Pfiíklady zachování kulturního dûdictví textilního prûmyslu v Polsku a Francii

Pfiíklady zachování kulturního dûdictví textilního prÛmyslu v Polsku a Francii Milo‰ MATùJ

Textilní v˘roba je v˘znamn˘m fenoménem kulturního dûdictví, které provází ãlovûka od nejstar‰ích dob. Po vyvrcholení její produkce v 19. a první polovinû 20. století dochází v evropsk˘ch státech k postupnému útlumu v˘roby a mizení dlouholet˘ch tradic. Jednotlivá mûsta a regiony s tradicí textilní v˘roby se proto snaÏí zachovat kulturní dûdictví rÛzn˘mi formami – nejen jako muzejní expozice, ale také jako Ïivou souãást mûsta prostfiednictvím konverzí b˘val˘ch v˘robních objektÛ. ProtoÏe problém útlumu textilní v˘roby a postupného zániku v˘robních objektÛ je aktuální také v âeské republice, pfiedstavíme v ãlánku nûkteré pfiíklady fie‰ení zachování této sféry kulturního dûdictví v jejích v˘znamn˘ch centrech v Polsku a Francii.

1 2

LodÏ, Polsko Polská LodÏ byla znám˘m stfiediskem textilní v˘roby. Jako její poãátek se uvádí rok 1823, kdy zde byla zaloÏena první dílna na zpracování lnu. Postupn˘m v˘vojem, zavedením Ïeleznice a úspû‰nou obchodní politikou vznikly v˘znamné rodinné 1

podniky. Tehdej‰í dobovou atmosféru velmi dobfie vystihuje román Wladyslawa Reymonta Ziem Obiecana, kterou filmovû zpracoval s autentick˘mi dobov˘mi reáliemi, tedy v˘robními podniky a jejich technick˘m zafiízením, reÏisér Andrzej Wajda. Textilní továrna Geyer, muzeum textilu Postupn˘ útlum textilní v˘roby vyvolal zaloÏení muzea textilu v továrnû rodiny Geyerov˘ch, naz˘vané podle své omítané a bíle nalíãené fasády „bílá fabrika“. Objekt pro‰el pomûrnû rozsáhlou rekonstrukcí, pfii které z dne‰ního pohledu zanikla fiada zajímav˘ch detailÛ v interiérech. Stopy pÛ-

■ Poznámky

Obr 1. LodÏ, Polsko, továrna Geyer (dnes Muzeum texti-

vodního provozu a patinu stáfií nahradily nové ná-

1 Leszek SKRZYDLO: Rody fabrykanckie, Oficyna Bibliofi-

lu), dobovû naz˘vána podle své bíle omítané a nalíãené fa-

tûr y a dlaÏby vãetnû zcela nového schodi‰tû do-

lów, LodÏ, b. d.

sády „bílá fabrika“, pfiedstavuje v˘znamn˘ objekt v obraze

kládající architekturu 70. let 20. století. Pfiesto

2 Miroslaw JASKULSKI: Stare fabryki ¸odzi, Towarzystwo

mûsta, kter˘ se zrcadlí na vodní hladinû technologického

v˘znam muzea tkví pfiedev‰ím v zachování areálu

opieki nad zabytkami – oddzial w ¸odzi, LodÏ 1995,

rybníku. (Foto Milo‰ Matûj)

továrny s jejím odrazem na vodní hladinû b˘valého

s. 70–71; Anita LUNIAK, Teresa MROMLINSKA: Centralne

Obr. 2. LodÏ, Polsko, továrna Geyer, expozice spfiádacích

technologického r ybníku jako typického obrazu

Muzeum Wlokiennictwa i Skansen Lodzkiej Architektury

a tkacích strojÛ pfiedstavuje prostfiednictvím historick˘ch

mûsta, v nûmÏ se nachází. Neménû dÛleÏitá je ale

Drewnianej jako przyklad rewitalizacji i ochrony dziedzict-

unikátÛ a nûkolika replik klíãov˘ch typÛ ucelenou v˘vojo-

také naprosto ucelená expozice v˘voje mechaniza-

wa kulturowego, in: Rewitalizacja miast poprzemyslowych,

vou fiadu textilní mechanizace. (Foto Milo‰ Matûj)

ce spfiádacích a tkacích strojÛ, která se skládá

LodÏ 2006, s. 331–343.

z dobov˘ch unikátÛ, doplnûn˘ch o nûkolik replik dnes nedochovan˘ch v˘vojov˘ch typÛ.

