Kdo jsme, co jsme
KDO JSEM, CO JSEM
Třída 8.A 1
Kdo jsme, co jsme
Obsah Aneta Gomézová ..................................................................................................................................... 3 Viktorie Kelnarová ................................................................................................................................... 4 Vojtěch Slavinský………………………………………………………………………………………………………………………………..5 Šnajdarková Tereza ................................................................................................................................. 7 Šnajdarková Daniela ................................................................................................................................ 8 Adam Šimíček .......................................................................................................................................... 9 Pavlína Staňková.................................................................................................................................... 11 Nikolas Kačo .......................................................................................................................................... 12 Hedvika Šavrdová .................................................................................................................................. 13 Martin Fabík .......................................................................................................................................... 14 Adéla Haitlová ....................................................................................................................................... 16 Radek Švidraň ........................................................................................................................................ 17 Štěpán Kostura ...................................................................................................................................... 19 Sebastian Šimčík .................................................................................................................................... 20 Libor pomkla.......................................................................................................................................... 21 Dominika Tomčáková ............................................................................................................................ 23 Iveta Olbrechtová .................................................................................................................................. 24 Michaela Hanzelková............................................................................................................................. 25 Denisa Kovačíková ................................................................................................................................. 26 Dominik Moll ......................................................................................................................................... 27 Ana Bartoňová……………………………………………………………………………………………………………………………..…..28 Honza Bönish……………………………………………………………………………………………………………………………………29
2
Kdo jsme, co jsme
Aneta Gomézová Jsem velmi reaktivní plyn, který se ochotně slučuje s většinou prvků periodické soustavy. Byl objeven roku 1774 Carlem Wilhelmem Scheelem, ale dnešní pojmenování mu dal až roku 1810 anglický chemik sir Humphry Davy. Na Zemi jsem přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer (Mrtvé moře, Velké solné jezero a další). Z minerálů je nejznámější NaCl neboli kuchyňská sůl. Velká ložiska NaCl se nacházejí např. V Polsku a USAa geologicky vznikla jako pozůstatek po odpaření slaných vnitrozemských jezer. Viz také minerál halit. V zemské kůře jsem přítomen v koncentraci 200–1900 ppm (mg/kg). V mořské vodě tvořím ionty nejvíce zastoupený anion, jejich koncentrace se pohybuje kolem 19 g/l. Zastoupení ve vesmíru odpovídá vyššímu atomovému číslu. Předpokládá se, že na 1 atom připadá přes 17 milionů atomů vodíku. Výroba plynném skupenskví je založena na elektrolýze vodného roztoku NaCl , solanky. Jako katoda se obvykle používá kovová kapalná rtuť, což může vést ke kontaminaci výrobních závodů i okolního životního prostředí (např. Spolana Neratovice, Spolchemie Ústí nad Labem). Tlakové kovové lahve s NaCl jsou označeny žlutým pruhem. Při práci s se mnou je nezbytné zachovávat přísná bezpečnostní opatření, protože jsem velmi silně toxický a z průmyslových provozů je známa řada havárií se smrtelnými následky. Jsem známý jako první prakticky použitá chemická bojová látka již z 1. světové války v roce 1915. Elementární mě prakticky používají k desinfekci pitné vody, protože i v malých koncentracích hubí bakterie a jeho nadbytek lze z vody snadno odstranit pouhým probubláním vzduchem. Další uplatnění se nacházím v papírenském a textilním průmyslu, kde mě používají k bělení surovin. Ve sloučeninách se vyskytuji v mocenství Cl-I, ClI, ClIII, ClV a ClVII. V každém mocenství, ve kterém se vyskytuji, vytvářím i příslušnou kyselinu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlor http://referaty-seminarky.cz/chlor/ http://druidova.mysteria.cz/JAK_JDE_ZIVOT/Chlor.htm
Aneta Gomézová - Chlór
3
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Viktorie Kelnarová
Hádej kdo jsem Moje chemická značka je Ag jsem ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuji se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Sloužím jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, moje sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl. Po mechanické a metalurgické stránce jsem velmi dobře zpracovatelná– mám dobrou kujnost a dobře se odlévám (dobrá zatékavost).Moje těžba má velmi starou historii. Snad jen měď a zlato se užívaly dříve. Moje nejstarší nálezy jsou staré více než 4000 let. Veliké množství bylo objeveno v hrobech chaldejských králů. Je zajímavé, že naproti tomu v egyptských pyramidách se vyskytuji jen velmi vzácně. Za vlády pověstného krále Šalomouna bylo mě ve starověkém Izraeli tolik, že byla považována za nic. Jedny z největších dolů starověku byly ve Španělsku (v Hispánii). Féničané, kteří mě tam tehdy těžili, na dolech nesmírně zbohatli.V Čechách jsem byla podle pověstí dobývána již v 7. st. n.l.. Skutečný rozvoj těžby začal ve 13. a 14. století. Nejvýznačnější české město, ve kterém mě těžili , je Kutná Hora. Byly doby, kdy Čechy patřily díky mé těžbě k nejbohatším zemím v Evropě. Dnes jsou největšími světovými producenty Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie a USA. Přestože jsem zařazena mezi drahé kovy,které se vyznačují chemickou stabilitou, jsem velmi dobře rozpustná v kyselině dusičné.Na suchém čistém vzduchu jsem neomezeně stálá .Stačí však nízké množství sirovodíku a začínám černat.
