Ú S T E C K Ý
Dolní Podluží
K R A J
Jiřetín pod Jedlovou
Horní Podluží
Permoník Založen 1993
NOVINY PRO OBČANY A CHALUPÁŘE DOLNÍHO PODLUŽÍ, JIŘETÍNA POD JEDLOVOU A HORNÍHO PODLUŽÍ
Číslo 258 • ročník XXII
oznámení Ordinace MUDr. L. Martinkové bude v září 2014 uzavřena v těchto dnech – 12. 9. a 18. až 19. 9.
Očkování proti chřipce Zájemci o očkování proti chřipce, nechť se přihlásí do 18. 9. 14 pro potřebu včasného objednání vakcín. Lze předpokládat, že budou platit stejná kriteria jako v letech minulých – zdravotní pojišťovna hradí vakcíny a aplikaci osobám straším 65 let a osobám se závažným chronickým interním onemocněním /srdce, plíce, cukrovka, nádory apod/. Pro samoplátce činí cena za vakcínu a aplikaci cca 250 Kč /záleží na typu vakcíny/. L. Martinková
oú JIŘETÍN p/J SVOZ tříděného odp. 8. 9. – 22. 9. – 6. 10. 2014
Uzávěrka příštího čísla Permoníku je 23. září a vyjde ve středu 1. října. Tyto termíny najdete vždy na zadní straně v tiráži.
ZÁŘÍ 2014
Cena dotovaná 4 Kč
Tak jsme to zvládli JIŘETÍN p/J – Celý červenec i srpen letošního roku se vyznačuje velkým suchem. Za tyto dva měsíce v obci pršelo snad jenom 3x, když k tomu přičtete zimu bez sněhu. Pouze 1x jsme v tomto období protahovali sníh nevysoké vrstvy, tak je Vám zřejmé, že jsme na obci měli a stále ještě máme obavu, zda budeme schopni zajistit dostatek pitné vody pro nás občany i chalupáře hlavně v osadách, kde je vody nejméně. Jako první oznámil nedostatek vody v restauraci na hradě Tolštejně jeho provozovatel pan Krejčí. Uvedené jsme společně za pomoci vodojemu Jedlová a díky technickým opatřením realizovaným v minulých letech právě vzhledem k možnosti suchých období bez deště vyřešili. Problémy na Rozhledu začaly tím, že hotel Slovan, který je provozován déle jak rok pouze pro ubytované, a těch bylo za poslední léta poskrovnu, bez jakéhokoliv avíza obsadil své zařízení téměř 100 nocležníky. To polovyschlé zdroje vody nezvládly, a tak v neděli na přelomu července a srpna nám bylo nahlášeno, že v ubytovně (bývalé staré škole) neteče voda. Ihned bylo učiněno opatření zaměřené na úsporu vody, a to každodenním nočním zavíráním části vodovodu Rozhled. Dokonce bylo nutné 4x přivézt vodu cisternou, abychom zajistili alespoň přes den přiměřené množství pitné vody. Bohužel stálou manipulací a nočním zavíráním a ranním otvírá-
ním potrubních vedení došlo v neděli 17. 8. k poruše na vodovodním řadu takového rozsahu, že nám těžce a draze našetřená voda vytekla na silnici. Díky včasnému nahlášení poruchy chalupáři se podařilo ve vodojemu udržet minimální hladinu vody, takže nikdo dlouhodobě nestrádal. V pondělí jsme na radnici rozhodli, že poruchovou část rozvodu, na které vznikla netěsnost (za poslední 2 roky již potřetí) vyměníme. Díky vstřícné pomoci pana M. Gerháta z firmy GEZ (z Varnsdorfu) jsme za dva dny vykopali 170 m výkopu a třetí den jsme vodovodní 2“ PVC potrubí uložili do tělesa komunikace, ze kterého jsme museli vyříznout čtvrtinu šíře asfaltové přístupové cesty do zimního střediska Jedlová. Ulici jsme museli uzavřít a vyznačit trasu, jak se dostat do části Rozhledu za výkopem. Značky na vyznačení nám ochotně zapůjčila firma SaM Děčín, která
Probíhající práce na nové zahradě v Mateřské školce v Horním Podluží, foto K. Kopecký
v obci rekonstruuje náměstí. Vykopané zeminy bylo totiž takové množství, že se nevešla na zelený pás vedle této místní komunikace, a proto byla ukládána na zbývající pás asfaltové komunikace. Výkopové práce byly ke všemu ještě komplikovány kabely jak telefonního vedení tak silového vedení pro lyžařský vlek, které nejsou v žádných dostupných plánech ani ČEZ zakreslené. Po třech dnech se dílo podařilo za pomoci pracovníků firmy MAJJ z Veselého dokončit.
K poruše došlo v prostoru „U lva“ ke kterému jsme v červnu přivedli nový obousměrný propojovací vodovod Rozhled-Jiřetín v délce téměř 400 m. O něm jsme již v Permoníku informovali. Nebýt této dokončené investice, tak bylo po celou dobu opravy bez pitné vody dalších více jak deset objektů. Díky včasnému dokončení tohoto díla se nám vše podařilo zvládnout bez větších omezení. Za to patří poděkování již zmíněným firmám, ale taky našim pracovníkům v čele s panem Milanem Peškem, kterých v závěrečný den pokládání nové trasy na akci pracovalo celkem devět. Jsem rád, že se uvedené zdařilo, za což všem patří velké díky. Text a foto Josef Zoser, starosta
2
PERMONÍK
Září 2014
Dokončení vodovodního propoje – vodovod Jiřetín–Rozhled JIŘETÍN p/J – Na podzim loňského roku jsme Vás informovali o započatých pracích na novém propojení vodovodu Jiřetínu pod Jedlovou s osadou Rozhled. V loňském roce se nám podařilo položit cca 300 metrů nového dvoucoulového řádu a letos v červnu jsme propojení dokončili. Položili jsme zbývajících cca 80 m, bylo osazeno několik sekčních šoupat, vzdušník a kalník. Tyto jsou pro případné potřeby označeny zabetonovanými modrými sloupky. V souvislosti s dokončením díla byl u zářezové jímky pod Křížovou horou osazen nový šestikubíkový vodojem, který bude sloužit k akumulaci rezervy pitné vody a z něj bude možno posilovat jak vodovod Jiřetínu, tak osadu Rozhled (spodní část). Dále byla nově vystrojena stávající zděná zářezová jímka a vybudována měřící šachta pro kontrolu množství odebrané pitné vody. V souběhu s těmito pracemi jsme odkryli stávající starou zářezovou studnu, ze které do jímky přestala natékat voda. Byly odebrány nedostačující skruže a zářezová pera byla zbavena prorostlých kořenů tam, kde to šlo. Voda se opět objevila a měla by slušně posílit náš zdroj.
Věřím, že touto informací vyvracíme spekulace některých občanů, že obec na své náklady buduje přívod vody pro zasněžování některé ze sjezdovek. Letošní II. etapu propojení pitné vody nám prováděla firma MAJJ- Kupec s.r.o. z Veselého u Děčína za spolupráce s obcí. Nejvíce se za obec podíleli zaměstnanci Karel Mosig a Andrej Sivák, kterým patří také po zásluze poděkování za dobře odvedenou práci. Milan Pešek
Na křížové cestě se nejen malovalo JIŘETÍN p/J – Vymalováním kaple a Božího hrobu na křížové cestě u nás v Jiřetíně pod Jedlovou práce na tomto turisticky velmi atraktivním místě zdaleka neskončilo. V současné době se na vrcholu Křížové hory mezi kaplí a hrobem vydláždil chodník z čedičových kamenů v délce 102 m a šířce 170 cm. Dláždění i malování hradila obec plně ze svého rozpočtu. To ale nebude v letošním roce poslední zlepšení vzhledu tohoto poutního místa, které je v majetku naší
obce. V měsíci září bychom měli zahájit práce na renovaci 11 kapliček. Tyto práce bude za přispění ministerstva kultury (na 8 kapliček, zbytek opět budeme plně hradit ze svého) z Fondu na regeneraci městských památkových zón provádět nám známý restaurátor MgA Ondřej Sklenář, který mimo jiné u nás restauroval a nově instaloval sochu sv. Jana Nepomuckého v prostoru mezi farou a pěší zónou našeho náměstí. Josef Zoser, starosta
INZERCE
Nový chodník v Dolním Podluží Chodcům v Dolním Podluží „u Zeleniny“ umožní brzy bezpečnější pohyb nová část chodníku. Projekt s názvem Chodník a nástupní plochy pro autobusové zastávky je uskutečňován firmou SaM Děčín (dešťová kanalizace) a firmou Bardzák z Benešova nad Ploučnicí (Chodník a nástupní plochy). M. Hobzová, foto M. Pásek
Farmářské a bleší trhy Každou třetí sobotu v obci Janská u České Kamenice
od 8 hodin www.blesitrhyjanska.cz
Září 2014
PERMONÍK
3
Litoměřický biskup v Jiřetíně pod Jedlovou
JIŘETÍN p/J – Nedělní bohoslužba 24. srpna 2014 se v jiřetínském kostele Nejsvětější Trojice nesla ve slavnostním rázu. Mons. Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřické diecéze
udělil svátost biřmování pěti věřícím. Po společném obědě s biřmovanci a ostatními věřícími z naší farnosti, přijal pan biskup pozvání k prohlídce areálu na Křížové hoře. Poutní místo vlastní obec Jiřetín pod Jedlovou. Nyní zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce interiéru kaple a byla položena dlažba před jejím vstupem. Do konce roku je plánovaná oprava jednotlivých zastavení křížové cesty tohoto poutního místa. Uznání z úst pana biskupa potěšilo. Pavel Zoser, místostarosta, foto Karel Kříž
mateřská škola podlužánek dolní podluží
Rozloučení s předškoláky a cesta za Hejkalem Na slavnostní rozloučení s předškoláky jsme pozvali rodiče, paní ředitelku a vychovatelku ze základní školy a samozřejmě našich šest předškoláků. Tento rok nás opouští Natálka Ptáčková, Eliška Macháčková, Anežka Frančová, Davídek Hoang, Adámek Pecinovský a Románek Navrátil. Děti
přijely na koni, představily se a řekly o sobě základní informace, poté je víla Moudrosti vyzkoušela ze základních znalostí a pasovala je na školáky. Paní Hobzová předala šerpy, paní ředitelka pamětní knihy a list. Následoval přípitek a dort, po kterém se děti vydaly na cestu za Hejkalem do lesa, při které plnily úkoly. Na školní zahradě je čekaly nádherné dárky – balíček s pomůckami do školy, hračka,
sladkosti, polštářky a tašky, které ušila naše šikovná školnice. S rodiči si zatím povídala paní ředitelka ze základní školy, která je informovala o všem, co je v první třídě čeká. Po návratu z lesa si děti opekly buřty na ohýnku a po setmění odvážně plnily stezku odvahy. Přenocování ve školce se dětem moc líbilo, ráno si pochutnaly na slavnostním dortu a vydaly se domů.
