Robert Redford
Robert
MICHAEL FEENEY CALLAN
Redford VY Š E H R A D
Věnováno Corey, Paris a Ree s láskou a díky za podporu na této dlouhé cestě
Copyright © 2011 by Michael Feeney Callan This translation published by arrangement with Alfred A. Knopf, an imprint of The Knopf Doubleday Group, a division of Random House, Inc. Translation © Kateřina Sigmundová, 2012 ISBN 978-80-7429-240-8
Co se stalo s tím jezdcem, honákem dobytka, poslední romantickou postavou naší země? Neboť on v sobě romantiku měl. Cokoliv dělal, dělal s plným nasazením. Svůj chleba si těžce vydřel, svůj plat snadno prohýřil – mzda za půl roku někdy zmizela během jedné noci – „odváta“, jak by to vyjádřil. Bude mezi námi stále, i když neviděn, bude čekat na svou šanci znovu žít a hrát podle svého. Takoví jako on tu s námi byli odjakživa. Mladý muž se svými pokušeními, hrdina bez křídel. Owen Wister, Virginian
Ú VOD
Amerika je tou vyvolenou „Přemýšlejte o našem životě v přírodě – o hmotě, která se nám denně zjevuje a s níž přicházíme do styku – o kamenech, stromech a větru na našich tvářích! O pevné zemi! Skutečném světě! Zdravém rozumu! Kontakt! Kontakt! Kdo jsme? Kde jsme?“ Henry David Thoreau, Mainské lesy
Brigadoon v letním dni. Pojedete hodinu jižně od Salt Lake City po I-15, u ukazatelů na národní park Uinta odbočíte na východ a napojíte se na Provo Canyon Road, která se vine podél řeky kdysi známé tím, že v ní bylo pstruhů jako máku. Pak se vydáte opět na sever po silnici Alpine Loop a u osikového hájku je to, co hledáte: obyčejná silnice vede ke kruhu dřevěných srubů, za kterými se táhnou jeden dva lyžařské vleky a nad nimi se do výše 3582 metrů tyčí úžasná ledovcová hora Timpanogos. Kromě několika vytyčených pozemků a vleků to tu vypadá stejně jako před dvěma stoletími, kdy tady ještě žili indiáni kmene Ute. Dodnes tu žijí syslové a čtyři druhy hadů, orel skalní, s trochou štěstí se vám podaří zahlédnout pumy. Vysoká zvěř se do roku 1990 počítala na tisíce. Pak ale udeřila obzvláště krutá zima a devadesát procent jí vyhynulo. V současné době se ale opět rozmnožili losi, zřejmě tedy existuje nějaký mocný mechanismus obnovy. Po výstupu z auta (jinak se sem nedostanete) nasajete větrnou sílu Alp. Musíte zhluboka dýchat, protože ve výšce 3000 metrů nad mořem je vzduch již řidší. Návštěvníci krvácejí z nosu. Místo působí dojmem obrovské rozlehlosti. Nedozírná obloha. Nedozírné hory. Nedozírné rozpory. Henry David Thoreau se ztratil na hoře Katahdin a v knize Mainské lesy popsal krásu i hrozbu přírody. Je to místo vhodné k zastavení. Robert Redford tento kaňon objevil před více než padesáti lety. Původně se jednalo o půdu samozvaných nájemců, skotské rodiny, která ji koupila od vlády v roce 1900 za dolar a dvacet pět centů za akr. Koupi umožnil Zákon o pouštní půdě z roku 1877 a od té doby byla určena pro chov ovcí. Trh s vlnou do roku 1950 zanikl a pozemky zpustly. V roce 1961 Redford s manželkou
10
Úvod
zakoupili dva akry půdy a postavili dům. V roce 1968 přikoupil po úspěchu v Hollywoodu několik tisíc přilehlých akrů. Pozemek později nazval Sundance jako hold úspěchu stejnojmenného filmu. V roce 1980 založil uměleckou kolonii na podporu mladých filmařů. „Shlédl jsem filmy jako Heartland [režírovaný Richardem Pearcem] a viděl jsem vášeň, která přišla vniveč. Neexistovala žádná infrastruktura, která by filmy takového druhu podporovala. Hollywood se v sedmdesátých letech zajímal pouze o komerčně úspěšné filmy.“ Jeho pomoc se opírala o umělecké společenství postavené částečně na filozofii umělecké kolonie Yadoo a na teorii výrobní linky, což se týkalo psaní a natáčení scénářů a posléze prodeje konečného produktu. Požádal o pomoc přátele: herce Karla Maldena, spisovatele Waldo Salta a kameramana László Kovásce. Přijeli do kaňonu a pustili se do práce. Na první sezonu bylo pozváno sedmnáct mladých filmařů a výsledky se dostavily okamžitě. Pracovní morálku určovalo nadšení, pracovalo se sedmnáct hodin denně. Natáčely, stříhaly a prodiskutovávaly se krátké filmy, pak se natáčely znovu a následně se dokončovaly. Nadšení filmaři, kteří přijeli s nápadem, odjížděli s kostrou profesionálního scénáře. Během prvního ročníku se utratilo jen několik tisíc dolarů. Během dvou let se však naskytli sponzoři a do projektu, který měl původně sloužit jako alternativa k velkému filmovému průmyslu, začaly proudit miliony. Robert Redford tak ve všeobecném povědomí zakotvil jako otec nezávislého filmu. Redfordova snaha navazovala na vlnu ekologických aktivit a podpory práv indiánů. Podle Redforda se jednalo o smiřující princip. Poznal význam hollywoodského byznysu stejně jako pocity marnosti nezávislých tvůrců. Redford cítil, že formující se talenty ochromoval pocit vyloučení. Angažoval se na poli životního prostředí a v této souvislosti napsal do Harvard Business Review, že „je nutné, aby lidé dostali příležitost dozvědět se, nakolik je možné se dohodnout“.1 Myslel si, že zaměřením pozornosti na nezávislou tvorbu může Hollywoodu jen prospět. Nastaly přirozeně rozpory. Neměl rád přílišnou dotěrnost Hollywoodu a jen velmi neochotně svolil k tomu, aby v zasedací místnosti Sundance natáčely kamery. Trval na jasném vymezení hranic. Jeho umíněnost nadzvedávala lidi ze židlí. Novináři si všimli Redfordova altruismu a interpretovali ho jako cosi podezřelého. Jeden napsal, že mu to celé přijde jako slabost. Rebelská sedmdesátá léta z něj udělala hvězdu a boháče: „Tohle rustikální Xanadu a ideály [které za ním stojí] jsou jeho způsobem, jak toto desetiletí udržet při životě se vším jeho skepticismem i upřímností.“2 Někteří ho nařkli z „kuchyňské“ filmařiny. Ale Redford si stál zuřivě za svým, dokonce i navzdory doporučením svých právníků, kteří mu řekli, že si hypotéky a náklady, které činily několik set tisíc dolarů za rok, nemůže dovolit. Redford dokázal svoji vizi udržet při životě. Měl vhodné rodinné lyžařské středisko, ve kterém byl lyžařský vlek a restaurace. V roce 1985 zahájil veřejný
Úvod
11
provoz, čímž podpořil záměr rozšířit ubytovací kapacitu nemovitosti o dva domy se soukromými byty a sto samostatných domů. Všechny nechal postavit v souladu se svým zaujetím pro maximální ochranu přírody tak, aby nemusel vykácet jediný strom. V roce 1989 představil obchodní katalog s westernovým oblečením. Podniky posloužily jako záruka pro umělecké dílny, měl ale potřebu posunout je dál. Školil filmaře, zdokonalovaly se projekty, ale nebylo kde je shlédnout. Ukázka toho nejlepšího volala po festivalovém fóru; to bylo na dosah v sídle festivalu United States Film and Video Festival v Salt Lake City. V roce 1985 se Redford k festivalům připojil a přesunul se zhruba o padesát kilometrů dále do Park City. Projekt uměleckých dílen Sundance se tak zase o krok přiblížil k Hollywoodu. Filmový festival zrovnoprávnil Sundance v roce 1989. Film Stevena Soderbergha Sex, lži a video prorazil a vyplynula z něj slibná distribuční smlouva s Hollywoodem. Celosvětové uznání tak odhalilo první pravidlo Sundance Institutu, kterým bylo umožnit novým umělcům ničím nepodmíněnou příležitost se vyjádřit. Sundance tak dostalo prostor pro rozvoj i místo na trhu. Redford svou vizi zrealizoval díky neústupnosti. Nešel do Hollywoodu. Hollywood přišel za ním. Následovalo desetiletí růstu, pak se projevily slabiny a komerční pilíře, podpora uměleckého usilování, se zakymácely. Sundance se otřáslo v základech, ale nezaniklo. Redford byl nucen odstoupit od velkého množství projektů, neslevil ale ze svého snu. Zuřily obchodní války a účast na festivalech exponenciálně rostla. Letní tvůrčí dílny, kde to všechno začalo, i nadále prosperovaly, a každoročně předkládané scénáře se počítaly na tisíce. Redfordovy úspěchy vždy zastiňovala skepse. Nejčastěji zazníval pomlouvačný výraz „oportunismus“, a to i přesto, že bylo velmi těžké posoudit, jakou službu mu jeho stanovisko prokázalo kromě zvětšení zimního rekreačního střediska. V době založení institutu Sundance již byl úspěšným mužem. Od šedesátých let se těšil stálé popularitě a díky úspěchu ve filmech Butch Cassidy a Sundance Kid, Takoví jsme byli a Podraz se stal kultovní osobou. V roce 1980 ho nikdo nemohl nařknout ze stagnace. Plánoval dílny v Sundance, vydal se na režisérskou dráhu, vyhrál Cenu akademie za film Obyčejní lidé a započal tak další dráhu své filmové kariéry. Jaké byly tenkrát jeho nejniternější motivy? A proč pro něj byla nezávislost důležitá natolik, že ho poháněla k tomu, co lze nazvat doslova budováním impéria na nejodlehlejším a nejnepravděpodobnějším místě v pohoří Wasatch v Utahu? K porozumění posedlosti, která stála za zrodem Sundance, je zapotřebí pochopit Roberta Redforda a cestu, kterou se vydal. Ze stejného impulsu, tedy pochopit tvorbu houževnatého generátora nového umění v srdci Ameriky, vznikla tato kniha.
12
Úvod
Poprvé jsem se s Redfordem setkal v březnu roku 1995 na natáčení pořadu televize Bravo Inside the Actors Studio v New School na Manhattanu. Věděl jsem, že budu mít práce nad hlavu. Obdivoval jsem ho a domníval se, že bývá velkou měrou podceňován a že klíčová tematická propojení jeho režijních filmů zůstala neprozkoumána. Také jsem věděl, že nesnáší rozhovory, které nemají daná pravidla, minulost chová v lásce v opatrovnickém slova smyslu, což je vidět ve filmech Teče tudy řeka a Otázky a odpovědi, a osobní minulost ho nechává chladným. Nabídl jsem mu spolupráci a on souhlasil. Jakmile jsme se dohodli na spolupráci na biografii, projekt se okamžitě pozdržel. Byl pověstný pozdními příchody („Nazvěte knihu Robert Redford – vždy pozdě,“ poradil mi Paul Newman) a na mě padla obrovská tíha. Lítal jsem přes polovinu světa na schůzky, které se nikdy nekonaly, nebo byly kvůli neustálému vyrušování zcela neproduktivní. Vzpomněl jsem si na hru Kean o legendárním shakespearovském herci: „Je obětí sama sebe, nikdy neví, kým skutečně je, jestli zrovna hraje či nikoli.“ Že by to byla i Redfordova hlavní role? Role sebezpytce na profesionální úrovni, což dobří herci bývají, otupeného vyhýbavostí? Byl snad ztracen stejně jako Jay Gatsby, kterého tak obdivuje? Velmi rychle jsem pochopil, že ho charakterizují protiklady a paradoxy. Ať se ve filmech pustil do tématu politiky, rodiny nebo „systému“, vždy dominuje jeden muž a jeho činy. Dokonce i v sedmdesátých letech, na vrcholu kariéry romantického idolu, kdy mu ženy posílaly své spodní prádlo, se důvtipní novináři snažili vyextrahovat jisté zásadní, vzájemně si odporující skutečnosti. Byl „jemnou směsí Wisterova Trampase, muže, který ví, že slova mají smrtící a rozhodující moc, a Sartrova Oresta, který ví, že jedině činy skutečně charakterizují člověka“.3 Pokračoval jsem v práci. Volal jsem mu, nedal se zviklat jeho lhostejností k dochvilnosti, o které mi jeho celoživotní přítel Sydney Pollack řekl, že není ani trochu zábavná. George Roy Hill se ještě v posledních letech svého života rozčiloval nad Redfordovými pozdními příchody během natáčení Butche Cassidyho. Barry Levinson mi zase řekl, že ho Redfordův pověstný zlozvyk stál téměř 100 000 dolarů, když se natáčel Přirozený talent. Redford nad tím jen mávl rukou. Odpovědnost na sebe velkomyslně přebíral za zanedbané manželství, za rozpadající se přátelství, za neúspěšnou spolupráci, za ne úspěšné obchody. Paradoxní povaha jeho pojímání minulosti se znovu ukázala po událostech 11. září. Odjakživa se angažoval v politickém zákulisí Ligy konzervativních voličů (The League of Conservation Voters) a nemnohé přímé komentáře v souvislosti s útoky na New York uměl dobře zacílit. Byl toho názoru, že krize vznikla důsledkem selhání Ameriky v komplexním porozumění světu, který sdílí s ostatními. Uvedl, že Amerika je mladá a natolik rozmazlená země, že nebere v potaz širší kontext. „Jsme tak trochu povrchní… V minulosti nehle-
Úvod
13
dáme vodítka pro budoucnost, nezohledňujeme dějiny. Když se zaměříme na způsob správy a smýšlení ovy vlády, docházíme k domněnce, že dějiny nejsou užitečné. To je pravděpodobně jedním z důvodů, proč všechno tak zvorali. Dali do pohybu kolos s opravdu hrozivou budoucností.“ V době kolem 11. září jsem na projektu pracoval přes pět let následuje výroku C. G. Junga, že pravdy se lze dobrat jenom nasloucháním mnoha hlasům. Zkoušel jsem proto udělat rozhovor se všemi, kteří Redforda znali. Byl jsem mu nablízku, pravidelně jsem se s ním v Irsku a v Americe setkával na oběd či večeři, ale cítil jsem, že je stále vyhýbavější a že já nepřestávám tápat ve fundamentální filozofii jménem Sundance. Když jsem četl jeho úvahy o americké zahraniční politice, vzpomněl jsem si na rozhovor s jeho dcerou Shaunou. Řekla mi, že všechno důležité, co o svém otci ví, se dozvěděla na cestách: v autě, při lyžování, při jízdě na koni ve volné přírodě, na dlouhých procházkách. To mi připomnělo klíčový moment v Zaříkávači koní: Redford se dvoří Kristin Scott Thomasové, která přijela z východního pobřeží a nemůže se s ním shodnout. Umí se velmi obratně vyjadřovat, on je tichý takovým tím indiánským způsobem. Vede ji na koni k propasti nad Big Sky Montana a ukáže jí okolí. V tom okamžiku mi došlo, že navlas stejným výhledem jsem se kochal při první návštěvě Redforda na Západě. Místo bylo jiné: Sundance v Utahu, ne Montana. Ale všechno ostatní probíhalo stejně: vyjadřoval se výhledem na Ameriku. Krátce nato jsem otevřel další svazek záznamů, které mi poslali ze Sundance. Byly v nich stohy Redfordových poznámek a náčrtů za celá léta a četná korespondence s významnými osobnostmi z oblasti umění a politiky. Zaujal mne dopis od humoristy Morta Sahla. Líbila se mi Havana. Ti, kteří Redforda znali osobně, v tom filmu spatřovali zakódované autobiografické prvky. Sahl cítil povinnost vyjádřit svůj obdiv. Po celoživotním zmateném uvažování, kým Robert Redford ve skutečnosti je, Sahl napsal: „Konečně jsem ho pochopil. Amerika je jeho vyvolenou.“ Pro ty, kteří Roberta Redforda znají dobře, není jeho zaměření na krajinu žádným překvapením. Prohlašuje, že se zamiloval do Ameriky, když jako chlapec v doprovodu matky poprvé spatřil Yosemitský národní park. Uchvátila ho „posvátnost“ původního životního prostředí a v následujících letech se stal jakýmsi jejím obhájcem, jenž se postupně angažoval v Texasu a v rezervacích Navahů. Když v padesátých letech objevil kaňon Provo, cítil, že je načase zapustit kořeny. Jakmile se tam usadil, koupil tolik okolní půdy, kolik jen mohl, aby zabránil zástavbě. Půdu použil jako základnu aktivit proti tomu, co vnímal jako špatnou správu systému národního parku a jako mezery v zákonech, například Těžební zákon z roku 1872, který umožňoval devastaci půdy hraničící s parky. Pochopit Redforda znamená především rozpoznat jeho bezpodmínečné odhodlání ochraňovat zemi. Pak přišly na řadu umělecké dílny. Projekt
