Příloha č. 1 smlouvy - Technické podmínky A. Definice předmětu smlouvy Komplexní projekt rozvoje jádra regionální ţelezniční dopravy v Jihomoravském kraji (JMK) s horizontem realizace do roku 2020. Doposud jednotlivě sledované investiční akce prezentovat v rámci jednoho aglomeračního projektu, který můţe díky své komplexnosti přinést i úspory investičních nákladů oproti situaci, kdyby tyto akce byly realizovány jako samostatné stavby. Společným jmenovatelem akcí v projektu je přímé a kvalitní spojení Brna zejména s obcemi s rozšířenou působností, které všechny plní funkci významného uzlu Integrovaného dopravního systému JMK (IDS JMK). Dále pak zlepšení dopravní obsluhy území v okolí ţelezničních tratí, které kraji umoţní v rámci IDS JMK minimalizovat souběhy ţelezniční dopravy s dopravou autobusovou a tím sníţit náklady kraje na zajištění dopravní obsluţnosti; pro dopravce pak minimalizace souběhu přinese vyšší výnosy z jízdného na těchto ţelezničních tratích. Výhledový model regionální a meziregionální dopravy v JMK po realizaci staveb předpokládaných generelem dopravy JMK nebyl dosud komplexně zpracován. Zpracovaný Generel dopravy JMK (GD JMK) jako komplexní oborový dokument nemůţe zabíhat do potřebných podrobností. Potřebnost studie Studie bude směřována na několik cílových skupin. Laická veřejnost – Vnímá sice nedostatečné kvality dopravní sítě jako celku ale, není schopna posoudit nedostatečnost jednotlivých tratí, vyhodnotit úzká místa, potřebnost či efektivitu zamýšlených staveb a některé moţnosti rozvoje veřejné dopravy si vůbec neuvědomuje. Studie umoţní informovat širokou veřejnost, jasně definovat cíle rozvoje veřejné ţelezniční dopravy a popularizovat tak její výhody. Výsledkem pak můţe být lepší vnímání ţelezniční dopravy a růst přepravní frekvence ţeleznice. Odborná veřejnost – Nedostatky a moţnosti rozvoje ţelezniční dopravy jsou jí sice obecně známy, ale častý je výskyt skepse, chybí obecné směrování rozvoje určitým směrem. Studie napomůţe sjednotit názorové proudy odborné veřejnosti a napomůţe tak stanovit jednotlivé priority výstavby a analyzovat její přínosy. Politická reprezentace – Vnímání problematiky rozvoje ţelezniční sítě v širších souvislostech je velmi obtíţné. Výsledkem je jednoznačná politická preference zejména staveb silniční infrastruktury, jejichţ význam je snadno uchopitelný. Dochází k nekontrolovanému nárůstu individuální automobilové dopravy, zahlcení center větších měst individuální dopravou a v konečném důsledku pak k potřebě dalšího zkapacitnění silniční a dálniční sítě. Politická podpora jednotlivých ţelezničních staveb je snazší v rámci komplexně posouzeného a projednaného celku, zasazeného do dlouhodobého časového rámce. Zájmové území studie Jádrové území v pojetí široké brněnské aglomerace ohraničené přibliţně stanicemi na tratích: 260 - Letovice 254 - Hustopeče 262 - Boskovice 244 - M.Krumlov, Ivančice 330 - Vyškov 240 - Zastávka u Brna 340 - Nesovice 250 - Tišnov 250 - Šakvice 251 - Nedvědice
1
