P E T R S LÁ M A Nové teologie Starého zákona a dějiny
VYŠ E H R AD
Vyobrazení na přebalu a na potahu: Marc Chagall Jákobův sen (1945–1967) olej na plátně Abraham a tři andělé (1960–1966) olej na plátně
Tato kniha je přepracovanou verzí autorovy habilitační práce nazvané Funkce dějin ve starozákonních teologiích 20. století. Napsání této práce i její vydání byly podpořeny Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA ČR P401/12/G168 „Historie a interpretace Bible“. Lektorovali: Prof. PhDr. Jaroslav Oliverius, CSc. Doc. ThDr. Martin Prudký ThDr. Dávid Benka, PhD. Copyright © Petr Sláma, Th.D., 2013 ISBN 978-80-7429-353-5
Summary
361
SUMMARY
In New Theologies of the Old Testament and History, the author examines the way biblical scholarship deals with history, or, in a narrower sense, with the way a relatively young branch of biblical scholarship – which is striving for a general „re-presentation“ of the Old Testament in terms of an Old Testament theology – handles historical issues. After beginning with an analysis of the unique historical character of both the Old and the New Testaments, the book proceeds to track the emergence of historiography in Antiquity, the concept of salvation history, the variety of philosophies of history, the boom of the historical critical method during the Enlightenment, and the present debate about that method’s nature and limits. Then, a few dozen different Old Testament theologies are reviewed and evaluated with regard to their understanding and use of history. Included among these are works by Georg L. Bauer, Julius Wellhausen, Wilhelm Vatke, Walther Eichrodt, Gerhard von Rad, Samuel L. Terrien, Georg Fohrer, Hartmut Gese, Jon D. Levenson, Rainer Albertz, Brevard S. Childs, Walter Brueggemann, Karel A. Deurloo, and a number of other scholars. Special attention is paid to Czech biblical scholarship and the way it has related to international scholarly debates. In conclusion, two criteria for evaluating any theology of the Old Testament are proposed. The first criterion asks whether history plays a role in the theology in question. The second criterion suggests that in dealing with the question of the historicity of the Bible, a distinction needs to be made between emic and etic perspectives, i.e. between the history of God’s people as this is described in the Bible itself, as opposed to history as a modern discipline that assesses the Bible’s truthfulness on the basis of external evidence. As helpful as the etic analyses may be in deepening our understanding of particular aspects of the Bible, the emic view of history in the Bible seems to be theologically inevitable. Keywords: Historical criticism – Old Testament Theology – Historiography – Salvation History – Biblical archeology – emic prespective – etic perspective
OBSAH
Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
1 T E O LO G I E STA R É H O Z Á K O N A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Oč ve Starém zákoně vlastně jde . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Recepce a studium Starého zákona v křesťanství . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Starý zákon v Novém zákoně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.2 Starý zákon v patristice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.3 Starý zákon ve středověku a v době reformace . . . . . . . . . . . . 1.2.4 Starý zákon v době osvícenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 O správné diskriminaci aneb Bibli historikům . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 15 18 22 22 25 28 32 41
2 C O J S O U D Ě J IN Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Počátky historiografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Dějiny spásy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Dějepravné celky v Bibli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Dějiny spásy v patristice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.1 Irenej z Lyonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.2 Eusebius z Cézareje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.3 Aurelius Augustinus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2.4 Jáchym z Fiore . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Filosofie dějin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Giambattista Vico . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Georg Wilhelm Friedrich Hegel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Jan Patočka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Mistři exaktnosti a její mantinely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Leopold von Ranke . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Ve víru společenských věd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3 Bída historicismu Karla R. Poppera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.4 Jazykový obrat: u kormidla Hayden White . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.5 Když se události vzpouzejí žánrům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.6 Paul Ricoeur: fyziologie dějin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.7 Náboženský text jako výraz kolektivní paměti . . . . . . . . . . . . .
45 45 50 51 54 54 57 59 61 62 63 66 70 71 71 76 78 81 86 91 96
3 TE O LO G I E STA R É H O Z Á K O N A JA K O D Ě J I N Y N Á B O Ž E N ST V Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 První na světě: Georg Lorenz Bauer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Rozplétání pramenů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Julius Wellhausen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Bernhard Stade: Syntéza 19. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Freudův Mojžíš a vznik Starého zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
103 103 112 116 126 131
4 TE O LO G I E STA R É H O Z Á K O N A J A K O F I LO SOFIE DĚJIN . . . . . . . 137 4.1 Znovu dějiny spásy: T. Beck a J. Ch. K. von Hofmann . . . . . . . . . . . . . . 137 4.2 Když se Duch vyvíjí v dějinách – a u Wilhelma Vatka . . . . . . . . . . . . . . 142 5 NA K ATO L I C K É F R O N T Ě : B O J O D Ě J I N Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Ne jako protestanté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Modernismus a Bible: A. Loisy a M.-J. Lagrange . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Domácí ozvuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Biblická kritika po encyklice Divino afflante Spiritu . . . . . . . . . . . . . . .
146 146 149 154 158
6 PR OT I TY R A N I I D Ě J I N : M E Z I VÁ L E Č N Ý N Á STUP . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Prostě a jasně s Ludwigem Köhlerem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Walther Eichrodt: Pokus o synchronní uchopení . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Slavomil C. Daněk: Ani dějiny, ani systém, ale Slovo . . . . . . . . . . . . . . .