14
Úvod
z prvních dílen Sundance El Norte od Gregoryho Nava se dostal na plátna kin. Enrique a Rosa jsou sourozenci mayského původu. Žijí v Guatemale, kde trpí, prchnou tedy do Mexika a následně do Spojených států. Hledají „domov“. Ústřední myšlenka – „hledání smyslu místa,“ jak tomu Redford říká – prostupuje všemi projekty prvních dílen v Sundance. Nalezneme ji všude, co ze Sundance vzešlo. Vše má ale svou míru. Redford se snažil smysl několikaleté existence Sundance shrnout do fráze: Je to prostor pro experiment. Prostor pro riskování, pro rozmanitost. Tato změť definic však jaksi zamlžuje cíl. V El Norte zazněly umělecké aspirace projektu Sundance poprvé a od té doby se neustále opakovaly: týkaly se komplexního vyjádření podstaty amerikanismu. Robert Redford se bravurně pohybuje ve dvou světech. Pochází ze dvou naprosto odlišných a neslučitelných rodů. Zčásti je osadníkem z Nové Anglie, zčásti Zápaďan. Vedl kočovný život. Kariéru budoval na obou pobřežích. Možná není až tak dílem náhody, že se „velký experiment“ uměleckých dílen nachází nedaleko od místa zvaného Promontory Summit, kde byl v roce 1869 zatlučen zlatý kolejnicový hřeb spojující transkontinentální železnici jdoucí od východu na západ. Možná Redfordova proměnlivá povaha není tak záhadná, možná je rozptýlená v jeho umění a v samotných základech Sundance. Možná je cesta Roberta Redforda stejná jako cesta Eriqua a Rosy: ubírá se k propojení osobního porozumění a harmonie domova. michael feeney callan Dublin leden 2011
11
Na cestě ke Kondorovi Bosé nohy v parku měly premiéru v Radio City Music Hall v létě roku 1967. Film za prvních šest týdnů vydělal 9 milionů dolarů, pětinásobek rozpočtu.1 Slavil výrazný úspěch. Redford však měl chuť na změnu a změna byla ve vzduchu. Amerika byla vyvedená z míry. Panovala deziluze následkem fiaska v Zátoce sviní, napětí kvůli krizi kolem jaderných raket, smrti Kennedyho a válce ve Vietnamu. Američané přehodnocovali základní hodnoty. V tomto roce Brian Wilson odešel na odpočinek a California Dream skupiny Beach Boys skončil. Beatles vstupovali do fáze tvorby Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band. V tomto roce také Andy Warhol prezentoval své avantgardní filmy v Cannes. Změny se odehrávaly na všech polích. Redford poslouchal Sgt. Peppera, nechal si růst vlasy, experimentoval s magickými houbičkami. „Bezpochyby vanul čerstvý vítr,“ říká. „Lidé se nemohli dočkat odpovědí na otázky a změn. Nové a dobré nemusí nutně jít ruku v ruce. Tím jsem se zabýval, když jsem viděl, co Paramount zamýšlí s Blue.“ Po několika problematických setkáních ohledně scénáře, na kterých Redford cítil, že westernový příběh není uchopený tak, jak je nezbytné, bylo konečně dohodnuto datum zahájení natáčení Blue. Redford byl nešťastný. Narizzano mu přišel vyhýbavý a nevěřil Evansovi, že vznikne nový scénář. Přesto se vydal vlakem z New Yorku. „Na půli cesty do Arizony,“ říká, „jsem vystoupil a zavolal Metě. Řekl jsem jí, že nepřijedu. Slíbili mi, že uvidím finální verzi scénáře, ale odmítli mi ji ukázat. Řekl jsem: ‚Je mi líto. Mám pocit, že film, který vznikne, se bude hodně lišit od toho, na který jsem podepsal smlouvu. Takže jdu z kola ven.‘“ Hněv Paramountu na sebe nedal dlouho čekat.2 Ve společnosti zrovna došlo k předání žezla a největšímu přerozdělení za padesátiletou existenci. Konsorcium podniků Gulf & Western Industries založil v roce 1957 podnikatel Charles Bluhdorn. Sdružovalo těžařské, výrobní a finanční firmy. Akcionářům Paramountu nabídlo odkoupení za tržní cenu a deset procent k tomu. Od založení Paramountu Adolphem Zukorem zažívala firma finanční vzestupy i pády. Paramount patřil do Velké pětky, která dominovala Hollywoodu, a zaměstnával nepřehlédnutelný počet hvězd. S Paramountem
11. Na cestě ke Kondorovi
137
měli smlouvu Valentino, William S. Hart, Mae Westová, bratři Marxové, Humphrey Bogart, Gary Cooper, Bing Crosby a Grace Kellyová. Studio produkovalo klasická díla jako Sunset Boulevard a Desatero přikázání. Ve čtyřicátých letech byl však Zukor následkem protitrustové iniciativy nucen prodat kina. Posléze do popředí vstoupila televizní produkce. Rekordní zisky činily v roce 1949 dvacet milionů dolarů, v roce 1950 šest milionů dolarů.3 Bluhdorn předvídal fúzi s dalšími zábavními médii a rozhodl se využít šance. Sice se specializoval na cukrovarnictví v Karibiku, ale brousil si zuby na Hollywood. Ackionáři Bluhdornovu nabídku ohledně Paramountu přijali. Bluhdorn záhy dokázal své schopnosti založením Leisure Time Umbrella. Zahrnul sem Paramount, vydavatelství Simon and Schuster a New York’s Madison Square Garden. Návštěvnost kin od poloviny padesátých let klesala, na konci let šedesátých se však opět zvýšila. Ozývaly se hlasy, že Bluhdorn je vizionář a dobrý obchodník. Sám se netajil plánem, že chce z Paramountu udělat špičku ve svém oboru. Redfordovi Bluhdorn, který byl pouze o sedm let starší, na první pohled připadal otcovský. „Byl to milý chlapík se stříbrnými vlasy a širokým úsměvem. Nadšeně mi potřásl rukou a řekl: ‚Teda, tohle je velký okamžik. Jsi první filmová hvězda, se kterou jsem se setkal.‘“ Za tři měsíce Redford odmítl roli v Blue a Bluhdorn na něj uvalil pokutu 250 000 dolarů. Redfordův majetek nepřesahoval 100 000 dolarů, dlužil dalších 50 000 dolarů. Neměl žádné smlouvy ani jasnou představu, kam se bude na kariérním poli ubírat. K tomu mu Paramount nařídil, aby pracoval, dokud nedojde k zahlazení sporu. Redford reagoval reflexivně. Změnil agenty, právníky a obchodní partnery. Meta Rosenbergová vyjádřila ohledně jeho rozhodnutí pochybnosti, takže ji nahradil novým přítelem Natalie Woodové, bývalým agentem London International Artists Richardem Gregsonem, který se v Los Angeles snažil hledat nové talenty pro britský film. Gregson se záhy stal z agenta produkčním partnerem. Především se ovšem zabýval právním poradenstvím. Redford cítil, že se mu dostává špatných služeb: „Jedna z nejpoučnějších lekcí z filmů v šedesátých letech byla potřeba vynalézavé právní podpory. Situace se dá přirovnat k ekologickému právu, které v šedesátých letech neexistovalo. Studia kontrolovala všechny sféry filmu, osobní právníci byli padavky. Nastala ale nová éra a já potřeboval někoho nápaditějšího než právníka ze staré školy v područí studia.“ Shauna a Jamie se na Daltonské škole skamarádili s dětmi Frankfurtových, jejich otec Steve byl v Redfordově věku. Stal se vůbec nejmladším předsedou reklamní agentury Young and Rubicam. Steve na večírku představil Redforda svému bratru Mikeovi, který byl společníkem v malé právnické firmě. Stali se nerozlučnou trojkou. „Celá jejich rodina byla velmi agilní,“ říká Redford. „V porovnání s předpojatostí filmových právníků v Los Angeles to bylo úžasně osvěžující.“ Frankfurtovi se narodili v Bronxu. Začínali s málem, ale byli svědky, jak se jejich otec pomalu,
138
II. Bonfaccio
ale jistě vzmáhá. „Otec byl originální,“ říká Mike Frankfurt, „druhořadý právník, který rodině zajistil skvělý život tím, že se rozhodl podstoupit velké riziko. Jeho mottem bylo, ‚pokud bychom se museli odebrat do chudobince, pojedeme tam taxíkem,‘ a na těch principech jsem vybudoval vlastní právnickou praxi, která Boba oslovila.“ Mike Frankfurt byl pragmatik. Okamžitě poznal, že Redford se těší velké popularitě díky Bosým nohám v parku. „Viděl jsem jeho výhody v mnoha směrech,“ říká Frankfurt, „a také jsem si všiml, jak jsou kostky vrženy. Paramount měl dobrou pozici. Skutečnost, že Bobovy obavy ohledně Blue nepramenily z vypočítavosti, ale z opravdového tvořivého zájmu, byla téměř vedlejší. Člověk soucítil s Bluhdornem, který se snažil přinést akcionářům Paramountu dobré zprávy. Nepotřeboval rebelanty. Z mého úhlu pohledu to byl jednoduchý případ využití Bobovy slávy a aplikace tvrdého přístupu, abychom došli ke kompromisu. Nikdo by nic nezískal, kdyby si stál za svým a pokřikoval na druhého. My potřebovali je, oni potřebovali nás. Bylo třeba si odpustit, dohodnout se a pokračovat.“ Paramount nakonec upustil od čtvrmilionové pokuty výměnou za Redfordův souhlas s natočením dvou filmů a zaplacením pokuty 65 000 dolarů, posléze natočením dalších tří filmů. Redforda dohoda nepotěšila, ale uklidnil ho příznivý standardní text předloh, který Mike Frankfurt vytvořil pro budoucí smlouvy. „Úzce jsem spolupracoval s Gregsonem,“ říká Frankfurt. „Richard využíval ke shánění zakázek evropské kontakty. Od té chvíle jsme smluvně nabízeli Boba za předpokladu, že se prosadí. Potřebovali jsme předělat pravidla. Začali jsme požadovat procenta ze zisku a možnost schválení scénáře a castingu pro Boba u všech větších hvězd typu Natalie Woodová.“ Brzy se začaly rýsovat dva filmy, které měl Redford udělat, a to Willie Boy Abrahama Polonského a western podle skutečné události, který si Paramount s radostí vypůjčil od Universal, adaptace románu Oakleyho Halla The Downhill Racers režírovaná Romanem Polanskim. Nový viceprezident studia Robert Evans Polanského přivedl z Evropy přímo kvůli filmu o lyžování, Polanského oblíbené činnosti. Přednost však dostal jiný projekt, a to Rosemary má děťátko. Ve fázi plánování Rosemary má děťátko se Redford s Polanskim setkal. Polanski napsal, že chtěl Redforda v hororu obsadit do hlavní role, ale setkání se nevydařilo.4 Redford se totiž dostavil v paruce a nalepovacím vousu, aby na sebe neupozornil právní agenty, ale maskování mu nepomohlo. Polanski si poněkud prapodivně postěžoval, že ho o tom Evans ve snaze utlumit přátelství Polanského a Redforda neinformoval. Právní podklady, vysvětluje Redford, vycházely z incidentu v restauraci, kde zbil paparazziho. „Nevěřím, že by Evans měl něco proti spolupráci s Romanem,“ říká. Záhy na to se Polanski dostal do problému s Evansem, protože Rosemary má děťátko začal natáčet se zpožděním, čímž způsobil velké finanční ztráty. Tradovalo se, že Evans plánuje přerušit lyžařský projekt. Redford v tom spat-
11. Na cestě ke Kondorovi
139
řoval příležitost. „Byl jsem přesvědčený, že mě Evans a tvůrci Blue napálili,“ říká Redford, „a chtěl jsem, aby Bluhdorn věděl, co se doopravdy stalo. Čekal jsem na příležitost. Věděl jsem, že musím počkat, dokud nebude soudní pře urovnána. Pak jsem se za ním vydal a podrobně mu popsal sliby, které byly učiněny, a jak jsem zklamaný. Byl velmi chápavý. Řekl: ‚To je špatné. O tom jsem neměl ani tušení. Doufám, že ti to Paramount vynahradí.‘“ Redford přednesl Bluhdornovi svůj návrh. Pokud se Evans zbaví Polanského, chtěl by Redford zakročit a převzít film o lyžování a možná ho prezentovat jako vlajkovou loď produkční společnosti, o které mluvil s Gregsonem a Frankfurtem. „Charlie byl nadmíru rozumný,“ říká Redford. „Nevrtal se v tom. ‚Okay‘, řekl. ‚Dohodněme se tak, že pokud se ti ten film o lyžování podaří natočit za maximálně dva miliony, je tvůj.‘“ To byla radostná zpráva pro Frankfurta, Gregsona i Redforda. „Věděli jsme, že máme skvělou příležitost,“ říká Frankfurt. „Z mého úhlu pohledu se Bobovi podařilo vytěžit z příšerného soudního přelíčení produkční společnost!“ Redford se zrovna naučil lyžovat a na rozdíl od Gregsona a Frankfurta neměl žádné zkušenosti s produkcí. „Ale věděl jsem, že je to skvělá šance,“ říká Redford. „Zaprvé umožňovala svobodné rozhodování. Pokud budu na film moct nalepit logo vlastní produkční společnosti, otevře mi to možnosti mimo studio a agenty. Zadruhé bych principiálně byl v situaci, kdy bych mohl kontrolovat celistvost produkce. Jako producent bych rozhodoval o tom, co se objeví na obrazovkách, jak to dělal Spiegel.“ Redfordovo první rozhodnutí padlo na místo natáčení filmu v Evropě. „Evropa pro mne stále představovala velkou výzvu. Viděl jsem hory v Itálii a ve Švýcarsku. Věděl jsem, že se ve snímku budou jedinečně vyjímat. Ale také jsem věděl, že kdybychom podnikli cestu do Evropy, náklady na natáčení se zdvojnásobí, ale to mě netrápilo. Poprvé jsem měl šanci vytvořit vlastní film.“ Redfordův tým pojmenoval produkci Wildwood podle rozcestníku na silnici do Timp Haven. Pracoval v kanceláři Richarda Gregsona ve West Los Angeles. „Na konfrontaci s Bluhdornem to chtělo mít odvahu,“ říká Frankfurt. „Ale byla šedesátá léta, na to nezapomínejte, a my využili šance. Nebyl to jen Bobův případ, všichni to tak dělali.“ Redford čerpal odvahu z nových společenských kruhů, ve kterých se pohyboval, říká Frankfurt: „V New Yorku měl mocenskou základnu. Začal se stýkat s chytrými a motivovanými lidmi. Přišlo mi, že taková přátelství navazuje čistě pragmaticky.“ K Redfordovým novým přátelům patřila Ilene Goldmanová s manželem Billem, romanopiscem a scenáristou, který právě dokončoval scénář s názvem „The Sundance Kid and Butch Cassidy“ o dvou nejkontroverznějších banditech na Divokém západě. Redford se spřátelil s novým liberálním starostou města New York Johnem Lindsayem, přítelem Stevea Frankfurta. „Byla dynamická doba,“ říká Frankfurt. „V mladé kultuře se toho odehrávalo tolik: invaze Britů, černošští herci jako Sidney Poitier konečně pronikli do mainstreamu, Bobby Kennedy
140
II. Bonfaccio
