PhDr. Petr KfiíÏ KDO JSEM, JAK JSEM. Aktivity pro osobnostní a sociální v chovu k podpofie sebepoznání a sebepojetí

KDO JSEM, JAK¯ JSEM

PhDr. Petr KfiíÏ

KDO JSEM, JAK¯ JSEM Aktivity pro osobnostní a sociální v˘chovu k podpofie sebepoznání a sebepojetí

AISIS 2005

Lektorovali: Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PaedDr. Věra Facová Copyright © Petr Kříž, 2005 Publishing © AISIS o.s., 2005 ISBN 80-239-4669-2

Pfiedmluva

Pfiedmluva

Nějakou dobu jsem váhal, zda přijmu nabídku občanského sdružení AISIS napsat publikaci o sebepoznávacích hrách. Obával jsem se (a stále se obávám) nevhodného užívání technik s psychoterapeutickým potenciálem - her a aktivit, při kterých dochází někdy k hlubokému náhledu do vlastního nitra, který má zásadní vliv na posun v sebepojetí, ve způsobu, jakým hodnotíme sami sebe a jak se pak nadlouho cítíme a chováme. Přeci jen patří do rukou psychoterapeutů spíše než učitelů, říkal jsem těm milým lidem z AISIS, se kterými již řadu let spolupracuji při letních seminářích pro učitele jako lektor a supervizor lektorů z řad učitelů. I učitel s dobrým a všestranným vzděláním a letitou pedagogickou praxí je polovičním laikem pro práci s intimním tématem, jakým je sebepoznání a sebepojetí osobnosti, pokud něco podobného nezažil sám na sobě s odborným vedením. Viděl jsem mnohokrát samoúčelné využívání podobných her: v lepším případě jen tak pro zábavu, v případě horším k posílení ega vedoucího hry. Občas se vyskytují případy hrubé devastace sebepoznávacích aktivit, především se projeví emočním zraněním některého z hráčů. Dva takové příklady uvádím pod poznámkami k metodice her. Se svými obavami z realizace příručky na téma sebepoznání jsem se svěřil zkušenějšímu kolegovi Josefu Valentovi. Jemně mne upozornil, že mnoho učitelů využívá podobných her a aktivit už dávno. Někdo lépe, někdo hůře. Díky tomu jsem se ke psaní nakonec odhodlal. Smyslem této příručky je nabídnout učitelům základní pohled a vodítko pro využívání her zaměřených na sebepoznání a sebepojetí a upozornit na možná nebezpečí. 5

Kdo jsem, jak˘ jsem

Před několika lety jsem se studenty vyšší pedagogické školy prováděl fantazijní cvičení s hudbou. Jako úvod do představy jsem použil pokyn, aby si představili svůj dětský pokoj, rozhlédli se po jeho příjemných barvách, užili si svou oblíbenou hračku atd. Jedna studentka se při tom rozplakala. Po cvičení vyprávěla o rozvodu svých rodičů, který prožila velmi bolestně a měla ho spojen s ošklivými hádkami rodičů právě v jejím dětském pokoji. Strávil jsem s ní pak v rozhovoru ještě dlouhou dobu, než se zklidnila. Používám od té doby citově bezpečnější instrukci „představte si nějakou příjemnou místnost, kde se cítíte dobře“ a nyní již dobře vím proč. Tehdy jsem byl čerstvý absolvent výcviku v psychoterapeutických technikách a neubránil jsem se pokušení experimentovat nad rámec svých znalostí a dovedností. Tato příručka nabízí třicet šest her. Věřím, že tvořivému učiteli poslouží jako inspirace pro vytváření dalších variant nebo her nových. Ostatně, pedagogická literatura dnes poskytuje mnoho zajímavých námětů.

6

Úvod

Úvod

Během mé poradenské, krátké učitelské a později letité psychoterapeutické praxe se mi mnohokrát potvrdila tato zkušenost: Hlavním motorem osobního seberozvoje, cesty k naplnění vlastních možností, je neustálé posilování sebevědomí, tj. vědomí sebe, svých kvalit i přirozených omezení. Toho lze dosáhnout celoživotní osobní prací na sebepoznání. Tato knížka má dát učiteli do ruky nástroj, pomůcku k tomu, aby žákům podle možností mohl nabízet strukturované situace (hry, aktivity), které cíleně umožňují provádět sebereflexi a dávají tak příležitost rozšiřovat pole vědomostí o sobě (sebeuvědomění).

Zdroje sebepoznání Prvním důležitým zdrojem sebepoznání jsou informace o sobě získané na základě sebereflexe. Máme možnost reflektovat (tj. vnímat a vykládat) to, co průběžně zažíváme v každodenním životě, při konfrontaci s běžnými i mimořádnými událostmi, při práci, při hře apod. Zároveň jsme vystaveni vlastním omezením, limitům svých možností. Můžeme je přijmout jako fakt. Můžeme se ale také pokusit rozšířit je, posunout blíže k představě, jakou o sobě máme. Toto hledání hranic vlastních možností připomíná chování batolete. Sebepojetí typického batolete je vyjádřeno ambiciózním programem: Jsem to, co smím. Připomeňme si, jak se batole na nejistých nohou vydává pryč od své matky tak daleko, až se zalekne své odvahy. Otočí se a sleduje, zda ho matka zavolá zpět. Pokud to 7


matka neudělá a zůstane klidná, dítě ví, že mu nic nehrozí, a pokračuje ve své průzkumné cestě. Občas si natluče a s pláčem se vrací zpět k matce do bezpečí. Podobně se chová i dospělý, který upravuje sebepoznáním hranice toho, jak vnímá své možnosti, své sebepojetí. Z území dobře známého a vyzkoušeného se vydává ven. Druhým, neméně cenným zdrojem informací, jsou postřehy a poznatky, které se o sobě dozvídáme ze sdělení druhých, ať už záměrně (jako v případě aktivit obsažených v této knížce) nebo nezáměrně, nevyžádaně, jaksi mimochodem. Schopnost přijímat reflexi a kritiku od druhých lidí se považuje za znak lidské zralosti a vývoje k osobní moudrosti.

Sebepoznání je ohroÏující! Obraz o sobě, o vlastní osobnosti v sociálním kontextu je pro nás obrazem známého, jistého a spolehlivého. Potřeba psychologické jistoty je téměř u všech lidí velmi silná. Co je neznámé, vyvolává v nás pocit nejistoty, ohrožení, nebezpečí. Cesta sebepoznávání je ovšem cestou za dosud neznámým! Vzniká tak napětí: naše potřeba sebepoznání a osobního růstu nás nutí vydávat se na cestu ohrožení pocitu bezpečí. Je to jeden z rozporů v životě zdravé osobnosti. Půjdeme cestou jistoty, malých nároků na sebe, ambic omezených na minimum, obavou o osobní pohodlí? Nebo budeme experimentovat s neznámem, zkoušet a narážet na neúspěch, tápat - mnohdy s minimem informací - bez možnosti odhadnout výsledek předem? Růst spojený s rizikem zklamání a neúspěchu je nezbytným předpokladem budování dobrého sebepojetí, sebevědomí, zdravé sebeúcty. Nízké sebevědomí bývá naopak spojeno s osobnostní stagnací, neochotou vyjít z obvyklých stereotypů.

8

Úvod

Sebepoznání uãitele Učiteli, který se při školní práci vážněji zabývá sebepoznávacími aktivitami s dětmi doporučujeme soustavnější práci také na vlastním sebepoznání a osobnostním rozvoji. Vhodné je využít některé nabídky dlouhodobého profesionálně vedeného sociálně-psychologického výcviku nebo psychoterapeutického výcviku komunitního typu. Velmi poctivý a produktivní přístup k osobnímu rozvoji a sebepoznání může učiteli nabídnout individiální psychoterapie u dobře zvoleného odborníka. Podotýkáme, že psychoterapii nepodstupují jen „blázni“, ale v současné době také lékaři, sociální pracovníci, duchovní, personalisté a jiní profesionálové, kteří ve své práci ovlivňují psychiku a osudy jiných lidí. Minimálně však by měl učitel čerpat ze seminářů věnovaných moderním vyučovacím přístupům a technikám. V jejich rámci bývá také probírána problematika skupinové dynamiky. V něm se účastníci zabývají projevy vztahových sil, které se objevují uvnitř každé lidské skupiny.

9


1. kapitola

Psychologické poznámky

Alespoň stručně charakterizujeme klíčové psychologické pojmy, které se vztahují k našemu tématu. V jejich pochopení, případně dalším studiu spočívá potřebná opora pro učitele nebo jiné uživatele sebepoznávacích her. Každý, kdo vede tyto nebo podobné aktivity se skupinou dětí, by měl mít vždy na mysli tuto zásadu: Musím vědět, co dělám, když dělám toto a právě takto. Musím vždy vědět, čeho mohu (a smím) docílit a o co bych již usilovat neměl. Pro další poučení odkazujeme čtenáře na příslušnou odbornou literaturu z oblasti psychologie osobnosti a sociální psychologie.

Sebepoznání je přijímání nových informací o sobě a jejich vědomé začleňování do sebepojetí. Chápeme je pro účely naší příručky jako možnost, snahu a způsob životní cesty. Sebepoznání je celoživotní proces. Proto by možná bylo výstižnější užívat pojmu sebepoznávání, ale zůstaňme u pojmu tradičního. Bez tohoto vědomého začleňování není zisk informací o sobě ničím, co by nás prakticky obohatilo. Je to například tehdy, kdy nepochopíme význam nové informace o sobě. Nebo ji vytěsníme z mysli jako nežádoucí, ohrožující pro naše sebevědomí.

Sebepojetím rozumíme způsob, jakým vnímáme sami sebe ve svých reálných nynějších možnostech, v působení na druhé a ve svých budou10

Psychologické poznámky

cích možnostech. Sebepojetí úzce souvisí s úrovní sebepoznání. Ovlivňuje naše momentální chování i ambice, které si vytváříme. Nevyužíváme svých možností, pokud je příliš podceňujeme (např. vyhneme se konverzaci v cizím jazyce; neoslovíme zajímavého člověka; nepustíme se do atraktivního, ale obtížného úkolu; netroufneme si přijmout vyšší pracovní pozici). Přehnaná, nerealistická úroveň sebepojetí vede také k obtížím (např. lidé, kteří musí být všude slyšet, ačkoliv nemají mnoho co zajímavého říci; pracovníci, kteří se cítí být tak důležití, že nepustí nikoho schopného vedle sebe). Sebepojetí je způsob, jak celkově vidíme sami sebe.

Sebeúcta je víra člověka v sebe sama. Je to přesvědčení, že je kladně přijímán druhými lidmi, že dobře zvládá své úkoly. Patří sem i dobré mínění o svých duševních a fyzických schopnostech a vlastním tělesném vzhledu. Viditelnými projevy dobré sebeúcty jsou obvykle asertivní projevy v chování. Toto chování je možno přirovnat k chování klidného tygra nebo tygřice. Zvíře je silné, elegantní, krásné, nebojácné. Při setkání vás může zabít, ale udělá to jen z nutnosti, bude-li chtít. Svou sílu nepotřebuje demonstrovat za každou cenu, dělají to jen jedinci s nedostatečnou sebeúctou. Děti se slabou sebeúctou ustupují druhým z cesty, nedokáží prosadit své zájmy, ostatně to obvykle ani nezkoušejí ze strachu ze selhání, konfliktu, posměchu. Také přehnané sebeprosazování, silový přístup k druhým, citové vydírání, agresivní sklony aj. svědčí o slabé sebeúctě jedince. Úroveň sebeúcty je možné postihnout vzorcem: úroveň sebeúcty

=

dosažené úspěchy nároky na sebe

Tento vzorec vysvětluje mimo jiné i to, proč někteří vcelku úspěšní a schopní lidé trpí nízkou sebeúctou. Mají na sebe příliš vy11


soké nároky, takže výsledná bilance jejich vzorce sebeúcty zdaleka nedosahuje realistického poměru, který by se blížil jedničce. Každý učitel jistě poznal ve své praxi žáky, kteří jsou bohorovně sebejistí a navzdory své inteligenci a nadání na sebe kladou minimální nároky. Vzorec sebeúcty jim pak vychází velmi přiznivě. Sebeúcta je tak bezpečně chráněna před možnými neúspěchy a šrámy. Průběžné zajišťování dobré sebeúcty patří k základním osobnostním potřebám. Proto v této příručce častěji upozorňujeme učitele na nutnost podpořit žáka, jehož sebeúctu by mohl podkopat průběh nebo výsledek některé z aktivit.

12

Základní cíle her zamûfien˘ch na sebepoznání

2. kapitola

Základní cíle her zamûfien˘ch na sebepoznání

Prvním evidentním cílem popsaných aktivit je záměrné vytváření situací, ve kterých se děti dozvídají něco nového, co o sobě dosud nevěděly. Dalším cílem je mapování osobních možností a mezí každého dítěte. Informace z jednotlivých aktivit mají sloužit dětem k jejich seberozvoji, učitelům pak jako prostředek hlubšího pochopení žáků a opora jejich pedagogického doprovázení dětí na cestě za sebepoznáním. Následuje cíl přiměřeného přijetí a pochopení nových informací a jejich zabudování do obrazu o sobě (svého sebepojetí) způsobem, který je pro danou osobnost posilující výzvou. Výzvou k využívání vlastních předností a práci na osobních omezeních a „dluzích“.

13


3. kapitola

Téma sebepoznání v rámcovém vzdûlávacím programu

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) zmiňuje téma této publikace jako: „(…) sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo; moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí.“ Téma sebepoznání a sebepojetí je důležitou součástí osobnostní a sociální výchovy (dále OSV). Josef Valenta OSV v metodické příručce „Učit se být“, která je základním materiálem pro vymezení tematické náplně OSV, definuje jeho obsah takto: ● sebepoznání v oblasti vztahu k vlastnímu tělu ● sebepoznání v oblasti vlastností ● sebepoznání v oblasti prožívání ● sebepoznání v oblasti učebních/studijních stylů ● sebepoznání v oblasti mezilidských vztahů ● sebepoznání v oblasti hodnot a postojů ● sebepoznání v oblasti chování, činností a dovedností (v různých typech situací; úspěchu, konfliktu; komunikaci; zátěžových situacích; při řešení problémů; spolupráci apod.) ● sebepoznání z hlediska osobní historie, vlivu různých osob na vývoj „já“, životní etapy apod. ● sebepoznání v oblasti celkového sebeobrazu (komplexní pohled na „já“) ● osobnost, její proměny v čase života a možnosti poznání a ovlivnění 14

Téma sebepoznání v rámcovém vzdûlávacím programu

Ve zmíněné publikaci je také uvedena důležitá metodická poznámka, že sebepoznávací proces prolíná v podstatě všemi tématy, kterými se žáci v kontextu (OSV) zabývají. Pro zpracování našeho tématu jsme použili členění jednotlivých oblastí s nabídkou příslušných her a aktivit v mírně odlišné podobě:

15

Téma, k nimÏ se vztahuje zásobník her a aktivit

4. kapitola

Téma, k nimÏ se vztahuje zásobník her a aktivit

1. chování v různých situacích 2. mezilidské vztahy 3. moje duševní vlastnosti 4. moje hodnoty a postoje 5. moje komunikační dovednosti 6. moje osobní historie 7. moje schopnosti 8. moje tělo 9. rozdíly mezi pohlavími U jednotlivých her uvádíme pod nadpisem číslicemi v závorkách výše uvedená témata, ke kterým se hra, aktivita převážně vztahuje.

16

Poznámky k metodice her

5. kapitola


Prostor pro hry a aktivity Vzhledem k intimní povaze většiny her a aktivit je ideálním herním prostorem prostředí mimo budovu školy: školní výlet, škola v přírodě, výcvikový kurz aj. Vhodná je jakákoliv situace, kde učitel bez možnosti pracovat s pomocníkem má alespoň příležitost redukovat počet dětí: kroužky, volitelné předměty, dělení třídy při výuce jazyka apod. Pokud se rozhodnete dělat aktivity s dětmi ve třídě, je vhodné jiné uspořádání prostoru učebny než tradiční s frontálním postavením lavic. Osvědčuje se práce na židlích uspořádaných do kruhu. Pracujeme-li s použitím lavic – což je běžnější - je vhodné rozestavit je do tvaru písmene „U“ nebo do pracovních hnízd – uspořádání kavárenských stolků – po celé ploše učebny. Pro některé aktivity lze využít podlahu.

Poãet hráãÛ Všechny hry jsou koncipovány tak, aby je bylo možno použít pro malou skupinu (4 -12 osob) nebo pro obvyklou školní třídu (do 30 osob). V případě, kdy je v rubrice skupina uvedena skupina do 30 hráčů, předpokládáme, že učitel děti rozdělí na menší herní týmy. To je organizačně náročné, v ideálním případě má učitel k sobě pomocníka. V některých případech lze s celou třídou pracovat obtížně, předpokladem je dobrá motivace dětí a značné organizační zkušenosti učitele. Domníváme se, že učitel by se neměl vyhýbat ani možnosti, že realizuje určitou herní aktivitu s náhodně vzniklou menší skupinou (například v kupé vlaku na školním výletě nebo při suplování apod.). 17


Vûk hráãÛ Pro hráče a účastníky aktivit shromážděných v této příručce užíváme jednotný název děti. Aktivity jsou zaměřeny na děti přibližně od věku 12 let do věku 18 let. Je to věk, kdy mohou mít z učiněných poznatků největší užitek a jsou k jejich získávání nejlépe motivovány. Některé z aktivit mohou obohatit i dospělé hráče. Pěknými příklady jsou hry Co bych byl, kdybych byl, nebo Co mě hřeje u srdce .

Zadávání instrukcí Velký význam podobně jako u všech her má kvalitní, tedy srozumitelné, přesné a úplné zadání instrukce k dané aktivitě jak v úvodu, tak i během jejího průběhu, pokud je aktivita delší a složitější. Za samozřejmost považujeme, aby si učitel – ať už méně zkušený, nebo i velmi zkušený – připravil zadání písemně předem. Instrukce je výhodné napsat viditelně na tabuli, na flipchart nebo velký list papíru, aby se k ní děti v případě potřeby mohly vracet i během hry. Trpké zkušenosti ukázaly nejednomu – i zkušenému – organizátorovi herních aktivit, že vynechání nebo zkreslení jediného slova v instrukci může způsobit zmatek, rozčarování nebo i zbytečné konflikty mezi dětmi. Pokud se vloží do aktivity s plným nasazením a „nesou kůži na trh“, nechtějí v případě chybné instrukce působit jako „ty hloupé“, které nic nepochopily. Učitel může očekávat v takovém případě skrytý nebo i zjevný hněv obrácený proti jeho osobě. Také základní cíle a užitek ze hry jsou ohroženy. Instrukce má obsahovat: uvedení tématu a účelu hry ● přibližnou dobu jejího trvání ● postupové kroky při jejím provádění ● způsob pozdějšího vyhodnocení ● u aktivit s „výstavkou“ budoucích výsledků upozornění, že výsledky budou zveřejněny ●

18


●

upozornění, že každý má právo svoje výsledky nezveřejnit nebo že není povinen podrobit své výsledky standardnímu zhodnocení

Takovéto zadání poskytne dětem potřebný pocit orientace a bezpečí pro plné nasazení během hraní. Poslední výše uvedený bod instrukce je důležitou základní pojistkou proti tomu, aby spíše než k posílení osobnosti nedošlo u některého dítěte k citovému zranění. Připomínáme, že ve světě dospělých má každý člověk právo na diskrétní přístup druhých k jeho intimním osobním údajům. Tím spíše ho má dítě, které má křehké sebevědomí a není vybaveno tak účinnými vnitřními obrannými mechanizmy jako dospělý!

Zhodnocení aktivit Záměrně zde neužíváme slovo vyhodnocení nebo hodnocení. Slovo zhodnocení nejlépe ukazuje, o co při této činnosti jde: zhodnotit (zhodnotit) znamená učinit hodnotným. Aktivita bez zhodnocení, reflexe toho, co se dělo, co účastníci prožívali a jaký význam to pro ně má, není úplná. Je pouhou zajímavou zábavou. V horším případě zanechává v účastnících pocit nejistoty a zmatku. Zhodnocení má dětem sdělit: co právě dělaly, zkoušely ● co při tom cítily ● co je nové ● co je případně překvapilo ● co z aktivity vyplývá, co si odnášejí ● co lze s jejich novým poznáním dále dělat ●

Za jednotlivými hrami a aktivitami je obvykle několik návodných otázek, které může učitel pokládat dětem v následné diskusi, reflexi. Formulací odpovědí na tyto otázky může dítě dospět k vnitřnímu posunu v oblasti sebepoznání. 19


U některých her předpokládejte, že zanechají v dětech hlubší dojem a že si o nich budou povídat i později. Někdy je proto vhodné a žádoucí, aby výsledky měly děti po nějakou dobu k dispozici na viditelném místě ve třídě. U příslušných aktivit uvádíme proto výslovně doporučení uspořádat výstavku výsledků.

