PENÍZE UČEBNICE. (obálka zatím není hotová)

PENÍZE UČEBNICE (obálka zatím není hotová)

Symboly pro práci:

Otázky na závČr každé kapitoly

Kuba, prĤvodce a komentátor

ÚspČšné ukonþení kapitoly

Shrnutí kapitoly, nejdĤležitČjší informace

Peníze, uþebnice pĜedmČtu finanþní hospodaĜení Autor: Zdenka Konupková Ilustrace: Eliška Konupková Lektorovali: Petr Jakeš,Marcela Marešová, Iveta Vincensová ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20-20 VISION GRAPHICS, s.r.o.

I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E

V Z D ċ L Á V Á N Í

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEěSKÁ ŠKOLA ŠTOKY, pĜíspČvková organizace Projekt "Inovace školního vzdČlávacího programu zaþlenČním pĜedmČtu finanþní hospodaĜení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoþtem ýeské republiky.

PENÍZE ZdeĖka Konupková

Základní škola Štoky, 2009

1

OBSAH ÚVOD I.

VLASTNICTVÍ, POTěEBY A ZDROJE

1. VLASTNICTVÍ, MAJETEK……………………………………….…4 2. POTěEBY A ZDROJE……………………………………………...6 3. ZBOŽÍ A SLUŽBY………………………………………………….. 9

II.

VZNIK PENċZ

1. SMċNA…………………………………………………………….….10 2. PLATIDLA…………………………………………………………….12 3. MINCE A BANKOVKY……………………………………………....15

ýÍM, KDE A JAK PLATÍME

III.

1. ěÍŠE KORUNY ýESKÉ……………………………………………..16 2. OCHRANNÉ PRVKY BANKOVKY…………………………………19 3. POŠTA A BANKA…………………………………………………….22

IV. 1. 2. 3. 4.

PENÍZE A MY HODNOTA PENċZ…………………………………………………..27 KOLOBċH PENċZ, CENA…………………………………………..29 REKLAMA……………………………………………………………..31 SLEVY - JAK SE STÁT CHYTRÝM NA NÁKUPU………………..33

V.

OSOBNÍ ROZPOýET

1. PěÍJMY, VÝDAJE, ROZPOýET……………………………………..35 2. FINANýNÍ PLÁN……………………………………………………….37

VI.

DARY

1. DOBROýINNOST………………………………………………………41 2. PENÍZE A ŠTċSTÍ………………………………………………………43

ZÁVċR

2

ÚVOD Každý z nás už nČkdy používal peníze. Ale pĜemýšlíš pĜi placení o tom, kde se peníze vzaly, proþ jsou tak mocné a proþ je vlastnČ potĜebujeme? Máš v rukou knihu, která ti umožní lépe se vyznat v Ĝíši penČz. Kniha je rozdČlena do šesti kapitol.

První kapitola ti objasní, co je majetek, zboží, služby a jaké máme potĜeby.

Ve druhé kapitole se seznámíš s tím, jak a proþ peníze vznikly.

Ve tĜetí kapitole poznáš podrobnČ papírové peníze a mince. Ve þtvrté kapitole se nauþíš tyto peníze používat s rozmyslem.

V páté kapitole si vypoþítáš své pĜíjmy a výdaje a sestavíš si vlastní rozpoþet. Že nevíš, co to je? Poþkej si na tuto kapitolu, vše se dovíš. V závČreþné šesté kapitole budeš tak bohatý, že pomyslíš i na ty, kteĜí takové štČstí nemají a potĜebují pomoct.

Celou knihou tČ bude provázet Kuba, žák základní školy, se svou kamarádkou, vílou SpoĜínkou. Provedou tČ minulostí, souþasností i budoucností, uvidíš rĤzná místa, kde se s penČzi pracuje, seznámíš se podrobnČ s bankovkami a mincemi.

3

I. VLASTNICTVÍ, POTěEBY A ZDROJE 1. VLASTNICTVÍ, MAJETEK

„Tak ahoj! Já jsem Kuba a budu ti vyprávČt o tom, jak jsem se nauþil zacházet s penČzi. Ale nenauþil jsem se to sám, pomáhala mi moje kouzelná kamarádka, víla SpoĜínka. Najednou mávla kouzelnou hĤlkou a už jsme letČli! PĜímo do Ĝíše penČz! Ale nebylo to tak jednoduché, nejprve jsme si museli vysvČtlit rĤzná záhadná slova. NapĜíklad… “

Co je to vlastnictví? „Já si myslím, že když nČco vlastním, je to jen moje a nikoho jiného.“ „To je bezvadná myšlenka, všichni jí urþitČ rozumí! A máš celkem pravdu,“ Ĝíká víla SpoĜínka. NČco vlastnit znamená, že : x

MĤžeme mít tuto vČc jen pro sebe:

„NapĜíklad když budu vlastnit pastelky, jsou jenom moje a nikomu je nemusím dávat!“ x

MĤžeme tuto vČc využívat jen pro svoje potĜeby:

„Aha, svoje pastelky mĤžu využívat k malování krásných obrázkĤ.“ x

MĤžeme tuto vČc používat tak, jak budeme chtít:

„NapĜíklad mĤžu pastelky pČknČ porovnat do krabiþky. Nebo si je vzít v penále do školy!“ ? Napadlo by tČ ještČ nČco? Co vlastníš napĜíklad ty?

4

A co je majetek? Majetek jsou napĜ. naše pĜedmČty, myšlenky a nápady, nebo peníze. „Tak vlastnČ pastelky, které jsou v mém vlastnictví, jsou mým majetkem. A vþera jsem mČl skvČlý nápad, jak vyhrát v poþítaþové hĜe, a ten nápad je také mĤj majetek! Super, asi jej prodám Pepovi, þokoládu mi urþitČ dá. A kapesné, které jsem dostal od taĢky v nedČli, je už také mým majetkem a v mém vlastnictví! Hurá, jdu si koupit novou hokejku, aĢ mám víc majetku, který budu vlastnit jen já sám!!! A nemĤže se ze mČ stát bezdomovec!“ „To bych úplnČ netvrdila.“

? MĤžeš o majetek pĜijít? ? Pokud ano, jak a proþ? Když si nebudeš svĤj majetek hlídat a ochraĖovat, nČkdo jiný ti ho mĤže vzít nebo mĤžeš o všechno pĜijít. A když budeš se svým majetkem nakládat nehospodárnČ, mĤžeš dopadnout opravdu špatnČ!

? Co znamená nehospodárnČ? „Já bych Ĝekl, že když se budu ke svému majetku chovat špatnČ, brzy nebudu vlastnit nic.“ „VýbornČ. Když si rozbiješ pastelky, nebudeš je mít. Když si nenapíšeš svĤj skvČlý nápad na výhru, zapomeneš postup a nebudeš mít nic. A když utratíš bez rozmyslu všechny peníze, nebudeš mít ani peníze.“ „A bude ze mČ bezdomovec.“ „Nebude, protože naštČstí stále budeš bydlet se svými blízkými, a nebudeš tedy bez domova!“ Co jsme vypátrali:

NČco vlastnit znamená, že máš nČco, s þím mĤžeš zacházet tak, jak se rozhodneš. Je to tvĤj majetek. Majetkem mohou být pĜedmČty, nápady i peníze. Hospodárnost – zacházíme se svým majetkem tak, abychom o nČj nepĜišli, nepoškodili ho a tĜeba i ušetĜili.

5

Otázky:

1. Co mĤže být tvým majetkem? 2. Proþ musíš se svými penČzi zacházet hospodárnČ a co to pro tebe znamená? 3. Vlastníš nČjaké zvíĜátko? Jak se k nČmu chováš?

2. POTěEBY A ZDROJE

„Proþ vlastnČ potĜebujeme peníze?“ „A tím zaþneme. NČco potĜebujeme.“

? Co jsou potĜeby? „Já myslím, že to je nČco, co potĜebujeme k životu. Teć potĜebuji jídlo, abych nemČl hlad, þaj, abych nemČl žízeĖ, dobrého kamaráda, aby mi nebylo smutno, a židli, abych mohl sedČt a nebolely mČ nohy.“

„VýbornČ. Když máš pocit nedostatku, nČco potĜebuješ.“

Podle toho, co potĜebujeme, dČlíme potĜeby na: x x

potĜeby hmotné – mĤžeme si na nČ sáhnout, ohmatat (obleþení, židle, jídlo) potĜeby nehmotné – do ruky je nechytíme (potĜeba pĜátelství, lásky, kulturního a sportovního zážitku)

6

Podle toho, jak moc nČco potĜebujeme, rozdČlujeme potĜeby na: x x

potĜeby nezbytné – bez tČchto potĜeb bychom nemohli vĤbec být – napĜíklad jídlo, pití, vzduch … potĜeby zbytné – bez tČchto potĜeb se mĤžeme obejít - napĜíklad bazén na zahradČ, zlaté psací pero do školy…

Co asi potĜebuje hrnþíĜ? - hlínu a vodu na výrobu hrnku - hrnþíĜský kruh - pracovní obleþení - musí umČt vytoþit hrnek

?