Zpracovatel můţe pro návrh na základě analýzy rozsah území upravit s tím, ţe v případě rozšíření zájmového území do sousedního kraje, bude návrh na takovémto území pouze rámcový. Širší území Zbývající území pokryté systémem IDS JMK. B. Obsah studie 1. Analýza 1.1. Zhodnocení stávajícího stavu stav ţelezniční infrastruktury a její kapacita stav vozidlového parku dopravců dopravní technologie 1.2. Zhodnocení dosud zpracovaných koncepčních a strategických materiálů materiály národní a nadnárodní materiály krajské případně městské 1.3. Technické zhodnocení dosud zpracovaných dokumentací Z hlediska řešené problematiky budou uvaţovány investice Přestavba ţelezničního uzlu Brno (ŢUB) Modernizace tratě Brno - Přerov Elektrizace a zkapacitnění Brno - Zastávka (-Náměšť n.O.) Regionální tratě Brněnska (Šakvice - Hustopeče, Hrušovany - Ţidlochovice, Boskovická spojka, Křenovická spojka) Místní investice, opravy, údrţba na dalších tratích, přinášející zrychlení, zkapacitnění či zlevnění krajem objednávané dopravy (nejedná se tedy primárně o úspory na straně provozovatele dráhy, přínosy nákladní dopravě apod.) 1.4. Zhodnocení stavu přípravy akcí investice do ţelezniční infrastruktury investice do vozového parku dopravců 2. Návrh 2.1. Dopravně technologická část Rozsah a model dopravy v aglomeraci po dosaţení prvního návrhového horizontu GD JMK v r. 2020. Rámcově i meziregionální doprava zapojená do IDS JMK. Cílový horizont GD JMK (2030) vč. rozsáhlých staveb, neslouţícími prioritně regionální dopravě, bude zpracován rámcově. Hodnoceny budou stavy: před přestavbou ŢUB, po realizaci elektrifikace a zkapacitnění Brno - Zastávka po přestavbě ŢUB, modernizaci tratě Brno - Přerov a regionálních tratí Brněnska rámcově po realizaci 1. etapy SJKD rámcově po realizaci SJKD souvislosti VRT (na základě stanoviska MD a SŢDC k aktuálnosti a časové perspektivě VRT)
2
Definice hodnocených stavů se můţe změnit na základě získaných mezivýsledků po dohodě se zadavatelem. 2.1.1. Pomocí dopravního modelování stanovit intenzitu přepravních proudů na ţeleznici posoudit moţnost převedení vybraných přepravních proudů autobusové dopravy na ţelezniční posoudit schopnost veřejné dopravy absorbovat část dopravy individuální; analyzovat výstupy dopravního modelu a pouţít je pro odpovídající rozvoj ţelezniční infrastruktury 2.1.2. Studijní grafikony vlakové dopravy (GVD) na všech brněnských radiálách vč. spádové oblasti brněnské příměstské dopravy mimo JMK a fragmenty GVD na ostatních tratích JMK 2.1.3. Kapacitní výpočty při zohlednění výhledového rozsahu dálkové dopravy a nákladní dopravy. 2.1.4. Souvislosti v oblasti rozvoje vozidlového parku (oběhy souprav aj.) 2.2. Návrh opatření v infrastruktuře Souhrn navrhovaných opatření, eventuálně modifikace, předpokládaných GD JMK a zpracovanými dokumentacemi. 2.2.1. Nové regionální tratě 2.2.2. Modernizované/optimalizované/rekonstruované úseky 2.2.3. Nové zastávky Budou navrţeny nové zastávky v technicky moţných pozicích s relevantním potenciálem cestujících. Budou navrţeny, případně se zdůvodněním zamítnuty minimálně tyto zastávky: Tišnov zastávka, Čebín obec, Kuřim zastávka, Brno-Brněnské Ivanovice, Brno-Holásky, Brno-Starý Lískovec, Brno-letiště, Brno-Černovická terasa, Šlapanice zastávka, Sokolnice obec, Újezd u Brna město, Ostopovice, Ráječko-Spešov, Lhota Rapotina, Holasice. 2.2.4. Přestupní uzly napaječového systému IDS a individuální dopravy 2.2.5. Základní varianty časového řazení investic předpokládaný harmonogram dle oficiálních podkladů doporučené optimum Varianty řazení mohou být doplněny na základě získaných mezivýsledků po dohodě se zadavatelem. 2.3. Ekonomické hodnocení Bude posouzena investiční náročnost jednotlivých akcí (bod 2.2. obsahu studie) a navrţena případná úsporná opatření vůči dosud zpracovaným řešením. Sledováno bude zejména hledisko efektivity: maximalizace přínosů (zkrácení cestovní doby, odstranění souběhu ţelezniční a autobusové dopravy) při minimalizaci investičních nákladů. C. Podklady Studie bude vycházet z dokumentací: Generel dopravy JMK Návrh Zásad územního rozvoje kraje vč. dopravního modelu IAD Územní plány obcí Projektová a předprojektová dokumentace staveb uvedených v bodě 1.3. obsahu studie Dále budou vyuţity zejména následující podklady: Výhledová doprava zadaná JMK pro studii ČD na nová vozidla Výhledová doprava pro přestavbu ŢUB Vývoj přepravních proudů na ţeleznici v letech 2000 - 2010 Dosavadní vývoj rozsahu dopravy v letech 1990 - 2010
