Únor Ve středu 1. února proběhlo slavnostní vyhlášení 37. ročníku ankety o nejlepší sportovce a sportovní kolektivy regionu Ústí nad Orlicí za rok 2005, kterou uspořádalo Orlické sportovní sdruţení Ústí nad Orlicí. Z našeho města se umístili v anketě sportovci: Mládeţ do 19 let: 5. Leopold König – cyklistika SKP Duha Fort Lanškroun a 9. Hana Jirásková – Lanškroun, závodí v běhu za BK Iscarex Česká Třebová. Mládeţ do 15 let: 7. Jiří Skalický – cyklistika SKP Duha Fort Lanškroun. Kolektivy mládeţe do 19 let: 5. oddíl cyklistiky SKP Duha Fort Lanškroun Letošní vyjímečnou zimu si děti uţívají a dospělí mají hodně starosti s mnoţstvím sněhu. Nápor sněhu se projevil i na střechách domů, některé se pod jeho tíhou propadly. Bylo to v okolních obcích. Na prodejně Albert musel být sníh ze střechy odstraněn, preventivně i na dalších rovných střechách. Nové bytové domy na Sokolské ulici pronásledují problémy. Zamrzlé okapy neodvádějí vodu ze střechy a ta začala stékat po zdech. Boční stěny prosklené pavlače tvoří sklopená skla, kudy na chodby vydatně sněţí a někdy i prší. Voda na několika místech natekla aţ do bytů nájemníků. Ve dnech 18. aţ 22. února pomáhal v Cotkytli 156. záchranný prapor z Olomouce, protoţe silnice v Cotkytli byla téměř neprůjezdná např. pro HZS a záchranku. Vojáci pracovali nepřetrţitě ve dne i v noci po dvou osmičlenných skupinách. Přivezli techniku ve sloţení: dvě tatry „sklopky“, jedna tatra „šípák“, velký nakladač UNC, vyprošťovací tatra AV. S jejich pomocí, ochotou a nasazením byl starosta obce Ivo Berky velmi spokojen. „Korunou země“ je nazývána krajina, v níţ se dvacítka obcí spolu s městem Lanškrounem sdruţily do společného „Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko“. Ten čítá 22 tisíc obyvatel, má rozlohu 30 tisíc hektarů a hustotu 76 obyvatel na jeden kilometr čtvereční. Na svém nedávném pracovním jednání rada Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko, jednak hodnotila uplynulý rok, jednak připravovala návrh rozpočtu na konkrétní akce letošního roku. Je vyznačeno 160 kilometrů cyklotras na území mikroregionu a podařilo se vyznačit tři trasy v délce 30 kilometrů pro hipoturistiku na Lanškrounsku. Realizovala se naučná stezka Lanškrounské rybníky. Vydávaly se propagační materiály, informační centrum se zúčastňovalo výstav a veletrhů cestovního ruchu. Místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů pro rok 2006 činí 396,- Kč na osobu. Poplatek je splatný nejpozději do 30. 4. 2006. Správcem poplatku je finanční odbor Městského úřadu Lanškroun.
Při úpravách areálu pivovaru v Lanškrouně byla vybourána zeď z pivovaru do ulice T. G. Masaryka. Na vnitřní straně zdi byl umístěn reliéf sv. Floriána, který se nedlouho po vybourání zdi ztratil. Jde o symbol rytíře v brnění, lijícího z vědra vodu na hořící mlýn. V českých zemích byl ve velké oblibě a často se objevuje na lidových plastikách a malbách, aby chránil stavení proti poţárům. Je moţné, ţe reliéf někdo jednoduše ukradl, ale je také moţné, ţe někdo ve snaze zachránit výtvarné dílo našich předků, reliéf odnesl a ukryl, aby nezanikl spolu se zdí. Občané byli vyzváni, kdo o osudu reliéfu něco ví, aby se přihlásil na památkové péči odboru školství a kultury MÚ Lanškroun. Přímo na náměstí J. M. Marků, do přízemí tzv. „justičního paláce“, se od 20. února přestěhovala lanškrounská pobočka GE Money Bank. Symbolickou pásku přestřihl regionální manaţer retailového bankovnictví Marek Rosa. 21. února 2006 zavítalo podruhé do Lanškrouna Smetanovo trio, patřící k nejznámějším komorním souborům u nás. Smetanovo trio zařazuje do svého repertoáru skladby méně známé významných skladatelů a nevyhýbá se ani skladatelům současným. Tito příjemní umělci vynikajících kvalit vystupují skromně, hrají s radostí a lehce navazují kontakt s publikem. Byl to velmi pěkný koncert. Nejnovější plány Tantalové divize AVX Corporation přinášejí Lanškrounu dlouhodobý prospěch. V Lanškrouně vzniká evropské centrum AVX, a to v mnoha ohledech nejen pro Tantalovou divizi. V letošním prvním čtvrtletí si rostoucí odbyt vyţádá nástup dalších několika set pracovníků v lanškrounském závodě AVX Czech Republic s.r.o. Očekává se, ţe výroba tantalových a niobových