moje základní fyzikálně chemické vlastnosti Protonové číslo
47
Relativní atomová hmotnost
107,8682
Skupenství (při 20°C)
pevné
Teplota tání
961,78°C (1234,93 K)
Teplota varu
2162°C (2435 K)
Díky protonovému číslu 47, zaujímám pozici - skupina: 11 (I.B), perioda: 5. patřím mezi tzv. přechodné prvky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbro , http://stribro.xrs.cz/vlastnosti-stribra/ http://www.sperky-silvego.cz/stribro-stribrne-sperky Viktorie Kelnarová
4 Je to dobře vytvořené, není co dodat. Není co dodat.
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
5
Kdo jsme, co jsme
Vojtěch Slavinský
Kapalný kov
Jsem kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Jsem jediný kov, který je za normálních podmínek v kapalném stavu. Výskyt: V zemské kůře se vyskytuji velmi málo. Hlavním minerálem a zdrojem pro mou výrobu je však rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku. Vyskytuji se nejčastěji a jednomocný nebo dvojmocný kationt. Fyzické a chemické vlastnosti Jsem těžký, toxický prvek stříbřité bílé barvy. Jsem jediný kovový prvek, dobře vedu elektrický proud. Rozpouštím se v kyselině dusičné, hustotu mám 13,524
, má teplota varu je 356,73 o C, teplota tání
je -38,83 o C. Použití Využívám se při amalganazaci zlata (těžba jeho rud), dále při výrobě hydroxidu sodného, v elektronice (výbojky a zářivky, polohové spínače). Taky při elektrolytické výrobě chlóru, v lékařství. Historie Byl jsem objeven kolem roku 3500 př.n.l. V Římě mě používali jako líčidlo, v alchymii k transmutaci kovů na zlato, ale taky na Polohový spínač. Tento spínač funguje na jednoduchém principu. Kapalný kov přípravu imitace zlata. V historii se hodně který je vodiví v určité poloze spojí dva kontakty. lidí otrávilo při práci se mnou (horníci, námořníci přepravující mně, ale taky spoustu alchymistů, mastičkářů i jejich pacientů i výrobců, klobouků – využívali mě k ztužování okrajů klobouků, které byly vyráběny z bobří kůže) Zdroje:http://uloz.to/xiLJR9H/rtut-doc, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rtu%C5%A5 , http://uloz.to/x6rAuri/rtut-pptx, http://arnika.org/historie-otrav-rtuti
Vojtěch Slavinský
6 Je to dobře vytvořené, není co dodat. Není co dodat.
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Šnajdarková Tereza ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
jsem ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy mám velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivost, dobře se mechanicky zpracovávám a jsem odolný proti atmosférické korozi jsem základní součástí řady velmi důležitých slitin a mimořádně důležitý pro elektrotechniku krystalizuji v kubické plošně centrované soustavě patřím mezi přechodné prvky rozpouštím se v minerálních kyselinách ale jako ušlechtilý kov nedokážu z kyseliny vytěsnit kation vodíku a proto se rozpouštím v oxidujících kyselinách ve vzduchu jsem nestálý po stříbře vykazuji druhou nejlepší vodivost za normální teploty, zároveň jsem i výborným vodičem tepla když jsem čistý tak jsem poměrně měkký a proto se pro praktické aplikace se často používají moje slitiny a prvky jsem velmi tažný a kujný a proto se ze mě vyrábí vodiče elektrického proudu vzácně se nalézám ryzí, běžněji se nalézám v nerostech slučuju se přímo s halogeny, kyslíkem, sírou a selenem mám neocenitelnou úlohu v dějinách lidstva a jsem s jeho dějinami spjat po celá staletí jsem 100% recyklovaná surovina, přispívám k ochraně životního prostředí a chráním tím přírodní hodnoty pro budoucí generace jsem nenahraditelná pro zdraví našeho organismu jsem jeden z mála materiálů, který nepodléhá rozkladu nebo ztrátě chemických vlastností během recyklace recyklací zmírňuju problémy spojené s nakládáním s odpady
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C4%8F , http://www.medportal.cz/o-medi , http://www.prvky.com/29.html
Šnajdárková Tereza - měď 7 Komentáře: Jenom bych nedával na obrázek pilulku na které je napsané Cu (To je jaky bys jim řekla jsem ...) Mě se to líbí, není co dodat. Máš to celkem dobře udělané.
