Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Projekt „Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství“ CZ 1.07/1.3.00/08.0181

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha

2010

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

1


PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ 1/ ÚVOD

1.1. Širší vymezení problematiky Jedna z definic říká, že kariérové poradenství je systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům jakéhokoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života. Jsou to mj. aktivity realizované ve školách, které mají pomoci studentům ujasnit si vlastní kariérní cíle a porozumět světu práce. Dále uvedený příklad vychází právě z popisu jedné z aktivit kariérového poradenství na SOŠ.

1.2. Základní východiska Základním prvkem, který ovlivňuje kariérové poradenství na SOŠ je žák, který vstupuje po základní škole na střední školu a otázky, podle jakých parametrů se rozhodl pro danou SOŠ. Žák na konci základní školy musí vyřešit tyto dva základní problémy: > Volba oboru střední školy a tím i nastartování celkové profesní a vzdělávací orientace > Výběr ze vzdělávací nabídky počátečního (školního vzdělávání) Podle Strádala se volba celkové profesní a vzdělávací orientace odehrává v rovině: 1) Identifikace vlastních představ, zájmů a předpokladů 2) Volby druhu práce (např. technická, kancelářská, s malými dětmi, příp. zatím se neví) 3) Volby stupně vzdělání (např. vyučení, maturita, vysoká škola, příp. zatím se neví) 4) Volby oborového zaměření vzdělání (např. skupiny oborů) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2


1.3. Řešený problém a zaměření Řešený problém se odvíjí od zájmu výchovného poradce a školního poradenského pracoviště. Je jím rozhodovací proces žáka základní školy. Tématem sondy je problematika praktické realizace vstupu žáků základních škol na střední školu a průniku aktivit kariérového poradenství na základních a středních školách Vzhledem k velmi širokému spektru aspektů, které ovlivňují volbu žáků, a možnostem i rozsahu této práce, nebylo cílem postihnout celou problematiku, ale pouze několik vybraných faktorů, které jsou z pohledu výzkumu zajímavé pro následné kariérové poradenství na SOŠ, kde se realizoval praktický výzkum. Obsah je proto nutné chápat jako výzkumnou sondu s cíleně plánovaným výstupem pro zkvalitnění kariérového poradenství na SOŠ. Samotná práce neřeší kariérové poradenství klientů se zdravotním nebo jiným postižením ani problémy koedukovaných tříd na technické škole a pedagogicko‐ psychologické zvláštnosti výběru SOŠ vyplývající z pohlaví klienta. V rámci zaměření sondy je sledován přechod od pokusné do realistické volby povolání mezi 15. a 17. rokem věku žáka.

1.3. Cíl práce Provést dotazníkové šetření na vzorku cca 210 žáků 1. ročníku s úkolem verifikovat, nebo vyvrátit vytýčené hypotézy. Především jde o to, analyzovat proces volby povolání na základní škole s predikcí přechodu na SOŠ, faktory ovlivňující rozhodování žáka, základní motivační činitele patnáctiletých jedinců a percepci výchovného poradce na SŠ.


3


2/ VÝZKUMNÁ ČÁST /Empirická/ Výzkumná sonda byla realizována na konci kalendářního roku 2008 formou dotazníkového šetření mezi žáky prvních ročníků.

2.1. Východiska a cíle výzkumu Koncept výzkumu se opírá zejména o následující východiska: 1. Výběr střední školy je ovlivňován více okolím klienta, jak relevantními informacemi o vzdělávací nabídce a faktory trhu práce. 2. Velkou roli při výběru střední školy hrají u klienta obecně psychologické zvláštnosti dané věkové skupiny, z velké míry ovlivněné masmediálním fenoménem.

2.2. Základní požadavky a parametry výzkumu Rámcová kritéria konstrukce výzkumného souboru vychází především z kvantitativní sekce výzkumu – dotazníkového šetření mezi žáky konkrétní SOŠ a kvalitativních šetření realizovaných mezi žáky a výchovným poradcem.