162 163 169 182
7 TE O LO G I E STA R É H O Z Á K O N A J A K O D Ě J I NNÉ VYZNÁNÍ . . . . . . 7.1 Gerhard von Rad: Bible jako svědectví o Bohu jednajícím v dějinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.1 „Starý zákon je knihou dějin“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.2 Náboženskodějinná skica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.3 Teologie jednotlivých dějinných tradic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.4 Kde zůstal král David? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.5 Tradice o budoucím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.6 Pouze to, co Izrael o Hospodinu sám vypráví . . . . . . . . . . . . . . 7.1.7 Kritika Gerharda von Rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Hartmut Gese: Tradiční proces napříč křesťanským kánonem . . . . . . 7.3 Samuel Lucien Terrien: Biblická teologie jako gramatika svědectví o epifanických navštíveních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Starozákonní víra podle Wernera H. Schmidta . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
192 192 192 194 197 198 201 203 205 210 212 220
8 K DY Ž D Ě J I N Y Z J E V U J Í T E O LO G I I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Biblická archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Dějiny a víra podle Williama F. Albrighta . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Etsi Biblia non daretur? Cesty biblické archeologie . . . . . . . . . 8.2 Palestina v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Archeologie a víra u Miloše Biče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Cesty truhly podle Jana Zeno Dusa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 G. Ernest Wright: Akční Bůh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
227 227 227 237 241 241 251 254
9 N A Ž I D O V S K É ST R A N Ě : TÓ R A , N E D Ě J I N Y! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Altruistická etika jako podstata židovství (Leo Bäck) . . . . . . . . . . . . . . 9.2 „Vyšší kritika znamená vyšší antisemitismus“ (Solomon Schechter) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Na podnět náboženský: Jechezkel Kaufmann a Wellhausenova rukavice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Dějiny spásy, které se tváří vědecky (Jon D. Levenson poprvé) . . . . . . 9.5 Od teologie k etice micvot (Gershom Ratheiser) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.6 A přece se zajímají: dialog Sinaje se Sijónem (Jon D. Levenson podruhé) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7 Kněžská Tóra a škola svatosti (Israel Knohl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.8 K neúspěchu odsouzený podnik? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
260 261
10 J E Š T Ě J E D N O U D Ě J I N Y N Á B O Ž E N ST V Í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Rainer Albertz: Když už teologie Starého zákona nemá smysl . . . . . . 10.2 E. S. Gerstenberger: Synkretismus, pluralismus, socialismus . . . . . . . 10.3 Memoáry Boží: Mark S. Smith mezi dějinami náboženství a kolektivní pamětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
290 290 297
11 P R OT I TY R A NI I D Ě J I N : P O STM O D E R N Í POKRAČOVÁNÍ . . . . . . . 11.1 Inventura existenciálních postojů v Bibli podle Georga Fohrera . . . . 11.2 Amsterdamská škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Brevard S. Childs: Dvouhlasný kánon o Kristu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Walter Brueggemann: Vést o Bohu spor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Kanonický rozvrh Rolfa Rendtorffa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Co zůstalo stranou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
312 312 319 327 335 342 349
265 267 272 277 279 281 286
305
12 Z ÁV Ě R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 12.1 Určující okolnosti vzniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 12.2 Na souřadnicích časovosti a perspektivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík biblických míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejstřík jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
361 362 363 383 386
Nové teologie Starého zákona a dějiny
PETR SLÁMA
Petr Sláma, Th.D. (* 1967), vystudoval teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během dalších studií v Jeruzalémě, Oxfordu, Tübingen a v Atlantě se specializoval na Starý zákon a judaistiku. Je kazatelem Českobratrské církve evangelické. Na UK ETF se věnuje dějinám a interpretaci Starého zákona, zejména knihy Exodus. Je autorem knihy Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury (Praha 2010), spoluvydavatelem kolektivní monografie Tesáno do kamene – psáno na pergamen – tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice (Praha 2008), překladatelem (G. Stemberger, Talmud a midraš, Praha 20112, D. Flusser, E sejské dobrodružství, Praha 1999) a autorem řady studií z oblasti biblistiky.
P E T R S LÁ M A
Nové teologie Starého zákona a dějiny VYŠ E H R AD
Nástup moderny položil křesťanům nové otázky. Náboženství označované jako dějinné, spojující svou představu Boha a světa s určitými dějinnými událostmi, má náhle s dějinami problém. Kritické zkoumání minulosti tyto události velmi často nepotvrdilo nebo je ukázalo v jiném světle, než jak je líčila Bible. Ve snaze uhájit platnost Bible tváří v tvář historické kritice se koncem 18. století na teologických fakultách objevil nový odborný žánr, nazvaný teologie Starého, resp. Nového zákona. Tento žánr byl pokusem odpovědět na otázku, oč tedy – při vší mnohotvárnosti a starobylosti – ve Starém či Novém zákoně jde. Otázka dějin stála u kolébky tohoto nového žánru a vztah k dějinám je proto jedním z nejdůležitějších rysů každé starozákonní teologie. Autor představuje několik desítek starších i novějších teologií Starého zákona právě s ohledem na to, jak jejich autoři rozumějí dějinám, jakou mají představu o dějinách starověkého Izraele a jak s touto představou pracují. Kromě encyklopedického představení těchto teologií se autor zamýšlí nad povahou dějin a jejich vztahem k teologické práci a ke křesťanské víře.
