Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10/20/2016
Úprava tuhých biopaliv Před zpracováním se upravuje :
7. Spalování tuhých biopaliv a výběr kotle
• velikost (granulometrie) - drcením, sekáním a tříděním • vlhkost - sušením na 15-20 % vlhkosti v palivu, speciálně se upravuje např. sláma
Před využitím se upravuje: Lisováním balíky slámy, sena a pod. Briketováním umožňuje využít větší frakce vzhledem k větším rozměrům finálního výrobku, ale struktura je relativně drolivá a nestabilní - Pouze ruční použití
Alternativní zdroje energie I.
Ivo Jiříček
Peletováním Stabilní, tvrdá struktura, hladký vzhled -Automatické nebo ruční použití Ústav energetiky, VŠCHT Praha
2
zdroj:CEN/TC 335 biomass standards
Fyzikálně-chemické vlastnosti: hustota
Mechanická odolnost pelet
Particle and bulk density
Pellet mechanical durability
Měrná hmotnost (částicová hustota)- hmotnost objemové jednotky homogenní látky za dané teploty. Zdánlivá hustota: objem mat. včetně pórů ρ = dm/dV [kg /m3] Skutečná hustota: objem mat. bez pórů
Parametr důležitý pro pelety dávkované automaticky (většinou šnekovým dopravníkem) do spalovacích zařízení Nedostatečná mechanická odolnost způsobuje: • uvolňování jemných částic • riziko prachové exploze • potíže s dopravou paliva
Sypná hmotnost (bulk density) hmotnost nespojitě v prostoru rozložené látky volně nasypané do jednotkového objemu ρs = m/V [kg /m3]
Holmen pellet durability tester
Sypná hmotnost pelet se stanoví volným nasypáním do nádob předepsaných rozměrů, po sklepání a stržení přebytku, gravimetricky
Mechanická odolnost pelet je poměr hmotnosti pelet, které zůstanou na sítu po zkoušce k původní navážce (100 g). Pelety s odolností nižší než 97.5 mají nižší účinnost spalování a zvyšují produkci popílku.
zdroj:http://www1.vsb.cz/ke/vyuka/FRVS/CD_Biomasa_ nove/Pdf/VlastnostiBiomasy.pdf Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Výroba pelet Zásobník surového paliva
3
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Průmyslové dřevní pelety ISO 17225-2 Předsušený materiál
Třídy A1 a A2 reprezentují pelety vyrobené z čistého, nepoužitého dřeva, které nebylo chemicky ošetřeno, s nízkým obsahem popela a dusíku.
Peletizační jednotka Prosévání
Drtič a sušárna
Chladič
Zásobník pelet
Granulační lis v peletizační jednotce
Třídy B mohou obsahovat chemicky ošetřené vedlejší produkty dřevního průmyslu a jedná se o dřevní pelety pro průmyslové využití.
Detail prstencové matrice granulačního lisu Nožem odsekané pelety se musí rychle zchladit pod 40 °C, aby došlo k zatuhnutí ligninu na povrchu Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
4
Typ a množství pojiva musí být uvedeno v dokumentaci.
Pelety o teplotě až 110 °C 5
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
6
1
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10/20/2016
Odpovědnost výrobce nebo dodavatele
Certifikace ENplus Certifikaci poskytuje např. společností TÜV Nord Czech. Typ dřeva Kmenové dříví
Nezáleží na tom, zda výrobce získá údaje o svém výrobku z analýzy či z literatury. Ovšem výrobce nebo dodavatel je odpovědný za to, že poskytuje správné a přesné informace. V normě ISO 17225-2 pro dřevní pelety se mimo jiné normativně sleduje přítomnost osmi těžkých kovů (arsen, kadmium, chróm, měď, olovo, rtuť, nikl a zinek). Informativním parametrem je tavitelnost popela.