http://podluzanek.ic.cz Naši předškoláci nám budou moc chybět, a protože jim v září začne nová etapa jejich života, přejeme jim hodně radosti a nových kamarádů. Věříme, že na léta strávená v mateřské škole budou vzpomínat. Děkujeme paní Daně Matějíkové za svezení dětí na koni a slečně Kristýně Krupkové za ztvárnění víly Moudrosti. Text a foto kolektiv MŠ
PERMONÍK
4
Září 2014
napsali nám
Kam kráčíš Horní Podluží? Vážení spoluobčané, dlouho jsem váhala, zda tento článek napsat. Ale poté, co jsem slyšela již několik variant, jak to „skutečně“ bylo, jsem se rozhodla uvést věci na pravou míru. Pokud jde o koupaliště u hotelu Slavie, rozhodně obec neplatila desítky tisíc korun ročně, ale pouze 100 korun měsíčně. Po dlouhodobých peripetiích s ukončením nájmu, které se vlekly několik dlouhých měsíců, jsme se po konzultaci s advokátními kancelářemi rozhodli odstoupit od smlouvy. Toto odstoupení bylo doručeno, ale kromě pana starosty o něm téměř měsíc nebylo zastupitelstvo obce informováno. Osobně jsem ještě v zájmu dobrých vztahů s obcí byla za panem starostou na předem domluvené schůzce, kde jsem učinila vůči obci vstřícný krok, bylo mi ale řečeno, že nikdo ze zastupitelů již v nájmu koupaliště nechce pokračovat. Vzhledem k tomu, že jak odstoupení od smlouvy, tak schůzka byly zataje-
ny, obeslala jsem zastupitele, kteří i kdyby chtěli, nemohli nic udělat, protože již pan starosta dokončil „nový zdroj“ zasněžování a to nejen bez vědomí zastupitelů, ale i bez stavebního povolení. Je tu ještě jedna věc v souvislosti ani ne tak s koupalištěm, jako spíše s jednáním pana starosty. Pan starosta mi při budování nového zasněžování volal, že potřebují nějaké komponenty z koupaliště. Pár minut na to, jsem mu poslala sms, že ano. Pan Vondra, ale chtěl být u toho a tak mu volal, že přijede za dva dny. Pro jistotu jsem mu poslala novou sms, že souhlas odvolávám s uvedením důvodů, což odmítl respektovat a napsal mi, že již má souhlas. Následovalo ještě několik sms z mé strany, že na koupaliště nesmí vstoupit. Odmítl to respektovat a přes výslovný zákaz vnikli do areálu, vypustili vodu a vymontovali komponenty. Odjezdu traktoru jsem se snažila zabránit
tím, že jsem se postavila cca 100 metrů před traktor, tak aby mne viděl, že mne viděl jsem si jistá, neboť na mne křičel ať uhnu, což ukazoval i gesty. Neuhnula jsem a on na mne začal najíždět. Když už se mne traktor dotýkal, raději jsem odešla na stranu a zaměstnanec obecního úřadu na mne začal křičet cituji: „Ty krávo uhni, jednám na příkaz starosty a ty jsi mu to sama povolila“. Odjel a já zavolala policii a podala trestní oznámení. Po prošetření jsem se dozvěděla, že jsem sebevrah a skočila jsem přímo pod traktor a on mne neviděl. Co se týká zastavení prací na kanalizaci před hotelem Slavie, ano, nechali jsme práce zastavit, neboť byl podepsán panem Vondrou souhlas s kanalizací za splnění určitých podmínek. Přičemž jednou z nich bylo neprovádění prací v období červen až srpen. Proběhla osobní schůzka s panem Čermákem, kde jsem předložila tento dokument, pan Čermák neměl po technické stránce žádné připomínky, říkal, že je možné stavbu přerušit a pokračovat jinde. Tele-
fonicky jsem informovala pana starostu, který se o dané věci nehodlal bavit a trval na nepřerušení prací, že prý ho nějaký papír vůbec nezajímá. Proto jsme podali stížnost na patřičné úřady, které ve zkratce práce okolo Slavie okamžitě zastavily. Cituji slova pana starosty: „ Kdybych věděl, že mají v ruce tento papír, samozřejmě bych práce směřoval jinak“. Za odměnu, když jsme ořezávali stromy u silnice, které se mírně nakláněly na cestu a zasahovaly do elektrického vedení, byla na nás na udání zavolána kontrola CHKÚ, zastaveny práce a nařízeno místní šetření, kde nám za dobrý úmysl byla uložena pokuta. Dosti záhadné je, že zhruba patnáct minut před příjezdem úředníků na místní šetření, již stáli seřazení někteří zaměstnanci obce u protějšího domu a čekali s úsměvem, co bude. Je toho daleko více, co by stálo za uveřejnění, ale bohužel by na to jeden článek v Permoníku nestačil. Mgr. Petra Lanková
Odpověď na článek ,,Kam kráčíš Horní Podluží“ Probudí se opět koupaliště Nechci rozvíjet dlouhou debatu na Nicméně dle naší právní zástupkyně Práce probíhaly i o víkendu za pouvedený článek, ale několik fak- bylo odstoupení od smlouvy ze strany moci zaměstnanců obce a i některých v Horním Podluží ? výše tů chci čtenářům vysvětlil a upřesnit. majitele koupaliště stejně neplatné. dobrovolníků. Zastupitelé vše jen z Velice smutný pohled je na opuštěné a kdysi nejkrásnější koupaliště v okolí. Zvláště v tak horkém létě jaké letos bylo. Všichni, kteří v Horním Podluží vyrostli, se tady naučili plavat, scházeli se tu s kamarády, prožívali první lásky. Jezdili sem i obyvatelé z okolních obcí, z Varnsdorfu, Krásné Lípy a dalších. Ve Slavii se koupající mohli občerstvit, dát si pivo, limonádu, zmrzlinu i dobrý oběd. Navíc není nic lepšího, než o parném letním dni skočit do vody a pořádně si zaplavat a ne se cákat v plastovém bazénu na zahradě a nebo jezdit někam do Německa. (Po letošní zkušenosti jedné rodiny s malými dětmi, kdy bylo koupání tzv. na stojáka – určitě ne). Proto je těžké pochopit jednání členů zastupitelstva, kdy před 2 lety o jeden hlas neschválili přijetí dotace 600 000 Kč na úpravu koupaliště a p. starosta ji musel vrátit. Argument, že se nebudou peníze dávat do soukromého majetku je směšný. Je mnoho příkladů, že veřejný sektor spolupracuje se soukromým, a jde to! Chce to jen vůli a ochotu se domluvit. Mnoho zdejších občanů nadává, ale to je málo, je třeba vyjádřit to ve volbách a zvolit takové zastupitele, kteří budou naslouchat přání občanů. Nyní by Horní Podluží asi těžko získalo titul Vesnice roku 2007 Ústeckého kraje. Nakonec koupaliště moh-
1. koupaliště: Od obecního úřadu nikdy nevzešla informace, že platíme za pronájem koupaliště desítky tisíc Kč ročně. Pouze jsme uváděli, že obec investovala do záchrany koupaliště statisíce. Obec skutečně obdržela na přelomu roku 2013/14 jednostranné odstoupení od smlouvy od majitele areálu. Domníval jsem se, že se jedná o běžnou výpověď, a tak jsem ihned nereagoval, protože u ní běží výpovědní lhůta a je tak dost času vše probrat se zastupiteli. Nepochopil jsem, že nejde ze strany majitele koupaliště o výpověď z nájmu, ale o okamžité odstoupení od smlouvy, čímž jsem možná propásl možnost se odvolat. lo fungovat i bez dotace jako dříve, hasiči by ho vyčistili (pořádali se zde i závody), přívod čisté vody z Nového Světa obce před lety udělala, WC fungovalo. Mohli se zde pořádat různé akce, aby byl v obci nějaký život. Např. v Dolním Podluží se pořádají různé soutěže, akce, prostě je tam živo. Schází se tam řadoví obyvatelé i zastupitelé a nesedí doma. Proto prosíme zástupce obce, udělejte něco dobrého pro občany. A. Kudličková, dlouholetá chalupářka z Horního Podluží
Ale neboť nevůle majitele koupaliště dál spolupracovat s obcí v tomto areálu byla zřejmá, nemělo smysl se dál pokoušet vyjednávat a situaci vyhrocovat. V únoru tohoto roku proběhlo jednání mezi mnou a paní Lankovou, která měla na toto jednání plnou moc od svého partnera pana Vondry. Na tomto jednání jsem paní Lankovou několikrát žádal o ukončení nájmu koupaliště až v jarních měsících, abychom nepřišli o zdroj vody na zasněžování lyžařského areálu. Sdělila mi, že pokud vstoupíme do areálu koupaliště, tak to pan Vondra bude řešit ochrankou, kterou si je ochoten zaplatit. Neměl jsem tedy skutečně jinou možnost, než urychleně zajistit nový zdroj vody na zasněžování. Nebylo to z důvodu, že bych se nudil, nebo že by obec nevěděla co s penězi. Obci hrozila vážná finanční ztráta, pokud by lyžařský areál do blížících se mrazů nezprovoznila. Pokud by se včas a dostatečně areál nezasněžil, finanční újmu by utrpěla též lyžařská škola a provozovatel restaurace. Toho si musel pan Vondra být plně vědom. Po nekompromisním stanovisku paní Lankové, zastupující majitele areálu p. Vondru, jsem musel zahájit v zájmu obce práce na novém zdroji vody ze dne na den, bez bližšího projednání se zastupiteli.