2

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 3 / S T U D I E | M i l o ‰ M AT ù J / P fi í k l a d y z a c h o v á n í k u l t u r n í h o d û d i c t v í t e x t i l n í h o p r Û m y s l u v P o l s k u a F r a n c i i

213

6

3

4

7

5

214


Textilní továrna Israel Poznaƒski, obchodní a kulturní centrum Manufaktura

obytné pokoje mezonetov˘ch bytÛ orientované do-

V souãasné dobû byla ukonãena první etapa

vnitfi hlubokého traktu. Nicménû na obnovené ãás-

konverze b˘valé textilní továrny pro nové vyuÏití ja-

ti objektu se vzorov˘mi byty je patrná snaha zacho-

ko multifunkãní centrum pod názvem Manufaktu-

vat pÛvodní atmosféru formou citlivû o‰etfieného

ra.

reÏného zdiva a rÛzn˘ch detailÛ, na nichÏ jsou zá-

Rozsáhl˘ komplex v˘robních objektÛ, kter˘ tvofií v˘znamnou dominantu mûsta, vznikal postupnû 8

svou velikostí atria), tak aby byly prosvûtlovány

mûrnû ponechány stopy stáfií v kontrastu s upravenou zelení.

od 70. let 19. století podle projektu architekta Hilare Majewského. Ideální polohu továrny v centru

Bielsko-Bia∏a, Polsko

LodÏe se rozhodl vyuÏít francouzsk˘ investor, kte-

Mûsto Bielsko-Bia∏a s rozvinut˘m textilním prÛ-

Obr. 3. LodÏ, Polsko, továrna Poznaƒski, centrum Ma-

r ˘ zde postupnû buduje rozsáhl˘ multifunkãní

myslem a úzk˘mi vazbami na textilní centra na

nufaktura. Konverze areálu b˘valé textilní továrny je v˘-

komplex s dÛrazem na obchodní plochy, multiki-

území dne‰ní âeské republiky bylo do roku 1918

sledkem fiady kompromisÛ, které pfietvofiily pÛvodní v˘rob-

no, diskotéku, gastronomii a v budoucnu i luxusní

souãástí habsburské monarchie. Pfiímo v centru

ní podnik v upravené a moÏná pfiíli‰ uhlazené obchodní

hotelové ubytování.

a kulturní centrum s rozsáhlou dodateãnou pfiístavbou ob-

3

mûsta vznikly rozsáhlé v˘robní podniky, které

Nároãné funkce si vynutily pomûrnû znaãné zá-

v nedávné minulosti ztratily svoji pÛvodní funkci.

chodních ploch. (Foto Milo‰ Matûj)

sahy do pÛvodních konstrukcí spoleãnû s rozsáh-

Vût‰ina tûchto objektÛ je postupnû vyuÏívána na-

Obr. 4. LodÏ, Polsko, továrna Poznaƒski, centrum Ma-

lou dostavbou objektÛ obchodního typu, jejichÏ

pfiíklad jako administrativní budovy státní správy,

nufaktura. Novému obchodnímu a kulturnímu centru se

komerãní ráz a pfiedstava o budoucích zákazní-

ale také jako reprezentativní sídla firem nebo pro

pfies ztrátu autenticity pÛvodního v˘robního areálu nedá

cích vedla k potlaãení pÛvodní syrové atmosféry

obchodní a skladovací úãely. Celkovou tradici tex-

upfiít zajímává atmosféra, vzniklá díky nasvûtlení jednot-

místa, kterou jedineãn˘m zpÛsobem pfiibliÏuje

tilní v˘roby reprezentuje Muzeum techniky a textil-

liv˘ch objektÛ i celého prostoru. (Foto Milo‰ Matûj)

WajdÛv film, v upravené a uhlazené nákupní cent-

ního prÛmyslu jako poboãka vlastivûdnû koncipo-

Obr. 5. Bielsko-Bia∏a, Polsko, továrna na sukno bratrÛ

rum, kde jen tûÏko nalezneme stopy pÛvodního

vaného Muzea v Bielsku-Bia∏é.

