M I C H A E L F E E N E Y C A L L A N Robert Redford VY Š E H R A D

Robert Redford

Robert

MICHAEL FEENEY CALLAN

Redford VY Š E H R A D

Věnováno Corey, Paris a Ree s láskou a díky za podporu na této dlouhé cestě

Copyright © 2011 by Michael Feeney Callan This translation published by arrangement with Alfred A. Knopf, an imprint of The Knopf Doubleday Group, a division of Random House, Inc. Translation © Kateřina Sigmundová, 2012 ISBN 978-80-7429-240-8

Co se stalo s tím jezdcem, honákem dobytka, poslední romantickou postavou naší země? Neboť on v sobě romantiku měl. Cokoliv dělal, dělal s plným nasazením. Svůj chleba si těžce vydřel, svůj plat snadno prohýřil – mzda za půl roku někdy zmizela během jedné noci – „odváta“, jak by to vyjádřil. Bude mezi námi stále, i když neviděn, bude čekat na svou šanci znovu žít a hrát podle svého. Takoví jako on tu s námi byli odjakživa. Mladý muž se svými pokušeními, hrdina bez křídel. Owen Wister, Virginian

Ú VOD

Amerika je tou vyvolenou „Přemýšlejte o našem životě v přírodě – o hmotě, která se nám denně zjevuje a s níž přicházíme do styku – o kamenech, stromech a větru na našich tvářích! O pevné zemi! Skutečném světě! Zdravém rozumu! Kontakt! Kontakt! Kdo jsme? Kde jsme?“ Henry David Thoreau, Mainské lesy

Brigadoon v letním dni. Pojedete hodinu jižně od Salt Lake City po I-15, u ukazatelů na národní park Uinta odbočíte na východ a napojíte se na Provo Canyon Road, která se vine podél řeky kdysi známé tím, že v ní bylo pstruhů jako máku. Pak se vydáte opět na sever po silnici Alpine Loop a u osikového hájku je to, co hledáte: obyčejná silnice vede ke kruhu dřevěných srubů, za kterými se táhnou jeden dva lyžařské vleky a nad nimi se do výše 3582 metrů tyčí úžasná ledovcová hora Timpanogos. Kromě několika vytyčených pozemků a vleků to tu vypadá stejně jako před dvěma stoletími, kdy tady ještě žili indiáni kmene Ute. Dodnes tu žijí syslové a čtyři druhy hadů, orel skalní, s trochou štěstí se vám podaří zahlédnout pumy. Vysoká zvěř se do roku 1990 počítala na tisíce. Pak ale udeřila obzvláště krutá zima a devadesát procent jí vyhynulo. V současné době se ale opět rozmnožili losi, zřejmě tedy existuje nějaký mocný mechanismus obnovy. Po výstupu z auta (jinak se sem nedostanete) nasajete větrnou sílu Alp. Musíte zhluboka dýchat, protože ve výšce 3000 metrů nad mořem je vzduch již řidší. Návštěvníci krvácejí z nosu. Místo působí dojmem obrovské rozlehlosti. Nedozírná obloha. Nedozírné hory. Nedozírné rozpory. Henry David Thoreau se ztratil na hoře Katahdin a v knize Mainské lesy popsal krásu i hrozbu přírody. Je to místo vhodné k zastavení. Robert Redford tento kaňon objevil před více než padesáti lety. Původně se jednalo o půdu samozvaných nájemců, skotské rodiny, která ji koupila od vlády v roce 1900 za dolar a dvacet pět centů za akr. Koupi umožnil Zákon o pouštní půdě z roku 1877 a od té doby byla určena pro chov ovcí. Trh s vlnou do roku 1950 zanikl a pozemky zpustly. V roce 1961 Redford s manželkou

10 

Úvod

zakoupili dva akry půdy a postavili dům. V roce 1968 přikoupil po úspěchu v Hollywoodu několik tisíc přilehlých akrů. Pozemek později nazval Sundance jako hold úspěchu stejnojmenného filmu. V roce 1980 založil uměleckou kolonii na podporu mladých filmařů. „Shlédl jsem filmy jako Heartland [režírovaný Richardem Pearcem] a viděl jsem vášeň, která přišla vniveč. Ne­existovala žádná infrastruktura, která by filmy takového druhu podporovala. Hollywood se v sedmdesátých letech zajímal pouze o komerčně úspěšné filmy.“ Jeho pomoc se opírala o umělecké společenství postavené částečně na filozofii umělecké kolonie Yadoo a na teorii výrobní linky, což se týkalo psaní a natáčení scénářů a posléze prodeje konečného produktu. Požádal o pomoc přátele: herce Karla Maldena, spisovatele Waldo Salta a kameramana László Kovásce. Přijeli do kaňonu a pustili se do práce. Na první sezonu bylo pozváno sedmnáct mladých filmařů a výsledky se dostavily okamžitě. Pracovní morálku určovalo nadšení, pracovalo se sedmnáct hodin denně. Natáčely, stříhaly a prodiskutovávaly se krátké filmy, pak se natáčely znovu a následně se dokončovaly. Nadšení filmaři, kteří přijeli s nápadem, odjížděli s kostrou profesionálního scénáře. Během prvního ročníku se utratilo jen několik tisíc dolarů. Během dvou let se však naskytli sponzoři a do projektu, který měl původně sloužit jako alternativa k velkému filmovému průmyslu, začaly proudit miliony. Robert Redford tak ve všeobecném povědomí zakotvil jako otec nezávislého filmu. Redfordova snaha navazovala na vlnu ekologických aktivit a podpory práv indiánů. Podle Redforda se jednalo o smiřující princip. Poznal význam hollywoodského byznysu stejně jako pocity marnosti nezávislých tvůrců. Redford cítil, že formující se talenty ochromoval pocit vyloučení. Angažoval se na poli životního prostředí a v této souvislosti napsal do Harvard Business Review, že „je nutné, aby lidé dostali příležitost dozvědět se, nakolik je možné se dohodnout“.1 Myslel si, že zaměřením pozornosti na nezávislou tvorbu může Hollywoodu jen prospět. Nastaly přirozeně rozpory. Neměl rád přílišnou dotěrnost Hollywoodu a jen velmi neochotně svolil k tomu, aby v zasedací místnosti Sundance natáčely kamery. Trval na jasném vymezení hranic. Jeho umíněnost nadzvedávala lidi ze židlí. Novináři si všimli Redfordova altruismu a interpretovali ho jako cosi podezřelého. Jeden napsal, že mu to celé přijde jako slabost. Rebelská sedmdesátá léta z něj udělala hvězdu a boháče: „Tohle rustikální Xanadu a ideály [které za ním stojí] jsou jeho způsobem, jak toto desetiletí udržet při životě se vším jeho skepticismem i upřímností.“2 Někteří ho nařkli z „kuchyňské“ filmařiny. Ale Redford si stál zuřivě za svým, dokonce i navzdory doporučením svých právníků, kteří mu řekli, že si hypotéky a náklady, které činily několik set tisíc dolarů za rok, nemůže dovolit. Redford dokázal svoji vizi udržet při životě. Měl vhodné rodinné lyžařské středisko, ve kterém byl lyžařský vlek a restaurace. V roce 1985 zahájil veřejný



Úvod

11

provoz, čímž podpořil záměr rozšířit ubytovací kapacitu nemovitosti o dva domy se soukromými byty a sto samostatných domů. Všechny nechal postavit v souladu se svým zaujetím pro maximální ochranu přírody tak, aby nemusel vykácet jediný strom. V roce 1989 představil obchodní katalog s westernovým oblečením. Podniky posloužily jako záruka pro umělecké dílny, měl ale potřebu posunout je dál. Školil filmaře, zdokonalovaly se projekty, ale nebylo kde je shlédnout. Ukázka toho nejlepšího volala po festivalovém fóru; to bylo na dosah v sídle festivalu United States Film and Video Festival v Salt Lake City. V roce 1985 se Redford k festivalům připojil a přesunul se zhruba o padesát kilometrů dále do Park City. Projekt uměleckých dílen Sundance se tak zase o krok přiblížil k Hollywoodu. Filmový festival zrovnoprávnil Sundance v roce 1989. Film Stevena Soderbergha Sex, lži a video prorazil a vyplynula z něj slibná distribuční smlouva s Hollywoodem. Celosvětové uznání tak odhalilo první pravidlo Sundance Institutu, kterým bylo umožnit novým umělcům ničím nepodmíněnou příležitost se vyjádřit. Sundance tak dostalo prostor pro rozvoj i místo na trhu. Redford svou vizi zrealizoval díky neústupnosti. Nešel do Hollywoodu. Hollywood přišel za ním. Následovalo desetiletí růstu, pak se projevily slabiny a komerční pilíře, podpora uměleckého usilování, se zakymácely. Sundance se otřáslo v základech, ale nezaniklo. Redford byl nucen odstoupit od velkého množství projektů, neslevil ale ze svého snu. Zuřily obchodní války a účast na festivalech exponenciálně rostla. Letní tvůrčí dílny, kde to všechno začalo, i nadále prosperovaly, a každoročně předkládané scénáře se počítaly na tisíce. Redfordovy úspěchy vždy zastiňovala skepse. Nejčastěji zazníval pomlouvačný výraz „oportunismus“, a to i přesto, že bylo velmi těžké posoudit, jakou službu mu jeho stanovisko prokázalo kromě zvětšení zimního rekreačního střediska. V době založení institutu Sundance již byl úspěšným mužem. Od šedesátých let se těšil stálé popularitě a díky úspěchu ve filmech Butch Cassidy a Sundance Kid, Takoví jsme byli a Podraz se stal kultovní osobou. V roce 1980 ho nikdo nemohl nařknout ze stagnace. Plánoval dílny v Sundance, vydal se na režisérskou dráhu, vyhrál Cenu akademie za film Obyčejní lidé a započal tak další dráhu své filmové kariéry. Jaké byly tenkrát jeho nejniternější motivy? A proč pro něj byla nezávislost důležitá natolik, že ho poháněla k tomu, co lze nazvat doslova budováním impéria na nejodlehlejším a nejnepravděpodobnějším místě v pohoří Wasatch v Utahu? K porozumění posedlosti, která stála za zrodem Sundance, je zapotřebí pochopit Roberta Redforda a cestu, kterou se vydal. Ze stejného impulsu, tedy pochopit tvorbu houževnatého generátora nového umění v srdci Ameriky, vznikla tato kniha.

12 

Úvod

Poprvé jsem se s Redfordem setkal v březnu roku 1995 na natáčení pořadu televize Bravo Inside the Actors Studio v New School na Manhattanu. Věděl jsem, že budu mít práce nad hlavu. Obdivoval jsem ho a domníval se, že bývá velkou měrou podceňován a že klíčová tematická propojení jeho režijních filmů zůstala neprozkoumána. Také jsem věděl, že nesnáší rozhovory, které nemají daná pravidla, minulost chová v lásce v opatrovnickém slova smyslu, což je vidět ve filmech Teče tudy řeka a Otázky a odpovědi, a osobní minulost ho nechává chladným. Nabídl jsem mu spolupráci a on souhlasil. Jakmile jsme se dohodli na spolupráci na biografii, projekt se okamžitě pozdržel. Byl pověstný pozdními příchody („Nazvěte knihu Robert Redford – vždy pozdě,“ poradil mi Paul Newman) a na mě padla obrovská tíha. Lítal jsem přes polovinu světa na schůzky, které se nikdy nekonaly, nebo byly kvůli neustálému vyrušování zcela neproduktivní. Vzpomněl jsem si na hru Kean o legendárním shakespearovském herci: „Je obětí sama sebe, nikdy neví, kým skutečně je, jestli zrovna hraje či nikoli.“ Že by to byla i Redfordova hlavní role? Role sebezpytce na profesionální úrovni, což dobří herci bývají, otupeného vyhýbavostí? Byl snad ztracen stejně jako Jay Gatsby, kterého tak obdivuje? Velmi rychle jsem pochopil, že ho charakterizují protiklady a paradoxy. Ať se ve filmech pustil do tématu politiky, rodiny nebo „systému“, vždy dominuje jeden muž a jeho činy. Dokonce i v sedmdesátých letech, na vrcholu kariéry romantického idolu, kdy mu ženy posílaly své spodní prádlo, se důvtipní novináři snažili vyextrahovat jisté zásadní, vzájemně si odporující skutečnosti. Byl „jemnou směsí Wisterova Trampase, muže, který ví, že slova mají smrtící a rozhodující moc, a Sartrova Oresta, který ví, že jedině činy skutečně charakterizují člověka“.3 Pokračoval jsem v práci. Volal jsem mu, nedal se zviklat jeho lhostejností k dochvilnosti, o které mi jeho celoživotní přítel Sydney Pollack řekl, že není ani trochu zábavná. George Roy Hill se ještě v posledních letech svého života rozčiloval nad Redfordovými pozdními příchody během natáčení Butche Cassidyho. Barry Levinson mi zase řekl, že ho Redfordův pověstný zlozvyk stál téměř 100 000 dolarů, když se natáčel Přirozený talent. Redford nad tím jen mávl rukou. Odpovědnost na sebe velkomyslně přebíral za zanedbané manželství, za rozpadající se přátelství, za neúspěšnou spolupráci, za ne­ úspěšné obchody. Paradoxní povaha jeho pojímání minulosti se znovu ukázala po událostech 11. září. Odjakživa se angažoval v politickém zákulisí Ligy konzervativních voličů (The League of Conservation Voters) a nemnohé přímé komentáře v souvislosti s útoky na New York uměl dobře zacílit. Byl toho názoru, že krize vznikla důsledkem selhání Ameriky v komplexním porozumění světu, který sdílí s ostatními. Uvedl, že Amerika je mladá a natolik rozmazlená země, že nebere v potaz širší kontext. „Jsme tak trochu povrchní… V minulosti nehle-



Úvod

13

dáme vodítka pro budoucnost, nezohledňujeme dějiny. Když se zaměříme na způsob správy a smýšlení ovy vlády, docházíme k domněnce, že dějiny nejsou užitečné. To je pravděpodobně jedním z důvodů, proč všechno tak zvorali. Dali do pohybu kolos s opravdu hrozivou budoucností.“ V době kolem 11. září jsem na projektu pracoval přes pět let následuje výroku C. G. Junga, že pravdy se lze dobrat jenom nasloucháním mnoha hlasům. Zkoušel jsem proto udělat rozhovor se všemi, kteří Redforda znali. Byl jsem mu nablízku, pravidelně jsem se s ním v Irsku a v Americe setkával na oběd či večeři, ale cítil jsem, že je stále vyhýbavější a že já nepřestávám tápat ve fundamentální filozofii jménem Sundance. Když jsem četl jeho úvahy o americké zahraniční politice, vzpomněl jsem si na rozhovor s jeho dcerou Shaunou. Řekla mi, že všechno důležité, co o svém otci ví, se dozvěděla na cestách: v autě, při lyžování, při jízdě na koni ve volné přírodě, na dlouhých procházkách. To mi připomnělo klíčový moment v Zaříkávači koní: Redford se dvoří Kristin Scott Thomasové, která přijela z východního pobřeží a nemůže se s ním shodnout. Umí se velmi obratně vyjadřovat, on je tichý takovým tím indiánským způsobem. Vede ji na koni k propasti nad Big Sky Montana a ukáže jí okolí. V tom okamžiku mi došlo, že navlas stejným výhledem jsem se kochal při první návštěvě Redforda na Západě. Místo bylo jiné: Sundance v Utahu, ne Montana. Ale všechno ostatní probíhalo stejně: vyjadřoval se výhledem na Ameriku. Krátce nato jsem otevřel další svazek záznamů, které mi poslali ze Sundance. Byly v nich stohy Redfordových poznámek a náčrtů za celá léta a četná korespondence s významnými osobnostmi z oblasti umění a politiky. Zaujal mne dopis od humoristy Morta Sahla. Líbila se mi Havana. Ti, kteří Redforda znali osobně, v tom filmu spatřovali zakódované autobiografické prvky. Sahl cítil povinnost vyjádřit svůj obdiv. Po celoživotním zmateném uvažování, kým Robert Redford ve skutečnosti je, Sahl napsal: „Konečně jsem ho pochopil. Amerika je jeho vyvolenou.“ Pro ty, kteří Roberta Redforda znají dobře, není jeho zaměření na krajinu žádným překvapením. Prohlašuje, že se zamiloval do Ameriky, když jako chlapec v doprovodu matky poprvé spatřil Yosemitský národní park. Uchvátila ho „posvátnost“ původního životního prostředí a v následujících letech se stal jakýmsi jejím obhájcem, jenž se postupně angažoval v Texasu a v rezervacích Navahů. Když v padesátých letech objevil kaňon Provo, cítil, že je načase zapustit kořeny. Jakmile se tam usadil, koupil tolik okolní půdy, kolik jen mohl, aby zabránil zástavbě. Půdu použil jako základnu aktivit proti tomu, co vnímal jako špatnou správu systému národního parku a jako mezery v zákonech, například Těžební zákon z roku 1872, který umožňoval devastaci půdy hraničící s parky. Pochopit Redforda znamená především rozpoznat jeho bezpodmínečné odhodlání ochraňovat zemi. Pak přišly na řadu umělecké dílny. Projekt

