Příkopský, Zelenkův, Ciprýnův mlýn Identifikační údaje Název mlýna Příkopský, Zelenkův, Ciprýnův mlýn Čp. 222 Ulice -Lokalita (vesnice, Třeboň město) PSČ 379 01 Okres Jindřichův Hradec Katastrální území Třeboň GPS 49°0'7.311'' 14°46'24.817'' Mapová značka Mlýn bez funkčního vodního motoru Stručný popis Založen 1633 jako vrchnostenský; postaven vedle alespoň zčásti zachované věže jinak zaniklého vnějšího předsunutého opevnění města. Situován v ohybu Zlaté stoky, v cípu mezi ní a jižní částí hradebního příkopu (odtud jméno) vnitřního předsunutého opevnění. Měl 4 kola s vantroky, 4 mlýnská složení, 3 stoupy a 1 olejový lis, od r. 1747 i vodní stroj na čerpání vody do pivovaru a zámku. 1904 Otakarem Zelenkou přestavěn na válcový, 1931 vodní turbína. Provoz ukončen v 50. letech, budova přestavěna na bytové jednotky. Dnes součást areálu pivovaru Regent. Od r. 1958 památkově chráněn. Poloha vůči obci Na okraji města pod hradbami Vodní tok Zlatá stoka Číslo kulturní 41007/3-2336 památky Webové stránky Přístupnost nepřístupný
Historie Středověk - do nástupu Habsburků na český trůn (1526) No Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře (1526 - 1620) No Novověk B – do zrušení poddanství (1620 – 1848) No Novověk C - od zrušení poddanství (1848 – 1913) No První světová válka (1914 – 1918) No První republika (1919-1938) Yes V roce 1930 byl majitelem mlýna Otakar Zelenka. Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939-1949) No Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu No (1949-1989) Vývoj po roce 1989 No Držitelé mlýna v chronologickém sledu Yes
1638 - mlynář Kryštof se ženou Margaritou 1663 - Jiří Ryneš se ženou Salomenou 1759 - Paul Jan Wolf rod Veelých rod Fiedlerův 1903 - Otakar Zelenka 1940 - nájemce a později majitel Stanislav Ciprýn Významná osobnost No Mimořádná historická událost (ve mlýně přespal T. G. Masaryk apod.) No Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) No Pověst No Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj. No Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod. No Popis významných přestaveb a modernizace technologie Yes 1904 - mlýn přestavěn na moderní válcový 1931 - vodní kola nahrazena turbínou v nově vybudované tzv. kašně. 1940 - nové vybavení mlýna a nová turbína Veduta, ručně malovaná mapa No I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68) Yes II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52) Yes III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, No 1877 - 80, Čechy) Císařský povinný otisk (1826 - 43) Yes Indikační skica (1826 - 43) Yes Ortofoto mapa (1947 – 59) No Příjmení mlynáře --
