Příjmy a výdaje sektoru vládních institucí Obsahem tabulek jsou čtvrtletní údaje o nefinančních transakcích jednotek zatříděných do sektoru vládních institucí (S.13). Údaje vycházejí z nařízení č. 1221/2002 Evropského Parlamentu a Rady ke čtvrtletním nefinančním účtům sektoru vládních institucí a jsou sestaveny na základě administrativních a statistických čtvrtletních informačních zdrojů při použití matematickostatistických metod pro rozvrhy ročních údajů. Tato krátkodobá statistika běžných příjmů a výdajů je postupně revidována v závislosti na zpřesňování čtvrtletních a ročních zdrojových dat, ročních národních účtů a notifikací vládního deficitu a dluhu. Významnou úpravou v časové řadě od roku 1995 je alokace FISIMu do transakcí vládních institucí a současně i do výpočtu HDP. Sektor vládních institucí zahrnuje organizační složky státu, státní fondy, mimorozpočtové fondy (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), transformační instituce (tj. Českou konsolidační agenturu, její dceřiné společnosti a Českou inkasní), Správu železniční dopravní cesty, veřejné vysoké školy, některé příspěvkové organizace, územní samosprávné celky a zdravotní pojišťovny. Zatřídění institucionálních jednotek do tohoto sektoru je v souladu s metodikou ESA95, Manuálem k vládnímu deficitu a dluhu a s požadavky na notifikace vládního deficitu a dluhu. Údaje vycházejí zejména z přímých administrativních zdrojů (z finančního výkazu o příjmech a výdajích, z výkazu zisku a ztráty vládních institucí) a ze čtvrtletního statistického zjišťování (VPI 3-04 a ZDP 3-04) u vybraných vládních institucí a z doplňkových informací např. o vládních garancích, kapitálových transferech, sociálním a zdravotním pojištění apod. Příjmy a výdaje organizačních složek státu, státních fondů a územních samosprávných celků jsou uváděny na bázi pokladního plnění. Proto se některé položky upravují na bázi předpisu. Údaje o daních a příspěvcích na sociální a zdravotní pojištění jsou upraveny metodou časového posunu (platba je posunuta do období, ve kterém nastala povinnost platby); na bázi předpisu jsou zaznamenány výdajové úroky za státní dluhopisy a přijaté půjčky. Údaje o mzdách, sociálních dávkách a dotacích se považují jako časově rozlišené. Ostatní vládní instituce zatříděné v sektoru S.13 účtují na bázi předpisu. Struktura a kódování nefinančních transakcí odpovídají rovněž pravidlům ESA95 a nařízení EU č. 1221/2002. Kód P označuje transakce s produkty (výrobky a službami), kód D označuje rozdělovací transakce, kód K položky akumulace a kód B bilanční položky jednotlivých účtů, a to v hrubém (G) nebo čistém (N) pojetí. Uvedené kódy jsou pak doplněny kódy číselnými, např. P.11 nebo B.1G. Symbol M (uvedený v tabulce místo čísla) značí, že se jev nevyskytoval nebo zápis není možný z logických důvodů a symbol L, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Uvádějí se následující ukazatele, a to: a) Ukazatele výdajů: mezispotřeba (P.2), náhrady zaměstnancům (D.1), ostatní daně z výroby (D.29), dotace (D.3), dotace na produkty (D.31), ostatní dotace na výrobu (D.39), důchod z vlastnictví (D.4), úroky (D.41), běžné daně z důchodů, jmění a jiné (D.5), sociální dávky jiné než naturální sociální transfery (D.62) a naturální sociální transfery, vztahující se k výdajům za zboží a služby, které je dodáváno tržními producenty domácnostem (D.6311 + D.63121 + D.63131), ostatní běžné transfery (D.7), úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů (D.8), kapitálové transfery (D.9), tvorba hrubého kapitálu, čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv (P.5+K.2), tvorba hrubého kapitálu (P.5), tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51), výdaje na konečnou spotřebu
1
