STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
PRAHA
Nechceme, ale musíme / str. 1-2
Nezávislí kandidáti na Praze 11 / str. 3
Velké elezni ní projekty v Praze / str. 4-6
vydán
20 í .1/
14
Pra ský volební mana er Mgr. Jan Lacina / str. 7
Nechceme, ale musíme A vám se tam chce? ptal se m nedávno jeden pán. Dobrá otázka. Pro se Starostové a nezávislí vlastn rozhodli ucházet o místa v zastupitelstvu hlavního m sta Prahy? Rozhodn ne proto, e by na svých m stských ástech nem li co d lat a vymý leli, jak se zabavit ve volném ase. Ani pro uspokojení svých osobních ambicí m i mé kolegy práce pro tu svou m stskou ást velice baví a rozhodn to pro nás není ádný p edstupe k vy ím metám. Ve své funkci starost jsme spokojeni. Jen e
Jen e zji ujeme stále víc, e mnoho v cí zdola prost nem eme ovlivnit. Financování Prahy je u mnoho let nastaveno nepochopiteln a nespravedliv , ale nikdo s tím nehodlá nic d lat. Nebo snad n komu p ijde spravedlivé, e Prahy 1 - 22 jsou financovány z jednoho balíku pen z, Prahy 23 - 57 z druhého balíku, ale nikdo na Magistrát není schopen vysv tlit, jak se do lo k pom ru obou ástek? P ijde n komu normální, e kdyby byly v echny m stské ásti financovány z jedné hromady a podle stejných kritérií, tedy spravedliv , tak by velká v t ina m stských ástí Praha 23 - 57 získávala od m sta ka doro n miliony korun navíc (viz tabulka)? pokra ování na str. 2
Dota ní vztahy
M stská ást (M )
Skute n p id lená dotace pro rok 2014 (tis. K )
Dotace, na kterou by m la M nárok, kdyby se v echny M nancovaly dle pravidel pro Prahy 1 - 22 (tis. K )
Dotace, na kterou by m la M nárok, kdyby se v echny M nancovaly dle pravidel pro Prahy 23 - 57 (tis. K )
Benice
1 873
4 328
7 902
PRAHA
áblice
9 320
20 676
23 093
Lysolaje
4 558
8 355
13 526
eporyje
10 138
23 781
31 895
Slivenec
7 905
18 644
19 626
Zbraslav
24 546
37 568
43 766
Zli ín
13 040
21 006
28 715
/1
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
PRAHA
Nechceme, ale musíme pokra ování ze str. 1
V dy to p ece znamená, e o tyto miliony hlavní m sto ást svých obyvatel idí. Praha se nechová k ásti svých ob an v okrajových tvrtích jako matka, ale jako p kn nespravedlivá macecha. Jak vysv tlit rodi m, e koly na okrajích Prahy nejsou tak vybavené jako koly v centru, proto e okrajové ásti dostávají na dít mén pen z ne koly v centru? Jak vysv tlit lidem, e nem eme tolik, jak bychom si p áli, uklízet ulice, proto e dostáváme na metr tvere ný desetkrát mén ne velké Prahy? e dostáváme výrazn mén i na údr bu zelen ? e musíme et it ka dou korunu, abychom mohli zajistit provoz a údr bu h bitova (ve velkých Prahách vyu ívají slu eb Správy pra ských h bitov ), provoz knihovny (na to mají Prahy 1 - 22 M stskou knihovnu), r zné kulturní akce, podpo it místní hasi e, fotbalisty i dal í spolky a je t p itom u et it na opravy a rekonstrukce komunikací, výstavbu h i i zateplení koly? Chceme tyto absurdity odstranit. Ani velké m stské ásti ale na tom nejsou b hvíjak dob e. V dy ástka 2 400,- K , kterou m sto posílá svým m stským ástem jako minimální dota ní vztah, je nízká i pro velkou v t inu z nich. Nejh e jsou na tom ty s velkými sídli ti a malým po tem lukrativních prostor, které by se daly pronajmout. N které velké m stské ásti tak dotují sv j provoz z prodeje byt , co je ov em dlouhodob neudr itelné. Jen e co d lat, kdy si celých 92 % z p íjm , které p ijdou na m sto ze sdílených daní, ponechává Hlavní m sto Praha? Ze zbylých 8 %, které m sto posílá na m stské ásti, se zázraky d lat nedají. Pou ijeme-li p ím r z p edchozího odstavce, tak jestli e se k malým m stským ástem m sto chová jako macecha, pak k velkým jako hodn , ale hodn lakotná matka. Cht li bychom to zm nit. Rádi bychom, aby se m stské ásti financovaly spravedliv a aby se zárove výrazn zvý il minimální dota ní vztah z 2 400,- K /na obyvatele na 5 000,- K / na obyvatele. Chceme, aby si m stské ásti mohly opravit ulice a chodníky, vystav t nové koly a kolky, dobudovat plochy pro sportování, d tská h i t , semafory, chodníky, parky, domy pro seniory . 2/
A kde na to vzít? V Praze je rezerv více ne dost. Jsou ve vlastním fungování Magistrátu opravdu musí mít tento ú ad 3 000 ú edník ? Opravdu musí spot ebovat 3 miliardy korun na vlastní provoz? V dy je to stejná ástka, jako stojí financování v ech m stských ástí! Zde by se daly u et it stovky milion korun. Notoricky známé je p edra ování zakázek. Z Prahy si kdekdo d lal dlouhá léta dojnou krávu a to je pot eba zarazit (spravedliv je pot eba p iznat, e u se s tím za alo). ádn je t eba se podívat na zoubek Dopravnímu podniku. Svoji finan ní zodpov dnost za rozvoj m sta by m ly nést i developerské firmy není nadále mo né, aby m sto n kterým z nich budovalo infrastrukturu a p edávalo jim ji na st íbrném podnose... atd. Zkrátka, v Praze zdroje opravdu jsou, jen je správn vyu ít. Jsme p esv d eni, e kdyby m sto hospoda ilo v ude tak úsporn jako hospoda í ve svých m stských ástech na i starostové, tak je Praha ve zna ném finan ním p ebytku. A tento p ebytek by se m l poslat do m stských ástí a vyu ít na ty oby ejné v ci, které Pra ané poptávají, tedy na dostatek míst ve kolách a kolkách, na výstavbu kanalizace, na rekonstrukce komunikací a jejich kvalitní údr bu, na dostavbu chodník , zvy ování podílu zelen , istotu, bezpe nost, sportovní vy ití . A samoz ejm na kulturu, kterou pova ujeme za velmi d le itou. A v tom je i odpov na otázku pána z úvodu: na Magistrát sice nechceme, ale musíme. Myslíme si toti , e se na e zku enosti z komunální politiky budou hodit. A chceme d lat oby ejné v ci pro oby ejné lidi.