Rizikovost Každá z her nebo aktivit je vedle údaje o počtu a věku hráčů a potřebné herní době opatřena také údajem o rizikovosti. Ten je vyjádřen jednou až pěti hvězdičkami. * **

Aktivita je zábavná, oddechová, bez rizika. Hra vede děti k zamyšlení, které nemusí být vždy příjemné. *** Hra, ve které se pravděpodobně vyskytne konflikt mezi sebepojetím hráče a některými zjištěnými informacemi. Může také dojít k příležitostnému posměchu ze strany některého spoluhráče, nepříjemným nebo vysloveně zlým komentářům. **** Platí totéž, co u ***. Hra navíc vyžaduje zkušenějšího organizátora, který má plnou důvěru hráčů; umí ke hře využít vhodné situace (což rozhodně není vždy ta, která se právě jemu hodí); komunikačně obratně dokáže zvládnout zraňující projevy některého hráče nebo hráčů; ví, jak emočně podpořit dítě, které bylo průběhem nebo výsledkem aktivity negativně zasaženo. Důležitá poznámka pro čtenáře, který faktor rizikovosti v sebepoznávacích aktivitách nevidí jako problém: Počet hvězdiček neoznačuje vždy pravděpodobný průběh hry. Vyjadřuje míru rizika, kterou hra za určitých okolností v sobě skrývá. Nenechte se, prosím, nikdy ukolébat tím, že jste hru několikrát zahráli s hladkým průběhem. Nepříjemné, zraňující momenty se obvykle vyskytují nečekaně. 20


Je dobře si uvědomit, že učitel při hlubším zásahu do intimních pocitů, nejistot, případně strachů dítěte, které jsou mnohdy oslovovány v průběhu hry, zasahuje také do kompetencí jeho rodičů nebo jiných vychovatelů v rodině. Ani dítě z takzvané problémové rodiny není vhodným objektem pro sebelépe míněnou pomoc učitele. Ten, ve snaze pomoci takto psychosociálně oslabenému dítěti, je může doslova devastovat! Přečtěte si, prosím, dva příklady nešťastného použití tak citlivého materiálu, jakým sebepoznávací aktivity ve třídě jsou, v následující kapitolce.

21


6. kapitola

Dva varovné pfiípady

Oba příběhy vycházejí z reálné situace. Z toho důvodu jsme změnili jména a některé okolnosti. Honza Honzovi je čtrnáct a hodně volného času – jako mnoho jeho vrstevníků – tráví u počítače. Samozřejmě hraje hry, ale také se v počítačích vyzná, zná software i hardware. Nedávno jeden počítač postavil pro známého a vyinkasoval tak jednu ze svých prvních slušných odměn za dobře odvedenou práci – vydělal si na kytaru z druhé ruky. Jednou ve škole dělali s třídní učitelkou test, ze kterého mělo vyplynout, kolik času týdně tráví děti různými aktivitami. V testu uvedl, že u počítače stráví asi 20 hodin týdně, což odpovídá pravdě. „Já tomu nerozumím,“ říkal později doma rodičům, „vždyť se s klukama bavíme o hrách a o počítačích, a vím, že jsou u nich taky pečený, vařený.“ Vyprávěl, že když udělali test a napsali jeho výsledky na tabuli, měla k němu třídní přede všemi „proslov“. Má se zamyslet nad hodnotou svého volného času, nad tím, jak ho tráví, že by měl víc číst, věnovat se sportům, mít nějakého smysluplného koníčka… Když jí odpověděl, že počítače jsou jeho koníčkem, posměšně to komentovala. Říkal, že si připadal jako blbec. Když se pak o přestávce ptal ostatních kluků, proč uváděli, že u počítače stráví kolem 5 hodin týdně, řekl mu jeden z nich: „Prosím tě. Znáš Novákovou, tak co blbneš. Napsal jsem tam něco, aby se jí to líbilo. Nechtěl jsem, aby mě v tom pak koupala, navíc přede všemi, jako tebe.“ Honza si vzal z této příhody jednoduché ponaučení: až budou příště dělat něco podobného, jako byl tento test, napíše to, co bude učitelka nejspíše považovat za správné. Nezáleží na tom, jak je to doopravdy. O tom se přece baví s kamarády, mají-li zájem. 22


Asi za týden byla třídní schůzka. Paní učitelka asi dvacet minut věnovala výsledkům tohoto testu, které měla zapsané na velkém archu papíru. Mluvila dlouho o tom, jak je důležité věnovat mimoškolním aktivitám dětí pozornost. O Honzovi mluvila jmenovitě. To je ten, který tráví 20 hodin týdně u počítače, nečte a nesportuje! Pak výsledkový arch se jmény všech dětí a s jejich zápisy poslala po třídě rodičům k nahlédnutí. Na schůzce byla přítomna Honzova matka. Mlčela, chvěla se vztekem a hanbou. Otec rezolutně odmítl na schůzku přijít. A to netušil, že výsledky testu budou zveřejněny přede všemi! Asi by paní učitelce veřejně řekl něco, čeho by pak litoval…

Co by možná řekla paní učitelka: Jsem třídní učitelka dětí, které se potýkají s pubertou. Vím, jak je toto období pro každého složité, a mám pro děti vždy pochopení. Chci jim upřímně pomoci s překonáním problémů dospívání a se získáním „pevnější půdy pod nohama“. S puberťáky to není snadné, to každý ví. Jsou hluční a někdy nesmyslně agresivní. Každý jejich vyučující si stěžuje, že to je nezvladatelná třída, že neposlouchají, že si dělají vtípky z učitelů, že jsou neuctiví. Vím, jak je pro dospívající důležité, aby si s pomocí někoho důvěryhodného vytvořili systém vlastních hodnot. Proto jsem ve třídnické hodině zavedla krátké hry a cvičení, aby se děti poznaly. Nedávno jsme dělali test, kde měl každý z nich napsat, kolik času věnuje různým aktivitám. Hru jsme správně vyhodnotili, každý měl možnost seznámit se pro porovnání i s výsledky svých spolužáků. Aby si uvědomil, jak tráví čas ve srovnání se svými vrstevníky. Extrémní příklady jsem před celou třídou uvedla, protože se domnívám, že si tak budou moci lépe uvědomit, co dělají špatně. Výsledky testu jsem dala k nahlédnutí všem rodičům na třídní schůzce, protože tak měli možnost dozvědět se o tom, jak je na tom jejich dítě ve srovnatelném kolektivu. Mohou tak zajistit případnou nápravu. 23


Komentář: Jaký byl záměr paní učitelky v jejím počínání? Jistěže dobrý. Jaké prostředky použila? Jistěže z jejího pohledu dobré, přímočaré, trochu razantní. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, jak známo. Nastal jiný efekt, než zamýšlela. Navíc o tom neví. Místo reflexe s prostorem pro názory dětí zakončila aktivitu moralizujícím monologem. Podobným způsobem si počínala na schůzce s rodiči. Má teď tři nepřátele: Honzu, jeho matku a otce. Ztratila (aniž to zřejmě ví) důvěru některých rodičů přítomných na třídní schůzce, které napadlo: kdy se může stát totéž mému dítěti?

Marie Marie neměla ráda hru NA VZKAZY, kterou opakovaně zažila ve škole. Šlo v ní o to napsat o komkoliv ve třídě v podstatě cokoliv. Ostatní spolužáci asi měli hru rádi, vždycky, když byla volná hodina a suplující učitel se zeptal, co by chtěli dělat, přišel někdo s návrhem této hry a ostatní nadšeně souhlasili. Marie tuto hru neměla ráda, protože nebyla žádná premiantka, měla problémy se svou rodinou (tatínek hodně pil) a ostatní to věděli. Občas se jí stávalo, že se s někým bezdůvodně pohádala. Chtěla by být oblíbenější, ale moc se jí to nedařilo. Bylo jí smutno, když viděla, jak se spolužáci domlouvají na tom, co budou dělat po škole, měla pocit, že o ní nikdo nestojí a nevěděla si s tím rady. Někdy se poprala i s kluky. Hra spočívala v tom, že si každý vzal list papíru, na který napsal jméno libovolného spolužáka a k němu připsal něco, co mu chtěl říci, jaký je, co udělal špatně, co dobře… Hra neměla žádná pevná pravidla. Pak se lístky s poznámkami nahlas četly. Marie měla pocit, že se o sobě dozvídala samé špatné věci; že by se měla víc kamarádit, že by se neměla hádat, že by se měla víc doma učit, že by neměla zapomínat úkoly. Měla pocit, že o ní nikdo nic neví. Nikdo třeba nevěděl, že se neučí, protože nemá doma svůj pokoj, ani koutek, kde by mohla být sama. Že se večer pravidelně táta s mámou hádají a tak se Marie snaží co nejrychleji usnout, aby to neslyšela. Připadala si osamělá a nepochopená. Učitelé byli 24


vždy jen rádi, že děti dělají něco, co má smysl, a nedělají hluk. Do hry na vzkazy většinou nezasahovali. Marie jim měla za zlé, že se jí nikdy nezastali ani slovem. Představovala si, jak milé a příjemné musí být slyšet o sobě něco dobrého. Záviděla ostatním dětem. Nejspíš mají všechny doma klid, svoje pokoje, sourozence a rodiče, se kterými si povídají. Jednoho dne se třída opět rozhodla hrát na vzkazy. Marie řekla přede všemi, že hrát nechce. Zase slyšet, jaká by měla být, jaká není, co by měla udělat lépe, co by neměla dělat. Všichni ztichli a poslouchali ji. Trochu ji to zaskočilo, ale jak byla v ráži, řekla nahlas i to, že o ní nikdo nic neví. Že nevědí, jak to má doma těžké, a že by se kolikrát nechtěla hádat, ale prostě jí to uletí, protože je už ze všeho unavená. Pak se rozplakala a čekala, až se jí začnou všichni smát. Ale stal se opak. Hru nechtěl pak hrát nikdo. Za Marií přišla o přestávce spolužačka, o které si myslela, že ji nemá ráda. Řekla jí, že si váží toho, jak se dneska ozvala, že to muselo být hodně těžké. Marie byla ohromená a přišlo jí, že poprvé v životě obstála v těžké zkoušce… Její postavení ve třídě se o něco zlepšilo. Trvalo jí však ještě několik let, než se – už jako středoškolská studentka – odvážila navštívit psychologa a s jeho pomocí začít nabírat nové síly. Komentář: Takto nestrukturovaná hra by v naší klasifikaci rizikovosti byla označena čtyřmi hvězdičkami, i pokud by ji učitel skutečně vedl. To znamená: zadal by cíl, smysl hry, přesnou instrukci, průběžně pečoval o pocity dětí a hru by zhodnotil. To se nestalo a na světě je o jedno zranění více…

25

ZÁSOBNÍK HER A AKTIVIT


1 JSEM PROTI! (1, 5) Děti si zde ověří svou schopnost komunikovat v situaci, kdy se svým názorem stojí proti většině členů skupiny. Zjistí, nakolik je pro ně tato situace příjemná nebo nepříjemná, snadná nebo obtížná. Skupina: 12 – 25 Čas: 45 minut Věk: od 10 let Rizikovost: *** Skupina sedí na židlích v kruhu. Potřebujeme hlasovací lístky, jejich počet bude přesně odpovídat počtu dětí. Na většině z nich bude ANO, na 1, 2, 3 lístcích bude NE. Všechny přeložit, aby text nebyl vidět. (Varianta: v sáčku barevné kuličky, většina jedné barvy, 1 – 3 kuličky jiné barvy.) Učitel řekne dětem, že teď se bude „jako“ hlasovat o nějaké důležité věci, která se všech týká. Měl by mít připravené nějaké téma, které děti zaujme. Téma nesmí zasahovat do osobních, rodinných, etických, morálních, náboženských otázek. Příklady témat: 1. Ministerstvo školství připravuje změnu osnov pro základní školy, v níž hodlá matematiku (nebo jakýkoli jiný hlavní předmět) přesunout do nepovinných předmětů, protože se zjistilo, že předmět není pro žáky důležitý. Podmínkou přijetí zákona poslaneckou sněmovnou ale je jednohlasný souhlas všech žáků. 2. Pedagogická rada této školy přišla s návrhem zrušit pro všechny ročníky odpolední vyučování, pokud se na tom shodnou všichni žáci. 3. Máme sponzora, který celé třídě zaplatí týden na horách. 28

Zásobník her a aktivit

Podmínkou ale je, že se musíme jednohlasně dohodnout, že o sponzorský dar požádáme. 4. Ministerstvo školství navrhlo prodloužit letní prázdniny o dva měsíce. Opatření nabude platnosti od letošního roku, pokud se jednohlasně shodneme. Učitel vyzve žáky k hlasování, přičemž děti nebudou vyjadřovat svůj názor, ale postoj daný vylosovaným lístkem. Je to hra na hlasování! Je důležité zdůraznit skupině, že hlasování musí být jednohlasné, jinak výhodu, která z něho plyne, nezíská nikdo. Učitel vyzve žáky, aby se rozdělili do dvou skupin a sedli si proti sobě. Jedna skupina (většinová) zastává názor ANO. Druhá skupina (menšinová) zastává názor NE. V této fázi učitel zahájí řízenou diskusi obou sporných stran tím, že vyzve stranu hájící menšinový názor, aby svůj postoj zdůvodnila. Poté udělí slovo druhé straně a vyzve ji, aby postupně přesvědčila menšinu k tomu, aby se přidala k jejich názoru. Podle věku a schopností skupiny může učitel většinu popichovat proti menšině a naopak menšinu znejišťovat; nebraňte uvolnění emocí, ale dbejte, aby hra nepřekročila svůj rámec. Zhodnocení: Potom rozviňte diskusi o zkušenostech nabytých během cvičení. Hra má pro děti silný náboj a diskusí si utřídí právě prožité zkušenosti. Můžete klást otázky typu: Pro skupinu NE: „Jaký jste měli pocit, když jste přečetli lístek a zjistili, že budete stát proti většině?“ „Jak bylo obtížné stát za svým názorem, když jste byli proti většině?“ „Byli byste raději ve druhé skupině? Proč?“ Pro skupinu ANO: „Jaký jste měli pocit, když jste přečetli lístek a zjistili, že budete ve většinové skupině?“ 29


„Jak jste se cítili při obhajování většinového názoru proti hrstce odpůrců?“ „Kdo z vás měl pocit, že by raději byl v druhé skupině a proč?“ Pro obě skupiny: „Kdy jste se ocitli v podobné situaci a jak jste se cítili?“ „Kde v běžném životě najdete příklady situací, kdy lidé podobně bojují za své názory?“ Učitel zapíše uváděné názory na tabuli a doplní je o postřehy dalších dětí. Sepíše tak vlastně seznam důvodů, pro které se lidé lépe cítí ve většinové pozici.

Úskalí: Nebezpečím této hry je možnost, že příslušníci skupiny NE budou ke své roli přistupovat bez potřebné motivace, dělat si ze hry legraci a podobně. Povzbuzujte je v argumentaci, ale neargumentujte za ně. Pomůcky: Hlasovací lístky nebo kuličky. Zdroj: Rosemarie Portmannová, Hry pro posílení psychické odolnosti, Portál s.r.o., 1990

30


2 NECHCI TO UDùLAT! (1, 2, 5) Tato aktivita nebo spíše asertivní cvičení má zprostředkovat prožitek, kdy dítě odolává požadavku rovnocenného partnera. Má zprostředkovat zkušenost, že lze odolat, ubránit „své území“. V každodenní komunikaci to znamená větší pocit sebejistoty a bezpečí. Dalším významem (pro stranu, která vznáší požadavek) je uvědomění si osobního práva o něco požádat a trvat na tom. Není tak důležité, zda bude žádost úspěšná, důležité je právo požádat. Skupina: 6 – 10 Čas: 45 minut Věk: od 12 let Rizikovost: ** Skupinu dětí rozdělíme na náhodné dvojice. Jeden ze dvojice bude činit nátlak na druhého, který bude odolávat. Nátlaková témata napište na tabuli, aby si ti, kdo budou nátlak činit, mohli vybrat. Všechny dvojice mohou mluvit současně. Ve hře nejde o to, aby děti viděly ostatní, jak jednají, ale o prožitek jejich vlastní schopnosti odolávat nebo vznášet požadavek. Děti ve dvojicích si samy zvolí, kdo bude činit nátlak a kdo bude odolávat. Ve druhém kole se role vystřídají. Pro dialogy platí pravidlo, že se nesmí používat vulgární slova a tělesný kontakt. Úkolem toho, kdo činí nátlak, je přesvědčit odolávajícího, aby na jeho požadavky přistoupil. Není bezpodmínečně dáno, že odolávající musí za každou cenu odolat. Může svůj názor změnit, když ho druhý přesvědčí. Měl by však se svým odporem vytrvat co nejdéle. Hru můžeme uvést například takto: „Někdy člověk dělá věci jen proto, že je mu obtížné odolávat nátlaku okolí. Někdy je jednodušší udělat takovou věc rychle i proti své vůli, než dlouho vysvětlovat a třeba se i hádat. 31


Vždycky to ale nemusí být dobře. Když často ustupujeme, dáváme okolí podněty k tomu, aby nás nutilo do věcí, které nechce nikdo dělat. (Nejde nám teď o situace, ve kterých někomu chceme vyjít vstříc, a tak uděláme i obtížnou nebo nelibou věc.) Budeme řešit situace, kdy opravdu něco udělat nechceme a máme pro to své důvody. Ale zároveň víme, že budeme čelit nátlaku. Partner bude usilovat o to, abychom ze svého stanoviska ustoupili a nelibou věc udělali.“ Příklady témat: - Dej mi svou svačinu. - Půjč mi 200 korun. - Postarej se týden o mého křečka, rybičky… - Potřebuji, abys ke mně dnes přesně v sedm přišel. - Umyj za mě tabuli. - Dej mi svůj lístek na oběd. - Pojď se mnou do kina na film … - Pomoz mi vymyslet slohovou práci. Jakými technikami odolávat? Prosté odmítání: „Ne, to nechci, neudělám.“ Odmítání s empatií: „Chápu tě, ale neudělám to.“ „Vím, co chceš, rozumím ti, ale neudělám to.“ „Je to pro tebe asi těžké, ale já ti nepomohu.“ Kompromis: „Neudělám to teď, ale zítra ano.“ „Tolik ti nedám, ale polovinu ano.“ Přeskakující gramofonová deska: stále dokola opakujeme své „ne“ střídáním výše uvedených technik. Zhodnocení: Každá nebo vybraná dvojice na krátkou dobu vystoupí přede všemi, popíše téma svého sporu a průběh jednání. 32


Otázky: „Jaké to bylo vyvíjet nátlak?“ „Jaké to bylo odolávat nátlaku?“ „Měl jsi chuť změnit názor?“ „Přesvědčil tě nakonec partner? Jak to dokázal?“ „Odolal jsi jeho tlaku?“ „Jak jsi to udělal?“ „Získal jsi oponenta na svou stranu?“ Úskalí: V případě, že některé dítě bude v odolávání výrazně neúspěšné, může mu pomoci, když zařadíme na závěr diskusi o komunikačně přijatelných způsobech odmítání nepříjemných požadavků. Pomůcky: Žádné.