14 

Úvod

z prvních dílen Sundance El Norte od Gregoryho Nava se dostal na plátna kin. Enrique a Rosa jsou sourozenci mayského původu. Žijí v Guatemale, kde trpí, prchnou tedy do Mexika a následně do Spojených států. Hledají „domov“. Ústřední myšlenka – „hledání smyslu místa,“ jak tomu Redford říká – prostupuje všemi projekty prvních dílen v Sundance. Nalezneme ji všude, co ze Sundance vzešlo. Vše má ale svou míru. Redford se snažil smysl několikaleté existence Sundance shrnout do fráze: Je to prostor pro experiment. Prostor pro riskování, pro rozmanitost. Tato změť definic však jaksi zamlžuje cíl. V El Norte zazněly umělecké aspirace projektu Sundance poprvé a od té doby se neustále opakovaly: týkaly se komplexního vyjádření podstaty amerikanismu. Robert Redford se bravurně pohybuje ve dvou světech. Pochází ze dvou naprosto odlišných a neslučitelných rodů. Zčásti je osadníkem z Nové Anglie, zčásti Zápaďan. Vedl kočovný život. Kariéru budoval na obou pobřežích. Možná není až tak dílem náhody, že se „velký experiment“ uměleckých dílen nachází nedaleko od místa zvaného Promontory Summit, kde byl v roce 1869 zatlučen zlatý kolejnicový hřeb spojující transkontinentální železnici jdoucí od východu na západ. Možná Redfordova proměnlivá povaha není tak záhadná, možná je rozptýlená v jeho umění a v samotných základech Sundance. Možná je cesta Roberta Redforda stejná jako cesta Eriqua a Rosy: ubírá se k propojení osobního porozumění a harmonie domova. michael feeney callan Dublin leden 2011

11

Na cestě ke Kondorovi Bosé nohy v parku měly premiéru v Radio City Music Hall v létě roku 1967. Film za prvních šest týdnů vydělal 9 milionů dolarů, pětinásobek rozpočtu.1 Slavil výrazný úspěch. Redford však měl chuť na změnu a změna byla ve vzduchu. Amerika byla vyvedená z míry. Panovala deziluze následkem fiaska v Zátoce sviní, napětí kvůli krizi kolem jaderných raket, smrti Kennedyho a válce ve Vietnamu. Američané přehodnocovali základní hodnoty. V tomto roce Brian Wilson odešel na odpočinek a California Dream skupiny Beach Boys skončil. Beatles vstupovali do fáze tvorby Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band. V tomto roce také Andy Warhol prezentoval své avantgardní filmy v Cannes. Změny se odehrávaly na všech polích. Redford poslouchal Sgt. Peppera, nechal si růst vlasy, experimentoval s magickými houbičkami. „Bezpochyby vanul čerstvý vítr,“ říká. „Lidé se nemohli dočkat odpovědí na otázky a změn. Nové a dobré nemusí nutně jít ruku v ruce. Tím jsem se zabýval, když jsem viděl, co Paramount zamýšlí s Blue.“ Po několika problematických setkáních ohledně scénáře, na kterých Redford cítil, že westernový příběh není uchopený tak, jak je nezbytné, bylo konečně dohodnuto datum zahájení natáčení Blue. Redford byl nešťastný. Narizzano mu přišel vyhýbavý a nevěřil Evansovi, že vznikne nový scénář. Přesto se vydal vlakem z New Yorku. „Na půli cesty do Arizony,“ říká, „jsem vystoupil a zavolal Metě. Řekl jsem jí, že nepřijedu. Slíbili mi, že uvidím finální verzi scénáře, ale odmítli mi ji ukázat. Řekl jsem: ‚Je mi líto. Mám pocit, že film, který vznikne, se bude hodně lišit od toho, na který jsem podepsal smlouvu. Takže jdu z kola ven.‘“ Hněv Paramountu na sebe nedal dlouho čekat.2 Ve společnosti zrovna došlo k předání žezla a největšímu přerozdělení za padesátiletou existenci. Konsorcium podniků Gulf & Western Industries založil v roce 1957 podnikatel Charles Bluhdorn. Sdružovalo těžařské, výrobní a finanční firmy. Akcionářům Paramountu nabídlo odkoupení za tržní cenu a deset procent k tomu. Od založení Paramountu Adolphem Zukorem zažívala firma finanční vzestupy i pády. Paramount patřil do Velké pětky, která dominovala Hollywoodu, a zaměstnával nepřehlédnutelný počet hvězd. S Paramountem



11. Na cestě ke Kondorovi

137

měli smlouvu Valentino, William S. Hart, Mae Westová, bratři Marxové, Humphrey Bogart, Gary Cooper, Bing Crosby a Grace Kellyová. Studio produkovalo klasická díla jako Sunset Boulevard a Desatero přikázání. Ve čtyřicátých letech byl však Zukor následkem protitrustové iniciativy nucen prodat kina. Posléze do popředí vstoupila televizní produkce. Rekordní zisky činily v roce 1949 dvacet milionů dolarů, v roce 1950 šest milionů dolarů.3 Bluhdorn předvídal fúzi s dalšími zábavními médii a rozhodl se využít šance. Sice se specializoval na cukrovarnictví v Karibiku, ale brousil si zuby na Hollywood. Ackionáři Bluhdornovu nabídku ohledně Paramountu přijali. Bluhdorn záhy dokázal své schopnosti založením Leisure Time Umbrella. Zahrnul sem Paramount, vydavatelství Simon and Schuster a New York’s Madison Square Garden. Návštěvnost kin od poloviny padesátých let klesala, na konci let šedesátých se však opět zvýšila. Ozývaly se hlasy, že Bluhdorn je vizionář a dobrý obchodník. Sám se netajil plánem, že chce z Paramountu udělat špičku ve svém oboru. Redfordovi Bluhdorn, který byl pouze o sedm let starší, na první pohled připadal otcovský. „Byl to milý chlapík se stříbrnými vlasy a širokým úsměvem. Nadšeně mi potřásl rukou a řekl: ‚Teda, tohle je velký okamžik. Jsi první filmová hvězda, se kterou jsem se setkal.‘“ Za tři měsíce Redford odmítl roli v Blue a Bluhdorn na něj uvalil pokutu 250 000 dolarů. Redfordův majetek nepřesahoval 100 000 dolarů, dlužil dalších 50 000 dolarů. Neměl žádné smlouvy ani jasnou představu, kam se bude na kariérním poli ubírat. K tomu mu Paramount nařídil, aby pracoval, dokud nedojde k zahlazení sporu. Redford reagoval reflexivně. Změnil agenty, právníky a obchodní partnery. Meta Rosenbergová vyjádřila ohledně jeho rozhodnutí pochybnosti, takže ji nahradil novým přítelem Natalie Woodové, bývalým agentem London International Artists Richardem Gregsonem, který se v Los Angeles snažil hledat nové talenty pro britský film. Gregson se záhy stal z agenta produkčním partnerem. Především se ovšem zabýval právním poradenstvím. Redford cítil, že se mu dostává špatných služeb: „Jedna z nejpoučnějších lekcí z filmů v šedesátých letech byla potřeba vynalézavé právní podpory. Situace se dá přirovnat k ekologickému právu, které v šedesátých letech neexistovalo. Studia kontrolovala všechny sféry filmu, osobní právníci byli padavky. Nastala ale nová éra a já potřeboval někoho nápaditějšího než právníka ze staré školy v područí studia.“ Shauna a Jamie se na Daltonské škole skamarádili s dětmi Frankfurtových, jejich otec Steve byl v Redfordově věku. Stal se vůbec nejmladším předsedou reklamní agentury Young and Rubicam. Steve na večírku představil Redforda svému bratru Mikeovi, který byl společníkem v malé právnické firmě. Stali se nerozlučnou trojkou. „Celá jejich rodina byla velmi agilní,“ říká Redford. „V porovnání s předpojatostí filmových právníků v Los Angeles to bylo úžasně osvěžující.“ Frankfurtovi se narodili v Bronxu. Začínali s málem, ale byli svědky, jak se jejich otec pomalu,

138 

II. Bonfaccio

ale jistě vzmáhá. „Otec byl originální,“ říká Mike Frankfurt, „druhořadý právník, který rodině zajistil skvělý život tím, že se rozhodl podstoupit velké riziko. Jeho mottem bylo, ‚pokud bychom se museli odebrat do chudobince, pojedeme tam taxíkem,‘ a na těch principech jsem vybudoval vlastní právnickou praxi, která Boba oslovila.“ Mike Frankfurt byl pragmatik. Okamžitě poznal, že Redford se těší velké popularitě díky Bosým nohám v parku. „Viděl jsem jeho výhody v mnoha směrech,“ říká Frankfurt, „a také jsem si všiml, jak jsou kostky vrženy. Paramount měl dobrou pozici. Skutečnost, že Bobovy obavy ohledně Blue nepramenily z vypočítavosti, ale z opravdového tvořivého zájmu, byla téměř vedlejší. Člověk soucítil s Bluhdornem, který se snažil přinést akcionářům Paramountu dobré zprávy. Nepotřeboval rebelanty. Z mého úhlu pohledu to byl jednoduchý případ využití Bobovy slávy a aplikace tvrdého přístupu, abychom došli ke kompromisu. Nikdo by nic nezískal, kdyby si stál za svým a pokřikoval na druhého. My potřebovali je, oni potřebovali nás. Bylo třeba si odpustit, dohodnout se a pokračovat.“ Paramount nakonec upustil od čtvrmilionové pokuty výměnou za Redfordův souhlas s natočením dvou filmů a zaplacením pokuty 65 000 dolarů, posléze natočením dalších tří filmů. Redforda dohoda nepotěšila, ale uklidnil ho příznivý standardní text předloh, který Mike Frankfurt vytvořil pro budoucí smlouvy. „Úzce jsem spolupracoval s Gregsonem,“ říká Frankfurt. „Richard využíval ke shánění zakázek evropské kontakty. Od té chvíle jsme smluvně nabízeli Boba za předpokladu, že se prosadí. Potřebovali jsme předělat pravidla. Začali jsme požadovat procenta ze zisku a možnost schválení scénáře a castingu pro Boba u všech větších hvězd typu Natalie Woodová.“ Brzy se začaly rýsovat dva filmy, které měl Redford udělat, a to Willie Boy Abrahama Polonského a western podle skutečné události, který si Paramount s radostí vypůjčil od Universal, adaptace románu Oakleyho Halla The Downhill Racers režírovaná Romanem Polanskim. Nový viceprezident studia Robert Evans Polanského přivedl z Evropy přímo kvůli filmu o lyžování, Polanského oblíbené činnosti. Přednost však dostal jiný projekt, a to Rosemary má děťátko. Ve fázi plánování Rosemary má děťátko se Redford s Polanskim setkal. Polanski napsal, že chtěl Redforda v hororu obsadit do hlavní role, ale setkání se nevydařilo.4 Redford se totiž dostavil v paruce a nalepovacím vousu, aby na sebe neupozornil právní agenty, ale maskování mu nepomohlo. Polanski si poněkud prapodivně postěžoval, že ho o tom Evans ve snaze utlumit přátelství Polanského a Redforda neinformoval. Právní podklady, vysvětluje Redford, vycházely z incidentu v restauraci, kde zbil paparazziho. „Nevěřím, že by Evans měl něco proti spolupráci s Romanem,“ říká. Záhy na to se Polanski dostal do problému s Evansem, protože Rosemary má děťátko začal natáčet se zpožděním, čímž způsobil velké finanční ztráty. Tradovalo se, že Evans plánuje přerušit lyžařský projekt. Redford v tom spat-



11. Na cestě ke Kondorovi

139

řoval příležitost. „Byl jsem přesvědčený, že mě Evans a tvůrci Blue napálili,“ říká Redford, „a chtěl jsem, aby Bluhdorn věděl, co se doopravdy stalo. Čekal jsem na příležitost. Věděl jsem, že musím počkat, dokud nebude soudní pře urovnána. Pak jsem se za ním vydal a podrobně mu popsal sliby, které byly učiněny, a jak jsem zklamaný. Byl velmi chápavý. Řekl: ‚To je špatné. O tom jsem neměl ani tušení. Doufám, že ti to Paramount vynahradí.‘“ Redford přednesl Bluhdornovi svůj návrh. Pokud se Evans zbaví Polanského, chtěl by Redford zakročit a převzít film o lyžování a možná ho prezentovat jako vlajkovou loď produkční společnosti, o které mluvil s Gregsonem a Frankfurtem. „Charlie byl nadmíru rozumný,“ říká Redford. „Nevrtal se v tom. ‚Okay‘, řekl. ‚Dohodněme se tak, že pokud se ti ten film o lyžování podaří natočit za maximálně dva miliony, je tvůj.‘“ To byla radostná zpráva pro Frankfurta, Gregsona i Redforda. „Věděli jsme, že máme skvělou příležitost,“ říká Frankfurt. „Z mého úhlu pohledu se Bobovi podařilo vytěžit z příšerného soudního přelíčení produkční společnost!“ Redford se zrovna naučil lyžovat a na rozdíl od Gregsona a Frankfurta neměl žádné zkušenosti s produkcí. „Ale věděl jsem, že je to skvělá šance,“ říká Redford. „Zaprvé umožňovala svobodné rozhodování. Pokud budu na film moct nalepit logo vlastní produkční společnosti, otevře mi to možnosti mimo studio a agenty. Zadruhé bych principiálně byl v situaci, kdy bych mohl kontrolovat celistvost produkce. Jako producent bych rozhodoval o tom, co se objeví na obrazovkách, jak to dělal Spiegel.“ Redfordovo první rozhodnutí padlo na místo natáčení filmu v Evropě. „Evropa pro mne stále představovala velkou výzvu. Viděl jsem hory v Itálii a ve Švýcarsku. Věděl jsem, že se ve snímku budou jedinečně vyjímat. Ale také jsem věděl, že kdybychom podnikli cestu do Evropy, náklady na natáčení se zdvojnásobí, ale to mě netrápilo. Poprvé jsem měl šanci vytvořit vlastní film.“ Redfordův tým pojmenoval produkci Wildwood podle rozcestníku na silnici do Timp Haven. Pracoval v kanceláři Richarda Gregsona ve West Los Angeles. „Na konfrontaci s Bluhdornem to chtělo mít odvahu,“ říká Frankfurt. „Ale byla šedesátá léta, na to nezapomínejte, a my využili šance. Nebyl to jen Bobův případ, všichni to tak dělali.“ Redford čerpal odvahu z nových společenských kruhů, ve kterých se pohyboval, říká Frankfurt: „V New Yorku měl mocenskou základnu. Začal se stýkat s chytrými a motivovanými lidmi. Přišlo mi, že taková přátelství navazuje čistě pragmaticky.“ K Redfordovým novým přátelům patřila Ilene Goldmanová s manželem Billem, romanopiscem a scenáristou, který právě dokončoval scénář s názvem „The Sundance Kid and Butch Cassidy“ o dvou nejkontroverznějších banditech na Divokém západě. Redford se spřátelil s novým liberálním starostou města New York Johnem Lindsayem, přítelem Stevea Frankfurta. „Byla dynamická doba,“ říká Frankfurt. „V mladé kultuře se toho odehrávalo tolik: invaze Britů, černošští herci jako Sidney Poitier konečně pronikli do mainstreamu, Bobby Kennedy

140 

II. Bonfaccio

bojoval za chudé. Panoval pocit opravdové kulturní obrody, všechny naše rozhovory se točily kolem dalekosáhlých úvah, jaké velké změny by se mohly udát. Bob byl vůdce smečky, uvažoval velkoryse.“ Než stačil uschnout inkoust na akcionářských podílech Wildwoodu, překvapil Redford Frankfurta dalším odvážným velkým plánem. Timp se mu stal posedlostí. Znamenal pro něj víc než rodinné útočiště. Bylo to místo, které mělo historii. Redford řekl Frankfurtovi, že v kaňonu nechal duši, že pro něj představuje „kus Ameriky Johna Muira“. Lola s dětmi tu trávila léto a prázdniny. „Ale pro Boba,“ říká Frankfurt, „to místo mělo daleko větší rozměr než jen prázdninový areál.“ Sousední pozemky patřily skotským Stewartům, kteří si půdu nárokovali v roce 1900 po vydání Zákona o pouštní půdě a vytlačili zbytky indiánského kmene Ute. Stewartové nejprve zřídili ovčí farmu, v padesátých letech se bratři Ray a Paul Stewartovi rozhodli na úbočí hory zřídit lyžařský areál v tyrolském stylu, který nalákal stovky místních. Areálu se říkalo Timp Haven. Když Redford začal skupovat pozemky kolem pastvin pro ovce, mlelo středisko z posledního. V provozu byla jen roubená osvěžovna v polynéském stylu Ki-Te-Kai („Vejdi a vezmi si to“ v maurštině), starý lyžařský vlek a travnatý svah. Redford tam rád jezdil. Zimní lyžování bral jako vrchol společenského života. Lindsayovi, Schickelovi, Goldmanovi a Frankfurtovi víkendy rovněž trávili na sjezdovkách. Jednoho dne Redford s Frankfurtem seděli na plotě usedlosti a obdivovali Timpanogos.5 Redford povídá: „Chtěl bych, aby mi to tady patřilo, Mikeu.“ Frankfurt se usmál. „Co? Hora? Rád bys vlastnil celý kaňon?“ „Jo. Rád bych měl jistotu, že to tu nikdo nepodělá. Myslím to vážně. Můžeme si to dovolit?“ Frankfurt si vzpomíná, že se zamyslel. Redford neměl peníze, aby to tam mohl koupit, ale byl by z něho dokonalý správce. Redford se dal slyšet, že se před několika dny od Stana Collinse dozvěděl, že Stewartovi vyjednávají o prodeji se dvěma konkurenčními developery. „Měli v plánu postavit tu řadové domky,“ říká Frankfurt. „Vymýtit stromy, rozkopat svahy a stavět, stavět, nic než stavět.“ Frankfurt si vybavuje, že Redforda plán velmi zneklidnil. „Řekl: ‚Dokážeš pochopit, proč někdo chce zničit tohle krásné místo jen kvůli penězům?‘ řekl to od srdce, až mě to dojalo. Odpověděl jsem mu: ‚Okay, chceš celý kaňon? Odpověď zní – ne, nemůžeš si to dovolit. Ale pojďme to i tak zkusit. Existují daňová zvýhodnění. Buďme vynalézaví, mohlo by to vyjít.‘“ V tom okamžiku, říká Redford, na alternativní prostory vůbec nepomyslel: „Chtěl jsem zachránit tu půdu, to bylo vše.“ Agentka Stephanie Phillipsová, která začala s Redfordem pracovat, si události vybavuje jinak: „Vím, že Bob to podává takhle, ale pamatuji si, že už tenkrát měl víc než tušení, co by se z takového majetku mohlo udělat. V Americe tenkrát probíhala kulturní revoluce na plné obrátky. Docházelo k tolika změnám, krystalizovala undergroundová kultura, zábava. Bob se v jejím víru vezl. Myšlenka se zrodila už