RNDr. Jana Plamínková p edsedkyn pra ské organizace STAN, starostka M stské ásti Praha - Slivenec
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Nezávislí kandidáti na Praze 11
Praha 11 byla v posledních ty ech letech symbolickým místem odvrácené strany sou asné komunální politiky v eské republice. Ve ejností nikdy nep ijatá koalice SSD a ODS na Magistrátu hl. m sta Prahy se v roce 2010 stala pro mnohé Pra any symbolem praktického d lení moci nehled na ideové pozadí stran. Pro obyvatele Prahy 11 v ak takováto koalice mezi tehdej ími nejsiln j ími opozi ními stranami nebyla nic nového, proto e zde koalici sestavila ODS s SSD (v etn Pra an za svá práva) s tichou podporou KS M. Tato koalice , sledování lidí, umís ování nahrávacích za ízení pro odstavení spolustraník , naplno rozjetý boj o moc, tomu p edcházející pochybná volební kampa a vyu ívání sportovc pro zastra ování obyvatel, to v e vytvo ilo dnes notoricky známý termín u ívaný pro ozna ení Ji ního M sta, kterému se p ezdívá pra ské Palermo. Nicmén asy se m ní a i Praha 11 má na dosah reálnou zm nu pom r , kterou m e zajistit neustále sílící opozice. S tím, jak opozice na Praze 11 posiluje, se ale stále ast ji vyno uje otázka, co bude po volbách? Jedno je u nyní jisté: kdokoliv, kdo bude na radnici v p í tím volebním období, nebude mít v bec jednoduchou výchozí pozici. Rozprodané pozemky m stské ásti, akciové spole nosti napojené na poslední peníze v radni ní pokladn a celá ada ne e ených problém nutn vytvo í obtí n e itelnou situaci. Dosavadní politický vývoj na Praze 11 vytvo il velmi negativní atmosféru mezi obyvateli, a tím pádem i bi na v echny sou asné i budoucí strany. Neustálé obcházení PRAHA
ob an dalo opozici jasný cíl: porazit sou asnou koalici, vymýtit korupci a pln uspokojit poptávku ob an po zm n . Je to ale cíl splnitelný? Porazit sou asnou vládnoucí koalici je mo né a pro budoucnost Ji ního M sta nezbytné. Co pln splnitelné není, je rychlý boj s korupcí a snaha o uspokojení poptávky ob an . Ta toti spí e ne aby vytvá ela alternativní pohled na to, kam by m la Praha 11 sm ovat, zanechává pouze temné a prázdné místo. Je tak spí e odrazem zna n frustrující politické sou asnosti, její nejednozna nosti a bezohlednosti. Stejn jako opozice reaguje na sou asnou situaci na radnici svým jasným a jednozna ným kritickým postojem, tak je svým zp sobem na tomto stavu existen n závislá. A tak na jednu stranu zde máme úctyhodný a pot ebný cíl, tj. porazit sou asnou vládnoucí koalici ve volbách. Na druhou stranu je zde stále nevypln ný prostor pro konstruktivní a tvo ivou politiku, která nebude pouze politikou negace. A to je p esn to místo, je se sna í vyplnit vznikající uskupení nezávislých kandidát , které bude do komunálních voleb kandidovat pod hlavi kou Starost a nezávislých. Sebev domý a konstruktivní postoj by m l být zárukou prosazování rozvojové politiky a snahy o novou budoucnost Ji ního M sta. Práv budoucnost Prahy 11 toti zatím nevypadá p íli dob e. Stárnutí jejího obyvatelstva, neatraktivnost prost edí... pokra ování na str. 4
/3
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
PRAHA
Nezávislí kandidáti na Praze 11 pokra ování ze str. 3
...a v sou asném stavu patný ekonomický výhled jsou rostoucími hrozbami, na které bude muset nov zvolená politická reprezentace co nejd íve reagovat. Jinak se m e stát, e se z Prahy 11 stane okrajové a neatraktivní místo s velkými sociálními problémy. Proto se domníváme, e je nejvy í as vnést do na í spole nosti pozitivní náladu a optimistickou prorozvojovou politiku, která podpo í iniciativní ob any tak,
aby se Praha 11 op t stala p ív tivou m stskou ástí uv dom lých obyvatel, kte í si budou navzájem dobrými sousedy. Na i spoluob ané by si to po tak dlouhé dob jist zaslou ili.