33


3 POMOZ MI (1, 2) Tato hra má ukázat, že zcela běžně mají lidé problémy, se kterými si nevědí rady a obvykle se stydí požádat o pomoc. Hra je strukturována tak, že děti mají možnost požádat o pomoc ve svých reálných problémech a dostane se jim účinné pomoci. Ukazuje, že v každodenním životě neexistují problémy malé a jiné již dost „velké“ na to, abychom měli právo požádat druhé o pomoc. Děti se zamyslí nad tím, jak jsou běžně zvyklé využívat pomoci druhých lidí. Skupina: 5 - 10 Čas: 45 minut Věk: od 12 let Rizikovost: ** Tuto aktivitu začněte diskusí s dětmi. Je přínosné, když otázky a stručné odpovědi budete psát na tabuli nebo na flipchart, aby je děti měly před očima. Můžete používat otázek typu: „Proč je někdy těžké požádat o pomoc?“ „Proč lidé pomáhají jiným lidem?“ „Co je k tomu vede?“ „Jak se cítí člověk, který pomáhá?“ „Jak se cítí člověk, který pomoc potřebuje?“ „Jak je to s krátkodobou a jak s dlouhodobou pomocí? Uveďte příklady.“ Veďte děti k tomu, aby uvedly příklady ze svého života. Kdy samy někomu pomohly? Jaké měly pocity? Kdy jim někdo pomohl? Jaké měly pocity? Nyní každý anonymně napíše na papír žádost o pomoc pro sebe s nějakou reálnou věcí. S čím potřebuje teď pomoci. Můžete stanovit začátky vět, aby byl úkol snadnější. 34


Například: Potřeboval bych teď pomoci s … (matematikou, kamarádem, rodinou), protože … Popsané lístky děti přeloží, vyberte je do koše. Jedno z dětí z koše vybere vždy jeden lístek a přečte text nahlas. Aktivujte krátkou debatu nad konkrétní žádostí a položte otázky: „Kdo by mohl pisateli přispět radou nebo činem v tomto problému?“ „Co by mohl pisatel sám udělat, aby to měl jednodušší?“ „Koho by mohl požádat o pomoc?“ U každé žádosti o pomoc se můžou přihlásit ti, kteří by takovou pomoc mohli a chtěli nabídnout – nevědí komu, ale mohli a chtěli by. Pisatel žádosti o pomoc se sám rozhodne, jestli nabízenou pomoc přijme tím, že se přihlásí jako autor žádosti. Tím je smlouva o pomoci uzavřena. Kdyby bylo víc pomáhajících, pisatel si sám vybere, od koho pomoc přijme. Když se pisatel žádosti nepřihlásí, je to v pořádku. V debatě slyšel, jaké má možnosti, jak by jeho situaci řešili ostatní. Je na jeho vůli, zda bude chtít přijmout konkrétní pomoc, nebo zda si to nechá pro sebe. Třeba o pomoc požádá později. Na závěr je důležité, aby si všichni poděkovali za vyslechnutí žádostí o pomoc, za možnosti pomoci a za reálné nabídky pomoci. Zhodnocení: Na závěr této aktivity položíme například otázky: „Co jste si uvědomili během tématu, kterým jsme se před chvílí zabývali?“ „Co nového vám to řeklo o schopnosti požádat o pomoc?“ „Co nového vám to řeklo o schopnosti pomoc přijmout?“ „Co nového vám to řeklo o schopnosti pomoc nabídnout?“ „Co si myslíte o tzv. pomáhajících profesích (povolání, která jsou postavena převážně na pomoci druhým lidem: lékař, sociální pracovník, psycholog, učitel, vychovatel, pečovatel o zdravot35


ně postižené, zdravotní sestra, pracovníci domova důchodců atd.)?“ „Co je na těchto povoláních uspokojující a co je na nich obtížné?“ Úskalí: Může se stát, že nikdo z dětí nebude ochoten nechat si od druhých pomoci. Avšak debatou nad jeho anonymním problémem mu ostatní vlastně pomůžou také. Dalším úskalím může být situace, kdy žádost o pomoc na lístku bude velmi nejasně formulovaná a přitom se k ní nikdo nebude hlásit. Lze to řešit příklady nebo vymyšlenými krátkými příběhy, pokud téma bude dostatečně zajímavé pro zamyšlení ostatních. Pomůcky: Listy papíru, psací potřeby.

36


4 UâENÍ (1, 3, 4) Tato aktivita dětem pomůže odhalit příčiny, které jim zabraňují vykonávat náročné nebo rozsáhlé úkoly. Skupina: 10 - 30 Čas: 45 minut Věk: od 10 Riziko: ** Řekněte dětem, že příští hodinu se bude psát písemka a zadejte, z jaké bude látky. Oznamte, že písemka bude podrobná, že budete klást zřetel na podrobné znalosti probírané látky. Příští hodinu dejte dětem obtížnější, ne úplně snadný test, který ale nezabere dlouhou dobu: pětiaž desetiminutovku. Test od dětí vyberte. Oznamte dětem, že tato písemka byla pouze hra, že se nebude hodnotit buď vůbec, nebo – když se někomu povedla úplně bez chyby – malou jedničkou. Těm, kterým se práce podařila, které se připravovaly, se musí práce zhodnotit. Rozviňte s dětmi debatu o tom, jak se na písemku připravovaly. Pak zadejte dětem, aby se zamyslely nad tím, jaké měly překážky v přípravě na test. Ti, kteří se připravili na tuto písemku výborně, ať přemýšlí o podobné situaci, kdy se jim příprava příliš nepovedla – každý má tuto zkušenost. Děti písemně své zamyšlení shrnou do strukturovaného formuláře, který dětem rozdáte (vzor je v příloze): Zatímco budou děti psát, přepište formulář pro vyhodnocení na tabuli nebo na flipchart nebo jej mějte připravený na formátu minimálně A2. Pak vyzvěte děti, aby se hlásily podle jednotlivých bodů, jestli 37


konkrétní možnost označily jako pro ně správnou, odpovídající a zaznamenávejte to na tabuli nebo flipchart pouze počtem. Na závěr vyzvěte děti, aby poradily ostatním, co se s nedostatkem při přípravě dá dělat, jak takové situace můžou řešit. Klaďte dětem otázky typu: „Co byste poradili těm, kteří uvedli, že se nemohli učit kvůli hluku z vedlejší místnosti?“ „Co byste poradili těm, kteří říkají, že látce neporozuměli?“ „Co byste poradili těm, kteří uvedli, že zapomněli sešit u kamaráda?“ atd.

Zhodnocení: Písemná práce (nějaký náročný úkol) pro nás často představuje zátěž. Z různých důvodů pak nejsme schopni se na daný úkol připravit v potřebném čase, rozsahu nebo kvalitě. Nejčastější projevy bývají: - Když se nám nechce něco udělat, vymýšlíme si řadu tak zvaně důležitých důvodů, proč to neudělat. Místo přípravy na písemku jsme schopni uklidit celý byt. - Do aktivity, která před námi stojí jako cíl, nevěnujeme sto procent svých sil, necháme se odvádět podružnými úkoly, myšlenkami apod. Plánujeme, kam pojedeme na víkend, začteme se do knihy, která nám náhodně padla do oka, zavoláme kamarádovi a vedeme dlouhý telefonický hovor. - Úkol vnímáme jako příliš obtížný, nezvládnutelný, nepřekonatelný – „velký“. Nevidíme v něm několik postupných dílčích kroků, které samy o sobě jsou zvládnutelné. Čeká nás písemka z nějakého konverzačního jazykového tématu. K němu je potřeba osvojit si všechna slovíčka, gramatické jevy, téma si napsat napřed v češtině, najít knížku, která by nám pomohla apod. 38


Tyto a další důvody je třeba najít společně s dětmi a zobecnit je. Tato aktivita může pomoci dětem v situacích, kdy před nimi stojí obtížný úkol. Na základě diskuse vedené k této aktivitě poznají několik základních mechanismů, které ohrožují jejich soustředění, odhodlání, plné nasazení. Jsou to vlastně jakési „obranné manévry“ v jejich nitru. Úskalí: Děti mohou být rezervované v poskytování informací o sobě v případě, že by se obávaly, že učitel později tyto informace použije v jejich neprospěch (například že je sdělí rodičům). Je třeba zaručit jim diskrétnost před začátkem hry.

39


Příloha: Formulář pro děti: PŘEKÁŽKA BYLA VE MNĚ SAMÉM nechtělo se mi nebaví mě to dal jsem přednost něčemu jinému jsem dyslektik jsem hloupý nerad se nutím nechal jsem to osudu jiný důvod (NAPIŠ):

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

NE NE NE NE NE NE NE

PŘEKÁŽKA BYLA V MÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ nemohl jsem se soustředit (hluk, horko, zima …) ANO NE neměl jsem pomůcky pro přípravu (propiska, papír, sešit, učebnice…) ANO NE neměl jsem k dispozici svůj prostor (stůl, židle, pokoj …) ANO NE jiný důvod (NAPIŠ):

PŘEKÁŽKA BYLA V UČEBNÍ LÁTCE je to moc těžké probíráme to už moc dlouho moc jsme to neprobírali nestihl jsem si udělat čitelné poznámky nerozumím tomu jiný důvod (NAPIŠ):

ANO ANO ANO ANO ANO

BYLA PŘEKÁŽKA JEŠTĚ V NĚČEM JINÉM? (NAPIŠ)

40

NE NE NE NE NE


5 LÍBÍ SE MI NA TOBù (2, 3, 5) Typická aktivita, kde se děti dovídají informace o sobě od druhých. Přijetí a předání pochvaly, uznání, poklony. Posilující, motivující hra, která „dělá člověku dobře“. Skupina: 6 - 12 Čas: 45 minut Věk: od 12 Riziko: ** Děti si navzájem mají sdělit, jak si druhého váží a proč, v čem by se mu chtěly podobat, co je na něm krásného, dobrého, poctivého atd. VARIANTA 1 – ŘEČENÁ PŘÍMO Všichni sedí v kruhu, jeden si vždy vezme slovo a mluví o libovolném kamarádovi. Mluví přímo k němu a dívá se na něho. Je to přímé, opravdové a silné. Ale může se stát, že se na všechny nedostane a budou se v duchu ptát, proč to tak je, budou si přičítat neoblíbenost. Je to možno řešit opakováním hry vždy po nějakém společném zážitku celé skupiny (po výletu, po vítězství ve sportu nebo v jiné aktivitě). K přímému promluvení k adresátovi pochvaly bude potřeba více odvahy – je to veřejné vystoupení! Adresát pochvaly přijímá bez poznámek, omluv nebo vysvětlování. Dále můžeme zavést pravidlo, že každá pochvala začíná formulí: „Líbí se mi na tobě…“. Za každou pochvalu adresát poděkuje. Modifikací běžného vyjádření děkuji nebo díky může být použití předem dohodnuté žertovné formulace, například: „Díky, králíčku milý,“ nebo „Ó, díky, veličenstvo.“ Podobná formulace pomůže zmenšit rozpaky. 41


VARIANTA 2 – PSANÁ ANONYMNĚ KOMUKOLI Každý si zvolí někoho, komu chce napsat pochvalu. Napíše ji anonymně. Pak se pochvaly čtou nahlas. Pisatel se může přihlásit, a nemusí. Stejně jako v přímo řečené pochvale, i tady se může stát, že někdo pochvalu neuslyší. Může se to obejít tím, že se předem řekne: „Teď si přečteme sedm lístků s pochvalami, které náhodně vylosujeme.“ A hrát hru opakovaně. VARIANTA 3 – PSANÁ ANONYMNĚ KONKRÉTNÍMU ADRESÁTOVI Každý si vylosuje ze sáčku jméno svého spolužáka a o něm napíše pochvalu. Je možno pak číst pochvaly všechny, protože každé dítě bude mít jeden příspěvek. Po každém přečtení může následovat krátká debata o dalších kladech adresáta, kde debatují všichni. Všichni se soustředí na adresáta, o kterém právě jde řeč a budou je napadat další pochvaly. Zhodnocení: Hlavní zhodnocení této aktivity je v přímém prožitku kladného sdělení. Rozviňte s dětmi diskusi na téma pochvaly, komplimentu a podpory. Ptejte se dětí zejména na tyto otázky: „Jaké to je říkat pochvalu, slova uznání?“ „Jaké to je pochvalu a slova uznání přijímat?“ „Proč je to obvykle obtížné?“ „Jaká je hranice mezi oprávněnou hrdostí na vlastní schopnosti a pýchou?“ „Je důležité říkat lidem pochvaly?“ „Je důležité ocenit něčí přínos pochvalnými slovy? Proč?“ „Kdo vás nejvíc chválí?“ „O kom si myslíte, že by vás chválit mohl, ale nedělá to?“ „Přijali jste někdy pochvalu, která byla ve skutečnosti určena někomu jinému a vám byla řečena omylem? Jak jste se zachovali?“ „Proč se na pochvalu odpovídá poděkováním?“ (pozn. – protože pochvala je dárek navíc)

42


Úskalí: Hra může ztroskotat na špatné atmosféře ve skupině. Oceňující výroky mohou být spíše posměšné než pochvalné. Znamenalo by to znehodnocení hry. Pomůcky: Varianta 1: žádné Varianta 2, 3: psací potřeby, listy papíru.

43


6 MÍSTO VEDLE Mù JE VOLNÉ (2, 3, 4, 7) Hra je vhodná pro sebepoznání v oblasti vlastností a hodnot, pro které je dítě druhými ceněno. Skupina: 6 – 15 Čas: 10 – 20 min podle okolností Věk: od 10 Rizikovost: ** Děti s učitelem se posadí do kruhu na židle (nebo v přírodě na zem). Učitel nechá jednu židli (místo) po své pravé ruce volnou. Aktivita vlastně spočívá v intenzívní výměně oceňujících výroků. Zahajuje učitel větou: „Místo vedle mě je volné pro Marušku, protože umí rozdávat dobrou náladu.“ Maruška si sedne na volné místo vedle učitele. Tím se uvolní její vlastní židle. Hráč, který má tuto židli po pravé ruce, opět začíná: „Místo vedle mě je volné pro …, protože ….“ Takových výměn může proběhnout řada, do doby, než hra začne ztrácet napětí, tj. hráčům se již nedaří formulovat pozvání na místo vedle sebe, časové prodlevy jsou příliš dlouhé. Záleží na citu učitele pro skupinovou dynamiku. Je třeba odlišit prázdné bezradné ticho od ticha tvořivého, kdy mohou padnout nejcennější pozvání (ocenění). Za mimořádných okolností lze tuto hru hrát s kolektivem celé třídy. Učitel by pak měl dbát na plynulé tempo. Hra je vhodná k ukončování různých akcí nebo časových období (školní výlet, konec pololetí). Zhodnocení: Neprovádí se, hra je založena čistě na prožitku. Děti získávají informace o tom, jak jsou vnímány druhými. Nebo se učitel může na závěr zeptat: 44


„Kdo byl překvapen nějakým pozváním?“ „Co tě na tom překvapilo?“ „Jak se to lišilo od tvého pohledu?“ Úskalí: Učitel může někdy očekávat hlubokomyslné komplimenty, zatímco děti budou z určitých rozpaků používat banální důvody pro pozvání. Měl by se zdržet kritických poznámek a působit pouze příkladem vlastních komplimentů. Pomůcky: Žádné.

45


7 TO JSME MY I. (2)

Tato aktivita obrací děti k tématu vlastního začlenění do třídního kolektivu. Ukazuje, jak se kdo cítí v rámci skupiny, eventuálně jak chce být vnímán. Vedlejším efektem je atraktivní výtvarné vyjádření třídního kolektivu. Skupina: 10 - 30 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: *** Děti společně vytvoří obraz celé skupiny tak, aby v něm byl každý jednotlivec zakreslený (umístěný) tak, jak mu to vyhovuje, jak se cítí sám umístěný v kolektivu. Na podlahu položte velký kus balicího papíru nebo čtvrtky (asi 1 x 3 metry). Každý dostane průhlednou folii formátu A3, papír formátu A3, tužku, gumu a lihovou fixu. Nejprve na papír nakreslí sám sebe tak, abys využil celý prostor. Když je postava dobrá (má osobní detaily jako třeba brýle, piha na nose), překreslí ji lihovou fixou na průhlednou folii a vystřihne. S vystřiženou postavou sama sebe všichni přejdou k velké papírové ploše a položí svou postavu tam, kde se jim to líbí, na místo, o němž cítí, že jim sedí. Je možno nepokládat postavy současně (zmatek), ale prostě až ji každý dokončí, přijde ji položit. Postavy na papírové ploše se můžou překrývat a můžou být umístěny v jakékoliv poloze (vzhůru nohama, naležato, nastojato, šikmo). Vytvoří se obraz celé skupiny, který je vhodné umístit na význačné místo ve třídě jako obraz. V průběhu pokládání se stane, že papírová plocha bude již skoro zaplněna a poslední pokládající budou mít nutně pocit, že se nemůžou umístit v souladu se zadáním hry, tedy kam by chtěli, ale pouze tam, kde na ně zbývá místo. Je možno po46


nechat dětem zpočátku „volnou ruku“ a nechat aktivitu běžet podle svého. Situace by však neměla překročit hlasitější aktivní debatu. Výsledkem by měl být obraz všech dětí ve třídě. Postavy se pak nalepí na papír. Obraz se vystaví. Zhodnocení: Zeptáme se dětí „Kdo je spokojen se svým umístěním v obraze?“ „Kdo není spokojen se svým umístěním v obraze?“ „Kde bys raději byl?“ „Podobá se to nějak (jak se to podobá) tomu, jak se cítíš ve třídě?“ Úskalí: Aktivita může být citlivá pro ty, kteří se necítí příliš v jádru kolektivu, pro ty, kteří se podceňují a myslí si, že je ostatní nepřijímají. Je lepší, zůstane-li jejich umístění postavy nekomentováno. Pomůcky: Velký kus (role) balicího papírku nebo čtvrtky, kusy průhledné tuhé folie formátu A3 pro všechny, čtvrtky A3 pro všechny, obyčejné tužky, gumy, lihové fixy jedné barvy (černé), lepidlo, se kterým je možno přilepit průhlednou folii na čtvrtku.

47


8 TO JSME MY II. (2, 8, 9) Prožitková aktivita stmelující skupinu nebo třídní kolektiv. Ve variantě, kdy se navzájem obkreslují příslušníci opačného pohlaví, přináší nenásilnou možnost vzájemného kontaktu. Skupina: 10 - 30 Čas: 45 min Věk: od 13 Rizikovost: *** Děti vytvoří společný obraz jejich skupiny tím, že na velký kus papíru obkreslí své postavy. Na podlahu položte velký kus balicího papíru nebo čtvrtky. Každý bude mít za úkol obkreslit spolužákovo ležící tělo v jakékoliv poloze na papír. Obkreslovaný pak do svého obrysu napíše své jméno jakkoliv velkým písmem. Obkreslování se děje silnou černou fixou (pozor na oblečení). Postavy se můžou překrývat a můžou být jakkoliv umístěny (vzhůru nohama, šikmo, nastojato, naležato). Podmínkou může být, že jediné, co se nesmí překrývat, jsou podpisy. Při hře jde o uvědomění si svého těla a prostoru, který vyplňuje. Uvědomit si soulad jeho umístění na kreslící ploše se skutečností. Výsledkem je velký obraz celé třídy – lze jej vystavit ve třídě, na chodbě. Podle uvážení můžete zadat podmínku, aby hochy obkreslovaly dívky a naopak. Zhodnocení: Je zřejmé, že při hře nebudou moci pracovat všichni najednou, protože se všichni nevejdou k papíru na zemi. Děti si musí mezi sebou najít někoho, komu svěří intimní úkol obkreslení jejich těla. Jak se papír bude zaplňovat, bude docházet k řešení, kam umístit další 48


postavy. Ve chvíli, kdy bude dílo hotovo, podněcujte děti k debatě nad ním. Nakonec se zeptejte dětí na to, jak prožívaly jednotlivé fáze vytváření obrazu, jak se cítily. Smyslem hry je nabídnout dětem neobvyklý zážitek, případně možnost uvědomit si svoji pozici v kolektivu. Pro zhodnocení a snahu interpretovat průběh aktivity zde platí zásada, že méně znamená více. Úskalí: Při variantě, kdy děti obkreslují příslušníky opačného pohlaví, se nevyhnete zvláště u některých dětí určitému studu, rozpakům. Význam aktivity spočívá převážně v prožitku. Pomůcky: Velká role balicího papíru nebo čtvrtky (asi 2 x 6 m podle počtu dětí), černé fixy se silným hrotem.