Karla a Gustava BüttnarÛ. Muzeum techniky a textilního

provozu. Objektivnû je nutné pfiiznat, Ïe se takz-

prÛmyslu pfiedstavuje ve své expozici fiadu unikátních tex-

vaná Manufaktura stala vyhledávan˘m centrem,

tilních strojÛ; v popfiedí je spfiádací stroj, tzv. selfaktor, na

a to nejen noãního Ïivota mladé generace. Nic-

nûmÏ je pfiíleÏitostnû demonstrována technika pfiedení.

ménû kritika, Ïe z pohledu památkové péãe se

(Foto Milo‰ Matûj)

jedná o kulisu, má své opodstatnûní.

Obr. 6. LodÏ, Polsko, továrna Scheibler – Ksi´˝y M∏yn. Celkov˘ pohled na jednu z nejvût‰ích textilních továren, kde v souãasné dobû probíhá konverze na pfiibliÏnû 400 loftov˘ch bytÛ. (Foto Milo‰ Matûj)

Továrna na sukno bratrÛ Karla a Gustava BüttnarÛ, Muzeum techniky a textilního prÛmyslu Muzeum textilu sídlí v b˘valé továrnû v centru mûsta a pfiedstavuje ucelenou expozici textilních strojÛ z místních podnikÛ (tkalcovské, spfiádací

Textilní továrna Karola Scheiblera – Ksi´˝y M∏yn, loftové byty

a barvírenské stroje, technologick˘ pás na v˘robu kloboukÛ) s dÛrazem na stroje vyrobené pfiímo ve

Tkalcovna lnu a bavlny s vodním pohonem

mûstû a jeho okolí. Jednou ze zajímavostí je do-

Obr. 7. LodÏ, Polsko, továrna Scheibler – Ksi´˝y M∏yn.

Ksi´˝y M∏yn byla zaloÏena v roce 1825. âasté

chovan˘ spfiádací stroj zvan˘ Selfaktor, kter˘ mu-

Vzorové loftové byty realizované pro potfiebu realitní kan-

zmûny vlastníkÛ a poÏáry provázely její historii do

zeum svého ãasu prezentovalo v demonstrativ-

celáfie v prostorách b˘valé textilní továrny zachovávají nû-

roku 1870, kdy areál získal Karol Scheibler, naz˘-

ním provozu.

které charakteristické detaily, napfiíklad velkoprostorová

van˘ „král bavlny“, kter ˘ zde vybudoval jednu

Samotná budova muzea je zachována v pÛvod-

okna, litinové sloupy, zaklenuté stropy, jejichÏ prostfiednic-

z nejrozsáhlej‰ích textilních továren na evrop-

ním stavu z doby svého provozu vãetnû originál-

tvím nabízí investor nároãné klientele zcela originální

ském kontinentu s navazující dûlnickou kolonií,

ních povrchÛ podlah, omítek, oken a dvefií, které

a zájmu klienta pfiizpÛsobené velmi Ïádané bydlení s au-

‰kolou, poÏární zbrojnicí a dal‰ím vybavením, ob-

tak navozují autentickou atmosféru bez zbyteã-

tentick˘mi stopami historie. (Foto Milo‰ Matûj)

klopenou rozsáhl˘m parkem.

4

5

n˘ch velk˘ch investic.

Obr. 8. Film Andrzeje Wajdy Ziemia Obiecana (Zemû

Po ukonãení provozu bylo dal‰í vyuÏití v˘robní-

zaslíbená) natoãen˘ podle románu Wladyslawa Reymonta

ho objektu nejasné. V souãasné dobû pfiipravuje

vyuÏívá jako dobové reálie textilní továrny Poznaƒského

francouzsk˘ investor konverzi b˘valé továrny na

a Scheiblera a mimodûk tak umoÏÀuje dne‰ním divákÛm

ãtyfii sta loftov˘ch bytÛ s rÛzn˘mi variantami dis-

3 Gra˝yna KOBOJEK: Ksi´˝y M∏yn, Towarzystwo opieki

porovnat atmosféru a „Ïivot“ textilních továren v provozu

poziãního fie‰ení. Masivní reklamní kampaÀ se

nad zabytkami – oddzia∏ w ¸odzi, LodÏ 1998, s. 10–38.

