PŘÍBRAM A PRAHA-ZÁPAD V LETECH

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

KOMPARACE EFEKTIVNOSTI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ V OKRESE PŘÍBRAM A PRAHA-ZÁPAD V LETECH

2008-2011 diplomová práce

Autor: Bc. Martin Servus Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2014

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Martin Servus V Praze, dne 15. května 2014

Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Zdeňce Vostrovské, CSc., za věnovaný čas, ochotu a cenné rady a připomínky, jež mi při zpracování práce velice pomohly. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za finanční a morální podporu během celého studia, které si nesmírně vážím. Zvláštní poděkování pak patří mé mamince Aleně Servusové a mé Badunce Doležalové.

Zadání práce

Abstrakt Úkolem diplomové práce je kriticky zhodnotit centralizaci politiky zaměstnanosti, vyvolanou zákonem č. 73/2011 Sb. Komparace dat, statistik a obecných informací z okresů Praha-západ a Příbram z let 2008-2011 odhaluje neefektivnost centralizace. Mezi regiony nalézáme řadu diferencí. Unifikovaná politika zaměstnanosti proto neprospěje ani jednomu z nich. Odlišná byla na sledovaných územích např. flexibilita a absorpční schopnost trhů práce, struktura nezaměstnaných osob a struktura nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Největší diference je objevena při analýze indexu cílenosti rekvalifikačních kurzů. Na Praze-západ směřují rekvalifikace primárně k nejvíce rizikovým skupinám uchazečů o zaměstnání. Naproti tomu na Příbramsku mají větší šanci na intervenci perspektivnější uchazeči. Překvapivě byla efektivnost rekvalifikačních kurzů, analyzovaná prostřednictvím metody hrubých efektů, vyšší na Příbramsku. Práce je ojedinělá svým okresním zaměřením. Jiné komparační studie zabývající se politikou zaměstnanosti mezi sebou porovnávají pouze území na úrovni států či krajů. Klíčová slova: centralizace politiky zaměstnanosti, okres Praha-západ, okres Příbram, rekvalifikace, index cílenosti, hrubé efekty

Abstract The task of my thesis is to critically evaluate the centralization of labor policy, caused by law no. 73/2011 Coll. Comparison of data, statistics and general information from districts Praha-západ and Příbram from 2008-2011 reveals the inefficiency of centralization. Number of differences are found among the districts. There is no benefit from unifies of labor policy for either of them. Flexibility, absorption capacity of labor markets, structure of unemployed persons or structure of tools of active labor market policy has differs. The greatest difference was discovered upon targeting analysis of training programs. The Praha-západ retraining are primarily directed to the most risk groups of candidates for new job. In contrast of this perspective candidates have higher chance of intervention in Příbram district. Surprisingly the effectiveness of retraining courses, analyzed by method of gross effects, was higher in Příbram district. The thesis is unique by its focus. Other comparative studies of labor policy are compared between each other only at the level of countries or regions. Keywords: centralization of labor policy, district Praha-západ, district Příbram, training programs, gross effect, targeting analysis JEL klasifikace / JEL classification J080, J490, J680

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 1 1

TRH PRÁCE, DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI A STRATIFIKACE UCHAZEČŮ.......................................... 5 1.1 1.2 1.3

2

TRH PRÁCE A JEHO RIGIDITY .............................................................................................................. 5 DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI .......................................................................................................... 7 MOŽNOSTI STRATIFIKACE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ ............................................................................... 8

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI.............................................................................................................. 12 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

REORGANIZACE POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI .......................................................................................... 12 HODNOCENÍ REORGANIZACE PRACOVNÍKY KONTAKTNÍCH PRACOVIŠŤ ......................................................... 15 CHARAKTERISTIKA AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................ 16 NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI ...................................................................................... 16 VEDLEJŠÍ EFEKTY AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI A TEORIE FRONTY ....................................................... 18 HODNOTÍCÍ METODY AKTIVNÍCH OPATŘENÍ ......................................................................................... 19

3

REŠERŠE LITERATURY....................................................................................................................... 21

4

TRH PRÁCE V OKRESE PRAHA-ZÁPAD............................................................................................... 27 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI ...................................................................................... 34 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.6.6

6

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ............................................................................. 34 MEZIOKRESNÍ SROVNÁNÍ MÍRY REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................... 35 SROVNÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD, V ČR A VE STŘEDOČESKÉM KRAJI ............................. 36 VÝVOJ POČTU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .................... 37 KOMPARACE NEZAMĚSTNANOSTI, POČTU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST.................. 39 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH OSOB ............................................................................................... 41 Struktura nezaměstnaných podle pohlaví a specifických skupin v okrese Praha-západ.......... 41 Struktura nezaměstnaných podle věku v okrese Praha-západ .............................................. 42 Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v okrese Praha-západ .............................. 43 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v okrese Praha-západ......................................... 44 Struktura nezaměstnaných osob na Příbramsku .................................................................. 45 Komparace struktury nezaměstnaných osob........................................................................ 47

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ....................................................... 49 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

7

CHARAKTERISTIKA OKRESU PRAHA-ZÁPAD .......................................................................................... 27 NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ OKRESU PRAHA-ZÁPAD .............................................................................. 28 STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI OSOB PODLE ODVĚTVÍ V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .............................................. 29 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU PŘÍBRAM ..................................................................................... 30 KOMPARACE CHARAKTERISTIKY OKRESU ............................................................................................. 31

CHARAKTERISTIKA AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ............................................ 49 REKVALIFIKACE V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ............................................................................................ 49 STRUKTURA NÁSTROJŮ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ...................................... 50 VÝDAJE NA AKTIVNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .................................................... 51 VÝDAJE NA AKTIVNÍ A PASIVNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ....................................... 52 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NA PŘÍBRAMSKU ............................................................................. 53 KOMPARACE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI .................................................................................. 55

CÍLENOST A HRUBÉ EFEKTY REKVALIFIKACÍ...................................................................................... 57 7.1 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ ................................................................................................................ 57 7.1.1 Cílenost podle pohlaví a specifických skupin v okrese Praha-západ....................................... 58 7.1.2 Cílenost podle věku v okrese Praha-západ ........................................................................... 60 7.1.3 Cílenost podle délky evidence v okrese Praha-západ ............................................................ 62 7.1.4 Cílenost podle vzdělání v okrese Praha-západ...................................................................... 64 7.1.5 Cílenost v okrese Praha-západ shrnutí ................................................................................. 65 7.1.6 Cílenost v okrese Příbram.................................................................................................... 66

7.1.7 Komparace cílenosti............................................................................................................ 69 7.2 HRUBÉ EFEKTY REKVALIFIKACÍ .......................................................................................................... 71 7.2.1 Celkové hrubé efekty v okrese Praha-západ......................................................................... 71 7.2.2 Hrubé efekty podle pohlaví a specifických skupin v okrese Praha-západ ............................... 72 7.2.3 Hrubé efekty podle věku v okrese Praha-západ.................................................................... 74 7.2.4 Hrubé efekty podle délky evidence v okrese Praha-západ..................................................... 74 7.2.5 Hrubé efekty podle vzdělání v okrese Praha-západ .............................................................. 75 7.2.6 Hrubé efekty v okrese Praha-západ shrnutí.......................................................................... 77 7.2.7 Hrubé efekty v okrese Příbram ............................................................................................ 77 7.2.8 Komparace hrubých efektů ................................................................................................. 81 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 83 SEZNAM ZKRATEK..................................................................................................................................... 86 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ...................................................................................................................... 87 SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ............................................................................................. 88

Úvod Poslední ekonomická krize měla bezprecedentní dopad na trh práce v České republice. Krize způsobila rekordní nárůst nezaměstnanosti a obrovskou redukci volných pracovních míst. V této extrémní situaci se vláda České republiky rozhodla změnit dosavadní fungování politiky zaměstnanosti. V roce 2011 nabyl účinnosti zákon č.73/2011 Sb., který posunul těžiště politiky zaměstnanosti směrem k vyšší centralizaci. Dosavadní základní organizační jednotka, okresní úřad, zcela ztratila své pravomoci. Právo rozhodovat o politice zaměstnanosti bylo přesunuto na krajskou pobočku Úřadu práce ČR. Dle mého názoru bude politika zaměstnanosti po reorganizaci inklinovat k vyšší unifikaci. K této domněnce mě přivedla řada skutečností. Např. krajská pobočka nemůže nikdy disponovat stejně kvalitními informacemi o lokálním trhu práce jako dříve okresní úřady. Při předávání informací do centra totiž vždy dochází k jejich zkreslení. S nedostatkem informací se může krajská pobočka vypořádat aplikováním jednotnějšího přístupu na všechny okresy v kraji. Nově také musí pracovníci krajské pobočky sestavovat strategii politiky zaměstnanosti pro jednotlivé okresy. V souladu s Niskanenovou teorií byrokrata existuje vysoká pravděpodobnost, že se budou pracovníci úřadu snažit o zjednodušování své práce. Práci si úředníci ulehčí např. vytvořením jednotné politiky zaměstnanosti pro celý kraj, s mírnou modifikací pro každý okres. Unifikovaná politika zaměstnanosti však může v některých okresech vyvolat řadu problémů. Hlavním cílem práce je dokázat neefektivitu centralizace politiky zaměstnanosti vyvolanou zákonem č.73/2011 Sb. Tato neefektivnost bude demonstrována na základě komparace dvou regionů ze Středočeského kraje. Konkrétně se bude jednat o okres Praha-západ a Příbram. Sledovány budou především regionální trhy práce a statistická data o nezaměstnanosti a rekvalifikačních kurzech z let 2008-2011. Cílem komparace je poukázat na diametrální odlišnost okresů, u kterých by měla aplikace jednotnější politiky zaměstnanosti negativní dopad. Výběr území a časového úseku práce nebyl náhodný. Praha-západ je považována za okres s jedním z nejlépe fungujících trhů práce v ČR. Naopak na příbramském trhu práce evidujeme dlouho přetrvávající problémy. Časový interval práce je z jedné strany ohraničen počátkem ekonomické krize (2008) a z druhé strany začátkem centralizace politiky zaměstnanosti (2011). Sledované časové období nám dává prostor analyzovat 1

dopady krize na výši regionálních měr nezaměstnanosti a ukázat diference mezi okresními trhy práce ještě před reorganizací. Vedlejším cílem práce je mezi sebou komparovat efektivnost a cílenost rekvalifikačních kurzů v okrese Praha-západ a Příbram. Splnění vedlejšího cíle dopomůže společně s analýzou lokálních trhů práce a regionálních aktivních politik zaměstnanosti k naplnění hlavního cíle práce. Osobně si uvědomuji, že trhy práce na sledovaných územích působí rozdílně hned na první pohled a jejich výběr může vypadat prvoplánově. Z toho důvodu budou stěžejní odlišnosti mezi okresy hledány v oblasti efektivnosti a cílenosti rekvalifikací. Predikovat výši diferencí mezi účinností regionálních rekvalifikačních kurzů již tak snadné není. Na základě snahy odhadnout účinnost rekvalifikací v analyzovaných okresech vznikla pracovní hypotéza. V práci se pokusím ověřit

pravdivost

následující hypotézy:

V okrese

Praha-západ je vyšší efektivnost rekvalifikačních kurzů a menší creaming-off efekt než na Příbramsku. Za vytvořením hypotézy stála logická úvaha. Lépe fungující trh práce na Praze-západ by měl být schopný absorbovat větší počet absolventů rekvalifikací. Nižší počet nezaměstnaných osob umožňuje poradcům z úřadu práce na Praze-západ věnovat se intenzivněji rizikovějším uchazečům o zaměstnání. V práci jsou podrobněji analyzována jen statistická data za okres Praha-západ. Data z Příbramska jsou převzata z bakalářské práce a jsou většinou zachycena pouze v tabulce bez podrobnější deskripce. Diplomová práce je rozdělena do sedmi částí. První tři kapitoly vymezují teoretická východiska práce, zbývající čtyři kapitoly mají povahu analytickou. První kapitola začíná stručnou charakteristikou pracovního trhu a jeho rigiditami. Následuje deskripce ekonomických a sociálních důsledků nezaměstnanosti a kapitolu uzavírá souhrn metod, které pracovníci úřadu práce používají pro stratifikaci uchazečů o zaměstnání. V úvodu druhé kapitoly je provedena podrobná analýza reorganizace politiky zaměstnanosti, jež vychází ze zákona č.73/2011 Sb. Dále je představena aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje. Prostor v kapitole je také věnován vedlejším efektům aktivních opatření. Pro lepší orientaci v problematice evaluace aktivní politiky zaměstnanosti je na konci oddílu uveden popis čistých a hrubých efektů. Cílem třetí kapitoly je představit čtenářům výsledky relevantních studií zabývajících se trhem práce, rekvalifikacemi, hodnocením programů aktivní politiky zaměstnanosti apod. Čtenář je v kapitole seznámen s výsledky českých i zahraničních 2

výzkumů. Největší důraz je ovšem kladen na studie z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Čtvrtá kapitola se zabývá trhem práce v okrese Praha-západ. Na začátku kapitoly nechybí ani charakteristika okresu z pohledu geografie a demografie. Následně jsou identifikováni nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese, vystupující jako aktéři poptávkové strany trhu práce. Prostřednictvím analýzy struktury zaměstnanosti osob podle odvětví je zkoumána i nabídková strana pracovního trhu. Na konci kapitoly dochází ke komparaci mezi trhem práce v okrese Praha-západ a Příbram. Podkapitoly zabývající se komparací jsou ve zbytku práce použity vždy v okamžiku, kdy je porovnání meziokresních dat či charakteristik relevantní. Této podkapitole zpravidla předchází souhrn důležitých informací o okresu Příbram, zpracovaný nejčastěji v podobě tabulky. V páté

kapitole

dochází

k detailnímu

rozboru

vývoje

a

struktury

nezaměstnanosti v okrese Praha-západ. Nezaměstnanost je mapována za období let 2004-2011. Regionální míra nezaměstnanosti je následně porovnána s ostatními okresy kraje, Středočeským krajem a průměrem České republiky. Dále je sledován čtvrtletní vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v letech 2008-2011. Konec kapitoly patří analýze struktury uchazečů o zaměstnání podle pohlaví, rizikových skupin, dosaženého věku, doby evidence a dokončeného vzdělání. Šestá kapitola zkoumá aktivní politiku zaměstnanosti v regionu. Důraz je převážně kladen na kvantitativní údaje o rekvalifikačních kurzech a na strukturu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Pozornost je také věnována finančním prostředkům alokovaným na politiku zaměstnanosti a výdajům směřovaným na konkrétní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Poslední kapitola je klíčová pro splnění vedlejšího cíle práce a pro vyhodnocení pracovní hypotézy. V kapitole je analyzována cílenost a efektivnost rekvalifikačních kurzů v okrese Praha-západ. Zacílení rekvalifikací je hodnoceno za pomoci indexu cílenosti. Efektivnost rekvalifikací evaluuji prostřednictvím hrubých efektů. Index cílenosti a hrubé efekty jsou opět sledovány podle různých sociodemografických charakteristik

uchazečů

o

zaměstnání

(pohlaví,

zdravotní

stav,

věk,

doba

nezaměstnanosti atd.). V závěru práce jsou shrnuty největší diference mezi okresem Praha-západ a Příbram a provedeno je i kritické zhodnocení centralizace politiky zaměstnanosti. 3

Empirický materiál pro práci jsem čerpal z Ministerstva práce a sociálních věcí, ČSÚ a z okresních úřadů práce v Praze-západ a Příbrami. Svým obsahem a použitou metodologií je práce nejvíce podobná studiím z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Za její největší přínos považuji intenci přinést důkaz o neefektivitě nového zákonného opatření. Práce prokazující neefektivitu centralizace politiky zaměstnanosti mohou dopomoci k její opětovné decentralizaci.

4

1 Trh práce, důsledky nezaměstnanosti a stratifikace uchazečů 1.1 Trh práce a jeho rigidity Na pracovním trhu se střetává poptávka po práci s nabídkou práce.1 Poptávková strana je tvořena zaměstnavateli, na nabídkové straně figurují zaměstnanci. Zaměstnavatel bude poptávat pracovní sílu až do té doby, dokud se mezní produkt z práce posledního přijatého zaměstnance nebude rovnat vyplácené mzdě. Zaměstnanec při rozhodování o množství nabízené práce poměřuje užitek ze mzdy a z volného času.2 Ačkoliv existuje trh práce paralelně s trhem zboží, služeb a kapitálu, je oproti ostatním trhům značně specifický. Např. rovnovážná cena není na pracovním trhu stanovena pouze interakcí nabídky a poptávky, ale ovlivňuje ji i vláda, odbory a platná legislativa. Intervence do tržního prostředí mají za následek vznik rigidit na pracovním trhu.3 V důsledku působení netržních sil se na trhu práce často ustálí vyšší než optimální mzda, což vyvolává převis nabídky nad poptávkou a vzniká nezaměstnanost.4 Odborům umožňuje síla kolektivního vyjednávání ovlivnit růst mezd v odvětví. Činnost odborů vyvolává mzdové strnulosti, protože poklesu mezd zabraňují kolektivní smlouvy. Státní zásahy mají nejčastěji podobu minimální mzdy, mzdové regulace a ochrany pracovníků před propouštěním.5 Minimální mzda Minimální mzda je specifickým příkladem cenové regulace. Dopad na nezaměstnanost má v případě, že je stanovená ve výši přesahující některou z tržních mezd. V rámci optimalizace je zaměstnavatel při existenci minimální mzdy často donucen propouštět pracovníky. Zaměstnavatel snižuje stav zaměstnanců až do doby, kdy se opět vyrovná mezní produkt z práce posledního zaměstnance se mzdou (minimální). Minimální mzda způsobuje nezaměstnanost primárně u nízkokvalifikované pracovní síly.6 Argumentace zastánců minimální mzdy je od té ekonomické zcela odlišná. Argumentem pro zavedení minimální mzdy je zvyšování diference mezi podporou 1

Jírová (1999, s. 7) Holman (2010, s. 168) 3 Brožová (2006, s. 39) 4 Kotýnková - Němec (2003, s. 121) 5 Brožová (2006, s. 66) 6 Holman (2010, s. 158) 2

5

v nezaměstnanosti a vyplácenou mzdou. Vyšší mzda motivuje uchazeče o zaměstnání k vyšší aktivitě při hledání práce a nezaměstnanost klesá. Úvaha však zcela postrádá analýzu poptávkové strany trhu práce. Zaměstnavatel nebude při růstu mezd vytvářet nové pracovní příležitosti a poptávku po zaměstnancích spíše sníží.7 Mzdová regulace Stát využívá mzdovou regulaci k zastropování tempa růstu mezd. Regulace vychází z předpokladu, že má zvyšování mezd dopad na nárůst inflace. Snaha zabránit rostoucí inflaci s sebou nese řadu nezamýšlených důsledků na trh práce. Mzdová regulace např. zabraňuje mzdě plnit informační funkci. Zaměstnavatelé z expandujících odvětví nemohou libovolným zvýšením mzdy informovat potenciální zaměstnance o strukturální změně v ekonomice a jen obtížně získávají nové pracovníky.8 Ochrana pracovníků před propouštěním Cílem opatření je zaručit určité skupině zaměstnanců stabilnější pracovní pozice. Pokud by se zaměstnavatel rozhodl propustit „chráněného“ pracovníka, musí splnit předem stanovenou podmínku. Nejčastěji nabývá ochrana pracovníků podobu odstupného. Zaměstnavatele může od snižování stavu zaměstnanců v období mírného ekonomického ochlazení výše odstupného odradit.9 Aplikování ochrany zaměstnanců má opět neplánovaný dopad na trh práce. Racionálně uvažující zaměstnavatel kalkuluje při najímání nových pracovníků s výší odstupného a raději neověřené zaměstnance vůbec nepřijímá. Toto jednání vede k zakonzervování

trhu

práce.

Stávající

zaměstnanci

nejsou

během

mírného

ekonomického poklesu propouštěni a počet pracovníků se nemění ani v období konjunktury.10 Odstupné ochrání současné zaměstnance jen do určité míry. V případě trvalejšího ekonomického poklesu nebo nových technologických postupů jsou propouštěni i „chránění“ pracovníci.11

7

Holman (2010, s. 158) Kubíček a kol. (2006, s. 233-235) 9 Brožová (2006, s. 62) 10 Kubíček a kol. (2006, s. 237) 11 tamtéž 8

6

1.2 Důsledky nezaměstnanosti Nezaměstnanost s sebou primárně přináší ekonomické a sociální důsledky. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Nejzásadnějším ekonomickým důsledkem nezaměstnanosti je ztráta produktu, z důvodu neúplného využití pracovní síly. S existující nezaměstnaností vyrábí ekonomika méně, než by bylo možné při plném využití lidských zdrojů. Nižší je také daňový výběr v ekonomice (výpadek daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění). Evidentní vliv má nezaměstnanost na růst výdajů na pasivní (sociální dávky) a aktivní politiku zaměstnanosti. Dále vede nezaměstnanost ke snížení nebo úplné ztrátě příjmů obyvatelstva.12 Ztráta příjmů způsobuje pokles spotřeby a může vést i ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu nezaměstnaných osob. Kvůli nepříznivé finanční situaci může nezaměstnaný bydlet v nevyhovujícím obydlí, odkládat návštěvu u lékaře a nákup léků či trpět hladem. Zhoršující se zdraví nezaměstnaných osob bude mít dříve nebo později dopad na rostoucí veřejné výdaje na zdravotnictví. Sociální důsledky nezaměstnanosti13 Vliv na životní úroveň Nezaměstnaný je odkázán na sociální dávky, což vede k redukci jeho příjmů. Snížení příjmů vyvolává snížení či kvalitativní zhoršení spotřeby. Dlouhotrvající nezaměstnanost může způsobit chudobu a sociální vyloučení. Vliv na strukturu a vnímání času Ve chvíli, kdy se stane osoba nezaměstnanou, se u ní zcela mění struktura a využívání času. Nezaměstnaní často neumí nakládat s volným časem a vyplňují jej nevhodnými aktivitami (kriminalita, gamblerství, alkoholismus atd.). Postupně se čas pro nezaměstnaného stává méně a méně důležitým. Jako prevence před většinou z těchto problémů slouží rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy zajišťují denní režim nezaměstnaného a drží účastníka dále od nevhodných aktivit. Vliv na psychiku a zdraví Po ztrátě zaměstnání se osoby začínají cítit nepotřebné, snižuje se jejich sebedůvěra, sebeúcta a narůstá stres. Stres má na fyzické či psychické zdraví

12 13

Krebs a kol. (2007, s. 294-296) Kotýnková - Němec (2002, s. 94-95)

7

nezaměstnaného nepříznivé účinky. V krajních případech může pocit nedůležitosti a rezignace vést až k sebevraždě. Vliv na rodinu Nezanedbatelný dopad má nezaměstnanost na rodinu a její vnitřní vazby. Nezaměstnanost způsobí v rodině pokles životní úrovně a naruší každodenní aktivity. Ztráta práce snižuje autoritu nezaměstnaného, ovlivňuje porodnost, intenzitu hádek a v neposlední řadě i rozvodovost.

1.3 Možnosti stratifikace uchazečů o zaměstnání V následující podkapitole se budu zabývat tříděním uchazečů na úřadech práce nad klasickou úroveň stratifikace (věk, délka nezaměstnanosti, vzdělání atd.). K důkladnějšímu třídění nezaměstnaných osob dochází z důvodu usnadnění práce s klienty. Jedním z vedlejších cílů mé diplomové práce je analyzovat cílenost rekvalifikačních kurzů. Stratifikace uchazečů a cílenost rekvalifikací jsou dvě související problematiky, a proto považuji za důležité vyhradit jednu podkapitolu tématice metod třídění uchazečů. V důsledku nárůstu nezaměstnanosti nemají poradci z úřadu práce dostatek času na to, aby se věnovali všem uchazečům individuálně. Např. v roce 2013 připadalo na jednoho poradce v průměru 400 klientů. S nedostatečnou časovou kapacitou se každý poradce vypořádává individuálně – zkrácení délky schůzek, snížení frekvence schůzek, skupinové poradenství nebo rozdělení portfolia klientů (neformální ohodnocení). 14 V této podkapitole budu dále podrobněji analyzovat pouze rozdělení portfolia klientů. Cílem neformálního ohodnocení je z heterogenní masy klientů vytvořit homogennější celky. Po roztřídění uchazečů dochází k intenzivnější práci s jednou skupinou klientů na úkor druhé. Neformální ohodnocení má velmi blízko k tzv. zónovému poradenství. Od toho se ale mírně liší. Dle Soukupa a kol. není v praxi politiky zaměstnanosti ČR aplikováno zónové poradenství v čisté podobě. V ČR je zcela v kompetenci poradce, zda do své preferované skupiny zařadí rizikové či nerizikové uchazeče.15 Při zónovém poradenství jsou nezaměstnaní rozděleni do třech skupin podle rizikovosti.