49


9 V âEM JSME DOB¤Í (2, 3, 7) Každé dítě zde zjistí, že se svými dobrými vlastnostmi je součástí širšího celku. Má možnost na společném papíře porovnat své vlastnosti s vlastnostmi, které uvedli ostatní. Zjistit, v čem je mezi ostatními jedinečné a ve kterých vlastnostech se s někým shoduje. Děti jsou touto aktivitou vedeny k pojmenování osobních předností. Skupina: 10 - 30 Čas: 90 minut Věk: od 8 Rizikovost: * Čtvrtku (min. A1, možno i větší podle velikosti skupiny) rozstříhejte na různé, nepravidelné, přibližně stejně velké díly (asi 15 x 15 cm), z nichž každé dítě dostane po jednom. Každý vybarví celou plochu svého dílu vodovými barvami podle vlastní volby tak, aby se mu líbil. Po zaschnutí barev každý napíše na svůj kus papíru, v čem je dobrý, v čem vyniká, co jsou jeho silné stránky, na co má talent atp. Nakonec všechny díly zase sestavte do původního formátu, nalepte na podklad a vystavte ve třídě. Zhodnocení: Jedním z největších přínosů této aktivity je možnost trvalého umístění společného díla ve třídě. U dětí může podporovat pocit vlastní hodnoty, případně nezastupitelnosti. Z vystavené skládačky je také patrné, že třída jako celek se může opírat o různé silné stránky jednotlivců. Úskalí: Je možné, že některé děti budou hru zlehčovat a psát o sobě banality nebo něco, čím by na sebe upoutaly pozornost. 50


Pomůcky: Dvě velké čtvrtky (min A1), potřeby pro výtvarnou výchovu, lepidlo nejlépe tekuté se štětcem k nanášení. Námět: Portmannová, R.: Hry pro posílení psychické odolnosti, Portál s.r.o., 1990

51


10 ABECEDA (3, 4) Kratší aktivita umožňující dětem sebeprezentaci před ostatními a ujasnění kladných osobních vlastností, případně jejich potvrzení od druhých. Skupina: 10 - 30 Čas: 30 minut Věk: od 12 Rizikovost: *** Každý napíše své jméno tiskacími písmeny pod sebe a ke každému písmenu pak napíše nějakou svoji kladnou vlastnost, dovednost nebo výjimečnost… J I T K A

jednající rychle inteligentní tvořivá kamarádská atraktivní

Další možností je, aby každý napsal například na nejméně 10 písmen abecedy něco dobrého o sobě. A B C D

aktivní bohatý na nápady, co dělat cílevědomý důkladný

Další možností je, aby každý napsal to, o čem si myslí, že by měl zlepšit: A 52

asertivita – někdy mě někdo vyhodí z kola ven


B C D

být víc vyrovnaný cítit se lépe mezi lidmi důkladněji promýšlet, co říkám

Jinou možností je psát slova nebo výrazy vyjadřující to, jak chci být druhými viděn, za jakého chci být považován. A E I O U

atraktivní energický inspirativní, plný nápadů oblíbený mezi kamarády upřímný

Zhodnocení: V nejjednodušší variantě aktivitu nijak nevyhodnocujeme. Pro děti má pouze posilující, sebepotvrzující význam. Zformulují si a vyjádří něco pozitivního o sobě. Aktivitu lze také vyhodnotit nestrukturovaně. Děti si v malých skupinkách ukáží své papíry, případně si vymění své dojmy o výrazech, které použil spolužák. Strukturovaná varianta vyhodnocení: Děti se k sobě posadí ve trojicích. Učitel může vydat pokyn, aby v každé skupince byla zastoupena obě pohlaví. Každý si přečte výsledky svých dvou sousedů. Ke každé položce napíše jeden až čtyři body podle toho, jak s daným sebehodnocením spolužáka souhlasí (4 = úplný souhlas). Učitel dá dětem na závěr pokyn, aby si srovnaly hodnocení své s hodnocením spolužáků ze své trojice. Je vhodné, aby učitel, který pochopitelně nemá přehled o tom, jak proběhla hodnocení v jednotlivých skupinkách, řekl třídě něco v tomto smyslu: „Výsledky, které vás překvapily, nemusíte považovat za svůj omyl. Může to být informace o tom, že vlastnost, kterou jste uvedli, není navenek vidět v takové míře, jak jste si dosud mysleli.“ Tím lze snížit míru případného rozčarování dětí, které se nehodnotily příliš realisticky. 53


Úskalí: Nelze se vyhnout tomu, aby některé děti tuto aktivitu nezlehčovaly. Některé děti se mohou cítit roztrpčeny, zklamány nebo dokonce zraněny tím, že je spolužáci vidí jinak, než ony samy sebe. Pro ně je vhodné, aby učitel pronesl podobnou větu, jaká je uvedena výše v uvozovkách. Existuje také riziko, že si některé děti pomocí této aktivity vyřídí mezi sebou dřívější účty. Tomu zabráníme tím, že sami rozdělíme děti do trojic, které budou vztahově bez tohoto rizika. Pomůcky: Listy papíru, psací potřeby.

54


11 CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL (3, 4) Hra, která umožňuje dětem formulovat vlastní sebepojetí pomocí podnětových slov. Dává prostor každému dítěti pro to, aby před ostatními prezentoval svůj pohled na sebe sama. Na učitele klade zvýšené nároky. Skupina: 6 - 12 Čas: 45 minut Věk: od 10 Rizikovost: **** Napíšeme na tabuli vzor otázky: Co bych byl, kdybych byl…? Pod tuto větu napíšeme seznam podnětových slov, ke kterým se budou jako osoby přirovnávat. (Příklad osvědčeného seznamu viz níže.) Děti se mají za úkol v každé větě přirovnat k nějakému podnětovému slovu podle toho, jak cítí, že by se mu mohly podobat. Dětem zadáme hru například touto instrukcí: „Vaším úkolem je představit si, že byste byli tím, co je napsáno na tabuli. Vyberte si to, co vás nejvíce vystihuje. Můžete odpovědět jedním slovem nebo i o něco podrobněji. Můžete například říci, že jako zvíře byste byli pes nebo lovecký pes nebo dokonce divoký pes dingo. Na svůj list se nepodepisujte, později budeme hádat, čí je který list.“ Příklady podnětových slov a odpovědí na ně: Co bych byl, kdybych byl KVĚTINA? Byl bych luční zvonek. Byla bych slunečnice. Byl bych tulipán. Byl bych bodlák. Co bych byl, kdybych byl ZVÍŘE? Byl bych věrný, domácí pes. Byla bych mazlivá kočka. Byl bych tygr v džungli. Co bych byl, kdybych byl VODNÍ ZDROJ? 55


Byl bych pramen čisté vody. Byla bych přehradní nádrž. Byl bych oceán. Byl bych horský potok. Byla bych široká řeka. Co bych byl, kdybych byl ČÁST KRAJINY? Byl bych horský masiv. Byla bych rozlehlá rozkvetlá louka. Byl bych kopec v Krkonoších. Byla bych horské sedlo v Himalájích. Byl bych hluboký les. Osvědčená podnětová slova: … květina … zvíře … hudební nástroj … nábytek … vodní zdroj … kniha … nádoba … část krajiny pro starší děti možno ještě: … stavba … typ hudby … pohádka … dopravní prostředek … jídlo … část oděvu aj. Učitel vybere hodnocení, která každý napsal sám o sobě a dá je do klobouku. Pak vždy učitel nebo vybrané dítě vytáhne jeden list z klobouku, přečte ho a ostatní hádají, kdo by mohl být jeho pisatelem. Když děti autora neuhádnou, učitel ho vyzve, aby se přihlásil. Děti pak mohou autorovi klást otázky, proč se v jednotlivých položkách, které je zaujaly, vidí právě takto. Následně mohou číst ze svých listů z druhého kroku hry, jak přirovnaly pisatele ony. Zhodnocení: Každé podnětové slovo, ke kterému se děti přirovnají, ukazuje 56


projektivně na to, jak hodnotí samy sebe, jak se prožívají, jak se vidí. Tento svůj pohled obvykle do odpovědi promítají. Úskalí: Na učitele hra klade zvýšené nároky na schopnost ochránit sebepojetí každého dítěte před případným negativním zásahem od ostatních. Učitel by v průběhu celé této hry neměl zasahovat vlastními přirovnáními. Hru pouze organizuje, není jejím účastníkem! Pro každé dítě může být nepříjemné, pokud někdo ze spoluhráčů komentuje jeho přirovnání negativním, snižujícím způsobem anebo způsobem, který výrazně odporuje pisatelovu sebehodnocení. Pokud se to stane, učitel může zdůraznit, že negativní přirovnání je vyjádřením názoru jeho autora, ale nemusí odpovídat pravdě. Svým postojem nedá nijak najevo, jestli se mu negativní hodnocení zdá výstižné nebo nikoliv. V citlivých případech, které by se mohly některého dítěte dotknout, může dát mírně najevo i nesouhlas. Je třeba si uvědomit, že jakékoliv negativní hodnocení vyslovené před celou skupinou může být pro dítě velmi zraňující. Proto je dobře, aby z této hry neodcházelo s negativním hodnocením, které někdo ze spoluhráčů vyslovil na jeho adresu. Dítě může mít dojem, že negativní hodnocení jednoho člena skupiny je také hodnocením všech ostatních. Příklady podpůrných vět, které v takovém případě může učitel použít: „To byl názor Honzy, který mě samotného překvapil.“ „Takhle to vidí Honza, ale nemusí to vůbec být pravda.“ „To se mi moc nezdá.“ Pomůcky: Listy papíru, psací potřeby.

57


12 DÁRKY (2, 3, 4) Prožitek pozitivního ohlasu na vlastní osobnost. Prožitek z možnosti vyjádřit kamarádovi kladný vztah. Prožitek z toho, že lze říct lidem kolem nás něco milého, co jim způsobí radost a dobrý pocit. Je oceňován vtip a originální nápady. Skupina: 10 - 30 Čas: 10 – 30 min Věk: od 10 Rizikovost: ** Děti si mají navzájem říci pozitivní sdělení o tom, jak jsou vnímány okolím. Sdělení se provádí prostřednictvím média, kterým jsou imaginární dárky. Aby se děti rozhýbaly, může učitel věnovat nějaké dárky jako první. Zapojte do hry fantazii a vtip. Děti si můžou psát poznámky, když budou chtít. Nejvtipnější dárky a jejich zdůvodnění můžete napsat na tabuli. Můžete tuto hru využít i ve výtvarné výchově. Děti zde mohou dárky napsat a nakreslit, namalovat. Můžete si jimi vyzdobit třídu, prohloubíte tím účinek hry. Jako dárky se mohou dávat i domy, krajiny, kameny, nádoby, rostliny atd. Hru lze hrát i anonymně, děti mohou své dárky napsat na papír, vložit do koše. Pak se nahlas dárky přečtou. Zhodnocení: Tato hra nemá žádné zvláštní vyhodnocení. Hlavními zážitky ze hry jsou smích, pozitivní zpětná vazba a uvědomění si kladů, které každý má. Úskalí: Nic nebrání tomu, aby se hry účastnil i učitel, vyhněte se však potřebě sdělit dítěti něco o jeho rozvoji, soustřeďte se jen na přátelská sdělení. Při hře je dětem potřeba zdůraznit, že vyjadřujeme 58


kladné, pozitivní, přátelské pocity. Přesto se může stát, že někdo vystoupí s posměšnou, ztrapňující nebo urážlivou formulací. Snažte se přátelskou formou zabránit rozvoji urážlivých nebo posměšných narážek a neztratit přátelskou atmosféru. Pomůcky: Podle varianty hry. Převzato z knihy: Belz,H.; Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Portál s.r.o., 2001

59


13 HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ (3, 4, 7) Aktivita umožňuje hodnotit vlastnosti každého účastníka na stupnici, která obsahuje vždy dvě významově protichůdné kvality hodnocené osoby. Skupina: 10 - 30 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: *** Aktivita začíná tím, že skupina společně vybere soubor vlastností, potřebných pro určitou schopnost, dovednost (např. vůdce skupiny, týmový hráč, student vysoké školy, řemeslník, rodič, partner, …) nebo prostě jen obecné osobnostní parametry určitého druhu (např. vlastnosti, které má člověk, který je oblíbený v kolektivu, …) Vytvoříme stupnici, podle vzoru níže, kde na opačných koncích stojí vždy protichůdné vlastnosti. Dbejte na to, abyste vytvořili seznam maximálně deseti položek těch nejvýznamnějších vlastností. Je dobré mít předem připravené, namnožené formuláře pro zápis vlastností a ohodnocení. Vzor formuláře přikládáme. Rozdělte skupinu na týmy po 3 - 4 dětech. Nejdříve bude každý vyhodnocovat sám sebe. V druhém kroku bude každý z týmu vyhodnocovat ostatní v týmu. Každé dítě vyznačí ve svém formuláři vlastní hodnocení škály svých vlastností. Podle toho, jak se cítí, zakroužkuje příslušnou hodnotu. Krajní hodnoty (hodnoty 4) znamenají nejvyšší míru dané vlastnosti. V dalším kroku je každé dítě hodnoceno ostatními v týmu. Zhodnocení: Každé dítě si pročte, v čem se jeho hodnocení vlastní osoby liší od toho, jak bylo hodnoceno ostatními. Děti si mezi sebou pro60


diskutují nejnápadnější rozdíly, zjistí jejich příčiny. Mohou se tak dozvědět informace typu: Jak působím na druhé a jak se to liší od mého vlastního pohledu na sebe? Učitel může v závěru vyzvat děti, aby sdělily to nejzajímavější z toho, co se dozvěděly. Úskalí: Úskalí spočívá v rozdílu mezi sebehodnocením dítěte a hodnocením od ostatních. V některých případech může dojít ke sporu uvnitř týmu bez konstruktivního vyřešení. Proto by se měl učitel v závěru zeptat, zda někde došlo k rozporu v názorech, se kterým si děti nevěděly rady, a pomoci ho vyřešit. Pomůcky: Nakopírované předlohy formulářů, psací potřeby. Příklady zadání této aktivity:

TÝMOVÝ HRÁČ, KOLEGA (např. v pracovním, sportovním, přátelském kolektivu) společenský podporující druhé optimista unese kritiku stojí si za vlastním názorem přizpůsobivý přijímá autoritu tolerantní přináší nové nápady dotahuje věci do konce

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

samotář pracuje na vlastní pěst pesimista nesnese kritiku nechá se snadno zviklat nepřizpůsobivý odporuje autoritě netolerantní své nápady si hlídá pro sebe začíná stále nové věci

61


VŮDCE (vedoucí lidí v jakékoliv oblasti) aktivní schopný rozhodovat schopný nést riziko 0schopný nést zatížení stojí si za vlastním názorem schopný rozdělit práci schopný organizovat schopný plánovat optimistický charismatický

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

pasivní nerozhodný bojí se nést riziko neschopný nést zatížení nechá se zviklat raději dělá všechno sám chaotický roztěkaný pesimistický jeden z davu

PARTNER (přítel, kamarád, životní druh) váží si sám sebe odpovídá za svá rozhodnutí týmový hráč schopný naslouchat umí vyjádřit své emoce optimista přátelský sebevědomý věrný podporující

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Další příklady pro zadání tématu: STUDENT VYSOKÉ ŠKOLY ŘEMESLNÍK RODIČ Atd.

62

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

znevažuje se raději nedělá rozhodnutí sólista mluví často o sobě nevyjadřuje své emoce pesimista nepřátelský pochybuje o sobě přelétavý podtrhávající


nebo ČLOVĚK OBLÍBENÝ V KOLEKTIVU ČLOVĚK, NA KTERÉHO SE OSTATNÍ OBRACEJÍ S ŽÁDOSTÍ O RADU ČLOVĚK, NA KTERÉHO SE OSTATNÍ OBRACEJÍ S ŽÁDOSTÍ O POMOC ČLOVĚK, KTERÉMU OSTATNÍ DŮVĚŘUJÍ ČLOVĚK, KTERÝ DĚLÁ DOBROU NÁLADU Atd. Další příklady vlastností: aktivní - pasivní rychlý - pomalý přesný - roztěkaný společenský - samotář obětavý - sólista vůdčí - podřizující se rozhodný - nerozhodný samostatný - nesamostatný nápaditý - nenápaditý kamarádský - nepřátelský klidný - neklidný výkonný - nevýkonný tolerantní - netolerantní pružný - strnulý spolehlivý - nespolehlivý týmový - sólista pečlivý - nepořádný důkladný - povrchní trpělivý - netrpělivý přesvědčivý - nepřesvědčivý cílevědomý - necílevědomý čistotný - špindíra iniciativní - neiniciativní vyrovnaný - nevyrovnaný impulsivní - rozvážný 63


schopnost učit se - neschopnost učit se schopnost prosadit se - neschopnost prosadit se schopnost plánovat - neschopnost plánovat práce hlavou - práce rukama schopnost řešit problémy - neschopnost řešit problémy schopnost podat výkon - neschopnost podat výkon schopnost rozhodovat - neschopnost rozhodovat se schopnost snést zatížení - neschopnost snést zatížení schopnost navázat kontakt - neschopnost navázat kontakt schopnost se vyjádřit - neschopnost vyjádřit se schopnost organizovat - neschopnost organizovat schopnost kritizovat - neschopnost kritizovat schopnost nést riziko - neschopnost nést riziko

Příloha FORMULÁŘ PRO ZADÁNÍ VLASTNOSTÍ: 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

64

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4


14 JAKO JÁ (3, 4, 8) Aktivita vhodná pro pobyt mimo školu, v přírodě, na výletě, na procházce. Děti si budou mít možnost zformulovat svoje postoje, názory, vlastnosti. Skupina: 8 – 15 Čas: 60 – 120 min Věk: od 10 Rizikovost: **** Dejte dětem čas a ohraničený prostor, kde budou mít za úkol najít předměty, které vystihují jejich vlastnosti, osobnost, osobní postoje, zaměření, směřování. Před tím, než se děti rozejdou, je vhodné uvést několik návodných, spontánních příkladů. Možné příklady: „Chtěl bych být jako tenhle kámen. Je skoro průhledný, ale pevný. Když se dotkne jiného, stejného kamene, vyletí jiskra, která může zapálit oheň.“ „Tahle krabička má v sobě tajemství a já mám také spoustu tajemství. Možná také schovává sladké bonbóny.“ Zadejte přesný čas, kdy se mají všichni vrátit na výchozí místo a nechte děti, aby se rozešly. Zhodnocení: Po návratu budou všichni prezentovat svoje nalezené předměty ve vztahu k vlastní osobě. Zaveďte pravidlo, že při prezentaci ostatní naslouchají a nezasahují do ní. Po prezentaci je možno zavést pravidlo kolektivního ocenění, například potleskem. Úskalí: Může se stát, že někdo bude přinesený předmět prezentovat 65


vzhledem k vlastní osobě spíš negativně. Příklad: „Připadám si jako tahle zlomená větev. Někdo ji ulomil a ona neví proč.“ Je vhodné v takovém případě nabídnout podporu: „Jak té větvi pomoci? Jak by se mohla cítit dobře?“ (Například: dát ji do vody, aby zase pustila kořínky). Pro tuto aktivitu není přínosné klást otázky typu „A proč si tak připadáš?“ Ponechejte celou situaci v názorné, imaginativní rovině. Nelze se vyhnout sebesnižujícím ohodnocením, která budou některé děti uvádět spíše z rozpaků. Použijte výše zmíněnou metodu pomoci. Pomůcky: Žádné

66


15 REGULOVâÍK (3, 4) Regulovčík je ve vojenské terminologii osoba, která řídí hladký přesun vojenské kolony, zejména v klíčových místech, jako jsou křižovatky. Ukazuje jednotlivým účastníkům kolony, kam mají jet, zda doprava, doleva, rovně… Jakýsi dopravní strážník. Tato hra přináší podněty pro sebepoznání aktivní, pohybovou formou. Skupina: 10 - 30 Čas: 30 min Věk: od 12 Rizikovost: *** Vybereme 3 děti - regulovčíky, které postavíme k jedné stěně místnosti. Ostatní se shromáždí u druhé stěny naproti nim. Pak nastoupí první ze tří regulovčíků do aktivní pozice u své stěny. Děti od protější stěny postupují běžně rychlým krokem po jednom proti němu. Regulovčík pošle ukázáním ruky každé dítě do kouta napravo nebo nalevo od sebe, podle vlastního uvážení. Předmětem jeho uvažování, a tím i samotné hry, jsou osobnostní vlastnosti každého, kdo proti němu přichází. Pro sebepoznání se dají užít polaritní témata jako: Doprava pošle osobu spíše uzavřenou, která má ráda samotu, doleva osobu společenskou, živou, hovornou. Jde tedy o polaritu: Extrovert – Introvert Další polarity: Rychlý – Pomalý Vůdčí - Podřídivý Aktivní – Pasivní Umělecky zaměřený – Technicky zaměřený Společenský – Samotář 67


Štědrý – Skoupý Usměvavý – Vážný Atd. Všichni tři regulovčíci v jedné hře hodnotí pouze jedinou polaritu, například aktivní – pasivní. Takto rozřadí skupinu i druzí dva regulovčíci. Každé z dětí si zapamatuje, kolikrát bylo zařazeno na kterou stranu. Učitel poté vyzve děti, aby se rozřadily do čtyř rohů místnosti podle toho, jak byly hodnoceny. V jednom rohu se sejdou děti 3x hodnocené jako aktivní. V protějším rohu po úhlopříčce se sejdou děti 3x hodnocené jako pasivní. Třetí roh obsadí děti s hodnocením 2x aktivní a 1x pasivní. Ve čtvrtém rohu budou děti hodnocené 1x aktivní a 2x pasivní. Zhodnocení: V každém rohu si skupinka promluví o tom, jak se sami vidí ve své aktivitě nebo pasivitě, nakolik souhlasí s hodnocením regulovčíků. Následuje krok společný pro všechny hráče: Učitel vyzve děti, aby se posunuly třeba jen o několik kroků blíže k rohu, do kterého podle svého mínění spíše patří, nebo přejdou až do samotného rohu. Třída si v tu chvíli prohlédne nově vzniklou situaci. Jinou variantou je pokyn, aby se děti přesunuly k rohu, kde by za čas chtěly být. Úskalí: Mohou se vyskytnout děti, které své zklamání z nepříznivého hodnocení nedají najevo. Způsob vedení hry je obvykle dostatečnou zárukou, aby jednaly v souladu se svým sebepojetím. Pomůcky: Žádné

68


16 VLAJKA (3, 4) Jde o typickou aktivitu, ve které se děti dovídají nenásilnou a tvořivou formou, jak je vidí druzí, a mají možnost vyjádřit své mínění o někom jiném jinak než slovně. Skupina: 10 - 30 Čas: 90 minut Věk: od 12 Rizikovost: ***

Necháme děti, aby se podle svého výběru rozdělily do dvojic. Každý člen dvojice má za úkol pastelkami nakreslit vlajku spolužákovi z dvojice. Vlajka má vyjadřovat jeho kladné vlastnosti, schopnosti, chování, tj. celek osobnosti tak, jak ho tvůrce vlajky vnímá. Na ploše vlajky lze použít barevné plochy, pruhy, čáry, geometrické obrazce nebo jednotlivý stylizovaný prvek (rostlina, zvíře, předmět). Abychom se vyhnuli vlajkám se složitými obrázky, je třeba dětem zdůraznit, že jimi nakreslenou vlajku by mělo být možné ušít z kusů látky. Varianta: Vlajku lze vytvořit nalepováním jednobarevných papírů bez použití kreslících pomůcek. Zhodnocení: Ten, komu je vlajka určena, zkusí hádat, které jeho vlastnosti jsou vlajkou vyjádřeny. Autor vlajky pak uvede, co ho vedlo k použití barev, tvarů atd. Ten, komu je vlajka určena, má možnost znovu reagovat, souhlasit nebo nesouhlasit s tím, co vyjádřil autor. Tento rozhovor probíhá v jednotlivých dvojicích. Pak učitel s dětmi vyvěsí vlajky ve třídě. Tím vytvoří z vlajek výstavu pro celou třídu. Je vhodné, aby následovala diskuse celé třídy nad jednotlivými, ná69


hodně vybranými vlajkami s dotazy na autora i toho, koho vlajka představuje. Úskalí: Při komentáři vystavených vlajek může nastat situace, kdy děti význam grafických symbolů vykládají zlomyslně v neprospěch toho, komu vlajka patří. Je třeba, aby učitel v takovém případě zasáhl podpůrným způsobem. Může např. zpochybnit platnost negativního hodnocení: „Dobře, je to tvůj pohled, ale nemusí na Jendu sedět. Já mám z jeho vlajky spíš dojem, že…“ (uvede něco příjemně znějícího). Pomůcky: Pomůcky pro výtvarnou výchovu, čtvrtky.

