Pøelet nad hypermarketovým hnízdem

Filip Fuchs a kol.

Pøelet nad hypermarketovým hnízdem Deset let budování hypermarketù v ÈR

Filip Fuchs a kol.

"

NESEHNUTÍ

Vydání publikace bylo podpoøeno Nadací Open Society Fund Praha a Ministerstvem životního prostøedí ÈR v rámci výbìrového øízení na podporu projektù pøedkládaných nestátními neziskovými organizacemi.

Pøelet nad hypermarketovým hnízdem Deset let budování hypermarketù v ÈR Vydalo NESEHNUTÍ Brno v roce 2005 e-mail: [email protected] www.nesehnuti.cz, www.hyper.cz Fotografie na pøední stranì obálky: Jan Stejskal, Mar tin Mach (www.ekolist.cz) Fotografie na zadní stranì obálky: Pavel Bartoník Grafická úprava a sazba: Martin Pøibyl Veškeré materiály z této publikace jsou volnì šiøitelné s uvedením zdroje. ISBN 80-903228-5-9

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

Obsah Pøedmluva: Co v supermarketu nevedou (Jan Keller) I. Hypermarkety –- pøíliš drahá sleva II. Když pro stromy není vidìt na Lidl III. Penny Market na školním høišti IV. Kaufland vedle kostela V. Multifunkèní palác v centru Olomouce VI. S vylouèením veøejnosti VII. Carrefour pod okny ministerstva životního prostøedí VIII. Co dìlat, když k vám pøijde hypermarket IX. O NESEHNUTÍ X. O autorovi, podìkování XI. Fotografická pøíloha

7 9 19 35 45 55 69 91 105 109 113

$

NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%

Pøedmluva: Co v supermarketu nevedou V našich supermarketech najdete témìø cokoliv. Kromì spousty zboží rùzných vùní a barev, kromì haldy vìcí potøebných i úplnì zbyteèných v nich najdete také roztomilé malé myšky a další drobné hlodavce, témìø èerstvé maso mnoha jemných odstínù zelenì, sýry a salámy s tøikrát pøelepenou dobou trvanlivosti a spoustu dalších milých a vzrušujících vìcí, které byste u drobného prodejce jen marnì hledali. Už proto stojí za to si do supermarketu tu a tam vyrazit. Nemìli bychom však pøitom propadat iluzi, že v onìch obøích prodejnách mají snad úplnì všechno. Jsou vìci, které tam prostì nevedou. V žádném regálu nenajdete nic z toho, o èem se tak ohnivì øeènilo pøed pùldruhým desetiletím na návsích a námìstích po celé zemi. Øeè byla tehdy o právu obèanù rozhodovat o dìní v místì, kde žijí. Zapálenì se diskutovalo o tom, že odborníci koneènì nahradí pøi rozhodování zkorumpované byrokraty a stranické diletanty. Lidé jásali nad tím, jak koneènì pøevezmou vládu vìcí svých do vlastních rukou. Snadno se tehdy podléhalo iluzi, že vláda lidu zvítìzila. Na jak dlouho? No pøece jako obvykle – na vìèné èasy. Ve skuteènosti se tehdy po pádu pokryteckého režimu, který už mìl sám sebe dost, vytvoøila pouze šance pro skuteènou svobodu, pootevøel se døíve nebývalý prostor pro usilování o ni. Zároveò s nesporným uvolnìním se ovšem vynoøil sice nenápadný, ale o to silnìjší tlak, který cílenì smìøuje k tomu, redukovat vzniklou svobodu výhradnì na vìtší výbìr pøi nakupování a konzumu. Pestr ý obal a lákavé balení mají v hyperkrámu i v politice nejednou odlákat pozornost od toho, co si vlastnì èlovìk poøizuje a za jakou cenu. Namísto pokrytectví starého režimu se krok za krokem rodí pokrytectví nové a r ychle zaplòuje skulinky dùvìøivosti obèanù. Statì, které tvoøí tento sborník, ilustrují nové pokr ytectví a nové formy manipulace velice plasticky. Nadnárodní obchodní øetìzce vyznávají heslo „Nᚠzákazník, nᚠpán“. Platí však pouze v situaci, kdy jde o to, vylákat z lidí peníze. Ve fázi, kdy se rozhoduje o stavbì hypermarketu, je øadový obèan, tento budoucí „pán“, degradován na pouhého otravu, který se plete do vìcí, do nichž mu nic není. Mìní se v obtížný hmyz, se kterým se zásadnì nekomunikuje. Aby nám hypermarkety mohly sloužit 24 hodin dennì, musejí nás napøed po celou dobu, kdy se o jejich pøítomnosti rozhoduje, ve dne v noci ignorovat. Aby nám mohly ve všem vyhovìt, musejí se opakovanì vracet okny poté, co jsme je vyprovodili dveømi. Jedním z hesel roku 89 bylo zprùhlednìní politiky. Na dìní okolo staveb supermarketù je toho prùhledného jen velice málo. Èasto se vše odehrává v podivném pøíšeøí, pod jehož rouškou je schvalován úmysl investora,

&

NESEHNUTÍ

zahajováno stavební øízení, probíhá zjišování vlivu na životní prostøedí, jsou pøekreslovány územní plány, pøedávají se dary investorù mìstùm, obcím a kdoví komu všemu ještì. Jedná-li se o výstavbu supermarketù, nemají odborníci o mnoho vìtší šanci než obèané. Když ostravská radnice (napøíè hlasy všemi politickými stranami) rozhodla na jaøe 2005 o tom, že místo zeleného centra mìsta se postaví radìji ještì další krabice supermarketù, proslavil se zástupce primátora výrokem: O podobì našich mìst nebudou pøece rozhodovat architekti a urbanisté. Kdo tedy rozhoduje o podobì našich mìst, jestliže to nejsou architekti, památkáøi, urbanisté a odborníci na životní prostøedí? Mýlili bychom se, pokud bychom si mysleli, že rozhodují námi volení politici. Ti se mnohdy své zodpovìdnosti za obecní území a veøejné plochy zbavují tím, že je odevzdávají (ne vždy zcela prùhledným zpùsobem) velkým investorùm, aby na nich pøedvedli, co dokáží. Jako kdyby si politici neuvìdomovali, že pokud budou fungovat jen jako prodloužená ruka velkých investorù, stane se z nich prakticky zbyteèný, by velice nákladný, èlánek v rozhodování. Jejich pøedvolební klání pak vypadá tak trochu nadbyteènì. Proè by si obèané nemìli zvolit pøímo mezi firmou Lidl, Tesco, Kaufland, Hypernova, Interspar… A proè nevolit pøímo Alber ta, když drží ceny tak nízko pøi zemi? Všichni bychom na tom ušetøili a pro stranické politiky by se jistì našlo místo v nìjaké jiné reklamní agentuøe. Tam by si už nemohli dovolit nadávat lidem do „køiklounù“, jak to èiní v jednom z následujících textù jistý pan starosta. Kauzy supermarketù, které následují, poskytují hodnì dùvodù k rozèarování z toho, co se kolem nás dìje. Dávají nám ale také impulz, abychom se bránili. I když to vypadá, že lidé mají zase už jen holé ruce, není tomu tak. Lze se opøít o zákony, které si politici sami odhlasovali a které zatím stále ještì platí. Lidé se mohou organizovat, i když jim pøitom budou házeny pod nohy nìkdy jenom klacky, nìkdy celé nezákonnì porážené stromy. Mohou se každodennì rozhodovat, zda se zachovají jako obèané, anebo se budou radìji poohlížet jen po co nejvìtším nákupním vozíku, který je nejkratší cestou zaveze pøímo do Èeského snu. Probuzení z èeských snù nebývá, jak známo, vždy nejpøíjemnìjší. Lze mu však spolehlivì pøedejít. Úplnì staèí dávat si dobr ý pozor na to, kdo a proè nás chce ukolébat. Jan Keller

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'

I. Hypermarkety – pøíliš drahá sleva První hypermarket v Èeské republice byl slavnostnì otevøen v roce 1996 na severním okraji Brna. Na konci roku 2005 je v Èeské republice 190 hypermarketù a za své hlavní nákupní místo je považuje 36 % nakupujících. Novodobé velkoprodejny se vìtšinou stavìjí na okrajích velkých mìst, v blízkosti významných silnièních tahù, nebo dostupnost automobilem je pro nì klíèová. Výsledkem je významné dopravní zatížení v lokalitách, které nebyly na takový nápor plánovány, zpùsobují vylidòování tradièních mìstských center, zákazník je nucen putovat za obchodem, nikoliv obchod za ním. Hypermarkety však vtrhly i do mìstských center. Zde se jejich provoz citelnì dotýká obyvatel blízkého okolí. Tyto obchody také svým vzhledem pùsobí v mìstské zástavbì znaènì nepatøiènì. Na jejich agresivní obchodní praktiky si stìžují maloobchodníci, dodavatelé a nìkdy, tak jako v pøípadì afér s výprodeji èi s prodejem zdravotnì závadných potravin, i samotní zákazníci. Problematické je tvrzení velkých obchodù, že napomáhají snižování nezamìstnanosti – nová pracovní místa sice vytváøejí, zároveò však jejich pøièinìním krachují maloprodejci a jejich dodavatelé. Není divu, že zámìry stavìt nové obøí prodejny vyvolávají v øadì našich mìst vlnu nesouhlasu. Tato publikace pøedstavuje nìkteré z tìch nejzajímavìjších kauz tohoto druhu. Domníváme se, že je zapotøebí mluvit i o negativních jevech, které pøináší budování a provoz hyper- a super marketù – protože o tom, jak jsou tyto obchody skvìlé, si pravdìpodobnì mùžete pøeèíst každé ráno na jednom z mnoha reklamních letákù, které se objevují ve vaší schránce. Co je co a kdo je kdo Hypermarkety jsou obchody s výrazným podílem nepotravináøského zboží, ty menšího typu mají prodejní plochu zpravidla 2 500 až 5 000 m2. Nìkteré hypermarkety s plochou pøes 5 000 m2 bývají souèástí multifunkèních obchodnì-zábavních center. Supermarkety jsou obchody s prodejní plochou 400 až 2 500 m2 , ve kter ých pøevažuje nabídka potravin. Diskonty jsou obchody s prodejní plochou zpravidla 400 až 1 000 m2 s ménì pestrým potravináøským sortimentem a menším zákaznickým komfortem (prodej z palet aj.). V textu této publikace se snažíme v konkrétních kauzách rozlišovat pouze super- a hypermarkety, v obecných èástech textu používáme pouze termín hypermarkety jako zástupný pro všechny uvedené druhy prodejen. Kategorii diskontù vìtšinou podøazujeme pod supermarkety.



NESEHNUTÍ

V roce 2004 vypadalo podle agentury Incoma Research poøadí deseti nejvìtších obchodních øetìzcù podle jejich roèního obratu takto: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Skupina/Firma Makro Cash&Carry ÈR, s.r.o. Ahold Czech Republic, a.s. Schwarz ÈR (skupina) REWE ÈR (skupina) Tesco Stores ÈR, s.r.o. Globus ÈR, k.s. Tengelmann ÈR (skupina) Carrefour ÈR, s.r.o. Spar ÈR (skupina) Delvita, a.s.

Název prodejen (poèet) Makro (11) Albert (184), Hypernova (47) Kaufland (57), Lidl (96) Penny Market (151), Billa (71) Tesco hypermarket (19), Tesco OD (6) Globus (10), Baumarkt Globus (2) Plus (113), OBI (17) Carrefour (10) Interspar (17) Delvita (76), Delvita City (3), Proxy (9), Sama (9)

Na následujícím grafu agentury Incoma Research (Shopping Monitor 2004/ 2005) je znázornìna expanze velkých nákupních center v Èeské republice na úkor menších prodejen.

Podle podnikatelského týdeníku Profit utratilo v hyper- èi supermarketech v roce 2004 nejvìtší èást svého rozpoètu na nákupy 70 % èeských zákazníkù. V Maïarsku tak uèinilo 56 % nakupujících a v Polsku jen 35 %. V Èeské republice je nejhustší sí hypermarketù ve støední Evropì. Na milion obyvatel v tomto roce pøipadlo 16 hypermarketù, oproti tomu na milion Maïarù 8 a na milion Polákù pouze 5. Situace v oblasti obchodních øetìzcù je velmi promìnlivá, èasto dochází k fúzím jednotlivých spoleèností èi k odkupùm sítì prodejen. V Èeské

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM



republice napøíklad po bankrotu amerického obchodního øetìzce K-Mar t jeho prodejny skoupila firma Tesco, která tak v roce 1996 vstoupila na èeský trh. Trend koncentrace obchodu v rukou nadnárodních øetìzcù pokraèoval i v roce 2005, kdy èeský trh opustil øetìzec Julius Meinl a o nìkolik mìsícù pozdìji oznámila svùj odchod z ÈR i francouzská sí obchodù Carrefour. Prodejny Julius Meinl pøevzala firma Ahold, prodejny Carrefouru firma Tesco. Nejvìtším obchodním øetìzcem na svìtì je americký Wal-Mar t, který zatím na nᚠtrh nevstoupil. Wal-Mart už ètvrtým rokem vede také žebøíèek nejvìtších spoleèností svìta sestavovaný americkým magazínem Fortune. Obrat 285,2 miliardy dolarù v roce 2004 firmì zajistil jednoznaèné prvenství (na druhém místì se umístily firmy Exxon Mobil a General Motors). Souèasní vlastníci Wal-Martu, manželka a ètyøi dìti zemøelého zakladatele firmy Sama Waltona, pravidelnì obsazují horní pøíèky na žebøíèku nejbohatších Amerièanù. Od firmy Procter and Gamble odebírá Wal-Mart více mýdla, šamponù a kondicionerù než celé Japonsko. Všechny firmy, o kterých byla dosud øeè, jsou nadnárodními korporacemi. Z uvedených èísel vyplývá, že ovládají èím dál tím vìtší èást tuzemského trhu. Na otázky, jak toho docilují a jaké jsou dopady jejich èinnosti, se pokusíme alespoò èásteènì odpovìdìt v následujících øádcích. Sleva není zadarmo Slogan „Vždy nízké ceny“ je pravdìpodobnì tím, co nejvíce láká potenciální zákazníky do útrob obøích prodejen. Lákadlo nízkých cen je používáno nejèastìji pøi otevírání nové velké prodejny. Ve chvíli, kdy zaène místní konkurence upadat, ceny se zvýší. Pro nadnárodní spoleènosti není problémem udržovat i po dobu nìkolika let cenovou hladinu na nižší úrovni tak, aby jí drobnìjší obchodníci široko daleko nemohli konkurovat. Poté, co zkrachují, ceny opìt zvednout. V té chvíli ale už nemají lidé v okolí možnost nakupovat nikde jinde (v dostupné vzdálenosti) než právì v hyper- nebo supermarketu. V Nìmecku se tìmto praktikám postavil antimonopolní úøad, který v roce 2000 naøídil tøem velkým maloobchodním øetìzcùm pùsobícím na tamním trhu (Aldi, Lidl a Wal-Mart) zvýšit ceny. Sítì hypermarketù totiž prodávaly základní potraviny jako mléko, olej èi mouku za nižší ceny, než za jaké je nakoupily od dodavatelù. „Pøínos pro kupující v podobì nižších cen je okrajový a doèasný, ale omezování menších prodejcù tìmito nefér pøekážkami je zjevné a trvalé,“ prohlásil úøad (MF Dnes, 12. 9. 2000). Navíc tvrzení o nižších cenách v tìchto prodejnách rozhodnì neplatí plošnì. Týká se jen malé èasti položek bìžné každodenní potøeby (toaletní papír, peèivo, máslo atd.), u nichž zná vìtšina kupujících obvyklé ceny, a mùže je tak porovnávat s cenami konkurence. Americká reklamní asociace



NESEHNUTÍ

pøinutila v roce 1997 spoleènost Wal-Mart, aby pøestala používat slogan „Vždy, ale opravdu vždy nízké ceny!“, protože se zjistilo, že tyto ceny se týkají jen 1 500 nejlevnìjších položek, zatímco dalších 80 000 druhù zboží je vysoce ziskových. Díky svému dominantnímu postavení na trhu mohou hypermarkety svým dodavatelùm klást velmi tvrdé podmínky. To na jednu stranu vede ke snižování nìkterých cen v tìchto obchodech, ale zároveò tlaèí øadu malododavatelù ke krachu. Navíc se èasto snižuje kvalita prodávaného zboží. Mezi bìžné praktiky hypermarketù patøí vyžadování tzv. zalistovacích poplatkù (jednorázový poplatek v øádu desítek tisíc korun za uvedení nového výrobku do prodeje), povinnost první dodávky zboží zdarma, financování reklamních kampaní hypermarketù (v øádu statisícù korun), povinnost prodávat zboží za tzv. akèní ceny (èasto pod cenou výrobních nákladù). Podle samotných dodavatelù není neobvyklé, že pod hrozbou zrušení smluvního vztahu s øetìzcem jsou nuceni pøispívat dokonce i na výstavbu nových prodejen. Podle jednoho z pøíspìvkù v anketì èasopisu Moderní obchod (5/2005) na výstavbu nového supermarketu pøispívají dodavatelé èástkou 10–30 000 korun, u hypermarketu jde o èástku 75–130 000 Kè. Dalším problematickým jevem je splácení faktur ze strany øetìzcù. Nìkteré øetìzce splácejí faktury i po více než sto dnech, pøestože tržby za zboží již obdržely, a dodavatel se tak stává nuceným bezúroèným vìøitelem hypermarketu. V pøípadì, že se zboží neprodá, nenese riziko ztráty øetìzec, ale dodavatel. Na tyto praktiky doplácejí pøedevším domácí dodavatelé: „Když obchodní øetìzce zahajovaly výstavbu velkoprodejen a nákupních center, ubezpeèovaly, že až 90 % nabízeného zboží v jejich síti bude èeské provenience. Ale souèasná skladba u mnohých druhù výrobkù je právì opaèná. Cizí majitelé nutí øetìzec odebírat zboží z jejich mateøské zemì,“ øíká Jan Wiesner, pøedseda Svazu èeských a moravských výrobních družstev (Ekonom 2/2002). Na Slovensku se v roce 2002 objevil pokus ustanovit v zákonì povinnost øetìzcù odebírat urèité procento tuzemské produkce. Kvùli tlaku øetìzcù a Evropské unie však bylo nakonec toto ustanovení ze zákona vypuštìno. „Ten, kdo si stìžuje na nevýhodnost podmínek, by mìl zvážit, zda se mu spolupráce za daných okolností vyplatí, èi nikoli. Žádná zákonná ustanovení totiž v tržním prostøedí nezmìní skuteèné chování subjektù, které se na trhu pohybují,“ komentuje stížnosti dodavatelù na nerovné podmínky jednatel spoleènosti Plus Discount Pavel Turek (Moderní obchod 5/2005). Klamou reklamou? Strategie, jak vytáhnout ze zákazníka co nejvíce penìz, je u obøích spoleèností propracovaná do detailù, na první pohled netušených. Že je jejich snaha úspìšná, dokazuje i øada výzkumù. Napøíklad výzkum agentury GfK

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!

Praha z roku 2000 zjistil, že 93 % nakupujících v hypermarketech nakupuje impulsivnì (a tedy pod vlivem reklamy). Pouze 7 % si svùj nákup dopøedu plánuje (èasopis In-Store Marketing 11/2000). Oproti tomu napøíklad ve Francii je míra rozhodnutí koupit specificky naplánované zboží vyšší – 24 %, ve Velké Británii 24,5 % a v Itálii dokonce 58 %. Podle údajù z roku 2005 ze spoleèného výzkumu GfK Praha a Incoma Research ète 75 % èeských zákazníkù reklamní letáky øetìzcù a nakupuje podle nich. Navíc, jak zjistil další z prùzkumù, zákazníci jsou ochotni trávit v obchodnìzábavních centrech stále více èasu. 7 % klientù je ochotno vìnovat pobytu 3 až 5 hodin, 19 % 2 až 3 hodiny a pøes 50 % 1 až 2 hodiny. „Jen co uchopíte nákupní vozík, útoèí na vás,“ øíká Ladislav Šípek ze spoleènosti Mag Consulting, která se zabývá prùzkumem trhu (MF Dnes, 26. 9. 2001). A jakými zpùsoby tento útok probíhá? – Èím vìtší nákupní vozík, tím silnìjší pocit, že je potøeba jej zaplnit. – Ménì známé nebo dražší zboží naleznete v regálech ve výši oèí tak, aby upoutalo vaši pozornost, zatímco to známé nebo levnìjší bude pravdìpodobnì na úrovni podlahy. – Peèivo, mléko a další potraviny, které nakupujeme nejèastìji, se umísují do zadní èásti prodejny, aby tak zákazník pøi cestì za rohlíky prošel kolem dražšího sortimentu. – Ani znalost krátké a r ychlé cesty k regálùm s peèivem v zadní èásti prodejny vás pøed bloudìním v obchodì neochrání. Èas od èasu øetìzce zámìrnì regály pøestavìjí, a vy tak hledáním zboží opìt strávíte mnoho èasu, bìhem kterého na vás pùsobí další reklamní triky. – Maso, ovoce i zákusky bývají velice èasto dovednì nasvíceny barevnými svìtly, aby vypadaly stále èerstvì a lákavì. – Hudbu, která pøi pouti hypermarketech provází vaše kroky, nejspíše vùbec nevnímáte, pøesto jste pod jejím vlivem. Výzkumníci tvrdí, že její zpomalení ze 108 na 60 taktù za minutu zpùsobí, že zpomalíte chùzi, zùstanete v obchodì déle a tržba se zvýší až o 38,2 %. – Osvìdèeným lákadlem jsou nejrùznìjší ochutnávkové akce. Podle nìkterých výzkumù díky nim stoupne prodej až o 20 %. – Sladkosti bývají umístìny v blízkosti front u pokladen, a nabízejí tak dìtem dostatek èasu k tomu, aby pøinutily rodièe k jejich koupi. Reklamní tlak v nìkterých øetìzcích se projevuje i permanentním vysíláním vlastního rozhlasového programu, kter ý kombinuje poslech hudby s prokládanými reklamami: „Zákazník by mìl být oslovován pouze informacemi o tom, co nakoupit,“ øíká Libor Pavlata ze spoleènosti In Store Radio (Strategie 16/2000).

"

NESEHNUTÍ

Nejnovìjším trendem je zákazníka nejen aktivnì oslovovat, ale pøímo získávat informace o jeho preferencích, zvyklostech a finanèních možnostech. Dìje se tak napøíklad prostøednictvím vìrnostních karet, ze kterých je patrné, jaké nákupy v urèitém období zákazník poøídil. Vyvinutìjší technologii používá napøíklad spoleènost Tesco ve Velké Británii, kde v roce 2005 ohlásila zámìr nasadit 16 000 antén a 4 000 èteèek èipù ve svých prodejnách. V praxi to znamená monitoring jednání desetitisícù zákazníkù. Èip je umístìn ve zboží, je témìø neviditelný, neznièitelný a dají se do nìj vkládat data. Umožòuje napøíklad sledovat pohyb a nákupní zvyky zákazníka. „Mìsta duchù“ Výstavba velkých obchodních øetìzcù má výrazné dopady na vzhled našich mìst. Pøedevším vede k dalšímu rozvoji automobilismu. Drtivá vìtšina zákazníkù hypermarketù využívá vzhledem k jejich horší dostupnosti pøi nákupech automobil. Navíc se jim malý nákup bez automobilu stejnì, zapoèítáme-li cestu a èas, nevyplatí. Zatímco drobní obchodníci si své zboží vìtšinou obstarávají v okolí svého pùsobištì, zboží prodávané v hypermarketech se nakupuje ve velkém a následnì pøepravuje v kamionech na znaèné vzdálenosti. Výzkum, který si nechal v roce 2000 zpracovat Magistrát mìsta Brna, uvádí, že otevøením nákupních center na okraji mìsta došlo k nárùstu intenzity dopravy na pøilehlých komunikacích o více než 40 %. Nárùst dopravy s sebou pøináší zvýšení hladiny škodlivých emisí, hluku i problémy s plynulostí dopravy, které si vyžadují øešení. Realizace tìchto øešení bývá èasto placena z veøejných zdrojù. Daòoví poplatníci tak nezøídka pøispívají na zisky hypermarketù. Dalším negativním dùsledkem expanze hypermarketù je devastace pøirozeného mìstského prostøedí. To, že se obchody pøesouvají na periferii, vede k vylidòování mìstských center. Tradièní ulice, lemované výklady, které dodávaly mìstùm jejich ráz, postupnì mizí, hlavní ulice pøestávají pøitahovat chodce. Malé obchody krachují jeden za druhým a namísto nich vznikají banky, herny èi kanceláøe. Ještì pøed pár desítkami let tvoøilo tržištì pod širým nebem spolu s množstvím drobných obchùdkù typickou souèást veøejného prostoru vìtšiny západoevropských mìst. Tento prostor, ve kterém se mohli lidé potkávat pøímo a v blízkosti svých domovù, se vylidnil a promìnil v prùjezdní zónu pro potøeby automobilistù. Zbyl jen ostrùvek pìší zóny urèený spíše pro turisty. Na tento nežádoucí trend upozornilo již v roce 1998 ve svém odborném materiálu Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území ministerstvo prùmyslu a obchodu: „Je žádoucí pøirozenou obchodní funkci center mìst zachovat. Nerespektování této hmotné a souèasnì významné sociální

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

dimenze mìsta v koneèném dùsledku pøispívá k postupnému obchodnímu umrtvování mìstského prostøedí, vèetnì jeho centra.“ Významným problémem je též vybírání lokalit pro nákupní centra. Podle materiálu Útvaru hlavního architekta Magistrátu mìsta Brna z roku 2001 bývají obchody stavìny tzv. na „zelené louce“ a mimo vazbu na obytná území. V Brnì se takto buduje až 80 % novì zøízených obchodních ploch. To vede k velkým pøesunùm zákazníkù za nákupy a k záboru plochy pùvodnì urèené k zemìdìlskému využití èi k udržování zelenì. Samostatnou kapitolou je pak strohá uniformní architektura tìchto obchodù (typizované jednopodlažní budovy stavìné z materiálù s krátkou životností, k tomu rozsáhlá parkovištì) nezapadající do klasické mìstské zástavby. „Nízká úroveò architektury velkokapacitní prodejny Lidl, vycházející jednoznaènì z pouhé úèelovosti, by obstála v okrajových èástech mìsta a ve skladových areálech, nikoliv však v mìstském prostoru,“ uvedl ve svém negativním územním rozhodnutí olomoucký stavební úøad v èervnu 2005. Na okrajích mìst však velkokapacitní prodejny negativnì pùsobí pøímo napøíklad na krajinný ráz èi nepøímo dùsledky vyvolanými jejich provozem (nárùst dopravy). (Ne)zamìstnanost Míjíte-li staveništì, na kterém se právì buduje další hyper- èi supermarket, jistì si všimnete tabule s informací, kolik nových pracovních míst tato prodejna pøinese. Vznik nových pracovních míst v regionu bývá jedním z èastých argumentù pro ospravedlnìní výstavby obchodních øetìzcù. Bohužel, zprovoznìní každé další obøí prodejny má na zamìstnanost dopad naopak negativní. Vzhledem k tomu, že malí obchodníci nemohou konkurovat velkým øetìzcùm, ztrácejí zákazníky a zaèínají propouštìt zamìstnance. Øadu malých prodejcù nakonec dovede cenový diktát k úplnému krachu. O práci tak pøijde i èást lidí pracujících v prvovýrobì a zpracovatelském prùmyslu. Za obchodní úspìch prodejních gigantù tak platíme podporou v nezamìstnanosti pro ty, kteøí jejich vinou pøijdou o práci. Samostatnou kapitolou je vztah tìchto obchodních øetìzcù ke svým zamìstnancùm. Na jednu stranu pøispívají k rùstu nezamìstnanosti, na stranu druhou produkují armádu nízce kvalifikovaných pracovníkù, vìtšinou žen, èasto pracujících na snížený úvazek, s velice nízkým platem. „U obchodních øetìzcù obvykle šetøíme nedodržování limitù pøesèasové práce, nepøidìlování náhradního volna za pøesèasy, nedodržování stanovených pøestávek v práci, porušování zákona o mzdì a dalších zákonù,“ øíká JUDr. Eva Bláhová, právnièka Státního úøadu inspekce práce (A2 11/2005). Øetìzce také velice èasto znemožòují svým zamìstnancùm, aby svá práva hájili prostøednictvím odborù. „Odboroví funkcionáøi mají strach z vyhazovu

$

NESEHNUTÍ

a bojí se razantnìji bránit své èleny,“ øíká Bohumír Dufek, pøedseda Odborového svazu pracovníkù v zemìdìlství a potravináøství (Rovnost, 21. 3. 2002). Jeden z takových pøípadù popisuje Alexandr Leiner na internetových stránkách Odborového svazu pracovníkù obchodu (www.ospo.cz), kdy øetìzec Plus Discount v letech 2004–2005 aktivnì bránil založení odborové organizace. Bývalý jednatel øetìzce tyto snahy komentoval slovy: „U mì odbory jen pøes moji mrtvolu!“ Situace se nezlepšila ani s nástupem nového jednatele spoleènosti Plus Discount. „Nìkteré odboráøky byly zadržovány mnoho hodin v místnosti bez možnosti kontaktovat právníka nebo si zavolat a byly nuceny podepsat dohodu o výpovìdi,“ øíká Blažena Hlinková ze støedoèeského územního pracovištì OSPO (A2, 11/2005). Skuteèným prùkopníkem mezi ostatními prodejními øetìzci je v tomto smìru už nìkolikrát zmiòovaný Wal-Mart. Stejnì jako u ostatních øetìzcù patøí pracovní místa nabízená u Wal-Martu k nejspodnìjším pøíèkám ekonomického žebøíèku a firma jen vzácnì odmìòuje øadové zamìstnance vyšší než minimální mzdou. Nìkteré praktiky Wal-Martu ve vztahu ke svým zamìstnancùm pøipomínají fungování novodobé náboženské sekty. Pracovní dobu zaèínají zamìstnanci spoleèným skandováním názvu firmy, který v nich má posilovat sounáležitost s podnikem: „Øekni W! Øekni A! Øekni L!“... Další spoleènì skandované heslo konèí slovy: „...podívej, jak ti malí obchodníèci v centru breèí.“ K zadávání výroby svého zboží si firma vybírá zemì minimálnì „zatížené“ mzdovými, zdravotními, bezpeènostními a ekologickými pøedpisy. Velkou èást vyrábìjí asijské manufaktury, které zamìstnávají pøevážnì dìti, pøípadnì vìznì. Obdobnì si poèíná øetìzec Tesco, na jehož praktiky upozornil 10. dubna 2005 britský list Observer. Pøestože ve vlastní výroèní zprávì za poslední rok pøiznává Tesco zisk ve výši dvou miliard liber, charitativní organizace Action Aid zjistila, že ženy v Jihoafrické republice, pracující na akreditovaných zemìdìlských statcích firmy Tesco, dostávají plat nižší než jihoafrická minimální mzda. U nás bez nás Nedobré zkušenosti s hypermarkety v ÈR vedou v posledních letech k tomu, že se u nás stále èastìji objevují hlasy volající po regulaci. Mezi zastánce regulace patøí zejména dodavatelé, malí obchodníci, odboráøi, ekologové, urbanisté i nìkteré státní úøady (ministerstvo zemìdìlství, ministerstvo prùmyslu a obchodu). Návrhy na regulaci se týkají napøíklad podmínek obchodního vztahu øetìzec – dodavatel, noèního prodeje a prodeje o svátcích, pravidel akèních slev a výprodejù, umisování nových prodejen nebo prodeje zboží pod výrobní cenou. V øadì západoevropských zemí dnes urbanisté, sociologové, geografové a ekonomové sestavují podrobné plány, kolik si mìsto mùže dovolit

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%

hypermarketù a supermarketù a za jakých podmínek, aby minimalizovali jejich negativní dopady. Napøíklad ve Francii rozhoduje o všech nových projektech na výstavbu obchodù s prodejní plochou nad 1 500 m 2 ministerská komise pro rozvoj obchodu. V Belgii musí žadatel o výstavbu doložit stanovisko sociálního a hospodáøského výboru pro otázky distribuce, kter ý posuzuje, jaký bude mít obchod dopad na stávající obchodní sí, zabývá se poètem nových pracovních míst a vlivem na konkurenèní prostøedí s cílem zachovat rovnováhu mezi jednotlivými druhy obchodu. V Itálii se k výstavbì nových prodejen vyjadøují mj. i zástupci regionù, profesních komor, ministerstev a zamìstnaneckých svazù. Pøísnìjší regulaci obchodních center na západ od našich hranic dokládá i kauza vznikajícího obøího obchodního centra ve Folmavì u hranic s Nìmeckem. Centrum o ploše 18 000 m2, které má být otevøeno v roce 2006, vyvolává ostré protesty bavorských obchodníkù. Podle Richarda Brunnera z Prùmyslové a obchodní komory v bavorském Øeznì by u sousedù povolili takovou stavbu pouze tehdy, pokud by její plocha nepøesáhla 4 000 m2: „V Nìmecku je tøeba dbát o územní plán, což je vlastnì zátìžová studie. Ta zjišuje, jaké obchody jsou v okolí, jaký mají sortiment, jak jsou velké,“ uvádí v Magazínu LN z 23. 12. 2005. U nás však místní samosprávy jen zøídkakdy kladou investorovi pøísnìjší podmínky, týkající se napøíklad umístìní, velikosti èi vzhledu obchodu. Velké øetìzce mají obrovskou ekonomickou moc a je veøejným tajemstvím, že se jejich zástupci pøátelí s místními politiky, žádají úlevy a argumentují svým pøínosem pro ekonomiku. Dalším faktorem, který hraje v jejich prospìch, bývá nìkdy nízký zájem obèanù o dìní v jejich obci. Ale i tehdy, když obèané vyjádøí svùj nesouhlas, prosazují øetìzce své zájmy bez ohledu na veøejné mínìní a nìkdy i bez ohledu na zákony. Dokládají to pøípady popsané v této publikaci, které bohužel nejsou ojedinìlé.

