Přehled zpráv. Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika

Přehled zpráv Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert ............................................................................. 7 31.7.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Protiruské sankce a vliv na české firmy .............................................................................................................. 9 31.7.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  Obchodní ředitelka Vladislava Cisarzová a Lada Kičmerová..........................................................................13 31.7.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz  -rkpNad (zatím) posledním románem Milana Kundery: Lidskost v bezvýznamnosti ..........................................14 31.7.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON  Petr Drulák, SALON Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, ţe bez Západu se neobejde, soudí český politolog ..........................................................................................................................................17 30.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Oldřich Szaban Spojené státy nemají zapotřebí vyrábět důkazy ...............................................................................................19 29.7.2014 Lidové noviny ~ str. 06 ~ Svět  msl Co vám uniklo: smlouva o jaderných zbraních se drolí i kritika Šarapovové ...............................................19 29.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov  Lidovky.cz Satelitní snímky jako důkaz ruské agrese obstojí, soudí analytik ..................................................................21 29.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět  Lidovky.cz, Magdalena Slezáková FSV UK otevírá magisterský obor Ţurnalistika ................................................................................................22 29.7.2014 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality  Martina Vojtěchovská Vládce Kremlu zariskoval. Ustojí tuhle partii šachu? ......................................................................................22 29.7.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 08 ~ Ze světa  Iveta Polochová Ukrajinská krize nekončí, spíše se prohlubuje .................................................................................................23 28.7.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Do senátu chce vědec Malý, miliardář Hlavatý i generál Škácha ...................................................................26 28.7.2014 hradec.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Hradec / Hradec - zprávy  MF DNES, Petr Záleský Jaceňukova rezignace? Dění na Ukrajině je tragikomické, říká analytik .......................................................28 28.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět  Lidovky.cz, Hana Mazancová

Plné znění zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Do Senátu chtějí vědec, miliardář i generál ......................................................................................................29 28.7.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký  Petr Záleský Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií?.......................................................................................................................................................................31 28.7.2014 Respekt ~ str. 06 ~  Co vám o víkendu uniklo: stát porazil Diag Human i Königova skvělá Tour ................................................32 27.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov  Lidovky.cz Rakousko chce změnit státní hymnu. V Česku by to rozhodně neprošlo, říká politolog ............................34 27.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov  Lidovky.cz, Hana Mazancová Anketa: Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií? ...................................................................................................................................................35 27.7.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Redakce Respekt Policie odposlouchávala Janka Kroupu kvůli Pandurům................................................................................36 26.7.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Černá kronika  iDNES.cz, Jakub Pokorný Svět na prahu studené války II ...........................................................................................................................36 25.7.2014 Dotyk ~ str. 00 ~ Téma  Michael Romancov Výročí Nixonova pádu .........................................................................................................................................39 24.7.2014 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře  ANO chce zakázat kouření v restauracích. Zákon přitom poškodí podnikatele, diví se politolog ..............42 24.7.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Petr Veličko JE PITAVAL KOMOUŠSKÝ SERIÁL? .................................................................................................................43 24.7.2014 Magazín Mladé fronty DNES ~ str. 18 ~ Téma  JAN MALINDA PERSONÁLIE ........................................................................................................................................................46 23.7.2014 Moderní řízení ~ str. 89 ~ Krátce  Pro oba manţele STEJNY DUCHOD ..................................................................................................................47 22.7.2014 Blesk ~ str. 02 ~ Politika  Vladimír Barák Pro oba manţele stejný důchod! Šéf vládní důchodové komise o revoluci v penzích ................................48 22.7.2014 blesk.cz ~ str. 00 ~ Události  Rusko musí posílit svou vojenskou moc ..........................................................................................................49 Plné znění zpráv


22.7.2014 

ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika

Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany ...............53 22.7.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:05 Stalo se dnes  Martina Harantová posiluje agenturu Konektor Social ....................................................................................53 22.7.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz  -rkpČechová a Švehlová ve Focus Agency .............................................................................................................53 22.7.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust Konektor Social přijal Harantovou .....................................................................................................................54 22.7.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Ondřej Aust Tempus medicorum očima svých čtenářů ........................................................................................................54 21.7.2014 TEMPUS Medicorum ~ str. 10 ~  Bc. Karolína Pelikánová Válka Západ vs. Rusko? Nepředstavitelné, míní pedagog ..............................................................................57 21.7.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Rusko a okolí  Jan Škoda Martin Bezouška: Reklamní svět je světem sám pro sebe ..............................................................................59 20.7.2014 markething.cz ~ str. 00 ~ Reklama, Rozhovory  Redakce Raketu na letadlo malajsijských aerolinií vypálili proruští separatisté ..........................................................61 19.7.2014 Prima ~ str. 03 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima  298 obětí ze sestřeleného letadla můţe změnit běh světa ..............................................................................62 18.7.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Ţoldnéři znovu dobývají svět .............................................................................................................................68 18.7.2014 Dotyk ~ str. 00 ~ Fokus  Jan Štětka Sestřelení letadla? Chybující separatisté a sofistikovaná ruská pomoc, míní politolog .............................73 18.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět  Lidovky.cz, Šárka Kabátová Expert Romancov ví, jaké důsledky můţe mít sestřelení letadla. Není to nic hezkého ...............................74 18.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Alena Hechtová Letecká tragédie ...................................................................................................................................................77 17.7.2014 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře 



Jak to udělat, aby Jourová šla do Bruselu a Sobotka neprohrál ....................................................................82 17.7.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Z domova  Václav Dolejší Heger (TOP 09): Máme zdravotnický systém, kde je objem poskytovaných sluţeb stále zbytečně vysoký a poplatky to regulovaly ......................................................................................................................................84 17.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm  PSP ČR Stenografický zápis 12. schůze, 17. července 2014 .........................................................................................86 17.7.2014 psp.cz ~ str. 00 ~  Nizozemsko by mělo přiznat díl viny za smrt víc neţ 3000 muţů a chlapců ...............................................144 16.7.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 04 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; .......................................................................................145 16.7.2014 dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Karel Hlaváček Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; .......................................................................................146 16.7.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz  Karel Hlaváček Bezpečnostní situace v Afghánistánu a smysl mezinárodní vojenské mise ..............................................148 14.7.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Nikola Čechová a Barbora Švehlová posílily tým PR agentury Focus Agency ..........................................155 11.7.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz  -rkpKvitová jen chrání svůj majetek, vlády trestají úspěšné, míní ekonom .......................................................155 11.7.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  tov Profesor Potůček: Země, které nejsou daňovými ráji, přicházejí odchodem bohatých o obrovské peníze .............................................................................................................................................................................156 11.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vam Putin je zlosyn. Vystřílet ty zatracený Rusáky. A Ukrajinská armáda vraţdí ţeny, děti a pacienty nemocnic... .........................................................................................................................................................156 10.7.2014 euportal.cz ~ str. 00 ~ Zamyšlení  Břetislav Olšer Putin udělal na Ukrajině chybu, a ztratil tak partnera ....................................................................................159 10.7.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Názory  Jan Šír Putin je zlosyn; zodpovědný za mír, štěstí a pohodu obyvatel Krymu (Břetislav Olšer) ...........................160 9.7.2014 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ 



Nejvyšší představitelé České republiky vzdali hold padlým vojákům v Afghánistánu ..............................162 8.7.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes  Kdo zajistí bezpečnost v Afghánistánu? .........................................................................................................165 8.7.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont  Nejistý vývoj v zemi zmítané konflikty.............................................................................................................166 8.7.2014 ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont  David Marek od srpna rozšíří poradenský tým Deloitte .................................................................................168 7.7.2014 Bankovnictví (newsletter) ~ str. 01 ~ Titulní strana  Separatisté vyklízejí pozice ..............................................................................................................................169 7.7.2014 ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont  Co vám o víkendu uniklo: dluh za Soči, Pospíšil škodící ODS i mučící odposlechy .................................170 6.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov  Lidovky.cz Putin zařadil zpátečku. Došlo mu, ţe zašel příliš daleko, myslí si politolog ...............................................172 6.7.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Svět  Lidovky.cz, Hana Mazancová Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny .........................................................................................................173 5.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  vasevec.cz Proč móda potřebuje film .................................................................................................................................175 4.7.2014 Dotyk ~ str. 00 ~ Inspirace MFF KV  Anit Nono Vladimír Dlouhý: ................................................................................................................................................178 3.7.2014 Komora.cz ~ str. 12 ~ Podnikání - rozhovor  MIROSLAV HONSŮ Vláda schválila na dnešním jednání zavedení druhé sníţené sazby DPH ...................................................180 2.7.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 21:05 Stalo se dnes  Koaliční spory ....................................................................................................................................................181 2.7.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře  Smrtící epidemie eboly ......................................................................................................................................193 2.7.2014 ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře  David Marek rozšíří poradenský tým Deloitte .................................................................................................197 2.7.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz Plné znění zpráv




-rkp-

To bývávaly na fakultě časy... ..........................................................................................................................198 2.7.2014 Lidové noviny ~ str. 08 ~ Kultura  JIŘÍ PEŇÁS Šéfem poradenství Deloitte bude Marek .........................................................................................................200 2.7.2014 Právo ~ str. 15 ~ Trhy & ekonomika  (ČTK) Debata o podpisu Asociačních dohod EU s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií............................................201 1.7.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte ..................................................................209 1.7.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Personálie  Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte ..................................................................209 1.7.2014 metropol.cz ~ str. 00 ~ Personálie  Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny .........................................................................................................210 1.7.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  vasevec.cz Poţádat o pomoc není ţádná hanba, ...............................................................................................................212 1.7.2014 REGION OPAVSKO ~ str. 08 ~ Rozhovor  Ivo Mludek Vzdělávací reforma v Ontariu: co se z ní můţeme naučit? ...........................................................................213 1.7.2014 Řízení školy ~ str. 11 ~ Pohled do zahraničí  doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D. Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny .........................................................................................................218 1.7.2014 vasevec.cz ~ str. 00 ~ 



Plné znění zpráv Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert 31.7.2014

aktualne.cz

str. 00

Ekonomika

Rozhovor s Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy o ekonomických následcích sankcí proti Rusku. Praha - Ekonomické sankce proti Rusku se Praha - Ekonomické sankce proti Rusku se dotknou i evropských firem, podobný krok totiţ nikdy není bezbolestný. "Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. To je v tomto případě slabší partner," říká Karel Svoboda z Karlovy univerzity, který se zaměřuje na současný ekonomický vývoj Ruska. Vyměnit dovoz z Evropy za zboţí odjinud se Rusku podle něj hned tak nepodaří. Pokud by to bylo moţné, tak uţ by to dávno udělalo, zdŧrazňuje expert. Na sektorových sankcích se zástupci Evropské unie dohodli v úterý večer. Vedle embarga na obchod s vojenským materiálem mají evropské firmy také zákaz vyváţet do Ruska takzvané zboţí dvojího uţití - tedy výrobky, které slouţí jak pro civilní, tak pro vojenskou spotřebu. Kromě toho investoři nesmí kupovat od ruských státních bank dluhopisy se splatností delší neţ devadesát dní. (Více o sankcích proti Rusku čtěte zde.) Aktuálně.cz: Jak se mohou uvalené sankce projevit na celkovém vývozu do Ruska? Karel Svoboda: Odhaduje se, ţe mají přijít zhruba na 40 miliard eur letos a 50 miliard příští rok. Například zboţí duálního účelu je ale poměrně široký pojem. Nevíte úplně přesně, co se do toho dá zahrnout, takţe je tak trochu politickým rozhodnutím, co se do toho vlastně bude počítat. A.cz: Očekáváte, ţe sankce zasáhnou českou ekonomiku? Dopad by neměl být gigantický. Sankce ale samozřejmě budou mít vliv na jednotlivé firmy. Dŧleţité je, jestli si politici troufnou přijít k šéfŧm firem a říct: "Přijali jsme tyto sankce a vy holt za to budete něco platit." Hodně postiţená bude například Škoda jaderné strojírenství, která vystupuje ve spolupráci s ruským Atomstrojexportem. Tendr na dostavbu Temelína byl sice zrušen, ale pravděpodobně bude zase obnoven a toto konsorcium bude mít těţko ještě někdy šanci. Spolupráce s Čínou není ideální A.cz: Někteří ekonomové varují, ţe více neţ omezení vývozu mŧţe Evropské unii i Česku uškodit případné reciproční opatření. Tedy pokud se Rusko rozhodne sankce Unii "vrátit" a začne také omezovat obchod. Co si myslíte o této hrozbě? Rusko něco podobného určitě přijme, ale bude to spíše odpověď ve smyslu: "Podívejte se, my se vám dokáţeme postavit." Četl jsem například, ţe se má přijmout zákon o agresorských zemích, tedy zemích, které vŧči Rusku přijímají nespravedlivá opatření, a některé firmy z těchto zemí pak nebudou moct podnikat na ruském trhu. Ale to by ve výsledku více poškodilo Rusko. A.cz: Z jakého dŧvodu? Rusko je v tomto případě slabší partner. Samozřejmě ţe hrozí nějaké embargo na evropské výrobky - sankce nikdy nejsou bezbolestné ani pro vás, kdyţ je přijímáte. Velký dopad ale budou mít hlavně na Rusko. Samozřejmě je to velká karikatura, ten poměr není tak brutální, ale dá se to přirovnat k situaci, kdy americký prezident Barack Obama nařídil zmrazit účet čečenského politika Ramzana Kadyrova, který zároveň dostal zákaz cestovat do Spojených státŧ, a Kadyrov to samé přijal vŧči Obamovi v Čečensku. Jestliţe nebudou moct Rusové získávat nové technologie ze Spojených státŧ a Evropy, tak mají velký problém, protoţe ty technologie jinde nejsou. A.cz: Na to panují rŧzné názory. Například prezident Asociace obranného prŧmyslu Jindřich Hynek varuje, ţe si Rusko podobného výpadku ani nevšimne. Plné znění zpráv


Já si nemyslím, ţe dovoz z Evropy hravě nahradí. Kdyby jej hravě nahradilo, tak to dávno udělalo. Tomuto problému čelil uţ Sovětský svaz, tehdy také byla snaha nahradit dovozové zboţí domácím a nikdy to úplně nefungovalo. A.cz: A co například Čína, ta evropské výrobce nemŧţe nahradit? Rusko určitě touţí po spolupráci, ta ale v tomto případě probíhá zase trochu jinak. Máme například zkušenosti, ţe Číňani měli v Rusku velkou objednávku letadel. Rusové jim dodali jedno, zbytek si v Číně okopírovali a ostatní si uţ nevzali. Koza zŧstane celá A.cz: Kromě toho Unie zakáţe pŧjčovat ruským bankám na delší dobu neţ na devadesát dní. Toto omezení by se ale mělo týkat pouze dluhopisŧ, které Sberbank a VTB Bank v jednotlivých zemích Unie k financování zase aţ tolik nevyuţívají. Bude mít tedy zákaz nějaký efekt? Ten návrh není příliš brutální, protoţe omezení se dokonce nevztahuje ani na dceřiné společnosti v Evropě. Takţe je to podobně jako u zákazu exportu, který nemá mít vliv na rozjednané kontrakty, a který tedy nezasáhne například francouzskou dodávku lodí Mistral do Ruska - takový drobný trik. Dáme sankce tak, aby se "vlk naţral a koza zŧstala celá". A.cz: Takţe problém se sháněním peněz bude mít jen Sberbank v Moskvě, ale ta česká ne? Přesně tak. Klienty evropských poboček to vŧbec nemá zasáhnout. A.cz: Mohly by se sankce rozšířit i na zákaz poskytovat bankovní úvěry nad devadesát dní? Mŧţe se to stát. Ruská ekonomika je financovaná hlavně evropskými a americkými bankami, a pokud by tomu byl učiněn stop, tak by se Rusko uţ moc nemělo kam obrátit. Nabízí se Hongkong nebo opět Čína. Rusko musí zŧstat ve strachu A.cz: Napadá mne ještě poměrně banální otázka. Čeho plánuje EU zavedením sankcí přesně docílit? Podle mého to stále není jasné. Jestli chtějí svrhnout prezidenta Vladimira Putina a co bude případně poté, nebo zda chtějí zamezit tomu, aby podporoval takzvané separatisty. Co je motivací těch sankcí. Je vlastně otázka, v který moment bude moţné sankce zrušit, nejsou tam pevně dané podmínky. A.cz: Pomohou nějak změnit situaci na Ukrajině? Já mám obavy, ţe budou mít spíše opačný efekt. Moje zkušenosti s Ruskem jsou takové, ţe pokud existuje vnější tlak, tak to celé primárně vnímá jako útok, vŧči kterému se musí o to víc obrnit. Problémem je to, ţe samotné Rusko uţ mířilo k recesi a oni ji teď budou na sankce svádět. Budou říkat: "Všechny naše problémy jsou zpŧsobené tím, ţe Západ na nás uvalil sankce a my s tím nemŧţeme nic dělat." A.cz: Dá se současný vztah Evropské unie a Ruska označit za obchodní válku? To ne, obchodní válka by vypadala vcelku jinak - jde při ní o obchod, zatímco tady se bavíme o politice. Je zde pouze snaha donutit Rusko skrz ten obchod k něčemu jinému. A.cz: Je podle vás současná podoba sankcí konečná, nebo je bude Unie nadále rozšiřovat? Dokonce ani nemŧţe být konečná. Jakmile by to někdo řekl, tak si tím vyplácá veškerý efekt. Já jsem teď třeba sledoval ruské trhy, které poměrně plošně rostly. A to z toho dŧvodu, ţe uţ vstřebaly to negativní očekávání a přizpŧsobily se. Pokud chcete ale někoho postihnout, musí tam zŧstávat efekt té hrozby, aby se dál bál.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/expert-sankce-budou-unii-bolet-rusko-ale-utrpi-mnohemvice/r~eb94f924180411e4879a0025900fea04/ Plné znění zpráv


Protiruské sankce a vliv na české firmy 31.7.2014

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ekonomika se bude věnovat na velké své části právě sankcím uvaleným Evropskou unií a Spojenými státy na Rusko. Ty začnou platit uţ zítra. A firmy stále přesně neví, kterých výrobkŧ se budou týkat, detailní prostudování materiálu, který byl dnes zveřejněn, byl zveřejněn odpoledne, jim zabere nejméně několik dní. Podle předběţných odhadŧ by ale sankce mohly v Česku ohrozit stovky pracovních míst. S dalšími informacemi přichází Hana Vorlíčková. Hanko, hezký večer, tak přibliţ nám, jak to se sankcemi vypadá. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Některé české podniky mají v současné době velký strach. Pokud se totiţ ruský prŧmysl skutečně dostane do problémŧ, mohlo by to ohrozit desítky tuzemských firem. Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Od roku 2008 si čeští exportéři uvědomují,ţe musí hledat alternativní trhy mimo Evropskou unii právě kvŧli velmi nepříjemné hospodářské situaci, která od roku 2008 v Evropě panuje a tím alternativním třetím trhem číslo jedna pro mnoho českých exportérŧ bylo právě Rusko. Jan MLÁDEK, ministr prŧmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------V tuto chvíli my se budeme snaţit, aby ten dopad těch sankcí byl co nejmenší a co se týče Ruska a budeme hledat alternativy na jiných trzích, podpoříme ty firmy, ať uţ v jiných zemích bývalého Sovětského svazu nebo mimo bývalý Sovětský svaz, kde mohou vyváţet své produkty. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Oborŧ, kterých se sankce proti Rusku dotknou, je celá řada. Ohroţen je například ropný nebo zbrojní prŧmysl. Na seznamu je i takzvané zboţí dvojího uţití. Tedy takové, které se pouţívá jak v civilním, tak i vojenském prŧmyslu. Seznam má 269 hustě popsaných stran a škála výrobkŧ je opravdu široká. Jiří HYNEK, prezident, Asociace obranného a bezpečnostního prŧmyslu ČR -------------------Tam najdete od obráběcích center přes rŧzné chemikálie, software aţ třeba pro motory pro malé letecké modely. Lenka VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Sankce mohou ublíţit hlavně firmám, pro které je Ruská federace klíčovým obchodním partnerem, i kdyţ je tato země aţ sedmým nejdŧleţitějším obchodním partnerem Česka, v posledních letech vzájemný obchod výrazně stoupl. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak sankce dopadnou na české podniky, ale i na celou Evropu, to probereme s Jaroslavem Hanákem prezidentem Svazu prŧmyslu a dopravy České republiky, vítám vás v Ekonomice a také s Michalem Mejstříkem, profesorem ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I vám hezký večer. Pánové, od premiéra Bohuslava Sobotky jsme slyšeli, ţe nás sankce nesmí bolet. Je to tedy moţné, aby sankce, které zavede celá Unie, Česko nebolely? Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Tak určitě bolet budou, protoţe z toho výčtu, co tady říkala vaše kolegyně je velká, velká část portfolia našich firem a správně bylo řečeno, ţe my jsme Rusko pro Rusko diverzifikovali export do Evropské unie, změnili o dvě aţ tři procenta a ten export šel především do Ruska a do Číny. Takţe velký problém budou mít především firmy, Plné znění zpráv


které vyrábí stroje, zařízení nebo to speciální zařízení pro to dvojí určení. To si myslím, ţe celý svaz strojírenské technologie správně uţ dneska jedná s ministrem mládkem, a tam to bude asi nejzávaţnější, takţe bolet to bude. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych ještě k tomu přidal, jelikoţ také jako předseda Mezinárodní obchodní komory trvale propaguji specifickou situaci, to jest takzvané globální hodnotové řetězce. Nezapomínejme, ţe třetina exportu jde do Německa a velká část tohoto exportu pokračuje právě na ty třetí trhy a pro Německo je právě ten ruský trh velmi významný. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------To znamená, ţe i kdyby naše firmy nebo naši politici se řekněme nezapojili, tak prostě pokud nebudeme mít komu dodávat v Německu, protoţe nebudeme mít odbyt. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Přesně tak, takţe nás to postihne i sekundárně, právě tou účastí v těchto globálních hodnotových řetězcích. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste změnili strojírenství jakoţto sektor, který to zřejmě pocítí nejcitelněji. Předpokládám, ţe zejména to bude zajímat onen seznam 269 stran se jmenovanými výrobky a my teď máme na telefonu Milana Macholána, generálního ředitele První brněnské strojírny. Hezký večer. Pane řediteli, jak teď počítáte dopady na vaše irmy? Milan MACHOLÁN, generální ředitel, První brněnská strojírna, Velká Bíteš -------------------Samozřejmě rozhodující bude, co všechno studujeme v těch sankcích, ale očekávám, ţe se nás to samozřejmě dotkne. Očekáváme řádově, ţe by to mohlo být ročně, odhadujeme v desítkách aţ stamilionech korun, ale tady je jedna zásadní věc. Samozřejmě ty sekundární dopady, o kterých tady kolegové mluvili. Samozřejmě to bude také velice nepříjemné, ale my třeba děláme do leteckého prŧmyslu a v leteckém prŧmyslu, pokud přijdete o nějaký obchod, nějaký byznys, vypadnete z nějakého projektu, tak pak trvá řekněme třeba aţ i 10 let, neţ se dostanete na nový projekt, protoţe v tom letectví, nejenţe musíte prokázat své technické schopnosti, ale musíte prokázat veškeré certifikace, zkoušky, pozemní, letové a podobně. Takţe to není otázka třeba jednoho dvou let, ale opravdu ztratíte byznys třeba na 10 let a to uţ jde potom řádově do miliard korun. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste zmiňoval deseti, stamilionové ztráty. Co lidi, do kdy je dokáţete udrţet, pokud ty sankce budou trvat delší dobu? Milan MACHOLÁN, generální ředitel, První brněnská strojírna, Velká Bíteš -------------------Samozřejmě budeme se snaţit hledat nové výroby. Samozřejmě máme zkušenosti z 90. let, kdy jsme museli něco obdobného zaţít, v krizi v roce 2008 - 2009, takţe určitě máme zkušenosti a věřím, ţe to na lidi nedopadne. Samozřejmě určitý odsun bude. Lidi si budou muset zvyknout třeba na menší platy, budeme méně investovat, menší rozvoj firmy, ale tohle je opravdu, jak jste mluvili, toto dopadne na desítky firem a pak tam budou i změny sekundární dopady, čili tam to potom mŧţe dojít i například do automobilového prŧmyslu, který je vlastně číslo jedna u nás, takţe ty dopady potom opravdu mohou být následně velmi velmi citlivé. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Generální ředitel První brněnské strojírny, děkujeme za váš názor. Pan Hanák přikyvuje. Předpokládám, ţe automobilový prŧmysl mŧţe být dotčen i tím, ţe sankce přeci jen by měly vést k tomu, ţe Rusko na tom bude finančně hŧř, jeho firmy na tom budou finančně hŧře. Budou na tom také? Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Plné znění zpráv


Uvědomme si, ţe automobilový prŧmysl vlastně drţí naší ekonomiku. Je to skvělé číslo za první čtvrtletí 2,7 procentního bodu rŧstu. Drţí právě ty obory a odvětví, které jsou nejvíc ohroţeny, to znamená, automobilový prŧmysl, strojírenství, elektrotechnika, čili to co táhne českou ekonomiku. Já bych upozornil na dvě věci, které jsou v této fázi strašně dŧleţité a to je bohuţel nezodpovědnost předchozí vlády, ţe jsme nezavedli princip kurzarbeitu, protoţe Německo, Rakousko ho má a ty firmy samozřejmě jsou. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Nebudou muset propouštět, stát jim pomŧţe. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Nebudou muset propouštět a stát jim pomŧţe. My tento mechanismus nemáme. To je první další velmi váţný faktor a ten další faktor je v tom, ţe já mám velké obavy, ţe jestliţe naše firmy nebudou moc exportovat v těch svých klíčových výrobcích, kde jsme opravdu světovou špičkou do Ruska, tak místo nás tam vtrhnou dravci z Číny, Koreje, Tchaj-wanu a dalších pruţných ekonomik a my se těţko budeme na ty trhy vracet. Čili to je další velký vykřičník, který mŧţe mít mnohamiliardové dopady. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já jen v této souvislosti skutečně se vracím k té tezi, pan kolega vlastně to zopakoval. Právě ta účast v těch mnohých subdodavatelŧ, v těch subdodavatelských řetězcích, vlastně v tom. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe i tříměsíční sankce, které zatím jsou na stole mŧţou znamenat výpadek z těchhle kontraktŧ, ţe okamţitě budou v Rusku hledat náhradu a najdou ji? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, v Rusku teď jenom připomínám, ta situace není ekonomicky zase tak rŧţová. Uţ poslední rok samo o sobě zpomaluje, to znamená, ţe rubl vlastně de facto devalvoval, takţe jestliţe se znehodnocuje rubl, tak i ochota lidí kupovat nejen zboţí, ale i například cesty do zahraničí je významná, takţe my jsme viděli nejen u leteckých společností, ale i u celé řady dalších segmentŧ vlastně té domácí poptávky, ţe ty efekty jsou skutečně bolestné. To znamená, v tomto směru známe ty příklady. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ale tady mě navádíte na otázku, kdyţ se podíváme na Německo, ještě před pádem, sestřelením malajsijského letadla na Ukrajině bylo, i jeho prŧmyslníci zásadně proti sankcím, teď mluví. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Zásadně změnili stanovisko. Zásadně změnili stanovisko. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ano, zásadně změnili stanovisko. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Zásadně změnili stanovisko a řekli, ţe samozřejmě politická a bezpečnostní opatření jsou tak zásadní, ţe i oţelí pokles. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Budou trpět. Přijali vlastně tu ochotu trpět, ale na druhé straně. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR Plné znění zpráv


-------------------Ale to i Německo, to je /nesrozumitelné/ síla. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ale neřekneme i to, ţe by dlouho trvající konflikt na Ukrajině s Ruskem také přeci omezoval zakázky českých firem i v Rusku, zhoršoval by finanční situaci v Rusku. Není tedy lepší pohled moţná krátkodobějších sankcí s rychlejším výraznějším dopadem, ale zlepšením situace? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ono připomeňme, ţe nejde jen o sankce. V tuto chvíli Rusko utrpělo i ty dvě zásadní rozhodnutí, týkající se Jukosu, kdy jednak Mezinárodní arbitráţ. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Mŧţe to spolu souviset? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Vlastně rozhodla o platbě 50 miliard a dneska k tomu přibyl Soud pro lidská práva. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Soud pro lidská práva ve Štrasburku 52 miliard. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, ten přidal 1,9 miliardy, takţe trošku mírnější, ale nicméně dohromady to jsou opravdu velké částky. V situaci, kdy vlastně tato ekonomika, která zpomaluje, tak současně kdy mají být odčerpány významné zdroje jim nezbývá asi nic jiného, neţ se odříznout, ale pro ně to bude znamenat. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Jak dlouho to Rusko vydrţí? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je otázka, skutečně. To není v tuto chvíli vŧbec evidentní, jestli ten dopad bude bezprostředně nejen na nás, ale i pro to Rusko. Ono to mŧţe ohrozit vŧbec dodávky do Ruska v tom smyslu, ţe ta ochota kupovat, investovat v Rusku významně poklesne. Připomeňme si, ţe ty významné ruské banky, které jsou právě postiţeny tím odříznutím od dlouhodobých úvěrŧ na mezinárodních trzích, jsou ty, které měly urychlit, zvrátit ten trend. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Bojí se i EGAP, který kryje 60 miliard v Rusku. Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Já bych chtěl říct, ţe právě pro EGAP i Českou exportní banku, které mají nové dozorčí rady, to je výzva i politikŧm a vládě, aby velice bedlivě ty orgány dozorčích rad začaly pracovat a hlídaly ty proexportní opatření našich firem a proexportní financování. Uvědomme si, ţe v Rusku máme desítky a desítky miliard, my jsme opravdu změnili, proexportní strategii ve prospěch Ruska a teď je potřeba tyhle věci pohlídat. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------A naštěstí ještě k té diverzifikaci přidejme, ţe máme ještě celou řadu jiných trhŧ. Já bych připomněl arabské trhy, korejské trhy, tam já bych viděl tu příleţitost. Plné znění zpráv


Jaroslav HANÁK, prezident, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR -------------------Ale to obrácení není tak rychlé. Uvědomme si, ţe to nejde za měsíc, co říkal pan kolega ředitel. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Koneckoncŧ slyšeli jsme. Pánové, díky. My se k dalším tématŧm dostaneme uţ za chvíli.

Obchodní ředitelka Vladislava Cisarzová a Lada Kičmerová 31.7.2014

Kariera.iHNed.cz str. 00 -rkp-

Kariera.iHNed.cz

ředitelka marketingu a PR, členkami představenstva Partners, Vít Mikolášek a Petr Bartoš jeho místopředsedy Představenstvo společnosti Partners Financial Services bylo od 1. července 2014 rozšířeno o dva další členy, nyní je tedy sedmičlenné. Novými členkami představenstva se staly Vladislava Cisarzová, obchodní ředitelka, a Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR. Novými členkami představenstva se staly Vladislava Cisarzová, obchodní ředitelka, a Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR. Změny schválila valná hromada společnosti konaná 17. června 2014. Na valné hromadě byly téţ schváleny změny ve struktuře představenstva. Dalšími dvěma místopředsedy představenstva se, také od 1. července 2014, stali Vít Mikolášek, ředitel právních sluţeb a compliance, a Petr Bartoš, ředitel Operations. Oba jiţ v představenstvu byli jako členové. Vladislava Cisarzová (40) v Partners pŧsobí od roku 2008, na pozici obchodní ředitelka. Věnuje spolupráci s obchodními partnery, produktovému portfoliu a vede tým analytikŧ. V letech 2012 aţ 2013 pŧsobila také jako CEO Partners Polska. Od poloviny roku 2014 je také členkou představenstva Partners Financial Services. Pracovala ve společnosti IPB Real Investment, kde pŧsobila na pozici vedoucí oddělení pronájmŧ. Bohaté obchodní zkušenosti získala jako marketingová ředitelka a vedoucí oddělení pronájmŧ v aukční síni Naxos. Je absolventkou Vyšší odborné školy obchodně právní. V roce 2001 se zúčastnila roční studijní stáţe v USA. Hovoří plynně polsky a anglicky a mezi její hlavní zájmy patří tanec. Je několikanásobnou mistryní České republiky v Show dance a disponuje tituly z evropských a světových tanečních soutěţí, které sbírala mezi lety 1993 aţ 2000. Lada Kičmerová (31) pŧsobí v Partners jako ředitelka marketingu a PR od prosince 2011. Na starosti má řízení reklamní kampaně společnosti, interní i mediální komunikaci a rozvoj marketingových a webových aktivit Od roku 2005 pracovala v deníku Lidové noviny, nejprve jako redaktorka a následně vedoucí rubriky o osobních financích. Do Partners přišla v roce 2009 na pozici tiskové mluvčí společnosti, kde se věnovala rozvoji interní komunikace Partners, webovým projektŧm společnosti, marketingovým aktivitám i samostatným projektŧm v rámci marketingu a PR. Od poloviny roku je také člnekou představenstva Partners. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické, Fakulty mezinárodního obchodu, a Univerzity Karlovy, Fakulty sociálních věd, obor ţurnalistika a mediální studia. Mluví anglicky, německy a francouzsky a ve volném čase se věnuje zejména cestování, sportu (squash, běhání) a filmŧm. Vít Mikolášek (42) pŧsobí v Partners jako ředitel právního oddělení od roku 2007. Zároveň je garantem funkce Compliance zajišťující soulad výkonu společnosti s právními předpisy. V Partners pŧsobí od jeho zaloţení v roce 2007 na pozici vedoucího právního oddělení a compliance a zajišťuje tak veškerou právní agendu Partners Plné znění zpráv


a dceřiných společností. Od roku 2011 je jeho ředitelem. Od roku 2012 je také v představenstvu společnosti, od poloviny roku 2014 na pozici místopředsedy představenstva. V roce 2006 úspěšně absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. O roku 2005 pŧsobil na Ministerstvu financí v odboru Legislativy finančního trhu v oddělení kapitálového trhu a poté v oddělení bankovnictví. Podílel se na přípravě a implementaci evropské legislativy a úpravě zákona o bankách, podnikání na kapitálovém trhu, o spořitelnách a dalších. Ve volném čase hraje tenis, rád připravuje pro své kolegy rŧzné mimopracovní aktivity jako je sjíţdění řeky či grilování a nejlépe se odreaguje při rychlé jízdě autem. Petr Bartoš pŧsobí ve společnosti Partners od počátku firmy. Začínal jako řadový vývojář a podílel se na iniciálním nastavení všech procesŧ Operations a byl odpovědný za jejich realizaci v oblasti IT. Od roku 2008 pak pŧsobil na pozici vedoucího IT, od roku poloviny roku 2009 pak jako ředitel úseku Operations. Mezi jeho hlavní kompetence patří zajištění procesŧ zpracování produktových smluv a rozvoj IT systémŧ a infrastruktury. Vystudoval obor Matematická Informatika na Fakultě Informatiky Masarykovy Univerzity v Brně. Na škole dále pŧsobil do roku 2007 jako vývojář geografického informačního systému pro správu univerzitní páteřní sítě. Během studia a zaměstnání na fakultě se věnoval analýze, návrhu a implementaci informačních systémŧ, zejména se věnoval tvorbě webových aplikací s velmi širokým rozsahem funkčností, letech 2005 a 2006 pak vývoji software pro manaţery německé finančněporadenské společnosti. Ve volném čase se věnuje hraní počítačových her, četbě fantasy a sci-fi literatury a historickému šermu. Předešlé personální změny v Partners Financial Services: Gabriela Kudrnová novou ředitelkou HR a vzdělávání v Partners - čtěte ZDE Petr Borkovec předsedou představenstva Partners Financial Services, Michal Špaňár místopředsedou; Kateřina Volínová a Pavel Kohout zamířili do dozorčí rady - čtěte ZDE Valná hromada téţ schválila čistý zisk za rok 2013 ve výši 97,724 milion korun. Zisk bude poukázán na účet nerozděleného zisku minulých let a dividenda z akcií společnosti Partners Financial Services v letošním roce vyplacena nebude. “Dŧvodem k tomuto rozhodnutí je, ţe jako akcionáři chceme dále investovat do rozvoje společnosti, do projektŧ a aktivit, které nás v dalších letech posunou zase o pořádný kus vpřed,“ uvádí Petr Borkovec, předseda představenstva Partners. Celkový obrat společnosti v roce 2013 činil 1,3 miliardy korun. Nejvíce rostoucí byla oblast úvěrŧ na bydlení, kde Partners opět potvrdili pozici jedničky na trhu s desetinovým podílem. Celkově sjednali úvěry na bydlení ve výši 16,5 miliardy korun. Podrobnější informace k hospodářským výsledkŧm v roce 2013 najdete ZDE. Poslední významnou změnou vyplývající z konané valné hromady jsou noví akcionáři společnosti Partners. Stali se jimi Partneři společnosti a vybraní členové představenstva, kteří drţí dohromady 7,75 procent akcií Partners.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-62586110-obchodni-reditelka-vladislava-cisarzova-a-ladakicmerova-reditelka-marketingu-a-pr-clenkami-predstavenstva-partners-vit-mikolasek-a-petr-bartos-jeho

Nad (zatím) posledním románem Milana Kundery: Lidskost v bezvýznamnosti 31.7.2014

novinky.cz str. 00 Kultura - SALON Petr Drulák, SALON



Ve svém prvním románu Ţert (1967) líčí Milan Kundera, jak bezvýznamná událost studentského vtípku svým politickým zvýznamněním přeroste do nelidské podoby ničící své aktéry. V této perspektivě jeho (zatím) poslední kniha La f?te de l'insignifiance (Svátek bezvýznamnosti, Gallimard 2014) jako by nabízela radikální domyšlení tématu nastoleného Ţertem. Zatímco zvýznamnění bezvýznamného vedlo k teroru, zbezvýznamnění významného má otevírat cestu k lidskosti. Kundera oslavuje bezvýznamné ve dvou rovinách, které se prolínají podstatnou částí jeho celoţivotního díla – v erotice a v politice. Román začíná erotickou úvahou nad pramenem ţenské svŧdnosti. Jedna z postav románu vybavuje adoraci rŧzných části ţenského těla dalekosáhlými kulturními a psychologickými významy: stehna odkazují k romantickému kouzlu nepřístupného, hýţdě k brutální přímočarosti a ňadra k posvátnému ţenství. Je však s rozumem v koncích, kdyţ se rozhlédne kolem sebe a pozoruje dívky svádějící odhalenými bříšky. Pupíku, který se mu stává symbolem nové epochy, ţádný podobný význam dát nedokáţe. Bezvýznamnost zde triumfuje i v muţském svádění. V románu se objevují dva svŧdci s odlišnými strategiemi, říkejme jim Narcis a Tlachal. Narcis je středem pozornosti, oslovuje společnost brilantními vtipy, jimiţ současně dává najevo, ţe je vţdy alespoň o krok napřed před svými posluchači a posluchačkami. Tlachala si naopak nikdo téměř nevšimne, pronáší banality, které nic neznamenají, ale příjemně se poslouchají. Svým nezávazným tlacháním slaví úspěch. Ţeny se necítí nuceny soutěţit s ním ve vtipu, necítí se nuceny vŧbec k ničemu, a právě proto se mu vzdávají. Významné svazuje, bezvýznamné osvobozuje. Pupík a Tlachal vyjadřují triumf erotické bezvýznamnosti. obálka Milan Kundera: La fete de l‟insignifiance FOTO: ČTK Ústřední postavou politické roviny románu je Stalin. Vstupuje do něj nejprve nepřímo jako historická postava, o níţ si Kunderovi hrdinové povídají. Rozebírají Stalinovu historku o lovu na koroptve a jeho trýznění Kalinina. Oba příběhy ukazují jinou tvář bezvýznamnosti. Během pitek se svými nejvěrnějšími dával Stalin k dobrému příhodu o tom, jak se kdysi vypravil na lov. Kdyţ po delší cestě narazil na strom obsazený koroptvemi, zjistil, ţe ptákŧ je více, neţ má nábojŧ. Proto nejprve postřílel, nač mu náboje stačily, pak se vydal domŧ doplnit munici, aby se vrátil a dostřílel zbývající koroptve, které se mezitím ani nehnuly. Stalinovi kumpáni se neodváţili odporovat, ale kdyţ se domnívali, ţe jsou sami, rozčilovali se, proč jim vŧdce nutí podobné výmysly. Stalin jim tajně naslouchal a bavil se. Kunderovi hrdinové si kladou otázku, jak je moţné, ţe Stalinovi kumpáni nepochopili, ţe vŧdce s nimi prostě ţertuje a ţe se jednoduše nezasmáli. Nepochopení podstaty ţertu, spočívající v hledání významu i tam, kde má místo jen smích, se pak Kunderovým hrdinŧm jeví jako charakteristika krutého historického období bez smíchu. Okolí Stalina se nemohlo oddat jeho osvobozující bezvýznamnosti, protoţe přikládalo váţný význam úplně všemu. Na druhou stranu román nerozvíjí jinou moţnou interpretaci. Kumpáni se mohli rozčílit, právě proto ţe význam Stalinova ţertu našli a pochopili. Příběh z lovu je poměrně výstiţná metafora zpŧsobu, jakým se generalissimus vypořádával s členy svého politbyra. Tou historkou se mohl docela dobře vysmívat svým kumpánŧm, kdyţ je srovnával s koroptvemi trpělivě čekajícími na popravu. Jejich utajovaný hněv lze vykládat jako odmítnutí role koroptví, k níţ byli tak jako tak odsouzeni. Úvahy a pocity kumpánŧ však mohou být vedlejší, hlavní postavou je sám Stalin – velký mistr bezvýznamnosti. Jako by se mu z vrcholu mocenské hierarchie svět stával nicotným a on si s ním prostě jen tak hrál. Stejně jako si hrál s Kalininem, vysokým ústavním představitelem, ale současně asi nejméně politicky významným členem svého krouţku. Stalin trýznil Kalininovu zvětšenou prostatu. Bavil se tím, ţe mu během pitek nedovoloval odcházet od stolu a nešťastný Kalinin se pomočoval. Kalininovo utrpení však neuspokojovalo pouze Stalinovu škodolibost. Jedna z Kunderových postav v něm odhaluje jiskřičky soucitu a lidskosti, jichţ se diktátorovi jinak příliš nedostávalo. Krutý pŧvodce ohromných útrap desítek miliónŧ vnímal drobné lidské utrpení svého nohsleda, byť byl tohoto utrpení sám strŧjcem. A právě proto prý pojmenoval po jinak bezvýznamném Kalininovi Kantovo město Königsberg. Město největšího německého filosofa se stalo městem bezvýznamného a týraného prostatika. Přejmenovat Königsberg na Kaliningrad znamená přemazat Kanta Kalininem a dát vyniknout bezvýznamnému nad významným.



Lidskost této bezvýznamnosti je vrtošivou lidskostí Stalinova soucitu s obětí jeho hrátek srovnatelnou s „lidskostí“ císaře Caliguly hledajícího pro svého oblíbeného koně úřad konzula. Tak jako Stalin ţertuje na účet kumpánŧ a Kalinina, tak i Kundera moţná ţertuje se čtenářem, kdyţ mu navrhuje, aby se podíval na Stalinovy vtípky jako na výraz jeho lidskosti. Pokud by ho čtenář chtěl vzít za slovo, mŧţe se Kundera usmát a připomenout mu, ţe by neměl přetěţovat Svátek bezvýznamnosti nějakými dalekosáhlými významy. Lidskost bezvýznamnosti ve Stalinově podání však nezŧstává jenom ţertem. Nabývá na významu, kdyţ se v románu Stalin mění v jednající postavu, která vstupuje přímo do děje. Objevuje se nejprve v jakémsi metafyzickém kontextu, v němţ vysvětluje svým kumpánŧm Schopenhauera. Poučuje je, ţe svět stojí pouze na představě podloţené vŧlí, coţ v jeho pojetí znamená napnout všechny síly a prostředky k tomu, aby světu vtiskl svou vlastní představu a své vlastní významy. Konstatuje však, ţe neuspěl, a ostatním okolo vyčte, ţe jsou nevděční pitomci, kteří svou omezeností a laxností podkopávali jeho vŧli. Stáváme se svědky krachu Stalinova významotvorného pokusu a následného pádu do bezvýznamnosti. Zatímco Stalin coby historická postava se jeví jako cynický mistr, který si mŧţe krutě pohrávat, s čím se mu zachce a s kým se mu zachce, jako jednající postava románu se ukazuje ve své slabosti a omylnosti – a tím i ve své lidskosti. Korunu tomu nasazuje závěrečná pasáţ, v níţ se Stalin s Kalininem zpřítomňují v příběhu ostatních postav Kunderova románu a jako dva komičtí staříci pobíhají po paříţském parku. Stalin s puškou v ruce pronásleduje Kalinina s pokřikem „V parku je močit zakázáno!“, coţ oceňují kolemjdoucí, kteří vše povaţují za zdařilý happening. Generalissimus se tak stává tvŧrcem dobré nálady jednoho paříţského odpoledne. Na vývoji postavy Stalina ukazuje Kundera jednu z moţných genealogií bezvýznamnosti. Stalin, kterého čtenář zná jako jednoho z největších tyranŧ minulého století, se v románu nejprve přeměňuje na krutého vtipálka, následně na neúspěšného a zklamaného tvŧrce vlastního světa a nakonec na anonymního baviče zpestřujícího den návštěvníkŧm parku. Postava významná svými zločiny se rozplývá do bezvýznamnosti. Milan Kundera. FOTO: Gallimard Při porovnání politické a erotické roviny Kunderova románu si všimněme analogie mezi Narcisem a Stalinem. Oba se snaţí získat svět na základě přesvědčení o své domnělé nadřazenosti. Nejprve se vymezí vŧči nedokonalostem světa, které dávají do kontrastu s vlastní dokonalostí, a hlásáním své domnělé dokonalosti se pak snaţí svést ostatní k obdivu, lásce či loajalitě. Tato strategie přecenění vlastního významu a podcenění všech významŧ ostatních však nemŧţe být úspěšná. Jedná se o pokusy zaujmout místo Boha, ty však nutně ztroskotávají na slabostech a nedokonalostech těch, kdo takové pokusy podnikají. Nedostatečná sebereflexe Narcise mu neumoţňuje vidět pravé příčiny jeho krachu, které jsou uvnitř něho samého, a nutí ho hledat příčiny v domněle mnohem méně dokonalém okolí. Narcisismus proto často vede k násilí. Kunderŧv Stalin laje svým kumpánŧm, Hitler ve své závěti káţe zničit Německo, narcističtí milenci se mstí ţenám, které je odvrhly. Stalinŧv příklad také ukazuje, ţe narcistní stratég nemusí sám usilovat přímo o místo Boha. Stačí, kdyţ toto místo mŧţe obsadit někým, za jehoţ pozemského zástupce se mŧţe prohlásit a jehoţ autoritou se mŧţe kdykoliv zaštítit. Stalin takto vyuţil Lenina, jeho odkazu dal jednoznačný význam a své vlastní pŧsobení s tímto významem spojil. Nebyl první ani poslední. Svět se hemţí zástupci významných postav minulosti, kteří si příklonem k jejich zjednodušeným a zboţštěným obrazŧm zajišťují pocit vlastní morální nadřazenosti a zdroj legitimity pro politické jednání. Podobnému kýči se Kundera vysmívá jiţ ve svých předchozích dílech. Politická rovina Kunderova románu je natolik zaplněna Stalinem, ţe zde nenajdeme postavu, která by odpovídala Tlachalovi, byť z historického hlediska by k ní měl blízko v knize několikrát zmiňovaný Nikita Chruščov. Tlachal je bytostným nositelem politiky imanence. Nepouţívá transcendentní strategie, která by ho stavěla proti světu či proti davu. Naopak s davem splývá. Nezatěţuje se velkými myšlenkami, coţ však neznamená, ţe by ţádné myšlenky neměl. Má celkem jasnou představu o vlastních cílech. Veden touto představou se ponořuje do davu, kde si jako jeden z mnoha vytváří vazby a sítě, jeţ mu jednoho dne pomohou vyšplhat nahoru. Nikoho neuráţí, nad nikoho se nevyvyšuje, ideovým sporŧm se vyhýbá. Namísto toho trpělivě Plné znění zpráv


opečovává své kontakty tak, aby se v pravý okamţik rozhodnutí v jeho prospěch jevilo všem zúčastněným jako přirozené a téměř nevyhnutelné. Zatímco Narcis bude charismatickým miláčkem revolučních davŧ, který dokáţe oslovit svou výjimečností jako ručitel světlých zítřkŧ, Tlachal bude spíše bezbarvým produktem stranické byrokracie, kterého si ostatní všimnou aţ ve chvíli, kdy se objeví na vrcholu mocenské hierarchie. V lidské a erotické rovině vyznívá Kunderŧv román pro Tlachala. Poloţme si otázku, co z toho vyplývá v rovině politické. S varováním před Narcisem by jedním dechem mělo jít i varování před Tlachalem – před jeho neprŧhledností, intrikami a nepředvídatelností. Vrátíme-li se ke Stalinovi jako historické osobnosti, vidíme, ţe vzestup k moci uskutečňuje jako Tlachal. Šlo o nevýrazného aparátčíka, kterého zastiňoval přirozený Narcis Trocký. Potom, co ho Stalin v byrokratickém aparátu obklíčil, izoloval a nakonec odstranil, se sám přeměňuje v Narcise. Petr Drulák je profesorem FSV UK, bývalým ředitelem Ústavu mezinárodních vztahŧ, dnes prvním náměstkem ministra zahraničí ČR. FOTO: Archív Petra Druláka Kundera nás pozval k oslavě bezvýznamnosti. Máme dost dobrých dŧvodŧ pozvání přijmout a oddat se osvobozující atmosféře lidskosti, kterou neruší diktát významného. Ujasněme si však, ţe jako kaţdá oslava i tento svátek jednou končí. Pokud budeme mít štěstí, vyhneme se odvrácené tváři této osvobozené lidskosti a včas poznáme, kdy nás hostitel svým humorem posílá zpět domŧ. Shledáme se tam opět s věcmi pro nás významnými a třeba i s nadějí, ţe nemáme na výběr pouze mezi Tlachaly a Narcisi.

URL| http://www.novinky.cz/kultura/salon/343442-nad-zatim-poslednim-romanem-milana-kundery-lidskost-vbezvyznamnosti.html

Rusko chce dělat velmocenskou politiku a nemá na to. Časem pochopí, ţe bez Západu se neobejde, soudí český politolog 30.7.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Oldřich Szaban

Rozhovory

Nad budoucností nyní notně pošramocených vztahŧ Ruska a Západu si ParlamentniListy.cz povídaly s politologem Josefem Mlejnkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je pro Rusko výhodné spolupracovat se Západem. Hrozbou pro něj mŧţe být spíše Čína pošilhávající po Sibiři a také islámský fundamentalismus. „Putin se mŧţe dostat do závislosti na armádních kruzích. A oni mohou z ekonomických dŧvodŧ osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, neţ je současný prezident," konstatoval politolog. “Samozřejmě se mŧţe i stát, ţe vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, ţe uţ je nepŧjde napravit jinak neţ výměnou toho vládce. Ale to uţ hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - mŧţou převáţit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země," doplnil v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Josef Mlejnek. EU zavedla sankce proti Rusku. Vede se debata, zda jsou dostatečné. Co vy si o nich myslíte? Uvidí se v budoucnu, jestli jsou účinné, či nikoliv. Kaţdopádně uţ teď Rusové začínají ztrácet. Dlouhodobě není pro Rusko tato politika výhodná - odtrhávat se od vazeb s vyspělými zeměmi a dobývat si zpět území, které kdysi patřilo k bývalému Sovětského svazu či ruskému impériu. Samozřejmě, ţe na těch sankcích budou tratit i země, které je zavedly. Vypadá to, ţe si Rusové začínají uvědomovat, ţe to pro ně výhodné není. Takţe by sankce mohly být úspěšné ve střednědobém pohledu.



Nezpŧsobí současný stav rozkol v ruském vedení? Podle komentáře na ČR Plus od Libora Dvořáka jsou v něm dva proudy. Tvrdý kurz zastává poradce Putina Sergej Glazjev, který údajně pohrdá Evropskou unií a USA povaţuje za nepřítele. Propaguje orientaci na Čínu. Ale stojí Čína o nějakou výraznější spolupráci s Ruskem? Pokud bude Čína spolupracovat s Ruskem, tak z jejího hlediska pŧjde o naprosto pragmatickou záleţitost. Ostatně Čína pošilhává po Sibiři a expanzi severním směrem. Pro Rusko je výhodné manévrovat mezi Západem a Čínou. Nedávná dohoda mezi Čínou a Ruskem o dodávkách plynu je mnohem méně výhodná pro Rusy, neţ si pŧvodně mysleli. A bylo to právě díky nastalé situaci, kterou Číňané vyuţili. Kdy Rusové neměli jinou moţnost. Mohou se dostat dokonce na závislosti na Číně. Tato politika a sankce mŧţou vyvolat rozkol v ruské vládnoucí elitě. Pro řadu lidí bylo doposud ekonomicky výhodné být s Putinem. Mohli jezdit na Západ a uzavírat zde obchody. Pokud budou moci obchodovat jenom v Rusku, kde se navíc zhorší ekonomická situace, tak se jim to přestane líbit. A poloţí si otázku, jestli případné dobytí východní Ukrajiny a její připojení k Rusku má vŧbec smysl. Putin se také mŧţe dostat do závislosti na armádních kruzích. A oni mohou z ekonomických dŧvodŧ osnovat nějaké spiknutí či něco podobného s jiným řešením, neţ je současný ruský prezident. Samozřejmě se mŧţe i stát, ţe vztahy mezi Putinem a Západem budou tak vyhrocené, ţe uţ je nepŧjde napravit jinak neţ výměnou toho vládce. Ale to uţ hodně spekuluju. Putin touto politikou sám sebe vhání do situace, kdy v širší elitě země - ekonomické, politické i vojenské - mŧţou převáţit síly, které ho budou vnímat jako brzdu. Jako někoho, kdo blokuje další rozmach země. Vaše slova potvrzuje výrok ruského národohospodáře Alexeje Kudrina, který prohlásil, ţe pokud sankce zasáhnou celý ruský finanční sektor, hospodářství země se rozloţí do šesti týdnŧ.... Nedokáţi posoudit jak rychle by se ruské hospodářství rozloţilo. Lidé v ekonomické oblasti mohou podnikat a býti bohatí díky tomu, ţe jsou spojení s Putinem. Ale kdyţ to bohatství nemají kde uplatnit, kvŧli sankcím v bankovních sektoru, tak to pro ně ztrácí smysl. Obecně ruská ekonomika je velmi zranitelná. Poněvadţ úspěch Ruska byl postaven na exportu surovin - plynu, ropy. Rusko nemá jiné oblasti, kterými by bylo na západních trzích konkurenceschopné. Jakmile je zasáhnou sankce, mŧţe to pro ně být zásadní problém. Roli ale jistě hraje i emocionální rovina. Kdy prezident Putin tím jak zabral Krym, ukázal, ţe je silným vládcem, a je na vrcholu popularity u ruské veřejnosti. A teď by měl ustoupit. To pro něj asi bude těţké vzhledem k ruskému veřejnému mínění? Ruské pohlcení Krymu a i ta politika vŧči Ukrajině v něčem připomíná situaci v 17. či 18. století, nebo obecně by se dalo říci, ţe je to jako velmocenská politika v 19. století. Zajímavé bude, jak se vše bude vyvíjet dále. V moderním světě ztrácí smysl dobývání území, protoţe co z toho máte. Kromě emocí. Uţ samotné připojení Krymu k Rusku vyvolává ekonomicky strašlivé problémy. Musí financovat provoz těch struktur. Potom, Krym byl hodně závislý na turistickém ruchu. Teď mŧţe být jen z Ruska, zcela odpadne z Ukrajiny. A jakékoliv snahy udělat z Krymu atraktivní destinaci pro západní turisty je nyní zcela mimo realitu. Nalákat západní klientelu chtěli Rusové do Soči, kde uspořádali zimní olympiádu. Kdo tam teďka bude jezdit. Zvláště po tom sestřeleném letadle... Navíc jsou Rusové kvŧli tomu terčem sankcí. Co z toho Rusové mají? Kdyby aspoň byly na Krymu nějaké dŧleţité suroviny, třeba ropa. Ale ty tam nejsou. Kdyţ jste mluvil o zastaralé koncepci dobývání území, napadla mě Čína. Ta silou nezískává cizí území, ale chytře si je podmaňuje ekonomicky, třeba má velký vliv v Africe? Oni potřebují suroviny, aby je získávali levně. Pokud jde o území, postupují systematicky. Mají velký problém, protoţe jsou přelidnění a pošilhávají po nějakém jiném území. Jsou ale opatrní. Dokáţí si poradit bez velkých komplikací. Vědí, ţe je lepší rozhýbat ekonomiku a postavit mrakodrapy, kam lidi umístí. Neţ na někoho útočit. Číňané se chovají mnohem pragmatičtěji a nehodlají nějakým útokem na cizí území vyvolat rozsáhlý konflikt. Mají spočítáno, ţe by to pro ně bylo nevýhodné. Tyto myšlenky moţná odkládají na pozdější období, aţ budou ekonomicky a mocensky ještě silnější. Coţ je v kontrastu s Ruskem, které není tak ekonomicky silné, aby si mohlo dovolit takhle rozpoutat velmocenskou politiku. Jaká je podle vás budoucnost vztahŧ Ruska se Západem? Hrozí nám nějaká obdoba studené války?



Obnova studené války mezi Ruskem a Západem podle mě nehrozí. Rusko není tak silný hráč ekonomicky ani politicky. Studená válka byla ideologicky vymezená, konflikt Západu s komunismem. Současné Rusko takovouto silnou internacionální ideu nemá. Je budované na základě ruského nacionalismu, a to není exportní idea. Pokouší se restaurovat nějakou imperiální politiku. Ta se však odkazuje na minulost bývalého carského impéria a je geograficky limitovaná. I tady časem podle mě Rusko zhodnotí své reálné moţnosti. Nemyslím si, ţe by nastal nějaký dlouhodobější rozsáhlejší mezinárodní konflikt. Navíc, pokud se Čína bude snaţit o nějakou expanzi severním směrem, bude tím tlačit Rusko ke spolupráci se Západem. Stejně jako islámský terorismus. Takţe Rusové moţná zjistí, ţe je pro ně nebezpečím právě Čína a islámský fundamentalismus. Muslimové v Rusku demograficky sílí, ruská populace vymírá. Tohle by si měli rychle spočítat. Ţe je pro ně vlastně výhodné se Západem spolupracovat. Musím vám dát za pravdu, ţe postavit se proti Západu je pro Rusko vlastně nevýhodné. Ale bohuţel nyní hrají prvořadou roli asi emoce... Samozřejmě, ten vládce hraje na emoce. Kvŧli popularitě u obyvatelstva provozuje zahraniční politiku, která je pro zájmy země kontraproduktivní, a je výhodná jen krátkodobě. Mŧţe se i stát, ţe bude v této politice pokračovat i kdyţ je pro Rusko z dlouhodobějšího hlediska nevýhodná. Ale pro něj osobně výhodná je. Takovýto kontrast se odehrál v řadě případŧ v rŧzných zemích.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=328946

Spojené státy nemají zapotřebí vyrábět důkazy 29.7.2014

Lidové noviny msl

str. 06

Svět

Na Ukrajině probíhá regulérní ozbrojený konflikt, do něhoţ je zapojena řada aktérŧ. Boj o veřejné mínění je samozřejmě jeho nesmírně dŧleţitou součástí, říká LN Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. * LN USA zveřejnily satelitní snímky, jeţ mají dokazovat, ţe ruská armáda ostřeluje ukrajinské teritorium. Jaké konkrétní informace z nich lze vyčíst? Snímky zachycují přesné rozmístění ozbrojených jednotek a míst dislokace na obou stranách ruskoukrajinské hranice, a to jak před onou inkriminovanou střelbou, tak po ní. Mŧţeme na nich rovněţ rozpoznat krátery, které ostřelováním vznikly. Ovšem k váze samotných snímkŧ: všechny strany konfliktu v tomto ohledu zveřejňují pouze nezbytné minimum, aby ochránily své zdroje a zpŧsob, jak informace získaly. * LN Moskva však snímky odmítla jako padělek. Představují satelitní snímky skutečně spolehlivý dŧkaz ruského vojenského angaţmá na Ukrajině? Rusko zřejmě naráţelo mimo jiné na činnost amerického ambasadora v Kyjevě George Pyatta, který tvrzení o ruské účasti v ukrajinském konfliktu veřejně podporuje. Nicméně silně pochybuji o tom, ţe by Spojené státy fabrikovaly dŧkazy, domnívám se, ţe to nyní nemají zapotřebí. Více čtěte na serveru www.lidovky.cz

Co vám uniklo: smlouva o jaderných zbraních se drolí i kritika Šarapovové 29.7.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Domov Lidovky.cz

Neměli jste čas sledovat přes den zprávy? Přinášíme pro vás přehled nejdŧleţitějších událostí dne. 3 HLAVNÍ UDÁLOSTI USA: Rusko porušilo dohodu o jaderných zbraních. Testovalo rakety



Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných raketách středního a kratšího doletu. Moskva údajně testovala řízenou střelu, kvŧli čemuţ v pondělí vyzval Rusy v dopise k okamţitému dvoustrannému jednání prezident Barack Obama. Pátý šéf během roku. Kubiše střídá v čele ŘSD manaţerka z Agrofertu Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kubiš po čtyřech měsících ve funkci končí. Ředitelství dočasně povede šéfka správního úseku Soňa Křítková, dokud se ve výběrovém řízení nepodaří najít nového generálního ředitele. Oznámil to řekl ministr dopravy Antonín Prachař. Europolitice nerozumí, nemá názor a jen opakuje, pustil se Zahradil do Sobotky Je premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) eurohujer, který kvŧli konzultaci výběru eurokomisaře poníţil Česko, jak tvrdí prezident Miloš Zeman? Server Lidovky.cz s tímto dotazem oslovil politiky. Ti opoziční vidí za jeho krokem snahu ospravedlnit prohru s Andrejem Babišem (ANO), část povaţuje prezidentŧv výpad proti Sobotkovi za další z hradních políčkŧ. 3 ČLÁNKY, KTERÉ JSME PŘINESLI JAKO PRVNÍ Satelitní snímky jako dŧkaz ruské agrese obstojí, soudí analytik Rusko zaútočilo na ukrajinské území, prohlásily v neděli Spojené státy. Na dŧkaz zveřejnily satelitní snímky, jeţ zachycují pohyb ruských jednotek a krátery zpŧsobené údajným ostřelováním ukrajinského pohraničí. Jsou záběry ze satelitŧ prŧkazným potvrzením, ţe Moskva stojí po boku proruských separatistŧ? „Jednotky ukrajinské armády, zejména pohraničníkŧ, jsou systematicky ostřelovány i z území Ruské federace,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Policistka mohla ţít, vězení pro zfetovaného řidiče se nabízelo, míní právník Ministerstvo spravedlnosti se ohradilo proti pochybám, které server Lidovky.cz vznesl k soudní historii případu zfetovaného řidiče, jenţ letos v květnu zabil policistku. Protichŧdné jsou i názory právníkŧ. Jedni postup soudŧ posvětili, druzí si myslí, ţe tragickému vyústění případu šlo předejít. Ať je to jako na výletě, přeje si před premiérou první strojvŧdkyně Leo Expressu Úterý je pro Helenu Záleskou dvojnásobně výjimečným dnem. Vedle toho, ţe slaví pětadvacáté narozeniny, vŧbec poprvé vyjede na ţelezniční trať jako strojvŧdkyně vlaku Leo Express. Ráno vyrazí z Prahy směr Bohumín jako vŧbec první „ţena za volantem“ u této soukromé společnosti. V České republice jsou aktuálně uţ jen čtyři další ţeny, které si do kolonky zaměstnání píší: Strojvŧdce. „Přála bych si, aby šlo o jednu z jízd, kdy si v práci připadám, jako kdyţ jsem vyrazila na výlet,“ řekla před svou premiérou serveru Lidovky.cz. 4 ČLÁNKY PRO VOLNÝ ČAS Šarapovová podporuje svými bonbony konzumaci cukru, zlobil se poslanec Tenistka Maria Šarapovová úspěšně rozjela svŧj byznys se sladkostmi Sugarpova. Nedávno otevřela nový obchod v Londýně, coţ kromě zvědavosti vyvolalo i negativní reakce. Britský poslanec Keith Vaz zkritizoval ruskou tenistku za to, ţe propaguje nezdravé jídlo, coţ by podle něj jako sportovkyně dělat neměla. Hradílek se zotavuje po zranění: Pomohl mi klid, uţ se probouzím bez bolesti Kdyţ se loni v Praze stal mistrem světa, říkal: „Tuhle trofej nechci nikomu předávat.“ Aby měl kajakář Vavřinec Hradilek šanci na letošním šampionátu slib dodrţet, musel překonat vleklé zdravotní potíţe. „Dobré dva měsíce jsem byl mimo, ale uţ zase trénuju,“ raduje se Hradilek po bolestivých problémech s krkem. A věří, ţe zářijové MS v USA stihne. Američané si vybaví Terezín a Hitlera, knedlíkem bych je udusila, říká Češka Monika Kvěchová se do Ameriky přestěhovala, protoţe chtěla získat nové zkušenosti. Odjela za oceán s tím, ţe bude dělat au-pair. O své práci říká: "Práce s dítětem je lehká - do té doby neţ si uvědomíte, ţe české zvyky jsou absolutně jiné." Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině. Jsem feťák workoholismu, říká Vladimír 518 S Vladimírem 518 jsme se potkali na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde prezentoval nový dokumentární cyklus KMENY. K dalšímu letnímu festivalu - Letní filmové škole v Uherském Hradišti, která probíhá od 25. července, vytvořil Vladimír vizuál a znělku. Kromě filmŧ a kmenŧ jsme si ale povídali třeba i o novém klipu PSH a hlavně o hořícím ohni, o středobodu jeho osobnosti i jeho práce, který snad nevytěká. InsertSingleVideo

URL| http://www.lidovky.cz/co-vam-uniklo-smlouva-o-jadernych-zbranich-se-droli-i-kritika-sarapovove-1o8/zpravy-domov.aspx?c=A140729_195851_ln_domov_mpr Plné znění zpráv


Satelitní snímky jako důkaz ruské agrese obstojí, soudí analytik 29.7.2014 lidovky.cz str. 00 Lidovky / Svět Lidovky.cz, Magdalena Slezáková Rusko zaútočilo na ukrajinské území, prohlásily v neděli Spojené státy. Na dŧkaz zveřejnily satelitní snímky, jeţ zachycují pohyb ruských jednotek a krátery zpŧsobené údajným ostřelováním ukrajinského pohraničí. Jsou záběry ze satelitŧ prŧkazným potvrzením, ţe Moskva stojí po boku proruských separatistŧ? „Jednotky ukrajinské armády, zejména pohraničníkŧ, jsou systematicky ostřelovány i z území Ruské federace,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Lidovky.cz: Spojené státy v neděli zveřejnily satelitní snímky, jeţ mají dokazovat, ţe ruská armáda ostřeluje ukrajinské teritorium (více čtěte ZDE ). Jaké konkrétní informace z nich lze vyčíst? Snímky zachycují přesné rozmístění ozbrojených jednotek a míst dislokace na obou stranách rusko-ukrajinské hranice, a to jak před onou inkriminovanou střelbou, tak po ní. Mŧţeme na nich rovněţ rozpoznat krátery, které ostřelováním vznikly. Ovšem k váze samotných snímkŧ: všechny strany konfliktu v tomto ohledu zveřejňují pouze nezbytné minimum, aby ochránily své zdroje a zpŧsob, jak tyto informace získaly. Ministerstvo zahraničí Spojených státŧ zveřejnilo snímky, které podle něj... Ministerstvo zahraničí Spojených státŧ zveřejnilo snímky, které podle něj... Lidovky.cz: Moskva však snímky odmítla jako padělek a produkt „propagandistického kolotoče“ roztočeného spojenými silami ukrajinské rozvědky a amerických poradcŧ. Razantní výroky stranou - představují satelitní snímky skutečně spolehlivý dŧkaz ruského vojenského angaţmá na Ukrajině? Rusko zřejmě naráţelo mimo jiné na činnost amerického ambasadora v Kyjevě George Pyatta, který tvrzení o ruské účasti v ukrajinském konfliktu veřejně podporuje. Nicméně silně pochybuji o tom, ţe by Spojené státy fabrikovaly dŧkazy, domnívám se, ţe to momentálně nemají zapotřebí. Byť samozřejmě platí, ţe ty snímky bychom měli chápat jen jako podpŧrný argument teze, s níţ Ukrajina vystoupila před více neţ dvěma týdny tedy ţe jednotky ukrajinské armády, zejména pohraničníkŧ, jsou systematicky ostřelovány i z území Ruské federace. Hlavní tíha dŧkazŧ leţí jinde, hlavně v očitých svědectvích přímých účastníkŧ bojŧ, a to nejen příslušníkŧ ozbrojených sil, ale například i na místě pŧsobících novinářŧ. InsertSingleVideo Lidovky.cz: Ukrajinská strana se opírá také o údajné odposlechy, které mají zachycovat prŧkazné rozhovory separatistŧ – naposledy v kauze sestřeleného malajsijského boeingu. Jsou tyto nahrávky věrohodné? Záznamy jistě mohou být autentické, umím si představit, ţe takové rozhovory skutečně proběhly. Odposlechy však mají jednu velkou nevýhodu, a to, ţe tvrzení, která mají dokládat, nelze doloţit jinak. Jsou tedy méně věrohodné a snáze zpochybnitelné, na rozdíl třeba od satelitních snímkŧ. Lidovky.cz: V souvislosti s děním na východní Ukrajině se často skloňuje pojem informační válka. Jak dŧkazy tohoto typu zapadají do informační strategie obou znepřátelených stran? Na Ukrajině probíhá regulérní ozbrojený konflikt, do něhoţ je zapojena celá řada aktérŧ. Boj o veřejné mínění a informační prostor je samozřejmě jeho nesmírně dŧleţitou součástí, coţ musíme mít na paměti pokaţdé, kdyţ poskytované informace – či desinformace – interpretujeme. Domnívám se, ţe přinejmenším z ruské strany uţ těch nepravd zaznělo poměrně hodně. Ruská strategie, co se Západu týče, je prostá: paralyzovat politické elity tak, aby nemohly přijmout efektivní protiopatření. Toho nejlépe dosáhnete tím, ţe je zbavíte podpory veřejného mínění, tedy máte-li co do činění s protivníkem, jehoţ zřízení stojí na demokratických základech. Kdyţ veřejnost zahltíte řadou i vzájemně se vylučujících tvrzení a vysvětlení, kaţdý si v nich najde to svoje, veřejné mínění se rozštěpí a elitám tím znesnadníte hledání potřebného konsensu. Lidovky.cz: Existují vŧbec za takových okolností dŧkazy, které mŧţeme brát jako neprŧstřelné? Roli Ruska v ukrajinském konfliktu jich napovídá celá řada. Kromě zmíněných očitých svědectví například zbrojní arzenály, jeţ ukrajinská armáda nachází na místech, která se jí na povstalcích podaří vybojovat. K dispozici jsou i záznamy, které zachycují přejezdy vojenské techniky z míst poblíţ rusko-ukrajinské hranice. Dosti výmluvné jsou také osoby, které stojí v čele těch samozvaných lidových republik v Doněcku a Luhansku: to všechno jsou ruští občané, mnozí z nich mají prokazatelné pracovní zkušenosti z ruských silových struktur, včetně ozbrojených sloţek. Například minulý týden, kdyţ ukrajinská vojska dobyla Severodoněck, tam bylo zajato několik desítek těch takzvaných dobrovolníkŧ – všichni do jednoho občané Ruské federace. To samo o sobě podle mě dostatečně naplňuje formální znaky agrese, o předchozí anexi Krymu nemluvě. Plné znění zpráv


URL| http://www.lidovky.cz/satelitni-snimky-jako-dukaz-ruske-agrese-obstoji-soudi-analytik-pxs-/zpravysvet.aspx?c=A140728_230045_ln_zahranici_msl

FSV UK otevírá magisterský obor Ţurnalistika 29.7.2014

mediaguru.cz str. 00 Martina Vojtěchovská

Aktuality

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy otevírá od letošního zimního semestru magisterský studijní obor Ţurnalistika. Uchazeči, kteří prošli přijímacími zkouškami, si tak mohou vybrat modul zaměřený na politickou, kulturní, vizuální nebo sportovní ţurnalistiku. Všichni studenti mají společné předměty – například teoretické koncepce ke studiu ţurnalistiky, vývoj a postavení médií v moderní společnosti, ekonomiku médií, mediální systémy a jejich komparaci, novinářskou etiku se zaměřením na konkrétní případy a řadu dalších. Ke kaţdému modulu se otevírají tvŧrčí dílny za účasti renomovaných novinářŧ. Součástí studia je měsíční praxe. Absolventi bakalářského studia jiných oborŧ neţ ţurnalistiky se kromě společných předmětŧ seznámí s mediální tvorbou, vývojem grafického designu a polygrafie, nebo prací s informacemi. Mezi vyučujícími jsou i novináři z praxe, například Václav Moravec, Robert Záruba, Jaromír Bosák, Martin Štoll, Robert Čásenský či Jindřich Šídlo. -mav-

URL| http://www.mediaguru.cz/2014/07/fsv-uk-otevira-magistersky-obor-zurnalistika/

Vládce Kremlu zariskoval. Ustojí tuhle partii šachu? 29.7.2014

Mladá fronta DNES str. 08 Iveta Polochová

Ze světa

Prezident Putin proţívá asi nejtěţší období v Kremlu. Mŧţe být ohroţena jeho pozice? „Teď nevidím prostor pro jeho svrţení. Ale v roce 2018 by uţ nemusel znovu kandidovat,“ míní politolog Svoboda. MOSKVA, PRAHA Mŧţe Putin přeţít? Poškodí pád letadla MH-17 ruského prezidenta? Kvŧli sankcím se objevují náznaky mocenského rozporu v Putinově okolí, hlásí německá rozvědka. Tolik výběr titulkŧ, které se v poslední době usadily na webových stránkách světových médií. Všechny se točí kolem jedné otázky: zda poslední události na Ukrajině mohou ohrozit pozici dlouholetého vládce Kremlu. Jedenašedesátiletý Vladimir Putin je u moci uţ 14 let, počítáme-li i období, kdy ho na prezidentském postu vystřídal Dmitrij Medveděv a on pŧsobil coby premiér. Prakticky po celou dobu byl uvyklý hlavně na (z jeho pohledu) úspěch. Ať uţ je řeč o válce v Gruzii v roce 2008, kdy ruské tanky podpořily separatistické tendence Jiţní Osetie a Abcházie, aniţ Západ hnul brvou a USA mu zanedlouho nato nabídly „restart“ americkoruských vztahŧ. Nebo kdyţ vzpomeneme na to, jak si Moskva upevnila pozici na světové šachovnici během války v Sýrii, kdy se ostře postavila proti moţnosti amerických leteckých úderŧ. „Rusko se z krize vynořilo rozhodné a schopné, Spojené státy váhavé a bezradné,“ připomíná šéf americké bezpečnostní poradenské firmy Stratfor (Strategic Forecasting) George Friedman. Činí tak ve svém textu nazvaném příznačně: „Mŧţe Putin přeţít?“ Události na Ukrajině se totiţ ani zdaleka nevyvíjejí tak, aby se to Kremlu líbilo. Štěstěna se k němu otočila zády hlavně po nedávném sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou, kdy zahynuly tři stovky lidí na palubě. Západ se sjednotil a je přesvědčen, ţe letoun sestřelili proruští separatisté systémem, jejţ získali z Ruska, které je podporuje. Proto se na Moskvu snaţí tlačit údernějšími sankcemi. Někteří analytici přitom neskrývají názor, ţe Putin, dlouho povaţovaný za mistra taktiky, tentokrát vysokou hru překombinoval a události na Ukrajině by pro něj mohly mít osobní dŧsledky. Plné znění zpráv


„Pokud se ukáţe, ţe Rusko dodalo protiletecký systém separatistŧm a poslalo tým k jeho ovládání, mohlo by být označeno za zodpovědné za sestřelení letadla. Putin by se z efektivního a rafinovaného vládce, jenţ nemilosrdně vyuţívá moc, mohl stát nebezpečným a neschopným muţem, který podporuje beznadějné rebely zcela nevhodnými zbraněmi,“ píše Friedman. Putin se dle něj na Ukrajině přepočítal – nejdříve neodhadl pád spojence, exprezidenta Janukovyče, a poté klopýtl v rozdmýchávání neklidu na východě země. Nadto stagnuje ruská ekonomika a nové mezinárodní sankce se jí navíc nejspíš citelně dotknou. „Má kolegy, kteří věří, ţe by mohli fungovat lépe, a v Evropě jsou mocní lidé, kteří by rádi viděli jeho odchod. Musí to zastavit, jinak by mohl být nahrazen,“ míní americký analytik. Zároveň však upozorňuje, ţe tato moţnost je ještě daleko. Záleţet bude hlavně na Putinových nejbliţších spojencích v Moskvě. Veřejnost je mu stále nakloněna. Jeho hra na nacionalistickou strunu za pomoci propagandy pŧsobí, podporuje ho kolem 80 procent Rusŧ, přičemţ obliba mu výrazně stoupla po anexi Krymu. „Nevíme, co se děje v nejvyšším vedení, ale v tuto chvíli nevidím prostor pro Putinovo svrţení. Nevidím nikoho, kdo by ho mohl nahradit. Ale kdyby se začala hroutit ekonomika, mohlo by se stát cokoli,“ řekl MF DNES Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy. Pokud skutečně roste nespokojenost ve vnitřním kruhu spojencŧ ruského prezidenta, reálnější by podle Svobody mohl být elegantnější odchod dlouholetého ruského vládce v roce 2018, kdy mu skončí současný prezidentský mandát. „Mohl by říct, ţe uţ je načase to předat někomu jinému, mladšímu a vybrat ho ze svého okolí,“ podotýká český politolog. A kdo by pak byl ve hře? Moţná mezi lidem populární současný ruský ministr obrany Sergej Šojgu. „Musíme si uvědomit i to, ţe sankce by mohly zapadnout do Putinovy rétoriky o tom, jak je Západ proti Rusku a snaţí se ho obklíčit. Mohl by veškeré ekonomické problémy hodit na sankce. To bývá zmiňováno jako argument proti nim, aby vlastně neposílily jeho reţim,“ podotkl. Vladimir Putin mezitím dále utuţuje moc, Rusko nedávno zpřísnilo tresty za nepovolené demonstrace či podporu a propagaci separatismu. Soud navíc poslal na 4,5 roku opozičníky Sergeje Udalcova a Leonida Razvozţajeva do vězení za vyvolávání protestŧ před dvěma lety. Na Ukrajině by však podle Svobody nyní Putin mohl trochu zařadit zpátečku a utlumovat pomoc separatistŧm. „Myslím, ţe ho hodně naštvalo to sestřelení letadla a také jeho nedávný projev byl tak trochu přípravou na to, jak z té situace ustoupit. I to mŧţe být jedna z variant,“ podotkl český politolog. Vladimir Putin ovšem nejspíš proţívá jedno z nejtěţších období ve vedení země. A to i proto, ţe se od Ruska odpoutává Ukrajina. „Nějakým zpŧsobem něco zahájil, ale ono to nevychází, a musí přejít na nějakou druhou variantu. Navíc ztráta Ukrajiny by byla příliš významná, více neţ kterékoli jiné země. Rusové ji pořád vnímají jako část společného prostoru,“ upozorňuje Svoboda. *** V roce 2018 by mohl říct, ţe je čas to předat, a vybrat nástupce. Karel Svoboda Institut mezinárodních studií FSV UK Foto popis| Dáme si partičku? Vladimir Putin je znám jako výborný stratég. U moci je čtrnáct let, úspěšně vyšel z kaţdé kontroverzní situace. Teď je však v úzkých, hrozí mu, ţe přijde o Ukrajinu. Foto autor| Foto: Isifa

Ukrajinská krize nekončí, spíše se prohlubuje 28.7.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Srdečně vás zdravím na vrcholu letošního léta, dámy a pánové. Je tu Den podle Libora Dvořáka a ten dnes přináší následující témata. Ukrajinská krize nekončí a jak se zdá, spíše se prohlubuje. Bulharsko se ocitá na cestě k dalším předčasným volbám. Česká republika zřejmě definitivně vyhrála skoro dvacetiletý spor o 10 miliard korun s firmou Diag Human. Víkendové příměří mezi Izraelem a hnutím Hamas ţádné řešení nepřineslo a také tento konflikt bohuţel pokračuje. A konečně přesně před 100 lety, 28. července 1914 začala první světová válka. Přesto příjemný poslech. Plné znění zpráv


Úvodem tedy vzhŧru na Ukrajinu. Při tvrdých bojích ukrajinských armádních sil a separatistŧ o 300 tisícové město Horlivka na východě Ukrajiny přišlo jen včera o ţivot nejméně 13 civilistŧ, včetně dvou dětí. Ročního a pětiletého. Zpravodaj kyjevského listu Ukrajinska pravda ale informoval, ţe mrtvých je ve městě moţná aţ 30. Děje se tak poté, co svět obletěly informace o tom, ţe Rusko východoukrajinským separatistŧm dodává smrtící raketometné systémy Grad. Kyjev je ale zřejmě i nadále rozhodnut dosáhnout nad separatisty vojenského vítězství. Dění na východě Ukrajiny sleduje mimo jiné také Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Karle, rád tě vidím, vítám v našem ţivém vysílání. Dobrý den. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Proč se cílem nejnovějších útokŧ ukrajinské armády podle tvého názoru stala právě Horlivka? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já nejsem ţádný vojenský stratég, ale kdyţ se člověk podívá na mapu, tak je tam zjevná snaha rozdělit, řekněme, tu takzvanou Doněckou republiku a Luhanskou republiku vedví. Vlastně to přeseknout a potom ta centra, řekněme, likvidovat odděleně. Ono tak jako tak bude problém s tím, ţe prostě boje ve městě jsou vţdycky brutální a vţdycky velmi, velmi náročné. Ale je tam zjevná snaha prostě rozdělit ty skupiny a rozehnat je. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Já o tom za chvíli budu mluvit s naší americkou zpravodajkou Lenkou Kabrhelovou. Ale jak se ty díváš na ta nejrŧznější svědectví o dodávkách těţkých ruských zbraní, tedy ne jenom gradŧ, o kterých jsem mluvil, separatistŧm? Jak závaţné to obvinění a za jak závaţné povaţuješ dŧkazy tohoto jevu? Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, to obvinění je samozřejmě velmi závaţné. Ono, ono člověk ani nemusí tak moc přemýšlet o dŧkazech, ono uţ od samého počátku vypadalo velmi podezřele, ţe by tedy, tedy v Kramatorsku, Slavjansku se prodávaly granátomety přímo na ulici. Aby to byli takzvaní, takzvaní tedy, takzvaná domobrana. A ty dodávky jsou prostě zjevně, odněkud musí být a neumím si představit, ţe jsou odněkud jinud neţ, neţ z Ruska. Oni taky velmi silně bojují o spojení s Ruskem, o ty pohraniční, pohraniční přechody, čili to není úplná náhoda. A ty dŧkazy, dŧkazy prostě pohybujeme se v prostředí informační války, kdy jakýkoliv dŧkaz je zase zpochybněn, jakákoliv fotografie je vyhlášena za, za dílo fotoshopu a běţný člověk moc nemá ani šanci si to ověřit. Nicméně těch náhod by bylo aţ příliš moc. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Karle, ty uţ jsi mluvil o jaksi nutnosti oddělit od sebe Luhanskou a Doněckou lidovou republiku. A proto tedy ty boje u Horlivky, které jsi bohuţel vyţádaly i desítky ţivotŧ civilistŧ. Znovu sílí zprávy o tom, ţe separatisté se stahují právě do pŧlmilionového Luhanska a více neţ milionového Doněcka. Jak dlouho se tam podle tvého názoru mohou udrţet? Mluvil jsi sám o tom, ţe ty pouliční boje jsou samozřejmě velmi komplikované. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě, určitě. Já si myslím, ţe oni se budou snaţit, snaţit i probít ven. Ono, řekněme, ţe probít, probít jakoby do Ruska. Je to problém, tohle to se nedá naprosto odhadnout. Samozřejmě, ţe se dá uplatnit takovéto řešení jako uplatnil třeba sám Putin na Groznyj, kdy ho prostě vybombardoval. Ale to jaksi zrovna pro ukrajinskou vládu přijatelné není. Druhá moţnost je prostě technologická převaha a třetí moţnost jsou prostě zdlouhavé boje. Poslední moţnost je ta, ţe prostě ti bojovníci sami odejdou. Ta čtvrtá uţ asi je samozřejmě, samozřejmě ideální, nicméně mám obavy, ţe spíše dojde na ty, na ty zdlouhavé boje a tam si opravdu neodvaţuji odhadnout, jak dlouho budou trvat. Tam je problém i s těmi separatisty, ţe je to prostě naprosto, nebo takzvanými separatisty, ţe je to naprosto disparátní skupina rŧzných, rŧzných zájmŧ, rŧzného pŧvodu a nejsem vŧbec ani schopen říct, kolik jich je, jak jsou vybavení. Bohuţel. Tohle nejsem schopen odhadnout. Plné znění zpráv


Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Poslední otázka pro politologa Karla Svobodu. Je skoro povinná. Jak se ti, Karle, jeví vyšetřování tragédie malajsijského Boeingu? Víme, ţe dnes se tam ti mezinárodní vyšetřovatelé nemohli dostat, protoţe tam jaksi zuří prudké boje. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je jedna věc. Já uţ jsem, já jsem hlavně sledoval i reakci, reakci ruské strany, která vŧbec na tu, na tu předběţnou zprávu o tom, ţe vlastně černé skříňky jaksi prokázaly to, ţe došlo k výbuchu rakety, tak uţ ruská strana tak jako nenápadně naznačovala, jmenovitě Lavrov tedy, ţe vlastně není vŧbec zatím dŧvod, dŧvod tvrdit, ţe s nimi bylo nějak jako manipulováno, takţe, takţe já si myslím, ţe to, to vyšetřování bude jedna rovina. Co se děje na místě, to opravdu nejsem schopen říct. Tam probíhají boje a mám obavy, ţe se na tom nic moc měnit nebude. Ale druhá rovina je, řekněme, ta, ta mezinárodní. A ta mně skoro přijde zajímavější. Protoţe, jak říkám, Rusko prostě, pokud mu to nebude vyhovovat, bude, bude to vyšetřování odmítat a mŧţeme se dočkat ještě docela zajímavých dohadŧ v tomhle tom. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------To byl politolog Karel Svoboda. Karle, děkujeme a na slyšenou. Karel SVOBODA, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na slyšenou. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A na spojení, pevně doufám, uţ je i naše stálá zpravodajka ve Spojených státech amerických Lenka Kabrhelová. Lenko, dobrý den. Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka -------------------Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Jakým tématem pro americkou politiku a americká média je ukrajinský konflikt? Ptám se proto, ţe vím, ţe americká média se o to zahraničí zpravidla, respektive jejich uţivatele příliš nezajímají. Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka -------------------To je samozřejmě pravda a je asi nutné rozdělit americkou politiku a média. A hlavně také americkou veřejnost. Tam je otázka, jak velké téma je to pro ni. Nicméně mnohé se změnilo. Právě po sestřelení letounu malajsijských aerolinií. Ten konflikt na Ukrajině rázem dostal úplně jiný kontext, mnohým došlo, v Evropě určitě také, ale ve Spojených státech také, ţe to není izolovaná záleţitost nějakého nepochopitelného konce světa. Na druhou stranu nutno říct, ţe Spojené státy byly tím, kdo vlastně od začátku se snaţily třeba i Evropu přimět alespoň k nějakým sankcím, byť pochopitelně je tu celá ta debata, nakolik ty sankce byly bezzubé, nebo jsou bezzubé nebo nejsou. Co se týče téhle chvíle, téma to rozhodně je. Je to tématem expertních politických debat, třeba i o moţných formách pomoci Ukrajině. Co se týče politických jednání, ministr Kerry, víme, včera telefonoval se Sergejem Lavrovem, svým ruským protějškem z ministerstva zahraničí a před chvílí přišla zpráva, ţe viceprezident Biden se ještě dnes v Bílém domě setká s ukrajinským vicepremiérem Pavlo Klimkinem. Takţe je zjevné, ţe co se týče jaksi politických debat, téma to rozhodně je. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Spojené státy včera zveřejnily satelitní snímky, které mají dokazovat, ţe mezi 21. a 26. červencem se na ukrajinské pozice při ruské hranici s Ukrajinou střílelo právě z ruského území. Není to první svědectví tohoto Plné znění zpráv


druhu, nejdŧleţitější určitě byly snímky rakety odpálené proti malajsijskému Boeingu. Co za tím velmi silným, bych řekl, informačním angaţmá podle tvého soudu stojí? Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka -------------------Tak, já bych řekla, i s tím, co člověk tu čte samozřejmě v novinách a slyší od expertŧ, ty snímky jsou jaksi dalším krokem ve snaze Spojených státŧ podepřít ty argumenty pro přijetí mnohem přísnějších sankcí vŧči Moskvě. Debatuje se uţ i o moţnosti plošných sankcí. Tím dŧvodem podle Washingtonu pro další restrikce je nejen odmítání Kremlu pouţít vliv na separatisty tak, aby umoţnili přístup mezinárodním vyšetřovatelŧm na místo havárie letounu malajsijských aerolinií. To je samozřejmě jedna ze zásadních výtek. Ale teď uţ tedy i ta skutečnost, ţe Rusko alespoň to potvrzují podle Washingtonu ony snímky, je přímo zapojené do konfliktu na Ukrajině. Jenom příkladem nejčerstvější fotografie vlastně v celém to balíku zveřejněném pochází ze soboty. A podle State departmentu zachycuje výstřely z raketometŧ na ruské straně hranice a krátery na ukrajinském území, kam ty střely dopadly. A podle americké diplomacie ty záběry prý také prokazují, ţe proruští separatisté, kteří operují na ukrajinském území, pouţili vlastně proti ukrajinské armádě těţké dělostřelectvo dodané Ruskem. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Lenko, dnes si připomínáme sté výročí započetí první světové války, o kterém bude řeč na jiném místě. Nebojí se Američané, ţe by jejich země v tomto případě mohla být vtaţena do dalšího válečného konfliktu? A víme, ţe ty předchozí a ještě probíhající se nevyvíjejí právě příznivě. A ţe tentokrát by to byla dokonce válka v Evropě? Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka -------------------Rozhodně ano. Ta obava tu určitě je. I proto jsou Spojené státy, které jsou znavené těmi válečnými akcemi v Iráku a Afghánistánu, tak zdrţenlivé. A ostatně on to prezident Obama řekl během těch svých mnohých četných projevŧ na adresu Ruska a ukrajinské krize, ţe proto si Spojené státy nijakým zpŧsobem otevřeně jaksi vojensky angaţovat nechtějí. Ale docela dŧleţité je říci, ţe vlastně se ta debata trochu posouvá. Teď jsou na stole úvahy o vojenské pomoci ve smyslu ne přímého zapojení Spojených státŧ, ale spíše o asistenci informační. Pentagon a americké zpravodajské sluţby podle deníku New York Times zvaţují plán, který počítá s tím, ţe by Obamova vláda poskytovala ukrajinské vládě v Kyjevě konkrétní informace o umístění raket země vzduch, které mají k dispozici právě separatisté podporovaní Ruskem, tak, aby ty zbraně ukrajinská armáda byla schopná přesně zaměřit a zlikvidovat, coţ se teď neděje. Nicméně tenhle ten plán je zatím ve fázi příprav. Neprošel ještě debatou v Bílém domě a není vlastně jasné, jestli by prezident Obama byl nakloněný tomu předávání konkrétních a velmi specifických informací ukrajinské armádě. Vlastně o konkrétních vojenských cílech. To jde právě k tomu, co jsi říkal v úvodu, na co cílila tvoje otázka. Tohle to by byl totiţ krok, který by Spojené státy rozhodně vtáhnul mnohem hlouběji do konfliktu. A v podtextu jsou obavy, za A chceme být v takovém konfliktu a za B, zda by takový krok vlastně nebyl kontraproduktivní a nakonec Moskvu nepřiměl k další ofenzivní akci. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Říká naše americká zpravodajka Lenka Kabrhelová. Lenko, děkujeme a na slyšenou. Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka -------------------Na slyšenou.

Do senátu chce vědec Malý, miliardář Hlavatý i generál Škácha 28.7.2014

hradec.iDNES.cz str. 00 Hradec / Hradec - zprávy MF DNES, Petr Záleský

Do senátních voleb na Hradecku, Trutnovsku a Rychnovsku sice zbývají ještě necelé tři měsíce, kandidátky uţ jsou vzhledem k blíţícímu se termínu odevzdání téměř kompletní. Rýsuje se řada zajímavých soubojŧ, ze známých tváří se objeví šéf Juty Jiří Hlavatý, náčelník horské sluţby Adolf Klepš nebo vědec Jaroslav Malý. Plné znění zpráv


Pozoruhodný mix „VIP osobností“ a politických matadorŧ nabízejí kandidátky do říjnových senátních voleb. Ze známých jmen mají zájem náčelník horské sluţby, brigádní generál, úspěšný vědec či majitel velké fabriky a zároveň miliardář. Právě pŧl roku trvající krouţení hnutí ANO kolem továrníka Jiřího Hlavatého mělo úspěšný konec teprve před několika dny. Majitel královédvorské Juty nakonec kývl, přestoţe se netajil rozporuplnými pocity. Podnikatel roku 2013 a podle časopisu Týden třicátý nejbohatší Čech se rozmýšlel, zda má usilovat o Valdštejnský palác, anebo se má spíš dál věnovat byznysu. Hlavatého odrazovalo také politikaření. „Já nechci být politikem, v senátu bych se spíš snaţil předat své celoţivotní zkušenosti z podnikání. Nechci, aby se na mě všichni dívali jako na politika. Něčeho jsem dosáhl a nechci to jako politik ztratit,“ je upřímný kandidát hnutí pro Trutnovsko. Sice odmítá masivní kampaň, ale o volebním programu uţ má jasno. „Vyjde z mých ţivotních zkušeností v oblasti podnikání, z toho jak se orientovat v konkurenci, jak se starat o lidi,“ pokračuje Hlavatý, jenţ v kaţdém případě chce dál stát v čele textilky. „Firma mě uţ nepotřebuje tolik jako v minulosti. Za 25 let jsem vybudoval v Jutě silný tým profesionálŧ, který je schopen ji dál rozvíjet,“ míní. Trutnovsko čeká souboj: zleva záchranář Klepš, senátor Trpák a šéf Juty Hlavatý. Právě na „Hlavatého“ Trutnovsku se schyluje k velmi zajímavému souboji. Jeho soupeři totiţ budou úřadující senátor Pavel Trpák (ČSSD), trutnovský radní Pavel Káňa (ODS) nebo náčelník Horské sluţby Krkonoše Adolf Klepš (TOP 09). „Momentálně jsem stále náčelníkem, ale moji budoucnost uţ jsem s ředitelem projednával,“ říká Klepš, jenţ by se ve Valdštejnském paláci nejraději věnoval cestovnímu ruchu a ţivotnímu prostředí v horských oblastech. Politolog: ČSSD to bude mít těţké Před šesti lety sociální demokraté v kraji získali senátorské posty ve všech třech obvodech, kde se bude volit i nyní. Zatímco Pavel Trpák bude obhajovat trutnovský obvod a Miroslav Antl rychnovský, na Hradecku ČSSD získala lékařského náměstka fakultní nemocnice Jaroslava Malého. O znovuzvolení na Hradecku sice bude opět usilovat i ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml, avšak se sociální demokracií se mezitím rozešel ve zlém. „Určitě kandidovat budu, to je ale vše, co k tomu lze zatím říct,“ odmítá Dryml prozradit, za kterou stranu či hnutí do voleb pŧjde. V nejméně záviděníhodné pozici do říjnových voleb pŧjde podle politologa právě ČSSD. „Sociální demokraté to tentokrát budou mít mnohem těţší neţ před šesti lety. Nyní jsou u vlády a nálady ve společnosti se za tu dobu poněkud změnily, přestoţe stranická politika ani příslušnost nejsou ve volbách do senátu určující,“ říká politolog Kamil Švec. „Je také otázka, jakou strategii zvolí ostatní strany, které mohou sázet na známé tváře,“ posuzuje politolog Švec fenomén letošních voleb či kandidaturu Hlavatého a Klepše na Trutnovsku nebo vědce Jaroslava Malého (ČSSD) a veterána z irácké mise Přemysla Škáchy na Hradecku (TOP 09). Uţ na jaře si přitom svou politickou dráhu rozmyslel šéf hradecké fakultní nemocnice Roman Prymula. „Z politiky jsem zcela vyléčen. Rozhodl jsem se, ţe tam opravdu není moje místo,“ domnívá se muţ, na kterého měli pŧvodně políčeno Zemanovci. „Ve volbách do Poslanecké sněmovny nejsem příznivcem nasazování takzvaných VIP osobností, avšak v senátu jejich kandidatura smysl má, protoţe mohou vystupovat sami za sebe a horní komoru mohou některé z nich jen obohatit,“ pokračuje Švec. Plné znění zpráv


Opak si však politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy myslí o kandidatuře současných senátorŧ. „V politickém prostředí se velmi rychle ztrácí sebereflexe a málokdo odhadne vhodný čas k odchodu. Je tragické sledovat politiky, kteří sami nevědí, ţe promeškali své loučení. Naštěstí se to v příštích volbách většinou projeví,“ míní Švec. „Svou kandidaturu vnímám tak, ţe od rozdělané práce se neutíká,“ říká o svém pokusu obhájit senátorský post lékař Trpák. „V senátu jsem udělal hodně práce a hodně je jí ještě přede mnou,“ uvádí zase někdejší státní zástupce Antl. Rovněţ někdejší místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák je přesvědčen, ţe v senátu by byl prospěšný. „Znám spoustu vlivných lidí jak v zahraničí, tak v Praze. Věřím, ţe jako senátor dokáţu pro své rodné Hradecko tyto kontakty vyuţít,“ domnívá se kandidát ODS.

URL| http://hradec.idnes.cz/volby-do-senatu-2014-na-hradecku-trutnovsku-rychnovsku-pds-/hradeczpravy.aspx?c=A140728_2085706_hradec-zpravy_tuu

Jaceňukova rezignace? Dění na Ukrajině je tragikomické, říká analytik 28.7.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Svět Lidovky.cz, Hana Mazancová

O víkendu zastřelili neznámí útočníci starostu ukrajinského Kremenčuku, který otevřeně podporoval demonstrace na Majdanu. Ve stejný den také někdo ostřeloval dŧm starosty Lvova. Tyto události zasáhly Ukrajinu ve chvíli, kdy premiér Arsenij Jaceňuk podal rezignaci. „Nechápu, proč koalice nevydrţela, vzhledem k situaci, ve které se Ukrajina nachází,“ říká analytik Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lidovky.cz: Zatím se největší konflikt odehrával na východě Ukrajiny, kde armáda útočí na proruské separatisty. Jak ale celou krizi posouvá zastřelení starosty Kremenčuku, který otevřeně podporoval Majdan? Více ČTĚTE ZDE. Je to určitá forma individuálního teroru. Nevíme zatím úplně přesně, co to bylo za lidi, jestli byli navázáni na tzv. separatisty či to byly kriminální skupiny, které se snaţily zastrašit starostu. Na druhou stranu jestliţe ve stejný den byl ostřelován dŧm starosty Lvova, tak tam nějaký trend je. Ale jak bude posilovat, to těţko odhadnout. Lidovky.cz: Tyto události se staly ve chvíli, kdy ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk podal rezignaci. Zdŧvodňoval ji rozpadem vládní koalice a blokováním vládních návrhŧ. O co konkrétně šlo? O rozpočtové návrhy. Jaceňuk se chystal zavést vojenský rozpočet a strana Svoboda s tím nesouhlasila. To byl zásadní problém. Byly to hlavně finanční záleţitosti, protoţe zavedení tohoto rozpočtu je výdajově náročné. Ukrajina v tuto chvíli platí poměrně velké sumy čistě na vojenské akce a některým stranám se zdálo, ţe vojenský rozpočet zase tak nutný není. Lidovky.cz: Není ale v situaci, která na Ukrajině panuje, jistota peněz pro armádu dŧleţitá? Navrhovali odpŧrci nějaká vlastní řešení? Nevšiml jsem si. Navíc je moţné, ţe doufají, ţe tímto krokem získají ještě více hlasŧ voličŧ. V tom případě se bavíme o politikaření, coţ je v současné situaci prazvláštní. Ale na Ukrajině se uţ ničemu nedivím. Lidovky.cz: Proč ale koalice nevydrţela pospolu právě kvŧli situaci na východě země, kde se odehrávají tuhé boje? To je něco, co úplně nechápu. Ale oni se zřejmě snaţí o to, aby se znovu rozdaly karty. Zvlášť strana Svoboda má pocit, ţe mŧţe získat víc. A delší dobu se také mluvilo o tom, ţe Verkhovna Rada (Nejvyšší rada Ukrajiny, tedy ukrajinský parlament; pozn. redakce) byla zvolena ještě za bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a ţe úplně nereprezentuje to, co se na Ukrajině v současné době děje. A ţe by prezident Porošenko měl vypsat nové volby, ale jemu se do toho moc nechce. Lidovky.cz: Prezident Porošenko odmítá Jaceňukovu rezignaci přijmout. Mŧţe to celou situaci zkomplikovat a předčasné volby oddálit? Plné znění zpráv


Samozřejmě to mŧţe mít negativní vliv, protoţe pořád není jasné, jestli rezignace je platná, nebo není. Jaceňuk říká, ţe musel rezignovat, Porošenko mu oponuje, ţe nemusel. Je to opravdu aţ tragikomické. Je to ale další závaţný problém, protoţe pokud ji prezident nepřijme, těţko říct, co se bude dál odehrávat. Lidovky.cz: Jak rezignaci Jaceňukovy vlády, která slíbila v rámci moţností stabilitu a teď to vzdává, vnímají občané, voliči? Všichni se teď soustředí na vojenskou akci na východě země a tohle téma je poměrně v pozadí. Na vnitřní Ukrajině to vlastně svým zpŧsobem nikoho nezajímá, hlavní agenda země je jasná. Není aţ tak dŧleţité, kdo je u moci. Lidovky.cz: Rezignace vlády ale podle Jaceňuka zbrzdí například dodávky zbraní a paliva pro armádu. O těchto technických věcech musí někdo rozhodovat. Situace se sice trochu komplikuje, ale bude to na rozhodnutí dočasně pověřeného premiéra a ministra obrany. Lidovky.cz: Pokud Ukrajinu čekají předčasné volby, o čem se bude nejvíce hovořit, co bude silným tématem? Dostane se do popředí také otázka toho, kdo podporoval bývalého prezident Viktora Janukovyče? To bude určitě hodně silné. Ale pochybuju, ţe v ukrajinském parlamentu bude vŧbec nějaká proruská strana. To si neumím představit, protoţe ruská politika nemá podporu vlastně ani v Donbasu, snad moţná v Luhanské oblasti, tam lidé částečně vidí v Rusech spásu. To ale nestačí, aby například komunisté, u kterých se nyní uvaţuje o rozpuštění, získali křesla v parlamentu. Zároveň osoby, které tam figurují, jsou schopné se transformovat a popřít, co kdy dělaly. Netvařme se, ţe se najednou všichni vymění a bude báječně. Lidovky.cz: A rýsuje se v předčasných volbách jasný vítěz či někdo, kdo nabízí potenciál pro stabilitu? Největší podporu má prezident Porošenko a poměrně úspěšným postupem vojenské operace ji neustále zvyšuje. On vlastně ani neměl jinou šanci, co mohl dělat jiného, protoţe pokud by boj nezintenzivnil, tak by ho západ - řekněme - seţral.