Kdo jsme, co jsme
Šnajdarková Daniela ● ● ● ● ● ● ● ●
jsem plynný chemický prvek moje latinské jméno je Oxygenium jsem druhá hlavní složka zemské atmosféry jsem nezbytný pro existenci většiny živých organismů jsem velmi reaktivní permanentní plyn jsem bezbarvý plyn bez chuti a zápachu jsem těžší než vzduch nehořím, ale hoření podporuji
● moje periodické číslo je 8 ● používají mě např. při : svařování a řezání kovů, na pražení rud, dýchací přístroje, kapalný kyslík jako raketové palivo ● nejčastější a nejrozšířenější chem. sloučenina se mnou je H2O ● ve vesmíru jsem třetí nejrozšířenější prvek ● rostliny mě nejen spotřebovávají, ale také mě produkují během procesu zvaného fotosyntéza ● jsem základní lidskou potřebou, lidé beze mě vydrží jen pár minut ● 90% energie získáváte ze mě ● mám na lidský orgasmus pozitivní vliv ● mám větší hustotu než vzduch ● plynný... tvoří dvouatomové molekuly O2 ● vyskytuji se ve třech izotopech
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=8 http://www.rajec.com/cz/kyslik/o-kysliku
Šnajdárková Daniela - Kyslík 8 Komentáře: Nadpis snad nemusí být ne? Mě se to líbí, akorát se tam pořád opakuje jsem atd.. :) Máš to dobré. Není co dodat.:D Celkem to ujde.
Kdo jsme, co jsme
Adam Šimíček ??? Hustý, poddajný, tažný, drahý, šedo-bílý, odolný vůči korozi takový je tento prvek s názvem ???. Používá se v klenotnictví, laboratorní vybavení, elektrické kontakty a elektrody, odporové teploměry, zubní lékařství a katalyzátory , které slouží k odstranění nežádoucích látek z výfukových plynů. Je vzácnější než zlato nebo stříbro. Má vysokou odolnost proti chemickému útoku, vynikající teplotní vlastnosti a stabilní elektrické vlastnosti. Všechny tyto vlastnosti byly využity pro průmyslové aplikace. Vzhledem připomíná stříbro avšak je zabarvená více do bíle. ??? Je komerčně získáván jako vedlejší produkt z těžby a zpracování niklu a mědi. Cena ??? je stejně jako ostatní průmyslové zboží, je více volatilní než zlato.V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.Snadno se rozpouští v lučavce královské a pomalu se rozpouští i v kyselině chlorovodíkové za přítomnosti vzdušného kyslíku nebo peroxidu vodíku. Společně s osmiem a iridiem patří k prvkům s největší známou hustotou.Zajímavá je schopnost ??? pohlcovat značné objemy plynného vodíku. ??? vykazuje také značné katalytické vlastnosti, a to jak ve sloučeninách, tak v normální formě .Vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem a chemické odolnosti ??? jsou především její slitiny s rhodiem a iridiem používány na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu je základním materiálem speciálních pecí na výrobu optických vláken .Její zastoupení v zemské kůře je velmi malé, odhaduje se, že její průměrný výskyt činí 0,005-0,01 ppm (mg/kg). Koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji nelze současnými analytickými metodami spolehlivě změřit .Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, kde se v některých hlubinných dolech v Jihoafrické republice těží až ve čtyřkilometrové hloubce. Existují zde však i naleziště, kde se hornina s jemně rozptýlenými částečkami kovu těží povrchově.Dalšími lokalitami s výskytem ??? je Sibiř a Ural, kde se vzácně nachází ??? i ve formě nugetů o váze i několik desítek gramů. Dalších několik nalezišť se nachází v severní Americe v Kanadě i USA.
Základní údaje o ??? Vzhled:šedavě bílá Hustota:21 450 kg/m2 Bod tání:1768,3 ° C Bod varu:3825 ° C Struktura krystalu:krychlová plošně centrovaná Magnetické chování:magnetická Mohsova tvrdost:4 až 4,5 z 10 ??? Je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný .Stříbřitě bílé barvy. Lidově bílé zlato.
Zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Platina , http://investicnikovy.cz/platina/
Adam Šimíček - Platina
9
Kdo jsme, co jsme
Adam Šimíček - Platina 10 Komentáře: Kdybys psal o sobě jako že ten prvek jsi ty, nemusel by si tam dělat ty otazníky. Až na ty otazníky to máš dobré. Skvěle propracované až na ty otazníky.
Kdo jsme, co jsme
Pavlína Staňková Jsem krásný, modrobílý, silně lesklý, měkký a lehce tavitelný kov, který se však na vlhkém vzduchu ztrácí. Používaný člověkem již od starověku. Sloužím jako součást různých slitin, používám se při výrobě barviv. Využívám se k povrchové ochraně železa proti korozi, k výrobě baterií a monočlánků. Má přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu. Za normální teploty jsem křehký, v rozmezí teplot 100–150 °C můžu být i tažný a dám se válcovat na plech a vytahovat na dráty, nad 200 °C opět křehký a dám se rozetřít na prach. Patřím k nejsnáze těkajícím kovům. Můj profil: Latinský název: Zincum Protonové číslo: 30 Elektronegativita: 1,65 Parioda: 4 Skupina: II.B. Teplota tání: 420 °C Teplota varu: 907 °C Relativní atomová hmotnost: 65,4 Hustota: 7,14 g/cm3 Potraviny: Potřebuje mě každá buňka v těle. Tvořím součást enzymů – chemických látek, ale tělo si mě samo nevytváří. Nejvíce obsažný jsem ve 100g Kešú 5,6 mg; Slunečnicová semínka 5,06 mg; Sója 4,89 mg; Para ořechy 4,59 mg; Piniové oříšky 4,28 mg; Oves 3,97 mg. Nedostatek v těle oslabuje imunitní systém a zpomaluje hojení ran.