(P.3), výdaje na individuální spotřebu (P.31), výdaje na kolektivní spotřebu (P.32), spotřeba fixního kapitálu (K.1). b) Ukazatele příjmů: tržní produkce, produkce pro vlastní užití a platby za ostatní netržní produkci (P.11+P.12+P.131), daně z výroby a z dovozu (D.2), daně z produktů (D.21), daň z přidané hodnoty (D.211), DPH odváděná do EU (D.211 (EU)), ostatní daně z výroby (D.29), ostatní dotace na výrobu (D.39), důchod z vlastnictví (D.4), úroky (D.41), běžné daně z důchodů, jmění a jiné (D.5), sociální příspěvky (D.61), skutečné sociální příspěvky (D.611), imputované sociální příspěvky (D.612), ostatní běžné transfery (D.7), kapitálové transfery (D.9), kapitálové daně (D.91), investiční dotace a ostatní kapitálové transfery (D.92+D.99), dotace přijaté od EU institucí (D.92 (EU)), hrubé úspory (B.8 G), čisté půjčky (+) / výpůjčky (-) (B.9). Důchod z vlastnictví (D.4), běžné daně z důchodů, jmění a jiné (D.5), ostatní běžné transfery (D.7) a kapitálové transfery (D.9) jsou vykázány jako příjem i jako výdaj vládních institucí. Tržní produkce, produkce pro vlastní užití a platby za ostatní netržní produkci (P.11+P.12+P.131): tržní produkci (P.11) tvoří zejména tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a výnosy z pronájmu majetku (budov, kanalizačních a vodovodních sítí apod.). Podle rozhodnutí Eurostatu z března 2007 se zde zahrnují i tržby z poplatků za užívání dálnic a rychlostních silnic (dálniční známky a mýtné); úprava je prozatím provedena pouze od roku 2004. Produkce pro vlastní užití (P.12) zahrnuje údaj o aktivaci nehmotného a hmotného investičního majetku. Platby za ostatní netržní produkci (P.131) představují příjmy z poskytování služeb a výrobků za ceny ekonomicky nevýznamné (kdy méně než 50% produkčních nákladů je hrazeno z těchto prodejů), jako jsou příjmy ze školného, administrativní a soudní poplatky, poplatky za ukládání odpadů nebo poplatek za užívání veřejného prostranství apod. Mezispotřeba (P.2): zahrnuje nákupy materiálu, vody, paliva, elektrické energie, služeb, 95% cestovních výdajů (do roku 2010 70%), některé správní poplatky, soudní poplatky nebo spotřebu drobných předmětů, jejichž cena je nižší než 20 000 Kč. Položka také zahrnuje výdaje na destruktivní techniku. Naopak výdaje spojené s finančním leasingem jsou vyloučeny. Náhrady zaměstnancům (D.1): se skládají z mezd a platů (peněžních a naturálních) a příspěvků na sociální zabezpečení. Mzdy a platy (hrubé) zahrnují např. základní mzdy a platy, prémie a odměny nebo odstupné (při skončení pracovního poměru) a naturální mzdu (např. hodnotu výrobků a služeb poskytovanou zaměstnancům zdarma nebo se slevou, uniformy, stravenky, příspěvky na rekreaci, kulturu a sport apod.). Sociální příspěvky zaměstnavatele obsahují zákonné příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a imputované sociální příspěvky hrazené zaměstnavatelem, např. příspěvek na penzijní připojištění nebo v případě sociální nouze apod. Daně z výroby a dovozu (D.2): tvoří daně z produktů (D.21) (např. daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z převodu nemovitostí, cla a daně z dovozu, nebo odvody za trvalé odnětí půdy apod.) a ostatní daně z výroby (D.29) (např. daň z nemovitostí a z pozemků, silniční daň, poplatky za znečištění životního prostředí apod.). Daň z přidané hodnoty (D.211) je daň z výrobků a služeb vytvořených v tuzemsku a dovezených. Od této daně jsou osvobozeny např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání nebo výchova a vzdělávání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc. Daň z přidané hodnoty odváděná do EU (D.211 (EU)) představuje daň placenou rezidentskými výrobci členských zemí EU, kterou vybírají vládní instituce v zastoupení institucí Evropské unie v souladu se směrnicí a nařízením EU (směrnice Rady EU č. 77/388/EC, nařízení Rady EU č. 1553/1989 ve znění pozdějších novel). Ostatní daně z výroby (D.29) zahrnují daně a poplatky, které platí výrobce nezávisle na množství nebo hodnotě vyrobeného nebo prodaného zboží a služeb. Jsou to: daň 2
