MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA SOCIÁLNÍ POLITIKY A SOCIÁLNÍ PRÁCE
Příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech
Bakalářská práce
Eva Bližňáková
Vedoucí práce: PhDr. Monika Punová, Ph. D.
Brno 2013
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: Příčiny užívání alkoholu u mladistvých klientů ve vybraných diagnostických ústavech vypracovala samostatně, s použitím citovaných zdrojů, které zde jsou uvedeny.
……………………………………. Eva Bližňáková
Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Monice Punové, Ph. D. za odborné rady a trpělivost při vedení práce, dále rodině, kamarádům a mému příteli, kteří mě podporovali v každé chvíli a bez nichž by tato práce pravděpodobně ani nevznikla.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1 ALKOHOL............................................................................................................................ 10 1.1 Zneužívání alkoholu ....................................................................................................... 11 1.2 Příčiny užívání alkoholu ................................................................................................. 12 1.2.1 Genetické faktory ..................................................................................................... 12 1.2.2 Vliv prostředí ........................................................................................................... 13 1.2.3 Pohlaví ..................................................................................................................... 14 1.2.4 Sociálně patologické chování .................................................................................. 14 1.2.5 Dostupnost alkoholu ................................................................................................ 16 1.2.6 Postoj mladistvých k alkoholu ................................................................................. 17 1.3 Prevence.......................................................................................................................... 17 2 MLADISTVÍ ......................................................................................................................... 19 3 DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV .................................................................................................. 21 3.1 Diagnostický ústav mládeže Ostrava .............................................................................. 21 3.2 Diagnostický ústav a středisko výchovné péče v Praze 4 .............................................. 22 4 METODOLOGICKÁ ČÁST................................................................................................. 24 4.1 Kvalitativní výzkum ....................................................................................................... 24 4.2 Metodika sběru dat ......................................................................................................... 25 4.3 Výběr respondentů .......................................................................................................... 25 4.4 Operacionalizace a dílčí výzkumné otázky .................................................................... 26 4.5 Organizace výzkumu ...................................................................................................... 28 4.6 Interpretace dat ............................................................................................................... 28 4.7 Intervenční proměnné ..................................................................................................... 29 4.8 Etické hledisko ............................................................................................................... 30
4
5 INTERPRETACE DAT ........................................................................................................ 31 5.1 DVO1 – Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu?.................................................... 31 5.1.1 Příležitosti k užívání alkoholu ................................................................................. 31 5.1.2 Užívání alkoholu v rodině, v domácnosti ................................................................ 32 5.1.3 Užívání alkoholu v DÚM......................................................................................... 33 5.1.4 Užívání alkoholu s někým dalším – vrstevníky, kamarády ..................................... 33 5.1.5 Užití alkoholu ve škole ............................................................................................ 33 5.1.6 Dílčí závěr ................................................................................................................ 34 5.2 DVO2 – Užil klient alkohol? .......................................................................................... 34 5.2.1 Věk a důvod prvního užití alkoholu......................................................................... 35 5.2.2 Četnost užívání alkoholu.......................................................................................... 36 5.2.3 Posední užití alkoholu .............................................................................................. 36 5.2.4 Dílčí závěr ................................................................................................................ 37 5.3 DVO3 – Docházelo při vybraném sociálně patologickém chování ke konzumaci alkoholu? .............................................................................................................................. 38 5.3.1 Struktura rodiny jako možný předpoklad sociálně patologického chování ............. 38 5.3.2 Záškoláctví ............................................................................................................... 39 5.3.3 Sexuální rizikové chování ........................................................................................ 40 5.3.4 Gamblerství .............................................................................................................. 40 5.3.5 Kriminalita ............................................................................................................... 41 5.3.6 Dílčí závěr ................................................................................................................ 41 5.4 DVO4 – Kde je alkohol dostupný pro mladistvé? .......................................................... 42 5.4.1 Možnost sehnat alkohol ........................................................................................... 42 5.4.2 Prodej alkoholu v hospodách a barech ..................................................................... 43 5.4.3 Prodej alkoholu v obchodech ................................................................................... 44 5.4.4 Dílčí závěr ................................................................................................................ 44 5.5 DVO5 – Jaká jsou očekávání od alkoholu? .................................................................... 45
5
5.5.1 Význam alkoholu ..................................................................................................... 45 5.5.2 Pocity po požití alkoholu ......................................................................................... 46 5.5.3 Změny chování ......................................................................................................... 46 5.5.4 Důvody užívání ........................................................................................................ 47 5.5.5 Rizika při konzumaci alkoholu ................................................................................ 49 5.5.6 Dílčí závěr ................................................................................................................ 49 6 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 51 7 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................... 53 ANOTACE ............................................................................................................................... 55 ABSTRACT ............................................................................................................................. 56 VĚCNÝ A JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................................................ 57 PŘÍLOHY................................................................................................................................. 60 Příloha 1:............................................................................................................................... 60 Příloha 2:............................................................................................................................... 62
6
Budoucnost patří střízlivým, totiž těm, kdož se rozhodli pro vyšší, mravnější světový názor a způsob života. (T. G. M.)
ÚVOD Má bakalářská práce se zabývá příčinami užívání alkoholu u mladistvých v Diagnostickém ústavu mládeže (dále jen DÚM) v Ostravě a Praze. Toto téma jsem si vybrala kvůli tomu, že problematika alkoholismu je v dnešní době velmi aktuální a závažná, častokrát jsou její počátky už v brzkém věku. Alkohol je u nás drogou, se kterou se mladí lidé setkávají mezi prvními. Do 15 let s ním stihne mít zkušenost zhruba 93% lidí (ESPAD 2007). Velmi varovným údajem může být, že dle studie ESPAD1 (2007) v posledním měsíci konzumovalo celých 20% studentů nadměrné množství alkoholu minimálně 3x. To tedy znamená, že setkání s alkoholem u mnohých neskončí jedním ochutnáním. U alkoholu jako u spousty jiných drog hrozí předávkování. Nastává, pokud si člověk dal dávku o větší koncentraci, než předpokládal. Otravy nastávají i po relativně nízkých dávkách. Důvodem je nižší hmotnost, nižší tolerance a pomalejší odbourávání alkoholu, tendence riskovat i další faktory. Např. slovenští autoři popsali soubor více než 500 dětí hospitalizovaných pro otravu alkoholem, nejmladšímu bylo 9 let, průměrné hladiny alkoholu se blížily 2 g/L, nejvyšší činila 4,37 g/L (Kuželová a kol. 2009). Tak vysoká hladina alkoholu může způsobit aspiraci zvratků nebo zástavu dechového centra. V dnešní době také hrozí riziko úmrtí spojené se špatně připraveným alkoholem. Mladistvý, který bere drogy, včetně užívání alkoholu, je pozadu za svými vrstevníky ve vzdělání, sociálních dovednostech, později i pracovních návyků, výrazně se zhorší soustředěnost a paměť (Nešpor 1995). U dívek, které otěhotní, může dojít k poškození plodu. Jedinec má často problematický vztah
1
ESPAD = Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. ESPAD je studie, která byla poprvé provedena 1995 ve 26 zemích Evropy, dále pak v roce 1999, kdy se této studie účastnilo již 30 zemí, zatím poslední výzkum proběhl v roce 2007. Studie byla provedena dotazníkovým formulářem a týkala se pouze těch jedinců, kteří v daném roce dosáhli 16 let. Výzkumu se účastnilo 3901 dospívajících. Dotazník se týká nelegálních, ale i legálních drog, dostupnosti, četnosti užívání, množství užívaných drog atd. To vše samozřejmě s ohledem na pohlaví (ESPAD 2007). Na této studii se podíleli Csémy, Chomynová, Sadílek. V této práci cituji pouze verzi 2007, protože je nejvíce aktuální.
7
s rodiči a v neposlední řadě může dojít k závislosti a následně experimentování s jinými drogami.
Konzumace alkoholu může mít nevratné následky, může ohrožovat fyzický
i psychický stav jedince, lze jej léčit, ale pro stát je léčba velmi nákladná. Výše jsem také zmínila, že lidé, kteří mají problémy s alkoholem, si obtížněji hledají práci, proto se také uleví státu, protože ten se potom o tyto problematické lidi stará různými sociálními dávkami. Chtěla jsem upozornit na nežádoucí situaci užívání alkoholu u lidí mezi 15 a 18 rokem, kteří začínají konzumovat alkohol ještě před dosažením 18 roku. Mladiství začínají užívat alkohol velmi brzo a mnohdy i velmi často. Užívání alkoholu považuji za špatné z několika důvodů, jedním z nich je samotná ilegalita požívání před 18 rokem, což dle mého není tak závažný problém, mnohem horší je vznik závislosti. Dle Nešpora a Csémyho (2007) si tělo u dospívajících vytváří vůči alkoholu závislost mnohem rychleji, než je tomu u dospělých, a to díky nižší hmotnosti. Na alkoholismus potom navazují zdravotní, duševní i sociální problémy, což znamená, že na jeden problém se nabaluje spousta dalších. Vobořil (2010) upozorňuje také na to, že lidé, kteří užívají alkohol před 15 rokem, jsou ohroženi tvrdými nelegálními drogami stejně, jako lidé užívající marihuanu, která je známá jako vstupní droga do světa nelegálních tvrdých drog. Toto jsou jedny z mnoha důvodů, proč chci na dané téma upozornit. V této práci je pro mě důležité motivovat respondenty, aby mi pravdivě odpovídali na otázky, čímž mohu získat nejspolehlivější informace, a aby si uvědomovali, že sběr dat může mít význam pro budoucí prevenci. Chci, aby si uvědomovali samotný smysl prevence. Motivaci respondentů jsem si zvolila jako symbolický cíl. Mladistvý užívající alkohol je zátěží pro státní systém, společnost, zdravotnická případně sociální zařízení, rodinu a v neposlední řadě pro samotného jedince. Za ideální žádoucí stav považuji, aby mladiství přestali konzumovat alkohol, informovanost o rizikách, nadále pak omezení dostupnosti alkoholu, protože pro mnohé není problém si alkohol zajistit. Pokud se podaří zmírnit užívání alkoholu, prospěje to samotným mladistvým (nebudou mít tolik příležitostí alkoholu propadnout, budou mít větší úspěchy na trhu práce, lepší vyhlídky na fungující rodinu, …), dále pak jejich rodině (nebude muset řešit následky spojené s užíváním alkoholu mladistvými – krádeže nebo odejmutí dítěte z rodiny) a blízkému okolí přátel (zmenší se riziko užívání alkoholu kamarády, protože nebudou pod přímým nátlakem ze strany svých přátel). Celkový prospěch je také pro společnost, jejíž daně pokrývají následky užívání alkoholu. Proto si tedy jako aplikační cíl stanovuji informovanost společnosti, konkrétních jedinců a v neposlední řadě sociálních 8
pracovníků, kteří budou s mladými lidmi pracovat nebo už pracují, což asi jako jediné je v mých silách. Otázka dostupnosti případně zamezení konzumace alkoholu je bohužel záležitost vlastního rozhodnutí nebo vlastní odpovědnosti prodavačů, rodičů. Mým poznávacím cílem je zodpovědět výzkumnou otázku, jež zní: Jaké jsou příčiny užívání alkoholu u mladistvých ve vybraných diagnostických ústavech? Jak vyplývá z názvu, nebudu se věnovat alkoholismu jako takovému, ani užívání tvrdých drog, ale „jen“ příčinám užívání alkoholu mladistvými. Aby bylo toto téma lépe uchopitelné, jako cílovou skupinu si vyberu mladistvé z vybraných DÚM, protože tito lidé se vyznačují problémových chováním a je u nich vyšší pravděpodobnost, že alkohol někdy v životě užili. V případě, kdybych totiž měla zahrnout do tohoto tématu celou početnou skupinu mladistvých ČR, musela by tato studie být mnohem širší, obsáhlejší a relevantní provedení by nemohlo být v rukou pouze jednoho člověka, proto jsem si vybrala pouze tuto omezenou cílovou skupinu. Text teoretické části je rozdělen do tří hlavních kapitol, které obsahují podkapitoly. V první kapitole představím alkohol, způsoby, jakými se může zneužívat, nadále stěžejní kapitolu, která teoreticky seznamuje s možnými příčinami užívání alkoholu a stručně prevenci. V druhé teoretické kapitole se zabývám pojmem mladiství a v poslední, třetí kapitole, se věnuji diagnostickým ústavům obecně, dvěma vybraným potom konkrétně.
9
1 ALKOHOL Na tomto místě bych nejdříve chtěla stručně představit samotný alkohol jako látku, v dalších podkapitolách jeho možnost užívání a v neposlední řadě také příčiny tohoto užívání. „Alkohol je znám lidstvu od prehistorie jako produkt kvašení a konzervační prostředek. Nápoje s příměsí alkoholu účinně zahánějí pocit žízně, od nepaměti je rovněž znám jejich vliv na lidskou psychiku“ (Kotulán a kol. 1999: 227). V chemické terminologii se budeme bavit o alkoholu konzumním, který je uváděn na etiketách v procentech. Čistý etanol je potom takový, který neobsahuje více než 1% obejmu vody (Terminologický slovník 2000). Užívání alkoholu může vést až k propuknutí duševní poruchy, intoxikaci nebo dokonce smrti. Duševní poruchy způsobené alkoholem jsou klasifikovány jako MKN-10 – jako poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek (ibid.). Následující tabulka (č. 1) rozděluje alkoholické nápoje dle obsahu alkoholu. Tabulka 1: Obsah alkoholu v běžných alkoholických nápojích Nápoj Obvyklé procento alkoholu Pivo 1,6 - 5,4 11,0 - 20,0 Víno Destiláty 40,0 -> 50,0 Likéry 29,0 - 60,0
(Kotulán a kol. 1999: 228). Z hlediska užívání alkoholu Kotulán a kol. (1999) rozdělují člověka na abstinenta (nepožívá žádné alkoholické nápoje), konzumenta (požívá alkohol u společensky přijatelných události – oslavy), pijáka (vyhledává příležitosti, kde je možné popíjet alkohol), alkoholika (na alkoholu je závislý). Toto rozdělení je možné aplikovat i na mou cílovou skupinu – mladistvé, ty, kteří ještě nedosáhli hranice 18 let. Užívání alkoholu před touto hranicí je samozřejmě protizákonné, ale vždy nemusí jít o faktické zneužívání. Situace, kdy šestnáctiletý mladý člověk vypije pivo po obědě je jiná, než když tentýž člověk s kamarády vypije litrovou láhev tvrdého alkoholu. Užívání alkoholu má nejhorší dopady v budoucnosti a to je možnost alkoholismu. Ten může narušit celkovou osobnost člověka, jeho rodinné a sociální vztahy, dokonce i nevratná 10
duševní postižení. Alkoholismus jako takový ale není předmětem našeho zkoumání. Je pro nás ale důležité sledovat užívání u rodičů jako možnou příčinu užívání alkoholu mladistvým.