Zdroje: Wikipedie.org; Encyklopedie léčivých potravin Georgie D. Pamplona-Roger; beltina.cz;
Google.cz; Základy praktické chemie (učebnice).
Pavlína Staňková
11 Mně se to líbí máš to přehledné a dobře zpracované. Nemám co dodat, holky už všechno napsaly. Já říkám to samé co Viky.
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Nikolas Kačo PŘIJDEŠ NA MŮJ NÁZEV? Já jsem plyn bez barvy, chuti a zápachu.Nejsem toxický ani jinak nebezpečný. Jsem je v atmosféře tvořen dvouatomovými molekulami, které jsou spojené velmi pevnou trojnou vazbou. Tato trojná vazba má za následek jeho nízkou reaktivitu. Jsem inertní plyn, to znamená, že reaguju s jinými chemickými sloučeninami pouze za vysokých teplot a tlaků. Za laboratorní teploty reaguju pouze s lithiem a plutoniem. Za vysokých teplot se však slučuju s většinou prvků - např. s kyslíkem okolo teploty 2 500 °C. Mám má po kyslíku a fluoru třetí největší hodnotu elektronegativity a proto u mně převládá schopnost vytvářet anion, který se nazývá nitridový N3-. Pouze ve sloučeninách s kyslíkem a fluorem jsem schopen tvořit ionty, kde se uplatňuje v kladné valenci. Například v dusičnanech mám oxidační číslo N5+. Další použití Jako paliva raketových motorů se v minulosti používala jak kyselina dusičná jako oxidační činidlo, tak hydrazin jako zdroj spalovaného vodíku.
Organické sloučeniny jako například aminy se používají k výrobě barviv a léčiv. Jiné moje organické deriváty se používají například k výrobě indikátorů v analytické chemii,
Zdroje - wikipedie, krejcio.wz.cz, referaty-seminarky.cz
Nikolas Kačo - dusík
12
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Hedvika Šavrdová Jsem nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Autorem z českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. Výskyt v přírodě: Díky své velké reaktivitě se v přírodě vyskytuju pouze ve sloučeninách. Jako biogenní prvek jsem jedním ze základních stavebních kamenů buněk všech živých organizmů na této planetě. Jsem po železe a hliníku nejhojnějším kovem zemské kůry a vyskytuju se v přírodě asi v 700 minerálech. Díky svému méně ušlechtilému charakteru se lehce slučuji. Kovový si získávám z taveného chloridu , elektrolýzou na železné katodě. Používám se jako redukční prostředek při tavení mědi, niklu a vzácných kovů, k vysoušení alkoholů, k přípravě vys. vakua, čištění vzácných plynů a jako přísada do slitin, nověji k výrobě odolných el. odporových drátů a akumulátorů. Patřím mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. Jsem i v tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech , krvi a dalších tělesných tkáních.Jsem běžné a hojný v zemské kůře.Lidé mě používají stovky let ve stavebnictví,plastiky ,a silnic. Atomoví číslo: 20 Rodina:2(IIA) Kov alkalické zeminy
Biologický význam: Také jsem v mohutných korálových útesech , které po staletí vytvářejí mořští polypí z třídy korálnatvů, jsou zbytky …..koster těchto uhynulých živočichů. V naší přírodě se nejčastěji setkáme s hlemýždi, které jejich ulita chrání před predátory.