dáli pozorovali, na důvod stavby se mne nikdo z nich neptal. Škoda, že informace k probíhající stavbě mnozí nehledali u mne, ale u p. Lankové. Zmrzlý a zabahněný jsem si ani nepomyslel, že by s novým krizovým řešením někdo nesouhlasil. Proto mne velmi překvapilo písemné stanovisko zastupitelky Blanky Petružálkové, které zaslala až po vybudování nového přívodu vody na zasněžování, kde sděluje, že je proti novému zdroji vody. Důvod však nesdělila, samozřejmě ani řešení, jaké by si představovala či navrhovala. A přitom vždy uvádí, že ji práce v lyžařské škole živí. Tomu jsem opravdu nerozuměl, když bez sněhu se lyžovat nedá. Čtenáři ať si sami odpoví na otázku, v čem byla ze strany paní Lankové vstřícnost a zájem na dobrých vztazích s obcí. Já ji dosud hledám. Bude to zřejmě podobná vstřícnost jako při jednáních, kdy trvala p. Lanková na odstranění autobusové zastávky v blízkosti jejich stavby / domu/, která léta sloužila našim občanům při cestování nejen do školy a zaměstnání. 2. Incident, který měla p. Lanková se zaměstnanci obce, řešila přestupková komise. O výsledku jsem doposud nebyl informován. dokončení na další straně
Září 2014
3. Co se týče zastavení prací na kanalizaci před Slávií, tak tady má paní Lanková v podstatě pravdu. Stavební povolení na kanalizaci bylo projednáváno již v letech 2006–2008, proto na dokument, který upravoval podmínky stavby dle požadavků p. Vondry, jsem si já a ani nikdo jiný, (kromě p. Vondry, který na něj však včas neupozornil), skutečně nevzpomněl. Není možné si vše podrobně pamatovat spoustu let. Měl jsem zafixované, že práce před Slávií se nesměji provádět v době letních prázdnin. Dle dokumentu však výluka byla požadována v měsících červen až srpen. Po zjištění této skutečnosti, díky upozornění p. Lankové, jsem smluvní ujednání samozřejmě akceptoval a omluvil se. Nechápu stále, že paní Lanková nechala provádět práce před Slávií do posledního povoleného dne, tj. do 31. 5. 14, kdy stavební práce byly v plném proudu, a bez předchozího upozornění se ihned po 31. 5. 14 dožadovala okamžitého zastavení prací na kanalizaci před budovou Slávie předložením dokumentu, na který si za ta léta nikdo nevzpomněl. Určitě to mohla řešit dříve a ne v „hodině 12. či po ní“. 4. Nepovolené ořezávání stromů před jejich domem nikdo neudal, lze ověřit na CHKO (Chráněná krajinná oblast Lužické hory v Jablonném pod Ještědí). Shodou okolností při prováděných pracích projížděli kolem pracovníci CHKO. Já osobně jsem doporučoval pokácení celých stromů, protože zasahovaly do osvětlení a elektrického vedení a pouhé ořezání stromů není dle mého dostatečným a konečným řešením. Na závěr ještě pár slov ke koupališti. Skutečně jsem mu věnoval spoustu času a energie a moc mne mrzí, jak to dnes na koupališti vypadá. Bohužel jsem se zastupiteli nenašel v této otázce společnou řeč již před 2 lety. Je demokracie a musíme většinové názory respektovat, byť s nimi nemusíme souhlasit. Je jen otázkou, zda většinové stanovisko zastupitelů kopíruje či respektuje většinový názor obyvatel, které zastupují. Paní Lanková plánuje dle jejích předchozích sdělení v oblasti koupaliště malé ZOO. O provoz koupaliště neměla a asi stále nemá větší zájem, neb dle jejích pozorování v době otevření koupaliště prý byly ve Slavii menší tržby. Já se však, stejně jako mnozí naší občané a chalupáři, nechci smířit s tím, že by v obci na vždy mělo „společné koupání“ chybět, proto hledám náhradní řešení, a byl bych velmi rád, kdyby se jeho realizace povedla v zastupitelstvu prosadit, byť samozřejmě bez práce a dotace, jako i u mnoha jiných staveb v naší obci, to nepůjde. Kopecký Karel
PERMONÍK
5
SPORT V HORNÍM PODLUŽÍ
Čechie Horní Podluží Malá zpráva o slavném vítězství gardy Čechie Horní Podluží,která nastoupila k přátelskému utkání proti gardistům Slovanu Liberec. Domácí tým, který měl možnost již v minulém roce poznat kvalitu bývalých ligových hráčů a podlehl Slovanu 7:4, se letos sešel v sestavě v bráně David Břeň v obraně Jirka Peleška, Zdeněk Štastný, Michal Hovanycz, Antonín Kříž, Radek Hanykýř v záloze se točili Daniel Herman, Martin Bulejko, Martin Petružálek, Michal Drátovník, Standa Šmídílek a v útoku Bohouš Bláha, Jarda Dědeček a Zdeněk Hovorka. Trenér Slovanu Liberec, bývalý reprezentační brankář a stříbrný z Eura 1996 Láďa Mayer, přivezl výběr hráčů Míra Pašta, Standa Trojan, kteří byly spoluhráči Maxe, Dana a Bači ve Slovanu Varnsdorf dále Myslivec, Hajlek, Studený, Miškovský, Foubr, Keltner, Hauer, Jakubšík, Kosatík, Babičík a největší hvězdy Josef Obajdin a Luděk Zelenka, kterého známe jako komentátora pro TV přenosy. V prvních minutách to vypadalo opět, že Liberec bude útočit a dávat góly, ale my jsme dokázali jít do vedení po brance Standy Šmídílka, který šikovně umístil míč do sítě po malé domů od hostujícího stopera a pak se začali dít věci. Náš nejmladší Michal Drátovník zvýšil na 2:0 po nezištné nahrávce Zdenka Hovorky. První gól hostů dával Luďa Zelenka z pokutového kopu a byl na 3:1, pro domácí zvýšil Michal Drátovník na
3:2 snížili hosté opět z pokutového kopu a na 4:2 zvyšujeme Zdeňkem Štastným opět pokutovým kopem na 5:2 zvyšuje Dan Herman. Liberec ještě dokázal zabrat a nakonec snížil v posledních minutách na celkový výsledek 5:4 pro domácí Čechii. Po utkání opět přišlo na řadu posezení s hráči s dobrou baštou a pivkem, za které děkujeme manželům Hejdukovým a Josefu Hroníkovi. Tento rok se také poprvé bojovalo o pohár Čechie Horní Podluží v malé kopané. Turnaje se zúčastnilo 11 týmů. Celkovým vítězem se stalo mužstvo se záhadným názvem Možná, nebo nevím, které bylo kombinací domácích hráčů a kluků z Hrádku nad Nisou, druhé místo obsadili hráči domácí Čechie a bronz kluci z FC Biercelona. Individuální ceny
si převzali také nelepší brankář Jakub Pažerbřuh, nejlepší střelec Jakub Zadina a nejlepším hráčem byl vyhlášen Miroslav Sentivan z vítězného mužstva. Za pořízení putovního poháru Čechie děkujeme starostovy obce Horní Podluží Karlovi Kopeckému, další dík patří Josefu Hroníkovi, manželům Hejdukovým, Martinu Šedivému, Václavovi Frišovi, Lubošovi Sobotovi a dalším členům Čechie, kteří se postarali o to, aby tradice pořádání sportovních akcí pokračovala, neboť je důležitou součástí života obce . Fotbalový klub Čechie Horní Podluží chce poděkovat všem hráčům i fanouškům, kteří pravidelně navštěvují fotbalové zápasy nejen u nás, ale i v blízkých obcích, jako je Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží, Rybniště, Chřibská, Krásná Lípa nebo Varnsdorf, protože tradice je tradice a naše srdce tlouklo, tluče a bude tlouct pro Čechii. Max
Desáté rodeo v Horním Podluží Na konci léta patří již 10 let sjezdovka v Horním Podluží milovníkům koní. Nebylo tomu jinak ani letos. 23. 8. 2014 jsme se opět sešli, a musím říct, že v hojném počtu na sjezdovce, abychom se pokochali pohledem na nádherné koně a obdivovali zručnost jejich jezdců. Na startu jsme měli 32 koní a jezdců a někteří jezdci jeli dva na stejném koni. Mezi jednotlivými disciplínami jsme mohli vidět drezurní vystoupení fríského hřebce Walentina von Rodovitz v sedle s majitelkou Jaruškou Sorádovou. Samozřejmě jsme nezapomněli na nejmenší. Ty si mohli vyzkoušet na dřevěných konících překážkovou dráhu. Za svůj výkon byly sladce odměněni
Disciplín bylo celkem 5 – barely, tyče, klíčová dírka, klobouky, překážková jízda. Každá soutěž byla samostatně obodována a oceněna. Na konci se sečetli všechny body ze všech soutěží a vyhlásilo se 6 nejlepších jezdců a koní rodea, kteří dostali hodnotné ceny. Než došlo k dekorování nejlepších, tak si jezdci krátili dlouhou chvíli tzv. balíkovou, což je obdoba židličkové, kterou jistě všichni znají. Vítěz dostal krásnou cenu. Díky pěknému počasí přišlo i hodně diváků, kteří doufám, byli s celou akcí spokojeni. A večer nám skvěle hrála kapela Country Rebels. Na závěr patří velký dík všem sponzorům,bez kterých se tato akce neobejde a hlavně pořadatelům. Díky! Blanka Petružálková, foto BcA Inez Chehaibi
6
PERMONÍK
Září 2014
schrödingerův institut jiřetín pod jedlovou