1.1 Zneužívání alkoholu Zneužívání alkoholu je dle Terminologického slovníku (2000) užití za jiným účelem, než je v souladu s legálními a medicínskými vodítky. Nešpor (2001a) ve svém časopise2 uvádí čísla, které signalizují nárůst mladistvých zneužívajících alkohol. Těžké nárazové pití se za roky 1995 a 1999 zvýšilo o 2,9 % dotázaných. V případě častější opilosti, opilost 3x a více za život, se zvýšilo o 3,2 %. Četnost úrazů a otravy je mnohonásobně vyšší u mladistvých, kteří užívají alkohol. Mladiství, kteří byli za život 2x a vícekrát opilí, mají 2x častější výskyt různých úrazů, než ostatní vrstevníci (ibid.). To tedy znamená, že konzumace alkoholu všeobecně vrůstá a že je potřeba s ní něco dělat, což je ale tématem na jinou odbornou práci. Dostupnost alkoholu je u nás velmi vysoká, dívky i chlapci si vyrábějí falešné doklady, mnohdy vypadají starší, než ve skutečnosti jsou, nebo pouze prodejce nezajímá věk zájemce o alkohol. Alkoholismus nebo jen situace spojené s alkoholem jsou u nás velmi podceňovány a často jsou právě dokonce rodiče první, kdo svým nezletilým dětem podá alkohol. Opíjení je spojeno s několika nepříznivými vlivy, na které je třeba upozorňovat. Je to otrava alkoholem, traumatické poranění, sebevražda, hypertenze, pankreatitida, pohlavně přenosné choroby, záněty mozkových blan, interpersonální násilí, řízení pod vlivem alkoholu, propad ekonomické produktivity a spousta dalších (Courtney, Polich 2009). Alkoholismus je nemoc, která se týká oblasti zdravotních, duševních i sociálních problémů. Zneužívání alkoholu sebou nese zpravidla více nepříznivých okolností. Problém je i u zdravotníků, dle výzkumu3 navštěvuje lékaře pouze 67% z dotázaných (18–39 let) pravidelně každý rok, ale
pouze
14%
lékaři
radí/varují
ohledně
alkoholismu
(Hingson, Heeren, Edwards, Saitz 2011). Tato oblast už je ale spíš otázkou prevence, o níž se zmiňuji v kapitole 1.3. 2 3
Alkoholizmus a drogové závislosti Young adults at risk for excess alcohol consumption are often not asked or counseled about drinking alcohol.
11
Mladiství rádi experimentují a zkoušejí nové věci, ze kterých by mohli nabrat poznatky, mnohdy si ale neuvědomí, jaké následky jejich experimentování může mít, proto seznámit je s tímto problémem je na místě. U mladistvých, kteří užívají alkohol, je také častější zneužívání tvrdých drog, jak již bylo řečeno výše. Tento fakt s sebou přináší mnoho jiných a mnohdy i závažnějších rizik. Zneužívání alkoholu má také vliv na možné zranění, trestnou činnost a porušování zákonů.
1.2 Příčiny užívání alkoholu Příčiny užívání alkoholu jsou stěžejní pro tuto práci. Na tomto místě několik z nich představím, podpořím tvrzení výzkumy a studiemi a vytvořím výzkumné otázky, které jsou určujícími mantinely na vytváření dotazníkových otázek. Příčin je určitě velké množství a pravděpodobně ani není v lidských silách je všechny obsáhnout, protože každý je individuální a jeho život ovlivňují jiné věci, nicméně některé příčiny jsou společnosti již známé a společnost se pak snaží těmto příčinám předcházet různými preventivními opatřeními. Je důležité vnímat individualitu jedince, co pro jednoho jedince může být hlavní příčinou užívání alkoholu, pro druhého nemusí a naopak. Zde některé nejčastější příčiny uvedu a následně podrobněji rozepíšu.
Genetické faktory;
prostředí;
pohlaví;
sociálně patologické chování;
snadná dostupnost;
očekávání.
1.2.1 Genetické faktory Nešpor (2001b) poukazuje na příklad, kdy dítě vyrůstá v rodině, kde jsou výrazné problémy s alkoholem. Na toto dítě je vyvíjen velký citový a emoční nátlak, často jsou děti zanedbávány, jsou stavěny do situace, kdy musejí přebírat úkoly a zodpovědnost, na kterou ještě nestačí, v mnohých případech jsou i sexuálně zneužívány. Děti se strachují o rodiče, trpí 12
depresemi a pocity méněcennosti. Teorii Nešpora podporuje také americký výzkum 4, kde bylo dokázáno, že v případě 50–60% alkoholiků je jejich alkoholismus geneticky podmíněn (Quickfall 2006). Nejčastěji se na výzkum příčin zneužívání alkoholu užívá multisystémová terapie, která se zaměřuje na intervenci v rodině. Rodina zde hraje největší roli a výzkum se provádí nejčastěji přímo v domácnostech, protože chování je nejčastěji ovlivněno určitým kontextem, ve kterém největší vliv hraje právě rodina. Mimo ni je důležitý vliv také sociálního prostředí, ale primární vliv na chování jedince má právě okruh rodiny, což dokázala i studie Study by Lewis and Colleagues (1990), která potvrdila, že problém zneužívání alkoholu je problémem celé rodiny a jeho řešení je možné do jisté míry nalézt v rodinné terapii (Deas, Clark 2009). Genetický faktor může být významný, stále se diskutuje jeho váha, avšak zatím nebyl plně dokázán. Užívání alkoholu, případně později alkoholismus může být dědičný, ale také získaný, ale zatím nelze s jistotou říct, zda to není jen pouhá náhoda.
1.2.2 Vliv prostředí Mezi jistými příčinami alkoholismu je bezpochyby vliv prostředí. Můžeme je rozdělit na sdílené okolí a na specifické prostředí. Sdílené okolí vytváří nejbližší rodina, která udává návyky jedince, specifické prostředí pak obsahuje přátele, vrstevníky, učitele ve škole, případně zaměstnavatele atd. (Prescott 2002). Na tomto místě mohu uvést také ostatní klienty DÚM, kteří se po určitou dobu stanou dotyčnému velmi blízkými. Tato okolí potom mohou vytvářet na jedince tlak, který může být neúnosný a strach ze zklamání nebo vůbec nemožnost naplnit očekávání může mladistvého přimět pít alkohol a zapomenout tak na problémy. O sdíleném okolí (rodině) jsme se zmiňovali v podkapitole 1.2.1, nyní se budeme věnovat blíže specifickému prostředí, které je také zjevnou příčinou. Nepozvednutí skleničky k přípitku se považuje všeobecně za nevítané. Pokud jedinec nemá správný důvod (uznávané důvody jsou těhotenství, jízda automobilem, užívání antibiotik) jeho odmítnutí se setká s posměškem, urážkami nebo alespoň se zvláštními pohledy. Je až alarmující, že celých 81% přátel dotázaných studentů středních škol pije alkohol, potom jen velmi odhodlaný jedinec je proti tomuto nátlaku imunní (ESPAD 2007). Nelze tedy říct, že když někdo z okolí užívá
4
Genetics and alcoholism: how close are we to potential clinical applications?
13
alkohol, je pravidlem, že jedinec s takovými přáteli musí také pít, ale jak je řečeno výše, prostředí jedince velmi ovlivňuje, proto okolí mladistvého hraje velmi významnou roli. DVO1 – Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu?
1.2.3 Pohlaví Vliv pohlaví je mnohdy také diskutován, společností traduje, že tendence užívat alkohol, je spíš mužskou záležitostí, nemusí tomu tak ale být. Co se týče alkoholismu, tak dle Prescotta (2002) se zdá, že alkoholismem jsou více ohroženy děti stejného pohlaví, jako rodič užívající alkohol ve velké míře. U adoptovaných dětí je tomu tak, že chlapci z rodin, kde byl prokázán alkoholismus, mají pozitivnější anamnézu než dívky (ibid.). Dle studie ESPAD (2007) není velký rozdíl mezi užíváním alkoholu u dívek a chlapců (ve věku 15–18 let), však velký rozdíl je potom ve frekvenci užívání, která je mnohem vyšší u chlapců. Dalším rozdílem je potom to, že zhruba 25% chlapců uvedlo, že konzumují nadměrné množství alkoholu, zatímco u dívek to bylo zhruba ve 12%. Pohlaví je znát také v situaci, kdy je alkohol konzumován v takové míře, že může dojít k alkoholismu. Ženy jsou k němu mnohem náchylnější než muži a mají také četnější rizika, jako je např. rakovina prsu nebo neurózy (Nešpor 2004). VO2 – Užil klient alkohol?
1.2.4 Sociálně patologické chování
Sociálně patologického chování je nepřeberné množství, popíšu zde jen některé vybrané chování. Dle Fischera a Škody (2009) lze do tohoto sociálně patologického chování řadit také alkoholismus, gamblerství, braní drog, atd… Sociální patologie v sobě zahrnuje jakékoli porušování společenských norem, proto sem řadím také sexuální rizikové chování, záškoláctví a kriminalitu. Věnuji se také struktuře rodiny, protože ta může mít výrazný vliv na vývoj jedince a na jeho sociálně patologické chování.
14
Záškoláctví Dle studie ESPAD (2007) celých 53,8% chlapců a 44% dívek ze všech dotázaných konzumovalo nadměrné množství alkoholu (5 a více sklenic alkoholu 3x a častěji v posledních 30 dnech) a to právě v situacích, kdy byli za školou. Tato čísla jsou velmi vysoká, proto by bylo dobré se zaměřit na prevenci v záškoláctví, protože když mladý student bude mít vyplněný čas nějakými povinnostmi (nehledě na to, že školní docházka je většinou nezbytná), nebude experimentovat z nudy.
Struktura rodiny jako možný předpoklad sociálně patologického chování Struktura rodiny může být jedním z rizikových faktorů v počinech mladistvých. Rodina má totiž důležité postavení při vývoji osobnosti dítěte. Jak tvrdí Novotná (1997), pokud rodina negativně působí na jedince, může to vážně ohrožovat jeho další působení. Dle Hartla a Hartlové (2000) je rodina skupina lidí, která je spojena pokrevně nebo manželstvím. Dále Kraus a Poláčková (2001) tvrdí, že rodina je spojena úzkými citovými svazky a má nejméně tři členy. Rodina sama o sobě nemusí být zpravidla rizikovým faktorem při užívání alkoholu, na druhou stranu, pokud je disfunkční, pak se může stát velmi výrazným rizikem a příčinou k sociálně deviantnímu chování. Studie ESPAD (2007) potvrzuje, že respondenti z rodin s oběma vlastními rodiči konzumují alkohol méně často, než je tomu u rodin s jedním rodičem nebo u reorganizovaných rodin. Mezi procentuálními výsledky nejsou extrémní rozdíly, ale přesto je uvedu. Dítě z úplné rodiny s vlastními rodiči konzumuje alkohol5 17,6%, zatímco z rodiny intaktní je to už 25,4%. Tento rozdíl se mi zdá ale natolik významný, že se na něj také zaměřím.
Sexuální rizikové chování V souvislosti s uvolněním po požití alkoholu souvisí sexuální chování. Není předmětem této práce zajímat se o sexuálně přenosné choroby nebo nechtěné těhotenství, ale v mnoha 5
Konkrétně 5 a více sklenic alkoholu 3x a častěji v posledních 30 dnech.
15
případech, kdy dojde k nechráněnému pohlavnímu styku, byl spouštěčem alkohol. Proto budu zjišťovat ne jaké, ale jestli došlo k rizikovému sexuálnímu chování, jehož by mladiství litoval.
Gamblerství Hraní automatů může pohltit každého jedince. Většinou je součástí herny bar, kde se zpravidla prodává alkohol. U tohoto sociálně patologického chování mi jde především o to, abych zjistila, zda jsou konkrétní jedinci, kteří navštěvují herny, více vystaveni tomuto nepřímému nátlaku. Dle prevence-info.cz je právě gamblerství spojováno s jinými druhy závislostí, např. na drogách.
Kriminalita Nešpor (2011) udává příklady rizik, jaká hrozí po požití alkoholu. Jsou to násilná trestná činnost, majetková trestná činnost a dal. Nešpor sice rizikové chování neaplikoval přímo na mladistvé, avšak lze jej vztáhnout i na tuto cílovou skupinu. Fakta, zda dotyčný kradl, pro mě nejsou nijak podstatná, je pro mě důležité, zda byl jedinec během krádeže ovlivněn alkoholem. VO3 – Docházelo při vybraném sociálně patologickém chování ke konzumaci alkoholu?