Odkazy: http://www.docsimon.cz/zbozi/weleda-podpurny-vapnik-1-50g , http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1pn%C3%ADk
Hedvika Šavrdová - Vápník
13 Sice jsem to nečetla celé ale máš to dobré. ;) Máš to celkem dobré. :)
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Martin Fabík
Jak se jmenuji? Moje latinské jméno je phosphorus ale v česku mi říkali i kostík protože se vyskytuji v kostech kde je zpevňuji aby se nelámaly. Jsem prvek, který tvoří tři alotropické modifikace a to červenou, černou, a bílou. Moje bílá modifikace je samozápalná a proto se musí uchovávat pod vodou. Je složena ze čtyř molekul které jsou uspořádány ve velkých úhlech a proto tak dobře v této podobě reaguji. Jsem měkký a nažloutlý, ale také velmi jedovatý a když je tma tak můžete vidět jak svítím protože reaguji s kyslíkem. V teto modifikaci vytvářím také moji červenou podobu, ale pouze na slunci a hodně dlouho. Člověka zabiju již při 0,15 gramu. Moje další, tedy červená modifikace vznikne když zahřejete moji bílou modifikaci v uzavřené nádobě na 250°C. Když jsem v této podobě nerozpouštím se v rozpouštědlech (polárních ani nepolárních), ve vodě a ani v sirouhlíku, kde se dobře rozpouštím v bílé podobě. Dokonce jako červený nesvítím a nejsem jedovatý. Teplotu tání mám 597°C a s ostatními prvky se slučuji jen za vysokých teplot. K této modifikaci se vyskytují ještě čtyři modifikace například fialová a ta se zahříváním mění na bílou. Má černá modifikace je nejstálejší a nejbezpečnější. Připomíná spíše kovy protože má kovový lesk a teplo a elektřinu vede poměrně dobře. Připomíná spíše mou červenou modifikaci, ovšem na vlhkém vzduchu reaguji rychleji. Možnosti jak mě stvořit v této podobě jsou: pokud zahřejete mou bílou formu na 200°C a pod tlakem 12000 atmosfér. Zahřátím na 380°C za přítomnosti rozptýlené rtuti. Nebo pokut mě zahřejete když jsem v červené podobě pod tlakem do teploty 400°C V této podobě jsem nejstabilnější do 550°C. Poprvé jsem byl objeven v roce 1669 Héningem Brandtem a objevil mě, když se znažil vyrobit kámen mudrců. Vyrobil mě tak že nechal rozkládat lidskou moč, pak ji zahustil pískem a nakonec destiloval. Bohužel za prvek mě prohlásil až Antonie Lavoisier. Využití: Zápalky (červený) Jedy na krysy (bílí) Pyrotechnika (červený) Elektrotechnika (černý)
Martin Fabík - fosfor
14
Kdo jsme, co jsme
Značka
P
Protonové číslo
15
elektronegativita
2,19
Teplota tání
44,15
Teplota varu
277
Skupina
V.A
Perioda
3
Skupenství při 20°C
pevné
Oxidační čísla ve sloučeninách
-3, +1, +3, +4, +5
Video: http://www.youtube.com/watch?v=em14eXsMzpk&feature=player_embedded
Zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosfor , http://www.zschemie.euweb.cz/fosfor/fosfor2.html , http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=15
Martin Fabík - Fosfor
15 Hodně propracované. Líbí se mi to. Super
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Adéla Haitlová Uhodneš mé jméno? Já jsem nejrozšířenějším přechodný kovovým prvkem a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, jsem také hojně zastoupen i ve vesmíru (zde se vyskytuji zcela čistý). Lidstvu jsem znám již od pravěku. V přírodě se minerály mě vyskytují velmi hojně a já se z nich získávám redukcí ve vysoké peci. Objev výroby a využití mne byl jedním ze základních momentů vzniku současné civilizace. Já mám všestranné využití při výrobě slitin a pro výrobu většiny základních technických prostředků používaných člověkem. Velmi významné jsou také sloučeniny mě, ať už jde o anorganické, organické nebo komplexní. Já jsem také velmi významným biogenním prvkem, v organismu se podílí na přenášení kyslíku k buňkám a tím umožňuje život mnoha organismů na naší planetě.
Název (lat.),značka, číslo
Ferrum,Fe,26
Registrační číslo CAS
7439-89-6
Umístění v PSP
8 (VIII. B) skupina,4. perioda, blok d
Charakteristická skupina
Přechodné kovy
Počet přírodních izotopů
4
Oxidační číslo
-II, II, III, IV, VI
Zdroje: Wikipedie Adéla Haitlová - Železo
16 Máš to dobré. A jo dobré, ušlo to.
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Radek Švidraň OBECNÉ VLASTNOSTI: Atmosféru obsahuji asi 0,9 %. Jsem neutrální a bezbarvý plyn jako dusík, ale kromě vzduchu nemám přirozený výskyt. Jsem nedýchatelný, ale často se používám v průmyslu, kvůli vysoké chemické inerci a poměrně snadné produkci. Ar Argon Číslo CAS : 7440-37-1 UN1006 (gas); UN1951 (liquid refrigerated)
Hlavní využití Průmyslová odvětví Využití Zpracování kovů Používám se pro prevenci kontaktu a interakce mezi kapalným kovem a okolní atmosférou. Využívám se při mícháni taveniny, čištění sudů bránící opětovné oxidaci oceli, sekundární čištění oceli při podtlakovém odplynování, např. VOD, RH, RH-OB.Moje největší množství se ovšem spotřebuje v procesu AOD oduhličování surové oceli s vysokým obsahem chromu a minimalizaci oxidace chromu. Laboratoře & analýza Používám se čistý a ve směsích pro průmyslovou a zdravotnickou analýzu a kontrolu kvality. Více specificky se používám jako plazmový plyn při induktivně vázané plazmové emisní spektrometrii (ICP), ochranný plyn v grafitových pecích při atomové absorpční spektrometrii (GFAAS) a jako nosný plyn při plynové chromatografii pro různé detektory. Ve směsi s metanem se používám v Geigerově čítači a v detektorech rentgenové fluorescence (XRF) jako chladivo.
Plyn ke konverzi do kapalné fáze Tento modul umožňuje převést objem (měřeno při 1 atmosféře a 15°C) nebo hmotu plynu v plynné fázi na hmotu nebo objem kapaliny (měřeno při 1 atmosféře a bodu varu).