Myslíš, že se mĤže stát, že nebudeš nic potĜebovat?

„AĢ pĜemýšlím, jak pĜemýšlím, stále nČco potĜebuji. Hlad mám, žízeĖ také, vždy budu urþitČ potĜebovat vzduch k dýchání, hýbat se potĜebuji, informace potĜebuji….“ „SprávnČ. PotĜeby jsou totiž neomezené!“

? Co nám pomĤže naše potĜeby uspokojit? „Mám hlad - potĜebuji jídlo. Mám bolavou nohu - potĜebuji lékaĜe. Je mi zima potĜebuji obleþení. Neumím þíst - potĜebuji knížku, abych se to nauþil. Ale abych si mohl toto všechno dovolit, musím mít peníze!“ „Ano. Peníze jsou jedním ze zdrojĤ na uspokojování nČkterých našich potĜeb.“

? Máme dost penČz na uspokojení všech svých potĜeb? UrþitČ ne. A protože také nemáme žádný kouzelný prsten princezny Arabely, když peníze utratíme, žádné už nemáme. Tento zdroj je omezený.

7

„ Ale co vzduch, voda, svČtlo?“ „Správná otázka. Zde je naším zdrojem pĜíroda. Tyto zdroje jsou ale také omezené.“ ? Proþ jsou zdroje pĜírody omezené a jak mĤžeme pĜírodČ pomoci? „Vím, že ZemČ není nekoneþná. Ale když ji budeme chránit, urþitČ nám její zdroje vydrží déle.“ „Ale já také nechci být sám, potĜebuji pĜátelství a potĜebuji být chytrý, abych si mohl vybrat povolání, které mČ bude bavit. Co potĜebuji pro uspokojení tČchto potĜeb?“

? Ví nČkdo, co Kubovi pomĤže? Jsou to lidé kolem nás, naši kamarádi, naše chuĢ se nČco nauþit, naše dobrá nálada…A to se koupit nedá.

Co jsme vypátrali:

Lidské potĜeby jsou neomezené, uspokojujeme jimi svĤj pocit nedostatku. Jsou velmi rozmanité. Zdroje pro uspokojování našich potĜeb jsou omezené. PotĜeby mĤžeme tĜídit: - hmotné a nehmotné - zbytné a nezbytné

Otázky : 1. 2. 3. 4.

Jak se jmenuje kluk, který nás provede Ĝíší penČz? Jaké druhy potĜeb známe? Jak mĤžeš získat nové zdroje, když vše utratíš? Jak mĤžeme ochránit naše pĜírodní zdroje?

8

3. ZBOŽÍ A SLUŽBY „Co si pĜedstavíš, když Ĝeknu zboží a služby?“ „Já si pĜestavím krásný proutČný koš a v nČm zmrzlinu, þokoládu, bonbóny, lízátka, lístky na kolotoþ…“ „Doufám, že dČti odpovČdČly lépe.“

x x

Zboží – vČc, kterou nČkdo prodává a jiný si ji kupuje (napĜ. chleba, kolo, kniha, dĤm, pole). Služba – nČjaká þinnost, která uspokojuje potĜeby lidí, dČlá ji za nás jiný þlovČk za peníze (napĜ. kadeĜník, uþitel, lékaĜ...).

? Jakým zbožím a službami mĤžeme uspokojovat následující potĜeby? Malá nápovČda: x Jídlo a pití – zboží - mléko, rohlík, þaj, kuĜe, káva služby – obsluha v cukrárnČ, þíšník x

Bydlení – zboží - postele, podlaha, stĤl služby – elektrikáĜ, pokrývaþ

A co dál? x Obleþení – zboží – kalhoty… služby – švadlena… x

Doprava – zboží – motorka… služby – Ĝidiþ…

x

LékaĜská péþe – zboží – obvazy…. služby – dČtský lékaĜ…

x

Zábava – zboží - televize... služby – herec…

x

VzdČlání – zboží – knihy… služby – uþitel…

x

Ostatní zboží a služby – napadne tČ ještČ nČco?

9

„Zajímalo by mČ, kolik vše stojí?“ „To není problém. Vyber si nČjaké zboží nebo službu a mĤžeme to zjistit!“

Co jsme vypátrali:

Zboží je vČc, kterou si mĤžeme od nČkoho koupit nebo nČkomu prodat. Služby jsou þinnosti, které za nás dČlá nČkdo jiný za peníze.

Otázky:

1. Jaké služby využíváš, když posloucháš hudbu? 2. Co potĜebuješ, když si chceš koupit nČjaké zboží? 3. Zjisti, kolik stojí tyto služby - ušití kalhot a saka u švadleny a oholení u holiþe. 4. PotĜebuješ vždy všechno, co si kupuješ?

II. VZNIK PENċZ 1. SMċNA „PĜedstav si, že za mnou pĜišel kamarád a chtČl – víš, jak sbírám karty s hokejisty, no tak chtČl si se mnou vymČnit hokejistu – zrovna toho nejlepšího útoþníka – za nČco. Jenže já nevím, jak bych to udČlal?“ „Žádný problém! PrávČ jsem tČ chtČla seznámit se svým supervynálezem! Mávnu touto kouzelnou hĤlkou, tĜikrát se otoþím – a jsme v pravČku!“ „Proþ zrovna v pravČku?“

10

„Protože výmČnný obchod neboli smČna, pĜedchĤdce našeho obchodování pomocí penČz, zde byl již pravdČpodobnČ v tČchto dávných dobách.“

„Mám luk, potĜebuju jídlo, dáš?“ Asi tak nČjak mohla probíhat smČna za dob pravČkého þlovČka.

Náš pravČký þlovČk pravdČpodobnČ smČĖoval zbranČ, jídlo, zvíĜata, kĤže, pazourek apod. „ PovČz mi, co bylo ještČ pĜed penČzi?“ „Lidé používali k placení vČtšinou takové vČci, které byly vzácné. NapĜíklad dobytek (krávy), stĜíbrné pruty, mušle, kousky zlata, náĜadí (napĜ. nože), koĜení, sĤl, obilí, plátno – od tohoto slova nakonec pochází slovo platit. PĜedstav si, v nČkterých exotických zemích používali i pírka kolibĜíka.“ „Jak ale lidé zjistili, kolik musí dát tČch vČcí za nČjaké zboží?“ „Záleželo na tom, jakou mČlo zboží hodnotu, kterou lidé zboží nebo službČ pĜisuzovali.“ ? Na þem záležela hodnota zboží nebo služby? „Co si tedy vyberu za toho hokejistu? Musím pĜemýšlet, jak je pro mČ dĤležitý. ShánČl jsem ho dlouho, ale už mám dva – už jsem na to pĜišel, vymČním ho za brankáĜe Haška! Toho ještČ nemám a urþitČ bych ho dlouho shánČl!“ „Vidíš, to je také velmi dĤležité.“ PĜi výmČnném obchodu potĜebuješ najít nČkoho, kdo má to, co chceš ty, a chce to, co máš ty.

11

„A to já mám a kamarád také! Hurá do smČny!“ „Takto jsme mČnili, až jsme vymČnili…(pro vysvČtlení - to jsem já s kamarádem po zásahu víly SpoĜínky a její kouzelné hĤlky!).“

Co jsme vypátrali:

VýmČnný obchod je, když jeden þlovČk vymČní s druhým nČjaké zboží za jiné zboží podobné hodnoty. V minulosti sloužilo jako platidlo urþité zboží, které bylo možno vymČnit za jiné.

Otázky :

1. 2. 3. 4.

Co chtČl Kuba vymČnit? Co se dĜív používalo místo penČz? Kdy pravdČpodobnČ zaþal výmČnný obchod? VymČĖuješ i ty nČkdy nČco? Jak?

