˇ´ızˇ spasenı´ dosahujeme, moc Bozˇ´ı jest. 19 Nebo psa ´ no jest: Zahladı´m moudrost moudryćh, a opatrnost opatrnyćh zavrhu. 20 Kde jest moudry ´ ? A kde ucˇeny´? A kde chytra´k tohoto sveˇta? Zdalizˇ Bu˚h neobra´til moudrosti tohoto sveˇta v bla´znovstvı´? 21 Nebo kdyz ˇ v moudrosti Bozˇ´ı sveˇt nepoznal skrze moudrost Boha, zalı´bilo se Bohu skrze bla´znove´ ka´zanı´ spasiti veˇrˇ´ıcı´, 22 Pone ˇ vadzˇ i Zˇide´ za´zraku˚ zˇa´ˇ ekove´ hledajı´ moudrosdajı´, i R ti. 23 Myt’ pak ka ´ zˇeme Krista ukrˇizˇovane´ho, Zˇidu˚m zajiste´ poˇ eku˚m bla´znovstvı´, horsˇenı´, a R ˇ e24 Ale povolany ´ m i Zˇidu˚m i R ku˚m Krista, Bozˇ´ı moc a Bozˇ´ı moudrost. 25 Nebo to bla ´ znovstvı´ Bozˇ´ı jest moudrˇejsˇ´ı nezˇli lide´, a mdloba Bozˇ´ı jest silneˇjsˇ´ı nezˇ lide´. 26 Vidı´te zajiste ´ povolańı´ sve´, bratrˇ´ı, zˇe nemnozı´ moudrˇ´ı podle´ teˇla, nemnozı´ mocnı´, nemnozı´ urozenı´. 27 Ale coz ˇ bla´znive´ho jest u sveˇta, to vyvolil Bu˚h, aby zahanbil moudre´, a to, cozˇ jest u

sveˇta mdle´, vyvolil Bu˚h, aby zahanbil silne´. 28 A neurozene ´ u sveˇta a za nic polozˇene´ vyvolil Bu˚h, anobrzˇ ktere´zˇ nejsou, aby ty veˇci, ktere´zˇ jsou, zahladil, 29 Proto aby se nechlubilo pr ˇ ed oblıćˇejem jeho zˇa´dne´ teˇlo. 30 Vy pak jste z ne ˇ ho v Kristu Jezˇ´ısˇi, ktery´zˇ ucˇineˇn jest na´m moudrost od Boha, i spravedlnost, i posveˇcenı´, i vykoupenı´, 31 Aby, jakoz ˇ jest napsańo, kdo se chlubı´, v Pańu se chlubil. KAPITOLA 2. Rozdı´l mezi moudrostı´ Bozˇ´ı a sveˇtskou, mezi kazateli evangelium a rˇecˇnı´ky, 14. te´zˇ mezi cˇloveˇkem teˇlesny´m a duchovnı´m.

ja´ prˇisˇed k va´m, bratrˇ´ı, ne-

I prˇisˇel jsem s du˚stojnostı´ rˇecˇi neb moudrosti, zveˇstuje va´m sveˇdectvı´ Bozˇ´ı. 2 Nebo tak jsem usoudil nic jine´ho neumeˇti mezi va´mi, nezˇli Jezˇ´ısˇe Krista, a to toho ukrˇizˇovane´ho. 3 A byl jsem ja ´ u va´s v mdlobeˇ, a v ba´zni, i v strachu mnohe´m. 4Ar ˇ ecˇ ma´ a ka´zanı´ me´ nebylo v slibnyćh lidske´ moudrosti rˇecˇech, ale v doka´zanı´ Ducha a moci, 5 Aby vı´ra vas ˇ e nebyla na moudrosti lidske´ zalozˇena, ale na moci Bozˇ´ı. 6 Moudrost pak mluvı´me mezi dokonaly´mi, ale moudrost ne to-

´M 3 I. KORINTSKY hoto sveˇta, ani knı´zˇat sveˇta tohoto, ktera´zˇ hynou. 7 Ale mluvı´me tu moudrost Bozˇ´ı v tajemstvı´ skrytou, kterouzˇ Bu˚h prˇedulozˇil prˇed veˇky k sla´veˇ nasˇ´ı, 8 Jı´z ˇ zˇa´dny´ z knı´zˇat sveˇta tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebylit’ by Pańa sla´vy ukrˇizˇovali. 9 Ale jakoz ˇ psańo jest: Cˇeho oko nevı´dalo, ani ucho neslyćhalo, ani na srdce lidske´ nevstoupilo, co prˇipravil Bu˚h teˇm, kterˇ´ızˇ jej milujı´. 10 Na ´ m pak Bu˚h zjevil skrze Ducha sve´ho. Nebo Duch zpytuje vsˇecky veˇci, i hlubokosti Bozˇske´. 11 Nebo kdo z lidı´ vı´, co jest v cˇloveˇku, jedine´ duch cˇloveˇka, ktery´zˇ jest v neˇm? Takt’ i Bozˇ´ıch veˇcı´ nezna´ zˇa´dny´, jedine´ Duch Bozˇ´ı. 12 My pak nepr ˇ ijali jsme ducha sveˇta, ale Ducha toho, ktery´zˇ jest z Boha, abychom veˇdeˇli, ktere´ veˇci od Boha darovańy jsou na´m. 13 O nichz ˇ i mluvı´me ne teˇmi slovy, jimzˇ lidska´ moudrost ucˇ´ı, ale ktery´mzˇ vyucˇuje Duch svaty´, duchovnı´m to, cozˇ duchovnı´ho jest, prˇivlastnˇujıće. 14 Ale te ˇ lesny´ cˇloveˇk necha´pa´ teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsou Ducha Bozˇ´ıho; nebo jsou jemu bla´znovstvı´, anizˇ jich mu˚zˇe poznati,

273

proto zˇe ony duchovneˇ majı´ rozsuzovańy by´ti. 15 Duchovnı´ pak rozsuzuje vsˇecko, sa´m pak od zˇa´dne´ho neby´va´ souzen. 16 Nebo kdo pozna ´ mysl toho Pańa, ktery´zˇ jej vyucˇovati bude? My pak mysl Kristovu ma´me. KAPITOLA 3. Prˇ´ıcˇina sprostne´ho ka´zanı´, 4. te´zˇ zacˇ sluzˇebnı´ky mı´ti, i jak cı´rkev ma´ vzdeˇla´vańa by´ti, aposˇtol ukazuje, 18. a od posˇkvrnˇovańı´ dusˇe moudrostı´ sveˇta vystrˇ´ıha´.

ja´, bratrˇ´ı, nemohl jsem va´m jako duchovnı´m, ale jako teˇlesny´m, jako malicˇky´m v Kristu. 2 Mle ´ kem jsem va´s zˇivil, a ne pokrmem; nebo jste jesˇteˇ nemohli, ano i nynı´ jesˇteˇ nemu˚zˇete. 3 Jes ˇ teˇ zajiste´ teˇlesnı´ jste. Nebo poneˇvadzˇ jest mezi va´mi nena´vist, sva´rove´ a ru˚znice, zdazˇ jesˇteˇ teˇlesnı´ nejste, a podle´ cˇloveˇka nechodı´te? 4 Nebo kdyz ˇ neˇkdo rˇ´ıka´: Ja´ jsem Pavlu˚v, jiny´ pak: Ja´ Apollu˚v, zdalizˇ nejste teˇlesnı´? 5 Kdo tedy jest Pavel, kdo Apollo, nezˇ sluzˇebnıći, skrze neˇzˇ jste uveˇrˇili, a jakzˇ jednomu kazˇde´mu dal Pań? 6 Ja ´ t’ jsem sˇtı´pil, Apollo zale´val, ale Bu˚h dal zru˚st. 7 A protoz ˇ anizˇ ten, kdozˇ sˇteˇpuje, jest neˇco, ani ten, kdozˇ

A mluviti

274

´M 4 I. KORINTSKY

zale´va´, ale Bu˚h, ktery´zˇ zru˚st da´va´. 8 Ten pak, kdoz ˇ sˇteˇpuje, a ten, kdozˇ zale´va´, jedno jsou, a vsˇak jeden kazˇdy´ svou vlastnı´ odplatu vezme podle´ sve´ praće. 9 Boz ˇ ´ıt’ jsme zajiste´ pomocnıći, Bozˇ´ı rolı´, Bozˇ´ı vzdeˇlańı´ jste. 10 Podle ´ milosti Bozˇ´ı sobeˇ dane´, jako moudry´ stavitel, za´klad jsem zalozˇil, jiny´ pak na neˇm stavı´. Ale jeden kazˇdy´ viz, jak na neˇm stavı´. 11 Nebo za ´ kladu jine´ho zˇa´dny´ polozˇiti nemu˚zˇ, mimo ten, ktery´zˇ polozˇen jest, jenzˇ jest Jezˇ´ısˇ Kristus. 12 Stavı´-lit’ pak kdo na ten za ´klad zlato, strˇ´ıbro, kamenı´ drahe´, drˇ´ıvı´, seno, strnisˇteˇ, 13 Jednohot’ kaz ˇ de´ho dı´lo zjeveno bude. Den zajiste´ to oka´zˇe; nebo v ohni zjevı´ se, a jednoho kazˇde´ho dı´lo, jake´ by bylo, ohenˇ zprubuje. 14 Zu ˚ stane-lit’ cˇ´ı dı´lo, ktere´zˇ na neˇm staveˇl, vezme odplatu. 15 Paklit’ cˇ´ı dı´lo shor ˇ ´ı, vezme sˇkodu, ale sa´m spasen bude, a vsˇak tak, jako skrze ohenˇ. 16 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe chra´m Bozˇ´ı jste, a Duch Bozˇ´ı v va´s prˇeby´va´? 17 Jestliz ˇ et’ kdo chra´mu Bozˇ´ıho posˇkvrnˇuje, tohot’ zatratı´ Bu˚h; nebo chra´m Bozˇ´ı svaty´ jest, jenzˇ jste vy. ˇ a´dny´ sa´m sebe nesvod’. 18 Z Zda´-li se komu z va´s, zˇe jest

moudry´ na tomto sveˇteˇ, budizˇ bla´znem, aby byl ucˇineˇn moudry´m. 19 Moudrost zajiste ´ sveˇta tohoto bla´znovstvı´ jest u Boha. Nebo psańo jest: Ktery´zˇ lapa´ moudre´ v chytrosti jejich. 20 A ope ˇ t: Zna´t’ Pań prˇemysˇlovańı´ moudryćh, zˇe jsou marna´. 21 A tak nechlub se z ˇ a´dny´ lidmi; nebo vsˇecky veˇci vasˇe jsou. 22 Bud’ Pavel, bud’ Apollo, bud’ Petr, bud’ sveˇt, bud’ zˇivot, bud’ smrt, bud’ prˇ´ıtomne´ veˇci, bud’to budoucı´, vsˇecko jest vasˇe, 23 Vy pak Kristovi, a Kristus Bozˇ´ı. KAPITOLA 4. Sluzˇebnıći cı´rkve ne k lidske´mu, ale k sve´ho Pańa soudu prˇina´lezˇejı´. Protozˇ veˇrny´ lid je prˇijı´mati i jich na´sledovati ma´.

ak o na´s smy´sˇlej cˇloveˇk, jako

T o sluzˇebnıćıćh Kristovyćh a

sˇafa´rˇ´ıch tajemstvı´ Bozˇ´ıch. 2 Da ´ le pak vyhleda´va´ se prˇi sˇafa´rˇ´ıch, aby kazˇdy´ veˇrny´ nalezen byl. 3 Mne ˇ pak to za nejmensˇ´ı jest, abych od va´s souzen byl, aneb od lidske´ho soudu; ny´brzˇ ani sa´m sebe soudı´m. 4 Nebo acˇ do sebe nic nevı´m, vsˇak ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, jesˇto mne soudı´, Pań jest. 5 Protoz ˇ nesud’te nic prˇed cˇasem, azˇ by prˇisˇel Pań, ktery´zˇ

´M 5 I. KORINTSKY i osvı´tı´ to, cozˇ skryte´ho jest ve tmeˇ, a zjevı´ rady srdcı´. A tehda´zˇt’ bude mı´ti chva´lu jeden kazˇdy´ od Boha. 6 Tyto pak ve ˇ ci, bratrˇ´ı, v podobenstvı´ obra´til jsem na sebe a na Apollo pro va´s, abyste se na na´s ucˇili nad to, cozˇ psańo jest, vy´sˇe nesmy´sˇleti, abyste jeden pro druhe´ho nenady´mali se proti neˇkomu. 7 Nebo kdoz ˇ teˇ soudı´? A co ma´sˇ, jesˇto bys nevzal? A kdyzˇ jsi vzal, procˇ se chlubı´sˇ, jako bys nevzal? 8 Jiz ˇ jste nasyceni, jizˇ jste zbohatli, bez na´s kralujete. Ale o´ byste kralovali, abychom i my spolu s va´mi kralovali. 9 Za to ma ´ m jisteˇ, zˇe na´s Bu˚h aposˇtoly poslednı´ oka´zal jako k smrti oddane´; nebo ucˇineˇni jsme divadlo tomuto sveˇtu, i andeˇlu˚m, i lidem. 10 My bla ´ zni pro Krista, ale vy opatrnı´ v Kristu; my mdlı´, vy pak silnı´; vy slavnı´, ale my opovrzˇenı´. 11 Az ˇ do tohoto cˇasu i lacˇnı´me, i zˇ´ıznı´me, i nahotu trpı´me, i policˇkovańi by´va´me, i mı´sta nema´me, 12 A pracujeme, de ˇ lajıće rukama vlastnı´ma. Uhaneˇni jsouce, dobrorˇecˇ´ıme; protivenstvı´ trpıće, sna´sˇ´ıme. 13 Kdyz ˇ se na´m rouhajı´, modlı´me se; jako smeti tohoto sveˇta

275

ucˇineˇni jsme, povrhel u vsˇech, azˇ posavad. 14 Ne proto, abych va ´ s zahanbil, pı´sˇi toto, ale jako svyćh milyćh synu˚ napomıńa´m. 15 Nebo byste pak deset tisıć peˇstounu˚ meˇli v Kristu, vsˇak proto nemnoho otcu˚. Nebo v Kristu Jezˇ´ısˇi skrze evangelium ja´ jsem va´s zplodil. 16 Protoz ˇ prosı´m va´s, bud’te na´sledovnıći moji. 17 Pro tu pr ˇ ´ıcˇinu poslal jsem va´m Timotea, ktery´zˇ jest syn mu˚j mily´ a veˇrny´ v Pańu. Tent’ va´m prˇipomıńati bude, ktere´ jsou cesty me´ v Kristu, jakzˇ vsˇudy v kazˇde´ cı´rkvi ucˇ´ım. 18 Rovne ˇ jako bych nemeˇl k va´m prˇijı´ti, naduli se neˇkterˇ´ı. 19 Ale pr ˇ ijdut’ k va´m brzo, bude-li Pań chtı´ti, a pozna´m ne rˇecˇ teˇch nadutyćh, ale moc. 20 Nebot’ neza ´ lezˇı´ v rˇecˇi kra´lovstvı´ Bozˇ´ı, ale v moci. 21 Co chcete? S metlou-li abych prˇisˇel k va´m, cˇili s la´skou, a s duchem tichosti? KAPITOLA 5. Vinı´ Korintske´ aposˇtol, zˇe hanebne´ho hrˇ´ısˇnı´ka mezi sebou trpeˇli. 3. Velı´ jej satanu da´ti, 9. a vymeˇrˇuje jim, jak se majı´ mı´ti k vyloucˇeny´m.

aprosto slysˇeti, zˇe jest mezi

N va´mi smilstvo, a to takove´

smilstvo, jake´zˇ se ani mezi pohany nejmenuje, aby neˇkdo meˇl manzˇelku otcovu.

276

´M 6 I. KORINTSKY

2 A vy nadutı´ jste, nez ˇ byste radeˇji rmoutili se, aby vyvrzˇen byl z prostrˇedku va´s ten, kdozˇ takovy´ skutek spaćhal. 3 Ja ´ zajiste´, acˇ vzda´leny´ teˇlem, ale prˇ´ıtomny´ duchem, jizˇ jsem to usoudil, jako bych prˇ´ıtomen byl, abyste toho, ktery´zˇ to tak spaćhal, 4 Ve jme ´ nu Pańa nasˇeho Jezukrista sejdouce se spolu, i s my´m duchem, s mocı´ Pańa nasˇeho Jezukrista, 5 Vydali takove ´ ho satanu k zahubenı´ teˇla, aby duch spasen byl v den Pańa Jezˇ´ısˇe. 6 Nenı´t’ dobra ´ chlouba vasˇe. Zdalizˇ nevı´te, zˇe malicˇko kvasu vsˇecko teˇsto nakvasˇuje? 7 Vycˇist’tez ˇ tedy stary´ kvas, abyste byli nove´ zadeˇlańı´, jakozˇ jste nenakvasˇenı´. Nebot’jest Berańek na´sˇ velikonocˇnı´ za na´s obeˇtovań, Kristus. 8 A protoz ˇ hodujmezˇ ne v kvasu stare´m, ani v kvasu zlosti a nesˇlechetnosti, ale v prˇesnicıćh uprˇ´ımnosti a pravdy. 9 Psal jsem va ´ m v listu, abyste se nesmeˇsˇovali s smilnı´ky. 10 Ale nevs ˇ elijak s smilnı´ky tohoto sveˇta, neb s lakomci, neb s draćˇi, aneb s modla´rˇi, sic jinak musili byste z tohoto sveˇta vyjı´ti. 11 Nynı´ pak psal jsem va ´ m, abyste se nesmeˇsˇovali, kdyby kdo, maje jmeńo bratr, byl smil-

nı´k, neb lakomec, neb modla´rˇ, neb zlolejce, neb opilec, neb draćˇ. S takovy´m ani nejezte. 12 Nebo procˇ ja ´ ma´m i ty, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, souditi? Vsˇak ty, kterˇ´ızˇ jsou vnitrˇ, vy soudı´te. 13 Ty pak, kter ˇ ´ızˇ jsou vneˇ, Bu˚h soudı´. Vyvrztezˇ tedy toho zle´ho sami z sebe. KAPITOLA 6. Soudu˚ prˇed neveˇrˇ´ıcı´mi se vystrˇ´ıhati, 9. a smilstva i jinyćh hrˇ´ıchu˚ pilneˇ utı´kati.

mı´ neˇkdo z va´s, maje prˇi s

S druhy´m, souditi se prˇed ne-

pravy´mi, a ne prˇed svaty´mi? 2 Nevı´te-liz ˇ , zˇe svatı´ sveˇt souditi budou? I poneˇvadzˇ od va´s souzen by´ti ma´ sveˇt, kterakzˇ nehodni jste teˇch nejmensˇ´ıch veˇcı´ rozsuzovati? 3 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe andeˇly souditi budeme? Co pak tyto cˇasne´ veˇci? 4 Protoz ˇ kdyzˇ byste meˇli mı´ti soud o tyto cˇasne´ veˇci, teˇmi, kterˇ´ızˇ nejzadneˇjsˇ´ı jsou v cı´rkvi, soud osad’te. 5 K zahanbenı´t’ vas ˇ emu to pravı´m. Tak-lizˇ nenı´ mezi va´mi moudre´ho ani jednoho, ktery´zˇ by mohl rozsouditi mezi bratrˇ´ımi svy´mi? 6 Ale bratr s bratrem soudı´ se, a to prˇed neveˇrˇ´ıcı´mi? 7 Jiz ˇ tedy konecˇneˇ nedostatek mezi va´mi jest, zˇe soudy ma´te mezi sebou. Procˇ radeˇji krˇivdy

´M 7 I. KORINTSKY netrpı´te? Procˇ radeˇji sˇkody nebe´rˇete? 8 Ny ´ brzˇ vy krˇivdu cˇinı´te, a k sˇkodeˇ prˇivodı´te, a to bratrˇ´ı sve´. 9 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe nespravedlivı´ deˇdictvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho nedosa´hnou? Nemylte se, ani smilnıći, ani modla´rˇi, ani cizolozˇnıći, ani meˇkcı´, ani samcolozˇnıći, 10 Ani zlode ˇ ji, ani lakomci, ani opilci, ani zlolejci, ani draćˇi deˇdictvı´ kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho nedu˚jdou. 11 A takovı´ jste ne ˇ kterˇ´ı byli, ale obmyti jste, ale posveˇceni jste, ale ospravedlneˇni jste ve jmeńu Pańa Jezukrista a skrze Ducha Boha nasˇeho. 12 Vs ˇ ecko mi slusˇ´ı, ale ne vsˇecko prospı´va´; vsˇecko mi slusˇ´ı, ale ja´t’ zˇa´dne´ z teˇch veˇcı´ v moc nebudu podmaneˇn. 13 Pokrmove ´ brˇichu, a brˇicho pokrmu˚m; Bu˚h pak i brˇicho i pokrmy zkazı´. Ale teˇlo ne smilstvu, ale Pańu, a Pań teˇlu. 14 Bu ˚ h pak i Pańa vzkrˇ´ısil, i na´s take´ vzkrˇ´ısı´ mocı´ svou. 15 Nevı´te-liz ˇ , zˇe teˇla vasˇe jsou oudove´ Kristovi? Cozˇ tedy vezma oudy Kristovy, ucˇinı´m je oudy neveˇstky? Odstup to. 16 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe kdozˇ se prˇipojuje k neveˇstce, jedno teˇlo jest s nı´? Nebo dı´: Budou dva jedno teˇlo.

277

17 Ten pak, kdoz ˇ se prˇipojuje Pańu, jeden duch jest s nı´m. 18 Utı´kejte smilstva. Vs ˇ eliky´ hrˇ´ıch, ktery´zˇkoli ucˇinil by cˇloveˇk, kromeˇ teˇla jest, ale kdozˇ smilnı´, ten proti sve´mu vlastnı´mu teˇlu hrˇesˇ´ı. 19 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe teˇlo vasˇe jest chra´m Ducha svate´ho v va´s? Ktere´hozˇ ma´te od Boha, a nejste sami svoji. 20 Nebo koupeni jste za mzdu. Oslavujtezˇ tedy Boha teˇlem svy´m i duchem svy´m, ktere´zˇto veˇci Bozˇ´ı jsou.

KAPITOLA 7.

Zˇeneˇnı´ i vda´vańı´ na svobodeˇ zanecha´va´ aposˇtol. 10. Manzˇelu˚m rozloucˇenı´ brańı´. 25. Z strany pak promeˇnˇovańı´ stavu, jak se mı´ti a cˇeho sˇetrˇiti, ukazuje.

strany pak toho, o cˇemzˇ jste

S mi psali, dobre´t’ by bylo cˇlo-

veˇku zˇeny se nedoty´kati. 2 Ale z pr ˇ ´ıcˇiny smilstva, jeden kazˇdy´ manzˇelku svou meˇj, a jedna kazˇda´ meˇj muzˇe sve´ho. 3 Muz ˇ k zˇeneˇ povinnou prˇ´ıveˇtivost prokazuj, podobneˇ te´zˇ i zˇena k muzˇi. ˇ ena sve´ho vlastnı´ho teˇla v 4Z moci nema´, ale muzˇ; te´zˇ podobneˇ i muzˇ teˇla sve´ho vlastnı´ho v moci nema´, ale zˇena. 5 Neoklama ´ vejte jeden druhe´ho, lecˇ by to bylo z spolecˇne´ho svolenı´ na cˇas, abyste se upra´zdnili ku postu a k modlitbeˇ; a zase spolu se sejdeˇte,

278

´M 7 I. KORINTSKY

aby va´s nepokousˇel satan pro nezdrzˇelivost vasˇi. 6 Ale totot’pravı´m podle ´ dopusˇteˇnı´, ne podle´ rozkazu. 7 Nebo chte ˇ l bych, aby vsˇickni lide´ tak byli jako ja´, ale jeden kazˇdy´ svu˚j vlastnı´ dar od Boha ma´, jeden tak a jiny´ jinak. 8 Pravı´m pak nez ˇ enaty´m a vdova´m: Dobre´ jest jim, zu˚stali-li by tak jako ja´. 9 Paklit’ se nemohou zdrz ˇ eti, nechazˇt’ v stav manzˇelsky´ vstoupı´; nebo le´pe jest v stav manzˇelsky´ vstoupiti nezˇli pa´liti se. 10 Manz ˇ elu˚m pak prˇikazuji ne ja´, ale Pań, rˇka: Manzˇelko od muzˇe neodcha´zej. 11 Paklit’ by odes ˇ la, zu˚stanizˇ nevdana´, aneb smirˇ se s muzˇem. Tolike´zˇ muzˇi nepropousˇteˇj zˇeny. 12 Jiny ´ m pak pravı´m ja´, a ne Pań: Ma´-li ktery´ bratr manzˇelku neveˇrˇ´ıcı´, a ta povoluje by´ti s nı´m, nepropousˇteˇjzˇ jı´. 13 A ma ´ -li ktera´ zˇena muzˇe neveˇrˇ´ıcı´ho, a on chce by´ti s nı´, nepropousˇteˇj ho. 14 Posve ˇ cent’ jest zajiste´ neveˇrˇ´ıcı´ muzˇ pro zˇenu, a zˇena neveˇrˇ´ıcı´ posveˇcena jest pro muzˇe; sic jinak deˇti vasˇi necˇistı´ by byli, ale nynı´ svatı´ jsou. 15 Paklit’ neve ˇ rˇ´ıcı´ odjı´ti chce, necht’ jde. Nenı´t’ manem bratr

neb sestra v takovyćh veˇcech, ale ku pokoji povolal na´s Bu˚h. 16 A kterak ty vı´s ˇ , zˇeno, zı´ska´sˇ-li muzˇe sve´ho? Aneb co ty vı´sˇ, muzˇi, zı´ska´sˇ-li zˇenu? 17 Ale jakz ˇ jednomu kazˇde´mu odmeˇrˇil Bu˚h, a jakzˇ jednoho kazˇde´ho povolal Pań, tak chod’. A takt’ ve vsˇech cı´rkvech rˇ´ıdı´m. 18 Obr ˇ ezany´ neˇkdo povolań jest? Neuvodizˇ na sebe neobrˇı´zky. V neobrˇ´ızce neˇkdo povolań jest? Neobrˇezuj se. 19 Obr ˇ ´ızka nic nenı´, te´zˇ neobrˇ´ızka nic nenı´, ale zachova´vańı´ prˇika´zanı´ Bozˇ´ıch. 20 Jeden kaz ˇ dy´ v tom povolańı´, v neˇmzˇ povolań jest, zu˚sta´vej. 21 Sluz ˇ ebnı´kem povolań jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl by´ti svobodny´, radeˇji toho uzˇ´ıvej. 22 Nebo kdoz ˇ jest v Pańu povolań sluzˇebnı´kem, osvobozeny´ jest Pańeˇ. Te´zˇ podobneˇ kdozˇ jest povolań svobodny´, sluzˇebnı´k jest Kristu˚v. 23 Za mzdu koupeni jste, nebud’tezˇ sluzˇebnıći lidsˇtı´. 24 Jeden kaz ˇ dy´ jakzˇ povolań jest, bratrˇ´ı, v tom zu˚sta´vej prˇed Bohem. 25 O panna ´ ch pak prˇika´zanı´ Pańeˇ nema´m, ale vsˇak radu da´va´m, jako ten, jemuzˇ z milosrdenstvı´ sve´ho Pań dal veˇrny´m by´ti. 26 Za tot’ pak ma ´ m, zˇe jest to dobre´ pro nasta´vajıćı´ potrˇebu,

´M 8 I. KORINTSKY totizˇ zˇe jest dobre´ cˇloveˇku tak by´ti. 27 Pr ˇ iva´zańs k zˇeneˇ? Nehledej rozva´zańı´. Jsi prost od zˇeny? Nehledej zˇeny. 28 Pakli bys se i oz ˇ enil, nezhrˇesˇils, a vdala-li by se panna, nezhrˇesˇila; ale tra´penı´ teˇla mı´ti budou takovı´; ja´t’ pak va´m odpousˇtı´m. 29 Ale totot’ pravı´m, bratr ˇ ´ı, poneˇvadzˇ cˇas ostatnı´ jest ukraćeny´, aby i ti, kterˇ´ızˇ majı´ zˇeny, byli, jako by jich nemeˇli, 30 A kter ˇ ´ızˇ placˇ´ı, jako by neplakali, a kterˇ´ızˇ radujı´ se, jako by se neradovali, a kterˇ´ızˇ kupujı´, jako by nevla´dli, 31 A kter ˇ ´ızˇ uzˇ´ıvajı´ tohoto sveˇta, jako by neuzˇ´ıvali. Nebot’ pomı´jı´ zpu˚sob tohoto sveˇta. 32 Chcit’ pak, abyste vy bez pecˇovańı´ byli. Nebo kdo zˇeny nema´, pecˇuje o to, cozˇ jest Pańeˇ, kterak by se lı´bil Pańu. 33 Ale kdo se oz ˇ enil, pecˇuje o veˇci tohoto sveˇta, jak by se lı´bil zˇeneˇ. 34 Rozdı´lne ´ t’jsou zˇena a panna. Nevdana´ pecˇuje o to, cozˇ jest Pańeˇ, aby byla svata´ i teˇlem i duchem, ale vdana´ pecˇuje o veˇci tohoto sveˇta, kterak by se lı´bila muzˇi. 35 Totot’ pak k vas ˇ emu dobre´mu pravı´m, ne abych na va´s osı´dlo uvrhl, ale abyste slusˇneˇ a

279

prˇ´ıpadneˇ Pańa se prˇ´ıdrzˇeli, bez vsˇelike´ roztrzˇitosti. 36 Pakli kdo za neslus ˇ nou veˇc sve´ panneˇ pokla´da´ pomı´jenı´ cˇasu k vdańı´, a tak by se sta´ti meˇlo, ucˇinˇ, jakzˇkoli chce, nezhrˇesˇ´ı. Nechazˇt’ ji vda´. 37 Ale kdoz ˇ se pevneˇ ustavil v srdci, a nenı´ mu toho nouze, ale v moci ma´ svou vlastnı´ vu˚li, a to ulozˇil v srdci sve´m, aby choval pannu svou, dobrˇe cˇinı´. 38 A tak ten, kdoz ˇ vda´va´, dobrˇe cˇinı´, ale kdo nevda´va´, le´pe cˇinı´. ˇ ena prˇiva´zańa jest za´ko39 Z nem dotud, dokudzˇ jejı´ muzˇ zˇiv jest. Pakli by umrˇel muzˇ jejı´, svobodna´ jest; mu˚zˇ se vda´ti, za kohozˇ chce, toliko v Pańu. 40 Ale blahoslavene ˇ jsˇ´ı jest, zu˚stala-li by tak, podle´ me´ho soudu. Ma´mt’pak za to, zˇet’i ja´ ma´m Ducha Bozˇ´ıho. KAPITOLA 8. Modla´m obeˇtovane´ jı´sti nenı´ hrˇ´ıch, 9. vsˇak s pohorsˇenı´m blizˇnı´ho mdle´ho jı´sti jest veliky´ hrˇ´ıch.

teˇch pak veˇcech, ktere´zˇ

V modla´m obeˇtovańy by´vajı´,

vı´me, zˇe vsˇickni zna´most ma´me. A zna´most nady´ma´, ale la´ska vzdeˇla´va´. 2 Zda ´ -li se pak komu, zˇe neˇco umı´, jesˇteˇ nic nepoznal, tak jakzˇ by meˇl zna´ti. 3 Ale jestliz ˇ e kdo miluje Boha, tent’ jest vyucˇen od neˇho,

280

´M 9 I. KORINTSKY

4 A protoz ˇ o pokrmıćh, kterˇ´ızˇ se modla´m obeˇtujı´, vı´me, zˇe modla na sveˇteˇ nic nenı´, a zˇe nenı´ jine´ho zˇa´dne´ho Boha nezˇ jeden. 5 Nebo acˇkoli jsou ne ˇ kterˇ´ı, jesˇto slovou bohove´, i na nebi i na zemi, (jakozˇ jsou mnozı´ bohove´, a pańi mnozı´), 6 Ale my ma ´ me jedine´ho Boha Otce, z neˇhozˇ vsˇecko, a my v neˇm, a jednoho Pańa Jezˇ´ısˇe Krista, skrze neˇhozˇ vsˇecko, i my skrze neˇho. 7 Ale ne ve vs ˇ echt’ jest to umeˇnı´. Nebo neˇkterˇ´ı s sveˇdomı´m pro modlu azˇ do dnes jako modla´m obeˇtovane´ jedı´, a sveˇdomı´ jejich, jsuci mdle´, posˇkvrnˇuje se. 8 Necˇinı´t’ pak na ´ s pokrm vzaćnyćh Bohu. Nebo budeme-li jı´sti, nic tı´m lepsˇ´ı nebudeme, a nebudeme-li jı´sti, nic horsˇ´ı nebudeme. 9 Ale vizte, at’by snad ta vas ˇe moc nebyla k ura´zˇce mdly´m. 10 Nebo uzr ˇ ´ı-li kdo tebe, majıćı´ho zna´most, a ty sedı´sˇ prˇi pokrmu modla´m obeˇtovane´m, zdalizˇ sveˇdomı´ toho, ktery´zˇ jest mdly´, nebude prˇivedeno k tomu, aby take´ jedl modla´m obeˇtovane´? 11 I zahyne pro to tve ´ veˇdeˇnı´ bratr mdly´, za ktere´hozˇ Kristus umrˇel. 12 A tak hr ˇ esˇ´ıce proti bratrˇ´ım,

a urazˇejıće sveˇdomı´ jejich mdle´, proti Kristu hrˇesˇ´ıte. 13 A protoz ˇ jestlizˇet’ pohorsˇuje pokrm bratra me´ho, nebudu jı´sti masa na veˇky, abych nezhorsˇil bratra sve´ho. KAPITOLA 9. Prˇ´ıkladem svy´m ucˇ´ı pra´va sve´ho v veˇcech prˇ´ıpadnyćh ustupovati, 24. jinak zˇe by o korunu veˇcˇnou prˇisˇli.

dalizˇ nejsem aposˇtol? Zdalizˇ svobodny´? Zdalizˇ jsem Jezukrista Pańa nasˇeho nevideˇl? Zdalizˇ vy nejste praće ma´ v Pańu? 2 Bycht’ pak jiny ´ m nebyl aposˇtolem, tedy va´m jsem; nebo pecˇet me´ho aposˇtolstvı´ vy jste v Pańu. 3 Odpove ˇ d ma´ prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ mne soudı´, ta jest: 4 Zdaliz ˇ nema´me moci jı´sti a pı´ti? 5 Zdaliz ˇ nema´me moci sestry zˇeny prˇi sobeˇ mı´ti, jako i jinı´ aposˇtole´, i bratrˇ´ı Pańeˇ, i Petr? 6 Zdaliz ˇ sa´m ja´ a Barnaba´sˇ nema´me moci dı´la zanechati? 7 I kdo bojuje kdy na svu ˚ j na´klad? Kdo sˇteˇpuje vinici, a ovoce jejı´ho nejı´? Aneb kdo pase sta´do, a mle´ka od sta´da nejı´? 8 Zdali podle ´ cˇloveˇka to pravı´m? Zdalizˇ i za´kon toho nepravı´? 9 Nebo v za ´ koneˇ Mojzˇ´ısˇoveˇ psańo jest: Nezavı´zˇesˇ u´st volu

Z nejsem

´M 9 I. KORINTSKY mla´tıćı´mu. I zdali Bu˚h o voly pecˇuje? ˇ ili naprosto pro na´s to pra10 C vı´? Pro na´st’ jisteˇ napsańo jest. Nebo kdo orˇe, v nadeˇji orati ma´; a kdo mla´tı´ v nadeˇji, nadeˇje sve´ ma´ ućˇasten by´ti. 11 Pone ˇ vadzˇ jsme my va´m duchovnı´ veˇci rozsı´vali, velika´-lizˇ by veˇc byla, kdybychom my vasˇe cˇasne´ veˇci zˇali? 12 Kdyz ˇ t’ jinı´ pra´va sve´ho k va´m uzˇ´ıvajı´, procˇ ne radeˇji my? A vsˇak neuzˇ´ıvali jsme pra´va toho, ale vsˇecko sna´sˇ´ıme, abychom zˇa´dne´ prˇeka´zˇky neucˇinili evangelium Kristovu. 13 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ o svatyćh veˇcech pracujı´, z svatyćh veˇcı´ jedı´, a kterˇ´ızˇ olta´rˇi prˇ´ıstojı´, s olta´rˇem spolu dı´l majı´? 14 Tak i Pa ´ n narˇ´ıdil teˇm, kterˇ´ızˇ evangelium zveˇstujı´, aby z evangelium zˇivi byli. 15 Ja ´ t’ jsem vsˇak nicˇeho toho neuzˇ´ıval. Anizˇ jsem toho proto psal, aby se to prˇi mneˇ tak da´lo, anot’ by mi mnohem le´pe bylo umrˇ´ıti, nezˇli aby kdo chva´lu mou vypra´zdnil. 16 Nebo ka ´ zˇi-li evangelium, nema´m se cˇ´ım chlubiti, poneˇvadzˇ jsem to povinen; ale beˇda by mneˇ bylo, kdybych neka´zal. 17 Jestliz ˇ e pak dobrovolneˇ to cˇinı´m, ma´mt’ odplatu; pakli bezdeˇk, u´rˇadt’ jest mi sveˇrˇen.

281

18 Jakouz ˇ tedy ma´m odplatu? Abych evangelium ka´zˇe, uka´zal, zˇe jest bez na´kladu˚ evangelium Kristovo, proto abych zle neuzˇ´ıval pra´va sve´ho prˇi evangelium. 19 Svoboden zajiste ´ jsa ode vsˇech, vsˇechneˇm sebe same´ho v sluzˇbu jsem vydal, abych mnohe´ zı´skal. 20 A ucˇine ˇ n jsem Zˇidu˚m jako Zˇid, abych Zˇidy zı´skal; teˇm, kterˇ´ızˇ pod za´konem jsou, jako bych pod za´konem byl, abych ty, kterˇ´ızˇ pod za´konem jsou, zı´skal. 21 Te ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou bez za´kona, jako bych bez za´kona byl, (nejsa bez za´kona Bohu, ale jsa pod za´konem Kristu), abych zı´skal ty, kterˇ´ızˇ jsou bez za´kona. 22 Ucˇine ˇ n jsem mdly´m jako mdly´, abych mdle´ zı´skal. Vsˇechneˇm vsˇecko jsem ucˇineˇn, abych vzˇdy neˇktere´ k spasenı´ prˇivedl. 23 A tot’ cˇinı´m pro evanegelium, abych ućˇastnı´k jeho byl. 24 Zdaliz ˇ nevı´te, zˇe ti, kterˇ´ızˇ v za´vod beˇzˇ´ı, vsˇickni zajiste´ beˇzˇ´ı, ale jeden be´rˇe za´klad? Tak beˇzˇte, abyste dosa´hli. 25 A vs ˇ eliky´, kdozˇ bojuje, ve vsˇem jest zdrzˇelivy´. A oni zajiste´ proto, aby porusˇitelnou korunu vzali, ale my neporusˇitelnou. 26 Protoz ˇ ja´ tak beˇzˇ´ım, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vı´tr rozra´zˇeje,

282

´ M 10 I. KORINTSKY

27 Ale podman ˇ uji teˇlo sve´, a v sluzˇbu podrobuji, abych snad jiny´m ka´zˇe, sa´m nebyl nesˇlechetny´.

KAPITOLA 10. Zˇa´dostem hrˇ´ısˇny´m nepovolovati, 9. na Krista nehrˇesˇiti, 14. satanu se neprˇiućˇastnˇovati, 23. mdlyćh neura´zˇeti.

echcit’ pak, abyste neveˇdeˇli,

N bratrˇ´ı, zˇe otcove´ nasˇi vsˇic-

kni pod onı´m oblakem byli, a vsˇickni morˇe prˇesˇli, 2 A vs ˇ ickni v Mojzˇ´ısˇe pokrˇteˇni jsou v oblace a v morˇi, 3 A vs ˇ ickni ty´zˇ pokrm duchovnı´ jedli, 4 A vs ˇ ickni ty´zˇ na´poj duchovnı´ pili. Pili zajiste´ z duchovnı´ ska´ly, ktera´zˇ za nimi sˇla. Ta pak ska´la byl Kristus. 5 Ale ne ve mnohy ´ ch z nich zalı´bilo se Bohu; nebo zhynuli na pousˇti. 6 Ty pak ve ˇ ci ku prˇ´ıkladu na´m se staly, abychom nebyli zˇa´dostivi zle´ho, jako oni zˇa´dali. 7 Protoz ˇ nebud’te modla´rˇi, jako neˇkterˇ´ı z nich, jakozˇ psańo jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali. 8 Aniz ˇ smilneˇme, jako neˇkterˇ´ı z nich smilnili, a padlo jich jeden den trˇ´ımecı´tma tisıću˚. 9 Ani pokous ˇ ejme Krista, jako neˇkterˇ´ız nich pokousˇeli, a od hadu˚ zhynuli.

10 Ani repcete, jako i ne ˇ kterˇ´ı z nich reptali, a zhynuli od za´hubce. 11 Toto pak vs ˇ ecko u figu˚rˇe da´lo se jim, a napsańo jest k napomenutı´ nasˇemu, kterˇ´ızˇ jsme na konci sveˇta. 12 A protoz ˇ kdo se domnı´va´, zˇe stojı´, hledizˇ, aby nepadl. 13 Pokus ˇ enı´ va´s nezachva´tilo, nezˇ lidske´. Ale veˇrny´t’ jest Bu˚h, ktery´zˇ nedopustı´ va´s pokousˇeti nad vasˇi mozˇnost, ale zpu˚sobı´t’s pokusˇenı´m take´ i vysvobozenı´, abyste mohli sne´sti. 14 Protoz ˇ , moji milı´, utı´kejtezˇ modla´rˇstvı´. 15 Jakoz ˇ to opatrny´m mluvı´m. Vy sud’te, co pravı´m. 16 Kalich dobror ˇ ecˇenı´, ktere´muzˇ dobrorˇecˇ´ıme, zdalizˇ nenı´ spolecˇnost krve Kristovy? A chle´b, ktery´zˇ la´meme, zdalizˇ nenı´ spolecˇnost teˇla Kristova? 17 Pone ˇ vadzˇ jeden chle´b, jedno teˇlo mnozı´ jsme; vsˇickni zajiste´ jednoho chleba ućˇastni jsme. 18 Pohled’te na Izraele podle ´ teˇla. Zdalizˇ ti, kterˇ´ızˇ jedı´ obeˇti, nejsou ućˇastnıći olta´rˇe? 19 Coz ˇ tedy dı´m? Zˇe modla jest neˇco? Aneb zˇe modla´m obeˇtovane´ neˇco jest? 20 Anobrz ˇ cozˇ obeˇtujı´ pohane´, d’a´blu˚m obeˇtujı´, a ne Bohu. Nechteˇlt’ bych pak, abyste vy byli ućˇastnıći d’a´blu˚.

´ M 11 I. KORINTSKY 21 Nemu ˚ zˇete kalicha Pańeˇ pı´ti i kalicha d’a´blu˚; nemu˚zˇete ućˇastnıći by´ti stolu Pańeˇ i stolu d’a´blu˚. ˇ i k hneˇvu popouzı´me Pa´22 C na? Zdazˇ silneˇjsˇ´ı jsme jeho? 23 Vs ˇ ecko mi slusˇ´ı, ale ne vsˇecko jest uzˇitecˇne´; vsˇecko mi slusˇ´ı, ale ne vsˇecko vzdeˇla´va´. ˇ a´dny´ nehledej svyćh veˇcı´, 24 Z ale jeden kazˇdy´ toho, cozˇ jest blizˇnı´ho. 25 Vs ˇ ecko, cozˇ se v masnyćh kra´mıćh proda´va´, jezte, nic se nevypta´vajıće pro sveˇdomı´. 26 Nebo Pa ´ neˇt’ jest zemeˇ i plnost jejı´. 27 Pozval-lit’ by va ´ s pak kdo z neveˇrˇ´ıcıćh, a chcete jı´ti, vsˇe, cozˇkoli bylo by va´m prˇedlozˇeno, jezte, nic se nevypta´vajıće pro sveˇdomı´. 28 Pakli by va ´ m neˇkdo rˇekl: Toto jest modla´m obeˇtovane´, nejezte pro toho, kdozˇ ozna´mil, a pro sveˇdomı´. Pańeˇ zajiste´ jest zemeˇ i plnost jejı´. 29 Sve ˇ domı´ pak pravı´m ne tve´, ale toho druhe´ho. Nebo procˇ by meˇla svoboda ma´ potupena by´ti od cizı´ho sveˇdomı´? 30 A pone ˇ vadzˇ ja´ s dı´ku˚ cˇineˇnı´m pozˇ´ıva´m, procˇ za bezbozˇne´ho jmıń by´ti ma´m pro to, z cˇehozˇ ja´ dı´ky cˇinı´m? 31 Protoz ˇ bud’ zˇe jı´te, neb pijete, aneb cozˇkoli cˇinı´te, vsˇecko k sla´veˇ Bozˇ´ı cˇinˇte.

283

32 Bez u ´ razu bud’te i Zˇidu˚m i ˇ eku˚m i cı´rkvi Bozˇ´ı, R 33 Jakoz ˇ i ja´ ve vsˇem lı´bı´m se vsˇechneˇm, nehledaje v tom sve´ho uzˇitku, ale mnohyćh, aby spaseni byli.

KAPITOLA 11. Jak se chovati v spolecˇnyćh shroma´zˇdeˇnıćh, ucˇ´ı, 16. nezpu˚sob prˇi vecˇerˇi Pańeˇ tresce, 33. a k vydane´mu prve´ vede.

a´sledovnıći moji bud’te, ja-

N ko i ja´ Kristu˚v.

2 Chva ´ lı´mt’ pak va´s, bratrˇ´ı, zˇe vsˇecky veˇci me´ v pameˇti ma´te, a jakzˇ jsem vydal va´m, ustanovenı´ zachova´va´te. 3 Chcit’ pak, abyste ve ˇ deˇli, zˇe vsˇelike´ho muzˇe hlava jest Kristus, a hlava zˇeny muzˇ, hlava pak Kristova Bu˚h. 4 Kaz ˇ dy´ muzˇ, modle se aneb prorokuje s prˇikrytou hlavou, ohyzˇd’uje hlavu svou. 5 Kaz ˇ da´ pak zˇena, modleci se aneb prorokujici s neprˇikrytou hlavou, ohyzˇd’uje hlavu svou; nebo jednostejna´ veˇc jest, jako by se oholila. 6 Nebo nezavı´jı´-lit’ se z ˇ ena, nechazˇt’ se take´ ostrˇ´ıha´. Pakli jest mrzka´ veˇc zˇeneˇ oholiti se neb ostrˇ´ıhati, nechazˇt’ se zavı´jı´. 7 Muz ˇ t’ nema´ zavı´jeti hlavy, jsa obraz a sla´va Bozˇ´ı, ale zˇena jest sla´va muzˇova. 8 Nebo nenı´ muz ˇ z zˇeny, ale zˇena z muzˇe.

284


9 Nenı´ zajiste ´ muzˇ stvorˇen pro zˇenu, ale zˇena pro muzˇe. 10 Protoz ˇ ma´t’ zˇena mı´ti obestrˇenı´ na hlaveˇ pro andeˇly. 11 A vs ˇ ak ani muzˇ bez zˇeny, ani zˇena bez muzˇe v Pańu. 12 Nebo jakoz ˇ zˇena z muzˇe, tak i muzˇ skrze zˇenu, vsˇecky pak veˇci z Boha. 13 Vy sami mezi sebou sud’te, slusˇ´ı-li se zˇeneˇ bez zavitı´ modliti Bohu. 14 Zdaliz ˇ va´s i samo prˇirozenı´ neucˇ´ı, zˇet’ jest ohyzda muzˇi mı´ti dlouhe´ vlasy? 15 Ale z ˇ eneˇ mı´ti dlouhe´ vlasy poctive´ jest; nebo vlasove´ k zastı´rańı´ dańi jsou jı´. 16 Jestliz ˇ e pak komu se vidı´ neustupny´m by´ti, myt’ takove´ho obycˇeje nema´me, ani cı´rkev Bozˇ´ı. 17 Tyto pak ve ˇ ci prˇedkla´daje, nechva´lı´m, zˇe ne k lepsˇ´ımu, ale k horsˇ´ımu se scha´zı´te. 18 Nejprve ´ zajiste´, kdyzˇ se scha´zı´te do shroma´zˇdeˇnı´, slysˇ´ım, zˇe jsou roztrzˇky mezi va´mi, a poneˇkud tomu veˇrˇ´ım. 19 Nebot’musejı´ i kacı´r ˇ stva mezi va´mi by´ti, aby pra´veˇ pobozˇnı´ zjeveni byli mezi va´mi. 20 Kdyz ˇ tedy tak se scha´zı´te vespolek, tot’ nenı´ vecˇerˇi Pańeˇ jı´sti, 21 Pone ˇ vadzˇ jeden kazˇdy´ nejprv s jı´dlem vecˇerˇe sve´ se uspı´sˇ´ı, a tu neˇkdo lacˇnı´, a jiny´ se prˇepil.

22 A coz ˇ pak domu˚ nema´te k jı´dlu a ku pitı´? Cˇili cı´rkev Bozˇ´ı tupı´te, a zahanbujete ty, kterˇ´ızˇ nemajı´? Cozˇ va´m dı´m? Chva´liti budu va´s? V tom nechva´lı´m. 23 Ja ´ zajiste´ prˇijal jsem ode Pańa, cozˇ i vydal jsem va´m, zˇe Pań Jezˇ´ısˇ v tu noc, v kterouzˇ zrazen jest, vzal chle´b, 24 A dı´ky cˇiniv, la ´ mal a rˇekl: Vezmeˇte, jezte, to jest teˇlo me´, ktere´zˇ se za va´s la´me. To cˇinˇte na mou pama´tku. 25 Takz ˇ i kalich, kdyzˇ povecˇerˇel, rˇka: Tento kalich jest ta nova´ smlouva v me´ krvi. To cˇinˇte, kolikra´tkoli pı´ti budete, na mou pama´tku. 26 Nebo kolikra ´ tzˇ byste koli jedli chle´b tento a kalich tento pili, smrt Pańeˇ zveˇstujete, dokudzˇ neprˇijde. 27 A protoz ˇ kdokoli jedl by chle´b tento, a pil kalich Pańeˇ nehodneˇ, vinen bude teˇlem a krvı´ Pańeˇ. 28 Zkusiz ˇ tedy sa´m sebe cˇloveˇk, a tak chle´b ten jez, a z toho kalicha pı´. 29 Nebo kdoz ˇ jı´ a pije nehodneˇ, odsouzenı´ sobeˇ jı´ a pije, nerozsuzuje teˇla Pańeˇ. 30 Protoz ˇ mezi va´mi jsou mnozı´ mdlı´ a nemocnı´, a spı´ mnozı´, 31 Jes ˇ to kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

´ M 12 I. KORINTSKY 32 Ale kdyz ˇ by´va´me souzeni, ode Pańa by´va´me poucˇovańi, abychom s sveˇtem nebyli potupeni. 33 A tak, bratr ˇ ´ı moji, kdyzˇ se scha´zı´te k jı´dlu, jedni na druhe´ cˇeka´vejte. 34 Pakli kdo lacˇnı´, doma jez, abyste se nescha´zeli k odsouzenı´. Jine´ pak veˇci, kdyzˇ prˇijdu, zrˇ´ıdı´m.

KAPITOLA 12. Ucˇ´ı aposˇtol daru˚ Bozˇ´ıch dobrˇe uzˇ´ıvati, 12. a v svornosti, v la´sce i v jednoteˇ ducha zu˚sta´vati.

duchovnıćh pak darˇıćh,

O bratrˇ´ı, nechci, abyste ne-

veˇdeˇli. 2 Vı´te, z ˇ e jste byli pohane´, kterˇ´ızˇ k modla´m neˇmy´m, jakzˇ jste by´vali vedeni, tak jste chodili. 3 Protoz ˇ zna´mot’ va´m cˇinı´m, zˇe zˇa´dny´ v Duchu Bozˇ´ım mluveˇ, nezlorˇecˇ´ı Jezˇ´ısˇi, a zˇa´dny´ nemu˚zˇe rˇ´ıci Pań Jezˇ´ısˇ, jedine´ v Duchu svate´m. 4 Rozdı´lnı´t’pak darove ´ jsou, ale tenty´zˇ Duch, 5 A rozdı´lna ´ jsou prˇisluhovańı´, ale tenty´zˇ Pań, 6 A rozdı´lne ´ jsou moci, ale tenty´zˇ jest Bu˚h, ktery´zˇ pu˚sobı´ vsˇecko ve vsˇech. 7 Jednomu pak kaz ˇ de´mu dańo by´va´ zjevenı´ Ducha k uzˇitku. 8 Nebo ne ˇ komu dańa by´va´ skrze Ducha rˇecˇ moudrosti, jine´mu

285

pak rˇecˇ umeˇnı´ podle´ te´hozˇ Ducha. 9 Jine ´ mu pak vı´ra v te´mzˇ Duchu, jine´mu darove´ uzdravovańı´ v jednostejne´m Duchu. 10 Ne ˇ komu pak divu˚ cˇineˇnı´, jine´mu pak proroctvı´, jine´mu pak rozeznańı´ duchu˚, jine´mu pak rozlicˇnost jazyku˚, jine´mu pak vykla´dańı´ jazyku˚. 11 Ale to vs ˇ e pu˚sobı´ jeden a ty´zˇ Duch, rozdeˇluje jednomu kazˇde´mu obzvla´sˇtneˇ, jakzˇ raćˇ´ı. 12 Nebo jakoz ˇ teˇlo jedno jest a mnoho ma´ oudu˚, ale vsˇickni ti jednoho teˇla oudove´, mnozı´ jsouce, jedno teˇlo jsou: tak i Kristus. 13 Skrze jednoho zajiste ´ Ducha my vsˇickni v jedno teˇlo pokrˇteˇni ˇ ekove´, jsme, bud’ Zˇide´, bud’ R bud’ sluzˇebnıći, neb svobodnı´, a vsˇickni v jeden duch zapojeni jsme. 14 Nebo te ˇ lo nenı´ jeden oud, ale mnozı´. 15 Dı´-li noha: Pone ˇ vadzˇ nejsem rukou, nejsem z teˇla, zdalizˇ proto nenı´ z teˇla? 16 A dı´-li ucho: Kdyz ˇ nejsem oko, nejsem z teˇla, zdalizˇ proto nenı´ z teˇla? 17 Jestliz ˇ e vsˇecko teˇlo jest oko, kde pak sluch? Pakli vsˇecko sluch, kde povoneˇnı´? 18 Ale zr ˇ ´ıdil Bu˚h oudy, jeden kazˇdy´ z nich v teˇle, tak jakzˇ chteˇl.

286


19 Paklit’ by vs ˇ ickni byli jeden oud, kde by bylo teˇlo? 20 Ale nynı´ acˇ mnozı´ oudove ´ jsou, jest vsˇak jedno teˇlo. 21 Nemu ˚ zˇet’ tedy oko rˇ´ıci ruce: Nepotrˇebı´ mi tebe, aneb opeˇt hlava noha´m: Nepotrˇebuji va´s. 22 Ny ´ brzˇ mnohem vıće oudove´, kterˇ´ızˇ se zdadı´ nejmdlejsˇ´ı v teˇle by´ti, potrˇebnı´ jsou. 23 A ktere ´ zˇ ma´me za nejnepoctiveˇjsˇ´ı v teˇle, teˇm veˇtsˇ´ı poctivost cˇinı´me; a nepoctivı´ nasˇi hojneˇjsˇ´ı ozdobu majı´, 24 Poctivı´ pak oudove ´ nasˇi toho nepotrˇebujı´. Ale Bu˚h tak zpu˚sobil teˇlo, dav posledneˇjsˇ´ımu hojneˇjsˇ´ı poctivost, 25 Aby nebyla roztrz ˇ itost v teˇle, ale aby oudove´ jedni o druhe´ vespolek pecˇovali. 26 A protoz ˇ jestlizˇe co trpı´ jeden oud, spolu s nı´m trpı´ vsˇickni oudove´; pakli jest v sla´veˇ jeden oud, radujı´ se spolu s nı´m vsˇickni oudove´. 27 Vy pak jste te ˇ lo Kristovo, a oudove´ z cˇa´stky. 28 A ne ˇ ktere´ zajiste´ postavil Bu˚h v cı´rkvi nejprv aposˇtoly, druhe´ proroky, trˇetı´ ucˇitele, potom moci, potom dary uzdravovańı´, pomocnı´ky, spra´vce, rozlicˇnost jazyku˚. 29 Zdaliz ˇ jsou vsˇickni aposˇtole´? Zdali vsˇickni proroci? Zdali vsˇickni ucˇitele´? Zdali vsˇickni divy cˇinı´?

30 Zdali vs ˇ ickni majı´ dary k uzdravovańı´? Zdali vsˇickni jazyky mluvı´? Zdali vsˇickni vykla´dajı´? 31 Snaz ˇ ujte se pak dojı´ti daru˚ lepsˇ´ıch, a jesˇteˇt’ vysˇsˇ´ı cestu va´m uka´zˇi.

KAPITOLA 13. Chva´la svate´ la´sky.

ych jazyky lidsky´mi mluvil

B i andeˇlsky´mi, a la´sky kdy-’ bych nemeˇl, ucˇineˇn jsem meˇd zvucˇ´ıcı´ aneb zvonec zneˇjıćı´. 2 A bycht’ me ˇ l proroctvı´, a poveˇdom byl vsˇelike´ho tajemstvı´ i vsˇelike´ho umeˇnı´, a kdybych meˇl tak velikou vı´ru, zˇe bych hory prˇena´sˇel, la´sky pak kdybych nemeˇl, nic nejsem. 3 A kdybych vynaloz ˇ il na pokrmy vsˇecken statek svu˚j, a bych vydal teˇlo sve´ k spa´lenı´, a la´sky bych nemeˇl, nic mi to neprospı´va´. 4 La ´ ska trpeˇliva´ jest, dobrotiva´ jest, la´ska neza´vidı´, la´ska nenı´ vsˇetecˇna´, nenady´ma´ se. 5 V nic neslus ˇ ne´ho se nevyda´va´, nehleda´ svyćh veˇcı´, nezpouzı´ se, neobmy´sˇlı´ zle´ho. 6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdeˇ. 7 Vs ˇ ecko sna´sˇ´ı, vsˇemu veˇrˇ´ı, vsˇeho se nadeˇje, vsˇeho trpeˇliveˇ cˇeka´.

´ M 14 I. KORINTSKY 8 La ´ ska nikdy nevypada´, jesˇto bud’ zˇe proroctvı´ jsou, ta prˇestanou, bud’ jazykove´, ti utichnou, bud’ ucˇenı´, to v nic prˇijde. 9 Z cˇa ´ stky zajiste´ pozna´va´me, a z cˇa´stky prorokujeme. 10 Ale jakz ˇ by prˇisˇlo dokonale´, tehdyt’ to, cozˇ jest z cˇa´stky, vyhlazeno bude. 11 Dokudz ˇ jsem byl dı´teˇ, mluvil jsem jako dı´teˇ, myslil jsem jako dı´teˇ, smy´sˇlel jsem jako dı´teˇ, ale kdyzˇ jsem muzˇ, opustil jsem deˇtinske´ veˇci. 12 Nynı´ zajiste ´ vidı´me v zrcadle a skrze podobenstvı´, ale tehda´zˇ tva´rˇ´ı v tva´rˇ. Nynı´ pozna´va´m z cˇa´stky, ale tehdy pozna´m, tak jakzˇ i zna´mostı´ obdarˇen budu. 13 Nynı´ pak zu ˚ sta´va´ vı´ra, nadeˇje, la´ska, to tre´, ale nejveˇtsˇ´ı z nich jestit’ la´ska.

KAPITOLA 14. Ucˇ´ı daru˚ Bozˇ´ıch vysˇsˇ´ıch i nizˇsˇ´ıch k spolecˇne´mu vzdeˇlańı´ uzˇ´ıvati.

tu˚jtezˇ o la´sku, horliveˇ zˇa´dej-

S te duchovnıćh veˇcı´, nejvıće

vsˇak, abyste prorokovali. 2 Nebo ten, kdoz ˇ mluvı´ cizı´m jazykem, ne lidem mluvı´, ale Bohu; nebo zˇa´dny´ neposloucha´, ale duchem vypravuje tajemstvı´. 3 Kdoz ˇ pak prorokuje, lidem mluvı´ vzdeˇlańı´, i napomıńańı´, i poteˇsˇenı´.

287

4 Kdoz ˇ mluvı´ cizı´m jazykem, sa´m sebe vzdeˇla´va´, ale ten, kdozˇ prorokuje, cı´rkev vzdeˇla´va´. 5 Chte ˇ lt’ bych pak, abyste vsˇickni jazyky mluvili, ale vsˇak radeˇji, abyste prorokovali. Nebo veˇtsˇ´ı jest ten, ktery´zˇ prorokuje, nezˇli ten, kdozˇ jazyky mluvı´, lecˇ by take´ vykla´dal, aby se vzdeˇla´vala cı´rkev. 6 A protoz ˇ , bratrˇ´ı, prˇisˇel-li bych k va´m, jazyky mluveˇ, cozˇ va´m prospeˇji, nebudu-lit’ va´m mluviti, bud’ v zjevenı´ neb v umeˇnı´, bud’ v proroctvı´ neb v ucˇenı´? 7 Vs ˇ ak i bezdusˇne´ veˇci, vyda´vajıćı´ zvuk, jako pı´sˇt’alka neb harfa, kdyby rozdı´lne´ho zvuku nevyda´valy, kterak by veˇdıńo bylo, co se pı´ska´, aneb na harfu hra´? 8 Ano trouba vydala-li by nejisty´ hlas, kdozˇ se bude strojiti k boji? 9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem srozumitelnyćh slov, kterak bude rozumıńo, co se mluvı´? Budete jen u vı´tr mluviti. 10 Tak mnoho, (jakz ˇ vidı´me), rozdı´lu˚ hlasu˚ jest na sveˇteˇ, a nic nenı´ bez hlasu. 11 Protoz ˇ nebudu-lit’zna´ti moci hlasu, budu tomu, ktery´zˇ mluvı´, cizozemec, a ten, kdozˇ mluvı´, bude mi cizozemec. 12 Tak i vy, pone ˇ vadzˇ jste horlivı´ milovnıći duchovnıćh veˇcı´,

288


toho hledejte, abyste se k vzdeˇlańı´ cı´rkve rozhojnili. 13 A protoz ˇ , kdozˇ mluvı´ jazykem, modl se, aby mohl vykla´dati. 14 Nebo modlı´m-lit’se jazykem, duch mu˚j se modlı´, ale mysl ma´ bez uzˇitku jest. 15 Coz ˇ tedy jest? Modliti se budu duchem a modliti se budu i myslı´; ple´sati budu duchem, a ple´sati budu i myslı´. 16 Nebo kdybys dobror ˇ ecˇil duchem, kterakzˇ ten, ktery´zˇ prosty´ cˇloveˇk jest, k tve´mu dı´ku˚ cˇineˇnı´ rˇekne Amen, poneˇvadzˇ nevı´, co pravı´sˇ? 17 Nebo acˇ ty dobr ˇ e dı´ky cˇinı´sˇ, ale jiny´ se nevzdeˇla´va´. 18 De ˇ kuji Bohu sve´mu, zˇe vıće nezˇ vy vsˇickni jazyky mluvı´m; 19 Ale v zboru rade ˇ ji bych chteˇl peˇt slov srozumitelneˇ promluviti, abych take´ jinyćh poucˇil, nezˇli deset tisıću˚ slov jazykem. 20 Bratr ˇ ´ı, nebud’te deˇti v smyslu, ale zlostı´ bud’te deˇti, smyslem pak bud’te dospeˇlı´. 21 Psa ´ no jest v za´koneˇ: Protozˇ rozlicˇny´mi jazyky a cizı´mi rty budu mluviti lidu tomuto, a anizˇ tak mne slysˇeti budou, pravı´ Pań. 22 A tak jazykove ´ jsou za div ne teˇm, kterˇ´ızˇ veˇrˇ´ı, ale neveˇrˇ´ıcı´m, proroctvı´ pak ne neveˇrˇ´ıcı´m, ale veˇrˇ´ıcı´m.

23 A protoz ˇ kdyzˇ by se sesˇla vsˇecka cı´rkev spolu, a vsˇickni by jazyky mluvili, a vesˇli by tam i neucˇenı´ neb neveˇrˇ´ıcı´, zdalizˇ nerˇeknou, zˇe bla´znı´te? 24 Ale kdyby vs ˇ ickni prorokovali, a vsˇel by neˇkdo neveˇrˇ´ıcı´ neb neucˇeny´, prˇema´hań by byl ode vsˇech, a souzen ode vsˇech. 25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a padna na tva´rˇ, klaneˇti se bude Bohu, vyzna´vaje, zˇe jisteˇ Bu˚h jest mezi va´mi. 26 Coz ˇ tedy, bratrˇ´ı? Kdyzˇ se scha´zı´te, jeden kazˇdy´ z va´s pı´senˇ ma´, ucˇenı´ ma´, jazyk ma´, zjevenı´ ma´, vykla´dańı´ ma´, vsˇecko to budizˇ k vzdeˇlańı´. 27 Bud’ z ˇ e kdo jazykem mluvı´, tedy skrze dva neb nejvıće trˇi, a to jeden po druhe´m, a jeden at’ vykla´da´. 28 Pakli by nebylo vykladacˇe, necht’ mlcˇ´ı v shroma´zˇdeˇnı´, sa´m pak sobeˇ nechazˇt’ mluvı´ a Bohu. 29 Proroci pak dva neb tr ˇ i at’ mluvı´, a jinı´ necht’ rozsuzujı´. 30 Paklit’ by jine ´ mu tu prˇ´ısedıćı´mu zjeveno bylo, prvnı´ mlcˇ. 31 Nebo mu ˚ zˇete vsˇickni, jeden po druhe´m, prorokovati, aby se vsˇickni ucˇili, a vsˇickni se poteˇsˇovali. 32 Duchove ´ t’ pak proroku˚ proroku˚m poddańı´ jsou. 33 Nebot’ Bu ˚ h nenı´ pu˚vod nerˇa´du, ale pokoje, jako i ve vsˇech shroma´zˇdeˇnıćh svatyćh.

´ M 15 I. KORINTSKY ˇ eny vasˇe v shroma´zˇdeˇnıćh 34 Z at’ mlcˇ´ı, nebo nedopousˇtı´ se jim mluviti, ale aby poddańy byly, jakzˇ i za´kon pravı´. 35 Pakli se chtı´ cˇemu naucˇiti, doma muzˇu˚ svyćh nechat’se ptajı´. Nebo mrzka´ veˇc jest zˇena´m mluviti v shroma´zˇdeˇnı´. 36 Zdali od va ´ s slovo Bozˇ´ı posˇlo? Zdali k samy´m va´m prˇisˇlo? 37 Zda ´ -li se sobeˇ kdo by´ti prorokem neb duchovnı´m, nechazˇt’ pozna´, co va´m pı´sˇi, zˇet’ jsou prˇika´zanı´ Pańeˇ. 38 Pakli kdo nevı´, neve ˇ z. 39 A takz ˇ , bratrˇ´ı, snazˇte se o to, abyste prorokovali, a jazyky mluviti nezbranˇujte. 40 Vs ˇ ecko slusˇneˇ a podle´ rˇa´du at’ se deˇje. KAPITOLA 15. Artikul o budoucı´m vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh utvrzuje, 35. i vysveˇtluje.

rˇipomıńa´mt’ pak va´m, braevangelium, ktere´zˇ jsem zveˇstoval va´m, ktere´zˇ jste i prˇijali, v neˇmzˇ i stojı´te, 2 Skrze ktere ´ zˇ, (jestlizˇe, kterak jsem va´m ka´zal, v pameˇti ma´te), i spasenı´ be´rˇete, lecˇ byste na darmo uveˇrˇili. 3 Vydal jsem zajiste ´ va´m nejprˇedneˇji, cozˇ jsem i vzal, zˇe Kristus umrˇel za hrˇ´ıchy nasˇe podle´ pı´sem, 4A z ˇ e jest pohrˇben, a zˇe vstal z mrtvyćh trˇetı´ho dne podle´ pı´sem,

P trˇ´ı,

289

5A z ˇ e vidıń jest od Petra, potom od dvanaćti. 6 Potom vidıń vıće nez ˇ od peˇti set bratrˇ´ı spolu, z nichzˇ mnozı´ jesˇteˇ zˇivi jsou azˇ dosavad, a neˇkterˇ´ı zesnuli. 7 Potom vidıń jest od Jakuba, potom ode vsˇech aposˇtolu˚. 8 Nejposle ´ ze pak ze vsˇech, jako nedochu˚dcˇeti, uka´zal se i mneˇ. 9 Nebo ja ´ jsem nejmensˇ´ı z aposˇtolu˚, ktery´zˇ nejsem hoden slouti aposˇtol, proto zˇe jsem se protivil cı´rkvi Bozˇ´ı. 10 Ale milostı´ Boz ˇ ´ı jsem to, cozˇ jsem, a milost jeho ve mneˇ daremna´ nebyla, ale hojneˇji, nezˇ oni vsˇickni, pracoval jsem, a vsˇak ne ja´, ale milost Bozˇ´ı mneˇ prˇ´ıtomna´. 11 Protoz ˇ i ja´ i oni tak ka´zˇeme, a tak jste uveˇrˇili. 12 Pone ˇ vadzˇ se pak ka´zˇe o Kristu, zˇe z mrtvyćh vstal, kterakzˇ neˇkterˇ´ı mezi va´mi pravı´, zˇe by nebylo z mrtvyćh vstańı´? 13 Nebo nenı´-lit’ z mrtvy ´ ch vstańı´, anizˇt’ Kristus z mrtvyćh vstal. 14 A nevstal-lit’z mrtvy ´ ch Kristus, tedyt’ jest daremne´ ka´zanı´ nasˇe, a daremna´t’ jest i vı´ra vasˇe. 15 A byli bychom nalezeni i kr ˇ ivı´ sveˇdkove´ Bozˇ´ı; nebo vydali jsme sveˇdectvı´ o Bohu, zˇe vzkrˇ´ısil z mrtvyćh Krista. Ktere´hozˇ

290


nevzkrˇ´ısil, (totizˇ) jestlizˇe mrtvı´ z mrtvyćh nevsta´vajı´. 16 Nebo jestliz ˇ et’ mrtvı´ z mrtvyćh nevsta´vajı´, anizˇt’ Kristus vstal. 17 A nevstal-lit’z mrtvy ´ ch Kristus, marna´ jest vı´ra vasˇe, jesˇteˇ jste v svyćh hrˇ´ısˇ´ıch. 18 A takt’ i ti, kter ˇ ´ızˇ zesnuli v Kristu, zahynuli. 19 Jestliz ˇ et’ pak v tomto zˇivoteˇ toliko nadeˇji ma´me v Kristu, nejbı´dneˇjsˇ´ı jsme ze vsˇech lidı´. 20 Ale vstalt’ z mrtvy ´ ch Kristus, prvotiny teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli. 21 Nebo pone ˇ vadzˇ skrze cˇloveˇka smrt, skrze cˇloveˇka i vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh. 22 Nebo jakoz ˇ v Adamovi vsˇickni umı´rajı´, tak i skrze Krista vsˇickni obzˇiveni budou. 23 Ale jeden kaz ˇ dy´ v sve´m porˇa´dku: Prvotiny Kristus, potom ti, kterˇ´ızˇ jsou Kristovi, v prˇ´ısˇtı´ jeho. 24 Potom bude konec, kdyz ˇ vzda´ kra´lovstvı´ Bohu a Otci, kdyzˇ vypra´zdnı´ vsˇelike´ knı´zˇatstvo, i vsˇelikou vrchnost i moc. 25 Nebot’ musı´ on kralovati, dokudzˇ nepolozˇ´ı vsˇech neprˇa´tel pod nohy jeho. 26 Nejposledne ˇ jsˇ´ı pak neprˇ´ıtel zahlazen bude smrt. 27 Nebo vs ˇ ecky veˇci poddal pod nohy jeho. Kdyzˇ pak pravı´, zˇe

vsˇecky veˇci poddańy jsou, zjevne´t’ jest, zˇe kromeˇ toho, ktery´zˇ jemu poddal vsˇecko. 28 A kdyz ˇ poddańo jemu bude vsˇecko, tehdy i sa´m Syn podda´ se tomu, ktery´zˇ jemu poddati ma´ vsˇecko, aby byl Bu˚h vsˇecko ve vsˇech. 29 Sic jinak co cˇinı´ ti, kter ˇ ´ızˇ se krˇtı´ za mrtve´? Jestlizˇet’ jistotneˇ nevsta´vajı´ mrtvı´ z mrtvyćh, i procˇ se krˇtı´ za mrtve´. 30 Procˇ i my nebezpecˇenstvı´ trpı´me kazˇde´ hodiny? 31 Na kaz ˇ dy´ den umı´ra´m, skrze sla´vu nasˇi, kterouzˇ ma´m v Kristu Jezˇ´ısˇi Pańu nasˇem. 32 Jestliz ˇ et’ jsem obycˇejem jinyćh lidı´ bojoval s sˇelmami v Efezu, co mi to prospeˇje, nevstanou-lit’ mrtvı´? Jezme tedy a pı´me, nebo zı´tra zemrˇeme. 33 Nedejte se svoditi. Porus ˇ ujı´t’ dobre´ obycˇeje zla´ rozmlouvańı´. 34 Procit’te k kona ´ nı´ spravedlnosti, a nehrˇesˇte. Nebo neˇkterˇ´ı neznajı´ Boha; k zahanbenı´ vasˇemu mluvı´m. 35 Ale r ˇ eknet’ neˇkdo: Kterakzˇ vstanou mrtvı´? V jake´m pak teˇle prˇijdou? ´ nemoudry´, to, cozˇ ty rozsı´36 O va´sˇ, neby´va´ obzˇiveˇno, lecˇ umrˇe. 37 A coz ˇ rozsı´va´sˇ, ne to teˇlo, ktere´zˇ potom zroste, rozsı´va´sˇ, ale hole´ zrno, jake´ se trefı´, psˇenice neb ktere´zˇkoli jine´.

´ M 16 I. KORINTSKY 38 Bu ˚ h pak da´va´ jemu teˇlo, jakzˇ raćˇ´ı, a jednomu kazˇde´mu z teˇch semen jeho vlastnı´ teˇlo. 39 Ne kaz ˇ de´ teˇlo jest jednostejne´ teˇlo, ale jine´ zajiste´ teˇlo lidske´, jine´ pak teˇlo hovadı´, jine´ pak rybı´, a jine´ ptacˇ´ı. 40 A jsou te ˇ la nebeska´, a jsou teˇla zemska´, ale jina´t’jest zajiste´ sla´va nebeskyćh, a jina´ zemskyćh, 41 Jina ´ sla´va slunce, a jina´ sla´va meˇsıće, a jina´ sla´va hveˇzd; nebo hveˇzda od hveˇzdy deˇlı´ se v sla´veˇ. 42 Takt’ bude i vzkr ˇ ´ısˇenı´ z mrtvyćh. Rozsı´va´ se porusˇitelne´, vstane neporusˇitelne´; 43 Rozsı´va ´ se neslicˇne´, vstane slavne´; rozsı´va´ se nemocne´, vstane mocne´; 44 Rozsı´va ´ se teˇlo teˇlesne´, vstane teˇlo duchovnı´. Jest teˇlo teˇlesne´, jest i duchovnı´ teˇlo. 45 Takt’ i psa ´ no jest: Ucˇineˇn jest prvnı´ cˇloveˇk Adam v dusˇi zˇivou, ale ten poslednı´ Adam v ducha obzˇivujıćı´ho. 46 Vs ˇ ak ne nejprve´ duchovnı´, ale teˇlesne´, potom duchovnı´. 47 Prvnı´ cˇlove ˇ k z zemeˇ zemsky´, druhy´ cˇloveˇk sa´m Pań s nebe. 48 Jaky ´ zˇ jest ten zemsky´, takovı´ jsou i zemsˇtı´, a jaky´zˇ ten nebesky´, takovı´zˇ budou i nebesˇtı´.

