Peníze a jejich padělání Ing.Zbyněk Kalabis, BIVŠ, a.s.
Peníze - základní pojmy • • •
Bankovky jsou vydávané jako náhrada za mince z drahých kovů. Bankovky jsou ve většině států tištěny na speciálním vysoce kvalitním speciálním bankovkovém papíře, obvykle vyrobeném na bázi bavlny) V Austrálii, na Novém Zélandě a v dalších zemích se používá k výrobě bankovek speciální polymerový substrát. Polymerové bankovky mají řadu výhod oproti papírovým bankovkám - lépe odolávají snahám o padělání, jsou výrazně trvanlivější a jsou také čistší a hygieničtější.
• 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Bankovky obsahují řadu ochranných prvků. Konkrétně se jedná o vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutiskovou značku, skrytý obrazec, opticky proměnlivou barvu, ochranný iridescentní (duhově proměnlivý) pruh nebo o mikrotext, resp. mikrotisk.
Peníze - základní pojmy •
• •
•
Mince jsou kousky kovu, opatřené údaji (hodnota mince, název měny či údaje o vydavateli), ze kterých je patrné, že se jedná o peníze. Mince má 2 strany, a to líc (avers) a rub (revers), na kterých bývá vyražen státní znak, číslice vyjadřující jmenovitou hodnotu mince a letopočet ražby. Ochranné prvky mincí jsou jejich hmotnost, průměr, síla a úprava hrany. Státovky jsou úvěrové peníze, vydávané státem, resp. vládou či ministerstvem financí prostřednictvím centrální banky. Na rozdíl od bankovek, které jsou kryty zlatem a jinými aktivy centrální banky, jsou státovky kryty majetkem státu a tedy představují státní dluh. Nouzová platidla (nouzovky) jsou specifickou kategorií papírových platidel. Objevují se v dobách peněžních/měnových krizí, kdy „doplňují“ nedostatečné množství zákonných platidel (zejména drobného oběživa); mají provizorní charakter a jejich platnost je vydavatelem časově i teritoriálně vymezena.
Obchodní mince • • • • 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Obchodní mince jsou mince z drahého kovu určené k obchodování s drahými kovy. Nejsou součástí soustavy zákonných peněz a nemají nominální hodnotu stanovenou v zákonné peněžní jednotce a nejsou s ní v zákonném poměru. Jejich hodnota je dána cenou drahého kovu na trhu s tímto drahým kovem. Jejich náklad není nijak omezen. Mezi nejvýznamnější zlaté mince patří Wiener Philharmoniken (Rakousko), Kangaroo (Austrálie), American Eagle (USA), Panda (Čína), Libertas (Mexiko), Britania (Velká Británie), Meaple Leaf (Kanada).
Obchodní mince • Zlaté mince se obchodují za cenu drahého kovu. Aktuální světová cena zlata na trhu (tzv. London fix) je vyhlašována 2x denně nejvýznamnějšími obchodníky se zlatem. Touto cenou se řídí veškeré obchody se zlatem o min.objemu 1.000 troyských uncí. • Troyská unce váží přibližně 31,103 gramu a jako její zkrácené označení se používá Oz. Platí, že 32,15 Oz se rovná jednomu kilogramu. Nazývána je dle hmotnostní jednotky, užívané ve středověku na trzích ve městě Troyes (160 km j.v. od Paříže).
Obchodní mince • První zlatou pamětní mincí ČR se staly mince sady Koruna česká z roku 1995 při příležitosti vyhlášení volné směnitelnosti české koruny. • ČNB ve spolupráci s odbornou veřejností připravuje plány emise pamětních stříbrných mincí na pětileté období. Plán jejich ražby je schválen bankovní radou ČNB a je závazný. Jen ve zcela výjimečných případech (též na základě schválení bankovní rady ČNB) může být vydání obvyklých 4 mincí v jednom roce doplněno další mincí k připomenutí velmi významné aktuální události.
Investiční zlato • „Investiční zlato“ je zvláštní forma zlata, používaného jako investiční nástroj. Jedná se především o 1. zlato, zpracované v certifikované rafinerii ve tvaru cihly, s vlastním číslem a označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti alespoň 995/1000 nebo o 2. zlaté mince o ryzosti alespoň 900/1000, které byly vyraženy po roce 1800 a jsou (nebo byly) zákonnými platidly.