Schrödingerův institut v Jiřetíně pod Jedlovou je po prázdninách zpět! V září se opět otevírá centrum Schrödingerova institutu v prostorách bývalé cukrárny v Děčínské ulici. Oproti loňskému roku rozšiřujeme nabídku kroužků, měníme otevírací dobu (Po–Pá od 14:00 do 18:00) a ve stejném objektu zřizujeme i kancelář, kde nás v uvedeném čase vždy najdete. Co se týče kroužků, můžete se těšit na bubínkování, angličtinu, cykloturistický kroužek, objevování přírody, vaření a další, např. deskové hry. Naší nabídku v současnosti doplňujeme, a proto podrobnější informace zjistíte ze speciálního letáku, který bude v září k dispozici na vývěskách ve spádové oblasti Jiřetína, Horního i Dolního Podluží, Rybniště a Chřibské. K nalezení bude i na webových stránkách (www.sinistitut.cz), Face-
booku a rádi Vás informujeme osobně i v našem jiřetínském centru. Kroužků bude dozajista více, jen ještě v době uzávěrky probíhají jednání o jejich vedení, vhodných prostorách apod. O akcích, které na září připravujeme, se dozvíte stejnou cestou prostřednictvím speciálních letáčků. Naším hlavním úkolem je nabídnout smysluplné využití času dětí a mládeže, snažíme se jít cestou minimálních nákladů a jsme otevřeni Vašim nápadům, návrhům a třeba i spolupráci. Přejeme Vám a Vašim dětem úspěšné vykročení do nového školního roku a zveme Vás srdečně mezi nás. Pracovníci centra Schrödingerova institutu v Jiřetíně pod Jedlovou
Španělsko s´Anabell – na pirátské lodi
vydává se na průzkum okolí a hledání moře. Večer proběhlo pár seznamovacích aktivit, seznámení s pirátským řádem a vzhledem k náročnosti dne se vydáváme brzy do svých kajut a těšíme se na další den. V dalších dnech si naši piráti poměřovali s nepřáteli své síly, zdolávali nejrůznější překážky, bojovali o záchranu potravin, které nám v noci nepozorovaně ukradli. Kradli vlajku jiným posádkám, polévali, pomalovávali důstojníky, kteří se nemohli vůbec bránit. Vydávali se na průzkumy nepřátelských korábů a získávali tak potřebné informace pro další soupeření. Nakonec společnými silami vše zvládli, ubránili se před nepřáteli a získali mapu k pokladu, který společně vyhledali a rovným dílem rozdělili. Ve volných chvílích se se svojí posádkou a důstojníky vydávali na
Poslední dny školního roku jsme se rozhodli s dětmi strávit u moře v krásném městečku Blanes. V pátek jsme se kolem šesté hodiny ranní s dětmi sešli před vlakovým nádražím, kde jsme vyčkali připlutí lodi. Loď připlula přesně, už jen nalodit zavazadla, rozloučit se s rodiči a hurá na palubu. Cesta byla dlouhá. Páni řidiči nám ji zpříjemnili pouštěním filmů, někteří z nás ji prospali, jiní hráli karty nebo četli časopisy. V brzkých ranních hodinách jsme konečně dopluli na španělské hranice. Hurá, už jen hodina do kempu. Poslední zastávka, hygiena, uklizení věcí a netrpělivé vyčkávání na zakotvení lodi. V devět hodin ráno loď doráží do přístavu. Posádka rozebírá zavazadla, ubytovává se v kajutách, vybaluje a
Příměstský tábor Jiřetín pod Jedlovou Tyto prázdniny se vůbec poprvé konal příměstský tábor, který organizovalo Středisko Schrödingerova institutu v Jiřetíně pod Jedlovou. Děti se po dobu jednoho týdne pravidelně scházely v prostorách bývalé cukrárny, odkud se pořádaly turisticko-naučné výlety do širokého okolí. V rámci příměstského táboru děti navštívily například Štolu sv. Jana Evangelisty nebo IQ park v Liberci a měly možnost se svézt lanovkou na Ještěd. Pro zpestření výletů si děti zasoutěžily v netradičních hrách, které prověřovaly jejich všeobecný přehled, fyzickou zdatnost a obratnost. Pravidelně jsme také navštěvovali letní sportovní areál v Jiřetíně, kde nám počasí dovolilo vyzkoušet kvalitu a teplotu vody v místním bazénu. Touto cestou bych chtěl poděkovat vychovatelkám ZŠ Karlova Varnsdorf za výpomoc při organizaci. Poděkování patří také LT Netopýr za možnost každodenního stravování. Jsme přesvědčeni, že tábor se dětem líbil a těšíme se na další ročník. Pavel Zoser nejrůznější výlety. Zavítali do Marinelandu, kde obdivovali vystoupení papoušků a nevěřícně kroutili hlavou, jak je možné je tohle všechno naučit. O to víc nám zůstávala pusa dokořán při vystoupení lachtanů a delfínů. Vidět lachtana dávajícího první pomoc nebo skákat delfína několik metrů nad hladinu byl opravdu
silný zážitek. Když jsme se oklepali z vystoupení, vydali jsme se prozkoumávat vodní svět. Děti si užívaly nepřeberné množství klouzaček, tobo-
gánů a jiných vodních atrakcí. Samy pomalu ani nevěděly, kde začít. Společně jsme také zavítali do vzdálenějšího městečka Tosa de Mar. Zažili jsme krásný výlet lodí s průhledným dnem, kde jsme mohli pozorovat mořské dno a vyčkávat, zda se nám nepoštěstí vidět alespoň kraba, mořského ježka či nějakou mořskou potvoru. Městečko bylo krásné, zašli jsme se podívat na vyhlídku, prošli si hradby a nakonec jsme zavítali do centra a zakoupili pár suvenýrů pro své blízké. Počasí po celý tábor bylo přijatelné, a i když nám občas poprchávalo, tak jsme si to zkazit nenechali a každý den jsme si naplno užili. Domů jsme odjeli naplněni a obohaceni novými zážitky a kamarády. Velké poděkování za krásný tábor patří dětem, které krásně spolupracovaly a pomáhaly nám ho udělat co nejlepší a zejména velký dík patří vedoucím, kteří se o děti starali - Klárka Valková, Lukáš Svárovský, Anička Doušová, Vojta Lehroch, Radek Kříž, Ája Billá, Šárka Křupalová, Ondřej Louka, Daniel Pajma, Jana Krejčiříková, Kateřina Stoklásková, Zdeňka Dušková a také zdravotnice Iva Špalková. Lucie Dospělová, hlavní vedoucí
PERMONÍK
Září 2014
schrödingerův institut jiřetín pod jedlovou
Tábor Jizera – na jiné planetě Letní tábor Jizera se nesl v duchu celotáborové hry na jiné planetě. V pondělí nastoupily děti společně s piloty do raketoplánu Jizera – 14 a odletěly na jinou planetu. Zde je čekalo deset dní společného života. Během těchto dní děti prozkoumávaly prostředí této nové planety. Vytvářely si mapu a zjišťovaly, co všechno se dá v okolí najít pro pře-
žití. Zachraňovaly své piloty, kteří se ztratili na průzkumu, zdolávaly těžké překážky a dopravovaly nalezená ptačí vejce do základny tak, aniž by na něj přenesly lidský pach. Luštily i tajnou zprávu od nepřátel, kteří na této planetě žijí. Společně se pak vydaly zjistit, co jsou zač a opatrně o nich získaly informace. Jedním z hlavních a nejtěžších úkolů se ukázalo být překonání vesmírné pouště. Všechny děti i piloti se před ní v pořádku dostali a mohli se tak vydat
hledat poklad, který si za zvládnutí všech úkolů zasloužili. Samozřejmě, že jsme na táboře nevynechali oblíbené diskotéky, karneval, celodenní výlet do Jilemnice spojený s naučnou stezkou, který s přehledem zvládli i ti nejmenší. Vzhledem k počasí bylo koupání v řece na denním pořádku. Děti stavěly přehrady, jezdily v člunu, řádily na lehátkách nebo se nechávaly jen tak unášet proudem. Ve volných chvílích hrály vybíjenou, fotbal a pletly náramky. Na výběr bylo spousta aktivit. Pobyt na jiné planetě nám zpříjemňovalo nejen pěkné počasí, ale také výborný personál, který nám ve všem vyšel vstříc. Nesmíme zapomenout na toho nejdůležitějšího, a to pana kuchaře, jenž se staral o naše bříška, která od stolu odcházela řádně naplněna. Ranní švédské stoly v podobě ovoce, zeleniny, obložených talířů a hlavně palačinek, které nesměly žádné ráno chybět, se prostě nedaly odmítnout. Strávili jsme tu společně krásných deset dní. Užili si srandy, poznali nové kamarády a naučili se novým věcem. Velká pochvala patří těm nejmenším, kteří byli na táboře poprvé a pobyt zde zvládli na jedničku. Pochvala patří i velkým dětem, které po-
7
společenská rubrika
Dne 22. 8. 2014 uplynulo 7 let co nás opustila paní Olga PROKOPOVÁ, 9. 9. 2014 by se dožila 80 let. Vzpomínáme. rodina Prokopova
máhaly s programem a krásně se staraly o ty nejmenší. Poděkování patří v neposlední řadě i vedoucím – Kristině Korbové, Šárce Křupalové, Ondřeji Loukovi a Pavlovi Zoserovi, kteří dětem připravovali program a snažili se jim pobyt co nejvíce zpříjemnit. Lucie Dospělová, hlavní vedoucí