3
Podklady k přepravním proudům a rozsahu dopravy v autobusové dopravě Studie ČD k ţelezničním vozidlům. Přepravní průzkumy ČD D. Zásady pro zpracování 1. Obecné zásady pro zpracování Veškeré části a přílohy díla budou odevzdány v tištěné podobě a v digitální podobě ve formátu PDF v plném souladu s tištěnou podobou. U souborů PDF nebude blokováno kopírování a tisk. Mimoto budou jednotlivé komponenty díla odevzdány ve formátech, jak následuje: Text Důraz na stručnost, přehlednost, jednoznačnost, odkazy do tabulek. V digitální podobě budou odevzdány ve formátu DOC (nebo formátu plně kompatibilním) v plném souladu s jejich tištěnou podobou. Tabulky Faktografie jednotlivých částí, souhrnné i podrobné přehledy. V digitální podobě budou odevzdány ve formátu MDB nebo DBF nebo XLS (nebo formátu plně kompatibilním). Výkresy-mapy Všechny výkresy a mapy obsahující územně orientované prvky budou zpracovány a tištěny v GIS nebo CAD prostředí. Všechny výkresy budou mít jednotnou úpravu a popisové pole. V digitální podobě předány budou ve formátu SHP ESRI ve formě projektu MXD nebo ve formátu DWG nebo DGN. Rastrové referenční mapy budou ve formátu TIF/JPG, včetně referenčních souborů. Všechny mapy a situační výkresy budou zpracovány v souřadném systému JTSK. Kaţdá tematická vrstva bude opatřena metainformačním popisem. Mapová část bude zpracována nad mapovým dílem DMÚ 25 (Digitálního modelu území 1:25000 - produkt VTOPÚ). Obrázky, grafy, schemata Technické nesituační výkresy (např. profily) a technická schemata budou zpracovány a odevzdány v platformě CAD. Obrázky, souřadnicově nepřipojené mapové skici budou odevzdány ve formátu TIF nebo JPG. Fotografie budou odevzdány ve formátu JPG. Grafy budou odevzdány ve formátu DOC, příp. XLS. Obrázky, grafy, schemata budou odevzdány v plném souladu s jejich tištěnou podobou. Doklady Záznamy z výrobních výborů či jiných jednání budou odevzdány ve formátu DOC v plném souladu s jejich tištěnou podobou. Všechny další doklady, které nebudou primárně k dispozici v digitální podobě, budou naskenovány do samostatných souborů PDF. Prezentace Prezentace bude zpracována ve formátu PPT. 4
2. Požadavky na digitální formu zpracování díla (ITN©Jihomoravský kraj) 2.1. Výsledná digitální data budou zhotovitelem předána objednateli ve formátu ESRI shapefile. V případě vizualizace těchto dat pouţít projekty MXD (uloţení s relativní cestou). 2.2. V případě, ţe budou datové sady pořízeny v CAD systému, předá zhotovitel objednateli data kromě formátu dle odst. 1 i ve formátu příslušného CAD systému. 2.3. Zhotovitel se zavazuje v obojím provedení CAD i GIS dodrţet metodické a technické pokyny, technická omezení a poţadavky na čistotu dat dle odst. 4 aţ 8. 