14 15

Rizikovostí

je

chápána

pravděpodobnost

Sirovátka – Šimíková (2013, s. 23) Soukup a kol. (2009, s. 10)

8

vzniku

dlouhodobé

nezaměstnanosti u konkrétního uchazeče. Za vznikem zónového poradenství stála myšlenka, že ne všichni uchazeči potřebují stejnou intenzitu pomoci. Do první zóny jsou zařazeni nízko rizikoví uchazeči (kratší doba nezaměstnanosti, střední věk, střední a vyšší vzdělání). Perspektivnější nezaměstnané osoby si mohou do jisté míry hledat zaměstnání sami a poradce s nimi má jen minimální práci. Do druhé zóny spadají středně rizikoví uchazeči, kterým se již po určitou dobu nedaří nalézt zaměstnání. Poradce těmto klientům nabízí konzultace, pomoc při hledání zaměstnání a levnější intervence (např. krátkodobé rekvalifikace). Třetí zóna je tvořena nejrizikovějšími nezaměstnanými osobami (dlouhá doba nezaměstnanosti, osoby zdravotně postižené, starší osoby a osoby s nižším vzděláním). Těmto klientům je k dispozici individuální přístup a finančně nákladnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Individuální přístup může být osobám z třetí zóny nabízen díky časové úspoře poradců při práci s klienty z první a druhé zóny.16 Nejobtížnější procedurou u neformálního ohodnocení (zónového poradenství) je mechanismus roztřídění nezaměstnaných osob do skupin. Ke stratifikaci může dojít za pomoci čtyř metod – osobní ohodnocení poradcem, skupinový screening (definice rizikových skupin), profilování (statistický model) a stanovení časových hranic.17 Osobní ohodnocení poradcem Při této metodě realizují ohodnocení rizikovosti klienta samotní poradci nebo ve výjimečných situacích externě najaté osoby. Ohodnocení probíhá nejčastěji formou řízeného pohovoru. Cílem pohovoru je odhadnout zaměstnatelnost konkrétního uchazeče. Zaměstnatelnost klienta je ovlivněna motivací a kvalifikací uchazeče a situací na trhu práce. Mezi největší výhodu osobního ohodnocení patří možnost získat subjektivní data, která jsou jinou metodou nezjistitelná a mají zásadní vliv pro získání zaměstnání. Mezi nevýhody se řadí vysoká nákladovost (mzdové náklady poradců) a závislost kvality dat na schopnostech poradce.18 Profilování (statistický model) Statistický model v sobě kombinuje teoretické přístupy a empirická data. Do modelu vstupují proměnné determinující dobu trvání nezaměstnanosti, jako jsou např. vzdělání, věk, kvalifikace, předchozí příjem, struktura volných pracovních míst 16

Sirovátka – Šimíková (2013, s. 23) Soukup a kol. (2009, s. 31) 18 Sirovátka (1997, s. 15) 17

9

v okrese atd. Prostřednictvím modelu je každému klientovi vypočítána osobní míra rizika vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti. I při aplikaci této metody může mít podstatný vliv poradce. Některá data jako např. věk a vzdělání mohou být do modelu doplněna automaticky, jiná musí být vložena poradcem na základě rozhovoru (o motivaci, orientaci uchazeče na trhu práce, atd.) či zkušeností (ochota zaměstnavatelů v daném odvětví nabídnou práci osobě starší 50 let, atd.). Výhodou profilování je nízká nákladovost, propojení teorie a empirie a využití všech dostupných dat. Nevýhodou je komplikovanost při sestavování modelu a jeho neflexibilita.19 Skupinový screening (rizikové skupiny) Metoda spočívá ve stratifikaci uchazečů podle toho, zda spadají nebo nespadají do rizikové skupiny nezaměstnaných osob. Rizikové skupiny jsou v ČR normativně vymezeny v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 20 Za výhodu screeningu je považována objektivnost a nízká nákladovost. Mezi nevýhody patří hrubost odhadu a nižší přesnost. Rizikové skupiny jsou stanoveny na základě historických zkušeností a v budoucnu se může jejich situace měnit. Metoda dále naprosto přehlíží heterogenitu příslušníků jednotlivých rizikových skupin. Mezi nezaměstnanými osobami nad 50 let se může nacházet uchazeč s vysokoškolským vzděláním i uchazeč bez vzdělání.21 Časová hranice Prvním krokem při realizaci této metody je striktní určení časové hranice, např. 5 měsíců. Pokud je uchazeč v evidenci kratší dobu, je chápán jako nerizikový a naopak. Jedná se především o doplňkovou metodu a jen málokdy je aplikována samostatně. V teoretických ani praktických studií nenalezneme jediný argument, proč bychom měli považovat každou osobu s kratší dobou evidence, než určuje hranice, za nerizikovou. Např. osoba starší 50 let se základním vzděláním a se zdravotním postižením nemůže být přehlížena na úkor „rizikovější“ osoby ve středním věku s vyšším vzděláním, ale s dobou nezaměstnanosti nad 5 měsíců. Tento přístup by vedl k výraznému nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti. Výzkum Sirovátky22 prokázal, že se u rizikovějších skupin uchazečů s rostoucí dobou evidence výrazně snižuje pravděpodobnost návratu na trh práce. Za výhodu časové hranice lze považovat nízké až

19

Soukup a kol. (2009, s. 17) Zákon č. 435/2004 Sb. 21 Soukup a kol. (2009, s. 22) 22 Sirovátka (1997, s. 15) 20

10

nulové administrativní náklady a jednoduchost pravidla. Zřetelnou nevýhodou je chybějící prevence před vznikem dlouhodobější nezaměstnanosti.23 Soukup a kol. v roce 2009 24 provedli komparaci metod třídění z hlediska spolehlivosti odhadu rizikovosti klienta a z pohledu nákladovosti. Nejspolehlivější metodou je osobní ohodnocení poradcem (přesnost odhadu cca 85 %). Intuice sice napovídá označit za nejméně spolehlivou metodu časovou hranici (72 %), výzkumníci však došli k odlišnému výsledku. Nejméně spolehlivý odhad poskytuje skupinový screening (70 %). Nejnákladnější metodou je ohodnocení poradcem, nejlevnější pak skupinový screening. Kompromisní variantou mezi přesností (80 %) a výší nákladů je profilování.25 Od poradců z úřadu práce v okrese Praha-západ a Příbram se mi nepodařilo zjistit, jakou metodu třídění uchazečů používají. Byl jsem proto donucen vytvořit předpoklad o využívání skupinového screeningu. Poradci ve sledovaných regionech by se měli rozhodovat o zapojení či nezapojení uchazeče do opatření aktivní politiky zaměstnanosti na základě jeho příslušnosti k rizikové skupině nezaměstnaných osob.

23

Soukup a kol. (2009, s. 25) tamtéž, s. 30 25 tamtéž, s. 33 24

11

2 Politika zaměstnanosti 2.1 Reorganizace politiky zaměstnanosti Dne 1. dubna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV)

26

bylo posláním nového zákona odstranit nejvýraznější nedostatky

při dosavadním provádění politiky zaměstnanosti. Jedním z údajných nedostatků byla vysoká autonomie úřadů práce na okresní úrovni, vedoucí k nejednotným postupům při realizaci politiky zaměstnanosti. Před platností zákona č. 73/2011 Sb. existovalo 77 okresních úřadů práce.27 Úřady autonomně rozhodovali o struktuře nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), které měly odstranit problémy na lokálním trhu práce. Každý z okresních úřadů představoval samostatnou účetní jednotku, což vyvolávalo vyšší provozní náklady.

28

Vláda si novou zákonnou úpravou slibovala úsporu

175 mil. Kč ročně. Úspora měla spočívat v centralizaci činností, v možnosti centrálního nákupu (např. energií) a v úspoře mzdových nákladů (snížení stavu zaměstnanců).29 Na základě zákona o Úřadu práce České republiky došlo k novému organizačnímu uspořádání subjektů angažujících se v politice zaměstnanosti. Nově vznikl Úřad práce České republiky, který je tvořen 14 krajskými pobočkami. Součástí krajských poboček jsou tzv. kontaktní pracoviště. 30 Rozhodující pravomoc v politice zaměstnanosti na lokální úrovni přešla z okresních úřadů práce na krajskou pobočku. V důvodové zprávě k zákonu je tento proces popsán následovně: „Oproti předchozí struktuře (myšleno před reorganizací,pozn. autora) se jako základní organizační jednotka stanoví krajská pobočka.“31 Rozhodovací a řídící činnost a finanční politika se přesunuly z regionální úrovně na úroveň krajskou. 32 Rozšíření pravomocí krajské pobočky má odstranit výše zmiňovanou roztříštěnost při rozhodování a ušetřit 26

Hlavním úkolem MPSV v politice zaměstnanosti je „usměrňovat a kontrolovat výkon státní správy a dodržovat zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti“. 27 Zákon č. 435/2004 Sb. 28 Reorganizace úřadů práce. ČSSZ. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 29 Důvodová zpráva k zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 30 Kontaktní pracoviště jsou z části tvořena bývalými úřady práce na okresní úrovni. Celkem na území ČR vzniklo 226 kontaktních pracovišť. Vysoký počet kontaktních pracovišť má zaručit snadnější dostupnost úřadů pro občany. 31 Důvodová zpráva k zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 32 Zákon č. 73/2011 Sb.

12

administrativní náklady. Dalším očekávaným dopadem by měla být změna při plánování a tvorbě politiky zaměstnanosti.33 Reorganizací

ztratily

okresní

úřady

práce

zcela

svoji

právní

subjektivitu – pravomoci a možnost autonomně nakládat se svým rozpočtem. 34 Pod ztrátou pravomocí se rozumí nemožnost dále rozhodovat o struktuře APZ a intenzitě využívání jednotlivých nástrojů APZ v regionu. Okresní úřady také přestaly vypracovávat analýzu o situaci na lokálním trhu práce. Před reorganizací byla činnost okresních úřadů upravena § 8 zákona č. 435/2004 Sb. Úřad zpracovával koncepci vývoje nezaměstnanosti, sledoval a hodnotil lokální trh práce, přijímal opatření, zpracovával strategii zaměstnanosti, statistiky, prognózy a výhledy v rámci APZ.35 Nejpodstatnější změny vyplývající ze zákona č. 73/2011 Sb., byly shrnuty v důvodové zprávě:36 

„Oddělení a posílení tvorby strategie, koncepce a legislativy politiky zaměstnanosti od realizace politiky zaměstnanosti,



přenesení řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy – Úřad práce České republiky, včetně stávajících příslušných útvarů,



posílení role krajského úřadu práce jako hlavního aktéra realizace politiky zaměstnanosti na území kraje,



soustředění vybraných činností a úkolů úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad a zefektivnění výkonu politiky zaměstnanosti,



uspoření personálních a vedlejších nákladů a využití těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.“ Plně respektuji snahu Ministerstva práce a sociálních věcí snižovat

administrativní náklady úřadů práce. Rozhodnutí o redukci nákladů bylo plně v souladu s koaliční smlouvou. Ve smlouvě se vláda zavázala k úsporným opatřením a ke snižování deficitu státního rozpočtu. Naopak zcela nelogická se mi zdá snaha o centralizaci politiky zaměstnanosti vyplývající z přesunu pravomocí z lokálních úřadů 33

Reorganizace úřadů práce. ČSSZ. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 34 Zákon č. 73/2011 Sb. 35 Zákon č. 435/2004 Sb. 36 Důvodová zpráva k zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. online [2014-04-05], dostupné z WWW: .

13

práce na krajské pobočky. Plně se ztotožňuji s názorem Horáka a Horákové, podle kterých vede decentralizace politiky k lepší informovanosti o lokálních podmínkách a ke snazší identifikaci potřeb cílových skupin. Při decentralizaci může politika zaměstnanosti snadněji reflektovat lokální podmínky na trhu práce.37 Na druhou stranu s sebou decentralizace přináší negativum v podobě vyšších provozních nákladů. Zjednodušeně můžeme hovořit o existenci jistého trade-off mezi rozsahem decentralizace a výší provozních nákladů. Jak je zřejmé z úvodu kapitoly, vláda se zákonem č. 73/2011 Sb., rozhodla primárně sledovat provozní náklady. Osobně zastávám názor, že uspořené náklady nemohou nikdy převýšit ztrátu efektivity (způsobenou centralizací) při provádění politiky zaměstnanosti. V jednom kraji se mohou nacházet i okresy s diametrálně odlišně fungujícími trhy práce. Krajská pobočka úřadu nikdy nedisponuje veškerými informacemi o specificích jednotlivých okresů a nemůže proto realizovat nejefektivnější politiku zaměstnanosti v dané lokalitě. Krajská pobočka úřadu práce Pro tuto diplomovou práci je nejdůležitější agenda krajské pobočky úřadu práce.38 Dle zákona č. 73/2011 Sb. krajská pobočka: 

„Zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky, rozbory a výhledy, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce,



spolupracuje při vytváření mezinárodních programů nebo programů s mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování z prostředků Evropských strukturálních fondů,



zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce včetně účasti na mezinárodních programech a projektech, programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropské unie ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,



zajišťuje zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona,

37 38

Horák a Horáková (2009, s. 372) O činnosti Úřadu práce ČR viz. § 8 zákona č. 73/2011 Sb.

14



poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovně právních vztahů,



zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci,



pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení evidence volných pracovních míst, evidence zájemců o zaměstnání, evidence uchazečů o zaměstnání, evidence osob se zdravotním postižením, evidence cizinců a údaje z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených ministerstvem.“ 39

2.2 Hodnocení reorganizace pracovníky kontaktních pracovišť Reorganizace politiky zaměstnanosti má, vyjma uchazečů o zaměstnání, největší dopad na poradce z úřadů práce. Z toho důvodu jsem se rozhodl od pracovníků kontaktních pracovišť získat zpětnou vazbu na proběhlou reorganizaci. Časová zaneprázdněnost poradců mi znemožnila získat pro rozhovor či dotazník (telefonicky, osobně či písemně) reprezentativní vzorek pracovníků z okresu Příbram a Praha-západ. V této podkapitole proto využívám studií studentů z Masarykovy univerzity z roku 2012 a 2013.40 Zmiňované výzkumy proběhly na kontaktních pracovištích Blansko a Boskovice, přesto mají výsledky studií relevanci i pro tuto práci. Jako nejvýznamnější problém, spojený s reorganizací, vnímají poradci nárůst byrokracie z důvodu centralizace. Jeden z respondentů rozhovoru uvedl: „Hrozně přibylo administrativy na úkor práce s klienty. Pořád vyplňujeme statistiky a tabulky (…) už nejde o práci s lidmi, o sociální práci, ale o papírování.“ 41 S rostoucí administrativní náročností

dochází ke zpomalování práce poradců. Práci dále

komplikuje obtížnější získávání informací. Před reorganizací bylo běžnou praxí vysvětlovat individuálně pracovníkům úřadu složitější procesy. Po reorganizaci si musí poradci všechny potřebné informace hledat sami v zákonech, metodických pokynech, na internetu atd. Negativně je také hodnocena snaha MPSV ušetřit provozní náklady prostřednictvím snižování stavu „nepotřebných“ pracovníků. Propouštění společně

39

§ 8a zákona č. 73/2011 Sb. Beranová (2012) a Burian (2012) 41 Beranová (2012, s. 40) 40

15

s nárůstem nezaměstnanosti v posledních letech vyvolalo extrémní nárůst klientů připadajících na jednoho poradce. Hlavní nedostatky reorganizace přisuzují respondenti její nepřipravenosti. „Změna nebyla připravená, ale zmatečná, nesouvislá, probíhá stále.“" 42 Dosud neexistují ani přesné postupy. „Teď fungujeme metodou pokus omyl.“ 43 Nedostatek informací a standardizovaných postupů negativně dopadá na klienty. Poradce jim není schopný poskytnout kvalitní a relevantní informace. Podle pracovníků úřadu se zhoršila i možnost nabízet klientům rekvalifikace. „Informace o kurzech máme pozdě, nejsou kurzy požadované klienty, musíme je nutit chodit na jiné, třeba počítače, ty už mají všichni.“44

2.3 Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti Posláním aktivní politiky zaměstnanosti je zvýšit mobilitu a flexibilitu pracovní síly, generovat nové pracovní příležitosti a pomoci dosáhnout maximální výše zaměstnanosti.45 Splnění cílů APZ významně determinuje vhodná struktura a cílenost programů. Dle Langa a Calmforse je pro efektivnost APZ rozhodující, zda jsou do opatření přednostně zapojovány rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. 46 Struktura nástrojů APZ pak musí vycházet primárně z povahy nezaměstnanosti. Společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce se doporučují využívat při cyklické nezaměstnanosti.

Rekvalifikace

nabývají

na

důležitosti

v případě

strukturální

nezaměstnanosti.47

2.4 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikační kurzy V zákoně č. 435/2004 Sb. je za rekvalifikaci považováno „získání nové kvalifikace či zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování“. 48 Hlavním cílem rekvalifikací je zvýšit flexibilitu trhu

42

Beranová (2012, s. 37) tamtéž, s. 38 44 tamtéž, s. 38 45 Bičáková a kol. (2009, s. 7) 46 Calmfors - Lang (1995, s. 601-619) 47 Tomeš (2010, s. 226) 48 Zákon č. 435/2004 Sb. 43

16

práce, vyrovnat profesní skladbu nezaměstnaných osob s poptávkou po práci a snižovat strukturální nezaměstnanost.49 Podle funkce dělíme rekvalifikační kurzy na kurativní a preventivní. Rekvalifikace s preventivní funkcí mají ochránit účastníka před vznikem dlouhodobé nezaměstnanosti. Úkolem kurativní rekvalifikace je odstranit ztrátu motivace, sebedůvěry a ostatní projevy dlouhodobé nezaměstnanosti. 50 Podle zaměření dále členíme rekvalifikace na všeobecné a profesní. Posláním všeobecné rekvalifikace je zvýšit u nezaměstnaných osob motivaci, lidský kapitál a míru aktivace k hledání zaměstnání. Profesní rekvalifikace účastníkovi přináší nové vědomosti, schopnosti a především novou profesní kvalifikaci.51 Veřejně prospěšné práce V rámci veřejně prospěšných prací (VPP) dochází k vytváření pracovních příležitostí pro uchazeče dlouhodobě nezaměstnané či osoby obtížně umístitelné na trhu práce. Cílem tohoto opatření je udržet pracovní návyky u dlouhodobě nezaměstnaných osob a odstranit jejich závislost na sociálních dávkách. Důležitým aspektem je časová omezenost pracovního místa. Pracovní příležitost je vytvářena na dobu maximálně 12 měsíců. Veřejně prospěšná práce vzniká na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Zaměstnavateli mohou být uhrazeny mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění.52 Společensky účelná pracovní místa Prostřednictvím společensky účelných pracovních míst (SÚPM) jsou vytvářeny pracovní příležitosti pro uchazeče o zaměstnání, které není možné umístit na trh práce jiným způsobem. Opět mezi sebou uzavírají dohodu zaměstnavatel a úřad práce. Ve výjimečných případech může smlouvu s úřadem práce uzavřít i nezaměstnaná osoba, a to ve chvíli, kdy se rozhodne pro samostatně výdělečnou činnost. Zřizovatel pracovní příležitosti má právo na úhradu nákladů spojených se vznikem účelného místa. Finanční výpomoc nabývá podoby úhrady mzdových nákladů, návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěru či jiného účelově určeného příspěvku. SÚPM bývá zpravidla

49

Kleveta (2000, s. 20) Šimek (2010, s. 56) 51 Sirovátka a kol. (2003, s. 19) 52 Zákon č. 435/2004 Sb. 50

17

vytvořeno při nedostatku volných pracovních míst na určitém území nebo v určité profesi.53 Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Pokud zaměstnavatel vytvoří, na základě smlouvy s úřadem práce, pracovní příležitost pro osobu se zdravotním postižením jedná se o tzv. chráněné pracovní místo. Pod tímto pojmem chápeme speciální pracoviště, kde jsou zaměstnány osoby se zdravotním postižením. Pro splnění zákonných podmínek musí být v pracovní dílně zaměstnáno minimálně 60 % zdravotně postižených osob. Z časového hlediska musí provoz pracovního místa (dílny) trvat nejméně dva roky. Za vytvoření chráněného pracovního místa (dílny) náleží zaměstnavateli finanční příspěvek. Jeho výše je odvislá od počtu vytvořených pracovních příležitostí a vážnosti zdravotního postižení zaměstnaných osob.54 Další nástroje APZ (překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program a investiční pobídka) nebudou analyzovány v praktické části práce, z toho důvodu jim nevěnuji pozornost ani v teoretické části.

2.5 Vedlejší efekty aktivní politiky zaměstnanosti a teorie fronty Programy aktivní politiky zaměstnanosti způsobují mnoho vedlejších efektů. Ty nejvýznamnější jsou uvedeny v následujícím textu. O existenci creaming-off efektu mluvíme v okamžiku, kdy jsou do programů APZ přednostně zařazováni perspektivnější uchazeči o zaměstnání. S creaming-off efektem je úzce spojena tzv. mrtvá váha. Ta kvantifikuje neefektivnost vynaložených finančních prostředků na APZ. Perspektivní uchazeč má vysokou pravděpodobnost opustit evidenci nezaměstnaných i bez účasti v programu. Většina prostředků je proto vynaložena neúčelně. Finance mohly být efektivněji využity při intervenci směřující k obtížně umístitelným osobám. Pracovníky úřadu práce vede k cílení programů na nerizikové uchazeče snaha o umělé navyšování efektivnosti nástrojů APZ.55 Opatření APZ má za cíl v co nejkratší době dopomoci nezaměstnané osobě nalézt práci. Dosažení tohoto cíle může být komplikováno lock-in efektem. Řada

53

Kotýnková - Němec (2003, s. 192) Zákon č. 435/2004 Sb. 55 Šimek (2010, s. 44) 54

18

programů je časově velmi náročná a tzv. „uzamyká“ jejich účastníky. Z důvodu uzamčení má uchazeč méně času na vyhledávání pracovních příležitostí. V důsledku existence finančního příspěvku při přijímání nezaměstnaných uchazečů pozorujeme efekt vytlačení. Zaměstnavatele může finanční příspěvek motivovat k výměně současného pracovníka za nezaměstnanou osobu. Při této situaci dojde pouze k neefektivní alokaci výdajů na APZ, celková nezaměstnanost se nezmění. Finanční stimul způsobuje i efekt substituce. Pokud se zaměstnavatel rozhodne uzavřít pracovní smlouvu s novým zaměstnancem, dává ve většině případů přednost uchazeči, za kterého může dostat od úřadu práce finanční odměnu. Prostřednictvím finančního příspěvku dochází k zvýhodnění jedné skupiny uchazečů o zaměstnání nad druhou.56 V praktické části práce se budu snažit potvrdit, či vyvrátit závěry teorie fronty. Teorie fronty předpokládá během ekonomické krize výrazný pokles úspěšnosti při hledání práce u znevýhodněných uchazečů. Při krizi roste konkurence o volná pracovní místa a před obtížně umístitelné osoby se v pomyslné frontě na zaměstnání dostávají perspektivnější uchazeči.57

2.6 Hodnotící metody aktivních opatření Efektivnost nástrojů APZ bývá zjišťována prostřednictvím metody hrubých a čistých efektů. Hrubý efekt měří schopnost absolventa intervence nalézt si práci v daném časovém intervalu. Hrubý efekt je vyjadřován v procentech jako podíl účastníků, kteří po rekvalifikaci opustili evidenci nezaměstnaných, na celkovém počtu účastníků rekvalifikací. Tato metoda má řadu nedostatků, např. není schopná extrahovat od ostatních faktorů ovlivňující návrat na trh práce. Pomocí hrubých efektů nejsme schopni určit, zda účast v programu dopomohla konkrétnímu účastníkovi k nalezení práce, nebo rozhodla jiná skutečnost. Metoda také neumožní analyzovat návratnost do evidence,58 dobu trvání nového zaměstnání, stanovit výši mrtvé váhy a ani neinformuje o tom, zda obor rekvalifikace koresponduje s nalezenou prací.59 Čistý efekt vypovídá o vlivu opatření na zaměstnatelnost u konkrétní osoby. Čisté efekty můžeme kvantifikovat dvěma způsoby. V prvním přístupu pouze od 56

Kulhavý - Sirovátka (2008, s. 43) Šimek (2010, s. 37) 58 Hora a Sirovátka se ve výzkumu v roce 2012 zabývali návratností účastníků do evidence po dobu jednoho roku po absolvování intervence. Návratnost byla poměrně nízká, týkala se pouze 10 % absolventů. (Hora - Sirovátka (2012). 59 Sirovátka a kol. (2006, s. 20) 57

19

hrubých efektů odečteme vedlejší efekty aktivní politiky zaměstnanosti. Druhý postup spočívá v realizaci kvaziexperimentu. Při experimentu od sebe oddělíme dvě skupiny uchazečů. První skupina je tzv. experimentální a je sestavena z osob účastnících se intervence. Druhá skupina se nazývá kontrolní a osoby zařazené v ní se programů APZ neúčastní. Následně u obou skupin sledujeme úspěšnost uchazečů při hledání zaměstnání. Za čistý efekt je označen rozdíl v úspěšnosti mezi sledovanými skupinami. 60 Realizace kvaziexperimentu je velmi obtížná. Složitá je pak především stratifikace uchazečů do kontrolní a experimentální skupiny. Ve skupinách by měly být zastoupeny osoby s podobnou věkovou, vzdělanostní a profesní strukturou. Ačkoliv metoda čistých efektů vypovídá přesněji o efektivnosti opatření, rozhodl jsem se pro evaluaci rekvalifikací v okresech Praha-západ a Příbram využít metody hrubých efektů, která je výzkumníky intenzivně využívána pro její praktičnost a relativní snadnost.