70


17 âTY¤I ROHY (1, 2, 3, 4, 7) Hra přinese dětem poznání toho, že hodnoty, preference a názory různých lidí jsou odlišné a každá má právo na svůj názor. Každý má také právo se svým názorem naložit podle svého, tedy přiznat ho, hájit ho, nepřiznat ho, schovat se v davu, vystoupit s ním na veřejnost atd. Skupina: 10 - 30 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: *** Do rohů místnosti umístěte na stěnu tak, aby byla dobře vidět, velká čísla 1, 2, 3, 4. Učitel řekne dětem vždy jednu otázku se čtyřmi možnostmi a děti se půjdou postavit k tomu číslu, které odpovídá jejich nejpravděpodobnější odpovědi. Na každou otázku jsou jen čtyři možnosti odpovědí, které nemusí vždy naprosto přesně vyjadřovat názor dítěte. Řekněte dětem, aby zvolily tu možnost, která se k nim nejvíce hodí, se kterou nejvíce souhlasí. Žádná z otázek nemá správnou a nesprávnou odpověď, žádná volba nemůže být lepší nebo horší, všechny možnosti jsou správné. Začněte hru jednoduchými rozehřívacími otázkami a postupně klaďte otázky náročnější. Příloha obsahuje zásobník otázek. Zhodnocení: Děti se v jednotlivých rozích setkají s příznivci stejného názoru, podněcujte debaty v rozích o tom, proč daly přednost právě této volbě. Po každé položené otázce se namátkou vybraných dětí ptejte, proč si zvolily tuto odpověď. Podněcujte děti k zformulování své volby. 71


Úskalí: U některých otázek může mít dítě pocit, že se svým názorem nechce vystoupit například proto, že jeho volbu si zatím nevybral nikdo ze spolužáků, nebo proto, že zůstane v rohu sám, všichni ostatní budou jinde. Dejte předem dětem možnost neúčastnit se těch otázek, které jim budou nepříjemné. I to je jejich názor a mají na něj právo. Tato hra nemusí nutně dávat pravdivý obraz o jednotlivcích. V mnoha případech se děti přikloní k určité odpovědi třeba jen proto, že se svým názorem nebudou chtít zůstat samy. Více otázek, než položíte, si děti zodpoví v průběhu hry a po jejím skončení samy v sobě. Pokud se rozhodnete klást dětem otázky, které se budou týkat jejich osobního prožívání, sebepojetí, serozvoje atd., buďte vždy připraveni s nimi jejich volby důkladně probrat, vždy však tak, abyste jim ponechali volnost ve vyjádření, aby se necítily provinile, hloupě nebo trapně. Vždy dětem podávejte pozitivní vazbu, žádné z nabízených rozhodnutí není absolutně správné, lepší nebo horší. Mějte na zřeteli, že už zařazení se do určité skupiny má velkou vypovídací hodnotu, není žádoucí děti přimět za každou cenu ke zdůvodnění svého postoje. Motivujte děti k odpovědím, ale nežádejte je za každou cenu. Děti nesmí mít pocit, že jsou povinny své rozhodnutí zdůvodnit. Pomůcky: Čtvrtky s dobře čitelnými číslicemi 1 – 4.

72

Jaké barvě dáš přednost?

Jaké jídlo máš raději?

Jaké roční období máš raději?

Jakou denní dobu máš raději?

Který měsíc máš raději?

Který vyučovací předmět ti lépe jde? Který vyučovací předmět máš raději? Kterému sportu dáš přednost?

rozjížděcí

rozjížděcí

rozjížděcí

rozjížděcí

rozjížděcí

rozjížděcí

k zamyšlení

k zamyšlení

Lidé by spolu lépe vycházeli, kdyby…

Do jaké země by ses raději vydal? Jak zajistit světový mír?

rozjížděcí

rozjížděcí

Kterou hudbu raději posloucháš? Na jaký bys jel raději výlet?

rozjížděcí

rozjížděcí

rozjížděcí

otázka

typ

Příloha: PŘÍKLADY OTÁZEK:

globálním globálním odzbrojením vyzbrojením si všichni tykali vydělávali všichni stejně

Anglie

Itálie

putovat pěšky

folk

bojová umění

uzavřít smlouvy o míru si navzájem se míň starali lépe naslouchali o druhé zrušit hranice

koupat se v moři jet na kánoi na řeku Francie USA

lyžovat na hory

rock

hiphop

deskové hry

gymnastika

tělocvik

tělocvik

dějiny dějiny

prosinec

večer

odpoledne září

zima

maso

žlutá

roh číslo 4

podzim

ovoce

zelená

roh číslo 3

čeština

čeština

červenec

dopoledne

léto

zelenina

modrá

roh číslo 2

klasika

atletika

matematika

matematika

březen

ráno

jaro

těstoviny

červená

roh číslo 1

ano, aby zločinec dostal co proto ale zase na druhou stranu je na světě krásně a spoustě lidí se daří dobře nic moc

ne, ekonomičtěj- ano, aby zloči- ano, aby byla ší pro společnost nec poznal, společnost je trest smrti v čem chyboval chráněna před zločincem když se o něčem dozvím třeba z TV, dotkne se mě to

Doživotní tresty…

Na světě je mnoho utrpení a bídy…

V kolektivu se cítím…

Můj budoucí prospěch ve škole…

k zamyšlení

k zamyšlení

osobní

osobní

moc si to nepřipouštím, taky nemám na růžích ustláno

skvěle, nemám většinou dobře ujde to žádnou potíž vím, že bych se pracuji na tom, dělám, co můžu celkem mi měl zlepšit abych se zlepšil to jde

často na to myslím

pro nenapranikdo nemá prá- ano, protože po- nevím, nemám vitelné a nebez- vo brát jinému řád platí oko za v této otázce pečné recidivisty člověku život oko, zub za zub jasno ano

je to mediálně přehnaná kauza, vyvíjíme se v technickou společnost a to s sebou nese změny v životním prostředí

Trest smrti…

vlastně by stačilo, kdyby všechna auta měla katalyzátor

k zamyšlení

stačilo by, kdy by velké podniky investovaly do ochranných zařízení, protože nejvíc znečišťují

všichni bychom se vždy měli chovat ohleduplně k životnímu prostředí

Ekologie…

k zamyšlení

měly by se zakázat zákonem je důležité mít obsáhlý všeobecný přehled

Všeobecné vzdělání…

jsou velmi výchovné lepší je věnovat všechno jde se jedné vybrané zjistit, až když oblasti je to potřeba jsou ponižující

k zamyšlení

občas jsou účinné je důležité mít základní přehled

Tělesné tresty…

k zamyšlení

Myslím si o sobě, že jsem…

osobní

kolem pěti

úplně stejný jako ostatní abych se něco naučil aby mě ostatní lidi měli rádi

občas mě znepokojují není to moje parketa, jsem silnější v jiných věcech

Malé chyby, kterých jsem se dopustil…

Kdybych byl požádán, abych vedl nějaký velký projekt, třeba ekologickou nebo politickou kampaň, odmítl bych to z důvodu…

osobní

osobní

sám - vím, kde je má silná stránka a kde jsem slabý

nerad se dívám zpátky

aby mě ostatní lidi neotravovali

aby se na mě ostatní lidi nezlobili tak tři, čtyři

je jich víc anebo nikdo držím se zpátky, chovám se počkám, jak se vstřícně, až to vyvine se ukáže

trochu lepší než ostatní abych to vydržel

trochu horší než ostatní abych obstál

nikomu do nemám rád, když mám mlu- mých pocitů nic není vit o svých pocitech

nestálo to za moc, snad to bude lepší

protože bych mohl vypadat jako všeuměl a všeználek

dost mě děsí to, asi bych měl že bych byl zná- strach, že plácnu mou osobností nějakou hloupost

stává se mi, že většinou si je nikdo není neokvůli nim nemů- odpustím, mám mylný, nedělám žu spát na malé chyby si s tím hlavu nárok

s lidmi, kterým s lidmi s různý- v nějakém důvěřuju, pomá- mi schopnostmi týmu, který má háme si - každý umíme dobrého vůdce něco

důvěřuji, dokud nedůvěřuji, domě nezklamou kud mě nepřesvědčí o opaku

tak jeden, dva

Na nějakém úkolu pracuju raději …

Kolik znám na světě osobně lidí, kterým opravdu důvěřuji? Lidem, se kterými se seznámím…

osobní

osobní

osobní

osobní

osobní

O svých pocitech…

osobní

měl jsem nějaké obtížnější doby, ale mám dobrý pocit bavím se o nich můžu mluvit bez potíží téměř jen se svými blízkými s kýmkoli

vlastně skvělý, bezproblémový

trochu jiný než ostatní Ve škole je pro mě důležitější… abych se dobře cítil Je pro mě důležité… aby mě ostatní lidi respektovali

Když se podívám zpátky, je můj život…

osobní

Svoji budoucí kariéru vidím spíše… Svoji netrpělivost…

osobní

osobní

Sám se sebou jsem víceméně… spokojený

osobní

dokážu zkrotit

v práci s lidmi

samotář

Jsem spíš…

osobní

rebel nespokojený

je to lepší než dřív ve vědeckém v technické výzkumu práci mám ji spíš rád, obtěžuje mě, popohání mě jsem pak nesoustředěný

přizpůsobivý

čeká mě ještě hodně práce v řemeslně odborné práci nejsem netrpělivý

jeden z davu

spíš poslouchám sem tam a dělám si svůj něco prohodím názor ve vhodnou chvíli řeknu, co si myslím

skoro vždycky mám co říci

Když se o něčem diskutuje…

osobní

spíš mi jde o to, záleží mi na abych měl jasno tom, ale nepřetrhnu se v tom, co si myslím já sám o jiných lidech

záleží mi na tom hodně, je to důležité pro mezilidské vztahy

Co si o mě myslí jiní lidé…

osobní

mě moc neznepokojuje, je to spíš jejich věc

Nerad si nechávám dlouho něco líbit…

když jde o vzta- nikomu nehy s blízkými dovolím, aby si lidmi, něco vy- na mě dovoloval držím

postupně se prokoušu tím vším

těšil by mě zájem veřejnosti o moje názory

ohradím se někdy mám hned, jak se mě pocit, že na mě něco dotkne můžou dříví štípat

bral bych Kdybych byl požádán, abych byl bych rád, potěšilo by mě, vedl nějaký velký projekt, třeba že jsem oceněn to jako čest že jsem tak ekologickou nebo politickou dobrý kampaň, přijal bych to z důvodu… Když mám víc různých udělám si časo- stanovím si požádám o postejně důležitých úkolů vý harmonopriority a začmoc někoho důgram a na nu tím nejdůle- věryhodného všem střídavě žitějším pracuji

osobní

osobní

osobní

Upraveno z knihy:Belz,H.;Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Portál 2001.


18 MINUL¯ ÎIVOT (3, 4) Hra posilující sebepojetí. Má výrazně projektivní charakter. To znamená, že děti při popisu své představy minulého života často popisují to, jaké chtějí být v budoucnosti, které osobní vlastnosti jsou pro ně přitažlivé. Děti mají možnost tvořivou formou hovořit o svém ideálu. Skupina: 4 – 10 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: *** „Pojďme si jen tak pro zábavu představit, že reinkarnace (převtělování) je faktem a že si navíc své minulé životy pamatujeme.“ Učitel pro tuto aktivitu nabídne dětem různé role z minulého života, ve kterých se mohou popisovat. Možné role z minulých životů: Jaký jsem byl táta. Jaká jsem byla máma. Jaká jsem byla babička. Jaký jsem byl dědeček. Jaký jsem byl učitel. Jaký jsem byl muž. Jaká jsem byla žena. Jaký jsem byl prezident. Jaký jsem byl politik (vládce, král). Jaký jsem byl vynálezce. Jaký jsem byl vedoucí v práci. Jaký jsem byl student vysoké školy. Všichni sedí v kruhu, může se předávat cosi jako „talisman 77


vhledu do minulosti“. Kdo ho má v ruce, vypráví krátký příběh na témata podle libosti. Vypráví ho vždy v minulém čase a v první osobě. Zřetel není dáván na to, co v té roli udělal, ale jaký byl. Povídání o někom jiném a navíc v minulém čase a v první osobě přinese dětem vhled do toho, jaké by samy chtěly být, co je jejich ideálem. Je možno zařadit po každém monologu krátkou anketu, kdy budou doplňující otázky klást ostatní děti. Zhodnocení: Není třeba žádného zvláštního vyhodnocení. Těžištěm hry je sebeprezentace každého dítěte. Úskalí: Učitel by měl být zárukou pocitu bezpečí každého dítěte při prezentaci svých představ. Měl by bránit jeho právo mít právě takovouto představu před útoky typu „takový jsi nemohl být“. Pomůcky: Předmět, který bude představovat talisman.

78


19 NEDOKONâENÉ VùTY (4) Nejde o hru, ale o pohotový nástroj sebehodnocení dětí. Umožňuje dětem pojmenovat po libovolné aktivitě hlavní osobní přínosy – rozšiřovat tedy pole vědomostí „já o já“, případně stanovit předsevzetí pro další osobní rozvoj směrem k ideálnímu „já“. Skupina: 10 – 30 Čas: 15 minut Věk: od 10 Rizikovost: *** Po proběhlé aktivitě (dni nebo týdnu na lyžařském kurzu atp.) dětem učitel prezentuje na tabuli nebo flipchartu sérii několika nedokončených vět. Příklad série nedokončených vět: Zaujalo mě… Líbilo se mi… Cítil/a jsem se při hře… Překvapilo mě… Nečekal jsem… Napadlo mě… Zaskočilo mě… Dále se chci zlepšovat v … nebo: Chci být lepší v… Příklad jiné série nedokončených vět: Dařilo se mi… nebo: Nejlépe se mi podařilo… Nejvíce mě bavilo … Nejtěžší pro mě bylo … V budoucnu bych rád … Ještě se potřebuji naučit … Mé cíle pro budoucí období jsou … 79


Zhodnocení: Při nižším počtu dětí můžeme jednotlivce vyzvat, aby přečetli všechny, nebo některé své věty. Při vyšším počtu dětí může učitel vyzvat ke zveřejnění jednotlivých vět jen několik dětí. Všechny listy s nedokončenými větami pak vystaví na určeném místě ve třídě. Úskalí: Zabráníme případnému necitlivému odsouzení některého ze zveřejněných názorů. Poukážeme na právo každého mít svůj prožitek, svůj názor, svůj pohled na věci. Je to jedno ze základních lidských komunikačních práv. Pomůcky: Psací potřeby, listy papíru. S využitím Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se, Portál, 1997

80


20 RUCE (4) Tato zdánlivě jednoduchá hříčka vede k hlubokému zamyšlení nad vlastním postavením v životě a mezi lidmi. Skupina: 5 - 12 Čas: 30 min Věk: od 12 let Rizikovost: **** Každý účastník obkreslí na čtvrtku A4 svou pravou a levou dlaň umístěné vedle sebe. Vznikne tak dvojitý obrázek vhodný k vyplňování různých protikladných témat. Do každé dlaně účastníci hry napíší, co je napadá k dané dvojotázce. Pro jednu hru použijte vždy jednu dvojotázku. Možná témata: Co od lidí dostávám / Co lidem dávám Jaký jsem / Jaký bych chtěl být Co mi od lidí chybí / Co lidem dlužím Co se mi na mně líbí / Co se mi na mně nelíbí Jak se vidím / Jak mě můžou vidět jiní lidé Co od sebe očekávám já / Co ode mě očekávají jiní lidé Co sám chci / Co nechci, ale musím Zhodnocení: Pro ty, kdo jsou ochotni svoje práce bez podpisu zveřejnit, uspořádejte výstavu a společně čtěte, co ostatní napsali. Co napsaly ostatní děti může být velmi inspirativní pro každého. Ponecháme na dětech, zda si mimo školu s někým o svých výsledcích pohovoří. Úskalí: Pokud vezmou děti aktivitu zcela vážně, mohou zaznamenat do 81


obou dlaní velice intimní pocity. Je třeba to respektovat a netrvat vždy na vysvětlování. Pomůcky: Čtvrtky, fixy, psací potřeby.

82


21 KOâKODÒM (1, 2, 5) Tradiční hříčka zaměřená na styl komunikace dvou partnerů při konfliktu zájmů. Zajímavý je způsob, jakým se hráč zachová v časovém tlaku při zadání odlišném od spoluhráče. Do určité míry může odpovídat stylu chování v každodenním konfliktu. Skupina: 5 - 30 Čas: 15 min Věk: od 8 Rizikovost: * Děti rozdělíme do dvojic. Požádáme, aby z každé dvojice šel jeden hráč za dveře. Dětem v místnosti (třídě) dáme tuto instrukci: Nejdříve připravíme pro vás a vašeho spoluhráče místo, kde můžete kreslit společnou kresbu (stůl, lavice, podlaha). Kreslit budete vy i spoluhráč jedinou tužkou na jeden společný papír A4 (rozdáme). Během kreslení nesmíte mluvit. Kresba bude trvat jednu minutu. Vaším úkolem je společně se spoluhráčem, který je nyní za dveřmi, nakreslit kočku tak, jak nejlépe dovedete. Zopakujeme: kreslíte na jeden společný papír jedinou, společnou tužkou, jednu minutu. Nesmíte mluvit. Jsou-li připravena místa pro kreslení, vyjdeme za dveře a zadáme skupině spoluhráčů stejnou instrukci od bodu 2) k bodu 4). Dětem za dveřmi však sdělíme, že společným úkolem bude nakreslit dům. Pak přivedeme skupinu do místnosti, počkáme, až se všechny děti usadí, a zahájíme kresbu slovy: „Teď začněte kreslit svůj obrázek.“ 83


Můžeme děti upozornit na uplynutí poloviny času a tří čtvrtin času. Po vypršení minuty energicky vyzveme děti k položení tužek a dovolíme jim mluvit. Necháme je chvíli, aby se uvolnily sdělením dojmů a přejdeme k hodnocení. Zhodnocení: Při počtu hráčů do 12 osob si můžeme dovolit věnovat pozornost všem dvojicím. Ptáme se: „Jaký pocit jste měli během kreslení?“ „Jak se vaše kresba vyvíjela od začátku hry?“ (kdo začal, co se dělo potom, kdy jste zjistili rozdílná zadání) „Pokud to bylo nepříjemné: co bylo nepříjemné, co se vám na průběhu společné kresby nelíbilo?“ (Obvykle uvádějí, že nepříjemná byla snaha partnera „urvat“ tužku pro svou kresbu.) „Kdo spíše spolupracoval, kdo spíše bojoval, jak?“ Základní typy kreseb, které se obvykle vyskytnou, jsou: Kočka i dům svobodně nakreslené oběma: kooperace, tolerance k úkolu druhého hráče Kočkodům: slitina obou zadání (kompromis) Kočka nebo dům (druhý motiv chybí): vybojované vítězství či dobrovolný ústup jednoho z hráčů Změť čar (žádný motiv není patrný) lítý boj obou partnerů Žádná kresba nikdo nic nenakreslil, únik z nutnosti řešit konflikt Zakončíme krátkým výkladem s obrázkem pěti stylů řešení konfliktu na tabuli. Dvě důležité dimenze jsou VÝSLEDEK – VZTAH. „Jaké znáte příklady různého řešení konfliktu ze života?“ (Jeden chce jít do kina – druhý na koncert, jeden chce jablko, druhý také – jak to mohou udělat?)