bojoval za chudé. Panoval pocit opravdové kulturní obrody, všechny naše rozhovory se točily kolem dalekosáhlých úvah, jaké velké změny by se mohly udát. Bob byl vůdce smečky, uvažoval velkoryse.“ Než stačil uschnout inkoust na akcionářských podílech Wildwoodu, překvapil Redford Frankfurta dalším odvážným velkým plánem. Timp se mu stal posedlostí. Znamenal pro něj víc než rodinné útočiště. Bylo to místo, které mělo historii. Redford řekl Frankfurtovi, že v kaňonu nechal duši, že pro něj představuje „kus Ameriky Johna Muira“. Lola s dětmi tu trávila léto a prázdniny. „Ale pro Boba,“ říká Frankfurt, „to místo mělo daleko větší rozměr než jen prázdninový areál.“ Sousední pozemky patřily skotským Stewartům, kteří si půdu nárokovali v roce 1900 po vydání Zákona o pouštní půdě a vytlačili zbytky indiánského kmene Ute. Stewartové nejprve zřídili ovčí farmu, v padesátých letech se bratři Ray a Paul Stewartovi rozhodli na úbočí hory zřídit lyžařský areál v tyrolském stylu, který nalákal stovky místních. Areálu se říkalo Timp Haven. Když Redford začal skupovat pozemky kolem pastvin pro ovce, mlelo středisko z posledního. V provozu byla jen roubená osvěžovna v polynéském stylu Ki-Te-Kai („Vejdi a vezmi si to“ v maurštině), starý lyžařský vlek a travnatý svah. Redford tam rád jezdil. Zimní lyžování bral jako vrchol společenského života. Lindsayovi, Schickelovi, Goldmanovi a Frankfurtovi víkendy rovněž trávili na sjezdovkách. Jednoho dne Redford s Frankfurtem seděli na plotě usedlosti a obdivovali Timpanogos.5 Redford povídá: „Chtěl bych, aby mi to tady patřilo, Mikeu.“ Frankfurt se usmál. „Co? Hora? Rád bys vlastnil celý kaňon?“ „Jo. Rád bych měl jistotu, že to tu nikdo nepodělá. Myslím to vážně. Můžeme si to dovolit?“ Frankfurt si vzpomíná, že se zamyslel. Redford neměl peníze, aby to tam mohl koupit, ale byl by z něho dokonalý správce. Redford se dal slyšet, že se před několika dny od Stana Collinse dozvěděl, že Stewartovi vyjednávají o prodeji se dvěma konkurenčními developery. „Měli v plánu postavit tu řadové domky,“ říká Frankfurt. „Vymýtit stromy, rozkopat svahy a stavět, stavět, nic než stavět.“ Frankfurt si vybavuje, že Redforda plán velmi zneklidnil. „Řekl: ‚Dokážeš pochopit, proč někdo chce zničit tohle krásné místo jen kvůli penězům?‘ řekl to od srdce, až mě to dojalo. Odpověděl jsem mu: ‚Okay, chceš celý kaňon? Odpověď zní – ne, nemůžeš si to dovolit. Ale pojďme to i tak zkusit. Existují daňová zvýhodnění. Buďme vynalézaví, mohlo by to vyjít.‘“ V tom okamžiku, říká Redford, na alternativní prostory vůbec nepomyslel: „Chtěl jsem zachránit tu půdu, to bylo vše.“ Agentka Stephanie Phillipsová, která začala s Redfordem pracovat, si události vybavuje jinak: „Vím, že Bob to podává takhle, ale pamatuji si, že už tenkrát měl víc než tušení, co by se z takového majetku mohlo udělat. V Americe tenkrát probíhala kulturní revoluce na plné obrátky. Docházelo k tolika změnám, krystalizovala undergroundová kultura, zábava. Bob se v jejím víru vezl. Myšlenka se zrodila už
11. Na cestě ke Kondorovi
141
na samém počátku, když začal prozkoumávat kaňon. Tady, pomyslel si, by mohlo být útočiště klubové scény, místo pro experimenty. Centra kultury byla samozřejmě v New Yorku a v Los Angeles, on však uvažoval nad tím, jakým způsobem by se jim toto panenské zázemí vyrovnalo.“ Frankfurt se obrátil o radu ohledně získání podstatné výměry pozemku na přítele, losangeleského právníka Garyho Hendlera. Hendlerova rada zněla použít daňové úlevy z roku 1966 na koupi pozemků sloužících k prázdninovým účelům. Shodl se s Frankfurtem, že by se posléze postavilo rekreační zařízení a jeho vývoj by se kontroloval. Následně byly zakoupeny dvě oddělené parcely. Jedna se rozkládala na severu lyžařského areálu a byla určena pro rodinu Redfordových, na opačné straně cesty Alpine Loop byla druhá parcela pro vznikající rezort. Rodinné sídlo mělo 1179 akrů, rezort 2200 akrů. Cena včetně aktiv rezortu činila 1,6 milionu dolarů. 5. srpna roku 1968 byl prodej oznámen na tiskové konferenci v Utah Travel Council v Salt Lake City.6 Společnost Wildwood Developments, jejímiž členy byli Redford, Frankfurt, Bob Gottschalk (Frankfurtův obchodní partner), bostonský bankéř Hans Estin a Stan Collins znovu otevře Timp Haven jako celoroční rekreační středisko pro veřejnost. Frankfurt na pódiu mluvil o obchodním cíli zdvojnásobit současné vybavení „a současně zachovat krásu místa“. Celoroční provoz bude zaručen díky sněhovému dělu a hotelu, který naláká rekreanty mířící obvykle do Colorada. Nakonec, řekl Frankfurt, bude zřízena osada švýcarského typu „se striktně kontrolovanou architekturou, která bude v souladu s okolní přírodou“. Pak se slova ujal Redford a zdůraznil „zaměření nového podniku na rodinnou rekreaci“, kempování, rybaření a jízdu na koni. „Jakožto obchodní plán to vypadalo dobře,“ rozpomíná se Frankfurt. „Byly tu ale nevýhody, největší z nich představoval sám Bob. Ano, chtěl zachovat kaňon a byl připravený provozovat lyžařské středisko, aby kaňon mohl zafinancovat. Upřímně řečeno však chtěl všechno pro sebe. Nechtěl sněhová děla ani hotely. Chtěl panství, do kterého by zainvestoval sám sebe. A chtěl mu dát jméno, které mu bylo drahé.“ Frankfurt se jednou pozdě v noci chystal v New Yorku na kutě, když mu zavolal Redford z Utahu. „Přišel jsem na úžasné jméno,“ řekl. „Chci mu říkat Buganvílie.“ Frankfurt reagoval: „Na to zapomeň, Bobe. Zaprvé si takové jméno nikdo nezapamatuje, zadruhé ho nikdo nebude schopen hláskovat. Chce to něco jiného.“
Od chvíle, kdy se Lewis a Clark vydali na západ, zažívali osadníci radosti i strasti Nového světa. V příbězích Kožené punčochy Jamese Fenimorea Coopera se líčí zkušenosti, které zažívá postava dobrodruha Nattyho Bumppa a jeho alter ego, příslušník kmene Chingachgook, z nichž každý vykazuje
142
II. Bonfaccio
celou plejádu pozoruhodných rozporů. Šestákové romány publikované Beadle and Adams o padesát let později uvedly do amerického života průzkumníka, kovboje a vyděděnce. Filmy jako Velká železniční loupež z roku 1903 a herci typu William S. Hart uzavřeli vrstvený vesmír indiánských útoků, krádeží dobytka a přepadávání vlaků. Kolem roku 1940 bylo ze 477 uvedených filmů 30 procent westernů.7 V roce 1967 pouze 11 procent ze 178 uvedených filmů. Westernová fantazie se smrskla na masakr v rukách Sama Peckinpaha a Sergia Leoneho. Převažovalo naaranžované násilí, jemné rozdíly kulturního a historického průzkumu se vyskytovaly jen ojediněle. Redford měl zájem na historickém zkoumání: „Věděl jsem, že jsem nevzdělaný. Měl jsem jasnou představu o své osobě jakožto nevzdělaném Američanovi. Od Tota jsem se naučil tradicím hraničáře a soběstačnosti. Z vlastní zkušenosti jsem narazil na aroganci lidí z východního pobřeží, kteří se usazovali na západě. Postupem času jsem měl stále větší potřebu porozumět problematice vyvlastnění půdy indiánů. Ze zvědavosti jsem začal vyhledávat etnické projekty a komentoval dokument Blue Lake o tom, jak developeři vykořisťují kmen Navajo. Ale nebyl jsem aktivista. Cítil jsem, že bych možná mohl přispět tím, že zkusím natočit western.“ Willie Boy byl slibný. Zakládal se na románu Harryho Lawtona z roku 1960 s názvem Willie Boy: A Desert Manhunt. Tematicky se zabývá diskriminací indiánů na základě skutečné události. Willie Boy, lasvegaský příslušník kmene Paiute, „zajme“ dívku z kmene Chemehuevi za účelem manželství. V roce 1909 zastřelí otce své nastávající a dává se na útěk. Pronásledují ho šerif Wilson, konstábl Ben de Crevecoeur a oddíl mužů s krédem „dobrý indián mrtvý indián“. Harry Lawton napsal, že význam příběhu „netkví pouze ve skutečnosti, že toto byl poslední velký hon v tradici Západu, ale v povaze hlavního představitele, příslušníka kmene Paiute“.8 Lawton uvedl, že problémem kmene Paiute je odmítnutí ztotožnit se s moderním americkým životem. Autor a režisér Abe Polonsky trpěl stejně jako otec Carol Rossenové pod jhem Mccarthismu. Jakožto oddaný socialista byl nucen uprchnout do exilu, kde pokračoval v psaní scénářů pro Hollywood pod jiným jménem. Tělem i duší je mistrovské dílo, příběh o boxu, který stvořil v roce 1947 pro Johna Garfielda. Šedesátá léta prožil ve Francii a téměř pět let psal Willie Boye. V polovině šedesátých let pracoval v Universal liberálně založený bývalý agent Jennings Lang, jenž měl zájem o projekty z černé listiny. Polonského drama o indiánech se stalo jeho osobním posláním a nakonec film převzal Paramount. Původní Polonského plán spočíval ve věrném vykreslení incidentu indiánů z roku 1909, což vedení Universalu kategoricky odmítlo. Polonsky se později dal v rozhovoru slyšet, že dostal, co chtěl, když do role Coopa obsadili Redforda (smyšlený zástupce šerifa pojmenovaný na počest Garyho Coopera), do role Willie Boye Roberta Blakea a do role dívky Katharine Rossovou. Redford
11. Na cestě ke Kondorovi
143
na záležitost vzpomíná jinak: „Universal by nepodpořil autenticitu. Skutečnost byla taková, že Abeho naprosto ignorovali a mně nabídli roli Willie Boye. Pomyslel jsem si, že je to absurdní. Studio se ani náznakem nesnažilo o casting, tak jsem doporučil přítele Bobbyho Blakea ze Zakázaného majetku a řekl jsem, že budu hrát šerifa.“ Redford měl Polonského rád, ale připadalo mu, že mu léta strávená v exilu ubrala na sebedůvěře. Variety zkritizoval Polonského přístup k filmu:9 „Není typem režiséra, který pracuje prostřednictvím herců, kteří jsou pouhými nástroji jeho vizí… využívá spíš jejich přítomnost než schopnosti.“ Redford s tvrzením souhlasil: „Docházelo k častým výměnám názorů, ale chyběla improvizace. Manžel Katharine Rossové Connie Hall byl velmi zkušený kameraman, ale i umělec s průrazným autorským stanoviskem. Viděl, že Abe tápe, a film mu ukradl. Já scénář a aspirace filmu přímo zbožňoval, ale bez [Abeho] pevné ruky se ubral zcela jiným směrem.“ Škoda, děj seriózního, ambiciózního snímku byl totiž zasazen do skutečné rezervace kmene Morongo. Polonsky jasně vykreslil izolované, vzájemně neslučitelné komunity, které jsou sužovány předsudky. Vymahač práva Coop, kterého hrál Redford, se dvoří povolné vládní superintendantce dr. Elizabeth Arnoldové, kterou hraje Susan Clarková. Tento milostný vztah se odvíjí současně s nedovoleným dvořením Willie Boye, dokud Willie nezabije otce své milé. Coop se ocitá uprostřed šíleného honu a nakonec je přinucen vydat se po stopách Willie Boye sám v naději, že ho zachrání. Podobnosti se Štvanicí jen zvýšily Redfordovo nadšení. „Důvodem, proč jsem si film vybral, je závěrečných čtyřicet minut,“ říká Redford. „V posledním dějství zazní jen pár vět, protože hlavním tématem je lov. Je tam opravdové napětí, jako u rozhodujícího boje mezi šerifem Gary Cooperem a ničemou Frankem Millerem V pravém poledni [Freda] Zinnemanna. Navýsost originální téma. Pak Universal zpanikařil: kdo se vydrží dívat na čtyřicet minut beze slov? Stalo se tedy přesně to, co s Arthurem Pennem a Spiegelem. Abemu bylo odňato sestříhání a poslední část se osekala na osm minut, konec se předělal úplně. V podrobném scénáři se napětí přeměnilo ve vyčerpání protagonisty a protivníka: narazili do zdi, vyhořeli. Coop nakonec přijme houževnatost Willie Boye a nezabije ho. Willie Boy fatalisticky přijme Coopovo právo zabít ho. Silné vykreslení bezvýchodné situace, vynikající konec, ale studio si přálo černobílou přestřelku Jeffa Chandlera a tak se i stalo. Když jsem to viděl, byl jsem otřesený. A byl jsem zhýčkaný, takže jsem to prostě musel nechat být.“ V počátcích natáčení Willie Boye začal Redford připravovat film o lyžování, kterému začal říkat Sjezdař. „Doufal jsem, že Willie Boy a Sjezdař vrhnou světlo na podmínky bytí. Sjezdaře bylo ze všeho nejdřív třeba oklestit od románu Oakleyho Halla se stěžejním tématem zábavné látky. Rozhodl jsem se, že chci prozkoumat téma iluze slávy za každou cenu. Mám rád území nikoho, ty kousky, kde prosvítá dualita lidské povahy.“ Ve Wildwoodu probíhaly
144
II. Bonfaccio
dlouhé diskuze pozdě do noci ohledně všech aspektů nastávajícího filmu. Redford chvíli uvažoval, pak jako autora vybral Jamese Saltera, jehož krátká díla obdivoval. „Znamenalo to zvýšení produktivity na celé škále. Dospěl jsem k závěru, že film bude součástí trilogie, která se bude zabývat americkým životem. Po lyžařském filmu natočíme film o politickém životě, pak bude následovat film ze světa velkého podnikání. Téma bude stále stejné: Pyrrhovo vítězství.“ Nejošemetnější část zrealizování Sjezdaře představovalo přechytračení Bluhdorna, který chtěl své zlaté prasátko vidět v romantickém kusu. V únoru se Redford připravoval na cestu do Francie. Pro zajištění záznamu ze Zimních olympijských her z roku 1967 měl k dispozici rozpočet 20 000 dolarů. Bluhdorn mu před odjezdem předložil nápad předělat muzikál Prázdniny v Římě s Gregory Peckem a Audrey Hepburnovou. „V duchu jsem reagoval, Ach, Bože! Ale nemohl jsem říct jediné slovo. Tak jsem se přizpůsobil.“ Na remaku spolupracovali Franco Zeffirelli a Dino de Laurentiis. Bluhdorn Redfordovi zakoupil letenku do první třídy, aby se s nimi v Římě mohl setkat. Redford letenku přijal a vyměnil ji za letenku do ekonomické třídy pro celý tým Wildwoodu směr Grenoble, Francie. „Myslel jsem, že to poslouží stejnému účelu: Paramount dostane svůj velký film.“ Salter se za účelem průzkumu terénu přesunul do Grasse v jižní Francii nedaleko Grenoblu, kde byl umístěn olympijský tým. Redford zaměstnal mladého lyžařského fotografa Dicka Barrymorea, aby vytvořil fotografický záznam klíčově důležitých okamžiků. Pak požádal svého souseda z Manhattanu a autora článků o sportu Dana Jenkinse, aby mu asistoval při nabízení podpory americkému olympijskému lyžařskému týmu. Jenkins přesvědčil lyžařského trenéra Boba Beattieho, aby mu povolil přístup do všech oblastí olympijské vesnice, tedy i těch s omezeným přístupem veřejnosti. „Záznam byl ve skutečnosti ‚zkušební záznam‘, abychom Bluhdornovi ukázali, že to zvládneme,“ říká Redford. „Takže musel být dokonalý. Dali jsme 18 000 dolarů Barrymoreovi a 2000 dolarů Salterovi.“ Začátek se vydařil. Beattie byl gentleman, olympijský tým nešetřil časem ani radami. Barrymore však posléze nemohl trávit tři čtvrtiny dne natáčením, protože se musel věnovat jiným projektům. Redfordovi a Gregsonovi předal dvacet tisíc stop šestnáctimilimetrového filmu. „Najednou to byl chaos,“ říká Redford. „Aby film dostal na podzim zelenou, museli jsme Bluhdornovi prezentovat filmový záznam rychle.“ Redford přeorganizoval rozvrh, uvolnil se z Willie Boye a sám záznam sestříhal. „Pak jsem narazil na problém. Měli jsme spoustu záběrů ze sjezdovky, záběrů sněhu a lyžařů, ale nikde jsem nebyl já. V té době byl v Los Angeles vrchol léta a já musel vytvořit zimní lyžařskou scénu. To pro mě byla první režijní výzva v životě.“ Redford se odebral do Shelbyho Sporting Goods ve Westwoodu. Zde zamlada krátce pracoval. Vypůjčil si motocyklistickou helmu, širokou lepící