60

Sirovátka a kol. (2006, s. 34)

20

3 Rešerše literatury Hodnocením efektivnosti a cílenosti APZ se v posledních letech zabývala celá řada výzkumných prací. Výsledky studií však nedocházejí ke stejným výsledkům. Mezi zahraniční autory, kteří zaznamenali nižší čisté nebo hrubé efekty patří Calmfors61 a Faye 62 . Calmfors mimoto doporučuje v období poklesu volných pracovních míst snižovat počet rekvalifikací. Nižší hrubé efekty objevily i české studie Childa63 a České bankovní unie.64 K vyšším hrubým efektům dospělo OECD65 na příkladu 20 členských zemí a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí při analýze rekvalifikacích a opatřeních nabízených v rámci Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů.66 Pokud důkladněji analyzujeme rok a místo vzniku výzkumných prací, můžeme konstatovat, že úspěšnost opatření APZ významně determinuje lokalita a doba realizace (ekonomický růst/pokles). Důležitou roli hraje i metodologie použitá výzkumníky. V následujícím textu se budu podrobněji věnovat čtyřem studiím zabývajícím se trhem práce.67 Všechny studie byly vydány Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV). První výzkum zpracovali Sirovátka a Šimíková 68 v roce 2013. Tato studie je ojedinělá svým informačním zdrojem. Většina prací vyvozuje závěry na základě statistického zkoumání či doporučení odborníků na trh práce. Sirovátka a Šimíková ale přizvali k participaci na výzkumu pracovníky z úřadu práce. Cílem studie bylo prostřednictvím strukturovaného dotazníku odhalit silné a slabé stránky trhu práce, uchazečů o zaměstnání a APZ. Díky každodennímu kontaktu s nezaměstnanými byli nejdůležitějším zdrojem informací poradci a zprostředkovatelé. Úvodní kapitola výzkumu shrnuje dopad ekonomické krize na regionální trhy práce. Autoři dospěli k zajímavému závěru. Krize dopadá na lokální trhy práce v rozdílné míře. To vede Sirovátku a Šimíkovou ke stratifikaci okresů do dvou skupin. Vyšší míru nezaměstnanosti během krize způsobily u okresů z první skupiny dlouhodobé strukturální problémy. Důvodem rostoucí nezaměstnanosti u okresů druhého typu byl pouze cyklický pokles. Mnohem nebezpečnější pro lokální trh práce je 61

Calmfors (1994) Fay (1996) 63 Child (2001) 64 Česká bankovní asociace (2012) 65 Boone - Van Ours (2004) 66 Hora – Sirovátka (2012) 67 Pro zvýšení přehlednosti textu v této kapitole uvedu v poznámce pod čarou daný výzkum vždy pouze při první zmínce o něm, ačkoliv jsou následující informace a data čerpána z této studie. 68 Sirovátka – Šimíková (2013) 62

21

dle výzkumníků dlouhodobá strukturální porucha. Toto tvrzení dokládají na analýze regionálních měr nezaměstnanosti. Na okresy se strukturálními problémy dopadla krize výrazněji (vyšší nárůst nezaměstnanosti). Autoři na konci první kapitoly přinášejí důkaz o rostoucí flexibilitě trhu práce v ČR. Využívají k tomu komparaci statistických dat z ekonomické krize z let 2008-2009 a hospodářského poklesu v ČR v letech 1998-1999. Ekonomická krize měla na trh práce nižší dopad (nižší nárůst nezaměstnanosti) než hospodářský pokles z konce devadesátých let. V další části studie rozdělili Sirovátka a Šimíková překážky bránící uchazečům nalézt zaměstnání na individuální, strukturální a institucionální. Mezi individuální překážky (problém je na straně uchazečů) patří nedostatečná kvalifikace, nedostatek dalších předpokladů (mentálních a fyzických), pečovatelská povinnost a nízká motivace hledat si zaměstnání. Obecně upadá motivace nezaměstnaných velmi rychle. V prvních týdnech evidence se většina uchazečů snaží absolvovat co nejširší škálu aktivačních opatření. Pokud se uchazečům po čase nepodaří nalézt zaměstnání ani po absolvování aktivačních programů, začne se u nich často projevovat stagnace a vzniká dlouhodobá nezaměstnanost. Ke strukturálním a institucionálním překážkám (vyřešit je lze pouze intervencí do pracovního trhu) se řadí nízká a kvalitativně neodpovídající nabídka pracovních příležitostí a nedostatek dobře placených míst, která se tzv. „vyplatí“. Pod pojmem „vyplatí“ máme na mysli výraznější diferenci mezi výší mzdy a výší podpory v nezaměstnanosti. Strukturální a institucionální bariéry jsou považovány za větší problém než bariéry individuální. Na konci dotazníků měli pracovníci z úřadu práce seřadit skupiny uchazečů podle rizikovosti a vyjádřit se k opatřením APZ. Poměrně překvapivě poradci označili za nejvíce ohroženou skupinu absolventy a mladistvé. Někteří výzkumníci by naopak z rizikových skupin mladistvé a absolventy úplně vyškrtli. Na pomyslné druhé a třetí místo byli zařazeni uchazeči s dobou evidence delší než 12 měsíců a uchazeči nad 50 let věku. Za nejefektivnější opatření APZ byly zvoleny rekvalifikace. Dle mého názoru mohou rekvalifikace v době snižování volných pracovních míst působit na nezaměstnané i demotivačně (viz. absolvování většiny opatření v prvních týdnech nezaměstnanosti). Specifický problém sledujeme při rekvalifikaci žen. Většina z nabízených rekvalifikačních kurzů je určená pro muže (dělnické obory). Ženy omezená nabídka kurzů nutí hromadně absolvovat rekvalifikace např. na kosmetičku a kadeřnici. 22

Trh s kadeřnicemi a kosmetičkami se časem přesytí a možnost rekvalifikovaných žen uplatnit se postupně klesá. Další zajímavou studii realizoval v roce 2009 Tomáš Soukup a kol.69 Předmětem výzkumu bylo třídění uchazečů na úřadech práce. V úvodní kapitole autoři polemizují se zákonným vymezením rizikových skupin nezaměstnaných osob. Některé ohrožené skupiny dle Soukupa v zákoně chybí a jiné přebývají. S kritikou se ztotožňuji a v analytické části práce jsem seznam rizikových skupin mírně modifikoval. Výzkumníci se ve studii zabývají především problémy při provádění APZ, které jsou vyvolané nedostatečnou časovou kapacitou poradců z úřadu práce. Nedostatek času na klienty způsobila rostoucí nezaměstnanost a povinnost zpracovávat od roku 2009 s osobou nezaměstnanou déle než 5 měsíců individuální akční plán. Nedostatečný časový fond nutí poradce, aby si vytvářeli vlastní portfolio klientů, se kterým budou dále

intenzivněji

spolupracovat.

Tvorba

vlastního

portfolia

může

vyvolávat

creaming-off efekt. Každému poradci se lépe pracuje s méně rizikovými a více motivovanými klienty a může proto snadno docházet k přehlížení rizikovějších uchazečů. Soukup by tento problém vyřešil zavedením povinného zónového poradenství. Obsahově nejpodobnější studii mé diplomové práci vydal v roce 2012 Hora a Sirovátka70. Cílem výzkumníků bylo analyzovat cílenost a efektivnost APZ v roce 2009 a komparovat tyto výsledky se starší studií z roku 200771. Na úvod studie autoři opět přinášejí důkazy o rostoucí flexibilitě pracovního trhu v ČR. Trh práce v roce 2009 absorboval více nezaměstnaných osob (cca 637 000) než v předešlém roce (cca 580 000). Ekonomická krize má dle Hory a Sirovátky odlišný dopad na osoby i regiony. Krizí jsou výrazně více zasaženy starší osoby, osoby s nižší kvalifikací, se zdravotními problémy a regiony se strukturálními problémy. V první kapitole provedli výzkumníci srovnání cílenosti mezi roky 2002 a 2007. Cílenost se v roce 2007 oproti dřívějším letům zlepšila směrem k rizikovějším uchazečům. K participaci na opatření APZ byly nejčastěji přizvány ženy (vyjma veřejně prospěšných prací), osoby se středním vzděláním, osoby ve věku 35-49 let a osoby pečující o dítě do 15 let. Velmi málo směřují intervence k osobám starším 50 let, k absolventům, k osobám zdravotně postiženým (OZP) a osobám se základním

69

Soukup a kol. (2009) Hora – Sirovátka (2012) 71 Hora a kol. (2009) 70

23

vzděláním. Při pohledu na preferované skupiny můžeme konstatovat, že na celorepublikové úrovni dochází ke creaming-off efektu. Přednost dostávají spíše méně rizikoví uchazeči o zaměstnání. Existenci creaming-off efektu Hora a Sirovátka částečně omlouvají. Rekvalifikace jsou relativně levným nástrojem a nemusí být proto příliš výběrové. Při komparaci cílenosti APZ mezi roky 2007 a 2009 se neobjevila výraznější diference, s výjimkou vyššího zacílení na uchazeče s delší dobou nezaměstnanosti a s opakovanou evidencí v roce 2009. Oproti roku 2007 se v roce 2009 po absolvování programů z APZ do evidence vracel menší počet osob, avšak ti, kteří se do evidence vrátili, zůstávali nezaměstnaní delší dobu. Dále klesala u osob neúčastnících se opatření APZ v prvních šesti měsících pravděpodobnost na nalezení práce. Po šesti měsících však byla pravděpodobnost stejná jako v roce 2007. V roce 2009 se také prodloužila doba nezaměstnanosti u osob s vyšším lidským kapitálem. I přes to si uchazeči s kvalitnějším vzděláním hledali zaměstnání stále dobře i bez intervence. V roce 2009 se snižovaly hrubé efekty u všech nástrojů APZ (vyjma VPP). Nejméně efektivním nástrojem zůstaly rekvalifikace, u kterých evidujeme nejvýraznější pokles hrubých efektů. Výzkumníci se v práci zabývali i zkoumáním čistých efektů. Dle výsledků analýzy mají rekvalifikace nejvyšší účinek (nejvyšší čisté efekty) na nejvíce znevýhodněné uchazeče o zaměstnání (osoby se základním vzděláním, osoby nad 50 let a OZP). U uchazečů se středním a vysokoškolským vzděláním se efekt z rekvalifikací téměř nedostavoval. Nejúspěšnější jsou rekvalifikační kurzy pro dělnické profese a naopak nejmenší účinek (mnohdy i nulový) mají IT rekvalifikace. V předposlední kapitole se kolektiv autorů zaměřil na efektivnost APZ na krajské úrovni. Hora a Sirovátka uskutečnili srovnání výsledků o účinnosti APZ za Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Sledované kraje byly pro výzkum vybrány účelově. Moravskoslezský a Ústecký kraj patří k územím s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Jihomoravský kraj má nezaměstnanost průměrnou. Co je velmi důležité pro tuto práci, komparace krajských dat poukazuje na rozdílné problémy na lokálních trzích práce i na odlišné přístupy k řešení. „APZ je svým rozsahem výrazně vázána ke strukturálním problémům jednotlivých regionů.“72 Vcelku paradoxně jsou hrubé efekty nástrojů APZ v Jihomoravském kraji nižší než v kraji

72

Hora a kol. (2009, s. 26)

24

Moravskoslezském a Ústeckém. Hrubé efekty v Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou dokonce vyšší, než je celorepublikový průměr. V průběhu krize rozdíl v efektivnosti APZ mezi kraji narůstal. Nejnovější studii věnující se rekvalifikačním kurzům vydala v roce 2013 Horová.73 Cílem výzkumné práce bylo analyzovat silné a slabé stránky rekvalifikace a zhodnotit její přinos pro uchazeče o zaměstnání. Horová začíná studii konstatováním o dominantním postavení rekvalifikací mezi nástroji APZ. Ze všech účastníků programů APZ absolvovalo v roce 2009 rekvalifikaci 40 % osob. Dle zkušeností autorky zvyšují rekvalifikační kurzy flexibilitu, dynamiku a mobilitu pracovní síly, chrání lidský kapitál před devalvací, slouží jako prevence dlouhodobé nezaměstnanosti a zlepšují zaměstnatelnost, a to primárně u rizikových skupin uchazečů o práci. Dále rekvalifikace působí na zvyšování sebedůvěry, snižuje míru rezignace, vytváří nebo rozšiřuje sociální kapitál, udržuje disciplínu a efektivní využívání času. Horová spatřuje největší negativum rekvalifikačních kurzů v jejich vysokém lock-in efektu. Výrazný efekt „uzamčení“ determinuje pozvolnější nástup účinnosti rekvalifikací. První dny po dokončení má kurz na uchazeče téměř nulový efekt a jeho vliv na zaměstnatelnost se objevuje až po několika měsících. Dalším nepříznivým zjištěním je menší ochota zaměstnavatelů přijímat absolventy rekvalifikací. Dokončení především kratších kurzů zaměstnavatelé nepovažují za formu plnohodnotné kvalifikace v daném oboru. Na základě pozorování a rozhovorů autorka identifikovala nejpoužívanější metodu třídění uchazečů na úřadech práce. Poradci nejčastěji stratifikují nezaměstnané osoby podle skupinového screeningu. V posledních letech ale nabývá na oblíbenosti sestavování statistického modelu a značná část úřadů se také připravuje na implementaci zónového poradenství. Horová výrazně kritizuje zacílení rekvalifikací na perspektivnější uchazeče. Neefektivitu při participaci nerizikových uchazečů na intervenci autorka dokládá na řadě zahraničních studií zaměřených na vyčíslení mrtvé váhy. Mrtvá váha rekvalifikačních kurzů u neznevýhodněných uchazečů se pohybuje v průměru mezi 30-40 %. Sama Horová uskutečnila kvaziexperiment pro kvantifikaci čistých efektů rekvalifikací. Nejzajímavější výsledky byly sledovány u dlouhodobě nezaměstnaných

73

Horová (2013)

25

osob. Po jednom roce zůstalo v evidenci 20 % dlouhodobě nezaměstnaných osob z experimentální skupiny a 90 % osob z kontrolní skupiny.

26

4 Trh práce v okrese Praha-západ 4.1 Charakteristika okresu Praha-západ Okres Praha-západ leží ve Středočeském kraji a společně s okresem Praha-východ obklopuje hlavní město Prahu. Toto bezprostřední sousedství vyvolalo výraznou ekonomickou závislost mezi okresem Praha-západ a hlavním městem. Profitují z ní především obyvatelé okresu, kteří velmi často nacházejí pracovní uplatnění v Praze. Díky této skutečnosti evidujeme na Praze-západ jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v ČR. Obyvatelé hlavního města naopak využívají rekreační potenciál okresu. Během turistické sezóny se díky přílivu turistů zvyšuje počet obyvatelstva až dvojnásobně. Region také zásobuje Prahu potravinami.74 Za příznivý ekonomický vývoj a vývoj na trhu práce vděčí v okrese neoddiskutovatelně hlavnímu městu. Praha supluje i přirozené centrum (kulturní, správní, zdravotní a vzdělávací) regionu. Okres dále sousedí s okresy Praha-východ, Příbram, Benešov, Beroun a Kladno. Počet obyvatel na Praze-západ se ve sledovaném období výrazně zvyšoval a v roce 2010 činil 118 624 osob, 75 což je přibližně o 11 000 osob více než v roce 2008.76 K přílivu obyvatelstva dochází v důsledku procesu suburbanizace, při němž osoby z hlavního města hledají kvalitnější bydlení mimo metropoli. Praha-západ se hustotou zalidnění 186 obyvatel na km2 řadí mezi nejlidnatější okresy kraje. Rozloha regionu (586 km2) je naopak nejmenší v kraji. V okrese bylo v roce 2008 70,5 % obyvatel v produktivním věku (15-64 let) a 12,11 % obyvatel v důchodovém věku.77 Na konci sledovaného období (2011) poklesl relativní počet osob v produktivním věku o 2 % na úkor osob v důchodovém věku (nárůst o 0,5 %) a předproduktivním věku.78 Vzdělanostní struktura může být významnou determinantou pro úspěšnost obyvatel na trhu práce. V okrese je výrazně nižší podíl obyvatel bez vzdělání (0,37 %), 74

Charakteristika okresu Praha-západ. ČSÚ Středočeský kraj. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 75 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ 76 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ 77 Věkové složení obyvatelstva Středočeského kraje v roce 2008. ČSÚ. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 78 Věkové složení obyvatelstva Středočeského kraje v roce 2011. ČSÚ. online [2014-04-05], dostupné z WWW: .

27

se základním vzděláním (13,34 %) a středním vzděláním (58,41 %) než je tomu v průměru za celý Středočeský kraj i ČR. Velmi vysoká je relativní četnost osob s vysokoškolským vzděláním (21,61 %) v regionu.

79

Podíl vysokoškoláků je o

10,41 p.b. vyšší než krajský průměr a přibližně o 9 p.b. vyšší než průměr za ČR.80 V regionu tedy žije více osob s vyšším lidským kapitálem než je krajský a celorepublikový průměr. Tento fakt můžeme hodnotit velmi pozitivně, protože lidé s vyšším lidským kapitálem jsou méně ohroženi nezaměstnaností. Z odvětvového hlediska jsou pro ekonomický rozvoj okresu nejvýznamnější služby. Průmysl, jedno z nejklíčovějších odvětví ve většině okresů ze Středočeského kraje, nikdy nepatřil na Praze-západ k relevantním sektorům. Vždy zde ovšem existovala řada významných výrobních kapacit v oblasti hutnictví, neželezných kovů a výroby stavebních hmot. V posledních letech narostl počet velkoobchodních a maloobchodních firem sídlících v regionu.81 Z pohledu ekonomického rozvoje patří mezi silné stránky okresu profesní různorodost zaměstnavatelských subjektů, existence velkého počtu malých a flexibilních firem, které pružněji reagují na situaci na trhu, blízkost trhu práce hlavního města a rozvoj terciárního sektoru (vznik nových pracovních příležitostí).82 Naopak mezi slabé stránky řadíme neexistenci přirozeného centra, nevýrazné územní celky (obce a města), neexistenci středních a vysokých škol v okrese a nevýrazný průmysl a zemědělství.83

4.2 Největší zaměstnavatelé okresu Praha-západ K nejvýznamnějším zaměstnavatelům v okrese Praha-západ patří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, nejčastěji se zahraničním vlastníkem. Konkrétně se jedná o společnosti Tondach Česká republika, Hilti ČR, Kovohutě holding, Global Express, Arvato services a RIBE ČR. Na úvod je důležité zmínit, že ekonomická situace u největších zaměstnavatelů není pro trh práce na Praze-západ příliš relevantní. Důvodem je již zmiňovaná vysoká dojížďka obyvatel okresu za prací do hlavního města.84 79

Část osob z okresu neinformovalo o svém vzdělání, proto ve výsledku součet procent za všechny vzdělanostní struktury není 100 %. 80 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle okresů. ČSÚ: Sčítání lidu,domů a bytů 2011. online [2014-04-05], dostupné z WWW:
28

Mírné ochlazení ekonomiky v roce 2008 nenarušilo stabilní vývoj zaměstnanosti u nejvýznamnějších podniků působících v regionu. Kritickým se stal rok 2009, kdy ukončil svoji činnost na území okresu výrobní podnik Arvato service. O práci přišlo 93 zaměstnanců. Ve stejný rok došlo k restrukturalizaci ve společnosti Tondach, zabývající se výrobou keramiky. 85 Ani výrazné propouštění (72 osob) neuchránilo podnik před finančními problémy a v roce 2010 se management společnosti rozhodl ponechat na Praze-západ pouze sklad s 10 zaměstnanci.86 Snižování stavu zaměstnanců se nevyhnulo ani Kovohutím holding. V roce 2009 byla rozvázána pracovní smlouva s 58 osobami. Nejstabilněji působil výrobní podnik Hilti (204 zaměstnanců v roce 2009), který ve sledovaném období propustil pouze 31 pracovníků.87

4.3 Struktura zaměstnanosti osob podle odvětví v okrese Praha-západ Český statistický úřad publikuje čtvrtletně informace o počtu a struktuře ekonomických subjektů podle Odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (OKEČ) v jednotlivých okresech. Dominantní postavení mezi ekonomickými subjekty patří domácnostem (zaměstnancům). S mírnou nepřesností můžeme využít data z ČSÚ k analýze struktury zaměstnanosti obyvatel podle odvětví. Odvětvová klasifikace je velmi podrobně členěná. Pro naše účely postačí sledovat pouze odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, dopravy, obchodu, stavebnictví a průmyslu. Zbylá odvětví byla označena jako Ostatní. V roce 2008 a 2011 bylo nejvíce osob v okrese Praha-západ zaměstnáno ve službách (sektor ostatní, obchod a doprava).88 Podíl zaměstnanců v dopravě a obchodu se mezi roky 2008 a 2011 snižoval. Význam služeb je determinován poptávkou z Prahy. Subjekty z hlavního města mají zájem především o rekreační oblasti, hotely, sklady, obchody a spolupráci s distribučními společnostmi. Při srovnání roku 2008 a 2011 je evidentní, že došlo k poklesu podílu osob zaměstnaných ve všech sledovaných sektorech vyjma odvětví označeného jako Ostatní. Počet pracovníků v sektoru Ostatní se zvýšil o více než 4 000 osob (4,02 p.b.). Nejvýznamnější část tohoto sektoru tvoří výše zmiňované služby.