2. PLATIDLA „KoneþnČ se dostaneme k penČzĤm!“ „Ale, ale, kampak spČcháš? Peníze se neobjevily tak rychle, jak se zdá. V minulé kapitole jsme byli teprve v pravČku!“

12

ýasto se stávalo, že zboží, které se nabízelo k výmČnČ, nebylo vhodné pro každého – napĜíklad kdo nemČl místo pro kraviþku, chtČl radČji slepice, a ty zas nemČl ten druhý… Proto se zaþala používat jednoduchá platidla, o kterých jsme už mluvili v minulé kapitole. „Já vím, používaly se kožešiny, koĜení, sĤl kamenná.“ „VýbornČ, ještČ bych si vzpomnČla na slonovinu, jantar, kakaové boby. Takových možností bylo víc.“

? Co bylo nevýhodou tČchto platidel? „Podívej se, jak jsou tyto vČci velké.“ „Aha, lidé by museli na jejich pĜenášení používat velké pytle, do kapsy by je nedali!“ „SprávnČ. A teć se zamysli. Kdybys nechtČl napĜíklad koš jablek, ale jen jedno, co by se mohlo stát?“ „PĜemýšlím….aha! Jak by mi asi mohl prodávající vrátit, kdybych mu dal tĜeba velkou kĤži! RozĜíznout ji by byla škoda. A já mám chuĢ právČ jen na jedno jablíþko….“ „VýbornČ! Platidla se vČtšinou nedala dČlit!“ „A teć další nepĜíznivá záležitost. Máš zásoby kožešin, myslíš si, že si koupíš velký dĤm, ale pĜiletí malinký motýlek, který si rád pochutnává na kožešinách…“ „Jé, to je urþitČ mol a zniþí mi moje kožešiny! Co budu dČlat?! Nejlepší by bylo použít nČco, co se nedá zniþit, dá se to rozdČlit i na malé þásti a všichni si toho cení….Zlato! StĜíbro!“ „Nemám co dodat, na vše jsi pĜišel sám, ani nemusím použít kouzelnou hĤlku.“ x x

Zlato se používalo k placení ve starovČkém EgyptČ již pĜed 5 tisíci lety. První známé mince se objevily pĜed 2 700 lety. Byly vyrobeny ze slitiny zlata a stĜíbra.

„Ale pĜeci jen, nosit zlato po kapsách také není moc jednoduché, a my doma ani moc zlata nemáme.“ „To máš pravdu.“ Protože zásoby zlata a drahých kovĤ nestaþily lidem pro rychlou smČnu, bylo zlato nahrazeno papírovými penČzi. Pro zajímavost - první papírové peníze se zaþaly používat v ýínČ v roce 800 n. l..

13

x x

Bankovky – zaþaly je vydávat banky – množství bankovek odpovídalo hodnotČ zlata, které banka mČla. Státovky - vydával je stát – nebyly kryté zlatem, to znamená, že jich bylo vydáno víc, než byla hodnota zásob zlata urþitého státu.

„Tak tomu zase nerozumím.“ „PĜedstav si, že máš spoustu zlata…“ „To je krásná pĜedstava!!!“ „Vidím, že ti to jde. Protože se bojíš, že ti zlato nČkdo ukradne, jdeš do banky - i s tím zlatem samozĜejmČ - a v bance ti místo zlata dají potvrzení. To znamená, že tvé potvrzení je kryto zlatem, zlato bys mohl dostat zpátky. To byly bankovky, vydávaly je banky.“ „Aha, a státovky vydával stát a ty nešly vymČnit za zlato.“ „VýbornČ!“ A protože potĜeba lidí a státĤ neustále stoupá a zlata ve svČtČ není mnoho, dohodly se vlády, že už peníze nebudou kryté zlatem. ýasem rozdíl mezi státovkami a bankovkami zmizel. Ale vydávání penČz se Ĝídí urþitými pravidly, jinak by si mohl peníze vydávat každý a to opravdu nejde!

Co jsme vypátrali:

Platidla – lidé je používali pĜed penČzi. Byly to napĜ. kožešiny, koĜení, sĤl kamenná, slonovina, jantar, kakaové boby. Protože se tato platidla špatnČ dČlila, uchovávala a nemČla trvalou hodnotu, nahradily je drahé kovy, hlavnČ zlato a stĜíbro. PozdČji vznikly papírové peníze.

Otázky:

1. 2. 3. 4.

ýím dĜíve lidé platili? Proþ platidla vymČnili za drahé kovy? Jaký byl rozdíl mezi bankovkou a státovkou? Co by ti nejvíce vyhovovalo pĜi placení? Proþ?

14

3. MINCE A BANKOVKY „Ahoj, Kubo!“ „Jé, ahoj, SpoĜínko!“ „Co si prohlížíš?“ „Ále, mamka uklízela na pĤdČ, zakopla o nČjaké prkno, to se ulomilo a našla tam …“. „Poklad!!“ „Jak to víš, SpoĜínko? VždyĢ jsi tady nebyla?“ „Víš, vČtšinou, když se uklízí na pĤdČ, najde se spousta pokladĤ – fotky, hraþky, korálky.…“ „Poþkej, ale tohle je opravdový poklad! Byly v nČm staré mince a papírové peníze! A já je teć tĜídím podle toho, odkud jsou a kdy byly vyrobeny.“ „A to poznáš?“ „No jasnČ! Na každé bankovce a minci je vše napsáno! A zjistil jsem, že nejstarší kovový peníz je starý krejcar z roku 1882 a nejnovČjší je koruna z roku 1944.“ „To je opravdu veliký poklad!“ Každá mince i bankovka má svou historii a hodnotu. x Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostĜedkĤ smČny (již pĜes 4500 let). x V minulosti byly mince raženy pĜedevším ze zlata a stĜíbra. x V souþasnosti jsou mince raženy ze slitin kovĤ a mají takovou hodnotu, jakou urþí stát. x Zadní strana mince se nazývá rub, pĜední strana líc. x Lícem je vždy ta strana, na níž je zobrazeno, kdo minci vydal, kdo ruþí za její pravost a hodnotu – u þeské koruny je to ta strana, kde je þeský lev. x Studiem penČz a jejich historie se zabývá numismatika. „A co papírové peníze? O nich jsme si už povídali, to si pamatuji!“ „Papírové, papírové, myslíš, že bys mohl jen tak jít, ustĜihnout kus papíru, nakreslit obrázek, napsat hodnotu a šup do obchodu?“ „To asi ne, co?“ „SamozĜejmČ! Tisk papírových penČz je velmi složitý. Papír, který se používá, je speciální - bankovkový, vše, co je na bankovce, má své místo. I tiskárny, ve kterých se bankovky vyrábí, jsou hlídané.“ „Já se radČji vrátím ke svému pokladu. A už jsem se rozhodl, budu sbírat peníze a bude ze mČ známý numismatik!“ „Hmmm, chvályhodné. A myslíš, že bys mohl tČmi penČzi z pokladu platit v obchodČ?“ 15

„Asi ne, když se tak ptáš, že? A nemusíš nic Ĝíkat, já vím, proþ! Každá zemČ má svou centrální banku, která pro ni vydává peníze. Tyto peníze platí v urþité dobČ. U nás to je koruna þeská, která se dČlí na 100 haléĜĤ – to je naše mČna.“ „Tak prosím, pomalu tČ nemusím nic uþit, vše už víš!“

Co jsme vypátrali:

Mince a bankovky vydává centrální banka – u nás ýeská národní banka - a mají urþitou hodnotu. Mince se razí z rĤzných slitin, mají rubovou a lícovou stranu. Papírové peníze jsou tisknuty ve speciálních tiskárnách na speciálním papíĜe. MČna – jsou peníze, které platí na urþitém území – napĜ. státu, království…

Otázky:

1. Co našla Kubova maminka na pĤdČ? 2. PĜineste do školy staré mince a bankovky a porovnejte je. ýím se liší? 3. Jak se jmenuje vČda, která se zabývá studiem penČz? 4. Víš, jakou mČnou se platí v jiných zemích?

III. ýÍM, KDE A JAK PLATÍME 1. ěÍŠE KORUNY ýESKÉ „Kubo, Kubo, Kubíþku, koneþnČ mám básniþku. Peníze si vezmeme, bohatí hned budeme!“

16

„Poþkej, to si ze mČ dČláš legraci, vić? My si nemĤžeme jen tak peníze vzít, protože nemáme kouzelnou hĤlku jako ty - to za prvé. A za druhé - proþ mluvíš o penČzích?“ „KoneþnČ ses doþkal a ty se zlobíš? Kouzelnou hĤlkou mávnu, zatoþím se …a jsme v Ĝíši penČz!“ Zaþneme u penČz, které platí v ýeské republice.

?

Proþ jsou bankovky oznaþené nápisem specimen?