11. Na cestě ke Kondorovi
145
pásku, větrovku a brýle. Povolal náhradního kameramana Johna Baileyho, kterému bylo dvacet tři let a před nedávnem dokončil školu. Chtěl dělat velké filmy. Společně se vydali na Mulholland Drive s několika dřevěnými krabicemi a tyčemi. Mulholland se vine v kopcích, takže je odtud dobrý výhled na Los Angeles. Bailey nastavoval kameru, Redford falešné lyžařské vybavení. „Na helmu jsme namalovali hvězdy a pruhy. To bylo vše, co jsme potřebovali. John si lehl do trávy, aby mohl natáčet proti obloze, jako kdybych byl lyžař v akci. Já potahoval z cigarety, takže to v kameře vypadalo, jako kdyby mi šla od pusy pára. Zafungovalo to. Záběry se sestříhaly s materiálem z Grenoblu a vypadaly autenticky.“ Redford ukázal v červenci Bluhdornovi osmnáct minut sestříhaného filmu. „Poté se všechno odvíjelo bez komplikací. Líbilo se mu to. Věřil mi. Měli jsme zelenou pro natáčení po Willie Boyovi.“ Redford objevil nováčka Michaela Ritchieho, aby režíroval na základě pilotního televizního snímku NBC The Outsider. Hlavní roli v napodobení Dashiella Hammetta ztvárnil Darren McGavin. Charakteristická byla náladová šeď a dlouhé ticho. „Chtěl jsem obrazoborce, tak jsem zavolal jemu. Setkali jsme se a názorově se naprosto shodli. Řekl jsem ‚pojďme do toho!‘“ Ústředním tématem se stal scénář. Přepracovávání a pozměňování byly ve Wildwoodu na denním pořádku. Přispívali všichni, dokonce Natalie Woodová, v té době stálá družka Richarda Gregsona. Největší problém spočíval ve vykreslení povahy hlavního hrdiny Davida Chappelleta. Redford kategoricky odmítl hrdinu starého ražení. Salter si myslel, že dokonalou předlohou by byl americký šampión v lyžování Billy Kidd. „Byl nepoddajný – pocházel z chudinské čtvrti, léta na ledových pláních východu ho zocelila,“ vysvětluje později Salter v pamětech.10 Jednou u večeře s lyžařským týmem v Grenoblu Redford ukázal přes místnost. „Závodník, který ho zajímal, seděl u jiného stolu,“ píše Salter. „Podíval jsem se tím směrem. Seděl tam nevýrazný, málo známý člen týmu Spider Sabich. Byl trochu podobný Redfordovi, což ho přirozeně ihned vyzdvihovalo nad ostatní. Celá jeho reputace byla vystavěna na tom, že si šestkrát nebo sedmkrát zlomil nohu. ‚Ten?‘ Řekl jsem. ‚Sabich?‘ Ano, prohlásil Redford. V jeho věku byl nachlup stejný: ješitný, neotesaný, s trochou arogance, drzý.“ Salterova úprava ze září roku 1967 představila protagonistu jako jedenadvacetiletého Vermonťana, „jako mladého Dempseyho, tvrdého a ne tak velkého chlapa, jak by člověk čekal“.11 Nejlepší na tom byl jízlivý vztah trenéra a sportovce, převzatý z Oakleyho románu, a Oakleyho poetika: „A teď scéna složená téměř výhradně ze záběrů zblízka, záběrů jako včerejší noviny, záběrů z minulého týdne, minulého roku, které jsou jako Lorcovy Llanto por Ignacio Sánchez Mejías, jako nemocnice bílého Madridu ze Smrti odpoledne, prakticky němá scéna o těžce zraněném muži, kterého vezou na rentgen a musejí z něj stříhat oblečení…“
146
II. Bonfaccio
„Myslel jsem, že když dokážeme skloubit Salterovu výmluvnost s Ritchieho rychlostí, něčeho dosáhneme,“ říká Redford. „Vypadalo to na dobrý postup: Salter, Ritchie, pak já, všichni vnášíme různorodé prvky. Všichni jsme chtěli něco, co by vzbudilo polodokumentární pocit opravdovosti.“ Problém představovaly peníze. Natáčení v zahraničí bylo dražší, Redford však přesto neústupně trval na tom, že je možné ho uskutečnit jen a pouze v Evropě. Gregson do Evropy zaletěl a našel dokonalé místo ve Wengenu u nejvyšší hory ve Švýcarsku Jungfrau. Volbu nařídila Fédération Internationale de Ski se sídlem v blízkém Lauberhornu a hodlala se také postarat o zázemí. Odhady nákladů prudce vystoupaly na 1,6 milionů dolarů. „Řečeno na rovinu,“ říká Mike Frankfurt, „Bobovi se dařilo. Trvalo rok, než se přenesl přes odpor k Bluhdornovi. Založil vlastní produkční společnost. Jeho hlavní film byl Willie Boy. Dokonce se nám podařilo koupit pozemky v Timpu od Stewartových a uvést do pohybu malé rekreační středisko. To však byl povrch. Ve skutečnosti si Bob nepolepšil. Vlastnoručně produkovaný snímek Paramountu byl potenciálně nedosažitelný moloch. Ve vzduchu visela otázka, zda Redford a Ritchie dokážou rozjet nezávislý film, kterým ve skutečnosti byl. A kromě toho nebyl Universal z Willie Boye nijak nadšený. Film byl hotový, ale prášilo se na něj v regálu. Bob měl na růžích ustláno a současně hodně co dokazovat.“ Také se měnil jeho psychický stav. V dubnu byl zavražděn Martin Luther King jr., v červnu Bobby Kennedy. V srpnu se demokratické prezidentské shromáždění v Chicagu změnilo v masakr. Amerika se zdála jako odcizené místo. „Pokud jste byli morálně vnímavější,“ říká Redford, „události vámi zákonitě musely otřást. Osobně jsem toho názoru, že to byla pro většinu Američanů doba naprostého zmatku. Převládal pocit neklidu ‚Co dělat?‘“ Nejlepší lék představovalo vrhnout se do práce. Redford se vybičoval ke zdokonalení v lyžování na nejdelších profesionálních sjezdových lyžích. Ve stejné době v duchu nového závazku v rámci sociální angažovanosti zřídil fond pro Kulturní centrum indiánů v Salt Lake. „Bob a Lola přitahovali v New Yorku vlivné osoby,“ říká Mike Frankfurt, „a využívali je jako politický nástroj. Oba měli jasnou představu o rozdělení americké společnosti na bohaté a chudé, na černé a bílé. Také měli jasnou představu o tiché převaze republikánů a rozdělení demokratů na příznivce Eugenea McCarthyho a McGoverna a Humphreye. Kromě toho zřetelně rozuměli fungování přímé úměry mezi velikostí profilu média a publikem, které lze ovládat. Do politického života se nevrhli po hlavě, ale na základě impulsu. Počáteční aktivita byla poznamenána četnými přestávkami. Mnohé se však změnilo v době Nixonova zvolení do úřadu [v roce 1968].“ Redford aktivně podporoval McCarthyho, dokud nedošlo k jeho drtivé porážce ve volbách v roce 1968 s Humphreym. „Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že to může rozjet,“ říká Redford. „Měl mnohem lepší
11. Na cestě ke Kondorovi
147
vyhlídky než Nixonova skupina.“ Podle Frankfurta Nixonovo dramatické vítězství ve volbách jen utužilo Redfordovo soustředění na politiku. „Chtěl zahájit debatu. Neměl představu, že by se stal politikem v přední linii, ale následkem událostí v roce 1968 se pro něj Sjezdař stal důležitý jako komentář amerického života. Chtěl točit filmy, které by lidi přiměly, aby začali mluvit. A samozřejmě věděl, že si také musí pěstovat slávu, která mu zaručí větší vliv.“ Sjezdař pomalu krystalizoval. Redford zapojil Creative Management Associates (CMA), aby mu vyhledali adepty pro nové hvězdné role, což měla být Gregsonova práce, jenže ten byl v Evropě. CMA vzniklo z MCA v čele s Freddiem Fieldsem a Davidem Begelmanem.12 Fields si vzal na starost Redfordův management, ale každodenní záležitosti hodil na bedra své asistentce Stephanii Phillipsové. Ta si vybudovala kariéru na výběru vyhraněných herců včetně Joan Hackettové. Také úzce spolupracovala s Begelmanem na managementu Henryho Fondy, Petera Sellerse a režiséra George Roy Hilla. To Phillipsová byla ve skutečnosti zodpovědná za napojení Redforda na MCA. Stala se jeho fanynkou poté, co shlédla Bosé nohy v parku. „Joan Hackettová nás seznámila,“ říká Phillipsová. „Od toho okamžiku jsem mu nepřestala našeptávat. Byla jsem přesvědčená, že je výjimečný jak zevnějškem, tak chůzí a humorem. Od začátku jsem ho chtěla zastupovat.“ Přání se jí vyplnilo. Okamžitě se podívala na rozpis filmů, které byly k dispozici, a vybrala Hillovu produkci „Butch Cassidy a Sundance Kid“ plánovanou pro Fox. „Udržovala jsem s Georgem velmi dobré vztahy od doby, kdy natočil Svět Henryho Orienta,“ říká Phillipsová, „tak jsem mu vnutila Boba a on ho přijal. Neobešlo se to ale bez těžkostí. Věděli jsme, že Fox si přednostně zvolila Paula Newmana. Museli jsme tím pádem být lepší než Brando, Beatty a James Coburn. Cítila jsem, že bychom mohli docílit toho, aby Bob tu roli dostal.“ Darrylův syn a tehdejší šéf Twentieth Century-Fox Richard Zanuck zaujal nepřístupné stanovisko. Majetek společnosti Fox začal v padesátých letech ubývat, dokud Darryl Zanuck nesvrhl svého bývalého kolegu Spyrose Skourase. Fox poté slavil obrovský úspěch s Za zvuků hudby a v duchu Darrylovy filozofie zábavy se soustředili na okouzlující western. Do rolí Sundance a Butche bylo třeba obsadit velké hvězdy a ze Zanuckova úhlu pohledu byla porota stále pro Roberta Redforda. Phillips vyvíjel nátlak, ale Zanuck bezkonkurenčně preferoval Warrena Beatyho. Dilema padlo na bedra Georgi Roy Hillovi. Hill absolvoval v roce 1944 Yale, sloužil jako námořní pilot za druhé světové války a předtím, než začal pracovat pro divadla Gate a Abbey, studoval na Trinity College v Dublinu. V polovině padesátých let se stal vítězem Emmy za tvorbu pro televizi a režii v New Yorku. V šedesátých letech pracoval na filmových adaptacích Manželství v záběhu od Tennessee Williamse a Hračky na půdě od Lillian Hellmanové. Když se začal zabývat filmy, bylo mu čtyřicet let. Od počátku dělal dojem vyzrálostí, s jakou z herce dokázal udělat stěžejní postavu. Paul Newman byl podle něj ztělesněním filmového
148
II. Bonfaccio
umění. „Poznal jsem Newmanova génia, byl to génius vyjadřování,“ říká Hill. „Není důležité, jak je dobrý příběh, jak zručný je kameraman a jak bystrý je režisér. Nelze dosáhnout úspěšného filmu bez opravdu nadaného herce.“ Newmanův souhlas s westernem byl, jak říká Hill, polovina úspěchu. „Pak Steffie protlačil Redforda a já si řekl, Ano, to by mohlo být zajímavé. Nic víc.“ Hill se s Redfordem setkal na skleničce v baru Joe Allen na Čtyřicáté šesté. „Scénář se mi líbil,“ říká Redford, „a stál jsem o něj. Pochopil jsem to ale tak, že Paul bude Sundance, jelikož název filmu tímhle jménem začínal, a Butch bude druhá hvězda. George předpokládal, že budu chtít být Butchem Cassidym, ale já řekl: ‚Upřímně řečeno si po přečtení myslím, že budu lepší jako Sundance. Ta role mě zajímá.‘ Pokračovali jsme v rozhovoru a George začal přehodnocovat. Došlo mi, že cítí, že Paul se opravdu víc hodí na roli Butche. George řekl, že role, kterou Paul ztvárnil v Hudovi, mu nebyla úplně ušitá na míru. Paul byl nabitý podrážděnou energií, byl zvláštní. Čím víc jsme o tom mluvili, tím víc se George dopracovával ke konceptu, že Sundance Kid bych měl být já.“ „Po rozhovoru jsem se rozhodl, že ho chci do role Sundance,“ vybavuje si Hill. „Bylo to jednoduché. V tisku si přečtete, že chci Marlona a všechny ostatní, ale to jsou kydy. Fox chtěl Beattyho. Paul chtěl Jacka Lemmona. Ale já chtěl Boba. Musel jsem přijít za Paulem domů a zapracovat na tom, abych ho získal na svou stranu.“ Newman neměl na obsazení Redforda zájem: „Viděl jsem ho v Bosých nohách a v Jaká je Daisy Cloverová, ale nepřesvědčil mě stoprocentně.“ Na osobní rovině měl Newman podle svých slov smysl pro „vlastnictví“ filmu, protože mu roli nabídnul na podzim roku 1966 Redfordův přítel a soused Bill Goldman. „Letěl až do Tucsonu, kde jsem filmoval, a naservíroval mi roli na stříbrném podnose. Doplnil ji úžasným příběhem o skutečné bandě z divokého západu, kterou zakládá speciálně kvůli filmu. Řekl: ‚Tohle bude nejlepší kovbojka všech dob.‘ Pak zmizel a zavolal mi [Steve] McQueen. Dal se slyšet, že bychom tomu měli říkat ‚The Sundance Kid and Butch Cassidy‘. Vyzvedl jsem scénář z domu Steva McQueena a přes noc ho přečetl. Následující den jsem Stevovi zavolal a navrhl mu, abychom film koupili přímo od Goldmana. Řekl, že není prostor pro vyjednávání, že Goldmanův agent chce využít nejvyšší nabídky, takže to pro nás skončilo. Úplně jsem na film zapomněl a pak měl najednou film Dick Zanuck a Hill mi nabízel, abych se ujal role bez Steva.“ Newman neměl problém se role Sundance vzdát. Hill ho informoval, že jména v názvu bude možné přehodit a že postava Butche je pro něj naprosto ideální. Ve studiu se sice ozývalo reptání, ale Hill přesto zavolal Redforda, aby se setkal s Newmanem, kterého si získal na svou stranu. „George měl asi pravdu,“ říká Newman. „Chtěl jsem hrát s Lemmonem, abych mu oplatil laskavost. Jenže on nenávidí koně, takže řekl ne. Setkal jsem se s Bobem, byl mi sympatický. V těchto záležitostech se řídíte instinktem a jdete s proudem. Scénář byl výjimečný a s Georgem v režii jsem věděl, že to bude úspěch. Takže
11. Na cestě ke Kondorovi
149
když George řekl: ‚Věř mi, že Redford bude v Sundancovi dobrý‘, odpověděl jsem mu: ‚Dobře, ksakru‘.“ Po Newmanově souhlasu se Fox vyjádřil k Redfordovi také kladně. „Bylo to ponižující,“ říká Redford, „Paul a George totiž byli jasní umělci. Já byl bezvýznamný a oni o mě bojovali se Zanuckem. Měl jsem jistotu, že film je výjimečný? Ano. Nescházel v něm humor a byl dobře strukturovaný. Měl jsem rád Goldmanovu práci, jen jsem si říkal, že ve scénáři je možná příliš mnoho vtípků. George jsem zcela respektoval. Když mi řekli, že jsem roli dostal, ulevilo se mi. Znamenalo to totiž, že pokud se mi nepodaří Sjezdař, budu stále mít možnost rozvíjet kariéru jinde. To Paul stál za tím rozhodnutím. Vždycky mu za to budu zavázaný.“ Na konci srpna Redford stále dělal přípravy na Sjezdaře a o víkendu se setkal s přáteli z Broadwaye Penny Fullerovou, náhradnicí v Bosých nohách, a manažerem produkce Billem Craverem. Čas trávili v sauně a jízdou na koni v Timpanogos. První večer, říká Fuller, se zcela nesl v duchu „bezpočtu změn spojených s koupí pozemků v kaňonu a natáčením všech těch nových filmů.“ Poslouchali jazz a byli vzhůru pozdě do noci. Redford nastínil plán. Kaňon zvelebí pro potomky, bude ho chránit před zneužitím ke komerčním účelům a vlastní podnik se bude zaměřovat na kulturu. Nejdříve bude zřízeno lokální divadlo pro děti. Přemýšlel také o názvu místa a přišel na skvělé jméno, které asociovalo indiánský rituál dospělosti na základě absolvování bolesti. Bude mu říkat Sundance.