85

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ 87 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 88 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ 86

29

Tabulka 1 Odvětvová struktura zaměstnanosti podle OKEČ v okrese Praha-západ 2008

Odvětví

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

Průmysl

3 896

12,10 %

4 266

11,25 %

Zemědělství, lesnictví a rybářství

1 040

3,23 %

967

2,55 %

Stavebnictví

3 522

10,94 %

4 001

10,55 %

Obchod

8 064

25,05 %

9 088

23,96 %

Doprava

1 602

4,98 %

1 508

3,98 %

Ostatní

14 067

43,70 %

18 101

47,72 %

Celkem

32 191

100,00 %

37 931

100,00 %

Zdroj: ČSÚ: Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2008, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/krajpubl/13-2102-08-za_rok_2008-xs a ČSÚ: Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2011, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/201302-11-q3_2011-xs, zpracování vlastní

4.4 Celková charakteristika okresu Příbram Počet obyvatel v okrese Příbram se po celé sledované období zvyšoval a v roce 2011 dosáhl přibližně 112 000 osob. 89 Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedocházelo na území okresu k výraznějším změnám. Podíl osob v předproduktivním věku byl mezi roky 2008-2011 poměrně stabilní a varioval kolem 14 %. K mírnému poklesu relativní četnosti ze 71,1 % na 69,5 % došlo u obyvatel v produktivním věku. V letech 2008-2011 naopak rostl počet osob v důchodovém věku. 90 Jejich podíl vystoupal až na 16 % v roce 2011. Na Příbramsku žilo 0,45 % osob bez vzdělání, 17,79 % osob se základním vzděláním, 63,26 % středoškoláků a 9,64 % vysokoškoláků.

91

V regionu rozvíjeli svojí činnost především velké podniky

celostátního i mezinárodního významu92.93

89

Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2011 Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2011 91 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle okresů. ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2011. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 92 Např. Ravak a.s., Quinn Plastics s.r.o. a Wheelabrator Czech s.r.o. 93 Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2008 90

30

Tabulka 2 Odvětvová struktura zaměstnanosti podle OKEČ na Příbramsku 2008

Odvětví

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

Průmysl

4 013

14,07 %

4 184

13,91 %

Zemědělství, lesnictví a rybářství

2 221

7,79 %

1 611

5,35 %

Stavebnictví

4 129

14,48 %

4 604

15,30 %

Obchod

7 021

24,62 %

7 024

23,35 %

Doprava

709

2,49 %

689

2,29 %

Ostatní

10 426

36,56 %

11 975

39,80 %

Celkem

28 519

100,00 %

30 087

100,00 %

Zdroj: ČSÚ: Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2008, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/krajpubl/13-2102-08-za_rok_2008-xs a ČSÚ: Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2011, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/201302-11-q3_2011-xs, zpracování vlastní

4.5 Komparace charakteristiky okresu Shoda: 

počet obyvatel



podíl osob v produktivním věku



geografická blízkost hlavního města Prahy

Diference: 

vzdělanostní struktura



silná vazba okresu Praha-západ na hlavní město



nízká závislost okresu Praha-západ na ekonomickém vývoji lokálních zaměstnavatelů



velikost regionálních zaměstnavatelů



struktura zaměstnanosti podle odvětví V okrese Praha-západ a v okrese Příbram žil v analyzovaném období přibližně

stejný počet osob v produktivním věku. Rozdílná byla možnost pracovního uplatnění ekonomicky aktivní části obyvatelstva. Přestože oba sledované regiony leží v blízkosti hlavního města, větší závislost a propojenost trhů práce byla pozorována mezi Prahou a Prahou-západ.

Pro

vývoj

determinující ekonomická

nezaměstnanosti situace

lokálních

v okrese

Praha-západ

zaměstnavatelů.

Nízká

není

příliš

relevance

regionálních zaměstnavatelů je primárně způsobena vysokou dojížďkou obyvatel za prací do Prahy. Svoji činnost v regionu také rozvíjejí většinou menší a střední podniky. 31

Naopak na Příbramsku se koncentrují převážně silnější celostátní či mezinárodní firmy, které zaměstnávají vysoký počet pracovníků. Pokud se velcí zaměstnavatelé dostanou do ekonomických problémů a jsou nuceni propouštět, má tato skutečnost výrazný dopad na regionální míru nezaměstnanosti. Především rozdílná závislost na trh práce hlavního města Prahy musí být reflektována při tvorbě okresní APZ. Díky vysoké nabídce volných pracovních míst (VPM) z Prahy nemusí úřad práce na Praze-západ generovat pracovní pozice prostřednictvím nástrojů APZ (SÚPM a VPP). Pracovníci úřadu práce se mohou výhradně soustředit na harmonizaci profesní struktury nezaměstnaných osob a kvalifikačních

požadavků

zaměstnavatelů,

prostřednictvím

rekvalifikací.

Na

Příbramsku, kde po roce 2008 došlo k enormnímu nárůstu nezaměstnanosti a úbytku VPM (viz. str. 37-38), nabývají na relevanci nástroje APZ vytvářející pracovní příležitosti. Neznamená to však, že na Příbramsku nejsou rekvalifikace zapotřebí. Např. po odeznění ekonomické krize by měly rekvalifikační kurzy usnadnit přechod pracovní síly z průmyslu a stavebnictví do terciárního sektoru. Odvětvová struktura zaměstnanosti výrazně ovlivňuje povahu a výši registrované míry nezaměstnanosti. Okresu Příbram se dlouhodoběji nedaří adaptovat na strukturální změny z posledních let. Na Příbramsku je stále vysoký počet osob zaměstnaných v průmyslu a stavebnictví. Právě průmysl a stavebnictví nabízí během ekonomické krize nejméně stabilní pracovní pozice. Predikce do budoucna odhadují další smršťování průmyslu a stavebnictví a expanzi terciárního sektoru. Na budoucí trend ve vývoji zaměstnanosti je dobře připraven trh práce na Praze-západ, kde jsou služby dominantním odvětvím již dnes. Pokud se na Příbramsku nepodaří zajistit plynulý přesun pracovníků z průmyslu a stavebnictví do služeb, nelze v příštích letech očekávat výraznou redukci nezaměstnanosti. Na základě výše popsaných faktů můžeme označit formu nezaměstnanosti v regionech za odlišnou. V okrese Praha-západ ve sledovaném období převládala nezaměstnanost cyklická a frikční (viz. str. 43). Na Příbramsku evidujeme nezaměstnanost cyklickou a strukturální. Jak bylo uvedeno v teoretické části práce, odlišná povaha nezaměstnanosti vyžaduje využití odlišných nástrojů APZ. Významná meziokresní diference je pozorována u vzdělanostní struktury obyvatelstva. V okrese Praha-západ dokončilo vysokoškolské vzdělání 21,61 % obyvatel, na Příbramsku evidujeme pouze 9,64 % vysokoškolsky vzdělaných osob. Naopak v okrese Příbram byla sledována vyšší relativní četnost u osob se základním a 32

středoškolským vzděláním. Rozdílná vzdělanostní struktura předurčuje k používání odlišných nástrojů APZ či k odlišnému složení rekvalifikačních kurzů. V regionu Praha-západ by měly být realizovány rekvalifikace (extrahujeme-li od profesního složení VPM) v oborech vyžadující vyšší lidský kapitál.

33

5 Vývoj a struktura nezaměstnanosti 5.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Praha-západ Od roku 2004 do roku 2008 evidujeme v okrese Praha-západ klesající trend míry nezaměstnanosti. Meziroční redukce nezaměstnanosti byla většinou mírná, v rámci desetiny procenta. Např. v roce 2005 meziročně klesla z 2,5 % na 2,4 %. Po celé analyzované období (2008-2011) měl okres poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. Mezi důležité faktory determinující nižší nezaměstnanost patří geografická blízkost Prahy a existence stabilních zaměstnavatelů v regionu. Lokálnímu trhu práce významně pomohla i realizace strukturálních změn v období ekonomického růstu. 94 Jak bylo uvedeno v teoretické části práce, okresy bez strukturálních problémů se vypořádávají s ekonomickou krizí lépe. V roce 2008 byla průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti pouhých 2,1 %. Okres je charakteristický výraznou sezónností pracovních příležitostí. Z tohoto důvodu docházelo

během

roku

ke

znatelné

fluktuaci

míry

nezaměstnanosti.

Např. v únoru (2,6 %) a v prosinci (2,6 %) byla nezaměstnanost výrazně nad ročním průměrem. Mimoto prosincová míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla o 0,6 p.b.95 Míra nezaměstnanosti v roce 2009 neměla pro okres typický sezónní vývoj. Od začátku roku se dostávali do ekonomických problémů zaměstnavatelé z regionu a z hlavního města Prahy. Ochlazení ekonomiky donutilo zaměstnavatele snižovat stav pracovníků, což v lednu způsobilo meziměsíční nárůst nezaměstnanosti, který se nepodařilo do konce roku zastavit. V prosinci vystoupala míra nezaměstnanosti až na 4,0 % (meziroční nárůst o 1,4 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 1 p.b. na 3,1 %.96 V

prvních

čtyřech

měsících

roku

2010

přetrvával

rostoucí

trend

nezaměstnanosti. Ročního a zároveň historického maxima 4,4 % bylo dosaženo v březnu. Největší meziroční nárůst o 1,6 p.b. sledujeme v měsíci lednu. Zajímavá byla konstantní výše nezaměstnanosti od května do září (4,2 %). Drobná korekce nezaměstnanosti pokračovala do konce roku a minimální hodnota 4,0 % byla

94

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ 96 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 95

34

zaznamenána v listopadu. Také v roce 2010 došlo k meziročnímu nárůstu průměrné míry nezaměstnanosti, konkrétně o 1,1 p.b na 4,2 %.97 V roce 2011 pozorujeme definitivní zastavení nárůstu nezaměstnanosti, který přetrvával od konce roku 2008. Od ledna do prosince byla míra nezaměstnanosti při meziročním srovnání nižší o 0,1-0,4 p.b. Maximální hodnota 4,2 % byla naměřena v únoru. Průměrná míra nezaměstnanosti se oproti roku 2010 snížila o 0,2 p.b. na 4,0 %.98

5.2 Meziokresní srovnání míry registrované nezaměstnanosti V letech 2001-2008 byla v okrese Praha-západ nejnižší míra nezaměstnanosti v celém Středočeském kraji. Od roku 2009 byla nezaměstnanost v okrese vždy o 0,4 p.b. vyšší než na Praze-východ. Z regionů Středočeského kraje na tom byly mezi roky 2008-2011 nejhůře okresy Kutná hora, Kolín a Příbram (nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2010). Trend vývoje registrované míry nezaměstnanosti byl v regionech Středočeského kraje velmi podobný. Ve všech okresech klesala nezaměstnanost od roku 2004 až do roku 2008. Hromadné propouštění u lokálních zaměstnavatelů v důsledku krize způsobilo nárůst nezaměstnanosti mezi roky 2009-2010. Trh práce se s dopadem krize vypořádal až v roce 2011, kdy se růst nezaměstnanosti v regionech zastavil. Graf 1 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v okresech Středočeského kraje

Pozn.: Od roku 2001 do roku 2004* je sledována míra nezaměstnanosti podle původní metodiky. Od roku 2004 do roku 2011 podle nové metodiky. Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Časové řady, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: ., zpracování vlastní

97

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ Časové řady, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997. MPSV. online [2014-04-05], dostupné z WWW: . 98

35

5.3 Srovnání nezaměstnanosti v okrese Praha-západ, v ČR a ve Středočeském kraji Graf 2 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v okrese Praha-západ, v ČR a ve Středočeském kraji.

Pozn.: Od roku 2001 do roku 2004* je sledována míra nezaměstnanosti podle původní metodiky. Od roku 2004 do roku 2011 podle nové metodiky. Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Časové řady, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady, zpracování vlastní

Mezi

roky

2001-2011

měl

okres

Praha-západ

výrazně

nižší

míru

nezaměstnanosti, než činil průměr ČR a Středočeského kraje. Diference mezi Prahou-západ a Středočeským krajem se pohybovala od 4,4 p.b. v roce 2003 do 2,3 p.b. v roce 2008. Od roku 2004 se začala zmiňovaná diference výrazně snižovat. Zlomovým byl rok 2008, kdy došlo k opětovnému zvýšení rozdílů mezi okresní a krajskou úrovní nezaměstnanosti. Rozdíl 2,3 p.b. z roku 2008 se za tři roky navýšil až na 3,1 p.b. Nárůst diference můžeme chápat jako důkaz tvrzení Sirovátky a Šimíkové o výraznějším dopadu krize na okresy se strukturálními problémy. Právě okresů se strukturálními problémy je ve Středočeském kraji celá řada. Nalézt typický trend při komparaci dat za ČR a okres Praha-západ je velmi obtížné. Téměř každoročně evidujeme střídající se snižování a zvyšování rozdílu mezi mírami nezaměstnanosti. Největší diferenci opět pozorujeme v roce 2003 (7,2 p.b.), nejnižší pak v roce 2008 (3,7 p.b.).

36

5.4 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v okrese Praha-západ Počet nezaměstnaných osob byl v roce 2008 poměrně stabilní. Mírnou fluktuaci způsobovala povaha pracovních pozic. Část pracovních příležitostí měla charakteristiku tzv. sezónních prací, nejčastěji ve službách. 99 Ve sledovaném roce byl mnohem zajímavější vývoj u VPM. Jejich stav první tři čtvrtletí klesal a mírnou korekci zaznamenal až v posledním čtvrtletí roku. Nejvýznamnější redukci VPM evidujeme mezi prvním a třetím kvartálem (521 míst). Díky vysoké absorpční schopnosti lokálního trhu práce neměl pokles VPM významnější dopad na růst nezaměstnanosti. Příznivějšímu vývoji dopomohla také poměrně konstantní nabídka pracovních pozic z hlavního města. 100 Ani poměrový ukazatel uchazečů na jedno VPM nezaznamenal podstatný nárůst a po celý rok varioval pod jednou. Stav evidovaných uchazečů o zaměstnání rostl po celý rok 2009. Nejvyšší mezičtvrtletní nárůst nezaměstnaných osob byl pozorován v prvním a třetím čtvrtletí roku (nárůst vždy o cca 500 osob). Růst nezaměstnanosti byl způsoben propouštěním pracovníků u většiny zaměstnavatelů v okrese a v hlavním městě. Negativní situaci na trhu práce ještě umocňoval pokles počtu VPM. V prvním čtvrtletí roku 2009 ubylo 599 VPM, v procentuálním vyjádření se jednalo o cca 48 % VPM. Tuto významnou redukci způsobila nepříznivá ekonomická situace zaměstnavatelů a zvýšená adaptabilita uchazečů. V okrese byla delší dobu evidována řada volných pracovních pozic, o které nezaměstnaní nejevili zájem. S enormním nárůstem nezaměstnanosti začali obyvatelé okresu zaplňovat i tyto pozice.101 Nárůst počtu nezaměstnaných osob a pokles VPM se negativně projevil na poměrovém ukazateli. V průběhu roku počet uchazečů na jedno VPM narostl z 2,51 na 6,05. Počet uchazečů v evidenci byl v roce 2010 vcelku stabilní. Ve druhém čtvrtletí roku byl konečně zastaven nárůst nezaměstnaných osob, který trval nepřetržitě 7 kvartálů a započal ve 3. čtvrtletí roku 2008. Přesto byl po celý rok stav uchazečů vyšší než v letech 2008 a 2009. V prvním pololetí roku 2010 sledujeme mírný nárůst počtu VPM. Druhé pololetí zlepšující se situaci nepotvrdilo a nabídka VPM opět klesala až na 326 míst. Výše poměrového ukazatele byla první tři čtvrtletí přibližně stejná jako

99

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ 101 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 100

37

v posledním čtvrtletí roku 2009. Mírné zhoršení se objevilo až v posledním kvartálu (8,31). V prvních třech čtvrtletích roku 2010 a 2011 sledujeme velmi podobný stav nezaměstnaných osob. Nejzajímavějším kvartálem roku 2011 bylo 4. čtvrtletí, kdy došlo k výraznému mezičtvrletnímu poklesu VPM (o 142 míst). Jelikož ve stejnou dobu pozorujeme také pokles počtu uchazečů o zaměstnání, předpokládám, že se pracovní síla opět více přizpůsobila nabídce volných pracovních míst. V důsledku redukce VPM bylo ve 4. čtvrtletí dosaženo rekordní hodnoty 12,47 u poměrového ukazatele. Nejvyšší stav nezaměstnaných osob byl zaznamenán v 1. čtvrtletí roku 2010 (2 753 osob). Minimální hodnota ze 2. čtvrtletí roku 2008 byla o 1 783 uchazečů nižší. Maximální nabídka VPM byla k dispozici v 1. čtvrtletí roku 2008 (1 708 míst) a byla přibližně 8krát vyšší než minimální nabídka VPM z 4. čtvrtletí roku 2011. Nejnižší hodnotu poměrového ukazatele uchazečů na jedno VPM pozorujeme v 1. kvartálu roku 2008 (0,65). Během sledovaného období narostl poměrový ukazatel více než 19krát, a to na 12,47 uchazečů ve 4. čtvrtletí roku 2011. Tabulka 3 Uchazeči o zaměstnání, VPM a uchazeči na VPM v okrese Praha-západ a Příbram čtvrtletně v letech 2008-2011 Okres Praha-západ Období Uchazeči

VPM

I. 2008

1 105

1 708

II. 2008

970

III. 2008

Okres Příbram

Uchazečů na

Uchazečů

Uchazeči

VPM

0,65

3 368

1 396

2,4

1 445

0,67

3 045

1 376

2,2

1 084

1 187

0,91

3 384

1 341

2,5

IV. 2008

1 166

1 241

0,94

3 887

785

5,0

I. 2009

1 609

642

2,51

4 748

424

11,2

II. 2009

1 842

445

4,14

4 891

390

12,5

III. 2009

2 325

539

4,31

5 175

334

15,5

IV. 2009

2 504

414

6,05

6 074

201

30,2

I. 2010

2 753

454

6,06

6 632

214

31,0

II. 2010

2 626

464

5,66

5 706

269

21,2

III. 2010

2 652

392

6,77

5 777

236

24,5

IV. 2010

2 665

326

8,17

6 779

206

32,9

I. 2011

2 701

325

8,31

6 619

309

21,4

II. 2011

2 564

376

6,82

5 563

307

18,1

III. 2011

2 622

348

7,53

5 518

294

18,8

IV. 2011

2 568

206

12,47

6 147

265

23,2

jedno VPM

na jedno VPM

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Měsíční statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, zpracování vlastní

38

5.5 Komparace nezaměstnanosti, počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Shoda: 

trend vývoje nezaměstnanosti a VPM



vysoká sezónnost pracovních příležitostí

Diference: 

absolutní hodnota nezaměstnanosti



počet uchazečů o zaměstnání



počet uchazečů na jedno volné pracovní místo V okresech Praha-západ a Příbram byl pozorován stejný trend ve vývoji

nezaměstnanosti. Od roku 2004 do roku 2008 nezaměstnanost ve sledovaných regionech klesala. Redukce míry nezaměstnanosti byla na Příbramsku výrazná, kdežto na Praze-západ pouze v řádech desetiny procent. Nezaměstnanost začala na obou územích skokově narůstat na konci roku 2008, rostla po celý rok 2009 a maximální hodnoty dosáhla na jaře roku 2010. Mírná korekce nezaměstnanosti nastala v roce 2011. Významnou diferenci mezi regiony objevíme při komparaci absolutních hodnot registrované míry nezaměstnanosti. Okres Praha-západ měl dlouhodobě jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. V okrese Příbram byla v roce 2010 míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji. Rekordní hodnoty 11,1 % dosáhla nezaměstnanost na Příbramsku v roce 2010.102 Ve stejný rok byla naměřena maximální hodnota 4,2 % i v okrese Praha-západ. Obecně můžeme označit trh práce na Praze-západ za flexibilnější s vyšší absorpční schopností. Přestože byl počet VPM v letech 2008-2011 na sledovaných územích přibližně totožný, stav uchazečů o zaměstnání byl mezi okresy diametrálně odlišný. Rozdílná byla logicky i hodnota poměrového ukazatele uchazečů na jedno volné pracovní místo. Např. ve 4. čtvrtletí roku 2010 připadalo na jedno VPM na Příbramsku 32,9 uchazečů a v okrese Praha-západ pouze 8,17 uchazečů. Při sestavování strategie APZ by měli pracovníci úřadu práce zohlednit absorpční schopnost lokálního trhu práce.

102

Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2010

39

Mezi roky 2008 a 2010 se průměrná míra nezaměstnanosti na Příbramsku zvýšila z 6,3 % na 9,9 %103 a v okrese Praha-západ z 2,1 % na 4,2 %. Vyšší nárůst nezaměstnanosti v okrese Příbram můžeme považovat za důkaz o přetrvávajících strukturálních problémech v regionu. Dle Sirovátky a Šimíkové je dopad krize na okresy se strukturálními problémy výraznější. Specifické by proto mělo být i řešení krize prostřednictvím APZ.

103

Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2010

40

5.6 Struktura nezaměstnaných osob 5.6.1 Struktura nezaměstnaných podle pohlaví a specifických skupin v okrese Praha-západ Tabulka 4 Struktura nezaměstnaných dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ Skupina uchazečů

2008

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

Muži

546

46,83 %

1 306

52,16 %

1 305

48,97 %

1 251

48,71 %

Ženy

620

53,17 %

1 198

47,84 %

1 360

51,03 %

1 317

51,29 %

OZP

180

15,44 %

223

8,91 %

205

7,69 %

203

7,90 %

Absolventi

67

5,75 %

155

6,19 %

150

5,63 %

184

7,17 %

Péče o dítě do 15 let

104

8,92 %

66

2,64 %

118

4,43 %

132

5,14 %

Mladší 25 let

180

15,44 %

474

18,93 %

465

17,45 %

514

20,02 %

Starší 50 let

341

29,25 %

612

24,44 %

687

25,78 %

631

24,57 %

Evid. nad 6 měsíců

267

22,90 %

693

27,68 %

926

34,75 %

984

38,32 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

Vyjma roku 2009 bylo mezi nezaměstnanými více žen. Důvodem této skutečnosti byla genderová nerovnost v nabídce pracovních pozic. Více než 60 % nabízených pracovních míst nebylo vhodných pro ženy. V roce 2009 došlo k hromadnému propouštění ve stavebnictví a průmyslu, což se projevilo ve vyšší nezaměstnanosti mužů.104 Po celé sledované období bylo mezi rizikovými uchazeči nejvíce osob s dobou nezaměstnanosti delší než 6 měsíců. Počet dlouhodobě nezaměstnaných každoročně narůstal. V letech 2008-2011 se jejich podíl zvýšil o 15,42 p.b. Z rizikových skupin byli v evidenci nezaměstnaných nejméně zastoupeni absolventi a osoby pečující o dítě do 15 let věku. Nižší podíl nezaměstnaných absolventů v okrese Praha-západ (od 5,63 % do 7,17 %) dává za pravdu těm výzkumníkům, kteří absolventy nepovažují za ohroženou skupinu na trhu práce.

104

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

41

5.6.2 Struktura nezaměstnaných podle věku v okrese Praha-západ Tabulka 5 Struktura nezaměstnaných dle věku v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ 2008

Věková skupina

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

do 19 let

52

4.46 %

122

4,87 %

114

4,28 %

117

4,56 %

20-29 let

271

23,24 %

637

25,44 %

647

24,28 %

694

27,02 %

30-39 let

306

26,24 %

671

26,80 %

713

26,75 %

672

26,17 %

40-49 let

196

16,81 %

462

18,45 %

504

18,91 %

454

17,68 %

50-59 let

295

25,30 %

535

21,37 %

605

22,70 %

567

22,08 %

60 let a více

46

3,95 %

77

3,08 %

82

3,08 %

64

2,49 %

1 166

100 %

2 504

100 %

2 655

100 %

2 568

100 %

Celkem

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

Mezi roky 2008-2010 bylo nejvíce nezaměstnaných osob ve věku 30-39 let. Podíl této věkové kohorty byl v analyzovaném období konstantní (26 %). Vyjma roku 2008 a 2010 byli druhou nejčetnější skupinou uchazeči od 20 do 29 let. V roce 2008 evidujeme druhý nejvyšší podíl u osob ve věku 50-59 let. Ve zbytku sledovaného období spadali uchazeči mezi 50 a 59 rokem do třetí nejpočetnější kategorie. Relativní četnost tří výše zmíněných věkových kohort byla velmi podobná. Jsem přesvědčen, že tento stav není náhodný. Jak uvidíme v kapitole Cílenost rekvalifikací, pracovníci úřadu práce na Praze-západ zapojují do APZ převážně rizikové skupiny uchazečů (50-59 let) a méně rizikové skupiny (20-29 let a 30-39 let) často ponechávají bez intervence. Cílem této strategie může být snížení podílu rizikových uchazečů na úroveň nerizikových. V evidenci nezaměstnaných byla nejméně zastoupená věková kategorie osob do 19 let a nad 60 let. Vysvětlení je jednoduché, jen nízký počet osob v těchto věkových skupinách je ekonomicky aktivní.