1.2.5 Dostupnost alkoholu Dostupnost alkoholických nápojů je velká. Z dob, kdy dítě naprosto bez různých podezření šlo svému otci do hospody pro pivo do džbánku, je teď situace taková, že by se měl kontrolovat každý mladý jedinec, protože mládež je si dostupnosti alkoholu vědomá. Bohužel děti se k alkoholu dostávají velmi snadno i v rodinném kruhu, aniž by si tato rodina uvědomovala, jakému riziku své dítě vystavuje. Celých 72,9% dotázaných mělo zkušenost s alkoholem již do 13 let (ESPAD 2007). Dostupnost piva hodnotí 52,5% dotázaných jako velmi snadné, u vína je to potom 46,5%, u destilátů 28%, vždy jsou to procentuálně ta nejvyšší čísla (ibid.). Potom se nám nabízí otázka, jak je taková situace možná v zemi, kde se může legálně konzumovat alkohol až od 18 let? 16
VO4 – Kde je dostupný alkohol pro mladistvé?
1.2.6 Postoj mladistvých k alkoholu Postoje k alkoholu jsou velmi silným faktorem, proč mladiství užívají alkohol, jsou zvědaví a všeobecné pravdy o alkoholu mají na rozhodnutí, zda se napít nebo nenapít, značný vliv. Člověk je společenský, veselejší, zábavnější a uvolněný. Kyasová (2001) ve své studii podala výčet několika možností, které mladistvé motivují ke konzumaci alkoholu, patří mezi ně právě uvolněnost a větší přirozenost v mezilidské komunikaci, spontánnost a přátelskost. Přestože respondenti všeobecně vědí a škodlivosti alkoholu, stále převažuje názor, že je to dobrý zdroj zábavy a uvolnění. VO5 – Jaké jsou postoje mladistvých ke konzumaci alkoholu?
Příčiny užívání alkoholu nelze jasně oddělit, mnohdy se prolínají, mnohdy působí jen jeden faktor, jindy více zaráz. Je individuální, jestli mladý člověk rizikovým situacím podlehne, a stanou se z nich příčiny jeho užívání alkoholu, nebo zda z tohoto jedince vyroste dospělý a zodpovědný jedinec.
1.3 Prevence Prevence se snaží o to, aby množství popíjeného alkoholu klesalo nebo aby alespoň konzumenti věděli, co je čeká, pokud se napijí více, než je jejich únosná míra. Prevence je důležitá po celý život populace, a je dobré s ní začít co nejdříve. Mladé lidi by měli seznamovat s nepříznivými účinky rodiče, vychovatelé, učitelé, ale také lékaři a zdravotníci. Je důležité si ale uvědomit, že jakákoli forma prevence nemusí ovlivnit chování jedince a za vše člověk musí přijímat odpovědnost. Prevenci můžeme rozdělit do několika celků:
17
primární prevence – spadá sem cena alkoholických nápojů, omezení reklamy nebo omezení prodeje alkoholu, tato opatření jsou ale spíše nereálná. Spíše se jako primární aplikuje výchova jak v rodině, tak ve škole.
Sekundární prevence – je zaměřena již na včasné podchycení a zahájení léčby. Poskytují se bližší informace o psychoaktivních látkách. Tento typ se uplatňuje také na mladistvé, protože je velmi těžké určit, kdo vlastně do této kategorie patří.
Terciální prevence – zde se jedná o minimalizaci následků zapříčiněných závislostí. Zahrnuje práci se závislými i s jejich rodinami povětšinou lékaři. Lékař potom informuje
o
nepříznivých
důsledcích,
čímž
se
snaží
drogu
zprotivit
(Výrost, Slaměník 1998). Prevence užívání alkoholu je diskutované téma. Je teoreticky definovaná a dostává se také do praxe, nicméně je mnohdy záměrně přehlížena samotnými občasnými uživateli. Výsledky této práce by bylo možné využít v primární prevenci. Prevence se týká lidí jakéhokoli věku a je potřeba nezapomínat na ni u jakékoli cílové skupiny. Já jsem jako svou cílovou skupinu vybrala mladistvé, kde je potřeba preventivní programy uplatňovat obzvláště důsledně, protože jsou rizikovou skupinou.
V této kapitole jsem mluvila o alkoholu z obecného i konkrétního hlediska, o možných příčinách užívání a o prevenci. Tato témata mají za cíl uvést do problematiky užívání alkoholu, které má v této práci stěžejní roli. Příčiny užívání následně využiji ke tvoření dílčích výzkumných otázek a k vytvoření otázek k rozhovoru. V dalších kapitolách se budu věnovat mladistvým a diagnostickým ústavům z obecného i konkrétního hlediska.
18
2 MLADISTVÍ Mladistvý je dle Hartla a Hartlové (2000) označován jako trestně odpovědný jedinec ve věku 15–18 let. Adolescent, často zaměňovaný s pojmem mladistvý, je potom dle Jandourka (2007) člověk ve věku, který navazuje na pubescenci (14–22 let). Adolescent začíná přebírat role dospělého a zapojuje se do společenského života, definuje si vlastní sociální pozice a poznává nároky společnosti. Je to také období velkých změn v organismu, kdy se rozvíjí sexualita. Člověk v tomto rizikovém věku hledá svou vlastní identitu, začínají se u něj rozvíjet spirituální dimenze – kladení otázek po smyslu života, což je pro mnohé velmi obtížné. Dalo by se říct, že tyto pojmy jsou určitým způsobem synonymní, snad jen s tím rozdílem, že adolescent zahrnuje širší věkové rozpětí, než mladistvý, proto je ale právě pojem mladistvý pro mne lepší, protože zahrnuje konkrétní, mnou zkoumanou cílovou skupinu ve věku 15–18 let. Věk 15–18 let je obdobím individuálního rozvoje, často separace. Jedinec může být nejistý a nerozhodný, cítí se svobodný v rozhodování o sobě samém a klade důraz na aktuální prožívání – důležité je to, co se děje teď. V tomto období dochází k velkým změnám v rovině psychické, spirituální, sociální, biologické i fyziologické (Punová 2012). Mladiství mnohdy odmítají společenské role preferované rodinou nebo všeobecně dospělými a raději si volí jinou identitu, často negativní. Mladistvý potřebuje svou zkušenost, aby si vytvořil vlastní názor, mají zpravidla velmi osobitý přístup k budoucí profesi a své cestě k ní. Zkušenosti potom člověk nabírá i při experimentování s alkoholem. U zneužívání alkoholu mladistvým dochází často k tzv. efektu nabalující se sněhové koule – např. dospívající zneužívá alkohol, selhává ve svých sociálních rolích a dostává se do rizikové společnosti. To vede k dalšímu zmnožení rizikových faktorů. Punová (2012) pak definuje rizikovou mládež jako mladé lidi, kteří se dostanou do krajní situace, kde se mohou cítit ohroženi a jež nezvládají řešit sami, pak se tito lidé mohou uchylovat k rizikovému jednání, kterým mohou ohrožovat nejen sebe, ale i své okolí. V mém případě hovořím o rizikové mládeži umístěné v diagnostickém ústavu a stát na ně musí vynakládat určité finanční prostředky, současně může jedincům hrozit riziko sociálního osiření nebo riziko ohrožení užíváním návykových látek (ibid.). 19
Punová (2012) také dále rozdělila rizikové faktory na:
vnitřní – individuální, vrozené a mnohdy psychopatologické – např. genetická predispozice k alkoholismu, viz 1.2.1;
vnější – společenské požadavky a očekávání prostředí mladého člověka – např. nadměrné užívání alkoholu v rodině, viz 1.2.2.
Období dospívání je plné mnoha změn, mezi něž patří jak vývoj fyzický, tak psychický. Jedinec je nucen se často rozhodovat, utváří si postoj k životu, ke svobodě, k odpovědnosti, vytváří si vlastní vzory, jimiž přestávají být rodiče, a vytváří si nové sociální vazby. Dle Krejčířové a Langmameiera (1998) je období mezi 15–18 rokem plné emoční lability, u mladých jedinců navíc postupným růstem dochází ke změnám v mozku. Mladistvý člověk hledá, experimentuje a zkouší, vyvíjí se jak po stránce psychické, tak fyzické. Je to věk, kdy se vliv výchovy mísí s vlastními zkušenostmi. Moje cílová skupina – mladiství umístění v diagnostickém ústavu, patří do oblasti rizikové mládeže, která je výše definovaná, protože byli zatlačeni do situace, kterou již nejsou schopni sami zvládat.
20
3 DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV V této práci má diagnostický ústav důležité postavení, proto bych jej chtěla obecněji definovat a pak se ve stručnosti zmínit o diagnostickém ústavu v Ostravě a v Praze 4, kde jsem realizovala empirické šetření. Pokud se mladistvý dostane do situace, kterou nejsou již rodiče schopni kontrolovat nebo ovlivňovat, je možné je umístit do ústavního zařízení (diagnostický ústav). Tato možnost je dle zákona č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu v platném znění. Do diagnostického ústavu může jedinec přijít i sám nebo může být jeho pobyt nařízen soudem. Obecně se dá říct, že diagnostický ústav je zařízení, ve kterém jsou umístěny děti, které byly odebrány soudem nebo sem přišly dobrovolně. Jsou přijímány na základě celkového vyšetření, vyšetření zdravotního stavu a aktuálního počtu volných míst v konkrétním zařízení. Léčba zde probíhá zpravidla osm týdnů. Diagnostický ústav má několik
úkolů:
diagnostické
(vyšetření
úrovně
dítěte
formou
pedagogických
a psychologických činností), vzdělávací (stanovují se vzdělávací potřeby), terapeutické (směřování k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte), výchovné a sociální (vztahuje se např. k sociálně-právní ochraně), organizační a koordinační (socialniprace.webnode.cz 2008).
3.1 Diagnostický ústav mládeže Ostrava Diagnostický ústav v Ostravě je školským zařízením pro chlapce ve věku 15–18 let, kterým byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Vznik tohoto ústavu je datován na polovinu osmdesátých let. Do té doby fungoval pro děti s problematickým chováním DÚM Brno, ten byl ale příliš vzdálený a dětí byl přetlak, proto se na ústavní péči čekalo i půl roku. Tyto okolnosti daly podnět k vniku DÚM Ostrava. Dnes má DÚM kapacitu sedmdesát šest lůžek, které jsou rozděleny do čtyř oddělení a tří výchovných skupin. Nejčastěji jsou zde chlapci přijímání na základě těchto řešených problémů:
absence povinné školní docházky;
pohlavní zneužívání; 21
výtržnictví a krádeže;
útoky na veřejného činitele;
atd…
Děti jsou přijímány zpravidla na dva měsíce a za tuto dobu je jim poskytnuta preventivně výchovná péče. DÚM se zaměřuje hlavně na:
diagnostiku a rozmísťování dětí;
metodickou činnost;
záchytné pracoviště;
vzdělávání dětí;
úsek volnočasových aktivit (dúm-ostrava.cz 2013).
3.2 Diagnostický ústav a středisko výchovné péče v Praze 4 Tato instituce zaměřuje na terapii, diagnostiku, výchovu a vzdělávání. Vznik DÚM v Praze 4 nelze přesně dohledat, bylo mi sděleno pouze to, že budovat stojí na tomto místě už přes sto let a její zaměření se v průběhu času mnohokrát měnilo. Služby je možné využívat formou pobytu nebo ambulantně. Ústav je specializován na dívky ve věku od dokončení povinné školní docházky až do plnoletosti a jsou zde přijímány na základě soudního, rodičovského nebo vlastního rozhodnutí. Dnes má ústav kapacitu sedmdesát dva míst, které jsou rozděleny mezi tři oddělení – pro nezletilé matky s dětmi, oddělení pro studující a středisko výchovné péče. Nejčastěji jsou dívky přijímány na základě těchto řešených problémů:
zneužívání návykových látek;
konflikty v rodině;
krádeže, lhaní;
delikvence – porušování zákona;
atd…
22
DÚM se zaměřuje hlavně na:
nezletilé matky s dětmi;
na studující dívky, středisko výchovné péče;
skupinovou péči pod dohledem specializovaného odborníka;
diagnostiku a terapii;
atd. (Toman 2009).
Náplň práce obou DÚM se v mnohém shoduje. Nejčastěji je to přijímání klientů na základě porušování zákona nebo záškoláctví. Děti jsou zde umísťovány na dva měsíce a za tuto dobu je jim poskytnuta péče, která by měla vést alespoň k částečné nápravě. Diagnostický ústav je velmi důležité zařízení, které může měnit mnohé v životě mladých lidí. Zde mohou nalézt novou motivaci i znovuzačlenění do bezproblémové skupiny mladistvých. Každý DÚM si s sebou nese hlavní myšlenku, ve které se shodují – pomoci dětem.
Alkohol a příčiny jeho užívání jsou natolik široké pojmy, které by nebylo možné obsáhnout v jedné práci, proto jsem si je aplikovala pouze na vybranou cílovou skupinu mladistvých umístěných ve vybraných diagnostických ústavech. V této teoretické kapitole jsem se zabývala alkoholem z chemického pohledu i pohledu konzumního, jednotlivými příčinami užívání, prevencí, pojmem mladistvých a diagnostickými ústavy obecně, vybranými potom konkrétně. Na tomto teoretickém základu stavím svou praktickou část práce.
23
4 METODOLOGICKÁ ČÁST V této bakalářské práci budu používat induktivní strategii kvalitativního výzkumu. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké jsou příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech? V jednotlivých kapitolách se budu věnovat popisu kvalitativního výzkumu, metodě sběru dat, výběru respondentů, operacionalizaci výzkumných otázek, v neposlední řadě popíši organizaci výzkumu, interpretaci dat a etická hlediska spojená s empirickým šetřením.