Redford se zúčastnil dvoutýdenních zkoušek v září. Konaly se ve Foxu, přítomni byli Paul Newman, Katharine Rossová (opět), Bill Goldman a Hill. Hill Redfordovi připomínal strýce Davida, veselého vojáka s podivným smyslem pro humor. „S Georgem se dobře mluvilo,“ říká Redford, „protože mu bylo jasně rozumět.“ Hill říká, že „Redford v sobě měl různé vrstvy. Snoubila se v něm keltská divokost s klidnou rovinou. Zanuck mu říkal playboy. Ale mýlil se: Redford jako playboy jen vypadal.“ Marthina přítelkyně z dětství Marcella Scottová pracovala ve studiu jako Hillova sekretářka. Zúčastnila se prvního setkání ohledně Butche Cassidyho a Sundance Kida. Hill na ni udělal dojem. „Byl to tlučhuba v tom nejlepším slova smyslu, typický Ir. Všude chodil v teniskách, nesnášel kravaty – přesně jako Bob – nesnášel pravidla. Také ale byl neuvěřitelný puntičkář. Nikdy jsem nepoznala člověka, který by tolik četl a tak těžce pracoval, a který by obvykle velmi hlasitě ode všech vyžadoval stejnou míru vynaložené energie. Byl typem člověka, který o půlnoci zjistí, že zapomněl odpovědět jakémusi neznámému pisateli, a vyvodí si z toho, že se nechová profesionálně. Obětuje tedy spánek, aby stvořil velkorysou a naprosto nepotřebnou odpověď. Byli si s Bobem souzeni, Bob měl totiž také takovou energii.“
150
II. Bonfaccio
Z Hilla vyzařovala přirozená erudovanost. Čerpal z irského temperamentu (prarodiče z obou stran pocházeli z Dublinu). Narozdíl od Johna Forda se ale vystříhal nalepování romantického hávu na svůj irský původ. Pauline Kaelová považovala Hillovu práci za „nesmiřitelně neosobní“, což Hill statečně přijímal jako kompliment, „zdrženlivost“ byla jeho druhé já. Filmový historik Andrew Horton zpětně zhodnotil Hillovu životní tvorbu s „voltairovskými prvky mistrného vypravěče, který zasazuje vážný úhel pohledu na život do komicko ironického rámce a žánry využívá pro vlastní účely“.13 Redford Hortonovu analýzu ocenil. „George obecně dost podceňovali právě kvůli jeho eklekticismu. Nebyl ‚řadovým‘ režisérem, nebyl posedlý jedním stylem nebo tématem. Když se podívám ne režiséry jako Marty Scorsese, kterého tak oslavovali kvůli dokonalosti a George si vůbec nevšimli, rozhodí mě to. Marty je vynikající stylista, ale George byl nepřekonatelný vypravěč a měl dar míchat žánry, aniž by vás kdy zklamal. Za celou mou dosavadní kariéru byl George první opravdový vypravěč, se kterým jsem se setkal. Měl analytický a lyrický přístup ukotvený v komplexnosti.“ Newman na Hillovi obdivoval jeho mimořádnou práci s herci: „George dával přednost newyorským divadelním hercům, například Cloris Leachmanové, tu zbožňoval. Tito herci uměli improvizovat, a to on měl rád. Kromě toho choval hluboký respekt k umění hrát ještě z dob, kdy sám aktivně hrál v Irsku. Netlumil vás, když jste se rozjeli, vezl se na vaší vlně. Když jste ale naopak tápali, vložil se do toho a v mžiku vám pomohl. To je velmi vzácný režisérský rys: porozumět herectví. Podle mého mínění jsme jak Redford, tak já mohli v Butchovi Cassidym odvést slušný výkon, ale George už na zkouškách aplikoval své schopnosti. Umožnil nám sžít se se scénářem, dělat blbiny, posléze nasměroval celou záležitost tam, kam chtěl, což bylo originální a vizionářské.“ Jednoduchý, přímočarý příběh úmrtí Butche a Sundance na sklonku éry psanců je vystavěný na humoru.14 Natáčení se rozběhlo 16. září v Durangu, Colorado. Newman miloval automobilové závody. Dal se vidět v našlapaném volkswagenu a porazil Redforda v jeho porsche 904, kterých na světě jezdilo jen sto tři. Byly vyrobeny speciálně u příležitosti závodů Sebring v roce 1964. Tiskový mluvčí Foxu Francis Feighan popsal „dvě přerostlé děti, každé na jedné straně prašné cesty, jak túrují motory jako gladiátoři připravující se do arény. Šlo o legraci, ale vzduch byl nabitý testosteronem.“ Jamie se zrovna usadil v Daltonu a užíval si osmi týdnů prázdnin. Shauna měla také volno, takže se připojila k Lole a Joanne Woodwardové. Rodinné přátelství – „neustálé rozhovory, vtipkování a smích,“ říká Jamie – příznivě pomohly dvanáctitýdennímu natáčení plnému kaskadérských nehod a zranění, které neodmyslitelně patří k natáčení umírajícího Divokého západu. „Od začátku panoval pocit neobvyklé intenzity,“ říká Feighan. „Hilla předcházela jeho pověst nadšence. Tříhodinovému rozvláčnému filmu Havaj dal formu poté, co se to nepodařilo Fredovi Zinnemannovi. A byl si sakra jistý,
11. Na cestě ke Kondorovi
151
že z Goldmanova scénáře udělá zlatý důl. Od prvního týdne v červnu roku 1968, kdy zavolal Goldmanovi do Foxu, aby s ním prodiskutoval scénář, do posledních úprav v červnu roku 1969 pracoval šestnáct hodin denně. Dokonce pracoval vleže, když ho deset dní zlobila záda. Od studia dostal zvláštní povolení spát v šatně za střižnou.“ Redford říká, že ho Hillova míra pracovitosti inspirovala a líbily se mu exteriéry – „mé nejoblíbenější scenérie na světě: Silverton, Colorado, Virgin, St. George v Utahu a Mexická poušť.“ Od prvního dne natáčení byli Newman a Redford jako bratři. Hillův asistent Bob Crawford říká, že Hill „kolem nich skákal jako čtyřleté dítě, kterému se konečně podařilo otevřít pytlík s bonbony.“ Stephanie Phillipsová si však vybavuje napjatý začátek. Vedl se spor o Redfordův knírek á la bandita. Phillipsové se nelíbil. Redford byl upozorněn na příběh Darryla Zanucka, který se z Evropy vrátil v polovině natáčení Pistolníka, ve kterém má Gregory Peck knír. „Ty chlupy na obličeji mě budou stát dva miliony dolarů,“ řekl Zanuck. „Podle Stephaniina citu pro obchod,“ říká Redford, „představoval knír problém. Já ale důrazně trval na tom, abych ho měl, protože tak vypadali bandité na přelomu století. Bylo to autentické. George souhlasil, takže knír mohl zůstat.“ Hill si užíval Redfordovu drzost. „Bob byl o něco drsnější a méně vyspělý než Paul,“ vybavuje si. „Měli rozdílné zkušenosti. Paul toho využíval, takže vzniklo několik skvělých okamžiků, které nebyly v Goldmanově scénáři. Paul prošel Actors Studiem, Redford byl ‚na druhé straně‘ – to byla další záminka k soupeření, čehož se dá dobře využít, ale stejně tak snadno se může vymknout kontrole. Herci si natáčení mohou začít příliš užívat na úkor kvality. Nakonec je to zase režisér, kdo musí ze všech možností vyextrahovat osobitý vztah. Občas jsem jim musel přitáhnout uzdu.“ „Vcelku rychle jsme se postavili na nohy,“ vybavuje si Newman. „Redford pracoval o něco rychleji než já. Jenže Metoda se stává neúčinnou, jakmile se octnete tváří v tvář kameře. Technologie výpravy filmu byla v rozporu s metodou Stanislavského, což dobří filmoví herci vědí. Jednou jsem se Elii Kazana zeptal, jak často by se měl herec spoléhat na smyslovou paměť. On odvětil, že smyslová paměť pro něj nikdy nebyla důležitá. Vyberete si, co vám sedí nejvíc, což jsem udělal já, a to se mění v závislosti na té které produkci. Orson Welles si jednou postěžoval, že natáčel Dlouhé horké léto s Tonym Franciosou, Lee Remickem a Joanne Woodwardovou a jelikož všichni prošli Metodou, bylo to jako pokusit se jezdit na kole v sudu s melasou. Odjakživa jsem to měl na paměti, takže jsem Stanislavského nepoužíval. Raději jsem volil zemitý, energický přístup.“ ‚Divoká banda‘ byla ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid přejmenovaná na ‚Díru ve zdi‘, aby nedocházelo k záměně se stejnojmenným westernem Sama Peckinpaha. Uskupení ve skutečném životě tvořili notoričtí lupiči a zabijáčtí gangsteři. Harry „Sundance“ Longabaugh byl nebezpečný nájemný zabiják, který se narodil v Pensylvánii. Goldman navrhl alternativní ztvárnění
152
II. Bonfaccio
hanebnosti ve stylu Robina Hooda. „Vždycky jsem Billovu tvorbu miloval,“ říká Redford. „Jeho romány Temple of Gold a Boys and Girls Together mi přijdou podobné tvorbě J. D. Salingera. Byl schopný zachytit a sledovat styl. V tomto filmu chtěl napodobit film Gunga Din. Někdy mu ale humor a napodobující styl přerostl přes hlavu a byl spíš nevýhodou. George si toho byl vědom v Butchi Cassidym a Sundance Kidovi, proto odstranil hodně vtipů a nově je uspořádal, aby scény odlehčil. Ohledně výběru byl velmi krutý.“ Hill říká, „Vždycky jsem si uvědomoval, že historii zveličujeme. Ve filmu jsou Butch a Sundance k pomilování proto, že i když jsou posedlí bankovními loupežemi a naprosto nezpůsobilí vést slušný život, nechybí jim zdvořilost. Celou dobu dělají jednu botu za druhou, ale jsou sebejistí. Využil jsem Newmanovy úspěšnosti a Redfordovy neokoukanosti. Paul byl tehdy známý jako nelítostný rebel samotář z Huda a z Frajera Luka. Bob byl nepopsaný list papíru. Ve filmu jsme z nich udělali cvoky, a jelikož to bylo natolik nové v kontextu naší dosavadní tvorby, získali jsme diváky na svou stranu.“ Kam se poděla serióznost nebo westernová věrohodnost Mého miláčka Klementiny, o kterou usilovali Pollack a Redford? Pro Hilla spočívala v symbolismu. „Film byl o Vietnamu. Samozřejmě ne doslova, ale symbolizoval celou pykající společnost. Předpokládám, že se tak dělo na základě sympatií s nesouhlasným hlasem, možná dokonce na jeho podporu.“ Redford dával přednost vylíčení stěžejních hodnot banditství. „George se mě v jedné chvíli zeptal: ‚Co tě motivovalo na roli Sundance?‘ A já řekl: ‚Je to zabiják, psychotik. Když se na někoho dívám, celou dobu přemýšlím, Zabiju ho?‘“ Film tak díky podtextové pronikavosti získal na quasi realitě, a tím pádem na hodnotě. Nejsilnější stránka filmu je však humor zaměřený na dynamický kontrast charakterů: Newman v roli Butche je chladně a rychle uvažující vypočítavý mozek, Redford v roli Sundance typický tichý Zápaďan. Neberou život příliš vážně, ale tu a tam se objeví náznaky nevyhnutelnosti tragického konce (zemřou v Bolívii). „Ksakru, proč je všechno, v čem jsme dobrý, nezákonný?“ ptá se Butch. Ironická sebereflexe zpřístupňuje a obohacuje děj a nenucené repliky jsou pronášeny s radostí: během štvanice říká Butch Sundanceovi: „Myslím, že jsme je setřásli. Ty si taky myslíš, že jsme je setřásli?“ Sundance řekne, že ne, na což Butch odpoví: „Já taky ne.“ „Vztahu“ mezi Newmanem a Redfordem přičítá Hill úspěch filmu. Redford říká, že za úspěchem stojí Hill. „Nikomu z nás nepřišlo, že natáčíme význačný western z konce šedesátých let. Ale země se zatřásla. Nebyla to stejná situace jako s Willie Boyem, kde panoval pocit emocionálního neporozumění mezi herci a režisérem. George nás držel v lati. Pamatuji si, jak jsem se u natáčení Butche Cassidyho hodně smál a pomyslel si, Tady je prostě příliš legrace, což znamená, že to bude buď propadák, nebo trhák.“ Mike Frankfurt a Stephanie Phillipsová spolupracovali na Redfordově smlouvě s Foxem za 150 000 dolarů, což bylo výrazně méně než čtvrtina
11. Na cestě ke Kondorovi
153
Newmanova honoráře, ale stále nejvyšší částka za jeho dosavadní kariéru. Doufali v bonus – v procento ze zisku – ale Redford byl spokojený. „Měl jiné zdroje,“ říká Phillipsová. Na Den díkůvzdání Redford daboval v Los Angeles. Lola a Ilene Goldmanová se radily ohledně založení aktivistického sdružení na ochranu zdraví a spotřebitelů. Inspirovaly se komentářem pětileté dcery Goldmanové Suzanny o „špatném vzduchu“ na Manhattanu. Redford po telefonu podpořil nápad na zřízení diskusního kroužku, který se bude konat jednou za čtrnáct dní u nich v bytě na Sedmdesáté deváté. Obchodnice Cynthia Burkeová a herečka a manželka divadelního herce a režiséra Petea Mastersona Carlin Mastersonová se zapojily do prvního týmu, jehož úkolem bylo prozkoumat záležitosti kolem zdraví a spotřebitelské roviny. Posléze se připojilo na dvacet dalších žen, z nichž většina byly kamarádky. Skupina se pojmenovala Consumer Action Now (CAN) a zavázala se ke zřízení portfolia načasovaného na první Den země 22. dubna roku 1970 aktivistou Dennisem Hayesem. První akci částečně financoval Redford. Spočívala v sestavení podkladů pro výzkum přísad, které se dávají do jídla. Údaje měly být publikovány v ekologickém časopise vedeném Lolou. Redford CAN podporoval, ale zaměřoval se na jiný druh aktivismu. S manželem Stephanie Phillipsové Richardem Friedbergem, Mikem Frankfurtem, producentem Genem Stavisem a obchodníky Charlesem Saltzmanem a Marty Keltzem založil novou organizaci s názvem Education, Youth and Recreation (EYR). Účelem byla propagace „atlernativních filmů“ na univerzitních kampusech v Severní Americe. Redford říká, „Stavis byl organizátor, Friedberg teoretik, Keltz obchodní zástupce. Impulz vzešel ode mě. Zbožňoval jsem Novou vlnu, miloval jsem, co se odehrávalo v Evropě. Nemám na mysli swingující Británii, která byla parodií sama na sebe, ale režiséry jako Fellini, Truffaut a samozřejmě Bergman, kteří nám zprostředkovávali jiný úhel pohledu na lidskou existenci. Chtěl jsem podporovat srovnatelné nezávislé umění v americkém filmu a začal jsem s EYR.“ Byla to důmyslná myšlenka. Léta 1967 a 1968 byla hodnocena jako klíčové údobí amerického filmu a amerického života. Oskarový úspěch kusů s radikální tematikou jako Bonnie a Clyde Arthura Penna a Absolvent Mika Nicholse se počítá mezi zásadní milníky ve změně institucionálního pohledu na filmovou branži. Úspěch Sidney Poitiera ve filmech V žáru noci a Hádej, kdo přijde na večeři a jeho následná hvězdná dráha kasovních trháků pak představují pokrok v oblasti občanských práv. Podle všeho to bylo ovoce desetiletí liberálního teoretizování vzdělaných mladých na kampusech, které proniklo do mainstreamové kultury. Redford změnu hodnotí jako nevyhnutelnou a kýženou společenskou revoluci. „Říkal jsem si, že my lidé jsme úzkoprsí a neskutečně konzervativní. Přemýšlel jsem o záměrech Kennedyho a dalších liberálů, kteří měli v plánu esenciální terapii přehodnocení sebe sama.