s jejími souãasn˘mi konverzemi na nové vyuÏití. (Reprofo-

sloganem „Wracam do ¸odzi, nie tylko myÊla-

4 Miros∏aw BARTCZAK: Scheiblerowie historia rodu, Wy-

to obal DVD)

mi…“, kter˘ nepotfiebuje pfieklad, pfiinesl tak vel-

dawnictwo Literatura, LodÏ 1998, s. 34–44; ¸ódê. Prob-

k˘ zájem, Ïe na základû ukázky nûkolika dokonãe-

lem rewitalizacji obszarów poprzemys∏owych na podsta-

n˘ch vzorov˘ch bytÛ byly v‰echny plánované byty

wie dwóch zespo∏ow fabr ycznych: I. K. Poznaƒskiegoi,

2

■ Poznámky

v cenû 1000 EUR/m pfied zahájením vlastních

K. W. Scheiblera, Regionalny OÊrodek Badaƒ i Dokumen-

stavebních prací vyprodány.

tacji Zabytków w ¸odzi, LodÏ 2006.

Konverze v˘robního prostoru pro bytové vyuÏití

5 Anna SYSKA, Agnieszka WOèNIAKOWSKA: Salak zabyt-

ov‰em vyÏaduje pomûrnû zásadní zásahy, zejména

ków techniki województwa Êlàskiego, Âlàskie centrum

do vnitfiních konstrukcí, kde byla nûkterá pole uvol-

dziedzictwa kulturowego w Katowicach, Katovice 2006,

nûna pro nová schodi‰tû a svûtlíky (pfiipomínající

s. 79–80.


215

Obr. 9. Mulhouse, Francie, „cité ouvrie`re“. Dûlnické mûsto bylo povaÏováno za vzor fie‰ení bytové otázky a hygienick˘ch problémÛ vyvolan˘ch skokov˘m nárÛstem obyvatel pfiicházejících v polovinû 19. století do prÛmyslov˘ch center. V souãasné dobû je pÛvodní urbanistická a architektonická struktura naru‰ena nûkter˘mi individuálními úpravami pÛvodnû jednotn˘ch typov˘ch objektÛ. (Foto Milo‰ Matûj) Obr. 10. Mulhouse, Francie, Muzeum tisku látek. Souãástí expozice tisku látek je dílna, v níÏ si zájemci mohou pod vedením lektora vyzkou‰et technologii barevného tisku z historick˘ch forem. (Foto Milo‰ Matûj)

bourg, dfiíve Napoleonova, v podstatû zachována. 9

Nejvût‰í problém pfiedstavují pravdûpodobnû star‰í individuální nástavby a pfiístavby jednotliv˘ch objektÛ, které naru‰ují pÛvodní jednotnou architekturu a hmotovou kompozici. Továrna na tisk látek Jeana Zubera / Muzeum tisku látek Musée de l’Impression sur Éttoffes Historie a technologie textilní v˘roby v Mylhúzách je prezentována v muzeu tisku látek, jeÏ se nachází v b˘valé reprezentativní budovû fiádu teutonsk˘ch rytífiÛ pocházející z let 1735–1738, kterou v roce 1797 pfiemûnil Jean Zuber na továrnu 10

8

pro v˘robu tapet.

Expozice muzea je vûnována mimo jiné historickému v˘voji tisku látek v ‰ir‰ím evropském kontextu a doplnûna fiadou unikátních ukázek dobové Mulhouse, Francie

porou Société Industrielle akciovou spoleãnost,

produkce. Hlavní dÛraz je ov‰em kladen na pocho-

Francouzské mûsto Mulhouse (Mylhúzy) poblíÏ

která v letech 1826–1828 vystavûla tfiíosé domy

pení technologie barvení látek, která má v místû

hranice se ·v˘carskem patfiilo k tradiãním cent-

s velk˘mi mû‰Èansk˘mi byty a mal˘mi ubytovnami

v˘znamnou tradici. Názorná a didaktická ukázka

rÛm prÛmyslové v˘roby v 19. století. Jeho vûhlas

pro dûlníky.