11. Na cestě ke Kondorovi

141

na samém počátku, když začal prozkoumávat kaňon. Tady, pomyslel si, by mohlo být útočiště klubové scény, místo pro experimenty. Centra kultury byla samozřejmě v New Yorku a v Los Angeles, on však uvažoval nad tím, jakým způsobem by se jim toto panenské zázemí vyrovnalo.“ Frankfurt se obrátil o radu ohledně získání podstatné výměry pozemku na přítele, losangeleského právníka Garyho Hendlera. Hendlerova rada zněla použít daňové úlevy z roku 1966 na koupi pozemků sloužících k prázdninovým účelům. Shodl se s Frankfurtem, že by se posléze postavilo rekreační zařízení a jeho vývoj by se kontroloval. Následně byly zakoupeny dvě oddělené parcely. Jedna se rozkládala na severu lyžařského areálu a byla určena pro rodinu Redfordových, na opačné straně cesty Alpine Loop byla druhá parcela pro vznikající rezort. Rodinné sídlo mělo 1179 akrů, rezort 2200 akrů. Cena včetně aktiv rezortu činila 1,6 milionu dolarů. 5. srpna roku 1968 byl prodej oznámen na tiskové konferenci v Utah Travel Council v Salt Lake City.6 Společnost Wildwood Developments, jejímiž členy byli Redford, Frankfurt, Bob Gottschalk (Frankfurtův obchodní partner), bostonský bankéř Hans Estin a Stan Collins znovu otevře Timp Haven jako celoroční rekreační středisko pro veřejnost. Frankfurt na pódiu mluvil o obchodním cíli zdvojnásobit současné vybavení „a současně zachovat krásu místa“. Celoroční provoz bude zaručen díky sněhovému dělu a hotelu, který naláká rekreanty mířící obvykle do Colorada. Nakonec, řekl Frankfurt, bude zřízena osada švýcarského typu „se striktně kontrolovanou architekturou, která bude v souladu s okolní přírodou“. Pak se slova ujal Redford a zdůraznil „zaměření nového podniku na rodinnou rekreaci“, kempování, rybaření a jízdu na koni. „Jakožto obchodní plán to vypadalo dobře,“ rozpomíná se Frankfurt. „Byly tu ale nevýhody, největší z nich představoval sám Bob. Ano, chtěl zachovat kaňon a byl připravený provozovat lyžařské středisko, aby kaňon mohl zafinancovat. Upřímně řečeno však chtěl všechno pro sebe. Nechtěl sněhová děla ani hotely. Chtěl panství, do kterého by zainvestoval sám sebe. A chtěl mu dát jméno, které mu bylo drahé.“ Frankfurt se jednou pozdě v noci chystal v New Yorku na kutě, když mu zavolal Redford z Utahu. „Přišel jsem na úžasné jméno,“ řekl. „Chci mu říkat Buganvílie.“ Frankfurt reagoval: „Na to zapomeň, Bobe. Zaprvé si takové jméno nikdo nezapamatuje, zadruhé ho nikdo nebude schopen hláskovat. Chce to něco jiného.“

Od chvíle, kdy se Lewis a Clark vydali na západ, zažívali osadníci radosti i strasti Nového světa. V příbězích Kožené punčochy Jamese Fenimorea Coopera se líčí zkušenosti, které zažívá postava dobrodruha Nattyho Bumppa a jeho alter ego, příslušník kmene Chingachgook, z nichž každý vykazuje

142 

II. Bonfaccio

celou plejádu pozoruhodných rozporů. Šestákové romány publikované Beadle and Adams o padesát let později uvedly do amerického života průzkumníka, kovboje a vyděděnce. Filmy jako Velká železniční loupež z roku 1903 a herci typu William S. Hart uzavřeli vrstvený vesmír indiánských útoků, krádeží dobytka a přepadávání vlaků. Kolem roku 1940 bylo ze 477 uvedených filmů 30 procent westernů.7 V roce 1967 pouze 11 procent ze 178 uvedených filmů. Westernová fantazie se smrskla na masakr v rukách Sama Peckinpaha a Sergia Leoneho. Převažovalo naaranžované násilí, jemné rozdíly kulturního a historického průzkumu se vyskytovaly jen ojediněle. Redford měl zájem na historickém zkoumání: „Věděl jsem, že jsem nevzdělaný. Měl jsem jasnou představu o své osobě jakožto nevzdělaném Američanovi. Od Tota jsem se naučil tradicím hraničáře a soběstačnosti. Z vlastní zkušenosti jsem narazil na aroganci lidí z východního pobřeží, kteří se usazovali na západě. Postupem času jsem měl stále větší potřebu porozumět problematice vyvlastnění půdy indiánů. Ze zvědavosti jsem začal vyhledávat etnické projekty a komentoval dokument Blue Lake o tom, jak developeři vykořisťují kmen Navajo. Ale nebyl jsem aktivista. Cítil jsem, že bych možná mohl přispět tím, že zkusím natočit western.“ Willie Boy byl slibný. Zakládal se na románu Harryho Lawtona z roku 1960 s názvem Willie Boy: A Desert Manhunt. Tematicky se zabývá diskriminací indiánů na základě skutečné události. Willie Boy, lasvegaský příslušník kmene Paiute, „zajme“ dívku z kmene Chemehuevi za účelem manželství. V roce 1909 zastřelí otce své nastávající a dává se na útěk. Pronásledují ho šerif Wilson, konstábl Ben de Crevecoeur a oddíl mužů s krédem „dobrý indián mrtvý indián“. Harry Lawton napsal, že význam příběhu „netkví pouze ve skutečnosti, že toto byl poslední velký hon v tradici Západu, ale v povaze hlavního představitele, příslušníka kmene Paiute“.8 Lawton uvedl, že problémem kmene Paiute je odmítnutí ztotožnit se s moderním americkým životem. Autor a režisér Abe Polonsky trpěl stejně jako otec Carol Rossenové pod jhem Mccarthismu. Jakožto oddaný socialista byl nucen uprchnout do exilu, kde pokračoval v psaní scénářů pro Hollywood pod jiným jménem. Tělem i duší je mistrovské dílo, příběh o boxu, který stvořil v roce 1947 pro Johna Garfielda. Šedesátá léta prožil ve Francii a téměř pět let psal Willie Boye. V polovině šedesátých let pracoval v Universal liberálně založený bývalý agent Jennings Lang, jenž měl zájem o projekty z černé listiny. Polonského drama o indiánech se stalo jeho osobním posláním a nakonec film převzal Paramount. Původní Polonského plán spočíval ve věrném vykreslení incidentu indiánů z roku 1909, což vedení Universalu kategoricky odmítlo. Polonsky se později dal v rozhovoru slyšet, že dostal, co chtěl, když do role Coopa obsadili Redforda (smyšlený zástupce šerifa pojmenovaný na počest Garyho Coopera), do role Willie Boye Roberta Blakea a do role dívky Katharine Rossovou. Redford



11. Na cestě ke Kondorovi

143

na záležitost vzpomíná jinak: „Universal by nepodpořil autenticitu. Skutečnost byla taková, že Abeho naprosto ignorovali a mně nabídli roli Willie Boye. Pomyslel jsem si, že je to absurdní. Studio se ani náznakem nesnažilo o casting, tak jsem doporučil přítele Bobbyho Blakea ze Zakázaného majetku a řekl jsem, že budu hrát šerifa.“ Redford měl Polonského rád, ale připadalo mu, že mu léta strávená v exilu ubrala na sebedůvěře. Variety zkritizoval Polonského přístup k filmu:9 „Není typem režiséra, který pracuje prostřednictvím herců, kteří jsou pouhými nástroji jeho vizí… využívá spíš jejich přítomnost než schopnosti.“ Redford s tvrzením souhlasil: „Docházelo k častým výměnám názorů, ale chyběla improvizace. Manžel Katharine Rossové Connie Hall byl velmi zkušený kameraman, ale i umělec s průrazným autorským stanoviskem. Viděl, že Abe tápe, a film mu ukradl. Já scénář a aspirace filmu přímo zbožňoval, ale bez [Abeho] pevné ruky se ubral zcela jiným směrem.“ Škoda, děj seriózního, ambiciózního snímku byl totiž zasazen do skutečné rezervace kmene Morongo. Polonsky jasně vykreslil izolované, vzájemně neslučitelné komunity, které jsou sužovány předsudky. Vymahač práva Coop, kterého hrál Redford, se dvoří povolné vládní superintendantce dr. Elizabeth Arnoldové, kterou hraje Susan Clarková. Tento milostný vztah se odvíjí současně s nedovoleným dvořením Willie Boye, dokud Willie nezabije otce své milé. Coop se ocitá uprostřed šíleného honu a nakonec je přinucen vydat se po stopách Willie Boye sám v naději, že ho zachrání. Podobnosti se Štvanicí jen zvýšily Redfordovo nadšení. „Důvodem, proč jsem si film vybral, je závěrečných čtyřicet minut,“ říká Redford. „V posledním dějství zazní jen pár vět, protože hlavním tématem je lov. Je tam opravdové napětí, jako u rozhodujícího boje mezi šerifem Gary Cooperem a ničemou Frankem Millerem V pravém poledni [Freda] Zinnemanna. Navýsost originální téma. Pak Universal zpanikařil: kdo se vydrží dívat na čtyřicet minut beze slov? Stalo se tedy přesně to, co s Arthurem Pennem a Spiegelem. Abemu bylo odňato sestříhání a poslední část se osekala na osm minut, konec se předělal úplně. V podrobném scénáři se napětí přeměnilo ve vyčerpání protagonisty a protivníka: narazili do zdi, vyhořeli. Coop nakonec přijme houževnatost Willie Boye a nezabije ho. Willie Boy fatalisticky přijme Coopovo právo zabít ho. Silné vykreslení bezvýchodné situace, vynikající konec, ale studio si přálo černobílou přestřelku Jeffa Chandlera a tak se i stalo. Když jsem to viděl, byl jsem otřesený. A byl jsem zhýčkaný, takže jsem to prostě musel nechat být.“ V počátcích natáčení Willie Boye začal Redford připravovat film o lyžování, kterému začal říkat Sjezdař. „Doufal jsem, že Willie Boy a Sjezdař vrhnou světlo na podmínky bytí. Sjezdaře bylo ze všeho nejdřív třeba oklestit od románu Oakleyho Halla se stěžejním tématem zábavné látky. Rozhodl jsem se, že chci prozkoumat téma iluze slávy za každou cenu. Mám rád území nikoho, ty kousky, kde prosvítá dualita lidské povahy.“ Ve Wildwoodu probíhaly

144 

II. Bonfaccio

dlouhé diskuze pozdě do noci ohledně všech aspektů nastávajícího filmu. Redford chvíli uvažoval, pak jako autora vybral Jamese Saltera, jehož krátká díla obdivoval. „Znamenalo to zvýšení produktivity na celé škále. Dospěl jsem k závěru, že film bude součástí trilogie, která se bude zabývat americkým životem. Po lyžařském filmu natočíme film o politickém životě, pak bude následovat film ze světa velkého podnikání. Téma bude stále stejné: Pyrrhovo vítězství.“ Nejošemetnější část zrealizování Sjezdaře představovalo přechytračení Bluh­dorna, který chtěl své zlaté prasátko vidět v romantickém kusu. V únoru se Redford připravoval na cestu do Francie. Pro zajištění záznamu ze Zimních olympijských her z roku 1967 měl k dispozici rozpočet 20 000 dolarů. Bluhdorn mu před odjezdem předložil nápad předělat muzikál Prázdniny v Římě s Gregory Peckem a Audrey Hepburnovou. „V duchu jsem reagoval, Ach, Bože! Ale nemohl jsem říct jediné slovo. Tak jsem se přizpůsobil.“ Na remaku spolupracovali Franco Zeffirelli a Dino de Laurentiis. Bluhdorn Redfordovi zakoupil letenku do první třídy, aby se s nimi v Římě mohl setkat. Redford letenku přijal a vyměnil ji za letenku do ekonomické třídy pro celý tým Wildwoodu směr Grenoble, Francie. „Myslel jsem, že to poslouží stejnému účelu: Paramount dostane svůj velký film.“ Salter se za účelem průzkumu terénu přesunul do Grasse v jižní Francii nedaleko Grenoblu, kde byl umístěn olympijský tým. Redford zaměstnal mladého lyžařského fotografa Dicka Barrymorea, aby vytvořil fotografický záznam klíčově důležitých okamžiků. Pak požádal svého souseda z Manhattanu a autora článků o sportu Dana Jenkinse, aby mu asistoval při nabízení podpory americkému olympijskému lyžařskému týmu. Jenkins přesvědčil lyžařského trenéra Boba Beattieho, aby mu povolil přístup do všech oblastí olympijské vesnice, tedy i těch s omezeným přístupem veřejnosti. „Záznam byl ve skutečnosti ‚zkušební záznam‘, abychom Bluhdornovi ukázali, že to zvládneme,“ říká Redford. „Takže musel být dokonalý. Dali jsme 18 000 dolarů Barrymoreovi a 2000 dolarů Salterovi.“ Začátek se vydařil. Beattie byl gentleman, olympijský tým nešetřil časem ani radami. Barrymore však posléze nemohl trávit tři čtvrtiny dne natáčením, protože se musel věnovat jiným projektům. Redfordovi a Gregsonovi předal dvacet tisíc stop šestnáctimilimetrového filmu. „Najednou to byl chaos,“ říká Redford. „Aby film dostal na podzim zelenou, museli jsme Bluhdornovi prezentovat filmový záznam rychle.“ Redford přeorganizoval rozvrh, uvolnil se z Willie Boye a sám záznam sestříhal. „Pak jsem narazil na problém. Měli jsme spoustu záběrů ze sjezdovky, záběrů sněhu a lyžařů, ale nikde jsem nebyl já. V té době byl v Los Angeles vrchol léta a já musel vytvořit zimní lyžařskou scénu. To pro mě byla první režijní výzva v životě.“ Redford se odebral do Shelbyho Sporting Goods ve Westwoodu. Zde zamlada krátce pracoval. Vypůjčil si motocyklistickou helmu, širokou lepící



11. Na cestě ke Kondorovi

145

pásku, větrovku a brýle. Povolal náhradního kameramana Johna Baileyho, kterému bylo dvacet tři let a před nedávnem dokončil školu. Chtěl dělat velké filmy. Společně se vydali na Mulholland Drive s několika dřevěnými krabicemi a tyčemi. Mulholland se vine v kopcích, takže je odtud dobrý výhled na Los Angeles. Bailey nastavoval kameru, Redford falešné lyžařské vybavení. „Na helmu jsme namalovali hvězdy a pruhy. To bylo vše, co jsme potřebovali. John si lehl do trávy, aby mohl natáčet proti obloze, jako kdybych byl lyžař v akci. Já potahoval z cigarety, takže to v kameře vypadalo, jako kdyby mi šla od pusy pára. Zafungovalo to. Záběry se sestříhaly s materiálem z Grenoblu a vypadaly autenticky.“ Redford ukázal v červenci Bluhdornovi osmnáct minut sestříhaného filmu. „Poté se všechno odvíjelo bez komplikací. Líbilo se mu to. Věřil mi. Měli jsme zelenou pro natáčení po Willie Boyovi.“ Redford objevil nováčka Michaela Ritchieho, aby režíroval na základě pilotního televizního snímku NBC The Outsider. Hlavní roli v napodobení Dashiella Hammetta ztvárnil Darren McGavin. Charakteristická byla náladová šeď a dlouhé ticho. „Chtěl jsem obrazoborce, tak jsem zavolal jemu. Setkali jsme se a názorově se naprosto shodli. Řekl jsem ‚pojďme do toho!‘“ Ústředním tématem se stal scénář. Přepracovávání a pozměňování byly ve Wildwoodu na denním pořádku. Přispívali všichni, dokonce Natalie Woodová, v té době stálá družka Richarda Gregsona. Největší problém spočíval ve vykreslení povahy hlavního hrdiny Davida Chappelleta. Redford kategoricky odmítl hrdinu starého ražení. Salter si myslel, že dokonalou předlohou by byl americký šampión v lyžování Billy Kidd. „Byl nepoddajný – pocházel z chudinské čtvrti, léta na ledových pláních východu ho zocelila,“ vysvětluje později Salter v pamětech.10 Jednou u večeře s lyžařským týmem v Grenoblu Redford ukázal přes místnost. „Závodník, který ho zajímal, seděl u jiného stolu,“ píše Salter. „Podíval jsem se tím směrem. Seděl tam nevýrazný, málo známý člen týmu Spider Sabich. Byl trochu podobný Redfordovi, což ho přirozeně ihned vyzdvihovalo nad ostatní. Celá jeho reputace byla vystavěna na tom, že si šestkrát nebo sedmkrát zlomil nohu. ‚Ten?‘ Řekl jsem. ‚Sabich?‘ Ano, prohlásil Redford. V jeho věku byl nachlup stejný: ješitný, neotesaný, s trochou arogance, drzý.“ Salterova úprava ze září roku 1967 představila protagonistu jako jedenadvacetiletého Vermonťana, „jako mladého Dempseyho, tvrdého a ne tak velkého chlapa, jak by člověk čekal“.11 Nejlepší na tom byl jízlivý vztah trenéra a sportovce, převzatý z Oakleyho románu, a Oakleyho poetika: „A teď scéna složená téměř výhradně ze záběrů zblízka, záběrů jako včerejší noviny, záběrů z minulého týdne, minulého roku, které jsou jako Lorcovy Llanto por Ignacio Sánchez Mejías, jako nemocnice bílého Madridu ze Smrti odpoledne, prakticky němá scéna o těžce zraněném muži, kterého vezou na rentgen a musejí z něj stříhat oblečení…“