154
II. Bonfaccio
Potřebovali jsme si rozšířit vědomosti a rozhled. Potřebovali jsme zařadit do společnosti a zaměřit pozornost na chudé, černé, na vykořeněné. Ve filmu bylo třeba myslet nekonvenčně. Potřebovali jsme do filmu zahrnout hlasy z okraje společnosti, abychom porozuměli, jak se na okraji společnosti žije. Cítil jsem, že musíme prozkoumat různorodost naší kultury a najít publikum, které bude ochotno naslouchat.“ Redford byl přesvědčený, že pro začátek bude dobrým místem univerzitní kampus. Zde Eugene McCarthy a Robert Kennedy nabírali členy organizace a osoby, které shromažďují peníze, v nastalé situaci byli pod palbou prezidenta Nixona. Redford a EYR se vydali na cestu. „Když jsem během postprodukce Butche Cassidyho měl volný víkend nebo dva, vyjel jsem do Berkeley nebo jinam, kam mě pozvali, a prosazoval svůj koncept. Keltz pokrýval další místa. Naše představa byla taková, že jsme vzali zapomenutý film, třeba The Birthday Party Billyho Friedkina a nabízeli jsme promítací balíčky od středeční do nedělní noci za 450 dolarů. Fungovali jsme na dvou základních principech: propagovali jsme jiný druh filmu, což mělo mít vedlejší efekt najít a financovat nové talenty, a chtěl jsem ve filmu demokratickým a přístupným způsobem nabídnout polemiku. Peter Fonda, Nicholson a Hopper konkrétním způsobem měnili ducha doby. Já to chtěl udělat jinak.“ Díky Stavisově snaze byla z fondu EYR zafinancována hrstka začínajících režisérů, mimo jiné Martin Scorsese a Sam Shepard. Scorseseovo Velké holení pro NYU se dočkalo distribuce a Shepardova hra The Unseen Hand, kterou Redford zbožňoval na Yale School of Drama, si vyloužila 10 000 dolarů, aby podle ní mohl být natočený krátký film. „Nebyla to nejlepší investice, kterou jsem udělal,“ říká Redford, „protože Shepard zmizel do Paříže a peníze rozfofroval. Dlouhou dobu jsem ho neviděl, ale nakonec se omluvil a peníze vrátil.“ Vstoupili na novou půdu. Jean-Luc Godard natočil Le Gai Savoir, King, Murray a Lions Love, Bob Crawford autentický dokument o vzniku Butche Cassidyho a Sundance Kida. „Ale nefungovalo to,“ říká Redford. „Špatně jsme si dešifrovali ducha kampusu a nedotáhli jsme to dál než k balíčku, který jsme distribuovali na Pensylvánskou univerzitu. Tom Hayden, Abbie Hoffman a těch sedm chlapů z Chicaga vyhrávali válku proti Vietnamu a pravičáctví. My jsme ale zažili týden převzetí moci na kampusu Columbie a shromáždění proti válce. Nixon byl mazaný a měl štěstí. Provedl protiúder a neskutečně mu pomohlo vítězství Ameriky v závodu do vesmíru a prvního člověka na Měsíci. Kyvadlo se vychylovalo a apetit na alternativní kulturu nebyl stálý. Studenti nechtěli filmy s rasovou tématikou, což mě překvapilo. Chtěli Doktora Živaga jako všichni ostatní. Byli zformováni, aby chtěli Doktora Živaga. EYR fungovalo sedm měsíců a pohřbilo 250 000 dolarů. Mike Frankfurt mi řekl: ‚To nic, minimálně je to dobrá investice pro odečet z daní.‘ Odečet z daní se sice také nepodařil, ale počin dal do pohybu další záležitosti.“
R EJSTŘ ÍK
Abbey, Edward (Ed) 227, 228 ABC 39, 93, 96, 102, 104, 131, 183, 194, 253 Absolvent 131, 153, 236 Académie Charpentier 54 Accomplices to the Crime (Murton) 247 ACI Capital 369 Acocellová, Joan 155 Actors Studio 12, 63, 64, 81, 82, 90, 123, 124, 166, 347 Adams, Ansel 316 Adams, John 179, 204, 205, 230, 231, 317, 366 Adamsová, Julie 312 Adlerová, Stella 81 Albee, Edward 113 Alcoa Premiere 102 Alfred Hitchcock uvádí 94, 102 Algren, Nelson 194 All-American Boy, The 165 Allen, Howard 226, 294, 317 Allen, Irwing 107 Allen, Paul 368 Allen, Woody 239, 381 Allied Filmmakers 337 Allis, Sam 376 Alta 162 Altman, Richard 63, 67–69, 82, 255 Altman, Robert 94, 379 Andrewsová, Kathleen „Kitty“ 39, 41 Andrewsová, Sheila 41, 337 Andrus, Cecil 231–3, 317 Anhalt, Edward 169, 170 Anouilh, Jean 69 ANTA, divadlo 68, 87 Antigona 69, 70, 99 Apokalypsa 246
Apted, Michael 322, 339 Arata, David 370 Arensmeier, Dan 227 Arensmeierovi, Dan a Sherry 227, 228 Armstrong Circle Theatre 83, 132 Armstrong, Art 164 Armstrong, Scott 219 Ashley, Ted 169, 170, 217, 232 Ashleyová, Elizabeth 85, 108–111 Atkinson, Michael 375 Attanasio, Paul 344 Attenborough, Richard 236–238 August, Matt (zeť) 385, 390 Augustová, Eden Hart (vnučka) 385 Avco Embassy 237 Avnet, Jon 348, 349 Aykroyd, Dan 339 Ayres, Richard 174, 204, 229 Azenberg, Manny 325 Azenbergová, Mary 254 Babbitt 51 Babbitt, Bruce 324 Bahrenburg, Bruce 184, 201 Bacharach, Burt 160, 161 Bailey, John 145, 256 Baker, Carlos 363 Ballhaus, Michael 345, 363 Balsam, Martin 220 Barnicle, Mike 178 Barr, Dave 47 Barry Lyndon 212 Barry, Philip 59 Barrymore, Dick 144 Basingerová, Kim 298 Bass, Saul 240, 291
Rejstřík
Beatles 121, 136, 177 Beattie, Bob 144 Beatty, Warren 147, 148, 325 Beck, Brent 163, 193, 214–216, 226, 233, 234, 292, 313, 321, 330, 356 Beckner, Michael Frost 370 Beere, Gary 293, 294, 308, 321, 330, 356–358, 365 Begelman, David 147, 170, 325 Bengston, Nelson 25, 36 Bennett, Phillip 256 Benny, Jack 23 Bentonová, Marjorie 291, 292 Bergenová, Candice 132, 199 Bergman, Ingmar 153 Bergmanová, Ingrid 111, 327 Berle, Milton 41, 43 Bernhardt, Steve 39, 44, 243 Bernstein, Carl 192, 193, 203, 206, 209, 210, 217, 218, 221 Bernstein, Elmer 337 Betensonová, Lula 227 Biancolliová, Amy 384 Bill, Tony 194, 310 Birthday Party, The 154 Biskind, Peter 330, 331 Blades, Ruben 385 Blairovi, Jonathan a Arlinka 227 Blake, Robert 142 Blethynová, Brenda 335 Blixenová, Karen (Isak Dinesen) 299, 301–304 Blue 134–139, 167, 367 Blue Lake 142 Bluhdorn, Charles 136–139, 144–146, 161, 167, 199, 251 Bogarde, Dirk 237 Bogart, Humphrey 65, 137, 246 Bogner, Willy, jr. 158 Bonnie a Clyde 153, 165 Boorstin, Jon 211, 220 Booth, John Wilkes 388 Boren, Kerry 227 Bosé nohy v parku (původní titul Nikdo mě nemiluje) 108, 110–115, 123, 129, 131–133, 135, 136, 138, 147–149, 167, 196, 217, 243, 305 Boston Globe 376 Bourne, Mel 299
423
Bowen, Gordon 358, 359, 360 Box, John 201 Boyle, Peter 183, 194, 195 Bradlee, Ben 210, 217 Bradley, Bill 183, 291, 315, 317, 318, 365, 366 Brady, William 41 Bradyová, Elizabeth „Lala“ 52 Braga, Sonia 311, 329 Brando, Marlon 64, 83, 122, 125, 126, 135, 147, 247 Bravo 357 Breaking Point 104 Brendlinger, Jack 47, 52–58, 393 Brenon, Herbert 198 Brentwood Grammar (Kalif.) 30, 31, 33, 38, 39, 117, 132 Bridges, James 122, 127 Bridges, Jeff a Beau 334 Brockman, Dave 45, 133 Brokaw, Tom 235, 240, 314 Brontë, Branwell 59 Brown, David 194 Brown, Jerry 179, 180, 242, 244 Brownová, Tina 351 Brubaker 225, 247–250, 252, 291, 329, 373 Bruccoli, Matthew, J. 200 Brugge, Pieter Jan 377 Brundin, Bo 208 Bryson, Bill 386 Buchwald, Art 53, 325 Bullittův případ 176 Bun ˜uel, Luis 239 Burgessová, June 64 Burkeová, Cynthia 153, 172, 204 Burns, Ed 368 Burnsová, Ginny 64, 65 Burr, Garry 330 Burrill, George 385 Burton, Richard 112, 119, 121 Burton, Shelly 243 Buscemi, Steve 358 Bush, George H. W. 364, 387 Bush, George W. 318 Busch, Augie 291 Butch Cassidy a Sundance Kid 11, 12, 41, 139, 147–152, 154, 157, 159, 161, 164, 173, 181, 194, 196, 207, 210, 227, 392
424
Rejstřík
Caan, James 238 Cagle, Jess 377 Caine, Michael 165, 237 Calderon, Ian 357 Callaghan, Duke 171, 172, 236 Calley, John 168, 169, 170 Campbell, Joseph 362 CAN 153, 172, 174, 178, 204, 205, 211, 224, 225, 232, 234–236, 240 Canby, Vincent 222, 258, 305 Canyon de Chelly, konference (iniciativa IRM) 316 Capote, Truman 198, 200, 290 Cardiff, Jack 107 Carlin, Johny 84 Carlson, Karen 183, 184 Carnahan, Matthew 382, 383 Carrollová, Kathleen 128 Carsonová, Rachel 173 Carter, Jimmy 230, 231, 232, 240, 242, 293 Casablanca 327, 328 Cash, Jim 305 Catherová, Willa 47, 81, 155, 227 Cavett, Dick 190 CBS 83, 88, 89, 91, 96, 108, 115, 228, 296, 310, 344, 356 Ceny Akademie 11, 259, 260, 305, 333, 377, 379 Ceny Emmy 88, 92, 104, 121, 147 Cézanne, Paul 81 Cissy Patterson Trust 357 Clancy, Liam 93 Clarková, Susan 143 Claybrooková, Joan 211, 224–226, 230, 231 Clayton, Jack 198–203, 220 Clift, Montgomery 65, 119 Clinton, Bill 364–366 Closeová, Glenn 298 Co dál, doktore? 188 Cobb, Lee J. 112 Coblenz, Walter 159, 182, 218, 220, 221 Coburn, James 147 Coe, Richard 101 Cohen, Harry 190 Cohen, Leonard 363 Cohen, Ronald 134 Collins, Michael 301
Collins, Stan 68, 93, 109, 129, 131, 133, 134, 140, 141, 162, 174, 215, 234, 240, 250, 258 Collinsová, Mary Alice 250 Colson, Chuck 211 Columbia Records 173 Commoner, Barry 229, 230, 240 Connery, Sean 121, 164, 177, 237, 338, 360, 362, 430 Connors, Mike 113, 114, 126 Conspirator, The 388 Cook, Fielder 88 Coomber 41, 58 Coomber, Bill 41, 42, 44–46, 51, 57, 67, 333, 335 Coomber, Frederick Van 41 Coomberová, Lucrecia 257 Cooper, Gary 18, 43, 137, 142, 143, 172, 295 Cooperová, Gladys 94 Coppola, Francis Ford 121, 175, 200, 202, 203 Corcoran Gallery of Art 345 CORE (Kongres o rasové rovnosti) 126, 135 Corr, Eugene 308 Corwin, Hank 353 Costa-Gavras (Constantinos Gavros) 238 Costigan, James 92 Craig, Stuart 362 Crane, Phillip 345 Craver, Bill 149 Crawford, Bob 151, 154, 207, 208 Creative Artists Agency (CAA) 301, 306, 358, 370, 372 Creative Management Associates (CMA) 147, 166, 198, 199 Creeley, Robert 115 CREEP (Výboru pro znovuzvolení prezidenta 192 Crist, Gainor 175 Cronyn, Hume 291, 292, 309, 313, 321, 322, 334, 343, 353, 356, 358 Crosby, Bing 37, 104, 105, 137 Crowther, Bosley 98 Crucible, The 66, 325 Cruise, Tom 382, 383, 384 Cunningham, Merce 307 Curtis, Bob 65
Rejstřík
Čechov, Anton 65, 69, 70, 354 Čelisti 211, 222 Čí je to vlastně život? 254 D’Arbanvilleová, Patti 208 Dafoe, Willem 378 Dalton School, škola (New York) 130, 137, 185, 235, 240 Damon, Matt 362 Daniel, Frank 290, 291 Daniels, Charlie 232 Davenport, Bobby 215, 216 Davies, Freeman 353 Daviesová, Nadine 196 Davis, Sammy, jr. 126 Davis, Tye 368 De Laurentiis, Dino 144, 214 De Niro, Robert 380 De Palma, Brian 175 De Roo, Edward 66 Dean, James 81 Dean, John 203 Deepová, Joyce 329, 330, 365, 366 Defenders, The 96, 115, 248, 249 Delan, Dalton 357 Denby, David 305, 314 Dennehy, Brian 306 Deputy, The 92 Deschanel, Caleb 291, 296 Deterrence 372 Detroit Free Press 301, 375 Dexter, Brad 165 Diamond Fork Ranch (Ranč Diamantové rozcestí) 234 Diamondová, Irene 292, 307, 356 DiCillo, Tom 320, 334 Dickinsonová, Angie 122 Didionová, Joan 348 Diller, Barry 251, 252, 257 Dillman, Bradford 102 Directors Guild Awards 258 Disney, Walt 43, 347, 353 Dodd, Christopher 225, 291, 294 Doherty, Brian 291 Doktor Živago 154 Donleavy, J. P. 175 Donner, Clive 121 Donner, Josh 342 Doughertyová, Marion 90
425
Douglas, Melvyn 183 Douglas, Michael 377 Douglasová, Helen Gahagan 43, 183 Dr. Kildare 102 Drabinsky, Garth 309 DreamWorks 348, 362, 364, 372, 373, 375, 376 Dreyfuss, Richard 252, 324, 344 Drive, He Said (Larner) 179 Dudley, Richard 49–52 Dukakis, Michael 329 Dunawayová, Faye 199, 214 Dunne, John Gregory 348, 349 Duvall, Robert 122, 291 Dvanáct rozhněvaných mužů 91, 112 Eames, Charles 240 Earle, Denise 309 Earle, John 289, 309 Eastman, Charles 127, 165, 166 Eastmanová, Carol 198 Eastwood, Clint 352, 360, 380 Ebert, Roger 246, 314, 321 Eberts, Jake 329, 333, 337, 356, 361–363 École des Beaux-Arts (Paříž) 52 Edelman, Herb 108, 132 EDF (Environmental Defense Fund) 226, 314, 317 Edwards, Douglas 84 Ehrlichman, John 203 Eisenhowerová, Susan 317 Eisner, Michael 252, 254, 324, 325, 347, 348, 380 Elektrický jezdec 104, 124, 126, 128, 241–248, 258, 323, 347 Eliot, T. S. 115, 116, 287 Ellis, Mike 85 Ellsberg, Daniel 186, 211 Else, Jon 322 Emerson Among the Eccentrics (Baker) 363 Emerson Junior High School (Westwood, Kalif.) 39, 41, 45 Emerson, Ralph Waldo 363, 369 Engelhard, Jack 340 EPA (Environmental Protection Agency) 240 Ephronová, Nora 210 Epps, Jack, jr. 305 Epstein, Julius 83
426
Rejstřík
Esparza, Moctesuma 290, 309–311, 358 Esquire 177 Estin, Hans 141, 162 Estrin, Bob 337 Etheridgeová, Melissa 334 Eugene O’Neill 290 Evans, Nicholas 350 Evans, Robert 138, 159, 167 Falco, Tracy 388 Fantom opery 347 Farrowová, Mia 199, 201, 203 Fawcettová, Farrah 349 Feighan, Francis 150 Feinsteinová, Dianne 366 Fellini, Federico 85, 125, 153, 236, 349 Ferlinghetti, Lawrence 45 Fitzgerald, F. Scott 198–202 Fields, Freddie 147, 175, 193, 195, 198, 199 Fiennes, Ralph 82, 345, 346 Filmový festival v Cannes 136, 178, 187, 314, 317, 321, 380 Finch Hatton, Denys 301–304, 326 Finney, Albert 112 Firor, John 316 First Artists 197 Fisher, Vardis 332 Fleischer, Larry 163 Fleming, Victor 324 Fletcherová, Louise 85 Fonda, Henry 65, 91, 122, 124, 147, 259 Fonda, Peter 154 Fondová, Jane 122–126, 131–133, 168, 187, 212, 243–247, 253, 327 Foote, Horton 122, 123, 308 Ford, Gerald 221, 224 Ford, Harrison 220, 377, 387 Ford, John 65, 134, 150 Foreman, John 160, 348 Forman, Miloš 212 Forsyth, Frederick 175, 430 Fox Searchlight 377 Fox, James 123 Franciosa, Tony 151 Frankenheimer, John 96, 121, 128 Frankensteinová, Ruth 85 Frankfurt, Mike 138, 146, 152–154, 162, 164, 193, 205 Frankfurt, Steve 139, 163, 215
Freeman, Bob 358 Freeman, Morgan 291, 362, 379 Friedberg, Richard 153 Friedenberg, Richard 332–337, 343 Friedkin, William 210 Fullerová, Penny 149 Fullerová, Frances 59, 63, 69, 92 Fullerová, Penny 217 Furie, Sidney J. 165, 166 Gable, Clark 176, 246, 360 Gai Savoir, Le 154 Gaines, John 254 Gandolfini, James 373 Garbo, Greta 18, 28, 302 Garbus, Martin 162 Garcia Márquez, Gabriel 322, 339 Garfield, Allen 183 Garfield, John 34, 35, 142 Garland, Bob 243, 244 Garsonová, Greer 87 Garth, David 181 Geffen, David 348 Geldof, Bob 232 Geller, Robert 290 General Cinema Corporation 357, 359, 368 Gere, Richard 341 Gilmore, Geoff 357, 358, 378, 386 Ginger Man, The (Donleavy) 175 Ginsberg, Allen 45, 46, 115 Gipson, Reg 234, 291, 292, 331, 367 Gishová, Lillian 260 globální oteplování 316 Glynnová, Carlin 300, 326 Godard, Jean-Luc 154, 289 Goldman, William 148, 149, 151, 160, 172, 176, 177, 186, 198, 207, 210, 211, 236–238, 346 Goldmanová, Ilene 139, 140, 153 Goldmanová, Suzanna 153 Goldsmith, Jerry 375 Goodbody and Company 129 Goodwin, Richard 180, 344, 345 Gorbačov, Michail 317, 318 Gordonová, Ruth 99, 118 Gore, Al 318, 364, 387 Gottschalk, Bob 141, 162 Gould, Jack 89