kondenzátorů bude růst i v dalších obdobích. AVX působí v Lanškrouně jiţ přes 15 let. Proto má firma tak rozsáhlé zkušenosti v péči o zaměstnance, v uspořádání a vzhledu pracovišť, v organizaci výroby a její směnnosti, ve svozu zaměstnanců z míst aţ do vzdálenosti 40 km a ve výběru zaměstnaneckých výhod. Zvýšení odbytu se očekávalo, a proto AVX v letech 2003 a 2004 zakoupila dvě sousedící vícepodlaţní budovy. V jedné z nich jiţ probíhá výroba nejúspěšnějších součástek dnešní doby kondenzátorů OxiCap (tm). Talent zdejších inţenýrů se projevuje také tím, ţe dnes uţ celá čtvrtina druhů vyráběných kondenzátorů byla v Lanškrouně vyvinutá v posledních třech letech. Předloni přišly na trh zmíněné lanškrounské kondenzátory z oxidu niodu a jiţ nyní tvoří čtvrtinu mnoţství všech vyráběných kondenzátorů. Jejich prodej velmi rychle roste. Lanškrounské kondenzátory dosahují několika světových prvenství: například nejvyšší provozní teplota, nejplošší kondenzátory, či největší elektrický náboj v jednotce objemu. V Lanškrouně se soustředila řada nadnárodních činností Tantalové divize: celosvětový marketing, celosvětový vývoj kondenzátorů, celosvětové řízení jakosti, evropské středisko
informačních technologií, celosvětový zákaznický servis, expertní sluţby lanškrounských odborníků pro jiné závody AVX v Americe a Asii. ONE BRAIN si zahrál v Praze. Po několika měsících opět zavítala do Lucerna Music Baru v Praze vynikající kapela Laura a její tygři. Jiţ z předešlých koncertů je známo, ţe Laura jako jedna z mála profesionálních kapel si na své koncerty zve zajímavé hosty i z řad neznámých umělců. Tentokrát si pozvala lanškrounskou kapelu ONE BRAIN, která skvěle předvedla novou hudební škatulku v Česku, tzv. jazzpop. Hned v úvodu jejich setu bylo patrné, ţe posluchače tento druh muziky oslovil. Jazzově zabarvené harmonie se neobvykle prolínaly s popovými ingrediencemi, která ještě okořenila svým řízným zpěvem talentovaná zpěvačka Saša. Z mnoha skladeb ONE BRAIN byla také cítit spolupráce s básníkem Jiřím Ţáčkem. Lanškrounský masopustní průvod se konal v sobotu 25. února odpoledne. V 12.30 hodin byl odchod masek masopustního průvodu ze zámeckého nádvoří. Průvod prošel ulicemi: Nádraţní, 5. května, Trţnice, Komenského, zastávka hostinec Krčma, Dvorská, zastávka hostinec U Milána, Dobrovského, 28. října, nám. J. M. Marků. V 14.30 začal hlavní program na náměstí J. M. Marků. Vystoupil Dechový soubor Lanškroun, folklórní soubor Radhošť z Roţnova pod Radhoštěm, hudební skupina Staropraţská kapela, šermířská skupina Magna Moravia ze Šumperka, folklórní skupina Jitřenka, Lanškrounský smíšený sbor. Proběhla soutěţ o nejlepší masku a ceny předal Bacchus. Občerstvení zajistila firma Řeznictví a uzenářství pana Františka Kocourka se zabijačkovými produkty, masopustní koblihy, koláče a pečivo zajistila firma Pekařství Sázava, pan Matějík a pan Kollert. První písemné zprávy o masopustních rejích v Čechách i na Moravě pocházejí zhruba ze 13 století. Někteří tvrdí, ţe reje masek a nevázané veselí mají své kořeny ve váţně míněných pohanských obřadech a ţe církev, vědoma si toho, ţe by její zákazy byly velice problematické a s největší pravděpodobností by se neobešly bez neţádoucích komplikací, převzala jejich vnější charakter, uzpůsobila ho a přetvořila do podoby masopustních průvodů a rejů. Přesto bývalo mnohdy aţ značně nevázané veselí trnem v oku suchopárným zatvrzelým mravokárcům. Proti masopustním radovánkám brojili, ale bez valného úspěchu. Lidé si masopustní veselice vzít nedali. V masopustním čase se také pořádaly svatby. Říkalo se totiţ, ţe v této době uzavřená manţelství budou šťastná a trvalá. V průvodu rozhodně nesměli chybět čerti a kominíci, bába s nůší, medvěd s medvědářem, kobyla, cikánka a další. Masopustní Od města dnes máme klíč, tak nechoďte nikam pryč. Zařaďte se do průvodu, jinak byste pili vodu. Vezmeme to horem dolem, přes bary a lokály,
zahřejem se alkoholem, starosta nás pochválí.
Otevřeme městskou kasu, máme na to spoustu času. Prázdná není, nemyslete, to uţ se vám jazyk plete. Ať tam poklad je, či není, náladu to sotva změní. Masopuste, ber, kde ber, piš to městu na úvěr! Básnička lanškrounského básníka a spisovatele Jiřího Faltuse.