146 

II. Bonfaccio

„Myslel jsem, že když dokážeme skloubit Salterovu výmluvnost s  Ritchieho rychlostí, něčeho dosáhneme,“ říká Redford. „Vypadalo to na dobrý postup: Salter, Ritchie, pak já, všichni vnášíme různorodé prvky. Všichni jsme chtěli něco, co by vzbudilo polodokumentární pocit opravdovosti.“ Problém představovaly peníze. Natáčení v zahraničí bylo dražší, Redford však přesto neústupně trval na tom, že je možné ho uskutečnit jen a pouze v Evropě. Gregson do Evropy zaletěl a našel dokonalé místo ve Wengenu u nejvyšší hory ve Švýcarsku Jungfrau. Volbu nařídila Fédération Internationale de Ski se sídlem v blízkém Lauberhornu a hodlala se také postarat o zázemí. Odhady nákladů prudce vystoupaly na 1,6 milionů dolarů. „Řečeno na rovinu,“ říká Mike Frankfurt, „Bobovi se dařilo. Trvalo rok, než se přenesl přes odpor k Bluhdornovi. Založil vlastní produkční společnost. Jeho hlavní film byl Willie Boy. Dokonce se nám podařilo koupit pozemky v Timpu od Stewartových a uvést do pohybu malé rekreační středisko. To však byl povrch. Ve skutečnosti si Bob nepolepšil. Vlastnoručně produkovaný snímek Paramountu byl potenciálně nedosažitelný moloch. Ve vzduchu visela otázka, zda Redford a Ritchie dokážou rozjet nezávislý film, kterým ve skutečnosti byl. A kromě toho nebyl Universal z Willie Boye nijak nadšený. Film byl hotový, ale prášilo se na něj v regálu. Bob měl na růžích ustláno a současně hodně co dokazovat.“ Také se měnil jeho psychický stav. V dubnu byl zavražděn Martin Luther King jr., v červnu Bobby Kennedy. V srpnu se demokratické prezidentské shromáždění v Chicagu změnilo v masakr. Amerika se zdála jako odcizené místo. „Pokud jste byli morálně vnímavější,“ říká Redford, „události vámi zákonitě musely otřást. Osobně jsem toho názoru, že to byla pro většinu Američanů doba naprostého zmatku. Převládal pocit neklidu ‚Co dělat?‘“ Nejlepší lék představovalo vrhnout se do práce. Redford se vybičoval ke zdokonalení v lyžování na nejdelších profesionálních sjezdových lyžích. Ve stejné době v duchu nového závazku v rámci sociální angažovanosti zřídil fond pro Kulturní centrum indiánů v Salt Lake. „Bob a Lola přitahovali v New Yorku vlivné osoby,“ říká Mike Frankfurt, „a využívali je jako politický nástroj. Oba měli jasnou představu o rozdělení americké společnosti na bohaté a chudé, na černé a bílé. Také měli jasnou představu o tiché převaze republikánů a rozdělení demokratů na příznivce Eugenea McCarthyho a McGoverna a Humphreye. Kromě toho zřetelně rozuměli fungování přímé úměry mezi velikostí profilu média a publikem, které lze ovládat. Do politického života se nevrhli po hlavě, ale na základě impulsu. Počáteční aktivita byla poznamenána četnými přestávkami. Mnohé se však změnilo v době Nixonova zvolení do úřadu [v roce 1968].“ Redford aktivně podporoval McCarthyho, dokud nedošlo k jeho drtivé porážce ve volbách v roce 1968 s  Humphreym. „Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že to může rozjet,“ říká Redford. „Měl mnohem lepší



11. Na cestě ke Kondorovi

147

vyhlídky než Nixonova skupina.“ Podle Frankfurta Nixonovo dramatické vítězství ve volbách jen utužilo Redfordovo soustředění na politiku. „Chtěl zahájit debatu. Neměl představu, že by se stal politikem v přední linii, ale následkem událostí v roce 1968 se pro něj Sjezdař stal důležitý jako komentář amerického života. Chtěl točit filmy, které by lidi přiměly, aby začali mluvit. A samozřejmě věděl, že si také musí pěstovat slávu, která mu zaručí větší vliv.“ Sjezdař pomalu krystalizoval. Redford zapojil Creative Management Associates (CMA), aby mu vyhledali adepty pro nové hvězdné role, což měla být Gregsonova práce, jenže ten byl v Evropě. CMA vzniklo z MCA v čele s Freddiem Fieldsem a Davidem Begelmanem.12 Fields si vzal na starost Redfordův management, ale každodenní záležitosti hodil na bedra své asistentce Stephanii Phillipsové. Ta si vybudovala kariéru na výběru vyhraněných herců včetně Joan Hackettové. Také úzce spolupracovala s Begelmanem na managementu Henryho Fondy, Petera Sellerse a režiséra George Roy Hilla. To Phillipsová byla ve skutečnosti zodpovědná za napojení Redforda na MCA. Stala se jeho fanynkou poté, co shlédla Bosé nohy v parku. „Joan Hackettová nás seznámila,“ říká Phillipsová. „Od toho okamžiku jsem mu nepřestala našeptávat. Byla jsem přesvědčená, že je výjimečný jak zevnějškem, tak chůzí a humorem. Od začátku jsem ho chtěla zastupovat.“ Přání se jí vyplnilo. Okamžitě se podívala na rozpis filmů, které byly k dispozici, a vybrala Hillovu produkci „Butch Cassidy a Sundance Kid“ plánovanou pro Fox. „Udržovala jsem s Georgem velmi dobré vztahy od doby, kdy natočil Svět Henryho Orienta,“ říká Phillipsová, „tak jsem mu vnutila Boba a on ho přijal. Neobešlo se to ale bez těžkostí. Věděli jsme, že Fox si přednostně zvolila Paula Newmana. Museli jsme tím pádem být lepší než Brando, Beatty a James Coburn. Cítila jsem, že bychom mohli docílit toho, aby Bob tu roli dostal.“ Darrylův syn a tehdejší šéf Twentieth Century-Fox Richard Zanuck zaujal nepřístupné stanovisko. Majetek společnosti Fox začal v padesátých letech ubývat, dokud Darryl Zanuck nesvrhl svého bývalého kolegu Spyrose Skourase. Fox poté slavil obrovský úspěch s Za zvuků hudby a v duchu Darrylovy filozofie zábavy se soustředili na okouzlující western. Do rolí Sundance a Butche bylo třeba obsadit velké hvězdy a ze Zanuckova úhlu pohledu byla porota stále pro Roberta Redforda. Phillips vyvíjel nátlak, ale Zanuck bezkonkurenčně preferoval Warrena Beatyho. Dilema padlo na bedra Georgi Roy Hillovi. Hill absolvoval v roce 1944 Yale, sloužil jako námořní pilot za druhé světové války a předtím, než začal pracovat pro divadla Gate a Abbey, studoval na Trinity College v Dublinu. V polovině padesátých let se stal vítězem Emmy za tvorbu pro televizi a režii v New Yorku. V šedesátých letech pracoval na filmových adaptacích Manželství v záběhu od Tennessee Williamse a Hračky na půdě od Lillian Hellmanové. Když se začal zabývat filmy, bylo mu čtyřicet let. Od počátku dělal dojem vyzrálostí, s jakou z herce dokázal udělat stěžejní postavu. Paul Newman byl podle něj ztělesněním filmového

148 

II. Bonfaccio

umění. „Poznal jsem Newmanova génia, byl to génius vyjadřování,“ říká Hill. „Není důležité, jak je dobrý příběh, jak zručný je kameraman a jak bystrý je režisér. Nelze dosáhnout úspěšného filmu bez opravdu nadaného herce.“ Newmanův souhlas s westernem byl, jak říká Hill, polovina úspěchu. „Pak Steffie protlačil Redforda a já si řekl, Ano, to by mohlo být zajímavé. Nic víc.“ Hill se s Redfordem setkal na skleničce v baru Joe Allen na Čtyřicáté šesté. „Scénář se mi líbil,“ říká Redford, „a stál jsem o něj. Pochopil jsem to ale tak, že Paul bude Sundance, jelikož název filmu tímhle jménem začínal, a Butch bude druhá hvězda. George předpokládal, že budu chtít být Butchem Cassidym, ale já řekl: ‚Upřímně řečeno si po přečtení myslím, že budu lepší jako Sundance. Ta role mě zajímá.‘ Pokračovali jsme v rozhovoru a George začal přehodnocovat. Došlo mi, že cítí, že Paul se opravdu víc hodí na roli Butche. George řekl, že role, kterou Paul ztvárnil v Hudovi, mu nebyla úplně ušitá na míru. Paul byl nabitý podrážděnou energií, byl zvláštní. Čím víc jsme o tom mluvili, tím víc se George dopracovával ke konceptu, že Sundance Kid bych měl být já.“ „Po rozhovoru jsem se rozhodl, že ho chci do role Sundance,“ vybavuje si Hill. „Bylo to jednoduché. V tisku si přečtete, že chci Marlona a všechny ostatní, ale to jsou kydy. Fox chtěl Beattyho. Paul chtěl Jacka Lemmona. Ale já chtěl Boba. Musel jsem přijít za Paulem domů a zapracovat na tom, abych ho získal na svou stranu.“ Newman neměl na obsazení Redforda zájem: „Viděl jsem ho v Bosých nohách a v Jaká je Daisy Cloverová, ale nepřesvědčil mě stoprocentně.“ Na osobní rovině měl Newman podle svých slov smysl pro „vlastnictví“ filmu, protože mu roli nabídnul na podzim roku 1966 Redfordův přítel a soused Bill Goldman. „Letěl až do Tucsonu, kde jsem filmoval, a naservíroval mi roli na stříbrném podnose. Doplnil ji úžasným příběhem o skutečné bandě z divokého západu, kterou zakládá speciálně kvůli filmu. Řekl: ‚Tohle bude nejlepší kovbojka všech dob.‘ Pak zmizel a zavolal mi [Steve] McQueen. Dal se slyšet, že bychom tomu měli říkat ‚The Sundance Kid and Butch Cassidy‘. Vyzvedl jsem scénář z domu Steva McQueena a přes noc ho přečetl. Následující den jsem Stevovi zavolal a navrhl mu, abychom film koupili přímo od Goldmana. Řekl, že není prostor pro vyjednávání, že Goldmanův agent chce využít nejvyšší nabídky, takže to pro nás skončilo. Úplně jsem na film zapomněl a pak měl najednou film Dick Zanuck a Hill mi nabízel, abych se ujal role bez Steva.“ Newman neměl problém se role Sundance vzdát. Hill ho informoval, že jména v názvu bude možné přehodit a že postava Butche je pro něj naprosto ideální. Ve studiu se sice ozývalo reptání, ale Hill přesto zavolal Redforda, aby se setkal s Newmanem, kterého si získal na svou stranu. „George měl asi pravdu,“ říká Newman. „Chtěl jsem hrát s Lemmonem, abych mu oplatil laskavost. Jenže on nenávidí koně, takže řekl ne. Setkal jsem se s Bobem, byl mi sympatický. V těchto záležitostech se řídíte instinktem a jdete s proudem. Scénář byl výjimečný a s Georgem v režii jsem věděl, že to bude úspěch. Takže



11. Na cestě ke Kondorovi

149

když George řekl: ‚Věř mi, že Redford bude v Sundancovi dobrý‘, odpověděl jsem mu: ‚Dobře, ksakru‘.“ Po Newmanově souhlasu se Fox vyjádřil k Redfordovi také kladně. „Bylo to ponižující,“ říká Redford, „Paul a George totiž byli jasní umělci. Já byl bezvýznamný a oni o mě bojovali se Zanuckem. Měl jsem jistotu, že film je výjimečný? Ano. Nescházel v něm humor a byl dobře strukturovaný. Měl jsem rád Goldmanovu práci, jen jsem si říkal, že ve scénáři je možná příliš mnoho vtípků. George jsem zcela respektoval. Když mi řekli, že jsem roli dostal, ulevilo se mi. Znamenalo to totiž, že pokud se mi nepodaří Sjezdař, budu stále mít možnost rozvíjet kariéru jinde. To Paul stál za tím rozhodnutím. Vždycky mu za to budu zavázaný.“ Na konci srpna Redford stále dělal přípravy na Sjezdaře a o víkendu se setkal s přáteli z Broadwaye Penny Fullerovou, náhradnicí v Bosých nohách, a manažerem produkce Billem Craverem. Čas trávili v sauně a jízdou na koni v Timpanogos. První večer, říká Fuller, se zcela nesl v duchu „bezpočtu změn spojených s koupí pozemků v kaňonu a natáčením všech těch nových filmů.“ Poslouchali jazz a byli vzhůru pozdě do noci. Redford nastínil plán. Kaňon zvelebí pro potomky, bude ho chránit před zneužitím ke komerčním účelům a vlastní podnik se bude zaměřovat na kulturu. Nejdříve bude zřízeno lokální divadlo pro děti. Přemýšlel také o názvu místa a přišel na skvělé jméno, které asociovalo indiánský rituál dospělosti na základě absolvování bolesti. Bude mu říkat Sundance.

Redford se zúčastnil dvoutýdenních zkoušek v září. Konaly se ve Foxu, přítomni byli Paul Newman, Katharine Rossová (opět), Bill Goldman a Hill. Hill Redfordovi připomínal strýce Davida, veselého vojáka s podivným smyslem pro humor. „S Georgem se dobře mluvilo,“ říká Redford, „protože mu bylo jasně rozumět.“ Hill říká, že „Redford v sobě měl různé vrstvy. Snoubila se v něm keltská divokost s klidnou rovinou. Zanuck mu říkal playboy. Ale mýlil se: Redford jako playboy jen vypadal.“ Marthina přítelkyně z dětství Marcella Scottová pracovala ve studiu jako Hillova sekretářka. Zúčastnila se prvního setkání ohledně Butche Cassidyho a Sundance Kida. Hill na ni udělal dojem. „Byl to tlučhuba v tom nejlepším slova smyslu, typický Ir. Všude chodil v teniskách, nesnášel kravaty – přesně jako Bob – nesnášel pravidla. Také ale byl neuvěřitelný puntičkář. Nikdy jsem nepoznala člověka, který by tolik četl a tak těžce pracoval, a který by obvykle velmi hlasitě ode všech vyžadoval stejnou míru vynaložené energie. Byl typem člověka, který o půlnoci zjistí, že zapomněl odpovědět jakémusi neznámému pisateli, a vyvodí si z toho, že se nechová profesionálně. Obětuje tedy spánek, aby stvořil velkorysou a naprosto nepotřebnou odpověď. Byli si s Bobem souzeni, Bob měl totiž také takovou energii.“