Rejstřík
Gow, Ramon 201 Grady, James 212, 213 Grahamová, Katharine 218 Grahamová, Sheila 124 Green, Edwin Jeremiah 21 Green, Eliza Jane 21 Green, Eugene (pradědeček) 21 Green, George 21 Greenová, Mattie Bugg (prababička) 21 Greenová, Sallie Pate (babička) 21 Greenová, Alice Young Bohan 21 Gregson, Richard 120, 137, 139, 145, 146, 158, 164, 165 Griffin, Merv 83, 344 Griffithová, Melanie 311 Group Theatre 112 Guestová, Judith 236, 239, 251 Guidice, Don 214 Guillemetová, Nicole 357 Guinness, Alec 113, 114 Guthrie, A. B. 332 Hackettová, Joan 147 Hackman, Gene 158, 159, 252 Haddad-Garcia, George 294 Haldeman, Bob 192, 203, 209 Hall, Hugh (později Sam Hall) 47, 51 Hall, Oakley 138, 143 Halliwellová, Leslie 112 Hallström, Lasse 378, 379 Hamill, Pete 178 Hamlet 70, 105 Hannah, Daryl 306 Harareetová, Haya 199 Harbeck, Tom 358, 360 Harkin, Tom 179 Harrelson, Woody 340 Harrisová, Julie 92, 94 Hart, Archibald „Tot“ (dědeček) 19, 21 Hart, Gary 179, 242, 324 Hart, John Gabriel (pradědeček) 18 Hartfield, Herbert 85 Hartleyová, Michelle 351 Hartová, Ida Woodruff (prababička) 21 Hartová, Sallie Pate Green (provdaná Nelson Bengstonová) (babička) 19 Hathaway, Stanley 224, 225 Havana 13, 128, 325, 327–329, 378, 380 Hawke, Ethan 334
427
Haworth, Ted 215 Hayden, Sterling 189 Hayden, Tom 154, 244 Haythe, Justin 377 HBO 296, 387 Headová, Edith 197 Health, Education and Welfare Department, U.S. 204 Heisler, Stuart 112 Hellmanová, Lillian 122, 123, 125, 147 Helms, Jesse 345 Hemingway, Ernest 52, 184, 325 Hemingwayová, Mary 325 Hendler, Gary 141, 162–164, 167, 170, 174, 193, 215, 233, 237, 250, 252, 292, 296–299, 311 Hepburnová, Kate 99, 100, 246, 305, 306 Hersh, Sy 211, 214 Hesseltine, Stark 82–86, 89, 92, 107, 166 Highest Tree, The 85, 86, 108 Hill, George Roy 12, 102, 147, 148, 150, 174, 175, 186, 194–198, 202, 204, 206–209, 299, 360, 386 Hill, Jerry 163, 172, 234, 250, 365 Hiller, Arthur 121 Hillerman, Tony 329, 342 Hillman, James 260, 361 Hillman, Ty 352 Hirsch, Judd 252, 259 Hitchcock, Alfred 94, 182, 187, 213, 220, 236, 338 Hoffman, Dustin 132, 217, 219, 220, 225, 300, 305, 310, 387 Holbrook, Hal 217, 219, 220 Holman, Charlese „Speed“ 207 Holmanová, Jan 39 Holmesová, Katie 382 Holtová, Cinda 322 Honeycutt, Kirk 380 Hopkins, Anthony 238, 239, 430 Hopper, Dennis 154 Horton, Andrew 150 Hot Zone, The 347 Houseman, John 97, 127 Houston Chronicle 384 Howard, Trevor 113 Hrdinové a zbabělci 382–384, 387 HUAC (House Un-American Activities Committee) 40, 43
428
Rejstřík
Hubley, John 49, 51, 58 Hubleyová, Faith 49 Humphrey, Hubert 146, 178 Hunter, Stephen 378 Hurt, William 332 Husauras, Gil 31 Huston, John 65, 121 Hutton, James 253 Hutton, Tim 253, 255 Huttonová, Lauren 165 Huxley, Aldous 115, 344 Hvězdné války 222, 236 Chancellor, John 211 Chapin, Harry 232 Chaplin, Charlie 18, 34, 168, 383 Charlottina pavučinka 382 Chase, Frank 112 Chayefsky, Paddy 112, 188 Chertok, Bill 39 Chotinerové, Murray, Phillis a Kenny 43 Christensen, Abe 233, 234, 236, 240 Christian Science 24–26, 33, 35 Iceman Cometh, The 90–94, 99, 132, 217, 300, 373 IFC (Independent Film Channel) 356, 357, 359, 385 IMG Artists 386, 389 Incident at Oglala 322, 339 Intimní detaily 82, 348–350 Irell and Minella 164 IRM (Institute for Resource Management) 293, 294, 315, 316, 319, 324, 382 Isham, Mark 337 Ištar 325 Jackson, Henry 225 Jaffe, Stanley 167 Jaká je Daisy Cloverová 117, 118, 128, 148, 210, 220 Jalbert, Joe Jay 158 Jamesová, Monique 86–88, 94, 95, 99, 101, 102, 104, 121 Jarmush, Jim 320, 357 Jeffers, Robinson 15 Jeffrey, Howard 120 Jehling, Charles „Jelly“ 59, 63, 92 Jenkins, Dan 144
Jenkins, George 218 Jennings, Waylon 232 Jeremiah Johnson 168, 169, 171–173, 178, 181, 187, 198, 337, 353, 382, 388 Jewison, Norman 259 Johanssonová, Scarlett 352 Johnson, John 169 Jolley, Tom 368, 369, 382 Jonesová, Amy Holden 340 Julia, Raul 326, 327 Jung, Carl, Justin, John 13 Kaelová, Pauline 150, 160, 258, 305 Kagan, Robert 384 Kaiparowits 225, 227–230, 294, 315 Kameněv, Valentin 317 Kandidát 180, 182–184, 186, 191, 193, 197, 204, 217, 255, 294, 329, 360, 372 Kanew, Jeff 257 Kanin, Garson 85, 99–101 Kapote, Fred 135 Kasznar, Kurt 108 Katzenberg, Jeffrey 325, 344, 348, 362, 373 Kauffman, Stanley 124 Kazan, Elia 122, 151, 210, 220 Kdo se bojí Virginie Woolfové? 114 Keatonová Diane 243 Keenerová, Catherine 334 Keissigová, Tissie 31 Keltz, Marty 153, 154 Kempleyová, Rita 372 Kennedy, Arthur 88 Kennedy, Bobby 139, 146, 180, 204, 226, 242 Kennedy, John F. 90, 93, 111, 123, 136, 180 Kennedy, Robert 111, 154, 185, 196 Kennedy, Ted 225 Kennedyová, Ethel 204 Kerouac, Jack 46, 95, 103 Kerr, Walter 101 Kershaw, Ron 348, 349 Kidd, Billy 145 Kidd, Michael 307 Kilgallenová, Eleanor 83 King 154 King, Martin Luther, jr. 111, 146, 242, 373 Kingsley, Ben 338, 339 Kirn, Walter 380 Klee, Paul 50
Rejstřík
Kleeman, Jeff 368 Klein, Howard 290 Klíč k duši 260, 361 Knell, Lee 106 Knudson, Woody 28 Knudsonová, Vivian 29, 51 Koně se také střílejí 168, 171, 182 Kovács, László 10 Krasna, Norman 99–101 Kroll, Jack 258, 347 Krupp, Frederic 317 Kubrick, Stanley 97, 212 Květ pouště 308 Laceyová, Susan 308, 309, 322 Ladd, Alan 198, 202 Ladd, Kelliann 378 LaGravenese, Richard 352, 354, 363 Laing, R. D. 349 Lambert, Gavin 118, 120, 121 Lancaster, Burt 96, 133, 168 Lang, Jennings 142 Lansing, Sherry 334, 340 Larner, Jeremy 179, 180–184, 186, 216, 345 Lasker, Lawrence 338 Laughton, Charles 88, 89 Laurents, Arthur 187–189 Lawson, Terry 375 Lawton, Harry 142 Lawton, Jonathan 320 Leachmanová, Cloris 150 Leakey, Richard 299 Lean, David 122, 201, 301 Lee, Spike 357 Leeová, Sondra 100, 101 Legenda o slavném návratu 361–364, 367, 373 Leighová, Vivien 127 Lemmon, Jack 148, 197 Lettin, Francis 65, 69, 70, 120 Leven, Jeremy 362, 363 Levine, Joe 236–238 Levinson, Barry 12, 295–299, 344, 345 Lewis, Sinclair 47, 51 Liddiard, Gary 209, 217 Liddy, G. Gordon 203, 211 Lincoln, Abraham 388 Lindsay, John 139, 181, 197 Lindsey, Robert 209
429
Lions Love 154 Lippmann, Walter 53 Little Moon of Alban 92, 93, 97 Littlebird, Larry 290, 358 Live Aid 232 Lloyd Weber, Andrew 347, 350 Lloydová, Emily 335 Lopezová, Jennifer 379 Lorillard 161, 162 Los Angeles Times 328, 376 Lourd, Bryan 338, 340, 347, 348, 370, 383 Lovci lebek 133n, 168 Lubitschová, Nikki 64 Lucchesi, Gary 325 Luckinbill, Laurence 177 Luedtke, Kurt 301 Lufkin, Dan 291 Lumet, Sidney 90–92, 300 Lurie, Rod 372–375 Lyne, Adrian 340 Lynch, David 258 Lyonsová, Pat 45 MacGrawová, Ali 159, 198, 199 Mack, The 195 MacKenna, Kenneth 85 Macková, Julie 330, 365, 389 Maclean, Norman 331–333, 337 Macleanová, Jean 333 Madsen, Michael 299 Mainské lesy 9 Malamud, Bernard 295, 296 Malden, Karl 10, 291 Malej Fauss a Velkej Halsy 165–167, 169, 172, 177 Maltbyová, Barbara 236 Maltz, Albert 40, 43 Mamer, David 300 Mankiewicz, Joe 313 Mann, Thomas 51 Manzari, Bert 382 Manželství v záběhu 102, 147 Maplethorpe, Robert 345 Marin, Cheech 312 Markey, Patrick 329, 334, 336 Marshall, E. G. 122, 125 Martin, Freddy 48 Marvin, Lee 179, 183 Maslinová, Janet 203
430
Rejstřík
Mason, James 113 Masterson, Pete 153, 308 Mastersonová, Carlin 153 Mastrogeorge, Harry 65, 66, 81 Matthiessen, Petr 247 Maverick 87, 88 Maynardová, Nancy 313 Mayová, Elaine 102, 107 Mazursky, Paul 325 McCarthy, Eugene 103, 146, 154, 178–181, 197 McCord, James 203, 211 McCord, Ted 97 McCoy, Horace 168 McGovern, George 146, 197 McGovernová, Elizabeth 253 McGroryová, Mary 211 McGuane, Tom 131, 301, 332 McNeely, Big Jay 48 McQueen, Steve 121, 148, 197, 199, 237 Mé srdce pohřběte u Wounded Knee 198 Medavoy, Mike 290, 291 Meisner, Sandy 95, 187 Melnick, Dan 163, 194 Menard, George 24–26, 32, 51 Menardová, Poofie 24 Mengersová, Sue 189 Merrick, David 99–101, 198, 199, 202, 203 Metcalf, Lee 212 MGM (Metro-Goldwyn-Mayer) 30, 39, 41, 82, 85, 102, 325, 368, 383 Milius, John 168, 169, 170 Miller, Arthur 64, 69, 113, 325 Miller, George 294 Miller, Henry 51, 52, 56, 57, 131, 165, 198 Miller, Jonathan 290 Millerová, Robbi 291 Miner, Worthington 63 Mirage Productions 326 Miramax 321, 348, 359, 378, 379, 380 Mirrenová, Helen 378 Mitchell, John 186 Modigliani, Amedeo 52, 54, 63 Moliére 112 MoMa (Muzeum moderního umění) 291 Monroe, Marilyn 118 Moore, Paul, biskup 240 Mooreová, Demi 340, 372 Mooreová, Mary Tyler 252–259
Morgenstern, Richard 317 Mormoni 57, 58, 65–68, 106, 133, 134, 226, 234, 235, 309, 365 Morris, Errol 329 Morris, Maynard 82, 83 Morrow, Rob 345, 346 Moss, Frank 174 Mostel, Zero 176 Mountain Man 169 Můj miláček Klementina 65, 134 Mulligan, Gerry 45, 46 Mulligan, Robert 117–120, 128 Mulroney, Dermot 334 Mulvehill, Chuck 312 Murphy, Eddie 325 Murphyho válka 167 Murray 154 Murray, Bill 305 Murton, Thomas O. 247–249 Muskie, Edmund 229 Muži 64 Nadace Ford Foundation 290, 292, 308 Nader, Ralph 211, 224, 229, 232, 240 Nagy, Sandor 65 Naked City 93 Naked Runner, The 165 Narizzano, Silvio 134, 136 Národní výbor pro kvalitu ovzduší 294 Nash, Alanna 348 National Geographic 227, 228 Natwicková, Mildred 108, 132 Nava, Gregory 14, 320 Navajo 13, 20, 30, 134, 142, 316, 329 NBC 87, 90, 92, 145, 163, 183, 240, 323, 344 NEA (National Endowment for the Arts) 290–292, 308, 345 Neill, Sam 351 Nejdelší den 237, 239 Nelson, John 229 Nelson, Willie 232, 245 Neslušný návrh 340, 344, 372 Nessen, Ron 221 New Indians, The 230 New Republic, The 124, 173 New York Daily News 128 New York Herald Tribune 98, 101 New York Journal American 115, 121
Rejstřík
New York Post 93, 222 New York Times 89, 98, 101, 186, 203, 209, 214, 222, 240, 305, 384 New Yorker, The 128, 160 Newman, Randy 299 Newsday 93, 128 Newsweek 110, 171, 258, 314, 347 Nichols, Dudley 91 Nichols, John 301, 309, 310 Nichols, Mike 102, 103, 107–111, 113, 114, 123, 128, 131, 132, 153, 154, 256, 325, 334 Nicholson, Bill 375 Nicholson, Jack 179, 180, 198, 208, 209, 247, 248, 360, 362 Nikdo mě nemiluje viz Bosé nohy v parku Nixon, Richard M. Watergate 43, 147, 154, 178, 179, 183, 186, 192, 203, 206, 209, 211, 222, 227, 229, 238, 239 Noble, Edward John, Foundation 357 Norte, El 14, 320 North Fork Productions 309 North Fork Property Owners Council 365 Nozik, Michael 368, 377, 378 NRDC (Natural Resources Defense Council) 174, 204, 205, 211, 222, 226, 229–232, 294, 314, 315, 317, 330, 341, 366 Nugent, Elliott 198 Nún ˜ ez 290, 358 O’Connor, David „Doc“ 340 O’Connor, Edwin 179 O’Neal, Ryan 188, 238 O’Neill, Eugene 52, 89–92, 112 O’Neill, Tip 211, 225 O’Rearová, Kathy 328, 329, 338, 346, 350 Oakes, George 82 Oates, Warren 208 Obama, Barack 388 Obyčejní lidé 11, 47, 104, 134, 236, 250–259, 289, 290, 299, 300, 310, 312, 323, 333, 350, 352, 384 Olinová, Lena 326, 327, 328, 378 Olivier, Laurence 237 Olmos, Edward James 312 OPEC 229 Oppenheimer, Michael 317
431
Oppenheimer, Peer 133 Orlové práva 305, 306, 324 Osudová přitažlivost 184, 340 Oswald, Lee Harvey 123 Otázky a odpovědi 12, 82, 83, 342, 344, 345, 347, 372 Ovitz, Mike 301, 305, 306, 324, 325, 332, 337–340, 358 Owens, Wayne 174, 192, 211, 226, 228, 291, 294, 324, 365 Owingsová, Margaret 360, 374 Own 354 Pacino, Al 380, 387 Pageová, Geraldine 81, 218, 308 Pachelbel, Johann 104, 251, 257 Paiute 142 Pakula, Alan 31 Pakula, Alan J. 114, 117–120, 128, 166, 176, 210–214, 217–222, 227, 244, 255, 295, 297, 299, 305, 310, 325, 337, 360, 361, 374, 377, 386 Panavision 357 Paramount 82, 108, 113, 115, 121, 126, 134, 136–139, 142, 144, 146, 159, 161, 164–167, 178, 199, 203, 212, 251, 254, 257, 325, 334, 340, 367, 382, 383 Park City, Utah 11, 214–216, 307, 308, 313 Park, Arthur 101, 102, 105, 107 Parker, Paul 315 Parkes, Walter F. 338, 364 Parsonsová, Louella 121, 177 PBS (Public Broadcasting Station) 90, 230, 308, 385 Pearce, Richard 10 Peck, Gregory 83, 144, 151 Peckinpah, Sam 142, 151 Peltier, Leonard 247, 301, 322, 339 Penn, Arthur 122, 123, 125, 126, 135, 143, 153, 165, 175, 347 Pennell, Eagle 289 Pennová, Robin Wright 375 People 314 Peppard, George 86, 88, 108, 110 Perkins, Tony 295 Perry Mason 86, 94 Peterková, Harryetta 92 Pexton, Kyle 368
432
Rejstřík
Pfefferová, Rachel 350 Pfeifferová, Michelle 82, 349 Phillips, Garn 106 Phillips, Lou Diamond 329 Phillips, Michael 194, 195 Phillipsová Julie 194 Phillipsová, Stephanie 140, 147, 151, 152, 153, 175, 198 Photoplay 120 Picasso, Pablo 55 Picker, David 98 Pirsig, Robert 171, 172, 289, 361 Pitcher, Max 315 Pitt, Brad 334, 336, 337, 360, 362, 370, 371 Place to Come To, A (Warren) 212, 239–241, 243 Play of the Week 93 Play Your Hunch 83, 344 Playhouse 90 88–90, 92, 113, 122 Plummer, Christopher 87, 118 Podraz 11, 186, 194–198, 206, 222, 242, 273, 305, 310 Poe, Edgar Allan 64 Poitier, Sidney 127, 139, 153, 197, 338, 339, 377 Poklad na Sierra Madre 65, 113, 122 Polanski, Roman 138, 139, 258 Pollack, Bernie 209, 314, 327, 328, 338 Pollack, Sydney 12, 81, 95–98, 101, 102, 104, 121, 122, 127, 128, 133, 134, 152, 163, 164, 167–172, 174, 182, 183, 187–192, 198, 204, 207, 210, 212, 213, 214, 215, 217, 239, 241–247, 251, 253, 257, 290, 293, 299–305, 325–328, 343, 353, 360, 379, 380, 386, 387, 392 Pollard, Michael J. 165 Polonsky, Abraham 138, 142, 143 Porter, Don 183 Portmanová, Rachel 363 Poslední pevnost 373, 374, 377, 378 Postman, Neil 344 Powell, Addison 214 Prázdniny v Římě 144 Premiere 322, 330, 346 Preminger, Otto 98, 175 President Elopes, The 340 Presley, Elvis 48, 124, 380 Pressfield, Steven 361, 362 Preston, Richard 347