291

49 A jakoz ˇ jsme nesli obraz zemske´ho, takt’ poneseme obraz nebeske´ho. 50 Totot’ pak pravı´m, bratr ˇ ´ı: Zˇe teˇlo a krev kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho deˇdictvı´ dosa´hnouti nemohou, anizˇ porusˇitelnost neporusˇitelnosti deˇdicˇneˇ obdrzˇ´ı. 51 Aj, tajemstvı´ va ´ m pravı´m: Ne vsˇickni zajiste´ zesneme, ale vsˇickni promeˇneˇni budeme, hned pojednou, v okamzˇenı´, k zatroubenı´ poslednı´mu. 52 Nebot’ zatroubı´, a mrtvı´ vstanou neporusˇitelnı´, a my promeˇneˇni budeme. 53 Musı´ zajiste ´ toto porusˇitelne´ teˇlo obleći neporusˇitelnost, a smrtelne´ toto obleći nesmrtelnost. 54 A kdyz ˇ porusˇitelne´ toto oblecˇe neporusˇitelnost, a smrtelne´ toto oblecˇe nesmrtelnost, tehdy se naplnı´ rˇecˇ, ktera´zˇ napsańa jest: Pohlcena jest smrt v vı´teˇzstvı´. 55 Kde jest, o ´ smrti, osten tvu˚j? Kde jest, o´ peklo, vı´teˇzstvı´ tve´? 56 Osten pak smrti jestit’ hr ˇ ´ıch, a moc hrˇ´ıcha jest za´kon. 57 Ale Bohu dı´ka, ktery ´ zˇ dal na´m vı´teˇzstvı´ skrze Pańa nasˇeho Jezukrista. 58 Protoz ˇ , bratrˇ´ı moji milı´, sta´lı´ bud’te a nepohnutelnı´, rozhojnˇujıće se v dı´le Pańeˇ vzˇdycky, veˇdouce, zˇe praće vasˇe nenı´ daremna´ v Pańu.

292

´ M 16 I. KORINTSKY KAPITOLA 16.

Napomıńa´ k zbı´rce, 5. navsˇtı´viti je slibuje, 10. Timotea jim poroucˇ´ı, 12. Apollo vymlouva´, 13. k sta´losti 15. a drahe´mu va´zˇenı´ sluzˇebnı´ku˚ Bozˇ´ıch vede.

zbı´rce pak na svate´, jakzˇ

O jsem narˇ´ıdil v cı´rkvıćh Ga-

latskyćh, tak i vy cˇinˇte. 2 V kaz ˇ dou nedeˇli jeden kazˇdy´ z va´s sa´m u sebe slozˇ, schovaje podle´ mozˇnosti, aby ne tehda´zˇ, kdyzˇ bych prˇisˇel, zbı´rky se da´ly. 3 Kdyz ˇ pak prˇijdu, ktere´koli schva´lı´te skrze listy, tyt’ posˇli, aby donesli tuto milost vasˇi do Jeruzale´ma. 4 Paklit’ by se za hodne ´ videˇlo, abych i ja´ sˇel, pu˚jdout’ se mnou. 5 Pr ˇ ijdut’ pak k va´m, kdyzˇ Macedonii projdu; (nebo Macedonii mıńı´m projı´ti). 6 Ale u va ´ st’ snad poostanu, aneb i prˇes zimu pobudu, abyste vy mne doprovodili, kamzˇ bych koli sˇel. 7 Nechci zajiste ´ s va´mi se toliko na zastavenı´ shledati, ale nadeˇji se, zˇe za neˇjaky´ cˇas pobudu u va´s, bude-li Pań chtı´ti. 8 Zu ˚ stanut’ pak v Efezu azˇ do letnic. 9 Nebo otevr ˇ ´ıny jsou mi tu velike´ a mocne´ dve´rˇe, a protivnı´ku˚ mnoho. 10 Pr ˇ isˇel-lit’ by pak Timoteus, hled’tezˇ, aby bezpecˇneˇ byl u va´s; nebot’ dı´lo Pańeˇ deˇla´ jako i ja´. 11 Protoz ˇ necht’ jı´m zˇa´dny´ nepohrda´, ale vyprovod’te jej v po-

koji, at’ prˇijde ke mneˇ; nebot’ na neˇj cˇeka´m s bratrˇ´ımi. 12 O Apollovi pak bratru ve ˇ zte, zˇe jsem ho velmi prosil, aby sˇel k va´m s bratrˇ´ımi. Ale nikoli nebyl te´ vu˚le, aby nynı´ prˇisˇel, nezˇ prˇijdet’, kdyzˇ bude mı´ti cˇas prˇ´ıhodny´. 13 Bde ˇ te, stu˚jte u vı´rˇe, zmuzˇile sobeˇ pocˇ´ınejte, bud’tezˇ silnı´. 14 Vs ˇ ecky veˇci vasˇe at’ se deˇjı´ v la´sce. 15 Prosı´mt’ pak va ´ s, bratrˇ´ı, vı´te, zˇe cˇeled Sˇteˇpańova jest prvotiny Achaie, a zˇe se v sluzˇbu svaty´m vydali, 16 Abyste i vy podda ´ ni byli takovy´m, i vsˇelike´mu poma´hajıćı´mu a pracujıćı´mu. 17 Te ˇ sˇ´ımt’ se pak z prˇ´ıchodu Sˇteˇpańa, a Fortuna´ta, a Achaika; nebo nedostatek va´sˇ oni doplnili. 18 Pote ˇ sˇili zajiste´ me´ho ducha i vasˇeho. Protozˇ znejtezˇ takove´. 19 Pozdravujı´t’ va ´ s zborove´, kterˇ´ızˇ jsou v Azii. Pozdravujı´t’ va´s v Pańu velice Akvila a Priscilla, s cı´rkvı´ tou, ktera´zˇ jest v domeˇ jejich. 20 Pozdravujı´ va ´ s vsˇickni bratrˇ´ı. Pozdravte sebe vespolek v polı´benı´ svate´m. 21 Pozdravenı´ vlastnı´ rukou Pavlovou. 22 Jestliz ˇ e kdo nemiluje Pańa Jezukrista, budizˇ proklaty´: Maran atha.

´ M 16 I. KORINTSKY 23 Milost Pa ´ na Jezukrista s va´mi. 24 I la ´ ska ma´ v Kristu Jezˇ´ısˇi se

vsˇechneˇmi va´mi. Amen.

293

´ EPISˇTOLA (S.) PAVLA APOSˇTOLA DRUHA

´ M. K KORINTSKY KAPITOLA 1. Pozdraviv Korintskyćh, 3. a Pańu Bohu z ochrany podeˇkovav, 8. o svyćh pokusˇenıćh 12. i uprˇ´ımosti sve´ proti pomluvacˇu˚m vypravuje.

avel aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista

P skrze vu˚li Bozˇ´ı, a Timoteus

bratr, cı´rkvi Bozˇ´ı, ktera´zˇ jest v Korintu, se vsˇechneˇmi svaty´mi, kterˇ´ızˇ jsou ve vsˇ´ı Achaii: 2 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 3 Poz ˇ ehnany´ Bu˚h a Otec Pańa nasˇeho Jezukrista, Otec milosrdenstvı´, a Bu˚h vsˇelike´ho poteˇsˇenı´, 4 Ktery ´ zˇ teˇsˇ´ı na´s ve vsˇelike´m ssouzˇenı´ nasˇem, abychom i my mohli poteˇsˇovati teˇch, kterˇ´ızˇ by byli v jake´mkoli ssouzˇenı´, tı´m poteˇsˇenı´m, ktery´mzˇ i my poteˇsˇeni jsme od Boha. 5 Nebo jakoz ˇ se rozhojnˇujı´ utrpenı´ Kristova prˇi na´s, tak skrze Krista rozhojnˇuje se i poteˇsˇenı´ nasˇe. 6 Nebo bud’ z ˇ e ssouzˇeni jsme, pro vasˇe poteˇsˇenı´ a spasenı´, ktere´zˇ se pu˚sobı´ v sna´sˇenı´ tyćhzˇ tra´penı´, ktera´zˇ i my trpı´me; bud’ zˇe poteˇsˇovańi by´va´me, pro vasˇe poteˇsˇenı´ a spasenı´. A nadeˇje nasˇe pevna´ jest o va´s,

7 Pone ˇ vadzˇ vı´me, zˇe jakozˇ jste ućˇastnıći utrpenı´, tak i poteˇsˇenı´. 8 Nechcemet’ zajiste ´ , abyste neveˇdeˇli, bratrˇ´ı, o ssouzˇenı´ nasˇem, ktere´zˇ jsme meˇli v Azii, zˇe jsme nad mı´ru prˇetı´zˇeni byli a nad mozˇnost, tak zˇe jsme jizˇ i o zˇivotu sve´m byli pochybili. 9 Ny ´ brzˇ sami v sobeˇ jizˇ jsme byli tak usoudili, zˇe nebylo lze nezˇ umrˇ´ıti, abychom nedoufali sami v sobeˇ, ale v Bohu i mrtve´ krˇ´ısıćı´m. 10 Ktery ´ zˇ od takove´ smrti vytrhl na´s, a vytrhuje, v neˇhozˇ doufa´me, zˇe i jesˇteˇ vytrhne, 11 Kdyz ˇ i vy na´m poma´hati budete modlitbami za na´s, aby z daru toho, prˇ´ıcˇinou mnohyćh osob na´m dane´ho, od mnohyćh deˇkovańo bylo z na´s. 12 Nebo chlouba nas ˇ e tato jest, sveˇdectvı´ sveˇdomı´ nasˇeho, zˇe v sprostnosti a v uprˇ´ımosti Bozˇ´ı, ne v moudrosti teˇlesne´, ale v milosti Bozˇ´ı obcovali jsme na sveˇteˇ, zvla´sˇteˇ pak u va´s. 13 Nebot’ nepı´s ˇ eme va´m nic jine´ho, nezˇ to, cozˇ cˇtete, aneb cozˇ prve´ zna´te. A nadeˇji ma´m, zˇe azˇ do konce tak zna´ti budete,

´M 2 II. KORINTSKY 14 Jakoz ˇ jste i poznali na´s z cˇa´stky, zˇet’ jsme chlouba vasˇe, podobneˇ jako i vy nasˇe, v den Pańa Jezˇ´ısˇe. 15 A v tomt’ doufa ´ nı´ chteˇl jsem k va´m prˇijı´ti nejprve´, abyste druhou milost meˇli, 16 A skrze va ´ s jı´ti do Macedonie, a zase z Macedonie prˇijı´ti k va´m, a od va´s abych byl doprovozen do Judstva. 17 O tom pak kdyz ˇ jsem prˇemysˇloval, zdali jsem co lehkomyslneˇ cˇinil? Aneb cozˇ prˇemysˇluji, zdali podle´ teˇla prˇemysˇluji, tak aby bylo prˇi mneˇ: Jest, jest, nenı´, nenı´? 18 Anobrz ˇ vı´t’ veˇrny´ Bu˚h, zˇe rˇecˇ nasˇe k va´m nebyla: Jest, a nenı´. 19 Nebo Syn Boz ˇ ´ı Jezˇ´ısˇ Kristus, ktery´zˇ mezi va´mi ka´zań jest skrze na´s, skrze mne a Silvańa a Timotea, nebyl: Jest, a nenı´, ale bylo v neˇm: Jest. 20 Nebo kolikz ˇ koli jest zaslı´benı´ Bozˇ´ıch, v neˇmt’ jsou: Jest, a v neˇmt’jest: Amen, k sla´veˇ Bohu skrze na´s. 21 Ten pak, ktery ´ zˇ potvrzuje na´s s va´mi v Kristu, a ktery´zˇ pomazal na´s, Bu˚h jest. 22 Ktery ´ zˇ i znamenal na´s, a dal za´vdavek Ducha v srdce nasˇe. 23 Ja ´ pak Boha za sveˇdka beru na svou dusˇi, zˇe lituje va´s, jesˇteˇ jsem neprˇisˇel do Korintu. 24 Ne jako bychom panovali nad veˇrou vasˇ´ı, ale pomocnıći

295

jsme radosti vasˇ´ı; nebo veˇrou stojı´te.

KAPITOLA 2. Hrˇ´ısˇnı´ka na milost prˇijı´ti velı´. 12. Praće sluzˇebnı´ku˚, i pu˚vodu jich i ovoce uka´zańı´m, zvelicˇuje.

oto jsem pak sobeˇ ulozˇil,

T abych k va´m zase s za´mut-

kem neprˇisˇel. 2 Nebo jestliz ˇ e ja´ va´s zarmoutı´m, i kdo jest, jesˇto by mne obveselil, nezˇ ten, ktery´zˇ jest ode mne zarmoucen? 3 A toto samo psal jsem va ´ m, abych prˇijda, nemeˇl za´mutku z teˇch, z nichzˇ bych se meˇl radovati, doufaje o vsˇech o va´s, zˇe radost ma´ jest vsˇech va´s. 4 Nebo z velike ´ ho ssouzˇenı´ a bolesti srdce psal jsem va´m, s mnohy´mi slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali la´sku, kterouzˇ k va´m velikou ma´m. 5 Jestliz ˇ et’ pak kdo zarmoutil, ne mnet’ zarmoutil, ale poneˇkud, (abych neprˇetı´zˇil), vsˇecky va´s. 6 Dostit’ ma ´ takovy´ na tom trestańı´ od mnohyćh, 7 Tak abyste naproti tomu jiz ˇ radeˇji odpustili, a poteˇsˇili ho, aby snad prˇ´ılisˇny´m za´mutkem nebyl sehlcen takovy´. 8 Protoz ˇ prosı´m va´s, abyste utvrdili k neˇmu la´sku.

296

´M 3 II. KORINTSKY

9 Nebo i proto psal jsem, abych zkusˇenı´m zveˇdeˇl, jste-li ve vsˇem poslusˇni. 10 Komuz ˇ pak vy co odpousˇtı´te, i ja´. Nebo i ja´, jestlizˇe jsem co odpustil, komuzˇ jsem odpustil, pro va´s jsem ucˇinil, prˇed oblıćˇejem Kristovy´m, abychom nebyli oklamańi od satana. 11 Nebot’ nejsou na ´ m mysˇlenı´ jeho nezna´ma´. 12 Kdyz ˇ jsem pak prˇisˇel do Troady, prˇ´ıcˇinou evangelium Kristova, acˇkoli dve´rˇe mi otevrˇ´ıny byly skrze Pańa, vsˇak nemeˇl jsem upokojenı´ v duchu sve´m, proto zˇe jsem nenalezl Tita, bratra sve´ho. 13 Ale poz ˇ ehnav jich, odsˇel jsem do Macedonie. 14 Bohu pak chva ´ la, ktery´zˇ vzˇdycky da´va´ na´m vı´teˇzstvı´ v Kristu, a vu˚ni zna´mosti sve´ zjevuje skrze na´s na kazˇde´m mı´steˇ. 15 Nebot’ jsme Kristova vu ˚ neˇ dobra´ Bohu v teˇch, kterˇ´ızˇ k spasenı´ prˇicha´zejı´, i v teˇch, kterˇ´ızˇ hynou, 16 Te ˇ mto zajiste´ vu˚neˇ smrtelna´ k smrti, oneˇmno pak vu˚neˇ zˇivota k zˇivotu. Ale k tomu kdo jest zpu˚sobny´? 17 Nebot’ nejsme, jako mnozı´, cizolozˇ´ıcı´ slovo Bozˇ´ı, ale jako z uprˇ´ımnosti, ale jako z Boha, prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, o Kristu mluvı´me.

KAPITOLA 3. Prˇisluhovańı´ nove´ Kristovo nad prˇisluhovańı´ Za´kona Stare´ho vystavuje aposˇtol.

acˇ´ına´me opeˇt sami sebe

Z chva´liti? Zdalizˇ potrˇebuje-

me, jako neˇkterˇ´ı, schvalujıćıćh listu˚ k va´m, neb od va´s k jiny´m? 2 List na ´ sˇ vy jste, napsany´ v srdcıćh nasˇich, ktery´zˇ znajı´ a cˇtou vsˇickni lide´. 3 Nebo to zjevne ´ jest, zˇe jste list Kristu˚v zpu˚sobeny´ skrze prˇisluhovańı´ nasˇe, napsany´ ne cˇernidlem, ale Duchem Boha zˇive´ho, ne na dskaćh kamennyćh, ale na dskaćh srdce masityćh. 4 Doufa ´ nı´ pak takove´ ma´me skrze Krista k Bohu, 5 Ne z ˇ e bychom dostatecˇnı´ byli mysliti neˇco sami z sebe, jakozˇto sami z sebe, ale dostatecˇnost nasˇe z Boha jest. 6 Ktery ´ zˇ i hodne´ na´s ucˇinil sluzˇebnı´ky Nove´ho Za´kona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijı´, ale Duch obzˇivuje. 7 Jestliz ˇ et’ pak prˇisluhovańı´ smrti, literami vyryte´ na dskaćh kamennyćh, bylo slavne´, tak zˇe nemohli patrˇiti synove´ Izraelsˇtı´ v tva´rˇ Mojzˇ´ısˇovu, pro sla´vu oblıćˇeje jeho, ktera´zˇ pominouti meˇla, 8 I kterakz ˇ by ovsˇem prˇisluhovańı´ Ducha nemeˇlo by´ti slavne´? 9 Nebo jestliz ˇ et’ prˇisluhovańı´ pomsty slavne´ bylo, mnohemt’

´M 4 II. KORINTSKY se vıće prˇisluhovańı´ spravedlnosti rozhojnˇuje v sla´veˇ. 10 Nebo to, coz ˇ oslaveno bylo, anizˇ oslaveno bylo v te´ cˇa´stce, u prˇirovnańı´ te´to prˇedu˚stojne´ sla´vy. 11 Nebo jestliz ˇ et’ to pomı´jejıćı´ bylo slavne´, mnohemt’ vıće to, cozˇ zu˚sta´va´, jestit’ slavne´. 12 Protoz ˇ majıće takovou nadeˇji, mnohe´ svobody v mluvenı´ uzˇ´ıva´me, 13 A ne jako Mojz ˇ ´ısˇ kladl za´steˇru na tva´rˇ svou, aby nepatrˇili synove´ Izraelsˇtı´ k cı´li te´ veˇci pomı´jejıćı´. 14 Procˇez ˇ ztupeni jsou smyslove´ jejich. Nebo azˇ do dnes ta za´steˇra v cˇ´ıtańı´ Stare´ho Za´kona zu˚sta´va´ neodkryta´; nebo skrze Krista se odnı´ma´. 15 Protoz ˇ azˇ do dnes, kdyzˇ cˇten by´va´ Mojzˇ´ısˇ, za´steˇra jest polozˇena na jejich srdci. 16 Nez ˇ jakzˇ by se obra´tilo ku Pańu, odnˇata bude ta za´steˇra. 17 Nebo Pa ´ n jest Duch ten, a kdezˇ jest ten Duch Pańeˇ, tu i svoboda. 18 My pak vs ˇ ickni odkrytou tva´rˇ´ı sla´vu Pańeˇ jako v zrcadle spatrˇujıće, v ty´zˇ obraz promeˇneˇni by´va´me od sla´vy v sla´vu, jakozˇto od Ducha Pańeˇ. KAPITOLA 4. Pilnost a opravdovost s. Pavla i pomocnı´ku˚ jeho v konańı´ prˇisluhovańı´ Kristova.

297

rotozˇ majıće toto prˇisluho-

P vańı´, jakzˇ jsme milosrden-

stvı´ dosˇli, neoblevujeme. 2 Ale odmı´ta ´ me ukry´vańı´ neslusˇnosti, nechodıće v chytrosti, anizˇ se lstiveˇ obı´rajıće s slovem Bozˇ´ım, ale zjevovańı´m pravdy v prˇ´ıjemnost uvodıće sebe u kazˇde´ho sveˇdomı´ lidske´ho prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım. 3 Paklit’ zakryte ´ jest evangelium nasˇe, prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ hynou, zakryte´ jest. 4 V nichz ˇ Bu˚h sveˇta tohoto oslepil mysli, totizˇ v neveˇrnyćh, aby se jim nezasvı´tilo sveˇtlo evangelium sla´vy Kristovy, ktery´zˇ jest obraz Bozˇ´ı. 5 Nebot’ ne sami sebe ka ´ zˇeme, ale Krista Jezˇ´ısˇe Pańa, sebe pak sluzˇebnı´ky vasˇimi pro Jezˇ´ısˇe. 6 Bu ˚ h zajiste´, ktery´zˇ rozka´zal, aby se z temnostı´ sveˇtlo zablesklo, tent’ se osvı´til v srdcıćh nasˇich k osvıćenı´ zna´mosti sla´vy Bozˇ´ı v tva´rˇi Jezˇ´ısˇe Krista. 7 Ma ´ met’ pak poklad tento v na´dobaćh hlineˇnyćh, aby du˚stojnost te´ moci byla Bozˇ´ı, a ne z na´s, 8 Kdyz ˇ se vsˇech stran u´zkost mı´va´me, ale neby´va´me cele potlacˇeni; by´va´me vrtkańi, ale neby´va´me docela zvrtkańi; 9 Protivenstvı´ trpı´me, ale neby´va´me opusˇteˇni; by´va´me opovrzˇeni, ale nehyneme.

´M 5 II. KORINTSKY

298

10 Vz ˇ dycky mrtvenı´ Pańa Jezˇ´ısˇe na teˇle nosı´me, aby i zˇivot Jezˇ´ısˇu˚v na teˇle nasˇem zjeven byl. 11 Vz ˇ dycky zajiste´ my, kterˇ´ızˇ zˇivi jsme, na smrt by´va´me vyda´vańi pro Jezˇ´ısˇe, aby i zˇivot Jezˇ´ısˇu˚v zjeven byl na smrtelne´m teˇle nasˇem. 12 A tak smrt v na ´ s moc provodı´, ale v va´s zˇivot. 13 Majıće tedy te ´ hozˇ ducha vı´ry, podle´ toho, jakzˇ psańo jest: Uveˇrˇil jsem, protozˇ jsem mluvil, i myt’ veˇrˇ´ıme, protozˇ i mluvı´me, 14 Ve ˇ douce, zˇe ten, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil Pańa Jezˇ´ısˇe, i na´s skrze Jezˇ´ısˇe vzkrˇ´ısı´, a postavı´ s va´mi. 15 Nebo to vs ˇ ecko deˇje se pro va´s, aby ta prˇehojna´ milost skrze dı´ku˚ cˇineˇnı´ od mnohyćh rozmohla se k sla´veˇ Bozˇ´ı. 16 Protoz ˇ neoblevujeme, ale acˇkoli ten zevnitrˇnı´ cˇloveˇk na´sˇ rusˇ´ı se, vsˇak ten vnitrˇnı´ obnovuje se den ode dne. 17 Nebo toto nyne ˇ jsˇ´ı lehoucˇke´ ssouzˇenı´ nasˇe prˇevelmi velike´ veˇcˇne´ sla´vy brˇ´ımeˇ na´m pu˚sobı´, 18 Kdyz ˇ nepatrˇ´ıme na ty veˇci, ktere´zˇ se vidı´, ale na ty, ktere´zˇ se nevidı´. Nebo ty veˇci, ktere´zˇ se vidı´, jsou cˇasne´, ale ktere´ se nevidı´, jsou veˇcˇne´.

KAPITOLA 5. Nadeˇjı´ budoucıćh veˇcı´ sluzˇebnı´ku˚ cı´rkve poteˇsˇuje, 9. i ku praći snazˇneˇ ponouka´, 19. doty´kaje i toho, jak velike´ veˇci jim sveˇrˇeny jsou od Krista.

´ıme zajiste´, zˇe byl-li by to-

V hoto nasˇeho zemske´ho prˇe-

by´vańı´ stańek zborˇen, stavenı´ od Boha ma´me, prˇ´ıbytek ne rukou udeˇlany´, veˇcˇny´ v nebesıćh. 2 Procˇez ˇ i v tomto vzdycha´me, v prˇ´ıbytek svu˚j, ktery´zˇ jest s nebe, oblecˇeni by´ti zˇa´dajıće, 3 Jestliz ˇ e vsˇak oblecˇenı´, a ne nazı´ nalezeni budeme. 4 Nebo kter ˇ ´ızˇ jsme v tomto stańku, lka´me, jsouce obtı´zˇeni, poneˇvadzˇ bychom nechteˇli svlecˇeni by´ti, ale prˇiodıńi, aby pohlcena byla smrtelnost od zˇivota. 5 Ten pak, kdoz ˇ na´s tak k tomu zpu˚sobil, Bu˚ht’ jest, ktery´zˇ take´ dal na´m za´vdavek Ducha. 6 Protoz ˇ doufanlive´ mysli vzˇdycky jsouce, a veˇdouce, zˇe dokudzˇ pohostinu jsme v tomto teˇle, vzda´leni jsme ode Pańa, 7 (Nebo skrze vı´ru chodı´me, ne skrze videˇnı´), 8 Doufanlive ´ t’ pak mysli jsme, a oblibujeme radeˇji vyjı´ti z teˇla, a prˇijı´ti ku Pańu. 9 Protoz ˇ i usilujeme bud’ v teˇle pohostinu jsouce, bud’to z teˇla se berouce, jemu se lı´biti. 10 Vs ˇ ickni my zajiste´ uka´zati se musı´me prˇed soudnou stolicı´ Kristovou, aby prˇijal jeden kazˇdy´ to, cozˇ skrze teˇlo pu˚sobil, podle´ toho, jakzˇ praće cˇ´ı byla, bud’ v dobre´m, neb ve zle´m. 11 Protoz ˇ znajıće tu hru˚zu Pańeˇ, lidem k vı´rˇe slouzˇ´ıme, Bo-

´M 6 II. KORINTSKY hut’ pak zna´mi jsme. A nadeˇjit’ ma´m, zˇe i sveˇdomı´ vasˇemu zna´mi jsme. 12 Nebot’ ne sami sebe ope ˇt va´m chva´lı´me, ale prˇ´ıcˇinu va´m da´va´me, abyste se chlubili na´mi, a abyste to meˇli proti teˇm, kterˇ´ızˇ se v tva´rnosti chlubı´, a ne v srdci. 13 Nebo bud’ z ˇ e nesmyslnı´ jsme, Bohu; bud’ zˇe jsme rozumnı´, va´m. 14 La ´ ska zajiste´ Kristova vı´zˇe na´s, 15 Jakoz ˇ to ty, kterˇ´ızˇ tak soudı´me, zˇe poneˇvadzˇ jeden za vsˇecky umrˇel, tedyt’ vsˇickni zemrˇeli, a zˇe za vsˇecky umrˇel, aby ti, kterˇ´ızˇ zˇivi jsou, jizˇ ne sami sobeˇ zˇivi byli, ale tomu, ktery´zˇ za neˇ umrˇel i z mrtvyćh vstal. 16 A tak my jiz ˇ od toho cˇasu zˇa´dne´ho nezna´me podle´ teˇla. A acˇkoli jsme znali Krista podle´ teˇla, ale nynı´ jizˇ vıće nezna´me. 17 Protoz ˇ jestli kdo v Kristu, nove´ stvorˇenı´ jest. Stare´ veˇci pominuly, aj, nove´ vsˇecko ucˇineˇno jest. 18 To pak vs ˇ ecko jest z Boha, ktery´zˇ smı´rˇil na´s s sebou skrze Jezukrista, a dal na´m sluzˇebnost smı´rˇenı´ toho. 19 Nebot’ Bu ˚ h byl v Kristu, v mı´r uvodeˇ sveˇt s sebou, nepocˇ´ıtaje jim hrˇ´ıchu˚ jejich, a slozˇil v na´s to slovo smı´rˇenı´.

299

20 Protoz ˇ my na mı´steˇ Kristoveˇ poselstvı´ deˇjıće, jako by Bu˚h skrze na´sˇ zˇa´dal, prosı´me na mı´steˇ Kristoveˇ, smirˇte se s Bohem. 21 Nebo toho, ktery ´ zˇ hrˇ´ıchu nepoznal, za na´s ucˇinil hrˇ´ıchem, abychom my ucˇineˇni byli spravedlnostı´ Bozˇ´ı v neˇm.

KAPITOLA 6. Sluzˇebnı´ku˚ Pańeˇ ku praći, 11. lidu pak k opravdove´mu sluzˇeb uzˇ´ıvańı´ 14. a modla´rˇstvı´ utı´kańı´ napomıńa´.

rotozˇ napoma´hajıće, i napo-

P mıńa´me va´s, abyste milosti

Bozˇ´ı nadarmo nebrali, 2 (Nebot’ pravı´: V cˇas pr ˇ ´ıhodny´ uslysˇel jsem teˇ, a v den spasenı´ spomohl jsem tobeˇ. Aj, nynı´t’ jest cˇas prˇ´ıhodny´, aj, nynı´ dnove´ spasenı´.) ˇ a´dne´ho neda´va´jıće v nicˇemzˇ 3Z pohorsˇenı´, aby bylo bez ouhony prˇisluhovańı´, 4 Ale ve vs ˇ em se chovajıće jako Bozˇ´ı sluzˇebnıći, ve mnohe´ trpeˇlivosti, v utisˇteˇnıćh, v nedostatcıćh, v u´zkostech, 5 V rana ´ ch, v zˇala´rˇ´ıch, v nepokojıćh, v pracech, v bdeˇnıćh, v postech, 6 V cˇistote ˇ , v umeˇnı´, v dlouhocˇekańı´, v dobrotivosti, v Duchu svate´m, v la´sce neosˇemetne´, 7 V slovu pravdy, v moci Boz ˇ ´ı, skrze odeˇnı´ spravedlnosti na pravo i na levo,

300

´M 7 II. KORINTSKY

8 Skrze sla ´ vu i pohaneˇnı´, skrze zlou i dobrou poveˇst, jako bludnı´, a jsouce pravdomluvnı´, 9 Jako nezna ´ mı´, a jsouce zna´mı´, jako umı´rajıćı´, a aj, zˇivi jsme, jako potrestanı´, a nezmordovanı´, 10 Jako smutnı´, a vs ˇ ak se vzˇdycky radujıće, jako chudı´, vsˇak mnohe´ zbohacujıće, jako nic nemajıće, a vsˇak vsˇemi veˇcmi vla´dnouce. ´ sta nasˇe otevrˇ´ına jsou k 11 U va´m, o´ Korinsˇtı´, srdce nasˇe rozsˇ´ırˇeno jest. 12 Nejste v na ´ s ssouzˇeni, nezˇ ssouzˇeni jste v strˇevaćh svyćh. 13 O takove ´ zˇt’ pak odmeˇneˇ jakozˇto synu˚m pravı´m: Rozsˇirˇtezˇ se i vy. 14 Neta ´ hneˇte jha s neveˇrˇ´ıcı´mi. Nebo jaky´ jest spolek spravedlnosti s nepravostı´? A jake´ obcovańı´ sveˇtla s temnostmi? 15 A jake ´ srovnańı´ Krista s Belia´lem? Aneb jaky´ dı´l veˇrne´mu s neveˇrny´m? 16 A jake ´ spolcˇenı´ chra´mu Bozˇ´ıho s modlami? Nebo vy jste chra´m Boha zˇive´ho, jakzˇ poveˇdeˇl Bu˚h: Prˇeby´vati budu v nich, a procha´zeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou my´m lidem. 17 A protoz ˇ vyjdeˇtezˇ z prostrˇedku jejich, a oddeˇlte se, pravı´ Pań; a necˇiste´ho se nedoty´kejte, a ja´ prˇijmu va´s.

18 A budu va ´ m za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, pravı´ Pań vsˇemohoucı´.

KAPITOLA 7. K svatosti zˇivota kraticˇce napomenuv, 2. o sve´ k nim horlive´ la´sce 7. i z nich velike´m poteˇsˇenı´ obsˇ´ırneˇ vypravuje.

akova´ tedy majıće zaslı´benı´,

T nejmilejsˇ´ı, ocˇisˇt’ujmezˇ se od

vsˇelike´ posˇkvrny teˇla i ducha, konajıće posveˇcenı´ v ba´zni Bozˇ´ı. 2 Pr ˇ ijmeˇtezˇ na´s. Zˇa´dne´mut’ jsme neublı´zˇili, zˇa´dne´mu neusˇkodili, zˇa´dne´ho neoklamali. 3 Nepravı´m toho ku potupe ˇ, poneˇvadzˇ jsem naprˇed poveˇdeˇl, zˇe jste v srdcıćh nasˇich, abychom spolu mrˇeli, i spolu zˇivi byli. 4 Mnohe ´ t’ jsem k va´m v mluvenı´ du˚veˇrnosti, mnohot’ se va´mi chlubı´m; naplneˇn jsem poteˇsˇenı´m, rozhojnˇujit’ se v radosti ve vsˇelike´m ssouzˇenı´ nasˇem. 5 Nebo i kdyz ˇ jsme byli prˇisˇli do Macedonie, zˇa´dne´ho odpocˇinutı´ nemeˇlo teˇlo nasˇe, ale ve vsˇem ssouzˇeni jsme byli; zevnitrˇ boje, vnitrˇ strachy. 6 Ale ten, ktery ´ zˇ teˇsˇ´ı ponı´zˇene´, poteˇsˇil na´s, Bu˚h, skrze prˇ´ıchod Titu˚v. 7 A netoliko pr ˇ ´ıchodem jeho, ale take´ i poteˇsˇenı´m tı´m, ktere´zˇ on meˇl z va´s, vypravovav na´m o vasˇ´ı velike´ zˇa´dosti, o vasˇem kvı´lenı´, a vasˇ´ı ke mneˇ horlive´ mi-

´M 8 II. KORINTSKY losti, tak zˇe jsem se velmi zradoval. 8 A acˇkoli zarmoutil jsem va ´s listem, nelituji toho, acˇ jsem byl litoval. Nebo vidı´m, zˇe ten list, acˇkoli na cˇas, zarmoutil va´s. 9 Nynı´ raduji se, ne z ˇ e jste zarmouceni byli, ale zˇe jste se ku pokańı´ zarmoutili. Zarmoutili jste se zajiste´ podle´ Boha, tak zˇe jste k zˇa´dne´ sˇkodeˇ neprˇisˇli skrze na´s. 10 Nebo za ´ mutek, ktery´zˇ jest podle´ Boha, ten pokańı´ k spasenı´ pu˚sobı´, jehozˇ nikdy lı´to neby´va´, ale za´mutek sveˇta smrt zpu˚sobuje. 11 Ano hle, to samo, z ˇ e jste podle´ Boha zarmouceni byli, jakou v va´s zpu˚sobilo snazˇnost, ny´brzˇ omluvu, ny´brzˇ zazˇhnutı´ hneˇvu, ny´brzˇ ba´zenˇ, ny´brzˇ zˇa´dost vroucı´, ny´brzˇ horlivost, anobrzˇ pomstu? Vsˇelijak proka´zali jste to, zˇe jste nevinni v te´ veˇci. 12 A acˇ psal jsem va ´ m, vsˇak ne pro toho, ktery´zˇ tu nepravost spaćhal, ani pro toho, komuzˇ se krˇivda stala, ale aby va´m zjevena byla pilnost nasˇe o va´s prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım. 13 Protoz ˇ poteˇsˇenit’ jsme z poteˇsˇenı´ vasˇeho. Ale mnohem hojneˇji zradovali jsme se z radosti Titovy, zˇe poocˇerstven jest duch jeho ode vsˇech va´s,

301

14 A z ˇ e chlubil-li jsem se v cˇem va´mi prˇed nı´m, nebyl jsem zahanben, ale jakozˇ vsˇecko mluvili jsme va´m v pravdeˇ, tak i chlouba nasˇe, ktera´zˇ byla prˇed Titem, prava´ jest shledańa. 15 Ano i srdce jeho k va ´m jest prˇ´ıchylneˇjsˇ´ı, kdyzˇ rozpomıńa´ se na poslusˇenstvı´ vsˇech va´s, kterak jste ho s ba´znı´ a s strachem prˇijali. 16 Protoz ˇ raduji se, zˇe ve vsˇem mohu se va´m doveˇrˇiti.

KAPITOLA 8.

Sˇteˇdrosti Macedonskyćh vydav sveˇdectvı´, 7. k na´sledovańı´ jı´ Korintskyćh napomıńa´, 16. a bratrˇ´ı, ktere´zˇ k nim posı´la´, jejich la´sce poroucˇ´ı.

na´mut’ pak va´m cˇinı´me, bra-

Z trˇ´ı, milost Bozˇ´ı, danou zbo-

ru˚m Macedonsky´m, ˇ e v mnohe´m zkusˇenı´ ssou2Z zˇenı´ rozhojnila´ radost jejich a prˇevelika´ chudoba jejich rozhojneˇna jest v bohatstvı´ uprˇ´ımosti jejich. 3 Nebo sve ˇ dectvı´ jim vyda´va´m, zˇe podle´ mozˇnosti, ba i nad mozˇnost hotovi byli, 4 Mnohy ´ mi zˇa´dostmi prosıće na´s, abychom tu milost a zbı´rku, ktera´zˇ se deˇje na svate´, na se prˇijali. 5 A netoliko tak, jakz ˇ jsme se nada´li, ale sami sebe nejprve´ dali Pańu, i na´m z vu˚le Bozˇ´ı, 6 Tak z ˇ e jsme musili napomenouti Tita, aby jakozˇ byl prve´

302

´M 9 II. KORINTSKY

zapocˇal, tak take´ i dokonal prˇi va´s milost tuto. 7 A protoz ˇ jakzˇ ve vsˇech veˇcech jste hojnı´, u vı´rˇe i v rˇecˇi i v zna´mosti i ve vsˇelike´ snazˇnosti i v la´sce sve´ k na´m, tak i v te´to milosti hojnı´ bud’te. 8 Ne jako rozkazuje, pravı´m, ale snazˇnostı´ jinyćh i vasˇi uprˇ´ımou la´sku zkusˇenou uka´zati chteˇje. 9 Nebo zna ´ te milost Pańa nasˇeho Jezukrista, zˇe pro va´s ucˇineˇn jest chudy´, jsa bohaty´, abyste vy jeho chudobou zbohatli. 10 A k tomut’ va ´ m radu da´va´m; nebo jest va´m to uzˇitecˇne´, kterˇ´ızˇ jste netoliko cˇiniti, ale i chtı´ti prve´ zacˇali le´ta prˇedesˇle´ho. 11 Protoz ˇ nynı´ jizˇ to skutkem vykonejte, aby jakozˇ hotove´ bylo chteˇnı´, tak bylo i vykonańı´ z toho, cozˇ ma´te. 12 Nebo jest-lit’ prve ´ vu˚le hotova´, podle´ toho, cozˇ kdo ma´, vzaćna´ jest, ne podle´ toho, cˇehozˇ nema´. 13 Nebo ne, aby jinı´ me ˇ li polehcˇenı´, a vy u´zkost, ale rovnost at’ jest, nynı´ prˇ´ıtomneˇ vasˇe hojnost spomoz jejich chudobeˇ, 14 Aby take ´ jejich hojnost vasˇ´ı chudobeˇ byla ku pomoci, aby tak byla rovnost; 15 Jakoz ˇ psańo: Kdo mnoho, nic mu nezby´valo, a kdo ma´lo, nemeˇl nedostatku.

16 Ale dı´ka Bohu, ktery ´ zˇ takovou snazˇnost k va´m dal v srdce Titovo, 17 Tak z ˇ e to napomenutı´ prˇijal, anobrzˇ jsa opravdovy´, sa´m z sve´ dobre´ vu˚le sˇel k va´m. 18 Poslalit’ jsme pak s nı´m bratra toho, ktery´zˇ ma´ velikou chva´lu v evangelium po vsˇech zborˇ´ıch, 19 (A netoliko to, ale take ´ vyvolen jest od cı´rkvı´ za tovarysˇe putovańı´ nasˇeho, s touto milostı´, kterouzˇ slouzˇ´ıme k sla´veˇ Pańu a vu˚li vasˇ´ı), 20 Varujıće se toho, aby na ´m neˇkdo neutrhal pro tu hojnost, kterouzˇ my prˇisluhujeme, 21 Dobre ´ opatrujıće netoliko prˇed oblıćˇejem Pańeˇ, ale i prˇed lidmi. 22 Poslali jsme pak s nimi bratra sve´ho, ktere´hozˇ jsme mnohokra´t ve mnohyćh veˇcech zkusili, zˇe jest pilny´, a nynı´ mnohem pilneˇjsˇ´ı pro mnohe´ doufańı´ me´ o va´s. 23 Z strany Tita, tovarys ˇ mu˚j jest, a mezi va´mi pomocnı´k; z strany bratrˇ´ı nasˇich, poslove´ jsou cı´rkvı´ a sla´va Kristova. 24 Protoz ˇ jistoty la´sky sve´ a chlouby nasˇ´ı o va´s k nim dokazˇte, prˇed oblıćˇejem cı´rkvı´.

KAPITOLA 9. Oznamuje, procˇ k nim pomocnı´ky sve´ posı´la´, 6. a jaka´ mysl almuzˇnu da´vajıćıćh by´ti ma´, 10. i jaka´ za to nadeˇje odplaty.

´ M 10 II. KORINTSKY ebo o pomoci, ktera´zˇ se deˇje

N svaty´m, jest zbytecˇne´ psa´-

ti va´m. 2 Vı´m zajiste ´ o vasˇ´ı hotovosti, pro kterouzˇ chlubı´m se va´mi Macedonsky´m, zˇe Achaia hotova jest od prˇedesˇle´ho le´ta. A ta vasˇe horlivost mnohy´mi pohnula. 3 I poslal jsem tyto bratr ˇ ´ı, aby chlouba nasˇe va´mi nebyla marna´ v te´ strańce, ale abyste, (jakzˇ jsem rˇekl), byli hotovi, 4 Abychom snad, pr ˇ isˇli-li by se mnou Macedonsˇtı´, a nalezli va´s nehotove´, nemusili se stydeˇti, (at’ nedı´m vy), za tak podstatnou chloubu. 5 Protoz ˇ videˇlo se mi za potrˇebne´ teˇchto bratrˇ´ı nepomenouti, aby naprˇed sˇli k va´m, a prˇipravili prve´ opoveˇdeˇnou zbı´rku vasˇi, aby byla hotova´ jako dobrovolna´ zbı´rka, a ne jako bezdeˇcˇna´. 6 Ale totot’ pravı´m: Kdo skoupe ˇ rozsı´va´, skoupeˇ i zˇ´ıti bude; a kdozˇ rozsı´va´ ochotneˇ, ochotneˇ i zˇ´ıti bude. 7 Jeden kaz ˇ dy´ jakzˇ ulozˇil v srdci, ne s neochotnou myslı´ aneb z musˇenı´. Nebot’ochotne´ho da´rce miluje Bu˚h. 8 Mocent’jest pak Bu ˚ h vsˇelikou milost rozhojniti v va´s, abyste ve vsˇem vsˇudy vsˇeliky´ dostatek majıće, hojnı´ byli ke vsˇelike´mu skutku dobre´mu,

303

9 Jakoz ˇ psańo jest: Rozsypal a dal chudy´m, spravedlnost jeho zu˚sta´va´ na veˇky. 10 Ten pak, ktery ´ zˇ da´va´ sı´meˇ rozsı´vajıćı´mu, dejzˇ i va´m chle´b k jedenı´, a rozmnozˇizˇ sı´meˇ vasˇe, a prˇisporˇizˇ u´rody spravedlnosti vasˇ´ı, 11 Abyste vs ˇ elijak zbohaceni byli ke vsˇelike´ sprostnosti, ktera´zˇ pu˚sobı´ skrze na´s, aby dı´ky cˇineˇny byly Bohu. 12 Nebo sluz ˇ ba obeˇti te´to netoliko doplnˇuje nedostatky svatyćh, ale take´ rozhojnˇuje se v mnohe´ dı´ku˚ cˇineˇnı´ Bohu, prˇ´ıcˇinou schva´lenı´ sluzˇby te´to, 13 Kdyz ˇ chva´lı´ Boha z jednomyslne´ poddanosti vasˇ´ı k evangelium Kristovu, a z uprˇ´ıme´ te´ zdı´lnosti k sobeˇ i ke vsˇechneˇm, 14 A modlı´ se za va ´ s ti, kterˇ´ızˇ va´s prˇevelice milujı´ pro vyvy´sˇenou milost Bozˇ´ı v va´s. 15 Dı´ka pak Bohu z nevymluvne´ho daru jeho.

KAPITOLA 10. Ocˇisˇt’uje se od na´rˇku, 3. praveˇ, zˇe podle´ teˇla nechodı´, svyćh veˇcı´ nehleda´, 8. a nenı´ marnochlubny´, 13. ale Kristu tak, jakzˇ mu odmeˇrˇil Bu˚h, slouzˇ´ı.

a´ pak sa´m Pavel prosı´m va´s

J skrze tichost a dobrotivost

Kristovu, ktery´zˇto v prˇ´ıtomnosti u va´s jsem pokorny´, ale v neprˇ´ıtomnosti jsem k va´m smeˇle doveˇrny´.

304

´ M 11 II. KORINTSKY

2 Prosı´mt’ pak, abych pr ˇ ´ıtomen jsa, nemusil se osvoboditi tou smeˇlostı´, na kterouzˇ myslı´m, abych smeˇly´ byl proti neˇktery´m, kterˇ´ızˇ za to majı´, zˇe bychom my podle´ teˇla chodili. 3 V te ˇ le zajiste´ chodıće, ne podle´ teˇla ryteˇrˇujeme, 4 (Nebo ode ˇ nı´ ryteˇrˇovańı´ nasˇeho nenı´ teˇlesne´, ale mocne´ v Bohu k vyvraćenı´ ohrad), 5 Podvracejıće rady, i vs ˇ elikou vysokost, povysˇujıćı´ se proti umeˇnı´ Bozˇ´ımu, a jı´majıće vsˇelikou mysl v poddanost Kristu, 6 A nahotove ˇ majıće pomstu proti kazˇde´mu neposlusˇenstvı´, kdyzˇ naplneˇno bude vasˇe poslusˇenstvı´. 7 Na to-liz ˇ jen, co prˇed ocˇima jest, hledı´te? Ma´-li kdo tu nadeˇji o sobeˇ, zˇe by Kristu˚v byl, pomyslizˇ take´ na to sa´m u sebe, zˇe jakozˇ on jest Kristu˚v, tak i my Kristovi jsme. 8 Nebo bycht’ se pak i jes ˇ teˇ hojneˇji chlubil mocı´ nasˇ´ı, kterouzˇ na´m dal Pań k vzdeˇlańı´, a ne k zkazˇenı´ vasˇemu, nebudut’ zahanben; 9 Abych se nezda ´ l listy strasˇiti va´s. 10 Nebo listove ´ pry´ jsou teˇzˇcı´ a mocnı´, ale prˇ´ıtomnost osobna´ jest mdla´, a rˇecˇ chaterna´. 11 Toto nechat’ myslı´ takovy ´, zˇe jacı´zˇ jsme v slovu skrze psańı´,

vzda´leni jsouce, takovı´ take´ budeme i v skutku, prˇijdouce. 12 Nebot’my se nesmı´me pr ˇ imı´siti aneb prˇirovnati k neˇktery´m, kterˇ´ızˇ sami sebe chva´lı´. Ale ti nerozumeˇjı´, zˇe sami sebou sebe meˇrˇ´ı, a prˇirovna´vajı´ sebe sobeˇ. 13 My pak tı´m, coz ˇ nenı´ odmeˇrˇeno, nebudeme se chlubiti, ale podle´ mı´ry pravidla, kterouzˇto mı´ru odmeˇrˇil na´m Bu˚h, tak zˇe jsme dosa´hli azˇ k va´m. 14 Nebo ne jako bychom nedosa´hli azˇ k va´m, rozsˇirˇujeme se nad mı´ru. Azˇ i k va´m zajiste´ prˇisˇli jsme v evangelium Kristovu. 15 My tedy tı´m, coz ˇ nenı´ odmeˇrˇeno, nechlubı´me se, cizı´mi pracemi, ale nadeˇji ma´me, kdyzˇ vı´ra vasˇe ru˚sti bude v va´s, zˇe se rozsˇ´ırˇ´ıme da´le podle´ toho, jakzˇ na´m odmeˇrˇeno, 16 Abych jes ˇ teˇ tam za va´mi ka´zal evangelium, ne abych v tom, cozˇ jine´mu odmeˇrˇeno jest, a jest hotove´, chlubil se. 17 Ale kdo se chlubı´, v Pa ´ nu se chlub. 18 Nebo ne ten, kdoz ˇ se sa´m chva´lı´, zkusˇeny´ jest, ale ten, kohozˇ Pań chva´lı´.

KAPITOLA 11. Vystrˇ´ıha´, aby se falesˇny´m aposˇtolu˚m svoditi nedali, 5. dovodeˇ, zˇe nerci-li jim by se vrovnati, ale 23. kdyby na chloubeˇ za´lezˇelo, je i daleko prˇevy´sˇiti mohl.

´ M 11 II. KORINTSKY mne malicˇko posnesli ´ byste O v nemoudrosti, ny´brzˇ po-

sneste mne. 2 Nebot’ miluji va ´ s Bozˇ´ım milovańı´m. Zasnoubilt’ jsem zajiste´ va´s cˇistou pannu oddati jednomu muzˇi, Kristu. 3 Ale bojı´m se, aby snad, jakz ˇ onen had svedl Evu chytrostı´ svou, tak nebyly porusˇeny mysli vasˇe od sprostnosti, ktera´zˇ jest v Kristu. 4 Nebo kdyby ne ˇ kdo prˇijda, jine´ho Jezˇ´ısˇe ka´zal, ktere´hozˇ jsme neka´zali, aneb kdybyste jine´ho ducha prˇijali, ktere´hozˇ jste neprˇijali, aneb jine´ evangelium, ktere´hozˇ jste nevzali, slusˇneˇ byste toho sna´sˇeli. 5 Nebot’ za to ma ´ m, zˇe jsem nic mensˇ´ı nebyl nezˇli ti velicı´ aposˇtole´. 6 Jestliz ˇ et’ pak jsem nedospeˇly´ v rˇecˇi, vsˇak ne v umeˇnı´, ale ve vsˇem vsˇudy zjevnı´ jsme va´m. 7 Zdali jsem zhr ˇ esˇil, ponizˇuje se, abyste vy povy´sˇeni byli, zˇe jsem darmo evangelium Bozˇ´ı ka´zal va´m? 8 Jine ´ jsem cı´rkve loupil, bera od nich zˇold, abych va´m slouzˇil. A byv u va´s, i jsa potrˇeben, nezaha´lel jsem s obtı´zˇenı´m zˇa´dne´ho. 9 Nebo ten nedostatek mu ˚ j doplnili bratrˇ´ı, prˇisˇedsˇe z Macedonie. A ve vsˇech veˇcech varoval

305

jsem se, a varovati budu, abych va´s neobteˇzˇoval. 10 Jestit’ pravda Kristova ve mneˇ, zˇe chlouba tato nebude mi zmarˇena v krajinaćh Achaiskyćh. 11 Z ktere ´ prˇ´ıcˇiny? Zˇe va´s nemiluji? Bu˚ht’ vı´. 12 Ale coz ˇ cˇinı´m, jesˇteˇt’ cˇiniti budu, abych odnˇal prˇ´ıcˇinu teˇm, kterˇ´ızˇ chteˇjı´ dostati prˇ´ıcˇiny, aby v tom, v cˇemzˇ se chlubı´, nalezeni byli takovı´ jako i my. 13 Nebo takovı´ fales ˇ nı´ aposˇtole´ jsou deˇlnıći lstivı´, promeˇnˇujıće se v aposˇtoly Kristovy. 14 A nenı´ div. Nebo i sa ´ m satan promeˇnˇuje se v andeˇla sveˇtlosti. 15 Protoz ˇ nenı´t’ to tak velika´ veˇc, jestlizˇe i sluzˇebnıći jeho promeˇnˇujı´ se, aby se zda´li by´ti sluzˇebnıći spravedlnosti, jichzˇto konec bude podle´ skutku˚ jejich. 16 Ope ˇ t pravı´m, aby mne neˇkdo nemeˇl za nemoudre´ho; ny´brzˇ i jako nemoudre´ho prˇijmeˇte mne, at’ i ja´ se malicˇko neˇco pochlubı´m. 17 Coz ˇ mluvı´m, nemluvı´mt’ jako ode Pańa, ale jako v nemoudrosti z strany te´to podstatne´ chlouby. 18 Kdyz ˇ t’ se mnozı´ chlubı´ podle´ teˇla, i ja´t’ se pochlubı´m. 19 Ra ´ di zajiste´ sna´sˇ´ıte nemoudre´, jsouce moudrˇ´ı.

306


20 Nebo sna ´ sˇ´ıte i to, by va´s kdo v sluzˇbu podroboval, by kdo zzˇ´ıral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by va´s kdo v tva´rˇ bil. 21 O zahanbova ´ nı´ pravı´m, rovneˇ jako bychom my neˇjacı´ sˇpatnı´ byli. Ny´brzˇ v cˇem kdo smı´, (v nemoudrosti mluvı´m), smı´mt’ i ja´. ˇ ide´ jsou? Jsem i ja´. Izrael22 Z sˇtı´ jsou? Jsem i ja´. Sı´meˇ Abrahamovo jsou? Jsem i ja´. 23 Sluz ˇ ebnıći Kristovi jsou? (Nemoudrˇe dı´m:) Nadto ja´. V pracech hojneˇji, v ranaćh prˇ´ılisˇneˇ, v zˇala´rˇ´ıch hojneˇji, v smrtech cˇastokra´t. ˇ idu˚ peˇtkra´t cˇtyrˇidceti 24 Od Z ran bez jedne´ trpeˇl jsem. 25 Tr ˇ ikra´t metlami mrskań jsem, jednou jsem byl kamenovań, trˇikra´t jsem na morˇi tonul, ve dne i v noci v hlubokosti byl jsem. 26 Na cesta ´ ch cˇasto, v nebezpecˇenstvı´ na rˇekaćh, v nebezpecˇenstvı´ od lotru˚, v nebezpecˇenstvı´ od sve´ho pokolenı´, v nebezpecˇenstvı´ od pohanu˚, v nebezpecˇenstvı´ v meˇsteˇ, v nebezpecˇenstvı´ na pousˇti, v nebezpecˇenstvı´ na morˇi, v nebezpecˇenstvı´ mezi falesˇny´mi bratrˇ´ımi. 27 V pra ´ ci a v ustańı´, v bdeˇnıćh cˇasto, v hladu a v zˇ´ızni, v postech cˇastokra´t, na zimeˇ a v nahoteˇ.

28 Krome ˇ toho, cozˇ zevnitrˇ jest, vojsko na kazˇdy´ den povsta´va´ proti mneˇ, totizˇ pećˇe o vsˇecky zbory. 29 Kdo umdle ´ va´, jesˇto bych ja´ nemdlel? Kdo se ura´zˇ´ı, abych ja´ se nepa´lil? 30 Jestliz ˇ et’ se ma´m chlubiti, nemocmi svy´mi se chlubiti budu. 31 Bu ˚ h a Otec Pańa nasˇeho Jezukrista, ktery´zˇ jest pozˇehnany´ na veˇky, vı´, zˇet’ nelhu. 32 Hejtman v Damas ˇ ku lidu Are´ty kra´le, ostrˇ´ıhal meˇsta Damasˇku, chteˇje mne do veˇzenı´ vzı´ti. 33 Ale oknem po provaze spus ˇteˇn jsem v kosˇi prˇes zed, i usˇel jsem rukou jeho.

KAPITOLA 12. Ostatek potrˇebne´ chlouby aposˇtolovy, 20. a naucˇenı´, jak by meˇli na jeho prˇ´ıchod ocˇeka´vati.

le chlubiti mi se nenı´ dobre´,

A nebo prˇisˇel bych k videˇnı´m

a zjevenı´m Pańeˇ. 2 Zna ´ m cˇloveˇka v Kristu prˇed lety cˇtrnaćti, (v teˇle-li, nevı´m, cˇili krom teˇla, nevı´m, Bu˚ht’ vı´), ktery´zˇ byl vtrzˇen azˇ do trˇetı´ho nebe. 3 A vı´m takove ´ ho cˇloveˇka, (bylo-li v teˇle, cˇili krom teˇla, nevı´m, Bu˚h vı´), ˇ e byl vtrzˇen do ra´je, a slysˇel 4Z nevypravitelna´ slova, kteryćhzˇ neslusˇ´ı cˇloveˇku mluviti.

´ M 12 II. KORINTSKY 5 Takovy ´ m budu se chlubiti, ale sa´m sebou nebudu se chlubiti, nezˇ toliko nemocmi svy´mi. 6 Nebo budu-li se chtı´ti chlubiti, nebudut’nemoudry´m, pravdu zajiste´ povı´m; ale uskrovnı´mt’, aby neˇkdo nesmy´sˇlel vıće o mneˇ, nezˇli vidı´ prˇi mneˇ, aneb slysˇ´ı ode mne. 7 A abych se vysokostı´ zjevenı´ nad mı´ru nepozdvihl, dań mi jest osten do teˇla, andeˇl satan, aby mne zasˇijkoval, abych se nad mı´ru nepovysˇoval. 8 Za to tr ˇ ikra´t jsem Pańa prosil, aby to odstoupilo ode mne. 9 Ale r ˇ ekl mi: Dosti ma´sˇ na me´ milosti, nebot’ moc ma´ v nemoci dokona´va´ se. Nejradeˇji tedy chlubiti se budu nemocmi svy´mi, aby ve mneˇ prˇeby´vala moc Kristova. 10 Protoz ˇ lı´bost ma´m v nemocech, v pohaneˇnıćh, v nedostatcıćh, v protivenstvıćh, a v u´zkostech, pro Krista. Nebo kdyzˇ mdlı´m, tehdy silen jsem. 11 Ucˇine ˇ n jsem nemoudry´m, chlubeˇ se; vy jste mne k tomu prˇinutili. Nebo ja´ od va´s meˇl jsem chva´len by´ti; nebot’ jsem nic mensˇ´ı nebyl nezˇli ti velicı´ aposˇtole´, acˇkoli nic nejsem. 12 Znamenı´ zajiste ´ aposˇtolstvı´ proka´zańa jsou mezi va´mi ve vsˇ´ı trpeˇlivosti, i v divıćh, a v za´zracıćh, a v mocech.

307

13 Nebo co jest, cˇeho byste vy meńeˇ meˇli nezˇli jine´ cı´rkve, lecˇ to, zˇe jsem ja´ nezaha´lel s obtı´zˇenı´m vasˇ´ım? Odpust’tezˇ mi to bezpra´vı´. 14 Aj, jiz ˇ potrˇetı´ hotov jsem prˇijı´ti k va´m, a nebudut’ zaha´leti s obtı´zˇenı´m vasˇ´ım. Nebot’ nehleda´m toho, cozˇ jest vasˇeho, ale va´s. Nemajı´t’ zajiste´ synove´ rodicˇu˚m pokladu˚ shromazˇd’ovati, ale rodicˇove´ synu˚m. 15 Ja ´ t’ pak velmi ra´d na´klad ucˇinı´m, i sa´m se vynalozˇ´ım za dusˇe vasˇe, acˇkoli velmi va´s miluje, ma´lo jsem milovań. 16 Ale necht’ jest tak, z ˇ e jsem ja´ va´s neobteˇzˇoval, nezˇ chytry´ jsa, lstı´ jsem va´s zjı´mal. 17 Zdali skrze ne ˇ koho z teˇch, ktere´zˇ jsem poslal k va´m, obloupil jsem va´s? 18 Doz ˇ a´dal jsem se Tita, a poslal jsem s nı´m bratra toho. Zdali va´s Titus podvedl? Zdalizˇ jsme jednı´m duchem nechodili? Zdalizˇ ne jedneˇmi sˇlepeˇjemi? 19 A zase domnı´va ´ te-li se, zˇe se vymlouva´me prˇed va´mi? Prˇed oblıćˇejemt’ Bozˇ´ım v Kristu mluvı´me, a to vsˇecko, nejmilejsˇ´ı, k vasˇemu vzdeˇlańı´. 20 Nebot’ se bojı´m, abych snad prˇijda, nenalezl va´s takovyćh, jakyćhzˇ bych nechteˇl, a ja´ nebyl nalezen od va´s, jake´hozˇ byste vy nechteˇli, aby snad nebylo sva´ru˚, za´vistı´, hneˇvu˚, va´d, utr-

308


hańı´, reptańı´, nady´mańı´, ru˚znic, 21 Aby mne ope ˇ t, kdyzˇ bych prˇisˇel, neponı´zˇil Bu˚h mu˚j u va´s, a plakal bych mnohyćh z teˇch, kterˇ´ızˇ prve´ hrˇesˇili, a necˇinili pokańı´ z necˇistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouzˇ paćhali. KAPITOLA 13. Nenapravujıćı´m ucˇiniv pohru˚zˇku, napomıńa´, aby sobeˇ usmyslili. 11. A probudiv vsˇech ku pobozˇnosti, 12. pozdravenı´m vsˇe zavrˇel.

oto potrˇetı´ jdu k va´m. V u´s-

T tech dvou neb trˇ´ı sveˇdku˚

stanet’ kazˇde´ slovo. 2 Pr ˇ edpoveˇdeˇlt’ jsem, a prˇedpovı´da´m podruhe´ jako prˇ´ıtomny´, a nynı´ neprˇ´ıtomny´ pı´sˇi teˇm, kterˇ´ızˇ prve´ hrˇesˇili, i jiny´m vsˇechneˇm, zˇe prˇijdu-lit’ opeˇt znovu, neodpustı´m, 3 Pone ˇ vadzˇ usilujete zkusiti toho, ktery´zˇ skrze mne mluvı´, Krista, ktery´zˇto k va´m nenı´ nemocny´, ale mocny´ jest v va´s. 4 Nebo acˇkoli ukr ˇ izˇovań jest jako nemocny´, ale zˇiv jest z moci Bozˇ´ı. A tak i my mdlı´ jsme s nı´m, ale zˇivi budeme s nı´m, z moci Bozˇ´ı na va´s. 5 Sami sebe zkus ˇ ujte, jste-li u vı´rˇe; sami sebe ohledujte. Cˇili

sami sebe nezna´te, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus jest v va´s? Lecˇ jste snad zavrzˇeni. 6 Ale nade ˇ ji ma´m, zˇe pozna´te, zˇet’ my nejsme zavrzˇeni. 7 Modlı´mt’ se pak Bohu, abyste nic zle´ho necˇinili, ne proto, abychom my se dokonalı´ uka´zali, ale abyste vy to, cozˇ jest dobre´ho, cˇinili, my pak jako zavrzˇeni abychom byli. 8 Nebot’ nic nemu ˚ zˇeme proti pravdeˇ, ale k pravdeˇ. 9 Radujeme se zajiste ´ , zˇe acˇ jsme mdlı´, ale vy jste silnı´, a za tot’ se i modlı´me, abyste vy byli dokonalı´. 10 Protoz ˇ toto neprˇ´ıtomny´ jsa, pı´sˇi, abych prˇ´ıtomen jsa, nemusil by´ti prˇ´ısny´, podle´ moci, kterouzˇ mi dal Pań k vzdeˇlańı´, a ne k zka´ze. 11 Naposledy, bratr ˇ ´ı, meˇjtezˇ se dobrˇe, dokonalı´ bud’te, poteˇsˇujte se, jednostejneˇ smyslte, pokoj meˇjte, a Bu˚h la´sky a pokoje budet’ s va´mi. 12 Pozdravtez ˇ jedni druhyćh polı´benı´m svaty´m. Pozdravujı´ va´s vsˇickni svatı´. 13 Milost Pa ´ na Jezukrista, a la´ska Bozˇ´ı, a ućˇastenstvı´ Ducha svate´ho se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.


´ M. K GALATSKY KAPITOLA 1. O pu˚vodu aposˇtolstvı´ sve´ho, 9. jistoteˇ evengelium, 13. prˇedesˇle´ horlivosti sve´ bez umeˇnı´ 15. i o napravenı´ se k dı´lu Bozˇ´ımu vypravuje.

avel aposˇtol, (ne od lidı´, ani

P skrze cˇloveˇka, ale skrze Je-

zukrista, a Boha Otce, ktery´zˇ jej vzkrˇ´ısil z mrtvyćh), 2 I ti, kter ˇ ´ızˇ se mnou jsou, vsˇickni bratrˇ´ı zboru˚m Galatsky´m: 3 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce a Pańa nasˇeho Jezukrista, 4 Ktery ´ zˇ vydal sebe same´ho za hrˇ´ıchy nasˇe, aby na´s vytrhl z tohoto prˇ´ıtomne´ho veˇku zle´ho, podle´ vu˚le Boha a Otce nasˇeho, 5 Jemuz ˇ bud’ sla´va na veˇky veˇku˚. Amen. 6 Divı´m se, z ˇ e jste tak rychle od toho, ktery´zˇ va´s povolal v milost Kristovu, uchy´lili se k jine´mu evangelium. 7 Ktere ´ zˇ nenı´ jine´, ale jsou neˇkterˇ´ı, jesˇto va´s kormoutı´, a prˇevra´titi chteˇjı´ evangelium Kristovo. 8 Ale bychom pak i my neb andeˇl s nebe ka´zal va´m mimo to, cozˇ jsme va´m ka´zali, proklety´ bud’. 9 Jakoz ˇ jsme prve´ poveˇdeˇli, a jesˇteˇ znovu pravı´m: Jestlizˇe by

va´m kdo jine´ evangelium ka´zal mimo to, ktere´zˇ jste prˇijali, proklety´ bud’. 10 Nebo lidske ´ -lizˇ veˇci, cˇili Bozˇ´ı prˇedkla´da´m? Zdalizˇ lidem se lı´biti hleda´m? Kdybych se zajiste´ jesˇteˇ lidem zaliboval, sluzˇebnı´k Kristu˚v bych nebyl. 11 Oznamujit’ pak va ´ m, bratrˇ´ı, zˇe evangelium to, ktere´zˇ ka´zańo jest ode mne, nenı´ podle´ cˇloveˇka. 12 Nebo aniz ˇ jsem ja´ ho prˇijal od cˇloveˇka, ani se naucˇil, ale skrze zjevenı´ Jezˇ´ısˇe Krista. 13 Sly ´ chali jste zajiste´ o me´m obcovańı´ neˇkdejsˇ´ım v Zˇidovstvu, zˇe jsem se prˇevelice protivil cı´rkvi Bozˇ´ı, a hubil jsem ji, 14 A z ˇ e jsem prospı´val v Zˇidovstvu nad mnohe´ mneˇ rovne´ v pokolenı´ sve´m, byv velmi horlivy´ milovnı´k otcovskyćh ustanovenı´. 15 Ale kdyz ˇ se zalı´bilo Bohu, ktery´zˇ mne byl oddeˇlil z zˇivota matky me´, a povolal skrze milost svou, 16 Zjeviti Syna sve ´ ho mneˇ, abych jej ka´zal mezi pohany, hned jsem se neporadil s teˇlem a krvı´;

´M 2 GALATSKY

310

17 Aniz ˇ jsem se vra´til do Jeruzale´ma k teˇm, kterˇ´ızˇ prve´ byli aposˇtole´ nezˇli ja´, ale sˇel jsem do Arabie, prˇisˇel jsem pak zase do Damasˇku. 18 Potom po tr ˇ ech letech navra´til jsem se do Jeruzale´ma, abych navsˇtı´vil Petra, a pobyl jsem u neˇho patnaćte dnı´. 19 Jine ´ ho pak z aposˇtolu˚ zˇa´dne´ho jsem nevideˇl nezˇ Jakuba, bratra Pańeˇ. 20 Coz ˇ t’ pak pı´sˇi va´m, aj, prˇed Bohem, zˇet’ neklama´m. 21 Potom pr ˇ isˇel jsem do krajin Syrskyćh a Cilickyćh. 22 Nebyl jsem pak zna ´ my´ osobou zboru˚m Zˇidovsky´m, kterˇ´ızˇ byli v Kristu, 23 Nez ˇ toliko slyćhali: Zˇe ten, ktery´zˇ se na´m neˇkdy protivil, jizˇ nynı´ ka´zˇe vı´ru, kterouzˇ neˇkdy vybojova´val. 24 A slavili ve mne ˇ Boha.

KAPITOLA 2. Svaty´ Pavel evangelium od jinyćh aposˇtolu˚ nevzal, 7. a vsˇak od nich za spolutovarysˇe prˇijat jsa, 11. veˇrneˇ v tom i nad jine´ se meˇl.

otom po cˇtrnaćti letech opeˇt

P vstoupil jsem do Jeruzale´-

ma s Barnaba´sˇem, pojav s sebou i Tita. 2 Vstoupil jsem pak podle ´ zjevenı´, a vypravoval jsem jim evangelium, ktere´zˇ ka´zˇi mezi

pohany, a zvla´sˇteˇ pak znameniteˇjsˇ´ım, abych snad nadarmo nebeˇzˇel nynı´ i prve´. 3 Ale ani Titus, ktery ´ zˇ se mnou byl, pohan byv, nebyl prˇinucen obrˇezati se, 4 Totiz ˇ pro podesˇle´ falesˇne´ bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ se byli vloudili k vysˇpehovańı´ svobody nasˇ´ı, kterouzˇ ma´me v Kristu Jezˇ´ısˇi, aby na´s v sluzˇbu podrobili. 5 Ktery ´ mzˇ ani na chvilku neustoupili jsme, a nepoddali se, aby pravda evangelium zu˚stala u va´s. 6 Od te ˇ ch pak, kterˇ´ızˇ se zdadı´ neˇco by´ti, acˇ jacı´ neˇkdy byli, mneˇ potom nic nenı´, Bu˚ht’ osoby cˇloveˇka neprˇijı´ma´, ti, pravı´m, kterˇ´ızˇ se neˇco zdadı´ by´ti, nic mi neprˇidali. 7 Ny ´ brzˇ naodpor, kdyzˇ uzrˇeli, zˇe jest mi sveˇrˇeno evangelium, abych je ka´zal neobrˇezany´m, jako i Petrovi mezi Zˇidy, 8 (Nebo ten, ktery ´ zˇ mocny´ byl skrze Petra z strany aposˇtolstvı´ mezi Zˇidy, byl mocny´ i skrze mne mezi pohany), 9 A poznavs ˇ e milost mneˇ danou, Jakub a Petr a Jan, kterˇ´ızˇ se zdadı´ sloupove´ by´ti, podali pravic mneˇ a Barnaba´sˇovi na tovarysˇstvı´, abychom my mezi pohany, a oni mezi Zˇidy ka´zali. 10 Toliko abychom na chude ´ pamatovali, cozˇ jsem se i cˇiniti snazˇoval.

´M 3 GALATSKY 11 A kdyz ˇ byl prˇisˇel Petr do Antiochie, zjevneˇ jsem jemu odeprˇel; hoden zajiste´ byl trestańı´. 12 Nebo prve ´ nezˇ prˇisˇli neˇkterˇ´ı od Jakuba, jı´dal s pohany, a kdyzˇ prˇisˇli, ucha´zel a oddeˇloval se, boje se teˇch, kterˇ´ızˇ byli z Zˇidovstva. 13 A spolu s nı´m v tom pokrytstvı´ byli i jinı´ Zˇide´, tak zˇe i Barnaba´sˇ uveden byl v to jejich pokrytstvı´. 14 Ale ja ´ uzrˇev, zˇe nesprostneˇ chodı´ v pravdeˇ evangelium, rˇekl jsem Petrovi prˇede vsˇemi: Poneˇvadzˇ ty jsa Zˇid, pohansky zˇiv jsi, a ne Zˇidovsky, procˇ pohany k Zˇidovske´mu zpu˚sobu nutı´sˇ? 15 My pr ˇ irozenı´ Zˇide´, a ne pohane´ hrˇ´ısˇnı´, 16 Ve ˇ douce, zˇe neby´va´ cˇloveˇk ospravedlneˇn z skutku˚ za´kona, ale skrze vı´ru v Jezukrista, i my v Krista uveˇrˇili jsme, abychom ospravedlneˇni byli z vı´ry Kristovy, a ne z skutku˚ za´kona, proto zˇe nebude ospravedlneˇn z skutku˚ za´kona zˇa´dny´ cˇloveˇk. 17 Jestliz ˇ e pak hledajıće ospravedlneˇni by´ti v Kristu, nale´za´me se i my hrˇ´ısˇnıći, tedy jest Kristus sluzˇebnı´k hrˇ´ıcha? Nikoli. 18 Nebo budu-li to, coz ˇ jsem zborˇil, opeˇt zase vzdeˇla´vati, prˇestupnı´kem sebe cˇinı´m. 19 Ja ´ zajiste´ skrze za´kon za´-

311

konu umrˇel jsem, abych zˇiv byl Bohu. 20 S Kristem ukr ˇ izˇovań jsem. Zˇivt’ jsem pak jizˇ ne ja´, ale zˇiv jest ve mneˇ Kristus. Zˇe pak nynı´ zˇiv jsem v teˇle, u vı´rˇe Syna Bozˇ´ıho zˇiv jsem, ktery´zˇ zamiloval mne, a vydal sebe same´ho za mne. 21 Nepohrda ´ mt’ tou milostı´ Bozˇ´ı. Nebo jestlizˇet’ jest z za´kona spravedlnost, tedyt’ Kristus nadarmo umrˇel. KAPITOLA 3. Z nemoudrosti a nesta´losti aposˇtol Galatskyćh potrestav, 2. o ospravedlneˇnı´ cˇloveˇka veˇrou v Krista 11. a ne za´konem du˚vodneˇ a poteˇsˇeneˇ vypravuje.

ˇ ´ı Galatsˇtı´, kdo va´s ´ nemoudr O tak zma´mil, abyste nebyli

povolni pravdeˇ, ktery´mzˇ prˇed ocˇima Jezˇ´ısˇ Kristus prve´ byl vypsań, a mezi va´mi ukrˇizˇovań? 2 Toto bych jen ra ´ d chteˇl zveˇdeˇti od va´s, z skutku˚-li za´kona Ducha jste prˇijali, cˇili z slysˇenı´ vı´ry? 3 Tak nemoudr ˇ ´ı jste? Pocˇavsˇe Duchem, nynı´ teˇlem kona´te? 4 Tak mnoho trpe ˇ li jste nadarmo? A jesˇteˇ nadarmo-li. 5 Ten tedy, ktery ´ zˇ va´m da´va´ Ducha, a cˇinı´ divy mezi va´mi, z skutku˚-li za´kona, cˇili z slysˇenı´ vı´ry? 6 Jako Abraham uve ˇ rˇil Bohu, a pocˇteno jemu to k spravedlnosti.