Malá rada - slovo SPECIMEN znamená ukázkový. Bankovky:

ýeská bankovka s nejvyšší hodnotou 5 000 korun þeských, 5 000 Kþ

17

Mince:

1 koruna þeská ,1 Kþ 2 koruny þeské, 2 Kþ

5 korun þeských, 5 Kþ

10 korun þeských, 10 Kþ

20 korun þeských, 20 Kþ

50 korun þeských, 50 Kþ

„To je tedy pČkná Ĝíše! Je plná þeských korun, papírových nebo kovových. Jé, tamhle v rohu jsou vystavené ještČ haléĜe! Do koruny jich bylo potĜeba sto, to si pamatuji!“ Koruna þeská, zkratka Kþ, mezinárodnČ CZK, je zákonným platidlem na území ýeské republiky. Peníze naší republiky jsou známé i za hranicemi. ýeská padesátikorunová mince byla vyhodnocena jako Mince roku 1993! A tisícikorunová bankovka s ochrannými prvky byla vyhlášena Bankovkou roku 2008. x x

Mince a bankovky bČžnČ používáme pĜi placení v obchodech, na poštČ, za služby a zboží. Mince a bankovky se nesmí napodobovat (padČlat) ani jinak zneužívat. I když je napĜíklad jen z legrace zkopírujete, je to trestné.

UrþitČ víš, že v mnoha zemích Evropy se platí eurem. Tato mČna je oficiálním platidlem nČkterých zemí Evropské unie, tak zvané eurozóny. I u nás, v ýeské republice, se zavede místo koruny þeské jako platidlo euro.

? Jaké výhody nebo nevýhody vidíš v zavedení nové mČny?

18

Co jsme vypátrali :

V ýeské republice platí jako mČna koruna þeská, zkratka Kþ, která se dČlí na 100 haléĜĤ. V souþasnosti se již haléĜe nepoužívají. Mince a bankovky se nesmí niþit a napodobovat. Používají se pĜi pĜímé platbČ z ruky do ruky.

Otázky:

1. Jaké hodnoty mají þeské kovové mince? 2. Co všechno mají mince vyraženo na lícové stranČ a co na rubu? 3. Dokážeš vyjmenovat slavné osobnosti na bankovkách? 4. Kterou Ĝíši vykouzlila SpoĜínka?

2. OCHRANNÉ PRVKY BANKOVKY „Jé, Kubo, co dČláš za mĜížemi?“ „Ty jsi zapomnČla? PĜece jsme byli v té Ĝíši penČz! MnČ se tam moc líbilo a chtČl jsem si jednu bankovku zkusit namalovat. No… dost se to povedlo, dal jsem si ji do penČženky …“ „Už nemusíš pokraþovat! Že ty sis to spletl a tou bankovkou jsi chtČl platit! Tak to by tedy nešlo!“ „To taky Ĝíkal ten policista, co si pro mČ pĜišel. Prosím, vílo SpoĜínko, zachraĖ mČ, vždyĢ jsi kouzelná!“ „To víš, že to tak nemĤžu nechat! Mávnu hĤlkou, zatoþím se - a jsi zpátky!“ „To jsem rád! Brousily si tam na mČ zoubky nČjaké hladové myšky. Brrr!“

19

„Kubo, už minule jsme si Ĝíkali, že napodobovat peníze - neboli padČlat - je zakázané a hrozí za to trest vČzení.“

? Jak se pozná, že jsou bankovky pravé? Každá bankovka má své ochranné prvky neboli rĤzná poznávací znaménka.

Vyrobit nebo napodobit takové znaky je velmi složité a to odradí pĜípadné padČlatele, kteĜí by chtČli vyrobit bankovky falešné.

Ochranné prvky na tisícikorunové bankovce:

1. Vodoznak

2. Ochranný okénkový proužek

prĤhled z líce

prĤhled z líce

prĤhled z rubu

3. Ochranná vlákna

4. Soutisková znaþka

líc

20

rub

prĤhled

5. Skrytý obrazec

7. DuhovČ barevný pruh

6. Opticky promČnlivá barva

8. Mikrotext

líc

rub

„Jak vidíš, ochranných prvkĤ je hodnČ.“ „Vidím, vidím, ale moc se v nich nevyznám! Víš co, já poprosím taĢku, on totiž dnes musí koupit benzín, urþitČ má tisícikorunu, a všechno si ukážeme. Už se moc tČším, protože mi to pĜipadá takové tajemné, jako bychom odhalovali nČjakou šifru!!“ „Utíkej už tedy, aĢ se koneþnČ doþkáš! A hlavnČ mu neĜíkej, že jsi poznal na vlastní kĤži, co se stane, když se bankovky padČlají!“

Co jsme vypátrali:

PadČlatelé jsou lidé, kteĜí nČjak napodobují bankovky, mince, ale i umČlecká díla…. PadČlat peníze je trestné. Každá bankovka má své ochranné prvky.

21

Otázky: 1. Proþ Kuba skonþil ve vČzení? 2. Jakou hodnotu mČla bankovka, na které si SpoĜínka s Kubou ukazovali ochranné prvky? 3. Který prvek se ti podaĜilo najít?

3. POŠTA A BANKA

?

Co znamená platit z ruky do ruky?

„NČco potĜebuji, jdu do obchodu, vyberu si zboží, pĜijdu k pokladnČ, vytáhnu penČženku, zaplatím, vezmu si zaplacené zboží, doklad o nákupu a jdu domĤ.“ „SprávnČ. Ale platit se dá i jinak.“

? Vymyslíš, jak by se ještČ dalo platit? „Já už jsem vše zjistil, už mi vĤbec nemusíš napovídat! Byl jsem na poštČ a provedl jsem prĤzkum, jak mi mohou pomoci s placením.“ „A co jsi zjistil?“ „Paní poštovní úĜednice mi dala tyto poukázky neboli složenky a vysvČtlila mi: x

Když chci peníze poslat na úþet v bance - napĜíklad když si platím pĜedplatné svého oblíbeného þasopisu RybáĜství- musím vyplnit poukázku A.

22

x

Když mi pĜijdou nČjaké peníze tĜeba od babiþky, vyplní babiþka poukázku C.

x

Další možnost je, že si objednám nČjaké zboží z obchodu, který je daleko.Tento obchod mi zboží zabalí a zašle poštou. PĜi pĜevzetí balíþek zaplatím. Tomu se Ĝíká dostat zboží na dobírku.“

„Víš, co znamenají nČkteré údaje na složenkách?“ „Adresát je ten, komu nČco posíláme. Kdybych ti posílal nČjaké pĜekvapení, byla bys to ty, SpoĜínko. Odesílatel je ten, kdo nČco posílá. To bych byl já. HĤlkové písmo - napíšeme text tiskacím písmem, aby byl þitelný.“ „StejnČ je ale lepší, když si tyto poukázky nebudeš vyplĖovat sám, ale s rodiþi, nebo se zeptáš na poštČ. OchotnČ ti poradí.“ Ovšem, nezapomeĖ na poplatky, které musíš za využití služeb na poštČ zaplatit!

Co jsme vypátrali:

ýeská pošta nám mĤže hodnČ pomoci svými službami. ProstĜednictvím pošty mĤžeme posílat peníze, pĜijímat peníze, pĜijímat zboží na dobírku a samozĜejmČ posílat dopisy...

23

Otázky:

1. Popiš cestu zboží na dobírku od obchodníka do svých rukou. 2. Kdo je adresát a kdo odesílatel? 3. Využíváš služeb pošty?

BANKA V minulých kapitolách jsme se dovČdČli, že když lidé nechtČli mít mnoho zlata doma, šli do banky, ta jim dala potvrzení o uloženém zlatČ - a první bankovky byly na svČtČ! Banky existují dodnes a stále se zabývají penČzi. PĜedstav si banku jako budovu s mnoha pracovníky a bankovními pĜepážkami.