4.1 Kvalitativní výzkum Kvalitativním výzkumem se podrobně zabývá Žižlavský nebo Disman, kteří uvádějí několik jeho charakteristik. Dle Žižlavského (2003) je důležité, že teorie, které jsou tvořeny z empirických dat, jsou vytvářeny až v průběhu výzkumu, nejsou předem testovány, jak je tomu u kvantitativního výzkumného procesu, využívá tudíž indukce. Dle Dismana (2002) dostáváme kvalitativním výzkumem větší množství informací o malém počtu jedinců, informace jsou často zkoumány do hloubky. Tyto informace nelze zevšeobecňovat na větší skupinu lidí, nelze je kvantifikovat a zpracovávat statistickými metodami. Disman (2002) dále tvrdí, že cílem kvalitativního výzkumu je porozumění, díky němuž je do daného problém lepší vhled. Výhodami kvalitativního výzkumu je poměrně velké množství získaných informací, které jdou do hloubky zkoumaného problému, možnost podrobnějšího zjišťování, osobnější komunikace. Nevýhoda je potom ve velké časové náročnosti sběru dat, získané informace nelze zevšeobecnit na celou populaci, protože jsou zjištěny z velmi omezeného počtu jedinců, atd. Kvalitativní sběr dat jsem vyhodnotila jako lepší, kvůli intimitě při rozhovoru, otázky jsou mnohdy velmi osobní a jedinec by při kvantitativním sběru dat nemusel odpovídat tak přesně, jak potřebuji, případně by mohlo dojít k nepochopení otázky. Nechci také, aby mi respondent odpovídal na určité škále možností, ale vyjadřoval se neomezeně. Kvalitativní výzkumný proces mi navíc umožňuje zkoumat různé úhly pohledu. 24
4.2 Metodika sběru dat Sběr dat se může provádět více různými způsoby, které se mohou i kombinovat a doplňovat. Patří mezi ně pozorování, které může být skryté a otevřené, a rozhovor, který může být nestrukturovaný nebo polostrukturovaný (Žižlavský 2003). Z výčtu strategií, technik zde rozeberu jen polostrukturovaný rozhovor, který jsem si vybrala, další popis by byl nad rámec mé práce.
Polostrukturovaný rozhovor Je tvořen množstvím otázek, které mají pevně dané pořadí, a zdůrazňuje důležitost porozumění všem otázkám (Žižlavský 2003). Právě vhodně zvolená slovní zásoba je v mém případě důležitá, protože komunikuji s mladistvými, kteří pravděpodobně odborné termíny neznají. Vzhledem k tomu, že je potřeba vzbudit u nich důvěru, pokusím se proto přizpůsobit slovní zásobu té jejich. Velkou výhodou polostrukturovaného rozhovoru je také možnost klást další doplňující otázky. Pokud odpověď na položenou otázku není zcela jasná, lze ji upřesnit, čímž může dojít k lepšímu porozumění.
4.3 Výběr respondentů Výběr respondentů v kvalitativním výzkumu je záměrný, tudíž není nahodilý, jak je tomu ve výzkumu kvantitativním (Žižlavský 2003). Potřebuji konkrétně vybrané případy, na nichž mohu dobře doložit sledovaný jev, který je třeba k zodpovězení HVO. Jako své respondenty jsem vybrala klienty z diagnostických ústavů, protože se vyznačují rizikovým chováním, což je pro můj výzkum žádoucí. Je třeba rozlišovat jednotky zkoumání, na jejichž vlastnosti se ptám a jednotky zjišťování, od nichž získáváme data (Žižlasvský 2003). V mém případě jsou jednotkami zkoumání všichni mladiství umístění v diagnostickém ústavu, jednotkami zjišťování pak jsou
25
konkrétní klienti diagnostického ústavu v Ostravě a v Praze, které uvádím v následující tabulce.
Jednotky zjišťování
Tabulka 2: Popis respondentů
Respondent R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10
Pohlaví muž muž muž muž muž žena žena žena žena žena
Věk 15 17 16 15 16 17 16 17 16 16
diagnostický ústav Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Praha Praha Praha Praha Praha
4.4 Operacionalizace a dílčí výzkumné otázky Nejprve bych ráda definovala pojem operacionalizace. Žižlavský (2003) operacionalizaci definuje jako určitý přepis z teoretického jazyka do jazyka proměnných. To v podstatě znamená, že teoretické pojmy nelze testovat, ale po tomto převedení už testovatelné jsou. Převedu tedy hlavní výzkumnou otázku (Jaké jsou příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech?) do několika dílčích výzkumných otázek, které mi dopomohou k zodpovězení hlavní. HVO: Jaké jsou příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech?
26
DVO1 – Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu? Indikátory:
užívání alkoholu v rodině, domácnosti,
užívání alkoholu v DÚM,
užívání alkoholu ve škole,
užívání alkoholu s někým dalším.
DVO2 – Užil klient alkohol? Indikátory:
věk,
pohlaví,
kdy poprvé užil alkohol,
důvody užívání alkoholu,
četnost užívání alkohol,
kdy naposledy užil alkohol.
DVO3 – Docházelo při vybraném sociálně patologickém chování ke konzumaci alkoholu? Indikátory:
struktura rodiny jako možný předpoklad sociálně patologického chování,
záškoláctví,
sexuální rizikové chování,
gamblerství,
kriminalita.
VO4 – Kde je dostupný alkohol pro mladistvé? Indikátory:
možnost sehnat alkohol,
prodej alkoholu v hospodách,
prodej alkoholu v barech,
27
prodej alkoholu v obchodech.
VO5 – Jaká jsou postoje mladistvých ke konzumaci alkoholu? Indikátory:
význam alkoholu,
pocity po požití alkoholu,
změny chování,
důvody užívání,
rizika při konzumaci alkoholu.
4.5 Organizace výzkumu Rozhovory byly uskutečněny v dubnu 2013 a byly zaznamenány ručně na papír, protože ani jeden DÚM si nepřál, abych rozhovory nahrávala na diktafon. Respondenti byli obeznámeni s tím, že výzkum bude zcela anonymní, věděli, jaký je jeho cíl, a s rozhovorem souhlasili. Samotné rozhovory se odehrávaly v místnosti, kde jsem s klientem byla sama, aby bylo zajištěno soukromí během kladení otázek. S některými klienty se pracovalo velmi dobře, ochotně odpovídali, s jinými byla komunikace složitější. Někteří z klientů dokonce odmítli na dotazníku spolupracovat. Klientům zpravidla nedělalo problém mluvit o sobě, otázky, které se týkaly jejich osobního života, byly okamžitě zodpovězeny, s výjimkou otázek, týkajících se rodinné situace. Klienti byli upozorněni, že na otázky nemusejí odpovídat, pokud nechtějí, ale nakonec všichni odpověděli na vše.
4.6 Interpretace dat Rozhovory jsem nemohla zaznamenávat na diktafon, proto zde uvedené odpovědi jsou pouhé parafráze, protože nebylo v mých silách odpovědi respondentů zaznamenávat doslova.
28
Pokusila jsem se o co nejpřesnější zachycení hlavní myšlenky, avšak odchylky od původní výpovědi zde zajisté jsou. Při vyhodnocování výsledků mého výzkumu jsem vycházela z předem definované teorie a následně jsem výpovědi respondentů komparovala s konkrétními, předem nadefinovanými příčinami.
4.7 Intervenční proměnné Vycházíme-li z toho, že intervenční proměnná je taková proměnná, která může výsledky zkreslovat, pak za intervenční proměnnou u svého výzkumu považuji svůj věk. Rozdíl mého věku a věku cílové skupiny není velký, proto si myslím, že se dotazovaní v mnoha ohledech nemuseli ostýchat s odpověďmi, na druhou stranu tento fakt může být i nepříznivý, protože nemusím působit dostatečně autoritativně. Zkreslovat může také momentální naladění klienta. Pokud klient nemá zrovna náladu odpovídat na otázky, je znuděný a otrávený tím, že se po něm vyžaduje aktivita, nemusí odpovídat tak, jak by odpovídal, kdyby byl příjemně naladěný. S dívkami se mi pracovala mnohem lépe než s chlapci. Považuji také proto za další intervenční proměnou své pohlaví. Dívky se ani neostýchali jako chlapci, v mojí společnosti i lépe cítili, byly uvolněnější. Lživost výpovědí je další proměnnou. Odpovědi na otázky mnohdy vylučovaly to, co bylo řečeno později a bylo možné pozorovat, že i samotní respondenti si to uvědomovali. Lhaní je také možné si vysvětlit mnoha různými způsoby a to např. výsměch výzkumu samotnému, respondent mohl považovat pokládané otázky za příliš intimní nebo se styděl na ně odpovědět, rozmyslel si odpověď během kladení dalších otázek. Uvědomuji si, že výše zmíněné intervenční proměnné by mohly snížit validitu dat.
29
4.8 Etické hledisko Klientům DÚM jsem vysvětlila, jaký je záměr tohoto výzkumu, že jejich odpovědí nechci zneužít, ale pouze využít v plné míře. Klienti věděli, že pokud by jim některá z otázek měla být nepříjemná nebo byla příliš osobní, odpovídat na ni nemusí. Podstatné také bylo obeznámit klienty s tím, že výzkum je anonymní a samozřejmě i diagnostický ústav nemusí být zmiňován, pokud by jej to mohlo jakýmkoli způsobem poškodit. Bylo pro mě důležité zajistit klientům pocit bezpečí v mé společnosti, nechtěla jsem, aby se cítili nějakým způsobem ohroženi, napadáni nebo souzeni. Klienty jsem obeznámila s tím, že náš rozhovor bude zaznamenán pouze na papír. Otázky byly jednoduše formulovány tak, aby je klient pochopil a odpověď pro něj nebyla složitá.
30
5 INTERPRETACE DAT V této části práce představím konkrétní výpovědi respondentů na dané otázky, které mi dopomohly k zodpovězení dílčí výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké jsou příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech?
5.1 DVO1 – Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu? Indikátory: Příležitosti k užívání alkoholu, užívání alkoholu v rodině, v domácnosti; užívání alkoholu v DÚM; mezi vrstevníky. Cílem této otázky je zjistit, zda je mezi možnými příčinami užívání alkoholu vliv okolí. Ptala jsem se proto na nejbližší okolí klienta, které by jej mohlo ovlivňovat, a na příležitosti, při kterých pijí alkohol.
5.1.1 Příležitosti k užívání alkoholu Na tuto otázku jsem se neptala klienta R4, který nikdy nepil alkohol, tudíž příležitostí nikdy žádných nevyužil, a R6 vztáhla svou odpověď jen k první zkušenosti s alkoholem, protože ho od té doby nepije. R1 – „Alkohol piju třeba na Silvestra, o Velikonocích, na narozeninách, prostě když mě někdo pozve na akci, ale nerad se opíjím.“ R2 – „Když je víkend, oslava, narozeniny.“ R3 – „Piju alkohol jen tak, prostě když se rozhodnu nebo když je nějaká oslava.“ R5 – „Když je nějaká oslava nebo když jsem s kamarádama.“
31
R6 – „Kamarádovi se narodila dcera. Teď už nepiju, protože už nechci, aby mi bylo tak zle, jak předtím.“ R7 – „Když jdu na hokej nebo jen tak s kámoškama.“ R8 – „Piju, když jsem s kamarádama nebo jen tak kvůli zábavě.“ R9 – „Když jsem s holkama, jen tak venku, se ségrou jen tak, aby nepila sama nebo na silvestra.“ R10 – „Piju na narozeniny, na silvestra, na diskotéce.“ Odpovědi se častokrát shodovaly, že příležitost v pití vidí v oslavách nebo svátcích (R1, R2, R3, R5, R6, R10). Vyskytly se ale i odpovědi, že příležitost je i přítomnost kamarádů nebo touha po zábavě (R1, R7, R8, R9).
5.1.2 Užívání alkoholu v rodině, v domácnosti Odpovědi na tuto otázku se v mnohém shodovaly. R2, R5, R6, R7, R8 tvrdí, že se u nich pije alkohol málokdy, jen u zvláštních příležitostí, jako jsou narozeniny, Silvestr, různá výročí, u klientů R4 a R10 se alkohol nepije vůbec. Zde uvedené případy jsou ty, ve kterých byla odpověď rozsáhlejší, rodiče těchto respondentů pijí alkohol více, než jen u příležitosti oslav. R1 – „U nás doma se alkohol skoro nepije, málokdy. Otec byl těžký alkoholik, pak zemřel, měl cirhózu jater, ale oběsil se.“ EB – „Tak proto piješ málo?“ R1 – „Jo, určitě, nechci tak dopadnout, je to hnusny a bylo mu fakt blbě. Kdyby se neoběsil, tak umře na to.“ R3 – „U nás doma pije taťka, dost, ale ne nějak moc, není alkoholik, to vůbec.“ R9 – „Máma pije hodně, ale s tou se nestýkám, ta chlastá furt, byla i hnusná, když se opila“. Odpovědi mohou být zkresleny, protože se za situaci doma mohou stydět, mohou být ovlivněni samotnými rodiči, že je vše v pořádku a že alkoholiky rozhodně nejsou, případně nemusí mít srovnání s tím, jaké by to mohlo být. R1 jako jediný tvrdil, že pijáctví otce jej 32
ovlivnilo při konzumaci, ostatní respondenti si vliv rodičů neuvědomují nebo nepřipouští. Nicméně z odpovědí vyplívá, že u většiny klientů není pití alkoholu časté, ale je to součástí života. Klienti jsou tudíž ovlivněni vzory v rodičích, proto je pro ně také pití alkoholu běžnou životní praxí, což podporuje tvrzení Nešpora (2001), Quickfalla (2006), Dease a Clarka (2009), viz kapitola 1.2.1.
5.1.3 Užívání alkoholu v DÚM U této otázky se všichni dotazovaní shodli, že přístup k alkoholu v diagnostickém ústavu není, jen R3 tvrdí, že získat jej není problém. Zda si klient speciálně alkohol sháněl nebo se o něj pouze zajímal, mi respondent nesdělil. Je tedy pravděpodobné, že lhal, nepochopil otázku nebo se přede mnou vytahoval. Je tu také možnost, že mi lhali ostatní dotazovaní, ale nepředpokládám to, protože devět z deseti klientů odpovědělo, že alkohol v DÚM sehnat nelze. V diagnostických ústavech je samozřejmě pití alkoholu zakázané. Proto pokud alkohol pijí, pak pobyt v DÚM je pro ně nucenou přestávkou.