42

5.6.3 Struktura nezaměstnaných Praha-západ

podle

délky

evidence

v

okrese

Tabulka 6 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ 2008

Délka evidence

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

do 3 měsíců

606

51,97 %

1 048

41,85 %

1 051

39,44 %

909

35,40 %

3-6 měsíců

293

25,13 %

763

30,47 %

688

25,82 %

675

26,29 %

6-9 měsíců

88

7,55 %

324

12,94 %

291

10,92 %

311

12,11 %

9-12 měsíců

63

5,40 %

170

6,79 %

211

7,92 %

191

7,44 %

12-24 měsíců

67

5,75 %

148

5,91 %

329

12,35 %

303

11,80 %

nad 24 měsíců

49

4,20 %

51

2,04 %

95

3,56 %

179

6,97 %

1 166

100 %

2 504

100 %

2 655

100 %

2 568

100 %

Celkem

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

V letech 2008-2011 strávilo nejvíce uchazečů v evidenci méně než 6 měsíců. S nastupující

ekonomickou

krizí

dochází

ke

snižování

podílu

krátkodoběji

nezaměstnaných osob (do 6 měsíců) a k nárůstu podílu dlouhodoběji nezaměstnaných osob.

Výrazně

se

snižovala

především relativní

četnost

uchazečů

s dobou

nezaměstnanosti do 3 měsíců (z 51,97 % v roce 2008 na 35,40 % v roce 2011). Po celé analyzované období (vyjma roku 2010) byl třetí nejvyšší počet osob nezaměstnaný 6-9 měsíců. Velmi nepříznivý vývoj byl v roce 2010 zaznamenán u uchazečů evidovaných 12-24 měsíců. U této kategorie došlo k meziročnímu nárůstu o 6,44 p.b. Jedná se převážně o nezaměstnané, kteří přišli o práci na začátku ekonomické krize. Pokud tedy uchazeč neopustí evidenci do 6 měsíců je u něj velká pravděpodobnost vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti. Od roku 2008 do roku 2011 měly mezi nezaměstnanými nejnižší zastoupení osoby s délkou evidence nad 24 měsíců.

43

Graf 3 Podíl uchazečů podle délky evidence k 31.12 roku v okrese Praha-západ

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

5.6.4 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v okrese Praha-západ Tabulka 7 Struktura nezaměstnaných dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ 2008

2009

2010

2011

Vzdělání absolutně

relativně

absolutně

relativně

0

0%

0

0%

2

218

18,70 %

379

15,14 %

413

35,42 %

968

347

29,76 %

Vyšší odborné

21

Vysokoškolské

Bez vzdělání

Základní Střední bez maturity Střední s maturitou

Celkem

absolutně

relativně

absolutně

relativně

0,08 %

0

0%

379

14,22 %

431

16,78 %

38,66 %

996

37,37 %

889

34,62 %

815

32,55 %

893

33,51 %

850

33,10 %

1,80 %

31

1,24 %

43

1,61 %

39

1,52 %

167

14,32 %

311

12,42 %

352

13,21 %

359

13,98 %

1 166

100 %

2 504

100 %

2 655

100 %

2 568

100 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

V analyzovaném období mělo nejvíce nezaměstnaných osob středoškolské vzdělání (s maturitou i bez ní). Podíl středoškoláků bez maturity byl poměrně stabilní a nejvyšší hodnoty 38,66 % dosáhl v roce 2009. Pro tuto vzdělanostní skupinu bylo na Praze-západ k dispozici paradoxně nejvíce VPM. Naopak nejméně bylo VPM pro

44

vysokoškoláky. 105 Vyjma specifických skupin (bez vzdělání a s vyšším odborným vzděláním) byli v evidenci nejméně zastoupeni uchazeči s vysokoškolským vzděláním. Jejich relativní četnost byla dokonce od roku 2009 vždy nižší než v roce 2008 (14,32 %).

5.6.5 Struktura nezaměstnaných osob na Příbramsku Tabulka 8 Struktura nezaměstnaných dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Příbram Skupina uchazečů

2008

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

Muži

2 061

53,02 %

3 391

55,83 %

3 835

56,57 %

3 342

54,37 %

Ženy

1 826

46,98 %

2 683

44,17 %

2 944

43,43 %

2 805

45,63 %

OZP

608

15,64 %

699

11,51 %

785

11,58 %

803

13,06 %

Absolventi

250

6,43 %

441

7,26 %

405

5,97 %

343

5,58 %

Péče o dítě do 15 let

229

5,89 %

458

7,54 %

748

11,03 %

705

11,47 %

Mladší 25let

677

17,42 %

1 100

18,11 %

1 109

16,36 %

1 035

16,84 %

Starší 50 let

1 199

30,85 %

1 699

27,97 %

1 913

28,22 %

1 717

27,93 %

Evid. nad 6 měsíců

1 547

39,80 %

2 582

42,51 %

3 185

46,98 %

3 189

51,88 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní Tabulka 9 Struktura nezaměstnaných dle věku v letech 2008-2011 v okrese Příbram 2008

Věková skupina

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

do 19 let

186

4,79 %

267

4,40 %

216

3,19 %

237

3,86 %

20-29 let

907

23,33 %

1 518

24,99 %

1 623

23,94 %

1 435

23,34 %

30-39 let

832

21,40 %

1 429

23,53 %

1 702

25,11 %

1 528

24,86 %

40-49 let

763

19,63 %

1 161

19,11 %

1 325

19,55 %

1 230

20,01 %

50-59 let

1 056

27,17 %

1 500

24,70 %

1 670

24,63 %

1 525

24,81 %

143

3,68 %

199

3,28 %

243

3,58 %

192

3,12 %

3 887

100,00 %

6 074

100,00 %

6 779

100,00 %

6 147

100,00 %

60 let a více Celkem

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

105

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ

45

Tabulka 10 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Příbram 2008

Délka evidence

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

do 3 měsíců

1 605

41,29 %

2 247

36,99 %

2 436

35,93 %

1 923

31,28 %

3-6 měsíců

735

18,91 %

1 245

20,50 %

1 158

17,08 %

1 035

16,84 %

6-9 měsíců

344

8,85 %

721

11,87 %

657

9,69 %

510

8,30 %

9-12 měsíců

208

5,35 %

520

8,56 %

507

7,48 %

408

6,64 %

12-24 měsíců

336

8,64 %

638

10,50 %

1 073

15,83 %

1 013

16,48 %

nad 24 měsíců

659

16,95 %

703

11,57 %

948

13,98 %

1 258

20,47 %

3 887

100,00 %

6 074

100,00 %

6 779

100,00 %

6 147

100,00 %

Celkem

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní Graf 4 Podíl uchazečů podle délky evidence k 31.12 roku v okrese Příbram

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

46

Tabulka 11 Struktura nezaměstnaných dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Příbram 2008

2009

2010

2011

Vzdělání absolutně

relativně

absolutně

relativně

2

0,05 %

1

0,02 %

3

899

23,13 %

1 285

21,16 %

1 891

48,65 %

3 034

925

23,80 %

Vyšší odborné

35

Vysokoškolské

Bez vzdělání

Základní Střední bez maturity Střední s maturitou

Celkem

absolutně

relativně

absolutně

relativně

0,04 %

3

0,05 %

1 428

21,07 %

1 412

22,97 %

49,95 %

3 385

49,93 %

3 024

49,19 %

1 474

24,27 %

1 655

24,41 %

1 403

22,82 %

0,90 %

38

0,63 %

45

0,66 %

43

0,70 %

135

3,47 %

242

3,98 %

263

3,88 %

262

4,26 %

3 887

100,00 %

6 074

100,00 %

6 779

100,0 %

6 147

100,00 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, zpracování vlastní

5.6.6 Komparace struktury nezaměstnaných osob Shoda: 

podíl absolventů a uchazečů pečující o dítě do 15 let



struktura dle věkových skupin



podíl osob v evidenci od 6 do 12 měsíců

Diference: 

Příbramsko větší podíl mužů, Praha-západ větší podíl žen



struktura rizikových skupin



struktura dle délky evidence



struktura dle vzdělání Mezi okresy Praha-západ a Příbram sledujeme ve struktuře nezaměstnaných

osob spadajících do rizikových skupin největší diferenci u uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců. Podíl osob s délkou evidence nad 6 měsíců byl na Příbramsku každoročně vyšší minimálně o 12,23 p.b. Vyšší relativní četnost mělo Příbramsko také u OZP a uchazečů starších 50 let. Naopak v okrese Praha-západ byl vyšší podíl osob mladších 25 let. Na Praze-západ převládala krátkodobější nezaměstnanost. Oproti tomu na Příbramsku

měla

nezaměstnanost

spíše

dlouhodobější

povahu.

Nejvýraznější

meziokresní rozdíly byly pozorovány při komparaci relativních četností u uchazečů 47

s délkou evidence 3-6 měsíců a s délkou evidence nad 24 měsíců. V okrese Praha-západ bylo v analyzovaném období v evidenci o 6,22-9,97 p.b. více osob nezaměstnaných 3-6 měsíců. Naopak podíl uchazečů nezaměstnaných déle než 24 měsíců byl na Příbramsku vyšší o 9,53-13,50 p.b. Významně odlišná byla ve sledovaných regionech i struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání. Mezi nezaměstnanými na Příbramsku končily častěji osoby s nižším lidským kapitálem (základní vzdělání a střední vzdělání bez maturity). Např. relativní počet uchazečů se středním vzděláním bez maturity byl na Příbramsku v roce 2011 vyšší než na Praze-západ o 14,57 p.b. V okrese Praha-západ obyvatele před vznikem nezaměstnanosti výrazně neochránilo ani kvalitnější vzdělání. Přestože byli vysokoškoláci v evidenci zastoupeni ze všech vzdělanostních skupin nejméně, jejich podíl byl každoročně vyšší než 12 %. Na Příbramsku variovala mezi roky 2008-2011 relativní četnost nezaměstnaných vysokoškoláků kolem 4 %. Z důvodu odlišné struktury uchazečů o zaměstnání by měla být APZ v regionech Praha-západ a Příbram diametrálně rozdílná. Na různé kategorie nezaměstnaných osob má totiž každý nástroj APZ odlišný dopad.

48

6 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Praha-západ 6.1 Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Prahazápad Úřad práce v okrese Praha-západ přihlíží při realizaci APZ nejen ke stavu lokálního trhu práce, ale i k poptávce zaměstnavatelů po pracovní síle. Jak bylo v práci již zmíněno, Praha-západ má jednu z nejnižších nezaměstnaností na území ČR. Tento fakt je reflektován i při sestavování strategie APZ. Úřad práce ve svých výročních analýzách z lokálního trhu práce deklaroval, že se snaží do opatření APZ zařazovat přednostně

uchazeče

se

zdravotním

postižením,

dlouhodobě

nezaměstnané,

nezaměstnané do 25 let a nad 50 let a ženy po mateřské dovolené pečující o děti. Na základě dlouhodobých zkušeností nejsou do APZ zapojovány osoby s vysokou pravděpodobností na nalezení zaměstnání i bez intervence. 106 Tato tvrzení budou ověřena v podkapitole Cílenost rekvalifikací.

6.2 Rekvalifikace v okrese Praha-západ Tabulka 12 Počet rekvalifikací v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ Rok

2008

2009

2010

2011

Počet rekvalifikací

129

150

247

201

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

Do rekvalifikačních kurzů se v roce 2008 zapojilo 129 nezaměstnaných osob. V roce 2009 zkomplikovala legislativní úprava o veřejných zakázkách otevírání nových rekvalifikací. Komplikovanější realizaci rekvalifikačních kurzů z národních zdrojů se v okrese

Praha-západ

podařilo

vykompenzovat

vyšší

nabídkou

rekvalifikací

z Evropského strukturálního fondu. Rychlá adaptace na nové podmínky umožnila nárůst počtu rekvalifikací oproti roku 2008 na 150. Zvýšení stavu rekvalifikačních kurzů v roce 2009, kdy dopadla ekonomická krize na lokální trh práce nejvýrazněji, lze hodnotit velmi pozitivně. V roce 2010 se opět meziročně zvýšil počet rekvalifikací, tentokrát přibližně o 100 (247). V roce 2011, kdy došlo ke korekci nezaměstnanosti, dochází i k redukci rekvalifikačních kurzů na 201.107

106 107

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008,2009 a 2010 v okrese Praha-západ

49

Mezi rokem 2008-2010 nejvíce uchazečů absolvovalo rekvalifikační kurz „Obsluha PC“. Např. v roce 2008 tento kurz dokončilo 80 účastníků.108 Další roky si IT dovednosti zlepšovalo vždy přibližně 50 osob. Snížení počtu osob procházející IT rekvalifikací bylo strategickým rozhodnutím úřadu práce.109 Při nízké nezaměstnanosti v roce 2008 plnily rekvalifikační kurzy převážně kurativní funkci. S růstem nezaměstnanosti od roku 2009 došlo k přeorientování rekvalifikací více směrem k profesním. V roce 2009 bylo rekvalifikováno 10 obchodních referentů a 27 osob na dělnické profese.110 V roce 2010 37 účetních a 13 pracovníků sociálních služeb.111

6.3 Struktura nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Praha-západ Tabulka 13 Počet osob zařazených do APZ podle jednotlivých nástrojů v okrese Praha-západ 2008

Nástroj APZ

2009

2010

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

SÚPM

22

11,89 %

24

10,39 %

27

8,08 %

SÚPM SVČ

5

2,70 %

6

2,60 %

4

1,20 %

VPP

27

14,60 %

41

17,75 %

43

12,87 %

Chráněné dílny

2

1,08 %

10

4,33 %

13

3,89 %

Rekvalifikace

129

69,73 %

150

64,94 %

247

73,95 %

Celkem

185

100,00 %

231

100 %

334

100,00 %

Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Praha-západ za rok 2008 (2009, 2010), zpracování vlastní

V okrese Praha-západ narůstal mezi rokem 2008 a 2010 počet osob zapojených do APZ. Každý rok byly nejvyužívanějším nástrojem rekvalifikace. Relativní četnost rekvalifikací ve sledovaném období neklesla pod 64 %. Nejnižší byl podíl v roce 2009, kdy se pracovníci z úřadu práce rozhodli více zaměřit na nástroje generující nová pracovní místa (SÚPM, VPP).112 Domnívám se, že intenzivnější využívání rekvalifikací je způsobeno závislostí pracovní síly z regionu na pracovním trhu hlavního města. Prioritou poradců z úřadu práce není vytvářet nové pracovní příležitosti, ale přizpůsobovat pracovní sílu poptávce zaměstnavatelů z Prahy. Druhý největší počet uchazečů každoročně absolvoval veřejně prospěšné práce. Jejich absolutní počet v letech 2008-2010 narostl o 16 osob (v procentuálním vyjádření 108

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 110 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 111 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ 112 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ 109

50

o 59 %). Poměrně stabilní byl stav osob zapojených do třetího nejpoužívanějšího nástroje, společensky účelných pracovních míst. V důsledku reorganizace politiky zaměstnanosti nebyla úřadem práce v okrese Praha-západ vypracována v roce 2011 zpráva o situaci na lokálním trhu práce. Z toho důvodu v práci chybí některé kvantitativní data ohledně APZ za rok 2011.

6.4 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v okrese Praha-západ V letech 2008-2009 nejvíce finančních prostředků směřovalo na veřejně prospěšné práce. Ve sledovaném období byl v jeden rok alokován největší finanční příspěvek na projekt „Vzdělávejte se“ a činil 3 074 659 Kč (2010). Kromě výše zmíněných nástrojů byla významná část financí vyhrazena také pro rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa a chráněné dílny. Vyplacená suma peněz za rekvalifikace se od roku 2008 do roku 2010 neustále zvyšovala. V roce 2009 byl objem alokovaných prostředků na rekvalifikační kurzy oproti roku 2008 více jak dvojnásobný. Obdobně výrazně rostly i finance na společensky účelná pracovní místa. Rozmach chráněných dílen byl zaznamenán v roce 2009. Výdaje na tento nástroj meziročně narostly přibližně o 1,2 mil. Kč. Velmi překvapivě a v naprostém rozporu s Niskanenovým modelem byrokrata113 působí rozhodnutí úřadu práce nevyčerpat veškeré prostředky, které mu byly přiděleny na aktivní politiku zaměstnanosti. Tuto ojedinělou situaci evidujeme v roce 2008 a 2009, kdy činil celkový rozpočet 8 063 000 Kč respektive 11 744 000 Kč, vyčerpáno ovšem bylo pouze 4 194 028 Kč, respektive 8 201 486 Kč. Tuto skutečnost vysvětlují pracovníci úřadu práce ve zprávě o situaci na lokálním trhu práce následovně: „Jde nám o efektivitu čerpání finančních prostředků, ne o čerpání prostředků za každou cenu“.114 V tabulce č. 14 můžeme sledovat neustálý nárůst alokovaných financí na APZ mezi roky 2008-2010.

113 114

Niskanen (1994) Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008,2009 v okrese Praha-západ

51

Tabulka 14 Výdaje na jednotlivé nástroje APZ v okrese Praha-západ v letech 2008-2010 2008

Nástroj APZ

2009

2010

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

632 838

15,09 %

357 493

4,36 %

1 953 063

17,6 %

-

-

1 115 451

13,60 %

-

-

2 030 394

48,41 %

197 545

2,41 %

2 862 835

25,8 %

-

-

2 330 539

28,42 %

-

-

SÚPM

916 451

21,85 %

1 407 570

17.16 %

1 770 004

15,95 %

Chráněné dílny

601 748

14,38 %

1 881 870

22,95 %

1 408 233

12,8 %

Prac. a bil. diagnostika

12 667

0,3 %

45 413

0,5 %

24 520

0,22 %

-

-

865 605

10,55 %

3 074 659

27,7 %

4 194 028

100 %

8 201 486

100 %

11 093 314

100 %

Rekvalifikace Rekvalifikace – ESF VPP VPP-ESF

„Vzdělávejte se“! Celkem

Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Praha-západ za rok 2008 (2009 a 2010), zpracování vlastní

6.5 Výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti v okrese Praha-západ Tabulka 15 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Praha-západ v letech 2008-2010 Výdaje

2008

2009

2010

Na aktivní politiku zaměstnanosti

4 194 028

8 201 486

11 093 314

Na pasivní politiku zaměstnanosti

46 755 286

101 390 153

112 593 846

Na státní politiku zaměstnanosti celkem

50 949 314

109 591 639

123 687 160

Pozn.: Celkové vynaložené prostředky na APZ včetně nástrojů hrazených z ESF. Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, zpracování vlastní

Celkové výdaje na státní politiku zaměstnanosti se v letech 2008-2010 neustále zvyšovaly, v procentuálním vyjádření o 242 % (z toho pasivní politika o 240 % a aktivní politika o 264 %). Nepříznivý vývoj na trhu práce (růst nezaměstnanosti) mezi roky 2008-2009 způsobil extrémní nárůst finančních prostředků směřujících na pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) o přibližně 55 mil. Kč. Mírnější navýšení výdajů na PPZ mezi roky 2009 a 2010 je způsobeno zvyšujícím se podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. V analyzovaném období je ještě výraznější procentuální nárůst objemu peněz alokovaných na aktivní politiku zaměstnanosti. Navýšení prostředků na APZ zapříčinily především prostředky z ESF (např. projekt „Vzdělávejte se“).

52

Graf 5 Podíl výdajů na APZ a PPZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti v okrese Praha-západ

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: , zpracování vlastní

V okrese Praha-západ pozorujeme vyšší podíl výdajů na PPZ. Podíl APZ nepřesahuje ani v jednom ze sledovaných roků 9 % a mezi roky 2008 a 2010 narostl pouze o 0,74 p.b. Nižší hodnoty relativní četnosti u APZ mohou být způsobeny již zmíněným rozhodnutím pracovníků úřadu práce nevyčerpat celý přidělený rozpočet.

6.6 Aktivní politika zaměstnanosti na Příbramsku Tabulka 16 Počet rekvalifikací v letech 2008-2011 v okrese Příbram Rok

2008

2009

2010

2011

Počet rekvalifikací

324

199

426

165

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní Tabulka 17 Počet osob zařazených do APZ v okrese Příbram podle jednotlivých nástrojů 2008

Nástroj APZ

2009

2010

2011

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

SÚPM

151

19,61 %

250

27,66 %

291

23,05 %

96

12,18 %

SÚPM SVČ

48

6,23 %

64

7,08 %

74

5,86 %

65

8,25 %

VPP

165

21,43 %

241

26,66 %

321

25,44 %

280

35,53 %

Chráněné dílny

82

10,65 %

150

16,59 %

150

11,89 %

182

23,10 %

Rekvalifikace

324

42,08 %

199

22,01 %

426

33,76 %

165

20,94 %

Celkem

770

100,00 %

904

100,00 %

1 262

100,00 %

788

100,00 %

Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2008 (2009, 2010 a 2011), zpracování vlastní

53

Tabulka 18 Podrobný výpis rekvalifikací za roky 2009-2010 v okrese Příbram Počet rekvalifikovaných osob (celkem) 2009 2010

Profese

25 23 Svářeč 7 11 Řidičský průkaz skupiny C, D 4 7 Obsluha staveb. strojů a VZV 2 29 Vstupní školení vyhl. 156/2008 Sb. 1 Školení řidičů ADR 79 129 Obsluha PC 18 21 Účetnictví 1 1 Krupiér/ka 13 9 Základy podnikání 14 Všeobecný sanitář 1 2 Péče o zvířata v zoo prodejnách 16 Pracovník v sociálních službách 2 Přípravný kurz v oblasti BOZP 2 Keramická tvorba 1 Vazba a aranžování květin 1 Cukrářské práce 19 Hygienické služby 1 Čtení a kreslení techn. dokumentace 1 Průvodce pro region Praha 1 Pracovník grafického studia 1 1 Obsluha ruční motor. řetěz. pily 10 Operátor call centra 15 Praktické rekvalifikace 1 Projektový manažer 1 Instruktor fitcentra 3 Manikúra a nehtová modeláž 181 291 CELKEM Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2009 (2010), zpracování vlastní

Tabulka 19 Výdaje na jednotlivé nástroje APZ v okrese Příbram v letech 2008-2010 2008

Nástroj APZ

2009

2010

absolutně

relativně

absolutně

relativně

absolutně

relativně

2 005 183

10,46 %

185 229

0,51 %

854 467

1,42 %

-

-

1 688 033

4,62 %

2 745 543

4,56 %

VPP

5 451 072

28,43 %

3 077 587

8,42 %

3 215 318

5,34 %

VPP-ESF

4 721 536

24,63 %

12 502 249

34,20 %

18 017 976

29,90 %

SÚPM

4 764 898

24,85 %

4 797 492

13,12 %

6 834 288

11,34 %

41 850

0,22 %

6 083 073

16,64 %

10 305 644

17,10 %

1 860 000

9,70 %

2 302 193

6,30 %

2 184 000

3,62 %

326 342

1,70 %

237 600

0,65 %

169 911

0,28 %

-

-

5 685 521

15,55 %

15 935 495

26,44 %

19 170 881

100,00 %

36 558 977

100,00 %

60 262 642

100,00 %

Rekvalifikace Rekvalifikace – ESF

SÚPM-ESF Chráněné dílny Prac. a bil. diagnostika „Vzdělávejte se“! Celkem

Zdroj: Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2008 (2009 a 2010), zpracování vlastní

54

Tabulka 20 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Příbram v letech 2008-2010 Výdaje

2008

2009

2010

Na aktivní politiku zaměstnanosti

19 170 881

36 558 977

60 262 642

Na pasivní politiku zaměstnanosti

85 952 700

167 185 238

166 734 489

Na státní politiku zaměstnanosti celkem

105 123 581

203 744 215

226 997 131

Pozn.: Celkové vynaložené prostředky na APZ včetně nástrojů hrazených z ESF. Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, zpracování vlastní Graf 6 Podíl výdajů na APZ a PPZ v okrese Příbram na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, zpracování vlastní

6.7 Komparace aktivní politiky zaměstnanosti Shoda: 

rostoucí trend alokovaných financí na APZ a počtu zapojených osob do APZ

Diference: 

počet rekvalifikací



struktura nástrojů APZ



nevyčerpání rozpočtu na APZ na Praze-západ Počet rekvalifikačních kurzů (i programů APZ), byl mezi roky 2008-2011 nižší

v okresu Praha-západ. Nejvýznamnější rozdíl sledujeme v roce 2010, kdy bylo na Příbramsku realizováno o 179 rekvalifikací více.