? Co všechno mĤžeš v bance zaĜídit? „Já už jsem byl v bance s mamkou. To jsme si šli zrovna zĜídit úþet.“

? MČl jsi nČkdy v ruce úþet? „Já jsem mČl napĜíklad úþet od bundy, kterou mi mamka koupila v zimČ. Na lísteþku bylo napsáno, co jsme všechno koupili a kolik jsme celkem zaplatili. Ale úþtu v bance Ĝíkáme bankovní a potĜebovali jsme jej proto, abychom mČli své peníze uložené v bezpeþí. Mamka si vzala rĤzné doklady, šla k jedné paní u pĜepážky a ta nám se vším poradila. Museli jsme nahlásit svoje jméno, bydlištČ, telefon a ještČ mnoho jiných informací, kterým jsem moc nerozumČl. Mamka potom vytáhla penČženku a vložila (zaplatila) na náš úþet první peníze. Ale! Také jsme nČco dostali! Takovou pČknou kartiþku z plastu (byl na ní koníþek), spoustu papírĤ a já jsem dostal pĜívČsek na klíþe s nČjakým telefonním þíslem!“

24

„To si dobĜe pamatuješ! Ty papíry – to byla smlouva o zĜízení úþtu, která je velmi dĤležitá. Jsou na ní všechny údaje a þíslo vašeho úþtu.“ „To nemĤžeme mít všichni stejné þíslo“? „Kdepak, víš, kolik je v naší republice obyvatel? PĜes deset milionĤ! A kdyby mČli všichni stejné þíslo, to by bylo špatné, protože by do banky poslal peníze napĜ. Pepa a na úþet by pĜišla tato þástka tĜeba Michalovi. Ale budeme pokraþovat. Ta kartiþka z plastu byla platební karta. A každá platební karta musí mít také þíslo – Ĝíká se mu PIN - a toto þíslo funguje jako kód k té kartČ.“

? Jak slouží platební karta? „Moje mamka pomocí platební karty vybírá peníze z bankomatu nebo platí zboží v obchodu.“

? Co je bankomat? Pomocí bankomatu mĤžeme na svou kartu vybrat peníze, dobít mobilní telefon a mĤžeme zjistit, kolik máme na svém bankovním úþtu penČz!

? Víš, kde je nejbližší bankomat u vás? „Na tom pĜívČsku bylo dĤležité telefonní þíslo – kdyby se vám karta ztratila, mohl by ji nČkdo zneužít. Vy zavoláte na toto þíslo a v bance vám zablokují úþet, aby z nČj nemohl nikdo cizí vaše peníze vybírat." „A to si už nebudeme moci vybírat peníze?“ „Ale ne, banka vám dá novou kartu a vše obnoví.“ „Prosím, co to znamená bezhotovostní?“ „Poslouchej, bez – hotovostní….bez hotovosti…“ „Aha, nemusím mít v ruce peníze!“ „VýbornČ. Ale na úþtu v bance peníze mít musíš, protože jinak bys nemČl platit z þeho!“ „To je pĜece jasné. Když si sním všechny bonbóny z krabiþky, mĤžu tam šátrat, jak dlouho budu chtít, a stejnČ nic nevyšátrám a musím krabiþku doplnit!“

? Musí se za služby v bance platit? Ano, jsou to služby: x Banka ti hlídá peníze, aby ti je nČkdo doma neukradl.

25

x x x

Banka za tebe mĤže provádČt pravidelné platby – napĜ. za tvoje obČdy ve škole a kurz karate. Banka ti také mĤže pĤjþit peníze, když ti náhodou dojdou. A když platíš platební kartou, nemusíš nosit velké peníze, banka obchod zprostĜedkuje.

„A proto platíš bankovní poplatky. Tedy spíš tvoje mamka.“ „A mĤžu mít také platební kartu a svĤj úþet, když jsem tak malý? Na té kartČ byl takový hezký obrázek…“ „To je výborná otázka. MĤžeš. Existují dČtské úþty a studentská konta, o kterých se víc dovíš v bance. Jen si musíš hlídat, abys mČl na svém úþtu stále uložené nČjaké peníze!“ „DobĜe. Mám tedy platební kartu – s medvídkem – a co teć?“ x x x

Hlídej si ji, aĢ ti ji nČkdo neukradne. Pamatuj si PIN své karty a nikomu ho neĜíkej!!!! MČj pĜehled o množství penČz na svém úþtu.

Co jsme se dovČdČli:

PĜi bezhotovostním placení nemusíme mít v ruce žádné peníze, ale musíme mít úþet v bance. Platit mĤžeme i platební kartou. Na této adrese se dovíš víc: www.banky.cz.

Otázky:

1. Jaké služby nám poskytují banky? 2. Co dostala Kubova maminka v bance, když si šla zaĜídit úþet? 3. Jak si mĤžeš uchránit svou platební kartu pĜed zlodČji?

26

IV. PENÍZE A MY 1. HODNOTA PENċZ Neustále mluvíme o penČzích, ukládání, bankách, potĜebách, smČnČ, ale jak to vlastnČ všechno funguje? „Moc bych chtČl, abych nemusel Ĝíkat mamce o peníze a abych si mohl koupit nČco sám. To by bylo skvČlé! Teć, když se podívám, co mám v kapsách – v jedné nic a v druhé….samé hlouposti.“ „Nebuć smutný. Na následujících stránkách se podíváme na to, jak: x x x x

Získat nČjaké peníze. UšetĜit si peníze na zajímavé vČci. Neutrácet zbyteþnČ. Nenachytat se pĜi nákupech na nČjaké reklamní triky.

A aby sis mohl vše vyzkoušet, vyþaruji ti 1000 Kþ. Chceš tyto peníze v bankovkách nebo jako mince?“ „ýást v bankovkách a þást v mincích.“ „Kouzlím, kouzlím….už kapsy prázdné nemáš! Dostal jsi první kapesné!“ „Jé, mĤžu si jít koupit zmrzku, lízátko a ten nový model auta, jak na nČj je super reklama? A taky celou sadu knížek o Harry Potterovi….“ „Zadrž! Tak to je právČ to, co bys udČlat nemČl. Rozmysli se poĜádnČ, jak by to dopadlo.“ „Všechno bych utratil a opČt bych nemČl nic.“

?

Jak dlouho lidé v souþasné dobČ musí pracovat, aby si vydČlali 1000 Kþ?

„Já myslím, že bude záležet na tom, kde a jaké zamČstnání vykonávají.“

27

„VýbornČ. Abys to mČl jednodušší, vybereme si nČjaké zamČstnání, ve kterém dostaneš mČsíþnČ na úþet 20 000 Kþ.“

? Kolik je pracovních dní v mČsíci? ? Kolik je pracovních hodin za den? „Pracovních dní je vČtšinou 20. Abych zjistil, kolik si vydČlám dennČ, rozdČlím 20 000 Kþ na 20 dílĤ, tzn. 20 000 : 20 = 1 000. Pracovních hodin je 8 dennČ. A abych zjistil, kolik vydČlám za jednu hodinu, rozdČlím 1 000 Kþ na 8 dílĤ, tzn. 1 000 : 8 = 125. Za jeden pracovní den tedy vydČlám 1 000 Kþ a za jednu pracovní hodinu 125 Kþ.

? Co si mĤžeme koupit za 125 Kþ? „Je to hodnČ tČžké. Nemyslel jsem si, že nČkdo musí pracovat tak dlouho, aby si vydČlal napĜíklad na obČd.“ Když máme peníze, musíme si dobĜe rozmyslet, jak je použijeme! „Tak to já si to kapesné, které jsi mi vykouzlila, radČji schovám do kasiþky a budu si šetĜit. I když - nČkdy si koupím nČco, co mi udČlá radost - ale jenom nČkdy. Teć už vím, jak tČžké je vydČlat si nČjaké peníze!“

Co jsme vypátrali:

Kapesné jsou ty peníze, které máme pro sebe, pro vlastní potĜebu. Když máme peníze, musíme si dobĜe rozmyslet, jak je utratíme, protože je nemĤžeme vykouzlit, ale musíme je vydČlat.

Otázky:

1. Dostáváš nČjaké kapesné? 2. Utratíš všechny peníze hned nebo si šetĜíš? 3. Proþ je dĤležité peníze šetĜit?

28

2. KOLOBċH PENċZ, CENA Bankovkám a mincím se také Ĝíká obČživo. Proþ asi? „VždyĢ nemají nožiþky a nemohou bČhat!“ „Je to jednoduché. Když máš peníze, mĤžeš si je sice na chvíli uložit, ale vČtšinou proto, abys je pozdČji utratil za nČjaké zboží nebo služby. A už je nemáš, utratil jsi je v obchodČ. Tam je dali do pokladny a pĜišel nČkdo s velkou bankovkou. Vrátili mu mincemi, které jsi tam utratil ty.Tvoje mince mohou pak putovat z penČženky do penČženky, z banky do banky, a klidnČ se k tobČ mohou znovu nČkdy vrátit.“ NČkteré bankovky a mince mohou procestovat dokonce kus svČta, mohou projít mnoha penČženkami. Bylo by zajímavé, kdybychom si mohli jednu bankovku nebo minci oznaþit a její cestu sledovali. A proþ o tom všem mluvíme? Peníze potĜebujeme, abychom si mohli koupit zboží nebo zaplatit za služby. „Kubo, co sis naposledy kupoval?“ „Dnes ráno jsem si koupil svaþinu – bagetu.“ „A pamatuješ si, kolik stála?“ „Bageta stála 35 Kþ. Proþ se ptáš?“ „Jen abych ti vysvČtlila, co je to cena.“ „Víš, proþ jsi platil 35 Kþ a ne tĜeba 199 Kþ?“ „Když se zamyslím, asi to vím! Abych vyrobil bagetu, musím mít rohlík, pomazánku, zeleninu, šunku, obal na bagetu a musím mít þas bagetu vyrobit.