312

´M 3 GALATSKY

7 A tak vidı´te, z ˇ e ti, kterˇ´ızˇ jsou z vı´ry, ti jsou synove´ Abrahamovi. 8 Pr ˇ edzveˇdeˇvsˇi pak pı´smo, zˇe z vı´ry ospravedlnˇuje pohany Bu˚h, prˇedpoveˇdeˇlo Abrahamovi: Zˇe v tobeˇ budou pozˇehnańi vsˇickni na´rodove´. 9 A tak ti, kter ˇ ´ızˇ jsou z vı´ry, docha´zejı´ pozˇehnańı´ s veˇrny´m Abrahamem. 10 Kter ˇ ´ızˇ pak koli z skutku˚ za´kona jsou, pod zlorˇecˇenstvı´m jsou. Nebo psańo jest: Zlorˇecˇeny´ kazˇdy´, kdozˇ nezu˚sta´va´ ve vsˇem, cozˇ jest psańo v knize za´kona, aby to plnil. 11 A z ˇ e z za´kona neby´va´ zˇa´dny´ ospravedlneˇn prˇed Bohem, zjevne´ jest, nebo spravedlivy´ z vı´ry zˇiv bude. 12 Za ´ kon pak nenı´ z vı´ry, ale: Ten cˇloveˇk, ktery´zˇ by plnil je, zˇiv bude skrze neˇ. 13 Ale vykoupilt’ na ´ s Kristus z zlorˇecˇenstvı´ za´kona, ucˇineˇn byv pro na´s zlorˇecˇenstvı´m, (nebo psańo jest: Zlorˇecˇeny´ kazˇdy´, kdozˇ visı´ na drˇeveˇ), 14 Aby na pohany to poz ˇ ehnańı´ Abrahamovo prˇisˇlo v Kristu Jezˇ´ısˇi, a abychom zaslı´benı´ Ducha prˇijali skrze vı´ru. 15 Bratr ˇ ´ı, po lidsku pravı´m: Vsˇak utvrzene´ cˇloveˇka smlouvy zˇa´dny´ nerusˇ´ı, anizˇ k nı´ co prˇida´va´.

16 Abrahamovi pak ucˇine ˇ na jsou zaslı´benı´, i semeni jeho. Nedı´: A semenu˚m, jako o mnohyćh, ale jako o jednom: A semenu tve´mu, jenzˇ jest Kristus. ˇ e smlou17 Totot’ pak pravı´m: Z vy prve´ od Boha stvrzene´, vztahujıćı´ se k Kristu, za´kon, ktery´zˇ po cˇtyrˇech stech a po trˇidcı´ti letech zacˇal se, nevyprazdnˇuje, aby slib Bozˇ´ı v nic obra´til. 18 Nebo jestliz ˇ et’ z za´kona deˇdictvı´, jizˇ ne z zaslı´benı´. Ale Abrahamovi skrze zaslı´benı´ Bu˚h daroval. 19 Coz ˇ pak za´kon? Pro prˇestupovańı´ ustanoven jest, dokudzˇ by neprˇisˇlo to sı´meˇ, jemuzˇ se stalo zaslı´benı´, zpu˚sobeny´ skrze andeˇly v ruce prostrˇednı´ka. 20 Ale prostr ˇ ednı´k nenı´ jednoho, Bu˚h pak jeden jest. 21 Tedy za ´ kon jest proti slibu˚m Bozˇ´ım? Odstup to. Nebo kdyby byl za´kon dań, ktery´zˇ by mohl obzˇiviti, jisteˇ z za´kona byla by spravedlnost. 22 Ale zavr ˇ elo pı´smo vsˇecky pod hrˇ´ıch, aby zaslı´benı´ z vı´ry Jezukristovy dańo bylo veˇrˇ´ıcı´m. 23 Prve ´ pak, nezˇ prˇisˇla vı´ra, pod za´konem byli jsme ostrˇ´ıhańi, zavrˇ´ıni jsouce k te´ vı´rˇe, ktera´zˇ potom meˇla zjevena by´ti. 24 A tak za ´ kon peˇstounem nasˇ´ım byl k Kristu, abychom z vı´ry ospravedlneˇni byli.

´M 4 GALATSKY 25 Ale kdyz ˇ prˇisˇla vı´ra, jizˇ nejsme pod peˇstounem. 26 Vs ˇ ickni zajiste´ synove´ Bozˇ´ı jste v Kristu Jezˇ´ısˇi skrze vı´ru. 27 Nebo kter ˇ ´ızˇkoli v Krista pokrˇteˇni jste, Krista jste oble´kli. ˇ id, ani R ˇ ek, ani 28 Nenı´t’ ani Z slouha, ani svobodny´, ani muzˇ, ani zˇena. Nebo vsˇickni vy jedno jste v Kristu Jezˇ´ısˇi. 29 A kdyz ˇ Kristovi jste, tedy sı´meˇ Abrahamovo jste, a podle´ zaslı´benı´ deˇdicove´.

KAPITOLA 4. Kristem z jha za´konnı´ho vyprosˇteˇny´m hanba i sˇkoda opeˇt se v neˇ zapletati. 12. Protozˇ je pamatuje, a peˇkny´m prˇ´ıkladem prˇi tom osveˇcuje.

ravı´mt’ pak, zˇe pokudzˇ deˇdic

P malicˇky´ jest, nic nenı´ roz-

dı´lny´ od sluzˇebnı´ka, jsa pańem vsˇeho, 2 Ale pod ochra ´ ncemi a spra´vcemi jest azˇ do cˇasu ulozˇene´ho od otce. 3 Tak i my kdyz ˇ jsme byli malicˇcı´, pod zˇivly sveˇta byli jsme v sluzˇbu podrobeni. 4 Ale kdyz ˇ prˇisˇla plnost cˇasu, poslal Bu˚h Syna sve´ho ucˇineˇne´ho z zˇeny, ucˇineˇne´ho pod za´konem, 5 Aby ty, kter ˇ ´ızˇ pod za´konem byli, vykoupil, abychom pra´vo synu˚ prˇijali. 6A z ˇ e jste synove´, poslal Bu˚h Ducha Syna sve´ho v srdce vasˇe, volajıćı´ho: Abba, Otcˇe.

313

7 A tak jiz ˇ nejsi slouha, ale syn, a poneˇvadzˇ syn, tedy i deˇdic Bozˇ´ı skrze Krista. 8 Ale tehda ´ zˇ, neznavsˇe Boha, slouzˇili jste teˇm, kterˇ´ızˇ z prˇirozenı´ nejsou bohove´. 9 Nynı´ pak, znajıće Boha, ny ´brzˇ poznańi jsouce od Boha, kterakzˇ se zpa´tkem zase obracı´te k mdly´m a bı´dny´m zˇivlu˚m, jimzˇ opeˇt znovu chcete slouzˇiti? 10 Dnu ˚ sˇetrˇ´ıte, a meˇsıću˚, a cˇasu˚, i let. 11 Bojı´m se za va ´ s, abych snad nadarmo nepracoval mezi va´mi. 12 Bud’te jako ja ´ , nebo i ja´ jsem jako vy, bratrˇ´ı, prosı´m va´s. Nic jste mi neublı´zˇili. 13 Nebo vı´te, z ˇ e s mdlobou teˇla ka´zal jsem va´m evangelium ponejprve´. 14 A pokus ˇ enı´ me´ na teˇle me´m nebylo u va´s ma´lo va´zˇeno, anizˇ jste pohrdli, ale jako andeˇla Bozˇ´ıho prˇijali jste mne, jako Krista Jezˇ´ısˇe. 15 Jake ´ tehdy bylo blahoslavenstvı´ vasˇe? Sveˇdectvı´t’ va´m zajiste´ da´va´m, zˇe kdyby to mozˇne´ bylo, ocˇi sve´ vyloupıće, byli byste mi dali. 16 Coz ˇ tedy ucˇineˇn jsem vasˇ´ım neprˇ´ıtelem, pravdu va´m praveˇ? 17 Milujı´t’ va ´ s nedobrˇe, ny´brzˇ odstrcˇiti na´s chteˇjı´, abyste vy je milovali. 18 Slus ˇ ne´t’ jest pak horliveˇ milovati v dobre´m vzˇdycky, a ne

314

´M 5 GALATSKY

jen toliko tehda´zˇ, kdyzˇ jsem prˇ´ıtomen va´m. 19 Syna ´ cˇkove´ moji, (ktere´zˇ opeˇt rodı´m, azˇ by Kristus zformovań byl v va´s), 20 Chte ˇ l bych prˇ´ıtomen va´m by´ti nynı´, a promeˇniti hlas svu˚j; nebo v pochybnosti jsem o va´s. 21 Pove ˇ zte mi, kterˇ´ı pod za´konem chcete by´ti, nepozorujete-lizˇ za´kona? 22 Nebo psa ´ no jest: Zˇe Abraham meˇl dva syny, jednoho z deˇvky, a druhe´ho z svobodne´. 23 Ale ten z de ˇ vky podle´ teˇla se narodil, ten pak z svobodne´ podle´ zaslı´benı´. 24 Ktere ´ zˇto veˇci u figu˚rˇe se staly. Nebo tot’ jsou ti dva za´konove´, jeden s hory Sinai, k manstvı´ zplozujıćı´, a tent’ jest jako Agar. 25 Agar zajiste ´ jest hora Sinai v Arabii. Dobrˇet’ se pak k nı´ trefuje nyneˇjsˇ´ı Jeruzale´m, nebo v sluzˇbu podroben jest s syny svy´mi. 26 Ale ten svrchnı´ Jeruzale ´m svobodny´ jest, ktery´zˇ jest matka vsˇech na´s. 27 Nebo psa ´ no jest: Vesel se neplodna´, ktera´zˇ nerodı´sˇ, vykrˇikni a zvolej, ktera´zˇ nepracujesˇ ku porodu; nebo ta opusˇteˇna´ mnoho ma´ synu˚, vıće nezˇ ta, ktera´zˇ ma´ muzˇe. 28 Myt’ jsme tedy, o ´ bratrˇ´ı, tak jako Iza´k, synove´ zaslı´benı´.

29 Ale jakoz ˇ tehda´zˇ ten podle´ teˇla zplozeny´ protivil se tomu, ktery´zˇ byl podle´ Ducha, tak i nynı´. 30 Nez ˇ co pravı´ pı´smo? Vyvrz deˇvku i syna jejı´ho; nebo nebudet’ deˇdicem syn deˇvky s synem svobodne´. 31 A tak, bratr ˇ ´ı, nejsmet’ synove´ deˇvky, ale svobodne´.

KAPITOLA 5. Napomıńa´ k zu˚sta´vańı´ v prave´ krˇest’anske´ svobodeˇ, 13. jejı´zˇ jest pravidlo zrˇ´ızene´ Boha i blizˇnıćh milovańı´. 17. Zatı´m skutky teˇla, i ovoce Ducha, a obe´ho cı´l ukazuje.

rotozˇ v svobodeˇ, kterouzˇ Kri-

P stus na´s osvobodil, stu˚jte,

a nezapletejte se zase v jho sluzˇebnosti. 2 Aj, ja ´ Pavel pravı´m va´m, zˇe budete-li se obrˇezovati, Kristus va´m nic neprospeˇje. 3 A zase osve ˇ dcˇuji vsˇelike´mu cˇloveˇku, ktery´zˇ se obrˇezuje, zˇe jest povinen vsˇecken za´kon naplniti. 4 Zbavili jste se Krista, kterˇ´ızˇkoli v za´koneˇ ospravedlneˇni by´ti hleda´te; vypadli jste z milosti. 5 My zajiste ´ duchem z vı´ry nadeˇje spravedlnosti ocˇeka´va´me. 6 Nebo v Kristu Jez ˇ ´ısˇi ani obrˇ´ızka nic neprospı´va´, ani neobrˇ´ızka, ale vı´ra skrze la´sku deˇlajıćı´.

´M 6 GALATSKY 7 Be ˇ zˇeli jste dobrˇe. Kdo va´m prˇekazil, abyste pravdy neposlouchali? 8 Nenı´t’ ta rada z toho, ktery ´ zˇ va´s vola´. 9 Malicˇko kvasu vs ˇ ecko teˇsto nakvasˇuje. 10 Ja ´ t’ ma´m nadeˇji o va´s v Pańu, zˇe nic jine´ho smy´sˇleti nebudete; ale ten, ktery´zˇ kormoutı´ va´s, trpeˇti bude soud, kdozˇt’ jest on koli. 11 Ja ´ pak, bratrˇ´ı, ka´zˇi-li take´ obrˇ´ızku, i procˇezˇ jesˇteˇ protivenstvı´ trpı´m? Tedy jest vypra´zdneˇno pohorsˇenı´ krˇ´ızˇe. ´ by take´ odrˇezańi byli, kte12 O rˇ´ızˇ va´s nepokojı´. 13 Nebo vy v svobodu povola ´ ni jste, bratrˇ´ı, toliko abyste pod za´myslem te´ svobody nepovolovali teˇlu, ale skrze la´sku posluhujte sobeˇ vespolek. 14 Nebo vs ˇ ecken za´kon v jednom slovu se zavı´ra´, totizˇ v tom: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho jako sebe same´ho. 15 Pakli se vespolek kous ˇ ete a zˇerete, hled’tezˇ, abyste jedni od druhyćh zkazˇeni nebyli. 16 Ale pravı´mt’: Duchem chod’te, a zˇa´dosti teˇla nevykona´te. 17 Nebo te ˇ lo zˇa´da´ proti Duchu, a Duch proti teˇlu. Ty pak veˇci jsou sobeˇ vespolek odporne´, tak abyste ne, cozˇ byste chteˇli, to cˇinili.

315

18 Jestliz ˇ e pak Duchem vedeni by´va´te, nejste pod za´konem. 19 Zjevnı´t’ jsou pak skutkove ´ teˇla, jenzˇ jsou: Cizolozˇstvo, smilstvo, necˇistota, chlipnost, 20 Modlosluz ˇ ba, cˇarovańı´, neprˇa´telstvı´, sva´rove´, nena´visti, hneˇvove´, dra´zˇdeˇnı´, ru˚znice, sekty, 21 Za ´ visti, vrazˇdy, opilstvı´, hodovańı´, a teˇm podobne´ veˇci. Ktere´zˇ kdokoli cˇinı´, tot’ va´m prˇedpovı´da´m, jakozˇ jsem i prve´ pravil, zˇe kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho deˇdicove´ nebudou. 22 Ovoce pak Ducha jestit’: La ´ ska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, veˇrnost, krotkost, strˇedmost. 23 Proti takovy ´ mt’ nenı´ za´kon. 24 Nebo kter ˇ ´ızˇ jsou Kristovi, ti sve´ teˇlo ukrˇizˇovali s va´sˇneˇmi a s zˇa´dostmi. 25 Jsme-lit’ Duchem z ˇ ivi, Duchem i chod’me. 26 Neby ´ vejme marne´ chva´ly zˇa´dostivi, jedni druhyćh popouzejıće, a jedni druhy´m za´vidıće.

KAPITOLA 6. V duchu tichosti napravovati ucˇ´ı padle´. 6. Lid veˇrny´ aby sluzˇebnı´ky z statku˚ svyćh opatroval, 12. a chytra´ku˚m se od Krista odvoditi nedal, pilneˇ napomıńa´.

ratrˇ´ı, by pak byl zachvaćen

B cˇloveˇk v neˇjake´m pa´du, vy

duchovnı´ napravte takove´ho v duchu tichosti, prohle´daje sa´m

316

´M 6 GALATSKY

k sobeˇ, abys i ty nebyl pokousˇ´ın. 2 Jedni druhy ´ ch brˇemena neste, a tak plnˇte za´kon Kristu˚v. 3 Nebo zda ´ -li se komu, zˇe by neˇco byl, nic nejsa, takove´ho vlastnı´ mysl jeho svodı´. 4 Ale dı´la sve ´ ho zkus jeden kazˇdy´, a tehdyt’sa´m v sobeˇ chva´lu mı´ti bude, a ne v jine´m. 5 Nebo jeden kaz ˇ dy´ sve´ brˇ´ımeˇ ponese. 6 Zdı´lejz ˇ se pak ten, ktery´zˇ naucˇenı´ prˇijı´ma´ v slovu s tı´m, od kohozˇ naucˇenı´ be´rˇe, vsˇ´ım statkem. 7 Nemylte se, Bu ˚ ht’ nebude oklamań; nebo cozˇkoli rozsı´val by cˇloveˇk, tot’ bude i zˇ´ıti. 8 Nebo kdoz ˇ rozsı´va´ teˇlu sve´mu, z teˇla zˇitı´ bude porusˇenı´; ale kdozˇ rozsı´va´ Duchu, z Duchat’ zˇ´ıti bude zˇivot veˇcˇny´. ˇ inıće pak dobrˇe, neoblevuj9C me; nebo cˇasem svy´m budeme zˇ´ıti, neusta´vajıće. 10 A protoz ˇ dokudzˇ cˇas ma´me, cˇinˇme dobrˇe vsˇechneˇm, nejvıće pak domaćı´m vı´ry.

11 Pohled’te, jaky ´ jsem va´m list napsal svou rukou. 12 Ti, kter ˇ ´ızˇ chteˇjı´ tva´rnı´ by´ti podle´ teˇla, nutı´ va´s, abyste se obrˇezovali, jedne´ aby protivenstvı´ pro krˇ´ızˇ Kristu˚v netrpeˇli. 13 Nebo ani sami ti, kter ˇ ´ızˇ se obrˇezujı´, nezachova´vajı´ za´kona, ale chtı´, abyste se obrˇezovali, aby se teˇlem vasˇ´ım chlubili. 14 Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jedine´ v krˇ´ızˇi Pańa nasˇeho Jezukrista, skrze neˇhozˇ jest mi sveˇt ukrˇizˇovań, a ja´ sveˇtu. 15 Nebo v Kristu Jez ˇ ´ısˇi ani obrˇ´ızka nic neprospı´va´, ani neobrˇ´ızka, ale nove´ stvorˇenı´. 16 A kter ˇ ´ızˇkoli tohoto pravidla na´sledujı´, pokoj prˇijde na neˇ a milosrdenstvı´, i na lid Bozˇ´ı Izraelsky´. 17 Da ´ le pak zˇa´dny´ mi necˇinˇ zameˇstknańı´, ja´ zajiste´ jı´zvy Pańa Jezˇ´ısˇe nosı´m na teˇle sve´m. 18 Milost Pa ´ na Jezˇ´ısˇe Krista s duchem vasˇ´ım, bratrˇ´ı. Amen.


´ M. K EFEZSKY KAPITOLA 1. Ktere´zˇ Bu˚h Otec v Kristu vyvolil, 9. teˇm svate´ evangelium zjevuje. 15. Z cˇehozˇ se aposˇtol prˇi Efezskyćh teˇsˇil, i hojneˇjsˇ´ıho osvıćenı´ a moci jim zˇa´dal.

avel

aposˇtol Jezukristu˚v, vu˚li Bozˇ´ı, svaty´m, kterˇ´ı jsou v Efezu, a veˇrny´m v Kristu Jezˇ´ısˇi: 2 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 3 Poz ˇ ehnany´ Bu˚h a Otec Pańa nasˇeho Jezukrista, ktery´zˇ pozˇehnal na´m vsˇeliky´m pozˇehnańı´m duchovnı´m v nebeskyćh veˇcech v Kristu, 4 Jakoz ˇ vyvolil na´s v neˇm prˇed ustanovenı´m sveˇta, abychom byli svatı´ a neposˇkvrneˇnı´ prˇed oblıćˇejem jeho v la´sce, 5 Pr ˇ edzrˇ´ıdiv na´s k zvolenı´ za syny skrze Jezˇ´ısˇe Krista pro sebe, podle´ dobrˇe libe´ vu˚le sve´, 6 K chva ´ le sla´vy milosti sve´, kterouzˇ vzaćne´ na´s ucˇinil v tom nejmilejsˇ´ım. 7 V ne ˇ mzˇ ma´me vykoupenı´ skrze krev jeho, totizˇ odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚, podle´ bohatstvı´ milosti jeho, 8 Kterouz ˇ rozhojnil k na´m ve vsˇ´ı moudrosti a opatrnosti,

P skrze

9 Ozna ´ miv na´m tajemstvı´ vu˚le sve´ podle´ dobre´ lı´bosti sve´, kterouzˇ prˇedulozˇil byl sa´m v sobeˇ, 10 Aby v dokona ´ nı´ plnosti cˇasu˚ v jedno shroma´zˇdil vsˇecko v Kristu, bud’ nebeske´ veˇci, bud’ zemske´. 11 V ktere ´ mzˇ i k losu prˇipusˇteˇni jsme, prˇedzrˇ´ızeni byvsˇe, podle´ prˇedulozˇenı´ toho, ktery´zˇ vsˇecko pu˚sobı´ podle´ rady vu˚le sve´, 12 Abychom tak byli k chva ´ le sla´vy jeho my, kterˇ´ızˇ jsme prve´ nadeˇji meˇli v Kristu. 13 V ktere ´ mzˇ i vy nadeˇji ma´te, slysˇevsˇe slovo pravdy, totizˇ evangelium spasenı´ sve´ho, skrze ktere´zˇ take´, uveˇrˇivsˇe, znamenańi jste Duchem zaslı´benı´ svaty´m, 14 Ktery ´ zˇ jest za´vdavek deˇdictvı´ nasˇeho, na vykoupenı´ toho, cozˇ jı´m dobyto jest, k chva´le sla´vy jeho. 15 Protoz ˇ i ja´, slysˇev o vasˇ´ı vı´rˇe v Pańu Jezˇ´ısˇi, a o la´sce ke vsˇechneˇm svaty´m, 16 Nepr ˇ esta´va´m dı´ku˚ cˇiniti z va´s, zmıńku cˇineˇ o va´s na modlitbaćh svyćh, 17 Aby Bu ˚ h Pańa nasˇeho Jezu-

´M 2 EFEZSKY

318

krista, Otec sla´vy, dal va´m Ducha moudrosti a zjevenı´ ku poznańı´ jeho, 18 A tak osvıćene ´ ocˇi mysli vasˇ´ı, abyste veˇdeˇli, ktera´ by byla nadeˇje povolańı´ jeho, a jake´ bohatstvı´ sla´vy deˇdictvı´ jeho v svatyćh, 19 A kterak jest nesmı´rna ´ velikost moci jeho k na´m veˇrˇ´ıcı´m podle´ pu˚sobenı´ mocnosti sı´ly jeho. 20 Ktere ´ zˇ doka´zal na Kristu, vzkrˇ´ısiv jej z mrtvyćh, a posadiv na pravici sve´ na nebesıćh, 21 Vysoce nade vs ˇ ecko knı´zˇatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad kazˇde´ jmeńo, ktere´zˇ se jmenuje, netoliko v veˇku tomto, ale i v budoucı´m. 22 A vs ˇ ecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade vsˇecko cı´rkvi, 23 Ktera ´ zˇ jest teˇlo jeho, a plnost vsˇecko ve vsˇech naplnˇujıćı´ho. KAPITOLA 2.

Cˇehozˇkoli dosˇli od Boha Zˇide´ i pohane´, to vsˇe z milosti Bozˇ´ı posˇlo. 13. Protozˇ obojı´ tak v svate´ la´sce spojeni, 19. i na vy´borne´m gruntu vzdeˇlańi jsouce, ru˚sti majı´.

va´s obzˇivil mrtve´ v vinaćh a

I hrˇ´ısˇ´ıch,

2 V nichz ˇ jste neˇkdy chodili podle´ obycˇeje sveˇta tohoto, a podle´ knı´zˇete mocne´ho v poveˇtrˇ´ı, ducha toho, ktery´zˇ nynı´ deˇla´ v synech zpoury.

3 Mezi nimiz ˇ i my vsˇickni obcovali jsme neˇkdy v zˇa´dostech teˇla sve´ho, cˇinivsˇe to, cozˇ se lı´bilo teˇlu a mysli, a byli jsme z prˇirozenı´ synove´ hneˇvu jako i jinı´. 4 Ale Bu ˚ h, bohaty´ jsa v milosrdenstvı´ pro velikou la´sku svou, kterouzˇ zamiloval na´s, 5 Take ´ i na´s, kdyzˇ jsme mrtvı´ byli v hrˇ´ısˇ´ıch, obzˇivil spolu s Kristem, (milostı´ spaseni jste), 6 A spolu s nı´m vzkr ˇ ´ısil, i posadil na nebesıćh v Kristu Jezˇ´ısˇi, 7 Aby uka ´ zal v veˇku budoucı´m neprˇevy´sˇene´ bohatstvı´ milosti sve´, z dobroty sve´ k na´m v Kristu Jezˇ´ısˇi. 8 Nebo milostı´ spaseni jste skrze vı´ru, (a to ne sami z sebe, dart’ jest to Bozˇ´ı), 9 Ne z skutku ˚ , aby se neˇkdo nechlubil. 10 Jsme zajiste ´ jeho dı´lo, jsouce stvorˇeni v Kristu Jezˇ´ısˇi k skutku˚m dobry´m, ktere´zˇ Bu˚h prˇipravil, abychom v nich chodili. 11 Protoz ˇ pamatujte, zˇe vy neˇkdy pohane´ podle´ teˇla, kterˇ´ızˇ jste slouli neobrˇ´ızka od teˇch, kterˇ´ızˇ slouli obrˇ´ızka na teˇle, ktera´zˇ se pu˚sobı´ rukama, 12 Vy jste byli onoho cˇasu bez Krista, odcizenı´ od spolecˇnosti Izraele, a cizı´ od u´mluv zaslı´benı´, nadeˇje nemajıćı´, a bez Boha na sveˇteˇ.

´M 3 EFEZSKY 13 Ale nynı´ v Kristu Jez ˇ ´ısˇi vy, kterˇ´ızˇ jste neˇkdy byli dalecı´, blı´zcı´ ucˇineˇni jste skrze krev Kristovu. 14 Nebo ont’ jest pokoj na ´ sˇ, ktery´zˇ ucˇinil oboje jedno, zborˇiv hradbu deˇlıćı´ na ru˚zno, 15 A nepr ˇ a´telstvı´, totizˇ za´kon prˇika´zanı´ v ustanovenıćh, vypra´zdniv skrze teˇlo sve´, aby ty oboje vzdeˇlal v same´m sobeˇ v jednoho nove´ho cˇloveˇka, tak cˇineˇ pokoj, 16 A v mı´r uvode ˇ oboje v jenom teˇle Bohu skrze krˇ´ızˇ, vyhladiv neprˇa´telstvı´ skrze neˇj. 17 A pr ˇ isˇed, zveˇstoval pokoj va´m, daleky´m i blı´zky´m. 18 Nebot’ skrze ne ˇ ho obojı´ ma´me prˇ´ıstup v jednom Duchu k Otci. 19 Aj, jiz ˇ tedy nejste hoste´ a prˇ´ıchozı´, ale spolumeˇsˇt’ane´ svatyćh a domaćı´ Bozˇ´ı, 20 Vzde ˇ lanı´ na za´klad aposˇtolsky´ a prorocky´, kdezˇ jest gruntovnı´ u´helny´ ka´men sa´m Jezˇ´ısˇ Kristus, 21 Na ne ˇ mzˇ vsˇecko stavenı´ prˇ´ıslusˇneˇ vzdeˇlane´ roste v chra´m svaty´ v Pańu. 22 Na ktere ´ mzˇ i vy spolu vzdeˇla´va´te se v prˇ´ıbytek Bozˇ´ı, v Duchu svate´m.

KAPITOLA 3. S. Pavel osveˇdcˇiv se zrˇ´ızeny´m by´ti nestihlyćh bohatstvı´ Bozˇ´ıch kazatelem, 13. na-

319

pomıńa´ Efezskyćh k sta´losti, 14. a za neˇ se 20. s dı´ku˚ cˇineˇnı´m modlı´.

ro tu prˇ´ıcˇinu ja´ Pavel ten veˇ-

P zenˇ Krista Jezˇ´ısˇe pro va´s

pohany, 2 Jestliz ˇ e vsˇak jste slysˇeli o milosti Bozˇ´ı, ktere´zˇ jest mi udeˇleno k prˇisluhovańı´ va´m, ˇ e skrze zjevenı´ ozna´mil mi 3Z tajemstvı´, (jakozˇ jsem prve´ psal kra´tce; 4 Z cˇehoz ˇ mu˚zˇete, cˇtouce, porozumeˇti zna´mosti me´ v tajemstvı´ Kristovu); 5 Ktere ´ zˇ za jinyćh veˇku˚ nebylo zna´mo synu˚m lidsky´m, tak jako nynı´ zjeveno jest svaty´m aposˇtolu˚m jeho a proroku˚m skrze Ducha, ˇ e jsou pohane´ spoludeˇdicove´ 6Z a jednoteˇlnı´, i spoluućˇastnıći zaslı´benı´ jeho v Kristu skrze evangelium. 7 Ktere ´ hozˇ jsem ucˇineˇn slouha z daru milosti Bozˇ´ı sobeˇ dane´, podle´ pu˚sobenı´ moci jeho. 8 Mne ˇ nejmensˇ´ımu ze vsˇech svatyćh dańa jest milost ta, abych mezi pohany zveˇstoval ta nestihla´ bohatstvı´ Kristova, 9 A vysve ˇ tlil vsˇechneˇm, jake´ by bylo obcovańı´ tajemstvı´ skryte´ho od veˇku˚ v Bohu, ktery´zˇ vsˇecko stvorˇil skrze Jezˇ´ısˇe Krista, 10 Aby nynı´ ozna ´ mena byla knı´zˇatstvu a mocem na nebesıćh skrze cı´rkev rozlicˇna´ moudrost Bozˇ´ı,

´M 4 EFEZSKY

320

11 Podle ´ prˇedulozˇenı´ veˇcˇne´ho, ktere´zˇ ulozˇil v Kristu Jezˇ´ısˇi Pańu nasˇem, 12 V ne ˇ mzˇ ma´me smeˇlost a prˇ´ıstup s doufańı´m skrze vı´ru jeho. 13 Protoz ˇ prosı´m, abyste nehynuli v myćh ssouzˇenıćh pro va´s, ktera´zˇ jsou sla´va vasˇe. 14 Pro tut’ pr ˇ ´ıcˇinu kleka´m na kolena sva´ prˇed Otcem Pańa nasˇeho Jezukrista, 15 Z ne ˇ hozˇ vsˇelika´ rodina na nebi i na zemi se jmenuje, 16 Aby va ´ m dal, podle´ bohatstvı´ sla´vy sve´, mocı´ posilneˇnu by´ti skrze Ducha sve´ho na vnitrˇnı´m cˇloveˇku, 17 Aby Kristus skrze vı´ru pr ˇ eby´val v srdcıćh vasˇich, 18 Abyste v la ´ sce vkorˇeneˇni a zalozˇeni jsouce, mohli stihnouti se vsˇechneˇmi svaty´mi, kteraka´ by byla sˇirokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost, 19 A poznati pr ˇ enesmı´rnou la´sku Kristovu, abyste naplneˇni byli ve vsˇelikou plnost Bozˇ´ı. 20 Tomu pak, ktery ´ zˇ mocen jest nade vsˇecko ucˇiniti mnohem hojneˇji, nezˇ my prosı´me aneb rozumı´me, podle´ moci te´, kterouzˇ deˇla´ v na´s, 21 Tomu bud’ sla ´ va v cı´rkvi skrze Krista Jezˇ´ısˇe po vsˇecky veˇky veˇku˚. Amen.

KAPITOLA 4. Prosı´, aby hodneˇ v povolańı´ sve´m, 4. v prave´ jednoteˇ vı´ry zu˚sta´vajıće, chodili, 7.

rozlicˇnyćh daru˚ Bozˇ´ıch k jedine´mu cı´li, totizˇ k vzdeˇlańı´ cı´rkve, uzˇ´ıvali, 17. a tak se novy´m Kristovy´m zˇivotem stkveˇli.

rosı´mt’ tedy va´s ja´ veˇzenˇ v

P Pańu, abyste chodili tak,

jakzˇ hodne´ jest na to povolańı´, ktery´mzˇ povolańi jste, 2 Se vs ˇ ´ı pokorou, tichostı´, i s sna´sˇelivostı´, sna´sˇejıće se vespolek v la´sce, 3 Usilujıće zachova ´ vati jednotu Ducha v svazku pokoje. 4 Jedno jest te ˇ lo, a jeden Duch, jakozˇ i povolańi jste v jedne´ nadeˇji povolańı´ sve´ho. 5 Jeden Pa ´ n, jedna vı´ra, jeden krˇest, 6 Jeden Bu ˚ h a Otec vsˇech, ktery´zˇ jest nade vsˇecko, a skrze vsˇecko, i ve vsˇech va´s. 7 Ale jednomu kaz ˇ de´mu z na´s dańa jest milost podle´ mı´ry obdarovańı´ Kristova. 8 Protoz ˇ dı´: Vstoupiv na vy´sost, jate´ vedl veˇzneˇ, a dal dary lidem. 9 Ale to, z ˇ e vstoupil, co jest, jedine´ zˇe i sstoupil prve´ do nejnizˇsˇ´ıch stran zemeˇ? 10 Ten pak, ktery ´ zˇ sstoupil, ont’ jest, ktery´zˇ i vstoupil vysoko nade vsˇecka nebesa, aby naplnil vsˇecko. 11 A ont’ dal ne ˇ ktere´ zajiste´ aposˇtoly, neˇktere´ pak proroky, jine´ pak evangelisty, jine´ pak pasty´rˇe a ucˇitele,

´M 5 EFEZSKY 12 Pro spor ˇ a´dańı´ svatyćh, k dı´lu sluzˇebnosti, pro vzdeˇlańı´ teˇla Kristova, 13 Az ˇ bychom se sbeˇhli vsˇickni v jednotu vı´ry a zna´mosti Syna Bozˇ´ıho, v muzˇe dokonale´ho, v mı´ru postavy plne´ho veˇku Kristova, 14 Abychom jiz ˇ vıće nebyli deˇti, zmı´tajıćı´ se a tocˇ´ıcı´ kazˇdy´m veˇtrem ucˇenı´ v neustavicˇnosti lidske´, v chytrosti k oklama´vańı´ lstive´mu; 15 Ale upr ˇ ´ımeˇ se majıće v la´sce, rost’me v toho vsˇelijak, ktery´zˇ jest hlava, totizˇ v Krista. 16 Z ktere ´ hozˇ vsˇecko teˇlo prˇ´ıslusˇneˇ spojene´ a sva´zane´ po vsˇech kloubıćh prˇisluhovańı´, podle´ vnitrˇnı´ moci v mı´ru jednoho kazˇde´ho ouda, zru˚st, jakzˇ na teˇlo prˇ´ıslusˇ´ı, be´rˇe, k vzdeˇlańı´ sve´mu v la´sce. 17 A protoz ˇ totot’ pravı´m a osveˇdcˇuji skrze Pańa, abyste jizˇ vıće nechodili, jako i jinı´ pohane´ chodı´, v marnosti mysli sve´, 18 Zatemne ˇ nı´ v rozumu, odcizeni jsouce od zˇivota Bozˇ´ıho, pro nezna´most, ktera´zˇ jest v nich z zatvrzenı´ srdce jejich. 19 Kter ˇ ´ızˇ zoufavsˇe sobeˇ, vydali se v nestydatost, aby vsˇelikou necˇistotu paćhali s chtivostı´. 20 Ale vy ne tak jste se vyucˇili od Krista, 21 Acˇ jestliz ˇ e jste ho slysˇeli, a o

321

neˇm byli vyucˇeni, jakzˇ jest pravda v Jezˇ´ısˇovi, 22 Totiz ˇ , zˇet’ va´m na´lezˇı´ slozˇiti ono prvnı´ obcovańı´ podle´ toho stare´ho cˇloveˇka, rusˇ´ıcı´ho se, podle´ zˇa´dosti oklama´vajıćıćh, 23 Obnoviti se pak duchem mysli sve´, 24 A oble ´ ci toho nove´ho cˇloveˇka, podle´ Boha stvorˇene´ho, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. 25 Protoz ˇ slozˇ´ıce lezˇ, mluvtezˇ pravdu jeden kazˇdy´ s blizˇnı´m svy´m; nebo jsme vespolek oudove´. 26 Hne ˇ vejte se, a nehrˇesˇte; slunce nezapadej na hneˇvivost vasˇi. 27 Neda ´ vejte mı´sta d’a´blu. 28 Kdo kradl, jiz ˇ vıće nekrad’, ale radeˇji pracuj, deˇlaje rukama, cozˇ dobre´ho jest, aby meˇl, z cˇeho udeˇliti nuzne´mu. ˇ a´dna´ rˇecˇ mrzuta´ nevycha´29 Z zej z u´st vasˇich, ale jestli jaka´ dobra´ k vzdeˇlańı´ uzˇitecˇne´mu, aby dala milost posluchacˇu˚m. 30 A nezarmucujte Ducha svate´ho Bozˇ´ıho, ktery´mzˇ znamenańi jste ke dni vykoupenı´. 31 Vs ˇ elika´ horˇkost, a rozzlobenı´ se, i hneˇv, i krˇik, i rouhańı´ bud’ odjato od va´s, se vsˇ´ı zlostı´, 32 Ale bud’te k sobe ˇ vespolek dobrotivı´, milosrdnı´, odpousˇteˇjıće sobeˇ vespolek, jakozˇ i Bu˚h v Kristu odpustil va´m.

´M 5 EFEZSKY

322 KAPITOLA 5.

Ucˇ´ı aposˇtol Efezske´ Otce nebeske´ho na´sledovati, 3. bezbozˇnosti se varovati, 15. opatrneˇ sobeˇ pocˇ´ınati, 22. manzˇele´ k sobeˇ jak se majı´ chovati.

ud’tezˇ tedy na´sledovnıći Bo-

B zˇ´ı, jakoz ˇ to synove´ milı´. ’

2 A chod te v la ´ sce, jako i Kristus miloval na´s, a vydal sebe same´ho za na´s, dar a obeˇt Bohu u vu˚ni rozkosˇnou. 3 Smilstvo pak a vs ˇ elika´ necˇistota, neb lakomstvı´, anizˇ jmenovańo bud’ mezi va´mi, jakozˇ slusˇ´ı na svate´, 4 A mrzkost, ani bla ´ znove´ mluvenı´, ani sˇprymovańı´, ktere´zˇto veˇci jsou nena´lezˇite´, ale radeˇji dı´ku˚ cˇineˇnı´. 5 Vı´te zajiste ´ o tom, zˇe zˇa´dny´ smilnı´k aneb necˇisty´, ani lakomec, (jenzˇ jest modlosluzˇebnı´k), nema´ deˇdictvı´ v kra´lovstvı´ Kristoveˇ a Bozˇ´ım. ˇ a´dny´ va´s nesvod’ marny´mi 6Z rˇecˇmi; nebo pro takove´ veˇci prˇicha´zı´ hneˇv Bozˇ´ı na syny nepoddane´. 7 Neby ´ vejtezˇ tedy ućˇastnıći jejich. 8 Byli jste zajiste ´ neˇkdy temnosti, ale nynı´ jste sveˇtlo v Pańu. Jakozˇto synove´ sveˇtla chod’te, 9 (Nebo ovoce Ducha za ´ lezˇı´ ve vsˇ´ı dobroteˇ, a spravedlnosti, a v pravdeˇ), 10 O to stojıće, coz ˇ by se dobrˇe lı´bilo Pańu.

11 A neobcujte s skutky neuz ˇ itecˇny´mi tmy, ale radeˇji je trescete. 12 Nebo coz ˇ se tajneˇ deˇje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. 13 Ale to vs ˇ ecko, kdyzˇ by´va´ od sveˇtla trestańo, by´va´ zjeveno; cozˇkoli zajiste´ zjevne´ by´va´, sveˇtlo jest. 14 Protoz ˇ pravı´: Probud’ se ty, kdozˇ spı´sˇ, a vstanˇ z mrtvyćh, a zasvı´tı´t’ se tobeˇ Kristus. 15 Viztez ˇ tedy, kterak byste opatrneˇ chodili, ne jako nemoudrˇ´ı, ale jako moudrˇ´ı, 16 Vykupujıće cˇas; nebo dnove ´ zlı´ jsou. 17 Protoz ˇ neby´vejte neopatrnı´, ale rozumeˇjıćı´, ktera´ by byla vu˚le Pańeˇ. 18 A neopı´jejte se vıńem, v neˇmzˇ jest prostopasˇnost, ale naplneˇni bud’te Duchem, 19 Mluvıće sobe ˇ vespolek v zˇalmıćh, a v chvalaćh, a v pı´snicˇkaćh duchovnıćh, zpı´vajıće a ple´sajıće v srdcıćh svyćh Pańu, 20 Dı´ky cˇinıće vz ˇ dycky ze vsˇeho ve jmeńu Pańa nasˇeho Jezukrista Bohu a Otci, 21 Podda ´ ni jsouce jedni druhy´m v ba´zni Bozˇ´ı. ˇ eny muzˇu˚m svy´m poddańy 22 Z bud’te, jako Pańu. 23 Nebo muz ˇ jest hlava zˇeny, jako i Kristus hlava cı´rkve, a ont’ jest spasitel teˇla.

´M 6 EFEZSKY 24 A protoz ˇ jakozˇ cı´rkev poddańa jest Kristu, tak i zˇeny muzˇu˚m svy´m ve vsˇem. 25 Muz ˇ i milujte zˇeny sve´, jako i Kristus miloval cı´rkev, a vydal sebe same´ho za ni, 26 Aby ji posve ˇ til, ocˇistiv obmytı´m vody skrze slovo, 27 Aby ji sobe ˇ postavil slavnou cı´rkev, nemajıćı´ posˇkvrny, ani vra´sky, neb cokoli takove´ho, ale aby byla svata´, a bez u´hony. 28 Takt’ jsou povinni muz ˇ i milovati zˇeny sve´ jako sva´ vlastnı´ teˇla. Kdo miluje zˇenu svou, sebet’ same´ho miluje, ˇ a´dny´ zajiste´ nikdy teˇla sve´29 Z ho nemeˇl v nena´visti, ale krmı´ a chova´ je, jakozˇto i Pań cı´rkev. 30 Nebot’jsme oudove ´ teˇla jeho, z masa jeho, a z kostı´ jeho. 31 A protot’ opustı´ cˇlove ˇ k otce sve´ho i matku, a prˇipojı´ se k manzˇelce sve´, i budout’ ti dva jedno teˇlo. 32 Tajemstvı´ toto velike ´ jest, ale ja´ pravı´m o Kristu a o cı´rkvi. 33 A vs ˇ ak i vy, jeden kazˇdy´ z va´s, manzˇelku svou tak jako sa´m sebe miluj. Zˇena pak at’ se bojı´ muzˇe.

KAPITOLA 6. Aposˇtol ucˇ´ı, kterak dı´tky k rodicˇu˚m, 4. rodicˇove´ k dı´tka´m, 5. sluzˇebnıći ku pańu˚m, 9. pańi k sluzˇebnı´ku˚m mı´ti se majı´, 10. a vsˇickni jak by proti d’a´blu bojovati meˇli.

´ıtky

323 poslouchejte

rodicˇu˚

D svyćh v Pańu; nebot’ jest to

spravedlive´. 2 Cti otce sve ´ ho i matku, (tot’ jest prˇika´zanı´ prvnı´ s zaslı´benı´m), 3 Aby dobr ˇ e bylo tobeˇ, a abys byl dlouhoveˇky´ na zemi. 4 A vy otcove ´ nepopouzejte k hneˇvu dı´tek svyćh, ale vychova´vejte je v cvicˇenı´ a v napomıńańı´ Pańeˇ. 5 Sluz ˇ ebnıći bud’te poslusˇni pańu˚ teˇlesnyćh s ba´znı´ a s strachem, v sprostnosti srdce sve´ho, jako Krista, 6 Ne na oko slouz ˇ ´ıce, jako ti, kterˇ´ızˇ se lidem lı´biti usilujı´, ale jako sluzˇebnıći Kristovi, cˇinıće vu˚li Bozˇ´ı z te´ dusˇe, 7 S dobrou myslı´ slouz ˇ ´ıce, jakozˇto Pańu, a ne lidem, 8 Ve ˇ douce, zˇe, cozˇ by koli jeden kazˇdy´ ucˇinil dobre´ho, za to odplatu vzı´ti ma´ ode Pańa, bud’to sluzˇebnı´k, bud’to svobodny´. 9 A vy pa ´ ni te´zˇ se tak meˇjte k nim, odpousˇteˇjıće pohru˚zˇky, veˇdouce, zˇe i vy take´ ma´te Pańa sve´ho v nebesıćh, a prˇijı´mańı´ osob nenı´ u neˇho. 10 Da ´ le pak, bratrˇ´ı moji, posilnˇte se v Pańu a v moci sı´ly jeho. 11 Oblecte se v cele ´ odeˇnı´ Bozˇ´ı, abyste mohli sta´ti proti u´toku˚m d’a´belsky´m. 12 Nebot’ nenı´ bojova ´ nı´ nasˇe proti teˇlu a krvi, ale proti knı´-

324

´M 6 EFEZSKY

zˇatstvu, proti mocnostem, proti sveˇta pańu˚m temnostı´ veˇku tohoto, proti duchovnı´m zlostem vysoko. 13 A protoz ˇ vezmeˇte cele´ odeˇnı´ Bozˇ´ı, abyste mohli odolati v den zly´, a vsˇecko vykonajıće, sta´ti. 14 Stu ˚ jtezˇ tedy, majıće podpa´sana´ bedra sva´ pravdou, a oblecˇeni jsouce v pancı´rˇ spravedlnosti, 15 A obute ´ majıće nohy v hotovost k evangelium pokoje, 16 A zvla ´ sˇteˇ pak vezmouce sˇtı´t vı´ry, ktery´mzˇ byste mohli vsˇecky sˇ´ıpy ohnive´ nesˇlechetnı´ka toho uhasiti. 17 Lebku take ´ spasenı´ vezmeˇte, i mecˇ Ducha, jenzˇ jest slovo Bozˇ´ı, 18 Vs ˇ elikou modlitbou a prosbou modleće se kazˇde´ho cˇasu v Duchu, a v tom bedlivı´ jsouce se

vsˇ´ı ustavicˇnostı´ a prosˇenı´m za vsˇecky svate´, 19 I za mne, aby mi da ´ na byla rˇecˇ k otevrˇenı´ u´st myćh s smeˇlou doufanlivostı´, abych oznamoval tajemstvı´ evangelium, 20 Pro ne ˇ zˇ u´rˇad kona´m v rˇeteˇzu, abych v neˇm smeˇle mluvil, jakzˇ mneˇ mluviti na´lezˇ´ı. 21 Abyste pak ve ˇ deˇli i vy, co se se mnou deˇje, a co cˇinı´m, vsˇecko va´m to ozna´mı´ Tychikus, mily´ bratr a veˇrny´ sluzˇebnı´k v Pańu, 22 Jehoz ˇ jsem pro to samo k va´m poslal, abyste veˇdeˇli o nasˇich veˇcech, a aby poteˇsˇil srdcı´ vasˇich. 23 Pokoj bratr ˇ ´ım, a la´ska s veˇrou od Boha Otce a Pańa Jezukrista. 24 Milost Boz ˇ ı´ se vsˇechneˇmi milujıćı´mi Pańa nasˇeho Jezukrista k neporusˇitelnosti. Amen.


´ M. K FILIPENSKY KAPITOLA 1. Aposˇtol z Filipenskyćh byv poteˇsˇen, 9. dobre´ho jim zˇa´dal, 12. uzˇitek sve´ho veˇzenı´ ozna´mil, 20. a acˇ zˇa´dal umrˇ´ıti, vsˇak i zˇiv by´ti pro neˇ hotov byl, 27. kdyzˇ by jedne´ oni sta´lı´, jednomyslnı´, a udatnı´ byli.

avel a Timoteus, sluzˇebnı´-

P ci Jezˇ´ısˇe Krista, vsˇechneˇm

svaty´m v Kristu Jezˇ´ısˇi, kterˇ´ızˇ jsou v meˇsteˇ Filippis, s biskupy a s jahny: 2 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 3 De ˇ kuji Bohu sve´mu, kdyzˇ se koli na va´s rozpomenu, 4 Vz ˇ dycky prˇi kazˇde´ modlitbeˇ sve´, s radostı´ za vsˇecky za va´s prosbu cˇineˇ, 5 Z vas ˇ eho obcovańı´ evangelium, hned od prvnı´ho dne azˇ posavad, 6 Jist jsa tı´m, z ˇ e ten, ktery´zˇ zacˇal v va´s dı´lo dobre´, dokona´ azˇ do dne Jezˇ´ısˇe Krista, 7 Jakoz ˇ jest mi spravedlive´ tak smysliti o vsˇech va´s, proto zˇe va´s v srdci ma´m i v veˇzenı´ sve´m, a v obranˇovańı´ i v utvrzovańı´ evangelium, va´s vsˇecky ućˇastnı´ky milosti mneˇ dane´. 8 Sve ˇ dek mi jest zajiste´ Bu˚h, kterak po vsˇech po va´s touzˇ´ım v strˇevaćh Jezˇ´ısˇe Krista.

9 A za to se modlı´m, aby la ´ ska vasˇe jesˇteˇ vıće a vıće se rozhojnˇovala v zna´mosti a ve vsˇelike´m smyslu, 10 K tomu, abyste zkus ˇ enı´m rozeznati mohli uzˇitecˇne´ veˇci od neuzˇitecˇnyćh, tak abyste byli uprˇ´ımı´ a bez u´razu, azˇ ke dni Kristovu, 11 Naplne ˇ ni jsouce ovocem spravedlnosti, ktere´zˇ nesete skrze Jezukrista, k sla´veˇ a k chva´le Bozˇ´ı. 12 Chcit’ pak, bratr ˇ ´ı, abyste veˇdeˇli, zˇe to, cozˇ mne obklıćˇilo, k veˇtsˇ´ımu prospeˇchu evangelium prˇisˇlo, 13 Tak z ˇ e veˇzenı´ me´ pro Krista rozhla´sˇeno jest po vsˇem rathouzu, i jinde vsˇudy. 14 A mnozı´ z bratr ˇ ´ı v Pańu, spolehsˇe na veˇzenı´ me´, hojneˇjsˇ´ı smeˇlost majı´ bez strachu mluviti slovo. 15 A vs ˇ ak neˇkterˇ´ı z za´visti a navzdoru, neˇkterˇ´ı pak take´ z oblı´benı´ Krista ka´zˇ´ı. 16 Ti pak, kter ˇ ´ızˇ navzdoru Krista zveˇstujı´, ne v cˇistoteˇ, domnı´vajı´ se, zˇe mi k veˇzenı´ me´mu ssouzˇenı´ prˇidadı´; 17 Kter ˇ ´ı pak z la´sky, ti veˇdı´, zˇe

326

´M 2 FILIPENSKY

jsem k obraneˇ evangelium postaven. 18 Ale coz ˇ pak o to? Ny´brzˇ jaky´mkoli zpu˚sobem, bud’ v same´ tva´rnosti, bud’ v pravdeˇ Kristus se zveˇstuje, i z tohot’ se raduji, a jesˇteˇ radovati budu. 19 Nebo vı´m, z ˇ e mi to prˇijde k spasenı´ skrze vasˇi modlitbu, a pomoc Ducha Jezukristova, 20 Podle ´ pecˇlive´ho ocˇeka´vańı´ a nadeˇje me´, zˇe v nicˇem nebudu zahanben, ale ve vsˇ´ı doufanlive´ smeˇlosti, jakzˇ prve´ vzˇdycky, tak i nynı´ veleben bude Kristus na teˇle me´m, bud’ skrze zˇivot, bud’ skrze smrt. 21 Mne ˇ zajiste´ zˇivu by´ti jest Kristus, a umrˇ´ıti zisk. 22 Jestli mi pak prospe ˇ sˇneˇji zˇivu by´ti v teˇle pro praći, tedy nevı´m, co bych vyvolil. 23 K obe ´ mut’ se k tomu naklonˇuji, zˇa´dost maje umrˇ´ıti, a by´ti s Kristem, cozˇ by mnohem le´pe bylo, 24 Ale pozu ˚ stati v teˇle potrˇebneˇji jest pro va´s. 25 Nacˇez ˇ spole´haje, vı´m, zˇe pobudu, a s va´mi se vsˇemi spolu pozu˚stanu k vasˇemu prospeˇchu, a k radosti vı´ry, 26 Aby se vas ˇ e ze mne chlouba v Kristu Jezˇ´ısˇi rozhojnila, skrze mou va´m zase prˇ´ıtomnost. 27 Toliko, jakz ˇ slusˇ´ı evangelium Kristovu, obcujte, abych, bud’ prˇijda a va´s vida, bud’ vzda´-

len jsa, slysˇel o va´s, zˇe stojı´te v jednom duchu, jednomyslneˇ pracujıće u vı´rˇe evangelium, 28 A v nicˇemz ˇ se nestrachujıće protivnı´ku˚, cozˇ jest jim jisty´m znamenı´m zahynutı´, va´m pak spasenı´, a to od Boha. 29 Nebo va ´ m jest to z milosti dańo pro Krista, abyste netoliko v neˇho veˇrˇili, ale take´ pro neˇj i trpeˇli, 30 Ty ´ zˇ boj majıće, jaky´zˇ jste prˇi mneˇ videˇli, i nynı´ o mneˇ slysˇ´ıte. KAPITOLA 2. Velmi pilneˇ k jednomyslnosti, 3. pokorˇe a poslusˇenstvı´ jich napomıńa´, 5. uteˇsˇeny´ na Kristu da´vaje prˇ´ıklad. 19. Potom schvaluje Timotea, 25. a Epafrodita, jehozˇ k nim posı´la´.

rotozˇ jestli jake´ poteˇsˇenı´ v

P Kristu, jestli ktere´ uteˇsˇenı´ la´sky, jestli ktera´ spolecˇnost Ducha, jsou-li ktera´ strˇeva a slitovańı´, 2 Napln ˇ te radost mou, abyste jednostejne´ho smyslu byli, jednostejnou la´sku majıće, jednodusˇnı´ jsouce, jednostejneˇ smy´sˇlejıće, 3 Nic necˇinıće skrze sva ´ r aneb marnou chva´lu, ale v pokorˇe jedni druhe´ za du˚stojneˇjsˇ´ı nezˇli sebe majıće. 4 Nehledejte jeden kaz ˇ dy´ jen svyćh veˇcı´, ale kazˇdy´ take´ toho, cozˇ jest jinyćh. 5 To tedy, cit’te pr ˇ i sobeˇ, co i prˇi Kristu Jezˇ´ısˇi.

´M 2 FILIPENSKY 6 Ktery ´ zˇ jsa v zpu˚sobu Bozˇ´ım, nepolozˇil sobeˇ toho za loupezˇ rovny´ by´ti Bohu, 7 Ale same ´ ho sebe zmarˇil, zpu˚sob sluzˇebnı´ka prˇijav, podobny´ lidem ucˇineˇn. 8 A v zpu ˚ sobu nalezen jako cˇloveˇk, ponı´zˇil se, poslusˇny´ byv azˇ do smrti, a to smrti krˇ´ızˇe. 9 Protoz ˇ i Bu˚h povy´sˇil ho nade vsˇe, a dal jemu jmeńo nad kazˇde´ jmeńo, 10 Aby ve jme ´ nu Jezˇ´ısˇe kazˇde´ koleno klekalo, teˇch, kterˇ´ızˇ jsou na nebesıćh, a teˇch, kterˇ´ızˇ jsou na zemi, i teˇch, kterˇ´ızˇ jsou pod zemı´, 11 A kaz ˇ dy´ jazyk aby vyzna´val, zˇe Jezˇ´ısˇ Kristus jest Pańem v sla´veˇ Boha Otce. 12 A tak, moji milı´, jakoz ˇ jste vzˇdycky poslusˇni byli, netoliko v prˇ´ıtomnosti me´, ale nynı´ mnohem vıće v neprˇ´ıtomnosti me´, s ba´znı´ a s trˇesenı´m spasenı´ sve´ konejte. 13 Bu ˚ h zajiste´ jest, ktery´zˇ pu˚sobı´ v va´s i chteˇnı´ i skutecˇne´ cˇineˇnı´, podle´ dobrˇe libe´ vu˚le sve´. 14 Vs ˇ ecko cˇinˇte bez reptańı´, a bez pochybovańı´, 15 Abyste byli bez u ´ hony, a uprˇ´ımı´ synove´ Bozˇ´ı, bez obvineˇnı´ u prostrˇed na´rodu zle´ho a prˇevraćene´ho. Mezi ktery´mizˇto sveˇt’te jako sveˇtla na sveˇteˇ, 16 Slovo z ˇ ivota zachova´vajıće, ku poctivosti me´ v den Kristu˚v,

327

zˇe jsem ne nadarmo beˇzˇel, ani nadarmo pracoval. 17 A bycht’ pak i obe ˇ tovań byl pro obeˇt a sluzˇbu vı´rˇe vasˇ´ı, raduji se, a spolu raduji se se vsˇechneˇmi va´mi. 18 A te ´ zˇ i vy radujte se, a spolu radujte se se mnou. 19 Ma ´ mt’ pak nadeˇji v Pańu Jezˇ´ısˇi, zˇe Timotea brzy posˇli va´m, abych i ja´ pokojne´ mysli byl, zveˇda, kterak vy se ma´te. 20 Nebo z ˇ a´dne´ho tak jednomyslne´ho nema´m, ktery´zˇ by tak vlastneˇ o vasˇe veˇci pecˇoval. 21 Vs ˇ ickni zajiste´ svyćh veˇcı´ hledajı´, a ne teˇch, ktere´zˇ jsou Krista Jezˇ´ısˇe. 22 Ale jej zkus ˇ ene´ho by´ti vı´te, zˇe jako syn s otcem, se mnou prˇisluhoval v evangelium. 23 Tohot’ hle, nade ˇ ji ma´m, zˇe posˇli, jakzˇ jen uzrˇ´ım, co se bude dı´ti se mnou. 24 Ma ´ mt’ pak nadeˇji v Pańu, zˇe i sa´m brzo prˇijdu k va´m. 25 Ale zda ´ lo se mi za potrˇebne´ Epafrodita, bratra a pomocnı´ka a spolurytı´rˇe me´ho, vasˇeho pak aposˇtola i sluzˇebnı´ka, v potrˇebeˇ me´ poslati k va´m, 26 Pone ˇ vadzˇ touzˇil po vsˇech va´s, a velmi teˇzˇek nad tı´m byl, zˇe jste o neˇm slysˇeli, zˇe by byl nemocen. 27 A bylt’jiste ˇ nemocen, i blı´zek smrti, ale Bu˚h se nad nı´m smiloval, a ne nad nı´m toliko, ale i

´M 3 FILIPENSKY

328

nade mnou, abych za´mutku na za´mutek nemeˇl. 28 Protoz ˇ tı´m chtiveˇji poslal jsem ho, abyste, vidouce jej zase, radovali se, a ja´ abych byl bez za´mutku. 29 Pr ˇ ijmeˇtezˇ jej tedy v Pańu se vsˇ´ı radostı´, a meˇjtezˇ takove´ v poctivosti. 30 Nebot’ pro dı´lo Kristovo az ˇk smrti se prˇiblı´zˇil, opova´zˇiv se zˇivota, aby doplnil to, v cˇemzˇ jste vy meˇli nedostatek prˇi poslouzˇenı´ mneˇ.

KAPITOLA 3. Velı´ v Pańu radost mı´ti, 2. falesˇnyćh vu˚dcu˚ se varovati, 8. v Kristu a ne jinde spravedlnosti hledati, 15. v te´ ru˚sti, 17. a veˇrnyćh sluzˇebnı´ku˚ Kristovyćh na´sledovati.

a´le pak, bratrˇ´ı moji, radujte

D se v Pańu. Jednostejnyćh

va´m veˇcı´ psa´ti mneˇ se jisteˇ nesty´sˇteˇ, va´m pak to bezpecˇne´ jest. 2 Vizte psy, vizte zle ´ deˇlnı´ky, vizte roztrzˇku. 3 Nebot’ myt’ jsme obr ˇ ´ızka, kterˇ´ızˇ duchem slouzˇ´ıme Bohu, a chlubı´me se v Kristu Jezˇ´ısˇi, a nedoufa´me v teˇle, 4 Acˇkoli i ja ´ mohl bych doufati v teˇle. Zda´-lit’ se komu jine´mu, zˇe by mohl doufati v teˇle, ja´ vıće, 5 Obr ˇ ezań jsa osme´ho dne, jsa z rodu Izraelske´ho, pokolenı´ Beniaminova, Zˇid z Zˇidu˚, podle´ za´kona farizeus,

6 A z strany horlivosti protivnı´k cı´rkve, z strany pak spravedlnosti za´konnı´ jsa bez u´hony. 7 Ale to, coz ˇ mi bylo ziskem, polozˇil jsem sobeˇ pro Krista za sˇkodu. 8 Ny ´ brzˇ i vsˇecky veˇci pokla´da´m sˇkodou by´ti pro vyvy´sˇenost zna´mosti Krista Jezˇ´ısˇe Pańa sve´ho, pro neˇjzˇ jsem to vsˇecko ztratil, a ma´m to jako za lejna, abych Krista zı´skal, 9 A v ne ˇ m nalezen byl nemajıćı´ sve´ spravedlnosti, ktera´zˇ jest z za´kona, ale tu, ktera´zˇ jest z vı´ry Kristovy, tu spravedlnost, ktera´zˇ jest z Boha, a u vı´rˇe za´lezˇı´, 10 Abych poznal jej, a moc vzkrˇ´ısˇenı´ jeho, i spolecˇnost utrpenı´ jeho, prˇipodobnˇuje se k smrti jeho, 11 Zda bych tak pr ˇ isˇel k vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh. 12 Ne z ˇ e bych jizˇ dosa´hl, aneb jizˇ dokonaly´m byl, ale snazˇneˇ beˇzˇ´ım, zda bych i uchva´titi mohl, nacˇezˇ uchvaćen jsem od Krista Jezˇ´ısˇe. 13 Bratr ˇ ´ı, ja´t’ nema´m za to, zˇe bych jizˇ dosa´hl. 14 Ale to jedno cˇinı´m, na ty veˇci, ktere´zˇ jsou za mnou, zapomıńaje, k teˇm pak, ktere´zˇ jsou prˇede mnou, u´silneˇ chva´taje, k cı´li beˇzˇ´ım, k odplateˇ svrchovane´ho povolańı´ Bozˇ´ıho v Kristu Jezˇ´ısˇi.

´M 4 FILIPENSKY 15 Protoz ˇ kterˇ´ızˇkoli jsme dokonalı´, to smy´sˇlejme. A pakli v cˇem jinak smyslı´te, i tot’ va´m Bu˚h zjevı´. 16 Ale k cˇemuz ˇ jsme jizˇ prˇisˇli, v tom prˇi jednostejne´m zu˚sta´vejme pravidle, a jednostejneˇ smyslme. 17 Spoluna ´ sledovnıći moji bud’te, bratrˇ´ı, a sˇetrˇte teˇch, kterˇ´ızˇ tak chodı´, jakozˇ ma´te prˇ´ıklad na na´s. 18 Nebot’ mnozı´ chodı´, o nichz ˇ jsem cˇastokra´t pravil va´m, a nynı´ s plaćˇem pravı´m, zˇe jsou neprˇa´tele´ krˇ´ızˇe Kristova, 19 Jichz ˇ to konec jest zahynutı´, jejichzˇ Bu˚h jest brˇicho, a sla´va v mrzkostech jejich, kterˇ´ızˇ o zemske´ veˇci stojı´. 20 Ale nas ˇ e obcovańı´ jest v nebesıćh, odkudzˇ i spasitele ocˇeka´va´me Pańa Jezukrista, 21 Ktery ´ zˇ promeˇnı´ teˇlo nasˇe ponı´zˇene´, aby bylo podobne´ k teˇlu sla´vy jeho, podle´ mocnosti te´, kterouzˇ mocen jest i vsˇecky veˇci podmaniti sobeˇ.

KAPITOLA 4. Vzbuzuje ty bratrˇ´ı k sta´losti, 4. radosti, 5. mı´rnosti, 6. doufanlivosti, 8. a tak zˇivota svatosti a sˇlechetnosti. 10. Potom vdeˇcˇnost svou za jejich sˇteˇdre´ pomoci k nim prokazuje.

tak, bratrˇ´ı moji milı´ a prˇe-

A zˇa´doucı´, radost a koruno ma´, tak stu˚jte v Pańu, milı´.

329

2 Evody prosı´m, i Syntyche ´ ny prosı´m, aby jednostejneˇ smyslily v Pańu. 3 Ano i tebe prosı´m, tovarys ˇi mu˚j vlastnı´, budizˇ jim pomocen, ktere´zˇto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jiny´mi pomocnı´ky my´mi, jejichzˇ jmeńa jsou v knize zˇivota. 4 Radujte se v Pa ´ nu vzˇdycky; opeˇt pravı´m, radujte se. 5 Mı´rnost vas ˇ e zna´ma bud’ vsˇechneˇm lidem. Pań blı´zko. 6 O nic nebud’te pecˇlivı´, ale ve vsˇech veˇcech skrze modlitbu a ponı´zˇenou zˇa´dost s dı´ku˚ cˇineˇnı´m prosby vasˇe zna´my bud’te Bohu. 7 A pokoj Boz ˇ ´ı, ktery´zˇ prˇevysˇuje vsˇeliky´ rozum, ha´jiti bude srdcı´ vasˇich i smyslu˚ vasˇich v Kristu Jezˇ´ısˇi. 8 Da ´ le pak, bratrˇ´ı, ktere´koli veˇci jsou prave´, ktere´koli poctive´, ktere´koli spravedlive´, ktere´koli cˇiste´, ktere´koli mile´, ktere´koli dobropoveˇstne´, jestli ktera´ ctnost, a jestli ktera´ chva´la, o teˇch veˇcech prˇemysˇlujte. 9 Ktery ´ mzˇ jste se i naucˇili, je i prˇijali, a slysˇeli i videˇli na mneˇ. Ty veˇci cˇinˇte, a Bu˚h pokoje budet’ s va´mi. 10 Zradoval jsem se v Pa ´ nu velice, zˇe jizˇ opeˇt zase rozzelenala se pećˇe vasˇe o mne. Nacˇezˇ vsˇak

330

´M 4 FILIPENSKY

byli jste myslili, ale nedostalo se va´m prˇ´ıhodne´ho cˇasu. 11 Ne proto, z ˇ e bych jakou nouzi meˇl, toto pravı´m; nebo ja´ naucˇil jsem se dosti mı´ti na tom, cozˇ ma´m. 12 Umı´mt’ i snı´z ˇ en by´ti, umı´m take´ i hojnost mı´ti; vsˇudy a ve vsˇech veˇcech pocvicˇen jsem, i nasycen by´ti i lacˇneˇti, totizˇ hojnost mı´ti i nouzi trpeˇti. 13 Vs ˇ ecko mohu v Kristu, ktery´zˇ mne posiluje. 14 A vs ˇ ak dobrˇe jste ucˇinili, obcovavsˇe me´mu ssouzˇenı´. 15 Vı´te pak i vy, Filipens ˇ tı´, zˇe prˇi pocˇa´tku evangelium, kdyzˇ jsem sˇel z Macedonie, zˇa´dny´ zbor neudeˇlil mi z strany dańı´ a vzetı´, nezˇ vy sami. 16 Ano i do Tessaloniky jednou i podruhe´, cˇehozˇ jsem potrˇeboval, poslali jste mi.

17 Ne proto z ˇ e bych hledal daru˚, ale hleda´m uzˇitku hojne´ho k vasˇemu prospeˇchu. 18 Pr ˇ ijalt’ jsem pak vsˇecko, a hojneˇt’ ma´m, naplneˇnt’ jsem, vzav od Epafrodita to, cozˇ poslańo od va´s, vu˚ni sladkosti, obeˇt vzaćnou a libou Bohu. 19 Bu ˚ h pak mu˚j naplnı´t’ vsˇelikou potrˇebu vasˇi podle´ bohatstvı´ sve´ho slavneˇ v Kristu Jezˇ´ısˇi. 20 Bohu pak a Otci nas ˇ emu sla´va na veˇky veˇku˚. Amen. 21 Pozdravtez ˇ vsˇech svatyćh v Kristu Jezˇ´ısˇi. Pozdravujı´t’ va´s bratrˇ´ı, kterˇ´ızˇ jsou se mnou. 22 Pozdravujı´t’ va ´ s vsˇickni svatı´, zvla´sˇteˇ pak ti, kterˇ´ızˇ jsou z domu cı´sarˇova. 23 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.


´ M. K KOLOSSENSKY KAPITOLA 1. Aposˇtol pozdraviv Kolossenskyćh, 3. a vı´ru i la´sku jejich schva´liv, 9. cˇeho jim zˇa´da´ na Pańu Bohu, 15. sˇiroce s divny´m Krista Pańa oslavovańı´m vypravuje, 21. aby ti bratrˇ´ı jasneˇji na to patrˇili, k jaky´m jsou a jak veliky´m veˇcem prˇivedeni.

avel aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista,

P skrze vu˚li Bozˇ´ı, a Timo-

teus, 2 Te ˇ m, kterˇ´ızˇ jsou v Kolossis, svaty´m a veˇrny´m bratrˇ´ım v Kristu Jezˇ´ısˇi: Milost va´m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezˇ´ısˇe Krista. 3 Dı´ky cˇinı´me Bohu a Otci Pa ńa nasˇeho Jezukrista, vzˇdycky za va´s modleće se, 4 Slys ˇ avsˇe o vı´rˇe vasˇ´ı v Kristu Jezˇ´ısˇi, a o la´sce ke vsˇechneˇm svaty´m, 5 Pro nade ˇ ji slozˇenou va´m v nebesıćh, o nı´zˇ jste prve´ slysˇeli v slovu pravdy, to jest evangelium. 6 Ktere ´ zˇ jest prˇisˇlo k va´m, jako i na vsˇecken sveˇt, a ovoce nese, jako i u va´s od toho dne, v ktere´mzˇ jste slysˇeli, a poznali milost Bozˇ´ı v pravdeˇ, 7 Jakoz ˇ jste se i naucˇili od Epafry, mile´ho spolusluzˇebnı´ka nasˇeho, ktery´zˇ jest veˇrny´ k va´m sluzˇebnı´k Kristu˚v,

8 Ktery ´ zˇ take´ ozna´mil na´m la´sku vasˇi v Duchu. 9 Protoz ˇ i my, od toho dne, jakzˇ jsme to uslysˇeli, neprˇesta´va´me modliti se za va´s a zˇa´dati, abyste naplneˇni byli zna´mostı´ vu˚le jeho ve vsˇ´ı moudrosti a rozumnosti duchovnı´, 10 Abyste chodili hodne ˇ Pańu ke vsˇ´ı jeho lı´beznosti, v kazˇde´m skutku dobre´m, ovoce vyda´vajıće a rostouce v zna´mosti Bozˇ´ı, 11 Vs ˇ elikou mocı´ zmocneˇni jsouce, podle´ sı´ly sla´vy jeho, ke vsˇ´ı trpeˇlivosti a dobrotivosti s radostı´, 12 Dı´ky cˇinıće Otci, ktery ´ zˇ hodne´ na´s ucˇinil ućˇastnosti losu svatyćh v sveˇtle, 13 Ktery ´ zˇ vytrhl na´s z moci temnosti, a prˇenesl do kra´lovstvı´ mile´ho Syna sve´ho, 14 V ne ˇ mzˇ ma´me vykoupenı´ skrze krev jeho, totizˇ odpusˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚, 15 Ktery ´ zˇ jest obraz Boha neviditelne´ho, prvorozeny´ vsˇeho stvorˇenı´. 16 Nebo skrze ne ˇ ho stvorˇeny jsou vsˇecky veˇci, ktere´zˇ jsou na nebi i na zemi, viditelne´ i neviditelne´, bud’to tru˚nove´ neb pan-

332

´M 2 KOLOSSENSKY

stva, bud’to knı´zˇatstva neb mocnosti; vsˇecko skrze neˇho a pro neˇho stvorˇeno jest. 17 A on jest pr ˇ ede vsˇ´ım, a vsˇecko jı´m stojı´. 18 A ont’ jest hlava te ˇ la cı´rkve, ktery´zˇ jest pocˇa´tek a prvorozeny´ z mrtvyćh, aby tak on ve vsˇem prvotnost drzˇel, 19 Pone ˇ vadzˇ se zalı´bilo Otci, aby v neˇm vsˇecka plnost prˇeby´vala, 20 A skrze ne ˇ ho aby smı´rˇil s sebou vsˇecko, v pokoj uvodeˇ skrze krev krˇ´ızˇe jeho, skrze neˇj, pravı´m, bud’to ty veˇci, ktere´zˇ jsou na zemi, bud’ ty, ktere´zˇ jsou na nebi. 21 Ano i va ´ s, neˇkdy odcizene´ a neprˇa´tely v mysli, skrze skutky zle´, nynı´ jizˇ smı´rˇil, 22 Te ˇ lem svy´m skrze smrt, aby va´s postavil svate´, a neposˇkvrneˇne´, a bez u´hony prˇed oblıćˇejem svy´m, 23 Vs ˇ ak jestlizˇe zu˚sta´va´te u vı´rˇe zalozˇenı´ a pevnı´, a neuchylujete se od nadeˇje evangelium, ktere´zˇ jste slysˇeli, jenzˇ jest ka´zańo vsˇemu stvorˇenı´, ktere´zˇ jest pod nebem, jehozˇ ja´ Pavel ucˇineˇn jsem sluzˇebnı´k. 24 Ktery ´ zˇ nynı´ raduji se z utrpenı´ svyćh pro va´s, a doplnˇuji ostatky ssouzˇenı´ Kristovyćh na teˇle sve´m za jeho teˇlo, jenzˇ jest cı´rkev,

25 Jejı´z ˇ ucˇineˇn jsem ja´ sluzˇebnı´k, tak jakzˇ mi to sveˇrˇil Bu˚h na to, abych va´m slouzˇil, a tak naplnil slovo Bozˇ´ı, 26 To tajemstvı´ skryte ´ od veˇku˚ a na´rodu˚, nynı´ pak zjevene´ svaty´m jeho. 27 Jimz ˇ to Bu˚h raćˇil zna´mo ucˇiniti, kterake´ by bylo bohatstvı´ slavne´ho tajemstvı´ tohoto mezi pohany, jenzˇ jest Kristus v va´s, ta nadeˇje sla´vy, 28 Ktere ´ hozˇ my zveˇstujeme, napomıńajıće vsˇelike´ho cˇloveˇka, a ucˇ´ıce vsˇelike´ho cˇloveˇka ve vsˇ´ı moudrosti, abychom postavili kazˇde´ho cˇloveˇka dokonale´ho v Kristu Jezˇ´ısˇi. 29 O cˇez ˇ i pracuji, bojuje podle´ te´ jeho mocnosti, ktera´zˇ deˇla´ ve mneˇ mocneˇ.