Ing. Radka Soukupová
Velké elezni ní projekty v Praze Téma do voleb 2014 V Praze je p ipraveno n kolik významných elezni ních projekt , které by m ly po roce 2014 p iblí it eleznici obyvatel m a náv t vník m Prahy. Státní organizace Správa elezni ní dopravní cesty p ipravuje velké projekty, které mohou zásadním zp sobem zlep it ivot v Praze. Jsou to p edev ím rekonstrukce eleznice na Kladno s odbo kou na Leti t Václava Havla nebo rekonstrukce úseku Praha-Hostiva - Praha hl. nádra í a dal í. Dnes se chci v novat projektu Prodlou ení podchod v elezni ní stanici Praha hl. nádra í, který má význam pro obyvatele Prahy 2 a Prahy 3, p edev ím pak pro studenty Vysoké koly ekonomické na i kov . elezni ní stanice Praha hl. nádra í je nejv t í a nejvýznamn j í pro osobní dopravu v R. Nachází se poblí historického centra Prahy a jejímu významu odpovídá i po et cestujících, kte í ji denn vyu ívají pro cesty do zam stnání nebo za studiem, zábavou, turistikou do centrální ásti Prahy. Stanice hl. nádra í v ak není p ímo p ístupná z Vinohrad a i kova, p eká kou je koleji t , p es které p ijí d jí vlaky od východu republiky. N kte í cestující, p edev ím studenti z Vysoké koly ekonomické, nerespektují zákaz p echodu a voln p ebíhají p es koleje. Cestu k vlak m si tím zkrátí cca na 4/
5 minut, legální cesta p ky nebo tramvají trvá minimáln 15 minut. N kdy tam hlídá Policie R a vybírá pokuty V pr b hu roku 2013 byla studenty pra ských vysokých kol zalo ena Ob anská iniciativa Legáln na nádra í. Dne 18. listopadu od 7 do 15 hod. provedli studenti asový snímek p echodu p es koleji t v oblasti elezni ní stanice hl. nádra í sm rem na Prahu 3. Za 8 hod. p e lo p es koleje 1 124 osob. Tedy cca 140 lidí p echází p es koleje za hodinu!!! Obyvatel m i kova i student m V E chybí cesta na nádra í - p echodem kolejí páchají p estupek. Legální cesta vede n kolik set metr dlouhou oklikou. V roce 2012 zadala státní organizace Správa elezni ní dopravní cesty studii Prodlou ení podchod v elezni ní stanici Praha hlavní nádra í. Cílem projektu je zp ístupn ní elezni ní stanice na Prahu 2 a Prahu 3, p edev ím k Vysoké kole ekonomické (V E) na Churchillové nám stí. Studie ukazuje, e technicky a nan n je nejlep ím e ením prodlou ení Severního podchodu, tj. podchod nejblí e V E. pokra ování na str. 5
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Velké elezni ní projekty v Praze Téma do voleb 2014 pokra ování ze str. 4
Hlavní p edností prodlou ení Severního oproti St ednímu a Ji nímu je to, e z podchodu je mo no vybudovat bezbariérové rampy sm rem na Prahu 2 i Prahu 3 p es stávající servisní a po ární komunikaci mezi ulicí Seifertova a portály Vinohradských tunel . Prodlou ení Severního podchodu navíc umo ní v dal í etap umístit na hlavním nádra í p ípadné nové nástupi t . Napojení na Prahu 2 V sou asné dob je mo no se dostat na nádra í pouze velkou zacházkou a za prostory Národního muzea. Studie prov uje mo nost napojení Prahy 2 ve dvou místech. Jednak v propojení ulice Vinohradské,
pan lské a Mánesovy. Druhé mo né propojení je mo né v ulicí pan lské a Kun tické. V obou vytipovaných místech je mo no umístit terénní schodi t a bezbariérový p ístup zajistit výtahem. Vý kový rozdíl mezi úrovn mi nádra í a pan lskou ulicí je cca 20 m. Oba p ístupy jsou technicky a nan n náro né. Napojení na Prahu 3 Toto napojení je jednoduché. Propojení je e eno po stávajících zpevn ných plochách sou asného nádra í, a to od severní rampy Severního podchodu do ulice Seifertova. Vyu ívá se tak stávající servisní a po ární komunikace sm rem na Seifertovu ulici. Studie po ítá i s p ím propojením do prostoru Churchillova nám stí, pokra ování na str. 6 kde je vý kový rozdíl cca 5 m.
Pohled na nádra í Císa e Franti ka Josefa ze svahu Vítkova
PRAHA
/5
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
PRAHA
Velké elezni ní projekty v Praze Téma do voleb 2014 pokra ování ze str. 5
To m e být realizováno bezbariérov p es vnit ní prostor nov navrhovaných budov CR O ice na rohu ulice Seifertovy a Italské. Pokud se projekt bude realizovat, i kov získá tém po 145 letech p ímé spojení na nádra í. V roce 1872 získal i kov nádra í, je bylo sou ástí areálu nádra í Císa e Franti ka Josefa. To vybudovala spole nost C. k. privilegované turnovsko-pra sko-kralupské dráhy. Nádra í m lo p ímý vstup z Ol anské silnice (dnes Seifertova). Areál nádra í C. k. spole nost turnovskopra sko-kralupské dráhy spravovala spole n s C. k. dráhy císa e Franti ka Josefa I., která sem p ivedla koleje
z opa né strany p es Vinohradský tunel v roce 1871. Této spole nosti pat ila výstavná budova v místech dne ního secesního nádra ního objektu architekta Fanty. Ob spole nosti provozovaly své stanice zpo átku odd len , ale ty byly funk n propojeny. Ob nádra í brzy splynula a v roce 1873 v dobových jízdních ádech u ádnou zmínku o i kovské stanici nenajdeme. V ím, e projekt bude realizován v roce 2015 a i kov a Vinohrady budou mít op t p ímý p ístup na nádra í a p edev ím bude odstran no nebezpe né místo na map Prahy.
Tomá Mikeska
Pohled na elezni ní stanici Praha hl. nádra í dnes místo nelegálního p echodu kolejí.