5.1.4 Užívání alkoholu s někým dalším – vrstevníky, kamarády Všichni dotazovaní respondenti se shodli na tom, že jejich kamarádi užívají alkohol. Odpovídali s jistotou, většina odpovědí zněla ano, určitě, samozřejmě. Okruh přátel pak může mít velký vliv na pití alkoholu, který často ovlivňuje jejich rozhodnutí, zda se napít nebo nenapít, jak je zřejmé z podkapitoly 5.2.1, kdy většina respondentů u své první zkušenosti s alkoholem měla kamarády, bez nichž by se ani nenapili. V porovnání výsledků se studií ESPAD (2007), která uvádí, že 81% (viz 1.2.2) přátel dotázaných užívá alkohol, jsou pak mé výsledky takové, že 100% dotázaných má kamarády, kteří pijí alkohol, což je výrazně víc.
5.1.5 Užití alkoholu ve škole U této otázky téměř všichni respondenti s velkou samozřejmostí odpověděli, že ne, že 33
ve škole alkohol nikdy nepili, jen R1 alkohol ve škole užíval a odůvodnil to slovy: „tak chtěl jsem, aby byla větší sranda.“ R7 potom také přiznala, že tu možnost měla: „Ne, nepila, to jsem se bála, holky si udělaly rum s kolou, ale já jsem se bála.“
5.1.6 Dílčí závěr Cílem této otázky bylo zjistit, zda v okolí klienta dochází k užívání alkoholu. Většina klientů se shodovala v tom, že se doma alkohol pije, ale ne moc, ani v DÚM k němu přístup nijak zvlášť nemají. Jak jsem již řekla výše, situace užívání alkoholu v domácnosti může být velmi zkreslená, rodiče mohou pít hodně, avšak dítě to nevidí, nechce nebo nemůže vidět. S výjimkou rodiny R4 se v každé rodině alkohol pije, to je značné ovlivnění dítěte, které v takovém prostředí vyrůstá. Dle výpovědi R4 je také situací doma ovlivněn a to tím, že alkohol nepije vůbec. Rodina nastaví dětem zvyky a tradice. Zda je pití alkoholu geneticky podmíněno, nelze s jistotou říct, ale je zřejmé, že pití alkoholu je podmíněno výchovou a vzory v rodině. Největší příležitosti k pití alkoholu vnímají klienti v přítomnosti přátel. Sami přátelé mohou mít také vliv, protože mladistvý člověk mění preference ve vzorech, kterými už zdaleka nemusí být jeho rodiče, ale právě kamarádi.
5.2 DVO2 – Užil klient alkohol? Indikátory: Věk a pohlaví klienta; důvod prvního užití alkoholu; četnost užívání alkoholu; poslední užití alkoholu, užití alkoholu ve škole. Na tyto otázky jsem se během rozhovoru ptala jako první, protože jsou v mnohém směrodatné a uvádí i klienta do problematiky, na kterou jsem se doptávala. Během kladení těchto otázek jsem zjistila, že klient R4 alkohol vůbec nepije Na mé otázky: EB – „Ty jsi opravdu nikdy neměl alkohol? Ani si ho neochutnal? Proč?“ se mi dostalo odpovědi: R4 – „Ne, proč jako? Proč bych ho měl pít? Vždyť je to hnusny.“ Přesto jsem však zhodnotila, že jeho výpověď na některé otázky může být relevantní, i když na některé z nich není schopen odpovědět. Klientka R6 užila alkohol pouze jednou, kdy měla pravděpodobně otravu, soudím 34
tak dle odpovědi na otázku 5.1.1 a 5.5.3, kdy popisovala stav, který odpovídá stavu předávkování, a tato situace ovlivnila její celkový pohled na alkohol, proto některé otázky kladené na tuto klientku se vztahují k této první a jediné zkušenosti. Cílem této otázky bylo zjistit, v kolika letech se klient poprvé setkal s alkoholem a zdali může pohlaví hrát roli v četnosti užívání alkoholu. Věk a pohlaví klienta neuvádím na tomto místě, ale v předchozí kapitole v tabulce Jednotky zjišťování.
5.2.1 - Věk a důvod prvního užití alkoholu Zde je mým cílem zjistit, v kolika letech klient poprvé přišel do osobního kontaktu s alkoholem a co jej k tomu vedlo. Tyto údaje jsou důležité pro prevenci. Věk, kdy děti poprvé experimentují s alkoholem, můžu označit za rizikový a prevence by měla být intenzivnější a lépe mířená právě na to, proč je alkohol do 18 let protizákonný a jaká s sebou přináší první brzká zkušenost rizika. R4 na tuto otázku neodpovídal. R1 – „Když jsem měl poprvé alkohol, to jsem byl maličký, asi tři roky, nevím. Taťka mi dával ochutnat pivo.“ R2 – „Bylo mi patnáct asi, chtěl jsem zkusit něco nového.“ R3 – „Nevím, asi v jedenácti, chtěl jsem to prostě zkusit.“ R5 – „Když mi bylo asi dvanáct nebo třináct let, zkusil jsem to, když jsem byl s kamarádama.“ R6 – „Ve třinácti s kamarády, chtěla jsem zapadnout.“ R7 – „Čtrnáct, zkoušela jsem to, protože to pijou ostatní.“ R8 – „Dvanáct až třináct, nevím, všichni pili.“ R9 – „Bylo mi třináct, chtěla jsem to ochutnat.“ R10 – „V patnácti, kamarád měl narozeniny a nikdy předtím jsem to nezkoušela.“ Nejvíce respondentů zkusilo alkohol mezi jedenáctým a patnáctým rokem, během studia druhého stupně základní školy. Hlavním důvodem byla touha zkusit něco nového, nejčastěji v okruhu přátel. 35
5.2.2 Četnost užívání alkoholu Ve zjišťované otázce bylo obsaženo nejen jak často, ale i jaké množství alkoholu respondent vypije. Na tuto otázku R4 neodpovídal a R6 odpověděla, že pouze jednou, ale hodně. R1 – „V létě piju každý den, záleží, jak jsou peníze, ale piju málo.“ R2 – „Piju o víkendech, vždycky vypiju tak flašku tvrdého alkoholu.“ R3 – „Piju málo, tak jednou za čtvrt roku, ale pak piju dost, když už, tak už.“ R5 – „Piju skoro každý den, ale málo, dám si tak jedno pivo.“ R7 – „Teď už tolik nepiju, ale předtím jsem pila tak čtyřikrát do týdne a vždycky hodně, vždycky jsem se motala.“ R8 – „Piju občas, když je příležitost a vždycky tak, ne, do bezvědomí, že bych o sobě nevěděla.“ R9 – „Teď nepiju vůbec, předtím jen o víkendu, tak jednou za den. Většinu vypiju tak půlku flašky vína s kolou.“ R10 – „Piju málo, tak jednou za půl roku, piju tak, jak pijou ostatní.“ Odpovědi jsou různé, ale v podstatě u respondentů R2, R3, R7, R8, R9 a R10 mohu vidět, že jim nedělá problém vypít větší množství alkoholu, nemají zábrany. Odpověď R2 je možná přehnaná, ale respondent si za tím stál. Často klienti přidávali zkušenosti s konzumací jiných drog, ale toto téma jsem dále nerozvíjela, protože není předmětem mého zkoumání.
5.2.3 Posední užití alkoholu U této otázky jsem vynechala dotazování R4, R6 (zde je odpověď vyvoditelná, z jediného užití alkoholu, a to ve třinácti letech). R1 – „Dva nebo tři měsíce nazpátek.“
36
R2 – „Pil jsem minulý víkend, když jsem měl dovolenku“. R3 – „Asi před měsícem a půl.“ R5 – „Před 4 dnama, když jsem měl dovolenku.“ R7 – „Půl roku nazpátek.“ R8 – „Před třema týdnama.“ R9 – „Tři měsíce zpátky.“ R10 – „Před třema měsícema.“ Většina respondentů pila naposledy před několika měsíci. R2 a R5 využívali volna v DÚM. U některých respondentů nemůžeme posoudit, zda doba, jakou nepili alkohol, nemohla úzce souviset s pobytem v DÚM, kde je konzumace alkoholu přísně zakázána.
5.2.4 Dílčí závěr Věk první zkušenosti s alkoholem se nedá příliš rozlišovat vzhledem k pohlaví, ale chlapci zpravidla experimentují, protože to sami chtějí zkusit, zajímá je to, zatímco dívky experimentují v závislosti na okolních přátelích. Četnost užívání alkoholu taktéž, stejně jako věk prvního užití nesouvisí s pohlavím, odpovědi se liší. U posledního užití alkoholu chlapci uvádějí kratší dobu než dívky, což může být způsobeno tím, že alkohol je běžnou součástí jejich života. Rozdíly v užívání alkoholu v závislosti na pohlaví zmiňuji v podkapitolách 5.3.4, 5.4.1, 5.5.2.
37
5.3 DVO3 – Docházelo při vybraném sociálně patologickém chování ke konzumaci alkoholu? Indikátory: Struktura rodiny jako možný předpoklad sociálně patologického chování; záškoláctví; sexuální rizikové chování; gamblerství; kriminalita. U této otázky jsem zjišťovala, zda existuje nějaká spojitost mezi užíváním alkoholu a zde zmíněným sociálně patologickým chováním. Ptala jsem se na strukturu rodiny, zda je klientům blízké záškoláctví, kladla jsem také otázky týkající se gamblerství a kriminality a to i respondentů R4 a R6. Cílem této otázky bylo zjistit, zda může sociálně patologické chování souviset se strukturou rodiny a následně jestli sociálně patologické chování, konkrétně záškoláctví, rizikové sexuální chování, gamblerství, kriminalita, může vést k užívání alkoholu.
5.3.1 Struktura rodiny jako možný předpoklad sociálně patologického chování
Tato otázka je pro mě důležitá z hlediska vzorů, které děti ve svých rodičích mají, a z hlediska výchovy.
R1 – „Vztah s rodiči mám dobrý, naši teda byli rozvedení, než se taťka oběsil, teď bydlím jenom s mamkou.“ R2 – „Naši jsou rozvedení, žiju jenom s mamkou a s tou mám dobrý vztah.“ R3 – „Mamka umřela, teď žiju jenom s taťkou a máme špatný vztah.“ R4 – „Žiju jenom s jedním rodičem a máme dobrý vztah.“ R5 – „Mamka žije s přítelem. Mám vztah s rodiči na hovno.“ 38
R6 – „Teď už dobrý. Žiju jenom s mamkou.“ R7 – „Teď hodně dobrý, žiju s mamkou a jejím přítelem.“ R8 – „Dobrý, žiju s oběma rodičema, jo, jsou vlastní.“ R9 – „Tátu jsem neviděla třináct let, mamce jsem asi před pěti týdny volala, jsem v ochrané péči.“ R10 – „Nekontaktují mě, nebydlíme spolu.“ Na tuto otázku klienti odpovídali ostýchavě. R1 jako jediný o své rodinné situace mluvil směle a otevřeně, i přesto, že jeho situace nebyla pravděpodobně vůbec lehká, nějakým způsobem se s touto situací sžil nebo u něj došlo k popření, ostatním bylo toto téma nepříjemné. Většina klientů má s rodiči dobrý vztah, klientky R9 a R10 nejsou se svými rodiči v kontaktu. R3 a R5 potom se svými rodiči nevychází dobře. Pouze jedna klientka žije se svými vlastními rodiči, struktura rodiny hraje v životě jedince velmi významný vliv a může také negativně ovlivnit jeho život, jak tvrdí Novotná (1997). Potvrzuje to i studie ESPAD (2007).
5.3.2 - Záškoláctví Otázka, která souvisí s tématem – zda klient užil alkohol, když byl za školou, se netýkala R4. R1 – „Byl jsem za školou jen jednou a jenom jsem hulil, kamarádi si sice koupili čtyři flašky vodky, ale já si nedal.“ R2 – „Ano chodím za školu, kvůli tomu jsem tady, většinou jsem spal doma, já miluju spánek. Nepiju, když jsem za školou.“ R3 – „Ano, chodím za školu, většinou spím nebo jsem na počítači. Nepiju alkohol, když jsem za školou.“ R4 – „Ano, chodím často za školu, chodím za svou holkou.“ R5 – „Nechodím vůbec do školy, většinou jsem s kamarádama venku a hulím, piju jenom pivo.“
39
R6 – „Párkrát jsem byla, byli jsme s někým ze třídy doma u mě. Nepili jsme.“ R7 – „Jo, chodila jsem, byla jsem s kamarádkama, občas jsme pili.“ R8 – „Chodila jsem hodně, fetovala jsem i jsme pila.“ R9 – „No základce jo, teď už jenom jednou, byla jsem s přítelem venku. Ne, za školou jsem nikdy nepila.“ R10 – „Chodila jsem, byla jsem s kamarádama. Jo, pila jsem.“ Všichni dotázaní klienti za školou alespoň jednou byli, ale více než polovina klientů tento čas nestrávila popíjením, ale spíše jen povalečstvím.
5.3.3 Sexuální rizikové chování Na tuto otázku odpovídali téměř všichni dotázaní, že ne. Nestyděli se odpovídat, spíše je má otázka překvapila. R1 – „Jo, alkohol má vliv na mé sexuální jednání, já když jsem opilý, tak se na mě lepí holky, ale neudělal jsem nikdy nic, čeho bych litoval.“ R8 - „Jo, udělala, nebyla jsem jenom opilá, spíš zfetovaná.“ Na tuto otázku odpověděli téměř všichni dotázaní, že ne, nikoli však R8. Je zřejmé, že výpověď R8 také není tak jednoznačná. Není jasné, že by rizikové sexuální jednání mělo být způsobeno opilostí, je pravděpodobné, že mohlo jít o aktivity, které by udělala jen v případě, že by byla pod vlivem tvrdých nelegálních drog.
