AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE
Případová studie Komplexní program na podporu zahájení podnikání
Studie je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
AGENTURA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ, A.S. PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR VŠB-TU OSTRAVA EKO-INFO CENTRUM OSTRAVA
Případová studie č. 4
Workshop Rovné příležitosti v podnikání
2013/2014
2
ZADÁNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE 1. Popis situace Německo: Každý den, dokud dcerce nebylo 14 měsíců, vozil Peter jednou za den své ženě Claře do práce malou Sarah, aby ji nakojila. Clara se do práce vrátila už osm týdnů po porodu. Spěchala, protože jí 14 dnů před narozením dcery končila smlouva na dobu určitou a zaměstnavatel - studijní oddělení univerzity - jí slíbil prodloužení o devět měsíců s možností pozdější smlouvy na neurčito. Kdyby Clara nenastoupila hned, přišla by o práci a situace v Německu není růžová. Využila tak pouze mateřskou, která je tu šest týdnů před porodem a osm po něm. Na mateřskou s ní nastoupil i její manžel Peter, který pak doma s holčičkou zůstal. Ve firmě byl prvním mužem, který o to požádal. Na rodičovské může být až do tří let věku dítěte, což asi udělá, ale příspěvek od státu (67 procent z čistého platu) dostával jen 12 měsíců. Tuto podporu využívá většina matek, zůstávají doma rok, ale i déle, pokud to finanční situace rodiny dovolí. V Německu je ale málo jeslí a jsou dost drahé, pracovat na poloviční úvazek a dát dítě do jeslí se nevyplatí. Spousta lidí však zkrácené úvazky využívá, když dá děti do školky, do školy. Školka je levnější a je jich dost, ale ne vždy se rodičům podaří umístit dítě blízko bydliště. Když pak nastoupí do školy, vzniká další problém: družina je jen málokde a míst je málo. Proto by pak Peter rád pracoval na poloviční úvazek.
Slovensko: Mária dlouho pracovala jako reportérka slovenské zpravodajské televize. Práce ji bavila, i když noční přejezdy přes celé Slovensko nebyly výjimkou. Když se jí narodila dcera Eva, zpět do zaměstnání hned nespěchala. Ale po roce a půl nastoupila na plný úvazek zpět do zpravodajství, protože nechtěla ztratit kontakt s prací a také jí vadila sociální izolace doma s dítětem. Malou dceru hlídala babička která je již v důchodu nebo manžel, který pracuje z domova jako IT expert. Mária nebyla v práci každý den, měla ještě spoustu nevybrané dovolené, kterou si průběžně čerpala. Teď už je zase doma: před půl rokemi se jí narodila druhá holčička, Barbora.
3
Mateřská dovolená trvá na Slovensku 34 týdnů a vyplácí se 60 procent platu. Spousta maminek ale využívá i rodičovské dovolené, na které mohou zůstat do tří let věku dítěte. O děti se pak většinou starají babičky nebo chůvy, které často suplují i mateřskou školku. Těch je totiž v Bratislavě málo. A jesle je nutné si objednat i několik měsíců dopředu.
Francie: Sophie je matkou dvou chlapců. Než odešla na mateřskou, pracovala jako obchodní manažerka exportu. Do práce se vracela brzy. Využila mateřské, která je v zemi galského kohouta šest týdnů před porodem a deset po porodu. Do práce se Sophii příliš nechtělo a tak i to prodlužovala, jak jen to šlo. Měla ještě celkem dost dovolené, využila také neschopenku, lékařka ji napsala dvakrát na čtrnáct dnů nemocenské na kojení. K dětem si sehnala chůvu, protože získat jesle je velmi obtížné, přidělují se podle výše platu rodičů, je tu ovšem spousta „nounous“ na hlídání. Valné to ve Francii není ani s polovičními úvazky. Spíše se vám jej podaří získat ve státní sféře než v soukromém sektoru. Lepší je to se školkami. Těch je ve Francii dost, jsou zdarma, platí se pouze obědy.