&

NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'

II. Když pro stromy není vidìt na Lidl Kam s Lidlem? Zatímco konkurence v podobì obchodních øetìzcù Globus, Tesco nebo Carrefour se vstupem do èeské maloobchodní sítì pøíliš neotálela a s budováním svých prodejen zaèala už od poloviny 90. let, dal si nìmecký maloobchodní øetìzec Lidl hodnì na èas. Na první pohled by se mohlo zdát, že domácí trh je v roce 2003, kdy se do nìj rozhoduje Lidl razantnì zasáhnout, již zcela rozparcelován. Omyl. „Pro Lidl nikde neexistuje nasycený trh,“ øíká Klaus Gehring, øeditel nìmecké centrály (Moderní obchod 1/2005). Peèlivì naplánovaná invaze Lidlu, jež se datuje od èervna 2003, nasazuje závratné tempo – do konce roku 2004 už u nás stojí stovka prodejen, v nichž vyzkouší nakupovat celá jedna tøetina èeských domácností (projekt Shopping Monitor 2004/05 firem Incoma Research a GfK Praha). Lidl, patøící spolu s dalším supermarketovým øetìzcem Kaufland do skupiny Lidl & Schwarz, buduje diskontní prodejny o rozloze 1 200–1 300 m2 pøedevším na atraktivních místech v menších mìstech. Firma sídlí v nìmeckém Neckarsulmu a funguje v celkem devatenácti zemích. Mezi její charakteristické r ysy patøí nízká kultura prodeje a extrémnì r ychloobrátkový sortiment. Produkty Lidlu bývají vyprodány už ètyøi dny po dodání, dodavatelé však své peníze dostávají až za tøicet dnù. Øetìzec tak mùže s tímto výnosem volnì disponovat skoro celý mìsíc – zisk z nìj využívá k dalším expanzím a samozøejmì také pøi své cenové politice, kdy stlaèuje ceny svých výrobkù ještì o nìco níže než srovnatelná konkurence. Sortiment Lidlu zahrnuje pouze okolo 1 200 výrobkù, až 80 % z nich pøitom tvoøí produkty pod vlastní znaèkou – Lidl s nimi tak mùže jednodušeji disponovat na mezinárodním trhu a sám øídí jejich kvalitu a cenu (Moderní obchod 1/2005). Podobnì jako je agresivní politika cen lákající do jeho obchodù další zákazníky, poèíná si Lidl velmi razantnì i pøi výstavbì nových obchodù. V dobì, kdy se rozhoduje expandovat do Èeské republiky, už se v mìstských centrech èasto nedostává vhodných pozemkù. A tak se kvùli výstavbì Lidlu poèítá s pøesunem autobusového nádraží (Rychnov nad Knìžnou, Vrchlabí, Vsetín), se zbouráním školky se zahradou (Velké Meziøíèí), školní jídelny (Èeské Budìjovice, Hoøice) a dokonce i se zbouráním èinžovních domù (Èeské Budìjovice). Do povìdomí veøejnosti se však Lidl zapisuje pøedevším aférou s nelegálním kácením stromù po celé Èeské republice. Motorová pila úøaduje V západoèeských Rokycanech o sobì Lidl dává vìdìt už v záøí 2000. Tehdy pøichází na Mìstský úøad žádost zplnomocnìné projektové kanceláøe KB



NESEHNUTÍ

Král, s.r.o., která pro nìj pøipravuje vhodné pozemky a žádá mìsto o zmìnu územního plánu. Lidl o prodejní ploše 1 200 m2 a se sto dvaceti parkovacími místy má stát v západní èásti mìsta na køižovatce Šáhlavské a Plzeòské ulice. Èást pozemkù patøí mìstu (nachází se na nich secesnì-funkcionalistická stavba z první republiky, Partišova vila, která se má kvùli supermarketu zbourat), ale zhruba šestina z plochy urèené k výstavbì supermarketu je v soukromém vlastnictví. Na ní stojí altán a nìkolik stromù. Dva z nich mají již pøes sedmdesát let, jedná se o duby pyramidální neboli sloupovité, jakých je na Rokycansku už jen posledních pár exempláøù. V èervnu 2001 podává základní organizace Èeského svazu ochráncù pøírody (ÈSOP) a Mìstský úøad Rokycany návrh na vyhlášení obou pyramidálních dubù (s obvody kmenù 230 a 314 cm) za památné stromy. Øízení u tehdejšího okresního úøadu se táhne celé mìsíce, ale majiteli je jasné, že ve chvíli, kdy se duby objeví na seznamu památných stromù, vznikne zde zásadní otázka – bude jeho pozemek prodejný, když na nìm budou stát stromy? Mezitím, bìhem podzimu 2001, rozhoduje rokycanské zastupitelstvo o zadání zmìny územního plánu, která by umožnila výstavbu supermarketu, a pozdìji také schvaluje smlouvu o smlouvì budoucí na prodej mìstského pozemku investorovi. Poèátkem ledna 2002 se vìci dávají rychle do pohybu – 7. ledna je vyhláškou zveøejnìn návrh zmìny územního plánu a místní ochránci životního prostøedí zaèínají bít na poplach, protože je jasné, že pokud zmìna projde, stromy budou muset supermarketu ustoupit. Ten samý den se na referátu ochrany životního prostøedí okresního úøadu Rokycany koná schùzka ve vìci vyhlášení památných stromù, které se úèastní i majitelka pozemku a stromù Dagmar Nováková. O pìt dní pozdìji, v sobotu 12. ledna dopoledne, pøijíždí na pozemek auto s pražskou poznávací znaèkou. Neznámí pachatelé bìhem dvou hodin skácejí oba vzácné duby a další dva stromy (jeden menší dub a hrušeò) a z místa èinu zmizí. Rokycany se bouøí Barbarské pokácení ètyø stromù, ke kterému navíc nebylo vydáno povolení (podle vyhlášky 395/1992 lze bez povolení kácet pouze døeviny s obvodem kmene do 80 centimetrù, mìøené ve výšce sto tøicet centimetrù), však nezùstává bez hlasité odezvy. Ještì tentýž den podávají ochránci pøírody trestní oznámení na neznámého pachatele: „Z existence obou stromù zøejmì plynuly komplikace, a tak se nìkdo rozhodl konat, aby nepøišel o zisk,“ øíká Jan Øehák z ÈSOP (Rokycansko, 15. 1. 2002). Bìhem nìkolika dní po pokácení stromù vzniká pøípravný výbor obèanského sdružení Zaè Market a navazuje spolupráci s ekologickými aktivisty z brnìnského Nezávislého sociálnì ekologického hnutí (NESEHNUTÍ) a plzeòských Dìtí Zemì. Už 16. ledna je na rokycanské støední odborné

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM



škole zahájena výstava Zaostøeno na supermarkety, kterou zapùjèuje NESEHNUTÍ. 20. ledna poøádá sdružení za pomoci evangelického duchovního (a jím pozvaného èlena známé plzeòské kapely Znouzectnost, který zahrál na kytaru) na faøe podveèerní setkání nazvané Vzpomínka na padlé stromy. Úvodní slovo pronáší Zdenìk Paul ze sdružení Zaè Market: „My, rozhoøèení obèané a odpùrci bezohledného rubání, jsme se spontánnì sešli, abychom odsoudili zákeøný a cynický èin, který byl spáchán. Ubohé stromy, mìly jste zkrátka smùlu. Chybìlo jen málo èasu, a byly byste vyhlášeny za památné. A zatím vám vaše statné kmeny uala rýsovací prkna projektantù najatých firmou Lidl. Milé stromy. Mnohokrát byste pøežily všechny ty „strùjce blahobytu“, na nìž si za sedmdesát let, jež vám byla dopøána, nikdo ani nevzpomene. Tak se s vámi alespoò louèíme s nadìjí, že právu bude uèinìno zadost!“ (Rokycansko 23. 1. 2002). Bohužel, právu zadost uèinìno nebylo. Zatímco policie bezvýslednì pátrala po neznámém pachateli, zjistil Karel Ferschmann z ÈSOP vlastním pátráním v Neratovicích (svìdkové si všimli toho, že za sklem auta je povolení k vjezdu do neratovické nemocnice) a v Praze jméno vlastníka automobilu, kterým pachatelé pøijeli. Byl jím syn majitelky pozemku, Jan Novák. Pøesto o pìt mìsícù pozdìji, v kvìtnu 2002, rokycanští policisté pøípad uzavírají s tím, že pachatel vypátrán nebyl. Navíc se podle nich nejedná o trestný èin, ale o pouhý pøestupek. Pøizvaný soudní znalec pøitom urèil dle metodiky ekologickou hodnotu tøí dubù a jedné hrušnì na 1 252 179 korun (døevní hodnotu na 7 291 korun). Ale zpátky na zaèátek roku. Bìhem veèera na faøe se v diskusi mezi rokycanskými obèany a ekologickými aktivisty rodí plán dalšího spoleèného postupu. Pøítomní se shodují na tom, že Lidlu by rozhodnì nemìlo být umožnìno, aby ve mìstì otevøel svùj supermarket. Sdružení Zaè Market oslovuje rokycanské živnostníky, aby se pøidali k protestu proti navrhované zmìnì územního plánu, která se má projednávat 23. ledna. „Držíme palce živnostníkùm a nevidíme na tom nic špatného. Jejich obchody oživují mìstské centrum, supermarkety ho vylidòují. Do koloniálu se chodí ekologicky pìšky, do supermarketu se jezdí auty, která poškozují životní prostøedí,“ uvádí k tomu Zdenìk Paul (Econnect, 3. 3. 2002). Významným a aktivním spojencem proti Lidlu je místní Klub Svobodných demokratù (KSD): „Je veøejným tajemstvím, že se nezákonný zásah týkal plochy, jež se má stát podle zmìny územního plánu staveništìm dalšího supermarketu. Pro akci se tím podmínky velice zjednodušily. Nelze vylouèit, že v šetøení celé záležitosti se mùže objevit spojitost mezi oním trestuhodným skácením a zámìrem na výstavbu uvažované prodejny. V takovém pøípadì doporuèujeme, aby celá investièní akce byla bez odvolání zastavena,“ píší ve své tiskové zprávì èlenové KSD.

NESEHNUTÍ

Na veøejné projednání zmìny územního plánu se dostavuje nìkolik desítek rozhoøèených obèanù, kteøí vyjadøují se zámìrem mìsta ostrý nesouhlas. I pøesto, že rokycanské zastupitelstvo na své lednové schùzi nelegální pokácení jednomyslnì odsoudilo, vedení radnice nadále stavbu hájí. Starosta Oldøich Kožíšek (ÈSSD) pøi schùzce s ekologickými aktivisty navíc odmítá zveøejnit kupní smlouvu s Lidlem na mìstské pozemky. Odpùrci supermarketu se proto rozhodují oslovit své spoluobèany. Ti pøipomínkami a námitkami ke zmìnì územního plánu žádají o jeho neschválení zastupiteli mìsta. V pøipomínkách upozoròují formou petice na podstatný nárùst automobilové dopravy (v lokalitì jsou už dnes výraznì pøekraèovány hygienické limity pro hluk), na hrozbu výrazného snížení obratu místních živnostníkù a samozøejmì se vracejí i ke kauze pokácených stromù: „Schválením zmìny územního plánu by došlo k morálnímu souhlasu s protiprávním pokácením významných stromù. Tím by došlo k poskytnutí návodu dalším investorùm èi vandalùm k podobnému obcházení zákona na ochranu pøírody.“ Pøipomínky proti zmìnì územního plánu podepisuje bìhem necelých dvou týdnù 1 607 obèanù a do uzávìrky pøipomínek ke zmìnì územního plánu je pøedáno i pìt odborných vyjádøení obèanských sdružení. Se starostou mìsta se schází koalice místních živnostníkù (pekaøi, lahùdkáøi, uzenáøi a další obchodníci), která má 35 èlenù a sdìluje mu své obavy z ekonomického dopadu otevøení nového supermarketu. 26. února opìt zasedá mìstské zastupitelstvo, které se má vyjádøit k pøipomínkám a námitkám podaných veøejností. Výsledek je pøekvapivý – tøináct zastupitelù z patnácti zvedá ruku pro zrušení vlastního rozhodnutí z loòského roku o zadání zmìny územního plánu. Proti je pouze starosta Kožíšek a jeho stranický kolega. Lidl tak pøichází o možnost postavit svùj supermarket a samozvaní døevorubci pøicházejí údajnì o dva miliony korun: „Právì tuto èástku mìli podle mých poznatkù dostat vlastníci za pozemek od bohatého zahranièního investora,“ øíká Karel Ferschmann (Rokycansko, 25. 5. 2002). Lidl se chce na místo èinu vrátit Obchodní øetìzec se svého zámìru jen tak lehce nevzdává. Lokalitu u Partišovy vily považuje za natolik atraktivní, že o pár mìsícù pozdìji pøichází s novým návrhem, který by mìl odpùrce stavby uklidnit: „Zrušili jsme smlouvu se spoleèností, která nás pøi pøípravì stavby zastupovala, a do jednání jsme vstoupili sami. Další zmìny se týkají projektu, podle kterého bude celý objekt vèetnì parkovištì menší a bude stát pouze na pozemcích mìsta. Sousední pozemek, na kterém neznámý pachatel pokácel vzácné stromy, což vyvolalo nevoli veøejnosti, už není souèástí studie. Vyhovìli jsme také námitkám okolo bydlících obyvatel a zásobovací rampa bude dostateènì

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!

vzdálena od jejich domù,“ popisuje hlavní zmìny vedoucí oddìlení expanze firmy Lidl Pavel Hrouda (MF Dnes, 29. 5. 2002). Zmenšením pozemku odpadají problémy se zmìnou územního plánu, která byla nutná pouze u pozemku sousedního, na kterém stály padlé stromy a který byl v soukromém vlastnictví. Za mìstský pozemek o velikosti ètyøi a pùl tisíce metrù ètvereèních nabízí firma mìstu pìt milionù korun. „Je to vùbec nejvyšší cena, kterou jsme kdy za stavební pozemek zaplatili. Vìøíme v úspìch prodejny a nepoèítáme s tím, že bychom objekt za nìkolik let opustili,“ slibuje Pavel Hrouda (MF Dnes, 29. 5. 2002). Zbývá jen, aby kupní smlouvu odsouhlasilo zastupitelstvo. Namísto pokácených dubù slibuje starosta mìsta vysadit nové a se zmìnou projektu jsou spokojeni i ochránci pøírody z ÈSOP, jimž investor pøislíbil finanèní pøíspìvek na jejich záchrannou stanici. Pokud èervnové zastupitelstvo kupní smlouvu schválí, plánuje firma zaèít se stavbou zmenšeného supermarketu (prodejní plocha 800 m2, 70 parkovacích míst) na jaøe 2003. Námitky místních maloobchodníkù zástupci Lidlu odmítají: „Obchodníkùm ve støedu mìsta konkurovat nebudeme. Pomùžeme ale snížit cenovou hladinu, která je v Rokycanech pomìrnì vysoká,“ øíká projektant Bohumil Král (Rokycansko, 29. 5. 2002). Sdružení Zaè Market však stále trvá na tom, že by radnice Lidl do mìsta nemìla vpustit. „Je zajímavé pozorovat, jak neúnavná je snaha nìkterých osob tento projekt prosazovat. Opravdu je supermarket v Rokycanech tak dùležitý, že musely padnout vzácné stromy, a teï je na øadì Partišova vila? Bude tam obchoïák stát déle než ona? A co bude na øadì pøíštì?“ ptá se Zdenìk Paul v deníku Rokycansko 22. 6. 2005. „Neúnavný boj pana Paula proti výstavbì supermarketu v Rokycanech, jako obèana, který bydlí mimo mìsto, je pøinejmenším zarážející,“ píše spoleèností Lidl najatý public relations novináø Oldøich Peterek na stejném místì, a pokraèuje: „Zajímavé je, že když už nejde bojovat kvùli pokáceným stromùm, které ale nepokácela naše spoleènost, tak si najde jinou záminku – Partišovu vilu. Objekt je v dezolátním stavu a investice na opravu by si vyžádala nìkolik milionù korun. Je podivné, jak jde Paulova kampaò proti výstavbì supermarketu ruku v ruce s aktivitou místních živnostníkù,“ dodává. Lidl se zveøejnìním nového návrhu vyèkal pøesnì do chvíle, kdy rokycanská policie uzavøela pøípad pokácených dubù s tím, že pachatel vypátrán nebyl. Pøesto ani napodruhé Lidlu jeho pokus nevychází. Zaè Market a Klub svobodných demokratù oslovují zastupitele otevøeným dopisem a na jednání zastupitelstva konaném 25. èervna dostávají zástupci obou obèanských sdružení i Lidlu prostor ke krátkému vystoupení. Poté se zastupitelé rozhodnou návrh kupní smlouvy vùbec neprojednávat: „Jakákoliv jednání o prodeji pozemku by mìla být pozastavena do doby, dokud nebude vypátrán pachatel, který stromy pokácel. Policie zatím v této souvislosti nevznesla žádné

"

NESEHNUTÍ

obvinìní ani nezjistila dùvody, které pachatele k tomuto èinu vedly. Mohl by to být nebezpeèný precedens do budoucnosti,“ upozoròuje zastupitel a senátor za Rokycansko Ludìk Sefzig (MF Dnes, 26. 6. 2002). Zástupci firmy jsou roztrpèeni: „Jednáním jsem zklamán. Cena, kterou jsme za pozemek ochotni zaplatit, je vùbec nejvýhodnìjší, jakou jsme v zemi zatím nabídli,“ uvedl pøi odchodu z jednání Pavel Hrouda. Zároveò však ujišuje, že plánu postavit v Rokycanech supermarket se firma nevzdá. Kauza má i politickou dohru. Pøi podzimních komunálních volbách je ÈSSD s lídrem a dosavadním starostou Kožíškem výraznì pøekonána volebním sdružením Pro naše Rokycany, které je složeno z èásti odpùrcù výstavby Lidlu. Vedoucí expanze Pavel Hrouda ukonèil svoji manažerskou dráhu u Lidlu. Rokycanský deník pøišel kvùli své otevøenosti ohlednì této kauzy o jeden rok celostránkových inzertních ziskù od Lidlu. Lidl to v Rokycanech zkouší ještì jednou – v øíjnu 2004 se objevuje informace o tom, že má zájem o soukromý pozemek bývalých plynáren. Poté, co Zaè Market na osobní schùzce v plzeòském sídle organizace Dìti Zemì upozoròuje zástupce Lidlu na to, že na místì roste památný javor, který by byl stavbou ohrožen, firma od svého zámìru ustupuje. Pravdìpodobnì i proto, že v té dobì už má za sebou další aféru týkající se nelegálního kácení stromù. Tentokrát ale nejen v Rokycanech, ale po celém území Èeské republiky. „Jako podnik pracujeme systematicky (osmé pøikázání z desatera podnikatelských zásad firmy Lidl)... Èerven 2002, Vyškov – pøi stavbì supermarketu Lidl jsou pokáceny tøi mohutné lípy ve vegetaèním období. Duben 2003, Dobøíš – pøi stavbì supermarketu Lidl jsou pokáceny tøi jírovce, dvì lípy a jeden jasan poté, co mìstský úøad pokácení stromù zamítl. Záøí 2003, Èeské Budìjovice – u supermarketu Lidl je pokáceno pìt javorù den pøed jeho slavnostním otevøením. Èerven 2003, Písek – u supermarketu Lidl je pokáceno ètrnáct vzrostlých stromù vèetnì jednoho vzácného smrku støíbrného dva týdny po jeho otevøení. Lidl bìhem stavby neúspìšnì žádal o jejich pokácení. Záøí 2003, Kralupy nad Vltavou – pøi stavbì supermarketu Lidl je pokáceno ètyøiaètyøicet zdravých tøicetiletých stromù. Záøí 2003, Mariánské Láznì – u supermarketu Lidl je pokáceno patnáct vzrostlých bøíz. Záøí 2003, Sokolov – u supermarketu Lidl je pokáceno šest javorù, zbylé stromy jsou poškozeny tak, že je bude nutné pokácet. Øíjen 2003, Chomutov – u supermarketu Lidl je podøíznuta stoletá košatá lípa, která stínila poutaè obchodu.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

...a bavit se s vámi nebudeme.“ Èlánky o jednotlivých kauzách nelegálního kácení v blízkosti prodejen Lidlu èi na jeho staveništích se v nìkterých regionálních denících objevily už døíve, ale do souvislosti dala všechny kontroverzní kauzy až MF Dnes ve svém celostátním vydání 10. øíjna 2003. V èlánku nazvaném U prodejen padla stovka stromù – nelegálnì se ke kácení vyjadøuje také ministr životního prostøedí Libor Ambrozek: „Znepokojuje mì to. Zejména pokud se prokáže, že všechny pøípady mají nìjakou spojitost. Takové chování považuji za nehorázné.“ Jistou spojitost ale øada uvedených pøípadù má – stejnì jako v pøípadì cenných rokycanských dubù, které chtìl Lidl ve svém pùvodním zámìru také pokácet. O legální pokácení stromù ze zaèátku usiloval rovnìž v Písku, Dobøíši a v Chomutovì. Ve všech pøípadech bránily stromy ve výhledu na supermarket nebo na jeho poutaèe. Ve všech pøípadech byly pokáceny ještì bìhem stavby nebo krátce po otevøení obchodu. Co na to øíká dotèená firma? „My s tiskem zásadnì nekomunikujeme.“ (Klára Èastová, pražské øeditelství Lidlu, Blesk, 7. 10. 2003) „Naší komunikaèní strategií je nekomunikovat s médii.“ (Dana Berková, asistentka jednatele firmy, MF Dnes, 10. 10. 2003) Ve všech postižených mìstech se rozbíhá policejní vyšetøování. Od zaèátku to však s jeho výsledkem pøíliš nadìjnì nevypadá. Øada stromù byla pokácena v noci a pachatele nikdo poøádnì nevidìl. V Chomutovì sice místo, kde stála cenná lípa, snímá kamera, ale když sem padesát minut po pùlnoci pøijeli pachatelé s motorovou pilou, zaèala snímat jiný prostor. V Dobøíši probìhlo kácení za bílého dne a nebylo nièím nápadné. Policie navíc vyšetøuje jednotlivé pøípady oddìlenì, po jednotlivých mìstech, aniž by se je snažila dát do souvislosti. V Písku došlo k pokácení ètrnácti stromù pouhé dva týdny po otevøení prodejny: „Po celou dobu stavby jsme peèlivì kontrolovali a pokutovali každý prohøešek. Pokácení stromù byl šok a vedení mìsta tlaèilo na pøísný postup orgánù ochrany pøírody,“ øíká vedoucí píseckého odboru životního prostøedí Miloslav Šatra. „Osobnì se domnívám, že v tom firma musela mít prsty. Bylo by to pøíliš náhod najednou.“ (Ekolist 12/2003) Za devìt let, co je ve své funkci, podobný pøípad nepamatuje: „Je to barbarství, které nemá obdoby, protože pachatel pokácel stromy v dobì vegetace, tedy když byly v míze. To je jako uøíznout èlovìku ruku a namoèit ji v kopici hnoje, aby se tam ještì dostala infekce,“ øíká Šatra. Rozhoøèené reakce vyvolává pokácení stoleté lípy v Chomutovì: „Starali jsme se o to, aby se lípì nic nestalo, když se na pozemku budovaly inženýrské sítì. Podaøilo se nám ji ochránit. To, co se nyní stalo, se vymyká normálnímu chápání,“ øíká mluvèí radnice Michaela Lehnertová (MF Dnes, 9. 10. 2003).

$

NESEHNUTÍ

28. øíjna se u supermarketu koná happening Rozlouèení s lípou. Vystoupí na nìm dìtský sbor a místní písnièkáøi, zúèastní se jej na 500 lidí a také zástupci radnice. Ti na místì vysázejí osm nových lip. „Zde stála stoletá lípa, která pøežila dvì svìtové války i srpen 1968. Nyní byla nesmyslnì pokácena v øíjnu 2003,“ zní nápis na místì pokáceného stromu. My ne, to konkurence! Firmì Lidl trvá 14 dní, než pøedstoupí pøed veøejnost se stanoviskem k nelegálnímu kácení stromù na svých pozemcích. S kácením prý nemá nic spoleèného: „Nìkdo chtìl poškodit dobrý image naší firmy,“ øíká jednatel spoleènosti Martin Sklenièka (MF Dnes, 25. 10. 2003). Firma sama podává trestní oznámení na neznámého pachatele, cena znièených stromù jde do milionù. Jen cena stoleté chomutovské lípy je vyèíslena na 700 tisíc korun. Mezitím už rozhoøèení nad barbarským kácením pøerùstá ve výzvy k bojkotu všech prodejen Lidlu v Èeské republice: „Jsme pøesvìdèeni o tom, že by spoleènost mìla dát jasnì najevo odmítavý postoj vùèi takovým praktikám. Apelujeme na všechny obèany, kterým není lhostejný osud nìkdy i velmi vzácných stromù ve mìstech, aby nenakupovali v supermarketech Lidl,“ vyzývá tiskový mluvèí Dìtí Zemì Michal Štingl (MF Dnes, 20. 10. 2003). Ne nadarmo – v Chomutovì zeje supermarket v dobì protestního happeningu prázdnotou, by zde jindy v tuto dobu nakupují desítky lidí. K výzvì se pøipojují další obèanská sdružení a zaèínají se objevovat komentáøe v tisku vyzývající k nenakupování v Lidlu. Pro firmu, která teprve pøed pár mìsíci vstoupila na èeský trh, je to velmi nepøíjemná situace. Nejvìtším problémem nejsou pokácené stromy, ale nepøíznivé veøejné mínìní. Proto si spoleènost Lidl najímá profesionály na jeho ovlivòování – public relations agenturu Protocol Service. Ta je odborníkem na krizovou komunikaci a pracuje i pro další velké firmy jako Èeský Telecom, L’Oreal, Plzeòský Prazdroj nebo ABB. S odstupem nìkolika mìsícù popisuje agentura realizaci zakázky ve svém zpravodaji Protocol Service News 7/2004: „Cíl: zneutralizovat negativní vnímání spoleènosti tak, aby nedošlo k poklesu tržeb. Zaèít vyjednávat s ekologickou organizací Dìti Zemì a neutralizovat požadavky dalších organizací. Za využití media monitoringu sledovat a analyzovat mediální dìní kolem spoleènosti. Øešení: v první øadì jsme provedli rychlý media audit a monitoring situace. Na základì tìchto analýz jsme zvolili další kroky. Naším úkolem bylo zneutralizovat vnímání spoleènosti na èeském trhu. Tento øetìzec je známý svou nadnárodní strategií – nekomunikovat. Spoleènosti Protocol Service se podaøilo tento nekomunikaèní standard porušit. Vydali jsme tiskovou zprávu, v níž se spoleènost distancovala od kácení stromù, ovšem pøijala za nì morální zodpovìdnost a pøislíbila výsadbu 10 stromù za každý poražený. S tímto pøíslibem

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%

pak spoleènost za asistence èlenù týmu z Protocol Service vstoupila do jednání s pøedstaviteli ekologického hnutí Dìti Zemì, které bylo organizátorem podpisové akce za bojkot. Po dlouhém vyjednávání podmínek obou stran byla podepsána smlouva a urèeny termíny výsadby stromù. O tìchto aktivitách byla informována média formou tiskových zpráv a na tiskové konferenci. Výsledek: Snaha o nápravu a zahájení komunikace s médii byla velice dobøe pøijata a zneutralizovala negativní kampaò. Spoleènosti neklesly tržby a postupnì úspìšnì rozšiøuje sí prodejen na území ÈR.“ Smlouva s Lidlem Smlouvu uzavírají obì strany už 25. øíjna, tedy pouhých pìt dnù od vyhlášení bojkotu. Dìje se tak v Sedmihorkách u Trutnova, kam za ekology pøijíždìjí zástupci firmy a po ètyøhodinovém jednání dospìjí k dohodì: „Lidl uznává morální odpovìdnost za to, že jako vlastník pozemkù nedokázal zabránit kácení stromù, od kterého se distancoval, na pozemcích uvedených v tomto bodì níže a pøijímá svoji morální povinnost pøispìt k nápravì vzniklé situace. Lidl se proto v této souvislosti zavazuje do 30. èervna 2004 provést výsadbu 1 020 kusù životaschopných stromù na své náklady, alespoò dvoumetrové výšky, s koøenovým balem. Spoleènost Lidl rovnìž zajistí následnou pìtiletou péèi o vysazené stromy. V této dobì spoleènost Lidl každý uhynulý strom nahradí novým. Výsadba bude provedena na katastrálním území devíti lokalit, ve kterých Lidl postavil, staví èi uvažoval o stavbì prodejen, a ve kterých došlo v letech 2002–2003 ke kácení stromù v rozporu s platnými právními pøedpisy, a to v pomìru 1:10: (a) na místì nebo v blízkosti místa, kde došlo k nelegálnímu pokácení stromù; nebo (b) v nejbližším okolí dané prodejny; a/nebo (c) v rámci realizace územních systémù ekologické stability v pøíslušné obci (dle dohody s odbory životního prostøedí); (d) pakliže nebude možné provést výsadbu v dané lokalitì, spoleènost Lidl vyvolá jednání s Dìtmi Zemì, na kterém bude projednáno øešení nastálé situace. Lidl bude v budoucnu usilovat o maximální ochranu stromù na svých pozemcích v rozsahu platných právních pøedpisù Èeské republiky.“ V Písku se po nátlaku odboru životního prostøedí (který firmì vyhrožuje zveøejnìním výzvy k bojkotu na stránkách mìstského zpravodaje) podaøí prosadit urychlenou výsadbu tøí nových okrasných jabloní na místì pokácených stromù a firma uhradí èástku 120 tisíc korun na nákup 140 stromù pro sousední zrekonstruovaný park. V Èeských Budìjovicích se jedná o výsadbu 50 stromù, v Kralupech 440 stromù, v Dobøíši 60 stromù, ve Vyškovì 30 stromù, v Mariánských Lázních

&

NESEHNUTÍ

150 stromù, v Rokycanech 20 stromù a v Sokolovì 130 stromù. Lidl svùj slib postupnì plní, ne všude však jeho nabídku vítají. V Chomutovì, kde se má sázet 10 stromù, nabídku firmy rada mìsta zamítla: „Neradi bychom nìkoho oèišovali z toho, co se stalo na jeho pozemku,“ øíká starostka mìsta Ivana Øápková. „Nebráníme jim náhradní výsadbu provést, ale ne ve spolupráci s mìstem.“ (Ekolist 12/2003) „Dohody se dodržují v atmosféøe dùvìry.“ (sedmé pøikázání z desatera podnikatelských zásad firmy Lidl) V urèeném termínu 30. èervna 2004 firma své závazky plní, stromy jsou vysázeny. Ale už zaèátkem srpna jí hrozí pokuta ve výši pùl milionu korun za nelegální vykácení døevin v dobì vegetace na staveništi nového supermarketu v Kladnì. Ten samý mìsíc jí odbor životního prostøedí mìstského úøadu v Lovosicích schvaluje zámìr pokácet tøi jablonì a topol z dùvodu „zlepšení rozhledových pomìrù“. Komunikace s veøejností se také vrací do starých kolejí: „Tiskového mluvèího nemáme a to, na co se ptáte, jsou naše interní záležitosti,“ odpovídá obvyklým zpùsobem pracovnice na øeditelství firmy na dotaz novináøù (MF Dnes, 10. 8. 2004). V Lovosicích rozhoduje o pokácení stromù po odvolání ÈSOP Litomìøice Krajský úøad v Ústí nad Labem. Ten 7. øíjna rozhodnutí mìstského úøadu potvrzuje, a hned na druhý den jsou stromy pokáceny. Dìje se tak necelý rok po podepsání smlouvy s Dìtmi Zemì a pøesnì v den, kdy získává Nobelovu cenu míru africká ekoložka Wangari Maathai. Cenu obdržela mimo jiné za sázení stromù a jejich ochranu. Kácení stromù prostì k Lidlu patøí, stejnì jako jeho „nízké ceny.“ Jakým zpùsobem je ochrana stromù upravena v našich zákonech a jak vypadá v praxi? Na tyto otázky odpovídá ve svém pøíspìvku Hana Chalupská z brnìnské ekologické poradny Veronica. Co øíká zákon? Asanace stromù je èasto odùvodòována potøebou uvolnìní prostoru pro stavbu objektù, parkoviš èi inženýrské sítì. Další skupina argumentù mívá tento charakter: „padá z toho listí“, „stíní to“, „mohlo by to spadnout“, „ptáci nám špiní auto èi chodník...“ Ochranu døevin upravuje zákon è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, a vyhláška è. 395/1992 Sb., která též upravuje nìkteré podrobnosti týkající se kácení. Oprávnìnost kácení je nezpochybnitelná v pøípadì, že je ohrožen lidský život èi majetek – zøícení èásti nebo celého stromu mùže nastat, pokud je porušena statika døeviny nebo pokud není v dobrém zdravotním stavu, a už z dùvodu napadení chorobou èi stáøí. V takových pøípadech je nutné asanaci døeviny nahlásit nejpozdìji 15 dnù po zásahu na pøíslušný úøad s rozšíøenou pùsobností.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'

Zákon è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, urèil výjimku z udìlení povolení tehdy, je-li nutné do zelenì zasahovat z dùvodu obnovy porostù nebo pøi provádìní výchovné probírky porostù, a z dùvodù zdravotních. Dále se povolení nevyžaduje tam, kde eliminace zelenì souvisí s údržbou kolejiš, elektrického vedení, vodních tokù atd. Orgán ochrany pøírody musí být na zamýšlený zásah upozornìn 15 dní pøedem a mùže žadateli uložit podmínky, za jakých je zásah možný, zásah pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkùm na ochranu døevin nebo rozsahu zvláštního oprávnìní. Støet nastává v okamžiku, kdy správci povodí odstraòují bøehové porosty. Tato èinnost je totiž dle výše uvedeného zákona nejen kácením døevin rostoucích mimo les, ale i zásahem do významného krajinného prvku (jsou to mimo jiné vodní toky, rybníky, jezera). Nový zákon o vodách tento rozpor upravil v ustanoveních § 5, odstavec 1 zákona è. 254/2001 Sb., o vodách, v aktuálním znìní. Bez pøedbìžného oznámení a bez povolení mùže vlastník pozemku pokácet strom, u kterého je obvod kmene menší než 80 cm, mìøeno ve výšce 130 cm nad zemí, nebo odstranit souvislé keøové porosty do celkové plochy 40 m2. Stejné právo má i nájemce pozemku, pokud získá souhlas vlastníka. V obou pøípadech platí, že pozemek nevlastní právnická osoba. Právnické osoby mají povinnost podávat žádost o povolení kácet vždy. Povolení ke kácení døevin ANO Vždy na pozemcích ve vlastnictví právnických osob.

NE Je-li stavem døeviny zøejmì a bezprostøednì ohrožen život èi zdraví nebo hrozí-li škoda znaèného rozsahu. Ten, kdo za tìchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany pøírody do 15 dnù od provedení kácení. Na pozemcích fyzických osob Z dùvodù pìstebních, tj. za úèelem obnovy porostù nebo pøi jen pro stromy o obvodu provádìní výchovné probírky porostù, a z dùvodù zdravotních nebo kmene nad 80 cm, mìøeného pøi výkonu oprávnìní podle zvláštních pøedpisù. Kácení z tìchto ve výšce 130 cm nad zemí dùvodù musí být oznámeno písemnì nejménì 15 dnù pøedem nebo souvislé keøové porosty orgánu ochrany pøírody. nad 40 m 2 celkové plochy. Na pozemcích fyzických osob se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm, mìøeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo pro souvislé keøové porosty do celkové plochy 40 m2.

Finanèní sankce Poškozování a nièení døevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který zpùsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí, nebo bezprostøednì èi následnì zpùsobí jejich odumøení. Fyzickým

!

NESEHNUTÍ

osobám hrozí trest až 10 000 Kè, poškodí-li nebo bez povolení pokácejí døevinu rostoucí mimo les. Pokuta do 5 000 Kè hrozí fyzické osobì, nesplníli povinnost náhradní výsadby. Poškodí-li nìkdo èi pokácí skupinu døevin rostoucí mimo les, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kè. Právnickým osobám hrozí v tìchto pøípadech, kdy v rámci své podnikatelské èinnosti poškodí èi pokácejí døeviny rostoucí mimo les, pokuta až do výše 500 000 Kè. Pokuta ve výši pùl milionu korun hrozí i právnické osobì, která nedodrží ohlašovací povinnost. Za porušování ustanovení obecní vyhlášky lze uložit pokuty podle § 87 a 88 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, podle § 45, eventuálnì jiných ustanovení podle povahy skutkové podstaty protiprávního jednání, zákona è. 200/1990 Sb., o pøestupcích (úplné znìní viz zákon è. 124/1993 Sb.), pokud se nejedná o trestný èin, a podle § 50 zákona ÈNR è. 367/1990 Sb., o obcích (úplné znìní viz zákon è. 410/1992 Sb.) Lhùty Kácení døevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období vegetaèního klidu, tzn. od 1. 11. do 31. 3. Výsadbu døevin je vhodné provádìt od záøí do zámrzu a od rozmrznutí pùdy do zaèátku rašení. Jaké máme zkušenosti v Brnì? Na internetových stránkách ZO ÈSOP Veronica v rubrice „ekologická poradna“ zveøejòuje poradna informace o zahájených správních øízeních, která se týkají kácení døevin v mìstì Brnì. Obyvatelé Brna tak mají možnost snadno zjistit, zda je právì v jejich mìstské èásti plánováno kácení zelenì, a jaký je podle podkladù Veøejné zelenì mìsta Brna plán výsadeb. ZO ÈSOP Veronica podala dne 26. øíjna 2004 žádost o poskytování informací o zahájených správních øízeních na všechny úøady mìstských èástí v Brnì. K podání žádosti má každé sdružení zamìøené na ochranu životního prostøedí v daném území oprávnìní dle § 70 zákona è. 114/ 1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, v aktuálním znìní. K žádosti byly doloženy stanovy a registraèní list organizace. Cílem ZO ÈSOP Veronica bylo zjistit, jak je pro brnìnskou veøejnost snadné èi tìžké zapojit se do rozhodování vedeného místními úøady. Celkem jsme oslovili 29 úøadù. První zareagoval úøad mìstské èásti Brno-jih. Byli jsme pozváni ke starostovi, který nás osoèil ze snahy nezodpovìdnì narušovat jeho bohulibou témìø dvanáctiletou èinnost na úøadì. V polovinì ledna 2005 (tzn. po tøech mìsících) však úøad oznámení poprvé zaslal. S vybranými úøady jsme se dohodli na èasovì a finanènì ménì nároèném zpùsobu pøedávání informací – telefonicky, e-mailem èi faxem. Na nìkterých úøadech se žádost nedostala ani k pracovníkùm, kteøí mají na starosti agendu dle zákona

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!

o ochranì pøírody a krajiny (napøíklad Mìstská èást Brno-støed). Zpravidla ji pøevzal stavební úøad; Veronica následnì obdržela nìkolik oznámení o stavebních øízeních. Úøad mìstské èásti Bohunice vyžadoval ovìøené kopie stanov a registraèního listu, aèkoliv tato povinnost ze zákona nevyplývá. Zbývá však øada úøadù, které dodnes na žádost sdružení Veronica nezareagovaly. ZO ÈSOP Veronica oslovila v polovinì ledna 2005 telefonicky všechny úøady, které neposlaly doposud ani jedno oznámení zahájení øízení ke kácení døevin. Z odpovìdí vyplynulo, že se naše žádost buï ztratila, nebo byla doruèena na jiný odbor, nebo že od listopadu 2004 žádné øízení nezahájili (Medlánky, Žabovøesky) èi nepovažovali za dùležité nás o tom informovat (Tuøany). Kdokoliv má zájem si zjistit, zda jeho úøad oznamuje naší organizaci informace o kácení døevin a zda právì v jeho mìstské èásti nìjaké povolování kácení probíhá, mùže si zjistit aktuální stav na našich webových stránkách www.veronica.cz nebo telefonicky na èísle Zeleného telefonu mìsta Brna 542 422 750. Pøijít mùže i osobnì do naší poradny – Panská 9, Dùm ochráncù pøírody. Na stejné kontakty se mùže pøihlásit každý, kdo má zájem pøipojit se ke skupinì dobrovolníkù zabývajících se zelení, která kácení døevin v Brnì sleduje. Pro obèany i úøady organizujeme dendrologické a právnické pøednášky. Velkým nešvarem je postup stavebních úøadù, které si vyžádají povolení ke kácení døevin až ve fázi tìsnì pøed vydáním stavebního povolení. Tím staví pøíslušný orgán ochrany pøírody do role toho, kdo svým negativním rozhodnutím zmaøí veškeré dosavadní konání jak investora, tak stavebního úøadu. Za úèelné považuji postup, kdy si stavební úøad vyžádá stanovisko orgánu ochrany pøírody jako podklad pro územní øízení, a nikoliv až jako podklad pøed vydáním stavebního povolení. Dalším problémem ve správních øízeních k asanaci døevin je propojení státní správy se samosprávou. V dùsledku reforem státní správy a novelizace zákona došlo k tomu, že v malých obcích o asanaci rozhoduje starosta, což vede k rozhodnutím nedostateènì podloženým odbornými posudky, ovlivnìným sousedskými vztahy apod. Jen málo starostù je dostateènì uvìdomìlých, aby odolali mnohdy neopodstatnìným argumentùm svých spoluobèanù. Tam, kde o asanaci rozhoduje pracovník odboru životního prostøedí, se konflikt státní správy se samosprávou projevuje v tom, že rozhodující úøedník sice postupuje podle právních norem, ale je zamìstnancem samosprávy, takže mùže být snadno ovlivòován v rozhodování podle potøeb a zájmových skupin. Zájmovou skupinou mùže být i zamìstnavatel sám v pøípadì, že žadatelem o povolení je obec. Stávající správní øád tento problém neumožòuje øešit. Situaci zøejmì napraví nový správní øád, který by mìl ovšem vstoupit v úèinnost 1. ledna 2006.

!