ENplus A1 ENplus A2 EN B
Chemicky neošetřené zbytky z dřevozpracujícího průmyslu Kůra Lesní těžební zbytky Celé stromy bez kořenů
Typické hodnoty povolených obsahů kovů: Arzen As < 0.8 mg/kg Kadmium Cd < 0.5 mg/kg Měď Cu < 5 mg/kg Olovo Pb < 10 mg/kg Rtuť Hg < 0.05 mg/kg
Chemicky neošetřené použité dřevo Lesní, plantážové a další surové dřevo Dřevo z demolic budov nebo jiných staveb
Jeho použití je vyloučeno.
Nadlimitní obsah některých ekotoxických kovů či organických sloučenin často brání využití jako tuhé palivo z biomasy (např. dřevo z demolic, chemicky ošetřené dřevo, sběrný papír)
Např. pelety ENplus A1 prvotřídní kvality, používané v kotlích a kamnech v domácnostech, jsou vyrobeny pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva z pil bez příměsí kůry, a mohou obsahovat pouze 0,7 % popela. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
7
Jak jednoduše poznat kvalitu palivových pelet?
8
Fázové reakce při spalování 1. Uvolnění plynného prchavého podílu z částic paliva při ohřevu 2. Reakce v plynné fázi 3. Reakce v pevné fázi Oxidace uvolněného plynu Oxidace odplyněných částic(koksu)
Vlhkost: mezi 8-10 % Rozměry: většina částic o průměru D=6 až 8 mm při délce L= 3 až 4∙D Množství jemných částic: propad sítem pod 1 % hm.
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Nevyhovující rozměry
2C(s)+2O2(g)=2CO2(g)
Co se skutečně děje na atomové úrovni?
Obsah popela: posouzením barvy v lomu dřevěné pelety. Světlejší barva v lomu značí nižší obsah popela, než barva tmavší, indikující obsah kůry. Sypná hmotnost: alespoň 650 kg/m3 – posuzovat v nádobě o objemu min. 1 litr.
Obsah pojiva: 1. Přičichnutím k zapálenému konci pelety. Měla by vonět po dřevu. 2. Zkouškou hydratace. Celkové rozpuštění pelety ve vodě nesmí přesáhnout několik minut, neboť hydratace pojiv je pomalejší než hydratace ligninu. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
2H2(g)+O2(g) =2H2O(g)
9
Účinnost spalování
Reakce radikálů: H2=2H H+O2=OH+O H2+O =OH+H H2+OH =H2O+H
Reakce vazeb: C-C + 2xO-O= 4xCO
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10
Specifika spalování biomasy • vysoký podíl prchavé hořlaviny (až 85 hm.%), proto převažující část spalovacího vzduchu musí být přivedena nad vrstvu paliva
Nemůže být větší než 100 %. Výpočet účinnosti předpokládá kompletní spalování a zahrnuje tyto faktory: 1. chemické složení paliva 2. teplotu komínových spalin (komínová ztráta) 3. obsah O2 a CO2 ( v % obj.) po spalování
Úspora paliva (snížení emisí CO2) [%]
• dlouhá doba prohořívání spalitelných plynu (až 0,5 s), kdy plamen nesmí být ochlazován (potřeba šamotové vyzdívky), obtížné míšení s kyslíkem, obtížné dokonalé spálení, proto vysoký přebytek spalovacího vzduchu (1.5<λ<2.0) • nízký podíl popelovin (max. 6 hm. %), popel se může spékat kvůli nízkým teplotám měknutí, tečení a tavení popela (700 – 1200°C)
přebytek paliva přebytek vzduchu stechiometrický bod
• kotle vyšších výkonů je nutno odprašovat kvůli obsahu popílku s obsahem těžkých kovů
η1 – účinnost kotle před modernizací η2 –účinnost po modernizaci
• nízká energetická hustota paliv.