84


Styly řešení konfliktu

sebeprosazení boj soupeření

spolupráce dohoda

důraz na VÝSLEDEK

kompromis

únik vyhnutí se

ústup přizpůsobení se

důraz na VZTAH

Úskalí: V žádném případě netvrďte dětem, že se v životě chovají tak, jako zde na obrázku (i když si to můžeme někdy oprávněně myslet). Veďte je spíše k zamyšlení, kdy se chovaly některým z naznačených stylů a výsledek byl dobrý, nebo špatný.

85


22 âÁRA ÎIVOTA (4, 6) Kresebná hříčka umožňující ohlédnout se za uplynulým životem v jakémkoli věku hráčů. Zároveň ukazuje, jak se promítá sebepojetí plynoucí z minulých událostí a zážitků do budoucího životního očekávání. Skupina: 4 -12 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: **** Rozdejte dětem papíry formátu A4. Každé dítě položí papír na výšku a přeloží ho podél svislé osy na polovinu. Pak ho přeloží na polovinu podél vodorovné osy a tuto polovinu ještě napůl (viz obrázek). Svislá osa poslouží k záznamu různých životních událostí, které dítě prožívalo příjemně nebo nepříjemně. Bod na ose papíru dole označí číslicí 0 jako počátek života – narození. První křižovatku čar směrem vzhůru označí číslicí 5 jako věk 5 let. Další křižovatku, tedy střed papíru, číslicí 10 jako věk 10 let. Výše bude číslice 15 – věk 15 let. Bod na ose na horním okraji papíru označí číslicí 20 jako 20. rok života. 20

–

+ 10

86


Provedení: Vyzvěte děti, aby nasadily tužku do bodu 0 (narození) a podle svých vzpomínek nakreslily směrem vzhůru jedním tahem čáru. Ta se bude vychylovat různě daleko směrem doprava (kladné, příjemné životní zážitky) nebo doleva (nepříjemné, skličující zážitky), případně v různých úsecích povede po středové ose. To bude v životních úsecích, na které nemá dítě výraznější vzpomínky ani v kladném, ani v záporném smyslu. Instrukce: „Nakreslete čáru, která bude vyjadřovat průběh vašeho života od narození do současnosti. Podle toho, jak příjemně nebo nepříjemně jste zažívali události, na které si vzpomínáte, bude se čára vychylovat k pravému okraji – tam jsou příjemné zážitky - nebo k levému okraji – tam jsou zážitky nepříjemné. Čáru skončete odhadem v místě vašeho nynějšího věku. Zkuste pak pokračovat přerušovanou čarou až k hornímu okraji papíru. Tam se nachází 20. rok vašeho života. Zkuste odhadnout, jak budete prožívat události svého života až do 20 let. Jednotlivé životní události, které znamenaly vychýlení vaší čáry života, napište do příslušných míst vedle čáry.“ (Příklady: narození / nástup do školky / zlomil jsem si nohu /prázdniny v Řecku /zemřela babička / kamarádím s Ivanou / Ivana se odstěhovala / atp.) Zhodnocení: Volná diskuse s dětmi na téma nejvýraznějších událostí, o kterých chtějí hovořit. Do komentáře výrazně smutných událostí děti nijak nenuťte. Otázky: „Co pro tebe tato událost znamenala?“ „V čem to bylo silné?“ Otázky pro přerušovanou část čáry (budoucnost): „Co si myslíš, že by se mohlo dál dít?“ „Co dobrého by se mohlo stát?“ „Čeho se obáváš?“ 87


Úskalí: Některé děti mohou nakreslit čáru, která se příliš nevychyluje, kopíruje středovou osu papíru. Ony samy si „na nic zvláštního nevzpomínají“. Není dobré takové děti do něčeho nutit. Je možné, že podvědomě vědí, proč si raději na nic nevzpomínají – traumatické události apod. Pomůcky: Čisté listy papíru A4, obyčejná tužka. Vzor aktivity:

88


23 KIMOVKA (7) Tradiční Kimova hra ukazuje úroveň koncentrace a krátkodobé paměti hráčů. Skupina: 10 - 30 Čas: 10 – 30 min Věk: od 6 Rizikovost: * Před hráče připravíme 10 předmětů, které jsou dobře známé z každodenního života. Předměty zakryjeme balicím papírem, kusem látky apod. Hráčům ukážeme předměty na 10 sekund, pak je opět zakryjeme. Úkolem každého jednotlivce je napsat co nejvíce předmětů, které si zapamatoval. Hru můžeme uspořádat i jako soutěž několika týmů. Příklad použitelných předmětů: Tužka, mince, herní kostka, guma, sponka, zátka, křída, kulička, ořezávátko, klíče. Můžeme též použít více předmětů (například 20). Ty pak dětem ukážeme na 30 sekund. Zhodnocení: Můžete použít následující otázky: „Co vám pomohlo, abyste si pamatovali co nejvíc předmětů?“ „Jakou metodu jste zvolili pro zapamatování?“ „Které předměty jste si nejsnáze zapamatovali, které vám unikly?“ „Napadá vás, proč jste si některé předměty zapamatovali a některé nikoliv?“

89


Úskalí: Tato aktivita nemá žádná význačná úskalí. Pomůcky: Dostatek běžně užívaných, snadno pojmenovatelných předmětů. Kus látky nebo šátek na jejich přikrytí. Psací potřeby, listy papíru.

90


24 KRUH SCHOPNOSTÍ (4, 7) Jde o aktivitu se sebehodnotícím a sebemotivačním potenciálem. Umožňuje dítěti posoudit míru svých schopností v určité oblasti a zamyslet se nad plánem jejich dalšího rozvoje. Skupina: 5 - 30 Čas: 15 – 30 min Věk: od 10 Rizikovost: *** Předmětem této aktivity jsou podobná témata, jako v aktivitě HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ. Požádáme děti, aby pro oblast, která nás zajímá, stanovily, které klíčové schopnosti a dovednosti zahrnuje. V případě potřeby seznam doplníme. Společně s dětmi vybereme nakonec 6 - 8 nejdůležitějších položek. Položky zaznamenáme do kruhového diagramu (viz obrázek). Podle počtu nejdůležitějších zvolených položek rozdáme dětem příslušné připravené diagramy. Každý diagram je rozdělen na kruhové výseče několika úsečkami, které se kříží uprostřed kruhu. Poblíž zakončení úseček zapíšeme jednotlivé položky. Ve středu kruhu, v překřížení úseček, je umístěn bod 0. Konec úsečky ležící na obvodu kruhu znamená 10 bodů. Každou položku hodnotí dítě umístěním tečky na škále 0 – 10 bodů podle toho, jak si myslí, že je v dané položce „daleko“. Jestliže určitá vlastnost dostane například 5 bodů, znamená to, že dítě ji napůl už má a napůl je čeká ještě práce na jejím dalším prohloubení. Má-li dítě vynesena hodnocení na všech úsečkách, spojí čarami všechny hodnotící body podle vzoru. Uvnitř kruhu tak vznikne uzavřený útvar, který představuje zónu již získaného, zónu komfortu, tj. toho, co dítě již bezpečně zvládá. Vně uzavřeného útvaru je prostor, který představuje zónu učení, tj. toho, co dítě ještě musí získat dalším učením, prací a zkušenostmi. Čím větší tato zóna je, tím více práce ho ještě čeká. 91


Příklad diagramu na téma VLASTNOSTI IDEÁLNÍHO STUDENTA: CÍLEVĚDOMOST

SAMOSTATNOST

CTIŽÁDOST

SCHOPNOST VYDRŽET TLAK

VYTRVALOST

KOLEGIALITA

Pole toho, na čem musím zapracovat.

Pole toho, co už umím, co jsem dokázal.

Zhodnocení: Můžeme klást otázky, jako jsou tyto: „Jak jsi spokojen se svým výsledkem?“ „Se kterou vlasností jsi nejspokojenější?“ „Která nebo které vlastnosti jsou tvou slabinou?“ „Co můžeš udělat pro to, aby ses v dané oblasti zlepšil?“ Diagramy můžeme po dohodě s dětmi podepsané vyvěsit ve třídě. Úskalí: Některé dítě může považovat svůj diagram za tak intimní, že ho nebude chtít vyvěsit. Tuto možnost mu rozhodně dáme. Vyvěšení diagramů můžeme zorganizovat tak, že vyzveme děti, aby si samy svůj diagram umístily, pokud chtějí. Pomůcky: Dostatek nakopírovaných diagramů pro každého, psací potřeby, barevné fixy. 92


Příloha: Vzor formuláře diagramu. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

93


25 KRUHOVÁ HRA (7, 8) Tato z řady oblíbených kruhových her ověřuje schopnost dítěte rozpoznat věci s vyloučením zraku pouhým hmatem a zapojením předchozí zkušenosti. Skupina: 6 – 12 Čas: 15 – 30 minut Věk: od 6 Rizikovost: * Děti sedí v kruhu. Od prvního k poslednímu hráči koluje malý předmět, na který hráči nevidí. Hrajeme se zavázanýma očima nebo předmět koluje za zády. Každý hráč smí mít předmět v ruce nejvýše 10 vteřin. Prozkoumá předmět rukama a předá ho sousedovi. Učitel přitom sleduje čas a vydává pokyn k předání předmětu. Učitel má připravenu zásobu předmětů, které mají děti hádat, tak, aby je neviděly. Dá první předmět prvnímu dítěti. To má 10 sekund na rozpoznání. Buď v této době předmět pozná a řekne, jak se jmenuje, nebo jej musí poslat dál. Předmět tak putuje až k tomu dítěti, které jej pozná. Následujícímu dítěti v kruhu předá učitel další předmět a tak hra pokračuje. Nakonec děti vyzveme, aby všem sdělily, kolik předmětů uhodly. VARIANTA: Tato varianta prověřuje u nevidícího dítěte schopnost převést hmatové vjemy do přesného popisu. U ostatních dětí je zapojena představivost na základě jeho slovního popisu. Předmět dostane do ruky jen jedno z dětí se zavázanýma očima, které stojí tak, aby ostatní neviděli, co má v ruce. Jeho úkolem je popsat ostatním předmět tak, jak jej vnímá hmatem, aniž by ho pojmenovalo. Úkolem ostatních je co nejdříve uhodnout, o jaký předmět jde. 94


Zhodnocení: Můžeme se zeptat dětí na jejich názor, jaké schopnosti tato hra ukazuje. Pomůcky: Jakékoli drobné, běžně užívané předměty. Zdroj: Machková, E.: Metodika dramatické výchovy

95


26 KYTIâKU PRO TEBE (2, 3, 7) Tato hříčka umožňuje v krátkém čase prezentaci mnoha vlastností přítomných mezi dětmi v kolektivu. Aktivita je posilující pro každého za předpokladu, že každý bude alespoň občas obdarován. Skupina: 10 - 30 Čas: 10 – 20 min Věk: od 10 let Rizikovost: *** Na výletě si na louce každý natrhá kytici drobných lučních květů. Všichni si sednou do kruhu a učitel bude dávat otázky týkající se účastníků v kruhu. Například: Kdo tady umí nejlíp řešit spory? Kdo je dobrý ve sportu? Kdo je dobrý v učení? Kdo je kamarádský? Kdo umí dobře pomáhat? Kdo rád pomáhá druhým? Kdo umí říct milé slovo, kterým potěší? Kdo umí říct věci, kterým se druzí zasmějí? S kým je legrace? S kým byste chtěli jet na pustý ostrov? Dávejte otázky podle toho, jak vy sami děti ve skupině znáte. Pomocná témata: Chce… Touží… Byl by dobrým … Umí… Zná… Dovede… atd. Zhodnocení: Aktivitu nemusíme hodnotit. Lze se však na konci hry zeptat dětí: 96


„Co nového jste se dozvěděli o druhých?“ „Koho překvapila nějaká kytička, kterou dostal a proč?“ Úskalí: Podobné aktivity mohou připravit trpké pocity těm dětem, které nejsou obdarovány vůbec nebo málo. Pedagog musí brát zřetel na outsidery (děti, které jsou nenápadné, prospěchově i schopnostmi nevýrazné, nepříliš oblíbené), občas zařadit otázku, která dá šanci outsiderovi k obdržení kytičky. Kdo má tmavé oči? Kdo má bílé tričko? Je vhodné si předem vytipovat, kdo by se mohl stát outsiderem a připravit si sadu otázek pro něho nebo pro ně. Otázky by měly být zvoleny tak, aby bylo vysoce pravděpodobné, že bude obdarován outsider. Pokud se stane, že někdo přesto není obdarován, může ho obdarovat sám učitel.

97


27 MLUVÍCÍ HÒLKA (1, 5, 7) Hra dětem přinese prohloubení dovednosti poslechu, interpretace, soustředění a okamžité pohotovosti. Zažijí zkušenost využití své síly soustředit se a mluvit pod tlakem. Hra pomůže dětem uvědomit si, jak je důležité poslouchat a pamatovat si. Uvědomí si také svoje dispozice a možnosti při poslechu a interpretaci řeči.

Skupina: 6 - 20 Čas: 20 – 30 min Věk: od 10 Rizikovost: * Rozestavte, rozsaďte děti ve třídě do kruhu tak, aby na sebe všechny viděly, aby mohly snadno přejít ke komukoliv ve skupině. Na scénu uveďte mluvící hůlku a řekněte dětem pravidla hry. Bude se vyprávět příběh. Příběh smí vyprávět jen ten, kdo má mluvící hůlku. Ten, kdo má mluvící hůlku, může svoje vyprávění kdykoliv přerušit, třeba v půli věty, a hned předat hůlku komukoliv ve skupině. Ten musí zopakovat posledních pět slov, které řekl předchozí řečník a pak plynule pokračovat v příběhu. Když ten, kdo má hůlku, nebude schopen zopakovat správně posledních pět slov (pro mladší děti upravte náročnost) nebo nebude moci pokračovat s příběhem nebo se zaškobrtne v řeči, bude se počítat vždy od pěti do jedné a když se „nechytne“, musí odejít na jiné místo ve třídě, zůstat tam potichu - vypadne ze hry. Hru hrajte s dětmi tak dlouho, dokud se budou schopny soustředit, ne však víc než 10 -15 minut. Zhodnocení: Hru můžete hrát „na vítěze“, přičemž nemusí zbýt pouze jeden vítěz, ale prostě ti nejlepší. 98


Nebo hru hrajte bez hodnocení, dokud se všechny děti nevystřídají. Většinou se samy děti postarají o to, aby se do hry zapojili i ti, kteří dosud tiše seděli „v koutku“. Po skončení hry vyvolejte s dětmi diskusi, zeptejte se jich například na otázky: „Jak jste se cítili, když na vás měla přijít řada? Proč?“ „Bylo těžké se soustředit? Proč?“ „Bylo těžké pokračovat v příběhu?“ „Bylo těžké se najednou postavit a začít mluvit přede všemi?“ „Přál si někdo, aby se na něho dostalo víckrát? Proč?“ „Co bylo horší: zopakovat poslední slova nebo pokračovat v příběhu?“ „Jak jste se cítili ve chvíli, kdy jste předali hůlku dalšímu?“ „Jak jste vnímali, o čem soused mluví?“ atd. Zeptejte se dětí na využití prožité zkušenosti, najdou samy příklady ze života? (Když si při vyučování dělají poznámky a nevědí, kdy se na ně učitel obrátí s dotazem, je to podobné, v čem?) (Když se s někým hádají, hlavou jim běží vlastní rozzlobená řeč a nejsou moc schopny poslouchat toho druhého, je to podobné, v čem?) atd. Úskalí: Hra je velmi náročná na soustředění, vytváří velké napětí, byť jen po dobu několika minut. Děti můžou cítit úzkost, že budou kdykoli podrobeny zkoušce. Podle věku dětí je dobré upozornit, že budou-li se pouze soustředit na to, aby byly schopny zopakovat poslední slova, uteče jim příběh. Je potřeba myslet na to, že každý ve hře zažije změnu ve schopnosti poslouchat a sledovat příběh po krátkou dobu bezprostředně potom, kdy byl na řadě s mluvící hůlkou. Pomůcky: Jakýkoli vhodný předmět, který může představovat mluvící hůlku. Převzato z manuálu : Bishop, S.; Taylor, D.: 50 aktivit pro výcvik v interpersonálních dovednostech, Narex Consult a.s., 1996 99


28 REKLAMA (3, 4, 5, 7) Při této hře se děti zamyslí nad tím, jak se popsat v dobrých barvách. Budou hledat ty vlastnosti, dovednosti nebo zkušenosti, kterými se vyznačují jako dobré, cenné, důležité, prospěšné osobnosti. Sebereflexe a prezentace před ostatními má posilující účinek. Skupina: 6 - 15 Čas: 45 - 90 min. Některé varianty jsou časově náročnější na přípravu. Věk: od 10 Rizikovost: *** Děti budou mít za úkol udělat samy na sebe reklamu a pak návrh reklamy prezentovat před ostatními. Povídejte si s dětmi na téma reklamy v televizi, v rádiu, v tisku – vždy vychvalují a vždy přehánějí, leckdy stojí na vtipných sloganech a scénách. Více nebo méně přehánějí kladné vlastnosti prezentovaného zboží, služby, nabídky. Vysvětlete dětem, že jde o to, aby vystihly co nejzajímavěji své kladné stránky. Ať klidně přehánějí, až budou mluvit o sobě co nejlépe – jde přece o reklamu! Reklama je „šou“ a slovo „show“ v angličtině znamená ukázat, předvést! Před zadáním aktivity vyberte jednu variantu a o té pak s dětmi promluvte. Mějte připraveny ukázky: například časopisy s inzercí, zvukovou nahrávku nebo video atd. Hru můžete s časovým odstupem několika dní předem oznámit a vyzvat děti, aby si připravily nápady a návrhy. Můžete zvolit z různých mediálních variant: 1. Napsat scénář reklamního šotu pro televizi se všemi podrobnostmi (hudba, ticho, zatmívání, mužský nebo ženský hlas, popis prostředí atd.). Na reklamu mají neomezené finanční 100


prostředky – můžou „natáčet“ třeba v Himalájích a měla by ve výsledku trvat asi 3 minuty = text maximálně na 2 x A4. 2. Napsat a nakreslit (udělat grafický návrh) celostránkový barevný inzerát do luxusního časopisu. Tato varianta je nejvhodnější pro menší děti, umožní jim „vidět“ to, co dělají – tuto možnost mají u předchozí varianty jen v představě. 3. Napsat text inzerátu do rubriky „uchazeči o zaměstnání“ (pro starší děti). 4. Napsat text inzerátu do rubriky „seznámení“ (pro starší děti). 5. Učitel zadá text inzerátu (například „Pro prosperující seriózní firmu hledáme nové pracovníky na různé pozice. Vhodné pro absolventy.“) Děti nebudou psát reklamu ani inzerát, ale na tento zadaný inzerát budou odpovídat. Tato varianta je zejména vhodná pro poslední ročník. 6. Můžete také vystříhat reálné inzeráty s nabídkami volných pozic a nabídnout dětem, ať si vyberou a odpovědí na inzerát, jaký jim vyhovuje. Důležité je dětem sdělit, že mají vždy všechny předpoklady pro danou pozici (to znamená, že umějí hispánsky a mají doktorát z medicíny, bude-li to v inzerátu). 7. Pro starší děti a pokud je možnost pracovat s více videokamerami, lze postavit tuto hru tak, aby si děti samy na sebe (o sobě) natočily reklamu. Mohou vytvořit dvojice, trojice nebo čtveřice a navzájem si pomoci s natáčením. Tato hra může mít mnoho dalších variant. Důležitým hlediskem však vždy musí být možnost dětí vyjádřit se o sobě v co nejlepším světle a na co nejširším poli (časovém, prostorovém). Nechte děti přehánět! Pojměte tuto hru především jako tvůrčí zábavu, neklaďte důraz na profesionální zvládnutí techniky, ale jen na obsah, formu, nápad, množství pochvalných informací o sobě. Zhodnocení: Vytvořené reklamy zveřejněte před ostatními – psanou formu mohou děti předčítat, výtvarné práce vystavte ve třídě, videozáznamy (třeba na pokračování) promítejte. Můžete dětem položit tyto otázky: „Jak se vám hra líbila?“ 101