URL| http://www.lidovky.cz/jacenukova-rezignace-situace-na-ukrajine-je-tragikomicka-rika-analytik-13e-/zpravysvet.aspx?c=A140727_170012_ln_zahranici_hm

Do Senátu chtějí vědec, miliardář i generál 28.7.2014

Mladá fronta DNES str. 01 Petr Záleský

Kraj Hradecký

Do senátních voleb na Hradecku, Trutnovsku a Rychnovsku zbývají ještě necelé tři měsíce, avšak kandidátky uţ jsou téměř kompletní. Rýsuje se řada zajímavých soubojŧ. HRADEC KRÁLOVÉ Pozoruhodný mix „VIP osobností“ a politických matadorŧ nabízejí kandidátky do říjnových senátních voleb. Bulvární senzace jako při loňském turné zpěváka Daniela Hŧlky, jehoţ coby lídra v kraji zlákali Zemanovci, se sice nekoná, avšak o to váţnější je senátní zájem náčelníka horské sluţby, brigádního generála, úspěšného vědce či majitele velké fabriky a zároveň miliardáře. Právě pŧl roku trvající krouţení hnutí ANO kolem továrníka Jiřího Hlavatého mělo úspěšný konec teprve před několika dny. Majitel královédvorské Juty nakonec kývl, přestoţe se netajil rozporuplnými pocity. Podnikatel roku 2013 a podle časopisu Týden třicátý nejbohatší Čech se rozmýšlel, zda má usilovat o Valdštejnský palác, anebo se má spíš dál věnovat byznysu. Hlavatého odrazovalo také politikaření. „Já nechci být politikem, v Senátu bych se spíš snaţil předat své celoţivotní zkušenosti z podnikání. Nechci, aby se na mě všichni dívali jako na politika. Něčeho jsem dosáhl a nechci to jako politik ztratit,“ je upřímný kandidát hnutí pro Trutnovsko, který sice odmítá masivní kampaň, ale o volebním programu uţ má jasno. „Vyjde z mých ţivotních zkušeností v oblasti podnikání, z toho jak se orientovat v konkurenci, jak se starat o lidi,“ pokračuje Hlavatý, jenţ v kaţdém případě chce dál stát v čele textilky. „Firma mě uţ nepotřebuje tolik jako v minulosti. Za 25 let jsem vybudoval v Jutě silný tým profesionálŧ, který je schopen ji dál rozvíjet,“ míní. Právě na „Hlavatého“ Trutnovsku se schyluje k velmi zajímavému souboji. Jeho soupeři totiţ budou úřadující senátor Pavel Trpák (ČSSD), trutnovský radní Pavel Káňa (ODS) nebo náčelník Horské sluţby Krkonoše Adolf Klepš (TOP 09). Plné znění zpráv


„Momentálně jsem stále náčelníkem, ale moji budoucnost uţ jsem s ředitelem projednával,“ říká Klepš, jenţ by se ve Valdštejnském paláci nejraději věnoval cestovnímu ruchu a ţivotnímu prostředí v horských oblastech. Před šesti lety sociální demokraté v kraji získali senátorské posty ve všech třech obvodech, kde se bude volit i nyní. Zatímco Pavel Trpák bude obhajovat trutnovský obvod a Miroslav Antl rychnovský, na Hradecku ČSSD získala lékařského náměstka fakultní nemocnice Jaroslava Malého. Politolog: ČSSD to bude mít těţké O znovuzvolení sice bude opět usilovat i ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml, avšak se sociální demokracií se mezitím rozešel ve zlém. „Určitě kandidovat budu, to je ale vše, co k tomu lze zatím říct,“ odmítá Dryml prozradit, za kterou stranu či hnutí do voleb pŧjde. Údajně v nejméně záviděníhodné pozici do říjnových voleb pŧjde ČSSD. „Sociální demokraté to tentokrát budou mít mnohem těţší neţ před šesti lety. Nyní jsou u vlády a nálady ve společnosti se za tu dobu poněkud změnily, přestoţe stranická politika ani příslušnost nejsou ve volbách do Senátu určující. Je také otázka, jakou strategii zvolí ostatní strany, které mohou sázet na známé tváře,“ posuzuje fenomén letošních voleb či kandidaturu Hlavatého a Klepše na Trutnovsku nebo vědce Jaroslava Malého (ČSSD) a veterána z irácké mise Přemysla Škáchy na Hradecku (TOP 09) politolog Kamil Švec. » Pokračování na str. B3 Do Senátu chtějí vědec, miliardář i generál » Pokračování ze str. B1 Uţ na jaře si přitom svou politickou dráhu rozmyslel šéf hradecké fakultní nemocnice Roman Prymula. „Z politiky jsem zcela vyléčen. Rozhodl jsem se, ţe tam opravdu není moje místo,“ domnívá se muţ, na kterého měli pŧvodně políčeno Zemanovci. „Ve volbách do Poslanecké sněmovny nejsem příznivcem nasazování takzvaných VIP osobností, avšak v Senátu jejich kandidatura smysl má, protoţe mohou vystupovat sami za sebe a horní komoru mohou některé z nich jen obohatit,“ pokračuje Švec. Opak si však politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy myslí o kandidatuře současných senátorŧ. „V politickém prostředí se velmi rychle ztrácí sebereflexe a málokdo odhadne vhodný čas k odchodu. Je tragické sledovat politiky, kteří sami nevědí, ţe promeškali své loučení. Naštěstí se to v příštích volbách většinou projeví,“ míní Švec. „Svou kandidaturu vnímám tak, ţe od rozdělané práce se neutíká,“ říká o svém pokusu obhájit senátorský post lékař Trpák. „V Senátu jsem udělal hodně práce a hodně je jí ještě přede mnou,“ uvádí zase někdejší státní zástupce Antl. Rovněţ někdejší místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák je přesvědčen, ţe v Senátu by byl prospěšný. „Znám spoustu vlivných lidí jak v zahraničí, tak v Praze. Věřím, ţe jako senátor dokáţu pro své rodné Hradecko tyto kontakty vyuţít,“ domnívá se kandidát ODS. *** FAKTA Kandidáti do Senátu Hradecko ANO Přemysl Škácha (generál) ODS Oldřich Vlasák (bývalý místopředseda EP) ČSSD Jaroslav Malý (náměstek ředitele fakultní nemocnice) TOP 09 Jiří Oliva (exposlanec) KDU-ČSL Anna Maclová (radní Hradce) KSČM Lubomír Štěpán (zastupitel Hradce) Zelení Pavel Kříţek (podnikatel) ? Vladimír Dryml (senátor) Trutnovsko ANO Jiří Hlavatý (majitel firmy) ČSSD Pavel Trpák (senátor) Plné znění zpráv


TOP 09 Adolf Klepš (náčelník horské sluţby) ODS Pavel Káňa (učitel a radní Trutnova) KSČM Slavomír Brádler (dŧchodce) Rychnovsko ANO Petr Sadovský (podnikatel) ČSSD Miroslav Antl (senátor) TOP 09 Václav Cempírek (exposlanec) KDU-ČSL Luboš Řehák (starosta obce Val) KSČM Josef Lukášek (krajský radní) Piráti Roman Kučera (programátor) Senát láká Nováčci versus známé tváře Miroslav Antl (ČSSD) Ve vrcholné politice se angaţuje od roku 2008, kdy v senátních volbách porazil Václavu Domšovou. V Senátu předsedá ústavně-právnímu výboru. Jiří Hlavatý (ANO) Sice politický nováček, ale v byznysu protřelý podnikatel, majitel největší české textilky Juta Dvŧr Králové. Podnikatel roku 2013 Adolf Klepš (TOP 09) Náčelník Horské sluţby Krkonoše je zastupitelem a radním Špindlerova Mlýna, kandidatura do Senátu je jeho prvním pokusem o „velkou“ politiku. Anna Maclová (KDU-ČSL) Někdejší ředitelka Oblastní charity vstoupila do politiky aţ v roce 2010, je náměstkyní hradeckého primátora, městskou i krajskou zastupitelkou. Přemysl Škácha (ANO) Bývalý velitel kontingentu Armády České republiky v Iráku byl v roce 2009 prezidentem Klausem jmenován brigádním generálem. Pavel Trpák (ČSSD) Jeho politická dráha začala uţ před 20 lety. Do Senátu kandidoval jiţ v roce 2002, uspěl aţ v minulých volbách, kdy porazil starostu Trutnova. Oldřich Vlasák (ODS) Do Senátu kandiduje poprvé, avšak v politice se angaţuje 25 let. Šest let byl primátorem Hradce, poslední dva roky místopředsedou Evropského parlamentu. Jaroslav Malý (ČSSD) Lékařský náměstek ředitele fakultní nemocnice, profesor vnitřního lékařství a expřednosta interní kliniky kandiduje jako nezávislý za ČSSD. Foto popis| Valdštejnský palác Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií? 28.7.2014

Respekt

str. 06

ANKETA Arsenij Baljajev



student mezinárodních teritoriálních studií na UK Předně to pociťuji v běţné komunikaci s příbuznými a kamarády. U mnohých lidí jsou názory výrazně vyhraněné, ať na jednu či na druhou stranu, vlivem zcela odlišného podávání informací zde a v Rusku. Proto se s většinou lidí uţ na toto téma jednoduše odmítám bavit, nemám to zapotřebí. Jinak ţe by se současná situace nějak negativně promítla třeba do vydávání schengenských víz Rusŧm nebo do jejich ochoty cestovat do EU, toho jsem si alespoň v okruhu svých známých zatím nevšiml. Alexej N. Kelin zástupce ruské menšiny při Radě vlády pro národnostní menšiny Ruská, přesněji postsovětská společnost je váţně nemocná. Dvacet tři let od pádu komunistického reţimu se ani nemohla vyléčit. Místo střední třídy, která ve šťastnějších zemích buduje ekonomiku vlastními silami a přičiněním, vznikla střední třída loajální byrokracie, která je ţiva z úplatkŧ a pomáhá udrţet co nejdéle systém postavený na exportu přírodních zdrojŧ a rozdělení ziskŧ mezi zainteresované. Zhoršení vztahŧ s EU umoţňuje svést nefungující ekonomiku na vnější faktory a obnovit staré fobie ze zlých nepřátel. Přiznat si vlastní vinu dokáţou pouze moudří lidé, nikoli dav vybičovaný k zlobě a nenávisti. Současná plošná agitace přivodila recidivu sovětského myšlení. Odolává jen něco kolem patnácti procent. Bohuţel. A tak se jen marně ptám příslušníkŧ ruskojazyčné komunity, proč nepomáhají „zvedat Rusko z kolen“ doma a stěhují se do té nepřátelské EU. Jekatěrina Tkačenko studentka ţurnalistiky FSV UK Nejprve k sankcím. Ty na mé příbuzné v Rusku, jako na běţné spotřebitele, ţádný dopad zatím nemají. S novou vlnou jejich rozšiřování ale moţná v nejbliţší době začnou mít. Co se týče morálního hlediska, snaţíme se drţet při sobě. Přestoţe my ţijeme na Západě a část příbuzných v Rusku, nevznikají mezi námi konflikty kvŧli mediální propagandě. Snaţíme se na věc dívat z obou pohledŧ. Náhle narŧstající nenávist ukrajinských občanŧ vŧči těm ruským nás však šokovala. Vzhledem k tomu, ţe jsme ukrajinského pŧvodu, situaci velmi proţíváme. Nemŧţeme říct, ţe ruští občané kdy měli takto negativní postoj k Ukrajincŧm. Igor Rubinovich PRAGmatiki, o. s. Tyto události se v emocionální rovině dotýkají kaţdého, nicméně konkrétní přístupy se liší. Pár lidí si zvolí, na které straně budou stát, postoj většiny ale zŧstane neutrální a humánní – je to válka a s válkou jsou spojené mediální manipulace. Po letech zlepšování vztahŧ mezi Východem a Západem cokoli, co nás posouvá zpět k fyzickým či mentálním hranicím, je zneklidňující. Rusky mluvící lidé v Evropě nebo kdekoli jinde ve světě nechtějí čelit diskriminaci ani tomu, aby se na ně hledělo skrz prsty. My se snaţíme zmenšovat kulturní rozdíly a letos naše nevládní organizace PRAGmatiki odstartovala s podporou Evropské komise natáčení filmu o vztazích rusky mluvících obyvatel s místními v sedmi zemích, jeţ se na natáčení koprodukčně podílejí. ČTĚTE TAKÉ STR. 24–25 Foto autor| foto archiv

Co vám o víkendu uniklo: stát porazil Diag Human i Königova skvělá Tour 27.7.2014


Neměli jste čas sledovat přes den zprávy? Přinášíme pro vás přehled nejdŧleţitějších událostí dne. 3 HLAVNÍ UDÁLOSTI Stát vyhrál spor s Diag Human. Němeček: Nedáme jim ani korunu Stát po osmnácti letech definitivně vyhrál spor se společností Diag Human kvŧli zmařenému obchodu s krevní plazmou a nebude muset platit firmě poţadované miliardové odškodné. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví. Podle právníkŧ ministerstva, kteří od pátku zkoumali rozhodnutí přezkumného senátu, verdikt dává jednoznačně Plné znění zpráv


za pravdu České republice. Společnost Diag Human ale tvrdí opak. Obě strany se k rozhodnutí vyjádří v příštích dnech. Konec příměří. Izrael po raketových útocích obnovil vojenské operace Izraelská armáda v neděli ukončila humanitární příměří, které mělo platit do pŧlnoci místního času (23:00 SELČ). Ohlásila, ţe vzhledem k pokračujícím raketovým útokŧm palestinského Hamasu na Izrael obnovuje vojenské operace v Pásmu Gazy. Neusmívá se, nepije a snídá křepelčí vejce. Aneb všední den Vladimira Putina Budí se pozdě. Snídá krátce po poledni. Na stole musí vţdy mít sýr cottage. V oblibě má také křepelčí vejce, která zapíjí ovocným dţusem. Řeč je o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Americký časopis Newsweek popsal zvyky mocného muţe, jenţ stojí v čele největší země světa. 3 ČLÁNKY, KTERÉ JSME PŘINESLI JAKO PRVNÍ Bém chce dirigovat protidrogovou politiku EU, bral by 350 tisíc měsíčně Bývalý primátor Prahy Pavel Bém usiluje o křeslo evropského protidrogového koordinátora a úspěšně prošel prvním výběrovým kolem. Na lékaře však padá stín velkých praţských kauz. InsertSingleVideo Cinklé zakázky? Jen pomluvy kvŧli úspěchu, brání se stíhaný lékař z Homolky Lékař Michal Toběrný se vŧbec poprvé vyjádřil k obvinění kvŧli nemocnici na Homolce a podezřením kolem jeho stavební firmy Terramed a zakázek od ministerstva obrany. Jakékoliv pochybnosti odmítá. Jsou to jen pomluvy, na své očištění si ale budu muset počkat, řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Precedens: soud rozhodl, ţe stavební spořitelna neměla právo vyplatit peníze otci Klient Modré pyramidy, který se skrývá pod iniciálami V. K., zamotal hlavy právníkŧm stavebních spořitelen. V. K. rodiče zaloţili stavební spoření uţ v roce 2001. O čtyři roky později ho jeho otec vypověděl a peníze si nechal. V té době byl V. K. ještě nezletilý a na faktu, ţe za něj smlouvy uzavírali a vypovídali rodiče, tak nebylo nic neobvyklého. Klient ale na finanční instituci podal ţalobu. Tvrdil, ţe Modrá pyramida neměla na výplatu jeho úspor právo, a ţe mu tak stále dluţí peníze. 4 ČLÁNKY PRO VOLNÝ ČAS Rakousko chce změnit státní hymnu. V Česku by to rozhodně neprošlo, říká politolog Rakouská ombudsmanka chce vypsat soutěţ na novou hymnu. Ta současná je údajně uţ zastaralá. Není to přitom první zásah, který hymna našich sousedŧ za poslední léta zaznamenala. Jak je na tom český chvalozpěv Kde domov mŧj? Potřeboval by také oţivit? „V Česku nic takového nehrozí, u nás by to nikdo neprosadil,“ myslí si politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd. Horolezec Jaroš zdolal napopáté K2 a má „Korunu Himaláje“ Horolezec Radek Jaroš v sobotu zdolal druhou nejvyšší horu světa K2 a stal se teprve patnáctým člověkem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek světa bez pouţití kyslíkového přístroje. Vrchol 8611 metrŧ vysoké hory, která mu jako poslední odolávala, dobyl Jaroš na pátý pokus a zkompletoval jako první Čech "Korunu Himálaje". Král Vincenzo Nibali korunován. König skončil na Tour sedmý Poslední úniky, poslední stíhání i kilometry. Tour de France projela kolem Louvru, po Champs-Élysées, obkrouţila Vítězný oblouk a v 19:14 odbil její konec. Posledním jménem v tabulce vítězŧ se stal Marcel Kittel, Ital Vincenzo Nibali dovezl do cíle ţlutý trikot a Leopold König vybojoval senzační sedmé místo. Leopold König na trati. Při své premiéře na Tour de France obsadil i díky... Záludný i okouzlující. Jak poznat psychopata na pracovišti? Všichni jsme uţ v ţivotě narazili na spolupracovníky, s nimiţ bychom se raději nesetkali. Mohli být hrubí, mohli být záludní, anebo s nimi jen bylo těţké vyjít. Nemohli ale ve skutečnosti být psychopatem? ptá se zpravodajský server news.com.au.

URL| http://www.lidovky.cz/co-vam-o-vikendu-uniklo-stat-porazil-diag-human-i-konigova-skvela-tour-1kx/zpravy-domov.aspx?c=A140727_195151_ln_domov_mpr



Rakousko chce změnit státní hymnu. V Česku by to rozhodně neprošlo, říká politolog 27.7.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Domov Lidovky.cz, Hana Mazancová

Rakouská ombudsmanka chce vypsat soutěţ na novou hymnu. Ta současná je údajně uţ zastaralá. Není to přitom první zásah, který hymna našich sousedŧ za poslední léta zaznamenala. Jak je na tom český chvalozpěv Kde domov mŧj? Potřeboval by také oţivit? „V Česku nic takového nehrozí, u nás by to nikdo neprosadil,“ myslí si politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd. Plány na změnu hymny ovšem nejsou novinkou ani v českém prostředí. Bývalý premiér Mirek Topolánek sice nechtěl měnit obsah národní písně Kde domov mŧj, přišel však s návrhem na oţivení. Nové hudební aranţmá podle jeho názoru lépe vyjadřovalo spojení současnosti a minulosti. „Hymnu proţívám velmi emotivně, je to pro mě píseň číslo jedna,“ vysvětloval v roce 2008 dŧvod, proč chce lepší melodii české hymny. O pár let později došlo ke změně státní hymny v Rakousku. V souvislosti se snahou o genderovou vyváţenost upravila země pasáţ z hymny „vlast velkých synŧ“ na „vlast velkých dcer a synŧ“. Nyní však rakouská ombudsmanka volá po zcela nové státní hymně. Současná verze je podle jejího názoru zastaralá (více čtěte ZDE). V Česku by to neprošlo Je snad státní hymna něco, co je potřeba přizpŧsobovat nové době? „Obecně řečeno, dochází k úpravě hymny při změně státu, například kdyţ jeden zaniká a nový vzniká, nebo kdyţ se mění ideologický obsah země. Změna národní písně zpravidla souvisí s výraznou politickou změnou,“ říká politolog Josef Mlejnek. „Je ale pravda, ţe se například mŧţe přijít na to, ţe daná píseň byla historicky třeba skladbou nepřátelského národa, a proto je potřeba ji změnit. I takové paradoxy se najdou.“ Národní hymna je většinou takovou skladbou, která odkazuje na historickou tradici a odráţí společenské poměry, byť se mŧţe v dnešní době jevit uţ jako zastaralá. Zároveň se na hymnu coby státní symbol váţou emoce. „Většina hymen má kořeny v 19. století nebo jsou spojeny se vznikem národních státŧ. Ve většině zemí mají lidé k hymně vztah, který vyjadřuje určitou tradici. Proto se zpravidla nechává být a nikdo se v ní nevrtá,“ říká Mlejnek. Případ z Rakouska byl podle jeho názoru zpŧsobem, jak do veřejné debaty promítnout téma genderové rovnosti a jak ji u veřejnosti prosazovat. „O hymnu tam vlastně ani tolik nešlo, jednalo se spíš o prosazování politiky,“ dodává Mlejnek. Rekordmany ve změně státní hymny jsou zřejmě Rusko a Španělsko. V ruské národní písni například časem zmizely pasáţe o Leninovi a celkově se text přiblíţil změnám doby. Naopak španělská národní hymna, která patří mezi několik málo písní beze slov, se měla při příleţitosti olympiády v Pekingu v roce 2008 konečně dočkat textu. Španělský olympijský výbor proto vypsal soutěţ, aby si španělští sportovci mohli na stupních vítězŧ také zazpívat. Je přitom zajímavé, ţe českou hymnu Kde domov mŧj neměnili ani komunisté za minulého reţimu. „Je v ní totiţ silně zapsána naše národní tradice. Ale mohlo se například stát, ţe by Kde domov mŧj zrušili a zavedli Internacionálu či nějakou revoluční píseň.“ Česká hymna kritiku ustojí Kdyby přece jen byla v Česku otázka změny státní hymny na pořadu dne, podle Mlejnka by tato snaha rozhodně neprošla. „Veřejnost by reagovala velmi negativně. Pokud by chtěl tuto změnu někdo prosadit, narazil by. Česká hymna je silně zapsaná v kolektivním vědomí a panuje na ní víceméně shoda,“ argumentuje Mlejnek. I tak ale podle jeho názoru není těţké skladbu Kde domov mŧj podrobit kritice. „Ozývají se hlasy, ţe je to odrhovačka, ţe ani básnicky není úplně nejlepší, nebo ţe je to opěvování přírodních krás a ţe skladba nezmiňuje ţádné vlastnosti českého národa jako hrdinství či síla.“ Právě dŧrazy na vlastnosti obyvatel, sílu a soudrţnost národa se v jiných státních hymnách velmi často objevují. „Češství je v naší hymně vyjádřeno spíše skrze přírodní krásy. Uměleckou i další kritiku ale ustojí,“ dodává Mlejnek. Spousta Čechŧ má ale mnohdy problém odrecitovat správně slova české hymny či vyjmenovat všechny státní symboly. „Je to rys kaţdé mladé generace, ţe k hymně a státním symbolŧm má poměrně vlaţnější vztah,“ říká Mlejnek. I tak by ale podle jeho názoru spousta lidí na změnu národní písně nepřistoupila. „Kdyţ je v zemi klid a



nic se neděje, coţ u nás po pádu komunismu relativně klidná doba je, tak lidé státní symboly neřeší. Kdyby nám ale například hrozilo nějaké nebezpečí, tak by se za ní lidé postavili,“ míní Mlejnek.

URL| http://www.lidovky.cz/rakousko-chce-zmenit-statni-hymnu-v-cesku-by-to-rozhodne-neproslo-rika-politologggu-/zpravy-domov.aspx?c=A140726_163936_ln_domov_hm

Anketa: Jaký vliv na váš ţivot či vaše příbuzné v Rusku má výrazné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií? 27.7.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt

Arsenij Baljajev student mezinárodních teritoriálních studií na UK Předně to pociťuji v běţné komunikaci s příbuznými a kamarády. U mnohých lidí jsou názory výrazně vyhraněné, ať na jednu či na druhou stranu, vlivem zcela odlišného podávání informací zde a v Rusku. Proto se s většinou lidí uţ na toto téma jednoduše odmítám bavit, nemám to zapotřebí. Jinak ţe by se současná situace nějak negativně promítla třeba do vydávání schengenských víz Rusŧm nebo do jejich ochoty cestovat do EU, toho jsem si alespoň v okruhu svých známých zatím nevšiml. Alexej N. Kelin zástupce ruské menšiny při Radě vlády pro národnostní menšiny Ruská, přesněji postsovětská společnost je váţně nemocná. Dvacet tři let od pádu komunistického reţimu se ani nemohla vyléčit. Místo střední třídy, která ve šťastnějších zemích buduje ekonomiku vlastními silami a přičiněním, vznikla střední třída loajální byrokracie, která je ţiva z úplatkŧ a pomáhá udrţet co nejdéle systém postavený na exportu přírodních zdrojŧ a rozdělení ziskŧ mezi zainteresované. Zhoršení vztahŧ s EU umoţňuje svést nefungující ekonomiku na vnější faktory a obnovit staré fobie ze zlých nepřátel. Přiznat si vlastní vinu dokáţou pouze moudří lidé, nikoli dav vybičovaný k zlobě a nenávisti. Současná plošná agitace přivodila recidivu sovětského myšlení. Odolává jen něco kolem patnácti procent. Bohuţel. A tak se jen marně ptám příslušníkŧ ruskojazyčné komunity, proč nepomáhají “zvedat Rusko z kolen“ doma a stěhují se do té nepřátelské EU. Jekatěrina Tkačenko studentka ţurnalistiky FSV UK Nejprve k sankcím. Ty na mé příbuzné v Rusku, jako na běţné spotřebitele, ţádný dopad zatím nemají. S novou vlnou jejich rozšiřování ale moţná v nejbliţší době začnou mít. Co se týče morálního hlediska, snaţíme se drţet při sobě. Přestoţe my ţijeme na Západě a část příbuzných v Rusku, nevznikají mezi námi konflikty kvŧli mediální propagandě. Snaţíme se na věc dívat z obou pohledŧ. Náhle narŧstající nenávist ukrajinských občanŧ vŧči těm ruským nás však šokovala. Vzhledem k tomu, ţe jsme ukrajinského pŧvodu, situaci velmi proţíváme. Nemŧţeme říct, ţe ruští občané kdy měli takto negativní postoj k Ukrajincŧm. Igor Rubinovich PRAGmatiki, o. s. Tyto události se v emocionální rovině dotýkají kaţdého, nicméně konkrétní přístupy se liší. Pár lidí si zvolí, na které straně budou stát, postoj většiny ale zŧstane neutrální a humánní - je to válka a s válkou jsou spojené mediální manipulace. Po letech zlepšování vztahŧ mezi Východem a Západem cokoli, co nás posouvá zpět k fyzickým či mentálním hranicím, je zneklidňující. Rusky mluvící lidé v Evropě nebo kdekoli jinde ve světě nechtějí čelit diskriminaci ani tomu, aby se na ně hledělo skrz prsty. My se snaţíme zmenšovat kulturní rozdíly a Plné znění zpráv


letos naše nevládní organizace PRAGmatiki odstartovala s podporou Evropské komise natáčení filmu o vztazích rusky mluvících obyvatel s místními v sedmi zemích, jeţ se na natáčení koprodukčně podílejí.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-62561950-anketa-jaky-vliv-na-vas-zivot-ci-vase-pribuzne-v-rusku-mavyrazne-zhorseni-vztahu-mezi-ruskem-a-evropskou-unii

Policie odposlouchávala Janka Kroupu kvůli Pandurům 26.7.2014

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Černá kronika iDNES.cz, Jakub Pokorný

Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu odposlouchávali několik měsícŧ v roce 2011 investigativního novináře Janka Kroupu a jeho kolegu z Práva Jakuba Svobodu. Odposlechy poslouţily při vyšetřování úniku výpovědi utajeného svědka. Na odposlouchávání novinářŧ upozornil v sobotu server Novinky.cz. Janek Kroupa tehdy pracoval v MF DNES a zabýval se kauzou předraţeného nákupu transportérŧ Pandur. Odposlechy novinářŧ nařídil ostravský soud. Policisté chtěli jejich prostřednictvím zjistit, odkud vzali novináři své informace. Všechno se totiţ točilo kolem výpovědi pŧvodně utajeného svědka a prozrazením jeho identity. Taková věc mŧţe zhatit celé vyšetřování a odradit svědka od další spolupráce s policií. Tím svědkem byl, jak se později ukázalo, rakouský manaţer dodavatele Pandurŧ Stephan Szücs. Kvŧli Pandurŧm právě stojí před soudem bývalý poradce premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík. Je obţalován z podvodu. V roce 2007 tvrdil manaţerŧm výrobce obrněncŧ Steyer, ţe je schopen za třikrát šest milionŧ eur ovlivnit rozhodování vlády o vojenských zakázkách. Kromě novinářŧ podle Práva vyšetřovatelé poslouchali i telefony svých kolegŧ ze sesterského útvaru, jmenovitě dokonce tehdejšího ředitele protikorupční policie Tomáše Martince nebo jeho náměstka Jiřího Veselého. Jak dlouho odposlechy trvaly, není jasné, ale o jejich nasazení údajně ţádal Rostislav Bajger z olomouckého Vrchního státního zastupitelství. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nechce na zveřejněné informace nijak reagovat. „Nebudeme to komentovat,“ řekl jen v sobotu mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. Kupodivu dokonce i mediální analytik profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK v Praze se v tomto případě policistŧ zastává. „Pokud odposlechy schválil soud, tak je nejspíš vše v pořádku, i kdyţ to novináři asi neradi uslyší. Sloţitější by bylo, kdyby vyšetřovatel neměl odposlechy řádně schválené,“ míní Jirák. Reportér Janek Kroupa popisuje pátrání v kauze Pandur (únor 2010): InsertSingleVideo

URL| http://zpravy.idnes.cz/policie-odposlouchavala-dva-novinare-kvuli-pandurum-p0j/krimi.aspx?c=A140726_075450_krimi_jp

Svět na prahu studené války II 25.7.2014 Dotyk str. 00 Téma Michael Romancov Vladimir Putin, jenţ ve světě proţívá bezprecedentní propad popularity, je doma stále nejoblíbenějším politikem. V souvislosti s malajsijským letadlem však i jeho pozice mŧţe zakolísat. Plné znění zpráv


Východní Evropa byla od konce II. světové války do let 1989–1991 sovětskou. Část tohoto prostoru se poté stala součástí standardní, tedy demokraticky a trţně-ekonomicky fungující Evropy, kam ještě před necelými deseti lety směřovalo i Rusko. Během posledních sedmi let však Kreml svŧj politický i ekonomický kurz postupně, leč radikálně přehodnotil a Moskva opět začala sebe sama vnímat a prosazovat jako antitezi Evropy. Nejprve tak činila prostředky politickými a ekonomickými, ale od března letošního roku, kdy po vojenské anexi Krymu došlo i k jeho „znovupřipojení“, je zřejmé, ţe Putin pouţívá i fyzickou sílu. Do okamţiku, neţ bylo sestřeleno malajsijské letadlo, se zdálo, ţe Rusku bez větších následkŧ projde i zcela otevřená agrese. Vraţda aţ 300 cizincŧ však natolik otřásla veřejným míněním i západními politickými elitami, ţe Moskva bude muset své chování – nejspíš jen dočasně – modifikovat. Největší „výhodou“, o kterou se Kreml mŧţe opřít, je, ţe odpovědnost za tragédii bude směřována k povstalcŧm. K nikým neuznané, amébní struktuře, která sice mohla vyrŧst a pŧsobit zlo jen díky zjevné podpoře Moskvy, ale přímé dŧkazy nejsou, a dokud nebudou zpřístupněny archivy, coţ se v Rusku nenosí, ani nebudou. Moţná v následujících měsících a letech budeme svědky pokusŧ obvinit, objevit a dopadnout Girkina-Strelkina či jiného z povstaleckých vŧdcŧ, ale bývalá Jugoslávie je dost dobrým příkladem toho, jak komplikované a zdlouhavé takové snahy jsou. Za vše mŧţe cizina Putin se ještě na počátku letošního roku zdál nejenom většině Rusŧ, ale i značnému mnoţství Evropanŧ být „titánem naší doby“. Ve světě sice nyní proţívá bezprecedentní propad popularity, ale na domácím hřišti, jeţ je pro něj rozhodující, stále ční vysoko nade všemi. Bývalá Jugoslávie je dost dobrým příkladem toho, jak komplikované a zdlouhavé jsou snahy obvinit povstalecké vŧdce. V souvislosti s malajsijským letadlem však i jeho pozice mŧţe zakolísat. Nejde přitom o to, ţe by snad Rusové schvalovali vraţdu 300 lidí, nebo ţe by všichni uvěřili tomu, ţe za to mŧţe „kyjevská fašistická junta“, cynicky podporovaná a krytá CIA, USA, OBSE, NATO a EU. Problém spočívá v tom, ţe ekonomické sankce – jak staré, tak předpokládejme nově uvalené – ruskou ekonomiku poškodí. Jiţ se tak děje a dopady budou značné, hlasitým tirádám Putinových věrných navzdory. Estonsko Lotyšsko Litva Estonsko Lotyšsko Polsko Litva Sovětský svaz Bělorusko Bělorusko Bělorusko Německá demokratická republika Česko Moldavsko Plné znění zpráv


Polsko Moldavsko Slovensko Rusko Rusko Rusko Maďarsko Ukrajina Českoslovesko Rumunsko Gruzie Gruzie (vystoupila v srpnu 2008) Bulharsko Maďarsko Arménie Kazachstán Rumunsko Arménie Kazachstán Kazachstán Ázerbájdţán Ázerbájdţán Uzbekistán Uzbekistán Turkmenistán (přerušil členství v srpnu 2005) Bulharsko Turkmenistán Kyrgyzstán Kyrgyzstán Plné znění zpráv


Albánie (do roku 1956) Tádţikistán Tádţikistán Od SSSR k Euroasijské ekonomické unii Minulé i současné století je ve znamení překreslování geopolitických map sfér vlivu ve střední a východní Evropě, stejně jako ve střední Asii. Ostatně asi největší tlučhuba v Putinově okolí, vicepremiér Rogozin, je svými výroky typu: „Rusko se sankcí nemusí bát, protoţe si případně vše podstatné dokáţe vytisknout na 3D tiskárnách, čímţ zahájí 4. prŧmyslovou revoluci“, k smíchu uţ i v Rusku. Smích sice většinu Rusŧ záhy přejde, ale Putin ekonomické problémy nejspíš ustojí. V tomto týdnu vešla ve známost iniciativa poţadující zavedení „solidární 30% daně“, kterou by všichni bohatí Rusové měli platit rozvoj Krymu. Oligarchové jsou moţná tak zkrocení, ţe i nadále budou ochotní nechat si pouštět ţilou, přinejmenším do okamţiku, neţ by se jim Kreml, podobně jako uţ příslušníkŧm silových resortŧ, pokusil zabavit pasy. (Viz téţ Putinŧv strach z boháčŧ.) Vláda spustí kampaň, jeţ z hospodářských problémŧ nejenom obviní, ale konečně i usvědčí cizinu (sankce) a Rusové začnou stoicky a patrioticky trpět. Evropu nepotřebujeme Daleko větší nebezpečí ale představuje vlna hysterie a patriotismu vyvolaná ruskými médii, která společnost zradikalizovala v míře nemající v posledních padesáti letech obdoby. Někteří relativně vlivní, leč dosud nepříliš viditelní vŧdcové radikálně-patriotistických sil v minulých týdnech hlasitě ţádali bezodkladný fyzický zásah proti ukrajinským silám a zašli tak daleko, ţe Putina začali, byť opatrně, označovat za moţného zrádce. Konzervativní profesor Alexandr Dugin například ve svých textech tvrdil, ţe písmena VVP (tedy Putinŧv monogram), která v ruštině zároveň znamenají i zkratku HDP – jemuţ se koří celý zkaţený západní svět –, mají i jiný, mystický význam: „Vvedi vojska Putin!“, tedy Putine pošli armádu na Ukrajinu. Předpokládejme však, ţe Putin je natolik silný, ţe i tento tlak nakonec zvládne, byť netušíme, za jakou cenu. Co z toho vyplyne pro Evropu, respektive její východní část? Rusko tvrdí, ţe Evropu/Západ nepotřebuje a bude se soustředit na země BRICS. To je moţné, i kdyţ to ekonomicky ani jinak nedává smysl. S Evropou však Rusko sousedí. Za shora zmíněné konstelace proto jako nejpravděpodobnější vývoj vidím snahu od Evropy se oddělit. Smích sice většinu Rusŧ záhy přejde, ale Putin ekonomické problémy nejspíš ustojí. Vývoj Putinovy popularity (v %) Moskva mŧţe vynaloţit jak prostředky fyzické (které teď budou dočasně upozaděny), tak hospodářské a politické na co moţná největší destabilizaci těchto zemí. Existuje k tomu vhodné prostředí jak ve fyzickém slova smyslu: Podněstří, východní regiony Ukrajiny, tak ve smyslu politicko-ekonomickém. Ani jedna z někdejších sovětských republik v posledních dvaceti letech totiţ neprošla ţádnou politickou či ekonomickou transformací, ostatně stejně jako Rusko samotné. Východní Evropa se tedy bude potýkat s transformačními pokusy a vzniklé napětí čas od času nabude podobu fyzické konfrontace. Za touto „hradbou“ se nakonec schová Rusko, „ostrov stability“ a konzervativních hodnot… Michael Romancov pŧsobí na Institutu politologických studií FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha.

Výročí Nixonova pádu 24.7.2014

ČT 24

str. 07

22:00 Události, komentáře



David BOREK, moderátor -------------------Šlo o jeden z největších skandálŧ v americké historii, který nakonec vyústil v abdikaci prezidenta Nixona a otřásl politickým systémem. Řeč je o aféře Watergate, která začala odhaleným vloupáním do ústředí Demokratické strany ve Washingtonu. Nakonec vyšlo najevo, ţe šlo o součást širší politické špionáţe. Přesně před 40 lety nejvyšší soud USA rozhodl, ţe prezident Nixon je povinen vydat audionahrávky z Bílého domu vyšetřovateli. O několik dní později Nixon na funkci prezidenta rezignoval. Jedno velké výročí teď s publicistou Milanem Šmídem. Vítejte. Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. David BOREK, moderátor -------------------Ale pořád tam nebylo dořečeno, a vy to, prosím, dořekněte, jaká je spojitost oním vloupáním a aférou Watergate od onoho komplexu hotelového s prezidentem jako takovým? Proč nakonec právě Richard Nixon musel rezignovat? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------Celé dva roky, které uplynuly od toho vloupání aţ ke konečné rezignaci, víceméně byly věnovány tomu, kdy se, aby se zjistilo, zda akce, které dělal výbor pro znovuzvolení prezidenta, a zdali to bylo akce soukromé iniciativy, nebo zdali o těchto akcích, nezákonných akcích věděl Bílý dŧm. A v podstatě tím konečným dŧkazem byly právě magnetofonové pásky, které prezident musel vydat. A tam se dokázalo, ţe nejen ţe prezident Nixon o akci věděl, i kdyţ teda následně, ale především ţe se ji potom snaţil přikrýt, ţe se snaţil dokonce i ovlivnit justici, protoţe kdyţ třeba tam prokurátor Archibald Cox, který šel do velice razantně do toho případu, tak ho chtěl vyměnit, a kdyţ se mu nepodařilo přemluvit ministra spravedlnosti, aby ho vyměnil, tak vyměnil ministra spravedlnosti. To mu velice uškodilo. David BOREK, moderátor -------------------Jaká role byla médií? Je mýtus pánŧ Bernsteina a Woodwarda mýtem, anebo skutečně byli tvŧrci nebo spolutvŧrci oné politické tragédie Richarda Nixona a jeho administrativy? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------Podívejte, média vytvářela klima pro ten celý případ. Ale kdyby šlo jenom o média, ty dva novináři nebyli schopni prezidenta Nixona svrhnout. To se prokázalo i v tom, ţe ačkoliv velice intenzivně o celé aféře psali celý rok 1972, tak prezident Nixon byl znovu zvolen velikou, velikou převahou. A vlastně všechno začalo, kdyţ se do toho vloţil soudní systém a senátní vyšetřování. A tam se právě ukazuje, ţe pokud ten politický systém jaksi není nebo pokud ... takhle. Ty novináři jsou bezmocní, pokud se nepřidá k hledání spravedlnosti ten politický systém jak moc výkonná, tak moc soudní. David BOREK, moderátor -------------------Vy jste to řekl strašně vznosně, vzletně, přidat se k hledání spravedlnosti. Ale není tam moţná i přízemnější motivace, někteří nespokojení lidé středně níţe postavení v politické elitě občas pouštějí informace z lŧna politického zákulisí, v tomto případě tedy onen agent Deep Throat. Není nakonec toto ten hlavní hybatel jakékoliv takové kauzy včetně megakauzy jménem Watergate? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já se domnívám, ţe to nebyl hlavní hybatel, ale byl jednou ze součástí celé aféry. A je třeba si uvědomit, ţe právě tehdy v FBI došlo k určitému pnutí mocenskému, protoţe krátce předtím zemřel Edgar Hoover a načeţ byla diskuse o tom, kudy se FBI bude vést dále a někteří lidé v FBI nebyli velice rádi, ţe Bílý dŧm se snaţí vměšovat do některých jejích záleţitostí. David BOREK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------V roce 74 nebo počátkem 70. let bylo skandální, ţe se odposlouchává politická konkurence za pomoci tedy "vloupačky". Není to vlastně teď rozšířená metoda politického boje? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, tak kaţdá... David BOREK, moderátor -------------------Nemáme tady potenciálně klíčících několik set takových malých Watergatŧ na této planetě? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, tak pokud ty odposlechy jsou nařízeny soudně, tak jaksi je to všechno v pořádku. David BOREK, moderátor -------------------Víte, mně šlo o takové ty rŧzné nahrávky některých pánŧ z prezidentské kanceláře s jinými pány z okruhu nynější prezidentské kanceláře tehdejší, které potom se dostaly do médií. Role odposlechŧ politikŧ a jejich, jejich role při určování politické agendy. Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, ale všimněte si, ţe vlastně ty odposlechy, které dělali ty takzvaní plumbers, ty instalatéři z toho Bílého domu, ţe naopak byli příčinou toho, ţe Nixon potom musel odejít, neboť to bylo, ty byly věci nezákonné. A vlastně k jeho pádu přispěly magnetofonové pásky, které on sám si nechával nahrávat v tom oválném domě. Tam je ještě taková zajímavost moţná k současnosti, ţe kdyţ se provalilo, ţe ty pásky tady existují a provalilo se to takovým zvláštním zpŧsobem, ţe při senátním výboru kdosi se zeptal adresně bodyguarda, zdali teda se nahrávalo, nebo ne, a on teda musel přiznat, ţe se nahrávalo, tak potom kdyţ se diskutovalo o těch přepisech, tak byly dvě verze, zdali se to má udělat všechno, jak to bylo, nebo se odstranit vulgarity. A tenkrát se ty vulgarity trošku odstraňovaly. David BOREK, moderátor -------------------Zdŧrazněme, ţe Richard Nixon byl proslulý tím, ţe občas pod tlakem mluvil trochu silácky, takţe samozřejmě tam byl obrovský potenciál pro další újmu na jeho prestiţi. Je to vlastně opravdu politický tragédie, ţe muţ, který s takovým rozdílem vyhrál drtivě prezidentské volby 72, s takovou elegancí zamíchal mezinárodní politikou, sblíţení s Čínou, ukončení vietnamské války, byl po několika měsících paralyzován? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------On zkrátka nedodrţoval pravidla. Kdyţ někdo nedodrţuje pravidla, tak musí nést následky. To asi, to by bylo moje hodnocení. David BOREK, moderátor -------------------Jak hodnotíte změny ţurnalismu, které vyvolala Watergate? Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, bohuţel Watergate se stala určitým symbolem a řekl bych, ţe dneska mnoho novinářŧ se snaţí si udělat popularitu přes nějaké skandály... David BOREK, moderátor -------------------Přes nějaké gaty. Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK Plné znění zpráv


-------------------Přes nějaké gaty a moţná ţe se to aţ trošku zvrhlo do určitých, určitých extrémŧ. David BOREK, moderátor -------------------Publicista Milan Šmíd, mnohokrát děkujeme, ţe jste přišel do Událostí, komentářŧ. Na shledanou. Milan ŠMÍD, publicista, Fakulta sociálních věd UK -------------------Na shledanou. David BOREK, moderátor -------------------No, a ještě jeden pohled na aféru Watergate. Přenesme se do Československa v první polovině 70. let. Zdejší tisk se pŧvodně k aféře ve Spojených státech nestavěl příliš kriticky. redaktor -------------------Dŧvod byl jediný, vyjednával se sovětským vŧdcem Breţněvem. I proto se Watergate za ţeleznou oponou ţádným trhákem titulních stran nestala. Aţ po Nixonově pádu Rudé právo jakoţto oficiálně deník KSČ přitvrdilo. redaktor /citace - Rudé právo, 13. 8. 1974, Miloš Krejčí/ -------------------"Aféra Watergate je jen kapitolou rozsáhlého spiknutí, jehoţ kořeny tkví hluboko v historii amerického kapitalismu." redaktor -------------------Ta vyústila v Nixonŧv pád, ve kterém politologové vidí dŧkaz fungování americké demokracie. Tehdejší socialistický tisk se tomu smál. redaktor /citace - Mladá fronta, 10. 8. 1974, Karel Čech/ -------------------"Pod hlavičkou morálky a snah o dodrţování ústavy a zdánlivých zásad demokracie se z Watergate stal nemilosrdný vnitřní boj o moc v USA. Pro odpŧrce zmírňování napětí - od vojenskoprŧmyslového komplexu po proizraelské lobby - pak záminka k útoku na podstatu procesu sovětsko-americké normalizace." redaktor -------------------Nářek po Nixonově odchodu se v 80. letech změnil. Z aféry Watergate se ve znormalizovaných médiích stal odstrašující případ fungování americké politiky. osoba -------------------Watergate nakonec stál Richarda Nixona prezidentský úřad. Ronald Reagan si však nápadnou podobnost své Iran-Contragate odmítá připustit. Bílý dŧm dál pokračuje v nebezpečné politice v Perském zálivu a dál tlačí na svoje spojence ve prospěch nikaragujských kontrarevolucionářŧ.

ANO chce zakázat kouření v restauracích. Zákon přitom poškodí podnikatele, diví se politolog 24.7.2014

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Petr Veličko

Hnutí ANO Andreje Babiše přichází s novelou protikuřáckého zákona, která by zcela zakázala kouření ve všech restauracích, barech a klubech. Podle politologa Milana Znoje z Ústavu politologie FF UK je za tím snaha získat větší sympatie voličŧ. Plné znění zpráv


Poslanec za hnutí ANO Radek Vondráček předkládá novelu zákona, která zcela zakáţe kouření ve všech prostorách stravovacích zařízení, tedy všude, kde se prodává jídlo či nápoje. Pokud by byla schválena, začala by platit uţ za pŧl roku. Informaci přinesla Česká televize. Novelu podle Vondráčka vítají všichni poslanci ANO. "Nevím o nikom, kdo by mŧj návrh nepodpořil," sdělil Vondráček serveru IHNED.cz. Poslankyně ANO Věra Jourová přitom v lednové anketě Hospodářských novin se zákazem kouření v restauracích nesouhlasila. Návrh zákona předloţil Vondráček se souhlasem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Novela by nahradila stávající povinnost restauratérŧ stavebně oddělit kuřácké a nekuřácké prostory a viditelně je označit. Tu v roce 2009 prosadil bývalý poslanec ODS Boris Šťastný. Šťastný se mnohokrát pokusil prosadit i celoplošný zákaz kouření v pohostinství, nenašel ale ve sněmovně potřebnou podporu. Tu nemusí podle politologa Jana Bureše z Metropolitní univerzity Praha získat ani aktuální návrh z dílny ANO. Vše podle něj závisí na tom, kolik je ve sněmovně kuřákŧ. "Udivuje mě, ţe s tím přišlo právě hnutí ANO, protoţe tento zákon poškodí podnikatele," uvedl pro IHNED.cz. Podpora svobodného podnikání je přitom jedním z programových bodŧ současné vládní koalice. Politolog Milan Znoj z Ústavu politologie FF UK je přesvědčen, ţe se hnutí ANO snaţí novelou pouze získat větší podporu voličŧ. "ANO samozřejmě je stranou, která se snaţí získat sympatie podnikatelŧ. Z tohoto pohledu je jejich rozhodnutí nelogické. Na druhou stranu se musejí etablovat na politické scéně," uvedl pro IHNED.cz. "Vědí, ţe podpora zákazu kouření mezi občany roste. Snaha získat podporu právě nejenom mezi podnikateli vede ANO k tomu, ţe si dávají tento cíl, přispět k zákazu kouření v restauracích." S novelou zákona souhlasí i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pro celoplošný zákaz kouření v restauracích se vyjádřilo patnáct ze sedmnácti členŧ jeho kabinetu. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček však pokládá za vhodnější, aby poslanci počkali na prosincové projednávání připraveného protikuřáckého zákona, v němţ je úplný zákaz kouření v restauracích také obsaţen. Dŧvodem, proč ANO nyní vyrukovalo s vlastním návrhem, je podle Znoje vnitrokoaliční boj. "ANO se s ČSSD přetahují, kdo je pŧsobivější, viditelnější a významnější stranou koalice. Obě jsou tak na roveň, a koaliční politika je do značné míry dána snahou trošku trumfnout toho druhého a dostat se do popředí." Dotazník pro Sobotkovy ministry: Ne kouření v restauracích, ano dálnicím - čtěte ZDE Ţe je novela pokusem předvést se, soudí i prezident Asociace hotelŧ a restaurací Václav Stárek. "Politici si to vezmou jako téma, protoţe je to téma velmi zajímavé a média o něm ráda hovoří," vyjádřil se pro Českou televizi. Stárek se obává, ţe novela zákona znevýhodní některé stávající provozovny, například čajovny, které běţně nabízejí zákazníkŧm vodní dýmky. Ohroţena jsou podle něj i vesnická pohostinství. Zákazníci si prý raději dají pivo a cigaretu doma na zahradě. Podle Stárka je situace o to horší, ţe pohostinská zařízení v současné době "v mnoha případech operují na hraně přeţití". Podle výzkumu společnosti Ipsos a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale 48 % populace povaţuje právě cigaretový kouř za největší problém restauračních zařízení. Úplný zákaz kouření v pohostinství by uvítalo 78 % Čechŧ.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62538080-ano-chce-zakazat-koureni-v-restauracich-zakon-pritom-poskodipodnikatele-divi-se-politolog

JE PITAVAL KOMOUŠSKÝ SERIÁL? 24.7.2014

Magazín Mladé fronty DNES JAN MALINDA


str. 18

Téma


Opět se vysílá, opět je sledovaný a zase je tu otázka: Je Malý pitaval z velkého města neškodná televizní zábava, nebo rafinovaně skrývá propagandu, ţe komunistická policie byla hodná a férová? Nechť si své řeknou ostřílený kriminalista Jan Štoček a televizní historik Petr Bednařík. * Jak si vysvětlujete, ţe Pitaval je u divákŧ tak oblíbený? ŠTOČEK: Seriály a filmy s kriminální tematikou byly, jsou a budou oblíbeným a vyhledávaným diváckým ţánrem. Jistě, ale proč je tak sledovaný, ačkoliv ho v posledních letech o prázdninách tolikrát reprízovali? BEDNAŘÍK: To není jen záleţitost Pitavalu. I další seriály sedmdesátých a osmdesátých let jsou stále úspěšné – třeba Chalupáři. Velkou roli přitom sehrává sentiment. V době, kdy byly k dispozici dva televizní kanály, takový seriál viděla celá republika. A kdo tu dobu zaţil, mŧţe ho takový seriál přitahovat i z nostalgie ze společných proţitkŧ u televize. Týká se to hlavně divákŧ v kategorii nad čtyřicet let; mladí lidé přes léto u televize příliš nesedí, proto se televizím v letním schématu nasazení seriálŧ vyvolávajících právě onu nostalgii vyplácí. * Jsme tou televizní nostalgií v Česku unikátní? BEDNAŘÍK: Platí to pro celou východní Evropu. V Polsku je kultem seriál Čtyři z tanku a pes, v Rusku zase seriál o sovětském válečném špionovi Sedmnáct zastavení jara. Je Pitaval ideologicky ovlivněný seriál? ŠTOČEK: Neřekl bych. Jsou to klasické kriminální případy, zcela apolitické. BEDNAŘÍK: Souhlasím. Je to čistá ţánrová kriminálka a ta má svá pravidla v kaţdé době a v kaţdém reţimu. Postavy kriminalistŧ řeší případy, nic víc; nevzpomínám si, ţe by tam někdy zmiňovali schŧzi ZO KSČ nebo ROH... Pozor, v dílu s vraţdou kuchařinky se prověřují podezřelí na dělnické ubytovně. A Josef Abrhám v roli policisty se podřízených ptá: „Pomáhají vám místní lidi, mistři, ROH?“ ŠTOČEK: To ale odpovídá realitě tehdejší doby. Jestliţe jsme měli před sebou ubytovnu se dvěma tisíci lidmi, mezi kterými mohl být pachatel, obraceli jsme se právě na lidi v těchto funkcích. A měli jsme záruku, ţe nám dají seriózní informaci a ţe si nedovolí něco zapřít. Zcela běţný kriminalistický postup na tehdejší dobu. V čem se Pitaval liší od Třiceti případŧ majora Zemana? BEDNAŘÍK: Začněme motivací vzniku: Pitaval natáčela Hlavní redakce zábavných pořadŧ, kde k tomu podle mého názoru přistupovali zcela pragmaticky: kriminálky jsou oblíbený ţánr, natočme seriál, bude mít dobrou sledovanost. Major Zeman vznikal v Ústřední redakci armády, bezpečnosti a brannosti napojené na federální Ministerstvo vnitra se záměrem vzniku silně propagandistického díla. Proto v Zemanovi mimo jiné kriminálka vystupovala v neustálém kontaktu se Státní bezpečností. Aby se zdŧraznilo, jak celý ten Sbor národní bezpečnosti skvěle funguje jako celek. ŠTOČEK: Ani na obvodě, ani na tehdejší městské správě jsem nezaţil, ţe bychom na nějakém případu s StB spolupracovali. Kriminálka si vţdy jela svŧj případ sama. Připouštím ale, ţe k zásahŧm do případŧ ze strany StB občas došlo... Například? ŠTOČEK: Vzpomínám na vraţdu jistého pána z Malostranského náměstí, který byl s StB zřejmě nějak spojen, ať uţ jako spolupracovník, nebo jejich zájmová osoba. Tehdy nás StB hodně brzdila a omezovala v práci; dokonce si myslím, ţe ten případ nakonec ani objasněn nebyl. Rozhodně ale ze své praxe mohu říci, ţe přátelské vztahy mezi kriminálkou a StB se nepěstovaly. BEDNAŘÍK: Další rozdíl mezi Pitavalem a Zemanem: oba seriály vycházejí z konkrétních případŧ, ale v Zemanovi je celá řada dílŧ uměle zasazených do politické konstrukce. Například díl Mimikry, který vystupuje proti undergroundu. K takové manipulaci v Pitavalu nedochází. Řekl bych, ţe na Pitavalu v porovnání se Zemanem televizi moc nezáleţelo: minimální rozpočet, lacinost jsou na něm dost vidět. BEDNAŘÍK: Ano, to jsou ty proslulé „akční“ scény, kdy Jiří Krampol zastaví motocyklistu a pronásleduje škodovku. To ale, myslím, divákŧm tolik nevadí. Pro ně je u Pitavalu podstatné, ţe mu věří, ţe takhle nějak to vyšetřování probíhá. Scenáristovi Dietlovi dával informace o konkrétních případech a práci kriminalistŧ Leoš Jirsák, známý moderátor pořadu Federální kriminální ústředna pátrá. Pane Štočku, dá se Pitavalu z hlediska policejní práce věřit? ŠTOČEK: Klasická práce kriminálky: vezmete notes, děláte si seznamy, vylučujete podezřelé, prověřujete. Tak se to dělalo. A v podstatě se to tak dělá dodnes. Jsou věrohodné i hlavní postavy policistŧ? BEDNAŘÍK: Snad aţ na jejich slovník. Myslím, ţe ve skutečnosti se u policie mluví o něco drsněji. ŠTOČEK: Je pravda, ţe jeden mŧj starý kolega říkal: „Na kriminálce není třeba inteligenta, tam se uplatní hulvát.“ Já se s tím názorem moc neztotoţňuju, rozhodně to není pravidlem. U kriminálky, stejně jako v jiných profesích, najdete jak hrubiány, tak i lidi, kteří v kaţdém ohledu dodrţují pravidla slušnosti. BEDNAŘÍK: Jinak se mi ale zdá, ţe scenárista Dietl napsal hlavní postavy šikovně: zkušený Pekař, který se obejde beze zbraně, mladý aktivní Jiříček, snaţivý Krejcárek, frajírek Kamil… * Námitka: není tam ani jedna negativní postava. U kriminálky v osmdesátých letech například neexistovala korupce? ŠTOČEK: S korupcí jsem se v té době nesetkal. Stávalo se, ţe se nějaký policista někde opil, popral, naboural auto… Jinak ale – kdyţ jsem nastupoval koncem sedmdesátých let – byla kriminálka ryze výběrová Plné znění zpráv


organizace. Nejprve si nás dlouze tipovali, pak následovala stáţ, na kterou nás nastoupilo hned několik s vědomím, ţe zŧstanou jen ti nejlepší. A kdyţ uţ někoho vybrali, nebylo to ještě definitivní. Následovalo prověřování v praxi. * Příklad takové prověrky? ŠTOČEK: Pamatuju si, jak dnešní emeritní rada Dočekal, tehdy šéf na Praze 5, který mě přijímal, za mnou přišel: „Mladej, támhle je úmrtí v baráku, první patro, zabouchnuté dveře. Vlez tam přes okno, je otevřené, ať nemusíme vyráţet dveře.“ Uvnitř leţela na zemi mrtvá paní, na stole pár drobných, nějaký zlatý řetízek a asi tři papírové bankovky. Paní jsem překročil, jdu ke dveřím, otevřu a kluci hned začali kontrolovat cennosti a přepočítávat peníze do desetníku. Kdyţ zjistili, ţe nic nechybí, řekli mi – ano, jdeš k nám. Byl to test, ohledání místa činu uţ bylo dávno hotové. Věkový prŧměr policistŧ na kriminálce vyobrazení v Pitavalu odpovídá? ŠTOČEK: Tehdy byl věkový prŧměr vyšší. Dnes jsou to naopak spíš mladší ročníky. BEDNAŘÍK: A vládne mezi obvodními policisty a městem rivalita, jako je tomu v Pitavalu? ŠTOČEK: Kaţdý chce být nejlepší. Byl byste špatný policajt, kdyby vám bylo jedno, jestli pachatele chytnete vy, nebo někdo jiný. Vraťme se ještě k té sympatičnosti postav v Pitavalu: není právě toto propaganda? Nebezpečnější o to víc, ţe je skrytá? BEDNAŘÍK: Zaprvé: pozitivní byli hlavní hrdinové všech seriálŧ tehdejší doby, v tom se Pitaval neodlišoval. Zadruhé: ţánr klasické kriminálky je zaloţený na schématu, ţe pachatele se podaří odhalit, coţ kriminalistu přirozeně staví do role kladné postavy. Kdyţ to natočíte v osmdesátých letech, budou lidé namítat, ţe to zapadalo do dobové propagandy. Kdybyste ale stejné scénáře některých dílŧ Pitavalu natočili dnes, řeknou – však jo, takhle to má být. * U téhle myšlenky zŧstaňme, prosím. BEDNAŘÍK: Vezměme si Nemocnici na kraji města. Je to vlastně dobová pohádka, ortopedie v Boru je ideál výborně fungujícího zdravotnického zařízení. Diváci za normalizace věděli, ţe realita okresních nemocnic je jiná, i tehdejší recenze v tisku rozdíl mezi seriálovým ideálem a skutečností zmiňovaly. Mimochodem také Nemocnici natočila Hlavní redakce zábavných pořadŧ a dramaturgyní byla Libuše Pospíšilová, známá z Bakalářŧ. A přitom Nemocnice sklidila obrovský úspěch v západním Německu, kde věděli, ţe československé zdravotnictví bude asi trošku jiné. Seriál byl ale dobře napsaný, dobře zahraný, a proto se tam líbil. Kdo bude chtít uplatňovat přístup, ţe jakmile někde vystupuje kladný hlavní hrdina, pak je to propaganda, uplatní ho na všechny seriály. *** MYSLÍM, ŢE VE SKUTEČNOSTI SE U POLICIE MLUVÍ O NĚCO DRSNĚJI. PhDr. Petr Bednařík, Ph. D televizní historik Na praţské Fakultě sociálních věd UK, kde je vedoucím katedry mediálních studií, se věnuje výzkumu československých a českých seriálŧ od roku 1959 aţ do současnosti. Zabývá se také dějinami médií. Narodil se v roce 1973, kdy vznikl sovětský seriál Sedmnáct zastavení jara a kdy Československá televize uvedla pokračování dětského seriálu Kamarádi. kpt. Jan Štoček kriminalista Výrazně se podílel na objasnění orlických vraţd i na dopadení sériového vraha Ivana Roubala. Přes třicet let pracoval na I. oddělení praţského policejního ředitelství, nyní pŧsobí u krajské výjezdové skupiny. Před třemi lety byl vyhlášen Policejním veteránem roku. K seriálŧm má co říct, před deseti lety dálkově vystudoval filmovou vědu. LETNÍ JISTOTA české seriály, které o prázdninách při reprízách vţdycky uspějí. PLECHOVÁ KAVALERIE Fakt mŧţe uspět seriál o kombajnérech? Ano, kdyţ ho napíše Jaroslav Dietl. ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA Návod pro kuchaře, jak strmě kariérně vyrŧst aţ do interhotelu, kdyţ budete poctiví. CHALUPÁŘI Známí herci, legrace, funkční socialistická vesnice. Kaţdé léto dokola a dokola. Foto autor| FOTO JAROMÍR KOMÁREK, ČT Foto autor| FOTO JAN ZÁTORSKÝ, MAFRA, ARCHIV ČT O autorovi| JAN MALINDA, [email protected] Plné znění zpráv


PERSONÁLIE 23.7.2014

Moderní řízení

str. 89

Krátce

VERONIKA BRÁZDILOVÁ generální ředitelka, Xerox Česká a Slovenská republika Generální ředitelkou společnosti Xerox Česká a Slovenská republika byla od 1. července jmenována Veronika Brázdilová. Bude zodpovědná za veškeré operace týkající se technologických produktŧ společnosti Xerox Česká a Slovenská republika. V minulosti zastávala řadu vedoucích pozic ve společnostech Telefónica O2, CCS/SGS a Eurotel. V rámci pozice Chief Executive Officer a jako členka představenstva CCS/SGS získala cenné zkušenosti v oblasti řízení obchodu a vedení lidí. Veronika Brázdilová absolvovala Evropský polytechnický institut, obor ekonomie a zahraniční obchod, MBA získala v roce 2010 na Nottingham Trent University a na International Business School v Brně. IRENA PRÁŠILOVÁ ředitelka Business Operation, MSD IT Global innovation Center Mezinárodní manaţerský tým MSD IT Global Innovation Center posílila Irena Prášilová. Jejím úkolem je nastartování operativy a vyhledávání nových talentŧ pro toto IT centrum specializované na farmaceutický prŧmysl. V pozici ředitelky Business Operations má Irena Prášilová na starosti řízení portfolia projektŧ a plánování zdrojŧ, talent management a oblast komunikace a marketingu. MSD patří k předním světovým farmaceutickým společnostem, zaměřuje se na biologickou léčbu, oblast vakcín, léčbu diabetu a dalších onemocnění. Irena Prášilová vystudovala stavební fakultu ČVUT a má mnohaleté zkušenosti z poradenství. Dosud pŧsobila ve společnosti Accenture, kde vedla oblast manaţerského poradenství v ČR a specializovala se na change management a řízení výkonnosti firem. DAVID MAREK ředitel oddělení finančního poradenství, Deloitte Od 1. srpna 2014 se David Marek stává ředitelem v oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte. Bude se věnovat klientským sluţbám v oblastech vyuţívajících ekonomické analýzy, jako je například oceňování, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizace. Zároveň bude zastávat roli hlavního ekonoma Deloitte po Luďku Niedermayerovi. David Marek přichází do Deloitte ze společnosti Patria Finance, kde pŧsobil posledních 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Absolvoval studijní stáţ na University of Limerick v Irsku. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ České spořitelny. Je členem České společnosti ekonomické a spolupracuje s Českou bankovní asociací. RENÉ KEYZLAR manaţer divize Microsoft Office René Keyzlar, dosavadní manaţer divize Operator Channel pro region střední a východní Evropy, se od července stává novým manaţerem divize Microsoft Office. Nahradil v této pozici Martina Hrušku, který se přesouvá do obchodní divize pro malé a střední podniky. Keyzlar přišel do Microsoftu v roce 2009 na pozici manaţera divize mobilních řešení pro region střední a východní Evropy. Před nástupem do Microsoftu pracoval na manaţerských pozicích ve společnostech Samsung či Sony Ericsson. MARTIN HRUŠKA manaţer obchodní divize pro malé a střední podniky, Microsoft Martin Hruška se po více neţ dvouletém pŧsobení v divizi Microsoft Office přesouvá na pozici manaţera obchodní divize pro malé a střední podniky. Hruška nastoupil do společnosti Microsoft v roce 2003 a postupně pŧsobil na pozicích manaţera partnerských programŧ Microsoft, account manaţera pro klíčové obchodní partnery a manaţera obchodního týmu pro partnerský prodej. Vystudoval ekonomii na České zemědělské univerzitě a získal titul MSc v oboru Management Studies na Nottingham Trent University (B. I. B. S.). RADIM JANDA generální ředitel pro Ericsson Česká republika, account manager pro O2 Česká republika Radim Janda je od července novým generálním ředitelem pro Ericsson Česká republika a zároveň Account Managerem pro O2 Česká republika. V prŧběhu své kariéry byl zodpovědný za rŧzné sektory u hlavních telekomunikačních poskytovatelŧ. V posledních sedmi letech pŧsobil Radim Janda ve společnosti Cisco, kde měl na starosti komunikaci s O2 Česká republika. V této roli bude nadále pokračovat u Ericssonu. Radim Janda vystudoval finance a daně na Evropském polytechnickém institutu. Foto popis|



Pro oba manţele STEJNY DUCHOD 22.7.2014

Blesk str. 02 Vladimír Barák

Politika

Šéf vládní dŧchodové komise o revoluci v penzích: PRAHA - Stejná penze pro oba manţele, rovný základní dŧchod, ale i podpora zaměstnaných seniorŧ… Nejen to zní od vládní odborné komise pro dŧchodovou reformu. Máme se bát stáří? Blesku odpovídal šéf komise Martin Potŧček (65). Komise má připravit své návrhy do konce tohoto roku. * Co si máme představit pod pojmem sdílené dŧchodové pojištění manţelŧ, které chtějí prosadit někteří členové vaší komise? „Lidé si povídají, ţe se mají vzít existující dŧchody, u manţelŧ se sesypou dohromady a vydělí se dvěma. To je ale nesmysl. Na stávající dŧchody se sahat nesmí. Uvaţuje se pouze o výpočtu budoucích dŧchodŧ. Podobný systém funguje například v Kanadě. Správa sociálního zabezpečení by dostávala data o příjmech muţe a ţeny, ty by na konci kaţdého roku sečetla, a pokud by oba souhlasili, tak by kaţdému započetla pro výpočet budoucího dŧchodu jednu polovinu.“ * K čemu je to dobré? „Mohlo by to napravit některé nespravedlnosti, zejména u ţen. Ty se léta starají o děti a mají kvŧli tomu kratší dobu strávenou v zaměstnání a tedy kratší dobu, po kterou pobírají mzdu a platí příspěvky do sociálního pojištění. Často se pak stává, ţe ve stáří muţ ţenu opustí a ona pak, protoţe odvedla méně peněz do dŧchodového systému, na to doplácí niţším dŧchodem.“ * Váš kolega z komise, profesor Vostatek, představil Blesku svou vizi dŧchodu v minimální výši 7770 korun. Co si o tom myslíte? „Systém rovného minimálního dŧchodu funguje v rŧzných státech světa. U nás ale s dŧchodovým systémem nemŧţeme pracovat příliš rychle. Má nějakou setrvačnost a jsou na něj zvyklí občané i instituce. Z hlediska dlouhodobého vývoje je tedy návrh profesora Vostatka určitě jednou z alternativ. Ale nevidím moţnost zavést jej tady a teď, okamţitě.“ * Vy sám jste dříve ostře kritizoval tzv. malou penzijní reformu zavedenou vládou Petra Nečase. Proč? „Nelíbilo se mi například nastavení věku odchodu do dŧchodu, který se neustále zvyšuje. Není přece vŧbec rozumné říkat mladé generaci, ţe do dŧchodu pŧjdou později a jejich děti ještě také později… Prostě kaţdý potřebuje mít nějakou perspektivu řady let strávených v dŧchodu.“ * Je vŧbec dnes moţné v souvislosti s věkem odchodu do dŧchodu uvaţovat o jistotě? „Jako vcelku rozumný vidím takový zpŧsob výpočtu věku odchodu do dŧchodu, který by dal všem představu, jak dlouho v dŧchodu stráví. Například v případě, ţe se doţijete prŧměrného věku a odejdete do dŧchodu v zákonem defi nované hranici, tak budete mít šanci na nějakých dvacet let zaslouţeného dŧchodu.“ * Jak by se měli mladí optimálně připravovat na dŧchod? „Já si myslím, ţe mladá generace moţná ţije aţ příliš bezstarostně, alespoň ve smyslu uţívat si tady a teď. Mladí by rozhodně měli myslet na zadní vrátka. Například uvaţovat, zda se nepřihlásit do penzijního připojištění. Nebo pokud mají nějaké prostředky, tak je dlouhodoběji investovat. Třeba do vlastnického bydlení. To je věc, která je ve stáří bezpečnější neţ cokoliv jiného. Kdyţ máte vlastní byt, tak na stáří například nejste zatíţen nejistotou, jaký nájem vám pan domácí napaří.“ * A kdy by měli mladí začít myslet na penzi ? „V zásadě uţ v okamţiku, kdy začnou pracovat.“ Plné znění zpráv


* Jaké má komise úkoly? „Máme jednoznačná zadání: poradit, jak nejlépe ukončit druhý pilíř dŧchodového systému a případně upravit ten třetí. Dále máme promyslet vývoj prvního pilíře tak, aby senioři měli zajištěny dŧstojné podmínky pro ţivot, a také aby ti, kteří do něj ukládají více, ať uţ svými příspěvky, nebo péčí o své děti - budoucí plátce, zaslouţeně dosáhli na vyšší dŧchody.“ Prof. Martin Potŧček (65) Český vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. Je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Co uţ navrhli? Komise se jiţ shodla na úplném ukončení druhého pilíře. Přiklonila se k variantě, podle níţ lidé dostanou naspořené peníze zpět, nebo si je nechají převést do třetího pilíře (připojištění). Ministerstvo financí má podle Potŧčka připravit podklady ke zrušení druhého pilíře ke konci příštího roku a druhou variantu o rok později. Komise má 38 členŧ. Mimo řady expertŧ v ní jsou i politici Vladimír Špidla, Miroslav Kalousek, Roman Sklenák, Jiří Dolejš nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Mohlo by to napravit některé nespravedlnosti, zejména u ţen Mladí by měli začít myslet na stáří hned, jak začnou pracovat Foto popis| Ať mladí investují do bydlení, radil i redaktorovi Blesku profesor Potŧček. Foto popis| Martin Potŧček je připraven své dŧchodové vize obhájit. Foto autor| Foto: Martin Hurda

Pro oba manţele stejný důchod! Šéf vládní důchodové komise o revoluci v penzích 22.7.2014

blesk.cz

str. 00

Události

Stejná penze pro oba manţele, rovný základní dŧchod, ale i větší podpora zaměstnaných seniorŧ… Nejen tyto nápady zaznívají na zasedáních vládní odborné komise pro dŧchodovou reformu. Jaké tedy budou dŧchody? A budou vŧbec? Blesku odpovídal předseda komise Martin Potŧček (65). Co si máme představit pod pojmem sdílené dŧchodové pojištění manţelŧ, které chtějí prosadit někteří členové vaší komise? „Lidé si povídají, ţe se mají vzít existující dŧchody, u manţelŧ se sesypou dohromady a vydělí se dvěma. To je ale nesmysl. Na stávající dŧchody se sahat nesmí. Uvaţuje se pouze o výpočtu budoucích dŧchodŧ. Podobný systém funguje například v Kanadě. Správa sociálního zabezpečení by dostávala data o příjmech muţe a ţeny, ty by na konci kaţdého roku sečetla a pokud by oba souhlasili, tak by kaţdému započetla pro výpočet budoucího dŧchodu jednu polovinu.“ K čemu je to dobré? „Mohlo by to napravit některé nespravedlnosti, zejména u ţen. Ty se léta starají o děti a mají kvŧli tomu kratší dobu strávenou v zaměstnání, a tedy kratší dobu, po kterou pobírají mzdu a platí příspěvky do sociálního pojištění. Často se pak stává, ţe ve stáří muţ ţenu opustí a ona pak, protoţe odvedla méně peněz do dŧchodového systému, na to doplácí niţším dŧchodem.“ Váš kolega z komise, profesor Vostatek, představil Blesku svou vizi dŧchodu v minimální výši 7770 korun. Co si o tom myslíte? „Systém rovného minimálního dŧchodu funguje v rŧzných státech světa. U nás ale s dŧchodovým systémem nemŧţeme pracovat příliš rychle. Má nějakou setrvačnost a jsou na něj zvyklí občané i instituce. Z hlediska Plné znění zpráv


dlouhodobého vývoje je tedy návrh profesora Vostatka určitě jednou z alternativ. Ale nevidím moţnost zavést jej tady a teď, okamţitě.“ Vy sám jste dříve ostře kritizoval tzv. „malou penzijní reformu“ zavedenou vládou Petra Nečase. Proč? „Nelíbilo se mi například nastavení věku odchodu do dŧchodu, který se neustále zvyšuje. Není přece vŧbec rozumné říkat mladé generaci, ţe do dŧchodu pŧjdou později a jejich děti ještě také později… Prostě kaţdý potřebuje mít nějakou perspektivu řady let strávených v dŧchodu...“ Je vŧbec dnes moţné v souvislosti s věkem odchodu do dŧchodu uvaţovat o jistotě? „Jak jsem uţ uvedl, jako vcelku rozumný vidím takový zpŧsob výpočtu věku odchodu do dŧchodu, který by dal všem představu, jak dlouho v dŧchodu stráví. Například v případě, ţe se doţijete prŧměrného věku a odejdete do dŧchodu v zákonem definované hranici, tak budete mít šanci na nějakých dvacet let zaslouţeného dŧchodu.“ A co mladí lidé – jak by se měli optimálně připravovat na dŧchod? „Já si myslím, ţe mladá generace moţná ţije aţ příliš bezstarostně, alespoň ve smyslu uţívat si tady a teď. Mladí by rozhodně měli myslet na zadní vrátka. Například uvaţovat, zda se nepřihlásit do penzijního připojištění. Nebo pokud mají nějaké prostředky, tak je dlouhodoběji investovat. Třeba do vlastnického bydlení. To je věc, která je ve stáří bezpečnější, neţ cokoliv jiného. Kdyţ máte vlastní byt, tak na stáří například nejste zatíţen nejistotou, jaký nájem vám pan domácí napaří.“ A kdy by měli mladí začít myslet na penzi ? „V zásadě uţ v okamţiku, kdy začnou pracovat.“ Proč vláda vŧbec rozhodla o zřízení odborné komise k dŧchodŧm? „Máme jednoznačná zadání: dát hlavy dohromady a poradit, jak nejlépe ukončit druhý pilíř dŧchodového systému a případně upravit ten třetí. Dále máme promyslet vývoj prvního pilíře tak, aby senioři měli zajištěny dŧstojné podmínky pro ţivot, a také aby ti, kteří do něj ukládají více, ať uţ svými příspěvky, nebo péčí o své děti – budoucí plátce, zaslouţeně dosáhli na vyšší dŧchody.“ Prof. Martin Potŧček (65) Český vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. Je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vede vládní odbornou komisi pro dŧchodovou reformu. Co uţ navrhli? Komise se jiţ shodla na úplném ukončení druhého pilíře. Přiklonila se k variantě, podle níţ lidé dostanou naspořené peníze zpět, nebo si je nechají převést do třetího pilíře (připojištění). Ministerstvo financí má podle Potŧčka připravit podklady ke zrušení druhého pilíře ke konci příštího roku a druhou variantu o rok později. Komise má 38 členŧ. Mimo řady expertŧ v ní jsou i politici Vladimír Špidla, Miroslav Kalousek, Roman Sklenák, Jiří Dolejš nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/264138/pro-oba-manzele-stejny-duchod-sef-vladni-duchodove-komise-orevoluci-v-penzich

Rusko musí posílit svou vojenskou moc 22.7.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Vladimír KROC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě, to řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin v Moskvě na zasedání bezpečnostní rady svého hlavního poradního orgánu. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj demonstrativně posilují a Rusko musí příslušně reagovat. Neponechá prý bez povšimnutí rozmístění prvkŧ americké protiraketové obrany a rŧst zásob vysoce přesných strategických zbraní NATO. Ve vysílání vítám analytika Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karla Svobodu. Dobrý den. Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------Co je dŧvodem takto bojovného postoje Kremlu. Má to souvislost s tím, ţe polský prezident Bronislaw Komorowski ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích Severoatlantické aliance? Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, tak já myslím, ţe ono je to mířené spíš dovnitř Ruska, jde tam hlavně o to, ţe Rusové vlastně po celou dobu se snaţí vykládat ty události jako jakýsi útok na svojí státnost, ono i vlastně to první vyhlášení Bělorusku nehrozí nebo jeho suverenitě vlastně nic nehrozí, coţ je vcelku, vcelku zbytečné vyjádření, je to jednoznačně mířené dovnitř, do Ruska. Vladimír KROC, moderátor -------------------A mŧţe to tedy souviset i s určitou nervozitou ruského vedení kvŧli, jak se Putin vyjádřil, barevným revolucím, tedy prodemokratickým hnutím v Gruzii, v Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině, cítí ruský prezident potřebu demonstrovat sílu? Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ano, ono, on to tam dokonce zmiňoval, další věc, kterou dneska vlastně podepsal, tak byl zákon, který zpřísňuje postih za vŧbec propagaci separatismu, čili to mŧţe být také mířeno třeba vŧči Krymu, řekněme, ţe je to takhle, takové varování dovnitř, on sice říkal, ţe nebude ţádné utahování tedy, tady těch šroubŧ, nebo jak se to nazývá, ale, ale jde zcela zjevně o to. Vladimír KROC, moderátor -------------------On podepsal také ještě jeden zákon, podle kterého za opakované pořádání nepovolených demonstrací mŧţe hrozit aţ 5 let vězení. Co to znamená pro tamní opozici a pro obránce lidských práv v Rusku? Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak samozřejmě je to další zuţování prostoru, oni mohou být víceméně zatýkáni za prakticky cokoliv a ty tresty jsou poměrně drastické, čili tam nejde ani o to, ţe to někdo musí nutně uplatnit, ale jde o to, ţe ten zákon někde je a někdo to uplatnit mŧţe. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jedním dechem Vladimir Putin mluví o rozmisťování vojenského arsenálu na západních hranicích, tedy myslím ruského vojenského arsenálu a zároveň o potřebě řešit krizi diplomatickou cestou. Jak tomu rozumíte? Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak on od začátku do konce vlastně to vykládá všechno jako útok na Rusko. Čili on říká, Rusko se musí bránit, Rusko musí být silnější, Rusko nesmí být tak slabé, jako byly ty státy, které byly rozvráceny tady tou, tou barevnou revolucí, a zároveň tedy jenom z této pozice síly Rusko mŧţe vyjednávat a mŧţe vlastně donutit Západ, aby, aby začal vyjednávat, on třeba v tom, v tom vyhlášení také říkal, ţe je sice strašně krásné, ţe jsou ti takzvaní separatisté přesvědčováni k tomu, aby sloţili zbraně a aby, aby tady nastal klid, ale ţe by Západ měl Plné znění zpráv


také, také přesvědčovat tu kyjevskou vládu, aby přestala bojovat, čili je to zase, zase taková snaha udrţet si vlastně tu pozici toho silného muţe. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tak to byl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií. Děkuju vám, na shledanou. Karel SVOBODA, analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dalšími hosty publicistiky Radioţurnálu jsou poslankyně za KSČM Kateřina Konečná a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Dobrý den. Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------Hezké odpoledne. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ministři zahraničí 28 rokovali o moţnosti uvalení výrazných sankcí zaměřených vŧči některým odvětvím ruského hospodářství, pokud tedy Moskva nebude spolupracovat při řádném vyšetření katastrofy malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Je to podle vás účinný nástroj ty sankce, paní Konečná? Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------My dlouhodobě tvrdíme, já myslím, ţe nám to i historie dokazuje, ţe sankce nikdy nikde nic nevyřešily, kromě toho, ţe nakonec většinou poškodily tu stranu, která je sama vyhlásila. Takţe podle mého názoru bychom se měli, koneckoncŧ Evropská unie uţ nějaké sankce zavedla, a také to k ničemu nevedlo, pokud chceme opravdu zajistit bezpečnost a jakousi situaci, kdy se přestane válčit, vlastně na Ukrajině, tak bychom měli jít jinou cestou. Já si myslím, ţe sankce nic nepřinesou a trošku mě teda mrzí i to, ţe bohuţel Evropská unie svoji politiku hodně odvíjí od Spojených státŧ amerických, takţe kdykoliv přijde prezident Barack Obama se sankcemi, tak Evropa zhruba to týdne aţ 10 dnŧ přijde také se stejnými sankcemi. Já si myslím, ţe máme na to dělat vlastní zahraniční politiku, jako Evropská unie a ţe bychom se konečně uţ měli osamostatnit a býti suverénem. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Niedermayere, věříte, ţe se Evropská unie odhodlá k citelnějším sankcím? Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/ -------------------Věřím a doufám. Já především s tímto kategoricky nesouhlasím, protoţe nevím, jestli paní poslankyně navrhuje, abychom na ten bezprecedentní a pak na suverenitu Ukrajiny ze strany Ruska reagovali vojensky, předpokládám, ţe to ona na mysli nemá a to znamená, ţe má na mysli, ţe si budeme vyměňovat nějaké diplomatické nóty a obrazně řečeno budeme Rusku dělat, tak uţ to příště nedělejte. Já si myslím, ţe ty sankce jsou účinné, kdyby byly razantnější, by byly ještě účinné, myslím si, ţe postihují část oligarchŧ, od kterých se koneckoncŧ moc prezidenta Putina odvíjí a postihují, a to mě samozřejmě mrzí, ruskou ekonomiku, která se díky tomu dostává nyní jiţ do recese a myslím si, ţe pokud ty sankce budou pokračovat, tak opravdu donutí Rusko, aby svŧj postup zcela zásadním zpŧsobem přehodnotila. A v okamţiku, kdy odmítáme vojenskou reakci, tak nám opravdu nic jiného nezbývá a vŧbec bych nepodceňoval, ţe ty ekonomické sankce nebudou účinné. Vladimír KROC, moderátor -------------------Ptal jsem se hlavně proto, ţe ty současné sankce, které uvalily Spojené státy a Evropská unie na Rusko právě kvŧli jeho postupu vŧči Ukrajině, poškozují přibliţně čtvrtinu německých exportérŧ, takţe i ty, kteří uplatňují ty sankce? Plné znění zpráv


Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/ -------------------No, tak podívejte se, jako to nemá ţádnou jinou alternativu, my uţ od začátku, já a moji kolegové jsme říkali, ţe v okamţiku, kdy budeme Rusku ustupovat v okamţiku agrese Krymu, ţe se ta situace bude zhoršovat. Nejsem si, jestli to úplně potvrdil, protoţe Rusko rozpoutalo vojenský konflikt, de facto na hranici s Ukrajinou, ve které, ve kterému se teďka k šoku nás všech stal obětí 300 naprosto nevinných lidí na palubě malajsijského letadla. Čili myslím si, ţe se ukazuje, ţe tady toto není dobrá cesta a poměřovat tu otázku bezpečnosti, respektu k mezinárodnímu právu tím, ţe nějací exportéři něco nevyvozují, mně opravdu nepřipadne jako, jako relevantní uvaţování a myslím si, ţe je jasné, ţe by Západ dřív či později dovedl do slepé uličky. Vladimír KROC, moderátor -------------------Paní europoslankyně, promiňte, já bych se rád vás zeptal na to, kdyţ jste říkala, ţe by Evropská unie měla jít jinou cestou, tedy kudy? Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------Já hlavně musím jako teď odmítnout kategoricky ty věci. Za prvé, kdyţ je pan Niedermayer tak chytrý a myslí si, ţe sankce něco vyřeší, ať mi řekne jednu jedinou mezinárodní situaci, kdy se tak stalo. A těch sankčních opatření bylo pouţito za posledních 30 let několik, nikdy to tak nebylo, vy jste koneckoncŧ o tom taky mluvil ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Ale byla byste tak laskavá a odpověděla na mojí otázku, prosím, kudy se má Evropská unie vydat? Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------Tak Evropská unie se musí vydat především tím, ţe samozřejmě bude dál, a to se bohuţel nestalo, protoţe Evropská unie se stala součástí pouze je jedné strany celého toho konfliktu, tak bude dál tím prostředníkem, který zprostředkuje tu diskusi nejenom mezi Ukrajinou a Ruskem, ale především teď v té samotné oblasti doněcké, protoţe proč ti lidé jsou nervozní, oni jsou nervozní z přirozených příčin, protoţe oni nevěří kyjevské vládě a bohuţel kyjevská vláda ve chvíli, kdy na ní posílá tanky a ozbrojence, tak jim nedokazuje, ţe by jí věřit měli. Já musím prostě odmítnout tezi, ţe Rusko cokoliv rozpoutalo, dejte mi jeden jediný dŧkaz toho, co Rusko rozpoutalo a pojďme se o tom potom bavit, ale to je prostě pořád dokola, my nic nevyšetříme, děláme silné prohlášení, které k ničemu nevedou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jinými slovy, vy jste proti sankcím a jste pro diplomatické jednání, jestli tomu správně rozumím. Pane Niedermayere, jenom velmi stručně, jestli mŧţete reagovat? Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/ -------------------Tak podívejte se, představa, ţe nějací Ukrajinci na hranici s Ruskem měli někde ve sklepě schovanou nejmodernější vojenskou techniku, kterou sestřelovali před tím ukrajinská vojenská letadla, nyní dopravní letadla, ţe ti lidé ... Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------A kdo co dokázal. Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/ -------------------... spojení jednoznačně..., tak to je těţké ... Vladimír KROC, moderátor --------------------



Dobrá, vypadá to, ţe teď uţ se asi k ničemu nedobereme, ale třeba bude příleţitost někdy příště. Já vám moc děkuju za váš čas. To byla europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Děkuju vám, na shledanou. Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/ -------------------Na shledanou. Kateřina KONEČNÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------Děkuju za pozvání, na shledanou.

Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany ČRo Radioţurnál

22.7.2014

str. 03

21:05 Stalo se dnes

Vladimír KROC, moderátor -------------------Polský prezident Bronislaw Komorowski dnes ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích Severoatlantické aliance v souvislosti s ukrajinskou krizí a rolí Ruska v ní. To řekl na setkání hlav státu Visegrádské čtyřky Rumunska, Bulharska a Pobaltských státŧ, kterého se zúčastnil i český prezident Miloš Zeman. Teď jsme měli mluvit s politologem z institutu Mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Janem Šírem, ale bohuţel se nám nepodařilo se s ním telefonicky spojit, takţe přejdeme k dalšímu tématu.

Martina Harantová posiluje agenturu Konektor Social 22.7.2014


Kariera.iHNed.cz

Tým agentury Konektor Social, která se specializuje na vyuţití sociálních médií a propojování online a offline komunikace, posílila Martina Harantová. Martina Harantová (26) nastoupila na pozici social media konzultantky a má na starosti přípravu a projektové vedení kampaní, provázání online aktivit s tradičním PR, které zajišťuje PR.Konektor, a vyuţití influencerŧ a opinion leaderŧ v komunikaci. Pracuje např. pro klienty Milka či Euro Pain Clinics. Tereza Stehlíková a Kristýna Poliček posilují Konektor Social - čtěte ZDE Martina do Konektoru přichází ze Socialbakers, kde se věnovala analýze, monitoringu a managementu sociálních sítí. Martina Harantová vystudovala magisterský obor Sociologie na FSV UK.

URL| social

http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-62543780-martina-harantova-posiluje-agenturu-konektor-

Čechová a Švehlová ve Focus Agency 22.7.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust


Články


Nikola Čechová a Barbora Švehlová Nikola Čechová a Barbora Švehlová Dvě studentky praţských univerzit přijala PR agentura Focus Agency na pozici Junior Account Executive. Nikola Čechová, která letos absolvovala Sociální a mediální komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského, zodpovídá za mediální podporu odborného centra zdravého ţivotního stylu Rekondice. Barbora Švehlová, posluchačka Mediálníách studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, se stará o klienty Knorr, Vím, co jím a taktéţ Rekondice.

URL| http://www.mediar.cz/cechova-a-svehlova-ve-focus-agency/

Konektor Social přijal Harantovou 22.7.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Články

Konzultantka přichází z agentury Socialbakers. Martina Harantová Tým komunikační agentury se zaměřením na nová média Konektor Social rozšířila Martina Harantová, přišla ze Socialbakers, kde se věnovala analýze, monitoringu a managementu sociálních sítí. V novém pŧsobišti bude mít vystudovaná socioloţka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na starosti kampaně a vyuţití influencerŧ a názorových vŧdcŧ v kampani. Pracuje pro klienty Milka či Euro Pain Clinics.

URL| http://www.mediar.cz/konektor-social-prijal-harantovou/

Tempus medicorum očima svých čtenářů 21.7.2014

TEMPUS Medicorum str. 10 Bc. Karolína Pelikánová

V České republice ţije 10,5 milionu obyvatel (ÚZIS ČR k 31. 12. 2011 uvádí 10 505 405), z čehoţ lékaři tvoří necelého pŧl procenta. Přesto je tato profesní komunita vnímána jako elita s výsadním postavením. A jako taková jistě stojí za bliţší pohled. Lékaři se profesně dělí do tří skupin: lékaři se soukromou praxí (podnikatelé), lékaři zaměstnanci (mezi kterými jsou jak absolventi, tak vedoucí lékaři – tato skupina je relativně jasně rozkastovaná) a lékaři nepracující (například v dŧchodovém věku či na mateřské dovolené). Dalším silně vymezujícím faktorem je profesní odbornost lékařŧ. Dle dostupných informací vyhodnocených k 31. 12. 2012 je nejhojněji zastoupen obor všeobecné praktické lékařství (z celkového počtu aktivních lékařŧ se jedná o 13,2 %). Dalším významně zastoupeným oborem je tzv. interna neboli vnitřní lékařství (necelých 9 %). Personálně vyrovnanými obory jsou chirurgie (6,3 %) a gynekologie a porodnictví (6,2 %). Přibliţně pětiprocentní zastoupení mají obory praktické lékařství pro děti a dorost, anesteziologie a intenzivní medicína. Obory neurologie, psychiatrie, radiologie a zobrazovací metody či oftalmologie představují zhruba tříprocentní podíl z celku. Obory kardiologie, ortopedie, dermatovenerologie, rehabilitační a fyzikální medicína, ORL (otorinolaryngologie) či dětské lékařství mají vţdy zhruba 2,5% podíl. Ostatní obory představují vţdy méně neţ 600 odborných lékařŧ (ÚZIS, 2012). Při porovnání údajŧ ze Zdravotnické ročenky České republiky (ÚZIS, 2012) a odpovědí na anketní otázku ohledně profesní odbornosti je zřejmé, ţe se vzorek respondentŧ značně podobá reálnému rozloţení profesních odborností lékařŧ (nejčastěji jsou zastoupeny obory praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, vnitřní lékařství, chirurgie, gynekologie atd.). Všeobecně je dŧleţitým kritériem u cílové skupiny řízené komunikace genderové rozloţení. Nezaznamenala jsem však, ţe by s tímto kritériem časopis Tempus medicorum ve své náplni počítal. Jedním z dŧvodŧ mŧţe být relativně rovnocenná vyváţenost mezi lékaři muţi a lékaři ţenami. Ovšem z údajŧ ÚZIS ČR Plné znění zpráv


také vyplývá, ţe existují odchylky v genderovém profesním rozloţení u některých odborností: lékaři muţi mají početní převahu v oborech chirurgie a urologie, lékaři ţeny v oborech dermatovenerologie a praktické lékařství pro děti a dorost (ÚZIS, 2012). V celkovém porovnání výsledkŧ uveřejněných ve Zdravotnické ročence České republiky 2012 (44 % muţi, 56 % ţeny) vyplývá, ţe genderové rozloţení je téměř totoţné jako u respondentŧ zadávané ankety (45,5 % muţi, 54,5 % ţeny). Zajímalo mě také porovnání věkových kategorií. Zdravotnická ročenka České republiky 2012 uvádí, ţe prŧměrný věk lékařŧ byl u muţŧ 48,9 roku, u ţen 47,5 roku a za obě pohlaví činil 48,1 roku. V porovnání s respondenty ankety pak vycházejí jednotlivé skupiny takto: věková kategorie 20–30 let je zastoupena 9,8 % dle ročenky, 8,2 % z účastníkŧ ankety; věková kategorie 30–40 let 22,3 % dle ročenky, 21,3 % z účastníkŧ ankety; věková kategorie 40–50 let 22,9 % dle ročenky, 24,1 % z respondentŧ ankety; věková kategorie 50–60 let 25,5 % dle ročenky, 24,9 % z účastníkŧ ankety; věková kategorie 60 a více let 20,3 % dle ročenky, 20,20 % z respondentŧ ankety. Je časopis Tempus medicorum vhodným komunikačním kanálem České lékařské komory? Jak je vnímán svými čtenáři? Nenastal čas pro elektronickou verzi časopisu? To byla hlavní témata mé letošní bakalářské práce na Univerzitě Karlově (Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, katedra mediálních studií). Jsem přesvědčena, ţe její výsledky mohou být zajímavé i pro vás, pravidelné čtenáře časopisu Tempus medicorum. Proto si dovolím na jeho stránkách aspoň část ze své práce uveřejnit. Jak jsem zjistila, v novodobé historii časopisu Tempus medicorum se tato anketa stala pionýrským počinem, lékaři měli moţnost se ke svému periodiku vyjádřit vŧbec poprvé. Na jedné straně to znamená, ţe není s čím získaná data porovnávat. Na straně druhé je velice významným a nesporným pozitivem této analýzy, ţe respondenti při odpovědích nehodnotí primárně Tempus medicorum jako médium a jeho pozici v digitálním světě. Spíš se dá předpokládat hodnocení práce redakce, vliv šéfredaktora na obsah časopisu, náměty a připomínky k náplni, ale rovněţ obecné reakce na fungování komory… S ohledem na porovnání zastoupení jednotlivých věkových kategorií, genderového rozloţení a také profesní odbornosti cílové skupiny lékařŧ mohu tvrdit, ţe se v anketě mezi lékaři – čtenáři časopisu Tempus medicorum – podařilo získat demograficky vyváţený vzorek respondentŧ blíţící se reálu. Vyplývá to z porovnání statistických údajŧ shromáţděných především odborníky z ÚZIS: Primární skupina lékařŧ, kterou jsem zvolila, je všeobecně vnímána jako profese s obrovským časovým i psychickým vytíţením. To je jeden z dŧvodŧ, proč se předem nedalo příliš odhadnout, od jak velkého vzorku respondentŧ získám odpovědi. Ve fázi přípravy projektu jsem tedy pracovala s předpokladem, ţe podklady budou relevantní jiţ od vzorku 100 účastníkŧ ankety. Tento předpoklad svým zpŧsobem ovlivnil také výběr anketních otázek. K oslovení respondentŧ jsem vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajŧ, a tedy nemoţnosti dostat se k registru lékařŧ včetně jejich kontaktŧ, zvolila cestu oficiální spolupráce s Českou lékařskou komorou, která prostřednictvím časopisu Tempus medicorum komunikuje se všemi registrovanými lékaři v České republice, včetně lékařŧ na zahraničních stáţích či misích nebo lékařŧ v dŧchodovém věku, lékařek (i lékařŧ) na mateřské, respektive rodičovské dovolené. S pomocí prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka jsem oslovila zhruba šest tisíc lékařŧ prostřednictvím elektronické pošty, ve které měli zpřístupněný odkaz k anketě v elektronické podobě. Prŧběţně jsem pak sledovala stav odpovědí, přičemţ jsem během čtyř dnŧ získala nadprŧměrnou návratnost (response rate), ta je obecně povaţována za závaţný limit ankety – obvyklá je návratnost 1–3 %. V případě mé ankety odpovědělo sedm procent všech registrovaných lékařŧ v České republice. Mohla jsem začít s analýzou odpovědí – pracovala jsem celkem s 3610 anketními formuláři, přičemţ pouze v osmi případech došlo k nějaké technické chybě a nebyla vyplněna ţádná data. Je Tempus medicorum vhodným komunikačním kanálem České lékařské komory? V šesté otázce ankety měli respondenti moţnost na otázku, zda časopis Tempus medicorum oceňují jako vhodný komunikační kanál se svou stavovskou organizací ČLK, vybírat ze tří odpovědí „Ano“, „Ne“ a „Ostatní“ – tato moţnost vybízela k podrobnějšímu komentáři, vyuţilo ji pouhých pět procent respondentŧ (187). Převaţující odpovědí bylo „Ano“. Ze zbylých odpovědí vyplynulo, ţe téměř sedmdesát tři procent respondentŧ (2610) časopis Tempus medicorum oceňuje jako vhodný komunikační kanál se svou stavovskou organizací – Českou lékařskou komorou. Naopak 22,3 % (805) respondentŧ Tempus medicorum jako vhodný komunikační kanál ČLK neoceňuje. Kolik času prŧměrně věnujete časopisu Tempus medicorum? První otázka zjišťovala čtenost časopisu. Dotazovala jsem se: „Kolik času prŧměrně věnujete četbě časopisu Tempus medicorum?“ Respondenti mohli vybírat ze čtyř moţností: 1. Časopis ani neprolistuji; 2. Pět minut; 3. Patnáct minut; 4. Časopis čtu po částech delší dobu. Vzhledem ke stanovené hypotéze jsou podstatné výsledky odpovědi „Časopis čtu po částech delší dobu“ a na opačné straně škály „Časopis ani neprolistuji“, které jsem dala do souvislosti s věkovými kategoriemi respondentŧ. Plné znění zpráv


Celkově pouze o něco více neţ dvacetina respondentŧ (6,7 %, absolutně 242) uvedla odpověď „Časopis ani neprolistuji“. Zhodnotím-li, ţe cílová skupina čtenářŧ časopis de facto dostává povinně (neboli si jej nepředplatila, nevybrala), hodnotím toto periodikum jako úspěšné. Více neţ devadesát tři procent respondentŧ stráví pět a více minut četbou časopisu Tempus medicorum. Konkrétně se volilo ze tří dalších moţností: Respondenti časopis Ano, rád/a bych si přečetl/a o…. čtou pět minut (takto odpovědělo celkem 591 respondentŧ). Tuto variantu jsem nabídla zejména z toho dŧvodu, aby ti, kteří s časopisem nestráví úplně hodně času, měli moţnost připustit, ţe prostřednictvím časopisu s Českou lékařskou komorou přece jen komunikují. Pět minut mŧţe totiţ znamenat četbu krátkých článkŧ, mezi které mohou patřit komorová oznámení, informace o kurzech akreditovaných komorou apod. Pro ověření, ţe oněch 591 respondentŧ nezaujímá negativní postoj vŧči časopisu jako takovému, a tudíţ hypotézu o komunikaci s komorou mohu potvrdit, porovnala jsem si prostřednictvím kontingenční tabulky odpovědi týkající se dalšího vnímání časopisu u těchto respondentŧ – například, zda někdy vyuţili informace z časopisu v praxi nebo časoprocenta pis, případně jeho části, archivují. Ukázalo se, ţe téměř polovina „pětiminutových čtenářŧ“ časopis někdy prakticky vyuţila a téměř 21 % časopis, nebo jeho části, archivuje! Další moţností bylo časové rozpětí patnáct minut, které jiţ značí, ţe si příjemce časopisu opravdu některé články či sdělení přečte (celkem se jedná o 27,6 % respondentŧ). Téměř polovina respondentŧ uvádí, ţe „čte časopis po částech delší dobu“ (49,3 %). Vyuţití informací odborného časopisu v praxi Čtenost jakéhokoli časopisu dle mého názoru ještě nutně nemusí mnoho vypovídat o jeho uţitečnosti či oblíbenosti. U komorového časopisu Tempus medicorum nám ověření praktičnosti periodika mŧţe více vypovědět o jeho uţitečnosti, respektive jeho dŧleţitosti 979 pro řízenou komunikaci v rámci profesní skupiny lékařŧ. K tomuto účelu mi poslouţila čtveřice následujících otázek. Čtvrtou anketní otázkou v pořadí jsem se ptala, zda respondent „někdy vyuţil informace z časopisu Tempus medicorum v praxi (nejen z oblasti medicíny, ale například i práva atd.)“. Téměř sedmdesát dva procent odpovědělo kladně. Při takto vysokém pozitivním ohlasu na náplň časopisu jsem hledala upřesnění v následující páté nepovinné otázce. Zde měli dotazovaní moţnost se konkrétněji rozepsat („Pokud ano, uveďte příklad“). Přestoţe neodpověděli všichni ti, kteří časopis prakticky vyuţívají, našla jsem mezi 1501 odpověďmi jako nejčastěji vyhledávané následující: právní poradnu, změny v legislativě, odborné články, přehledy vzdělávacích kurzŧ, farmakologické informace, upřesnění k úhradové vyhlášce atd. Téměř padesát procent respondentŧ archivuje časopis Tempus medicorum kompletně či jednotlivé články. V následující nepovinné otázce svou volbu upřesnilo 1223 respondentŧ. Mezi nejčastějšími dŧvody k archivaci časopisu či jeho částí uváděli například jednoduchý argument, aby se k časopisu mohli v budoucnu vrátit nebo aby měli moţnost nápomocné dŧleţité informace k praxi či z právní poradny znovu dohledat. Celá skupina těchto dotazŧ mě přesvědčila, ţe časopis Tempus medicorum je pro své příjemce vhodným přísunem informací od vlastní stavovské organizace České lékařské komory, ze kterých často čerpají či které stojí za to, zachovat jako případnou pomoc nebo nápovědu potřebnou pro vykonávání jejich profese. Digitální verze časopisu není dobrým řešením Ţijeme v digitálním věku. Nicméně místo, aby tištěná média postupně plošně zanikala, opak je pravdou. Jen v tomto roce mě o moţném potvrzení mé osobní hypotézy, která jednoznačně tištěná média nezavrhuje, ujistil fakt, ţe se významný americký časopis Newsweek vrátil v březnu 2014 zpět na papír (Radioţurnál, 2014). K lepšímu pochopení komunikace profesní komunity lékařŧ je třeba uvést, ţe jen necelá polovina lékařŧ je ochotna nebo schopna poskytnout elektronickou adresu pro přímou komunikaci s Českou lékařskou komorou. Je to společenství, kde stále hojně funguje papírová komunikace, nezřídka na psacím stroji. Z velké většiny kladné zodpovězení anketní otázky, zda respondenti oceňují časopis Tempus medicorum jako vhodný komunikační kanál se svou stavovskou organizací, mimo jiné také říká, ţe tato skupina respondentŧ chce s komorou komunikovat. Zajímalo mě, zda by lékaři více neocenili elektronickou verzi komunikace, navzdory výše uvedeným hypotézám. Ptala jsem se tedy: „Jak často navštěvujete webové stránky ČLK?“ Jasně vymezená byla moţnost „kaţdý den“, kterou označilo 14 respondentŧ (0,4 %), druhá varianta byla „1x týdně“ – tu zaškrtlo 136 respondentŧ (3,8 %), třetí varianta nabízela „2x za měsíc“ – zde se našlo celkem 239 respondentŧ (6,6 %) a čtvrtá konkrétní moţnost byla „1x za měsíc“ – tu si vybralo 1240 respondentŧ (34,4 %). Variantu „ostatní“ zvolilo téměř 55 % lékařŧ (1973). U této varianty měli respondenti moţnost upřesnit svou odpověď slovně. Pro lepší představu jsem vyuţila slovní mapu, ze které vyplynulo, ţe lékaři komorové webové stránky navštěvují 1x ročně, stránky nenavštěvují, případně navštěvují dle potřeby.



Doplňující otázkou k problematice digitalizace komunikace v rámci členské základny ČLK jsem zjišťovala, jaký druh informací lékaři na webu komory vyhledávají. Prostřednictvím slovní mapy jsem zjistila, ţe se nejčastěji jedná o informace právní, aktuality, novinky, kurzy, kontakty, podklady ke vzdělávání a další. Čtenáři jako autoři V rámci ankety určené lékařŧm jsem mimo jiné zjišťovala, zda mohu uvaţovat o aktivní obousměrné komunikaci v rámci profesní komunity s vyuţitím časopisu – ptala jsem se: „Jste přispěvatelem, autorem textŧ otištěných v časopise Tempus medicorum? Jinými slovy: Chápete Tempus medicorum jako moţnou platformu pro publikování svých názorŧ?“ Kladně odpovědělo necelých šest procent respondentŧ. Porovnala jsem, zda častěji přispívají muţi, či ţeny. Aktivnějšími pisateli se ukázali být muţi – přispívá jich 6 % z celkového počtu respondentŧ muţŧ (114). Ţen přispěvatelek je z celkového počtu respondentŧ ţen o polovinu méně – pouhá 3 % (74). V celkovém počtu respondentŧ jsou nejčastěji přispěvatelé ve věku 50–60 let (6 %) a 60 a více (8 %). Zajímalo mě, proč lékaři přispívají (posílají) texty do časopisu. Nejčastějším dŧvodem je moţnost vyjádřit názor – tento převládající argument mě přesvědčil, ţe časopis mŧţe být vhodnou platformou pro obousměrnou komunikaci, přestoţe většina respondentŧ není přispěvateli. Zajímalo mne proč. V odpovědích převaţoval názor, ţe lékaři nemají potřebu, dŧvod nebo čas své názory zveřejňovat prostřednictvím časopisu. Závěrečné shrnutí Do ankety se zapojilo aţ do jejího staţení z webového rozhraní celkem 4103 lékařŧ. V práci jsem vyhodnotila 3610 anketních formulářŧ (zbývajících téměř 500 formulářŧ, které dorazily po uzávěrce, hodnocení v doplněném prŧzkumu získané hodnoty potvrdilo). Respondenti většinou (73 %) hodnotí časopis Tempus medicorum jako vhodný komunikační kanál se svou stavovskou organizací. Kolik času v prŧměru věnujete časopisu Tempus medicorum? Časopis neprolistuji ani 5 minut 15 minut Časopis částech dobu čtu delší po 20–30 let 15 % 29 % 26 % 30 % 30–40 let 11 % 27 % 29 % 33 % 40–50 let 6 % 15 % 33 % 47 % 50–60 let 4 % 11 % 28 % 57 % 60 let a více 2 % 8 % 21 % 68 % Foto popis| Kolik času v prŧměru věnujete četbě časopisu Tempus medicorum Foto popis| Vyuţil/a jste někdy informace z časopisu Tempus medicorum v praxi? (Nejen z oblasti medicíny, ale například i práva, atd.) Foto popis| Archivujete časopis Tempus medicorum? Foto popis| Uvítali byste v časopise konkrétní téma nebo rubriku? Foto popis| Oceňujete časopis Tempus medicorum jako vhodný informační kanál s Vaší stavovskou organizací ČLK? O autorovi| Bc. Karolína Pelikánová, Kompletní přehled výsledkŧ prŧzkumu najdete na www.clkcr.cz

Válka Západ vs. Rusko? Nepředstavitelné, míní pedagog 21.7.2014

tyden.cz str. 00 Jan Škoda

Rusko a okolí

Další vývoj situace na Ukrajině po sestřelení boeingu s civilisty je plný otazníkŧ. Podle politického geografa Michaela Romancova zatím nehrozí velký ozbrojený konflikt mezi Západem a Ruskem. "To je něco nepředstavitelného, s Ruskem je nutné komunikovat," myslí si pedagog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ nastiňuje i pnutí pravicových a levicových radikálŧ, kterému teď čelí ruský prezident Putin ve své vlasti. Další vývoj situace na Ukrajině po sestřelení boeingu s civilisty je plný otazníkŧ. Podle politického geografa Michaela Romancova zatím nehrozí velký ozbrojený konflikt mezi Západem a Ruskem. "To je něco nepředstavitelného, s Ruskem je nutné komunikovat," myslí si pedagog z Institutu politologických studií Fakulty Plné znění zpráv


sociálních věd UK. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ nastiňuje i pnutí pravicových a levicových radikálŧ, kterému teď doma čelí ruský prezident Putin. Washinghton a Kyjev mají jasno, boeing sestřelili separatisté. Myslíte, ţe je tedy skutečně jasno? Ţe se separatistŧm tohle tvrzení nepodaří dŧvěryhodně vyvrátit? Tohle tvrzení podle mého názoru odpovídá realitě. Sestřelení letadla asi bylo nějakou chybou nebo nešťastnou náhodou, kaţdopádně to podle mě udělali separatisté. Samozřejmě, ţe Spojené státy mají prostředky, které jim umoţní určit, odkud byla střela vypálena, v kolik hodin, nicméně podobnými prostředky disponuje i Moskva. A já bych se moc divil, kdyby nepřišla se svou verzí. Buď americké tvrzení zpochybní, nebo předloţí alternativní závěr. Zase se budou tyhle dvě strany přít a předkládat nejrŧznější videa. Moskva zatím v rukou nic dŧvěryhodného nemá. Co bude tím rozhodujícím dŧkazem, který určí, kdo je viník? Myslím, ţe by Západ a Ukrajina měly předloţit videozáznam, druţicové snímky, zvukový záznam či přepisy rozhovorŧ. Autenticitu těch materiálŧ bude ta druhá strana vehementně popírat. S nejvyšší pravděpodobností budou povstalci a Rusko odkazovat na přípravy Američanŧ na invazi v Iráku. Tehdejší ministr zahraničí Colin Powell hovořil v OSN, ukazoval nějaké dokumenty, ale nakonec se ukázalo, ţe si je americké tajné sluţby na přání Bílého domu v zásadě vymyslely. Tahle chyba se teď vrátí jako bumerang a Moskva bude říkat: ano, něco tady nehraje, ale vzpomeňte si na Irák. Nejsem dostatečně technicky vzdělán, nevím, zda existuje nějaký naprosto nezpochybnitelný dŧkazní materiál. Myslím, ţe Moskva, některé organizace a jednotlivci budou stále říkat, ţe je vše jinak. Kdyby se skutečně plně prokázala vina povstalcŧ podporovaných Moskvou, co by mělo následovat? Je tady prostor pro další sankce? Nebo by se měl Západ k Rusku zachovat razantněji? Upřímně řečeno, Západ nic dŧraznějšího neţ sankce k dispozici nemá. Nedovedu si představit, ţe by mělo dojít k vyhlášení fyzické odvety, k tomu, ţe by ta situace vedla k ozbrojenému konfliktu mezi Západem a Ruskem. To je, myslím, zcela nepředstavitelné. Nastane ještě utuţení sankcí či větší diplomatická izolace, ale jsou to všechno věci, které naráţejí na to, ţe s Ruskem je nutné komunikovat. Tady bych to připodobnil k Číně po masakru v Tchien-an-men (násilné potlačení lidového povstání armádou, při kterém zahynuly aţ tři tisíce lidí, pozn. red.). Po něm zavládlo také obrovské rozhořčení, ale za rok a pŧl to povolilo. Čína se vrátila tam, kde byla předtím, a od té doby se chová jinak. Anketa: Kdo myslíte, ţe stojí za tragédií malajsijského boeingu, který se zřítil v oblasti Doněcku? V troskách stroje zahynulo 298 lidí, většinou občanŧ západních zemí. Je to práce ruských tajných sluţeb. 14% Letadlo sestřelili omylem proruští povstalci. 14% Je to čistě práce tajných sluţeb USA. 14% Masakr mají na svědomí tajné sluţby USA a Kyjeva. 14% Nějaký ukrajinský vojenský pilot omylem vypustil smrtící střelu. 14% Za tragédií stojí někdo jiný, třeba sebevrah. 14% Ukáţe se, ţe šlo o nehodu, třeba technickou závadu stroje. 14% Jak to? Číňané si našli vnitřní mechanismus, který umoţňuje bez otřesŧ nahradit jednu politickou garnituru garniturou jinou. A to je něco, co v Rusku nefunguje. Proč to v Rusku nefunguje? Plné znění zpráv


Rusko je ohromně spjaté s Putinem. Tento čínský scénář tam vŧbec nepřipadá k úvahu. Pokud by došlo k tomu, ţe by byl Putin nahrazen někým jiným, tak by to samozřejmě otevřelo novou kapitolu a nový prostor k jednáním. Váţně se podle vás "zapomene" na sestřelení obřího linkového boeingu, kde zahynuly stovky civilistŧ? Není to současné rozhořčení aţ příliš velké? Teď je tady obrovské rozhořčení a budou předloţeny dŧkazy proti povstalcŧm. Existuje varianta, ţe je Rusko odmítne. Pak existuje varianta, ţe Rusko řekne: ano, máte pravdu. To je velmi nepravděpodobné. V posledních několika týdnech jsme kaţdopádně svědky toho, ţe Moskva dávala od povstalcŧ ruce pryč. Putin přitom doma čelí tlaku pravicových i levicových radikálŧ, pro které je tohle existenciální zápas o udrţení ruskojazyčného světa. Putina tyhle nacionalistické vášně vybudily do neuvěřitelných obrátek. Ţádný ze scénářŧ o "záchraně Ukrajiny" ale nepočítal s tímhle prŧšvihem. Je moţné, ţe teď Putin řekne povstalcŧm, ţe jsou idioti, ale tím si proti sobě poštve radikály. Zároveň by ale přiznáním poráţky normalizoval vztahy se světem. Další moţností je dovést tuhle hru do konce a znovu dostat Rusko do pozice, s jakou má historické zkušenosti - izolovaného státu s podporou extremistŧ, obklopeného nepřáteli. Jaká je podle vás komunikace s Putinem? Jak se s ním dá mluvit? Jak přemýšlí? Tohle je věc, která je naprosto spekulativní. Já jsem se s Putinem nikdy nesetkal, nemám absolutně ţádnou osobní zkušenost. Mŧţu tedy vycházet jen z toho, co se píše v médiích. Všeobecně se má za to, ţe měl vazby na Schrödera, Berlusconiho, Bushe staršího, ze současných politikŧ k němu má asi nejblíţ německá kancléřka Angela Merkelová. Ta před dvěma měsíci řekla, ţe se Putin ocitl zcela mimo realitu. Teď se buď tenhle její výrok ještě víc potvrdí, nebo zjistíme, ţe začal couvat, a ţe se situace z naší západní optiky začne normalizovat. Ţe smrt civilistŧ, kteří s tím nemají nic společného a nejsou ani z Ruska, ani z Ukrajiny, je prostě příliš i pro hráče Putinova kalibru. Kam bude směřovat další vztah Západu a Ruska? Nastane jeho další izolace? Já si teď nedovedu představit nic jiného. Kdyţ Rusko odřízne povstalce od pomoci, tak to v relativně krátkém horizontu povede k jejich odstranění z problematických regionŧ. Tím by Ukrajina udrţela svou svrchovanost. Putin se ale nevzdá moţnosti ovlivňovat Ukrajinu dál - kdyţ ne vojensky, tak politicky. A pak je tady Krym - na něj nesmíme zapomenout, to je začátek celého problému. Rusko na něm porušilo všechny mezinárodní smlouvy, pravidla a obsadilo území cizího státu.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/valka-zapad-vs-rusko-nepredstavitelne-minipedagog_313409.html

Martin Bezouška: Reklamní svět je světem sám pro sebe 20.7.2014

markething.cz str. 00 Redakce

Reklama, Rozhovory

Asi kaţdá reklamní agentura má svŧj oltář s naleštěnými trofejemi nebo alespoň pečlivě urovnanou zeď slávy se zarámovanými diplomy. Mnoţství nejrŧznějších soutěţí a festivalŧ, stejně tak jako posedlnost přihlašováním se do nich, jsou jedním z charakteristických rysŧ reklamního světa. V květnu to byl třeba praţský PIAF, v červnu lvi v Cannes. V říjnu se v New Yorku chystají Clio Awards, ve slovinské Portoroţi se zase kreativci utkají o zlaté bubínky. Těch soutěţí je samozřejmě mnohem více a jejich počet vytrvale roste. Nejen o soutěţích reklamní kreativity si s Martinem Bezouškou, bývalým kreativním ředitelem agentur jako Young&Rubicam, Publicis nebo TBWA, scénaristou, členem RRTV a přednášejícím na katedře Marketingové komunikace a PR FSV UK, popovídala Johana Kořanová. Proč myslíte, ţe soutěţe kreativity existují a proč se do nich někdo přihlašuje? Kreativci v reklamě jsou z valné části potenciální umělci, kteří chtějí vidět svoje realizované nápady a proslavit se. Na okamţitou realizaci nápadŧ je reklama ideální, dokonce je ideální na realizaci těch nejstupidnějších nápadŧ. Největší problém je proslavit se, protoţe s výjimkou hercŧ zná tenhle národ jen velice málo jakýchkoliv Plné znění zpráv


tvŧrcŧ, natoţ těch reklamních, kteří se dokonce ani neobjevují v titulcích. V umělém reklamním mikrosvětě, mezi svými, se však dá docela dobře zviditelnit. Proto je tolik rŧzných a kreativních soutěţí, kde se oceněními nešetří. Dá se odhadnout, jaký mají tyto soutěţe vliv na jméno agentury? Pokud má agentura oceňované kreativce, je pravděpodobné, ţe si budou klienti vybírat spíše tuto agenturu? Samozřejmě ţe ceny mají vliv na renomé agentury. O to se ostatně sama postará… Pochopitelně mluvíme zase jen v tom reklamním mikrosvětě. Veřejnost, a dokonce ani bulvár, reklamní ceny moc nezajímají. A ţe by si klient vybíral agenturu podle úspěšnosti jejích kreativcŧ? Víte, pokud jde o výběrová řízení na reklamní agentury, tak se většinou předem "zaručeně" ví, kdo klienta získá. A většinou to tak bohuţel opravdu dopadne. Ale čest výjimkám, sem tam je nějaký ten tendr poctivý! Nebývají oceňované stále stejné práce? Necirkuluje mezi festivaly jen několik desítek prací, které vytváří „svět sám pro sebe“? Festivalové ceny jsou samozřejmě prŧsečíkem patřičné kvality, ale také konexí, snobismu a především diplomacie. A kdyţ si odmyslíme diplomacii, téměř vţdycky dostanou přednost věci ulítlé, netradiční. Reklamní ceny nejsou výjimkou. Naopak. Jejich udílení je většinou demonstrací vzdoru k všednosti a obyčejnosti, ale bohuţel často i k tomu, co prodává. Kreativci v porotách upřednostňují ujeté věci. A reklamní svět je skutečně světem sám pro sebe. Aţ kdyţ ho opustíte, zjistíte, ţe okolní svět vŧbec nezajímá. Jaký je vztah kreativity a efektivity reklamy – jdou ruku v ruce, nebo si protiřečí? Jak kde. Je tradiční reklamní ideál - a to jsou ty vítězné věci z Cannes, v reklamní síni slávy a v knihách o reklamě. Nápad je tady tak brilantní, ţe se na první pohled zdá, ţe vznikl podobně, jak si reklamní tvorbu představují amatéři, tedy sám o sobě, bez ohledu na to, co propaguje. Tedy bez ohledu na klienta. Ale všimněte si, ţe prezentace výrobku (produktu) je tady prvořadá. Opravdu dobrá reklama prodává. Pokud někdo v reklamní agentuře řekne, ţe jeho reklama neprodávala, ale byla kreativní, měl by být na hodinu propuštěn. Pokud někdo zahanbeně řekne, ţe reklama sice prodávala, ale nebyla moc kreativní, měl by být prohlášen za idiota a propuštěn podmínečně. Kreativita a efektivita by měly jít ruku v ruce. Jenomţe my ţijeme v zemi, kde se tvŧrci filmŧ chlubí tím, ţe na jejich dílo nepřišla ani noha, a opovrhují těmi, kteří ty diváky mají... Kdo všechno musí být kreativní, aby se fungovalo v nějaké harmonii? Kreativní by měl být v dobré agentuře kaţdý její článek. Od recepční aţ po šéfa. Ale na míru kreativity reklamy má největší vliv klient. To on řekne ano nebo ne. Osvícený klient je vzácný a je třeba si jej pěstovat. Jeho existence je podmínkou k tomu, aby v agentuře vznikla dobrá kreativita. Coţ neznamená, ţe dobrý klient je ten, který ostýchavě poslouchá velké umělce v agentuře a nedovolí si jim říct, ţe mu přinesli nesmysl. Osvícený klient je jako kaţdý jiný osvícený člověk na svém místě. Dovede se vzepřít, kdyţ dostane něco hloupého nebo odbytého, ale nezabije skvělou věc hned v zárodku a dovede pracovat s nápadem. Pokud má někdo v agentuře kreativní ambice, chce vytvořit něco výjimečného, poctivého a ještě navíc za to chce dostat ceny, musí si především najít a vychovat klienta, který mu to umoţní. A nesmí ho šidit. Daly by se soutěţe označit za motivaci? Přemýšlíte o tom, jak by byla reklama hodnocená v soutěţi kreativity, a tím pádem se při tvoření snaţíte víc? Nebo je spíš vnímáte jako příjemné zpestření? V kreativním oddělení se pracuje ze dne na den, ve vysokém tempu a kreativci se většinou snaţí dobře splnit svŧj úkol. Tedy vyhovět zadání agentury a klienta a co nejlépe odvést svoji práci. Na kreativní soutěţe se dopředu moc nemyslí. Kdyţ se ale zrodí nějaký skutečně výjimečný nápad, který si říká o cenu, dobrý kreativní ředitel to uţ tuší a hlídá si realizaci i festivalové nominace. Předpokládám, ţe vítězné práce se většinou stávají inspirací pro nadcházející rok. Dá se odhadnout, jak velkou část tvoří "recyklované" reklamy? V kaţdém oboru se tvŧrci vědomě či nevědomě nechávají inspirovat slavnými díly nebo jednoduše vykrádají nápaditější kolegy. To je normální. V reklamě se tak děje o to víc, ţe většina kreativcŧ je mladých a lidsky nezkušených. A navíc reklama stárne se „svým“ výrobkem nebo produktem a nikdo uţ ji za rok za dva nedá do Plné znění zpráv


médií. To svádí k „vykrádání“ starších reklam. Jak velké procento tvoří ty recyklované nápady, by stálo za zjištění. O ţádných číslech či procentech jsem neslyšel, bude to ale jistě víc neţ v jakékoli jiné tvorbě. Jak moc těţké je přijít s něčím úplně novým? Kde brát inspiraci? V kaţdém oboru lidské činnosti je těţké přijít s něčím novým a obzvlášť na tak malém trhu. Jistě je lepší inspirovat se někde jinde neţ prohlíţením starších reklam, i kdyţ je to nejsnadnější řešení. A s reklamní inspirací je to jako s kaţdou jinou. Je to především otázka talentu a otevřených očí. Martin Bezouška vystudoval filmovou a televizní scénáristiku a dramaturgii na FAMU. Pŧsobil jako scénárista a dramaturg Filmového studia Barrandov a pozdějí jako ředitel programu TV Prima a České televize. Jako kreativní ředitel vedl týmy kreativcŧ v mezinárodních komunikačních agenturách Young & Rubicam, Česká reklamní/TBWA, Ark/Thompson nebo Publicis. Je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a od roku 2005 přednáší na katedře Marketingové komunikace a PR FSV UK. Zdroj náhledové fotografie: Českobudějovický Deník/ Jaroslav Sýbek Jak citovat tento článek? KOŘANOVÁ, Johana. Martin Bezouška: Reklamní svět je světem sám pro sebe. Markething.cz [online]. 20. července 2014 [cit. 2014-07-20]. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/martin-bezouskareklamni-svet-je-skutecne-svetem-sam-pro-sebe.