55

Pracovníci úřadu práce v okrese Praha-západ dokázali nabídkou rekvalifikačních kurzů lépe reagovat na vývoj na trhu práce. Oproti Příbramsku se s nástupem ekonomické krize na Praze-západ výrazněji přesunulo těžiště rekvalifikací od všeobecných kurzů ke kurzům profesním. Např. v roce 2009 se meziročně zredukoval počet absolventů rekvalifikace „Obsluha PC“ o více jak 30 osob. Vysokou diferenci mezi okresy pozorujeme také ve struktuře nástrojů APZ. Na Praze-západ od roku 2008 do roku 2010 dominovaly rekvalifikace. Podíl rekvalifikačních kurzů nepoklesl v analyzovaném období pod 64 %. Díky vysoké dojížďce za prací do hlavního

města nebylo zapotřebí vytvářet

v regionu

prostřednictvím APZ nové pracovní příležitosti. Hlavní strategií úřadu práce byla harmonizace

nabídky

VPM

a

profesního

složení

uchazečů

o

zaměstnání,

prostřednictvím rekvalifikací. Struktura nástrojů APZ byla na Příbramsku více vyvážená. Rekvalifikační kurzy byly nejpoužívanější intervencí pouze v roce 2008 a 2010. V roce 2009 a 2011 se pracovníci úřadu práce rozhodli intenzivněji využít nástroje schopné vygenerovat nové pracovní místa (SÚPM, VPP, chráněné dílny). Odlišná strategie a struktura APZ byla determinována rozdílnou situací na lokálních trzích práce a jejich odlišnou absorpční schopností. Dle mého názoru může po institucionální reorganizaci úřadů práce po roce 2011 docházet k výraznější unifikaci politiky zaměstnanosti, což může mít na regionální trhy práce nežádoucí dopad. Při komparaci financování APZ je pro práci relevantní především záměrné nevyčerpání rozpočtu v okrese Praha-západ v letech 2008 a 2009. Nárůst byrokracie způsobený centralizací politiky zaměstnanosti může v budoucnu tuto rozpočtovou kázeň eliminovat.

56

7 Cílenost a hrubé efekty rekvalifikací 7.1 Cílenost rekvalifikací V následující kapitole bude prostřednictvím indexu cílenosti analyzováno zacílení rekvalifikačních kurzů. Index cílenosti získáme, pokud vydělíme procentuální podíl účastníků rekvalifikace z dané skupiny na celkovém počtu účastníků rekvalifikace a procentuální podíl sledované skupiny uchazečů na celkovém počtu nezaměstnaných. Ve chvíli, kdy se index cílenosti rovná jedné (referenční hodnota), odpovídá struktura rekvalifikací struktuře nezaměstnaných osob. Při hodnotě indexu nižší než jedna hovoříme o přehlížení či nízké participaci dané kategorie nezaměstnaných na rekvalifikačních

kurzech.

U

hodnoty

vyšší

než

jedna

používáme opačnou

argumentaci. 115 Pomocí indexu cílenosti se snažím potvrdit či vyvrátit tvrzení úřadu práce na Praze-západ o přednostním zapojování ohrožených osob na trhu práce do rekvalifikací.

115

Sirovátka - Rákoczyová (2002, s. 27)

57

7.1.1 Cílenost podle pohlaví a specifických skupin v okrese Praha-západ Tabulka 21 Cílenost rekvalifikací dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Skupina Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi

Počet nezaměstnaných absolutně 620 546 180 180 104 341 267 67 1 198 1 306 223 474 66 612 693 155 1 360 1 305 205 465 118 687 926 150 1 317 1 251 203 514 132 631 984 184

relativně 53,17 % 46,83 % 15,44 % 15,44 % 8,92 % 29,25 % 22,90 % 5,75 % 47,84 % 52,16 % 8,91 % 18,93 % 2,64 % 24,44 % 27,68 % 6,19 % 51,03 % 48,97 % 7,69 % 17,45 % 4,43 % 25,78 % 34,75 % 5,63 % 51,29 % 48,71 % 7,90 % 20,02 % 5,14 % 24,57 % 38,32 % 7,17 %

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací absolutně relativně 96 73,85 % 34 26,15 % 18 13,85 % 13 10 % 21 16,15 % 42 32,31 % 32 24,62 % 2 1,54 % 78 52 % 72 48 % 19 12,67 % 22 14,67 % 10 6,67 % 43 28,67 % 88 58,67 % 6 4% 123 49,80 % 124 50,20 % 24 9,72 % 37 14,98 % 4 1,62 % 79 31,98 % 175 70,85 % 6 2,43 % 127 63,18 % 74 36,82 % 10 4,98 % 34 16,92 % 12 5,97 % 60 29,85 % 144 71,64 % 10 4,98 %

Index cílenosti 1,39 0,56 0,90 0,65 1,81 1,10 1,08 0,27 1,09 0,92 1,42 0,77 2,53 1,17 2,12 0,65 0,98 1,03 1,26 0,86 0,37 1,24 2,04 0,43 1,23 0,76 0,63 0,84 1,16 1,21 1,87 0,69

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

V analyzovaném období (vyjma roku 2010) byly rekvalifikace více směřovány k ženám. Dle zprávy o situaci na lokálním trhu práce byly v okrese k dispozici VPM převážně v průmyslu a stavebnictví.

116

Z důvodu struktury VPM a problémů

rekvalifikací určených pro ženy (viz. str. 22) hodnotím zvýšenou participaci žen na rekvalifikačních kurzech jako chybnou. 116

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

58

Kontroverzně působí také vysoké zacílení na osoby pečující o dítě do 15 let v roce 2008 a 2009. Tito uchazeči jsou často považováni za nejméně znevýhodněnou rizikovou kategorii. Nižší znevýhodnění je dáno vysokou vnitřní heterogenitou zmiňované skupiny. Osoba pečující o dítě mladší 15 let může být současně vysokoškolsky vzdělaná, ve středním věku a s kratší dobou evidence. Nižší rizikovost pečujících osob začali pracovníci úřadu práce zohledňovat až v roce 2010 (index cílenosti 0,37). Naopak kladně hodnotím zvýšenou intenzitu při zapojování uchazečů starších 50 let a uchazečů s dobou evidence delší než 6 měsíců. Od roku 2008 do roku 2010 se v rámci snahy zabránit vzniku dlouhodobější nezaměstnanosti index cílenosti u osob evidovaných déle než 6 měsíců zvýšil z 1,08 na 2,04. Cílenost od roku 2008 rostla i u OZP. V regionu jsou OZP hodnoceny jako nejrizikovější skupina. Jelikož se situace na trhu práce u těchto uchazečů nezlepšila ani po dvou letech intenzivnější účasti na rekvalifikačních kurzech, rozhodli se pracovníci úřadu práce nadále využívat u OZP jiné nástroje APZ (viz. pokles indexu cílenosti v roce 2011).117 Na základě dlouhodobějších zkušeností byli při rekvalifikacích přehlížení absolventi a osoby mladší 25 let. Absolventi a mladší uchazeči mají totiž vysokou pravděpodobnost najít si v okrese zaměstnání i bez intervence.118 U rizikových skupin na Praze-západ téměř nesledujeme projevy creaming-off efektu. Výjimkou bylo vyšší zapojení osob pečující o dítě do 15 let v letech 2008 a 2009. V okrese tedy rekvalifikace skutečně směřují ke skupinám osob, které intervenci nejvíce potřebují. Následování hodné je především výrazné zacílení na osoby nad 50 let a osoby s dobou evidence delší než 6 měsíců.

117 118

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

59

7.1.2 Cílenost podle věku v okrese Praha-západ Tabulka 22 Cílenost rekvalifikací dle věku v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Věková skupina

Počet nezaměstnaných

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

Index cílenosti

Do 19 let

absolutně 52

relativně 4,46 %

absolutně 1

relativně 0,77 %

0,17

20-29 let

271

23,24 %

19

14,62 %

0,63

30-39 let

306

26,24 %

34

26,15 %

1,00

40-49 let

196

16,81 %

34

26,15 %

1,56

50-59 let

295

25,30 %

40

30,77 %

1,22

60 let a více

46

3,95 %

2

1,54 %

0,39

Do 19 let

122

4,87 %

5

3,33 %

0,68

20-29 let

637

25,44 %

27

18,00 %

0,71

30-39 let

671

26,80 %

37

24,67 %

0,92

40-49 let

462

18,45 %

38

25,33 %

1,37

50-59 let

535

21,37 %

39

26,00 %

1,22

60 let a více

77

3,08 %

4

2,67 %

0,87

Do 19 let

114

4,28 %

13

5,26 %

1,23

20-29 let

647

24,28 %

43

17,41 %

0,72

30-39 let

713

26,75 %

59

23,89 %

0,89

40-49 let

504

18,91 %

53

21,46 %

1,13

50-59 let

605

22,70 %

73

29,55 %

1,30

60 let a více

82

3,08 %

6

2,43 %

0,79

Do 19 let

117

4,56 %

13

6,47 %

1,42

20-29 let

694

27,02 %

36

17,91 %

0,66

30-39 let

672

26,17 %

53

26,37 %

1,01

40-49 let

454

17,68 %

39

19,40 %

1,10

50-59 let

567

22,08 %

59

29,35 %

1,33

60 let a více

64

2,49 %

1

0,50 %

0,20

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

V roce 2008 a 2009 byli k participaci na rekvalifikačních kurzech nejčastěji přizvání uchazeči ve věku 40-49 let a 50-59 let. Důležité je především zacílení na osoby nad 50 let. Starší uchazeči o zaměstnání často trpí nízkou kvalifikací nebo kvalifikací neodpovídající poptávce zaměstnavatelů a mají pak problémy s uplatněním na trhu práce. Intenzivnější zaměření na osoby ve věku 40-49 let má spíše preventivní charakter. Cílem intervence je dopomoci uchazečům z této věkové kohorty opustit evidenci ještě dříve, než se dostanou do rizikové skupiny nezaměstnaných nad 50 let. Index cílenosti u výše zmíněných věkových kategorií nebyl ani v jednom ze sledovaných roků nižší než referenční hodnota.

60

Dlouhodobě byly v regionu přehlíženy nízko rizikové skupiny nezaměstnaných osob ve věku 20-29 let a 30-39 let. Index cílenosti u těchto skupin přesáhl hodnotu jedné pouze v roce 2011, a to u uchazečů ve věku 30-39 let. Pravděpodobnost na opuštění evidence je u věkové kohorty 20-39 let vysoká i bez intervence. Zajímavé je vyšší zacílení na uchazeče do 19 let po roce 2009. Jelikož byla cílenost rekvalifikací na absolventy po celé sledované období nízká (viz. str. 59), jedná se o osoby se základním či nedokončeným vzděláním. Zapojování uchazečů s nižším lidským kapitálem do rekvalifikačních kurzů se v průběhu krize stává, z důvodu teorie fronty, stále důležitější. V roce 2010 byl index cílenosti u nezaměstnaných osob do 19 let ve výši 1,23 a v roce 2011 vzrostl na 1,42.

61

7.1.3 Cílenost podle délky evidence v okrese Praha-západ Tabulka 23 Cílenost rekvalifikací dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2008

Rok

Počet nezaměstnaných

Délka evidence

relativně

absolutně

relativně

Do 3 měsíců

606

51,97 %

52

40 %

0,77

3-6 měsíců

293

25,13 %

46

35,38 %

1,41

6-9 měsíců

88

7,55 %

19

14,62 %

1,94

9-12 měsíců

63

5,40 %

4

3,08 %

0,57

12-24 měsíců

67

5,75 %

8

6,15 %

1,07

Nad 24 měsíců

49

4,20 %

1

0,77 %

0,18

1 048

41,85 %

16

10,67 %

0,25

3-6 měsíců

763

30,47 %

45

30 %

0,98

6-9 měsíců

324

12,94 %

52

34,67 %

2,68

9-12 měsíců

170

6,79 %

23

15,33 %

2,26

12-24 měsíců

148

5,91 %

13

8,67 %

1,47

Nad 24 měsíců

51

2,04 %

1

0,67 %

0,33

1 051

39,44 %

27

10,93 %

0,28

3-6 měsíců

688

25,82 %

45

18,22 %

0,71

6-9 měsíců

291

10,92 %

80

32,39 %

2,97

9-12 měsíců

211

7,92 %

54

21,86 %

2,76

12-24 měsíců

329

12,35 %

39

15,79 %

1,28

Nad 24 měsíců

95

3,56 %

2

0,81 %

0,23

Do 3 měsíců

909

35,40 %

26

12,94 %

0,37

3-6 měsíců

675

26,29 %

32

15,92 %

0,61

6-9 měsíců

311

12,11 %

53

26,37 %

2,18

9-12 měsíců

191

7,44 %

45

22,39 %

3,01

12-24 měsíců

303

11,80 %

40

19,90 %

1,69

Nad 24 měsíců

179

6,97 %

5

2,49 %

0,36

2009

Do 3 měsíců

2010

Index cílenosti

absolutně

Do 3 měsíců

2011

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

Mezi lety 2008 a 2010 rekvalifikační kurzy nejvíce směřovaly k uchazečům nezaměstnaným 6-9 měsíců. Nejvyšší index cílenosti u těchto osob byl zaznamenán v roce 2010 a činil 2,97. Od roku 2009, kdy došlo ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti, sledujeme v regionu intenzivnější zapojení uchazečů o zaměstnání s dobou evidence 6-24 měsíců. Cílem této strategie bylo zamezit dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo alespoň zvýšit pravděpodobnost na opuštění evidence u déle nezaměstnaných osob. Společně s rekvalifikací mělo zabránit vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti poradenství a 62

zvyšování orientace na trhu práce. 119 Boj s dlouhodobou nezaměstnaností byl u uchazečů s dobou evidence 12-24 měsíců v roce 2010 a 2011 ne zcela úspěšný (viz. str. 43). V rámci výše zmíněné strategie docházelo k přehlížení osob s kratší dobou nezaměstnanosti (0-6 měsíců), kteří mají vysokou šanci opustit evidenci i bez pomoci ze strany úřadu práce. Od roku 2009 nepřesáhl index cílenosti u uchazečů s kratší délkou evidence referenční hodnotu a s přibývajícími lety spíše klesal. Na území okresu Praha-západ tedy plnili rekvalifikační kurzy spíše funkci kurativní. Strategie úřadu práce mírně připomíná v teoretické části zmiňované zónové poradenství. Za racionální jednání ze strany pracovníků úřadu práce lze označit minimální cílenost rekvalifikačních kurzů na již rezignované uchazeče s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců. Šance na návrat na trh práce je u osob nezaměstnaných více než 24 měsíců téměř nulová.

119

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

63

7.1.4 Cílenost podle vzdělání v okrese Praha-západ Tabulka 24 Cílenost rekvalifikací dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

Rok

Nejvyšší dosažené Vzdělání

2008 2009

Index cílenosti

relativně 0%

absolutně 0

relativně 0%

0

Základní

218

18,70 %

12

9,23 %

0,49

Střední bez maturity

413

35,42 %

54

41,54 %

1,17

Střední s maturitou

347

29,76 %

54

41,54 %

1,40

Vyšší odborné

21

1,80 %

1

0,77 %

0,43

Vysokoškolské

167

14,32 %

9

6,92 %

0,48

0

0%

0

0%

0

Základní

379

15,14 %

17

11,33 %

0,75

Střední bez maturity

968

38,66 %

38

25,33 %

0,66

Střední s maturitou

815

32,55 %

68

45,33 %

1,39

Vyšší odborné

31

1,24 %

4

2,67 %

2,15

Vysokoškolské

311

12,42 %

23

15,33 %

1,23

Bez vzdělání

Bez vzdělání 2010

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

absolutně 0

Bez vzdělání

2

0,08 %

0

0%

0

Základní

379

14,22 %

31

12,55 %

0,88

Střední bez maturity

996

37,37 %

88

35,63 %

0,95

Střední s maturitou

893

33,51 %

96

38,87 %

1,16

Vyšší odborné

43

1,61 %

3

1,21 %

0,75

Vysokoškolské

352

13,21 %

29

11,74 %

0,89

0

0%

0

0%

0

Základní

431

16,78 %

26

12,94 %

0,77

Střední bez maturity

889

34,62 %

61

30,35 %

0,88

Střední s maturitou

850

33,10 %

83

41,29 %

1,25

Vyšší odborné

39

1,52 %

2

1%

0,66

Vysokoškolské

359

13,98 %

29

14,43 %

1,03

Bez vzdělání 2011

Počet nezaměstnaných

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

Nejobtížnější analýza cílenosti rekvalifikačních kurzů v okrese Praha-západ nastává při stratifikaci nezaměstnaných podle vzdělání. S jistotou totiž nemůžeme určit dominující trend při zapojování uchazečů do rekvalifikací. Velmi negativně hodnotím nízkou participaci nezaměstnaných osob se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. Index cílenosti u uchazečů se středním vzděláním bez maturity přesáhl referenční hodnotu jen v roce 2008 (1,17), u osob se základním vzděláním činilo maximum indexu 0,88 v roce 2010. Přitom pro uchazeče s vyučením a základním vzděláním bylo v okrese evidováno nejvíce VPM.120

120

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

64

Nejvíce

rekvalifikace

směřovaly

k uchazečům

se

středním

vzděláním

s maturitou a poměrně výrazné bylo i zacílení na osoby s vysokoškolským vzděláním. Cíleností rekvalifikačních kurzů poradci z úřadu práce posilovali koncept teorie fronty. Díky dělnickým rekvalifikacím se mohly osoby s vyšším vzděláním ucházet o zaměstnání přednostně určené uchazečům s nižším lidským kapitálem. Zjednodušeně můžeme toto jednání poradců označit za projev creaming-off efektu. Na území okresu ale dlouhodoběji docházelo k úbytku pracovních příležitostí pro středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo v humanitních oborech. 121 Rekvalifikační kurzy pro uchazeče se středoškolským a vysokoškolským vzděláním proto postupem času nabývají na relevanci. Z analýzy indexu cílenosti a hrubých efektů byly vyřazeny specifické skupiny nezaměstnaných osob bez vzdělání a s vyšším odborným vzděláním.

7.1.5 Cílenost v okrese Praha-západ shrnutí Na základě analýzy cílenosti bylo potvrzeno tvrzení úřadu práce na Praze-západ. V okrese byly mezi roky 2008-2011 rekvalifikace skutečně primárně zprostředkovávány nejvíce znevýhodněným uchazečům o zaměstnání. Z rizikových skupin byly pro participaci na rekvalifikačních kurzech nejčastěji vybírány osoby starší 50 let a osoby s dobou evidence nad 6 měsíců. U rizikových skupin bylo objeveno mírné negativum při zapojování osob pečujících o dítě do 15 let. Z hlediska věku absolvovali rekvalifikace nejvíce uchazeči od 40 do 59 let. Dle délky nezaměstnanosti měli na intervenci nejvyšší šanci uchazeči s dobou evidence 6-24 měsíců. Nejproblematičtěji se jeví zacílení podle dosaženého vzdělání. Rekvalifikačních kurzů se účastnily především osoby s vyšším lidským kapitálem.

121

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ

65

7.1.6 Cílenost v okrese Příbram Tabulka 25 Cílenost rekvalifikací dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Příbram

2011

2010

2009

2008

Rok

Skupina Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi

Počet nezaměstnaných absolutně 2 061 1 826 608 677 229 1 199 1 547 250 3 391 2 683 699 1 100 458 1 699 2 582 441 3 835 2 944 785 1 109 748 1 913 3 185 405 3 342 2 805 803 1 035 705 1 717 3 189 343

relativně 53,02 % 46,98 % 15,64 % 17,42 % 5,89 % 30,85 % 39,80 % 6,43 % 55,83 % 44,17 % 11,51 % 18,11 % 7,54 % 27,97 % 42,51 % 7,26 % 56,57 % 43,43 % 11,58 % 16,36 % 11,03 % 28,22 % 46,98 % 5,97 % 54,37 % 45,63 % 13,06 % 16,84 % 11,47 % 27,93 % 51,88 % 5,58 %

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací absolutně relativně 243 75,00 % 81 25,00 % 31 9,57 % 39 12,04 % 48 14,81 % 54 16,67 % 89 27,47 % 4 1,23 % 115 57,79 % 84 42,21 % 9 4,52 % 41 20,60 % 19 9,55 % 31 15,58 % 60 30,15 % 16 8,04 % 256 60,09 % 170 39,91 % 16 3,76 % 63 14,79 % 93 21,83 % 74 17,37 % 208 48,83 % 22 5,16 % 90 54,55 % 75 45,45 % 8 4,85 % 34 20,61 % 33 20,00 % 35 21,21 % 99 60,00 % 15 9,09 %

Index cílenosti 1,41 0,53 0,61 0,69 2,52 0,54 0,69 0,19 1,04 0,96 0,39 1,14 1,27 0,56 0,71 1,11 1,06 0,92 0,32 0,90 1,98 0,62 1,04 0,87 1,00 1,00 0,37 1,22 1,74 0,76 1,16 1,56

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

66

Tabulka 26 Cílenost rekvalifikací dle věku v letech 2008-2011 v okrese Příbram

2010

2009

2008

Rok

Věková skupina

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

Index cílenosti

Do 19 let

absolutně 186

relativně 4,79 %

absolutně 12

relativně 3,70 %

0,77

20-29 let

907

23,33 %

67

20,68 %

0,89

30-39 let

832

21,40 %

114

35,19 %

1,64

40-49 let

763

19,63 %

77

23,77 %

1,21

50-59 let

1 056

27,17 %

54

16,67 %

0,61

60 let a více

143

3,68 %

0

0,00 %

0,00

Do 19 let

267

4,40 %

10

5,03 %

1,14

20-29 let

1 518

24,99 %

56

28,14 %

1,13

30-39 let

1 429

23,53 %

57

28,64 %

1,22

40-49 let

1 161

19,11 %

45

22,61 %

1,18

50-59 let

1 500

24,70 %

31

15,58 %

0,63

60 let a více

199

3,28 %

0

0,00 %

0,00

Do 19 let

216

3,19 %

18

4,23 %

1,32

20-29 let

1 623

23,94 %

91

21,36 %

0,89

30-39 let

1 702

25,11 %

136

31,92 %

1,27

40-49 let

1 325

19,55 %

107

25,12 %

1,28

50-59 let

1 670

24,63 %

73

17,14 %

0,70

243

3,58 %

1

0,23 %

0,07

60 let a více

2011

Počet nezaměstnaných

Do 19 let

237

3,86 %

5

3,03 %

0,79

20-29 let

1 435

23,34 %

43

26,06 %

1,12

30-39 let

1 528

24,86 %

42

25,45 %

1,02

40-49 let

1 230

20,01 %

40

24,24 %

1,21

50-59 let

1 525

24,81 %

33

20,00 %

0,81

192

3,12 %

2

1,21 %

0,39

60 let a více

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

67

Tabulka 27 Cílenost rekvalifikací dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Příbram