NESEHNUTÍ

Za zmínku ještì stojí další faktor – pracovník odboru životního prostøedí mnohdy zodpovídá vedle ochrany pøírody a krajiny i za další agendu – odpady, ovzduší atd. Je zøejmé, že dotyèný zamìstnanec nemusí být vždy odborníkem ve všech tìchto oborech. V Èeské republice postaèuje k výkonu funkce absolvovat zkoušky odborné zpùsobilosti v daném oboru. Zkoušky jsou však založeny pouze na testech z právních norem, nikoliv na biologii, dendrologii apod. Až na výjimky nepracují na pøíslušných místech odborníci. Nìkolik doporuèení starostùm Zeleò je chránìna zákonem è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, popøípadì obecní vyhláškou o zeleni. V této vyhlášce je mimo jiné možno zakázat: – provádìní jakýchkoliv zásahù bez souhlasu vlastníka (správce); – vjíždìt do ní vozidly a parkovat v ní; – zneèišování ploch. Vyplatí se pøedbìžnì projednat zámìry úprav zelenì a døevin s místními obèanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a pozemkovými spolky, a zejména je vèas informovat o zahájených správních øízeních. Pøi kontrole a údržbì pozemkù ve vlastnictví nebo v užívání obce je dobré mít zpracovaný generel zelenì vèetnì její inventarizace a sítí technického vybavení. Pøi zámìrech na výsadbu zelenì zvažte prùbìh a pøípadnou obnovu inženýrských sítí. Do smluv o údržbì zelenì se vyplatí zapracovat motivaèní prvek. Platby za odvedenou práci podle ceníku totiž èasto nevedou k žádoucí kvalitì. Naproti tomu pøi platbì za plochu, kde se v cenì zohledòuje zvyšování úrovnì zelených ploch, lépe vystihnete pøínos pro vaši obec. Zvláštní péèi vìnujte døevinám, které jsou pro vaši obec významné a ke kterým se váží významné události èi tradièní pøíbìhy a povìsti. Povìøené obce jsou oprávnìny vyhlašovat památné stromy a památná stromoøadí. Dùvodem ke zpamátnìní nemusí být pouze stáøí stromu, ale i jeho historický význam pro danou lokalitu. Ministerstvo životního prostøedí èi nadace poskytují každoroènì finanèní podporu na údržbu a ochranu památných stromù a stromoøadí a také na výsadbu alejí. Pøi výbìru druhové skladby upøednostòujte místní odrùdy ovocných stromù, pùvodní druhy døevin a pùvodní uspoøádání. Jako domácí strom byla sázena lípa, dub, oøech nebo kaštan; pro aleje byly voleny podle regionu spíše olše, lípy, javory a ovocné stromy. Vyhýbejte se výsadbì topolù a olší v blízkosti zpevnìných ploch – koøeny tìchto rychlorostoucích døevin je zvedají a trhají. Omezujte zásahy do døevin – jsou-li nutné, zpùsob a rozsah konzultujte s odborníky (napøíklad s Agenturou ochrany pøírody a krajiny, Spoleèností

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!!

pro zahradní a krajináøskou tvorbu, Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, se soudními znalci apod.). Omezujte užívání rozmrazovacích solí v blízkosti stromù, otevøené rány zaèistìte pøípravkem proti plísni, nedopuste uzavírání pùdy a parkování tìžkých mechanizací nad koøenovým systémem atd. Nìkolik doporuèení obèanùm S výjimkou území národních parkù kácení døevin povolují ve správním øízení obecní úøady; jsou oprávnìny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení døevin, ukládají náhradní výsadbu s výjimkou území národních parkù a vedou pøehled pozemkù vhodných k náhradní výsadbì. Podle zákona o ochranì pøírody a krajiny se mùže úèastníkem správního øízení stát obèanské sdružení zamìøené na ochranu pøírody, pokud se do nìj pøihlásí do osmi dnù od zahájení. Založení obèanského sdružení je jednoduché (postup najdete napøíklad na www.ecn.cz; sdružení mohou založit tøi a více osob, ministerstvo vnitra musí schválit stanovy sdružení a sdružení zaregistrovat), ale trvá cca 14 dní. Registrace základní organizace pøi ÈSOP èi Hnutí Brontosaurus trvá tøi dny. Pokud již lhùty správního øízení bìží, zjistìte, zda ve vašem okolí již takové sdružení existuje, a pokud ano, zapojte se do øízení prostøednictvím této organizace. Pøihláška do správního øízení musí obsahovat žádost o úèast v øízení, stanovy a registraèní list sdružení a plnou moc pro osobu, která bude sdružení v øízení zastupovat. Dlouhodobé sledování zámìrù, pøi kterých dojde k asanaci døevin, mùžete sledovat snadno tak, že si jménem sdružení podáte obecnou žádost o informace o zahájených správních øízeních, pøi nichž mùže dojít k dotèení pøírody èi krajiny. Podklady, které musí žádost o tyto informace obsahovat, naleznete v ustanovení § 70 odst. 2 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, ve znìní novel, nebo napøíklad na www.ecn.cz. Je-li nutný okamžitý zásah, tj. jedná-li se o vandalismus, volejte policii. V ostatních pøípadech, napøíklad pøi výkopech a jiných pracích nièících zeleò, se obrate na strážce pøírody èi Èeskou inspekci životního prostøedí. Pokud nìkdo vypaluje trávu a hoøí stromy, volejte Hasièský záchranný sbor. Tøiïte papír a nakupujte papír recyklovaný. Využívejte i archy popsané z jedné strany. Kupte si vánoèní stromeèek v kvìtináèi a stromek na jaøe zasaïte.

!"

NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!#

III. Penny Market na školním høišti „Z pohledu etického a morálního je více než zøejmé, že mnohé prodejní øetìzce se v podmínkách východní Evropy chovají neserióznì, arogantnì. Využívají stávajícího ekonomického, sociálního a hlavnì politického klimatu, které jim neklade žádné pøekážky, spíše naopak.“ (z jedné z mnoha reakcí ètenáøù otištìných v novinách Nové Pøerovsko v rámci diskuse o stavbì Penny Marketu) Dalším z rychle rostoucí øady mìst, ve kterých se obèané støetávají s radnicí a investorem kvùli výstavbì nového supermarketu, se na jaøe 2003 stává Pøerov. Tentokrát se jedná o plánovanou prodejnu Penny Marketu. Na samém poèátku této kontroverzní kauzy, která po následující dva roky hýbala veøejným mínìním mìsta, se zdálo, že pùjde o další z mnoha pøípadù, kdy si radnice s investorem „plácne“ a supermarket na jemu urèeném místì bìhem pár mìsícù vyroste. Nestalo se tak. Supermarket zatím nestojí a celý proces pøípravy jeho výstavby provázejí komplikace a silné protesty místních obèanù. Výhodná nabídka? Jádrem sporu je školní høištì a strategický pozemek bývalého kamenosochaøství v tìsné blízkosti Základní školy Svisle nedaleko centra mìsta. Zchátralou provozní halu kamenárny totiž získala plzeòská firma EK1 s jasným zámìrem využít ji pro investièní èinnost. Ta je ovšem výraznì omezena tím, že pozemek se nachází mezi budovou školy a jejím høištìm. Spoleènost tedy mìstu nabízí smìnu. Dostane od nìj stávající školní høištì, na kterém postaví Penny Market (høištì je ze tøí stran obklopeno silnicí, obchod by tedy byl maximálnì dostupný), a na svém starém pozemku vybuduje nové høištì. Poskytne radnici finanèní kompenzaci za to, že nový pozemek, který mìstu pøipadne, bude oproti tomu pùvodnímu menší, dále dar ve výši tøí milionù korun na stavbu nového høištì a pøípadnì poskytne výhodný úvìr na její dofinancování. Že bylo od poèátku zámìrem firmy EK1 využít novì nabytý pozemek pro spekulaci za úèelem výstavby obchodu, je zjevné. Pøerov není prvním mìstem v Èeské republice, kde se buduje Penny Market na místì školního høištì. „Ráda bych se s vámi podìlila o zkušenost, kterou mìsto Žamberk udìlalo rovnìž s výstavbou Penny Marketu na místì školního høištì vedle základní školy,“ píše 12. 9. 2003 v Novém Pøerovsku Petra Hrušková z žamberského sdružení Quo Vadis, a pokraèuje: „Investor zde stejnì jako v Pøerovì za požadované pozemky (høištì) ‚návdavkem‘ slíbil høištì zcela nové, velkolepé, velkorozpoètové. Zastupitelstvo prý bylo na rozpacích, nebo tato lokalita byla územním plánem urèena na

!$

NESEHNUTÍ

úèely výchovné a sportovní. Pøestože právì veøejnost ve velké vìtšinì s lokalitou nesouhlasila (a tak se vyjádøila i v anketì, kterou uspoøádalo obèanské sdružení Quo Vadis, nebo na radnici to prý ‚nikoho nenapadlo‘), objevily se návrhy lokalit alternativních, a to jak od jednotlivcù, tak i od místních firem, které nabízely odprodej pozemkù na okraji mìsta, vedení mìsta na nic nereagovalo a pozemek høištì byl prodán za nijak vysokou cenu. V øíjnu 2002 se bagry ze dne na den zakously do pozemku školního høištì. Nebyl to veselý pohled. Bìhem nìkolika hodin zmizelo pár let staré basketbalové høištì se speciálním povrchem (bude prý lepší!), šplhadla, prùlezky i basketbalové koše, kopec (na kterém v zimì bobovaly dìti z pøilehlého sídlištì, školy a školek) byl ‚okousán‘ do podoby mírného ‚svažíèku‘. Pøed

Nákres plánovaného Penny Marketu (plocha C).

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!%

Vánoci market stál, avšak nebyl zkolaudován, jeho kolaudace závisela právì na dokonèeném sportovišti, které mìlo podle plánu vypadat takto: ‚kvalitní komplex pro školní tìlocvik‘ – tedy prostor pro jízdu na koleèkových bruslích, dráhu pro kola, kvalitní høištì na fotbal, basket, opìt kvalitní dìtské høištì se ‚zajímavými atrakcemi‘ odpovídající bezpeènému provozu. A skuteènost? Market stojí, stejnì jako parkovištì pøed ním. Vedle parkovištì, oddìleného obrubníkem, je asfaltové høištì. Nikdo na nìm nehraje fotbal ani basket, na bruslích jezdí dìti po parkovišti. Vedle této asfaltové plochy je plocha zarostlá trávou a ohrazená folií – což znamená NEVSTUPOVAT! Hned nad ní se zvedá onen okousaný kopeèek, na kterém je škvárou vysypaná vlnovka – zøejmì tedy ta dráha pro kola. A kvalitní dìtské høištì: dvì houpaèky na døevìném kùlu a lavièka pro hlídající rodièe, umístìná zády k houpaèkám. To vše. Nìkdejší, by podle bývalých zastupitelù nekvalitní a nevyhovující høištì, bylo døíve plné dìtí. Bývalá louka je napùl ohrazená a neupravená, tedy prázdná, škvárový oválek nikoho neláká. Asfaltové høištì je rájem skejákù, tìlocvikáøi ze sousední školy chodí s dìtmi cvièit pøes dvì køižovatky do parku, koleèkoví bruslaøi bruslí na parkovišti. Celý ‚areál‘ není ohrazen žádným plotem. A div divoucí, vedení Technických služeb považovalo tento stav za vyhovující a stavbu zkolaudovalo. Dokonèení a údržba jsou nyní záležitostí nikoliv investora, nýbrž mìstské kasy, a tedy nás všech.“ Pro a proti Zámìr smìnit pozemky schválilo pøerovské zastupitelstvo na svém zasedání 24. dubna 2003. Od té chvíle se naplno rozjíždí aktivita odpùrcù stavby sdružených v iniciativì Obèané proti Penny Marketu (OPPM). Èást z nich tvoøí rodièe dìtí navštìvujících ZŠ Svisle a jejich argumenty se dají shrnout do nìkolika bodù: 1. Provozem Penny Marketu dojde k výraznému nárùstu dopravy v blízkosti školy, což nepochybnì zvýší rizika ohrožení bezpeènosti a zdraví dìtí. Nárùst dopravy zároveò naruší souèasnou pohodu bydlení v okolí žijících obèanù. 2. Zámìr je v rozporu s územním plánem, v jehož smìrné èásti jsou pøedmìtné pozemky urèeny pro potøeby školství. 3. Rozloha nového pozemku školy by nevyhovovala vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ÈR è. 108/2001 Sb., kterou se stanoví rozloha minimální plochy školy v pøepoètu na jednoho žáka. Je faktem, že plocha nevyhovuje vyhlášce ani v souèasnosti, což ale vyhláška pøipouští – je totiž závazná až pro stavby vzniklé od data nabytí její úèinnosti (26. 3. 2001). 4. Podobný zámìr byl radnicí už v minulosti jednou zamítnut – když se na místì høištì uvažovalo v roce 1999 o stavbì supermarketu Plus Discount. V odùvodnìní tehdy stálo: „Plocha je natolik lukrativní, že by si zasloužila kvalitnìjší èinnost než diskontní prodejnu. Pozemek se nachází v centrální

!&

NESEHNUTÍ

èásti mìsta, realizací zámìru by došlo k navýšení dopravy do obytného prostoru.“ (Pøerovské listy, øíjen 2003) 5. Ve vzdálenosti cca 300 m od plánované stavby se nacházejí dva další supermarkety – Delvita a Hypernova. Už v roce 1998 byl Pøerov podle výsledkù analýzy obchodní sítì vypracované odborem rozvoje mìsta s výmìrou ploch pro maloobchod potravin na horní hranici hodnot doporuèených ministerstvem prùmyslu a obchodu. Od té doby zde bylo postaveno nìkolik dalších supermarketù. 6. Iniciativa požaduje, aby mìsto investovalo do rekonstrukce stávajícího høištì, a to ve dvou variantách. První navrhuje rekonstrukci na souèasných mìstských pozemcích, druhá odkup pozemkù od spoleènosti EK1 a následné sjednocení celé lokality a vybudování nového moderního høištì za mìstské peníze, které by odpovídalo požadavkùm vyhlášky. Radnice oproti tomu ústy svého místostarosty Martina Kuèery (ODS) argumentuje tím, že nabídku na odprodej pozemkù mìstu spoleènost EK1 už nìkolikrát odmítla, a že je tedy plán na „scelení“ celého území a vybudování høištì podle pøedstav OPPM nereálný. Smìna tak pøedstavuje možné „elegantní øešení“. Tím spíš, když se nechává zástupkynì investièní spoleènosti EK1 Daniela Štefanská na schùzce s rodièi dìtí ze ZŠ Svislá slyšet, že neuspìje-li firma se stavbou supermarketu, pak: „...musíme nalézt jiný investièní zámìr, který bude v souladu s územním plánem mìsta. Myslím, že prùmyslová výroba v souladu s tímto plánem je.“ (Olomoucký deník, 14. 10. 2003) Zmaøené referendum OPPM opírá své argumenty také o dva prùzkumy veøejného mínìní. Ten první, provedený Odborem rozvoje mìstského úøadu Pøerov na pøelomu roku 2002/2003, skonèil tak, že se proti výstavbì supermarketu v centru mìsta postavilo 59,3 % obèanù. Druhý prùzkum byl iniciován Centrem pro komunitní práci a týkal se už pøímo výstavby Penny Marketu u ZŠ Svisle. Proti se postavilo 63 % z oslovených 527 respondentù. OPPM se nakonec rozhodla iniciovat prùzkum nejreprezentativnìjší – místní referendum ve smyslu zákona è. 298/1992 Sb. Pro návrh na konání místního referenda se podepisuje 4 600 obèanù Pøerova. 4 900 Pøerovanù se rovnìž podepisuje pod petici, ve které vyjadøují svùj osobní nesouhlas s výstavbou supermarketu a požadují výstavbu høištì v celém prostoru lokality Svisle. Vzhledem k tomu, že se jedná o více než 10 % oprávnìných volièù, je návrh 22. èervence 2003 podán mìstskému úøadu. Pøerovské zastupitelstvo se nejdøíve rozhoduje na návrh pøistoupit a 7. srpna referendum vyhlašuje, ovšem ani ne o mìsíc pozdìji (4. záøí) se je po intervenci z krajského úøadu v Olomouci rozhoduje zrušit. Hlavním sporným bodem, o kterém má

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!'

nakonec rozhodovat soud, se stává pøesné znìní otázek referenda. OPPM je navrhla v této podobì: 1. Souhlasíte s výstavbou Penny Marketu èi jiných obchodù a objektù služeb na území vymezeném ulicemi Bøí Hovùrkových, Ztracená, Svisle a budovami ZŠ Svisle, pøestože nejsou v souladu s Územním plánem mìsta Pøerova a pøíslušnými právními pøedpisy? 2. Souhlasíte s výstavbou víceúèelového sportovního høištì v celém prostoru vymezeném ulicemi Bøí Hovùrkových, Ztracená, Svisle a budovami ZŠ Svisle, nebo jeho výstavba je v souladu s Územním plánem mìsta Pøerova – s urèením pro školství a právními pøedpisy o ochranì veøejného zdraví dìtí a žákù? Podle názoru krajského úøadu pøedmìt takto formulovaných otázek nespadá do oblasti samostatné pùsobnosti obce. Úøad ve svém vyjádøení argumentuje pøedevším tím, že termín „výstavba“ souvisí s povolením stavby a s realizací vlastní stavební èinnosti. O tìch však rozhoduje výhradnì stavební úøad v pøenesené pùsobnosti jako správní orgán, a nelze tedy o nich rozhodovat v místním referendu. Odlišný právní názor vyjadøuje specialista na správní právo a budoucí právní zástupce OPPM František Korbel. Podle nìj jsou otázky formulovány tak, že se ptají obèanù na souhlas s funkèním využitím daného území mìsta pro ten èi onen druh výstavby. Pro realizaci stavby je nutný samosprávný úkon obce (výmìna pozemkù), a právì o nìm se referendum koná. Jeho pøedmìtem tedy není nahrazení rozhodovacího procesu (stavebního øízení), v nìmž obec rozhoduje v pøenesené pùsobnosti, ale otázka, zda má obec jako vlastník pozemky pro stavbu poskytnout (o èemž rozhoduje v pùsobnosti samostatné). Podle názoru Františka Korbela je právnì nepøijatelné, aby bylo z termínu „výstavba“ použitého v obou otázkách a vytrženého z kontextu dovozováno, že obèané se dožadují nahradit svou odpovìdí èinnost stavebního úøadu. O otázkách výstavby u nás navíc probìhlo referend hned nìkolik (nejznámìjším bylo referendum v Táboøe, kde obèané vyslovili nesouhlas se stavbou komunikace, která mìla vést pøes místní botanickou zahradu). Referendum se tedy nakonec nekoná a o oprávnìnosti jeho zrušení má rozhodovat Krajský soud v Ostravì. Ten také 27. listopadu 2003 zakazuje mìstu pøedbìžným opatøením až do vydání rozhodnutí s pozemky jakýmkoliv zpùsobem nakládat. Obèané versus radnice Aktivnì se postavit proti zámìru prosazovanému radnicí ve spolupráci se silným investorem znamená v našich podmínkách témìø vždy nejen boj s nejistým výsledkem, ale i to, že budete v tisku oznaèováni obdobnì jako odpùrci pøerovského Penny Marketu:

"

NESEHNUTÍ

„OPPM mùže být populistické, mùže lhát, mùže být demagogické, ale já jako místostarosta mohu a chci poskytovat informace pouze relevantní, pravdivé a podložené. Myslím si, že obèané ani netuší, kdo se za jejich zády schovává,“ øíká místostarosta Martin Kuèera (Pøerovské listy, øíjen 2003). V civilizovaných zemích je bìžné, že pøípravu obdobných zámìrù provází dlouhodobé vyhodnocování pøímých i nepøímých negativních dopadù, je podrobována sociologickým prùzkumùm a provázena širokou odbornou i obèanskou diskusí. A v pøípadì, že se téma stane tak kontroverzním, jako je pøerovský supermarket, nezøídka pøichází na øadu prùzkum mínìní obèanù obce (a už prostøednictvím ankety èi obecního referenda). Výsledkem tohoto prùzkumu se pak radnice musí øídit. V Pøerovì však z postupu, který výraznì omezuje moc místních politikù a rozhodovací proces zprùhledòuje, pøíliš nadšení nejsou: „Proè dìlat referendum, když mùžeme s obèany jednat a organizovat veøejná slyšení? Mám obavy o vytvoøení neuvìøitelného precedentu. Nejsou v našem mìstì dùležitìjší záležitosti? Vždy není možné, aby se celý svìt toèil kolem Penny Marketu,” upozoròuje místostarosta Kuèera (Pøerovské listy, øíjen 2003). Na druhou stranu, ani aktivisté z OPPM si ve sporu o supermarket neberou servítky a soudì dle výsledkù všech dosavadních prùzkumù, ani jejich nìkdy ponìkud kontroverzní veøejná vystoupení zatím Pøerovany neodrazují. Na 18. øíjna 2003, tedy na den, kdy se mìlo pùvodnì referendum konat, poøádají zábavný program pro dìti a náhradní hlasování pro dospìlé spojené s volbou nepopulárního komunálního politika, tzv. „Pøerovského kòoura“ („toho, který to v Pøerovì nejvíce zryl“). Nikoho asi pøíliš nepøekvapí, že suverénnì vítìzí právì místostarosta Kuèera s padesáti procenty hlasù. Pro dìti jsou v rámci akce nachystány nejrùznìjší disciplíny jako hod míèem na maketu Penny Marketu z krabic a PET lahví, slalom s nákupními vozíky nebo bìh po paletách. Akce se zúèastnily pøes dvì stovky lidí. Výsledek je skoro pùl na pùl Ignorovat názor témìø 5 000 pøerovských volièù, kteøí chtìli o Penny Marketu rozhodnout v referendu, si ale nakonec radnice pøeci jen nemùže dovolit. Pøichází tedy s originálním nápadem – uspoøádat nezávaznou telefonickou anketu zamìøenou pouze na obèany bydlící ve vzdálenosti cca 300–500 m od sporného místa. Bìhem listopadu pak radnice rozesílá anketní lístky spolu s vysvìtlujícím letákem, a poté vybírá 588 obèanù, kterým telefonují studentky místní støední školy. „Telefonickou anketou podle našeho mínìní vznikne prostor pro manipulaci. My jsme získali názory pìti tisíc obyvatel, kteøí pod petici uvedli své jméno, adresu a rodné èíslo a s Penny marketem nesouhlasí. Vyhodnocení

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

"

této ankety má však být pøísnì anonymní,“ øíká Martin Èechál z OPPM (Olomoucký den, 19. 11. 2003). Èechál nechápe, proè se vùbec anketa koná: „Jedním z dùvodù mùže být získání pro mìsto koneènì pøijatelného výsledku, což je v podstatì plivnutí do tváøe pìti tisícùm obèanù, kteøí se vyslovili pro referendum,“ øíká. Prùzkum veøejného mínìní odmítá vedle OPPM i vedoucí Centra pro komunitní práci Roman Haken: „Domnívám se, že by se mìlo vycházet z anket, které již v Pøerovì probìhly,“ (MF Dnes, 7. 10. 2003). Nakonec však i toto zjišování názoru Pøerovanù na zámìr výstavby Penny Marketu dopadá pro radnici špatnì. Proti se opìt staví nadpolovièní vìtšina (54,7 %) oslovených, pro je 40,6 % obèanù. Jak už ale dali ještì pøed zveøejnìním výsledkù nìkteøí místní politikové pro jistotu najevo, výsledky ankety, jejíž realizace mìla mìsto vyjít na 50 000 Kè, nemusí vùbec nic znamenat. K nièemu je totiž nezavazují: „Nemùžeme zastupitelùm naøídit, jak mají hlasovat. To je vìcí svìdomí každého z nich,“ øíká místostarostka za ODS Elena Gramblièková (MF Dnes, 3. 12. 2003). „Výsledek je skoro pùl na pùl. Nyní se mi bude již lépe spát pøi prosazování zámìru stavby Penny Marketu,“ komentuje výsledek místostarosta Kuèera (tamtéž). Rok 2004 – 3:0 pro radnici Zatímco rok 2003 konèí pro odpùrce Penny Marketu na školním høišti celkem úspìšnì, hned v lednu následujícího roku pøichází studená sprcha. Nejprve Krajský soud v Ostravì svým usnesením zamítá správní žalobu OPPM na zrušení usnesení mìstského zastupitelstva, jež rozhodlo plebiscit nevyhlásit. Usnesením krajského soudu zaniká i pøedbìžné opatøení, kter ým bylo mìsto Pøerov povinno zdržet se pøevodu pozemkù souvisejících s výstavbou høištì a marketu. Soud ve svém rozhodnutí konstatuje, že právem žalobce (OPPM) bylo navrhnout konání referenda a být vyrozumìn o dùvodech jeho nevyhlášení èi nekonání, tohoto práva žalobce využil a rozhodnutím žalovaného v nìm nebyl nijak zkrácen. „Krajský soud vyjádøil názor, že rozhodnutí zastupitelstva nelze napadnout žalobou u soudu, kvùli èemuž žalobu zamítl. Vìcnì se jí však nezabýval. Dokonce v obecné rovinì konstatoval, že pokud jsou splnìny všechny podmínky pro vypsání referenda, mìlo by probìhnout,“ øíká právní zástupce OPPM František Korbel (MF Dnes, 21. 1. 2004) a pøipravuje kasaèní stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brnì. Zákon o místním referendu, který v té dobì platil, mìl øadu vad. Vedle jiného dostateènì neupravoval opravné prostøedky stìžovatelù, což se bohužel stalo odpùrcùm stavby osudným. Když na podzim 2004 rozhodl o jejich stížnosti

"

NESEHNUTÍ

Nejvyšší správní soud, rozhodnutí soudu nižšího stupnì potvrdil. Pro navrhovatele pak mohlo být jen malou útìchou, že opìt zopakoval názor krajského soudu: referendum, pokud byly splnìny všechny podmínky pro jeho vypsání, by se konat mìlo. Pro obèanskou iniciativu ani tímto rozhodnutím soudní martyrium nekonèí – bude pokraèovat u Ústavního soudu. A aby toho nebylo málo, pøináší rok 2004 vedle dvou prohraných soudù ještì navíc zamítnutí odvolání OPPM proti rozhodnutí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje (resp. její pøerovské poboèky). Ta totiž už 22. záøí 2003 v tichosti udìlila plánovanému projektu výstavby nového høištì výjimku z hygienických požadavkù stanovených výše zmiòovanou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ÈR è. 108/2001 Sb., která upravuje rozlohu minimální plochy školy v pøepoètu na jednoho žáka. Za zmínku rozhodnì stojí, že návrh pøišel právì ze strany školy (již zmiòovaná místostarostka Gramblièková je bývalou øeditelkou školky, po dobu výkonu funkce je z místa øeditelky ZŠ Svisle pouze doèasnì uvolnìna), a také to, že už 11 dní po jeho podání bylo rozhodnuto, že plocha se mùže snížit ze souèasných 28,7 m2 na 26 m2 na jednoho žáka. Hlavní hygienik ÈR MUDr. Michael Vít odvolání zamítá, nebo je nepøípustné, a to z dùvodu jeho podání osobami (rodièi žákù ZŠ Svisle), které nejsou úèastníky øízení. Nekoneèný pøíbìh... 6. prosince 2004 podávají èlenové iniciativy Obèané proti Penny Marketu druhý návrh na vypsání místního referenda o výstavbì Penny Marketu. „Navrhujeme, aby se místní referendum konalo spoleènì s nejbližšími volbami do Poslanecké snìmovny, a již øádnými nebo pøedèasnými. Díky spoleènému hlasování náklady na nìj razantnì poklesnou, a zároveò tím zajistíme dostateènou úèast volièù,“ øíká spolupøedkladatel návrhu Petr Kopeèek z OPPM (MF Dnes, 7. 12. 2004). Otázky k referendu jsou identické jako v prvním návrhu. Na svém zasedání v lednu 2005 se pøerovské zastupitelstvo staví k návrhu vstøícnì, okruh témat, kterých se má týkat, však zastupitelé hodlají rozšíøit o další dvì stavby, které hýbou veøejným mínìním, o stavbu nového Tyršova mostu a revitalizaci západní èásti námìstí TGM. To pøekvapuje zástupce OPPM: „Zatím s námi nikdo ze zástupcù mìsta o spoleèném referendu nejednal. Jeví se to jako konstruktivní øešení, ale dosud nevíme, co se za tím skrývá,“ vyjadøuje se Richard Šlechta ze sdružení (Olomoucký den, 20. 1. 2005). V únoru zastupitelé mìsta vyjadøují všelidovému hlasování podporu a povìøují radu mìsta, aby ustavila pracovní skupinu, která by mìla øíci, zda referendum bude, k jakým otázkám, èeho by se mìly týkat a kdy se bude konat. Jedenáctièlennou pracovní skupinu by mìli tvoøit zastupitelé, odborná

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

"!

veøejnost i zástupci iniciativy Obèané proti Penny Marketu. S tìmi se dokonce pøedstavitelé mìsta vùbec poprvé oficiálnì scházejí. Ti však po schùzce neskrývají své zklamání: „Bojíme se, že rada nadeleguje èleny komise, v níž zatím poèítají jen s jedním místem pro nás, kteøí jsme celé referendum iniciovali. My si však nechceme nechat naši pùvodní myšlenku referenda vzít. Obáváme se rozplizlosti a politikaøení na téma referendum,“ uvádí Vladimír Puchalský z OPPM (MF Dnes, 3. 2. 2005). „Tr váme na tom, aby bylo referendum v období parlamentních voleb, kdy je podle statistik možné docílit nejvyššího poètu hlasujících. Jedinì díky tomu budeme moci prosadit opravu høištì bez obchodu,“ doplòuje jeho kolega Richard Šlechta. Èlenové OPPM se nakonec rozhodují k neúèasti na pøípravách trojreferenda v pracovní skupinì. Vadí jim jak složení skupiny, tak i to, že se má jednat pouze o poradní orgán. Zejména však tr vají na tom, aby se referendum uskuteènilo podle jejich pùvodního návrhu. Jejich rozhodnutí komentuje jeden ze èlenù skupiny, politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého: „Mrzí mì, že se dalších jednání iniciativa Obèané proti Penny Marketu nezúèastní. Jejich pøipomínky plnì chápu. Vždy oni s myšlenkou referenda pøišli jako první. Mohli se však alespoò zúèastnit prvního setkání, kde se daly tyto návrhy øešit. Já osobnì bych nemìl nic proti tomu, kdyby se do skupiny dostalo více èlenù této iniciativy,“ uvádí s tím, že pokud nebude rozhodnutí komise pro politiky závazné, hodlá z ní odstoupit i on (MF Dnes, 28. 2. 2005). „Pak by naše setrvání nemìlo smysl,“ dodává. Pracovní skupina má své závìry pøedložit na dubnovém zastupitelstvu. Pokud zastupitelé její návrhy odsouhlasí, mìlo by se referendum uskuteènit v èervnu 2005. Nakonec se však ukazuje, že radnice se s obèany o svých zámìrech bavit nebude. Na svém èervnovém zasedání zastupitelé odmítají referendum vyhlásit: „Otázky sestavené pracovní skupinou byly nejednoznaèné. I krajský úøad nás upozoròoval na jejich vady, proto jsme se je rozhodli neschválit,“ øíká zastupitel za ÈSSD Václav Zatloukal (MF Dnes, 17. 6. 2005). Na stejném zasedání navíc zastupitelstvo schvaluje šokující zámìr – odebrat školákùm mnohem vìtší plochu pro jejich høištì ve prospìch stavby plánovaného obchodu, než se pùvodnì zamýšlelo. Zatímco ještì v dubnu 2003 to vypadalo, že se mìstské pozemky využívané pøevážnì školou zmenší kvùli stavbì obchodu o 1 469 metrù ètvereèních, nyní se mohou zmenšit o celkových 1 909 metrù ètvereèních, tedy o rozmìr, který je stejný jako dvì høištì na malou kopanou. Investor EK1 totiž pøedložil radnici geometrické plány a ta po jejich prostudování zjistila, že oproti pùvodnì schválenému zámìru zastupitelstva došlo k posunu výmìry pozemkù navrhovaných ke smìnì. Kvùli chybnì zapoèteným pozemkùm se stávající plocha pro dìti ze

""

NESEHNUTÍ

ZŠ Svisle nakonec ještì zmenší. „I pøesto ale bude škola splòovat výjimku hygienikù, kterou pøed èasem dostala,“ uvedl již døíve Pavel Gala, vedoucí odboru rozvoje na pøerovské radnici (MF Dnes, 26. 1. 2005). K realizaci výstavby Penny Marketu je opìt blíž 19. øíjna 2005 hlasuje pøerovské zastupitelstvo o Penny Marketu znovu. Výsledek? Výmìra pozemkù pøevádìných na investora EK1 je vìtší. O co se zvýšila cena pozemkù (z dùvodu vìtší výmìry), o to se snižuje tzv. dar od investora: pùvodní tøi miliony Kè se scvrkávají na 700 000 Kè. Dar v podstatì zavazuje úøedníky na stavebním úøadì k vstøícnému pøístupu: „Pro pøípad, že spoleènost EK1, k.s., nezíská v termínu nejpozdìji do 31. 12. 2008 pravomocné stavební povolení na výstavbu Penny Marketu, popøípadì mìsto Pøerov nezíská v uvedeném termínu pravomocné stavební povolení na výstavbu víceúèelového sportovištì u Základní školy Pøerov, Svisle 13, zaváže se mìsto Pøerov tyto finanèní prostøedky vrátit.“ (citace z usnesení 24. zasedání Zastupitelstva mìsta Pøerova konaného dne 19. øíjna 2005) Lze pøedpokládat, že v dobì vydání této publikace bude výstavba Penny Marketu u ZŠ Svisle již zahájena... Pokud se tak stane, bude to znamenat pro iniciativu Obèané proti Penny Marketu úplnou prohru? „Zaangažovali jsme veøejnost. Èást lidí se sice domnívá, že ‚oni‘ nakonec stejnì prosadí své, já naopak vnímám, že Pøerované jsou sebevìdomìjší, odvážnìjší, již se ménì bojí a aktivnìji se vyslovují k záležitostem, které se dotýkají jejich bydlení a života vùbec. To, co se stalo u nás v Pøerovì, se klidnì mùže stát i vám! Zkuste se nejdøív domluvit se zastupiteli, tøeba ‚prozøou‘ a pochopí. Pokud dohody nedosáhnete, dìlejte to, co my. Zaktivizujte veøejnost, komunikujte, oslovte média. A pokud si myslíte, že dokážete pøivést k hlasování potøebných 50 % místních volièù, bìžte cestou žádosti o místní referendum. Bojujte za svá obèanská práva!“ øíká její zástupce Martin Èechál (A2, 11/2005).

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

"#

IV. Kaufland vedle kostela Bìhem let bouølivého rozvoje budování nových nákupních center si už pomalu zvykáme na nové super- a hypermarkety vyrùstající na místech, kde pùvodnì stály parky èi dìtská høištì. Bohužel ale dochází i k pøípadùm, kdy bývají velmi nešetrným pøístupem budovatelù obchodních øetìzcù ohroženy i cenné historické památky. Na památky s buldozerem K prvnímu z nìkolika šokujících pøípadù, které vypovídají o tom, jak si nìkdy nadnárodní obchodní øetìzce váží našeho historického a kulturního dìdictví, došlo v polovinì 90. let. V roce 1994 zakoupila belgická sí obchodních øetìzcù Delvita pozemek v Rudné u Prahy pro stavbu budoucího centrálního velkoskladu a podnikového sídla. Zástupci Ústavu archeologické a památkové péèe Praha-západ firmu upozornili, že pod pozemkem leží na ploše dvanácti hektarù tøi tisíce let staré sídlištì z pozdní doby bronzové, jediné svého druhu ve støedních Èechách. Zákon o státní památkové péèi è. 20/1987 ukládá majiteli pozemku, pod nímž leží archeologické nalezištì, povinnost umožnit pøed zapoèetím stavby prùzkum a zaplatit za nìj. Poèátkem ledna 1996 Delvita archeologùm oznámila, že zaèíná se stavebními pracemi, i pøesto, že ještì nemìla stavební povolení. „Navrhovali jsme firmì, aby poèkala do jara, že kvùli zmrzlé zemi nejde s prùzkumem zaèít,“ vzpomíná Vladimír Ètverák z ústavu archeologické a památkové péèe. Prùzkum, který by stál 8 milionù korun, by byl hotový do podzimu 1996. „Oni ale øekli, že tak dlouho èekat nemohou, protože do podzimu už musí mít sklad hotový.“ (Respekt è. 1/98) Zástupci firmy archeologùm nicménì pøislíbili, že stavbu na týden zastaví. Slib nedodrželi – pøi další návštìvì nalezl archeologický tým v Rudné už jen rozšiøující se vybagrovanou jámu. Zastavit devastaci cenné památky se nepodaøilo. Jediný, kdo tak mohl uèinit, byl stavební úøad v Rudné. „Na naši žádost, a zakroèí, nám úøednice øekla, že si pøece nepùjde lehnout pøed buldozer,“ vzpomíná Ètverák. Odhad škody na znièené osadì byl stanoven na ètyøicet milionù korun, ovšem historická hodnota takovéto památky je nevyèíslitelná. Trestní oznámení, které archeologický ústav na stavebníky podal, nakonec vedlo do ztracena, když o ètyøi roky pozdìji policie zastavila trestní stíhání osoby, která byla za stavbu zodpovìdná. Pøi slavnostním otevøení skladu v listopadu 1996 pochválil své èeské podøízené prezident firmy Guy de Vaucleroy: „Stavba byla dokonèena v termínu, bravo.“ (Respekt 1/98) V Ružomberoku vyrostl hyper-zámek Jiný pøípad je ze Slovenska, kde byla v èervnu 2002 zbourána polovina ružomberského zámku sv. Žofie ze 14. století, aby zde mohl být vybudován

"$

NESEHNUTÍ

supermarket Hypernova holandského øetìzce Ahold. Tento nejvìtší renesanèní zámek na Liptovì byl cennou kulturní památkou, býval sídlem župy a pobývaly v nìm snad všechny významné osobnosti uherských dìjin. V roce 1968 se do objektu nastìhovala sovìtská armáda a zámek bìhem svého dvacetiletého pobytu èásteènì zdevastovala. Už tak špatný technický stav areálu se ještì zhoršil bìhem dlouhých let po roce 1989. Došlo k poškození støech, rozpadu èásti zdiva, do objektu zatékalo, objevily se statické poruchy a mìsto marnì hledalo uživatele, který by provedl komplexní obnovu, na kterou nebyly peníze ze státních zdrojù (náklady na rekonstrukci byly vyèísleny na 300 milionù slovenských korun). Jediným „øešením“ se pak ukázal návrh bratislavského investora MM Servis – Inves, který pøišel s nápadem západní èást zámku odstranit a umístit zde nákupní centrum. Zbylá køídla kostela mìla být opravena pro provozování komerèních, spoleèenských a kulturních aktivit. Po opakovaných jednáních se k zámìru vyjádøili kladnì i památkáøi. I pøes to, že ve stavebním povolení byla investorovi urèena povinnost zajistit na místì komplexní archeologický prùzkum, bylo archeologùm umožnìno zaèít pracovat až po dvou mìsících od zapoèetí stavebních prací. V polovinì objektu už tak mezitím vznikly betonové základy, což prùzkum v této èásti zcela znemožnilo. V Ružomberoku tak ze zámku sv. Žofie vznikl „Megamarket Žofie“ – šokující hybrid spojující cennou památku s montovanou stavbou supermarketu, na jehož støeše se nachází parkovištì. „Je to smutné, když stát nemá peníze na záchranu vzácných kulturních památek a musí pøistoupit k takovému øešení,“ øíká øeditelka Památkového ústavu Katarína Kosová (Právo, 29. 6. 2002).