Historie Doplnění od TM: Příkopský mlýn (dále jen PM) byl založen r. 1633 hejtmanem třeboňského panství Janem z Eckersdorfu jako mlýn panský, vrchnostenský. Hlavním důvodem stavby byl úbytek mlýnské kapacity po zániku panského mlýna v jedné z věží hlavního (vnitřního) předsunutého opevnění města, a zejména po navrácení Opatovického mlýna, do té doby využívaného pro potřebu panství, obnovenému třeboňskému klášteru. Podle existujících vyobrazení byl mlýn postaven vedle alespoň zčásti zachované věže vnějšího předsunutého opevnění města (jinak už zcela zaniklého, především v souvislosti se stavbou rybníka Svět a také pro svou už zaniklou obrannou funkci) z 20. let 16. století; je pravděpodobné, že se tento objekt nějakým způsobem využíval i pro potřeby mlýna (např. v roce 1805 tam byly umístěny stáje). Situovám byl v ohybu Zlaté stoky, v cípu mezi Zlatou stokou a jižní částí hradebního příkopu - odtud i jméno Příkopský (Příkoper Mühle, Podpříkopský, Grabenmühle, Stadtgrabnermühle; hned po dokončení i jako "Neumühle", s odkazem na vlastníka i "Herschaft Mühl"). Mlýn měl 4 kola s vantroky, 4 mlýnská složení, 3 stoupy a 1 olejový lis. V r. 1747 zřídila vrchnost kvůli úspoře rour, které by byly nutné k vybudování vlastního vodovodu, na vlastní náklady u PM vodní stroj (Wassermaschine) k zásobování vodou knížecího pivovaru a zámku. Ponechala si však právo nadále používat městský vodovod (jako tomu bylo dříve) v případě, že toto vodní kolo by bylo zničeno, zpustlé nebo mimo provoz. Prvními známými mlynáři zde byli kolem r. 1638 Kryštof s ženou Margaritou a kolem r. 1663 Jiřík Ryneš s ženou Salomenou. 1759 získává PM do emfyteutického nájmu Paul Jan Wolf. Později zde mlynařili především rody Veselých a Fiedlerů. Posledními majiteli byli Otokar Zelenka a Stanislav Ciprýn. Ve starém (cca 80. léta 19. st.) zápisu do Vodní knihy je Fiedlerův mlýn uveden jako se 4 českými složeními a 1 tříjamkovou stoupou na kroupy. V náhonu pak 4 vodní kola o průměru 2,8 m a šíři 62 cm. Kromě toho 1 hnací kolo pro vodovod. Otakar Zelenka koupil mlýn 1903 a 1904 ho přestavěl na moderní válcový, s čímž souvisela i vnější přestavba budovy – navýšení o jedno patro – a výrazná změna vnitřní dispozice. 1904 získává také povolení na místě stájí a kůlny zřídit „strojírnu ku umístění přepravní lokomobily". Plány z r. 1908 na zřízení elektrárny zůstaly nerealizovány. 1909 zřízena u PM pekárna, nebyla však patrně nikdy uvedena do provozu. V r. 1931 byla vodní kola nahrazena turbínou v nově vybudované tzv. kašně. 1931 je také povolena výstavba pily - nenalezen však doklad o realizaci tohoto záměru. Od r. 1940 byl nájemcem a později majitelem mlýna Stanislav Ciprýn. Ten také – kromě nového vybavení mlýna (Továrna mlýnských strojů Pardubice) a nové turbíny (Union České Budějovice) – zřídil v rohu dvora mlýna skautskou klubovnu. Zřízené dynamo na výrobu elektřiny stačilo pokrýt potřebu mlýna a dodávalo elektřinu i do pivovaru. 1950 je uváděna kapacita mlýna 66 q. Ciprýnův mlýn byl v provozu až do poloviny 50. let. Po znárodnění byl objekt majetkem Jihočeských mlýnů. Mlynářova rodina se musela vystěhovat a odvézt všechny osobní věci. 1964 (již v majetku Velkovýkrmen Státního statku Třeboň) byl PM přestavěn na bytové jednotky. V současnosti je v soukromém vlastnictví (součást areálu pivovaru Regent). Od r. 1958 je objekt památkově chráněn.