Rok

Délka evidence

2009

2008

Do 3 měsíců

2010

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

absolutně

relativně

absolutně

relativně

Index cílenosti

1 605

41,29 %

161

49,69 %

1,20

3-6 měsíců

735

18,91 %

74

22,84 %

1,21

6-9 měsíců

344

8,85 %

26

8,02 %

0,91

9-12 měsíců

208

5,35 %

17

5,25 %

0,98

12-24 měsíců

336

8,64 %

33

10,19 %

1,18

Nad 24 měsíců

659

16,95 %

13

4,01 %

0,24

Do 3 měsíců

2 247

36,99 %

81

40,70 %

1,10

3-6 měsíců

1 245

20,50 %

58

29,15 %

1,42

6-9 měsíců

721

11,87 %

38

19,10 %

1,61

9-12 měsíců

520

8,56 %

10

5,03 %

0,59

12-24 měsíců

638

10,50 %

6

3,02 %

0,29

Nad 24 měsíců

2011

Počet nezaměstnaných

703

11,57 %

6

3,02 %

0,26

Do 3 měsíců

2 436

35,93 %

100

23,53 %

0,65

3-6 měsíců

1 158

17,08 %

117

27,53 %

1,61

6-9 měsíců

657

9,69 %

65

15,29 %

1,58

9-12 měsíců

507

7,48 %

48

11,29 %

1,51

12-24 měsíců

1 073

15,83 %

66

15,53 %

0,98

Nad 24 měsíců

948

13,98 %

29

6,82 %

0,49

Do 3 měsíců

1 923

31,28 %

40

24,24 %

0,78

3-6 měsíců

1 035

16,84 %

26

15,76 %

0,94

6-9 měsíců

510

8,30 %

25

15,15 %

1,83

9-12 měsíců

408

6,64 %

20

12,12 %

1,83

12-24 měsíců

1 013

16,48 %

44

26,67 %

1,62

Nad 24 měsíců

1 258

20,47 %

10

6,06 %

0,30

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

68

Tabulka 28 Cílenost rekvalifikací dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Příbram Nejvyšší dosažené Vzdělání

Rok

Počet nezaměstnaných relativně 0,05 %

absolutně 0

relativně 0,00 %

0,00

899

23,13 %

39

12,04 %

0,52

Střední bez maturity

1 891

48,65 %

144

44,44 %

0,91

Střední s maturitou

925

23,80 %

130

40,12 %

1,69

Vyšší odborné

35

0,90 %

1

0,31 %

0,34

Vysokoškolské

135

3,47 %

10

3,09 %

0,89

2008

Základní

2009

Bez vzdělání

1

0,02 %

0

0,00 %

0,00

Základní

1 285

21,16 %

32

16,08 %

0,76

Střední bez maturity

3 034

49,95 %

87

43,72 %

0,88

Střední s maturitou

1 474

24,27 %

69

34,67 %

1,43

Vyšší odborné

38

0,63 %

3

1,51 %

2,39

Vysokoškolské

242

3,98 %

8

4,02 %

1,01

3

0,04 %

0

0,00 %

0,00

Základní

1 428

21,07 %

65

15,26 %

0,72

Střední bez maturity

3 385

49,93 %

197

46,24 %

0,93

Střední s maturitou

1 655

24,41 %

144

33,80 %

1,38

Vyšší odborné

45

0,66 %

1

0,23 %

0,36

Vysokoškolské

263

3,88 %

19

4,46 %

1,15

3

0,05 %

0

0,00 %

0,00

Základní

1 412

22,97 %

28

16,97 %

0,74

Střední bez maturity

3 024

49,19 %

59

35,76 %

0,73

Střední s maturitou

Bez vzdělání 2010

Index cílenosti

absolutně 2

Bez vzdělání

Bez vzdělání 2011

Počet nezaměstnaných zařazených do rekvalifikací

1 403

22,82 %

66

40,00 %

1,75

Vyšší odborné

43

0,70 %

5

3,03 %

4,33

Vysokoškolské

262

4,26 %

7

4,24 %

1,00

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

7.1.7 Komparace cílenosti Shoda: 

zacílení na osoby pečující o dítě do 15 let a ženy



špatné zacílení na uchazeče dle vzdělání

Diference: 

zacílení na nejrizikovější uchazeče v okrese Praha-západ



zacílení na perspektivnější uchazeče na Příbramsku Vůbec

rekvalifikačních

nejzásadnější kurzů.

rozdíl

Okres

je

mezi

Praha-západ

sledovanými poskytuje

regiony

rekvalifikace

v cílenosti převážně

nejohroženějším uchazečům o zaměstnání. Z rizikových skupin je v okrese pozorován 69

vysoký index cílenosti u osob starších 50 let, u osob s délkou evidence nad 6 měsíců a OZP. Tyto skupiny jsou obecně považovány za nejobtížněji umístitelné na trhu práce. Také zacílení podle věkových kohort můžeme označit v okrese Praha-západ za efektivní. Na absolvování rekvalifikačního kurzu mají nejvyšší šanci uchazeči ve věku 40-49 let a 50-59 let. Známky zónového poradenství jsou v regionu rozpoznatelné při stratifikaci uchazečů dle délky evidence. Osoby s délkou nezaměstnanosti 0-6 měsíců jsou poradci z úřadu práce záměrně přehlíženi. Většinu času a finančních prostředků na APZ věnují poradci uchazečům s delší dobou nezaměstnanosti (6 - 24 měsíců). Extrémně vysoká hodnota indexu cílenosti byla v analyzovaném období zaznamenána u osob s délkou evidence 9-12 měsíců v roce 2011 a činila 3,01. Jediné projevy creaming-off efektu jsou v okrese patrné při zapojování uchazečů podle dokončeného vzdělání. Rekvalifikační kurzy na Praze-západ mezi roky 2008-2011 nejvíce směřovaly k osobám s vyšším lidským kapitálem (vysokoškolské a středoškolské vzdělání s maturitou). Cílenost rekvalifikací na Příbramsku se vyznačuje výrazným creaming-off efektem. Na rekvalifikačních kurzech v okrese participovali převážně uchazeči o zaměstnání, kteří by intervenci vůbec nepotřebovali. Nejvyšších hodnot dosahoval index cílenosti u osob pečujících o dítě do 15 let, u osob ve věku 30-39 let a u vzdělanějších osob. Výrazně přehlíženy byly v regionu osoby starší 50 let, OZP a v letech 2008-2009 i uchazeči s délkou nezaměstnanosti nad 6 měsíců. Na prevenci před dlouhodobou nezaměstnaností se začali pracovníci z úřadu práce soustředit až v roce 2010, kdy je zřejmé zacílení na osoby s délkou nezaměstnanosti 3-12 měsíců. Pracovníci úřadů práce na analyzovaných územích zvolili mezi roky 2008 a 2011 zcela odlišnou strategii cílenosti rekvalifikací. Podle mého předpokladu by měla institucionální reorganizace úřadů práce po roce 2011 vést k unifikovanější politice zaměstnanosti. Pokud by se jednotnější strategií stala ta z Prahy-západ, znamenalo by to výrazné zlepšení politiky zaměstnanosti na krajské úrovni. Podle mého odhadu lze očekávat spíše vznik jednotnější strategie s dominujícím creaming-off efektem. Prostřednictvím creaming-off efektu mohou krajské úřady práce uměle zvyšovat efektivnost rekvalifikačních kurzů, aby APZ vypadala účinnější, než ve skutečnosti je. V této podkapitole nalezneme odpověď na část pracovní hypotézy. V okrese Praha-západ opravdu dochází k menšímu creaming-off efektu než na Příbramsku.

70

7.2 Hrubé efekty rekvalifikací V této části práce se budu zabývat účinností rekvalifikačních kurzů na zaměstnanost. Efektivnost rekvalifikací bude hodnocena metodou hrubých efektů. Při použití této metody výzkumníci analyzují schopnost nezaměstnaných osob vrátit se zpět na trh práce po úspěšném absolvování rekvalifikace. Hrubý efekt vypočítáme jako podíl absolventů rekvalifikací, kterým se do určité doby po dokončení kurzu podařilo nalézt zaměstnání na celkovém počtu účastníků rekvalifikací. Např. VÚPSV za rozhodné časové období označuje kalendářní rok rekvalifikace. V této práci jsem metodiku VÚPSV mírně modifikoval. Rekvalifikace je považována za úspěšnou, pokud dopomohla účastníkovi nalézt zaměstnání do 12 měsíců od ukončení intervence (osoba se např. rekvalifikovala v únoru 2010 a zaměstnání si našla až v lednu 2011).122 Data o rekvalifikantech a jejich úspěšnosti při opouštění evidence jsem čerpal z Integrovaného portálu MPSV. V důsledku reorganizace politiky zaměstnanosti v roce 2011 nejsou nadále sledovány statistiky rekvalifikačních kurzů na okresní úrovni. Z toho důvodu není analýza hrubých efektů za rok 2011 kompletní. K úplnosti schází údaje o osobách, které absolvovaly rekvalifikaci v roce 2011 a na trh práce se vrátily až v roce 2012.

7.2.1 Celkové hrubé efekty v okrese Praha-západ Mezi lety 2008-2010 byly celkové hrubé efekty v regionu poměrně stabilní a variovaly nad 62 %. Tato skutečnost je důležitá pro tvorbu APZ. Díky stabilnější efektivnosti jsou poradci z úřadu práce schopni lépe odhadnout dopad kurzů na uchazeče o zaměstnání. Z hlediska úspěšnosti při nalézání práce po dokončené rekvalifikaci byl nejproblematičtější rok 2009. V roce rekvalifikace se na trh práce vrátilo pouze 25 % absolventů kurzů. Nízká účinnost mohla být způsobena již zmíněnou legislativní úpravou veřejných zakázek. Z důvodů komplikací při výběrovém řízení byla většina rekvalifikací v roce 2009 realizovaná v druhém pololetí. Jelikož má celá řada pracovních míst v okrese sezónní charakter, rekvalifikanti měli vyšší šanci uplatnit se na trhu práce až v roce 2010.123 Výše hrubých efektů by se v roce 2011 neměla významně lišit od předchozích let. Osobně odhaduji dosažení 65 % jako v roce 2008. Pozitivní predikci ovlivnila

122 123

Sirovátka a kol. (2006, s. 20) Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ

71

zlepšující se situace na lokálním trhu práce a také fakt, že si v roce rekvalifikace nalezlo zaměstnání 47 % účastníků kurzů, což je nejvíce od roku 2008. Tabulka 29 Celkové hrubé efekty v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

Rok

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím

129 76 9 85 2008 129 32 48 80 2009 228 100 45 145 2010 181 85 0 85 2011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4.2 014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

Hrubý efekt 65,89 % 62,02 % 63,60 % 46,96 %

7.2.2 Hrubé efekty podle pohlaví a specifických skupin v okrese Prahazápad V analyzovaném období měli muži výrazně vyšší hrubé efekty než ženy. Nejznatelnější byla diference v roce 2010, kdy hrubé efekty u mužů činily 74,34 % a u žen pouze 53,04 %. Nižší účinnost kurzů u žen je ovlivněna vyšší nabídkou VPM pro muže a již zmiňovaným přesycením některých profesí rekvalifikantkami. Z rizikových skupin si mezi roky 2008 a 2011 nejlépe hledaly zaměstnání po dokončené rekvalifikaci osoby s věkem nad 50 let. Vyšší úspěšnost determinovalo intenzivní zacílení rekvalifikačních kurzů na tyto uchazeče. Na území okresu byla dlouhodobě k dispozici VPM v dělnických profesích. 124 Při snaze získat zaměstnání měly díky rekvalifikacím v dělnických oborech osoby starší 50 let konkurenční výhodu oproti ostatním věkovým kohortám. Na pomyslném druhém místě se překvapivě objevily OZP. Paradoxně tak působí informace ze zprávy o lokálním trhu práce z roku 2010. Na základě údajných negativních zkušeností se pracovníci úřadu práce rozhodli do rekvalifikací zapojovat OZP po roce 2010 jen minimálně.125 Je možné, že negativní zkušeností byla myšlena vyšší návratnost OZP do evidence po absolvování rekvalifikačního kurzu. V práci nejsme schopni návratnost mezi nezaměstnané metodou hrubých efektů odhalit. Rekvalifikace příliš nepomáhala uchazečům s délkou nezaměstnanosti nad 6 měsíců. Např. v roce 2009 byla u těchto osob naměřena velmi nízká hodnota sledovaného ukazatele (53,75 %).

124 125

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ

72

Nižší pravděpodobnost na opuštění evidence po intervenci měly v roce 2008 osoby mladší 25 let a absolventi. Hodnota hrubých efektů u absolventů je zkreslena nízkým počtem rekvalifikovaných osob, což způsobovalo značnou volatilitu. Od roku 2008 sledujeme rostoucí trend hrubých efektů u uchazečů do 25 let. Za tři roky se ukazatel zvýšil z 57,14 % na 67,86 %. Hrubé efekty u osob spadajících do rizikových skupin byly po celé analyzované období vysoké. V okrese Praha-západ byly tedy rekvalifikace schopné pomoci i nejvíce znevýhodněným uchazečům o zaměstnání. Tabulka 30 Hrubé efekty dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Skupina

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi

100 29 18 14 21 41 39 3 67 62 15 19 12 38 80 6 115 113 25 28 3 76 163 5 119 62 8 31 12 53 134 10

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím 58 7 65 18 2 20 12 1 13 8 0 8 14 0 14 27 6 33 22 2 24 1 0 1 19 19 38 13 29 42 5 4 9 8 4 12 3 3 6 5 21 26 17 26 43 2 2 4 44 17 61 56 28 84 14 2 16 11 8 19 2 1 3 35 13 48 67 32 99 3 1 4 53 0 53 32 0 32 3 0 3 18 0 18 5 0 5 24 0 24 57 0 57 4 0 4

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

73

Hrubý efekt 65 % 68,97 % 72,22 % 57,14 % 66,67 % 80,49 % 61,54 % 33,33 % 56,72 % 67,74 % 60 % 63,16 % 50 % 68,42 % 53,75 % 66,67 % 53,04 % 74,34 % 64 % 67,86 % 100 % 63,16 % 60,74 % 80 % 44,54 % 51,61 % 37,5 % 58,06 % 41,67 % 45,28 % 42,54 % 40 %

7.2.3 Hrubé efekty podle věku v okrese Praha-západ V roce 2008 a 2009 měly rekvalifikace největší efekt na zaměstnanost (pokud z analýzy vyřadíme specifické skupiny uchazečů do 19 let a nad 60 let) u osob mezi 50. a 59. rokem věku. Úspěšnost rekvalifikací u starších osob však mezi roky 2008 a 2010 poklesla z 82,05 % na 67,14 %. Intenzivnější zacílení na uchazeče ve věku 40-49 let se z pohledu hrubých efektů nezdá účinné. Sledovaný ukazatel byl u této věkové kohorty mezi roky 2008 - 2010 vždy nižší než 62 %. V roce 2009 a 2010 dokonce nejnižší ze všech skupin. Neúplné informace z roku 2011 nenasvědčují nic o zlepšení situace. Zajímavý byl vývoj u osob ve věku 20-29 let, u kterých hrubé efekty od počátku analyzovaného období neustále rostly a během dvou let se zvýšily o 9,23 p.b. Dle neúplných dat by měl rostoucí trend potvrdit i rok 2011. Tabulka 31 Hrubé efekty dle věku v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Věková skupina Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči 2 20 35 31 39 2 4 24 32 31 34 4 6 39 53 54 70 6 10 35 50 33 52 1

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce ukončení 1 12 18 18 26 1 1 9 9 8 4 1 3 16 24 22 34 1 5 21 22 13 24 0

v roce následujícím 0 0 2 1 6 0 2 6 11 8 20 1 1 11 9 11 13 0 0 0 0 0 0 0

Hrubý efekt

celkem 1 12 20 19 32 1 3 15 20 16 24 2 4 27 33 33 47 1 5 21 22 13 24 0

50 % 60 % 57,14 % 61,29 % 82,05 % 50 % 75 % 62,50 % 62,50 % 51,61 % 70,59 % 50 % 66,67 % 69,23 % 62,26 % 61,11 % 67,14 % 16,67 % 50 % 60 % 44 % 39,39 % 46,15 % 0%

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

7.2.4 Hrubé efekty podle délky evidence v okrese Praha-západ Mezi roky 2008 a 2010 sledujeme s drobnými odchylkami nepřímou úměru mezi výší hrubých efektů a délkou nezaměstnanosti. Tento fakt není nikterak překvapující. 74

S rostoucí dobou evidence ztrácejí nezaměstnaní své pracovní návyky a kvalifikaci a pravděpodobnost návratu na trh práce se snižuje. Pro období s kompletními daty měly rekvalifikace největší účinnost u uchazečů s délkou evidence 0-6 měsíců. U osob nezaměstnaných do 3 měsíců se hrubé efekty od roku 2008 zvýšily o 16,71 p.b. na 84,21 % v roce 2010. V roce 2009 meziročně klesla efektivnost rekvalifikací u uchazečů s dobou evidence 6-24 měsíců. Nepříznivý trend byl zastaven hned následující rok, kdy hrubé efekty u osob nezaměstnaných 6-24 měsíců meziročně rostly v intervalu od 0,91 do 29,17 p.b. Velmi optimistické je zjištění o zvyšující se úspěšnosti rekvalifikací u uchazečů v evidenci 12-24 měsíců v roce 2010. Tabulka 32 Hrubé efekty dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Délka evidence do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči 40 50 22 6 10 1 17 32 48 22 9 1 19 46 75 54 32 2 14 33 43 50 36 5

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce ukončení 25 29 14 2 5 1 8 7 9 6 1 1 9 24 33 23 10 1 8 20 27 17 11 2

v roce následujícím 2 5 0 1 1 0 5 17 20 4 2 0 7 6 13 9 10 0 0 0 0 0 0 0

Hrubý efekt

celkem 27 34 14 3 6 1 13 24 29 10 3 1 16 30 46 32 20 1 8 20 27 17 11 2

67,50 % 68 % 63,64 % 50 % 60 % 100 % 76,47 % 75 % 60,42 % 45,45 % 33,33 % 100 % 84,21 % 65,22 % 61,33 % 59,26 % 62,50 % 50 % 57,14 % 60,61 % 62,79 % 34 % 30,56 % 40 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

7.2.5 Hrubé efekty podle vzdělání v okrese Praha-západ V roce 2008 si po úspěšné rekvalifikaci nejlépe hledali zaměstnání uchazeči se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity. V regionu tedy před výrazným ekonomickým poklesem (rok 2009) zaplňovali VPM v dělnických oborech primárně nezaměstnaní s nižším lidským kapitálem. S dramaticky se zhoršující situací 75

na trhu práce v roce 2009 rostla konkurence o dělnické pracovní pozice.

126

Zaměstnavatelé si díky tomu mohli vybírat z většího a vzdělanostně kvalitativnějšího portfolia zájemců o pracovní místo. Přednost u zaměstnavatelů zřejmě dostávali uchazeči se středním vzděláním s maturitou. Z toho důvodu měli v roce 2009 nejvyšší hrubé efekty (69,64 %). Data z tabulky č. 33 poukazují na skutečnost, že se vysokoškolsky vzdělaní uchazeči v letech 2008-2009 rozhodli nedevalvovat svůj lidský kapitál přijetím zaměstnání v dělnické profesi. Na základě těchto informací musíme zhodnotit cílenost rekvalifikačních kurzů na vysokoškoláky jako chybnou. V roce 2010 měly rekvalifikace opět největší dopad na zaměstnanost u osob se základním vzděláním. Zvýšila se i účinnost rekvalifikací u uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Na základě metody hrubých efektů ani informacích ze zprávy o situaci na lokálním trhu práce nemůžeme posoudit, zda za rostoucí efektivností stojí vyšší nabídka pracovních míst pro vysokoškoláky, nebo jejich zájem o profese vyžadující nižší vzdělání. Tabulka 33 Hrubé efekty dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Praha-západ

2011

2010

2009

2008

Rok

Skupina

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

0 9 45 62 1 12 0 15 36 56 3 19 0 22 79 94 3 30 0 22 55 79 2 23

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím 0 0 0 6 1 7 29 2 31 35 5 40 0 0 0 6 1 7 0 0 0 5 4 9 7 13 20 16 23 39 1 1 2 3 7 10 0 0 0 11 5 16 37 11 48 38 21 59 1 1 2 13 7 20 0 0 0 9 0 9 25 0 25 41 0 41 1 0 1 9 0 9

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

126

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ

76

Hrubý efekt 0% 77,78 % 68,89 % 64,52 % 0% 58,33 % 0% 60 % 55,56 % 69,64 % 66,67 % 52,63 % 0% 72,73 % 60,76 % 62,77 % 66,67 % 66,67 % 0% 40,91 % 45,45 % 51,90 % 50 % 39,13 %

7.2.6 Hrubé efekty v okrese Praha-západ shrnutí V okrese Praha-západ se závěry teorie fronty nepotvrdily. S příchodem ekonomické krize významně neklesala efektivnost rekvalifikačních kurzů u nejvíce znevýhodněných uchazečů. Z rizikových skupin byly při hledání zaměstnání po absolvování rekvalifikace dlouhodobě nejúspěšnější osoby starší 50 let a OZP. Nejnižší hrubé efekty byly pozorovány u uchazečů s délkou evidence delší než 6 měsíců. Z věkových kohort měly rekvalifikace největší účinnost na osoby ve věku 50-59 let, nejméně úspěšní byli uchazeči ve věku 40-49 let. Efektivnost rekvalifikací výrazně determinovala

doba

nezaměstnanosti.

Nejsnadněji

opouštěly

evidenci

osoby

nezaměstnané 0-6 měsíců, nejhůře osoby s délkou nezaměstnanosti 9-12 měsíců. Stratifikace uchazečů dle vzdělání odhalila vysoké hrubé efekty u osob se základním vzděláním a nízké hrubé efekty u vysokoškoláků.