KAPITOLA 2. Svou o neˇ pecˇlivost osveˇdcˇuje, 6. k sta´losti v pravdeˇ, 8. i k opatrnosti prˇed falesˇny´mi aposˇtoly pilneˇ napomıńa´, 16. prˇedkla´daje jim pravy´ cı´l vsˇech figu˚r a ceremoniı´, Krista.

cit’ zajiste´, abyste veˇdeˇli, nesna´z ma´m o va´s, a o ty, kterˇ´ızˇ jsou v Laodicii, a kterˇ´ızˇkoli nevideˇli tva´rˇi me´ podle´ teˇla, 2 Aby pote ˇ sˇena byla srdce jejich, spojena´ v la´sce, a to ke vsˇemu bohatstvı´ prˇejiste´ho smyslu, ku poznańı´ tajemstvı´ Boha i Otce i Krista,

Ch jakou

´M 2 KOLOSSENSKY 3 V ne ˇ mzˇ jsou skryti vsˇickni pokladove´ moudrosti a zna´mosti. 4 A totot’ pravı´m, aby va ´ s zˇa´dny´, falesˇneˇ dovodeˇ, neoklamal podobnou k pravdeˇ rˇecˇ´ı. 5 Nebo acˇkoli vzda ´ len jsem teˇlem, vsˇak duchem s va´mi jsem, raduje se, a vida rˇa´d va´sˇ, a utvrzenı´ te´ vı´ry vasˇ´ı v Krista. 6 Protoz ˇ jakzˇ jste prˇijali Krista Jezˇ´ısˇe Pańa, tak v neˇm chod’te, 7 Vkor ˇ eneˇnı´ a vzdeˇlanı´ na neˇm, a utvrzenı´ u vı´rˇe, jakzˇ jste naucˇeni, rozhojnˇujıće se v nı´ s dı´ku˚ cˇineˇnı´m. 8 Hled’tez ˇ , at’by va´s neˇkdo neobloupil moudrostı´ sveˇta, a marny´m zklamańı´m, ucˇe podle´ ustanovenı´ lidskyćh, podle´ zˇivlu˚ sveˇta, a ne podle´ Krista. 9 Nebo v ne ˇ m prˇeby´va´ vsˇecka plnost Bozˇstvı´ teˇlesneˇ. 10 A v ne ˇ m jste doplneˇni, ktery´zˇ jest hlava vsˇeho knı´zˇatstva i mocnosti, 11 V ne ˇ mzˇ i obrˇezańi jste obrˇezańı´m ne rukou ucˇineˇny´m, svle´ksˇe teˇlo hrˇ´ıchu˚ skrze obrˇezańı´ Kristovo, 12 Pohr ˇ beni jsouce s nı´m skrze krˇest, skrze neˇjzˇ i spolu s nı´m z mrtvyćh vstali jste skrze vı´ru, ktera´zˇ jest mocne´ dı´lo Bozˇ´ı, ktery´zˇ vzkrˇ´ısil jej z mrtvyćh. 13 Ano i va ´ s, mrtve´ v hrˇ´ısˇ´ıch a v neobrˇ´ızce teˇla vasˇeho, spolu s

333

nı´m obzˇivil, odpustiv va´m vsˇecky hrˇ´ıchy, 14 A smazav proti na ´ m ten za´pis za´lezˇejıćı´ v ustanovenıćh, ktery´zˇ byl odporny´ na´m. I vyzdvihl jej z prostrˇedku, prˇibiv jej k krˇ´ızˇi; 15 A obloupiv knı´z ˇ atstva i moci, vedl je na odivu zjevneˇ, triumf slaviv nad nimi skrze neˇj. 16 Protoz ˇ zˇa´dny´ va´s nesud’ pro pokrm, aneb pro na´poj, aneb z strany sva´tku, neb novumeˇsıće, aneb sobot. 17 Ktere ´ zˇto jsou stıń veˇcı´ budoucıćh, ale pravda teˇlo jest Kristovo. 18 Niz ˇ a´dny´ va´s neprˇedchvacuj sve´myslneˇ pokorou a na´bozˇenstvı´m andeˇlsky´m, v to, cˇehozˇ nevideˇl, se vyda´vaje, a marneˇ se nady´maje smyslem teˇla sve´ho, 19 A nedrz ˇ e se hlavy, od nı´zˇ vsˇecko teˇlo po kloubıćh a svazıćh vzdeˇlane´ a spojene´ roste Bozˇ´ım zru˚stem. 20 Jestliz ˇ e tedy zemrˇeli jste s Kristem zˇivlu˚m sveˇta, procˇ, jako byste zˇivi byli sveˇtu, teˇmi ceremoniemi da´te se obteˇzˇovati, 21 (Kdyz ˇ se rˇı´ka´: Nedoty´kej se, ani okousˇej, anizˇ se s tı´m obı´rej? 22 Ktere ´ zˇto vsˇecky veˇci samy´m uzˇ´ıvańı´m jich kazı´ se), podle´ prˇika´zanı´ a ucˇenı´ lidskyćh. 23 Ktere ´ zˇto veˇci majı´ sic tva´rnost moudrosti, v zpu˚sobu te´ na´bozˇnosti, a v pokorˇe posˇmour-

´M 3 KOLOSSENSKY

334

ne´, i v neodpusˇteˇnı´ teˇlu, a vsˇak nejsou v zˇa´dne´ platnosti, toliko k nasycenı´ teˇla. KAPITOLA 3.

Zˇivotu sˇlechetne´mu Kristovy ućˇastnı´ky, 5. v skutecˇne´m skla´dańı´ zle´ho, 12. a na´sledovańı´ dobre´ho za´lezˇejıćı´mu, poucˇiv, 18. napomenutı´ potrˇebne´ lidem povolańı´ rozdı´lne´ho ucˇinil.

rotozˇ povstali-li jste s Kris-

P tem, vrchnıćh veˇcı´ hledejte,

kdezˇ Kristus na pravici Bozˇ´ı sedı´. 2 O svrchnı´ ve ˇ ci pecˇujte, ne o zemske´. 3 Nebo zemr ˇ eli jste, a zˇivot va´sˇ skryt jest s Kristem v Bohu. 4 Kdyz ˇ se pak uka´zˇe Kristus, zˇivot na´sˇ, tehdy i vy uka´zˇete se s nı´m v sla´veˇ. 5 Protoz ˇ mrtveˇte oudy sve´ zemske´, smilstvo, necˇistotu, chlipnost, zˇa´dost zlou, i lakomstvı´, jenzˇ jest modla´m slouzˇenı´. 6 Pro ktere ´ zˇ veˇci prˇicha´zı´ hneˇv Bozˇ´ı na syny zpurne´. 7 V ktery ´ chzˇ i vy neˇkdy chodili jste, kdyzˇ jste zˇivi byli v nich. 8 Ale nynı´ sloz ˇ tezˇ i vy vsˇecko to, hneˇv, prchlivost, zlobivost, zlorˇecˇenı´, i mrzkomluvnost z u´st svyćh. 9 Nelz ˇ ete jedni na druhe´, kdyzˇ jste svle´kli s sebe stare´ho cˇloveˇka s skutky jeho, 10 A oble ´ kli toho nove´ho, obnovujıćı´ho se k zna´mosti, podle´ obrazu toho, ktery´zˇ jej stvorˇil,

ˇ ek a Zˇid, ob11 Kdez ˇ to nenı´ R rˇ´ızka a neobrˇ´ızka, cizozemec a Scy´ta, sluzˇebnı´k a svobodny´, ale vsˇecko a ve vsˇech Kristus. 12 Protoz ˇ oblectezˇ se jako vyvolenı´ Bozˇ´ı, svatı´, a milı´, v strˇeva milosrdenstvı´, v dobrotivost, nı´zke´ o sobeˇ smy´sˇlenı´, krotkost, trpeˇlivost, 13 Sna ´ sˇejıće jeden druhe´ho, a odpousˇteˇjıće sobeˇ vespolek, meˇl-li by kdo proti komu zˇalobu. Jako i Kristus odpustil va´m, tak i vy. 14 Nadto pak nade vs ˇ ecko v la´sku, ktera´zˇ jest svazek dokonalosti. 15 A pokoj Boz ˇ ´ı vı´teˇzizˇ v srdcıćh vasˇich, k neˇmuzˇ i povolańi jste v jedno teˇlo; a bud’tezˇ vdeˇcˇni. 16 Slovo Kristovo pr ˇ eby´vejzˇ v va´s bohateˇ se vsˇ´ı moudrostı´, ucˇ´ıce a napomıńajıće sebe vespolek zˇalmy, a zpeˇvy, a pı´snicˇkami duchovnı´mi, s milostı´ zpı´vajıće v srdci sve´m Pańu. 17 A vs ˇ ecko, cozˇkoli cˇinı´te v slovu neb v skutku, vsˇecko cˇinˇte ve jmeńu Pańa Jezˇ´ısˇe, dı´ky cˇinıće Bohu a Otci skrze neˇho. ˇ eny poddańy bud’te mu18 Z zˇu˚m svy´m tak, jakzˇ slusˇ´ı, v Pańu. 19 Muz ˇ i milujte zˇeny sve´, a nemeˇjte se prˇ´ısneˇ k nim. 20 Dı´tky poslouchejte rodicˇu ˚ ve

´M 4 KOLOSSENSKY vsˇem; nebo to jest dobrˇe libe´ Pańu. 21 Otcove ´ nepopouzejte k hneˇvivosti dı´tek svyćh, aby sobeˇ nezoufaly. 22 Sluz ˇ ebnıći poslusˇni bud’te ve vsˇem pańu˚ teˇlesnyćh, ne na oko slouzˇ´ıce, jako ti, jenzˇ se usilujı´ lidem lı´biti, ale v sprostnosti srdce, bojıće se Boha. 23 A vs ˇ ecko, cozˇ byste koli cˇinili, z te´ dusˇe cˇinˇte, jako Pańu, a ne lidem, 24 Ve ˇ douce, zˇe ode Pańa vzı´ti ma´te odplatu deˇdictvı´; nebo Pańu Kristu slouzˇ´ıte. 25 Kdoz ˇ by pak nepravost paćhal, odmeˇnu sve´ nepravosti vezme. A nenı´t’ prˇijı´mańı´ osob u Boha. KAPITOLA 4. Jesˇteˇ vzˇdy o tom, jak by se jeden kazˇdy´ v rˇecˇi i v skutku mı´ti meˇl, vypravuje. 7. Potom poteˇsˇitelny´m svatyćh toho zboru pozdravovańı´m episˇtolu zavı´ra´.

ańi spravedliveˇ a slusˇneˇ s

P sluzˇebnı´ky nakla´dejte, veˇ-

douce, zˇe i vy Pańa ma´te v nebesıćh. 2 Na modlitbe ˇ bud’te ustavicˇnı´, bdıće v tom s dı´ku˚ cˇineˇnı´m, 3 Modle ´ ce se spolu i za na´s, aby Bu˚h otevrˇel na´m dve´rˇe slova, k mluvenı´ o tajemstvı´ Kristovu, pro neˇzˇ i v veˇzenı´ jsem, 4 Abych je zjevoval, tak jakz ˇ mi na´lezˇ´ı mluviti.

335

5 Chod’tez ˇ v moudrosti prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, cˇas kupujıće. ˇ ecˇ vasˇe vzˇdycky budizˇ prˇ´ı6R jemna´, ozdobena´ solı´, tak abyste veˇdeˇli, kterak byste meˇli jednomu kazˇde´mu odpoveˇdı´ti. 7 O ve ˇ cech myćh o vsˇech ozna´mı´ va´m Tychikus, bratr mily´, a veˇrny´ slouha, a spolusluzˇebnı´k v Pańu. 8 Ktere ´ hozˇ jsem poslal k va´m pro to samo, aby zveˇdeˇl, co se deˇje u va´s, a poteˇsˇil srdcı´ vasˇich, 9 S Onezimem, ve ˇ rny´m a mily´m bratrem, ktery´zˇ jest tam od va´s. Tit’ va´m vsˇecko ozna´mı´, co se deˇje u na´s. 10 Pozdravuje va ´ s Aristarchus, spoluveˇzenˇ mu˚j, a Marek, sestrˇenec Barnaba´sˇu˚v, (o ktere´mzˇ jsem va´m porucˇil; prˇisˇel-li by k va´m, prˇijmeˇtezˇ jej); 11 A Jezus, ktery ´ zˇ slove Justus, kterˇ´ızˇ jsou Zˇide´. Ti toliko jsou pomocnıći moji v kra´lovstvı´ Bozˇ´ım, kterˇ´ızˇ byli me´ poteˇsˇenı´. 12 Pozdravuje va ´ s Epafras, ktery´zˇ od va´s jest, slouha Kristu˚v, ktery´zˇ vzˇdycky u´silneˇ pracuje na modlitbaćh za va´s, abyste sta´li dokonalı´ a plnı´ ve vsˇ´ı vu˚li Bozˇ´ı. 13 Nebo sve ˇ dectvı´ jemu vyda´va´m, zˇet’ va´s velmi horliveˇ miluje, a te´zˇ i ty, kterˇ´ızˇ jsou v Laodicii, i kterˇ´ızˇ jsou v Hierapoli.

336

´M 4 KOLOSSENSKY

14 Pozdravuje va ´ s Luka´sˇ le´karˇ mily´ a De´mas. 15 Pozdravte bratr ˇ ´ı Laodicenskyćh, i Nymfy, i te´ cı´rkve, ktera´zˇ jest v domeˇ jeho. 16 A kdyz ˇ bude prˇecˇten u va´s tento list, spravtezˇ to, at’ jest i v Laodicenske´m zboru cˇten; a ten,

ktery´zˇ jest psań z Laodicie, i vy take´ prˇecˇteˇte. 17 A rcete Archippovi: Viz, abys sluzˇebnost, kterouzˇ jsi prˇijal od Pańa, vyplnil. 18 Pozdravenı´ mou rukou Pavlovou. Pamatujtezˇ na me´ veˇzenı´. Milost Bozˇı´ s va´mi. Amen.


´ M. K TESSALONICENSKY KAPITOLA 1. Ducha otcovske´ho proka´zal aposˇtol k teˇm bratrˇ´ım, zˇe Bohu z nich deˇkuje, i za neˇ se modlı´, 5. svou jim sluzˇbu, a jejich doveˇrnost, 6. i s trpeˇlivostı´, ku prˇ´ıkladu jiny´m prˇipomıńa´.

avel a Silvań a Timoteus

P cı´rkvi Tessalonicenskyćh v

Bohu Otci a Pańu Jezˇ´ısˇi Kristu: Milost va´m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 2 Dı´ky cˇinı´me Bohu vz ˇ dycky ze vsˇech va´s, zmıńku cˇinıće o va´s na modlitbaćh svyćh. 3 Bez pr ˇ estańı´ pamatujıće na skutek vı´ry vasˇ´ı a na praći la´sky, a na trpeˇlivost nadeˇje Pańa nasˇeho Jezukrista, prˇed Bohem a Otcem nasˇ´ım, 4 Ve ˇ douce, bratrˇ´ı Bohu milı´, o vyvolenı´ vasˇem. 5 Nebo evangelium nas ˇ e k va´m neza´lezˇelo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svate´m, a v jistoteˇ mnohe´, jakozˇ vı´te, jacı´ jsme byli mezi va´mi pro va´s. 6 A vy na ´ sledovnıći nasˇi i Pańeˇ ucˇineˇni jste, prˇijavsˇe slovo ve mnohe´ u´zkosti, s radostı´ Ducha svate´ho, 7 Tak z ˇ e jste ucˇineˇni prˇ´ıklad vsˇem veˇrˇ´ıcı´m v Macedonii a v Achaii.

8 Nebo od va ´ s rozhla´silo se slovo Pańeˇ netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na vsˇelike´m mı´steˇ vı´ra vasˇe, ktera´zˇ jest v Boha, roznesla se, tak zˇe nepotrˇebı´ na´m o tom nic mluviti. 9 Onit’zajiste ´ sami o na´s vypravujı´, jaky´ byl prˇ´ıchod na´sˇ k va´m, a kterak jste se obra´tili k Bohu od modl, abyste slouzˇili Bohu zˇive´mu a prave´mu, 10 A ocˇeka ´ vali Syna jeho s nebe, ktere´hozˇ vzkrˇ´ısil z mrtvyćh, totizˇ Jezˇ´ısˇe, ktery´zˇ vysvobodil na´s od hneˇvu budoucı´ho.

KAPITOLA 2. Svou v ka´zanı´ s. evangelium veˇrnost, 4. uprˇ´ımost, 7. ponı´zˇenost prˇed Bohem i lidmi prˇedkla´da´, 13. jejich poslusˇenstvı´, opravdovost a sta´lost jim poteˇsˇeneˇ prˇipomıńaje.

ebo vy sami vı´te, bratrˇ´ı, zˇe

N prˇ´ıchod na´sˇ k va´m nebyl

daremny´. 2 Ale i prve ´ trpeˇvsˇe, i pohaneˇnı´ sna´sˇevsˇe, (jakozˇ vı´te), v meˇsteˇ Filippis, osvobodili jsme se v Bohu sve´m mluviti va´m smeˇle evangelium Bozˇ´ı s mnohy´mi odpory. 3 Napomıńa ´ nı´ zajiste´ nasˇe nebylo z podvodu, ani z necˇistoty, ani ve lsti.

338

´M 2 I. TESSALONICENSKY

4 Ale jakoz ˇ Bu˚h na´s oblı´bil, aby na´m sveˇrˇeno bylo evangelium, takt’ mluvı´me, ne jako lidem se lı´bıće, ale Bohu, ktery´zˇ libuje srdce nasˇe. 5 Aniz ˇ t’jsme zajiste´ kdy uzˇ´ıvali rˇecˇi pochlebne´, jakozˇ vı´te, ani za prˇ´ıcˇinou neˇcˇeho lakomstvı´ provodili. Bu˚ht’ jest sveˇdek. 6 Ani jsme hledali od lidı´ chva ´ly, ani od va´s, ani od jinyćh, acˇ jsme mohli va´s obteˇzˇovati, jako Kristovi aposˇtole´. 7 Ale byli jsme tis ˇ ´ı mezi va´mi, jako kdyzˇ matka chova´ dı´tky sve´. 8 Tak naklone ˇ ni k va´m byvsˇe, hotovi jsme byli s velikou chutı´ vydati va´m netoliko evangelium Bozˇ´ı, ale take´ i dusˇe sve´, proto zˇe jste na´m byli milı´. 9 Nebo pamatujete, bratr ˇ ´ı, na praći nasˇi a usta´vańı´. Ve dne i v noci zajiste´ pracovavsˇe, proto abychom zˇa´dne´ho z va´s neobteˇzˇovali, ka´zali jsme u va´s evangelium Bozˇ´ı. 10 Vy jste sve ˇ dkove´ i Bu˚h, zˇet’ jsme svateˇ, a spravedliveˇ, a bez u´hony obcovali mezi va´mi, kterˇ´ızˇ jste uveˇrˇili, 11 Jakoz ˇ vı´te, zˇe jednoho kazˇde´ho z va´s, jako otec dı´tek svyćh, napomıńali jsme a poteˇsˇovali, 12 I s osve ˇ dcˇovańı´m, abyste chodili hodneˇ Bohu, ktery´zˇ po-

volal va´s do kra´lovstvı´ sve´ho a v sla´vu. 13 Protoz ˇ i my dı´ky cˇinı´me Bohu bez prˇestańı´, zˇe prˇijavsˇe slovo Bozˇ´ı, ktere´zˇ jste slysˇeli od na´s, prˇijali jste ne jako slovo lidske´, ale (jakozˇ v pravdeˇ jest), jako slovo Bozˇ´ı, ktery´zˇ i dı´lo sve´ pu˚sobı´ v va´s veˇrˇ´ıcıćh. 14 Vy zajiste ´ , bratrˇ´ı, na´sledovnıći ucˇineˇni jste cı´rkvı´ Bozˇ´ıch, ktere´zˇ jsou v Zˇidovstvu v Kristu Jezˇ´ısˇi; nebo jste takove´zˇ veˇci i vy trpeˇli od sve´ho pokolenı´, jako i oni od Zˇidu˚. 15 Kter ˇ ´ızˇ i Pańa Jezˇ´ısˇe zabili, i sve´ vlastnı´ proroky, a na´s vyhnali, a Bohu se nelı´bı´, a vsˇechneˇm lidem jsou odpornı´, 16 Nedopous ˇ teˇjıće na´m mluviti pohanu˚m, aby spaseni byli, aby tak vzˇdy doplnˇovali hrˇ´ıchy sve´. Nebo vylit jest na neˇ hneˇv konecˇny´. 17 My pak, bratr ˇ ´ı, zbaveni byvsˇe va´s na chvı´li, teˇlem ne srdcem, opravdoveˇji usilovali jsme videˇti tva´rˇ vasˇi s mnohou zˇa´dostı´. 18 Protoz ˇ chteˇli jsme prˇijı´ti k va´m, (zvla´sˇteˇ ja´ Pavel), jednou i podruhe´, ale prˇekazil na´m satan. 19 Nebo ktera ´ jest nasˇe nadeˇje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy prˇed oblıćˇejem Pańa nasˇeho Jezukrista v prˇ´ıchodu jeho?

´M 3 I. TESSALONICENSKY 20 Vy jiste ˇ jste sla´va nasˇe i radost.

KAPITOLA 3. V pokusˇenıćh na neˇ prˇisˇlyćh prˇ´ıhodny´ jim retunˇk aposˇtol skrze navsˇtı´venı´ jich Timoteovo obmyslil, 6. a tudy zveˇdeˇv o jejich sta´losti v pravdeˇ, teˇsˇ´ı se, 10. prospeˇchu hojneˇjsˇ´ıho jim, a sobeˇ brzke´ho jich videˇnı´ zˇa´daje.

rotozˇ nemohsˇe se de´le zdr-

P zˇeti, za nejlepsˇ´ı se na´m vi-

deˇlo, abychom v Atenaćh pozu˚stali my sami. 2 A poslali jsme Timotea, bratra sve´ho, a sluzˇebnı´ka Bozˇ´ıho, a pomocnı´ka sve´ho v evangelium Kristovu, aby potvrdil va´s, a napomenul k tomu, cozˇ na´lezˇ´ı k vı´rˇe vasˇ´ı, 3 Aby se z ˇ a´dny´ nepohnul v takovyćh teˇchto ssouzˇenıćh. Nebo i sami vı´te, zˇe jsme k tomu postaveni. 4 Jes ˇ teˇ zajiste´, kdyzˇ jsme u va´s byli, prˇedpovı´dali jsme va´m, zˇe budeme ssouzˇeni. Jakozˇ se i stalo, jakzˇ vı´te. 5 Protoz ˇ i ja´, nemoha se de´le zdrzˇeti, poslal jsem, abych zveˇdeˇl o vı´rˇe vasˇ´ı, at’by snad neˇjak nepokousˇel va´s ten pokusˇitel, i byla by daremna´ praće nasˇe. 6 Nynı´ pak kdyz ˇ k na´m prˇisˇel Timoteus od va´s, a zveˇstoval na´m novinu veselou o vı´rˇe a la´sce vasˇ´ı, a zˇe na´s prˇipomıńa´te dobrˇe, zˇa´dajıće vzˇdycky na´s videˇti, jako i my va´s,

339

7 Protoz ˇ poteˇsˇeni jsme, bratrˇ´ı, z va´s ve vsˇelike´m ssouzˇenı´ a nesnadnosti sve´ skrze vı´ru vasˇi. 8 Nebo aj, z ˇ ivi jsme, jestlizˇe vy stojı´te v Pańu. 9 A jaky ´ m deˇkovańı´m z va´s mu˚zˇeme se odmeˇniti Bohu za vsˇecku tu radost, kterouzˇ radujeme se pro va´s prˇed Bohem svy´m, 10 Dnem i noci pr ˇ ehorliveˇ modleće se, abychom uzrˇeli tva´rˇ vasˇi, a doplnili to, cˇehozˇ by se nedosta´valo vı´rˇe vasˇ´ı? 11 Sa ´ m pak Bu˚h a Otec na´sˇ, a Pań na´sˇ Jezˇ´ısˇ Kristus spravizˇ cestu nasˇi k va´m. 12 Va ´ s pak ten Pań racˇizˇ rozmnozˇiti a rozhojniti v la´sce k sobeˇ vespolek, i ke vsˇechneˇm, jako i na´s k va´m, 13 Aby tak utvrzena byla srdce vasˇe neposˇkvrneˇna´ v svatosti, prˇed Bohem a Otcem nasˇ´ım, ku prˇ´ısˇtı´ Pańa nasˇeho Jezukrista, se vsˇechneˇmi svaty´mi jeho.

KAPITOLA 4. Napomıńa´, aby se tak, jakzˇ jim prˇika´zanı´ vydal, chovali v cˇistoteˇ, 9. la´sce sv., 10. pokojnosti i pracovitosti, 13. poneˇvadzˇ te´ praće v den poslednı´ho soudu lı´to nebude.

a´le pak, bratrˇ´ı, prosı´me va´s,

D a napomıńa´me v Pańu Je-

zˇ´ısˇi, jakozˇ jste prˇijali od na´s, kterak byste meˇli choditi, a lı´biti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili vıće.

340

´M 5 I. TESSALONICENSKY

2 Vı´te zajiste ´ , jaka´ prˇika´zanı´ vydali jsme va´m skrze Pańa Jezˇ´ısˇe. 3 Tat’ jest zajiste ´ vu˚le Bozˇ´ı, totizˇ posveˇcenı´ vasˇe, abyste se zdrzˇovali od smilstva, 4 A aby ume ˇ l jeden kazˇdy´ z va´s svy´m osudı´m vla´dnouti v svatosti a v poctivosti, 5 Ne v lı´bosti z ˇ a´dostı´ jako i pohane´, kterˇ´ızˇ Boha neznajı´; 6 A aby neutiskal ani oklama´val v jednańı´ bratra sve´ho, proto zˇe mstitel jest Pań vsˇeho toho, jakozˇ i prˇedpoveˇdeˇli jsme va´m, a osveˇdcˇili. 7 Nebo nepovolal na ´ s Bu˚h k necˇistoteˇ, ale ku posveˇcenı´. 8 A protoz ˇ kdo tı´m pohrda´, ne cˇloveˇkem pohrda´, ale Bohem, ktery´zˇ i na´m dal Ducha sve´ho svate´ho. 9 O la ´ sce pak bratrske´ nenı´ potrˇebı´ psa´ti va´m; nebo jste vy od Boha naucˇeni, abyste milovali jedni druhe´. 10 A jiste ˇ cˇinı´te to vsˇechneˇm bratrˇ´ım ve vsˇ´ı Macedonii. Napomıńa´met’pak va´s, bratrˇ´ı, abyste se v tom vıće rozhojnili, 11 A snaz ˇ ili se pokojni by´ti, a hledeˇti toho, cozˇ komu na´lezˇ´ı, a pracovati rukama svy´ma vlastnı´ma, jakozˇ jsme prˇika´zali va´m, 12 Abyste poctive ˇ chodili prˇed teˇmi, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, a v nicˇemzˇ abyste nemeˇli nedostatku.

13 Nechcit’ pak, abyste neve ˇ deˇli, bratrˇ´ı, o teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jinı´, kterˇ´ızˇ nadeˇje nemajı´. 14 Nebo jakoz ˇ veˇrˇ´ıme, zˇe Jezˇ´ısˇ umrˇel, a z mrtvyćh vstal, takt’ Bu˚h i ty, kterˇ´ızˇ by zesnuli v Jezˇ´ısˇovi, prˇivede s nı´m. 15 Toto zajiste ´ va´m pravı´me slovem Pańeˇ, zˇe my, kterˇ´ızˇ zˇivi pozu˚staneme do prˇ´ıchodu Pańeˇ, neprˇedejdeme teˇch, kterˇ´ızˇ zesnuli. 16 Nebo sa ´ m ten Pań s zvukem ponoukajıćı´m, s hlasem archandeˇla a s troubou Bozˇ´ı sstoupı´ s nebe, a mrtvı´ v Kristu vstanou nejprve´. 17 Potom my z ˇ ivı´ pozu˚stavenı´ spolu s nimi zachvaćeni budeme do oblaku˚, vstrˇ´ıc Pańu v poveˇtrˇ´ı, a tak vzˇdycky se Pańem budeme. 18 A protoz ˇ poteˇsˇujte jedni druhyćh teˇmito slovy.

KAPITOLA 5. Vypravuje aposˇtol, zˇe nenada´le strasˇlivy´ Pańeˇ den hrˇ´ısˇnı´ky prˇikvaćˇ´ı, 4. z cˇehozˇ se pobozˇnı´ teˇsˇiti, 6. i k bedlivosti ponoukati majı´, 12. sluzˇebnı´ku˚ Kristovyćh draze sobeˇ va´zˇ´ıce, i poslusˇneˇ na´sledujıće.

cˇasıćh pak a chvilech,

O bratrˇ´ı, nepotrˇebujete, aby

va´m psańo bylo. 2 Nebo vy sami vy ´ borneˇ vı´te, zˇe ten den Pańeˇ jako zlodeˇj v noci, tak prˇijde. 3 Nebo kdyz ˇ deˇjı´: Pokoj a bezpecˇnost, tedy rychle prˇijde na

´M 5 I. TESSALONICENSKY neˇ zahynutı´, jako bolest zˇeneˇ teˇhotne´, a neujdout’. 4 Ale vy, bratr ˇ ´ı, nejste ve tmeˇ, aby va´s ten den jako zlodeˇj zachva´til. 5 Vs ˇ ickni vy synove´ sveˇtla jste, a synove´ dne. Nejsmet’ noci, ani tmy. 6 Nespe ˇ mezˇ tedy, jako jinı´, ale bdeˇme, a strˇ´ızlivı´ bud’me. 7 Nebo kter ˇ ´ızˇ spı´, v noci spı´, a kterˇ´ızˇ se opı´jejı´, v noci opilı´ jsou. 8 Ale my, synove ´ dne jsouce, strˇ´ızlivı´ bud’me, oblecˇeni jsouce v pancı´rˇ vı´ry a la´sky, a v lebku nadeˇje spasenı´. 9 Nebo nepostavil na ´ s Bu˚h k hneˇvu, ale k nabytı´ spasenı´, skrze Pańa nasˇeho Jezukrista, 10 Ktery ´ zˇ umrˇel za na´s, abychom, bud’ zˇe bdı´me, bud’ zˇe spı´me, spolu s nı´m zˇivi byli. 11 Protoz ˇ napomıńejte se vespolek, a vzdeˇla´vejte jeden druhe´ho, jakozˇ i cˇinı´te. 12 Prosı´met’ pak va ´ s, bratrˇ´ı, znejtezˇ ty, kterˇ´ızˇ pracujı´ mezi va´mi, a prˇedlozˇeni jsou va´m v Pańu, a napomıńajı´ va´s, 13 A velice je milujte pro pra ´ ci jejich. A meˇjte se k sobeˇ vespolek pokojneˇ. 14 Prosı´met’ pak va ´ s, bratrˇ´ı, napomıńejte z rˇa´du vystupu-

341

jıćıćh, poteˇsˇujte choulostivyćh, sna´sˇejte mdle´, trpeˇliveˇ se meˇjte ke vsˇechneˇm. 15 Vizte, aby ne ˇ kdo zle´ho za zle´ neodplacoval, ale vzˇdycky ućˇinnosti dokazujte, i k sobeˇ vespolek i ke vsˇechneˇm. 16 Vz ˇ dycky se radujte, 17 Bez pr ˇ estańı´ se modlte, 18 Ze vs ˇ eho dı´ky cˇinˇte; nebo ta jest vu˚le Bozˇ´ı v Kristu Jezˇ´ısˇi prˇi va´s. 19 Ducha neuhas ˇ ujte, 20 Proroctvı´m nepohrdejte, 21 Vs ˇ eho zkuste; cozˇ dobre´ho jest, toho se drzˇte. 22 Od vs ˇ elike´ zle´ tva´rnosti se varujte. 23 Sa ´ m pak Bu˚h pokoje posveˇtizˇ va´s ve vsˇem, a cely´ va´sˇ duch i dusˇe i teˇlo bez u´hony ku prˇ´ısˇtı´ Pańa nasˇeho Jezukrista zachovańo budizˇ. 24 Ve ˇ rny´t’ jest ten, ktery´zˇ povolal va´s, ktery´zˇ take´ i ucˇinı´ to. 25 Bratr ˇ ´ı, modlte se za na´s. 26 Pozdravte vs ˇ ech bratrˇ´ı s polı´benı´m svaty´m. 27 Zavazujit’ va ´ s skrze Pańa, aby cˇten byl list tento vsˇechneˇm bratrˇ´ım svaty´m. 28 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista s va´mi. Amen.


´ M. K TESSALONICENSKY KAPITOLA 1. Z zru˚stu vı´ry a la´sky prˇi teˇch bratrˇ´ıch 3. vdeˇcˇneˇ Bohu deˇkuje aposˇtol, 5. a jich v tom prˇipomıńańı´m i hrozne´ a veˇcˇne´ nad bezbozˇny´mi pomsty, 7. i prˇerozkosˇne´ svaty´m se prˇiblizˇujıćı´ odplaty potvrzuje.

avel a Silvań a Timoteus cı´r-

P kvi Tessalonicenske´ v Bohu

Otci nasˇem a Pańu Jezˇ´ısˇi Kristu: 2 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 3 Povinnit’ jsme dı´ky cˇiniti Bohu vzˇdycky z va´s, bratrˇ´ı, tak jakzˇ hodne´ jest, proto zˇe velmi roste vı´ra vasˇe, a rozma´ha´ se la´ska jednoho kazˇde´ho z va´s, vsˇechneˇch k sobeˇ vespolek, 4 Tak z ˇ e my se va´mi v zborˇ´ıch Bozˇ´ıch chlubı´me, vasˇ´ı trpeˇlivostı´ a veˇrou ve vsˇech protivenstvıćh vasˇich a ssouzˇenıćh, ktera´zˇ sna´sˇ´ıte. 5 A tat’ jsou zjevny ´ du˚vod spravedlive´ho soudu Bozˇ´ıho, abyste tak za hodne´ jmıńi byli kra´lovstvı´ Bozˇ´ıho, pro neˇzˇ i trpı´te, 6 Pone ˇ vadzˇ spravedlive´ jest u Boha, aby zase odplaceno bylo teˇm, kterˇ´ızˇ va´s ssuzˇujı´, ssouzˇenı´m, 7 Va ´ m pak, kterˇ´ızˇ u´zkost trpı´te, odpocˇinutı´m s na´mi, prˇi

zjevenı´ Pańa Jezˇ´ısˇe s nebe s andeˇly moci jeho, 8 V plameni ohne ˇ , ktery´zˇ pomstu uvede na ty, jesˇto neznajı´ Boha, a neposlouchajı´ evangelium Pańa nasˇeho Jezukrista. 9 Kter ˇ ´ızˇ pomstu ponesou, veˇcˇne´ zahynutı´, od tva´rˇi Pańeˇ a od sla´vy moci jeho, 10 Kdyz ˇ prˇijde, aby oslaven byl v svatyćh, a prˇedivny´ uka´zal se ve vsˇech veˇrˇ´ıcıćh, (nebo uveˇrˇeno jest sveˇdectvı´ nasˇemu u va´s), v onen den. 11 Procˇez ˇ i modlı´me se vzˇdycky za va´s, aby va´s hodne´ ucˇiniti raćˇil povolańı´ toho Bu˚h na´sˇ, a vyplnil vsˇecku dobrˇe libou vu˚li dobrotivosti, i skutek vı´ry mocneˇ, 12 Aby oslaveno bylo jme ´ no Pańa nasˇeho Jezukrista v va´s, a vy v neˇm, podle´ milosti Boha nasˇeho, a Pańa Jezukrista.

KAPITOLA 2. Zˇa´da´ za to, aby byli sta´lı´, 2. a falesˇny´m budoucıćh veˇcı´ prˇedpovı´dańı´m nedali se kormoutiti, 3. ale veˇdeˇli, zˇe antikrist prve´ se ma´ zjeviti, i kralovati, 7. i ode Pańa teprv zabit by´ti; 13. protozˇ aby s dobrou myslı´ zachova´vati to, cozˇ jim vydal aposˇtol, usilovali.

´M 3 II. TESSALONICENSKY rosı´met’ pak va´s, bratrˇ´ı, skr-

P ze prˇ´ısˇtı´ Pańa nasˇeho Je-

zukrista, a nasˇe shroma´zˇdeˇnı´ v neˇj, 2 Abyste se nedali rychle vyra ´zˇeti z mysli, ani kormoutiti, bud’ skrze ducha, bud’ skrze rˇecˇ, neb skrze list, jako od na´s poslany´, jako by nasta´val den Kristu˚v. 3 Nesvodiz ˇ va´s zˇa´dny´ nizˇa´dny´m obycˇejem. Nebot’ nenastane, lecˇ azˇ prve´ prˇijde odstoupenı´, a zjeven bude ten cˇloveˇk hrˇ´ıcha, syn zatracenı´, 4 Protivıćı´ a povys ˇ ujıćı´ se nade vsˇecko, cozˇ slove Bu˚h, aneb cˇemuzˇ se deˇje Bozˇska´ cˇest, tak zˇe se v chra´meˇ Bozˇ´ım jako Bu˚h posadı´, pocˇ´ınaje sobeˇ, jako by byl Bu˚h. 5 Nepomnı´te-liz ˇ , zˇe jesˇteˇ byv u va´s, o tom jsem va´m pravil? 6 A nynı´ co mes ˇ ka´, vı´te, totizˇ aby on zjeven byl cˇasem svy´m. 7 Nebo jiz ˇ tajemstvı´ nepravosti pu˚sobı´, toliko azˇ by ten, ktery´zˇ jej zdrzˇuje nynı´, z prostrˇedku byl vyvrzˇen. 8 A tehda ´ zˇt’ zjeven bude ten bezbozˇnı´k, ktere´hozˇ Pań zabije duchem u´st svyćh, a zkazı´ zjevenı´m jasne´ prˇ´ıtomnosti sve´, 9 Toho nes ˇ lechetnı´ka, jehozˇ prˇ´ısˇtı´ jest podle´ mocne´ho dı´la satanova, se vsˇ´ı mocı´ a divy i za´zraky lzˇivy´mi, 10 A se vs ˇ eliky´m podvodem nepravosti, v teˇch, kterˇ´ızˇ hynou,

343

proto zˇe la´sky pravdy neprˇijali, aby spaseni byli. 11 A protoz ˇ posˇle jim Bu˚h mocne´ dı´lo podvodu˚ aby veˇrˇili lzˇi, 12 A aby odsouzeni byli vs ˇ ickni, kterˇ´ızˇ neuveˇrˇili pravdeˇ, ale oblı´bili sobeˇ nepravost. 13 Myt’ pak jsme povinni de ˇ kovati Bohu vzˇdycky z va´s, bratrˇ´ı Pańu milı´, zˇe vyvolil va´s Bu˚h od pocˇa´tku k spasenı´, v posveˇcenı´ Ducha, a u vı´rˇe pravdy, 14 K cˇemuz ˇ povolal va´s skrze evangelium nasˇe, k dojı´tı´ sla´vy Pańa nasˇeho Jezukrista. 15 A protoz ˇ , bratrˇ´ı, stu˚jtezˇ, a drzˇtezˇ se ucˇenı´ vydane´ho, jemuzˇ jste se naucˇili, bud’ skrze rˇecˇ, bud’ skrze list na´sˇ. 16 Ten pak na ´ sˇ Pań Jezˇ´ısˇ Kristus, a Bu˚h i Otec na´sˇ, ktery´zˇ zamiloval na´s, a dal poteˇsˇenı´ veˇcˇne´, a nadeˇji dobrou z milosti, 17 Pote ˇ sˇujzˇ srdcı´ vasˇich, a utvrdizˇ va´s v kazˇde´m slovu i skutku dobre´m. KAPITOLA 3. Ponouka´ aposˇtol k snazˇnosti v svatyćh modlitbaćh, 6. a varovańı´ se nerˇa´dnyćh a nepokojnyćh bratrˇ´ı, 14. kterˇ´ızˇ by tı´m zahanbeni jsouce, sna´ze napraveni by´ti mohli.

a´le pak, bratrˇ´ı, modlte se za

D na´s, aby slovo Pańeˇ rozma´-

halo se a slaveno bylo, jako i u va´s, 2 A abychom vysvobozeni byli od nezbednyćh a zlyćh lidı´. Nebot’ ne vsˇech jest vı´ra.

344

´M 3 II. TESSALONICENSKY

3 Ale ve ˇ rny´t’ jest Pań, ktery´zˇ utvrdı´ va´s, a ostrˇ´ıhati bude od zle´ho. 4 Doufa ´ met’ pak v Pańu o va´s, zˇe to, cozˇ va´m prˇedkla´da´me, cˇinı´te i cˇiniti budete. 5 Pa ´ n pak spravujzˇ srdce vasˇe k la´sce Bozˇ´ı, a k trpeˇlive´mu ocˇeka´vańı´ Krista. 6 Pr ˇ ikazujemet’ pak va´m, bratrˇ´ı, ve jmeńu Pańa nasˇeho Jezukrista, abyste se oddeˇlovali od kazˇde´ho bratra, ktery´zˇ by se choval nerˇa´dneˇ, a ne podle´ naucˇenı´ vydane´ho, ktere´zˇ prˇijal od na´s. 7 Nebo sami vı´te, kterak jest potrˇebı´ na´sledovati na´s, poneˇvadzˇ jsme se nechovali mezi va´mi neslusˇneˇ. 8 Aniz ˇ jsme darmo chleba jedli u koho, ale s pracı´ a s teˇzˇkostı´, ve dne i v noci deˇlajıće, abychom zˇa´dne´mu z va´s nebyli k obtı´zˇenı´. 9 Ne jako bychom neme ˇ li k tomu pra´va, ale abychom se va´m za prˇ´ıklad vydali, abyste na´s na´sledovali. 10 Nebo i kdyz ˇ jsme byli u va´s,

to jsme va´m prˇedkla´dali: Kdo nechce deˇlati, aby take´ nejedl. 11 Slys ˇ ´ımet’ zajiste´, zˇe neˇkterˇ´ı mezi va´mi chodı´ nezpu˚sobneˇ, nic nedeˇlajıće, ale v neuzˇitecˇne´ veˇci se vyda´vajıće. 12 Protoz ˇ takovy´m prˇikazujeme, a napomıńa´me jich skrze Pańa nasˇeho Jezukrista, aby pokojneˇ pracujıće, svu˚j chle´b jedli. 13 Vy pak, bratr ˇ ´ı, neoblevujte dobrˇe cˇinıće. 14 Pakli kdo neuposlechne skrze psańı´ rˇecˇi nasˇ´ı, toho znamenejte, a nemeˇjte s nı´m nic cˇiniti, at’by se zastydeˇl. 15 A vs ˇ ak nemeˇjte ho za neprˇ´ıtele, ale napomıńejte jako bratra. 16 Sa ´ m pak ten Pań pokoje dejzˇ va´m vzˇdycky pokoj vsˇelijaky´m zpu˚sobem. Pań budizˇ se vsˇemi va´mi. 17 Pozdravenı´ mou rukou Pavlovou, cozˇ jest za znamenı´ v kazˇde´m listu. Takt’ obycˇejneˇ pı´sˇi. 18 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.


K TIMOTEOVI. KAPITOLA 1. Pećˇi meˇv aposˇtol o Efezske´, aby od falesˇnyćh aposˇtolu˚ podvedeni nebyli, 3. Timotea prˇi nich nechal, 5. jemuzˇ pravy´ cı´l za´kona Pańeˇ uka´zav, 12. milosrdenstvı´ Bozˇ´ı prˇi sobeˇ i prˇi jinyćh zvelicˇuje, 18. a Timoteovi, aby dobre´ho sveˇdomı´ ostrˇ´ıhal, prˇikazuje.

avel, aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista,

P podle´ zrˇ´ızenı´ Boha spasi-

tele nasˇeho, a Pańa Jezukrista, nadeˇje nasˇ´ı, 2 Timoteovi, vlastnı´mu synu u vı´rˇe: Milost, milosrdenstvı´ a pokoj od Boha Otce nasˇeho, a od Krista Jezˇ´ısˇe Pańa nasˇeho. 3 Jakoz ˇ jsem prosil tebe, abys pozu˚stal v Efezu, kdyzˇ jsem sˇel do Macedonie, vizizˇ, abys prˇika´zal neˇktery´m jine´ho ucˇenı´ neucˇiti, 4 Ani oblibovati ba ´ snı´ a vypravovańı´ rodu˚, cˇemuzˇ konce nenı´, odkudzˇ jen ha´dky pocha´zejı´, vıće nezˇli vzdeˇlańı´ Bozˇ´ı, ktere´zˇ jest u vı´rˇe. 5 Jes ˇ to konec prˇika´zanı´ jest la´ska z srdce cˇiste´ho, a z sveˇdomı´ dobre´ho a z vı´ry neosˇemetne´. 6 Od cˇehoz ˇ neˇkterˇ´ı jako od cı´le pobloudivsˇe, uchy´lili se k marnomluvnosti,

7 Chte ˇ vsˇe by´ti ucˇitele´ za´kona, a nerozumeˇvsˇe, ani co mluvı´, ani cˇeho zasta´vajı´. 8 Vı´me pak, z ˇ e dobry´ jest za´kon, kdyzˇ by ho kdo na´lezˇiteˇ uzˇ´ıval, 9 Toto znaje, z ˇ e spravedlive´mu nenı´ ulozˇen za´kon, ale nepravy´m a nepoddany´m, bezbozˇny´m a hrˇ´ısˇnı´ku˚m, nesˇlechetny´m a necˇisty´m, morde´rˇu˚m otcu˚ a matek, vrazˇedlnı´ku˚m, 10 Smilnı´ku ˚ m, samcolozˇnı´ku˚m, teˇm, kterˇ´ızˇ lidi kradou, lha´rˇu˚m, krˇivy´m prˇ´ısezˇnı´ku˚m, a jestli co jine´ho, jesˇto by bylo na odpor zdrave´mu ucˇenı´, 11 Podle ´ slavne´ho evangelium blahoslavene´ho Boha, ktere´zˇ mneˇ jest sveˇrˇeno. 12 Protoz ˇ deˇkuji tomu, ktery´zˇ mne zmocnil, Kristu Jezˇ´ısˇi Pańu nasˇemu, zˇe mne za veˇrne´ho soudil, aby mne v sluzˇbeˇ te´ postavil, 13 Jes ˇ to jsem prve´ byl ruhacˇ, a protivnı´k, a ukrutnı´k. Ale milosrdenstvı´ jsem dosˇel; nebo jsem to z nezna´mosti cˇinil v neveˇrˇe. 14 Rozhojnila se pak na ´ ramneˇ milost Pańa nasˇeho, s veˇrou a s milovańı´m v Kristu Jezˇ´ısˇi.

346

I. TIMOTEOVI 2

15 Ve ˇ rna´t’ jest tato rˇecˇ a vsˇelijak oblı´benı´ hodna´, zˇe Kristus Jezˇ´ısˇ prˇisˇel na sveˇt, aby hrˇ´ısˇne´ spasil, z nichzˇ ja´ prvnı´ jsem. 16 Ale proto milosrdenstvı´ jsem dosˇel, aby na mneˇ prvnı´m doka´zal Jezˇ´ısˇ Kristus vsˇelike´ dobrotivosti, ku prˇ´ıkladu teˇm, kterˇ´ızˇ majı´ uveˇrˇiti v neˇho k zˇivotu veˇcˇne´mu. 17 Protoz ˇ kra´li veˇku˚ nesmrtelne´mu, neviditelne´mu, same´mu moudre´mu Bohu budizˇ cˇest i sla´va na veˇky veˇku˚. Amen. 18 Totot’pr ˇ ika´zanı´ poroucˇ´ım tobeˇ, synu Timotee, abys podle´ prˇedesˇlyćh o tobeˇ proroctvı´ bojoval v tom dobry´ boj, 19 Maje vı´ru a dobre ´ sveˇdomı´, ktere´zˇ neˇkterˇ´ı potrativsˇe, zhynuli u vı´rˇe. 20 Z nichz ˇ jest Hymeneus a Alexander, ktere´zˇ jsem vydal satanu, aby strestańi jsouce, ucˇili se nerouhati.

KAPITOLA 2. Pilneˇ k modlitba´m 2. i za vrchnost napomıńa´, 5. prˇedkla´daje prostrˇednı´ka prave´ho Krista, 8. a velı´, aby se veˇrˇ´ıcı´ na vsˇelike´m mı´steˇ poctiveˇ a slusˇneˇ meˇli, jakzˇ na pobozˇne´ muzˇe, 9. a sˇlechetne´ zˇeny na´lezˇ´ı.

apomıńa´mt’ pak, aby prˇede

N vsˇ´ım cˇineˇny by´valy pokor-

ne´ modlitby, prosby, zˇa´dosti a dı´ku˚ cˇineˇnı´ za vsˇecky lidi, 2 Za kra ´ le i za vsˇecky v moci postavene´, abychom pohodlny´ a pokojny´ zˇivot vedli ve vsˇ´ı pobozˇnosti a sˇlechetnosti.

3 Nebo tot’ jest dobre ´ a vzaćne´ prˇed spasitelem nasˇ´ım Bohem, 4 Ktery ´ zˇ chce, aby vsˇickni lide´ spaseni byli, a k zna´mosti pravdy prˇisˇli. 5 Jedent’jest zajiste ´ Bu˚h, jeden take´ i prostrˇednı´k Bozˇ´ı a lidsky´, cˇloveˇk Kristus Jezˇ´ısˇ, 6 Ktery ´ zˇ dal sebe same´ho mzdu na vykoupenı´ za vsˇecky, na osveˇdcˇenı´ cˇasem svy´m. 7 K cˇemuz ˇ postaven jsem ja´ za kazatele a aposˇtola, (pravdut’ pravı´m v Kristu a neklama´mt’), za ucˇitele pohanu˚ u vı´rˇe a pravdeˇ. 8 Protoz ˇ chteˇl bych, aby se modlili muzˇi na vsˇelike´m mı´steˇ, pozdvihujıće cˇistyćh rukou, bez hneˇvu a bez roztrzˇitosti. 9 Takz ˇ take´ i zˇeny aby se odeˇvem slusˇny´m s stydlivostı´ a s strˇedmostı´ ozdobovaly, ne krˇtaltovańı´m sobeˇ vlasu˚, neb zlatem, aneb perlami, aneb drahy´m rouchem, 10 Ale (tak, jakz ˇ slusˇ´ı zˇena´m, ktere´zˇ dokazujı´ prˇi sobeˇ pobozˇnosti), dobry´mi skutky. ˇ ena at’se ucˇ´ı mlcˇeci, ve vsˇe11 Z like´ poddanosti. 12 Nebo z ˇ eneˇ nedopousˇtı´m ucˇiti, ani vla´dnouti nad muzˇem, ale aby byla v mlcˇenı´. 13 Adam zajiste ´ prve´ jest stvorˇen, potom Eva.

I. TIMOTEOVI 3 14 A Adam nebyl sveden, ale zˇena svedena jsuci, prˇ´ıcˇinou prˇestoupenı´ byla. 15 Ale vs ˇ ak spasena bude v plozenı´ deˇtı´, jestlizˇe by zu˚stala u vı´rˇe, a v la´sce, a v posveˇcenı´, s strˇedmostı´.

KAPITOLA 3. Jaky´ by meˇl by´ti v obcovańı´ i v obycˇejıćh, a jaky´mi ctnostmi ozdobeny´ biskup 8. i jahen, vymeˇrˇuje aposˇtol, 14. a prˇ´ıcˇinu tohoto psańı´ sve´ho ukazuje.

eˇrna´t’ jest rˇecˇ, zˇa´da´-li kdo zˇet’ vy´borne´ praće zˇa´da´. 2 Ale musı´t’ biskup by ´ ti bez u´hony, jedne´ manzˇelky muzˇ, bedlivy´, strˇedmy´, va´zˇny´, k hostem prˇ´ıveˇtivy´, zpu˚sobny´ k ucˇenı´, 3 Ne pija ´ n vıńa, ne bitec, ani mrzske´ho zisku zˇa´dostivy´, ale mı´rny´, ne sva´rlivy´, ne lakomec, 4 Ktery ´ zˇ by du˚m svu˚j dobrˇe spravoval, ktery´zˇ by dı´tky meˇl v poddanosti se vsˇ´ı poctivostı´. 5 (Nebo jestliz ˇ e kdo domu sve´ho spraviti neumı´, kterak o cı´rkev Pańeˇ pecˇovati bude?) 6 Ne nova ´ k, aby nadut jsa, neupadl v potupenı´ d’a´blovo. 7 Musı´t’ take ´ i sveˇdectvı´ dobre´ mı´ti od teˇch, kterˇ´ızˇ jsou vneˇ, aby neupadl v pohaneˇnı´ a v osı´dlo d’a´blovo. 8 Takz ˇ podobneˇ jahnove´ majı´ by´ti poctivı´, ne dvojı´ho jazyka, ne mnoho vıńa pijıćı´, ne zˇa´dostivı´ mrzke´ho zisku,

V biskupstvı´,

347

9 Majıćı´ tajemstvı´ vı´ry v sve ˇdomı´ cˇiste´m. 10 A ti take ´ at’ jsou nejprv zkusˇeni, a tak at’ prˇisluhujı´, jsouce bez u´hony. 11 Te ´ zˇ i manzˇelky at’ majı´ poctive´, neutrhave´, strˇedme´, ve vsˇem veˇrne´. 12 Jahnove ´ bud’tezˇ jedne´ manzˇelky muzˇi, kterˇ´ızˇ by dı´tky dobrˇe spravovali i sve´ domy. 13 Nebo kter ˇ ´ızˇ by dobrˇe prˇisluhovali, dobre´ho stupneˇ sobeˇ dobudou, a mnohe´ doufanlivosti u vı´rˇe, ktera´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi. 14 Totot’ pı´s ˇ i tobeˇ, maje nadeˇji, zˇe brzo prˇ´ıjdu k tobeˇ. 15 Paklit’ prodlı´m, abys ve ˇ deˇl, kterak ma´sˇ v domeˇ Bozˇ´ım obcovati, ktery´zˇ jest cı´rkev Boha zˇive´ho, sloup a utvrzenı´ pravdy. 16 A v pravde ˇ velike´t’ jest tajemstvı´ pobozˇnosti, zˇe Bu˚h zjeven jest v teˇle, ospravedlneˇn v Duchu, uka´zal se andeˇlu˚m, ka´zań jest pohanu˚m, uveˇrˇeno jemu na sveˇteˇ, zhu˚ru prˇijat jest v sla´vu.

KAPITOLA 4. Prorokuje o budoucıćh bludarˇ´ıch. 6. Za tı´m Timotea, jak by se meˇl mı´ti, 15. a k jake´mu cı´li v slovu i skutku smeˇrˇovati, ucˇ´ı.

uch pak sveˇtle pravı´, zˇe v

D poslednıćh cˇasıćh odvra´tı´

se neˇkterˇ´ı od vı´ry, poslouchajıće duchu˚ bludnyćh a ucˇenı´ d’a´belskyćh,

348

I. TIMOTEOVI 5

2 V pokrytctvı´ lez ˇ mluvıćıćh, a cejchovane´ majıćıćh sveˇdomı´ sve´, 3 Zbran ˇ ujıćıćh zˇeniti se, prˇikazujıćıćh zdrzˇovati se od pokrmu˚, ktere´zˇ Bu˚h stvorˇil k uzˇ´ıvańı´ s dı´kcˇineˇnı´m veˇrˇ´ıcı´m a teˇm, kterˇ´ızˇ poznali pravdu. 4 Nebo vs ˇ elike´ stvorˇenı´ Bozˇ´ı dobre´ jest, a nic nema´ zamı´tańo by´ti, cozˇ se s dı´ku˚ cˇineˇnı´m prˇijı´ma´. 5 Posve ˇ cuje se zajiste´ skrze slovo Bozˇ´ı a modlitbu. 6 Toto pr ˇ edkla´daje bratrˇ´ım, budesˇ dobry´ sluzˇebnı´k Jezukristu˚v, vykrmeny´ slovy vı´ry a prave´ho ucˇenı´, ktere´hozˇ jsi na´sledoval. 7 Sve ˇ tske´ pak a babske´ ba´sneˇ zavrz, ale cvicˇ se v pobozˇnosti. 8 Nebo te ˇ lesne´ cvicˇenı´ male´ho jest uzˇitku, ale pobozˇnost ke vsˇemu jest uzˇitecˇna´, a ma´ i nyneˇjsˇ´ıho i budoucı´ho zˇivota zaslı´benı´. 9 Ve ˇ rna´t’ jest tato rˇecˇ, a hodna´, aby vsˇelijak oblı´bena byla. 10 Proto zajiste ´ i pracujeme, i pohaneˇnı´ neseme, zˇe nadeˇji ma´me v Bohu zˇive´m, ktery´zˇ jest ochrańce vsˇech lidı´, a zvla´sˇteˇ veˇrˇ´ıcıćh. 11 Ty ve ˇ ci prˇedkla´dej, a ucˇ. 12 Niz ˇ a´dny´ mladostı´ tvou nepohrdej, ale bud’ prˇ´ıkladem veˇrnyćh v rˇecˇi, v obcovańı´, v la´sce, v duchu, u vı´rˇe, v cˇistoteˇ.

13 Dokudz ˇ neprˇijdu, bud’ pilen cˇ´ıtańı´, napomıńańı´, ucˇenı´. 14 Nezanedba ´ vej daru, ktery´zˇ jest v tobeˇ, jenzˇt’ jest dań skrze proroctvı´ s vzkla´dańı´m rukou starsˇ´ıch. 15 O tom pr ˇ emysˇluj, v tom bud’, aby prospeˇch tvu˚j zjevny´ byl vsˇechneˇm. 16 Budiz ˇ sebe pilen i ucˇenı´, v tom trvej; nebo to cˇineˇ, i same´ho sebe spası´sˇ, i ty, kterˇ´ızˇ tebe poslouchajı´.

KAPITOLA 5. Kterak by se Timoteus k stary´m i mlady´m, azˇ i k vdova´m meˇl chovati, 17. a jak nad spra´vci lidu a kazateli bdı´ti.

tarsˇ´ıho netresci, ale napomı´-

S nej jako otce, mladsˇ´ıch jako

bratrˇ´ı, 2 Stary ´ ch zˇen jako matek, mladic jako sestr, ve vsˇ´ı cˇistoteˇ. 3 Vdovy me ˇ j v poctivosti, ktere´zˇ prave´ vdovy jsou. 4 Pakli ktera ´ vdova dı´tky neb vnuky ma´, nechazˇt’ se ucˇ´ı prˇedneˇ k sve´mu domu pobozˇnosti dokazovati, a zase rodicˇu˚m se odplacovati; nebot’ jest to chvalitebne´ a vzaćne´ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım. 5 Ktera ´ zˇ pak pra´veˇ vdova jest a osameˇla´, ma´t’ nadeˇji v Bohu, a trva´t’ na modlitbaćh a svatyćh zˇa´dostech dnem i nocı´. 6 Ale rozkos ˇ na´, zˇiva jsuci, jizˇ umrˇela.

I. TIMOTEOVI 6 7 Protoz ˇ to prˇikazˇ, at’ jsou bez u´hony. 8 Jestliz ˇ e pak kdo o sve´, a zvla´sˇteˇ o domaćı´ pećˇe nema´, zaprˇelt’ vı´ry, a jest horsˇ´ı nezˇ neveˇrˇ´ıcı´. 9 Vdova bud’ vyvolena, ktera ´ zˇ by nemeˇla meńeˇ sˇedesa´ti let, ktera´zˇ byla jednoho muzˇe manzˇelka, 10 O nı´z ˇ by sveˇdectvı´ bylo, zˇe dobre´ skutky cˇinila, jestlizˇe dı´tky vychovala, jestlizˇe do domu pocestne´ prˇijı´mala, jestlizˇe svaty´m nohy umy´vala, jestlizˇe bı´dny´m posluhovala, jestlizˇe kazˇde´ho skutku dobre´ho pilna byla. 11 Ale mlady ´ ch vdov neprˇijı´mej; nebo kdyzˇ, nedbajıće na Krista, v chlipnost se vydadı´, vda´vati se chteˇjı´, 12 Jsouce jiz ˇ hodne´ potupenı´, proto zˇe prvnı´ vı´ru zrusˇily. 13 Ny ´ brzˇ take´ jsouce i zaha´leve´, ucˇ´ı se choditi po domıćh; a netoliko zaha´leve´, ale i klevetne´ a vsˇetecˇne´, mluvıće, cozˇ neslusˇ´ı. 14 Protoz ˇ chci, aby se mladsˇ´ı vda´valy, deˇti rodily, hospodyneˇ byly, a zˇa´dne´ prˇ´ıcˇiny protivnı´ku neda´valy ku pomlouvańı´. 15 Nebo jiz ˇ se neˇktere´ uchy´lily zpeˇt po satanu. 16 Protoz ˇ ma´-lit’ kdo veˇrˇ´ıcı´ neb ktera´ veˇrˇ´ıcı´ vdovy, opatrujzˇ je, a nebud’ obteˇzˇovańa cı´rkev, aby teˇm, ktere´zˇ pra´veˇ vdovy jsou, postacˇilo.

349

17 Pr ˇ edlozˇenı´, kterˇ´ızˇ dobrˇe spravujı´, dvojı´ cti hodni jmıńi bud’te, zvla´sˇteˇ ti, kterˇ´ızˇ pracujı´ v slovu a v ucˇenı´. 18 Nebo pravı´ pı´smo: Volu mla ´tıćı´mu nezavı´zˇesˇ u´st. A hodent’ jest deˇlnı´k sve´ mzdy. 19 Proti stars ˇ ´ımu zˇaloby neprˇijı´mej, lecˇ pode dveˇma neb trˇmi sveˇdky. 20 Ty pak, kter ˇ ´ızˇ hrˇesˇ´ı, prˇede vsˇemi tresci, aby i jinı´ ba´zenˇ meˇli. 21 Osve ˇ dcˇujit’ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, a Pańa Jezukrista, i vyvolenyćh andeˇlu˚, abys teˇchto veˇcı´ ostrˇ´ıhal bez prˇijı´mańı´ osob, nic necˇineˇ podle´ naćhylnosti. 22 Nevzkla ´ dej rukou rychle na zˇa´dne´ho, a neobcuj hrˇ´ıchu˚m cizı´m. Sebe same´ho ostrˇ´ıhej v cˇistoteˇ. 23 Nepı´ jiz ˇ vıće vody, ale vıńa skrovneˇ uzˇ´ıvej, pro svu˚j zˇaludek a cˇaste´ nemoci sve´. 24 Ne ˇ kteryćh lidı´ hrˇ´ıchove´ prve´ zjevnı´ jsou, prˇedcha´zejıćı´ soud, neˇkteryćh pak i na´sledujı´. 25 A takz ˇ take´ i skutkove´ dobrˇ´ı prve´ zjevnı´ jsou. Cozˇ pak jest jinak, ukryti se nemu˚zˇe.

KAPITOLA 6. Jak by meˇl sluzˇebnı´ky poslusˇenstvı´ a uctivosti ku pańu˚m vyucˇovati, 3. odporne´ho ucˇenı´, te´zˇ 6. i lakomstvı´ utı´kati, 11. pobozˇnosti na´sledovati, 12. v jiste´ nadeˇji odplaty veˇrneˇ pracovati, 17. a bohatyćh ku pokorˇe a dobry´m skutku˚m ponoukati.

350

I. TIMOTEOVI 6 terˇ´ızˇkoli pod jhem jsou slu-

K zˇebnıći, at’ majı´ pańy sve´

za hodne´ vsˇ´ı poctivosti, aby jmeńo Bozˇ´ı a ucˇenı´ nebylo rouhańo. 2 Kter ˇ ´ızˇ pak majı´ pańy veˇrˇ´ıcı´, nechazˇt’ jich sobeˇ nezlehcˇujı´, proto zˇe jsou bratrˇ´ımi, ale tı´m radeˇji slouzˇ´ı, proto zˇe jsou veˇrˇ´ıcı´ a milı´, dobrodinı´ Bozˇı´ho ućˇastnıći. Tomu vyucˇuj, a napomıńej. 3 Jestliz ˇ et’ kdo jinak ucˇ´ı, a nepovoluje zdravy´m rˇecˇem Pańa nasˇeho Jezukrista, a tomu ucˇenı´, ktere´zˇ jest podle´ pobozˇnosti, 4 Naduty ´ t’ jest, nic neumeˇje, ale nemoudrost provodı´ prˇi ota´zkaćh a ha´dkaćh o slova, z kteryćhzˇ pocha´zı´ za´vist, sva´r, rouhańı´, zla´ domneˇnı´, 5 Marne ´ ha´dky lidı´ na mysli porusˇenyćh a pravdy zbavenyćh, domnı´vajıćıćh se, zˇe by pobozˇnost byla zisk teˇlesny´. Takovyćh se varuj. 6 Jestit’ pak zisk veliky ´ pobozˇnost, s takovou myslı´, ktera´zˇ na tom, cozˇ ma´, prˇestati umı´. 7 Nic jsme zajiste ´ neprˇinesli na tento sveˇt, bez pochyby zˇe take´ nic odnesti nemu˚zˇeme. 8 Ale majıće pokrm a ode ˇ v, na tom prˇestaneme. 9 Kter ˇ ´ızˇ pak chtı´ zbohatnouti, upadajı´ v pokusˇenı´, a v osı´dlo, a v zˇa´dosti mnohe´ nerozumne´ a sˇkodlive´, ktere´zˇ pohrˇizˇujı´ lidi v zahynutı´ a v zatracenı´.

10 Kor ˇ en zajiste´ vsˇeho zle´ho jestit’ milovańı´ peneˇz, kteryćhzˇ neˇkterˇ´ı zˇa´dostivi byvsˇe, pobloudili od vı´ry, a sami se naplnili bolestmi mnohy´mi. 11 Ale ty, o ´ cˇloveˇcˇe Bozˇ´ı, takovyćh veˇcı´ utı´kej, na´sleduj pak spravedlnosti, pobozˇnosti, vı´ry, la´sky, trpeˇlivosti, tichosti. 12 Bojuj ten dobry ´ boj vı´ry, dosa´hni veˇcˇne´ho zˇivota, k neˇmuzˇ i povolań jsi, a vyznals dobre´ vyznańı´ prˇed mnohy´mi sveˇdky. 13 Pr ˇ ikazujit’ tobeˇ prˇed Bohem, ktery´zˇ vsˇecko obzˇivuje, a prˇed Kristem Jezˇ´ısˇem, ktery´zˇ osveˇdcˇil prˇed Pontsky´m Pila´tem dobre´ vyznańı´, 14 Abys ostr ˇ ´ıhal prˇika´zanı´ tohoto, jsa bez posˇkvrny a bez u´hony, azˇ do zjevenı´ se Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista, 15 Ktere ´ zˇ cˇasem svy´m uka´zˇe ten blahoslaveny´ a sa´m mocny´, Kra´l kralujıćıćh, a Pań panujıćıćh, 16 Ktery ´ zˇ sa´m ma´ nesmrtelnost, a prˇeby´va´ v sveˇtle neprˇistupitelne´m, jehozˇ zˇa´dny´ z lidı´ nevideˇl, anizˇ videˇti mu˚zˇe, ktere´muzˇto cˇest a sı´la veˇcˇna´. Amen. 17 Bohaty ´ m tohoto sveˇta prˇikazuj, at’ nejsou vysokomyslnı´, a at’ nedoufajı´ v nejiste´m zbozˇ´ı, ale v Bohu zˇive´m, ktery´zˇ da´va´ na´m hojnost vsˇeho ku pozˇ´ıvańı´. 18 A at’ dobr ˇ e cˇinı´, a bohatnou

I. TIMOTEOVI 6 v dobryćh skutcıćh, a snadnı´ at’ jsou k udı´lenı´, i prˇ´ıveˇtivı´, 19 Skla ´ dajıće sobeˇ za´klad dobry´ k cˇasu budoucı´mu, aby dosa´hli veˇcˇne´ho zˇivota. ´ Timotee, cozˇt’ jest sveˇ20 O

351

rˇeno, ostrˇ´ıhej, utı´kaje nepobozˇnyćh daremnıćh krˇiku˚, a odporu˚ falesˇneˇ nazvane´ho umeˇnı´. 21 Ktery ´ mzˇ neˇkterˇ´ı chlubıće se, z strany vı´ry pobloudili od cı´le. Milost Bozˇı´ s tebou. Amen.


K TIMOTEOVI. KAPITOLA 1. Pozdraviv Timotea laskaveˇ, 5. prˇipomıńa´ zˇivou jeho vı´ru, 6. a ponouka´ ho ku praći, a tak k zru˚stu v darˇ´ıch Bozˇ´ıch, 7. i k doufanlive´ smeˇlosti, aby se nestydeˇl za evangelium, i za neˇj, 13. ale cˇemuzˇ se od neˇho naucˇil, toho aby ostrˇ´ıhal.

avel, aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista,

P skrze vu˚li Bozˇ´ı, podle´ zaslı´-

benı´ zˇivota, ktery´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi, 2 Timoteovi mile ´ mu synu: Milost, milosrdenstvı´, pokoj od Boha Otce a Krista Jezˇ´ısˇe Pańa nasˇeho. 3 Dı´ky cˇinı´m Bohu, jemuz ˇ slouzˇ´ım, jako i prˇedkove´, v sveˇdomı´ cˇiste´m, zˇe ma´m na teˇ ustavicˇnou pameˇt na svyćh modlitbaćh ve dne i v noci, ˇ a´daje videˇti tebe, zpomıńaje 4Z na tve´ slzy, abych radostı´ naplneˇn byl, 5 Rozpomıńaje se na tu vı´ru, ktera´zˇ v tobeˇ jest bez pokrytstvı´, ktera´zˇ byla nejprv v ba´beˇ tve´ Loideˇ, a v matce tve´ Eunice, a tak smyslı´m, zˇe i v tobeˇ. 6 Pro kterouz ˇ prˇ´ıcˇinu napomıńa´m tebe, abys rozneˇcoval v sobeˇ dar Bozˇ´ı, ktery´zˇ jest dań skrze vzkla´dańı´ rukou myćh. 7 Nebo nedal na ´ m Bu˚h ducha

ba´zneˇ, ale moci, a milovańı´, a mysli zpu˚sobne´. 8 Protoz ˇ nestyd’ se za sveˇdectvı´ Pańa nasˇeho, ani za mne, veˇzneˇ jeho, ale cˇitedlen bud’ u´zkostı´ pro evangelium podle´ moci Bozˇ´ı, 9 Ktery ´ zˇ spasil na´s, a povolal povolańı´m svaty´m, ne podle´ skutku˚ nasˇich, ale podle´ ulozˇenı´ sve´ho a milosti na´m dane´ v Kristu Jezˇ´ısˇi prˇed cˇasy veˇku˚, 10 Nynı´ pak zjevene ´ skrze prˇ´ısˇtı´ patrne´ spasitele nasˇeho Jezukrista, ktery´zˇ zahladil smrt, zˇivot pak na sveˇtlo vyvedl, i nesmrtelnost skrze evangelium, 11 Jehoz ˇ ja´ ustanoven jsem kazatelem, a aposˇtolem, i ucˇitelem pohanu˚. 12 A pro tu pr ˇ ´ıcˇinu toto trpı´m, ale nestydı´mt’se za to; nebo vı´m, komu jsem uveˇrˇil, a jist jsem tı´m, zˇe mocen jest toho, cozˇ jsem u neˇho slozˇil, ostrˇ´ıhati azˇ do onoho dne. 13 Me ˇ jzˇ jisty´ prˇ´ıklad zdravyćh rˇecˇ´ı, ktere´zˇ jsi slyćhal ode mne, u vı´rˇe a v la´sce, ktera´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi. 14 Vy ´ borne´ho toho pokladu ostrˇ´ıhej, skrze Ducha svate´ho prˇeby´vajıćı´ho v na´s.

II. TIMOTEOVI 2 15 Vı´s ˇ snad o tom, zˇe se odvra´tili ode mne vsˇickni, kterˇ´ızˇ jsou v Azii, z nichzˇ jest Fygellus a Hermogenes. 16 Dejz ˇ milosrdenstvı´ Pań domu Oneziforovu; nebo cˇasto mi cˇinil pohodlı´, anizˇ se stydeˇl za rˇeteˇzy me´. ˇ ´ıma, pilneˇ 17 Ny ´ brzˇ prˇisˇed do R mne hledal, i nalezl. 18 Dejz ˇ jemu Pań nalezti milosrdenstvı´ u Pańa v onen den. A jak mi mnoho posluhoval v Efezu, ty vy´borneˇ vı´sˇ.

KAPITOLA 2. Napomıńa´ k statecˇne´mu, veˇrne´mu a opatrne´mu teˇzˇenı´ hrˇivnou, 16. k varovańı´ se jedu˚ kacı´rˇskyćh, 19. a prˇidrzˇenı´ se prave´ho gruntu.

rotozˇ ty, synu mu˚j, zmocnizˇ

P se v milosti, ktera´zˇ jest v

Kristu Jezˇ´ısˇi. 2 A coz ˇ jsi slysˇel ode mne prˇed mnohy´mi sveˇdky, sveˇrˇujzˇ to lidem veˇrny´m, kterˇ´ızˇ by zpu˚sobnı´ byli i jine´ ucˇiti. 3 A tak ty sna ´ sˇej protivenstvı´, jako ctny´ rytı´rˇ Jezˇ´ısˇe Krista. ˇ a´dny´, kdozˇ ryteˇrˇuje, neplete 4Z se v obecne´ zˇivnosti, aby se sve´mu hejtmanu lı´bil. 5 A jestliz ˇ e by kdo i bojoval, nebudet’ korunovań, lecˇ by rˇa´dneˇ bojoval. 6 Pracovati musı´ i ora ´ cˇ, prve´ nezˇli uzˇitku okusı´. 7 Rozume ˇ j, cozˇ pravı´m, a dejzˇ tobeˇ Pań ve vsˇem rozum.