Účinnost kotle má přímý dopad do úspory paliva či snížení emisí CO2. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
11
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
12
2
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10/20/2016
Kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním
Regulace kotle a přebytek vzduchu λ
Zdroj: www.tzb-info.cz
U kotlů do 100 kW se měří %O2 ve spalinách a teplota spalin. Přebytek vzduchu se zajišťuje ventilátorovým regulátorem tahu. Regulační systém se snaží přiblížit těmto hodnotám ve spalinách: • kapalná a plynná paliva 3 % O2 • pevná paliva 6 % O2 • biomasa 11 % O2
palivo
ohniště
λ
odpady
roštová
2.0
biomasa
roštová
1.8
uhlí
roštová
1.5
uhlí
prášková
1.2
zemní plyn
plynová
1.1
bioplyn
plynová
1.1
Ve skutečnosti je %O2 ve spalinách vyšší zvláště při zatápění. Problémy mohou dále nastat při změně paliva.
Velké kotle regulují λ na základě měření %CO ve spalinách.
Nejčastější Bez zásobníku paliva Široká škála paliv
Regulace výkonu 30-100 % Řízení prostorovým termostatem Čím jednoduší kotel, tím potřebuje sušší palivo (< 20 % Mar). Nutnost použití suchého paliva.
Nepřetěžovat kotel velkými dodávkami paliva. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
13
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
14
Požadavky na minimální účinnost
Automatické kotle na tuhá paliva
ČSN EN 303-5
Kotle prodávané v ČR musí prokázat splnění parametrů účinnosti a emisí při certifikaci ve zkušebně.
Minimální účinnost kotlů je definovaná v závislosti na jmenovitém (instalovaném) výkonu a třídě kotle.
Doplňování paliva desítky hodin až jednotky dnů. Potřeba topit výlučně palivem předepsaným výrobcem (pelety). Kotle nižších výkonů vyžadují vyšší kvalitu paliva a mají menší toleranci k odchylkám v jeho kvalitě. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
15
Povinnosti výrobce a dovozce spalovacího zařízení
Bez instalace akumulační nádoby je průměrný reálný (provozní) výkon spalovacího zařízení po větší část topné sezóny nižší než jmenovitý. Se sníženým výkonem klesá účinnost zařízení a zhoršuje se kvalita spalování.
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
16
Povinnosti provozovatele spalovacích zařízení do příkonu 0.3 MW
EN 303-5:2012, a 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
Leden 2014 – ukončení prodeje kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy Leden 2017 ‒ povinnost předložit revizi kotle (včetně označení em. třídy) Leden 2018 – ukončení prodeje kotlů na tuhá paliva 3. emisní třídy Leden 2020 – ukončení prodeje kotlů na tuhá paliva 4. emisní třídy Září 2022 – zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy Min. emisní požadavky na stac. zdroje spalující tuhá paliva <0,3 MW, od 1.1.2018 Dodávka paliva
Palivo
Jmenovitý tepelný příkon [kW]
CO *[mg.m−3 N, 10% O2ref]
TOC *[mg.m−3 N, 10% O2ref]
TZL *[mg.m− 3N, 10% O2ref]
Ruční
Biologické/Fosilní
≤ 300
1200
50
75
Samočinná
Biologické/Fosilní
≤ 300
1000
30
60
*suché spaliny, teplota 0 °C a tlak 101,325 kPa a referenční obsah kyslíku 10 %.
Provádět jednou za dva roky kontrolu stavu a provozu kotle prostřednictvím odborně způsobilé osoby. Jako nejdůležitější zdroj informací o emisích a ostatních parametrech budou hodnoty ze štítku kotle. (V Německu a Rakousku již nestačí jen certifikace, ale splnění emisních požadavků je prokazováno na základě výsledků pravidelných měření, které provádí kominické firmy.) Pokutu 20 000 Kč(od 1. 1. 2017), od září 2022 50 000Kč lze uložit v případech, že • provozovatel nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu doklad o provedení kontroly Pokutu 50 000 Kč lze uložit (dle § 23, odst. 2 b) v případech, že: • provozovatel nedodrží přípustnou tmavost kouře (od září 2012), • provozovatel spaluje hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly (od září 2012) Na instalované sálavé zdroje (např. krbová kamna, vložky) s vodním výměníkem, které mají celkový příkon zařízení do 10 kW, se tyto změny nevztahují. I nadále pro ně ale platí pravidelné kontroly spalinových cest. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
17
18
3
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10/20/2016
Jaký teplovodní kotel na pevná paliva?
