Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu, ale i zemědělství. Účast tehdejšího Československa na industrializaci Číny byla významná dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích a textilních strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů (chemie, metalurgie). V dalším období, od 70. let minulého století, byly dále realizovány dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shentou. Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové strojírenské dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. V posledních letech pokračuje tendence prohlubování (z českého pohledu) pasivní obchodní bilance a to i přes stálý růst českého exportu. Při hodnocení celkové atmosféry obchodních a hospodářských styků, je - přes někdy dosud uváděné zmínky o tradičních dobrých vztazích - současný přístup čínských státních představitelů k českým partnerům již zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. Vstřícnost vůči ČR v ČLR do určité míry existuje na podnikové manažerské úrovni. Potenciál této vstřícnosti je však podmíněn možností předložit konkurenceschopnou nabídku, přičemž významné je i celkové vzájemné pojetí aktuálních politicko-ekonomických vztahů; chybí také lepší informovanost o potenciálu českých výrobců. Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete na BusinessInfo.cz. 2) Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby čínské obchodní relace Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu je v rámcové poloze zapotřebí zvážit relevanci následujících aspektů SWOT: Silné stránky: • • • • • • • • • • •
ČLR: silná ekonomika produkující HDP ve výši 5.627 mld. USD (druhý nejvyšší HDP na světě v prostém kursovém přepočtu), komplexní záběr čínské ekonomiky; stabilní ekonomický růst převyšující 8 %; politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země; fiskální stabilita; pokračující stabilita kurzu místní měny; dynamický soukromý sektor, silné státem vlastněné podniky; zapojení do globálních ekonomických struktur, zejména WTO; částečná transformace plánované ekonomiky směrem k tržnímu systému; pokračující růst životní úrovně obyvatel; liberalizace vnitřního trhu (byť váhavá); zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím. 1
Slabé stránky: • • • • • •
přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. iniciativa Indigenous Innovations, bezpečnost IT sektoru, energetika, finančnictví, automobilový průmysl); netransparentní legislativa, nekonzistentní s mezinárodními normami; rozpor mezi centrálním řízením a disproporcemi v sociálním rozvoji regionů; méně standardní pravidla obezřetného chování bank, vyšší % klasifikovaných úvěrů; nekonvertibilní měna a související problémy; relativně slabá ochrana práv duševního vlastnictví, především ve vztahu k vymáhání této ochrany.
Příležitosti: • • • • • • • • • • • • • • •
snaha o přeměnu čínské ekonomiky z ekonomiky tažené exportem na ekonomiku taženou domácí poptávkou; rychlý růst životní úrovně Číňanů, doprovázený změnou jejich spotřebitelského chování (preference konzumu „západního“ střihu); rychlý růst mezd (především na jihu Číny) vedoucí k „prodražování“ klasického čínského exportního zboží; reforma sociálního a zdravotního pojištění cílená na podporu spotřeby čínských domácností na úkor kumulace úspor; zvýšení „hodnoty“ lidského života v pracovně-právních (hornictví, doprava, stavebnictví) a spotřebitelských (bezpečnost potravin, hraček, léků) vztazích; proces posilování energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie; probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí Číny; rekonstrukce nedostatečně rozvinuté infrastruktury; snaha o zlepšování životního prostředí; silný rozvoj automobilového průmyslu; transformace státních podniků, jejich modernizace; rychlý růst soukromého sektoru; vysoký příliv zahraničních investic do teritoria; zvýšené investice do výzkumu a vývoje; zájem bank o financování projektů v ČLR.
Hrozby: • • • • • • • •
zpomalení ekonomiky po vyčerpání pozitivního efektu stimulačního balíčku; strukturální nevyrovnanost čínské ekonomiky, daná selháváním vládního plánování („přeinvestování“ některých sektorů – větrná energie, cementárny, slévárny atd.); tendence k podpoře domácích ekonomických subjektů na úkor zahraničních investorů a exportérů; dlouhodobý rozpor zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními provinciemi; přetrvávající rozdíly mezi rozvoji měst a venkova; pomalé zvyšování domácí poptávky; velmi náročné konkurenční prostředí; možnost eskalace napětí v oblasti.