„Bylo lehké / obtížné přemýšlet o sobě a hledat svoje kladné stránky?“ „Konzultovali jste své nápady s kamarádem, rodiči? Pokud ano, přišli s nějakým nápadem, návrhem?“ Úskalí: Některé děti můžou cítit úzkost z toho, že mají samy sebe chválit, ba dokonce až přechválit. Mohou vyjít najevo pocity méněcennosti či přílišné skromnosti. Budou o sobě mluvit jako o obyčejných, nezajímavých lidech, mohou mít nechuť mluvit o sobě jako o výjimečných osobnostech. Je potřeba děti vhodně a nenásilně motivovat. Pomůcky: Podle zvolené varianty hry: 1., 4., 5., 6. volné listy formátu A4, psací potřeby; pokud máte možnost, pak videopřehrávač s nahranou kazetou běžných TV reklam 2. čtvrtky formátu A3, fixy, barvy, štětce, křídy, tuše, pera, tužky… 3. staré výtisky inzertních novin, respektive jen rubrik „zaměstnání hledají“ 7. jedna nebo více videokamer

102


29 ·PIâKOV¯ T¯M (2, 3, 5, 7) Tato hra výrazně posiluje sebepojetí jednotlivce. Dítě si uvědomuje a pojmenovává své kladné vlastnosti viděné očima týmu. Přidává se tedy i posilující vědomí, že „jsem dobrý a někam patřím“. Prezentace kladných vlastností na viditelném místě ve třídě může být dlouhodobě posilující a dotvářet atmosféru kladného přijetí každého jednotlivce ostatními dětmi. Skupina: 8 - 30 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: ** Rozdělte třídu do skupinek po 4 - 6. K rozdělení použijte systém, který zaručí obsazení rovnoměrné co do schopností jednotlivých dětí. Každá skupina sepisuje na list papíru, v čem jsou dobří její členové, v čem vynikají, co jsou jejich přednosti. Na základě tohoto soupisu se zamyslí nad oblastí, ve které by vzhledem ke svým vlastnostem a schopnostem mohli fungovat jako úspěšný tým. Jako inspiraci může učitel napsat na tabuli několik příkladů specializovaných týmů, kterými se mohou děti inspirovat. Příklady: Polární expedice Vědecký tým na jiné planetě Cestovatelé, objevitelé v pralese Tým zajišťující uspořádání rockového koncertu Zdravotní tým v nemocnici Vzdělávací tým v africké škole Záchranný tým v horách 103


Námořní posádka Tým reklamních tvůrců Televizní štáb reportérů Atp. Na tuto aktivitu ponecháme 15 – 20 min. Skupina napíše na větší čtvrtku, jaký tým by mohla vytvořit. Tyto čtvrtky budou sloužit k prezentaci jejich týmu a k vystavení ve třídě, proto je třeba dbát na grafickou úpravu. Pod tuto informaci vypíše všechny vlastnosti a dovednosti jednotlivých členů, které předurčují tým ke kvalitní spolupráci. Skupina se může představit i jako vhodná pro více typů činnosti. Následuje prezentace těchto výsledků po skupinách před ostatními dětmi. Za každou skupinu výsledky prezentuje ostatním dětem zvolený člen týmu. Každá skupina vyvěsí svou čtvrtku ve třídě na společné místo. Zhodnocení: Těžištěm užitku z této hry je především vytváření seznamů dobrých vlastností dětí ve skupinách, při kterém může docházet ke konfrontaci sebepojetí jednotlivých dětí s tím, jak je vidí ostatní. Učitel zde nehodnotí jednotlivé děti nebo týmy, pouze přitaká jejich výsledkům tím, že uspořádá výstavu týmových prezentací ve třídě. Úskalí: Úskalí spočívá v malé motivaci hráčů. Pomůcky: Čtvrtky A4, psací potřeby – fixy, tužky.

104


30 POCITOVÉ TùLO (8) Hra dětem ukazuje, jak různé emoce vyvolávají diferencované tělesné prožitky. Tělo je ukazatelem, jakýmsi projekčním plátnem našich emocí. Znalost tělesných příznaků může prohloubit schopnost uvědomovat si povahu emocí, které dítě v každodenním životě prožívá. Skupina: 6 - 12 Čas: 45 min Věk: od 12 Rizikovost: *** Učitel rozdá dětem dva obrázky (siluety) lidského těla zepředu a zezadu na formátu A4 (viz příloha). Vyzve děti, aby si vybraly pastelku znázorňující určitou emoci (takto v průběhu hry uvede několik dalších pocitů) a do obou siluet vybarvily místa, kde se tento pocit fyzicky projevuje, když ho cítí. Děti formou šrafování nebo barevných skvrn vybarví v jedné nebo obou siluetách místa, kde něco cítí při daném emočním stavu. Ke každé barevné ploše napíšou popisek vysvětlující, co tato plocha znamená. Například při trémě: „stahuje se mi hrdlo, cítím horko ve tvářích, mám slabá kolena“. Všechny nakreslené obrázky položí děti na zem nebo na stůl, vytvoří tak jejich improvizovanou výstavu. Učitel si pak s dětmi všímá, v čem se obrázky shodují, v čem se liší a vede s dětmi diskusi zhodnocující vystavené obrázky. Jako podněty může použít například tyto otázky: „Co se na obrázcích často opakuje?“ „Proč jsi použil pro tento pocit právě tuto barvu? Znamená to něco?“ „Má tento pocit v těle nějaké obvyklé místo? Vidíme to zde na obrázcích?“ 105


„Co můžete dělat, když vás přepadne tento pocit?“ Po diskusi, jejíž délka se řídí tím, nakolik se zdá být momentálně plodná, učitel zadá další téma (pocit). Děti postupují stejně jako předtím. Použijí nové, prázdné siluety těla. Opět si vyberou pastelku, jejíž barva podle nich znázorňuje daný pocit. Postup je stejný, jako je uvedeno výše. Doporučení: Během této aktivity je produktivní zadat tři až sedm různých pocitů (podle momentálních okolností). Repertoár možných pocitů: Negativní: tréma, strach, leknutí, únava, zlost, smutek, nervozita Neutrální: překvapení Kladné: radost, těšení se na něco Zhodnocení: Tato aktivita leží především v oblasti prožitkové. Závěrečným zhodnocením (vedle výše popsaných diskusí) bude vystavení prací na nějakou dobu ve třídě. Úskalí: Je vhodné tuto aktivitu končit probíráním kladných pocitů. U některých dětí může být provázena hlubokým emočním prožitkem. Není vhodné, aby poslední prožitek, se kterým děti budou odcházet, byl negativní. Hra vyžaduje zkušeného učitele, aby vyzněla zajímavě a plodně. Pomůcky: Dostatek nakopírovaných siluet postav pro každého, barevné pastelky nebo fixy.

106


Příloha:

107


31 POZNEJ, KDO TO JE (2, 8) Hra ukazuje schopnost hmatového rozlišování a přesnosti každodenního vnímání vzhledových zvláštností ostatních dětí. Skupina: 15 - 30 Čas: 30 min Věk: od 10 Rizikovost: ** Tato aktivita probíhá poslepu. Každé dítě má se zavázanýma očima poznat, koho ze skupiny má před sebou. Může se dotýkat jen hlavy, obličeje a ramen. Na toto zkoumání má půl minuty. VARIANTA: Děti mají poslepu dotýkáním partnerovy ruky a předloktí poznat, zda jde o chlapce nebo dívku. Můžeme navrhnout, aby se pokusily uhodnout i to, o koho přesně jde. Zhodnocení: Spočívá v porovnávání úspěšnosti jednotlivých dětí při hmatových odhadech. Těžiště významu této aktivity leží v prožitku.

Úskalí: Nedopustíme, aby se prozkoumávání těla spoluhráče týkalo jiných částí než jsou výše uvedené. Dotýkání hrudi by zejména pro dívky mohlo být velmi nepříjemné a trapné. To by činilo tuto aktivitu nepoužitelnou, ačkoliv je zajímavá i v citlivém věku dospívání. Pomůcky: Šátky na zavázání očí.

108


32 CO OâEKÁVAJÍ ÎENY OD MUÎÒ A MUÎI OD ÎEN (9) Tato drobná hříčka vychází z knihy Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách. Děti si zde můžou hravou formou, při které se nebudou cítit rozpačitě, uvědomit rozdíly očekávání mužů a žen od opačného pohlaví. Skupina: 20 - 30 Čas: 30 min Věk: od 13 Rizikovost: * Napište na tabuli tento seznam: - citlivost - inteligence - smysl pro humor - pěkné tělo - osobnost - pěkná tvář - prsa - zadek Požádejte děti, aby z uvedených pojmů vybraly vždy pět a seřadily podle důležitosti, atraktivity, od nejdůležitějšího po nejméně důležitý podle těchto pravidel: Pro dívky: A. Co oceňují dívky na chlapcích? B. Co si dívky myslí, že chlapci oceňují na dívkách? Pro chlapce: C. Co oceňují chlapci na dívkách? D. Co si chlapci myslí, že dívky oceňují na chlapcích? 109


Na závěr uvedeme výsledky výzkumu z knihy uvedené níže. Podněcujte diskusi na téma odlišných očekávání chlapců a dívek a nechte děti volně tvořit úvahy. Můžete položit tyto nebo podobné otázky: „Proč mají chlapci a dívky odlišná očekávání?“ „Proč chlapci nevědí, čeho si na nich dívky cení? “ „Proč dívky nevědí, čeho si na nich chlapci cení?“ „Proč existují následující rozdíly: - muži očekávají určité věci od žen - ženy si myslí, že muži od nich očekávají něco jiného.“ „Proč existují následující rozdíly: - ženy očekávají určité věci od mužů - muži si myslí, že ženy od nich očekávají něco jiného.“ Zhodnocení: Hlavním významem této aktivity je zamyšlení nad danými otázkami a zjištění, že odpovědi se velmi různí. Citace z knihy: V následující tabulce se dozvíte, co ženy očekávají od svého dlouhodobého sexuálního partnera, a co si o ženiných preferencích myslí muži. Údaje byly získány výzkumem více než 15.000 mužů a žen ve věku od 17 do 60 let. Položky jsou seřazeny podle důležitosti: A. Co očekávají ženy od mužů? 1. osobnost 2. smysl pro humor 3. citlivost 4. inteligenci 5. pěkné tělo B. Co očekávají ženy podle názoru mužů? 1. osobnost 2. pěkné tělo 110


3. smysl pro humor 4. citlivost 5. pěknou tvář Výzkum dokazuje, že muži si celkem realisticky uvědomují, co od nich ženy očekávají. Muži vysoko umístili položku „pěkné tělo“. V seznamu žen ale tato položka figuruje až na posledním místě. Patnáct procent mužů se domnívá, že pro ženy je důležitý jejich velký penis. Pouze dvě procenta žen však uvádějí, že jim na tom skutečně záleží. Nyní se podívejme, co muži očekávají od své dlouhodobé sexuální partnerky a co si o tom myslí ženy: C. Co očekávají muži od žen? 1. osobnost 2. pěknou tvář 3. inteligenci 4. smysl pro humor 5. pěkné tělo D. Co očekávají muži podle názoru žen? 1. pěknou tvář 2. pěkné tělo 3. prsa 4. zadek 5. osobnost Jak vidíte, ženy si o mnoho méně uvědomují, co muži očekávají od svých dlouhodobých partnerek. Je tomu tak proto, že ženy odvozují své domněnky ze způsobu chování, který vidí u mužů – z mužských upřených pohledů na ženská těla. Na seznamu A se vyskytují jak krátkodobá, tak dlouhodobá kritéria toho, co ženy očekávají od mužů. U mužů je tomu jinak. Seznam D je o tom, co muži hodnotí při prvním setkání se ženou. Seznam C však uvádí vlastnosti, které muži hledají u žen v dlouhodobém vztahu

111


Úskalí: Ponecháváme na učiteli, zda se rozhodne tuto aktivitu provádět v kolektivu dětí, kde pro ni nejsou dobré předpoklady, nebo je zde několik výrazně negativně naladěných dětí. Pomůcky: Tabule nebo flipchart, listy papíru pro každého, psací potřeby. A. + B. Pease „Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách.

112


33 CHTùL BYCH B¯T… (8, 9) Hra prohlubující sebepojetí v oblasti pohlavních rozdílů a nazírání na druhé pohlaví. Přináší dětem možnost uvědomit si, že všichni toužíme po nějaké změně na sobě, které ve skrytu duše dáváme moc nad našimi neúspěchy a prohrami v kontaktu s druhým pohlavím. Skupina: 15 - 30 Čas: 45 min Věk:od 13 Rizikovost: ** Každý dostane seznam atributů týkajících se ceněných pohlavních znaků (viz příloha), do kterého bude psát anonymně a obyčejnou tužkou. Jediné označení je v rohu, a sice pouze CHLAPEC nebo DÍVKA s použitím biologických značek. U každé položky, která bude pro dítě žádoucí, napíše jeden až tři body s tím, že nejvíce žádoucí položky budou mít tři body. Počet bodů rozdělovaných v seznamu „chci mít“ je 12, totéž platí pro seznam „chci být“. Při práci na seznamech může učitel dětem nabídnout možnost vybrat si ve třídě místo, kde se budou cítit v soukromí včetně možnosti pracovat na zemi. Zhodnocení: Zhodnocení provede učitel na společném seznamu na tabuli nebo flipchartu, kde budou uvedeny dva identické sloupce položek. Jeden pro chlapce, jeden pro dívky. Pro rychlost vyhodnocení je vhodné, aby vyhodnocení chlapeckého sloupce prováděli dva vybraní chlapci a pro sloupec dívčí dvě vybrané dívky. Během sčítání na tabuli může učitel třídu rozdělit na skupiny chlapců a dívek. Každá skupina dostane za úkol společně tipovat pět ideálních vlastností příslušníka vlastního pohlaví a pět ideálních vlastností pří113


slušníka opačného pohlaví. Celá aktivita by měla vyústit v diskusi s návodnými otázkami jako např.: „Které položky seznamu jste tipovali na první místa ve statistice?“ „Jak se celkové vyhodnocení liší od vašeho očekávání, co vás překvapilo?“ „Jak se liší pět vlastností, které za ideální považují chlapci pro příslušníky vlastního pohlaví na rozdíl od toho, co tipovaly dívky?“ Totéž pro dívky. „Uveďte příklady nositelů ideálních vlastností, například z lidí, které znáte z médií.“ „Kterou vlastnost volily obě skupiny společně?“

Úskalí: Tato hra bude vyvolávat větší či menší pocity rozpaků a studu. Je třeba dbát na anonymitu při práci na statistice vlastností a při zpracovávání seznamů. Pomůcky: Pro každého seznam atributů, psací potřeby – obyčejné tužky, tabule nebo flipchart, křídy nebo fixy.

114

Tento list NEPODEPISUJ! Zakroužkuj pouze zřetelně znak. Vyplňuj obyčejnou tužkou, aby byla zachována tvoje anonymita. jsem kluk jsem dívka

Napiš 1 - 3 body u té položky, která je pro tebe osobně žádoucí nebo důležitá. Můžeš rozdělit maximálně 12 bodů. Rozhodni se sám (sama), ke kterým položkám je přiřadíš, s nikým se naraď, neptej se na cizí názor.

CHCI MÍT

počet bodů štíhlé nohy štíhlý pas krásnou postavu krásný obličej sexy proporce dlouhé vlasy husté vlasy viditelné svaly široká ramena plné rty krásné oči propracovanou postavu

Napiš 1 - 3 body u té položky, která je pro tebe osobně žádoucí nebo důležitá. Můžeš rozdělit maximálně 12 bodů. Rozhodni se sám (sama), ke kterým položkám je přiřadíš, s nikým se naraď, neptej se na cizí názor.

CHCI BÝT

počet bodů štíhlý - štíhlá silný - silná rychlý - rychlá chytrý - chytrá obratný - obratná při vyjadřování klidný - klidná vyrovnaný - vyrovnaná osobitý - osobitá vtipný - vtipná sebevědomý - sebevědomá průbojný - průbojná krásný - krásná


34 VENU·ANKY A MARËANI I. (5, 8, 9) Tvořivá, komunikačně bohatá hra vhodná pro starší děti. Mohou si při ní vytvořit představu ideálního příslušníka vlastního a opačného pohlaví. Uvědomit si klíčové charakteristiky příslušníků vlastního pohlaví a formulovat své požadavky na příslušníky opačného pohlaví. V praktické činnosti zažijí, že rozdíly mezi pohlavími jsou kupodivu velké. Skupina: 15 - 30 Čas: 120 min Věk: od 14 Rizikovost: **** Rozdělte děti z jedné třídy na hochy a dívky. Připravte je na hru, která se bude opírat o dávnou legendu o rozdělení lidstva na dvě kosmické skupiny. Jedna skupina odletěla na Mars a založila tam prastarou civilizaci tvorů zvaných MUŽI. Druhá skupina odletěla na Venuši; druh tvora, který se zde vyvinul a žije po dlouhá staletí, se nazývá ŽENY. Obě civilizace dospěly do takového stadia vývoje, kdy zatouží navštívit se na svých mateřských planetách. Chtějí se na setkání dobře připravit, proto si předem vyměňují důležitá poselství. Společná meziplanetární rada se usnesla, že MUŽI a ŽENY by si měli před vlastním setkáním vyměnit poselství s těmito sděleními: Rozdělte jednopohlavní skupiny na týmy po 3 – 6 dětech a zadejte jim následující úkoly: ŽENY ● Uveďte 10 přívlastků, které charakterizují, jaké my ŽENY jsme. ● Napište 10 věcí, které jsou pro nás ŽENY velmi důležité 116


Napište několik věcí, které my ŽENY očekáváme od mužů Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak si představujete typického obyvatele sousední planety“. ● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak vypadá typický představitel naší planety“. ● ●

MUŽI ● Uveďte 10 přívlastků, které charakterizují, jací my MUŽI jsme. ● Napište 10 věcí, které jsou pro nás MUŽE velmi důležité ● Napište několik věcí, které my MUŽI očekáváme od mužů. ● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak si představujete typického obyvatele sousední planety“. ● Nakreslete obrázek (A2) na téma „jak vypadá typický představitel naší planety“. Každý tým deleguje jednoho zástupce do RADY PRO VESMÍRNÉ SETKÁNÍ. V kolektivu tak vzniknou dvě Rady, jedna mužská, druhá ženská. Obě rady vyberou výsledky činnosti všech týmů a vytvoří reprezentativní souhrn myšlenek pro každou ze zadaných otázek. Rady vyšlou posly s výsledky svého bádání na druhou planetu, kde poslové reprezentativní souhrny předají. Následuje debata nad reprezentativním souhrnem myšlenek ŽEN pro MUŽE a současně nad reprezentativním souhrnem myšlenek MUŽŮ pro ŽENY. Každý tým mezitím vytvořil obrázky typického představitele své i druhé planety. Vyvěste obrázky na stěnu (položte je na zem) a nechejte každý tým, aby vesele nebo vážně obhájil obsah obrázku. Zhodnocení: Zhodnocení představuje diskuse dětí nad písemnými i obrazovými výsledky práce ve skupinách a nad myšlenkami vyslovenými při jejich prezentaci. V diskusi lze položit otázky jako: „Co vás překvapilo v seznamech obyvatel druhé planety?“ (seznamy důležitých věcí, seznamy očekávání od obyvatel druhé planety) 117


„Co zde bylo uvedeno jinak, než jste čekali?“ „Lišily se nějaké tvoje představy o obyvatelích druhé planety od představ tvých kolegů?“ „Překvapila tě nějaká očekávání opačného pohlaví?“ „Jaké největší rozdíly mezi obyvateli dvou planet jste našli?“ „Co je společné pro obyvatele obou planet?“ Úskalí: Hra je náročná na organizaci a vytvoření atmosféry vhodné pro toto téma. Vyžaduje velmi dobrý vztah důvěry žáků k učiteli. Pokud ji hrajeme s větším počtem dětí (třída), je vhodné, aby organizátor hry měl vedle sebe ještě pomocníka. Aktivita je také náročná na osobnost učitele, který ji vede. Mohou se při ní objevit provokativní poznámky dětí, zlehčování tématu, karikování ve výtvarném projevu a jiné známky rozpaků. Vhodný vstup, motivaci pro tuto hru může představovat předchozí diskuse ne některé z témat obsažených v knize A. Pease „Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách“ – viz literatura. Můžeme také zahájit krátkou diskusí na téma „Proč si muži a ženy často nerozumějí?“, „Proč muži a ženy zastávají jiné profese?“ Pomůcky: Papír, čtvrtky A3, psací potřeby – tužky, pastelky, fixy, lepenka na připevnění obrázků na stěnu.