5.3.4 Gamblerství Všichni z dotázaných chlapců odpovídali velmi podobně, že hernu navštívili, někteří ji dokonce navštěvují často, ale spojitost gamblerství a alkoholu dle jejich slov není žádná. R7 a R10, dívky, v herně nikdy nebyly a na souvislost hráčství a užívání alkoholu odpovídaly všechny jednotně, že není. 40
R1 – „Ano, v herně jsem byl, ale nevidím spojitost mezi hráčstvím a alkoholem, spíš mezi perníkem a automaty, znám hodně lidí, kteří fetují a hrají.“
5.3.5 Kriminalita Na tuto otázka odpověděli klientky R6 a R7, že nikdy nic neukradli, tudíž na otázku opilosti během krádeže neodpovídali, stejně jako R4. R1 – „Jo, určitě jsem kradl, kradl jsem i alkohol, abych ho potom mohl prodat. Jednou jsem u krádeže opilý byl, ale jinak ne.“ R2 – „Jo, kradl jsem hodněkrát, buď peníze, nebo prostě všechno, dražší věci, alkohol jsem nekradl. Nebyl jsem u toho nikdy opilý.“ R3 – „Jo, kradu často, zlato, peníze i alkohol, prostě všechno. Nebyl jsem u toho nikdy opilý.“ R4 – „Ano, kradu. Všechno, třeba zlato.“ R5 – „Jo, kradu hodně věci, prostě všechno. Nebyl jsem u toho opilý.“ R8 – „Jo, ukradla jsem auto. Jo, byla jsem u toho opilá i zfetovaná.“ R9 – „Jo, mámě dvacku, ale v krámě nic. Stejně jsem se jí přiznala.“ R10 – „Jo, ukradla jsem různé sladkosti, opilá jsem nebyla.“ Dívky, které kradou, tak věci s nižší hodnotou, s výjimkou auta (tato klientka ukradla auto jednou, není to pravidlem). Chlapci většinou kradou pravidelně a hodnotnější věci. S alkoholem tyto krádeže ale většinou nesouvisí.
5.3.6 Dílčí závěr Většina klientů žije v netradiční rodině (nežije s oběma vlastními rodiči), jen klientka R8 má úplnou rodinu. Tento fakt jim bezpochyby ovlivňuje život, ale zda má vliv na užívání alkoholu, nelze prokázat, protože klient R4 alkohol vůbec neužívá. Úplně vyvrátit ale tento 41
vliv také nemůžeme, většinou totiž klienti, kteří se svými rodiči netvoří tradiční model rodiny, opravdu alkohol užívají. Záškoláctví je blízké všem klientům, za školou ale užívají alkohol jen čtyři klienti – R5, R7, R8, R10, tři z nich jsou dívky. Rizikové sexuální chování v souvislosti s alkoholem nelze vypozorovat s pravidelností, pouze klientka R8 lituje některých svých sexuálních příhod, ale sama tvrdila, že byla i pod vlivem drog, proto je souvislost s alkoholem neprokazatelná. Kriminalita s užíváním alkoholu také nesouvisí, jen klient R1 a R8 užili alkohol.
5.4 DVO4 – Kde je alkohol dostupný pro mladistvé? Indikátory: Možnost sehnat alkohol; prodej alkoholu v hospodách; prodej alkoholu v barech; prodej alkoholu v obchodech. Cílem této otázky je zjistit, kde mladistvý může sehnat alkohol, případně také, kde shání peníze na nákup alkoholu nebo jak moc je snadné alkohol získat i přes věkovou překážku.
5.4.1 Možnost sehnat alkohol U tohoto tématu otázky jsem se nedotazovala respondenta R4. U respondenta R6 byla otázka opět vztahována k prvnímu a údajně poslednímu užití ve třinácti letech, klientka ale alkohol nakupuje, ne však pro sebe. Vzhledem k úzké návaznosti jsem spojila odpovědi na otázky, kde respondenti shání alkohol a kde na něj berou peníze.
R1 – „Alkohol kupuju, ale já jsem platil jen za pivo, tvrdý platí vždycky brácha. Peníze na alkohol sháním z krádeží, máti mi dává kapesné, ale to spíš utratím za hulení.“ R2 – „Alkohol sháním normálně v obchodě. Peníze na něj mám normálně z kapesného, nebo když řeknu mamce, že jdeme někam slavit, tak mi něco dá.“ 42
R3 – „Alkohol sháním v obchodě. Platím ho, když dostanu něco od taťky, ale platím ho i z peněz z krádeží.“ R5 – „Alkohol kupuju všude a peníze na něho mám od máti.“ R6 – „Kamarád ho koupil, bylo mu už 18. Teď to vždycky funguje tak, že kamarádi mi dají peníze a já jim ten alkohol koupím.“ R7 – „Kupuju ho ve večerkách, občanku sice ukazuju, ale jsou tam Vietnamci, tak se na věk nedívají. Na lístek na hokej dostávám peníze, od babičky dostávám kapesné.“ R8 – „Kupuju si ho normálně v obchodě, nijak zvlášť divně se na mě nedívají. Dostávám kapesné.“ R9 – „Dostala jsem od mamky peníze a s kámoškama jsme se složili. Kupuju si od Vietnamců, tam prodají všechno, už mě tam znají. Ségra mi dává peníze nebo přítelova mamka, má mě radši než ho.“ R10 – „Beru ho od kamarádů nebo v obchodě. Já si vydělávám nebo se složíme s kamarádama.“ Alkohol shání většina respondentů v obchodě, R7 a R9 si alkohol nakupují ve večerkách od vietnamských přistěhovalců, protože v supermarketech by jim alkohol prodávající neprodali. Klient R1, R3 si kupují alkohol za peníze získané z krádeží, většina dotázaných ale dostává kapesné, které utrácejí právě za alkohol. Snadná dostupnost alkoholu je také díky rodině nebo přátelům.
5.4.2 Prodej alkoholu v hospodách a barech Tyto dva indikátory jsem ve výsledku spojila, protože na ně klienti odpovídali společně. Zařadila jsem zde také, jaká je situace při předkládání občanského průkazu. R4 na tuto otázku neodpovídal. R1 – „Na občanku se mě nikdy neptají, nikdy se na mě nedívají podezíravě. Já do hospod i barů chodím jenom na pivo.“
43
R2 – „Občas chodím do hospody, ale do barů spíš. Na občanku se mě ptají, ale tak já většinou řeknu, jestli jako nevypadám, že mi osmnáct bylo a vždycky ten alkohol dostanu. Tváří se na mě vždycky příjemně.“ R3 – „Ne, nechodím ani do hospody, ani do barů, takže se mě ani na občanku neptají. R5 – „Jo, do hospod chodím, do barů ne, na občanku se mě neptají, protože alkohol stejně vždycky kupují nějací starší kamarádi.“ Klientky odpovídali, že do hospod nebo barů chodí výjimečně, R6 a R9 preferují diskotéky a R7 popíjení a zdržování se na bytě některého z kamarádů. Pouze klientka R10 má zkušenost s tím, že se jí ptají na občanský průkaz a alkohol ji v obchodě neprodají. Je zřejmé, že občanský průkaz není pro prodejce důležitý, protože většina z dotázaných tvrdí, že nákup alkoholu z hlediska nedosažené plnoletosti, není problém.
5.4.3 Prodej alkoholu v obchodech Klienti na tuto otázku odpovídali stejně, že alkohol jim v obchodě prodají. R4 na tuto otázku neodpovídal. Klientky R9 a R10 potom tvrdily, že jim alkohol prodají jen Vietnamci ve večerkách. R2 – „Pokud ne, jdu k jiné pokladně a dělám to tak dlouho, než mi alkohol někdo prodá.“
5.4.4 Dílčí závěr Dostupnost alkoholu je dle výpovědí respondentů vysoká a sehnat jej navzdory nízkému věku není problém. Občanský průkaz také většinu prodejců nezajímá. Chlapci mají větší úspěšnost při nakupovaní než dívky, což pravděpodobně je díky tomu, že chlapci vypadají starší nebo jsou při nakupování alkoholu více smělí. Nastávají i případy, kde klienti nemusí ani alkohol kupovat, protože rodina případně kamarádi jim jej směle podají, viz např. R1 a R6, takže snadná dostupnost alkoholu zdaleka není jen díky vlastnímu nakupování.
44
5.5 DVO5 – Jaká jsou očekávání od alkoholu? Indikátory: Význam alkoholu; pocity po požití alkoholu; změny chování; důvody užívání; rizika při konzumaci alkoholu. Cílem této otázky bylo zjištění, co respondenty motivuje k užívání, zda pramení z pocitů, které mají respondenti po konzumaci alkoholu., co pro ně alkohol znamená, jaké zažívají pocity a jak se následně po požití chovají.
5.5.1 Význam alkoholu Na význam alkoholu pro respondenty jsem se zeptala všech. Většinou byli touto otázkou zaskočeni a museli se nad ní déle zamyslet. Klienti R5, R6 a R7 odpověděli, že pro ně alkohol nic neznamená. R1 – „Alkohol je hnus. Na ulici člověk vždycky buď pije, nebo fetuje.“ R2 – „Alkohol je pro mě zábava, zpestření.“ R3 – „Nějak mi to nechutná, je to svinstvo.“ R4 – „Hnus.“ R9 – „Je to hnusný.“ R10 – „Věc, co není potřeba pro život.“ Pro většinu respondentů má alkohol negativní konotace, přesto však jej užívají mnohdy ve velké míře. Jen R2 hodnotil alkohol pozitivně. Tento fakt nabízí otázku, proč jej klienti v tom případě užívají. Na to jsem se jich zeptala (5.5.4), ale klienti si však si význam s důvody užívání zřejmě nespojí.
45
5.5.2 Pocity po požití alkoholu Na tomto místě jsem se respondentů ptala, jak se cítí, když popíjejí alkohol a vědí, že by jej neměli pít, jak vlastně alkohol vnímají. V této odpovědi je obsažena i otázka, zda je či není pro klienty alkohol droga. R4 odpovídal pouze na otázku, zda vnímá alkohol jako drogu a odpověď R6 se opět vztahovala pouze k první zkušenosti s alkoholem. R1 – „Alkohol je pro mě droga. Nikdy jsem se ale necítil, že bych ho neměl pít, nevadí mi, že mi nebylo ještě 18.“ R2 – „Ne, alkohol pro mě není droga. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, nenapadlo by mě, že bych ho neměl pít.“ R3 – „Jo, alkohol je pro mě droga. Neuvědomuju si, že bych ho neměl pít.“ R4 – „Jo, alkohol je pro mě droga.“ R5 – „Ne, alkohol není droga. Vůbec neřeším, že bych ho neměl pít.“ R6 – „Nijak, necítila jsem vinu. Alkohol pro mě není droga.“ R7 – „Alkohol není droga. Cítím to tak, že zakázané ovoce nejvíc chutná.“ R8 – „Alkohol není droga, když nechci pít, tak nepiju. Neuvědomuju si, že bych neměla pít.“ R9 – „Jo, alkohol je droga. Bála jsem se, když jsem ho pila.“ R10 – „Měla jsem divnej pocit, jestli je to vůbec správný. Alkohol pro mě není droga.“ Menší polovina klientů alkohol jako drogu vnímají, větší potom ne. Chlapci a dvě dívky shodně odpovídali, že jim ani nepřipadá, že by neměli pít, tři dívky odpovídaly tak, že cítí občas výčitky. Některé výpovědi klientů jsou dosti v rozporu v tom, že i přesto, že alkohol drogou je, klienti nemají pocit, že by pro ně měl být zakázán, viz R1, R3.
5.5.3 Změny chování Respondent R4 odpovídal, jaké jsou změny chování obecně v populaci, ne konkrétně v jeho případě. Odpověď R6 se potom vztahuje k jedné zkušenosti. 46
R1 – „Ne, nemá, možná jsem veselejší, ale ne agresivní, nemám rád agresivitu, já jsem takový flegmatik, pohodář.“ R2 – „Ano, má, jsem upřímnější a možná i drzejší.“ R3 – „Jo, určitě, jsem agresivní, jo, bývám dost agresivní. A možná i unavený.“ R4 – „Jo, alkohol má vliv na chování lidí, dělá z nich špatné lidi.“ R5 – „Nemá vliv na mé chování, já si dám jedno pivo, maximálně dvě.“ R6 – „Nic si nepomatuju a nepomatovala jsem si, vůbec jsem nevěděla o světě.“ R7 – „Nechovám se jinak, vždycky si uvědomuju, co dělám.“ R8 – „Občas to vliv má, záleží na náladě, když jsem naštvaná, tak je to špatný, když mám dobrou náladu, tak je to dobrý.“ R9 – „Jo, má na mě vliv, já kolikrát ani nevím, co dělám.“ R10 – „Ne, alkohol nemá vliv na mé chování.“ Pouze respondenti R5, R7 a R10 tvrdí, že na ně alkohol nemá vůbec žádný vliv, ostatní přiznali, že určitým způsobem jejich chování ovlivněno je a to dle výpovědí spíš negativně.
5.5.4 Důvody užívání Na tomto místě jsem se ptala na důvody užívání alkoholu jednoduchou otázkou proč. Následně jaká na něm shledávají pozitiva a negativa. Odpověď byla mnohdy jednoznačná a rychlá, nicméně na doplňující otázky už se klientům odpovídat příliš nechtělo, což mohu přičíst tomu, že se jim nechtělo přemýšlet, případně už chtěli mít zodpovídání otázek za sebou. R4 byl otázán pouze na pozitiva a negativa alkoholu, R6 svou odpověď vztáhla k první zkušenosti. R1 – „Vlastně ani nevím, proč ho piju, něco mi chutná, třeba pivo, ale jinak ho nepiju rád, nemusím ho, mám rád ale pálenky u stanování. Jako pozitiva alkoholu vidím dobrou chuť, třeba u piva, u takového toho sladkého pití, že zahřeje, rád se napiju rumu nebo whisky.