6

celého technologického postupu je doplnûna díl-

podpofiila realizace ve své dobû unikátního projek-

Zásadní zmûnu v nefie‰itelné situaci chybûjícího

nou s historick˘mi dfievûn˘mi matricemi, kde si zá-

tu dûlnického bydlení. Dnes tradici prÛmyslového

ubytování pro stále narÛstající poãet dûlníkÛ pfii-

mûsta pfiibliÏuje zájemcÛm nûkolik technick˘ch

nesl projekt Jeana Zubera, na jehoÏ základû byla

Jako dÛleÏitá souãást muzea je chápán „muse-

muzeí (muzeum tisku látek, automobilové muze-

v roce 1852 zaloÏena akciová spoleãnost, která

um shop“, kde je moÏné zakoupit pomûrnû drahé,

um, Ïelezniãní muzeum a muzeum elektfiiny, ve

v letech 1853–1854 postavila v˘chodnû od vodní-

ale kvalitnû v˘tvarnû a fiemeslnû provedené ukáz-

kterém je napfiíklad v pravideln˘ch intervalech

ho kanálu III první fiadové domy. Základní my‰len-

ky zdej‰í produkce (barvené tisky na ubrusech,

pfiedvádûna ukázka parního stroje) a nesãetné,

ka vycházela z v˘stavby malého typového domu

‰átcích, prostírání a podobnû).

snadno dostupné informaãní materiály s doporu-

pro jednu rodinu o nepatrné ‰ífice, kter ˘ se jako

ãenou náv‰tûvnickou trasou, na které jsou vyzna-

základní skladební jednotka uplatnil v jednoduché

ãena napfiíklad v˘znamná sídla zdej‰ích textilních

a dvojité (back to back) fiadové zástavbû nebo po-

■ Poznámky

podnikatelÛ.

zdûji s cílem vût‰ího soukromí jako volnû stojící

6 Ueber das neue Quartier von Mühlhausen (Ludwig FÖR-

dÛm kfiíÏového pÛdor ysu se ãtyfimi obytn˘mi jed-

STER, ed.), in: Allgemeine Bauzeitung, 2. Jg., VídeÀ

Dûlnické mûsto, „cité ouvrie`re“

notkami (domy). Sídli‰tû bylo vybaveno trÏnicí, láz-

1837, ã. 30–31, s. 244–246, CXL–CXLIV.

jemce mÛÏe tisk sám vyzkou‰et.

Dûlnické mûsto, které ve druhé polovinû

nûmi, prádelnou, ‰kolkami a knihovnou. Kolem ro-

7 Renate KASTORFF-VIEHMANN: Wohnungsbau für Arbei-

19. století slouÏilo jako vzor fie‰ení dûlnického

ku 1870 bylo postaveno na tfii tisíce domÛ, ve

ter, 1987, s. 176–182.

bydlení, se nachází v severozápadní ãásti mûsta.

kter˘ch bydlela jedna tfietina obyvatel Mylhúz.

7

Rozvoj v˘roby vyvolal pfiíliv dûlníkÛ, ktefií ve mûstû

V souãasné dobû je základní urbanistická struk-

jen tûÏko hledali jakékoli ubytování. Proto na po-

tura, jejíÏ hlavní osu sever – jih tvofií vodní kanál III

ãátku 19. století zaloÏil Nikolaus Köchlin s pod-

a kolmou osu v˘chod – západ ulice Rue Stras-

216

8 The Blackwell Encyclopedia of Industrial Archaeology (Barrie TRINDER, ed.), Blackwell, Lond˘n 1992.


Obr. 11. Mulhouse, Francie, továrna bratfií SchlumpfÛ,

Lyon, Francie

mé nadaci Soire Vivante s podmínkou, Ïe bude

dnes automobilové muzeum. Nová vstupní hala muzea

Francouzské mûsto Lyon je od 17. století zná-

zpfiístupnûna vefiejnosti. Dílna je zachována nejen

tvofií zajímav˘ kontrast mezi star˘m v˘robním objektem

mé jako mûsto hedvábí. V souãasné dobû tato v˘-

jako technická památka s fungujícím technick˘m

s pÛvodní patinou za‰lého reÏného zdiva b˘valé v˘robní

roba, která ov‰em mûla spí‰e domácí dílensk˘

zafiízením, Ïakárov˘mi stavy na v˘robu pr ˘mkÛ,

haly a soudob˘m architektonick˘m fie‰ením s plastikami ve

charakter, ve své pÛvodní podobû prakticky zanik-

ale pfiedev‰ím jako ukázka skuteãného Ïivotního

tvaru automobilu na pozadí proskleného prÛãelí. (Foto

la. Snahou mûsta a zejména soukrom˘ch subjek-

pfiíbûhu majitelky, která se zde v zástûnku v roce

Milo‰ Matûj)