z nemovitostí a z pozemků, silniční daň, poplatky za znečištění životního prostředí, poplatek za dočasné odnětí zemědělské nebo lesní půdy a jiné. Poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic (dálniční známky a mýtné) se zahrnují do produkce vládních institucí jako platba za službu (podle rozhodnutí Eurostatu z března 2007); úprava je prozatím provedena pouze od roku 2004. Dotace (D.3): jako výdaje vládních institucí obsahují dotace na produkty (D.31), tj. zejména dotace na zemědělské produkty, příspěvky příspěvkovým organizacím zatříděným v sektoru nefinančních podniků a ostatní dotace na výrobu (D.39), tj. dotace na podporu výroby nebo na úhradu běžné ztráty korporacím, např. dotace dopravním podnikům. Tato položka nezahrnuje dotace politickým stranám, církvím a jiným neziskovým institucím a dotace z fondů EU. Dotace z EU jsou výdajem EU (sektoru nerezidentů) a příjmem konečných uživatelů. Přijaté ostatní dotace na výrobu (D.39) obsahují EU dotace na skladování a přeskladnění (Státní zemědělský intervenční fond). Důchody z vlastnictví (D.4): se vyskytují v příjmech i ve výdajích vládních institucí. Obsahují důchody plynoucí z vlastnictví finančního nebo hmotného nevyrobeného aktiva, které byly poskytnuty jiné jednotce k užívání. Na příjmové straně to jsou zejména výnosové úroky (D.41), dividendy, podíly na zisku, důchod z vlastnictví přisouzený držitelům pojistek z investování technických pojistných rezerv od pojišťoven (počítaný v souladu s pravidly ESA95) a pachtovné, tj. příjmy z pronajaté z půdy, za využívání zdroje přírodní minerální vody, za odebrané množství podzemní vody a příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů. Na výdajové straně vládních institucí jde především o úroky (D.41) z vydaných dluhopisů a přijatých půjček a pachtovné, tj. nájemné z půdy. Úrokové toky vyplývající ze swapových operací a operací s termínovými úrokovými dohodami (Forward Rate Agreements) se pod položku D.41 nezahrnují; považují se za finanční transakci, a proto jsou zaznamenány na finančním účtu (v souladu s Nařízením EU č. 2558/2001). Běžné daně z důchodů, jmění a jiné (D.5): jsou uvedeny jako příjem i výdaj vládních institucí. Zahrnují všechny povinné jednostranné platby vybírané pravidelně vládou z příjmu a jmění právnických a fyzických osob a některé periodicky se opakující povinné platby – ostatní běžné daně s výjimkou kapitálových daní. Daně z důchodů jsou daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, ze samostatné výdělečné činnosti a z kapitálových výnosů a daně z příjmu právnických osob, odvod výtěžku z výherních hracích automatů nebo odvod za státní dozor. Ostatní běžné daně obsahují např. 50% z vybraného poplatku za povolení k vjezdu do vybraných míst, 25 % ze správních poplatků, poplatek ze psů. Na straně výdajů vládních institucí to jsou především daně z příjmů vyplývajících z pronájmu nemovitého majetku (budov, bytů, vodovodních nebo kanalizačních sítí, tj. ze zdaňované činnosti spojené s vedlejší hospodářskou činností), z prodeje akcií, z dividend, podílu na zisku a z úroků. Sociální příspěvky (D.61): jako příjem vládních institucí se člení na skutečné a imputované sociální příspěvky. Skutečné sociální příspěvky (D.611) zahrnují platby zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na zákonné sociální pojištění (na úhradu penzí, nemocenských dávek a na politiku nezaměstnanosti) a zdravotní pojištění na úhradu zdravotní péče, platby zaměstnavatelů na zákonné pojištění škod při pracovních úrazech nebo pomoci z povolání. Imputované sociální příspěvky (D.612) jsou platby zaměstnavatelů prováděné mimo sociální a zdravotní pojištění, např. v případě sociální nouze zaměstnance nebo jeho nemoci. Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery, naturální sociální transfery vztahující se k výdajům za produkty poskytované domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.62+D.6311+D.63121+D.63131): sociální dávky jiné než naturální sociální transfery (D.62) jsou výdajem vládních institucí a zahrnují peněžité sociální dávky jiné než naturální poskytované v rámci programů sociálního pojištění - programů sociálního zabezpečení (penze, nemocenské a podpory v nezaměstnanosti), výpomocné peněžité sociální 3