6/
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Pra ský volební mana er Mgr. Jan Lacina Je hrdým otcem dvou veselých d tí v raném kolním v ku. Intenzivn proto p emý lí, v jakém sv t ony pro ijí sv j dosp lý ivot. Sám pat í v tomto ohledu ke astné generaci: v bec poprvé m l p íle itost vyu ít volební právo t sn po pádu totalitního re imu v prvních svobodných parlamentních volbách 1990.
a mediální studia na kated e masové a mediální komunikace FSV UK. Od dvaceti let p sobil jako reportér v Re exu, v Lidových novinách, v televizi Nova i Prima, ve dvaceti osmi letech zalo il svou první produk ní spole nost a od té doby trvale spolupracuje s eskou televizí.
Pat í k typickým p edstavitel m velkom stských, liberáln smý lejících a kriticky uva ujících ob an . Je také hrdý na eskou ú ast v projektu Evropské unie i na fakt, e m l t ináct let za prezidenta spisovatele, dramatika a intelektuála sv tového st ihu Václava Havla. Je velmi py ný na Prahu m sto, ve kterém celý ivot spokojen ije. Je velkým p íznivcem ve ejné dopravy p edev ím vlak . Rád tráví volný as v evropských metropolích: v Berlín , Pa í i, Vídni, Bratislav i Budape ti, kde dlouhodob sbírá inspiraci pro pra ský ve ejný prostor. Je vytrvalým tená em denního tisku a graduovaným pozorovatelem tuzemské i mezinárodní politiky. Klí ové rozhodnutí anga ovat se naplno v místní politice vzniklo - po dlouholetém váhání - b hem posledních prezidentských voleb, ve kterých se zapojil jako aktivní podporovatel Karla Schwarzenberga (Jedeme v tom s Karlem).
Jako specialista na mediální komunikaci se podílel na festivalu Praha Evropské m sto kultury roku 2000, ídil také celodenní vysílání eské televize k 20. výro í tzv. Sametové revoluce. Byl dlouholetým scenáristou a re isérem respektované talkshow Michala Prokopa Krásný ztráty. Vedle toho v Praze zalo il n kolik literárních kaváren (Krásný ztráty, Café Nová scéna, Literární kavárna Academia) a také jeden hudební klub (Carpe diem). Svým ivotem napl uje slogan jednoho z text písni káe Vladimíra Merty: V echny své chyby napraví , dal í vzáp tí ud lá dál. Jenom jednou se zastaví a celý sv t jako by s tebou stál.
Narodil se v roce 1970 v dnes ji neexistující bubene ské porodnici v Praze 6. Vyjma let 1987 a 1999, kdy p echodn bydlel na Malé Stran , ije v Praze 6 Buben i, respektive Dejvicích. V mládí intenzivn sportoval, byl lenem St ediska vrcholového sportu Dukla Praha, ale nakonec vystudoval t i humanitní obory: politologii a mezinárodní vztahy na FF Z U PRAHA
/7
PRAHA Krajský tajemník pra ské organizace STAN Michal Vít / e-mail:
[email protected] / telefon: +420 777 006 066 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail:
[email protected] / telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 editelka hlavní kancelá e: Veronika Vendlová / telefon: +420 777 326 333
Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Je pot eba nastavit priority V poslední dob se op t rozví ila debata o postavení moderní koncertní sín v Praze pro dva tisíce divák . Naskýtají se dv otázky. Ta první: pro pro koncerty vá né hudby nevyu ít n který z ji existujících velkých sál ? Nap . nejv t í sál Kongresového centra má kapacitu 2 764 divák , tedy prakticky stejnou, jakou má mít zmín ná hala, a jeho vyu ití je velmi nízké, obsazen je sotva párkrát do m síce. I pokud by tento sál z n jakých d vod (nap . patná akustika) nevyhovoval, byla by jeho úprava jist levn j í ne stavba zbrusu nové budovy. A druhá, dosti podstatná: Moderní kulturní svatostánek by si Praha mo ná i zaslou ila. Nicmén je t eba si nastavit priority. Vzhledem k tomu, e ji n kolik let vysává pra ský rozpo et stavba megalomanského tunelu Blanka, neinvestuje m sto v dostate né mí e do staveb, které jsou pot eba pon kud více ne koncertní hala. A je to k neví e, tisíce lidí v Praze stále nemají kanalizaci je t eba ji dobudovat. V hrozném stavu jsou mnohé komunikace, a to i ty velké, po kterých jezdí autobusy MHD m ly by se opravit. Na mnoha místech je pot eba dostav t chodníky. Do havarijního stavu se u dostaly i n které mosty. Hlavn na okrajích Prahy se zoufale nedostává míst ve kolách a kolkách. Chybí t locvi ny n kde d ti provozují t locvik ve t ídách,
proto e jinde prost není místo. Nedosta uje kapacita domov pro seniory, hlavn t ch s posti ením demencí a Alzheimerovou chorobou. Lidi trápí hluk, ale chybí nance na protihlukové st ny. Je pot eba roz í it sí MHD - n kolik tramvajových linek a metro D, které na rozdíl od metra do Motola má opravdu význam pro desetitisíce Pra an . Roky se nedávají peníze do cyklostezek, a jde o výborný zp sob, jak zvednout hlavn mladé lidi od po íta . Nezbytn je pot eba dobudovat osv tlení tam, kde chybí (a chybí!). Toto jsou jen n které z opravdových a reálných pot eb Pra an . A budou uspokojeny, je mo né uva ovat o stavb luxusní kulturní haly. RNDr. Jana Plamínková, p edsedkyn pra ské organizace STAN, starostka M stské ásti Praha - Slivenec
Pokud jsme Vám sympati tí a cht li byste vyjád it svou podporu pra skému hnutí Starostové a nezávislí a zárove byste cht li dostávat aktuální informace z na í práce pro Vás, ob any Prahy, prosím napi te nám kontakt na Vás na www.starostove-nezavisli.cz/regiony/hlavni-mesto-praha/podporovatele/ www.facebook.com/starostovenezavisli.praha
8/
STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
BRIKA
TNÍ RU Á T S O EL
Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? / str. 2
Starostové: první rok na kraji / str. 5-6
20 í .1/
C
vydán