Hurá aneb report o jedné sobotě Když Podluží první prázdninovou sobotu vstávalo, nic nenasvědčovalo tomu, že půjde o výjimečný den. Jen mně a pár dalším lidem se v hlavách skládala myšlenka za myšlenkou, jak to asi odpoledne dopadne. Koupaliště ožilo těsně před polednem, kdy dorazilo vrchní velení Monika a Marcela. Musely si ale s vykládáním věcí z auta dost pospíšit, protože zamračená obloha a pár smělých kapek hrozil pokazit celý plán. Obavu z mokré varianty naší akce jsme pocítili ještě jednou, vše ale dobře dopadlo a bouřkové mraky se odsunuly sprchnout jinam. Kolem jedné hodiny se začala scházet naše pořadatelská banda a mohli jsme jít na věc. Vytvořili jsme Start, rozmístili jednotlivá stanoviště a rozdělili kompetence. Na pomoc se nám vydala i děcka z druhého stupně místní základní školy, toho času čerstvě na prázdninách. Ve dvě přivezl Hukot aparaturu a já se mohla chopit mikrofonu. Zbyla na mě totiž moderátorská povinnost, a tak se moje amatérské raz dva, raz dva, brzy neslo přes hladinu nádrže na druhou stranu. Po druhé hodině se
začali blížit první návštěvníci. Velcí si zabrali místo na terase, kde málokdo z nich pohrdl dobrým točeným pivem, malí poskakovali kolem Startu a nejradši by se hned vydali na první stanoviště. Když jsem jim to ve tři hodiny konečně oficiálně dovolila, oči se jim ještě víc rozsvítily a akce Hurá na prázdniny vypukla. Děti si ji užívaly dosyta, některé šly celý okruh dokonce několikrát, a když měly úkoly splněné a dostaly všech sedm razítek, čekala na ně v cíli odměna jednak v podobě hračky, omalovánky nebo jiného dárku, jednak v podobě papírového tácku – hádejte s čím. No jasně, voňavý špekáček nikomu radost nezkazil. V době, kdy děti běhaly za razítky kolem koupaliště, jsme ani dospěláky nenechali ladem. Dámám jsme nabídli soutěž o nejlepší bábovku a nezklamaly nás. Devět, chce se mi říci až uměleckých děl, jsme měli možnost posoudit v druhé části odpoledne. Jako jedna z poroty musím říci, že bylo opravdu těžké se rozhodnout. Vanilka, punč, oříšky…a všude kolem tolik vůně. Vítěz ale může být jen jeden, a tak dodatečně blaho-
přeji paní Pojezdné k prvnímu místu. Pánové nám dokázali zručnost, sílu a hlavně odvahu v soutěži štípání dřeva, která nejenom že představila šampióna-štípače, ale zároveň se postarala o dřevo na táborák. Tomu říkám dvě mouchy jednou ranou. Ještě jedno utkání potrápilo účastníky našeho odpoledne a jím byl přebor v pojídání špaget. Osm borců ve dvou kategoriích, osm talířů s porcí italské speciality, nikde žádný příbor, i ruce nechat za zády. A teď nám ukažte, kdo to zvládne v rekordním čase! Všem okolo zůstává rozum stát, jak je jenom možné do sebe během pár desítek vteřin nasoukat talíř špaget… Ve chvíli, kdy končí poslední soutěž, končí i moje moderátorská povinnost. Z toho mám radost nejen já, ale i všichni s citem pro jazyk a mluvené slovo, neboť ten, kdo osmkrát začíná větu spojkou „takže“ nemůže být než rétor-ničema. Odpoledne pomalu končí, děti smaží buřtíky nad čerstvě naštípanými poleny a my začínáme rozpouštět a uklízet všechna stanoviště. Je čas volné zábavy, který trvá až do večera. Okolo sedmé hodiny začíná
být kolem aparatury opět živo. Ano ano, začíná živá produkce čtyř hudebních formací, které promotérsky zařídil náš spoluorganizátor Hukot. Míru zábavy a množství zúčastněných snad dokáže fakt, že se ještě po půlnoci stály fronty na pivo a další alko-nealko. Prostě doposud nevídaná situace. Já se skvěle bavila asi do půl druhé ráno, potom už mě přemohla organizátorská únava a musela jsem do kanafasu. Díky všem, bylo to skvělé… Á propos, když už děkování, tak opravdu všem.. Jménem hlavních pořadatelů, jimiž jsou Občerstvení na koupališti a nezisková organizace Poradna Barevné soužití, jmenovitě paní Monika Hejduková a Marcela Surmajová děkuji panu Karlu Vojtovi za finanční pomoc, žákům 2. stupně ZŠ Dolní Podluží za účast při organizaci, paní Janě Houskové, Kamile Žítkové, Kláře Barákové a Jitce Ptáčkové za organizaci projektu a Hukotovi za ozvučení dětské akce a organizaci večerní zábavy. Bylo mi ctí s vámi všemi pracovat… Tak zase příště, co říkáte? Petra Frančová
PERMONÍK
8
Září 2014
základní škola dolní podluží
Prázdniny a nový školní rok 2014/2015 O letošních prázdninách si školní budovy moc klidu neužily. V budově II. stupně prováděla firma Manata od 1. července do 20. srpna výmalbu vstupního prostoru a chodeb. Pan Jaromír Ivan se synem pečlivě opravili nerovnosti na zdech a stropech, velmi vkusně v jemných odstínech chodby vymalovali, opravili a natřeli sokly, doplnili linkami. Vestibul zcela změnil svou tvář, tmavý vstupní prostor se rozzářil světlým soklem a novou žlutobílou výmalbou vynikly ozdoby na zdech. Malíři vymalovali i školní jídelnu, aby alespoň na chvíli zmizely vlhké mapy, vzlínající vlhkost nás zde trvale trápí. Děkuji tímto pánům Ivanovým za perfektně a poctivě odvedenou práci, kterou navíc dělají s úsměvem a s humorem. Věřím, že si jejich práce budou vážit i žáci školy a že nám chodby vydrží dlouho krásné! Budova I. stupně prochází poměrně velkou rekonstrukcí (v době uzávěrky Permoníku nejsou ještě práce dokončeny). V rámci programu Zelená úsporám byla vyměněna okna a dveře, budova byla zateplena a škola dostává novou fasádu. Rekonstrukci provádí firma Hantych, o výrobu a výměnu oken a dveří se postarala místní firma Samat. V průběhu rekonstrukce se vynořila řada problémů, které si vynutily další náklady. Na stavbu téměř denně dohlížel pan starosta, díky jeho vstřícnému přístupu a rychlým rozhodnutím byly
mnohé problémy vyřešeny, např. ve třídách jsou nyní i nové radiátory. I když práce ještě nejsou ukončeny, věřím, že vše dobře dopadne a chtěla bych proto poděkovat našemu zřizovateli – obci Dolní Podluží, panu starostovi Pecinovskému, velmi dě-
kuji panu školníkovi Soškovi, který se celé prázdniny doslova nezastavil. Poděkování patří rovněž pánům Ivanovým, kteří i v této budově opravili a namalovali sokly tak, že není téměř poznat, že se tu odbývaly hrubé zednické práce. Děkuji i panu Mensovi a jeho úklidové firmě, bez jejich pomoci bychom nezahájili školní rok včas. Žáky v novém školním roce nepřivítají jen nové či opravené prostory, ale i několik nových pedagogů. Třídní učitelé jsou: 1. tř. Mgr. Martina Hofmanová 2. tř. Mgr. Jana Horáková 3. tř. Mgr. Iva Pecherová 4. tř. Bc. Vendula Riedelová 5. tř. Mgr. Pavla Sošková, zástupkyně ředitelky 6. tř. Mgr. Eva Havlíčková 7. tř. Mgr. Jiří Ulrich 8. tř. Bc. Ivana Novodárská 9. tř. Vlatimil Piller, DiS. Dalšími vyučujícími jsou: Mgr. Markéta Šmidílková, DiS., Tomáš Piller,
Jiří Fetr, Mgr. Jiří Baloun, Ing. Hana Staňová, asistentky pedagogů Petra Rigová, Jiřina Poláková a Markéta Čapková, která bude zároveň vychovatelkou 2. odd. ŠD a Jitka Kuklová, vychovatelka ŠD. Přeji všem učitelům hodně sil do nového školního roku, žákům hodně úspěchů a pěkných školních zážitků! Text i foto Mgr. Markéta Hobzová, ředitelka školy
spolek život dolní podluží ně. Pracovali jsme s vlnou, hlínou, pletli košíky, vařili jsme národní jídla. Děti bez zábran komunikovaly v německém jazyce. Děkuji za vzorný dohled nad dětmi Margitě Nováčkové, Aleně Janečkové a Haně Maternové.
Tábor v KiEZ Querxenland Seifhennersdorf
Letní kempování v Hartau Birkenhof Jako každý rok se děti z mateřské a základní školy účastnily dvanáctidenního letního táboru v Hartau. Téma bylo „Příroda“. Navštívili jsme zříceninu hradu Oybin, město Žitava, jeli jsme úzkokolejkou a historickým autobusem, zhlédli jsme představení „Karásek“ v lesním divadle, navštívili jsme zoo v Görlitz a koupali jsme se na jezerech a v bazé-
Poprvé se děti z našich tří obcí účastnily trojjazyčného tábora s tématem „Buď fit – zdravý životní styl“. Ubytovány byly v pokojích s toaletou a sprchou v krásném komplexu plném zábavy (taneční sál, společenské místnosti, kasíno, grilovací chata, ping-pongové stoly, lanové prolézačky... . Děti každé ráno cvičily na zdravé stezce, účastnily se seminářů o zdravém životním stylu. Vytvářely pyramidu zdraví. Svoji zdatnost si vyzkoušely při judu, na lanové dráze a při koupání v bazénovém komplexu Silberteich. Navštívily kamenolom, lesní divadlo – představení „Karásek“, kasíno a diskotéky. Po celou dobu tábora byly děti ve smíšených jazykových
skupinách a komunikovaly v německém a polském jazyce. Na závěr uspořádaly kulturní vystoupení pro rodiče. Děkuji za vzorný dohled nad dětmi Jitce Ptáčkové a Aleně Janečkové.