29

velký rohlík 7 Kþ pomazánka 3 Kþ zelenina

3 Kþ

šunka

5 Kþ

obal

1 Kþ

ostatní

16 Kþ

celkem

35 Kþ

Velký rohlík stojí 7 Kþ, pomazánka 3 Kþ, zelenina 3 Kþ, šunka 5 Kþ, obal asi 1 Kþ, to je dohromady 19 Kþ, a 16 Kþ si rozdČlí þlovČk, který bagetu vyrobí, Ĝidiþ, který ji pĜiveze, a prodavaþ, který ji prodá (v tabulce zapsáno jako ostatní). Když na to tak koukám, ta bageta vlastnČ vĤbec není tak drahá!“

„SprávnČ! Tak vzniká cena zboží nebo služeb. Cena musí odpovídat tomu, co je potĜeba na výrobu urþitého zboží.“ „Ale jak to, že u nás v obchodČ stojí bageta 35 Kþ, a když jsem si ji chtČl koupit ve vedlejším mČstČ, byla o pČt korun dražší!“ „To je chytrá otázka. Cena zboží se totiž také urþuje podle toho, kolik lidí o zboží bude mít zájem. Když napĜ. budu vČdČt, že baget prodám hodnČ, mĤžu je klidnČ prodávat o korunu dražší, abych na nich víc vydČlala. Nemohu je ale zdražit moc, protože pak by si je nikdo nekoupil. Ale když budu vČdČt, že si bagety moc lidí nekoupí, musím je prodávat levnČji, aby se nezkazily a já je nemusela vyhodit.“ „To se mi zdá nČjak složité!“ Asi nejdĤležitČjší je, že ten, kdo nakupuje, chce kvalitní zboží, ale chce také ušetĜit peníze. A ten, kdo nabízí nČjaké zboží, chce hodnČ prodávat a tím i vydČlat. Proto je dobré vybírat si zboží podle kvality a ceny, využívat vhodné cenové akce, slevy.

Co jsme se dovČdČli:

KolobČh penČz – peníze opakovanČ získáváme a utrácíme. Cena – je pČnČžní þástka, za kterou se zboží nebo služba prodává.

30

Otázky: 1. Dokážeš na konkrétním pĜíkladu vysvČtlit obČh penČz? 2. Když si nČco kupuješ, díváš se i na cenu a vybíráš si podle ní? 3. Jsou u vás obchody s rĤznými cenami za stejné zboží?

3. REKLAMA Obchodníci používají pĜi prodeji zboží rĤzné upoutávky neboli reklamy. TČmi chtČjí informovat o svém zboží, o kterém by jinak zákazníci, kteĜí toto zboží kupují, nevČdČli. „Reklamy – zrovna vþera jsem vidČl krásnou reklamu v televizi! Bylo tam roztomilé koĢátko a mČlo hlad a dČti mu daly takové dobré kĜupinky. Ty musím urþitČ koupit!“ „Tak za prvé nemáš žádné koĢátko a za druhé si dávej pozor!“ x ZábČry mláćátek a rozesmátých dČtí se v reklamách používají nejþastČji, protože jsou roztomilé a všichni si jich hned všimnou. Tomu se Ĝíká skrytý nátlak v reklamČ. „To zní hroznČ, ale máš pravdu, že takové reklamy se mi líbí. Vždy Ĝíkám mamce, že bychom si mČli výrobek z té reklamy vyzkoušet. Ráno jsem vidČl takovou krásnou sleþnu, samozĜejmČ v reklamČ, jak jí vlasy po použití skvČlého šampónu opravdu rostou a jsou zdravČjší…“ „Zase ses trefil! Koupil by sis šampón, který by ti nabízel nČjaký holohlavý pán? Asi ne, spíš by ses bál, že ti vlasy také vypadají! A to je další pĜíklad.“

31

x

V reklamČ vČtšinou vystupují krásní, milí a usmČvaví lidé. My si pak myslíme, že když si koupíme výrobek, který používali, budeme také tak krásní, bohatí a usmČvaví.

„Ale poþkej, jak je v televizi ta reklama na nádhernou žabku, která nosí štČstí – to je pĜeci pravda! A když vidím reklamu na pČknou hraþku, hned si ji chci koupit!“ „No právČ.“ x

Reklama chce vyvolat chuĢ výrobek koupit!

„Ale jak mám poznat, co je pravda a co ne?“ „Je mnoho zboží, které je stejnČ dobré nebo i lepší než to z reklamy.“ Zboží, nabízené v reklamách, je dražší, protože musí zaplatit i svoji reklamu, ale neplatí, že musí být zároveĖ nejlepší. Zkus, který výrobek ti nejvíce vyhovuje, a nemusí to být právČ ten z reklamy.

? Znáš nČjaké výhody reklamy? O nČkterém zboží bychom bez reklamy vĤbec nevČdČli. NČkteré firmy své výrobky propagují i na sportovních, kulturních a jiných akcích. Tím vČnují peníze tam, kde mohou pomáhat. Díky reklamám mohou získat peníze sportovní kluby, charitativní akce, domovy pro opuštČné dČti, akce na ochranu pĜírody.

Co jsme se dovČdČli:

Reklama nás má informovat o urþitém zboží. Bez reklamy bychom o tomto zboží nevČdČli. Rizikem je, že po zhlédnutí reklamy si chceme toto zboží koupit, i když bychom si podobné mohli koupit levnČji. DĤležité je vždy se rozmyslet!

32

Otázky:

1. Víš, kde všude se mĤžeme s reklamou setkat? 2. Jaká reklama tČ nejvíce zaujala? 3. Která reklama tČ nalákala ke koupi nČjakého zboží? Potvrdilo se, co slibovala?

4. SLEVY - JAK SE STÁT CHYTRÝM NA NÁKUPU Když se obchodníci snaží prodat svoje zboží, používají kromČ reklamy rĤzné cenové praktiky. S reklamou jsme se již seznámili. V této kapitole si pĜiblížíme slevy, které také patĜí mezi cenové praktiky.

„Paní, mám tady krásné panenky! Když si koupíte jednu, zaplatíte 100 Kþ, ale když si koupíte tĜi, zaplatíte 300 Kþ - a þtvrtou vám pĜidám zdarma!“

PĤvodnČ si chtČla paní koupit jen jednu panenku, ale protože se nechala nalákat na slevu, místo 100 Kþ zaplatila 300 Kþ, a navíc bude mít doma tĜi další panenky, které vĤbec nepotĜebuje. Toto byl pĜíklad akþní nabídky.

? Znáš nČjaký jiný pĜíklad? Proþ asi tuto slevu obchodníci využívají? Ve velkých obchodech používají slevy na nČkteré vybrané zboží a pĜedpokládají, že když už tam budeme nakupovat, nakoupíme si i jiné zboží, které už je ale dražší než jinde. Této slevČ se Ĝíká také akþní nabídka.

? Jak mĤžeš využít akþní nabídku? „Moje mamka to dČlá tak, že si vezme letáþek z prodejny, vypíše si zboží, které je opravdu levnČjší než jinde, a pak nakoupí právČ jenom to.“

33

„VýbornČ, Kubo. To je asi nejlepší zpĤsob, jak ušetĜit a nenachytat se.“ Známe ještČ množstevní slevy, tzn. když si koupíš víc výrobkĤ, vyjde cena jednoho výrobku ménČ, než když si koupíš jen jeden. „Množstevní slevu využíváme! Když si kupujeme meruĖky na zavaĜování, jedno kilo by nás vyšlo na 32 Kþ, ale když si koupíme deset kilo, nezaplatíme 320 Kþ, ale jen 250 Kþ – jedno kilo merunČk pak vyjde jen na 25 Kþ!“ „To je chytré! Ale musíte meruĖky rychle zavaĜit, protože tolik byste jich najednou nesnČdli!“ „Mamka také nakupuje zimní obleþení až na konci zimy a Ĝíká, že je pak levnČjší.“ „Ano, to je další druh slevy – sleva sezónní.“

? Proþ asi obchodníci zavádČjí tzv. sezónní slevy? ? Byli jste nČkdy na dovolené? Jak jste platili zájezd? „Naši si vždycky poþkají na poslední chvíli. Musíme být ale vždy sbalení, protože vyjedeme tĜeba hned druhý den.“ „Ano, u dovolených mĤžeme vČtšinou hodnČ ušetĜit, když koupíme zájezd buć hodnČ brzy, tzv. first minute nebo na poslední chvíli – last minute.“

? Dokážeš vysvČtlit, proþ se zájezdy takto prodávají? Kuba už to ví … ? Jaké riziko je spojené s tímto nákupem?