353

8 Pamatuj, z ˇ e Jezˇ´ısˇ Kristus vstal z mrtvyćh, z semene Davidova, podle´ evangelium me´ho. 9 V ktere ´ mzˇto protivenstvı´ trpı´m, azˇ i veˇzenı´, jako bych zlocˇinec byl, ale slovo Bozˇ´ı nenı´ u veˇzenı´. 10 Protoz ˇ vsˇecko sna´sˇ´ım pro vyvolene´, aby i oni spasenı´ dosˇli, ktere´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi, s sla´vou veˇcˇnou. 11 Ve ˇ rna´ jest tato rˇecˇ. Nebo jestlizˇet’ jsme s nı´m zemrˇeli, tedy take´ spolu s nı´m zˇivi budeme. 12 A trpı´me lit’, budeme take ´ spolu s nı´m kralovati; pakli ho zapı´ra´me, i ont’ na´s zaprˇe. 13 Paklit’ jsme neve ˇ rnı´, ont’ zu˚sta´va´ veˇrny´; zaprˇ´ıti sa´m sebe nemu˚zˇe. 14 Tyto ve ˇ ci prˇipomıńej, s osveˇdcˇovańı´m prˇed oblıćˇejem Pańeˇ, at’se o slova nevadı´, cozˇ k nicˇemu nenı´ uzˇitecˇne´, ale ku podvraćenı´ posluchacˇu˚. 15 Pilne ˇ se snazˇuj vydati sebe Bohu mile´ho deˇlnı´ka, za neˇjzˇ by se nebylo procˇ stydeˇti, ktery´zˇ by pra´veˇ slovo pravdy rozdeˇloval. 16 Nepoboz ˇ ne´ pak ty krˇiky daremnı´ zastavuj, nebot’velmi rozmnozˇujı´ bezbozˇnost, 17 A r ˇ ecˇ jejich jako rak rozjı´da´ se. Z nichzˇ jest Hymeneus a File´tus, 18 Kter ˇ ´ızˇ prˇi pravdeˇ pobloudili od cı´le, pravıće, zˇe by se jizˇ stalo

354

II. TIMOTEOVI 3

vzkrˇ´ısˇenı´, a prˇevracejı´ vı´ru neˇkteryćh. 19 Ale vs ˇ ak pevny´ za´klad Bozˇ´ı stojı´, maje znamenı´ toto: Zna´t’ Pań ty, kterˇ´ızˇ jsou jeho, a: Odstup od nepravosti kazˇdy´, kdozˇ vzy´va´ jmeńo Kristovo. 20 V dome ˇ pak velike´m netoliko jsou na´doby zlate´ a strˇ´ıbrne´, ale take´ drˇeveˇne´ i hlineˇne´, a neˇktere´ zajiste´ ke cti, neˇktere´ pak ku potupeˇ. 21 Protoz ˇ jestlizˇe by se kdo ocˇistil od teˇch veˇcı´, bude na´dobou ke cti, posveˇcenou, a uzˇitecˇnou Pańu, ke vsˇelike´mu skutku dobre´mu hotovou. 22 Mla ´ dencˇ´ıch pak zˇa´dostı´ utı´kej, ale na´sleduj spravedlnosti, vı´ry, la´sky, pokoje, s teˇmi, kterˇ´ızˇ vzy´vajı´ Pańa z srdce cˇiste´ho. 23 Bla ´ znivyćh pak a nevzdeˇlavatelnyćh ota´zek varuj se, veˇda, zˇe plodı´ sva´ry. 24 Neslus ˇ ´ıt’ pak na sluzˇebnı´ka Pańeˇ vaditi se, ale aby byl prˇ´ıveˇtivy´ ke vsˇechneˇm, zpu˚sobny´ k ucˇenı´, trpeˇlivy´, 25 Ktery ´ zˇ by v tichosti vyucˇoval ty, kterˇ´ızˇ se protivı´, zda by neˇkdy dal jim Bu˚h pokańı´ ku poznańı´ pravdy. 26 Aby sami k sobe ˇ prˇijdouce, dobyli se z osı´dla d’a´blova, od neˇhozˇ jsou zjı´mańi k cˇineˇnı´ jeho vu˚le. KAPITOLA 3. Proroctvı´ o hroznyćh bezbozˇnostech bu-

doucı´ho veˇku. 5. Napomenutı´ Timotea k utı´kańı´ lidı´ takovyćh, 10. a k zu˚sta´vańı´ v tom, cˇemuzˇ se od neˇho naucˇil.

oto pak veˇz, zˇe v poslednıćh

T dnech nastanou cˇasove´ ne-

bezpecˇnı´. 2 Nebo nastanou lide ´ sami sebe milujıćı´, penı´ze milujıćı´, chlubnı´, pysˇnı´, zlolejcı´, rodicˇu˚ neposlusˇnı´, nevdeˇcˇnı´, bezbozˇnı´, 3 Nelı´tostivı´, smluv nezdrz ˇ elivı´, utrhacˇi, nestrˇedmı´, plasˇ´ı, ktery´mzˇ nic dobre´ho milo nenı´. 4 Zra ´ dci, prˇ´ıvazˇcˇivı´, nadutı´, rozkosˇ´ı milovnıći vıće nezˇli milovnıći Boha, 5 Majıće zpu ˚ sob pobozˇnosti, ale moci jejı´ zapı´rajıće. A od takovyćh se odvracuj. 6 Nebo z te ˇ ch jsou i ti, kterˇ´ızˇ nacha´zejı´ do domu˚, a jı´majıće, vodı´ zˇenky obtı´zˇene´ hrˇ´ıchy, ktere´zˇ vedeny by´vajı´ rozlicˇny´mi zˇa´dostmi, 7 Ktere ´ zˇ vzˇdycky se ucˇ´ı, ale nikdy ku poznańı´ pravdy prˇijı´ti nemohou. 8 Jakoz ˇ zajiste´ Jannes a Jambres zprotivili se Mojzˇ´ısˇovi, tak i tito protivı´ se pravdeˇ, lide´ na mysli porusˇenı´, a prˇi vı´rˇe zpletenı´. 9 Ale nebudout’ vıće pru ˚ chodu mı´ti. Nebo nemoudrost jejich zjevna´ bude vsˇechneˇm, jako i oneˇch byla. 10 Ale ty jsi dos ˇ el me´ho ucˇenı´, zpu˚sobu zˇivota me´ho, u´myslu,

II. TIMOTEOVI 4 vı´ry, sna´sˇelivosti, la´sky, trpeˇlivosti, 11 Protivenstvı´, utrpenı´, ktera´zˇ na mne prˇisˇla v Antiochii, v Ikonii, a v Lystrˇe. Ktera´zˇto protivenstvı´ sna´sˇel jsem, ale ze vsˇech vysvobodil mne Pań. 12 A takz ˇ i vsˇickni, kterˇ´ızˇ chteˇjı´ pobozˇneˇ zˇivi by´ti v Kristu Jezˇ´ısˇi, protivenstvı´ mı´ti budou. 13 Zlı´ pak lide ´ a svu˚dcove´ pu˚jdou v horsˇ´ı, i ti, kterˇ´ızˇ v blud uvodı´, i ti, kterˇ´ızˇ jsou bludem pojati. 14 Ale ty zu ˚ sta´vej v tom, cˇemuzˇs se naucˇil, a cozˇt’ jest sveˇrˇeno, veˇda, od kohos se naucˇil, 15 A z ˇ e od deˇtinstvı´ svata´ pı´sma zna´sˇ, ktera´zˇ teˇ mohou moudre´ho ucˇiniti k spasenı´ skrze vı´ru, ktera´zˇ jest v Kristu Jezˇ´ısˇi. 16 Vs ˇ elike´t’ pı´smo od Boha jest vdechnute´, a uzˇitecˇne´ k ucˇenı´, k trestańı´, k napravovańı´, k spra´veˇ, ktera´zˇ na´lezˇı´ k spravedlnosti, 17 Aby byl dokonaly ´ cˇloveˇk Bozˇ´ı, ke vsˇelike´mu skutku dobre´mu hotovy´. KAPITOLA 4. K horlive´mu vykona´vańı´ praće u´rˇadu ode Pańa prˇijate´ho zavazuje Timotea, 6. o sve´m brzke´m z sveˇta odjitı´ poteˇsˇeneˇ vypravuje, 10. te´zˇ o neˇkteryćh pomocnıćıćh svyćh i protivnıćıćh, 17. a ochraneˇ Bozˇ´ı prˇed nimi.

rotozˇ ja´ osveˇdcˇuji prˇed ob-

P lıćˇejem Bozˇ´ım a Pańa Je-

zukrista, ktery´zˇ ma´ souditi zˇive´

355

i mrtve´ v prˇ´ıchodu sve´m slavne´m a kra´lovstvı´ sve´m, 2 Kaz ˇ slovo Bozˇı´, ponoukej v cˇas neb ne v cˇas, tresci, zˇehrˇi, napomıńej, ve vsˇ´ı tichosti a ucˇenı´. 3 Nebo pr ˇ ijde cˇas, zˇe zdrave´ho ucˇenı´ nebudou trpeˇti, ale majıće svrablave´ usˇi, podle´ svyćh vlastnıćh zˇa´dostı´ shromazˇd’ovati sami sobeˇ budou ucˇitele. 4 A odvra ´ tı´t’ usˇi od pravdy, a k ba´sneˇm obra´tı´. 5 Ale ty ve vs ˇ em bud’ bedliv, protivenstvı´ sna´sˇej, dı´lo kazatele konej, dokazuj toho dostatecˇneˇ, zˇe jsi veˇrny´ sluzˇebnı´k. 6 Nebo ja ´ se jizˇ k tomu blı´zˇ´ım, abych obeˇtovań byl, a cˇas rozdeˇlenı´ me´ho nasta´va´. 7 Boj vy ´ borny´ bojoval jsem, beˇh jsem dokonal, vı´ru jsem zachoval. 8 Jiz ˇ za tı´m odlozˇena jest mi koruna spravedlnosti, kterouzˇ da´ mi v onen den Pań, ten spravedlivy´ soudce, a netoliko mneˇ, ale i vsˇechneˇm teˇm, kterˇ´ızˇ milujı´ to slavne´ prˇ´ısˇtı´ jeho. 9 Pr ˇ icˇinˇ se k tomu, abys ke mneˇ brzo prˇisˇel. 10 Nebo De ´ mas mne opustil, zamilovav tento sveˇt, a sˇel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie. 11 Sa ´ m toliko Luka´sˇ se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potrˇebny´ k sluzˇbeˇ.

356 12

II. TIMOTEOVI 4

Tychikat’ jsem poslal do Efe-

zu. 13 Truhlicˇku, ktere ´ zˇ jsem nechal v Troadeˇ u Karpa, kdyzˇ pu˚jdesˇ, prˇines, i knihy, zvla´sˇteˇ pargameń. 14 Alexander kotla ´ rˇ mnoho mi zle´ho zpu˚sobil; odplatizˇ jemu Pań podle´ skutku˚ jeho. 15 Ktere ´ hozˇ i ty se vystrˇ´ıhej; nebo velmi se protivil rˇecˇem nasˇim. 16 Pr ˇ i prvnı´m me´m odpovı´dańı´ zˇa´dny´ se mnou nebyl, ale vsˇickni mne opustili. Nebudizˇ jim to pocˇ´ıtańo. 17 Pa ´ n pak byl se mnou, a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo ka´zanı´, a slysˇeli

je vsˇickni na´rodove´. I vytrzˇen jsem byl z u´st lva. 18 A vysvobodı´t’ mne Pa ´ n od kazˇde´ho skutku zle´ho, a zachova´va´ k kra´lovstvı´ sve´mu nebeske´mu, jemuzˇ sla´va na veˇky veˇku˚. Amen. 19 Pozdrav Pris ˇ ky a Akvile, i Oneziforova domu. 20 Erastus zu ˚ stal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Mile´tu nemocne´ho. 21 Pospe ˇ sˇ prˇed zimou prˇijı´ti. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Lıńus a Klaudia, i vsˇickni bratrˇ´ı. 22 Pa ´ n Jezˇ´ısˇ Kristus s duchem tvy´m. Milost Bozˇı´ s va´mi. Amen.


K TITOVI. KAPITOLA 1. Poroucˇ´ı hodne´ osoby k u´rˇadu starsˇ´ıch rˇ´ıditi, 10. nehodny´m pak sluzˇby scestne´ zastavovati, a je trestati.

avel, sluzˇebnı´k Bozˇ´ı, aposˇ-

P tol pak Jezˇ´ısˇe Krista, podle´

vı´ry vyvolenyćh Bozˇ´ıch, a zna´mosti pravdy, ktera´zˇ jest podle´ pobozˇnosti, 2 K nade ˇ ji zˇivota veˇcˇne´ho, ktery´zˇ zaslı´bil prˇed cˇasy veˇku˚ ten, ktery´zˇ nikdy neklama´, Bu˚h, 3 Zjevil pak cˇasy svy ´ mi to slovo sve´, skrze ka´zanı´ mneˇ sveˇrˇene´, podle´ zrˇ´ızenı´ spasitele nasˇeho Boha, 4 Titovi, vlastnı´mu synu u vı´r ˇe obecne´: Milost, milosrdenstvı´ a pokoj od Boha Otce a Pańa Jezukrista spasitele nasˇeho. 5 Z te ´ prˇ´ıcˇiny zanechal jsem tebe v Kre´teˇ, abys to, cˇehozˇ tam jesˇteˇ potrˇebı´, spravil, a ustanovil po meˇstech starsˇ´ı, jakozˇ i ja´ prˇi tobeˇ jsem zrˇ´ıdil, 6 Jest-li kdo bez u ´ hony, jedne´ manzˇelky muzˇ, dı´tky maje veˇrˇ´ıcı´, na ktere´zˇ by nemohlo touzˇeno by´ti, zˇe by byli bu˚jnı´, aneb nepoddanı´. 7 Nebot’ biskup ma ´ by´ti bez u´hony, jako Bozˇ´ı sˇafa´rˇ, ne sve´myslny´, ne hneˇvivy´, ne pijań vı´-

na, ne bitec, ne zˇa´dostivy´ mrzke´ho zisku, 8 Ale pr ˇ ´ıveˇtivy´ k hostem, milovnı´k dobryćh, opatrny´, spravedlivy´, svaty´, zdrzˇelivy´, 9 Pilne ˇ se prˇ´ıdrzˇ´ıcı´ veˇrne´ rˇecˇi k vyucˇovańı´ dostatecˇne´, aby mohl i napomıńati ucˇenı´m zdravy´m, i ty, kterˇ´ızˇ odpı´rajı´, prˇema´hati. 10 Nebot’ jsou mnozı´ nepoddanı´, marnomluvnı´, i svu˚dcove´ myslı´, zvla´sˇteˇ ti, kterˇ´ızˇ jsou z obrˇ´ızky. 11 Jimz ˇ musejı´ u´sta zacpańa by´ti; kterˇ´ızˇ cele´ domy prˇevracejı´, ucˇ´ıce neslusˇny´m veˇcem, pro mrzky´ zisk. ˇ ekl jeden z nich, vlastnı´ je12 R jich prorok: Kretensˇtı´ jsou vzˇdycky lha´rˇi, zla´ hovada, brˇicha leniva´. 13 Sve ˇ dectvı´ to prave´ jest. A protozˇ trescizˇ je prˇ´ısneˇ, at’ jsou zdravı´ u vı´rˇe, 14 Nes ˇ etrˇ´ıce Zˇidovskyćh ba´snı´ a prˇika´zanı´ lidı´ teˇch, kterˇ´ızˇ se odvracujı´ od pravdy. 15 Vs ˇ ecko zajiste´ cˇiste´ jest cˇisty´m, posˇkvrneˇny´m pak a neveˇrˇ´ıcı´m nic nenı´ cˇiste´ho, ale posˇkvrneˇna jest i mysl jejich i sveˇdomı´.

358

TITOVI 2

16 Vypravujı´ o tom, z ˇ e Boha znajı´, ale skutky svy´mi toho zapı´rajı´, ohavnı´ jsouce, a nepoddanı´, a ke vsˇelike´mu skutku dobre´mu nehodnı´.

KAPITOLA 2. K cˇemu by starcu˚, 3. starˇen, 4. mladic, 6. mla´dencu˚ 9. i sluh napomıńati meˇl, a jak prˇ´ıkladem dobry´m vsˇechneˇm svı´titi, prˇedkla´da´ Titovi. 11. Naposledy summu krˇest’anstvı´ kraticˇky´mi slovy vypisuje.

y pak mluv, cozˇ slusˇ´ı na

T zdrave´ ucˇenı´.

2 Starci, at’jsou str ˇ ´ızlivı´, va´zˇnı´, opatrnı´, zdravı´ u vı´rˇe, v la´sce, v sna´sˇelivosti. 3 Te ´ zˇ i stare´ zˇeny at’ chodı´ pobozˇneˇ, v odeˇvu prˇ´ıslusˇne´m, a at’ nejsou prˇevrhle´, ani mnoho vıńa pijıćı´, poctivy´m veˇcem ucˇ´ıcı´. 4 Aby mladice vyucˇovaly, jak by muzˇe sve´ i dı´tky milovati meˇly, 5 A byly s ˇ lechetne´, cˇistotne´, netoulave´, dobrotive´, muzˇu˚m svy´m poddane´, aby nebylo dańo v porouhańı´ slovo Bozˇ´ı. 6 Takz ˇ i mla´dencu˚ napomıńej k strˇedmosti, 7 Ve vs ˇ ech veˇcech sebe same´ho vyda´vaje za prˇ´ıklad dobryćh skutku˚, maje v ucˇenı´ celost, va´zˇnost, 8 Slovo zdrave ´ , bez u´hony, aby ten, ktery´zˇ by se protivil, zastydeˇti se musil, nemaje co zle´ho mluviti o va´s.

9 Sluz ˇ ebnı´ky ucˇ, at’ jsou poddańi pańu˚m svy´m, ve vsˇem jim se lı´bıće, neodmlouvajıće, 10 Neokra ´ dajıće, ale ve vsˇem veˇrnosti prave´ dokazujıće, aby ucˇenı´ spasitele nasˇeho Boha ve vsˇem ozdobovali. 11 Zjevilat’ se zajiste ´ ta milost Bozˇ´ı spasitelna´ vsˇechneˇm lidem, 12 Vyucˇujıćı´ na ´ s, abychom odrˇeknouce se bezbozˇnosti, a sveˇtskyćh zˇa´dostı´, strˇ´ızliveˇ, a spravedliveˇ, a pobozˇneˇ zˇivi byli na tomto sveˇteˇ, 13 Ocˇeka ´ vajıće te´ blahoslavene´ nadeˇje, a prˇ´ısˇtı´ sla´vy velike´ho Boha a spasitele nasˇeho Jezukrista, 14 Ktery ´ zˇ dal sebe same´ho za na´s, aby na´s vykoupil od vsˇelike´ nepravosti, a ocˇistil sobeˇ same´mu lid zvla´sˇtnı´, horliveˇ na´sledovny´ dobryćh skutku˚. 15 Toto mluv, a napomıńej, a tresci mocneˇ. Zˇa´dny´ tebou nepohrzej.

KAPITOLA 3. Titus napomenut, aby ospravedlneˇne´ v Kristu lidi ucˇil pobozˇnosti 8. a dobry´m skutku˚m; 9. te´zˇ varovati se marnyćh ota´zek, 10. a neustupnyćh kacı´rˇu˚.

apomıńej jich, at’ jsou knı´-

N zˇatu˚m a mocnostem pod-

dańi, jich poslusˇni, a at’ jsou k kazˇde´mu skutku dobre´mu hotovi.

TITOVI 3 ˇ a´dne´mu at’ se nerouhajı´, ne2Z jsou sva´rlivı´, ale prˇ´ıveˇtivı´, dokazujıće vsˇelike´ tichosti ke vsˇechneˇm lidem. 3 Bylit’ jsme zajiste ´ i my neˇkdy nesmyslnı´, tvrdosˇijnı´, bloudıćı´, slouzˇ´ıce zˇa´dostem a rozkosˇem rozlicˇny´m, v zlosti a v za´visti bydlıće, ohyzdnı´, vespolek se nena´vidıće. 4 Ale kdyz ˇ se zjevila dobrota a la´ska k lidem spasitele nasˇeho Boha, 5 Ne z skutku ˚ spravedlnosti, ktere´zˇ bychom my cˇinili, ale podle´ milosrdenstvı´ sve´ho spasil na´s, skrze obmytı´ druhe´ho narozenı´, a obnovenı´ Ducha svate´ho; 6 Ktere ´ hozˇ vylil na na´s hojneˇ, skrze Jezukrista spasitele nasˇeho, 7 Abychom, ospravedlneˇni jsouce milostı´ jeho, byli deˇdicove´ v nadeˇji zˇivota veˇcˇne´ho. 8 Ve ˇ rna´t’ jest rˇecˇ tato, a chcit’, abys teˇch veˇcı´ potvrzoval, at’ se snazˇ´ı v dobryćh skutcıćh prˇed-

359

cˇiti, kterˇ´ızˇ uveˇrˇili Bohu. A tot’ jsou ty veˇci poctive´, i lidem uzˇitecˇne´. 9 Nemoudre ´ pak ota´zky, a vycˇ´ıtańı´ rodu˚, a sva´ry, a ha´dky za´konnı´ zastavuj; nebot’ jsou neuzˇitecˇne´ a marne´. ˇ loveˇka kacı´rˇe po jednom 10 C neb druhe´m napomıńańı´ vyvrz. 11 Ve ˇ da, zˇe takovy´ jest prˇevraćeny´, a hrˇesˇ´ı, svy´m vlastnı´m soudem jsa odsouzen. 12 Kdyz ˇ posˇli k tobeˇ Artemana aneb Tychika, snazˇ se prˇijı´ti ke mneˇ do Nikopolim; nebo jsem umıńil tam prˇes zimu pobyti. 13 Ze ´ na, ucˇene´ho v za´koneˇ, a Apollo s pilnostı´ vyprovod’, at’ v nicˇemzˇ nemajı´ nedostatku. 14 A nechaz ˇ t’se take´ ucˇ´ı i nasˇi v dobryćh skutcıćh prˇedcˇiti, kdezˇ jsou toho potrˇeby, aby nebyli neuzˇitecˇnı´. 15 Pozdravujı´ te ˇ , kterˇ´ızˇ jsou se mnou, vsˇickni. Pozdravizˇ teˇch, kterˇ´ızˇ na´s milujı´ u vı´rˇe. Milost Bozˇı´ se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.


K FILEMONOVI. S. Pavel pozdraviv neˇkteryćh svatyćh, 4. Filemonovu la´sku a jejı´ ovoce schvaluje, 10. a k neˇmu za pobeˇhle´ho Onezima, jizˇ Pańu zı´skane´ho, velmi pilneˇ se prˇimlouva´.

avel, veˇzenˇ Krista Jezˇ´ısˇe,

P a Timoteus bratr, Filemo-

novi mile´mu, a pomocnı´ku nasˇemu, 2 A Apfie mile ´ , a Archippovi spolurytı´rˇi nasˇemu, i cı´rkvi, ktera´zˇ jest v domeˇ tve´m: 3 Milost va ´ m a pokoj od Boha Otce nasˇeho a Pańa Jezukrista. 4 Dı´ky cˇinı´m Bohu sve ´ mu, vzˇdycky zmıńku o tobeˇ cˇineˇ na svyćh modlitbaćh, 5 Slys ˇ e o la´sce tve´, a vı´rˇe, kterouzˇ ma´sˇ ku Pańu Jezˇ´ısˇovi, i ke vsˇechneˇm svaty´m, 6 Aby spolecˇnost vı´ry tve ´ mocna´ byla ku poznańı´ vsˇeho toho, cozˇkoli dobre´ho jest v va´s skrze Krista Jezˇ´ısˇe. 7 Radost zajiste ´ ma´me velikou, a poteˇsˇenı´ z la´sky tve´, zˇe strˇeva svatyćh obcˇerstvena jsou skrze tebe, bratrˇe. 8 Protoz ˇ acˇkoli mnohou smeˇlost ma´m v Kristu rozka´zati tobeˇ, cozˇ by na´lezˇelo, 9 Vs ˇ ak pro la´sku radeˇji prosı´m, jsa takovy´, totizˇ Pavel stary´, a nynı´ i veˇzenˇ Jezˇ´ısˇe Krista.

10 Prosı´mt’ pak tebe za syna sve´ho, ktere´hozˇ jsem zplodil v veˇzenı´ sve´m, Onezima, 11 Ktery ´ zˇ byl neˇkdy tobeˇ neuzˇitecˇny´, ale nynı´ tobeˇ i mneˇ velmi uzˇitecˇny´, jehozˇt’ jsem odeslal. 12 Protoz ˇ ty jej, totizˇ strˇeva ma´, prˇijmi. 13 Ktere ´ hozˇ ja´ chteˇl jsem byl prˇi sobeˇ zdrzˇeti, aby mi posluhoval mı´sto tebe v veˇzenı´ pro evangelium; 14 Ale bez ve ˇ domı´ tve´ho nechteˇl jsem nic ucˇiniti, aby dobry´ skutek tvu˚j nebyl bezdeˇcˇny´, ale dobrovolny´. 15 Ano snad proto byl ods ˇ el na chvı´li, abys jej veˇcˇne´ho meˇl, 16 Jiz ˇ ne jako sluzˇebnı´ka, ale vıće nezˇ sluzˇebnı´ka, totizˇ bratra mile´ho, zvla´sˇteˇ mneˇ, a cˇ´ım vıće tobeˇ, i podle´ teˇla, i v Pańu. 17 Protoz ˇ ma´sˇ-li mne za tovarysˇe, prˇijmizˇ jej, jako mne. 18 Jestliz ˇ et’ pak v cˇem ublı´zˇil, aneb dluzˇen-lit’ co, to mneˇ prˇicˇti. 19 Ja ´ Pavel psal jsem svou rukou, ja´t’zaplatı´m; at’nedı´m tobeˇ, zˇe ty i sa´m sebe jsi mi dluzˇen. 20 Tak, bratr ˇ e, at’ ja´ uzˇivu tebe v Pańu; ocˇerstvizˇ strˇeva ma´ v Pańu.

FILEMONOVI 21 Jist jsa tvy ´ m poslusˇenstvı´m, napsal jsem tobeˇ, veˇda, zˇe i vıće, nezˇ pravı´m, ucˇinı´sˇ. 22 A mezi tı´m pr ˇ iprav mi take´ hospodu; nebot’ nadeˇji ma´m, zˇe k modlitba´m vasˇim budu va´m navraćen.

361

23 Pozdravujı´ te ˇ Epafras, (spoluveˇzenˇ mu˚j pro Krista Jezˇ´ısˇe), 24 Marek, Aristarchus, De ´ mas, a Luka´sˇ, pomocnıći moji. 25 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista s duchem vasˇ´ım. Amen.


˚ M. K ZˇIDU KAPITOLA 1. Du˚stojnost a sla´vu Krista Pańa, toho veˇcˇne´ho vteˇlene´ho Slova, 3. kterouzˇ, Otci sve´mu rovny´ jsa, 5. vsˇecka stvorˇenı´ prˇevysˇoval, vypravuje aposˇtol.

astokra´t a rozlicˇny´mi zpu˚soCˇ by mluvı´val neˇkdy Bu˚h ot-

cu˚m skrze proroky, v teˇchto pak poslednıćh dnech mluvil na´m skrze Syna sve´ho, 2 Ktere ´ hozˇ ustanovil deˇdicem vsˇeho, skrze neˇhozˇ i veˇky ucˇinil. 3 Ktery ´ zˇto jsa blesk sla´vy, a obraz osoby jeho, a zdrzˇuje vsˇecko slovem mocnosti sve´, ocˇisˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚ nasˇich skrze sebe same´ho ucˇiniv, posadil se na pravici velebnosti na vy´sostech, 4 Tı´m du ˚ stojneˇjsˇ´ı nad andeˇly ucˇineˇn, cˇ´ım vyvy´sˇeneˇjsˇ´ı nad neˇ jmeńo deˇdicˇneˇ obdrzˇel. 5 Nebo ktere ´ mu kdy z andeˇlu˚ rˇekl: Syn mu˚j jsi ty, ja´ dnes zplodil jsem tebe? A opeˇt: Ja´ budu jemu otcem, a on mi bude synem? 6 A ope ˇ t, kdyzˇ uvodı´ prvorozene´ho na okrsˇlek zemeˇ, dı´: A klaneˇjte se jemu vsˇickni andeˇle´ Bozˇ´ı. 7 A o ande ˇ lıćh zajiste´ dı´: Ktery´zˇ cˇinı´ andeˇly sve´ duchy, a sluzˇebnı´ky sve´ plamen ohneˇ;

8 Ale k Synu dı´: Stolice tva ´ , o´ Bozˇe, na veˇky veˇku˚, berla pravosti jest berla kra´lovstvı´ tve´ho. 9 Miloval jsi spravedlnost, a nena´videˇl jsi nepravosti, protozˇ pomazal tebe, o´ Bozˇe, Bu˚h tvu˚j olejem vesele´ nad spoluućˇastnı´ky tve´. 10 A ty, Pane, na pocˇa ´ tku zalozˇil jsi zemi, a dı´la rukou tvyćh jsout’ nebesa. 11 Onat’pominou, ty pak zu ˚ sta´va´sˇ; a vsˇecka jako roucho zvetsˇejı´, 12 A jako ode ˇ v svinesˇ je, i budout’ zmeˇneˇna. Ale ty jsi tenty´zˇ, a le´ta tva´ neprˇestanou. 13 A ktere ´ mu kdy z andeˇlu˚ rˇekl: Sed’ na pravici me´, dokudzˇ nepolozˇ´ım neprˇa´tel tvyćh za podnozˇe noh tvyćh? 14 Zdaliz ˇ vsˇickni nejsou sluzˇebnı´ duchove´, kterˇ´ızˇ posı´lańı´ by´vajı´ k sluzˇbeˇ pro ty, jenzˇ majı´ deˇdicˇneˇ obdrzˇeti spasenı´?

KAPITOLA 2. Nove´ho Kristova Za´kona mnohem pilneˇji poslouchańo by´ti ma´ nezˇ onoho Stare´ho, poneˇvadzˇ 9. i smrt i oslavenı´ Pańeˇ 11. k nasˇemu prˇevelike´mu uzˇitku prˇisˇlo.

rotozˇ musı´met’ my tı´m snazˇ-

P neˇji sˇetrˇiti toho, cozˇ jsme

˚M2 ZˇIDU slyćhali, aby na´m to nevymizelo. 2 Nebo pone ˇ vadzˇ skrze andeˇly mluvene´ slovo bylo pevne´, a kazˇde´ prˇestoupenı´ a neposlusˇenstvı´ vzalo spravedlivou odmeˇnu pomsty, 3 Kterakz ˇ my utecˇeme, takove´ho zanedba´vajıće spasenı´? Ktere´zˇto nejprve´ zacˇavsˇi vypravovańo by´ti skrze same´ho Pańa, od teˇch, kterˇ´ızˇ jej slyćhali, na´m jest utvrzeno. ˇ emuzˇ i Bu˚h sveˇdectvı´ vyda´4C val skrze divy, a za´zraky, a rozlicˇne´ moci, i podeˇlovańı´ Duchem svaty´m, podle´ vu˚le sve´. 5 Nebo nepoddal ande ˇ lu˚m okrsˇlku zemeˇ budoucı´ho, o ktere´mzˇ mluvı´me. 6 Osve ˇ dcˇilt’pak na jednom mı´steˇ jeden, rˇka: Co jest cˇloveˇk, zˇe nanˇ pomnı´sˇ, aneb syn cˇloveˇka, zˇe na neˇj patrˇ´ısˇ? 7 Malicˇkos jej mens ˇ ´ıho nezˇ andeˇly ucˇinil, slavou a ctı´ korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dı´lem rukou svyćh. 8 Vs ˇ ecko jsi podmanil pod nohy jeho. Poddav pak jemu vsˇecko, nicˇeho nezanechal nepodmaneˇne´ho jemu. I vsˇak nynı´ jesˇteˇ nevidı´me, aby jemu vsˇecko poddańo bylo. 9 Ale toho Jez ˇ ´ısˇe, ktery´zˇ malicˇko nizˇsˇ´ı byl nezˇli andeˇle´, vidı´me pro utrpenı´ smrti slavou a

363

ctı´ korunovane´ho, aby z milosti Bozˇ´ı za vsˇecky okusil smrti. 10 Slus ˇ elot’ zajiste´ na toho, pro ktere´hozˇ jest vsˇecko, a skrze ktere´hozˇ jest vsˇecko, aby mnohe´ syny k sla´veˇ prˇiveda, vu˚dce spasenı´ jejich skrze utrpenı´ posveˇtil. 11 Nebo i ten, ktery ´ zˇ posveˇcuje, i ti, kterˇ´ızˇ posveˇceni by´vajı´, z jednoho jsou vsˇickni. Pro kterouzˇto prˇ´ıcˇinu nestydı´ se jich nazy´vati bratrˇ´ımi, ˇ ka: Zveˇstovati budu jmeńo 12 R tve´ bratrˇ´ım svy´m, u prostrˇed shroma´zˇdeˇnı´ prozpeˇvovati budu tobeˇ. 13 A ope ˇ t: Ja´ budu v neˇm doufati. A opeˇt: Aj, ja´ a dı´tky, ktere´zˇ dal mi Bu˚h. 14 Pone ˇ vadzˇ tedy dı´tky ućˇastnost majı´ teˇla a krve, i on te´zˇ podobneˇ ućˇasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, ktery´zˇ ma´ vla´darˇstvı´ smrti, to jest d’a´bla, 15 A vysvobodil ty, kter ˇ ´ızˇ ba´znı´ smrti po vsˇecken cˇas zˇivota podrobeni byli v sluzˇbu. 16 Nebot’ nikoli nepr ˇ ijal andeˇlu˚, ale sı´meˇ Abrahamovo prˇijal. 17 Procˇez ˇ ve vsˇem prˇipodobneˇn by´ti meˇl bratrˇ´ım, aby milosrdny´ byl, a veˇrny´ nejvysˇsˇ´ı kneˇz v tom, cozˇ se u Boha k ocˇisˇteˇnı´ hrˇ´ıchu˚ lidu dı´ti meˇlo. 18 Nebo z ˇ e sa´m trpeˇl, pokousˇ´ın

˚M3 ZˇIDU

364

byv, mu˚zˇe take´ pokusˇenı´ trpıćı´m spoma´hati. KAPITOLA 3. Mnohem du˚stojneˇjsˇ´ıho Krista Pańa nad Mojzˇ´ısˇe by´ti dovodeˇ, 7. k uprˇ´ımne´mu hlasu Pańeˇ poslusˇenstvı´, 9. hrozny´ o Zˇidech prˇipomıńaje prˇ´ıklad, pilneˇ ponouka´.

protozˇ, bratrˇ´ı svatı´, povo-

A lańı´ nebeske´ho ućˇastnıći,

spatrˇujte aposˇtola a nejvysˇsˇ´ıho kneˇze vyznańı´ nasˇeho, Krista Jezˇ´ısˇe, 2 Ve ˇ rne´ho tomu, kdozˇ jej ustanovil, jako i Mojzˇ´ısˇ byl ve vsˇem domeˇ jeho. 3 Tı´m ve ˇ tsˇ´ı zajiste´ sla´vy tento nad Mojzˇ´ısˇe jest hoden, cˇ´ım veˇtsˇ´ı ma´ cˇest stavitel nezˇli sa´m du˚m. 4 Nebo vs ˇ eliky´ du˚m ustaven by´va´ od neˇkoho, ten pak, kdozˇ vsˇecky tyto veˇci ustaveˇl, Bu˚h jest. 5 A Mojz ˇ ´ısˇ zajiste´ veˇrny´ byl v cele´m domeˇ jeho, jako sluzˇebnı´k, na osveˇdcˇenı´ toho, cozˇ potom meˇlo mluveno by´ti. 6 Ale Kristus, jako Syn, panuje nad domem svy´m. Ktery´zˇto du˚m my jsme, jestlizˇe tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu nadeˇje azˇ do konce pevnou zachova´me. 7 Protoz ˇ jakzˇ pravı´ Duch svaty´: Dnes, uslysˇeli-li byste hlas jeho, 8 Nezatvrzujtez ˇ srdcı´ svyćh, jako prˇi onom popuzenı´ v den pokusˇenı´ toho na pousˇti;

9 Kdez ˇ pokousˇeli mne otcove´ vasˇi, zkusilit’ mne, a videˇli skutky me´ po cˇtyrˇidceti let. 10 Protoz ˇ hneˇviv jsem byl na pokolenı´ to, a rˇekl jsem: Tito vzˇdycky bloudı´ srdcem, a nepozna´vajı´ cest myćh. 11 Procˇez ˇ prˇisa´hl jsem v hneˇveˇ sve´m, zˇe nevejdou v odpocˇinutı´ me´. 12 Viztez ˇ , bratrˇ´ı, aby snad v neˇkom z va´s nebylo srdce zle´ a neveˇrne´, ktere´zˇ by odstupovalo od Boha zˇive´ho. 13 Ale napomıńejte se vespolek po vsˇecky dny, dokudzˇ se dnes jmenuje, aby neˇkdo z va´s nebyl zatvrzen oklamańı´m hrˇ´ıcha. ´ cˇastnıći zajiste´ Krista ucˇi14 U neˇni jsme, jestlizˇe vsˇak ten pocˇa´tek podstaty azˇ do konce pevny´ zachova´me. 15 Protoz ˇ dokudzˇ se rˇ´ıka´: Dnes, uslysˇeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcı´ svyćh, jako prˇi onom popuzenı´. 16 Nebo ne ˇ kterˇ´ı slysˇevsˇe, popouzeli ho, ale ne vsˇickni, kterˇ´ızˇ vysˇli z Egypta skrze Mojzˇ´ısˇe. 17 Na ktere ´ se pak hneˇval cˇtyrˇidceti let? Zdali ne na ty, kterˇ´ızˇ hrˇesˇili, jejichzˇ teˇla padla na pousˇti? 18 A ktery ´ m zaprˇisa´hl, zˇe nevejdou do odpocˇinutı´ jeho? Vsˇak teˇm, kterˇ´ızˇ byli neposlusˇnı´. 19 A vidı´me, z ˇ et’ nemohli vjı´ti pro neveˇru.

˚M5 ZˇIDU KAPITOLA 4. Veˇrˇ´ıcı´m pra´veˇ v Krista prˇipraveno jest odpocˇinutı´, k neˇmuzˇto jakozˇ oni prvnı´ pospıćhali, 11. tak i my ovsˇem znamenajıće cesty nebezpecˇnost, 13. ocˇ´ı Bozˇ´ıch jasnost, 15. i kneˇze nejvysˇsˇ´ıho milostivost, snazˇneˇ chva´tejme.

ojmezˇ se tedy, aby snad opu-

B steˇ zaslı´benı´ o vjitı´ do odpo-

cˇinutı´ jeho, neopozdil se neˇkdo z va´s. 2 Nebo i na ´ m zveˇstovańo jest, jako i oneˇmno, ale neprospeˇla jim rˇecˇ slysˇena´, neprˇipojena´ k vı´rˇe teˇch, kterˇ´ızˇ slysˇeli. 3 Nebot’ vcha ´ zı´me v odpocˇinutı´ my, kterˇ´ızˇ jsme uveˇrˇili, jakozˇ rˇekl: Protozˇ jsem prˇisa´hl v hneˇveˇ sve´m, zˇet’ nevejdou v odpocˇinutı´ me´, acˇkoli dokonańa jsou dı´la od ustanovenı´ sveˇta. 4 Nebo pove ˇ deˇl na jednom mı´steˇ o sedme´m dni takto: I odpocˇinul Bu˚h dne sedme´ho ode vsˇech skutku˚ svyćh. ˇ e nevejdou v od5 A tuto zase: Z pocˇinutı´ me´. 6 A pone ˇ vadzˇ vzˇdy na tom jest, zˇe neˇkterˇ´ı majı´ vjı´ti do neˇho, a ti, ktery´mzˇ prve´ zveˇstovańo jest, nevesˇli pro neˇveˇru, 7 Ope ˇ t ukla´da´ den jaky´si: Dnes, skrze Davida, po takove´m cˇasu praveˇ, (jakozˇ rˇecˇeno jest): Dnes uslysˇ´ıte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcı´ svyćh. 8 Nebo byt’ byl Jozue v odpocˇinutı´ je uvedl, nebylt’ by potom mluvil o jine´m dni.

365

9 A protoz ˇ zu˚sta´va´t’ sva´tek lidu Bozˇ´ımu. 10 Nebo kdoz ˇ koli vsˇel v odpocˇinutı´ jeho, take´t’ i on odpocˇinul od skutku˚ svyćh, jako i Bu˚h od svyćh. 11 Snaz ˇ mezˇ se tedy vjı´ti do toho odpocˇinutı´, aby neˇkdo neupadl v ty´zˇ prˇ´ıklad nedoveˇry. ˇ iva´t’ jest zajiste´ rˇecˇ Bozˇ´ı a 12 Z mocna´, a pronikaveˇjsˇ´ı nad vsˇeliky´ mecˇ na obeˇ strany ostry´, a dosahujet’ azˇ do rozdeˇlenı´ i dusˇe i ducha i kloubu˚ i mozku v kostech, a rozezna´va´ mysˇlenı´ i mıńeˇnı´ srdce. 13 A nenı´t’ stvor ˇ enı´, ktere´zˇ by nebylo zjevne´ prˇed oblıćˇejem jeho, ny´brzˇ vsˇecky veˇci jsou nahe´ a odkryte´ ocˇima toho, o ktere´mzˇ jest rˇecˇ nasˇe. 14 Protoz ˇ majıće velike´ho nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ktery´zˇ pronikl nebesa, Jezˇ´ısˇe Syna Bozˇ´ıho, drzˇmezˇ to vyznańı´. 15 Nebo nema ´ me nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, ktery´zˇ by nemohl cˇitedlen by´ti mdlob nasˇich, ale zkusˇene´ho ve vsˇem na´m podobneˇ, kromeˇ hrˇ´ıchu. 16 Pr ˇ istupmezˇ tedy smeˇle s doufańı´m k tru˚nu milosti, abychom dosa´hli milosrdenstvı´, a milost nalezli ku pomoci v cˇas prˇ´ıhodny´.

KAPITOLA 5. Kristus Pań jest nejdu˚stojneˇjsˇ´ı, 4. a od Otce nebeske´ho povolany´ nejvysˇsˇ´ı kneˇz, 6.

366

˚M6 ZˇIDU

jehozˇ figuroval onen Melchisedech i kra´l i kneˇz. 11. O cˇemzˇ aposˇtol i pro hlubokost veˇcı´, i pro mdlobu Zˇidu˚, nemohl tak, jakzˇ slusˇelo, vypravovati.

sˇeliky´ zajiste´ nejvysˇsˇ´ı kneˇz

V z lidu vzaty´ za lidi by´va´ po-

staven v jednańı´ s Bohem, totizˇ aby obeˇtoval i dary i obeˇti za hrˇ´ıchy, 2 Ktery ´ zˇ by mohl, jakzˇ slusˇ´ı, lı´tost mı´ti nad neznajıćı´mi a bloudıćı´mi, jsa i sa´m obklıćˇen nemocı´. 3 A pro ni povinen jest, jakoz ˇ za lid, tak i za sebe same´ho obeˇtovati za hrˇ´ıchy. 4 A aniz ˇ kdo sobeˇ sa´m te´ cti osobuje, ale ten, ktery´zˇ by byl povolań od Boha, jako i Aron. 5 Tak i Kristus ne sa ´ m sobeˇ te´ cti osobil, aby byl nejvysˇsˇ´ım kneˇzem, ale ten, ktery´zˇ rˇekl jemu: Syn mu˚j jsi ty, ja´ dnes zplodil jsem tebe. 6 Jakz ˇ i jinde pravı´: Ty jsi kneˇz na veˇky podle´ rˇa´du Melchisedechova. 7 Ktery ´ zˇ za dnu˚ teˇla sve´ho modlitby a ponı´zˇene´ prosby k tomu, ktery´zˇ ho mohl zachovati od smrti, s krˇikem veliky´m a slzami obeˇtoval, a vyslysˇań jest v tom strachu. 8 A acˇkoli byl Syn Boz ˇ ı´, z toho vsˇak, cozˇ strpeˇl, naucˇil se poslusˇenstvı´. 9 A tak dokonaly ´ jsa, ucˇineˇn

jest vsˇechneˇm sebe poslusˇny´m pu˚vodem spasenı´ veˇcˇne´ho, 10 Nazva ´ n jsa od Boha nejvysˇsˇ´ım kneˇzem podle´ rˇa´du Melchisedechova. 11 O ktere ´ mzˇ mnoho by se meˇlo mluviti, a to nesnadnyćh veˇci k vypravenı´, ale vy jste nezpu˚sobnyćh usˇ´ı. 12 Nebo me ˇ vsˇe by´ti v tak dlouhe´m cˇasu mistrˇi, opeˇt potrˇebujete ucˇeni by´ti prvnı´m pocˇa´tku˚m vy´mluvnostı´ Bozˇ´ıch, a ucˇineˇni jste mle´ka potrˇebujıćı´, a ne pokrmu hrubsˇ´ıho. 13 Kdoz ˇ koli zajiste´ mle´ka se drzˇ´ı, necha´pa´ slova spravedlnosti; (nebo nemluvneˇ jest). 14 Ale dokonaly ´ ch jest hruby´ pokrm, totizˇ teˇch, kterˇ´ızˇ pro zvyklost majı´ smysly zpu˚sobne´ k rozeznańı´ dobre´ho i zle´ho. KAPITOLA 6.

Napomıńa´ Zˇidu˚, aby nekrsali, 7. ale ru˚sti, prospı´vati, i k dokonalosti se ne´sti usilovali, 12. na prˇejista´ Bozˇska´ zaslı´benı´ doufanliveˇ zpole´hajıće.

rotozˇ opustıće rˇecˇ pocˇa´tku

P Kristova, k dokonalosti se

nesme, ne opeˇt zakla´dajıće gruntu pokańı´ z skutku˚ mrtvyćh, a vı´ry v Boha, 2 Kr ˇ tu˚ ucˇenı´, a vzkla´dańı´ rukou, a vzkrˇ´ısˇenı´ z mrtvyćh, i soudu veˇcˇne´ho. 3 A tot’ucˇinı´me, dopustı´-li Bu ˚ h. 4 Nebo nemoz ˇ ne´ jest jednou jizˇ osvıćeny´m, kterˇ´ızˇ i zakusili

˚M7 ZˇIDU daru nebeske´ho, a ućˇastnıći ucˇineˇni byli Ducha svate´ho, 5 Okusili take ´ dobre´ho Bozˇ´ıho slova, a moci veˇka budoucı´ho, 6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokańı´, jakozˇto teˇm, kterˇ´ızˇ opeˇt sobeˇ znovu krˇizˇujı´ Syna Bozˇ´ıho, a v porouhańı´ vyda´vajı´. 7 Zeme ˇ zajiste´, ktera´zˇ cˇasto na sebe prˇicha´zejıćı´ de´sˇt’pije, a rodı´ bylinu prˇ´ıhodnou teˇm, od kteryćhzˇ by´va´ deˇlańa, docha´zı´ pozˇehnańı´ od Boha. 8 Ale vyda ´ vajıćı´ trnı´ a bodla´ky zavrzˇena´ jest, a blı´zka´ zlorˇecˇenı´, jejı´zˇto konec by´va´ spa´lenı´. 9 A vs ˇ ak, nejmilejsˇ´ı, nadeˇjemet’ se o va´s lepsˇ´ıch veˇcı´, a na´lezˇejıćıćh k spasenı´, acˇ pak koli tak mluvı´me. 10 Nebot’ nenı´ nespravedlivy ´ Bu˚h, aby se zapomenul na praći vasˇi, a na pracovitou la´sku, ktere´zˇ jste dokazovali ke jmeńu jeho, slouzˇivsˇe svaty´m, a jesˇteˇ slouzˇ´ıce. ˇ a´da´met’pak, aby jeden kazˇ11 Z dy´ z va´s azˇ do konce prokazoval tu opravdovou pilnost plne´ jistoty nadeˇje, 12 Tak abyste nebyli lenivı´, ale na´sledovnıći teˇch, kterˇ´ızˇ skrze vı´ru a sna´sˇelivost obdrzˇeli deˇdictvı´ zaslı´bene´. 13 Bu ˚ h zajiste´ zaslı´benı´ cˇineˇ Abrahamovi, kdyzˇ nemeˇl skrze koho veˇtsˇ´ıho prˇisa´hnouti, prˇisa´hl skrze sebe same´ho,

367

ˇ ka: Jisteˇ pozˇehna´m velmi 14 R tobeˇ, a velice rozmnozˇ´ım tebe. 15 A tak trpe ˇ liveˇ ocˇeka´vaje, dosa´hl zaslı´benı´. 16 Lide ´ zajiste´ skrze veˇtsˇ´ıho prˇisahajı´, a vsˇelike´ rozeprˇe mezi nimi konec jest, kdyzˇ by´va´ potvrzena prˇ´ısahou. 17 A takz ˇ Bu˚h, chteˇje dostatecˇneˇ uka´zati deˇdicu˚m zaslı´benı´ nepromeˇnitelnost rady sve´, vlozˇil mezi to prˇ´ısahu, 18 Abychom skrze ty dve ˇ veˇci nepohnutelne´, (v nichzˇ nemozˇne´ jest, aby Bu˚h klamal), meˇli prˇepevne´ poteˇsˇenı´, my, kterˇ´ızˇ jsme se utekli k obdrzˇenı´ prˇedlozˇene´ nadeˇje. 19 Kterouz ˇ ma´me jako kotvu dusˇe, i bezpecˇnou i pevnou, a vcha´zejıćı´ azˇ do vnitrˇku za oponu, 20 Kdez ˇ to prˇedchu˚dce pro na´s vsˇel Jezˇ´ısˇ, jsa ucˇineˇn podle´ rˇa´du Melchisedechova nejvysˇsˇ´ım kneˇzem na veˇky. KAPITOLA 7. Kneˇzˇstvı´ Levı´tske´, potom i kneˇze Melchisedecha, figurujıćı´ho Krista kneˇze veˇcˇne´ho, peˇkneˇ vysveˇtluje, 12. a jak divny´m zpu˚sobem Kristus pravda vsˇecky figu˚ry prˇevysˇoval, radostneˇ vypravuje.

ebo ten Melchisedech byl Sa´lem, kneˇz Boha nejvysˇsˇ´ıho, ktery´zˇ vysˇel v cestu Abrahamovi, navracujıćı´mu se od pobitı´ kra´lu˚, a dal jemu pozˇehnańı´.

N kra´l

368

˚M7 ZˇIDU

2 Ktere ´ muzˇ Abraham i desa´tek dal ze vsˇeho. Ktery´zˇ nejprve´ vykla´da´ se kra´l spravedlnosti, potom pak i kra´l Sa´lem, to jest kra´l pokoje, 3 Bez otce, bez matky, bez rodu, ani pocˇa´tku dnu˚, ani skonańı´ zˇivota nemaje, ale prˇipodobneˇn jsa Synu Bozˇ´ımu, zu˚sta´va´ kneˇzem veˇcˇneˇ. 4 Pohled’tez ˇ tedy, kteraky´ ten byl, jemuzˇ i desa´tky z korˇistı´ dal Abraham patriarcha. 5 A jes ˇ to ti, kterˇ´ızˇ jsou z synu˚ Le´vı´ kneˇzˇstvı´ prˇijı´majıćı´, prˇika´zanı´ majı´ desa´tky bra´ti od lidu podle´ za´kona, to jest od bratrˇ´ı svyćh, acˇkoli posˇlyćh z bedr Abrahamovyćh, 6 Tento pak, jehoz ˇ rod nenı´ pocˇten mezi nimi, desa´tky vzal od Abrahama, a tomu, ktery´zˇ meˇl zaslı´benı´, pozˇehnańı´ dal. 7 A jiste ˇ beze vsˇeho odporu mensˇ´ı od veˇtsˇ´ıho pozˇehnańı´ be´rˇe. 8 A tuto desa ´ tky berou smrtelnı´ lide´, ale tamto ten, o neˇmzˇ se vysveˇdcˇuje, zˇe jest zˇiv. 9 A at’ tak dı´m, i sa ´ m Le´vı´, ktery´zˇ desa´tky be´rˇe, v Abrahamovi desa´tky dal. 10 Nebo jes ˇ teˇ v bedraćh otce byl, kdyzˇ vysˇel proti neˇmu Melchisedech. 11 A protoz ˇ byla-lit’ dokonalost skrze Levı´tske´ kneˇzˇstvı´, (nebo za neˇho vydań jest lidu za´kon), jaka´zˇ toho byla potrˇeba, aby

jiny´ kneˇz podle´ rˇa´du Melchisedechova povstal, a nebyl podle´ rˇa´du Aronova jmenovań? 12 A pone ˇ vadzˇ jest kneˇzˇstvı´ prˇeneseno, musilot’ take´ i za´kona prˇenesenı´ by´ti. 13 Nebo ten, o ktere ´ mzˇ se to pravı´, jine´ho jest pokolenı´, z ktere´hozˇ zˇa´dny´ prˇi olta´rˇi v sluzˇbeˇ nebyl. 14 Zjevne ´ jest zajiste´, zˇe z pokolenı´ Judova posˇel Pań na´sˇ, o ktere´mzˇto pokolenı´ nic z strany kneˇzˇstvı´ nemluvil Mojzˇ´ısˇ. 15 Ny ´ brzˇ hojneˇji to jesˇteˇ zjevne´ jest, zˇe povstal jiny´ kneˇz podle´ rˇa´du Melchisedechova, 16 Ktery ´ zˇ ucˇineˇn jest ne podle´ za´kona prˇika´zanı´ teˇlesne´ho, ale podle´ moci zˇivota neporusˇitelne´ho. 17 Nebo sve ˇ dcˇ´ı: Ty jsi kneˇz na veˇky podle´ rˇa´du Melchisedechova. 18 Stalo se zajiste ´ slozˇenı´ onoho prˇedesˇle´ho prˇika´zanı´, proto zˇe bylo mdle´ a neuzˇitecˇne´. 19 Nebo nicˇeho k dokonalosti neprˇivedl za´kon, ale na mı´sto jeho uvedena lepsˇ´ı nadeˇje, skrze nizˇ prˇiblizˇujeme se k Bohu. 20 A to i podle ´ toho, zˇe ne bez prˇ´ısahy jest uvedena. 21 Nebo onino bez pr ˇ ´ısahy kneˇzˇ´ımi ucˇineˇni by´vali, tento pak s prˇ´ısahou, skrze toho, ktery´zˇ rˇekl k neˇmu: Prˇisa´hl Pań, a nebudet’ toho litovati: Ty jsi kneˇz

˚M8 ZˇIDU na veˇky podle´ rˇa´du Melchisedechova. 22 Podle ´ cˇehozˇ lepsˇ´ı smlouvy prostrˇednı´kem ucˇineˇn jest Jezˇ´ısˇ. 23 A take ´ onino mnozı´ by´vali kneˇzˇ´ı, proto zˇe smrt brańila jim vzˇdycky trvati; 24 Ale tento pone ˇ vadzˇ zu˚sta´va´ na veˇky, veˇcˇne´ ma´ kneˇzˇstvı´. 25 A protoz ˇ i dokonale spasiti mu˚zˇe ty, kterˇ´ızˇ prˇistupujı´ skrze neˇho k Bohu, vzˇdycky jsa zˇiv k orodovańı´ za neˇ. 26 Takove ´ hot’ zajiste´ na´m slusˇelo mı´ti nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, svate´ho, nevinne´ho, neposˇkvrneˇne´ho, oddeˇlene´ho od hrˇ´ısˇnı´ku˚, a ktery´zˇ by vysˇsˇ´ı nad nebesa ucˇineˇn byl, 27 Ktery ´ zˇ by nepotrˇeboval na kazˇdy´ den, jako onino kneˇzˇ´ı, nejprv za sve´ vlastnı´ hrˇ´ıchy obeˇti obeˇtovati, potom za lid. Nebo ucˇinil to jednou, same´ho sebe obeˇtovav. 28 Za ´ kon zajiste´ lidi majıćı´ nedostatky ustavoval za nejvysˇsˇ´ı kneˇzˇ´ı, ale slovo prˇ´ısezˇne´, ktere´zˇ se stalo po za´konu, ustanovilo Syna dokonale´ho na veˇky. KAPITOLA 8. Kristus Pań nove´ smlouvy milostive´ prˇedu˚stojny´ prostrˇednı´k, 5. stare´ smlouvy prostrˇednı´ky i sluzˇebnı´ky vsˇecky nevypravitelneˇ prˇevysˇuje.

le summa toho mluvenı´ jest,

A zˇe takove´ho ma´me nejvysˇ-

369

sˇ´ıho kneˇze, ktery´zˇ se posadil na pravici tru˚nu velebnosti v nebesıćh. 2 Sluz ˇ ebnı´k jsa svatyneˇ, a prave´ho toho stańku, ktery´zˇ Pań vzdeˇlal, a ne cˇloveˇk. 3 Vs ˇ eliky´ zajiste´ nejvysˇsˇ´ı kneˇz k obeˇtovańı´ daru˚ a obeˇtı´ by´va´ ustanoven, a protozˇ potrˇebı´ bylo, aby i tento meˇl, co by obeˇtoval. 4 Nebo kdyby byl na zemi, aniz ˇ by kneˇzem byl, kdyzˇ by zu˚sta´vali ti kneˇzˇ´ı, kterˇ´ızˇ obeˇtujı´ dary podle´ za´kona, 5 Slouz ˇ ´ıce podobenstvı´ a stıńu nebeskyćh veˇcı´, jakozˇ Mojzˇ´ısˇovi od Boha rˇecˇeno bylo, kdyzˇ dokona´vati meˇl stańek: Hledizˇ, pry´, abys udeˇlal vsˇecko ku podobenstvı´, ktere´zˇt’ jest uka´zańo na te´to horˇe. 6 Nynı´ pak tı´m du ˚ stojneˇjsˇ´ıho dosˇel u´rˇadu, cˇ´ımzˇ i lepsˇ´ı smlouvy prostrˇednı´kem jest, ktera´zˇto lepsˇ´ımi zaslı´benı´mi jest utvrzena. 7 Nebo kdyby ona prvnı´ byla bez u´hony, nebylo by hledańo mı´sta druhe´. 8 Nebo obvin ˇ uje Zˇidy, dı´: Aj, dnove´ jdou, pravı´ Pań, v nichzˇ vejdu s domem Izraelsky´m a s domem Judsky´m v smlouvu novou. 9 Ne podle ´ smlouvy te´, kterouzˇ jsem ucˇinil s otci jejich v ten den, kdyzˇ jsem je vzal za ruku

˚M9 ZˇIDU

370

jejich, abych je vyvedl z zemeˇ Egyptske´. Nebo oni nezu˚stali v te´ smlouveˇ me´, a ja´ opustil jsem je, pravı´ Pań. 10 Protoz ˇ tatot’ jest smlouva, v kterouzˇ vejdu s domem Izraelsky´m po teˇch dnech, pravı´ Pań: Da´m, za´kony sve´ v mysl jejich, a na srdcıćh jejich napı´sˇi je, a budu jejich Bohem, a oni budou my´m lidem. 11 A nebudout’ ucˇiti jeden kaz ˇdy´ blizˇnı´ho sve´ho, a jeden kazˇdy´ bratra sve´ho, rˇ´ıkajıće: Poznej Pańa, proto zˇe mne vsˇickni zna´ti budou, od nejmensˇ´ıho z nich azˇ do nejveˇtsˇ´ıho z nich. 12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hrˇ´ıchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu vıće. 13 A kdyz ˇ t’ pravı´ o nove´, tedy pokla´da´ prvnı´ za vetchou; cozˇ pak vetsˇ´ı a scha´zı´, blı´zke´ jest zahynutı´. KAPITOLA 9. Rozlozˇenı´ rozkosˇne´ figu˚ry stańku, 3. i teˇch veˇcı´, ktere´zˇ v neˇm byly, 11. s ozna´menı´m, kterak Kristus Pań nejvysˇsˇ´ı sa´m jediny´ kneˇz, a do jake´ vsˇel svatyneˇ jedinou, kdy a s jakou obeˇtı´, 15. i co dobre´ho tı´m zjednal.

eˇlat’ pak i prvnı´ ona smlou-

M va narˇ´ızene´ sluzˇby a sva-

tyni sveˇtskou. 2 Nebo ude ˇ lań byl stańek prvnı´, v ktere´mzˇ byl svıćen, a stu˚l, a posva´tnı´ chlebove´, a ten sloul svatyneˇ.

3 Za druhou pak oponou byl stańek, ktery´zˇ sloul svatyneˇ svatyćh, 4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, vsˇudy oblozˇenou zlatem, kdezˇto bylo veˇderce zlate´, majıćı´ v sobeˇ mannu, a hu˚l Aronova, ktera´zˇ byla zkvetla, a dsky za´kona, 5 Nad truhlou pak cherubıńove´ sla´vy, zasteˇnˇujıćı´ slitovnici. O kteryćhzˇ veˇcech nenı´ potrˇebı´ nynı´ vypravovati o jedne´ kazˇde´ obzvla´sˇtneˇ. 6 To pak kdyz ˇ tak jest zrˇ´ızeno, do prvnı´ho stańku vzˇdycky vcha´zejı´ kneˇzˇ´ı, sluzˇby vykona´vajıće, 7 Do druhe ´ ho pak jedinou v rok sa´m nejvysˇsˇ´ı kneˇz, ne bez krve, kterouzˇ obeˇtuje sa´m za sebe, i za lidske´ neveˇdomosti. ˇ ´ımzˇ Duch svaty´ ukazuje to, 8C zˇe jesˇteˇ nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudzˇ prvnı´ stańek trval. 9 Ktery ´ zˇ byl podobenstvı´m na ten tehdejsˇ´ı cˇas, v neˇmzˇ darove´ a obeˇti se obeˇtujı´, ktere´zˇ nemohou dokonale´ho v sveˇdomı´ ucˇiniti toho, kdozˇ obeˇtuje, 10 Toliko v pokrmıćh a v na ´ pojıćh, a v rozlicˇnyćh umy´vańıćh a ospravedlnˇovańıćh teˇlesnyćh, azˇ do cˇasu napravenı´, za´lezˇejıćı´. 11 Ale Kristus pr ˇ isˇed, nejvysˇsˇ´ı kneˇz budoucı´ho dobre´ho, skrze veˇtsˇ´ı a dokonalejsˇ´ı stańek, ne

˚ M 10 ZˇIDU rukou udeˇlany´, to jest ne tohoto stavenı´, 12 Ani skrze krev kozlu ˚ a telat, ale skrze svou vlastnı´ krev, vsˇed jednou do svatyneˇ, veˇcˇne´ vykoupenı´ nalezl. 13 Nebo jestliz ˇ et’ krev by´ku˚ a kozlu˚, a popel jalovice, pokropujıćı´ posˇkvrneˇnyćh, posveˇcuje k ocˇisˇteˇnı´ teˇla, ˇ ´ım vıće krev Kristova, kte14 C ry´zˇ skrze Ducha veˇcˇne´ho same´ho sebe obeˇtoval neposˇkvrneˇne´ho Bohu, ocˇistı´ sveˇdomı´ vasˇe od skutku˚ mrtvyćh k slouzˇenı´ Bohu zˇive´mu? 15 A pro tu pr ˇ ´ıcˇinu nove´ smlouvy prostrˇednı´k jest, aby, kdyzˇ by smrt mezi to vkrocˇila k vyplacenı´ prˇestoupenı´ teˇch, ktera´zˇ byla za prvnı´ smlouvy, zaslı´benı´ veˇcˇne´ho deˇdictvı´ prˇijali ti, kdozˇ jsou povolańi. 16 Nebo kdez ˇ jest ksˇaft, potrˇebı´ jest, aby k tomu smrt prˇikrocˇila toho, kdozˇ cˇinı´ ksˇaft. 17 Ks ˇ aft zajiste´ teˇch, kterˇ´ızˇ zemrˇeli, sta´ly´ jest, poneˇvadzˇ jesˇteˇ nema´ moci, dokudzˇ zˇiv jest ten, kdozˇ ksˇaft cˇinil. 18 Protoz ˇ ani prvnı´ onen bez krve nebyl posveˇcovań. 19 Nebo kdyz ˇ Mojzˇ´ısˇ vsˇecka prˇika´zanı´ podle´ za´kona vsˇemu lidu prˇedlozˇil, vzav krev telat a kozlu˚, s vodou a s vlnou cˇervenou a s yzopem, tak spolu i knihy i vsˇeho lidu pokropil,

371

ˇ ka: Tatot’ jest krev za´kona, 20 R ktery´zˇ va´m Bu˚h vydal. 21 Ano i sta ´ nku i vsˇech na´dob k sluzˇbeˇ na´lezˇityćh rovneˇ te´zˇ krvı´ pokropil. 22 A te ´ meˇrˇ vsˇecko podle´ za´kona krvı´ ocˇisˇt’ovańo by´va´, a bez krve vylitı´ neby´va´ odpusˇteˇnı´ vin. 23 Protoz ˇ potrˇebı´ bylo, aby veˇcı´ nebeskyćh prˇ´ıkladove´ teˇmi veˇcmi ocˇisˇt’ovańi byli, nebeske´ pak veˇci lepsˇ´ımi obeˇtmi, nezˇli jsou ty. 24 Nebot’nevs ˇ el Kristus do svatyneˇ rukou udeˇlane´, ktera´zˇ by nesla figu˚ru prave´, ale v samo nebe, aby nynı´ prˇ´ıtomny´ byl tva´rˇi Bozˇ´ı za na´s. 25 Ne aby cˇastokra ´ t obeˇtoval sebe same´ho, jako nejvysˇsˇ´ı kneˇz vcha´zel do svatyneˇ kazˇdy´ rok se krvı´ cizı´, 26 (Sic jinak by byl musil cˇastokra´t trpeˇti od pocˇa´tku sveˇta), ale nynı´ jednou prˇi skonańı´ veˇku˚, na shlazenı´ hrˇ´ıcha skrze obeˇtovańı´ sebe same´ho, zjeven jest. 27 A jakoz ˇ ulozˇeno lidem jednou umrˇ´ıti, a potom bude soud, 28 Tak i Kristus jednou jest obeˇtovań, k shlazenı´ mnohyćh lidı´ hrˇ´ıchu˚; podruhe´ bez hrˇ´ıchu uka´zˇe se teˇm, kterˇ´ızˇ ho cˇekajı´ k spasenı´. KAPITOLA 10. Uka´zav aposˇtol nedostatecˇnost Stare´ho

372

˚ M 10 ZˇIDU

Za´kona, 5. dostatecˇnost pak prˇevy´sˇenou Krista Pańa, 19. k opravdove´mu jeho se prˇ´ıdrzˇenı´, 24. a v svatosti zˇivota prospı´vańı´ velmi pilneˇ napomıńa´.

a´kon zajiste´, maje stıń bu-

Z doucı´ho dobre´ho, a ne sa´m

obraz teˇch veˇcı´, jednostejny´mi obeˇtmi, ktere´zˇ po vsˇecka le´ta obeˇtujı´, nikdy nemu˚zˇ prˇistupujıćıćh dokonalyćh ucˇiniti. 2 Sic jinak zdaliz ˇ by jizˇ neprˇestaly obeˇtovańy by´ti, proto zˇe by jizˇ nemeˇli zˇa´dne´ho sveˇdomı´ z hrˇ´ıchu˚ ti, kterˇ´ızˇ obeˇtujı´, jsouce jednou ocˇisˇteˇni? 3 Ale pr ˇ i teˇch obeˇtech prˇipomıńańı´ hrˇ´ıchu˚ deˇje se kazˇde´ho roku. 4 Nebot’ moz ˇ ne´ nenı´, aby krev by´ku˚ a kozlu˚ shladila hrˇ´ıchy. 5 Protoz ˇ vcha´zeje na sveˇt, dı´: Obeˇti a daru nechteˇl jsi, ale teˇlo jsi mi zpu˚sobil. 6 Za ´ palnyćh obeˇtı´, ani obeˇtı´ za hrˇ´ıch jsi neoblı´bil. 7 Tehdy r ˇ ekl jsem: Aj, jdut’, (jakozˇ v knihaćh psańo jest o mneˇ), abych cˇinil, o´ Bozˇe, vu˚li tvou. 8 Pove ˇ deˇv naprˇed: Zˇe obeˇti a daru, a za´palu˚, i obeˇtı´ za hrˇ´ıch, (ktere´zˇ se podle´ za´kona obeˇtujı´), nechteˇl jsi, anizˇ jsi oblı´bil, 9 Tehdy r ˇ ekl: Aj, jdut’, abych cˇinil, o´ Bozˇe, vu˚li tvou. Rusˇ´ı prvnı´, aby druhe´ ustanovil. 10 V ktere ´ zˇto vu˚li posveˇceni jsme skrze obeˇtovańı´ teˇla Jezˇ´ısˇe Krista jednou.

11 A vs ˇ eliky´ zajiste´ kneˇz prˇ´ıstojı´, na kazˇdy´ den sluzˇbu konaje, a jednostejne´ cˇasto obeˇtuje obeˇti, ktere´zˇ nikdy nemohou odjı´ti hrˇ´ıchu˚. 12 Ale tento, jednu obe ˇ t obeˇtovav za hrˇ´ıchy, vzˇdycky sedı´ na pravici Bozˇ´ı, 13 Jiz ˇ da´le ocˇeka´vaje, azˇ by polozˇeni byli neprˇa´tele´ jeho za podnozˇ noh jeho. 14 Nebo jednou obe ˇ tı´ dokonale´ ucˇinil na veˇky ty, kterˇ´ızˇ posveˇceni by´vajı´. 15 Sve ˇ dcˇ´ıt’ pak na´m to i sa´m Duch svaty´. Nebo prve´ poveˇdeˇv: 16 Tatot’ jest smlouva, kterouz ˇ ucˇinı´m s nimi po teˇch dnech, pravı´ Pań: Da´m za´kony sve´ v srdce jejich, a na myslech jejich napı´sˇi je, 17 A na hr ˇ ´ıchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu vıće. 18 Kdez ˇ t’ pak jest odpusˇteˇnı´ jich, nenı´t’ vıće obeˇti za hrˇ´ıch. 19 Majıće tedy, bratr ˇ ´ı, plnou svobodu k vjitı´ do svatyneˇ skrze krev Jezˇ´ısˇovu, 20 (Tou cestou novou a z ˇ ivou, kterouzˇ na´m zpu˚sobil skrze oponu, to jest teˇlo sve´), 21 A kne ˇ ze velike´ho nad domem Bozˇ´ım, 22 Pr ˇ istupmezˇ s pravy´m srdcem, v plne´ jistoteˇ vı´ry, ocˇisˇteˇna´ majıće srdce od sveˇdomı´ zle´ho,

˚ M 11 ZˇIDU 23 A umyte ´ teˇlo vodou cˇistou, drzˇmezˇ nepochybne´ vyznańı´ nadeˇje; (nebo veˇrny´t’ jest ten, ktery´zˇ zaslı´bil). 24 A s ˇ etrˇme jedni druhyćh, k rozneˇcovańı´ se v la´sce a dobryćh skutcıćh, 25 Neopous ˇ teˇjıće spolecˇne´ho shroma´zˇdeˇnı´ sve´ho, jako neˇkterˇ´ı obycˇej majı´, ale napomıńajıće se, a to tı´m vıće, cˇ´ımzˇ vıće vidı´te, zˇe se ten den prˇiblizˇuje. 26 Nebo jestliz ˇ e bychom dobrovolneˇ hrˇesˇili po prˇijetı´ zna´mosti pravdy, nezu˚sta´valo by jizˇ obeˇti za hrˇ´ıchy, 27 Ale hrozne ´ neˇjake´ ocˇeka´vańı´ soudu, a ohneˇ prudka´ pa´livost, ktery´zˇ zˇra´ti ma´ protivnı´ky. 28 Kdoz ˇ by koli pohrdal za´konem Mojzˇ´ısˇovy´m, bez lı´tosti pode dveˇma neb trˇmi sveˇdky umı´ra´. 29 Coz ˇ se va´m zda´, cˇ´ım prˇ´ısneˇjsˇ´ıho trestańı´ hoden jest ten, kdozˇ by Syna Bozˇ´ıho posˇlapa´val, a krev smouvy, kterouzˇ byl posveˇcen, za nehodnou drahe´ho va´zˇenı´ by meˇl, a Duchu milosti potupu ucˇinil? 30 Zna ´ met’ zajiste´ toho, jenzˇ rˇekl: Mneˇ pomsta, ja´ odplatı´m, pravı´ Pań. A opeˇt: Pań souditi bude lid svu˚j. 31 Hrozne ´ t’jest upadnouti v ruce Boha zˇive´ho. 32 Rozpomen ˇ tezˇ se pak na prˇedesˇle´ dny, v nichzˇ osvıćeni by-

373

vsˇe, mnohy´ boj utrpenı´ sna´sˇeli jste, 33 Bud’to kdyz ˇ jste byli i pohaneˇnı´mi i ssouzˇenı´mi jako divadlo ucˇineˇni, bud’to ućˇastnıći ucˇineˇni byvsˇe teˇch, kterˇ´ızˇ tak zmı´tańi byli. 34 Nebo i ve ˇ zenı´ me´ho cˇitelni jste byli, a rozchva´tańı´ statku˚ svyćh s radostı´ jste strpeˇli, veˇdouce, zˇe v sobeˇ ma´te lepsˇ´ı zbozˇ´ı nebeske´ a trvanlive´. 35 Protoz ˇ nezamı´tejtezˇ smeˇle´ doufanlivosti sve´, ktera´zˇ velikou ma´ odplatu. 36 Nez ˇ potrˇebı´t’ jest va´m trpeˇlivosti, abyste vu˚li Bozˇ´ı cˇinıće, dosa´hli zaslı´benı´. 37 Nebo jes ˇ teˇ velmi, velmi malicˇko, a aj, ten, ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, prˇijde, a nebudet’ mesˇkati, 38 Spravedlivy ´ pak z vı´ry zˇiv bude. Pakli by se jinam obra´til, nezalibuje sobeˇ dusˇe ma´ v neˇm. 39 Ale myt’ nejsme pobe ˇ hlci k zahynutı´, ale veˇrˇ´ıcı´ k zı´skańı´ dusˇe. KAPITOLA 11. O vı´rˇe prave´, co by byla, 2. a kterak velmi velike´ moci jest, s prˇipomıńańı´m mnohyćh staryćh a s. otcu˚, 32. i prˇedivnyćh skutku˚ Bozˇ´ıch prˇi nich, poteˇsˇitelneˇ vypravuje.

´ıra pak jest nadeˇjnyćh veˇcı´

V podstata, a du˚vod neviditelnyćh. 2 Pro ni zajiste ´ sveˇdectvı´ dosˇli prˇedkove´.

374

˚ M 11 ZˇIDU

3 Ve ˇ rou rozumı´me, zˇe ucˇineˇni jsou veˇkove´ slovem Bozˇ´ım, tak zˇe z nicˇeho jest to, cozˇ vidı´me, ucˇineˇno. 4 Ve ˇ rou lepsˇ´ı obeˇt Bohu obeˇtoval Abel, nezˇli Kain, skrze kterouzˇ sveˇdectvı´ obdrzˇel, zˇe jest spravedlivy´, jakzˇ sa´m Bu˚h daru˚m jeho sveˇdectvı´ vydal. A skrze tu, umrˇev, jesˇteˇ mluvı´. 5 Ve ˇ rou Enoch prˇenesen jest, aby nevideˇl smrti, a nenı´ nalezen, proto zˇe jej Bu˚h prˇenesl. Prve´ zajiste´, nezˇ jest prˇenesen, sveˇdectvı´ meˇl, zˇe se lı´bil Bohu. 6 Bez vı´ry pak nemoz ˇ ne´ jest lı´biti se jemu; nebo prˇistupujıćı´ k Bohu veˇrˇiti musı´, zˇe jest Bu˚h, a teˇm, kterˇ´ızˇ ho hledajı´, zˇe odplatu da´va´. 7 Ve ˇ rou napomenut jsa od Boha Noe´ o tom, cˇehozˇ jesˇteˇ nebylo videˇti, boje se, prˇipravoval kora´b k zachovańı´ domu sve´ho; skrze neˇjzˇ potupil sveˇt, a spravedlnosti te´, ktera´zˇ jest z vı´ry, ucˇineˇn jest deˇdicem. 8 Ve ˇ rou, povolań jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odsˇel na to mı´sto, ktere´zˇ meˇl vzı´ti za deˇdictvı´; i sˇel, neveˇda, kam prˇijde. 9 Ve ˇ rou bydlil v zemi zaslı´bene´ jako v cizı´, v stanıćh prˇeby´vaje s Iza´kem a s Ja´kobem, spoludeˇdici te´hozˇ zaslı´benı´. 10 Nebo ocˇeka ´ val meˇsta za´klady majıćı´ho, jehozˇto rˇemeslnı´k a stavitel jest Bu˚h.