Poděkování Spolek Život děkuje Obecnímu úřadu Jiřetín pod Jedlovou za finanční příspěvek 2000 Kč. Tyto peníze budou využity na akce pro děti našich tří obcí. Miloslava Böhmová, jednatelka spolku Život
PERMONÍK
Září 2014
9
seriál
Podstávkové domy ~ 35 ~
Z německého originálu přeložil Miroslav Kabeláč
Efektní však bylo, když v domech boháčů byly hrany trámu přeměněny v často bohatě členěnou řezbářskou výzdobu. To dokazují oba vyhloubené nebo opět přečnívající profily zdola viditelných hran /jednoduché žlábky, čtvrtina, polovina nebo dokonce tři čtvrtiny trámu/. Tyto ozdoby se už nemohly na celé ploše trámů udělat pořízem, nebo různými druhy dlát. Většinou se trámy zdobily tažným hoblíkem, jenž byl vybaven zvláštními želízky. Tažným hoblíkem označovali nástroj srovnatelný s předlouhým truhlářským hoblíkem /skutečný truhlářský hoblík je přibližně 80 cm dlouhý/. Název vychází ze skutečnosti, že tento hoblík musili pomoci provazu táhnout jeden dva muži, jež tesař „jen“ vedl. K tomu ovšem byla potřebná veškerá tělesná síla. Také tyto ozdoby hran byly zakončeny elegantním obloukem před stěnou světnice. Aby bylo možno tyto konce takto upravit, byly k tomu zapotřebí některé dlabací nástroje, mezi nimiž úhlová dlátka popřípadě dutá dláta. U rozmanitých druhů dřevěných obkladů polí je nápadné, že dolní prkna přesunutých záklopů a deštění na přesah jednotlivě byly zabudovány podle jejich šířky přesně do záklopové drážky, což svědčí o pozoruhodném řemeslném výkonu. Proto dnes, pokud se plánují nějaké změny, by měl majitel od základu nechat přezkoušet, zda vůbec je potřebné nové obložení. Dalšími možnostmi zdobení stropu jsou dekorativní malby, při nichž se užívalo kaseinových barev a prvků lidové tvořivosti /květiny, pupeny, popínavé rostliny…/. Vyskytovaly se i mramorové nátěry. Ojediněle
vznikaly vynikající výtvory. „V Oldřichově v Hájích č. 5 je celá hrázděná komora, nacházející se nad světnicí, vymalována klihovými barvami. Na stropě je Kristus na kříži, po jeho stranách stojí církevní otcové sv. Ambrož a sv. Augustin, všichni v životní velikosti. Na stěnách představují iluzionistická zobrazení běh lidského života od mládí ke stáří.“ /33/ Velmi krásně malovaný strop se uchoval ve Friedersdorfu v horním patře kolářství Bähr. Bohužel některé malby zmizely pod obklady, což je obyvatelům jen zřídka známo /např. v Eibau F. – L. – Jahn – Straße 34 /. Zda se taková malba zachovala, když léta a staletí „dřímala“ pod obkladem, závisí na způsobu jejího provedení. Malby na omítnutých stropech kolem míst, kde jsou zavěšena osvětlovací tělesa, se prováděly s oblibou v 19. a 20. století, zpravidla také na chodbách, v klenutých místnostech výjimkou skladovacích prostorů. Setkáme se však také se stropy s pozoruhodnými štukatérskými ozdobami. VNITŘNÍ SCHODY Běžné spojení chodby a předsíně v horním patře, tedy s prostorem nad chodbou, obstarávaly dřevěné schody, většinou zasunuté. Dnes se považují za nejjednodušší typ schodiště lištové schody. Složitější výstavba schodů byla užita proto, že tesaři neradi tehdy užívali hřebíky a zasunuté schody držely jen prostřednictvím dřevěných spojů. Toto schodiště umožňuje lehké bednění ze spodní strany. Dokonce i v domech, ve kterých byly schody, vedoucí z přízemí do horního patra, v lepším provedení, tedy dlabané, nebo dokonce zděné, jak tomu bylo i ve faktorských či některých selských domech, často zasunuty. Žebříky jsou výjimkou, využívaly
se jen proto, aby se člověk velmi často dostal na půdu /seno, zásoby dřeva apod./ Naproti tomu sloužily kominíkovi k jeho výstupu, nebo když bylo zapotřebí dostat se k vrstvě prken na hambalku. Schody zděné se mohly vyznačovat velkými rozdíly. Nejjednodušším a nejlevnějším druhem bylo schodiště postavené z drsných lámaných, jenom odštípnutých žulových kusů přibližné velikosti 0,20 x 0,20 m v průřezu od 0,80 m až do jednoho metru délky. Tyto kusy kamene se daly patrně použít i při stavbě točitých schodů. „Lepší“ schody byly opracovány kameníkem, pokud jde o plochy, na které se šlapalo, a na přední straně, nebo při nejmenším naostřené, často pemrlované /žula a pískovec/ a ve všech nejjemnějších provedeních dokonce nahrubo broušené. Zadní a spodní strana byla naostřena, nebo zůstala hrubá, přední hrany se schovaly. Na druhu profilu závisely pracovní náklady a zároveň cena. Pro „vznešené“ majitele byly zhotoveny točité schody klínovitého tvaru. Pokud jde o zábradelní držadla, v jednoduchém provedení to byly oloupané, dobře ohlazené tyče o přibližném průměru 5 cm, jejichž držáky byly vyrobeny ze železa. Solidnější držadla představovaly ohoblované a dobře ohlazené latě. Vzácností byly latě zdobené řezbou. Zábradlí se v nejjednodušším tvaru podobala držadlu doplněnému tyčí ve výši kolen. S takovým zábradlím bylo možno se setkat v prostých domech. Většinou je přestavovala zabudovaná prkna. Občas byla zdobená řezbami umělecké hodnoty vytvořenými pilou. V takovýchto domech se zpravidla užívalo stejného druhu zábradlí pro schody i pro předsíň nad chodbou. Bylo možné použít také držadlo připevněné na stěně. Držadla byla
zhotovena z ručně zdobených latí. PODLAHY V podstávkovém domě byla potřebná, jako i v jiných venkovských staveních, podlaha dobře schůdná a lehce omyvatelná. Starých podlah z kamene, cihel nebo dřeva je ještě dost. Naproti tomu téměř zmizela podlaha hliněná, dříve často obvyklá. Výjimkou byly mlaty s podlahou dřevěnou, zpravidla šlo o podlahu hliněnou. Jako základní materiál byla vhodná jen velmi čistá hlína. Nejprve se musila dát vymrznout, to znamená, že jednu zimu ležela rozložená ve vrstvě vysoké kolem 30 cm. Po prohnětení s chlévskou mrvou a krví /přednost se dávala krvi hovězích zvířat/ se vrstva dlouhé hodiny udusávala bosýma nohama. Často při této práci pomáhal i jeden pár hovězího dobytka. V okruhu pozdějšího mlatu se pak položila hliněná masa ve vrstvě silné přibližně 15 cm, která pak byla prkny přizpůsobenými k tomu důkladně utlučena a upěchována. Pevnost mlatu po vysušení odpovídala téměř pevnosti betonu, avšak při výmlatu cepem – v protikladu k betonu – byla tak pružná, že se zrna nepoškodila. Domovní chodba a další prostory se často vykládaly kameny, převážně se jednalo o domácí žulu, či pískovec. U méně bohatých majitelů se skládala podlaha z plochých, nepravidelných a téměř neopracovaných kamenů. Kameny opracované /o rozměru přibližně 35 x 70 cm/ můžeme vidět ještě dnes v mnoha podstávkových domech. Sestavit takovou podlahu rovnou a s malými spárami, to vyžadovalo mnoho zručnosti a dobré oko při měření, protože kameny neopracované na straně, na které ležely, často silně kolísaly ve svých rozměrech /od 5 do 20 cm/.
POZVÁNKA na V. Mezinárodní konferenci chovatelů masného skotu ke společné zemědělské politice EU, která se uskuteční v pátek 5. září ve Chřibské od 9 hodin. Na ekologické farmě Ing. Jana Machače bude mít svůj stánek také MAS Šluknovsko, v němž bude informovat o svých aktivitách, o podpořených projektech, zaměřených na modernizaci zemědělských podniků a o nultém semestru Virtuální univerzity třetího věku, který MAS uspořádala na jaře letošního roku v Klubu Střelnice ve Varnsdorfu ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou.