Architektura Stav nemovitosti částečně adaptován vnějšně přestavěn částečně, vnitřně zcela Typologie podle urbanistického vrchnostenský prostředí Vodní tok ... umělý kanál - stoka Dispoziční typ mlýna mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené Stavební etapy Dominantní stavební zděná konstrukce Podlažnost jednopatrový
Dispozice, slohové zařazení – Budova mlýna bývala průchozí, takže přístup byl jak po můstku přes Zlatou stoku, tak od města, popis resp. od hráze rybníka Svět v linii někdejšího hradebního příkopu přes dvůr mlýna. Na konci této cesty stála brána do dvora mlýna pro povozy; vpravo pak menší dřevěná branka pro pěší. V severní části dvora navazovala na budovu mlýna šalanda přimykající se až k severo-západní stěně dvora. V této části šalandy byla také chodba se schody do 1. patra, kde byla kancelář mlynáře. V (průchozí) hlavní budově mlýna se obě části (severní, výrobní, a jižní, v přízemí obytná) dispozičně lišily. Jižní část byla třípodlažní, severní čtyřpodlažní. Tato diference se srovnala v úrovni 2. podlaží jižní části (dále „2. patro“): severní část měla 1. podlaží jako snížené přízemí („podzemí“), sahající stropem do poloviny první řady oken nad Zlatou stokou, a 2. podlaží („přízemí“) sahající stropem do úrovně stropu 1. podlaží (přízemí) jižní části; jižní část měla sice své 1. podlaží („přízemí“) výš než první podlaží části severní, ale strop až k úrovni stropu 2. podlaží části severní. Tato diference byla zřejmá v průchozí chodbě mlýna: zde se do obytné části vcházelo po asi 6 schůdcích nahoru k dvojitým dveřím (vnější plechové měly chránit byt proti moučnému prachu, vnitřní byly běžné dřevěné), zatímco výrobní část byla pod úrovní této chodby, přístupná přes dva široké/dlouhé (po celé této stěně) schody dolů. V 1., přízemním podlaží v partii ke Zlaté stoce na garáž navazovala prádelna (s jedním oknem), přístupná jen dveřmi z garáže. Následoval obývací pokoj (s dvěma okny) a pokojík syna mlynáře (s jedním oknem, nejblíže stavidlům). V partii do dvora sousedila s pokojíkem syna a částí obývacího pokoje ložnice (dvě okna), v rohu s trezorem, následovala klenutá kuchyně (jedno okno); s prádelnou pak sousedila koupelna a WC, chodba od vstupu před garáží a z chodby přístupný (po několika schůdcích dolů) sklep (okénko na dvůr). V místnosti v 2. patře bylo hned za vstupními dveřmi (jež byly ve stěně nad chodbou mlýna) vpravo uloženo nářadí a další prostor u stěny situované do dvora mlýna (a to až ke schodišti do podkroví) byl využit jako dílna. Větší část místnosti podél stěny nad Zlatou stokou byla skladištěm mouky v pytlích a ve své nejjižnější části pak skladem prken, pytlů apod. V 3. patře (podkroví) byl menší sklad. Severní, pouze výrobní část budovy měla tuto dispozici: 1. podlaží (s podlahou pod úrovní okolního terénu) bylo možné dobře přehlédnout z průchozí chodby mlýna. Zde také de facto celý „výrobní proces“ začínal: při vstupu (přes 1 schod) do chodby ze dvora mlýna byly vpravo hned za schody ke vstupu do obytné části dvě velké osazené/vybetonované násypky, od kterých vzhůru podél stěny obytné části mlýna vedly výtahy na zrno (korečkové elevátory). Za těmito násypkami v levé části chodby (před schodem vedoucím na lávku přes náhon) byla váha a registrační stůl. Celá tato levá část chodby neměla pevnou stěnu, pouze v části již za dvěma schody dolů dřevěné zábradlí, takže bylo dobře vidět do pracovní dolní části/místnosti. V této místnosti prvního „podzemního“ podlaží v její ohrazené části začínaly/končily kapsové výtahy (korečkové elevátory) na zrno a mouku, probíhající v dřevěných „rourách“ s půdorysem čtverce (a také nosné sloupy podlahy dalšího patra). Tyto výtahy vedly až k půdě; z kapsiček se obilí/mouka cestou mezi přízemím a podkrovím vyklápělo/a na ta patra, kde bylo/a třeba. Za touto ohrazenou částí paralelně