2.3. Výzkumná otázka a hypotézy Výzkumnou otázkou je, které faktory rozhodovacího procesu žáků ZŠ při přechodu na SŠ mají největší vliv na jejich konečné rozhodnutí a výběr. Na základě praxe školy, kde výzkumná sonda probíhala, byly vytyčeny následující hypotézy:

Hypotézy (Uváděná % odpovídají kvalifikovaným odhadům Školního poradenského pracoviště SOŠ a vycházejí z diskuse s pedagogy školy) 1) Nejvíce žáků se před přijímacím řízením na střední školu obrací o pomoc na svého výchovného poradce. 2) Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel ‐ výchovný poradce základní školy.


4


2.4. Popis zkoumané skupiny Kdo byl zkoumán, diagnostikován ? Cílovou skupinou byli žáci 1. ročníků Střední odborné školy – Centra odborné přípravy. Výzkumný soubor zahrnoval 185 žáků školy, z nichž bylo 115 žáků maturitních oborů a 70 žáků učebních oborů. Vzhledem ke struktuře oborů vzdělávání, kterou tvoří obory odbornosti strojírenství a elektrotechniky, tvořilo 19 děvčat velmi malý vzorek diferencovaný pohlavím. Proto nebyl při výzkumu sledován parametr koedukace a separace odpovědí děvčat. Věk cílové skupiny se pohyboval od 15 do 16 let.

2.5. Výsledky výzkumu 2.5.1. Výsledky výzkumu vztažené k 1. hypotéze * VYUŽÍVÁNÍ STRUKTURY PORADENSKÝCH SLUŽEB Výsledky výzkumu č.1 / H1 V případě žáků základních škol se jedná zejména o služby poskytované těmito poradenskými subjekty: •

výchovný poradce

•

školní psycholog

•

poradce z pedagogicko‐psychologické poradny (PPP)

•

poradce z informačního a poradenského střediska úřadu práce (IPS ÚP).

Poměrně cenný obraz o struktuře reálně poskytovaných služeb, a především pak o tom, na které poradce a s jakými požadavky se klienti nejčastěji obracejí, nabízí následující tabulka č.2. Respondenti zde odpovídali na otázku: “Uveďte, ve kterých oblastech jste se potřebovali poradit a který poradce se Vám v tomto směru věnoval.“ Respondenti se vyjadřovali takto: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5


Tabulka č.2 Struktura realizovaných služeb a jejich poskytovatelů (%) A

Informace o možnostech dalšího

Výchovný

Školní

Poradce z

Poradce z

Jiný

poradce

psycholog

PPP

ÚP

poradce

40,2

3,6

8,7

24,6

22,9

31,5

4,7

11,3

21,6

30,9

studia

B

Doporučení vhodného studijního oboru

C

Doporučení vhodného povolání

31,4

4,2

10,8

24,6

29

D

Testování zájmů a schopností

28,6

6,2

17,4

38,3

9,5

E

Informace o nabídce volných prac.

22,7

2,2

6,1

49,4

19,6

míst

Jak ukazuje výzkum struktury poskytovaných služeb, kategorii „A“, informace o možnostech dalšího studia poskytoval respondentům v největší míře (40,2%) výchovný poradce následovaný poradcem z ÚP (24,6%). Poměrně časté však také byly informace od poradců z jiných, neoficiálních zdrojů (22,9%). V kategorii „B“, doporučení vhodného studijního oboru, poskytoval nejvíce informace také výchovný poradce (31,5%) následovaný jiným poradcem (30,9%). Poradce z ÚP byl v této položce až na třetím místě s 21,6%. Při doporučení vhodného povolání „C“ se respondentům nejvíce věnoval opět výchovný poradce ZŠ (31,4%) a jiný poradce (29%). Neočekávaně až na třetím místě to byl poradce z ÚP s 24,6%. Jak ukazuje další výzkum „D“, nějakou formou testování k profesní volbě prošli téměř všichni respondenti. Ti uvádějí, že testy prováděli nejvíce za pomoci poradců z ÚP (38,3%) a také ve školách u výchovných poradců (28,6%). Informace o nabídce volných pracovních míst „E“ poskytoval u téměř poloviny respondentů poradce z ÚP (49,4%), téměř celý zbytek zbývající pomoci v této položce poskytli výchovný poradce (22,7%) a jiný poradce (19,6%). Výzkum ukazuje, že ani v jednom případě neposkytla ve větší míře poradenskou pomoc ve sledovaných položkách A až E pedagogicko‐psychologická poradna a již vůbec ne školní psycholog. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