2
3) Perspektivní obory: •
•
•
•
•
•
• •
•
Energetika – S ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby. Obnovitelné zdroje - Čína si v této oblasti vytyčila zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ze 6 procent v roce 2006 na 15 v roce 2020. Jedná se bezpochyby o perspektivní odvětví, nicméně vzhledem k zaměření vládních investic do této oblasti (resp. na podporu výrobců zařízení sloužících k ochraně životního prostředí) a extrémní konkurenci ze strany jiných zahraničních výrobců je to také oblast, ve které se prosadí jen výrobky unikátní a s nejvyšší přidanou hodnotou. Důlní technika – Potřeba zajištění surovin pro výrobu patří mezi hlavní úkoly čínského vedení, zároveň je kladen stále větší důraz na efektivitu při dobývání surovin, tj. zavádění moderních technologií, a snížení bezpečnostních rizik. Dle prohlášení State Administration of Coal Mine Safety Supervision bude Čína v následujících letech investovat 6 miliard USD do modernizace bezpečnostního vybavení ve státem vlastněných dolech. České firmy v tomto ohledu již v Číně podnikají řadu aktivit, které jsou ve spolupráci se ZÚ Peking a ZK CT podporovány. Odpadové hospodářství – Řešení otázek spojených s odpadovým hospodářstvím (sběr, recyklace, likvidace, ukládání) patří ke stálým prioritám místních orgánů. Čína hledá vhodná řešení k dosažení udržitelného rozvoje i z důvodu vnějšího tlaku na zlepšení situace v ochraně životního prostředí, navíc je podporováno uplatnění vhodných technologií pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu. Dopravní strojírenství a infrastruktura – Další rozvoj čínské ekonomiky a plnění stanovených úkolů ze strany vedení země není možné bez mohutných investic do budování dopravní infrastruktury a zlepšování dopravní obslužnosti. Potenciálními oblastmi pro zapojení českých firem jsou zejména železniční a silniční doprava, městská dopravní síť, spolupráce na dodávkách dopravních prostředků a systémů. Služby – Kvalita služeb v Číně neroste ani zdaleka tak rychle, jako kvalita zboží. Kvalitně poskytnuté služby jsou tak stále vysoce poptávaným zbožím. Značný potenciál např. existuje ve službách architektů, projekčních kanceláří, poradenství. Perspektivní jsou však také audiovizuální služby (tvorba animovaných filmů) a finanční služby, které v podobě poskytování spotřebitelských úvěrů v ČLR úspěšně nabízí PPF Home Credit. Potravinářské technologie - Jedná se o tradiční obory vzájemné spolupráce, existuje potenciál pro jejich další rozvíjení. Potraviny - Specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny a potraviny vysokých jakostních standardů. Nedůvěra čínských konzumentů v bezpečnost domácích potravinových produktů (mj. jako důsledek tzv. melaminové aféry a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty. Chemický průmysl –Velký zájem má Čína především o vysokojakostní chemikálie určené ke speciálním účelům. Od roku 2000 pak stoupá čínský import organických chemikálií, v nezanedbatelném množství se například importují estery kyseliny akrylové, 6-hexanelactam (chemikálie, které se rovněž exportují z ČR). Čína také dováží velké množství hnojiv a to především dusíkatá hnojiva, fosfátová hnojiva a draselná hnojiva. Velký zájem je také o import vysoce účinných netoxických
3
• •
•
•
•
•