Letošní zimu charakterizuje mnoţství sněhu, který ne a ne mizet, spíš stále přibývá. Obrovská kupa sněhu, která je nahrnuta na spodní části náměstí J. M. Marků udivuje občany. Převyšuje zaparkovaná auta. Největší radost z ní mají děti, s velikou radostí jí zdolávají. Dne 19. února zemřel po dlouhé těţké nemoci pan Josef Majetič. Od roku 1963 pracoval v n.p. TESLA Lanškroun v různých funkcích. Naposledy jako vedoucí oddělení průmyslově právní ochrany. Po reorganizaci podniku TESLA, a.s., v roce 1997, kdy bylo oddělení průmyslově právní ochrany zrušeno, pracoval jako samostatný patentový zástupce v oblasti patentového i známkového práva. Od roku 1975 působil v místním kině jako promítač, a to aţ do své smrti. Aktivně se podílel při pořádání společenských akcí, zejména při Kopě a nohejbalu. Byl drţitelem zlaté Jánského plakety za 40 bezplatných odběrů krve. V roce 2002 byl navrţen do komunálních voleb na kandidátce ČSSD a získal mandát zastupitele. Aktivně pracoval i v kontrolním výboru. Lanškrounsko se představilo na největším středoevropském veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2006 v Praze, konaném od čtvrtka 23. do neděle 26. února. Kromě klasické prezentace pro návštěvníky o víkendových dnech, byly první dva dny veletrhu určeny pro odbornou veřejnost. Pracovníci Infocentra oslovili i redaktory televizního pořadu Toulavá kamera, kteří na veletrhu hledali zajímavé náměty. Moţnost rýţování českých granátů v Sázaváku nebo evropské rozvodí zhmotněné střechou kostela na Mariánské hoře či další perličky Lanškrounska je opravdu zaujaly. CALIBR CUP tentokrát s příchutí exotiky. V tradičním termínu se uskutečnil jiţ šestý ročník mezinárodní soutěţe studentek středních škol v kosmetice a kadeřnictví.
24. únor přivítal v hale Na Střelnici několik desítek soutěţících z dvaceti sedmi středních škol a učilišť z Čech a Slovenska. Z hlediska organizace došlo k zásadní změně, neboť soutěţ po všech stránkách organizovala SOŠ a SOU Lanškroun. Kromě početného dámského publika projevili o soutěţ zájem i muţi, a bodejť by ne, kdyţ letošním tématem byl mnohé slibující karneval v Riu de Janeiru. Kdo očekával spoře oděné tanečnice samby, nemohl ten den volit lépe. Uţ méně si asi „kostýmů“ uţívaly modelky, neboť tropické teploty v tělocvičně nepanovaly a při líčení či úpravě nehtů a účesu musely velmi trpělivě sedět. Porota asi více neţ kdy jindy mohla přihlíţet k nápaditosti a divokosti „dizajnu“ modelek, neboť tanečnice samby nemají s běţným ţivotem prakticky nic společného a extravagance neznala hranic. Nejlepší make-up zvládla Jana Springerová ze SOU sluţeb Hradec Králové, mezi kadeřnicemi zvítězila podle odborné poroty Jana Krupová z Havířova a s cenou za modeláţ nehtů se do Litoměřic vracela Andrea Šulíková. Lanškroun nejúspěšněji reprezentovala Hedvika Novotná v oboru make-up. V silné konkurenci vybojovala cenné 4. místo. Příjemnou atmosféru odpoledne moderoval Vladimír Zamazal z Letohradu, který vystřídal v této roli Báru Štěpánovou. Bohatý program doplnila módní přehlídka svatebních šatů, taneční vystoupení letohradského H-studia a účinkující ze ZUŠ v Lanškrouně. Jednou z dobře prosperujících lanškrounských firem je firma KOMFI spol. s.r.o. Lanškrounská strojírenská společnost se dvěma výrobními divizemi ve Svébohově a Novém Městě na Moravě a dvěma dceřinými společnostmi KOMFI Litomyšl s.r.o. a KOMFI – SLOVAKIA, spol. s.r.o. se po čtrnácti letech své existence zaměřuje na šest výrobních oborů. Dominují stroje pro polygrafii, především sériová výroba termolaminovacích strojů. Ve světě tento druh strojů vyrábí okolo padesáti firem. KOMFI se řadí mezi osm největších. Termolaminace je účinný způsob ochrany tištěných dokumentů pomocí plastové fólie tepelně „naţehlené“ na potištěný podklad. Známe to v malém u občanských nebo sportovních průkazů. Laminují se však i plakáty, obaly, časopisy, letáky, broţury nebo prospekty, neboť se tím zvýší jasnost jejich barev a ochrání se proti poškození, vlhkosti a ultrafialovému záření. Laminovací materiál je dvouvrstvý – sestává se z nosného filmu a tavného lepidla. Můţe být čirý nebo matný, a tak dodat tiskovině další zajímavé efekty. Po termální laminaci není nutný ţádný čas, pro sušení a tisky je moţné ihned řezat či vázat.