URL| http://www.markething.cz/martin-bezouska-reklamni-svet-je-svetem-sam-pro-sebe

Raketu na letadlo malajsijských aerolinií vypálili proruští separatisté 19.7.2014

Prima

str. 03

18:55 Zprávy FTV Prima

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Raketu na letadlo malajsijských aerolinií vypálili proruští separatisté. Tato pravděpodobnost je téměř hraničící s jistotou. Politologové se domnívají, ţe po tragédii dá Rusko od proruských separatistŧ ruce pryč, navíc ukrajinská armáda dobyla v noci na dnešek další strategický bod - Luhansk. Jaký bude vývoj na Ukrajině v nejbliţších dnech, předpovídá kolega Patrik Kaizr. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Všichni to vědí, nahlas se ale o tom nemluví, pouze se naznačuje. Americký prezident Barack Obama to řekl asi nejjasněji. Raketu, která zasáhla Boeing 777, vypálili separatisté. Barack OBAMA, americký prezident -------------------Dŧkazy naznačují, ţe letadlo bylo sestřeleno raketou, která byla vypálena z území kontrolovaného proruskými separatisty. Také víme, ţe to není první letadlo, které bylo sestřeleno na Ukrajině. Za poslední týdny Ruskem podporovaní separatisté sestřelili ukrajinské nákladní letadlo, bojové letadlo. Navíc víme, ţe tito separatisté mají stálou podporu Ruska. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Podle politologŧ bude tato strašlivá tragédie znamenat konec separatistŧ na Ukrajině. Uţ jen proto, ţe Rusko od nich dá pravděpodobně ruce pryč, alespoň v tom smyslu, ţe jim přestane dodává zbraně a fyzickou podporu. Michael ROMANCOV, politolog, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Mohl by to být začátek konce té fyzické fáze toho konfliktu. Já bohuţel nevěřím tomu, ţe kdyţ skončí boje, ţe by se Rusko vzdalo moţnosti i nadále jaksi pokoušet se přinejmenším destabilizovat politicky tu situaci, ale to uţ by bylo jaksi výhodnější v tom slova smyslu, ţe by přestali umírat lidé. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Navíc ukrajinská armáda zaznamenala v noci další vítězství na východě země. Vojáci dobyli město Luhansk, na internetu se objevila videa z bombardování města. Svědčí o tom, ţe po bombardování zemřelo mnoho civilistŧ, vítězstvím v Luhansku si tak armáda otevřela cestu k dobytí poslední bašty proruských separatistŧ k Doněcku. Libor DVOŘÁK, publicista ČRo 6 -------------------Prezident Porošenko se velmi dlouho domníval, ţe nejvýhodnější bude vojenské vítězství nad separatisty. Je ovšem otázka, co by udělal, kdyby separatisté nabídli nejenom příměří, ale nějaké vskutku reálné rozhovory mírové, k nimţ by je ovšem musela přimět Moskva. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Je tak dost pravděpodobné, ţe by se v nejbliţších dnech mohla objevit nabídka příměří, domnívají se politologové. Politici by pak usedli za stŧl a jednali. Michael ROMANCOV, politolog, FSV UK -------------------Putin nařídí svým médiím, aby přestala jaksi rozdmýchávat ten konflikt směrem dovnitř do Ruska a postupně budeme svědky toho, ţe jaksi vychladnou horké hlavy a začnou jednání. Patrik KAIZR, redaktor -------------------Vladimir Putin se východu Ukrajiny jen tak nevzdá. Rusko tak zřejmě bude dál destabilizovat tamní situaci. Patrik Kaizr, Prima FTV.

298 obětí ze sestřeleného letadla můţe změnit běh světa 18.7.2014

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Je pátek po páté, posloucháte Český rozhlas Plus a Den podle mě. Den v Česku horký a ve světě dramatický. O čem budeme mluvit? O tom, jak sestřelení letadla MH-17 a jeho 298 obětí mŧţe změnit běh světa a jak k tomu přispěje izraelská invaze do pásma Gazy. O tom, jak Andrej Babiš za pár měsícŧ stačil vyměnit 26 zástupcŧ státu v největších firmách. O tom, ţe ve Francii je trestné, kdyţ se vám povede dobře napsat recenzi na restauraci. O tom, ţe Microsoft nemá a taky nebude mít android a o tom, co všechno mŧţete poslouchat mezi vysokými pecemi na Colours of Ostrava. Tak dobře poslouchejte. Nemŧţeme dnes začít jinak neţ dvěma potenciálně světodějnými událostmi, které mohou ovlivnit ţivot celé planety na příští dny, týdny, měsíce a kdo ví, moţná i roky. Událost číslo jedna. Jen jediná věc je u ní jistá. O ţivot přišlo 298 lidí z letadla letu MH-17. A teď si vypŧjčím několik článkŧ, které na toto téma napsaly přední světová média. Začnu The New York Times. A budu citovat: "S ohledem na fakt, ţe letadlo spadlo z 10 tisíc metrŧ, je zvláštní, jak jsou těla nedotčená. Leţí tu ţena v černém svetru, krev prýští z jejího obličeje a ruka jakoby někomu mávala. Je tu muţ, stále ještě připoutaný k sedadlu. Na nohou má ponoţky, ale kalhoty uţ ne. Ty nemá ani mladý muţ, který kousek leţí vedle něj. Tenisky Nike mu ale na nohou zŧstaly. Stejně jako iPhone kousek od něj. Všude leţí spousta věcí, třeba úplně nepoškozený prŧvodce po Bali, parkovací lístek z amsterodamského letiště, rŧţová dětská kníţka a dětské hrací karty. Holicí strojek, krém po holení Nivea, úplně nepoškozené jízdní kolo." Tolik popis podle The New York Times. A teď Economist, který se ve své analýze zabývá trochu něčím jiným. Píše, ţe je téměř jisté, ţe letadlo sestřelila raketa ruské výroby známá jako Buk, nebo jako SA-17 či SA-10 v terminologii NATO. Tyhle rakety mají obě strany ukrajinského konfliktu, to znamená separatisté i ukrajinská armáda, ale podle známých informací, píše Economist, byla vystřelena z vesnice Černokino kousek od města Sněţnoje v oblasti kontrolované právě proruskými separatisty. Pár hodin před Plné znění zpráv


nehodou přitom reportér agentura AP napsal, ţe tenhle systém Buk nedaleko Sněţného viděl. Je to velké auto s dvěma raketami, nebo s několika raketami. A tohle pozorování potvrzovaly i rŧzné komentáře na sociálních médiích a sítích. Dokonce uţ v červnu reportovala ruská televize Zvězda, jak píše Economist, ţe se rebelŧm podařilo ukořistit právě tento raketový systém od ukrajinské armády. A podle britské BBC, která má k dispozici nahrávku vysílaček proruských rebelŧ to vypadá, ţe nejspíš nešťastnou náhodou zasáhli tímto systémem právě malajsijské letadlo. záznam z vysílaček -------------------/Netlumočeno/. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------V rozhovoru jeden z proruských separatistŧ říká, ţe letadlo se rozpadlo ještě ve vzduchu a ţe na zemi našli prvních asi 200 mrtvých. Všechny civilisty. Přitom nebyli na palubě ani vojáci, ani zbraně, ani tajné materiály. Co dělali v tomhle vzdušném prostoru? Je tu válka. Zaznívá také na nahrávce. A Economist se ještě ptá v té analýze, kterou jsem citoval, jakou roli v celé věci hraje Rusko, ţe to je ta nejdŧleţitější otázka, na kterou si musíme odpovědět. Anglický The Sun v tom má uţ jasno. Na jeho titulní straně jsou kromě fotografií z katastrofy i velká písmena, která dávají dohromady titulek "Putins Misael" - Putinova raketa. A teď ta druhá potenciálně světodějná událost, o které budeme teď mluvit. Izrael zahájil včera večer pozemní invazi do palestinského pásma Gazy, první za posledních 5 let. Přes 75 tisíc vojákŧ hledá a chce zneškodnit místa, odkud jsou odpalovány pravidelně rakety mířící na Izrael. A ničí také zásobovací tunely na tomhle území. Mŧţe tahle ofenziva vyřešit cokoliv na desítky, stovky nebo dokonce tisíce let trvajícím konfliktu? My jenom víme, ţe se ta invaze mŧţe ještě rozšířit. My máme teď na telefonu, aspoň doufám, Štěpána Macháčka, který je naším zpravodajem na Blízkém východě. Dobrý den. Štěpán MACHÁČEK, redaktor -------------------Dobré odpoledne. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jak teď vlastně ta ofenzíva, Štěpáne, vypadá? A co se v samotném Izraeli děje? Štěpán MACHÁČEK, redaktor -------------------Tak, ofenzíva začala včera večer, a to tím, ţe banky a také pěchota pronikly z izraelského území do pásma Gazy z její východní hranice. A nyní tedy operují podél hranic. Zatím se ta ofenzíva nepřesunula do obydlených oblastí větších měst v pásmu Gazy, zatím je izraelská armáda stále spíše na okrajích celého území. A tam tedy pátrá po jednak po těch tunelech, které tam vybudovali ozbrojenci a které spojují pásmo Gazy s Izraelem. A které měly slouţit především pro přenesení těch, řekněme, podvratných aktivit z Gazy na izraelské území. A jednak pátrá také po těch odpalovacích zařízeních a dalších vojenských zařízeních. Hamas údajně klade jen malý odpor, čili k ţádným velkým soubojŧm izraelské armády s bojovníky Hamasu zatím nedošlo. Byly to spíše menší přestřelky. A pokud by se měla rozšířit ta, ta, celá ta operace právě do měst a do ulic, tak tam by potom spíše bylo moţné očekávat mnohem tuţší boje neţ k jakým teď dochází na okraji pásma Gazy. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Kdyţ si člověk představí 75 tisíc vojákŧ, to je docela silná armáda. Kolik kilometrŧ má vlastně hranice pásma Gazy, Štěpáne? Štěpán MACHÁČEK, redaktor -------------------Ta hranice mezi pásmem Gazy a Izraelem měří asi 60 kilometrŧ, z toho 40 kilometrŧ je právě ta východní hranice, přes kterou se izraelská armáda do pásma včera dostala. Čili je to, na to, ţe je to velice malé vlastně i plochou velice malé území Gaza, tak těch 75 tisíc vojákŧ je skutečně velké mnoţství. Je to velká armáda. A navíc za hranicemi, já jsem to dnes objíţděl kolem po izraelském území a ještě i, ještě i za hranicemi, tedy před hranicemi z izraelského pohledu stojí desítky moţná stovky dalších tankŧ, které jsou připravené na případné Plné znění zpráv


rozšíření těch operací. Takţe Izrael povolává také další ještě záloţníky, čili všechno je připravené na to, aby ta operace byla ještě, ještě širší, ještě větší neţ jaká je teď. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A jaká je atmosféra a nálada v Izraeli samotném po té invazi? Štěpán MACHÁČEK, redaktor -------------------Tak, uţ těsně před tou invazí byla izraelská společnost rozdělená v tom, jestli je lepší uzavřít příměří, anebo jestli je potřeba do Gazy právě po zemi armádu poslat. A to se nezměnilo. Dnes lidé říkají, ţe aspoň ti, kteří byli pro příměří, tak říkají, ţe doufají, ţe ta invaze bude jen dočasná, ţe má pouze omezené cíle a těmi jsou zničení těch tunelŧ tajných a zničení některých odpalovacích zařízení. A ţe poté se armáda z Gazy opět stáhne. Ta druhá pŧlka radikálnější říká, ţe to je dobře, ţe k té invazi došlo a ţe by se měla ještě rozšířit tak, aby veškeré vojenské schopnosti Hamasu byly jednou pro vţdy zničené. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Říká Štěpán Macháček přímo z místa. Děkujeme, Štěpáne, za informace. Štěpán MACHÁČEK, redaktor -------------------Na slyšenou. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A teď moţná trochu divoká konstrukce naivního novináře. Ale přece jenom se jí dopustím. Jak tyhle dvě krizové události a ještě některé další mohou ovlivnit běh světa v nejbliţších chvílích, dnech, měsících a moţná i letech? Jestli spolu nějak souvisí. My máme na telefonu Igora Lukeše, historika, který pŧsobí na Univerzitě v Bostonu. Dobrý den. Igor LUKEŠ, historik, Bostonská univerzita -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Je to hodně naivní otázka, kdyţ se zeptám, jestli tyhle dvě věci najednou mají nějakou souvislost? Igor LUKEŠ, historik, Bostonská univerzita -------------------Abych se přiznal, pane redaktore, já tu souvislost alespoň ţádnou přímou souvislost nevidím. A myslím si, ţe jak jsme právě slyšeli od vašeho redaktora z místa, tak co se dneska děje na Blízkém východě, je pokračováním dlouhých tragických krvavých dějin, které se tam takhle odehrávají. Přinejmenším od konce druhé světové války. Ale co se stalo v Ukrajině, to skutečně mŧţe zásadním zpŧsobem změnit chod světa na dalších, řekněme, 10 let. Vzpomínám si v tomhle kontextu na září 1983, kdy tehdejší Sovětský svaz sestřelil korejské letadlo 007 a reagoval přesně tak, jak dnes reaguje Putin. Popíral, zapíral a kdyţ uţ všechno popírat a zapírat nešlo, tak prostě lhal. A říkal, ţe to bylo špionáţní letadlo a podobné výmysly. A trvalo dlouhá léta, neţ se konečně ke své odpovědnosti přiznal. A já si na tu dobu velmi přesně vzpomínám, protoţe tehdy prezident Reagan dost začal ztrácet popularitu ve Spojených státech, lidé v něm viděli nebezpečného studenoválečníka, jestřába, který mŧţe svět zatáhnout do nějaké katastrofy. Ale kdyţ Sovětský svaz tímhle zpŧsobem reagoval na víceméně vraţdu skoro 300 lidí, přesně jako teď, těmi, tím, tím, tím lhaním a těmi nesmyslnými vytáčkami, tak se v podstatě tehdy ve Spojených státech veřejné mínění začalo velmi tvrdě obracet proti Sovětskému svazu a, a mám pocit, ţe právě tam začal Reagan vyhrávat boj o veřejné mínění. A studená válka se začala potom blíţit k vítěznému konci v roce 1989. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


A myslíte, ţe tenhle fakt stejně jako to, ţe se teď vlastně počítají oběti z řad občanŧ Evropské unie a celého světa, mŧţe změnit pohled na ukrajinský konflikt a na Rusko obecně? Igor LUKEŠ, historik, Bostonská univerzita -------------------Já myslím, ţe naprosto zásadním zpŧsobem skutečně mŧţe ovlivnit, ovlivnit, jak se lidé dívají na dnešní Rusko, jak se dívají na Putina. Já vím, ţe ještě nedávno ho lidé s obdivem povaţovali za chytrého šachistu, který jaksi dokázal vymanévrovat celý svět. Ale já mám pocit, ţe dneska to s tím jeho vítězstvím nevypadá vŧbec tak rŧţově, jak jsme si pŧvodně mysleli. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Myslí si Igor Lukeš, historik, který s námi byl teď po telefonu. Děkujeme. Igor LUKEŠ, historik, Bostonská univerzita -------------------Na shledanou. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A já mám ve studiu Jana Kuţvarta, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky. Dobrý den. Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A na telefonu máme také Michaela Romancova, geopolitika z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den i vám. Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A já se dopustím té naivity ještě jednou, pánové. Mohou tyhle dvě, nebo ta souvislost je čistě náhodná, asi se to tak stalo, to, co se stalo na Ukrajině a invaze do pásma Gazy. Ale kdyţ k tomu připočítám, co se děje v Iráku, co se děje v Sýrii, najedou mi připadá, ţe těch ohnisek napětí je hodně. Mŧţe se díky tomu nějak měnit svět podle vás? Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Tak, já si myslím, ţe svět mění systémové změny. A jenom velmi vzácně dojde k nějaká zásadní události, třeba jako bylo 11. září, které mezinárodní politiku promění. Ony ty další ohniska napětí na Blízkém východě spolu ne vţdy souvisí. Jak já to vnímám, tak Gaza je spíše izolovaný konflikt, kdeţto konflikt v Iráku a občanská válka v Sýrii jsou naopak velmi spojené. Takţe pokud bych hledal nějakou zásadní hrozbu, která mŧţe Blízký východ do budoucna měnit, tak bych to právě hledal spíš na pomezí Sýrie a Iráku. A postupu nynějšího takzvaného Islámského státu. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Michael Romancov. Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Upřímně řečeno, já si nemyslím, ţe spolu ty krize souvisejí. To je skutečně jenom vlastně shoda náhod, ţe v okamţiku, kdy především jaksi optika Evropy je upřená tady to toho problé..., do toho prostoru ukrajinsko Plné znění zpráv


ruského pomezí, tak se zároveň stane někde něco jiného na druhém konci světa. Ale mŧţe to v jistém ohledu pomoci právě Rusku vyvléct se z té šlamastiky, protoţe čím víc konfliktŧ, tím víc se ředí mediální pozornost. Čili v tomto ohledu tam je jaksi spojitý, spojitý motiv, ţe zejména Rusko se bude snaţit teď začít upozorňovat právě na to, co se děje v Iráku, v Sýrii a leckde jinde. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------To uţ koneckoncŧ dnes ruský prezident Putin udělal, kdyţ se se svým íránským protějškem shodli na tom, jak se má řešit krize v Gaze. Nicméně kdyţ se vrátím k tomu, co říkal Igor Lukeš, ţe se podle něj tím, co se stalo na Ukrajině, úplně bude měnit pohled Západu a světa na Rusko. Protoţe podle zatímních informací, které máme, to vypadá, ţe Rusko mŧţe mít nějakou spoluodpovědnost na tom, na té katastrofě. Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já se domnívám, ţe určitě tam určitá spoluodpovědnost je. Já bych souhlasil s tím, co koneckoncŧ zaznělo i v těch vašich předchozích jaksi citacích z novin, ţe se nejspíš jedná o nešťastnou náhodu, protoţe nevěřím tomu, ţe by ruská, ukrajinská vláda, dokonce ani ne ti povstalci, ţe by chtěli sestřelit, respektive zavraţdit v tomto případě 300 tisíc, pardon, 300 pasaţérŧ, 300 civilistŧ. Ale nejspíš došlo k tomu, ţe Rusové dodali sofistikovanější systém, neţ na který ti povstalci stačili a nešťastnou náhodou došlo tedy k tomu, čeho jsme byli svědky. A kéţ by tedy měl profesor Lukeš pravdu v tom, ţe svět změní svŧj pohled, nicméně zatím to vypadá, ţe Putin nejen, ţe bude zapírat, ale ţe se bude snaţit vlastně nastolit i určitý agresivní, myslím v rétorickém slova smyslu agresivní kurz. Uţ obvinil, obvinil Ukrajinu. Na druhou stranu údajně prý ministr zahraničí Lavrov deklaroval, ţe Rusko nepřijme z rukou těch ozbrojencŧ ty černé skříňky a ţe počkají na příchod teda té mezinárodní mise. To je zase jaksi pozitivní signál. Čili já bych vyčkal toho, co, čeho budeme svědkem v nejbliţších hodinách. Jakým zpŧsobem se Rusko bude chovat. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A Jan Kuţvart? Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------No, tak já nejsem odborníkem na Ukrajinu nebo ruský reţim. Ale obecně se vlastně ví na té mezinárodní úrovni, ţe Putin je momentálně přitlačen minimálně ze svého pohledu jakoby ke zdi. A co se týká jeho projektu Euroasijské hospodářské unie, tak vţdycky chtěl, aby součástí tohoto celku byla i Ukrajina. A on to vnímá tak, ţe Západ neustále se přibliţuje k ruským hranicím a teď se snaţí vzít i tu Ukrajinu. A Rusko nemŧţe být globální velmocí bez toho, ţe by mělo na Ukrajině zásadní vliv, o který teď z pohledu ruského reţimu mŧţe přijít. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Michaela Romancova se zeptám ještě a na chvilku zŧstaneme u té katastrofy na Ukrajině. Ten fakt, ţe na palubě letadla byli především občané státŧ Evropské unie, mŧţe změnit něco na pohledu Evropské unie, třeba na sankce proti Rusku, na celý ten konflikt, který se tam odehrává? Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já bych to řekl takhle. Někdo zavraţdil 300 lidí, z nichţ značná část byli Evropané. To by mělo kaţdou evropskou zemí pohnout. A měla by chtít, aby neprodleně došlo k co moţná nejtransparentnějšímu vyšetřování. V tomto ohledu si myslím, ţe snad, proboha, není, není jaksi co dál řešit. A znovu zdŧrazňuji, já se nedomnívám, ţe by ruská vláda nebo ukrajinská vláda nebo ti ozbrojenci, co tam bojují proti Ukrajině, chtěli tohle to udělat. Nicméně ta věc se stala, je zapotřebí identifikovat viníka. A já jsem přesvědčen, ţe to s největší pravděpodobností budou tedy ti, ti povstalci. A za nimi stojí Rusko. Rusko nezmačklo spoušť, ale Rusko dodalo ty zbraně, Rusko je celou dobu jaksi podporuje. A v tomto ohledu si myslím, ţe ta politická odpovědnost je naprosto jednoznačná a takovýmhle zpŧsobem by se Evropané k tomu měli podle mého názoru postavit. Petr ŠIMŦNEK, moderátor --------------------



A kdyţ se vrátíme k té světodějné události potenciálně číslo 2, a to je konflikt v pásmu Gazy, jak to máme vnímat? Skutečně jako izolovanou věc od ostatního dění ve světě, která se náhodou stala teď a která nezmění moc dramaticky situaci v Izraeli, pane Kuţvarte? Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Já si, já si myslím, ţe je to prostě další kolo konfrontace mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamas. Ale moţná, ţe ... Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Nicméně je to ofenzíva největší za posledních 5 let. Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------To ano. A právě to, co jsem teďko chtěl dodat bylo, ţe moţná ten její přínos, nebo "přínos" mŧţe spočívat v tom, ţe se ukáţe, ţe tudy cesta dál nevede. Ţe jakoby ty neustále opakované konfrontace vlastně nepřispívají k řešení toho konfliktu ţádným směrem. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A to je desítky let trvající taktika a strategie, která se, jak by se mohla změnit? Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------No, to, upřímně řečeno, nevím. Protoţe ... Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Kdybyste to věděl, tak byste byl, moţná byste vyhrál několik milionŧ dolarŧ. Protoţe to neví nikdo. Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Například. Ale je, je to, je to, je to skutečně problém. Já bych tady ještě ale zmínil, nedá se třeba srovnávat ten současný konflikt mezi Gazou a Izraelem s válkou mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh v roce 2006. Jinými slovy, Hizballáh byl podporován Íránem tehdy, kdeţto Hamas dnes Íránem nebo nějakou velkou regionální mocností podporován není. Takţe opět to něco jakoby ubírá na té mezinárodní úrovni toho konfliktu a je to více lokální, nebo regionální střet. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A Michael Romancov souhlasí? Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já, upřímně řečeno, k tomuhle tomu nemám, co bych, co bych dodal. Já se bojím, ţe prostě tady jsme opětně svědky toho, ţe v okamţiku, kdy mohla být vlastně vyuţita relativně jaksi delší doba nějakého "míru" k tomu, aby se jaksi ty strany informovaly o svých politických představách a stanoviscích, tak došlo k násilným jaksi činŧm, které nakonec vedou k takovémuhle násilí. Je to, je to špatné, ale bohuţel je to opakování uţ něčeho, čeho jsme byli svědkem předtím mnohokrát. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Moţná otázka poslední pro vás oba. Mě k tomu, k té naivní otázce na začátku, jestli se nám náhodou nemění svět před očima a jestli něco nepřehlíţíme, inspiroval seriál rakouské televize, který se jmenoval Hört die Signale! Poslouchejte signály. Který byl o tom, jak vznikala první a potom i druhá světová válka, kde to byla právě série takových menších konfliktŧ, kterých si nikdo moc nevšímal a nespojoval je. Čili podle vás se nám nemění svět před očima a nehrozí nám, ţe bysme se, ţe bysme byli před nějakou velkou katastrofou v podobě války? Plné znění zpráv


Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Tak, z mého pohledu nejsou tady nějaké velké mocenské bloky, které by spolu chtěly válčit či radikálně expandovat. V mém případě jedinou velkou obavou je, ţe ruský prezident Putin hraje skutečně vysokou hru a nebojí se eskalace, která se potom mŧţe vymknout kontrole. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Michael Romancov. Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já určitě souhlasím s tou druhou částí výroku pana kolegy. To znamená, pokud jde o Putina a jeho chuť věci eskalovat. Ale myslím si, ţe se nám svět mění jaksi před očima. Ten spektakulární ekonomický rŧst Číny prostě je problém, já neříkám, ţe to je nebezpečí, ale je to problém. A je otázka, jestli instituce, které vznikly po druhé světové válce, typicky Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka, tuhle tu transformaci zvládnou. Pokud ano, tak mŧţeme být svědky vlastně relativně poklidného předání části moci z rukou jednoho hegemona na pŧli cesty teda k tomu druhému hegemonovi. Něčeho takového jsme byli mimochodem svědky v meziválečném a krátce poválečném období mezi Británií a Spojenými státy. Pokud ovšem tohle to jaksi se nepodaří vykomunikovat, tak kdo ví, k čemu jaksi mŧţe dojít a čeho se dočkáme. Ale to je skutečně v tento okamţik čistá spekulace. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Myslí si Michael Romancov, geopolitik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který s námi byl na telefonu. Děkujeme. Michael ROMANCOV, geopolitik, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já také děkuji, na shledanou. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A poděkování patří taky Janu Kuţvartovi, analytikovi z Asociace pro mezinárodní otázky. Díky. Jan KUŢVART, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky -------------------Taky děkuji, na shledanou. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A my se podíváme, jak se jezdí v Praze.

Ţoldnéři znovu dobývají svět 18.7.2014

Dotyk str. 00 Jan Štětka

Fokus

Po éře národních armád se vrací doba, kdy svět spoléhá na ţoldnéře. Nejde však o vojáky profesionálních armád. Řeč je o účelově a jednorázově najímaných soukromých ozbrojencích a jednotkách. Hrají čím dál významnější roli ve všech současných konfliktech. Éra národních armád je minulostí, vrací se doba ţoldákŧ. Zdá se vám to jako přehnané tvrzení? Jenţe při ohlédnutí za stým výročím vypuknutí první světové války a ve světle zpráv z Ukrajiny, Iráku, Afghánistánu či Afriky to vyznívá naprosto jednoznačně. Před sto lety totiţ proti sobě stanuli regulérní rakousko-uherští, ruští, srbští, francouzští, italští, němečtí či britští branci a dŧstojníci, zatímco dnes je tomu docela jinak. V konfliktech na Blízkém východě, v Africe i na Ukrajině Plné znění zpráv


pŧsobí podle oficiálních i neoficiálních informací tisíce najatých bojovníkŧ v placených sluţbách soukromých „verbířŧ“. V terénu operují bŧhvíkde naverbované jednotky ruských separatistŧ, levantsko-iráckých islamistŧ, sierraleonských generálŧ nebo třeba soukromý kolumbijsko-jihoafrický prapor korunního prince Sjednocených arabských emirátŧ (viz 10 zemí, kde pŧsobí ţoldáci) . Profesionální voják není ţoldák Pozor, ţoldáky nebo ţoldnéři nenazývejme profesionální vojáky, přestoţe dostávají za svou sluţbu odměnu, lidově ţold. Jsou to totiţ dobrovolní příslušníci pravidelných armád. Je to případ i českých vojákŧ včetně těch, kteří pŧsobí na zahraničních misích v zájmu naší země. Naopak typičtí ţoldáci nejsou občany ţádného z bojujících státŧ. Jsou rekrutováni jednorázově kvŧli účasti v boji a v případě zajetí se na ně podle Ţenevské konvence nevztahuje status válečného zajatce. Právě takových ţoldákŧ dnes valem přibývá. Boom slaví i soukromé agentury dodávající soukromníkŧm či státŧm vojenské sluţby „na klíč“. O čem to svědčí? Vytrácí se respekt k civilizaci a jejím pravidlŧm? Kaţdopádně evidentně končí stabilní dvousetleté období vyhraněných národních státŧ a občanských armád a nastává čas přeskupování sil. „Existence nestátních aktérŧ je znakem slabosti státního systému. Znovuobjevení se nestátního násilí a jeho rostoucí vyuţívání státy vede k oslabování suverenity. Ţoldnéři se vrátili do prominentní role v mezinárodním systému,“ tvrdí například americký politolog Lawrence Serewicz. Typičtí ţoldáci nejsou občany ţádného z bojujících státŧ. Motivací boje zkrátka přestává být vlastenectví a do hry se vracejí i jiná lákadla – peníze, víra či jen obyčejná touha po dobrodruţství. Ţoldáci odnepaměti „Najímání vojákŧ má velmi dlouhou historii,“ připomíná docent Oldřich Bureš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Kořeny této práce lze vystopovat jiţ ve starověku, kdy vznikly první státní útvary a obce. První historické záznamy o vyuţití soukromých vojenských sil pocházejí z dob mezopotamské říše a vlády krále Šulgiho z Uru, přibliţně 2049-2047 př. n. l. V bitvě u Kadeše zase válčili najatí numidiští vojáci na straně faraona Ramsese II. Kdo je ţoldák či ţoldnéř Slovem ţoldnéři u nás často bývají nazýváni i profesionální vojáci, kteří za svou práci pobírají sluţné neboli ţold. Čili i příslušníci České armády. To je ovšem omyl. Dobrovolní profesionální vojáci se vlastně neliší od vojákŧ, slouţících dříve v tuzemské armádě na základě všeobecné branné povinnosti. I oni navíc mívali nárok na finanční odměnu. Mimochodem, stálá profesionální placená armáda (nikoli ţoldnéřská) u nás existovala uţ od roku 1649 do roku 1868, kdy branný zákon Rakouska-Uherska zavedl všeobecnou brannou povinnost. Ta potom na našem území platila aţ do roku 2004. Naopak ţoldáky charakterizuje doplňující protokol k Ţenevské konvenci z roku 1977 takto: Jde o osoby, které jsou účelově rekrutovány v místě bojŧ nebo v zahraničí za účelem účasti v konfliktu. Jde o osoby, které jsou motivovány k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim stranou účastnící se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě dotyčné strany konfliktu. Nejsou občany stran účastnících se konfliktu ani obyvateli teritoria pod kontrolou strany účastnící se konfliktu. Nejsou příslušníky ozbrojených sil strany účastnící se konfliktu. V případě zajetí nemají ţoldnéři právo na status válečného zajatce. Přestoţe ve starověkém Řecku existovalo několik městských státŧ, které měly armádu sloţenou z vlastních občanŧ, také zde bylo zcela běţnou praxí najímání specialistŧ bojového umění,“ popisuje docent Bureš nejstarší dějiny ţoldnéřství. Dávno před zrodem nacionalismu, občanských či lidových armád a všeobecné branné povinnosti si i římští císaři či středověcí feudálové najímali vojáky, kteří se pak za odměnu zavázali bojovat za jejich zájmy. Ţoldáci se angaţovali, i kdyţ šlo o zájmy takzvaně ušlechtilé či bohulibé. Například na kříţové výpravy za osvobození Jeruzaléma od nevěřících odcházeli hlavně mladší šlechtičtí synkové, protoţe je lákal příslib nových území, titulŧ a lén. Plné znění zpráv


Cařihrad před Turky v roce 1453 zase bránili (a neubránili) i někdejší profesionální bojovníci husitských vojsk, kteří po lipanské katastrofě hledali uplatnění svých dovedností a hlavně ţivobytí. Koneckoncŧ i zapálení husité se v zájmu výsledkŧ svého boje uchylovali k najímání ţoldákŧ, zejména jejich vojevŧdce Prokop Holý. Shodou okolností právě v roce 1453 se na evropské scéně objevila významná skupina ţoldnéřŧ, kteří si své renomé zachovali dodneška. Niccoll? Machiavelli italský filozof a vojenský teoretik (1469–1527) „Mnohým se zdá, ţe není nic protichŧdnějšího a navzájem sobě vzdálenějšího neţ ţivot civilní a ţivot vojenský. Proto také často ti, kdo se uchýlí v námezdném vojsku, nejenţe okamţitě mění oblečení, ale zároveň s tím i zvyky, mravy, mluvu tak, aby se od ostatních co nejvíce odlišili. Jsou zřejmě přesvědčeni, ţe se nehodí zabíjet v obyčejných šatech a ţe civilní zpŧsoby a oděv jsou znaky zţenštilosti. Dokonce se vzdávají i vyjadřování a chování civilistŧ... Podíváme-li se však do dob dávnějších, uvidíme pravý opak. Tyto dvě podoby ţivota, tyto dva stavy se kdysi snášely více neţ kterékoli ostatní." Zcela ţoldnéřskou záleţitostí pak byla celá třicetiletá válka. Sluţby válčícím stranám nabízela řada ţoldnéřských uskupení, takzvaných kompanií, vlastně jakýchsi předchŧdcŧ dnešních bezpečnostních agentur. Kompanie si najímal jak císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, tak i čeští stavové. Dokonce i legendární moravský pluk, který v bitvě na Bílé hoře chrabře bojoval u letohrádku Hvězda, byl sloţen převáţně ze zahraničních ţoldákŧ. Však se rozprášené zbytky pluku uţ v prosinci roku 1620 v Olomouci doţadovaly nevyplaceného ţoldu. Motivací boje zkrátka přestává být vlastenectví a do hry se vracejí i jiná lákadla – peníze, víra či jen obyčejná touha po dobrodruţství. Vojáky pronajímal do ciziny v 18. a 19. století třeba i německý stát Hessensko. Hessenští bojovníci pak bojovali v anglo-americkém konfliktu po vyhlášení americké nezávislosti. Cizinecké legie „K výraznému úpadku vyuţití soukromých vojenských sil v Evropě i mimo ni docházelo postupně od konce 18. století,“ připomíná Oldřich Bureš. „Za klíčový je označován zejména nástup nacionalismu, nejčastěji spojovaný s francouzskou revolucí z roku 1789. K obraně jejích ideálŧ bylo třeba vybudovat novou armádu, a to občanského typu,“ uvádí. Afghánistán Na rozdíl od Iráku zde agentura Academi, dříve známá jako Blackwater, dodnes pŧsobí. Spolupracuje s americkou armádou a v zemi by měla zŧstat i po jejím plánovaném odchodu. „Americká armáda bude říkat my nic, my jsme se stáhli, ve skutečnosti ovšem v zemích zájmu zanechá velice solidní bojovou sílu,“ napsal k tomu americký list Christian Science Monitor. V letech 2007 aţ 2011 bylo v Afghánistánu 91 600 amerických vojákŧ a 94 400 ţoldákŧ neboli zaměstnancŧ bezpečnostních agentur. Americká vláda jim v uvedeném období zaplatila celkem 132 miliard dolarŧ. Vlastně šlo o armádní outsourcing specialistŧ, kteří měli mnohdy lepší výcvik a disciplínu neţ branci, slouţící v armádě jen kvŧli nezaměstnanosti nebo slíbenému americkému občanství. Ţoldáci pracují i pro americké tajné sluţby. Ze 4,9 milionu lidí, kteří mají v amerických tajných sluţbách přístup k utajovaným informacím, je jich 21 procent zaměstnáno v soukromých firmách. Jedním takovým byl mimochodem i Edward Snowden, který pracoval v soukromé agentuře Booz Allen Hamilton a předal světovým médiím řadu utajovaných informací o americkém špehování celého světa. Francie Snad nejproslulejší ţoldáckou armádou na světě je francouzská Cizinecká legie. Vznikla v roce 1831 a podílela se pod francouzským velením na všech válkách v Evropě a v koloniích. Aţ do roku 1962 byla její hlavní základna v Sidi-bei-Abbes v Alţíru, dnes má centrálu u Marseilles a její posádky pŧsobí v rŧzných zámořských teritoriích Francie, třeba i v Pacifiku. V unikátním útvaru dnes slouţí sedm aţ osm tisíc vojákŧ ze všech končin světa a nepřísahají věrnost Francii, nýbrţ legii. V současnosti zhruba čtvrtina legionářŧ pochází z Jiţní Ameriky a čtvrtina z Francie. Legie je proslulá drsným výcvikem i tím, ţe svým příslušníkŧm poskytuje novou identitu a po čase i francouzské občanství. Základní plat legionáře činí zhruba 1050 eur, tedy asi 25 500 korun měsíčně plus vyrovnávací náhrady například za pobyt mimo Francii. Plné znění zpráv


Francie dnes Cizineckou legii pouţívá na likvidaci povstání, rebelií a pučŧ v bývalých francouzských koloniích (Pobřeţí slonoviny, Čad), pokud o to Paříţ poţádají. Irák Na konci americké vojenské mise v Iráku bylo v zemi uţ více zaměstnancŧ soukromých najatých ţoldáckých agentur neţ vojákŧ. Vyjádřeno čísly šlo v roce 2011 o 155 800 ţoldákŧ proti 152 300 vojákŧm. Většina ţoldákŧ obsluhovala armádu nebo vykonávala technické práce, jen asi 30 000 jich bylo začleněno do pravidelné sluţby ve zbrani. Ţoldácká agentura Academi, dříve Blackwater, však byla v roce 2007 z Iráku vyhoštěna, protoţe 16. září toho roku v Bagdádu při ochraně americké kolony postříleli její bojovníci 17 civilistŧ. V USA proběhl s ţoldáky proces, který ale vyzněl do ztracena. Libye Z nasazení ţoldákŧ se v roce 2011 obviňovaly obě strany zdejšího vnitropolitického konfliktu. Bývalý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí nejdřív tvrdil, ţe najatí bojovníci bojují na straně povstalcŧ. Po pádu Kaddáfího zase naopak ţalobce Mezinárodního trestního soudu Luis Moreno-Ocampo říkal, ţe má dŧkazy o tom, ţe ţoldáky k boji najímal diktátorŧv syn Sajf Islám. Dnes je ovšem situace v Libyi nepřehledná a v zemi panuje chaos. Pirátské vody u Somálska O angaţmá soukromých bezpečnostních agentur se uvaţovalo i pro oblast nebezpečných vod v okolí Somálska a Afrického rohu, kde řádí piráti. „Tendence ve světě směřují k tomu, více se otevřít privátním bezpečnostním silám,“ řekl v roce 2011 státní tajemník německého ministerstva hospodářství Hans-Joachim Otto. Plán vznikl poté, co si při ochraně obchodních lodí před piráty vylámali zuby vojáci z evropské mise Atalanta. Berlínská vláda dokonce zvaţovala, ţe by najatí ţoldáci mohli být vyzbrojeni i těţkými zbraněmi. To však zatím zákony nedovolují. Sierra Leone Západoafrická republika, zmítaná vnitropolitickými spory, postupně vyuţívala sluţeb tří ţoldáckých agentur. První byla v devadesátých letech 20. století Gurkha Security Guards (GSG), v níţ slouţili bývalí nepálští členové britských jednotek Ghurkas. Ti přímo nebojovali, ale prováděli v Sierra Leone výcvik a zásobování, podobně jako předtím třeba v Mosambiku. Později se v Sierra Leone objevila agentura Executive Outcomes (EO). Ta vznikla po skončení reţimu apartheidu v Jihoafrické republice v roce 1989 a nabízí nasazení svých muţŧ v boji a dodávky vojenské techniky. V Sierra Leone pŧsobilo na 200 bojovníkŧ EO a stát jim platil 2 miliony amerických dolarŧ měsíčně za poskytování dohodnutých sluţeb. Jako třetí do Sierra Leone dorazila v roce 1997 agentura Sandline International, vzniklá v 90. letech 20. století. Pŧsobení ani jedné z nich nepřineslo Sierra Leone stabilitu a prospěch. Naopak, stát se musel zbavovat svých práv v oblasti nerostného bohatství, aby mohl agenturám zaplatit jejich angaţmá. A armáda země zŧstala ve stejně špatném stavu, jako byla předtím. Spojené arabské emiráty Bývalý spolumajitel americké ţoldácké agentury Blackwater Erik Prince uzavřel v roce 2011 podle listu The New York Times dohodu s korunním princem emirátu Abú Zabí Mohamedem bin Zajídem, ţe mu za 529 milionŧ dolarŧ (v přepočtu 10,6 miliardy korun) zformuje armádu. Má jít o prapor osmi set ţoldákŧ, převáţně muţŧ z Jihoafrické republiky a Kolumbie. Jejich úkolem je ochrana ropovodŧ a výškových staveb před útoky teroristŧ, ale i potlačení jakéhokoli povstání. Zbraně má dodávat emirát a výcvik mají vést veteráni britských jednotek SAS a francouzské Cizinecké legie. Prince prý je nalákal z jejich současného pŧsobiště v Afghánistánu na výdělky ve výši více neţ 200 tisíc dolarŧ ročně (v přepočtu 4 miliony korun). „V podstatě jsme armáda Emirátŧ. Chtějí lidi, kteří mají zkušenost z konfliktních zemí,“ řekl listu The New York Times bývalý příslušník kolumbijské policie Calixto Rincó. Všichni ţoldáci prý dostali do pasŧ zvláštní razítko rozvědky Spojených arabských emirátŧ, aby se vyhnuli celní kontrole. Sýrie V řadách bojovníkŧ proti syrskému diktátorovi Bašáru Asadovi se objevilo odhadem aţ 12 tisíc zahraničních ţoldnéřŧ, hlavně radikálních muslimŧ z celého světa včetně Evropy. Mimo jiné třeba ze Srbska. Tito ţoldáci se Plné znění zpráv


nyní účastní i sunnitského taţení proti irácké vládě a pomáhají ustavit samozvaný Islámský stát v Iráku a Levantě. Srbský vicepremiér Rasim Ljajič kvŧli tomu dokonce navrhl zákon, jímţ se v Srbsku trestají pěti lety vězení všichni, kteří najímají bojovníky pro konflikty v zahraničí. Tři roky pak hrozí samotným ţoldákŧm. Ukrajina Ţoldáci pŧsobí na Ukrajině podle informací z tamních bezpečnostních kruhŧ na obou stranách konfliktu. Rusko se údajně letos v květnu a červnu snaţilo naverbovat veterány francouzské Cizinecké legie, aby bojovali na straně proruských separatistŧ na východě Ukrajiny. Nabízeli přitom měsíční ţold ve výši aţ 10 000 eur (275 tisíc korun). Ruští verbíři podle svědectví oslovených legionářŧ ţijících ve Francii zaručovali údajně úplné vybavení a vyzbrojení i přepravu do zóny bojových operací. Bojovníci si prý mohli vybrat jakékoli zbraně a také to, zda chtějí peníze vyplatit v hotovosti, nebo poslat na konto v kterékoli zahraniční bance. Rovněţ samozvaný ministr obrany takzvané Doněcké republiky Igor Girkin, zvaný Strelkov, se netají záměrem vytvořit doněckou „nájemnou armádu“. Její příslušníci by měli dostávat ţold v přepočtu kolem 10 tisíc korun měsíčně. Ukrajinské zdroje hovoří o tom, ţe mezi 15 aţ 20 tisíci proruských rebelŧ pŧsobí aţ pět tisíc „pomocníkŧ“ z Ruska. Má prý jít o kozáky, Čečence, ale i o příslušníky někdejších ukrajinských elitních policejních jednotek Alfa a Berkut z anektovaného Krymu. Denně údajně dostávají ţold aţ 300 dolarŧ. Sponzory separatistŧ měly dva měsíce proruského povstání na východě Ukrajiny stát na čtvrt miliardy dolarŧ čili kaţdý den 3 miliony. Ruské agentury pak kontrují tvrzením, ţe Kyjev vyuţívá ţoldákŧ, jeţ pro něj najímají Spojené státy. Vatikán Svým zpŧsobem ţoldáckým vojskem je i Švýcarská garda, která uţ pět set let chrání papeţe a vlastně celý papeţský stát Vatikán. Vše začalo 22. ledna 1506, kdy 150 švýcarských ţoldnéřŧ přišlo nabídnut své sluţby papeţi Juliu II., který jejich nabídku s povděkem přijal. V historii věru nešlo o sluţbu symbolickou. Třeba v roce 1527 zachránili ţivot papeţi Klementovi VII., kdyţ Řím vyrabovaly jednotky císaře Karla V. Ještě v roce 1870 zemřelo 147 členŧ Švýcarské gardy, kdyţ bránili papeţské sídlo před útokem italské armády. Ţoldáci z chudého Švýcarska bývali v Evropě oblíbení – kromě papeţe měl kdysi švýcarskou gardu i francouzský král. Dnes je podmínkou k přijetí do papeţovy gardy švýcarské občanství, katolická víra, výška nad 1,74 metru a absolvování švýcarské prezenční sluţby. Garda v současnosti čítá 110 vycvičených muţŧ. Útočištěm profesionálních bojovníkŧ a dobrodruhŧ se staly kolonie a zejména cizinecké legie ve Velké Británii a ve Francii. I kdyţ podle dnešních měřítek nejde o ţoldnéře, protoţe obě formace jsou součástí regulérních armád. Britskou „legií“ jsou takzvané prapory Gurkhŧ v britské a indické armádě. Jde o cizí státní příslušníky z britského Commonwealthu, kteří přísahali věrnost britské monarchii. Francouzská Cizinecká legie vznikla v roce 1831 a dodnes láká válečníky z celého světa. „Co koho pudí stát se součástí tak unikátního útvaru, přísahat věrnost nikoli Francii, ale legii – Legio patria nostra – vědom si proslulých slov generála de Negriéra ‚Vy legionáři, jste stvořeni pro smrt a já vás posílám tam, kde se umírá?´,“ ptá se ve své studii „Ţoldnéři, ţoldáci, jejich všelijaká motivace“ z roku 2010 český exilový politolog Ota Ulč, ţijící v USA. Kolik vydělají měsíčně? Aţ 275 tisíc korun (10tisíc eur) – špičkový velitel; 19 tisíc korun – řadový bojovník Aţ 20 tisíc dolarŧ Základní plat činí zhruba 25 tisíc korun (1050 eur) plus vyrovnávací náhrady, například za pobyt mimo Francii 11 aţ 80 tisíc korun podle hodnosti a funkce K běţnému platu (11 aţ 80 tisíc korun) příplatek aţ 170 tisíc korun (8,5 tisíce dolarŧ) podle hodnosti a funkce „Někteří utíkají od něčeho – od zbabraného ţivota, provinění, zločinu, vlastní rodiny, nudy nezáţivné existence,“ konstatuje. „Jiní utíkají k něčemu – k dobrodruţství, vzrušení, podílet se na předpokládaném násilí, hojit si všelijaké frustrace nebo je to jen pošetilá touha po romantice, spěšně pak pominuvší.“ Největším magnetem pro skutečné ţoldáky jsou podle Ulče ovšem peníze a získání nové identity. Smlouva se v Cizinecké legii podepisuje na pět let s moţností ji prodlouţit a také s nadějí na větší penzi podle délky sluţby.



Sloţení francouzské Cizinecké legie je zrcadlem světových dějin. Po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 v ní přibylo bělogvardějských emigrantŧ, po druhé světové válce zase Němcŧ. Dnes se rekrutuje nejvíc legionářŧ z chudé Jiţní Ameriky. Dokonce i legendární moravský pluk, který v bitvě na Bílé hoře chrabře bojoval u letohrádku Hvězda, byl sloţen převáţně ze zahraničních ţoldákŧ. Ne všichni bojovníci, kteří se v historii účastnili válek v cizí zemi, však byli nutně ţoldnéři. Za ţoldáky určitě nelze povaţovat dobrovolníky, kteří šli pomáhat španělským republikánŧm v občanské válce v letech 1936 aţ 1939 a platili za to hlavně ţivoty a vězněním. Ţoldáky nebyli ani českoslovenští legionáři v první světové válce, kteří mohli vstoupit na bojiště po boku Ruska, Francie a Itálie aţ jako uznané spojenecké vojsko. A totéţ platí i o armádním sboru Ludvíka Svobody v Sovětském svazu, který byl součástí regulérní sovětské armády. IRÁK, AFGHÁNISTÁN, UKRAJINA V posledních dvaceti letech se eldorádem ţoldnéřŧ a soukromých ţoldáckých agentur staly operace války proti terorismu. Ţoldnéřŧ totiţ vyuţívá v hojné míře americká armáda, která se v konfliktech v Afghánistánu a předtím i v Iráku angaţovala aţ z devadesáti procent. Ţoldnéři v amerických misích donedávna představovali aţ polovinu muţstva, přičemţ jejich nábor měly na starosti soukromé agentury. Outsourcing ovládl v amerických bezpečnostních sloţkách dokonce i špionskou operativu. Koexistence běţných vojákŧ a nájemných bojovníkŧ však vedla k řadě konfliktŧ. V roce 2004 například ţoldnéři agentury Blackwater zabili sedmnáct Iráčanŧ jen proto, ţe se jim prý zdáli být podezřelí. Libye, Sýrie, Spojené arabské emiráty, Afghánistán, Irák, africké země – to všechno jsou dnes hlavní lokality, kde pŧsobí ţoldnéři. Základny pro jejich přípravu pak podle expertŧ na vojenskou problematiku leţí hlavně v Palestině, Saúdské Arábii, Libyi, v Sýrii a v Turecku. V posledních dvaceti letech se eldorádem ţoldnéřŧ a soukromých ţoldáckých agentur staly operace války proti terorismu. Zatím nejnovější indicie o výskytu ţoldnéřŧ pocházejí z konfliktu na Ukrajině, kde se z nasazení nájemných vojákŧ vzájemně obviňují kyjevská vláda a vedení proruských separatistŧ na východě země. Zatímco pro separatisty prý verbuje vyslouţilce z francouzské Cizinecké legie Rusko, Kyjevu údajně pomáhají ţoldáci najatí Amerikou. Do jaké míry to je či není pravda, snad ukáţe čas. Kaţdopádně zaţitá představa válek jako bitev regulérních státních či národních armád bere rychle za své. Současný svět znovu spoléhá na nájemné ţoldnéře, jako to dělal dávno před zrodem nacionalismu.

Sestřelení letadla? Chybující separatisté a sofistikovaná ruská pomoc, míní politolog 18.7.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Svět Lidovky.cz, Šárka Kabátová

Pád malajsijského letadla zřejmě nebyl nehodou. Kyjev a proruští separatisté se však i hodiny po tragédii nadále vzájemně obviňují, ţe stroj sestřelili. Je velice pravděpodobné, ţe za zřícením stojí proruští separatisté, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd. Dŧkazem by mohly být příspěvky na sociálních sítích. Lidovky.cz: Separatisté na sociálních sítích „oslavovali“, ţe sestřelili ukrajinské armádní letadlo. Kdyţ ale zjistili, ţe šlo o civilní letadlo, informace smazali (více čtěte ZDE.) Mŧţe to být dŧkaz toho, ţe za zřícením stroje stojí právě povstalci? Já si myslím, ţe ano. Je to velice pravděpodobné, protoţe oni se v posledních dnech ocitli pod velkým tlakem ukrajinských ozbrojených sil. Mimo jiné i ze vzduchu, došlo tam k sestřelení vojenských letadel, jak bitevníku, tak letadla, které převáţí zásoby a posily. Myslím, ţe jim byl dodán, a s největší pravděpodobností ruskou Plné znění zpráv


stranou, sofistikovanější prostředek na obranu proti vzdušným prostředkŧm, a nejspíš v dŧsledku chybné manipulace nebo lidské chyby došlo k sestřelení civilního letadla. Lidovky.cz: Na internetu se také objevily snímky, na nichţ je vidět kolona vojenských aut, která převáţejí raketu země-vzduch. Lze i to povaţovat za dŧkaz? Myslím, ţe v prostoru, kde obě strany manipulují s informacemi, tohle povaţovat za dŧkaz nelze, který by pomohl v současné chvíli situaci osvětlit. Nevíme, co na té fotografii je, kde byla pořízena. To dŧkaz není. Lidovky.cz: Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, ţe za sestřelením stojí Kyjev. Jeho argumentem je, ţe k útoku došlo nad ukrajinským územím. Mŧţe jeho verze obstát? Tenhle argument vypadá na první pohled logicky, ale je naprosto hloupý. Vladimir Putin velice dobře ví, ţe Rusko podporuje ozbrojené povstání na části ukrajinského území, a ţe tedy ukrajinská vláda v tuto chvíli celé své území, tak jak ho známe, fyzicky nekontroluje. Včetně Krymu. Takţe tvrdit, ţe letadlo spadlo na ukrajinské území, a proto je to na jejich odpovědnost, je nonsens. Lidovky.cz: Co sestřelení stroje mŧţe znamenat pro vývoj konfliktu na Ukrajině? Co všechno se teď mŧţe odehrávat, mŧţete nastínit nějaké scénáře? Faktická připomínka číslo jedna: ten konflikt se tímto stal mezinárodním. A to nejen z hlediska mediálního pokrytí, ale z hlediska toho, ţe tam zemřely desítky cizích státních příslušníkŧ. Mezi mrtvými jsou Australané, Američané, Britové, Francouzi, Holanďané, Malajci a další. Teď je to tedy mezinárodní záleţitost. Věc druhá: doufejme, ţe se ke všem těmto státŧm přidá i zbytek mezinárodního společenství, protoţe sestřelit civilní letadlo je povaţováno za mezinárodní zločin. Státy by teď měly vyvinout takový tlak na Rusko, ţe přeruší svou pomoc povstalcŧm. Budeme svědky ukončení fyzické fáze konfliktu. A dojde k jednání. Budou komplikovaná a sloţitá, ale přestanou umírat lidé. Lidovky.cz: Existuje ještě nějaký další moţný scénář? Putin a spol. budou i nadále tvrdit, ţe za to nemohou. A budou se dál stavět proti celému světu. V tom případě se Rusko dostane ještě pod tvrdší sankce, a situace nebude dobrá ani na východní Ukrajině, kde budou nadále umírat lidé, ani ve vztazích mezi Západem a dalšími zeměmi s Ruskem. To samozřejmě není dobré, ale historicky uţ i takové situace nastaly. Lidovky.cz: Jak na to teď budou reagovat Spojené státy? Spojené státy mají povinnost optikou jejich zákonŧ vyšetřovat smrt kaţdého amerického občana. Budeme svědky intenzivního zapojení amerických orgánŧ. Předpokládám, ţe jak přímo na území, kde k tragédii došlo, tak v diplomatických a jiných aktivitách. Prezident Obama uţ začal vyvíjet intenzivnější větší tlak na Vladimira Putina. Celkem jednoznačně vidíme, koho Washington povaţuje v tomto ohledu ne za viníka, ale za někoho, kdo do té situace mŧţe něco vnést.

URL| http://www.lidovky.cz/sestreleni-stroje-chybujici-separatiste-a-sofistikovana-ruska-pomoc-mini-politologgad-/zpravy-svet.aspx?c=A140718_105633_ln_zahranici_sk

Expert Romancov ví, jaké důsledky můţe mít sestřelení letadla. Není to nic hezkého 18.7.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Alena Hechtová

Politologové

POLITOLOGOVÉ Podle Michaela Romancova mŧţe za sestřelení malajsijského letadla na Ukrajině omyl. I kdyţ pokládá to, co se stalo, za zločin proti lidskosti, přiklání se k tomu, ţe letadlo s civilisty bylo sestřeleno proto, ţe ukrajinští proruští separatisté neuměli správně ovládat vojenský arzenál, který jim byl doručen – zřejmě z Ruska – teprve před několika dny. “Dle mého názoru, člověk, který byl u obsluhy, kvŧli své nekvalifikovanosti zřejmě špatně vyhodnotil situaci, nepoznal civilní letadlo a tím pádem došlo k této katastrofě. Bohuţel se tak konflikt mezi dvěma zeměmi posunul ke konfliktu mezinárodnímu, dokonce globálního charakteru. Byly do něj zataţeny civilní osoby, ještě k Plné znění zpráv


tomu z mnoha dalších zemí - to nemŧţe zŧstat bez odezvy,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Michael Romancov, který se zabývá rovněţ geopolitologií. SLEDUJEME Sestřelené letadlo nad Ukrajinou Jelikoţ je obecně známým faktem, ţe ukrajinské separatisty podporuje Rusko, je podle Romancova za to, co se stalo, zodpovědné. “Ovšem tím nechci říci, ţe bylo ono tím, kdo drţel prst na spoušti. Bohuţel tím, ţe dodalo povstalcŧm zbraně a arzenál, se kterým neumějí pravděpodobně zacházet, umoţnilo, aby k této smutné události došlo. Dá se očekávat, ţe svět vyvine nyní podstatně větší tlak na Vladimira Putina, aby omezil do budoucna jiţ jakoukoli podporu povstalcŧ. Pokud však bude Rusko dál trvat na svém, vše se zřejmě výrazně zkomplikuje a dá se očekávat, ţe za tento bezesporu opravdu zločin proti lidskosti se Rusko ocitne v naprosté izolaci od ostatního světa,“ řekl dále Romancov. Ukrajinský prokurátor popřel v pátek před polednem, ţe by domobranci BUK mohli mít Zde je nutno doplnit fakt, ţe letos 29. června rebelové na východě Ukrajiny obsadili ukrajinskou základnu protivzdušné obrany u Doněcku. A tedy se tak mohli dostat k systémŧm BUK, schopným akce, která se odehrála - tedy sestřelení letadla ve vysoké výškové hladině. Dnes, tedy v pátek kolem poledne však tyto zprávy popřel generální prokurátor Ukrajiny Vitalij Jarema. Prohlásil, ţe domobranci se nikdy raketových komplexŧ Buk a S-300 nezmocnili. Informoval o tom Hlas Ruska. “Poté, co bylo sestřeleno dopravní letadlo, referovali vojenští představitelé prezidentovi o tom, ţe teroristé nemají naše raketové komplexy Buk a S-300. Těchto zbraní se nezmocnili“, zdŧraznil Jarema. reagoval tak na to, ţe ihned večer 17. července, poradce ministra vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko prohlásil, ţe Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines byl sestřelen právě protiletadlovým raketovým komplexem BUK. Jak se zdá, otázky tedy dále zŧstávají. Co je to BUK? Raketový systém SA-11 BUK se v poslední době hlavně kvŧli své nenáročnosti, snadné obsluze, efektivitě a relativní dostupnosti stal oblíbenou zbraní mimo jiné i islámistických povstalcŧ, kteří bojují v Iráku. Analytici proto správně předvídali, ţe je jen otázkou času, kdy se BUK objeví téţ na Ukrajině. Ke značnému rozšíření BUKu (ruské armádní označení zní přesně Projekt 9K37) přispívá navíc i to, ţe jeho kopie vyrábí Bělorusko (v tomto případě s názvem BUK - MB), Čína (jako HQ - 16 a exportní verzi LY80) a také Írán, který svou verzi BUKu představil roku 2012 pod jménem Raad. V kaţdém případě však pravděpodobnost chyby při střelbě s jeho pomocí je prý vysoká. BUK je totiţ nyní jiţ starý systém, jehoţ obrazovka střelci neumoţňuje přesnou identifikaci cíle. Na obrazovce vidí prakticky jen body a nemá šanci poznat, zda jde o civilní či vojenské letadlo. Chyba při výběru cíle se tedy mohla stát uţ na úrovni obsluhy radiolokátoru, která střelci předala špatné souřadnice. Je také moţné, ţe obsluha BUKu měla informaci o rychle se pohybujícím cíli ve velké výšce (například špionáţní dron) a došlo k záměně. Zprávy o uzavření leteckého prostoru Geopolitolog Romancov se vyjádřil i k tomu, co se záhy, jen pár hodin po neštěstí, začalo objevovat na některých, většinou proruských, zpravodajských kanálech - tedy, ţe pŧvodně bylo cílem separatistŧ letadlo, ve kterém několik desítek minut předtím proletěl nad územím Ukrajiny ruský prezident Vladimir Putin. Zprávu o tom, ţe měl nad územím Putin prolétnout, uvedla nejprve téţ agentura Interfax. Údajně po stejné trase nad Ukrajinou, na které bylo sestřeleno malajsijské letadlo letu MH17, letěl skutečně prý krátkou dobu předtím ruský prezident. Zdroj pod podmínkou anonymity této agentuře řekl, ţe místem měla obě letadla proletět v intervalu zhruba čtyřiceti minut. Z toho by vyplynulo, ţe ruský prezident údajně letěl stejným směrem, tedy na východ, kdyţ se vracel ze summitu zemí BRICS v Brazílii do Moskvy. “Obrysy letadla jsou podobné, stejně jako linie a zbarvení. Na takovou vzdálenost jsou obě letadla téměř totoţná,“ uvedl dále zdroj jmenované agentuře. Plné znění zpráv


O chvíli později ale byla tvrzení agentury Interfax vyvrácena. Speciál prezidenta Putina prý totiţ vŧbec přes Ukrajinu neletěl. Prezident nechtěl letět přes sousední zemi, na jejímţ území se válčí, uvedl server Gazeta.ru. Letadlo letělo tedy prý jinudy a v pořádku přistálo na moskevském letišti Vnukovo. Je to divné, přiznal Romancov a vysvětlil proč “Poprvé se tato informace objevila na webu ruské televize. Pokud by tomu bylo skutečně tak, zaráţí mě jedna věc: Proč se pak velice brzy začaly objevovat hlasy z Ruska o tom, ţe vše je výhradně vinou Ukrajiny, jelikoţ se tak stalo nad jejich územím a ţe - při vědomí, ţe tam zuří válka - neuzavřela vzdušný prostor. To nemá příliš logiky - vyčítat, ţe tam měl být uzavřený prostor a přitom tam nechat jen pár desítek minut před tím proletět prezidenta... Na druhou stranu je faktem, ţe aţ donedávna skutečně nebylo nutné vzdušný prostor nad touto oblastí uzavírat, poněvadţ na místě nebyly zbraně, které by letadla ohroţovaly. Jak však vyplynulo ze zpráv posledních dnŧ - situace se změnila, separatisté byli vystaveni daleko většímu tlaku vojenských sil, a tak získali prostředky, které dosáhnou i na letadla, “ vysvětlil ParlamentnímListŧm.cz Romancov. Jak dodal, situace je váţná v tom, ţe záměr či jasný cíl, udělat něco podobného, co se dotkne nevinných lidí z jiných zemí, nelze však podsouvat ani Ukrajině, ani Rusku. Ani Rusko, ani Ukrajina by tím nic nezískaly. Sestřelení civilního letadla nebylo jejich cílem “Jak ukrajinská vláda, tak vláda ruská určitě moc dobře ví, ţe něčím podobným nelze nic získat. Naopak - ţe to spíše krizi ještě mŧţe prohloubit. Myslím, jak uţ jsem zmínil, ţe sestřelení civilního letadla s pasaţery z rŧzných koutŧ světa nebylo ani cílem separatistŧ - ţe šlo o pouhý a bohuţel fatální omyl, při kterém bylo zavraţděno téměř 300 nevinných obětí,“ domnívá se Michael Romancov. Podle něj se téměř zcela s jistotou dá vyloučit, ţe by letadlo spadlo vinou nějaké nehody, poněvadţ posádka do poslední chvíle komunikovala. Spekulace, které se však budou kolem události rojit, pravděpodobně budou v celé široké škále. “Jsem přesvědčen, ţe se brzy objeví i zprávy o tom, ţe za vším stáli mimozemšťané,“ podotkl ještě Romancov. Teorii, kterou nastínil Michael Romancov nejen ParlamentnímListŧm.cz, ale téţ ve svém vstupu pro rádio BBC - tedy, ţe šlo o omyl - potvrzují i další zjištěná fakta. Ukrajinský server Cenzor.net s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany totiţ upozornil, ţe malajsijský letecký stroj mohl být zasaţen v situaci, kdy se povstalci pokoušeli sestřelit ukrajinské vojenské letadlo Il-76. Souřadnice měli separatisté získat od ruské protivzdušné obrany, která však udělala chybu... A za ni zaplatili ti, co letěli v onom malajsijském letadle. Letadlo Boeing 777, které se ve čtvrtek odpoledne zřítilo na východě Ukrajiny, podle všeho explodovalo chvíli před pádem. Úřady, především ty americké, se snaţí analyzovat trajektorie rakety, která měla letoun z výšky 10 kilometrŧ sestřelit. Zachytily ji radary. Sestřelení oficiálně dosud nikdo nepotvrdil Sestřelení dosud nebylo oficiálně potvrzeno, předpokládá se ale, ţe raketa byla vypálena ze systému Buk, kterým disponuje ruská i ukrajinská armáda. Jde o sedmé největší letecké neštěstí na světě. Podle posledních informací při něm zemřelo 298 lidí, z toho 15 členŧ posádky. Polovina cestujících byli Nizozemci. Letadlo mířilo z Amsterodamu do malajsijského Kuala Lumpuru. Kdo je Michael Romancov? Odborně se zaměřuje na politickou geografii a geopolitiku, politickou geografii demokratických zemí, Evropskou unii a mezinárodní vztahy. Pŧsobí jako odborný asistent na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; téţ na Katedře politologie a mezinárodních vztahŧ Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1998 vyučuje na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy na Fakultě sociálních věd.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1407&clanek=327425 Plné znění zpráv


Letecká tragédie 17.7.2014

ČT 24

str. 07


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Více neţ 300 lidí zahynulo při pádu malajsijského letadla na Ukrajině. Informace o cestujících se upřesňují. Údaje, ţe mezi nimi je 70 Nizozemcŧ a 23 Američanŧ. Boeing 777 zamířil z Amsterodamu do Kuala Lumpur. Podle agentury Interfax ho někdo sestřelil z výšky 10 kilometrŧ asi 40 kilometrŧ od ruské hranice. Separatisté i ukrajinská armáda se obviňují navzájem. osoba -------------------Letadlo s pasaţéry sestřelilo ukrajinské letectvo. Je to cílená provokace, není to poprvé. Petro POROŠENKO, ukrajinský prezident -------------------Právě jsem domluvil s nizozemským premiérem. Vyjádřil jsem mu soustrast a jménem Ukrajiny pozval nizozemské odborníky, aby zahájili transparentní vyšetřování tohoto teroristického činu. Chci vás upozornit, ţe to nenazýváme nehodou nebo neštěstím, ale terorismem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, aktuální informace probereme s Lukášem Mathé, s mým kolegou ze zahraniční redakce. Dobrý večer. Pojďme na ty nejaktuálnější informace. Zajímá mě tedy, jestli je jaksi potvrzeno, ţe to letadlo bylo skutečně sestřeleno? Lukáš MATHÉ, zahraniční redakce -------------------Tak to vyšetřování na místě samozřejmě probíhá, nicméně většina médií, drtivá většina médií i obě ty strany konfliktu, který probíhá právě teď na Ukrajině, hovoří o tom, ţe to letadlo, ten dopravní, ten stroj byl sestřelen. A obě, jak uţ jsi řekl, obě strany toho konfliktu se obviňují, ţe jedna nebo druhá, respektive druhá to udělala. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Nicméně nějaké dŧkazy nebo nějaké informace z nějakého relevantního zdroje jsou v tuto chvíli k dispozici? Lukáš MATHÉ, zahraniční redakce -------------------Je to komplikované, protoţe i na tom samotném místě vlastně to vyšetřování probíhá komplikovaně. Z ukrajinských médií slyšíme to, ţe sami rebelové, proruští separatisté brání tomu vyšetřování nebo počátku nějakého vyšetřování. Také víme to, ţe oni se tedy ujali černých skříněk, které později i podle práva budou poslány do Moskvy, kde samozřejmě ty černé skříňky jsou vţdy v těchto případech zásadní, abychom se dozvěděli, jak k tomu incidentu došlo. Nicméně takové méně oficiální zprávy, které ovšem publikuje BBC, hovoří o tom, ţe byly zachyceny telefonické rozhovory mezi, mezi šéfy těch separatistŧ a ruskými agenty, tedy příslušníky ruských tajných sluţeb, ve kterých, v těch telefonátech se hovoří se právě o tom sestřelení. A podle těch zpráv, které máme k dispozici, tak právě oni i ti sami separatisté říkají, ţe tedy to letadlo sestřelilo, sestřelili, ale to jsou ještě informace, které nejsou ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já na to naváţu, opravdu mluví o tom letadle? Protoţe my jsme byli svědky toho, ţe jaksi jeden z těch separatistŧ nebo jeden z vŧdcŧ těch separatistŧ na internet umístil informaci, ţe se jim podařilo sestřelit jakýsi vrtulník. Bylo to krátce před tím, neţ došlo k té nehodě, a já se ptám, jestli právě to neukazuje na to, ţe jaksi ti separatisté si pŧvodně mysleli, ţe sestřelují něco jiného? Plné znění zpráv


Lukáš MATHÉ, zahraniční redakce -------------------To je těţké říct v tuto chvíli, nicméně samozřejmě je to moţné. Ty, ta ukrajinská tajná sluţba se samozřejmě té informace velmi chytila, protoţe to je pro ně jaksi voda na mlýn, abych tak řekl, protoţe jaksi to ukazuje, ţe tedy ty separatisté, co jsou zač a ţe jsou schopni takovéhle věci, to znamená samozřejmě ta obrovská tragédie těch lidí na palubě toho stroje zase uţ dostává jaksi sekundární význam v tom konfliktu mezi separatisty a mezi Kyjevem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím. Ještě jedna věc mě zajímá, a to je telefonický rozhovor mezi Amerikou a Moskvou nebo Washingtonem a Moskvou krátce po tom incidentu, o čem to podle tebe svědčí? Lukáš MATHÉ, zahraniční redakce -------------------Jak jsme slyšeli a četli, tak tam úplně není jasné, oni si pravděpodobně ti státníci nevolali přímo kvŧli tomu incidentu. Ten, podle všeho ten telefonát byl domluven uţ dřív, kdy Putin s Obamou měli hovořit o těch zavedených, nově zavedených protiruských sankcích ze strany Západu, Spojených státŧ, ale ve chvíli samozřejmě té tragédie se do toho jejich rozhovoru dostala, dostala i, dostalo se to neštěstí. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak já ve studiu vítám dalšího hosta, tím je Jan Šír, politolog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, jaksi servery a informace jsou plné nebo informační zdroje jsou plné spekulací, my v zásadě asi máme tři scénáře, teoreticky pokud přistoupíme na to, ţe to letadlo bylo zasaţeno, tak mohlo být zasaţeno ruskou stranou, separatisty, popřípadě ukrajinskou stranou. Která z těchto verzí je podle vás nejpravděpodobnější? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak já začnu obecněji tím, ţe mám problém s vyčleňováním separatistŧ, protoţe je zcela zjevné, ţe mezi těmi separatisty bojují příslušníci ozbrojených sil Ruské federace, velice často neoznačení, takţe bych to zúţil na dvě hlavní verze. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím, ale vy v tuto chvíli, to znamená, ţe říkáte, ţe pokud by teoreticky ten útok byl veden ze strany separatistŧ, ţe by to bylo s vědomím té ruské strany? Nemŧţe se stát, ţe například někdo jaksi udělal něco po své vlastní linii na té straně separatistŧ? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak myslím si, ţe minimálně tady zbývá jedna otázka k zodpovězení, a to je ta, jakým zpŧsobem se ti takzvaní separatisté dostali k těm velice vyspělým raketovým systémŧm. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pokud se dostali, musíme dodat, tedy pokud ty vyspělé systémy opravdu byly v jejich rukou. Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Já si myslím, ţe nejpravděpodobnější varianta je ta, ţe skutečně letadlo bylo sestřeleno těmi příslušníky, kteří jsou v tom obecném diskursu nazýváni separatisty z rusko-ukrajinského pomezí. Co jsem sledoval některé ukrajinské servery, tam bylo zadokumentováno včetně fotodokumentace to, ţe během dnešního dne se přes tu rusko-ukrajinskou hranici do oblasti mezi městy Torez a Snizhne, coţ je přesně ta oblast, kam zbytky toho letadla dopadly, dostaly dva raketové systémy, které jsou zpŧsobilé, pokud jde o technické charakteristiky sestřelit letadlo v takové hladině, ve které k tomuto neštěstí došlo. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano, 10 tisíc metrŧ. Řekněte mi, co by to tedy znamenalo ve chvíli, kdy by se opravdu potvrdila ta vaše teorie, ţe ta raketa tedy vylétla z rukou separatistŧ, to znamená, řekněme, jak vy říkáte, z toho rusko-separatistického tábora, co to bude znamenat pro ty mezinárodní vztahy a zejména pro postavení Ruska? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak to se samozřejmě velice těţko odhaduje, protoţe to, s čím máme co do činění, to není nějaké nedorozumění, to uţ je regulérní ozbrojený konflikt, který trvá pět měsícŧ a který má mezistátní povahu podle mého názoru. Vzhledem k tomu, ţe tady došlo na tak vyeskalovanou situaci, skutečně těţko, těţko předjímat, nicméně myslím si, ţe minimálně jedna strana bude mít co vysvětlovat. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dokázalo by to Rusko ustát? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak já si myslím vzhledem k tomu, ţe zatím ustálo tu flagrantní agresi v podobě anexe suverénního území cizího státu, tak si myslím, ţe by to dokázalo ustát, nicméně samozřejmě je to situace, kdy to nepřispívá k PR pana Putina na mezinárodní scéně, mohlo by to nějakým zpŧsobem nahlodat zejména ty evropské státy, které dosud byly zdrţenlivé vŧči tolik jinými státy zdŧrazňované nutnosti přejít k nějakým citelnějším sankcím vŧči Ruské federaci. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se ptal i z toho dŧvodu, ţe asi předpoklad, protoţe toto uţ není jaksi vojenská operace, ţe předpoklad, ţe Rusko by se jaksi distancovalo od těch separatistŧ, ţe by nějakým zpŧsobem se vŧči nim snaţilo vymezit, nemohlo by to ve výsledku vést k tomu, ţe Rusko by se stáhlo z toho konfliktu? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak přání je otcem myšlenky. Já bych si to samozřejmě přál, nicméně to, co sledujeme v posledních dvou týdnech, je velice razantní eskalace ozbrojeného konfliktu, který uţ si vyţádal stovky obětí na ţivotech. Z toho dŧvodu si myslím, ţe je namístě malinko skepse. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pánové, díky za vaše aktuální informace a díky za vaše komentáře. Mějte se hezky, na shledanou. Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Děkuji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My v tématu budeme pokračovat. Mým dalším hostem, který je se mnou ve spojení, je Martin Koller, vojenský analytik, dobrý večer. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, kdyţ to budeme brát z té vojenské stránky, tak to letadlo podle informací, které jsou k dispozici, měla sestřelit střela typu Buk. Vy jste odpoledne řekl, ţe rebelové nemohou takové zbraně mít, protoţe jsou příliš sofistikované. Řekněte mi, opravdu je nemohou a opravdu je nemohli získat ze strany Ruska? Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Tak ţe by je získali ze strany Ruska, lze téměř vyloučit, protoţe pokud dojde k dalšímu vývoji, který je předvídatelný, ţe rebelové budou poraţeni a našla by se tam technika podle čísel z ruské armády, byl by to obrovský politický problém. Takţe pokud takový systém mají, tak ho ukořistili od ukrajinské armády, jejíţ představitelé tvrdili, ţe v tamním prostoru takovéto systémy nemají. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No dobrá, ale nemohlo se opravdu stát, a teď já se ptám bez znalosti techniky, protoţe předpokládám, ţe asi tyto zbraně jsou jaksi nebo potřeba operace této zbraně, je k tomu asi potřeba nějaký naváděcí systém, nicméně nemohlo se opravdu stát, ţe někdo ze separatistŧ se jaksi dostal k takové zbrani? A teď je otázka, jestli z ruské strany nebo i ze strany ukrajinské armády. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Tak, vyloučit to nelze, dŧleţité je, ţe k té zbrani je třeba také vycvičená obsluha několikačlenná, která má praxi, a to znamená, ţe to není ţádná jednoduchá zbraň, kterou mŧţe ovládat kdokoliv. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To znamená, to spíše vylučuje podle vás ten moment, ţe by to byli opravdu jaksi náhodní rebelové, pokud nebyli přímo školeni a pokud to nebyli, řekněme, vojáci třeba z ruské strany. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------No tak vojáky z ruské strany bych rovněţ vyloučil, to je velmi nepravděpodobné. Opět, dovedete si představit ten politický problém, jaký by Rusko mělo, kdyby je tam někdo zajal? Ne, podle mého názoru pokud tento systém mají, coţ vyloučit nelze, tak ho ukořistili na Ukrajině, a pokud ho pouţili, tak jedině v případě, ţe by dali dohromady lidi schopné tedy s tímto systémem nějakým zpŧsobem operovat, to znamená příslušníky vycvičené obsluhy. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Zajímá mě ještě ... pardon. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Ale v tom případě vycvičená obsluha, ale v tom případě ovšem musíme vycházet ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano, pardon, mě zajímá ještě jedna věc, a to je, jestli se dá lokalizovat, odkaď ta střela opravdu skutečně vylétla, jestli existuje, protoţe předpokládám, ţe ten prostor je v tuto chvíli pod dohledem rŧzných systémŧ, jestli se dá zpětně vyhledat, odkud tedy vzlétla? Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Já uţ jsem to dával včera na server Novinky, protoţe jsem se zabýval sestřelem ukrajinského transportního letounu An-26, ţe velmi dobře vědí jak v Kremlu, tak v Bílém domě, kdo střílel. Protoţe druţice zcela jednoznačně jsou schopny odhalit odpálení řízené střely a kromě toho tam pracuje řada radarových systémŧ, Plné znění zpráv


které jsou schopny zachytit i trajektorii, z které vychází, odkud byla vystřelena. To znamená, ţe prakticky je naprosto jasné, akorát jde o to, kdo teda řekne, kde to opravdu bylo a jak. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pardon, rozumím tomu správně, ţe není problém zjistit, odkud ta raketa vylétla, ale je také moţné zjistit komu patřila? Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Přesně tak. No, pokud zjistíte, odkud vylétla, tak i zjistíte, komu patřila. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No ale pokud vylétla ... Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Kromě toho, i kdyţ by se našly ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano, pardon. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Pokud by se našly zbytky té rakety, tak jsou na nich výrobní čísla. A podle výrobních čísel dohledáte, komu ta raketa patřila. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, a to by mě také zajímalo, jestli předpokládáte, ţe kdyby opravdu jaksi to letadlo bylo sestřeleno touto raketou, ţe je velká pravděpodobnost, ţe se najdou i nějaké jaksi zbytky té rakety. Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Zbytky rakety, kdyţ se budou hledat, tak by se najít měly. A jak říkám, na všech dílech v podstatě jsou výrobní čísla. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ještě jedna věc mě zajímá, mŧţe si cvičený voják splést dopravní letadlo, řekněme, s nějakým vojenským letadlem, popřípadě s vrtulníkem? Martin KOLLER, vojenský analytik -------------------Pokud by to byla vycvičená obsluha, tak by měli za prvé vědět, ţe dopravní letadla se pohybují v leteckých koridorech, které jsou vymezeny stranově i výškově. V těchto koridorech se nepohybují vojenská letadla, civilní doprava se pohybuje zhruba někde v prostoru mezi 9 a 12 kilometry a vojenská letadla se pohybují podstatně níţe. Pokud by se dostaly vzájemně do svých prostorŧ, tak by to bylo okamţitě hlášeno a zachyceno. To letadlo, které bylo sestřeleno nebo tedy nějakým zpŧsobem spadlo, tak muselo být pod kontrolou ukrajinského systému řízení leteckého provozu a patrně v té době uţ se připravovalo na převzetí ruské, ruské řízení leteckého provozu. To znamená, ţe o letadle se vědělo a měly by tam být také i záznamy z černých skříněk, takţe tam je řada věcí, které by měly jasně prokázat, k čemu došlo. A pokud bylo sestřeleno řízenou střelou, jak říkám, bude to samozřejmě na větším prostoru problém najít, ale díly se najdou a na dílech jsou výrobní čísla. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Říká Martin Koller, vojenský analytik. Díky za vaše odpovědi. My u tématu ještě zŧstaneme s mým posledním hostem, a tím je Martin Dorazín, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Doněcku, dobrý večer. Martin DORAZÍN, zahraniční zpravodaj ČRo -------------------Dobrý večer. Nikoliv v Doněcku, nýbrţ ve Slavjansku. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, omlouvám se za to, pardon. Pojďme tedy k té situaci, která se v tuto chvíli tam na východě Ukrajiny stala. Mě by zajímalo, to, ţe dopadlo to letadlo, ţe ty trosky se v tuto chvíli nacházejí v místě, které je jaksi pod vládou separatistŧ, je podle vás tohle to moment, kdy bude velmi těţké v zásadě najít ještě nějaké dŧkazy? Martin DORAZÍN, zahraniční zpravodaj ČRo -------------------No tak vzhledem k tomu, ţe tam separatisté vyrazili v doprovodu ruských novinářŧ, jakési své PR agentury, portálu Life News, kteří přinesli první fotografie z místa, tak se dá předpokládat, ţe tam nejeli jenom pro nic za nic, ale ţe měli obrovský zájem právě o ty černé skříňky, které, jak říkají představitelé té takzvané Doněcké lidové republiky, předají k analýze do Moskvy. I to o lecčems svědčí. Svědčí to moţná o zametání stop, o tom, ţe moţná přiznávají nepřímo tímto svojí odpovědnost. Ostatně jako sám jejich jakýsi stínový, nebo stínový, současný ministr obrany takzvané Doněcké lidové republiky Igor Strelkov, Girkin svým vlastním jménem, ruský občan a ruský agent, který řídil řadu akcí tady přímo ve Slavjansku ještě před osvobozením, neţ se stáhl tedy do Doněcku, který ve svém, na svých facebookových stránkách a sociálních sítích uţ oslavoval sestřelení dalšího ukrajinského dopravního letadla An-26, pak tedy ty své záznamy smazal, nicméně ty kolují, i to je jakýmsi nepřímým dŧkazem toho, ţe ta odpovědnost pravděpodobně za to sestřelení leţí tedy na straně těch proruských separatistŧ. Objevují se naprosto šílené spekulace o tom, ţe například ukrajinská strana chtěla zaútočit na prezidentský speciál Vladimira Putina nebo naopak ţe Rusko mělo zájem sestřelit civilní letadlo a shodit tu odpovědnost na ukrajinskou stranu. To samozřejmě, jak uţ jsme slyšeli od odborníka na tyto letecké záleţitosti, by měl, by se mohlo poměrně snadno dát dokázat, kdyby ovšem do toho prostoru byl přístup a opravdu se našly buď zbytky té rakety, anebo okamţitě byly analyzovány nezávislými odborníky obsahy černých skříněk a vŧbec celé ty pozŧstatky toho letadla. Tam se dá velmi snadno přijít na to, jestli šlo o technickou závadu nebo o útok, cílený útok nebo omylem tedy. Všechny ty verze jsou zatím pravděpodobné, nicméně je to oblast válečná, válečná zóna, těţko říci, zda se tam ti odborníci opravdu dostanou a pokud se tam dostanou pozdě, tak uţ tam zřejmě nic moc nenajdou, to, co by jim mohlo poslouţit k nezávislé expertíze. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říká Martin Dorazín. Díky za vaše slova a za vaši účast v Událostech, komentářích. Mějte se hezky, na shledanou. Martin DORAZÍN, zahraniční zpravodaj ČRo -------------------Hezký večer.

Jak to udělat, aby Jourová šla do Bruselu a Sobotka neprohrál 17.7.2014

Mladá fronta DNES str. 02 Václav Dolejší

Z domova

MF DNES získala informace o noční schŧzce, při níţ se šéf ANO střetl s premiérem o eurokomisaře. Sobotka říkal, ţe si nemŧţe dovolit prohrát. Babiš oponoval, ţe do Bruselu nemŧţe jít další introvert. PRAHA Andrej Babiš pořád dokola ukazoval volební čísla, Bohuslav Sobotka sází na taktiku přerušování schŧzky přestávkami. Účastníci úterního nočního jednání koaličních špiček anonymně popisují jeho prŧběh a to, jak se šéf ANO střetl s premiérem o jméno nového eurokomisaře. Po dvou hodinách se stejně nedohodli.



Ministr financí Babiš jako obchodník vytahoval na Bohuslava Sobotku čísla – volební výsledky. Připomněl, ţe říjnové sněmovní volby vyhrála ČSSD, byť jen s dvouprocentním náskokem před ANO, a za to získala několik významných postŧ – premiéra, předsedu sněmovny a ministra zahraničí. „Babiš přitom Sobotkovi vmetl, ţe ve stejné logice má teď hnutí ANO právo nominovat eurokomisaře. A ţe sociálním demokratŧm uţ dostatečně ustoupilo tím, ţe stáhlo nominaci svého favorita Pavla Teličky a kompromisně nabízí Věru Jourovou,“ popisuje jednání jeden z účastníkŧ. ANO vyhrálo květnové eurovolby jen těsně s 16 procenty hlasŧ, sociální demokracie skončila se 14 procenty na třetím místě. Trojice vyjednavačŧ za ČSSD – Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec a šéf poslanecké frakce Roman Sklenák – si pak vzala první přestávku na poradu. Neměla totiţ zcela jednotný názor, jestli opravdu dál urputně odmítat i Věru Jourovou. Ovšem premiér Bohuslav Sobotka trval na svém s tím, ţe si „nemŧţe dovolit prohrát“. Část oponentŧ v ČSSD mu totiţ dlouhodobě vyčítá, ţe příliš ustupuje Andreji Babišovi, a čeká na jakékoliv klopýtnutí. Po návratu z krátké porady proto Sobotka zopakoval, ţe v nové bruselské eurovládě hodlá pro Česko získat ekonomický resort, na který se nejlépe hodí kandidát ČSSD, ekonom Pavel Mertlík. „Andrej Babiš naštvaně reagoval, ţe jednoho introverta uţ jsme v Bruselu měli a docela to stačilo,“ vypráví další účastník. Babiš tím naráţel na Vladimíra Špidlu. Vyjednavači ANO, kromě Babiše ještě poslanci Jaroslav Faltýnek a Jan Volný, se snaţili přesvědčit vládní partnery argumentem, ţe větší šance na silnější resort by v Bruselu měla ţena. „To je smutné, ţe mou nejsilnější kvalifikací je, ţe jsem ţena,“ dělala si včera Věra Jourová legraci ze zpŧsobu, jakým ji kolegové ve sporu prosazovali. Ať si vybere šéf komise... Pak se na nočním jednání řešilo, jak to udělat, aby nominace Jourové nevypadala jako Sobotkova poráţka. „Padl divoký návrh, aby se to v podstatě hodilo na nového šéfa Evropské komise. Sobotka mu nabídne na komisaře obě jména a pak řekne, ţe si prostě vybral do svého týmu ţenu,“ říká další politik. Ani to nezabralo, protoţe ČSSD by z toho stejně vyšla špatně – nabízela slabšího kandidáta. A navíc, jak se ukázalo včera, Bohuslav Sobotka to s Junckerem v Bruselu ani neřešil. „Bavili jsme se o tom, aby český eurokomisař obsadil významnější portfolio, neţ tomu bylo v minulosti, a aby bylo ekonomicky zaměřeno. Pokud jde o to, jestli to bude muţ, nebo ţena, tak během našeho jednání zaznělo, ţe především je dŧleţitá kompetence kandidáta,“ řekl Sobotka. Vraťme se však ještě k úternímu domácímu jednání. Vyjednavači zkoušeli i politický obchod – jedna strana získá eurokomisaře, druhá oplátkou budoucí post šéfa státní sluţby. „To jasně ukazuje, ţe pro vládní strany jsou dŧleţitější posty pro vlastní členy neţ zájmy českých občanŧ. Koalice nás jiţ několik měsícŧ ujišťuje, ţe v evropských otázkách bude postupovat jednotně a vţdy v zájmu Česka. Ale nedělá to,“ kritizuje lídr opoziční ODS Petr Fiala. *** FAKTA Kdo bude v eurovládě? Věra Jourová Narodila se v roce 1964 v Třebíči, vystudovala práva. Před vstupem do politiky radila, jak získat dotace z Evropské unie. Prošla několika politickými stranami – v letech 2003 aţ 2006 byla členkou ČSSD, pak neúspěšně kandidovala za Evropskou demokratickou stranu a později za KDU-ČSL. Dnes je členkou hnutí ANO a ministryní pro místní rozvoj. Pavel Mertlík Narodil se v roce 1961 v Havlíčkově Brodě, vystudoval ekonomii. Byl členem KSČ, po revoluci vstoupil do ČSSD. Pŧsobil jako ministr financí v Zemanově vládě. Po odchodu z politiky se stal hlavním ekonomem Raiffeisenbank. Dnes vyučuje na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a od roku 2012 je rektorem Bankovního institutu VŠ. Foto popis|



Heger (TOP 09): Máme zdravotnický systém, kde je objem poskytovaných sluţeb stále zbytečně vysoký a poplatky to regulovaly 17.7.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 PSP ČR

Politici voličům

Projev na 12. schŧzi Poslanecké sněmovny dne 17. 7. 2014 Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane ministře, ještě jednou hezký letní podvečer. Evergreen regulační poplatky pronásleduje tuto Sněmovnu asi osm let. Myslím si, ţe dnes před sebou máme jakousi labutí píseň regulačních poplatkŧ. Moţná bude stát za to přece jenom uzavřít celou tu osmiletou periodu určitým rozborem a pohledem na to, jak to s těmi poplatky doopravdy bylo. Neţ tedy ten mečbol tady pan ministr odehraje definitivně, dovolte mi, abych byl trošku obšírnější neţ běţně, ale budu se snaţit to zase v této době nepřehánět. Jediné plus, které lze nalézt na rušení regulačních poplatkŧ po vyhraných volbách je fakt, ţe zrušení bylo ve volebním programu ČSSD, je legitimní, a ţe ČSSD, která ústy ministra Němečka ten návrh předkládá, je ve svých názorech konzistentní. To, ţe jsou tady tyto plusy, přesto ale není ten hlavní argument pro to, ţe by se jednalo, alespoň podle názoru TOP 09, o krok pro zdravotnictví a pro pacienty úplně správný. Byla tady řečena řada faktŧ nebo názorŧ, a já s nimi nebudu polemizovat, přestoţe ty, s kterými nesouhlasím, musím alespoň zmínit. Poplatky regulují. Ta čísla, která tady citoval pan ministr zdravotnictví z analýz ÚZIS, říkají, ţe u většiny případŧ se jedná u většiny segmentŧ asi o 10% pokles proti stavu před zavedením, a samozřejmě je těţko říct, jak by ten stav vypadal, kdyby ty poplatky nebyly, a nakonec za rok, zda dva se to asi dovíme. Druhým faktem je, ţe pro zdravotnická zařízení je to velmi potřebný příjem a pro celý systém rovněţ. Poplatky jsou stavně konformní, i kdyţ v Ústavě je to, co jsme slyšeli, ţe kaţdý má nárok na bezplatnou zdravotní péči, v mezích, které stanoví zákon, tady ovšem nezaznělo. A to je u poplatkŧ naprosto v pořádku zákonem definované. Zmínil bych ještě to, ţe poplatky, které do dnešního dne zbyly, jsou silně sociálně zastřešené, ţe je u nás péče dostatek a dostupnost je z Evropského hlediska pro všechny potřebné výborná, a zŧstávají doklady nadbytku péče, jako je např. vysoký počet kontaktŧ občanŧ s lékařem, který je minimálně dvojnásobný oproti Evropskému standardu. Uţ za několik měsícŧ nebo zhruba pŧl roku, kdy byly zrušeny hospitalizační poplatky, tak se jasně ukazuje, ţe narŧstá počet hospitalizovaných, přinejmenším v dlouhodobé péči. Spoluúčast ve zdravotnictví je u nás nízká, a to je paradoxem, protoţe v naší zemi je přitom tolerována podstatně vyšší spoluúčast v sociální sféře. Jak je známo z poplatkŧ, které musí odvést pacient ve formě odvedení dŧchodu, nebo ne pacient, ale klient sociálního zařízení, kde je dlouhodobě umístěn. Obecně platí, ţe zdravotnictví je zkoušený resort, ţe ve zdravotnictví je tendence výrazně expandovat náklady, nové technologie a potřebné finanční zdroje, a cesta navyšování vnitřní efektivity systému se bez pouţití dalších finančních zdrojŧ hledá velmi těţko. Tudíţ jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu systému, pokud zdroje máme omezené, a připomněl bych jenom, ţe zdroje na zdravotnictví jsou omezené i v nejbohatších zemích světa, tak jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu, jediné řešení, jak zvýšit a zlepšit zdravotní sluţby, je navyšovat efektivitu v systému, jestliţe další zdroje nemáme, a to je velmi obtíţné a spočívá to v rŧzných plošných regulacích. Obecně se ví, ţe systém všeobecného zdravotního pojištění a nárokových úhrad vede v celém světě, v kaţdém z takovýchto systémŧ, vede k extrémní nadprodukci výkonŧ a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu udrţitelnosti.



Ve věcech regulací a jejich nezbytnosti v systémech z veřejného zdravotnictví mi dovolte ocitovat významného levicově orientovaného teoretika zdravotnických systémŧ Petra Hálu, toho času pŧsobícího na Fakultě sociálních věd, který mj. pŧsobil jako poradce Vladimíra Špidly v době jeho angaţmá na ministerstvu práce a sociálních věcí a na ministerstvu zdravotnictví, pŧsobil jako poradce tehdejší poslankyně Parlamentu ČR doktorky Fischerové, která se na dlouhá léta proslavila jako autorka tzv. paragrafu Fischerové v zákoně č. 48/1997 Sb., který zakazoval jakékoli připlácení za péči, která je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění, pokud není uvedeno v zákoně explicitně jinak. Doktor Hála takto dostatečně představený a připomenutý na této parlamentní pŧdě v roce 1999 v jedné ze svých publikací napsal, teď cituji: "Zdravotní pojištění je zatíţeno existencí morálního rizika, tzv. moral hazard, jak říkají ekonomové, na straně pojištěncŧ, ale i na straně poskytovatelŧ zdravotnických sluţeb. V případě pojištěncŧ platí, ţe pokud nejsou pojištěnci zainteresováni na uchovávání svého zdraví, mŧţe docházet k jejich neodpovědnému chování a ke zbytečnému nebo odvratitelnému poškození jejich zdravotního stavu, a tím k zvyšování spotřeby péče. A je známo," dále cituji, "ţe někteří pojištěnci se také mohou snaţit spotřebovat nadměrný rozsah péče. " Dále náš levicový autor říká, ţe "z hlediska ekonomiky zdravotnictví je dŧleţité hledat zpŧsoby, jakými lze zainteresovat pacienty, poskytovatele i plátce zdravotních sluţeb ve vztahu k jejich chování s ohledem na sníţení vzniku morálního rizika. Na straně pacientŧ jsou pouţívány rŧzné spoluplatby, které lze vyuţít zejména v případech zdravotnických sluţeb, které jsou charakterizovány vyšší cenovou elasticitou poptávky, jako je ošetřovatelská dlouhodobá domácí péče, rehabilitace, stomatologické sluţby, léčiva." Konec citátu. Často bylo proponenty zrušení regulačních poplatkŧ argumentováno ze strany proponentŧ zrušení regulačních poplatkŧ, ţe lékař je ten hlavní hybatel toho, kolik péče pacient vyčerpá, jeho slovo platí a je na jeho zodpovědnosti, aby tuto péči čerpal pacient racionálně. Tím se často argumentuje, ţe nepotřebujeme regulační poplatky, ţe všechno zvládnou lékaři. Znovu budu citovat doktora Hálu: "Obdobně jako u pacientŧ při chybějící zainteresovanosti na straně poskytovatelŧ zdravotních sluţeb a při nedostatečných kontrolních mechanismech mŧţe vést jejich chování ke zbytečným ztrátám, jako je poskytování nadměrného rozsahu sluţeb, nabídkou vyvolaná poptávka sluţeb, ekonomicky nevýhodné preskripční chování atd." Definitivní konec citací. Tedy jak říká levicový teoretik, na straně lékařŧ jsou tlaky z nejrŧznějších dŧvodŧ vysoké. Náklady na revizní systém jsou však tak velké a revizních lékařŧ s dostatečnou kvalifikací je málo, ţe je velmi obtíţné jenom tímto zpŧsobem lékaře jako rozdělovatele peněz a dostatečného mnoţství zdravotní péče kontrolovat, je velmi obtíţné a nikdy není dostatečné, pokud nad kaţdým lékařem by nebyl revizní lékař alespoň z jedné poloviny své náplně práce. Spoluplatby pacientŧ jsou tedy dobrým pomocníkem. A přestoţe jsou na straně pacientŧ provázeny rŧznými nedokonalostmi a omezeními, zčásti určitě fungují a navíc přinášejí peníze. Přímé peníze a spoluúčast ve zdravotnictví se koalici, která chce zrušit poplatky, nelíbí. Máme zdravotnický systém, kde je objem poskytovaných sluţeb stále zbytečně vysoký v mnoha případech a řada parametrŧ, jako počty kontaktŧ pacientŧ s lékaři, které uţ jsem zmiňoval, počty hospitalizací, délka hospitalizací či kapacita lŧţkových fondŧ, to je jasné. Zároveň ale je potřeba říci, ţe spoluúčast, proti které současná koalice vystupuje, je oproti srovnatelným zemím nízká a po zavedení regulačních poplatkŧ byla postupně výrazně sociálně zastropovaná. Přesto všechno mají spoluplatby výrazný finanční efekt a často citovaných zhruba pět miliard ročně reprezentuje výrazný přínos pro zdravotnictví vzhledem k jeho relativnímu podfinancování a navíc k tomu přichází jiţ zmiňovaný efekt racionalizace poskytování zdravotnických sluţeb. Výnos, jak je často kritizován, vychází opravdu od skutečně nemocných pacientŧ, ale je to výnos, který je pro individuálního pacienta zastropován a jeho velká část navíc pochází od pacientŧ s lehkými onemocněními. Výnos pro zdravotnictví od těţkých pacientŧ znamená jen skutečně minimální podíl na jejich vlastní celkové ceně léčby, a tudíţ nenarušuje princip pojistného krytí pro katastrofální náklady. Plné znění zpráv


Není pochyb o tom, ţe regulační poplatky mají řadu nešvarŧ, které bylo potřeba dořešit. Pár příkladŧ za všechny: Opakované platby 30,- Kč indikovaných lékařem nebo řetězení poplatkŧ v případě indikace konsiliárního vyšetření jiným lékařem samozřejmě vyvolávaly u pacientŧ protesty a někdy úšklebky. Bylo potřeba udělat další úpravy a něco z toho jsme připravovali, kdyţ jsem byl součástí Ministerstva zdravotnictví, ale hysterie opozice z regulačních poplatkŧ v minulém vládním období byla tak veliká, ţe ţádné další racionální kroky a úpravy de facto neumoţnila. Výsledkem je, ţe poplatky se nyní ruší prakticky úplně a peníze, o které byl rozpočet všeobecného zdravotního pojištění navýšen ze státního rozpočtu, přijde vniveč a vyplacených pět miliard korun, které mohly být vyuţity pro další technologický rozvoj zdravotnictví, nyní budou, tak jak se říká, tzv. projedeny. Moţná to pomŧţe pěti aţ deseti procentŧm nejchudších obyvatel této země, ale zbylých 90 % populace mohlo zdravotnictví bez problémŧ dále přispívat. Budiţ, rušení regulačních poplatkŧ je legitimní politické rozhodnutí. Já, a teď budu mluvit za celý klub TOP 09, starostové a nezávislí ho však povaţujeme za rozhodnutí špatné, a proto si dovolím v další části rozpravy předloţit návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení. Bude demokraticky hlasováním rozhodnuto a i kdyţ náš názor jistě nepřeváţí, bude alespoň pro budoucnost zaznamenán jako jednoznačné stanovisko, co naše zdravotnictví a co nejtěţší nemocní podle našeho názoru potřebují. Dovolte mi ještě na závěr dodat, ţe celý tento rozsáhlý příspěvek měl za úkol předvést, ţe regulační poplatky a jakákoli regulovaná a sociálně rozumně zastropovaná spoluúčast nebyla ani mými předchŧdci, kteří ji prosadili, ani mnou samotným, který se ji snaţil upravit a obhajovat, tak tato spoluúčast nebyla prosazována pro to, aby někomu škodila. Měla aktivizovat lidi, aby se více zajímali o své zdraví, prevenci a zdravý zpŧsob ţivota, měla vedle mimořádně vysoké solidarity zdravých s nemocnými v našem systému posílit navíc ještě solidaritu mezi méně nemocnými a více nemocnými a měla pomoci vyšší efektivitě zdravotnictví a těm nejtěţším pacientŧm, kteří zdravotnictví potřebovali a budou potřebovat v těch nejtěţších a nejdraţších nemocech. Klasifikovat podporu regulačních poplatkŧ jako nelidskost a asociální chování vŧči potřebným lidem, jak nám to bylo často vyčítáno, je stejné, jako kdybych zde tvrdil, ţe protahování vládního výběru evropského komisaře je jen snahou premiéra této země jí škodit. To si jistě nikdo nemyslí. Politická rozhodnutí se často přijímají s rizikem vedlejších dopadŧ, někdy se daří prosazovat snáze a někdy obtíţněji a hlavně někdy jsou populární více a někdy méně, bez ohledu na jejich prospěšnost či škodlivost. A priori tedy pokládat spoluúčast ve zdravotnictví za pokus vyvolávat škody lidem této země je špatné. Poplatky jsem obhajoval v nejlepších úmyslech. Proto chci věřit, ţe jejich zrušení, které zde bude jistě ještě dále obhajováno současnou koalicí a jejími příznivci, toto zrušení, jak jsem řekl, je legitimní, není předkládáno ve snaze této zemi škodit. Moţných opatření na zlepšení našeho zdravotnictví je samozřejmě více a nezbývá mi neţ věřit, ţe pokud ke sníţení nebo zrušení spoluúčasti zrušením poplatkŧ nakonec dojde, naše zdravotnictví si se vzniklými ztrátami nějak poradí. Ze strany Ministerstva zdravotnictví to však bude vyţadovat novou práci a velmi tvrdou na hledání zpŧsobu, jak efektivitu zdravotnictví dále zvyšovat a nejenom natahovat ruce pro další peníze od státu. Děkuji a v další rozpravě se přihlásím se svým návrhem. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)


Stenografický zápis 12. schůze, 17. července 2014 17.7.2014

psp.cz

str. 00

(16.10 hodin) (pokračuje Votava) Ta druhá sazba sníţená má začít platit jiţ od 1. 1. 2015 a věřím, ţe projde tento návrh Sněmovnou, ţe bude platit a ţe se to promítne samozřejmě i do cen těchto jednotlivých komodit, zvláště u lékŧ, které jsou velice citlivou komoditou především pro naše seniory, ale nejenom pro naše seniory. A myslím si, ţe v souběhu se zrušením poplatku v lékárnách, se zrušením poplatku u lékaře o to větší efekt to pro naše nejenom seniory, ale i rodiny s dětmi mít bude.