Maketa Megamarketu Žofie v Ružomberoku, v pozadí renesanèní zámek sv. Žofie. Bauhaus „rekonstruuje“ v Ostravì V polovinì 90. let se ostravští památkáøi po dlouhých diskusích rozhodli povolit výstavbu prodejní haly obchodního øetìzce Bauhaus pøímo v mìstské památkové zónì. Nový obchod mìl vyrùst v tìsném sousedství historického objektu

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

"%

jatek z konce 19. století. „Jsme pro oživení areálu a rekonstrukci historické budovy. Rozhodnì ale nesouhlasíme, aby vedle stála typizovaná hala s rozsáhlým parkovištìm,“ prohlašoval tehdy architekt Igor Krèmár z Památkového ústavu (Týden 22/2000). Právì veøejný slib investora, že sousední budovu zrekonstruuje a zmìní v prodejnu potravin, banku, lékárnu, bar a nájemní kanceláøe, nakonec pøimìl radnici k prodeji pozemku a k vydání stavebního povolení na stavbu obchodní haly. I když bylo pro obì stavby vydáno jediné stavební povolení, vyrostl v roce 1997 pouze Bauhaus. Stará jatka se opravy ve slíbeném termínu nedoèkala. Investor naopak v roce 1999 ustoupil od pùvodní pøedstavy, že pøi rekonstrukci zùstane zachováno vnitøní èlenìní budovy, a z památkové budovy ponechal v plánovaném projektu pouze obvodové zdi. I pøes zmìnu projektu se však s rekonstrukcí nezaèalo. Jediné, k èemu bìhem následujících šesti let neèinnosti došlo, bylo udìlení dvou pokut, kterými se obec snažila Bauhaus pøimìt k dodržení pùvodního závazku. Obì ale zrušil ostravský magistrát pro formální nedostatky. Až v roce 2005 získalo Obèanské sdružení Za starou Ostravu kopii prodejní smlouvy, z níž zjistilo pøekvapivou vìc – že Bauhaus k opravì jatek vùbec nezavazuje. Smlouva z roku 1995, uzavøená mezi tehdejším starostou obvodu a dnešním poslancem za ODS Radimem Chytkou a spoleèností Bauhaus, pouze zakazuje objekt zboøit, což zatím firma dodržuje. Zákon o státní památkové péèi jí ale také jako vlastníkovi ukládá nedopustit zhoršení stavu nemovitosti... Týdeník Ostrava poèátkem záøí 2005 zjistil, že objekt nejenom chátrá dál, ale že z nìj dokonce zmizela støecha. Vedoucí oddìlení památkové péèe odboru Útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu Miroslav Køídlo to však vidí optimisticky: „Pracovníci oddìlení památkové péèe magistrátu nejsou pøesvìdèeni, že ke zhoršení stavu v souèasné dobì dochází. Jatka jsou vyèištìna, zastøešena a je na nich prùbìžnì provádìna záchovná péèe. Pouze v pøípadì, že by jatka chátrala, což se nedìje, vyzvali bychom vlastníka k odstranìní nepøíznivého stavu a stanovili termín plnìní. V minulých letech nebylo nutné se k tomuto kroku uchýlit.“ (Týdeník Ostrava, 13. 9. 2005) To, že s budovou jatek pøeci jen není všechno v poøádku, uznává Køídlo až pod tíhou pøedložené fotodokumentace: „O chybìjící støeše jsme nevìdìli, stav jsme ovìøili až na základì vašeho upozornìní. Bez prodlení zahájíme potøebné kroky s vlastníkem jatek smìøující k nápravì,“ ujišuje 4. 10. 2005 v Týdeníku Ostrava. Je to sice pozitivní posun od dlouholetého stavu neèinnosti úøadu, ale z dosavadního vývoje celé kauzy nesplnìného (a bohužel vinou špatnì sepsané smlouvì nevymahatelného) slibu Bauhausu lze dnes s témìø stoprocentní jistotou konstatovat, že rekonstrukce objektu historických jatek se Ostravané nedoèkají.

"&

NESEHNUTÍ

Seriózní nabídka? V Havlíèkovì Brodì pøišel v roce 2004 investor, plzeòská spoleènost InterCora, s nápadem vybudovat v tomto pìtadvacetitisícovém mìstì v poøadí již šestý supermarket, a to pøímo vedle kostela sv. Vojtìcha, nejstarší stavby tohoto druhu ve mìstì. „Podle povìsti byl kostel postaven na místì, kde odpoèíval v desátém století sv. Vojtìch, když putoval z Èech do Uher. Historicky doložená je stavba kostela pøed rokem 1250. Kolem kostela se nacházela pùvodní kupecká osada Brod, ležící na Haberské stezce spojující Èechy a Moravu. Po druhé polovinì 13. století bylo založeno Smilem z Lichtenburka nové mìsto Brod a kostel sv. Vojtìcha s pøilehlým høbitovem se stal pøedmìstím. V 16. století byl kostel renesanènì pøestavìn. Na høbitovì je pohøbena øada významných osobností, èást hrobù je zapsána v státním seznamu nemovitých kulturních památek, stejnì jako kostel a høbitovní zeï vèetnì brány.“ (z vyjádøení zamìstnancù Muzea Vysoèiny Havlíèkùv Brod v mìsíèníku Vèela è. 3/2004) Nový Kaufland má stát kousek od støedu mìsta na pravém bøehu øeky Sázavy v tìsné blízkosti Masarykovy a Ledeèské ulice. Zde se poèítá s výstavbou kruhového objezdu na køižovatce a s asanací statku u kostela. Nová komunikace sloužící k zásobování supermarketu má vést v tìsné blízkosti ohradní zdi kostela, u které se nacházejí právì jedny z nejvýznamnìjších náhrobkù (mj. matky a dcery Karla Havlíèka Borovského). Pozemky, na nichž se má Kaufland stavìt, jsou soukromým majetkem, územní plán poèítá s jejich využitím pro sportovní a rekreaèní úèely.

Maketa havlíèkobrodského Kauflandu, v pozadí kostel sv. Vojtìcha. Budování supermarketù v blízkosti mìstských center sice omezuje nìkteré z jejich negativních dopadù (napøíklad vylidòování center mìst v pøípadech, kdy se obchod stìhuje na okraj, nebo dostupnost pouze individuální automobilovou dopravou), na druhou stranu ale zase drasticky zasahuje do tradièní mìstské architektury. V Havlíèkovì Brodì to platí dvojnásob. Pøesto zástupce investora Radomír Kaman tvrdí:

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

"'

„Na vyspìlém západì se taková zaøízení staví nejen na okrajích, ale i poblíž center mìst... naše zámìry a nabídka mìstu i obèanùm jsou seriózní.“ (Cesta Vysoèiny, 18. 5. 2004) Kaman dále sugestivnì líèí rùžovou budoucnost s Kauflandem: „Pøemýšlel jsem, jak se nejlépe vyjádøit k problematice výstavby obchodního centra Kaufland na Masarykovì ulici. Nakonec jsem si øekl, že nejlepší bude, když budu pøemýšlet jako øadový obèan vašeho mìsta – Havlíèkova Brodu... procházím smìrem k Ledeèské ulici, abych se mohl podívat na høbitov a nové vitráže kostela sv. Vojtìcha, které vìnoval investor obchodního domu... po prohlídce nových vitráží a vstupu na høbitov, vèetnì upravené vstupní západní brány, kterou opravil také investor, se vracím, abych si prohlédl samotný obchodní dùm. Jedná se o bìžnou architekturu, i když oceòuji to, že fasády mají strukturu, hloubku a barvu. Støídá se vymývaný beton s okrovou, èervenou a šedou barvou... naposledy se otáèím a vybavuji si pùvodní pohled na zanedbaný statek a šeï minulosti a semafory. Ale dnes vidím èistý prostor plný zelenì a v pozadí se výsostnì tyèit kostel sv. Vojtìcha. Pomyslel jsem si, kolik to asi všechno stálo. Otáèím se a utíkám k centru pln dobrých dojmù, nebo toto by mìsto urèitì nevybudovalo, protože na to nemá a dlouho mít nebude.“ (Vèela 3/2004) Podobnì jako v dalších mìstech, kam pøicházejí hypermarketoví obchodníci se svými kontroverzními zámìry, i v Havlíèkovì Brodì se slibuje modré z nebe. Vedle vybudování samotného obchodního domu a již zmínìného kruhového objezdu má být zøízeno 190 parkovacích míst, investor pro mìsto vykoupí soukromé pozemky potøebné k vybudování stezky pro pìší a pro cyklisty podél øeky Sázavy, èást úseku stezky dokonce sám vybuduje. A podobnì jako v jiných mìstech, kde se nedostává prostøedkù na opravu a údržbu cenných památek èi údržbu zelenì, padají i zde sliby na úrodnou pùdu. Starosta mìsta Jaroslav Kruntorád (kandidoval jako nezávislý) upozoròuje na zanedbaný stav pozemkù v okolí kostela a na pøevažující výhody, které s sebou stavba pøinese. Má za to, že její odpùrci mají strach zejména z konkurence nového sortimentu zboží a levných cen, mluví o nich jako o „úporných staromilcích“, kteøí se snaží zanedbaná a chátrající místa nadlouho zakonzervovat namísto toho, aby byla zpøístupnìna obèanùm (Vèela 3/2005). „Nechceme, aby Havlíèkùv Brod byl bezvýznamným zanedbaným mìstem nezajímavým pro zahranièní investor y, jehož jedinou chloubou bude vyhlášená psychiatrie a odpor k cizím investicím,“ píše se ve vyjádøení místní organizace ÈSSD v Cestì Vysoèiny. S mírnou nadsázkou se dá øíct, že umístìní zamýšlené škatule Kauflandu o rozmìrech 30 x 80 m v jasnì èervené barvì do tìsného sousedství kostela sv. Vojtìcha by k jistému zviditelnìní mìsta s nejvìtší pravdìpodobností pøispìlo.

#

NESEHNUTÍ

Nepøijatelný zámìr Pøedložený zámìr vyvolává u øady havlíèkobrodských obèanù ostrý nesouhlas. Negativnì se k výstavbì nového obchodního centra staví brodští živnostníci a výrobci: „Zasáhne to nejen nás, ale i výrobce a zemìdìlce v regionu. Už jsme zaznamenali snahy od øetìzcù rušit u nìkterých èeských zpracovatelù od 1. kvìtna zakázky na dodávky potravin,“ øíká Vladimír Stehno, pøedseda družstva Jednota Havlíèkùv Brod (HBin, 26. 4. 2004). „Vìøím, že mùže být øada desítek lepších úèinnìjších architektonických projektù s odlišným øešením této lokality, pokud lze vùbec ohromný plánovaný ‚hangár‘ a prodejní sklad potravin, který by dozajista dobøe posloužil jako podstavec k výstavbì i deseti tankù T34, nazývat architekturou,” píše 2. 4. 2004 v Cestì Vysoèiny Šárka Satrapová z Galerie výtvarného umìní v Havlíèkovì Brodì. Svùj nesouhlas vyjadøuje také místní organizace ODS: „Jako hlavní argument uvádíme narušení nezamìnitelného historického prostøedí v okolí høbitovního kostela sv. Vojtìcha, ke kterému by touto stavbou bezpochyby došlo. Toto rozhodnutí je natolik závažné a nevratné, že je nutno k nìmu pøistupovat s plnou vážností a odpovìdností nejen vùèi všem souèasným obèanùm, ale i vùèi budoucím generacím. Jsme pøesvìdèeni, že chybné kroky v péèi o památky a kulturní dìdictví nelze v budoucnu napravit. Podle našeho názoru by bylo koneèným výsledkem znehodnocení historické èásti mìsta touto nevkusnou novostavbou.“ (Cesta Vysoèiny, únor 2004) K plánované stavbì se vyjadøuje také Národní památkový ústav – územní odborné pracovištì v Brnì. Posuzuje její soulad s požadavky § 9 odst. 3 zákona o státní památkové péèi, který ukládá organizacím a obèanùm, i když nejsou vlastníky kulturních památek, povinnost poèínat si tak, aby nezpùsobili nepøíznivé zmìny stavu kulturních památek nebo jejich prostøedí a neohrožovali zachování a vhodné spoleèenské uplatnìní kulturních památek. „S ohledem na souèasný stupeò poznání historického vývoje území mìsta lze konstatovat, že k památkovým hodnotám pøedmìtného území patøí zejména hmotové uspoøádání, dochované dispozice a dále pak zaèlenìní objektu v urbanistické struktuøe mìsta. Tyto skuteènosti spoluvytváøí celkový ráz území mìsta... Vzhledem k tomu, že objekt obchodního centra je navrhován v tìsné blízkosti areálu kostela sv. Vojtìcha, považujeme jeho výstavbu, hlavnì dopravní napojení v prostøedí kulturní památky, za zcela nevhodné... Zamýšlený zámìr je v dané lokalitì z památkového hlediska nepøijatelný, resp. vylouèený,“ píše se v konzultaèním vyjádøení územního konzervátora Pavla Wewiory. Podobnì se vyjadøuje také historik umìní Jiøí Kropáèek, èlen Národního komitétu ICOMOS (International Council on Monuments and Sites), který ve svém vyjádøení píše o nebezpeèí znetvoøení

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

historické èásti mìstské krajiny „ryze úèelovou novostavbou, obvykle nadmìrnou, montovanou ne-architekturou.“ (HBin, 16. 2. 2004) Na nevhodnost zámìru upozoròuje starostu Havlíèkova Brodu Milan Knížák, generální øeditel Národní galerie v Praze. Zastupitelùm mìsta píší také dva významní havlíèkobrodští rodáci – literární historik Jaroslav Med a akademický malíø Jaroslav Šerých: „Má se prý nyní v našem rodišti stavìt další supermarket firmy Kaufland, a to pøímo v historickém jádru mìsta, v sousedství jedineèného kostela sv. Vojtìcha. V tìsné blízkosti høbitova, tìch, kteøí nás pøedešli na vìènost, má prý být postaveno další z monster našeho souèasného konzumního zpùsobu života. Zmizí tak nejen jisté neopakovatelné panorama, které si podmanilo zrak mnoha a mnoha brodských generací, ale zmizí také jedno z center duchovního genia loci, dávající našemu rodišti své nepøenosné kouzlo. Mìsto, jež si není vìdomo svého genia loci, se musí zákonitì stát pouhým shlukem domù a lokalit; to dobøe vìdìli naši pøedkové, proto dodnes obdivujeme jejich citlivou ruku, s níž utváøeli podobu mìsta. Kdyby v minulosti naši pøedkové podlehli témuž tlaku užitkovosti, jaký nás ohrožuje dnes, mohli jsme mít místo kouzelného mìstského parku pouhé pastviny – a kdo dnes pochybuje o tom, že právì tyto sady patøí k nejkrásnìjším místùm našeho mìsta? Vážení zastupitelé, budete-li uvažovat o tak zásadní zmìnì obrazu Havlíèkova Brodu, mìjte, prosím, na pamìti, že mluvíte i za ty, kteøí byli pøed námi a kteøí po staletí vdechovali mìstu nejen život, ale také jeho ducha. Svým rozhodováním jste souèástí kontinuity, s níž si budou klást otázky i naši pravnuci, a možná budou kroutit hlavami nad naší pošetilostí, která pro krátkodobý užitek pozapomnìla na krásu bez užitku, jež je radostí pro každého citlivého èlovìka.“ (HBin, 26. 2. 2004) Rozpor s územním plánem Odpùrci stavby neargumentují pouze tím, že by Kaufland poškodil cennou historickou lokalitu. Upozoròují také na rozpor projektu se zásadami územního plánování, jak je definuje zákon è. 50/1976 o územním plánování a stavebním øádu. Podle nich má územní plánování vytváøet pøedpoklady k zabezpeèení trvalého souladu všech pøírodních, civilizaèních a kulturních hodnot v území. Pøedseda výboru pro územní plánování Zastupitelstva Havlíèkova Brodu Libor Honzárek k tomu øíká: „Domnívám se že, pokud do tohoto místa umístíme supermarket Kaufland, tak nepøispìjeme k tomu správnému naplnìní principu územního plánování. Myslím si, že tato lokalita není nejlepší pro výstavbu toho objektu.“ (HBin, 8. 1. 2004) Zajímavý je postoj architekta Bedøicha Falty z královehradeckého projektového ateliéru Urbaplan, který se podílel na vypracování územního plánu Havlíèkova

#

NESEHNUTÍ

Brodu v letech 1993–1998. V únoru 2004 vyjadøuje se zámìrem zásadní nesouhlas a upozoròuje na nìkteré zásady urbanistické koncepce pro danou lokalitu vzešlé z procesu poøizování územního plánu: – Respektovat nemovité kulturní památky a zajistit jejich organické zaèlenìní do veøejných prostorù; – Novou výstavbu citlivì zaèleòovat do organismu mìsta; – Zvýšit urbanistickou a architektonickou kvalitu prostøedí; – Rozšíøit sportovní a rekreaèní plochy podél pravého bøehu Sázavy v návaznosti na stávající sportovní areál. „Všechny uvedené skuteènosti potvrzují základní názor, že se na takto exponované místo v sousedství nemovité kulturní památky stavba supermarketu nehodí. Pro tento druh staveb s jejich typizovaným pùdorysem a prùmyslovou architekturou, neschopnou respektovat urbanistický a architektonický charakter prostøedí, je nejvhodnìjší poloha v nìkteré z okrajových èástí mìsta s dobrým komunikaèním napojením a vazbou na MHD,“ uzavírá Falta v dopise pøedsedovi výboru pro územní plánování Zastupitelstva Havlíèkova Brodu z 24. 2. 2004. O tøi mìsíce pozdìji však zaujímá opaèný názor. Strohým dopisem z 11. 5. 2004 sdìluje Bedøich Falta starostovi Havlíèkova Brodu nové stanovisko z pozice zpracovatele územního plánu k navrhované zmìnì – výstavbì supermarketu: „Nemáme pøipomínek k rozšíøení hranic funkèních ploch obèanské vybavenosti, funkèní plochy pro dopravu, zøízení pìtiramenné køižovatky.“ Supermarket v blízkosti nejstaršího kostela ve mìsta najednou nevadí, pouze se doporuèuje vìnovat zvýšenou pozornost materiálovému a barevnému øešení parkovištì, doplnìní zelenì a dalším doplòkùm drobné architektury. Co se zmìnilo bìhem necelých tøí mìsícù na pùvodním zámìru vystavìt zde „typizovanou bezokenní halu s rytmizovaným obvodovým pláštìm, který zároveò slouží jako reklamní plocha, mìøítku okolní zástavby se vymyká a je tedy pro danou lokalitu zcela nevhodný“, jak se uvádìlo v pùvodním vyjádøení? Zásadní zmìna stanoviska zpracovatele územního plánu pøichází pouhé dva týdny pøed dùležitým jednáním mìstského zastupitelstva, které má 24. kvìtna rozhodovat o zmìnì územního plánu. Jak už bylo uvedeno, na dotèených pozemcích poèítá územní plán s plochou pro sportovní a rekreaèní využití. Prvním krokem k uskuteènìní zámìru výstavby Kauflandu je tak hlasování, které by schválilo zmìnu funkèního využití pozemku na plochu obèanské vybavenosti. Kaufland ano, ale jinde Na jednání havlíèkobrodského zastupitelstva se otázka Kauflandu dostává poprvé 23. února na žádost opozièní ODS. Její zastupitelé vyjadøují se

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#!

zámìrem jasný nesouhlas, ke kterému se pøipojují zastupitelé za KDU-ÈSL a také nìkteøí další èlenové zastupitelstva. Žádné rozhodnutí však tentokrát nepadne. O zmìnì územního plánu mají zastupitelé rozhodovat na svém dubnovém zasedání, ale ani tentokrát k hlasování nedojde a celá záležitost se pøesouvá na kvìten. Podle starosty mìsta Jaroslava Kruntoráda jde pouze o to, aby se hlasováním opravila formální chyba v územním plánu, jehož souèasná podoba výstavbu supermarketu neumožòuje. Projekt podle jeho názoru v zásadním rozporu se schváleným územním plánem není, nebo ten s výstavbou obèanské vybavenosti a parkovištìm poèítá. Rezerva pro rozvoj sportovištì zde neexistuje. S tím pochopitelnì zásadnì nesouhlasí odpùrci výstavby. Ti jsou tlaèeni èasem (projekt byl poprvé zveøejnìn v lednu a bìhem pár mìsícù se má rozhodnout o zmìnì územního plánu) a pro vyjádøení nesouhlasu volí jeden z mála nástrojù, které jim nᚠprávní øád v této situaci dává – 5. kvìtna sepisují petici proti výstavbì supermarketu. Zástupkyní petièního výboru pro jednání s radnicí se stává již zmiòovaná Šárka Satrapová z Galerie výtvarného umìní v Havlíèkovì Brodì. Vedle známých argumentù o rozporu projektu se zákonem o státní památkové péèi a s územním plánem se v petici uvádí: „Kaufland si klade ve své „corporate social responsibility“ (zásady firemní spoleèenské odpovìdnosti) za jeden z cílù ochranu životního prostøedí. Již neuvádí respektování historických památek, a to z prostého dùvodu, že nestaví na venkovì, ale ve mìstech nad 20 000 obyvatel. Evropská unie, která si klade za cíl vyvážený a trvale udržitelný rozvoj a zachování pøírodního a kulturního dìdictví, by tento projekt okamžitì zamítla a navrhla náhradní lokalitu. Všechny západní zemì mají supermarkety a hypermarkety, které si zdravì konkurují, málokdo však ví, že napøíklad Velká Británie má své vlastní britské obchodní øetìzce, stejnì tak je tomu v Nìmecku èi Rakousku. Staví je na okraji obcí a mìst nebo v moderních zástavbách. Pokud se to dìje ve vìtších mìstech a ve starší zástavbì, upustí investor od své firemní podoby a též v souladu se zákony respektuje okolní architekturu.“ Autoøi petice navrhují pro Kaufland vhodnìjší místa ve mìstì, napøíklad areál bývalých kasáren. Do sbìru podpisù se zapojují místní obchody, kadeønictví, podepsat se dá také v nemocnici. Nìkteøí zastupitelé petici podporují: „Mnì se líbí, že tato aktivita na svìtì je, naše seskupení ji podpoøí, protože jsme žádali, aby obèané názor radnici sdìlili. Takže se tak dìje a já to vítám,“ øíká lidovecký místostarosta Jiøí Vondráèek (HBin 15. 5. 2004). Podpisy pøibývají po stovkách a obrovský zájem pøekvapuje i samotné organizátory. Do 23. 5., kdy jsou petièní archy pøedány zastupitelùm, se scházejí pøes dva tisíce podpisù. V obìhu je ale i další petice, tentokrát pro stavbu Kauflandu. Podepisují ji necelé ètyøi stovky lidí.

#"

NESEHNUTÍ

24. kvìtna jedná zastupitelstvo o navrhované zmìnì územního plánu znovu. Po bouølivé dvouhodinové diskusi už tentokrát na (tajné) hlasování dojde. Výsledek je jednoznaèný – z pøítomných 24 èlenù hlasuje 7 èlenù pro zmìnu územního plánu, 14 proti a 3 se zdržují. Starosta Kruntorád rozhodnutí zastupitelù nepovažuje vùèi investorovi za spravedlivé a prorokuje, že na dotèeném místì mùže v budoucnu vyrùst napøíklad asijská tržnice (Vysoèina, 26. 5. 2004). Ve svém posledním pøíspìvku k tomuto tématu, nazvaném pøíhodnì Konec Kauflandu v Havlíèkovì Brodì (Cesta Vysoèiny, 1. 6. 2004) oznaèuje odpùrce stavby za laiky a vyjadøuje své pøekvapení nad tím, že toto rozhodnutí bylo „poprvé jiné, než v obdobných pøípadech pøijímáme.“ Èlánek zástupkynì petièního výboru (která pozdìji zorganizovala úklid lokality u kostela sv. Vojtìcha a od nìkolika místních politických stran obdržela nabídku kandidovat za nì ve volbách) noviny neotiskly. Stálo v nìm vedle jiného i toto: „Ještì umíme èelit nesmyslným a kontroverzním projektùm v tomto mìstì, za kterými jsou pouze konzumní a osobní cíle. Vìøme, že teï už nás, obyèejné obèany tohoto mìsta, nikdy nic nezastaví, abychom hájili svá práva a své místo.“

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

##

V. Multifunkèní palác v centru Olomouce „Trochu jsem to podcenil. Ale to se stane v životì každému.“ (primátor Olomouce Martin Tesaøík na besedì o výstavbì Paláce Morava, MF Dnes, 30. 4. 2002) Poèátkem 90. let k nám pomalu zaèaly pøicházet supermarkety. Od poloviny 90. let se nákupní centra v Èeské republice zvìtšují – už mluvíme o hypermarketech. Posledním trendem jsou pak obrovské multifunkèní komplexy, kde pod jednou støechou najdete obchody, kina, restaurace, sportovištì, administrativní prostor y nebo hlídaná parkovištì. Jedna z takových staveb se mìla v roce 2002 zaèít budovat v Olomouci. Architekti nedoporuèují Olomouc se mùže pochlubit mìstskou památkovou rezervací, která je po Praze druhou nejvìtší a jednou z nejvýznamnìjších v celé Èeské republice. V historickém centru mìsta se nachází Sloup Nejsvìtìjší Trojice (v roce 2001 zapsán na seznám památek UNESCO), unikátní soubor barokních kašen nebo Dóm sv. Václava. Pár minut chùze odtud, u køižovatky ulic Aksamitova a tøída Svobody, narazíte na tržištì s více než stoletou tradicí. Vedle budovy staré tržnice mají své stánky desítky prodejcù zeleniny, kvìtin, textilního a drogistického zboží. Podle nìkterých názorù je souèasný stav tržištì neudržitelný a na jeho místì chybí stavba, která by mìla uzavírat frekventovanou tøídu Svobody. O zastavìní lukrativního pozemku v tìsné blízkosti památkové rezervace zaèala olomoucká radnice usilovat hned po roce 1989. Teprve v roce 2000 však zaèínají tyto snahy nabývat konkrétnìjších rozmìrù. O pronájmu s následným prodejem pozemku pro budoucí výstavbu jedná olomoucké zastupitelstvo již koncem roku 2000. Definitivnì pak rozhoduje 8. bøezna 2001. Tehdy zùstává ve høe o pozemky ze dvou pùvodních zájemcù jen jeden: èesko-izraelská spoleènost D. A. Engineering – druhý zájemce, firma Mera Czech, totiž zkrachoval a zanechal po sobì nedostavìné mìstské byty. Spoleènost D. A. Engineering by ovšem s nejvìtší pravdìpodobností uspìla i tak, protože ji radní oznaèili za lepší z obou zájemcù, mimo jiné i proto, že mìstu nabídla dar ve výši dvou milionù korun. Èesko-izraelská firma zamýšlí vybudovat spoleèensko-obchodní komplex „Palác Morava“. To, jak bude nová stavba vypadat, ale v té dobì nikdo v Olomouci netuší. Investor ani radnice totiž veøejnosti žádné bližší informace o chystaném zámìru nepodávají. Uzavøení smlouvy o pronájmu pozemkù je vázáno na øadu podmínek, které musí investor dodržet. Jedná se pøedevším o maximální velikost prodejní

#$

NESEHNUTÍ

plochy komplexu, která nesmí pøekroèit 5 000 m2, pøièemž velikost jedné prodejní plochy nesmí pøekroèit 1 500 m2. Další podmínkou je vzdálenost nové budovy od stávajícího objektu staré tržnice (a tím pádem zachování tradièních trhù) nebo maximální poèet motorizovaných návštìvníkù komplexu (dva tisíce dennì). Zøejmì nejdùležitìjší podmínkou je ale vypracování tzv. zastavovací studie, kterou následnì projedná pracovní komise zøízená mìstem. Sedmnáctièlenná komise složená ze zástupcù radnice a místních architektù a památkáøù má posoudit, zda je stavba z architektonického a urbanistického hlediska v této lokalitì vhodná. V pøípadì záporného stanoviska má být vypsána architektonická soutìž.

Model Paláce Morava, vlevo budova staré tržnice. Komise se schází poprvé v øíjnu 2001, aby projednala studii pøedloženou investorem a posoudila, zda vyhovuje podmínkám, které byly pro stavbu stanoveny. V listopadu vydává komise následující stanovisko: „Podmínky z hlediska urbanistického øešení a architektur y a podmínky z hlediska dopravního øešení nebyly splnìny v plném rozsahu.“ (Literární noviny, 13. 5. 2002) Investor poté pøedkládá studii novou, která se však podle nìkterých èlenù komise v zásadì neliší od té pùvodní, a nadpolovièní vìtšina èlenù nakonec zámìr ve svém závìreèném vyjádøení zamítá. V komisi pøevládl hlas architektù, zatímco èást èlenù, pøedevším zastupitelé za ÈSSD (vèetnì primátora Mar tina Tesaøíka), KDU-ÈSL nebo ODS, se ke stavbì výraznìji nevyjadøuje. Své stanovisko k hodnocené stavbì zasílají radnici pøedevším architekti a památkáøi: „Navržený objekt svým mìøítkem a architektonickým pojetím nezapadá do urbanistické struktury a charakteru centrální zóny mìsta. Doporuèuji jeho pøípadnou realizaci na obvodu mìsta.“ (architekt Petr Èehovský)

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#%

„Zámìr v pøedložené podobì nelze doporuèit k realizaci. Vyžadování plnìní zadávacích podmínek by nemìlo být interpretované jako znepøíjemòování podmínek k podnikání, ale jako samozøejmost.“ (architekt Milan Obenaus) „Urbanisticko-architektonická studie nesplnila nìkteré významné vstupní požadavky. Nelze proto návrh v této podobì doporuèit.“ (Irena Blažková, Státní památkový ústav) (Olomoucký den, 18. 3. 2002) Vstøíc netrpìlivému investorovi 1. bøezna pøedkládají olomouètí radní zastupitelstvu návrh na zmìnu podmínek stavby: „Na nìkteré podmínky byl investor schopen reagovat, jiné nebyl schopen splnit,“ øíká vedoucí odboru koncepce a rozvoje olomoucké radnice Jana Zimová (MF Dnes, 5. 3. 2002). Spoleènost D. A. Engineering totiž zjistila, že èást plánované stavby se nachází na nezastavitelném území (v místì s ochrannou zelení), a kvùli její realizaci by se tak musel mìnit územní plán. Namísto pro ni ekonomicky nevýhodného zmenšení prodejní plochy se rozhodla stavbu posunout blíže k budovì historické tržnice. Pùvodnì mìla vést stavební èára 25 metrù od staré budovy, nyní je to už jen 15 metrù, což znemožòuje další fungování tradièních trhù, které se budou muset odstìhovat jinam. Vedle porušení jasnì stanovené podmínky na zachování trhù odmítá investor také žádost pracovní komise, aby zastavìl ménì plochy a vybudoval místo dvou tøi patra. Podle Karla Koblihy, øeditele D. A. Engineering, by to znamenalo roèní ztrátu témìø deseti milionù korun: „Výnos nájmu z pøízemní plochy je v prùmìru 35 marek za metr ètvereèní za mìsíc, zatímco za první patro je to v prùmìru 22 marek a pro druhé patro kolem 15 marek.“ (Olomoucký den, 5. 3. 2002) To, že si investor z nìkterých podmínek, kterých se mìl držet, pøíliš tìžkou hlavu nedìlá, dokládá i Prùvodní a technická zpráva ke studii Paláce Morava, kterou zpracovala firma G&V Projekt, s.r.o., projektantù Ivo Gerharda a Pavla Vrby: „Nìkteré požadavky, obsažené v zadání studie, byly v návrhu modifikovány, protože jejich striktní dodržení znemožòuje realizovatelnost navrhovaného velikostního typu moderního nákupního a kulturnì-zábavního centra, a to pøedevším z hlediska návratnosti investice v relaci k velikosti pronajímatelných ploch a k nezbytnosti vybudování podzemního parkování vozidel a podzemních pøístupových ramp.“ (Literární noviny, 13. 5. 2002) Radní ale pøedevším doporuèili zastupitelùm rezignovat na hlavní podmínku – vypsání architektonické soutìže, a to i pøesto, že pracovní komise navrhovaný zámìr nedoporuèila k realizaci. Po hodinové diskusi zvedá 32 ze 45 zastupitelù (vìtšina èlenù ODS, ÈSSD a KDU-ÈSL, proti jsou zastupitelé zvolení za

#&

NESEHNUTÍ

sdružení Olomouc 21 a vìtšina Unie svobody) ruku pro usnesení, které schvaluje uzavøení nájemní a budoucí kupní smlouvy se spoleèností D. A. Engineering s tím, že nìkteré požadavky architektù a urbanistù se do projektu ještì dopracují (napøíklad požadavek reprezentativnìjší fasády). Zastupitelka Marta Vláèilová za ODS rozhodnutí komentuje takto: „V jiných lokalitách máme studie a nemùžeme najít investora, který by je uskuteènil. Teï investora máme a neustále ho zahlcujeme nìjakými podmínkami. Mohla by mu dojít trpìlivost.“ (MF Dnes, 5. 3. 2002) Argumenty proti Pøestože se o nìm diskutovalo již dva roky, veøejnost se se zámìrem výstavby Paláce Morava poprvé v ucelené podobì mohla poprvé seznámit až v lednu 2002, kdy Magistrát mìsta Olomouce zpøístupnil dokumentaci k posuzování vlivù na životní prostøedí. Tím radnice splnila zákon – ovšem o to, aby se zámìrem obeznámila obèany v míøe vìtší než nezbytnì nutné, nijak neusilovala. Vìtšina obèanù Olomouce se tak o kontroverzní stavbì zaèala dozvídat až poté, co probìhlo bøeznové zastupitelstvo, které dalo investorovi zelenou. Hlavním zdrojem informací o dìní v jeho mìstì pro bìžného obèana pochopitelnì není úøední deska mìstského úøadu, ale masová média, která stavbu pøedstavila až nyní. V Radnièních listech z 27. 3. 2002 se píše: „Realizovaným zámìrem vznikne tøípodlažní stavba, a to s jedním podzemním a dvìma nadzemními podlažími. V podzemí bude umístìno parkování osobních vozidel v poètu 364 parkovacích míst. V prvním nadzemním podlaží budou podél prùchozích pasáží umístìny jednotky obchodù a služeb. Ve druhém nadzemním podlaží je navrženo multikino se šesti rùznì velkými promítacími sály, dále restauraènì stravovací èást se tøemi restauracemi, kiosky a kavárnou. Celkem vznikne 13 800 m2 prodejní a užitkové plochy. Otevøení spoleèensko-obchodního centra Paláce Morava je naplánováno na duben 2003.“ Poté, co jsou zveøejnìny podrobnosti k celému zámìru a hlavnì fotografie zachycující poèítaèovou simulaci stavby, zaèínají olomouètí obèané dávat velmi dùraznì najevo svùj nesouhlas. Nelíbí se jim pøedevším architektonický vzhled stavby a její umístìní na okraj mìstské památkové rezervace. Nìkteøí z nich ve svých dopisech do novin nevzhlednou budovu pøirovnávají k hangáru pro letadla, plaveckému stadionu nebo k tramvajové vozovnì. „Je to trakt pøipomínající tovární halu,“ øíká radní za Unii Svobody Irena Kubešová (MF Dnes, 5. 3. 2002). Skupina olomouckých historikù umìní, architektù a památkáøù ve svém otevøeném dopise primátorovi mìsta píše: „Architektura této budovy, která se má stát nejvýznamnìjší realizací uvnitø širšího olomouckého centra, se jeví jako naprosto podprùmìrná, neodpovídající

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#'

ani mimoøádné hodnotì olomoucké památkové rezervace, ani soudobým architektonickým trendùm, a to jak domácím, tak svìtovým.“ (MF Dnes, 18. 3. 2002) Ve svém dopise dále pøirovnávají navrhovanou stavbu k brnìnskému multifunkènímu centru Velký Špalíèek jako k pøíkladu „necitlivé a fádní architektury, která nesmazatelnì znièila dìdictví minulosti a stala se negativní reklamou pro mìsto.“ Závìrem požadují vypsání regulérní architektonické soutìže. „Vaše názory mì inspirují k tomu, abych s odbornými orgány mìsta peèlivì sledoval koneèné architektonické øešení spoleèensko-obchodního centra,“ odpovìdìl jim 2. dubna 2002 primátor Martin Tesaøík v MF Dnes. Druhým argumentem, který zaznívá proti plánovanému zámìru, je zrušení tradièní tržnice, jejíž zachování bylo pùvodnì jednou z podmínek povolení výstavby Paláce Morava. Èást stánkaøù se má koncem èervna odstìhovat do prostoru bývalého autobusového nádraží, jiní si budou muset novou lokalitu hledat sami. Nové místo je ale pouze doèasné, protože územní plán zde poèítá s výstavbou administrativní budovy. Souèasné tržištì má pøitom už stoletou tradici a za nákupem se sem sjíždìjí lidé ze širokého okolí. Olomoucký den otisknul pøíspìvek o „nejstarší trhovkyni“, paní Navrátilové z Horky nad Moravou, která sem jezdí prodávat kvìtiny, zeleninu a ovoce už padesát let. „Mùžu prodávat v Horce. Mìli jsme tam obchod se zeleninou a cukrovinkami. Jsem ale zvyklá jezdit sem. Stejnì tak zákazníci by za mnou do Horky asi nejeli. Byla bych ráda, kdyby tady tržnice zùstala. Chci tady dožít,“ øíká v èlánku nazvaném Se zbožím jezdí do trhu už pùl století. Na ètyøi desítky trhovcù, kteøí mají strach z nejisté budoucnosti, podepisují petici urèenou primátorovi a zastupitelùm: „Nemáme zájem stát na pracovním úøadì a pobírat podpory. Pokud se provizornì pøesuneme na autobusové nádraží, a to ještì ne všichni, protože se tam nevejdeme, a pak zase na jiné místo, ztratíme zákazníky a mùžeme živnost zabalit,“ øíká jedna z organizátorek protestní petice Marie Finková (Olomoucký den, 18. 3. 2002). Prodejci uspoøádali podpisovou akci i mezi zákazníky, kterých se bìhem nìkolika dnù podepsalo na šest stovek. Na protesty stánkaøù odpovídá vedení mìsta ráznì – nevidí dùvod, proè by mìlo mìnit své rozhodnutí. „Nikdy jsme jim neslibovali, že tam budou moci prodávat doživotnì,“ øíká námìstek olomouckého primátora Jaromír Czmero (ÈSSD) a pokraèuje kritikou souèasného stavu tržištì a nabízeného sortimentu: „Plechové stánky, vlající folie... Vždy je to ostuda.“ Na tržišti se navíc prodává sor timent jako alkohol, cigarety nebo drogistické zboží: „Tito prodejci by si mìli uvìdomit, že berou zákazníky klasickým prodejnám, které mají mnohem vyšší náklady na svùj provoz.“ (Olomoucký den, 18. 3. 2002) Trhovci však argumentují tím, že za zanedbaný stav tržnice nese vinu pøedevším radnice, která od nich vybírá nemalé èástky za pronájem, ale peníze