11 Ve ˇ rou take´ i Sa´ra moc ku pocˇetı´ semene prˇijala, a mimo cˇas veˇku porodila, kdyzˇ veˇrˇila, zˇe jest veˇrny´ ten, ktery´zˇ zaslı´bil. 12 A protoz ˇ i z jednoho, a to jizˇ umrtvene´ho, rozplodilo se potomku˚, jako jest mnozˇstvı´ hveˇzd nebeskyćh, a jako pı´sek nescˇ´ıslny´, ktery´zˇ jest na brˇehu morˇske´m. 13 Podle ´ vı´ry zemrˇeli ti vsˇickni, nevzavsˇe zaslı´benı´, ale zdaleka je videˇvsˇe, jim i veˇrˇili, i je vı´tali, a vyzna´vali, zˇe jsou hoste´ a prˇ´ıchozı´ na zemi. 14 Nebo ti, kter ˇ ´ızˇ tak mluvı´, zjevneˇ to prokazujı´, zˇe vlasti hledajı´. 15 A jiste ˇ , kdyby se byli na onu rozpomıńali, z ktere´zˇ vysˇli, meˇli dosti cˇasu zase se navra´titi. 16 Ale oni leps ˇ ´ı zˇa´dajı´, to jest nebeske´. Protozˇ i sa´m Bu˚h nestydı´ se slouti jejich Bohem; nebo prˇipravil jim meˇsto. 17 Ve ˇ rou obeˇtoval Abraham Iza´ka, byv pokousˇ´ın, a to jednorozene´ho obeˇtoval ten, ktery´zˇ byl zaslı´benı´ prˇijal, 18 K ne ˇ muzˇ bylo rˇecˇeno: V Iza´kovi nazvańo bude tobeˇ sı´meˇ, 19 Tak o tom smy ´ sˇleje, zˇe jest mocen Bu˚h i z mrtvyćh vzkrˇ´ısiti. Procˇezˇ jej jako z mrtvyćh vzkrˇ´ısˇene´ho prˇijal. 20 Ve ˇ rou o budoucıćh veˇcech

˚ M 12 ZˇIDU pozˇehnańı´ dal Iza´k Ja´kobovi a Ezau. 21 Ve ˇ rou Ja´kob, umı´raje, kazˇde´mu z synu˚ Jozefovyćh pozˇehnańı´ da´val, a poklonil se na vrch hu˚lky sve´. 22 Ve ˇ rou Jozef, dokona´vaje, o vyjitı´ synu˚ Izraelskyćh zmıńku ucˇinil, a o kostech svyćh porucˇil. 23 Ve ˇ rou Mojzˇ´ısˇ, narodiv se, ukryt byl za trˇi meˇsıće od rodicˇu˚ svyćh, proto zˇe videˇli kra´sne´ pachola´tko, a neba´li se rozkazu kra´lovske´ho. 24 Ve ˇ rou Mojzˇ´ısˇ, byv jizˇ dorostly´, odeprˇel slouti synem dcery Faraonovy, 25 Vyvoliv sobe ˇ radeˇji protivenstvı´ trpeˇti s lidem Bozˇ´ım, nezˇli cˇasne´ a hrˇ´ısˇne´ pohodlı´ mı´ti, 26 Ve ˇ tsˇ´ı sobeˇ pokla´daje zbozˇ´ı nad Egyptske´ poklady pohaneˇnı´ Kristovo; nebo prohle´dal k odplateˇ. 27 Ve ˇ rou opustil Egypt, neboje se hneˇvu kra´lovske´ho; nebo jako by videˇl neviditelne´ho, tak se utvrdil. 28 Ve ˇ rou slavil hod berańka a vylitı´ krve, aby ten, ktery´zˇ hubil prvorozene´, nedotekl se jich. 29 Ve ˇ rou prˇesˇli morˇe cˇervene´ jako po suchu; o cˇezˇ pokusivsˇe se Egyptsˇtı´, ztonuli. 30 Ve ˇ rou zdi Jericha padly, kdyzˇ je obcha´zeli za sedm dnı´.

375

31 Ve ˇ rou Raab neveˇstka nezahynula s neposlusˇny´mi, pokojneˇ prˇijavsˇi sˇpehe´rˇe. 32 A cot’ ma ´ m vıće praviti: Nepostacˇ´ıt’ mi zajiste´ cˇas k vypravovańı´ o Gedeonovi, a Bara´kovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocıćh. 33 Kter ˇ ´ızˇ skrze vı´ru vybojova´vali kra´lovstvı´, cˇinili spravedlnost, docha´zeli zaslı´benı´, zacpa´vali u´sta lvu˚m, 34 Uhas ˇ ovali moc ohneˇ, utekli ostrosti mecˇe, zmocneˇni by´vali v mdlobaćh, silnı´ ucˇineˇni v boji, vojska zahańeˇli cizozemcu˚. ˇ eny prˇijı´maly mrtve´ sve´ 35 Z vzkrˇ´ısˇene´. Jinı´ pak roztahovańi jsou, neoblı´bivsˇe sobeˇ vysvobozenı´, aby lepsˇ´ıho dosa´hli vzkrˇ´ısˇenı´. 36 Jinı´ pak posme ˇ chy a mrskańı´m tra´peni, ano i veˇzenı´mi a zˇala´rˇi. 37 Kamenova ´ ni jsou, sekańi, pokousˇ´ıni, mecˇem zmordovańi; chodili v kozˇ´ıch ovcˇ´ıch a kozelcˇ´ıch, opusˇteˇni, ssouzˇeni, a zle s nimi nakla´dańo, 38 Jichz ˇ to nebyl sveˇt hoden, po pustinaćh bloudıće, i po horaćh, a jeskynıćh, i v doupatech zemeˇ. 39 A ti vs ˇ ickni sveˇdectvı´ dosa´hsˇe skrze vı´ru, neobdrzˇeli zaslı´benı´, 40 Proto z ˇ e Bu˚h neˇco lepsˇ´ıho na´m obmy´sˇlel, aby oni bez na´s neprˇisˇli k dokonalosti.

˚ M 12 ZˇIDU

376 KAPITOLA 12.

Napomıńa´ aposˇtol k ryteˇrˇovańı´ u vı´rˇe, 2. a k sna´sˇenı´ protivenstvı´, ode Pańa dopusˇteˇnyćh, 10. nejslavneˇjsˇ´ı veˇci nebeske´, jako pravy´, k neˇmuzˇ beˇzˇ´ıme, cı´l, prˇed ocˇi prˇedkla´daje.

rotozˇ i my, takovy´ oblak vu˚kol sebe majıće, odvrhouce vsˇelike´ brˇ´ımeˇ, i snadneˇ obklicˇujıćı´ na´s hrˇ´ıch, skrze trpeˇlivost konejme beˇh ulozˇene´ho sobeˇ boje, 2 Patr ˇ ´ıce na vu˚dce a dokonavatele vı´ry Jezˇ´ısˇe, ktery´zˇ mı´sto prˇedlozˇene´ sobeˇ radosti strpeˇl krˇ´ızˇ, opova´zˇiv se hanby, i posadil se na pravici tru˚nu Bozˇ´ıho. 3 A povaz ˇ te, jaky´ jest ten, ktery´zˇ sna´sˇel od hrˇ´ısˇnı´ku˚ takova´ proti sobeˇ odmlouvańı´, abyste neusta´vali, v myslech svyćh hynouce. 4 Jes ˇ teˇ jste se azˇ do krve nezprotivili, proti hrˇ´ıchu bojujıće. 5 A coz ˇ jste zapomenuli na napomenutı´, ktere´zˇ k va´m jako k synu˚m mluvı´: Synu mu˚j, nepohrdej ka´znı´ Pańeˇ, anizˇ sobeˇ sty´skej, kdyzˇ od neˇho trestań by´va´sˇ? 6 Nebo kohoz ˇ miluje Pań, tohot’ tresce, a sˇviha´ kazˇde´ho, ktere´hozˇ za syna prˇijı´ma´. 7 Jestliz ˇ e ka´zenˇ sna´sˇ´ıte, Bu˚h se va´m poda´va´ jako synu˚m. Nebo ktery´ jest syn, jehozˇ by netrestal otec? 8 Pakli jste bez ka ´ zneˇ, ktere´zˇ

P sveˇdku˚

vsˇickni ućˇastni jsou, tedy jste cizolozˇnˇata, a ne synove´. 9 Ano te ˇ lesne´ otce sve´ meˇli jsme, kterˇ´ızˇ na´s trestali, a meˇli jsme je u va´zˇnosti, i zdalizˇ nema´me mnohem vıće poddańi by´ti Otci duchu˚, abychom zˇivi byli? 10 A onino zajiste ´ po nemnohe´ dny, jakzˇ se jim videˇlo, trestali, ale tento v veˇcech prˇeuzˇitecˇnyćh, totizˇ k tomu, abychom dosˇli ućˇastnosti svatosti jeho. 11 Kaz ˇ de´ pak trestańı´, kdyzˇ prˇ´ıtomne´ jest, nezda´ se by´ti poteˇsˇene´, ale smutne´, nezˇ potomt’ rozkosˇne´ ovoce spravedlnosti prˇina´sˇ´ı teˇm, kterˇ´ızˇ by v neˇm pocvicˇeni byli. 12 Protoz ˇ opusˇteˇnyćh rukou a zemdlenyćh kolen posilnˇte, 13 A pr ˇ ´ıme´ kroky cˇinˇte nohama svy´ma, aby, cozˇ zkulhaveˇlo, do konce se nevyvinulo, ale radeˇji uzdraveno bylo. 14 Pokoje na ´ sledujte se vsˇechneˇmi a svatosti, bez nı´zˇ zˇa´dny´ neuzrˇ´ı Pańa, 15 Prohle ´ dajıće, aby neˇkdo neodpadl od milosti Bozˇ´ı, a aby neˇjaky´ korˇen horˇkosti nepodrostl, a neucˇinil prˇeka´zˇky, skrze neˇjzˇ by posˇkvrneˇni byli mnozı´; 16 Aby ne ˇ kdo nebyl smilnı´k, aneb ohyzdny´, jako Ezau, ktery´zˇ za jednu krmi prodal prvorozenstvı´ sve´.

˚ M 13 ZˇIDU 17 Vı´te zajiste ´ , zˇe potom, chteˇje deˇdicˇneˇ dosa´hnouti pozˇehnańı´, pohrdnut jest. Nebo nenalezl mı´sta ku pokańı´, acˇkoli ho s plaćˇem hledal. 18 Nebo nepr ˇ istoupili jste k hmotne´ horˇe a k horˇ´ıcı´mu ohni, a k vichru, a k mra´koteˇ, a k bourˇi, 19 A k zvuku trouby a k hlasu slov, ktery´zˇ kdozˇ slysˇeli, prosili, aby k nim nebylo vıće mluveno. 20 (Nebo nemohli sne ´ sti toho, cozˇ bylo praveno: Kdyby se i hovado dotklo hory, budet’ ukamenovańo, aneb sˇ´ıpem postrˇeleno. 21 A tak hrozne ´ bylo to, cozˇ videˇli, zˇe Mojzˇ´ısˇ rˇekl: Lekl jsem se, azˇ se trˇesu.) 22 Ale pr ˇ istoupili jste k horˇe Sionu, a k meˇstu Boha zˇive´ho, Jeruzale´mu nebeske´mu, a k nescˇ´ıslne´mu za´stupu andeˇlu˚, 23 K ver ˇ ejne´mu shroma´zˇdeˇnı´ a k cı´rkvi prvorozenyćh, kterˇ´ızˇ zapsańi jsou v nebesıćh, a k Bohu soudci vsˇech, a k duchu˚m spravedlivyćh dokonalyćh, 24 A k prostr ˇ ednı´ku Nove´ho Za´kona Jezˇ´ısˇovi, a ku pokropenı´ krvı´, le´pe mluvıćı´ nezˇ Abelova. 25 Viztez ˇ , abyste neodpı´rali mluvıćı´mu. Nebo poneˇvadzˇ onino neusˇli, kterˇ´ızˇ odpı´rali tomu, jenzˇ na zemi na mı´steˇ Bozˇ´ım mluvil, cˇ´ım vıće my, jestlizˇe tı´m, ktery´zˇ s nebe jest, pohrdneme?

377

26 Jehoz ˇ hlas tehda´zˇ byl zemı´ pohnul, nynı´ pak zaslı´bil, rˇka: Jesˇteˇt’ ja´ jednou pohnu netoliko zemı´, ale i nebem. 27 To pak, z ˇ e dı´: Jesˇteˇ jednou, sveˇtle ukazuje pohnutelnyćh veˇcı´ prˇenesenı´, jakozˇto ucˇineˇnyćh, aby zu˚sta´valy ty, ktere´zˇ jsou nepohnutelne´. 28 Protoz ˇ kra´lovstvı´ prˇijı´majıće nepohnutelne´, meˇjmezˇ milost, skrze kterouzˇto sluzˇme libeˇ Bohu, s va´zˇnostı´ a uctivostı´. 29 Nebot’ Bu ˚ h na´sˇ jest ohenˇ spalujıćı´.

KAPITOLA 13. K dobry´m a milosrdny´m skutku˚m, 5. k ctne´mu zˇivotu, 13. k sna´sˇenı´ protivenstvı´ pro Krista, 17. ku poslusˇenstvı´ spra´vcu˚, 18. i k modlitba´m za neˇ napomıńa´ aposˇtol.

La´ska bratrska´ at’ zu˚sta´va´. 2 Na pr ˇ ´ıveˇtivost k hostem nezapomıńejte; skrze ni zajiste´ neˇkterˇ´ı, neveˇdeˇvsˇe, andeˇly za hosteˇ prˇijı´mali. 3 Pomne ˇ te na veˇzneˇ, jako byste spoluveˇznˇove´ byli, na ssouzˇene´, jakozˇto ti, kterˇ´ızˇ take´ v teˇle jste. 4 Poctive ´ t’ jest u vsˇech manzˇelstvı´ a lozˇe neposˇkvrneˇne´, smilnı´ky pak a cizolozˇnı´ky souditi bude Bu˚h. 5 Obcova ´ nı´ ved’te bez lakomstvı´, dosti majıće na tom, cozˇ ma´te. Ont’ zajiste´ rˇekl: Nikoli nenecha´m tebe, anizˇ teˇ opustı´m;

378

˚ M 13 ZˇIDU

6 Tak abychom doufanlive ˇ rˇ´ıkali: Pań spomocnı´k mu˚j, anizˇ se budu ba´ti, by mi co ucˇiniti mohl cˇloveˇk. 7 Zpomıńejte na vu ˚ dce sve´, kterˇ´ızˇ va´m mluvili slovo Bozˇ´ı, jejichzˇto obcovańı´ jaky´ byl cı´l, spatrˇujıće, na´sledujtezˇ jejich vı´ry. 8 Jez ˇ ´ısˇ Kristus vcˇera i dnes tenty´zˇ jest, i na veˇky. 9 Ucˇenı´m rozlicˇny ´ m a cizı´m nedejte se tocˇiti. Vy´borne´t’ jest zajiste´, aby milostı´ upevneˇno bylo srdce, a ne pokrmy, kterˇ´ızˇ neprospeˇli teˇm, kterˇ´ızˇ se jimi va´zali. 10 Ma ´ met’ olta´rˇ, z neˇhozˇ ti nemajı´ pra´va jı´sti, kdozˇ stańku slouzˇ´ı. 11 Nebo ktery ´ chzˇ hovad krev vna´sˇ´ına by´va´ za hrˇ´ıch do svatyneˇ skrze nejvysˇsˇ´ıho kneˇze, teˇch pa´lena by´vajı´ teˇla vneˇ za stany. 12 Protoz ˇ i Jezˇ´ısˇ, aby posveˇtil lidu svou vlastnı´ krvı´, vneˇ za branou trpeˇl. 13 Vyjde ˇ mezˇ tedy k neˇmu ven z stanu˚, pohaneˇnı´ jeho nesouce. 14 Nebot’ nema ´ me zde meˇsta zu˚sta´vajıćı´ho, ale onoho budoucı´ho hleda´me. 15 Protoz ˇ skrze neˇho obeˇtujme Bohu obeˇt chva´ly vzˇdycky, to jest ovoce rtu˚, oslavujıćıćh jmeńo jeho. 16 Na u ´ cˇinnost pak a na zdı´lnost nezapomıńejte; nebo v ta-

kovyćh obeˇtech zvla´sˇtnı´ svou lı´bost ma´ Bu˚h. 17 Povolni bud’te spra ´ vcu˚m svy´m a poslusˇni; onit’ zajiste´ bdeˇjı´ nad dusˇemi vasˇimi, jako ti, kterˇ´ızˇ pocˇet majı´ vydati, aby to s radostı´ cˇinili, a ne s sty´skańı´m. Nebot’ by va´m to nebylo uzˇitecˇne´. 18 Modltez ˇ se za na´s; doufa´met’ zajiste´, zˇe dobre´ sveˇdomı´ ma´me, jako ti, kterˇ´ızˇ se chceme ve vsˇem chvalitebneˇ chovati. 19 Tı´m pak vıće prosı´m va ´ s, abyste to cˇinili, proto abych tı´m drˇ´ıve navraćen byl va´m. 20 Bu ˚ h pak pokoje, ktery´zˇ toho velike´ho pro krev smlouvy veˇcˇne´ pasty´rˇe ovcı´ vzkrˇ´ısil z mrtvyćh, Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe, 21 Ucˇiniz ˇ va´s zpu˚sobne´ ve vsˇelike´m skutku dobre´m, k cˇineˇnı´ vu˚le sve´, pu˚sobeˇ v va´s to, cozˇ jest libe´ prˇed oblıćˇejem jeho, skrze Jezukrista, jemuzˇ sla´va na veˇky veˇku˚. Amen. 22 Prosı´mt’pak va ´ s, bratrˇ´ı, snestezˇ trpeˇliveˇ slovo nepomenutı´ tohoto; nebot’ jsem kra´tce psal va´m. 23 Ve ˇ ztezˇ o bratru Timoteovi, zˇe jest propusˇteˇn, s ktery´mzˇto, (prˇisˇel-li by brzo), navsˇtı´vı´m va´s. 24 Pozdravtez ˇ vsˇech spra´vcu˚ svyćh, i vsˇech svatyćh. Pozdravujı´ va´s bratrˇı´ z Vlach. 25 Milost Boz ˇ ı´ se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.

´ EPISˇTOLA OBECNA

(S.) JAKUBA APOSˇTOLA. KAPITOLA 1. Ucˇ´ı s. Jakub, abychom se nedeˇsili pokusˇenı´, ale statecˇnı´ v sna´sˇenı´ a prˇema´hańı´ jich byli, 5. o vsˇelikou pomoc k nejlepsˇ´ımu da´rci, 13. ktery´zˇ zˇa´dne´mu nenı´ prˇ´ıcˇinou hrˇ´ıchu neb pa´du, doveˇrneˇ se utı´kajıće, 22. jemuzˇ abychom se skutecˇneˇ lı´biti usilovali, napomıńa´.

akub, Bozˇ´ı a Pańa Jezukri-

J sta sluzˇebnı´k, dvanaćteru

pokolenı´ rozpty´lene´mu pozdravenı´. 2 Za nejve ˇ tsˇ´ı radost meˇjte, bratrˇ´ı moji, kdyzˇkoli v rozlicˇna´ pokusˇenı´ upada´te, 3 Ve ˇ douce, zˇe zkusˇenı´ vı´ry vasˇ´ı pu˚sobı´ trpeˇlivost. 4 Trpe ˇ livost pak at’ ma´ dokonaly´ skutek, abyste byli dokonalı´ a celı´, v nicˇemzˇ nemajıće nedostatku. 5 Jestliz ˇ e pak komu z va´s nedosta´va´ se moudrosti, zˇa´dejzˇ jı´ od Boha, ktery´zˇ vsˇechneˇm da´va´ ochotneˇ a neomlouva´, i budet’ dańa jemu. ˇ a´dejzˇ pak du˚veˇrneˇ, nic ne6Z pochybuje. Nebo kdozˇ pochybuje, podoben jest vlna´m morˇsky´m, ktere´zˇ vı´tr sem i tam zˇene, a jimi zmı´ta´. 7 Nedomnı´vej se zajiste ´ cˇloveˇk ten, by co vzı´ti meˇl ode Pańa.

8 Muz ˇ dvojı´ mysli, jest neustavicˇny´ ve vsˇech cestaćh svyćh. 9 Chlubiz ˇ se pak bratr ponı´zˇeny´ v povy´sˇenı´ sve´m, 10 A bohaty ´ v ponizˇovańı´ se; nebo jako kveˇt byliny pomine. 11 Nebo jakoz ˇ slunce vzesˇle´ s horkostı´ ususˇilo bylinu, a kveˇt jejı´ spadl, i usˇlechtilost postavy jeho zhynula, takt’ i bohaty´ v svyćh cestaćh usvadne. 12 Blahoslaveny ´ muzˇ, ktery´zˇ sna´sˇ´ı pokusˇenı´; nebo kdyzˇ bude zkusˇen, vezme korunu zˇivota, kterouzˇ zaslı´bil Pań teˇm, kdozˇ ho milujı´. ˇ a´dny´, kdyzˇ by´va´ pokousˇ´ın, 13 Z nerˇ´ıkej, zˇe by od Boha pokousˇ´ın byl; nebot’ Bu˚h nemu˚zˇe pokousˇ´ın by´ti ve zle´m, anizˇ take´ on koho pokousˇ´ı. 14 Ale jeden kaz ˇ dy´ pokousˇ´ın by´va´, od svyćh vlastnıćh zˇa´dostı´ jsa zachvacovań a oklama´vań. 15 Potom z ˇ a´dost kdyzˇ pocˇneˇ, porodı´ hrˇ´ıch, hrˇ´ıch pak vykonany´ zplozuje smrt. 16 Neblud’tez ˇ , bratrˇ´ı moji milı´. 17 Vs ˇ elike´ dańı´ dobre´ a kazˇdy´ dar dokonaly´ shu˚ry jest sstupujıćı´ od Otce sveˇtel, u neˇhozˇ nenı´

380

JAKUB 2

promeˇneˇnı´, ani pro obraćenı´ se jinam zastıńeˇnı´. 18 On proto, z ˇ e chteˇl, zplodil na´s slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny neˇjake´ stvorˇenı´ jeho. 19 A tak, bratr ˇ ´ı moji milı´, budizˇ kazˇdy´ cˇloveˇk rychly´ k slysˇenı´, ale zpozdily´ k mluvenı´, zpozdily´ k hneˇvu. 20 Nebo hne ˇ v muzˇe spravedlnosti Bozˇ´ı nepu˚sobı´. 21 Protoz ˇ odvrhouce vsˇelikou necˇistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostı´ prˇijı´mejte vsa´te´ slovo, ktere´zˇ mu˚zˇe spasiti dusˇe vasˇe. 22 Bud’tez ˇ pak cˇinitele´ slova, a ne posluchacˇi toliko, oklama´vajıće sami sebe. 23 Nebo byl-li by kdo posluchacˇ slova, a ne cˇinitel, ten podoben jest muzˇi spatrˇujıćı´mu oblıćˇej prˇirozeny´ svu˚j v zrcadle. 24 Vzhle ´ dl se zajiste´, i odsˇel, a hned zapomenul, jaky´ by byl. 25 Ale kdoz ˇ by se vzhle´dl v dokonaly´ za´kon svobody, a zu˚sta´val by v neˇm, ten nejsa posluchacˇ zapominatelny´, ale cˇinitel skutku, blahoslaveny´ bude v skutku sve´m. 26 Zda ´ -li se pak komu z va´s, zˇe jest na´bozˇny´, a v uzdu nepojı´ma´ jazyka sve´ho, ale svodı´ srdce sve´, takove´ho marne´ jest na´bozˇenstvı´. 27 Na ´ bozˇenstvı´ cˇiste´ a neposˇkvrneˇne´ prˇed Bohem a Otcem

totot’ jest: Navsˇteˇvovati sirotky a vdovy v ssouzˇenıćh jejich, a ostrˇ´ıhati sebe neposˇkvrneˇne´ho od sveˇta. KAPITOLA 2. Velı´, aby vı´ra nebyla zprznˇovańa prˇijı´mańı´m osob, praveˇ, zˇe to u Boha mı´sta nema´. 14. Potom rozdı´l vı´ry mrtve´ od vı´ry zˇive´ 16. prˇ´ıjemneˇ a srozumitelneˇ prˇedkla´da´.

ratrˇ´ı moji, neprˇipojujtezˇ prˇi-

B jı´mańı´ osob k vı´rˇe slavne´ho

Pańa nasˇeho Jezukrista. 2 Nebo kdyby pr ˇ isˇel do shroma´zˇdeˇnı´ vasˇeho muzˇ, maje prsten zlaty´ v drahe´m rousˇe, a vsˇel by take´ i chudy´ v chaterne´m odeˇvu, 3 A popatr ˇ ili byste k tomu, ktery´zˇ drahe´ roucho ma´, a rˇekli byste jemu: Ty sedni tuto poctiveˇ; chude´mu pak rˇekli byste: Ty stu˚j tamto, aneb sedni tuto, pod podnozˇ´ı noh myćh: 4 Zdaliz ˇ jste jizˇ neucˇinili rozdı´lu mezi sebou a ucˇineˇni jste soudcove´ v mysˇlenıćh zlyćh? 5 Slys ˇ te, bratrˇ´ı moji milı´, zdalizˇ Bu˚h nevyvolil chudyćh na tomto sveˇteˇ, aby bohatı´ byli u vı´rˇe a deˇdicove´ kra´lovstvı´, ktere´zˇ zaslı´bil teˇm, kdozˇ jej milujı´? 6 Ale vy jste neuctili chude ´ ho. Zdalizˇ bohatı´ mocı´ neutiskujı´ va´s? A onit’ va´s i k soudu˚m prˇivozujı´? 7 Zdali oni nerouhajı´ se tomu slavne´mu jmeńu, ktere´zˇ vzy´vańo jest nad va´mi?

JAKUB 3 8 Jestliz ˇ e pak plnı´te za´kon kra´lovsky´ podle´ pı´sma: Milovati budesˇ blizˇnı´ho sve´ho, jako sebe same´ho, dobrˇe cˇinı´te. 9 Paklit’ osoby pr ˇ ijı´ma´te, hrˇesˇ´ıte, a za´kon va´s tresce jako prˇestupnı´ky. 10 Nebo kdo by koli cele ´ ho za´kona ostrˇ´ıhal, prˇestoupil by pak jedine´, vsˇechneˇmi jest vinen. 11 Ten zajiste ´ , ktery´zˇ rˇekl: Nesesmilnı´sˇ, take´t’rˇekl: Nezabijesˇ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, ucˇineˇn jsi prˇestupnı´kem za´kona. 12 Tak mluvte, a tak cˇin ˇ te, jako ti, kterˇ´ızˇ podle´ za´kona svobody souzeni by´ti ma´te. 13 Nebo odsouzenı´ bez milosrdenstvı´ stane se tomu, kdozˇ necˇinı´ milosrdenstvı´, ale chlubı´t’ se milosrdenstvı´m proti odsudku. 14 Co prospe ˇ je, bratrˇ´ı moji, pravı´-li se kdo vı´ru mı´ti, a nema´-li skutku˚? Zdalizˇ jej ta vı´ra mu˚zˇe spasiti? 15 A kdyby bratr neb sestra neodeˇnı´ byli, a opusˇteˇnı´ z strany zˇivnosti vezdejsˇ´ı, ˇ ekl by pak jim neˇkdo z va´s: 16 R Jdeˇte v pokoji, shrˇejte se, a najezte se, a vsˇak nedali byste jim potrˇeby teˇlesne´, cozˇ to platı´? 17 Takz ˇ i vı´ra, nema´-li skutku˚, mrtva´t’ jest sama v sobeˇ. 18 Ale dı´ ne ˇ kdo: Ty vı´ru ma´sˇ, a ja´ ma´m skutky. Ukazˇizˇ ty mi

381

vı´ru svou z skutku˚ svyćh, a ja´ tobeˇ uka´zˇi vı´ru svou z skutku˚ svyćh. 19 Ty ve ˇ rˇ´ısˇ, zˇe jest jeden Bu˚h. Dobrˇe cˇinı´sˇ. I d’a´blove´t’ tomu veˇrˇ´ı, a vsˇak trˇesou se. 20 Ale chces ˇ -lizˇ veˇdeˇti, o´ cˇloveˇcˇe marny´, zˇe vı´ra bez skutku˚ jest mrtva´? 21 Abraham otec na ´ sˇ zdali ne z skutku˚ ospravedlneˇn jest, obeˇtovav syna sve´ho Iza´ka na olta´rˇ? 22 Vidı´s ˇ -li, zˇe vı´ra napoma´hala skutku˚m jeho, a z skutku˚ vı´ra dokonala´ byla? 23 A tak naplne ˇ no jest pı´smo, rˇkoucı´: I uveˇrˇil Abraham Bohu, a pocˇteno jest jemu za spravedlnost, a prˇ´ıtelem Bozˇ´ım nazvań jest. 24 Vidı´te-liz ˇ tedy, zˇe z skutku˚ ospravedlneˇn by´va´ cˇloveˇk, a ne z vı´ry toliko? 25 Te ´ zˇ podobneˇ i Raab neveˇstka zdali ne z skutku˚ ospravedlneˇna jest, prˇijavsˇi ony posly, a jinou cestou prycˇ vypustivsˇi? 26 Nebo jakoz ˇ teˇlo bez dusˇe jest mrtve´, takt’ i vı´ra bez skutku˚ jest mrtva´.

KAPITOLA 3. Sˇkodlivou jazyka neskrocenost a vrtkost pod prˇ´ıklady peˇkny´mi vypisuje, 3. a pilneˇ k bedlive´mu jı´m vla´dnutı´, 13. potom i k prokazovańı´ prave´ moudrosti napomıńa´.

382

JAKUB 4 ebud’tezˇ mnozı´ mistrˇi, bra-

N trˇ´ı moji, veˇdouce, zˇe by-

chom teˇzˇsˇ´ı odsouzenı´ vzali. 2 V mnohe ´ m zajiste´ klesa´me vsˇickni. Kdozˇt’ neklesa´ v slovu, tent’ jest dokonaly´ muzˇ, mohoucı´ jako uzdou spravovati take´ vsˇecko teˇlo. 3 An, my kon ˇ u˚m udidla v u´sta da´va´me, aby na´m povolni byli, a vsˇ´ım teˇlem jejich vla´dneme. 4 An, i lodı´ tak velike ´ jsouce, a prudky´mi veˇtry hnańy by´vajıće, vsˇak i nejmensˇ´ım veslem by´vajı´ sem i tam obracıńy, kamzˇkoli lı´bı´ se tomu, kdozˇ je spravuje. 5 Tak i jazyk maly ´ oud jest, a vsˇak velike´ veˇci provodı´. Aj, malicˇky´ ohenˇ, kterak veliky´ les zapa´lı´! 6 Jazyk pak jest ohen ˇ a sveˇt nepravosti. Takt’ jest postaven jazyk mezi oudy nasˇimi, nanecˇisˇt’ujıćı´ cele´ teˇlo, a rozpalujıćı´ kolo narozenı´ nasˇeho, jsa rozneˇcovań od ohneˇ pekelne´ho. 7 Vs ˇ elike´ zajiste´ prˇirozenı´ i zveˇrˇi, i ptactva, i zemeˇplazu˚, i morˇskyćh potvor by´va´ skroceno, a jest okroceno od lidı´; 8 Ale jazyka z ˇ a´dny´ z lidı´ skrotiti nemu˚zˇe. Tak jest neskrotitelne´ zle´, pln jsa jedu smrtelne´ho. 9 Jı´m dobror ˇ ecˇ´ıme Bohu Otci, a jı´m zlorˇecˇ´ıme lidem, ku podobenstvı´ Bozˇ´ımu stvorˇeny´m.

10 Z jedne ˇ ch a tyćhzˇ u´st pocha´zı´ dobrorˇecˇenı´ i zlorˇecˇenı´. Ne takt’ by´ti ma´, bratrˇ´ı moji. 11 Zdaliz ˇ studnice jednı´m pramenem vyda´va´ sladkost i horˇkost? 12 Zdaliz ˇ mu˚zˇe, bratrˇ´ı moji, fı´kovy´ strom ne´sti olivky, aneb vinny´ kmen fı´ky? Takt’ zˇa´dna´ studnice slane´ i sladke´ vody nevyda´va´. 13 Kdo jest moudry ´ a umeˇly´ mezi va´mi? Ukazˇizˇ dobry´m obcovańı´m skutky sve´ v krotke´ moudrosti. 14 Paklit’ ma ´ te horˇkou za´vist, a dra´zˇdeˇnı´ v srdci sve´m, nechlubte se, a neklamejte proti pravdeˇ. 15 Nenı´t’ ta moudrost s hu ˚ ry sstupujıćı´, ale jest zemska´, hovadna´, d’a´belska´. 16 Nebo kdez ˇ jest za´vist a rozdra´zˇdeˇnı´, tu i roztrzˇka i vsˇelike´ dı´lo zle´. 17 Ale moudrost, ktera ´ zˇ jest s hu˚ry, nejprve´ zajiste´ jest cˇistotna´, potom pokojna´, mı´rna´, povolna´, plna´ milosrdenstvı´ a ovoce dobre´ho, bez rozsuzovańı´ a bez pokrytstvı´. 18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsı´va´ se teˇm, kterˇ´ızˇ pokoj pu˚sobı´.

KAPITOLA 4. Hanı´ a zastavuje sva´ry a ru˚znice, 2. praveˇ, zˇe i modlitba´m sˇkodı´; 6. neustavicˇny´m, vrtkavy´m a vysokomyslny´m sluzˇbu cˇinı´ k

JAKUB 5 uprˇ´ımosti a pokorˇe, 13. i kraticˇkost a ustavicˇnou nejistotu zˇivota lidske´ho prˇipomıńaje.

dkud jdou bojove´ a sva´dy

O mezi va´mi? Zdali ne odtud,

totizˇ z lı´bostı´ vasˇich, ktere´zˇ ryteˇrˇujı´ v oudech vasˇich? ˇ a´da´te, a nema´te; za´vidı´te a 2Z dychtı´te, a nemu˚zˇete dosa´hnouti; bojujete a va´lcˇ´ıte, a vsˇak neobdrzˇ´ıva´te, proto zˇe neprosı´te. 3 Prosı´te, a nebe ´ rˇete, proto zˇe zle prosı´te, abyste na sve´ lı´bosti vynakla´dali. 4 Cizoloz ˇ nıći a cizolozˇnice, cozˇ nevı´te, zˇe prˇ´ızenˇ sveˇta jest neprˇ´ıtelkyneˇ Bozˇ´ı? A protozˇ kdo by koli chteˇl by´ti prˇ´ıtelem tohoto sveˇta, neprˇ´ıtelem Bozˇ´ım ucˇineˇn by´va´. 5 Coz ˇ mnı´te, zˇe nadarmo dı´ pı´smo: Zdali k za´visti naklonˇuje duch ten, ktery´zˇ prˇeby´va´ v na´s? 6 Ny ´ brzˇ hojneˇjsˇ´ı da´va´ milost. Nebo dı´: Bu˚h se pysˇny´m protivı´, ale pokorny´m da´va´ milost. 7 Poddejtez ˇ se tedy Bohu, a zeprˇete se d’a´blu, i utecˇet’ od va´s. 8 Pr ˇ iblizˇte se k Bohu, a prˇiblı´zˇ´ıt’ se k va´m. Umejte ruce, hrˇ´ısˇnıći, a ocˇist’te srdce vy, kterˇ´ızˇ jste dvojite´ mysli. 9 Ssouz ˇ eni bud’te, a kveˇlte, a placˇte; smıćh va´sˇ obratizˇ se v kvı´lenı´, a radost v za´mutek. 10 Poniz ˇ te se prˇed oblıćˇejem Pańeˇ, a povy´sˇ´ıt’ va´s.

383

11 Neutrhejtez ˇ jedni druhy´m, bratrˇ´ı. Kdozˇ utrha´ bratru, a potupuje bratra sve´ho, utrha´ za´konu, a potupuje za´kon. Tupı´sˇ-li pak za´kon, nejsi plnitel za´kona, ale soudce. 12 Jedent’ jest vydavatel za ´kona, ktery´zˇ mu˚zˇe spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jesˇto tupı´sˇ jine´ho? 13 Ale nuz ˇ e vy, kterˇ´ızˇ rˇ´ıka´te: Dnes neb zı´tra vypravı´me se do onoho meˇsta, a pobudeme tam prˇes cely´ rok, a budeme kupcˇiti, a neˇco zisˇteˇme; 14 (Jes ˇ to nevı´te, co zı´tra bude. Nebo jaky´ jest zˇivot va´sˇ? Pa´ra zajiste´ jest, ktera´zˇ se na malicˇko uka´zˇe, a potom zmizı´.) 15 Mı´sto toho, co byste me ˇ li rˇ´ıci: Bude-li Pań chtı´ti, a budeme-li zˇivi, ucˇinı´me toto neb onono. 16 Vy pak chlubı´te se v py ´ sˇe sve´. Vsˇelika´ takova´ chlouba zla´ jest. 17 A protoz ˇ kdo umı´ dobrˇe cˇiniti, a necˇinı´, hrˇ´ıch ma´.

KAPITOLA 5. Bohaćˇu˚m lezˇ´ıcı´m v nepravostech, a doufajıćı´m v nejiste´m zbozˇ´ı, cˇinı´ pohru˚zˇku, 7. utisˇteˇnyćh pak k trpeˇlive´mu na Pańa ocˇeka´vańı´ ponouka´, 12. a k varovańı´ se prˇ´ısahy, ku pobozˇnosti, 16. i k doveˇrny´m modlitba´m napomıńa´.

uzˇe nynı´, bohaćˇi, placˇte,

N kvı´lıće nad bı´dami svy´mi, ktere´zˇ prˇijdou. 2 Zboz ˇ ´ı vasˇe shnilo, a roucho vasˇe zmolovateˇlo.

384

JAKUB 5

3 Zlato vas ˇ e a strˇ´ıbro zerzaveˇlo, a rez jejich bude na sveˇdectvı´ proti va´m, a zzˇ´ırˇet’ teˇla vasˇe jako ohenˇ. Shroma´zˇdili jste poklad ku poslednı´m dnu˚m. 4 Aj, mzda de ˇ lnı´ku˚, kterˇ´ızˇ zˇali krajiny vasˇe, prˇi va´s zadrzˇana´, krˇicˇ´ı, a hlas volańı´ zˇencu˚ v usˇi Pańa za´stupu˚ vesˇel. 5 Rozkos ˇ jste provodili na zemi, a zbu˚jneˇli jste; vykrmili jste srdce sva´ jako ke dni zabitı´. 6 Odsoudili jste, zamordovali jste spravedlive´ho, a neodpı´ral va´m. 7 A protoz ˇ trpeˇlivı´ bud’te, bratrˇ´ı, azˇ do prˇ´ıchodu Pańeˇ. Aj, oraćˇ ocˇeka´va´ drahe´ho uzˇitku zemske´ho, trpeˇliveˇ nanˇ ocˇeka´vaje, azˇ by prˇijal podzimnı´ i jarnı´ de´sˇt’. 8 Bud’tez ˇ i vy trpeˇlivı´, potvrzujte srdcı´ svyćh; nebot’ se prˇiblizˇuje prˇ´ısˇtı´ Pańeˇ. 9 Nevzdychejtez ˇ jedni proti druhy´m, bratrˇ´ı, abyste nebyli odsouzeni. Aj, soudce jizˇ prˇede dverˇmi stojı´. 10 Ku pr ˇ ´ıkladu sna´sˇenı´ protivenstvı´ a dlouhocˇekańı´, bratrˇ´ı moji, vezmeˇte proroky, kterˇ´ızˇ mluvı´vali ve jmeńu Pańeˇ. 11 Aj, blahoslavı´me ty trpe ˇ live´. O trpeˇlivosti Joboveˇ slyćhali jste, a dokonańı´ Pańeˇ videˇli jste; nebo velmi jest milosrdny´ Pań a lı´tostivy´.

12 Pr ˇ ede vsˇemi pak veˇcmi, bratrˇ´ı moji, neprˇisahejte, ani skrze nebe, ani skrze zemi, ani kteroukoli jinou prˇ´ısahou, ale bud’ rˇecˇ vasˇe: Jisteˇ, jisteˇ, nikoli, nikoli, abyste neupadli v odsouzenı´. 13 Jest-li kdo z va ´ s zkormouceny´? Modl se. Pakli jest kdo mysli dobre´? Prozpeˇvuj. 14 Stu ˚ neˇ-li kdo z va´s? Zavolej starsˇ´ıch zboru, at’ se modlı´ za neˇho, mazˇ´ıce jej olejem ve jmeńu Pańeˇ. 15 A modlitba vı´ry uzdravı´ neduzˇive´ho, a pozdvihnet’ ho Pań; a jestlizˇe jest co prohrˇesˇil, budet’ jemu odpusˇteˇno. 16 Vyzna ´ vejtezˇ se pak jedni druhy´m z hrˇ´ıchu˚, a modlte se jedni za druhe´, abyste uzdraveni byli. Mnohot’ mu˚zˇe modlitba spravedlive´ho opravdova´. 17 Elia ´ sˇ byl cˇloveˇk ty´mzˇ bı´da´m jako i my poddany´, a modlitbou modlil se, aby neprsˇelo, i neprsˇel de´sˇt’ na zemi za trˇi le´ta a za sˇest meˇsıću˚. 18 A zase modlil se, i vydalo nebe de´sˇt’, a zemeˇ zplodila ovoce sve´. 19 Bratr ˇ ´ı, jestlizˇe by kdo z va´s pobloudil od pravdy, a neˇkdo by jej zase obra´til, 20 Ve ˇ zizˇ, zˇe ten, kdozˇ by odvra´til hrˇ´ısˇnı´ka od bludne´ cesty jeho, vysvobodı´ dusˇi od smrti, a prˇikryje mnozˇstvı´ hrˇ´ıchu˚.

´ PRVNI´ EPISˇTOLA OBECNA

(S.) PETRA APOSˇTOLA. KAPITOLA 1. Rozpty´lenyćh bratrˇ´ı pozdraviv s. Petr, 3. k rozvlazˇenı´ i zazˇzˇenı´ srdce jejich, o du˚stojne´m deˇdictvı´ svatyćh slavneˇ vypravuje, 13. aby se tak v svatosti zˇivota rozhojnˇovali.

etr, aposˇtol Jezˇ´ısˇe Krista, rozpty´leny´m v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii, a v Bitynii, 2 Vyvoleny ´ m podle´ prˇedzveˇdeˇnı´ Boha Otce, v posveˇcenı´ Ducha, ku poslusˇenstvı´ a skropenı´ krvı´ Jezˇ´ısˇe Krista: Milost va´m a pokoj rozmnozˇen bud’. 3 Poz ˇ ehnany´ Bu˚h a Otec Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista, ktery´zˇ podle´ mnohe´ho milosrdenstvı´ sve´ho znovu zplodil na´s v nadeˇji zˇivou skrze vzkrˇ´ısˇenı´ Jezˇ´ısˇe Krista z mrtvyćh, 4 K de ˇ dictvı´ neporusˇitelne´mu a neposˇkvrneˇne´mu a neuvadle´mu, ktere´zˇ se chova´ v nebesıćh, va´m, 5 Kter ˇ ´ızˇ mocı´ Bozˇ´ı ostrˇ´ıhańi by´va´te skrze vı´ru k spasenı´, ktere´zˇ hotovo jest, aby zjeveno bylo v cˇasu poslednı´m. 6 V cˇemz ˇ to veselı´te se, malicˇko nynı´, (jestlizˇe kdy potrˇebı´ jest), zkormouceni jsouce v rozlicˇnyćh pokusˇenıćh,

P prˇ´ıchozı´m

7 Aby zkus ˇ enı´ vı´ry vasˇ´ı, mnohem drazˇsˇ´ı nezˇli zlato, ktere´zˇ hyne, a vsˇak se v ohni zkusˇuje, nalezeno bylo va´m k chva´le, a ke cti i k sla´veˇ prˇi zjevenı´ Jezˇ´ısˇe Krista. 8 Ktere ´ hozˇ nevideˇvsˇe, milujete; ktere´hozˇ nynı´ nevidouce, a vsˇak v neˇho veˇrˇ´ıce, veselı´te se radostı´ nevymluvnou a oslavenou, 9 Docha ´ zejıće konce vı´ry sve´, spasenı´ dusˇ´ı. 10 O ktere ´ mzˇ spasenı´ bedliveˇ prˇemysˇlovali, a je vystihati usilovali proroci, kterˇ´ızˇ o te´ milosti, ktera´zˇ se va´m sta´ti meˇla, prorokovali, 11 Vystihajıće to, na ktery ´ aneb jaky´ cˇas mıńil by ten, ktery´zˇ v nich byl, Duch Kristu˚v, prˇedpovı´dajıćı´ o utrpenıćh Kristovyćh a o velike´ za tı´m sla´veˇ. 12 Ktery ´ mzˇto zjeveno jest, zˇe ne sobeˇ, ale na´m tı´m prˇisluhovali, cozˇ jest va´m nynı´ zveˇstovańo skrze ty, kterˇ´ızˇ va´m ka´zali evangelium, v Duchu svate´m seslane´m s nebe, na ktere´zˇ veˇci zˇa´dostivi jsou andeˇle´ patrˇiti. 13 Protoz ˇ prˇepa´sˇ´ıce bedra mys-

386

I. PETR 2

li sve´, a strˇ´ızlivi jsouce, dokonale doufejte v te´ milosti, ktera´zˇ va´m dańa bude prˇi zjevenı´ Jezˇ´ısˇe Krista, 14 Jakoz ˇ to synove´ poslusˇnı´, neprˇirovna´vajıćı´ se prvnı´m nezna´mosti sve´ zˇa´dostem. 15 Ale jakz ˇ ten, ktery´zˇ va´s povolal, svaty´ jest, i vy svatı´ ve vsˇem obcovańı´ bud’te; 16 Jakoz ˇ napsańo jest: Svatı´ bud’te, nebo ja´ svaty´ jsem. 17 A pone ˇ vadzˇ Otcem nazy´va´te toho, ktery´zˇ bez prˇijı´mańı´ osob soudı´ vedle´ skutku˚ jednoho kazˇde´ho, viztezˇ, abyste v ba´zni cˇas sve´ho zde putovańı´ konali, 18 Ve ˇ douce, zˇe ne porusˇitelny´mi veˇcmi, strˇ´ıbrem neb zlatem, vykoupeni jste z marne´ho sve´ho obcovańı´ toho, od otcu˚ vydane´ho, 19 Ale drahou krvı´ jakoz ˇ to Berańka nevinne´ho a neposˇkvrneˇne´ho, Krista, 20 Pr ˇ edzveˇdeˇne´ho zajiste´ prˇed ustanovenı´m sveˇta, zjevene´ho pak v cˇasıćh poslednıćh pro va´s, 21 Kter ˇ ´ızˇ skrze neˇho veˇrˇ´ıte v Boha, jenzˇ jej vzkrˇ´ısil z mrtvyćh, a dal jemu sla´vu, aby vı´ra vasˇe a nadeˇje byla v Bohu. 22 Pone ˇ vadzˇ dusˇe sve´ ocˇistili jste poslusˇenstvı´m pravdy skrze Ducha, k milovańı´ neosˇemetne´mu bratrstva, z cˇiste´ho srdce jedni druhe´ milujte snazˇneˇ,

23 Znovu zrozeni jsouce ne z porusˇitelne´ho semene, ale z neporusˇitelne´ho, skrze zˇive´ slovo Bozˇ´ı a zu˚sta´vajıćı´ na veˇky. 24 Nebo vs ˇ elike´ teˇlo jest jako tra´va, a vsˇelika´ sla´va cˇloveˇka jako kveˇt tra´vy. Usvadla tra´va, a kveˇt jejı´ spadl. 25 Ale slovo Pa ´ neˇ zu˚sta´va´ na veˇky. Totot’pak jest to slovo, ktere´zˇ zveˇstovańo jest va´m.

KAPITOLA 2. K opravdove´mu vzdeˇla´vańı´ se na vy´borne´m u´helne´m kamenu Kristu, 11. k zdrzˇovańı´ se od zˇa´dostı´ teˇlesnyćh, ku poddanosti vrchnostem, 19. i k svate´ trpeˇlivosti, 22. a tak k na´sledovańı´ Krista Pańa pilneˇ napomıńa´ Petr s.

rotozˇ slozˇ´ıce vsˇelikou zlost, a

P vsˇelikou lest, a pokrytstvı´,

a za´vist, i vsˇecka utrhańı´, 2 Jakoz ˇ to nynı´ zrozena´ nemluvnˇa´tka, mle´ka beze lsti, Bozˇı´ho slova zˇa´dostivi bud’te, abyste jı´m rostli, 3 Jestliz ˇ e vsˇak okusili jste, kterak dobrotivy´ jest Pań. 4 K ktere ´ muzˇ prˇistupujıće k kameni zˇive´mu, od lidı´ zajiste´ zavrzˇene´mu, ale od Boha vyvolene´mu a drahe´mu, 5 I vy, jako kamenı´ z ˇ ive´, vzdeˇla´vejte se v du˚m duchovnı´, kneˇzˇstvo svate´, k obeˇtovańı´ duchovnıćh obeˇtı´, vzaćnyćh Bohu skrze Jezukrista. 6 A protoz ˇ pravı´ pı´smo: Aj, zakla´da´mt’ na Sionu ka´men u´helny´, vybrany´, drahy´, v ktery´zˇ

I. PETR 3 kdokoli veˇrˇ´ı, nikoli nebude zahanben. 7 Va ´ m tedy veˇrˇ´ıcı´m jest poctivost, ale nepovolny´m ka´men, ktery´zˇ zavrhli stavitele´, tent’ jest ucˇineˇn v hlavu u´helnı´, a ka´men u´razu, a ska´la pohorsˇenı´, 8 Te ˇ m, kterˇ´ızˇ se ura´zˇejı´ na slovu, nepovolnı´ jsouce, k cˇemuzˇ i odlozˇeni jsou. 9 Ale vy jste rod vyvoleny ´, kra´lovske´ kneˇzˇstvo, na´rod svaty´, lid dobyty´, abyste zveˇstovali ctnosti toho, ktery´zˇ va´s povolal ze tmy v prˇedivne´ sveˇtlo sve´. 10 Kter ˇ ´ızˇ jste neˇkdy ani lidem nebyli, nynı´ pak jste lid Bozˇ´ı; kterˇ´ızˇ jste neˇkdy byli nedosˇli milosrdenstvı´, nynı´ pak jste dosˇli milosrdenstvı´. 11 Nejmilejs ˇ ´ı, prosı´mt’va´s, abyste jakozˇto prˇ´ıchozı´ a pohostinnı´ zdrzˇovali se od teˇlesnyćh zˇa´dostı´, ktere´zˇ ryteˇrˇujı´ proti dusˇi, 12 Obcova ´ nı´ sve´ mezi pohany majıće dobre´, aby mı´sto toho, kdezˇ utrhajı´ va´m jako zlocˇincu˚m, dobre´ skutky vasˇe spatrˇujıće, velebili Boha v den navsˇtı´venı´. 13 Podda ´ ni tedy bud’te vsˇelike´mu lidske´mu zrˇ´ızenı´ pro Pańa, bud’to kra´li, jako nejvysˇsˇ´ımu, 14 Bud’to vla ´ darˇu˚m, jako od neˇho poslany´m, ku pomsteˇ zle cˇinıćıćh, a k chva´le dobrˇe cˇinıćıćh. 15 Nebo tak jest vu ˚ le Bozˇ´ı, aby-

387

ste dobrˇe cˇinıće, zacpali u´sta nemoudryćh a neumeˇlyćh lidı´. 16 Bud’tez ˇ jako svobodnı´, vsˇak ne jako za´steˇru majıće sve´ zlosti svobodu, ale jakozˇto sluzˇebnıći Bozˇ´ı. 17 Vs ˇ ecky cteˇte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, kra´le v poctivosti meˇjte. 18 Sluz ˇ ebnıći poddańi bud’te ve vsˇ´ı ba´zni pańu˚m, netoliko dobry´m a mı´rny´m, ale i zly´m. 19 Nebo tot’ jest mile ´ , jestlizˇe kdo pro sveˇdomı´ Bozˇ´ı sna´sˇ´ı za´mutky, trpeˇ bez viny. 20 Nebo jaka ´ jest chva´la, byste pak i sna´sˇeli pohlavkovańı´, hrˇesˇ´ıce? Ale jestlizˇe dobrˇe cˇinıće, a bez viny trpıće, sna´sˇ´ıte, tot’ jest mile´ prˇed Bohem. 21 Nebo i k tomu povola ´ ni jste, jako i Kristus trpeˇl za na´s, na´m pozu˚staviv prˇ´ıklad, abyste na´sledovali sˇlepeˇjı´ jeho. 22 Ktery ´ zˇ hrˇ´ıchu neucˇinil, anizˇ jest lest nalezena v u´stech jeho. 23 Ktery ´ zˇto, kdyzˇ mu zlorˇecˇili, nezlorˇecˇil zase; trpeˇv, nehrozil, ale poroucˇel tomu, ktery´zˇ spravedliveˇ soudı´. 24 Ktery ´ zˇto hrˇ´ıchy nasˇe na sve´m teˇle sa´m vnesl na drˇevo, abychom hrˇ´ıchu˚m zemrouce, spravedlnosti zˇivi byli, jehozˇ zsinalostı´ uzdraveni jste. 25 Nebo jste byli jako ovce bloudıćı´, ale nynı´ obraćeni jste ku pasty´rˇi a biskupu dusˇ´ı svyćh.

388

I. PETR 3 KAPITOLA 3.

Vyucˇuje Petr s., jak by se manzˇelky pobozˇneˇ, sˇlechetneˇ a poslusˇneˇ k manzˇelu˚m svy´m mı´ti meˇly, 7. i oni zase k nim, 8. ny´brzˇ vsˇickni vyvolenı´ jednomyslnostı´, la´skou, milostivostı´, 14. udatnostı´ i trpeˇlivostı´ aby se stkveˇli, jakzˇ na deˇdice veˇcˇne´ho zˇivota na´lezˇ´ı.

e´zˇ podobneˇ i zˇeny bud’te podmuzˇu˚m svy´m, aby, byt’ pak kterˇ´ı i neveˇrˇili slovu, skrze pobozˇne´ obcovańı´ zˇen bez slova zı´skańi byli, 2 Spatr ˇ ujıće v ba´zni svate´ vasˇe obcovańı´, 3 Ktery ´ chzˇto ozdoba budizˇ ne ta zevnitrˇnı´, v zpletańı´ vlasu˚, a provı´jenı´ zlatem, aneb v odı´vańı´ pla´sˇt’u˚, 4 Ale ten skryty ´ srdce cˇloveˇk, za´lezˇejıćı´ v neporusˇitelnosti krotke´ho a pokojne´ho ducha, ktery´zˇ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım velmi drahy´ jest. 5 Tak zajiste ´ neˇkdy i ony svate´ zˇeny, ktere´zˇ nadeˇji meˇly v Bohu, ozdobovaly se, poddańy byvsˇe muzˇu˚m svy´m, 6 Jako Sa ´ ra poslusˇna byla Abrahama, pańem jej nazy´vajıć; jejı´zˇto vy jste dcerky, dobrˇe cˇinıće, a nebojıće se zˇa´dne´ho prˇestrasˇenı´. 7 Te ´ zˇ podobneˇ i muzˇi spolu s nimi bydlıće podle´ umeˇnı´, jakozˇto mdlejsˇ´ımu osudı´ zˇenske´mu udeˇlujıće cti, jakozˇto i spoludeˇdicˇka´m zˇivota milosti, aby modlitby vasˇe nemeˇly prˇeka´zˇky.

T dane´

8 A tak summou, vs ˇ ickni bud’te jednomyslnı´, jedni druhyćh bı´d cˇitedlnı´, bratrstva milovnıći, milosrdnı´, dobrotivı´, 9 Neodplacujıće zle ´ ho za zle´, ani zlorˇecˇenstvı´ za zlorˇecˇenstvı´, ale radeˇji dobrorˇecˇ´ıce, veˇdouce, zˇe jste k tomu povolańi, abyste pozˇehnańı´ deˇdicˇneˇ obdrzˇeli. 10 Nebo kdoz ˇ chce milovati zˇivot, a videˇti dny dobre´, skrocujzˇ jazyk svu˚j od zle´ho, a u´sta jeho at’ nemluvı´ lsti. 11 Uchyl se od zle ´ ho, a cˇinˇ dobre´; hledej pokoje, a stihej jej. 12 Nebo ocˇi Pa ´ neˇ na spravedlive´, a usˇi jeho k prosba´m jejich, ale zu˚rˇivy´ oblıćˇej Pańeˇ na ty, kterˇ´ızˇ cˇinı´ zle´ veˇci. 13 A kdo jest, jes ˇ to by va´m zle ucˇinil, jestlizˇe budete na´sledovnıći dobre´ho? 14 Ale kdybyste pak i trpe ˇ li pro spravedlnost, blahoslavenı´ jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormut’te, 15 Ale Pa ´ na Boha posveˇcujte v srdcıćh svyćh. Hotovi pak bud’te vzˇdycky k vydańı´ pocˇtu vsˇelike´mu, kdozˇ by od va´s pozˇa´dal zpra´vy z nadeˇje te´, ktera´zˇ jest v va´s, a to s tichostı´ a s ba´znı´, 16 Majıće dobre ´ sveˇdomı´, aby za to, zˇe utrhajı´ va´m jako zlocˇincu˚m, zahanbeni byli ti, kterˇ´ızˇ haneˇjı´ vasˇe ctne´ v Kristu obcovańı´.

I. PETR 4 17 Le ´ pet’ jest zajiste´, abyste dobrˇe cˇinıće, lı´bilo-li by se tak vu˚li Bozˇ´ı, trpeˇli, nezˇli zle cˇinıće. 18 Nebo i Kristus jedinou za hrˇ´ıchy trpeˇl, spravedlivy´ za nespravedlive´, aby na´s prˇivedl k Bohu, umrtven jsa z strany teˇla, ale obzˇiven Duchem. 19 Skrze ne ˇ hozˇ i teˇm, kterˇ´ızˇ jsou v zˇala´rˇi, duchu˚m, prˇisˇed, ka´zal, 20 Tehda ´ zˇ nepovolny´m, kdyzˇ ono jednou ocˇeka´vala Bozˇ´ı sna´sˇelivost za dnu˚ Noe´, kdyzˇ deˇlań byl kora´b, v ktere´mzˇto ma´lo, to jest osm dusˇ´ı, zachovańo jest u vodeˇ. 21 K cˇemuz ˇ prˇipodobneˇn jsa nynı´ krˇest, i na´s spaseny cˇinı´, ne to teˇlesne´ sˇpiny smytı´, ale dobre´ho sveˇdomı´ u Boha dota´zańı´, skrze vzkrˇ´ısˇenı´ Jezˇ´ısˇe Krista. 22 Ktery ´ zˇ vsˇed v nebe, jest na pravici Bozˇ´ı, podmaniv sobeˇ andeˇly, i mocnosti, i moci.

KAPITOLA 4. Vystrˇ´ıha´ aposˇtol od hrˇ´ıchu˚. 7. Napomıńa´ pak k opatrnosti, k modlitba´m, k la´sce, k veˇrnosti a opravdovosti prˇi Bozˇ´ıch sluzˇbaćh, 12. a k ochotne´mu protivenstvı´ pro Krista sna´sˇenı´.

oneˇvadzˇ tedy Kristus trpeˇl

P za na´s na teˇle, i vy’ take´

ty´mzˇ mysˇlenı´m odıńi bud te, zˇe ten, kdozˇ trpeˇl na teˇle, prˇestal od hrˇ´ıchu, 2 K tomu, aby jiz ˇ nebyl vıće teˇlesny´m zˇa´dostem, ale vu˚li Bozˇ´ı

389

v teˇle zˇiv, po ten cˇas, cozˇ ho jesˇteˇ zu˚sta´va´. 3 Dostit’ jest zajiste ´ na´m na tom prˇebeˇhle´m cˇasu zˇivota, v neˇmzˇ jsme lı´bosti pohanu˚ paćhali, chodivsˇe v nestydatyćh chlipnostech, v zˇa´dostech, v zbytecˇne´m pitı´ vıńa, v hodovańı´, v opilstvı´, a v ohyzdne´m modloslouzˇenı´. 4 A protoz ˇ kdyzˇ s nimi nebeˇha´te k takove´mu vyda´vańı´ se v rozpustilost, zda´ se jim to cosi nove´ho by´ti, a rouhajı´ se tomu. 5 Tit’ vydadı´ pocˇet tomu, ktery ´ zˇ hotov jest souditi zˇive´ i mrtve´. 6 Proto jest zajiste ´ i mrtvy´m ka´zańo evangelium, aby souzeni byli podle´ lidı´ z strany teˇla, ale zˇivi byli podle´ Boha duchem. 7 Vs ˇ emut’ se pak prˇiblizˇuje konec. 8 A protoz ˇ bud’te strˇedmı´ a bedlivı´ k modlitba´m. Prˇede vsˇ´ım pak la´sku jedni k druhy´m opravdovou meˇjte; nebo la´ska prˇikryje mnozˇstvı´ hrˇ´ıchu˚. 9 Bud’te vespolek pr ˇ ´ıveˇtivı´ k hostem, bez reptańı´. 10 Jeden kaz ˇ dy´ jakzˇ vzal dar, tak vespolek tı´m sobeˇ prˇisluhujte, jako dobrˇ´ı sˇafa´rˇi rozlicˇne´ milosti Bozˇ´ı. 11 Mluvı´-li kdo, mluviz ˇ jako rˇecˇi Bozˇ´ı; jestlizˇe kdo prˇisluhuje, cˇinˇ to jako z moci, ktere´zˇ jemu udeˇluje Bu˚h, aby ve vsˇem slaven byl Bu˚h skrze Jezukrista,

390

I. PETR 5

ktery´zˇ ma´ sla´vu a cı´sarˇstvı´ na veˇky veˇku˚. Amen. 12 Nejmilejs ˇ ´ı, nebudizˇ va´m divny´ ten prˇisˇly´ na va´s ohenˇ, pro zkusˇenı´ va´s, jako by se va´m neˇco nove´ho prˇihodilo. 13 Ale z toho, z ˇ e jste ućˇastni utrpenı´ Kristovyćh, radujte se, abyste i prˇi zjevenı´ sla´vy jeho radovali se s veselı´m. 14 Trpı´te-li pohane ˇ nı´ pro jmeńo Kristovo, blahoslavenı´ jste. Nebo Duch ten sla´vy a Bozˇ´ı na va´s odpocˇ´ıva´, ktery´zˇ z strany jich zajiste´ rouhań, ale z strany vasˇ´ı oslavovań by´va´. ˇ a´dny´ pak z va´s netrp jako 15 Z vrazˇedlnı´k, neb zlodeˇj, neb zlocˇinec, neb vsˇetecˇny´. 16 Jestliz ˇ e pak jako krˇest’an, nestyd’ se za to, ale oslavuj Boha v te´ cˇa´stce. 17 Nebo jest cˇas, aby se zacˇal soud od domu Bozˇ´ıho. A poneˇvadzˇ nejprv od na´s, jaky´zˇ bude konec teˇch, kterˇ´ızˇ nejsou povolni evangelium Bozˇ´ımu? 18 A pone ˇ vadzˇ spravedlivy´ sotva k spasenı´ prˇicha´zı´, bezbozˇny´ a hrˇ´ısˇnı´k kde se uka´zˇe? 19 A protoz ˇ i ti, kterˇ´ızˇ trpı´ podle´ vu˚le Bozˇ´ı, jakozˇto veˇrne´mu stvorˇiteli at’ poroucˇejı´ dusˇe sve´, dobrˇe cˇinıće. KAPITOLA 5. Starsˇ´ıch aneb spra´vcu˚ lidu Bozˇ´ıho k veˇrne´mu pasenı´ sta´da Pańeˇ, 5. mla´dencu˚ ku poslusˇenstvı´, a vsˇechneˇch ku pokorˇe, 7.

zrˇ´ızene´mu na Pańa spole´hańı´, 8. k strˇedmosti, a k bojovańı´ proti d’a´blu zˇiveˇ napomıńa´.

tarsˇ´ıch, kterˇ´ızˇ mezi va´mi

S jsou, prosı´m ja´ spolustarsˇ´ı,

a sveˇdek Kristovyćh utrpenı´, a budoucı´, ktera´zˇ zjevena bude, sla´vy ućˇastnı´k, 2 Paste sta ´ do Bozˇ´ı, ktere´zˇ prˇi va´s jest, opatrujıće je, ne bezdeˇky, ale dobrovolneˇ, ne pro mrzky´ zisk, ale ochotneˇ, 3 Ani jako panujıće nad de ˇ dictvı´m Pańeˇ, ale prˇ´ıkladem jsouce sta´du. 4 A kdyz ˇ se uka´zˇe knı´zˇe pasty´rˇu˚, vezmete tu neuvadlou korunu sla´vy. 5 Podobne ˇ mla´denci, bud’te poddańi starsˇ´ım. A vsˇickni poddanost jedni druhy´m ukazujte, pokorou vnitrˇ se ozdobte. Bu˚h zajiste´ pysˇny´m se protivı´, ale pokorny´m da´va´ milost. 6 Pokor ˇ tezˇ se tedy pod mocnou ruku Bozˇ´ı, aby va´s povy´sˇil cˇasem svy´m, 7 Vs ˇ elikou pećˇi svou uvrhouce na neˇj. Nebo on ma´ pećˇi o va´s. 8 Str ˇ ´ızlivı´ bud’te, bdeˇte; nebo protivnı´k va´sˇ d’a´bel jako lev rˇvoucı´ obcha´zı´, hledaje, koho by sezˇral. 9 Jemuz ˇ odpı´rejte, silnı´ jsouce u vı´rˇe, veˇdouce, zˇe tata´zˇ utrpenı´ bratrstvo vasˇe, ktere´zˇ na sveˇteˇ jest, obklicˇujı´.

I. PETR 5 10 Bu ˚ h pak vsˇelike´ milosti, ktery´zˇ povolal na´s k veˇcˇne´ sla´veˇ sve´ v Kristu Jezˇ´ısˇi, kdyzˇ malicˇko potrpı´te, on dokonale´ va´s ucˇinˇ, utvrd’, zmocni, i upevni, 11 Jemuz ˇ sla´va a cı´sarˇstvı´ na veˇky veˇku˚. Amen. 12 Po Silva ´ novi, va´m veˇrne´m bratru, tak za to ma´m, zˇe jsem psal kra´tce, napomıńaje a

391

osveˇdcˇuje, zˇe tato jest prava´ milost Bozˇ´ı, v ktere´zˇ stojı´te. 13 Pozdravuje va ´ s ta cı´rkev, ktera´zˇ jest v Babyloneˇ, ućˇastnice vyvolenı´ vasˇeho, a Marek syn mu˚j. 14 Pozdravtez ˇ jedni druhyćh v polı´benı´ laskave´m. Pokoj va´m vsˇechneˇm, kterˇ´ızˇ jste v Kristu Jezˇ´ısˇi. Amen.

´ EPISˇTOLA OBECNA ´ DRUHA

(S.) PETRA APOSˇTOLA. KAPITOLA 1. Zvelicˇuje nestihla´ bohatstvı´ na´m v Kristu slozˇena´ i v ućˇastnost dana´, 5. a pilneˇ napomıńa´ k nesenı´ Bohu libe´ho ovoce, 8. uzˇitek pracı´ veˇrnyćh, a jistotu nadeˇje nasˇ´ı, 17. i Bozˇ´ı hlas i prorocky´ slavneˇ prˇipomıńaje.

imon Petr, sluzˇebnı´k a aposˇSˇ tol Jezˇ´ısˇe Krista, teˇm, kte-

rˇ´ızˇ spolu s na´mi zarovenˇ drahe´ dosa´hli vı´ry, pro spravedlnost Boha nasˇeho a spasitele Jezukrista: 2 Milost va ´ m a pokoj rozmnozˇen bud’ skrze zna´most Boha a Jezˇ´ısˇe Pańa nasˇeho. 3 Jakoz ˇ na´m od jeho Bozˇske´ moci vsˇecko, cozˇ k zˇivotu a ku pobozˇnosti na´lezˇelo, darovańo jest, skrze zna´most toho, ktery´zˇ povolal na´s k sla´veˇ a k ctnosti; 4 Procˇez ˇ velika´ na´m a draha´ zaslı´benı´ dańa jsou, abyste skrze neˇ Bozˇske´ho prˇirozenı´ ućˇastni ucˇineˇni byli, uteksˇe porusˇenı´ toho, ktere´zˇ jest na sveˇteˇ v zˇa´dostech. 5 Na to tedy samo vs ˇ ecku snazˇnost vynalozˇ´ıce, prˇicˇineˇjte k vı´rˇe sve´ ctnost, a k ctnosti umeˇnı´, 6 K ume ˇ nı´ pak zdrzˇelivost, a k zdrzˇelivosti trpeˇlivost, k trpeˇlivosti pak pobozˇnost,

7 Ku poboz ˇ nosti pak bratrstva milovańı´, a k milovańı´ bratrstva la´sku. 8 Ty zajiste ´ veˇci kdyzˇ budou prˇi va´s a rozhojnı´ se, ne pra´zdne´, ani neuzˇitecˇne´ postavı´ va´s v zna´mosti Pańa nasˇeho Jezukrista. 9 Nebo pr ˇ i komzˇ nenı´ teˇchto veˇcı´, slepy´t’ jest, toho, cozˇ vzda´leno jest, nevida, zapomenuv se na ocˇisˇteˇnı´ svyćh staryćh hrˇ´ıchu˚. 10 Protoz ˇ radeˇji, bratrˇ´ı, snazˇujte se povolańı´ a vyvolenı´ sve´ upevnˇovati; nebo to cˇinıće, nepadnete nikdy. 11 Takt’ zajiste ´ hojne´ zpu˚sobeno va´m bude vjitı´ k veˇcˇne´mu kra´lovstvı´ Pańa nasˇeho a spasitele Jezukrista. 12 Protoz ˇ nezanedba´mt’ vzˇdycky va´m prˇipomıńati teˇch veˇcı´, acˇkoli umeˇlı´ i utvrzenı´ jste v prˇ´ıtomne´ pravdeˇ. 13 Nebot’ to ma ´ m za spravedlive´, dokudzˇ jsem v tomto stańku, abych va´s probuzoval napomıńańı´m, 14 Ve ˇ da, zˇe brzke´ jest slozˇenı´ stańku me´ho, jakozˇ mi i Pań na´sˇ Jezˇ´ısˇ Kristus ozna´mil.

II. PETR 2 15 Pr ˇ icˇinı´mt’ se tedy vsˇelijak o to, abyste vy po odchodu me´m na ty veˇci rozpomıńati se mohli. 16 Nebo ne ne ˇ jakyćh vtipneˇ slozˇenyćh ba´snı´ na´sledujıće, zna´mu ucˇinili jsme va´m Pańa nasˇeho Jezukrista moc a prˇ´ıchod, ale jakozˇto ti, kterˇ´ızˇ jsme ocˇima svy´ma videˇli jeho velebnost. 17 Pr ˇ ijalt’ zajiste´ od Boha Otce cˇest a sla´vu, kdyzˇ se stal k neˇmu hlas takovy´ od velebne´ sla´vy: Tentot’ jest ten mu˚j mily´ Syn, v neˇmzˇ mi se zalı´bilo. 18 A ten hlas my jsme slys ˇ eli s nebe posˇly´, s nı´m byvsˇe na one´ horˇe svate´. 19 A ma ´ met’ prˇepevnou rˇecˇ prorockou, ktere´zˇto zˇe sˇetrˇ´ıte jako svıće v temne´m mı´steˇ svı´tıćı´, dobrˇe cˇinı´te, azˇ by se den rozednil, a dennice vzesˇla v srdcıćh vasˇich, 20 Toto nejprve ´ znajıće, zˇe zˇa´dne´ho proroctvı´ pı´sma vy´klad neza´lezˇ´ı na rozumu lidske´m. 21 Nebo nikdy z lidske ´ vu˚le neposˇlo proroctvı´, ale Duchem svaty´m puzeni byvsˇe, mluvili svatı´ Bozˇ´ı lide´.

KAPITOLA 2. Vy´strahu veˇrny´m da´va´, aby falesˇny´m aposˇtolu˚m k vu˚li na milost Bozˇ´ı nehrˇesˇili, 2. zlostnı´ a rouhavı´ neby´vali, 3. ale na prˇ´ısnou Bozˇ´ı proti hanebny´m hrˇ´ısˇnı´ku˚m spravedlnost patrˇ´ıce, 12. ohyzdny´mi a stydky´mi bludarˇi smeˇle pohrdali.