USA: První syn Joan nastoupil do jeslí, když mu bylo sedm měsíců, druhý ve třech měsících. V Kalifornii v USA je to tak normální, ženy se bojí, že přijdou o práci. A to je ještě Kalifornie považovaná za americký stát s nejlepšími právy, co se týká mateřské dovolené, garantuje šest týdnů se stoprocentním platem. Firma, kde Joan pracovala, jí jako zaměstnanecký bonus nabídla dalších šest týdnů. Po uplynutí mateřské dovolené děti nastupují do jeslí, těch je zde sice dostatek, ale jsou velmi drahé. Na první mateřské zůstala Joan sedm měsíců, čtyři měsíce čerpala neplacené volno. Nevracela se pak v rámci firmy na stejné místo, ale nabídli jí podobné. Po narození druhého syna do práce nastoupila mnohem dříve. Joan byla v době, kdy začala tříměsíčního Marcela dávat do jeslí, velmi unavená. Byl neklidný, nechtěl jíst, půl roku se v noci budil každé dvě hodiny. Snažila se ho kojit šest měsíců, což znamenalo, že v práci chodila každé tři hodiny odstříkávat mléko. Všechno byl jeden velký chaos. 4
Joan pracuje jako manažerka provozu v marketingové firmě a do práce se vracela hlavně kvůli dobrému místu. Propouštění je tady na denním pořádku, kdyby se nevrátila hned po druhé mateřské, o práci by pravděpodobně přišla.
Velká Británie: Helen žije s přítelem v Londýně a je matkou devítiměsíčního Arthura. Před odchodem na mateřskou dovolenou pracovala dva a půl roku ve státní správě jako sociální pracovnice v nemocnici. Na mateřskou nastoupila měsíc před porodem, do práce se vrátí, až bude synovi rok. Zaměstnavatel Helen nabídl možnost práce na poloviční úvazek - tři dny v týdnu. Podobně pracuje i několik dalších kolegyň v jejím oddělení. Práce Helen baví a chce také pokračovat ve své kariéře. Přiznává však, že z finančního hlediska se jí návrat do práce příliš nevyplácí. Chlapečka jí bude tři dny v týdnu hlídat paní, které se v Británii říká "childmender".. Ta má oprávnění hlídat až šest dětí, rodiče je vodí k ní domů a je to levnější než školka. Pokud by si Helen najala "nanny", paní na hlídání, která by chodila k ní domů a Arthurovi by se věnovala individuálně, musela by si ještě připlatit. Helen se do práce těší, ale je to pro ni také nutnost. Sociální pracovníci se musí pořád doškolovat. Kdyby se do práce nevrátila, ztratila by registraci, která se vydává na tři roky.
2. Popis problému Některé matky kojí děti v práci, jiné si na to berou neschopenku. Většina matek se chce vrátit po mateřské co nejdřív do práce. Tento trend je patrný u nás i v zahraničí. Matky se chtějí většinou vrátit z mateřské do práce co nejdřív. Přestože platné právní předpisy v ČR neznají pojem „slaďování rodiny a práce“, lze v určitých případech najít pro sladění práce a rodiny oporu v zákoně (Zákoník práce). Jde zejména o případy těhotných zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o malé děti nebo osoby se zdravotním postižením - zkrácení pracovního úvazku, zákaz práce přesčas a pracovní cesty, úprava pracovní doby pro kojící zaměstnankyně, pravidla pro návrat z rodičovské dovolené.
5
Zadání úkolu a) Jak hodnotíte situaci matek v jednotlivých zemích? Rozeberte výhody a nevýhody, které vidíte. b) Který příběh se vám zdál nejefektivnější z hlediska „slaďování rodiny a práce“ a který vás nejvíce „šokoval“ a proč? c) Jaké jsou výhody či nevýhody brzkého návratu z rodičovské dovolené pro dítě, matku a zaměstnavatele? d) Navrhněte konkrétní způsoby, jak by šlo systémově podpořit ženy v návratu do práce po mateřské/rodičovské dovolené i v České republice.
6