$

NESEHNUTÍ

zpìt do tržnice neinvestuje. V roce 2001 vybralo mìsto na poplatcích za užívání veøejného prostranství na místì tržnice 7,1 milionu korun. Èást z tìchto penìz dalo své vlastní organizaci, technickým službám, které zajišují výbìr poplatkù a úklid tržištì. I tak ale více než pìt milionù v pokladnì mìsta zbylo. „Peníze, které nám odevzdají technické služby, jdou do rozpoètu, kde se dál rozdìlují,“ øíká mluvèí radnice Martin Hála (MF Dnes, 30. 4. 2002). „Do tržnice mìsto peníze neinvestovalo, protože se s ní v tomto místì nepoèítá. V roce 1999 byl schválen územní plán, který plánuje na místì tržnice zástavbu,“ vysvìtluje radní Miroslav Petøík (ÈSSD) pro MF Dnes. „Možná byla chyba, že se peníze na úpravu trhu nedaly pøedtím. Ale nyní to už nemá cenu.“ Odpùrci Paláce Morava argumentují také tím, že se v jeho prostorách poèítá se supermarketem s plochou 1 500 m2 a že multifunkèní centrum pøitáhne do už tak pøedimenzované oblasti další automobilovou dopravu. V Olomouci v souèasnosti stojí již 15 supermarketù a další dva se mají zaèít stavìt. „Uvnitø se poèítá se supermarketem, øadou malých obchodù, restauracemi, multikinem, bowlingem, rychlým obèerstvením atd. V tìsné blízkosti se nachází centrum mìsta, které odjakživa mìlo soustøeïovat veškerý život v nìm. Stavbou paláce dle mého názoru dojde ke znaènému pøesunutí tohoto ‚života‘ do jeho nitra a vytvoøí se tak jakési ‚centrum v centru‘. Následkem toho mùže být relativní vyprázdnìní ulièek a námìstí v okolí, což Olomouci, myslím, neprospìje,“ píše 23. 2. 2002 v MF Dnes èlenka Hnutí DUHA Olomouc Dominika Glacová. „Po realizaci zamýšlené stavby se poèítá s nárùstem dopravy v okolních ulicích o necelých 1 900 osobních aut za den. Nárùst autodopravy pøímo souvisí s existencí supermarketu v objektu. Ten totiž pøitáhne nejvíce motorizovaných zákazníkù,“ dodává. A koneènì øada obèanù se nechce smíøit s tím, jakým zpùsobem bylo, za porušení jasnì stanovených podmínek, o celém projektu rozhodnuto. Námìstek primátora Czmero na adresu tìchto výtek uvádí podobný argument jako již døíve zastupitelka Vláèilová: „Akutnì hrozilo, že si investor svùj zámìr rozmyslí, pokud bychom jednání protáhli ještì o soutìž,“ zdùvodòuje postoj radnice v MF Dnes 20. 3. 2002. Ozvali se obèané pøíliš pozdì, nebo pøíliš brzy? Nesouhlasných reakcí s výstavbou Paláce Morava jsou bìhem bøezna plné noviny, ale zároveò je jasné, že k zastavení stavby bude potøeba zmìnit názor mìstského zastupitelstva. Iniciativy se ujímá olomoucká obèanka Iva Rašnerová, která ve spolupráci s místní skupinou Hnutí DUHA zaèíná sbírat podpisy pod žádost obèanù o znovuprojednání plánovaného zámìru na zastupitelstvu: „V Olomouci žiji od narození a není mi lhostejné, jak vypadá nebo bude vypadat a jak se nám všem v ní bude žít. Zamýšlený Palác Morava – toto gigantické monstrum – jistì k dobrým dílùm architektury nepatøí.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

$

Oproti názoru nìkterých obèanù Olomouce si myslím, že by se takovéto ohavné budovy nemìly stavìt ani v okrajových èástech mìsta. Proè by se obyvatelé okrajových èástí – k nimž též patøím – mìli koukat na tyto bezduché škatule?! Už tak jich je v Olomouci hodnì, a to pøedevším díky nynìjšímu vedení magistrátu, za jehož vlády tyto projekty vznikly. Rozhodla jsem se tedy udìlat vše pro to, aby se zámìr Palác Morava neuskuteènil.“ (Ekologické listy, duben–kvìten 2002) § 16 zákona è. 128/2000 Sb. o obcích dává obèanovi staršímu 18 let právo požadovat projednání urèité záležitosti v oblasti samostatné pùsobnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, je-li žádost podepsána nejménì 0,5 % obèanù obce. Žádost musí být zaøazena jako bod programu na øádném zasedání zastupitelstva. Pokud se ve lhùtì 60 dnù od podání žádosti øádné zasedání zastupitelstva neuskuteèní, musí být svoláno zasedání mimoøádné, které záležitost projedná. V pøípadì Olomouce staèí sesbírat pod žádost 515 podpisù, po tøech týdnech sbìru podpisù v ulicích se jich podaøilo shromáždit 790. Mimochodem, jedná se už o ètvrtou petici vyslovující nesouhlas s Palácem Morava – kromì petice trhovcù existuje ještì nesouhlasná petice architektù a památkáøù podepisovaná výhradnì odborníky a další petice sepsaná šesti obèany Olomouce, kteøí se rozhodli shromažïovat pod ni podpisy až do doby definitivního rozhodnutí o celém zámìru. 12. dubna je žádost pøedložena olomouckému zastupitelstvu. Nìco takového se stávajícímu vedení mìsta dosud nestalo. „Dodržíme zákon, zastupitelstvo svoláme a požadavky lidí si prostudujeme,“ øíká po jednání zastupitelstva primátor Martin Tesaøík (MF Dnes, 17. 4. 2002). Zároveò jej ale mrzí, že se obèané neozvali døív: „Škoda, že se svými iniciativami nepøišli døíve.“ (Právo, 13. 4. 2002) Oproti tomu jeho námìstek a zároveò stranický kolega Jaromír Czmero považuje protesty za pøedèasné (o tøi dny pozdìji ovšem podepisuje s investorem smlouvu o smlouvì budoucí o zøízení vìcného bøemene): „Vedení olomoucké radnice se nebrání diskusi s obèany na téma Palác Morava. Zatím by však podobné rozhovory nemìly smysl. Investor stavby musí podobu projektu, kterou si mìli možnost Olomouèané prohlédnout v médiích, pøepracovat. Z toho dùvodu jsou protesty obèanù pøedèasné. Zatím jsou protesty vedeny velice nekonkrétnì. Tøi øádky textu a milion podpisù. To, že nìkdo a priori nenávidí supermarkety, multikina èi bowling, pro mì nejsou argumenty.“ (Olomoucký Den, 13. 4. 2002) Jasný názor na správné naèasování protestù proti stavbì má také její investor. Prostøednictvím svého øeditele Karla Koblihy vzkazuje spoleènost D. A. Engineering Olomouèanùm, že se mìli ozvat døíve: „O možnosti investovat v okolí olomoucké tržnice se bavíme od ledna 2000, a v prùbìhu této doby jsme nezaregistrovali jedinou negativní reakci. Proto mi stávající odpor obèanù pøipadá zvláštní a irelevantní. Já jsem pro diskusi, ale mìla prostì

$

NESEHNUTÍ

pøijít døíve.“ (Olomoucký den, 25. 4. 2002) Na námitku, že se lidé tìžko mohli vyjadøovat k zámìru, když nevìdìli, jak bude nové centrum vypadat (samotní zastupitelé, kteøí se sešli k projednání Paláce Morava poèátkem bøezna, obdrželi potøebné materiály pouhé dva dny pøed konáním zastupitelstva), øíká: „Nákresy objektu existovaly mnohem døíve. Asi se o nì nikdo nezajímal.“ Zároveò ale v èlánku z Olomouckého dne pøiznává, že se jednalo jen o rozpracované studie, které by bylo riskantní pouštìt ven, a z toho dùvodu se firma sama nijak nesnažila zamýšlenou podobu budovy veøejnì prezentovat. Firma zároveò upozoròuje na to, že v pøípadì, kdy by si olomoucká radnice prodej pozemkù rozmyslela, bude požadovat náhradu vložených nákladù a ušlého zisku. „Ve smlouvách je stanovena sankce dva miliony plus náhrada škody. Její výše by se odvíjela od nárokù firmy, napøíklad za projekt,“ upozoròuje námìstek Czmero (MF Dnes, 22. 4. 2002). D. A. Engineering také kritizuje Hnutí DUHA za to, že se dvì jeho zástupkynì poèátkem roku 2002 zúèastnily procesu posuzování stavby na životní prostøedí (EIA) a vyjádøily k nìmu kladné stanovisko. Dominika Glacová z Hnutí DUHA øíká: „Na veøejném projednání EIA nám pouze promítli pr vní verzi budovy, která nezasahovala do zeleninového tržištì, a slovnì popsali druhou, která se má realizovat.“ (Olomoucký den, 25. 4. 2002) V závìreèném posudku se však již hovoøilo o stavbì v té podobì, v jaké ji známe dnes, tedy posunuté a s jinou fasádou. Hnutí DUHA na základì tìchto zmìn požadovalo pøerušení veøejného projednání a pøepracování dokumentace v souladu s aktuální podobou zámìru. To však byl odmítnuto s tím, že tìmito zmìnami v projektu nedochází ke zmìnì vlivù na životní prostøedí. Veøejná diskuse a zfalšovaná anketa Datum mimoøádného zasedání zastupitelstva je stanoveno na 27. kvìtna. Primátor Olomouce i jeho námìstek opakovanì tvrdí, že nesouhlas obèanù se stavbou je zpùsoben pøedevším špatnou komunikací mezi investorem a radnicí na jedné stranì a veøejností na stranì druhé. Pøesto radnice žádné kroky pro lepší informování svých obèanù neèiní. Iniciativy se tedy opìt ujímá Hnutí DUHA. Koncem dubna obyvatelùm Olomouce pøedvádí model Paláce Morava na bronzovém modelu mìsta umístìném pøed orlojem: „Chceme lidem názornì ukázat, jak velká to bude stavba, protože z nákresù si to nemusí dost dobøe pøedstavit. Teï je vidìt, že Palác Morava je skoro tak velký jako Dolní námìstí,“ øíká Dominika Glacová z Hnutí DUHA. V té dobì je už na svìtì i pøepracovaná studie objektu, který investor upravil podle námitek bøeznového zastupitelstva. Žádné zásadní zmìny oproti pùvodnímu projektu se však nekonají: promìny doznal jeden ze vstupù, ze zadní stìny byly odstranìny klimatizaèní jednotky a únikové schodištì, støecha má být pokryta støešní zahradou.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

$!

29. dubna organizuje Hnutí DUHA veøejnou besedu o stavbì Paláce Morava. Do sálu Vlastivìdného muzea pøicházejí diskutovat dvì stovky lidí. Naproti nim zasedli primátor a jeho námìstek, zástupce investora, architekti, kteøí budovu navrhli, i architekti, kteøí se stavbou nesouhlasí, a další hosté. Konkrétních odpovìdí ze strany odpovìdných pøedstavitelù mìsta se však obèané nedoèkají. Za zmínku stojí pouze pøiznání primátora, že situaci trochu podcenil a že podobnou diskusi mìl zorganizovat sám a døíve. Architekt Pavel Vrba, jeden z autorù zámìru, pak prohlásil, že zná spoustu architektù, kteøí by takovouto práci udìlali také. Na jeden z nesouhlasných názorù reagoval primátor slovy: „Ti, kteøí jsou spokojeni, sem urèitì nepøišli. To, co øíkáte, je vᚠsoukromý názor. Když jsem se podíval na výsledky internetové ankety, devadesát procent hlasujících bylo pro.“ (Olomoucký den, 30. 4. 2002) V tu chvíli ovšem primátor netušil, že anketa byla zfalšována, a z toho dùvodu ji její organizátoøi pøedèasnì ukonèili. Anketa zveøejnìná na stránkách internetového èasopisu Idialog mìla pùvodnì sloužit jako jeden z podkladových materiálù pro jednání zastupitelù. „Nìkolik dnù respondenti odpovídali serióznì. Poté však nìkdo zaèal prùbìh ankety ovlivòovat: u dotazu, zda respondent souhlasí s projektem Paláce Morava, jak jej schválil olomoucký magistrát, zaèala až neuvìøitelnì pøevažovat odpovìï ano. Ten, kdo anketu zfalšoval, hlasoval více než dvacettisíckrát, pøièemž pøed zaèátkem falšování údajù vítìzili odpùrci stavby Paláce Morava,“ øíká iniciátor ankety politolog Pavel Šaradín (Olomoucký den, 30. 4. 2002). Pøestože anketa byla standardnì zabezpeèena tak, aby každý mohl hlasovat jen jednou, podaøilo se nìkomu bezpeènostní opatøení obejít. Operátor, který poskytuje IP adresní prostor, potvrdil, že adresu, ze které pøišly tisíce hlasù, užívá olomoucká firma Empecom. Tato firma si podala projekt na práce v budoucím Paláci Morava a o rok døíve zpracovala poèítaèové sítì pro nìkteré budovy magistrátu. Jednatel firmy však jakoukoliv spojitost se zmanipulováním ankety odmítl s tím, že svou doménu pronajímá dalším spoleènostem, které ji pronajímají dál. Poèátkem kvìtna vzniká iniciativa Obèané proti Paláci Morava (OPPM), která pokraèuje ve sbìru podpisù pod petici, zakládá internetové stránky, oslovuje politiky a významné osobnosti (prezidenta republiky, ministra kultury, poslance, senátory, UNESCO atd.) a pøipravuje na 22. kvìtna velkou demonstraci proti stavbì Paláce Morava. Jako na 17. listopadu „Chceme, aby politici koneènì zaèali mluvit a diskutovat s lidmi o tom, co ve mìstì dìlají,“ øíkají organizátoøi chystané demonstrace. Jeden z nich, Pavel Šaradín, k tomu dodává: „Nechceme, aby mìsto pokraèovalo v prodeji pozemkù investorovi, ale odstoupilo od smlouvy a nechalo peèlivì vypracovat

$"

NESEHNUTÍ

architektonickou studii a další studie únosnosti této výjimeèné lokality. Pak uvážlivì vybralo investora a vìc veøejnì projednalo.“ (MF Dnes, 17. kvìtna 2002) „Mám dojem, že lidé nesouhlasí s tím, co vidí na obrázcích. Jak zveøejníme další úpravy budovy, vìøím, že budou spokojenìjší,“ odpovídá na výtky ve stejném èlánku primátor Tesaøík. Na místì už v této dobì probíhá archeologický prùzkum a øádná smlouva s firmou D. A. Engineering má být podepsána nejpozdìji do 30. èervna. V pondìlí 20. kvìtna se pøed radnicí na Horním námìstí schází v bouølivé atmosféøe okolo tisíce odpùrcù stavby. Jedná se o druhou nejvìtší demonstraci v Olomouci od èasù 17. listopadu 1989. Na transparentech se objevují hesla: „Hangár do mìsta nepatøí“, „Obluda = ostuda“, „Ještì není pozdì“, „Mluvte s námi – když je dobrý, obhajte ho“ nebo „Trochu jste to podcenil, pane primátore!“ Øeèníci na pódiu pøed orlojem opakují známé argumenty proti Paláci Morava: „Ještì není pozdì! Øíkají nám: dva roky jste se mohli ozvat. Ale kdo z nás o paláci vìdìl? Radnice až nyní napsala do mìstských novin zprávu a lidé nemají èas chodit èíst vývìsky. Chceme, aby se s námi radnice bavila a veøejnì jednala o tom, co na tržnici bude,“ øíká Dominika Glacová z Hnutí DUHA. „Kroky musí být jasné: nejprve urbanistická studie, potom veøejná debata a až na závìr stavìt. To je jediný odpovìdný pøístup,“ upozoròuje architekt Milan Obenaus, jeden z èlenù pracovní komise, která návrh posuzovala (MF Dnes, 21. 5. 2002). Odpùrci stavby hovoøí na námìstí i o tom, že pøi jejím schvalování mohlo dojít ke støetu zájmù, nebo jeden ze zástupcù investora Jiøí Rozboøil kandidoval v roce 1998 v komunálních volbách za ÈSSD a je èlenem majetkoprávní komise rady mìsta. Na demonstraci chtìl vystoupit i primátor Tesaøík, ale byl odmítnut. „Pan primátor má mnoho jiných prostøedkù, jak se k celé záležitosti vyjádøit a vést s obèany dialog,“ zdùvodòuje zamítavý postoj organizátorù Pavel Šaradín. Poté, co se primátor v tisku pozastavil nad tím, že nebyl pozván na pódium a bìhem demonstrace tak nedostal prostor k vedení diskuse, napsala mu Dominika Glacová v otevøeném dopise: „Vážený pane primátore, domnívám se, že diskuse není možné vést na námìstí. K takovým akcím zde máme sály a jiné místnosti, kde se mùžeme v klidu sejít a problémem se serióznì zabývat. Bohužel máme pocit, že to nejsme my, ale vedení mìsta, kdo nechce vést vážnou diskusi na téma Palác Morava. Sám jste pøiznal, že jste situaci trochu podcenil. Nicménì za celé ètyøi týdny od diskuse zorganizované Hnutím DUHA nedošlo z Vaší strany k nápravì této chyby. Domníváme se, že nápravou nejsou drobné kosmetické úpravy na Vámi stále urputnìji hájené stavbì. Nápravou mùže být pouze dialog s obyvateli Olomouce, nebo jenom tak mùžete zjistit, co si lidé skuteènì pøejí, a jen tak mùžete øíct, že skuteènì hájíte zájmy tìch, kteøí Vám, jak poukazujete, dali dùvìru.“ (MF Dnes, 25. 5. 2005)

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

$#

Nìkolik dùležitých èísel: pod peticí proti stavbì Paláce Morava je v tuto chvíli už pøes 4 000 podpisù. Na námìstí se sešlo na tisíc lidí. Za pìt mìsícù se mají konat komunální volby. Není divu, že po tak razantním vyjádøení obèanského nesouhlasu zaèíná øada zastupitelù, kteøí pøed tøemi mìsíci pro návrh zvedli ruku, pomalu couvat. „Námìstek Jaromír Czmero po protestech Olomouèanù zaèal pracovat na zmìnì zveøejnìných studií objektu. Z nákresù, které jsem vidìl, vyplývá, že by se stavba mìla zmenšit tak, aby u tržnice zùstalo zachováno zeleninové tržištì. Zmìn by mìla doznat také kritizovaná podoba projektu,“ øíká primátor Martin Tesaøík (Olomoucký den, 21. 5. 2002). „Nejsme proti stavbì paláce, ale mìlo by dojít ke zmìnám v jeho velikosti a také v termínu prodeje pozemkù,“ øíká také Jaroslav Bosák, šéf poslaneckého klubu ODS, kter ý v bøeznu hlasoval pro to, aby mìsto zrušilo podmínky, které investora omezovaly (MF Dnes, 25. 5. 2002). Zastupitelstvo dál vyèkává... Týden po demonstraci, v pondìlí 27. kvìtna, se má konat mimoøádné zasedání zastupitelstva, které má projednat dubnovou žádost obèanù. Nìkolik dnù pøed jeho konáním pøedkládá spoleènost D. A. Engineering politikùm v poøadí už ètvrtou pøepracovanou studii Paláce Morava. „Nová studie Paláce Morava poèítá s tím, že se dosavadní stavba zmenší o osm metrù smìrem od budovy staré tržnice. Tím by mezi objekty vznikla proluka, která umožní zachování zeleninového tržištì. Co se týèe podoby objektu, ta zùstává stejná,“ popisuje studii námìstek primátora Czmero (Olomoucký den, 23. 5. 2002). Investor sice pùvodnì s pøepracováním projektu souhlasil a na své vlastní náklady vypracoval novou studii, ale brzy zmìnil názor: „My jsme se s mìstem už døíve dohodli, a to se nyní pod urèitým tlakem snaží dìlat zmìny. Menší varianta objektu však pro nás není v této chvíli ekonomicky únosná. Proto trváme na pùvodní dohodì s mìstem,“ øíká øeditel firmy Karel Kobliha (Právo, 23. 5. 2002). Pøestože stovky lidí demonstrovaly pøed pár dny za to, aby s nimi zaèala radnice o projektu veøejnì hovoøit, novou studii znají prozatím jen politici. Ti ji až do konání zastupitelstva odmítají zveøejnit s tím, že nejdøíve k ní musí vydat stanovisko jednotlivé poslanecké kluby. „Trváme na veøejné diskusi. Takto to vypadá, že už je vše pokoutnì rozhodnuto, a nìkdo na tom má osobní zájem,“ øíká jeden z organizátorù protestù Pavel Šaradín (MF Dnes, 23. 5. 2002). Odpùrce projektu neuspokojuje ani navrhovaná zmìna: „Návrh na zachování zeleninového tržištì není nièím novým. Tato podmínka figurovala už v pùvodních požadavcích zastupitelstva,“ øíká Dominika Glacová z Hnutí DUHA a požaduje, aby radnice zastavila všechny nevratné kroky smìøující ke stavbì centra (Olomoucký den, 23. 5. 2002).

$$

NESEHNUTÍ

Ti, kteøí èekali, že mimoøádné zastupitelstvo rozhodne o definitivním zamítnutí stavby, odcházeli po témìø ètyøhodinové diskusi zklamáni. Na první porevoluèní jednání zastupitelstva, které musela v Olomouci radnice svolat na základì protestù obèanù, se sice dostavují více než tøi stovky lidí, kteøí dávají hlasitì najevo svùj nesouhlas se stavbou, ale zastupitelé rozhodnutí odkládají o mìsíc a chtìjí s investorem dál jednat: „Potøebujeme mít èas s investorem jednat o podmínkách, za kterých lze v pøípravì stavby pokraèovat, nebo od smlouvy s ním odstoupit,“ øíká zastupitel za KSÈM Miroslav Marek (Právo, 29. 5. 2002). „Na svých židlích sedíte proto, abyste hájili zájmy obèanù, ne investora. Kdo si mùže dovolit hazardovat s pìti tisíci podpisy lidí?“ upozoròuje zastupitele Michal Kolesár z Hnutí DUHA (MF Dnes, 28. 5. 2002). Požadavek odpùrcù stavby vyslyšely jen poslanecké kluby Unie Svobody a sdružení Olomouc 21, které navrhovaly odstoupení od smlouvy s investorem. Návrh však nebyl pøijat, ostatní kluby podpoøily návrh ODS na vytvoøení pracovní skupiny z øad politikù, která bude dále jednat s investorem o zmìnách projektu, a závìr z tohoto jednání pøedloží na dalším zasedání zastupitelstva 27. èervna. „Je to fraška, jak se na zastupitelstvu hlasuje. Jsem však optimista. Stále vìøím a doufám, že se Palác Morava nepostaví,“ øíká Iva Rašnerová, která svojí žádostí zastupitelstvo svolala (MF Dnes, 28. 5. 2002). ...investor rezignuje Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo své rozhodnutí odložilo, Iniciativa Obèanù proti Paláci Morava ve svých aktivitách pokraèuje. Argumenty proti stavbì podporují i nìkteøí olomouètí poslanci Parlamentu. Ministr kultury Pavel Dostál (který v Olomouci vede kandidátku ÈSSD do parlamentních voleb) upozoròuje na to, že Státní památkový ústav v souèasné dobì zpracovává návrh na prohlášení objektu staré tržnice za kulturní památku, a dodává: „Již ze zapoèatého archeologického výzkumu je zøejmé, že v lokalitì jsou pod zemí dochované znaèné èásti barokního opevnìní historicky funkènì navazujícího na soubor mìstského opevnìní, které je nemovitou kulturní památkou. Jsem toho názoru, že na daném architektonicky citlivém místì by mìla vzniknout vysoce kvalitní architektura, mající pøirozenou návaznost na prostøedí zcela unikátního typu.“ (Právo, 29. 5. 2002) Podobnì se vyjadøuje poslanec za KDU-ÈSL TomᚠKvapil, podle kterého je navrhovaný palác pøíliš velký: „Nesedí mi jeho architektonická podoba. Není taková, jaká by mìla být v bezprostøední blízkosti mìstské památkové rezervace,“ uvádí (MF Dnes, 28. 5. 2002). Bìhem první poloviny èervna už má iniciativa proti Paláci Morava pod protestní peticí sesbíráno okolo 5 000 podpisù. Radnice v té dobì hraje mrtvého brouka – pøesto, že by komise složená z politikù mìla jednat s investorem

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM



%$o zmìnách stavby, jak si to zastupitelé koncem kvìtna schválili. Komise nejedná a vìtšina politikù ani neví, jaké úpravy budou prosazovat. „Jednání s investorem dosud neprobìhlo. Pracovní skupina povìøená jednáním se totiž dosud nesešla, protože až dnes jsem dostal od poslaneckých klubù Unie Svobody a KDU-ÈSL jména jejich zástupcù,“ øíká námìstek primátora Jaromír Czmero a dodává: „Pokud vím, tak investor je ochotný uèinit zmìny a pracuje už na šesté variantì vizáže objektu. Proto by bylo vhodné, abychom si ji pøi naší schùzce prohlédli.“ (Olomoucký den, 8. 6. 2002) Druhý námìstek primátora, Pavel Horák (KDU-ÈSL), jeho slova potvrzuje: „Není o èem diskutovat, není nic nového.“ (MF Dnes, 8. 6. 2002) Organizátoøi protestù mezitím dál sbírají podpisy a pøipravují koncert pod názvem Koncert pro mìsto – pro historii, architekturu a otevøenou spoleènost, který se má konat 19. èervna opìt na Horním námìstí. Koncert pøed radnicí, který mìl být pùvodnì protestní, však v den svého konání mìní svùj název na oslavný – na schùzce pracovní skupiny zastupitelù s investorem 17. èervna totiž D. A. Engineering od svého zámìru ustupuje: „Na základì dosavadního vývoje a jednání považuji za nereálné, že bychom stavbu v navrhované podobì èi po zmenšení realizovali u tržnice,“ øíká její øeditel Karel Kobliha (Olomoucký den, 18. 6. 2002). Vìtšina pøedstavitelù poslaneckých klubù (s výjimkou ODS) se bìhem hodinového jednání shodla na tom, že obøí stavba není v dané lokalitì vhodná: „I nᚠklub sice pùvodnì prosazoval jen její zmenšení, ale dospìli jsme k názoru, že je tøeba vnímat pøipomínky veøejnosti a jednat s investorem, zda je ochotný tyto názory akceptovat,“ konstatuje primátor Mar tin Tesaøík (Právo, 18. 6. 2002). Primátor sice upozornil na to, že definitivní rozhodnutí padne až na zastupitelstvu, které se má sejít na konci èervna, ale investor už prohlásil, že má v Olomouci vytipovaných šest jiných lokalit. „Je to na sto procent. Je to kvùli iniciativì obèanù. Kdyby nebyla, stavìlo by se. Považuji to za zaèátek obèanské spoleènosti. Myslím, že obèanské iniciativy by mìly být partnerem obecních samospráv,“ øíká zastupitel Unie Svobody David Hrbek (MF Dnes, 18. 6. 2002). 19. èervna se pøed radnicí scházejí obèané, aby oslavili své vítìzství koncertem skupiny Blues Party. „Pøedevším bych chtìl podìkovat všem, kteøí nám pomohli a pøispìli k tomu, že u tržnice nebude stát navrhovaná obluda. Mìli bychom pohlídat, aby se místo u tržnice stalo dùstojným reprezentantem mìsta,“ øíká zde jeden z organizátorù Pavel Šaradín (Olomoucký den, 20. 6. 2002). Na konci èervna olomouètí zastupitelé podle oèekávání potvrzují zamítnutí zámìru stavby Paláce Morava na místì tržnice a radnici dávají za úkol ukonèit všechny smluvní vztahy se spoleèností D. A. Engineering: „Pøedpokládám, že to mìsto nebude stát ani korunu. Mùj úkol je èestnì se s investorem

$&

NESEHNUTÍ

dohodnout a zabývat se pøípadnou další spoluprací s ním,“ øíká námìstek primátora Czmero (Právo, 28. 6. 2002). Otázka pøípadné náhradní lokality se však na zastupitelstvu neprojednává, protože plánovanou schùzku na toto téma izraelský majitel firmy nìkolikrát zrušil. Ke kauze se olomoucké zastupitelstvo vrací ještì jednou, a to v záøí 2002 na samém konci svého volebního období. Zastupitelé lidem slibují, že tržnice projde rekonstrukcí, do jejíž podoby bude moci zasáhnout i veøejnost. Radnice pak za projekt Nová tváø prostoru tržnice získává na konci roku 2002 Cenu za podporu místní demokracie udìlovanou místními neziskovými organizacemi. O rok døíve se dostává podobného ocenìní také iniciativì Obèané proti Paláci Morava, která dostává cenu neziskových organizací Bílé okno 2002 za „pilotní kauzu kultivovaného zapojování veøejnosti do plánování a rozhodování procesù v mìstì Olomouci.“ Na záøijovém zasedání omlouvá primátor Martin Tesaøík poèáteèní nešastný postup radnice pøi øešení sporu o stavbu Paláce Morava slovy: „V prùbìhu období udìlá èlovìk tisíce rozhodnutí. Je složité odhadnout, které bude pøedmìtem širší diskuse,“ (MF Dnes, 27. 9. 2002).

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

$'

VI. S vylouèením veøejnosti 1. Každý má právo na pøíznivé životní prostøedí. 2. Každý má právo na vèasné a úplné informace o stavu životního prostøedí a pøírodních zdrojù. (z èlánku 35 Listiny základních práv a svobod) Podle zákona o ochranì pøírody a krajiny è. 114/1992 Sb. mají obèanská sdružení za splnìní nìkolika podmínek právo úèastnit se správních øízení (napøíklad územních èi stavebních), v nichž jsou nìjakým zpùsobem dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Toto právo, vyplývající z § 70 odst. 3 zákona, je vyjádøením a provedením výše citovaných ústavních práv na pøíznivé životní prostøedí. Obèanským sdružením je tak zákonem umožnìno ovlivòovat èinnost správních orgánù, pokud mohou být pøi jejich rozhodovací èinnosti dotèeny zájmy pøírody a krajiny, a pøispívat tak k dodržování zákonných ustanovení, chránících tyto zájmy. Jedním z obèanských sdružení, které se zapojují do správních øízení spojených s výstavbou nových obchodních øetìzcù, je brnìnské NESEHNUTÍ – Nezávislé sociálnì ekologické hnutí. S využitím zmínìného paragrafu zákona o ochranì pøírody v minulosti vstoupilo hned do nìkolika takových øízení. Koncem 90. let to byla stavba supermarketu Albert ve ètvrti Nový Lískovec a stavba obchodnì-zábavního centra Plaza nedaleko centra mìsta. Supermarket Albert na jedné z posledních nezastavìných ploch na sídlišti nakonec za znaèných porodních bolestí vyrostl, a to i pøes silný odpor obèanù. Ovšem hned v následujících komunálních volbách skonèila místní politická reprezentace vedená ODS, která jeho stavbu tvrdì prosazovala, v opozici – vedení radnice vèetnì funkce starostky pøevzala koalice, v níž se objevili odpùrci supermarketu. Celý proces výstavby supermarketu NESEHNUTÍ aktivnì pøipomínkovalo, uspìlo s odvoláním proti kladnému územnímu rozhodnutí (územní øízení se muselo zopakovat) a prosadilo nìkteré drobné zmìny projektu (napøíklad zøízení nového pøechodu pro chodce). Navíc upozornilo na možný konflikt zájmù u jednoho zastupitele mìsta Brna, kter ý byl èlenem investièní komise Rady mìsta Brna, jež napøíklad navrhovala zaøazení èásti dopravního øešení stavby supermarketu Albert do mìstského rozpoètu. Tento zastupitel byl však zároveò zástupcem investora – firmy AHOLD – v územním øízení. Po medializaci celé kauzy se pak vzdal svého mandátu. Oproti tomu Centrum Plaza, jemuž mìla pùvodnì padnout za obì topolová alej, která je souèástí biokoridoru podél øeky Svratky, nakonec zùstalo jen v plánech projektantù. Výraznì k tomu pøispìla úèast NESEHNUTÍ

%

NESEHNUTÍ

v územním øízení. Sdružení se mj. podaøilo prosadit do územního rozhodnutí podmínku vypracování studie o prùzkumu trhu. Protože investor nebyl schopen doložit všechny ze zákona potøebné doklady, stavební úøad øízení zastavil. Pravdìpodobnì i na základì tìchto zkušeností se v posledních letech pokoušejí nìkteré stavební úøady jednotlivých mìstských èástí Statutárního mìsta Brna obèanská sdružení ze správních øízení vystrnadit. Úøady v tìchto pøípadech konstatují, že ze stanovisek dotèených orgánù vyplývá, že v uvedeném územním øízení nejsou zájmy ochrany pøírody a krajiny dotèeny. Z toho dùvodu pak neshledávají zákonný dùvod pro zaøazení obèanského sdružení mezi úèastníky øízení. Jejich úèast odmítají i v pøípadech, kdy zájmy pøírody a krajiny oèividnì dotèeny jsou – zámìr vyžaduje kácení døevin, ovlivní krajinný ráz, zlikviduje biotopy chránìných živoèichù a rostlin apod. Obzvl᚝ paradoxnì tyto snahy vyznívají pøi porovnání zmiòované starší kauzy supermarketu Albert, který vznikl v podstatì na holé pláni, se dvìma aktuálními pøípady, které v souèasnosti brnìnské NESEHNUTÍ øeší. Jedná se o hypermarket Carrefour v Brnì-Královì Poli a supermarket Kaufland v Brnì-Židenicích. Výhodná poloha Historie výstavby hypermarketu Carrefour v brnìnské mìstské èásti Královo Pole sahá do let 1997–1999. Tehdy je na zakázku firmu Carrefour vypracována urbanistická studie pro lokalitu bývalé královopolské cihelny. Obchodní centrum o rozloze dvanáct a pùl tisíce metrù ètvereèních má vzniknout na pozemcích mezi ulicemi Lesnická, Sportovní a generála Píky, které Carrefour koupil v privatizaci. V tìsné blízkosti má v budoucnu vést jedna z hlavních komunikací plánovaného velkého mìstského okruhu (VMO). Jedná se tedy o znaènì atraktivní místo s výhledem kvalitního dopravního napojení, by má VMO podle pùvodních zámìrù pøetížené brnìnské dopravì odlehèit, a v jeho blízkosti by tak nemìly být budovány stavby, které na nìj naopak další dopravu pøivedou. Stanoviskem ze dne 27. 3. 2000 adresovaným Úøadu mìstské èásti BrnoKrálovo Pole NESEHNUTÍ pøedloženou studii pøipomínkuje. Upozoròuje mj. na to, že navrhovaná prodejní plocha pøinese do území, již tak zatíženého dopravou, další individuální automobilovou dopravu. Dále uvádí, že objekt hypermarketu je témìø nedostupný pro pìší. Jeho umístìní tedy nutí pøípadné zákazníky používat automobilovou dopravu, a tím zvyšovat zatížení pøilehlých komunikací. Pøípravy pomìrnì komplikovaného (vedle hypermarketu samotného se musí vyøešit i jeho dopravní napojení) zámìru pokraèují. Ještì v roce 2000 poøizuje Útvar hlavního architekta (ÚHA) soubor zmìn územního plánu – zmìna ploch na „zvláštní plochy pro obchod“, „smíšené plochy obchodu a služeb“ a „plochy dopravy“. Na podzim 2001 pøedkládá ÚHA dvì samostatné dokumentace pro

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%

územní øízení, jednu pro samotné nákupní centrum a druhou pro realizaci potøebného dopravního napojení. S obìma navrhovanými urbanistickými øešeními ÚHA nesouhlasí pøedevším pro rozpor se schválenými regulativy územního plánu. Zároveò však radí tyto regulativy zmìnit, aby bylo možné stavbu realizovat. Bez vlivu na životní prostøedí? Zatímco zámìr výstavby dalšího hypermarketu v Brnì postupuje pomalými krùèky a za nulové publicity dál, podává si v èervenci 2000 NESEHNUTÍ u stavebního úøadu v Královì Poli žádost podle § 70 odst. 2 zákona o ochranì pøírody a krajiny. Žádá o to, aby jej úøad podle zákona pøedem informoval o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných øízeních, pøi nichž mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. V srpnu 2001 podává spoleènost Carrefour Èeská Republika, s.r.o. oznámení zámìru stavby „Obchodní centrum Carrefour Brno-Èervený Mlýn“ u Krajského úøadu v Brnì, a tím je zahájen proces posuzování vlivu stavby na životní prostøedí. Z dokumentace EIA zpracované spoleèností SEPARAEKO, s.r.o. vyplývá, že stavbou hypermarketu budou dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Podle dokumentace je nejvýznamnìjší lokalitou z hlediska souèasného výskytu flóry a fauny, která se nachází v blízkosti hodnocené stavby, retenèní nádrž Èervený Mlýn. Ta je tzv. „urbánním biocentrem“. Na území této nádrže, která je souèástí kanalizaèní sítì mìsta Brna, vznikl zøejmì díky dlouhodobé absenci zásahù pomìrnì hodnotný mokøad. Zjistilo se, že se tu vyskytuje øada druhù ptákù, kteøí zde dokonce hnízdí a vyvádìjí mláïata (kachna divoká, slípka zelenooká, chøástal vodní, rákosník obecný, rákosník zpìvný, strnad rákosní, slavík modráèek a další). Ornitologický význam lokality potvrzují i aktuální pozorování. Patrnì nejvýznamnìjším faktem je, že tu hnízdí zvláštì chránìné druhy ptákù, mezi nìž patøí chøástal vodní – silnì ohrožený, moudiváèek lužní – ohrožený, bekasina otavní – silnì ohrožený. Bìhem orientaèního prùzkumu byla zjištìna pøítomnost pìti dalších zvláštì chránìných druhù ptákù: bramborníèek èernohlavý – ohrožený, krahujec obecný – silnì ohrožený, krutihlav obecný – silnì ohrožený, lejsek šedý – ohrožený, rorýs obecný – ohrožený. Tøi z pìti tìchto druhù na lokalitì hnízdí. Odbor ochrany životního prostøedí magistrátu spolu s Úøadem mìstské èásti Královo Pole dlouhodobì usilují o registraci retenèní nádrže Èervený Mlýn jako významného krajinného prvku. Vzhledem k funkci této nádrže v kanalizaèní síti mìsta Brna však tuto registraci pøíslušný vodohospodáøský orgán a provozovatel kanalizaèní sítì odmítá. Jak už bylo øeèeno, s informováním obèanù o chystaném zámìru se doposud pøíslušné úøady pøíliš nezatìžovaly. I proto se k posudku vyjadøuje za

%

NESEHNUTÍ

veøejnost pouze jeden obèan. Ten ve svém písemném stanovisku z 19. 9. 2001 zásadnì nesouhlasí se závìry dokumentace, že realizace stavby nevyvolá významné negativní dopady na životní prostøedí, tj. zejména na kvalitu ovzduší a zvýšení hlukové zátìže. Argumentuje pøedevším nedostateèným posouzením dopadù zvýšené automobilové dopravy na blízkou bytovou zástavbu a upozoròuje také na to, že 90 % obèanù, kteøí v lokalitì bydlí, nebylo o pøípravì této stavby informováno. O zámìru neinformoval ani oficiální zpravodaj mìstské èásti. Zatímco argumenty o zhoršení kvality ovzduší a zvýšení hladiny hluku vlivem automobilové dopravy zpracovatel posudku EIA odmítá, ke druhému argumentu uvádí: „Podle našeho názoru je jen na škodu vìci, že úøad mìstské èásti nevìnoval informovanosti obèanù více úsilí. To však zpracovatel dokumentace nemùže ovlivnit.“ Na závìr jsou v posudku EIA vyjmenovány kladné a záporné vlivy stavby na životní prostøedí. Nìkteré z tìch „kladných“ skuteènì stojí za zmínku: – zmírnìní psychické zátìže okolního obyvatelstva – kladné sociální dùsledky – nové pracovní pøíležitosti – zvýšení estetické kvality území – lokální možnosti rekreaèního využití Autor posudku se bohužel blíže nerozepisuje ani tato svá ponìkud odvážná tvrzení nijak nezdùvodòuje. Na veøejné projednávání EIA, které probíhá 29. 11. 2001 ve velké zasedací místnosti Úøadu mìstské èásti Brno-Královo Pole, se podle oèekávání dostavují pouze dva obèané. O pìt dnù pozdìji vydává Krajský úøad Jihomoravského kraje k hodnocení vlivù na životní prostøedí souhlasné stanovisko. Jak se zbavit úèastníka øízení Statutární mìsto Brno má celkem 29 mìstských èástí. Každá z nich vede roènì celou øadu správních øízení, pøi nichž mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny chránìné dle zákona 114/1992. Obèanské sdružení není schopno kontrolovat nìkolikrát do týdne úøední desky všech 29 brnìnských mìstských èástí. Proto NESEHNUTÍ na øadu z tìchto úøadù rozeslalo tzv. generální žádost podle § 70 zákona, ve které žádá o to, aby bylo pøedem informováno o všech zásazích a zamýšlených øízeních, pøi nichž mohou být dotèeny výše uvedené zájmy. Na úøad mìstské èásti Královo Pole je tato žádost doruèena 19. 7. 2000. Dne 5. 2. 2002 podává investor návrh na vydání územního rozhodnutí o umístìni stavby. O zahájení územního øízení na stavbu Carrefouru stavební úøad NESEHNUTÍ neinformoval, nebo dospìl k závìru, že zde zájmy ochrany pøírody a krajiny dotèeny nebudou.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%!