150 

II. Bonfaccio

Z Hilla vyzařovala přirozená erudovanost. Čerpal z irského temperamentu (prarodiče z obou stran pocházeli z Dublinu). Narozdíl od Johna Forda se ale vystříhal nalepování romantického hávu na svůj irský původ. Pauline Kaelová považovala Hillovu práci za „nesmiřitelně neosobní“, což Hill statečně přijímal jako kompliment, „zdrženlivost“ byla jeho druhé já. Filmový historik Andrew Horton zpětně zhodnotil Hillovu životní tvorbu s „voltairovskými prvky mistrného vypravěče, který zasazuje vážný úhel pohledu na život do komicko ironického rámce a žánry využívá pro vlastní účely“.13 Redford Hortonovu analýzu ocenil. „George obecně dost podceňovali právě kvůli jeho eklekticismu. Nebyl ‚řadovým‘ režisérem, nebyl posedlý jedním stylem nebo tématem. Když se podívám ne režiséry jako Marty Scorsese, kterého tak oslavovali kvůli dokonalosti a George si vůbec nevšimli, rozhodí mě to. Marty je vynikající stylista, ale George byl nepřekonatelný vypravěč a měl dar míchat žánry, aniž by vás kdy zklamal. Za celou mou dosavadní kariéru byl George první opravdový vypravěč, se kterým jsem se setkal. Měl analytický a lyrický přístup ukotvený v komplexnosti.“ Newman na Hillovi obdivoval jeho mimořádnou práci s herci: „George dával přednost newyorským divadelním hercům, například Cloris Leachmanové, tu zbožňoval. Tito herci uměli improvizovat, a to on měl rád. Kromě toho choval hluboký respekt k umění hrát ještě z dob, kdy sám aktivně hrál v Irsku. Netlumil vás, když jste se rozjeli, vezl se na vaší vlně. Když jste ale naopak tápali, vložil se do toho a v mžiku vám pomohl. To je velmi vzácný režisérský rys: porozumět herectví. Podle mého mínění jsme jak Redford, tak já mohli v Butchovi Cassidym odvést slušný výkon, ale George už na zkouškách aplikoval své schopnosti. Umožnil nám sžít se se scénářem, dělat blbiny, posléze nasměroval celou záležitost tam, kam chtěl, což bylo originální a vizionářské.“ Jednoduchý, přímočarý příběh úmrtí Butche a Sundance na sklonku éry psanců je vystavěný na humoru.14 Natáčení se rozběhlo 16. září v Durangu, Colorado. Newman miloval automobilové závody. Dal se vidět v našlapaném volkswagenu a porazil Redforda v jeho porsche 904, kterých na světě jezdilo jen sto tři. Byly vyrobeny speciálně u příležitosti závodů Sebring v roce 1964. Tiskový mluvčí Foxu Francis Feighan popsal „dvě přerostlé děti, každé na jedné straně prašné cesty, jak túrují motory jako gladiátoři připravující se do arény. Šlo o legraci, ale vzduch byl nabitý testosteronem.“ Jamie se zrovna usadil v Daltonu a užíval si osmi týdnů prázdnin. Shauna měla také volno, takže se připojila k Lole a Joanne Woodwardové. Rodinné přátelství – „neustálé rozhovory, vtipkování a smích,“ říká Jamie – příznivě pomohly dvanáctitýdennímu natáčení plnému kaskadérských nehod a zranění, které neodmyslitelně patří k natáčení umírajícího Divokého západu. „Od začátku panoval pocit neobvyklé intenzity,“ říká Feighan. „Hilla předcházela jeho pověst nadšence. Tříhodinovému rozvláčnému filmu Havaj dal formu poté, co se to nepodařilo Fredovi Zinnemannovi. A byl si sakra jistý,



11. Na cestě ke Kondorovi

151

že z Goldmanova scénáře udělá zlatý důl. Od prvního týdne v červnu roku 1968, kdy zavolal Goldmanovi do Foxu, aby s ním prodiskutoval scénář, do posledních úprav v červnu roku 1969 pracoval šestnáct hodin denně. Dokonce pracoval vleže, když ho deset dní zlobila záda. Od studia dostal zvláštní povolení spát v šatně za střižnou.“ Redford říká, že ho Hillova míra pracovitosti inspirovala a líbily se mu exteriéry – „mé nejoblíbenější scenérie na světě: Silverton, Colorado, Virgin, St. George v Utahu a Mexická poušť.“ Od prvního dne natáčení byli Newman a Redford jako bratři. Hillův asistent Bob Crawford říká, že Hill „kolem nich skákal jako čtyřleté dítě, kterému se konečně podařilo otevřít pytlík s bonbony.“ Stephanie Phillipsová si však vybavuje napjatý začátek. Vedl se spor o Redfordův knírek á la bandita. Phillipsové se nelíbil. Redford byl upozorněn na příběh Darryla Zanucka, který se z Evropy vrátil v polovině natáčení Pistolníka, ve kterém má Gregory Peck knír. „Ty chlupy na obličeji mě budou stát dva miliony dolarů,“ řekl Zanuck. „Podle Stephaniina citu pro obchod,“ říká Redford, „představoval knír problém. Já ale důrazně trval na tom, abych ho měl, protože tak vypadali bandité na přelomu století. Bylo to autentické. George souhlasil, takže knír mohl zůstat.“ Hill si užíval Redfordovu drzost. „Bob byl o něco drsnější a méně vyspělý než Paul,“ vybavuje si. „Měli rozdílné zkušenosti. Paul toho využíval, takže vzniklo několik skvělých okamžiků, které nebyly v Goldmanově scénáři. Paul prošel Actors Studiem, Redford byl ‚na druhé straně‘ – to byla další záminka k soupeření, čehož se dá dobře využít, ale stejně tak snadno se může vymknout kontrole. Herci si natáčení mohou začít příliš užívat na úkor kvality. Nakonec je to zase režisér, kdo musí ze všech možností vyextrahovat osobitý vztah. Občas jsem jim musel přitáhnout uzdu.“ „Vcelku rychle jsme se postavili na nohy,“ vybavuje si Newman. „Redford pracoval o něco rychleji než já. Jenže Metoda se stává neúčinnou, jakmile se octnete tváří v tvář kameře. Technologie výpravy filmu byla v rozporu s metodou Stanislavského, což dobří filmoví herci vědí. Jednou jsem se Elii Kazana zeptal, jak často by se měl herec spoléhat na smyslovou paměť. On odvětil, že smyslová paměť pro něj nikdy nebyla důležitá. Vyberete si, co vám sedí nejvíc, což jsem udělal já, a to se mění v závislosti na té které produkci. Orson Welles si jednou postěžoval, že natáčel Dlouhé horké léto s Tonym Franciosou, Lee Remickem a Joanne Woodwardovou a jelikož všichni prošli Metodou, bylo to jako pokusit se jezdit na kole v sudu s melasou. Odjakživa jsem to měl na paměti, takže jsem Stanislavského nepoužíval. Raději jsem volil zemitý, energický přístup.“ ‚Divoká banda‘ byla ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid přejmenovaná na ‚Díru ve zdi‘, aby nedocházelo k záměně se stejnojmenným westernem Sama Peckinpaha. Uskupení ve skutečném životě tvořili notoričtí lupiči a zabijáčtí gangsteři. Harry „Sundance“ Longabaugh byl nebezpečný nájemný zabiják, který se narodil v Pensylvánii. Goldman navrhl alternativní ztvárnění

152 

II. Bonfaccio

hanebnosti ve stylu Robina Hooda. „Vždycky jsem Billovu tvorbu miloval,“ říká Redford. „Jeho romány Temple of Gold a Boys and Girls Together mi přijdou podobné tvorbě J. D. Salingera. Byl schopný zachytit a sledovat styl. V tomto filmu chtěl napodobit film Gunga Din. Někdy mu ale humor a napodobující styl přerostl přes hlavu a byl spíš nevýhodou. George si toho byl vědom v Butchi Cassidym a Sundance Kidovi, proto odstranil hodně vtipů a nově je uspořádal, aby scény odlehčil. Ohledně výběru byl velmi krutý.“ Hill říká, „Vždycky jsem si uvědomoval, že historii zveličujeme. Ve filmu jsou Butch a Sundance k pomilování proto, že i když jsou posedlí bankovními loupežemi a naprosto nezpůsobilí vést slušný život, nechybí jim zdvořilost. Celou dobu dělají jednu botu za druhou, ale jsou sebejistí. Využil jsem Newmanovy úspěšnosti a Redfordovy neokoukanosti. Paul byl tehdy známý jako nelítostný rebel samotář z Huda a z Frajera Luka. Bob byl nepopsaný list papíru. Ve filmu jsme z nich udělali cvoky, a jelikož to bylo natolik nové v kontextu naší dosavadní tvorby, získali jsme diváky na svou stranu.“ Kam se poděla serióznost nebo westernová věrohodnost Mého miláčka Klementiny, o kterou usilovali Pollack a Redford? Pro Hilla spočívala v symbolismu. „Film byl o Vietnamu. Samozřejmě ne doslova, ale symbolizoval celou pykající společnost. Předpokládám, že se tak dělo na základě sympatií s nesouhlasným hlasem, možná dokonce na jeho podporu.“ Redford dával přednost vylíčení stěžejních hodnot banditství. „George se mě v jedné chvíli zeptal: ‚Co tě motivovalo na roli Sundance?‘ A já řekl: ‚Je to zabiják, psychotik. Když se na někoho dívám, celou dobu přemýšlím, Zabiju ho?‘“ Film tak díky podtextové pronikavosti získal na quasi realitě, a tím pádem na hodnotě. Nejsilnější stránka filmu je však humor zaměřený na dynamický kontrast charakterů: Newman v roli Butche je chladně a rychle uvažující vypočítavý mozek, Redford v roli Sundance typický tichý Zápaďan. Neberou život příliš vážně, ale tu a tam se objeví náznaky nevyhnutelnosti tragického konce (zemřou v Bolívii). „Ksakru, proč je všechno, v čem jsme dobrý, nezákonný?“ ptá se Butch. Ironická sebereflexe zpřístupňuje a obohacuje děj a nenucené repliky jsou pronášeny s radostí: během štvanice říká Butch Sundanceovi: „Myslím, že jsme je setřásli. Ty si taky myslíš, že jsme je setřásli?“ Sundance řekne, že ne, na což Butch odpoví: „Já taky ne.“ „Vztahu“ mezi Newmanem a Redfordem přičítá Hill úspěch filmu. Redford říká, že za úspěchem stojí Hill. „Nikomu z nás nepřišlo, že natáčíme význačný western z konce šedesátých let. Ale země se zatřásla. Nebyla to stejná situace jako s Willie Boyem, kde panoval pocit emocionálního neporozumění mezi herci a režisérem. George nás držel v lati. Pamatuji si, jak jsem se u natáčení Butche Cassidyho hodně smál a pomyslel si, Tady je prostě příliš legrace, což znamená, že to bude buď propadák, nebo trhák.“ Mike Frankfurt a Stephanie Phillipsová spolupracovali na Redfordově smlouvě s Foxem za 150 000 dolarů, což bylo výrazně méně než čtvrtina



11. Na cestě ke Kondorovi

153

Newmanova honoráře, ale stále nejvyšší částka za jeho dosavadní kariéru. Doufali v bonus – v procento ze zisku – ale Redford byl spokojený. „Měl jiné zdroje,“ říká Phillipsová. Na Den díkůvzdání Redford daboval v Los Angeles. Lola a Ilene Goldmanová se radily ohledně založení aktivistického sdružení na ochranu zdraví a spotřebitelů. Inspirovaly se komentářem pětileté dcery Goldmanové Suzanny o „špatném vzduchu“ na Manhattanu. Redford po telefonu podpořil nápad na zřízení diskusního kroužku, který se bude konat jednou za čtrnáct dní u nich v bytě na Sedmdesáté deváté. Obchodnice Cynthia Burkeová a herečka a manželka divadelního herce a režiséra Petea Mastersona Carlin Mastersonová se zapojily do prvního týmu, jehož úkolem bylo prozkoumat záležitosti kolem zdraví a spotřebitelské roviny. Posléze se připojilo na dvacet dalších žen, z nichž většina byly kamarádky. Skupina se pojmenovala Consumer Action Now (CAN) a zavázala se ke zřízení portfolia načasovaného na první Den země 22. dubna roku 1970 aktivistou Dennisem Hayesem. První akci částečně financoval Redford. Spočívala v sestavení podkladů pro výzkum přísad, které se dávají do jídla. Údaje měly být publikovány v ekologickém časopise vedeném Lolou. Redford CAN podporoval, ale zaměřoval se na jiný druh aktivismu. S manželem Stephanie Phillipsové Richardem Friedbergem, Mikem Frankfurtem, producentem Genem Stavisem a obchodníky Charlesem Saltzmanem a Marty Keltzem založil novou organizaci s názvem Education, Youth and Recreation (EYR). Účelem byla propagace „atlernativních filmů“ na univerzitních kampusech v Severní Americe. Redford říká, „Stavis byl organizátor, Friedberg teoretik, Keltz obchodní zástupce. Impulz vzešel ode mě. Zbožňoval jsem Novou vlnu, miloval jsem, co se odehrávalo v Evropě. Nemám na mysli swingující Británii, která byla parodií sama na sebe, ale režiséry jako Fellini, Truffaut a samozřejmě Bergman, kteří nám zprostředkovávali jiný úhel pohledu na lidskou existenci. Chtěl jsem podporovat srovnatelné nezávislé umění v americkém filmu a začal jsem s EYR.“ Byla to důmyslná myšlenka. Léta 1967 a 1968 byla hodnocena jako klíčové údobí amerického filmu a amerického života. Oskarový úspěch kusů s radikální tematikou jako Bonnie a Clyde Arthura Penna a Absolvent Mika Nicholse se počítá mezi zásadní milníky ve změně institucionálního pohledu na filmovou branži. Úspěch Sidney Poitiera ve filmech V žáru noci a Hádej, kdo přijde na večeři a jeho následná hvězdná dráha kasovních trháků pak představují pokrok v oblasti občanských práv. Podle všeho to bylo ovoce desetiletí liberálního teoretizování vzdělaných mladých na kampusech, které proniklo do mainstreamové kultury. Redford změnu hodnotí jako nevyhnutelnou a kýženou společenskou revoluci. „Říkal jsem si, že my lidé jsme úzkoprsí a neskutečně konzervativní. Přemýšlel jsem o záměrech Kennedyho a dalších liberálů, kteří měli v plánu esenciální terapii přehodnocení sebe sama.

154 

II. Bonfaccio

Potřebovali jsme si rozšířit vědomosti a rozhled. Potřebovali jsme zařadit do společnosti a zaměřit pozornost na chudé, černé, na vykořeněné. Ve filmu bylo třeba myslet nekonvenčně. Potřebovali jsme do filmu zahrnout hlasy z okraje společnosti, abychom porozuměli, jak se na okraji společnosti žije. Cítil jsem, že musíme prozkoumat různorodost naší kultury a najít publikum, které bude ochotno naslouchat.“ Redford byl přesvědčený, že pro začátek bude dobrým místem univerzitní kampus. Zde Eugene McCarthy a Robert Kennedy nabírali členy organizace a osoby, které shromažďují peníze, v nastalé situaci byli pod palbou prezidenta Nixona. Redford a EYR se vydali na cestu. „Když jsem během postprodukce Butche Cassidyho měl volný víkend nebo dva, vyjel jsem do Berkeley nebo jinam, kam mě pozvali, a prosazoval svůj koncept. Keltz pokrýval další místa. Naše představa byla taková, že jsme vzali zapomenutý film, třeba The Birthday Party Billyho Friedkina a nabízeli jsme promítací balíčky od středeční do nedělní noci za 450 dolarů. Fungovali jsme na dvou základních principech: propagovali jsme jiný druh filmu, což mělo mít vedlejší efekt najít a financovat nové talenty, a chtěl jsem ve filmu demokratickým a přístupným způsobem nabídnout polemiku. Peter Fonda, Nicholson a Hopper konkrétním způsobem měnili ducha doby. Já to chtěl udělat jinak.“ Díky Stavisově snaze byla z fondu EYR zafinancována hrstka začínajících režisérů, mimo jiné Martin Scorsese a Sam Shepard. Scorseseovo Velké holení pro NYU se dočkalo distribuce a Shepardova hra The Unseen Hand, kterou Redford zbožňoval na Yale School of Drama, si vyloužila 10 000 dolarů, aby podle ní mohl být natočený krátký film. „Nebyla to nejlepší investice, kterou jsem udělal,“ říká Redford, „protože Shepard zmizel do Paříže a peníze rozfofroval. Dlouhou dobu jsem ho neviděl, ale nakonec se omluvil a peníze vrátil.“ Vstoupili na novou půdu. Jean-Luc Godard natočil Le Gai Savoir, King, Murray a Lions Love, Bob Crawford autentický dokument o vzniku Butche Cassidyho a Sundance Kida. „Ale nefungovalo to,“ říká Redford. „Špatně jsme si dešifrovali ducha kampusu a nedotáhli jsme to dál než k balíčku, který jsme distribuovali na Pensylvánskou univerzitu. Tom Hayden, Abbie Hoffman a těch sedm chlapů z Chicaga vyhrávali válku proti Vietnamu a pravičáctví. My jsme ale zažili týden převzetí moci na kampusu Columbie a shromáždění proti válce. Nixon byl mazaný a měl štěstí. Provedl protiúder a neskutečně mu pomohlo vítězství Ameriky v závodu do vesmíru a prvního člověka na Měsíci. Kyvadlo se vychylovalo a apetit na alternativní kulturu nebyl stálý. Studenti nechtěli filmy s rasovou tématikou, což mě překvapilo. Chtěli Doktora Živaga jako všichni ostatní. Byli zformováni, aby chtěli Doktora Živaga. EYR fungovalo sedm měsíců a pohřbilo 250 000 dolarů. Mike Frankfurt mi řekl: ‚To nic, minimálně je to dobrá investice pro odečet z daní.‘ Odečet z daní se sice také nepodařil, ale počin dal do pohybu další záležitosti.“

 