Radek Švidraň - Argon
17
Kdo jsme, co jsme
Hlavni riziko Hlavní riziko : Vysoký tlak a dušení
Toxicita (Am. Conf. Of Gov. Ind. Hygienists ACGIH 2000 Edition : Přímo dusivý Mezní hodnoty hořlavosti ve vzduchu (podmínky STP) : Není-hořlavý Zápach : Žádný (Czech) UnNumber : UN1006 (Plynná fáze); UN1951 (Kapalina zmrazena) www.google.cz www.wikipedie.cz www.google-obrazky.cz
Radek Švidraň - Argon
18
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Štěpán Kostura
Kdo jsem?
Jsem modrošedý, krystalický, polokovový prvek, Mám částečně kovový lesk a má struktura je velmi podobná diamantu. Jsem druhý nejrozšířenější prvek na Zemi, ale vyskytuji se pouze jen ve sloučeninách. Hojně se vyskytuji v zemské kůře a taky v živých organismech, proto jsem taky biogenní prvek. Vyrábí mě v elektrické obloukové peci redukcí křemene, velmi čistým kokosem za přítomnosti železa jako katalyzátoru. Používají mě k výrobě polovodičových součástek např. diod a tranzistorů, nebo se přidávám do slitin jako je ferrosilicium, což je slitina železa a mě, tato slitina se vyznačuje vysokou tvrdostí a chemickou odolností. Pro zvýšení tvrdosti se přidávám v malém množství do speciálních ocelí a hliníkových slitin. Potom se ve sloučeninách používám v stavebnictví jako písek při výrobě skla a porcelánu. Poprvé mě identifikoval roku 1787 Antoine Lavoisier jakožto složku pazourku a jiných křemíkatých hornin. Později, v roce 1800, mě Humphry Davy mylně považoval za sloučeninu. Roku 1811 Gay-Lussac a Thénard mě v amorfní podobě pravděpodobně vyrobili zahříváním draslíku s tetrafluorosilanem. Já jakožto prvek jsem byl poprvé izolován švédským chemikem J. J. Berzeliem roku 1823.
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99em%C3%ADk http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=14 http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1280&bih=680&q=kremi k&gbv=2&oq=kremik&aq=f&aqi=g1g-S8gsS1&aql=&gs_sm=3&gs_upl=1379l2911l0l3189l6l6l0l0l0l0l40l227l6l6l0&gs_l=img.3..0j0i24 l8j0i10i24.1379l2911l0l3190l6l6l0l0l0l0l40l227l6l6l0.llsin Štěpán Kostura - Křemík
19
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Sebastian Šimčík Atomové číslo Relativní atomová hmotnost Elektronová konfigurace Skupenství
35 79,904(1) amu
[Ar] 3d10 4s2 4p5 Kapalné
Teplota tání
−7,3 °C, (265,8 K)
Teplota varu
58,76 °C, (331,9 K)
Elektronegativita (Pauling) Hustota
2,96
3,1028 g/cm3
Registrační číslo CAS
7726-95-6
Mám prvek, nachází se v skupině halogenu .Za normálních podmínek toxický do červenohněda zbarvený .Velmi reaktivní prvek ,který se ochotně slučuje s většinou prvků.Byl objeven v roce 1826 Antoniem Balardem .
Na zemi ho nenajdeme ve formě prvku ale sloučeniny ,tyto sloučeniny se potom nacházejí v mořské vodě a nekterých vnitrozemských jezerech (Mrtvé moře, Velké solné jezero). Doprovázejí ho analogické sloučeniny chloru, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.Má malé zastoupení v zemské kuře.Ve vesmíru na něj připadá 1 miliarda atomu vodíku (celkem hodně ).Průmyslově se vyrábí chlorováním mořské vody.Vyloučený elementární prvku se z vody odstraňuje probubláním proudem vzduchu a následnou kondenzací ochlazením par.
Sebastian Šimčík - Brom
20 Máš to dobré. Mě se to líbí…
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Libor pomkla TO JSEM JÁ
NĚCO O MNĚ V PSP sem až na 50 místě Moje oxidační číslo je IV.A Patřím mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané bronz. Mám velmi nízký bod tání a jsem dobře kujný a odolný vůči korozi. Nacházím využití při výrobě slitin (bronz, pájky, ložiskový kov), v potravinářství při dlouhodobém uchovávání potravin a při výrobě uměleckých předmětů. Libor Pomkla - Cín
21
Kdo jsme, co jsme
POUŽITI Lide mě používají už od pravěku.Když sem v normálním prostředí sem značně odolný proti korozi a zároveň je zdravotně prakticky nezávadný. Se zpracováním litím do různých forem se setkáváme již od poloviny 3. tisíciletí př. n. l. I v antice byla moje výroba předmětů vysoce ceněna, renesanci a baroku. Hlavními výrobky z té doby jsou užitkové a liturgické nádoby, svícny, křtitelnice. Povrch těchto výrobků byl zdoben reliéfy, rytím, cizelováním a leptáním. Před objevením porcelánu byl sem důležitým materiálem pro výrobu talířů, konví a číší. Později byly se mě odlévány i drobné hračky (vojáčci), sošky, pamětní medaile apod.