Dne 18. 6. 2002 vydává stavební úøad mìstské èásti Královo Pole územní rozhodnutí o umístìní stavby. Zatím není pravomocné, protože v zákonné lhùtì se proti nìmu jeden z úèastníkù odvolal. Dne 19. 6. 2002 se statutární zástupce NESEHNUTÍ z telefonátu na úøad mìstské èástí dozvídá o zahájení územního øízení, 25. 6. oznamuje stavebnímu úøadu mìstské èásti svoji úèast. Úøad však s NESEHNUTÍM dál nekomunikuje, neumožòuje jeho zástupci nahlédnout do dokumentace ani nevydává rozhodnutí o tom, že by obèanské sdružení úèastníkem nebylo. Dne 25. 9. 2002 je zástupce NESEHNUTÍ pøi osobní návštìvì stavebního úøadu informován o tom, že již pøed tøemi mìsíci bylo vydáno územní rozhodnutí o umístìní stavby. Do tohoto územního rozhodnutí však stále nemùže nahlédnout, protože stavební úøad jej nepovažuje za úèastníka øízení. Dne 2. 10. 2002 podává NESEHNUTÍ proti územnímu rozhodnutí odvolání k odboru územního a stavebního øízení Magistrátu mìsta Brna. Upozoròuje v nìm na to, že stavební úøad mìstské èásti Královo Pole tím, že zcela ignoroval povinnost informovat sdružení, porušil zákon na ochranu pøírody a krajiny: „Nelze pøistoupit na argumentaci stavebního úøadu, že takovýmto informováním bylo vyvìšení na úøední desce. Vyvìšením mohl v odùvodnìném pøípadì stavební úøad doruèit oznámení pouze podle stavebního zákona, ale nikoli podle zákona o ochranì pøírody a krajiny. V tomto pøípadì lze použít pouze správní øád, a ten v tìchto pøípadech doruèení veøejnou vyhláškou zcela vyluèuje. Neobstojí ani pøípadný poukaz stavebního úøadu na odst. 4 § 36 stavebního zákona, který umožòuje stavebnímu úøadu oznámení o zahájení územního øízení uèinit veøejnou vyhláškou. Zákon jednoznaènì vyjmenovává pøípady, kdy je tak možné uèinit, a to v pøípadì liniových staveb, v odùvodnìných pøípadech též staveb zvl᚝ rozsáhlých, s velkým poètem úèastníkù. V daném pøípadì však lze o obou podmínkách úspìšnì pochybovat. Stavební úøad navíc nijak neodùvodòuje, že by se v pøedmìtném územním øízení jednalo o stavbu, která by splòovala jmenované charakteristiky.“ (z odvolání ze dne 2. 10. 2002) Podle názoru NESEHNUTÍ tím, že jej úøad ve lhùtì písemnì neinformoval o zahájení územního øízení, hrubì poškodil jeho práva jako úèastníka øízení. Vydané územní rozhodnutí tak nevychází ze spolehlivì zjištìného stavu vìci, je zatíženo nezákonností, a tím chybné. NESEHNUTÍ proto navrhuje, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a vìc vrátil stavebnímu úøadu k novému projednání. Dne 4. 10. 2002 magistrát jako odvolací orgán vydané územní rozhodnutí potvrzuje a odvolání NESEHNUTÍ zamítá jako nepøípustné. Své rozhodnutí struènì odùvodòuje tím, že stavbou zájmy ochrany pøírody a krajiny dotèeny nebudou, a že lokalita se naopak stane kulturnìjší:

%"

NESEHNUTÍ

„Stavební úøad NESEHNUTÍ o podání návrhu neinformoval, nebo dospìl k závìru, že zájmy ochrany pøírody a krajiny nebudou umístìním této stavby dotèeny. Jedná se totiž o území bývalé královopolské cihelny. Dlouhodobì zdevastované hliništì cihelny bude teprve novou výstavbou zkulturnìno a stavba samotná bude doplnìna vzrostlou zelení.“ (Eva Øehoøková, vedoucí odboru územního a stavebního øízení Magistrátu mìsta Brna, veøejná vyhláška – rozhodnutí o odvolání vydané dne 4. 10. 2002) Vedle toho upozoròuje na to, že NESEHNUTÍ neuvedlo žádné konkrétní námitky èi pøipomínky, týkající se dopadu stavby na životní prostøedí – což ale stejnì nemohlo, protože nemìlo pøístup ke spisu. Kruh se tak uzavírá. Zkusme si postup úøadu struènì po jednotlivých krocích zrekapitulovat: 1) Pøestože stavebnímu úøadu zákon ukládá obèanské sdružení informovat, úøad tak neèiní. 2) Ve chvíli, kdy se sdružení dozví o probíhajícím øízení a pøihlásí se do nìj, stavební úøad toto podání ignoruje. 3) Stavební úøad vydává rozhodnutí o umístìní stavby, ale sdružení se s ním, stejnì jako se zbytkem dokumentace, nemùže seznámit, protože není považováno za úèastníka øízení. 4) Sdružení se proti rozhodnutí odvolá, ale odvolací orgán argumentuje tím, že sdružení nedoložilo, jakým zpùsobem se stavba dotkne zájmù ochrany pøírody a krajiny, a navíc je podle nìj odvolání nepøípustné, protože sdružení není úèastníkem øízení. Rozhodnutí magistrátu o odvolání je koneèné. Dá se proti nìmu podat správní žaloba ke krajskému soudu, která však nemá odkladný úèinek. Dá se tedy s velkou pravdìpodobností oèekávat, že v dobì, kdy o ní bude krajský soud rozhodovat, už bude hypermarket v provozu. Žalobu NESEHNUTÍ podává 19. 12. 2002. „Myslím, že tam žádné vzácné biotopy nejsou,“ komentuje 28. 12. 2002 podání žaloby starosta mìstské èásti Královo Pole Ivan Kopeèný (ODS) v MF Dnes, „pokud toto území bude zcivilizované, bude spíš k jeho prospìchu.“ Hypermarket Carrefour by mìl zahájit provoz bìhem jednoho až dvou let. Mlè – nevyzradíš! 1. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny pøimìøeným zpùsobem poskytovat informace o své èinnosti. (èlánek 17, odst. 5 Listiny základních práv a svobod) 2. Každý má právo na vèasné a úplné informace o stavu životního prostøedí a pøírodních zdrojù. (èlánek 35, odst. 2 Listiny základních práv a svobod) Jak již bylo øeèeno, v územním øízení (a tedy ani v po nìm následujícím stavebním øízení) na hypermarket Carrefour v Královì Poli nebyl NESEHNUTÍ pøi-

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%#

znán statut úèastníka. Sdružení se tedy rozhodlo použít k získání informací o probíhajícím øízení zákona è. 106/1999 o svobodném pøístupu k informacím. I v tomto pøípadì se sdružení dostává do sporu s Magistrátem mìsta Brna a s jeho odvolacím orgánem, Krajským úøadem Jihomoravského kraje. Dne 25. 6. 2003 se na odbor územního a stavebního øízení magistrátu obrací statutární zástupce sdružení se žádostí o kopii rozhodnutí stavebního úøadu o odvolání proti stavebnímu povolení obchodního centra Carrefour. Poøízení kopie je mu odmítnuto s odkazem na veøejnou vyhlášku, kterou bylo rozhodnutí oznámeno úèastníkùm øízení podle stavebního zákona a správního øádu. Dne 24. 7. 2003 podává NESEHNUTI odvolání ke Krajskému úøadu Jihomoravského kraje proti postupu stavebního úøadu magistrátu, který jeho žádost o informaci odmítl. NESEHNUTÍ uvádí, že žádosti se týká zákon 106/1999 o svobodném pøístupu k informacím, nikoliv správní øád. Správní øád pøedpokládá prokazování zájmu na informaci a umožòuje úøadu rozhodovat o tom, jestli je tento zájem dostateèný pro poskytnutí informace. Naopak zákon 106/1999 uvádí konkrétní pøípady, kdy mùže být poskytnutí informace odepøeno (napøíklad jedná-li se o utajovanou skuteènost nebo obchodní tajemství). Povinný subjekt pak musí každé takové omezení práva na informace ve svém rozhodnutí zdùvodnit Dne 20. 8. 2003 vydává Krajský úøad Jihomoravského kraje rozhodnutí, kter ým napadené rozhodnutí stavebního úøadu magistrátu ruší. Podle jeho názoru se na tento pøípad sice zákon o svobodném pøístupu k informacím vztahuje, ale zároveò se na nìj vztahuje i správní øád, konkrétnì jeho § 23 o nahlížení do spisù. Ten je podle názoru odvolacího orgánu vùèi zákonu o svobodném pøístupu k informacím pøedpisem speciálním, a proto by mìl být použit pøednostnì. § 23 odst. 2 správního øádu stanoví podmínky, kdy správní orgán mùže povolit nahlédnout do spisu i jiným osobám než úèastníkùm správního øízení, pokud prokáží odùvodnìnost svého požadavku. Podle názoru odvolacího orgánu se tedy mìl magistrát zabývat otázkou, zda NESEHNUTÍ prokázalo odùvodnìnost svého požadavku. Vzhledem k tomu, že magistrát se touto otázkou vùbec nezabýval, odvolací orgán jeho rozhodnutí zrušil. Stavební úøad následnì správní øízení pøerušuje a vyzývá NESEHNUTÍ, aby doplnilo svou žádost o informaci prokazující její odùvodnìnost. Sdružení toto odmítá s tím, že požadavek prokázání odùvodnìnosti žádosti o informaci nemá oporu v zákonì a omezuje výrazným zpùsobem právo na svobodný pøístup k informacím. Stavební úøad tak vydává nové rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci. NESEHNUTÍ se opìt odvolává. 12. 11. 2003 vydává Krajský úøad Jihomoravského kraje rozhodnutí, kter ým odvolání zamítá. V odùvodnìní odkazuje na svou døívìjší argumentaci – tedy že správní øád je speciálním pøedpisem vùèi zákonu o svobodném pøístupu k informacím. Podle

%$

NESEHNUTÍ

správního øádu mìl žadatel svùj požadavek na nahlédnutí do spisu odùvodnit, což se nestalo. Rozhodnutí je pravomocné. Dne 14. 1. 2004 proti nìmu NESEHNUTÍ podává žalobu Krajskému soudu v Brnì, v kauze hypermarketu Carrefour už v poøadí druhou. Žalobu krajský soud zamítl, právní zástupce NESEHNUTÍ, Ekologický právní servis, se nicménì se závìry soudu neztotožòuje (neodpovídají dosavadní judikatuøe), a proto podal v jiném podobném pøípadì kasaèní stížnost. Vedle toho byla podána další informaèní žaloba týkající se podkladù stavebního øízení. Pozdì, ale pøece Zatímco NESEHNUTÍ podává odvolání a žaloby a následnì èeká, jak dopadnou, Carrefour se v místech mokøadu zaèíná stavìt. Z tìch dùležitìjších událostí, které se od podání žaloby v prosinci 2002 udály, stojí urèitì za zmínku ta z øíjna 2003. Tehdy brnìnské zastupitelstvo schválilo darovací smlouvu, kterou firma Carrefour vìnuje Brnu deset milionù korun na nový baseballový stadion. Ale až poté, co dostane stavební povolení na nový hypermarket: „Nelze hovoøit o nìjaké souvislosti mezi podporou sportovních aktivit a získáním stavebního povolení. Povolení nevydávají zastupitelé, ale státní správa,“ uvádí Jana Havlíèková, tisková mluvèí Carrefouru (MF Dnes, 10. 10. 2003). O první žalobì podané NESEHNUTÍM rozhoduje Krajský soud v Brnì až v kvìtnu 2005. V té dobì se už v Carrefouru dávno prodává (slavnostnì byl otevøen v øíjnu 2004). Jakousi „cenou útìchy“ tak pro NESEHNUTÍ mùže být rozsudek soudu, kterým je žaloba shledána za dùvodnou a rozhodnutí magistrátu je zrušeno. V odùvodnìní rozsudku soud upozoròuje na to, že zákon o ochranì pøírody a krajiny vymezuje podmínku úèasti obèanského sdružení v øízení tak, že musí jít o øízení, „pøi nichž mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny“. Zákon tedy stanoví, že podmínka pro úèast sdružení v øízení je splnìna i tehdy, když stavba bude mít na pøírodu a krajinu vliv pozitivní. Soud pøipomíná argument magistrátu, že „nová výstavba mùže stávající stav ovlivnit toliko v pozitivním smyslu.“ Dále uvádí: „Již z uvedeného je zøejmé, že vlivù pøedmìtné stavby na zájmy ochrany pøírody a krajiny si žalovaný musel být nepochybnì vìdom, vyhodnotil jej však pouze jako vlivy potencionálnì pozitivní. Jakkoli soud nemá dùvod zpochybòovat odbornou kompetenci pr vostupòového orgánu, žalovaného i dotèených orgánù státní správy na tomto úseku, nelze pøipustit, aby takové hodnocení vìci bylo a priori pøedjímáno bez toho, že by se k dané otázce mohly vyjádøit i subjekty, kterým, v rovinì obecné, zákon toto právo pøiznává. Dovolává-li se žalovaný závìrù vyplývajících ze stanoviska vypracovaného v procesu EIA, resp. vyjádøení odboru životního prostøedí Magistrátu mìsta

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%%

Brna (o tom, že stavba nebude mít negativní dopad na životní prostøedí – pozn. aut.), ani tento argument nemùže obstát. Pøíslušné orgány jimi totiž nedeklarovaly skuteènost, že posuzovaná stavba nebude mít na zájmy ochrany pøírody a krajiny žádný vliv, deklarují pouze sluèitelnost posuzovaného zámìru s environmentálními požadavky, a to navíc pøi splnìní urèitých pøesnì stanovených podmínek. Tvrzení žalobce o možných vlivech umisované stavby na pøírodu v dané lokalitì nelze za daného stavu vyvrátit.“ Podle soudu je významná i sama skuteènost, že stavba byla posuzována v režimu EIA. Pokud stavba spadala do kategorie zámìrù, které musí projít hodnocením vlivù podle zákona o EIA, „je tím predikována právì možnost jejího vlivu na životní prostøedí“. Souèástí tak komplexního pojmu jako „životní prostøedí“ je nepochybnì krajina i živá a neživá pøíroda. Ve svém rozhodnutí soud dále konstatuje, že NESEHNUTÍ nebylo umožnìno v územním øízení vystupovat v roli úèastníka, a nelze proto vylouèit, že tímto postupem správních orgánù mohlo dojít k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces. Soud proto rozhodnutí magistrátu ruší. „Do územního øízení jsme nebyli vpuštìni, i když šlo o zlikvidování mokøadu s chránìnými druhy živoèichù, zatížení prostøedí vlivy dopravy a podobnì,“ komentuje tehdejší situaci a aktuální rozhodnutí soudu aktivista NESEHNUTÍ Jiøí Koželouh (tisková zpráva ze dne 9. 8. 2005). Po rozhodnutí soudu nemá stavba platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Musí být obnoveno územní øízení. „Magistrát tímto postupem poškodil nejen nás, ale i spoleènost Carrefour, jejíž investice se nyní vinou úøadù nacházejí ve stavu právní nejistoty,“ doplòuje Koželouh. Proti rozsudku krajského soudu je pøípustná kasaèní stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Magistrát ji v zákonné lhùtì podává a argumentuje zde opìt tím, že stavbou zájmy ochrany pøírody a krajiny podle zákona 114/1992 dotèeny nebyly. Opìt upozoròuje na to, že sdružení žádné konkrétní dùvody dotèení ve své žalobì neuvedlo. Dále argumentuje tím, že samotný fakt, že je stavba posuzována z hlediska dopadù na životní prostøedí (proces EIA), automaticky neznamená, že její realizací mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Podle názoru magistrátu je pojem „vlivy na životní prostøedí“ nepomìrnì širší pojem než „ochrana pøírody a krajiny“ ve smyslu zákona 114/1992. „Obèanská sdružení zaènou nepochybnì tento rozsudek prezentovat a využívat... pro správní orgány by to znamenalo z precedentálního hlediska nejistotu a znaèné riziko neblahých dùsledkù... není reálnì myslitelné, aby soud po nìkolika letech natolik lehkovážnì zrušil rozhodnutí, jímž se umisuje stavba v øádu desítek milionù korun...,“ píše se kromì jiného v kasaèní stížnosti magistrátu z 1. 8. 2005.

%&

NESEHNUTÍ

Nejvyšší správní soud se v dobì vzniku této publikace kasaèní stížností nezabýval. Protože stížnost nemá odkladný úèinek, je rozhodnutí krajského soudu pravomocné. Magistrát mìsta Brna by se tak mìl vyrovnat s tím, že jeho rozhodnutí o umístìní stavby ze dne 4. 10. 2002 bylo zrušeno. Ani v tomto smìru se doposud nic neudálo. Na základì vyhraného soudního sporu NESEHNUTÍ dne 1. 8. 2005 požádalo stavební úøad v Královì Poli o poskytnutí informací o probìhlém územním a stavebním øízení, tedy informací, které mu byly doposud odpírány. Stavební úøad požadované informace odmítl poskytnout, NESEHNUTÍ se odvolalo k Magistrátu mìsta Brna. Ten neposkytnutí informací potvrdil, a NESEHNUTÍ tak v této kauze podalo již tøetí žalobu ke Krajskému soudu. Z obchodnì-spoleèenského centra vzniká supermarket Stejnì jako v kauze Carrefouru postupuje vùèi obèanským sdružením Úøad mìstské èásti Brno-Židenice v rámci správního øízení o umístìní supermarketu Kaufland. V Židenicích kupuje soukromý investor bývalou mlékárnu Lacrumka. Jedná se o pozemek s opuštìnými objekty vymezený ulicemi Bubeníèkova, Koperníkova, Lazaretní a železnièní tratí. V roce 2003 se radnice pokouší usmìrnit plánovanou výstavbu zadáním zastavovací studie, kterou zpracovává brnìnský ateliér Arch. Design – Ados, s.r.o. Studie vymezuje funkèní využití jednotlivých èástí øešeného území, výšku zástavby, hranice blokù a pìší a dopravní trasy. Mìlo by zde vzniknout obchodnì-spoleèenské centrum o dvou až ètyøech podlažích. Studie je zpracována ve dvou variantách, které se liší pøedevším velikostí odstupu zástavby od vozovky v ulici Bubeníèkovì. Rada mìstské èásti vybírá variantu s vìtším odstupem, prostor podél komunikace je urèen pro výsadbu zelenì, pìší trasu a parkování. Mìla by zde tak vzniknout široká mìstská tøída. Tuto variantu dne 15. 12. 2003 židenické zastupitelstvo schvaluje, a ta se tak stává podkladem pro zpøesnìní dokonèovaného regulaèního plánu v této èásti Židenic. Ještì pøed koncem roku 2003 je dokonèena dokumentace zpracovaná pro investora (Fuertes Development, s.r.o.) firmou INVEST projekt NNC. Studie je podkladem pro zjišovací øízení k EIA, vypisované Krajským úøadem Jihomoravského kraje. Popisuje stavbu a její situování, stav životního prostøedí v místì, pøedpokládané vlivy stavby na životní prostøedí a návrhy na provìøení rizikových faktorù ve studii EIA. Na základì zjišovací studie a pøipomínek k ní rozhodne krajský úøad o tom, zda bude vyžadovat zpracování dokumentace EIA podle zákona o posuzování vlivù na životní prostøedí. V kvìtnu 2004 je informace o zjišovacím øízení zveøejnìna na úøední desce mìstské èásti.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%'

Kdo èekal, že navrhovaný zámìr bude splòovat podmínky zastavovací studie, musel být nepøíjemnì pøekvapen. Z pùvodního plánu vybudovat zde obchodnì-spoleèenské centrum zùstala pouze jeho „obchodní“, resp. „prodejní“ èást. Na pozemku má totiž vzniknout typizovaný jednopatrový supermarket Kaufland o velikosti 6 500 m2 s parkovištìm pro 300 automobilù. Stavba je naplánována šikmo do centra územní, èímž urbanisticky znehodnocuje celý prostor s velkým územním potenciálem, který mìl být koncipován ve vazbì na projektovaný dopravní uzel vstupním prostorem do Židenic. Nerespektuje podíl zelenì a pìší trasy navržené v zastavovací studii. Z projektové dokumentace dále vyplývá, že supermarket zpùsobí výrazný nárùst individuální automobilové dopravy a s ní spojené hlukové a imisní zatížení. Nový Kaufland má stát v blízkosti bytové zástavby, mateøské školy a Domu peèovatelské služby. „V okolí posuzovaného území se nachází dopravnì zatížené komunikace... umístìním stavby dojde k akusticky významnému nárùstu hlukových hladin,“ píše se v dokumentaci, která dopravu vyvolanou stavbou supermarketu sama hodnotí jako „...významnou dopravní aktivitu.“ Stávající dopravní zatížení Bubeníèkovy ulice by se mìlo podle dokumentace navýšit vlivem hypermarketu o dalších 2 000 prùjezdù vozidel za den (souèasné dopravní zatížení komunikace je 17 000 vozidel/den). Navíc v dobì, kdy se o zámìru rozhodovalo, byl vedle prodejny Kauflandu plánován další supermarket (Lidl). Pøi posuzování dopravy a jejích vlivù na obyvatelstvo se mìlo poèítat s pùsobením dopadù dopravy vyvolané obìma stavbami. Pøesto dokumentace došla k závìru, že „provoz prodejny potravin Kaufland nevyvolá pøeslimitní vlivy na obyvatelstvo.“ Toto tvrzení však nebylo podloženo zpracováním podrobné dopravní a hlukové studie. Problematické bylo i tvrzení zpracovatele o tom, že realizací stavby dojde ke zvýšení konkurenèního prostøedí v území a snížení životních nákladù obyvatel žijících v blízkosti obchodu. Vzhledem k tomu, že nejbližším potenciálním konkurentem Kauflandu mìl být plánovaný supermarket Lidl, patøící stejnému koncernu (Schwarz), lze o tom s úspìchem pochybovat. Argument, který se pøi diskusích nad výstavbou nových supermarketù pomìrnì èasto objevuje, je ekonomický pøínos obchodu pro region. V samotné dokumentaci se však ekonomické dopady supermarketu hodnotí jako nevýznamné a pøedem se v ní poèítá s tím, že jeho otevøení povede „...k zániku pracovních pøíležitostí v souèasných provozech.“ Vedle rozporu s øadou podmínek zastavovací studie jde zámìr v obecné rovinì také proti dlouhodobým snahám židenické radnice o zklidòování dopravy: „Jako bychom se skuteènì dostávali do urèitého rozporu,“ pøiznává starosta mìstské èásti Josef Veselý (KDU-ÈSL), ale zároveò ujišuje o tom, že pøípravì dopravního øešení je vìnována velká pozornost (Rovnost, 26. 7. 2004).

&

NESEHNUTÍ

Jak se zbavit úèastníka øízení II. K pøedloženému zámìru se bìhem kvìtna a èervna 2004 vyjadøují Obèanské sdružení Stará Osada – Židenice, místní organizace Strany Zelených a NESEHNUTÍ. Všechny tøi subjekty požadují uvedení zámìru do souladu se zastavovací studií a vypracování studie EIA podle zákona 100/2001, která by zhodnotila dopad stavby z hlediska vlivu na životní prostøedí. Dále mj. požadují doložit stanovisko komory architektù k architektonickému øešení objektu, vypracování dopravní studie, zajištìní ochrany zdroje pitné vody – artéské studny, která se nachází na pozemku. Dalším požadavkem je provedení inventarizace zelenì na pozemku zamýšlené stavby, protože investor zde poèítá s rozsáhlým kácením døevin. „Situování prodejny, podlažnost stavby a øešení parkování vozidel není v souladu s platným územním plánem, návrhem regulaèního plánu a Zastavovací studií schválenou zastupitelstvem mìstské èásti Židenice,“ øíká Dušan Krátký, èlen židenického zastupitelstva za ÈSSD v tiskové zprávì ze dne 28. 6. 2004, a pokraèuje: „vybudování objektu by znamenalo natrvalo rezignovat v této oblasti na rozšíøení prostor pro spoleèenské a kulturní aktivity v Židenicích.“ „Požadujeme, a oznamovatel sdìlí zámìr výstavby marketu všem provozovatelùm prodejen potravin a drogistického zboží v Židenicích s žádostí o vyjádøení, a zadá zpracování ekonomicko-sociologické studie vlivu stavby na stávající obchodní sí a daòovou výtìžnost pro obec,“ píše se v tiskové zprávì Strany Zelených z 1. 8. 2004. „Zároveò nejsme spokojeni s nedostateènou informovaností obèanù o nejvìtším investièním zámìru v Židenicích. Veøejnost o nìm nebyla informována žádným zpùsobem. Byla informována pouze oznámením o zahájení zjišovacího øízení na prodejnu Kaufland na úøední tabuli a na informaèních tabulích obce. To ovšem bez informací, které by vysvìtlovaly úèel øízení, podobu stavby a vliv na životní prostøedí,“ pokraèuje tisková zpráva. K dokumentaci se vyjadøuje komise životního prostøedí a komise stavební rady mìstské èásti. Rada odesílá prostøednictvím starosty stanovisko obce, v nìmž je zakotven požadavek na zpracování dokumentace EIA. Vzápìtí však vedení radnice mìní názor. Starosta radì pøedkládá k projednání materiál, ze kterého vyplývá, že je revokován pùvodní požadavek a obec již zpracování studie EIA nepožaduje. Pøipomínky obce mají být pouze pøedány investorovi jako požadavky na zapracování do projektové dokumentace stavby pro územní øízení. Krajský úøad využívá toho, že obec zpracování studie EIA nepožaduje, a ve svém rozhodnutí z èervna 2004, které nepodléhá možnosti odvolání, rozhoduje o tom, že studie EIA zpracována nebude. „Další posouzení zámìru stavby nebude probíhat v režimu EIA, ale pouze v rámci územního a stavebního øízení,“ uvádí Jiøí Hájek z krajského odboru

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

&

životního prostøedí (Rovnost, 26. 7. 2004). Obèanská sdružení jsou odkázána na uplatnìní svých požadavkù v rámci územního a stavebního øízení: „Obèanská sdružení mohou využít svého práva pøihlásit se jako úèastník tìchto správních øízení vedených pøíslušným stavebním úøadem.“ (citace ze závìru zjišovacího øízení Krajského úøadu Jihomoravského kraje ze dne 29. 6. 2004) Dne 1. 6. 2004 podává NESEHNUTÍ na úøad mìstské èásti Židenice žádost o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných øízeních, pøi nichž mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny podle § 70 odst. 2 zákona 114/1992. Osud žádosti je úplnì stejný jako ve výše popsaném pøípadu Carrefouru v Královì Poli – úøad ji ignoruje. Dne 21. 12. 2004 je na úøední desce vyvìšeno oznámení o zahájení územního øízení, které je sòato 6. 1. 2005 (postup, kdy úøad ponechává projednávání kontroverznìjších zámìrù na dobu svátkù a prázdnin, není u nás zdaleka ojedinìlý). Dne 4. 1. 2005 se zástupce NESEHNUTÍ Milan Štefanec dozvídá z telefonátu na stavební úøad mìstské èásti o zahájení územního øízení. Na druhý den se na úøad osobnì dostavuje s oznámením úèasti sdružení v územním øízení a dožaduje se nahlédnutí do spisu. To je mu odepøeno s odkazem na to, že NESEHNUTÍ úèastníkem øízení není, protože se nejedná o øízení, kde by byly dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny: „Požadujeme, aby oznámení o úèasti v øízení bylo doplnìno o konkrétní pøesnì specifikované dùvody, pro které by mohly být rozhodnutím v dané vìci pøímo dotèeny zájmy tohoto sdružení. Lokalita se nachází v rámci zastavìného území obce, a nikoliv ve volné pøírodì.“ (citace z protokolu sepsaného na stavebním úøadì dne 5. 1. 2005) Zatímco v pøípadì Obèanského sdružení Stará Osada – Židenice je jeho úèastenství stavebním úøadem odmítnuto s tím, že jeho stanovy neobsahují konkrétní formulace požadované zákonem na ochranu pøírody a krajiny, NESEHNUTÍ je úèastenství zamítnuto už známým argumentem, že v místì øízení „není pøíroda“. K dokumentaci k územnímu øízení nemají pøístup ani nìkteøí zastupitelé, pøitom na zasedání rady dne 17. 1. 2005 požaduje starosta vydání kladného stanoviska obce v rámci územního øízení. To až na dva hlasy zastupitelù ÈSSD Dušana Krátkého a Miroslava Šovíèka získává. Oba odbojné zastupitele o nìkolik mìsícù pozdìji židenické zastupitelstvo na svém 19. zasedání odvolává z funkcí èlenù rady a zbavuje funkcí místopøedsedù ve finanèním a kontrolním výboru. Správní øád v § 14 odst. 1 výslovnì uvádí, že úèastníkem øízení je i ten, kdo tvrdí, že mùže být dotèen rozhodnutím ve svých právech, a to až do doby, než se prokáže opak. Dne 21. 1. 2005 se v rámci územního øízení koná místní šetøení, na které se opìt dostavuje zástupce NESEHNUTÍ:

&

NESEHNUTÍ

„NESEHNUTÍ využilo svého zákonného práva a chtìlo se zúèastnit ústního projednávání celé záležitosti. Pøestože se zástupce sdružení na setkání s úøednicemi vybavil usneseními Ústavního soudu ÈR, Vrchního soudu ÈR a všemi potøebnými zákony, které jednoznaènì dokazovaly, že pravda a právo je na stranì našeho sdružení, ani toto nevyvedlo úøednice z jejich samolibé bohorovnosti. Oznámily, že žádné projednávání nebude, dokud NESEHNUTÍ neopustí dané prostory. Jelikož jejich pøání nebylo vyhovìno, pokusily se utéct do jiné místnosti, a tam se zamknout (tento jejich zámìr zhatili místní obèané, kteøí se postavili na stranu NESEHNUTÍ). Ve stavu naprostého zoufalství pak na zástupce NESEHNUTÍ pøivolaly dvouèlennou hlídku mìstské policie, která však odmítla jakkoliv zasahovat. Ústní projednávání celé vìci se tedy konalo, jen úøednice schovávaly svými tìly všechny úøední dokumenty, stejnì jako školák taháky pøi psaní písemky.“ (Alarm – informaèní zpravodaj NESEHNUTÍ è. 27/únor 2005) Na nezákonný postup úøadu reaguje NESEHNUTÍ ve spolupráci s Ekologickým právním servisem sérií stížností, námitek a podání, z nichž je bìhem následujících mìsícù vìtšina zamítnuta. Stejnì neúspìšné jako v pøípadì hypermarketu Carrefour v Královì Poli je sdružení i tehdy, když žádá o informace o probíhajícím øízení podle zákona o svobodném pøístupu k informacím. V bøeznu 2005 vydává stavební úøad územní rozhodnutí, kterým stavbu Kauflandu povoluje. Ten samý mìsíc v lokalitì schvaluje vykácení celkem 141 stromù. O zámìru kácení úøad sdružení opìt v rozporu se zákonem neinformuje a neinformuje o nìm ani Ekologický institut Veronica, který se na ochranu døevin specializuje. Obì organizace postup úøadu ostøe odsuzují v tisku. Výsledkem je schùzka zástupcù NESEHNUTÍ a Veronicy s židenickým starostou Veselým. Ten jim pøedkládá pøedem naformulované stanovisko, ve kterém mají podepsat, že s postupem úøadu souhlasí a že pøíroda v této kauze ohrožena není. Podpisù se starosta pochopitelnì nedoèkal. Po dalších žádostech je alespoò sdružením umožnìno nahlédnutí do spisu ke kácení stromù. Kapitola s otevøeným koncem V øíjnu 2005 je zahájeno stavební øízení na výstavbu „Centra obchodu a služeb Kaufland“. Do øízení se NESEHNUTÍ v souladu se zákonem pøihlašuje. Dne 10. 10. 2005 mu židenický stavební úøad sdìluje, že úèastníkem není ze stejného dùvodu jako v pøípadì pøedchozího øízení územního – nejsou v nìm dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Proti tomuto rozhodnutí podává NESEHNUTÍ dne 1. 11. 2005 odvolání k Magistrátu mìsta Brna, o kterém zatím nebylo rozhodnuto. Vzhledem k dosavadním zkušenostem je ale vysoce pravdìpodobné, že bude zamítnuto, a sdružení pak podá správní

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

&!

žalobu. Stejnì jako v pøípadì Carrefouru bude už v dobì, kdy se k jejímu projednávání soud dostane, supermarket nejspíš dávno stát. Obì uvedené kauzy upozoròují na celou øadu problematických oblastí, na které mùže obèanské sdružení narazit pøi uplatòování svých zákonných práv vyplývajících ze zákona o ochranì pøírody a krajiny 114/1992 a zákona o svobodném pøístupu k informacím 106/1999. Jedná se pøedevším o zpùsob, jakým úøad sdružení o zahajovaných øízeních (ne)informuje, dále o to, jakým zpùsobem má být prokázáno dotèení zájmù ochrany pøírody a krajiny realizací zamýšlené stavby a koneènì o možnost získávat o probíhajících øízeních informace. Na tyto otázky se zamìøuje pøíspìvek Mgr. Martina Fadrného, právníka Ekologického právního servisu (www.eps.cz). EPS se podílel na právní stránce øešení pøípadù Carrefour, Kaufland a nìkterých dalších popsaných v této publikaci. Jak fungují právní nástroje úèasti veøejnosti V podrobném popisu uvedených „supermarketových“ pøípadù NESEHNUTÍ jsme mohli zaznamenat nìkolik právních momentù klíèových pro efektivitu úèasti sdružení v øízeních, která tyto investice povolovala: – výklad § 70 zákona 114/1992 Sb. (podmínky úèasti sdružení v øízeních, otázka stanov sdružení, oznamování zahájení øízení); – výklad otázky úèastenství podle správního øádu – tj. otázka úèasti sdružení v øízení, možná obrana proti nepøiznání postavení úèastníka øízení a s tím spojené ne/posouzení možnosti dotèení zájmù ochrany pøírody a krajiny; – výklad informaèních zákonù ve vztahu k bìžícímu územnímu a stavebnímu øízení; – úèinnost soudní ochrany (èas, otázka praktické využitelnosti rozsudku). Scénáø byl v tìchto (a nìkolika dalších) pøípadech podobný – NESEHNUTÍ nebylo (v rozporu se zákonem) informováno o zahájeném øízení. Poté, co se o probíhajícím øízení dozvìdìlo, se do nìj pøihlásilo (pøípadnì, vzhledem k fázi øízení, se zároveò odvolalo), a to mj. s konkrétní argumentací o negativním vlivu stavby na životní prostøedí. Úøady ve všech pøípadech odmítly jednat s NESEHNUTÍM jako s úèastníkem øízení. Úøad konstatuje, že ze stanovisek dotèených orgánù vyplývá, že v uvedeném územním øízení nejsou dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny, a že proto neshledává zákonný dùvod pro zaøazení obèanského sdružení mezi úèastníky øízení. Úøad navíc blokuje informace z probíhajících øízení – NESEHNUTÍ nemùže do spisù probíhajících øízení nahlédnout jako úèastník øízení, kterým podle tvrzení úøadù není, nedaøí se ovšem ani získat informace s využitím informaèních zákonù. Úøad nereaguje na konkrétní vìcné námitky NESEHNUTÍ – pochopitelnì, NESEHNUTÍ totiž není úèastníkem øízení.