R EJSTŘ ÍK

Abbey, Edward (Ed)  227, 228 ABC  39, 93, 96, 102, 104, 131, 183, 194, 253 Absolvent  131, 153, 236 Académie Charpentier  54 Accomplices to the Crime (Murton)  247 ACI Capital  369 Acocellová, Joan  155 Actors Studio  12, 63, 64, 81, 82, 90, 123, 124, 166, 347 Adams, Ansel  316 Adams, John  179, 204, 205, 230, 231, 317, 366 Adamsová, Julie  312 Adlerová, Stella  81 Albee, Edward  113 Alcoa Premiere  102 Alfred Hitchcock uvádí  94, 102 Algren, Nelson  194 All-American Boy, The  165 Allen, Howard  226, 294, 317 Allen, Irwing  107 Allen, Paul  368 Allen, Woody  239, 381 Allied Filmmakers  337 Allis, Sam  376 Alta  162 Altman, Richard  63, 67–69, 82, 255 Altman, Robert  94, 379 Andrewsová, Kathleen „Kitty“  39, 41 Andrewsová, Sheila  41, 337 Andrus, Cecil  231–3, 317 Anhalt, Edward  169, 170 Anouilh, Jean  69 ANTA, divadlo  68, 87 Antigona  69, 70, 99 Apokalypsa  246

Apted, Michael  322, 339 Arata, David  370 Arensmeier, Dan  227 Arensmeierovi, Dan a Sherry  227, 228 Armstrong Circle Theatre  83, 132 Armstrong, Art  164 Armstrong, Scott  219 Ashley, Ted  169, 170, 217, 232 Ashleyová, Elizabeth  85, 108–111 Atkinson, Michael  375 Attanasio, Paul  344 Attenborough, Richard  236–238 August, Matt (zeť)  385, 390 Augustová, Eden Hart (vnučka)  385 Avco Embassy  237 Avnet, Jon  348, 349 Aykroyd, Dan  339 Ayres, Richard  174, 204, 229 Azenberg, Manny  325 Azenbergová, Mary  254 Babbitt  51 Babbitt, Bruce  324 Bahrenburg, Bruce  184, 201 Bacharach, Burt  160, 161 Bailey, John  145, 256 Baker, Carlos  363 Ballhaus, Michael  345, 363 Balsam, Martin  220 Barnicle, Mike  178 Barr, Dave  47 Barry Lyndon  212 Barry, Philip  59 Barrymore, Dick  144 Basingerová, Kim  298 Bass, Saul  240, 291



Rejstřík

Beatles  121, 136, 177 Beattie, Bob  144 Beatty, Warren  147, 148, 325 Beck, Brent  163, 193, 214–216, 226, 233, 234, 292, 313, 321, 330, 356 Beckner, Michael Frost  370 Beere, Gary  293, 294, 308, 321, 330, 356–358, 365 Begelman, David  147, 170, 325 Bengston, Nelson  25, 36 Bennett, Phillip  256 Benny, Jack  23 Bentonová, Marjorie  291, 292 Bergenová, Candice  132, 199 Bergman, Ingmar  153 Bergmanová, Ingrid  111, 327 Berle, Milton  41, 43 Bernhardt, Steve  39, 44, 243 Bernstein, Carl  192, 193, 203, 206, 209, 210, 217, 218, 221 Bernstein, Elmer  337 Betensonová, Lula  227 Biancolliová, Amy  384 Bill, Tony  194, 310 Birthday Party, The  154 Biskind, Peter  330, 331 Blades, Ruben  385 Blairovi, Jonathan a Arlinka  227 Blake, Robert  142 Blethynová, Brenda  335 Blixenová, Karen (Isak Dinesen)  299, 301–304 Blue  134–139, 167, 367 Blue Lake  142 Bluhdorn, Charles  136–139, 144–146, 161, 167, 199, 251 Bogarde, Dirk  237 Bogart, Humphrey  65, 137, 246 Bogner, Willy, jr.  158 Bonnie a Clyde  153, 165 Boorstin, Jon  211, 220 Booth, John Wilkes  388 Boren, Kerry  227 Bosé nohy v parku (původní titul Nikdo mě nemiluje)  108, 110–115, 123, 129, 131–133, 135, 136, 138, 147–149, 167, 196, 217, 243, 305 Boston Globe  376 Bourne, Mel  299

423

Bowen, Gordon  358, 359, 360 Box, John  201 Boyle, Peter  183, 194, 195 Bradlee, Ben  210, 217 Bradley, Bill  183, 291, 315, 317, 318, 365, 366 Brady, William  41 Bradyová, Elizabeth „Lala“  52 Braga, Sonia  311, 329 Brando, Marlon  64, 83, 122, 125, 126, 135, 147, 247 Bravo  357 Breaking Point  104 Brendlinger, Jack  47, 52–58, 393 Brenon, Herbert  198 Brentwood Grammar (Kalif.)  30, 31, 33, 38, 39, 117, 132 Bridges, James  122, 127 Bridges, Jeff a Beau  334 Brockman, Dave  45, 133 Brokaw, Tom  235, 240, 314 Brontë, Branwell  59 Brown, David  194 Brown, Jerry  179, 180, 242, 244 Brownová, Tina  351 Brubaker  225, 247–250, 252, 291, 329, 373 Bruccoli, Matthew, J.  200 Brugge, Pieter Jan  377 Brundin, Bo  208 Bryson, Bill  386 Buchwald, Art  53, 325 Bullittův případ  176 Bun ˜uel, Luis  239 Burgessová, June  64 Burkeová, Cynthia  153, 172, 204 Burns, Ed  368 Burnsová, Ginny  64, 65 Burr, Garry  330 Burrill, George  385 Burton, Richard  112, 119, 121 Burton, Shelly  243 Buscemi, Steve  358 Bush, George H. W.  364, 387 Bush, George W.  318 Busch, Augie  291 Butch Cassidy a Sundance Kid  11, 12, 41, 139, 147–152, 154, 157, 159, 161, 164, 173, 181, 194, 196, 207, 210, 227, 392

424 

Rejstřík

Caan, James  238 Cagle, Jess  377 Caine, Michael  165, 237 Calderon, Ian  357 Callaghan, Duke  171, 172, 236 Calley, John  168, 169, 170 Campbell, Joseph  362 CAN  153, 172, 174, 178, 204, 205, 211, 224, 225, 232, 234–236, 240 Canby, Vincent  222, 258, 305 Canyon de Chelly, konference (iniciativa IRM)  316 Capote, Truman  198, 200, 290 Cardiff, Jack  107 Carlin, Johny  84 Carlson, Karen  183, 184 Carnahan, Matthew  382, 383 Carrollová, Kathleen  128 Carsonová, Rachel  173 Carter, Jimmy  230, 231, 232, 240, 242, 293 Casablanca  327, 328 Cash, Jim  305 Catherová, Willa  47, 81, 155, 227 Cavett, Dick  190 CBS  83, 88, 89, 91, 96, 108, 115, 228, 296, 310, 344, 356 Ceny Akademie  11, 259, 260, 305, 333, 377, 379 Ceny Emmy  88, 92, 104, 121, 147 Cézanne, Paul  81 Cissy Patterson Trust  357 Clancy, Liam  93 Clarková, Susan  143 Claybrooková, Joan  211, 224–226, 230, 231 Clayton, Jack  198–203, 220 Clift, Montgomery  65, 119 Clinton, Bill  364–366 Closeová, Glenn  298 Co dál, doktore?  188 Cobb, Lee J.  112 Coblenz, Walter  159, 182, 218, 220, 221 Coburn, James  147 Coe, Richard  101 Cohen, Harry  190 Cohen, Leonard  363 Cohen, Ronald  134 Collins, Michael  301

Collins, Stan  68, 93, 109, 129, 131, 133, 134, 140, 141, 162, 174, 215, 234, 240, 250, 258 Collinsová, Mary Alice  250 Colson, Chuck  211 Columbia Records  173 Commoner, Barry  229, 230, 240 Connery, Sean  121, 164, 177, 237, 338, 360, 362, 430 Connors, Mike  113, 114, 126 Conspirator, The  388 Cook, Fielder  88 Coomber  41, 58 Coomber, Bill  41, 42, 44–46, 51, 57, 67, 333, 335 Coomber, Frederick Van  41 Coomberová, Lucrecia  257 Cooper, Gary  18, 43, 137, 142, 143, 172, 295 Cooperová, Gladys  94 Coppola, Francis Ford  121, 175, 200, 202, 203 Corcoran Gallery of Art  345 CORE (Kongres o rasové rovnosti)  126, 135 Corr, Eugene  308 Corwin, Hank  353 Costa-Gavras (Constantinos Gavros)  238 Costigan, James  92 Craig, Stuart  362 Crane, Phillip  345 Craver, Bill  149 Crawford, Bob  151, 154, 207, 208 Creative Artists Agency (CAA)  301, 306, 358, 370, 372 Creative Management Associates (CMA) 147, 166, 198, 199 Creeley, Robert  115 CREEP (Výboru pro znovuzvolení prezidenta  192 Crist, Gainor  175 Cronyn, Hume  291, 292, 309, 313, 321, 322, 334, 343, 353, 356, 358 Crosby, Bing  37, 104, 105, 137 Crowther, Bosley  98 Crucible, The  66, 325 Cruise, Tom  382, 383, 384 Cunningham, Merce  307 Curtis, Bob  65



Rejstřík

Čechov, Anton  65, 69, 70, 354 Čelisti  211, 222 Čí je to vlastně život?  254 D’Arbanvilleová, Patti  208 Dafoe, Willem  378 Dalton School, škola (New York)  130, 137, 185, 235, 240 Damon, Matt  362 Daniel, Frank  290, 291 Daniels, Charlie  232 Davenport, Bobby  215, 216 Davies, Freeman  353 Daviesová, Nadine  196 Davis, Sammy, jr.  126 Davis, Tye  368 De Laurentiis, Dino  144, 214 De Niro, Robert  380 De Palma, Brian  175 De Roo, Edward  66 Dean, James  81 Dean, John  203 Deepová, Joyce  329, 330, 365, 366 Defenders, The  96, 115, 248, 249 Delan, Dalton  357 Denby, David  305, 314 Dennehy, Brian  306 Deputy, The  92 Deschanel, Caleb  291, 296 Deterrence  372 Detroit Free Press  301, 375 Dexter, Brad  165 Diamond Fork Ranch (Ranč Diamantové rozcestí)  234 Diamondová, Irene  292, 307, 356 DiCillo, Tom  320, 334 Dickinsonová, Angie  122 Didionová, Joan  348 Diller, Barry  251, 252, 257 Dillman, Bradford  102 Directors Guild Awards  258 Disney, Walt  43, 347, 353 Dodd, Christopher  225, 291, 294 Doherty, Brian  291 Doktor Živago  154 Donleavy, J. P.  175 Donner, Clive  121 Donner, Josh  342 Doughertyová, Marion  90

425

Douglas, Melvyn  183 Douglas, Michael  377 Douglasová, Helen Gahagan  43, 183 Dr. Kildare  102 Drabinsky, Garth  309 DreamWorks  348, 362, 364, 372, 373, 375, 376 Dreyfuss, Richard  252, 324, 344 Drive, He Said (Larner)  179 Dudley, Richard  49–52 Dukakis, Michael  329 Dunawayová, Faye  199, 214 Dunne, John Gregory  348, 349 Duvall, Robert  122, 291 Dvanáct rozhněvaných mužů  91, 112 Eames, Charles  240 Earle, Denise  309 Earle, John  289, 309 Eastman, Charles  127, 165, 166 Eastmanová, Carol  198 Eastwood, Clint  352, 360, 380 Ebert, Roger  246, 314, 321 Eberts, Jake  329, 333, 337, 356, 361–363 École des Beaux-Arts (Paříž)  52 Edelman, Herb  108, 132 EDF (Environmental Defense Fund) 226, 314, 317 Edwards, Douglas  84 Ehrlichman, John  203 Eisenhowerová, Susan  317 Eisner, Michael  252, 254, 324, 325, 347, 348, 380 Elektrický jezdec  104, 124, 126, 128, 241–248, 258, 323, 347 Eliot, T. S.  115, 116, 287 Ellis, Mike  85 Ellsberg, Daniel  186, 211 Else, Jon  322 Emerson Among the Eccentrics (Baker)  363 Emerson Junior High School (Westwood, Kalif.)  39, 41, 45 Emerson, Ralph Waldo  363, 369 Engelhard, Jack  340 EPA (Environmental Protection Agency) 240 Ephronová, Nora  210 Epps, Jack, jr.  305 Epstein, Julius  83

426 

Rejstřík

Esparza, Moctesuma  290, 309–311, 358 Esquire  177 Estin, Hans  141, 162 Estrin, Bob  337 Etheridgeová, Melissa  334 Eugene O’Neill  290 Evans, Nicholas  350 Evans, Robert  138, 159, 167 Falco, Tracy  388 Fantom opery  347 Farrowová, Mia  199, 201, 203 Fawcettová, Farrah  349 Feighan, Francis  150 Feinsteinová, Dianne  366 Fellini, Federico  85, 125, 153, 236, 349 Ferlinghetti, Lawrence  45 Fitzgerald, F. Scott  198–202 Fields, Freddie  147, 175, 193, 195, 198, 199 Fiennes, Ralph  82, 345, 346 Filmový festival v Cannes  136, 178, 187, 314, 317, 321, 380 Finch Hatton, Denys  301–304, 326 Finney, Albert  112 Firor, John  316 First Artists  197 Fisher, Vardis  332 Fleischer, Larry  163 Fleming, Victor  324 Fletcherová, Louise  85 Fonda, Henry  65, 91, 122, 124, 147, 259 Fonda, Peter  154 Fondová, Jane  122–126, 131–133, 168, 187, 212, 243–247, 253, 327 Foote, Horton  122, 123, 308 Ford, Gerald  221, 224 Ford, Harrison  220, 377, 387 Ford, John  65, 134, 150 Foreman, John  160, 348 Forman, Miloš  212 Forsyth, Frederick  175, 430 Fox Searchlight  377 Fox, James  123 Franciosa, Tony  151 Frankenheimer, John  96, 121, 128 Frankensteinová, Ruth  85 Frankfurt, Mike  138, 146, 152–154, 162, 164, 193, 205 Frankfurt, Steve  139, 163, 215

Freeman, Bob  358 Freeman, Morgan  291, 362, 379 Friedberg, Richard  153 Friedenberg, Richard  332–337, 343 Friedkin, William  210 Fullerová, Penny  149 Fullerová, Frances  59, 63, 69, 92 Fullerová, Penny  217 Furie, Sidney J.  165, 166 Gable, Clark  176, 246, 360 Gai Savoir, Le  154 Gaines, John  254 Gandolfini, James  373 Garbo, Greta  18, 28, 302 Garbus, Martin  162 Garcia Márquez, Gabriel  322, 339 Garfield, Allen  183 Garfield, John  34, 35, 142 Garland, Bob  243, 244 Garsonová, Greer  87 Garth, David  181 Geffen, David  348 Geldof, Bob  232 Geller, Robert  290 General Cinema Corporation  357, 359, 368 Gere, Richard  341 Gilmore, Geoff  357, 358, 378, 386 Ginger Man, The (Donleavy)  175 Ginsberg, Allen  45, 46, 115 Gipson, Reg  234, 291, 292, 331, 367 Gishová, Lillian  260 globální oteplování  316 Glynnová, Carlin  300, 326 Godard, Jean-Luc  154, 289 Goldman, William  148, 149, 151, 160, 172, 176, 177, 186, 198, 207, 210, 211, 236–238, 346 Goldmanová, Ilene  139, 140, 153 Goldmanová, Suzanna  153 Goldsmith, Jerry  375 Goodbody and Company  129 Goodwin, Richard  180, 344, 345 Gorbačov, Michail  317, 318 Gordonová, Ruth  99, 118 Gore, Al  318, 364, 387 Gottschalk, Bob  141, 162 Gould, Jack  89



Rejstřík

Gow, Ramon  201 Grady, James  212, 213 Grahamová, Katharine  218 Grahamová, Sheila  124 Green, Edwin Jeremiah  21 Green, Eliza Jane  21 Green, Eugene (pradědeček)  21 Green, George  21 Greenová, Mattie Bugg (prababička)  21 Greenová, Sallie Pate (babička)  21 Greenová, Alice Young Bohan  21 Gregson, Richard  120, 137, 139, 145, 146, 158, 164, 165 Griffin, Merv  83, 344 Griffithová, Melanie  311 Group Theatre  112 Guestová, Judith  236, 239, 251 Guidice, Don  214 Guillemetová, Nicole  357 Guinness, Alec  113, 114 Guthrie, A. B.  332 Hackettová, Joan  147 Hackman, Gene  158, 159, 252 Haddad-Garcia, George  294 Haldeman, Bob  192, 203, 209 Hall, Hugh (později Sam Hall)  47, 51 Hall, Oakley  138, 143 Halliwellová, Leslie  112 Hallström, Lasse  378, 379 Hamill, Pete  178 Hamlet  70, 105 Hannah, Daryl  306 Harareetová, Haya  199 Harbeck, Tom  358, 360 Harkin, Tom  179 Harrelson, Woody  340 Harrisová, Julie  92, 94 Hart, Archibald „Tot“ (dědeček)  19, 21 Hart, Gary  179, 242, 324 Hart, John Gabriel (pradědeček)  18 Hartfield, Herbert  85 Hartleyová, Michelle  351 Hartová, Ida Woodruff (prababička)  21 Hartová, Sallie Pate Green (provdaná Nelson Bengstonová) (babička)  19 Hathaway, Stanley  224, 225 Havana  13, 128, 325, 327–329, 378, 380 Hawke, Ethan  334