Co jsme se dovČdČli:

RĤzných druhĤ slev je opravdu velké množství a pokud si vždy vše peþlivČ propoþítáme a promyslíme, mĤžeme díky slevám hodnČ ušetĜit. Musíme ale vždy zvážit výhody a nevýhody slev, abychom v závČru nemuseli nakonec zaplatit ještČ víc nebo abychom si nekupovali vČci, které nepotĜebujeme, jen proto, že byly ve slevČ. 34

Otázky:

1. Jaké druhy slev znáš? 2. Využíváš nČkteré slevy na zboží ? 3. Jaké nevýhody mají sezónní slevy?

V. OSOBNÍ ROZPOýET 1. PěÍJMY, VÝDAJE, ROZPOýET „Ach jo, já bych si tak pĜál digitální foĢák! Ale mamka Ĝíkala, že teć musíme šetĜit na novou stĜechu a že jeden foĢák v rodinČ už máme. Ale já bych moc chtČl svĤj!“ „Jednoduchá pomoc. Sestav si svĤj rozpoþet!“

? Co si pĜedstavíš, když se Ĝekne rozpoþet? „Že bychom se rozpoþítali? Asi ne, já vím.“ „Mluvíme o penČzích, rozpoþet nám tedy pomĤže, jak rozpoþítat své peníze, abychom vše zaplatili a mohli si i nČco ušetĜit.“

? Co potĜebuješ pĜi tvoĜení rozpoþtu? „Myslím, že musíme zjistit, kolik penČz dostáváme neboli pĜijímáme – to jsou naše pĜíjmy, a zároveĖ kolik penČz musíme zaplatit neboli vydat - to jsou naše výdaje.“ „Vidím, že zaþínáš být opravdu velmi zdatný a pozorný.“ Abychom mohli zjistit svĤj rozpoþet, musíme znát svoje pĜíjmy a výdaje. „Teć se vrátíme ke tvému foĢáku.“ „JeštČ ale není mĤj, ještČ na nČj nemám našetĜeno!“ „Tak to spoþítáme.“

35

„Jaké máš tedy pĜíjmy za mČsíc?“ „Dostávám kapesné od taĢky 60 Kþ týdnČ, to je 240 Kþ mČsíþnČ. Když umyju auto, jednou mČsíþnČ dostavám 100 Kþ (ale nesmí tam být ani smítko). Od babiþky mám 300 Kþ za mČsíc. JeštČ jsem zapomnČl – když za brášku uklidím jeho andulce, dá mi 10 Kþ.“ „Tvé pĜíjmy za mČsíc: 240 Kþ + 100 Kþ + 300 Kþ + 10 Kþ = 650 Kþ.“ „A co tvé výdaje?“ „Platím si ve škole 15 Kþ za pití mČsíþnČ, za mobil si platím 100 Kþ mČsíþnČ a kupuji si þasopis o pĜírodČ – ten stojí 45 Kþ mČsíþnČ. A ještČ si kupuji zmrzlinu nebo þokoládu – musím to spoþítat – to je 300 Kþ mČsíþnČ.“ „Tvé výdaje za mČsíc: 15 Kþ + 100 Kþ + 45 Kþ + 300 Kþ = 460 Kþ.“ „Kolik ti tedy zbyde mČsíþnČ penČz?“ „Nejprve to spoþítám: 650 Kþ – 460 Kþ = 190 Kþ Zbyde mi 190 Kþ !“ „Tomu se Ĝíká pĜebytkový rozpoþet, zbyly ti peníze. Výborná zpráva, protože bys mohl našetĜit.“

Ale pozor na schodkový rozpoþet! Když utratíš víc penČz, než jsou tvoje pĜíjmy, nejen že neušetĜíš peníze, ale ještČ si musíš nČkde vypĤjþit. A to je vždy nepĜíjemné a nČkdy dokonce nebezpeþné!

36

Vyrovnaný rozpoþet - pĜíjmy a výdaje jsou v rovnováze. To znamená: kolik pĜijmeš penČz, tolik jich utratíš. Pozor! Nemáš nic našetĜeno, nesmíš utratit víc!

Co jsme se dovČdČli:

Rozpoþet se skládá z pĜíjmĤ (peníze, které dostaneme) a výdajĤ (peníze, které utratíme). Nejlepší je rozpoþet pĜebytkový, kdy jsou pĜíjmy vyšší než výdaje, nebo alespoĖ vyrovnaný, kdy jsou pĜíjmy stejné jako výdaje.

Otázky:

1. Jak se Ĝíká rozpoþtu, kdy jsou pĜíjmy menší než výdaje? 2. Jaký máš mČsíþní rozpoþet ty? 3. Proþ je dobré mít pĜebytkový rozpoþet?

2. FINANýNÍ PLÁN „Všechno jsem si krásnČ spoþítal, ale stále nevím, kdy budu mít svĤj foĢák. NČjakou nadČji mám, protože mám pĜebytkový rozpoþet. Ale kdy to bude? V þervnu pojedeme se tĜídou na výlet a já bych si moc rád vše vyfotil vlastním foĢákem.“

37

„Tak se na to podíváme a vytvoĜíme tvĤj osobní finanþní plán.“

? Co to asi znamená? „Když taĢka Ĝekne slovo plán, naplánuje skvČlé výlety o prázdninách. A když Ĝekne finance, myslí tím naše peníze. Tak to znamená, že se podívám na svoje peníze a naplánuji si, jak získat penČz ještČ víc.“ „VýbornČ!“ Takto vypadá sestavení finanþního plánu: 1. zjistíme stav svých financí, neboli zjistíme, jak na tom s penČzi v danou chvíli jsme „To už mám, stanovil jsem si svĤj rozpoþet, porovnal pĜíjmy a výdaje. A navíc nemám žádné uspoĜené peníze. Kdybych je mČl, ušetĜil bych rychleji!“ 2. stanovíme si své cíle „To už také mám, potĜebuji si koupit ten foĢák! Bude stát 2 000 Kþ.“ 3. vyhodnotíme si cíle „To asi znamená, že si rozmyslím, jestli si na ten foĢák opravdu dokážu ušetĜit. Nebo jestli nemusím šetĜit na nČco dĤležitČjšího (nic dĤležitČjšího prostČ není a basta).“ 4. vymyslíme, jak potĜebné finance získáme „Tak tohle právČ nevím a asi to bude to nejdĤležitČjší.“

? Jak mĤžeš získat více financí? „Budeme vycházet z tvého rozpoþtu, nejprve si prohlédneme výdaje a potom pĜíjmy.“

38

? Mohl by Kuba nČjak zmČnit svoje výdaje? Výdaje

ýástka

Pití ve škole

15 Kþ

Mobil

100 Kþ

ýasopis

45 Kþ

Dobroty

300 Kþ

Celkem

460 Kþ

„To jsem si zapisoval pĜi poþítání rozpoþtu. Pití ve škole není tak drahé, pít se musí, to si nechám. Mobil potĜebuji, když si zapomenu nČco do školy, jsem moc rád, že mĤžu zavolat mamce. PĜíroda mČ velmi zajímá a jednou bych chtČl pracovat jako pĜírodovČdec, þasopis také potĜebuji. Ale ty dobrĤtky – 300 Kþ mČsíþnČ je hodnČ. StejnČ mi babiþka obþas nČco dobrého dá a doma také máme. Nechám si jen 100 Kþ a ušetĜím 200 Kþ!!! Hurá!“

? Mohl by Kuba nČjak zmČnit pĜíjmy?

PĜíjmy

ýástka

Kapesné

240 Kþ

Mytí auta

100 Kþ

Od babiþky

300 Kþ

Úklid klece

10 Kþ

Celkem

650 Kþ

„AĢ se dívám, jak se dívám, v pĜíjmech nic nevymyslím. I když, kdybych bráškovi þistil klec s andulkou þastČji, mohl bych si vydČlat o nČjakou desetikorunku víc. Ale to budu šetĜit ještČ dlouho. Ale nedávno jsem þetl v novinách, že kdokoli mĤže napsat þlánek, a když bude pČkný, otisknou ho a dostane 100 Kþ. Jé, teć jsem si vzpomnČl, že bych mohl sbírat hliník a železo! Pomohl bych pĜírodČ a ještČ bych si vydČlal! A mohl bych také sbírat léþivé byliny. V létČ jsem þetl, že za kilogram heĜmánku dávají ve sbČrnách 100 Kþ!