2.4. Závazné metodické pokyny pro digitální zpracování: a) Kaţdý objekt a jev v území se ve výkresové dokumentaci realizuje fyzicky pouze jednou a do různých tématických map se připojuje pomocí referencí. Výjimka můţe nastat pouze v případě poţadavku prezentace stejných objektů ve značně rozdílných měřítcích map, kdy jiţ není moţné pouţít ke generalizaci symboliku. b) Objekty a jevy plošného charakteru, které mají stejný význam a nepřekrývají se, se zpracují buď jako uzavřené plochy, případně plochy se sdruţenými otvory (např. v MicroStation shape, complex shape, cell header) nebo jako topologicky čisté ohraničující linie (tj. bez mezer, nedotahů a přetahů). Pokud je to potřebné z hlediska tiskových výstupů, nemusejí být všechny linie ohraničující jednu plochu ve stejné hladině výkresu. c) Objekty a jevy plošného charakteru, které mají stejný význam a překrývají se, se zpracují jako uzavřené plochy, případně plochy se sdruţenými otvory (např. v MicroStation shape, complex shape, cell header), a to i v případě, ţe se v grafické prezentaci díla pouţijí pouze jejich obrysové čáry. d) Liniové objekty znázorňované lomenou čarou se fyzicky rozdělují jen v bodech odpovídajících změnám vlastností znázorněného objektu (např. kategorie komunikace, významné kříţení, průřez potrubí …) nebo jinak významných (např. křiţovatky). e) Vlastnosti, kterými se od sebe liší objekty stejného typu, se musí vyjádřit v symbolice příslušných elementů výkresu alespoň jedním atributem (hladinou, barvou, stylem, tloušťkou) - např. ochranná pásma technických sítí mohou být zakreslena v jedné hladině, ale rozlišení toho, k jakému druhu sítě se vztahují, je dáno barvou elementů. f) Pokud se k zakresleným elementům vztahují ještě další atributová data v negrafickém prostředí (např. v databázové tabulce), musí tyto elementy v grafické sloţce dat obsahovat jednoznačný identifikátor v podobě textového řetězce, který je zahrnut i do atributových sloţek dat. g) Identifikátory (textové řetězce) se umísťují do stejných hladin výkresu jako elementy, ke kterým přísluší, nebo do jiných hladin, jejichţ dělení ale musí odpovídat dělení hladin, v nichţ se nacházejí příslušné elementy.
5
2.5.
Závazné technické pokyny k datovému formátu:
a) Zhotovitel odevzdává grafickou část zadání ve formátu ESRI shapefile programu. V případě vizualizace těchto dat pouţít projekty MXD (uloţení s relativní cestou), které budou nositelem jednotlivých tiskových sestav a jednotlivé tématické vrstvy budou relačně propojeny s atributovou částí. Pokud budou data pořízena v CAD systému a následně převáděna do GIS ESRI Shapefilu, budou poţadována i tato data, přičemţ musí být dodrţeny podmínky uvedené dále v technických omezeních a poţadavcích na čistotu dat. Nedílnou součástí této dokumentace jsou i soubory knihoven značek, uţivatelských stylů čar, tabulek barev a těch fontů písma, které nejsou standardní součástí určeného programu. Výkresy (projekty), jednotlivé vrstvy budou v jednotném souřadném systému S-JTSK (nastavení souřadného systému ESRI produktů - Coordinate Systems\Projected Coordinate Systems\National Grids\S-JTSK Krovak EastNorth.prj), pokud nebude stanoveno jinak. Všechny tiskové výstupy budou odevzdány i jako tiskové soubory, tyto budou v tiskovém jazyce HPGL2 a řádně popsány a ošetřeny náhledem. b) Atributová (popisná) data neobsaţená přímo ve výkresech, odevzdají se v digitální podobě v tabulkové formě formátu Microsoft Access (MDB) nebo ve formátu dBASE IV (DBF). Kaţdý záznam (řádek tabulky) musí obsahovat identifikátor odpovídající shodnému identifikátoru u příslušného objektu v grafické vrstvě (identifikátory budou předem dohodnuty např. kód obce, KODOB, CH 7). V souboru KATALOG.RTF, (HTML) budou uvedeny údaje k vrstvám, atributům. c) Tabulka