Komunální volby krok za krokem I. / str. 6-7
Pozvánka na VI. sn m / str. 8
14
Pro (znovu) kandidovat aneb Malé zamy lení nad rolí komunální politiky Struktura politické reprezentace má tvar klasické pyramidy: nejvíce lidí se jí ka dodenn v nuje na té nejni í úrovni, na obecních a m stských ú adech, ale nejd le it j í a nejsledovan j í rozhodnutí iní n kolik desítek lidí na pomyslné pi ce (kte í, jak ov em víme, nedosahují v dy práv pi kových kvalit). Co se tý e zájmu o práci v politice, n kdy se zdá, jako by se ta pomyslná pyramida trochu p evracela. Nejsnáze se v dy hledají zájemci o místa na kandidátkách do parlamentních voleb. P esv d it n koho o smysluplnosti práce pro obec bývá naopak n kdy dost obtí né. O to více si vá ím v ech, kdo asto i opakovan úsp n kandidují v komunálních volbách a pracují dennodenn pro své obce. Kdo e í v echno, co zam stnává i politiky naho e: nezam stnanost, dopravní obslu nost, infrastrukturu, romskou problematiku, vzd lání, zdravotní pé i, podporu kultury Jen s mnohem men ími lidskými i finan ními zdroji. Sám vím, jak je to n kdy t ké. Ale také v téhle armád obecních zastupitel , starost a místostarost vidím obrovskou nad ji pro budoucnost. Obroda politické kultury toti nep ijde shora. Nezachrání to ádný politický mesiá , a u se jmenuje Bárta, Babi nebo Okamura. Zm nu musejí p inést a p iná ejí - politici, kterým lidé vidí do talí e . Jestli e usp jí jako komunální politici a starostové, je to vysoká záruka jejich CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
schopností a také morální integrity, díky které snáze odolají známým nástrahám politiky krajské nebo parlamentní. Hnutí Starostové a nezávislí vsadilo práv na takové lidi. Na Vás. I p esto, e n kte í zástupci na eho hnutí v etn mne jsou poslanci parlamentu, co nám pomáhá prosazovat ivotn d le ité zájmy obcí, jako je RUD, regulace hazardu a odvody z n j, udr itelnost regionálního kolství, zachování po t atd., t i t na eho zájmu je stále v regionech a obcích. P edev ím proto, e obec, spolu s rodinou, má být první instancí pomoci a podpory; teprve kdy rodina a obec své mo nosti vy erpají, a zasahuje stát. Ten ov em musí rodinám a obcím dát dostate nou volnost, prost edky a kompetence, aby ú inn pomáhat mohly, dokud jsou problémy malé a e itelné. P eji Vám hodn sil a t stí p i e ení problém malých i t ch v t ích.
Petr Gazdík /1
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? V srpnu 2014 budou podávány k registraci tisíce kandidátních listin pro komunální volby. Voli i budou op t rozhodovat o tom, kdo bude spravovat na e obce a m sta na dal í ty i roky. Je brzy se na tyto volby p ipravovat ji dnes? Ne, jist e ne. Ka dý ob an m e kandidovat ve volbách do místního zastupitelstva a podílet se na správ svého m sta / obce. Hnutí Starostové a nezávislí proto soustavn zve ob any k aktivní ú asti ve volbách, na správ na ich region . P ivádíme do komunální politiky nové tvá e, podporujeme ty osv d ené a zku ené. Ji dnes se na nás obracíte s mnoha dotazy ohledn p ipravovaných voleb. Proto jsme pro vás p ipravili n kolik u ite ných rad a informací, které by nem ly ujít va í pozornosti. Hnutí Starostové a nezávislí poskytne v komunálních volbách svým len m a registrovaným p íznivc m podporu: poradenskou a organiza ní (rovn právní poradnu pro volby) propaga ní a grafickou finan ní p ísp vky na zabezpe ení voleb Rozsah podpory se odvíjí od prost edk , které získáváme podle zákona na na i innost. Hnutí v ak plánuje
vynalo it na komunální volby v leto ním roce ástku kolem 5 mil. K , které budou slou it na zabezpe ení vý e uvedených inností. Konkrétní rozpo et hnutí bude p ipraven v ervnu a je odvislý i od výsledku voleb do Evropského parlamentu. V íme, e spolupráce a podpora bude p ínosná a pom e dobré v ci. Cht l bych rovn v echny leny a registrované p íznivce s právem delegáta sn mu pozvat na VI. celorepublikový volební sn m hnutí Starostové a nezávislí dne 28. b ezna 2014 v Pr honicích u Prahy (hotel Floret). Na na em sn mu budeme nejen volit vedení hnutí na dal í t i roky, ale té diskutovat o komunálních a evropských volbách a s nimi souvisejícími tématy, v nich hnutí chce prezentovat své programové sm ování.
T íme se na setkání s Vámi.
Stanislav Pol ák místop edseda hnutí
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 1 Hodláme kandidovat v obecních volbách v íjnu 2014. Musíme sbírat pod petici podpisy ob an ? NE, hnutí Starostové a nezávislí m e podepsat vámi sestavenou kandidátku. Nebudete tak pot ebovat podpisy ob an pod petici, abyste mohli kandidovat. 2 M eme si zvolit, jaký chceme název na í kandidátky v obecních volbách, kdy budeme kandidovat s razítkem hnutí Starostové a nezávislí? ANO, zákon umo uje, abyste si jako sdru ení nezávislých kandidát a politického hnutí zvolili sv j název kandidátky, která pak bude tímto názvem ozna ena i na volebním lístku. Je tedy mo né, aby se kandidátka, podepsaná hnutím pokra ování na str. 3 Starostové a nezávislí, nazývala nap . Za obec krásn j í , Sportovci a v ela i atd. 2/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 2
3 Musíme být leny hnutí Starostové a nezávislí, abychom mohli v obecních volbách kandidovat? NE, hnutí není zalo eno na lenském principu. M ete kandidovat jako nestraníci nebo jako p íznivci hnutí. Tímto z stává p íznivec nezávislou osobou bez politické p íslu nosti a toto nestranictví pak m e mít vyzna eno rovn na kandidátní listin . 4 Mohu se stát je t
lenem hnutí Starostové a nezávislí?