Často zaznívá také kritika - třetí sazba, bude to administrativně náročné, je to něco neobvyklého, naopak. Myslím si, ţe kdyţ se podíváte do jiných zemí na západ od nás, tak řada zemí má tři sazby daně z přidané hodnoty, sníţené sazby, i tři sníţené sazby daně z přidané hodnoty. Irové mají dokonce čtyři takovéto sazby. Neodporuje to tedy ţádné unijní směrnici. Není to ţádná výjimka. Také ten argument, ţe se zvýší administrativní náročnost uplatňování této sazby a otevře se zde určitý prostor pro daňové úniky. Ten se otevírá vţdy při kaţdých opatřeních samozřejmě. Je třeba řádné kontroly a řádného boje proti daňovým únikŧm. I na to se chce koalice zaměřit a také boj s daňovými úniky ve svém programovém prohlášení vyhlásila. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vláda tedy předloţila návrh novely zákona, který na rozdíl od předchozích pravicových vlád nezvyšuje sazbu DPH, ruší jednotnou sazbu ve výši 17,5 %, kterou prosadila předchozí Nečasova vláda a měla platit od roku 2016. Naopak - a znovu to zdŧrazňuji, znovu to opakuji - zavádí druhou sníţenou sazbu na léky, knihy, nezbytně nutnou dětskou výţivu. Je to tedy opatření, které by se mělo - a já věřím, ţe se také projeví v rozpočtech rodin s dětmi, v peněţenkách našich seniorŧ, v peněţenkách našich občanŧ, a to výrazně, jak jiţ jsem také řekl, za současného zrušení poplatku u lékaře, poplatkŧ za recept v lékárnách, ale i po zvýšení slevy na dani z příjmu na druhé a třetí dítě u pracujících rodičŧ, či vrácení slevy našim pracujícím dŧchodcŧm. Děkuji za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě neţ vystoupí pan poslanec Stanjura, je zde faktická poznámka pana poslance Okamury, kterému dám dvě minuty. Poslanec Tomio Okamura: Jenom rychle. Hovořil jsem ve svém projevu o částce 200 korun za sunar. Tím pádem sleva by byla přibliţně o desetikorunu. Takţe promiňte, ale mně u pana předsedy rozpočtového výboru překvapuje, ţe si plete celkovou cenu se slevou. To je jedna moţnost. Nebo druhá moţnost je, ţe ani nevíte, kolik stojí základní balení sunaru. Teď jsem to prověřoval na internetu a stojí právě těch dvě stě korun. Tak ţe by vládní koalice ani nevěděla, co navrhuje - sleva dětské výţivy, kdyţ říká, ţe Okamurovi nepřipadá velká částka sleva 200 korun. Já jsem nemluvil o slevě 200 korun, sunar stojí 200 korun a sleva by byla tím pádem v řádu několika korun. Opravdu mě zaráţí, ţe buďto předseda rozpočtového výboru si plete celkovou cenu se slevou, nebo dokonce neví, co vlastně navrhujete, kdyţ sunar sám stojí 200 korun. Nebo uţ moţná máte velké děti. Tak jako tak je to zvláštní. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka paní poslankyně Hnyková. Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, váţené kolegyně a kolegové. Pane poslanče Votavo, prostřednictvím pana předsedajícího, poslanci hnutí Úsvit vědí, co znamená pro obyčejné lidi kaţdý přínos do jejich rozpočtu. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Votava. Poslanec Václav Votava: Nechci to zdrţovat, děkuji. Jestli jsem to špatně pochopil, tak pan kolego, se vám omlouvám. Velké děti mám, takţe sunar uţ nekupuji. Omlouvám se tímto, ţe jsem to špatně vyjádřil, ţe jsem vás nepochopil. Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Slovo s přednostním právem má pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vzal jsem si tablet, abych mohl přesně citovat z dŧvodové zprávy, takţe to neberte, ţe to jsou má čísla nebo mé názory. Plné znění zpráv


K tomu, co říkal pan zpravodaj, tak skutečně se musím zastat pana předsedy Okamury, protoţe kdyby měla být sleva 200 korun, tak si představte, kolik by ten sunar stál. Jestli bude sleva ve výši 4 % DPH, sníţení o 5 % DPH dělat 200 korun, tak asi řekněme, kolik je DPH. Ale to není podstatné. Myslím, ţe i ministr financí často přiznává, ţe zavedení třetí sazby není nejšťastnější krok. Já s tím souhlasím. A ţe to přinese ...(Nesrozumitelné.), to znamená těm, kteří ten software dnes mají, to je taky pravda. Změna sazby je pro uţivatele v účetním systému jednoduchá a nastaví. Mŧţeme říkat, jestli je to dobře nebo špatně. Takhle budou muset všichni aktualizovat své sazby, kde budou mít tři sazby. To je prostě fakt, který toto. Myslím, ţe v rámci projednávání v rozpočtovém výboru navrhneme několik opatření, která by mohla naplnit cíle, která má vládní koalice, a současně by zabránila vzniku druhé sníţené sazby nebo celkově třetí sazbě. Jenom k těm číslŧm, která jsou v dŧvodové zprávě, a nemám dŧvod jim nevěřit. Odhadované sníţení nebo odhadovaný dopad do státního rozpočtu, respektive do veřejných rozpočtŧ celkem u lékŧ je zhruba tři miliardy ročně. My, kteří jsme tady seděli v minulém volebním období, jsme ta čísla slyšeli na mikrofonu často. Vy, kteří jste tady nebyli, tak se zkuste podívat do stenozáznamŧ. Zejména opozice tehdejší, dnešní vládní ČSSD, mluvila o mnohem vyšších dopadech, neţ jsou tři miliardy ročně. A já nevím, které číslo je správné. Tady lékařská komunita mluvila - v roce 2013 se sniţovalo o čtyři procentní body - o dopadech zhruba pět miliard pro nemocnice. A nemluvilo se jenom o nemocnicích, mluvilo se o segmentu jako celku. U zvýšení o další jedno procento se mluvilo o dalších dvou miliardách. A najednou kdyţ se dívám zpátky, nijak to nekritizuji, tak odhad dopadu na státní rozpočet je mnohem niţší. Domnívám se, ţe tehdejší odhady byly přehnané, ty zvýšené náklady, ţe tahle ta cifra se spíš blíţí realitě, která je uvedená v dŧvodové zprávě, neţ tehdejší odhady, které říkaly, jak a v kolik dopadne zvýšení sazby zejména na nemocnice. Určitě jsem v prŧběhu rozpravy na rozpočtovém výboru či v druhém čtení připraven dát ... sumy, které tady padaly. Teď se vrátím k tomu ne příliš šťastnému a pro některému z nás, kteří jsme pro to hlasovali, vŧbec ne jednoduchému rozhodnutí koaličnímu, kdyţ jsme zvyšovali naposledy DPH o jeden procentní bod v základní sníţené sazbě. Hlavním dŧvodem, který jsme udávali, bylo zavedení a spuštění druhého pilíře. Tehdejší vláda a tehdejší opozice se dohadovaly, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu - zavedení druhého pilíře. Vláda odhadovala zhruba šest miliard, ČSSD a odbory přes dvacet miliard ročně, to znamená výpadek příjmŧ zejména na kapitole sociálního pojištění. Dneska uţ se nemusíme dohadovat, máme reálná čísla. Dopad za rok 2013 byl necelou jednu miliardu. Ani ne šest, ani ne dvacet. Vedli jsme tady debatu, co udělá s příjmy státního rozpočtu zvýšení základní i sníţení sazba o jeden procentní bod. Mnozí z řad sociálních demokratŧ říkali, první den, kdy budeme ve vládě, to navrhneme vrátit na 20 a 14. A hlavně nám říkali - i kdyţ zvýšíte tu sazbu, víc se nevybere. My jsme někteří na to argumentovali, ţe bychom chtěli pokrýt těch šest miliard. Zase nás čísla rozsoudila. Kdyţ se podíváte na plnění - vývoj, daně, DPH za rok 2013, tak celkově zaplatili poplatníci o 30 miliard víc. Z toho 70 % skončilo ve státním rozpočtu a přibliţně 30 % ve veřejných rozpočtech. Mluvím v porovnání - rok 2013 a 2012. Takţe si porovnejme ta dvě čísla - propad příjmŧ, zavedení druhého pilíře, a teď ho neobhajuji ani nechci vést polemiku o tom, jestli je to dobře nebo špatně. Necelá jedna miliarda a přínos na straně DPH do veřejného rozpočtu 30 miliard. Z toho říkám přibliţně 70 % do státního rozpočtu, 30 krajŧm a obcím. Letos nechci odhadovat, máme čísla za šest měsícŧ k DPH, takţe si myslím, ţe nic neukazuje na to, ţe by výběr byl niţší neţ vloni. Nechci spekulovat, jestli výběr DPH za rok 2014, o kolik miliard bude vyšší neţ v roce 2013. To si řekneme v lednu příštího roku. Ale nic nenasvědčuje tomu, ţe by to bylo niţší neţ vloni. Takţe kdyţ si spočteme ta dvě zdaňovací období 2013 a 2014, tak to opatření přineslo minimálně 60 miliard do veřejných rozpočtŧ, říkám 70 % do státního a zbytek krajŧm a obcím. A výpadek na druhém pilíři, kdyţ byl vloni necelou miliardu, tak letos bude taky necelou miliardu. *** (16.20 hodin) (pokračuje Stanjura) A myslím si, ţe je prostor pro to, aby se sníţila i základní sazba, kdyţ porovnáme ta čísla, ţe ten prostor ještě existuje, a my to budeme navrhovat. A budeme se ptát, kteří tady kritizovali a říkali, ţe je to úplně špatně a prvně to navrhovali, proč to dneska nenavrhují. Plné znění zpráv


Myslím si, ţe moţností je několik. Mŧţeme zachovat dvě sazby, niţší sazby, všechny komodity, nebo, a my to určitě navrhneme, abychom měli jednotnou sazbu, a nebude ten náš návrh 17,5 %, bude niţší, takţe ta debata bude zajímavá. Jenom jsem chtěl dokladovat ta čísla a poprosit třeba i Ministerstvo zdravotnictví do té debaty v rozpočtovém výboru, abychom si přesně řekli, jaké byly dopady zvýšení plus 4, plus 1 a proč jsou odhadované dopady naopak ve prospěch sektoru zdravotnictví a v neprospěch státního rozpočtu tak rozdílné. A je pravda, ţe zejména v tom sektoru nemocnic a zejména veřejných nemocnic, kterých je většina, je to takové trochu přehazování z jedné kapsy do druhé. Ušetříme nemocnicím jako veřejným i těm ve vlastnictví státu, na druhé straně stát jako takový vyinkasuje za to DPH menší peníze. Takţe moţná by byla zajímavá informace, kolik z toho celkového objemu ve zdravotnictví DPH zaplatí veřejné nemocnice. Nevím, jestli jsme schopni takovouhle statistiku dostat, jestli to umí Ministerstvo financí nebo neumí. Bylo by to zajímavé do té debaty i v budoucnosti o DPH vŧbec ve zdravotnictví. A nedá mi, abych neodcitoval, myslím, ţe je dobré vţdycky kdyţ nějak Sir Humphrey nám propašuje něco vtipného do dŧvodových zpráv, to se stává kaţdé vládě, a myslím si, ţe je to docela vtipné. Zavedli jsme s takovou velkou slávou, ale nevím která vláda, jestli to uţ byla Paroubkova nebo Topolánkova nebo Nečasova, takzvané RIA hodnocení, ţe to je ono, ţe tam se všechno objektivně zhodnotí a podle toho se hned pozná, jestli ten návrh je dobrý nebo špatný. Tak tady je kapitola 8, která zhodnocuje ty dopady, a potom je závěrečné srovnání a výběr variant. Proto jsem si vzal ten tablet, abych to úplně nepopletl, protoţe to je přesně ukázka, jak funguje nezávislá na politicích, resp. politikŧm vyhovující státní správa, (Hledá na tabletu.) 8.4 - chvilku vydrţte, naštěstí nemám faktickou, takţe mám víc času. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení. Zhodnocení varianta nula, to je vţdycky jako to, ţe neuděláme nic, aby to ten úředník ........(není rozumět) kterákoli vláda, kterékoli ministerstvo - v případě ponechání stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty nebude naplněna koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU na volební období 2013 aţ 2017. Tato varianta nevede ke stanovenému cíli, tudíţ nemŧţe být výhodnější neţ varianta 1. Zhodnocení varianty 1. Varianta 1 přináší úpravy zákona o dani z přidané hodnoty, vyplývající především z koaliční smlouvy mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU na volební období 2013 aţ 2017. Výběr nejvhodnějšího řešení. Vzhledem k tomu, ţe cílem této novely je naplnění koaliční smlouvy, v úvahu tedy připadá pouze varianta 1 přijetím novely zákonného (?) ustanovení. Já myslím, ţe to je přesně ukázka, jak si ten Sir Humphrey a jeho podřízení s námi všemi hrají, protoţe je úplně jasné, ţe vládní návrhy vycházejí z vládního programového prohlášení a snaţí se naplnit své koaliční dohodnuté vládnutí. A nemusí nám to úředníci psát, kteří tak jako opravdu já bych řekl vstřícně vŧči té vládě říkají - kdyţ to neuděláme podle vlády, je to špatně a kdyţ to uděláme podle vlády, je to dobře. No co jiného by ty úřady měly říkat neţ tohleto? Takţe to spíš pro pobavení, já to nekritizuji, spíš jenom ţe to jsou úplně zbytečné věty, nevím, jestli to někomu platíme, říká se tomu RIA hodnocení a já uznávám, ţe je pravdivé, ţe pro vládu je naplnění vládního prohlášení lepší varianta neţ nenaplnění vládního programového prohlášení. Jenom nevím, jestli na to potřebujeme ještě další úředníky. Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde dvě faktické poznámky. První faktickou bude mít pan poslanec Votava, druhou faktickou pan poslanec Opálka. Pan poslanec Votava stahuje. Ještě neţ pustím k mikrofonu pana poslance Opálku, přečtu omluvu pana ministra a místopředsedy vlády Bělobrádka, který se omlouvá od 6 hodin a stejně tak od 6 hodin se omlouvá i pan ministra vnitra Chovanec. Nyní faktická poznámka pro pana poslance Opálku. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl říci, ţe hovoříme sice o třech sazbách DPH, ale my uţ tři sazby máme, a máme je dlouho. Je totiţ nulová sazba. A o té se nikde nehovoří. Kdyţ pŧjdete do obchodu a koupíte si pivo, tak ta lahev je bez DPH jako obal a kdyţ pŧjdete do Plné znění zpráv


zlatnictví, koupíte si prstýnek, tak zaplatíte sazbu základní, a kdyţ si koupíte cihličku investiční zlato, tak to máte s nulovou sazbou DPH. A my tu hovoříme o tom, kolik bude sazba na Sunar, ale přitom investiční zlato prodáváme zcela bez zdanění. Já se ptám, do kdy to tak bude. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pro pana poslance Lobkowicze. Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Váţený pane předsedo, váţené kolegyně, kolegové, jsem uţ dědečkem, mám šest vnoučat. Vím, ţe moje vnoučata nepijí Sunar, jsou kojena. S mateřským mlékem přijímají téţ imunitu. Myslím, ţe to je to nejlepší, co mŧţe být. Jsou ţeny, které mají mnohem více mléka a kojí potom třeba i děti sousedŧ. To potom je úplně bez DPH nebo jak to je, kdyţ kojná prodá svoje mléko (Smích v sále.) a je to nějaké jiné dítě? Myslím, ţe tam by mělo být také aspoň nějaké malé DPH, nebo aspoň jídlo pro tu ţenu by mělo být lacinější, protoţe aby měla dost mléka, musí hodně jíst a pít. To je jen taková malá otázka k zamyšlení. Děkuji. (Potlesk..) Předseda PSP Jan Hamáček: Nikdo nechce dále reagovat, takţe se vrátíme k pořadí, jak je uvedeno na tabuli. To znamená, ţe nyní řádně vystoupí v rozpravě pan poslanec Dolejš Jiří a připraví se pan poslanec František Laudát. Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Dolejš Jiří, to znamená, ţe přišel čas na stanovisko klubu KSČM. Úvodem asi řeknu dvě základní myšlenky. Je to snad poprvé, kdy tady daň z přidané hodnoty chceme sníţit. Vynechám takové drobné sníţení, které dlouho nevydrţelo, to bylo tuším v roce 2003, kdyţ jsme základní sazbu sníţili z tehdejších 23 % na 19 %. Dneska uţ to máme zase někde jinde. Takţe je to směr, který je zajímavý, protoţe obecně je o sniţování daní, pro levici zajímavý v tom, ţe je o sniţování nepřímých daní, ale také je třeba říci, ţe je na tom sympatické, ţe se ruší jednotná sazba DPH - to uţ se asi vpravo bude méně líbit, kde měli jeden čas ikonu jednotné daně - protoţe rŧzné sazby ve většině Evropy objektivně sociální funkce plní. Musím říci, a to trošičku oponuji kolegovi Votavovi, ono víc neţ dvě sazby zas tak rozšířené není. Já jsem se podíval do přehledu, kdyţ to vyslovil a nalistoval jsem tam kromě zmíněného Irska ještě Francii a Lucembursko. Čili to jsou tři z 28. Takţe tři je přece jenom trošičku navíc, a teď nemluvím o tom, o čem hovořil kolega Opálka, to znamená, ţe existují výjimky. Bylo by fajn, kdyby vláda - aţ budeme mít jasného eurokomisaře, aţ budou vyjety diplomatické koleje směrem do Bruselu atd. - aktivněji pracovala na myšlence supersníţené sazby, pokud tedy skutečně je to tak snadné to vyjednat. Já se obávám, ţe to tak snadné nebude, protoţe ty výjimky byly historicky vyjednány v určitých dobách a teď ty doby nejsou aţ tak nakloněny, ale i pro nás je to politická priorita a určitě by udělali radost nejen našim voličŧm, kdyby se do toho vláda opřela. Ale to teď před sebou nemáme. To je věcí vyjednávání s bruselskou administrativou, aby změnila přílohu příslušné daňové směrnice Evropské unie. Nyní jsme před myšlenkou jednak sníţení DPH, jednak zavedení druhé sníţené sazby. *** (16.30 hodin) (pokračuje Dolejš) Tady bych se zastavil u jednoho momentu, který mi v dŧvodové zprávě nepřišel zrovna hluboce doloţený, byť tam masivně je ona RIA, která nám vysvětluje, ţe kdyţ nebude pršet, nezmokneme, na mnoha stránkách, ale Plné znění zpráv


efekt, tzn., ţe tím sníţením daní dosáhneme sníţení cen, a to je radost pro konečného spotřebitele, a kdyţ toho nedosáhneme, tak radost je minimálně poloviční, protoţe vypadnou peníze ze státní kasy, ale ceny se nezmění, tak někde ty peníze musí zŧstat. Tak dŧkladnější analýza tohoto mi trochu chybí. Slyšel jsem mediálně lékárníky, jak kalkulují, ţe léky, a mají na mysli zřejmě léky v prodeji, tedy ne hrazené přes zdravotní pojišťovnu, ţe by mohly vyskočit o příslušné procento, ale také je pravdou, ţe podstatná část lékŧ, a bylo by fajn, kdyby v tomto byl větší pořádek, neţ dosud je, - tak ty jsou hrazené zdravotní pojišťovnou a trochu to souvisí i s úhradovou vyhláškou. Takţe ten efekt moţná nebude aţ tak velký na naše nemocné a k lékaři chodící, ale i díky za něj. Co nám na tomto návrhu, kdyţ ho v základních myšlenkových konturách podporujeme, co nám vadí, ţe jsem, tuším, ţe to bylo ještě před obědem, avizoval jistou změnu. Avizoval jsem ji proto, ţe nejenom ţe nám třetí sazba přijde jako trochu administrativní komplikace. To bych si dovolil i souhlasit. Ale ţe je to opatření mělké, ţe si mŧţeme v současné situaci ekonomiky dovolit opatření významnější. Konec koncŧ byly doby, kdy se to v koaličních strukturách i diskutovalo. Mám pocit, ţe úplně na začátku jste se bavili nikoliv o desetiprocentní, ale pětiprocentní sníţené sazbě. Skončili jste u deseti, protoţe jste zřejmě chtěli minimalizovat dopady tohoto zákona. Tomu rozumím. Ale abych předešel, tak se dívám, jestli pan Kalousek tady je, kdyţ jsme se bavili o dani z příjmŧ, tak tu začal recitovat konvergenční program. Jak vláda plánuje zvýšení inkasa toho či onoho daňového titulu. Já jsem ho upozornil, ţe ne všechno jde na vrub konkrétní úpravy daní, ţe to mŧţe být na konto např. ekonomického rŧstu. A kdyţ jsem se podíval, člověk si to také musí osvěţit, hned si všechno nepamatuje tak stoprocentně, tak u DPH na rok 2016 je tam jako diskreční opatření navrhován nárŧst výnosu o 16 miliard. Diskreční, to je takové hnusné slovo, takţe přeloţím do češtiny, to znamená, ţe je to jednorázové, ţe to nebude padat jak mana nebeská prostě pořád a pořád a pořád. Zdá se, ţe tedy v tomto asi není jasno, protoţe dŧvodová zpráva zákona hovoří o efektu do státního rozpočtu, protoţe je i příděl do územních rozpočtŧ, ke třem miliardám, takţe zjevně to bude opatření v oblasti lepšího výběru daní. DPH je v tomto ohledu proslulé, jistá opatření byla přijata, řekněme, ţe tento efekt tady bude, takţe kromě ekonomického rŧstu bude lepší výběr. Takţe jsme v plusu na rok 2015 o tři miliardy, na rok 2016 o 16 miliard. Pouze diskrečně, s rŧstem by to mělo být ještě víc. Takţe je tady prostor. A kdyţ uváţíme všechny tyto souvislosti včetně toho, ţe jsme avizovali, ţe bychom se přece jen odváţili pro mírnou progresi u daně z příjmŧ fyzických osob, tak nám vychází, ţe mŧţeme udělat jedno, a to je daleko jednodušším opatřením se vrátit, pokud jde o nastavení sazeb do roku 2011. Nemusíme mít rezervu na penzijní reformu, to tady bylo řečeno, za letošní rok je výpad od autu pŧl miliardy, na příští rok se odhaduje tři čtvrtě miliardy, zlepší se nám výběr daní, aspoň to tedy bylo slíbeno, a i kdyţ lepší výběr daní hned nepovede k odstranění všech nedoplatkŧ a daňových zločinŧ, tak by se to mělo zlepšit, tak tady prostě je polštář. Kdyţ jsme se nad tím zamýšleli, tak v podstatě sníţení sníţené sazby z 15 na 10 %, a jsme ochotni se bavit o rozsahu tabulky přílohy, která je přílohou zákona a která definuje všechny poloţky, které zde jsou, tak by daňový výpadek mohl být, kdyţ budu hodně skeptický, tak pětkrát větší neţ je plánováno v této dŧvodové zprávě. Čili pět krát tři miliardy, jsme na 15 miliardách. Pořád to vychází fiskálně neutrálně, pokud učiníme ty kroky, které jednak slibuje vláda a jednak poţadujeme my, daně z příjmŧ. Takţe to je naše úvaha, čili vstřícnost k tomuto daňovému návrhu a avizo tohoto pozměňovacího návrhu ve druhém čtení, protoţe si myslíme, ţe logiku má. Pokud by se udělalo takové opatření, tak si troufnu odhadnout, ţe u řady poloţek by se mohl promítnout i poměrně zajímavým zpŧsobem do dalších, neţ jen tří zde uzákoněných nebo navrţených poloţek knihy výţiva a léky a ţe by to tedy bylo pro občany daleko výraznější a pak bychom o sociálních efektech nejenom volně mluvili, ale byly by opravdu hmatatelné a radost v podhradí by byla moţná několikanásobná. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.) Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec František Laudát, který je také zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru, ţe to tady konečně řekl naplno. Boj. To je to, oč tu běţí. Vy prostě jen potvrzujete to, čemu i v nejhorších snech jsem se zdráhal uvěřit, ale jste zdivočelá levice, která neví, co dělá. Boj. Nejdříve zkomplikujeme daňový systém a pak budeme bojovat proti daňovým únikŧm. My, co jsme starší a pamatujeme, kdyţ byl Šemík ještě hříbě, tak víme, jak komunisté bojovali o zrno, to byl kravál kaţdé léto. Místo toho, aby sklidili obilí, tak bojovali o zrno, aţ to skončilo potravinovým programem. K vlastnímu návrhu zákona. Nejsem superdaňový expert ani si na něj nehraji, nicméně k tomu, co platilo, tak tady nezaznělo. Já se domnívám, ţe tím, ţe to schválíme, tak připravíme lidi o to, ţe uţ tu více jak rok platí úprava platná a účinná od 1. ledna 2015 (?), která by sniţovala sloţenou daňovou kvótu občanŧm, tak to bude pryč. Plné znění zpráv


Co se týká vlastních tří sazeb. Já prostě nepovaţuji za tak zásadní problém to, ţe to bude administrativně náročné, dokonce paní náměstkyně na mŧj dotaz nějak dala zhruba dohromady i odhady, co budou stát papíry a zavedení třetí sazby. I kdyţ jsou to pro někoho veliké miliony, tak v tom kontextu to zase není aţ tak enormní částka, ale to, co povaţuji za dŧleţité - nevím, jestli si Ministerstvo financí nechalo udělat nějakou analýzu, jak se skutečně chovali příslušní prodejci, poskytovatelé sluţeb, komodit, kde došlo právě ke sníţení daňové sazby. Ale já jsem se poptával ekonomŧ. Také z těch, které jsem poptával, tak nikdo mi neřekl, ţe by měl komplexní přehled, nicméně všichni říkali konkrétní příklady ze světa, ţe kde k tomu sníţení podobným sníţením došlo, tak si to nechali i prodejci, takţe změna cen směrem ke skupinám, kterým vy chcete pomoci, tak se nedostavila. V zásadě většinou mi říkali, nebo jsem byl upozorněn na to, ţe zpravidla nastávají dva případy. Zaprvé prodejci nebo ten, kdo prodává, tak si zvýšenou marţi o sníţené DPH ponechá, druhá skupina případŧ, ţe po nějakou krátkou dobu došlo skutečně ke sníţení cen a pak se to vrátilo na pŧvodní hodnotu, tzn. po krátké době to zase vyskočilo zpátky a zase si tu marţi nechali. Pokud byste skutečně chtěli čistým zpŧsobem, pro mne čistým zpŧsobem a efektivnějším zpŧsobem, pomoci např. rodinám s dětmi, tak by bylo čistší zvýšit jim dávky a poslat peníze přímo adresně. Tam je velká pravděpodobnost, ţe to nebude zneuţíváno, stejně jim dávky posíláte, tak by se tam jen přidaly nějaké peníze, a ne tady křivit a komplikovat výběr DPH. Samozřejmě, vy jste to tady přiznali, vy dáváte přednost tak, aby zaplatili všichni před svobodnou volbou, tzn. posílení přímých daní před nepřímými. *** (16.40 hodin) (pokračuje Laudát) A to tady zaznělo, je to váš princip, omezujete právo volby kaţdého občana nakládat se svými penězi. Doufám, ţe v tomhle si rozumíme. Samozřejmě souhlasím s tímto návrhem zákona. Vím, ţe to prohrajeme. Nicméně dávám návrh na to, aby zákon byl zamítnut v prvém čtení. A je mi skutečně líto, je to legitimní u sociální demokracie, ţe s takovými návrhy přišla, kdyţ kritizovala, uţ to tady zaznělo, dramaticky jako hrŧzu, ţe zvyšujeme daně v době, kdy teklo dírou do české ekonomiky. Tak nic vám nebrání, abyste tady teď předělali do druhého čtení sazby a vrátili je tam, kam jste chtěli. Jsem zvědavý, zda to uděláte. Ani ve vládním návrhu to zatím tak nečiníte. Je mně to líto u hnutí ANO, které se chce veřejnosti prezentovat jako pravicová strana. Prosím, tohle je dŧkaz, ţe v ţádném případě. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Votava. Připraví se pan poslanec Fiedler. Poslanec Václav Votava: Děkuji, pane předsedo. Nebudu uţ reagovat na pana kolegu Laudáta a hodnotit jeho příspěvek. Chtěl jsem navrhnout zkrácení lhŧty pro projednání ve výborech o 10 dnŧ, to znamená na 50 dní. Děkuju. Předseda PSP Jan Hamáček: Na 50 dní? Poslanec Václav Votava: O 10 dnŧ, to znamená na 50 dní. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem to špatně slyšel. Děkuji. Pan poslanec Fiedler. Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne ještě jednou. Zazněla tady dneska v diskusi uţ spousta připomínek a návrhŧ. Já bych zareagoval na to, co tady zaznělo dneska, myslím, ţe to bylo dopoledne před odpolední přestávkou, kdy sám pan ministr Babiš tady zmiňoval moţnost, ţe vláda nebo tedy Ministerstvo financí zvaţuje nebo analyzuje moţnost nikoli tří sazeb, ale přejít snad na dvě sazby sníţené: 10, 20 procent; jestli jsem to správně zaregistroval. Uţ to tady říkali kolegové, co kdybychom opravdu ve Sněmovně zváţili při projednávání tohoto zákona, zda tedy, jak říkáte, zargumentujete, ţe to je bod vládní koalice, ţe to je jeden z bodŧ programového prohlášení, na Plné znění zpráv


kterém trvá zřejmě pravděpodobně sociální demokracie. A myslím, ţe pan ministr sám řekl, ţe to není aţ tak jeho vize, ale ţe jste k tomu tlačeni vaší koaliční smlouvou. Mně také připadá ta třetí sazba zbytečná. Bylo tady zmíněno, ţe jen dva státy Evropské unie mají tři sazby DPH. Já tedy ještě vím o Polsku, kde ty sazby jsou 8 procent nejniţší, 23 procent nejvyšší a myslím, ţe ta prostřední je 12 nebo 15 procent. Teď si nejsem jist. Jsem rád, ţe pan ministr na to bude reagovat, ţe se vyjádří, vidím. (Pan ministr se hlásí předsedajícímu s ţádostí o slovo.) Takţe by k tomu řekl svoje. My v hnutí Úsvit určitě tento návrh, tak jak jsme uţ avizovali, budeme toto podporovat, nebudeme to zamítat nebo hlasovat proti. Ale tři sazby opravdu připadají zbytečné, navíc kdyţ tady zaznělo, ţe se analyzuje, zvaţuje jít cestou návratu k pŧvodním sazbám. A jsem rád, ţe tady pan ministr zareaguje a dá k tomu nějaké vysvětlení. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr zcela jistě zareaguje, protoţe je přihlášen do rozpravy. Slovo má pan místopředseda vlády a ministr financí, prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. My jsme při vyjednávání, samozřejmě říkám mŧj názor nebo názor hnutí, určitě by bylo dobré a dŧleţité, aby se to sníţení DPH promítlo do cen lékŧ, knih a dětské výţivy. Ale trošku mám obavy, ţe se tak nestane. A diskutovali jsme, jak to zařídit a dohlédnout na to, aby ta sleva šla k občanŧm. To, ţe třetí sazba není jako asi systémově dobře, to víme, nicméně já jsem vyslovil nějakou svoji představu, ţe máme jednu z nejvyšších sníţených sazeb v Evropě, 15 procent. Akorát to je moje představa, nějaký cíl. Já jsem to nediskutoval v rámci koalice. Ale pokud Chorvati zavedli ten model, tak si myslím, ţe sniţovali sazbu z 25 procent na 10, dokonce velice dramaticky, aby nějak kompenzovali nějaké nařízení pro podnikatele. Takţe uvidíme, jak se bude vyvíjet náš rozpočet a naše příjmy a ta opatření, která chceme udělat. A pokud budeme mít pocit, ţe bychom mohli sníţit tu sazbu z 15 na 10 znovu, a měli bychom znovu jen dvě sazby, tak to by byl ideální stav. To uvidíme někdy v roce 2016, tedy pokud tady ještě budeme a budeme to řešit v kontextu chorvatského modelu. Ale určitě by to bylo ideální a to by moţná pomohlo i zjednodušit celkově, protoţe ty tři nebo čtyři sazby, jak tady říkal kolega, vlastně není úplně ideální stav. Ale to jsou jenom moje představy. Není to diskutováno v rámci koalice. Tak to berte jako soukromé nějaké úvahy. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana poslance Volného a po něm pan poslanec Kučera a potom ještě pan poslanec Laudát. Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom poznámku na pana kolegu Laudáta, kdyţ tady hřímal a přemýšlel, rokoval, určitě kvŧli tomu nespí, jestli ANO je pravicová nebo levicová strana. Já si myslím, ţe především vy jste udělali bordel všem občanŧm a politikŧm v Evropě tím, jestli pravice a levice, a jak se chová pravice a levice ve vztahu k daním. Tak prosím vás, nechte si to. My jsme řekli: trváme na tom, ţe daně zvyšovat nebudeme, a děláme všechno proto, abychom udrţeli státní rozpočet v nějaké rozumné míře, aniţ bychom byli nuceni zásadně zvyšovat daně. Děkuju. Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Kučera. Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tedy obdivuji obdiv pana ministra Babiše k Chorvatsku. A je to krásná země, to musím uznat. Já bych se chtěl zeptat na jednu věc, pane ministře. Vy jste tady tvrdil nebo řekl jste, ţe víte, ţe třetí sazba DPH není správně. Mŧţete mi tedy vysvětlit, proč ji zavádíte? Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát, potom pan vicepremiér. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Mě by spíš zajímalo, pan ministr tady teď řekl, ţe se pokusí dosáhnout, aby sliby byly realizovány. Není mi jasné, jak například výrobce knih donutíte, aby skutečně knihy zlevnil a nenechal si tu marţi v trţním hospodářství. Moţná přijdete s dalším bojem. Já nevím. Plné znění zpráv


Jediné, kde si dokáţu představit, ţe se promítne ten reálný přínos pro spotřebitele, bude u regulovaných cen u části lékŧ. Já se v tom přesně nevyznám, jak to tam je, já nejsem právě expert na platby ve zdravotnictví. Co se týká lékové politiky, nikdy jsem tady nepochopil ty souboje a tahanice, úhradové vyhlášky, co kam patří, nepatří, co se kam zařadí. Ale tam si dokáţu představit, ţe kdyţ je to pevně nastaveno, tak se prostě sníţí DPH. Kdyţ tam budou nějaké doplatky, část té ceny, tam se to sníţí. U ostatního nikoliv. A docela by mě zajímalo, jestli Ministerstvo financí si dělalo nějakou analýzu v zemích, kde to takto zavedli, v nějakém širším spektru, jaké byly skutečné dopady, ať uţ okamţité, nebo slevové. Moţná ţe kdyţ někdo skočí z 25 na 10, tak tam z toho něco je. Tady se odehrávaly v minulosti obrovské souboje o sníţení spotřební daně na pohonné hmoty, kdyţ to dramaticky vyskočilo. A právě potom také přicházeli ekonomové a Ministerstvo financí s analýzami, ţe se to nepromítne do ceny, ale jenom si tu marţi nechají prodejci a stát přijde o část těch peněz. To tady byly obrovské spory. V krajním případě to byla "nula od nuly pojde". Ale rozhodně by z toho neměli nic spotřebitelé. A na to, co tady zaznělo od pana kolegy Volného, na to snad ani reagovat nebudu. Víte co, vy nezvyšujete. Ale to se vám zrovna povedlo, kdyţ je tady zmíněno, ţe nezvyšujete daně. (Upozornění na čas.) Dneska podle platných zákonŧ je zvyšujete. *** (16.50 hodin) Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluva pana poslance Černocha od 17. do 20. hodiny. S faktickou poznámkou, pane ministře, nebo řádně? Budeme to brát jako řádnou přihlášku a nebudu vás omezovat časem. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já nechápu, o čem pan Laudát stále mluví, pane předsedající, prostřednictvím vás. Já nevím, my ţádné daně nezvyšujeme, naopak sniţujeme DPH. Já nejsem expert na léky, já vnímám, ţe údajně u nás jsou léky velice levné, a náš velký problém, ale to by asi pan ministr zdravotnictví mohl říct, jsou reexporty. Jak se to hlídá, kdo to bude hlídat? Já jsem nad tím vyslovil obavy. A to je všechno. My jsme se jako političtí nováčci naučili kompromisy, hlavně já jsem se učil kompromisy, a zjistili jsme, ţe náš koaliční partner ČSSD, my budeme rádi, kdyţ se to projeví v cenách lékŧ, a jednoduše jsme to v rámci koalice takhle domluvili. To, ţe dnes říkám, ţe mŧj osobní cíl, a teď tady nebudu demagogicky vykřikovat, ţe TOP 09 a ODS navýšila zvýšenou sazbu DPH z 10 na 15 % s VV. Vy jste ji navýšili. Nevím, o čem mluvíte. My ţádné daně nenavyšujeme. Naše země má asi smŧlu v tom, ţe pokud tu někdo mluvil o Valtrovi Komárkovi, tak já, kdyţ byla revoluce, tak jsem tady nebyl, tak jsem se ho ptal, jak to tady bylo s tou Lucernou, s Havlem a s Klausem. Škoda, ţe jsme se tehdy nešli zeptat, jak budovali kapitalismus vedle nás. Není to ani daleko. My se chodíme ptát, protoţe elektronický výkaz DPH zavedli Slováci od 1. ledna 2014, a tam jsou konkrétní příklady, jak to funguje, a my se, samozřejmě má to nějaké porodní bolesti, a my se učíme a chodíme tam konzultovat a učíme se. Chceme to zavést a je to efektivní. A proto ohledně chorvatského modelu, pŧvodní informace, které já jsem dostal, jsou takové, ţe údajně se tam sníţilo DPH z 25 na10 % a vybrali stejné peníze. Kdyţ to vezmu přes prŧměr, vybrali více neţ 100 %. Teď přijdu a budeme se jich ptát a budeme to řešit, a potom to mŧţeme spočítat a určitě si myslím, ţe pokud by se nám povedlo vrátit tu sazbu, protoţe pan poslanec Laudát, znovu opakuji, vy jste navýšili daně, vy tvrdíte, ţe jste pravice. Vy jste navyšovali daně, a my je chceme sniţovat. Taky je dneska sniţujeme. Takţe prosím vás, uţ nemluvte o tom, ţe něco navyšujeme. Nenavyšujeme nic. Ani pro právnické osoby, ani pro fyzické osoby. Opak je pravdou. To bych byl rád, kdybychom uţ to konečně nějak pochopili. Dá se to samozřejmě zdokumentovat na číslech. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Laudát.



Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Myslím, ţe první část, která tady byla, nebylo na ni odpovězeno, zda ministerstvo financí disponuje nějakou analýzou, zda skutečně sníţením DPH se sníţí ceny, moţná s výjimkou lékŧ. Kdyby ten materiál byl udělaný precizně, tak by tam byla ještě udělaná precizně RIA, tam by byly napsány dopady. Dopady nejenom na stát, mohly by tam být i dopady na obyvatele. To bylo celkem asi jasné. Sníţení z 15 na 10 zlevní věci. Jaký bude prostor pro spekulace, to ještě přidávám, to si myslím, ţe je také jasné, protoţe najednou začne určitě kde co být moţná dětská výţiva, pochoutky se změní na dětské výţivy. Jak to bude hlídáno? Kde končí kniha a začíná nějaký bulvár nebo něco? Zase se moţná dočkáme uměleckého porna, já nevím, ale zřejmě to ministerstvo má nějak vymyšleno. A ten druhý dotaz byl: Dneska platí nějaký zákon, který je platný a má být účinný od 1. ledna 2015. Platný zákon, který bude, za několik měsícŧ by byl účinný, tak by sníţil o něco málo sloţenou daňovou kvótu. Na co jsem se ptal? Touto novelou, tím se to zabíjí, tzn., zŧstane to na stávající úrovni. To byl ten dotaz. Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr a vicepremiér Bělobrádek se omlouvá jiţ od páté hodiny, to je změna v omluvě. Pan ministr zdravotnictví se hlásí do rozpravy, a má tedy slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Váţený pane předsedo, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, já jenom fakticky k dotazu, který tady opakovaně zazněl, týkající se dopadu sníţení DPH na léčiva. Nejsem úplně přesný matematik, který vám přesně řekne, jak ten vzoreček vypadá, ale mohu potvrdit, ţe opravdu u všech lékŧ, hrazených z veřejného zdravotního pojištění, je součást stanovení té úhrady i sazba DPH, takţe i v tom správním rozhodnutí, které ti výrobci, resp. dovozci lékŧ mají, je to obsaţeno, takţe při sníţení DPH automaticky dojde k sníţení úhrady z veřejného zdravotního pojištění, takţe se automaticky projeví toto sníţení sazby. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy uţ nikoho nevidím. Ukončili bychom rozpravu a zeptám se, zda pan navrhovatel nebo zástupce navrhovatele, popř. pan zpravodaj chtějí závěrečná slova. Není tomu tak. budeme se muset vypořádat s návrhy. Já jenom poprosím pana zpravodaje, aby mě sledoval, protoţe jsem přebíral řízení během bodu. Návrh na vrácení k dopracování nepadl, padl návrh na zamítnutí. Pan poslanec Holík se hlásí? Ne. To je omyl. Padl návrh na zamítnutí, a rovněţ zazněl návrh, aby lhŧta na projednání výboru byla zkrácena o 10 dní. Tzn., ţe já zazvoním a přivolám tak kolegy do sálu. První, co budeme muset vyřešit, je návrh na zamítnutí. Ten přednesl, pokud se nepletu, pan poslanec Laudát. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh zákona byl zamítnut v prvém čtení. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 27, přihlášeno 151, pro 22, proti 102. Tento návrh přijat nebyl. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborŧm. Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Zeptám se, zda je tady ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání výboru rozpočtovému. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tomuto výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 151, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. A nyní musíme ještě rozhodnout o zkrácení lhŧty na projednání ve výboru. Návrh je, zkrátit o 10 dní. Zahajuji hlasování a kdo souhlasí se zkrácením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 29, přihlášeno je 151, pro 133, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Konstatuji, ţe tento tisk jsme přikázali rozpočtovému výboru a lhŧta byla zkrácena o 10 dní. Končím projednávání bodu 11. *** Plné znění zpráv


(17.00 hodin) (pokračuje Hamáček) Otevírám bod 12. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonŧ (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisŧ, a zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonŧ (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisŧ /sněmovní tisk 259/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 A upozorňuji vás, ţe je navrţeno, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas jiţ v prvém čtení. Prosím, aby se z pověření vlády slova ujal pan ministr zdravotnictví a tisk nám uvedl. Po něm vystoupí pan zpravodaj, kterým byl určen pan poslanec Pavel Volčík. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Váţený pane předsedo, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o léčivech. Cílem předkládaného návrhu zákona je zachovat stávající moţnost předepisování léčivých přípravkŧ na papírový recept. Tato moţnost měla být na základě předchozí novely zákona o léčivech k 1. lednu 2015 zrušena, a napříště mělo být moţné předepisovat léčiva pouze na elektronický předpis. Předkládaný návrh ruší pouze přechod na povinnou plošnou elektronickou preskripci. I po přijetí tohoto návrhu tedy zŧstane zachována moţnost lékaře po dohodě s pacientem vyuţít stávající dobrovolnou elektronickou preskripci. Dŧvodem, proč k tomuto kroku přistupujeme, je naše přesvědčení, ţe tak výrazný zásah do zpŧsobu práce lékařŧ, jakým je povinná elektronická preskripce, není dostatečně vyváţen jejími přínosy. Současná právní úprava elektronické preskripce, která v souvislosti s přechodem na systém povinného elektronického zpŧsobu předepisování léčiv se v zásadě nemění, umoţňuje zjednodušeně řečeno, pouze vystavení elektronického receptu na straně lékaře, předání kódu pacientovi, a vydání receptu v lékárně na základě předloţeného kódu. Státní ústav pro kontrolu léčiv spravuje v rámci systému elektronické preskripce takzvané centrální úloţiště ereceptŧ, v němţ jsou sice obsaţena data o takto předepsaných léčivých přípravcích, ale jakékoli další vyuţití těchto dat by znamenalo sloţitou legislativní změnu a samozřejmě také finanční náklady. Navíc je nutné upozornit, ţe většina těchto dat je jiţ nyní shromaţďována zdravotními pojišťovnami pro účely veřejného zdravotního pojištění. Není tedy smysluplné, abychom v tomto směru dál plýtvali finančními prostředky na rozvoj zmíněného systému. V uplynulých 12 měsících se prostřednictvím centrálního úloţiště elektronických receptŧ vystavilo přibliţně jeden milion receptŧ, z toho se v lékárnách vydalo prostřednictvím centrálního úloţiště pouze 650 tisíc receptŧ. Ročně se přitom v České republice vydá zhruba 70 milionŧ receptŧ. V současnosti se tedy prostřednictvím centrálního úloţiště realizuje pouze zlomek všech vystavených receptŧ. Je tak zřejmé, ţe v praxi není tento zpŧsob předepisování léčiv preferován, a tudíţ ani povaţován za významně přínosný. Co se týče nákladŧ, které by plošné zavedení receptŧ vyţadovalo, je nezbytné zmínit, ţe rozšíření kapacity centrálního úloţiště tak, aby dokázalo pojmout výše zmíněných 70 milionŧ receptŧ ročně, by vyţadovalo investici v řádu 120 aţ 150 milionŧ korun. Kromě výdajŧ na straně SÚKLu představuje zavedení plošné elektronické preskripce také náklady na straně poskytovatelŧ zdravotních sluţeb, kteří dosud nekomunikují s centrálním úloţištěm elektronických receptŧ. V současnosti i po zrušení této povinnosti by i nadále zŧstávalo v platnosti, ţe léčivé přípravky s obsahem konopí lze předepisovat pouze na elektronický recept. Návrh v tomto směru ţádným zpŧsobem neomezuje připravený zpŧsob předepisování a výdeje konopí. Chtěl bych tímto také poţádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas jiţ v prvém čtení. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane ministře, a prosím pana poslance Volčíka, který je zpravodajem tohoto tisku. Poslanec Pavel Volčík: Váţený pane předsedo, dámy a pánové. Pan ministr velmi podrobně a pregnantně uvedl novelu zákona, kterou se navrhuje zachování stávající alternativní moţnosti předepisování léčivých přípravkŧ. To znamená zachovat moţnost předepisovat léčivé přípravky v listinné podobě, tak jak je všichni známe, to Plné znění zpráv


znamená na recepty, tak i v elektronické podobě. V podstatě se jedná o zachování stávajícího právního stavu, který má být změněn od 1. ledna 2015, a to tak, ţe od tohoto data by bylo moţné předepisovat léčivé přípravky pouze v elektronické formě. Takto koncipovaný model preskripce by však představoval existenční ohroţení výkonu praxe přibliţně 20 % lékařŧ, kteří ordinují bez přístupu k rychlému a bezpečnému internetovému připojení. Nejedná se o velká zařízení, jako nemocnice nebo velká poliklinická zařízení, ale spíše o lékaře provozující praxe v odlehlejších regionech, kde dostupnost zdravotních sluţeb je někdy problematická. Zatíţení administrativní spojené s elektronickou preskripcí mŧţe u řady z nich vést k ukončení činnosti. Navrhovaná právní úprava, která tady byla zmíněna, nezakazuje elektronickou preskripci, tedy nadále mŧţe být pouţívána na základě dohody s pacientem, jak bylo řečeno, ale ponechává ji výhradně pro léčivé přípravny s omezením, to znamená podle § 39 odst. 4 písm. c, a pro přípravky z konopí. Předloţený návrh, tak, jak byl předloţen, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vzhledem k tomu, ţe ustanovení zákona o léčivech, které zavádí povinnou elektronickou preskripci, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2015, je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti souběţně s tímto termínem. Proto v tom návrhu bylo zmíněno: Rozsah navrhované právní úpravy je omezen pouze na jediné ustanovení zákona o léčivech, a to § 80, který upravuje výhradně povinnost ve vztahu k tomu, zda předepisování léčivých přípravkŧ bude prováděno elektronicky nebo i s moţností předepisování na lékařské předpisy v listinné podobě. Navrhovatel v pŧvodním projednávání návrhu zákona navrhl to, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas jiţ v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona číslo 95 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisŧ. Děkuji vám za pozornost. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde nejprve přihlášku pana poslance Laudáta, a tuším, co nám chce sdělit. Poslanec František Laudát: Děkuji pane předsedo. Vy to víte, ne tušíte, já jsem vám to říkal. Takţe jménem dvou poslaneckých klubŧ TOP 09 a ODS vznáším veto na projednávání v reţimu podle § 90. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, námitku registruji, a nelze pokračovat v projednávání podle § 90, a zákon projde standardní procedurou. V obecné rozpravě je dále přihlášen pan poslanec Skalický, a připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Váţený pane předsedo, váţená vládo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Tak, jak zde jiţ zaznělo z úst pana ministra i zpravodaje, návrh, který máte před sebou, opravdu ruší povinnost plošného vyuţívání elektronického receptu, vlastně prodluţuje jeho dobrovolnost, jeho vyuţití na základě dohody s pacientem. Dŧvody, které jsou uváděny v dŧvodové zprávě, jsou trochu úsměvné. Protoţe 20% lékařŧ, kteří nevlastní výpočetní techniku přitom, ţe máme 40 tisíc lékařŧ, tak 8 tisíc ţe by nevlastnilo výpočetní techniku, je trošku nestandardní číslo. A dovedu si představit, ţe těch lékařŧ je samozřejmě daleko méně, i kdyţ jsou samozřejmě výjimky, zejména u vyšších věkových skupin. Nicméně i tito lékaři musí komunikovat třeba se zdravotními pojišťovnami při vyúčtování pomocí výpočetní techniky. Já bych zde, zejména pro kolegy, kteří nebyli v minulé Poslanecké sněmovně, krátce rekapituloval, proč od 1. 1. 2015 jsme navrhli a byla snaha, aby se elektronický recept pouţíval plošně, nebo chcete-li povinně. *** (17.10 hodin) (pokračuje Skalický) V roce 2007 bylo schváleno Centrální úloţiště elektronických receptŧ, které měl začít budovat SUKL. S účinností od 1. 1. 2009 mělo fungovat a tyto elektronické recepty se měly pouţívat opravdu na tenkrát dobrovolné bázi nebo stále na dobrovolné bázi, protoţe byl předpoklad nějaké náběhové křivky, času, aby se toto úloţiště vybudovalo a mohlo postupně otestovat. Je pravda, ţe od roku 2009 téměř do současnosti, a to i přes to schválení povinnosti, elektronické recepty jako takové se opravdu vyuţívají minimálně tak, jak uvedl pan ministr. Čili efekt, které mělo přinést postupně jejich vyuţívání, není veškerý ţádný nebo je minimální. V roce 2012, kdyţ jsme schvalovali návrh zákona o léčebném vyuţití konopí, který naprosto striktně zejména na základě poţadavku Policie České republiky vyţadoval elektronický recept, a po analýze, jak se elektronický recept vyuţívá v běţné lékařské veřejnosti, jsme navrhli a dohodli se, ţe tu náběhovou křivku povinného vyuţívání elektronického receptu prodlouţíme a od ledna 2015 by měl být pouţíván plošně. Plné znění zpráv


Chtěl bych jenom říct, ţe v prosinci 2012, kdy tento návrh byl schválen tehdejší Sněmovnou, pro toto plošné vyuţití elektronických receptŧ na základě argumentŧ, které jsme shromáţdili, hlasovalo 141 poslancŧ ze 153 přítomných, čili asi po stránce odborné a věcné nebyl dŧvod, aby tento fakt nebyl odsouhlasen, s tím, ţe dva roky, rok 2013 a 2014, byly povaţovány za dostatečně dlouhý čas na to, aby se všechny instituce včetně SUKLu i jednotlivých zdravotnických zařízení na toto připravily. Chtěl bych zde zdŧraznit jeden fakt, který se prŧběţně nějak opomněl, a to, ţe v kaţdém okamţiku, a to i v tom našem návrhu, který by měl platit od ledna 2015, byla vţdy zachována moţnost listinné podoby receptu. To znamená, ţe i kdyţ byl elektronický recept vyţadován, ţe by byl povinný, tak k tomu byla vţdy alternativa listinné podoby s tím, ţe Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem bude definovat situace, kdy je moţné pouţívat listinný recept. Teď řeknu v nadsázce, pokud by pan ministr rozhodl, ţe listinný recept budou pouţívat lékaři starší 70 let nebo v horách od nadmořské výšky třeba 1 000 nebo 900 metrŧ, protoţe tam není dostupný internet, tak je to prostě moţné udělat i v té situaci, kterou jsme navrhovali my. V plošném vyuţití elektronického receptu stále vidíme pozitiva, která stojí za to, aby byla snaha tento recept opravdu vyuţívat v celém zdravotnictví. Tato pozitiva se týkají pacientŧ, lékařŧ a zdravotnických zařízení, zdravotnických pojišťoven i samotných lékáren. Já bych zde uvedl pár příkladŧ, kdy opravdu si myslíme, ţe toto smysl má. Co se týče pacientŧ, ale i lékařŧ, tak je to moţnost získat kompletní lékový záznam pacienta, a to v reálném čase, vlastně i s historií záznamŧ. To znamená, ţe lékař, který předepisuje jakýkoli léčivý přípravek, se dostane k historii a uvidí, co všechno ten pacient bere, coţ v současné době není prostě moţné a není reálné. Tím se za prvé omezí duplicity a zbytečné předepisování řady léčivých přípravkŧ, kdy jeden lékař neví, co předepíše ten druhý, a za druhé se omezí riziko lékových interakcí, které zcela jednoznačně vedou k řadě zdravotních komplikací, protoţe není prostě moţné bez tohoto kompletního lékového záznamu tyto lékové interakce všechny postihnout. Totéţ platí samozřejmě pro lékaře a zdravotnická zařízení, kteří tyto lékové přípravky předepisují. Další významná záleţitost je, ţe se dramaticky omezí moţnost padělkŧ, protoţe není problém v uvozovkách padělat - a stále se to děje - lékařské předpisy. Jestliţe vám centrální úloţiště nabídne unikátní číselnou řadu, tak pochopitelně se toto riziko výrazně sníţí. Pro zdravotní pojišťovny potom platí dvě výhody. Za prvé, budou dostávat recepty v elektronické podobě v podstatě v reálném čase, čili ne aţ následně, kdy je přepisují v lékárnách. A zejména se sníţí pro ně administrativní náročnost. A tím, ţe se sníţí počet předepisovaných lékŧ, kdyţ se sníţí duplicity, tak poté klesnou náklady na zdravotní pojištění, protoţe prostě ty zdravotní pojišťovny budou platit méně lékŧ, které se vydají, coţ by mohlo zajímat samozřejmě i pana ministra financí. U lékáren se ušetří mj. čas na ruční přepisování receptu do elektronické podoby. Jiţ zde zaznělo, ţe je zhruba 70 mil. receptŧ ročně zpracováváno v papírové podobě, takţe administrace s nimi je celkem jasně náročná. Lékárníci spočítali, ţe jejich přepis do digitalizované nebo elektronické podoby představuje v nějakém čase zhruba 330 mil. korun za rok, jestliţe vezmeme pracovní dobu lidí, kteří přepisují. A to, co je zásadní a významné, tak je to, ţe lékŧ, jestliţe jich je předepsáno hodně, které se nevyuţívají celé, které proexpirují u pacientŧ doma, tak těchto lékŧ v roce 2012 bylo zlikvidováno - tj. těch, které se zaplatily a nevyuţily - zhruba 550 tun, dámy a pánové. A to něco stojí. Mnoţství lékŧ, které jsou takto vlastně znehodnoceny, představují částku vyjádřenou v korunách od dvou do čtyř miliard. Samozřejmě, ţe elektronický recept toto nevyřeší vše, ale výrazně mŧţe sníţit počty duplicit a potaţmo lékových interakcí. Česká republika, pokud by opravdu rezignovala na moţnost zavedení plošného vyuţití elektronického receptu, tak bude téměř jedinou zemí i v oblasti střední a východní Evropy, která by tuto moţnost nevyuţila. Z března letošního roku země jako Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, všechny zavedly nebo budou zavádět v letech 2013 aţ 2017 plošný nebo povinný elektronický recept, samozřejmě vţdycky s určitou výjimkou. Čili jsem přesvědčen, ţe za benefity, které se projeví jednak v moţnosti ovlivnění zdraví občanŧ přes sníţení lékových interakcí a zabránění lékových komplikací, které existují a jsou, aţ po úspory v lékové politice, kdy se předepíše méně lékŧ a zabrání se duplicitám, coţ se projeví třeba i v úhradách ze zdravotního pojištění, prostě stojí za to ten elektronický recept v nějakém čase mít plošný nebo chcete-li povinný. Na druhou stranu vím, ţe Centrální úloţiště elektronických receptŧ a SUKL nemá zatím dobudovánu kompletně celou infrastrukturu a není připraveno na nápor 70 mil. receptŧ. A proto se domnívám a chtěl jsem i poţádat pana ministra, aby zváţil moţnost odloţení účinnosti zákona třeba o dva nebo tři roky, ale aby v tom zákoně zachoval moţnost nasazení plošného vyuţití elektronických receptŧ. *** Plné znění zpráv


(17.20 hodin) (pokračuje Skalický) Protoţe jestliţe tuto moţnost dneska řekněme zlikvidujeme nebo ji necháme pouze na dobrovolné bázi, tak se uţ nikdy nebo v nějakém reálném čase k této moţnosti nevrátíme a pracně za pět, deset, patnáct let to znovu budeme zkoušet. Protoţe se zcela jasně ukázalo, ţe během minulých pěti, sedmi let dobrovolná báze prostě nefunguje. A jsem přesvědčen, ţe ty benefity za to prostě stojí. Děkuji vám. (Potlesk zprava.) Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní dám slovo panu poslanci Šarapatkovi, který se chce vyjádřit k hlasování, které proběhlo. Prosím. Poslanec Milan Šarapatka: Děkuju, pane předsedající. Chtěl bych jenom oznámit, ţe jsem hlasoval proti zamítnutí a ve sjetině mám pro zamítnutí. Takţe bych prosil o opravu. Děkuju. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, je to hlasování číslo 27. Uvádí se to pouze pro stenozáznam, takţe není zde ţádost o zpochybnění hlasování. Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Pavel Antonín, tak bude mít prostor dvou minut. Poslanec Pavel Antonín: Váţené kolegyně, váţení kolegové. Z odborného z hlediska je mi naprosto jasné, ţe elektronické recepty dřív nebo později musí být. Je to jednoznačné a pochopitelné. Bohuţel po roce 1989 vznikla většina soukromých zdravotnických zařízení jak praktikŧ, tak specialistŧ, tak pediatrŧ, tak stomatologŧ. A kdyţ si to spočítáte, od té doby uběhlo zhruba čtvrt století a ţivotnost těchto ambulancí zrovna je v té fázi toho obměňování. Ta generace zrovna teď dospívá do toho, kdy bude ty ordinace předávat. A musím říct, ţe opravdu mám třeba kolegyni, která se omlouvala na pojišťovně, ţe nemŧţe odevzdat v létě dávku, protoţe syn je na táboře a ona sama to není schopna pro pojišťovnu stvořit. Takţe taková skupina lékařŧ určitě existuje. Je škoda, ţe jsme v minulém volebním období zmeškali situaci, kdy vznikaly zákony, kdy se přeregistrovávala tato zdravotnická zařízení a v této době byla ideální doba, kdy se dalo udělat, ţe do těch smluv se dala nová zdravotnická zařízení zrovna navázat na elektronické recepty. A tento jedinečný okamţik jsme opravdu promeškali. Předseda PSP Jan Hamáček: A nyní jiţ s řádnou přihláškou paní poslankyně Soňa Marková. Připraví se pan poslanec Štětina. Poslankyně Soňa Marková: Přeji hezký den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se velmi krátce vyjádřila k návrhu zákona, který máme nyní před sebou. Je to návrh Ministerstva zdravotnictví, který směřuje právě k úpravě zákona číslo 378 o léčivech. Úprava obsaţená v tomto materiálu je rozsahem pouze marginální, jedná se o odstranění povinnosti elektronické preskripce, která by jinak nabyla účinnosti právě 1. 1. 2015. Pan ministr nám tento materiál předkládá, jak se v poslední době stalo jeho zvykem, spolu s ţádostí o vyslovení souhlasu jiţ v prvém čtení. A spolu s odŧvodněním, ţe je třeba stihnout právě ten termín 1. 1. 2015, aby povinnost vydávat elektronické předpisy vŧbec nevznikla. Často slýcháme, ţe jeden z faktorŧ, který zásadně prodraţuje léčbu, je prudký rozvoj drahých moderních technologií a léčebných postupŧ. Stejně tak ale je třeba si uvědomit, ţe právě větší vyuţití komunikačních informačních technologií a prostředkŧ vykazuje velkou míru potencionálního šetření peněz z veřejného zdravotního pojištění. Konec koncŧ tady bych se hlásila k tomu, co tady bylo řečeno mým předřečníkem panem doktorem Skalickým. Z tohoto pohledu šel projekt elektronických receptŧ rozhodně tím správným směrem. Nyní máme na stole materiál, kterým ponecháváme současný stav. Ti, kteří budou chtít vydávat elektronické předpisy a připravili se na to, mohou. Ti, kteří nechtějí, pro ty se nic nezmění. Materiál hovoří o tom, ţe praxe není připravena. Neříká však nic o tom, proč není připravena. Byla chyba na straně veřejných institucí, které měly vytvořit zázemí? Byla chyba na straně poskytovatelŧ, kteří se z mnoha dŧvodŧ nechtěli nebo nemohli připravit? A hlavně, jakým směrem vŧbec se bude elektronizace našeho zdravotnictví dále ubírat? Je tedy dobře, ţe zákon nebude projednáván podle § 90, protoţe je rozumnější, podle mého názoru, připravit takový pozměňovací návrh, který by pouze o rok či o dva tuto povinnost odloţil, ale úplně nezavrhnul. Ministerstvo by totiţ podle mého názoru nemělo jen vytvářet normativní příkazy či takovému vytváření přihlíţet, Plné znění zpráv


ale mělo by vytvářet podmínky pro celý rozvoj našeho zdravotnictví. A já si myslím, ţe to je úkol právě Ministerstva zdravotnictví a ţe se ho zhostí lépe neţ tomu bylo doposud. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.) Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan poslanec Jiří Štětina a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, děkuji za slovo, váţený pane předsedo, váţená vládo. Já to mám na jednu stranu velmi jednoduché, protoţe to, co chci říct, zde přede mnou shodně řekli i kolegové. Navíc jsem se jiţ omluvil i panu ministrovi zdravotnictví, ţe ho nepotěším a nebudu hlasovat pro tento návrh. Ale je slušností to říct dopředu. Nicméně, velmi stručně se k tomu vyjádřím také. Předkládaným návrhem zákona se v podstatě vylučuje elektronická preskripce lékŧ a navrhuje se zachování stávajícího zpŧsobu předepisování lékŧ, tedy tuţkou na papír. Dŧvodem pro zachování stávajícího stavu, má být ta skutečnost, ţe přibliţně 20 % předepisujících lékařŧ není dosud vybaveno příslušnou výpočetní technikou, coţ by v praxi počínaje 1. lednem 2015 pro tyto lékaře znamenalo nemoţnost pro svoje pacienty předepisovat léčivé přípravky a léky. Pro mě je však argument, ţe 20 % lékařŧ nemá počítač a neumí s ním pracovat, naprosto neobhajitelný. Pokud vím, tak ambulantní segment zdravotnictví je u nás privatizován déle neţ 20 let a za tu dobu si mohli kolegové vydělat na počítače a také se s nimi naučit pracovat. Také já jsem se ve svém vysokém věku musel naučit elementárně pouţívat PC a ovládat programy v nemocnici, kde pracuji. Jsem přesvědčen o tom, ţe bez elektronizace zdravotnictví nelze realizovat ţádnou reformu a dokonce ani ţádnou drobnou změnu k lepšímu. Například elektronický chorobopis, který bude moci vyuţívat lékař, i kdyţ přijde pacient, který není v jeho kartotéce, samozřejmě papírové. Stejně tak jako zbytečná opakovaná vyšetření, předepisování lékŧ a všechny duplicity aţ multiplicity. Jde pouze o zachování status quo, zakonzervování současného systému neprŧhlednosti financování zdravotnictví, včetně ... (nesrozumitelné) zdravotníkŧ obecně. Chtěl bych jenom na závěr zdŧraznit, ţe zdravotnictví není ani levicové ani pravicové a nemělo by být populistické. Jak jsem v úvodu řekl, já tento návrh nemohu podpořit a myslím si, ţe to, co zde řekli přede mnou jak kolegyně Marková, tak i kolega Skalický, prostřednictvím pana předsedajícího, kdyby se nám podařilo dát takový pozměňovací návrh, který odloţí účinnost tohoto návrhu o dva aţ o tři roky, tak se mŧţe vlk naţrat a koza zŧstane celá. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Nyní mám přihlášku elektronickou pana poslance Víta Kaňkovského. Potom pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo. *** (17.30 hodin) Poslanec Vít Kaňkovský: Váţený pane předsedající, váţení členové vlády, milé kolegyně, váţení kolegové, předem se omlouvám, protoţe řada argumentŧ, které zmíním zde, jiţ byla zmíněna kolegy, ale přesto bych se rád k této problematice, která dle mého názoru je pro zdravotnictví velmi dŧleţitá, také krátce vyjádřil. Úvodem chci zmínit, ţe předkládanou novelu vítám a za sebe ji podpořím. Co uţ ale není pro mě aţ tak úplně pozitivní, jsou fakta, která k této novelizaci vedou. Dŧvodová zpráva uvádí fakt, ţe přibliţně 20 % předepisujících lékařŧ nedisponuje potřebným IT vybavením, a jak uţ tady zaznělo, moţná někteří i určitými počítačovými znalostmi. Z lékařské praxe vím, ţe to je skutečně pravda, a pokud se pohybujeme v regionech, tak uţ to tady zaznělo, máme zde generaci lékařŧ dŧchodového věku, kteří skutečně doposud s IT technologiemi pracují velmi omezeně, a moţná to není ani tak záleţitost finančních prostředkŧ, ţe by nechtěli investovat finance do pořízení IT technologií, ale buď nechtějí, nebo moţná ani uţ nemají sílu se tyto nové technologie učit. Rád bych ale zmínil ještě jeden dŧvod, který v dŧvodové zprávě chybí, a tím se nechci nijak dotknout ministra zdravotnictví ani Ministerstva zdravotnictví. Ale chceme-li být korektní, tak je třeba říci, ţe potíţe nejsou jenom na straně zdravotnických zařízení, tedy na straně lékařŧ, ale ţe potíţe jsou i na straně centrálního registru elektronických receptŧ. V poslední době se v odborné veřejnosti a v rŧzných médiích tato problematika poměrně do šířky probírala a i kdyţ procento předepsaných receptŧ na elektronické recepty neustále vzrŧstá, stále se jedná o poměrně nízké počty. A je třeba říci, ţe pokud se nezlepší komunikace mezi centrálním registrem Plné znění zpráv


elektronických receptŧ a provozovateli zdravotnických zařízení, tak nelze tento systém naplno spustit. Obávám se, ţe by skokové, striktní nařízení elektronické preskripce přivedlo naše zdravotnictví do nebezpečného chaosu. Mrzí mě, ţe musím toto říci, ale povaţuji to za dŧleţité. Přes toto zmíněné si dovoluji poţádat a apelovat na Ministerstvo zdravotnictví, aby v projektu elektronizace receptŧ, a nejenom receptŧ, ale i zdravotnické dokumentace dále pokračovalo. Povaţuji to za dŧleţitý krok dopředu, a byly tady zmíněny zásadní dŧvody. Jedním z nich jsou dŧvody ekonomické. Polypragmasie v českém zdravotnictví je obrovským problémem. Zmiňoval to tady kolega Skalický, zmiňoval to tady kolega Štětina. My jsme skutečně státem, kde se setkáváme s pacienty, kteří denně uţívají 10 - 15 druhŧ lékŧ, z nichţ mnohé mají zásadní antagonistické účinky, které jsou pro ty pacienty velmi nebezpečné. Ale kromě toho to přináší obrovský ekonomický propad a já jsem přesvědčen o tom, ţe pokud se nám podaří projekt elektronizace receptŧ dovést do zdárného konce, to ale znamená s tím, ţe bude fungovat komunikace na obou stranách, ţe nám to přinese velký ekonomický profit. Ale kromě toho nám to přinese podstatně větší bezpečí pro naše pacienty, a o to by nám mělo jít především. Takţe za sebe říkám - ano, elektronizace receptŧ, ale v tuto chvíli systém není dobře připravený, nefunguje ani na straně provozovatelŧ, ani na straně SÚKLu, který spravuje centrální registr elektronických receptŧ, a pokud bychom spustili striktně projekt elektronických receptŧ od 1. 1. 2015, jsem přesvědčen o tom, ţe by to naše zdravotnictví, a hlavně naši pacienti odnesli, a to si nemŧţeme dovolit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslancŧ za Úsvit.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. A nyní se slova ujme přihlášený pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, váţený pane ministře, váţení členové vlády, dámy a pánové, moji předřečníci a paní předřečnice řekli vše podstatné, tak mi dovolte uţ jenom několik málo připomínek k té projednávané problematice. Já bych v první řadě rád řekl, ţe jednoznačný postoj funkcionářŧ z Evropské unie byl vţdy k elektronickému receptu takový, ţe to je jedno z opatření, která vysoce efektivizují zdravotnické systémy tam, kde to opatření bylo zavedeno. Já tedy vítám tu diskusi, která je poměrně vstřícná vŧči tomu, aby ten zákon definitivně elektronický recept neodvolal a aby se dále diskutovalo o případném moţném dalším náběhu. Jistě k tomu bude na zdravotním výboru příleţitost. Samozřejmě není pochyb o tom, ţe problémy s IT systémy, které postihly medicínu, obzvlášť výrazně vedou k tomu, ţe veškerá elektronizace a veškeré projekty v oblasti digitalizace informací jsou vnímány s určitým stupněm podezření. Ale připomeňme si jenom to, ţe doba, ve které ţijeme, je charakterizována obrovským stupněm vývoje logistiky a obrovským stupněm vývoje bankovních sluţeb, a obě tyto sféry stojí na obrovských výpočetních systémech, které fungují a bez kterých by tyto sféry nemohly být zdaleka tak výkonné, tak jak nám slouţí dnes. Samozřejmě benefity pro zdravotnictví jsou zjevné a je potřeba pro ně dále připravovat podmínky. Myslím si, ţe přestoţe je pravdou, ţe ten vývoj v posledních měsících a minimálně roce nebyl příliš příznivý pro to, aby ten systém mohl být spuštěn od roku 2015, ale nejsou to překáţky, které by byly nepřekonatelné na věky. Poslední, co bych chtěl říci, je, ţe jedním z velkých nepřátel zavádění elektronického receptu byli lidé z vedení České lékařské komory. Mě to jako lékaře mrzí, omlouvám se všem lékařŧm zde přítomným, kterých se to moţná také dotkne, ale tlaky, které byly proti tomu zavedení, opravdu České lékařské komoře velkou ozdobu neudělaly a současná aktivizace některých lidí, kteří se zase točí jako dobří lobisté okolo toho, aby ten elektronický recept byl odsunut, byla zjevná. Je to škoda, ale máme tady historický precedens, Franklin Delano Roosevelt, kdyţ se snaţil reformovat americké zdravotnictví, tak v době, která u nás byla prvorepubliková, naráţel jako na největší odpŧrce právě na lékařskou asociaci americkou, a bohuţel i kdyţ všichni víme, ţe bez lékařŧ náš systém kultivovat nejde a ţe k tomu mají největší potenciál, tak na druhou stranu je potřeba vnímat i potřeby systému jako celku, potřeby jeho efektivity, ekonomiky a potřeby pacientŧ, které jsou zde zcela zjevné. A těch 20 % lékařŧ, o kterých se zde jiţ opakovaně mluvilo, ţe nemají počítače, to uţ se před několika lety probíralo a vţdy, kdyţ já jsem o tom s těmi příslušnými skupinami, lidmi mluvil, tak se smáli a říkali: No, nějak se vám, politikŧm bránit musíme. A smáli se při tom. Děkuji vám za pozornost. *** (17.40 hodin) Plné znění zpráv


Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Nykl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, váţené kolegyně, kolegové. Trochu bych se zastal České lékařské komory, protoţe elektronizace ve zdravotnictví je určitě pěkný pojem, ale víme, jak jsme s tím pojmem zacházeli a co se povedlo v elektronizaci v našem zdravotnictví. Máme tady projekt IZIP, který prý nám záviděla celá Evropa, a víme, ţe teď ho řešíme s tím, ţe je to mínus 2,2 miliardy a pořád se z toho projektu nemŧţeme vyvázat. Čili beru velmi závaţně, kdyţ řeknu elektronizace - bohuţel v českém zdravotnictví to nemusí být tak optimální, jak by se mohlo zdát. Ale samozřejmě elektronizace je cesta budoucnosti. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Kdo dál? Samozřejmě ještě faktická poznámka pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Omlouvám se, na mne i mí straničtí kolegové volají, ať nemluvím, ale přece jenom musím zareagovat na pana kolegu Nykla prostřednictvím pana předsedajícího. K tomu IZIPu bych jenom dodal, ţe asi před šesti týdny bylo zastaveno policejní šetření a ten případ byl dán k ledu. Takţe bohuţel ţijeme v zemi paradoxŧ, protoţe obecný názor byl takový, jak ho zde pan kolega Nykl prezentoval. Ale přes to všechno je potřeba, abychom se o elektronizaci a o její další racionální vyuţití dále starali. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli ještě dál někdo do rozpravy, protoţe všechny přihlášky jsou vyčerpány. Ještě v rozpravě pan zpravodaj. Prosím pana poslance Volčíka. Poslanec Pavel Volčík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dovolil bych si navrhnout zkrácení doby k projednávání na 50 dnŧ. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na 50 dnŧ, čili o deset dnŧ zkrátit. Dobře. Ještě někdo v rozpravě? Pokud ne, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan ministr? Ano. Prosím pana ministra Němečka, aby se ujal svého závěrečného slova. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Váţený pane předsedající, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, chci poděkovat za velmi racionální a korektní rozpravu k tomuto bodu, která podle mne je vedena velmi dobrými úmysly. Troufám si moţná trošičku být skeptický k tomu, jak tady zaznělo, co to všechno přinese, jak to bude perfektní, protoţe sice záměry tam mohou být, ale víme, jak to mnohdy u nás skončilo. Čili ne vţdycky všechna ta pozitiva se naplní. Vybavují se mi tady v této souvislosti slova bývalého ruského premiéra Černomyrdina, který říkal "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vţdycky.". Ale pevně věřím, ţe tak tomu v případě elektronické preskripce nebude. Jsem přesvědčen, ţe v rámci projednávání tohoto návrhu ve výboru dojdeme k nějakému konsensuálnímu stanovisku. Sám za sebe říkám, ţe jsem k němu připraven. Není mým cílem tady zhatit trvale elektronizaci zdravotnictví, ale přiznám se, ţe v rámci našich motivací převaţovaly obavy jednak z finančních nákladŧ a Plné znění zpráv


jednak z toho, ţe systém na to nebyl připraven. Ale znovu opakuji, nepochybuji, ţe najdeme řešení, které jednak tedy zabrání moţným negativŧm a jednak nezabije definitivně elektronickou preskripci. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Nemá. Jenom mě, prosím, kontrolujte, pane zpravodaji. V rozpravě nepadl jiný návrh neţ na zkrácení lhŧty k projednání o deset dnŧ. Dobře. Budeme tedy pokračovat tím, ţe se budeme zabývat přikázáním výboru k projednání, protoţe ţádný návrh na vrácení a zamítnutí tady nebyl. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nevidím. Budeme tedy o tom hlasovat. Nejdřív vás odhlásím, poţádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami. Ještě jednou zkusím ukončit hlasování. Omlouvám se, hlasování číslo 31 prohlašuji za zmatečné. Mŧţete se přihlásit svými hlasovacími kartami, prosím. V hlasování číslo 33 se budeme zabývat přikázáním výboru pro zdravotnictví. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 33 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 33. Z přítomných 118 pro 116, proti 1. Návrh byl přijat. Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhŧty o 10 dnŧ, tedy na 50 dnŧ. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 34 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 34. Z přítomných 122 poslancŧ pro 121 poslanec, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, ţe tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a lhŧta byla zkrácena na 50 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím bod číslo 12. Pro jistotu mám tady jednu nevyřízenou omluvu, respektive uţ dvě. Budu konstatovat omluvu pana poslance Martina Komárka od 17.30 z osobních dŧvodŧ a paní poslankyně Anny Putnové od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních dŧvodŧ. Nyní se budeme zabývat bodem číslo 13. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, a další související zákony /sněmovní tisk 260/ - prvé čtení Z pověření vlády předloţený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který je u stolku zpravodajŧ.



Poţádal bych pana poslance Bohuslava Svobodu, který je zpravodajem pro první čtení, ale kterého nevidím. Ten je omluven podle záznamŧ. Poprosil bych výbor pro zdravotnictví, aby se dohodl na novém zpravodaji, abychom ho mohli odhlasovat ještě před tím, neţ bude úvodní slovo. Mŧţe někdo z výboru pro zdravotnictví? Dobře, takţe pan kolega Krákora bude zpravodajem. Rozhodneme o tom v hlasování číslo 35. Ptám se, kdo je pro to, aby pan poslanec Krákora byl zpravodajem tohoto tisku. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 35. Z přítomných 121 poslance pro 111, proti 1. Návrh byl přijat. Máme tedy nového zpravodaje. Nyní poţádám pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho úvodní slovo. Prosím, pane ministře. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Váţený pane předsedající, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona novelizujícího zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jde o návrh vycházející z programového prohlášení vlády, které v části týkající se zdravotnictví, obsahuje mimo jiné závazek ke zrušení regulačního poplatku za recept i za ošetření v ambulantní sféře, a to s účinností od 1. ledna 2015. Regulační poplatky ve zdravotnictví představují nespravedlivou sociální zátěţ občanŧ, kteří se jiţ tak často nacházejí v nepříznivé ţivotní situaci a tím vytvářejí překáţky v přístupu ke zdravotní péči. Pŧvodně byly tyto poplatky zakotveny do právního řádu se záměrem, ţe zabrání plýtvání s finančními prostředky veřejného zdravotního pojištění na takzvanou zbytnou péči. *** (17.50 hodin) (pokračuje Němeček) Související administrativní i finanční zátěţ dopadající jak na lékaře, tak na pacienty, přitom neodpovídá jejich přínosŧm a nakonec neplní ani cíle, pro které byly zavedeny. Ostatně také z těchto dŧvodŧ byly například ve Spolkové republice Německo jiţ ke konci roku 2012 zrušeny poplatky za ošetření u lékaře. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky došlo sice okamţitě po zavedení regulačního poplatku za ambulantní ošetření k poklesu z přibliţně 129 miliónŧ na 107 miliónŧ vyšetření ročně, nicméně v bezprostředně následujícím roce 2009 jiţ opět počet vyšetření stoupl na přibliţně 116 miliónŧ ročně, kde se udrţuje i nyní. Regulační funkci poplatkŧ lze tedy povaţovat ve srovnání s poplatkem za vyuţití pohotovosti za značně omezenou. Poplatek za recept, resp. v době zavedení poplatek za poloţku na receptu, sice sníţil počet ročně vydaných receptŧ, ovšem nijak zásadně se neprojevil v celkové spotřebě léčivých přípravkŧ. Je to především lékař, který musí znát zdravotní stav pacienta a podle toho rozhodnout, zda léčivý přípravek předepíše či nikoliv. Jen stěţí je poté moţné takový poplatek povaţovat za regulační a zatěţovat povinností jeho úhrady pacienta, který je navíc jiţ zatěţován u velké části léčiv spoluúčastí ve formě doplatkŧ. Současně vzhledem k řadě dalších faktorŧ, pŧsobících v oblasti cen a úhrady léčiv mají poplatky za recept pouze marginální vliv na čerpání finančních prostředkŧ ze systému veřejného zdravotního pojištění na lékárenskou péči, proto se jejich zavedením nerealizovala úspora ani v této oblasti. Cílem navrhované právní úpravy je tedy zrušení regulačních poplatkŧ ve zdravotnictví s výjimkou regulačního poplatku za vyuţití lékařské pohotovostní sluţby nebo pohotovostní sluţby v oboru zubního lékařství. Tento poplatek zŧstane jako jediný zachován, a to ve stávající výši 90 Kč. Principiálně zŧstanou zachovány také výjimky z jeho hrazení, jakoţ i stanovený účel pouţití vybraných poplatkŧ, to znamená, i nadále bude platit, ţe poskytovatel je povinen pouţít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladŧ spojených s provozem a modernizací příslušného zdravotnického zařízení. Na závěr je třeba uvést, ţe výpadek příjmŧ poskytovatelŧ zdravotních sluţeb ze zrušovaných poplatkŧ bude těmto poskytovatelŧm kompenzován. V tomto ohledu připomínám zejména přijatou novelu zákona o pojistném Plné znění zpráv


na veřejném zdravotním pojištění číslo 109/2014, která nabyla účinnosti 1. července a pro systém veřejného zdravotního pojištění v roce 2015 to bude znamenat zdroje příjmŧ ve výši 4,2 mld. Kč. Váţený pane předsedající, váţené paní poslankyně a páni poslanci, předloţený návrh odstraňuje právní úpravu, která ve vztahu k pojištěncŧm, vyhledávajícím potřebné zdravotní sluţby, představuje zátěţ, a přitom nevede k významně efektivnějšímu vyuţívání zdravotních sluţeb, a proto se na vás obracím s ţádostí o podporu. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a poţádám pana zpravodaje Jaroslava Krákoru, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Poté otevřu rozpravu. Poslanec Jaroslav Krákora: Váţený pane místopředsedo, váţená vládo, váţené poslankyně, váţení poslanci, já myslím, ţe i kdyţ jsem náhradní zpravodaj, tak ţe mám velice ulehčenou úlohu svým předřečníkem, panem ministrem, protoţe si myslím by bylo nošením dříví do lesa tady opakovat to, co řekl pan ministr. Víte, ţe cílem tohoto návrhu zákona je zrušení všech poplatkŧ kromě pohotovostních sluţeb dospělých, dětí a zubních lékařŧ, kompenzován je výpadek zvýšení platby za státní pojištěnce, a to je asi tak všechno. Souhlasím s tím, co řekl pan ministr. O poplatcích tady byla jiţ řeč, také jsme o tom diskutovali několik dní. Nebudu zbytečně zdrţovat. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první vystoupí pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Poslanec Tomio Okamura: Váţený pane předsedající, dámy a pánové, zrušení zdravotnických poplatkŧ v Úsvitu podporujeme. Je to zcela v souladu s naším volebním programem. V diskusi o zdravotnických poplatcích bychom si ale měli hned v úvodu jasně říci - chceme opravdu to, co se tu veřejně léta deklaruje, tedy zamezit zneuţívání lékařské péče? Pakliţe ano, tak potom tím posledním, co by mělo být zpoplatněno, je podle našeho názoru lékařská pohotovost. Pokud jde o zubní pohotovost, tak tam její zneuţití nijak nehrozí. Bolavý zub vám pouze vyvrtají a s dalším ošetřením musíte ke svému lékaři. Neznám člověka, který by se vyţíval ve zneuţívání zubařŧ a chodil si dobrovolně vrtat nebolící zuby. Naopak, Česká republika před sebou tlačí velký problém, kterým je finanční nedostupnost kvalitní zubní péče pro chudší lidi. Po celém světě rozeznáte chudé od bohatých právě podle zubŧ. To, co nám připadalo jako antikapitalistická propaganda, je dnes bohuţel realitou. Podívejte se svým spoluobčanŧm na zuby a hned uvidíte, jak hluboko mají do kapsy. Bude to často velmi smutný pohled do české reality. Neošetřené zuby a dásně ovšem nejsou jen kosmetický problém. Krom časté bolesti přinášejí následně i další choroby, včetně kardiovaskulárních. A tady my, poslanci, jen proto, ţe odpíráme ošetření v řádu stokorun, si vyrábíme pacienty, které pak léčíme s miliónovými náklady. Nehovořím tu jen o pohotovosti, ale vŧbec o celkové komercionalizaci zubní péče. Samozřejmě, standardní lékařská pohotovost je sloţitější problém. V České republice nějak zmizel koncept rodinného lékaře, takţe kdyţ vám dítě večer zvrací, prostě nemáte volbu a musíte na pohotovost, často jedinou v okrese, a to bez ohledu, zda jde o hloupost nebo ne. Riskovat nesmíte a nemŧţete. Uţ vŧbec nemluvím o tom, kdyţ si useknete kus těla nebo si do oka stříknete kyselinu. Nevím, čemu se tady kolegové smějí. Městský policista se směje, no dobře. Chtít regulační poplatek za ošetření skutečně akutního problému, který si platíte v rámci zákonného pojištění, je podle našeho názoru nesmysl a je to protiústavní, a to říkám bez ohledu na judikáty Ústavního soudu, protoţe zdravý rozum a ústava říkají, cituji, ţe "občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči".



Řešit zneuţívání pohotovosti je třeba jinak. Jednak dát lidem moţnost řešit neakutní případy jinak neţ pohotovostí. V zahraničí se v některých zemích například osvědčil model lékařské pomoci po telefonu, kdy lidé v první fázi s lékařem konzultují příznaky a pokud evidentně nejde o nic dramatického, lékař poradí, co udělat, případně co koupit v lékárně a vše se obejde bez návštěvy pohotovosti. Dalším případem je - a to samozřejmě také musím zmínit - skutečné zneuţívání péče. Tady je moţné se zamyslet nad moţností, aby lékař na pohotovosti vyhodnotil, zda ošetření bylo skutečně bezpodmínečně nutné nebo ne a měl moţnost vystavit nějaký účet na nadstandard, kterým je neakutní ošetření mimo ordinační hodiny, protoţe naprosto souhlasím s tím, ţe zneuţívání pohotovosti je třeba zpoplatnit, sankcionovat. Pokud ale má člověk bolesti, je v ohroţení, tak by měl mít moţnost dostat okamţitou pomoc i bez jediné koruny v kapse, a to proto, ţe na to má právo, a to dokonce v rámci pojištění zaplacené. Děkuji za pozornost. A jak jsem říkal, samozřejmě my ten návrh podpoříme. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Tomiu Okamurovi. Nyní se slova ujme pan kolega Leoš Heger. Ještě předtím, neţ mu dám slovo, budu konstatovat další omluvu, a to od 18 hodin z osobních dŧvodŧ pana poslance Františka Váchy. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane ministře, ještě jednou hezký letní podvečer. Evergreen regulační poplatky pronásleduje tuto Sněmovnu asi osm let. Myslím si, ţe dnes před sebou máme jakousi labutí píseň regulačních poplatkŧ. Moţná bude stát za to přece jenom uzavřít celou tu osmiletou periodu určitým rozborem a pohledem na to, jak to s těmi poplatky doopravdy bylo. *** (18.00 hodin) (pokračuje Heger) Neţ tedy ten mečbol tady pan ministr odehraje definitivně, dovolte mi, abych byl trošku obšírnější neţ běţně, ale budu se snaţit to zase v této době nepřehánět. Jediné plus, které lze nalézt na rušení regulačních poplatkŧ po vyhraných volbách je fakt, ţe zrušení bylo ve volebním programu ČSSD, je legitimní, a ţe ČSSD, která ústy ministra Němečka ten návrh předkládá, je ve svých názorech konzistentní. To, ţe jsou tady tyto plusy, přesto ale není ten hlavní argument pro to, ţe by se jednalo, alespoň podle názoru TOP 09, o krok pro zdravotnictví a pro pacienty úplně správný. Byla tady řečena řada faktŧ nebo názorŧ, a já s nimi nebudu polemizovat, přestoţe ty, s kterými nesouhlasím, musím alespoň zmínit. Poplatky regulují. Ta čísla, která tady citoval pan ministr zdravotnictví z analýz ÚZIS, říkají, ţe u většiny případŧ se jedná u většiny segmentŧ asi o 10% pokles proti stavu před zavedením, a samozřejmě je těţko říct, jak by ten stav vypadal, kdyby ty poplatky nebyly, a nakonec za rok, zda dva se to asi dovíme. Druhým faktem je, ţe pro zdravotnická zařízení je to velmi potřebný příjem a pro celý systém rovněţ. Poplatky jsou stavně konformní, i kdyţ v Ústavě je to, co jsme slyšeli, ţe kaţdý má nárok na bezplatnou zdravotní péči, v mezích, které stanoví zákon, tady ovšem nezaznělo. A to je u poplatkŧ naprosto v pořádku zákonem definované. Zmínil bych ještě to, ţe poplatky, které do dnešního dne zbyly, jsou silně sociálně zastřešené, ţe je u nás péče dostatek a dostupnost je z Evropského hlediska pro všechny potřebné výborná, a zŧstávají doklady nadbytku péče, jako je např. vysoký počet kontaktŧ občanŧ s lékařem, který je minimálně dvojnásobný oproti Evropskému standardu. Uţ za několik měsícŧ nebo zhruba pŧl roku, kdy byly zrušeny hospitalizační poplatky, tak se jasně ukazuje, ţe narŧstá počet hospitalizovaných, přinejmenším v dlouhodobé péči. Spoluúčast ve zdravotnictví je u nás nízká, a to je paradoxem, protoţe v naší zemi je přitom tolerována podstatně vyšší spoluúčast v sociální sféře. Jak je známo z poplatkŧ, které musí odvést pacient ve formě odvedení dŧchodu, nebo ne pacient, ale klient sociálního zařízení, kde je dlouhodobě umístěn. Plné znění zpráv


Obecně platí, ţe zdravotnictví je zkoušený resort, ţe ve zdravotnictví je tendence výrazně expandovat náklady, nové technologie a potřebné finanční zdroje, a cesta navyšování vnitřní efektivity systému se bez pouţití dalších finančních zdrojŧ hledá velmi těţko. Tudíţ jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu systému, pokud zdroje máme omezené, a připomněl bych jenom, ţe zdroje na zdravotnictví jsou omezené i v nejbohatších zemích světa, tak jediné řešení, jak zvyšovat efektivitu, jediné řešení, jak zvýšit a zlepšit zdravotní sluţby, je navyšovat efektivitu v systému, jestliţe další zdroje nemáme, a to je velmi obtíţné a spočívá to v rŧzných plošných regulacích. Obecně se ví, ţe systém všeobecného zdravotního pojištění a nárokových úhrad vede v celém světě, v kaţdém z takovýchto systémŧ, vede k extrémní nadprodukci výkonŧ a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu udrţitelnosti. Ve věcech regulací a jejich nezbytnosti v systémech z veřejného zdravotnictví mi dovolte ocitovat významného levicově orientovaného teoretika zdravotnických systémŧ Petra Hálu, toho času pŧsobícího na Fakultě sociálních věd, který mj. pŧsobil jako poradce Vladimíra Špidly v době jeho angaţmá na ministerstvu práce a sociálních věcí a na ministerstvu zdravotnictví, pŧsobil jako poradce tehdejší poslankyně Parlamentu ČR doktorky Fischerové, která se na dlouhá léta proslavila jako autorka tzv. paragrafu Fischerové v zákoně č. 48/1997 Sb., který zakazoval jakékoli připlácení za péči, která je hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění, pokud není uvedeno v zákoně explicitně jinak. Doktor Hála takto dostatečně představený a připomenutý na této parlamentní pŧdě v roce 1999 v jedné ze svých publikací napsal, teď cituji: "Zdravotní pojištění je zatíţeno existencí morálního rizika, tzv. moral hazard, jak říkají ekonomové, na straně pojištěncŧ, ale i na straně poskytovatelŧ zdravotnických sluţeb. V případě pojištěncŧ platí, ţe pokud nejsou pojištěnci zainteresováni na uchovávání svého zdraví, mŧţe docházet k jejich neodpovědnému chování a ke zbytečnému nebo odvratitelnému poškození jejich zdravotního stavu, a tím k zvyšování spotřeby péče. A je známo," dále cituji, "ţe někteří pojištěnci se také mohou snaţit spotřebovat nadměrný rozsah péče. " Dále náš levicový autor říká, ţe "z hlediska ekonomiky zdravotnictví je dŧleţité hledat zpŧsoby, jakými lze zainteresovat pacienty, poskytovatele i plátce zdravotních sluţeb ve vztahu k jejich chování s ohledem na sníţení vzniku morálního rizika. Na straně pacientŧ jsou pouţívány rŧzné spoluplatby, které lze vyuţít zejména v případech zdravotnických sluţeb, které jsou charakterizovány vyšší cenovou elasticitou poptávky, jako je ošetřovatelská dlouhodobá domácí péče, rehabilitace, stomatologické sluţby, léčiva." Konec citátu. Často bylo proponenty zrušení regulačních poplatkŧ argumentováno ze strany proponentŧ zrušení regulačních poplatkŧ, ţe lékař je ten hlavní hybatel toho, kolik péče pacient vyčerpá, jeho slovo platí a je na jeho zodpovědnosti, aby tuto péči čerpal pacient racionálně. Tím se často argumentuje, ţe nepotřebujeme regulační poplatky, ţe všechno zvládnou lékaři. Znovu budu citovat doktora Hálu: "Obdobně jako u pacientŧ při chybějící zainteresovanosti na straně poskytovatelŧ zdravotních sluţeb a při nedostatečných kontrolních mechanismech mŧţe vést jejich chování ke zbytečným ztrátám, jako je poskytování nadměrného rozsahu sluţeb, nabídkou vyvolaná poptávka sluţeb, ekonomicky nevýhodné preskripční chování atd." Definitivní konec citací. Tedy jak říká levicový teoretik, na straně lékařŧ jsou tlaky z nejrŧznějších dŧvodŧ vysoké. Náklady na revizní systém jsou však tak velké a revizních lékařŧ s dostatečnou kvalifikací je málo, ţe je velmi obtíţné jenom tímto zpŧsobem lékaře jako rozdělovatele peněz a dostatečného mnoţství zdravotní péče kontrolovat, je velmi obtíţné a nikdy není dostatečné, pokud nad kaţdým lékařem by nebyl revizní lékař alespoň z jedné poloviny své náplně práce. Spoluplatby pacientŧ jsou tedy dobrým pomocníkem. *** (18.10 hodin) (pokračuje Heger) Plné znění zpráv


A přestoţe jsou na straně pacientŧ provázeny rŧznými nedokonalostmi a omezeními, zčásti určitě fungují a navíc přinášejí peníze. Přímé peníze a spoluúčast ve zdravotnictví se koalici, která chce zrušit poplatky, nelíbí. Máme zdravotnický systém, kde je objem poskytovaných sluţeb stále zbytečně vysoký v mnoha případech a řada parametrŧ, jako počty kontaktŧ pacientŧ s lékaři, které uţ jsem zmiňoval, počty hospitalizací, délka hospitalizací či kapacita lŧţkových fondŧ, to je jasné. Zároveň ale je potřeba říci, ţe spoluúčast, proti které současná koalice vystupuje, je oproti srovnatelným zemím nízká a po zavedení regulačních poplatkŧ byla postupně výrazně sociálně zastropovaná. Přesto všechno mají spoluplatby výrazný finanční efekt a často citovaných zhruba pět miliard ročně reprezentuje výrazný přínos pro zdravotnictví vzhledem k jeho relativnímu podfinancování a navíc k tomu přichází jiţ zmiňovaný efekt racionalizace poskytování zdravotnických sluţeb. Výnos, jak je často kritizován, vychází opravdu od skutečně nemocných pacientŧ, ale je to výnos, který je pro individuálního pacienta zastropován a jeho velká část navíc pochází od pacientŧ s lehkými onemocněními. Výnos pro zdravotnictví od těţkých pacientŧ znamená jen skutečně minimální podíl na jejich vlastní celkové ceně léčby, a tudíţ nenarušuje princip pojistného krytí pro katastrofální náklady. Není pochyb o tom, ţe regulační poplatky mají řadu nešvarŧ, které bylo potřeba dořešit. Pár příkladŧ za všechny: Opakované platby 30,- Kč indikovaných lékařem nebo řetězení poplatkŧ v případě indikace konsiliárního vyšetření jiným lékařem samozřejmě vyvolávaly u pacientŧ protesty a někdy úšklebky. Bylo potřeba udělat další úpravy a něco z toho jsme připravovali, kdyţ jsem byl součástí Ministerstva zdravotnictví, ale hysterie opozice z regulačních poplatkŧ v minulém vládním období byla tak veliká, ţe ţádné další racionální kroky a úpravy de facto neumoţnila. Výsledkem je, ţe poplatky se nyní ruší prakticky úplně a peníze, o které byl rozpočet všeobecného zdravotního pojištění navýšen ze státního rozpočtu, přijde vniveč a vyplacených pět miliard korun, které mohly být vyuţity pro další technologický rozvoj zdravotnictví, nyní budou, tak jak se říká, tzv. projedeny. Moţná to pomŧţe pěti aţ deseti procentŧm nejchudších obyvatel této země, ale zbylých 90 % populace mohlo zdravotnictví bez problémŧ dále přispívat. Budiţ, rušení regulačních poplatkŧ je legitimní politické rozhodnutí. Já, a teď budu mluvit za celý klub TOP 09, starostové a nezávislí ho však povaţujeme za rozhodnutí špatné, a proto si dovolím v další části rozpravy předloţit návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení. Bude demokraticky hlasováním rozhodnuto a i kdyţ náš názor jistě nepřeváţí, bude alespoň pro budoucnost zaznamenán jako jednoznačné stanovisko, co naše zdravotnictví a co nejtěţší nemocní podle našeho názoru potřebují. Dovolte mi ještě na závěr dodat, ţe celý tento rozsáhlý příspěvek měl za úkol předvést, ţe regulační poplatky a jakákoli regulovaná a sociálně rozumně zastropovaná spoluúčast nebyla ani mými předchŧdci, kteří ji prosadili, ani mnou samotným, který se ji snaţil upravit a obhajovat, tak tato spoluúčast nebyla prosazována pro to, aby někomu škodila. Měla aktivizovat lidi, aby se více zajímali o své zdraví, prevenci a zdravý zpŧsob ţivota, měla vedle mimořádně vysoké solidarity zdravých s nemocnými v našem systému posílit navíc ještě solidaritu mezi méně nemocnými a více nemocnými a měla pomoci vyšší efektivitě zdravotnictví a těm nejtěţším pacientŧm, kteří zdravotnictví potřebovali a budou potřebovat v těch nejtěţších a nejdraţších nemocech. Klasifikovat podporu regulačních poplatkŧ jako nelidskost a asociální chování vŧči potřebným lidem, jak nám to bylo často vyčítáno, je stejné, jako kdybych zde tvrdil, ţe protahování vládního výběru evropského komisaře je jen snahou premiéra této země jí škodit. To si jistě nikdo nemyslí. Politická rozhodnutí se často přijímají s rizikem vedlejších dopadŧ, někdy se daří prosazovat snáze a někdy obtíţněji a hlavně někdy jsou populární více a někdy méně, bez ohledu na jejich prospěšnost či škodlivost. A priori tedy pokládat spoluúčast ve zdravotnictví za pokus vyvolávat škody lidem této země je špatné. Poplatky jsem obhajoval v nejlepších úmyslech. Proto chci věřit, ţe jejich zrušení, které zde bude jistě ještě dále obhajováno současnou koalicí a jejími příznivci, toto zrušení, jak jsem řekl, je legitimní, není předkládáno ve snaze této zemi škodit. Moţných opatření na zlepšení našeho zdravotnictví je samozřejmě více a nezbývá mi neţ věřit, ţe pokud ke sníţení nebo zrušení spoluúčasti zrušením poplatkŧ nakonec dojde, naše zdravotnictví si se vzniklými ztrátami nějak poradí. Ze strany Ministerstva zdravotnictví to však bude vyţadovat novou práci a velmi tvrdou na hledání zpŧsobu, jak efektivitu zdravotnictví dále zvyšovat a nejenom natahovat ruce pro další peníze od státu. Děkuji a v další rozpravě se přihlásím se svým návrhem. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)



Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Budeme pokračovat, nejdříve faktickou poznámkou pana poslance Igora Nykla a poté paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Váţené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana docenta Hegera jsem skutečně odpŧrce regulačních poplatkŧ a zkusím být také stručný. Kdyţ jsem se zamýšlel nad tím, jak se zaváděly zdravotnické poplatky, tak jsem se tak díval na rŧzné úvahy na internetu a byla tam taková jedna zajímavá úvaha, ţe vysvětlením mŧţe být v Česku i to, ţe máme všichni rádi Járu Cimrmana. Jára Cimrman byl prŧkopníkem bádání ve slepých uličkách a Češi jsou v tom dokonalí, čili já bych přirovnal zavádění zdravotnických poplatkŧ k takovému bádání ve slepých uličkách, a to proto, ţe kdyţ jsme je zaváděli, tak v té době vlastně všechny okolní země od toho ustupovaly. V roce 2001 se zavedly v Rakousku a v roce 2003 je Rakušané zrušili. Zrušily se v roce 2006 na Slovensku, 2008 v Maďarsku, nejsou vŧbec zaváděny a nebyly zaváděny v Polsku a v současné době vlastně nedávno zrušilo regulační poplatky i Německo. Nemyslím si, ţe ve všech těchto zemích jsou lidé, kteří problematice zdravotnictví nerozumí a dělají nerozumné kroky. Čili i tento příklad. Jsme země, máme tyto okolní státy, vidíme, ţe bychom byli bílou vránou a jejich zdravotnictví je mnohdy dál neţ naše. Čili myslím si, ţe je to velmi rozumný krok. Co je ale pravda, nad čím moţná se budeme muset v budoucnu zamýšlet, je zrušení tzv. hospitalizačního poplatku, coţ ale není regulační poplatek. *** (18.20 hodin) (pokračuje Nykl) Tam si myslím, ţe v budoucnu mŧţe být nějaká cesta. Jak se to má nazývat a podobně, to je jiná věc. Nicméně jednoznačně souhlasím s krokem Ministerstva zdravotnictví a s tím, co koalice nyní navrhuje. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi za jeho příspěvek i za dodrţení času. A nyní tedy s řádnou přihláškou paní Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Soňa Marková: Ještě jednou krásný den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také vystoupila se stanoviskem, tentokrát poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy k tomuto návrhu zákona. A i kdyţ budu delší neţ obvykle, tak určitě nebudu tak dlouhá jako kolega Heger. Dovolte, abych připomněla na začátku jeden dŧleţitý fakt. Od února tohoto roku leţí v Poslanecké sněmovně návrh zákona z dílny KSČM, který má číslo sněmovního tisku 126 a kterým se mění zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. A právě tento návrh ruší, pokud by byl připuštěn k projednávání, coţ bohuţel současná vládní koalice nedovolila, ruší všechny regulační poplatky a zároveň zavádí roční limit 2 500 Kč na hrazení doplatkŧ za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené ze zdravotního pojištění. Je to proto, ţe KSČM se dlouhodobě plně staví za zájmy pacientŧ a opakovaně, a protoţe v tuto chvíli mŧţu říct, ţe jsem pamětnicí, se tak stalo v roce 2008, kdy jsme poprvé předkládali zákony a následně pozměňovací návrhy právě k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, na úplné zrušení takzvaných regulačních poplatkŧ. Současná vládní koalice nyní předkládá svŧj návrh zákona na zrušení většiny těchto poplatkŧ, kromě poplatkŧ za pohotovost. Nicméně jistě jste zaznamenali, a je to poněkud úsměvné, ţe ještě předtím, neţ byl vŧbec tento návrh zákona předloţen, tak se v médiích objevila rŧzná negativní prohlášení vedoucích představitelŧ vládní koalice nebo z části vládní koalice právě na téma zrušených hospitalizačních poplatkŧ a vlastně i těch poplatkŧ jako celku. Nabýváme dojmu a vypadá to tak, ţe zrušení zdravotnických poplatkŧ poslouţilo jako líbivé téma a lákadlo pro voliče, ale ve skutečnosti jakoby nikdo kromě KSČM nechce poplatky rušit. (Posměch některých poslancŧ ČSSD a hnutí ANO.) No uţ jenom to, ţe to tak dlouho trvalo... A nebyl projednán náš návrh, který jsme předloţili, jak uţ jsem říkala, leţí tady od února, takţe to tak trošku vypadalo. Teď trošku historie pro ty, kteří jsou tady noví a neznají přesně genezi, která je ohledně poplatkŧ. Ústavní soud dne 20. května 2008 rozhodl o ústavnosti takzvaných regulačních poplatkŧ i přesto, ţe byly zavedeny bezprecedentním zpŧsobem, a to přijetím rozsáhlého pozměňovacího návrhu, předloţeného v rámci druhého čtení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtŧ. Vy, co jste tady déle, si to jistě pamatujete. A toto přijetí poplatkŧ Plné znění zpráv


byl vlastně typický přílepek, protoţe nebylo moţno ho vŧbec dostatečně posoudit, projednat v řádném legislativním procesu. V souvislosti s tím se tedy jeví poněkud zábavný ten hlasitý křik, který jsme slyšeli od pravicové opozice, ţe se třeba nemohli dostatečně vyjádřit k projednávanému zákonu o státní sluţbě, protoţe to, co se dělo při přijetí tohoto zákona, to nemělo obdoby. A kdyţ vezmu, jak to bylo dál, kdyţ to prošlo Poslaneckou sněmovnou tímto zpŧsobem, tak Senát tuto závaţnou změnu vŧbec neprojednal a poslal to dál k podpisu prezidentu republiky. Takţe jenom abychom si připomněli, jak to tedy bylo v roce 2008. Ústavní soud ve své argumentaci, kdyţ tedy řekl, ţe regulační poplatky jsou zákonné a odpovídají Ústavě, vyuţil argumentaci tehdejšího ministra pana Tomáše Julínka, ţe jediným dŧvodem k zavedení poplatkŧ je jejich regulační účinek proti naduţívání zdravotní péče. Soud se na základě toho vyhnul námitce, ţe za péči při jejím poskytování se neplatí tím, ţe poplatky nepovaţoval za placení péče, ale za jakousi legitimní regulaci. Jako dŧleţitou podmínku legitimnosti ale uvedl, ţe nesmí být pro nikoho rdousící překáţkou přístupu k péči. Ani jedna z těch uvedených podmínek, to znamená ani regulace ani ta rdousící překáţka v podstatě následně nebyla splněna. A sám Ústavní soud tehdy vybídl zákonodárce, aby to případně změnili, pokud se objeví, ţe nějaká z těch podmínek nebyla splněna a ţe má eventuálně ty poplatky zrušit. Nakonec tak ale částečně učinil Ústavní soud sám poté, co v době Nečasovy vlády byl poplatek naopak navýšen u hospitalizací ze 60 na 100 korun. Podle našeho názoru u pacientŧ, kteří zdravotní péči doopravdy potřebují, jsou poplatky bezdŧvodnou překáţkou přístupu k této péči. Tato překáţka potom má i diskriminační charakter, protoţe pro některé pacienty se jeví jako nepatrná, ale vţdy existuje určitý počet pacientŧ trvale nebo momentálně neschopných platit. V médiích, i třeba od samotného bývalého ministra zdravotnictví pana Hegera, potom opakovaně zaznívala věta, a já ji teď cituji a je výrazně v rozporu, co tady před chvilkou pan kolega Heger řekl, protoţe on tady před chvílí řekl, ţe poplatky regulují. Ale on sám se v minulosti vyjádřil, a já skutečně cituji: "Regulační poplatky sice nic neregulují, rušit se však nebudou, protoţe zdravotnictví vybrané peníze potřebuje." Dříve deklarovaný regulační účinek v případě naduţívání zdravotní péče zpochybnila i fakta, která uvedl Český statistický úřad. Pan ministr, kdyţ teď předkládal zákon, tak i některá čísla uvedl. Regulační poplatky sníţily v roce 2008 počet návštěv u ambulantních specialistŧ. A je otázkou, jestli bylo dobře, ţe to byli například gynekologové a stomatologové, dále na pohotovostech, a zároveň došlo k navýšení pro systém mnohem draţších výjezdŧ zdravotnické záchranné sluţby. Jiţ v roce 2009 ovšem opět narostl počet návštěv o 12 procent oproti roku 2008. Lze se tedy dŧvodně domnívat, ţe případný pokles frekvence návštěv u lékaře není dŧsledek zmenšeného naduţívání, ale tím, ţe sociálně nejslabší pacienti od návštěv kvŧli výši poplatkŧ upustili. *** (18.30 hodin) (pokračuje Marková) I časté tvrzení, ţe kaţdý, kdo není v nemocnici, si stejně musí platit hotelové sluţby, je poněkud nespravedlivé. Pacienti přece nemohou ovlivnit to, zda je budou léčit a jak dlouho v nemocnici pobudou. Pro některé to byl velký problém, a to i v případě, ţe nekouří, nepijí, nehrají na automatech a neposílají si esemesky, jak jsme to tady stále dokola v minulých volebních obdobích slyšeli od zastáncŧ poplatkŧ ve zdravotnictví. Od roku 2000 stouply výdaje občanŧ na zdravotnictví víc neţ trojnásobně. Lidé dávají za zdraví více neţ 40 mld. korun kromě toho, co zaplatí na zdravotním pojištění. V roce 2007, kdy pacienti ještě neplatili regulační poplatky, tvořily soukromé výdaje obyvatel za zdraví 14,8 % a zavedením poplatkŧ se spoluúčast zvedla o 2 %. Já bych jenom chtěla připomenout, ţe v souvislosti s tím, co teď slýcháme, ţe musíme kompenzovat všem, kteří dříve přijímali zdravotnické poplatky, to, ţe teď uţ je mít nebudou, bych připomněla, ţe nikoho nezajímalo, ţe spoluúčast pacientŧ mezi lety 2007 a 2008 stoupla o 2 % a občanŧm to rozhodně nikdo nekompenzoval. A ještě navíc vlastně v dŧsledku hospodářské krize a v dŧsledku všeho, co bylo, tak vlastně ty výdaje byly ještě větší. Neustále také stoupají doplatky za léky, takţe ten problém se neustále zvyšuje. Za poslední čtyři roky ztratil segment zdravotnictví 30 mld. korun právě v dŧsledku ekonomické krize. I to je třeba si připomenout. Regulační funkce poplatkŧ od samého začátku byla zvlášť pochybná u chronicky nemocných, zdravotně postiţených, u lidí s úrazy, u dobrovolných dárcŧ krve a kostní dřeně a také u hospitalizovaných, kteří ve zdravotnickém zařízení zemřeli, a celkově v situaci, kdy o četnosti návštěv u lékaře a Plné znění zpráv


o předepsaných lécích rozhoduje lékař, nikoliv pacient. Ani jedna informace o přínosu zavedení tzv. regulačních poplatkŧ nebyla a doposud není podloţena ţádnou skutečně seriózní analýzou. Já jenom připomínám, ţe jsem opakovaně v minulých volebních obdobích tady na tomto místě poţadovala od rŧzných ministrŧ, aby doloţili seriózní analýzu toho, jak regulační poplatky přispěly, nebo jestli vŧbec nějaký přínos regulační nebo jinačí měly. Nikdy jsem se ţádné odpovědi nedočkala. Stále také není vŧbec jasné, nakolik lidé, kteří péči potřebovali, k lékaři nešli či nebrali předepsané nutné léky, nakolik tak ohrozili své zdraví, nebo dokonce ţivot a v konečném dŧsledku vlastně jsou dneska pro systém zdravotnictví draţší. Zdravotnické poplatky tak byly zavedeny podle našeho názoru proto, aby si pacienti prostě zvykli na to, ţe zdravotnictví je podnikání jako kaţdé jiné a ţe za zdravotní péči se musí platit. Tím se otevřela cesta změny od solidárního zdravotnictví pro všechny potřebné pacienty, které je garantováno Ústavou ČR, na placené luxusní sluţby jen pro ty, kteří budou mít dostatek finančních prostředkŧ. Z těchto dŧvodŧ se také okamţitě po zavedení poplatkŧ začalo hovořit o placených nadstandardech, o řízené péči, o rŧzných pojistných plánech i třeba o takové věci, jestli si vzpomínáte, ţe si budou moci pacienti zaplatit pár tisíc za svého operatéra apod. Samozřejmě je nutné z dŧvodu kompenzace výpadkŧ příjmŧ, tedy ne proto, ţe by to regulovalo, ale protoţe to byly prostě příjmy, dodat finanční prostředky do systému zdravotnictví. Jsou však ale jiné cesty, které nebudou představovat zásah do jiţ tak hubených peněţenek velké části občanŧ ČR, zvlášť v situaci, kdy podle kvalifikovaných odhadŧ kaţdoročně unikají ze zdravotnictví finanční prostředky ve výši několika miliard korun. Poplatky navíc regulují vţdycky jen poptávku, nikoliv nabídku zdravotních sluţeb. Pokud existuje vazba mezi poplatkem a zdravotnickým zařízením, které jej vybralo, a zákon to dosud explicitně přikazoval, vzniká poptávka těch, kteří jej vybírají, aby jejich pacienti platili tyto platby co nejvyšší. Tato poptávka je tím silnější, čím jsou více ohroţeny jiné zdroje příjmŧ, a to se právě za minulých pravicových vlád ve zdravotnictví stalo. Připomeňme to, ţe pravicová vládní koalice v minulých volebních obdobích nastavila vraţedný mix: restriktivní úhradové vyhlášky, navyšování DPH, inflace a negativní dŧsledky svých katastrofálních tzv. reforem. Významný vliv na zvýšení nákladŧ v celém sektoru zdravotnictví mělo zvyšování sazeb DPH, zejména razantní nárŧst sníţené sazby na 15 % v roce 2013 a přeřazení některých zdravotnických prostředkŧ ze sníţené do základní sazby DPH. Dopad pro rok 2013 pro celý systém zdravotnictví byl minus 4 mld. korun. Na druhou stranu sníţení sazby DPH o 1 % jen u léčiv vydávaných a hrazených na recept znamená sníţení zátěţe systému o 500 mil. Kč za rok. Vláda tedy má moţnost kompenzovat případný nedostatek finančních prostředkŧ systémově, ne z kapes pacientŧ, a vrátit princip solidarity do celého systému. Namátkou vybírám: sníţení sazby DPH ve zdravotnictví, trvale zrušit stropy na pojistné u nejbohatších příjmŧ - uvědomme si, ţe to zrušení bylo jenom na dva roky, a je potřeba, aby ministerstvo včas tuto problematiku řešilo; navýšení procenta HDP na úroveň srovnatelnou s ostatními státy EU, protoţe ČR je trvale pod tímto procentem, a v neposlední řadě také dŧslednou kontrolou finančních tokŧ ve zdravotnictví tak, aby se s těmito solidárními veřejnými prostředky neplýtvalo a byly vynakládány skutečně účelně. Z těchto dŧvodŧ, které jsem tady řekla, podporuje poslanecký klub KSČM vládní návrh zákona, ale současně avizuji předloţení pozměňovacích návrhŧ, které budou rušit všechny zdravotnické poplatky, anebo alternativně započítávání 90korunového poplatku do sociálního limitu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslancŧ KSČM.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové za její vystoupení. Slova se ujme pan poslanec František Laudát a připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já začnu tím, ţe si vezmu zcela jasnou a zřetelnou dikci pana předsedy Okamury, takţe převedeno do postoje TOP 09 zrušení zdravotnických poplatkŧ v TOP 09 nepodporujeme. Padl tady, a já doufám, ţe uţ to bude procedurálně jasné, návrh na zamítnutí v prvním čtení. Pan kolega Heger říká, ţe to ještě navrhne, tak aby uţ to nemusel případně, pokud ještě nebude znova diskutovat. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pane poslanče, registruji váš návrh, registroval jsem i návrh kolegy Hegera. Poslanec František Laudát: Zdravotnictví není moje parketa, nicméně vzhledem k tomu, ţe se to tady táhne dlouhé roky, tak jsem si vyţádal analýzu, bohuţel čerstvější parlamentní institut nemá, jak ve vybraných zemích - nebyl jsem zadavatelem - se přistupuje k těmto záleţitostem s tím, ţe někdo vybral zřejmě relevantní země: Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Francii, Maďarsko - tam tedy se stala nyní změna, Německo, Plné znění zpráv


Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko. A jak to tam funguje? Zda jsme byli takoví Marťani, kdyţ tady přišlo na to, ţe chceme nějakým zpŧsobem zavést ať uţ regulační, neregulační, ale první nějaké poplatky ve zdravotnictví.*** (18.40 hodin) (pokračuje Laudát) Panu Okamurovi se tady podařilo trefit kozla mezi oči. Protoţe musím říci, ţe dokonce i v těch zemích, které zcela výjimečně v té studii uváděných poplatky nemají nebo se vŧbec nedají takto chápat, tak vlastně vypadává většinově, ţe si někdo platí buď všechno, nebo podstatně velikou část, s výjimkou vyjmutých skupin, tak je to právě za péči o chrup, ve většině zemí je to dokonce za léčení neplodnosti, umělé oplodnění. Z těch všech zemí, které jsem jmenoval, a je to studie myslím z roku 2007, tak jediný, kde by se dalo zcela jasně říci, ţe zdravotnické poplatky nebyly a nejsou, tak to je Slovinsko a bylo to Dánsko. Nicméně v Dánsku a v dalších zemích tam, kde nejsou, byli v té době dirigováni pacienti předem určeným lékařŧm, takţe nebylo právo volby. Někde skutečně ty poplatky se poměrně drsně snaţí... (Poslanec Laudát se odmlčel kvŧli rušení v sále.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já poţádám kolegy, kteří diskutují o jiném tématu, neţ jsou zdravotnické poplatky, a nemají slovo, aby případné diskuse přenesli do kuloárŧ a nechali pana poslance Laudáta řádně přednést svŧj projev. Poslanec František Laudát: Děkuji. ...Poměrně drsně se snaţí skutečně přistoupit k regulaci, takţe i pro některé poměrně zásadní výkony je tam spoluúčast 30, 50, 80 %. Nebudu tady zdrţovat. Chceme se pokusit dneska projednat všechny body. (Ozývá se potlesk zprava.) V řadě případŧ jsou to skutečně poplatky na úrovni, které mají přispět alespoň k uvědomění, ţe lékařská péče není zadarmo, ţe obecné zdravotní pojištění nestačí. Někde se vytváří kasty lidí, protoţe je samozřejmě pojištění pro všechny, ale pak si mŧţete platit nadstandard nebo na soukromých zdravotnických zařízeních, které nejsou v systému, takţe bohatí se mŧţou dostat k lepším technologiím, k lepší péči, neţ většinová populace. Pokud jste chtěli skutečně dát do toho sociální aspekt, tak skutečně tudy cesta nevede. Mohli jste vyčlenit řadu těch kategorií. Mohli jste dát, ţe zdravotnickou péči si budou moct pacienti odečíst z daní. Mohli jste změkčit podmínky, i kdyţ já je nepovaţuji za vŧbec dramatické, aby to nepostihovalo sociálně slabé skupiny. Pan ministr. Trochu mě to překvapuje, nicméně jste součástí této podivné koalice. Tady padlo něco ve smyslu, ţe to je antisociální. U vás mě to překvapuje, ale dobře, jste v koalici, jaké jste, která chce tady budovat zpátky socialismus, je to vaše právo volby, neboli část voličŧ si vás zvolila, část ne, ti mŧţou akorát brečet. No, nicméně jenom bych se omezil na přečtení závěrŧ té analýzy: V naprosté většině zkoumaných státŧ se pacienti podílejí na financování zdravotnictví nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast má formu poplatkŧ, doplňkových a přímých plateb hrazených poskytovatelŧm zdravotních sluţeb. Povinná spoluúčast nad rámec veřejného zdravotního pojištění není v Dánsku a ve Slovinsku. Tady bylo konstatováno, ţe ještě se tou cestou vydali Slováci a Maďaři. Maďaři, dobře víte, jak se teď vozí. A my budeme jejich populismus platit konkrétně v České spořitelně. Z odborných analýz národních zdravotních systémŧ zkoumaných státŧ adresovaných Evropské komisi pro databázi vyplývá, ţe hlavní dŧvody zavedení spoluúčasti pacientŧ na financování zdravotní péče byla redukce výdajŧ z veřejného zdravotního pojištění získáním dalšího zdroje příjmŧ a omezení zneuţívání systému veřejného zdravotního pojištění, nadměrného čerpání lékařské péče. Z jednotlivých národních zpráv nevyplývá, ţe by spoluúčast pacientŧ byla zavedena za účelem zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Nelze konstatovat, ţe existuje přímá souvztaţnost mezi kvalitou zdravotní péče a poplatky pacientŧ, tedy ţe by spoluúčast pacientŧ měla přímý vliv na zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Nelze však vyloučit a lze se domnívat, ţe spoluúčastí pacientŧ navýšené finanční prostředky ve zdravotnictví mohou ovlivnit kvalitu poskytované zdravotní péče, jelikoţ více finančních prostředkŧ nabízí větší moţnosti. Pane ministře, domníváte se, ţe - ve Finsku jsou poplatky, dokonce rozhodují o tom obce, ve Švédsku vyšší územní celky - domníváte se, ţe Skandinávie je asociální? Domníváte se, ţe Finsko je asociální? Nevím Dánové. Kdyţ jsme tam byli s rozpočtovým výborem, začínali naříkat, ţe ve všech oblastech právě plateb, dotací a veřejných výdajŧ se blíţí na limitní stropy svých moţností a ţe s tím budou muset něco udělat. Plné znění zpráv


Domníváte se, ţe Němci jsou asociální? Belgičani, Francouzi jsou asociální? Já si myslím, ţe pokud jste chtěli do toho dát sociální aspekt, mohli jste jít cestou daňových odpočtŧ, změkčení pro jisté kategorie občanŧ apod. apod. Vracíte náš systém zpátky populisticky, budete chodit ohnutí prosit na Ministerstvo financí, aby to pan Babiš vykryl. Pokud ten bude vtipný a ono se to k němu stejně donese, nechá si vytáhnout z rozboru OECD, jaké jsou poměry rozdělování, jednotlivé kategorie státních rozpočtŧ, jaká část je věnována na zdravotnictví. Tam si najde, ţe vŧči velké řadě členŧ OECD je podíl financí do zdravotnictví vysoký a budete mít smŧlu resp. budou mít smŧlu pacienti, bude mít smŧlu české zdravotnictví. To bude výsledek tohoto vašeho počinu. Ale chápu, ţe vy asi nejste vnitřně příznivcem, byť to tady přiznat nemŧţete, ale je to skutečně zodpovědnost této vládní koalice. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi a poţádám ještě o chvilku pozornosti. Z dalšího jednání se od 18.25 omlouvá pan ministr ţivotního prostředí Richard Brabec, dále ze zdravotních dŧvodŧ Vojtěch Adam a pan poslanec Herbert Pavera. Nyní se slova ujme pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu opravdu velmi stručný. Omezil bych se na jednu nebo dvě poznámky. K panu ministrovi bych chtěl konstatovat nebo se zeptat. Ono sníţení těch ambulantních ošetření ze 119 na 116 mil., jsou to 3 mil., při běţné platbě, ţe to není tak nezanedbatelný efekt, protoţe to je přibliţně asi odhadem 1 mld. I za tuto péči, která snad nebyla nutná, musí ty pojišťovny něco zaplatit. A to platí i u těch ostatních, které jsou třeba zbytečné a skutečně by nemusely proběhnout, protoţe i ten lékař pochopitelně, i kdyţ je mu jasné, ţe se jedná o péči, která nebyla lege artis skutečně vyţádána, si nechá od té pojišťovny zaplatit, takţe ten dopad je potom samozřejmě úplně jiný, neţ by se zdálo na první pohled. K paní poslankyni Soně Markové bych řekl, ţe celá TOP si myslím, ţe s tímto nemŧţeme souhlasit, protoţe je vidět, ţe paní poslankyně Marková nikdy v nemocnici nepracovala, protoţe zavedení regulačních poplatkŧ je velmi rozumná věc. Všichni, kdo jsme pracovali na ambulantních provozech, tak známe celou řadu případŧ, kdy číšníci nebo lidé pracující v noční směně jdou na ošetření potom, případně v sobotu, v neděli, protoţe těch čekajících pacientŧ je tam teoreticky méně. Čili to byla jistě věc, která byla zásluţná a vhodná. Stejně tak se domnívám, ţe i rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení nebo snaha zlikvidovat poplatky za hospitalizaci je svým zpŧsobem krátkozraká. Je to z toho dŧvodu, ţe většina pacientŧ, kteří jsou v nemocnici, jsou svým zpŧsobem zmateni nebo nechápou, proč nemají za to, ţe dostali celodenní stravu, péči a všechno, nic platit. A to, co tady říkala paní poslankyně Marková, tzn. ţe je tady celá řada lidí, kterým tím pádem není dostupná ta péče, to si myslím, ţe je nesmysl. *** (18.50 hodin) (pokračuje Kostřica) To, ţe vy všichni moţná víte, ţe nějaké vymáhání od exekutorŧ, to uţ je věc za nezaplacené poplatky třeba v nemocnici, to je věc dávné minulosti. Tomuto byla, takovéto exekutorské lobby byla učiněna přítrţ uţ v minulých letech a ţádná nemocnice nebude ţádným zpŧsobem exekučně vymáhat tyto poplatky. Stejně tak ţádná advokátní kancelář nepřevezme takovýto úkol, protoţe je to zcela prodělečné. Čili to znamená, ţe ten, kdo ty poplatky nezaplatí, tak není nějakým zpŧsobem sankcionován. Je to svým zpŧsobem na dobrovolnosti a myslím si, ţe to přináší nemocnici poměrně dosti značný zisk, nebo všem těm nemocnicím. A jsem pevně přesvědčen, ţe se nikdy nenajde někdo, kdo by nebyl ošetřen, kdyţ to potřebuje, jenom z dŧvodu, ţe nezaplatil příslušný regulační poplatek za hospitalizaci. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslancŧ TOP 09.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, váţený pane předsedající. Váţený pane ministře, váţené kolegyně, váţení kolegové, já se dotknu jenom některých nedostatkŧ tohoto návrhu. Nechci polemizovat o uţitečnosti nebo o zbytečnosti nebo nepřiměřenosti regulačních poplatkŧ. To, co je smutné, je, ţe skutečně pokud se změní tým na Ministerstvu zdravotnictví, tak se předkládají úplně jiné argumenty a úplně jiná statistika k regulačním poplatkŧm. Ale to je věc politická. To uznám.



Ty nedostatky jsou zejména z hlediska ekonomického. Předkládaný návrh obsahuje zjevné chybné kalkulace. Podle tabulky v dŧvodové zprávě dojde k zrušení poplatkŧ k výpadku příjmŧ poskytovatelŧ ve výši 3270 mil., z toho 1764 mil. lékárny a 1506 mil. lékaři, resp. ambulantní provozy. Od začátku roku 2014 přišly nemocniční provozy o 2,1 mld. korun zrušením nemocničních, tedy hospitalizačních poplatkŧ. Všechny výpadky poplatkŧ - tedy v nemocnicích, v ambulancích i v lékárnách, v součtu dělají 5,37 mld. korun, mají být podle předkladatele a koaliční smlouvy plně kompenzovány. Tento návrh odkazuje na zákon 109/2014 Sb., který jsme jiţ schválili, kterým byla zvýšena platba za státní pojištěnce, coţ podle dŧvodové zprávy k tomuto zákonu přinese 4,2 mld. korun ročně, to je 2,1 mld. pro lŧţková zařízení a 2,1 mld. pro ambulantní provozy a lékárny. Je tedy zjevné, ţe tento zvýšený příjem systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce je niţší neţ výpadek o 1,17 mld. korun. Navíc Ministerstvo zdravotnictví nebere v potaz, ţe hospitalizační poplatky budou kompenzovány podle skutečnosti roku 2014, kdy dochází ke zřetelnému nárŧstu počtu hospitalizací, zejména v odděleních následné péče a dlouhodobé péče. Je tedy zřejmé, ţe poplatek, který byl předpokládaný 2,1 mld. kalkulovaný na základě skutečnosti roku 2013, nebude stačit. Ministerstvo by tedy mělo vysvětlit, z čeho vezme zmíněný rozdíl o částku na dokrytí zvýšených hospitalizací. Další nedostatky vidím z pohledu právního. Ministerstvo zachovává poplatek za pohotovost a s ním tedy i celý ten problematický model regulačního poplatku jako jakési soukromé daně. Poplatek je vybírán podle zákona povinně, na to ústavně právně problematicky (?) za hrazenou péči. Na druhou stranu je příjmem poskytovatele, zpravidla soukromého. Zákon teoreticky ukládá poskytovateli, ţe má poplatek pouţít na modernizaci, to však není a nikdy nebylo kontrolováno. A korun příjmŧ z poplatkŧ je stejná jako koruna příjmu od pojišťovny, do kterého je nadto zakalkulována poloţka reţie a amortizace, takţe zahrnuje i náklady na modernizaci a není nijak vymahatelná, aby korunu z poplatku pouţil lékař na modernizaci a zisk tvořil pouze korunou z pojištění. Jsou-li poplatky rušeny, bylo by správné vyhovět názorŧm odborné veřejnosti například soudce doktora Nykodýma v nálezu Ústavního soudu z roku 2008 a odstranit ze zákona celou konstrukci § 16 a). Protoţe pokud tam ta konstrukce zŧstane, tak zŧstane jenom kvŧli těm 90 korunám, které zajisté je správné, ţe jsou vybírány, ale celý zákon 48 je zaplevelen tady tím balastem. Nedostatky z hlediska legislativně technického. Navrţená novela je pochybná legislativně technicky, neboť zamýšlené přesuny miliardových částek kompenzací mezi pojišťovnami a poskytovateli popisuje pouze v právně nezávazné dŧvodové zprávě. A nadto velmi neurčitě. Teprve dŧvodová zpráva k navrţenému zákonu dává určité vodítko, ale pouze v tom smyslu, ţe odkazuje na úhradovou vyhlášku § 17 odst. 5, resp. na cenový předpis u lékárenské péče. Tady je ale zapotřebí vzít v potaz, ţe mechanismus úhradové vyhlášky je zřejmě jiţ nyní za hranou ústavnosti. Kdyţ se podíváme na nález Ústavního soudu z roku 2013, ale téţ na předchozí nálezy a nebude moci být vyuţit například pro zrušení celého § 17 odst. 5. I kdyby tento mechanismus zŧstal zachován, není nijak zaručeno, ţe se touto cestou dostanou peníze na poplatky ke všem dotčeným poskytovatelŧm a právě ve výši ušlého poplatku. Úhradová vyhláška totiţ rozděluje finance globálně, a to značně nerovnoměrně mezi segmenty i mezi poskytovateli v rámci těchto segmentŧ. Hrozí proto například, ţe navýšené prostředky přidané platbou za státní pojištěnce pojišťovnám na kompenzaci poplatkŧ, nasměruje úhradová vyhláška pouze do vybraného segmentu, například specializovaných nemocnic. Samotná kompenzace regulačních poplatkŧ lékárnám bude ještě sloţitější. Stávající model regulace degresivní obchodní přiráţky kompenzaci poplatkŧ neumoţňuje. Maximální marţe je stanovena cenovým předpisem jako procento z ceny lékŧ. Marţe je navíc sdílena mechanismem 30 korun do lékárny a dost dobře nelze uţ proto, ţe zatímco regulační poplatek byl fixní bez ohledu na cenu lékŧ, procentuální marţe je na ceně lékŧ závislá. Ministerstvo by proto muselo vypracovat zcela nový model cenové regulace, například zavést model dispenzačního poplatku nebo zavést hrazení výkonu lékáren obdobně jako se hradí výkony praktickým lékařŧm a ambulantním specialistŧm. Tento dispenzační poplatek případně úhrada za výkon by tvořily fixní část marţe a byly by určeny výhradně pro lékárny a nesdílely by se s distributory. Ministerstvo zdravotnictví k zákonu nepřiloţilo ţádný konkrétní a hodnotitelný návrh, jak by kompenzační mechanismus v úhradové vyhlášce a v cenovém předpisu vypadal. Není také jasné, jestli budou kompenzovány všechny regulační poplatky lékárnám, tedy i těm, které regulační poplatky nevybíraly. To znamená ty, které vlastně poplatky bonusovaly. To byl případ některých řetězcových lékáren. Na závěr toto stanovisko: My samozřejmě ctíme koaliční dohodu a tento zákon propustíme do druhého čtení. Ale chtěli bychom, abychom dostali minimálně technický popis toho, jak bude probíhat kompenzace. To znamená lékárnám, ambulantním specialistŧm a praktickým lékařŧm. A také praktickým lékařŧm pro děti a Plné znění zpráv


dorost. Protoţe tento segment byl vlastně postiţen zrušením poplatkŧ jiţ v roce 2009 a tento poplatek nebyl nikdy plně kompenzován. Druhá věc je zajištění miliardy toho rozdílu mezi tím, co je dneska vlastně jiţ schváleno, to je 4,2 mld., a ta skutečná potřeba, která dělá skoro 5,4 mld. korun. Takţe toto by mělo být nějakým zpŧsobem známo. Jestli to bude ve vyhlášce nebo cenovém předpisu, je celkem jedno, na to asi ministerstvo má něco zpracováno, ale mělo by to být do druhého čtení známo, jakým zpŧsobem ta kompenzace proběhne a jestli budou zajištěny dodatečné finance, případně jestli ten celkový objem regulačních poplatkŧ bude nějakým zpŧsobem krácen. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná shoda. Pane ministře? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Váţený pane předsedající, váţené paní poslankyně, váţení páni poslanci, děkuji vám za tuto velmi zajímavou rozpravu. Nebudu ji prodluţovat, protoţe si myslím, ţe tady zaznělo úplně všechno. Moţná z mé strany jenom to, ţe chápu argumenty pravicové opozice, protoţe prostě toto je záleţitost, na které se prostě neshodneme. *** (19.00 hodin) (pokračuje Němeček) Já přiznávám legitimní postoj kolegŧ z jiné části politického spektra, ţe prostě pro ně to není správná cesta, ale zase bych byl rád, aby i oni chápali, ţe toto je dlouhodobá programová priorita sociální demokracie, ţe je to priorita, na které se shodla vládní koalice a kterou teď legitimně prosazuje. Co se týká toho, co tady zaznělo v rámci dotazŧ od koaličního poslance pana ing. Hovorky, tak tady bych chtěl sdělit pouze toto: Za prvé chceme kompenzovat všem poskytovatelŧm regulační poplatky, které byly skutečně vybírány. Myslím si, ţe je namístě, aby tady zaznělo, ţe všichni dobře víme, ţe v lékárnách, ve velké části lékáren v reálu ty poplatky vybírány nebyly, a nebyly to jenom ty velké lékárenské řetězce. Myslím si, ţe by bylo opravdu velikým luxusem, abychom kompenzovali něco, co ti poskytovatelé v reálu nevybírali, co spíše bylo zneuţíváno v rámci nekalého konkurenčního boje proti lékárnám, které se chovaly korektně a dodrţovaly zákon. Já mám pocit z pohledu svého bývalého pŧsobení, moţná, ţe to trochu zjednoduším, ale v celé Ostravě vybíraly regulační poplatky za recept lékárna ve fakultní nemocnici a lékárna v městské nemocnici. Opravdu si nemyslím, ţe bychom měli kompenzovat těm, kteří to nevybírali, a tím se dostávám i k odpovědi na otázku rozporu té sumy. Já si prostě myslím, ţe vykázaná částka 1,7 miliardy za lékárenské poplatky je mimo realitu a my se teď snaţíme ve spolupráci s Lékárenskou komorou dobrat se k reálu. Jak bude ten konkrétní kompenzační mechanismus u lékáren vypadat, to připravujeme. Já mám tady plnou dŧvěru ve svého náměstka pana dr. Filipa, který zastupuje KDU-ČSL, a poţádám ho, aby přesně řekl, jakým zpŧsobem chceme postupovat. U těch lékáren to bude sloţitější, u ambulantních specialistŧ a u praktikŧ je to celkem jednoduché, tam to úhradovou vyhláškou a úhradovými mechanismy umíme. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Jaroslav Krákora: Váţený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já budu velice stručný. Během dnešní rozpravy vystoupilo 7 poslancŧ, padly 2 návrhy na zamítnutí, od pana poslance Hegera a od pana poslance Laudáta, a já bych si dovolil dát návrh na zkrácení lhŧty k projednávání o 10 dní, na 50 dní. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní se budeme zabývat návrhem, který padl v rozpravě, to je návrh na zamítnutí. Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 36, ale nejdřív vás na poţadavek z pléna odhlásím. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Vzhledem k počtu omluvených myslím, ţe ten počet přihlášených okolo 120 je dostatečný. Plné znění zpráv


Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 36 a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. (Do sálu vchází pan ministr Mládek a táţe se cestou ke svému místu: Jsme proti nebo pro? - Pobavení v sále. - Předsedající se smíchem:) Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 36, z přítomných 132 pro 23, proti 108. Návrh nebyl přijat. Pana ministra Mládka omlouvá jenom jeho nepřítomnost v době projednávání - dotaz samozřejmě na předsedu klubu byl legitimní. (Veselost.) Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání, protoţe návrh na zamítnutí neprošel. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nevidím, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 37, které jsem zahájil a ptám se: Kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 37, z přítomných 132 pro 132, tedy všichni. Návrh byl přijat. Nyní rozhodneme o zkrácení lhŧty k projednání o 10 dnŧ. Hlasování pořadové číslo 38 a ptám se: Kdo je pro zkrácení lhŧty k projednání? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 38, z přítomných 132 pro 101, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, ţe tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, lhŧta k projednání byla stanovena pro výbory na 50 dnŧ. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 13. Zároveň předám řízení schŧze. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Budeme pokračovat v projednávání bodu 14. Jedná se o 14. Návrh poslancŧ Petra Kořenka, Miroslavy Strnadlové, Lukáše Pletichy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ /sněmovní tisk 143/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrţeli jako sněmovní tisk 143/1. Nyní prosím, aby za navrhovatele předloţený návrh uvedl poslanec pan Petr Kořenek. Máte slovo. Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ve sněmovním tisku 143 předkládáme úpravu zákona, jak uţ bylo řečeno, o soudních poplatcích. V podstatě tato novela řeší v tuto chvíli aktuální stav, to znamená navázání osvobození od soudního poplatku v rejstříkovém řízení na status veřejné prospěšnosti, který nyní nelze díky absenci zákona o veřejné prospěšnosti získat. Přesahuje to finanční moţnosti zejména malých neziskových organizací, stejně tak jako spolkŧ s mnoha pobočnými spolky. To výrazně zhoršuje současný stav. Ke shodným závěrŧm, to je konstatování negativního dopadu, dospěla i Rada vlády pro neziskové organizace na svém prosincovém zasedání, či její výbor pro legislativu a financování. Pro mnohé zejména spolky a pobočné spolky, které budou muset v souvislosti s přechodnými ustanoveními nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona nechat zapsat do rejstříku řadu skutečností, představuje tato situace zvýšenou nejen administrativní, ale i finanční zátěţ oproti dosud platnému stavu, neboť všechny tyto zápisy do 31. 12. 2013 byly zdarma. Neziskové organizace by měly být od poplatkŧ osvobozeny, neboť tak budou činit v zájmu ochrany práv třetích osob, respektive státu, který za stav rejstříku vŧči těmto osobám odpovídá a nově tento poţadavek zavádí. U spolkŧ s členitou strukturou pŧjdou pak jen poplatky za povinnou přeregistraci do statisícŧ aţ milionŧ korun. Zpoplatněn je zápis nejen za údaje o spolku, ale i za kaţdý jeden pobočný spolek.



K odŧvodnění uvádím podpŧrně například i doporučení Rady Evropy, které řeší tuto problematiku, výslovně stanoví, ţe poplatková povinnost je v souvislosti akceptovatelná, pokud neodrazuje od záměru takové subjekty vytvářet. Jenom tolik, v podstatě všechno máte uvedeno v dŧvodové zprávě. Tato úprava není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Co se týká dopadu na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, do konce roku 2013 k ţádnému výběru poplatkŧ za povinnou registraci na Ministerstvu vnitra nedocházelo. Pokud budou neziskové právní formy osvobozeny, i nadále nebude mít novelizace ţádný dopad do státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rozpočty krajŧ a obcí. *** (19.10 hodin) (pokračuje Kořenek) Tolik v krátkosti. Jenom bych chtěl ještě říct, ţe vláda své stanovisko uvedl ve sněmovním tisku 143/1 a v podstatě vyslovila s tímto návrhem zákona souhlas. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Wernerová. Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den, pane místopředsedo, váţené kolegyně, váţení kolegové. Předkladatel návrhu prakticky uvedl vše, co bylo potřebné, takţe jen ve stručnosti doporučuji tento poslanecký návrh, kterým se mění zákon č. 549/1995 Sb., o soudních poplatcích, doporučuji tedy k propuštění do druhého čtení, přičemţ bych chtěla zdŧraznit potřebnost tohoto pozměňovacího návrhu zákona, a to do doby realizace zákona, kterým bude určen status veřejné prospěšnosti, který - jak mám informace - je v tuto chvíli na Ministerstvu spravedlnosti v připomínkovém řízení. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášky. První je s přednostním právem paní ministryně Válková, poté pan poslanec Plíšek a po něm pan poslanec Chvojka. Paní ministryně, máte slovo. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Váţený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, velmi plynule bych tady navázala na paní zpravodajku, která se jiţ zmínila o tom, ţe v současné době je v připomínkovém řízení zákon o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti. Pro osvěţení vaší paměti ten zákon byl jiţ v legislativním procesu tak daleko, ţe ho projednával Senát, který ho bohuţel zamítl. A právě osvobození od povinnosti platit soudní poplatky bylo vázáno na přiznání statusu veřejné prospěšnosti. Takţe došlo k situaci, kdy spolky v současné době nemají tu moţnost, protoţe se předpokládalo, ţe řada z nich získá status veřejné prospěšnosti nebýt zpoplatněny, jsou, musí platit soudní poplatky a logicky se ozývají. Ministerstvo spravedlnosti tedy urychlilo práce na přípravě aktualizované verze zákona, který neprošel celým legislativním procesem v uplynulém volebním období. Teď je v připomínkovém řízení a hodně jsme vázali včetně mé osoby, zda vás tedy poţádat o to, abyste ten poslanecký návrh neschválili a počkali jiţ na ten zákon o veřejné prospěšnosti, protoţe se nám nelíbilo celoplošné osvobození spolkŧ. Nicméně po zváţení všech okolností včetně určitých prŧtahŧ nebo i bez prŧtahŧ, délky legislativního procesu docházím k závěru, ţe podporuji tento poslanecký návrh, který po tu dobu, neţ bude schválený návrh o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti, pomŧţe spolkŧm v tom, aby jednak splnili svoji povinnost a co nejrychleji přizpŧsobily svoje stanovy novému občanskému zákoníku, jednak nebudeme čelit kritice, ţe nepodporujeme tento druh aktivity, coţ jistě je dosti pádný argument a přesně opak je cílem vlády, či podporovat tyto obecně prospěšné aktivity a nezpoplatňovat je více, neţ je nezbytně nutné. Zcela po pravdě a otevřeně řeknu, ţe u nás se vede stále diskuse o tom, zda by se měly neziskové organizace zcela osvobodit, ty, kterým nebude přiznán status veřejné prospěšnosti. Diskuse jednoznačně směřuje spíš k Plné znění zpráv


závěru nikoliv, ale částečně ano, takţe i ty, které by nebyly zapsány potom, aţ nabude účinnosti nový zákon o veřejné prospěšnosti, neměly by tento status, tak stejně by neplatily s vysokou pravděpodobností soudní poplatky v té podobě a v rozsahu, v jakém jsou nyní. Takţe abych to zkrátila a případně vám byla k dispozici pro vaše dotazy, pokud byste měli zájem vědět ještě něco ze zákulisí a vŧbec toho nesnadného diskutování o tom, zda Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti o tyto soudní poplatky připravit či nikoliv, končím svoje úvodní slovo s tím, ţe podporuji návrh poslancŧ, protoţe správným směrem překlenuje současnou situaci. Myslím si, ţe ve výsledku bude lepším, neţ kdybychom čekali relativně dlouhou dobu na to, jak dopadne nový zákon, který je teď v připomínkovém řízení, o statusu veřejné prospěšnosti. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Plíšek Martin. Poslanec Martin Plíšek: Váţený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, velmi stručně, protoţe uţ zde bylo hodně řečeno. Klub TOP 09 a Starostŧ podporuje postoupení toho návrhu do druhého čtení, byť my nepokládáme ten návrh za úplně systémový, jak tady bylo i řečeno, protoţe osvobozuje celou škálu právnických osob, a to spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti. A víme, ţe ne všechny typy právnických osob vykonávají vţdy obecně prospěšnou činnost. Ale vzhledem k tomu, ţe zde nemáme zákon o veřejné prospěšnosti, který by řešil i náleţitosti zápisu této skutečnosti do veřejného rejstříku, je vhodné na přechodnou dobu - a doufejme, ţe bude krátká, ţe nebude, jak je v české kotlině zvykem, přechodná příliš dlouho, protoţe pak by to ztratilo smysl, protoţe je určitě v zájmu nás všech, abychom neziskové organizace, spolky, nadace, které vykonávají svoji bohulibou činnost v oblasti zdravotní, sociální a další, ušetřili těchto nákladŧ navíc, které jsou spojeny s úkony ve veřejném rejstříku. Jsme připraveni ve druhém čtení ve výboru samozřejmě případně ještě upřesnit ten návrh z hlediska skutečně tech činností, které mají veřejnou prospěšnost, a apelujeme na vládu, aby návrh zákona o veřejné prospěšnosti předloţila co nejdříve. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším v pořadí je přihlášen do rozpravy poslanec Jan Chvojka. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechci mluvit k tomu zákonu věcně, protoţe zde jiţ bylo řečeno vše a já s tím zákonem souhlasím. Bohuţel nejsem spolupředkladatelem, protoţe jsem to nestihl podepsat, jinak bych to podepsal téţ. Myslím si, ţe je to věc, která by se nějakým zpŧsobem řešit měla. Téţ souhlasím se svým předřečníkem, ţe samozřejmě ne kaţdý z toho spolku, ústavu, nadace či nadačního fondu by měl být osvobozen. Nicméně je to i určité téma k diskusi právě na pŧdě ústavně právního výboru. Jsem rád, ţe se tomu - pokud tento zákon postoupíte do ústavně právního výboru - mŧţeme věnovat a myslím, ţe by to za to i stálo. Tento návrh zákona nebo novely zákona nebo tisk vyuţil krátce k tomu, protoţe bohuţel čtvrtek je den, kdy jsou interpelace, a dneska nejsou, ţe bych se zeptal, a děkuji paní ministryni za ten konsensuální přístup k tomuto tisku, ţe bych se zeptal na to, protoţe ono to s tím souvisí, tento tisk, tato novela v zásadě souvisí s tou velkou rekodifikací soukromého práva. Mnozí z nás, kdo tady seděli, pamatujeme na to, jak byl přijímán nový občanský zákoník, který má nějakých 3 100 paragrafŧ, zákon o obchodních korporacích atd. atd., to s tím souvisí. Vím, ţe v koaličním prohlášení nebo v programovém prohlášení a v koaliční smlouvě máme odstavec, ţe chceme nějakým zpŧsobem zhodnotit to, jak občanský zákoník nový funguje v praxi. Máme uţ červenec, to znamená, moţná o některých věcech uţ víme nebo bychom mohli vědět. Například máme tam problémovou instituci svěřeneckých fondŧ. Plné znění zpráv


*** (19.20 hodin) (pokračuje Chvojka) Já bych trošičku zneuţil svého vystoupení k tomu, ţe bych se zeptal, pokud mohu, paní ministryně na to, jak to dnes vŧbec vypadá na Ministerstvu spravedlnosti s tou "revizí" nového občanského zákoníku, co se chystá, pokud to samozřejmě mŧţe prozradit, a co je takovým prvním tématem, které by si zaslouţilo novelizovat. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do diskuse. Je tomu tak. Paní ministryně se hlásí. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, ţe bych neměla zŧstat dluţna odpověď. Ono to zajímá určitě nejenom tazatele, ale i ostatní poslance, takţe aspoň to nebudu muset říkat kuloárově. V současné době pracuje velmi intenzivně pracovní skupina. Četla jsem v médiích, myslím v české justici, nebo to je jedno, v jakém serveru to bylo, ţe pod velením prvního náměstka pracuje skupina studentŧ. Ono to tak úplně není. Pracuje zejména legislativní odbor, ale vypomáhá si v některých přípravných podkladových pracích i těmi studenty z pátého ročníku, aby bylo jasné, ţe jsou to jenom pomocné práce. Takţe hlavně naše legislativa pracuje na přípravě první novelizace. Představa je taková, ţe do konce srpna budeme mít připravené a zpracované návrhy změn, s tím, ţe přizveme od druhé poloviny srpna pana prof. Eliáše. Jsme s ním v jednání. Vyvíjí se to teď tím směrem, ţe skutečně by se do připomínkového řízení zapojil, čili on by byl tím oponentem, který by ještě předtím, neţ se vám novela dostane k vašemu posouzení, ji podrobil své místy třeba i zdrcující kritice. Potom nás čeká poslední etapa, kdy si sedneme a budeme si říkat, co budeme akceptovat, co nebudeme akceptovat. Termín, který jsem říkala, do konce léta, léto končí 21. září, tak bychom chtěli tu novelu mít pohromadě. Jediné, co tady otevřeně musím přiznat, je to, ţe novela bude moţná rozsáhlejší co do počtu změn neţ jsem pŧvodně zamýšlela nebo neţ jsem tady říkala, a to právě z toho dŧvodu, ţe připomínek, které se ze všech moţných oblastí přímo valí, ať jde o byty, dědické řízení, společné jmění manţelŧ a řada souvisejících věcí, je více neţ bylo v květnu, kdyţ jsem o tom hovořila naposledy, protoţe lhŧty k připomínkám jsme protáhli. Přesto si nemyslím, ţe všechno, co se teď zpracovává, nakonec bude předloţeno k posouzení. Pokud jde o svěřenecké fondy, tak ještě jsme to nerozhodli. My jsme se rozhodli, ţe to právě necháme na první interní etapu, aţ k tomu budeme znát i argumentaci pana profesora Eliáše, která sice je známa a je částečně publikovaná, ale i v tomto ohledu mu chceme dát moţnost, aby ještě jednou obhájil to, ţe tyto fondy jsou bezpečné pro Českou republiku, byť má tak specifickou právně politickou kulturu, jakou má. Já asi do větších podrobností nepŧjdu i kvŧli tomu, ţe jsem na to nebyla připravená, ale je to z hlediska legislativních úkolŧ prakticky teď priorita. I proto jsem poprosila pana premiéra, jestli by zákon o státním zastupitelství nám prodlouţil, protoţe si myslím, ţe přece jenom českého občana bude více zajímat bezproblémové uplatňování občanského zákoníku, a ty první problémy uţ začínají pěkně vyskakovat. Měli pravdu ti sýčci, kteří říkali, ţe ve druhé polovině roku 2014 to začne být jasnější, neţ ten zákon o státním zastupitelství, který je samozřejmě velmi dŧleţitý, ale o dva tři měsíce /vlastně tři měsíce určitě/ by se snad poodsunout mohl. Nevím, jestli odpověď v tomto rozsahu stačí. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nevidím nikoho dalšího. S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Plné znění zpráv


Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyţ uţ jsme zavlekli debatu úplně někam jinam neţ tedy je ten bod, tak jenom doporučuji, přečtěte si rozhovor s prof. Eliášem, včera nebo předevčírem publikovaný. On to vidí trošku jinak. Varuje zákonodárce, aby nebyli příliš rychlí a ţe kdyţ je tam chyba .........(Mluví nesrozumitelně.)kdyţ tam vidí chybu, která je naprosto jasná a logická, tak doporučuje ji tam nechat neţ to překotně měnit a nevyrábět další chyby. Takţe já se omlouvám, tu debatu tam zavedl úplně někdo jiný, je to skutečně jinam, nechme to na jindy, ale doporučuji všem, které to zajímá, aby si ten rozhovor přečetli, je poměrně dlouhý a je poměrně zajímavý. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Pan poslanec Okamura. Poslanec Tomio Okamura: Váţený pane předsedající, dámy a pánové, kdyţ uţ se ta debata posunula jinam, já kdyţ jsem slyšel dole v jídelně jméno prof. Eliáše - není to ten, který zpackal občanský zákoník? Není to ten, který je spoluautorem tohoto paskvilu? A já bych se při té příleţitosti také zeptal, kolik se mu vlastně bude platit za tuto práci. Takţe děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášen do diskuse pan poslanec Chvojka. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem rozhodně nechtěl vyvolat diskusi aţ takovou, ţe by vystupoval pan Tomio Okamura. Já myslím, ţe uţ jsme ho dneska slyšeli hodněkrát, ţe dělá do všeho. Nečekal jsem, ţe bude dělat i do tohohle, nicméně já bych se paní ministryně trošku zastal. Zároveň ale potvrzuji to, co říká pan Stanjura. Ano, četl jsem rozhovor s panem Eliášem, kde varuje před některými věcmi. Samozřejmě je to logické, protoţe on je hlavním "spolupachatelem" toho nového občanského zákoníku. Na druhou stranu jsou jiní renomovaní právníci, kteří si myslím, mají naprosto stejnou úroveň jako pan Eliáš a kteří mají naprosto jiný pohled. Takţe prostě je to otázka nějaké koncepce a určitě si ten zákoník zaslouţí nějakou revizi. Neříkám, ţe nějakou rozsáhlou novelu, ale zhodnocení si to minimálně zaslouţí, a pokud tam jsou nějaké systémové věci, tak nějaká novela by neškodila. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Neţ budeme pokračovat v jednání, dovolte, abych přečetl omluvu pana ministra financí Andreje Babiše z dnešního jednání. Omlouvá se po zbytek jednání z pracovních dŧvodŧ. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse. Z toho dŧvodu končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat přikázáním výborŧm k projednání. Chci se zeptat, zda chcete závěrečná slova. Takţe paní zpravodajka. Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den přeji. Já budu velmi stručná. Já si pouze dovolím navrhnout zkrácení lhŧty k projednání na 50 dnŧ. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dobře. Nyní se budeme zabývat - s přednostním právem se hlásí pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci kazit radost paní zpravodajce, ale myslím, ţe to má udělat v rozpravě a ne v závěrečném slově. Takto to udělat nemŧţe. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Coţ je pravda. Pouze za předpokladu, ţe některý z ministrŧ vystoupí a opět otevře rozpravu - paní ministryně se hlásí do rozpravy. Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vím, ţe to je vţdycky riskantní, kdyţ člověk otevírá rozpravu, ale v tomto případě právě proto, ţe chceme, aby neziskové organizace mohly co nejrychleji profitovat ze schválení Plné znění zpráv


poslaneckého návrhu, který jste tady právě slyšeli, a také kvŧli tomu, ţe je v připomínkovém řízení zákon, o kterém nevíme, jak se k němu budete nakonec stavět, tak rozpravu otevírám, aby bylo moţné dát příleţitost se ještě vyjádřit. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. *** 19.30 hodin) Poslanec Zbyněk Stanjura: Moţná bychom se v rozpravě mohli vrátit k větě paní ministryně, ţe zákon dnes v připomínkovém řízení uţ poměrně doputoval daleko v legislativním procesu. Já si to pamatuji, já jsem pro něj hlasoval. Je poměrně pikantní, ţe ti, kteří ho zabili v Senátu, ho dnes připomínkují a teď se budou tvářit, ţe přicházejí s něčím novým. Většinou říkáte: Musíme napravit něco po minulé vládě, tak tentokrát musíme napravit něco, co váš sociálně demokratický Senát zamítl a teď to budeme napravovat s tím, ţe to budeme projednávat znovu. To uţ dávno mohlo platit, nemuseli jsme tu dnes řešit poslanecký návrh zákona a nemuseli jsme se přít o zkrácení o deset dnŧ. Chtěl jsem jen upozornit, a měl by to dělat pan místopředseda a ne já, to ne proto, ţe bychom to chtěli zablokovat jenom aby to bylo platné, protoţe kdyby to takto prošlo, tak by to v zásadě platné nebylo a nakonec bychom v září zjistili, ţe zákon nemŧţeme projednávat. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsem velmi rád, ţe tady tímto zpŧsobem spolupracujeme. Ještě se přihlásila paní zpravodajka. Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za upozornění a napravuji tedy svou chybu a dávám návrh na zkrácení lhŧty k projednání na 50 dnŧ. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse, takţe končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předloţený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Táţi se, zda má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Přednesu nejdříve usnesení. Kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru? Zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 39. Přítomných poslancŧ je 137, pro 124, proti jeden, takţe návrh byl přijat. Nyní přistoupíme ještě k hlasování o zkrácení lhŧty na projednávání, tzn. je zde návrh, aby lhŧta byla zkrácena na 50 dnŧ. Zahajuji toto hlasování a táţi se, kdo je pro tento přednesený návrh,ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 40. Přítomných poslancŧ je 137, pro 104, návrh byl přijat. Konstatuji tedy, ţe tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a lhŧta na projednání byla zkrácena na 50 dnŧ. Tím končím projednání bodu číslo 14. Otevírám projednání bodu číslo 15. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisŧ, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ /sněmovní tisk 257/ - prvé čtení Z pověření vlády návrh měla uvést ministryně práce a sociálních věcí, ale poprosím pana ministra Mládka o přečtení tohoto návrhu. Prosím, ujměte se slova.



Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Váţený pane předsedající, váţené kolegyně, váţení kolegové. Novela zákona o sociálních sluţbách především upřesňuje pravidla pro poskytování dotací na financování sociálních sluţeb. O dotacích pro poskytovatele sociálních sluţeb na rok 2015 budou poprvé rozhodovat kraje namísto Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela stanovuje přímo v zákoně o sociálních sluţbách tzv. směrná čísla, a to výši procentního podílu kaţdého kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředkŧ vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních sluţeb pro příslušný rozpočtový rok. Touto úpravou dojde ke stabilizaci poměrŧ směrných čísel a zvýšení se transparentnost financování sociálních sluţeb. Zároveň dojde k větší provázanosti financování sociálních sluţeb na střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb, který je kraj povinen zpracovat. Z dŧvodŧ urychlení postupu při poskytování dotací se navrhuje, aby o poskytnutí finančních prostředkŧ na jednotlivé sociální sluţby a jejich výši rozhodovala rada kraje dle podmínek stanovených zastupitelstvem kraje. V souvislosti s úpravou financování sociálních sluţeb se nově stanoví povinnosti krajŧ určovat ve spolupráci s obcemi síť sociálních sluţeb na území kraje. Síť sociálních sluţeb bude součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb kraje a má zohledňovat rozsah sociálních sluţeb potřebných k napomáhání řešení nepříznivé sociální situace osob na území kraje v souladu s jejich zjištěnými potřebami. Další významnou úpravou zákona o sociálních sluţbách je převod pŧsobnosti k provádění inspekce poskytování sociálních sluţeb v úřadu práce na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Smyslem této úpravy je sníţit rozsah agendy vykonávané Úřadem práce ČR, který by se měl primárně zaměřovat na aktivní politiku zaměstnanosti. Navrhovaným zákonem se také stanovuje bezplatné poskytování pečovatelské sluţby pozŧstalým manţelŧm a manţelkám po účastníci odboje starším 70 let, které bylo k 1. lednu 2014 zrušeno. Dále se v zákoně o sociálních sluţbách navrhují některé úpravy v oblasti správních deliktŧ a rovněţ navazující legislativně technické úpravy. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, ujměte se slova, paní poslankyně. Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Pane předsedající, váţené dámy, váţené kolegyně, pan předkladatel vlastně řekl všechno, já jsem si svŧj projev velmi zkrátila, protoţe vidím, ţe řady prořídly, ţe zákon o sociálních sluţbách příliš nikoho nezajímá, chápu to, protoţe sociální sluţby budeme potřebovat aţ někdy jindy. Přesto bych ještě k této oblasti dodala některé věci, které povaţuji za velmi dŧleţité. Chci říci, ţe k převodu financí, dotací na kraje se sešel v předstihu jak podvýbor pro nepojistné dávkové systému, zdravotně postiţené seniory a sociálně ohroţené skupiny, ale i mimořádně výbor pro sociální politiku, protoţe jsme chtěli vědět o této problematice více, jak daleko je příprava této novely zákona a jaká je příprava krajŧ. Jako zpravodajka podporuji novelu tohoto zákona, a to hlavně převod financování dotací na kraje. Přesto mám k této novele výhrady a věřím, ţe po projednání ve výboru pro sociální politiku vše řádně probereme, vyjasníme si a Ministerstvo práce a sociálních věcí bude reflektovat nejen na moje připomínku, ale ţe i napraví ostatní. Úvodem mého krátkého hodnocení musím konstatovat, ţe Ministerstvo práce a sociálních věcí připustilo po letech, ţe současná právní úprava je zcela nevyhovující, neboť nezaručuje dostatečnou ochranu a transparentnost systému financování sociálních sluţeb, coţ povaţuji za velmi smutné konstatování, protoţe právě v minulosti jak zdravotnické odbory, tak i Českomoravská konfederace odborových svazŧ na tuto problematiku dlouhodobě upozorňovaly. Nesouhlasím ani s tím, aby se proces financování sociálních sluţeb uskutečňoval nadále metodickým pokynem Ministerstva práce a sociálních věcí místo na základě prováděcího právního předpisu. Nerozumím, proč po tolika letech diskusí o podobě a obsahu prováděcího právního předpisu je navrţena pouhá metodika s tím, ţe její závaznost bude dána tím, ţe se stane přílohou kaţdého individuálního správního rozhodnutí pro kaţdý kraj. Kromě jiného v tom spatřuji obcházení jednoho ze základních principŧ právního státu. Proto budu poţadovat předloţení prováděcího předpisu hned od začátku platnosti této novely zákona. Jak jsem se informovala, je to otázka přepracování necelého jednoho měsíce a ne aţ od roku 2016.



Je nutné říci, pokud zŧstane pouze metodika, je nutné zavázat zastupitelstvo kraje k přijetí metodiky ministerstva tak, aby zde nevzniklo 14 rŧzných přístupŧ k financování sociálních sluţeb v kraji. *** (19.40 hodin) (pokračuje Hnyková) Vidím i zde velké nebezpečí ve financování sociálních sluţeb do budoucna, protoţe dotace a jejich výše je fixována na tuto vládu a na jejich koaliční smlouvu. A výše procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředkŧ vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních sluţeb pro příslušný rozpočtový rok je daná v příloze tohoto zákona a je opravdu velmi nebezpečná. Jsem přesvědčená, ţe dotace by měly být mandatorním výdajem státního rozpočtu s přesně stanoveným zpŧsobem a účelem, a tak závazná i pro další léta a budoucí vlády, abychom zajistili stabilitu sociálních sluţeb, neţ bude připravené jiné dofinancování sociálních sluţeb. V závěru nemohu souhlasit ani s tím, ţe navrhovaná úprava zákona nepřináší rizika na krajské úřady. Vţdyť vzrostou nároky na činnost související s realizací dotačního řízení kraje, novou agendou příjemcŧ dotací, výplatou dotací, vedením agendy k jednotlivým sluţbám, kontroly vykazování dat o poskytovaných sociálních sluţbách. Jestli toto bude zohledněno ve výši příspěvkŧ na výkon státní správy v přenesené pŧsobnosti. A protoţe realizace dotačního řízení na poskytování sociálních sluţeb je výkon státní správy v přenesené pŧsobnosti. A já si myslím, ţe na toto zohlednění není brán zřetel. Jen v krátkosti, jak jsem vám řekla některé připomínky, já si myslím, ţe o tom povedeme podrobnou debatu právě ve výboru pro sociální politiku, a souhlasím s organizačním výborem, aby to bylo i tomuto výboru přiděleno, a také navrhuji zkrácení lhŧty k projednání na 50 dnŧ. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkují paní zpravodajce. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které v tento moment eviduji pět přihlášek. První je s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Pŧvodně jsem se chtěl ptát, ale ministryně není přítomna, tak nebudu trápit ministra prŧmyslu. Myslím, ţe by to nebylo vŧbec produktivní. Nicméně jsme na mimořádné schŧzi. Vládní koalice prohlasovala jednání po 19. i 21. hodině. Proč ne. Taky jsme to dělávali. Podívejte se na ty vládní lavice (sedí tam pouze jeden ministr), podívejte se, jak těm ministrŧm mimořádně záleţí na tom, aby tady ty zákony dobře vysvětlili, podpořili, získali podporu. Opravdu mimořádná situace, mimořádný zájem, zejména nepřítomných ministrŧ. Asi projde i to zkrácení, kdyţ jsme tady schválili tolik zákonŧ, tak proč by tady chudák tento zákon neměl mít zkrácenou lhŧtu. Jenom upozorňuji, ţe zářijová schŧze je naplánovaná na jeden týden. No to se teda fakt těším, jak to pŧjde, jak to bude sypat za ty čtyři jednací dny. Doporučoval bych organizačnímu výboru, aby nám změnil harmonogram na druhé pololetí, protoţe reálně uţ dneska víme, ţe neodpovídá tomu, co se stane. K tomuto návrhu zákona: je tam několik rizik. My jsme podali poslanecký návrh zákona, chtěli jsme o rok odloţit účinnost toho převedení. Samotný fakt převedení podporujeme. A my vám řekneme proč. A které věci nejsou vyjasněné a nejsou ani v tom zákoně? Je docela v uvozovkách hezké, ţe tam jsou procenta, kolik přijde na jednotlivé kraje. To je docela zajímavá matematická úloha. Mŧţeme si to zkontrolovat, jestli ta suma dělá sto procent. Ale nevím z čeho. Neznáme tu cifru, která se bude dělit. Paní ministryně někdy v březnu říkala, ţe to bude 10 miliard, pak říkala 8 miliard a dneska říká 7,2 miliardy. No uvidíme. Já rozumím tomu, ţe to bude aţ v návrhu státního rozpočtu. Ale pokud si tady hrajeme na to, ţe to bude tři roky fixováno, a hrajeme si na procenta, tak by bylo dobré vědět, kolik to bude dělat. Kdyţ budu mluvit ze svého kraje, a poprosil bych všechny své kolegy z Moravskoslezského regionu, aby se podívali na to procento, já myslím, ţe to procento není adekvátní k velikosti kraje a sociálním problémŧm našeho kraje, ţe to procento je příliš nízké. Ale i tak je rozdíl, jestli je to 12 procent nebo 11,99 z deseti miliard anebo ze sedmi miliard. A opravdu je rozdíl třeba mezi hlavním městem a Moravskoslezským regionem necelé čtyři procenta. Nevím, jestli je to správné. Doufám, ţe bude dostatek času to prodebatovat ve výboru či ve výborech. Plné znění zpráv


Druhá věc, která není vydiskutovaná, která není jasná a která vzbuzuje oprávněné obavy poskytovatelŧ sociálních sluţeb, jejichţ zřizovatelem není kraj. My ty peníze dáme kraji a všichni ostatní, zejména nestátní, a v tom správném slova smyslu nestátní, to znamená ani státní, ani krajské, ale platí to i o městských, mají oprávněnou obavu, ţe kraj zcela logicky si upřednostní svoje zařízení na úkor obecních, městských a soukromých. Nejsou daná ţádná pravidla, aby se tak nestalo. Další problematická věc, která by tam podle našeho soudu být měla, kdyţ uţ ty kraje dostanou tak obrovskou pravomoc, aby měly povinnou spoluúčast. Pokud bude mít kraj povinnou spoluúčast třeba ve výši 15 procent, myslím si, ţe mnohem zodpovědněji bude vybírat smysluplné projekty, protoţe bude muset dávat i svoje peníze, ne takzvané peníze, kterému přitečou, ještě k tomu mandatorně ze státního rozpočtu. Pak se sejde krajské zastupitelstvo a ti, jako bývalý krajský zastupitel o tom něco vím, seděl jsem tam 11 let, nějak rozhodnou. A logicky budou preferovat opět ty svoje. Takţe to jsou ty hlavní problémy, které se musí vyjasnit. Úplně nejlepší by to bylo o rok odloţit. Uţ teď ministerstvo přiznává, ţe první peníze při změně systému dorazí zřejmě v dubnu. Ale neziskové organizace nejsou ty, které mají rezervní fondy, které mají peníze v bankovních domech a které jsou schopny tři čtyři pět měsícŧ počkat na dotaci a vydrţet z vlastních zdrojŧ. Nebudeme navrhovat ţádné zamítnutí, ani vrácení, podpoříme propuštění do druhého čtení a jenom opakuji, ţe by bylo mnohem lepší, kdybychom to celé o rok odloţili. Pak jsme schopni i podrobně debatovat o těch problémech, které jsem tady nastínil - spoluúčast, rozdělení mezi kraje a jasná pravidla. Bylo by přece velmi dobré, kdyby byla jasná pravidla financování, třeba ţe by byly stejné ceny za úkony nebo za lŧţko. To je logické, mít cenu za úkon a podle toho poskytovatele sociálních sluţeb dotovat. A kdyţ to někde jde levněji, tak ušetří, a kdyţ to někdo dělá dráţ, tak prostě se bude muset zlepšit, nebo nebude mít místo ani na trhu sociálních sluţeb. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Novotného. Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Dobrý den. Já jenom chci ubezpečit prostřednictvím předsedajícího pana Stanjuru o tom, ţe kraje opravdu jiţ několik let v době, kdy vládla vláda koalice ODS a spol., musela v lednu, v únoru a v březnu předfinancovávat všechny organizace. Karlovarský kraj pravidelně vyčleňoval několik milionŧ korun, neţ přijdou první peníze z příslušného ministerstva, aby ty organizace - a nebyly to pouze organizace kraje - vŧbec přeţily. To je jedna poznámka. Druhá poznámka je: já si neumím představit, ţe budeme upřednostňovat organizace kraje. Já se jenom obávám toho, ţe peněz bude stále málo, protoţe jich nikdy není dost, a samozřejmě ţe na kraje se budou valit obrovské připomínky, ţe to špatně dělají, ţe to špatně rozdělují. Doteď tyto připomínky chodily na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takţe tolik jenom dvě připomínky, ţe opravdu kraje se chovají zodpovědně a snaţí se vyváţeným zpŧsobem rozdělovat peníze. Na druhou stranu musím ještě říct jednu věc, ţe jestliţe v roce 2000 například ve Středočeském kraji bylo 170 neziskových organizací, tak dneska jich je tam 760, a to se nedá ufinancovat! Takţe je potřeba se na to dívat ze všech stran a nemyslím si, ţe by se kraje chovaly nezodpovědně. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Sklenák. *** (19.50 hodin) Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se musím zastat nepřítomné paní ministryně Marksové a vysvětlit její nepřítomnost. Samozřejmě těţko plánovat, kdy přijde na řadu bod, který má daný ministr předkládat v situaci, kdy jsou ohlašovány obstrukce a mnohatýdenní jednání. Paní ministryně velmi stála o to, aby svoje body zde mohla přednést a vysvětlovat, a kdyţ viděla prŧběh projednávání schŧze včera, tak zkrátila svoji zahraniční cestu, pracovní samozřejmě, na které je, o jeden den a teď je moţná někde v letadle a směřuje sem. Mrzí mě ta poznámka, protoţe i ze strany ODS zde dnes byla projevena vŧle, abychom projednávali všechny body v prvním čtení. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodrţení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura. Plné znění zpráv


Poslanec Zbyněk Stanjura: To je pravda. Já jsem slíbil, ţe nebudeme navrhovat přerušení toho bodu do příchodu ministryně a také jsme to neučinili a tu dohodu drţím. K obstrukcím. My jsme je oznámili včera, osm dnŧ předem, neţ je spustíme. Takţe si myslím, ţe to není nic překvapivého, řekli jsme to včera na tiskové konferenci a řekli jsme, ţe to uděláme u posledního bodu schŧze a ţe nebudeme obstruovat u těch předchozích 24. To jsme také oznámili. Mŧţete nám to vyčítat, ale já myslím, ţe to je korektní postup, ţe se nepřekvapujeme na poslední chvíli. A tu poznámku jsem si odpustit nemohl, protoţe paní ministryně je tedy v letadle, to je moţné, ale počet ministrŧ se tím nijak zásadně nezmění z toho počtu členŧ vlády. Včera nebo v úterý ve dvě na ty fotky, jak tady jsou všichni, tu seděla celá vláda a teď uţ nejsou. Ale nic proti. Já jsem chtěl reagovat ale na pana hejtmana. Myslím, ţe se nemusíme přesvědčovat, který kraj nebo které město ještě dodává nějaké peníze do sociálních sluţeb, ale mluvíme o pŧvodně státních penězích, mluvíme o tom balíčku, který v tom systému kofinancování nedávaly ani města, ani kraje, ale stát. A stát se této pravomoci zbavuje. My říkáme: dobře, to nám nevadí, ale musí být jasná pravidla. To je všechno. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ţádnou faktickou poznámku v tento moment neeviduji. Pan poslanec Zavadil. Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobré odpoledne, váţený pane místopředsedo, váţené kolegyně, kolegové, váţení tři členové vlády, já si myslím, ţe je dobře, ţe nechcete jaksi bojkotovat a ţe chcete tento zákon, který já vnímám jako velmi dŧleţitý, propustit do dalšího čtení. To je první poznámka. Druhá poznámka. My také stojíme o pravidla, protoţe i já jsem přesvědčen, ţe není moţné, abychom metodickým pokynem jaksi umoţnili poskytování těchto finančních prostředkŧ tam, kam by měly jít, takţe já si myslím, ţe tady není rozpor, ţe spíš jde o to, abychom vyuţili doby, která před námi je, aby se to samozřejmě prohnalo výborem, kterému to patří, a tím se k tomu hlásím, ţe sociální výbor je náš výbor, a ţe tam dokáţeme i prostřednictvím vašich poslancŧ si tyhle věci vyříkat a ţe závěr k tomu bude takový, ţe nakonec tady budeme schopni tuhle normu přijmout. Jenom snad malinký apel prostřednictvím pana místopředsedy. Víte, ona ta účast tady, ono je to na vašich lavicích i na našich lavicích znát. (Posl. Stanjura: Jde o vládu.) Já se nebavím teď o vládě, já se teď bavím o poslancích, protoţe ona tam padla i poznámka vŧči poslancŧm, takţe to bych nerad. (Námitka.) Já jsem to takhle jaksi dostal naprezentováno. Jestli to bylo jenom vŧči vládě (ano), pak se vám, pane kolego, hluboce omlouvám! (K posl. Stanjurovi.) Coţ jsem od vás - nemyslím od vás, ale od vašich poslancŧ - mnohdy neslyšel. Takţe já bych ukončil svoji řeč tím, pokusme se to tedy velmi rychle projednat, pustit to do druhého čtení, přikázat to výboru pro sociální politiku a tam bude prostor na to, abychom si tyhle věci vyříkali a abychom si to tam vydiskutovali. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Hnyková. Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Já chci reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na pana předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie. Já jsem ho na to upozorňovala. Máme tady před sebou další dva dŧleţité zákony, které se týkají MPSV, a není tady odpovědný ministr. Já nic nemám proti panu ministru Chládkovi, ale prostě si myslím, ţe tady by k tak dŧleţitým věcem měla paní ministryně sedět. A to, ţe prodlouţil to jednání po 19. a 21. hodině, je sice hezké, ale chybí nám tady odpovědný člověk. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vypnu čas a pan ministr se hlásí s faktickou poznámkou. Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych jenom drobnou poznámku. Já jsem Mládek, nikoliv Chládek. Ten tu není. (Pobavení a potlesk.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem tu přestřelku o účasti či neúčasti odstartoval, tak bych ji rád ukončil. Mně tady paní ministryně v tuto chvíli nechybí. Já myslím, ţe bude dostatek času ve výborech, jak jsme řekli, proto jsem říkal, ţe nebudeme navrhovat přerušení projednávání všech tří bodŧ do příchodu paní ministryně. A já, i Plné znění zpráv


kdyţ nechtě, se jí musím gentlemansky zastat. Někteří předkladatelé tady dneska byli a stejně nám nic neodpověděli a nic o tom zákonu nevěděli. (Pobavení a potlesk vpravo.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní jiţ přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. První z nich je paní poslankyně Hana Aulická. Máte slovo, paní poslankyně. Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající. (Z pléna: Dvě minuty!) Mám to zkrátit na dvě minuty a všichni tady měli faktické poznámky, tak to je nespravedlivé! Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte času, kolik si vezmete, paní poslankyně. Vy jste řádně přihlášena. Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji. Váţené poslankyně, váţení poslanci, k předloţenému sněmovnímu tisku č. 257, novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, máme i my několik zásadních připomínek. V dŧvodové zprávě předloţené novely je u návrhu změny § 101 zákona o sociálních sluţbách pouţito tvrzení, ţe současná právní úprava nezaručuje transparentnost systému financování sociálních sluţeb. S touto argumentací však nemŧţeme souhlasit. Souhlasíme s tím, aby bylo uzákoněno směrné číslo, tedy alokace finančních prostředkŧ jednotlivým krajŧm, avšak proces finanční podpory tak, jak byl realizován dosud, nebyl dále netransparentní, neboť byla pro poskytovatele dána jednotná metodika, jako jsou prŧměrné úhrady od uţivatelŧ, uznatelné a neuznatelné náklady, jednotný systém převodu prostředkŧ apod. Stanovený postup v hodnocení jednotlivých krajŧ a odŧvodnění nepodpoření některých sluţeb bylo oficiálně zveřejněno poskytovatelŧm na webových stránkách MPSV. Stanovený postup schvalovalo Ministerstvo práce a dále pak docházelo k přímé obhajobě navrţených reálných podpor kraji před zástupci MPSV. Naopak v současné době dochází k vytváření individuálních metodik jednotlivých krajŧ, které mohou být značně odlišné, pouze mají moţnost opřít se či vyuţít některé body z metodiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro poskytovatele to tedy znamená, ţe pokud budou podávat ţádost na sluţby v několika krajích, setkají se s odlišnými metodikami i postupy hodnocení stanovených rozpočtŧ, povinných příloh apod. Dále se pak mohou setkat s odlišnými termíny obdrţení dotace, a co více, s odlišnou formou podpory, jako je dotace, příspěvek zřizovatele, reţim rozhodnutí SGEI apod. V současné době velké riziko vidíme ve stanovení této sítě sluţeb, která dosud nebyla nikde definována. Stavět je pouze na tom, jak bylo doporučeno ze strany MPSV, zda dostala finanční podporu ze strany kraje, či nikoliv, nevidíme jako vhodné a ţádoucí. Mnohdy se jedná o sluţby, které byly podporovány v jiných programech a grantech, či během roku vzniknou na základě poptávky, a tudíţ nemohou být v síti jasně definovány. K sestavení této sítě, aby byla odpovídající a kvalitní, je potřebný delší časový úsek, neţ je dán ze strany MPSV, které si stanovení této sítě zapracovalo do novely zákona. Ačkoliv účinnost zákona bude pravděpodobně v roce 2015, je tato síť vyţadována jiţ na dotační řízení vypsané v tomto roce. Další velké úskalí z hlediska kvality sítě sociálních sluţeb, která musí být definována, vidíme v právní úpravě zákona týkající se převodu inspekcí na MPSV. Pŧvodní úprava, která předpokládala přechod inspekcí na kraje, byla schŧdná a přinášela krajŧm určité výhody. Byla navázána úzká spolupráce s registrátory sluţeb, hodnotící skupinou dotací a kontrolními skupinami dotací.*** (20.00 hodin) (pokračuje Aulická-Jírovcová) Tím by bylo moţné pruţně reagovat a plánovat, neboli vytipovávat, kontrolované subjekty dle zjištěných informací ze strany obcí o porušení zákona a neposkytování sluţeb v souladu se zákonem s ním. Docházelo by k okamţitému předání informací o výstupech z kontrol atd. Aktualizovat síť sociálních sluţeb a ohlídat správné nastavení optimálních kapacit na základě kvality poskytovaných sluţeb by tak bylo mnohem jednodušší a hlavně pruţnější. Spolupráce hodnotící komise, plánovačŧ, kontrolních skupin, registrátorŧ a inspektorŧ je jedinou zárukou toho, ţe v krajích nebudou sluţby posuzovány z hlediska výkaznictví o kvantitativních údajích, ale z hlediska kvality poskytovaných sluţeb. Metodika vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí se také dostává do rozporu s návrhem změny zákona o sociálních sluţbách. V § 101 odst. 2 poslední věta totiţ zní: O poskytnutí finančních prostředkŧ na jednotlivé sociální sluţby a jejich výši rozhoduje rada kraje v souladu s podmínkami stanovenými zastupitelstvem kraje. Zde je nutné postupovat dle § 36 odst. 1 písm. d) zákona 129/2000 Sb., o krajích, kde je zastupitelstvu vyhrazeno poskytování finančních prostředkŧ obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich vyuţití. V § 36 odst. 1 písm. c) zákona o krajích zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o poskytování dotací spolkŧm Plné znění zpráv


částkou nad 200 tis., nejedná-li se o účelové dotace z prostředkŧ státního rozpočtu. Pak lze předloţit rozhodování radě kraje, avšak v souladu s § 28 odst. 12 zákona o krajích, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtŧ. To znamená, ţe návrh zákona by musel být upraven tak, ţe kraj by zasílal finanční prostředky organizacím, zřízeným obcím či přímo sociálním sluţbám, jak uţ tento princip funguje např. při poskytování dotací na přímé náklady školských zařízení dle zákona 561/2004 Sb., školský zákon. Na metodiku zveřejněnou MPSV reagují příslušné odbory v současné době krajŧ tak, ţe propočítávají nákladovost sluţeb dle uvedených vzorcŧ a tyto vzorce upravují dle informací a údajŧ sluţeb, které jsou jim dostupné. Ne všechny vzorce jsou totiţ v souladu s údaji uváděnými v loňském formuláři ţádostí o dotaci. Není tedy vţdy moţné vzorec pouţít tak, jak je uveden, ale upravit ho podle dat, které jsou od poskytovatelŧ ţádosti skutečně poţadovány a na jejichţ základě je moţné maximální výši podpory stanovit. Hlavní úskalí, moţná však spíše hlavní dŧvod, je, ţe metodika nehovoří o moţném dofinancování nově vzniklých sluţeb během roku. Tyto sluţby mohou vzniknout především na základě transformace pobytových zařízení příp. na základě potřeby zajistit sluţbu v lokalitě, kde sluţba chybí a poptávka po ní je definována ve střednědobém plánu sociálních sluţeb. U sluţeb zapojených v individuálních projektech kraje jsou v rámci projektu dotčené obce upozorňovány na návrat sluţeb do běţného financování a na přechod financování na kraj a dále pak na povinnost vícezdrojového financování sluţeb, kde by z deseti procent mělo jít o podporu z veřejných zdrojŧ, mezi něţ patří i obce. U obcí, které sluţby finančně nepodporují, je vyvíjen ze strany krajŧ apel na jejich potřebnost, která je na finanční potřebě závislá a bez níţ by sluţby v regionu nemohly být poskytovány. Je tedy velice zřetelné, ţe do financování sociálních sluţeb se musí zapojit všechny úrovně, tedy nejen kraje, ale i obce, pro které to bude v mnoha případech velice nepříjemný zásah do jejich rozpočtu. Na tento přechod financování se kraje připravují jiţ několik měsícŧ. Je ale nutné podotknout, ţe jiţ nyní jsou na kraje kladeny vysoké nároky z hlediska časové náročnosti všech příprav. Na závěr mi dovolte říci, ţe náš klub podpoří novelu zákona o sociálních sluţbách v prvním čtení, ovšem budeme předkládat pozměňující návrhy, které napomohou ke stanovení lepších podmínek pro celkový přechod financování sociálních sluţeb na kraje. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslancŧ KSČM.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Chalánková. Máte slovo. Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Uţ bylo řečeno mnohé a řekla bych i velmi podrobně a konkrétně, takţe se snaţím spíše doplnit, protoţe s mnohými z předřečníkŧ musím velmi souhlasit. Také za naši bývalou koalici musím říct, ţe jsme hlasovali pro odsun účinnosti novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách o jeden rok. V současné situaci, jak jsme postaveni před zpŧsob převedení těchto finančních prostředkŧ na kraje, se domnívám, ţe bude nutné tento odsun dále pozměňovacím návrhem prodlouţit, a za sebe a za klub TOP 09 se domnívám, ţe by bylo lepší odsun posunout ještě déle neţ o jeden rok, ale minimálně o jeden rok. Domnívám se, ţe lépe by bylo o dva aţ tři roky. Proč, vysvětlím později. Jednak jste slyšeli něco o převodu kompetencí k výkonu inspekce. Já tam chci jenom upozornit, ţe kraje přece jen budou za poskytovateli sluţeb chodit na kontroly, ale nikoliv kvality sociálních sluţeb, ale vyuţití dotace. V čem tkví nebezpečí, k tomu se ještě dostanu. Jednání výboru pro sociální politiku, které jiţ probíralo metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajŧm a hlavnímu městu Praze, jsme přerušili, neboť jsme byli seznámeni s touto metodikou a dá se říci, ţe jsme byli i velmi překvapeni, ţe se nám dostává do rukou metodika k něčemu, kde účinnost teprve nastane. Jednání bylo přerušeno také vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, na kterou jsme měli spoustu dotazŧ. V čem vidím to největší úskalí této metodiky, je, ţe tato metodika byla připravena úřednickou cestou na Ministerstvu práce a sociálních věcí a ta čísla, o kterých bylo hovořeno jako o směrných číslech z dotace, která nebude jasně stanovena a nebude závazná z roku na rok, tak tato směrná čísla v procentech byla stanovena čistě administrativně na základě dohody s Asociací krajŧ. To úskalí tkví v tom, ţe kraje jsou zároveň poskytovateli sociálních sluţeb a jsou také zřizovateli příspěvkových organizací. Tak na to jen upozorňuji. Zde je jasný střet zájmŧ. Takţe jedná se o čistě úřední postup, který nám byl předloţen na výboru. Nevím proč, asi zjevně moţná na vědomí, snad ne k odsouhlasení.



V této metodice je také napsáno, jakým zpŧsobem budou kraje schvalovat rozdělení dotací, a to ve svých orgánech v radě a v zastupitelstvech kraje. Já se domnívám, ţe takto by nám úředníci směrem ke krajŧm a k samosprávám postupovat neměli. To byl ten moment, kdy jsem si řekla, ţe takto určitě ne. A zde se zastavme a bavme se o systémové změně financování. Ta měla nastat. Jak byly financované sociální sluţby dříve? Do roku 2006 jsme měli financování sociálních sluţeb třemi směry: Peníze šly ze státního rozpočtu jednak obcím na organizace, které zřizovaly obce, a zde byla dotace na lŧţko vypočítaná a pravidelně valorizovaná podle potřeby po roky. Dále to byla účelově vázaná dotace na poskytování sociálních sluţeb neziskovými organizacemi, která šla prostřednictvím krajŧ. Se znalostí věcí a terénŧ tyto kraje potom rozdělovaly konkrétním sociálním sluţbám. Nenastal s tím ţádný problém, zejména z toho dŧvodu, ţe kraje dokázaly tyto dotace poslat těmto neziskovým organizacím jiţ do poloviny února daného roku. A poslední balík byla dotace na výkon zřizovatelských funkcí pro příspěvkové organizace krajŧ. Zákonem číslo 108/2006 Sb. toto vše bylo zrušeno a nahrazeno tzv. příspěvkem na péči, kdy po dlouholetém, snad 14letém, vyjednávání s Národní radou zdravotně postiţených apod. byl konečně tento zákon schválen. Bylo určeno, ţe si ţadatelé o sociální sluţby budou tyto sluţby kupovat a podle toho se stanoví síť těch poskytovatelŧ. Někteří zaniknou, nezaniknou a takto vlastně tato síť vznikne. No, to se nestalo. Navíc na tyto mandatorní výdaje jsou poskytovány dotace na výkon sociálních sluţeb. Jenţe celkový objem finančních prostředkŧ v roce 2006 na poskytování sluţeb činil asi 13 mld. korun. *** (20.10 hodin) (pokračuje Chalánková) Pro rok 2014 jsme na 26,5 mld. korun, z čehoţ 20,5 mld. korun činí příspěvek na péči. je jasné, ţe se nám mění struktura obyvatelstva, demografická, takţe je potřeba většího objemu finančních prostředkŧ na sociální sluţby, ale zároveň je nejvyšší čas se začít bavit o systémové změně financování sociálních sluţeb. A zde se mŧţeme bavit o rozdílných kategoriích. Týká se to osob se zdravotním postiţením. Těch je méně a zaslouţí si třeba v jednotlivých příspěvcích i vyšší částky vzhledem k těm postiţením. Ale zároveň zde máme rozsáhlou skupinu seniorŧ, kteří potřebují sociálně zdravotní péči a tam je určitě dobré se začít bavit s resortem zdravotnictví jak má vypadat dlouhodobá péče o tyto osoby. Takţe ten problém je velmi sloţitý a velmi široký, opravdu to nejde jednoduchou metodikou překlopit nenárokovou dotaci ze státního rozpočtu. Takţe kdyţ si rozdělíme procentuálně směrná čísla z nenárokové dotace, tak také se mŧţeme dočkat toho, ţe nenároková dotace mŧţe činit nulu, ale to jsem nadsadila. Proto ţádáme a budeme uplatňovat pokus o odsun této změny financování na kraje nejméně o rok, lépe o dva aţ o tři. Aby mohla nastat debata o systémové změně financování sociálních sluţeb. Na co bych ještě chtěla upozornit a co tady ještě nezaznělo, tu metodiku uţ radši rozebírat nebudu, ale týká se to otázky nebezpečí vŧbec vyjednání veřejné podpory. Protoţe z dŧvodové zprávy máme napsáno, ţe financování sociálních sluţeb bude řešeno jako sluţby obecného hospodářského zájmu v návaznosti na upřesňování a dobudování datové základny MPSV atd., atd. Ale my nevíme, jestli vŧbec je vyjednaná moţnost vyuţití, jestli je vŧbec vyjednaný zpŧsob veřejné podpory na poskytování těchto sluţeb příspěvkovým organizacím krajŧ. Já se domnívám, ţe není, ţe zde narazíme na problém nesprávné veřejné podpory. Takţe upozorňuji i na tento problém. Nebudu jiţ dále svou řeč prodluţovat a ve výborech my tedy nenavrhujeme zamítnutí, budeme hlasovat pro propuštění do výborŧ a do druhého čtení, ale zde ve výboru se budu snaţit posunout účinnost o další minimálně rok, lépe dva aţ tři. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Vilímec. Poslanec Vladislav Vilímec: Váţený pane předsedající, váţené kolegyně a kolegové, jiţ z předchozích vystoupení jasně vyplynulo, ţe tento zákon není dobře zpracován. Ten manévr převodu financování sociálních sluţeb na kraje jako takový nezpochybňuji. Ale v podobě, v jaké je připraven, je značně rizikový. I v případě klubu Občanské demokratické strany platí, ţe nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení, ale jsem velmi skeptický, zda je moţné tento návrh dostat do podoby, která by omezila rizika jak na straně poskytovatelŧ, tak na straně krajŧ. Pan poslanec Novotný, také aktuálně hejtman Karlovarského kraje, zde mluvil o tom, ţe v předchozím volebním období kraje ţádaly příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí a vládu o převod těchto finančních prostředkŧ do dispozice krajŧ. Musím říci, já jsem zastupitelem Plzeňského kraje od samého počátku fungování krajŧ. Od roku 2000. Uţ v té době jsme ţádali také o převod těchto Plné znění zpráv


prostředkŧ. Tehdy byla levicová vláda v prvních dvou volebních, kdyţ jsem byl v radě kraje, a bylo nám sděleno, ţe je to příliš velké riziko, ţe se Ministerstvo práce a sociálních věcí obává, jak budou kraje postupovat, zda skutečně nevznikne 14 systémŧ financování sociálních sluţeb. Tento návrh má ve dvou bodech značné problémy. Ten jeden bod, o tom mluvil nejen pan poslanec Stanjura, ale mnozí, je dán tím, ţe jde o nenárokovou částku ze státního rozpočtu. To znamená kaţdoročně paní ministryně nebo pan ministr musí ţádat na vládě o jakousi částku na dofinancování sociálních sluţeb. Nikdo neví, jestli to bude osm miliard, sedm miliard, devět miliard, deset miliard. A teď nastává to největší nebezpečí. Tímto návrhem zákona se totiţ zafixovává podíl jednotlivých krajŧ. Nevím, na základě čeho, protoţe kdyţ se podíváte do té přílohy, tak ty podíly ani nekopírují počty obyvatel krajŧ. To znamená, je to na základě pravděpodobně nějakého algorytmu, který byl stanoven úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí, moţná na základě celkového rozsahu aktuálních ţádostí krajŧ. Ale přece není moţné nastavit statický model a předpokládat, ţe ţádná změna nebo ţádní jiní poskytovatelé v dalších letech nebudou. Nebo se nebudou měnit. To je podle mne jedno z velkých rizik tohoto návrhu. Jsem z Plzeňského kraje a musím říci, ţe nejsem vŧbec spokojen s tím procentem, protoţe procento pro Plzeňský kraj je jedno z nejmenších. Takţe buď platí to, ţe v Plzeňském kraji je málo poskytovatelŧ sociálních sluţeb, málo klientŧ anebo platí, ţe současné vedení kraje nedokázalo vyjednat lepší podmínky. A druhá věc, která mně samozřejmě vadí a která zde také byla jiţ vzpomenuta, je otázka vŧbec systému rozhodování o těch dotacích. Byť nějaké dotační řízení mŧţeme vnímat v tzv. systému přenesené pŧsobnosti, tak nepochybně rozhodování o dotacích je v systému samostatné pŧsobnosti. Není moţné, aby kompetence krajského zastupitelstva tímto zákonem byly předávány na krajské rady. Uţ tady jedna paní poslankyně vzpomínala školský zákon, ten je ale nastaven úplně jinak. Tam o rozdělování finančních prostředkŧ rozhoduje krajský úřad v přenesené pŧsobnosti, nikoliv kraj v samostatné pŧsobnosti. To jsou věci, které neslouţí řekněme pověsti Ministerstva práce a sociálních věcí nebo kvality toho zpracování. A byť platí to, ţe nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení, tak naprosto souhlasím s paní poslankyní Chalánkovou, ţe by bylo nejlépe, aby se odstranila rizika, skutečně prodlouţit účinnost nebo odloţit účinnost toho manévru převodu financování na kraje do dispozic krajŧ minimálně o rok, ne-li o více, o dva roky, tak aby všechny ty věci v mezidobí mohly být nějak domluveny, mohly by být dotaţeny do nějakého lepšího systému nebo do preciznějšího systému neţ je tento návrh zákona. Takţe nechci dál mluvit o nějakých vyhláškách nebo metodických pokynech. Myslím paní poslankyně Aulická nebo paní zpravodajka mluvila o tom, ţe kdyby to zŧstalo v rovině metodického pokynu, tak by Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo přinutit krajské zastupitelstvo, aby s takovým metodickým pokynem souhlasilo, coţ já si skutečně nedokáţu vŧbec představit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslancŧ ODS.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Opálka. Prosím, ujměte se slova. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říci, ţe máme ještě jeden tisk s číslem 205, který řeší tuto situaci, ale je to z dílny ODS, ale odkládá pouze o pŧl roku. Coţ je docela nešťastné, protoţe v polovině roku granty rozdělovat je problém. Ale chtěl jsem reagovat na to rozdělení mezi kraje. Víte, já bych byl nejradši, kdybychom to řešili v rámci rozpočtového určení daní tak, aby kraje měly jasně stanoveno, kolik peněz kdo bude mít. Ale máme s tím velký problém v tom, ţe ne kaţdý kraj je na tom stejně. Někde je zasaţení bývalou těţkou prŧmyslovou výrobou jiné. A proto jsou taky tak velké rozdíly. Ten problém se řeší uţ nemálo let. Musím říci, ţe kraje dneska a v nedávné minulosti vlastně rozdělují ty granty. *** (20.20 hodin) (pokračuje Opálka) Devadesát devět procent toho, jak to rozdělí ony, tak to ministerstvo v podstatě jenom potvrdí. Takţe kraje chtějí, aby se konečně litera zákona, který byl uţ také odkládán, naplnila. Jenţe proti stojí poskytovatelé sociálních sluţeb, Národní rada zdravotně postiţených a jiní. Myslím si, ţe na výboru tentokrát budeme mít velký oříšek, jak to vyřešit. Dovolím si ale učinit uţ teď jeden návrh, aby kromě sociálního výboru to bylo přikázáno i rozpočtovému výboru. Protoţe to opravdu bude velký problém. My nemŧţeme zafixovat nějakou stálou částku, která se nebude Plné znění zpráv


inflačně zhodnocovat, a navíc tam máme vnitřní dluh, neboť v sociálních sluţbách jiţ několik let nerostly mzdy, a my jim dáváme čím dál méně, ale ten boom sociálních sluţeb, protoţe se to stává pro některé i kšeftem, a já se to nebojím tady tak říct, přináší větší a větší náklady. Takţe... Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas. Poslanec Miroslav Opálka: Ano. To je všechno, jenom ten rozpočtový výbor zaznamenat. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Hovorka. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Váţený pane místopředsedo, váţení páni ministři, váţené kolegyně, váţení kolegové, já bych chtěl říct, ţe tento zákon není dobře připraven a většina předřečníkŧ tady popsala ty problémy a rizika. Já se shoduji s tím, co řekl pan poslanec Stanjura. Vystihl přesně ta rizika pro poskytovatele sociálních sluţeb. Já se domnívám, ţe uţ od té doby, kdy došlo k převedení peněz na uţivatele za péči, toho příplatku za péči na jednotlivé uţivatele sociálních sluţeb, tak od té doby se vlastně poskytovatelé sociálních sluţeb setkávají s mnoha problémy, které do dnešní doby nebyly vyřešeny a neustále vlastně chybí peníze na dofinancování sociálních sluţeb. Chtěl bych říct, ţe uţivatelé sociálních sluţeb potřebují kvalitní sluţby, ale zase poskytovatelé potřebují stabilitu. A ta stabilita v tomto sektoru bohuţel doposud není. A ani tímto zákonem nebude. V řadě případŧ mají kraje vlastní poskytovatele sociálních sluţeb a dochází tady k určité konkurenci mezi těmi krajskými příspěvkovými organizacemi a těmi dalšími poskytovateli sociálních sluţeb. Je tady obava, ţe dojde ke zvýhodňování krajských organizací na úkor těch ostatních. Podle mého názoru není moţné zafixovat nějakou tabulkou v příloze zákona výši procentního podílu na celkovém ročním objemu. To je naprosto špatně podle mě, kdyţ tak by to mělo být někde ve vyhlášce. Nemŧţe to být fixně nastaveno. A také poskytovatelé upozorňují na to, ţe kaţdý kraj je jiný. Kaţdý kraj má jiný počet obyvatel, jiný počet uţivatelŧ sociálních sluţeb apod. Toto administrativní stanovení je velmi špatné. Rovněţ pokládám za nešťastné, ţe bude kompetence rady kraje, rozhodovat o tom, kolik kdo dostane těch dotací. Mělo by to být v kompetenci zastupitelstva. A chci také říct, ţe nejsou dosud stanovena jasná kritéria, parametry, nejsou ţádné normativy. To všechno je třeba dopracovat. Protoţe pokud pustíme tento zákon tak, jak je, tak budeme tady mít 14 dotačních řízení a v některých krajích bohuţel mŧţe dojít k tomu, ţe někteří poskytovatelé nedosáhnou na peníze. Unie zaměstnavatelských svazŧ k tomu dala stanovisko uţ v dubnu letošního roku, poţadovali zavedení alespoň rámcových postupŧ na centrální úrovni, zavedení a pouţívání exaktních postupŧ a kritérií v kaţdém kraji, které by umoţnily zpětné ověření a kalkulaci obdrţené výše státní dotace. Proti současnému, dosavadnímu systému zavést opatření, která by zaručovala transparentnost dotačního řízení. Umoţnit zástupcŧm sociálních partnerŧ účast na regionálním dotačním řízení. Poskytovatelé sociálních sluţeb vyzvali Ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení moţných exaktních postupŧ, kalkulačních vzorcŧ, vyrovnávacích plateb, personálních normativŧ apod., na kterých v posledních měsících pracovalo. A také zveřejnění souhrnných ţádostí krajŧ za rok 2014. Z toho všeho, co tady bylo řečeno i předřečníky, se rovněţ přimlouvám za to, aby tyto věci byly dopracovány a aby byla účinnost tohoto zákona odsunuta minimálně o jeden rok. Domnívám se, ţe nemŧţeme postupovat v případě zákona o sociálních sluţbách cestou pokus a omyl a nemŧţeme si dovolit pokračování v těch chybách, které se tady děly od roku 2002. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Táţi se, zda je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy. Není tomu tak. (Protesty, hlásil se pan poslanec Zavadil.) Takţe děkuji a končím - ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Máte slovo. Poslanec Jaroslav Zavadil: Já se všem omlouvám, ale víte co? Já vám něco povím. Tady se kupu let, a řada z vás tady seděla, nedokázaly sociální sluţby naplnit finančními prostředky. Kaţdý rok jste se tady hádali, kolik set milionŧ je potřeba na to přidat. V letošním roce po prvé se stalo, ţe se na sociální sluţby daly 7,2 miliardy, coţ samozřejmě nestačí na navýšení mezd, ale alespoň to stačilo na provozní náklady těchto sociálních sluţeb. To bych byl rád, kdybyste vzali v potaz. Ţe ten návrh zákona není dokonalý, o tom se nemusíme přesvědčovat. A já jsem přesvědčen, ţe řada věcí, které tady zazněly, a já je vnímám, se na tom výboru prostě projedná a ţe budeme dbát na to, aby se tam nedostaly peníze bez mašliček, aby se ty peníze daly nějak rozfrcat, a to si Plné znění zpráv


myslím, ţe je úkolem sociálního výboru. Takţe já bych doporučoval, abychom skončili tu debatu, byť ji teď já sám prodluţuji, ale cítil jsem potřebu tohleto říct. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikoho do rozpravy dál přihlášeného nevidím, tudíţ končím obecnou rozpravu. Táţi se pana ministra, případně paní zpravodajky, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme postupovat dál a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Zaznamenal jsem zde návrh pana poslance Opálky, přikázat to také rozpočtovému výboru, takţe tento návrh trvá, a ptám se, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak, v tom případě přistoupíme k hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro takto navrţené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Končím hlasování č. 41. Přítomných poslancŧ je 144, pro tento návrh je 133, proti ţádný. Tento návrh byl přijat. Dále budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Já zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro takto navrţené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Končím hlasování č. 42. Přítomných poslancŧ 144, pro návrh 132, proti ţádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, ţe tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a dále rozpočtovému výboru. Tím končím projednávání bodu č. 15 a předávám řízení schŧze. *** (20.30 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrý večer. Budeme pokračovat v projednávání bodu číslo 16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisŧ /sněmovní tisk 255/ - prvé čtení Z pověření vlády předloţený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Váţená paní předsedající, váţené kolegyně, váţení kolegové, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ţe vás přerušuji, ale poprosím o sníţení hladiny hluku. Děkuji. Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek - ve znění pozdějších předpisŧ, upravuje systém dávek sociální podpory, stanovuje podmínky nároku na tyto dávky a také upravuje řízení o těchto dávkách. Jednou z dávek sociální podpory je i porodné. Jedná se o jednorázovou dávku, kterou se oprávněné osobě přispívá na náklady v souvislosti s narozením dítěte. V současné době se porodné vyplácí pouze na první ţivé dítě, a to ve výši 13 tisíc korun, a podléhá zjišťování výše příjmŧ v rodině. Narodí-li se s prvním ţivě narozeným dítětem další ţivě narozené dítě nebo děti, dvojčata, vícerčata, činí výše porodného 19 500 korun. Nárok na porodné má oprávněná osoba pouze v případě, ţe rozhodný příjem nepřevyšuje 2,4násobek ţivotního minima rodiny. Návrh je předkládán s cílem upravit porodné tak, aby nárok na tuto dávku vznikl širšímu okruhu rodin s dětmi, aby těmto rodinám mohlo být vyplaceno porodné z titulu narození v pořadí druhého dítěte, a to ve výši 10 tisíc korun. Druhým dítětem je přitom chápáno druhé ţivě narozené dítě, a to bez ohledu na to, při kolikátém porodu se toto druhé ţivě narozené dítě narodí. (V sále je značný hluk.) Plné znění zpráv


Zároveň se úprava vztahuje na děti převzaté do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičŧ. Zvyšuje se také zákonem stanovený koeficient, a to na 2,7násobek ţivotního minima rodiny, kterým se násobí příjem na nárok na porodné. Nárok na porodné z dŧvodu převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičŧ se rozšiřuje o případy, kdy bylo u dítěte do prvního roku věku soudem rozhodnuto o osvojení dítěte, anebo o svěření dítěte do péče před osvojením dle § 826 a 827 občanského zákoníku. Návrhem zákona se také reaguje na poţadavek slučitelnosti zákona č. 117/1995 Sb. s právem Evropské unie. V současné době je okruh oprávněných osob, jimţ vzniká nárok na dávky sociální podpory, taxativně nevyjmenovala(?) ty osoby, kterým návrh vyplývá z předpisu Evropské unie, a proto se navrhuje legislativně technické zpřesnění okruhu oprávněných osob tak, aby tuto kategorii osob zákon výslovně stanovil. Navrhovaná úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015. Prosím o podporu návrhu zákona pro postoupení do dalšího čtení, neboť cílem předloţeného návrhu je především podpořit rodiny s malými dětmi v situaci, kdy se jim jednorázově zvýší náklady v souvislosti s narozením dítěte, a za tímto účelem upravit podmínky nároku na danou dávku, aby na porodné dosáhly další rodiny. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Gabriela Pecková: Dobrý večer, dámy a pánové. Zaloţení rodiny znamená vţdy nárazové zvýšení nákladŧ a zcela jistě dlouhodobě Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, moc se omlouvám, ale doopravdy prosím, aby v levé části sálu se kolegyně a kolegové ztišili, abychom mohli v klidu pokračovat v jednání. Děkuji. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková: Cílem vládního návrhu je podpořit mladé nízkopříjmové rodiny právě v této situaci. Návrh představuje jak změny systémové, jakým je porodné na druhé dítě, tak změny parametrické, jako je konkrétní výše porodného, jako dávky státní sociální podpory, a to v částce 13 tisíc na první dítě a v částce 10 tisíc na druhé dítě. A také potom změnu koeficientu pro výpočet hranice pro výpočet vzniku nároku, a to z pŧvodních 2,4 na 2,7. Vynásobením ţivotního minima tímto novým koeficientem se tedy ona zmíněná hranice pro přiznání nároku posunuje z 18 504 na 20 817 korun příjmu rodiny. Současně jak tady zaznělo, je řešena problematika při osvojení nebo svěření dítěte do péče, a to dítěte do jednoho roku věku rozhodnutím soudu před rozhodnutím o osvojení. Srozumitelně přeloţeno je tedy řešená pěstounská péče. V poslední řadě návrh upravuje explicitně okruh oprávněných osob, kterým nárok vzniká z titulu příjmu pouţitelných předpisŧ Evropské unie v souvislosti s volným pohybem pracovníkŧ. Z logiky věci vyplývá, ţe takovéto změny nemohou být rozpočtově neutrální. Navýšení mandatorních výdajŧ by se v případě přijetí tohoto návrhu pohybovalo kolem 330 milionŧ a celkový náklad na výplatu porodného by tedy činil něco mezi 470 aţ 480 miliony. Samozřejmě ţe kaţdé navýšení mandatorních výdajŧ znamená další zadluţování a v tomto případě paradoxně si vypŧjčujeme od těch dětí, jejichţ narozením nárok na dávku vznikl. Stát pomáhat rozhodně má, ale aby tato pomoc byla účinná a efektivní, je nutné, aby pomáhala adresně. V této variantě, která je v návrhu označovaná jako římská jedna, je zachovaná tato dávka jako testovaná, na rozdíl od varianty pod označením římská dvě, která test příjmŧ odstraňuje, a kromě rozpočtových dopadŧ se tak dostává i do rozporu s právem Evropské unie. Plné znění zpráv


Z mého pohledu jednorázová dávka nikterak neřeší dlouhodobě nepříznivou ekonomickou situaci mladých rodin, a to především proto, ţe neřeší její příčinu. Tou totiţ není narozené dítě. Tou je problematický vstup na trh práce, tedy nezaměstnanost absolventŧ na všech vzdělávacích stupních, nízké reálné mzdy a také malá nabídka zkrácených úvazkŧ a mohla bych v tom výčtu pokračovat. Já sama bych si moc přála, aby demografické parametry měly opačnou dynamiku. Zrovna tak bych velmi ráda viděla, kdyby se sníţil věk, kdy mladí lidé zakládají rodiny, protoţe odkládání rodičovství do pozdějšího věku znamená zvýšené náklady především na zdravotní péči. Nic z toho ale tento návrh zajistit nemŧţe, jako to neumí ani před několika hodinami diskutovaných 10 % DPH na sunar, sazbu tedy. Přesto povaţuji za přínosné o těchto návrzích mluvit, analyzovat je, a proto si dovolím doporučit posunutí tohoto návrhu do druhého čtení a přikázat ho k projednání výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost. (Potlesk napravo.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Okamuru s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Tomio Okamura: Váţená paní předsedající, dámy a pánové, z hlediska hnutí Úsvit nelze nepodpořit jakýkoliv návrh, který podpoří rodiny s malými dětmi. Takţe za hnutí Úsvit uţ předem říkám, ţe tento zákon podpoříme. Je třeba ovšem dodat, ţe zavedení příspěvku i na druhé dítě je absolutně nedostačující, protoţe jak víme - a doufám, ţe to ví i vláda - tak podle statistik dvě děti v rodině nestačí na zachování stávajícího počtu obyvatel České republiky. Chci se v této souvislosti zeptat: Toto je vládní strategie na podporu rodin s dětmi? To je tedy velmi nedostatečné. V této souvislosti bych tedy rád chtěl vyzvat vládu, aby urychleně vládní strategii na podporu mladých rodin předloţila a abychom to nezamázli nějakým populistickým gestem, které ve skutečnosti vŧbec zvýšení počtu obyvatel České republiky, a řekl bych navýšení té demografické křivky, vŧbec nepomŧţe. *** (20.40 hodin) (pokračuje Okamura) Moţná, ţe dŧvod, proč je porodné pouze na druhé dítě, je jiný. Uznávám, ţe všeobecně společensky nevyřčené tabu je fakt, ţe hlavním dŧvodem, proč se nevyplácejí příspěvky na jakýkoliv počet dětí, je obava z toho, ţe nejvíce na porodném vydělají takzvaně nepřizpŧsobiví občané, kteří parazitují na sociálních dávkách a plozením dětí se někteří z nich doslova ţiví, přičemţ tyto děti řádně nevychovávají, přesněji u těchto nešťastných dětí vlivem vzoru rodičŧ a bohuţel také díky našemu státu tak z těchto dětí vyrŧstá další parazitující generace. Bohuţel na tento fakt doplácí tisíce jiných slušných rodin. Rodin občanŧ, kteří pracují a své děti řádně vychovávají. Stojí tedy za úvahu systémová změna a já bych vám za hnutí Úsvit chtěl dát inspiraci k diskusi. Co kdybychom porodné vypláceli na kaţdé dítě, ale jen těm rodičŧm, kteří mají nějakou pracovní historii a své děti řádně vychovávají? Abych byl přesnější, mám na mysli nevyplácet příspěvky těm, kdo mají kriminální minulost, zároveň jejich děti zanedbávají školní docházku a těm, kdo nemají odpracováno nějaké minimum, přičemţ do pracovní historie by se mělo započítávat i studium na vyšší či vysoké škole. Tím bychom podpořili spravedlivě všechny děti bez ohledu na to, v jakém pořadí se narodí a motivovali bychom zároveň slušné rodiče, dbající na vzdělání, mít více neţ jedno či dvě děti. Zároveň bychom tím motivovali i ty dnes takzvaně nepřizpŧsobivé, aby se o děti starali a aby sami pracovali a nepáchali trestnou činnost. Samozřejmě bychom také neplatili těm, kdo na společnosti a na svých pracujících spoluobčanech cíleně parazitují. Jedním z velmi potřebných efektŧ by také bylo sníţení společenského napětí a rasové nesnášenlivosti, přičemţ skutečný rasismus v naší zemi podle mého názoru téměř neexistuje. Nikomu totiţ nevadí Vietnamec, Ind nebo Plné znění zpráv


Korejec, který pracuje a své děti posílá na vysokou školu. Ale vadí takový soused, který dělá nepořádek, nepracuje, parazituje, sociální dávky utrácí za hazard a alkohol a tomuto ţivotnímu stylu učí i své děti. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zatím nikoho neregistruji. Je tady pan poslanec Soukup. Řádná přihláška nebo faktická poznámka? Takţe řádná. Prosím. Poslanec Zdeněk Soukup: Kolegyně a kolegové, já budu velice lakonický, abych nezdrţoval. Dávám návrh na zkrácení doby k projednávání ve výborech o deset dnŧ, to znamená na padesát dnŧ. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tudíţ obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Nyní přistoupíme k hlasování. Sezvu případně kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 145 poslancŧ, pro 131. Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhŧty k projednávání ve výborech o deset dnŧ, to znamená lhŧta k projednávání ve výborech v délce 50 dnŧ. Zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44, do které je přihlášeno 145 poslancŧ, z čehoţ je pro 127. Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Nyní přistoupíme k projednání bodu 17. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisŧ, a další související zákony /sněmovní tisk 256/ - prvé čtení Z pověření vlády předloţený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Váţená paní předsedající, váţené paní kolegyně, váţení páni kolegové, předkládaný návrh zákona byl zpracován na základě aktuální potřeby řešit problematiku výplat jedné z dávek pomoci v hmotné nouzi, doplatku na bydlení. Návrh je předkládán s cílem upravit systém výplaty doplatku na bydlení tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe. Praxe ukazuje na potřebu úpravy některých ustanovení a jejich zpřesnění tak, aby umoţňovala jednotný postup pro řešení situace hodnocení nároku na doplatek na bydlení a určování jeho výše. V současné době dochází k progresivnímu nárŧstu poskytovaného doplatku na bydlení, a to nejenom z dŧvodu dopadu ekonomické krize, ale i proto, ţe se řada osob naučila určité výhody zákona o pomoci v hmotné nouzi vyuţívat a zneuţívat. Návrh zákona směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v nepřiměřené výši ve prospěch jejich provozovatelŧ, Plné znění zpráv


aniţ přitom jde o porušování platné právní úpravy. Proto se navrhují určitá zpřísnění pro posuzování situace hmotné nouze, osoby pro účely doplatku na bydlení na straně jedné a zjednodušení řízení o doplatku na bydlení na straně druhé. Cílovým stavem právní úpravy je tedy poskytovat doplatek na bydlení v přiměřené výši pouze do vyhovujícího bydlení a zjednodušit administraci této dávky. Za tímto účelem návrh zákona definuje byt, ubytovací zařízení a jiný neţ obytný prostor. Optimální formu bydlení představuje samozřejmě byt. Pokud se jedná o ubytovací zařízení, ve kterých je poskytováno ubytování na dobu delší neţ dva měsíce v období šesti měsícŧ po sobě jdoucích, navrhuje se z hlediska splnění hygienických poţadavkŧ upravit sdělování údajŧ ohledně těchto zařízení budou pro účely rozhodování o přiznání doplatku na bydlení krajským pobočkám úřadŧ práce poskytovat orgány ochrany veřejného zdraví. (???) V případě jiného neţ obytného prostoru se vychází z principu, ţe pokud má být do tohoto typu bydlení poskytován doplatek na bydlení, je nezbytné, aby tento prostor splňoval určité standardy, které jsou dány stavebně technickými předpisy. Kontrolu, zda jiný neţ obytný prostor tyto standardy splňuje, musí z logiky věci provádět místně příslušný stavební úřad, neboť ten je po odborné stránce nejlépe vybaven k tomu, aby tyto skutečnosti posoudil. Další významnou změnu, která je obsaţena v předkládaném materiálu, představuje zrušení časového omezení pro poskytování doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení v systému státní sociální podpory. Tato úprava by měla minimalizovat riziko vzniku bezdomovectví, které by mohlo hrozit při ukončení poskytování dávky z časových dŧvodŧ. V návaznosti na změny v zákoně číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, ke kterým došlo jiţ s účinností od 1. ledna 2014, pokládám z hlediska zajištění největší přehlednosti právního řádu za nezbytné provést rovněţ některé úpravy v oblasti započitatelných příjmŧ v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o ţivotním a existenčním minimu. Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015. Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu předkládaného návrhu zákona. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, ţe pŧvodně určený zpravodaj pro toto čtení není přítomen, budeme muset hlasovat o změně zpravodaje, takţe přivolám všechny kolegy z předsálí. *** (20.50 hodin) (pokračuje Jermanová) Nyní budeme hlasovat o změně zpravodaje, pŧvodně za pana poslance Adolfa Beznosky na paní poslankyni Pavlínu Nytrovou. Zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 45, do kterého je přihlášeno 145 poslancŧ, z čehoţ je pro 121. Konstatuji, ţe návrh byl přijat a já prosím nově zvolenou zpravodajku pro prvé čtení paní Pavlínu Nytrovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo. Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, paní předsedající. Váţené kolegyně, váţení kolegové, já jsem přesvědčena o tom, ţe vše potřebné v rámci prvního čtení zde zaznělo, ţe s materiálem se určitě ještě popereme ve výboru pro sociální politiku a v tuto chvíli doporučuji novelu zákona o hmotné nouzi do druhého čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Semelovou a paní poslankyni Chalánkovou. Prosím tedy první v pořadí paní poslankyni Semelovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo. Plné znění zpráv