47
Negativa vidím v tvrdém alkoholu, hlavně vodce, skoro mi to zabilo taťku, kdyby se neoběsil, tak umře na cirhózu jater.“ R2 – „Piju alkohol, když mě něco trápí, nebo když je zábava. Pozitiva v alkoholu jsou zpestření zábavy, legrace, větší zážitky s kamarádama. Negativa jsou potom zdraví, a když udělám něco, co nechci.“ R3 – „Piju alkohol třeba, když je nějaká oslava nebo když mám nějaké problémy. Nevidím na alkoholu nic pozitivního a jako špatné vidím to, že se může něco stát.“ R4 – „Na alkoholu vidím pozitivního, že dělá veselost nebo to, že lidi pijí, když zapíjejí žal, špatné je to, že dělá špatně na játra.“ R5 – „Nevím, proč ho piju, prostě ho piju. Pozitivní vidím dobrou chuť a negativní, u piva nejsou žádná negativa, ty jsou jenom u tvrdého, třeba alkoholismus.“ R6 – „Chtěla jsem to zkusit. Pozitiva nejsou žádná, negativní je to, že je to prostě humus, nelíbí se mi to, nesnáším alkoholiky.“ R7 – „Piju, když někdo pije, přece tam nebudu jenom sedět a koukat. Není nic pozitivního a negativní je to, že někteří lidi jsou po něm agresivní.“ R8 – „Piju, protože chci, protože se uvolním. Není nic pozitivního a negativní je to, že to huntuje tělo.“ R9 – „Prostě mám chuť. Vodku bych ale nedokázala vypít. Pozitivní je to, že mi to zvedne náladu a negativní to, že když se člověk ožere, tak je mu špatně.“ R10 – „Piju ho kvůli lepší náladě, abych si ho užila s kamarádama, sama si ho nedám. Nevím nic pozitivního, negativní je, že je z toho špatně, když si na to člověk zvykne, už nepřestane.“ Důvody užívání alkoholu jsou různé. Nelze všeobecně shrnout, který důvod je nejčastější. R2 a R3 pijí kvůli smutku. Kvůli kamarádům, oslavám, pije R2, R3, R7, R10. Mezi pozitivy, které alkohol přináší, převládá uvolnění a dobrá nálada (R2, R4, R8, R9), opakujícím se názorem je také to, že alkohol nemá pozitiva (R3, R6, R7, R8, R10). Opakujícími se negativy je potom ohrožení zdraví (R2, R4, R8), o hrozbě alkoholismu se zmínili respondenti R5, R6, R10.
48
5.5.5 Rizika při konzumaci alkoholu U této otázky jsem se dotazovala respondentů, zda si uvědomují, co může hrozit při užívání alkoholu, zda si uvědomují jeho rizika. Šlo mi o zjištění, jak jsou klienti obeznámeni s prevencí. R1 – „Jo, vím jaká má rizika. Je to třeba cirhóza, prostě to ničí životy, lidi za to dávají peníze, hrozí i impotence.“ R2 – „Vím, nestalo se mi žádné rizikové chování, ale uvědomuju si hodně rizik, ale nevím jaké.“ R3 – „Třeba bezdomovectví, úmrtí, nezaměstnanost.“ R4 – „Ožralý řidič ohrožuje sebe i okolí, ožralý člověk může někoho zabít.“ R5 – „Jo, uvědomuju si rizika. Stojí to moc peněz, je to hnusny, může pak být ten člověk alkoholikem.“ R6 – „Je to nezákonné, ničí to játra, jenom z toho bolí žaludek.“ R7 – „Můžou mě za to stíhat, někomu můžu ublížit, když řídím pod vlivem.“ R8 – „Jo, znám rizika, třeba alkoholismus – člověk může bejt závislák.“ R9 – „Problémy od policie, otrava alkoholem.“ R10 – „Když se člověk hodně opije, tak na to může i umřít.“ Největší hrozbu alkoholu viděli klienti v ublížení na zdraví. R1, R3, R4, R6, R7, R9, R10. Riziko alkoholismu si uvědomovali pouze R5, R8. Ilegalitu alkoholu a možné postihy za užívání pod hranicí plnoletosti si uvědomovaly pouze dívky R6, R7, R9.
5.5.6 Dílčí závěr Respondenti se většinově shodli na názoru, že alkohol nic dobrého nepřináší, že je zbytečný a hnusný, což je paradoxní výsledek k tomu, kolik dotázaných jej užívá. Názor na alkohol jako drogu je víceméně půl na půl, převažuje ale názor, že drogou není. Uvědomění, že 49
alkohol je do osmnáctého roku ilegální, se vyskytuje pouze u dívek, chlapci si zpravidla nepřipouští, že v jejich věku je alkohol zakázaný a hrozí za to různé postihy. Klienti se také shodují, že alkohol mívá vliv na jejich chování a to ne vždy dobrý, navíc také mnozí tvrdí, že na alkoholu nic pozitivního nenacházejí. Myslím si, že tento názor pramení z účinku preventivních opatření, která jsou uplatňována na děti ve školách, případně také ze zkušeností, které s alkoholem mají.
50
6 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jaké jsou příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech? K zodpovězení hlavní výzkumné otázky mi měly pomoci dílčí výzkumné otázky, na které jsem se ptala technikou polostrukturovaného rozhovoru ve dvou diagnostických ústavech – Praze a Ostravě. Klienti z diagnostického ústavu nemusí zpravidla užívat alkohol, v ústavu jsou umístěni z různých důvodů (zneužívání návykových látek, prostituce, záškoláctví, krádeže a dal.), ale vykazují problematické a sociálně patologické chování. Z rozhovorů vyplynulo, že samotných příčin užívání alkoholu může být hned několik. Mezi nejčastější patří vliv přátel, na čemž se všichni dotázaní shodli. Dále sociální habitus pití alkoholu na oslavách nebo při slavnostních událostech, netradiční model rodiny nebo málo zakořeněný zákaz požívání alkoholu do osmnáctého roku. Alarmující je snadná dostupnost alkoholu, která hraje značný vliv i to, že alkohol není brán jako součást světa drog. Zjistit, zda je alkoholismus geneticky podmíněn, není v mých silách, ani v možnostech tohoto výzkumu, avšak jak jsem již uvedla výše, vliv rodiny popřít nelze. Vliv prostředí je značný hlavně ze strany přátel, ale pití alkoholu ve škole a v DÚM jsem jako příčinu užívání ve výzkumu vyloučila. Z mého výzkumu také vyplývá, že užívání alkoholu není častější u chlapců nebo děvčat, pijí alkohol zhruba stejně často. Také na věku nezáleží, většina klientů začínají experimentovat s alkoholem mezi jedenáctým a patnáctým rokem, ale motivace k prvnímu užití je rozdílná. Chlapci začínají kvůli touze to zkusit, děvčata jsou většinou ovlivněna svým okolím. Dále jsem zjistila, že sociálně patologické chování nesouvisí s alkoholem, většinou není záminkou, příležitostí nebo reakcí na konzumaci. Výzkumem jsem také zjistila, že příjemné pocity a změna chování respondenty k užívání alkoholu nijak zvlášť nemotivuje, protože se většina z nich shodla, že alkohol není dobrý a chování se mění více k horšímu než lepšímu. Dle respondentů má alkohol mnoho negativních konotaci. Klienti po užití alkoholu zažívají nepříjemné stavy, alkohol pro ně znamená něco špatného, odpudivého, co postrádá výhody, není na něm údajně nic dobré a nese s sebou mnohá rizika, i když často dotázaní nevěděli jaká. Tyto názory pravděpodobně pramení ze špatných zkušeností Z odpovědí respondentů lze také vyvodit závěr, že žádnou z předem definovaných příčin nelze vyloučit. Výsledky výzkumů, o které jsem se opírala, určily jisté teorie, do nichž
51
vždy minimálně jeden z klientů DÚM zapadal, jak je zřejmé z kapitoly 1.2 a 5. Tyto příčiny se ale mohou i kombinovat a doplňovat. Pro praxi by se mých výsledků dalo využít v preventivních programech různých zájmových skupin nebo ve školství. Zvlášť by se měla posílit prevence u žáků druhého stupně základních škol, mnozí totiž v tuto dobu začínají experimentovat s alkoholem. Je třeba upozornit na vliv rodiny, u které právě dítě poprvé vidí pití alkoholu jako součást oslav, nebo na výběr přátel, i přestože tento fakt nelze u mladistvých příliš ovlivnit. Možné opatření jsou také policejní kontroly v provozovnách, kde dochází ke konzumaci alkoholu, kamery v obchodech a z toho vyplívající postihy pro prodejce, kteří u mladých lidí nezkontrolují občanský průkaz. Mých výsledků by také mohli využívat sociální pracovníci, kteří pracují s rizikovou mládeží (v rámci výkonu OSPOD, sociální kurátoři nebo v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež) nebo vedou preventivní programy na školách, tam je seznamovat s riziky, která hrozí při konzumaci alkoholu, protože znalosti respondentů byly dle mého značně omezeny. Je třeba také důrazně upozorňovat na to, že státem stanovená věková hranice pro konzumaci alkoholu má své opodstatnění. Mých dat, zvláště týkajících se vlivu rodiny nebo struktury rodiny na mladistvého jedince, by také mohli využít pracovníci, kteří pracují s rodinami (např. home visiting). Pro další výzkum bych navrhovala zkoumat příčinu užívání alkoholu v dětském diagnostickém ústavu, případně u dětí na 2. stupni základních škol. Na základních školách bych potom navrhovala kvantitativní sběr dat, protože tato cílová skupina je velmi široká na kvalitativní sběr dat. Podobným, ale ještě širším tématem výzkumu, jež se zabývá užívání i jiných drog než alkoholu, se zabývá studie ESPAD (2007), která využívá kvantitativního sběru dat a o které jsem se již výše zmiňovala. Myslím si, že preventivní programy, které jsou zaměřené na prevenci užívání alkoholu, určitým způsobem fungují, na některé jedince působí v plné míře tak, že k alkoholu přistupují s respektem, na některé už potom méně. Myslím si ale, že velmi varující je pohled společnosti na užívání alkoholu. Jsem svědkem toho, že alkohol je respektován a užívání tolerováno snad nejvíce ze všech legálních i nelegálních drog. Přitom byl alkohol označen jako 5. nejnebezpečnější droga, hned po heroinu, kokainu, barbiturátech a metadonu (Blakemore, King, Nutt, Sauslbury 2007). Pro mne je pochopitelné, že mladí dospívající jedinci užívají alkohol s naprostou samozřejmostí, když vidím, že společnost jej bere jako nedílnou součást života. 52
7 POUŽITÁ LITERATURA
Blakemore C., King L. A., Nutt D., Saulsbury W. (2007). Development of a rational scale to assess the harm of drugs of potential misuse. The Lancet, s. 1047–1053.
Courtney, K. E., Polich J. (2009). Binge drinking in young adults: data, definitions, and determinants. Psychol Bull. 135(1):142–156.
Csémy, L.; Chomynová, P.; Sadílek, P. (2007). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách – výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády České republiky.
Csémy, L., Nešpor, K. (2007). Závislost na alkoholu a jeho zneužívání u rodičů přináší rizika pro jejich děti. Bulletin Sdružení praktických lékařů ČR. 17(6), s. 40–43.
Deas, D., CLARK, A. (2009). Current State of Treatment for Alcohol and Other Drug Use Disorders in Adolescents. Alcohol Research & Health. 32(1): 76–82.
Diagnostický ústav. (2008). Socialni-prace.webnode.cz [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://socialni-prace.webnode.cz/diagnosticky-ustav/.
Disman, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
Dúm
Ostrava:
diagnostický
ústav
pro
mládež.
Dum-ostrava.cz
[online].
[cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.dum-ostrava.cz/index.php.
Fischer, S., Škoda, J. (2009). Sociální patologie. Praha: Grada publishing.
Hartl, P.; Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
Heeren T., Hingson, R. W., Edwards E. M., Saitz R. (2012). Young Adults at Risk for Excess Alcohol Consumption Are Often Not Asked or Counseled About Drinking Alcohol. Journal of General Internal Medicine. 27(2), s. 179–184.
Jandourek, J (2007). Sociologický slovník. Praha: Portál.
Kotulán, J. a kol. (1999). Zdravotní nauka pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita.
Kraus, B.; Poláčková, V. aj. (2001). Člověk, prostředí, výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido.
Kyasová, M. (2001). Co očekávají mladí lidé od alkoholu. Protialkoholický obzor, 36(3), 129–140.
Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998): Vývojová psychologie. Praha: Grada. 53
Nešpor, K. (2001a). Alkoholizmus a drogové závislosti. Bratislava: Obzor, 2001, 36(1), s. 49–54.
Nešpor, K. (2001b). Rodiče dětí zneužívajících návykové látky v ordinaci praktického lékaře.
Praktický
lékař
[online].
[cit.
2013-04-11].
Dostupný
z:
http://www.drnespor.eu/gpdeti.doc.
Nešpor, K. (2004). Léčba alkoholismu u žen. Alkoholik.cz [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupný
z:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/zeny_a_alkohol/lecba_alkoholismu_u_zen_a_specif ika_zenskeho_piti_alkoholu_v_prehledu.html.
Nešpor, K. (2011). Návyková rizika a kriminalita. Sociálná prevencia, 6(1): 8–9.
Novotná, M.; Kremličková, M. (1997). Kapitola ze speciální pedagogiky pro učitele. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství.
Prescott, C., A. (2002). Sex Differences in Genetic Risk for Alcoholism. Alcohol Research and Health, 26(4), s. 264–274.
Prevence-info (2010–2013). Typy-rizikového-chování [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.prevence-info.cz/typy-rizikoveho-chovani/gambling.
Punová, Monika. (2012). Resilience v sociální práci s rizikovou mládeží. Sociální práce. 12(2), s. 90-103.