V sou asné dob se ka dý, kdo souhlasí s programovým sm ováním hnutí, m e stát registrovaným p íznivcem, o p ihlá ce rozhoduje krajský výbor starost . Posta uje vyplnit jednoduchý formulá registrovaného p íznivce. lenství v hnutí je zpravidla ud lováno po 2 letech, kdy se zájemce o lenství stal registrovaným p íznivcem. 5 Mohou být na kandidátce, kterou zast e í hnutí Starostové a nezávislí, uvedeni i lenové jiných stran? ANO, stanovy umo ují i tuto mo nost. Sestavení kandidátky je odpov dností lidí v míst . D razn se v ak ádá neumís ovat na kandidátky leny KS M i jiných extremistických stran. 6 M eme u nás postavit více kandidátek? Mohou být postaveny samostatné kandidátky, jedna Nezávislí pro obec , podepsaná hnutím Starostové a nezávislí, a druhá nap íklad jiným hnutím? ANO, je to pouze na va í strategii, jakou zvolíte pro volby. Obecn platí, e je dobré, pokud si voli m e vybírat z v t ího mno ství kandidát . V p ípad zájmu jsme schopni zprost edkovat zast e ení dal ích kandidátek ve va em m st i obci, pokud se rozhodnete spole n s dal ími zájemci podat vícero kandidátek. Je rovn mo né, aby v míst byla postavena kandidátka Nezávislých kandidát podepsaná hnutím Starost a nezávislých a vedle ní i dal í kandidátka nezávislých kandidát . Hnutí vám m e pomoci podepsat kandidátku dal ím partnerským subjektem. V ka dém p ípad v ak je t eba tento spole ný p edvolební postup dohodnout v daném míst . 7 U nás v míst bude kandidátku sestavovat i TOP 09. Musíme sestavit jednu spole nou kandidátku? NE, m ete sestavit vlastní kandidátku nezávislých. Mohou tak kandidovat dv i více kandidátek paraleln . Je v ak nezbytné o volební strategii jednat s t mito dal ími partnery (TOP 09 i jinými nezávislými uskupeními). 8 Kdo mi podepí e kandidátní listinu pro obecní (m stské) volby a musí ji n kdo schvalovat? Na místní úrovni kandidátní listinu nikdo neschvaluje. Je tedy na starostovi i místním koordinátorovi v p ípad , jak si sestaví kandidátní listinu. Snahou hnutí je p ivést do komunální politiky co nejvíce ob an . O kvalit jednotlivých kandidát rozhodnou ob ané ve volbách, kte í nejlépe v míst své kandidáty znají. Proto hnutí neprovádí ádné lustrace i schvalování místních kandidátek. Sestavenou kandidátku podepí í v kraji zmocn ní p edstavitelé hnutí. pokra ování na str. 4
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
/3
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 3
9 Jakou konkrétní pomoc pro komunální volby od hnutí získám? Hnutí uhradí slu by gra cké agentury, která p ipraví vzory jednoduchých tiskovin pro obce a m sta. Do t chto vzor si snadno budete moci vepsat svoje texty, vlo it své obrázky (p jde o p ipravené tiskoviny ve známých formátech Word - doc, Adobe - pdf). Dále bude hnutí hradit odm ny vy len ným pracovník m (gra k m) za poskytování technické pomoci a organizaci kampan (p i problémech s p ípravou a tiskem místních plakát a tiskovin). Hnutí z izuje tým odborník (právník, organiza ní mana er, tiskový mluv í a politolog) pro pomoc v e ení zvlá tních a naléhavých situací ve volební kampani. Pen ní p ísp vky budou distribuovány podle po adavk krajských organizací v limitech schválených celostátními orgány. Dal í formy podpory budou záviset od rozpo tu hnutí, který bude sestaven po parlamentních volbách. 10 Jak bude zaji t no, e za hnutí Starost a nezávislých nebudou kandidovat v r zných koutech na í zem pochybní kandidáti? Hnutí p ipraví text hodnotového Patera, s nimi budou v ichni kandidáti seznámeni a po ádáni o souhlas s ním. Chceme tím zajistit, e v ichni kandidáti budou mít jistotu základních hodnot, které vyznávají v ichni kandidáti nominovaných hnutím. Tím se hnutí chce odli it od jiných stran, které razítka pro volby dávají komukoli. Text Patera schválí celostátní sn m hnutí v b eznu 2014.
Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 Pro komunální volby p edev ím v obcích a men ích m stech doporu ujeme u ít formy kandidátky Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí (A) anebo samostatnou kandidátku hnutí Starostové a nezávislí (B). Takté je mo no sestavit koali ní kandidátku hnutí Starostové a nezávislí a jiné strany (TOP 09 aj.) - (C). Podrobné vzory budeme zve ej ovat p ed komunálními volbami. Za obec krásn j í (A) - název
Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky
Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit libovolný název takové kandidátní listiny na kandidátku lze umístit nezávislé kandidáty z ad ob an obce na kandidátce mohou kandidovat i lenové jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Nevýhody zákon po aduje, aby alespo jeden kandidát byl uveden za hnutí Starostové a nezávislí, to v ak neznamená, e by musel být lenem hnutí, m e být rovn nezávislý , av ak navr en na kandidátku hnutím Starostové a nezávislí pokra ování na str. 5
4/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 pokra ování ze str. 4
Starostové a nezávislí (B) - název
hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky
Výhody
Nevýhody
net eba shán t podpisy ob an pod petici jednoduchá forma (net eba d lit kandidáty na bez politické p íslu nosti, nezávislé kandidáty ) na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Za obec krásn j í (C) - název
jisté omezení p edstavuje nemo nost volby jiného názvu kandidátky (ta se pak musí v dy jmenovat Starostové a nezávislí )
koalice hnutí Starostové a nezávislí a nap íklad strany TOP 09 - forma kandidátky
Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit název volební strany na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete
Nevýhody je t eba nechat podepsat kandidátku od zmocn ných p edstavitel obou ( i více) stran slo it j í forma (pot eba rozd lit kandidáty mezi ob strany) kandidátka je slo ena na politické struktu e
Starostové: první rok na kraji Do vedení Libereckého kraje jsme jako politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) p i li s cílem prosadit i na regionální úrovni otev enou a slu nou politiku vst ícnou k obyvatel m, obcím a m st m, neziskovému i podnikatelskému sektoru. První rok byl z na eho pohledu rokem otevírání kraje ve ejnosti. Zve ej ování smluv, objednávek a faktur, rozklikávací rozpo et, transparentní ú et, zve ej ování v ech podklad pro jednání zastupitelstva a jeho on-line p enosy umo ují obyvatel m mít své CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
zastupitele a výdaje kraje pod ve ejnou kontrolou. Zru ili jsme rozdávání pen z nechvaln známé jako porcování medv da , zavedli pravidla dota ního fondu stejná pro v echny adatele. V hospoda ení kraje jsme hledali rozumná úsporná opat ení tak, aby se neomezily slu by obyvatel m kraje, které zaji ujeme. Otev ené a férové sout ení ve ejných zakázek p ineslo za rok 2013 úspory ve vý i více ne 60 milion korun. Mohli jsme tak zahájit adu investic ... pokra ování na str. 6
/5
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
BRIKA
RU TÁTNÍ CELOS
Starostové: první rok na kraji pokra ování ze str. 5
... a oprav krajského majetku investovali jsme do nemocnic, silnic, kol, domov d chodc celkem 433 milión korun. Hodn úsilí a ka dodenní práce jsme v novali zaji t ní pen z na dokon ení oprav silnic zni ených povodní v roce 2010. Úsp chem je, e vláda R v ervenci 2013 poskytla kraji na tento ú el 547 milion korun, a to pouze s 15% vlastní spoluú astí z rozpo tu kraje. I tak budou povodn 2010 pro kraj a jeho rozpo et je t v letech 2014 a 2015 znamenat celkem 587 milion korun ve výdajích. Spole n s navý ením splátek dluh z minulých období to proto budou pro hospoda ení kraje obtí né roky. N které problémy se ale p ece jen e í pomaleji, ne jsme o ekávali. Nastavení systému ízení a d sledné kontroly klí ových výdaj krajských organizací nebo zavedení spole ných nákup je teprve na za átku. Zatím také nedo lo k definitivnímu rozhodnutí o budoucnosti údr by rozsáhlé sít krajských silnic II. a III. t ídy, prodlu uje se i definitivní rozhodnutí o významné
dlouhodobé zakázce na autobusovou dopravu v kraji. Po zku enostech z komunální politiky na men ím m st i z opozice v krajském zastupitelstvu musím íct, e jsem neustále srovnával. V obcích a m stech se problémy podle mého názoru e í mnohem otev en ji a zodpov dn ji ne v krajském m ítku. Kdy jsem v minulém volebním období za il, e míra neschopnosti n kterých krajských politik p esahovala snesitelnou mez, byla to pro m i moje kolegy z SLK jasná výzva: Pokusíme se v ci d lat jinak. Pova uji proto anga má starost v krajské politice za logické pokra ování komunální politiky.
Martin P ta p edseda SLK, hejtman Libereckého kraje, starosta m sta Hrádek nad Nisou v letech 2002-2012
Komunální volby krok za krokem I. Poslední komunální volby se uskute nily v roce 2010 a ty dal í se nezadr iteln blí í, prob hnou p ibli n za p l roku. P i této p íle itosti je jist vhodné nahlédnout do zákona o volbách do zastupitelstev obcí a osv it si n která základní pravidla, jimi se volby do jediného orgánu obce, který zná na e Ústava, ídí. S nejd le it j ími normami se seznámíme v lánku, do jeho prvního dílu se práv za ítáte. Za n me nejobecn ji: volby do obecních zastupitelstev se konají ve lh t po ínající t icátým dnem p ed uplynutím ty letého funk ního období p edchozího 6/
zastupitelstva a kon ící dnem jeho uplynutí. K tomu dojde v polovin íjna p í tího roku. Volby (a p edev ím jejich termín) p itom vyhla uje prezident republiky, a to nejpozd ji 90 dn p ed jejich konáním. Krátce poté kon í p íle itost p edchozího zastupitelstva významn ovlivnit podobu voleb: nejpozd ji do 85 dn p ede dnem voleb toti m e stanovit po et len zastupitelstva p í tího (tato pravomoc vyplývá ze zákona o obcích) a eventuáln také stanovit po et volebních obvod a jejich hranice. pokra ování na str. 7
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Komunální volby krok za krokem I. pokra ování ze str. 6
P itom platí, e seznam vytvo ených volebních obvod , jejich popis, po ty len zastupitelstva obce, kte í mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, ale také pot ebný po et podpis pro nezávislého kandidáta a sdru ení nezávislých kandidát zve ejní starosta do 2 dn po vytvo ení volebních obvod na ú ední desce, pop ípad i zp sobem v míst obvyklým. S íslem 85 se v zákon o volbách setkáme p inejmen ím je t jednou, a to v ustanovení, podle n ho pov ený obecní ú ad zve ejní na ú ední desce, pop ípad zp sobem v míst obvyklým, nejpozd ji 85 dn p ede dnem voleb seznam obecních ú ad v obcích, kde jsou z ízeny alespo dva odbory, kterým se podávají kandidátní listiny p ímo, a seznam obcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají p íslu nému pov enému obecnímu ú adu (hovo it budeme dále o registra ním ú adu). D le ité je, e práv registra nímu ú adu se nejpozd ji do 16.00 hodin 66 dn p ede dnem voleb podávají kandidátní listiny. P edlo ené kandidátní listiny registra ní ú ad následn ve lh t od 66 do 60 dn p ede dnem voleb p ezkoumá. Nemá-li kandidátní listina pot ebné nále itosti, vyzve registra ní ú ad písemn prost ednictvím zmocn nce volební stranu nebo nezávislého kandidáta (ano, v komunálních volbách m e kandidovat jednotlivec i zcela samostatn ) nejpozd ji 58 dn p ede dnem voleb, aby závady odstranil. Pokud volební strana do 53 dn p ede dnem voleb závady neodstraní, rozhodne registra ní ú ad ve lh t do 48 dn p ede dnem voleb o krtnutí kandidáta. Nedostatky ale m e mít i celá kandidátní listina v té e lh t proto m e registra ní ú ad rozhodnout nejen o její registraci, ale p ípadn také o jejím odmítnutí, nespl uje-li nále itosti podle zákona.