6


Z výzkumu vychází i zajímavá analýza průměrné četnosti poskytovaných služeb, která je uvedena v grafu č.4. Z uvedených údajů vyplývá, že Graf č.4 Průměrná četnost poskytovaných služeb

klíčovým

poradenským

subjektem, na který se žáci 25%

základních škol v otázkách volby

31%

Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Poradce z ÚP Jiný poradce

povolání obracejí nejvíce, je osoba výchovného poradce (celkem

31%).

respondenty

5%

uváděným

28% 11%

Druhým, nejčastěji

poradcem,

je

poradce z úřadu práce (28%). Třetím, respondenty nejčastěji uváděným poradcem, se velmi překvapivě ukázal být jiný poradce, tedy poradce z jiného, neoficiálního sektoru (25%). 2.5.2. Výsledky výzkumu vztažené ke 2. hypotéze * ROZHODOVACÍ ZDROJE K VOLBĚ POVOLÁNÍ A VYBRANÉ SOCIOEMPIRICKÉ FAKTORY ROZHODOVÁNÍ. Výsledky výzkumu č.2/ H2 Realizovaný výzkum si v této fázi kladl za cíl monitorovat vybrané socioempirické podněty, jejichž projekce do rozhodování může tuto volbu významným způsobem ovlivnit. Zejména se snažil postihnout zdroje a míru ovlivnění žáka při jeho rozhodovacím procesu. Respondenti se k uvedenému tématu vyjádřili následovně (odpovídali na otázku, kdo/co je nejvíce ovlivnilo při rozhodování o vlastní profesní budoucnosti a vstupu na vybranou SOŠ). Výsledky výzkumu jsou zpracovány v grafu č.6 – Rozhodovací zdroje profesní a vzdělávací volby. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

7

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Graf č.6 Rozhodovací zdroje profesní a vzdělávací volby "Kdo vás nejvíce ovlivnil při konečném rozhodnutí o výběru střední školy?"

70

62 60

54 50

48 42 38

40 %

28

30

20

18 14

16

15

12

10

2

7

6

4

Doporučení rodičů Příklad rodičů Doporučení příbuzných Doporučení přátel Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Poradce z ÚP Poradce z firmy Informační brožura Internet Ostatní média Dny otevřených dveří Burzy a veletrhy vzdělávání Jinak

0 1

Ve vztahu k četnosti poskytování informací a využívání poradenských služeb výchovných poradců se očekávalo, že výzkum potvrdí výsadní poradenskou roli výchovného poradce i v pozici toho, kdo nevíce ovlivňuje konečnou volbu žáků. Velkým překvapením ale bylo, že výchovný poradce ovlivnil konečné rozhodnutí pouze u 16% respondentů. Ukázalo se, že u 62% respondentů měly největší vliv na rozhodování o profesní budoucnosti informace získané z Internetu. Dalším velmi překvapivým údajem bylo umístění na druhém místě. Plných 54% dotázaných zmínilo rady a doporučení přátel jako klíčový faktor tohoto rozhodování. Na třetím místě se pak očekávaně objevují vlivy rodiny, kdy podle respondentů nevíce ovlivnili jejich rozhodování ve 48% jejich rodiče. Zajímavou informaci přineslo 42% u burz a veletrhů vzdělání. Také dny otevřených dveří na středních školách mají poměrně velký vliv na konečné rozhodnutí (38%). Za nimi se pak ještě objevují informační brožury (28%). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

8


Příklady rodičů již nejsou tak významným faktorem konečného rozhodnutí, se svými 18% zaujímají střed vytvořené škály. Zde se také objevuje s 16% již zmiňovaný výchovný poradce následovaný ostatními médii (15%) a doporučením příbuzných (14%). Je zajímavé, že malou četnost zaujímá většina oficiálních poradenských institucí. Poradce z ÚP ovlivnil konečné rozhodnutí u 12% respondentů a poradce z pedagogicko‐psychologické poradny pouze u 4%. Na konci škály také oscilují jiné subjekty (7%) a poradci z firem (6%). Nejmenší vliv na konečné rozhodnutí měl školní psycholog (2%).