Pamětní mince •
• 1. 2. 3. 4. 5.
Pamětní mince je taková mince, kterou vyhláška ČNB označuje jako pamětní. Emitovány jsou, aby připomenuly výročí významné události či osobnosti, a to na základě rozhodnutí bankovní rady ČNB. V příslušné vyhlášce ČNB bývají uváděny tyto informace o konkrétní pamětní minci: důvod jejího vydání (jakou konkrétní událost nebo osobnost připomíná), její hmotnost, síla i průměr, popis její lícní i rubové strany, způsob jejího provedení – běžné nebo zvláštní (proof) a vyobrazení pamětní mince (které se obvykle nachází v příloze k příslušné vyhlášce ČNB).
Padělání – základní pojmy • Padělané peníze jsou reprodukce či kopie platných peněz, vyrobené za účelem jejich udání do peněžního oběhu místo pravých. • Napodobeniny peněz jsou vyráběné za jiným účelem než je jejich udání do peněžního oběhu místo pravých peněz - může se jednat např. o filmové a divadelní rekvizity či o reklamní předměty. Podmínky jejich tvorby a používání jsou stanovovány ČNB. • Pozměněné peníze jsou jakékoli platné peníze, upravené za účelem jejich udání do peněžního oběhu jako peněz vyšší hodnoty. Jejich pozměnění obvykle spočívá grafické úpravě hodnot. Na platné bankovky bývá připsána k číselnému označení její nominální hodnoty „nula“.
Rozdělení padělků dle jejich kvality • Padělky jsou dle svojí kvality rozdělovány do následujících kategorií: 1. Velmi nebezpečný padělek je zhotoven za použití stejné tiskové techniky jako originál bankovky. Je vyroben z dokonalého materiálu, ochranné prvky jsou dobře napodobeny. Je zjistitelný jen při použití specialisovaného zařízení a může oklamat i pokladníka banky, není-li o výskytu příslušného typu padělku informován. 2. Nebezpečný falsifikát vykazuje dobrou tiskovou reprodukci (vč.ochranných prvků). Je zjistitelný i bez lupy či jiného zařízení, ovšem je způsobilý k oklamání pokladníků, nejsou-li informováni o jeho výskytu. 3. Zdařilý falsifikát. Je vyroben pomocí jiných tiskových technik než originál, přičemž části tisku a ochranných prvků jsou napodobeny nedbale či zcela vynechány. K oklamání je způsobilý při placení za podmínek, nepříznivých pro příjemce. 4. Méně zdařilý falsifikát. Zhotoven je nedokonale, některé části tisku jsou vynechány. K oklamání příjemce je způsobilý jen za zvlášť nepříznivých okolností (např. ve tmě). 5. Neumělý falsifikát. Jedná se o neumělé kresby a primitivní napodobeniny, schopné k oklamání příjemce jen za mimořádně nepříznivých podmínek.
Kontrola pravosti zlatých mincí • Lučavka královská (neboli aqua reigia či královská voda) je důležitý pomocník k testování (nejenom) zlata. Jedná se o směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové (v poměru 1:3). • Zlato nereaguje ani s kyslíkem, ani se sírou a je rovněž odolné vůči hydroxidům i kyselinám. Rozpouští se pouze v lučavce královské a v roztocích kyanidů za přítomnosti kyslíku . • Jedná se o směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové (v poměru 1:3). • Lučavkou královskou se mince pokape a v závislosti na čase a způsobu mizení zlata se určí její ryzost. Pro každou ryzost se používá kyselina s jinou koncentrací.
Skutečné případy padělání peněz • Penězokazecká dílna byla nalezena v Koněpruských jeskyních u Berouna – „v provozu“ byla v letech 1469 1471 (a možná ještě o něco déle). • Jako zdroj mědi posloužily měděné kotlíky a plech na střechy (dle analýz vyráběný v Kutné Hoře). Z nich byly stříhány pásy, ze kterých byla vyrážena kolečka o průměru 12-13 milimetrů. • Tento polotovar se lehce povrchově postříbřil pomocí rtuti žíháním v ohni. Na dřevěném špalku se pak vyrážel dvouocasý český lev. • Bylo odhadnuto, že se zde takto vyrazilo 5.000 mincí. • Možná stál za paděláním zdejší šlechtic Petr Korenský z Terešova (který náhle výrazně zbohatl) a jeho potomci.