dávky poskytované mimo program sociálního pojištění. Naturální sociální transfery (D.631) jsou transfery vztahující se k výdajům za zboží a služby, které je dodáváno tržními producenty domácnostem (D.6311+D.63121+D.63131), zejména zdravotní péče poskytovaná domácnostem v rámci programu zdravotního pojištění. Ostatní běžné transfery (D.7): příjmové i výdajové, obsahují platby pojistného na neživotní pojištění (snížené o platby pojišťovnám za služby), přijaté náhrady z neživotního pojištění, běžné transfery v rámci sektoru vládních institucí, běžnou mezinárodní spolupráci (a jinými vládami a mezinárodními institucemi) a ostatní běžné transfery. Běžné transfery v rámci sektoru vládních institucí zahrnují zejména neinvestiční dotace ze státního rozpočtu jiné vládní instituci např. veřejným vysokým školám, příspěvkovým organizacím zatříděným v S.13 nebo zdravotním pojišťovnám na zdravotní pojištění dětí, studentů, důchodců atd.; uvedené příjmy a výdaje se konsolidují. Běžná mezinárodní spolupráce vládních institucí obsahuje např. nedaňové příspěvky vlády institucím Evropské unie, mezinárodním institucím nebo pomoc v nouzi po přírodních katastrofách a granty z fondů Evropské unie vládním institucím jako konečnému uživateli. Ostatní běžné transfery zahrnují penále a pokuty, platby odškodného za způsobené zranění nebo za škody na majetku způsobené vládní jednotkou, dobrovolné příspěvky a neinvestiční dotace vlády do sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (např. politickým stranám, církvím nebo humanitárním institucím) a domácnostem (např. stipendia nebo humanitární pomoc při přírodních katastrofách). Součástí této položky je příspěvek České republiky institucím Evropské unie stanovený podle úrovně hrubého národního důchodu, tzv. „čtvrtý vlastní zdroj založený na HND“. Úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů (D.8): vyjadřuje nárok domácností na změnu v pojistných rezervách penzijních fondů a představuje úpravu v propočtu úspor domácností a vazby na aktiva domácností, které jsou považovány za vlastníky těchto rezerv. V ČR se v rámci všeobecného sociálního pojištění spravovaného vládními institucemi nevytvářejí žádné rezervy na penzijní dávky. Vzhledem k tomu zde není žádný záznam. Kapitálové transfery (D.9): příjmové i výdajové, zahrnují investiční daně (D.91), investiční dotace (D.92), včetně investičních grantů z fondů Evropské unie určených vládním institucím jako konečným uživatelům a ostatní kapitálové transfery (D.99). Kapitálové daně (D.91) zahrnují daně z dědictví a darů. Daň z převodu nemovitostí je zaznamenána v rámci položky D.2. Investiční dotace (D.92) jsou poskytovány především ze státního rozpočtu, z rozpočtů státních fondů (zejména ze státních fondů dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení) nebo územních samosprávných celků a z prostředků některých jiných vládních institucí (např. Vinařského fondu). Na straně příjmů to jsou zejména dotace z prostředků Evropské unie určené vládním institucím jako konečným uživatelům - dotace přijaté od EU institucí (D.92 (EU)). Ostatní kapitálové transfery (D.99) obsahují bezúplatné majetkové převody (například restituce), převody z titulu transformace ekonomiky (konkrétně v roce 1995 z titulu druhé vlny kupónové privatizace), dále náklady na stabilizaci