Výskyt cínu v přírodě Najdete mě v zemské kůře poměrně vzácným prvkem Vzácné nálezy pocházejí z písků nedaleko Obanu v Austrálii, z Beaverlodge v Kanadě nebo z platinového dolu Baimka na Čukotce v Rusku. Z minerálů mám nejvyšší obsah (88,12%) romarchit
Libor Pomkla - Cín
22 Dobre jeom odkazy chybi.
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Dominika Tomčáková Jsem měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Měkčí než mastek, lithium i sodík a moje tvrdost se Mohsově stupnici pohybuje okolo stupně 0,5. Jsem lehčí než voda a plavu na ní. Vedu velmi dobře elektrický proud a teplo. Mám nízký bod tání a varu ve srovnání s ostatními kovy. V mých parách se kromě jednoatomových částic vyskytují i dvouatomové molekuly. Páry mají modrou až modrozelenou barvu. V kapalném amoniaku se rozpouštím za vzniku tmavěmodrého roztoku. Obvykle se proto překrývám vrstvou alifatických uhlovodíků jako petrolej nebo nafta, s kterými nereaguji. V přírodě se vyskytuji pouze v jednom oxidačním stavu a to jako draselný ion K+. V laboratoři lze však také připravit sloučeniny (tzv. superbáze). K tomu může dojít, protože já tak zaplním s-orbital a vytvořím stabilní elektronovou konfiguraci. Takovéto sloučeniny jsou však velmi nestabilní, protože já mám nízkou ionizační energii, ale velmi vysokou elektronovou afinitu, proto dojde velmi snadno k oxidaci, a tak tyto sloučeniny patří mezi nejsilnější redukční činidla. Velmi rychle až explozivně reaguji s kyslíkem na superoxid draselný a vodou na hydroxid draselný a v přírodě se s ním proto setkávám pouze ve formě sloučenin. Reakce mě s vodou je natolik exotermní, že unikající vodík reakčním teplem samovolně explozivně vzplane.Jsem také za mírného zahřátí slučuji s vodíkem na hydrid draselný KH, s dusíkem na nitrid draselný K3N nebo azid draselný KN3. Nepřímo se také slučuji s uhlíkem. Soli mě barví plamen intenzivně fialově, ale i při stopách sodné sloučeniny ve vzorku se plamen barví do žluta, proto je nutné se na takový plamen dívat skrz modré kobaltové sklo.
Dominika Tomčáková - Draslík
23
Komentáře:
Kdo jsme, co jsme
Iveta Olbrechtová Mé latinské jméno je Aurum,má chemická značka Au.Mam protonove číslo 79. Jsem chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl jsem používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době jsem navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna moje vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuju zejména ryzí.
Iveta Olbrechtová - Stříbro
24
Kdo jsme, co jsme
Michaela Hanzelková
VÍŠ KDO JSEM?
je nekovový chemický prvek žluté barvy patří do skupiny chalkogenů je reaktivní prvek slučuje se se všemi prvky kromě vzácných plynů při teplotě 120stupnů C pomalu reaguje s vodíkem H2S je velmi jedovatý Vyskytuje se v okolí horkých menerálních pramenů Využití: Střelný prach,výbušniny,pyrotechniky,dynamitu, Je to pevná a krystalická látka,která má žlutou barvu
Michala Hanzelková - Síra
25
Kdo jsme, co jsme
Denisa Kovačíková
Hádej kdo jsem??? Jsem nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, jsem měkký, lehký a stříbrolesklý kov, jdu lehce krájet nožem, dobře vedu elektrický proud i teplo, jsem lehčí než voda a plavu na ní. Rychle a silně reaguji s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkávám pouze ve formě sloučenin. Jsem poměrně bohatě zastoupen na Zemi i ve vesmíru. Roztavený a kovový se často uplatňuji v jaderné energetice a v leteckých motorech jako látka odvádějící teplo. V určitých typech reaktoru vyrábím teplo jaderným rozpadem,Jsme zdrojem jasného světla. Patřím mezi organické sloučeniny zejména soli organických kyselin.Moje chemická značka zní Na Atomové číslo- 11 Skupenství- Pevné Teplota tání 97,72 °C (370,87 K) Teplota varu 883 °C (1 156 K)
ZDROJE:wikipedie Denisa Kovačíková - Sodík
26
Kdo jsme, co jsme
Dominik Moll