Zapojení kotle do otopné soustavy Potřeba natápěcí smyčky: Smyčka umožňuje kotli pracovat na vyšší teplotě (>65 °C) než topný okruh a nedochází tak ke kondenzaci, dehtování a rychlé korozi kotle, zejména při zatápění.
• výkonově nepředimenzovaný (odpovídající tepelné ztrátě vytápěného objektu)- vyšší účinnost, snížení rizika dehtování a nízkoteplotní koroze. • s natápěcí smyčkou - zvýšení životnosti a snížení rizika nízkoteplotní koroze. •s velkou násypkou a silnějšími a odolnějšími materiály kotlového tělesa • s akumulační nádrží - vyšší účinnost
Kotel s natápěcí smyčkou řízenou trojcestným ventilem
Kotel s trojcestným ventilem a akumulační nádrží
Podpora akumulační nádrží – výhoda, protože kotel pracuje na plný výkon a přebytečné teplo nabíjí akumulační nádrž. Po nabití nádrže je možné kotel odstavit a v závislosti na objemu nádrže a tepelných ztrátách objektu topit cca 1 den teplem pouze z nádrže.
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Parametry pro kotle 4. emisní třídy splní již dnes: • automatické (peletové) kotle • většina zplyňujících kotlů na dřevo.
19
Potenciál cíleně pěstovaných ostatních rostlin ČR pro výrobu tepla Jednoleté rostliny
Výnosy suché hmoty (t/ha)
Spalné teplo (GJ/ha)
Konopí seté
12,05
217,62
Čirok hyso
19,33
341,31
Čirok cukrový
14,77
259,77
Křídlatka
37,50
729,15
Šťovík krmný
43,00
763,29
Bělotrn
16,50
323,65
Komonice
20,10
399,82
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
20
Rozdělení průmyslových spalovacích systémů Ohniště Roštová Fluidní Fluidní s nehybnou vrstvou kypné cirkulující Palivo sítování drcení (štěpkování) a doplnění pískem
Prášková jemné mletí
Vytrvalé plodiny log ∆p log α
Pokud uvažujeme průměrnou energetickou spotřebu tepelně izolovaného rodinného domu 75 GJ, mohla by být jeho roční spotřeba tepla pokryta např. spálením suché hmoty křídlatky z plochy cca 1210 m2, což odpovídá cca 4,5 tunám suché hmoty. Vzniká však potřeba dostatečně velkého a suchého zásobníku. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Rychlost plynu ≈ 0,3 Střední velikost 50 částice
21
≈1 2
<≈8 0.25
Rychlost plynu, [m/s] >≈8 [m/s] 0.1 [mm]
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Stechiometrické spalování paliv
22
Spalování paliv -výpočty
Výpočet spalování biomasy ze sumárního vzorce:
Chemické vyjádření pro vzduch (21 % obj. O2 a 79 % obj. N2): O2 + 3.76N2 Příklady stechiometrického spalování: Spalování uhlíku (koksu) vzduchem:
C(s) + (O2+ 3.76N2)(g) Reálné složení spalin: kompletní spalování neexistuje!!!