&"

NESEHNUTÍ

Úèast veøejnosti v øízeních dotýkajících se ochrany pøírody (§ 70 zákona 114/1992) Teoreticky pøipadají v úvahu dva zpùsoby, jak zasáhnout do povolovacích procesù, jejichž pøedmìtem je investice typu supermarketu (resp. jakýkoliv objekt nebo zámìr povolovaný v režimu stavebního zákona; pro zjednodušení nebudeme zmiòovat možnosti, které z hlediska úèasti veøejnosti pøináší procedura EIA). První je využitelný v situaci, kdy se øízení o zámìru chce úèastnit osoba, jejíž vlastnická nebo jiná práva k pozemkùm nebo stavbám sousedícím s umisovanou stavbou mohou být rozhodnutím pøímo dotèena (§ 34/1 stavebního zákona; srov. též § 27 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, který chápe úèastníka øízení mj. jako osobu, jež je rozhodnutím pøímo dotèena ve svých právech nebo povinnostech. V øízení podle stavebního zákona je tato obecná zásada formulována vzhledem k vlastnictví sousedících pozemkù nebo staveb). Druhým zpùsobem je možnost daná obèanským sdružením v § 70 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Obèanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana pøírody a krajiny, má právo požadovat u pøíslušných orgánù státní správy, aby bylo pøedem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních øízeních, pøi nichž mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny chránìné podle tohoto zákona. Za splnìní této a dalších podmínek (žádost musí být každý rok obnovena, musí být „vìcnì a místnì specifikovaná“, sdružení se musí pøihlásit do 8 dnù ode dne, kdy obdrží informaci o øízení) má pak sdružení možnost úèastnit se správního øízení, do kterého se pøihlásí. Jak jsme vidìli i na našich pøípadech, èastým nešvarem bývá nesprávná interpretace osmidenní lhùty. Podle zákona se sdružení mùže pøihlásit osm dní od zahájení øízení, to je ale v praxi problematické (napøíklad i pøi nejlepší vùli úøad nemusí stihnout sdružení v této lhùtì informaci ani doruèit). Judikatura proto neváže tuto lhùtu na zahájení øízení, ale na doruèení informace o zahájení øízení sdružení. Pøesto se mùžeme setkat s pøípady, kdy úøad neinformuje sdružení vèas, a poté jej z øízení vyluèuje s tím, že se nepøihlásilo ve lhùtì, a tudíž mu nevznikla práva podle § 70 zákona è. 114/1992 Sb. Zvláštním problémem je informování sdružení podle § 70 v situaci, kdy se v (napøíklad územním) øízení doruèuje veøejnou vyhláškou (srov. § 42/2 stavebního zákona a § 25 – nového – správního øádu). V tìchto pøípadech úøady tvrdí, že k informování sdružení došlo vyvìšením na úøední desce, v nìkterých pøípadech dokonce zastávají názor, že by doruèení poštou pøímo sdružení provedené „navíc“ bylo v rozporu se zásadou rovnosti úèastníkù øízení. Tento (snadno zneužitelný) postup je nesprávný. Povinnost informovat sdružení úøadu ukládá zákon è. 114/1992 Sb., nikoliv stavební zákon. Úøad musí postupovat podle správního øádu a doruèit právnické osobì informaci pøímo. V dobì pøed pøihlášením do øízení podle § 70 odst. 3 zákona

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

&#

è. 114/1992 Sb. ostatnì sdružení není úèastníkem stavebního øízení – odpadá tak i námitka „zvýhodnìní“ vùèi ostatním úèastníkùm. Kdy jde o „dotèení zájmù ochrany pøírody a krajiny“ Pomìrnì zajímavou „taktikou“ je tvrzení úøadu, že zámìr nepoškodí pøírodu, že se pøírodní pomìry pouze zlepší nebo že v lokalitì žádná „pøíroda“ ani není. Pøedevším je nutné si uvìdomit, že zákon hovoøí o možnosti dotèení zájmù ochrany pøírody a krajiny. Tato formulace – staèí pouhá možnost dotèení zájmù – je široká a vychází vstøíc veøejnosti. Situace, kdy by napøíklad obèané nejprve museli znaleckým posudkem prokazovat, že doopravdy dojde k zásahu do chránìné složky pøírody, by pochopitelnì byla ve skuteènosti (ekonomicky, odbornì, sdružení nemá pøístup k informacím investora o zámìru atd.) faktickým zablokováním úèasti veøejnosti... Co rozumìt termínem „zájmy ochrany pøírody a krajiny chránìné podle zákona è. 114/1992 Sb.“? Podle mého názoru je zde dobrý dùvod k široké interpretaci tohoto pojmu: bylo by jistì zvláštní tvrdit, že v situaci, kdy se zámìr sice dotýká zdraví a životních podmínek lidí, ale shodou okolností nikoli napøíklad chránìných rostlin èi živoèichù, se obèané nemají právo do rozhodování jako úèastníci øízení zapojit. Vedle toho lze argumentovat i formálnì – zákon è. 114/1992 Sb. hovoøí i o zastøešujících pojmech, jako je biotop nebo ekosystém, a pøedpokládá „spoluúèast v procesu územního plánování a stavebního øízení s cílem prosazovat vytváøení ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny“ jako jeden ze zpùsobù zajištìní ochrany pøírody a krajiny. Za druhé je otázkou, za jakých okolností lze tvrdit, že v øízení skuteènì nebudou dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Správní orgán postupuje v øízení tak, aby „byl zjištìn stav vìci, o nìmž nejsou dùvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2“ (§ 3 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád; paragraf 2 obsahuje základní zásady øízení, mj. se zde øíká, že správní orgán dbá, aby pøijaté øešení bylo v souladu s veøejným zájmem). V pøípadech NESEHNUTÍ (pomiòme teï rozdíl ve formulaci týkající se zjišování skuteèného stavu ve starém a novém správním øádu) došlo k tomu, že stavební úøad dospìl k závìru o nemožnosti dotèení zájmù pøírody na základì podkladù DOSS, tedy dotèených orgánù státní správy (orgánù ochrany pøírody a krajiny na rùzných stupních – mìstská èást, magistrát, kraj). Pøipomeòme zde ale rozsudek soudu v pøípadì Carrefouru. Neobstál argument žalovaného, kterým se obecnì odvolal na závìry stanovisek dotèených orgánù. Podle soudu tìmito stanovisky pøíslušné orgány „nedeklarovaly skuteènost, že posuzovaná stavba nebude mít na zájmy ochrany pøírody a krajiny žádný vliv; deklarují pouze sluèitelnost posuzovaného zámìru s environmentálními požadavky, a to navíc pøi splnìní urèitých pøesnì stanovených podmínek“.1 Znamená to, že pokud

&$

NESEHNUTÍ

dotèený orgán ochrany životního prostøedí se stavbou za urèitých podmínek souhlasí, nelze z toho ještì vyvozovat, že stavba nebude mít vliv na životní prostøedí. Vedle toho – dokonce ani pevné pøesvìdèení úøadu o tom, že stavba nemùže než zlepšit stav životního prostøedí v lokalitì, není dùvodem pro odepøení úèasti sdružení v øízení. V našem pøípadì soudu podobné konstatování „pozitivního“ vlivu stavby nestaèilo: „nelze pøipustit, aby takovéto hodnocení vìci bylo a priori pøedjímáno bez toho, že by se k dané otázce mohly vyjádøit i subjekty, kterým, v rovinì obecné, zákon toto právo pøiznává.“ 2 Otázka úèasti sdružení v øízení – starý a nový správní øád Složitìjší situace nastane, pokud DOSS výslovnì uvede, že podle jeho názoru nejsou a nemohou být zámìrem dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny (tak tomu bylo napøíklad v pøípadì Kauflandu). Pøipomeòme si, že úøadem, který má v daném øízení povinnost zjistit „stav vìci, o nìmž nejsou dùvodné pochybnosti“, je stavební úøad. Stavební úøad tedy zjišuje i to, jestli rozhodnutím mohou nebo nemohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody. Pokud kterýkoliv úèastník øízení tvrdí, že skuteèný stav vìci je jiný, než jak jej posoudil úøad, mùže uplatnit své námitky, dùkazy a odvolat se. Co ale mùže èinit subjekt, který není úèastníkem øízení právì na základì tvrzení úøadu, že ze skuteèného stavu vìci (zájem, který úèastník mùže hájit, není fakticky dotèen) nevyplývá nutnost mu tento statut pøiznat? Podle nového správního øádu bude za úèastníka v pøípadì pochybností považován i ten, kdo tvrdí, že je úèastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je èi není úèastníkem, vydá správní orgán usnesení (srov. § 28 zákona è. 500/2004 Sb.). Podle § 76 odst. 2 zákona lze toto usnesení vydat i bez pøedchozího øízení, tedy okamžitì. Jestliže ale osoba, o níž bylo rozhodnuto, že není úèastníkem, podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, a tomuto odvolání bylo vyhovìno, je oprávnìna znovu vstoupit do øízení do 15 dnù od oznámení rozhodnutí o odvolání (§ 28 odst. 2 zákona è. 500/2004 Sb.; slovy zákona, „jestliže mezitím zmeškala úkon, který by jako úèastník mohla uèinit, je oprávnìna tento úkon uèinit do 15 dnù“). Komplikovanìjší je otázka, co se stane, pokud už mezitím bylo vydáno rozhodnutí ve vìci samé. Podle „starého“ správního øádu platilo, že úèastníkem øízení je i ten, kdo tvrdí, že mùže být rozhodnutím dotèen na svých právech. Úèastníkem øízení byl takovýto subjekt do té doby, než se prokázal opak, tj. než bylo provedeno øízení a nabylo právní moci rozhodnutí o tom, že úèastníkem øízení není. Nejasností, které pøinášelo toto znìní zákona, je nìkolik. Pøedevším, nikde není napsáno, že s rozhodnutím o vìci samé je tøeba vyèkat do té doby, až se vyøeší otázka úèastnictví. Problém se tak rozpadá do dvou øízení (otázka úèastenství v øízení a rozhodnutí o samotné stavbì), a není výjimkou, že ten, kdo se v odvolání nebo soudní cestou domáhá

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

&%

uznání svého postavení úèastníka v øízení, zároveò ví, že o stavbì samotné je už dávno rozhodnuto a stavba se staví. V každém pøípadì ale zákon (správní øád) pøedpokládal, že se o otázce úèastenství povede v pøípadì sporu samostatné správní øízení, ve kterém bude možné dokazováním øešit otázku dotèení práv nebo zájmù. V pøípadech NESEHNUTÍ se ale úøad vyhnul øízení, které by øešilo otázku úèastenství obèanského sdružení – neprovedl øízení a v jeho rámci ani dokazování, které by se týkalo možnosti dotèení zájmù ochrany pøírody (nemluvì o tom, že obèanskému sdružení tím byla upøena procesní práva – poèínaje možností nahlédnout do spisu, a díky tomu opøít své námitky o relevantní fakta). S jakou argumentací? Úøad vyšel z toho, že (starý) správní øád znal tøi definice úèastenství (§ 14 zákona è. 71/1967 Sb.) – za prvé úèastník, o jehož právech se jedná, za druhé úèastník, jehož práva nebo zájmy mohou být rozhodnutím (by i ve vìci jiného) dotèeny, a za tøetí ten, kdo je úèastníkem øízení na základì zvláštního zákona (napøíklad právì § 70 zákona è. 114/1992 Sb.). Zákon ovšem neøeší výslovnì situaci, kdy je nárok úèastníka „ze zákona“, tj. úèastníka podle tøetí definice, sporný. A protože zákon neøíká výslovnì, že i v pøípadì sporu o úèastníka „ze zákona“ (tj. úèastník nehájící „své“ právo, ale napøíkad „pouze“ ochranu pøírody, je-li oním zákonem § 70 zákona è. 114/1992 Sb.) se má vést øízení o jeho úèastenství, vyvodil z toho úøad, že obèanské sdružení nemá právo na to, aby se ve spravedlivém procesu øešila otázka, zda má právo být úèastníkem øízení, nebo ne. Úøadu tedy v této otázce staèí vlastní názor. Sdružení nemá právo ani na informace, ani námitek, ani odvolání. S touto úèelovou a neústavní konstrukcí se ovšem nelze ztotožnit. Není možné nìkterému subjektu upírat procesní práva jen na základì libovùle úøadu. O takovéto otázce je tøeba vést øízení a vydat odùvodnìné a pøezkoumatelné rozhodnutí. Zmìní vše novela zákona 114/1992? Je ovšem možné, že se výše popsané úvahy týkající se § 70 zákona è. 114/1992 Sb. stanou pouhou historií. Skupina poslancù (pod vedením ústeckých poslancù Aubrechta, Hojdara, Krákory a dalších) pøedložila Poslanecké snìmovnì jako tisk 1 034 návrh novely zákona è. 114/1992 Sb. Známým nepøátelùm úèasti obèanù na ochranì pøírody a krajiny se podaøilo pøipravit text, jehož obsahem je pravdìpodobnì nejnebezpeènìjší snaha o zrušení úèasti veøejnosti ve správních øízeních od roku 1992, kdy byl zákon schválen. Novela odnímá obèanským sdružením postavení úèastníka ve správních øízeních, v nichž mùže být dotèen zájem na ochranì pøírody a krajiny. Veøejnost by se vùbec nemohla úèastnit stavebního øízení nebo namítat procesní pochybení úøedníkù. V územním øízení by mìla pouze konzultaèní roli pøi

&&

NESEHNUTÍ

odebrání procesních prostøedkù, jako jsou námitky ve smyslu správního øádu nebo odvolání. Návrh poslanecké novely v tuto chvíli èeká na projednání v prvním ètení. Výklad informaèních zákonù ve vztahu k bìžícímu územnímu a stavebnímu øízení Jak je vidìt z výše popsaných pøípadù, získat informace z vedených øízení na základì informaèních zákonù – tedy zákona è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím (dále jen „InfZ“), a zákona è. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostøedí, je prakticky nemožné. Rùzná øízení zde shrnu do následujícího „vzorce“: obèanské sdružení (které je z øízení vyblokováno výše uvedeným postojem úøadu v otázce úèastenství v øízení) žádá postupem podle InfZ informace z øízení. Úøad odpovídá, že na žádost dopadá § 23 (starého) správního øádu, a že je tedy tøeba, aby úøad posoudil odùvodnìnost žádosti o informaci. A už se sdružení snaží vyhovìt úøadu a žádost „odùvodnit“, nebo naopak upozoròovat na nesprávný postup úøadu a odvolává se, výsledek je vždy stejný – informace není poskytnuta. Momentálnì je v této vìci u soudu jedna žaloba a jedna kasaèní stížnost. Jádro sporu spoèívá v tom, zda na žádost dopadá InfZ, nebo správní øád. Podle InfZ má úøad povinnost informaci poskytnout do 15 dní. Nesmí pøitom zkoumat dùvody, proè žadatel informaci potøebuje, a odmítnout poskytnout informaci smí jen na základì taxativnì vymezených dùvodù rozhodnutí. Paragraf 23 (starého) správního øádu dopadá na nahlížení do spisu. Úøad má podle nìj naopak právo vyžadovat „odùvodnìní“ žádosti o nahlédnutí do spisu a o žádosti – bez bližších kritérií v zákonì – rozhodnout (analogická úprava je i v § 133 stavebního zákona, v dalším budu hovoøit jen o správním øádu s tím, že závìry lze vztáhnout i na stavební zákon). Úøad trvá na takové interpretaci vztahu InfZ a (starého) správního øádu, která jej fakticky zbavuje povinností informovat o èemkoliv, co je obsahem spisu správního øízení. Podle úøadu nelze v režimu InfZ požadovat informaci, která je obsahem spisu øízení vedeného podle správního øádu (nebo stavebního zákona), protože tyto pøedpisy jsou vùèi InfZ speciální. Úøad dokonce v souladu s touto logikou odmítá poskytnout i zcela obecné informace, napøíklad o datu právní moci rozhodnutí s odkazem na skuteènost, že tato informace je obsahem spisu stavebního øízení. Úøad se tímto nezákonným postupem pøímo dotýká práv sdružení zaruèených v èlánku 17 odst. 5 Listiny – tedy zaruèeného práva na informace a povinnosti státních orgánù a orgánù územní samosprávy pøimìøeným zpùsobem poskytovat informace o své èinnosti. Vztah InfZ a správního øádu, resp. stavebního zákona, je nutno vykládat jinak. Judikatura jasnì uvádí, že zvláštním pøedpisem o poskytování informací

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

&'

není ani § 23 (starého) správního øádu, ani § 133 stavebního zákona. Pokud je žádost smìøována na informace, které jsou souèástí spisu vedeném ve správním øízení, uplatní se § 23 správního øádu pouze tehdy, je-li povinný subjekt žádán výslovnì o poskytnutí informace konkrétní formou nahlédnutí do spisu.3 Pomìrnì výmluvný je názor úøadu uvedený v jednom z rozhodnutí. Obèanské sdružení v odvolání upozoròovalo, že žádost o informace zèásti dopadala na informace zcela obecné povahy (napøíklad kdy nabylo rozhodnutí právní moc, èasový prùbìh øízení atd.). Úøad k tomu ale uvádí, že „požadované údaje jsou nepochybnì údaji, které lze získat pouze z konkrétního spisového materiálu“, a jako takové „požívají ochrany“ a mohou být zpøístupnìny za stejných podmínek jako pøi nahlédnutí do spisu (tj. pouze pokud se úøad rozhodne je poskytnout – k tomu ovšem nedošlo...). Úøad ovšem není, na rozdíl od doby na konci 60. let, kdy vzniklo dodnes platné znìní relevantních èástí (starého) správního øádu, „strážcem“ dùvìrnosti svých postupù a spisù. Úøad je orgánem veøejné správy fungujícím v prostøedí demokratického právního státu, státu, jehož obèané mají právo oèekávat transparentní, efektivní a zákonné jednání státních orgánù. Jedním z klíèových pøedpokladù tohoto stavu veøejné správy je i ústavnì zakotvené a zároveò i prakticky vymožitelné právo na informace. Lze snad odkázat na jeden z „informaèních“ judikátù, který uvádí, že „povinné subjekty mají úplnou informaèní povinnost, to znamená, že okruh informací, z nìhož musejí poskytovat, je úplný. Musí poskytovat informace ze všeho, co mají nebo by mìly mít. Je to odùvodnìno skuteèností, že ve vztazích, ve kterých povinný subjekt vystupuje, dochází k nakládání s veøejnými prostøedky“.4 Úèinnost soudní ochrany – závìr? Jak bylo øeèeno výše, „cenou útìchy“ pro NESEHNUTÍ byla vyhraná žaloba proti územnímu rozhodnutí o umístìní stavby hypermarketu Carrefour. Magistrát sice proti rozsudku podal kasaèní stížnost, to ovšem nic nemìní na skuteènosti, že stavba momentálnì nemá územní rozhodnutí. Je ovšem otázkou, co tento rozsudek mùže fakticky zmìnit – hypermarket je nìkolik let provozován, lze jistì oprávnìnì pochybovat o ochotì úøadù podnikat právní kroky, které by na této skuteènosti nìco zásadnì mìnily. Navíc stavební zákon ve skuteènosti nepoèítá s možností, že by nìjaká stavba byla „stržena“ v pøípadì, že by bylo zrušeno nìkteré z povolení – platná legislativa tak úøad reálnì k nièemu nenutí. Závìry jsou proto pomìrnì pesimistické – postup úøadu, pøestože nezákonný, dokázal efektivnì udržet veøejnost „vnì“ povolovacího øízení a soudní pøezkum fakticky nic nezmìnil. Nadìje vidím dvì: za prvé dùsledný právní postup smìøující k vyvození odpovìdnosti konkrétních úøedníkù za prokazatelnì nezákonná rozhodnutí. Za druhé

'

NESEHNUTÍ

systémový tlak nevládního „zeleného“ sektoru na prosazení pøedbìžných opatøení (a/nebo odkladného úèinku) v pøípadech žalob proti rozhodnutím povolujícím zásahy do životního prostøedí.5 rozhodnutí Krajského soudu v Brnì ze dne 31. 5. 2005, NESEHNUTÍ proti Magistrátu mìsta Brna – odboru územního a stavebního øízení; 29 Ca 414/2002–103. 2 op. citace. 3 rozsudek Ústavního soudu ze dne 18. 12. 02, III. ÚS 156/02, Sdružení Jihoèeské matky vs. Jihoèeský kraj; rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2002, 44 Ca 34/2002-36, Obèanské sdružení Ekologický právní servis proti Okresnímu úøadu Nymburk. 4 rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2002, è. j.: 44 Ca 179/2002-35, Obèanské sdružení Pøátelé Hasiny proti Okresnímu úøadu Nymburk. 5 Pavel Èerný: Pøedbìžné opatøení ve správním soudnictví jako cesta k úèinnìjší soudní ochranì životního prostøedí? VIA IURIS, Bulletin pro právo ve veøejném zájmu, in: http://www.viaiuris.pilaw.cz 1

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'

VII. Carrefour pod okny ministerstva životního prostøedí V minulých kapitolách jsme ukázali, že velké obchodní øetìzce u nás nemají problém se stavìním svých nových obchodù na místì parkù, školních høiš èi v tìsné blízkosti historických památek. Dá se však postavit hypermarket na místì parku, bez platného územního rozhodnutí, a navíc ještì pøímo pod okny ministerstva životního prostøedí? „Hypermarket v Edenu je mementem èeské politiky na úrovni místní, krajské i národní – mementem støetu zájmù, neúcty k právu a neochoty samosprávy i státní správy chránit veøejný zájem.“ (z tiskové zprávy obèanského sdružení Oživení, 15. 3. 2005, komentující otevøení Obchodnì kulturního centra Eden) Pøekrásný projekt „V žádném pøípadì nepùjdeme jinam. Vždy je to pøekrásný projekt, kter ý pozvedne tuto lokalitu.“ (technický manažer spoleènosti Carrefour Vít Minaøík v odpovìdi na dotaz deníku Právo, zda firmu od jejího zámìru neodradí nesouhlas místních obèanù – Právo, 23. 7. 2002) S nápadem vystavìt v pražských Vršovicích obchodnì kulturní centrum (OKC) Eden pøichází francouzský øetìzec Carrefour už v roce 1997, kdy o nìm zaèíná diskutovat s místní radnicí. Investorem stavby je spoleènost Eden Development, a.s., jejímž jediným akcionáøem je spoleènost Carrefour ÈR. Projektantem stavby je spoleènost Loxia. Objekt má vyrùst na jedné z mála zelených ploch ve ètvr ti – na místì parku pøed kulturním domem Eden na køižovatce dopravních tepen Prahy 10, ulic Vršovická a U Slavie. Park má rozlohu 9 400 m 2 a nachází se na nìm okolo 1 100 rùzných døevin. Naproti parku stojí stadion fotbalového klubu SK Slavia, kousek pøes ulici budova ministerstva životního prostøedí (jak fotbalový klub, tak i ministerstvo sehrají v kauze svou roli). Zamýšlený objekt má být polyfunkèním centrem, které v sobì bude zahrnovat obchodní prostory o celkové ploše 9 000 m2 , tj. dvoupodlažní hypermarket, obchodní pasហs butiky, tzv. foodcourt (námìstí se soustøedìnými restauracemi a r ychlým obèerstvením) a další obchodní plochy. Dalšími souèástmi má být multikino s cca deseti sály a univerzální administrativní plochy o rozloze 9 000 m2 . V komplexu má být k dispozici 1 300 podzemních parkovacích míst. S investièním zámìrem se obèané bydlící v okolních domech seznamují o rok pozdìji a jsou velmi pøekvapeni: „Pøipadalo nám absurdní, že by mìla zaniknout jediná zelená plocha v okolí,“ øíká Jiøí Janda (Econnect, 27. 1. 2004). Ten

'

NESEHNUTÍ

v reakci na zámìr Carrefouru zakládá spolu s dalšími místními obyvateli obèanské sdružení Zdravý život s cílem úèastnit se plánovaných správních øízení na výstavbu centra. Do kauzy se aktivnì zapojuje také koalice pražských obèanských sdružení SOS Praha, která poskytuje podporu pøedevším zajištìním právních a mediálních služeb. Ve správních øízeních zastupuje sdružení právník Petr Kužvart (Ateliér pro životní prostøedí) a medializaci kauzy zajišuje obèanské sdružení Oživení. Do projednávání projektu se okrajovì zapojují i další organizace, napøíklad Zelený Kruh, Dìti Zemì èi ÈSOP. Odpùrci výstavby argumentují pøedevším tím, že už v souèasné dobì je køižovatka Vršovická-Bìlocerekevská-U Slavie pøetížená (dopravní zácpy jsou zde na denním poøádku), a obchodní centrum bude znamenat další nárùst automobilové dopravy, což pøinese zvyšování hlukové hladiny a nehodovosti. Park, jenž má být vykácen, má velký význam pro odvìtrávaní zplodin z pøebujelé automobilové dopravy, a proto by mìl zùstat zachován. Nesouhlasí také s rozsahem plánované zástavby, která se podle nich nehodí do centra mìsta. Do sporu vstupuje ministerstvo životního prostøedí (MŽP), které námitky obèanských sdružení potvrzuje a upøesòuje. V pøípadech staveb hypermarketù zpravidla ještì pøed zahájením územního øízení probíhá proces posuzování vlivu na životní prostøedí (tzv. EIA). Znìní zákona platné v té dobì dává v § 20, odst. 5 MŽP možnost, aby si vyhradilo posouzení vlivù na životní prostøedí, i když je k takovému posouzení jinak pøíslušný Magistrát hlavního mìsta Prahy. Ministerstvo si nechává vypracovat vlastní odborný posudek a na jeho základì hodnotí dotèené území následovnì: – jako uzavøené od jihu a severu (proudìní vzduchu velmi nedokonalé, nevyhovující odvìtrávání zplodin, husté pokrytí bytovou zástavbou, administrativními a provozními budovami); – území s vysokou koncentrací místních a projíždìjících obyvatel a dopravy, pravidelnì silnì násobenou pøi fotbalových utkáních; – území s nedostatkem zelenì (Vršovice mají 30% podíl zelenì na jednoho obyvatele – jeden z nejhorších v Praze); – území s vysokou intenzitou dopravy na køižovatce Vršovická-Bìlocerkevská-U Slavie (58 000 automobilù za den – køižovatka je øazena mezi ètyøi nejhorší v Praze) a vysokou koncentrací imisí, hluku a prašnosti. Únosné zatížení území je dle MŽP již v souèasnosti výraznì pøekroèeno, ekologická stabilita lokality je porušena a negativnì ovlivòuje životní podmínky obyvatel.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'!

V pøípadì výstavby centra Eden ministerstvo oèekává: – postupné zvyšování dopravního zatížení lokality. Zatímco v roce 1998 je zatížení køižovatky Vršovická-Bìlocerkevská-U Slavie 58 000 vozidel za den, podle Ústavu dopravního inženýrství vzroste pøi existenci OKC Eden zátìž v roce 2002 na 68 700 vozidel a v roce 2010 pak na 70 400. Bez OKC bude vozidel v roce 2002 64 400 a v roce 2010 63 400; – zneèištìní ovzduší vìtráním podzemních garáží (výdechová potrubí o prùmìru 15 m2, vyšší než 20 m mají produkovat 45 m3 zneèištìného vzduchu za sekundu z jednoho výdechu), problematická mùže být také hluková zátìž ventilace; – zábor parku, jehož úèelem je vytváøení rozptylového prostoru pro škodliviny, zvlhèování vzduchu, snižování prašnosti, pohlcování dopravního hluku a estetický vjem. V hodnocení vlivù stavby na životní prostøedí je jako varianta ekologicky optimální uvedena rekonstrukce souèasného parku a jeho rozšíøení až k železnièní trati. Bez posouzení vlivù na životní prostøedí 1. 6. 1999 vydává ministerstvo k zámìru stavby centra Eden nesouhlasné stanovisko o hodnocení vlivù na životní prostøedí. Klíèovými negativními faktory jsou podle nìj kapacita zámìru a tìžká tranzitní doprava, které mají pøímý vliv na zneèištìní ovzduší a hladinu hluku. Stanovisko uvádí, že pokud by se podaøilo vyøešit negativní pùsobení tìchto faktorù (snížením poètu parkovacích míst, odklonem tìžké nákladní dopravy a dalšími kompenzaèními opatøeními), a docílit tak parametrù únosných, bylo by možné takto upravený zámìr znovu posoudit. Na záporné stanovisko MŽP reaguje investor velmi rychle – dopisem z 18. 6. slibuje upravit projekt v dílèích bodech tak, aby mohlo být vydáno stanovisko souhlasné, a mohlo se tak pokraèovat v procesu vydání územního povolení. Zavazuje se snížit poèet parkovacích míst z 1 300 na 850, vytvoøení nových parkových ploch a zajištìní odklonu tranzitní dopravy. Na tento dopis reaguje MŽP 23. 7. 1999, kdy investora upozoròuje, že pøípadné nové stanovisko o hodnocení vlivu na životní prostøedí lze vydat pouze na základì nových vstupních údajù. Proces EIA by mìl probìhnout znovu z dùvodu pøepracování pùvodní dokumentace, kdy se nová dokumentace musí vypoøádat s uvedenými negativními faktory, a je nutné ji pøedložit pøíslušnému orgánu (Magistrátu hlavního mìsta Prahy) k novému posouzení z hlediska vlivù na životní prostøedí. Zatímco stanovisko MŽP není závazné, stanovisko odboru životního prostøedí dotèené mìstské èásti Praha 10 závazné je. Ani zde nedopadá investor dobøe – v øíjnu 1999 vydává tento úøad stanovisko nesouhlasné,

'"

NESEHNUTÍ

kdy mj. požaduje snížení kapacity projektu a upuštìní od výstavby ètyøicet metrù vysoké administrativní budovy, která má z vìtší èásti stát na místì parku. „Mìsíc nato však úøad své stanovisko zmìnil na základì nìkterých zmìn v projektové dokumentaci, pøestože nebyly splnìny základní podmínky pøedchozího rozhodnutí, tj. upuštìní od výstavby administrativní budovy na ploše parku, a zmìny nebyly posouzeny z hlediska vlivu na životní prostøedí,“ upozoròuje Petr Štìpánek, tiskový mluvèí obèanského sdružení SOS Praha (Právo, 2. 2. 2000). Podle shrnujícího èlánku Znièený park v Edenu – jeden z mnoha, uveøejnìného 27. 1. 2004 na serveru Econnect, došlo k vydání kladného vyjádøení odboru pod nátlakem vedení radnice a za nepøítomnosti vedoucího odboru. Zástupkynì vedoucího Dagmar Bavorová však pozdìji uvádí, že s investorem probìhla celá øada jednání, a protože souhlasil s požadavky mìstské èásti, bylo nakonec vydáno vyjádøení kladné. „Investor souhlasil napøíklad s úpravou poètu parkovacích míst, rozšíøením zelenì i zpracováním dopravní studie,“ uvedla 2. 2. 2000 v deníku Právo. Se souhlasným stanoviskem v kapse podává navrhovatel Eden Development, zastoupený spoleèností Loxia, ke stavebnímu úøadu (Magistrát hl. mìsta Prahy, odbor územního rozhodování) návrh na vydání rozhodnutí o umístìní stavby, do kterého zapracovává nové zmìny projektu. Na ústním jednání dne 27. 12. 1999 zástupce MŽP opìt upozoròuje na to, že stavbu je nutné podrobit novému posouzení vlivu na životní prostøedí, protože projekt byl oproti pùvodnímu zámìru zmìnìn. Stavební úøad proto 31. 1. 2000 øízení pøerušuje a navrhovatele vyzývá, aby doplnil svùj návrh o vyjádøení Odboru životního prostøedí Magistrátu hl. mìsta Prahy. Ten má posoudit, je-li návrh v souladu s požadavky zákona o posuzování vlivu na životní prostøedí. Je jasné, že vzhledem ke zmìnám v dokumentaci návrh v souladu s požadavky zákona není, a vše nasvìdèuje tomu, že se celý proces bude muset vrátit zpátky na zaèátek, èímž dojde ke zpoždìní plánované výstavby. Proti projektu se zaèínají veøejnì ozývat nìkteøí politici. Napøíklad tehdejší poslanec za KDU-ÈSL a budoucí ministr životního prostøedí Libor Ambrozek upozoròuje na to, že Carrefour se v žádném pøípadì nesnažil nalézt shodu s místními obyvateli. Podle nìj hypermarket nepatøí do centra, ale mìl by se vystavìt nìkde na okraji tak, jak je tomu zvykem v jiných mìstech (Veèerník Praha, 2. 2. 2000). Podobnì kauzu komentuje i MŽP: „Jedná se o likvidaci posledního ostrùvku zelenì v této lokalitì,“ øíká k návrhu námìstkynì ministra Eva Tylová (Právo, 2. 2. 2000). Odbor životního prostøedí magistrátu se však spokojuje s tím, že posouzení vlivu stavby na životní prostøedí už jednou probìhlo (jedná se o již zmiòované nezávazné posouzení staré dokumentace ze strany MŽP ze dne 1. 6. 1999). S tímto výkladem je spokojen i stavební úøad, a tak už 11. 2. vydává

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'#

rozhodnutí o umístìní pøedmìtné stavby. Nové posouzení dopadù stavby na životní prostøedí, jak jej požadovalo MŽP, tedy neprobìhlo. Do dalšího rozporu se zákonem se projekt dostává kvùli tomu, že stavební úøad nepostupoval správnì pøi posuzování souladu plánované stavby s platným územním plánem. V dobì podání návrhu na vydání územního rozhodnutí platil ještì starý územní plán, jehož závazná èást byla stanovena vyhláškou 19/1994. V dobì vydání rozhodnutí již ale platil územní plán nový, urèený vyhláškou 32/1999 s úèinností od 1. 1. 2000. Z § 37 stavebního zákona pøitom vyplývá, že navrhovaný zámìr musí být posuzován ve vztahu k územnímu plánu platnému (tedy úèinnému) v dobì vydání rozhodnutí o umístìní stavby. Nadstandardní vztahy? Vydání dvou zcela odlišných stanovisek odboru životního prostøedí Prahy 10 v rozmezí jednoho mìsíce se dá interpretovat rùznì. Vedení radnice se k zámìru výstavby hypermarketu od poèátku stavìlo velmi vstøícnì. Jeho postoj byl zøejmì podpoøen i tím, že Carrefour zaplatil na podzim 2000 (tedy v dobì, kdy žádal o stanovisko odboru životního prostøedí Prahy 10) starostovi Jiøímu Veselému (ODS) a dalším zástupcùm radnice služební cestu do Paøíže. Na úrovni magistrátu pak mohlo k urychlení schvalovacího procesu a pøekonání øady pøekážek pøispìt to, že øeditelka odboru územního rozhodování Jana Kejvalová, která rozhodnutí o umístìní stavby z 11. 2. 2000 vydala, je sestrou Jiøího Filípka, který bìhem øízení nìkolikrát zastupoval firmu Loxia – projektanta stavby a zároveò žadatele o vydání územního rozhodnutí. Podle § 9 Správního øádu je pracovník správního orgánu vylouèen z projednávání a rozhodování vìci, jestliže se zøetelem na jeho pomìr k vìci, k úèastníkùm øízení nebo k jejich zástupcùm lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. „Správní øád pøesnì øíká, kdy je nìkdo v konfliktu zájmù. Mùj bratr pracoval pro investora, ale nebyl ani úèastníkem øízení a ani nežádal o územní rozhodnutí. Žádný konflikt zájmù nebyl,“ øíká vedoucí odboru Kejvalová ve Veèerníku Praha. Odpùrci stavby jsou však pøesvìdèeni o tom, že v zemích na západ od našich hranic by byla odmìna Filípka ze strany investora považována za úplatek a úøednice by musela nést zodpovìdnost. Odpùrci stavby vyhrávají u soudu Proti vydanému územnímu rozhodnutí podávají odvolání obèanská sdružení Zdravý život, Spoleènost pro trvale udržitelný život a Zelený kruh. Pøipojuje se k nim i Sportovní klub Slavia, který však od protestù proti Carrefouru ustupuje poté, co se obchodní øetìzec stává jedním z jeho hlavních sponzorù ve fotbalové extralize. V odvolacích dùvodech se objevují všechny tøi zmiòované nedostatky vydaného rozhodnutí – chybìjící posouzení vlivù stavby

'$

NESEHNUTÍ

na životní prostøedí, rozpor s platným územním plánem a konflikt zájmù pøi územním øízení. 7. 6. 2000 odvolací orgán ministerstva pro místní rozvoj (MMR) odvolání zamítá. Obèanská sdružení proto 29. 8. podávají žalobu k Vrchnímu soudu. Ta však nemá odkladný úèinek; investor na rozhodnutí pochopitelnì neèeká a postupnì žádá o potøebná stavební povolení. Vrchní soud o žalobì odpùrcù stavby na ministerstvo pro místní rozvoj rozhoduje až po bezmála dvou letech. Rozsudkem z 21. 6. 2002 jim dává ve vìtšinì žalobních dùvodù za pravdu, rozhodnutí MMR ze 7. 6. 2000 (zamítnutí odvolání) zrušuje a vìc vrací žalovanému ministerstvu k dalšímu øízení. „Soud plnì uznal klíèový požadavek oponentù, opakovanì podpoøený i ministerstvem životního prostøedí, že je nutno znovu posoudit stavbu z hlediska vlivù na životní prostøedí (EIA), a to alespoò v rozsahu dodateèných zmìn projektu. Další klíèovou žalobní námitkou je i otázka možné podjatosti Ing. Jany Kejvalové, øeditelky odboru územního rozhodování Magistrátu hl. m. Prahy, jejíž bratr, Ing. Jiøí Filípek, zajišoval prokazatelnì pro investora nìkterá podkladová vyjádøení a rozhodnutí, a to i na Magistrátu hl. m. Prahy. Jmenovaná úøednice o tìchto souvislostech musela vìdìt, a neoznámila je. Místo toho poèátkem roku 2000 pøes výhrady právníkù honem podepsala a vydala územní rozhodnutí. Pomìry na pražském magistrátu jen dokresluje, že øeditel magistrátu Zdenìk Zajíèek ještì v dubnu 2001 prohlašoval, že je vše v poøádku…“ píše se v tiskové zprávì Ateliéru pro životní prostøedí z 9. 8. 2002. „Nyní bude následovat zajímavá fáze, kdy se pražské úøednictvo, jež v dosavadních øízeních o OKC Eden prokázalo mimoøádnou dávku serióznosti a nestrannosti, bude muset vypoøádat se zcela novou situací. Pokud bychom žili opravdu v prostøedí právního státu, pak by již nebylo možno vydat žádné dílèí povolení, protože chybí vykonatelné územní rozhodnutí. Ze zkušenosti je možno odhadnout, že se úøedníci pokusí naopak rozsudek co nejdéle ignorovat a vydat rychle maximum povolujících rozhodnutí,“ odhaduje další vývoj, bohužel celkem pøesnì, tisková zpráva. „Vždycky se najdou køiklouni, ale 98 % je pro, ovšem ti sedí doma,“ komentuje aktivity odpùrcù stavby zástupce starosty Prahy 10 Antonín Weinert (ÈSSD) v dobì, kdy Vrchní soud potvrzuje nezákonnosti v územním øízení (Právo, 23.7. 2002). Na pøipomínky vršovických obèanù, kteøí nadále nesouhlasí se zámìrem obchodního støediska na místì parku, odpovídá na spoleèné schùzce na konci èervence technický manažer spoleènosti Carrefour ÈR Vít Minaøík: „Jsou to alternativy, které mohly a také byly uplatnìny v rámci územního øízení, a územní rozhodnutí je zohledòuje.“ (Noviny Prahy 19/2002) Rozhodnutí Vrchního soudu bohužel pro úspìšné pokraèování realizace projektu zatím nic neznamená. Bìhem léta 2002 už má investor stavební povolení, a mùže zaèít stavìt. V srpnu 2002 probíhají na pozemku terénní