se Zlatou stokou (resp. s přístřeškem turbíny) probíhaly transmise (spojené hlavním, 30 cm širokým řemenem s turbínou). V severo-západním rohu tohoto podlaží (opět již za ohrazením) pak bylo dynamo. Kolem dynama vedla přístupová chodbička do šalandy. V nejsevernější partii západní stěny (z průchozí chodby mlýna viděno tedy vpravo vzadu) byl zároveň chodbičkou přístup do prostoru turbíny. Do 2. podlaží vedly schody z chodby mlýna hned za vstupem ze dvora. Ani místnost tohoto podlaží neměla v části paralelní s chodbou mlýna pevnou stěnu (pouze dřevěné zábradlí), takže byla částečně osvětlovaná z této chodby. V místnosti byly podél stěny paralelní se Zlatou stokou umístěny (postupně od zábradlí) loupačka (odstraňovala špičky zrn), šroťák a 3 mlecí stolice s náhony. Prostředkem místnosti probíhaly korečkové elevátory. Za stěnou, která je oddělovala, pak v části místnosti paralelní se dvorem mlýna (postupně od zábradlí, resp. schodiště): dřevěné díže, do nichž se při vážení do pytlů zrno odhazovalo nebo z nich přibíralo, váha, stolek (pro registraci a vybrané peníze), šoupačka (po ní se spouštěly naplněné a odvážené pytle dolů na dvůr), pytlovače/pytlovací lávka. V samém rohu místnosti pak byl vstup do chodby ke kanceláři mlynáře nad šalandou (pod touto chodbou bylo dynamo) a schody do 3. podlaží („2. patra“). V 3. podlaží („2. patře“) zabíraly největší část čelní stěny (proti schodům z nižšího podlaží), tedy stěny paralelní se Zlatou stoku, hlavní násypky, s dřevěným ohrazením až ke stropu; v ohrazení byla zašupovací okénka pro obsluhu. Před těmito hlavními násypkami byly pytlovače na „poloprodukt“, ukládaný pak ve vedlejší místnosti skladu; některá mouka se však odtud už transportovala o podlaží níž k distribuci. Vedle těchto hlavních násypek i vedle pytlovačů byla uvnitř rozdělená násypka, v níž se mouka míchala. V stěně nad chodbou mlýna byl vchod do skladu (nad obytnou částí). A ještě hned vedle schodiště z nižšího podlaží byly dveře do skladu rezervních věcí, umístěného nad kanceláří mlynáře. Ve 4. podlaží („3. patře“, podkroví) byl hned proti schodům, které v západním rohu místnosti pokračovaly z nižšího podlaží, umístěn stroj na prvotní třídění mouky a vedle něho pak dva rovinné vysévače, tzv. plansichtry neboli planťáky, v nichž se třídila mouka. Zbývající prostor místnosti (směrem k stěně nad chodbou mlýna) pak byl určen na uložení obilí.
Historické stavební prvky - • zdobený zděný štít exteriér • plastická omítková výzdoba fasád a štítů • okno • epigrafické památky (nápisy, datování aj.) Historické stavební prvky - • krov interiér
Technologie Stav mlýnské technologie • zcela bez technologie aj. Stav mlýnské technologie - v kašně zachovaná turbína z Union České Budějovice popis Technologické vybavení Žádný prvek není vyplněn Stopy po neexistující mlýnské V mlýně bylo kompletní vybavení válcového, tzv. uměleckého mlýna, jak dokládá technologii vložka Vodní knihy s „Návrhem na rekonstrukci mlýna pana Otakara Zelenky v Třeboni – leden 1904“. Z doby po r. 1940 nejen vzpomínky syna posledního majitele mlýna, ale i rysy vytvořené v souvislosti s návrhem na adaptaci mlýna na byty 1964 (v archivu MěÚ Třeboň) Doplňkový provoz Doplňkový provoz - popis zachována pouze zanesená turbína v kašně Cesta vody ke mlýnu • jez • stavidlo • jalový žlab • normální znamení • rybník • odtokový kanál • turbínová kašna • lednice • most, můstek • turbínový domek Popis cesty vody ke mlýnu Zlatá stoka plnila funkci náhonu. V době starého českého složení vedly ke kolům v lednici vantroky. Nivelizační značka byla vysazena 1818 (v podobě měděné destičky s knížecím znakem) - jakási značka zachována jen nepatrně. Pokud se vody ve Zlaté stoce nedostávalo (počasí, větší odběr nebo pouštění do Opatovického rybníka u Opatovického mlýna), vypomohla voda ze Světa, odkud směl (minimálně