→
CO2 + 3.76N2
12 kg + 22.4 m3 + 84.22 m3 1 kg + 1.8 m3 + 7.02 m3
→ →
22.4 m3 + 84.22 m3 1.8 m3 + 7.02 m3
1 kmol + 1 kmol
→
1 kmol
+ 3,76 kmol
+ 3,76 kmol
Spalování metanu vzduchem:
CH4 + 2(O2 + 3.76N2) → CO2 + 2H2O + 7.52N2
+ αCO + βH2 + γNOx + trochu O2 a PAU (z rovnovážné disociace) (tvorba NOX) (nedopal) (dehet) Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
22.4 m3 + 23
44.8 m3 + 168.45 m3
→ 22.4 m3 + 44.8 m3 +
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
168,45 m3 24
4
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
10/20/2016
Přepočet spalin z průměrného sumárního vzorce
Spalování paliv-výpočty Rovnice ideálního plynu p∙V = n∙R∙T molární objem (0 °C, 101,32 kPa) = 22,4 m3∙kmol-1
Minimální množství vzduchu Vvz min potřebného pro kompletní spálení paliva je teoretický či stechiometrický vzduch Minimální objem spalin Vsp min- množství spalin, které vznikne dokonalým spálením jednotky paliva stechiometrickým vzduchem
25
(dm3)
mCO2 = x∙Mc∙md/Mpaliva = x∙44∙md/Mpaliva
(g)
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
26
Výběr kotle
[kJ]
Qch chemické teplo, které určuje výhřevnost paliva Qi Qp , Qvz , Qsp fyzické teplo předehřátého paliva, předehřátého vzduchu a spalin Qned chemický a mechanický nedopal Qdis disociační teplo (disociace zejména CO2 a H2O při T>1500 °C odebírá spalinám teplo) Qz teplo odvedené do okolí (přes izolovanou stěnu ohniště)
Adiabatická spalná teplota (teplota nechlazeného plamene): Qp=0, Qvz=0, Qned=0, Qdis=0, λ=1 (stechiometrické spalování) Tad = Qi/(Vsp,min∙cp) [K]
VH2O = (y/2)∙22.4∙md/Mpaliva
kde: Mc molekulová hmotnost složky (g/mol) Mpaliva prům. molekulová hmotnost paliva (g/mol) md hmotnost paliva v suchém stavu (g)
Spalná teplota Tepelná rovnováha spalovací reakce: Qch+Qp+Qvz = Qsp+Qned+Qdis+Qz
(dm3)
mH2O = (y/2)∙Mc∙md/Mpaliva = x∙18∙md/Mpaliva (g)
Součinitel přebytku vzduchu λ: poměr vzduchu skutečného k teoretickému λ = Vvz skut /Vvz min = přebytek vzduchu v % /100 Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Sumární vzorec: CxHyOz VCO2 = x∙22.4∙md/Mpaliva
Příklad: Dosluhující kotel v RD o výkonu 25 kW s účinností 60 % a původními náklady na palivo 30 tis. Kč∙rok-1 zvažuje investor modernizovat. Na trhu se nabízejí tyto kotle: Kotel 3. emisní třídy ruční za cenu 60 000 Kč Kotel 4. emisní třídy automatický za cenu 82 000 Kč Kotel 5. emisní třídy automatický za cenu 99 900 Kč Náklady na údržbu jsou 1 % z roční úspory.
Iterační řešení, protože cp [kJ∙m-3K-1] je funkcí T
Určete: 1. Jaká je roční úspora nákladů po modernizaci? 2. Které řešení má kratší návratnost?
Odhad Tad = Qi/(Vsp,min∙1,7) [K] Reálná spalná teplota bude vždy nižší než Tad. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
27
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
28
Výpočet spalování Příklad: 1kg suchého papíru, chemicky jako celulóza -(C6H10O5)n-, jehož spalné teplo je qgr,d= 18 MJ∙kg-1, bylo spalováno vzduchem.
Určete: 1. Teoretické množství vzduchu VZmin 2. Výhřevnost qnet,d 3. Odhad adiabatické spalné teploty. Ústav energetiky, VŠCHT Praha
Ústav energetiky, VŠCHT Praha
29
5