427

Haworth, Ted  215 Hayden, Sterling  189 Hayden, Tom  154, 244 Haythe, Justin  377 HBO  296, 387 Headová, Edith  197 Health, Education and Welfare Department, U.S.  204 Heisler, Stuart  112 Hellmanová, Lillian  122, 123, 125, 147 Helms, Jesse  345 Hemingway, Ernest  52, 184, 325 Hemingwayová, Mary  325 Hendler, Gary  141, 162–164, 167, 170, 174, 193, 215, 233, 237, 250, 252, 292, 296–299, 311 Hepburnová, Kate  99, 100, 246, 305, 306 Hersh, Sy  211, 214 Hesseltine, Stark  82–86, 89, 92, 107, 166 Highest Tree, The  85, 86, 108 Hill, George Roy  12, 102, 147, 148, 150, 174, 175, 186, 194–198, 202, 204, 206–209, 299, 360, 386 Hill, Jerry  163, 172, 234, 250, 365 Hiller, Arthur  121 Hillerman, Tony  329, 342 Hillman, James  260, 361 Hillman, Ty  352 Hirsch, Judd  252, 259 Hitchcock, Alfred  94, 182, 187, 213, 220, 236, 338 Hoffman, Dustin  132, 217, 219, 220, 225, 300, 305, 310, 387 Holbrook, Hal  217, 219, 220 Holman, Charlese „Speed“  207 Holmanová, Jan  39 Holmesová, Katie  382 Holtová, Cinda  322 Honeycutt, Kirk  380 Hopkins, Anthony  238, 239, 430 Hopper, Dennis  154 Horton, Andrew  150 Hot Zone, The  347 Houseman, John  97, 127 Houston Chronicle  384 Howard, Trevor  113 Hrdinové a zbabělci  382–384, 387 HUAC (House Un-American Activities Committee)  40, 43

428 

Rejstřík

Hubley, John  49, 51, 58 Hubleyová, Faith  49 Humphrey, Hubert  146, 178 Hunter, Stephen  378 Hurt, William  332 Husauras, Gil  31 Huston, John  65, 121 Hutton, James  253 Hutton, Tim  253, 255 Huttonová, Lauren  165 Huxley, Aldous  115, 344 Hvězdné války   222, 236 Chancellor, John  211 Chapin, Harry  232 Chaplin, Charlie  18, 34, 168, 383 Charlottina pavučinka  382 Chase, Frank  112 Chayefsky, Paddy  112, 188 Chertok, Bill  39 Chotinerové, Murray, Phillis a Kenny  43 Christensen, Abe  233, 234, 236, 240 Christian Science  24–26, 33, 35 Iceman Cometh, The  90–94, 99, 132, 217, 300, 373 IFC (Independent Film Channel)  356, 357, 359, 385 IMG Artists  386, 389 Incident at Oglala  322, 339 Intimní detaily  82, 348–350 Irell and Minella  164 IRM (Institute for Resource Management) 293, 294, 315, 316, 319, 324, 382 Isham, Mark  337 Ištar  325 Jackson, Henry  225 Jaffe, Stanley  167 Jaká je Daisy Cloverová  117, 118, 128, 148, 210, 220 Jalbert, Joe Jay  158 Jamesová, Monique  86–88, 94, 95, 99, 101, 102, 104, 121 Jarmush, Jim  320, 357 Jeffers, Robinson  15 Jeffrey, Howard  120 Jehling, Charles „Jelly“  59, 63, 92 Jenkins, Dan  144

Jenkins, George  218 Jennings, Waylon  232 Jeremiah Johnson  168, 169, 171–173, 178, 181, 187, 198, 337, 353, 382, 388 Jewison, Norman  259 Johanssonová, Scarlett  352 Johnson, John  169 Jolley, Tom  368, 369, 382 Jonesová, Amy Holden  340 Julia, Raul  326, 327 Jung, Carl, Justin, John  13 Kaelová, Pauline  150, 160, 258, 305 Kagan, Robert  384 Kaiparowits  225, 227–230, 294, 315 Kameněv, Valentin  317 Kandidát  180, 182–184, 186, 191, 193, 197, 204, 217, 255, 294, 329, 360, 372 Kanew, Jeff  257 Kanin, Garson  85, 99–101 Kapote, Fred  135 Kasznar, Kurt  108 Katzenberg, Jeffrey  325, 344, 348, 362, 373 Kauffman, Stanley  124 Kazan, Elia  122, 151, 210, 220 Kdo se bojí Virginie Woolfové?  114 Keatonová Diane  243 Keenerová, Catherine  334 Keissigová, Tissie  31 Keltz, Marty  153, 154 Kempleyová, Rita  372 Kennedy, Arthur  88 Kennedy, Bobby  139, 146, 180, 204, 226, 242 Kennedy, John F.  90, 93, 111, 123, 136, 180 Kennedy, Robert  111, 154, 185, 196 Kennedy, Ted  225 Kennedyová, Ethel  204 Kerouac, Jack  46, 95, 103 Kerr, Walter  101 Kershaw, Ron  348, 349 Kidd, Billy  145 Kidd, Michael  307 Kilgallenová, Eleanor  83 King  154 King, Martin Luther, jr.  111, 146, 242, 373 Kingsley, Ben  338, 339 Kirn, Walter  380 Klee, Paul  50



Rejstřík

Kleeman, Jeff  368 Klein, Howard  290 Klíč k duši  260, 361 Knell, Lee  106 Knudson, Woody  28 Knudsonová, Vivian  29, 51 Koně se také střílejí  168, 171, 182 Kovács, László  10 Krasna, Norman  99–101 Kroll, Jack  258, 347 Krupp, Frederic  317 Kubrick, Stanley  97, 212 Květ pouště  308 Laceyová, Susan  308, 309, 322 Ladd, Alan  198, 202 Ladd, Kelliann  378 LaGravenese, Richard  352, 354, 363 Laing, R. D.  349 Lambert, Gavin  118, 120, 121 Lancaster, Burt  96, 133, 168 Lang, Jennings  142 Lansing, Sherry  334, 340 Larner, Jeremy  179, 180–184, 186, 216, 345 Lasker, Lawrence  338 Laughton, Charles  88, 89 Laurents, Arthur  187–189 Lawson, Terry  375 Lawton, Harry  142 Lawton, Jonathan  320 Leachmanová, Cloris  150 Leakey, Richard  299 Lean, David  122, 201, 301 Lee, Spike  357 Leeová, Sondra  100, 101 Legenda o slavném návratu  361–364, 367, 373 Leighová, Vivien  127 Lemmon, Jack  148, 197 Lettin, Francis  65, 69, 70, 120 Leven, Jeremy  362, 363 Levine, Joe  236–238 Levinson, Barry  12, 295–299, 344, 345 Lewis, Sinclair  47, 51 Liddiard, Gary  209, 217 Liddy, G. Gordon  203, 211 Lincoln, Abraham  388 Lindsay, John  139, 181, 197 Lindsey, Robert  209

429

Lions Love  154 Lippmann, Walter  53 Little Moon of Alban  92, 93, 97 Littlebird, Larry  290, 358 Live Aid  232 Lloyd Weber, Andrew  347, 350 Lloydová, Emily  335 Lopezová, Jennifer  379 Lorillard  161, 162 Los Angeles Times  328, 376 Lourd, Bryan  338, 340, 347, 348, 370, 383 Lovci lebek  133n, 168 Lubitschová, Nikki  64 Lucchesi, Gary  325 Luckinbill, Laurence  177 Luedtke, Kurt  301 Lufkin, Dan  291 Lumet, Sidney  90–92, 300 Lurie, Rod  372–375 Lyne, Adrian  340 Lynch, David  258 Lyonsová, Pat  45 MacGrawová, Ali  159, 198, 199 Mack, The  195 MacKenna, Kenneth  85 Macková, Julie  330, 365, 389 Maclean, Norman  331–333, 337 Macleanová, Jean  333 Madsen, Michael  299 Mainské lesy  9 Malamud, Bernard  295, 296 Malden, Karl  10, 291 Malej Fauss a Velkej Halsy  165–167, 169, 172, 177 Maltbyová, Barbara  236 Maltz, Albert  40, 43 Mamer, David  300 Mankiewicz, Joe  313 Mann, Thomas  51 Manzari, Bert  382 Manželství v záběhu  102, 147 Maplethorpe, Robert  345 Marin, Cheech  312 Markey, Patrick  329, 334, 336 Marshall, E. G.  122, 125 Martin, Freddy  48 Marvin, Lee  179, 183 Maslinová, Janet  203

430 

Rejstřík

Mason, James  113 Masterson, Pete  153, 308 Mastersonová, Carlin  153 Mastrogeorge, Harry  65, 66, 81 Matthiessen, Petr  247 Maverick  87, 88 Maynardová, Nancy  313 Mayová, Elaine  102, 107 Mazursky, Paul  325 McCarthy, Eugene  103, 146, 154, 178–181, 197 McCord, James  203, 211 McCord, Ted  97 McCoy, Horace  168 McGovern, George  146, 197 McGovernová, Elizabeth  253 McGroryová, Mary  211 McGuane, Tom  131, 301, 332 McNeely, Big Jay  48 McQueen, Steve  121, 148, 197, 199, 237 Mé srdce pohřběte u Wounded Knee  198 Medavoy, Mike  290, 291 Meisner, Sandy  95, 187 Melnick, Dan  163, 194 Menard, George  24–26, 32, 51 Menardová, Poofie  24 Mengersová, Sue  189 Merrick, David  99–101, 198, 199, 202, 203 Metcalf, Lee  212 MGM (Metro-Goldwyn-Mayer)  30, 39, 41, 82, 85, 102, 325, 368, 383 Milius, John  168, 169, 170 Miller, Arthur  64, 69, 113, 325 Miller, George  294 Miller, Henry  51, 52, 56, 57, 131, 165, 198 Miller, Jonathan  290 Millerová, Robbi  291 Miner, Worthington  63 Mirage Productions  326 Miramax  321, 348, 359, 378, 379, 380 Mirrenová, Helen  378 Mitchell, John  186 Modigliani, Amedeo  52, 54, 63 Moliére  112 MoMa (Muzeum moderního umění)  291 Monroe, Marilyn  118 Moore, Paul, biskup  240 Mooreová, Demi  340, 372 Mooreová, Mary Tyler  252–259

Morgenstern, Richard  317 Mormoni  57, 58, 65–68, 106, 133, 134, 226, 234, 235, 309, 365 Morris, Errol  329 Morris, Maynard  82, 83 Morrow, Rob  345, 346 Moss, Frank  174 Mostel, Zero  176 Mountain Man  169 Můj miláček Klementina  65, 134 Mulligan, Gerry  45, 46 Mulligan, Robert  117–120, 128 Mulroney, Dermot  334 Mulvehill, Chuck  312 Murphy, Eddie  325 Murphyho válka  167 Murray  154 Murray, Bill  305 Murton, Thomas O.  247–249 Muskie, Edmund  229 Muži  64 Nadace Ford Foundation  290, 292, 308 Nader, Ralph  211, 224, 229, 232, 240 Nagy, Sandor  65 Naked City  93 Naked Runner, The  165 Narizzano, Silvio  134, 136 Národní výbor pro kvalitu ovzduší  294 Nash, Alanna  348 National Geographic  227, 228 Natwicková, Mildred  108, 132 Nava, Gregory  14, 320 Navajo  13, 20, 30, 134, 142, 316, 329 NBC  87, 90, 92, 145, 163, 183, 240, 323, 344 NEA (National Endowment for the Arts)  290–292, 308, 345 Neill, Sam  351 Nejdelší den  237, 239 Nelson, John  229 Nelson, Willie  232, 245 Neslušný návrh  340, 344, 372 Nessen, Ron  221 New Indians, The  230 New Republic, The  124, 173 New York Daily News  128 New York Herald Tribune  98, 101 New York Journal American  115, 121



Rejstřík

New York Post  93, 222 New York Times  89, 98, 101, 186, 203, 209, 214, 222, 240, 305, 384 New Yorker, The  128, 160 Newman, Randy  299 Newsday  93, 128 Newsweek  110, 171, 258, 314, 347 Nichols, Dudley  91 Nichols, John  301, 309, 310 Nichols, Mike  102, 103, 107–111, 113, 114, 123, 128, 131, 132, 153, 154, 256, 325, 334 Nicholson, Bill  375 Nicholson, Jack  179, 180, 198, 208, 209, 247, 248, 360, 362 Nikdo mě nemiluje viz Bosé nohy v parku Nixon, Richard M. Watergate  43, 147, 154, 178, 179, 183, 186, 192, 203, 206, 209, 211, 222, 227, 229, 238, 239 Noble, Edward John, Foundation  357 Norte, El  14, 320 North Fork Productions  309 North Fork Property Owners Council 365 Nozik, Michael  368, 377, 378 NRDC (Natural Resources Defense Council)  174, 204, 205, 211, 222, 226, 229–232, 294, 314, 315, 317, 330, 341, 366 Nugent, Elliott  198 Nún ˜ ez  290, 358 O’Connor, David „Doc“  340 O’Connor, Edwin  179 O’Neal, Ryan  188, 238 O’Neill, Eugene  52, 89–92, 112 O’Neill, Tip  211, 225 O’Rearová, Kathy  328, 329, 338, 346, 350 Oakes, George  82 Oates, Warren  208 Obama, Barack  388 Obyčejní lidé  11, 47, 104, 134, 236, 250–259, 289, 290, 299, 300, 310, 312, 323, 333, 350, 352, 384 Olinová, Lena  326, 327, 328, 378 Olivier, Laurence  237 Olmos, Edward James  312 OPEC  229 Oppenheimer, Michael  317

431

Oppenheimer, Peer  133 Orlové práva  305, 306, 324 Osudová přitažlivost  184, 340 Oswald, Lee Harvey  123 Otázky a odpovědi  12, 82, 83, 342, 344, 345, 347, 372 Ovitz, Mike  301, 305, 306, 324, 325, 332, 337–340, 358 Owens, Wayne  174, 192, 211, 226, 228, 291, 294, 324, 365 Owingsová, Margaret  360, 374 Own  354 Pacino, Al  380, 387 Pageová, Geraldine  81, 218, 308 Pachelbel, Johann  104, 251, 257 Paiute  142 Pakula, Alan  31 Pakula, Alan J.  114, 117–120, 128, 166, 176, 210–214, 217–222, 227, 244, 255, 295, 297, 299, 305, 310, 325, 337, 360, 361, 374, 377, 386 Panavision  357 Paramount  82, 108, 113, 115, 121, 126, 134, 136–139, 142, 144, 146, 159, 161, 164–167, 178, 199, 203, 212, 251, 254, 257, 325, 334, 340, 367, 382, 383 Park City, Utah  11, 214–216, 307, 308, 313 Park, Arthur  101, 102, 105, 107 Parker, Paul  315 Parkes, Walter F.  338, 364 Parsonsová, Louella  121, 177 PBS (Public Broadcasting Station)  90, 230, 308, 385 Pearce, Richard  10 Peck, Gregory  83, 144, 151 Peckinpah, Sam  142, 151 Peltier, Leonard  247, 301, 322, 339 Penn, Arthur  122, 123, 125, 126, 135, 143, 153, 165, 175, 347 Pennell, Eagle  289 Pennová, Robin Wright  375 People  314 Peppard, George  86, 88, 108, 110 Perkins, Tony  295 Perry Mason  86, 94 Peterková, Harryetta  92 Pexton, Kyle  368

432 

Rejstřík

Pfefferová, Rachel  350 Pfeifferová, Michelle  82, 349 Phillips, Garn  106 Phillips, Lou Diamond  329 Phillips, Michael  194, 195 Phillipsová Julie  194 Phillipsová, Stephanie  140, 147, 151, 152, 153, 175, 198 Photoplay  120 Picasso, Pablo  55 Picker, David  98 Pirsig, Robert  171, 172, 289, 361 Pitcher, Max  315 Pitt, Brad  334, 336, 337, 360, 362, 370, 371 Place to Come To, A (Warren)  212, 239–241, 243 Play of the Week  93 Play Your Hunch  83, 344 Playhouse 90  88–90, 92, 113, 122 Plummer, Christopher  87, 118 Podraz  11, 186, 194–198, 206, 222, 242, 273, 305, 310 Poe, Edgar Allan  64 Poitier, Sidney  127, 139, 153, 197, 338, 339, 377 Poklad na Sierra Madre  65, 113, 122 Polanski, Roman  138, 139, 258 Pollack, Bernie  209, 314, 327, 328, 338 Pollack, Sydney  12, 81, 95–98, 101, 102, 104, 121, 122, 127, 128, 133, 134, 152, 163, 164, 167–172, 174, 182, 183, 187–192, 198, 204, 207, 210, 212, 213, 214, 215, 217, 239, 241–247, 251, 253, 257, 290, 293, 299–305, 325–328, 343, 353, 360, 379, 380, 386, 387, 392 Pollard, Michael J.  165 Polonsky, Abraham  138, 142, 143 Porter, Don  183 Portmanová, Rachel  363 Poslední pevnost  373, 374, 377, 378 Postman, Neil  344 Powell, Addison  214 Prázdniny v Římě  144 Premiere  322, 330, 346 Preminger, Otto  98, 175 President Elopes, The  340 Presley, Elvis  48, 124, 380 Pressfield, Steven  361, 362 Preston, Richard  347