7.2.7 Hrubé efekty v okrese Příbram Tabulka 34 Celkové hrubé efekty v letech 2008-2011 v okrese Příbram

Rok

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím

302 152 59 211 2008 179 79 54 133 2009 382 173 79 252 2010 159 58 0 58 2011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

77

Hrubý efekt 69,87 % 74,30 % 65,97 % 36,48 %

Tabulka 35 Hrubé efekty dle pohlaví a specifických skupin v letech 2008-2011 v okrese Příbram

2011

2010

2009

2008

Rok

Skupina

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi Ženy Muži OZP Osoby mladší 25 let Péče o dítě do 15 let Osoby starší 50 let Evid. nad 6 měsíců Absolventi

229 73 27 36 43 49 90 5 110 69 9 33 19 30 48 14 230 152 14 56 81 66 183 18 88 71 8 33 31 34 102 16

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím 114 49 163 38 10 48 12 2 14 21 4 25 17 13 30 19 11 30 38 19 57 5 0 5 44 35 79 35 19 54 2 3 5 17 8 25 3 5 8 5 16 21 10 16 26 10 2 12 93 51 144 80 28 108 6 5 11 35 10 45 24 17 41 25 17 42 61 39 100 12 1 13 34 0 34 24 0 24 2 0 2 18 0 18 10 0 10 5 0 5 29 0 29 13 0 13

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

78

Hrubý efekt 71,18 % 65,75 % 51,85 % 69,44 % 69,77 % 61,22 % 63,33 % 100,00 % 71,82 % 78,26 % 55,56 % 75,76 % 42,11 % 70,00 % 54,17 % 85,71 % 62,61 % 71,05 % 78,57 % 80,36 % 50,62 % 63,64 % 54,64 % 72,22 % 38,63 % 33,80 % 25,00 % 54,54 % 32,26 % 14,71 % 28,43 % 81,25 %

Tabulka 36 Hrubé efekty dle věku v letech 2008-2011 v okrese Příbram

2011

2010

2009

2008

Rok

Věková skupina Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více Do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči 7 66 107 73 49 0 8 49 53 39 30 0 18 82 125 91 65 1 4 40 42 39 32 2

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce ukončení 2 32 62 37 19 0 6 24 24 20 5 0 12 42 57 37 25 0 2 20 14 17 4 1

v roce následujícím 0 18 20 10 11 0 0 12 14 12 16 0 4 15 25 18 17 0 0 0 0 0 0 0

celkem 2 50 82 47 30 0 6 36 38 32 21 0 16 57 82 55 42 0 2 20 14 17 4 1

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

79

Hrubý efekt

28,57 % 75,76 % 76,64 % 64,38 % 61,22 % 0,00 % 75,00 % 73,47 % 71,70 % 82,05 % 70,00 % 0,00 % 88,89 % 69,51 % 65,60 % 60,44 % 64,62 % 0,00 % 50,00 % 50,00 % 33,33 % 43,59 % 12,50 % 50,00 %

Tabulka 37 Hrubé efekty dle délky evidence v letech 2008-2011 v okrese Příbram

2011

2010

2009

2008

Rok

Délka evidence do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců Nad 24 měsíců

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči 143 69 24 19 31 16 73 58 28 8 6 6 85 114 57 47 55 24 35 22 23 22 46 11

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce ukončení 81 33 10 11 9 8 45 24 4 2 2 2 52 60 22 22 15 2 21 8 11 7 10 1

v roce následujícím 29 11 7 2 6 4 18 20 13 0 1 2 13 27 11 10 13 5 0 0 0 0 0 0

Hrubý efekt

celkem 110 44 17 13 15 12 63 44 17 2 3 4 65 87 33 32 28 7 21 8 11 7 10 1

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

80

76,92 % 63,77 % 70,83 % 68,42 % 48,39 % 75,00 % 86,30 % 75,86 % 60,71 % 25,00 % 50,00 % 66,67 % 76,47 % 76,32 % 57,89 % 68,09 % 50,91 % 29,17 % 60,00 % 36,36 % 47,83 % 31,82 % 21,74 % 9,09 %

Tabulka 38 Hrubé efekty dle vzdělání v letech 2008-2011 v okrese Příbram

Skupina

Úspěšně rekvalifikovaní uchazeči

Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

0 33 133 125 1 10 0 28 80 60 3 8 0 60 174 131 0 17 0 27 56 64 5 7

2011

2010

2009

2008

Rok

Umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci v roce v roce celkem ukončení následujícím 0 0 0 17 2 19 63 31 94 66 23 89 1 0 1 5 3 8 0 0 0 7 7 14 37 21 58 29 23 52 3 0 3 3 3 6 0 0 0 24 8 32 83 34 117 61 32 93 0 0 0 5 5 10 0 0 0 6 0 6 18 0 18 26 0 26 3 0 3 5 0 5

Hrubý efekt 0,00 % 57,58 % 70,68 % 71,20 % 100,00 % 80,00 % 0,00 % 50,00 % 72,50 % 86,67 % 100,00 % 75,00 % 0,00 % 53,33 % 67,24 % 70,99 % 0,00 % 58,82 % 0,00 % 22,22 % 32,14 % 40,63 % 60,00 % 71,43 %

Zdroj: Integrovaný portál MPSV: Statistiky o rekvalifikacích, citace: 5. 4. 2014, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek, zpracování vlastní

7.2.8 Komparace hrubých efektů Shoda: 

vyšší hrubé efekty mužů



nízké hrubé efekty u uchazečů s dobou evidence delší než 6 měsíců



nepotvrzení závěrů teorie fronty

Diference: 

výše celkových hrubých efektů



rozdílná úspěšnost rekvalifikací u rizikových skupin



nepřímá úměra mezi hrubými efekty a věkem uchazeče na Příbramsku



přímá úměra mezi hrubými efekty a vzděláním uchazeče na Příbramsku V okresech Příbram a Praha-západ mělo absolvování rekvalifikačních kurzů

rozdílný dopad na zaměstnanost účastníků. Celkové hrubé efekty byly vyšší na Příbramsku. Největší diferenci pozorujeme v roce 2009, kdy byl sledovaný ukazatel v okrese Praha-západ nižší o více jak 12 p.b. 81

Na Praze-západ se z rizikových skupin dařil návrat na trh práce po úspěšné rekvalifikaci nejlépe uchazečům starším 50 let a OZP. Na Příbramsku měla změna kvalifikace největší účinek u osob mladších 25 let. Problematickou rizikovou skupinou se v obou regionech stali nezaměstnaní s délkou evidence nad 6 měsíců. Velmi

odlišnou

efektivnost

rekvalifikací

evidujeme

při

stratifikaci

nezaměstnaných podle věku. Na Příbramsku byla sledována nepřímá úměra mezi výší hrubých efektů a věkem uchazeče. Naopak na Praze-západ měly rekvalifikační kurzy nejvyšší vliv na osoby ve věku 50-59 let. Na analyzovaných územích působily rekvalifikace odlišně i na zaměstnanost uchazečů podle vzdělání. Na Příbramsku jsme zaznamenali přímou úměru mezi výší hrubých efektů a vzděláním nezaměstnaných osob. V okrese Praha-západ byly rekvalifikace nejefektivnější u uchazečů se základním a středním vzděláním bez maturity. Nejidentičtější hodnoty hrubých efektů pozorujeme při rozdělení uchazečů dle délky evidence. V obou okresech mají nejvyšší pravděpodobnost opustit po rekvalifikačním kurzu evidenci osoby nezaměstnané 0-6 měsíců. Na efektivnost rekvalifikačních kurzů musí při tvorbě APZ reflektovat poradci z úřadu práce. Do rekvalifikací by měli být přednostně zapojováni rizikoví uchazeči a uchazeči, u kterých má absolvování kurzu evidentní dopad na zvýšení zaměstnanosti. Pokud mají rekvalifikační kurzy dlouhodobě nízkou úspěšnost u určité skupiny nezaměstnaných osob, je na místě začít u dané kategorie intenzivněji využívat jiné nástroje APZ. Efektivnost rekvalifikací je na analyzovaných územích velmi rozdílná, a proto musí být rozdílná i struktura APZ. Na základě výše zmíněných informací (především o celkových hrubých efektech), zamítám pracovní hypotézu. Okres Praha-západ nemá vyšší hrubé efekty rekvalifikací než Příbramsko. Toto zjištění působí velmi překvapivě. U regionu s hůře fungujícím trhem práce (Příbram) je pozorována vyšší účinnost rekvalifikačních kurzů. K podobnému závěru dospěli ve své studii v roce 2012 i Hora a Sirovátka. 127 Vše nasvědčuje tomu, že na územích s problematičtějším trhem práce dochází k umělému navyšování efektivnosti APZ prostřednictvím creaming-off efektu.

127

S tím rozdílem, že komparovali data na krajské úrovni.

82

Závěr Hlavním cílem práce bylo dokázat neefektivitu reorganizace politiky zaměstnanosti. Na základě veškerých shromážděných informací se mi podařilo ukázat, že jsou sledované regiony velmi rozdílné a unifikovaná politika zaměstnanosti neprospěje ani jednomu z nich. Mezi okresy byla převážně objevena řada diferencí, které musí být reflektovány při tvorbě aktivní politiky zaměstnanosti. Nejpodstatnější odlišnosti jsou shrnuty v následujícím textu. Příbramsko naplňuje veškeré znaky teritoria se strukturálními poruchami na pracovním trhu. V okrese je např. stále dominantní část obyvatelstva zaměstnaná ve „smršťujících se“ odvětvích (stavebnictví a průmysl). Mimoto byl růst registrované míry nezaměstnanosti na Příbramsku v letech 2008-2011 jeden z nejvyšších ve Středočeském kraji. Jak uvádí Sirovátka a Šimíková, během ekonomické krize narůstá nezaměstnanost nejvíce v regionech se strukturálními problémy. Za pomoci analýzy lokálních trhů práce můžeme označit povahu nezaměstnanosti v okresech mezi roky 2008-2011 za odlišnou. Nezaměstnanost na Příbramsku byla především cyklická a strukturální, zatímco na Praze-západ spíše cyklická a frikční. Na Praze-západ evidujeme flexibilnější trh práce s vyšší absorpční schopností než na Příbramsku. Dále mezi regiony existuje odlišná propojenost s trhem práce hlavního města Prahy. Na pracovních příležitostech z hlavního města je více závislá pracovní síla z Prahy-západ. Díky silné provázanosti zmíněných trhů práce není pro okres Praha-západ příliš relevantní ekonomická situace lokálních zaměstnavatelů a politika zaměstnanosti generující nové pracovní pozice. Naopak pro vývoj registrované míry nezaměstnanosti na Příbramsku je situace u regionálních zaměstnavatelů velmi důležitá a uchazeči o zaměstnání jsou v okrese často zapojováni do nástrojů APZ vytvářejících pracovní místa. Diferenci mezi okresy nalezneme také ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva a ve struktuře nezaměstnaných osob. Obyvatelé z Prahy-západ dosahují vyššího vzdělání častěji než obyvatelé z Příbramska. V evidenci nezaměstnaných na Příbramsku se při porovnání s Prahou-západ více nacházejí znevýhodnění uchazeči o zaměstnání (OZP, osoby starší 50 let, osoby s nižším lidským kapitálem a osoby s delší dobou nezaměstnanosti). Nezaměstnanost na Praze-západ je krátkodobější a oproti Příbramsku zasahuje více osoby mladší 25 let a osoby s vyšším lidským kapitálem.

83

Největší rozdíl mezi regiony byl sledován u cílenosti rekvalifikačních kurzů. Na Praze-západ byly rekvalifikace zprostředkovávány primárně nejrizikovějším uchazečům o zaměstnání. Naopak na Příbramsku byl pozorován vysoký creaming-off efekt. Z hlediska hrubých efektů jsou rekvalifikační kurzy účinnější na Příbramsku. Mezi okresy dále evidujeme odlišnou úspěšnost jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání při hledání práce po absolvování rekvalifikací. Např. na Příbramsku byla objevena nepřímá úměra mezi dosaženým věkem uchazeče a výší hrubých efektů, kdežto v okrese Praha-západ měly nejvyšší šanci opustit po rekvalifikaci evidenci osoby ve věku 50-59 let. Pokud by došlo po reorganizaci politiky zaměstnanosti k jednotnějšímu zacílení rekvalifikací za celý kraj, výrazně by se tato skutečnost odrazila na klesající efektivitě kurzů minimálně v jednom z regionů. V práci se mi nepodařilo potvrdit pracovní hypotézu. Ačkoliv byl skutečně zjištěn nižší creaming-off efekt v okrese Praha-západ, celkové hrubé efekty měřící efektivnost rekvalifikačních kurzů byly vyšší na Příbramsku. Jak bylo zmíněno v teoretické části práce, přesněji o účinnosti rekvalifikačních kurzů vypovídá metoda čistých efektů. Hrubé efekty totiž mohou být výrazně zkresleny creaming-off efektem a dalšími vedlejšími efekty aktivní politiky zaměstnanosti. Vyšší míru zkreslení lze předpokládat na Příbramsku. Hora a Sirovátka ve své studii v roce 2012 vypozorovali nejvyšší čisté efekty u uchazečů nad 50 let, osob zdravotně postižených a osob se základním vzděláním. V okrese Příbram nejsou rekvalifikace přednostně směřovány ani k jedné z těchto rizikových skupin. Z důvodu nevyhovujícího zacílení na rizikové uchazeče můžeme v regionu odhadovat vysokou mrtvou váhu. Na Příbramsku také rostly hrubé efekty ve chvíli, kdy klesal stav volných pracovních míst a narůstal počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tato situace je typická při přítomnosti efektu substituce a vytlačení. O nižší skutečné efektivitě dále vypovídá nevhodná struktura rekvalifikačních kurzů. Většina rekvalifikací v regionu měla podobu všeobecných kurzů. Na základě výše zmíněných informací docházím k závěru, že při použití metody čistých efektů by byla zaznamenána vyšší účinnost rekvalifikačních kurzů v okrese Praha-západ. V letech 2008-2011 byla pracovníky úřadů práce zohledněna rozdílnost mezi okresy aplikací odlišné strategie aktivní politiky zaměstnanosti. Více osob bylo v analyzovaném období zapojeno do programů aktivní politiky zaměstnanosti na Příbramsku. Významně se také lišila struktura použitých nástrojů. Na Praze-západ

84

dominovaly rekvalifikace, naproti tomu na Příbramsku byl podíl jednotlivých nástrojů poměrně vyvážený. V celé práci vycházím z předpokladu o rostoucí unifikaci politiky zaměstnanosti po její reorganizaci v roce 2011. Politika zaměstnanosti však bude po reorganizaci méně efektivní, i kdyby k unifikaci vůbec nedocházelo. Ztráta pravomocí okresních úřadů snížila informovanost o lokálních pracovních trzích. Od roku 2011 nejsou dále publikovány zprávy o situaci na okresních trzích práce. Nově je zpracována pouze jedna analýza za celý kraj. V krajské zprávě jsou stále uváděny kvantitativní ukazatele o regionálních mírách nezaměstnanosti, počtu uchazečů o zaměstnání, počtu volných pracovních míst atd., zcela ale chybí podrobnější rozbor a evaluace kvantitativních dat. Pokles informovanosti musí zákonitě způsobit realizaci méně vyhovující aktivní politiky zaměstnanosti v okresech. Díky zkušenostem s vypracováváním analýz z lokálního trhu práce jsem se při psaní diplomové práce potýkal pouze s jedním problémem. Velmi obtížně se mi komunikovalo s pracovníky kontaktních pracovišť, a to zejména z důvodu jejich časové zaneprázdněnosti. Složitější komunikace mi např. znemožnila zjistit názor pracovníků z okresu Praha-západ a Příbram na reorganizaci politiky zaměstnanosti. Mnou provedený výzkum může být v budoucnu rozšířen dvěma směry. Výzkumná činnost by se mohla zaměřit na analýzu diferencí mezi regiony v ostatních krajích ČR nebo na rozšíření sledovaného období. Po zveřejnění dat o rekvalifikačních kurzech v okrese Praha-západ a Příbram za roky 2012 a 2013 by také bylo zajímavé ověřit můj předpoklad o rostoucí unifikaci politiky zaměstnanosti.

85

Seznam zkratek APZ – Aktivní politika zaměstnanosti ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad ESF – Evropský sociální fond IT – Informační technologie MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti OZP – Osoba zdravotně postižená p.b. – Procentní bod PPZ – Pasivní politika zaměstnanosti SÚPM – Společensky účelná pracovní místa SÚPM ESF – Společensky účelná pracovní místa financovaná z Evropského sociálního fondu SVČ – Samostatně výdělečná činnost VPM – Volné pracovní místo VPP – Veřejně prospěšné práce VPP-ESF – Veřejně prospěšné práce financované z Evropského sociálního fondu VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

86

Seznam tabulek a grafů TABULKA 1 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OKEČ V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ..................................... 30 TABULKA 2 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OKEČ NA PŘÍBRAMSKU ............................................... 31 TABULKA 3 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ, VPM A UCHAZEČI NA VPM V OKRESE PRAHA-ZÁPAD A PŘÍBRAM ČTVRTLETNĚ V LETECH 2008-2011 .................................................................................................................................. 38 TABULKA 4 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHAZÁPAD .......................................................................................................................................... 41 TABULKA 5 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .......................... 42 TABULKA 6 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD............. 43 TABULKA 7 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ..................... 44 TABULKA 8 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ................................................................................................................................................... 45 TABULKA 9 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ................................. 45 TABULKA 10 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ................. 46 TABULKA 11 STRUKTURA NEZAMĚSTNANÝCH DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM .......................... 47 TABULKA 12 POČET REKVALIFIKACÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .................................................. 49 TABULKA 13 POČET OSOB ZAŘAZENÝCH DO APZ PODLE JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ V OKRESE PRAHA-ZÁPAD..................... 50 TABULKA 14 VÝDAJE NA JEDNOTLIVÉ NÁSTROJE APZ V OKRESE PRAHA-ZÁPAD V LETECH 2008-2010............................ 52 TABULKA 15 VÝDAJE NA POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD V LETECH 2008-2010 ............................. 52 TABULKA 16 POČET REKVALIFIKACÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ........................................................ 53 TABULKA 17 POČET OSOB ZAŘAZENÝCH DO APZ V OKRESE PŘÍBRAM PODLE JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ ........................... 53 TABULKA 18 PODROBNÝ VÝPIS REKVALIFIKACÍ ZA ROKY 2009-2010 V OKRESE PŘÍBRAM ............................................ 54 TABULKA 19 VÝDAJE NA JEDNOTLIVÉ NÁSTROJE APZ V OKRESE PŘÍBRAM V LETECH 2008-2010 .................................. 54 TABULKA 20 VÝDAJE NA POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PŘÍBRAM V LETECH 2008-2010.................................... 55 TABULKA 21 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD58 TABULKA 22 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ................................. 60 TABULKA 23 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ................... 62 TABULKA 24 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ............................ 64 TABULKA 25 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ..... 66 TABULKA 26 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ........................................ 67 TABULKA 27 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM .......................... 68 TABULKA 28 CÍLENOST REKVALIFIKACÍ DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM .................................. 69 TABULKA 29 CELKOVÉ HRUBÉ EFEKTY V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ............................................... 72 TABULKA 30 HRUBÉ EFEKTY DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ........... 73 TABULKA 31 HRUBÉ EFEKTY DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .............................................. 74 TABULKA 32 HRUBÉ EFEKTY DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ................................ 75 TABULKA 33 HRUBÉ EFEKTY DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ........................................ 76 TABULKA 34 CELKOVÉ HRUBÉ EFEKTY V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ..................................................... 77 TABULKA 35 HRUBÉ EFEKTY DLE POHLAVÍ A SPECIFICKÝCH SKUPIN V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM .................. 78 TABULKA 36 HRUBÉ EFEKTY DLE VĚKU V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM .................................................... 79 TABULKA 37 HRUBÉ EFEKTY DLE DÉLKY EVIDENCE V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ...................................... 80 TABULKA 38 HRUBÉ EFEKTY DLE VZDĚLÁNÍ V LETECH 2008-2011 V OKRESE PŘÍBRAM ............................................... 81 GRAF 1 VÝVOJ MÍRY REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH STŘEDOČESKÉHO KRAJE ...................................... 35 GRAF 2 VÝVOJ MÍRY REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD, V ČR A VE STŘEDOČESKÉM KRAJI. ........ 36 GRAF 3 PODÍL UCHAZEČŮ PODLE DÉLKY EVIDENCE K 31.12 ROKU V OKRESE PRAHA-ZÁPAD ......................................... 44 GRAF 4 PODÍL UCHAZEČŮ PODLE DÉLKY EVIDENCE K 31.12 ROKU V OKRESE PŘÍBRAM ................................................ 46 GRAF 5 PODÍL VÝDAJŮ NA APZ A PPZ NA CELKOVÝCH VÝDAJÍCH NA POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE PRAHA-ZÁPAD .... 53 GRAF 6 PODÍL VÝDAJŮ NA APZ A PPZ V OKRESE PŘÍBRAM NA CELKOVÝCH VÝDAJÍCH NA POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI ........... 55

87

Seznam literatury a dalších pramenů Literatura BERANOVÁ, Ladislava. Organizační změna jako příčina syndromu vyhoření pracovníků Úřadu práce ČR. bakalářská práce. Masarykova univerzita, 2012. 50 s. BIČÁKOVÁ, Olga et al. Průvodce oblastí zaměstnanosti v období hospodářské recese. 1. vyd. Praha: BMSS-Start, 2009. 87 s. ISBN 978-80-86140-56-8. BOONE, Jan – Van Ours, Jan. Effective active labor market policies. IZA Discussion Papers Series [online]. 2004. 40 s., [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://ftp.iza.org/dp1335.pdf BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7. BURIAN, František. Vliv reformního procesu centralizace veřejných služeb zaměstnanosti na rozhodování pracovníků státní správy v oblasti kontroly. diplomová práce. Masarykova univerzita, 2012. 77 s. CALMFORS, Lars – LANG Harald. Macroeconomic Effects of Active Labour Market Programmes in a Union Wage - Setting Model. In: The Economic Journal [online]. Roč. 105, 1995. č. 430. s. 601-619, [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.jstor.org/stable/2235020 CALMFORS, Lars. Active labour market policy and unemployment: Framework for analysis of crucial desing features. In: OECD Economic Studies [online]. 1994. č. 22, s. 7-62, [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/50/4/33936463.pdf FAY, Robert. Enhancing the effectiveness of active labour market policies: Evidence from programme evaluations in OECD countries [online]. Paris: OECD, 1996. 65 s., [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://dx.doi.org/10.1787/560806166428 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 424 s. ISBN 978-80-7179-861-3. HORA, Ondřej – SITOVÁTKA, Tomáš. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2012. 61 s. ISBN 978-807416-106-3. HORA, Ondřej, et al. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v roce 2007 se zaměřením na rekvalifikace (struktura, cílenost, krátkodobé a střednědobé efekty na opuštění evidence). Praha: VÚPSV, 2009. 66 s. - ISBN 978-80-7416-045-5. HORÁK, Pavel – HORÁKOVÁ, Markéta. Role liniových pracovníků ve veřejné politice. In: Sociologicky časopis. Roč. 45, 2009. č. 2. s. 369–395. HORÁKOVÁ, Markéta. Přínosy rekvalifikačních programů pro začleňování skupin ohrožených nezaměstnaností na český trh práce. In: Fórum sociální politiky. Roč. 1, 2013. č. 2. s. 2-16. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-6359. KLEVETA, Jaroslav. Státní politika zaměstnanosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 44 s. ISBN 80-244-0147-9. KOTÝNKOVÁ, Magdalena – NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7.

88

KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276-1. KUBÍČEK, Jan, et al. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 302 s. ISBN 80-86898-99-7. KULHAVÝ, Václav – SIROVÁTKA, Tomáš. Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. 145 s. ISBN 97880-7416-012-7. NISKANEN, W. A. Bureaucracy and public economics. UK: Edward Elgar, 1994. 298 s. ISBN 1858980194. SIROVÁTKA, Tomáš – RÁKOCZYOVÁ, Miroslava. Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků: hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Průběžná zpráva z 1. etapy pilotního výzkumného projektu. Brno: VÚPSV, 2002. 31 s. ISBN 80-238-9225-8. SIROVÁTKA, Tomáš – ŠIMÍKOVÁ, Ivana. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. Praha: VÚPSV, 2013. 95 s. SIROVÁTKA, Tomáš et al. Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 187 s. ISBN 80-87007-06-9. SIROVÁTKA, Tomáš et al. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Závěrečná zpráva z pilotního výzkumného projektu. Brno: VÚPSV, 2003. 60 s. ISBN 80-239-1535-5. SIROVÁTKA, Tomáš. Marginalizace na trhu práce. Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 151 s. ISBN 80-210-1716-3. SOUKUP, Tomáš, et. al. Třídění uchazečů na úřadech práce - řešení problematiky cílení APZ a poradenství. Praha: VÚPSV, 2009. 50 s. ISBN 978-80-7416-027-1. ŠIMEK, Milan. Podpora zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin obyvatel v České republice: nové přístupy a jejich efekty. 1. vyd. Brno: Institut vzdělávání Sokrates, 2010. 142 s. ISBN 978-80-86572-66-6. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 439 s. ISBN 978-80-7367-680-3.

Internetové zdroje Česká bankovní asociace. Vybrané problémy a vyhlídky českého trhu práce [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: https://www.czech-ba.cz/data/articles/down_19553.pdf ČSSZ. Reorganizace úřadů práce. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW:http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/reorganizaceuradu-prace.htm ČSÚ Středočeský kraj. Charakteristika okresu Praha-západ [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pribram_zapad ČSÚ. Časové řady věkového složení obyvatelstva [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf//casove_rady_vekoveho_slozeni_obyvatel_so_orp ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle okresů [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30558&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void ČSÚ. Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2008 [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/krajpubl/13-2102-08-za_rok_2008-xs

89

ČSÚ. Statistický bulletin Středočeského kraje za rok 2011 [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://notes3.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/201302-11-q3_2011-xs Integrovaný portál MPSV. Čtvrtletní statistika nezaměstnanosti [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt Integrovaný portál MPSV. Měsíční statistika nezaměstnanosti [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Integrovaný portál MPSV. Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Integrovaný portál MPSV. Statistiky o rekvalifikacích [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek Integrovaný portál MPSV. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje Sněmovní tisk. Důvodová zpráva k zákonu o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů [online]. [cit. 2014-04-05] Dostupné na WWW:http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=131&CT1=0.

Zákony Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů

Interní materiály a informace Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2008 Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2010 Analýza trhu práce v okrese Příbram za rok 2011 CHILD, Jan. Efektivita aktivní politiky trhu práce v České republice. Praha: SSZ MPSV ČR. Nepublikovaný materiál. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Praha-západ Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 v okrese Praha-západ

90