Quickfall, J. (2006). Genetics and Alcoholism: How Close Are We to Potential Clinical Applications? Canadian Journal of Psychiatry, 51(7), s. 461-467.
Terminologický slovník z oblasti alkoholu a drog. Praha: Psychiatrické centrum, 2000.
Toman, J. (2009). Slovo ředitele. Dúm-Praha [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.dum-praha.cz/index.php?page=./prace_ustavu/prace_ustavu.php.
Vobořil, J. (2010). Projekt ochrany mládeže před alkoholismem. Vláda České republiky [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/tiskove-zpravy/projekt-ochrany-mladeze-pred-alkoholismem--75500/.
Výrost, J., Slaměník I.(1998). Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál.
54
ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá tématem Příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech. Cílem je na základě předem stanovených teorií určit, jaké jsou příčiny užívání alkoholu u mladistvých klientů ve vybraných diagnostických ústavech. Práce je rozdělena na tři hlavní částí – teoretickou, kde jsou definovány klíčové pojmy, metodologickou a praktickou, kde jsou uvedeny konkrétní rozhovory. Pro výzkum byla zvolena
kvalitativní
strategie,
konkrétně
technika
polostrukturovaného
rozhovoru,
a informace byly získány z rozhovorů s klienty ve věku 15 – 18 let v diagnostických ústavech v Praze a Ostravě.
Klíčová slova: příčina, alkohol, mladistvý, diagnostický ústav, problémové chovaní, rodina Autorka práce: Eva Bližňáková Vedoucí práce: PhDr. Monika Punová, Ph. D. Téma práce: Příčiny užívání alkoholu mladistvými klienty ve vybraných diagnostických ústavech Počet slov základního textu: 11 713
55
ABSTRACT This bachelor thesis deals with Causes of using alcohol by adolescent clients in selected diagnostic institutes. The aim is to determine the causes of alcohol abuse among juvenile clients by a set of predefined theories. The thesis is divided into three main parts - the theoretical part defines key terms and the methodological and practical parts deal with concrete interviews. For the research, a qualitative strategy was chosen, specifically the technique of semi-structured interview. The data have been acquired from interviews with clients aged 15 - 18 years at youth diagnostic institutes in Prague and Ostrava. Key words: cause, alcohol, youthful, diagnostic institute, problem behavior, family The autor of thesis: Eva Bližňáková The supervisor of thesis: PhDr. Monika Punová, Ph. D. The title: Causes of alcohol abuse among juvenile clients at youth diagnostic institute Number of words: 11 713
56
VĚCNÝ A JMENNÝ REJSTŘÍK A
F
alkohol 1, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24, faktor............................................................................. 17
26, 27, 28, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41,
Fischer ........................................................................... 14
42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54 Alkohol: alkoholu.............................. 10, 31, 42, 43, 45, 46 alkoholik ........................................................................ 13
G
alkoholismus......................... 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 48, 49
gamblerství .................................................. 16, 27, 38, 40
alkoholizmus............................................................ 11, 54
Gamblerství ............................................................ 16, 40 genetický faktor ...................................................... 12, 13
B
H
Blakemore ............................................................... 52, 53
Hartl ........................................................................ 15, 19
C
Hartlová .................................................................. 15, 19 Heeren .................................................................... 11, 52
cíl 8, 9, 24, 28, 35
Hingson ......................................................................... 11
Clark ........................................................................ 13, 33 Courtney .................................................................. 11, 52
Ch
D
chlapec ..................... 11, 14, 15, 29, 37, 40, 41, 44, 46, 50 Chomynová ............................................................... 7, 52
Deas ......................................................................... 13, 33 diagnostický ústav9, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 30, 31, 33,
I
51, 52, 55 Disman .......................................................................... 24
ilegalita ............................................................................ 8
dívka ..........7, 11, 14, 15, 22, 29, 37, 40, 41, 42, 44, 46, 49
informace ........................................................................ 8
dostupnost ........................... 11, 12, 16, 17, 27, 42, 44, 50 droga . 7, 8, 9, 12, 16, 17, 18, 36, 40, 42, 46, 49, 51, 52, 53
J
DÚM ................. 7, 9, 13, 22, 27, 28, 29, 31, 33, 34, 37, 51 dúm-ostrava .................................................................. 22
Jandourek ................................................................ 19, 53
E
K
Edwards ................................................................... 11, 52
King ......................................................................... 51, 52
ESPAD .................................................7, 13, 14, 15, 16, 51
klient 13, 14, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 39, 40, 41, 46, 51, 54
experiment .............................................................. 12, 37
Kotulán .................................................................... 10, 52 Kraus ....................................................................... 15, 52 Krejčířová ...................................................................... 52
57
kriminalita ........................................16, 27, 38, 41, 42, 53
Q
Kuželová .......................................................................... 7 Quickfall .............................................................13, 33, 53
kvalitativní výzkum .................................................. 24, 25 Kyasová ................................................................... 17, 52
R L
respondent .....8, 15, 17, 24, 25, 28, 29, 31, 33, 35, 36, 37, 38, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50
Langmeier ...................................................................... 52
riziko.................. 7, 8, 12, 14, 16, 17, 19, 28, 45, 49, 51, 54
Lewis.............................................................................. 13
rizikové chování ................... 12, 14, 15, 16, 27, 38, 40, 49
M
rizikový faktor ......................................................... 15, 19 rodič ................ 8, 11, 12, 15, 17, 20, 21, 32, 38, 39, 41, 41
mladistvý 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 24, 25,
rodiče ............................................................................ 14
26, 27, 28, 31, 42, 50, 51, 54
rodina . 8, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 22, 27, 31, 32, 33, 38, 41,
Mladistvý ............................................................... 7, 8, 19
42, 50, 51
N
S
následek .................................................................... 8, 12
Sadílek ....................................................................... 7, 52
nemoc............................................................................ 11
Saitz ............................................................................... 11
Nešpor ................................................7, 11, 12, 14, 16, 53
Sauslbury ....................................................................... 51
Novotná ................................................................... 15, 53
sběr dat ................................................................8, 24, 25
Nutt ......................................................................... 51, 52
sex15, 27, 38, 40, 42 Sex........................................................................... 15, 40
O
Slaměník .................................................................. 18, 53
občanský průkaz ................................................ 43, 44, 51
smrt ............................................................................... 10
očekávání ...............................................12, 13, 17, 20, 44
sociálně deviantní chování ............................................ 15
otázka .............................................................................. 8
sociálně patologické chování ..... 14, 16, 27, 38, 50, 60, 62 sociálně patologického chování .................................... 60 sociální práce .................................................................. 1
P
socialni-prace .......................................................... 21, 52 pohlaví .............................. 7, 12, 14, 26, 27, 29, 34, 35, 37
společnost ................................................ 8, 12, 14, 17, 51
Poláčková ...................................................................... 52
stav .................................................................................. 8
polostrukturovaný rozhovor.............................. 25, 50, 54
Š
Prescott ............................................................. 13, 14, 53 prevence............................. 8, 9, 11, 15, 17, 18, 35, 48, 53 prevence-info ................................................................ 16
Škoda............................................................................. 14
problém ................ 8, 11, 12, 13, 22, 24, 28, 33, 36, 44, 48
škola ....................13, 15, 17, 18, 27, 33, 34, 39, 40, 42, 52
prostředí ...................................................... 12, 13, 20, 52 předávkování ............................................................. 7, 17
T
příčina......1, 7, 9, 10, 12, 13, 17, 24, 26, 29, 31, 50, 51, 54
Terminologický slovník .......................................10, 11, 53
přítel ....8, 10, 13, 17, 32, 33, 34, 35, 37, 43, 44, 48, 50, 51
Toman ........................................................................... 23
Punová......................................................... 19, 20, 54, 55
58
U
Z
užívání 1, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 24, 26, 27, 28,
zařízení .................................................................8, 21, 23
31, 34, 35, 36, 37, 38, 40, 41, 42, 45, 47, 48, 49, 50,
záškoláctví ........................................ 15, 27, 38, 39, 42, 50
51, 54
závislost ........................................ 8, 11, 16, 17, 18, 37, 53 zneužívání ........................................ 10, 12, 13, 19, 22, 50
V Ž
Vobořil ....................................................................... 8, 53 Výrost ...................................................................... 18, 53
Žižlavský .............................................................24, 25, 26
vztah .............................................................. 7, 10, 38, 39
59
PŘÍLOHY Příloha 1: Operacionalizace výzkumných otázek: DVO Indikátory Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu? příležitosti k užívání alkoholu; užívání alkoholu v rodině, v domácnosti; užívání alkoholu v DÚM; ve škole; mezi vrstevníky;
Užil klient alkohol?
věk a pohlaví klienta; věk a důvod prvního užití alkoholu; četnost užívání alkoholu; poslední užití alkoholu
60
Otázky k rozhovoru Pije se u vás doma někdy alkohol? Pije některý z tvých rodičů? V jaké míře? Máš tady v diagnostickém ústavu přístup k alkoholu? Při jakých příležitostech piješ alkohol? Pijí tví vrstevníci, kamarádi, alkohol? Pil si někdy alkohol ve škole? Proč? Jaký je tvůj věk? Piješ alkohol? Kdy jsi poprvé pil/a alkohol? Co tě k tomu vedlo? Jak často piješ alkohol? Když piješ, tak jak moc? Kdy jsi naposledy pil alkohol?
Jaký vliv má sociálně patologické chování struktura rodiny jako možný na konzumaci alkoholu? předpoklad sociálně patologického chování; záškoláctví; sexuální rizikové chování; gamblerství; kriminalita
Jaký máš vztah s rodiči? V jaké žiješ rodině? Úplné? S jedním rodičem? S nevlastním rodičem? Chodíš někdy za školu? Jakou formu zábavy volíš? Je součástí této zábavy alkohol? Měl alkohol někdy vliv na tvé sexuální jednání? Udělal/a si někdy pod vlivem alkoholu něco, co bys jindy nedělal/a? Kolikrát? Byla si někdy v herně? Vidíš spojitost mezi hračstvím a užíváním alkoholu? Jakou? Ukradl/a si někdy něco? Co to bylo? Proč? Byl/a si u toho opilá?
Kde je alkohol dostupný pro mladistvé?
Kde sháníš alkohol? Chodíš do hospod nebo barů? Ptají se tě na občanský průkaz, když si chceš koupit nějaký alkohol? Prodají ti alkohol v obchodě? Kde bereš peníze na nákup alkoholu?
Možnost sehnat alkohol; prodej alkoholu v hospodách; prodej alkoholu v barech; prodej alkoholu v obchodech.
61
Jaká jsou postoje konzumaci alkoholu?
mladistvých
ke význam alkoholu; pocity po požití alkoholu; změny chování; důvody užívání; rizika při konzumaci alkoholu.
Příloha 2: Pořadí otázek k rozhovoru: DVO2: Užívá klient alkohol? 1. Jaký je tvůj věk? 2. Piješ alkohol? 3. Kdy jsi poprvé pil/a alkohol? Co tě k tomu vedlo? 4. Jak často piješ alkohol? 5. Když piješ, tak jak moc? 6. Kdy jsi naposledy pil/a alkohol? 7. Pil si někdy alkohol ve škole? Proč? DVO1: Dochází v okolí klienta k užívání alkoholu? 62
Co pro tebe alkohol znamená? Je pro tebe alkohol droga? Proč užíváš alkohol? Myslíš si, že má alkohol vliv na tvé chování? Jaký? Jaké zažíváš pocity po požití alkoholu? Když přemýšlíš, zda se napít nebo nenapít, co u tebe rozhodne pro jednu nebo druhou variantu? Máš nějakou hranici, kolik toho vypít? Kdy víš, že už je toho moc. Jaká pozitiva má pro tebe alkohol a jaká negativa? Víš, jaká jsou rizika spojená s užíváním alkoholu?
8. Pije se u vás doma někdy alkohol? Pije některý z tvých rodičů? V jaké míře? 9. Máš v DÚM přístup k alkoholu? 10. Při jakých příležitostech piješ alkohol? 11. Pijí tví vrstevníci, kamarádi, alkohol? DVO3: Jakou hraje roli sociálně patologické chování při konzumaci alkoholu? 12. Jaký máš vztah s rodiči? V jaké žiješ rodině? Úplné? S jedním rodičem? S nevlastním rodičem? 13. Chodíš někdy za školu? Jakou formu zábavy volíš? Je součástí této zábavy alkohol? 14. Měl alkohol někdy vliv na tvé sexuální jednání? Udělal/a si někdy pod vlivem alkoholu něco, co bys jindy nedělal/a? Kolikrát? 15. Byla si někdy v herně? Vidíš spojitost mezi hračstvím a užíváním alkoholu? Jakou? 16. Ukradl/a si někdy něco? Co to bylo? Proč? Byl/a si u toho opilá? DVO4: Jaká je dostupnost alkoholu pro mladistvé? 17. Kde sháníš alkohol? 18. Chodíš do hospod nebo barů? Ptají se tě na občanský průkaz, když si chceš koupit nějaký alkohol? Jak se tváří, když vejdeš do místnosti? 19. Prodají ti alkohol v obchodě? 20. Kde bereš peníze na nákup alkoholu? DVO5: Jaké jsou postoje mladistvých ke konzumaci alkoholu? 21. Jak se cítíš, když víš, že bys alkohol neměl pít, ale stejně ho piješ? 22. Co pro tebe alkohol znamená? 23. Je pro tebe alkohol droga? 24. Proč užíváš alkohol? 25. Myslíš si, že má alkohol vliv na tvé chování? Jaký? 26. Jaké zažíváš pocity po požití alkoholu? 27. Když přemýšlíš, zda se napít nebo nenapít, co u tebe rozhodne pro jednu nebo druhou variantu? 28. Máš nějakou hranici, kolik toho vypít? Kdy víš, že už je toho moc. 29. Jaká pozitiva má pro tebe alkohol a jaká negativa? 30. Víš, jaká jsou rizika spojená s užíváním alkoholu?
63