a konsolidaci bankovního sektoru, uplatněné garance (převzetí dluhu) nevládních jednotek a zrušení zahraničních pohledávek (odpuštění dluhu např. Sýrii v roce 2005). V příjmech jsou obsaženy dary nebo dědictví, bezúplatné převody a některé mimořádné platby. Tvorba hrubého kapitálu, čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv (P.5+K.2): tvorba hrubého kapitálu (P.5) představuje pořízení nových i použitých nefinančních aktiv (kapitálu) snížené o jejich úbytky. Skládá se z tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51), změny zásob (P.52) a čistého pořízení cenností (P.53). Čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv (K.2) představuje saldo mezi pořízením a úbytky půdy a jiných hmotných a nehmotných nevyráběných nefinančních aktiv. Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51) představuje přírůstky fixního kapitálu mínus úbytky fixního kapitálu (budov, strojů a zařízení apod.) plus určité zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv (např. půdy). Kromě 4
nákupů a prodejů těchto aktiv se zahrnují i bezúplatné převody (např. restituce). Naproti tomu pořízení vojenského destruktivního zařízení se nezahrnuje, protože tyto zbraně a zařízení se (podle konvence) nepovažují za aktiva; vynaložené náklady na destruktivní techniku jsou obsaženy v mezispotřebě a ve výdajích na konečnou spotřebu. Výdaje na konečnou spotřebu (P.3): se skládají z výdajů na individuální a kolektivní spotřebu. Výdaje vládních institucí na individuální konečnou spotřebu (P.31) zahrnují výdaje na nákupy výrobků a služeb (od tržních výrobců), např. výdaje na úhradu zdravotní péče a výrobky a služby vyprodukované samotnými vládními institucemi (v oblasti školství, zdraví, sociálního zabezpečení a sociální péče, sportu, rekreace a kultury). Tyto výrobky a služby jsou poskytovány domácnostem jako naturální sociální transfery (D.631 a D.632). Výdaje na kolektivní spotřebu (P.32) obsahují výdaje v oblasti řízení a regulace společnosti, bezpečnosti a obrany, dodržování zákonů a pořádku, legislativy a nařízení, starosti o veřejné zdraví, ochrany životního prostředí, vědy a výzkumu a rozvoji infrastruktury a ekonomiky. Spotřeba fixního kapitálu (K.1): představuje objem fixních aktiv spotřebovaných v průběhu sledovaného období jako výsledek normálního opotřebení a předvídatelného zastarání včetně náhrad za ztráty fixních aktiv, které jsou výsledkem náhodných škod, před kterými je možno se pojistit. Spotřeba fixního kapitálu se počítá za všechna fixní aktiva (s výjimkou zvířat) všech vládních institucí. Odhaduje se na základě stavů fixních aktiv a pravděpodobné průměrné ekonomické životnosti jednotlivých kategorii těchto výrobků. Pokud chybí informace o stavech fixních aktiv, používá se metoda průběžné inventarizace (PIM). Hrubé úspory (B.8 G): vládních institucí jsou zdrojem akumulace a představují tu část disponibilního důchodu, která není použita jako výdaj na individuální a kolektivní konečnou spotřebu. Jsou to prostředky používané na investice (na pořízení kapitálu) - pořízení nefinančních fixních aktiv, půdy, zásob, cenností nebo finančních aktiv (na zvýšení vkladů, majetkových účastí, dluhových cenných papírů apod.). Čisté půjčky (+) / výpůjčky (-) (B.9): jsou výsledkem běžných nefinančních transakcí a vyjadřují schopnost financovat (+) nebo potřebu být financován (-) – přebytek nebo deficit sektoru vládních institucí. Položka B.9 je základem pro propočet vládního deficitu / přebytku (EDP B.9) členské země Evropské unie, který je hodnocen podle maastrichtských kriterií. EDP B.9, tj. vládní deficit (přebytek), představuje čisté půjčky (+) / čisté výpůjčky (-) upravené o úroky ze swapových operací a z operací s termínovými úrokovými dohodami vládních. EDP B.9 nemá, podle maastrichtských kriterií, přesahovat 3% hrubého domácího produktu.
5