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'%

úpravy, pøi kter ých se bez povolení kácejí stromy. Pøípadem se zabývá Èeská inspekce životního prostøedí, která pozdìji za nelegální kácení udìluje firmì Stavby silnic a železnic pokutu 50 000 Kè. Poslední záøijový týden se zaèíná s umísováním inženýrských sítí, v øíjnu se na stavbì znovu nelegálnì kácí. Ministerstvo „rozhoduje“ a Carrefour kácí Na konci roku 2002 vydává ministerstvo pro místní rozvoj v opakovaném odvolacím øízení nové rozhodnutí, které musí být v souladu s rozsudkem Vrchního soudu. Obèanská sdružení, která u soudu se svými argumenty uspìla, však èeká nepøíjemné pøekvapení. Novì vydané rozhodnutí je v úplnì stejném znìní jako to, které zrušil soud! Ministerstvo jako žalovaný správní orgán, jemuž byla vìc vrácena k dalšímu øízení, bylo pøitom v tomto novém øízení vázáno právním názorem soudu, vyjádøeným v odùvodnìní rozsudku (podle § 250 odst. 3 obèanského správního øádu ve znìní úèinném v dobì vydání rozhodnutí). Odpùrcùm stavby tak nezbývá než se obrátit na ministra pro místní rozvoj, který mùže podle § 65 odst. 1 správního øádu rozhodnutí pøezkoumat na základì návrhu jím ustavené zvláštní komise. Pøezkumný proces trvá až do 1. øíjna 2003, kdy dává ministr Pavel Nìmec svým rozhodnutím obèanským sdružením Zdravý život, Zelený kruh a Spoleènost pro trvale udržitelný život plnì za pravdu a vydané rozhodnutí znovu ruší: „Ministerstvo, aè bylo v opakovaném odvolacím øízení vázáno právním názorem soudu, tento právní názor nerespektovalo, a v podstatì tak zopakovalo pochybení zjištìná soudem již v jeho pøedcházejícím rozhodnutí o odvolání, pochybení klasifikovaná jako nezákonnost, pro kterou bylo již pøedcházející rozhodnutí zrušeno a vìc ministerstvu vrácena k dalšímu (novému) øízení,“ konstatuje ministr. Zároveò ale upozoròuje na fakt, že nové rozhodnutí nemá pøímé právní dùsledky na již vydaná a pravomocná stavební rozhodnutí, na základì kter ých je v tuto chvíli stavba již v plném proudu. Stavební povolení a kolaudaèní rozhodnutí byla vydána v jiných správních øízeních (nikoliv v øízení územním) správními orgány nižších stupòù a ministrovi pro místní rozvoj jejich pøezkoumání nepøísluší. Stavba tedy probíhá bez platného územního rozhodnutí, ale stejnì jako v létì 2002, kdy její odpùrci uspìli u Vrchního soudu, to nemá na její realizaci vliv. „Zrušení územního rozhodnutí v žádném pøípadì neovlivòuje platnost stavebních povolení. Všechna, o která jsme zažádali, jsme dostali. Práce proto budou probíhat tak, jako doposud. Není dùvod k jejich zastavení,“ upozoròuje tisková mluvèí investora Jana Havlíèková v deníku Právo 22. 10. 2003. Stavební firma má už v té dobì od pražského magistrátu povolení vykácet 99 stromù a tisíce metrù ètvereèních køovin. Poslední øíjnový víkend je celý park pøed kulturním domem Eden vykácen. „Øíkat tomu vykácení stromù je

'&

NESEHNUTÍ

znaènì nadnesený výraz. Byla tam spousta náletových stromù a døevin,“ øíká mluvèí Havlíèková (Veèerník Praha, 30. 10. 2003). „V dobì vydání Nìmcova rozhodnutí bylo zøejmé, že se pražský magistrát snaží v nejbližší dobì zprùchodnit vykácení, a tedy nevratné znièení parku na místì sporné stavby. Proto obèanská sdružení vystupující proti výstavbì podala opakovanì v prùbìhu øíjna 2003 vèasné podnìty Èeské inspekci životního prostøedí, oblastnímu inspektorátu Praha, aby podle zákona kácení parku zakázal a do doby právní moci takového rozhodnutí vydal pøedbìžné opatøení na ochranu døevin pøed znièením. Opatøení bylo navrhováno do doby odstranìní nezákonností kolem umístìní OKC EDEN. Inspekce neudìlala do dnešního dne vùbec nic a park byl na konci øíjna zcela znièen,“ vrací se k øíjnovým událostem tisková zpráva Ateliéru pro životní prostøedí z 1. 12. 2003. Ve výše citovaném èlánku Znièený park v Edenu – jeden z  mnoha celou kauzu shrnuje Petr Štìpánek, tehdejší mluvèí koalice SOS Praha: „Pøíklad Edenského parku je jako vystøižený z uèebnice dnešního chápání rozvoje mìsta místními samosprávami. Zbavit se problematických obecních území pronajmutím velkému investorovi, a v podstatì se tak zbavit odpovìdnosti za obecní majetek, za péèi o to, co dìlá obec obcí – námìstí, park, dìtské høištì, dvùr uprostøed bloku domù. Je pravda, že park v Edenu nebyl z nejnavštìvovanìjších a ani nejhezèích. Nehledì na to, že velké území v tìsném sousedství parku bylo zcela zdevastováno a ponecháno svému osudu, což pøinášelo problémy. Je však nepochopitelné, proè vedení radnice nevyužilo prostor v Edenu k vybudování moderního parku s dìtským høištìm, s altánkem, jezírkem, sportovní plochou atd. V dùsledku by se taková investice mnohonásobnì vyplatila finanènì i politicky. Bohužel je mezi pøedstaviteli mìst a obcí stále rozšíøen pocit, že obèané uvítají radìji další supermarket a multikino než krásné místo k odpoèinku, nové stromy a bezpeèné místo pro jejich dìti. Správa obecního majetku je však také téma pro obèany. Smutným faktem je, že o park v Edenu se léta nestarali nejen úøedníci a politici, ale ani ti v okolí bydlící obèané. Je na místì klást si otázky: proè vzniklo obèanské sdružení až ve chvíli ohrožení parku? Proè už dávno neexistuje silné sdružení obèanù, schopné sehnat finanèní podporu, starat se o park dobrovolnì nebo nutit pasivní radnici k èinnosti? Znièení parku v Edenu je vlastnì symbolická výzva všem. Pøipomenutí, že veøejný prostor potøebuje naši úèast stále, protože po pøíchodu investora už bývá èasto pozdì.“ Ráj se otevírá Vykácení parku na podzim 2003 je poslední dùležitou událostí provázející osm let trvající kauzu výstavby obchodnì kulturního centra ve Vršovicích.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

''

Tedy nepoèítáme-li ještì jedno soudní øízení, ze kterého vyšli odpùrci výstavby opìt vítìznì. Carrefour se totiž rozhodl zažalovat Petra Štìpánka za údajné poškození dobrého jména. Soud žalobu bìhem pùlhodinového stání zamítl, a investor dokonce ani nevyužil svého práva se odvolat. Poèátkem roku 2005 spouští Carrefour masivní reklamní kampaò propagující brzké otevøení nového obchodu. Pokušení pøichází a Ráj se otevírá, lákají slogany na billboardech po celé Praze. 12. bøezna 2005 se brány obchodnì kulturního centra otevírají. Dominuje mu dvoupodlažní hypermarket s prodejní plochou 10 000 m2. Obèanským sdružením mùže být jistou útìchou rozsáhlá náhradní výsadba, kterou Carrefour provedl v parku na nedalekém kopci Bohdalec, v ulicích Gutova a Na Výsluní a v okolí centra na ulicích Vršovická a U Slavie. V èervnu Carrefour ukonèuje sponzoring fotbalového klubu Slavia. V záøí oznamuje, že z dùvodu neuspokojivých hospodáøských výsledkù opouští Èeskou republiku a sí svých obchodù odprodává spoleènosti Tesco. Pøíspìvek k tématu EIA – proces posuzování vlivù na životní prostøedí pøipravil Robert Motzke, právník Ekologického právního servisu. Posuzování vlivù na životní prostøedí Smyslem posuzování vlivù na životní prostøedí (tzv. EIA z anglického Environmental Impact Assessment) je pøedevším zjistit možné negativní vlivy zámìrù a koncepcí na životní prostøedí a stanovit podmínky pro vylouèení, zmírnìní èi kompenzaci tìchto vlivù. Zámìrem se rozumí všechny velké zásahy do životního prostøedí, jako je napøíklad rozsáhlé kácení lesa, tìžba nerostù, stavba silnic, lanovek, obchodních komplexù apod. Koncepcí se rozumí obecnìjší a dlouhodobìjší dokumenty jako napøíklad Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury nebo územní plán obce. Další výklad se soustøedí na posuzování zámìrù. Èeská právní úprava posuzování vlivù zámìrù na životní prostøedí je obsažena v zákonì è. 100/2001. Posuzování vlivù neprobíhá ve správním øízení a není zakonèeno závazným správním rozhodnutím. Jeho výsledkem je pouze právnì nezávazné stanovisko, které mùže doporuèit podmínky a opatøení k vylouèení, zmírnìní èi kompenzaci vlivù zámìru na životní prostøedí. Pøesto má posuzování a závìreèné stanovisko velký význam, nebo investor bez nìj nemùže získat žádné povolení (napøíklad územní rozhodnutí èi stavební povolení) pro realizaci svého zámìru. Správní orgány èasto pøevezmou doporuèení ze stanoviska do svých závazných rozhodnutí. Rovnìž investor nìkdy dobrovolnì pøevezme podmínky stanoviska do projektu, aby usnadnil jeho „prùchodnost“ v povolovacích øízeních.



NESEHNUTÍ

Pro úplnost dodáváme, že evropská právní úprava posuzování zámìrù je zakotvena ve smìrnici è. 85/337/EHS, jež byla naposledy novelizována smìrnicí è. 2003/35/ES. Posuzované zámìry Pøíloha è. 1 zákona stanoví, které zámìry se posuzují. Jednak jsou to zámìry v kategorii 1, které se posuzují vždy. U tìchto zámìrù se s ohledem na jejich rozsah èi povahu pøedpokládá, že mají vždy významné negativní dopady na životní prostøedí (napøíklad trvalé odlesnìní pozemku o ploše od 25 ha, stanovení nového dobývacího prostoru pro tìžbu nerostù, výstavba dálnic a rychlostních silnic). Dále jsou to zámìry v kategorii 2, které se posuzují pouze tehdy, pokud tak pøíslušný úøad stanoví ve zjišovacím øízení. Jde o zámìry, které s ohledem na svùj rozsah nebo povahu èasto, avšak ne vždy, mají významné negativní dopady na životní prostøedí (napøíklad skladové a obchodní komplexy o celkové výmìøe nad 3 000 m2 , parkovištì nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání, sjezdové tratì a lanovky). Pøíslušný úøad Øízení EIA vede buï místnì pøíslušný krajský úøad, nebo, v pøípadì vìtších zámìrù, ministerstvo životního prostøedí. Úèast veøejnosti Øízení EIA je otevøeno veøejnosti. Mùže se ho zúèastnit každý bez ohledu na to, zda mùže být zámìrem reálnì dotèen, èi nikoli. Procesu EIA se mohou zúèastnit také právnické osoby, jako je dotèená obec nebo obèanská sdružení. Informace o zahájení øízení EIA a o všech jeho dalších fázích musí být zveøejnìna tìmito zpùsoby: – na úøední desce místnì pøíslušného krajského úøadu; – na webových stránkách místnì pøíslušného krajského úøadu; – na úøední desce obce, v jejímž katastru má být zámìr proveden; – dalším v místì obvyklým zpùsobem (napøíklad v místním tisku, rozhlase apod.). Podle zákona je rozhodující den zveøejnìní na úøední desce krajského úøadu. Od tohoto dne plyne lhùta, ve které se veøejnost mùže k zámìru vyjádøit. K vyjádøením zaslaným po této lhùtì pøíslušný úøad nemusí pøihlížet. Pokud tedy veøejnost chce mít jistotu, že úøad k jejímu vyjádøení pøihlédne, musí si ovìøit, kdy byla informace vyvìšena na úøední desce krajského úøadu, a od tohoto dne do 20 dnù v pøípadì oznámení, nebo do 30 dnù v pøípadì dokumentace èi posudku zaslat své vyjádøení.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM



Fáze øízení EIA: – oznámení – zjišovací øízení – dokumentace – posudek – stanovisko ad 1) Oznámení Investor oznámí pøíslušnému úøadu, kterým je zpravidla krajský úøad, že hodlá provést zámìr. Ten zašle oznámení dotèeným orgánùm státní správy a dotèené obci ke zveøejnìní a pro podání vyjádøení. Jak bylo uvedeno výše, lhùta pro vyjádøení èiní v tomto pøípadì 20 dnù od vyvìšení na desce krajského úøadu. ad 2) Zjišovací øízení Dnem oznámení je zahájeno zjišovací øízení. U zámìrù, které vyžadují posouzení vždy, v nìm pøíslušný úøad stanoví, na jaké vlivy a v jakém rozsahu se má posuzování zamìøit (žadatel musí napøíklad vypracovat posouzení vlivù výstavby supermarketu na dopravní zátìž v oblasti, zneèištìní ovzduší, zvýšení hluku atd.). U zámìrù, které se nemusí vždy posuzovat, úøad rozhodne, zda vùbec posuzování probìhne. Zde velmi záleží na aktivitì veøejnosti, dotèené obce a dotèených orgánù státní správy. Pokud si je veøejnost vìdoma, že zámìr mùže mít významné negativní vlivy na životní prostøedí, musí je detailnì specifikovat ve svém vyjádøení. V závìru vyjádøení musí jednoznaènì zaznít, že zámìr by mohl mít závažné negativní vlivy na životní prostøedí, a proto je nutné provést jeho posouzení v øízení EIA. Pokud existují ekologicky šetrnìjší varianty zámìru, je vhodné požadovat, aby byly rozpracovány v dokumentaci. Pøed podáním vyjádøení je vhodné projednat možnosti negativních vlivù a rozpracování pøípadných variant s dotèenými orgány státní správy (napøíklad s odborem životního prostøedí pøíslušné obce). Rovnìž je velmi vhodné pøesvìdèit obec, v jejímž katastru se má zámìr provést, aby požadovala posouzení zámìru v øízení EIA. Pokud se veøejnost, dotèené orgány ani obec k zámìru ve lhùtì nevyjádøí, nebo sice vyjádøí, ale nepožadují jeho posouzení v øízení EIA, pøíslušný úøad posouzení zpravidla neprovede a øízení zastaví. ad 3) Dokumentace Firma zadá zpracování dokumentace autorizované osobì. Rozsah dokumentace vyplývá ze stanoviska pøíslušného úøadu a vyjádøení, která obdržel od dotèených orgánù státní správy, obce a veøejnosti ve zjišovacím øízení.



NESEHNUTÍ

Výsledná dokumentace musí obsahovat úplný popis vlivù zámìru na životní prostøedí a èlovìka. Dokumentace zahrnuje zejména: – vstupy zámìru (napøíklad velikost záboru pùdy, spotøebu vody a energií, potøebu vybudování nových pøístupových silnic); – výstupy zámìru (množství a druh emisí do ovzduší, odpadních vod, odpadù a ostatních vlivù jako hluk, vibrace, zápach); – pøedpokládané vlivy zámìru na obyvatelstvo a životní prostøedí vèetnì vlivù na soukromý i veøejný majetek a kulturní památky; – možná rizika pøi haváriích; – opatøení k prevenci, snížení, popøípadì kompenzaci negativních vlivù (napøíklad protihlukové stìny, náhradní výsadba za pokácené stromy); – porovnání variant øešení zámìru, pokud pøíslušný úøad uložil ve zjišovacím øízení varianty zpracovat. Pøíslušný úøad je povinen dokumentaci zveøejnit. Veøejnost má opìt právo se ve lhùtì 30 dnù vyjádøit. K vyjádøení je vhodné pøipojit odborné stanovisko pøíslušného znalce (napøíklad v oblasti hluku, zneèištìní ovzduší, dopravy), který zhodnotí, zda dokumentace vìrnì popisuje negativní vlivy a možnosti jejich øešení, popøípadì navrhne pøepracování dokumentace. ad 4) Posudek Na hotovou dokumentaci a došlá vyjádøení se zpracuje posudek. Zpracovává jej autorizovaná osoba, kterou vybere pøíslušný úøad. V závìru posudku se uvede návrh závìreèného stanoviska pøíslušného úøadu. Stanovisko mùže být nesouhlasné, nebo souhlasné. Pokud je souhlasné, stanoví se v nìm zpravidla øada podmínek èi opatøení, která mají vylouèit, zmírnit nebo kompenzovat negativní vlivy zámìru na životní prostøedí. Zde je opìt nutno dávat pozor na to, aby podmínky a opatøení byly pokud možno konkrétní a reálnì proveditelné. Rovnìž není pøijatelné, i když se to nìkdy stává, že podmínky stanoviska ponechávají øešení nìkterých vlivù na budoucí dohodu mezi veøejností, respektive obcí a investorem. Je zøejmé, že investor nemusí být v budoucnu k dohodì svolný, pøesto zámìr provede a vlivy zùstanou nevyøešeny. Posudek se rovnìž zveøejní výše uvedeným zpùsobem, a veøejnost má možnost se do 30 dnù k posudku vyjádøit. Pokud úøad obdrží k dokumentaci èi posudku alespoò jedno nesouhlasné stanovisko, je povinen zajistit veøejné projednání obou dokumentù. Veøejného projednání se opìt mùže zúèastnit každý a každý má právo na nìm promluvit a vyjádøit své výhrady k dokumentaci a posudku.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!

ad 5) Stanovisko Na základì dokumentace, posudku, došlých vyjádøení a výsledkù veøejného projednání vydá pøíslušný úøad stanovisko. V naprosté vìtšinì pøípadù je stanovisko souhlasné s tím, že v nìm pøíslušný úøad stanoví øadu omezujících podmínek nebo kompenzaèních opatøení. Nesouhlasné stanovisko se vydává jen v ojedinìlých pøípadech, napøíklad tam, kde by zámìr pøekraèoval hygienické limity a veøejnost, a pokud možno i dotèené orgány, se jednohlasnì postaví proti zámìru. Jak bylo vysvìtleno v úvodu, obsah stanoviska je právnì nezávazný, nelze tedy proti nìmu podat odvolání. Stanovisko má však znaènou faktickou váhu, nebo bez nìj nelze vydat žádné povolení nebo opatøení, které je nutné pro realizaci zámìru (napøíklad územní rozhodnutí nebo stavební povolení). Do tìchto povolení nebo opatøení musejí úøady pøevzít všechny podmínky stanoviska, anebo musí zdùvodnit, proè tak neuèinily. Èasto se stává a je žádoucí, že orgán ochrany životního prostøedí vydá v povolovacím øízení závazné stanovisko, ve kterém uvede, že souhlasí s provedením zámìru, pokud budou dodrženy podmínky stanoviska EIA. Tím se stává stanovisko EIA právnì závazným. Závìr: Øízení EIA je dùležitým nástrojem ke zlepšení zámìrù, které mohou mít negativní vlivy na životní prostøedí. Je proto dùležité, aby veøejnost od poèátku aktivnì využívala svých práv v tomto øízení. Rychlá reakce je zvláštì dùležitá u zámìrù kategorie 2, které, pokud je veøejnost a dotèené orgány státní správy pasivní, zpravidla vùbec neprojdou posuzováním. V prùbìhu posuzování je vhodné nespoléhat se na podávání písemných pøipomínek. Osobní kontakt s úøedníky pøispìje k lepšímu pochopení jejich postoje a umožní efektivnì a vèas projednat možné negativní vlivy zámìru.

"

NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

VIII. Co dìlat, když k vám pøijde hypermarket Jak se o tom, že se u vás chystá výstavba hypermarketu (èi supermarketu), dozvíte? Nejèastìji z místních novin, zpravodaje nebo z úøední desky. A co dál? 1) Zjistìte, v jaké fázi se jednání nachází To jsou vám povinni sdìlit na pøíslušném obecním úøadì. Nejvíce šancí na úspìch máte v pøípadì, že se o výstavbì hypermarketu dozvíte již ve fázi podnikatelského zámìru (ještì neprobìhla povolovací øízení, dokumentace se teprve zpracovává). 2) Zjistìte, zda je stavba v souladu s územním plánem a komu patøí pozemek Územní plán (ÚP) je mapa, ve které je jednotlivým plochám obce pøiøazeno konkrétní využití (doprava, zóna obchodu a služeb, zeleò atd.). Hypermarkety mohou být stavìny na tzv. smíšených plochách (tj. plochách urèených k umístìní obchodních a výrobních provozù). Pokud je v územním plánu urèení plochy jiné, je velká šance výstavbì zabránit, nebo podmínkou realizace stavby je zmìna ÚP, kterou schvaluje místní zastupitelstvo. Jednání o zmìnì ÚP musí být veøejnì oznámeno (na úøední desce). Veøejnost má právo podávat k navrhovaným zmìnám pøipomínky. Na katastrálním úøadì si též zjistìte, zda pozemky, kde má vyrùst nové nákupní centrum, patøí soukromému subjektu nebo obci (èi státu). V pøípadì, že jde o pozemek soukromý, staèí k zastavení výstavby nesouhlas vlastníka. Ve druhém pøípadì je možné zastavit výstavbu skrze rozhodnutí zastupitelstva. Jednání zastupitelstva je veøejné a obèan má právo na nìm vystoupit. 3) Zahajte kampaò V této fázi je dùležité zaèít o zámìru informovat širokou veøejnost a snažit se ovlivnit rozhodování jednotlivých zastupitelù. Kampaò proti výstavbì hypermarketu mùžete vést pomocí široké škály prostøedkù – od petic, letákù, infostánkù pøes veøejné slyšení, èlánky v tisku, nesouhlasná vyjádøení a pøipomínky odborníkù až po nenásilné akce obèanské neposlušnosti. Výhodné je najít vhodné taktické spojence. Tìmi mohou být drobní živnostníci, místní obèanská sdružení (ekologická, kulturní atd.), ale i øada odborníkù (památkáøi, architekti, urbanisté, hygienici...).

$

NESEHNUTÍ

Zkušenosti, jak postupovat, mùžete èerpat z této publikace. Argumentù, které mùžete používat pøi pøesvìdèování veøejnosti a mediální kampani, najdete dostatek napøíklad na specializovaných internetových stránkách www.hyper.cz. Týkají se zejména nárùstu dopravy, poklesu zamìstnanosti, negativního vlivu na strukturu obèanské vybavenosti, podpory konzumu, nadbyteèných obalù a odpadù, nevhodné architektury, nízké kultur y prodeje apod. 4) Zapojte se do správních øízení Pøi kampani proti hypermarketùm budete vstupovat zejména do územního a stavebního øízení. Do tìchto øízení se mùžete zapojit vìtšinou jen jako právnická osoba, napøíklad obèanské sdružení. Buï mùžete založit vlastní obèanské sdružení podle zákona 83/1990 Sb., o sdružování obèanù, nebo využít již existující organizaci a stát se její místní skupinou. Jako obèanské sdružení máte právo úèastnit se správních øízení o povolení stavby, máte možnost pøipomínkovat pøedloženou dokumentaci, podávat odvolání, správní žaloby apod. Ekologickým sdružením (jejich hlavním posláním je ochrana pøírody a krajiny) navíc zákon 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, umožòuje podat si tzv. generální žádost o informace na místní stavební úøad, díky níž mùžete být neustále informováni o zahajovaných øízeních, pøi kterých mohou být dotèeny zájmy ochrany pøírody a krajiny. Ještì pøed zahájením územního øízení probíhá u nìkterých staveb tzv. zjišovací øízení. Pøi nìm se rozhoduje, jestli stavba bude posuzována z hlediska jejího vlivu na životní prostøedí (tzv. EIA podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivù na životní prostøedí). V jeho rámci je dùležité se zamìøit pøedevším na dopady projektu na dopravní situaci (hluk, imise), na zeleò, na krajinný ráz, na zábor prostranství, produkci odpadù, vliv na veøejné zdraví apod. Dokumentaci ke zjišovacímu øízení (která je k dispozici na internetových stránkách pøíslušného krajského úøadu) mohou pøipomínkovat jak obèané jako jednotlivci, tak i jejich sdružení. V pøípadì, že je krajský úøad rozhodne o posuzování projektu procedurou EIA, mají obèané další možnost se do tohoto procesu aktivnì zapojit a uplatnit své pøipomínky. O zahájení územního øízení byste mìli být informováni (podáte-li si již zmiòovanou žádost o informace). Do tohoto øízení je tøeba se pøihlásit do 8 dnù od doruèení (za doruèení se však považuje i tøetí den od uložení zásilky na poštì v pøípadì, že si zásilku nevyzvednete). Nejprve je tøeba prostudovat dokumentaci k územnímu øízení, která je k dispozici na pøíslušném stavebním úøadì. Pøi proèítání dokumentace se zamìøte pøedevším na dopravu (parkovací místa, odhad poètu motorizovaných návštìvníkù...), parametry plánovaného objektu, hlukové studie, vyjádøení zodpovìdných orgánù, vliv

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

%

na životní prostøedí (EIA), majetkové pomìr y pozemkù, vliv na krajinný ráz, pøítomnost významných krajinných prvkù, biokoridorù, kulturních památek, archeologických naleziš aj. Souèástí dokumentace jsou i vyjádøení dotèených orgánù. Své výhrady k dokumentaci uplatnìte formou podání písemných pøipomínek. Stavební úøad ukonèuje územní øízení vydáním souhlasného, èi záporného rozhodnutí, ve kterém se musí vypoøádat i s vašimi pøipomínkami. Nejste-li spokojeni s tímto rozhodnutím, mùžete se proti nìmu do 15 dnù od doruèení odvolat. Obdobným zpùsobem probíhá i stavební øízení, které následuje vždy po vydání kladného územního rozhodnutí. O dalších právních krocích a možnostech je nejlépe se poradit s právníky.

&

NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

'

IX. O NESEHNUTÍ Nezávislé sociálnì ekologické hnutí – NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brnì s cílem aktivnì napomoci øešení problémù v oblasti lidských práv, životního prostøedí a práv zvíøat s dùrazem na podporu obèanské aktivity vedené zdola od lidí, kteøí se zajímají o dìní kolem sebe. NESEHNUTÍ vyvíjí vìtšinu dlouhodobých projektù na celostátní úrovni, ale zabývá se také øešením konkrétních místních problémù. V rámci jednotlivých kampaní organizujeme besedy, pøednášky, promítání filmù, odborné semináøe, informaèní stánky, spolupracujeme s médii a komunikujeme s orgány státní správy a samosprávy. Naše èinnost je postavena pøedevším na práci dobrovolníkù. Dùležitá je pro nás každá pomoc – od šíøení informaèních materiálù až po práci na konkrétních kampaních. V pøípadì, že nechcete jenom neèinnì pøihlížet nièení životního prostøedí, jste znechuceni arogancí mocných pøehlížejících zájmy lidí i pøírody a nestaèí vám jen si stìžovat, mùžete se aktivnì zapojit do nìkterých našich aktivit – staòte se dobrovolníkem èi dobrovolnicí NESEHNUTÍ. Podpoøit nás mùžete i finanènì: – Staòte se sympatizantem èi sympatizantkou NESEHNUTÍ a zašlete vaši finanèní podporu na Transparentní úèet NESEHNUTÍ Brno è. 1190794001/2400 vedený u eBanky. – Zašlete dárcovskou SMS s textem DMS NESEHNUTI na èíslo 87777. Zaplatíte 30 Kè, NESEHNUTÍ obdrží 27 Kè. Dìkujeme. Vaše dobrovolná práce èi finanèní pøíspìvky podpoøí aktivity jednotlivých kampaní: – Bezpeèí pro uprchlíky (volnoèasové aktivity pro uprchlíky, vzdìlávací a osvìtové aktivity napomáhající odbourávání stereotypù a xenofobie vùèi uprchlíkùm, vydávání uprchlického ètvrtletníku PØES) – Jídlo místo zbraní (pravidelné rozdávání teplého veganského jídla bezdomovcùm a sociálnì slabým, kulturnì-osvìtové a volnoèasové aktivity pro bezdomovce, osvìtová èinnost o souvislostech mezi nadmìrným konzumem na stranì jedné a chudobou na stranì druhé) – Ženská práva jsou lidská práva (vzdìlávací a publikaèní èinnost k problematice rovnosti žen a mužù, genderových stereotypù, aktivity zamìøené proti násilí na ženách) – Zaostøeno na hypermarkety (osvìtová a publikaèní èinnost o dopadech výstavby hypermarketù na všechny složky života a prostøedí èlovìka, putovní fotovýstava)



NESEHNUTÍ

– Zbranì, nebo lidská práva? (monitoring vývozù zbraní z Èeské republiky do rizikových oblastí, angažování se v konkrétních kauzách) – Ekologie (bezplatné ekologické poradenství, environmentální výchova a osvìta, angažování se v konkrétních kauzách, protesty proti propagaci militarismu, kupøíkladu na zbrojním veletrhu IDET) – Knihovna (tematické sekce: feminismus a gender studies, ekologie a spoleènost, lidská práva, ochrana práv zvíøat) – Veèery s NESEHNUTÍm (pravidelné tematické projekce filmù a filmových dokumentù, besedy na zajímavá témata se zajímavými hosty) Návratky pro dobrovolníky/ice a sympatizanty/ky a bližší informace o jednotlivých kampaních naleznete na stránkách www.nesehnuti.cz. Za jakoukoliv formu Vaší pomoci a podpory dìkujeme. NESEHNUTÍ Brno, Údolní 44, 602 00 Brno, tel./fax: 54 32 45 342, e-mail: [email protected], www.nesehnuti.cz ZAOSTØENO NA HYPERMARKETY Pod tímto názvem odstartovala v roce 2000 kampaò NESEHNUTÍ reagující na expanzi obøích nákupních øetìzcù. Ta s sebou pøináší øadu negativních jevù, mezi které patøí nárùst individuální automobilové dopravy, vylidòování mìstských center, zánik malých obchodù, zábor zelených ploch, agresivní reklamní strategie nebo porušování práv zamìstnancù. Šíøíme informace a pomáháme obèanùm v konkrétních pøípadech výstavby super- a hypermarketù. Organizujeme odborné semináøe, veøejné besedy spojené s putováním fotografické výstavy, vydáváme informaèní materiály, poøádáme obèanské protesty, úèastníme se správních øízení na stavby nových nákupních center atd. Informaèní materiály Na naší adrese si mùžete za dobrovolný pøíspìvek objednat leták Hypermarkety – pøíliš drahá sleva. Na stránkách www.hyper.cz jsou volnì ke stažení sborníky NESEHNUTÍ Zaostøeno na hypermarkety (2001) a O hypermarketech veøejnì (2002). Výstava Putovní výstava pøedstavuje téma expanze obøích nákupních øetìzcù z trochu jiného pohledu, než na jaký jsme zvyklí. Na celkem jedenácti panelech je v textech a na fotografiích rozebrána problematika hyper- a supermarketù z pohledu ekonomù, architektù, ekologù, sociologù èi právníkù. Podrobnì je pøedstavena souèasná situace v Èeské republice a dopad tìchto staveb na

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM



fungování a vzhled našich mìst. Výstava se zabývá také nejèastìjšími metodami, které velké øetìzce používají k získání svých zákazníkù. Èást výstavy je vìnována nejznámìjším pøípadùm, kdy se proti výstavbì nových supermarketù postavili sami obèané. Výstava je souèástí kampanì Zaostøeno na hypermarkety, za kterou NESEHNUTÍ obdrželo v roce 2003 ocenìní japonské nadace Sasakawa Peace Foundation za nejlepší ekologický projekt v ÈR. Výstava je vhodná k umístìní napøíklad do škol, knihoven, klubù, ekologických center, center volného èasu, èajoven nebo kin. Zapùjèení výstavy si mùžete objednat vyplnìním formuláøe na adrese: www.hyper.cz/cz/vystava.html. Pøednáška Pøednáška posluchaèe seznamuje s negativními dopady expanze obøích nákupních øetìzcù. Trvá pøibližnì 45 minut, po ní následuje diskuse. Osnova pøednášky: 1. Struèné pøedstavení obèanského sdružení NESEHNUTÍ a jeho aktivit, základní informace o kampani Zaostøeno na hypermarkety 2. Obøí nákupní centra – základní pojmy, definice, aktuální situace v ÈR 3. Cenová politika obøích nákupních center (klamavá reklama, listing, likvidace konkurence) 4. Psychologické triky k nalákání zákazníka 5. Otázka dopadu rozvoje obøích nákupních center na zamìstnanost v regionu + pracovnì-právní vztahy v hypermarketech 6. Urbanistické a další dopady výstavby nových hypermarketù 7. Konkrétní problematické kauzy v ÈR 8. Možnost zapojení obèanù do procesu rozhodování o výstavbì dalších obøích nákupních center Pøednáška je vhodná napøíklad pro studenty støedních škol, ale také pro širokou veøejnost v rùzných ekocentrech, klubech èi vzdìlávacích institutech. Aktivisté NESEHNUTÍ Brno se problematice vìnují již nìkolik let a mají vedle teoretických poznatkù i praktické zkušenosti ze správních øízení, týkajících se výstavby nových nákupních center. Pøednášky nabízíme zdarma, pouze je zapotøebí proplatit cestovné (vlak, autobus) pro pøednášejícího z Brna a v pøípadì, že se pøednáška koná ve veèerních hodinách, zajistit pøespání. Kontaktujte nás prosím s dostateèným pøedstihem (minimálnì jeden mìsíc) na e-mailu: [email protected].

www.hyper.cz



NESEHNUTÍ

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

!

X. O autorovi, podìkování Filip Fuchs (1975) pracoval od poèátku 90. let jako dobrovolník v Hnutí DUHA, na podzim 1997 spoluzakládal obèanské sdružení NESEHNUTÍ – Nezávislé sociálnì ekologické hnutí. O tøi roky pozdìji se zaèal aktivnì podílet na nové kampani NESEHNUTÍ nazvané Zaostøeno na hypermarkety, jejímž cílem je seznamovat veøejnost s negativními dopady obøích nákupních center a bránit jejich další expanzi. Do roku 2004 byl v NESEHNUTÍ zamìstnán na plný úvazek, nyní pracuje jako vedoucí sociálnì právní poradny romského støediska Drom a se sdružením nadále spolupracuje jako dobrovolník.

"

NESEHNUTÍ

Podìkování Za finanèní podporu dìkujeme Nadaci Open Society Fund Praha a Ministerstvu životního prostøedí ÈR. Na pøípravì publikace spolupracovali: Pavel Bartoník, Pavla Burešová, Martin Fadrný, Michal Hrèka, Martin Hyha, Hana Chalupská, Jan Keller, Petr Kovaøík, Dominika Kovaøíková, Jiøí Koželouh, Petr Kužvart, Martin Mach, Marek Minaøík, Robert Motzke, Radim Ošmera, Míla Palánová, Zdenìk Paul, Marta Pilaøová, Jiøina Popelková, Filip Pospíšil, Martin Pøibyl, Dušan Rosenbaum, Janek Rovenský, Šárka Satrapová, Jan Stejskal, Richard Šlechta, Milan Štefanec, Petr Štìpánek, Jakub Tauber, Vojtìch Toman.

PØELET NAD HYPERMARKETOVÝM HNÍZDEM

#

I

I

XI. Fotografická pøíloha

Stoleté duby v Rokycanech pøed tím, než byly pokáceny (kapitola II.) – foto archiv Zaè Market

Podpis smlouvy mezi spoleèností Lidl a sdružením Dìti Zemì (kapitola II.) – foto Vojtìch Toman

Protestní referendum v Pøerovì organizované iniciativou Obèané proti Penny Marketu (kapitola III.) – foto archiv OPPM

V Ružomberoku vznikla z renesanèního zámku Hypernova (kapitola IV.) – foto Michal Hrèka (www.obnova.sk)

Kostel Sv. Vojtìcha v Havlíèkovì Brodì (kapitola IV.) – foto Marek Minaøík

Zdevastovaná historická budova mìstských jatek v Ostravì (kapitola IV.) – foto Marta Pilaøová

Tisícová demonstrace proti olomouckému Paláci Morava (kapitola V.) – foto Petr Kovaøík

Rozestavìný hypermarket Carrefour v Brnì-Královì Poli (kapitola VI.) – foto Dušan Rosenbaum

Pokácené stromy na pozemku pro stavbu Kauflandu v Brnì-Židenicích (kapitola VI.) – foto Jiøí Koželouh

Park pøed budovou ministerstva životního prostøedí (kapitola VII.) – foto Jan Stejskal (www.ekolist.cz)

Na místì parku stojí hypermarket Carrefour (kapitola VII.) – foto Martin Mach (www.ekolist.cz)

Øada západoevropských metropolí se již pouèila a ve snaze minimalizovat negativní dopady hypermarketù sestavuje podrobné plány, kolik nových obchodù si mìsto mùže dovolit a za jakých podmínek. V Èeské republice naproti tomu snahy o usmìròování obøích prodejen zatím odmítáme, nejèastìji s poukazem na všeøešící volnou ruku trhu. Hypermarketové øetìzce mají také obrovskou ekonomickou moc a z ní vyplývající moc politickou. Dalším faktorem, který jim pomáhá pøi vítìzném tažení našimi mìsty, bývá nízký zájem obèanù o dìní ve své obci. Ale i tehdy, když obèané vyjádøí svùj nesouhlas, prosazují zástupci obcí zájmy øetìzcù bez ohledu na veøejné mínìní a nìkdy i bez ohledu na zákony. Dokládají to pøípady popsané v této publikaci, které bohužel nejsou ojedinìlé.

ISBN 80-903228-5-9