DĚČÍN (Po) 6. 10., 19.00 hod. Společenský dům Střelnice, Labská 691/23 Předprodej: Dezka – CK, Prokopa Holého 808/8, tel.: 412 532 111
pokračování příště
10
PERMONÍK
Reakce na článek paní V. Barešové z posledního Permoníku „Expedice Orlík 2014 – květen“ Milá Veroniko, po přečtení tvého článku jsem žasl, jak se dokáží zkreslit skutečnosti napsané, nebo možná i řečené. Jediné s čím se v tvém článku ztotožňuji je fakt, že mám rád legraci a dokážu si ji udělat z kohokoli, ale i ze sebe. Myslím, že jsem natolik soudný, že vím, co si u koho mohu dovolit, abych neurazil a případné zpětné reakce a „odplaty“ přijímám. Nejlepší humorné příběhy píše sám život a my jsme měli to štěstí, že jsme je zažili a já se s nimi chtěl podělit s čtenáři. Je mi líto, že jsi to z článku nepochopila. Paní Mosigová (Zdéna) – tykáme si a myslím, že spolu vycházíme velice dobře – sama dobře ví, že šlo z naší strany s řízečky o recesi, a proto také reagovala tak, jak reagovala, a to je vše! – srdečně jsme se zasmáli. U této situace jsem byl já, Ševča, Karel a Zdena. Ty jsi u toho ale nebyla a neznáš pointu situace, tak si nehraj na ombudsmanku (to myslím nejen pro tuto situaci) a nikomu nepodsouvej, že chce někoho urážet, nebo ho uráží. Určitě jsem, nebo jsme, nečekali, že nám skutečně dá nějaké jídlo, to si opravdu ještě dokážu (dokážeme) pořídit sami. Pokud bych řízečky od Zdeny skutečně vyžadoval, asi bych si je objednal dopředu a nepožadoval bych je přímo ráno při odjezdu. To vždy zavání zklamáním. Co myslíš? Co se týká pobytu s Karlem na Orlíku – byl to výlet, relax a ne melouch či brigáda, nebo dokonce šikana, jak píšeš a udivuje mě, kde bereš tyto informace, lži a pomluvy (sama píšeš o slušné společnosti a morálce). Nebo jsi si to opět vydedukovala z toho „úklidu kolem přívěsu“, kde jsme našli ledabyle pohozený kajak? To snad ne? Karel projevil zájem jet s námi na ryby již dříve a proto nám Zdena (maminka Karla) již dříve při našem dřívějším odjezdu volala, že Karel chce jet s námi. Měli jsme již naloženo a plno, a tak v tomto případě z toho sešlo, a to i proto, že Mosigovi měli hodně práce na domu, který koupili a Karel měl doma co dělat. Na naši další výpravu už mohl jet s námi a já jsem rád, že jsme jeli všichni společně, a to i přes to, jak píšeš, jsem „jeho přímý nadřízený“. Nevěděl jsem, že na západ od naší hranice spolu nemůžou jet „nadřízený a podřízený“, jen tak si užít víkendu, aniž by někdo někoho podezříval ze zneužívání, ponižování, vysmívání se … a vlastně ještě psychický teror a strach, že přijde podřízený o práci, žertování atd. To si běž sednout chvíli do hospody třeba na Chaloupku, a to asi omdlíš, protože, co tam se děje nemá obdoby (samozřejmě sranda) a tam se špičkují všichni od „bílýho po černýho“ a všichni se baví a ví, že je to fór.
To maj teda asi na západě divný pravidla a jsem rád, že jsem pro vstup do EU už jen z tohoto důvodu nehlasoval. Poslední věc, co bych chtěl k ponižování kohokoli napsat je to, že ode mne nikdy nikdo neslyšel, že bych ho urážel, ponižoval atd. ať je bílej, černej, tlustej, hubenej, šilhavej, brejlatej, plešatej atd. – každej je prostě nějakej Taky jsem nikdy nikomu včetně Karla neřekl příjmením, což sám nemám rád, když někdo někomu říká např. Pešku, Mosigu, atd., a to bez slovíčka pane nebo předtím neosloví křestním jménem. Podle mne jsou to lidi sami zamindrákovaní a hulváti, kteří si myslí, že když někoho před lidmi ponižují, že jsou prudce inteligentní a vyčnívají. Oni vyčnívají, ale jako hovada – laskavý čtenář promine. Vidím problém jinde – několik lidí mi řeklo „Slyšel jsem, co jsi napsal o Mosigovi“ atd. – nikdo neřekl o Karlovi, nebo Kájovi. Jen o Mosigovi. Na otázku, co na článek říkají, mi řekli, že to nečetli. Taky názor. Bohudík jsem dostal v souvislostí s článkem jen jedno negativní hodnocení, a to je to od tebe – třeba se ale ještě někdo ozve. Ostatní, a bylo jich hodně, byla pozitivní, ale jsem rád i za to tvé hodnocení. Pořádnej „spisovatel“ musí přijmout i negativa. Ještě k tomu strachu ze ztráty práce – myslím, že to jsi nemyslela na Karla, ale asi všeobecně. U Káji Ti musím napsat, že v době, kdy on pracoval v kopáčské partě (r. 1998–2000) v souvislosti s výměnou vodovodu a plynofikace obce jsem si ho u vedení obce vymodlil . Vedení ho na mé naléhání přijalo do trvalého pracovního poměru s tím, že bude pracovat na vodovodním a kanalizační řádu obce a bude vykonávat další práce, na které bude stačit. Podmínkou bylo, že nad ním budu tzv. dohlížet. Byl jsem rád a jsem rád, že pracuje v místě bydliště, protože jinde by asi těžko hledal práci, a to i přes to, že Karel je vzhledem ke svým kopáčským schopnostem nepřekonatelný. Někdy je to s ním však na mrtvici, ale někdy svým „perlením“ všechno vynahradí a je sranda. Všichni jsme viděli film Vesničko má středisková – i mě a Karla občané naší střediskové vesničky často nazývali panem Pávkem a Otíkem. A co? Přijelo snad několik západoevropských soudruhů tuto „choulostivou“ situaci vyšetřovat? Zakázal to někdo vysílat – tento film? Podal někdo z nás na někoho stížnost či trestní oznámení? Uráželo nás to? Několikrát se nám staly podobné příhody, jako ve zmíněném filmu – nacouvání do trubek za Karlovy navigace, rozbití odrazek na vozíku při téže činnosti, a to přímo před zraky starosty (málem se vyvrátil) atd. Jednou jsem jel s Karlem na vodojem na Jedlovou a přeběhla nám přes cestu veverka. Já povídám „Hele ve-
verka!“ a Karel: „Cožee!? Tak tohle je veverka??? Já myslel, že veverka je aspoň tááákhle veliká ..“ a rozpřáhnul ruce jako rybář ukazující uloveného sumce. To je ten krásnej život a jeho příběhy ať se odehrají komukoli bez ohledu na inteligenci, rasu, momentální retardaci, momentální indispozici po alkoholu či jiné omamné látce, atd. Než jsem poslal článek o Orlíku s Karlem do redakce Permoníku, dal jsem ho přečíst paní Mosigové a Báře (sestra). Po mém dotazu, jak se jim to líbí, mi Zdena řekla, že se mohli s Bárou uchechtat, a když jsem jí řekl, že to tedy dám do Permoníku, řekla mi tím svým milým moravským přízvukem „Ty si blby!!!“. Když jsi mi v neděli večer telefonovala s otázkou, co má znamenat ten článek?!! – mimo jiné jsi se tzv „bila v prsa“ a několikrát jsi mi opakovala, co ty všechno pro tu rodinu (myšleno rodinu Mosigových) již léta děláš a jak jí pomáháš. Měla jsi na mysli „pomoc“ ve formě peněz za provedenou práci – paní Zdena ti na chalupě uklízí a to za peníze, což si za práci jistě zaslouží a platí to i na východ od našich hranic. Nic proti tomu. Funguje to tak všude. I mně jsi kdysi zaplatila za to, že jsem Vám odpojil s Karlem septik a odkanalizoval dům na přímo. Já to vidím opačně – né ty, ale ona ti pomáhá svou službou pro tebe, a ty ji za to platíš. Já taky platím Karlovi a jiným za práci, kterou pro mne dělá a to z důvodu buď, že nemám čas, nebo už nemám tolik sil, jako dřív, kdy jsem si to dělal sám (myslím tu práci samozřejmě) a nebo jsem prostě líný a chci si sám odpočinout. To tak je, a pro mne, na rozdíl od tebe, je to služba pro mne a já za
Září 2014
ni rád zaplatím. Nejsem vykořisťovatel, jak o mně uvádíš. Nebo si opravdu myslíš, že za práci platíš jenom ty? Reklamu nepotřebujeme v Permoníku inzerovat a myslím si, že to zase bylo pochopeno špatně. Pokud bychom chtěli (vlastníme ho dva) vyzvat někoho, aby jel sám na náš přívěs, uvedli bychom alespoň telefonní či jiný kontakt, to mě zase tak nepodceňuj. A jestli čteš pořádně Permoníka, tak jsem již v tomto periodiku inzeroval, a také platil, takže vím, co se při inzerci sluší a patří. Nakonec prosba. Prosím tě nevolej mi už nikdy v neděli v noci ve 22.30 kvůli článku, který napíšu. Já bych si to tedy k nikomu nedovolil, a to také z prosté slušnosti. Na západ od naší hranice se taky dodržují pravidla klidu v neděli, ve svátek a omezení činností hraničících s obtěžováním. Jsem ale dobrák – odpouštím ti – taky jsem pochybil, když jsem v souvislostí s uvedením obecní vyhlášky o tomto klidu nechal meloucháře sekat soukromou zahradu a oni ji sekali v neděli, protože jsem jim neřekl, že takovou vyhlášku máme již několik dní schválenu. K poslední větě, co jsi napsala, že bych se já a mí přímý nadřízení měli zamyslet nad podobnými žertíky – tak já se tedy zamýšlím a přiznávám, JÁ jsem to napsal (a můj brácha) a jen já nesu celou vinu. „KŘIŽUJTE MNE !!!“ Ale proč vedení? Oni to nepsali a nenesou žádnou odpovědnost za mé skutky. To už zaplať pán Bůh neplatí, že dříve, na západ od naší hranice žili Němci, kteří trestali kolektivně za sebemenší prohřešek jednotlivce. Vyhladili celou rodinu i vesnice – to byli fašisti a na východ od západu to dělali zase bolševici. To tu asi praktikovat nebudeme. Milan Pešek
Orlík – červen 2014