Pretty Woman 320, 341 Price, Frances 187 Price, Frank 303 Příliš vzdálený most 237–239, 301 Případ Ipcress 165 Přirozený talent 12, 295–299 Půlnoční kovboj 159, 165 Puttman, David 325, 356 Quintero, José 91 Racek 65, 69, 120 Rafelson, Bob 180, 247, 248 Rainer, Peter 328 Rampton, Calvin 173, 365 Rascoeová, Judith 325, 326 Rastar 243 Rather, Dan 211, 228 Rayfiel, David 81, 127, 170, 171, 178, 188, 213, 214, 241, 244, 326–328 Reagan, Ronald 293, 310, 314, 315, 317, 318, 341 Redford, David James „Jamie“ (syn) 101, 102, 115, 130, 131, 137, 150, 166, 180, 185, 203, 204, 228, 235, 240, 247, 250, 260, 297, 313, 323–325, 328, 342, 343, 351, 353, 361, 362, 368, 371, 385, 388, 390 Redford, Dylan Larson (vnuk) 342 Redford, Elisha 19, 20, 23 Redford, Charles (otec) 19, 35, 37, 39, 43, 49, 57 Redford, Scott Anthony (syn) 86, 90 Redfordová, Amy (dcera) 172, 176, 185, 235, 258, 271, 324, 339, 387 Redfordová, Helen (dříve Helen Brady Coomberová, nevlastní matka) 41, 44, 52, 57, 59, 67, 94, 183, 336 Redfordová, Lola Van Wagenenová (první manželka) 57, 58, 64–68, 70, 84–86, 88, 93, 94, 101, 103, 105, 106, 113, 115, 116, 119, 121, 129, 131, 133, 140, 146, 150, 153, 158, 172, 174, 176, 204, 205, 215, 223, 234, 235, 240, 248, 250, 258, 297, 385 Redfordová, Martha Hart (matka) 20, 22, 24–32, 34, 37–39, 49, 50–52, 67, 114, 149 Redfordová, Shauna (dcera) 13, 93, 94, 115, 129, 130, 131, 137, 150, 172, 180,
Rejstřík
185, 223, 235, 252, 257, 297, 299, 300, 323, 335, 356, 369, 375, 385, 387, 390 Reeves, Tony 55, 56 Reinhardt, Gottfried 113 Reinhardtová, Silva 114 Reitman, Ivan 305, 306 Remick, Lee 151, 252 Rich, Frank 222 Richard, Cliff 165, 176 Richardson, Bob 352 Richardson, Paul 382 Richardson, Tony 116 Richter, W. D. 247 Riquelme, Carlos 311 Rising, Nelson 180 Ritchie, Michael 87, 145, 146, 157–159, 161, 164, 165, 174, 178–184, 210, 216, 219, 251, 289, 327, 345, 386 Ritterová, Thelma 67 Riva, Mike 256 Robards, John 52, 91, 123, 217, 220, 236, 373 Robbins, Tim 344 Roberts, Walter Orr 317 Robinson, Hubbell 88 Robinson, Jackie 388 Robinson, Phil Alden 338, 339 Robinsonová, Mary P. 22 Rodgers, Richard 110 Rodinné spiknutí 236 Roeg, Nic 301 Rolf, Tom 352, 353, 354 Rolling Stone 328, 376, 380 Romero, Cesar 18 Rooney, Mickey 41 Roosevelt, Theodore 169, 366 Rose, Reginald 93, 112 Rosemary má děťátko 138 Rosenberg, Mark 289 Rosenberg, Stuart 115, 121, 248, 249, 250, 257, 386 Rosenbergová, Meta 107, 113, 114, 116, 118, 122, 123, 127, 137, 189 Ross, Arthur 247 Rossen, Robert 40 Rossenová, Carol 40, 43, 84, 103, 129, 142, 171, 217, 260, 343, 387 Rossová, Katharine 142, 143, 149, 199, 289 Roth, Eric 350, 351
433
Roth, Joe 348, 353 Rothko, Mark 306 Rousselot, Philippe 334, 336 Ruddy, Al 165 Rudin, Scott 348, 349 Ryan, Cornelius 237 Ryanová, Nora 357 Rydel, Mark 379 Řidič slečny Daisy 321, 333 Sabatini, Rafael 65 Sabich, Spider 145 Sagan, Carl 317n Sagdějev, Roald 317 Sahl, Mort 13 Sacharov, Andrej 317 Saint Subber, Arnold 107, 108 Saks, Gene 131–133 Salles, Walter 379 Salt, Waldo, 10, 291 Salter, James 144–146, 157–161, 178 Saltzman, Charles 153 Sameth, David 375 Sand, Paul 176, 177 Sandersovi, Denis a Terry 97, 98, 103, 105, 107, 113 Sapan, Josh 385 Sarandonová, Susan 208 Sargent, Alvin 188, 190, 236, 239, 244, 250–252, 259 Saroyan, William 82, 115 Sartre, Jean-Paul, 12 Sassoon, Vidal 356 Satterová, Michelle 292, 322, 357, 392 Savitchová, Jessica 348, 349 Saxon, John 92, 93, 242 Sbohem, armádo (Hemingway) 184 Scarne, John 197 Scarpa, David 373 Scorsese, Martin 150, 154, 242, 258, 281, 345, 357 Scottová, Elaine 370 Scott Thomasová, Kristin 13, 281, 351, 353, 360 Scott, Tony 370 Scott, Zachary 25, 37 Scottová, Marcella 26, 27, 29, 34, 67, 149, 255, 335, 392
434
Rejstřík
Scottová, Waverly 38 Segal, George 176, 177, 208, 394 Sellers, Peter 132, 147 Semple, Lorenzo, jr. 131, 212, 213 Serling, Rod 88 Serpico 175 Serpico, Frank 177 Serrano, Anders 345 Seven Arts 121 Sex, lži a video 11, 321 Shakespeare, William 12, 63, 85, 112, 117, 302 Shannonová, Wanda 47 Sharp, Phil 294 Shaw, George Bernard 87, 88, 360 Shaw, Robert 113, 197 Sheffer, Craig 281, 335, 336 Sheinberg, Sidney 222 Shepard, Sam 154 Shumlin, Herman 83, 92, 94 Shurtleff, Mike 99 Schaeferová, Natalie 85 Schary, Dore 39, 85, 119 Scharyová, Jill 39, 85 Schickel, Richard 129, 140, 161, 341, 393 Schlesinger, James R. 243 Schlesinger, John 165, 211 Schlosser, Eric (zeť) 323 Schmertz, Herb 240 Schneiderová, Claudine 317 Schroederová, Pat 179 Schweickart, Rusty 317 Siccamaová, Ellen 69, 81 Signoretová, Simone 127 Silnice 349 Silverman, Ron 247 Simon a Garfunkel 160 Simon and Schuster 192, 210 Simon, Neil 102, 107–109, 111, 113, 132, 137 Simon, Neill 102 Sinatra, Frank 48, 57, 64, 165, 327 Siskel, Gene 246 Situation Hopeless. . . but Not Serious 113, 114, 126 Sjezdař 143, 144, 147, 149, 157, 159, 161, 165–168, 173, 174, 178, 181, 182, 250, 256, 289, 377 Skerritt, Tom 99, 196, 227, 334, 393
Slídilové 337–339, 352 Slocombe, Douglas 201 Smažená zelená rajčata 349 Smika, Thayne 297 Smith, Kyle 323 Smith, Richard A. 357 Smith, Will 283, 362 Smithová, Annick 290, 332, 358, 394 Smithová, Lois 192, 253 Snyder, Gary 45, 115 Soderbergh, Steven 11, 321–324, 357, 370 South Fork Pictures 368 Spaceková, Sissy 260 Sparvová, Camilla 158 Spiegel, Sam 122, 126, 139, 143, 236 Spielberg, Steven 175, 211, 305, 324, 340, 348 Spraggovi, Mark a Virginia Spy Game 283, 369, 370, 371 Stallone, Sylvester 236, 242, 338, 381 Stamp, Terence 167, 306 Stanislavskij, Konstantin 81, 91, 96, 127, 124, 151, 374 Stanleyová, Pat 101 Stanwycková, Barbara 249, 250 Stark, Ray 121, 127–129, 187–189, 198, 344 Stavis, Gene 153n Stegner, Wallace 226, 316, 332, 336, 345 Stein, Dave 392 Stein, Jules 82 Steinbeck, John 18, 38, 194 Steiner, George 290 Steinová, Ruthe 378 Stempel, Herbert 345–347 Stewart, James 82, 295 Stewart, Justin 106 Stewart, Omer 48, 49 Stewartovi (Timp Haven, Utah) 140, 146 stezka vyděděnců 247 Stockwell, Dean 97 Stone, Ezra 65 Stone, Joseph 346 Stone, Oliver 352, 353 Strasberg, Lee 64, 81, 124 Streepová, Meryl 277, 285, 302–304, 383, 384 Streisandová, Barbra 160, 164, 187–191, 197, 273, 285, 393 Strong, Maurice 317
Rejstřík
studená válka 52, 317 Sturges, John 134 Sundance Film Festival 11, 290–292, 307, 308, 320–322, 356–359, 378, 387 Sundance Institute 11, 135, 275, 277, 291–293, 295, 298, 305, 307–309, 315, 330, 331, 356–359, 368, 369, 377, 388 Superman 212 Surrattová, Mary 388 Sutherland, Donald 208, 252, 253, 255, 256 Svenson, Bo 208 Štvanice 122, 123, 126, 127, 135 Takoví jsme byli 11, 128, 187–195, 198, 204, 206, 208, 209, 220, 328 Tall Story 83, 92, 124 Tandyová, Jessica 313 Tarantino, Quentin 358 Taylorová, Elizabeth 119, 121 Teče tudy řeka 12, 331–341, 343, 346, 351, 364 Tell Them Willie Boy Is Here 132, 142–146, 152, 157, 161, 162, 196 Tewksbury, Peter 102, 241 Tharpová, Twyla 307 Theronová, Charlize 363 Thompson, Howard 98 Thompsonová, Emma 351 Thurmanová, Judith 301, 302 Time of Your Life, The 81 Time Out for Ginger 41 Time Warner 292 Timp Haven (Utah) 49, 106, 135, 139–141, 146, 269 Tinker, Grant 254 Tootsie 300–304 Toronto Film Festival 335 Torres, José 179 Towne, Robert 168, 295–298 Townsendová, Claire 290, 291 Tramvaj do stanice Touha 65 Travers, Peter 328, 380 Trilling, Lionel 202 Trip to Bountiful, The 308 Trudeau, Garry 301, 318 Trumbo, Dalton 40, 43, 188, 189, 191 Trzebinski, Errol 302 Tři dny Kondora 204–206, 214, 222, 291, 338, 370
435
Tucker, Alexander 95 Tunney, John 180, 185 Turturro, John 345, 346 Twentieth Century-Fox 147, 247, 269, 324, 372 Tyerman, Barry 367 U.S. Film and Video Festival 11, 289–291, 301 UA (United Artists) 237, 325, 383, 384 Udall, Stewart 179 Ukradený diamant 176, 178, 179, 182, 186 Universal Studios 82, 97, 98, 142, 143, 146, 161, 163, 175, 194, 198, 206, 209, 212, 277, 281, 301–303, 311, 325, 338, 339, 342, 356, 368, 398 University High (Los Angeles) 24–26, 44 University of Colorado (CU) 46, 51, 251, 258, 293 Únos 377–379 Uris, Leon 89 V pravé poledne 143 V tajných službách Jejího Veličenstva 158 Vadim, Roger 124, 244 Válka o fazolové pole 309, 310, 313, 314, 316, 317, 322, 324, 327, 328, 386 Van Diem, Mike 369 Van Doren, Charles 82–83, 344–346 Van Wagenen, Frank (tchán) 66 Van Wagenen, Sterling (švagr) 289–291, 307–309, 313, 319, 322, 330, 358–359 Van Wagenen, Wayne (švagr) 66 Van Wagenenová, Betty (švagrová), Van Wagenenová, Lola (manželka) 57, 66, 67 Van Wagenenová, Phyllis (tchyně) 66 Velké holení 154 Velký Gatsby 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 206, 208, 220, 222 Velký Waldo Pepper 204, 206, 207, 208, 209, 222, 374 Vennera, Chick 312, 314 Verhoeven, Paul 341 Viertel, Jigee 187–188 Virgiňan (televizní seriál) 133 Voight, Jon 165 von Sydow, Max 214 Všichni moji synové 69
436
Rejstřík
Všichni prezidentovi muži 203, 212, 216, 217, 219, 220, 222–224, 227, 236, 237, 238, 239, 242, 249, 289, 299, 337, 369, 370, 372, 388 Vulcan Productions 368 Vzpomínky na Afriku 128, 299–302, 309, 325, 327, 328, 337, 374 Wagnerová, Paula 382–384 Waitkus, Eddie 295 Walk in the Woods, A 386 Walken, Christopher 311 Wallace, George 178 Walston, Ray 196 War Hunt 95, 97–99, 196, 242 Ward, David 194–196, 198, 310–312 Warden, Jack 220 Warners 116 Warren, Robert Penn 184, 212, 239, 241, 243 Washington Post 101, 192–193, 210–211, 217–218, 327, 344, 372, 375, 378 Washington, Denzel 383 Washington, George 340 Washingtonová, Joan 303 Wasserman, Lew 82, 96, 163, 301 Watergate 186, 192, 193, 203–206, 209–213, 217, 221, 242, 372 viz rovněž Všichni prezidentovi muži Waterston, Sam 208 Wayne, John 43, 64, 81, 302 Webb, Charles 131 Webbová, Betty 31, 33, 34, 39, 257 Weilová, Suzanne 329, 330 Weinstein, Harvey a Bob 348, 379, 380 Welles, Halsted 102 Welles, Orson 151, 301 Wellman, Bill 208 Wells, Frank 170, 182, 221, 348 Wells, Sidney Lee 297, 323, 325 Westlake, Donald E. 176 White, E. B. 382 White, George 290–292 Whitesidesová, Mary 227, 313, 322 Whitmore, Stanford 97 Wick, Douglas 369, 370 Widmark, Richard 107 Wiestová, Dianne 352 Wildwood 139–145, 164, 168, 178, 187, 197, 209, 212, 223, 236, 239, 241,
254, 290, 301, 309, 311, 312, 324, 329, 332–334, 342, 350, 351, 367–368 Wilhite, Tom 322, 329–331 Wilkinson, Bud 178 Willard, Bruce 369 William Morris 23, 111, 301, 342 Williams, Ted 46, 295–298 Williams, Tennessee 64, 65, 102, 121, 128, 147 Willis, Gordon 218, 220, 236 Wilson, Dooley 327 Wilson, Ted 226–229, 293, 294, 314, 324, 330, 365 Wingerová, Debra 306 Winick, Gary 382 Wissman, Barrett 389 Wister, Owen 7, 12, 17 Wizan, Joe 168, 169, 183 Wolfe, Thomas 51 Wood, Robert 294 Woodová, Natalie 111, 117–122, 125, 128, 129, 137, 138, 145, 183 Woodward, Bob 192, 193, 203, 204, 206, 209–212, 217–219, 221, 249, 369, 372, 388 Woodwardová, Joanne 150, 151, 160 Wright, Frank Lloyd 106 Wylerová, Cathy 290 Yates, Peter 167, 174–177, 212 Yeats, William Butler 61 Yost, Graham 373 Young, Robert 18, 25, 30 Zah, Peterson 316 Zachary, Ted 177 Zakázaný majetek 121, 122, 127, 128, 132, 143, 165, 176, 188 Zanuck, Darryl 147, 151, 238 Zanuck, Lili Fini 333 Zanuck, Richard 147, 148, 151, 160, 181, 182, 194, 300, 333 Zaříkávač koní 13, 350, 351, 352, 354, 360, 363, 364, 380 Zastávka v Kansasu 65 Zeffirelli, Franco 144 Zinnemann, Fred 64, 143, 150, 175 Zoglin, Richard 359 Zukor, Adolph 136, 137 Žít po svém 378, 379, 380, 382, 387
OBSAH
Úvod: Amerika je tou vyvolenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 část první
Role Kalifornie
1 Západ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2 Dvě Ameriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3 Krazy v Brentwoodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4 Na východ od ráje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 5 Za zrcadlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 část druhá
Bonfaccio
6 Akademie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 7 Promoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 8 Nový obzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 9 Celkový obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 10 Dětská hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 11 Na cestě ke Kondorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 část třetí
Život na hoře
12 Sláva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 13 Dvě a půl kariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 14 Idoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 15 Watergate . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 16 Pryč od herectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 17 Namalované záběry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242
část čtvrtá
Strážce kaňonu
18 Sundance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 19 Jedna Amerika? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 20 Za zemí hurikánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 21 Zhmotnění okamžiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342 22 Nad propastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356 23 Herec v toku času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 24 Jeremiah Johnson . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391 Poznámky a zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Filmografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422
MICHAEL FEENEY CALL AN
Robert Redford Z anglického originálu Robert Redford: The Biography, vydaného nakladatelstvím Alfred a. Knopf roku 2011, přeložila Kateřina Sigmundová Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl Vladimír Verner Vydalo v roce 2012 nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., jako svou 1116. publikaci Vydání první. AA 29,12. Stran 440 Odpovědní redaktoři Marie Válková (kap. 1–16) a Martin Žemla (kap. 17–24) Vytiskla tiskárna PBtisk, s. r. o. Doporučená cena 498 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o. Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail:
[email protected] www.ivysehrad.cz ISBN 978-80-7429-240-8