Skutečné případy padělání peněz • Od roku 1694 nesly bankovky britských liber obrázek ženy, symbolu Británie, s bohatě řaseným rouchem, což byla účinná obrana proti padělání. • Roku 1697 byl do britských bankovek zapracován vodoznak. O 100 let později byl vodoznak vylepšen tak, že jeho linky nebyly rovné, ale vlnité. Současně byl vyráběn speciální papír s tímto vodoznakem. • Roku 1697 britský parlament přijal zákon, dle kterého je padělání bankovek zločin a trestá se smrtí – nerozlišoval ovšem padělání a pozměňování peněz. • Známým padělatelem britských liber byl Charles Price, známý jako „Old Patch“. Zatčen byl v 14.1.1786. Oběsil se 25.1.1786 – v den, kdy s ním měl proběhnout proces.
Skutečné případy padělání peněz •
Peter Ritter von Bohr, narozený roku 1772, byl bohatý, žil v Linci a ve Vídni, roku 1839 ale musel vyhlásit úpadek. Vrhl se proto na padělání bankovek. Roku 1845 byl i svojí manželkou Mathildou zatčen a následujícího roku byli uznáni vinnými za padělání a odsouzeni k smrti oběšením. Císař Ferdinand V. jim trest změnil u pana von Bohr na 10 let vězení a u jeho manželky na 2 roky vězení. Mathilda byla vzhledem ke svým psychickým potížím propuštěna z vězení po roce, von Bohr zemřel v průběhu druhého roku trestu.
•
Bedřich Černý, náš asi nejznámější padělatel, se hájil tím, že chtěl vyrobit nepadělatelné bankovky. Jeho činnost byla odhalena počátkem dvacátých let 20. století. Byl zatčen, k trestnému činu padělání se přiznal a byl postaven před soud. Porota jej ale překvapivě uznala nevinným a byl propuštěn na svobodu.
Skutečné případy padělání peněz • 1. 2. 3.
4. 5. •
•
Bylo také placeno (různě úspěšně) padělky bankovek, namalovanými ručně a vybarveny pastelkami či vodovými barvami. Na některých z nich se objevily i s různé „žertovné“ nápisy, např.: V Kocourkově dne 30.února 1934. Tato bankovka je poslední: Víc nedělám, je to otravná práce. Má rozhodně větší cenu než pravá 100 Kč bankovka. Tento hadr vydaný právě dnes zcela nezákonně platí padesát korun vlastní valuty kdekoli dnes tohoto roku. Místo podpisu bylo uvedeno AJÁSÁM a trestní doložka byla přeformulována na „Padělání těchto hadrů se trestá vlastní rukou“. Na padělané stokoruně z roku 1945 penězokaz napsal „Sakra do toho a mějte mě rádi vy hloupyši“. Ahoj - padělek. Vysvětlení, proč takovéto padělky vznikly, může být dvojího druhu: buď si chtěl padělatel opatřit alibi pro případ, že by se na padělek přišlo nebo chtěl podvést konkrétní osobu, o které předem věděl, že si bankovku neprohlédne. S něčím podobným se lze setkat i v současnosti – úspěšně bylo placeno (v SRN) např. bankovkami s neexistujícími nominály 600 a 1000 euro.
Skutečné případy padělání peněz •
Významnými padělateli byly i státy – padělání sloužilo jako „tajná zbraň“. 1. Mezi „státní padělatele“ patřila i Francie v době císaře Napoleona. Když se mu roku 1806 podařilo obsadit Vídeň, dal okopírovat tiskařské desky a konfiskovat originály a potom nechal v Paříži i v Itálii tisknout velmi kvalitní padělky. Přikázal též falšovat ruské a anglické bankovky. 2. Na jeho „omluvu“ lze snad uvést fakt, že se Velká Británie koncem 18. století pokusila pomocí padělání francouzské měny (tzv. asignátů) zničit Francouzskou republiku. 3. Stejně tak němečtí nacisté padělali v době druhé světové války zejména britské libry, jednak s cílem opatřit si devizy, kterých měli zoufalý nedostatek, jednak rozvrátit britské hospodářství.