393

y´vali pak i falesˇnı´ proroci v

B lidu, jakozˇ i mezi va´mi bu-

dou falesˇnı´ ucˇitele´, kterˇ´ızˇ uvedou sekty zatracenı´, i toho Pańa, ktery´zˇ je vykoupil, zapı´rajıće, uvodıće na sebe rychle´ zahynutı´. 2 A mnozı´ na ´ sledovati budou jejich zahynutı´, skrze neˇzˇ cesta pravdy bude v porouhańı´ da´vańa. 3 A lakome ˇ skrze vymysˇlene´ rˇecˇi va´mi kupcˇiti budou; kteryćhzˇ odsouzenı´ jizˇ da´vno nemesˇka´, a zahynutı´ jejich nespı´. 4 Nebo pone ˇ vadzˇt’ Bu˚h andeˇlu˚m, kterˇ´ızˇ zhrˇesˇili, neodpustil, ale strhna je do zˇala´rˇe, rˇeteˇzu˚m mra´koty oddal, aby k odsouzenı´ chovańi byli, 5 I prvnı´mu sve ˇ tu neodpustil, ale sama osme´ho Noe´, kazatele spravedlnosti, zachoval, kdyzˇ potopu na sveˇt bezbozˇnı´ku˚ uvedl, 6 A me ˇ sta Sodomskyćh a Gomorskyćh v popel obra´tiv, podvraćenı´m potupil, prˇ´ıklad budoucı´m bezbozˇnı´ku˚m uka´zav, 7 A spravedlive ´ ho Lota, teˇch nesˇlechetnı´ku˚ prostopasˇny´m obcovańı´m ztra´pene´ho, vytrhl; 8 Ten zajiste ´ spravedlivy´, bydliv mezi nimi, den ode dne hledeˇnı´m i slysˇenı´m spravedlivou dusˇi nesˇlechetny´mi jejich skutky tra´pil:

394

II. PETR 3

9 Umı´t’Pa ´ n pobozˇne´ z pokusˇenı´ vytrhnouti, nepravyćh pak ke dni soudu potrestanyćh dochovati, 10 A zvla ´ sˇteˇ teˇch, kterˇ´ızˇ po teˇle v zˇa´dosti necˇiste´ chodı´, a vrchnostı´ pohrdajı´, smeˇlı´, sobeˇ se zalibujıćı´, neostyćhajı´ se du˚stojnostem porouhati; 11 Jes ˇ to andeˇle´, jsouce veˇtsˇ´ı v sı´le a v moci nevyna´sˇejı´ proti nim prˇede Pańem potupne´ho soudu. 12 Tito pak jako nerozumna ´ hovada, ktera´zˇ za prˇirozenı´m jdou, zplozena´ k zjı´mańı´ a k zahynutı´, tomu, cˇemuzˇ nerozumeˇjı´, rouhajıće se, v tom sve´m porusˇenı´ zahynou, 13 A odplatu nepravosti ponesou, jakozˇto ti, kterˇ´ızˇ sobeˇ za rozkosˇ polozˇili, aby se na kazˇdy´ den v lı´bostech svyćh kochali, posˇkvrny a mrzkosti, ti, kterˇ´ızˇ s va´mi hodujıće, v svyćh lstech se kochajı´, 14 Ocˇi majıće plne ´ cizolozˇstva, a bez prˇestańı´ hrˇesˇ´ıcı´, prˇeluzujıće dusˇe neustavicˇne´, srdce majıće vycvicˇene´ v lakomstvı´, synove´ zlorˇecˇenstvı´. 15 Kter ˇ ´ızˇ opustivsˇe cestu prˇ´ımou, zbloudili, na´sledujıće cesty Bala´movy syna Bozorova, ktery´zˇ mzdu nepravosti zamiloval. 16 Ale me ˇ l, od koho by poka´rań byl pro svu˚j vy´stupek. Nebo

jhu poddana´ oslice neˇma´, cˇloveˇcˇ´ım hlasem promluvivsˇi, zbrańila nemoudrosti proroka. 17 Tit’ jsou studnice bez vody, mlhy vichrem zbourˇene´, jimzˇto mra´kota tmy schovańa jest na veˇcˇnost. 18 Nebo pr ˇ epysˇneˇ marne´ veˇci vypravujıće, zˇa´dostmi teˇla a chlipnostmi loudı´ ty, kterˇ´ızˇ byli v pravdeˇ utekli od teˇch, jenzˇ bludu obcujı´, 19 Slibujıće jim svobodu, jes ˇ to sami jsou sluzˇebnıći porusˇenı´, poneˇvadzˇ, od kohozˇ kdo jest prˇemozˇen, tomu jest i v sluzˇbu podroben. 20 Jestliz ˇ e by pak ti, kterˇ´ızˇ usˇli posˇkvrn sveˇta, skrze zna´most Pańa a spasitele Jezukrista, opeˇt zase v to zapleteni jsouce, prˇemozˇeni byli, ucˇineˇn jest poslednı´ zpu˚sob jejich horsˇ´ı nezˇli prvnı´. 21 Le ´ pe by zajiste´ jim bylo nepozna´vati cesty spravedlnosti, nezˇli po nabytı´ zna´mosti odvra´titi se od vydane´ho jim svate´ho prˇika´zanı´. 22 Ale pr ˇ ihodilo se jim to, cozˇ se v prˇ´ıslovı´ prave´m rˇ´ıka´va´: Pes navra´til se k vy´vratku sve´mu, a svineˇ umyta´ do kalisˇteˇ bla´ta. KAPITOLA 3. K sta´losti a k zru˚stu v prˇijate´ pravdeˇ, 3. k varovańı´ se posmeˇvacˇu˚ i strojenı´ se ku prˇ´ıchodu Pańeˇ napomıńa´, 6. a mezi tı´m o prˇedesˇle´m prvnı´ho sveˇta vodou vytopenı´,

II. PETR 3 10. i budoucı´m tohoto ohneˇm vypa´lenı´ zˇiveˇ vypravuje.

ejmilejsˇ´ı, jizˇ toto druhy´ list

N va´m pı´sˇi, jimizˇto vzbuzuji

skrze napomıńańı´ vasˇi uprˇ´ımou mysl, 2 Abyste pamatovali na slova prˇedpoveˇdeˇna´ od svatyćh proroku˚, a na prˇika´zanı´ vydane´ od na´s aposˇtolu˚ Pańa a spasitele, 3 Toto nejprve ´ veˇdouce, zˇet’ prˇijdou v poslednıćh dnech posmeˇvacˇi, podle´ svyćh vlastnıćh zˇa´dostı´ chodıćı´, 4A r ˇ ´ıkajıćı´: Kdezˇ jest to zaslibovańı´ o prˇ´ıchodu jeho? Nebo jakzˇ otcove´ zesnuli, vsˇecko tak trva´ od pocˇa´tku stvorˇenı´. 5 Tohot’ zajiste ´ z u´mysla veˇdeˇti nechtı´, zˇe nebesa jizˇ da´vno slovem Bozˇ´ım byla ucˇineˇna, i zemeˇ z vody a na vodeˇ upevneˇna. 6 Procˇez ˇ onen prvnı´ sveˇt vodou jsa zatopen, zahynul. 7 Ta pak nebesa, ktera ´ zˇ nynı´ jsou, i zemeˇ, ty´mzˇ slovem odlozˇena´, chovajı´ se k ohni, ke dni soudu a zatracenı´ bezbozˇnyćh lidı´. 8 Ale tato jedna ve ˇ c nebud’ prˇed va´mi skryta, nejmilejsˇ´ı, zˇe jeden den u Pańa jest jako tisıć let, a tisıć let jako jeden den. 9 Nemes ˇ ka´t’ Pań s naplneˇnı´m slibu˚, (jakozˇ neˇkterˇ´ı za to majı´, zˇe obmesˇka´va´), ale shovı´va´ na´m, nechteˇ, aby kterˇ´ı za-

395

hynuli, ale vsˇickni ku pokańı´ se obra´tili. 10 Pr ˇ ijdet’ pak ten den Pańeˇ, jako zlodeˇj v noci, v ktere´mzˇ nebesa jako v prudkosti vichru pominou, a zˇivlove´ pa´livostı´ ohneˇ rozplynou se, zemeˇ pak i ty veˇci, ktere´zˇ jsou na nı´, vypa´leny budou. 11 Pone ˇ vadzˇ tedy to vsˇecko ma´ se rozplynouti, jacı´ pak vy by´ti ma´te v svatyćh obcovańıćh a v pobozˇnostech, 12 Ocˇeka ´ vajıće a chva´tajıće ku prˇ´ısˇtı´ dne Bozˇ´ıho, v neˇmzˇto nebesa, horˇ´ıce, rozpustı´ se, a zˇivlove´ pa´livostı´ ohneˇ rozplynou se? 13 Nove ´ ho pak nebe a nove´ zemeˇ podle´ zaslı´benı´ jeho cˇeka´me, v kteryćhzˇ spravedlnost prˇeby´va´. 14 Protoz ˇ , nejmilejsˇ´ı, takovyćh veˇcı´ cˇekajıće, snazˇtezˇ se, abyste bez posˇkvrny a bez u´hony prˇed nı´m nalezeni byli v pokoji. 15 A Pa ´ na nasˇeho dlouhocˇekańı´ za spasenı´ meˇjte, jakzˇ i mily´ bratr na´sˇ Pavel, podle´ sobeˇ dane´ moudrosti, psal va´m, 16 Jako i ve vs ˇ ech episˇtolaćh svyćh, mluveˇ v nich o teˇch veˇcech. Mezi nimizˇ neˇktere´ jsou nesnadne´ k vyrozumeˇnı´, kteryćhzˇto neucˇenı´ a neutvrzenı´ natahujı´, jako i jinyćh pı´sem, k sve´mu vlastnı´mu zatracenı´. 17 Vy tedy, nejmilejs ˇ ´ı, to prve´ veˇdouce, strˇeztezˇ se, abyste blu-

396

II. PETR 3

dem teˇch nesˇlechetnyćh nebyli pojati, a nevypadli od sve´ pevnosti. 18 Ale rozma ´ hejte se v milosti a

v zna´mosti Pańa nasˇeho a spasitele Jezukrista, jemuzˇ sla´va i nynı´ i na cˇasy veˇcˇne´. Amen.

´ PRVNI´ EPISˇTOLA OBECNA

(S.) JANA APOSˇTOLA. KAPITOLA 1. Prˇedrahe´ spojenı´ veˇrˇ´ıcıćh skrze Krista s Bohem radostneˇ osveˇdcˇuje, 4. za du˚vod toho prˇi nich v sveˇtle Pańeˇ chozenı´, 8. a vsˇak k hrˇ´ıchu˚m se prˇizna´vańı´, jich vyzna´vańı´, a v Kristu se ocˇisˇt’ovańı´ by´ti pokla´daje.

ozˇ bylo od pocˇa´tku, cozˇ jsme

C slyćhali, co jsme ocˇima svy´-

ma videˇli, a co jsme pilneˇ spatrˇili, a cˇeho se ruce nasˇe doty´kaly, o slovu zˇivota, 2 (Nebo ten z ˇ ivot zjeven jest, a my jsme videˇli, a sveˇdcˇ´ıme, i zveˇstujeme va´m ten zˇivot veˇcˇny´, ktery´zˇ byl u Otce, a zjeven jest na´m), 3 Coz ˇ jsme videˇli a slysˇeli, zveˇstujeme va´m, abyste i vy s na´mi obecenstvı´ meˇli, a obecenstvı´ nasˇe aby bylo s Otcem i s Synem jeho Jezukristem. 4 A totot’ pı´s ˇ eme va´m, aby radost vasˇe byla plna´. 5 Tot’ jest tedy zve ˇ stovańı´ to, ktere´zˇ jsme slyćhali od neˇho, a zveˇstujeme va´m: Zˇe Bu˚h jest sveˇtlo, a tmy v neˇm nizˇa´dne´ nenı´. 6 Dı´me-li, z ˇ e s nı´m obecenstvı´ ma´me, a ve tmeˇ chodı´me, lzˇeme, a necˇinı´me pravdy. 7 Paklit’ chodı´me v sve ˇ tle, jako on jest v sveˇtle, obecenstvı´ ma´-

me vespolek, a krev Krista Jezˇ´ısˇe Syna jeho ocˇisˇt’uje na´s od vsˇelike´ho hrˇ´ıchu. 8 Paklit’ dı´me, z ˇ e hrˇ´ıchu nema´me, sami se svodı´me, a pravdy v na´s nenı´. 9 Jestliz ˇ e pak budeme vyzna´vati hrˇ´ıchy sve´, veˇrny´t’ jest Bu˚h a spravedlivy´, aby na´m odpustil hrˇ´ıchy, a ocˇistil na´s od vsˇelike´ nepravosti. 10 Dı´me-li, z ˇ e jsme nehrˇesˇili, cˇinı´me jej lha´rˇem, a nenı´t’ v na´s slova jeho.

KAPITOLA 2. Napomıńa´ k skutecˇne´mu a sta´le´mu prave´ zna´mosti Krista prokazovańı´. 9. Hrozı´ teˇm, kdozˇ la´sky nemajı´, 15. sveˇt milujı´, 18. v Kristu a v cı´rkvi nezu˚sta´vajı´, 22. a Krista zapı´rajı´.

ynaćˇkove´ moji, totot’ va´m pı´-

S sˇi, abyste nehrˇesˇili. Paklit’ by kdo zhrˇesˇil, prˇ´ımluvci ma´me u Otce, Jezˇ´ısˇe Krista spravedlive´ho. 2 A ont’ jest obe ˇ t slitovańı´ za hrˇ´ıchy nasˇe, a netoliko za nasˇe, ale i za vsˇeho sveˇta. 3 A po tomt’ zna ´ me, zˇe jsme jej poznali, jestlizˇe prˇika´zanı´ jeho ostrˇ´ıha´me.

398

I. JAN 2

4 Dı´-lit’ kdo: Zna ´ m jej, a prˇika´zanı´ jeho neostrˇ´ıha´, lha´rˇt’ jest, a pravdy v neˇm nenı´. 5 Ale kdoz ˇ t’ ostrˇ´ıha´ slova jeho, v pravdeˇt’ la´ska Bozˇ´ı v tom jest dokonala´. Po tomt’ zna´me, zˇe jsme v neˇm. 6 Kdo pravı´, z ˇ e v neˇm zu˚sta´va´, tent’ ma´, jakzˇ on chodil, tak choditi. 7 Bratr ˇ ´ı, ne nove´ prˇika´zanı´ pı´sˇi va´m, ale prˇika´zanı´ stare´, ktere´zˇ jste meˇli od pocˇa´tku. A to prˇika´zanı´ stare´ jestit’ slovo to, ktere´zˇ jste slysˇeli od pocˇa´tku. 8 A zase pr ˇ ika´zanı´ nove´ pı´sˇi va´m, ktere´zˇ jest prave´ i v neˇm i v va´s. Nebo tma pomı´jı´, a sveˇtlo to prave´ jizˇ svı´tı´. 9 Kdo pravı´, z ˇ e jest v sveˇtle, a bratra sve´ho nena´vidı´, v temnostit’ jest azˇ posavad. 10 Kdoz ˇ miluje bratra sve´ho, v sveˇtle zu˚sta´va´, a pohorsˇenı´ v neˇm nenı´. 11 Ale kdoz ˇ nena´vidı´ bratra sve´ho, v temnosti jest, a v temnosti chodı´, a nevı´, kam jde; nebo temnost oslepila ocˇi jeho. 12 Pı´s ˇ i va´m, synaćˇkove´, zˇet’ jsou va´m odpusˇteˇni hrˇ´ıchove´ pro jmeńo jeho. 13 Pı´s ˇ i va´m, otcove´, zˇe jste poznali toho, ktery´zˇ jest od pocˇa´tku. Pı´sˇi va´m, mla´denci, zˇe jste svı´teˇzili nad tı´m zlostnı´kem. 14 Pı´s ˇ i va´m, dı´tky, zˇe jste poznali Otce. Psal jsem va´m, ot-

cove´, zˇe jste poznali toho, ktery´zˇ jest od pocˇa´tku. Psal jsem va´m, mla´denci, zˇe silnı´ jste, a slovo Bozˇ´ı v va´s zu˚sta´va´, a zˇe jste svı´teˇzili nad tı´m zlostnı´kem. 15 Nemilujtez ˇ sveˇta, ani teˇch veˇcı´, ktere´zˇ na sveˇteˇ jsou. Miluje-lit’ kdo sveˇt, nenı´t’ la´sky Otcovy v neˇm. 16 Nebo vs ˇ ecko, cozˇ jest na sveˇteˇ, jako zˇa´dost teˇla, a zˇa´dost ocˇ´ı, a pyćha zˇivota, tot’ nenı´ z Otce, ale jest z sveˇta. 17 Sve ˇ t pak hyne i zˇa´dost jeho, ale kdozˇ cˇinı´ vu˚li Bozˇ´ı, tent’ trva´ na veˇky. 18 Dı´tky, poslednı´ hodina jest, a jakozˇ jste slyćhali, zˇe antikrist prˇijı´ti ma´, i nynı´t’ antikristove´ mnozı´ povstali. Odkudzˇ zna´me, zˇe poslednı´ hodina jest. 19 Z na ´ st’vysˇli, ale nebyli z na´s. Nebo byt’ byli z na´s, bylit’ by zu˚stali s na´mi, ale vysˇli z na´s, aby zjeveni byli, zˇe nejsou vsˇickni z na´s. 20 Vy pak ma ´ te pomazańı´ od Svate´ho, a zna´te vsˇecko. 21 Nepsal jsem va ´ m, proto zˇe byste neznali pravdy, ale zˇe ji zna´te, a zˇe vsˇelika´ lezˇ nenı´ z pravdy. 22 A kdo jest lha ´ rˇ? Nenı´-li ten, kdozˇ zapı´ra´, zˇe by Jezˇ´ısˇ nebyl Kristus? Tent’ jest antikrist, kdozˇ zapı´ra´ Otce i Syna. 23 Kaz ˇ dy´ kdozˇ zapı´ra´ Syna, nema´t’ ani Otce.

I. JAN 3 24 A protoz ˇ zu˚stanizˇ v va´s to, cozˇ jste slyćhali od pocˇa´tku. Zu˚stane-lit’ v va´s to, co jste slyćhali od pocˇa´tku, i vy take´ v Synu i v Otci zu˚stanete. 25 A tot’jest to zaslı´benı´, ktere ´ zˇ on na´m zaslı´bil, totizˇ ten zˇivot veˇcˇny´. 26 Tyto ve ˇ ci psal jsem va´m o teˇch, kterˇ´ızˇ va´s svodı´. 27 Ale pomaza ´ nı´ to, ktere´zˇ jste vzali od neˇho, v va´s zu˚sta´va´, anizˇ potrˇebujete, aby kdo ucˇil va´s, ale jakzˇ pomazańı´ to ucˇ´ı va´s o vsˇech veˇcech, a prave´t’ jest a neoklamavatelne´, a jakzˇ naucˇilo va´s, tak v neˇm zu˚sta´vejte. 28 A nynı´, syna ´ cˇkove´, zu˚sta´vejtezˇ v neˇm, abychom, kdyzˇ by se uka´zal, smeˇle´ doufańı´ meˇli, a nebyli zahanbeni od neˇho v prˇ´ıchodu jeho. 29 Pone ˇ vadzˇ vı´te, zˇe on spravedlivy´ jest, znejtezˇ take´, zˇe kazˇdy´, kdozˇ cˇinı´ spravedlnost, z neˇho jest narozen.

KAPITOLA 3. S. Jan k vdeˇcˇnosti Bozˇ´ıch dobrodinı´, 3. i k bedlive´ pilnosti v na´sledovańı´ Krista Pańa veˇrne´ probuzuje, 13. poteˇsˇenou o veˇcˇne´m zˇivoteˇ 16. a o opravdovosti la´sky Kristovy k na´m zmıńku cˇineˇ.

ohled’te, jakou la´sku dal

P na´m Otec, totizˇ abychom

synove´ Bozˇ´ı slouli. Protot’ sveˇt nezna´ na´s, zˇe jeho nezna´. 2 Nejmilejs ˇ ´ı, nynı´ synove´ Bozˇ´ı jsme, ale jesˇteˇt’ se neoka´zalo, co

399

budeme. Vı´met’ pak, zˇe kdyzˇ se oka´zˇe, podobni jemu budeme; nebo videˇti jej budeme tak, jakzˇ jest. 3 A kaz ˇ dy´, kdozˇ ma´ takovou nadeˇji v neˇm, ocˇisˇt’uje se, jakozˇ i on cˇisty´ jest. 4 Kaz ˇ dy´, kdozˇ cˇinı´ hrˇ´ıch, cˇinı´t’ proti za´konu; nebo hrˇ´ıch jest prˇestoupenı´ za´kona. 5 A vı´te, z ˇ e on se oka´zal, aby hrˇ´ıchy nasˇe snˇal, a hrˇ´ıchu v neˇm nenı´. 6 Kaz ˇ dy´ tedy, kdozˇ v neˇm zu˚sta´va´, nehrˇesˇ´ı; ale kazˇdy´, kdozˇ hrˇesˇ´ı, nevideˇl ho, anizˇ ho poznal. 7 Syna ´ cˇkove´, nizˇa´dny´ va´s nesvod’. Kdozˇ cˇinı´ spravedlnost, spravedlivy´ jest, jakozˇ i on jest spravedlivy´. 8 Kdoz ˇ cˇinı´ hrˇ´ıch, z d’a´bla jest; nebo d’a´bel od pocˇa´tku hrˇesˇ´ı. Na tot’ jest zjeven Syn Bozˇ´ı, aby kazil skutky d’a´blovy. 9 Kaz ˇ dy´, kdozˇ se narodil z Boha, hrˇ´ıchu necˇinı´; nebo sı´meˇ jeho v neˇm zu˚sta´va´, anizˇ mu˚zˇe hrˇesˇiti, nebo z Boha narozen jest. 10 Po tomtot’ zjevnı´ jsou synove ´ Bozˇ´ı a synove´ d’a´blovi. Kazˇdy´, kdozˇ necˇinı´ spravedlnosti, nenı´t’ z Boha, a kdozˇ nemiluje bratra sve´ho. 11 Nebo tot’ jest to zve ˇ stovańı´, ktere´zˇ jste slyćhali od pocˇa´tku, abychom milovali jedni druhe´.

400

I. JAN 4

12 Ne jako Kain, ktery ´ zˇ z toho zlostnı´ka byl, a zamordoval bratra sve´ho. A pro kterou prˇ´ıcˇinu zamordoval ho? Proto zˇe skutkove´ jeho byli zlı´, bratra pak jeho spravedlivı´. 13 Nedivtez ˇ se, bratrˇ´ı moji, jestlizˇe va´s sveˇt nena´vidı´. 14 My vı´me, z ˇ e jsme prˇeneseni z smrti do zˇivota, nebo milujeme bratrˇ´ı. Kdozˇ nemiluje bratra, zu˚sta´va´t’ v smrti. 15 Kaz ˇ dy´, kdozˇ nena´vidı´ bratra sve´ho, vrazˇedlnı´k jest, a vı´te, zˇe zˇa´dny´ vrazˇedlnı´k nema´ zˇivota veˇcˇne´ho v sobeˇ zu˚sta´vajıćı´ho. 16 Po tomto jsme poznali la ´ sku, zˇe on dusˇi svou za na´s polozˇil, i myt’ tedy ma´me za bratrˇ´ı dusˇe kla´sti. 17 Kdo by pak me ˇ l statek tohoto sveˇta, a videˇl by bratra sve´ho, an nouzi trpı´, a zavrˇel by strˇeva sva´ prˇed nı´m, kterak la´ska Bozˇ´ı zu˚sta´va´ v neˇm? 18 Syna ´ cˇkove´ moji, nemilujmezˇ slovem, ani jazykem, ale skutkem a pravdou. 19 A po tomt’ pozna ´ va´me, zˇe z pravdy jsme, a prˇed oblıćˇejem jeho spokojı´me srdce sva´. 20 Nebo potupovalo-lit’ by na ´s srdce nasˇe, ovsˇemt’ Bu˚h, ktery´zˇ jest veˇtsˇ´ı nezˇli srdce nasˇe, a zna´ vsˇecko. 21 Nejmilejs ˇ ´ı, jestlizˇet’ by na´s srdce nasˇe nepotupovalo, smeˇlou doufanlivost ma´me k Bohu.

22 A zacˇ bychom ho koli prosili, be´rˇeme od neˇho; nebo prˇika´zanı´ jeho ostrˇ´ıha´me, a to, cozˇ jest libe´ho prˇed oblıćˇejem jeho, cˇ´ını´me. 23 A totot’ jest to pr ˇ ika´zanı´ jeho, abychom veˇrˇili jmeńu Syna jeho Jezukrista, a milovali jedni druhe´, jakozˇ na´m vydal prˇika´zanı´. 24 Nebo kdoz ˇ ostrˇ´ıha´ prˇika´zanı´ jeho, v neˇmt’zu˚sta´va´, a on take´ v neˇm. A po tomt’ pozna´va´me, zˇe zu˚sta´va´ v na´s, totizˇ po Duchu, ktere´hozˇ dal na´m.

KAPITOLA 4. Ucˇ´ı opatrnosti prˇi rozezna´vańı´ sluzˇebnı´ku˚ Kristovyćh od antikristovyćh. 7. La´sku svatou, jako pravy´ vsˇech dobryćh veˇcı´ pu˚vod i cı´l, 18. s jejı´mi uzˇitky zvelicˇuje.

ejmilejsˇ´ı, ne kazˇde´mu du-

N chu veˇrˇte, ale zkusˇujte du-

chu˚, jsou-li z Boha; nebo mnozı´ falesˇnı´ proroci vysˇli na sveˇt. 2 Po tomto znejte Ducha Bozˇ´ıho: Vsˇeliky´ duch, ktery´zˇ vyzna´va´ Jezukrista v teˇle prˇisˇle´ho, z Boha jest. 3 Ale vs ˇ eliky´ duch, ktery´zˇ nevyzna´va´ Jezukrista v teˇle prˇisˇle´ho, nenı´ z Boha; ny´brzˇ tot’jest ten duch antikristu˚v, o ktere´mzˇ jste slyćhali, zˇe prˇijı´ti ma´, a jizˇt’ jest nynı´ na sveˇteˇ. 4 Vy z Boha jste, syna ´ cˇkove´, a svı´teˇzili jste nad nimi; nebo veˇtsˇ´ıt’ jest ten, ktery´zˇ v va´s, nezˇli ten, ktery´zˇ jest v sveˇteˇ.

I. JAN 5 5 Oni z sve ˇ ta jsou, a protozˇ o sveˇtu mluvı´, a sveˇt jich posloucha´. 6 My z Boha jsme. Kdo zna ´ Boha, posloucha´t’na´s; kdozˇ nenı´ z Boha, neposloucha´t’ na´s. A po tomt’ pozna´va´me ducha pravdy a ducha bludu. 7 Nejmilejs ˇ ´ı, milujmezˇ jedni druhe´; nebo la´ska z Boha jest, a kazˇdy´, kdozˇ miluje, z Boha se narodil, a zna´t’ Boha. 8 Kdoz ˇ nemiluje, nezna´ Boha; nebo Bu˚h la´ska jest. 9 V tomt’ zjevena jest la ´ ska Bozˇ´ı k na´m, zˇe Syna sve´ho toho jednorozene´ho poslal Bu˚h na sveˇt, abychom zˇivi byli skrze neˇho. 10 V tomt’ jest la ´ ska, ne zˇe bychom my Boha milovali, ale zˇe on miloval na´s, a poslal Syna sve´ho obeˇt slitovańı´ za hrˇ´ıchy nasˇe. 11 Nejmilejs ˇ ´ı, poneˇvadzˇ tak miloval na´s Bu˚h, i myt’ ma´me jedni druhe´ milovati. 12 Boha z ˇ a´dny´ nikdy nespatrˇil, ale milujeme-lit’jedni druhe´, Bu˚h v na´s prˇeby´va´, a la´ska jeho dokonala´ jest v na´s. 13 Po tomtot’ pozna ´ va´me, zˇe v neˇm prˇeby´va´me, a on v na´s, zˇe z Ducha sve´ho dal na´m. 14 A myt’ jsme vide ˇ li, a sveˇdcˇ´ıme, zˇe Otec poslal Syna spasitele sveˇta.

401

15 Kdoz ˇ by koli vyzna´val, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Syn Bozˇ´ı, Bu˚h v neˇm prˇeby´va´, a on v Bohu. 16 A myt’ jsme poznali, a uve ˇrˇili o la´sce, kterouzˇ Bu˚h ma´ k na´m. Bu˚h la´ska jest, a kdozˇ v la´sce prˇeby´va´, v Bohu prˇeby´va´, a Bu˚h v neˇm. 17 V tomtot’ jest k dokona ´ nı´ sve´mu prˇisˇla la´ska Bozˇı´ s na´mi, abychom bezpecˇne´ doufańı´ meˇli v den soudny´, kdyzˇto, jaky´zˇ jest on, takovı´ i my jsme na tomto sveˇteˇ. 18 Ba ´ zneˇt’ nenı´ v la´sce, ale la´ska dokonala´ ven vyhańı´ ba´zenˇ; nebo ba´zenˇ tra´penı´ ma´, kdozˇ se pak bojı´, nenı´ dokonaly´ v la´sce. 19 My milujeme jej, nebo on prve´ miloval na´s. ˇ ekl-li by kdo: Miluji Boha, 20 R a bratra sve´ho nena´videˇl by, lha´rˇ jest. Nebo kdozˇ nemiluje bratra sve´ho, ktere´hozˇ videˇl, Boha, ktere´hozˇ nevideˇl, kterak mu˚zˇe milovati? 21 A totot’ pr ˇ ika´zanı´ ma´me od neˇho, aby ten, kdozˇ miluje Boha, miloval i bratra sve´ho.

KAPITOLA 5. Pravou vı´ru a milovańı´ za jista´ znamenı´ ućˇastnosti veˇcˇne´ho zˇivota prˇedkla´da´, 14. praveˇ, zˇe takovyćh lidı´ modlitby Pań Bu˚h slysˇ´ı, 18. a oni v hrˇ´ıchy zˇa´dne´ zoumyslneˇ se nevyda´vajı´.

azˇdy´, kdozˇ veˇrˇ´ı, zˇe Jezˇ´ısˇ jest

K Kristus, z Boha se narodil;

402

I. JAN 5

a kazˇdy´, kdozˇ miluje toho, ktery´zˇ zplodil, milujet’ i toho, ktery´zˇ zplozen jest z neˇho. 2 Po tomt’ pozna ´ va´me, zˇe milujeme syny Bozˇ´ı, kdyzˇ Boha milujeme, a prˇika´zanı´ jeho ostrˇ´ıha´me. 3 Nebo tot’ je la ´ ska Bozˇ´ı, abychom prˇika´zanı´ jeho ostrˇ´ıhali; a prˇika´zanı´ jeho nejsou teˇzˇka´. 4 Vs ˇ ecko zajiste´, cozˇ se narodilo z Boha, prˇema´ha´ sveˇt; a tot’ jest to vı´teˇzstvı´, ktere´zˇ prˇema´ha´ sveˇt, vı´ra nasˇe. 5 Kdo jest, jes ˇ to prˇema´ha´ sveˇt, jedine´, kdozˇ veˇrˇ´ı, zˇe Jezˇ´ısˇ jest Syn Bozˇ´ı? 6 Tot’jest ten, ktery ´ zˇ prˇisˇel skrze vodu a krev, Jezˇ´ısˇ Kristus, ne u vodeˇ toliko, ale u vodeˇ a ve krvi. A Duch jest, ktery´zˇ sveˇdectvı´ vyda´va´, zˇe Duch jest pravda. 7 Nebo tr ˇ i jsou, kterˇ´ızˇ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ na nebi: Otec, Slovo, a Duch svaty´, a ti trˇi jedno jsou. 8 A tr ˇ i jsou, kterˇ´ızˇ sveˇdectvı´ vyda´vajı´ na zemi: Duch, a voda, a krev, a ti trˇi jedno jsou. 9 Pone ˇ vadzˇ sveˇdectvı´ lidske´ prˇijı´ma´me, sveˇdectvı´t’ Bozˇ´ı veˇtsˇ´ı jest. Nebo totot’ sveˇdectvı´ jest Bozˇ´ı, ktere´zˇ vysveˇdcˇil o Synu sve´m. 10 Kdoz ˇ veˇrˇ´ı v Syna Bozˇ´ıho, ma´t’ sveˇdectvı´ sa´m v sobeˇ. Kdozˇ neveˇrˇ´ı Bohu, lha´rˇem jej ucˇinil; nebo neuveˇrˇil tomu sveˇdectvı´,

ktere´zˇ vysveˇdcˇil Bu˚h o Synu sve´m. 11 A totot’ jest sve ˇ dectvı´ to, zˇe zˇivot veˇcˇny´ dal na´m Bu˚h, a ten zˇivot v Synu jeho jest. 12 Kdoz ˇ t’ ma´ Syna, ma´t’ zˇivot; kdozˇ nema´ Syna Bozˇ´ıho, zˇivota nema´. 13 Tyto ve ˇ ci psal jsem va´m veˇrˇ´ıcı´m ve jmeńu Syna Bozˇ´ıho, abyste veˇdeˇli, zˇe ma´te veˇcˇny´ zˇivot, a abyste veˇrˇili ve jmeńo Syna Bozˇ´ıho. 14 A totot’jest to sme ˇ le´ doufańı´, ktere´zˇ ma´me k neˇmu, zˇe zacˇ bychom koli prosili podle´ vu˚le jeho, slysˇ´ı na´s. ˇ e pak vı´me, zˇe na´s slysˇ´ı, 15 Z prosili-li bychom zacˇ, podle´ toho vı´me, zˇe ma´me prosby naplneˇne´, ktere´zˇ jsme prˇedkla´dali jemu. 16 Vide ˇ l-li by kdo bratra sve´ho hrˇesˇ´ıcı´ho hrˇ´ıchem ne k smrti, modlizˇ se za neˇj, a da´ jemu Bu˚h zˇivot, totizˇ hrˇesˇ´ıcı´m ne k smrti. Jestit’ hrˇ´ıch k smrti; ne za ten, pravı´m, aby se modlil. 17 Kaz ˇ da´ nepravost jestit’ hrˇ´ıch, ale jestit’hrˇ´ıch ne k smrti. 18 Vı´me, z ˇ e kazˇdy´, kdozˇ se narodil z Boha, nehrˇesˇ´ı; ale ten, kdozˇ narozen jest z Boha, ostrˇ´ıha´ sebe same´ho, a ten zlostnı´k se ho nedoty´ka´. 19 Vı´me, z ˇ e z Boha jsme, ale sveˇt vsˇecken ve zle´m lezˇ´ı.

I. JAN 5 20 A vı´met’, z ˇ e Syn Bozˇ´ı prˇisˇel a dal na´m smysl, abychom poznali toho prave´ho, a jsmet’ v tom prave´m, i v Synu jeho Je-

403

zˇ´ısˇi Kristu. Ont’ jest ten pravy´ Bu˚h a zˇivot veˇcˇny´. 21 Syna ´ cˇkove´, vystrˇ´ıhejte se modl. Amen.

´ EPISˇTOLA DRUHA

(S.) JANA APOSˇTOLA. Milovańı´ svate´ho poneˇvadzˇ i grunt i cı´l a pravidlo jest pravda a jejı´ ućˇastnost, 4. z te´ prˇ´ıcˇiny pilneˇ napomıńa´ k zu˚sta´vańı´ v pravdeˇ, 8. a varovańı´ se vsˇelijakyćh kacı´rˇu˚.

7 Nebo mnozı´ bludar ˇ i vysˇli na sveˇt, kterˇ´ızˇ nevyzna´vajı´ Jezukrista prˇisˇle´ho v teˇle. Takovy´ kazˇdy´ jest bludarˇ a antikrist.

tarsˇ´ı v Kristu vyvolene´ panı´

8 Hled’tez ˇ sebe, abychom neztratili toho, o cˇemzˇ jsme pracovali, ale odplatu plnou abychom vzali.

S i synu˚m jejı´m, ktere´zˇ ja´ mi-

luji v pravdeˇ, a ne sa´m ja´, ale i vsˇickni, kterˇ´ızˇ poznali pravdu, 2 Pro pravdu, ktera ´ zˇ zu˚sta´va´ v na´s, a s na´mit’ bude na veˇky: 3 Budiz ˇ s va´mi milost, milosrdenstvı´, a pokoj od Boha Otce, i od Pańa Jezukrista, Syna Otcova, v pravdeˇ a v la´sce. 4 Zradoval jsem se velmi, z ˇe jsem nalezl neˇktere´ z synu˚ tvyćh, an chodı´ v pravdeˇ, jakozˇ jsme prˇika´zanı´ vzali od Otce. 5 A nynı´ prosı´m tebe, panı´, ne jako nove´ prˇika´zanı´ prˇedkla´daje tobeˇ, ale to, ktere´zˇ jsme meˇli od pocˇa´tku, abychom milovali jedni druhe´. 6 A totot’jest ta la ´ ska, abychom chodili podle´ prˇika´zanı´ jeho. Prˇika´zanı´ pak toto jest, jakzˇ jste slyćhali od pocˇa´tku, abyste v neˇm chodili.

9 Kaz ˇ dy´, kdozˇ prˇestupuje, a nezu˚sta´va´ v ucˇenı´ Kristovu, nema´ Boha; kdozˇ zu˚sta´va´ v ucˇenı´ Kristovu, tent’ i Otce i Syna ma´. 10 Pr ˇ icha´zı´-li kdo k va´m, a tohoto ucˇenı´ neprˇina´sˇ´ı, neprˇijı´mejte ho do domu, anizˇ ho pozdravujte. 11 Nebo kdoz ˇ takove´ho pozdravuje, obcuje skutku˚m jeho zly´m. 12 Mnoho va ´ m psa´ti meˇv, nechteˇl jsem se sveˇrˇiti cˇernidlu a papı´ru, ale ma´mt’ nadeˇji, zˇe k va´m prˇijdu, a u´sty k u´stu˚m mluviti budu, aby radost nasˇe plna´ byla. 13 Pozdravujı´ te ˇ synove´ sestry tve´ v Pańu vyvolene´. Amen.

ˇ ETI´ EPISˇTOLA TR

(S.) JANA APOSˇTOLA. Kterak jedni prˇi druhyćh, a zvla´sˇteˇ otcove´ prˇi dı´tkaćh, ma´me se pravdeˇ teˇsˇiti, 5. prˇ´ıveˇtivı´ by´ti, 10. neprˇa´tely pravdou prˇema´hati, 12. i sveˇdectvı´ pravdeˇ vyda´vati, ucˇ´ı svaty´ Jan.

tarsˇ´ı Gaíovi mile´mu, ktere´-

S hozˇ ja´ miluji v pravdeˇ.

2 Nejmilejs ˇ ´ı, zˇa´da´mt’ obzvla´sˇtneˇ, abys se dobrˇe meˇl, a zdra´v byl, tak jako dusˇe tva´ dobrˇe se ma´. 3 Zradovalt’ jsem se zajiste ´ velice, kdyzˇ prˇisˇli bratrˇ´ı, a sveˇdectvı´ vyda´vali o tve´ uprˇ´ımnosti, kterak ty v uprˇ´ımnosti chodı´sˇ. 4 Nema ´ mt’ veˇtsˇ´ı radosti, nezˇ abych slysˇel, zˇe synove´ moji chodı´ v uprˇ´ımnosti. 5 Nejmilejs ˇ ´ı, veˇrneˇ deˇla´sˇ, cozˇkoli cˇinı´sˇ bratrˇ´ım a hostem, 6 Kter ˇ ´ızˇ sveˇdectvı´ vydali o la´sce tve´ prˇed cı´rkvı´. Ktere´zˇto vyprovodı´sˇ-li, tak jakzˇ slusˇ´ı na Boha, dobrˇe ucˇinı´sˇ. 7 Nebot’ pro jme ´ no jeho vysˇli, a nic nevzali od pohanu˚. 8 Ma ´ met’ tedy my takove´ prˇijı´mati, abychom byli pomocnıći pravdy.

9 Psal jsem zboru vas ˇ emu, ale Diotrefes, ktery´zˇ stojı´ o prvotnost mezi nimi, neprˇijı´ma´ na´s. 10 Protoz ˇ prˇijdu-li tam, prˇipomenut’ skutky jeho, ktere´zˇ cˇinı´, mluveˇ proti na´m zle´ rˇecˇi. A nemaje dosti na tom, i sa´m bratrˇ´ı neprˇijı´ma´, i teˇm, kterˇ´ızˇ by chteˇli, nedopousˇtı´, a ze zboru je vylucˇuje. 11 Nejmilejs ˇ ´ı, nena´sledujzˇ zle´ho, ale dobre´ho. Kdozˇ dobrˇe cˇinı´, z Boha jest; ale kdozˇ zle cˇinı´, nevidı´ Boha. 12 Demetriovi sve ˇ dectvı´ vydańo jest ode vsˇech, i od same´ pravdy; ano i my sveˇdectvı´ o neˇm vyda´va´me, a vı´te, zˇe sveˇdectvı´ nasˇe prave´ jest. 13 Mnohot’ jsem me ˇ l psa´ti, ale nechcit’ psa´ti cˇernidlem a pe´rem. 14 Nebo ma ´ m nadeˇji, zˇe teˇ tudı´zˇ uzrˇ´ım, a u´sty k u´stu˚m mluviti budeme. 15 Pokoj tobe ˇ . Pozdravujı´ teˇ prˇa´tele´. Pozdravizˇ i ty prˇa´tel ze jmeńa.

´ EPISˇTOLA OBECNA

(S.) JUDY APOSˇTOLA. Napomıńa´ s. Judas veˇrˇ´ıcıćh, aby ucˇenı´ aposˇtolske´ho se prˇidrzˇejıće, 3. o tu nejsveˇteˇjsˇ´ı vı´ru ryteˇrˇovali, v nı´ se jako i v sv. la´sce vzdeˇla´vali, nadeˇji svou v Bohu pokla´dajıće. 4. A vystrˇ´ıha´ od kacı´rˇu˚, ohavne´ jejich smysly vycˇ´ıtaje i skutky, 5. i hrozne´ Bozˇ´ı nad nimi pomsty.

udas, Jezˇ´ısˇe Krista sluzˇebbratr pak Jakubu˚v, posveˇceny´m od Boha Otce, a Kristu Jezˇ´ısˇi zachovany´m i povolany´m: 2 Milosrdenstvı´ va ´ m a pokoj i la´ska budizˇ rozmnozˇena. 3 Nejmilejs ˇ ´ı, vsˇecku snazˇnost vynakla´daje na to, abych va´m psal o obecne´m spasenı´, musil jsem psa´ti, va´s napomıńaje, abyste statecˇneˇ bojovali o vı´ru, ktera´zˇ jest jednou dańa svaty´m. 4 Nebot’ podes ˇ li neˇkterˇ´ı lide´ bezbozˇnı´, prve´ jizˇ da´vno poznamenanı´ k tomu potupenı´, kterˇ´ızˇ milost Boha nasˇeho prˇena´sˇejı´ v chlipnost, a toho, ktery´zˇ jest sa´m Hospodin, Boha a Pańa nasˇeho Jezukrista zapı´rajı´. 5 Protoz ˇ videˇlo mi se va´m to prˇipomenouti, kterˇ´ızˇ jednou jizˇ o tom vı´te, zˇe kdyzˇ Pań lid z zemeˇ Egyptske´ vysvobodil, potom ty, kterˇ´ızˇ neveˇrˇ´ıcı´ byli, zatratil.

J nı´k,

6 A ty ande ˇ ly, kterˇ´ızˇ neostrˇ´ıhali sve´ho knı´zˇetstvı´, ale opustili prˇ´ıbytek svu˚j, k soudu velike´ho toho dne vazbou veˇcˇnou pod mra´kotou schoval. 7 Jako Sodoma a Gomora, a okolnı´ meˇsta, kdyzˇ podobny´m zpu˚sobem, jako i tito, v smilstvo se vydali, a odesˇli po teˇle cizı´m, prˇedlozˇena jsou za prˇ´ıklad, pokutu veˇcˇne´ho ohneˇ sna´sˇejıće. 8 Take ´ zˇ podobneˇ i tito, jako v hluboky´ sen pohrˇizˇenı´, teˇlo zajiste´ posˇkvrnˇujı´, panstvı´m pak pohrdajı´, a du˚stojnosti se rouhajı´; 9 Jes ˇ to Michal archandeˇl, kdyzˇ s d’a´blem odpor maje, ha´dal se o teˇlo Mojzˇ´ısˇovo, nesmeˇl vyne´sti soudu zlorˇecˇenı´, ale rˇekl: Ztrescizˇ teˇ Pań. 10 Tito pak, cˇehoz ˇ neznajı´, tomu se rouhajı´; a cozˇ od prˇirozenı´ znajı´, jako nerozumna´ hovada, v tom se posˇkvrnˇujı´. 11 Be ˇ da jim, nebo cestou Kainovou odesˇli, a poblouzenı´m Bala´movy mzdy se vylili, a odporovańı´m Cho´re zahynuli. 12 Tit’jsou na hodech vas ˇ ich posˇkvrny, kterˇ´ızˇ s va´mi hodujıće bezstoudneˇ, sami se pasou; jsou

JUDA oblakove´ bez vody, jimizˇ vı´tr sem i tam tocˇ´ı, stromove´ uvadlı´, neuzˇitecˇnı´, dvakra´t mrtvı´ a vykorˇeneˇnı´, 13 Vztekle ´ vody morˇske´, vymı´tajıćı´ sve´ hanebnosti, hveˇzdy bludne´, jimzˇto mra´kota tmy zachovańa jest na veˇcˇnost. 14 Prorokoval pak take ´ o nich sedmy´ od Adama Enoch, rˇka: Aj, Pań se be´rˇe s svaty´mi tisıći svy´mi, 15 Aby ucˇinil soud vs ˇ echneˇm, a trestal vsˇecky, kterˇ´ızˇ by koli mezi nimi byli bezbozˇnı´, ze vsˇech skutku˚ bezbozˇnosti jejich, v nichzˇ bezbozˇnost paćhali, i ze vsˇech tvrdyćh rˇecˇı´, ktere´zˇ mluvili proti neˇmu hrˇ´ısˇnıći bezbozˇnı´. 16 Tit’ jsou repta ´ ci, sty´skavı´, podle´ zˇa´dostı´ svyćh chodıće, jejichzˇ u´sta mluvı´ pyćhu, pochlebujıće osoba´m pro svu˚j uzˇitek. 17 Ale vy, nejmilejs ˇ ´ı, pamatujte na slova prˇedpoveˇdeˇna´ od aposˇtolu˚ Pańa nasˇeho Jezukrista. 18 Nebot’ pove ˇ deˇli va´m, zˇe v poslednı´m cˇasu budou posmeˇvacˇi,

407

podle´ svyćh bezbozˇnyćh zˇa´dostı´ chodıćı´. 19 Tot’jsou ti, kter ˇ ´ızˇ se sami odtrhujı´, hovadnı´, Ducha Kristova nemajıćı´. 20 Ale vy, nejmilejs ˇ ´ı, vzdeˇla´vajıće se na te´ nejsveˇteˇjsˇ´ı vı´rˇe sve´, v Duchu svate´m modleće se, 21 Ostr ˇ ´ıhejte se v la´sce Bozˇ´ı, ocˇeka´vajıće milosrdenstvı´ Pańa nasˇeho Jezukrista k veˇcˇne´mu zˇivotu. 22 A nad ne ˇ ktery´mi zajiste´ lı´tost meˇjte, rozeznańı´ v tom majıće. 23 Jine ´ pak strasˇenı´m k spasenı´ prˇivozujte, z ohneˇ je vychvacujıće, v nena´visti majıće i tu skrze teˇlo posˇkvrneˇnou sukni. 24 Tomu pak, ktery ´ zˇ mocen jest, zachovati va´s bez u´razu, a postaviti prˇed oblıćˇejem sla´vy sve´ bez u´hony s veselı´m, 25 Same ´ mu moudre´mu Bohu, spasiteli nasˇemu, budizˇ sla´va a velebnost, cı´sarˇstvı´ i moc, i nynı´ i po vsˇecky veˇky. Amen.

ZJEVENI´ (S.) JANA THEOLOGA.

KAPITOLA 1. Svaty´ Jan divne´ videˇnı´, ktere´zˇ jemu 9. na ostroveˇ Patmos 11. Pań Kristus zjevil, vypravuje.

jevenı´ Jezˇ´ısˇe Krista, ktere´zˇ

Z dal jemu Bu˚h, aby uka´zal

sluzˇebnı´ku˚m svy´m, ktere´ veˇci meˇly by se dı´ti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze andeˇla sve´ho sluzˇebnı´ku sve´mu Janovi, 2 Ktery ´ zˇ osveˇdcˇil slovo Bozˇ´ı, a sveˇdectvı´ Jezukristovo, a cozˇkoli videˇl. 3 Blahoslaveny ´, kdozˇ cˇte, i ti, kterˇ´ızˇ slysˇ´ı slova proroctvı´ tohoto, a ostrˇ´ıhajı´ toho, cozˇ napsańo jest v neˇm; nebo cˇas blı´zko jest. 4 Jan sedmi zboru ˚ m, kterˇ´ızˇ jsou v Azii: Milost va´m a pokoj od toho, ktery´zˇ jest, a ktery´zˇ byl, a ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, a od sedmi duchu˚, kterˇ´ızˇ jsou prˇed oblıćˇejem tru˚nu jeho, 5 A od Jez ˇ ´ısˇe Krista, jenzˇ jest sveˇdek veˇrny´, ten prvorozeny´ z mrtvyćh, a knı´zˇe kra´lu˚ zemeˇ, ktery´zˇ zamiloval na´s, a umyl na´s od hrˇ´ıchu˚ nasˇich krvı´ svou, 6 A ucˇinil na ´ s kra´le a kneˇzˇ´ı Bohu a Otci sve´mu, jemuzˇ bud’ sla´va a moc na veˇky veˇku˚. Amen.

7 Aj, be ´ rˇe se s oblaky, a uzrˇ´ıt’jej vsˇelike´ oko, i ti, kterˇ´ızˇ ho bodli; a budou plakati pro neˇj vsˇecka pokolenı´ zemeˇ, jisteˇ. Amen. 8 Ja ´ t’ jsem Alfa i Ome´ga, totizˇ pocˇa´tek i konec, pravı´ Pań, ktery´zˇ jest, a ktery´zˇ byl, a ktery´zˇ prˇijı´ti ma´, ten vsˇemohoucı´. 9 Ja ´ Jan, i bratr va´sˇ, i spoluućˇastnı´k v ssouzˇenı´, i v kra´lovstvı´, i v trpeˇlivosti Jezˇ´ısˇe Krista, byl jsem na ostroveˇ, ktery´zˇ slove Patmos, pro slovo Bozˇ´ı a pro sveˇdectvı´ Jezˇ´ısˇe Krista. 10 A byl jsem u vytrz ˇ enı´ ducha v den Pańeˇ, i uslysˇel jsem za sebou hlas veliky´ jako trouby, 11 An dı´: Ja ´ jsem Alfa i Ome´ga, ten prvnı´ i poslednı´, a cozˇ vidı´sˇ, pisˇ do knihy, a posˇli sedmi zboru˚m, kterˇ´ızˇ jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie. 12 I obra ´ til jsem se, abych videˇl ten hlas, ktery´zˇ mluvil se mnou, a obra´tiv se, uzrˇel jsem sedm svıćnu˚ zlatyćh, 13 A u prostr ˇ ed teˇch sedmi svıćnu˚ podobne´ho Synu cˇloveˇka, oblecˇene´ho v dlouhe´ roucho, a

ZJEVENI´ 2 prˇepa´sane´ho na prsech pasem zlaty´m. 14 Hlava pak jeho a vlasove ´ bı´lı´, jako bı´la´ vlna, jako snı´h, a ocˇi jeho jako plamen ohneˇ. 15 Nohy pak jeho podobne ´ mosazi, jako v peci horˇ´ıcı´; a hlas jeho jako hlas vod mnohyćh. 16 A me ˇ l v prave´ ruce sve´ sedm hveˇzd, a z u´st jeho mecˇ s obou stran ostry´ vycha´zel; a tva´rˇ jeho jako slunce, kdyzˇ jasneˇ svı´tı´. 17 A jakz ˇ jsem jej uzrˇel, padl jsem k noha´m jeho, jako mrtvy´. I polozˇil ruku svou pravou na mne, rˇka ke mneˇ: Neboj se. Ja´ jsem ten prvnı´ i poslednı´, 18 A z ˇ ivy´, jesˇto jsem byl mrtvy´, a aj, zˇivy´ jsem na veˇky veˇku˚. Amen. A ma´m klıćˇe pekla i smrti. 19 Napis ˇ ty veˇci, ktere´zˇ jsi videˇl, a ktere´zˇ jsou, a ktere´zˇ se majı´ dı´ti potom. 20 Tajemstvı´ te ˇ ch sedmi hveˇzd, ktere´zˇ jsi videˇl v pravici me´, a sedm svıćnu˚ zlatyćh: Sedm teˇch hveˇzd jsou andeˇle´ sedmi zboru˚, a sedm svıćnu˚, ktere´zˇs videˇl, jest sedm zboru˚. KAPITOLA 2. S. Jan z rozkazu Pańeˇ psal cˇtyrˇem spra´vcu˚m cˇtyrˇ zboru˚, totizˇ Efezske´ho, 8. Smyrnenske´ho, 12. Pergamenske´ho 18. a Tyatirske´ho.

ndeˇlu Efezske´ cı´rkve pisˇ: To-

A tot’ pravı´ ten, ktery´zˇ drzˇ´ı

teˇch sedm hveˇzd v pravici sve´,

409

ktery´zˇ se procha´zı´ u prostrˇed teˇch sedmi svıćnu˚ zlatyćh: 2 Zna ´ mt’ skutky tve´, a praći tvou, i trpeˇlivost tvou, a zˇe nemu˚zˇesˇ trpeˇti zlyćh; a zkusil jsi teˇch, kterˇ´ızˇ se pravı´ by´ti aposˇtole´, ale nejsou, a shledals je, zˇe jsou lha´rˇi. 3 A sna ´ sˇel jsi, a trpeˇlivost ma´sˇ, a pro jmeńo me´ pracovals a neustal. 4 Ale ma ´ mt’ proti tobeˇ to, zˇe jsi tu prvnı´ la´sku svou opustil. 5 Protoz ˇ pomni, odkud jsi vypadl, a cˇinˇ pokańı´, a prvnı´ skutky. Paklit’ toho nebude, prˇijdu na tebe rychle, a pohnut’ svıćnem tvy´m z mı´sta jeho, nebudesˇ-li pokańı´ cˇiniti. 6 Ale toto ma ´ sˇ, zˇe nena´vidı´sˇ skutku˚ Mikula´sˇencu˚, kteryćhzˇ i ja´ nena´vidı´m. 7 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m: Tomu, kdozˇ svı´teˇzı´, da´m jı´sti z drˇeva zˇivota, ktere´zˇ jest u prostrˇed ra´je Bozˇ´ıho. 8 Ande ˇ lu pak Smyrnenske´ cı´rkve pisˇ: Toto pravı´ ten prvnı´ i poslednı´, ktery´zˇ byl mrtvy´, a ozˇil: 9 Vı´m o skutcıćh tvy ´ ch, i o ssouzˇenı´, a chudobeˇ, (ale bohaty´ jsi), i o rouhańı´ teˇch, kterˇ´ızˇ se pravı´ by´ti Zˇide´, a nejsou, ale zbeˇrˇ satanova. 10 Nebojz ˇ se nic toho, co trpeˇti ma´sˇ. Aj, uvrzˇet’ d’a´bel neˇktere´

410

ZJEVENI´ 2

z va´s do veˇzenı´, abyste zkusˇeni byli, a budete mı´ti u´zkost za deset dnı´. Budizˇ veˇrny´ azˇ do smrti, a da´mt’ korunu zˇivota. 11 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m: Kdo svı´teˇzı´, nebude urazˇen od smrti druhe´. 12 Ande ˇ lu pak Pergamenske´ cı´rkve pisˇ: Totot’ pravı´ ten, ktery´zˇ ma´ ten mecˇ s obou stran ostry´: 13 Vı´m skutky tve ´ , i kde bydlı´sˇ, totizˇ tu, kdezˇ jest stolice satanova, a zˇe drzˇ´ısˇ se jmeńa me´ho, a nezaprˇel jsi vı´ry me´, ani v teˇch dnech, kdyzˇ Antipas, sveˇdek mu˚j veˇrny´, zamordovań jest u va´s, tu, kdezˇ bydlı´ satan. 14 Ale ma ´ mt’ ma´lo proti tobeˇ, zˇe tam ma´sˇ ty, kterˇ´ızˇ drzˇ´ı ucˇenı´ Bala´movo, ktery´zˇ ucˇil Bala´ka pohorsˇenı´ kla´sti prˇed oblıćˇejem synu˚ Izraelskyćh, aby jedli modla´m obeˇtovane´, a smilnili. 15 Tak i ty ma ´ sˇ ty, kterˇ´ızˇ drzˇ´ı ucˇenı´ Mikula´sˇencu˚, cozˇ ja´ v nena´visti ma´m. ˇ inizˇ pokańı´. Pakli nebu16 C desˇ, prˇijdu na tebe brzy, a bojovati budu s nimi mecˇem u´st svyćh. 17 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m: Tomu, kdozˇ vı´teˇzı´, da´m jı´sti tu mannu skrytou, a da´m jemu kameńek bı´ly´, a na tom kameńku jmeńo nove´ napsane´, ktere´hozˇ zˇa´dny´ nevı´, nezˇ ten, kdozˇ je prˇijı´ma´.

18 Ande ˇ lu pak Tyatirske´ cı´rkve pisˇ: Totot’ pravı´ Syn Bozˇ´ı, ktery´zˇ ma´ ocˇi jako plamen ohneˇ, a jehozˇ nohy podobne´ jsou mosazi: 19 Zna ´ mt’ skutky tve´, i la´sku, i prˇisluhovańı´, i veˇrnost, i trpeˇlivost tvou, a skutky tve´, i ty poslednı´ veˇtsˇ´ı nezˇli prvnı´. 20 Ale ma ´ mt’ ma´lo proti tobeˇ, zˇe necha´va´sˇ zˇeny Jeza´bel, ktera´zˇ se by´ti pravı´ prorokynı´, aby ucˇila a svozovala sluzˇebnı´ky me´, aby smilnili, a jedli modla´m obeˇtovane´. 21 Ale dalt’ jsem jı´ cˇas, aby pokańı´ cˇinila z smilstva sve´ho, a vsˇak necˇinila. 22 Aj, ja ´ uvrhu ji na lozˇe, i ty, kterˇ´ızˇ cizolozˇ´ı s nı´, v ssouzˇenı´ prˇevelike´, jestlizˇe nebudou cˇiniti pokańı´ z skutku˚ svyćh. 23 A syny jejı´ zmorduji smrtı´; i zveˇdı´t’ vsˇecky cı´rkve, zˇet’ jsem ja´ zpytatel ledvı´ i srdce, a odplatı´m va´m jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚ vasˇich. 24 Va ´ mt’ pak pravı´m i jiny´m Tyatirsky´m, kterˇ´ızˇkoli nemajı´ ucˇenı´ tohoto, a kterˇ´ızˇ nepoznali hlubokosti satanovy, jakzˇ rˇ´ıkajı´: Nevzlozˇ´ımt’ na va´s jine´ho brˇemene. 25 A vs ˇ ak to, cozˇ ma´te, drzˇte, dokudzˇ neprˇijdu. 26 Kdoz ˇ by pak vı´teˇzil, a ostrˇ´ıhal azˇ do konce skutku˚ myćh, da´m jemu moc nad pohany.

ZJEVENI´ 3 27 I budet’je spravovati prutem zˇelezny´m, a jako na´doba hrncˇ´ırˇova strˇ´ıskańi budou, jakzˇ i ja´ vzal jsem od Otce sve´ho. 28 A da ´ m jemu hveˇzdu jitrˇnı´. 29 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m.

KAPITOLA 3. Troje psanı´ Jana s. ke trˇem spra´vcu˚m, totizˇ Sardinske´mu, 7. Filadelfitske´mu, 14. Laodicenske´mu, ktere´zˇ veˇrny´m sluzˇebnı´ku˚m cı´rkve mı´sto zrcadla by´ti mu˚zˇe, jako i prˇedesˇle´ cˇtvero.

ndeˇlu pak cı´rkve Sardinske´

A pisˇ: Toto pravı´ ten, ktery´zˇ

ma´ sedm duchu˚ Bozˇ´ıch a sedm teˇch hveˇzd: Vı´m skutky tve´, zˇe ma´sˇ jmeńo, zˇe jsi zˇiv, ale jsi mrtvy´. 2 Budiz ˇ bedlivy´, a utvrzujzˇ jine´ umı´rajıćı´. Nebot’ jsem nenalezl skutku˚ tvyćh plnyćh prˇed Bohem. 3 Pomniz ˇ tedy, co jsi prˇijal a slysˇel, a ostrˇ´ıhej, a cˇinˇ pokańı´. Pakli bdı´ti nebudesˇ, prˇijdut’ na teˇ jako zlodeˇj, a nezvı´sˇ, v kterou hodinu na teˇ prˇijdu. 4 Ale ma ´ sˇ neˇktere´ osoby i v Sardis, ktere´zˇ neposˇkvrnily roucha sve´ho, protozˇ budout’ se se mnou procha´zeti v bı´le´m rousˇe; nebo jsou hodni. 5 Kdo svı´te ˇ zı´, tent’ bude odıń rouchem bı´ly´m; a nikolit’ nevymazˇi jmeńa jeho z knihy zˇivota, ale vyzna´mt’jmeńo jeho prˇed oblıćˇejem Otce sve´ho i prˇed andeˇly jeho.

411

6 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m. 7 Ande ˇ lu pak Filadelfitske´ cı´rkve pisˇ: Totot’ pravı´ ten svaty´ a pravy´, ktery´zˇ ma´ klıćˇ Davidu˚v, ktery´zˇto otvı´ra´, a zˇa´dny´ nezavı´ra´, a zavı´ra´, zˇa´dny´ pak neotvı´ra´: 8 Vı´m skutky tve ´ . Aj, postavil jsem prˇed tebou dve´rˇe otevrˇene´, a zˇa´dny´t’ jich nemu˚zˇe zavrˇ´ıti. Nebo ma´sˇ acˇ nevelikou moc, a ostrˇ´ıhal jsi slova me´ho, a nezaprˇels jmeńa me´ho. 9 Aj, da ´ va´mt’ z zbeˇrˇi satanovy ty, kterˇ´ızˇ se pravı´ by´ti Zˇide´, a nejsou, ale klamajı´. Aj, zpu˚sobı´m to, zˇet’ prˇijdou a budou se klaneˇti prˇed nohama tvy´ma, a poznajı´t’, zˇe jsem ja´ teˇ miloval. 10 A pone ˇ vadzˇ jsi ostrˇ´ıhal slova trpeˇlivosti me´, i ja´t’ tebe ostrˇ´ıhati budu od hodiny pokusˇenı´, ktera´zˇ prˇijı´ti ma´ na vsˇecken sveˇt, aby zkusˇeni byli obyvatele´ zemeˇ. 11 Aj, pr ˇ ijdut’ brzy. Drzˇ se toho, co ma´sˇ, aby zˇa´dny´ nevzal koruny tve´. 12 Kdo svı´te ˇ zı´, ucˇinı´m jej sloupem v chra´meˇ Boha sve´ho, a nevyjdet’ jizˇ vıće ven; a napı´sˇit’ na neˇm jmeńo Boha sve´ho, a jmeńo meˇsta Boha sve´ho, nove´ho Jeruzale´ma sstupujıćı´ho s nebe od Boha me´ho, i jmeńo sve´ nove´. 13 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m.

ZJEVENI´ 4

412

14 Ande ˇ lu pak cı´rkve Laodicenske´ pisˇ: Toto pravı´ Amen, sveˇdek ten veˇrny´ a pravy´, pocˇa´tek stvorˇenı´ Bozˇ´ıho: 15 Vı´mt’ skutky tve ´ , zˇe ani jsi ´ bys stustudeny´, ani horky´. O deny´ byl aneb horky´. 16 A tak z ˇ e jsi vlazˇny´, a ani studeny´, ani horky´, vyvrhu teˇ z u´st svyćh. 17 Nebo pravı´s ˇ : Bohaty´ jsem, a zbohatl jsem, a zˇa´dne´ho nepotrˇebuji, a nevı´sˇ, zˇe jsi bı´dny´, a mizerny´, i chudy´, i slepy´, i nahy´. 18 Radı´mt’, abys sobe ˇ koupil ode mne zlata ohneˇm zprubovane´ho, abys byl bohaty´, a roucho bı´le´, abys oblecˇen byl, a neokazovala se hanba nahoty tve´. A ocˇ´ı svyćh pomazˇ kollyrium, abys videˇl. 19 Ja ´ ktere´zˇkoli miluji, ka´ra´m a tresci; rozhorlizˇ se tedy, a cˇinˇ pokańı´. 20 Aj, stojı´mt’ u dver ˇ ´ı, a tluku. Jestlizˇet’ by kdo uslysˇel hlas mu˚j, a otevrˇel dve´rˇe, vejdut’ k neˇmu, a budu s nı´m vecˇerˇeti, a on se mnou. 21 Kdoz ˇ svı´teˇzı´, da´m jemu sedeˇti s sebou na tru˚nu sve´m, jako i ja´ svı´teˇzil jsem, a sedı´m s Otcem svy´m na tru˚nu jeho. 22 Kdo ma ´ usˇi, slysˇ, co Duch pravı´ cı´rkvı´m.

KAPITOLA 4. Videˇl s. Jan Pańa sedıćı´ho na stolici u prostrˇed cˇtyrˇmecı´tma starcu˚, 5. a prˇi tom

bly´skańı´, zvuk, hromobitı´, lampy, 6. sklene´ morˇe, 7. cˇtvero zvı´rˇat, a tak Bozˇ´ı sla´vu.

otom jsem videˇl, a aj, dve´rˇe

P otevrˇene´ v nebi, a ten hlas

prvnı´, ktery´zˇ jsem byl slysˇel jako trouby, an mluvı´ se mnou, rˇkoucı´: Vstup sem, a uka´zˇit’, co se ma´ dı´ti potom. 2 A hned jsem byl u vytrz ˇ enı´ ducha, a aj, tru˚n postaven byl na nebi, a na tru˚nu jeden sedeˇl. 3 A ten, ktery ´ zˇ sedeˇl, podoben byl oblıćˇejem kameni jaspidu a sardiovi; a vu˚kol toho tru˚nu byla duha, na pohledeˇnı´ podobna´ smaragdu. 4 A okolo toho tru ˚ nu bylo tru˚nu˚ cˇtyrˇmecı´tma, a na teˇch tru˚nıćh videˇl jsem cˇtyrˇmecı´tma starcu˚ sedıćıćh, oblecˇenyćh v roucha bı´la´. A meˇli na hlavaćh svyćh koruny zlate´. 5 A z toho tru ˚ nu pocha´zelo bly´skańı´, a hromobitı´, a hlasove´. A sedm lamp ohnivyćh horˇ´ıcıćh prˇed tru˚nem, jenzˇ jsou sedm duchu˚ Bozˇ´ıch. 6 Bylo take ´ prˇed tı´m tru˚nem morˇe sklene´, podobne´ krˇisˇta´lu, a u prostrˇed tru˚nu a vu˚kol tru˚nu cˇtvero zvı´rˇat, plnyćh ocˇ´ı s prˇedu i s zadu. 7 Prvnı´ pak to zvı´r ˇ e podobne´ bylo lvu, a druhe´ zvı´rˇe podobne´ teleti, a trˇetı´ zvı´rˇe majıćı´ tva´rnost cˇloveˇka, a cˇtvrte´ zvı´rˇe podobne´ orlu letıćı´mu.

ZJEVENI´ 5 8 A jedno kaz ˇ de´ z teˇch cˇtyrˇ zvı´rˇat meˇlo sˇest krˇ´ıdel okolo, a vnitrˇ plna´ byla ocˇ´ı, a nemeˇla odpocˇinutı´ dnem i nocı´, rˇ´ıkajıće: Svaty´, svaty´, svaty´ Pań Bu˚h vsˇemohoucı´, ktery´zˇ byl, a jest, i prˇijı´ti ma´. 9 A kdyz ˇ ta zvı´rˇata vzda´vala sla´vu, a cˇest, i dı´ku˚ cˇineˇnı´ sedıćı´mu na tru˚nu, tomu zˇive´mu na veˇky veˇku˚, 10 Padlo teˇch cˇtyrˇmecı´tma starcu˚ prˇed oblıćˇejem toho sedıćı´ho na tru˚nu, a klaneˇlo se tomu zˇive´mu na veˇky veˇku˚, a metali koruny sve´ prˇed tru˚nem, rˇkouce: 11 Hoden jsi, Pane, pr ˇ ijı´ti sla´vu, a cˇest, i moc; nebo ty jsi stvorˇil vsˇecky veˇci, a pro vu˚li tvou trvajı´, i stvorˇeny jsou.

KAPITOLA 5. Knihu zapecˇeteˇnou Berańek prˇijal, 11. protozˇ od andeˇlu˚, zvı´rˇat, starcu˚, 13. a ode vsˇeho stvorˇenı´, spolu s sedıćı´m na tru˚nu, jednostejnou cˇest, sla´vu a chva´lu sobeˇ cˇineˇnou meˇl.

videˇl jsem po pravici sedı´-

I cı´ho na tru˚nu knihu popsa-

nou vnitrˇ i zevnitrˇ, zapecˇeteˇnou sedmi pecˇetmi. 2 A vide ˇ l jsem andeˇla silne´ho, volajıćı´ho hlasem veliky´m: Kdo jest hoden otevrˇ´ıti tu knihu, a zrusˇiti pecˇeti jejı´? 3 I nemohl z ˇ a´dny´, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemı´, otevrˇ´ıti te´ knihy, ani pohledeˇti do nı´.

413

4 Procˇez ˇ ja´ plakal jsem velmi, zˇe nenı´ nalezen zˇa´dny´, kdo by hoden byl otevrˇ´ıti a cˇ´ısti tu knihu, ani pohledeˇti do nı´. 5 Tedy jeden z te ˇ ch starcu˚ rˇekl mi: Neplacˇ. Aj, svı´teˇzilt’ lev, ten ktery´zˇ jest z pokolenı´ Judova, korˇen Davidu˚v, aby otevrˇel tu knihu, a zrusˇil sedm pecˇetı´ jejıćh. 6 I pohlede ˇ l jsem, a aj, mezi tru˚nem a cˇtyrˇmi teˇmi zvı´rˇaty a mezi teˇmi starci Berańek stojı´ jako zabity´, maje sedm rohu˚ a sedm ocˇ´ı, jenzˇ jsou sedm duchu˚ Bozˇ´ıch, poslanyćh na vsˇecku zemi. 7 I pr ˇ isˇel a vzal tu knihu z pravice toho, ktery´zˇ sedeˇl na tru˚nu. 8 A jakz ˇ vzal tu knihu, hned teˇch cˇtvero zvı´rˇat a teˇch cˇtyrˇmecı´tma starcu˚ padlo prˇed tı´m Berańkem, majıće jeden kazˇdy´ z nich harfu, a bańeˇ zlate´ plne´ vu˚neˇ, jenzˇ jsou modlitby svatyćh. 9 A zpı´vali pı´sen ˇ novou, rˇkouce: Hoden jsi vzı´ti tu knihu, a otevrˇ´ıti pecˇeti jejı´. Nebo jsi zabit, a vykoupils na´s Bohu krvı´ svou ze vsˇelike´ho pokolenı´ a jazyku a lidu i na´rodu. 10 A ucˇinil jsi na ´ s Bohu nasˇemu kra´le a kneˇzˇ´ı, a budeme kralovati na zemi. 11 I vide ˇ l jsem a slysˇel hlas andeˇlu˚ mnohyćh okolo toho tru˚nu a teˇch zvı´rˇat i starcu˚, a byl jich

ZJEVENI´ 6

414

pocˇet stokra´t tisıć tisıću˚ a desetkra´t sto tisıću˚, ˇ koucıćh veliky´m hlasem: 12 R Hodent’ jest ten Berańek zabity´ vzı´ti moc, a bohatstvı´, i moudrost, i sı´lu, i cˇest, i sla´vu, i pozˇehnańı´. 13 Te ´ zˇ vsˇecko stvorˇenı´, ktere´zˇ jest na nebi, i na zemi, i pod zemı´, i v morˇi, i vsˇecko, cozˇ v nich jest, slysˇel jsem rˇkoucı´: Sedıćı´mu na tru˚nu a Berańkovi pozˇehnańı´, cˇest a sla´va i sı´la na veˇky veˇku˚. ˇ tvero pak teˇch zvı´rˇat rˇeklo: 14 C Amen. A teˇch cˇtyrˇmecı´tma starcu˚ padlo, a klaneˇli se zˇive´mu na veˇky veˇku˚. KAPITOLA 6. Prˇi otvı´rańı´ sˇesti pecˇetı´ 12. beˇh a zpu˚sob veˇku˚ budoucıćh, 14. azˇ i den soudu poslednı´ho, pod divny´mi figu˚rami jest uka´zań.

videˇl jsem, kdyzˇ otevrˇel ten

I Berańek jednu z teˇch pecˇetı´,

a slysˇel jsem jedno ze cˇtyrˇ zvı´rˇat, ano pravı´, jako hlasem hromovy´m: Pod’, a viz. 2 I pohlede ˇ l jsem, a aj, ku˚nˇ bı´ly´, a ten, ktery´zˇ sedeˇl na neˇm, meˇl lucˇisˇteˇ. A dańa jest jemu koruna, i vyjel, prˇema´haje, a aby prˇema´hal. 3 A kdyz ˇ otevrˇel pecˇet druhou, slysˇel jsem druhe´ zvı´rˇe, rˇkoucı´: Pod’, a viz. 4 I vys ˇ el jiny´ ku˚nˇ ryzı´. A sedıćı´mu na neˇm dańo jest, aby pokoj vyzdvihl z zemeˇ, aby se

vespolek mordovali; a dań jemu mecˇ veliky´. 5 A kdyz ˇ otevrˇel pecˇet trˇetı´, slysˇel jsem trˇetı´ zvı´rˇe, rˇkoucı´: Pod’, a viz. I pohledeˇl jsem, a aj, ku˚nˇ vrany´, a ten, ktery´zˇ na neˇm sedeˇl, meˇl va´hu v ruce sve´. 6 I slys ˇ el jsem hlas z prostrˇedku teˇch cˇtyrˇ zvı´rˇat, an pravı´: Meˇrˇice psˇenice za penı´z, a trˇi meˇrˇice jecˇmene za penı´z, oleji pak a vıńu nesˇkod’. 7 A kdyz ˇ otevrˇel pecˇet cˇtvrtou, slysˇel jsem hlas cˇtvrte´ho zvı´rˇete, rˇkoucı´: Pod’, a viz. 8 I pohlede ˇ l jsem, a aj, ku˚nˇ plavy´, a toho, ktery´zˇ sedeˇl na neˇm, jmeńo bylo smrt, a peklo sˇlo za nı´m. I dańa jest jim moc nad cˇtvrty´m dı´lem zemeˇ, aby mordovali mecˇem, a hladem, a morem, a sˇelmami zemsky´mi. 9 A kdyz ˇ otevrˇel pecˇet pa´tou, videˇl jsem pod olta´rˇem dusˇe zmordovanyćh pro slovo Bozˇ´ı a pro sveˇdectvı´, ktere´zˇ vyda´vali. 10 I volali hlasem veliky ´ m, rˇkouce: Azˇ dokud, Pane svaty´ a pravy´, nesoudı´sˇ, a nemstı´sˇ krve nasˇ´ı nad teˇmi, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi? 11 Tedy da ´ no jednomu kazˇde´mu z nich roucho bı´le´, a rˇecˇeno jim, aby odpocˇ´ıvali jesˇteˇ za maly´ cˇas, azˇ by se naplnil pocˇet spolusluzˇebnı´ku˚ jejich a bratrˇ´ı jejich, kterˇ´ızˇ zmordovańı´ by´ti majı´, jako i oni.

ZJEVENI´ 7 12 I pohlede ˇ l jsem, kdyzˇ otevrˇel pecˇet sˇestou, a aj, zemeˇ trˇesenı´ velike´ stalo se, a slunce zcˇernalo, jako pytel zˇ´ıneˇny´, a meˇsıć vsˇecken byl jako krev. 13 A hve ˇ zdy nebeske´ padaly na zemi, podobneˇ jako drˇevo fı´kove´ smı´ta´ s sebe ovoce sve´, kdyzˇ od velike´ho veˇtru klaćeno by´va´. 14 A nebe se schovalo jako kniha zavrˇena´, a vsˇelika´ hora i ostrovove´ z mı´sta sve´ho pohnuli se. 15 A kra ´ love´ zemeˇ, i knı´zˇata, i bohatı´, a u´rˇednıći, a mocnı´, i kazˇdy´ sluzˇebnı´k, i vsˇeliky´ svobodny´, skryli se v jeskynıćh a v ska´lı´ hor. 16 A r ˇ ekli hora´m i ska´lı´: Padneˇte na na´s, a skrejte na´s prˇed tva´rˇ´ı toho, ktery´zˇ sedı´ na tru˚nu, a prˇed hneˇvem toho Berańka. 17 Nebot’ jest pr ˇ isˇel ten den veliky´ hneˇvu jeho. I kdo bude moci osta´ti?

KAPITOLA 7. Videˇl s. Jan cˇtyrˇi andeˇly, 2. a pa´te´ho k ochrańeˇnı´ veˇrnyćh prˇisˇle´ho. 4. Slysˇel pocˇet znamenanyćh, 9. videˇl cı´rkev a nescˇ´ıslny´ za´stup prˇed tru˚nem stojıćıćh, 11. a s andeˇly v prˇedivne´ sla´veˇ Boha radostneˇ chva´lıćıćh.

otom pak videˇl jsem cˇtyrˇi

P andeˇly, stojıćı´ na cˇtyrˇech

u´hlech zemeˇ, drzˇ´ıcı´ cˇtyrˇi veˇtry zemske´, aby neva´l vı´tr na zemi, ani na morˇe, ani na zˇa´dny´ strom.