tÛ je zachovat její tradici alespoÀ jako Ïivou umû-

1912 narodila a proÏila cel˘ svÛj Ïivot za neleh-

Obr. 12. Mulhouse, Francie, továrna bratfií SchlumpfÛ,

leckou ãinnost. Pro zájemce jsou k dispozici

k˘ch a dnes tûÏko pfiedstaviteln˘ch podmínek, po-

dnes automobilové muzeum. V b˘valé textilní hale je vy-

snadno dostupné propagaãní materiály se sche-

znamenan˘ch ztrátou bratrÛ v 1. svûtové válce.

stavena jedna z nejvût‰ích a nejv˘znamnûj‰ích sbírek histo-

matickou mapkou, na níÏ jsou znázornûny pfií-

Nadace zachovala pÛvodní dílnu i obytn˘ prostor

rick˘ch automobilÛ. (Foto Milo‰ Matûj)

stupná muzea a umûlecké dílny, kde je moÏné si

a vybudovala pouze nejnutnûj‰í zázemí pro admi-

tradiãní fiemeslo také vyzkou‰et, nebo napfiíklad

nistrativu a muzejní obchod, v nûmÏ si náv‰tûvníci

místo, kde dílna dfiíve byla a dnes její existenci

mohou sami na „‰kolním stavu“ vyzkou‰et pracov-

pfiipomíná soudobá realistická malba na fasádû

ní postup tkaní látek. Vlastní prohlídka zaãíná

domu. Továrna na sukno bratfií Hanse a Fritze SchlumpfÛ / automobilové muzeum Musée National de l’Automobile

Dílna na v˘robu pr˘mkÛ paní Letourneau Croix Rousse area

Bezesporu mediálnû nejznámûj‰ím pfiíkladem

Pravdûpodobnû nejzajímavûj‰ím dokladem

vyuÏití prÛmyslového areálu pro nové úãely je pfie-

lyonské textilní historie je dílna paní Letourneau

mûna b˘valé továrny bratfií SchlumpfÛ na jedno ze

v ulici Richan, kterou majitelka odkázala soukro-

■ Poznámky 9 Ivan DVO¤ÁâEK, Eli‰ka DVO¤ÁâKOVÁ: Historie rodiny SchlumpfÛ. in: Tip pro oldtimer XIII, 2005, ã. 155, s. 25–29.

svûtovû nejv˘znamnûj‰ích automobilov˘ch muzeí. PÛvodnû soukromá sbírka automobilÛ, která obsahuje více neÏ 437 vystaven˘ch exempláfiÛ nejv˘znamnûj‰ích evropsk˘ch automobilÛ (z toho 122 vozÛ Bugatti), byla za pomûrnû dramatick˘ch okolností po bankrotu firmy Schlumpf v roce 1977 zpfiístupnûna vefiejnosti a dodnes je pfiedmûtem soudních sporÛ mezi pÛvodními vlastníky a francouzsk˘m státem. Bratfii Schlumpfové, které jejich sbûratelská vá‰eÀ pfiivedla k úpadku firmy, systematicky sbírali pfiedev‰ím Bugatti a dal‰í technicky v˘znamné automobily. Není bez zajímavosti, Ïe mezi prvními získali do sv˘ch sbírek automobil Tatra 87.

9

V souãasné dobû jsou automobily vystaveny v celé v˘robní hale, kterou osvûtlují kopie lamp z pafiíÏského mostu Alexandra III., zhotovené na pfiání Fritze Schlumpfa. Vstupní prostor muzea tvofií nová prosklená hala s plastikami automobilov˘ch masek na prÛãelí. Dochází tak k zajímavé-

11 12

mu kontrastu mezi star ˘m v˘robním objektem s pÛvodní patinou za‰lého reÏného zdiva a soudob˘m architektonick˘m fie‰ením podtrÏen˘m v˘tvarn˘m dílem. Pro doplnûní uveìme, Ïe náv‰tûvnick˘ dojem z prohlídky umocní mimo jiné projíÏìka v historickém automobilu v areálu muzea a samostatná expozice nejv˘znamnûj‰ích motorÛ Bugatti, kde se po stisknutí tlaãítka ozve reprodukce autentického zvuku a na velkoplo‰n˘ch obrazovkách se pomocí 3D grafiky znázorní v pohybu jejich technické fie‰ení.