KDO JSEM ? Jsem chemický prvek,který tvoří základní stavební kámen všech organických sloučenin na této planetě.Moje chemická značka je „C“(latinsky Carboneum).Sloužím jako energetický zdroj pro výrobu elektřiny a vytápění.Na mojí bázi,jsou výrobky chemického průmyslu součástí našeho každodenního života at‘ jde o plastické hmoty,umělá vlákna,nátěrové hmoty,léčiva a mnoho dalších.. Jsem poměrně rozšířeným prvkem jak na Zemi,tak ve vesmíru. Jsem tipický nekovový prvek,který se v elementárním stavu jako minerál vyskytuje v přírodě ve dvou základních alotropních modifikacích.Moje nejčastější přírodní modifikace je Grafit(tuha).jejíž struktura se skládá z vrstev tzv.grafenu.Diamant je tvořen mnou v soustavě krychlové,a je nejtvrdším a velmi cenným nerostem. Odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhlík#Formy_uhl.C3.ADku http://www.youtube.com/watch?v=UlrvE9FFdrU
Dominik Moll - Uhlík
27
Kdo jsme, co jsme
Ana Bartoňová
Jaké je mé jméno? Jsem nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořím převážnou část hmoty ve vesmíru.Jsem základním stavebním prvkem celého vesmíru, vyskytuji se jak ve všech svítících hvězdách, tak v mezigalaktickém prostoru. Podle současných měření se podílím ze 75 % na hmotě a dokonce z 90 % na počtu atomů přítomných ve vesmíru. Mám široké praktické využití jako zdroj energie, redukční činidlo v
chemické syntéze nebo metalurgii a také jako náplň meteorologických a pouťových balonů.Do 30. let 20. století i vzducholodí. Jsem bezbarvý, lehký plyn, bez chuti a zápachu. Jsem hořlavý, hořím namodralým plamenem, ale hoření nepodporuju. Jsem 14,38x lehčí než vzduch a vedu teplo 7x lépe než vzduch. Jsem za normální teploty stabilní, pouze s fluorem se slučuji za pokojové teploty. Jsem značně reaktivnější při zahřátí, především s kyslíkem a halogeny se slučuji velmi bouřlivě, i když pro spuštění této reakce je nutná inicializace.Jsem velmi málo rozpustný ve vodě, ale některé kovy mě pohlcují.Vytvářím sloučeniny se všemi prvky periodické tabulky (s výjimkou vzácných plynů), zejména pak s uhlíkem, kyslíkem, sírou a dusíkem, které tvoří základní stavební jednotky života na Zemi.Zajímavou vlastností je má schopnost „rozpouštět“ se v některých kovech, např. v palladiu nebo platině, které poté fungují jako katalyzátory reakcí. Je to způsobeno tím, že mám velmi malé molekuly, které jsou schopny procházet různými materiály. Má značka je H.
Zdroj: Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk#Vyu.C5.BEit.C3.AD http://mjf.pise.cz/151590-vodik.html
Video: http://www.youtube.com/watch?v=eW-xGATs2bg
Ana Bartoňová - Vodík
28
Kdo jsme, co jsme
Honza Bönish Kdo jsem Jsem šedomodrý, měkký, těžký, dobře tvarovatelný a jsem dobře odolný vůči korozi. Ryzí se v přírodě vyskytuji jen vzácně. Jsem tedy převážně vázán ve sloučeninách. Mou nejvýznamnější rudou je galenit, ze kterého se nejčastěji vyrábím. V kyselinách se rozpouštím za vzniku vodíku (vytěsňuji vodík s kyselin). Moje páry a mých rozpustných sloučenin jsou jedovaté! Dobře se rozpouštím především v kyselině dusičné, ale koncentrovaná kyselina sírová mě naopak pasivuje a já s ní nereaguji. Velmi dobře pohlcuji rentgenová záření a sloužím proto k odstínění zdrojů tohoto záření v chemických a fyzikálních aparaturách a především v lékařství při ochraně obsluhy běžných medicinálních rentgenů. Moje slitiny s cínem, antimonem nebo stříbrem vykazují výborné vlastnosti při mechanickém spojování kovových předmětů pájením a jako pájky jsou doposud široce používány a ještě se přidávám do optického skla a různých slitin. Já jsem stále převažujícím materiálem pro výrobu střeliva a to především pro svoji vysokou specifickou hmotnost, která poskytuje střele vysokou průraznost. Vytvářím sloučeniny s mocenstvím Pb2+ a Pb4+ . Mé nestálejší sloučeniny jsou přitom dvojmocné, čtyřmocné jsou vesměs oxidačním činidlem. Z velké řady sloučenin mají největší význam. Patřím zcela jasně mezi toxické prvky. Z historického hlediska je právě nadměrné užívání mě jedním z faktorů, který přispěl k zániku římské říše v období kolem změny letopočtu. Moje toxicita je zvláště významná pro dětský organismus. Trvalá expozice dětského organismu i nízkými dávkami mě je příčinou zpomalení duševního vývoje a nepříznivých změn v chování. Objevili mě už ve starověku, konkrétní objevitel není znám. Odkazy: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=82 http://cs.wikipedia.org/wiki/Olovo https://www.google.cz/search?q=olovo&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&s a=X&ei=yL2WT5bzAu_a0QX-eDg&sqi=2&ved=0CEIQsAQ&biw=1280&bih=680&sei=Vr6WT9bJCYfCtAbE9K2lDg
Honza Bönish – Olovo
29
Kdo jsme, co jsme
Honza Bönish – Olovo
30