415

2 A vide ˇ l jsem jine´ho andeˇla, vystupujıćı´ho od vyćhodu slunce, majıćı´ho pecˇet Boha zˇive´ho. Ktery´zˇ zvolal hlasem veliky´m na ty cˇtyrˇi andeˇly, jimzˇ dańo, aby sˇkodili zemi a morˇi, ˇ ka: Nesˇkod’te zemi, ani mo3R rˇi, ani stromu˚m, dokudzˇ neznamena´me sluzˇebnı´ku˚ Boha sve´ho na cˇelıćh jejich. 4 I slys ˇ el jsem pocˇet znamenanyćh, sto cˇtyrˇidceti a cˇtyrˇi tisıće jich znamenańo ze vsˇech pokolenı´ synu˚ Izraelskyćh. 5 Z pokolenı´ Juda dvana ´ cte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Ruben dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Ga´d dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh. 6 Z pokolenı´ Asser dvana ´ cte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Neftalı´m dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Manasses dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh. 7 Z pokolenı´ Simeon dvana ´ cte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Le´vı´ dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Izachar dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh. 8 Z pokolenı´ Zabulon dvana ´ cte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Jozef dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh, z pokolenı´ Beniamin dvanaćte tisıću˚ znamenanyćh. 9 Potom pohlede ˇ l jsem, a aj, za´stup veliky´, ktere´hozˇ by zˇa´dny´ prˇecˇ´ısti nemohl, ze vsˇech na´-

416

ZJEVENI´ 8

rodu˚ a pokolenı´ a lidı´ i jazyku˚, ani stojı´ prˇed tru˚nem a prˇed oblıćˇejem Berańka, oblecˇeni jsouce v bı´le´ roucho, a palmy v rukou jejich. 10 A volali hlasem veliky ´ m, rˇkouce: Spasenı´ jest od Boha nasˇeho na tru˚nu sedıćı´ho a od Berańka. 11 A vs ˇ ickni andeˇle´ sta´li okolo tru˚nu a starcu˚ a cˇtyrˇ zvı´rˇat. I padli prˇed tru˚nem na tva´rˇi sve´, a klaneˇli se Bohu, ˇ kouce: Amen. Pozˇehnańı´, 12 R a sla´va, a moudrost, a dı´ku˚ cˇineˇnı´, a cˇest, a moc, i sı´la Bohu nasˇemu na veˇky veˇku˚. Amen. 13 I promluvil ke mne ˇ jeden z teˇch starcu˚, a rˇekl mi: Kdo jsou tito oblecˇenı´ v bı´le´ roucho? A odkud prˇisˇli? 14 I r ˇ ekl jsem jemu: Pane, ty vı´sˇ. I rˇekl mi: To jsou ti, kterˇ´ızˇ prˇisˇli z velike´ho ssouzˇenı´, a umyli roucha sva´, a zbı´lili je ve krvi Berańkoveˇ. 15 Protoz ˇ jsou prˇed tru˚nem Bozˇ´ım, a slouzˇ´ı jemu dnem i nocı´ v chra´meˇ jeho; a ten, ktery´zˇ sedı´ na tru˚nu, zasteˇnˇovati je bude. 16 Nebudout’ lacˇne ˇ ti vıće, ani zˇ´ızniti vıće, a nebude bı´ti na neˇ slunce, ani zˇa´dne´ horko. 17 Nebo Bera ´ nek, ktery´zˇ jest u prostrˇed tru˚nu, pa´sti je bude, a dovedet’ je k zˇivy´m studnicı´m vod, a setrˇe Bu˚h vsˇelikou slzu s ocˇ´ı jejich.

KAPITOLA 8. Pecˇet sedma´ otevrˇ´ına. 2. Sedm andeˇlu˚ se postavilo prˇed Pańem. 3. Jiny´ andeˇl kadil prˇi olta´rˇi. 7. Potom z teˇch sedmi andeˇlu˚ cˇtyrˇi, jeden po druhe´m, troubili, a v tom prˇehrozne´ Bozˇ´ı pokuty sveˇtu jsou prˇeduka´zańy.

kdyzˇ otevrˇel pecˇet sedmou,

A stalo se mlcˇenı´ na nebi,

jako za pu˚l hodiny. 2 I vide ˇ l jsem sedm teˇch andeˇlu˚, kterˇ´ızˇ stojı´ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, jimzˇ dańo sedm trub. 3 A jiny ´ andeˇl prˇisˇel, a postavil se prˇed olta´rˇem, maje kadidlnici zlatou. I dańi jsou jemu za´palove´ mnozı´, aby je obeˇtoval s modlitbami vsˇech svatyćh na olta´rˇi zlate´m, ktery´zˇ jest prˇed tru˚nem. 4 I vstoupil dy ´ m za´palu˚ s modlitbami svatyćh z ruky andeˇla prˇed oblıćˇej Bozˇ´ı. 5 I vzal ande ˇ l kadidlnici, a naplnil ji ohneˇm z olta´rˇe, a svrhl ji na zem. I stalo se hromobitı´, a hlasove´, a bly´skańı´, i zemeˇ trˇesenı´. 6 A te ˇ ch sedm andeˇlu˚, kterˇ´ızˇ meˇli sedm trub, prˇipravili se, aby troubili. 7 I zatroubil prvnı´ ande ˇ l, a stalo se krupobitı´ a ohenˇ smı´sˇeny´ se krvı´, a svrzˇeno jest to na zem. A trˇetı´ dı´l stromu˚ shorˇel, a vsˇecka tra´va zelena´ spa´lena jest. 8 Potom zatroubil druhy ´ andeˇl, a jako hora velika´ ohneˇm horˇ´ıcı´

ZJEVENI´ 9 uvrzˇena jest do morˇe. I obraćen jest v krev trˇetı´ dı´l morˇe. 9 A zemr ˇ el v morˇi trˇetı´ dı´l stvorˇenı´ teˇch, ktera´zˇ meˇla dusˇi, a trˇetı´ dı´l lodı´ zhynul. 10 A tr ˇ etı´ andeˇl zatroubil, i spadla s nebe hveˇzda velika´, horˇ´ıcı´ jako pochodneˇ, a padla na trˇetı´ dı´l rˇek a do studnic vod. 11 Te ´ pak hveˇzdy jmeńo bylo Pelynek. I obra´til se trˇetı´ dı´l vod v pelynek, a mnoho lidı´ zemrˇelo od teˇch vod, nebo byly zhorˇkly. 12 Potom cˇtvrty ´ andeˇl zatroubil, i uderˇena jest trˇetina slunce, a trˇetina meˇsıće, a trˇetı´ dı´l hveˇzd, tak zˇe se trˇetı´ dı´l jich zatmeˇl, a trˇetina dne nesvı´tila, a te´zˇ podobneˇ i noci. 13 I vide ˇ l jsem a slysˇel andeˇla jednoho, an letı´ po prostrˇedku nebe, a pravı´ hlasem veliky´m: Beˇda, beˇda, beˇda teˇm, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi, pro jine´ hlasy trub trˇ´ı andeˇlu˚, kterˇ´ızˇ majı´ troubiti.

KAPITOLA 9. Pa´ty´ andeˇl zatroubil, 3. a prˇehrozna´ tra´penı´ lidı´ skrze kobylky vylita jsou na bezbozˇne´. 13. Po zatroubenı´ pak sˇeste´ho andeˇla rozva´zańi jsou cˇtyrˇi zhoubcove´ lidı´, 16. a k tomu prˇidań prˇeveliky´ pocˇet strasˇlivyćh jezdcu˚.

otom andeˇl pa´ty´ zatroubil,

P i videˇl jsem, zˇe hveˇzda s

nebe spadla na zem, a dań jest jı´ klıćˇ od studnice propasti.

417

2 Ktera ´ zˇto otevrˇela studnici propasti. I vysˇel dy´m z te´ studnice jako dy´m z peci velike´, i zatmeˇlo se slunce i poveˇtrˇ´ı od dymu te´ studnice. 3 A z toho dymu vys ˇ ly kobylky na zemi, jimzˇ dańa jest moc, jakouzˇ moc majı´ sˇtı´rove´ zemsˇtı´. 4 Ale r ˇ ecˇeno jim, aby nesˇkodily tra´veˇ zemske´, ani cˇemu zelene´mu, ani ktere´mukoli stromovı´, nezˇ toliko lidem, kterˇ´ızˇ nemajı´ znamenı´ Bozˇ´ıho na cˇelıćh svyćh. 5 Da ´ no jest pak jim, ne aby je zabı´jely, ale tra´pily za peˇt meˇsıću˚, a aby tra´penı´ jich bylo jako tra´penı´ od sˇtı´ra, kdyzˇ by usˇt’kl cˇloveˇka. 6 Protoz ˇ v teˇch dnech hledati budou lide´ smrti, ale nenaleznou jı´, a zˇa´dati budou zemrˇ´ıti, ale smrt utecˇe od nich. 7 Zpu ˚ sob pak teˇch kobylek podobny´ byl konˇu˚m prˇipraveny´m k boji, a na hlavaćh jejich byly jako koruny podobne´ zlatu, a tva´rˇi jejich jako tva´rˇi lidske´. 8 A me ˇ ly vlasy jako vlasy zˇenske´, a zubove´ jejich byli jako lvu˚. 9 Me ˇ ly take´ pancı´rˇe jako pancı´rˇe zˇelezne´, a zvuk krˇ´ıdel jejich jako zvuk vozu˚, kdyzˇ mnozˇstvı´ konı´ beˇzˇ´ı k boji. 10 A me ˇ ly ocasy podobne´ sˇtı´ru˚m, a zˇihadla v ocasıćh jejich

418

ZJEVENI´ 10

byla, a moc jejich byla sˇkoditi lidem za peˇt meˇsıću˚. 11 Me ˇ ly pak nad sebou kra´le, andeˇla propasti, jemuzˇ jmeńo ˇ ecky AZˇidovsky Abaddon, a R pollyon. 12 Bı´da jedna pominula, a aj, prˇijdou jesˇteˇ dveˇ bı´dy potom. 13 Tedy s ˇ esty´ andeˇl zatroubil, i slysˇel jsem hlas jeden ze cˇtyrˇ rohu˚ olta´rˇe zlate´ho, ktery´zˇ jest prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, ˇ koucı´ sˇeste´mu andeˇlu, kte14 R ry´zˇ meˇl troubu: Rozveˇzˇ ty cˇtyrˇi andeˇly, kterˇ´ızˇ jsou u veˇzenı´ prˇi velike´ rˇece Eufrates. 15 I rozva ´ zańi jsou ti cˇtyrˇi andeˇle´, kterˇ´ızˇ byli prˇipraveni k hodineˇ, a ke dni, a k meˇsıći, a k roku, aby zmordovali trˇetı´ dı´l lidı´. 16 A byl pocˇet vojska lidu jı´zdne´ho dveˇsteˇkra´t tisıć tisıću˚; nebo slysˇel jsem pocˇet jich. 17 A te ´ zˇ videˇl jsem koneˇ u videˇnı´, a ti, kterˇ´ızˇ sedeˇli na nich, meˇli pancı´rˇe ohnive´ a hyacintove´ a z siry. Hlavy pak teˇch konı´ byly jako hlavy lvove´, a z u´st jejich vycha´zel ohenˇ, a dy´m, a sira. 18 A tı´mto trojı´m zmordova ´ na jest trˇetina lidu, ohneˇm, a dymem, a sirou, ktere´zˇ vycha´zely z u´st jejich. 19 Nebo moc jejich jest v u ´ stech jejich a v ocasıćh jejich; ocasove´

zajiste´ jejich jsou podobni hadu˚m, majıće hlavy, jimizˇ sˇkodı´. 20 Jinı´ pak lide ´ , kterˇ´ızˇ nejsou zmordovańi teˇmi ranami, necˇinili pokańı´ z skutku˚ rukou svyćh, aby se neklaneˇli d’a´blu˚m, a modla´m zlaty´m, a strˇ´ıbrny´m, a meˇdeˇny´m, i kamenny´m, i drˇeveˇny´m, ktere´zˇ ani hledeˇti nemohou, ani slysˇeti, ani choditi. 21 Aniz ˇ cˇinili pokańı´ z vrazˇd svyćh, ani z tra´venı´ svyćh, ani z smilstva sve´ho, ani z kra´dezˇ´ı svyćh. KAPITOLA 10. Andeˇl slavny´ jednou nohou na zemi, druhou na morˇi stoje, volal. 3. Sedm hromu˚ mluvilo. 6. On potom s prˇ´ısahou jisty´ vsˇech cˇasu˚ cı´l osveˇdcˇil, 8. a knı´zˇku, kterouzˇ v rukou drzˇel, Janovi s. snı´sti dal.

videˇl jsem jine´ho andeˇla sil-

I ne´ho, sstupujıćı´ho s nebe,

odeˇne´ho oblakem, a duha na hlaveˇ jeho byla, a tva´rˇ jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupove´ ohnivı´. 2 A v ruce sve ´ meˇl knı´zˇku otevrˇenou. I postavil nohu svou pravou na morˇi, a levou na zemi. 3 A volal hlasem veliky ´ m, jako by lev rˇval. A kdyzˇ dokonal volańı´, mluvilo sedm hromu˚ hlasy sve´. 4 A kdyz ˇ odmluvilo sedm hromu˚ hlasy sve´, byl bych psal. Ale slysˇel jsem hlas s nebe rˇkoucı´ ke mneˇ: Zapecˇet’ to, co mluvilo sedm hromu˚, nezˇ nepisˇ toho.

ZJEVENI´ 11 5 Tedy ande ˇ l, ktere´hozˇ jsem videˇl stojıćı´ho na morˇi a na zemi, pozdvihl ruky sve´ k nebi. 6 A pr ˇ isa´hl skrze zˇive´ho na veˇky veˇku˚, ktery´zˇ stvorˇil nebe i to, cozˇ v neˇm jest, a zemi i to, cozˇ na nı´ jest, a morˇe i to, cozˇ v neˇm jest, zˇe jizˇ vıće cˇasu nebude. 7 Ale ve dnech hlasu sedme ´ho andeˇla, kdyzˇ bude troubiti, dokonańot’ bude tajemstvı´ Bozˇ´ı, jakozˇ zveˇstoval sluzˇebnı´ku˚m svy´m proroku˚m. 8 A ten hlas, ktery ´ zˇ jsem byl slysˇel s nebe, opeˇt mluvil se mnou, a rˇekl: Jdi, a vezmi tu knı´zˇku otevrˇenou z ruky andeˇla, stojıćı´ho na morˇi a na zemi. 9I s ˇ el jsem k andeˇlu, a rˇekl jsem jemu: Dej mi tu knı´zˇku. I rˇekl mi: Vezmi, a pozˇrˇi ji, a ucˇinı´t’ horˇkost v brˇisˇe tve´m, ale v u´stech tvyćh budet’ sladka´ jako med. 10 I vzal jsem tu knı´z ˇ ku z ruky andeˇla, a pozˇrˇel jsem ji. I byla v u´stech myćh sladka´ jako med, ale kdyzˇ jsem ji pozˇrˇel, horˇko mi bylo v brˇisˇe me´m. 11 I dı´ mi: Musı´s ˇ opeˇt prorokovati lidem, a na´rodu˚m, a jazyku˚m, i kra´lu˚m mnohy´m.

KAPITOLA 11. Sveˇdkove´ Pańeˇ dva od sˇelmy prˇemozˇeni a zbiti byli. 8. Teˇla jejich nepohrˇbena´ lezˇeti majı´, 11. ale vstanouce z mrtvyćh, v nebe vstoupı´. 15. A kdyzˇ sedmy´ andeˇl zatroubı´, Kristus Pań kra´lovstvı´ obdrzˇ´ı, a sla´vu svou nebeskou prˇedivneˇ zjevı´.

419

dańa mi trˇtina, podobna´ pru-

I tu, a postavil se tu andeˇl,

rˇka: Vstanˇ, a zmeˇrˇ chra´m Bozˇ´ı, i olta´rˇ, i ty, kterˇ´ızˇ se modlı´ v neˇm. 2 Ale sıń ˇ , ktera´zˇ vneˇ jest prˇed chra´mem, vyvrz ven, a nemeˇrˇ jı´. Nebot’ jest dańa pohanu˚m, a budout’ tlacˇiti meˇsto svate´ za cˇtyrˇidceti a dva meˇsıće. 3 Ale da ´ m je dveˇma sveˇdku˚m svy´m, kterˇ´ızˇ budou prorokovati tisıć dveˇ steˇ a sˇedesa´te dnu˚, oblecˇeni jsouce v pytle. 4 Tit’ jsou dve ˇ olivy a dva svıćnove´, stojıćı´ prˇed oblıćˇejem Boha vsˇı´ zemeˇ. 5 Jimz ˇ to jestlizˇe by kdo chteˇl ublizˇovati, ohenˇ vyjde z u´st jejich, a szˇ´ırˇe neprˇa´tely jejich; a kdozˇ by koli jim sˇkoditi chteˇl, takt’ musı´ zabit by´ti. 6 Tit’majı´ moc zavr ˇ ´ıti nebe, aby neprsˇel de´sˇt’za dnu˚ proroctvı´ jejich; a majı´ moc nad vodami, aby je obra´tili v krev, a bili zemi vsˇelikou ranou, kolikra´t by koli chteˇli. 7 Ale kdyz ˇ dokonajı´ sveˇdectvı´ sve´, sˇelma ta vystupujıćı´ z propasti va´lku povede proti nim, a svı´teˇzı´ nad nimi, i zmorduje je. 8 A lez ˇ eti budou teˇla jejich mrtva´ na rynku meˇsta velike´ho, ktere´zˇ slove duchovneˇ Sodoma a Egypt, kdezˇ i Pań na´sˇ ukrˇizˇovań jest. 9 A vı´dati budou mnozı´ z pokolenı´, a z lidu, a z jazyku˚, i

420

ZJEVENI´ 12

z na´rodu˚ ta teˇla jejich mrtva´ za pu˚l cˇtvrta dne, ale teˇl jejich mrtvyćh nedadı´ pochovati v hrobıćh. 10 Anobrz ˇ ti, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi, radovati se budou nad nimi a veseliti se, a dary budou posı´lati jedni druhy´m; nebo ti dva proroci tra´pili ty, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi. 11 Ale po pu ˚ l cˇtvrtu dni duch zˇivota od Boha vstoupil do nich, i postavili se na nohaćh svyćh, a ba´zenˇ velika´ spadla na ty, kterˇ´ızˇ je videˇli. 12 Potom slys ˇ eli hlas veliky´ s nebe, rˇkoucı´ k nim: Vstupte sem. I vstoupili na nebe v oblace, a hledeˇli na neˇ neprˇa´tele´ jejich. 13 A v tu hodinu stalo se zemeˇ trˇesenı´ velike´, a desa´ty´ dı´l meˇsta padl, a zbito jest v tom zemeˇ trˇesenı´ sedm tisıću˚ lidu, a jinı´ zstrasˇeni jsou, a vzdali sla´vu Bohu nebeske´mu. 14 Bı´da druha ´ pominula, a aj, trˇetı´ bı´da prˇijde rychle. 15 A sedmy ´ andeˇl zatroubil, i stali se hlasove´ velicı´ v nebi, rˇkoucı´: Ucˇineˇnat’ jsou kra´lovstvı´ sveˇta Pańa nasˇeho a Krista jeho, a kralovatit’ bude na veˇky veˇku˚. 16 Tedy te ˇ ch cˇtyrˇmecı´tma starcu˚, kterˇ´ızˇ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım sedı´ na stolicıćh svyćh, padli na tva´rˇi sve´, a klaneˇli se Bohu,

ˇ kouce: Dı´ky cˇinı´me tobeˇ, 17 R Pane Bozˇe vsˇemohoucı´, ktery´zˇ jsi, a ktery´zˇs byl, a ktery´zˇ prˇijı´ti ma´sˇ; nebo jsi prˇijal moc svou velikou, a kra´lovstvı´ ujal. 18 I rozhne ˇ vali se na´rodove´, a prˇisˇel hneˇv tvu˚j, a cˇas mrtvyćh, aby souzeni byli, a aby dańa byla odplata sluzˇebnı´ku˚m tvy´m, proroku˚m a svaty´m, a bojıćı´m se jmeńa tve´ho, maly´m i veliky´m, a aby zkazˇeni byli ti, kterˇ´ızˇ nakazˇujı´ zemi. 19 I otevr ˇ ´ın jest chra´m Bozˇ´ı na nebi, a vidıńa jest truhla smluvy jeho v chra´meˇ jeho. I stalo se bly´skańı´, a hlasove´, a hromobitı´, a zemeˇ trˇesenı´, i krupobitı´ velike´. KAPITOLA 12.

Zˇeneˇ sluncem odeˇne´ drak sedmihlavy´ syna sezˇrati chteˇl, 7. ale Michal archandeˇl draka prˇemohl. 10. Nad nı´mzˇ acˇkoli ućˇastnıći Berańkovi svı´teˇzili, 14. i zˇena uleteˇla, 16. a zemeˇ rˇeku vypila, 17. vsˇak ten drak proti ostatku˚m svatyćh bojovati neprˇesta´va´.

uka´zal se div veliky´ na nebi:

I zˇena odeˇna´ sluncem, pod je-

jı´mizˇ nohama byl meˇsıć, a na jejı´zˇ hlaveˇ byla koruna dvanaćti hveˇzd. 2 A jsuci te ˇ hotna´, krˇicˇela, pracujici ku porodu, a tra´peˇci se, aby porodila. 3 I vidıń jest jiny ´ div na nebi. Nebo aj, drak veliky´ rysˇavy´ uka´zal se, maje hlav sedm a

ZJEVENI´ 13 rohu˚ deset, a na teˇch hlavaćh svyćh sedm korun. 4 Jehoz ˇ ocas strhl trˇetinu hveˇzd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak sta´l prˇed zˇenou, ktera´zˇ meˇla poroditi, aby, jakzˇ by porodila, syna jejı´ho sezˇral. 5 I porodila syna pacholı´ka, ktery´zˇ meˇl spravovati vsˇecky na´rody prutem zˇelezny´m. I vytrzˇen jest syn jejı´ k Bohu a k tru˚nu jeho. 6Az ˇ ena utekla na pousˇt’, kdezˇ meˇla mı´sto od Boha prˇipravene´, aby ji tam zˇivili za dnu˚ tisıć dveˇ steˇ a sˇedesa´t. 7 I stal se boj na nebi: Michal a andeˇle´ jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andeˇle´ jeho. 8 Ale nic neobdrz ˇ eli, anizˇ jest nalezeno vıće mı´sto jejich na nebi. 9 I svrz ˇ en jest drak ten veliky´, had stary´, ktery´zˇ slove d’a´bel a satana´sˇ, svodıćı´ vsˇecken okrsˇlek sveˇta; svrzˇen jest na zem, i andeˇle´ jeho s nı´m svrzˇeni jsou. 10 I slys ˇ el jsem hlas veliky´, rˇkoucı´ na nebi: Nynı´ stalo se spasenı´, a moc, i kra´lovstvı´ Boha nasˇeho, a moc Krista jeho; nebo svrzˇen jest zˇalobnı´k bratrˇ´ı nasˇich, ktery´zˇ zˇaloval na neˇ prˇed oblıćˇejem Boha nasˇeho dnem i nocı´. 11 Ale oni svı´te ˇ zili nad nı´m skrze krev Berańka, a skrze slovo

421

sveˇdectvı´ sve´ho, a nemilovali dusˇ´ı svyćh azˇ do smrti. 12 Protoz ˇ veselte se nebesa, a kterˇ´ızˇ prˇeby´va´te v nich. Beˇda teˇm, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi a na morˇi; nebo d’a´bel sstoupil k va´m, maje hneˇv veliky´, veˇda, zˇe kra´tky´ cˇas ma´. 13 A kdyz ˇ uzrˇel drak, zˇe jest svrzˇen na zem, honil zˇenu tu, ktera´zˇ porodila toho pacholı´ka. 14 Ale da ´ na jsou te´ zˇeneˇ dveˇ krˇ´ıdla orlice velike´, aby leteˇla od tva´rˇi hada na pousˇt’, na mı´sto sve´, kdezˇ by ji zˇivili do cˇasu a cˇasu˚, a do pu˚l cˇasu. 15 I vypustil had z u ´ st svyćh po te´ zˇeneˇ vodu jako rˇeku, aby ji rˇeka zachva´tila. 16 Ale zeme ˇ pomohla zˇeneˇ; nebo otevrˇela zemeˇ u´sta sva´, a pozˇrˇela rˇeku, kterouzˇ vypustil drak z u´st svyćh. 17 I rozhne ˇ val se drak na tu zˇenu, a sˇel bojovati s jiny´mi z semene jejı´ho, kterˇ´ızˇ ostrˇ´ıhajı´ prˇika´zanı´ Bozˇ´ıch, a majı´ sveˇdectvı´ Jezˇ´ısˇe Krista. 18 I sta ´ l jsem na pı´sku morˇske´m. KAPITOLA 13.

Sˇelmeˇ hrozne´ 7. proti svaty´m bojovati i nad nimi vı´teˇziti dopusˇteˇno. 11. Jina´ sˇelma k Berańkovi podobna´ divne´ veˇci provodila, 16. jejı´hozˇto charakteru kdozˇ neprˇijal, kupovati ani proda´vati nemohl.

videˇl jsem sˇelmu vystupujıćı´

I z morˇe, ktera´zˇ meˇla sedm

422

ZJEVENI´ 13

hlav a deset rohu˚. A na rozıćh jejıćh deset korun, a na hlavaćh jejıćh jmeńo rouhańı´. 2 Byla pak s ˇ elma ta, kterouzˇ jsem videˇl, podobna´ pardovi, a nohy jejı´ jako nedveˇdı´, a u´sta jejı´ jako u´sta lvova´. I dal jı´ drak sı´lu svou, a tru˚n svu˚j, i moc velikou. 3 A vide ˇ l jsem, ano jedna z hlav jejıćh jako zbita´ byla azˇ na smrt, ale rańa jejı´ smrtelna´ uzdravena jest. Tedy divivsˇi se vsˇecka zemeˇ, sˇla za tou sˇelmou. 4 A klane ˇ li se tomu draku, ktery´zˇ dal moc sˇelmeˇ; klaneˇli se i sˇelmeˇ, rˇkouce: Kdo jest podobny´ te´ sˇelmeˇ? Kdo bude moci bojovati s nı´? 5 I da ´ na jsou jı´ u´sta mluvıćı´ velike´ veˇci a rouhańı´, a dańa jı´ moc vla´dnouti za cˇtyrˇidceti a dva meˇsıće. 6 Protoz ˇ otevrˇela u´sta sva´ k rouhańı´ se Bohu, aby se jmeńu jeho rouhala, i stańku jeho, i teˇm, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na nebi. 7 Da ´ no jı´ i bojovati s svaty´mi, a prˇema´hati je; a dańa jı´ moc nad vsˇeliky´m pokolenı´m, nad jazykem, i nad na´rodem. 8 Protoz ˇ klaneˇti se jı´ budou vsˇickni, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi, jichzˇto jmeńa nejsou napsana´ v knize zˇivota Berańka, toho zabite´ho od pocˇa´tku sveˇta. 9 Ma ´ -li kdo usˇi, slysˇ.

10 Jestliz ˇ e kdo do veˇzenı´ povede, do veˇzenı´ pu˚jde; zabije-li kdo mecˇem, musı´ mecˇem zabit by´ti. Zdet’ jest trpeˇlivost a vı´ra svatyćh. 11 Potom vide ˇ l jsem jinou sˇelmu vystupujıćı´ z zemeˇ, a meˇla dva rohy, podobne´ Berańkovy´m, ale mluvila jako drak. 12 Ktera ´ zˇ vsˇecku moc prvnı´ te´ sˇelmy provozuje prˇed tva´rˇ´ı jejı´; a pu˚sobı´ to, zˇe zemeˇ i ti, kterˇ´ızˇ prˇeby´vajı´ na nı´, klaneˇji se sˇelmeˇ te´ prvnı´, jejı´zˇto rańa smrtelna´ uzdravena byla. 13 A cˇinı´ divy velike ´ , tak zˇe i ohni rozkazuje sstupovati s nebe na zem prˇed oblıćˇejem lidsky´m. 14 A svodı´ ty, kter ˇ ´ızˇ prˇeby´vajı´ na zemi, teˇmi divy, ktere´zˇ dańo jı´ cˇiniti prˇed oblıćˇejem sˇelmy, rˇ´ıkajıćı´ obyvatelu˚m zemeˇ, aby udeˇlali obraz te´ sˇelmeˇ, ktera´zˇ meˇla rańu od mecˇe, ale ozˇila zase. 15 I da ´ no jı´, aby da´ti mohla ducha tomu obrazu sˇelmy, aby i mluvil obraz te´ sˇelmy, a aby to zpu˚sobila, kterˇ´ızˇkoli neklańeˇli by se obrazu te´ sˇelmy, aby byli zmordovańi. 16 A rozkazuje vs ˇ echneˇm, maly´m i veliky´m, bohaty´m, i chudy´m, svobodny´m i v sluzˇbu podrobeny´m, aby meˇli znamenı´ na prave´ ruce sve´, aneb na cˇelıćh svyćh,

ZJEVENI´ 14 17 A aby z ˇ a´dny´ nemohl kupovati ani proda´vati, nezˇ ten, kdozˇ ma´ znamenı´ aneb jmeńo te´ sˇelmy, aneb pocˇet jmeńa jejı´ho. 18 Tut’ jest moudrost. Kdo ma ´ rozum, secˇtizˇ pocˇet te´ sˇelmy. Nebo jest pocˇet cˇloveˇka, a jestit’ pocˇet ten sˇest set sˇedesa´te a sˇest.

KAPITOLA 14. Berańek s prvotinami svatyćh na Sionu vidıń. 6. Andeˇl leteˇ, ku pokańı´ napomıńal. 8. Druhy´ andeˇl pa´d Babylona ohlasˇoval. 9. Trˇetı´ chteˇjıćı´m sˇelmu ctı´ti pohru˚zˇku cˇinil. 14. Poslednı´ pomstu svou nad bezbozˇny´mi Kristus prˇeduka´zal.

edy pohledeˇl jsem, a aj, Be-

T rańek sta´l na horˇe Sion, a

s nı´m sto cˇtyrˇidceti a cˇtyrˇi tisıće majıćıćh jmeńo Otce jeho napsane´ na cˇelıćh svyćh. 2 A slys ˇ el jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohyćh, a jako hlas hromu velike´ho. A hlas slysˇel jsem teˇch, kterˇ´ızˇ hrajı´ na harfy sve´. 3 A zpı´vali jakoz ˇ to pı´senˇ novou, prˇed tru˚nem, a prˇed teˇmi cˇtyrˇmi zvı´rˇaty, a prˇed teˇmi starci, a zˇa´dny´ nemohl se naucˇiti te´ pı´sni, jedine´ teˇch sto cˇtyrˇidceti a cˇtyrˇi tisıće, kterˇ´ızˇ jsou koupeni z zemeˇ. 4 Totot’ jsou ti, kter ˇ ´ızˇ s zˇenami nejsou posˇkvrneˇni; nebo panicove´ jsou. Tit’ jsou, kterˇ´ızˇ na´sledujı´ Berańka, kamzˇ by koli sˇel; tit’ jsou koupeni z lidı´, prvotiny Bohu a Berańkovi.

423

5A v u ´ stech jejich nenı´ nalezena lest; nebot’ jsou bez u´hony prˇed tru˚nem Bozˇ´ım. 6 I vide ˇ l jsem jine´ho andeˇla letıćı´ho po prostrˇedku nebe, majıćı´ho evangelium veˇcˇne´, aby je zveˇstoval teˇm, kterˇ´ızˇ bydlı´ na zemi, a vsˇelike´mu na´rodu, i pokolenı´, i jazyku, i lidu, ˇ koucı´ho veliky´m hlasem: 7R Bojte se Boha, a vzdejte jemu chva´lu, nebot’ prˇisˇla hodina soudu jeho; a klaneˇjte se tomu, ktery´zˇ ucˇinil nebe i zemi i morˇe i studnice vod. 8 A jiny ´ andeˇl leteˇl za nı´m, rˇka: Padl, padl Babylon, to meˇsto velike´, nebo vıńem hneˇvu smilstvı´ sve´ho napa´jelo vsˇecky na´rody. 9 A tr ˇ etı´ andeˇl leteˇl za nimi, praveˇ veliky´m hlasem: Bude-li se kdo klaneˇti sˇelmeˇ a obrazu jejı´mu, a vezme-li znamenı´ jejı´ na cˇelo sve´ aneb na ruku svou, 10 I tent’ bude pı´ti vıńo hne ˇ vu Bozˇ´ıho, vıńo, ktere´zˇ jest vlito do kalichu hneˇvu jeho; a tra´pen bude ohneˇm a sirou prˇed oblıćˇejem svatyćh andeˇlu˚ a prˇed oblıćˇejem Berańka. 11 A dy ´ m muk jejich vstoupı´t’ na veˇky veˇku˚, a nebudout’ mı´ti odpocˇinutı´ dnem i nocı´ ti, kterˇ´ızˇ se klaneˇjı´ sˇelmeˇ a obrazu jejı´mu, a jestlizˇe kdo prˇijme znamenı´ jmeńa jejı´ho. 12 Tut’ jest trpe ˇ livost svatyćh,

424

ZJEVENI´ 15

tu jsou ti, kterˇ´ızˇ ostrˇ´ıhajı´ prˇika´zanı´ Bozˇ´ıch a vı´ry Jezˇ´ısˇovy. 13 I slys ˇ el jsem hlas s nebe, rˇkoucı´ ke mneˇ: Pisˇ: Blahoslavenı´ jsou od te´to chvı´le mrtvı´, kterˇ´ızˇ v Pańu umı´rajı´. Duch zajiste´ dı´ jim, aby odpocˇinuli od pracı´ svyćh, skutkove´ pak jejich jdou za nimi. 14 I pohlede ˇ l jsem, a aj, oblak beˇlostkvoucı´, a na tom oblaku sedeˇl podobny´ Synu cˇloveˇka, maje na hlaveˇ sve´ korunu zlatou, a v ruce sve´ srp ostry´. 15 A jiny ´ andeˇl vysˇel z chra´mu, volaje hlasem veliky´m na toho, ktery´zˇ sedeˇl na oblaku: Pust’srp svu˚j, a zˇni; nebot’ prˇisˇla tobeˇ hodina zˇneˇ, nebo jizˇ dozrala zˇenˇ zemeˇ. 16 I spustil ten, ktery ´ zˇ sedeˇl na oblaku, srp svu˚j na zem, a pozˇata jest zemeˇ. 17 A jiny ´ andeˇl vysˇel z chra´mu toho, ktery´zˇ jest na nebi, maje i on srp ostry´. 18 Ope ˇ t vysˇel jiny´ andeˇl z olta´rˇe, ktery´zˇ meˇl moc nad ohneˇm, a volal krˇikem veliky´m na toho, ktery´zˇ meˇl srp ostry´, rˇka: Pust’ srp svu˚j ostry´, a zberˇ hrozny vinice zemske´; nebot’ jsou uzrali hroznove´ jejı´. 19 I spustil ande ˇ l srp svu˚j na zem, a sebral vinici zemeˇ, a vmetal do jezera velike´ho hneˇvu Bozˇ´ıho.

20 I tlacˇeno jest jezero pr ˇ ed meˇstem, a vysˇla krev z jezera azˇ do udidl konˇu˚m za tisıć a za sˇest set honu˚.

KAPITOLA 15. Uka´zal Pań s. Janu sedm andeˇlu˚, a sedm poslednıćh ran, 2. morˇe sklene´, a nad nı´m ty, kterˇ´ızˇ nad sˇelmou svı´teˇzili, 3. divne´ Bozˇ´ı chva´ly s velikou radostı´ prozpeˇvujıćı´.

otom videˇl jsem jiny´ za´-

P zrak na nebi veliky´ a prˇe-

divny´: Sedm teˇch andeˇlu˚ majıćıćh sedm ran poslednıćh; nebo skrze neˇ ma´ dokonań by´ti hneˇv Bozˇ´ı. 2 A vide ˇ l jsem jako morˇe sklene´, smı´sˇene´ s ohneˇm, a ty, kterˇ´ızˇ svı´teˇzili nad tou sˇelmou a obrazem jejı´m a nad charakterem jejı´m i nad pocˇtem jmeńa jejı´ho, ani stojı´ nad tı´m morˇem skleny´m, majıće harfy Bozˇ´ı, 3 A zpı´vajı´ pı´sen ˇ Mojzˇ´ısˇe, sluzˇebnı´ka Bozˇ´ıho, a pı´senˇ Berańkovu, rˇkouce: Velicı´ a prˇedivnı´ jsou skutkove´ tvoji, Pane Bozˇe vsˇemohoucı´, spravedlive´ a prave´ jsou cesty tve´, o´ Kra´li svatyćh. 4 Kdoz ˇ by se neba´l tebe, Pane, a nezveleboval jmeńa tve´ho? Nebo ty sa´m svaty´ jsi. Vsˇickni zajiste´ na´rodove´ prˇijdou, a klaneˇti se budou prˇed oblıćˇejem tvy´m; nebo soudove´ tvoji zjeveni jsou.

ZJEVENI´ 16 5 Potom pak pohlede ˇ l jsem, a aj, otevrˇ´ın byl chra´m stańku sveˇdectvı´ na nebi. 6 I vys ˇ lo sedm teˇch andeˇlu˚ z chra´mu, majıćıćh sedm ran, oblecˇeni jsouce rouchem lneˇny´m, cˇisty´m a beˇlostkvoucı´m, a prˇepa´sańi na prsech pasy zlaty´mi. 7 A jedno ze cˇtyr ˇ zvı´rˇat dalo sedmi andeˇlu˚m sedm koflı´ku˚ zlatyćh, plnyćh hneˇvu Boha zˇive´ho na veˇky veˇku˚. 8 I naplne ˇ n jest chra´m dymem od sla´vy Bozˇ´ı a od moci jeho, a zˇa´dny´ nemohl vjı´ti do chra´mu, dokudzˇ se nevykonalo sedm ran teˇch sedmi andeˇlu˚.

KAPITOLA 16. Prˇehroznyćh sedm ran Bozˇ´ıch na sˇelmu a ućˇastnı´ky jejı´ vylito, 5. v nichzˇ spravedlive´ hneˇvu Bozˇ´ıho pomsty, na nesˇlechetny´ a od falesˇnyćh proroku˚ lstiveˇ svedeny´ sveˇt se valıćı´, zavrˇ´ıny jsou.

slysˇel jsem hlas veliky´ z chra´-

I mu, rˇkoucı´ teˇm sedmi andeˇ-

lu˚m: Jdeˇte, vylı´te sedm koflı´ku˚ hneˇvu Bozˇ´ıho na zem. 2Is ˇ el prvnı´, a vylil koflı´k svu˚j na zem, i vyvrhli se vrˇedove´ sˇkodlivı´ a zlı´ na lidech, majıćıćh znamenı´ sˇelmy, a na teˇch, kterˇ´ızˇ se klaneˇli obrazu jejı´mu. 3 Zatı´m druhy ´ andeˇl vylil koflı´k svu˚j na morˇe, a ucˇineˇno jest jako krev umrle´ho, a vsˇelika´ dusˇe zˇiva´ v morˇi umrˇela. 4 Potom tr ˇ etı´ andeˇl vylil koflı´k svu˚j na rˇeky a na studnice vod, i obraćeny jsou v krev.

425

5 I slys ˇ el jsem andeˇla vod, rˇkoucı´ho: Spravedlivy´ jsi, Pane, ktery´zˇ jsi, a ktery´zˇs byl, a svaty´, zˇes to usoudil. 6 Pone ˇ vadzˇ krev svatyćh a proroku˚ vyle´vali, i dal jsi jim krev pı´ti; nebo jsou hodni. 7 I slys ˇ el jsem jine´ho od olta´rˇe, ktery´zˇ rˇekl: Jisteˇ, Pane Bozˇe vsˇemohoucı´, pravı´ jsou a spravedlivı´ soudove´ tvoji. 8 Potom cˇtvrty ´ andeˇl vylil koflı´k svu˚j na slunce, i dańo jest jemu pa´liti lidi ohneˇm. 9 I pa ´ lili se lide´ horkem veliky´m, a rouhali se jmeńu Boha toho, ktery´zˇ ma´ moc nad teˇmi ranami, a vsˇak necˇinili pokańı´, aby vzdali sla´vu jemu. 10 Tedy pa ´ ty´ andeˇl vylil koflı´k svu˚j na stolici te´ sˇelmy, i ucˇineˇno jest kra´lovstvı´ jejı´ tmave´, i kousali jazyky sve´ pro bolest. 11 A rouhali se Bohu nebeske ´mu pro bolesti sve´ a pro vrˇedy sve´, a vsˇak necˇinili pokańı´ z skutku˚ svyćh. ˇ esty´ pak andeˇl vylil koflı´k 12 S svu˚j na tu velikou rˇeku Eufrates, i vyschla voda jejı´, aby prˇipravena byla cesta kra´lu˚m od vyćhodu slunce. 13 A vide ˇ l jsem, ano z u´st draka a z u´st sˇelmy a z u´st falesˇne´ho proroka vysˇli trˇi duchove´ necˇistı´, podobnı´ zˇaba´m. 14 Nebo jsou duchove ´ d’a´belsˇtı´, jesˇto cˇinı´ divy, a chodı´ mezi

ZJEVENI´ 17

426

kra´le zemske´ a vsˇeho okrsˇlku sveˇta, aby je shroma´zˇdili k boji, k tomu velike´mu dni Boha vsˇemohoucı´ho. 15 Aj, pr ˇ icha´zı´mt’ jako zlodeˇj. Blahoslaveny´, kdozˇ bdı´ a ostrˇ´ıha´ roucha sve´ho, aby nah nechodil, aby nevideˇli hanby jeho. 16 I shroma ´ zˇdil je na mı´sto, ktere´zˇ slove Zˇidovsky Armageddon. 17 Tedy sedmy ´ andeˇl vylil koflı´k svu˚j na poveˇtrˇ´ı, i vysˇel hlas veliky´ z chra´mu nebeske´ho, z tru˚nu, rˇkoucı´: Stalo se. 18 I stali se zvukove ´ a hromobitı´ a bly´skańı´, i zemeˇ trˇesenı´ stalo se velike´, jake´hozˇ nikdy nebylo, jakzˇ jsou lide´ na zemi, zemeˇ trˇesenı´ tak velike´ho. 19 I roztrhlo se to velike ´ meˇsto na trˇi strany, a meˇsta na´rodu˚ padla. A Babylon veliky´ prˇisˇel na pameˇt prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, aby dal jemu kalich vıńa prchlivosti hneˇvu sve´ho. 20 A vs ˇ ickni ostrovove´ pominuli, a hory nejsou nalezeny. 21 A kroupy velike ´ jako centne´rˇove´ prsˇely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lide´ pro rańu teˇch krup; nebo velmi velika´ byla ta jejich rańa. KAPITOLA 17. Hrozne´ odsouzenı´ te´ ohyzdne´ a krvı´ svatyćh opile´ neveˇstky, 3. ktera´zˇ na sˇelmeˇ sedeˇla, 14. a bojujici s Berańkem, jest prˇemozˇena.

prˇisˇel jeden z sedmi andeˇlu˚,

I kterˇ´ızˇ meˇli sedm koflı´ku˚, a

mluvil se mnou, rˇka ke mneˇ: Pod’, uka´zˇit’ odsouzenı´ neveˇstky velike´, ktera´zˇ sedı´ na vodaćh mnohyćh, 2 S kterouz ˇ smilnili kra´love´ zemeˇ, a zpili se vıńem smilstvı´ jejı´ho obyvatele´ zemeˇ. 3 I odnesl mne na pous ˇ t’ v duchu, a videˇl jsem zˇenu sedıćı´ na sˇelmeˇ bruna´tne´, plne´ jmen rouhańı´, majıćı´ sedm hlav a deset rohu˚. ˇ ena pak odıńa byla sˇarla4Z tem a bruna´tny´m rouchem, a ozdobena zlatem a kamenı´m drahy´m i perlami, majıćı´ koflı´k zlaty´ v ruce sve´, plny´ ohavnostı´ a necˇistoty smilstva sve´ho. 5 A na cˇele jejı´m napsane ´ jmeńo: Tajemstvı´, Babylon veliky´, ma´teˇ smilstva a ohavnostı´ zemeˇ. 6 A vide ˇ l jsem zˇenu tu opilou krvı´ svatyćh, a krvı´ mucˇedlnı´ku˚ Jezˇ´ısˇovyćh, a videˇv ji, divil jsem se divenı´m veliky´m. 7I r ˇ ekl mi andeˇl: Co se divı´sˇ? Ja´ tobeˇ povı´m tajemstvı´ te´ zˇeny i sˇelmy, ktera´zˇ ji nese, majıćı´ hlav sedm a rohu˚ deset. ˇ elma, kterouzˇs videˇl, byla, 8S a nenı´, a ma´t’ vystoupiti z propasti, a na zahynutı´ jı´ti. I diviti se budou bydlitele´ zemeˇ, (ti, kteryćhzˇ jmeńa nejsou napsańa v knize zˇivota od ustanove-

ZJEVENI´ 18 nı´ sveˇta), vidouce sˇelmu, ktera´zˇ byla, a nenı´, a vsˇak jest. 9 Tentot’ pak jest smysl, a ma ´ t’ moudrost: Sedm hlav jest sedm hor, na kteryćhzˇ ta zˇena sedı´. 10 A kra ´ lu˚ sedm jest. Peˇt jich padlo, jeden jest, jiny´ jesˇteˇ neprˇisˇel; a kdyzˇ prˇijde, na malou chvı´li musı´ trvati. 11 A s ˇ elma, ktera´zˇ byla, a nenı´, onat’ jest osmy´, a z teˇch sedmi jest, i na zahynutı´ jde. 12 Deset pak rohu ˚ , ktere´zˇs videˇl, jestit’ deset kra´lu˚, kterˇ´ızˇ jesˇteˇ kra´lovstvı´ neprˇijali, ale prˇijmout’ moc jako kra´love´ jedne´ hodiny spolu s sˇelmou. 13 Tit’ jednu radu majı´, a sı´lu i moc svou sˇelmeˇ dadı´. 14 Tit’ bojovati budou s Bera ´ nkem, a Berańek svı´teˇzı´ nad nimi, nebot’ Pań pańu˚ jest a Kra´l kra´lu˚, i ti, kterˇ´ızˇ jsou s nı´m, povolanı´, a vyvolenı´, a veˇrnı´. 15 I r ˇ ekl mi: Vody, ktere´zˇs videˇl, kdezˇ neveˇstka sedı´, jsout’ lide´, a za´stupove´, a na´rodove´, a jazykove´. 16 Deset pak rohu ˚ , ktere´zˇs videˇl na sˇelmeˇ, ti v nena´vist vezmou neveˇstku, a ucˇinı´ ji opusˇteˇnou a nahou, a teˇlo jejı´ jı´sti budou, a ji pa´liti budou ohneˇm. 17 Nebot’ dal Bu ˚ h v srdce jejich, aby cˇinili vu˚li jeho, a aby se sjednomyslnili, a kra´lovstvı´ sve´ sˇelmeˇ dali, dokudzˇ by nebyla vykonańa slova Bozˇ´ı.

427

18 A z ˇ ena, kterouzˇs videˇl, jest meˇsto to velike´, ktere´zˇ ma´ kra´lovstvı´ nad kra´li zemeˇ.

KAPITOLA 18. Svate´mu Janu uka´zań hrozny´, rychly´, nenada´ly´ pa´d a zahynutı´ Babylona. 9. Plaćˇ a narˇ´ıkańı´ nad nı´m na zemi, 20. radost pak a vesele´ na nebi.

otom pak videˇl jsem andeˇla

P sstupujıćı´ho s nebe, majıćı´-

ho moc velikou, a zemeˇ osvıćena byla od sla´vy jeho. 2 I zkr ˇ ikl silneˇ hlasem veliky´m, rˇka: Padl, padl Babylon ten veliky´, a ucˇineˇn jest prˇ´ıbytkem d’a´blu˚, a stra´zˇ´ı kazˇde´ho ducha necˇiste´ho, a stra´zˇ´ı vsˇelike´ho ptactva necˇiste´ho a ohyzdne´ho. 3 Nebo z vıńa hne ˇ vu smilstva jeho pili vsˇickni na´rodove´, a kra´love´ zemsˇtı´ smilnili s nı´m, a kupci zemsˇtı´ z zbozˇ´ı rozkosˇ´ı jeho zbohatli. 4 I slys ˇ el jsem jiny´ hlas s nebe, rˇkoucı´: Vyjdeˇte z neˇho, lide mu˚j, abyste neobcovali hrˇ´ıchu˚m jeho, a abyste neprˇijali z jeho ran. 5 Nebot’ dosa ´ hli hrˇ´ıchove´ jeho azˇ k nebi, a rozpomenul se Bu˚h na nepravosti jeho. 6 Dejtez ˇ jemu, jakozˇ i on da´val va´m, a dejte jemu dveńa´sob podle´ skutku˚ jeho; v koflı´k, ktery´zˇ nale´val, nalı´te jemu dveńa´sob. 7 Jakz ˇ se mnoho chlubil a zbu˚jneˇl byl, tak mnoho dejte jemu muk a plaćˇe. Nebot’ v srdci

428

ZJEVENI´ 18

sve´m pravı´: Sedı´m kra´lovna, a nejsemt’ vdovou, a plaćˇe neuzrˇ´ım. 8 Protoz ˇ v jeden den prˇijdou rańy jeho, smrt a plaćˇ i hlad, a ohneˇm spa´len bude; nebo silny´ jest Pań, ktery´zˇ jej potupı´. 9 I plakati ho budou, a kvı´liti nad nı´m kra´love´ zemeˇ, kterˇ´ızˇ s nı´m smilnili, a svou rozkosˇ meˇli, kdyzˇ uzrˇ´ı dy´m zapa´lenı´ jeho, 10 Zdaleka stojıće, pro ba ´ zenˇ muk jeho, a rˇkouce: Beˇda, beˇda, velike´ meˇsto Babylon, to meˇsto silne´, zˇe jedne´ hodiny prˇisˇel odsudek tvu˚j. 11 Ano i kupci zems ˇ tı´ budou plakati a kvı´liti nad nı´m; nebo koupı´ jejich zˇa´dny´ nebude kupovati vıće, 12 Koupe ˇ zlata, a strˇ´ıbra, a drahe´ho kamene, i perel, i kmentu, i sˇarlatu, i hedba´vı´, i bruna´tne´ho roucha, i vsˇelike´ho drˇeva thyinove´ho, a vsˇech na´dob z kostı´ slonovyćh, i vsˇelike´ho na´dobı´ z nejdrazˇsˇ´ıho drˇ´ıvı´, i z meˇdi, i z zˇeleza, i z mramoru; 13 A skor ˇ ice, i vonnyćh veˇcı´, a mastı´, i kadidla, i vıńa, i oleje, i beˇlı´, i psˇenice, i dobytka, i ovec, i konı´, a vozu˚, i sluzˇebnı´ku˚, i dusˇ´ı lidskyćh. 14 I ovoce z ˇ a´dostiva´ dusˇi tve´ odesˇla od tebe, a vsˇecko tucˇne´ a kra´sne´ odesˇlo od tebe, a anizˇ toho jizˇ vıće naleznesˇ.

15 Ti kupci, kter ˇ ´ızˇ v tom kupcˇili, a jı´m zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, placˇ´ıce, a kvı´lıće, 16 A r ˇ kouce: Beˇda, beˇda, meˇsto velike´, ktere´zˇ odıńo bylo kmentem, a sˇarlatem, a bruna´tny´m rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamenı´m drahy´m, i perlami; nebo v jednu hodinu zahynula tak velika´ bohatstvı´. 17 I vs ˇ eliky´ marina´rˇ, i vsˇecko mnozˇstvı´ lidı´, kterˇ´ızˇ jsou na lodech, i plavci, a kterˇ´ızˇkoli svou zˇivnost na morˇi majı´, zdaleka stanou, 18 A zkr ˇ iknou, vidouce dy´m zapa´lenı´ jeho, rˇkouce: Ktere´ bylo podobne´ meˇstu tomuto velike´mu! 19 A sypouce prach na hlavy sve´, krˇicˇeti budou, placˇ´ıce, a kvı´lıće, a rˇkouce: Beˇda, beˇda, meˇsto velike´, v neˇmzˇ zbohatli vsˇickni, kterˇ´ızˇ meˇli lodı´ na morˇi, ze mzdy jeho; nebo jedne´ hodiny zpustlo. 20 Raduj se nad nı´m nebe i svatı´ aposˇtole´ i proroci; nebo pomstilt’ va´s Bu˚h nad nı´m. 21 I zdvihl jeden silny ´ andeˇl ka´men jako zˇernov veliky´, a hodil jı´m do morˇe, rˇka: Tak prudce uvrzˇen bude Babylon, to meˇsto velike´, a nikoli vıće nebude nalezen. 22 A hlas na harfy hrajıćıćh, a zpeˇva´ku˚, a pisˇt’cu˚, a trubacˇu˚ ni-

ZJEVENI´ 19 koli nebude vıće v tobeˇ slysˇań, a zˇa´dny´ rˇemeslnı´k zˇa´dne´ho rˇemesla nebude v tobeˇ vıće nalezen, a zvuk zˇernovu nebude v tobeˇ vıće slysˇań. 23 Ani sve ˇ tlo svıće nebude v tobeˇ vıće svı´titi, a hlas zˇenicha ani neveˇsty nebude v tobeˇ vıće slysˇań, jesˇto kupci tvoji by´vala knı´zˇata zemska´, a tra´venı´mi tvy´mi v blud uvedeni byli vsˇickni na´rodove´. 24 Ale v ne ˇ m nalezena jest krev proroku˚ a svatyćh i vsˇech zmordovanyćh na zemi. KAPITOLA 19. Spravedlive´ Bozˇ´ı soudy i v pomsteˇ nad Babylonem, 7. i v zpu˚sobenı´ te´ veˇcˇne´ svadby Berańkovy radostneˇ vsˇecka stvorˇenı´ zvelebujı´ a oslavujı´. 11. Za tı´m uka´zań zpu˚sob Pańa k soudu poslednı´mu slavneˇ se beroucı´ho, 17. ano i zpu˚sob tra´penı´ veˇcˇne´ho.

otom jsem slysˇel veliky´ hlas

P velike´ho za´stupu na nebi,

rˇkoucı´ho: Halelujah. Spasenı´, a sla´va, a cˇest, i moc Pańu Bohu nasˇemu. 2 Nebot’ jsou pravı´ a spravedlivı´ soudove´ jeho, ktery´zˇ odsoudil neveˇstku tu velikou, ktera´zˇ byla porusˇila zemi smilstvem svy´m, a pomstil krve sluzˇebnı´ku˚ svyćh z ruky jejı´. 3I r ˇ ekli podruhe´: Halelujah. A dy´m jejı´ vstupoval na veˇky veˇku˚. 4 I padlo, cˇtyr ˇ mecı´tma starcu˚ a cˇtvero zvı´rˇat, a klaneˇli se Bohu

429

sedıćı´mu na tru˚nu, rˇkouce: Amen, Halelujah. 5 I vys ˇ el z tru˚nu hlas, rˇkoucı´: Chvalte Boha nasˇeho vsˇickni sluzˇebnıći jeho, a kterˇ´ızˇ se bojı´te jeho, i malı´ i velicı´. 6 A slys ˇ el jsem hlas jako za´stupu velike´ho, a jako hlas vod mnohyćh, a jako zvuk hromu˚ silnyćh, rˇkoucıćh: Halelujah. Kralovalt’ Pań Bu˚h na´sˇ vsˇemohoucı´. 7 Radujme se, a veselme se, a chva´lu vzdejme jemu. Nebot’ prˇisˇla svadba Berańkova, a manzˇelka jeho prˇipravila se. 8 A da ´ no jest jı´, aby se oble´kla v kment cˇisty´ a stkvoucı´, a ten kment jsout’ ospravedlnˇovańı´ svatyćh. 9I r ˇ ekl mi: Pisˇ: Blahoslavenı´, kterˇ´ızˇ jsou k vecˇerˇi svatby Berańkovy povolańi. A rˇekl mi: Tato slova Bozˇ´ı jsou prava´. 10 I padl jsem k noha ´ m jeho, abych se klaneˇl jemu. Ale rˇekl mi: Hled’, abys toho necˇinil. Jsemt’spolusluzˇebnı´k tvu˚j i bratrˇ´ı tvyćh, teˇch, kterˇ´ızˇ majı´ sveˇdectvı´ Jezˇ´ısˇovo. Bohu se klaneˇj. Sveˇdectvı´ pak Jezˇ´ısˇovo jestit’ duch proroctvı´. 11 I vide ˇ l jsem nebe otevrˇene´, a aj, ku˚nˇ bı´ly´, a ten, ktery´zˇ sedeˇl na neˇm, sloul Veˇrny´ a Pravy´, a spravedliveˇ soudı´ i bojuje. 12 Ocˇi pak jeho byly jako plamen ohneˇ, a na hlaveˇ jeho ko-

430

ZJEVENI´ 20

run mnozˇstvı´, a meˇl jmeńo napsane´, ktere´hozˇ zˇa´dny´ nevı´, nezˇ on sa´m. 13 A byl odıń rouchem pokropeny´m krvı´, a slovet’ jmeńo jeho Slovo Bozˇ´ı. 14 A rytı´r ˇ stvo nebeske´ jelo za nı´m na bı´lyćh konıćh, jsouce odıńi kmentem bı´ly´m a cˇisty´m. 15 A z u ´ st jeho vycha´zel mecˇ ostry´, aby jı´m bil na´rody. Nebo on bude je spravovati prutem zˇelezny´m; ont’ i pres vıńa hneˇvu a prchlivosti Boha vsˇemohoucı´ho tlacˇiti bude. 16 A ma ´ t’ na rouchu a na bedraćh svyćh napsane´ jmeńo: Kra´l kra´lu˚ a Pań pańu˚. 17 I vide ˇ l jsem jednoho andeˇla, an stojı´ v slunci, a zkrˇikl hlasem veliky´m, rˇka vsˇechneˇm pta´ku˚m, kterˇ´ızˇ le´tali po prostrˇed nebes: Pod’te, a shromazˇd’te se k vecˇerˇi velike´ho Boha, 18 Abyste jedli te ˇ la kra´lu˚, a teˇla hejtmanu˚, a teˇla silnyćh, a teˇla konˇu˚, i teˇch, kterˇ´ızˇ na nich sedı´, a teˇla vsˇech svobodnyćh i sluzˇebnı´ku˚, i malyćh i velikyćh. 19 I vide ˇ l jsem sˇelmu a kra´le zemeˇ a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tı´m, ktery´zˇ sedeˇl na tom koni, a s rytı´rˇstvem jeho. 20 I jata jest ta s ˇ elma, a s nı´ falesˇny´ prorok ten, ktery´zˇ cˇinı´val divy prˇed nı´, jimizˇ svodil ty, kterˇ´ızˇ prˇijali znamenı´ sˇelmy, a kterˇ´ızˇ se klaneˇli obrazu jejı´mu.

I uvrzˇeni jsou oba za zˇiva do jezera ohnive´ho, horˇ´ıcı´ho sirou. 21 A jinı´ zbiti jsou mecˇem toho, ktery´zˇ sedeˇl na koni, vycha´zejıćı´m z u´st jeho. A vsˇickni ptaći nasyceni jsou teˇly jejich. KAPITOLA 20. Andeˇl draka stare´ho sva´zal, 3. ktery´zˇ po tisıći letech zase na cˇas rozva´zań by´ti ma´. 4. Mucˇedlnı´ku˚ Bozˇ´ıch odplata. 9. Vı´teˇzstvı´ nad Gogem a Magogem. 12. Soud i vy´poveˇd’ mrtvy´m podle´ knih otevrˇenyćh.

videˇl jsem andeˇla sstupujı´-

I cı´ho s nebe, majıćı´ho klıćˇ od

propasti a rˇeteˇz veliky´ v ruce sve´. 2 I chopil draka, hada toho stare´ho, ktery´zˇ jest d’a´bel a satan, i sva´zal jej za tisıć let. 3 A uvrhl ho do propasti, i zavrˇel, a svrchu nad nı´m zapecˇetil, aby nesvodil vıće na´rodu˚, azˇ by se vyplnilo tisıć let; nebot’ potom musı´ by´ti propusˇteˇn na maly´ cˇas. 4 I vide ˇ l jsem stolice, a posadili se na nich, i dań jest jim soud, a dusˇe stıńanyćh pro sveˇdectvı´ Jezˇ´ısˇovo a pro slovo Bozˇ´ı, a kterˇ´ızˇ se neklaneˇli sˇelmeˇ, ani obrazu jejı´mu, a anizˇ prˇijali znamenı´ jejı´ho na cˇela sva´, aneb na ruce sve´. A ozˇili, a kralovali s Kristem tisıć let. 5 Jinı´ pak mrtvı´ neoz ˇ ili, dokudzˇ by se nevyplnilo teˇch tisıć let. Tot’ jest prvnı´ vzkrˇ´ısˇenı´. 6 Blahoslaveny ´ a svaty´, kdozˇ ma´ dı´l v prvnı´m vzkrˇ´ısˇenı´. Nad

ZJEVENI´ 21 teˇmit’ ta druha´ smrt nema´ moci, ale budou kneˇzˇ´ı Bozˇ´ı a Kristovi, a kralovati s nı´m budou tisıć let. 7 A kdyz ˇ se vyplnı´ tisıć let, propusˇteˇn bude satan z zˇala´rˇe sve´ho. 8 I vyjde, aby svodil na ´ rody, kterˇ´ızˇ jsou na cˇtyrˇech stranaćh zemeˇ, Goga a Magoga, a aby je shroma´zˇdil k boji, kteryćhzˇto pocˇet jest jako pı´sku morˇske´ho. 9 I vstoupili na s ˇ irokost zemeˇ, a obklıćˇili stany svatyćh, i to meˇsto mile´, ale sstoupil ohenˇ od Boha s nebe, a spa´lil je. 10 A d’a ´ bel, ktery´zˇ je svodil, uvrzˇen jest do jezera ohneˇ a siry, kdezˇ jest i sˇelma, i falesˇny´ prorok, a budout’ mucˇeni dnem i nocı´ na veˇky veˇku˚. 11 I vide ˇ l jsem tru˚n veliky´ bı´ly´, a sedıćı´ho na neˇm, prˇed jehozˇ tva´rˇ´ı utekla zemeˇ i nebe, a mı´sto jim nenı´ nalezeno. 12 I vide ˇ l jsem mrtve´, male´ i velike´, stojıćı´ prˇed oblıćˇejem Bozˇ´ım, a knihy otevrˇ´ıny jsou. A jina´ kniha take´ jest otevrˇ´ına, to jest kniha zˇivota, i souzeni jsou mrtvı´ podle´ toho, jakzˇ psańo bylo v knihaćh, totizˇ podle´ skutku˚ svyćh. 13 A vydalo mor ˇ e mrtve´, kterˇ´ızˇ byli v neˇm, tolike´zˇ smrt i peklo vydali ty, kterˇ´ızˇ v nich byli, i souzeni jsou jeden kazˇdy´ podle´ skutku˚ svyćh.

431

14 Smrt pak a peklo uvrz ˇ eni jsou do jezera ohnive´ho, a tot’ jest smrt druha´. 15 I ten, kdoz ˇ nenı´ nalezen v knize zˇivota zapsań, uvrzˇen jest do jezera ohnive´ho.

KAPITOLA 21. Videˇl svaty´ Jan nove´ nebe a zemi, 2. i Jeruzale´m novy´, 10. meˇsto nejslavneˇjsˇ´ı, jehozˇ prˇedivny´ zpu˚sob, a nikdy nevı´dane´ ani slyćhane´ ozdoby sˇiroce vypravuje.

otom videˇl jsem nebe nove´

P a zemi novou. Nebo prvnı´

nebe a prvnı´ zemeˇ byla pominula, a morˇe jizˇ nebylo. 2 A ja ´ Jan videˇl jsem meˇsto svate´, Jeruzale´m novy´, sstupujıćı´ od Boha s nebe, prˇipraveny´ jako neveˇstu okra´sˇlenou muzˇi sve´mu. 3 I slys ˇ el jsem hlas veliky´ s nebe, rˇkoucı´: Aj, stańek Bozˇ´ı s lidmi, a bydlitit’ bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bu˚h s nimi bude, jsa Bu˚h jejich. 4 A setr ˇ et’ Bu˚h vsˇelikou slzu s ocˇ´ı jejich, a smrti jizˇ vıće nebude, ani kvı´lenı´, ani krˇiku, ani bolesti nebude vıće; nebo prvnı´ veˇci pominuly. 5I r ˇ ekl ten, ktery´zˇ sedeˇl na tru˚nu: Aj, nove´ cˇinı´m vsˇecko. I rˇekl mi: Pisˇ. Nebo jsou tato slova veˇrna´ a prava´. 6 I dı´ mi: Stalo se. Ja ´ t’jsem Alfa i Ome´ga, pocˇa´tek i konec. Ja´t’ da´m zˇ´ıznive´mu z studnice vody zˇive´ darmo.

432

ZJEVENI´ 21

7 Kdoz ˇ svı´teˇzı´, obdrzˇ´ıt’ deˇdicˇneˇ vsˇecko, a budut’ jemu Bohem, a on mi bude synem. 8 Stras ˇ livy´m pak, a neveˇrny´m, a ohyzdny´m, a vrazˇedlnı´ku˚m, a smilnı´ku˚m, a cˇarodeˇjnı´ku˚m, a modla´rˇu˚m, i vsˇechneˇm lha´rˇu˚m, dı´l jejich v jezerˇe, ktere´zˇ horˇ´ı ohneˇm a sirou, jenzˇ jest smrt druha´. 9 I pr ˇ isˇel ke mneˇ jeden z teˇch sedmi andeˇlu˚, kterˇ´ızˇ meˇli sedm koflı´ku˚ plnyćh sedmi ran nejposledneˇjsˇ´ıch, a mluvil se mnou, rˇka: Pod’, uka´zˇit’ neveˇstu, manzˇelku Berańkovu. 10 I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a uka´zal mi meˇsto velike´, ten svaty´ Jeruzale´m, sstupujıćı´ s nebe od Boha, 11 Majıćı´ sla ´ vu Bozˇ´ı. Jehozˇ sveˇtlost byla podobna´ k kameni nejdrazˇsˇ´ımu, jako k kameni jaspidu, ktery´zˇ by byl zpu˚sobu krˇisˇta´love´ho, 12 A majıćı´ zed velikou a vysokou, majıćı´ dvanaćte bran, a na teˇch branaćh dvanaćte andeˇlu˚, a jmeńa napsana´, ktera´zˇto jsou dvanaćtera pokolenı´ synu˚ Izraelskyćh. 13 Od vy ´ chodu slunce brańy trˇi, od pu˚lnoci brańy trˇi, od poledne brańy trˇi, od za´padu brańy trˇi. 14 A zed me ˇ stska´ meˇla za´kladu˚ dvanaćte, a na nich jmeńa dvanaćti aposˇtolu˚ Berańkovyćh.

15 A ten, ktery ´ zˇ mluvil se mnou, meˇl trˇtinu zlatou, aby zmeˇrˇil meˇsto i brańy jeho i zed jeho. 16 Poloz ˇ enı´ pak meˇsta toho cˇtverhrane´ jest, jehozˇ dlouhost tak velika´ jest jako i sˇirokost. I nameˇrˇil toho meˇsta tou trˇtinou dvanaćte tisıću˚ honu˚; dlouhost pak jeho, i sˇirokost, i vysokost jednostejna´ jest. 17 I zme ˇ rˇil zed jeho, sto cˇtyrˇidceti a cˇtyrˇi loktu˚, meˇrou cˇloveˇka, ktera´zˇ jest mı´ra andeˇla. 18 A bylo stavenı´ zdi jeho jaspis, meˇsto pak samo bylo zlato cˇiste´, podobne´ sklu cˇiste´mu. 19 A za ´ kladove´ zdi meˇstske´ vsˇeliky´m kamenem drahy´m ozdobeni byli. Za´klad prvnı´ byl jaspis, druhy´ zafir, trˇetı´ chalcedon, cˇtvrty´ smaragd, 20 Pa ´ ty´ sardonyx, sˇesty´ sardius, sedmy´ chryzolit, osmy´ beryllus, deva´ty´ topazion, desa´ty´ chryzoprassus, jedenaćty´ hyacint, dvanaćty´ ametyst. 21 Dvana ´ cte pak bran dvanaćte perel jest, jedna kazˇda´ brańa jest z jedne´ perly; a rynk meˇsta zlato cˇiste´ jako sklo, ktere´zˇ se naskrze prohle´dnouti mu˚zˇe. 22 Ale chra ´ mu jsem v neˇm nevideˇl; nebo Pań Bu˚h vsˇemohoucı´ chra´m jeho jest a Berańek. 23 A to me ˇ sto nepotrˇebuje slunce ani meˇsıće, aby svı´tili v

ZJEVENI´ 22 neˇm; nebo sla´va Bozˇ´ı je osveˇcuje, a svıće jeho jest Berańek. 24 A na ´ rodove´, kterˇ´ızˇ by k spasenı´ prˇisˇli, v sveˇtle jeho procha´zeti se budou, a kra´love´ zemsˇtı´ prˇenesou sla´vu a cˇest svou do neˇho. 25 A bra ´ ny jeho nebudou zavı´rańy ve dne; noci zajiste´ tam nebude. 26 A snesou do ne ˇ ho sla´vu a cˇest na´rodu˚. 27 A nevejdet’ do ne ˇ ho nic posˇkvrnˇujıćı´ho, aneb pu˚sobıćı´ho ohyzdnost a lezˇ, nezˇ toliko ti, kterˇ´ızˇ napsańi jsou v knize zˇivota Berańkova. KAPITOLA 22. Stkvoucı´ zˇive´ vody potok, 2. se vsˇ´ım, cozˇ k veˇcˇne´mu blahoslavenstvı´ prˇina´lezˇ´ı, Pań uka´zav, 7. brzky´ prˇ´ıchod svu˚j prˇedpovı´da´, 12. zrˇetelne´ tudy svy´m da´vaje na´veˇstı´, aby se ku prˇijetı´ jeho bedliveˇ strojili.

uka´zal mi potok cˇisty´ vody

I zˇive´, sveˇtly´ jako krˇisˇta´l, te-

koucı´ z tru˚nu Bozˇ´ıho a Berańkova. 2 U prostr ˇ ed pak rynku jeho a s obou stran potoka bylo drˇevo zˇivota, prˇina´sˇejıćı´ dvanaćtero ovoce, na kazˇdy´ meˇsıć vyda´vajıćı´ ovoce sve´, a lı´stı´ sve´ k zdravı´ na´rodu˚. 3 A nicˇeho zlor ˇ ecˇene´ho jizˇ vıće nebude, ale tru˚n Bozˇ´ı a Berańku˚v bude v neˇm, a sluzˇebnıći jeho slouzˇiti jemu budou. 4 A tva ´ rˇ jeho videˇti budou, a jmeńo jeho bude na cˇelıćh jejich.

433

5 A noci tam nebude, aniz ˇ budou potrˇebovati svıće, ani sveˇtla slunecˇne´ho; nebo Pań Bu˚h je osveˇcuje, a kralovati budou na veˇky veˇku˚. 6Ir ˇ ekl mi: Slova tato jsou veˇrna´ a prava´, a Pań Bu˚h svatyćh proroku˚ poslal andeˇla sve´ho, aby uka´zal sluzˇebnı´ku˚m svy´m, co se dı´ti musı´ brzo. 7 Aj, pr ˇ ijdut’ rychle. Blahoslaveny´, kdozˇ ostrˇ´ıha´ slov proroctvı´ knihy te´to. 8 Ja ´ pak Jan videˇl jsem a slysˇel tyto veˇci. A kdyzˇ jsem slysˇel a videˇl, padl jsem, klaneˇti se chteˇje prˇed nohama andeˇla toho, ktery´zˇ mi tyto veˇci ukazoval. 9 Ale r ˇ ekl mi: Hled’, abys toho necˇinil. Nebot’ jsem spolusluzˇebnı´k tvu˚j a bratrˇ´ı tvyćh proroku˚, a teˇch, kterˇ´ızˇ ostrˇ´ıhajı´ slov knihy te´to. Bohu se klaneˇj. 10 Potom r ˇ ekl mi: Nezapecˇet’uj slov proroctvı´ knihy te´to; nebot’ jest blı´zko cˇas. 11 Kdo s ˇ kodı´, sˇkod’ jesˇteˇ; a kdo smrdı´, smrd’ jesˇteˇ; a kdo jest spravedlivy´, ospravedlni se jesˇteˇ; a svaty´ posveˇt’ se jesˇteˇ. 12 A aj, pr ˇ ijdut’ brzo, a odplata ma´ se mnou, abych odplatil jednomu kazˇde´mu podle´ skutku˚ jeho. 13 Ja ´ t’jsem Alfa i Ome´ga, pocˇa´tek i konec, prvnı´ i poslednı´.

434

ZJEVENI´ 22

14 Blahoslavenı´, kter ˇ ´ızˇ zachova´vajı´ prˇika´zanı´ jeho, aby meˇli pra´vo k drˇevu zˇivota, a aby branami vesˇli do meˇsta. 15 Vne ˇ pak budou psi a cˇarodeˇjnıći, a smilnıći, a vrazˇedlnıći, a modla´rˇi, i kazˇdy´, kdozˇ miluje a cˇinı´ lezˇ. 16 Ja ´ Jezˇ´ısˇ poslal jsem andeˇla sve´ho, aby va´m sveˇdcˇil o teˇchto veˇcech v cı´rkvıćh. Ja´ jsem korˇen a rod Davidu˚v, a hveˇzda jasna´ a jitrˇnı´. 17 A Duch i neve ˇ sta rˇkou: Pod’. A kdozˇ slysˇ´ı, rcizˇ: Prˇid’. A kdozˇ zˇ´ıznı´, prˇijdizˇ, a kdo chce, naberˇ vody zˇivota darmo.

18 Osve ˇ dcˇujit’ pak kazˇde´mu, kdozˇ by slysˇel slova proroctvı´ knihy te´to, jestlizˇe by kdo prˇidal k teˇmto veˇcem, zˇet’ jemu prˇida´ Bu˚h ran napsanyćh v knize te´to. 19 A jestliz ˇ e by kdo ujal od slov proroctvı´ tohoto, odejmet’ Bu˚h dı´l jeho z knihy zˇivota, a z meˇsta svate´ho, a z teˇch veˇcı´, ktere´zˇ jsou napsańy v knize te´to. 20 Takt’ pravı´ ten, ktery ´ zˇ sveˇdectvı´ vyda´va´ o teˇchto veˇcech: Jisteˇt’prˇijdu brzo. Amen. Prˇijdizˇ tedy, Pane Jezˇ´ısˇi. 21 Milost Pa ´ na nasˇeho Jezukrista se vsˇechneˇmi va´mi. Amen.

´ ZA ´ KON NOVY

´ NI´ PODLE POSLEDNI´HO VYDA ´ HO Z ROKU 1613 KRALICKE Zpracovańı´, korektura, graficka´ u´prava a sazba pı´smem New Century Jaromı´r Hradı´lek. V Brneˇ roku 2009. Vydańı´ prvnı´. 435 stran. Tento dokument vycha´zı´ z digitalizovane´ verze textu dostupne´ online na webove´ adrese http://cs.wikisource.org/wiki/Bible Kralicka´ Vydańo pod licencı´ Creative Commons — Attribution-Share Alike 3.0 Unported.

Z Á K O N KRALICKÉHO Z ROKU BRNO 2009

Recommend Documents