Poslankyně Marta Semelová: Děkuji paní předsedající. Váţené kolegyně, váţení kolegové, předloţená vládní novela má za cíl řešit systém výplaty doplatku na bydlení, přesněji definovat vhodné ubytování, do něhoţ stát poskytuje doplatek na bydlení, vymezit okruh společně posuzovaných osob pro účely vyplácení doplatku na bydlení tak, aby byl v rámci jednoho bytu či jiného prostoru poskytnut pouze jeden doplatek na bydlení, či zvýhodnit zápočet dávek z dŧchodového pojištění. S tím lze určitě souhlasit. Ostatně mělo by to pomoci zejména osamělým seniorŧm, coţ je skupina zvlášť ohroţená ... Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale prosím všechny, kteří mají potřebu si něco sdělit, aby tak učinili v předsálí a nerušili při jednání. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mělo by to tedy pomoci zejména osamělým seniorŧm, coţ je skupina zvlášť ohroţená chudobou a ztrátou bydlení. Nová úprava navrhuje také zrušení časového omezení poskytování této sociální dávky, které přes protesty tehdejší opozice prosadil ministr Nečasovy vlády pan Drábek. Vládní návrhy by tedy měly mít pozitivní dopady na ty skupiny osob, které nemají dostatečné příjmy, dostávají se do tíţivé situace, a to v naprosté většině ne vlastní vinou, a ţádají o doplatek na bydlení. To je určitě v pořádku. Oceňuji i snahu o zpřísnění podmínek pro majitele ubytoven. V té souvislosti však mám určité pochyby o tom, ţe se u běţících dávek mají hygienické normy posuzovat aţ od pátého měsíce jejich platnosti a standardy kvality bydlení aţ od devátého měsíce jejich platnosti, aby vlastníci či pronajímatelé ubytovacího zařízení a osoby tam ubytované mohly včas zareagovat. Je mi jasné, ţe určité přechodné období potřeba je, ale v této délce to pokládám za přehnané. Přijetím v této podobě dojde k tomu, ţe současný stav poběţí dalšího tři čtvrtě roku, coţ ti majitelé ubytoven, kteří často v chátrajících domech namačkají na kaţdé volné místo co nejvíce osob, jen aby měli maximální zisk, jistě uvítají. Tito doslova kšeftaři s lidskou chudobou nejenţe podvádějí, a to uzavíráním fiktivních smluv na vysoké sumy, aby nepřicházeli o dávky na bydlení, ale také vydírají ubytované osoby, které pochopitelně udělají všechno moţné, jen aby nepřišly o střechu nad hlavou. Moţná by stálo za úvahu, jestli by tyto ubytovny neměl provozovat stát na neziskovém principu. Myslím, ţe by měla skončit praxe, kdy se nepoctiví... Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale musím napomenout své kolegy z koalice, aby se uklidnili a nerušili vás při vašem projevu. Děkuji. Poslankyně Marta Semelová: Myslím, ţe by měla skončit praxe, kdy se nepoctivci obohacují a vyuţívají situace lidí, kteří mají hluboko do kapsy. A těch osob není zrovna málo. Chudobou nebo sociálním vyloučením je v České republice ohroţeno přes 1,5 milionu osob, coţ je v přepočtu přes 15 % z celkové populace. Řadu lidí dělí od oficiálního začlenění do pásma chudoby příjem vyšší o pár desetikorun. Navíc v oficiálních statistikách nejsou zachyceny tisíce bezdomovcŧ, lidé ţijící po azylech a ubytovnách. Bytová nouze hrozí více jak devíti stŧm tisícŧm domácností. Mezi osoby ohroţené ztrátou vlastního bytu patří mladé rodiny s dětmi, samoţivitelky a samoţivitelé, senioři, zvlášť osamělí, zdravotně postiţení, rodiny s jedním příjmem. Proč by měli právě oni doplácet na politiku předchozích vlád, které přistoupily k zdraţování, k sniţování reálných příjmŧ, k privatizaci a zavírání podnikŧ a firem, k udrţování minimální mzdy na zcela nedŧstojné úrovni, která je niţší, neţ hladina příjmŧ pro pásmo chudoby, které odmítaly oprávněnou valorizaci dŧchodŧ a dopustily vysokou nezaměstnanost. Právě díky těmto skutečnostem se řada rodin zadluţila a dostala se do situace, kdy jsou namísto dŧstojného ţivota odkázány na sociální dávky, protoţe jinak by si nemohly zajistit ty nejzákladnější ţivotní potřeby. Tyto skupiny lidí je třeba ochránit a nastavit podmínky tak, aby domácnost byla schopna náklady na bydlení hradit. Kromě pozitivních dopadŧ novely, které jsem ve svém vystoupení v začátku zmínila, však mám určité obavy. Konkrétně jde o to, aby přijetím novely nedošlo k tomu, ţe se lidé dostanou z bláta do louţe, tedy z mizerných podmínek na předraţených ubytovnách ven na ulici, ţe se zvýší počet lidí bez domova, ale také, ţe se zvýší sociální napětí. V návrhu zákona je stanoveno, ţe má být toto riziko eliminováno ve spolupráci s obcemi a dalšími zainteresovanými subjekty. Otázkou však je, jaké reálné moţnosti obce v současné době mají. Mnohé z nich uţ totiţ nedisponují vlastním bytovým fondem, který představuje jedinou moţnou finančně dostupnou variantu bydlení, zejména pro nízkopříjmové skupiny osob. Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 % bytového fondu a od té doby podíl obecního bydlení klesl pod deset procent z celkového počtu. Navíc stále chybí zákon o sociálním bydlení. Právě ten by měl být podle mého názoru provázán s předloţenou novelou zákona o hmotné nouzi, ale Plné znění zpráv


také s koncepcí bydlení, jeţ by měla být povinnou součástí rozvoje kaţdé obce. Zároveň by vláda v součinnosti se samosprávami měla řešit situaci, kdy v České republice jsou na jedné straně lidé, kteří nemají prostředky na pořízení si bytu, nemají na zaplacení nákladŧ na bydlení, kdy jsou u nás tisíce lidí bez střechy nad hlavou, a na straně druhé je tu kolem šesti set tisíc bytŧ prázdných. Přes tyto moje pochybnosti a obavy s tím, ţe si uvědomuji, ţe navrţená novela není ideální a má některé nedostatky, si myslím, ţe potřebná je a ţe by měla projít do druhého čtení. Budeme tedy tuto novelu podporavat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k řečnickému pultu paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já své slovo velmi zkrátím vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, coţ jí títmo nevyčítám, ale určitě se na ni obrátím při dalším čtení, druhém, event. třetím. Výbor pro sociální politiku se touto problematikou také velmi podrobně zabýval uţ dne 23. ledna, a to z vlastní iniciativy, přijal dokonce usnesení, se kterým paní ministryni, aţ tady bude, seznámím. V nedávné době jsme projednávali zde, na tomto plénu, také senátní návrh zákona, byl to sněmovní tisk číslo 155, který se zabývá podobně touto problematikou, a tento zákon jiţ prošel prvním čtením a ve výboru ho budeme projednávat. *** (21.00 hodin) (pokračuje Chalánková) Velmi podrobně se zde budeme věnovat také tomuto sněmovnímu tisku 256 ve výboru pro sociální politiku a komentář si ponechám na příští jednání. Děkuji. (Bouřlivý potlesk ze středu a z pravé části sálu.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táţi se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. (Pan ministr Mládek se otáčí na paní předsedající s ţádostí o slovo.) Do obecné rozpravy nebo závěrečné slovo? Tak pojďte do obecné rozpravy. Ministr prŧmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl jenom navrhnout zkrácení projednávání ve výborech o 10 dnŧ, tedy na 50. To je zároveň i závěrečné slovo. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Vzhledem k tomu, ţe se jiţ nikdo do rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se táţi, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak, tudíţ přistoupíme k hlasování. Svolám kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 46, do kterého je přihlášeno 144 přítomných poslancŧ, z čehoţ pro je 119 (a 1 proti). Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Nyní se vypořádáme se zkrácením lhŧty na 50 dní, které zde vznesl navrhovatel. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby se lhŧta ve výborech zkrátila na 50 dní? Kdo je pro? Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 47, do kterého je přihlášeno 144 poslancŧ, z čehoţ se pro vyjádřilo 121 (a 1 proti). Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhŧta pro projednání je 50 dní. (Poslankyně Chalánková v pravé části sálu se snaţí upoutat pozornost paní místopředsedkyně v souvislosti s proběhnutým hlasováním, ale není jí rozumět.) Já se jenom táţi, jestli chcete zpochybnit hlasování. Ne. Dobře. Já vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Výborně. Plné znění zpráv


Budeme pokračovat projednáváním bodu číslo 18. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a další související zákony /sněmovní tisk 258/ - prvé čtení Z pověření vlády předloţený návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Dobrý večer, paní předsedající. Váţené poslankyně, váţení poslanci, z pověření vlády si dovolím předloţit návrh novely zákona číslo 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Vláda předkládá Parlamentu České republiky k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Jedná se o návrh dílčí změny zákona č. 239/2013 Sb., který novelizuje zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a který doposud nenabyl účinnosti. Zákon č. 239/2013 Sb. přináší svým rozsahem i obsahem zásadní změny zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, mj. novou koncepci při registraci silničních vozidel a přidělování registračních značek k vozidlŧm a dále i řadu významných zásahŧ v oblasti kontroly vozidla v provozu a provozování stanic technické kontroly. Zákon č. 239/2013 Sb. nabude účinnosti od 1. ledna 2015, s výjimkou jednoho jiţ účinného ustanovení. Ministerstvo dopravy tedy intenzivně pracuje na zabezpečení hladké aplikace tohoto zákona v praxi, a to jak přípravou potřebných vyhlášek k zákonu, tak přípravou metodických pokynŧ a přípravou materiálního a technického zabezpečení aplikace nové úpravy. V rámci této přípravy Ministerstvo dopravy zjistilo, ţe aplikace některých dílčích ustanovení zákona č. 239/2013 Sb. jiţ k 1. lednu 2015 je spojena s velkým rizikem problémŧ při jejich technickém a organizačním zabezpečení. Jedná se o dvě oblasti úpravy přidělování registračních značek k silničnímu vozidlu a jednu oblast týkající se obsahu Informačního systému stanic technické kontroly. Konkrétně jde o přidělování registračních značek na přání, vydávání tzv. třetí tabulky s registrační značkou, výměnu poškozených tabulek s registrační značkou a vydávání tabulky s registrační značkou na nosná zařízení na vozidle - nosiče kol a lyţí. Dále je to vkládání a zpracovávání údajŧ o přítomnosti vozidla ve stanici technické kontroly, kde zákon navrhuje pouţívání videozáznamŧ v Informačním systému stanic technické kontroly. V uvedených oblastech by s velkou pravděpodobností nebylo moţné zabezpečit od 1. ledna 2015 bezproblémový chod příslušných informačních systémŧ stanic technické kontroly, výroba a distribuce specifických tabulek s registrační značkou by byla spojena s vyššími náklady oproti pŧvodním předpokladŧm. K tomu je třeba dodat, ţe stávající centrální registr motorových vozidel v aplikaci, která je provozována, není připraven na to, aby bylo moţné tyto registrační značky na přání a vydávání třetí registrační značky k vozidlu vŧbec zaregistrovat. V praxi by toto znamenalo zvýšené náklady v řádu moţná několika desítek milionŧ korun. Vzhledem k tomu povaţuje Ministerstvo dopravy za účelné a právě nezbytné navrhnout posunutí účinnosti u uvedených tří oblastí o jeden rok, tj. na 1. ledna 2016. Ostatní ustanovení zákona, který nabude účinnosti 1. 1. 2015 se nemění. Z hlediska rozsahu a obsahu zákona se jedná o ohraničené a rozsahem nevelké oblasti, které nejsou nezbytné pro aplikaci ostatní úpravy zákona. Nadto je třeba uvést, ţe Ministerstvo dopravy nyní připravuje novou koncepci výroby a distribuce tabulek s registrační značkou, s jehoţ projednáním a přijetím počítáme v příštím roce. Věcný návrh tohoto zákona bude předloţen vládě České republiky nejpozději v říjnu letošního roku. I z tohoto hlediska se jeví jako účelné a hospodárné odloţit implementaci nových prvkŧ v oblasti registračních značek aţ na pozdější dobu. V této souvislosti bych chtěl připomenout, ţe Ministerstvo dopravy po třinácti letech vypsalo veřejnou zakázku na dodávku registračních značek a přerušilo tak stávající monopol jediného dodavatele - společnosti HiCon (?). Plné znění zpráv


Kdyţ k tomu připočteme sedm let, kdy tato společnost dodávala registrační značky na Ministerstvo vnitra, které spravovalo centrální registr vozidel, tak se jedná o trvalé dvacetileté nepřerušené období monopolu jednoho dodavatele. I z tohoto ohledu, ţe připravujeme komplexní změnu registrace nebo provozu centrálního registru motorových vozidel, napojeného na systém Eukarys (?), který v současné době náš centrální registr neumoţňuje, navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala návrh Ministerstva dopravy a tyto svým rozsahem velmi malé zásahy odloţila o jeden rok. Děkuji. *** (21.10 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Váţená paní místopředsedkyně, členové vlády, váţené kolegyně, kolegové, pan ministr tady popsal zevrubně novelu, která je předkládána vládou ohledně zákona 56. Ono se v podstatě o ţádnou zásadní změnu zákona nejedná, jedná se pouze o účinnost pŧvodní novely zákona, která má být posunuta. Pan ministr zde vysvětlil i dŧvody, které k tomu vedou. Já jsem musel vycházet jako zpravodaj z toho, co bylo předloţeno, a to byla předkládací zpráva a dŧvodová zpráva k tomuto tisku a věřím tedy, ţe pokud tento tisk bude přikázán a postoupí k projednání výborŧm, bude dostatek prostoru, abychom si podrobně pohovořili o historii a vývoji přechodného období, které mělo nastavit právě nové podmínky, které byly schváleny minulou novelou. Já nejsem úplně zcela přesvědčen, ţe to období bylo nedostatečně krátké. Já si myslím, ţe spíše, a to na obhajobu pana ministra řeknu na rovinu, ţe on je v tom trošku nevinně, protoţe došlo k tolika změnám od schválení této novely na Ministerstvu dopravy, ţe vcelku logicky nebyla tam kontinuita v krocích, které měly následovat z hlediska zachování všeho, co novela nabízela. Já ze své zkušenosti mohu říci, ţe to, co jsme si proţili s registrem vozidel mezi rokem 2012 a 2013, je velice varujícím mementem pro celou českou společnost a zejména pro nás jako pro politiky, tak jsem jako zpravodaj připraven akceptovat tento poţadavek novely na prodlouţení přechodného období, protoţe si myslím, ţe pokud je něco pravdivého v dŧvodové zprávě, tak je to, ţe systém není připraven a ţe bychom určitě v praxi narazili na to, ţe nepŧjde realizovat jednotlivá opatření, která přinesla předchozí novela. Takţe to je snad vše k mé zpravodajské zprávě a jinak se hlásím ještě do rozpravy, neboť jsem byl pane ministrem poţádán, abych ještě upravil lhŧtu k projednání ve výborech. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a registruji vaši přihlášku. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana předsedu klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A dříve, neţ se ho ujmete, prosím kolegy, aby uţ vydrţeli a poskytli prostor k reakci. Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak rychlé to nebude! Abychom si nemysleli, ţe kdyţ je 21.12, ţe to takhle sfoukneme za tři vteřiny a je to hotovo. Já se musím vrátit do historie a popsat to. Na mimořádné schŧzi to řešíme proto, ţe mimořádně selhalo Ministerstvo dopravy. To je prostě jednoduchá věta a já vám popíšu proč. A nemŧţu současného ministra tak úmluvě omluvit. Uţ je tam pět měsícŧ, má ještě ode dneška pět a pŧl měsíce a uţ teď ví, ţe to nestíhá, takţe měl celkem 11 měsícŧ na to, aby to zařídil. Já jsem za 3,5 měsíce musel zařídit to, aby nezkolaboval registr vozidel, a to jsem měl nepřátelskou firmu proti sobě, která si myslela, ţe má na stát všechny trumfy v ruce. A zvládli jsme to za tři a pŧl měsíce s týmem na Ministerstvu dopravy a za pomoci lidí z Ministerstva vnitra, je třeba říct. Za tři a pŧl měsíce! A to si opravdu ti dodavatelé mysleli, ţe nás mají úplně v koutě. Dali nám postupně čtyři nabídky. První jsem odmítl a kaţdá byla horší. Druhá byla horší neţ první, třetí byla horší neţ druhá a čtvrtá úplně byla nejhorší. Neustále navyšovali cenu a oddalovali termíny a mysleli si, ţe nás mají takhle v hrsti a v koutě. Našli jsme řešení, pak jsme jim udělali nazdar, funguje to! Já jsem ten zákon projednával trpělivě v hospodářském výboru pět měsícŧ. Našel jsem pro něj větší podporu neţ podporu koaličních poslancŧ. Pŧvodní návrh byl, aby to fungovalo od 1. 7. letošního roku. Já sám jsem navrhl prodlouţení lhŧty na 1. leden 2015, Senát to myslím schválil potom v srpnu. To uţ byla buď rozpuštěná Sněmovna, nebo se zrovna rozpouštěla. Nicméně 16 měsícŧ mělo Ministerstvo dopravy na to, aby se připravilo. Z těch tří věcí, které se chtějí odloţit, tak nejméně budu bojovat za značky na přání. Nebyl to mŧj výmysl, já jsem to zdědil. Kdyby to bylo jenom o tom, tak vŧbec nevystupuji, nebo jenom bych upozornil, aby si pan ministr prověřil lidi, kteří to měli na starosti, které ani ten Ţák nestihl všechny vyházet, a kteří to ani přesto nestihli Plné znění zpráv


připravit. A výmluva, ţe se dvakrát vyměnili ministři - no dobře, ale lidé, kteří to mají na starosti, se tedy neměnili! To za prvé. Myslím si, ţe ta úleva vŧbec těm STK je nepřijatelná. Není ţádný dŧvod! Vŧbec to nesouvisí s novým zpŧsobem vydávání registračních značek STK. Uţ sami si řekněte ty dvě věty: Registrační značka, a my tomu všichni říkáme SPZ, ale správně se tomu říká registrační značka, a stanice technické kontroly. Nemá to spolu vŧbec nic společného. Jestliţe to odsouváme o rok a pan ministr chce zavést nový systém, a moţná se mu to povede, já nevím, tak garantuji, ţe nový systém se nedá spustit od 1. ledna 2016. Nedá! I kdyby se to schválilo v lednu, jako ţe ještě není nic schváleno vládou, kdyby se to v lednu schválilo uţ Senátem a podepsal to prezident, tak kolik nám zbude času potom do konce roku 2015? Jedenáct měsícŧ - těch, které tento rok nestačily na zákon, na kterém ministerští úředníci uţ měli pracovat od srpna loňského roku, a já bych řekl, ţe ještě déle, protoţe tím, ţe byla poměrně silná politická podpora, nebylo to opravdu koalice versus opozice, tak si mohli být téměř jisti, ţe to v Senátu dopadne dobře a ţe zákon nebude odmítnut nebo něco takového. Mně to připadá neuvěřitelně odváţné a říkám, s výjimkou značek na přání. Ty já nechci hájit, to je mi v zásadě jedno, tento návrh. A ještě současně vykládat, ţe potřebujeme sluţební zákon, abychom měli kvalitní a profesionální státní sluţbu. V tomto případě kvalitní výkon odveden prostě nebyl. Nevím, jestli vám připadá 16 měsícŧ na implementaci zákona přijatého širokou politickou shodou jako málo. Mně tedy ne! Já jsem předpokládal, ţe to je s dostatečnou rezervou, aby proběhly všechny testy, zkušební provozy atd. Dovídám se 11 měsícŧ poté, co to snad vyšlo ve Sbírce zákonŧ, ţe to nestíháme. Podotýkám, ještě pořád je 5,5 měsíce času a ono to nejde! Vŧbec nerozumím tomu, ţe ministr s tím přichází, ţe hájí tuhle liknavost a špatný postup. Vŧbec nerozumím tomu, ţe mu to schválila vláda. Ten návrh v zásadě se poloţil vládě na stŧl. Podívejte se do EKLEPu, jak rychle to šlo. A vŧbec nerozumím tomu, ţe to máme na mimořádné schŧzi. Teď budeme ještě zkracovat lhŧtu. Proč? Aby ti samí, kteří to nestihli, aby na tom pracovali ještě o rok déle? To s tou změnou registračních značek ale vŧbec nesouvisí! Vŧbec ne! Takţe ten návrh je špatný, odměňuje ty, kteří nesplnili to, co mají, a tváří se, ţe řeší nějaký problém. Ale ten problém vyřeší ti lidé, kteří to budou řešit i nadále. To si myslím, ţe není správný příklad a ţe bychom neměli vyhovět takové ţádosti. Já nebudu navrhovat zamítnutí právě proto, ţe jsem řekl, ţe jedna z těch tří věcí v zásadě mŧţe počkat nebo nemusí být nikdy. Značky na přání jsem nijak nepreferoval, protoţe já jsem zdědil ten zákon, uţ kdyţ byl ve Sněmovně. Nechtěli jsme komplikovat debatou o ostatních věcech a pan zpravodaj byl účasten těch mnohaměsíčních debat. Myslím, ţe hospodářský výbor to projednával asi třikrát nebo čtyřikrát, dopilovávali jsme to, hledali jsme shodu a nakonec jsme ji našli, abych se po roce dozvěděl, ţe to prostě nejde a ţe se to nestihlo. To je špatná zpráva a neměli bychom ostatním dávat tak špatný příklad. (Potlesk ODS.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále zde eviduji faktickou poznámku pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, my tady podpoříme do druhého čtení, ale na druhou stranu já jsem zvědav na legislativní smršť, která se dostaví, nevím kdy, protoţe tato vláda se rozhodla ve svém legislativním plánu, ţe přeprojektuje zeměkouli, a uţ jsme tady slyšeli paní ministryni Válkovou, ţe něco odloţí, ale tady přesně vidíte, kam povede váš zákon o státní sluţbě a proč my jsme ho odkládali, a dokonce i rozumní sociální demokraté, protoţe v té době do roku 2006 tam byli i rozumní sociální demokraté u vlády, proč to nechtěli, protoţe teď jenom udělali pošťáka z pana ministra. Příště, aţ budou mít definitivu, tak ještě se poučí a dostudují si krále Vávru. Takţe pak se vám ještě budou smát. *** (21.20 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodrţení časového limitu. A další přihlášený do rozpravy je pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Tak, jak jsem avizoval uţ ve zpravodajské zprávě, byl jsem poţádán panem ministrem, abych přednesl návrh na zkrácení doby pro projednání ve výborech o dvacet dnŧ, tzn. na čtyřicet dnŧ. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táţi se, zda se ještě někdo jiný hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíţ obecnou rozpravu končím. A táţi se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím. Plné znění zpráv


Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem rád, ţe i opozice propustí nebo je připravena hlasovat pro propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Já bych jenom chtěl reagovat na to, co tady pan Stanjura řekl a s čím určitě jako ministr dopravy, byť krátkou dobu, se musel vypořádat. Já na rozdíl od pana Stanjury, který sám přiznal, ţe měl 3,5 - 4 měsíce, tak já měl na registr vozidel 72 hodin. Pan ministr Ţák, mŧj předchŧdce, vypsal výběrové řízení na provozovatele s termínem předloţení nabídek 27. 3. a smlouva se stávajícím dodavatelem uzavřená panem Stanjurou končila 30. 3. Já jsem měl 72 hodin na to, aby se systém registru vozidel nevypnul a nestály tady hromady občanŧ s hliníkovými tabulkami v podpaţí a nebylo by moţné je registrovat. Totéţ jsem zdědil s digitálními kartami tachografŧ. Jenom na doplnění. Co se týká vŧbec Centrálního registru vozidel, je třeba říct, ţe stát Centrální registr vozidel neprovozuje. Provozuje ho soukromá firma a provozuje ho na infrastruktuře druhé soukromé firmě. Tento registr vozidel nereflektuje podmínky mezinárodního dohledávacího systému Eucaris, tzn. systému proti dohledávání kradených vozidel. My připravujeme úplnou změnu. A ta změna bude spočívat v tom, ţe stát bude tento registr provozovat, bude ho spravovat a tento systém bude napojený na všechny standardní agendy Evropské unie. Já jsem měl minulý schŧzku s panem Hermannem, ministrem dopravy Bavorska. Při jednání o ţelezniční a silniční infrastruktuře v bodě rŧzné se mě pan ministr zeptal, kdy bude náš centrální registr napojený na všechny struktury zemí Evropské unie. Slíbil jsem mu, ţe to uděláme během roku 2015. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji tady faktickou poznámku pana poslance Stanjury, ale vzhledem k tomu, ţe byla uzavřena obecná rozprava, tak prosím s přednostním právem. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, ţe mám víc neţ dvě minuty. No, to je jako hrušky a jabka míchat dohromady. Málem bych vás politoval, kdybych nevěděl, ţe ta situace byla diametrálně odlišná. My jsme v prosinci 2012 nevlastnili zdrojové kódy, neměli jsme přístup a měli jsme nepřátelskou firmu, která si myslela, ţe nás má v hrsti. A vybrali jsme solidní firmu. I ona šla do rizika a převzala to, aniţ by měla kompletní věci, které by lidsky obchodně normálnímu jednání postupovala. Ale to vŧbec nic neznamená o tom, ţe jste měl jedenáct měsícŧ po svém nástupu, abyste implementoval nebo donutil úřad, aby připravil to, co je potřeba. To s tím vŧbec nesouvisí. Jste jenom prolongoval smlouvu o rok, to jste udělal dobře. Nikdy jsem vás za to nekritizoval. Ţe to ministr, který byl mezi námi, vypsal tak, ţe si myslel asi, ţe on tam bude na věčné časy a bude to řešit nebo nevím, proč to vypsal tak hloupě, měl ty podklady dávno připravené, stejně tak měl připravené podklady, jak jste se pochválil, jak jste po 13 letech vypsal. Ty podklady byly hotové od srpna 2013, nevím, proč to ministr Ţák zdrţoval. Nesedí tady, nemá cenu se o tom přít. Ale protoţe jsem pŧvodní profesí programátor, tak věřte mi, ţe to bylo úplně jinak. Úplně jinak. Řešil jste úplně jiný problém, který byl tak jedno procento toho, co bylo o rok předem. A to já neříkám, abych se pochválil. Vy jste změnil solidního dodavatele s normální smlouvou, který se normálně choval k Ministerstvu dopravy, a tomu jste prolongoval smlouvu. Naprosto v pořádku. To chtělo jenom politickou odvahu, kdyby vás někdo napadl, ţe dáváte někomu z ruky, abyste to ustál. Tu politickou odvahu jste v tomto případě projevil. Myslím, ţe opozice vás za to nekritizovala. Jestli někdo jiný, to já skutečně nevím. Ale odbíháme od toho, co jsem říkal, od toho podstatného. A sám víte stejně jako já, ţe ti lidé, kteří to mají na starosti, tak tam k personálním výměnám a k personálním otřesŧm nedošlo. Takţe podle mě panu ministrovi neřekli ti kteří ty konkrétní pravdivé informace. Nevím, proč se vymlouvají na ministra. Ţádný ministr osobně neřeší implementaci zákona a přípravu podkladŧ. Ale hlavní dŧvod, a ten bych chtěl slyšet - nebavme se o těch registračních značkách. Proč navrhujete odklad u stanic technické kontroly, kdy jsme po nějaké dlouhé, opravdu několikaměsíční debatě, došli k nástrojŧm, jak minimalizovat podvody? Víte, ţe mnohé stanice uţ to mají, uţ to měly předtím zákonem dobrovolně, mnohé se na to připravovaly. A jako obvykle na tom vydělají ti, kteří uvěřili tomu, ţe tu povinnost nakonec splnit nemusí. Není to poprvé v tomto volebním období, není to poprvé v dějinách vŧbec české sněmovny, ţe nakonec potrestáme ty, kteří vzali zákon váţně, kteří vzali váţně zákonem stanovené povinnosti a připravili se. A přeji vám tedy hodně úspěchŧ do té změny systému, to je riskantní krok. Já to podporovat nebudu. Ale o tom se mŧţeme bavit, aţ přinesete konkrétní návrh zákona. Znovu ten systém, který se nějakým zpŧsobem stabilizoval, úplně a zásadním zpŧsobem rozkymácí a budeme zpátky v bodě nula. Budeme znovu definovat zadání pro nový informační systém a budeme hledat úplně nového dodavatele na úplně jiný systém. To je riskantní, ale to dneska není předmětem jednání. Ale nechápu, opravdu nechápu. A budeme se snaţit navrhnout v druhém a třetím čtení, aby pro ty stk to platilo. Já bych chtěl, abyste nevysílali signály, ţe uţ je to Plné znění zpráv


jisté, ţe to bude o rok odsunuté, jisté to není. Mělo by se na tom pracovat v plném tempu, protoţe dnes platný zákon říká, ţe od 1. ledna to bude. A jestli se podaří změnit zákon, to v této chvíli prostě nevíme. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předloţený návrh k projednání hospodářskému výboru. Já se táţi, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 48, do kterého je přihlášeno 143 přítomných, z čehoţ je 128 pro. (Nikdo proti.) Konstatuji, ţe návrh byl přijat. A nyní se hlasováním vypořádáme s návrhem na zkrácení lhŧty pro projednávání ve výborech na 40 dní. Já zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 49, do kterého je přihlášeno 135 přítomných poslancŧ, z čehoţ je pro 126. (Proti 3.) Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a byla zkrácena lhŧta pro projednání ve výborech na 40 dní. *** (21.30 hodin) (pokračuje Jermanová) Nyní přistoupíme k projednávání bodu 19. Návrh poslancŧ Margity Balaštíkové, Olgy Havlové a Ladislava Velebného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonŧ (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisŧ, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ /sněmovní tisk 199/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrţeli jako sněmovní tisk 199/1. Prosím, aby za navrhovatele předloţený návrh uvedla paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, paní předsedající. Dovolte mi, abych vás seznámila s obsahem poslanecké návrhu, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonŧ, coţ je veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisŧ, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ. Současná úprava neobchodních přesunŧ zvířat v zájmovém chovu vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 998/2003 ze dne 26. 3. 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65, evropské směrnice, v platném znění. Toto nařízení bude ke dni 29. prosince 2014 zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady EU číslo 576 z roku 2013 ze dne 12. června ... (V sále je trvalý hluk, poslanci neposlouchají vystoupení poslankyně.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám a počkáme, aţ se kolegové ztiší. Děkuji. Poslankyně Margita Balaštíková: Uţ je pozdě a všichni jsou unaveni. Já to budu mít krátké. ... ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení evropské směrnice. K tomuto nařízení přijala komise prováděcí předpis číslo 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psŧ, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a o poţadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky. Prohlášení potvrzující splnění některých podmínek stanovených nařízením číslo 576/2013. Implementace uvedeného nařízení je tedy hlavním dŧvodem pro návrh novely veterinárního zákona. Plné znění zpráv


Dále chci uvést, ţe v České republice se v souladu s dosavadními právními předpisy uskutečňuje léčení volně ţijící zvěře, jejíţ produkty jsou určeny k výţivě lidí. To je zejména zvěře spárkaté. Pokud uţivatelé honiteb provádějí léčení bez spolupráce se Státní veterinární správou, existuje nebezpečí ohroţení zdraví spotřebitelŧ masem ulovené volně ţijící léčené zvěře. Cílem navrhované úpravy je umoţnit léčení volně ţijící zvěře pouze na základě vyhodnocení nákazové situace výskytu parazitŧ prováděným veterinární správou v rozsahu a ve lhŧtách stanovených programem ozdravování zvířat publikovaným Ministerstvem zemědělství. Jedná se tedy o léčení volně ţijící zvěře na základě monitoringu koordinované Státní veterinární správou. Tento postup vyplývá také z nařízení Evropského parlamentu a Rady evropské směrnice číslo 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva. Zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin, kde se v platném znění, dále jen nařízení číslo 178/2002 v článku 10 výslovně stanovuje příslušným kontrolním orgánŧm povinnost informovat veřejnost o potravinách, u nichţ mají dostatečné dŧvody pro podezření, ţe určitá potravina mŧţe představovat zdravotní riziko a nebezpečí pro lidské zdraví. K tomu směřuje i tato úprava a je vyjádřením snahy, aby Státní veterinární správa poskytovala veřejnosti co nejaktuálnější informace o výsledcích prováděných kontrol tak, aby měli spotřebitelé co nejdříve k dispozici zjištění veterinárních inspektorŧ nejen v oblasti nezávadnosti potravin, ale i v oblasti moţného klamání spotřebitele. Pro veřejnost, zejména chovatelskou, budou nepochybně velmi dŧleţité rovněţ informace o výskytu nebezpečné nákazy nebo o nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat. (Hluk, neklid v sále.) Nebude-li přijata tato právní úprava související s adaptací právního řádu na uvedené právní předpisy Evropské unie, hrozí především porušení smlouvy o zaloţení Evropské unie ze strany členského státu a zahájení řízení ze strany Evropské komise proti České republice za nesplnění... Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale kolegové vlevo! (Krátká pauza pro zklidnění a ztišení.) Děkuji. Poslankyně Margita Balaštíková: ...za nesplnění implementační povinnosti a uloţení finanční sankce. A dále ode dne nabytí účinnosti právních předpisŧ Evropské unie. Zastavení vydávání pasŧ zvířat v zájmovém chovu k neobchodním přesunŧm, čímţ by byla omezena chovatelŧm zvířat v zájmovém chovu moţnost cestovat se zvířaty v zájmových chovech do ostatních členských státŧ Evropské unie. Nepřijetím nové právní úpravy související s jednotným postupem léčby volně ţijící zvěře na základě vyhodnocení nákazové situace výskytu parazitŧ prováděného Státní veterinární správou bude zachován současný nevyhovující stav, kdy nekoordinované provádění léčby volně ţijící zvěře... Já vám to přečtu ještě jednou! (Reaguje na nezájem poslancŧ o přednášené. V sále je reakcí potlesk.) Já myslím, ţe málokdo se v tom orientuje. Vidíte, ţe já jsem se specializovala na bezpečnost potravin, takţe to zkrátím. Protoţe se převáţně jedná o adaptační novelu zákona reagující na předpisy Evropské unie, doporučuji návrh schválit a pustit do druhého čtení a doufám, ţe nebudete mít nikdo ţádných námitek. (Potlesk z lavic ANO.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý večer, váţené kolegyně, váţení kolegové. Já uţ budu opravdu velice stručná. Myslím, ţe paní poslankyně Balaštíková vás s tímto návrhem seznámila poměrně podrobně, takţe já jen dodám, ţe vláda tento návrh projednala na své schŧzi dne 9. června 2014. Posoudila ho a zaujala k němu neutrální stanovisko, které máte v systému jako sněmovní tisk číslo 199/1. Já za sebe jen doporučuji propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a přikázání tohoto tisku k projednání zemědělskému výboru. Děkuji. (Potlesk.) *** (21.40 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tudíţ obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborŧm k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předloţený návrh k projednání zemědělskému výboru. Já se táţi, zda má někdo jiný návrh. Takţe ještě tady mám přihlášku pana ministra Jurečky, který tímto znovu otevírá obecnou rozpravu. Plné znění zpráv


Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobrý podvečer, milé kolegyně, kolegové. Paní předsedající, omlouvám se, já bych chtěl pouze navrhnout zkrácení lhŧty o 10 dnŧ na projednání ve výborech, jelikoţ nepředpokládám další rozpravu, tak myslím, ţe to není zas tak zdrţení. Děkuji moc za pochopení. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se - o 10 dnŧ? Takţe na 50 dnŧ. (Souhlas.) Děkuji. Takţe ještě se táţi, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, takţe obecnou rozpravu končím. A znovu: Organizační výbor navrhl přikázat předloţený návrh k projednání zemědělskému výboru. Neregistruji ţádný jiný návrh, tudíţ přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předloţený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 50, do kterého je přihlášeno 135 poslancŧ, pro 127. Konstatuji, ţe návrh byl přijat. A nyní se hlasováním vypořádáme s návrhem na zkrácení pro projednání ve výborech na 50 dnŧ. Já zahajuji hlasování a táţi se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 51, do kterého je přihlášeno 133 poslancŧ, pro 128. Konstatuji, ţe návrh byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru a lhŧta je zkrácena na 50 dnŧ k projednání ve výborech. A dříve, neţ všichni opustíte sál, dovolte mi, abych vám sdělila, ţe na základě dohody předsedŧ klubŧ přerušuji jednání do středy 23. července, kdy začneme v 10 hodin. (Potlesk.) *** (Jednání skončilo ve 21.41 hodin.) URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/012schuz/12-3.html

Nizozemsko by mělo přiznat díl viny za smrt víc neţ 3000 muţů a chlapců 16.7.2014

ČRo Radioţurnál

str. 04

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nizozemsko by mělo přiznat díl viny za smrt víc neţ 3000 muţŧ a chlapcŧ, které v roce 1995 povraţdily ve Srebrenici bosensko-srbské jednotky. A mělo by zaplatit kompenzace rodinám obětí. Takový je dnešní verdikt nizozemského soudu, který se zabýval případem nejhoršího masakru na evropské pŧdě od konce 2. světové války. Operací, při které bosenští Srbové zabili víc neţ 7 tisíc bosensko-muslimských muţŧ. 300 z nich hledalo útočiště v takzvané bezpečné zóně pod kontrolou jednotek OSN. Nizozemští vojáci ale podle haagského soudu neudělali dost pro ochranu muslimŧ a umoţnili její deportaci. O komentář poţádám politického geografa Martina Riegla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zpravodajové označují ten dnešní výrok haagského soudu za velmi významný, souhlasíte s nimi. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Bezpochyby významný je, otázka je, jaké bude mít, řekněme, další dopady na té mezinárodní politické rovině, /špatný signál/ je do určité míry pokrytectví a nebezpečí. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já vás poţádám, je-li moţné najít nějaký lepší signál, protoţe se velmi špatně slyšíme. Předem za to děkuji. A zeptám se, jestli si myslíte, ţe soud vzal dostatečně v úvahu, jak omezený mandát měli ve Srebrenici vojáci mírové mise OSN, jak byli vybavení, ţe nemuseli mít dost zkušeností, jak takovou situaci zvládnout a tak dále. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se obávám, ţe právě toto soud v úvahu nevzal. Ono samozřejmě tady ty problémy s mírovými misemi OSN se táhnou dlouhou dobu, desítky let, mŧţeme to najít například při problému k demokratické republice Kongo, které se fakticky zhroutilo v roce 1960. Katanga vyhlásila nezávislost, tenkrát tam byly poslány, tuším, švédské a indické jednotky, které měly zbraně z 1. světové války. Takţe nebyly schopny ... stejně schopni reagovat. Nizozemská armáda je bezpochyby zcela profesionální, výzbroj má, řekněme, na tý nejvyšší úrovni, samozřejmě při té konkrétní záleţitosti tam výzbroj nebyla dosaţena, ten mandát, nebo dostatečný, a myslím si, ţe ten výrok soudy opravdu nebezpečný pro další vývoj na světové mapě. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte, ţe by ten verdikt mohl mít vliv na postoj jednotlivých zemí, jak vysílat a za jakých okolností vojáky do misí OSN. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Víte, ono ty mise OSN mají jeden základní problém, prvním jsou, řekněme, ty mandáty, kterým disponují, druhým je to vybavení. A velmi často dochází k tomu, ţe do těch misí posílají své vojáky státy jako je Indie, jako je Fidţi, jako je Nigérie, kde oni v podstatě tím fakturují své nedostatečné rozpočty na armádu, zajišťují tím lepší příjmy těm vojákŧm a ti vojáci nejsou na dostatečné kvalitě, takţe tím samozřejmě ohroţují to místní obyvatelstvo, druhý problém je, ţe samozřejmě ty státy moţná budou přistupovat zodpovědněji k těm misím, coţ si nemyslím, obávám se, ţe naopak ty státy, ty zodpovědné státy, například evropské, státy OECD, budou velmi opatrné, kdyţ /nesrozumitelné/ vojákŧ a nebude se jim do toho příliš chtít. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Upozorňuje politolog Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky, na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na shledanou.

Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; 16.7.2014

dialog.ihned.cz str. 00 Karel Hlaváček

dialog.ihned.cz

Na základě osobní zkušenosti mi nezbývá neţ přitakat sociologickému klasikovi, a tím současně nesouhlasit s vicepremiérem i ředitelem sociologického ústavu. Humanitní vzdělání zŧstává ve své opravdové podobě sloţitějším neţ vzdělání technické. 12. 7. zveřejnily Hospodářské noviny rozhovor s vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem. V něm Bělobrádek mimo jiné tematizuje jako problém, ţe “všichni jdou na gymnázia, všichni jdou na politologii, sociologii a práva... tam, kde se to okecá“, zatímco technicky zaměřené školy (které jsou obtíţnější, tam “se to neokecá“) zejí prázdnotou a prŧmyslovým podnikŧm poté chybí ti správní absolventi. Na Bělobrádkovo negativní hodnocení humanitních oborŧ odpověděl přesvědčivě jiţ ředitel Sociologického ústavu Tomáš Kostelecký, kdyţ ukázal na statistických datech, ţe s mnoţstvím absolventŧ těchto oborŧ to není Plné znění zpráv


zdaleka tak dramatické, a vyslovil pochybnost nad tradovaným mýtem, podle něhoţ nemáme ţádné techniky, zatímco s politology budeme asi “dláţdit chodníky“. Avšak ani Kostelecký se vŧbec nesnaţí polemizovat s Bělobrádkovou (rovněţ široce rozšířenou) domněnkou (nebo spíše předsudkem), podle níţ jsou technické obory obtíţnější ke studiu neţ obory humanitní. To by mělo být zpŧsobeno zejména exaktností matematiky, která se na rozdíl od mlhavější humanitní problematiky “nedá okecat“. Kostelecký s Bělobrádkem zřejmě souhlasí - obhajuje sociologii tím, ţe např. kvantitativní sociologické výzkumy se rovněţ nedají “okecat“, protoţe rovněţ vyuţívají matematického aparátu a statistických nástrojŧ. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Pro opačný názor stačí sáhnout k jednomu ze sociologických klasikŧ, Charlesi Wrightu Millsovi, a snad nejčtenějšímu sociologickému textu všech dob, Sociologické imaginaci. Podle Millse existuje jeden zásadní rozdíl mezi kvantitativní sociologií (resp. její upadlou formou, tzv. “abstraktním empiricismem“) a teoretickou sociologií (resp. její upadlou formou, tzv. “velkou teorií“) - a to ten, ţe kvantitativní sociologie (hemţící se statistickými nástroji) je v zásadě jednoduchá, zatímco teoretická sociologie (“okecávání“ v čisté formě) je natolik sloţitá, ţe jí rozumí jen málokdo. Na základě osobní zkušenosti mi nezbývá neţ přitakat sociologickému klasikovi a tím současně nesouhlasit s vicepremiérem i ředitelem sociologického ústavu. Bez ohledu na to, jak je studium politologie či sociologie v současné době degradováno, zjednodušováno, aby mohlo být přístupné vyššímu procentu populace, zŧstává humanitní vzdělání ve své opravdové podobě sloţitějším neţ vzdělání technické. Technické vzdělání se orientuje na vyuţití určitých matematických, fyzikálních, chemických či biologických mechanismŧ - aniţ by ovšem vyţadovalo skutečně hluboké pochopení jejich principŧ. Kostelecký: Je nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technikŧ zpŧsoben nadbytkem sociologŧ? - čtěte ZDE Takové hlubší pochopení zprostředkovává spíše vzdělání univerzitního neţ technického typu - např. matematicko-fyzikální fakulty, na kterých nejde tolik o bezprostřední aplikaci, ale spíše o hluboké pochopení. Na rozdíl od techniky je vzdělání humanitní, není-li zcela vyprázdněno (coţ se bohuţel často děje), orientováno na hlubší pochopení pŧvodních textŧ - a kaţdý, kdo se kdy začetl např. do Adornovy Dialektiky osvícenství nebo do Derridových Textŧ k dekonstrukci, mi zřejmě dá za pravdu, ţe pokud se vezme váţně, není humanitní vzdělání ničím jednoduchým. Za určitým pohrdáním humanitním vzděláním ze strany vicepremiéra lze cítit i něco zcela jiného neţ skutečně podloţené dŧvody - je to dojem, ţe humanitní vzdělání vlastně není skoro k ničemu, ale techniky společnost potřebuje. Studenti by neměli studovat, co je baví, ale to, co je uţiví, jako v Číně, tvrdí Bělobrádek. Tento názor je pochopitelný, neboť Bělobrádek je zástupcem výkonné moci a na lidi hledí jakoţto vicepremiér - z této perspektivy se lidé jeví pouze jako kolečka ve velkém soukolí společnosti; společnost je problémem a vicepremiér tento problém řeší. Máme si tedy snad v rámci tohoto řešení brát jako vzor Čínu, dosud rozvojovou zemi, v níţ nároky jejích obyvatel na ţivot odpovídají nízké míře rozvoje? Na královském dvoře bývávalo úkolem blázna zpochybňovat samozřejmost mocenského pohledu na svět. Dnes, kdy byla bláznivost odhozena na smetiště dějin ve jménu ekonomizující racionality a filozofa i blázna jako poradce panovníka nahradil ekonom, nezbývá neţ pouţít zprostředkujícího hlasu médií a role blázna se chopit sám. Bláznivost, jak tvrdí český filozof Zdeněk Neubauer, je druhou stranou moudrosti. Ano, je bláznivé podněcovat naši mladou generaci k tomu, aby studovala to, co ji zajímá. Je bláznivé, aby se snaţila pochopit svět, ve kterém ţije, i sebe samé, realizovat tradiční cíle humanitního vzdělání. Ale není to i moudré? Autor je socilog FSV UK.

URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62518410-tam-bdquo-kde-se-to-okeca-ldquo

Tam, &*x026;bdquo;kde se to okecá&*x026;ldquo; 16.7.2014

iHNed.cz

str. 00

dialog.ihned.cz



Karel Hlaváček Na základě osobní zkušenosti mi nezbývá neţ přitakat sociologickému klasikovi, a tím současně nesouhlasit s vicepremiérem i ředitelem sociologického ústavu. Humanitní vzdělání zŧstává ve své opravdové podobě sloţitějším neţ vzdělání technické. 12. 7. zveřejnily Hospodářské noviny rozhovor s vicepremiérem pro vědu a výzkum Pavlem Bělobrádkem. V něm Bělobrádek mimo jiné tematizuje jako problém, ţe “všichni jdou na gymnázia, všichni jdou na politologii, sociologii a práva... tam, kde se to okecá“, zatímco technicky zaměřené školy (které jsou obtíţnější, tam “se to neokecá“) zejí prázdnotou a prŧmyslovým podnikŧm poté chybí ti správní absolventi. Na Bělobrádkovo negativní hodnocení humanitních oborŧ odpověděl přesvědčivě jiţ ředitel Sociologického ústavu Tomáš Kostelecký, kdyţ ukázal na statistických datech, ţe s mnoţstvím absolventŧ těchto oborŧ to není zdaleka tak dramatické, a vyslovil pochybnost nad tradovaným mýtem, podle něhoţ nemáme ţádné techniky, zatímco s politology budeme asi “dláţdit chodníky“. Avšak ani Kostelecký se vŧbec nesnaţí polemizovat s Bělobrádkovou (rovněţ široce rozšířenou) domněnkou (nebo spíše předsudkem), podle níţ jsou technické obory obtíţnější ke studiu neţ obory humanitní. To by mělo být zpŧsobeno zejména exaktností matematiky, která se na rozdíl od mlhavější humanitní problematiky “nedá okecat“. Kostelecký s Bělobrádkem zřejmě souhlasí - obhajuje sociologii tím, ţe např. kvantitativní sociologické výzkumy se rovněţ nedají “okecat“, protoţe rovněţ vyuţívají matematického aparátu a statistických nástrojŧ. HNDialog na Facebooku Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE Pro opačný názor stačí sáhnout k jednomu ze sociologických klasikŧ, Charlesi Wrightu Millsovi, a snad nejčtenějšímu sociologickému textu všech dob, Sociologické imaginaci. Podle Millse existuje jeden zásadní rozdíl mezi kvantitativní sociologií (resp. její upadlou formou, tzv. “abstraktním empiricismem“) a teoretickou sociologií (resp. její upadlou formou, tzv. “velkou teorií“) - a to ten, ţe kvantitativní sociologie (hemţící se statistickými nástroji) je v zásadě jednoduchá, zatímco teoretická sociologie (“okecávání“ v čisté formě) je natolik sloţitá, ţe jí rozumí jen málokdo. Na základě osobní zkušenosti mi nezbývá neţ přitakat sociologickému klasikovi a tím současně nesouhlasit s vicepremiérem i ředitelem sociologického ústavu. Bez ohledu na to, jak je studium politologie či sociologie v současné době degradováno, zjednodušováno, aby mohlo být přístupné vyššímu procentu populace, zŧstává humanitní vzdělání ve své opravdové podobě sloţitějším neţ vzdělání technické. Technické vzdělání se orientuje na vyuţití určitých matematických, fyzikálních, chemických či biologických mechanismŧ - aniţ by ovšem vyţadovalo skutečně hluboké pochopení jejich principŧ. Kostelecký: Je nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technikŧ zpŧsoben nadbytkem sociologŧ? - čtěte ZDE Takové hlubší pochopení zprostředkovává spíše vzdělání univerzitního neţ technického typu - např. matematicko-fyzikální fakulty, na kterých nejde tolik o bezprostřední aplikaci, ale spíše o hluboké pochopení. Na rozdíl od techniky je vzdělání humanitní, není-li zcela vyprázdněno (coţ se bohuţel často děje), orientováno na hlubší pochopení pŧvodních textŧ - a kaţdý, kdo se kdy začetl např. do Adornovy Dialektiky osvícenství nebo do Derridových Textŧ k dekonstrukci, mi zřejmě dá za pravdu, ţe pokud se vezme váţně, není humanitní vzdělání ničím jednoduchým. Za určitým pohrdáním humanitním vzděláním ze strany vicepremiéra lze cítit i něco zcela jiného neţ skutečně podloţené dŧvody - je to dojem, ţe humanitní vzdělání vlastně není skoro k ničemu, ale techniky společnost potřebuje. Studenti by neměli studovat, co je baví, ale to, co je uţiví, jako v Číně, tvrdí Bělobrádek. Tento názor je pochopitelný, neboť Bělobrádek je zástupcem výkonné moci a na lidi hledí jakoţto vicepremiér - z této perspektivy se lidé jeví pouze jako kolečka ve velkém soukolí společnosti; společnost je problémem a vicepremiér tento problém řeší. Máme si tedy snad v rámci tohoto řešení brát jako vzor Čínu, dosud rozvojovou zemi, v níţ nároky jejích obyvatel na ţivot odpovídají nízké míře rozvoje? Na královském dvoře bývávalo úkolem blázna zpochybňovat samozřejmost mocenského pohledu na svět. Dnes, kdy byla bláznivost odhozena na smetiště dějin ve jménu ekonomizující racionality a filozofa i blázna jako poradce panovníka nahradil ekonom, nezbývá neţ pouţít zprostředkujícího hlasu médií a role blázna se chopit Plné znění zpráv


sám. Bláznivost, jak tvrdí český filozof Zdeněk Neubauer, je druhou stranou moudrosti. Ano, je bláznivé podněcovat naši mladou generaci k tomu, aby studovala to, co ji zajímá. Je bláznivé, aby se snaţila pochopit svět, ve kterém ţije, i sebe samé, realizovat tradiční cíle humanitního vzdělání. Ale není to i moudré? Autor je socilog FSV UK.

URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-62518410-tam-bdquo-kde-se-to-okeca-ldquo

Bezpečnostní situace v Afghánistánu a smysl mezinárodní vojenské mise 14.7.2014

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

redaktor -------------------Následující pŧlhodina patří ţivé debatě o aktuální bezpečnostní situaci v Afghánistánu a smyslu mezinárodní vojenské mise, na níţ se s čerstvými bolestnými ztrátami na ţivotech podílí i Česko. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Příjemný poslech Českého rozhlasu Plus vám u dnešního Radiofóra přeje Zuzana Rejchová. Má podle vás smysl angaţmá českých a mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu? Téma, které jsme dnes rozebírali na Facebooku a teď se mu budeme věnovat i s našimi panelisty. Tím prvním je Martin Švadlenka, pěkný poslech. Martin ŠVADLENKA, diskutující -------------------Dobrý den. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------A tím druhým Jaroslav Petřík, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu. I vám pěkný den. Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Dobrý den. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Ve studiu teď uţ vítám Slavomíra Horáka, vědeckého pracovníka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, experta na region střední Asie. I vám pěkný den. Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Pěkný den. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Útok sebevraţedného atentátníka u základny Bagrám v Afghánistánu má uţ 5 obětí. Pátý z českých vojákŧ dnes dopoledne podlehl váţným zraněním v praţské Ústřední vojenské nemocnici, kam byl včera večer převezen ve velmi těţkém stavu. Celkem výbuch zabil 16 lidí včetně dětí. Hlídka při něm byla napadena střelnými zbraněmi a protitankovými granáty. Vztahy mezi českými vojáky a místními obyvateli jsou údajně na velmi dobré úrovni a odborníci mluví o tom, ţe teroristé vyuţívají chudoby a negramotnosti Afgháncŧ, aby je přiměli připojit se k Talibanu. Na sklonku roku pak skončí mise NATO a spojenci stáhnou prakticky všechny své síly. Následovat má nová nebojová mise zaměřená na výcvik a pomoc Afgháncŧm. Úvodní otázka, dnešní facebooková teď míří na naše panelisty. Martine Švadlenko, má podle vás smyl angaţmá českých a mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu? Plné znění zpráv


Martin ŠVADLENKA, diskutující -------------------Paradoxně v této chvíli uţ ano, ale problém je v samotném, v samotné zámince, v samotném dŧvodu, proč jsme v Afghánistánu spolu s našimi spojenci. Ta záminka je vylhaná, jedenácté září je podvod a mediální propaganda. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Zda stejný názor sdílí i Jaroslav Petřík, zmiňovaný koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu, na to se ho ptám teď. Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Já bych souhlasil s panem Švadlenkou v tom, ţe paradoxně nyní uţ ta, to zapojení asi má větší smysl neţ od začátku, ale úplně nesdílím to přesvědčení, ţe by jedenácté září bylo celý výmysl a podvod. Myslím si, ţe to byla skutečná událost, na kterou bylo potřeba reagovat v tu chvíli. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Moţná mŧţete uvést i z vaší zkušenosti práce v Afghánistánu, proč máte pocit, ţe ta mise má teď větší smysl. Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Protoţe za těch posledních asi 5 let tam došlo ke skutečnému nárŧstu povstalectví a ten konflikt se rozhořel. Bezprostředně po invazi následovalo několik let klidu, Taliban byl víceméně rozpuštěn, nebyl schopen jakékoli silové odezvy. A potom z rŧzných dŧvodŧ, které, mezi kterými na hodně vysokém místě stojí i přítomnost, dlouhodobá přítomnost mezinárodních jednotek, se začal dostávat zpátky do popředí a začal aktivně ohroţovat ten establishment nebo tu vládu, která tam byla zavedena. Takţe pokud ta vláda má nějakým zpŧsobem přeţít, tak potřebuje podporu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Souhlasí náš dnešní host, jak jsem zmiňovala, expert na region střední Asie, Slavomír Horák? Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Já bych se připojil k panu Petříkovi. Moţná bych doplnil ještě to, ţe ten vývoj vztahu Afgháncŧ k těm zahraničním misím nebo k té, jak se dneska dost v některých kruzích Afghánistánu říká okupačním jednotkám, se velmi dynamicky vyvíjel. Kdyţ si vezmete z počátku nějaký rok 2002, 3, 4 zhruba do poloviny minulého desetiletí, tam docházelo k velmi přívětivému přijímání ze strany místních obyvatel, ať uţ téměř jakékoli, jakéhokoli skupiny, etnické, sociální a tak dále. Bílá tvář, jak bych tak řekl, já si pamatuju z Afghánistánu, ţe byla na počátku velmi dobře přijímána a já jsem si právě ze začátku vŧbec nikdy nenarazil na nějaký problém, pokud jde o nějaké propouštění přes kontrolní stanoviště a podobné věci. Naopak všichni si váţili toho, ţe velká většina lidí si váţila toho, ţe teďka tady přijde někdo, hleděli s optimismem na to, ţe ten někdo by mohl tu zemi přeci jenom spravit, pomoci spravit, ne ţe spravovat sám, na to jsou Afghánci velmi hrdí, ale pomoci prostě s tou přestavbou Afghánistánu na něco nového. Ten názor se začal pomaličku měnit, velkou část nebo hodně velkou, velký podíl na tom měla i, řekněme, určitá propaganda z určitých, řekněme, velmi radikálních či konzervativních kruhŧ, které najednou začaly říkat, ţe cizí nebo okupační vojska zabíjejí naše ţeny, děti, coţ bohuţel v některých případech byla pravda a takové případy se nafukovaly, medializovaly a z toho potom začal vznikat ten obraz nejenom té přátelské síly, která přichází pomoct s nějakou rekonstrukcí Afghánistánu, ale začalo se stále více mluvit právě o těch takzvaných okupačních jednotkách. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------V recenzi na vaši knihu Afghánský konflikt se píše: "Mnoţství historických, etnografických a kulturních informací pomŧţe lépe pochopit nejen hlavní kořeny konfliktŧ, ale snad i fakt, proč má Afghánistán tak obrovský potenciál generovat konflikty." Pro mě skvělá příhra k tomu, abych se vás zeptala na to, proč podle vás má Afghánistán ten potenciál generovat konflikty. Plné znění zpráv


Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Tak já bych to rozdělil přinejmenším v takto zjednodušené a zkrácené podobě na 2 skupiny faktorŧ. Jedny jsou vnitřní, které vyplývají z poměrně silné rozdrobenosti Afghánistánu. Dokonce vyšla svého času v devadesátých letech kníţka, která se jmenuje Fragmentace Afghánistánu a myslím si, ţe velmi dobře popisuje právě konflikt zejména v devadesátých letech, ale i to, co mu před..., to, čemu, to, co předcházelo tomuto konfliktu. A nejenom třeba v osmdesátých letech, pokud jde o sovětskou, takzvanou sovětskou okupaci Afghánistánu, ale i to, co se dělo vlastně dávno předtím. Afghánistán nikdy nebyl úplně centrálně spravovaným územím, ačkoli tedy, řekněme, autorita královská v šedesátých a na počátku sedmdesátých let byla poměrně silná, tak ani tehdy vlastně král reálně neovládal celé území Afghánistánu a nebylo to ... Velmi těţko bychom našli periodu, kdy tomu tak bylo. To je tedy jedna věc. Ono to vyplývá nejenom z etnické, klanové, sociální rozrŧzněnosti toho Afghánistánu, ale potom samozřejmě své hrály, to je ten druhý faktor, vnější síly, ať jiţ ze severu, ze západu či z jihu. Kdyţ se podíváme, tak Afghánistán je na takovém prŧsečíku tří velmi významných geografických či geopolitických oblastí. Z jedné strany od devatenáctého století nebo pokud mŧţu mluvit takto, je to prostor, řekněme, ruský, později sovětský, ze strany jiţní je to prostor toho indického subkontinentu. Nejprve v podání tedy britské Indie, později tedy v podání Indie Pákistánu zase podporované rŧznými dalšími vnějšími silami. A ze západní strany je potom Írán. Zase, řekněme, přinejmenším regionální velmoc, ať uţ tento stát bereme pozitivně, nebo negativně. Takţe myslím si, ţe kombinací a směsí těchto faktorŧ se generuje moţnost nebo potenciál konfliktu v Afghánistánu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Souhlasil by Jaroslav Petřík i ze svých zkušeností s tím, ţe Afghánistán je velmi komplikovaný region a kde vy byste viděl ten potenciál být komplikovaným regionem? Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Já myslím, ţe pan, mŧj předřečník to shrnul velice dobře. Skutečně Afghánistán je velmi frekventovaným územím, které se dělí nejenom po jazykových liniích a etnických liniích, ale i pŧvodních náboţenských. A jako ano, hodně do, nebo se hodně často se skloňuje to, ţe nikdy nebyl vlastně centrálně ovládaný jednotnou vládou, která by měla absolutně pod kontrolou celé území, vţdycky to byl jakýsi konglomerát menších království nebo jiných útvarŧ, které se do určité míry zodpovídaly té centrální vládě a někdy méně. Měli vţdycky poměrně velkou míru autonomie. Na druhou stranu to, ţe se často říká, ţe západní síly nikdy nedokázaly nebo ţe ţádná velmoc nedokázala Afghánistán pokořit, coţ je takový taky běţný mýtus, abych to skoro tak řekl, tak to není úplně docela pravda, protoţe bylo v historii několik okamţikŧ, kdy třeba britské impérium sice nedokázalo Afghánistán ovládnout jako takový, ale co se týče těch českých, zahraničněpolitických cílŧ nebo zájmŧ, tak je do značné míry prosadili, byť za hodně vysokou cenu. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Pokud bychom se přesunuli do současnosti od těch historických vlivŧ, příčinu současných problémŧ, pokud byste mohl shrnout? Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Je jich celá řada. Od toho, ţe skutečně ta země teď jakýmsi zpŧsobem se, nebo ne probouzí, ale v té zemi 30 let fungoval konflikt, který má následky, a jakmile někteří lidé, kteří jsou teď v produktivním věku a vlastně tvoří do značné míry modus operandi celé té společnosti, se narodili v ozbrojeném konfliktu a vyrŧstali víceméně ve válce, tak jednají. Kaţdodenní kroky, kaţdodenní rozhodnutí dělají na základě prostředí, které odjakţiva znají jako válečné. A to ovlivňuje ten ţivot lidí do tak hlubokých rozměrŧ, ţe málokdy jsme schopni to domyslet. Kromě toho je tam samozřejmě celá řada zahraničněpolitických vlivŧ od jiţ zmiňovaného Pákistánu, který má svoje velmi jasné zájmy v Afghánistánu, potom taky samozřejmě teďka od těch jednotek, které Afghánistán, které v Afghánistánu pŧsobí, teďko uţiju neutrální termín, takţe no asi tyto 3 vlivy bych označil jako nejdŧleţitější. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Jak vnímá Afghánistán jako komplikovanou zemi Martin Švadlenka? Dodal byste ještě něco? Plné znění zpráv


Martin ŠVADLENKA, diskutující -------------------Ano, rozhodně. Byly zmíněny uţ ty geografické vlivy, které jsou ve hře, a uţ před jedenáctým zářím byla ve hře, byl ve hře miliardový projekt tranzitního plynovodu, kterým chtěli přivádět plyn z Turkmenistánu do Pákistánu a Indie. Ta jednání s Talibanem probíhala dlouho předtím a byly při nich vyčerpány veškeré diplomatické, motivační i vyjednávací prostředky. Potom, potom vlastně, kdyţ ten, ta jednání nedopadla, tak byl ještě před jedenáctým zářím vytvořen plán NATO, ţe bude Afghánistán okupován nebo dobýván vojensky proto, aby tady tahle akce mohla být. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, díky. Martin ŠVADLENKA, diskutující -------------------Další věc, která je, která, zmínil to i mainstream v posledních dnech, tuším, ţe iDNES o tom psal, ţe afghánské nerostné bohatství je větší, neţ se čekalo. Odhaduje se aţ 3 biliony amerických dolarŧ, ţe je tam měď, kobalt, zlato, lithium a to jsou podle mě věci, které se k těm věcem, které pánové jiţ zmínili, hodně v tomhle světě, který je na zdroje zaměřený, především přidávají. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Díky. Slavomír Horák chce reagovat? Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Ani ne tak reagovat, tady bychom se dostávali do velmi detailních podrobností o, řekněme, tom, jak vznikal celý ten projekt plynovodu z Turkmenistánu do Pákistánu a dneska teda i dál do Indie. Jenom chci dodat, ţe ten projekt dneska, o něm se velmi intenzivně jedná a moţná, ţe i s podporou Spojených státŧ by mohl být realizovaný. To se samozřejmě ještě uvidí. Já jsem v tomhle trošku pesimista, ale třeba v Turkmenistánu jsou mnohem optimističtější v tomto směru a v Afghánistánu taky. Nicméně já se nedomnívám, ţe tam byla nějaká, nějaký výrazný plán, nemáme na to samozřejmě ani dŧkazy a takové ty konspirační teorie o tom, ţe by, ţe se připravoval nějaký komplexní plán okupace Afghánistánu někým. Je, řekněme, velmi spekulativní, nechci se dál pouštět do nějakých podrobností, ale řekl bych, ţe tam, bych byl velmi opatrný v takovýchto jednoznačných soudech. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Současná situace v Afghánistánu, to je téma dnešního Radiofóra, ve kterém diskutujeme se Slavomírem Horákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Taky s našimi dvěma panelisty, Martinem Švadlenkou a Jaroslavem Petříkem. Zpět do té současnosti. Jaká je teď konkrétně bezpečnostní situace v Afghánistánu i vzhledem k těm pěti ţivotŧm českých vojákŧ, které jsme zmínili v úvodu? A zhoršila se nějak výrazně? Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Tak já si myslím, uţ to tady pan Petřík nakousl, myslím si, ţe ta situace, bezpečnostní situace v Afghánistánu je problematická, uţ, řekněme, posledních přinejmenším 5 let, kdy hnutí Taliban a podobné skupiny, on to není jenom Taliban si musíme uvědomit, a podobné skupiny začaly velmi aktivizovat své pŧsobení v zemi. Začaly získávat ať jiţ násilnou nebo méně násilnou cestou svá vlivová území nebo své části Afghánistánu. Takţe jaksi tam nedošlo, nemyslím si, ţe to je dŧsledek nějakého výrazného zhoršení v poslední době. Prostě dlouho takříkaje, teď to nechci zlehčovat ani bagatelizovat při vší úctě tedy k obětem, které v poslední době, které jsme měli moţnost vidět, tak bohuţel došlo tady v tomto směru i na české vojáky. Jenom připomenu, ţe Dánové, kterých je asi 6,5 milionu, tak mají přes 40 obětí. A podobné národy na tom jsou dost podobně, nemluvě tedy o více jak 2 tisících amerických vojákŧ. Ale říkám, opět nechci zlehčovat jednou oběť, která byla, ať uţ z české, nebo z jakékoli strany, ale také z afghánské strany. Musíme si uvědomit, ţe ten konflikt nemá jenom cíl těch zahraničních vojákŧ nebo těch takzvaných okupačních jednotek, pokud to vezmu z pohledu těch některých radikálnějších skupin, ale ţe na to doplácejí především místní obyvatelé, kterých zahynulo uţ mnohem více a ty ztráty jdou do desítek a někteří spekulují do stovek tisícŧ. Plné znění zpráv


Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Jen dodám, ţe v Afghánistánu pŧsobí česká jednotka leteckých instruktorŧ, stráţní rota hlídající leteckou základnu Bagrám, polní chirurgický tým, příslušníci takzvaného národního podpŧrného prvku a Češi pŧsobící na velitelství mise. Zeptám se Jaroslava Petříka, podle vás pomáhají zahraniční mise v Afghánistánu zajistit infrastrukturu, která je pak potřebná pro bezpečnější ţivot? Obracím se na vás i s ohledem na zkušenosti, vaše zkušenosti koordinátora mise Člověka v tísni v Afghánistánu a taky s ohledem na komentář na Facebooku, který na otázku, jestli má smysl angaţmá českých a mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu, odpověděl "zeptejte se Afgháncŧ". Tedy jak to je, Jaroslave Petříku? Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Popravdě já jsem se Afgháncŧ neptal, jak oni vnímají celkové pŧsobení těch západních sil nebo západních jednotek. Já bych tady v tuhle tu chvíli jenom rád předestřel nebo jasně naznačil, ţe vnímám velký rozdíl mezi tou pomocí a tím pŧsobením, které tam mají vojáci, ať uţ příslušníci jakékoli armády české nebo jakékoli jiné spojenecké, a tím takzvaným humanitárním nebo rozvojovým sektorem. To jsou velmi odlišné věci, které bych nerad propojoval. Co se týče té pomoci ze strany vojenských sil, tak v Afghánistánu to byl do jisté míry prubířský kámen toho, co vlastně vojáci jsou schopni dělat tady v této oblasti. Začalo se s tím v kontextu, kdy opravdu terorismus se stal primární hrozbou a pŧvodní teorie naznačovaly, ţe by mohl vyrŧstat z nedostatku naděje nebo nedostatečné budoucnosti těch lidí. A tak přišly strategické plány infrastrukturního rozvoje venkova, podpory obyvatel, zlepšování ekonomických podmínek ţivota, tak aby lidi skutečně viděli jakýsi pozitivní benefit, přínos té přítomnosti západních jednotek. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------A je tam vidět? Jaroslav PETŘÍK, koordinátor mise Člověka v tísni v Afghánistánu -------------------Ten projekt do velké míry samozřejmě úspěšný byl, protoţe se v Afghánistánu spravila obrovská řada věcí. Postavily se silnice, kde předtím nebyly, je mnohem jednoduší se dostat na vzdálenější místa, postavila se celá řada nemocnic, škol, skutečně té těţké infrastruktury, na kterou často rozvojový nebo humanitární sektor nemá prostředky. Takţe v tomhle ohledu se nedá upřít to, ţe je vidět za tou prací vojákŧ velký přínos. Na druhou stranu to přináší celou řadu problémŧ a to je právě jakési propojení celého toho mandátu. Začínají se rozmazávat /nesrozumitelné/ mezitím, co je vlastně pŧsobení ozbrojených sloţek a co je pŧsobení humanitárního sektoru. Má to dopad na to, ţe Afghánistán je bezesporu nejnebezpečnější zemí pro humanitární pracovníky ze všech zemí na světě. Jsou vystaveni největšímu riziku, dochází tam nejčastěji k úmrtím v řadách právě humanitárních pracovníkŧ nebo rozvojových pracovníkŧ. A taky se musí počítat s tím, ţe vojáci nejsou lidé, kteří jsou primárně vzdělávaní a cvičení nebo připravovaní na to, aby implementovali infrastrukturní nebo rozvojové programy, které jsou často poměrně komplexní a technicky sloţité. Ale jsou připravovaní na jiné věci. Takţe v době jejich pŧsobení byla identifikována celá řada nedostatkŧ, která nezajistila, ţe tato moc byla úplně efektivní nebo ţe se ty prostředky vynaloţené vyuţily na, ţe se vyuţil jejich maximální potenciál. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Má Slavomír Horák úspěch té mise, která by tedy měla koncem letošního roku skončit, jako něco, co bychom měli vnímat pozitivně? Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Já bych řekl takhle. Myslím si, ţe za těch posledních 12 let se udělalo hodně pozitivního a spousta Afgháncŧ, aspoň teda pokud, uţ jsem bohuţel nějakou dobu v Afghánistánu nebyl, ale pokud mám moţnost se bavit mimo Afghánistán s Afghánci, tak to vnímá velice pozitivně a zejména teda jsou to, řekněme, vzdělanější vrstvy a lidé z města. A oni opravdu vidí, jak uţ tady bylo řečeno, kolik se postavilo infrastrukturních projektŧ, ať uţ to jsou i ty školy, nemocnice, je to i výcvik těch policejních sil, i kdyţ tam ty dŧsledky mŧţou být ještě mnohem problematičtější. Já si myslím, ţe tady ještě velkou roli sehrály i ty takzvané provinční rekonstrukční týmy, kde se právě spojily ty moţnosti vojenské, které, kde vojáci vlastně chránili nebo řekněme zajišťovali, mimo jiné zajišťovali ochranu těch pracovníkŧ, kteří dělali na té takzvané rozvojové pomoci, na té tvrdé rozvojové pomoci včetně tedy těch největších a nejnákladnějších projektŧ, takţe tady si myslím, ţe se udělal velký kus práce, ale Plné znění zpráv


samozřejmě ono dneska ta mediální sféra i v Afghánistánu a nejen mediální, ale i ta takzvaná kuchyňská sféra, kdy se právě předávají od jedněch úst ke druhým, tak bohuţel dost často rozmazává právě ty negativní zprávy. A to si myslím, ţe velmi, jakákoli negativní, i třeba malá zpráva se šířila mnohem často, mnohem rychleji neţ 10 zpráv pozitivních. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Panelisty dnešního Radiofóra byli Martin Švadlenka a Jaroslav Petřík. Já se tímto s nimi loučím a díky, pánové, ţe jste s námi dnes debatovali. Posloucháte Radiofórum, dnešním tématem je mezinárodní mise NATO v Afghánistánu, které se od roku 2002 účastní i česká armáda. Zda podle vás angaţmá českých a mezinárodních sil v Afghánistánu má smysl. To je téma, které diskutujeme s odborníkem na region střední Asie Slavomírem Horákem. A vy se do dnešní debaty mŧţete zapojit na telefonu 221552755. Dvě pětky navíc, omlouvám se za to. A teď se zeptám mého dnešního hosta na to, zda je Afghánistán připraven na odchod mise NATO. O tom se hodně spekuluje. Já k tomu ještě přidám výňatek z e-mailu, který nám přišel. Je od pana Kropáčka: "Je naprosto jasné, ţe odchod vojákŧ z Afghánistánu je předčasný, mise NATO by tam měla ještě zŧstat, jak se zdá, mnoho let. Češi jsou samozřejmě jako členové NATO povinni se účastnit podobných akcí, ale nejen povinně, ale je to i ve výsostném zájmu České republiky potírat teroristické organizace, jako je Taliban, které pŧsobí ve světě tolik zla." Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Tak já jenom předestřu. Česká republika s výjimkou nasazení prostějovské jednotky, pokud vím, tak nebyla určena primárně k likvidaci teroristických skupin. To jenom tak na upřesnění. Ale k tomu, k tomu e-mailu. Já si myslím, ţe je to dobrý nápad, aby zahraniční síly moţná zŧstaly v Afghánistánu déle. Bohuţel to neje z mnoha dŧvodŧ právních, mandátních a jiných. Ten mandát prostě vypršel a upřímně řečeno bude velký otazník, do jaké míry bude moţno zachovat nějakou cizí vojenskou přítomnost v současné situaci v Afghánistánu, protoţe jak víme, prezident Karzáí zatím nepodepsal třeba strategickou smlouvu se Spojenými státy, od které mnohé závisí. Ono se to nezdá, ale mnohé závisí na tom, jak, kolik sil zahraničních v Afghánistánu bude dál pŧsobit. S tím musí, s pŧsobením zahraničních sil musí prostě souhlasit afghánská vláda a je otázka, jestli k tomu dojde. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Situace v Afghánistánu, zdá se, velmi aktuální téma. Na lince máme 3 posluchače. Začneme tedy panem Janíčkem. Hezký poslech. Michal JANÍČEK, posluchač -------------------Dobrý den, tady Michal Janíček, Brno, Morava. Pan Horák neřekl jednu váţnou věc, a to velmi, on by to určitě měl vědět, protoţe Američani mají uţ i seznam a tam Taliban není. Oni s Talibanem jednají a Taliban má polovičku území Afghánistánu a Taliban bude vítězem, protoţe převezme určitě, za chvilku veme celý Taliban, protoţe Taliban není na seznamu Američanŧ. A Američani s nima jednají a Taliban bude vítězit. Ale tam je ještě jedna věc ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Pane Janíčku, díky, díky, díky. Poprosím pana Horáka o reakci, moţná i něco k tomu zvyšujícímu se vlivu Talibanu. Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Víte, ono já bych nerad předestíral cokoli, co se v Afghánistánu stane. Ono věštit budoucnost v tomto regionu je značně komplikované a já se do toho velmi nerad pouštím. Máte pravdu v tom, ţe Taliban ovládá, mŧţeme spekulovat, jestli polovinu nebo třetinu území. Tak či onak má vliv na určité části afghánského území. Nicméně co bude dál, co bude po tom, aţ odejdou poslední vojáci, nemusí to být totiţ vŧbec Taliban, který bude rozšiřovat svŧj vliv. Jak jsem říkal, těch skupin je mnohem více a ty skupiny mohou bojovat mezi sebou. Uţ ostatně nechci, jakkoli nemám rád analogie, tak bych se odvolal k tomu, co se dělo v Afghánistánu po odchodu třeba sovětských vojsk, kdy tam opravdu vypukla občanská válka jednotlivých skupin, takzvaných mudţahedínŧ. Čili jaksi predikovat vývoj v Afghánistánu je v současné době natolik, řekněme, neúspěšná a nezáviděníhodná věc, ţe já bych se do toho nerad pouštěl. Plné znění zpráv


Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------S čím se pustí do dnešního Radiofóra další posluchač? A tím je pan Josef, zdravíme vás. posluchač -------------------Dobrý večer, paní redaktorko. Jestli to má ještě smysl tam pokračovat, neuškodilo by sáhnout po paměti. Po úmrtí českých vojákŧ se vyslovili uţ prezident, předseda vlády, ministr obrany a další známé osobnosti. Zatím jich tam v těchto dnech padlo jenom 5. Jejich cílem NATO jsou na desítky, stovky, Američanŧ přes 2,5 tisíce, kolik Rusŧ nevíme. Také tam chtěli své postavení mít. Američané zpočátku podporovali Taliban. A kdyţ to Rusové vzdali, zkusili to Američané a pomáhá Evropa. Víte, Francouzi také museli odejít po bitvě /nesrozumitelné/. I tam Američané vyzkoušeli svou sílu. Padlo jich přes 50 tisíc a asi taky zbytečně. Na Západě uţ to někteří asi pochopili, jiní u nás ještě ne. Ale jdou tam dobrovolně a za peníze, údajně za naši svobodu. Uvidíme. Taliban bojuje doma, Al Kajda po světě, ale mŧţou se jednou sjednotit proti cizím nadvládám. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme, děkujeme. Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Tak samozřejmě v myslích některých Afgháncŧ je i tento stereotyp. Já si pamatuju na větu, kterou velmi rád dávám k dobru. Je to trošku stereotypní věta, takţe poprosím, aby si ji posluchači trošku rozšířili do kontextu. Ale je to věta, kterou jsem zaslechl v jedné vesnici v Afghánistánu, kdy mi říkali: "Podívejte se, my jsme vyhnali 3x Angličany," tím se myslí britské impérium "a jednou Rusy." Tím se myslí sovětská armáda v osmdesátých letech. "A kdyţ to bude potřeba, vyţeneme i Američany." Tím se myslí tedy ty spojenecká vojska, která jsou, v současné době v Afghánistánu pŧsobí. Čili v Afghánistánu skutečně mŧţe dojít aţ k těmto projevŧm, projevŧm, řekněme, ne úplně spokojenosti s tím, co se tam teďka děje. A to, ţe Američané vyjednávají s Talibanem, víte, ono je velmi těţké úplně ignorovat sílu, která má, která ovládá, jak uţ tady bylo řečeno, určitou část území. A je otázka, a prezident Karzáí s tím taky bojuje, vyjednávat nebo nevyjednávat s těmito lidmi. Prostě je to nějaká reálná síla, se kterou musíte počítat v rámci té země. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Do dnešního Radiofóra uţ stačíme jen jeden dotaz od pana Mirka. Zdravíme vás. posluchač -------------------Dobrý večer. Znova se potvrzuje, ţe tento pořad je příliš krátký, proto bych uvítal, kdybyste toto téma dali ještě jednou v dohledné době. Já nemŧţu zaujmout stanovisko, protoţe jako většina občanŧ nemáme dostatek potřebných informací. Některé informace jsou zveřejňovány opakovaně a jiné jsou jistě tajeny. Ale chtěl bych se zeptat, abysme byli aspoň trošku v obraze ... Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Poprosím vás o stručnost. Máme poslední vteřiny. Díky. posluchač -------------------... kolik měl Afghánistán obyvatel před nějakými 20 lety, kolik jich má dnes a kolik má prŧměrná afghánská rodina dětí. A taky, jestli se Američani a NATO dostatečně poučili z vpádu sovětských okupantŧ, kteří tam byli nějakých snad 10 let a podobně neslavně odtáhli. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mirku, díky, musíme ukončit váš dotaz, protoţe máme posledních 20 vteřin. Slavomíre, poprosím vás o stručnost. Plné znění zpráv


Slavomír HORÁK, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, expert na region střední Asie -------------------Tak jenom stručně, obyvatelstvo Afghánistánu se zvyšuje, to znamená, ţe rodiny stále v prŧměru mají více dětí. A Američané velmi pečlivě studovali sovětskou přítomnost v Afghánistánu. Nebudu to rozvádět, nemáme víc času, děkuju. Zuzana REJCHOVÁ, moderátorka -------------------Slavomír Horák byl hostem dnešního Radiofóra. Vy zítra diskutujte, jaké odměny by podle vás měli dostávat státní úředníci. Přejeme vám příjemný poslech, příjemný večer při poslechu Českého rozhlasu Plus.

Nikola Čechová a Barbora Švehlová posílily tým PR agentury Focus Agency 11.7.2014


Kariera.iHNed.cz

Společnost Focus Agency byla zaloţena v roce 2000 se specializací na public relations a marketingovou komunikaci. Její tým se rozrostl o nové posily z řad studentŧ praţských univerzit - Nikolu Čechovou a Barboru Švehlovou. Nikola Čechová a Barbora Švehlová nastoupily na pozici Junior Account Executive. Nikola Čechová nově zodpovídá za mediální podporu odborného centra zdravého ţivotního stylu Rekondice. Nikola Čechová v letošním roce absolvovala obor Sociální a mediální komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského. Barbora Švehlová má na starosti klienty Knorr, Vím, co jím a Rekondice. Barbora Švehlová studuje obor Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nikola Čechová Barbora Švehlová

URL| http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-62499830-nikola-cechova-a-barbora-svehlova-posilily-tym-pragentury-focus-agency

Kvitová jen chrání svůj majetek, vlády trestají úspěšné, míní ekonom 11.7.2014

novinky.cz str. 00 tov

Ekonomika

Vyjádření sociálnědemokratického poslance Stanislava Humla o moţném zbavení občanství tenistky Petry Kvitové, která si kvŧli daním přesunula své trvalé bydliště do Monaka, vyvolalo rozruch. Ani oslovení ekonomové se neshodnou. Podle těch liberálních učinila správný krok. Podle zastáncŧ přerozdělování naopak. „Krok Petry Kvitové, stejně jako obdobné rozhodnutí slavného Gerarda Depardieua, je symbolický. Připomíná nám, ţe vlády svou daňovou politikou trestají úspěšné, podnikavé a inovativní a tím je vyhánějí ze země. Takových lidí jsou tisíce,” řekl Novinkám profesor ekonomie a rektor Vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma. Ekonom Josef Šíma FOTO: Profimedia.cz



„Hlasování nohama je účinným zpŧsobem, jak nejen ochránit svŧj majetek, ale téţ přispět ke zvětšení rozsahu produktivních soukromých výdajŧ na úkor politicky motivovaného mrhání penězi,“ dodal Šíma.Potŧček: Peníze budou chybět ve veřejných rozpočtech „Je to váţný problém, nejenom pokud jde o jednotlivce, ale především pokud jde o firmy. Česká republika a další země, které nejsou daňovými ráji, tak přicházejí o obrovské prostředky, které by mohly uplatnit ve svých veřejných rozpočtech,“ řekl Novinkám profesor Martin Potŧček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Úspěšné sportovce, kteří zŧstávají v Česku, označil za „dobrodince“. Trestat ty, jeţ odcházejí, odebráním občanství podle něj nepřipadá v úvahu. Martin Potŧček FOTO: Milan Malíček, Právo „Jednak by to odporovalo platným zákonŧm, protoţe dnes uţ máme moţnost mít několik občanství. Trestat tímto zpŧsobem jednotlivce, to si já neumím představit. Jde spíš o systémové řešení na úrovni EU a globální, které je ovšem zatím v nedohlednu,“ dodal Potŧček. Huml ve čtvrtek na Facebooku vyjádřil souhlas s článkem, který tvrdě kritizuje úspěšnou českou tenistku Petru Kvitovou. Ta se kvŧli daním přestěhovala do Monaka. Podle Humla by lidé, kteří se přihlásí k trvalému pobytu do jiného státu, měli přijít o své občanství. [celá zpráva]

URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/341978-kvitova-jen-chrani-svuj-majetek-vlady-trestaji-uspesne-miniekonom.html

Profesor Potůček: Země, které nejsou daňovými ráji, přicházejí odchodem bohatých o obrovské peníze 11.7.2014

parlamentnilisty.cz vam

str. 00

Monitor

Ekonomové oslovení serverem Novinky.cz se neshodnou v hodnocení toho, ţe úspěšná česká tenistka Petra Kvitová se přestěhovala do Monaka, aby mohla platit niţší daně. Zatímco liberální ekonomové s jejím rozhodnutím souhlasí, zastánci přerozdělování mají opačný názor. “Krok Petry Kvitové, stejně jako obdobné rozhodnutí slavného Gerarda Depardieua, je symbolický. Připomíná nám, ţe vlády svou daňovou politikou trestají úspěšné, podnikavé a inovativní, a tím je vyhánějí ze země. Takových lidí jsou tisíce,” cituje server profesora ekonomie a rektora Vysoké školy CEVRO Institut Josefa Šímu. Podle něj je “hlasování nohama“ účinným zpŧsobem, jak nejen ochránit svŧj majetek, ale téţ přispět ke zvětšení rozsahu produktivních soukromých výdajŧ na úkor politicky motivovaného mrhání penězi. Podle profesora Martina Potŧčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je to váţný problém nejen u jednotlivcŧ, ale především u firem. “Česká republika a další země, které nejsou daňovými ráji, tak přicházejí o obrovské prostředky, které by mohly uplatnit ve svých veřejných rozpočtech,“ řekl serveru profesor Potŧček.


Putin je zlosyn. Vystřílet ty zatracený Rusáky. A Ukrajinská armáda vraţdí ţeny, děti a pacienty nemocnic... 10.7.2014

euportal.cz

str. 00

Zamyšlení



Břetislav Olšer Situace je děsivá: Majdanští zločinci pouţívají k bombardování zakázaných tříštivých a fosforových bomb, jeţ zasypaly obytné čtvrti ve Slavjansku, který tak proměnily v hořící peklo, v němţ zahynulo i velké mnoţství ţen a dětí, jejichţ ţivoty bomby ukončily ve spánku. To pak hoří i beton a ţelezo. O čí nelegální munici se asi jedná, kdyţ ukrajinská armáda ji prokazatelně nevlastní…? A ukrajinské síly sloţené z majdanovcŧ a členŧ Pravého sektoru útočí ve čtyřnásobné přesile. Dobyli Krasnou Poljanu, poté postříleli v nemocnici v Mariopole všechny pacienty, kteří měli ruský cestovní pas... To všechno jako odplata za referendum s téměř stoprocentním souhlasem s osvobozením Krymu. Doněck a Luhansk svírá děs a hrŧza. Zabito bylo přes tři sta "separatistŧ"; na jedné straně bojují obránci svých měst, svých domovŧ a svých rodin, proti nim stojí svoloč sloţená z ţoldákŧ, kteří kočují od Libye, Egypta, Sýrie a Majdanu za pár stovek dolarŧ týdně. Slušný ţold, jak by ne; prezident je přece miliardář. Jako agent cizí mocnosti má také své politické povinnosti. Kdyby byli v ohroţení ţivota občané USA, RB OSN by ihned souhlasila se zásahem US Army či NATO... “Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda Putina do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky." Slova Tymošenkové podtrhl ministr Kerry, kdyţ prohlásil, ţe je Putinem znechucen. A zatímco občané Krymu s nadšením a bez jediného mrtvého oslavili svŧj návrat k Rusku, na jihovýchodě Ukrajiny jiţ zemřelo na tři sta proruských obyvatel. A EU s USA aplaudují, jaká je v Doněcku a Luhansku demokracie. Obzvláště nadšeny jsou Spojené státy, které zaštiťují fakt, ţe hranice Ruska jsou obklíčeny více neţ třiceti základnami NATO, jeţ jsou připraveny hájit zájmy USA proti agresi Putina na Krymu. Vŧbec se nezačervenají, ţe je to přesně 238 let, co britské kolonie povstaly proti britské koloniální správě během tzv. americké revoluce. Třináct kolonií tak vyhlásilo 4. července 1776 nezávislost a stalo se pŧvodními třinácti zakládajícími státy Unie, z nichţ jich později vzniklo osmnáct; pro začátek... A svou Deklaraci nezávislosti vydali v příkrém rozporu s platnou ústavu, aniţ by respektovali zákony a mezinárodní právní pořádek. Při letošních událostech na Ukrajině se Spojené státy neomezovaly jenom na rozdávání pečiva na Majdanu a další „přátelské“ projevy podpory. „Investovali jsme do Ukrajiny více neţ 5 miliard dolarŧ k dosaţení řady cílŧ,“ řekla oficiální představitelka ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland, poté podotkla "Fuck the EU". „Svoboda“, „nezávislost“, „mezinárodní právo“ – tato slova američtí úředníci opakují jako zaklínadlo. A leadeři Latinské Ameriky jen ironicky podotýkají: „Proč nikdy nedojde k státnímu převratu ve Spojených státech? Protoţe ve Washingtonu není velvyslanectví USA.“ Situace je děsivá: Majdanští zločinci pouţívají k bombardování zakázaných tříštivých a fosforových bomb, jeţ zasypaly obytné čtvrti ve Slavjansku, který tak proměnily v hořící peklo, v němţ zahynulo i velké mnoţství ţen a dětí, jejichţ ţivoty bomby ukončily ve spánku. To pak hoří i beton a ţelezo. O čí nelegální munici se asi jedná, kdyţ ukrajinská armáda ji prokazatelně nevlastní…? A ukrajinské síly sloţené z majdanovcŧ a členŧ Pravého sektoru útočí ve čtyřnásobné přesile. Dobyli Krasnou Poljanu, poté postříleli v nemocnici v Mariopole všechny pacienty, kteří měli ruský cestovní pas... To všechno jako odplata za referendum s téměř stoprocentním souhlasem s osvobozením Krymu. Korespondence bývalého advokáta Tymošenkové Sergeje Vlasenka s německou chirurţkou Oľgou Weberovou ukazuje hrozivou skutečnost o obchodování s orgány zraněných dětí z východní Ukrajiny. Jde o přesnou paralelu s obchodem s orgány v bývalého v Jugoslávii. Zpráva o únosech asi 300 Srbŧ a dalších osob z Kosova do sousední Albánie, jejich vraţdění a následný prodej z nich získaných tělesných orgánŧ šokoval svět. Jako první o té hrŧze napsala bývalá ţalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová v knize “Lov: Já a váleční zločinci”. Obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, ţe vyšetření hrŧzných zločinŧ páchaných UÇK zabránili. Správcem OSN pro Kosovo byl tehdy současný francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.

V této souvislosti zmínila i nynějšího premiéra Kosova Hashima Thaçiho. Thaci, někdejší politický vŧdce UÇK, obvinění rozhodně odmítl. Připustil pouze, ţe někdo prý mohl zneuţít uniforem UÇK. Del Ponteová obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, ţe vyšetření hrŧzných zločinŧ páchaných UÇK zabránili. Podle nedávné informace BBC Mezinárodní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii zničil Plné znění zpráv


některé dŧkazy o unášení Srbŧ, kteří byli zabíjeni, aby poslouţili jako nedobrovolní dárci. Studenti z Česka obětmi...? Lidovky.cz poloţily komickou otázku: "Jak ale tedy chápat Putinovu rétoriku, ţe se vţdy zastane a vţdy bude bránit ruské obyvatelstvo z východu Ukrajiny?" Moţná neznalost nebo záměr, ale první, kdo s touto rétorikou přišel, kdyţ rozmísťoval svá vojska do stovky zemí světa, byl americký prezident Reagan. Ten si vymínil a v Grenadě to také naplnil, ţe bude chránit třeba anexí občany USA. Při státním převratu byly zabity desítky civilistŧ kvŧli údajně ohroţeným americkým studentŧm v Grenadě. Na dotaz odpověděl Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "To je rétorika, která není vztaţena jen na východ Ukrajiny, ale obecně vŧči všem, kteří patří k tomu tzv. ruskojazyčnému světu. Putin říká, ţe se jich samozřejmě nevzdá, tvrdí, ţe jsou to krajané a musí je bránit. Tento výrok bych chápal jako skrytou výhrŧţku všem zemím, kde ţijí velké ruskojazyčné menšiny. Rusko teď ukázalo, ţe kdyţ pŧjde do tuhého, tak pouţije fyzickou sílu, ať si dají všichni pozor, ruskou menšinu bude chránit..." Proč taková slova nechápe jako výhrŧţku pan Romancov u Spojených státŧ, co chrání i vojensky anglickojazyčné menšiny po celém světě...? Svět je rozhořčen okupací Krymu ruskými vojáky, neuznává výsledek referenda. Ano, je to děs, kdyţ dva miliony obyvatel Krymu pod hlavněmi okupantŧ z “donucení” jásají, zpívají a tančí. Je to prostě proti mezinárodnímu právu. Správné by mělo být házet po sobě zápalnými láhvemi, nechat se zabíjet snipery a nad hlavami by neměly vlát ruské vlajky, ale černo-červené neonacistické prapory Banderovcŧ s trojzubcem… Připomíná mi to českou pohádku Pyšná princezna, kdy švec ze smutného Pŧlnočního (ukrajinského) království si musí zaběhnout zatančit a zazpívat do sousedního (krymského) království krále Miroslava; ve smutném království je zpívat zakázáno! A švec také poznává královské výběrčí daní, kteří spíš připomínají loupeţníky a suţují chudý lid. Jako na Krymu; radovali jste se, dělali jste před hlavněmi ruských vojákŧ, jak jste z donucení šťastní? Dopustili jste se zločinu, proto na vás uvalíme sankce. Je přece zákaz se smát a radovat… Velmi zajímavý rozhovor přinesla i MF Dnes; byl totiţ s pravnučkou Leonida Iljiče Breţněva, expertkou na národní bezpečnost Ukrajiny Tatianou Breţněvovou. Nejpodstatnější z tohoto povídání byla její věta: "Dříve neţ do EU musí Ukrajina vstoupit do NATO." Za pozastavení stojí ještě její zběsilá alibistická výmluva, ţe vlastně skoro ani není příbuzná, Breţněv byl prostě spíš jen její předek. Narodil se v Dněpropetrovsku, avšak její část rodiny se s ním vŧbec nestýkala. Ona sama byla v Rusku je jedinkrát v ţivotě a nemá v úmyslu tam ani vŧbec někdy jet. V době, kdy byl Breţněv u moci, byla přece ještě malé dítě, moc si nepamatuje, proto ani nemŧţe jeho vládu hodnotit... Mnohé napověděla i porada „kyjevského vedení“, jeţ se týkala plánování Oděského masakru; deset dní před útokem v Oděse se setkali předseda ukrajinského parlamentu Alexandr Turčinov, ministr vnitra Arsen Avakov, vedoucí SBU Valentyn Nalyvajčenko a tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady Andrej Porubij. Nechyběl ani gubernátor Dněpropetrovského regionu Igor Kolomojskij. Ten je spolu s Avakovem obviněn pro podezření ze spáchání vraţdy a vedení války zakázaným zpŧsobem. Na 40 ruských vyšetřovatelŧ jiţ vyslechlo přes 2400 očitých svědkŧ, z nichţ 1470 je pokládáno za zraněné. Je mezi nimi i 280 dětí… A teď ty nejděsivější obrázky z Oděsy: http://www.zvedavec.org/komentare/2014/05/5964-obrazek-lepsi-nez-tisic-slov.htm Inu, Západ jel vţdycičky na férovku; třicet vŧdcŧ západního světa s armádami ve sto padesáti zemích planety, proti jednomu Putinovi, jehoţ vojáky v cizích zemích byste spočítali na prstech jedné ruky, a jehoţ Západ navíc ničí brutálními sankcemi, včetně směšné ţaloby za ukrajinský plynový dluh ve výši šest miliard dolarŧ... On by ten zlosyn Putin snad chtěl za ten svŧj plyn dokonce i zaplatit...?

Čtěte také: Kdo je pan Putin, jak se dostal k moci, proč je na západě tak nenáviděn a proč Obama odjel jak spráskaný pes? Tady je odpověď To jsou paradoxy: Tradiční konzervativní pravicové hodnoty západní civilizace brání Vladimír Putin! Západ je baštou marxismu. Naši "pravicoví" rusofobové a "antikomunisté" by měli zbystřit Plné znění zpráv


Kdyţ Putin mluví jako Reagan a Obama jako Breţněv... Zásadní projev Vladimira Putina o Rusku a světě. Týká se i naší budoucnosti. Čtěte, ať pak nejste překvapeni Proč by měla česká pravice vzhlíţet s nadějí k Putinově Rusku. Z Ameriky se stává Říše zla Rusko – symbol normálnosti v záplave degenerácie. Pomsta Rusa je dokonalá. Boľševizmu sa zbavil a poslal ho späť na Západ Západ baštou morálního úpadku: Od homosexuálŧ k pedofilŧm a zoofilŧm. Východ zvrhlosti stále odolává

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/12298-putin-je-zlosyn-vystrilet-ty-zatraceny-rusaky-a-ukrajinskaarmada-vrazdi-zeny-deti-a-pacienty-nemocnic-.aspx

Putin udělal na Ukrajině chybu, a ztratil tak partnera 10.7.2014

Mladá fronta DNES Jan Šír

str. 13

Názory

Situaci na Ukrajině charakterizuje razantní přeskupování sil po obou stranách pomyslné frontové linie. Jádro Moskvou sponzorovaných separatistických bojŧvek na východě Ukrajiny se nyní přesouvá směrem k milionové aglomeraci kolem Doněcku. Tam míří v očekávání „rozhodující bitvy“ i ozbrojenci z obsazeného území. Flagrantní ruská agrese, nesená nacionálně šovinistickou ideologií tzv. „ruského světa“ a namířená na revizi mezinárodního uspořádání, podkopala základy mezinárodního práva, a vytvořila tak principiálně novou bezpečnostní situaci v Evropě. Dluţno říci, ţe nejde tak úplně o první pokus Putina a jeho okolí jednostranně překreslit mezinárodně uznané státní hranice – postačí v této souvislosti vzpomenout na ruskou invazi do Gruzie z léta 2008 a následné uznání „nezávislosti“ okupovaných gruzínských provincií Jiţní Osetie a Abcházie. Přesto násilný zábor ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu dodává poslednímu Putinovu taţení zvláštní nádech. Anexe svrchovaného území cizího státu je něco, s čím Evropa nemá po roce 1945 zkušenost. Ukrajina přitvrdila Ačkoli válka ještě zdaleka není u konce, události posledních dní přinesly ve vývoji dění na Ukrajině dŧleţitý zlom. Rozhodnutí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka obnovit – navzdory soustředěnému tlaku Berlína a Paříţe – protiteroristickou operaci na Donbasu, dobytí bašt separatistŧ ve Slavjansku i Kramatorsku a úspěšné převzetí kontroly nad státní hranicí, přes kterou do země z Ruska proudily tisíce „dobrovolníkŧ“, nejmodernější výzbroj a těţká vojenská technika znamenají konec nadějí promoskevských sil, ţe se jim na východě Ukrajiny podaří zřídit pod ruským protektorátem něco na zpŧsob vlastního kvazistátu po vzoru moldavského Podněstří. Ozbrojené skupiny z organizací typu Doněck, resp. Luhanská lidová republika, suţující od jara civilní obyvatelstvo Donbasu, se dostaly do pevného sevření jednotek ukrajinské armády, pohraničníkŧ a národních gard – smyčky, která se bude – i přes obtíţe spojené s vedením bojových operací ve městech – utahovat. Zastavit tento postup mŧţe jiţ jen masivní ruská invaze. Jakkoli nelze tuto moţnost nadále vyloučit, nejpříhodnější moment pro dlouho chystaný vpád ruských vojsk, zdá se, jiţ pominul. Putin tuto válku prohrál. Nenaplnila se jeho představa vytvoření „Nového Ruska“, grandiózní plán na vyčlenění souvislého pásu území východní a jiţní Ukrajiny táhnoucího se v pojetí moskevských politických technologŧ od Charkova přes Luhansk, Doněck, Dněpropetrovsk, Záporoţí a dále Cherson a Nikolajev aţ po Oděsu. „Novoruský národ“ nepomohl Oproti veškerým očekáváním „novoruský národ“, proti němuţ dle kremelského narativu „vláda fašistických hrdlořezŧ“, jeţ přišla k moci v dŧsledku „ozbrojeného převratu“, v Kyjevě páchá „genocidu“, nepovstal. Nehledě Plné znění zpráv


na přímou vojenskou, propagandistickou, finanční, organizační a materiálnětechnickou pomoc Moskvy nenarazila ruská diverze na ţivnou pŧdu – nebyla poptávka. „Federalizace“ jednotného státu, vedoucí k zamýšlenému rozvolnění Ukrajiny na proevropsky orientovanou západní část a na k Rusku jako by tíhnoucí „ruskojazyčné oblasti“ spojené s Kyjevem spíše jen v nominálním svazku manipulovatelném Moskvou, není nyní na pořadu dne. Nenašla podporu ţádné z relevantních politických sil na Ukrajině. Strana regionŧ uprchlého prokremelského prezidenta Viktora Janukoviče prakticky přestala existovat. Víc neţ to, proţitý šok z ruské agrese dal Ukrajincŧm šanci etablovat se jako moderní politický národ. Květnové prezidentské volby, jeţ proběhly spořádaně a demokraticky navzdory tomu, ţe se uskutečnily v podmínkách ozbrojeného konfliktu, překonaly historické rozdělení Ukrajiny po linii východ–západ. Slouţí tak jako jasný dŧkaz urychlené konsolidace ukrajinské společnosti na základě většinově sdílených evropských hodnot, procesu, který je nezpochybnitelný a má nezvratný charakter. Úspěšná organizace systému národní obrany na základě ozbrojených sil vybudovaných v prŧběhu několika málo týdnŧ prakticky od nuly je příslibem odhodlání nastoupit cestu zefektivnění státního řízení a nastartování hlubokých přeměn. Ukrajinská kampaň se tak pro Putina ukazuje jako strategická prohra – v podobě ztráty historicky spřáteleného více neţ čtyřicetimilionového evropského státu, s nímţ nejenom nemŧţe více počítat jako s přírŧstkem do svého projektu Eurasijské unie, ale pro který Rusko přestává být partnerem, s nímţ by bylo moţno na myslitelnou dobu dopředu udrţovat jakékoli normální vztahy. Krymská zátěţ Teritoriální zisk Krymu představuje pro Rusko jiţ dnes citelnou zátěţ. V podmínkách absence mezinárodního uznání anexe poloostrova zŧstává oblast prakticky uzavřena pro významnější ekonomickou činnost. Letní turistická sezona, zajišťující obţivu většiny místních, skončila dřív, neţ vŧbec začala. Nadnárodní korporace, které by se odhodlaly investovat do těţby plynu a ropy v šelfu, budou terčem soudních sporŧ. Západní sankce, rostoucí mezinárodní izolace a zhoršení úvěrového klimatu v Rusku vedly jen za první pololetí k rekordnímu odtoku zahraničního kapitálu, coţ tamní ekonomiku jiţ spolehlivě poslalo do recese. Na vnitroruské scéně dala ukrajinská kampaň do pohybu nacionální běsy, jeţ se budou i Putinovi, dlouhodobě sázejícímu na konzervativní obnovu, jen těţko krotit. Upevnění Putinova reţimu díky „krymskému vítězství“ mŧţe mít na pozadí krachu ruských bojŧvek na východní Ukrajině jen krátké trvání. Výsledky tohoto angaţmá se totiţ stávají těţko zvladatelným problémem, který v dŧsledku mŧţe uspíšit pád reţimu současného ruského prezidenta. Po extatickém opojení se dříve nebo později dostaví vystřízlivění. Kremelský vŧdce tak zoufale potřebuje nějaký pozitivní příběh, který by mohl demoralizované ruské společnosti nabídnout. Foto popis| Oslabený Putin potřebuje rychle nějaký úspěch, jinak by mohlo nepříliš úspěšné angaţmá na Ukrajině oslabit jeho reţim. Foto autor| Foto: Reuters O autorovi| Jan Šír, Pŧsobí na katedře ruských a východoevropských studií IMS FSV UK

Putin je zlosyn; zodpovědný za mír, štěstí a pohodu obyvatel Krymu (Břetislav Olšer) 9.7.2014

idnes.cz - blog

str. 00

Putin je zlosyn; zodpovědný za mír, štěstí a pohodu obyvatel Krymu Vzpomínky zŧstanou, i kdyţ Ukrajina nebude... Foto: Břetislav Olšer Doněck a Luhansk svírá děs a hrŧza. Zabito bylo přes tři sta "separatistŧ"; na jedné straně bojují obránci svých měst, svých domovŧ a svých rodin, proti nim stojí svoloč sloţená z ţoldákŧ, kteří kočují od Libye, Egypta, Sýrie a Majdanu za pár stovek dolarŧ týdně. Slušný ţold, jak by ne; prezident je přece miliardář. Jako agent cizí mocnosti má také své politické povinnosti. Kdyby byli v ohroţení ţivota občané USA, RB OSN by ihned souhlasila se zásahem US Army či NATO...



“Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda Putina do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky." Slova Tymošenkové podtrhl ministr Kerry, kdyţ prohlásil, ţe je Putinem znechucen. A zatímco občané Krymu s nadšením a bez jediného mrtvého oslavili svŧj návrat k Rusku, na jihovýchodě Ukrajiny jiţ zemřelo na tři sta proruských obyvatel. A EU s USA aplaudují, jaká je v Doněcku a Luhansku demokracie. Obzvláště nadšeny jsou Spojené státy, které zaštiťují fakt, ţe hranice Ruska jsou obklíčeny více neţ třiceti základnami NATO, jeţ jsou připraveny hájit zájmy USA proti agresi Putina na Krymu. Vŧbec se nezačervenají, ţe je to přesně 238 let, co britské kolonie povstaly proti britské koloniální správě během tzv. americké revoluce. Třináct kolonií tak vyhlásilo 4. července 1776 nezávislost a stalo se pŧvodními třinácti zakládajícími státy Unie, z nichţ jich později vzniklo osmnáct; pro začátek... A svou Deklaraci nezávislosti vydali v příkrém rozporu s platnou ústavu, aniţ by respektovali zákony a mezinárodní právní pořádek. Reuters Při letošních událostech na Ukrajině se Spojené státy neomezovaly jenom na rozdávání pečiva na Majdanu a další „přátelské“ projevy podpory. „Investovali jsme do Ukrajiny více neţ 5 miliard dolarŧ k dosaţení řady cílŧ,“ řekla oficiální představitelka ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland, poté podotkla "Fuck the EU". „Svoboda“, „nezávislost“, „mezinárodní právo“ – tato slova američtí úředníci opakují jako zaklínadlo. A leadeři Latinské Ameriky jen ironicky podotýkají: „Proč nikdy nedojde k státnímu převratu ve Spojených státech? Protoţe ve Washingtonu není velvyslanectví USA.“ Situace je děsivá: Majdanští zločinci pouţívají k bombardování zakázaných tříštivých a fosforových bomb, jeţ zasypaly obytné čtvrti ve Slavjansku, který tak proměnily v hořící peklo, v němţ zahynulo i velké mnoţství ţen a dětí, jejichţ ţivoty bomby ukončily ve spánku. To pak hoří i beton a ţelezo. O čí nelegální munici se asi jedná, kdyţ ukrajinská armáda ji prokazatelně nevlastní…? A ukrajinské síly sloţené z majdanovcŧ a členŧ Pravého sektoru útočí ve čtyřnásobné přesile. Kdyţ dobyli Krasnou Poljanu, postříleli všechny v nemocnici v Mariopole v nemocnici; všechny pcienty, kteří měli ruský cestovní pas... To všechno jako odplata za referendum s téměř stoprocentním souhlasem s osvobozením Krymu. Korespondence bývalého advokáta Tymošenkové Sergeje Vlasenka s německou chirurţkou Oľgou Weberovou ukazuje hrozivou skutečnost o obchodování s orgány zraněných dětí z východní Ukrajiny. Jde o přesnou paralelu s obchodem s orgány v bývalého v Jugoslávii. Zpráva o únosech asi 300 Srbŧ a dalších osob z Kosova do sousední Albánie, jejich vraţdění a následný prodej z nich získaných tělesných orgánŧ šokoval svět. Jako první o té hrŧze napsala bývalá ţalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová v knize “Lov: Já a váleční zločinci”. Obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, ţe vyšetření hrŧzných zločinŧ páchaných UÇK zabránili. Správcem OSN pro Kosovo byl tehdy současný francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. V této souvislosti zmínila i nynějšího premiéra Kosova Hashima Thaçiho. Thaci, někdejší politický vŧdce UÇK, obvinění rozhodně odmítl. Připustil pouze, ţe někdo prý mohl zneuţít uniforem UÇK. Del Ponteová obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, ţe vyšetření hrŧzných zločinŧ páchaných UÇK zabránili. Podle nedávné informace BBC Mezinárodní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii zničil některé dŧkazy o unášení Srbŧ, kteří byli zabíjeni, aby poslouţili jako nedobrovolní dárci. Studenti z Česka obětmi...? Lidovky.cz poloţily komickou otázku: "Jak ale tedy chápat Putinovu rétoriku, ţe se vţdy zastane a vţdy bude bránit ruské obyvatelstvo z východu Ukrajiny?" Moţná neznalost nebo záměr, ale první, kdo s touto rétorikou přišel, kdyţ rozmísťoval svá vojska do stovky zemí světa, byl americký prezident Reagan. Ten si vymínil a v Grenadě to také naplnil, ţe bude chránit třeba anexí občany USA. Při státním převratu byly zabity desítky civilistŧ kvŧli údajně ohroţeným americkým studentŧm v Grenadě. Na dotaz odpověděl Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "To je rétorika, která není vztaţena jen na východ Ukrajiny, ale obecně vŧči všem, kteří patří k tomu tzv. ruskojazyčnému světu. Putin říká, ţe se jich samozřejmě nevzdá, tvrdí, ţe jsou to krajané a musí je bránit. Tento výrok bych chápal jako skrytou výhrŧţku všem zemím, kde ţijí velké ruskojazyčné menšiny. Rusko teď ukázalo, ţe kdyţ pŧjde do tuhého, tak pouţije fyzickou sílu, ať si dají všichni pozor, ruskou menšinu bude chránit..." Proč taková slova nechápe jako výhrŧţku pan Romancov u Spojených státŧ, co chrání i vojensky anglickojazyčné menšiny po celém světě...?



Svět je rozhořčen okupací Krymu ruskými vojáky, neuznává výsledek referenda. Ano, je to děs, kdyţ dva miliony obyvatel Krymu pod hlavněmi okupantŧ z “donucení” jásají, zpívají a tančí. Je to prostě proti mezinárodnímu právu. Správné by mělo být házet po sobě zápalnými láhvemi, nechat se zabíjet snipery a nad hlavami by neměly vlát ruské vlajky, ale černo-červené neonacistické prapory Banderovcŧ s trojzubcem… Připomíná mi to českou pohádku Pyšná princezna, kdy švec ze smutného Pŧlnočního (ukrajinského) království si musí zaběhnout zatančit a zazpívat do sousedního (krymského) království krále Miroslava; ve smutném království je zpívat zakázáno! A švec také poznává královské výběrčí daní, kteří spíš připomínají loupeţníky a suţují chudý lid. Jako na Krymu; radovali jste se, dělali jste před hlavněmi ruských vojákŧ, jak jste z donucení šťastní? Dopustili jste se zločinu, proto na vás uvalíme sankce. Je přece zákaz se smát a radovat… Velmi zajímavý rozhovor přinesla i MF Dnes; byl totiţ s pravnučkou Leonida Iljiče Breţněva, expertkou na národní bezpečnost Ukrajiny Tatianou Breţněvovou. Nejpodstatnější z tohoto povídání byla její věta: "Dříve neţ do EU musí Ukrajina vstoupit do NATO." Za pozastavení stojí ještě její zběsilá alibistická výmluva, ţe vlastně skoro ani není příbuzná, Breţněv byl prostě spíš jen její předek. Narodil se v Dněpropetrovsku, avšak její část rodiny se s ním vŧbec nestýkala. Ona sama byla v Rusku je jedinkrát v ţivotě a nemá v úmyslu tam ani vŧbec někdy jet. V době, kdy byl Breţněv u moci, byla přece ještě malé dítě, moc si nepamatuje, proto ani nemŧţe jeho vládu hodnotit... Mnohé napověděla i porada „kyjevského vedení“, jeţ se týkala plánování Oděského masakru; deset dní před útokem v Oděse se setkali předseda ukrajinského parlamentu Alexandr Turčinov, ministr vnitra Arsen Avakov, vedoucí SBU Valentyn Nalyvajčenko a tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady Andrej Porubij. Nechyběl ani gubernátor Dněpropetrovského regionu Igor Kolomojskij. Ten je spolu s Avakovem obviněn pro podezření ze spáchání vraţdy a vedení války zakázaným zpŧsobem. Na 40 ruských vyšetřovatelŧ jiţ vyslechlo přes 2400 očitých svědkŧ, z nichţ 1470 je pokládáno za zraněné. Je mezi nimi i 280 dětí… A teď ty nejděsivější obrázky z Oděsy: http://www.zvedavec.org/komentare/2014/05/5964-obrazek-lepsi-nez-tisic-slov.htm Inu, Západ jel vţdycičky na férovku; třicet vŧdcŧ západního světa s armádami ve sto padesáti zemích planety, proti jednomu Putinovi, jehoţ vojáky v cizích zemích byste spočítali na prstech jedné ruky, a jehoţ Západ navíc ničí brutálními sankcemi, včetně směšné ţaloby za ukrajinský plynový dluh ve výši šest miliard dolarŧ... On by ten zlosyn Putin snad chtěl za ten svŧj plyn dokonce i zaplatit...? Pučista, lhář a fašista Jaceňuk... http://www.nekorektni-tv.cz/?p=14923 Loupí Shell a Chevron Ukrajině zem...? Propaganda Kremlu, aneb Čárymáry fuk…? https://www.youtube.com/watch?v=lVTixgK_LmM&index=3&list=UUt3bpcEkpibEqITN8RuGkEw https://www.facebook.com/photo.php?v=482127098588346&set=vb.442050632595993&type=2&theater https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Ay9CMGRElCU https://www.youtube.com/watch?v=wVHm1bqBhkQ Další komentáře, glosy, reportáţe a ukázky z knih na webech olser.cz , bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku

URL| Krymu.html

http://olser.blog.idnes.cz/c/416636/Putin-je-zlosyn-zodpovedny-za-mir-stesti-a-pohodu-obyvatel-

Nejvyšší představitelé České republiky vzdali hold padlým vojákům v Afghánistánu 8.7.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

21:05 Stalo se dnes



Jan RICHTER, moderátor -------------------Nejvyšší představitelé České republiky dnes vzdali hold čtyřem vojákŧm, kteří ráno zahynuli při útoku sebevraţedného atentátníka v Afghánistánu. Prezident Miloš Zeman a další představitelé také vyjádřili soustrast rodinám padlých vojákŧ. Náčelník Generálního štábu Petr Pavel oznámil, ţe pozŧstalí dostanou odškodné ve výši zhruba milion korun. My jsme teď ve spojení s předsedou Svazu válečných veteránŧ Pavlem Budínským. Dobrý večer. Pavel BUDÍNSKÝ, předseda Svazu válečných veteránŧ -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane doktore, jak česká armáda kromě finančních částek pomáhá pozŧstalým po padlých vojácích? Pavel BUDÍNSKÝ, předseda Svazu válečných veteránŧ -------------------Musím zcela objektivně přiznat, ţe od mojí zkušenosti z historie, kdy my jsem začínali s Perským zálivem, se tato situace podstatně zlepšila. Je to markantní hlavně v tom, jak ta armáda přistupuje, jak příslušníkŧ, kteří v těchhle misích vystupují, tak jejich rodinným příslušníkŧm a taktéţ péči o válečné veterány, to jest ty příslušníky, které ukončili svojí činnost v české armádě. Jsem přesvědčen, ţe tohle zlepšení hlavně nastalo ze dvou dŧvodŧ. Konečně se ve vedení české armády objevují lidi,kteří vlastní tyhle mise absolvovali, to jest přesně vědí, co tohle vojáci, jejich rodinní příslušníci a popřípadě ti, co odcházejí do zálohy, potřebují. Na druhé straně je to situace, kterou bych potřeboval, ţe česká armáda přistoupila asi na poţadavky koaličních partnerŧ v tom, ţe musela změnit nasazení svých sil, to znamená, nasadili konečně bojové jednotky, protoţe v minulosti tam pouţívala speciální jednotky, jako jsou polní nemocnice nebo chemické jednotky. Já jsem se jenom z historie takhle na to podíval a zjistil jsem, ţe za Perský záliv padl jeden příslušník, v misích OSN čtyři. V době, kdyţ byly nasazované polní nemocnice ani jeden, aţ v současné době, kdyţ konečně vojenské síly české armády byly vyuţívaný v bojových jednotkách, nastoupily tyhle tragické situace a samozřejmě česká armáda s tímhle musela počítat. Jan RICHTER, moderátor -------------------Kdyţ se podíváme na tu péči o veterány, v čem konkrétně se tedy zlepšila od těch dob, kdy jaksi vy jste se účastnil misí a toho konfliktu v zálivu? Pavel BUDÍNSKÝ, předseda Svazu válečných veteránŧ -------------------Je to celkový obraz péče ministerstva obrany i Armády České republiky. Kdyţ to vezmete, za naší éry neexistoval ani odbor pro válečné veterány, neexistovali vojenští kaplani, vojenští lékaři, vojenští psychologové a určitě neexistovalo ani to pojištění, které dneska Česká armáda nabízí svým příslušníkŧm těchto misí. Já si pamatuju, ţe cena českého vojáka v Perském zálivu byla 20 tisíc dolarŧ, v té době. Jan RICHTER, moderátor -------------------A co si myslíte, pane doktore, o té debatě, která se dnes jaksi otevřela v souvislosti nebo znovuotevřela v souvislosti s tou tragickou událostí v Afghánistánu? Totiţ, jestli má smysl vŧbec posílat české vojáky na tyto zahraniční mise? Pavel BUDÍNSKÝ, předseda Svazu válečných veteránŧ -------------------Jsme plně přesvědčen, ţe ano. Česká republika přijala svŧj úděl s tím, ţe vstoupila do svazku NATO, je povinna dostát svým závazkŧm a samozřejmě k tomu přibývají i tyhle ty velmi tragické situace. Já jsem přesvědčen, ţe činnost našich vojákŧ je bezprecedentně pozitivní a kladně hodnocená v celém světě a jsem přesvědčen, ţe mají pomáhat při řešení toho nejstrašnějšího, nejstrašnějších aktivit, to jest teroristŧ, kteří zneuţívají pokojné a klidné obyvatelstvo pro prosazování svých myšlenek. Plné znění zpráv


Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká předseda Svazu válečných veteránŧ Pavel Budínský, děkujeme a na slyšenou. Pavel BUDÍNSKÝ, předseda Svazu válečných veteránŧ -------------------Na shledanou. Jan RICHTER, moderátor -------------------Generál Petr Pavel se ale na dnešní tiskové konferenci pozastavil také nad některými reakcemi na zprávy o útoku. arm. gen. Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu Armády ČR -------------------Některé debaty, které probíhají pod články na internetu, které hraničí s elementární lidskou slušností a jakkoliv nejsme přítelem cenzury, zvlášť u těchto volných médií, tak si myslím, ţe jistá sebecenzura, alespoň morální, by měla fungovat, protoţe v konfrontaci s lidským ţivotem taková stoka by se objevovat neměla. Jan RICHTER, moderátor -------------------Tolik náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel. Naším dalším hostem je teď analytik Libor Stejskal, ze střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Libor STEJSKAL, analytik -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Stejskale, vy sám jste pŧsobil v Afghánistánu v rámci civilního, provinčního rekonstrukčního týmu. Co podle vás vyvolává takové reakce, jak o nich mluvil generál Pavel? Libor STEJSKAL, analytik -------------------Tak, já bych chtěl předně říct, ţe v tom nevidím jednak nic specificky českého a především je potřeba to vidět v tom kontextu, ţe těchhle internetových diskusí se prostě účastní naprosto marginální část společnosti a v podstatě jako všichni mentálně a hodnotově vyzrálí a sociálně zdraví spoluobčané se prostě tohohle neúčastní a potom je potřeba teda vidět to, ţe bohuţel tenhle extrémní nebo úplně patologický hlas, který je i hluboko pod úrovní lidské slušnosti, tak ten prostě bývá hold v těchhle vypjatých situacích někdy vidět trochu víc, ale jakkoliv chápu rozhořčení pana generála Pavla, tak myslím, ţe není potřeba tomu přikládat velkou váhu ve skutečnosti. Jan RICHTER, moderátor -------------------Česká armáda jako taková se podle rŧzných prŧzkumŧ těší značné podpoře veřejnosti. Jak je to s podporou zahraničních misí a vŧbec účastí nebo členství České republiky v NATO? Libor STEJSKAL, analytik -------------------Tak, já bych hlavně chtěl, aby se prostě tyhle dvě věci nemíchaly dohromady. Pokud má veřejnost v České republice vysoké mínění a vysokou dŧvěru k Armádě České republiky, tak je to jenom dobře a reflektuje to nějaký reálný stav, kdy jednak ti vojáci prostě odvádí skvělou práci, snaţí se a reprezentují Českou republiku opravdu vynikajícím zpŧsobem, coţ se doslýcháme i ze zahraničních ohlasŧ. Tak, to je jedna věc a na druhou stranu já si dovedu představit nebo rozumím tomu, ţe v demokratickém prostředí je potřeba vést diskusi a je moţné i kritizovat nebo pochybovat o tom, jaké nějaká konkrétní operace mezinárodního společenství, jaké má cíle nebo jak jsou její výsledky udrţitelné. Takţe, tohle jsou dvě naprosto rozdílné věci a pokud i ve Velké Británii generálové mohou jaksi kritizovat to, jak je nějaká mezinárodní operace vedena, tak je patrně nikdo neobviní z toho, ţe by to byli sabotéři nebo rozvraceči. Plné znění zpráv


Jan RICHTER, moderátor -------------------Tolik analytik Libor Stejskal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme za váš čas a hezký večer. Libor STEJSKAL, analytik -------------------Díky za pozornost.

Kdo zajistí bezpečnost v Afghánistánu? 8.7.2014

ČT 24

str. 06

21:31 Horizont

Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Výsledky afghánských voleb zvedly vlnu násilí. Bude teď hŧř i pro přítomné vojáky? Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe aţ o tolik hŧř nebude. Spíš bude se velmi komplikovat jejich moţný pohyb to, co oni budou moci a schopni dělat. Teď myslím ve smyslu nějaké pomoci. Bude se velmi komplikovat vnitropolitická situace. Ale zase je otázka a to v současné době asi těţko dovedeme předvídat, kde přesně budou ty komplikace největší. Zda na nějakém místě nevypuknou třeba nějaké sráţky mezi stoupenci jednoho či druhého kandidáta, za současných okolností ještě pořád kandidáta. To je něco, co momentálně asi těţko lze předvídat. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Americký ministr zahraničí Kerry v případě násilností pohrozil zastavením americké pomoci Afghánistánu. Do jaké míry je země na Spojených státech závislá? Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Tak země je závislá nejen na Spojených státech, ale obecně na zahraniční pomoci z, teď ty údaje se rŧzní, ale minimálně třeba ze tří čtvrtin státní rozpočet je sanovaný ze zahraničí, z mezinárodní pomoci. A otázka je, kdyby něco takového vypadlo, tak řekněme, bude velmi komplikovaná jakákoliv příprava afghánské národní armády, afghánské policie, čili všechno to, co se vybudovalo za posledních zhruba 13 let od roku 2001, tak by mohlo velice rychle se zhroutit. A včetně tedy jakéhokoliv reţimu. Ta destabilizace Afghánistánu, uţ jsme se několikrát přesvědčili, ţe probíhá poměrně rychle. A mŧţe dojít prakticky kdykoliv k jakýmkoliv sráţkám, které mohou změnit, ve kterých mŧţe vzniknout mnohem větší, mnohem větší konflikt. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Do konce roku mají spojenecké jednotky opustit Afghánistán. Jak vy vidíte budoucnost této země? Je připravena postavit se teď sama na nohy? Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Bez zahraniční pomoci, ať uţ to bude pomoc vojenská, nebo finanční, nebo alespoň finanční, tak to bude, řekněme, velmi obtíţné, a mám-li být realistou, tak si myslím, ţe to bude spíše nemoţné. A lze očekávat, pokud tedy ta pomoc bude výrazně zkrácena, nebo vŧbec přerušena, ţe opět mŧţe dojít k fragmentaci, na rozčlenění Afghánistánu na nejrŧznější menší státy, menší skupiny, které mohou bojovat mezi sebou. Prostě proto, ţe bude zcela absentovat jakákoliv centrální moc, která uţ dneska je, která dneska je i tak slabá. A s nějakou, s nějakým ukončení zahraniční pomoci to bude ještě horší. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Říká analytik Slavomír Horák, děkuju vám za názor, hezký večer. Plné znění zpráv


Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Na shledanou.

Nejistý vývoj v zemi zmítané konflikty 8.7.2014

ČT 24

str. 05

21:31 Horizont

Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Ostatky vojákŧ do České republiky přepraví vládní speciál. Do Bagramu odletí zítra večer. Vrátit by se měl ve čtvrtek. Do pravit má i těţce raněného. Na letišti ve Kbelích je pak naplánovaná smuteční ceremonie. redaktor -------------------Poctu padlým českým vojákŧm vzdávají tady na Generálním štábu celý den. Státní vlajka u vchodu do budovy visí na pŧl ţerdi. Velitelství NATO necelých 900 kilometrŧ západněji. Česká vlajka tu vlaje níţe neţ ostatní na památku obětí, které slouţily v alianční misi. A stejně tak truchlí i na Ministerstvu obrany. A je to mimochodem právě Ministerstvo obrany, které zodpovídá za to, jaké odškodnění nakonec pozŧstalí dostanou. Do smutečního hávu se pak zahalí i kbelské letiště. A to ne poprvé. arm. gen. Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu AČR -------------------My pro pozŧstatky vojákŧ vypravíme vojenský speciál, do kterého byla v tuto dobu montovaná jednotka intenzivní péče pro zraněného vojáka. redaktor -------------------Nejsmutnější povinnosti ale na vojáky ještě čekají. Milan NĚMEC, npor., mluvčí 4. brigády rychlého zasazení -------------------Jiţ od rána probíhá informování jejich rodin. redaktor -------------------Právě s pozŧstalými se musejí domluvit na pohřbu obětí. To, jestli padlí dostanou vojenské pocty, anebo se rozloučí v kruhu rodiny, je ale pouze na rozhodnutí příbuzných. arm. gen. Petr PAVEL, náčelník Generálního štábu AČR -------------------Ke kaţdé rodině jede buď velitel jednotky, nebo jeho nadřízený. Jeden psycholog, lékař, případně kaplan, pokud rodina je věřící. redaktor -------------------Za všechny zesnulé uţ armáda našla náhradu. Speciálem, který ostatky vojákŧ přiveze, odlétá pětice jejich kolegŧ doplnit afghánské stavy. Na to, aby jednotka zŧstala oslabená, nebo se Češi z Afghánistánu dokonce stáhli, prý vojáci vŧbec nepomýšlejí. Aleš OPATA, genmjr., zástupce náčelníka Generálního štábu AČR -------------------Tím pádem bysme naplnili jeden z cílŧ povstalcŧ, a to je odradit příslušníky koaličních sil od té, od té činnosti. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pozvání do Horizontu přijal i analytik Slavomír Horák. Hezký večer. Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Mluvíme o největší tragédii v moderní historii české armády. V čem byl útok, řekněme, jiný od těch předchozích? Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Já se domnívám, ţe ten útok byl poměrně typický pro to, co se v Afghánistánu děje. Prostě nájezd, jak jsme viděli v té minulé reportáţi, nájezd nějakého sebevraţedného útočníka. A jeho odpálení se. Je to záleţitost, která je v Afghánistánu celkem typická zhruba od nějaké poloviny minulého desetiletí, kdy se do Afghánistánu dostával, začaly dostávat praktiky, řekněme, těch odpŧrcŧ spojeneckých vojsk na, tak, jak se praktikovaly třeba v Iráku, nebo na jiných místech teda, kde probíhaly válečné konflikty mezi těmi takzvanými západními spojenci a mezi nějakým místním reţimem, nebo místní vládou. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------V Afghánistánu zemřelo 3,5 tisíce vojákŧ z 29 zemí. Jakou roli hraje národnost příslušníkŧ těch spojeneckých jednotek? Připomeňme, ţe údajně měly být momentálně, cílem tohoto útoku Američani. Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Tak Američani jsou povaţováni v Afghánistánu jako za takový symbol okupace té země a symbol toho všeho špatného, co se tam děje. Samozřejmě zase z hlediska těch, těch místních skupin, které bojují proti té cizí přítomnosti v Afghánistánu. Na druhou stranu těm obětím, těm obětem toho útoku se mohl stát opravdu kdokoliv. Za Američana takzvaně mŧţe být povaţován kterýkoliv cizinec a obecně jaksi ten cizinec je takovým zase symbolem cíle, který je moţné velice dobře zasáhnout. A v podstatě dost často ti atentátníci ani neví, ţe to jsou zrovna Češi, nebo Kanaďani, nebo kdokoliv jiný. Prostě berou to jako cíl proti cizincŧm. A nevybírají si národnost. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------A o čem svědčí to, ţe mezi oběťmi byli civilisté? Ţe Taliban útočil mezi civilisty a zahynulo i dítě? Slavomír HORÁK, analytik, FSV UK -------------------Opět to není nic zcela netypického pro současnou afghánskou realitu. Nezapomeňme, ţe takovýchto sebevraţedných útokŧ se odehrává v Afghánistánu celá řada, řekněme téměř kaţdý den nějaký, někde v nějakém místě. A oběťmi nejsou v tomto směru jenom ti takzvaný cizinci, ale jsou to i místní obyvatelé, je to prostě útok proti místním autoritám třeba. Pochopitelně těţko se dá zabránit tomu, aby se k takovému útoku takzvaně nenachomýtly i další civilní, civilní úřady, nebo civilní lidé. Ať uţ to budou děti, ţeny, nebo muţi, nebo kdokoliv jiný. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Afghánistán v tomto jako by byl prokletý. Na jeho území se válčí téměř nepřetrţitě posledních 170 let. V zemi se střídají zahraniční invaze, občanské konflikty a revoluce. Velké naděje se letos vkládaly do prezidentských voleb. Ty ale záhy proměnily ve velké rozčarování. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Portrét dosavadního prezidenta Karzaje roztrhaný na cáry podle těch, kteří ho zničili, nečinně přihlíţel volebním podvodŧm. Místo něj vyvěšují podobiznu svého favorita. O pár chvil později bývalého ministra zahraničí nadšeně vítají. Plné znění zpráv


Abdulláh ABDULLÁH, kandidát na prezidenta -------------------Volby jsme bez pochyb vyhráli. Podvodníci nebudou vládnout ani den. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Tihle lidé také slaví vítězství. Ovšem jiného kandidáta. Exministra financí Ghaního. Předběţné výsledky rozdělily Afghánistán vedví. Ahmad Júsuf NÚRISTÁNÍ, předseda volební komise -------------------56,4 procenta pro Gháního a 43,6 pro Abdulláha. Ještě jednou opakuji, ţe jde o předběţné výsledky, a nikoliv oznámení vítěze. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Povolební chaos s rozčarováním sledují Američané. Washington varuje, ţe pokud se kdokoliv pokusí ilegálně uchopit moc, ukončí vojenskou a finanční podporu Afghánistánu. Jen PSAKLOVÁ, mluvčí amerického ministerstva zahraničí -------------------Registrujeme závaţná obvinění z podvodŧ, která jste zmínil. Z našeho pohledu nebyla dŧkladně vyšetřena. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Afghánistán je závislý na penězích ze zahraničí stejně jako na spojeneckých jednotkách. Jejich role ale pomalu končí. Američané chtějí do konce roku stáhnout deset tisíc svých vojákŧ. Zbytek má odejít do konce roku 2016. Barack OBAMA, prezident USA /28. 5. 2014/ -------------------Je čas obrátit stránku více neţ dekády, během níţ se aţ příliš naší zahraniční politiky soustředilo na války v Afghánistánu a Iráku. Peter KING, republikánský poslanec -------------------Myslím, ţe byla velká chyba, ţe stanovil lhŧtu - ţe se polovina jednotek stáhne dokonce příštího roku a zbytek do konce roku 2016. To dává nepříteli příleţitost plánovat si strategii. Václav ČERNOHORSKÝ, redaktor -------------------Pentagon slibuje, ţe za dva roky bude afghánská armáda v mnohem lepším stavu a připravená čelit Talibanu. V době, kdy válkou zničení a korupcí zmítaná země po volbách sklouzává do chaosu, je to ale velmi nejistá předpověď. Václav Černohorský, Česká televize.

David Marek od srpna rozšíří poradenský tým Deloitte 7.7.2014

Bankovnictví (newsletter)

str. 01

Titulní strana

LIDÉ David Marek (38) se stane od 1. srpna 2014 novým ředitelem v oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte. Bude se věnovat klientským sluţbám v oblastech vyuţívajících ekonomické analýzy, jako například oceňování, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizace. Zároveň bude zastávat roli hlavního ekonoma Deloitte po Luďkovi Niedermayerovi. David Marek přichází (Pokračování na stránce 2) (Pokračování ze strany 1) Plné znění zpráv


do Deloitte ze společnosti Patria Finance, kde pŧsobil posledních 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Absolvoval studijní stáţ na University of Limerick v Irsku. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ České spořitelny. Je členem České společnosti ekonomické a spolupracuje s Českou Bankovní Asociací. Foto popis|

Separatisté vyklízejí pozice 7.7.2014

ČT 24

str. 02

21:31 Horizont

Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------A v Horizontu vítám politologa Karla Svobodu, hezký večer. Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------To, co se teď děje na východě Ukrajiny, popsal byste to jako taktiku ozbrojencŧ, anebo jako jejich poráţku? Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Tak ono je to pravděpodobně obojí, on ten tlak ukrajinské armády se výrazně zesiloval. A bylo zjevné, ţe tedy, ţe tedy ti separatisté nemají šanci udrţet tak rozsáhlé území. Čili ono poměrně logicky konsolidují své síly. A konsolidují je do těch měst, která jsou, řekněme, velká, kde mají spoustu míst, kam se mŧţou schovat, čili je to vlastně od všeho trochu. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Ukrajinská armáda říká, ţe obklíčila ty ozbrojence ve městech. Skončí to tím podle jejího scénáře, ţe jim dojde munice, a nebudou tím pádem moct dál bojovat? A eventuelně se vzdají? Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe pro ukrajinskou armádu je to naprosto ideální scénář, protoţe ty boje ve městech jsou naprosto nevypočitatelné. A velmi obtíţné. Musíme si uvědomit, ţe to jsou prostě města, Doněck má těsně pod milion, milion obyvatel. A jsou to prostě města, kde ţije spousta lidí. Ti separatisté, oni, oni vyuţívají ty civilní objekty k tomu, aby jaksi z nich odstřelovali ukrajinskou armádu. Čili ty boje, pokud by, pokud by nastaly přímo ve městě, tak by byly extrémně, extrémně sloţité. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------A kdyţ říkáte, ţe je to ideální scénář pro tu ukrajinskou armádu, na kolik je to ale reálný scénář? Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Tak to je samozřejmě, samozřejmě otázka. My neznáme tu situaci. Já mám obavy, ţe úplně přesně tu situaci, jak vypadá, jaké mají vlastně síly povstalci, nezná ani sama ukrajinská armáda. Ono se stačí podívat na ta hlášení, kolik vlastně povstalcŧ tedy zahynulo, nebo, nebo bylo nějak jinak eliminováno přitom přesunu ze Slavjansku a do Doněcku. Ty zprávy se, se rozcházejí od 150 aţ, já nevím, do 500 lidí. Čili, čili my vlastně nevíme ani, kolik těch separatistŧ vlastně v Doněcku je, a neznáme vlastně ani jako jejich sílu, co se týče rŧzných zásob munice a tak podobně. Čili nejsem schopen na to odpovědět. Plné znění zpráv


Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------My jsme v reportáţi taky slyšeli část obyvatel Doněcka, kteří vyzývají vlastně Rusko a volají o pomoc. Je podle vás skutečný takový scénář, ţe by opravdu došlo k pomoci z ruské strany? Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe pro Rusko by to aţ za tak výhodné nebylo. Ono, ono, musíme si uvědomit, ţe pokud by tedy vojensky obsadilo Doněck a Luhansk a ty přilehlé oblasti, tak by získalo obrovsky problémové oblasti. Navíc, navíc to obyvatelstvo aţ zas tak nadšené z toho není. Teď jsem četl poslední prŧzkum, ţe zhruba tři procenta obyvatel tedy, tedy říkají, ţe chtějí, chtějí přímo k Rusku. Tam ještě si musíme uvědomit, ţe ne všichni, kdo podporují tedy ty samozvané republiky, chtějí k Rusku. Ale oni chtějí prostě buď samostatnost, nebo přímo, přímo jako říkají: nechceme tu kyjevskou vládu, nevěříme jí. Čili pro Rusko by to nebylo výhodné a já tomu moc nevěřím. Ale v předpovědích se samozřejmě mŧţu mýlit. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Teď ještě k jedné události. To jsou nepokoje noční na Majdanu. Podle vás hrozí to, ţe se bude opakovat situace z února, kdy došlo k velkému masakru, mŧţe se Majdan, respektive centrum Kyjeva stát opět ohniskem střetŧ? Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Já si to osobně nemyslím. Ono, ono, my vlastně nevíme, kdo to rozpoutal, jak jsem četl ty zprávy ukrajinských bezpečnostních sloţek, tak jako vţdy tedy za tím stojí, stojí Viktor Janukovyč. Co reálně, kdo to, kdo to vlastně byl, co se tam stalo, opět nejsem schopen úplně přesně říct. Ale nemyslím si, ţe by to mělo rozpoutat nějaké větší, větší nepokoje přímo v Kyjevě. Ta výbušná situace je spíše opravdu, opravdu na východě, na východě Ukrajiny. A tam, musím ještě říct, ţe ani poté, co ta, co ta města budou dobyta, nebo jsou dobyta, tak vlastně ten problém nekončí. Ten problém skončí ve chvíli, kdy se Porošenkovi podaří přesvědčit místní obyvatelstvo, ţe opravdu není proti nim. Lenka NECHVÁTALOVÁ, moderátorka -------------------Říká politolog Karel Svoboda. Děkuju vám za návštěvu v Horizontu, hezký večer. Karel SVOBODA, analytik, FSV UK -------------------Děkuji, na shledanou.

Co vám o víkendu uniklo: dluh za Soči, Pospíšil škodící ODS i mučící odposlechy 6.7.2014


Neměli jste čas sledovat o víkendu zprávy? Přinášíme pro vás přehled nejdŧleţitějších událostí víkendu. 3 HLAVNÍ UDÁLOSTI Doněck posiluje domobranu, Kyjev pokračuje v ofenzivě Po sobotním staţení proruských povstalcŧ ze Slavjanska v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny se proruští separatisté soustředili do největšího města oblasti, jejího správního střediska Doněcka. Domobrana posiluje obranu tohoto města, uvedla tisková sluţba povstalecké Doněcké lidové republiky. Přímo v Doněcku údajně nejsou vojáci ukrajinské armády. Kvitová nadchla legendy. Jeden z nejlepších výkonŧ vŧbec, říká McEnroe Plné znění zpráv


Petra Kvitová si mŧţe připadat jako královna. Velké úctě se na britských ostrovech těší poté, co suverénním zpŧsobem získala svŧj druhý titul z nejslavnějšího tenisového turnaje na světě. Úspěch české hráčky ve Wimbledonu komentují nejen lidé z branţe. "Úţasně. Skvělé. Neuvěřitelné." Vary začaly prŧtrţí. Mel Gibson dostal ‚nahou dívku drţící kouli„ Úvodním ceremoniálem a projekcí amerického filmu I Origins začal v Karlových Varech 49. ročník mezinárodního filmového festivalu. Jeho hlavní hvězdou je oscarový reţisér, producent a herec Mel Gibson, který na úvod přehlídky převzal Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii. 4 ČLÁNKY, KTERÉ JSME PŘINESLI JAKO PRVNÍ Putin zařadil zpátečku. Došlo mu, ţe zašel příliš daleko, myslí si politolog Ukrajinská armáda o víkendu válcovala separatisty ze Slavjansku, i Kramatorsku a postupuje dál. Jde o výsledek tvrdého postupu „proti teroristŧm“, který vyhlásila ukrajinská hlava státu Petro Porošenko? „Putinovi a spol. došlo, ţe zašli příliš daleko. Vybičovali naprosto neuvěřitelné nacionalistické vášně,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zamává Ruskem dluh za Soči? Putinovi oligarchové nechtějí splácet pŧjčky Největší finanční opory Kremlu, Putinovi oligarchové, sice zaplatily podstatnou část nákladŧ na uspořádání olympijských her v Soči, ale teď se jim nechce vracet pŧjčky, které si na to vzaly. Vše nasvědčuje tomu, ţe místo splácení vyhlásí bankrot. Rusko se tak s následky megalomanské akce mŧţe vypořádávat ještě v letech 2015 a 2016, moţná i v roce 2017. Absentéři z ODS. Výsledek nám zhoršil Pospíšil, říká Stanjura Občanští demokraté chyběli při hlasování ve sněmovně nejčastěji. Tvrdí to sdruţení KohoVolit.eu, které zmapovalo docházku za posledních osm měsícŧ. Šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura však tvrdí, ţe statistika o ničem nevypovídá. Navíc výsledek ODS zkreslil absentér Jiří Pospíšil, nyní uţ bývalý člen strany. Spor o odposlechy. Bez nich to nejde, míní Zeman. Mučení, oponuje advokát Vlk Pokud máme odhalovat a zároveň trestat korupci, bez odposlechŧ se neobejdeme. Bez nich se totiţ jen málokdy podaří vinu prokázat. Tak hájí vysoký počet nasazených štěnic v loňském roce nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zaběhlou praxi však kritizuje advokát Václav Vlk: “Pouţívání odposlechŧ stojí hned těsně vedle mučení.“ 3 ČLÁNKY PRO VOLNÝ ČAS BYZNYS ŢIJE: Čokoládu mi zaměstnanci neujídají, říká „Willy Wonka z Kuřimi‟ Moravské město Kuřim má zhruba 11 tisíc obyvatel, několik restaurací, obří prŧmyslovou zónu, věznici a vlastní továrnu na čokoládu. V jedné z hal leţí v krabicích lesklé hnědé střepy. Při bliţším pohledu je jasné, ţe jsou to rozbité figurky, srdíčka, velikonoční vajíčka, rozlomené obdélníkové pláty či kusy klávesnic od počítače. V kádi na konci haly se míchá sladká bílá hmota a všechno kolem hořkosladce a tak trošku štiplavě voní. Restaurace Casa de Carli. To je italský koncert Casa de Carli je z rodu restaurací, které jsou neodmyslitelně spjaty s osobností šéfkuchaře. Matteo de Carli prošel kus světa a nabyté zkušenosti z rŧzných kultur a kuchyní světa teď zhodnocuje ve vlastní restauraci na praţském Starém Městě. Nebaví vás zavařovat? Přinášíme 5 tipŧ na ovocnou zmrzlinu Letní teploty svádí k chladivému mlsání a na zahradách dozrává spousta zdravého ovoce. Nebaví vás stále zavařovat? Připravte si doma ovocnou zmrzlinu. Jak na ní? Server Lidovky.cz přináší několik tipŧ. Plné znění zpráv


URL| http://www.lidovky.cz/co-vam-o-vikendu-uniklo-dluh-za-soci-pospisil-skodici-ods-i-mucici-odposlechy-1so/zpravy-domov.aspx?c=A140706_201349_ln_domov_ele

Putin zařadil zpátečku. Došlo mu, ţe zašel příliš daleko, myslí si politolog 6.7.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Svět Lidovky.cz, Hana Mazancová

Ukrajinská armáda o víkendu válcovala separatisty ze Slavjansku, i Kramatorsku a postupuje dál. Jde o výsledek tvrdého postupu „proti teroristŧm“, který vyhlásila ukrajinská hlava státu Petro Porošenko? „Putinovi a spol. došlo, ţe zašli příliš daleko. Vybičovali naprosto neuvěřitelné nacionalistické vášně,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Lidovky.cz: Co se na Ukrajině stalo, ţe armáda vyhnala separatisty ze Slavjanska i Kramatorska? V čem nastal ten zásadní zlom? Předně nevíme, co se stalo v komunikaci mezi Ruskem a separatisty. Z ruských zdrojŧ je vidět obrovské rozčarování z toho, ţe hlavní hrdina Igor Strelkov (vŧdce slavjanských vzbouřencŧ, který se stal vrchním velitelem Doněcké oblasti; poznámka redakce) takříkajíc zradil. Mnozí říkali, ţe na jeho bedrech spočívá váha celého ruského světa. Druzí zase, ţe se jedná jen o taktický úspěch, protoţe ruské síly se jen přeskupují, aby zasadily rozhodný úder. Mimochodem je úţasné, ţe aţ doteď všichni tvrdili, ţe nejsou Rusové, ţe jsou to místní obyvatelé. Nyní se ale v komentářích mluví explicitně o tom, ţe se přeskupují „ruské“ síly. Lidovky.cz: Sám proruský gubernátor Donbasu Pavel Gubarev prohlásil, ţe se jedná jen o taktický ústup. Konkrétně řekl: "Obecně, Rusové ustupují pouze před rozhodující vítěznou bitvou." (VÍCE ČTĚTE ZDE) Ano. Pokud se pohybujeme ve sféře spekulací, tak je zcela srozumitelné, ţe strana, která momentálně tahá za kratší konec provazu, neřekne „My jsme totálně v háji, jdou po nás“. Je těţké rozklíčovat, nakolik tato slova odráţí realitu či nikoli. Podstatné ale je, ţe se tam něco děje, a s největší pravděpodobností jde o to, ţe Moskva zařadila zpátečku. Lidovky.cz: Co k tomu Putina vedlo? Pokud je to pravda, tak Putinovi a spol. došlo, ţe zašli příliš daleko. Vybičovali naprosto neuvěřitelné nacionalistické vášně. A například Strelkov byl v některých komentářích líčen jako ještě dŧleţitější člověka neţ Putin. Coţ, myslím si, se mu (Putinovi; poznámka redakce) určitě nelíbilo, a moţná i v tomto ohledu mu hrdina v uniformě začal být nepohodlný a nebezpečný. Pak je zde také úvaha, která podle mého názoru má určité racionální jádro, totiţ ţe z Ruska byly na stranu separatistŧ přesunuty posily z pravého konce politického spektra. Údajně tam své jednotky poslal třeba Ramzan Kadyrov (čečenský bojovník, prezident automní Čečenské republiky; poznámka redakce) . Lidovky.cz: A jak z toho Putin čerpá? Sliboval si, ţe všichni tito takzvaní domobránci budou dříve či později ukrajinskými silami fyzicky zlikvidováni. To bude mít dvojí výhodu. Za prvé Rusko bude mít výhodu označovat Porošenka a jeho reţim jako krvavý. A za druhé se Putin zbaví radikálŧ, kterých se přirozeně bojí. Ţádný stát si nepřeje, aby se na jeho území pohybovali tito ozbrojení lidé. Lidovky.cz: Rusko se tedy takto zjednodušeně řečeno vzdá? Myslím, ţe si Putin uvědomil, ţe totální fragmentace Ukrajiny je v zásadě problém i pro něj. Má Krym, s ním má problémŧ aţ nad hlavu. A pokud jde o Ukrajinu, tak jemu z politického hlediska musí vyhovovat moţnost, ţe na Ukrajině bude pořád chaos a nejasná situace, moţná to čas od času opět někde dospěje do podoby těchto fyzických střetŧ. Pro připomínku: na Ukrajině nás na podzim čekají volby, a volby jako takové jsou vţdy psychicky náročná záleţitost. Pro Putina je mnohem přitaţlivější ukazovat a zdŧrazňovat ostatním Evropanŧm „Podívejte se, jak Ukrajina nefunguje, je potřeba tu situaci řešit pomocí jednání“. A Rusko musí být jejich součástí. To je věc, na kterou řada evropských politikŧ slyší.



Lidovky.cz: Jak ale tedy chápat Putinovu rétoriku, ţe se vţdy zastane a vţdy bude bránit ruské obyvatelstvo z východu Ukrajiny? To je rétorika, která není vztaţena jen na východ Ukrajiny, ale obecně vŧči všem, kteří patří k tomu tzv. ruskojazyčnému světu. Putin říká, ţe se jich samozřejmě nevzdá, tvrdí, ţe jsou to krajané a musí je bránit. Tento výrok bych chápal jako skrytou výhruţku všem zemím, kde ţijí velké ruskojazyčné menšiny. Rusko teď ukázalo, ţe kdyţ pŧjde do tuhého, tak pouţije fyzickou sílu, ať si dají všichni pozor, ruskou menšinu bude chránit. Není ale jasné, kdy by k této ochraně mělo dojít, protoţe Putin zároveň prohlásil, ţe nestojí o to, aby s Evropany pouze seděl u jednoho stolu. Je ochoten si k tomu stolu sednout za předpokladu, ţe Rusko bude mít hlavní slovo. To není tak, ţe bere ostatní jako sobě rovné partnery. To znamená, ţe je zde Rusko, a vedle něj Evropa. Lidovky.cz: Kdyţ se budeme bavit o místních lidech z osvobozených oblastí, máme zde ty, kteří toto osvobození nepochybně vítají. Ale co ti, kteří se otevřeně hlásí k Rusku a chtějí se připojit? Tito lidé jsou frustrovaní a zklamaní, protoţe se uţ viděli tak, jak to dopadlo na Krymu, tedy ţe se stanou součástí Ruské federace. Tito lidé budou mít pocit, ţe byli zrazeni. Kdyby se ale situace za měsíc, rok či pět let opět zdramatizovala a Moskva jim nabídne svou širokou náruč, tak oni nadšeně zavrtí ocáskem. Putin jim teď mŧţe říct „Podívejte se, v době, kdy jste si měli obléknout uniformy a jít bojovat, tak jste nešli. My o vás proto nebudeme pečovat.“ To ale jen spekuluju. Lidovky.cz: Co musí Ukrajina v těchto osvobozených oblastech zajistit? Kde začít - u zvýšení bezpečnosti? První věc je určitě odzbrojit jednotky, které tam mají zbraně a nastolit civilní správu těchto oblastí s tím, ţe ukrajinská policie či další sloţky budou zabezpečovat to, čemu říkáme veřejný pořádek. Pak přijde určitě na řadu zmapování škod, případně odškodnění těch, kterým byly zničeny domovy. Dále snaha o přebudování veřejné infrastruktury, coţ bude obrovský problém, protoţe škody jsou opravdu značné. Otázka také je, z jakých zdrojŧ se to bude platit či zdali na tom bude participovat Evropská unie, coţ opět Rusku poslouţí k tomu, aby říkalo, ţe Ukrajina není schopná postarat se sama o sebe, ţe je to řízený stát z Bruselu nebo z Washingtonu. Otázka také je, kolik těch domobráncŧ pronikne do Ruska, protoţe existují náznaky, ţe pohraniční vojska z ruské strany mají rozkaz, aby tyto ozbrojence zpátky do Ruska nepouštěla. Právě proto, ţe se jich bojí.

URL| http://www.lidovky.cz/putin-zaradil-zpatecku-doslo-mu-ze-zasel-prilis-daleko-mysli-si-politolog-156-/zpravysvet.aspx?c=A140706_160819_ln_zahranici_hm

Zbyněk Fiala: Strategie v časech změny 5.7.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 vasevec.cz

Názory a petice

Svět se změnil. Evropská rada dává ruce pryč od zběsilého škrcení a začala klást dŧraz na hospodářský rŧst a „pruţné“ vyuţití rozpočtových pravidel. Znamená to více peněz na vědu a investice. Mění se také unijní přístup k energetické bezpečnosti. Prosadil se nový německý model, kdy jdou na první místo úspory a posiluje se význam prŧmyslu alternativních zdrojŧ a zvyšování energetické účinnosti. Změna pojetí energetického trhu znamená propojení národních přenosových sítí a investice do chytrých rozvodŧ a lokální soběstačnosti, které sníţí nároky na záloţní kapacity a dálkové přenosy. Svět se mění před očima, jak ukázaly polovyschlé české řeky na začátku června. V Británii poslanci sněmovního výboru pro ţivotní prostředí vyzvali velké obchodní řetězce, aby se orientovali na bliţší dodavatele klíčových produktŧ, protoţe hrozící klimatické extrémy mohou vyšroubovat ceny nebo úplně přerušit dodávky. Uvedená hrozba se promítla i do uplynulého jednání Evropské rady, kde dostala podobu rizika i příleţitosti. Přijatá Strategická agenda pro Unii v časech změny, která stanovuje klíčové cíle pro nadcházející pětiletí, označuje omezené přírodní zdroje, náklady na energii a dopad klimatických změn za velkou výzvu pro nadcházející období a vedle toho energetickou závislost Evropy za zdroj zranitelnosti. Je tam však i zastřené varování, ţe na opozdilce se nečeká. Lze je vyčíst z věty, ţe “v Unii máme rŧzné stupně integrace a kooperace“. Plné znění zpráv


http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143477.pdf http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/143497.pdf Sobotkova vláda proto udělala dobře, kdyţ pozdrţela přípravy energetické a materiálové koncepce (k nelibosti Svazu prŧmyslu a dopravy) a akční plán na podporu hospodářského rŧstu a zaměstnanosti (který urguje také Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Na pondělní tripartitě kvŧli tomu zavládla trochu nevlídná atmosféra, ale teď střílet rychle znamená střílet vedle. Pokud jde o investice, ČR si mŧţe vzít příklad z předsednické italské vlády, která návrh na zmírnění úsporného běsnění připravila. Umoţňuje to odečíst některé výdaje na strategické investice (zejména do výzkumu) od vykazovaného rozpočtového schodku a dluhu. Pro italského premiéra Renzziho to znamená 10 miliard euro pro povzbuzení ekonomiky navíc. V seznamu pěti strategických priorit EU je tento bod na prvním místě. Zdŧrazňuje potřebu posílit rŧst a podpořit investice a vyuţít k tomu veškerou pruţnost (“best use of flexibility“), která je zabudována do existujícího Paktu stability a rŧstu. V detailním rozpisu této sady úkolŧ pak mluví o zlepšení přístupu k financím a investicím - i pro malé a střední podniky. Pro velké dlouhodobé investice bude vydána emise dluhopisŧ Evropského investičního fondu při Evropské investiční bance. Ve strategickém dokumentu Evropské rady najdeme také nespecifikovanou výzvu k vytvoření vhodného regulatorního rámce“ pro dlouhodobé investice. O ten ještě bude boj. Zvaţuje se moţnost, ţe by dluhopisy garantované EIB (tedy garantované rozpočty členských zemí) případně odkupovala Evropská centrální banka, jak navrhuje řada ekonomŧ. Bylo by to prolomení dalšího evropského tabu, kterým je “monetizace“ dluhu, tedy vytváření peněz na produktivní investice z čistého vzduchu, rozhodnutím ECB. Ale i bez toho je směr jasný - nebojte se, investujte! Do čeho? Rozhodně ne do minulosti. Investujte a připravujte naše hospodářství na buducnost, velí strategický plán EU. Budujte infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Zaměřte se na energetickou účinnost, inovace, výzkum, odbornou přípravu, vzdělávání. Mě jako sociálního a environmentálního běsa zaujaly také další strategické priority. Hned na druhém místě se mluví o evropských svobodách a migraci, ale nejde o plytkou mantru zvyšování konkurenceschopnosti. Jádrem problému je odstraňování chudoby a sociálního vyloučení, protoţe to je hrozba, která uvádí zoufalé lidi do pohybu. Čtu to nejen jako dŧraz na spravedlivé (progresívní) zdanění a posilování veřejných sluţeb, ale také jako výzvu k lokálnímu druţstevnictví a sociálnímu podnikání. Pokud jde o energetiku, je úzce propojena s klimatickými změnami. Zaznívá výslovná výzva, ţe Evropa nesmí být tak vysoce závislá na dovozu ropy a plynu. Bezpečnost tedy nespočívá ve větší hustotě trubek z dalších směrŧ, ale ve sniţování spotřeby. “Energetická účinnost je podstatná, protoţe nejlevnější a nejčistší energie je ta, která nebyla spotřebována.“ Negawatty, říkají tomu s oblibou Zelení. Došlo na jejich slova. Kdyţ jsem se ještě loni zajímal o energetický výzkum v ČR, prakticky jsem ţádný nezjistil, s výjimkou starých fosilních a jaderných kapacit. Letos je to uţ lepší, rozbíhá se například pár projektŧ pro chytré budovy. Evropská rada burcuje k podpoře výzkumu, vývoji a budování energetické prŧmyslové báze Evropy. Potřebuje to pro urychlení diverzifikace energetického zásobování, se zahrnutím “obnovitelných, bezpečných, udrţitelných a dalších domácích energetických zdrojŧ“. Představa, ţe mezi to patří i uhlí, vyprchává, protoţe EU si chce “zachovat vedení v boji proti globálnímu oteplování“ a její ambiciózní cíle pro rok 2030 mají být v souladu s cíli pro rok 2050, které uţ jsou prakticky bez uhlíku. Lze to číst jako sdělení: Chcete uhlí? Ale jedině se “sekvestrací“, ukládáním uvolněného uhlíku pod zem. Jenţe to zatím nikdo prŧmyslově neumí. A aţ to bude umět, bude to stejně drahé jako jaderná energie, která se uţ dnes nevyplatí. Takţe - nic nového nespouštět. Německý příklad je zřejmě závazný. Mimochodem, přichází s dalším prvkem podpory obnovitelných zdrojŧ. Solární panely a moţná ani větrníky uţ investiční podporu nepotřebují, náklady klesají tak prudce, ţe cena solární a větrné elektřiny bude běţně konkurovat fosilním zdrojŧm. Ale zvyšují se náklady na Plné znění zpráv


udrţování celého energetického systému s tak vysokým podílem kolísavých zdrojŧ. Řešením je lepší propojení regionŧ, výrobcŧ a spotřebitelŧ chytrými rozvody, kterými se vyrovnávají jak výkyvy oslunění a větru, tak spotřeba v částech země. O to se stará německá vláda velkým investičním programem rekonstrukce energetických rozvodŧ. Ale pak je tu další moţnost. Skladování elektřiny v místě spotřeby. Byl zahájen program podpory domácích akumulátorŧ pro střešní solární panely. V Británii - opojené trhem - na to jdou jinak. V prosinci začnou s aukcemi na záloţní kapacity. Zapojí se nejlevnější nabídky, které na výzvu buď dodají chybějící energii (elektrárny) nebo sníţí odběr (prŧmyslové podniky a další subjekty). Na konec otázka - má smysl věnovat pozornost strategii Evropské rady, kdyţ za chvíli nastoupí nový Evropský parlament a mŧţe mít na věc jiný názor? Odpověď dává rozhodnutí Evropské rady, kterým rychle doporučila Jean-Claude Junckera na post předsedy Evropské komise. Evropský parlament tak dosáhne toho, ţe tento klíčový post obsadí politická formace, která evropské volby vyhrála. Vstřícnost by pak mohla být vzájemná. Juncker je s přijatou strategií srozuměn. Dělba rolí mohla být i jiná, ale jak jsem zaznamenal z nedávné přednášky Ivo Šlosarčíka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Lisabonská smlouva moţná sledovala jinou strukturu správy Unie, ale v nedávné krizi Evropská komise nedokázala převzít iniciativu jako zdroj expertízy (asi proto, ţe členské státy tam přestaly posílat své poltické špičky). Úkolu hasiče se musela ujmout Evropská rada a od té doby si uchovává iniciativu. A Evropský parlament nastupuje do nového období oslaben, stojí za ním málo voličŧ. Nová sada strategických priorit Evropské rady je tak o to dŧleţitější, ţe v klíčovém okamţiku politické změny potvrzuje vedoucí postavení vlád tvrdého jádra EU v celém sloţitém a mnohovrstvém systému Unie. Měli bychom vyuţít této historické příleţitosti. Jádro je blízko, je rozumnější neţ naše vnitřní poměry a jsme s ním úzce propojeni. Publikováno se souhlasem vydavatele,


Proč móda potřebuje film 4.7.2014

Dotyk

str. 00 Inspirace MFF KV Anit Nono

Jsou továrnou na sny a iluze, které umoţňují svému příjemci zakoušet celou škálu emocí. Film a móda. Oba tyto segmenty ale jen zdánlivě stavějí na vzdušných zámcích. Ve skutečnosti se jedná o byznys, jehoţ smyslem je především vydělat. Dávno předtím, neţ dění na světových molech ovlivňovali fashion bloggeři či instagramové účty spoře oděných popových div, měl filmový prŧmysl takřka monopol na udávání trendŧ. Návrháři i výrobci konfekce uţ od dvacátých let minulého století chápali, ţe Mekkou módy není jen Paříţ nebo později New York či Miláno, ale hlavně Hollywood. Pro ilustraci toho, jak diváci touţí po stejném oblečení, jaké měl jejich filmový idol, mŧţe poslouţit scéna z obchodního domu Barneys v New Yorku. Po premiéře snímku Bonnie a Clyde v roce 1967 se tu strhla rvačka o podobnou sukni pod kolena, jakou ve filmu nosila Faye Dunaway. Out jste také byli v případě, ţe jste neměli ani zbytek její garderóby: svetříky v twinsetu či baret. Tvŧrce Audreyiny osobnosti Zásluhou Diane Keaton a její ţivotní role Annie Hall je zase od konce 70. let v kurzu něco, čemu říkáme pánský styl v dámském šatníku. Filmová módní přehlídka: 5 aktuálních filmŧ o módních návrhářích či od návrhářŧ samotných. Plné znění zpráv


1 . Single Man reţie: Tom Ford (2009) Slavný návrhář natočil estetické drama s Colinem Firthem v roli profesora angličtiny, který se trápí po smrti milence. Snímek se odehrává v šedesátých letech v Los Angeles a Ford si dal záleţet na na dokonalých kostýmech i dekoracích a světlech. Film byl ovšem nominován na Oscara za Firthŧv herecký výkon. Filmová módní přehlídka: 5 aktuálních filmŧ o módních návrhářích či od návrhářŧ samotných. 1 . Single Man reţie: Tom Ford V praxi to vypadá, jako by se ţena zabydlela v šatníku britského gentlemana a vybrala mu odtud široké kalhoty, kšandy, strohé bílé košile a bekovky. Letos designéři zrecyklovali safari styl, ale málokdo ví, ţe slušivou variaci na oblečky lovce Pampaliniho nosila jako první Meryl Streep ve filmu Vzpomínky na Afriku (1985). Pokud se podíváme ještě trochu hlouběji do historie, bylo to právě oblečení, co vyneslo do nebes Audrey Hepburn. Ačkoliv se o jejích hereckých kvalitách občas vedou ţhavé diskuse, navţdy zŧstává křehkým ztělesněním elegance a noblesy. A to hlavně proto, ţe si ve filmu oblékla dokonale padnoucí černé koktejlky, perlový náhrdelník a vydala se svačit před výlohu klenotnictví. Audrey Hepburn za svŧj oslavovaný vzhled vděčí především Hubertu de Givenchymu. „Do určité míry je tvŧrcem mé osobnosti," svěřila se v jednom rozhovoru a zřejmě nebyla daleko od pravdy. Byl to totiţ Givenchy, kdo navrhl kostýmy pro filmy, které herečce vynesly největší popularitu. 2 . COCO CHANEL reţie: Anne Fontaine (2009) Ţivotopisný snímek o švadleně, která navţdy změnila svět módy. Titulní hrdinku hraje Audrey Tautou, film získal oscarovou nominaci za kostýmy. 2 . COCO CHANEL reţie: Anne Fontaine Patřily mezi ně Sabrina, Funny Face i notoricky známá Snídaně u Tiffanyho. ALESPOŇ KOSTÝMY Givenchymu na krk začal dýchat mladý Yves Saint Laurent, který pro hlavní hrdinku Buňuelova filmu Belle de Jour (1967) Catherine Denevue vytvořil oblečení, jeţ reflektovalo samotný děj filmu: na první pohled spořádané, ale dráţdivé, kopírující siluetu, a boty, které vyvolávaly erotické představy... Od té chvíle byla Denevue Saint Laurentovou múzou. O rok později hledal svou inspiraci Paco Rabanne v herečce Jane Fondové a její roli Barbarella. Vznikl tak trend fashion futurismu, podle kterého na konci 60. let musela kaţdá ţena vlastnit alespoň jedny latexové kozačky nad kolena. Móda je skutečně mocná, někdy mohou kostýmy zachránit i jinak slabý film. Představte si to divácké utrpení, kdyby měla ústřední milenecká dvojice nejnovější adaptace Velkého Gatsbyho nepadnoucí sako či lesklé punčocháče. 3 . COCO CHANEL Igor stravinsky reţie: Jan Kounen (2009) Také Jan Kounen zpracoval osud slavné návrhářky (Anna Mouglalis). Věnoval se však především jejímu milostnému vztahu s hudebním skladatelem Stravinským, jehoţ tu ztvárnil Mads Mikkelsen. 3 . COCO CHANEL Igor stravinsky reţie: Jan Kounen



To nemohla značka Prada, která se na Luhrmannově filmovém kompotu podílela, dopustit. Pak začaly lifestylové časopisy chrlit editorialy, kde se modelky objevovaly v šatech ? la charleston a s pokládanou vlnou ve vlasech. Podobně nemilosrdné kritiky jako Luhrmannově Gatsbymu (2013) se dostalo i Marii Antoinettě (2006) od Sofie Coppoly. A stejně jako v předešlém příkladu nadšené reakce vzbudily převáţně jen kostýmy. „Ty pastelové barvy pŧsobí natolik úchvatně, ţe mám chuť se do nich zakousnout," zněla jedna z recenzí. Značka populárních tenisek Converse tehdy zaţila enormní zájem o plátěné „číny" ve světlé lila barvě. Právě tuto verzi totiţ na sobě měla představitelka gilotinované francouzské panovnice herečka Kirsten Dunst. TĚSNÁ PROVÁZANOST FILMU A MÓDY Dostávat konkrétní módní značky na plátna kin je velkou magií světa marketingu a PR. 4 . YVES SAINT LAURENT reţie: Jalil Lespert (2014) Učesaný ţivotní příběh jednoho z nejslavnějších návrhářŧ 20. století. Plachého a nevyrovnaného Yvese Saint Laurenta ztvárnil Pierre Niney. Pierre Bergé, Saint Laurentŧv přítel a spoluzakladatel firmy, film autorizoval a nechal filmaře vybírat modely z muzea firmy. 4 . YVES SAINT LAURENT reţie: Jalil Lespert (2014) Učesaný ţivotní příběh jednoho z nejslavnějších návrhářŧ 20. století. Plachého a nevyrovnaného Yvese Siant Laurenta ztvárnil Pierre Niney. Pierre Bergé, Saint Laurentŧv přítel a spoluzakladatel firmy, film autorizoval a nechal filmaře vybírat modely z muzea firmy. Nejen v Los Angeles existuje řada firem, které slibují svým klientŧm, ţe se ocitnou nejen v šatníku filmových postav, ale i na těle hercŧ samotných. Zaplatíte slušný obnos a váš outfit si na červený koberec obleče třeba Halle Berry, Jennifer Lopez nebo Jessica Alba. Módní návrhář Tom Ford zašel ještě dál, chopil se úlohy reţiséra i uměleckého ředitele snímku Single Man (2009). Lepší branding pro svou značku si lze jen těţko přát. Luxusní firmy jsou si ale dobře vědomy, ţe většina divákŧ v kině utrácet astronomické sumy za jejich oblečení a kabelky nikdy nebude. I přesto se jim product placement ve filmech vyplatí, protoţe si mŧţete dovolit pořídit si po vzoru své oblíbené filmové postavy například sluneční brýle nebo parfém. Jako jeden příklad za všechny poslouţí model slunečních brýlí Wayfarer od značky Ray Ban. Tento tvar obrouček byl mimořádně populární v 50. a 60. letech, ale pak o ně rapidně poklesl zájem. Společnost proto podepsala smlouvu s PR firmou, která měla za úkol promovat brýle Ray Ban prostřednictvím televizních a filmových obrazovek. 5 . SAINT LAURENT reţie: Bertrand Bonello (2014) Divočejší zpracování Saint Laurentova ţivota, neautorizované, ovšem po všech stránkách vizuálně vybranější neţ Lespertŧv pokus. Návrháře hraje Gaspard Ulliel. 5 . SAINT LAURENT reţie: Bertrand Bonello (2014) Učesaný ţivotní příběh jednoho z nejslavnějších návrhářŧ 20. století. Plachého a nevyrovnaného Yvese Siant Laurenta ztvárnil Pierre Niney. Pierre Bergé, Saint Laurentŧv přítel a spoluzakladatel firmy, film autorizoval a nechal filmaře vybírat modely z muzea firmy. Výsledkem bylo, ţe právě model Wayfarer poslali Tomu Cruisovi pro roli ve snímku Riskantní podnik (1983). Hádejte, kterého modelu „raybanŧ" se v roce, kdy tento film vstoupil do kin, prodal rekordní počet? Ano, správně, wayfarerŧ, které byly předtím na módním vejminku. Provázanost mezi filmovým a módním prŧmyslem je evidentně víc neţ těsná. Zbývá jen doufat, ţe se mezi připravovanými hollywoodskými šlágry chystá nějaká mimořádně vkusná pecka. Osobně se přimlouvám za historické drama s výraznými šperky. Ono nosit zase kapsáče jako G. I. Jane by bylo pro řadu zarytých módemanŧ přece jen bolestivou obětí na oltář trendŧ. Plné znění zpráv


Anit Nono je šéfredaktorkou webu nejen o módě a knihách Fashionbook.cz. Absolvovala mediální studia na FSV UK. Kromě vedení vlastního webu a PR se dlohodobě věnuje také propojování izraelské a praţské designové scény.

Vladimír Dlouhý: 3.7.2014

Komora.cz str. 12 Podnikání - rozhovor MIROSLAV HONSŦ

Komora bude hájit zájmy svých členŧ Udělat tlustou čáru za minulostí a dosáhnout toho, aby se do roka podnikatelé přestali ptát, k čemu ta Hospodářská komora je, patří mezi priority nového prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého. * Byl jste vrcholným a velmi oblíbeným politikem. Jak se teď cítíte v roli prezidenta Hospodářské komory ČR? Cítím se dobře. Jsou to zhruba dva týdny, co jsem úřad převzal (rozhovor se uskutečnil 9. června – poznámka redakce). Našel jsem ho ve zhruba takovém stavu, jaký jsem očekával. Zdědil jsem tu mnoho věcí, které je třeba změnit, protoţe s sebou nesou dědictví minulosti. Na druhé straně jsem tu našel mnoţství věcí, které fungují zcela normálně. Zmínil jste se, ţe jsem byl vrcholovým a oblíbeným politikem, ale já uţ se s takto dávnou minulostí nespojuji. Koneckoncŧ 90. léta jsou v naší zemi hodnocena rŧzně a moje nová funkce spojená s reprezentativní organizací podnikatelŧ je pro mne výzvou, abych některé věci, které jsem tenkrát dělal a nedotáhnul, dokončil teď. * Co je pro vás prioritou na toto léto a čeho byste chtěl ve vedení Komory dosáhnout, řekněme do roka? Chci udělat nutné změny v úřadu, které souvisí s tím, co podle mne nefunguje úplně dobře. Chtěl bych vybudovat myšlenkové zázemí k tomu, abychom se mohli lépe neţ dosud vyjadřovat k rŧzným návrhŧm souvisejícím s hospodářskou politikou státu. Tedy nejen u legislativních změn, kde jsme povinně připomínkovým místem, ale i u dalších materiálŧ týkajících se například Evropské unie. Je také nutné zlepšit mediální obraz. Skutečnost, ţe relativně známá osobnost Vladimír Dlouhý byla zvolena do čela Hospodářské komory, vyvolala jednorázově zvýšený zájem médií. To pochopitelně utichne a já bych chtěl v médiích otevřít prostor i pro další členy prezidia a viceprezidenty. S tím souvisí definitivní uzavření minulosti, rád bych v těchto dnech udělal tlustou čáru a uţ se k tomu nevracel. Přes léto bych si rád ujasnil priority tak, aby se komora dívala dopředu, a ne do minulosti. * To je tedy krátkodobý horizont. A co plánujete do roka? Rád bych dosáhl toho, aby si podnikatelé uvědomili, ţe hospodářská komora je základní organizací, která ze zákona reprezentuje české podnikatele jak ve vztahu k místní vládě, tak v zahraničí. Jistěţe jsou tady další profesní sdruţení, Svaz prŧmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelŧ, Konfederace zaměstnavatelských a prŧmyslových svazŧ a další. Ty mají své významné, nicméně specifické okruhy zájmu. My jsme ale spolu s Agrární komorou obecnými reprezentanty ze zákona. S obecnými sdruţeními chceme spolupracovat, ale budeme se zároveň snaţit povýšit Hospodářskou komoru na základního reprezentanta podnikatelŧ. Normálním jazykem řečeno, do roka se podnikatelé přestanou ptát, k čemu ta Hospodářská komora je. * Jakou by podle vás měla Komora hrát roli ve vztahu k vládě, případně k jednotlivým klíčovým ministerstvŧm? Abychom byli pro vládu jedním z prvních míst, která vládu napadne kontaktovat, kdyţ bude mít potřebu něco konzultovat. To souvisí s vybudováním kvalitnějšího zázemí. Čímţ nechci říci, ţe tu ţádné zázemí není, ale je přednostně zaměřené na legislativní návrhy. * Komora dnes slouţí i jako silná servisní organizace v oblasti certifikací, vývozních dokumentŧ apod. Budete tuto roli Komory dále rozvíjet? Jakým směrem? Jednoznačně ano. Je to jedna z hlavních priorit a je to také téma, které vyplynulo z mých setkání s krajskými a okresními hospodářskými komorami i s jednotlivými cechy a oborovými společenstvy. Zjednodušeně Plné znění zpráv


tomu říkám udělat pořádek v podnikání včetně certifikace profesí. Čeká nás nejednoduchá diskuze o tom, jak na jedné straně posílit váţnost profesí, kdy například cech malířŧ a lakýrníkŧ volá po přísnějších poţadavcích na to, aby někdo mohl tuto profesi vykonávat. Stačí se podívat třeba na stavebnictví. Na druhé straně se musí najít rovnováha, aby se tím nezvýšila administrativní a regulativní zátěţ České republiky. Shodou okolností jsem krátce po svém zvolení byl v Bruselu na zasedání Evropské organizace hospodářských komor EUROCHAMBRES, kde z diskuze vyplynulo, ţe Evropská unie spíše tlačí na menší regulaci při vstupu do odvětví. My přitom patříme k zemím, které mají nejvíce regulovaných odvětví. Jde o to najít případy, kde mŧţeme liberalizovat, ovšem v jiných případech naopak přitvrdit. * Silným tématem je zaměstnanost, resp. nezaměstnanost. Jakou v této oblasti zvolíte strategii? Řešení nezaměstnanosti není hlavní náplní práce Hospodářské komory České republiky, to je v prvé řadě úkolem vlády, parlamentu a nezastupitelnou roli zde mají odbory. Neznamená to, ţe by se Hospodářská komora od tohoto problému odtahovala. Hospodářská komora ale musí reprezentovat zájem svých členŧ a tím je zlepšovat podmínky podnikání v této zemi. Pokud budeme naplňovat tento cíl, přispějeme svým dílem i k řešení problému nezaměstnanosti. * Které obory jsou podle vás perspektivní, tedy na co by se měla například zaměřit vzdělávací soustava? Pro nás musí být perspektivní kaţdý obor, protoţe Hospodářská komora sdruţuje reprezentanty všech oborŧ od Unie kosmetiček aţ po Národní strojírenský klastr, ve kterém najdete podniky, jako jsou Vítkovice nebo Třinecké ţelezárny. Jiná otázka je v případě vzdělávací soustavy. Na tento problém jsem naráţel všude při svých cestách, kdy jsem zaregistroval silnou, dlouhodobou, ale málo vyslyšenou zpětnou vazbu od podnikatelské sféry. V tuto chvíli mohu říci jen hlavní směry. Je nutné zastavit pokles kvality základního školství, řešit problematiku učňovského školství a středních odborných učilišť, začít více tlačit na ministerstvo školství v tom smyslu, ţe v ČR máme podle mého názoru příliš mnoho gymnázií. Ta sice poskytují v prŧměru relativně kvalitní výuku, všichni si ale stěţují, ţe tato kvalita klesá a absolventi mají hlavně obecné vzdělání bez konkrétní specializace. Poslední, o čem mluví všichni, ale málo se kolem toho děje, je nedostatek absolventŧ vysokých škol technického směru. * Podnikatele, které Komora zastupuje, zajímá, podle jakého klíče budou příští rok platit daně, zda musejí odvádět DPH i z neproplacených faktur, a vŧbec další vývoj daňové soustavy. Jak jim mŧţe Komora pomoci? Stanoviska k návrhu změn zákona o dani z příjmu nebo obecně k návrhŧm hospodářské politiky připravujeme a chtěli bychom je mít v příštích týdnech. Uvnitř komory se tím zabývá pracovní skupina, já sám jsem se sešel s komorou daňových poradcŧ a rád bych zajistil i moţnost tvorby připomínek od naší členské základny formou reakcí prostřednictvím internetu. * Často zmiňovaným lékem na krizi je podpora exportu. Do kterých regionŧ nebo zemí chcete napřít svou energii? Podpora exportu je oblast, kde stát musí spolupracovat s dalšími profesními svazy, především se Svazem prŧmyslu a obchodu. Pro Hospodářskou komoru je pak dŧleţité získat více z přeshraniční spolupráce – koneckoncŧ mnoţství našich okresních a regionálních komor spolupracuje s dolnosaskou, bavorskou nebo rakouskou komorou. Pokud jde o teritoriální hledisko, měl by vývoz směřovat mimo Evropu. Export do Evropské unie je do značné míry v krátkém a středním období předurčen nastavením vztahŧ mezi našimi hlavními vývozci a poptávkou v zahraničí a je realizován na trhu, který je hodně liberalizovaný. Jakmile se zpomalí hospodářský rŧst některých zemí eurozóny, klesá i poptávka po našem exportu. Platí to ovšem i naopak, jak naštěstí vidíme na pozitivních číslech minulých týdnŧ. Hospodářská komora by proto chtěla podpořit export do zemí skupiny BRICS, do Arabského zálivu nebo jihovýchodní Asie. * Jaký je váš postoj k Evropské unii? Jste spíš optimista nebo skeptik? Rozlišovat, zda jsem eurooptimista nebo euroskeptik, není dŧleţité. Podstatné je na úrovni Hospodářské komory získat maximální přístup k moţnostem podpory podnikání našich členŧ. To je citlivá věc i s ohledem na zprávu Ernst & Young, která hýbala Hospodářskou komorou a kterou chci co nejdříve uzavřít. Problémy tu vznikly právě kolem čerpání fondŧ EU. Ale zpět k vaší otázce. Podle mne je nutné vidět Evropskou unii, jaká je. Nejsem příznivcem radikálního řešení, abych chtěl rozpad eurozóny nebo zastavení evropské integrace. Ale podívejte se třeba do Polska. Poláci dokáţí chirurgicky přesně a efektivně vyuţívat moţností, Plné znění zpráv


které jim členství v EU dává. My jsme byli v minulosti častými a oprávněnými kritiky některých věcí v EU, ale nic podstatného jsme tím nezískali. * Potřebujeme podle vás euro? Pokud ano, kdy? V tuto chvíli euro nepotřebujeme. Pochopitelně výjimku tvoří podnikatelé vyváţející do – zdŧrazňuji stabilizovaných – zemí eurozóny. Pro ně by euro bylo přínosem. Musíme si ale uvědomit, ţe euro není jen zúčtovací jednotka, je to zásadní změna v politickém postavení země a změna ve vnímání společnosti, co to jednotná měna vlastně znamená. S tím uţ se členské země eurozóny vyrovnaly, ale ani z jejich pohledu ještě nenastal čas rozšířit eurozónu o další země, jako je třeba Polsko, Česká republika nebo Maďarsko. Zároveň si myslím, ţe z hlediska domácí ekonomické politiky bychom se měli chovat tak, jako kdybychom členy eurozóny byli. Pokud se eurozóna dlouhodobě stabilizuje a pokud dojde k rŧstové konvergenci mezi námi a eurozónou, dovedu si představit zavedení eura kolem roku 2020 nebo 2021. * A ještě něco o vás. Máte za sebou několik maratonských tratí – běháte ještě? Běhám, zrovna teď jsem v Českých Budějovicích uběhl pŧlmaraton. Bylo dost velké vedro, takţe to zase tak příjemné nebylo. Běhání mě baví, ale vzhledem k tomu, ţe je mi přes šedesát, uţ s klasickým maratonem moc nepočítám. Dělám ale i další sporty – chodím občas do posilovny, hraji golf, v zimě lyţuji, jezdím na kole, občas plavu. Asi to souvisí s tím, ţe jsem byl takový ten kluk z pomezí Vinohrad a Ţiţkova, který vyrŧstal na dohled vinohradské sokolovny. * *** Ing. VLADIMÍR DLOUHÝ, CSc. Vladimír Dlouhý je od května 2014 prezidentem Hospodářské komory České republiky. V letech 1989–1992 byl ministrem hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 ministrem prŧmyslu a obchodu ČR. Mezi lety 1997 aţ 2012 pracoval jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs. Od roku 2000 učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, v letech 2004–2010 pŧsobil na VŠE v Praze jako vyučující a jako člen Vědecké rady Nádohospodářské fakulty. Je členem Dozorčí rady Illinois Institute of Technology v Chicagu, místopředsedou Evropské skupiny Trilaterální komise a byl v letech 2010– 2013 členem Evropské skupiny poradcŧ výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu. Autor řady vědeckých publikací a populárních článkŧ. Hovoří anglicky, německy, francouzsky, rusky a španělsky. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA MUSÍ REPREZENTOVAT ZÁJEM SVÝCH ČLENŦ A TÍM JE ZLEPŠOVAT PODMÍNKY PODNIKÁNÍ V TÉTO ZEMI. Foto autor| Foto: Martin Gross Foto autor| Foto: Martin Gross

Vláda schválila na dnešním jednání zavedení druhé sníţené sazby DPH 2.7.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

21:05 Stalo se dnes

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vláda schválila na dnešním jednání zavedení druhé sníţené sazby DPH ve výši 10 procent, na knihy, dětskou výţivu a léky. Slibuje si od toho, ţe zmíněný sortiment zlevní, coţ by mělo pomoci hlavně rodinám s dětmi a seniorŧm, kromě toho příslušná novela obsahuje také znovu zavedení daňové slevy pro pracující dŧchodce, větší slevy na druhé a třetí dítě a také dvoumilionový strop u daňových paušálŧ pro ţivnostníky, navrhované změny proberu s ekonomem Petrem Jánským z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a /nesrozumitelné/ idea. Dobrý večer. Petr JÁNSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Co říkáte nerozhodnutí vlády zavést tu druhou sníţenou hranici DPH pro vybrané zboţí? Petr JÁNSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Jako ekonom, tak to pozoruju relativně znepokojen, netleskám, zároveň to neudělá nějakou paseku a nejspíš to splní ty cíle, které si vláda dala, to znamená, jak jste říkala, zlevní se to zboţí a pomŧţe to tak těm rodinám, které to konzumují, zároveň, já si myslím, ţe pomoci rodinám bychom mohli jinak, jinačím zpŧsobem těch jejich cílŧ a efektivněji. U těch rodin s dětmi by to bylo ještě vyšší zvýšení těch slev na daních, které jste zmiňovala, nebo přídavkŧ na děti a dalších. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jestliţe tedy říkáte tedy, ţe by mohlo to zboţí, které jsem uvedla, tedy, léky, dětská výţiva a také knihy v tom druhém lánu zlevnit, proč tomu netleskáte, proč to sledujete se znepokojením toto počínání vlády? Petr JÁNSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak ono to dosáhne těch cílŧ, ale za určitých nákladŧ a zavedení třetí sazby víceméně, nebo druhé sníţené, přičemţ máme jednu základní, tak sebou nese určité náklady a ty jsou například v tom, ţe ten daňový sytém bude méně přehlednější neţ je nyní. Dres máme dvě sazby DPH a je to celkem jednoduché. Máme tak v této oblasti nepřímého zdanění přehlednější systém neţ některé evropské země, které právě mají vícero těch sazeb, a teď tím zavedením třetí daňové sazby bude potřeba i nevím, řeknu jednoduchou triviální věc v daňových systémech, tady v počítačích zavést další kategorii, a tak dále. Zároveň tu vychází prostor pro daňové úniky. Kaţdý papírový robek se bude chtít tvářit jako kniha a kdybych prodával potraviny, tak se budu snaţit, aby buď to byly ty mléčné zboţí pro děti, nebo ty léky, aby moje produkty byly klasifikovány v té nejniţší sazbě DPH, co to je moţné, takţe tam je určitě prostor pro to, aby i klesaly daňové sazby níţ neţ o ty tři miliardy, které odhaduje Ministerstvo financí a kaţdopádně tam bude chybět těch 3 miliardy korun kaţdoročně, takţe je otázka, kde se na to vezme. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zmínila jsme také další změny a třeba daňové slevy pro pracující dŧchodce, tuhle změnu vítáte? Petr JÁNSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, vítám, to mě velmi potěšilo, naopak mě to rmoutilo, kdyţ to předchozí vláda před několika lety zrušila a teď jakoby já si myslím, ţe toto je to správné nastavení, které snad čeká od roku 2015 a jsou to takové skoky nahoru a dolŧ. Já být pracujícím dŧchodcem, tak jsme z toho zmatený a přestanu pracovat úplně, ale takhle tohleto jde úplně správným směrem a to, ţe dŧchodci si budou moci odečíst slevu na dani jako kaţdý jiný poplatník, tak podle mě vyrovná ty podmínky a přispěje k tomu, aby lidé nepřestávali pracovat s tím, kdyţ jim, kdyţ dosáhnou toho odchodu do věku do dŧchodu a budou pokračovat v práci, takţe tímhle tím bychom mohli zvýšit počet lidí v pracovní síle, ne nutně zaměstnanost, ale ti lidé jsou ekonomicky aktivní a to je dobře. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podotýká ekonom Institutu CERGE I Petr Jánským díky, nashledanou. Petr JÁNSKÝ, ekonom, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Naslyšenou.

Koaliční spory 2.7.2014

ČT 24

str. 01


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Vládní koalice obměňuje posty v dozorčích radách státních a polostátních podnikŧ. A jak se dalo čekat, jsou kolem toho opět pěkné tahanice. Proč hnutí ANO pŧvodně vynechalo lidovce? A jak to bude dál u dalších podnikŧ? A proč jsou vlastně dozorčí rady pro politiky tak dŧleţité? Začínají Události, komentáře. Dobrý večer. Lidovci si v minulých dnech stěţovali na změny, které v dozorčí radě ČEZu udělalo ministerstvo financí. Do orgánŧ totiţ dosadilo pouze osobnosti spojené s hnutím ANO. Po večerním jednání koaliční rady se strany nakonec dohodly, ţe lidovci budou moci svého zástupce přeci jen nominovat. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Nemohu potvrdit, ţe bychom dosáhli stoprocentní shody, nicméně je ... jeden ze závěrŧ dnešního jednání je, ţe KDU-ČSL navrhne svého nominanta do dozorčí rady společnosti ČEZ. Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny /TOP 09/ -------------------Dnes de facto zástupci ANO díky ministru financí Andreji Babišovi ovládají dozorčí rady významných státních firem. Je to proti jejich předvolebním slibŧm a nepovaţujeme to za, za korektní. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu vítám Mariana Jurečku, ministra zemědělství a 1. místopředsedu KDU-ČSL. Dobrý večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A proti němu sedí Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO. Dobrý večer i vám. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Začnu u vás, pane předsedo. Já bych potřeboval vysvětlit jednu věc. Bohuslav Sobotka po té koaliční schŧzce řekl, ţe jste se dohodli, ţe KDU-ČSL navrhne svého zástupce do dozorčí rady ČEZ. Tak to přesně řekl. Mě by zajímalo, jestli "navrhne" znamená, ţe bude také automaticky schválen a ţe v té dozorčí radě bude? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Je to tak, jak říkáte. Ta dohoda z dnešního dne je, ţe KDU-ČSL navrhne svého nominanta do dozorčí rady a ministerstvo financí jako akcionář to vyřeší. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vyřeší jak? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------No tak, ţe to vyřeší, ţe tam bude zástupce KDU-ČSL. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe tam bude? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Plné znění zpráv


Ano. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Za kaţdých okolností tam bude? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Taková byla dohoda z dnešní koaliční rady. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste spokojen s touto dohodou? Je to pro vás nakonec tedy vítězství? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My to nepovaţujeme jako vítězství. My jsme spíše chtěli to, ţe kdyţ se tady, řekněme, před nějakým měsícem páni předsedové dohadovali o tom, ţe by kaţdá z koaličních stran měla mít svého zástupce v dozorčí radě, byla tam tehdy debata i o nějakém poměru, řekněme, rozloţení, tak nás potom ta páteční dozorčí rada, řekněme, trošku zaskočila, ţe to nakonec ... ten výsledek byl jiný a dneska jsme si to na jednání koaliční rady vysvětlili, řekněme, to naše stanovisko bylo akceptováno, protoţe my jsme říkali, my bychom opravdu rádi v tak klíčové firmě měli mít moţnost nominovat člověka, který prostě, řekněme, bude samozřejmě odborně zdatný, kvalifikovaný, ale bude mít, řekněme, tu nominaci za KDU-ČSL. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím, rozumím. Takţe jste spokojeni v zásadě s tím výsledkem? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Bereme to prostě, jakoţe jsme se dohodli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak vy jste pouţil slovo "vyřeší", ministr financí, ţe to "vyřeší". Mě by zajímalo, jakým zpŧsobem to vyřeší? Protoţe ..., nebo já se zeptám jinak, znamená to, ţe ten člověk, který bude nominantem KDU-ČSL, pŧjde za některého z těch nominantŧ, které udělalo ministerstvo financí? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já bych to nechal na ministerstvu financí, které je akcionářem ČEZu a je to kompetence a zodpovědnost pana Babiše, takţe nechme to na něm. On to určitě vyřeší. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. To určitě vyřeší, předpokládám. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ale já jenom jednu, jednu, s dovolení, ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ne, mě by ale opravdu zajímalo, jestli to bude, jestli budete chtít, nebo respektive, jestli pustíte jedno z těch míst, nebo jestli uvaţujete třeba o tom, ţe by to bylo z těch zbylých pěti míst, které v tuto chvíli mají zaměstnanci? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Plné znění zpráv


Já v tuto chvilku nechci spekulovat. Bylo řečeno z naší strany, ţe to vyřešíme a my to vyřešíme, ale není pravda, není pravda ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jak to vyřešíte? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------... to, co zaznělo v té reportáţi, jak od vás, pane redaktore, tak od pana místopředsedy sněmovny, ţe jsme ovládli dozorčí radu ČEZu, protoţe tam byli dneska zvoleni, nebo minulý týden zvoleni vlastně zástupci jak hnutí ANO, tak sociální demokracie. Čili ta informace není, není pravdivá. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No, tak ovládli ..., je tam dvanáct členŧ, je tam dvanáct členŧ, z toho osm členŧ je jaksi nominovaných státem, to znamená, ... Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ano, ano. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------... sedm bylo vašich a jeden, pan Pačes je ten osmý. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ne, ne, ne. Je to 5:3. Z těch osmi pět naši nominanti, tři zástupci sociální demokracie a zbytek jsou zaměstnanci. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá a mě by zajímala ta otázka, vrátím se k ní zpátky, jestli ten lidovec, ten jeden z těch lidovcŧ, předpokládáte, ţe bude muset někdo z těch, kdo byl teď nanominován, uvolnit své místo, nebo jestli to bude někdo z těch, který tam ..., kteří tam zŧstali, to znamená někdo z těch zaměstnancŧ? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já to v tuto chvilku nevím. Ve hře jsou všechny varianty a je to na ministerstvu financí, jak se to, jak se to vyřeší. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řešili jste to na koaliční radě? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Byla o tom diskuse, ale závěr byl, ţe to necháme na ministerstvu financí jako akcionáři. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe ta pravděpodobnost je, ţe by to místo šlo z místa zaměstnancŧ ... Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já bych nespekuloval. Já bych v tuto chvilku opravdu nespekuloval, děkuji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pane Jurečko, jak to bude? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak opravdu to řešení, to musí vymyslet ministr financí, nicméně zaznělo tam i ze strany ČSSD, i ze strany KDU-ČSL, ţe si nemyslíme, ţe by to řešení bylo šťastné v okamţiku, kdy by o tu pozici měli přijít členové, kteří jsou tam nominováni za zaměstnance. To uţ jsme řekli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A takový návrh tam padnul? To znamená, ţe tedy hnutí ANO mluvilo o tom, ţe by mělo to místo jít právě z těch postŧ pro zaměstnance? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Byla to jedna z diskutovaných variant a nakonec ta dohoda opravdu je taková, ţe ministr financí to řešení najde. Předpokládám, ţe předtím, neţ ta situace nastane, tak nám oznámí v rámci koalice, jakým mechanismem to tedy bude, protoţe vlastně ty varianty jsou minimálně dvě, teoretické jsou tři. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá, dobrá a kdyby, kdyby to tedy bylo tak, ţe dostanete místo po někom ze zaměstnancŧ, přijali byste to místo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To v tento okamţik já nechci předjímat. Opravdu, aţ bude, aţ nám ministr financí řekne, jak to chce řešit, tak se o tom budeme konkrétně bavit. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No a moje otázka zněla, jestli byste to místo přijali? Vy asi tušíte, jestli byste ho přijali nebo ne. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jsme dneska říkali na koaliční radě, ţe si myslíme, ţe to by nebylo dobré řešení, navíc v situaci, kdy teď v pondělí na tripartitě bylo tady toto, právě to téma, řekněme, zachování toho, co bylo dříve zvykem, to znamená, ţe jedna třetina členŧ těch dozorčích rad byla právě garantována, ţe ty, ta místa dostali zaměstnanci těch podnikŧ, tak já si dovedu představit, ţe by tady tato podmínka mohla být znovu zpětně legislativně zakotvena, a potom by o tom nebylo, řekněme, ţádných diskusí uţ. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Nicméně Andrej Babiš na té schŧzce toto řešení navrhl a byl to jeho návrh. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já znovu říkám, byla to jedna z variant. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Konečný verdikt byl ten, ţe se to řešení najde a předpokládám, ţe předtím budeme s ním seznámeni. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Uţ víte, koho budete nominovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak my jsme tam měli, řekněme, na tu nominaci číslo jedna pana magistra Roberta Šťastného, právníka, který se jiţ dlouhodobě věnuje ekonomice a ekonomickým tématŧm. My zváţíme, zda tady tuto nominaci zachováme. Já v tento okamţik řeknu, předpokládám, ţe ano. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe je to jaksi člověk číslo jedna. Martin Klimpl, coţ byl člověk číslo dvě, ten v tuto chvíli padá? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Asi logicky ano. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Robert Šťastný je pro vás schŧdné jméno, které by mělo zasedat v dozorčí radě ČEZu? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------To je otázka na ministra financí. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá, ale vy jako zástupce hnutí ANO s tím máte nějaký problém? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------To je otázka na ministra financí. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá, poloţím otázku vám, která v zásadě souvisí s tím, co se teď v tuto chvíli v dozorčí radě ČEZu děje. Mě by zajímalo, jestli budou pokračovat změny ve vedení toho podniku podle vás? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já musím říct objektivně, ţe tato debata, co se týče eventuelních změn v managementu firmy, zatím neproběhla. Byla vyřešena dozorčí rada. Je zajímavé, jaký je kolem toho humbuk. Řeší se i jiné dozorčí rady v rámci firem a kolem toho není ţádný mediální tlak. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak to musíte chápat. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ale rozumím tomu. Je to největší firma v zemi, čili je o to velký mediální zájem, ale já jsem chtěl říct, ţe dneska na tom koaličním jednání většina času byla věnována spíše zákonŧm, které chceme přijmout ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ano, v Poslanecké sněmovně, rozumím. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Plné znění zpráv


... na mimořádné schŧzi, kdy vlastně nebudou ţádné prázdniny a chceme zrealizovat zákony společně s koalicí, které jsme slíbili našim voličŧm. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se omlouvám. Já věřím, ţe byste rád mluvil o něčem jiném, ale pojďme radši zpátky k ČEZu, protoţe to je to, co zajímá mě i diváky. A mě by opravdu zajímalo, jestli hnutí ANO uvaţuje o tom, ţe by měly změny ve vedení ČEZu pokračovat, ţe by měly probíhat změny ve vedení ČEZu? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Je to otázka, znovu opakuji, na hlavního akcionáře, na majoritního akcionáře, a to je ministerstvo financí a pan Babiš. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy tady zastupujete hnutí ANO. Já se ptám vás jako, jako zástupce hnutí ANO, myslíte si, ţe ... Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------V tuto chvilku jsme na úrovni hnutí, ať uţ předsednictva výboru nebo poslaneckého klubu, nediskutovali o eventuálních personálních změnách, nediskutovali. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Nediskutovali. Budou podle vás nebo podle vašich informací pokračovat změny v ČEZu, co se jaksi managementu týče? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já nejsem schopen dneska říct, jestli ano nebo ne, ale myslím si, ţe ministr financí by měl opravdu pečlivě vyhodnotit, zdali ty kroky, které ČEZ udělal v posledních letech, především pokud jde o některé investice na Balkáně, tak jakou měly efektivitu, kdo za ně nese zodpovědnost, kdo o nich rozhodoval a myslím si, ţe by nějakým zpŧsobem to měl vyhodnotit a mělo by to mít případně i personální dopady. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak buďme konkrétní. Já se zeptám úplně na rovinu. Myslíte si, ţe by ředitel ČEZu, pan Beneš měl dál vykonávat tuto funkci podle vás? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já nejsem takový odborník, abych toto byl schopen já vyhodnotit. Pokud by to byla firma, která by spadala pod resort zemědělství, tak vám tu odpověď dám. V tento okamţik říkám, nejsem to schopen říci, ale ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste ale zástupce akcionáře, státu, to znamená veřejnosti a vy jste ten, kdo by měl mít názor na to, jestli ten člověk je kompetentní k tomu, aby vedl ten podnik. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Z logiky věci, teď i s ohledem na tom, co teď tady zhruba deset minut probíráme, to, ţe KDU-ČSL nemá svého zástupce v dozorčí radě, nemáme přístup úplně ke všem informacím, ke kterým bychom ho mít chtěli, nekomunikují já nebo moji kolegové z KDU-ČSL, řekněme, pravidelně s ředitelem Benešem. Takţe já nejsem opravdu schopen dneska říkat, jestli by měl odejít, nebo neměl, jo, ale to by měl vyhodnotit ministr financí. Já třeba postupuju tou cestou i u mého resortu, ţe nejprve si nechám určitý čas, abych poznal, jak ti lidé fungují, pak s nimi komunikuji, ptám se na jejich výsledky, na jejich práci, a potom udělám to personální rozhodnutí. Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Faltýnku, já se ještě zastavím právě u Daniela Beneše. Mŧţu citovat některé věci, které zazněly v médiích, například v nahrávkách Romana Janouška, kdy on o panu Benešovi mluvil jako o "dobré spojce na carevnu", rozumějí paní Nagyovou, dnes Nečasovou, dokonce sám řekl: "Jana Nagyová mi prostě volala a ptala se mě na to, byl jsem její oblíbenec." Tento člověk podle vás má vést ČEZ? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já nechci spekulovat a souhlasím s panem ministrem Jurečkou. Je potřeba se podívat na konkrétní kroky, které byly v rámci této společnosti udělány, jestli ty kroky zejména z hlediska jejich investic nepoškodily firmu, vyhodnotit, a potom z toho vyvodit závěry. Pokud pan Beneš byl zodpovědný za tyto záleţitosti, tak potom samozřejmě je potřeba to řešit. Já bych chtěl v této souvislosti říct, ţe vlastně valná hromada přijala poměrně revoluční usnesení, ţe jednotliví členové dozorčí rady se mŧţou zeptat managementu na hospodaření firmy, coţ v minulosti ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------... dokonce i dokumenty, které ..., ano ... Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Coţ v minulosti nebylo obvyklé. Coţ je naprosto absurdní, aby zástupce majoritního akcionáře se nemohl zeptat na to, jak ta firma hospodaří, jaké dělá investice. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se omlouvám. Tohle mě samozřejmě zajímá, tahleta věc mě zajímá, ale přesto bych se vrátil k té své otázce, z které vy se mi stále snaţíte utéct, a to je pan Beneš. Jestli s tím, co o něm víte, co se o něm napsalo, jaké měl vazby a kontakty, jestli tohleto je člověk, který, úplně upřímně, kdyţ se člověk podívá na váš předvolební program, tak tam jste říkali něco o nějaké očistě, o takovýchto věcech, jestli tohleto je člověk, který má dál vést největší státní firmu v zemi? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Určitě. Já pana Beneše osobně neznám, výsledky auditu, který by měli provést noví členové dozorčí rady, také neznám. Jsou tam v podstatě od pátku, čili počkejme si na relativně krátkou dobu, kdy tito lidé přinesou konkrétní věci, a potom podle toho dělejme nějakéé závěry. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jakou mu dáváte šanci? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ty vaše otázky jsou velmi subjektivní nebo sugestivní. Já nechci spekulovat. Já pana Beneše neznám, nečetl jsem ani tolik článkŧ o něm jako vy, ale pokud je to všechno pravda a potvrdí se, ţe ta firma dělala špatné investice, potom si myslím, ţe by z toho měly být vyvozeny konkrétní dŧsledky vŧči konkrétním osobám. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To znamená i generálnímu řediteli ČEZu? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ke všem konkrétním osobám, které za to nesou zodpovědnost. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Rozumím. Pane Jurečko, vy jste se nadechoval. Chtěl jste k tomu něco dodat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já samozřejmě bych si chtěl detailně od pana ředitele nechat tu historku, která tady proběhla a chtěl bych od něco slyšet, řekněme, i nějaký plán do budoucna. Ale na rovinu říkám, kdyby to byla organizace, která by spadala pod mŧj resort a měl bych tam, řekněme, takového ředitele s takovouto historií, tak se obávám, ţe asi by tu budoucnost v mém případě neměl. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Předpokládáte, ţe k tomu dojde? To znamená, ţe se jeho čas nachýlí? Sugestivní otázka, subjektivní odpověď, prosím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě jsme v rovině spekulací. Nejsem ministr financí, ale ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jste ministr zemědělství, já vím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Jsem ministr zemědělství, ale kdybych opravdu si s panem ředitelem sedl, nebyl by schopen některé ty kroky, které se v minulosti děly, vysvětlit, říci, kdo má konkrétní zodpovědnost, jaká je tam jeho zodpovědnost a nebyl by mně schopen dát, řekněme, pozitivní výhled do budoucna, tak bych se asi s takovým ředitelem rozloučil. To dává prostě logiku. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vy jste to tady naznačil, nebo pan Faltýnek to naznačil, já se zeptám vás. Nové kompetence, které ministerstvo financí chystá pro svou dozorčí radu, to znamená moţnost kontroly, kontroly jednotlivých dokumentŧ, co si od toho slibujete jako vládní koalice? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si od toho hlavně slibuji to, ţe ta dozorčí rada bude mít konečně nějaké reálné nástroje a moţnosti, aby vlastně kontrolovala to, jak ten podnik, jak ten podnik funguje, jak funguje vrcholný management, protoţe jestli dneska ta dozorčí rada je tím usnesením, které vzniklo minulý týden, já si troufnu říct, ţe "zimpotentněna", tak jako potom se bavme o tom, jestli vŧbec má smysl, aby ta dozorčí rada fungovala, protoţe není schopna vlastně plnit tu svoji roli, pro kterou je zřizovaná. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Faltýnku, čeká ČEZ nějaký velký konkrétní audit? Budete zkoumat smlouvy, budete zkoumat finanční toky? Nebo ne vy, ale myslím dozorčí rada, která je teď nominována ministrem financí? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já, já předpokládám, ţe ano, protoţe v momentě, kdy k tomu dostanou tu kompetenci, a já si neumím představit, ţe bych byl ve firmě, a já jsem seděl, a koneckoncŧ vámi novináři je mi to neustále jako vytýkáno, ţe ještě stále sedím asi ve dvou nebo ve třech firmách, tak já si neumím představit, ţe bych jako člen dozorčí rady, kdyţ poţádá o základní údaje o hospodaření firmy, ţe by mně to management odmítl dát. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Co teď tedy bude ČEZ čekat? Plné znění zpráv


Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Tak určitě, jak jste naznačil, v momentě, kdy dozorčí rada bude zkompetentněna, tak poţádá o základní materiály o hospodaření firmy, o investicích, o tom, co tady hovořil pan ministr, jak v minulosti bylo investováno. A to se týká rŧzných oblastí. Já teďka nechci spekulovat, třeba o solárních panelech ... o solární energetice, od koho kupovali, proč, za jakých podmínek a tak dále a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To všechno chcete prozkoumat? Všechny otázky chcete odpovědět? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Tak je to, je to naprosto logické, protoţe je to největší firma v zemi, která dělá obrovský obrat. Je na ní závislá vlastně celá ekonomika našeho státu. Takţe je to logický postup. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Výsledek té koaliční rady je dnes, ţe nakonec vy mŧţete nominovat svého nominanta. Mě by zajímalo, jestli se z toho, z tohoto stává nějaký obecný princip? To znamená, i u dalších podnikŧ a zajímá mě třeba konkrétně Lesy České republiky. Tam se také předpokládá změna, obměna dozorčí rady, jestli vy dovolíte nominantŧm ANO, aby se účastnili jaksi fungování v dozorčích radách konkrétně tohoto podniku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Určitě. Já jsem uţ zaslal před asi třemi týdny našim koaličním partnerŧm seznam dozorčích rad a aby oni nominovali své zástupce nebo několik zástupcŧ, tak abych já mohl ... předat na vládní personální výbor, aby tedy mohli ty jména nebo ty kandidáty projednat, dát jim doporučení. A v ten okamţik ty změny okamţitě udělám, protoţe to povaţuji za přirozené. Navíc já jsem v Lesích i Budvaru udělal okamţitě po svém nástupu nutné změny v dozorčí radě, protoţe jsem povaţoval u těchto dvou /nesrozumitelné/ podnikŧ, abych měl okamţitě, řekněme, přehled o tom, co se děje a měl tu dozorčí radu, řekněme, svým zpŧsobem pod určitou kontrolou, protoţe si nedokáţu představit, ţe bych to nechal plynout tak, jak to je a dneska se budeme bavit o dozorčích radách povodí. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------V jakém poměru tam budou ty strany, konkrétně třeba ve Lesích České republiky? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Nejsem dneska vám schopen říct přesně, v jakém poměru. Já si myslím, ţe minimálně kaţdá z koaličních stran bude mít minimálně po jednom zástupci v té dozorčí radě. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe něco, co na vás zbylo v ČEZu? Stejný princip? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak takto bych to nebral. Mŧţeme se bavit o tom, a myslím, ţe pan premiér říká, ţe by měl rád dva zástupce v dozorčí radě Lesŧ. Jako je to, je to na diskusi. Já to nestavím striktně, ţe tady musíme dodrţovat nějaký poměr. Prostě ta nabídka tady je. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jeden zástupce v dozorčí radě Lesŧ vám bude stačit? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Plné znění zpráv


Já to nevylučuju. My jsme se dneska dohodli s panem ministrem, ţe se k tomu potkáme v prŧběhu příštího týdne. Já mám konkrétní jména, variantně. Jsou to většinou lidé, kteří rozumí té problematice, dlouhodobě se pohybují v té oblasti lesnictví, takţe já předpokládám, ţe se dohodneme. Já to nepovaţuju za nějakou zásadní koaliční roztrţku, jak to prezentují média. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Promiňte, prezentovali to takto politici. Kdyby politici nemluvili o tom, a například KDU-ČSL nemluvilo o tom, ţe jste jim tam nedovolili mít jednoho nominanta, tak bysme tady neseděli a nebavili se o tom. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------No, dobře, no. Tak jsme to dneska vyřešili a jedeme dál. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Kdyţ pojedeme dál, tak se zeptám, mŧţete mi říct jméno toho nominanta? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ne. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Ještě jednu velmi stručnou otázku, a to je eurokomisař. Tam zatím ţádná dohoda nepadla, nebo nerýsuje se nikdo z těch kandidátŧ? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jsme dneska koaliční partnery informovali o tom, ţe si myslíme, ţe bychom měli v této věci být výrazně aktivnější, pokročit, protoţe ten čas nám ubíhá. My jako KDU-ČSL dneska to vnímáme tak, ţe asi na těch třech kandidátech, kteří tady zazněli v tom uplynulém měsíci, se bude hledat těţko koaliční shoda. Jsou to kandidáti, kteří byli, řekněme, poměrně hodně straničtí. My jsme dneska ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe předpokládáte, ţe se bude muset objevit nějaké nové jméno? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jsme to dneska vyhodnotili tak, a především Zuzana Roithová tomu, řekněme, dala určitý, určitou moţnost ty věci posunout dál, protoţe dneska řekla, ţe o to, o tu pozici nebude usilovat, i kdyţ by byla dobrou kandidátkou a dala tip na Petra Blíţkovského, coţ je jeden z nejvýše postavených Čechŧ dneska v rámci Evropské komise. Pohybuje se tam dlouhodobě a my říkáme našim partnerŧm, to je člověk, zkusme se o něm bavit, je to člověk, který není spojen s ţádnou ze tří politických koaličních stran, je to odborník, je schopen dělat eurokomisaře pro několik agent a pojďme tu debatu posunout tímto směrem, ať se dostaneme někam dál, ať nám neujede vlak. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím, rozumím. Ano, já se zeptám ještě velmi stručně vás. Předpokládáte, ţe bude muset do toho vstoupit tedy někdo třetí nebo někdo jiný, kdo tam v tuto chvíli nebyl jmenovaný? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Nevím. My jsme dneska hlavně, a to je dobře si tady říct, s koaličními partnery se shodli na tom, ţe pro nás je priorita dosáhnout v rámci Evropské unie a okolních státŧ nějakého konsensu na zajímavém portfoliu pro toho našeho komisaře. My máme priority jako vládní koalice dopravu, prŧmysl a vnitřní trh. Dneska jsme to jak kdyby rozšířili i o moţnost zabojovat o regionální politiku, protoţe to je problematika, kde v minulosti to měli vlastně Rakušani a Poláci a jde tam přes tuto agendu zhruba 30 % rozpočtu Evropské unie, čili ... Plné znění zpráv


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím, ale to konkrétní jméno zatím tedy? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------My jsme vzali na vědomí informaci KDU-ČSL o tom, ţe paní Roithová nemá zájem, vzali jsme na vědomí informaci o Petru Blíţkovském. Já ho osobně třeba znám, je to úředník, relativně vysoký úředník na Evropské komisi dlouho. My máme stále kandidáta Pavla Teličku, stejně jako KD ..., stejně jako sociální demokracie má kandidáta Pavla Mertlíka. Budeme se o tom bavit. Dŧleţité je, ţe padl termín, dokdy bychom měli to jméno mít, a to ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A to, to je? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Mám pocit, ţe 10., 10. srpna. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------11. srpna. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------11. srpna. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------11. srpna? Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Tak, tak, tak. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak budeme na to datum čekat. Pánové, díky za váš čas. Mějte se hezky, na shledanou. Já vás, pane ministře, ještě poprosím. Kaţdopádně díky. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Také děkujeme, na shledanou. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My se v debatě posuneme, a to s mým dalším hostem, kterým je politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamil Švec. Dobrý večer. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor --------------------



Já bych se zastavil ještě zpátky, nebo vrátil bych se spíš zpátky k té debatě o těch tahanicích kolem dozorčích rad. Řekněte mi, proč je vlastně pro politiky tak strašně dŧleţité mít svoje nominanty právě v dozorčích radách státních a polostátních podnikŧ? Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------V české politice se ty dozorčí rady staly jakýmsi odkladištěm politikŧ. Stalo se to v době opoziční smlouvy, kde zkrátka Miloš Zeman obsadil vládu, exekutivu a Občanská demokratická strana začala obsazovat svými lidmi právě, právě dozorčí rady a dozorčí rady se tímto zpolitizovaly a přestaly prakticky plnit tu svoji základní funkci, kterou mají, mají mít a tak, jak jsem teďko slyšel tu debatu mezi oběma hosty, nemám pocit, ţe by se to posouvalo nějakým pozitivním směrem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu, není, není přece jenom logické, ţe jaksi zástupci státu mají sedět v dozorčích radách státních podnikŧ, koneckoncŧ jsou vykonavateli vŧle zvolených jaksi lidí. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------To bezesporu. Tak akcionář má mít právo jmenovat svého, svého zástupce v dozorčí radě, ale nemusí to být nutně samotný ten, samotný ten akcionář, respektive dlouhodobě se v České republice volá po tom, aby v dozorčích radách zasedli spíše odborníci. Teď jsme slyšeli, ţe opět spíše to budou třeba ze strany KDU-ČSL právníci, coţ není úplně ten nejlepší, podle mě úplně to nejlepší řešení. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekněte mi stručně, prosím jenom, jaká je situace v zahraničí? Jak se to řeší tam a jací lidé sedí v těchto radách? Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Právě v zahraničí je mnohem větší dŧraz kladen na ty, na tu profesionální nebo, pardon, profesní odbornost. Právě na to, aby v té dozorčí radě seděli vţdy alespoň jeden nebo nějaký minimální počet členŧ, kteří mají blízko k tomu, k té odbornosti. To je typický příklad Nizozemí, Německa. V severských zemích dokonce jdou tak daleko, ţe u některých firem je právě apolitičnost nezbytnou, nezbytnou podmínkou pro to, aby mohli sedět ti zástupci v dozorčí radě. I kdyţ samotní odborníci přiznávají, ţe ta apolitičnost není úplně vhodná u strategických firem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Rozumím. Říká politolog Kamil Švec. Díky za váš čas, na shledanou. Kamil ŠVEC, politolog, FSV UK -------------------Na shledanou.

