Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách
Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů v České republice
Ludmila Tichá, ČVUT v Praze Fakulta strojní, Ústřední knihovna
[email protected]
Proč průzkum? • Na počátku byla definice informační gramotnosti. • Cílem pilotního průzkumu bylo: • • • •
připravit a vyzkoušet průzkum stavu IG na vysokých školách různého oborového zaměření, získat argumenty pro informační vzdělávání, získat přehled do stavu informační gramotnosti studentů, sledovat vývoj stavu informační gramotnosti studentů.
• Úkolem po provedení průzkumu na vysokých školách v ČR je navrhnout koncepci informačního vzdělávání.
Informační gramotnost jako model
Etické aspekty využívání informací
Funkční gramotnost Literární gramotnost
Dokumentová gramotnost
Numerická gramotnost
ICT gramotnost
Jazyková gramotnost Informační gramotnost zaměřená na služby knihoven
Složky informační gramotnosti •
literární gramotnost – pochopení textu, práce s textem, psaní textu,
•
dokumentová gramotnost – práce s databázemi a formuláři,
•
numerická gramotnost – práce s číselnými údaji, tabulkami a grafy,
•
jazyková gramotnost – znalost terminologie oboru v mateřském i cizím jazyce,
•
ICT gramotnost – práce s počítačem a Internetem, ovládání počítačových aplikací.
•
Etické aspekty využívání informací.
Zúčastněné univerzity 1. kolo 2004 • Masarykova univerzita v Brně, Fakulta pedagogická • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta biologická • České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní 2. kolo 2005 • Vysoká škola ekonomická v Praze • Univerzita v Pardubicích • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně • Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií • Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
Příprava a organizace průzkumu • přípravné práce: březen – duben záměr, cíle, standardy, hypotézy, zásady organizace, pověření k průzkumu, sestavení a testování dotazníku
• sběr dat: duben – květen rozeslání dopisu respondentům, sledování statistik sběru, rozhodnutí o ukončení sběru
• vyhodnocení: květen – červenec analýza pro jednotlivé instituce, souhrnná analýza, zásady využívání výsledků průzkumu
• zveřejnění výsledků: září – listopad časopis Ikaros, seminář IVIG, CPVŠK a další
Jednotlivé kroky přípravy • • • • • • • •
formulace záměru průzkumu a stanovení zásad, stanovení základních hypotéz, formulace standard IG studentů VŠ, dotazník na základě definice IG, způsob výběru vzorku, způsob organizace sběru dat, odměny respondentům a způsob jejich vylosování, charakteristika fakulty/univerzity z hlediska IG
Co se zjišťovalo v charakteristice • • • • • • •
počty studentů a pedagogů, způsob výuky, požadavky pedagogů na studenty, podpora ze strany pedagogů a vedení, dostupnost literatury a EIZ na fakultě/univerzitě, nabídka kurzů práce s informacemi, možnosti a schopnosti knihovny a knihovníků,
• technické vybavení knihoven pro vedení kurzů.
Co se zjišťovalo v dotazníku • základní údaje o studentovi např. univerzita, obor, počet let studia
• způsob a četnost a úroveň využívání informací např. četnost návštěv v knihovně, absolvování kurzu
• 5 sad (42) otázek podle modelu definice a standardů např. používání pramenů, psaní textů, citování, znalost jazyků a odborné terminologie, znalost kancelářských aplikací, práce s Internetem, motivace k práci s informacemi
Průběh průzkumu • náhodný výběr vzorku respondentů z registrovaných uživatelů knihoven • oslovení respondentů e-mailem • vyplňování a odesílání elektronického dotazníku • nástroje ke sledování průběhu sběru dat • osloveno celkem 2400 studentů • vráceno 1174 vyplněných dotazníků • návratnost 48 %
Výsledky a závěry s využitím publikovaných tabulek M. Dombrovské
• index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech • co ovlivňuje informační gramotnost • silné faktory • vytipování 4 skupin studentů podle motivace a používání odborné literatury • potvrzení hypotéz • ověření metodiky průzkumu
Nejslabší složka informační gramotnosti: dokumentová gramotnost Index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven v procentních bodech Průměr: 56 procentních bodů
Literární gramotnost
55
Dokumentová gramotnost
40
Numerická gramotnost
55
Jazyková gramotnost
59
ICT gramotnost
72
Co ovlivňuje informační gramotnost 1. Absolvování kursu zaměřeného na práci s informacemi 2. Používání i jiných informačních pramenů mimo učebnice a skripta 3. Počet let od přijetí ke studiu 4. Plánovaný stupeň ukončení studia 5. Index užívání knihovny 6. Používání informací z jiných zdrojů – dotazy kolegům
Největší vliv na informační gramotnost: absolvování kursu pro práci s informacemi Složky informační gramotnosti
Absolvování kurzu
body
Průměr všech složek
ano ne
58 51
Literární gramotnost
ano ne
58 54
Dokumentová gramotnost
ano ne
41 31
Numerická gramotnost
ano ne
63 53
Jazyková gramotnost
ano ne
64 54
ICT gramotnost
ano ne
77 73
Co má a nemá vliv na informační gramotnost
Na informační gramotnost má vliv
1. Dotazy pracovníkům knihoven 2. VŠ kursy – ostatní 3. Dotazy kolegům 4. Kursy veřejné knihovny
Na informační gramotnost nemá vliv
4. Studium na střední škole 3. Informační materiály knihoven 2. Publikace VŠ knihoven 1. Studium na základní škole
Silné faktory informační gramotnosti:
subjektivní hodnocení důležitosti orientovat se ve službách knihoven míra využívání odborné literatury Skupina A Nízká motivace využívat služeb knihovny Malá míra používání odborné literatury IG 40 p.b. 6 % zkoumané populace
Skupina C Vysoká motivace využívat služeb knihovny Malá míra používání odborné literatury IG 46 p.b. 35% zkoumané populace
Skupina B Vysoká motivace využívat služeb knihovny Vysoká míra používání odborné literatury IG 58 p.b. 55 % zkoumané populace
Skupina D Nízká motivace využívat služeb knihovny Vysoká míra používání odborné literatury IG 51 p.b. 4% zkoumané populace
Závěry
• • • •
potvrzení základní hypotézy předpoklad výše získaných procentních bodů ověření metodiky průzkumu další využití průzkumu