118


35 VENU·ANKY A MARËANI II. (5, 8, 9) Tato aktivita může navázat na aktivitu Venušanky a Marťani I. a prohloubit ji výrazně o zapojení tvořivosti a schopnost sebevyjádření. Rozvíjí vnímání mezipohlavních rozdílů. Skupina: 15 - 30 Čas: 120 – 360 min Věk: od 14 Rizikovost: *** Hra se hodí pro mimoškolní prostředí a vyžaduje zkušeného organizátora s nejméně jedním pomocníkem. Potřebujeme alespoň dvě videokamery. Zadání: Natočte videoklip trvající 1-5 minut. Každý z vašeho týmu s výjimkou kameramana v něm musí alespoň krátce vystoupit. Klip je určen k zaslání obyvatelům druhé planety, aby vás lépe poznali. (Podrobnější legenda viz Venušanky a Marťani I.). Vhodná témata pro videoklipy: Co děláme ve volném čase. Co děláme, když je nám veselo. Co děláme, když je nám smutno. Jak vychováváme děti. Naše typická škola. Jak vypadá naše typická reklama. Jak si představujeme obyvatele druhé planety. Po čem toužíme. Kam náš svět spěje. (zvýrazněná témata jsou nejsnáze ztvárnitelná)

119


Zhodnocení: Spočívá v promítnutí výsledného klipu před ostatními. Vhodné je, aby vybrané dítě z autorského týmu uvedlo klip krátkým komentářem. Zhodnocení a reflexi můžeme podnítit otázkami jako: „Jak se vám spolupracovalo?“ „Kdo čím přispěl při natáčení?“ „Jak jste přišli na jednotlivé nápady?“ „Jak se liší klipy Marťanů a Venušanek?“ „Co vám to říká o typických vlastnostech chlapců a dívek?“ Úskalí: Videoklipy obsahují většinou humorné prvky, někdy – podle míry tvořivosti dětí, nebo i z rozpaků nad nutností vystupovat před kamerou – prvky na hranici dobrého vkusu. Učitel by je neměl kritizovat z pozice morální autority. Může ho to stát mnoho trpělivosti. Vhodné je spíše ocenit nápaditost, herecké výkony, hodnotu výpovědi o vlastní planetě – třeba i formou karikatury. Samotné provedení klipu stojí děti úsilí, které je hodno ocenění. Pomůcky: Videokamery, televizor nebo dataprojektor

120


36 CO Mù H¤EJE U SRDCE (2, 4, 8) Tato aktivita pomůže dětem uvědomit si, co aktuálně prožívají. Používají k tomu vyjádření s pomocí tělových pocitů. Aktivita se hodí i pro dospělé hráče. Skupina: 5 - 15 Čas: 45 min Věk: od 10 Rizikovost: **** Při motivaci dětí k této aktivitě je vhodné upozornit na tělová pocitová vyjádření, kterých má čeština mnoho : měl oči jen pro ni, držet jazyk za zuby, leží mi to v žaludku, mám toho po krk, mám plné ruce práce, mám toho plné zuby, mám toho až nad hlavu, až do kořínků vlasů, nese to na svých bedrech, vlez mi na záda, trhni si nohou, cítil se jak bez rukou, vzal nohy na ramena, dívat se skrz prsty, ještě přilezeš po kolenou, hlava plná starostí, mrazilo mě v zádech, jedním uchem dovnitř a druhým ven, mít za ušima, svrběly ho dlaně, ten mu hnul žlučí, sedět pěkně na zadku, šlape si po štěstí, oko za oko - zub za zub, kašlu na to, zapalovala se jí lýtka, hřát hada na prsou, má ostré lokty, prosím tě na kolenou, tak si plácneme, nejde mu to pod nos, mám to na jazyku, zavírá před tím oči, stály mu vlasy hrůzou, mrazilo ho v zádech, šlape si na jazyk, nevidí si do huby, z ruky do huby, máme holé ruce!, pohni zadkem, píchlo mě u srdce, zastavil se mi dech – z tvorby těchto metafor můžeme udělat i malou soutěž skupin. Některé z těchto vyjádření využijeme nyní k vyjádření toho, co se děje v naší mysli a jak se cítíme. Naše myšlenky a pocitové stavy často úzce souvisejí s tím, co cítíme v těle. Rozdejte dětem nakopírované obrázky postavy z přílohy této aktivity. Každé dítě si má představit, že je postavou na obrázku. 121


Vyzvěte děti, aby do prázdných bublin doplnily příslušné pocity a postoje. Učitel může zvolit také jiné podnětové věty, než jaké jsou uvedeny v našem obrázku. Například: Hlava: Co o mě nikdo neví. Uši: Co o sobě rád slyším. Ústa: Co neříkám nahlas. / Z čeho se mi chce zpívat. Srdce: Z čeho mě bolí u srdce. / Nad čím se mi dme hruď pýchou. Břicho: Co mi dlouho leží v žaludku. Ruka: Čeho bych rád hodně nabral. / Kde mohu přiložit ruku k dílu. Nohy: Od čeho bych rád utekl. Zhodnocení: Význam aktivity spočívá především v obrácení každého dítěte do vlastního nitra. Důležité je, že si lépe uvědomí své pocity a slovně je vyjádří. Vyplněné obrázky lze proto jen vystavit na nějakém místě ve třídě bez dalšího komentáře. Za příznivých podmínek a při únosném počtu dětí lze s aktivitou dále pracovat. Děti se mohou například ptát ostatních, co přesně znamená to, co do obrázku vyplnili. V tomto případě je důležité zdůraznit, že každé dítě má „právo STOP“. Jestliže nechce, nemusí odpovídat, ani svůj obrázek zveřejnit. Úskalí: Tato na první pohled nenáročná aktivita může u některých dětí odhalit velmi intimní informace o nich samých. Proto je důležité citlivě vnímat, o čem mluvit chtějí a o čem mluvit nechtějí. Doporučujeme učiteli, aby si tuto aktivitu vyzkoušel sám na sobě před tím, než ji bude hrát s dětmi!

122


Příloha:

123

PŘEHLEDNÉ TABULKY HER A AKTIVIT SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:

1 CHOVÁNÍ V RŮZNÝCH SITUACÍCH číslo

název hry, aktivity

skupina (od -do) 12 - 25

čas (v minutách) 45

věk (od) 10

rizikovost

1.

JSEM PROTI!

2.

NECHCI TO UDĚLAT!

6 - 10

45

12

**

3.

POMOZ MI

5 - 10

45

12

**

4.

UČENÍ

10 - 30

45

10

**

17.

ČTYŘI ROHY

10 - 30

45

12

***

21.

KOČKODŮM

5 - 30

15

8

*

27.

MLUVÍCÍ HŮLKA

6 - 20

30

10

*

***

SEZNAM HER A AKTIVIT NA TÉMA SEBEPOZNÁNÍ:

2 MEZILDSKÉ VZTAHY číslo




věk (od) 12

rizikovost

2.

NECHCI TO UDĚLAT!

3.

POMOZ MI

5 - 10

45

12

**

5.

LÍBÍ SE MI NA TOBĚ

6 - 12

45

12

**

6.

MÍSTO VEDLE MĚ JE VOLNÉ

6 - 15

20

10

**

7.

TO JSME MY I.

10 - 30

45

12

***

8.

TO JSME MY II.

10 - 30

45

13

***

9.

V ČEM JSME DOBŘÍ

10 - 30

90

8

*

12.

DÁRKY

10 - 30

30

10

**

**

17.

ČTYŘI ROHY

10 - 30

45

12

***

21.

KOČKODŮM

5 - 30

15

8

*

26.

KYTIČKU PRO TEBE

10 - 30

20

10

***

29.

ŠPIČKOVÝ TÝM

8 - 30

45

12

**

31.

POZNEJ, KDO TO JE

15 - 30

30

10

**

36.

CO MĚ HŘEJE U SRDCE

5 - 15

45

10

****

124


3 MOJE DUŠEVNÍ VLASTNOSTI číslo




věk (od) 10

rizikovost

4.

UČENÍ

5.


6 - 12

45

12

**

6.


6 - 15

20

10

**

9.

V ČEM JSME DOBŘÍ

10 - 30

90

8

*

10.

ABECEDA

10 - 30

30

12

***

11.

CO BYCH BYL, KDYBYCH BYL

6 -12

45

10

****

**

12.

DÁRKY

10 - 30

30

10

**

13.

HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ

10 - 30

45

12

***

14.

JAKO JÁ

8 - 15

120

10

****

15.

REGULOVČÍK

10 - 30

30

12

***

16.

VLAJKA

10 - 30

90

12

***

17.

ČTYŘI ROHY

10 - 30

45

12

***

18.

MINULÝ ŽIVOT

4 - 10

45

12

***

26.

KYTIČKU PRO TEBE

10 - 30

20

10

***

28.

REKLAMA

6 - 15

90

10

***

29.

ŠPIČKOVÝ TÝM

8 - 30

45

12

**


4 MOJE HODNOTY A POSTOJE číslo




věk (od) 10

rizikovost

4.

UČENÍ

6.


6 - 15

20

10

**

10.

ABECEDA

10 - 30

30

12

***

11.


6 -12

45

10

****

**

12.

DÁRKY

10 - 30

30

10

**

13.


10 - 30

45

12

***

14.

JAKO JÁ

8 - 15

120

10

****

15.

REGULOVČÍK

10 - 30

30

12

***

16.

VLAJKA

10 - 30

90

12

***

17.

ČTYŘI ROHY

10 - 30

45

12

***

18.

MINULÝ ŽIVOT

4 - 10

45

12

***

19.

NEDOKONČENÉ VĚTY

10 - 30

15

10

***

20.

RUCE

5 - 12

30

12

****

22.

ČÁRA ŽIVOTA

4 - 12

45

12

****

24.

KRUH SCHOPNOSTÍ

5 - 30

30

10

***

28.

REKLAMA

6 - 15

90

10

***

36.


5 - 15

45

10

****


5 MOJE KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI číslo




věk (od) 10

rizikovost

1.

JSEM PROTI!

2.

NECHCI TO UDĚLAT!

6 - 10

45

12

**

5.


6 - 12

45

12

**

21.

KOČKODŮM

5 - 30

15

8

*

27.

MLUVÍCÍ HŮLKA

6 - 20

30

10

*

28.

REKLAMA

6 - 15

90

10

***

***

29.

ŠPIČKOVÝ TÝM

8 - 30

45

12

**

34.

VENUŠANKY A MARŤANI I.

15 - 30

120

14

****

35.

VENUŠANKY A MARŤANI II.

15 - 30

360

14

***


6 MOJE OSOBNÍ HISTORIE číslo


22.

ČÁRA ŽIVOTA

126

skupina (od -do)

čas (v minutách)

věk (od)

rizikovost

4 - 12

45

12

****


7 MOJE SCHOPNOSTI číslo



věk (od) 10

rizikovost



6. 9.

V ČEM JSME DOBŘÍ

10 - 30

90

8

*

13.


10 - 30

45

12

***

**

17.

ČTYŘI ROHY

10 - 30

45

12

***

23.

KIMOVKA

10 - 30

30

6

*

24.

KRUH SCHOPNOSTÍ

5 - 30

30

10

***

25.

KRUHOVÁ HRA

6 - 12

30

6

*

26.

KYTIČKU PRO TEBE

10 - 30

20

10

***

27.

MLUVÍCÍ HŮLKA

6 - 20

30

10

*

28.

REKLAMA

6 - 15

90

10

***

29.

ŠPIČKOVÝ TÝM

8 - 30

45

12

**


8 MOJE TĚLO číslo




věk (od) 13

rizikovost

8.

TO JSME MY II.

14.

JAKO JÁ

8 - 15

120

10

****

25.

KRUHOVÁ HRA

6 - 12

30

6

*

30.

POCITOVÉ TĚLO

6 - 12

45

12

***

31.

POZNEJ, KDO TO JE

15 - 30

30

10

**

***

33.

CHTĚL BYCH BÝT …

15 - 30

45

13

**

34.


15 - 30

120

14

****

35.


15 - 30

360

14

***

36.


5 - 15

45

10

****

127


9 ROZDÍLY MEZI POHLAVÍMI číslo




věk (od) 13

rizikovost

8.

TO JSME MY II.

32.

20 - 30

30

13

*

33.

CO OČEKÁVAJÍ ŽENY OD MUŽŮ A MUŽI OD ŽEN CHTĚL BYCH BÝT …

15 - 30

45

13

**

34.


15 - 30

120

14

****

35.


15 - 30

360

14

***

***

PŘEHLED VŠECH HER A AKTIVIT

SETŘÍDĚNÍ PODLE VĚKU, OD KTERÉHO JE HRA VHODNÁ číslo


23.

KIMOVKA

25.

KRUHOVÁ HRA

9.

čísla témat 7

(skupina (od -do) 10 - 30

čas věk riziko(v minutách) (od) vost 30 6 *

7, 8

6 - 12

30

6

*

V ČEM JSME DOBŘÍ

2, 3, 7

10 - 30

90

8

*

21.

KOČKODŮM

1, 2, 5

5 - 30

15

8

*

1.

JSEM PROTI!

1, 5

12 - 25

45

10

***

4.

UČENÍ

1, 3, 4

10 - 30

45

10

**

6.


2, 3, 4, 7

6 - 15

20

10

**

11.


3, 4

6 -12

45

10

****

12.

DÁRKY

2, 3, 4

10 - 30

30

10

**

14.

JAKO JÁ

3, 4, 8

8 - 15

120

10

****

19.

NEDOKONČENÉ VĚTY

4

10 - 30

15

10

***

24.

KRUH SCHOPNOSTÍ

4, 7

5 - 30

30

10

***

26.

KYTIČKU PRO TEBE

2, 3, 7

10 - 30

20

10

***

27.

MLUVÍCÍ HŮLKA

1, 5, 7

6 - 20

30

10

*

28.

REKLAMA

3, 4, 5, 7

6 - 15

90

10

***

31.

POZNEJ, KDO TO JE

2, 8

15 - 30

10

**

36.


2, 4, 8

5 - 15

30 45

10

****

2.

NECHCI TO UDĚLAT!

1, 2, 5

6 - 10

45

12

**

3.

POMOZ MI

5.


7.

TO JSME MY I.

1, 2

5 - 10

45

12

**

2, 3, 5

6 - 12

45

12

**

2

10 - 30

45

12

***

3, 4

10 - 30

30

12

***

3, 4, 7

10 - 30

45

12

***

REGULOVČÍK

3, 4

10 - 30

30

12

***

VLAJKA

3, 4

10 - 30

90

12

***

1, 2, 3, 4, 7

10 - 30

45

12

***

3, 4

4 - 10

45

12

***

10.

ABECEDA

13.


15. 16. 17.

ČTYŘI ROHY

18.

MINULÝ ŽIVOT

20.

RUCE

22.

ČÁRA ŽIVOTA

29. 30.

4

5 - 12

30

12

****

4, 6

4 - 12

45

12

****

ŠPIČKOVÝ TÝM

2, 3, 5, 7

8 - 30

45

12

**

POCITOVÉ TĚLO

8

6 - 12

45

12

***

8.

TO JSME MY II.

2, 8, 9

10 - 30

45

13

***

32.

9

20 - 30

30

13

*

33.

CO OČEKÁVAJÍ ŽENY OD MUŽŮ A MUŽI OD ŽEN CHTĚL BYCH BÝT …

8, 9

15 - 30

45

13

**

34.


5, 8, 9

15 - 30

120

14

****


5, 8, 9

15 - 30

360

14

***

35.

129


POUÎITÁ A DOPORUâENÁ LITERATURA Bakalář, E.: I dospělí si mohou hrát; Pressfoto, 1976 Bakalář, E.: Předposlední psychohry; Portál, 2000 Bakalář, E.: Psychohry; Vyšehrad, 1992 Belz, H., Siegrist, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení; Portál 2001 Bishop, S., Taylor, D.: Padesát aktivit pro výcvik v interpersonálních dovednostech; Narex Consult a. s., 1996 Bláhová, K.: Hry pro tvořivé vyučování; Agentura STROM, 1997 Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře; Portál, 1998 Canfield, J., Wells, H. C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků; Portál, 1995 Carter, P., Russell, K.: Trénink paměti a kreativity; Computer Press, 2002 Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se; Portál, 1997 Hermochová, S.: Hry pro dospělé; Grada Publishing, 2004 Hermochová, S.: Hry pro život 1, 2; Portál, 1994 Hermochová, S.: Metody aplikované sociální psychologie IV. Sociálně-psychologický výcvik ve školním věku; Karolinum, 1991 Hrkal, J., Hanuš, R.: Zlatý fond her; Portál, 1998 Hroník, F.: Poznejte své zaměstnance; Era, 2002 Jarošová, E. a kol.: Trénink sociálních a manažerských dovedností; Management Press, 2001 Kasíková, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola; Portál, 1997 Kincherová, J.: Psychologické testy pro kluky a děvčata; Portál, 1998 Kirst, W., Diekmeyer, U.: Trénink tvořivosti; Portál, 1998 Kolektiv autorů: Zlatý fond her; Mladá fronta, 1990 Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J.: Aplikovaná sociální psychologie 3; Grada Publishing, 2001 Machková, E.: Úvod do studia dramatické výchovy; Artama, 1998 Mikuláštík, M.: Komunikační dovednosti v praxi; Grada Publishing, 2003 130

PouÏitá a doporuãená literatura

Nakonečný, M.: Motivace lidského chování; Academia, 1995 Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti; Academia, 1995 Nakonečný, M.: Sociální psychologie; Academia, 1995 Pease, A., Pease, B.: Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách; Alman, 2000 Pike, G., Selby, D.: Cvičení a hry pro globální výchovu; Portál, 1999 Portmannová, R.: Hry pro posílení psychické odolnosti; Portál, 1999 Silberman, M.: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování; Portál, 1997 Valenta, J.: Manuál k tréninku řeči lidského těla; AISIS, 2004 Valenta, J.: Učit se být; Agentura STROM, AISIS, 2003 Vališová, A.: Hry s odkrytými kartami; Pansofia, 1996 Vyskočilová, E., Hermochová, S.: Cvičení z pedagogické praxe III. Interakční hry pro školní děti; Karolinum, 1991

131


PODùKOVÁNÍ Za vydatnou spolupráci při přípravě rukopisu vděčím Radce Polaufové. Je autorkou některých originálních her (2 - 4, 7, 8, 18, 26, 28 - 30, 32, 33) a doprovodných ilustrací. Josefu Valentovi děkuji za cenné úvodní podněty ke koncepci této knížky a poskytnutí praktických zkušeností z jeho dlouholeté spolupráce s pedagogy.

132

Obsah

OBSAH

Předmluva Úvod Psychologické poznámky Základní cíle her zaměřených na sebepoznání Téma sebepoznání v rámcovém vzdělávacím programu Témata, k nimž se vztahuje zásobník her a aktivit Poznámky k metodice her Dva varovné případy Zásobník her a aktivit 1 Jsem proti! 2 Nechci to uděat! 3 Pomoz mi 4 Učení 5 Líbí se mi na tobě 6 Místo vedle mě je volné 7 To jsme my I. 8 To jsme my II. 9 V čem jsem dobří 10 Abeceda 11 Co bych byl, kdybych byl 12 Dárky 13 Hodnocení vlastností 14 Jako já 15 Regulovčík 16 Vlajka 17 Čtyři rohy 18 Minulý život 19 Nedokončené věty 20 Ruce 21 Kočkodům 22 Čára života 23 Kimovka

5 6 10 13 14 15 17 22 27 28 31 34 37 41 44 46 48 50 52 55 58 60 65 67 69 71 77 79 81 83 86 89


24 Kruh schopností 25 Kruhová hra 26 Kytičku pro tebe 27 Mluvící hůlka 28 Reklama 29 Špičkový tým 30 Pocitové tělo 31 Poznej, kdo to je 32 Co očekávají ženy od mužů a muži od žen 33 Chtěl bych být... 34 Venušanky a marťani I. 35 Venušanky a marťani II. 36 Co mě hřeje u srdce Přehledné tabulky her a aktivit Použitá a doporučená literatura

91 94 96 98 100 103 105 108 109 113 116 119 121 124 130

135

KDO JSEM, JAKÝ JSEM Aktivity pro osobnostní a sociální výchovu k Petr Kříž Vydalo občanské sdružení AISIS, Gorkého 499, 272 01 Kladno První vydání Zlom a grafické zpracování DTP Rodiče s. r. o.

PhDr. Petr KfiíÏ KDO JSEM, JAK JSEM. Aktivity pro osobnostní a sociální v chovu k podpofie sebepoznání a sebepojetí

Recommend Documents