3/ DISKUSE – ANALÝZA VÝSLEDKŮ

3.1. Porovnání výsledků výzkumu a hypotéz Výsledky výzkumu bylo nezbytné porovnat s vytýčenými hypotézami. Tato komparace přinesla :

Hypotéza č. 1: Nejvíce žáků se před přijímacím řízením na střední školu obrací o pomoc na svého výchovného poradce.

HYPOTÉZA Č. 1

BYLA VERIFIKOVÁNA

!

Zhodnocení a výklad výsledků: Nejvíce se žáci před přijímacím řízením obracejí na svého výchovného poradce. Výsledky výzkumu č.1 byly zaměřeny na strukturu poskytovatelů poradenských služeb a přinesly zjištění, že opravdu nejvíce, tj. v 31%, se žáci obracejí na svého výchovného poradce. Přitom největší frekvenci přinesly odpovědi v položkách „Informace o možnostech dalšího studia“ (40,2%), „Doporučení vhodného studijního oboru“ (31,5%) a „Doporučení vhodného povolání“ (31,4%). Tato hypotéza byla potvrzena! Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

9


Hypotéza č. 2: Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel ‐ výchovný poradce základní školy.

HYPOTÉZA Č. 2

NEBYLA VERIFIKOVÁNA !

Zhodnocení a výklad výsledků: Výběr střední školy ovlivnil u více jak 70% žáků učitel ‐ výchovný poradce základní školy. Výsledky výzkumu č.7 přinesly velmi překvapivá zjištění. Nejenže výchovný poradce neovlivnil u většiny žáků výběr střední školy, ale s frekvencí odpovědí 16% se umístil až na osmém místě uvedených zdrojů konečného rozhodnutí. Před ním byly uvedeny informace získané z Internetu (62%), 54% dotázaných zmínilo rady a doporučení přátel jako klíčový faktor rozhodování a očekávaně se objevuje vlivy rodiny (48%). Tato hypotéza tedy nebyla potvrzena!


10


4/ ZÁVĚR 4.1. Shrnutí výsledků Přestože jedna z hypotéz nebyla verifikována, přinesly výsledky výzkumu cenné poznatky z procesu rozhodování žáků při výběru střední školy. Ve výzkumu lze najít velké množství rozšiřujících informací, které jsou velmi užitečné pro práci pedagogů konkrétní školy. Informace o možnostech studia v dnešní době nepodává již jen výchovný poradce, ale i „jiní poradci“. Je to obecně nejzajímavější skupina, která nejen že poskytuje velmi často informace, ale i ovlivňuje jejich konečné rozhodnutí. I když je tato skupina neheterogenní a není přesně definovaná, lze říci, že průřezově představuje širší rodinné prostředí žáka a blízké okolí, což jsou především známí a přátelé žáků. Sonda potvrdila, že výchovný poradce je v poradenském procesu stále klíčovou osobou, na kterou se žáci nejen obracejí o pomoc, ale kterou žáci akceptují i při jednodušším testování profesních předpokladů. Zároveň je ale důležitým zjištěním pro kariérové poradenství, že při výběru a rozhodování žáka o střední škole a oboru vzdělávání se stává rozhodujícím fenoménem Internet a reference kamarádů. Je potřebné hledat hlubší zdroje k postižení jakéhosi zlomu v rozhodovacím procesu, kdy přes výše uvedené skutečnosti vstupují do konečného rozhodnutí žáka úplně jiné faktory, a ty jsou pak rozhodující pro konečný výběr „své“ střední školy.


11

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Recommend Documents