Pretty Woman  320, 341 Price, Frances  187 Price, Frank  303 Příliš vzdálený most  237–239, 301 Případ Ipcress  165 Přirozený talent  12, 295–299 Půlnoční kovboj  159, 165 Puttman, David  325, 356 Quintero, José  91 Racek  65, 69, 120 Rafelson, Bob  180, 247, 248 Rainer, Peter  328 Rampton, Calvin  173, 365 Rascoeová, Judith  325, 326 Rastar  243 Rather, Dan  211, 228 Rayfiel, David  81, 127, 170, 171, 178, 188, 213, 214, 241, 244, 326–328 Reagan, Ronald  293, 310, 314, 315, 317, 318, 341 Redford, David James „Jamie“ (syn)  101, 102, 115, 130, 131, 137, 150, 166, 180, 185, 203, 204, 228, 235, 240, 247, 250, 260, 297, 313, 323–325, 328, 342, 343, 351, 353, 361, 362, 368, 371, 385, 388, 390 Redford, Dylan Larson (vnuk)  342 Redford, Elisha  19, 20, 23 Redford, Charles (otec)  19, 35, 37, 39, 43, 49, 57 Redford, Scott Anthony (syn)  86, 90 Redfordová, Amy (dcera)  172, 176, 185, 235, 258, 271, 324, 339, 387 Redfordová, Helen (dříve Helen Brady Coomberová, nevlastní matka)  41, 44, 52, 57, 59, 67, 94, 183, 336 Redfordová, Lola Van Wagenenová (první manželka)  57, 58, 64–68, 70, 84–86, 88, 93, 94, 101, 103, 105, 106, 113, 115, 116, 119, 121, 129, 131, 133, 140, 146, 150, 153, 158, 172, 174, 176, 204, 205, 215, 223, 234, 235, 240, 248, 250, 258, 297, 385 Redfordová, Martha Hart (matka)  20, 22, 24–32, 34, 37–39, 49, 50–52, 67, 114, 149 Redfordová, Shauna (dcera)  13, 93, 94, 115, 129, 130, 131, 137, 150, 172, 180,



Rejstřík

185, 223, 235, 252, 257, 297, 299, 300, 323, 335, 356, 369, 375, 385, 387, 390 Reeves, Tony  55, 56 Reinhardt, Gottfried  113 Reinhardtová, Silva  114 Reitman, Ivan  305, 306 Remick, Lee  151, 252 Rich, Frank  222 Richard, Cliff  165, 176 Richardson, Bob  352 Richardson, Paul  382 Richardson, Tony  116 Richter, W. D.  247 Riquelme, Carlos  311 Rising, Nelson  180 Ritchie, Michael  87, 145, 146, 157–159, 161, 164, 165, 174, 178–184, 210, 216, 219, 251, 289, 327, 345, 386 Ritterová, Thelma  67 Riva, Mike  256 Robards, John  52, 91, 123, 217, 220, 236, 373 Robbins, Tim  344 Roberts, Walter Orr  317 Robinson, Hubbell  88 Robinson, Jackie  388 Robinson, Phil Alden  338, 339 Robinsonová, Mary P.  22 Rodgers, Richard  110 Rodinné spiknutí  236 Roeg, Nic  301 Rolf, Tom  352, 353, 354 Rolling Stone  328, 376, 380 Romero, Cesar  18 Rooney, Mickey  41 Roosevelt, Theodore  169, 366 Rose, Reginald  93, 112 Rosemary má děťátko  138 Rosenberg, Mark  289 Rosenberg, Stuart  115, 121, 248, 249, 250, 257, 386 Rosenbergová, Meta  107, 113, 114, 116, 118, 122, 123, 127, 137, 189 Ross, Arthur  247 Rossen, Robert  40 Rossenová, Carol  40, 43, 84, 103, 129, 142, 171, 217, 260, 343, 387 Rossová, Katharine  142, 143, 149, 199, 289 Roth, Eric  350, 351

433

Roth, Joe  348, 353 Rothko, Mark  306 Rousselot, Philippe  334, 336 Ruddy, Al  165 Rudin, Scott  348, 349 Ryan, Cornelius  237 Ryanová, Nora  357 Rydel, Mark  379 Řidič slečny Daisy  321, 333 Sabatini, Rafael  65 Sabich, Spider  145 Sagan, Carl  317n Sagdějev, Roald  317 Sahl, Mort  13 Sacharov, Andrej  317 Saint Subber, Arnold  107, 108 Saks, Gene  131–133 Salles, Walter  379 Salt, Waldo,   10, 291 Salter, James  144–146, 157–161, 178 Saltzman, Charles  153 Sameth, David  375 Sand, Paul  176, 177 Sandersovi, Denis a Terry  97, 98, 103, 105, 107, 113 Sapan, Josh  385 Sarandonová, Susan  208 Sargent, Alvin  188, 190, 236, 239, 244, 250–252, 259 Saroyan, William  82, 115 Sartre, Jean-Paul,   12 Sassoon, Vidal  356 Satterová, Michelle  292, 322, 357, 392 Savitchová, Jessica  348, 349 Saxon, John  92, 93, 242 Sbohem, armádo (Hemingway)  184 Scarne, John  197 Scarpa, David  373 Scorsese, Martin  150, 154, 242, 258, 281, 345, 357 Scottová, Elaine  370 Scott Thomasová, Kristin  13, 281, 351, 353, 360 Scott, Tony  370 Scott, Zachary  25, 37 Scottová, Marcella  26, 27, 29, 34, 67, 149, 255, 335, 392

434 

Rejstřík

Scottová, Waverly  38 Segal, George  176, 177, 208, 394 Sellers, Peter  132, 147 Semple, Lorenzo, jr.  131, 212, 213 Serling, Rod  88 Serpico  175 Serpico, Frank  177 Serrano, Anders  345 Seven Arts  121 Sex, lži a video  11, 321 Shakespeare, William  12, 63, 85, 112, 117, 302 Shannonová, Wanda  47 Sharp, Phil  294 Shaw, George Bernard  87, 88, 360 Shaw, Robert  113, 197 Sheffer, Craig  281, 335, 336 Sheinberg, Sidney  222 Shepard, Sam  154 Shumlin, Herman  83, 92, 94 Shurtleff, Mike  99 Schaeferová, Natalie  85 Schary, Dore  39, 85, 119 Scharyová, Jill  39, 85 Schickel, Richard  129, 140, 161, 341, 393 Schlesinger, James R.  243 Schlesinger, John  165, 211 Schlosser, Eric (zeť)  323 Schmertz, Herb  240 Schneiderová, Claudine  317 Schroederová, Pat  179 Schweickart, Rusty  317 Siccamaová, Ellen  69, 81 Signoretová, Simone  127 Silnice  349 Silverman, Ron  247 Simon a Garfunkel  160 Simon and Schuster  192, 210 Simon, Neil  102, 107–109, 111, 113, 132, 137 Simon, Neill  102 Sinatra, Frank  48, 57, 64, 165, 327 Siskel, Gene  246 Situation Hopeless. . . but Not Serious  113, 114, 126 Sjezdař  143, 144, 147, 149, 157, 159, 161, 165–168, 173, 174, 178, 181, 182, 250, 256, 289, 377 Skerritt, Tom  99, 196, 227, 334, 393

Slídilové  337–339, 352 Slocombe, Douglas  201 Smažená zelená rajčata  349 Smika, Thayne  297 Smith, Kyle  323 Smith, Richard A.  357 Smith, Will  283, 362 Smithová, Annick  290, 332, 358, 394 Smithová, Lois  192, 253 Snyder, Gary  45, 115 Soderbergh, Steven  11, 321–324, 357, 370 South Fork Pictures  368 Spaceková, Sissy  260 Sparvová, Camilla  158 Spiegel, Sam  122, 126, 139, 143, 236 Spielberg, Steven  175, 211, 305, 324, 340, 348 Spraggovi, Mark a Virginia  Spy Game  283, 369, 370, 371 Stallone, Sylvester  236, 242, 338, 381 Stamp, Terence  167, 306 Stanislavskij, Konstantin  81, 91, 96, 127, 124, 151, 374 Stanleyová, Pat  101 Stanwycková, Barbara  249, 250 Stark, Ray  121, 127–129, 187–189, 198, 344 Stavis, Gene  153n Stegner, Wallace  226, 316, 332, 336, 345 Stein, Dave  392 Stein, Jules  82 Steinbeck, John  18, 38, 194 Steiner, George  290 Steinová, Ruthe  378 Stempel, Herbert  345–347 Stewart, James  82, 295 Stewart, Justin  106 Stewart, Omer  48, 49 Stewartovi (Timp Haven, Utah)  140, 146 stezka vyděděnců  247 Stockwell, Dean  97 Stone, Ezra  65 Stone, Joseph  346 Stone, Oliver  352, 353 Strasberg, Lee  64, 81, 124 Streepová, Meryl  277, 285, 302–304, 383, 384 Streisandová, Barbra  160, 164, 187–191, 197, 273, 285, 393 Strong, Maurice  317



Rejstřík

studená válka  52, 317 Sturges, John  134 Sundance Film Festival  11, 290–292, 307, 308, 320–322, 356–359, 378, 387 Sundance Institute  11, 135, 275, 277, 291–293, 295, 298, 305, 307–309, 315, 330, 331, 356–359, 368, 369, 377, 388 Superman  212 Surrattová, Mary  388 Sutherland, Donald  208, 252, 253, 255, 256 Svenson, Bo  208 Štvanice  122, 123, 126, 127, 135 Takoví jsme byli  11, 128, 187–195, 198, 204, 206, 208, 209, 220, 328 Tall Story  83, 92, 124 Tandyová, Jessica  313 Tarantino, Quentin  358 Taylorová, Elizabeth  119, 121 Teče tudy řeka  12, 331–341, 343, 346, 351, 364 Tell Them Willie Boy Is Here  132, 142–146, 152, 157, 161, 162, 196 Tewksbury, Peter  102, 241 Tharpová, Twyla  307 Theronová, Charlize  363 Thompson, Howard  98 Thompsonová, Emma  351 Thurmanová, Judith  301, 302 Time of Your Life, The  81 Time Out for Ginger  41 Time Warner  292 Timp Haven (Utah)  49, 106, 135, 139–141, 146, 269 Tinker, Grant  254 Tootsie  300–304 Toronto Film Festival  335 Torres, José  179 Towne, Robert  168, 295–298 Townsendová, Claire  290, 291 Tramvaj do stanice Touha  65 Travers, Peter  328, 380 Trilling, Lionel  202 Trip to Bountiful, The  308 Trudeau, Garry  301, 318 Trumbo, Dalton  40, 43, 188, 189, 191 Trzebinski, Errol  302 Tři dny Kondora  204–206, 214, 222, 291, 338, 370

435

Tucker, Alexander  95 Tunney, John  180, 185 Turturro, John  345, 346 Twentieth Century-Fox  147, 247, 269, 324, 372 Tyerman, Barry  367 U.S. Film and Video Festival  11, 289–291, 301 UA (United Artists)  237, 325, 383, 384 Udall, Stewart  179 Ukradený diamant  176, 178, 179, 182, 186 Universal Studios  82, 97, 98, 142, 143, 146, 161, 163, 175, 194, 198, 206, 209, 212, 277, 281, 301–303, 311, 325, 338, 339, 342, 356, 368, 398 University High (Los Angeles)  24–26, 44 University of Colorado (CU)  46, 51, 251, 258, 293 Únos  377–379 Uris, Leon  89 V pravé poledne  143 V tajných službách Jejího Veličenstva  158 Vadim, Roger  124, 244 Válka o fazolové pole  309, 310, 313, 314, 316, 317, 322, 324, 327, 328, 386 Van Diem, Mike  369 Van Doren, Charles  82–83, 344–346 Van Wagenen, Frank (tchán)  66 Van Wagenen, Sterling (švagr)  289–291, 307–309, 313, 319, 322, 330, 358–359 Van Wagenen, Wayne (švagr)  66 Van Wagenenová, Betty (švagrová),  Van Wagenenová, Lola (manželka)  57, 66, 67 Van Wagenenová, Phyllis (tchyně)  66 Velké holení  154 Velký Gatsby  198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 206, 208, 220, 222 Velký Waldo Pepper  204, 206, 207, 208, 209, 222, 374 Vennera, Chick  312, 314 Verhoeven, Paul  341 Viertel, Jigee  187–188 Virgiňan (televizní seriál)  133 Voight, Jon  165 von Sydow, Max  214 Všichni moji synové  69

436 

Rejstřík

Všichni prezidentovi muži  203, 212, 216, 217, 219, 220, 222–224, 227, 236, 237, 238, 239, 242, 249, 289, 299, 337, 369, 370, 372, 388 Vulcan Productions  368 Vzpomínky na Afriku  128, 299–302, 309, 325, 327, 328, 337, 374 Wagnerová, Paula  382–384 Waitkus, Eddie  295 Walk in the Woods, A  386 Walken, Christopher  311 Wallace, George  178 Walston, Ray  196 War Hunt  95, 97–99, 196, 242 Ward, David  194–196, 198, 310–312 Warden, Jack  220 Warners   116 Warren, Robert Penn  184, 212, 239, 241, 243 Washington Post  101, 192–193, 210–211, 217–218, 327, 344, 372, 375, 378 Washington, Denzel  383 Washington, George  340 Washingtonová, Joan  303 Wasserman, Lew  82, 96, 163, 301 Watergate  186, 192, 193, 203–206, 209–213, 217, 221, 242, 372 viz rovněž Všichni prezidentovi muži Waterston, Sam  208 Wayne, John  43, 64, 81, 302 Webb, Charles  131 Webbová, Betty  31, 33, 34, 39, 257 Weilová, Suzanne  329, 330 Weinstein, Harvey a Bob  348, 379, 380 Welles, Halsted  102 Welles, Orson  151, 301 Wellman, Bill  208 Wells, Frank  170, 182, 221, 348 Wells, Sidney Lee  297, 323, 325 Westlake, Donald E.  176 White, E. B.  382 White, George  290–292 Whitesidesová, Mary  227, 313, 322 Whitmore, Stanford  97 Wick, Douglas  369, 370 Widmark, Richard  107 Wiestová, Dianne  352 Wildwood  139–145, 164, 168, 178, 187, 197, 209, 212, 223, 236, 239, 241,

254, 290, 301, 309, 311, 312, 324, 329, 332–334, 342, 350, 351, 367–368 Wilhite, Tom  322, 329–331 Wilkinson, Bud  178 Willard, Bruce  369 William Morris  23, 111, 301, 342 Williams, Ted  46, 295–298 Williams, Tennessee  64, 65, 102, 121, 128, 147 Willis, Gordon  218, 220, 236 Wilson, Dooley  327 Wilson, Ted  226–229, 293, 294, 314, 324, 330, 365 Wingerová, Debra  306 Winick, Gary  382 Wissman, Barrett  389 Wister, Owen  7, 12, 17 Wizan, Joe  168, 169, 183 Wolfe, Thomas  51 Wood, Robert  294 Woodová, Natalie  111, 117–122, 125, 128, 129, 137, 138, 145, 183 Woodward, Bob  192, 193, 203, 204, 206, 209–212, 217–219, 221, 249, 369, 372, 388 Woodwardová, Joanne  150, 151, 160 Wright, Frank Lloyd  106 Wylerová, Cathy  290 Yates, Peter  167, 174–177, 212 Yeats, William Butler  61 Yost, Graham  373 Young, Robert  18, 25, 30 Zah, Peterson  316 Zachary, Ted  177 Zakázaný majetek  121, 122, 127, 128, 132, 143, 165, 176, 188 Zanuck, Darryl  147, 151, 238 Zanuck, Lili Fini  333 Zanuck, Richard  147, 148, 151, 160, 181, 182, 194, 300, 333 Zaříkávač koní  13, 350, 351, 352, 354, 360, 363, 364, 380 Zastávka v Kansasu  65 Zeffirelli, Franco  144 Zinnemann, Fred  64, 143, 150, 175 Zoglin, Richard  359 Zukor, Adolph  136, 137 Žít po svém  378, 379, 380, 382, 387

OBSAH

Úvod: Amerika je tou vyvolenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 část první 

Role Kalifornie

1 Západ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2 Dvě Ameriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3 Krazy v Brentwoodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4 Na východ od ráje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 5 Za zrcadlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 část druhá 

Bonfaccio

6 Akademie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 7 Promoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 8 Nový obzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 9 Celkový obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 10 Dětská hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 11 Na cestě ke Kondorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 část třetí 

Život na hoře

12 Sláva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 13 Dvě a půl kariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 14 Idoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 15 Watergate . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 16 Pryč od herectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 17 Namalované záběry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242

část čtvrtá 

Strážce kaňonu

18 Sundance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 19 Jedna Amerika? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 20 Za zemí hurikánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 21 Zhmotnění okamžiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342 22 Nad propastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356 23 Herec v toku času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 24 Jeremiah Johnson . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391 Poznámky a zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Filmografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422

MICHAEL FEENEY CALL AN

Robert Redford Z anglického originálu Robert Redford: The Biography, vydaného nakladatelstvím Alfred a. Knopf roku 2011, přeložila Kateřina Sigmundová Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl Vladimír Verner Vydalo v roce 2012 nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., jako svou 1116. publikaci Vydání první. AA 29,12. Stran 440 Odpovědní redaktoři Marie Válková (kap. 1–16) a Martin Žemla (kap. 17–24) Vytiskla tiskárna PBtisk, s. r. o. Doporučená cena 498 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o. Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail: [email protected] www.ivysehrad.cz ISBN 978-80-7429-240-8