Skutečné případy padělání peněz •
Zájem padělatelů vzbudila v roce 1919 i nová čsl. koruna. Ti se zaměřili na pětisetkorunu navrženou A. Muchou, vytištěnou v pražské tiskárně, jež neměla technické možnosti pro zajištění ochranných prvků jako např. vodoznaku.
•
Roku 1921 bylo odhaleno u nás několik stovek falešných čsl. korun. Stopa vedla do rakouského Štýrského Hradce (Graz), kde maďarský etnograf a orientalista Gyula Mészáros soustředil skupinu výtvarných a technických odborníků, která ve velkém rozjela výrobu falzifikátů. Bankovní úřad ministerstva financí ČSR zachytil 60 140 falešných pětistovek. Bylo proto rozhodnuto o urychleném stažení problémové pětisetkoruny. Mészáros se odstěhoval do Turecka, později působil jako kulturní poradce v Maďarsku. Jméno Dr. Mészarose figuruje i v další penězokazecké aféře, odhalené roku 1925 v Nizozemí. Zde byly padělány francouzské 1 000-frankové bankovky. Hlavním organizátorem jejich padělání byl Ludvík Windischgrätz.
•
•
Mezinárodní boj proti padělání peněz •
Při jejich vyšetřování byla pachatelům prokázána politická motivace jejich jednání. Padělání čsl. i francouzské měny bylo prostředkem, který měl poškodit hospodářství obou států.
•
Obě penězokazecké akce vyvolaly diplomatickou aktivitu ČSR a Francie ve Společnosti národů, která vedla ke vzniku Mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví. Guvernér Národní banky československé, dr. Vilém Pospíšil se stal prezidentem komise založené k její přípravě .
•
Mezinárodní úmluva o potírání penězokazectví byla založena a podepsána v dubnu 1929 v Haagu a mezi 32 zakládajícími členy bylo i Československo (v ČSR byla ratifikována a vydána pod číslem 15 ve sbírce zákonů dne 5. 2. 1932).
•
Dalšími zakládajícími členy byly Albánie, Německo, USA, Rakousko, Belgie, Velká Británie, Irsko, Indie, Bulharsko, Čína, Kolumbie, Kuba, Dánsko, Svobodné město Gdaňsk, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Lucembursko, Monako, Norsko, Panama, Holandsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Jugoslávie, SSSR a Švýcarsko.
Mezinárodní boj proti padělání peněz •
Nejdůležitějším přínosem úmluvy o potírání penězokazectví bylo jeho přiřazení do sféry kriminálních deliktů, což vyloučilo přisouzení politické motivace jednání pachatelů této trestné činnosti. Penězokazci tím mimo jiné ztratili právo politického azylu, které jim dříve bylo běžně poskytováno.
• Dále se signatáři úmluvy zavázali 1. trestně stíhat všechny padělatele zákonných peněz bez ohledu na jejich státní příslušnost, místo kde byly peníze padělány a 2. trestně – právní ochranu se signatáři zavázali nadále poskytovat i měnám jiných států. • V právu se o souhrnu těchto zásad hovoří jako o zásadách univerzality a ochrany. •
Jiným důsledkem penězokazeckých afér dvacátých let 20. století bylo založení Mezinárodní kriminálně policejní komise, původně pro potírání penězokazectví, později s působností rozšířenou na další oblasti zločinu, která je dnes známá jako Interpol.
Napodobeniny peněz •
•
Napodobeniny peněz mohou být také využívány jako reklamní předměty. Ve dvacátých letech minulého století vyšla v nitranských novinách zajímavá reklama, kterou zadal Julius Schick, hodinář a zlatník. „Nakupte u menovanej firmy vyše 100 Kčs, dostanete za tento vzorek pravdivých 5 Kč“. Místo pravé pětikoruny (na níž byl portrét J.A.Komenského), předal zákazníkovi napodobeninu pětikoruny se svým portrétem. Policie mu napsala, ať toho nechá, že to je trestné. Nechal toho. Další případ napodobenin pravých peněz spustila studentka maturitního ročníku jednoho gymnasia. Naskenovala tisícikoruny, místo portrétu F.Palackého nahrála fotografie spolužáků, výsledek vytiskla na barevné tiskárně a dala na maturitní tablo třídy. K tomuto tablu se dostal zloděj a peníze se pokusil udat jako pravé…