217

13

Obr. 13. Lyon, Francie, dílna Croix Rousse area. Dílna

Souãástí muzea je obchod s velkou nabídkou

provozovaná soukromou nadací dokládá autentickou po-

textilních v˘robkÛ, jako jsou hedvábné a vlnûné

dobu dnes zanikl˘ch rodinn˘ch podnikÛ, v nichÏ se nejen

‰átky, vázanky, pr ˘mky a látky. Prohlídka s po-

pracovalo, ale také Ïilo. (Foto Milo‰ Matûj)

drobn˘m v˘kladem a demonstrací provozu se ko-

Obr. 14. Lyon, Francie – b˘valou dílnu v pfiízemí obytné-

ná dvakrát dennû, se zaãátky v 11:00 a 15:30.

ho domu pfiipomíná její realistická malba, která je v prÛvodcích oznaãena jako turistická zajímavost mûsta. (Foto Milo‰ Matûj)

Závûr Uveden˘mi pfiíklady chceme ukázat ‰irokou ‰kálu rÛzn˘ch forem zachování kulturního dûdictví

14

textilního prÛmyslu, které se podafiilo realizovat zhlédnutím videa s dobov˘m obrazov˘m materiá-

a které by se, jak se domníváme, daly vyuÏít

lem o paní Letourneau, po nûmÏ následuje po-

i v âeské republice.

drobn˘ v˘klad prÛvodcÛ s ukázkou demonstrativní-

to by stálo za úvahu navrhnout a realizovat (napfií-

Pfiedev‰ím nás zaujal dÛraz na propagaci a dob-

klad formou Evropsk˘ch cest industriálního dûdic-

ré a jednoduché oznaãení v‰ech soukrom˘ch,

tví) spoleãnou koncepci prezentace textilní v˘roby,

mûstsk˘ch i státních aktivit a snaha, aby náv‰tûv-

která mûla v dobû habsburské monarchie v obou

níci pochopili historické technologie v˘roby. RÛzné

státech ãasto spoleãné vlastníky, shodnou materi-

v˘ukové programy a „‰kolní“ stavy nebo dílny

álovou základnu, pfiípadnû úzké technologické vaz-

Druh˘m pfiíkladem dílny je malé mûstské muze-

s moÏností si v˘robu pod vedením instruktora sám

by.

um, které ve dvou prostorách nacházejících se na

zkusit jsou samozfiejmostí ve v‰ech nav‰tíven˘ch

protilehl˘ch stranách ulice d’Ivr y, v ãíslech 10

lokalitách ve Francii. RovnûÏ je patrná systematic-

a 12, vystavuje základní typy pouÏívan˘ch textil-

ká podpora tradiãní v˘roby, kdy muzejní obchody

ních strojÛ a pfiedvádí zájemcÛm technologii tka-

nejsou plné k˘ãovit˘ch suven˘rÛ, ale naopak nabí-

ní. Ve sv˘ch propagaãních materiálech si klade za

zejí ukázky specifické technologie kaÏdé dílny a lze

cíl odhalit bohatost a úroveÀ lyonského hedváb-

v nich zakoupit kvalitní dárek s historick˘mi nebo

ného prÛmyslu. Prohlídka je zamûfiena na historii

soudob˘mi vzory.

ho provozu technického zafiízení. Dílna a mûstské muzeum La Maison des Canuts

zpracování hedvábí, podrobné vysvûtlení principu

V návaznosti na uvedené pfiíklady se domnívá-

Jacquardova stavu, demonstraci tkaní na ruãních

me, Ïe se také v Polsku na rozdíl od âeské repub-

stavech, Ïivot tkalcÛ (canuts) a charakter místní-

liky podafiilo zachovat klíãové typy v˘voje textilních

ho textilního prÛmyslu v 21. století.

strojÛ a systematicky budovat jejich expozice. Pro-

218


Pfiíklady zachování kulturního dûdictví textilního prûmyslu v Polsku a Francii

Recommend Documents