datového modelu bude mít následný obsah: Výkres (projekt-mxd)-akronym, výkres-název, vrstva-akronym, vrstva-název, vrstva (layer)-číslo, topologie, identifikátor-akronym, identifikátor-název, atribut-akronym, atribut-název, hodnota-atributu, význam hodnoty atributu, datový typ-délka (hodnoty datových prvků), styl čáry, tloušťka čáry, barva, annotext-font, zdroj dat. Základní struktura tabulky bude předána objednatelem (zadavatelem). d) Zpracované elektronické materiály budou respektovat Standardy ISVS (informační systémy veřejné správy), zejména v atributových tabulkách dle katalogu jednoduchých datových prvků v prostorové identifikaci, respektování správců číselníků, např. Český statistický úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (Územně identifikační registr). e) Textové přílohy se taktéţ předají v digitální podobě ve formátu textovém DOC Microsoft Word v kódování MS Windows (CP1250). Tabulkové části budou zpracovány v prostředí Microsoft Access (MDB) a Microsoft Excel (XLS). Relační databázové tabulky budou ve tvaru Microsoft Access (MDB) nebo dBASE IV (DBF), SQL formáty. Exportované obrázky budou ve tvaru PDF, JPG, TIF. Prezentace budou zpracovány ve formátu Microsoft PowerPoint (PPT) a PDF. Prezentace a interaktivní tabulkové formuláře pro Internet budou zpracovány v kódování češtiny windows-1250 a dodány v některém z následujících datových typů: - webový dokument: .htm, .html, .php - textové: jakýkoliv z podporovaných formátů MS Office, Software 602 nebo prostý text (TXT) - tabulky: jakýkoliv z podporovaných formátů MS Office 6
- databáze: MS Access (MDB), MySQL (SQL) – nikoliv Microsoft SQL!, typ dBase nebo FoxBase (DBF), textová databáze s pevným oddělovačem polí a podmínkou kaţdého záznamu na samostatném řádku - grafika: rastrové nebo vektorové samostatné soubory typu GIF, JPG, TIF, BMP, PDF - prezentace: Microsoft Power Point (PPS) - zvuk: zvuková CD stopa (WAV), MP3 Názvy dokumentů (jednotlivých souborů) i datových souborů (sloţek, podsloţek, jednotlivých souborů) určených k publikování musí obsahovat písmena bez české diakritiky (a – z) nebo číslice (0 – 9) nebo znak podtrţítko (_) nebo jejich kombinace a musí tvořit jednoslovný výraz (bez mezer). Délka názvu není omezena, doporučuje se co moţná nejkratší. Názvy jednotlivých souborů musí obsahovat příponu odpovídající jejich typu. Tato pravidla platí i v případě zakládání nových názvů polí v databázových strukturách. Pro publikaci datových souborů je podmínkou indexový soubor (obsah), ve kterém budou uvedeny odkazy (hyperlinky) na všechny dokumenty v rámci kaţdého takového datového souboru. Je nutno dodrţet relativní adresu linkovaných dokumentů vůči indexovému, nikoliv absolutní adresu např. na disku C:\! Totéţ platí o samostatných přílohách jednotlivých dokumentů. Počet vnořených sloţek u datových souborů není omezen, doporučuje se co nejméně úrovní. Případná změna pozice zobrazení (stejné nebo nové okno apod.) musí jiţ být součástí odkazu. f) Ty části textové dokumentace, které obsahují podrobnější specifikaci hromadných atributů objektů (např. výklady funkčních typů), musí být rozdělitelné do samostatných textových (HTML) souborů (aby je bylo moţné k objektům připojit pomocí hyperlinků). g) Struktura adresářů, uloţení výkresů (projektů) bude dohodnuta při pracovních jednáních. h) Rastrová referenční data budou ve tvaru TIF, včetně referenčních souborů TFW. i) Datové formáty a obsah všech souborů je součástí schvalovaných datových struktur. 2.6.