pesticidů, jelikož i Čína postupně opouští od výroby vysoce toxických organofosforových pesticidů, které nyní tvoří 36 procent čínské spotřeby. Dále je zájem také o chemikálie, které k výrobě pesticidů slouží např. anilin (jehož je Česká Republika exportérem). Z anorganických chemikálií je do Číny importována kyselina dusičná, jejímž je ČR rovněž výrobcem. Strojírenství – ČLR je největším trhem uvedených strojů ve světě, spotřeba stále narůstá vzhledem k rozvoji ekonomiky, pro ČR je to velmi důležitá položka exportu, zájem o dovoz nebo výrobní spolupráci je trvalý. Vodní zdroje - Budování úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod - to jsou s ohledem na překotný rozvoj Číny a rozměry problémů, které země řeší, klíčové sektory do budoucna. Dokládá to i zvyšující se objem investic, které proudí do běžících i nových projektů. Ovzduší - Čistota vzduchu nedosahuje ve více než 40% čínských měst vládou vytyčených standardů. Obchodní příležitost pak představuje i to, že od roku 2010 musejí být všechny uhelné elektrárny, ve kterých se spaluje uhlí s vysokým podílem síry, vybaveny odsiřovacími technologiemi. Zdravotnické výrobky – Podstata chystané zdravotní reformy spočívá ve zvýšení kvality zdravotní péče a lze se tak domnívat, že reforma bude mít také dopad na kvalitu vybavení nemocnic. Obrovský trh bude také představovat značný počet čínských seniorů, jejichž počet ze současných 149 milionů vzroste do roku 2050 (díky stárnutí čínské populace) na téměř 400 milionů. Konkurence v oblasti medium-tech zdravotnických výrobků je obrovská, hi-tech zdravotnické výrobky z EU však mají v Číně dobré jméno a zachovávají si konkurenceschopnost i při vyšší ceně. Vybavení (především provinčních) nemocnic bývá navíc často zastaralé – dle odhadů více než 15 procent přístrojů je starších 30 let. Spotřební zboží – Uplynulých pět let přineslo dramatický nárůst kupní síly průměrné čínské domácnosti. Ten se projevil mimo jiné hlubokou přeměnou v preferencích spotřebitelského chování většiny Číňanů – čínský trh s luxusním zbožím dosáhl hodnoty 9,4 miliard dolarů a zařadil se tak na druhé místo hned za USA (při současném tempu růstu však americký trh do pěti let překoná). Další zvýšení spotřební poptávky pak nepochybně přinese také chystaná reforma sociálního a zdravotního pojištění. Nové technologie - Čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech představuje šanci pro inovativní české podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří kupř. nanotechnologie s širokým záběrem možného využití, biotechnologie, nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy.
Závěr: Nový koncept prioritních zemí vznikl v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Česká rada pro obchod a investice dne 5.3.2009 přijala usnesení, kterým deklarovala zájem podnikatelské sféry o koncept prioritních zemí jakožto užitečný nástroj pro efektivní koncentrování zdrojů státu pro podporu vývozu. Nejedná se o výlučný koncept, ale o systém komunikace mezi státní správou a podnikatelskou sférou a společné plánování akcí. Pro každou prioritní zemi byly vytvořeny expertní týmy, vedené pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, jichž se vedle ústředních orgánů státní správy účastní též nominovaní zástupci podnikatelských organizací (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu 4
a dopravy, oborové svazy a asociace a vývozní aliance atd.). Vedoucím týmu pro Čínu je Ing. Kateřina Ďurove, mailto:
[email protected], tel: 224852898. Expertní tým mimo jiné projednává plány nejvýznamnějších proexportních akcí, publikovaný na BusinessInfo.cz. Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Čínou, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (publikovaná na BusinessInfo.cz). K dispozici máte též bezplatnou zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, mailto:
[email protected]. Jakýkoliv námět můžete signalizovat vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji mailto:
[email protected], tel.:00862162490917, v Chengdu mailto:
[email protected], tel.: 00862886202606, vedoucímu obchodněekonomického úseku velvyslanectví ČR v Pekingu mailto:
[email protected], tel.: 00861085329500, nebo vedoucímu expertního týmu.
5