postup registra ního ú adu nále itým a svá práva se rozhodnou bránit soudní cestou, p ichází v úvahu registrace i na základ rozhodnutí soudu, nejpozd ji v ak 20 dn p ede dnem voleb. Je nabíledni, e registrace je d le itým aktem mj. je podmínkou pro vyti t ní hlasovacích lístk . I kandidát, který úsp n absolvoval celou dosavadní proceduru, m e z nejr zn j ích d vod pocítit pot ebu svého pasivního volebního práva nevyu ít. A zákon mu k tomu dává p íle itost, kdy ustanovuje, e kandidát se m e do 48 hodin p ed zahájením voleb své kandidatury písemn vzdát. P itom platí, e u kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi m e do 48 hodin p ed zahájením voleb písemn odvolat kandidaturu kandidáta té zmocn nec. Zákon nicmén nemyslí jen na kandidáty, ale také na voli e. Ka dý z voli si m e v ú edních hodinách na obecním ú ad ov it, zda je zapsán v seznamu; v této souvislosti m e po adovat dopln ní údaj nebo provedení oprav. Obecní ú ad je povinen do 48 hodin adateli vyhov t nebo mu v této lh t písemn sd lit d vody, pro ádosti vyhov t nelze. Seznam voli se uzavírá dva dny p ede dnem voleb v 16.00. A pak ji p ichází s nap tím o ekávaný den voleb. Lí ení klí ových pravidel ovládajících d ní následující po zapo etí hlasování se budeme v novat v p í tím ísle. Mgr. Jan Bartoni ka
V p ípad , e volební strana i kandidát neshledají CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014
/7
POZVÁNKA na VI. sn m politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ Pátek 28. b ezna 2014, od 10:00 hotel FLORET PRAHA - Pr honice, Kv tnové nám. 391 Navr ený program Sn mu 1 2 3 4 5
6 7
8
9 10 11
P ivítání ú astník a pozvaných host , schválení navr eného programu a jednacího ádu (10:00 10:10) Zpráva o innosti a hospoda ení za rok 2013 (10:10 10.:25) Vystoupení pozvaných host (10:25 11:00) Výsledky reformy financování samospráv RUD (11:00 11:30) Komunální volby 2014 zásadové patero, program pro komunální volby, informa ní portál Chci kandidovat (11:30 - 12:15) Volba celostátního p edsedy hnutí (12:15 - 12:30) Volební blok A: volba místop edsed hnutí (12:30 13:00) P estávka: ob d (13.00 14.00) Tisková konference: 13.30 Volební blok B: volba len p edsednictva, volených len Celostátního výboru, volba dozor í rady a revizního smír ího výboru (14:00 15:00) Volby do Evropského parlamentu v koalici s TOP 09, program pro volby do EP (15:00 15:45) Zpráva rozhodcovského a smír ího výboru a dozor í rady (15:45 15:50) Záv re ná usnesení Sn mu (15:50 - 16:00), vyhotovení zápis , ukon ení sn mu
POKYNY K Ú ASTI NA SN MU / Registrace ú astník od 9:00. Mapka ní e. VI. Sn m hnutí je v nován shrnutí innosti za rok 2013, dále pak shrnutí reformy RUD s pozitivním dopadem na financování samospráv, volbám do Evropského parlamentu a nejvíce pak komunálním volbám v roce 2014. Sn m rovn zvolí své vedení pro dal í t íleté období. Pozváni na Sn m byli zástupci r zných demokratických stran a uskupení, významné osobnosti ve ejného ivota a dále pak p edsednictvo TOP 09. Ukon ení jednání se o ekává kolem 16:00.
Ú astnický poplatek 300,- K se platí p i p íjezdu na Sn m, zahrnuje ob d a ob erstvení. Hotel FLORET ( www.floret.cz ) se nachází v Praze Pr honicích, Kv tnové nám. 391, exit . 6 z D1 (viz mapka).
Ú astnit se Sn mu je oprávn n ten, komu takové právo ur ují stanovy hnutí (delegáti sn mu ze stanov) anebo zvolení delegáti krajských sn m . Ka dý delegát Sn mu obdr í nejpozd ji týden p ed konáním Sn mu na svoji emailovou adresu dokumenty projednávané na Sn mu. Kontakt na organizátorku Sn mu: Veronika Vendlová, editelka hlavní kancelá e hnutí, 777 326 333,
[email protected] 8/
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014