Smrtící epidemie eboly 2.7.2014

ČT 24

str. 08


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Vysoce nakaţlivá a smrtelná ebola se dál šíří Afrikou. Onemocněly uţ stovky lidí. Účinný lék přitom zatím neexistuje. Ohroţené oblasti volají po mezinárodní pomoci. O krizi teď jedná 11 afrických ministrŧ zdravotnictví v Ghaně. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Starala se o pacienta trpícího ebolou, teď je zdravotní sestra Elisabeth Smithová sama nakaţená. Má vysoké horečky, zvrací a neustále krvácí. 90 % lidí s její diagnózou umírá. Místo lékŧ často dostanou jen obklad a příslib řádného pohřbu. Peter PIOTR, ředitel a profesor na Londýnské škole hygieny a tropických nemocí -------------------Epidemie v západní Africe je bezprecedentní v historii epidemií eboly a to proto, ţe zasáhla hned tři země, přinejmenším velká města a je těţké ji kontrolovat. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Podle posledních údajŧ Světové zdravotnické organizace se váţnou nemocí nakazilo uţ téměř 800 lidí v Guinei, Libérii a Sierre Leone. Zhruba polovina jich zemřela. To je víc obětí neţ v roce 1995 při epidemii v Kongu. A tím to nekončí. Peter PIOTR, ředitel a profesor na Londýnské škole hygieny a tropických nemocí -------------------Myslím, ţe teď je nutné zahájit masivní informační kampaň, nejen uvést fakta, ale zapojit lídry, média a experty na tuto nemoc. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Ebola se šíří nebezpečně rychle a to kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakaţených. Situaci zhoršují i tradiční pohřby, kterých se Afričané nechtějí vzdát, ale i to, ţe lidí je v oblasti jednoduše příliš. Philip AZUMAH, Úřad pro hygienu v Libérii -------------------Voláme mezinárodní společenství, aby přišlo a podpořilo úřady. Kateřina MĚŠŤANOVÁ, redaktorka -------------------Jak zabránit šíření eboly teď řeší 11 afrických ministrŧ zdravotnictví v Ghaně. Setkání svolala Světová zdravotnická organizace. To nejdŧleţitější, účinný lék na ebolu, ale nikdo nezná. Zatím se pouze testuje. Kateřina Měšťanová, Česká televize. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Téma pro mé další hosty. Tím prvním je Pavel Gruber, ředitel Lékařŧ bez hranic v České republice. Dobrý večer. Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A proti němu sedí Michael Romancov, politický geograf. Dobrý večer i vám. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Začnu u vás, pane doktore. Ebola jako jeden z nejnebezpečnějších vir, kdyţ se podíváme na tu epidemii v tuto chvíli, je to epidemie podle vás srovnatelná s něčím v minulosti? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR Plné znění zpráv


-------------------Určitě ne. My, kdyţ jsme zpočátku mluvili o tom, ţe ta epidemie je bezprecedentní, tak jsme mysleli hlavně to geografické rozšíření. Vlastně nikdy jsme neměli 60 míst, kde, kde se ebola objevila ve třech státech, ale v současné době mluvíme i v absolutních číslech, protoţe kdyţ se podíváme do minulosti, zanedlouho to bude 40 let, co je ebola známá, a pokud si dobře pamatuju, tak myslím, ţe byly třikrát případy, kde bylo více neţ 200 mrtvých, dvakrát v Kongu, jednou v Ugandě. Všechno se to týká 90. let, čili vlastně i tím absolutním počtem nakaţených pacientŧ a úmrtí to nemá obdoby. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pan doktor tady mluví o 60 místech, o poměrně velkém geografickém rozšíření té nemoci nebo této epidemie. Víme a známe, ţe Afrika je poměrně politicky nestabilní. Je tohleto věc, která mŧţe v místě tu situaci ještě zkomplikovat, řekněme? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já si nemyslím, ţe tohleto úplně souhlasí s politickou ..., souvisí s politickou stabilitou nebo nestabilitou. Tady spíš se jedná o to, ţe kdyţ se podíváte na mapu, a koneckoncŧ ono to zaznělo i ve vaší reportáţi, ţe momentálně 11 ministrŧ zdravotnictví tedy o něčem jedná, tak člověk, který ţije tady v Evropě, si představí, ţe ten prostor je strukturován nějakým analogickým zpŧsobem jako v Evropě, koneckoncŧ politická mapa nám to vsugeruje. Nicméně tam vlastně navzdory tomu, ţe mapa nám dává nějaký obrázek, tak tam na to místě většinu těch atributŧ fungujícího státu nenajdete. To znamená otázka informovanosti těch lidí, otázka přístupnosti těch míst, kde se ta nemoc objevila, otázka existence nebo neexistence nějaké zdravotní prostě sluţby, zpŧsobu včasného varování a tak dále a tak podobně. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pardon a také dŧvěra, protoţe v místě je poměrně velká nedŧvěra vŧbec k lékařŧm, k nemocnicím. Je tohleto věc, kterou vlastně mohou úřady nějakým zpŧsobem zlomit, změnit? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Přiznám se, já nejsem jaksi odborně kompetentní k tomu, abych komentoval, jestli dŧvěřují, nebo nedŧvěřují lékařŧm, to já, to já netuším, nicméně obecně tady vlastně jakoby ten problém, i optikou těch vašich reportáţí nebo obecně všech reportáţí, se týká státu a my očekáváme, ţe stát je schopen plnit nějaké role, coţ v Africe nebo nejenom v Africe, ale v tomto případě tedy v Africe, na řadě míst prostě jaksi neplatí. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pojďme k tomu samotnému viru. Čím to je, ţe v tuto chvíli v zásadě ten vir nereaguje na ţádná známá virostatika, které, které jsou k dispozici? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------Tak vlastně proti tomu viru nikdy jsme jakoby společnost neinvestovala do toho, abychom vyvíjeli vakcíny a abychom vyvíjeli léky. Je to problém, na který jako Lékaři bez hranic upozorňujeme dlouhodobě. Je to kategorie, které my říkáme "opomíjené nemoci" ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se, pardon, ţe vám skáču do řeči. Mě ty "opomíjené nemoci" samozřejmě zajímají a na ně bych se chtěl zeptat, ale mě by zajímal ten samotný virus. Je ten samotný virus něčím specifický, ţe se nedá, řekněme, řešit konvenčními léky, nebo ţe nereaguje na to, co zatím jaksi západní kultura zná? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------Pokud víme, je to normální virus. To znamená, v podstatě i ti uzdravení pacienti nakonec jsou uzdraveni tím ... vlastně ten virus je specifický v tom, pokud je známo, on v první fázi vyřazuje ten imunitní systém. Pokud tomu pacientovi poskytneme tu podpŧrnou terapii, tak nakonec vlastně je to samo to tělo, které ten virus přemŧţe, čili Plné znění zpráv


ten virus, pokud je známo, není ničím výjimečný, pouze společnost nikdy neměla zájem investovat do vývoje léku nebo vakcín. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No a tím se dostáváme k té otázce, otázce očkování. Ony prý existují vakcíny, které se testují v tuto chvíli. Je podle vás schŧdné, nebo bylo by k potlačené té, té jaksi vznikající epidemie nebo té epidemie nasazení těch lékŧ, které nejsou testovány? Protoţe někteří lékaři k tomu vyzývají, aby se aspoň zastavila tím, tímto netestovaným lékem. Souhlasil byste s tím? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------Pozice Lékařŧ bez hranic je rozhodně ne. My víme, ţe se ... tady ta vakcína netestovaná existuje, nikdy neprošla klinickými testy. My si myslíme, ţe ta epidemie se zastavit dá a v podstatě voláme uţ delší dobu po tom přijmout ty opatření, která zastaví epidemii s těmi prostředky, které máme. To znamená, vy jste zmiňoval třeba ten strach. Je to hrozně dŧleţitá věc - obnovit dŧvěru těch tradičních autorit ve zdravotnictví těch zemí, v podstatě i ve Světovou zdravotnickou organizaci i v ty naše týmy a opravdu masivně nasadit to úsilí, a potom ta epidemie je zvládnutelná a nemusíme zkoušet ţádné netestované a nevyzkoušené prostředky. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------V tom boji, jaksi bohuţel nejenom v tomto případě, ale bavíme se o tomto konkrétním případě, velmi často pomáhají jaksi dobrovolnické organizace, nikoli, řekněme, státy nebo, jestli to tak mohu říct, západní kultura, co bysme očekávali, ţe západní státy budou, se budou více angaţovat? Proč tomu tak je? Protoţe prostě nás tyto jaksi kouty světa nezajímají? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Tak já si myslím, ţe ony nás zajímají v některých atributech, které jsou prostě přitaţlivé. Tím, kdyţ říkám nás, tak to nemyslím vás nebo ... nebo mě ... přesně tak, ale jaksi určitý segment naší společnosti, to znamená, všech těch zemí, kde jsou zajímavé nerostné suroviny nebo moţnost prostě pěstovat jaksi komerčně nějaké plodiny, tak tam ten zájem je, ale pak naráţíme mimo jiné právě i na to, ţe tam jsou určité státy, ty státy mají své vlády a ty vlády by měly být odpovědné. My dlouhodobě víme, ţe řada těch vlád odpovědných není, nebo nejsou odpovědné v tom slova smyslu, jak to funguje tady, nicméně mezinárodní společenství je zaloţeno na principu suverénní rovnosti uznaných státŧ. Všech 11 nebo případně 15 státŧ, kdybychom tu západní Afriku jaksi rozšířili, má mezinárodní, mezinárodní uznání, čili jakoby tady ti partneři by měly být vlády a víme, a není to nic překvapivého, ţe řada těch státŧ se potýká s obrovskou, s obrovskou korupcí, s neochotou a vlastně neschopností vynucovat jaksi právo, včetně třeba fytosanitárních, zdravotních a dalších předmětŧ, dalších ... nikoli předmětŧ, pardon, dalších předpisŧ jaksi v těch zemích. V některých případech to ani třeba ve vnitrozemských oblastech nejsou schopny dělat. Tam chybí základní dopravní infrastruktura a tak dál. Z toho potom rezultují tyhlety problémy. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My jsme se tady bavili o tom, ţe není lék v tuto chvíli, protoţe koneckoncŧ ten lék nebo vývoj takového léku je neskutečně drahé. Kolik vlastně stojí vývoj takového léku pro takovouto konkrétní nemoc? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------A tak vývoj léku stojí desítky milionŧ a jestli mŧţu jenom v jedné větě rychle doplnit ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Určitě. Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------Problém, který se taky zapomíná, ţe ta ebola pro západní Afriku je nová. Vlastně my máme stejnou ebolu a krvácivé horečky s Afrikou, ale Afrika jako kontinent je obrovská, čili i pro tyhlety státy je to úplně něco nového a Plné znění zpráv


ony se samy musí s tím učit zacházet. Vývoj nových lékŧ minimálně deset let, desítky milionŧ eur. V podstatě my dlouhodobě apelujeme na větší zodpovědnost farmaceutických firem. V roce 99, kdyţ Lékaři bez hranic dostali tu Nobelovu cenu, jsme pochopili, ţe těmi apely se nikam nedostaneme, takţe vlastně tehdy jsme vyuţili tu odměnu z té Nobelovy ceny a zaloţili jsme organizaci, která se jmenuje Léky pro opomíjené nemoci a v současné době vlastně pracujeme na vývoji těchto lékŧ sami. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Protoţe těch nemocí opomíjených je poměrně velká řada, horečka dengue, spavá nemoc a tak dále a tak dále. Neměly by se ... samozřejmě na jednu stranu farmaceutické společnosti jsou komerční, je poměrně pochopitelné, ţe asi nebudou investovat do něčeho, z čeho nebudou mít zisk. Kdo by tedy podle vás do toho měl investovat? Nějaký fond, OSN, nebo měly by to být jaksi západní státy? Kdo by to měl být? Pavel GRUBER, ředitel, Lékaři bez hranic v ČR -------------------My si myslíme, ţe farmaceutické firmy. My samozřejmě nechceme brát jejich zisky, tam bylo by to asi na delší debatu, protoţe část těch ziskŧ je dosahovaná férově, část ziskŧ, my si myslíme, ţe není dosahovaná férově, je ten evergreening těch patentŧ a to je potom chvíle, kdy si myslíme, ţe je to jejich společenská zodpovědnost do toho investovat, protoţe ty zisky, které mají, jsou tak enormní, ţe by bylo zcela v pořádku, aby část těch ziskŧ investovaly i do tohoto vývoje. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------My jsme se tady bavili o šíření té nemoci. S vaší znalostí struktury té společnosti, jak podle vás je reálné a nebezpečné, ţe ta situace, ţe ta nemoc se dál bude šířit kontinentem? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Upřímně řečeno, já zase, pokud jde o strukturu těch společností v té západní Africe, tam jako, je mi líto, tam já o tom nevím, nevím. To byste si sem museli pozvat nějakého afrikanistu, ale obecně, kdyţ se podíváte na tu mapu, tak tam vidíte státní hranice. Kdyţ se v Evropě stane takovýhle problém, okamţitě ty země vyhlašují karanténu, buďto celého státního území nebo nějakých těch částí. Spolupracují na tom zdravotníci, kdyţ by šlo hodně do tuhého, tak i armáda, policie, et cetera. Tohle jsou všechno věci, které tam buďto absolutně absentují, anebo je to velice, velice slabé. Neexistuje tam vlastně kontrola ... pohyb lidí přes hranice, neexistují tam jaksi metody prostě zkoumání toho, kdo je, kdo není nakaţený. Prostě v okamţiku, aţ uţ je ta situace tak špatná, ţe je to vidět pouhým okem, pak se ukáţe, ţe se objeví nějaké, nějaké nové místo. V tomto ohledu bohuţel celý ten region západní Afriky vlastně podél pobřeţí Guinejského zálivu je propojený. Ty populace, i kdyţ tam jsou nakreslené ty hranice, tak se stýkají z dŧvodŧ hospodářských, z dŧvodŧ kulturních, et cetera. Čili v tomto ohledu ten prostor vlastně jakoby je v uvozovkách "bez hranic" a ten problém, který momentálně je teda identifikovaný ve třech státech, se mŧţe vlastně lavinovitě šířit dál. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pánové, díky za vaše odpovědi a za vaší návštěvu v Událostech, komentářích. Děkuju. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK -------------------Na shledanou.

David Marek rozšíří poradenský tým Deloitte 2.7.2014


Kariera.iHNed.cz

David Marek se stane od 1. srpna 2014 novým ředitelem v oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte. Bude se věnovat klientským sluţbám v oblastech vyuţívajících ekonomické analýzy, jako například oceňování, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizace. Zároveň bude zastávat roli hlavního ekonoma Deloitte po Luďkovi Niedermayerovi. Plné znění zpráv


David Marek (38) přichází do Deloitte ze společnosti Patria Finance, kde pŧsobil posledních 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ České spořitelny. Je členem České společnosti ekonomické a spolupracuje s Českou Bankovní Asociací. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Absolvoval studijní stáţ na University of Limerick v Irsku.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-62448230-david-marek-rozsiri-poradensky-tym-deloitte

To bývávaly na fakultě časy... 2.7.2014

Lidové noviny str. 08 JIŘÍ PEŇÁS

Kultura

„Filda“ v Praze byla rudá. A poslušná. Historička Katka Volná se svými kolegy připravila k vydání dva rozsáhlé dokumenty z minulosti téhle nejvýznamnější humanitní fakulty v zemi: tzv. Analýzu FF UK z roku 1971 a tzv. Rehabilitační zprávu z roku 1992. Oba texty vycházejí v knize S minulostí zúčtujeme (vydala Academia) – má dohromady víc neţ 730 stran, takţe hypotetický čtenář nad nimi stráví – kdyby chtěl knihu dŧkladně přečíst, nemálo času. * LN Otázka, která přece jen člověka napadá: zaslouţí si ty texty takovou pozornost? Nečekáme, ţe se zrovna z této knihy stane čtenářský bestseller, spíše to bereme jako vyrovnání určitého dluhu k minulosti fakulty. Vknize jsou také tři odborné studie, řada poznámek k dobovému kontextu a také téměř dvě stě ţivotopisných medailonkŧ. Předpokládám, ţe kniha bude zajímavá pro ty, kteří se zabývají proměnami interpretací minulosti a sledováním jejích dezinterpretací. V tomto směru je to unikátní materiál: pedagogové přední humanitní školy v zemi předkládají dva hodně rŧzné pohledy na vlastní minulost, na události, které nehýbaly jen fakultou, ale celou společností. Zajímavé je, ţe oba dokumenty mají dost společného – ţádný z nich nebyl oficiálně vydán, i kdyţ o něm ve své době všichni na fakultě věděli, citlivě ho vnímali a zejména v případě Analýzy se někteří obávali jeho obsahu. Analýza byla celou normalizační éru víceméně strašákem pro některé z pedagogŧ, kteří na fakultě zaţili osmašedesátý rok. * LN Co to je za text? Dalo by se o ní mluvit jako o jakési „filozofické“ variantě Poučení z krizového vývoje? Mohla byste ty dva dokumenty srovnat? V čem se liší? Primárně je Analýza text, který vznikal poměrně narychlo, pod tlakem nespokojených vyšších stranických orgánŧ, a je značně nesourodý, takţe se rozhodně nečte snadno. Vlastně to je sebraný podkladový materiál, sloţený nejen z výkladu tzv. krizového období, ale i z řady dalších textŧ, novinových a časopiseckých článkŧ, rezolucí, projevŧ... Obsahuje dezinterpretační výklad minulosti a spolu s tím dehonestaci některých lidí – všechen ten materiál byl totiţ dáván dohromady s cílem najít „viníky“ a doloţit usvědčující fakta třeba k tomu, co kdo řekl na které schŧzi a napsal do jakých novin. Analýza vznikala ve stejné době jako Poučení z krizového vývoje, to bylo oficiálně vydáno aţ v prosinci 1970, coţ je jen pár týdnŧ před dokončením Analýzy. Ke srovnání obou dokumentŧ se vyjadřuje kolega Matěj Spurný ve své studii – mají podobný cíl, tedy být ideologickým kompasem pro výklad minulosti i budoucnosti, ale v mnohém se liší. Určitě rozsahem, i tím, ţe text Poučení byl masově šířen, kdeţto z Analýzy se stal tajný dokument existující v pěti originálech. V Poučení nenajdeme sarkasmus či ironii, kdeţto v Analýze jsou přítomné na řadě míst…Je to vlastně svérázná ţánrová směs... Ale je třeba dodat, ţe takové analýzy vývoje v tzv. krizovém období vznikaly na příkaz shora v řadě jiných institucí. Fakultní analýza, kterou vydáváme, je ovšem oproti nim výjimečná jak svým výsledným ţánrem, tak svým rozsahem. Pro srovnání: dochovaly se analýzy z jiných fakult Univerzity Karlovy a ten rozdíl je obrovský: analýza z Přírodovědecké fakulty má něco málo přes dvacet stran a analýza z Matematicko-fyzikální fakulty má těch stran dokonce jen sedm... Plné znění zpráv


* LN Jak probíhaly na FF UK čistky? Kdyby se srovnaly ty poúnorové a normalizační s tím, co nastalo po listopadu... Lze o těch po listopadu mluvit jako o čistkách? Poúnorové čistky v osmačtyřicátém a devětačtyřicátém odnesli hlavně studenti, těch muselo z fakulty odejít skoro tisíc, kdeţto pedagogŧ „jen“ jedenáct. Oproti tomu na počátku normalizace na fakultě skončilo sedm desítek pedagogŧ, téměř třicet pedagogŧ dostalo zákaz vyučovat a jedenáct dalších bylo přesunuto na nepedagogická pracoviště fakulty či univerzity, třeba do univerzitního archivu. Ve stranických prověrkách roku 1970 fakulta dopadla hodně špatně, prověřeno bylo jen necelých 20 procent straníkŧ, 31 jich z KSČ vyloučili a 214 vyškrtli. Touto bilancí fakulta dost zásadně vybočovala z celorepublikového prŧměru, který byl 77 procent prověřených, i z prŧměru prověřených na vysokých školách – zde to bylo 50 procent. Dění po listopadu 1989 bych za čistky neoznačila, nové vedení fakulty si hodně zakládalo na tezi „nejsme jako oni“. * LN Dalo by se o fakultě mluvit jako o jednom z center praţského jara? Ano, to nepochybně. Ostatně reformy praţského jara měly svoje kořeny v akademickém a intelektuálním prostředí. Na fakultě v osmašedesátém pŧsobily odborné i morální autority jako Jan Patočka, Eduard Goldstücker, Václav Černý nebo Karel Kosík, nadto se tehdy celá řada tehdejších pedagogŧ osobně angaţovala, psala do médií, byla aktivní součástí praţského jara. Tehdy se také řešily nápravy křivd z drsných padesátých let a v těchto rehabilitacích fakulta se svými historickými katedrami také dost pomáhala formovat nový pohled na uplynulá léta. Za to všechno musel přijít po příjezdu tankŧ „zaslouţený“ trest: fakulta si musela posypat hlavu popelem a pojmenovat viníky. Proto byl ten postih tak velký hned v rámci vynucených odchodŧ. A nad kaţdým pedagogem i v těch dalších letech pořád visel Damoklŧv meč Analýzy: ta shrnovala výbušný a moţná kompromitující materiál proti kaţdému, kdo na fakultě v osmašedesátém pŧsobil. * LN Dalo by se tedy říct, ţe fakulta byla vyčištěnější, zdecimovanější neţ jiné školy? A lišila se léta 70. od těch 80.? Normalizační čistky a dŧsledky prověrek fakultu zásadně poznamenaly, byl to největší a myslím, ţe nejkrutější zásah do jejího novodobého vývoje. Velmi se hlídalo, kdo se na ni hlásí, i to, kdo na ní bude smět vyučovat. Kdyţ hovoříte s pamětníky, je jich mnoho, kdo na tu dobu vzpomínají jako na hnusnou, plnou strachu a vynucovaných kompromisŧ. A vzhledem k roli, kterou fakulta hrála v praţském jaru, na ni dost dlouho byla upřená pozornost vyšších stranických orgánŧ. Vyčištěnost a zdecimovanost se těţko měří, kaţdopádně lze říct, ţe v roce 1977 uţ byla fakultou opravdu znormalizovanou, velmi poslušnou: během tří dnŧ tu pod taktovkou celozávodního stranického výboru sebrali od téměř všech pedagogŧ podpisy pod rezoluci, která „s rozhořčením odsuzuje nepřátelské vystoupení autorŧ a signatářŧ Charty 77“. Osmdesátá léta byla v něčem jiná: reţimse stabilizoval, pedagogové si na hodně věcí zvykli a studenti také s řadou věcí, jako třeba vstup do SSM, tak nějak samozřejmě počítali. Zároveň nesdílím dojmy, ţe uţ v té době bylo všechno v pohodě – i v druhé polovině osmdesátých let najdeme v archivech případy studentŧ vyhozených ze školy z politických dŧvodŧ. * LN Ve své studii se zmiňujete o razantním rozběhu očisty FF UK během listopadu ‟89 a prvních měsícŧ ‟90 – s čímţ pak kontrastovalo to, co se dělo v následujících letech, kdy jako by změny na FF UK zamrzly. Čím to bylo? Souvisí to hodně s tím, ţe mnozí z těch „reţimem odejitých“ se na fakultu vraceli, ale jen nemnozí z fakulty odcházeli. Ti, kteří přicházeli zpět z podřadných zaměstnání s pocitem zadostiučinění, časem narazili na to, ţe „karty uţ byly rozdány“, vedení kateder obsadili jiní, často ti, kteří uţ na fakultě byli předtím – třeba v pozici poněkud diskriminovaných, ale v oboru pŧsobících vědcŧ. Fakulta si bohuţel nevytvořila ţádná kritéria „personální obměny“. Děkan fakulty František Černý byl proti plošným konkurzŧm na vedoucí místa a trochu se čekalo, ţe ti „nemorální“ a „neodborní“ z fakulty odejdou sami od sebe. A potřeba radikální proměny tak nakonec po pár měsících ţila uţ jen v autorech rehabilitační zprávy – mezi nimi byl například historik Zdeněk Kárník – ale uţ ne v těch, kteří na fakultě proţili normalizační dvacetiletí, vurčité zvláštní symbióze se všemi straníky, kteří chod fakulty řídili. * LN V binární dvojici k Analýze je Rehabilitační zpráva. Ta vznikala jak? Podrobně to popisuje studie, stručně se to dá nazvat jako příběh o tom, jak se nepovedla reflexe minulosti. Na fakultě se rozhodli hned v prosinci 1989 vrátit k výuce ty, kterým minulý reţimu blíţil. A zdokumentovat všechny křivdy komunistického reţimu, a to právě v té zprávě. Její autoři měli velké a pěkné ambice, aby „nebylo nic zapomenuto“: pŧvodně zprávu chtěli vydat tiskem, na akademickém senátu se Plné znění zpráv


projednávala cena, za kterou se bude prodávat. Jenţe nakonec zvítězil takový opatrnický přístup – převládla obava z moţných soudních sporŧ a zpráva se nevydala, nechali ji leţet v sekretariátu senátu a postupně se na ni zapomnělo. My jsme ji našli v podstatě náhodou. * LN Osud Rehabilitační zprávy z roku 1992 je podivný. Píšete, ţe nikdy nevyšla tiskem a její kopii jste více méně náhodou našli v archivu. Já jsem přitom pamětníkem onoho dne, kdy byla v hlavní posluchárně veřejně čtena... Čím to je, ţe pak jako by „vyšuměla“? Nebyl zájem? Nehodila se? Slyšela jsem záznam z diskuse, která po čtení té zprávy proběhla. Souhlasím, ţe zájem o to čtení v listopadu 1990 byl velký – ale reakce přece jen nebyla jednoznačná. Myslím, ţe studenti to museli vnímat jako odhalení dlouho zamlčované pravdy, a nutně to bylo pŧsobivé. Ale mezi pedagogy, kteří vystoupili se svými připomínkami, byla řada ohlasŧ nespokojených. Nejvíc vadilo, ţe se zpráva soustředila na rehabilitaci bývalých straníkŧ, těch, kteří museli po osmašedesátém odejít ze strany a často i z fakulty. Připomínky autoři zprávy zapracovali a přednesli je v lednu 1991 na jednání akademického senátu – pak byl text zprávy prohlášen za hotový a začaly přípravy na publikaci. Ještě v dubnu toho roku se hovořilo o vydání v nákladu 2000 kusŧ. Ale pak se stalo to, co uţ jsem zmínila: potřeba nazvat minulé křivdy se většinovému osazenstvu fakulty vytrácela a právníci přišli s názorem, ţe vydání dokumentu přináší riziko mnoha soudních sporŧ... A s reflexí minulosti byl na dlouhou dobu konec. * LN Co nám vlastně ty dva texty a potaţmo dění na FF UK říká o onom reţimu? O jeho fungování? Analýza i celé normalizační dění na fakultě podle mě ukazuje, ţe i na filozofické fakultě nakonec ti, kteří byli v ČSSR u moci, vyhráli skoro na celé čáře – i mezi takovými kapacitami, jako byli pedagogové humanitních oborŧ na přední fakultě v zemi, se většina přizpŧsobila tomu, co reţim chtěl. Souhlas se vstupem vojsk a loajální dodatky k ţivotopisu sepsali všichni ti, kteří na fakultě zŧstali. A ti, kteří byli z KSČ vyškrtnuti, se často u straníkŧ doprošovali, aby jimbylo odpuštěno a oni se mohli vrátit do strany, a tím pádem i ke zvyšování vlastní kvalifikace v oboru. A oba texty myslím ukazují, jak je reflexe minulosti nesnadná a jak ani lidé, kteří by k ní měli být nejblíţ, neuspěli. * LN Nese na sobě FF UK pořád něco z toho dosti tristního dvacetiletí? Já bych tak ráda řekla, ţe ne. Ale nejde mi to přes ústa. Samozřejmě jsem ráda, ţe se hodně věcí změnilo – především to, ţe minulost fakulty přestala být tabuizovaná, jako to bylo ještě nedávno, kdy jsem ji začala objevovat. Na některých katedrách uţ v posledních letech vznikly projekty rozhovorŧ s pamětníky (viz kniha Tato fakulta bude rudá! z roku 2009). Jenţe ten normalizační zásah do přemýšlení pedagogŧ byl silný a trval dlouho a nutně měl svŧj formující, respektive deformující vliv jak na ty pedagogy, tak na jejich studenty, tedy na dnešní pedagogy... *** Normalizační čistky a dŧsledky prověrek fakultu zásadně poznamenaly, byl to největší a myslím, ţe nejkrutější zásah do jejího novodobého vývoje Foto popis| Studenti a jejich škola. Návrat svobody na Filozofickou fakultu UK v Praze na podzim 1989. Foto autor| FOTO PAVEL BITTNER Foto popis| Historička Katka Volná. Vystudovala ţurnalistiku na FSV UK a rusistiku na FF UK. Vedla výzkum dějin normalizace na FF UK. Foto autor| REPRO LN

Šéfem poradenství Deloitte bude Marek 2.7.2014

Právo

str. 15 Trhy & ekonomika (ČTK)

Personálie



Novým ředitelem finančního poradenství české pobočky Deloitte bude od srpna bývalý hlavní ekonom a analytik Patria Finance David Marek. Zároveň bude zastávat roli hlavního ekonoma Deloitte po Luďkovi Niedermayerovi. Marek (38) vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze, kde získal i doktorát. V letech 1997 a 1998 pŧsobil v Institutu ekonomie ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ ČS. Do Deloitte přijde z Patria Finance, kde pŧsobil 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. Foto popis|

Debata o podpisu Asociačních dohod EU s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií 1.7.2014

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer, tentokrát skutečně první červencový večer roku 2014, vám přeje Markéta Ševčíková, milí posluchači. Vítejte v Radiofóru na Českém rozhlase Plus, v němţ budeme tentokrát opět diskutovat o Ukrajině, ale také nejen o ní. A o budoucím vývoji v této nevyzpytatelné zemi. V jedné notoricky známé ukrajinské lidové písni chlapec obviňuje svou milou, ţe mu kaţdý den v týdnu lţe. On, ţe jí jako hlupák věří a teď je podveden. "Tyţ mene Pidmanula, tyţ mene Pidvela, tyţ mene Molodovo s umu razumu svela." Opakuje se v refrénu. A tento lightmotiv, respektive stejný nápěv by si mohli notovat všichni představitelé znesvářených stran na Ukrajině. Prezident Porošenko obviňuje proruské separatisty z porušování příměří a proto ho ukončil, představitelé samozvaných republik sdruţených do Novoruska na východě zase obviňují prezident Porošenka, ţe celé příměří a jeho prodluţování byla bouda. Ukrajinské vládní síly dnes hlásí úspěchy, povstalci tvrdí, ţe to není pravda. A zatímco ukrajinská média referují o postupu vládních jednotek k hlavním baštám povstalcŧ, ruská agentura ITAR-TASS tvrdí, ţe v luhanské oblasti se povstalcŧm podařilo dělostřelbou na kolonu obrněné techniky zničit 6 ukrajinských tankŧ. Pidmanula Pidvela, tedy uklamala podvedla tam zjevně jedna strana druhou, aţ by nebylo divu, kdyby současná situace nejednoho z Ukrajincŧ připravila o rozum, tedy s uma razumu svela. Stejně jako v oné vzpomínané písni. Má vŧbec Ukrajina šanci na mír a přispěje podpis Asociační dohody s Evropskou unií k uklidnění situace nebo ji naopak ještě víc vyhrotí? O tom budeme dnes večer diskutovat s vámi, našimi posluchači, přičemţ uţ vítám na telefonní lince pana Jakuba Losenického. Dobrý večer. Jakub LOSENICKÝ -------------------Dobrý večer. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------A především mého dnešního hlavního hosta ve studiu, jímţ je analytik z Institutu mezinárodních studií Jan Šír. Dobrý večer. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Dobrý večer. Děkuju za pozvání. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak zkusme si napřed rozvrhnout základní situaci, dá se vŧbec v situaci na Ukrajině zorientovat, kdyţ se jedna desinformace překrývá s tou další a co v tom mŧţe udělat Evropská unie, případně podpis té Asociační dohody. Já bych začala Ukrajinou a potom se dostaneme k těm dalším státŧm, tak, pane Šíre, máte slovo tedy. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak orientuje se v tom samozřejmě člověk velice těţko a jedním z těch dŧvodŧ, proč se v tom těţko orientujeme, je ten aspekt, o kterém jste hovořila, a to jsou ty desinformace, které jsou regulérní součástí Plné znění zpráv


informační války, která to, co sledujeme na Ukrajině, provází. Ta situace je v mnoha ohledech nová, mimo jiné dovolím si tvrdit i díky tomu masivnímu nasazení informačních technologií, komunikačních technologií, kyberútoku a tak dále a nicméně jakkoliv mŧţe být nepřehledná, to neznamená, ţe některé základní kontury, některé základní problémy, některé vývojové tendence, trendy nelze jednoznačně identifikovat, mě malinko překvapilo, ţe v tom úvodním příspěvku nebylo explicitně zmíněno to, co já povaţuji za docela stěţejní a dovolím si tvrdit zásadní moment nebo problém toho, co je interpretováno jako ukrajinská krize, a to je role Ruské federace. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------K té se hned dostaneme, nebojte se, pane Šíre. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Já se totiţ obávám, ţe to prezentování konfliktu jako nějaká vnitropolitická, vnitroukrajinská krize do velké míry je produktem velice zdařilé desinformační kampaně, která, jak uţ jsem řekl, tu stávající krizi provází, nicméně podstatou toho problému je vnější vměšování agrese, jeţ je v mnoha ohledech, nejenom tedy flagrantní, nejenom cynická, ale i bezprecedentní, naráţím na to, co se stalo v březnu na Krymu. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------No, ... Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Anexe území je něco, co evropský kontinent nezaţil tři čtvrtě století, naposled něco takového praktikovali v Evropě /nesrozumitelné/ dva velikáni, kteří se neblahým zpŧsobem zapsali do evropských dějin a to si myslím, ţe je alfa a omega pro interpretaci celého problému. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Samozřejmě, mŧţeme si o ruských desinformačních taktikách myslet jednu věc, ale fakt je, a to víme i od našich zahraničních zpravodajŧ, kteří tam jezdívají, ţe ta situace je tam opravdu vyhrocená, ţe skutečně jsou oblasti, kde jsou ty znesvářené strany v klinči, no, teď si řekněme, za předpokladu, ţe je to klinč, kdo mŧţe být tedy tím sudým, kdo je roztrhne, má Evropská unie puvoár na to, aby byla tím sudím? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Ne, v ţádném případě ne, a role Evropské unie je velice omezena, já si dovolím tvrdit, ţe to, co se děje na Ukrajině, s tím Evropská unie nemá nic společného a já uţ jsem to tady docela jednoznačně řekl v tom svém obvodním povídání, já si myslím, ţe tady máme co do činění s vnějším vměšováním s agresí toho aktéra, ke kterému se dostaneme. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Co si o tom myslí Jakub Losenický. Jakube, tak slyšel jste úvodní slov pana Jana Šíra, určitě sledujete také naše zpravodajství, takţe jaký z toho všeho máte dojem vy? Jakub LOSENICKÝ -------------------No, pŧvodní otázka byla, jestli ta Asociační dohoda přispěje k uklidnění té situace nebo naopak. Já si myslím, ţe nebude mít ţádný přímý vliv, protoţe souhlasím s panem Šírem, ţe tam se jedná hlavně o vliv zvnějšku a to ruský vliv. A nemyslím si, ţe primární motivací Ruska k tomu, co tam činí, je, ţe by chtěla, ţe by chtělo zabránit sbliţování Ukrajiny s Evropskou unií, ale spíš si Putin řeší nějaké vnitropolitické problémy. Takţe, takţe si myslím, ţe to, ţe to nepřispěje přímo tak ani onak, ale myslím si, ţe, pardon, myslím si, ţe, ţe to bude mít nepřímý vliv v tom, ţe to pomŧţe Ukrajině získat nějaké sebevědomí a protoţe bude vědět, ţe má v Evropské unii svého partnera. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Pan Jan Šír tady přikyvoval. Chcete reagovat na to, co říkal Jakub Losenický, ještě abychom tedy zŧstali napřed u Ukrajiny a potom se "vrhneme" na ty další země. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Já bych chtěl v prvé řadě poděkovat za ten telefonát a pan Losenický mi sebral myšlenku, ke které jsme se nedostali, součástí té desinformační kampaně je prezentování konfliktu na Ukrajině jako do velké míry předmět nějakého střetu mezi Ruskem a Západem ztělesňovaným Evropskou unií, NATO, Spojenými státy a tak dále. Já naprosto souhlasím s volajícím, ţe motivy pro ten výboj ruský, který na Ukrajině sledujeme, je potřeba hledat uvnitř Ruska. A ţe to, ţe k tomu výboji momentálně došlo na Ukrajině, stejně jako před 6 lety k němu došlo v Gruzii. A uvidíme, k čemu dojde v nadcházejících letech, to je do velké míry koincidence. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Výboj na straně Ruska vnitřní, vy jste to řekl elegantně. Jakub Losenický říkal, ţe Vladimir Putin si řeší nějaký vlastní problém, tak jaký? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Řeší si problém, ţe ten jeho reţim je nelegitimní, kdyţ se podíváte, co se dělo v Rusku ještě před rokem, tam byly v Moskvě statisícové, jeden moment aţ milionové demonstrace, ten reţim je totálně nelegitimní, je zkorumpován do morku kostí, lidé ho, dovolím si tvrdit, nesnáší, a alespoň z velké míry, zejména ten uvědomělý segment městské vzdělané populace, který má moţnost třeba cestovat do ciziny, to, co představuje vznikající nebo vyrŧstající, pomalu rašící střední třídu v Rusku, Rusko se potýká s demografickou krizí, dovolím si tvrdit, ţe v zemi očekávají velice závaţné ekonomické problémy a tato cesta nějakého vnějšího výboje, vytvoření vnějšího nepřítele, je osvědčeným zpŧsobem, který bohuţel v těch ruských podmínkách funguje a který představuje moţnost, kterak vládnoucí reţim mŧţe odlákat pozornost, odvést pozornost od těch problémŧ, se kterými se, se kterými se potýká a nějakým zpŧsobem sjednotit národ. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych si teda netroufala tvrdit, ţe všichni Rusové ten reţim jednotně nesnáší, to opravdu je jako spíš záleţitost městských intelektuálŧ ţijících ve velkoměstech, na tom venkově a obzvláště čím dále na Východ je ta situace opravdu zásadně jiná. Pojďme ještě si říci o těch dalších zemích dvou, které jsou dosti podstatné a v kaţdé je úplně jiná situace. A to jak v Moldávii nebo v Moldavsku, tak v Gruzii. Tak, kterou chcete začít, pane Šíre? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak záleţí na tom, na jaké aspekty se budete ptát, já bych si dovolil malinko polemizovat s tím, ţe ta situace je výrazným zpŧsobem odlišná. Ty státy, všechny tři, o kterých se budeme bavit, které podepsaly minulý pátek Asociační dohodu s Evropskou unií, se potýkají s jedním velkým problémem a to je politika Ruské federace na jejím území problémy, víme, ţe část Ukrajiny byla anektována Ruskou federací před 3 měsíci s tím, ţe tam pokračuje válka. Gruzie něco velice podobného zaţila před 6 lety, kdy vlastně ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Zaţila, ale také se tam velmi změnily politické poměry a já jsem několikrát v Gruzii byla, měla jsem pocit, ţe tam tamní představitelé začali velice umě lavírovat, ţe vlastně uţ nejsou v tak, v takovém sváru vŧči ruské vládě, jako byli ti předchozí samozřejmě, ţe se jim to opravdu daří a v Moldávii je situace zase jiná, neţ v Gruzii. Nemyslím si, ţe je to úplně stejné, ale zajímalo by mě spíš, co si myslí Jakub Losenický, ne, co si myslím já, tak to není podstatné. Jakube, vy soudíte co o těch dalších dvou zemích? Jakub LOSENICKÝ -------------------Já asi se zdráhám přidávat nějaké konkrétní úvahy, protoţe tam tu situaci moc dobře neznám, ale přidal bych jednu obecnější věc, a to jakousi premisu toho, ţe my musíme vycházet z toho, ţe ty země se samy rozhodují a Plné znění zpráv


činí své vlastní rozhodnutí. A ţe Evropská unie je ta, která jim pouze něco nabízí, to znamená, pokud se oni rozhodnou vyuţít tu nabídku v podobě Asociační dohody, tak v tom nevidím ze svého pohledu ţádný problém. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si tedy, ţe, vraťme se zase zpátky k Ukrajině, ţe tam skutečně ten podpis té Asociační dohody něco změní? Jakub LOSENICKÝ -------------------No, tak pokud je mi známo, tak tam se zatím jedná hlavně o ekonomické aspekty v podobě sniţování cel a podobně. A myslím si, ţe to mŧţe Ukrajině ekonomicky pomoc a taky sbliţování s Evropskou unií, a to je vidět i na našem případě, vţdycky znamenalo zkvalitňování státních institucí a tak dále, takţe to si myslím, ţe ta, ţe kdyţ se Ukrajina dostane na trajektorii evropskou, tak to jí mŧţe pomoci. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak otázka, jestli na to Ukrajina, lidově řečeno, má, protoţe kdyţ jsme tady uţ to několikrát rozebírali, a teď se vracím zpátky do studia k Janu Šírovi, s několika komentátory, tak někteří tvrdili a nebyl to, myslím si, ţe úplně jalový názor, ţe Ukrajina je takové jako zvláštní břemeno i pro Evropskou unii, ţe samozřejmě s ní ráda ty Asociační dohody podepíše, ale ţe vlastně potom neví, jak s Ukrajinou nebo nebude vědět, jak s Ukrajinou naloţit, protoţe přece jenom ekonomická situace na Ukrajině je o hodně odlišná, neţ kdyţ tam jaksi vstupovaly jiné evropské země, kdyţ podepisovaly evropské země Asociační dohody, takové ty před dohody před vstupem s Evropskou unií. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak pravdu máte v tom, ţe Ukrajina je skutečně velké sousto. Ukrajina je co do území největší evropskou zemí, pokud tedy nepočítáme sem i ty země, které leţí na jiných kontinentech, neţ, neţ v Evropě, to znamená, v prvé řadě tedy Ruskou federaci, populace nějakých 45 milionŧ obyvatel, to znamená, ty problémy se úměrně tomu násobí, v tomto ohledu naprosto s vámi souhlasím, ţe ta cesta, kterou si Ukrajina ještě bude muset projít, bude, bude velice dlouhá, nicméně tady nejde pouze o obchod, co je klíčem třeba té prohloubené komplexní zóny volného obchodu, která je tou hlavou součástí Asociační dohody, ale tady jde o určitým zpŧsobem stabilizaci ukotvení evropské periferie, takţe přepočítávat všechno na peníze, si myslím, ţe nemusí být nutně ten nejšťastnější zpŧsob, kterak na tu situaci nazírat, zvláště v situaci, kdy tato největší evropská země, která sousedí mimo jiné na zemi tady se 4 zeměmi Evropské unie, se stává předmětem vnějšího vměšování, které má za následek její destabilizaci v podobě vyhrocení do situace, do tvorby nějakého ozbrojeného konfliktu, ať uţ ho nazýváme jakkoliv, kdy je rozčleněna, to si myslím, ţe tady vstupují do hry i jiné faktory, neţ pouze to, ţe ta ekonomická transformace Ukrajiny bude něco stát. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------No, to jste správně řekl rozčleněna, protoţe já jsem dneska poslouchala jeden komentář, který jaksi celkem varoval před tím, ţe Ukrajina patrně nezŧstane jednotná, nebo ţe bude ten celek neudrţitelný, ten státní, tak v jaké podobě ho známe, myslíte, ţe bude a ţe za těchto okolností mŧţe vlastně země takto nakročena k rozdělení, alespoň v nějaké formě politického rozdělení, ţe vlastně mŧţe vstupovat do Evropské unie? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Ale ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Nebo podepisovat Asociační dohody? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Za prvé, ta Asociační dohoda podepsaná s Ukrajinou se malinko liší, neţ byly Asociační dohody podepsané s těmi novými členskými zeměmi Evropské unie a to v tom momentu, nebo v tom ohledu, ţe v textu v preambuli té Plné znění zpráv


Asociační dohody s Ukrajinou není zmíněna ta evropská perspektiva, takţe to je, to je asi jeden moment, nicméně já to rozdělení Ukrajiny v ţádném případě nevidím jako fatální a myslím si, ţe pokud by k nějakému takovému rozdělení došlo, tak to bude opět pod tlakem zvnějška, to nevidím, nevidím jediný dŧvod, proč Ukrajina nemohla zŧstat nezávislý jednotný stát, jako byla čtvrt století do toho momentu, neţ nastaly ty známé události, které vedly k tomu, co pozorujeme dnes. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Říká mŧj dnešní hlavní host Jan Šír. Já jenom připomínám, milí posluchači, ţe telefon do našeho studia je 221552755, byť jsem přesvědčena o tom, ţe ho připomínat ani nemusím, protoţe ho samozřejmě všichni znáte, takţe chcete-li se zapojit do naší debaty, nejen o situaci na Ukrajině, ale také vŧbec o situaci kolem Gruzie a Moldavska, které rovněţ podepsaly Asociační dohodu s Evropskou unií, tak budeme rádi za jakýkoliv váš názor. Teď si ještě řekněme, pane Šíre, něco o Moldávii nebo Moldavsku, to je země, která tedy neleţí zrovna vzorném poli a vzorném úhlu našich politikŧ, často se o ní u nás nemluví, na rozdíl například od Gruzie, v jaké je vlastně Moldavsko teďka situaci? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak zase záleţí na tom, jaké, jaké aspekty té situace posuzujeme. Moldavsko se potýká do větší míry neţ Gruzie nebo Ukrajina s jedním problémem, a to je problém národní identity, protoţe si musíme uvědomit, jakým zpŧsobem ta Moldava byla konstituovaná v těch dnešních hranicích. To je prostě část území Rumunska, která byla anektována Sovětským svazem a propojená s částí do velké míry slovanským obyvatelstvem osídlené v části přilehlé Ukrajiny. A samozřejmě po osamostatnění v roce 91 v Moldavsku nastala veřejná debata, zdali skutečně Moldavané jsou nějaký samostatný útvar ve smyslu samostatné etnické národní politické entity, nebo jakým zpŧsobem dále se orientovat na, na Rumunsko. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tady ten problém u nich byl, to je pravda, protoţe já, i kdyţ jsem mluvila s některými občany odtamtud, tak přesně tady to dilema vnitřní v nich bylo, ale teď dáme prostor našim posluchačŧm. Bylo mi hlášeno z reţie, ţe první se dovolala dáma, takţe dobrý večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. U telefonu je Simčáková z Olomouce. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Já vás zdravím, paní Simčáková. posluchačka -------------------Já si myslím, ţe je velká škoda, ţe my, kdyţ jsme tady měli takové obrovské tradice, myslím tím slovanský ústav, kdyţ jsme měli tolik vynikající rusistŧ, kteří perfektně ovládali dějiny Ruska, dějiny toho území, dějiny Sovětského svazu, ţe v současné době tady z těchto lidí, kteří ještě jsou na ţivu, nebo těch knihoven, se nečerpá, protoţe ta situace na Ukrajině je velmi sloţitá v tom smyslu, ţe nelze Ukrajinu povaţovat za jeden stát. Víme, ţe mnoho jaksi staletí to území bylo rŧzně rozčleněno, patřilo k rŧzným státŧm, tím pádem se rŧzně rozběhlo, a kdybychom si vzali poslední etapu, tak ta západní Ukrajina, která vlastně měla moţnost, teda myslím obyvatele, muţi zvláště, stěhovat se nebo jezdit za prací do západní Evropy, tak mají na věci úplně jiné názory, neţ lidé u té východní Ukrajiny, kteří spíš jsou pod vlivem Ruska. A Rusko taky nelze brát jako černobíle, je třeba myslet na to, ţe jinak se vyvíjí dějiny mocnosti a jinak se vyvíjí dějiny malých národŧ. A je mi líto, ţe tady celá ta situace se pořád bere konfrontačně, místo aby se ukazovalo, ţe ten problém skutečně má velmi mnoho rŧzných plošek, tak jako broušený briliant, a je třeba se na to dívat velmi, velmi pozorně a jaksi nepředstavovat lidem tu situaci pořád černobíle. Takţe já skutečně bych prosila, aby se snaţili lidé, kteří mají moţnost tato jednání vést, aby se snaţili spíš tu situaci urovnávat a ne nalívat pořád jaksi toho oleje do ohně. Děkuji vám. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ano, děkuju vám také, paní Simčáková. Chcete nějak, pane Jane Šíre, reagovat na to, co říkala paní Simčáková? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak ona zmínila to, ţe Česká republika má tradici pracovišť zabývajících se prostorem východní Evropy, Ruska. Já si myslím, ţe tato tradice je v dnešní době obnovována. Myslím si, ţe tady existuje pár pracovišť, kde pracují lidé, kteří problému rozumějí. Tím nemyslím pouze ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte vaše pracoviště. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tím nemyslím pouze moje katedru ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, máme tady samozřejmě výuku rusistiky na hlavních univerzitách v Praze, v Brně, v Olomouci, máme tady Historický ústav Akademie věd, kde ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------To bezesporu. Tak paní Simčáková určitě nemyslela, ţe je tady těch pracovišť málo, ale ţe ten pohled je moţná trošku jednostranný. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Ale k tomu já se velice rád vyjádřím. Ono, já rozumím tomu, ţe ta situace na Ukrajině je samozřejmě sloţitá a ţe se tam prolíná řada problémŧ, ale nicméně k tomu konfrontačnímu pohledu, nevím, jak říci jinak, ţe to, co probíhá na Ukrajině, to je regulérní válka. Já nevím, kolik stovek lidí ještě musí umřít, kolik území suverénního státu musí Ruská federace ještě anektovat, kolik těţké techniky musí ještě projet prostě z území Ruské federace přes tu nekontrolovanou hranici na Ukrajinu, kolik tisíc neoznačených ozbrojencŧ musí projet, aby skutečně lidé si uvědomili, ţe to není zlý sen, to není, to není špatný vtip, to je, to je válka. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Je to také úhel pohledu. Tak, paní Simčáková, děkujeme. Zdravím dalšího posluchače na telefonní lince, pokud vydrţel, dobrý večer. Halo, halo. Tak patrně, patrně uţ nevydrţel, ale máme dalšího posluchače, tedy nevydrţel ten pŧvodní přihlášený, ale měli bychom se slyšet s dalším účastníkem naší debaty. Dobrý večer. posluchač -------------------Jsem to já. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, jste to vy. posluchač -------------------Tak tady je Josef, paní redaktorko. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. posluchač -------------------Ve zprávách, ţe dnešním dnem se ukrajinská krize rozhořela, coţ mŧţe mít nedozírné následky, anebo chtějí tím jenom zjistit, jak bude reagovat Rusko, ţe to musím, počkejte, moment. Plné znění zpráv


Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan Josef si ztlumí asi rádio. posluchač -------------------No, tak to byl taky ..., no, pan, ten prezident se rozhodl k nekompromisnímu řešení nebo cítí, ţe má v zádech stejnou podporu Spojených státŧ ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte prezidenta Porošenka? posluchač -------------------Prosím? Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte, reagujete na to, co jste slyšel, ano, ve zprávách dneska na situaci ... posluchač -------------------Ano, ano, a většinou v Evropské unii ostatních zástupcŧ a jaké to bude mít dŧsledky, ještě nevíme, ale moţnost, ţe toho vyuţijí jiní k zesílení bojových akcí, ještě nevíme, no, ale uţ ..., no, na to uţ je tak napjatá situace ve světě, dnes si uţ nikdo nemŧţe myslet, ţe jeho země bude mimo dosah konfliktu, chtějí-li poškodit Rusko, poškodí sever. Je to jenom zboţné přání. Politika Spojených státŧ za posledních 70 let uţ není tím, čím byla, kdysi byla neutrální a dnes je agresivní, takţe co k tomu ještě dodat. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme. posluchač -------------------Já nejsem, já nejsem prorok, víte, ale uţ podle situace staří lidé věřili, /nesrozumitelné/, ţe bude ještě jedna poslední, tak doufejme, ţe nebude. Na shledanou. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuje, pane Josefe. A teď pustíme do vysílání pána, který nám před tím čekal na lince, aby nám to zase nevypadlo, to spojení. Dobrý večer. posluchač -------------------Ano, dobrý večer, Mrzílek. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. posluchač -------------------Já jsem jenom chtěl podotknout to, ţe by bylo dobrý, abychom si uvědomili dvě věci, jednak, ţe Putin se snaţí, aby jako slepička ty kuřátka dala dohromady, aby se opět ta federace jaksi posílila. A na druhé straně jezdí do Vídně, kde se setkává s ultrapravicovými stranami, které se snaţí Evropskou unii rozbít. Tohle jsou dvě věci, které mějme na mysli. Rusko, aby sestřelilo, Evropa, aby se rozpadla, proč, aby se rozpadla, aby mohla být lépe ovládána, vţdyť takový státeček, kterému se říká Česko, kdyţ bude samostatný, tedy v uvozovkách, asi ve Plné znění zpráv


třech, tak bude ovladatelný jakoukoliv tedy ruskou sluţbou, kdyţ uţ to se tak neděje, vţdyť to konečně se mŧţeme o tom přesvědčovat. Tohle jsou dvě věci. Ale druhou věcí, nebo třetí bych řekl, ţe třeba opravdu tu Rusko-ukrajinskou hranici uzavřít, aby ty druţice nevykládaly nebo neviděly, ţe tam opravdu znovu opět proudí nějaký materiál z Ruska, který potom pomáhá těm, vţdyť jsou to Rusové, respektive Ukrajinci, respektive Rusové jaksi dovezení tenkrát z tý dřívější generace, které uţ neţijí, za Stalina na Ukrajinu, ţe aby ji poruštili, podobně jako pobaltské země, takţe ti lidé nemají vŧbec právo na tohle to se bouřit, oni prostě mohou být, na Ukrajině jistě dostanou, tedy amnestii, dostanou, jak se tomu říká, teď si nemŧţu vzpomenout na to slovo, tak jako to měli Němci u nás sudetští, no, a s tím přeci mohou ţít, kdyţ budou mít svoje určitá, určité svobody. Tohle je ten rozdíl, jo, na jedné straně Rusko chce mít kompaktní stát, na druhé straně chce rozbít Unii, tím pádem jezdí ten Putin a kamarádí se s těmi ultrapravičáky, tohle to jsou věci, které nejsou v pořádku a lidé by to měli mít na vědomí, tohle to. Děkuju vám. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak děkuju, pane Mrzílku, a ještě, pane Šíre, neţ budete reagovat, ale děláme si všichni poznámky, další z posluchačŧ, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer, tady je František Xaverský. Je mi 70 let a dívám se na to trošinku jinak. Vemu to krátce, protoţe uţ máte nejvyšší čas končit. Prosím vás, bylo nějaký koloniální řízení. Sovětský svaz podporováním národně osvobozeneckého hnutí to zboural a stal se jedinou obrovskou koloniální velmocí. My jsme byli kolonie, s tím jako nic nenaděláme, takţe vidím, ţe zase dneska Putin chce obnovit impérium. Jestli to stačí, děkuji nebo se mě něco ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, děkujeme moc panu Xaverskému, tak názorŧ padlo několik, odkud chcete začít, pane Jane Šíre, a musíme si pospíšit, protoţe máme na to tak zhruba minutu. Tak budeme reagovat na pana Mrzílka, na jeho návrh na uzavření hranic, nebo na pana Xaverského, vlastně pánové se shodli v tom, ţe Vladimir Putin má samozřejmě ty imperátorské reminiscence, to asi tam zaznělo jako lightmotiv ve všech těch výpovědích, kromě pana Josefa, takţe na co chcete reagovat z těch posledních názorŧ? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Tak to, ţe Putin vsadil na obnovu impéria, to si myslím, ţe je evidentní, nicméně opět bych podtrhl tu vnitroruskou komponentu této strategie. Putin, myslím si, ţe nehraje tolik o impérium, ale hraje o vlastní přeţití, cestou k vlastnímu přeţití se ukazuje v té slepé uličce, kam Rusko podle mého názoru zavedl právě pouze cesta obnovy impéria. Pokud jde o to, co říkal pan Josef, k tomu rozbíjení Evropy pomocí podpory ultrapravicových sil nebo stran, to se skutečně děje, ale to uţ vypovídá něco o schopnosti demokratických zemí v Evropě ... Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Si s tím nějak poradit. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Přesně tak. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Já vám moc děkuji. Mým dnešním hlavním hostem byl Jan Šír, politolog. Děkuji vám. Děkuji také všem posluchačŧm ... Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií -------------------Díky. Plné znění zpráv


Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------... kteří se zúčastnili naší debaty, těším se na vás, milí přátelé, příští týden opět v Radiofóru, a nalaďte si nás také zítra v 19:10. Hezký večer přeje Markéta Ševčíková.

Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte 1.7.2014

e15.cz

str. 00

Personálie

Novým šéfem finančního poradenství české pobočky Deloitte se od srpna stane někdejší ekonom a analytik Patria Finance David Marek. Zároveň ve firmě přebere roli hlavního ekonoma po Luďkovi Niedermayerovi, který byl zvolen poslancem Evropského parlamentu za TOP 09 a STAN. Marek se v Deloitte bude věnovat klientským sluţbám v oblastech vyuţívajících ekonomické analýzy, například oceňování, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizacích. „Ekonomické analýzy nejsou jen o číslech, ale především o lidech a firmách. Je pro mne ctí navázat na práci Luďka Niedermayera, kterého si velmi váţím,“ uvedl. David Marek přijde do Deloitte ze společnosti Patria Finance, kde pŧsobil posledních 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. „Dostal jsem nabídku z větší, stabilnější a perspektivnější firmy, byla by hloupost to odmítnout,“ okomentoval v pŧlce června svŧj odchod z Patrie. Tehdy ale nechtěl prozradit, do jaké firmy míří. Marek Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ České spořitelny. Čtěte také: Ekonom David Marek odchází z Patria Finance Babiš: Niedermayer by byl dobrým eurokomisařem V eurovolbách těsně vyhrálo ANO. Prvního poslance mají svobodní

URL| http://zpravy.e15.cz/kancelar/personalie/byvaly-hlavni-ekonom-patrie-david-marek-prechazi-do-deloitte1097774

Bývalý hlavní ekonom Patrie David Marek přechází do Deloitte 1.7.2014

metropol.cz

str. 00

Personálie

Novým šéfem finančního poradenství české pobočky Deloitte se od srpna stane někdejší ekonom a analytik Patria Finance David Marek. Zároveň ve firmě přebere roli hlavního ekonoma po Luďkovi Niedermayerovi, který byl zvolen poslancem Evropského parlamentu za TOP 09 a STAN. Marek se v Deloitte bude věnovat klientským sluţbám v oblastech vyuţívajících ekonomické analýzy, například oceňování, poradenství při fúzích a akvizicích či restrukturalizacích. „Ekonomické analýzy nejsou jen o číslech, ale především o lidech a firmách. Je pro mne ctí navázat na práci Luďka Niedermayera, kterého si velmi váţím,“ uvedl. Plné znění zpráv


David Marek přijde do Deloitte ze společnosti Patria Finance, kde pŧsobil posledních 14 let jako hlavní ekonom a vedoucí oddělení analýz. „Dostal jsem nabídku z větší, stabilnější a perspektivnější firmy, byla by hloupost to odmítnout,“ okomentoval v pŧlce června svŧj odchod z Patrie. Tehdy ale nechtěl prozradit, do jaké firmy míří. Marek Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. V letech 1997 a 1998 byl odborným pracovníkem v Institutu ekonomie České národní banky. Poté přešel na odbor měnové politiky ČNB. V letech 1999 aţ 2000 pracoval v oddělení analýz finančních trhŧ České spořitelny. Čtěte také: Ekonom David Marek odchází z Patria Finance Babiš: Niedermayer by byl dobrým eurokomisařem V eurovolbách těsně vyhrálo ANO. Prvního poslance mají svobodní

URL| http://zpravy.e15.cz/kancelar/personalie/byvaly-hlavni-ekonom-patrie-david-marek-prechazi-do-deloitte1097774


parlamentnilisty.cz str. 00 vasevec.cz

Názory a petice

Svět se změnil. Evropská rada dává ruce pryč od zběsilého škrcení a začala klást dŧraz na hospodářský rŧst a „pruţné“ vyuţití rozpočtových pravidel. Znamená to více peněz na vědu a investice. Mění se také unijní přístup k energetické bezpečnosti. Prosadil se nový německý model, kdy jdou na první místo úspory a posiluje se význam prŧmyslu alternativních zdrojŧ a zvyšování energetické účinnosti. Změna pojetí energetického trhu znamená propojení národních přenosových sítí a investice do chytrých rozvodŧ a lokální soběstačnosti, které sníţí nároky na záloţní kapacity a dálkové přenosy. Svět se mění před očima, jak ukázaly polovyschlé české řeky na začátku června. V Británii poslanci sněmovního výboru pro ţivotní prostředí vyzvali velké obchodní řetězce, aby se orientovali na bliţší dodavatele klíčových produktŧ, protoţe hrozící klimatické extrémy mohou vyšroubovat ceny nebo úplně přerušit dodávky. Uvedená hrozba se promítla i do uplynulého jednání Evropské rady, kde dostala podobu rizika i příleţitosti. Přijatá Strategická agenda pro Unii v časech změny, která stanovuje klíčové cíle pro nadcházející pětiletí, označuje omezené přírodní zdroje, náklady na energii a dopad klimatických změn za velkou výzvu pro nadcházející období a vedle toho energetickou závislost Evropy za zdroj zranitelnosti. Je tam však i zastřené varování, ţe na opozdilce se nečeká. Lze je vyčíst z věty, ţe “v Unii máme rŧzné stupně integrace a kooperace“. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143477.pdf http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/143497.pdf Sobotkova vláda proto udělala dobře, kdyţ pozdrţela přípravy energetické a materiálové koncepce (k nelibosti Svazu prŧmyslu a dopravy) a akční plán na podporu hospodářského rŧstu a zaměstnanosti (který urguje také Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Na pondělní tripartitě kvŧli tomu zavládla trochu nevlídná atmosféra, ale teď střílet rychle znamená střílet vedle.



Pokud jde o investice, ČR si mŧţe vzít příklad z předsednické italské vlády, která návrh na zmírnění úsporného běsnění připravila. Umoţňuje to odečíst některé výdaje na strategické investice (zejména do výzkumu) od vykazovaného rozpočtového schodku a dluhu. Pro italského premiéra Renzziho to znamená 10 miliard euro pro povzbuzení ekonomiky navíc. V seznamu pěti strategických priorit EU je tento bod na prvním místě. Zdŧrazňuje potřebu posílit rŧst a podpořit investice a vyuţít k tomu veškerou pruţnost (“best use of flexibility“), která je zabudována do existujícího Paktu stability a rŧstu. V detailním rozpisu této sady úkolŧ pak mluví o zlepšení přístupu k financím a investicím - i pro malé a střední podniky. Pro velké dlouhodobé investice bude vydána emise dluhopisŧ Evropského investičního fondu při Evropské investiční bance. Ve strategickém dokumentu Evropské rady najdeme také nespecifikovanou výzvu k vytvoření vhodného regulatorního rámce“ pro dlouhodobé investice. O ten ještě bude boj. Zvaţuje se moţnost, ţe by dluhopisy garantované EIB (tedy garantované rozpočty členských zemí) případně odkupovala Evropská centrální banka, jak navrhuje řada ekonomŧ. Bylo by to prolomení dalšího evropského tabu, kterým je “monetizace“ dluhu, tedy vytváření peněz na produktivní investice z čistého vzduchu, rozhodnutím ECB. Ale i bez toho je směr jasný nebojte se, investujte! Do čeho? Rozhodně ne do minulosti. Investujte a připravujte naše hospodářství na buducnost, velí strategický plán EU. Budujte infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Zaměřte se na energetickou účinnost, inovace, výzkum, odbornou přípravu, vzdělávání. Mě jako sociálního a environmentálního běsa zaujaly také další strategické priority. Hned na druhém místě se mluví o evropských svobodách a migraci, ale nejde o plytkou mantru zvyšování konkurenceschopnosti. Jádrem problému je odstraňování chudoby a sociálního vyloučení, protoţe to je hrozba, která uvádí zoufalé lidi do pohybu. Čtu to nejen jako dŧraz na spravedlivé (progresívní) zdanění a posilování veřejných sluţeb, ale také jako výzvu k lokálnímu druţstevnictví a sociálnímu podnikání. Pokud jde o energetiku, je úzce propojena s klimatickými změnami. Zaznívá výslovná výzva, ţe Evropa nesmí být tak vysoce závislá na dovozu ropy a plynu. Bezpečnost tedy nespočívá ve větší hustotě trubek z dalších směrŧ, ale ve sniţování spotřeby. “Energetická účinnost je podstatná, protoţe nejlevnější a nejčistší energie je ta, která nebyla spotřebována.“ Negawatty, říkají tomu s oblibou Zelení. Došlo na jejich slova. Kdyţ jsem se ještě loni zajímal o energetický výzkum v ČR, prakticky jsem ţádný nezjistil, s výjimkou starých fosilních a jaderných kapacit. Letos je to uţ lepší, rozbíhá se například pár projektŧ pro chytré budovy. Evropská rada burcuje k podpoře výzkumu, vývoji a budování energetické prŧmyslové báze Evropy. Potřebuje to pro urychlení diverzifikace energetického zásobování, se zahrnutím “obnovitelných, bezpečných, udrţitelných a dalších domácích energetických zdrojŧ“. Představa, ţe mezi to patří i uhlí, vyprchává, protoţe EU si chce “zachovat vedení v boji proti globálnímu oteplování“ a její ambiciózní cíle pro rok 2030 mají být v souladu s cíli pro rok 2050, které uţ jsou prakticky bez uhlíku. Lze to číst jako sdělení: Chcete uhlí? Ale jedině se “sekvestrací“, ukládáním uvolněného uhlíku pod zem. Jenţe to zatím nikdo prŧmyslově neumí. A aţ to bude umět, bude to stejně drahé jako jaderná energie, která se uţ dnes nevyplatí. Takţe - nic nového nespouštět. Německý příklad je zřejmě závazný. Mimochodem, přichází s dalším prvkem podpory obnovitelných zdrojŧ. Solární panely a moţná ani větrníky uţ investiční podporu nepotřebují, náklady klesají tak prudce, ţe cena solární a větrné elektřiny bude běţně konkurovat fosilním zdrojŧm. Ale zvyšují se náklady na udrţování celého energetického systému s tak vysokým podílem kolísavých zdrojŧ. Řešením je lepší propojení regionŧ, výrobcŧ a spotřebitelŧ chytrými rozvody, kterými se vyrovnávají jak výkyvy oslunění a větru, tak spotřeba v částech země. O to se stará německá vláda velkým investičním programem rekonstrukce energetických rozvodŧ. Ale pak je tu další moţnost. Skladování elektřiny v místě spotřeby. Byl zahájen program podpory domácích akumulátorŧ pro střešní solární panely. V Británii - opojené trhem - na to jdou jinak. V prosinci začnou s aukcemi na záloţní kapacity. Zapojí se nejlevnější nabídky, které na výzvu buď dodají chybějící energii (elektrárny) nebo sníţí odběr (prŧmyslové podniky a další subjekty).



Na konec otázka - má smysl věnovat pozornost strategii Evropské rady, kdyţ za chvíli nastoupí nový Evropský parlament a mŧţe mít na věc jiný názor? Odpověď dává rozhodnutí Evropské rady, kterým rychle doporučila Jean-Claude Junckera na post předsedy Evropské komise. Evropský parlament tak dosáhne toho, ţe tento klíčový post obsadí politická formace, která evropské volby vyhrála. Vstřícnost by pak mohla být vzájemná. Juncker je s přijatou strategií srozuměn. Dělba rolí mohla být i jiná, ale jak jsem zaznamenal z nedávné přednášky Ivo Šlosarčíka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Lisabonská smlouva moţná sledovala jinou strukturu správy Unie, ale v nedávné krizi Evropská komise nedokázala převzít iniciativu jako zdroj expertízy (asi proto, ţe členské státy tam přestaly posílat své poltické špičky). Úkolu hasiče se musela ujmout Evropská rada a od té doby si uchovává iniciativu. A Evropský parlament nastupuje do nového období oslaben, stojí za ním málo voličŧ. Nová sada strategických priorit Evropské rady je tak o to dŧleţitější, ţe v klíčovém okamţiku politické změny potvrzuje vedoucí postavení vlád tvrdého jádra EU v celém sloţitém a mnohovrstvém systému Unie. Měli bychom vyuţít této historické příleţitosti. Jádro je blízko, je rozumnější neţ naše vnitřní poměry a jsme s ním úzce propojeni. Publikováno se souhlasem vydavatele,


Poţádat o pomoc není ţádná hanba, 1.7.2014

REGION OPAVSKO str. 08 Ivo Mludek

Rozhovor

říká Lucie Vehovská z Občanské poradny Charity Opava O Občanské poradně Charity Opava je toho slyšet stále více. Svou činnost, kterou je bezplatné poradenství v oblasti práva pro osoby, které se dostaly do problémŧ, s nimiţ si sami nevědí rady, totiţ provádí mnoha rŧznými zpŧsoby. Kromě klasického poradenství pořádá také řadu preventivních akcí a přednášek, pracovnice poradny také mŧţete kaţdý týden vídávat na stránkách týdeníku REGION OPAVSKO v rubrice Občanské judo. Jednou z nich je i Lucie Vehovská, která zde začínala jako dobrovolník v roce 2007 za časŧ studií na Slezské univerzitě v Opavě, aby se v roce 2009 stala řádným zaměstnancem. * Co nejvíce trápí občany Opavska? Objevují se nějaké nové problémy, s nimiţ si lidé nevědí rady? Problémy, se kterými se na nás občané Opavska obracejí, jsou velice rozmanité, stejně jako ţivot sám. Dotazy se týkají všech oblastí ţivota. Je ale pravdou, ţe zhruba 30 % našich klientŧ trápí problémy se zadluţeností a s ní často souvisejícími exekucemi. Je hodně dotazŧ na řešení těchto tíţivých situací, včetně moţnosti oddluţení. Ţádné vyloţeně nové problémy, se kterými by na nás klienti poslední dobou obraceli, si nevybavuji. * A jsou nějaké typy problémŧ vázány na určitá roční období? Určitě ano, například první měsíce po Novém roce jsem měla hodně klientŧ s ţádostmi o pomoc s rozvodovým řízením. To mŧţe souviset s tím, ţe hodně lidí s příchodem nového roku bilancuje. Kaţdopádně vţdy po Novém roce a po letních prázdninách bojujeme s návalem klientŧ, kteří si pŧjčili na dárky či na dovolenou a pak zjistili, ţe jejich situace jim nedovoluje závazky splácet. * Jak se do vaší práce promítl nový občanský zákoník? Potřebují dnes lidé vaše rady více? Nový občanský zákoník byl hodně diskutované téma a jeho příchodu se všichni báli. Pokud mŧţu mluvit za sebe, čekala jsem to horší. V Občanské poradně jsme se na to, abychom v roce 2014 mohli kvalitně klientŧm poradit i v rámci nového občanského zákoníku, opravdu poctivě připravovali. V minulém roce jsme absolvovali Plné znění zpráv


mnoho i několikadenních školení a v tomto roce nadále ve vzdělávání pokračujeme. Klientŧ, kteří se obracejí na Občanskou poradnu, je čím dál více, ale nemyslím, ţe je to jen kvŧli nové legislativě. Čím dál sloţitější svět přináší sloţitější situace, ve kterých je těţké pro běţné lidi se orientovat. * Uţ déle neţ dva roky vede Občanská porada pravidelnou rubriku Občanské judo na stránkách týdeníku REGION OPAVSKO. Co pro vás tato spolupráce znamená? Spolupráce s týdeníkem REGION OPAVSKO si velice váţíme a moc za ni děkujeme. Rubrika pŧsobí informačně, prevenčně a díky REGIONu OPAVSKO se dostává mezi mnoho lidí, kteří se tak mohou vyvarovat rŧzných problémŧ a nástrah. Rovněţ také více lidí ví o naší poradně, o tom, co děláme, v čem radíme. Věřím, ţe i více lidí ví, ţe v Opavě existuje bezplatná pomoc, na kterou se mohou obrátit, kdyţ se dostanou do problémŧ nebo chtějí prostě jen poradit. * Před časem jste také otevřeli internetovou poradnu. Je o ni zájem? No, před časem, je to uţ několik let. Ale zájem o ni určitě je. Kdyţ jsme ji otevírali, dŧvodem bylo zpřístupnit lidem poradnu i pomocí internetu. A to se podařilo. Internet má čím dál tím větší roli v našich ţivotech a lidé často raději napíšou e-mail, neţ přijdou. Je to pro ně rychlejší. E-mailových dotazŧ je tak čím dal tím více. Je ale třeba říci, ţe v některých případech je osobní konzultace nezastupitelná. Na osobní konzultaci máme přístup ke klientovým dokumentŧm, mŧţeme si osobně prověřit, ţe je situace skutečně taková, jak klient říká, coţ je dŧleţité, abychom mohli správně poradit. Rovněţ se u osobní konzultace mŧţeme ujistit, ţe nám klient rozumí. * Před časem jste přednášela v opavské věznici, jednou z posledních veřejných akcí Občanské poradny byla také vaše přednáška JAK NA ŠMEJDY. Jak ji s odstupem dvou měsícŧ hodnotíte? Mají takovéto akce smysl, nebo jsou lidé zkrátka nepoučitelní? Projekt v opavské věznici pro mě byl velikou výzvou a dodnes mám z něj dobrý pocit. Účastnice kurzu byly úţasné a i ony projekt hodnotily velice kladně. Pořád si myslím, ţe přednášky a obecně preventivní akce mají smysl. I kdyby se jen jeden člověk z celého publika vyhnul problému či mu přednáška pomohla řešit jeho problém či nalézt pomoct, pak splnila své poslání. Něco změnila. Proto se jim společně s kolegyněmi věnujeme. * Kdybyste měla ze své zkušenosti pracovnice Občanské poradny dát občanŧm Opavska pět zásadních rad, které by jim do budoucna mohly ušetřit mnohé ţivotní nepříjemnosti, které by to byly? Trošku to zní jako ţádost o recept na šťastnou a spokojenou budoucnost občanŧ Opavska v pěti bodech. Ten samozřejmě nemám, i kdyţ i mně samotné by se občas hodil. Často bohuţel ţivotním nepříjemnostem není moţné úplně předejít, někdy nás ţivot hodí do problémové situace - stane se nám autonehoda, zemře nám někdo blízký - kterou jsme nuceni řešit, ať chceme, či nechceme, a ani nemáme moţnost se na tuto situaci dopředu nijak připravit. Je ale pravdou, ţe hodně lidí se bohuţel dostává do problémŧ v dŧsledku vlastního chybného rozhodnutí. Zde platí zlaté pravidlo, ţe problémŧm je lepší skutečně předcházet neţ je následně řešit. Nedělat unáhlená rozhodnutí, ale vše si dostatečně promyslet a pokusit se zhodnotit dŧsledky rozhodnutí na budoucnost. Být opatrný a raději si sdělené informace prověřit, nepodepisovat nic, co jsem si nepřečetl a čemu nerozumím, a pokud si s něčím nejsem jistý, raději se přijít dopředu poradit. * Pohybovat se stále mezi velkými lidskými problémy, trablemi a často i neštěstím musí být psychicky dost vysilující. Vy k tomu zvládáte i náročné studium - před pár lety jste při práci vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a teď jste se pustila do práv na brněnské Masarykově univerzitě. Dá se to zvládat, nebo vám s trochou nadsázky hrozí, ţe budete muset o pomoc Občanské poradny poţádat sama? Já se ráda učím nové věci. Práce v poradně to dokonce vyţaduje, protoţe potřebuji být v rámci měnící se legislativy neustále v obraze. Kdyţ se to nakupí, je to náročné, ale mám doma i v poradně výborné zázemí a s podporou se všechno zvládá lépe. Já se ráda přijdu poradit, kdyţ budu potřebovat. Vím, ţe se v poradně snaţíme dělat všechno pro to, abychom našim klientŧm pomohli. A navíc, poţádat o pomoc není hanba, právě naopak.

Vzdělávací reforma v Ontariu: co se z ní můţeme naučit? Plné znění zpráv


1.7.2014

Řízení školy str. 11 Pohled do zahraničí doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D.

Kdyţ se řekne „vzdělávací reforma“, mnohým ředitelŧm moţná naskočí husí kŧţe. Mnoho vzdělávacích reforem po celém světě vskutku skončilo neúspěchem či přímo fiaskem. Vzdělávací reforma v kanadské provincii Ontario je jedním z mála příkladŧ prokazatelně pozitivní systémové změny vzdělávání, a to navíc během relativně krátkého času. Podívejme se tedy na to, na čem byla tato reforma zaloţena a co si z ní mŧţeme odnést. ŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ V ONTARIU V Kanadě je školství řízeno na úrovni deseti samosprávných provincií a tří teritorií. Neexistuje ţádné federální ministerstvo školství pro celou Kanadu. Ontario je největší kanadskou provincií. Jsou zde asi 2 miliony dětí školního věku, které chodí do přibliţně 4 000 základních a 1 000 středních škol. Základní školy jsou osmileté (od 6 let věku), střední školy čtyřleté. Pro srovnání: v České republice je v současné době přibliţně 4 100 základních škol a 1 400 středních škol, ve kterých se celkem vzdělává asi 1,3 milionu ţákŧ. V těchto hrubých obrysech je tedy vzdělávání v Ontariu podobné vzdělávání v České republice. Kaţdá kanadská provincie, tedy i Ontario, má vlastní ministerstvo školství, které je odpovědné za financování, kurikulum atd. Provincie Ontario se skládá ze 72 menších správních oblastí – školských distriktŧ, v jejichţ čele jsou místní školní rady. Školní rady zaměstnávají úředníky, specializované na oblast vzdělávání. V čele kaţdého distriktu jsou ředitelé vzdělávání. Ostatní vedoucí úředníci, kteří jsou bezprostředně podřízeni řediteli vzdělávání, jsou označováni jako superintendenti (superintendents). Role superintendentŧ je velmi dŧleţitá. Jde vlastně o mezičlánek mezi politickým a administrativním vedením distriktu na straně jedné a řediteli jednotlivých škol na straně druhé. Většinou jde o bývalé ředitele a učitele. Jejich náplň práce je nejen administrativní (správní) a kontrolní, ale také podpŧrná a „vŧdcovská“ ve vztahu ke školám v daném distriktu. Superintendenti mají své profesní asociace, účastní se dalšího profesního vzdělávání, konferencí atd. Výhodou je, ţe superintendenti spravují vţdy více škol v daném distriktu. Mají tedy moţnost srovnávat jednotlivé školy a šířit dobře fungující praktiky z jedné školy na jiné. Lze říci, ţe ţádný takový mezičlánek řízení ve vzdělávacím systému České republiky neexistuje. Místní školní rady mají vysoké pravomoci: volí ředitele škol, zaměstnávají učitele, stanovují rozpočet a rozhodují o podobě některých vzdělávacích programŧ. Většina financování škol jde ovšem přímo z ministerstva dané provincie, nikoli z místních zdrojŧ. Mezi ministerstvem a distrikty není ţádný další administrativní mezičlánek a komunikace mezi nimi probíhá přímo. Existuje zde tak uţší propojení jednotlivých úrovní řízení vzdělávání: ředitel (a jeho zástupci), superintendenti, ředitelé vzdělávání a ministerští úředníci. V Ontariu neexistuje ţádný inspekční orgán. Za kvalitu výuky je odpovědná vţdy školní rada daného distriktu ( jako kolektivní orgán). Počet škol a ţákŧ, za které jsou jednotlivé školní rady zodpovědné, se velmi liší. Zatímco některé školní rady jsou zodpovědné jen za pár škol, které dohromady mají jen několik stovek ţákŧ, největší školní rada distriktu v Torontu je odpovědná za 250 tisíc ţákŧ. „LOGIKA“ A CÍLE REFORMY Od počátku devadesátých let 20. století procházelo vzdělávání v Ontariu sloţitým obdobím. Během dvou období pravicové vlády byl celý systém řízení vzdělávání zásadně reformován – bylo zavedeno povinné testování všech ţákŧ, stanoveno podrobnější kurikulum pro kaţdý rok a kaţdý předmět, sníţen celkový objem financí do škol i počet školských rad. Byly zavedeny povinné „papírové“ testy pro nové učitele a stanoveny programy evaluace učitelŧ, které povinně obsahovaly i hodnocení od ţákŧ a rodičŧ. Legislativně se zvýšila zátěţ učitelŧ. Ba co hŧře, tehdejší vláda byla ke školám velmi kritická a nikoli výjimečně její představitelé v médiích označovali učitele za málo pracující a přeplácené. Nebylo proto překvapením, ţe tyto změny vedly k úpadku morálky a motivace učitelŧ a také k jejich četným stávkám. Zhoršily se také výsledky ţákŧ a zvýšil počet těch, kteří nedokončili střední školu. Školství se tak stalo jedním z hlavních témat voleb, které vyhrála Liberální strana a vystřídala do té doby vládnoucí Progresivní konzervativní stranu, která byla za předchozí reformy odpovědná. Zkušenosti se vzdělávacími reformami ukazují, ţe kaţdá změna, má-li být úspěšná, by měla být zaloţena na přesvědčivé představě o tom, jak školy fungují a jakým zpŧsobem lze docílit jejich zlepšení. Jinak řečeno, chceme-li zavést jakékoli opatření (například nové osnovy, nový zpŧsob testování atd.), měli bychom být schopni jasně vysvětlit, jaká je „logika“ tohoto opatření, tedy jak konkrétně zavedení tohoto opatření zlepší výuky v kaţdé jednotlivé škole. Zkrátka, kaţdý reformátor by měl jasně předem vysvětlit, proč by to mělo fungovat. Tvŧrci ontarijské reformy, nastartované v roce 2003, vycházeli ze zcela odlišné „logiky“ reformy neţ jejich předchŧdci. Od počátku stavěli na předpokladu, ţe jádro reformy musí spočívat ve zkvalitnění výuky a zlepšení kaţdodenních výukových i řídicích praktik ve škole a ve třídě. Dobře si uvědomovali, ţe školy (ředitelé, učitelé, Plné znění zpráv


ţáci) jsou lehce zataţeni do problémŧ a činností, které nemají ţádný vztah ke zlepšení vyučování a učení. Jinak řečeno, učitelé, ředitelé i ţáci jsou ve škole rozptylováni celou řadou činností (např. vyplňováním formulářŧ, psaním zpráv atd.) od toho, co je jejich hlavním posláním: učit se (v případě ţákŧ) a dobře vzdělávat (v případě učitelŧ a ředitelŧ). Zlepšení vzdělávání ovšem mŧţe nastat pouze tehdy, pokud jsou všichni aktéři vzdělávacího procesu motivovaní a oddaní zlepšování výuky. Klíčovým pojmem pro reformu v Ontariu se stalo „budování kapacit“ (capacity building). Pod tímto do češtiny těţko přeloţitelným termínem si mŧţeme představit snahu zvyšovat schopnosti a kompetence jednotlivcŧ, institucí i celého vzdělávacího systému, které pomáhají k efektivnějšímu učení kaţdého ţáka. Či snad trochu srozumitelněji: má-li se ţák dobře učit a učitel dobře vzdělávat, musejí to umět a musejí mít k tomu vytvořeny dostatečné podmínky. Ontarijská logika reformy se od mnohých jiných liší tím, ţe v ní chybí prvky „skládání účtŧ“ v podobě vytváření ţebříčkŧ škol, testování ţákŧ, odměňování učitelŧ na základě jejich (předpokládaného) výkonu atd. Místo toho je zaloţena na pozitivním zvyšování kompetencí a motivace všech aktérŧ vzdělávání. Z našeho středoevropského hlediska se mŧţe zdát zvláštní, ţe na začátku nebyl ţádný tlustý dokument typu „Bílá kniha“ či právě vznikající „Strategie 2020“. Existoval pouze šestistránkový pracovní dokument s názvem Strategické směry. V něm byly formulovány tři hlavní cíle: 1) zlepšení celkových výsledkŧ ţákŧ, 2) sníţení nerovností v dosaţených výsledcích ţákŧ a 3) zvýšení dŧvěry veřejnosti ve veřejné školy. Na tyto cíle navazovaly dvě hlavní strategie: 1) strategie zvýšení čtenářské a matematické gramotnosti na základní škole; 2) strategie zvýšení míry úspěšného absolvování střední školy. Tyto dvě hlavní strategie reagovaly na nejpalčivější problémy tehdejšího vzdělávacího systému. Za prvé šlo o stagnující výsledky ţákŧ základních škol v testech čtenářské a matematické gramotnosti. Cílem tedy bylo zvýšit podíl ţákŧ dosahujících v 6. třídě ve čtení, psaní a matematice nejvyšší úrovně z 55 % na 75 %. Druhým problémem byla nízká míra dokončování střední školy. Ve školním roce 2003/2004 dokončilo střední školu v řádných čtyřech letech pouze 60 % studentŧ, s dodatečným pátým rokem to pak bylo celkem 70 %. Stanoveným cílem bylo 85 %. ČEHO BYLO DOSAŢENO? Vzdělávací reforma vedla k prokazatelným pozitivním efektŧm. Procento ţákŧ splňujících provinční standardy ve čtenářské a matematické gramotnosti se zvýšilo z 55 % v roce 2003/04 na 70 % v roce 2011/12. Míra úspěšného dokončení střední školy se zvýšila z 68 % v roce 2003/04 na 82 % v roce 2010/11. To v absolutních hodnotách představuje nárŧst asi 93 tisíc úspěšně ukončujících studentŧ kaţdý rok. Počet škol s výrazně podprŧměrnými výsledky se sníţil o 75 %. Pozitivní posun je ovšem patrný i z „měkčích“ indikátorŧ. Ze školství přestalo odcházet mnohem méně mladých učitelŧ, a stejně tak i učitelŧ odcházejících do předčasného dŧchodu. Tisíce učitelŧ se začaly dobrovolně hlásit do letních škol profesního vzdělávání. Učitelé také začali vykazovat vyšší míru subjektivní spokojenosti se svým zaměstnáním. Zvýšila se také dŧvěra veřejnosti ve veřejné školství a vzdělávací politiku obecně, o čemţ mimo jiné svědčí také fakt, ţe i v roce 2007 a 2011 Liberální strana znovu uspěla a sestavila vládu. CO A JAK BYLO UČINĚNO? Jak těchto výsledkŧ tedy dosáhli? Vzdělávací reforma v Ontariu nebyla zaloţena na několika velkých opatřeních, ale spíše na sadě menších iniciativ. I zde se promítá myšlenkový přístup reformátorŧ, kteří nevěří na jedno „spasitelné“ opatření, ale spíše na sadu dobře implementovaných opatření, přičemţ jejich efektivnost nelze předem zcela odhadnout, a je tedy třeba neustále je „za pochodu“ upravovat. Z tohoto dŧvodu se nám také mŧţe vzdělávací reforma jevit jako poněkud nepřehledná. Spíše neţ o nějakou zásadní změnu jde o sadu menších, postupně propojovaných a upravovaných změn. Pro lepší pochopení mŧţeme rozdělit realizovaná opatření do dvou hlavních okruhŧ: podporu zvyšování kvality ve školách a zkvalitnění leadershipu na všech úrovních. Jedním z prvních opatření bylo vytvoření Sekretariátu pro čtenářskou a numerickou gramotnost při ministerstvu školství. Úkolem tohoto nově zřízeného útvaru, nezatíţeného byrokratickou minulostí a organizačně nezávislého na ministerstvu, byla podpora škol ve zvyšování výsledkŧ ţákŧ ve čtení, psaní a v matematice na základních školách. Byl vytvořen tým asi 80 lidí (tzv. student achievement officers – SAOs), sloţený zejména z (bývalých) výjimečných a respektovaných ředitelŧ, učitelŧ a oborových specialistŧ. Tito zkušení pedagogové jsou rozdělení do minitýmŧ a většinu času pracují „v terénu“ přímo se školami a školními radami. Pomáhají jim formulovat a implementovat cesty ke zlepšení, poskytují jim moţnosti dalšího profesního vzdělávání, sdílení dobré praxe a výsledkŧ výzkumu. Jejich úkolem je také budování partnerství mezi školami, školními radami, asociacemi učitelŧ, ředitelŧ a superintendentŧ atd. Podpora středním školám byla organizována poněkud odlišně. Místo vytvoření týmu na úrovni ministerstva poskytlo ministerstvo finanční prostředky kaţdému školnímu distriktu k najmutí tzv. Student Success Leader, který byl odpovědný za koordinaci zlepšování vzdělávacích výsledkŧ středních škol v daném distriktu. Kaţdá Plné znění zpráv


střední škola navíc obdrţela prostředky na vytvoření místa Student Success Teacher (SST). Úlohou učitele v této pozici bylo zajistit, ţe opravdu kaţdému ţákovi střední školy je věnována dostatečná pozornost a podpora, a to pak zejména těm, u kterých je riziko nedokončení školy. V kaţdé škole vznikl také speciálně sestavený tým – Student Success Team (sloţený kromě SST také z ředitele, výchovných poradcŧ atd.) – zaměřený na pomoc ţákŧm a jejich podporu. Druhým velkým okruhem opatření bylo zvyšování leadershipu v celém systému. Hlavní roli zde sehrál nově vytvořený útvar Leadership Development Branch (LDB), zřízený při ministerstvu školství a čítající 19 členŧ. Tento útvar vytvořil a implementoval nejméně 13 větších iniciativ na zvýšení leadershipu na všech úrovních v Ontariu. Jednou z prvních iniciativ bylo vytvoření Ontario Leadership Framework (OLF). Tento rámec formuluje vizi úspěšného leadershipu v provincii Ontario. Ukazuje, co se míní pod pojmem „úspěšný leadership“, a to na základě nejnovějších odborných poznatkŧ. Jde také o dŧleţitý „slovník“, který sjednocuje pojmy a perspektivy všech těch, kterých se leadership týká. Další dŧleţitou institucí byl nově vytvořený „virtuální“ Institute for Educational Leadership (IEL), zřízený v roce 2006. Jde o zastřešující organizaci, spravovanou výhradně dobrovolníky, jejímţ hlavním úkolem je propojovat jednotlivce a instituce. IEL také vymezuje, a s pomocí prostředkŧ ministerstva podporuje, projekty na rozvoj leadershipu. IEL se téţ podílí na profesním vzdělávání a pomáhá zprostředkovat poptávku a nabídku po kvalitních vzdělávacích kurzech. Jinou konkrétní aktivitou na rozvoj leadershipu bylo vytvoření speciální podpory začínajícím ředitelŧm a jejich zástupcŧm. V roce 2008 byl zaveden mentoring pro ředitele a zástupce ředitelŧ, kteří jsou čerstvě ve svých funkcích, s tím ţe školním radám jsou poskytnuty na tento mentoring speciální prostředky. Zpŧsob realizace mentoringu byl testován a vyhodnocen za pomoci asociací superintendentŧ. Výše uvedené je jen hrubý náčrt některých opatření. Je potřeba zmínit, ţe ta by nebylo moţné realizovat bez dalších pozitivních změn, zejména zvýšení finanční podpory ze strany ministerstva. Výdaje na ţáka se od začátku reformy zvýšily o 30 %. Tyto navýšené prostředky byly ovšem alokovány cíleně, „nerozpustily se“ v aktivitách, které nemají pozitivní efekt na zvyšování výuky. Dalším dŧleţitým opatřením bylo sníţení administrativní zátěţe ředitelŧ i učitelŧ. Dŧleţitou změnou bylo také vytvoření partnerské atmosféry a zlepšení dŧvěry mezi jednotlivými aktéry. K tomu přispělo například vytvoření rŧzných mechanismŧ pro vzájemné setkávání a sdílení zkušeností. V ČEM SE MŦŢEME POUČIT Z ONTARIJSKÉ ZKUŠENOSTI? První inspirací pro vzdělávací politiku je budování kapacit na kaţdé úrovni řízení. Platí, ţe jakékoli opatření vzdělávací politiky mŧţe být dobré jen do té míry, do jaké jsou dobří lidé, kteří je realizují. Zdá se mi, ţe tento poznatek nejsme v České republice stále schopni plně pochopit a ţe většina opatření (např. změna kurikula, evaluace atd.) je zaváděna bez ohledu na to, jaké jsou schopnosti a postoje těch, kteří mají tyto změny realizovat. Ačkoli budování kapacit, například v podobě nějaké formy dalšího profesního vzdělávání, se objevuje takřka ve všech strategických dokumentech, nemohu se zbavit dojmu, ţe zásadní role a komplexnost „budování kapacit“ u nás doposud není pochopena. Jen velmi zřídka se například diskutuje o tom, ţe je potřeba zvýšit kapacity přímo řízených organizací, a ţe pokud máme zavést úspěšný systém evaluace a monitoringu, musíme v první řadě vybudovat instituce, ve kterých pŧsobí odborně vysoce zdatní a zkušení lidé. Ještě méně mluvíme o kapacitách úředníkŧ na centrální, krajské i obecní úrovni. Tyto kapacity doposud nejsou ani popsány, natoţ abychom hledali cesty, jak je vylepšit. Zvyšování kapacit je často pojímáno jako doplněk reforem, nikoli jako centrální téma změn ve vzdělávání. Výzkumy ukazují, ţe kvalita učitelŧ a ředitelŧ ovlivňuje kvalitu vzdělávání mnohem více neţ jakékoli jiné faktory. Jakákoli vzdělávací reforma se tedy musí zaměřit na zvýšení kvality vyučování přímo ve třídách – na schopnosti učitelŧ lépe vzdělávat a schopnosti ředitelŧ lépe řídit. To předpokládá kvalitní profesní vzdělávání, orientované na skutečné potřeby učitelŧ a ředitelŧ. Místo „sdělování pravd ze strany expertŧ“ musí jít spíše o mentoring a koučink, poskytování zpětné vazby přímo ve třídě, kolegiální sdělování zkušeností, vytváření vzdělávacích pomŧcek atd. Profesní vzdělávání ředitelŧ by mělo být mnohem více posíleno o pedagogický leadership, tj. jakým zpŧsobem zvyšovat kvalitu vyučování. To je také téma, o kterém začínáme teprve nesměle hovořit. Budování kapacit neznamená jen profesní vzdělávání všech (učitelŧ, ředitelŧ, superintendentŧ, ministerských úředníkŧ), ale také jejich většího propojení a sdílení zkušeností. Jednou z podmínek pozitivních změn je vytvoření dobrých osobních vztahŧ a pozitivní přátelská atmosféra. Aniţ bych jakkoli idealizoval situaci v Ontariu, kde taktéţ existuje celá řada tenzí a rozporŧ mezi rŧznými aktéry, komunikace lidí v rŧzných pozicích (např. úředníkŧ, ředitelŧ a akademikŧ) je zde evidentně mnohem větší samozřejmostí neţ u nás. To přispívá k lepšímu porozumění, společnému „slovníku“ a obroušení stereotypŧ. Jedním ze zpŧsobŧ, jak zlepšit vzájemnou komunikaci, je například vytvoření stálého „partnerského stolu“, který vznikl v Ontariu hned v roce 2004. Druhou inspirací je koncentrace řídících struktur. Některé strukturální prvky, na kterých byla reforma v Ontariu postavena, jsou zcela odlišné od situace v České republice a bylo by vhodné uvaţovat o jejich změně, případně je alespoň nezbytné vzít tato omezení v úvahu. Zásadním problémem se jeví především vysoká míra Plné znění zpráv


roztříštěnosti veřejné správy v oblasti školství. Jak uvedeno výše, v Ontariu existuje pouze 72 distriktŧ (tj. obdoba našich „zřizovatelŧ“), které zřizují cca 5 000 základních a středních škol. Naopak v České republice zřizuje 2 634 měst, městysŧ, obcí a městských částí celkem 3 636 základních škol, MŠMT zřizuje dalších 50 škol (většinou se jedná o školy pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami). Základní školy zřizují i kraje (14 krajŧ zřizuje 313 základních škol, jde ale spíš o bývalé zvláštní školy nebo školy pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami). V České republice je tedy 4 002 veřejných základních škol, které jsou zřizované celkem 2 649 rŧznými zřizovateli! Zrušením školských úřadŧ v roce 2000 došlo ke zrušení dŧleţitého mezičlánku mezi obcemi a vyššími územními celky, zejména bývalými okresy, kraji i centrální úrovní.1 Ontarijská reforma je zaloţena na časem prověřené dělbě odpovědností a propojenosti jednotlivých úrovní řízení. Jednotlivé úrovně řízení jsou jasně vymezeny a zřetelně na sebe navazují: ředitel školy > superintendenti > ředitel vzdělávání daného distriktu > volené školní rady > ministerstvo školství. V České republice chybí, kromě lepšího propojení jednotlivých úrovní, článek superintendentŧ v jednotlivých distriktech, tedy úroveň zhruba odpovídající bývalým školským úřadŧm. Chybí zde lidé, kteří by dŧkladně znali kaţdodenní praxi školního vyučování v daném regionu a kteří by mohli fungovat jako poradci, šiřitelé dobré praxe, mentoři a supervizoři. Vzhledem k tomu, ţe ředitelé v České republice mají v mezinárodním srovnání vysokou autonomii a také velmi nadstandardní odpovědnost, byl by takový mezičlánek „superintendentŧ“ velmi uţitečný. Z výše uvedeného rozhodně nevyplývá, ţe bychom se měli vrátit k odvětvovému zpŧsobu řízení, znovuobnovení školských úřadŧ a sníţení autonomie škol. Pro budování kapacit a zázemí pro podporu škol a ţákŧ musí ovšem existovat vyšší úroveň, neţ jsou obce, které často zřizují jednu jedinou školu. O velikosti a funkci takové zastřešující úrovně by bylo potřeba diskutovat, a to zejména vzhledem k výše uvedeným poznatkŧm o tom, ţe je potřeba stavět především na tom, co existuje, a nikoli měnit staré a zavádět nové struktury. Ať tak, či onak, je potřeba, aby někdo v systému byl zodpovědný jak právně, tak fakticky za zvyšování kvality výuky. Uţ jen samotné pojmenování těchto organizačních sloţek má symbolický význam. Zatímco u nás existuje pouze „inspekce“, v Ontariu jsou týmy „školního úspěchu“. Zatímco u nás máme inspektory, v Ontariu se hovoří o „leaderech“. Třetí velkou inspirací je dŧraz na implementaci a realizaci cílŧ, ne na vytváření dokumentŧ. Ontarijská zkušenost ukazuje, ţe místo mnoha cílŧ je lepší soustředit se na několik málo cílŧ a dlouhodobě a systematicky trvat na jejich skutečném plnění. Ontario představuje příklad orientace na praxi a na akci – nikoli na detailní plánování a psaní „strategických dokumentŧ“. Povaha Strategických směrŧ krásně dokumentuje hlavní princip reformy – dŧraz na aktivity, činnosti a implementaci toho, co pomáhá rozvíjet vzdělávání, místo na psaní sáhodlouhých „slohových cvičení“ tak, jak je známe z našeho kontextu. Na jedné straně máme příklad České republiky, kde je v současné oblasti vzdělávání platných asi 18 „koncepčních a strategických“ dokumentŧ, které jsou sice formálně přijaty, ale de facto je málokdo zná a ještě méně lidí a institucí se jimi skutečně řídí. Na straně druhé máme příklad Ontaria, ve kterém má hlavní jednotící úlohu šestistránkový dokument, který je po celou dobu jen pracovní verzí. Snad v ţádné jiné oblasti veřejné politiky není cesta od myšlenky k její skutečné realizaci tak dlouhá jako v oblasti vzdělávací politiky. „Technická“ realizace je u nás velmi podceňovaná. Má se za to, ţe nejtěţší je to nějak vymyslet. Zahraniční – a uţ i naše – zkušenosti ovšem ukazují, ţe právě konkrétní zpŧsob realizace je zcela zásadní, tj. kdo to dělá, jak to dělá a za jakých podmínek. Máme tendenci spoléhat se na to, ţe myšlenky je potřeba pouze přednést. Úskalí se ovšem skrývají v promyšlení krokŧ, jak určitý bohulibý záměr skutečně realizovat. Nejde například o to, zda testování v 5. a 9. třídě ano či ne, ale o to, co s tím dál. Jak pomohou výsledky školám a rodičŧm? Jak se přemění v aktivity, které pomohou zlepšit vzdělávání? Strategické myšlení neznamená hovořit o vzletných myšlenkách, ale spíše o moţnostech (a omezeních), jak tyto myšlenky skutečně zavádět a realizovat. Znamená to mimo jiné, promýšlení „technických“ detailŧ, jako kdo bude dané opatření realizovat, za jakých podmínek atd. Nelze pouze s nějakou myšlenkou přijít a pak nechat na ředitelích, učitelích atd., aby ji realizovali. Konečně čtvrtou inspirací je podpora vysoce kvalitního výzkumu v oblasti vzdělávání. Myšlenkově byla celá reforma podloţena světově uznávanými odborníky na vzdělávání, jako jsou Michael Fullan, Ben Levin a Kenneth Leithwood. Celková úroveň výzkumu v oblasti vzdělávání je v Ontariu na podstatně vyšší úrovni neţ u nás. Kvalita všech opatření je zcela zásadním zpŧsobem určována kapacitou pro implementaci těchto opatření. Některé nástroje uplatňované v Ontariu si vyţadují rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti. Například testování ţákŧ v Ontariu probíhá na vysoké odborné úrovni a s vědomím všech rizik, které testování mŧţe mít. Při vší úctě k českým odborníkŧm, takové kapacity – a zkušenosti – v České republice v současné době prostě nemáme. Chceme-li ovšem takové nástroje vzdělávací politiky vyuţívat, musíme přednostně pracovat na kapacitách lidí takové nástroje vytvářet a smysluplně vyuţívat. ***



1 Školských úřadŧ bylo v době jejich zrušení celkem 76 (zaměstnávaly cca 1 900 zaměstnancŧ), coţ je číslo, které nápadně připomíná současnou situaci v Ontariu. Foto popis| O autorovi| doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph. D., vedoucí katedry veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy


vasevec.cz

str. 00

Svět se mění před očima, jak ukázaly polovyschlé české řeky na začátku června. V Británii poslanci sněmovního výboru pro ţivotní prostředí vyzvali velké obchodní řetězce, aby se orientovali na bliţší dodavatele klíčových produktŧ, protoţe hrozící klimatické extrémy mohou vyšroubovat ceny nebo úplně přerušit dodávky. Uvedená hrozba se promítla i do uplynulého jednání Evropské rady, kde dostala podobu rizika i příleţitosti. Přijatá Strategická agenda pro Unii v časech změny, která stanovuje klíčové cíle pro nadcházející pětiletí, označuje omezené přírodní zdroje, náklady na energii a dopad klimatických změn za velkou výzvu pro nadcházející období a vedle toho energetickou závislost Evropy za zdroj zranitelnosti. Je tam však i zastřené varování, ţe na opozdilce se nečeká. Lze je vyčíst z věty, ţe „v Unii máme rŧzné stupně integrace a kooperace“. http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/143477.pdf http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/143497.pdf Sobotkova vláda proto udělala dobře, kdyţ pozdrţela přípravy energetické a materiálové koncepce (k nelibosti Svazu prŧmyslu a dopravy) a akční plán na podporu hospodářského rŧstu a zaměstnanosti (který urguje také Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Na pondělní tripartitě kvŧli tomu zavládla trochu nevlídná atmosféra, ale teď střílet rychle znamená střílet vedle. Pokud jde o investice, ČR si mŧţe vzít příklad z předsednické italské vlády, která návrh na zmírnění úsporného běsnění připravila. Umoţňuje to odečíst některé výdaje na strategické investice (zejména do výzkumu) od vykazovaného rozpočtového schodku a dluhu. Pro italského premiéra Renzziho to znamená 10 miliard euro pro povzbuzení ekonomiky navíc. V seznamu pěti strategických priorit EU je tento bod na prvním místě. Zdŧrazňuje potřebu posílit rŧst a podpořit investice a vyuţít k tomu veškerou pruţnost („best use of flexibility“), která je zabudována do existujícího Paktu stability a rŧstu. V detailním rozpisu této sady úkolŧ pak mluví o zlepšení přístupu k financím a investicím – i pro malé a střední podniky. Pro velké dlouhodobé investice bude vydána emise dluhopisŧ Evropského investičního fondu při Evropské investiční bance. Ve strategickém dokumentu Evropské rady najdeme také nespecifikovanou výzvu k vytvoření vhodného regulatorního rámce“ pro dlouhodobé investice. O ten ještě bude boj. Zvaţuje se moţnost, ţe by dluhopisy garantované EIB (tedy garantované rozpočty členských zemí) případně odkupovala Evropská centrální banka, jak navrhuje řada ekonomŧ. Bylo by to prolomení dalšího evropského tabu, kterým je „monetizace“ dluhu, tedy vytváření peněz na produktivní investice z čistého vzduchu, rozhodnutím ECB. Ale i bez toho je směr jasný – nebojte se, investujte! Do čeho? Rozhodně ne do minulosti. Investujte a připravujte naše hospodářství na buducnost, velí strategický plán EU. Budujte infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Zaměřte se na energetickou účinnost, inovace, výzkum, odbornou přípravu, vzdělávání. Mě jako sociálního a environmentálního běsa zaujaly také další strategické priority. Hned na druhém místě se mluví o evropských svobodách a migraci, ale nejde o plytkou mantru zvyšování konkurenceschopnosti. Jádrem problému je odstraňování chudoby a sociálního vyloučení, protoţe to je hrozba, která uvádí zoufalé lidi do Plné znění zpráv


pohybu. Čtu to nejen jako dŧraz na spravedlivé (progresívní) zdanění a posilování veřejných sluţeb, ale také jako výzvu k lokálnímu druţstevnictví a sociálnímu podnikání. Pokud jde o energetiku, je úzce propojena s klimatickými změnami. Zaznívá výslovná výzva, ţe Evropa nesmí být tak vysoce závislá na dovozu ropy a plynu. Bezpečnost tedy nespočívá ve větší hustotě trubek z dalších směrŧ, ale ve sniţování spotřeby. „Energetická účinnost je podstatná, protoţe nejlevnější a nejčistší energie je ta, která nebyla spotřebována.“ Negawatty, říkají tomu s oblibou Zelení. Došlo na jejich slova. Kdyţ jsem se ještě loni zajímal o energetický výzkum v ČR, prakticky jsem ţádný nezjistil, s výjimkou starých fosilních a jaderných kapacit. Letos je to uţ lepší, rozbíhá se například pár projektŧ pro chytré budovy. Evropská rada burcuje k podpoře výzkumu, vývoji a budování energetické prŧmyslové báze Evropy. Potřebuje to pro urychlení diverzifikace energetického zásobování, se zahrnutím „obnovitelných, bezpečných, udrţitelných a dalších domácích energetických zdrojŧ“. Představa, ţe mezi to patří i uhlí, vyprchává, protoţe EU si chce „zachovat vedení v boji proti globálnímu oteplování“ a její ambiciózní cíle pro rok 2030 mají být v souladu s cíli pro rok 2050, které uţ jsou prakticky bez uhlíku. Lze to číst jako sdělení: Chcete uhlí? Ale jedině se „sekvestrací“, ukládáním uvolněného uhlíku pod zem. Jenţe to zatím nikdo prŧmyslově neumí. A aţ to bude umět, bude to stejně drahé jako jaderná energie, která se uţ dnes nevyplatí. Takţe – nic nového nespouštět. Německý příklad je zřejmě závazný. Mimochodem, přichází s dalším prvkem podpory obnovitelných zdrojŧ. Solární panely a moţná ani větrníky uţ investiční podporu nepotřebují, náklady klesají tak prudce, ţe cena solární a větrné elektřiny bude běţně konkurovat fosilním zdrojŧm. Ale zvyšují se náklady na udrţování celého energetického systému s tak vysokým podílem kolísavých zdrojŧ. Řešením je lepší propojení regionŧ, výrobcŧ a spotřebitelŧ chytrými rozvody, kterými se vyrovnávají jak výkyvy oslunění a větru, tak spotřeba v částech země. O to se stará německá vláda velkým investičním programem rekonstrukce energetických rozvodŧ. Ale pak je tu další moţnost. Skladování elektřiny v místě spotřeby. Byl zahájen program podpory domácích akumulátorŧ pro střešní solární panely. V Británii – opojené trhem – na to jdou jinak. V prosinci začnou s aukcemi na záloţní kapacity. Zapojí se nejlevnější nabídky, které na výzvu buď dodají chybějící energii (elektrárny) nebo sníţí odběr (prŧmyslové podniky a další subjekty). Na konec otázka – má smysl věnovat pozornost strategii Evropské rady, kdyţ za chvíli nastoupí nový Evropský parlament a mŧţe mít na věc jiný názor? Odpověď dává rozhodnutí Evropské rady, kterým rychle doporučila Jean-Claude Junckera na post předsedy Evropské komise. Evropský parlament tak dosáhne toho, ţe tento klíčový post obsadí politická formace, která evropské volby vyhrála. Vstřícnost by pak mohla být vzájemná. Juncker je s přijatou strategií srozuměn. Dělba rolí mohla být i jiná, ale jak jsem zaznamenal z nedávné přednášky Ivo Šlosarčíka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Lisabonská smlouva moţná sledovala jinou strukturu správy Unie, ale v nedávné krizi Evropská komise nedokázala převzít iniciativu jako zdroj expertízy (asi proto, ţe členské státy tam přestaly posílat své poltické špičky). Úkolu hasiče se musela ujmout Evropská rada a od té doby si uchovává iniciativu. A Evropský parlament nastupuje do nového období oslaben, stojí za ním málo voličŧ. Nová sada strategických priorit Evropské rady je tak o to dŧleţitější, ţe v klíčovém okamţiku politické změny potvrzuje vedoucí postavení vlád tvrdého jádra EU v celém sloţitém a mnohovrstvém systému Unie. Měli bychom vyuţít této historické příleţitosti. Jádro je blízko, je rozumnější neţ naše vnitřní poměry a jsme s ním úzce propojeni.

URL| http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/zbynek-fiala-strategie-v-casech-zmeny



Přehled zpráv. Sankce budou Unii bolet, Rusko ale utrpí více, čeká expert aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika

Recommend Documents