Technická omezení:
a) Hranice ploch, a to zejména těch, u nichţ se má provádět načítání hodnot textů (centroidů) v nich obsaţených nebo načítání výměr z grafiky, nemohou být tvořeny kruhovými oblouky (arc) ani ţádnými typy křivek. b) Pokud mají být jako atributy ploch zpracovány texty (textové elementy) umístěné v těchto plochách, musí být vţdy v rámci jedné plochy sloučeny do jednoho textového řetězce - centroidu. Jednotlivé významově odlišné části řetězce se oddělují dohodnutým znakem (např. lomítkem nebo středníkem) a musí zachovávat jednotné pořadí v rámci jednoho druhu objektů.
7
c) Značky a symboly se zpracovávají jako *.tif soubory s jedinečnými názvy v rámci celého díla. d) U šrafovaných ploch se zásadně zachovávají hranice ploch (třeba v jiné hladině nebo i výkrese) i kdyţ se nepouţijí při tiskových výstupech. e) Barva elementu je dána číslem barvy v paletě barev, nikoliv barevným odstínem. Pro stejný barevný odstín lze pouţít i několik čísel barev v paletě a tak objekty od sebe odlišit. f) Tabulky barev je nutné ověřit pro výstupy v barevné hloubce 8 bitů pro monitor i pro objednatelem (zadavatelem) pouţívané tiskárny. g) Hlavní výkresový soubor, do kterého je sestavena tématická mapa (otvíraný pro tisk), nesmí obsahovat ţádná data a musí mít připojeny všechny potřebné referenční výkresy. h) Referenční výkresy nesmí mít jako své reference připojeny rastrové soubory. i) Pokud jsou referenční výkresy připojeny s plnou cestou (Full path), je nutné udat umístění souborů (C:\sloţka1\…). j) Všechny výkresy v rámci jednoho výstupu-tisku mohou mít pouze jednu Tabulku barev. Není moţné pouţívat techniku různých Tabulek barev pro kaţdý referenční výkres. 2.7. Poţadavky na čistotu dat - jen pro Microstation a) Všechny výkresy *.dgn musí být zkontrolovány pomocí utility EDG.EXE (MicroStation) a nesmí obsahovat ţádné vadné prvky ani smazané prvky, soubor *.dgn je nutno komprimovat. b) Obecně je třeba kreslit zásadně s vyuţitím Nájezdu (Uchopení, Snap) reţimu Koncový (Endpoint), výjimkou jsou v podstatě jen texty na liniích, kde se pouţije Nejbliţší (Nearest). c) Plochy stejného významového druhu (např. funkční plochy území), které mají funkčně rozčleňovat část území, se nesmějí vzájemně ţádnou částí překrývat. d) Plochy, u nichţ se má provádět načítání hodnot textů (centroidů) v nich obsaţených nebo načítání výměr z grafiky, se nesmějí nikde překrývat a elementy tvořící jejich hranice se musí krýt v koncových bodech (nesmějí být nikde nedotahy a přesahy). Nejvhodnější je konstruovat tyto plochy automatizovaně z topologicky začištěné kresby hranic pomocí některého specializovaného nástroje. e) Plochy a liniové řetězce je nutno konstruovat (komplexovat) metodou automaticky, přičemţ je nutné zásadně pouţívat nulovou délku maximální mezery (max gap) a nepouţívat automatické uzavírání ploch. f) Centroidy ploch (např. identifikační čísla, značky funkcí…) musí být kompletní, v ţádných plochách daného druhu nesmějí chybět nebo být naopak duplicitní. g) Texty - centroidy ploch musí být umísťovány vkládacím bodem StředStřed (Center Center) vţdy do příslušné plochy. h) Texty - atributy liniových objektů musí být umísťovány vkládacím bodem LevýDolní (Left Bottom) vţdy přímo na příslušný liniový element (uchopovací reţim Nejbliţší). 2.8. Kaţdá tematická vrstva bude opatřena metainformačním popisem. Formuláře se strukturou metadat budou poskytnuty a to i v digitální podobě.
8