39

TĜeba nČkomu ještČ pomĤžu od nemoci, až bude pít þaj z bylinek mnou nasbíraných!“ „Ty jsi opravdu chytrý! Našel jsi hodnČ zpĤsobĤ, jak si mĤžeš vydČlat, i když ti ještČ není patnáct. Na brigády totiž smíš chodit až od urþitého vČku, což je v souþasnosti patnáct let a ukonþená školní docházka. A kdybys napĜíklad hrál v nČjakém filmu, mohl bys dostat zaplaceno, ale peníze by si vyzvedli tví rodiþe. Když všechny tvé úspory a nové výdČlky spoþítáme, mČsíþnČ si uspoĜíš takto.“ PĜíjmy

ýástka

PĜebytek z rozpoþtu

190 Kþ

Úspora z dobrot

200 Kþ

SbČr, þlánek

300 Kþ

Celkem

690 Kþ

? Za jak dlouho si Kuba ušetĜí na foĢák? „Víš, já bych ale chtČl ten foĢák dĜív. Co kdybych si pĤjþil od Michala? On má hodnČ penČz a je to kamarád, urþitČ by mi pĤjþil.“

? Co by se mohlo stát? Rozmyslete si, jestli je opravdu nutné si pĤjþit peníze! PĤjþka není moc výhodná. Vždy, když vám nČkdo nČco pĤjþí:

x

x

MČli byste mu za to nČco dát. TĜeba þokoládu nebo nČco jiného, takže vás ta pĤjþka vyjde dráž, než kdybyste našetĜili sami. Také hrozí, že se vám nepodaĜí vþas získat tolik penČz, abyste je mohli vrátit, a to je zlé. Mohli byste ztratit kamaráda a všichni by si mysleli, že neumíte držet slovo.

U dospČlých je to s pĤjþkami o dost složitČjší. NapĜíklad když nemáte kde bydlet a rodiþe nemají tolik penČz, aby mohli koupit nový byt hned, mohou si pĤjþit peníze v bance. Vždy je ale dĤležité mít rozmyšlené, jestli je ta pĤjþka výhodná a jestli ji budou moci splácet. Protože kdyby ne, mohla by vám banka byt vzít.

40

Co jsme se dovČdČli:

PĜi sestavení finanþního plánu vycházíme ze stavu svých financí, stanovíme si cíle, které vyhodnotíme, vymyslíme, jak potĜebné finance získáme. Než si pĤjþíme peníze, musíme si vše dobĜe promyslet a zvážit.

Otázky:

1. Máš také nČjaký finanþní cíl? 2. Jak ho chceš dosáhnout? 3. PĤjþuješ si nČkdy nČco? S jakým výsledkem?

VI. DARY 1. DOBROýINNOST „Moc hezky jsem si naplánoval své finance! Dokonce mi zbyly nČjaké peníze! Mám radost, mohl bych udČlat radost ještČ nČkomu jinému!“ „Ano, je hodnČ lidí, kteĜí jsou na tom špatnČ a sami si nemohou vydČlat tolik penČz, aby si mohli poĜídit vše, co potĜebují.“

?

Komu je potĜeba podat pomocnou ruku?

Mohou to být lidé, kteĜí se dostali do obtížné situace, nebo které postihla nČjaká živelná katastrofa (povodeĖ…), dČti, které nemají

41

rodiþe, dČti v Africe a v jiných chudých zemích. Peníze mohou pomoci pĜi výzkumech lékĤ… „Také zvíĜátka si nemohou sama pomoct, když se jim nČco stane…“

? Znáš nČjakou organizaci nebo akci, která pomáhá bez nároku na odmČnu? „Já napĜíklad znám adventní koncerty, TĜíkrálovou sbírku, akce „KuĜe pomáhá dČtem“, pĜíspČvky na školní potĜeby afrických dČtí, „MČsíþkový den“, Nadaci Terezy Maxové, nadaci Naše dítČ, Výbor dobré vĤle – Nadaci Olgy Havlové ….“ Také Linka bezpeþí je z tČchto darĤ financována. A ta již zachránila hodnČ nešĢastných lidí! Takových organizací je mnoho. Mohou pomáhat slavní lidé, sportovci, ale i my všichni. A pokud nemáme peníze, mĤžeme pomoci napĜíklad sbírkou obleþení, hraþek, brýlí ….

? Víš, co znamená slovo nadace? V nadaci pracují lidé, kteĜí zajišĢují, aby vybrané peníze dostali ti, kteĜí je opravdu potĜebují. ýasto tito lidé pracují bez nároku na odmČnu, zadarmo. Je moc dobĜe, že umíme pomoci tČm, kteĜí nemČli v životČ tolik štČstí jako my.

? Pomáháš také nČkomu? A jak? Bohužel, i neštČstí jiných nČkteĜí lidé dokáží zneužít. Zakládají falešné úþty, ze kterých peníze potom vyberou a utratí na vlastní potĜeby. Nebo si zhotoví falešné pokladniþky rĤzných sbírek a vybrané peníze opČt použijí jen pro sebe. Proto když tČ na ulici nČkdo osloví a chce po tobČ peníze, porać se s mamkou nebo s taĢkou, protože hlavnČ hodné dČti takoví lidé využívají. Pokud chceš opravdu pomoci, vyber si akci, u které budeš pĜesnČ vČdČt, na co se vybrané peníze skuteþnČ využijí. A je moc dobĜe, že pomáháme.

Co jsme se dovČdČli:

Je mnoho lidí, kteĜí jsou ve špatné situaci a je potĜeba jim pomoci. Proto existují rĤzné nadace. Ale musíme si dávat pozor, aby to nebyl nČjaký podvod.

42

Otázky:

1. Napálil tČ už nČkdo? 2. Pomáháš nČjak ty nebo nČkdo z tvého okolí? 3. MĤžeš vysvČtlit slovo „nadace“?

2. PENÍZE A ŠTċSTÍ ? Myslíš, že þlovČk, který má hodnČ penČz a mĤže si koupit témČĜ všechno, je ?

šĢastný? Co je to štČstí?

Peníze sice lidem pomáhají koupit si témČĜ všechno, co potĜebují nebo chtČjí, ale je mnoho vČcí, které si za peníze nepoĜídíme.

Chatrþ ze slámy, v níž se lidé smČjí, má vČtší cenu než palác, ve kterém lidé pláþí. ýínské pĜísloví

Ztratit všechen svĤj majetek pokládám za menší škodu než ztratit vČrného pĜítele. M. Luther

A nezapomeĖ, i nejþernČjší mrak má svĤj stĜíbrný okraj!

- chvíle s kamarády

- pohoda s rodinou

43

- zázraky pĜírody - zajímavé a netradiþní zážitky

Je toho hodnČ, na co nepotĜebuješ peníze. Ale je pravda, že s plným žaludkem a v teple se nám vše pozoruje a prožívá lépe. Snaž se proto mít vždycky alespoĖ nČjaké peníze. A to ti urþitČ teć pĤjde líp, protože jsme prostudovali celou knihu o penČzích!

ZÁVċR BlahopĜeji! Dokonþil jsi první þást pĜedmČtu finanþní hospodaĜení a už znáš odpovČdi na první otázky – kde se vzaly peníze, proþ je potĜebujeme, jak s nimi zacházíme, abychom ušetĜili, jak se ubráníme špatným výdajĤm a jak zvýšíme své pĜíjmy. Kuba se s tebou louþí. Bylo mu ctí se s tebou procházet Ĝíší penČz spolu s vílou SpoĜínkou. A ta tČ snad nauþila to, co nosí ve svém jménu – spoĜit. Mimochodem, Kuba si na ten foĢák opravdu našetĜil!

44

SHRNUTÍ x

NČco máme – vlastnictví, majetek

x

NČco potĜebujeme – potĜeby

x

NČco chceme – zboží a služby

PENÍZE Vznik penČz

x x x

SmČna Platidla Peníze

x x

Bankovky Mince

x x

ýím platíme dnes

Jak peníze používáme Rozpoþet

pĜíjmy výdaje

Finanþní plán

Jak mohou peníze pomoci

Tematické celky předmětu finanční hospodaření: 1. peníze 2. ceny 3. rozpočet 4. hospodaření domácnosti 5. finanční trh 6. finanční produkty 7. placení 8. finanční plánování

Učební sada tematického celku rozpočet: 

učebnice



pracovní sešit



metodická příručka



CD