(po přečtení článku paní Barešové píši – jen „pro naše a okolní rybáře, které to zajímá a zastavují mne s otázkou, jak jsme dopadli na lovu či zda jsme zase byli lovit, a to i bez tzv. inzerce )
Po měsíci jsem se opět vypravil na týdenní dovolenou na svůj oblíbený Orlík Radavu, abych se pokusil ulovit nějakou tu „šupinu“. Týden se vydařil jak nádherným počasím, tak i samotným lovem. Tentokrát cejni brali, a tak jsem jich během týdne vytáhl cca 20 ks o délce 40–55 cm. S kapry to bylo horší, a na háčku skončili tři „míráci“ kolem 45 cm. Velkou radost jsem měl z ulovení 4 ks candáta, a to i přes to, že měli jen málo přes míru. Jejich lov a hlavně ulovení není všední záležitostí. Třešničkou na dortu bylo ulovení dvou krásných bolenů 60 a 58 cm (vlasec o síle 0,16 mm), a to na netradiční nástrahu – rohlík z hladiny. Bolen je dravec a živí se převážně drobnými rybkami. Boj s ním je na takto slabý vlasec skutečným zážitkem. Bohužel týden u vody utekl také jako voda a já se budu opět těšit na další lovy v této lokalitě. Tak snad v září. Pokud byste někdo chtěl se mnou jet, tak se ozvěte – v případě, že to vyjde, to bude samozřejmě zadarmo. Taky dobrá reklama nebo ne? Milan Pešek
PERMONÍK
Září 2014
Sportovní areál o prázdninách JIŘETÍN p/J – V prázdninové době bylo v našem sportovním areálu opět rušno. Na soustředění se k nám sjelo množství mládežnických fotbalových a tenisových týmů hlavně z Teplic. Byla mezi nimi také i tři fotbalová družstva žáků Sparty Praha. Během těchto letních měsíců se v areálu odehrálo několik turnajů v beach volejbalu (16 + 12 dvojic mužů a žen),
malé kopané 7 družstev a tenisu (odehráno po uzávěrce). Na fotbalovém trávníku bylo sehráno několik přípravných utkání a to i našeho týmu dospělých. Hlavně v červenci byl využíván bazén, který jsme v letošním roce poprvé doplňovali z nového zdroje kvalitní vody, kterou budeme využívat též na postřik travnaté plochy fotbalového hřiště, případně
na doplňování jezírka v lesoparku vedle lesního divadla. Je škoda, že bazén není využíván více místními občany, neboť voda byla velmi kvalitní a teplota se držela na 21–22 °C. V srpnu se podařilo dokončit automatické zavlažování hrací travnaté plochy fotbalového hřiště. K tomuto účelu jsme využili bývalého septiku stojícího vedle objektu školy. Objekt jsme na přímo přepojili na čističku. V nádrži septiku, do které nám voda natéká samotíží (tak jako do bazénu), máme stálou zásobu 60 m3 vody. Ta
11
je ponorným čerpadlem o výkonu 5,5 kW tlačena do potrubního rozvodu s třinácti chrliči vody. Tyto lze naprogramovat tak, že postupně voda stříká vždy pouze z jednoho z nich po dobu nastavenou na řídícím počítači. Uvedené zařízení by mělo opět zkvalitnit stav travnaté hrací plochy. Věřím, že zavlažování ocení i hráči našeho týmu, kterým tím přeji do nastávající sezóny hodně úspěchů nejenom v novém ročníku okresního přeboru, ale i ve stabilizaci kádru mužstva. Text a foto Josef Zoser, starosta
Tým Jiřetína před sezónou 2014-2015
Komunitní centrum Kostka Krásná Lípa SENIORSKÁ AKADEMIE září-říjen 2014 První pomoc
Přednáška zaměřena na poskytnutí první pomoci a rozpoznání život ohrožujících stavů. Termín: 2. 9. 2014 – od 14.00 do 16.00 hod. Bezpečnost a kriminalita páchaná na seniorech Přednáška o ochraně vlastního bezpečí, o domácím násilí. Termín: 10. 9. 2014 – od 9.30 do 11.30 hod Historie turistiky a turistické cíle v Českosaském Švýcarsku a Lužických horách Termín: 17. 9. 2013 – od 9.00 do 11.00 hod Putování po stopách písku: Národní park České Švýcarsko Termín: 24. 9. 2013 – od 9.00 do 11.00 hod
Přírodní péče o tělo a duši
Přednáška o domácí výrobě kosmetiky Termín: 1. 10. 2014 – od 10.00 do 12.00 hod Dědictví Informace o změnách v novém Občanském zákoníku Termín: 18. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod Prevence předlužení Povídání o praktikách současného finančního světa Termín: 15. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod Tréninky paměti Přednáška o metodách trénování paměti Termín: 22. 10. 2014 – od 9.00 do 11.00 hod Přednášky budou probíhat zdarma v Komunitním centru Kostka Krásná Lípa, Masarykova 1094/4. Občerstvení zajištěno. Finančně podpořeno městem Krásná Lípa. Zájemci se mohou přihlásit osobně v Komunitním centru, či telefonicky na níže uvedených číslech. Tel: +420 412 354 842, +420 777 291 359 e-mail:
[email protected], www.komunitnicentrum.com
PerMOník
12
Září 2014
kino luž dolní podluží Sony Digital Cinema 4k
tel. 602 112 943 • e-mail:
[email protected]
PROGRAM NA ZÁŘí
Sobota 20. 9. v 18 hodin
želvY ninJa
3d
USA – Dobrodružný film v českém znění – Ml. přístupno – Vstupné 140 Kč, děti a důchodci 120 Kč – 100 minut
Pátek 26. 9.ve 20 hodin Sobota 27. 9. v 18 hodin
FakJů pane učiteli DE – Komedie ze středoškolského prostředí v českém znění – Ml. přístupno – Vstupné 110 Kč – 115 minut
Tour de Feminin 2014
Pátek 3. 10 ve 20 hodin Sobota 4. 10. v 18 hodin
pod zemí
V neděli 13. 7. 2014 byl poslední V. etapou zakončen XXVII. ročník mezinárodní etapového cyklistického závodu žen. V této etapě projížděl celý peloton závodnic naší obce, kde byla též rychlostní prémie. Tu vyhrála celková vítězka tohoto závodu Brianna Walle z USA, které jsem odpoledne předával cenu za vítězství na prémii před poštou (viz snímek). Závodu se též zúčastnila naše úspěšná olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková, která skončila celkově na druhém místě se ztrátou 50 vteřin (získala, ale modrý trikot za vítězství ve vrchořské soutěži, který ji na snímku navléká Rudolf Synek z místního EUROGREENU ČR). Třetí skončila Vera Koedooder z týmu MXI Ck Victoria. Josef Zoser
USA – Přijďte si prožít nejděsivější zážitek v pařížských katakombách – Jediná cesta ven vede dolů – Ml. přístupno – Vstupné 110 Kč – 85 minut
3D je tak uvěřitelný, že je to až neuvěřitelné
pohotovost zubního lÉkaře 13.–14. 9. MUDr. Křemen Adolf tel. 412 550 343 Teplická 270, Jílové 20.–21. 9. MUDr. Janda Zdeněk tel. 412 532 216 Čs. Legií 1083/10, Děčín IV 27.–28. 9. MUDr. Voborská Oluša tel. 412 519 624 Myslbekova 404/23, Děčín I
4.–5. 10.
MUDr. Sudová Olga tel. 412 513 989 Fügnerova 600/12, Děčín I Ordinační hodiny: 8–11 hod. Rozpis je aktualizován dle podkladů od stomatologů, přesto ale doporučujeme správnost uvedených informací před návštěvou lékaře vždy telefonicky ověřit.
Zřejmě nejoriginálnější obdivovatel našeho náměstí, foto M. pešek
PerMOník
rozmarné léto Už na začátku léta jsme věděli, že prázdninové počasí nebude moc hezké. Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme každý víkend uspořádat jakoukoliv zábavnou akci pro děti i dospělé. Začali jsme už na konci června, kdy jsme připravili akci s názvem „Hurá na prázdniny“. Akce byla velmi úspěšná a účast hojná. S touto akcí nám pomohly děti ze ZŠ Dolní Podluží (Klára Dvořáková, Anička Košťálová, Martina Košťálová, Pavlína Hejduková, Mařenka Frančová, Kristýna Černá, Vojta Ptáček, Patrik Slavík, Martin Tesař, Petr Tesař, Dominik Mamaj, Standa Musil, David Havlíček, Honza Surmaj, Míša Surmaj), kterým tímto děkujeme! Za odměnu jsme pro děti, které nám pomáhaly, připravili táborák s opékáním buřtů a nocováním pod stanem. Další víkendová akce byla s názvem „Vánoce – Štědrý večer“. Vánoční koledy, které se nesly celým koupalištěm, na-
zdobený vánoční strom, na každém stole vánoční cukroví a vánočka, k večeři bramborový salát, kapr nebo vinná klobása. Vše nasvědčovalo tomu, že je opravdu Štědrý večer. Týden na to jsme slavili „Silvestr“. Půlnoční ohňostroj opět svědčil o tom, že to s oslavou Silvestra uprostřed léta myslíme naprosto vážně. I „Masopust“ byl úspěšný. Obzvlášť jitrničky, jelítka, ovárek a další dobroty. Poslední prázdninová akce byla „Neckiáda“. Opět zde byly soutěže pro děti i dospělé a večer zahrála k tanci a poslechu známá a oblíbená kapela „Všecek Písek“. Velké poděkování za výpomoc na téměř všech akcích patří Petře Frančové, Kamile Žítkové, Janě Houskové, Jitce Ptáčkové, Kláře Barákové, Evě Rozsypalové a Pavlovi Lukačovičovi. Za sponzorské příspěvky patří velké poděkování Ing. Karlu Vojtovi. Za občerstvení na koupališti v Dolním Podluží Monika hejduková
uzávĚrka příštího čísla je v úterý 23. 9. 2014 a vyjde ve středu 1. 10. 2014
– měsíčník pro občany a chalupáře Jiřetína pod Jedlovou, Dolního Podluží a Horního Podluží • vydávají: OÚ Jiřetín p. J., tel. 412 379 231, e-mail:
[email protected] • OÚ Dolní Podluží, tel. 412 379 264, e-mail:
[email protected] • OÚ Horní Podluží, tel. 412 379 181, e-mail:
[email protected] • reg. OÚ Děčín č. 24/93 • inzerci přijímá p. Kapráliková (OÚ Jiřetín p/J), tel. 412 379 231 • příspěvky čtenářů, jejichž obsah nemusí být totožný s názory a stanovisky redakce, přijímají OÚ • grafická úprava a sazba Jiří Stejskal, tel. 412 379 158, 606 276 560, e-mail:
[email protected] • tisk SOŠmgp Rumburk • náklad 1050 ks • vychází první (příp. druhou) středu v měsíci