poslední mlynář) po dohodě s rybáři vodu brát. Voda se přiváděla otevřenou stokou z nádrže vybudované pod sádeckou výpustí Světa, přičemž pod dnešní silnicí (přibližně v místě býv. Technických služeb) vedla stoka pod klenutým můstkem (nádrž i stoka jsou dodnes zachovány, byť stoka je už ve většině své délky vedena pod zemí; její vyústění do Zlaté stoky je vidět po pravé straně, jdeme-li od mlýna cestou kolem Zlaté stoky na jih). U mlýna je zachovalý turbínový domek s původním oknem. Vodní motory Výrobce: V roce 1930 měl mlýn 3 kola na spodní vodu, spád 4,5 m, výkon 12 HP Výrobce: Union a. s., České Budějovice1. turbína - 1931 nová turbína - 1940 (Union Č.B.) Pomocné motory a generátory Žádný motor není vyplněn Historické technologické prvky • turbína
Prameny
Název
Autor
Vydání
Datum citace
Odkaz
Další upřesnění
Seznam vodních děl Republiky československé
Ministerstvo financí
1932
Seznam kulturních památek v Třeboni
Internet
0
11.6.2014
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_T%C5%99eboni
Nemovité památky
Internet
0
11.6.2014
http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=41007/3-2336
Zelenkův vodní mlýn - Třeboň (vodní mlýn)
Internet
0
11.6.2014
http://www.krasnecesko.cz/lokality/9908-zelenkuv-vodni-mlyn-trebon-vodni-mlyn.htm
Třeboň Příkopský mlýn s baštou Pohledy
Internet
0
11.6.2014
http://www.filatelie-stosek.cz/index.php?da=59854
Příkopský mlýn na Zlaté stoce. 3., doplněné vydání
Renata Nováková
Praha 2014
18.3.2015
České Budějovice, str. 37
Zelenkův vodní mlýn, s omezením: bez obytné budovy čp. 1114 a hosp. objektu
historická pohlednice
kniha; k dispozici v Národní knihovně v Praze nebo k zakoupení v Třeboni, obchod Ginkgo, tel.: 384722110
Ostatní Obrázky Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Pohled na mlýn od Zlaté stoky proti proudu
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Mlýn po proudu Zlaté stoky
Historické mapy Autor: viz oldmaps.geolab.cz Datum pořízení: 1764 - 68 Popis: I. vojenské mapování, výřez
Autor: viz archivnimapy.cuzk.cz Datum pořízení: 1836 - 52 Popis: II. vojenské mapování, výřez
Autor: viz archivnimapy.cuzk.cz Datum pořízení: 1827 Popis: Císařský povinný otisk, výřez
Autor: viz archivnimapy.cuzk.cz Datum pořízení: 1827 Popis: Indikační skica, výřez
Historické fotografie a pohlednice Autor: nezjištěn (http://www.filatelie-stosek.cz/index.php?da=59854) Datum pořízení: nezjištěno Popis: Historická pohlednice mlýna
Autor: Datum pořízení: Popis: zdroj PK - DVD http://jaroslavhron.ic.cz/dvd.html
Autor: autor neznámý (viz aukro.cz) Datum pořízení: 1900 Popis: Příkopský mlýn na dobové pohlednici
Autor: autor neznámý (viz aukro.cz) Datum pořízení: 1922 Popis: Dobová pohlednice
Autor: autor neznámý Datum pořízení: nedatováno Popis: Mlýn na historické pohlednici
Současné fotografie - exteriér Autor: Milan Wölfl Datum pořízení: 7.9.2016 Popis: Noční pohled na mlýn od Zlaté stoky
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Špatně čitelný nápis na mlýně
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Původní okno v turbínovém domku. plastická omítka
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Zdobený štít se stylizací mlynářské symboliky
Současné fotografie - vodní dílo Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Přívod vody na mlýn, stavidla, můstek
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Stavidlo
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Stavidlo
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Pohled na turbínový domek, jez, stavidla, ,odtokový kanál
O autorech Mlýn vytvořil Helena Špůrová (Helena Špůrová), 2014-06-11 20:56:33 Mlýn editovali třeboňský molinolog (TM) (Renata Nováková), 2015-03-21 18:24:45 Rudolf (Rudolf Šimek), 2015-03-18 20:51:10
Autor: Helena Špůrová Datum pořízení: 2014 Popis: Turbínový domek z můstku se stavidly
